Výběr a sportovní příprava mladých triatlonistů

Česká svaz triatlonu, Zátopkova 100/2, Praha 6 Školení trenérů II.třídy ČSTT

Téma závěrečné práce:

Výběr a sportovní příprava mladých triatlonistů.

Autor: Ing. Vladimír Andrš Praha 2008

Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci „Výběr a sportovní příprava mladých triatlonistů“ zpracoval zcela samostatně za použití uvedených pramenů a literatury.

Podpis :……………………………………………..

Výběr a sportovní příprava mladých triatlonistů. Ing. Vladimír Andrš

2

Obsah:

1. Výběr sportovců, smysl, potřeba, nutnost. 2. 2. Metodika výběru a možné postupy. 2.1. Modely výběru. 2.2. Metodika a kritéria. 2.3. Vnější faktory 3. Výběr talentů. 3.1. Triatlon – monofaktoriální sport. 3.2. Možnosti výběru. 3.2.1. Výběr z plaveckých disciplín. 3.2.2. Výběr z atletických disciplín. 3.2.3. Výběr z cyklistických a ostatních disciplín. 3.2.4. Triatlonové oddíly. 3.2.5. Sportovní školy a SCM. 4. Optimalizace modelu výběru a sportovní přípravy pro triatlon. 4.1. Výběr pro triatlon v reálném prostředí 4.2. Sportovní příprava mladých triatlonistů 5. Závěr.

Literatura a internetové zdroje


3

1. Výběr sportovců, smysl, potřeba, nutnost. Výběr a sportovní příprava mladých sportovců – v našem případě je triatlonistů - je téma, které má velký význam ve všech sportovních odvětvích. Tato činnost je vždy na počátku všech úspěchů, které sportovci v dané disciplíně dosahují. Propracované tréninkové metody založené na dlouholetých zkušenostech, analýzy tréninkových metod špičkových sportovců a rekordmanů, trenéři z řad bývalých úspěšných závodníků, to je pokračování, které následující až po výběru vhodného adepta, splňujícího všechny biologické i psychologické parametry. Výběr talentovaných jedinců z řad mládeže pro jakýkoliv sport může být považován za záležitost, která je vlastně ve sportování navíc. Většině lidí, rodičů dětí i samotných sportovců stačí mít náplň svého volného času, rozvíjet svou tělesnou zdatnost, občas porazit kamaráda nebo kolegu, u dětí pak být v kolektivu svých vrstevníků, osvojit si návyky zdravého způsobu života, získat všestrannou odolnost apod. To by ale člověk nesměl být tvor soutěživý, prahnoucí po slávě, společenském postavení a neposlední řadě i penězích. V posledním období zesílil i tlak výrobců sportovních potřeb, v jejichž komerčním zájmu je podporovat ty nejlepší. Výrobci vynakládají velké finanční prostředky jak na výzkum v oboru materiálů pro sportovní vybavení tak i na výstavbu sportovišť a pořádání velkých sportovních soutěží. Zde se pak také projevuje vliv nesportovních subjektů, které využívají velké koncentrace lidí i extáze při vrcholných sportovních soutěžích, k propagaci svých zájmů. Investice, které jsou tímto způsobem vynakládány musí, aby měly užitek, být investovány právě do vybraných talentovaných jedinců, kteří jsou schopni očekávání špičkových výkonů splnit. Naštěstí zde určitým způsobem funguje zpětná vazba, kdy se do rekreačního sportování vrací vynaložené úsilí vybraných jedinců a výrobců sportovních potřeb, formou dostupných, ověřených a neustále zdokonalovaných sportovních oděvů, obuvi, prostředků a potřeb pro sportování a v neposlední řadě také zdravotních informací. Výsledky talentovaných sportovců mají také velký význam na celospolečenské, kulturní i politické úrovni. Ztotožnění se s úspěchy, motivace a příklad pro váhavé, jsou zde jednoznačným pozitivem. Z tohoto pohledu již se již výběr talentů nejeví jako zbytečný a samoúčelný a někdy i diskriminující.

Většina sportovních disciplín má dlouholetou tradici a má systém výběru talentů propracován do nejmenších podrobností. Rozvoj metodiky byl velmi významný v sedmdesátých a osmdesátých letech, kdy soupeření ve sportu bylo v tehdejším uspořádání sil mezi východem a západem, jednou z mála oblastí, kde mohl východní blok držet krok se Výběr a sportovní příprava mladých triatlonistů. Ing. Vladimír Andrš

