VTE v lokalitě Kamenec, Větrný vrch a Bratrská

VTE v lokalitě Kamenec, Větrný vrch a Bratrská Hodnocení vlivu na ÚSES (aktualizovaná verze pro doplněnou dokumentaci)

Zpracoval: RNDr. Petr Obst – G.L.I., sdružení podnikatelů, pracoviště Havlíčkovo náměstí 839, 396 01 Humpolec, tel.: 606 674 162, e-mail: [email protected]

Havlíčkovo nám. 839, 396 01 Humpolec tel.: 606 674 162, 723 225 523 e-mail: [email protected]

OBSAH: 1.

1.1 1.2

2.

1

ÚVOD Předmět a cíl práce Identifikační údaje zadavatele

1 1

ZÁKLADNÍ INFORMACE O POSUZOVANÉM ZÁMĚRU

1

2.1 2.2 2.3

1 1 2

Charakteristika posuzované stavby Lokalizace záměru Charakteristika lokality

3.

SPECIFIKACE PLATNÉHO ÚSES V PŘEDMĚTNÉM ÚZEMÍ

2

4.

VLIVY POSUZOVANÉHO ZÁMĚRU NA ÚSES

4

5.

VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK K PŮVODNÍ VERZI DOKUMENTACE

7

6.

ZÁVĚR

8

POUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA PŘÍLOHY: Příl. 1: Příl. 2:

Mapa NRaR ÚSES širšího zájmového území (1 : 100 000) Pozice záměru vůči místním ÚSES (1 : 40 000)

ZKRATKY POUŽITÉ V TEXTU A V PŘÍLOHÁCH: ČIŽP ČKA ČR EIA ES IČ k.ú. LAU LBC MÚSES NR NRaR NRBC NRBK NUTS OP

Česká inspekce životního prostředí RBC regionální biocentrum Česká komora architektů ÚK Ústecký kraj Česká republika ÚSES územní systém ekologické stability Environmental Impact Assessment (proces hodnocení vlivů záměru na životní prostředí) ekologická stabilita ÚP územní plán identifikační číslo ÚPD územně plánovací dokumentace katastrální území ÚTJ územně technická jednotka Local Administrative Unit (místní správní jednotka) lokální biocentrum ÚTP územně technický podklad místní územní systém ekologické stability VE větrná elektrárna nadregionální VKP významný krajinný prvek nadregionální a regionální VTE větrná elektrárna (v názvech záměrů) nadregionální biocentrum ZÚJ základní územní jednotka nadregionální biokoridor ZÚR zásady územního rozvoje Nomenclature Unit of Territorial Statistic (územně statistická jednotka) ochranné pásmo

GLI1208: VTE v lokalitě Kamenec, Větrný vrch a Bratrská – hodnocení vlivů na ÚSES (aktualizace)

10

1.

ÚVOD

1.1.

PŘEDMĚT A CÍL PRÁCE

Předmětem práce je posouzení možného vlivu záměru VTE v lokalitě Kamenec, Větrný vrch a Bratrská na územní systém ekologické stability. Práce je koncipována především jako podklad pro hodnocení vlivů záměru na životní prostředí podle zák. 100/2001 Sb., v platném znění, přičemž předkládané dílo je aktualizací původního hodnocení ze srpna 2012. Aktualizace souvisí jednak s vrácením dokumentace záměru k doplnění, jednak s výraznými změnami posuzované situace: V mezidobí od srpna 2012 bylo v rámci přípravy nového ÚP Nová Ves v Horách podstatně  upřesněno navrhované vymezení místního ÚSES (vč. upřesnění nadregionálních a regionálních prvků do měřítka MÚSES). Z konfigurace původně hodnoceného projektu byly investorem vypuštěny věže VE1 a VE2.  Rozsah záměru tak byl snížen o 33 % (ze 6 na 4 VE) a bylo možno předpokládat, že se tato změna kapacity záměru nezanedbatelně projeví i ve významnosti vlivů stavby ze sledovaného hlediska. Zpracovatel vyhodnocení je odborně způsobilá fyzická osoba, nezainteresovaná na realizaci či zamítnutí navrhovaného záměru. Akce je u zpracovatele evidována pod číslem GLI1208.

1.2.

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ZADAVATELE

Obchodní jméno: IČ: Sídlo: Oprávněný zástupce:

VTE Bratrská, s. r. o. 28721811 Žižkova 152, 436 01 Litvínov Ing. Pavel Hacker

2.

ZÁKLADNÍ INFORMACE O POSUZOVANÉM ZÁMĚRU

2.1.

CHARAKTERISTIKA POSUZOVANÉ STAVBY

Záměrem, jehož vliv je hodnocen touto studií, je novostavba komplexu větrné energetiky, zahrnující po rekonfiguraci následující objekty: 4 větrné elektrárny typu Enercon E82;  obslužné komunikace: štětované cesty navazující na místní účelové komunikace (lesní cesty) a  jejich prostřednictvím na silnici III/2543; manipulační plochy: štětované plochy cca 62 × 45 m při úpatí tubusů VE;  přípojné kabelové trasy: podzemní, vedené ve stopě obslužných komunikací k přípojným  místům u silnice III/2543 (2 předávací místa – samostatné pro VE3 v lokalitě Větrný vrch a společné pro VE4–6 v lokalitě Bratrská).

