EVROPSKÝ PARLAMENT
2009 - 2014
Výbor pro zahraniční věci
2013/2082(INI) 30. 4. 2013
NÁVRH ZPRÁVY s návrhem doporučení Evropského parlamentu Radě k návrhu pokynů EU na podporu a ochranu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení (2013/2082(INI)) Výbor pro zahraniční věci Zpravodajka: Laima Liucija Andrikienė
PR\934451CS.doc
CS
PE510.559v01-00 Jednotná v rozmanitosti
CS
PR_INI_art121 OBSAH Strana NÁVRH DOPORUČENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU RADĚ ......................................3 NÁVRH DOPORUČENÍ RADĚ (B7–0164/2013)..................................................................8
PE510.559v01-00
CS
2/9
PR\934451CS.doc
NÁVRH DOPORUČENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU RADĚ k návrhu pokynů EU na podporu a ochranu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení (2013/2082(INI)) Evropský parlament, – s ohledem na návrh doporučení Radě, který k návrhu pokynů EU na podporu a ochranu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení předložila jménem skupiny PPE Laima Liucija Andrikienė (B7-0164/2013), – s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a na Deklaraci OSN o odstranění všech forem nesnášenlivosti a diskriminace založených na náboženství či víře, – s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a na obecnou připomínku č. 22 vydanou Úřadem vysokého komisaře OSN pro lidská práva1, – s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, – s ohledem na závěry Rady o nesnášenlivosti, diskriminaci a násilí na základě náboženského vyznání nebo přesvědčení přijaté v letech 2009 a 20112, – s ohledem na strategický rámec EU a akční plán pro lidská práva a demokracii, které dne 25. června 2012 přijala Rada,3 – s ohledem na usnesení Evropského parlamentu k výroční zprávě o stavu lidských práv a demokracie ve světě a o politice Evropské unie v této věci (2010/2202(INI)4, 2011/2185(INI)5, 2012/2145(INI)6), – s ohledem na článek 36 Smlouvy o Evropské unii, – s ohledem na návrh pokynů EU na podporu a ochranu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení (dále jen „pokyny“), – s ohledem na čl. 121 odst. 3 jednacího řádu, – s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A7-0000/2013), A. vzhledem k tomu, že článek 21 Smlouvy o Evropské unii stanoví, že veškerá činnost EU na mezinárodní scéně spočívá na zásadách demokracie, právního státu, univerzálnosti a nedělitelnosti lidských práv a základních svobod, úcty k lidské důstojnosti, na zásadách rovnosti a solidarity a na dodržování zásad Charty Organizace spojených národů 1
Obecná připomínka přijatá Výborem OSN pro lidská práva v souladu s čl. 40 odst. 4 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech CCPR/C/21/Rev.1/Add.4, 27. září 1993 2 Rada Evropské unie, 24. 11. 2009, 21. 2. 2011 3 Rada Evropské unie, 11855/12 4 Přijaté texty, P7_TA(2010)0489 5 Přijaté texty, P7_TA(2012)0126 6 Přijaté texty, P7_TA(2012)0503
PR\934451CS.doc
3/9
PE510.559v01-00
CS
a mezinárodního práva; B. vzhledem k tomu, že právo na svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení patří mezi základní svobody všech lidských bytostí a je provázáno s dalšími lidskými právy a základními svobodami; C. vzhledem k tomu, že Evropský parlament opakovaně vyzýval k vypracování ambiciózního souboru opatření, která by sloužila k prosazování práva na svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení v rámci vnější politiky EU; D. vzhledem k tomu, že Evropský parlament v této souvislosti přivítal snahu EU o vytvoření pokynů ohledně svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení v souladu s akčním plánem EU pro lidská práva a demokracii a zdůraznil, že je třeba, aby do přípravy těchto pokynů byly zapojeny Parlament a občanská společnost; E. vzhledem k tomu, že na základě standardů mezinárodního práva mají jednotlivé země povinnost poskytovat ochranu všem svým občanům i všem ostatním obyvatelům; vzhledem k tomu, že diskriminace na základě náboženského vyznání nebo přesvědčení dosud existuje ve všech oblastech světa a příslušníkům určitých náboženských společenství včetně náboženských menšin či nevěřícím jsou v mnoha zemích i nadále upírána jejich lidská práva; 1. dává Radě tato doporučení: Důvody k přijetí opatření a) Jednou z priorit vnější politiky EU by mělo být prosazování práva na svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení a zamezení tomu, aby bylo toto právo