VYBRANÁ TÉMATA. Insolvence a zákaz následné podnikatelské činnosti

VYBRANÁ TÉMATA 8/2013

Insolvence a zákaz následné podnikatelské činnosti

Martin Kavěna, LL.B., B.C.L. červen 2013

Vybraná témata 8/2013

2

Úvod:.......................................................................................................................................... 2 A. Estonsko: ............................................................................................................................... 2 B. Finsko: ................................................................................................................................... 3 C. Francie: .................................................................................................................................. 5 D. Itálie:...................................................................................................................................... 6 E. Německo: ............................................................................................................................... 8 F. Polsko:.................................................................................................................................... 9 G. Rakousko ............................................................................................................................. 12 H. Slovensko: ........................................................................................................................... 13 I. Spojené království:................................................................................................................ 15 Zdroje: ...................................................................................................................................... 18

Úvod: Srovnávací práce představuje právní úpravu ve vybraných státech Evropské unie (Estonsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Polsko, Rakousko, Slovensko a Spojené království), která se vztahuje k problematce insolvence a následného zákazu podnikatelské činnosti. Jedná se nejčastěji o tyto právní instituty: 

v případě tzv. osobního bankrotu může být úpadci – fyzické osobě - uložen zákaz další podnikatelské činnosti, resp. dalšího působení v orgánech právnických osob;



v případě úpadku právnické osoby může být fyzické osobě, která se podílela na řízení této společnosti, uložen zákaz další podnikatelské činnosti, resp. zákaz dalšího působení v orgánech právnických osob.

Výše uvedené zákazy mohou mít povahu trestní sankce (trest zákazu činnosti) nebo povahu obecného předpokladu pro podnikatelskou činnost nebo pro výkon funkce. A. Estonsko: Insolvenční zákon (Pankrotiseadus1, dále jen IZ) stanoví omezení pro fyzické i právnické osoby, které se v minulosti ocitly v úpadku. Ustanovení § 91 odst. 1 IZ stanoví, že dlužník, který je fyzickou osobou, nesmí vykonávat živnost, resp. nesmí bez souhlasu soudu vykonávat funkci člena statutárního orgánu

2


3

právnické osoby, nesmí vykonávat funkci likvidátora právnické osoby nebo prokuristy, a to s účinkem ode dne prohlášení jeho úpadku až do ukončení insolvenčního řízení. Ustanovení § 91 odst. 2 IZ stanoví, že soud může v rámci insolvenčního řízení, které je vedeno proti právnické osobě, rozhodnout, že určité osoby (člen statutárního orgánu společnosti, likvidátor společnosti, společník – pokud se jedná o veřejnou obchodní společnost, akcionář – pokud drží alespoň 1/10 všech akcií nebo podílu, prokurista nebo osoba, která odpovídá za vedení účetnictví) nesmí po celou dobu trvání insolvenčního řízení vedeného proti právnické osobě, až do ukončení řízení, vykonávat živnost, vykonávat funkci člena statutárního orgánu, vykonávat funkci likvidátora nebo funkci prokuristy, a to ani v jiné společnosti. Pokud by dlužník nebo některá z výše uvedených osob byla současně pravomocně odsouzena za trestný čin související s insolvencí, resp. za trestný čin v souvislosti s vedením exekuce nebo daňový trestný čin, může insolvenční soud rovněž rozhodnout, že se zákaz činnosti podle ust. § 91 odst. 1 nebo odst. 2 IZ prodlouží až na 3 roky po ukončení insolvenčního řízení. Ustanovení § 91 odst. 5 IZ stanoví možnost uznávání zahraničních soudních rozhodnutí, kterým zahraniční soud zakázal určité osobě podnikání, resp. účast na podnikání. Ministr spravedlnosti může stanovit nařízením seznam opatření - zákazů podnikání - o kterých rozhodují zahraniční soudy, které budou uznávány i na území Estonska. Délka zákazu se v takovém případě řídí zahraničním rozsudkem, je-li rozsudek uznán. B. Finsko: Finská právní úprava zákazu podnikatelské činnosti v návaznosti na konkurs je obsažena zejména v zákoně o obchodních společnostech s ručením omezeným (Osakeyhtiölaki, 21.7.2006/6242 - dále jen ZSRO) a dále v insolvenčním zákoně (Konkurssilaki, 20.2.2004/1203 - dále jen IZ). Ustanovení čl. 10 odst. 1 v 6. kapitole ZSRO stanoví, že členem představenstva obchodní společnosti nesmí být osoba, která je v konkurzu (v osobním bankrotu – toto platí ode dne 1

Pankrotiseadus, RT I 2003, 17, 19, web: https://www.riigiteataja.ee/akt/751863 Anglický překlad: http://www.finlex.fi/en/laki/kaannokset/2006/en20060624.pdf 3 Anglický překlad: http://www.finlex.fi/en/laki/kaannokset/2004/en20040120.pdf 2

3


4

prohlášení konkurzu až do ukončení insolvenčního řízení). Vzhledem k tomu, že ZSRO připouští, aby ve společnosti působilo jak představenstvo, tak současně i jednatel (který v takovém případě odpovídá představenstvu), čl. 19 v 6. kapitole ZSRO doplňuje, že jednatelem a zástupcem jednatele obchodní společnosti nemůže být osoba, vůči které je vedeno insolvenční řízení. Obdobně pak čl. 24 v 6. kapitole ZSRO stanoví, že stejné kvalifikační požadavky se vztahují i na členy dozorčí rady. Finské živnostenské předpisy stanoví, že podmínkou provozování takových živností, u kterých je vyžadována registrace nebo licence, je, že daná osoba nesmí být v konkruzu.4 Finsko rovněž přijalo zvláštní zákon o zákazech podnikání (Laki liiketoimintakiellosta 1059/1985), který upravuje tzv. zákazy podnikání, které mohou být uloženy soudem ve vztahu k určitým osobám. Ustanovení čl. 2 stanoví, že zákaz podnikání může být uložen pouze určitým osobám: -

