Termo
Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technicko-ekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0301 VUT, FAST, Brno ústav Technických zařízení budov
CT07 Termomechanika
Vodní pára - VP
Parotechna s. a.
Vaříme a dodáváme vodní páru VP: ‐ mokrou, suchou, sytou, přehřátou ‐ nízkotlakou, středotlakou ‐ ostrou pro odborníky
Pára
Voda
Vstupní údaje objednávky: ‐ stavové veličiny páry
Teplo
‐ hmotnostní tok ‐ provozní účel
Turboplus generátor VP
CT07 Termomechanika
1. Úvod
Tání
Vodní pára (VP) je látka, jejíž základem je voda. Voda pro‐ chází v závislosti na působícím teple q skupenskými změnami. Pro vznik VP je zásadní odpařování a var. Dominantním faktorem vzniku VP je var. V TZB představuje řízený fyzikální děj, probíhající v uzavřeném prostoru (UP).
Tuhnutí
V závislosti na množství vody a VP v UP se vyskytují dále uvedené skupenské fáze. Tyto fáze a děje jejich vzniku lze popsat řadou fyzikálních veličin. Var
Odpar
Zdroj tepla Uzavřený prostor
Volný prostor
q
q Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technickoekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0301
3
CT07 Termomechanika 1. Úvod ‐ pokračování Charakteristiky dějů spojených s vodní parou (VP) Odpařování je samovolný odpar do volného okolního prostoru nad vodní hladinou, probíhá za každé teploty, přičemž se voda ochlazuje vlivem skupenského tepla. Problematika přesahuje rámec předmětu. Blíže aplikované disciplíny.
Odpar
Volný prostor
V oborech TZB je VP teplonosnou látkou sloužící k přenosu tepla či technologickým procesům. Děje probíhající při přípravě VP fázovými změnami lze identifikovat řadou fyzikálních zejména tzv. stavových veličin. Základní veličiny jsou navzájem závislé a mění se spojitě. Konkrétní hodnoty zásadních veličin se určují experimentálně a dokumentují pomocí tabulek, jež jsou základem tzv. tepelných diagramů či aproximačních funkcí. Dominantní při změnách stavů VP jsou meze sytosti. Představují hranici, na které se náhle mění charakter veličin stavu.
Var
Uzavřený prostor
p, t, i, v, x, s c, l, λ, …. Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technickoekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0301
q
4
CT07 Termomechanika
2. Stavy vodní páry
Základní veličiny stavů
Kapalina
t < tvar
Sytá kapalina
t = tvar
Sytá pára
t = tvar
Přehřátá pára
t > tvar
u – měrná vnitřní energie
Podchlazená pára
t < tvar
p – tlak
(Přechlazená pára)
Přehřátá kapalina
t > tvar
i – měrná entalpie t – teplota v – měrný objem
s – měrná entropie x – suchost páry y – vlhkost páry
Jednotlivé stavy jsou dány poměrem vody a páry v hmotnostní (objemové) jednotce.
Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technickoekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0301
6
CT07 Termomechanika Kap. 2 – Stavy páry ‐ pokračování p MPa
Typické veličiny VP a jejich průběh je patrný z obr. 2.1.
Izobara K ‐ Kritický bod
pkr
Izoterma Dolní (levá) mezní křivka ozn. x´ Mez sytosti pro x = 0 představuje počátek vypařování a konec kondenzace
Horní (pravá) mezní křivka ozn. x“ . Mez sytosti pro x = 1 představuje konec vypařování a počátek kondenzace.
x = 0 0
Izochora
T
x = 1 x suchost
vkr Obr. 2.1 Průběh veličin VP v diagramu p‐v
0,04 v m3.kg‐1
Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technickoekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0301
5
GG/012
Kap. 2 – Stavy páry ‐ pokračování 1
2
i, u, v, s
3
P
P
P
4
5
6
P
P
tpř >tvar
Mokrá pára
tvar
Děj izobarotermický t = konst.