porušováno. b) V mnohých částech světa dochází i nadále k násilí vůči náboženským společenstvím, které má politické, sociálně-ekonomické či ideologické kořeny; základním prvkem politiky EU v oblasti svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení by mělo být jednoznačné odsouzení všech forem násilí a diskriminace. Účel a oblast působnosti c) Účelem a oblastí působnosti pokynů EU by mělo být podporovat a chránit svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení ve třetích zemích, začlenit svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení do všech vnějších akcí EU a jejích politik v oblasti lidských práv a stanovit jasné ukazatele, kritéria, standardy a praktické pokyny, aby byla posílena podpora svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení v rámci pracovní činnosti státních úředníků a úředníků EU. Definice d) Pokyny by se měly vyznačovat jednoznačností všech použitých definic a měly by v souladu s mezinárodním právem poskytovat náležitou a neomezenou ochranu práva na svobodné náboženské vyznání nebo přesvědčení projevovaného v soukromém PE510.559v01-00
CS
4/9
PR\934451CS.doc
i veřejném životě, ale i v individuálním, kolektivním a institucionálním rámci, včetně práva rodičů vychovávat své děti v souladu se svými morálními zásadami a náboženským přesvědčením, svobody shromažďování a sdružování, svobody projevu, práva odmítnout vykonávat vojenskou službu z důvodu svědomí, práva na azyl a základního práva na ochranu soukromého majetku, neboť tím je podmíněno úspěšné provádění těchto pokynů. Zásady praktického postupu e) Pokyny by měly vycházet z mezinárodního práva a smluv, které byly mezinárodním společenstvím uznány a ratifikovány. Proporcionalita f) Jak stanoví návrh pokynů, v souladu se zásadami přijatými mezinárodním společenstvím smí být svoboda projevovat své náboženské vyznání nebo přesvědčení podrobena pouze „takovým omezením, která jsou předepsána zákonem a jsou nutná pro ochranu veřejné bezpečnosti, pořádku, zdraví či morálky nebo základních práv a svobod ostatních“1; tato omezení musí být zároveň úměrná ochraně práv ostatních osob a musí být nalezena správná rovnováha; v pokynech by proto měl být kladen důraz na kritérium proporcionality. Svoboda projevu g) Svoboda náboženského vyznání nebo přesvědčení a svoboda projevu jsou práva, která se vzájemně posilují, avšak v případě, že uplatňování těchto dvou práv vytváří napětí, měla by EU rovněž připomínat, že nástroje moderních sdělovacích prostředků umožňují úzké vzájemné propojení mezi kulturami a vyznáními. Proto by měla být přijata opatření s cílem zabránit tomu, aby v reakci na kritická nebo dokonce posměšná vyjádření vzniklá v rámci svobody projevu nedocházelo k násilí mezi kulturami. Kolektivní rozměr svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení h) V pokynech je třeba zdůraznit, že nedílnou součástí svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení je právo tuto svobodu projevovat spolu s ostatními; k tomu patří svoboda budovat a provozovat místa pro konání náboženských obřadů a náboženské památky, zřizovat a provozovat příslušné náboženské, sociální a charitativní instituce s právní subjektivitou a organizační autonomií, ale i svoboda dosadit pracovníky a vedení těchto institucí bez vnějších zásahů ze strany státu, svoboda poskytovat náboženské vzdělávání a odbornou přípravu, svoboda vykonávat duchovní úřad, svoboda světit dny odpočinku, slavit svátky a dodržovat obřady v souladu s pravidly stanovenými na základě určitého náboženského vyznání nebo přesvědčení a svoboda vykonávat charitativní činnost. V pokynech by mělo být stejně tak uvedeno, že právo praktikovat náboženství spolu s ostatními by se nemělo nutně omezovat na oficiálně uznaná místa náboženských obřadů a že EU by měla odmítnout veškerá zbytečná 1
Deklarace OSN o odstranění všech forem nesnášenlivosti a diskriminace založených na náboženství či víře, čl. 1 odst. 3, A/RES/36/55
PR\934451CS.doc
5/9
PE510.559v01-00
CS