4

západem a naopak. Do extrémů, kdy byly zakládány sportovní internátní střediska, rodiny následovaly své talentované děti do tréninkových center, byl doveden v bývalé NDR, Sovětském svazu nebo Rumunsku. Do této doby jsou datovány první pokusy i první závody v triatlonu. V únoru 1979 to byl první IRON-MAN na Havaji, v Československu pak první veřejný triatlon v červnu 1980 a v roce 1984 uznání triatlonu jako sportu, který „může“ být podporován státem. Z výčtu letopočtů je patrné, že triatlon je mladý sport, který byl z počátku odkázán na sportovce vychované v příbuzných disciplínách. Účastníci prvních závodů nebyli žádní trénovaní triatlonisté, ale sportovci, kteří se věnovali různým samostatným sportům jako například cyklistice, běhu, plavání, apod. Potencionální závodníci s triatlonem přicházeli do styku zpravidla po ukončení své původní disciplíny, ať již z důvodu potřeby změny nebo nenaplnění všech svých výkonnostních cílů. Výběr a výchova triatlonistů se nyní opírá o propracovaná kritéria monofaktoriálních sportovních výkonů, zejména v plaveckých nebo atletických disciplínách. Triatlon ale má svá specifika a kriteria, která vyhovují jednotlivým disciplínám a nemusí být vždy plně přenositelná. Bohužel po relativně bohatých letech, kdy Jan Řehula, Filip Ospalý i Petr Vabroušek začali sbírat (a stále sbírají) světová ocenění, přišla hubenější léta. V domácím startovním poli nemají konkurenci a mládež, která by zaujala jejich místo teprve dorůstá. Jako vždy jsou hledány příčiny tohoto poklesu v různých oblastech. Jednou z možných příčin může být právě chybný postup při výběru a sportovní přípravě mladých triatlonistů. Diskuze, která byla a je dosud vedena, je zaměřena zejména na fungování SCM, existenci žákovských kategorií a jejich soutěžení a podle mého názoru ve svém důsledku i na to, zda je triatlon sport pro skupinu vyvolených nebo sport vhodný pro širokou veřejnost včetně dětí. Na jedné straně skupiny nadšenců, zpravidla rodičů, které triatlon jako sport oslovil, a kteří trénují své děti a jejich několik kamarádů a na druhé straně kvalifikovaní trenéři ČSTT, kteří hledají nadané sportovce, ze kterých by vychovali špičkové závodníky a reprezentanty. Jinými slovy triatlon jako sport, kde se děti všestranně rozvíjí a realizují v oddílech, které vytváří potřebnou základnu jak pro samotné sportovce, tak i pro širší informovanost o sportu, nebo triatlon pro několik nejnadanějších specialistů, kteří svými výkony sport popularizují a přinášejí do něj i finance prostřednictvím sponzorů. Pro téma závěrečné práce školení trenérů II třídy ŠCTT „Výběr a sportovní příprava mladých triatlonistů“ jsem se rozhodl právě na základě této diskuze. Když jsem v roce 1999 absolvoval trenérský kurz III. třídy ČSTT, byl jsem právě začínajícím nadšencem, kterého triatlon od začátku fascinoval svou specifikou i náročností. Očividně ale v té době nebyl Výběr a sportovní příprava mladých triatlonistů. Ing. Vladimír Andrš

5

systém nastaven na získávání dětí a mládeže a jejich trénink. Jako trenéři, kteří chtěli připravovat děti jsme působili dost exoticky a na dotazy týkající se tréninku dětí jsme dostávali vyhýbavé odpovědi. Situaci nakonec charakterizoval jeden z přítomných zkušených, který již na konkrétní dotaz co si myslí o tréninku dětí prohlásil: „Naučte je plavat a až jim bude 15 let, přiveďte je a já z nich udělám triatlonisty.“ Byl tento přístup správný nebo může být jednou z příčin nedostatku kvalitně připravené mládeže?

2. Metodika výběru a možné postupy. 2.1. Modely výběru. Výběr dětí, mládeže i výkonnostních i vrcholových sportovců, je jednou z disciplín, které byla v minulosti věnována velká pozornost. Jak již bylo uvedeno, v období v 70. a 80. letech dnes již minulého století, bylo na toto téma publikováno mnoho studií a odborných prací. V současné době je z těchto teorií čerpáno a na základě nových poznatků, změněných ekonomických, technických i demografických podmínek, je tato metodika neustále zdokonalována. U většiny sportů se vychází z kombinace extenzivního a intenzivního modelu výběru. Extenzivní model je založen na širokém náboru a negativním výběru, intenzivní model je pak zaměřen na poskytnutí maximální péče jedinci s prokázaným talentem, aby jeho rozvoj sportovní výkonnosti byl optimální a úměrný vynaloženým prostředkům. Obecně jsou tyto metody nazývány jako

systém „pyramidy a věže“

(Obr.1-JANSA,

DOVALIL a Spol., Sportovní příprava, Praha 2007, Q-art) a sestávají zpravidla ze 4 hlavních etap, které ale mohou mít ještě řadu mezistupňů: -

nábor dětí do sportovního oddílu – nábor v oblasti a příjem všech zájemců o sport. V současné době bývá již tato etapa jednou z nejtěžších. Příčinou je stále se prohlubující problém nedostatku dětí, které mají o sport zájem. Existuje stále více různých aktivit, kterým se děti mohou věnovat, aniž by musely překonávat jakoukoliv námahu a úskalí.

-

ověření souladu vloh a dispozic pro určený sport – dochází k prvnímu negativnímu výběru, kdy jsou vyřazeni dále zjevně neperspektivní jedinci. Z pohledu trenéra je tato oblast nejsložitější, protože musí být velice přesně zváženy jak subjektivní, tak objektivní kritéria výběru. Vybraní zpravidla pokračují ve sportovních třídách ZŠ nebo sportovních oddílech.


6

-

třetí stupeň je již určen pro sportovce, kteří v druhém stupni prokázali určité nadání a zájem o sport. Zpravidla zde jsou již přesně stanoveny podmínky, výkonnostní kritéria a v některých případech i finanční vazby, které musí sportovec respektovat a plnit. V této etapě se již uplatní i morálně volní vlastnosti sportovce a jeho ochota respektovat náročnější podmínky.

-

poslední etapou je příprava na vrcholné výkony, kdy jsou sportovci vytvořeny co nejlepší podmínky. Dochází většinou k plné profesionalizaci jak z pohledu sportovce, tak i trenéra. Zde převažuje již pozitivní výběr.

Obr. 1 Model výběru metodou pyramidy a věže.

Intenzivní model

Výběr pro vrcholový sport

Extenzívní model

Specializovaný výběr II. Specializovaný výběr I.