t=0 Kapalina
Obr. 2.2 Schéma stavů vodní páry
CT07 Termomechanika
Plyn
Heterogenní směs 1-x
x
Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technickoekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0301
7 GG/013
CT07 Termomechanika Kap. 2 – Stavy páry ‐ pokračování p
Fáze spojené s vodní parou
MPa 22,12 20
Voda
K K
Přehřátá pára Horní mezní křivka – x“ = 1 T
10
Mokrá pára
x = 1
Mokrá pára Dolní mezní křivka – x´= 0
x = 0
x ‐ suchost
0 Obr. 2.3 Stavy vodní páry zobrazené v diagramu p‐v
0,04 v m3.kg‐1
Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technickoekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0301
8
GG/012
CT07 Termomechanika
3. Sytá kapalina ‐ SK
2
SK je tekutina tzn. voda v sytém stavu neobsahující žádnou páru a její suchost x = 0. Stav SK lze popsat energetickými veličinami. Základní veličiny tohoto stavu jsou označovány indexem ´.
P
Stav SK p, t, i, s, v, x = 0
3.1 Měrné teplo kapalinné Obecná formule
qk = ∫
t var
qk = ∫
t var
t
0
c.d T
[ ] (t
c pk .d T = c pk
t var 0
[ ]
var − t 0 ) = c pk
t var 0
t var
qk
Pro teplotu SK t = 0 oC se volí entalpie i = 0
qk = i′ − i0 ≅ i′
[J.kg ] −1
Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technickoekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0301
9
CT07 Termomechanika Kap. 3 ‐ Sytá kapalina ‐ pokračování 3.2 Měrná entalpie syté kapaliny
2
[ ]
i′ = c p
t var 0
t var
Pro vodu a nízké tlaky
[c ]
t var
p 0
Stav SK p, t, i, s, v, x = 0
P
= 4,186 kJ.kg -1K -1
3.3 Měrná vnitřní energie syté kapaliny u´ Z obecné definice i = u + p.v ⇒ u´
= i´‐ p.v´
i´ = 4,186.tvar
qk v´‐ měrný objem syté kapaliny při tlaku p (m3.kg‐1) hodnoty jsou tabelovány 3.3 Měrné výparné teplo l Množství tepla nutného k vypaření 1 kg syté kapaliny při stálém tlaku ‐ tabelováno Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technickoekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0301
10
CT07 Termomechanika
6
4. Sytá pára (SP) P
SP je stavem vodní páry, která se vyskytuje v uzavřeném objemu, ve kterém se přiváděným teplem odpaří veškerá voda. V tepelných diagramech vodní páry se stav SP nachází na pravé mezní křivce (obr. 1.1, 2.2). Stav SP lze popsat fyzikálními rovnice a energetickým veličinami, jejichž hodnoty se tabelují a běžně dokumentují tepelnými diagramy event. regresními funkcemi.
Základní energetické veličiny Indexy veličin
´ ‐ sytá kapalina na mezi sytosti “ ‐ sytá pára na mezi sytosti
qk
4.1 Měrná entalpie SP
i“ = i´ + lv ⇒
lv = i“ ‐ i´ Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technickoekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0301
11
GG/012
CT07 Termomechanika kap. 4 Sytá pára ‐ pokračování
6 P
4.2 Měrná vnitřní energie SP
Δu“ = i“ – p.v´ 4.4 Měrná vnitřní entropie SP
(zásadní je změna u)
Stav SP p, t, i, s, v, x = 1
hodnoty u“ se tabelují
(zásadní je změna s)
Δs = s“ – s´ = lv / Tvar
qk
hodnoty s´, s“ se tabelují
Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technickoekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0301
12
CT07 Termomechanika
5. Mokrá pára ‐ MP
Stav MP p, t, i, s, v
MP je směsí syté páry a syté kapaliny téže teploty. Tvoří tak heterogenní směs vody a páry. V diagramech vodní páry se MP nachází mezi dolní a horní mezní křivkou, patrné na obr. 1.1, 2.1, 2.2. Stavy MP lze popsat základními veličinami.