omezení svobody shromažďování. Požadavky týkající se registrace i) EU by měla zakročit v případě, že požadavky týkající se registrace církví a náboženských společností neoprávněně omezují svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení. Registrace by neměla být chápána jako podmínka pro uplatňování základního práva jednotlivců na svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení, neboť toto právo nemůže být podmíněno administrativními či právními požadavky. Vzdělávání j) Jak vyplývá z mezinárodně uznávaných standardů, mají rodiče nebo zákonní zástupci dítěte právo zajistit, aby se jejich dítěti dostalo náboženského vzdělání a mravní výchovy v souladu s jejich vlastním přesvědčením, a dítě nesmí být nuceno účastnit se výuky náboženství proti vůli svých rodičů nebo zákonných zástupců, přičemž hlavní zásadou je postupovat v souladu s nejlepším zájmem dítěte; pokyny by měly na tento aspekt svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení klást důraz a delegace EU by měly v případě porušování této zásady učinit příslušné kroky. Rodinné a sociální právo k) EU by měla věnovat patřičnou pozornost diskriminaci na základě náboženského vyznání nebo přesvědčení v rodinném a sociálním právu třetích zemí, zejména pokud jde o právo na uzavření manželství a na výchovu dětí. Právo odmítnout vykonávat vojenskou službu z důvodu svědomí l) Pokyny by měly zahrnovat také právo odmítnout vykonávat vojenskou službu z důvodu legitimního uplatňování práva na svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání a EU by měla vyzvat země, které mají zaveden systém povinné vojenské služby, k tomu, aby umožnily náhradní civilní službu ve veřejném zájmu, která nebude mít represivní charakter, a aby ustoupily od ukládání trestů osobám odmítajícím vykonávat vojenskou službu z důvodu svědomí, včetně trestů odnětí svobody. Azyl m) EU by měla vybízet třetí země k tomu, aby přijímaly uprchlíky stíhané na základě jejich náboženského vyznání nebo přesvědčení a aby jim poskytovaly azyl, a to zejména v případě, že těmto uprchlíkům hrozí smrt nebo násilí. Členské státy EU by měly své úsilí, jež vynakládají v souvislosti s přijímáním uprchlíků stíhaných na základě jejich náboženského vyznání nebo přesvědčení, ještě zvýšit. Podpora občanské společnosti a spolupráce s ní n) Podpora široké škály organizací občanské společnosti, včetně náboženských skupin a skupin založených na společném vyznání, a spolupráce s nimi bude mít vedle plnění pokynů zásadní význam pro podporu a ochranu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení. Z tohoto důvodu by měla kontaktní místa pro lidská práva v rámci PE510.559v01-00
CS
6/9
PR\934451CS.doc
delegací EU udržovat pravidelné styky s těmito organizacemi, aby mohla lépe a co nejdříve určit problémy vznikající v oblasti svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení v příslušných zemích. Sledování a vyhodnocování o) Evropská služba pro vnější činnost musí v rámci odpovědnosti vysoké představitelky / vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku zajišťovat řádné a pravidelné sledování a vyhodnocování situace v oblasti svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení ve světě. Této oblasti by se měl i nadále věnovat zvláštní oddíl výroční zprávy EU o stavu lidských práv ve světě obsahující doporučení ke zlepšení. Zvláštní zpravodaj EU pro lidská práva by měl v rámci veškeré své činnosti věnovat zvláštní pozornost otázkám spojeným s podporou a ochranou svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení a měl by pravidelně informovat Evropský parlament a jeho příslušné výbory o problematických otázkách a dosaženém pokroku. Využívání vnějších finančních nástrojů p) Vnější finanční nástroje EU by měly být s ohledem na svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení v určité zemi využívány jako pobídky a zároveň jako odstrašující prostředky (např. zmrazení financí), neboť se jedná o nedílnou součást hodnocení celkové situace v oblasti lidských práv v dané zemi. Mělo by se podporovat používání doložek o lidských právech v dohodách EU se třetími zeměmi. Činnost EU v rámci mnohostranných fór q) EU by měla pokračovat ve své činnosti na různých mnohostranných fórech s cílem podporovat a chránit svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení. Hodnocení r) V souladu s článkem 36 Smlouvy o Evropské unii by měl být do hodnocení provádění pokynů, které by mělo proběhnout nejpozději tři roky po vstupu pokynů v platnost, zapojen Parlament. Hodnocení by mělo vycházet z analýzy reakce EU na konkrétní situace, kdy došlo k porušení svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení ve třetích zemích. 2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto doporučení Radě, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a pro informaci také Komisi.