Základní výběr II. etapa Základní výběr I. etapa Spontánní výběr - nábor

Základními kritérii při výběru pro dané druhy sportu jsou takzvané endogenní a exogenní činitelé. Jsou to oblasti, které zásadně ovlivňují osobnost. Endogenní činitelé se týkají osobností jedince, jeho somatickými, genetickými, pohybovými i psychickými vlastnostmi, exogenní činitelé pak zahrnují všechny vnější podmínky v nichž se sportovec nachází, a které mu umožňují nebo i naopak brání daný sport vykonávat. Jsou vypracovány studie o biologických, osobnostních parametrech, které jsou pro danou sportovní disciplínu nejvýhodnější a někdy i nepostradatelné. Tato kritéria na první pohled vypadají jako základní, které by trenér mohl při výběru malých zájemců o sport uplatnit. Bylo by ale chybou je použít již při náboru nebo v prvních 2 -3 letech trénování. Některé vývojové znaky


7

se dají předvídat, ale vývoj dětí je natolik individuální, že rozumný trenér raději počká a výběr podle těchto základních hodnotících kritérií provádí až při přechodu do následné etapy sportovní specializace. Některé vlastnosti lze rozpoznat až po určité době oboustranné spolupráce a některé vlastnosti lze také při této spolupráci změnit.

2.2. Metodika a kritéria. Metodika a kritéria výběru podle výkonnosti jsou pak další samostatnou a náročnou činností. Uplatňují se nejenom při základním výběru pro sportovní specializaci, ale i při výběru do družstev pro soutěže i jednotlivá utkání. Podle toho k jakému účelu mají sloužit je pak postupováno při popisu sportovního výkonu, pro který výběr provádíme a tvorbě vhodné baterie testů. Náročnost této analyticko-syntetické práce spočívá v tom, že pro maximální vypovídací schopnost testů musí být zvoleny takové disciplíny a kritéria, které maximální měrou „předpoví“ možnost úspěchu. Při testování pak musí být zajištěna validita – přesnost měření a vypovídací kvalita naměřených hodnot, reliabilita – spolehlivost testu, kdy jsou odchylky způsobené rozdílnými podmínkami při realizaci účinně eliminovány. Při tvorbě baterie testů je vycházeno jednak z obecné motorické výkonnosti, tak i z výběrových kritérií, které přímo souvisí s druhem sportu nebo účelem, pro který je výběr prováděn. Následná aplikace a vyhodnocení, musí být realizováno nejen s ohledem na současnou potřebu výběru, ale i z hlediska dlouhodobého sledování a zpřesňování ukazatelů a kritérií.Testy by měly mít vypovídací schopnost o úrovni výkonnosti jedince a měly by být autentické. Při vyhodnocování baterie výběrových kritérií se postupuje zpravidla podle tří základních modelů - Kompenzační, konjunkční nebo disjunkční. Každý z těchto modelů má své výhody a může být požíván k různým rovinám výběru sportovců. Vhodným sestavením kritérií lze určit, zda sportovec by se lépe uplatnil v obecné nebo speciální rovině, zda má předpoklady pro maximální výkonnost nebo by se uplatnil pro určitý úkol resp. doplnění vyrovnaného družstva. Spočívá v provedení několika testů a následném hodnocení přičemž -

kompenzační metoda hledí na celkový nejvyšší součet bodů bez ohledu na úroveň výkonnosti v jednotlivých testech

-

konjunkční metoda vyžaduje určitou minimální výkonnost ve všech testech

-

disjunkční metoda je kombinací předchozích, kdy sportovec musí získat určitý počet bodů, přičemž ale musí obstát i v jednotlivých testech.

Tyto metody hodnocení jsou významné právě u disciplíny triatlon, kdy je nutné testovat schopnosti v několika od sebe odlišných sportech. Plavání, cyklistika a běh mají minimum Výběr a sportovní příprava mladých triatlonistů. Ing. Vladimír Andrš

8

společných vlastností a výjimečné výkony v jednom odvětví ještě nemusí znamenat vhodnost sportovce a perspektivu vrcholných výkonů. Podstatně odlišné formy testování mohou být uplatňovány u multifaktoriálních sportů neboli sportů s protichůdným soupeřením. Na rozdíl od sportů se souběžným soupeřením, zde vítězství spočívá nutně v porážce soupeře. Základní výkonnost jako je rychlost, síla, obratnost zůstává, ale testy a hodnocení jsou doplněny například o schopnost taktického vyhodnocení situace, odhadu reakce soupeře, čtení hry, týmové cítění apod. Metodika výběru má shodné etapy hledání talentů jako u monofaktoriálních sportů, ale při výběru pro doplnění týmů pro sportovní hry se uplatňují specifická výběrová kritéria jejichž tvorba a interpretace je zpravidla silně ovlivněna subjektem trenéra, který má svou představu jak o výkonu jedince, tak i jeho úkolu v družstvu.

2.3. Vnější faktory. Výběr může být významně ovlivněn vnějšími faktory jako jsou úspěchy závodníků na významných sportovních soutěžích. Po OH 2002, kdy obsadil Jan Řehula třetí místo a velmi úspěšných letech 1998 – 2001 Filipa Ospalého, byl triatlon v popředí zájmu a měl velkou možnost rozšířit svou základnu. V grafu je zobrazen počet dětí a mládeže účastnících se závodů Českého poháru v triatlonu.

Počet závodníků

60

50

40

30

20

10

0

2000 starší žáci

2001

2002

dorostenci mladší

2003

2004

dorostenci starší

2005 dorostenci

2006 junioři

2007 rok mladší žáci

Ve sledovaném období od roku 2000 lze pozorovat, že největší zájem dětí byl v období právě po úspěších našich triatlonistů. Nástup staršího žactva v letech 2002 – 2003 je


9

základem současného počtu závodníků v kategoriích dorostu a lze předpokládat, že se projeví i příštím roce zvýšeným množstvím závodníků v kategorii juniorů. Bohužel nástup v kategorii mladšího žactva, která se naplnila pouze v letech 2002 – 2004, se nepodařilo udržet a může znamenat následný pokles základny v mládežnických kategoriích. Jako jednu z množných příčin považuji tehdejší nevyjasněnost koncepce tréninku dětí a mládeže a nedostatek kvalifikovaných trenérů, schopných a ochotných trénovat děti.