OSVČ, která má povinnost vést účetnictví podle zákona č. 655/1973 o účetnictví,

-

společníkovi veřejné obchodní společnosti nebo společníkovi veřejné obchodní společnosti s ručením omezeným, členovi evropského hospodářského zájmového sdružení,

-

osobě, která je členem představenstva nebo jednatelem obchodní společnosti nebo v obdobném postavení nebo osobě, která fakticky řídí činnost obchodní společnosti nebo nadace nebo pobočky cizí společnosti nebo zajišťuje její správu,

Zákaz může být uložen v případě, že taková osoba hrubě porušila či zanedbala právní povinnosti spojené s podnikatelskou činností (vč. porušení povinnosti v souvislosti s úpadkem a konkurzem) nebo pokud spáchala nikoli zanedbatelný trestný čin a pokud její činnost jako celek může být považována za činnost, která poškozuje zájmy věřitelů, jiných společníků, veřejných financí nebo hospodářskou soutěž. Zákon pak obsahuje rozsáhlý seznam funkcí a činností, které nemohou být vykonávány osobou, které byl takový zákaz uložen. Jedná se mj. o zákaz zakládání obchodních společností (přímo i nepřímo prostřednictvím prostředníka) nebo zakládání družstev a zákaz působení jako společník ve veřejné obchodní společnosti.

4


5

O uložení zákazu rozhoduje soud na návrh státního zástupce a takový zákaz může být uložen na dobu od tří let do pěti let. Informace o uloženém zákazu je zveřejněna ve veřejně přístupném rejstříku. Zákon ukládá ohlašovací povinnost insolvenčním správcům, kteří při výkonu své funkce zjistí informace nasvědčující tomu, že některá z výše uvedených osob se mohla dopustit jednání za které lze uložit zákaz podnikání – v takovém případě insovelční správce má povinnost tyto informace předat příslušnému státnímu zastupitelství, které je vyhodnotí a případně podá návrh na uložení zákazu. Soud může rovněž rozhodnout o dočasném zákazu jako prozatimní opatření do doby konečného rozhodnutí ve věci. Kdo poruší zákaz úpdmolímé spáchá trestný čin, za který může být potrestán peněžitým trestem a trestem odnětí svobody až na 2 roky. C. Francie: Zákaz podnikatelské činnosti může být zpravidla uložen pouze jako trest v trestním řízení. V souvislosti s insolvencí připadá v úvahu právní úprava přečinu bankrotu, která je obsažena v čl. L.654-2 obchodního zákoníku5 (v návaznosti na obecnou úpravu obsaženou v trestním zákoníku6). Ustanovení L.654-1 obchodního zákoníku stanoví, že skutková podstata přečinu bankrotu, tak, jak je vymezena v čl. L.654-2 a násl., se týká pouze následujících pachatelů: -

každý, kdo vykonává podnikatelskou, uměleckou činnost, zemědělskou nebo jinou samostatně výdělečnou činnost (včetně. osob vykonávající nezávislá povolání podle zvláštních předpisů),

-

každý, kdo přímo či nepřímo, formálně či neformálně, řídí nebo likviduje právnickou osobu zřízenou podle soukromého práva,

-

každý, kdo vykonává funkci stálého zástupce právnické osoby, která byla statutárním orgánem jiné právnické osoby.

Přečinu bankrotu v čl. L654-2 lze se pachatel může dopustit jen po zahájení insolvenčního řízení nebo po zahájení likvidace společnosti v rámci insolvenčního řízení. V takovém případě spáchá přečin bankrotu osoba uvedená v L.654-1, pokud: -

zakoupila aktiva za účelem jejich následného prodeje pod cenou nebo činila jiné kroky za účelem neoprávněného vyvedení majetku dlužníka, a to s úmyslem tímto krokem obejít, vyhnout se nebo zdržet zahájení insolvenčního řízení či řízení o likvidaci společnosti;

-

zpronevěřila nebo utajila majetek nebo část majetku dlužníka,

4

Nejsou k dispozici v angličtině, informace pochází z odpovědi na dotaz, kterou poskytl finský parlament na žádost Parlamentního institutu prostřednictvím informační sítě ECPRD. 5 Code de commerce.

5


6

-

podvodným jednáním navýšila závazky dlužníka,

-

vedla fiktivní účetnictví nebo zničila nebo jinak ukryla účetní doklady dlužníka nebo vůbec nevedla účetnictví, ačkoli takovou měla povinnost,