5.1 Suchost x MP
P
m′′ m′′ ⎡kg.kg − 1 ⎤ x= = ⎥⎦ m m′ + m′′ ⎢⎣
x´ - hmotnost syté kapaliny x“ - hmotnost syté páry
5.2 Vlhkost MP
P
q
y=1–x Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technickoekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0301
13
GG/012
CT07 Termomechanika Kap. 5 Mokrá pára (MP) ‐ pokračování
P
5.3 Měrný objem MP v
P
m′ m′′ m′′ + v′′ = (1 − x ).v′ + x.v′′ ⇒ v = v ′+ = m m′ + m′′ m
v = v′ + x.(v′′ − v′) (m 3 .kg −1 ) q 5.4 Měrná hmotnost MP
ρ=
1 (kg.m −3 ) v Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technickoekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0301
14
GG/012
CT07 Termomechanika Kap. 5 Mokrá pára (MP) ‐ pokračování
4
5
5.5 Měrná entalpie MP
P
P
i = (1 − x ).i′ + x.i′′ = i′ + x.(i′′ − i′) ⇒ i = i′ + x.lv
(J.kg −1 )
5.6 Měrná vnitřní energie MP
u = (1 − x ).u´+ x.u ′′ = u´+ x.(u′′ − u´) ⇒ u = u´+ x.lv (J.kg −1 ) q 5.7 Měrná vnitřní entropie MP
s = s′ + x
lr (J.kg −1K −1 ) Tvar Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technickoekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0301
15
GG/012
CT07 Termomechanika
6
6. Přehřátá pára ‐ PP
P
PP je pára, která vzniká ze syté páry pomocí přehřátí tzn. přívodem tepla. Jednoznačně lze stav lze popsat pomocí dvou stavových veličin, z nichž zásadní se získají experimentálně. V odborné praxi se určení stavu PP využívají tabulky [1], programová řešení či regresní funkce.
6.1 Přehřívací teplo
(J.kg )
i př
q př = ∫ d i = i př − i′′
−1
ivar
i př
[ ] (t
q př = ∫ c p d t = c p ivar
t př t var
př
− t var )
qk
(J.kg ) −1
Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technickoekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0301
16
GG/012
CT07 Termomechanika Kap. 6 Přehřátá pára PP ‐ pokračování
6 Stav PP p, t, i, s, v
6.2 Měrná entalpie PP
P
t př
i př = i′′ + q př = i′′ + ∫ c p dt =
[ ] (t
= i′′ + c p
t var
t var t var
př
− t var )
(J.kg ) −1
Hodnoty ipř se tabelují ipř= f(p,t) [1]
6.3 Měrná entropie PP
[ ]
dT s př = s′′ + ∫ c p = cp Tvar T T př
T př Tvar
ln
Tpř Tvar
(J.kg )
qk
−1
Hodnoty spř se tabelují spř = f(p,t) [1] Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technickoekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0301
17
GG/012
CT07 Termomechanika Kap. 6 Přehřátá pára PP ‐ pokračování
6
Stav PP p, t, i, s, v
6.4a Měrný objem PP ‐ v
P
Měrný objem PP je nepřímo úměrný tlaku. Hodnoty měrných objemů jsou tabelovány v parních tabulkách pro stav daný tlakem a teplotou. S klesajícím tlakem p roste v přibližně podle hyperboly. Skutečnost je patrná na obr. 6.1. Hodnoty měrného objemu lze vypočíst dle empirického vztahu. Prof. Linde uvádí formuli pro teplotu PP Tu.
480,2.Tu v= −i p
qk
Konstanta i = f(p,t) = 0,016 platí pro tlak do 1 MPa a teplotu 330 až 550 oC.
Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technickoekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0301
18
GG/012
CT07 Termomechanika Kap. 6 Přehřátá pára PP – pokračování 6.4b Měrný objem 200
Přetlak p (kPa)
150 100 75 50 16 0 0
0,6
1
Obr. 6.1 Závislost v = f(p)
2
3 Měrný objem v (m3/kg)
Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technickoekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0301
19
CT07 Termomechanika Kap. 6 Přehřátá pára PP ‐ pokračování 6.5a Měrná tepelná kapacita PP Měrná tepelná kapacita cp PP je funkcí teploty T a tlaku p. Reálnou hodnotu lze určit experimentálně pro konstantní tlaky PP. Vybrané hodnoty cp = f(T,p) uvádí tab. 6.1 a graf obr. 6.2. Tab. 6.1 Měrná tepelná kapacita přehřáté páry – vybrané hodnoty p (kPa) ts t = ts 20 140 160 180 200 220 240 260 280 300 320 340 360 380
50 81,4 2,00 1,98 1,97 1,96 1,96 1,95 1,95 1,95 1,95 1,96 1,96 1,97 1,97 1,97 1,97
100 99,6 2,03 2,01 2,00 1,99 1,98 1,98 1,98 1,97 1,97 1,97 1,98 1,98 1,98 1,98 1,99
200 120,2 2,09
400 143,6 2,20
600 153,8 2,30
800 170,4 2,42
1000 179,9 2,53
1200 187,9 2,65
1400 195 2,77
2,07 2,05 2,04 2,03 2,02 2,01 2,01 2,01 2,01 2,01 2,01 2,01 2,02
2,16 2,14 2,12 2,10 2,09 2,08 2,08 2,07 2,07 2,07 2,07 2,07
2,25 2,22 2,19 2,17 2,15 2,14 2,13 2,13 2,12 2,12 2,11
2,38 2,33 2,28 2,26 2,23 2,20 2,19 2,18 2,17 2,16 2,15
2,44 2,38 2,34 2,30 2,28 2,26 2,24 2,23 2,21 2,20
2,57 2,50 2,43 2,38 2,34 2,32 2,29 2,28 2,26 2,25
2,73 2,61 2,53 2,47 2,42 2,38 2,36 2,33 2,31 2,29
Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technickoekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0301
20 GG/012
CT07 Termomechanika Kap. 6 Přehřátá pára PP ‐ pokračování 6.5b Měrná tepelná kapacita PP Měrná tepel. kapacita přehráté páry 3,1 2,85
cp klesá s rostoucí teplotou
Mezní křivka
Kapacita cp
2,6 2,35
1400 kPa
2,1 50 kPa
1,85 1,6 100
150
200
250
300
350
400
o
Teplota ( C)
Obr. 6.2 Měrná tepelná kapacita přehřáté páry Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technickoekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0301
21
CT07 Termomechanika
7. Nestabilní stavy vodní páry Tyto nestabilní stavy tvoří: b
a. Přehřátá kapalina b. Podchlazená = přechlazená pára
a
a. Přehřátá kapalina má vyšší teplotu než odpovídá jejímu bodu varu při daném tlaku. Výskyt tohoto stavu je v praxi TZB ojedinělý. b. Podchlazená = přechlazená pára představuje stav páry, které vzniká ochlazení páry pod bod varu, aniž by se srážela. Tento stav se vyskytuje např. v kondenzátorech, kdy se pára sráží na chladných stěnách. Přechlazení páry v celém objemu se dosáhne také adiabatickou expanzí. Vyskytují‐li se v prostoru (objemu) kondenzační jádra (zrnka prachu) vytváří se mlha (mokrá pára). Pro technickou praxi TZB není problematika obou zmíněných stavů zásadní.
Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technickoekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0301
22
GG/012
CT07 Termomechanika
8. Přehled veličin stavu VP 1
2
3
4
5
Sytá pára
Mokrá pára
Přehřátá pára
Sytá kapalina
p, x
p, t
p
Č.
Stav
1
Teplota
tvar = f(p)
tvar = f(p)
2
Měrný objem
v“ = f(p)
3
Hustota
4
Vnitřní energie
5 6
Veličiny stavu
p
t = f(p,v)
tvar = f(p)
v = v´+x.(v“‐ v´)
v = f(p,T)
v´= f(p)
ρ“ = 1/v“
ρ = 1/v
ρ = 1/v
ρ´ = 1/v´
u“ = i“‐ p.v“
u = u´+x.(u“‐u´) u = i ‐ p.v
u = i ‐ p.v
u´ = u´‐ p.v´ u´ ÷ i´
Entalpie
i“ = i´ ÷ lv
i = i´+x.(i“‐ i´) i = i´‐ x.lv
i = i“ +cp.(t – lv)
i´ ÷ u´ ÷ qk
Entropie
s“ = lv/Tv
s = s´+x.(s“‐ s´)
s = s“+cp.lnT/Tv
s = cp.lnTv/273
Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technickoekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0301
23
GG/012
CT07 Termomechanika
9. Vybrané tepelné děje v oblasti vodní páry (VP) 9.1 Základní pojmy Definice ‐ Tepelné děje lze definovat jako posloupnost změn stavů látky, probíhají v izolovaných a neizolovaných soustavách Klasifikace dějů