3. Výběr talentů. 3.1. Triatlon – monofaktoriální sport. Běžně dostupná literatura pojednávající o výběru sportovců pro vrcholový sport se zabývá většinou populárními sporty jako je atletika, kopaná , hokej, plavání apod. Není bez zajímavosti, že triatlon, jako jeden z moderních sportů je v nich vzpomínán minimálně a v některých publikacích vůbec. Na první pohled není důvod se metodice výběru sportovců pro triatlon nějak zvláštně věnovat, protože sportovní disciplíny ze kterých se skládá jsou velmi dobře a všestranně popsány, mají dlouhodobou historii a širokou základnu jak ve sportovních klubech, tak i sportovně zaměřených základních školách. To je ale pouze první a neoprávněně zjednodušující pohled. Výběr sportovců pro vrcholový triatlon je v mnohém složitější a náročnější. Ve výběrových kritériích se objevují protiklady dané různými druhy a charaktery sportovního zatížení. Sportovec vzhledem k multisportovnímu a vytrvaleckému charakteru triatlonu, musí splňovat i další parametry, které souvisí s psychickou odolností, trpělivostí, houževnatostí a cílevědomostí. Jedním problémů je také dlouhodobé tréninkové působení obsahující etapy postupného zatěžování a zvyšování nároků. Jestliže uvážíme jako vhodný začátek pro sportování „zlatý věk motoriky“ (7 -10 let), kdy jsou děti nejvíce vnímavé a schopné rozvíjet sportovní dovednosti, což je důležité zejména u plaveckých sportů a vrchol výkonnosti u vytrvaleckých disciplín, který bývá i okolo 30 roku, je zřejmé, že triatlon je skutečně „běh na dlouhou trať“ a vyžaduje specifický přístup. Již samotná příprava na triatlonový závod v kategorii žactva a dorostu, má-li být kvalitně absolvován, může trvat i několik let. Tato relativní dlouhodobost přípravy bývá jedním z faktorů, které mohou případné mladé zájemce o tento sport odradit. Jiná rychlejší cesta ale neexistuje a sportovce může odradit i uspěchaný start, kdy mladý závodník, respektive jeho trenér, náročnost přípravy podcení a i nevýznamný závod skončí zklamáním a vyčerpáním sportovce.


10

3.2. Možnosti výběru. Výběr talentů pro triatlon, je založen na metodice výběru pro monofaktoriální sportovní disciplíny. Nejbližší dispozice a dovednosti k triatlonu také mají plavci a atleti. V případě přestupu sportovce z jiné sportovní disciplíny je tak trenér konfrontován s mladým sportovcem, který má již určitý měřitelný základ sportovních dovedností. Pomocí testovací baterie může posoudit jeho perspektivu, zařadit jej do svého týmu a zvolit optimální tréninkový režim. Sportovec si ale také přináší své určité návyky, které musí trenér buď akceptovat nebo se je v tréninkovém procesu snažit změnit. To může být vzhledem k většinou pubertálnímu věku přestupujícího sportovce vážným úskalím. Jako samozřejmost je zde považována chuť sportovat a absolvovat náročné tréninky. Jako ne zcela samozřejmou záležitostí může být porozumění sportovce a trenéra, které nemusí vždy být optimální. Při výběru bývá uplatňován trojí způsob. -

trenér spolupracuje se sportovní školou a různými sportovními oddíly v okolí a hledá vhodného talentovaného sportovce. Tento přístup je vhodný pouze pokud tyto subjekty v okolí existují v dostatečném počtu. Zpravidla se trenér musí spokojit i s méně výraznými sportovci, protože ti výkonnější jsou v oddíle preferování a jejich „lanaření“ pro jiné sportovní disciplíny bývá sledováno s nevolí. Zde se projevuje zkušenost a předvídavost trenéra. Sportovci, kteří jsou velmi úspěšní v žákovských nebo mládežnických soutěžích nemusí být pro triatlon, který vyžaduje dlouhodobější přípravu, příliš perspektivní. Může zde být zkreslení výkonnosti ať již věkovou akcelerací nebo přílišnou rannou specializací. Zkušený trenér raději sáhne po sportovci, který není výkonnostně špičkový a vyhraněný, ale má ještě prostor, chuť i motivaci k dalšímu zdokonalování.

-

Trenér je přímo vyhledán a osloven sportovcem, který má o triatlon zájem. Pokud se jedná o výkonnostního sportovce v přiměřeném věku, zpravidla dojde k dohodě a trenér může zahájit jeho přípravu. U takového sportovce je vysoká šance na úspěch. Zpravidla již má nějakou sportovní výkonnost a zkušenosti, na kterých může stavět a připravovat se na vrcholné výkony. Sportovec si je již také vědom specifik triatlonu a nároků, které na něj budou kladeny.

-

Trenér provádí nábor mladých sportovců pro triatlon přímo do triatlonového oddílu. Nesporným kladem náboru je další nabídka sportu pro děti a mládež v dané oblasti. Trenér může pracovat s dětmi a mládeží od začátku a utvářet je podle svých představ.


11

Není při výběru závislý na ostatních oddílech, zda se mu podaří získat vhodné sportovce. Získávání sportovců z jiných sportovních odvětví je pak pro klub většinou přínosem. Vzhledem k tomu, že triatlonový trénink není monotématický, jsou děti a mládež, která tento trénink úspěšně absolvuje od počátku, lépe připraveni na náročnější fáze tréninku ve vyšších kategoriích než sportovci přicházející z jiných sportovních odvětví Všechny tři způsoby výběru talentů se ale v konečném důsledku většinou opírají právě o existenci triatlonových oddílů. Trenér, který vyhledává talenty prvním i druhým způsobem, by měl mít vlastní sportovní základnu, do které může vyhlédnutého sportovce zařadit. Sportovci stávajícího oddílu i nový talent tím získávají především novou motivaci. Je možné namítnout, že existence oddílu není nutná a sportovec se může začít připravovat individuálně. I to je možné, ale tento postup je vhodný až při přechodu na intenzivní model výběru, který následuje několik etap za základním výběrem a je prováděn většinou až v juniorském věku. Nicméně to není vyloučeno a spojení talentovaný, vysoce motivovaný sportovec a špičkový trenér, může úspěšně existovat již od dorosteneckého věku. K dosažení vrcholové úrovně pak mohou oba podřídit veškerou svou činnost. Talent mladého sportovce musí být v tomto případě jednoznačně prokázán a trenér na sebe bere poměrně vysoké riziko, spočívající ve vytvoření a přizpůsobení tréninkových metod individualitě sportovce.