-

vedla neúplné nebo chybné účetnictví,

Za takové jednání lze uložit trest odnětí svobody do pěti let a peněžitý trest do výše 75.000 EUR. Dále může být souběžně uložen trest podle čl. L. 654-5 obchodního zákoníku, a to zákaz vlastního výkonu podnikatelské nebo průmyslové činnosti, event. zákaz řízení, spravování nebo ovládání (jakýmkoli způsobem, přímo či nepřímo, na vlastní účet nebo na účet jiného) obchodního nebo průmyslového podniku nebo společnosti. Takový zákaz může být vysloven jako zákaz trvalý nebo časově omezený. V případě časově omezeného zákazu, nelze stanovit zákaz delší, než 10 let (čl. 131-27 trestní zákoník). Vedle trestněprávní úpravy rovněž platí paralelní úprava - zákaz podnikatelské činnosti nastává vždy v souvislosti s tzv. osobním bankrotem fyzické osoby, byť jen po dobu, než jsou v rámci tohoto řízení fyzickou osobou uhrazeny její závazky vůči věřitelům (v rámci oddlužení). Ustanovení čl. L653-2 stanoví, že po celou dobu insolvenčního řízení nemůže fyzická osoba, proti které je insolvenční řízení vedeno, vykonávat, řídit, spravovat nebo ovládat (jakýmkoli způsobem, přímo či nepřímo) živnost nebo podnik, vč. podniku obchodního nebo zemědělského, resp. řídit, spravovat nebo ovládat jakoukoli společnost nebo právnickou osobu. Zákaz přestane platit až po uhrazení všech závazků dlužníka do výše, do které měl dlužník povinnost tyto závazky uhradit v rámci insolvenčního řízení. Naopak namísto plošného zákazu podnikatelské činnosti, který je uveden v čl. L653-2, může soud uložit dlužníkovi méně rozsáhlý zákaz činnosti podle čl. L653-8. V takovém případě soud rozhodne o tom, že se zákaz činnosti vztahuje například jen na určitou konkrétní podnikatelskou činnost (např. konkrétní podnik, konkrétní společnost) na dobu max. 15 let. D. Itálie: Právní úprava zákazu podnikatelské činnosti v souvislosti s insolvencí je obsažena v čl. 216 dekretu č. 267/1942.7

6

Code pénal. Regio decreto 16 marzo 1942 n. 267 Disciplina del fallimento, del concordato preventivo, dell'amministrazione controllata e della liquidazione coatta amministrativa, web: http://www.regione.piemonte.it/edilizia/fallimenti/dwd/regio_decreto.pdf 7

6


7

Ustanovení čl. 216 dekretu upravuje trestné činy spáchané v souvislosti s úpadkem: fyzická osoba, která zatajila, zničila nebo znehodnotila majetek úpadce s úmyslem poškodit věřitele, nebo fyzická osoba, která zničila, pozměnila nebo padělala účetní knihy nebo doklady úpadce s úmyslem získat pro sebe nebo pro jiného výhodu, může být potrestána odnětím svobody na dobu jednoho až pěti let. Současně může být takové osobě uložen trest zákazu další vlastní podnikatelské činnosti a zákazu působení ve statutárním orgánu jakéhokoli podniku na dobu 10 let. Ustanovení čl. 217 dekretu upravuje některé další trestné činy spáchané v souvislosti s úpadkem (některé skutkové podstaty se vztahují jen k tzv. osobnímu bankrotu). Fyzická osoba, která hradila osobní nebo rodinné výdaje, jejichž výše byla nepřiměřená ekonomické situaci úpadce nebo fyzická osoba, která spotřebovala značnou část svého majetku za účelem hazardu anebo za jiným zjevně nerozumným účelem, nebo fyzická osoba, která činila nerozumné kroky za účelem oddálení úpadku, nebo fyzická osoba, která nesplnila povinnosti, které dříve dohodla s věřiteli nebo které jí byly uloženy v insolvenčním řízení, může být potrestána odnětím svobody od 6 měsíců do 2 let. Současně může být takové osobě uložen trest zákazu další podnikatelské činnosti a zákazu působení ve statutárním orgánu jakéhokoli podniku na dobu 2 let. Ustanovení čl. 218 dekretu upravuje trestný čin předlužení – osoba, která vědomě čerpá úvěry od třetích osob, ačkoli si musí být vědoma, že nebude schopna dostát svému závazku úvěr splatit řádně a v čas (z důvodu předlužení), bude potrestána (nespáchala-li tímto jednáním jiný, závažnější trestný čin) trestem odnětí svobody na dobu až 2 let. Současně může být takové osobě uložen trest zákazu další podnikatelské činnosti a zákazu působení ve statutárním orgánu jakéhokoli podniku na dobu 3 let. Mimo výše citovanou trestněprávní úpravu není v italském právu stanoven zákaz dalšího podnikání nebo zákaz dalšího působení ve statutárních orgánech pro osoby, které se v minulosti ocitly v úpadku, resp. které působily v orgánech společnosti, která se ocitla v úpadku.

7


8

E. Německo: Zákon o společnostech s ručením omezeným (Gesetz betreffend die Gesellschaften mit beschränkter Haftung)8, ustanovení § 6 odstavec 2 S 2 č. 3 a) a b) stanoví, že jednatelem společnosti nemůže být ten, kdo byl odsouzen kvůli jednomu nebo více úmyslně spáchaným trestným činům zanedbání povinnosti podat návrh na zahájení insolvenčního řízení (zdržování insolvenčního řízení) nebo podle ustanovení § 283 a § 283 d) trestního zákoníku (Strafgesetzbuch)9, která upravují trestné činy spojené s insolvencí. Toto platí po dobu 5 let od nabytí právní moci rozsudku, přičemž není započítána doba, po niž pachatel byl ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody. Obdobné ustanovení pro akciové společnosti obsahuje i zákon o akciových společnostech (Aktiengesetz)10 v ustenovení § 76 odst. 3 S 2 č. 3 a) a b). Také zde platí, že členem představenstva nemůže být jmenována osoba, která byla v posledních 5 letech pravomocně odsouzena za výše zmíněné trestné činy. Právní předpisy, které se vztahují na osoby samostatně výdělečné činné, předvídají některé možnosti pro zrušení povolení k výkonu povolání. Například ust. § 16 odst. 1 bod č. 7 spolkového zákona o auditorech (Gesetz über eine Berufsordnung der Wirtschaftsprüfer)11 stanoví, že povolení k výkonu činnosti auditora nebude vydáno, pokud uchazeč nemá odpovídající finanční postavení (uspokojivé finanční poměry), zejména pokud hrozí jeho úpadek12. Má se za to, že úpadek hrozí, pokud bylo proti proti němu zahájeno insolvenční řízení. Ustanovení § 20 odst. 2 bod č. 5 umožňuje ze stejných důvodů odejmout povolení k výkonu činnosti auditora. Zákaz výkonu činnosti advokacie ze stejného důvodu je pak upraven

v ustanovení

§

14

odst.