2.2.

LOKALIZACE ZÁMĚRU

Posuzovaný záměr VTE v lokalitě Kamenec, Větrný vrch a Bratrská (dále též VTE Kamenec, Větrný vrch a Bratrská nebo VTE KVB) je plánován ve vrcholové partii Krušných hor, poblíž kót Bratrská (774 m) a Větrný vrch (799 m) j. od Mníšku, 2,5 km sv. od obce Nová Ves v Horách a cca 6 km sz. od Litvínova. Administrativní začlenění lokality podává tab. 2.1. Tab. 2.1: Administrativní začlenění zájmové lokality: Admin. jednotka NUTS 2 – oblast NUTS 3 – kraj LAU 1 – okres LAU 2 – obec (ZÚJ) katastrální území (ÚTJ)

název Severozápad Ústecký Most Nová Ves v Horách Mníšek v Krušných horách

č. (ident. kód) CZ04 CZ042 CZ0425 567 329 706 019


-1-

2.3.

CHARAKTERISTIKA LOKALITY

Stanoviště záměru – kóty Větrný vrch a Bratrská – jsou součástí vrcholové hřbetnice Krušných hor v úseku j. a jv. od sídelní enklávy Mníšek/Deutscheinsiedel. Z biogeografického hlediska je lokalita součástí bioregionu krušnohorského (1.59), v jehož rámci je situována na hranici biochor 5BS (rozřezané plošiny na kyselých metamorfitech 5. veg. stupně), představující území západně od stanovišť VE, a 5SS (svahy na kyselých metamorfitech 5. veg. st.) reprezentující krušnohorský čelní svah. Pozicí na biogeografickém a geomorfologickém rozhraní jsou ovlivněny i hydrologické poměry – – lokalita na rozvodnici Svídnice a několika vodotečí krušnohorského čelního svahu, pronikajících zpětnou erozí do prostoru vrcholové plošiny (Loupnice, Janovský potok, Jiřetínský p.). Západní okolí stanovišť VE (odpovídající biochoře 5BS) je tak součástí rozsáhlé pramenné mísy Svídnice, zatímco partie východně a jižně od uvažovaných stavebních lokalit zaujímají strmě modelované závěrné úseky údolí výše jmenovaných vodotečí. Ve fytogeografickém členění ČR je území situováno v českém mezofytiku (okres 25 Krušnohorské podhůří), čemuž (a nadmořské výšce) odpovídají i předpokládané rekonstrukční vegetační jednotky (bikové bučiny s olšovými luhy podél vodotečí) a přirozená náhradní vegetace (vlhké louky svazu Calthion s lokálními přechody do rašelinných luk svazu Caricion fuscae). Aktuální vegetace ovšem potencionálnímu ani náhradnímu stavu příliš neodpovídá – lesnímu komplexu, v němž jsou stanoviště VE situována, dominují kulturní smrčiny (biotop X9A ve smyslu CHYTRÉHO & AL. 2010), místy s vyšším podílem listnaté složky (X9A±X9B±X12). Lesy přírodních formací, zde převážně acidofilní bučiny (L5.4), v menší míře i bučiny květnaté (L5.1) a podmáčené smrčiny (L9.2B), se na vrcholové plošině vyskytují spíše jako drobné relikty, ostrůvky nebo příměsi v rozsáhlých plochách lesních kultur. Výrazně vyšší je potom podíl lesů přírodních formací (opět především acidofilních bučin) v členitých partiích přilehlého úseku krušnohorského čelního svahu. Podrobnou charakteristiku porostů přímo na předpokládaných stanovištích VE a kontaktním okolí podává KLÍMA (2012). Popsaný lesní komplex sousedí v zájmovém prostoru se třemi sídelními enklávami, ve všech třech případech již aktuálně osazenými vlastními větrnými elektrárnami – Mníšek-Deutscheinsiedel (1 VE v lokalitě Mníšek-Větrný vrch), Klíny (2 VE lokalit Klíny I a II) a Nová Ves-Mikulovice (6 VE větrné farmy Strážný vrch).

3.

SPECIFIKACE PLATNÉHO ÚSES V PŘEDMĚTNÉM ÚZEMÍ

Územní systém ekologické stability je podle § 3 písm. a) zák. 114/1992 Sb. definován jako „…vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu.“ Smyslem a cílem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny, a to:    

zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb; vytvořením sítě relativně ekologicky stabilních území ovlivňujících příznivě okolní, ekologicky méně stabilní krajinu; zachováním či znovuobnovením přirozeného genofondu krajiny; zachováním či podpořením rozmanitosti původních biologických druhů a jejich společenstev (biodiverzity).

Obecnou závaznost získává ÚSES v procesu schvalování územně plánovací dokumentace, návrhu komplexních pozemkových úprav a lesního hospodářského plánu. Z tohoto hlediska je ÚSES předmětného území řešen ve čtyřech územně plánovacích dokumentech, v nichž se vymezení v detailech poněkud liší (celkem pochopitelně, vzhledem k odlišnému měřítku, účelu a stupni rozpracování zmíněných materiálů): I. II. III. IV.

platné Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje (BERÁNEK & AL. 2011); připravovaný ÚP Nová Ves v Horách, aktuálně ve stádiu Návrhu (KOMRSKA & AL., in proc.); platný ÚP města Litvínov (KOMRSKA & AL. 2010);. platný ÚP Klíny (KOMRSKA & AL. 2012);.