3.2.1. Výběr z plaveckých disciplín. Většina studií o triatlonu uvádí jako jeden z nejlepších zdrojů talentů pro triatlon plavecké sportovní školy a oddíly. Skutečně tomu tak je. Absolventi plaveckých tréninků vedených zkušenými trenéry a pedagogy, jsou zpravidla velice dobře technicky vybaveni a jednoznačně převyšují své vrstevníky ve sportovních dovednostech i kondici. Mnoho současných výkonnostních triatlonistů začínalo právě v plaveckých oddílech a školách. Plavecké oddíly zpravidla úzce spolupracují nebo jsou organicky spojeny se sportovními základními školami, protože zajištění potřebných tréninkových prostor a času nelze zajistit bez návaznosti na výukové plány. Zde se již uplatňuje první stupeň negativního výběru, kdy do sportovní školy jsou děti přijímány na základě určitých sportovních schopností a dovedností. Rozhodování o druhu sportu a škole je zpravidla na rodičích a je většinou dáno spíše místní nabídkou. V druhém stupni sportovní základní školy se tak sejdou děti s různými sportovními představami a nadáním. Po ukončení základní školy, pokud tato není propojena s kvalitním sportovním oddílem, však většina dětí se sportem končí. Bývá to dáno mnoha zásahy do jejich života. Výběr a sportovní příprava mladých triatlonistů. Ing. Vladimír Andrš

12

Změna školy, kolektivu a prostředí, zvýšené nároky na studium na středním stupni, zbavení se sportu jako školní povinnosti apod. Pouze jedinci, kteří ve sportu dosáhli určité výkonnosti a uspokojení, jsou ochotni dále aktivně pokračovat. Zde je právě velká příležitost pro nábor pro triatlon. Většinou již dobří plavci mohou spolu se změnou svého dosud dětského života na učňovský nebo středoškolský, provést i zpestření a oživení svého sportovního zájmu. Výhodou výběru z plaveckých oddílů a sportovních škol je určité osvojení pravidelnosti tréninku, sportovních návyků, životosprávy a podobně. Největším přínosem je ale získaná plavecká dovednost, která je v pozdějším věku obtížně dosažitelná a v některých případech je i výkonnostně limitující. Mohou se vyskytnout problémy se zvýšenou kloubní pohyblivostí a uvolněním zejména hlezna. To může následně působit problémy při atletickém tréninku, ale při jeho správném vedení a zatěžování je tento problém odstranitelný.

3.2.2. Výběr z atletických disciplín. Pro atletické disciplíny platí, pokud jsou vedeny ve sportovních školách, obdobná pravidla jako u plaveckých škol. Ochota a možnost přechodu na specializovaný trénink triatlonu po ukončení základní školy, jsou vzhledem k obdobným počátečním i konečným podmínkám přibližně stejné. I zde může být motivem přestupu na jiný sport potřeba změny po únavě monotónností tréninku, změna prostředí nebo místní nabídka. Stejně jako plavecká, tak i atletická průprava má svá pozitiva. Jsou jimi většinou lepší odolnost organizmu, vyšší vytrvalostní schopnosti, vyrovnané svalové a kloubní parametry. Bohužel pro plaveckou část triatlonu to pozitivem není a atlet, který se chce stát triatlonistou musí velmi usilovně pracovat na vylepšení kloubní pohyblivosti a získání plaveckých dovedností. Proto při přechodu atletů na triatlon je velmi důležitý věk. Pokud je atlet pro triatlon získán do 14 - 15 let, má velkou šanci na pozdější úspěchy. Pozdější věk ale již omezuje schopnosti osvojení plaveckých dovedností a limituje pozdější výkonnost. Mnoho současných hobby triatlonistů je právě z řad atletů, kteří se pro triatlon nadchli v pozdějším věku, ale již nebyli schopni zvládnout plaveckou disciplínu.

3.2.3. Výběr z cyklistických a ostatních disciplín. Triatlonistů, jejichž původním sportem je cyklistika nebo ostatní sporty mnoho není. Úskalí přechodu na triatlon je mnoho a adaptace na nové sporty zpravidla zabere mnoho času. Cyklistika se od ostatních dvou disciplín, plavání a běhu, odlišuje ve více faktorech.


13

Navíc pokud bývá tato adaptace prováděna v ne zcela optimálním věku, nebývá zaručena její úspěšnost.Většinou závodníci skončí u duatlonu nebo se triatlonem baví v hobby kategoriích. 3.2.4. Triatlonové oddíly. Jako největší zásobárna talentů a zdroj pro výběr sportovců pro vrcholové působení by měly být, tak jako v jiných sportech, mateřské oddíly. Ne vždy tomu ale může být. Příčin je mnoho. Jako jedna z hlavních se jeví strach z triatlonu, jako pro děti velmi náročného sportu. Přitom ale opak je pravdou. Není o nic náročnější než lední hokej, kde děti trénují v bruslích, v uzavřených halách a těžkou výstrojí nebo gymnastika, kde cvičení kloubní pohyblivosti a vysoké nároky zejména na malé děti někdy nabývají až extrémních rozměrů. V první fázi triatlonového tréninku se však ale jedná především o trénink plavání a všeobecnou sportovní přípravu. Zde je velkou výhodou rozumná spolupráce s plaveckými oddíly a sportovními školami. Většina sportovních škol je zaměřena na atletiku, kopanou, lední hokej méně již na plavání pro triatlon zde mnoho prostoru nezbývá. Existence a působení mládežnických triatlonových oddílů by tak mělo být základem a hlavní možností rozvoje a hledání talentovaných sportovců. Důvodů je hned několik: -

Triatlon v sobě zahrnuje tři téměř přirozené dětské pohybové aktivity, jejichž rozvíjení je ve většině případů dětmi prováděno i mimo sportovní trénink.