‐ kvazistatické – vratné ‐ nestacionární – nevratné
Účel řešení – Analýza jednoduchých tepelných dějů a jejich aplikace pomocí triviálních přístupů Aplikace – Identifikace změn stavů soustavy (látky) pomocí změn stavových veličin Δp, Δi, Δs, Δu, Δt, Δq, Δx Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technickoekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0301
24
GG/012
CT07 Termomechanika Kap. 9.1 Základní pojmy ‐ pokračování Metody řešení dějů - analytické - grafické - graficko - analytické Výchozí hodnoty – termodynamické veličiny a vlastnosti vodní páry dány tabulkami či grafy event. regresními funkcemi (hodnoty pro vodní páru se zpřesňují) – dvě stavové veličiny např. p‐h, p‐v, p‐v, h‐x,…….. Výstup řešení Hledané veličiny stavu vodní páry
Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technickoekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0301
25
GG/012
CT07 Termomechanika Kap. 9.1 Základní pojmy ‐ pokračování Předpoklady řešení ‐ ideální plyn – nejjednodušší řešení, ‐ reálné plyny a přehřáté páry řešení je z důvodu jejich vlastností složitější. Praktická řešení základních dějů ‐ aplikace termodynamických tabulek, tepelných diagramů či programových řešení. Tepelné tabulky, diagramy, výpočetní prostředky ‐ klasický prostředek identifikace a řešení stavů vodní páry, ‐ diagramy jsou zpracované pro různé kombinace stavových veličin souřadnic a umožňují přehledné řešení úloh, ‐ aktuálním prostředkem řešení je výpočetní prostředky, vycházející z exaktního vyčíslení fyzikálních dějů VP. Základní diagramy ‐ T‐s, i‐s, i‐p, log p‐v, apod. Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technickoekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0301
26
GG/012
CT07 Termomechanika 9.2 Tepelné tabulky VP p
t
v'
v"
ρ'
ρ"
i'
i"
l
kPa
oC
m3/kg
m3/kg
kg/m3
kg/m3
kJ/kg
kJ/kg
kJ/kg
1
6,92
0,001
129,9
999,9
0,0077
29,32
2513
2484
10
45,84
0,001010
14,68
989,8
0,06812
191,9
2584
2392
20
60,08
0,001017
7,647
983,2
0,1308
251,4
2609
2358
30
69,12
0,001022
5,226
978,3
0,1913
289,3
2625
2336
50
81,35
0,001030
3,239
971,0
0,3087
340,6
2645
2304
100
99,63
0,001043
1,694
958,6
0,5903
417,4
2675
2258
150
111,38
0,001053
1,159
949,9
0,8627
467,2
2693
2226
200
120,23
0,001061
0,8854
943,0
1,129
504,8
2707
2202
300
133,54
0,001073
0,6057
931,7
1,651
561,4
2725
2164
400
143,62
0,001084
0,4624
922,8
2,163
604,7
2738
2133
500
151,84
0,001093
0,3747
915,2
2,669
640,1
2749
2109
600
158,84
0,001101
0,3156
908,5
3,169
670,5
2757
2086
Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technickoekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0301
27
CT07 Termomechanika 9.3 Tepelné diagramy vodní páry 9.3.1 Diagram p‐v
MPa p 22,12 a – dolní mezní křivka b – horní mezní křivka c ‐ izotermická expanze kapaliny d – vypařování e – izotermická expanze páry
K
20 15
c
d e
10
b
a
T
5 x=0 0
x=0,5
x=1
v m3.kg-1 0,03 0,02 Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technickoekonomických studijních programů 28 Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0301 0,01
CT07 Termomechanika 9.3.2 Diagram vodní páry p – i Diagram s lineární osou tlaku p
p (MPa) pkr = 22,12
T tkr = 374,1 oC
K ‐ kritický bod
20
Voda
Mokrá pára
10
Přehřátá pára
Výparné teplo
Sytá kapalina x = 0
Sytá pára x = 1 0
1000
ikr = 2095 kJ/kg
i (kJ/kg)
Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technickoekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0301
29
CT07 Termomechanika 9.3.3 Diagram log p‐i
s
log p [MPa]
Logaritmická osa tlaku
K
Diagram je vhodný pro velký rozsah tlaků
T
(Obor chlazení)
p
T
x
K
x = 0
s i
x
x = 1 i [kJ.kg‐1]
Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technickoekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0301
30
CT07 Termomechanika 9.3.4 Diagram T‐s
T
K
T [K] T kr= 647
Diagram T – s umožňuje řešit expanzi z přehřáté páry do páry mokré a zobrazit děj jako souvislý.