2

č.

7

spolkového

zákona

o

advokacii

(Bundesrechtsanwaltsordnung)13, zákaz výkonu činnosti daňového poradce je upraven v ust. § 46 odst. 2 č. 4 spolkového řádu pro daňových poradcích14. Také živnostenské právo spojuje úpadek, resp. zahájení insolvenčního řízení, se zákazem další činnosti – a to bez ohledu na právní formu živnostníka (zda se jedná o fyzickou či 8

Gesetz betreffend die Gesellschaften mit beschränkter Haftung (GmbHG). Strafgesetzbuch (StGB). 10 Aktiengesetz (AktG). 11 Gesetz über eine Berufsordnung der Wirtschaftsprüfer (WiPrO). 12 Fölsing: Der Widerruf der Bestellung des Wirtschaftsprüfers wegen nicht geordneter wirtschaftlicher Verhältnisse. Deutsches Steuerrecht (DStR) 2006, 1427 (citace odborného článku pozn. překl.) 13 Bundesrechtsanwaltsordnung (BRAO). 14 Spolkový řád pro daňové poradce ze 4. 11. 1975 9

8


9

právnickou osobu). Ustanovení § 35 živnostenského zákona (GWO)15 stanoví, že místně příslušný úřad může úplně nebo částečně zakázat výkon živnosti, nastanou-li okolnosti, ze kterých vyplývá nespolehlivost provozovatele živnosti, a bude-li zákaz sloužit k ochraně společnosti nebo zaměstnanců. Při posuzování nespolehlivosti úřad zvažuje následující okolnosti: zda bylo proti provozovateli živnosti zahájeno trestní nebo správní řízení v souvislosti s podnikáním, zda je v prodlení s úhradou daní, resp. pojistného na sociální pojištění, zda je opakovaně v prodlední s úhradou svých závazků v důsledku hospodářských potíží, zda je v důsledku jeho podnikatelské činnosti ohrožena veřejná bezpečnost nebo veřejný pořádek. Prověřuje se nejen osoba provozovatele živnosti, ale v případě právnické osoby například i osoba jednatele. Na základě informací získaných např. od daňové správy, úřadu práce, jiného státního orgánu nebo od fyzické či právnické osoby, zahájí příslušný úřad správní řízení o odebrání oprávnění k provozování živnosti. Úřad prověří, zda jsou oznámené skutečnosti pravdivé; pokud však dojde k nápravě v průběhu řízení, řízení může být pozastaveno či ukončeno. Pokud spočívala nespolehlivost v osobě jednatele, pak může dojít k nápravě mj. i tím, že dojde k výměně jednatele nebo ke jmenování jiného odpovědného zástupce pro výkon živnosti. Obdobné možnosti upravuje i zákon o pohostinství (GastG)16. K provozování pohostinství je zásadně třeba povolení (§ 2, odst. 1 GastG). Toto povolení je podle § 4, odst. 1 možno neudělit, pokud existují skutečnosti, které odůvodňují domněnku, že žadatel nedisponuje spolehlivostí potřebnou k provozování pohostinství. Tato spolehlivost chybí mimo jiné v případě, má-li osoba neuspořádané majetkové poměry. F. Polsko: Právní úprava zákazu podnikání v souvislosti s insolvenčním řízením je obsažena přímo v zákoně o konkurzu a vyrovnání17 a v zákoně o obchodních korporacích18. Zákon o konkurzu a vyrovnání: Ustanovení § 373 upravuje řízení o zákazu podnikání. Insolvenční soud může zakázat podnikatelskou činnost na dobu 3 až 10 let, spočívající v zákazu provozování podnikatelské 15

Gewerbeordnung (GewO). Gaststättengesetz (GastG) 17 Ustawa z dnia 28 lutego 2003 r. Prawo upadłościowe i naprawcze. 16

9


10

činnosti na vlastní účet nebo zákazu působení ve funkci člena dozorčí rady nebo ve funkci zástupce obchodní společnosti nebo státního podniku, nadace nebo sdružení, pokud se daná osoba dopustila některého z nálsedujících činů: -

nepodala návrh na zahájení insolvenčního řízení do dvou týdnů ode dne, kdy nastal důvod pro podání takového návrhu, ačkoli měla povinnost návrh podat, nebo

-

po rozhodnutí o úpadku neposkytla nebo nesdělila úplné informace o majetku úpadce, neposkytla účetní knihy, obchodní korespondenci nebo jiné dokumenty, ačkoli měla povinnost tak učinit, nebo

-

po rozhodnutí o úpadku zatajila, poškodila nebo zatížila majetek úpadce, nebo

-

pokud sama byla úpadcem, neplnila další povinnosti stanovené zákonem nebo neplnila povinnosti stanovené rozhodnutím soudu nebo jinak mařila průběh řízení.