-

Triatlon je individuální sport a jeho trénink může být v určitých fázích monotónní. Pro přípravu dětí a mládeže je ale nutný kolektiv, ve kterém se závodníci mohou podporovat a soutěžit. Správně fungující mládežnický sportovní oddíl se vyznačuje tím, že sportovci se na tréninky těší a jsou schopni se při kolísavých výkonech podržet.

-

Triatlon je vytrvalostní sport, u kterého vede ke zralosti a úspěchům velmi dlouhá cesta. Je výhodné, když si je sportovec od začátku vědom této cesty a trenér může jeho sportovní růst od začátku pozitivně ovlivňovat.

-

Sportovci, kteří přechází z jiných disciplín, ať již plaveckých nebo atletických, mohou přestoupit do fungujících oddílů, kde se setkají se svými vrstevníky. Zpravidla zde funguje určitý motivační akcelerační efekt, kdy je snaha prokázat svou výkonnost v novém prostředí.

-

Význam oddílů je rovněž důležitý a přínosný v trenérské činnosti. Tak jako trenéři vychovávají děti, tak děti a mládež působí na trenéry. Musí být všestranným kvalifikovaným trenérem i pedagogem. Je zde soustavné zdokonalování trenérské


14

činnosti, protože různorodost a potřeba neustálého hledání vhodných tréninkových metod podle individualit, je vždy přínosem. -

Triatlonové oddíly přináší i sportovní osvětu v oblasti. Triatlon jako sport není příliš citovaný ve sportovních periodikách a povědomí o tomto sportu je převážně chabé. Existence triatlonového oddílu, ve kterém se připravují děti a mládež, k sobě přitahuje rodiče, příbuzné a další lidi, kteří se touto formou se sportem seznamují a seznamují s ním i své okolí. Samostatné triatlonové oddíly jsou ale také provázeny vysokou náročností na zajištění

sportovišť. Trenér by měl být i schopným manažerem, protože zajistit dostatečný počet plaveckých hodin v současné řídké síti bazénů, včetně zajištění dostatečného finančního pokrytí pronájmu tréninkových prostor, vyžaduje mnoho úsilí. I to je jeden z důvodů, proč je samostatných dětských nebo mládežnických triatlonových oddílů velmi málo. Spíše jsou součástí větších sportovních jednot, která vlastní svá sportoviště a kde je i výhodná spolupráce mezi jednotlivými oddíly. Výběr vhodných talentů v těchto multisportovních klubech je také velice výhodný, efektivní a vzhledem ke koncentraci sportovců i zpravidla úspěšný. 3.2.5. Sportovní školy a SCM. Reálnými zdroji talentů pro triatlon mohou být zejména sportovní školy, kde probíhá spontánní a základní výběr talentů. V diskuzi o fungování SCM, mládežnických a žákovských oddílů triatlonu, jejich soutěžení a podobně, byl často prezentován názor, ze nejlepším zdrojem triatlonistů by měly být plavecké oddíly. Vzhledem k tomu, že mládežnické a žákovské plavecké oddíly jsou většinou organizovány při sportovních základních školách, je zajímavé podívat se na strukturu těchto škol. V pramenech MŠMT ČR je uvedena struktura sportovních škol a tříd k březnu 2008.

Obr. 2. Rozdělení sportovních škol a tříd podle druhů sportů.

MŠMT ČR 24 druhů sportů

10 druhů sportů monofaktoriálních - souběžné soupeření

5 druhů sportů multifaktoriálních - protichůdné soupeření


15

9 druhů sportů multifaktoriálních- kolektivní -protichůdné soupeření

Obr. 3. Rozdělení sportovních škol a tříd podle počtu sportovních tříd.

MŠMT ČR 292 sportovních škol

146 ostatní sporty

16 plavecké 35 atletické 40 lední hokej

2 cyklistické

53 kopaná

Podle dokumentů ČSTT existují 3 sportovní třídy triatlonu a to v Plzni, Přerově a Jindřichově Hradci. V materiálech MŠMT ČR třídy uvedeny nejsou. Plavecké školy a třídy jsou rozmístěny v 15 městech republiky, pouze v Praze jsou dvě. Počet sportovních gymnázií je 15. Na těchto školách se připravuje 1598 studentů v různých sportovních disciplínách. Pouze na dvou SG je zařazena specializace triatlon a to v Praze a Pardubicích. Je zajímavé k uvedenému výčtu sportovních škol uvést strukturu sportovních center mládeže – SCM, které by měly pro svou výchovu sportovců vycházet právě absolventů sportovních základních škol a soustřeďovat sportovce SG.

Obr.4. Struktura SCM dle MŠMT ČR v roce 2007 – 2008.

SCM MŠMT 250 SCM 41 sportů - 7966 členů 11 plavecké 305 členů

16 atletické 638 členů

153 ostatní sporty

11 cyklistické 360 členů

16 LH 400 členů

5 triatlonové 71 členů


16

38 kopaná 2644 členů

Z výčtu je evidentní, že sportovních odvětví, která hledají a vybírají pro své sporty talenty je téměř dvojnásobek než mohou nabídnout sportovní školy. Triatlon je jedním z nich. Tato situace je dlouhodobá a nelze předpokládat, že by v budoucnosti došlo k nějaké pozitivní změně. Sportovní školy a k nim přidružené sportovní oddíly zejména plavecké, nemohou být brány jako samozřejmý zdroj sportovců pro triatlon.