pk = 22,12 MPa p [kPa] v [m3.kg‐1]
p
v v
i [kJ/kg]
x i
s
x = 0
skr = 4,43 kJ.kg‐1.K‐1
x = 1
Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technickoekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0301
s
31
CT07 Termomechanika i
Užívaná část
kJ/kg
3360
2
500 oC 1,7
0,37
10
0,1
25 MPa 0,013
400
0,5 0,1 0,01
300 200
2520
100
x=1 1680 0,9 0,8
2,3
9.3.5 Diagram log i‐s
840
0,7
x=0,2 0
2,1
0,4
0,3 4,2
0,6
0,5 6,3
s (kJ/kgK) 8,4
10,6
12,6
Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technickoekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0301
32
CT07 Termomechanika
10. Základní děje v oblasti vodní páry pro TZB Základní děje VP nacházející uplatnění v TZB 1. Izochorický děj
Děje v uzavřeném prostoru. Veličiny stavu p, t, i, s, v
Parní kotel uzavřený prostor
2. Izobarický děj 3. Adiabatický děj
Pára
4. Izoentalpický děj Q teplo
Voda
Cíl řešení dějů – veličiny návrhu tepelných elementů soustav TZB Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technickoekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0301
33
GG/012
CT07 Termomechanika Řešení stavů izochorických dějů
10.1 Děj izochorický v1 = v2 = konst v3 = v4 = konst
Děj 1 – 2 ⇒ odvod tepla MP (chlazení)
p
v1 = v´1; v2 = v´2 + x2.(v“2 - v´2)
K
v1´ = v´2 + x2.(v“2 - v´2, )
⇒ x2 =
PP 5
1
4
MP
v2 − v2 v2,, − v2,
Děj 3 – 4 ⇒ přívod tepla MP (ohřev) v4 = v´´4; v3 = v´3 + x3.(v“3 - v´3) x=1
2 x=0
3 x3
x2
v´1= v2
v3= v“4 = v5
v
v4 = v´´4 = v3´+ x3.(v“3 - v´3)
v3 − v3, ⇒ x3 = ,, , v3 − v3 Děj 4 – 5 přívod tepla přehřáté páře (PP) Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technickoekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0301
34
CT07 Termomechanika 10.1 Děj izochorický ‐ pokračování Charakteristika děje v3 = v4 = v = konst.
Schéma tepelných dějů p
Schéma tepelného zařízení
SP K
Ventil uzavřen
Parní kotel
PP
Voda
M. pára
3 Q teplo kapalinné
Voda
4
Sytá pára 4
MP
2 x=0
x=1
3 x3
x2
v1= v2
v3= v4
Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technickoekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0301
v
35
GG/012
CT07 Termomechanika 10.1 Děj izochorický ‐ pokračování Charakteristika děje: ‐ tepelné soustavě se dodává nebo odebírá teplo, ‐ děj představuje základní způsob ohřevu nebo ochlazování soustavy např. náběh parního kotle.
Řešení izochorického děje: ‐ veličiny děje MP, ideálního plynu a blízce podobné látky jsou dány rovnicemi:
r p = .T = konst v
nebo
p2 T2 = p1 T1
a
s − s1 = cv ln
T2 T1
q = u 2 − u1 = c v .(T2 − T1 )
Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technickoekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0301
36
GG/012
CT07 Termomechanika 10.2 Děj izobarický Charakteristika děje p = p1 = konst. Soustavě se dodává nebo odebírá teplo Aplikace Základní způsob ohřevu nebo ochlazování soustavy obecně platí pro ideální plyn a blízce podobné látky (př.: provoz parního kotle, vypařování chladiva, …) Základní veličiny a závislost
r p = .T = konst T v
nebo
p2 T 2 = p1 T1
a
s − s1 = cv ln TT1
q = i2 − i1 =c p (T2 − T1 )
Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technickoekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0301
37
CT07 Termomechanika 10.2 Děj izobarický ‐ pokračování Charakteristika děje p = konst. t = konst
p
V oblasti mokré páry – děj izotermický!!!