Při rozhodování o zákazu podnikatelské činnosti soud zohledňuje míru zavinění dotčené osoby a následky jejého činu činů, zejména míru, v jaké byl majetek úpadce poškozen a míru poškození věřitelů. Nad rámec výše uvedeného pak ust. § 373 dále stanoví, že soud může na dobu tří až deseti let zakázat provozování podnikatelské činnosti na vlastní účet nebo zakázat osobě členství v dozorčí radě nebo výkon funkce zástupce obchodní společnosti, státního podniku, nadace nebo sdružení, pokud se jedná o osobu, která v minulosti byla v úpadku a která následně prošla oddlužením a současně pokud se znovu ocitla v úpadku do pěti let od předchozího úpadku. Ustanovení § 374 stanoví, že insolvenční soud může rovněž rozhodnout o zákazu podnikatelské činnosti, pokud se jedná o fyzickou osobu, která se ocitla v úpadku v důsledku vlastního úmyslného jednání nebo hrubé nedbalosti. To platí rovněž v případě, že daná osoba působila jako jednatel právnické osoby nebo zástupce sdružení bez právní subjektivity, pokud úpadek takového podnikatelského subjektu nebo zhoršení jeho finanční situace byl způsobem úmyslným jednáním nebo hrubou nedbalostí takové osoby. Řízení podle ust. § 373 nebo 374 zákona o konkurzu a vyrovnání může být zahájeno na návrh věřitele, dočasného soudního správce, správce konkursní podstaty, osoby vykonávající soudní dozor nebo na návrh předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a pro ochranu 18

Kodeks spółek handlowych.

10


11

spotřebitele nebo na návrh předsedy polské daňové správy. Jedná se o zvláštní druh nesporného řízení. Zákaz činnosti podle ustanovení § 373 může být uložen jen pokud byl podán návrh na zahájení řízení o zákazu činnosti do jednoho roku ode dne ukončení insolvenčního řízení nebo, pokud insolvenční návrh nebyl podán, do tří let ode dne, kdy měl dlužník povinnost podat návrh na zahájení insolvenčního řízení. Zákon o obchodních korporacích: Zákon o obchodních korporacích z roku 2000 stanoví kvalifikační požadavky pro členy řídících orgánů, dozorčích orgánů, výborů pro audit a pro likvidátory společností s ručením omezeným a akciovách společností. Ustanovení čl. 18 stanoví že pouze fyzická osoba, která má plnou způsobilost k právním úkonům může být členem řídícího orgánu, dozorčího orgánu, výboru pro audit, resp. likvidátorem společnosti. Osoba, která byla pravomocně odsouzena za trestný čin podle kapitoly XXXIII až XXXVII trestního zákoníku19 a čl. 585, 587, 590 a 591 zákona o obchodních korporacích je z výkonu takové funkce diskvalifikována, a to nejméně na dobu 5 let ode dne právní moci takového rozsudku, resp. na dobu 3 let ode dne ukončení výkonu trestu, podle toho, co nastane později. Odsouzený může do tří měsíců od právní moci trestního rozsudku, pokud byl odsouzen za neúmyslně spáchaný trestný čin, navrhnout příslušnému trestnímu soudu, aby se ve vztahu k němu uvedená diskvalifikace neaplikovala, resp. aby byla diskvalifikační doba zkrácena. Kapitoly XXXIII až XXXVII trestního zákoníku upravují skutkové podstaty trestných činů vyzrazení obchodních informací, padělání dokumentů, majetkových trestných činů, hospodářských trestných činů a trestných činů ve vztahu k měně a cenným papírům. Ustanovení čl. 585, 587 a 590 zákona o obchodních korporacích pak upravují trestné činy porušování práv při správě cizího majetku (společnosti), zveřejnění nepravdivých údajů o společnosti, usnadnění falešného hlasování a účast na falešném hlasování na valné hromadě společnosti nebo nezákonný výkon práv menšinového akcionáře. Nad rámec výše uvedeného rovněž platí obecná úprava trestu zákazu činnosti v trestním právu: ustanovení čl. 41 odst. 2 polského trestního zákoníku stanoví, že pokud byl pachatel

19

Ustawa z dnia 6 czerwca 1997, Kodeks karny.

11


12

odsouzen za trestný čin v souvislosti s výkonem podnikatelské činnosti, může soud rozhodnout o uložení trestu zákazu této činnosti na dobu od jednoho do deseti let. G. Rakousko Rakouská právní úprava (živnostenský řád20) neobsahuje zákaz výkonu funkce člena statutárního orgánu právnické osoby vůči fyzické osobě, proti níž aktuálně je, nebo dříve bylo, vedeno insolvenční řízení, nebo aktuálně působí či působila jako statutární orgán právnické osoby, vůči které bylo vedeno insolvenční řízení. Insolvence fyzické osoby nikterak neovlivňuje její postavení jakožto statutárního orgánu právnické osoby. Živnostenský řad stanoví podmínky pro výkon živnosti v § 13 takto: fyzická osoba je z vyloučena z výkonu živnosti, pokud byla odsouzena za podvodné zadržování pojistného na sociální zabezpečení a příplatky podle zvláštního zákona (§ 153 d trestního zákoníku21), organizování práce na černo (§ 153e trestního zákoníku), podvodný konkurz, poškození cizího věřitele, obohacení věřitele, poškození věřitele hrubou nedbalostí (§ 156 – 159 trestního zákoníku) a odsouzení ještě nebylo zahlazeno. Dále jsou z výkonu živnosti vyloučeny osoby, které byly za jiný trestný čin odsouzeny k trestu odnětí svobody na dobu delší než 3 měsíce nebo k peněžnímu trestu vyššímu než 180 denních pokut22. Fyzické osoby nesmí zakládat živnosti, které se týkají zprostředkování pojišťovacích služeb, pokud je na jejich majetek zahájeno insolvenční řízení a současně neuplynula doba, po níž je možno inslovenční řízení zahájené vůči těmto osobám dohledat v insolvenčním rejstříku. Toto se neuplatňuje, byl-li soudem potvrzen sanační plán nebo plán splátek a fyzická osoba jej plní. Podle zákona o finanční kriminalitě23 je možné z výkonu živnosti vyloučit osobu, které byl za delikty pašování, zpronevěry, překupnictví s poplatky (§ 37 (1) a)) nebo za delikty spojené s monopolním postavením firmy (§ 46 (1) a)) uložen peněžitý trest vyšší než 726 euro nebo vedle nižšího peněžitého trestu trest odnětí svobody a od uložení těchto sankcí uběhlo méně než pět let.