-2-

Do ZÚR Ústeckého kraje (I.) bylo rámcové vymezení ÚSES převzato (a mírně modifikováno) z Územně technického podkladu – Nadregionální a regionální ÚSES ČR (BÍNOVÁ ET AL. 1996). Uvedený podklad schématicky specifikuje ÚSES vyšší hierarchie (osy nadregionálních biokoridorů, pozice nadregionálních a regionálních biocenter, trasy regionálních biokoridorů) pro celou ČR. Mapový výstup z ÚTP odpovídá měřítku 1 : 50 000 a pro potřeby územního plánování menších území je nutno takto hrubý podklad vždy upřesnit, tzn. doplnit síť ÚSES lokální úrovně a vymezit jednotlivé skladebné prvky, vč. regionálních a nadregionálních, pokud možno na hranice jednotlivých pozemků. Upřesnění ÚSES do lokální úrovně bude v daném případě součástí aktuálně zpracovávaného ÚP Nová Ves v Horách (KOMRSKA & AL., in proc.), přičemž Metodika zapracování ÚSES do územních plánů obcí – Návod na používání ÚTP regionálních a nadregionálních ÚSES ČR (LEPEŠKA ET AL. 1998) upřesnění nadregionálních biokoridorů definuje jako: a) b) c) d)

převedení jejich os a ochranných zón do měřítka zpracovávané dokumentace; vychýlení trasy osy NRBK, pokud je respektován typ osy, prostorové parametry a spojitost osy; vložení regionálního biocentra do osy NRBK, pokud úpravou její trasy došlo k překročení maximální vzdálenosti vložených biocenter (8 km); úprava (obvykle zúžení) ochranné zóny NRBK podle konkrétních podmínek daného území.

Dosavadní základní charakteristiky ÚSES řešeného území lze shrnout do následujících bodů: 





Páteřním prvkem ÚSES je zde osa NRBK K2 Božídarské rašeliniště – Hřenská skalní města, v daném úseku osa horská, s vloženým regionálním biocentrem 1351 Jeřabina. Cca 2 km jv. směrem, ve svazích krušnohorského čelního srázu, potom ve dvou větvích – úpatní mezofilní hájové a svahové mezofilní bučinné – probíhá NRBK K4 Jezeří–Stříbrný roh, zakončený v nedalekém NRBC 71 Jezeří (viz příl. 1). Až na krátký přeskok koridoru K2 bezlesím při sz. okraji Nové Vsi v Horách jsou nadregionální a regionální skladebné prvky ÚSES v širším zájmovém území vázány výhradně na lesní porosty různé kvality a charakteru: v ose NRBK K2 Božidarské rašeliniště – Hřenská skalní města na vrcholové plošině  Krušných hor dominují kulturní porosty (resp. postimisní výsadby) s pouze sporadickými ostrůvky lesů přírodních formací (květnaté a acidofilní bučiny, podmáčené smrčiny); v osách NRBK K4 Jezeří–Stříbrný roh a v NRBC 71 Jezeří, tedy na krušnohorském  čelním svahu s výrazně kvalitnějšími lesy oproti vrcholovým partiím Krušných hor, naopak lesy přírodních formací (zejména acidofilní bučiny) převažují; RBC 71 Jeřabina představuje přechod mezi oběma výše popsanými situacemi – vyšší  polohy RBC odpovídají poměrům v ose NRBK K2 (převaha kulturních porostů), směrem do nižších poloh přibývá lesů přírodních formací, které nakonec v členitých údolních partiích RBC dominují. Lokální úroveň ÚSES je v zájmovém území aktuálně upřesňována v rámci přípravy nového ÚP Nová Ves v Horách (KOMRSKA & AL., in proc.). V bezlesých enklávách blízkého okolí jsou dosud vymezené lokální skladebné prvky vázány jednak na pastviny s výrazným podílem mimolesních dřevinných porostů na kamenných snosech, jednak na koryta, břehové porosty a mokřadní doprovod vodních toků. Podél vodotečí jsou lokální biokoridory poměrně často vymezeny i v zalesněných partiích území.


-3-

4.

VLIVYI POSUZOVANÉHO ZÁMĚRU NA ÚSES

Posuzovanou stavbou, stejně jako jakýmkoliv jiným záměrem obecně, může být územní systém ekologické stability ovlivňován dvěma základními způsoby:  

přímo, tzn. situováním záměru do vymezené plochy (trasy) skladebného prvku ÚSES; nepřímo, tj. působením vlivů širšího dosahu s nepříznivými dopady, snižujícími ekologickou stabilitu skladebných prvků ÚSES.

Z příl. 1 a 2 je zřejmé, že rozmístění elektráren posuzovaného záměru do značné míry kopíruje průběh osy NRBK K2. V daném případě tedy nebudou pro celkový výsledek hodnocení podstatné vlivy na lokální úroveň ÚSES, s níž záměr naopak není v kontaktu vůbec (s výjimkou dvou LBC vložených do osy NRBK K2), ale je možno se soustředit přímo na případné vlivy stavby na ÚSES nadregionální a regionální úrovně. Z tohoto hlediska lze věže záměru rozdělit do dvou skupin: I.