K
Platí:
PP
Voda p = konst
3
2
1
v1 = v´ + x1.(v“ ‐ v´)
4
v2 = v´ + x2.(v“ ‐ v´) v3 = v´3
MP x=1
Spotřebované teplo
q12 = (x2 ‐ x1).l = i2 – i1 q34 = qpř = i4 ‐ i3.(v“ ‐ v´) =
x=0
x1
v´ v1
x3 v2
v“
v4
v
[ ] (t
= cp
t př
t var
př
− t var )
Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technickoekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0301
38
GG/012
CT07 Termomechanika 10.2 Děj izobarický ‐ pokračování Charakteristika p = konst.
Tepelný tok pro výpočet tepla i pro nevratný průběh izobarického ohřevu nebo ochlazování.
q = i2 − i1 = c p (T2 − T1 ) Qp teplo přehřívací Parní kotel M. pára 1, 2 Qk teplo kapalinné
Voda
4 ‐PP
Pro ustálený stav pak platí p
Q = m.Δi
K PP
Sytá pára 3
Výskyt děje TZB: pi Průtokové ohřívače a chladiče, parní kotel, výparníky, kondensátory
0
2
1
3
4
MP
x=1
0 x=0 x1
v´ v1
x3
v2 v“ v4
Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technickoekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0301
v
39
CT07 Termomechanika 10.3 Děj adiabatický
Charakter děje
dq = 0
Adiabatická komprese a expanze ⇒ změna poměrné suchosti Řešení vychází z izoentropického děje ⇒ s1 = s2 s3 = s4 = s5 K
p
5
1
4
s4,, − s3, ⇒ x3 = ,, , s3 − s3
PP
MP 2
s1, − s2, ⇒ x2 = ,, , s2 − s2
Skutečnosti děje:
3
x=1
‐ Expanzí syté kapaliny ‐ roste x (stav 2) ‐ Expanzí syté páry ‐ klesá x (stav 3) ‐ Při kompresi se x mění opačně
x = 0
x3
x2
v1 v2
v5 v4 v3
v Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technickoekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0301
40
GG/012
CT07 Termomechanika 10.4 Děj izoentalpický Charakteristika ‐ entalpie konstantní ‐ nevratný děje Zásadní modifikace děje pro TZB
a. Škrcení mokré páry b. Škrcení syté páry
Redukční uzel
c. Škrcení přehřáté páry d. Směšovací procesy
Aplikace škrcení VP ‐ Příprava páry změnou veličin výchozího stavu ‐ Možné koncové stavy: pára sytá, mokrá, přehřátá ‐ Realizace škrcení tlaku vloženou clonou ‐ vznik trvalé tlakové ztráty škrticí armaturou ‐ Typické aplikace – obor chlazení, vytápění Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technickoekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0301
41
GG/012
CT07 Termomechanika 10.4 Děj izoentalpický ‐ pokračování a. Škrcení mokré páry ‐ Δi = 0
ps1
i
Charakteristika děje Škrcením teplota mokré páry rychle klesá, mokrá pára může přecházet do stavu větší suchosti event. do stavu přehřátí.
ps2 Ts1 Ts2
K 1
2
x=1 x2
s2
i1, − i2, + x1l1 x2 = l2 ix = i′ + x.(i′′ − i′)
x1
s1
Veličiny stavu 2 Výchozí – veličiny p1, x1, p2, i1 z tepelné bilance ⇒
s
Z hodnoty suchosti lze pro hodnoty na veličin mezních křivkách vyčíslit související veličiny pro stav po škrcení. Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technickoekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0301
42
GG/06
CT07 Termomechanika 10.4 Děj izoentalpický ‐ pokračování b. Škrcení syté páry Charakteristika děje ps1
i i1=i2
ps2 Ts1
1 2
Ts2 x=1
Škrcením syté kapaliny klesá teplota a současně se částečně odpařuje kapalina (voda), tzn. že škrcením kapaliny tato přechází do stavu mokré páry. Tato skutečnost se využívá ve strojním chlazení k dosažení požadovaných nízkých teplot, nutných k odnímání tepla (chlazení) látek. Škrcením syté páry klesá tlak i teplota a pára se stává přehřátou.
s
Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technickoekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0301
43
CT07 Termomechanika 10.4 Děj izoentalpický ‐ pokračování
Charakteristika děje Škrcením přehřáté páry ze stavů blízkých mezi sytosti se zmenšuje tlak i teplota, ale zvětšuje se přehřátí, protože platí T1 – Ts1 < T2 – Ts2. Značně přehřátá pára pro i = konst. při škrcení tlak snižuje, teplota se nemění a přehřátí roste.