20

Gewerbeordnung (GewO) Strafgesetzbuch (StG) 22 denní pokuty, Tagessätze - systém peněžitých trestů v Rakousku 23 Finanzstrafgesetz (FinStG) 21

12


13

Z výkonu živnosti v pohostinství jsou vyloučeny fyzické osoby, proti kterým je vedeno soudní řízení podle § 28 – 31 a) zákona o navykových látkách24. Živnost nesmí vykonávat (jako provozovatelé) také ty osoby, jejichž majetek nestačil na pokrytí insolvenčního řízení vedeného proti nim a tak bylo řízení zrušeno (nebo nebylo vůbec zahájeno) a současně neuběhla doba, po niž je možno insolvenční řízení proti nim vedené dohledat v insolvenčním rejstříku. Z výkonu živnosti jsou rovněž vyloučeny ty osoby, které měly rozhodující vliv na osobu, která se dostala do insolvence a následně nebyla schopná pokrýt náklady insolvenčního řízení. Z výkonu žinovsti je vyloučena také fyzická osoba, která bylo rozhodnutím soudu odejmuto živnostenské oprávnění. H. Slovensko: a) Živnostenský zákon: Ustanovení § 6 zákona č. 455/1991 Z.z.., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů, upravuje všeobecné podmínky provozování živnosti, mezi které patří zejména bezúhonnost. Za bezúhonného se pro účely živnostenského zákona nepovažuje „ten, kto bol právoplatne odsúdený za trestný čin hospodársky, trestný čin proti majetku alebo iný trestný čin spáchaný úmyselne, ktorého skutková podstata súvisí s predmetom podnikania, ak sa naňho nehľadí, akoby nebol odsúdený.“ Ustanovení § 8 odst. 1 až 4 pak stanoví překážky provozování živnosti, zejména v souvislosti s dřívějším konkurzem (insovlenčním řízením): „(1) Živnosť nemôže prevádzkovať fyzická osoba ani právnická osoba, na ktorej majetok bol ukončený konkurz, po dobu troch rokov po ukončení konkurzu alebo po opätovnom potvrdení núteného vyrovnania, nie však skôr ako po jednom roku od vyporiadania jej záväzkov, ktoré sa viažu ku konkurzu podľa právoplatného rozvrhového uznesenia súdu. 26) Ak podnikateľ spôsobil konkurz alebo nútené vyrovnanie úmyselne, môže prevádzkovať živnosť najskôr po piatich rokoch od úplného vyporiadania jeho záväzkov, ktoré sa viažu ku konkurzu podľa právoplatného rozvrhového uznesenia súdu. (2) Ustanovenie odseku 1 sa vzťahuje aj na fyzickú alebo právnickú osobu, voči ktorej sa v uvedenej dobe navrhlo vyhlásenie konkurzu, návrh sa však zamietol pre nedostatok majetku dostačujúceho aspoň na úhradu trov konania. 27) (3) Na prekážku podľa odsekov 1 a 2 sa neprihliada, ak došlo ku konkurzu alebo k nútenému vyrovnaniu v dôsledku úpadku alebo trestného činu tretej osoby. 24

Suchtmittelgesetz

13


14

(4) Živnostenský úrad môže odpustiť prekážku uvedenú v odsekoch 1 a 2, ak hospodárske pomery osoby a jej správanie nasvedčujú, že pri prevádzkovaní živnosti bude riadne plniť svoje záväzky; pred rozhodnutím si vyžiada vyjadrenie Slovenskej živnostenskej komory. Prekážku uvedenú v odsekoch 1 a 2 nemožno odpustiť, ak na podnikateľov majetok vyhlásil súd počas piatich rokov dvakrát konkurz alebo ak konkurz bol vyvolaný úmyselne.“

Ustanovení § 8 odst. 5 pak stanoví, že živnost rovněž nemůže provozovat fyzická osoba, které byl soudem uložen trest zákazu činnosti, který se týkal provozování živnosti, a to po celou dobu trvání takového trestu. ii. Obchodní zákoník: Na rozdíl od České republiky nestanoví zákon č. 513/1991 Z.z., obchodný zákoník, ve znění pozdějších předpisů, podmínku bezúhonnosti pro statutární orgány obchodních společností, ani jiná omezení výkonu funkce člena statutárního orgánu v souvislosti s dřívějším konkurzem. Výslovná podmínka bezúhonnosti u jednatelů s.r.o. byla dříve obsažena v ust. § 133 odst. 2 ObchZ, avšak tento požadavek platil pouze od r. 1998 do r. 2004. Naopak ustanovení § 105a ObchZ stanoví omezení ve vztahu k tomu, kdo se může stát společníkem jednočlenné s.r.o. (s jediným společníkem), pokud v minulosti jiné jednočlenné s.r.o. se stejným společníkem prošlo konkurzem: „§ 105a (1) Spoločnosť s jedným spoločníkom nemôže byť jediným zakladateľom alebo jediným spoločníkom inej spoločnosti. Fyzická osoba môže byť jediným spoločníkom najviac v troch spoločnostiach. (2) Ak na spoločnosť, ktorá má jedného spoločníka, bol vyhlásený konkurz, môže táto osoba založiť ďalšiu spoločnosť najskôr po uplynutí jedného roku od vyporiadania záväzkov, ktoré sa viažu na majetok podliehajúci konkurzu podľa právoplatného rozvrhového uznesenia súdu. (3) Ak k úpadku alebo k predlženiu, ktoré je dôvodom na podanie návrhu na vyhlásenie konkurzu, došlo úmyselným konaním preukázaným právoplatným rozhodnutím súdu, ten, kto úmyselné konanie spôsobil, môže založiť ďalšiu spoločnosť najskôr po uplynutí desiatich rokov od vyporiadania záväzkov zaniknutej spoločnosti.“