Věže VE4–6 (Bratrská) jsou umístěny přímo v ose NRBK K2 nebo uvnitř 400 m širokého koridorového pásma dle ZÚR ÚK (BERÁNEK & AL. 2011, viz též níže). Tuto situaci lze vyřešit během upřesňování NRaR ÚSES do lokální úrovně v rámci aktuálně zpracovávaného ÚP Nová Ves v Horách. Jak již bylo uvedeno v kap. 3, je upřesnění nadregionálních biokoridorů definováno Metodikou zapracování ÚSES do územních plánů obcí (LEPEŠKA ET AL. 1998) mj. jako převedení osy a ochranné zóny NRBK do měřítka zpracovávané dokumentace (kap.3, bod a) a vychýlení trasy osy NRBK, pokud je respektován typ osy, prostorové parametry a spojitost osy (kap. 3, bod b). Pro daný případ je upřesnění NRBK (možnost vychýlení trasy, parametry upřesněné osy) dále podrobněji specifikováno v ZÚR ÚK (BERÁNEK & AL. 2011): „Vymezení v grafické části ZÚR ÚK je v případě biokoridorů nadregionálních i regionálních provedeno ‚osou‘, která určuje směr propojení, a oboustranným pásem podél této osy o šířce 200 m na každou stranu od ‚osy‘. V rámci tohoto pásu je při zpracování ÚPD obcí možno provádět zpřesnění vymezení biokoridoru, aniž by docházelo k odchylce od ÚPD kraje. Zpracovatel ÚPD v úrovni obce na základě větší podrobnosti znalostí a většího měřítka zpracování grafické části upřesní trasu biokoridoru v souladu s právními předpisy platnými na úseku ochrany přírody a krajiny (zejména vyhláška č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a metodikami pro vymezování ÚSES. Dodržení 40m minimální šířky, která je stejná pro biokoridor regionální i nadregionální (v některých případech může být 50 m – viz metodika), stanovené trasy a principy projektování ÚSES jsou pro zpracovatele ÚPD obcí závazné.“ V souladu s citovanými principy lze v daném případě takto upřesněný NRBK vymezit tak, aby mezi osou NRBK a stanovišti VE zůstal dostatečný odstup. Jedno z možných řešení představuje vymezení osy NRBK a vložených lokálních biocenter aktuálně navrhované v rámci ÚP Nová Ves v Horách (KOMRSKA & AL. in proc., stav 10/2013 – viz též příl. 2). S takto upřesněnou osou NRBK a vloženými LBC je posuzovaný záměr v kontaktu pouze prostřednictvím obslužných komunikací a na ně vázaných kabelových tras, a to ve třech případech. V prvních dvou případech jde o kontakt okrajový (obslužná komunikace k VE4 vymezuje severní hranici LBC Bratrská 2 a obslužná komunikace k VE 6 tvoří část severní hranice LBC Bratrská 1), ve třetím případě o přímé dotčení – komunikace k VE5 a VE6 křižuje upřesněnou osu NRBK K2 v úseku mezi oběma předešle zmíněnými lokálními biocentry. Obslužné komunikace větrného parku se ale svými parametry nijak výrazně neodlišují od běžných účelových komunikací a manipulačních ploch pro provoz těžké lesní mechanizace. Ze sledovaného hlediska je tak významnější pouze etapa jejich budování (v daném případě je ale dopad této fáze prací snížen maximálním možným využitím stávající sítě lesních cest) a navazující (u záměrů daného typu ale relativně velmi krátké) provozně intenzivní období instalace větrných elektráren. Po dokončení a spuštění větrného parku – bezobslužného a dálkově kontrolovaného zařízení – bude již provoz na obslužných komunikacích v souvislosti s posuzovaným záměrem minimální (výrazně nižší, než např. stávající provoz související s běžným obhospodařováním lesa v dané lokalitě). Přímé vlivy posuzovaného záměru na skladebné prvky ÚSES lze tedy hodnotit jako málo významné (v etapě výstavby) až nevýznamné (za provozu).

■▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬ I Pokud nebude uvedeno jinak, jsou v hodnotící části studie (kap. 4 a 5) posuzovány pouze případné vlivy negativní (vlivy pozitivní se u stavby dané kategorie v hodnoceném kontextu nepředpokládají). GLI1208: VTE v lokalitě Kamenec, Větrný vrch a Bratrská – hodnocení vlivů na ÚSES (aktualizace)

-4-

II.