PR\934451CS.doc
7/9
PE510.559v01-00
CS
12. 4. 2013
NÁVRH DOPORUČENÍ RADĚ (B7–0164/2013) podle čl. 121 odst. 1 jednacího řádu k návrhu pokynů EU na podporu a ochranu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení Laima Liucija Andrikienė za skupinu PPE
Evropský parlament, – s ohledem na strategický rámec EU a akční plán pro lidská práva a demokracii, které dne 28. června 2012 přijala Rada, – s ohledem na svá usnesení ze dne 16. prosince 2010 o výroční zprávě o stavu lidských práv ve světě v roce 2009 a o politice Evropské unie v této oblasti1 a ze dne 13. prosince 2012 o výroční zprávě o stavu lidských práv a demokracie ve světě v roce 2011 a o politice Evropské unie v této oblasti2, – s ohledem na čl. 121 odst. 3 jednacího řádu, A. vzhledem k tomu, že součástí základních zásad EU pro veškeré její vnější akce je dodržování lidských práv a základních svobod, demokracie a právního státu, a vzhledem k tomu, že svoboda náboženského vyznání nebo přesvědčení představuje nedílnou součást základních svobod; B. vzhledem k tomu, že Parlament opakovaně vyzýval k vypracování ambiciózního souboru opatření, která by sloužila k prosazování práva na svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení v rámci vnější politiky EU; C. vzhledem k tomu, že Parlament v této souvislosti přivítal snahu EU o vytvoření pokynů ohledně svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení v souladu s akčním plánem EU pro lidská práva a demokracii a zdůraznil, že je třeba, aby Parlament a občanská společnost byly do přípravy těchto pokynů zapojeny; 1. předkládá Radě tato doporučení: a) Důvody k přijetí opatření Svoboda náboženského vyznání nebo přesvědčení představuje v souboru všech lidských práv zásadní a základní právo, které je třeba dodržovat. Diskriminace na základě 1 2
Přijaté texty, P7_TA(2010)0489. Přijaté texty, P7_TA(2012)0503.
PE510.559v01-00
CS
8/9
PR\934451CS.doc
náboženského vyznání nebo přesvědčení dosud existuje ve všech oblastech světa a příslušníkům určitých náboženských společenství včetně náboženských menšin jsou v mnoha zemích i nadále upírána jejich lidská práva. b) Účel a oblast působnosti Účelem a oblastí působnosti pokynů EU je: podporovat a chránit svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení; začlenit svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení do politik a činností EU v oblasti lidských práv; vytvořit jasné referenční úrovně, kritéria a standardy na podporu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení pro činnost státních úředníků a úředníků EU. c) Definice Úspěšné provádění pokynů bude záviset na srozumitelnosti použitých definic, včetně práva na náboženské vzdělávání dětí, svobody shromažďování a sdružování, svobody projevu, práva odmítnout vojenskou službu z důvodu svědomí, práva na azyl a základního práva na ochranu majetku. d) Zásady praktického postupu Základní zásady pro akce EU v oblasti svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení i prioritní oblasti pro tyto činnosti jsou stanoveny v části 2 návrhu pokynů EU. Pokyny jsou založeny na mezinárodním právu a smlouvách uznávaných mezinárodním společenstvím a ratifikovaných členskými státy. e) Kolektivní rozměr svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení Nedílnou součástí svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení je právo tuto svobodu projevovat spolu s ostatními. K tomu patří svoboda budovat a provozovat místa náboženských obřadů, zřizovat a provozovat příslušné instituce s právní subjektivitou a jmenovat vůdce těchto institucí bez vnějšího zasahování státu. f) Podpora občanské společnosti a spolupráce s ní Podpora občanské společnosti a spolupráce s ní při provádění pokynů má klíčový význam při podpoře a ochraně svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení. g) Využívání vnějších finančních nástrojů EU Vnější finanční nástroje EU by měly být s ohledem na svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení v určité zemi využívány jako pobídky a zároveň jako odstrašující prostředky (zmrazení financí), vzhledem k tomu, že úzce souvisejí s tím, jak je v dané zemi hodnocena situace v oblasti lidských práv jako celku. 2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto doporučení Radě a pro informaci také Komisi.
PR\934451CS.doc
9/9
PE510.559v01-00
CS