4. Optimalizace modelu výběru a sportovní přípravy pro triatlon. 4.1. Výběr pro triatlon v reálném prostředí Optimální model výběru je na založen ověřené metodice, výběru sportovních talentů a oblastních možnostech. Jako model byla vzata existence triatlonového oddílu TRI SKI Horní Počernice. Tento oddíl existuje již mnoho let, přičemž pod současným vedením pak od roku 1997. Od samého počátku byl závislý na náboru a výběru dětí z okolí. Vstup většiny současných závodníků do TT oddílu proběhl při náboru. Výběr sportu byl z části kvůli nedostatku ostatních vhodných sportovních činností v oblasti a z části kvůli samotnému sportu, který byl rodiči považován za vhodný pro všestranný rozvoj dětí. Po celou dobu existence se počet členů oddílu pohyboval okolo 15 dětí. Nyní má 23 členů ve věku od 8 do 20 let. V Horních Počernicích sice působí sportovní škola, ale ta byla zaměřena zejména na výchovu potenciálních fotbalistů FC Xaverov. Sportovní škola v Újezdu na Lesy je sice zaměřená na atletiku, ale je dopravně obtížně dostupná. Bazén v blízkém Hloubětíně, kde by přicházela v úvahu existence plaveckého oddílu, je proslaven zejména tréninkem a výchovou akvabel a potápěčů. Popis situace je uveden jako běžný příklad nedostatku sportovních možností pro děti a mládež, kterým z různých příčin nevyhovuje kolektivní forma sportu a nabídka individuálních sportů je v místě nedostatečná. Model výběru byl a je stále založen na víceúrovňové nabídce. Spočívá v náboru zájemců o sport ve školách a zároveň nabídce sportovcům z příbuzných disciplín. Během své činnosti tak oddíl přijímal děti „bez sportovních zkušeností“ i děti a mládež z jiných sportovních odvětví v různém stupni trénovanosti. Jako příklad odvětví lze uvést akvabely, fotbalisty, cyklisty, dálkového plavce, volejbalistu apod. Oddíl rovněž přijal děti triatlonových oddílů z okolí, které ukončily činnost. Bohužel migrace dětí byla oboustranná, takže z oddílu odešli sportovci za atletikou, fotbalem, lakrosem, ale také historickým šermem a v neposlední řadě i internetem. Možnosti výběru jsou tedy dána nabídkou sportování pro bohužel limitovaný počet zájemců. Limitem je zejména kapacita a možnost plaveckých tréninků a počet kvalifikovaných trenérů. První a druhá etapa negativního výběru je zprostředkována Výběr a sportovní příprava mladých triatlonistů. Ing. Vladimír Andrš

17

samotným tréninkem. Porovnáme-li náročnost a hodiny tréninku, pokud jsou vedeny podle pravidel sportovního tréninku, jsou srovnatelné s ostatními sporty. Triatlon je ale sám o sobě náročnější na tréninkovou kázeň a trpělivost. Rovněž kombinace plavání, všeobecné přípravy na počátku, atletiky a cyklistiky v pozdějším věku, nevyhovuje všem a stává se, že po zvládnutí plavecké disciplíny, ve chvíli zintenzivnění cyklistických a atletických tréninků sportovec ukončí své působení. Lze konstatovat, že ačkoliv je oddíl otevřen a hledá zájemce z řad absolventů sportovních škol, ještě se nepodařilo z těchto škol do tréninkového procesu trvale zařadit žádného sportovce. Výběr a migrace sportovců tedy odpovídá modifikovanému modelu pyramidy a věže, který je znázorněn na obrázku č. 5.

Obr. 5. Modifikovaný model pyramidy a věže při triatlonovém oddílu jako základně.

Intenzivní model

Výběr pro vrcholový sport

Specializovaný výběr II.

Extenzívní model

Sportovní školy, sportovní oddíly mimo TT.

Specializovaný výběr I. Základní výběr II. etapa Základní výběr v TT oddílu - I. etapa Spontánní výběr – nábor do TT oddílu

4.2. Sportovní příprava mladých triatlonistů Trénink dětí a mládeže v triatlonovém oddílu vychází z osvědčených metodik, jejichž základem jsou etapy dlouhodobé přípravy. Trenéři, kteří vychovávají sportovce musí tento ověřený postup respektovat a tréninky vést tak, aby děti nebyly přetěžovány a aby nebyl ohrožen jejich zdravý vývoj. Metodiky, pravidla tréninku dětí a mládeže i další nezbytné informace jsou dostupné a lze je při tréninku využívat. Podle vlastních

a oddílových

zkušeností je ale potřeba, aby trénink dětí a mládeže byl veden kvalifikovanými trenéry.


18

Minimální kvalifikací je III. trenérská třída ČSTT spojená s několikaletými trenérskými zkušenostmi. Etapy dlouhodobé přípravy, jak jsou uplatňovány v oddíle jsou: -

Etapa všeobecné předsportovní přípravy, ve které se nejmenší adepti sportu věnují především výuce plavání a tréninky jsou pro ně spíše hrou. Tyto děti mohou být do sportovního oddílu triatlonu zařazeni pouze v případě, že již splňují kritéria náboru. To znamená jsou tělesně přiměřeně zdatní, jsou schopni snášet běžné zatížení a mají zájem o sportování a pohyb a jsou přiměřeně samostatné. Nábor je limitován základními plaveckými dovednostmi jako je ponoření hlavy pod vodu, uplavání několika metrů, základní prvky motorických schopností, apod. Běžným zatížením jsou míněny normální pohybové aktivity vyplývající z přirozeného temperamentu.

-

Etapa základní, která je založena zejména na soustavném plaveckém tréninku, rozvoji motoriky, všeobecné přípravy, běžeckého stylu, obratnosti, rychlosti apod. Do etapy všeobecné a základní přípravy jsou děti zpravidla přiváděny rodiči, které pro ně hledají vhodný sport.