Věž VE3 (Větrný vrch), vč. kompletní infrastruktury, není v přímém kontaktu s žádnou úrovní skladebných prvků ÚSES, je ale situována uvnitř ochranného pásma NRBK K2.II Pozice v OP NR biokoridoru ovšem není obecně sama o sobě brána jako omezující faktor umístění jakéhokoli záměru. Podle definice v ÚTP NRaR ÚSES (BÍNOVÁ ET AL. 1996) OP NRBK vymezuje území, v němž se „...skladebné prvky ÚSES lokálního a regionálního, významné krajinné prvky, chráněná území, kostra ekologické stability a všechny přírodě blízké ekosystémy...“ stávají součástí nadregionálního biokoridoru a jejich ochranou a zahušťováním je podporován tzv. koridorový efekt. Významnost případné kolize záměru s koridorovým efektem NRBK lze tedy určit jako míru dotčení výše uvedených chráněných fenoménů OP: a) Věží VE3 nebudou dotčeny skladebné prvky ÚSES lokální, regionální ani nadregionální úrovně. b) Z hlediska dotčení významných krajinných prvků dojde výstavbou věže VE3 k záboru 0,3 ha (celým záměrem potom 1,2 ha) lesních porostů (VKP ze zákona) v kontextu lesního celku o rozměrech cca 4,5 × 5 kmIII, navazujícího oběma směry na další lesní komplexy čelního svahu a vrcholových partií Krušných hor. Dotčenými porosty jsou převážně smrkové kultury s minoritním podílem listnaté složky, přičemž v daném případě lze výsledky průzkumů dotčeného ekosystému (KLÍMA 2012) shrnout do následujících bodů: Instalací a provozem záměru nedojde k akutnímu ohrožení ponechaných porostů a  případné chronické působení bude omezené, tzn. nedojde k posílení standardně působících přirozených vlivů. Riziko vodní eroze na dotčených pozemcích lze za daných podmínek (reliéf terénu,  nízký stupeň ohroženosti půd, charakter vegetace) považovat za zanedbatelné. Instalace záměru a počáteční etapa provozu bude mít na ponechané lesní porosty  slabý negativní vliv (stupeň vlivu 4 ze sedmibodové škály). Po stabilizaci ploch dotčených stavebními pracemi dojde k snížení vlivu na stupeň 2 – neutrální (uvedené závěry byly podpořeny i výsledkem terénních šetření v prostoru nedaleké VE Klíny situované přímo uvnitř lesního celku na Mračném vrchu – po několika letech provozu VE zde nebyly na porostech 1.–5. věkového stupně pod přímým vlivem rotoru zjištěny žádné škody, které by souvisely s provozem elektrárny). V daném územním kontextu (poměr dotčené plochy k celkové rozloze předmětného lesního komplexu) a při předpokládaném vývoji (postupná stabilizace stavbou zasažených ploch) lze tedy ovlivnění VKP posuzovaným záměrem hodnotit jako málo významné. c) Věží VE3 nebudou dotčena zvláště chráněná území ve smyslu § 14 zák. 114/1992; d) Věží VE3 nebude narušena kostra ekologické stability ani přírodě blízké ekosystémy – – stavbou dotčenými biotopy jsou nepříliš kvalitní lesní kultury, přičemž nosnými prvky ekologické stability území jsou lesy přírodních formací, vodoteče a jejich doprovodné fenomény a v bezlesých partiích území i kamenné snosy se specifickými biotopy a uplatněním mimolesních dřevin. Žádného z uvedených nosných prvků kostry ES se ovšem věž VE3 (ani jiná část posuzovaného záměru) nedotkne. Dílčí závěry pod body II.a–d je možno, při předpokládaném upřesnění osy NRBK do měřítka místního ÚSES (KOMRSKA & AL. in proc., stav 10/2013), vztáhnout i na věže VE4–6 (viz bod I.), které jsou v OP NRBK K2 lokalizovány také. V souvislosti s případným bariérovým efektem stavby je nutno konstatovat, že velké větrné elektrárny jsou zařízení sice celkově rozměrná, ale relativně subtilní,IV s minimálními nároky na zábor ploch a (v případě vícevěžových situací) s technologicky nezbytnými rozestupy jednotlivých věží v řádu stovek metrů (doporučeno > 300 m). Z provozního hlediska se navíc jedná o zařízení bezobslužná (odpadá rušivý vliv přítomnosti člověka), u nichž se vše podstatné odehrává ve výškách cca 50–150 m nad terénem (úroveň točícího se rotoru u VE uvažovaného

■▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬ II V použitých mapových podkladech (výkres 2 ZÚR ÚK a hlavní výkres ÚP Nová Ves v Horách) není sice OP NRBK K2 vyznačeno, ale pozice záměru v tomto OP vyplývá ze vzdálenosti stanoviště VE od osy NRBK – v nejbližším místě cca 450 m při šířce OP 2 km od osy po obou stranách (LÖW J. & AL. 1995). III zhruba délka a šířka zalesněného polygonu mezi Novou Vsí, Mníškem, Klíny a Litvínovem IV ve smyslu štíhlá GLI1208: VTE v lokalitě Kamenec, Větrný vrch a Bratrská – hodnocení vlivů na ÚSES (aktualizace)