K uvedenému ustanovení citujeme komentář ze slovenské odborné literatury: „Odsek 2 vymedzuje pre spoločníka jednoosobovej spoločnosti sankciu za to, že na majetok uvedenej spoločnosti bol vyhlásený konkurz. Ustanovenie pritom nediferencuje dôvody vyhlásenia konkurzu. Sankcia postihne každého spoločníka jednoosobovej spoločnosti, ak na majetok spoločnosti, ktorej jediným spoločníkom je tento spoločník, bude vyhlásený konkurz. Zákonodarca zrejme vychádzal z negatívnych názorov na konkurz (u nás

14


15

prevažujúcich), ktoré ho pokladajú predovšetkým za výsledok nekalej a trestuhodnej činnosti v ekonomike. Z takéhoto chápania konkurzu môže potom vyplynúť záver, že ak sa na majetok podnikateľa vyhlási konkurz, podnikateľ sa už len na základe vyhlásenia konkurzu považuje za podvodníka. Funkcia a chápanie konkurzu v trhovom hospodárstve je však iná. Konkurz je legitímnou formou vysporiadania situácie, keď sa podnikateľské subjekty dostanú do problémov. Konkurz sa chápe ako ozdravný inštitút, ktorý rieši majetkové pomery dlžníka vo vzťahu k veriteľom. Sankciou je zákaz založiť ďalšiu spoločnosť, ktorý platí jeden rok od vyporiadania záväzkov podľa právoplatného rozvrhového uznesenia súdu. Jednoročná lehota je tu nadbytočná. Celkom by stačilo viazať tento zákaz na vyporiadanie záväzkov, čím by ustanovenie stratilo sankčný charakter vo vzťahu k vyhláseniu konkurzu. Ustanovenie odseku 3 sankcionuje každého, koho úmyselné konanie preukázané právoplatným rozhodnutím súdu viedlo k úpadku alebo k predlženiu, ktoré bolo dôvodom na podanie návrhu na vyhlásenie konkurzu. Sankciou je zákaz založiť ďalšiu spoločnosť, a to na dobu desať rokov. Desaťročná lehota začína plynúť od vyporiadania záväzkov zaniknutej spoločnosti. Za povšimnutie stojí, že sankcia sa neviaže len na spoločníkov a konateľov, ale na každého. To znamená, že sa to môže v určitých prípadoch týkať aj osoby stojacej mimo spoločnosti, na majetok ktorej bol konkurz vyhlásený.“25

I. Spojené království: Zvláštní zákon (Zákon o diskvalifikaci osob z možnosti vykonávat funkci statutárního orgánu společnosti, Company Directors Disqualification Act 1986 – dále jen CDDA26) upravuje hmotněprávní i procesní úpravu ztráty způsobilosti k výkonu funkce člena statutárního orgánu společnosti: CDDA se aplikuje zejména na případy, kdy se společnost ocitla v úpadku a v této souvislosti se člen statutárního orgánu dopustil podvodného či jiného nekalého jednání. Soud může osobě, která vykonávala funkci člena statutárního orgánu uložit zákaz dalšího působení v orgánech obchdoních společností, a to na dobu až 15 let. Skutečnost, že se společnost ocitla v úpadku není sama o sobě důvodem pro vyslovení takového zákazu, daná osoba se v souvislosti s úpadkem či konkursem musí dopustit některého z níže popsaných deliktů. Možnost uložení takového zákazu není omezena pouze na případ, kdy se člen statutárního orgánu dopustí prohřešku v souvislosti s úpadkem, zákaz může být uložen i za některé další provinění (např.

pokud společnost

nezveřejňuje účetní závěrky atp.). Zákon se aplikuje na členy statutárních orgánů (tzv. directors) v akciových společnostech (pozn. nerozlišuje se mezi právní formou „s.r.o.“ a „a.s.“ jako v ČR), ať už se jedná o veřejně 25 26

ASPI komentár k § 105a ObchZ. http://www.legislation.gov.uk/ukpga/1986/46/data.pdf

15


16

obchodované společnosti (PLC) či nikoliv (LLC). Postupem podle CDDA může soud uložit zákaz činnosti (angl. disqualification order) v následujícím rozsahu (viz čl. 1 CDDA): -

dotčené osobě se zakáže vykonávat funkci člena statutárního orgánu společnosti, nesmí vykonávat funkci správce majetku společnosti nebo jakkoli jinak, přímo či nepřímo zakládat či řídit jakoukoli společnosti, ledaže s takovým postupem vysloví soud výslovný souhlas, a současně

-

dotčené osobě se zakáže vykonávat funkci insolvenčního správce.