-

Etapa základní sportovní přípravy, ve které jsou dále rozvíjeny získané dovednosti, zdokonalování techniky plavání, běhu, zvládnutí jízdy na kole. V této etapě pokračuje rozvoj rychlosti, obratnosti a techniky. V tomto období jsou již zařazovány různé pohybové činnosti, které na sebe bezprostředně navazují. Nemusí se bezprostředně týkat pouze tří triatlonových disciplín. V této etapě již může docházet k náboru dětí a mládeže ze sportovních škol nebo oddílů, protože v tomto věku je zde již prováděn další negativní výběr.

-

Etapa základní sportovní specializace se již vyznačuje tréninkem zvládnutí všech tří částí triatlonu. Zatížení by mělo již vést k rozvoji rychlostní i obecné vytrvalosti, maximální rychlosti, zlepšování v technické i taktické oblasti. V této etapě jsou již sportovci v poměrně vysokém stupni trénovanosti, takže potencionální přestup sportovce z jiného odvětví (mimo plavecké sporty), nemusí vždy znamenat získání talentu a posílení oddílu.

-

Další etapy prohloubení specializace, sportovního zdokonalení a mistrovství se již dějí nad dětskými a mládežnickými kategoriemi a nejsou předmětem této práce.

Z uvedeného vyplývá, že dětské a mládežnické oddíly mají veškeré možnosti provádět trénink triatlonu samostatně. Výběrová pravidla jsou aplikovatelná přirozenou cestou. Metodika dlouhodobé i specializované přípravy je podrobně rozpracována různými autory a Výběr a sportovní příprava mladých triatlonistů. Ing. Vladimír Andrš

19

z různých hledisek a může být uplatňována v celém rozsahu. Kvalifikace trenéra a jeho neustálé vzdělávání je ale nezbytné.

5. Závěr. Zdroje sportovně nadaných jednotlivců jsou velmi omezené. Čísla uvedená v kapitole 3.2.5. Sportovní školy a SCM, svědčí o velmi vysoké poptávce po talentovaných dětech a mládeži. Triatlon je sice vysoce atraktivní sport spojovaný s výzvou k překonání sama sebe, ale také je považován za jeden z nejnáročnějších sportů. Zdroje talentovaných dětí a mládeže jsou omezené a je velmi zavádějící spoléhat na plaveckou a všestrannou výchovu dětí a mládeže ve sportovních oddílech mimo triatlon. Oddílů nebo sportovních klubů věnujících se výhradně všestranné přípravě dětí je mizivé množství a zpravidla nefungují jako sportovní přípravky a plavecké kluby připravují talenty především pro své potřeby. Atraktivních sportovních odvětví, čekajících na talentované děti a mládež je přebytek. Pokud mají být zdroje talentů pro triatlon posíleny, nelze při výběru pro vrcholový sport spoléhat na mládež přecházející z jiných sportovních disciplín a oddílů, ale je třeba vzít triatlon jako sport, který si umí a musí své talenty vychovávat dlouhodobě a od počátku. Trénink dětí a mládeže je vysoce odpovědné poslání a měli by se mu věnovat kvalifikovaní trenéři. Je evidentní, že nejpropracovanější výběrový systém bez kvalitního trenérského zázemí a klubů nezajistí dostatek jakýchkoliv závodníků. Zde byl v posledních letech právě velký dluh systému, který měl za úkol trenéry připravovat. Změna v přístupu k trenérskému vzdělávání v roce 2007 - 2008 je správným krokem a předpokládejme, že bude znamenat nárůst počtu mládežnických oddílů. Dostatečný počet kvalifikovaných trenérů a fungujících mládežnických oddílů také odstraní polemiku o „škodlivém“ působení rodičů-trenérů v přípravě dětí.

V úvodu byla položena otázka, zda triatlon je sport vhodný pro děti a jakou formou by měl být trénován, aby byl zabezpečen dostatek talentované mládeže. Podle uvedených skutečností a zkušeností v triatlonovém oddíle mohu konstatovat že: -

Triatlon je sport, který využívá přirozené pohybové aktivity dětí i mládeže. Metody plaveckých tréninků, všeobecné přípravy dětí, atletické průpravy, cyklistiky, výživy i ostatní důležité informace o výchově dětí a mládeže, jsou propracované do detailů, přístupné a všestranně použitelné.

-

Pokud je sportovní příprava dětí a trénink triatlonu veden v souladu s obecnými pravidly je všestranně rozvíjející jak po stránce fyzické, psychické i osobnostní.


20

-

Výběrové metody a kritéria pro zajištění a podchycení sportovních talentů pro triatlon jsou závislé na mládežnických triatlonových oddílech, ať již samostatných, tak i integrovaných ve velkých sportovních jednotách, které jsou schopné připravovat i děti v žákovských kategoriích.

Na samotný závěr si dovolím větu z úvodu doplnit o svůj názor a zkušenost: „Naučte je plavat, zabezpečte jejich všestranný rozvoj, naučte je cílevědomosti, vytrvalosti, trpělivosti a pak z nich vychováte triatlonisty. Plavání je základ a vynikající triatlonista musí být dobrý plavec, ale vynikající plavec nemusí být dobrým triatlonistou.“


21

Literatura a internetové zdroje: PERIČ, Výběr sportovních talentů, Praha 2006, Grada CHOUTKA, DOVALIL, Sportovní trénink, Praha 1991, Olympia DVOŘÁKOVÁ, Sportujeme s nejmenšími dětmi, Praha 2001, Olympia JANSA, DOVALIL a Spol., Sportovní příprava, Praha 2007, Q-art FORMÁNEK, HORČIC, Triatlon, Praha 2003, Olympia FORMÁNEK, HOTOVÝ, Metodický dopis 2/96, Praha 1996, ČSTT ŠALÝ, Metodický dopis-I, Praha 2005, TMK ČSTT

Internetové zdroje: WWW.TRIATLON.CZ WWW.MSMT.CZ


22

Výběr a sportovní příprava mladých triatlonistů

Recommend Documents