-5-

typu). Takto charakterizované záměry jsou z hlediska ÚSES s požadovanými minimálními šířkami biokoridorů 10–50 m (podle úrovně) stavbami bez větších komplikací prostupnými, což je v hodnocené situaci potvrzeno i závěry přírodovědných průzkumů lokality, podle nichž případná realizace větrné farmy nevytvoří ve sledovaném území žádnou významnou migrační (disperzní) bariéru (BUŠEK & ONDRÁČEK 2012b). V daném případě je sice záměr situován v území, v němž je již instalováno celkem 9 VE lokalit Klíny I a II, Mníšek-Větrný vrch a Nová Ves-Strážný vrch a další VE jsou v širším okolí uvažovány (viz tab. 2), odstup posuzovaného záměru od ostatních instalovaných nebo plánovaných lokalit je ale z hlediska ÚSES dostatečný (opět viz tab. 2) a umožňuje v předmětném území i eventuální upřesňující, posilující nebo alternativní vymezení kterékoli úrovně ÚSES. Posuzovaným záměrem tedy nebude významněji dotčen žádný z chráněných fenoménů, jmenovaných v definici OP NRBK a bariérový efekt záměru vůči ÚSES lze i v kumulaci se stávajícími a plánovanými větrnými parky v řešeném území hodnotit nejvýše jako málo významný. Jako málo významný až nevýznamný lze tudíž hodnotit i vliv záměru na koridorový efekt, a tím i na celkovou funkčnost NRBK K2 Božídarské rašeliniště – Hřenská skalní města. Tab. 2: Přehled lokalit větrné energetiky v okruhu do 12 kmV kolem posuzovaného záměru k 31. 10. 2013VI: Větrný park Nová Ves-Strážný vrch 1 Nová Ves-Strážný vrch 2 (ULK082/160) Mníšek-Větrný vrch (ULK174) Klíny (ULK176 a 177) Medvědí skála (MZP147) Lesná (ULK221) Mikulovice (ULK304)VII Mníšek (ULK320) Malý Háj (ULK365) VTE Mikulovice (ULK814) KAA-Inženýři, s.r.o.VIII celkem

provozní situace v provozu v provozu v provozu v provozu projekt projekt projekt projekt projekt projekt projekt

VE typ REpower MD70 REpower MM82 Enercon E70E4 Enercon E70E4 Vestas V90 Enercon E70E4 Vestas V90 Vestas V90 Nordex N90 REpower MM100 nespecifikován

počet 2 4 1 2 13 2 1 3 1 1 2 32

min. vzdálenost od posuz. záměru 1,7 km 1,4 km 0,7 km 3,2 km 4,5 km 6,6 km 3,3 km 1,0 km 6,0 km 3,2 km 1,5 km

S přihlédnutím k výše prezentovaným dílčím závěrům lze i celkově vliv posuzovaného záměru na stabilitu, konektivitu a celkovou funkčnost ÚSES nadregionální, regionální i lokální úrovně hodnotit jako málo významný až nevýznamný; u věží VE4–VE6 ovšem za podmínky prostorově optimálního a metodicky korektního upřesnění osy NRBK K2 do měřítka místního ÚSES (např. způsobem, jakým je vymezeno ve stávající verzi Návrhu ÚP Nová Ves v Horách – KOMRSKA & AL. in proc., stav 10/2013). ■▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬ V Dvojnásobek poloměru areálu zřetelné viditelnosti velkých VE dle SKLENIČKY & VORLA 2009. Okruh byl pro všechny podkladové studie záměru stanoven jednotně především kvůli vyhodnocení možných kumulací z hlediska krajinného rázu; pro vlivy na ÚSES a další hodnocené aspekty v rámci procesu EIA by pochopitelně postačoval okruh podstatně menší (cca do 5 km). VI Kromě již instalovaných větrných elektráren a parků byly do hodnocení zařazeny i dosud nerealizované projekty nebo jejich části, které byly k 31. 10. 2013 zveřejněny alespoň formou oznámení záměru nebo byly k uvedenému datu již předmětem dalších etap posuzování v procesu EIA (a nebyly ukončeny nesouhlasným stanoviskem nebo z jiných důvodů), případně územního nebo stavebního řízení. VII Záměr ULK304 není do hodnocení možných kumulací vlivů zahrnut. Ze vzájemné vzdálenosti předpokládaných stanovišť VE záměrů ULK814 a ULK304 (82 m) je zřejmé, že oba záměry jsou v přímé prostorové kolizi. Realizován může tedy být pouze jeden z obou záměrů a do hodnocení byl v souladu s principem Worst Case zařazen projekt ULK814 (poněkud větší uvažovaný typ VE s předpokládanými mírně vyššími vlivy na životní prostředí). VIII Záměr KAA-Inženýři, s.r.o., je zakreslen v mapových výkresech návrhu ÚP Nová Ves v Horách (KOMRSKA & AL. in proc., stav 10/2013). Dosud ale nebyl zveřejněn formou oznámení záměru a nejsou tedy specifikovány jeho relevantní parametry pro hodnocení kumulací. V rámci předkládaného hodnocení byl nicméně alespoň informativně zanesen do mapových příloh. GLI1208: VTE v lokalitě Kamenec, Větrný vrch a Bratrská – hodnocení vlivů na ÚSES (aktualizace)

-6-

5.

VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK K PŮVODNÍ VERZI DOKUMENTACE

K problematice vlivu záměru na ÚSES se vyjádřili 2 připomínkující (v následujícím textu je písmem „kurzíva“ uveden obsah příslušného vyjádření, písmem „normal“ poté vypořádání připomínky): 

Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství:

Z hlediska ochrany přírody a krajiny by se měl posudek zaměřit na vyhodnocení přípustnosti umístění VE v ploše RBC 1351. 

Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Ústí nad Labem:

K vyhodnocení vlivu záměru na ÚSES má ČIŽP následující připomínky: V závěru hodnocení je uveden významný vliv VE2 na ÚSES z důvodu jejího umístění do RBC 1351 a navrženo přemístění této VTE mimo tuto plochu. V závěru dokumentace je však uvedeno, že v rámci zpracování ÚPD obce dojde k posunutí tohoto prvku ÚSES tak, aby VE2 byla mimo tento prvek. Toto řešení je v rozporu se závěry předmětného hodnocení, navíc nelze v současné době vzhledem k příslušné legislativě v oblasti územního plánování a ÚSES určit míru jeho přípustnosti. ČIŽP proto požaduje vycházet ze současného stavu a respektovat závěr tohoto hodnocení. Obě připomínky se týkají téhož problému, lze je tedy vypořádat společně: Do RBC 1351 měla být situována věž VE2, která ale byla z rekonfigurovaného a aktuálně hodnoceného záměru vypuštěna. Žádný další stavební objekt posuzovaného záměru již není v RBC 1351 situován ani s ním není v přímém kontaktu a v aktuální verzi místního ÚSES v rámci připravovaného ÚP Nová ves v Horách (KOMRSKA & AL. in proc., stav 10/2013) je RBC 1351 zakresleno bez jakýchkoli plošných redukcí v prostoru původně uvažované VE2.


-7-

6.

ZÁVĚR

Předmětem předkládaného vyhodnocení je posouzení možného vlivu rekonfigurovaného záměru VTE v lokalitě Kamenec, Větrný vrch a Bratrská, k.ú. Mníšek v Krušných horách, Ústecký kraj, na územní systém ekologické stability. ÚSES je v předmětném území na nadregionální a regionální úrovni definován v ZÚR Ústeckého kraje (BERÁNEK & AL. 2011), na místní úrovni potom platnými ÚPD města Litvínov (KOMRSKA & AL. 2010) a obce Klíny (KOMRSKA & AL. 2012). V ZÚJ Nová Ves v Horách není dosud vymezení lokální úrovně ÚSES závazně stabilizováno – aktuálně je upřesňováno v rámci zpracovávaného ÚP obce (KOMRSKA & AL., in proc.); předkládané hodnocení nicméně k navrhované podobě místního ÚSES v projednávaném ÚP Nová Ves v Horách přihlíží. V daném případě navíc rozmístění elektráren posuzovaného záměru prakticky kopíruje průběh osy NRBK K2 v předmětném úseku. Pro celkový výsledek hodnocení tedy nebyly podstatné vlivy na lokální úroveň ÚSES, ale bylo možno se soustředit přímo na případné vlivy stavby na ÚSES nadregionální a regionální úrovně. Z tohoto hlediska lze věže záměru rozdělit do dvou skupin: 



Věže VE4–6 (Bratrská) jsou umístěny přímo v ose NRBK K2 nebo uvnitř 400 m širokého koridorového pásma dle ZÚR ÚK (BERÁNEK & AL. 2011). Uvedená situace je ale řešena v rámci paralelně zpracovávaného ÚP Nová Ves v Horách – aktuálně je k dispozici návrh vymezení místního ÚSES s metodicky korektně upřesněnou osou NRBK s vloženými lokálními biocentry v dostatečném odstupu od předpokládaných stanovišť VE. S takto upřesněnou osou NRBK a vloženými LBC je posuzovaný záměr v kontaktu pouze prostřednictvím obslužných komunikací a na ně vázaných kabelových tras, a to ve třech případech, z nichž jen jeden představuje přímé situování stavebního objektu záměru do skladebného prvku ÚSES (komunikace k VE5 a VE6 křižuje upřesněnou osu NRBK K2). Obslužné komunikace větrného parku se ale svými parametry nijak výrazně neodlišují od běžných účelových komunikací a manipulačních ploch pro provoz těžké lesní mechanizace. Ze sledovaného hlediska je tak významnější pouze etapa jejich budování (v daném případě je ale dopad této fáze prací snížen maximálním možným využitím stávající sítě lesních cest) a navazující (u záměrů daného typu ale relativně velmi krátké) provozně intenzivní období instalace větrných elektráren. Po dokončení a spuštění větrného parku – bezobslužného a dálkově kontrolovaného zařízení – bude již provoz na obslužných komunikacích v souvislosti s posuzovaným záměrem minimální. Přímé vlivy posuzovaného záměru na skladebné prvky ÚSES lze tedy hodnotit jako málo významné (v etapě výstavby) až nevýznamné (za provozu). Věž VE3 (Větrný vrch), vč. kompletní infrastruktury, je projektována jak mimo 400 m široké koridorové pásmo NRBK K2, tak mimo RBC 1351. Z hlediska ÚSES tedy není v přímém kontaktu s žádnou úrovní skladebných prvků, je ale situována uvnitř ochranného pásma NRBK K2, přičemž v obdobné pozici budou po předpokládaném upřesnění osy NRBK do měřítka místního ÚSES i věže VE4–6. OP NRBK vymezuje území, v němž je ochranou a zahušťováním skladebných prvků lokální a regionální úrovně ÚSES, významných krajinných prvků, chráněných území, kostry ekologické stability a přírodě blízkých ekosystémů podporován tzv. koridorový efekt. Z hlediska možného dotčení jmenovaných definičních fenoménů OP NRBK vyplývají z provedeného hodnocení následující závěry: Až na jedinou výjimku (křížení jednoho z úseků upřesněné osy NRBK K2 obslužnou  komunikací) nebudou posuzovaným záměrem přímo zasaženy skladebné prvky ÚSES lokální, regionální ani nadregionální úrovně. Posuzovaným záměrem nebudou dotčeny přírodě blízké ekosystémy, zvláště chráněná  území ani kostra ekologické stability, a dotčení VKP (lesy jako VKP ze zákona) lze v daném kontextu hodnotit jako málo významné. Posuzovaným záměrem tedy nebude významněji dotčen žádný z chráněných fenoménů OP NRBK a bariérový efekt záměru vůči ÚSES lze i v kumulaci se stávajícími a plánovanými větrnými parky v řešeném území hodnotit nejvýše jako málo významný. Jako málo významný až nevýznamný lze tudíž hodnotit i vliv záměru na koridorový efekt, a tím i na celkovou funkčnost NRBK K2 Božídarské rašeliniště – Hřenská skalní města.