c. Škrcení přehřáté páry
p1
1
i1=i2
T1 Ts1
p2
2 ΔT2
i
T2 Ts2
K x=1
a. Řešení ⇒ tepelná bilance b. Výchozí ‐ stav 1 a 2 c. Nevratný děj
s2 − s1 = ∫
2
1
x2
v (− dp ) T
d. Odvedené teplo ‐v.dp = q s
ds = dq / T ⇒ pro dq = konst. ⇒
T ↓ s ↑
Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technickoekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0301
44
CT07 Termomechanika 10.4 Děj izoentalpický – pokračování
Technický prvek škrcení tlaku – clona, regulační armatura Vložená clona do potrubí – zdroj trvalé tlakové ztráty
abc. Technické řešení škrcení ‐ clona
Clona
mo p0 t0 cp,
mo p1 ≠ p0 t1 = t0 cp,1 = cp,o
p (Pa)
p0
Δp
pmin
p1
l (m)
Hmotnostní průtok před i za clonou je konstantní Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technickoekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0301
45
CT07 Termomechanika 10.4 Děj izoentalpický ‐ pokračování abc. Technický prvek škrcení ‐ redukční ventil (RV)
Princip škrcení RV – snižování nebo zvyšování průtočného průřezu zasouvání a vysouváním např. kuželky. Pohyb škrticího orgánu – pomocí membrány, servopohonu či pneumaticky, atd. Průtok páry ‐ reguluje kuželka Výstupní tlak ‐ odvozen od předpětí pružiny. Pokud je výstupní tlak nižší než nastavený převáží síla pružiny nad sílou od tlaku a kuželka se pohne směrem nahoru, čímž se zvětší průtočný průřez a průtok páry…….
Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technickoekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0301
46
GG/06
CT07 Termomechanika 10.4c Děj izoentalpický – pokračování abc. Škrcení pomocí RV Účel RV – regulaci průtoku tekutin, snížení tlaku tekutiny Návrh RV – výchozí v odborné praxi je tzv. součinitele průtoku Kv (blíže odborné předměty) Z průtočného průřezu ventilem (funkce zdvihu regulačního orgánu) lze průtok přibližně vypočíst pomocí součinitele průtoku Kv
1 ρ Kv = Q 100 Δp Výpočet průtoku pro kapaliny ‐ dostatečně přesný pomocí součinitele průtoku Kv Výpočet průtoku pro plynu a páry ‐ při velkých změnám stavových veličin je výpočet průtoku značně problematický.
Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technickoekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0301
47
GG/06
CT07 Termomechanika 10.4d Děj izoentalpický ‐ pokračování Směšovací procesy var. 1 Vstřikování vody do páry var. 2 Směšování vody se sytou parou var. 3 Směšování vody s přehřátou parou
var 1. Vstřikování vody do páry a. Účel regulace teploty přehřáté páry (PP), příprava syté páry z PP b. Výpočet – výchozí tepelná a látková bilance m = mp + mv
c. Měrná entalpie
i=
m p .i p + mv .iv m p + mv
pp = pv = p
Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technickoekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0301
48
GG/06
CT07 Termomechanika 10.4d Děj izoentalpický ‐ pokračování Směšovací procesy var. 2 Směšování vody se sytou parou var. 3 Směšování vody s přehřátou parou var 2. Směšování vody se sytou parou
var 3. Směšování vody s přehřátou parou
a. Účel ohřev vody (aplikace v technologii), mokrá pára
a. Účel ohřev vody (aplikace v technologii), mokrá pára
b. Výpočet – výchozí tepelná a látková bilance
mp.up + mv.uv = (mp + uv).us mp + mv = ms c. Poměrné množství syté páry ve směsi
xs = mp/ms
b. Výpočet – výchozí tepelná a látková bilance
mp.up + mv.uv = (mp + uv).us mp + mv = ms
us =
m p .u p − mv .iv m p + mv
Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technickoekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0301
49
GG/06
CT07 Termomechanika
Literatura [1] Ražnjevic K.: Termodynamické tabulky. Bratislava Alfa 1984.
Brno, 22.11.2013 Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technickoekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0301
50
GG/06