Osoba, které hrozí, že by proti ní bylo zahájeno řízení o uložení zákazu podle CDDA se může takovému řízení zcela vyhnout, pokud dobrovolně převezme jednostranný závazek výše uvedené funkce a činnosti nevykonávat – učiní tak svým jednostranným prohlášením a slíbí, že bude dodržovat stejná omezení, jako kdyby ji soud vyslovil zákaz činnosti. S takovým prohlášením jsou spojeny obdobné právní účinky, jako kdyby soud uložil zákaz činnosti, přičemž soudní řízení se proti takové osobě ve věci zákazu činnosti nezahájí (angl. disqualification undertaking – viz čl. 1A CDDA). Porušení zákazu činnosti (uloženého soudem nebo dobrovolně převzatého jednostranným prohlášením) je trestným činem . Ustanovení čl. 2 CDDA stanoví, že zákaz činnosti bude vysloven pokud dotčená osoba byla pravomocně odsouzena za trestný čin v souvislosti se založením, řízením či likvidací společnosti, resp. v souvislosti se správou majetku společnosti. Takový zákaz může být vysloven soudem, který rozhoduje o likvidaci té společnosti, ve vztahu k níž byl trestný čin původně spáchán nebo příslušným trestním soudem, který vede trestní řízení proti dotčené osobě. Zákaz činnosti může být uložen na dobu 15 let. Ustanovení čl. 3 CDDA stanoví, že zákaz činnosti bude rovněž vysloven, pokud dotčená osoba soustavně porušovala (sama nebo jako zástupce společnosti) povinnosti stanovené korporátním (obchodním) právem, které vyžadují, aby byl jakýkoli účetní či jiný dokument uložen v obchodním rejstříku nebo které vyžadují, aby byla nějaká skutečnost obchodnímu rejstříku nahlášena. Má se za to, že se určitá osoba soustavně porušovala takové povinnosti pokud v uplynulých 5 letech bylo pravomocně rozhodnuto o porušení některé takové povinnosti alespoň ve 3 případech. Zákaz činnosti může být uložen na dobu 5 let. Vedle právní úpravy obsažené v CDDA rovněž platí, že po celou dobu konkursního řízení až do jeho ukončení nemůže fyzická osoba, proti které je vedeno konkursní řízení (v případě osobního 16


17

bankrotu), působit jako člen statutárního orgánu společnosti, nemůže zakládat obchodní společnosti, nemůže podnikat pod vlastním jménem jako OSVČ nebo jako společník veřejné obchodní společnosti (ledaže všem třetím stranám – zejména obchodním partnerům sdělí skutečnost, že probíhá konkursní řízení).

17


18

Zdroje: -

Estonsko - Insolvenční zákon (Pankrotiseadus, RT I 2003, 17, 19, web: https://www.riigiteataja.ee/akt/751863)

-

Finsko - Zákon o obchodních společnostech s ručením omezeným (Osakeyhtiölaki, 21.7.2006/624, web: http://www.finlex.fi/en/laki/kaannokset/2006/en20060624.pdf )

-

Finsko - Insolvenční zákon (Konkurssilaki, 20.2.2004/120, web: http://www.finlex.fi/en/laki/kaannokset/2004/en20040120.pdf )

-

Francie - Obchodní zákoník (Code de commerce, http://www.legifrance.gouv.fr)

-

Francie - Trestní zákoník (Code pénal, http://www.legifrance.gouv.fr)

-

Itálie - Dekret č. 267/1942 (Regio decreto 16 marzo 1942 n. 267 Disciplina del fallimento, del concordato preventivo, dell'amministrazione controllata e della liquidazione coatta amministrativa, web: http://www.regione.piemonte.it/edilizia/fallimenti/dwd/regio_decreto.pdf)

-

Německo - Zákon o společnostech s ručením omezeným (Gesetz betreffend die Gesellschaften mit beschränkter Haftung - GmbHG);

-

Německo - Trestní zákoník (Strafgesetzbuch - StGB)

-

Německo - Zákon o akciových společnostech (Aktiengesetz - AktG)

-

Německo - Zákon o auditorech (Gesetz über eine Berufsordnung der Wirtschaftsprüfer WiPrO)Z

-

Německo - Zákon o advokacii (Bundesrechtsanwaltsordnung - BRARO)

-

Německo - Spolkový řád pro daňové poradce ze dne 4.11.1975.

-

Německo - Živnostenský zákon (Gewerbeordnung - GewO)

-

Německo - Zákon o pohostinství (Gaststättengesetz - GastG)

-

Polsko - Zákon o konkurzu a vyrovnání (Prawo upadłościowe i naprawcze)

-

Polsko - Zákon o obchodních korporacích (Kodeks spółek handlowych)

-

Polsko - Trestní zákoník (Kodeks karny)

-

Rakousko - Živnostenský řád (Gewerbeordnung - GewO)

-

Rakousko – Zákon o finanční kriminalitě (Finanzstrafgesetz - FinStG)

-

Slovensko - Zákon č. 455/1991 Z.z.., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů

-

Slovensko - Zákon č. 513/1991 Z.z., obchodný zákoník, ve znění pozdějších předpisů

-

Spojené království - Zákon o diskvalifikaci osob z možnosti vykonávat funkci statutárního orgánu společnosti (Company Directors Disqualification Act 1986 – CDDA)

-

Jiné zdroje - ECPRD dotaz č. 2285 (Operating a new business following the bankruptcy of a previous business) 18

VYBRANÁ TÉMATA. Insolvence a zákaz následné podnikatelské činnosti

Recommend Documents