-8-

S přihlédnutím k výše prezentovaným dílčím závěrům lze vliv rekonfigurovaného záměru VTE v lokalitě Kamenec, Větrný vrch a Bratrská na stabilitu, konektivitu a celkovou funkčnost ÚSES nadregionální, regionální i lokální úrovně celkově hodnotit jako málo významný až nevýznamný při splnění dvou podmínek: 



prostorově optimálního a metodicky korektního upřesnění osy NRBK K2 do měřítka místního ÚSES v úseku u věží VE4–VE6 (např. způsobem, jakým je vymezeno v aktuální verzi Návrhu ÚP Nová Ves v Horách – KOMRSKA & AL. in proc., stav 10/2013) maximálně šetrného provádění stavebních prací při výstavbě VE a jejich obslužné a předávací infrastruktury. V Humpolci, 7. 11. 2013

RNDr. Petr Obst  autorizovaný architekt ČKA – autorizace A.3.1 (ÚSES)  držitel autorizace k hodnocení vlivů staveb, činností a technologií na životní prostředí podle zák. 100/2001 Sb.


-9-

POUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA BERÁNEK K. & AL. (2011): Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje. - MS, Atelier T-plan s.r.o., Praha. BÍNOVÁ L. & AL. (1996): Nadregionální a regionální ÚSES ČR (Územně technický podklad). - SŽP Brno. BUŠEK O. & ONDRÁČEK Č. (2012a): VTE v lokalitě Kamenec, Větrný vrch a Bratská – hodnocení vlivu záměru na lokality soustavy NATURA 2000. - MS, archív autora. BUŠEK O. & ONDRÁČEK Č. (2012b): VTE v lokalitě Kamenec, Větrný vrch a Bratská – biologické hodnocení lokality záměru. - MS, archív autora. CHYTRÝ M. & AL. (2010): Katalog biotopů České republiky. 2. vydání. - AOPK ČR Praha. KLÍMA J. (2012): Komplex větrných elektráren Bratrská, Větrný Vrch, Kamenec – hodnocení vlivu záměru na porosty na pozemcích určených k plnění funkcí lesa. - MS, archív autora. KOMRSKA. L. & AL. (in proc.): Územní plán Nová Ves v Horách – návrh. - MS, Architektonický ateliér Ing. Ladislav Komrska, Praha. KOMRSKA. L. & AL. (2010): Územní plán obce – města Litvínov. Aktualizace po změně č. 7 ke dni 30. 9. 2010. - MS, Architektonický ateliér Ing. Ladislav Komrska, Praha. KOMRSKA. L. & AL. (2012): Územní plán Klíny. - MS, Architektonický ateliér Ing. Ladislav Komrska, Praha. LEPEŠKA P. & AL. (1998): Metodika zapracování ÚSES do územních plánů obcí. Návod na užívání ÚTP regionálních a nadregionálních ÚSES ČR. - MŽP Praha, ÚÚR Brno. LÖW J. & AL. (1995): Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability. - Nakladatelství Doplněk, Brno. SKLENIČKA P. & VOREL I. (2009): Metodický návod k vyhodnocení možností umístění větrných a fotovoltaických elektráren z hlediska ochrany přírody a krajiny. Preventivní hodnocení území kraje nebo menších samosprávných celků. - Věstník Ministerstva životního prostředí, ročník XIX, částka 11/2009.

Dílčí informace a podklady z archívů a internetových stránek osob, organizací a firem (abecedně): AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR; ČESKÁ GEOLOGICKÁ SLUŽBA; ČESKÁ INFORMAČNÍ AGENTURA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ (CENIA); KRAJSKÝ ÚŘAD ÚSTECKÉHO KRAJE; MĚSTO LITVÍNOV; MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR; OBEC KLÍNY; OBEC NOVÁ VES V HORÁCH; REPOWER SYSTEMS AG, HAMBURG, DEUTSCHLAND; ÚHÚL BRANDÝS N. L.; VÝZKUMNÝ ÚSTAV MELIORACÍ A OCHRANY PŮDY, PRAHA; VÝZKUMNÝ ÚSTAV VODOHOSPODÁŘSKÝ T. G. MASARYKA, PRAHA; ARCHÍV ZADAVATELE; + ARCHÍV ŘEŠITELE.


- 10 -

VTE v lokalitě Kamenec, Větrný vrch a Bratrská

Recommend Documents