VTE v lokalitě Kamenec, Větrný vrch a Bratrská

Environmentální a ekologické služby s.r.o. Dokumentace záměru stavby v rozsahu přílohy č.4 zákona č.100/2001Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí)

Doplnění dokumentace

VTE v lokalitě Kamenec, Větrný vrch a Bratrská

Mgr. Luboš Motl Bc. Pavlína Hapštáková Václava Rothová

listopad 2013

DOPLNĚNÍ DOKUMENTACE dle §8 odst.5 zák. č.100/2001Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění, v rozsahu příl.č.4 2/36 Název záměru VTE v lokalitě Kamenec, Větrný vrch a Bratrská Zadavatel: VTE Bratrská s.r.o Zpracovatel: Mgr.Luboš Motl, držitel autorizace podle zák.č.100/2001 Sb. – č.j.:1522/243/OPŽV/99 Environmentální a ekologické služby s.r.o., Jiráskova 413, Litvínov, 476731518-21,731 411 700 [email protected], www.ees-servis.cz

Zadání: Vypracování doplnění Dokumentace „VTE v lokalitě Kamenec, Větrný vrch a Bratrská“ dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, (dále jen Doplněk) na základě požadavku MŽP ze dne 14.10.2013 č.j. 71347/ENV/13.

Vypracovali: Mgr. Luboš Motl, držitel autorizace č. 1522/243/OPVŽP/99 autorizaci podle § 19 odst. 4 písm. b) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů a životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) vydalo MŽP. Bc. Pavlína Hapštáková, projektový specialista, odborný pracovník pro oblast ŽP, Václava Rothová, odborný asistent pro oblast ŽP.

Dále spolupracovali: RNDr. Petr Obst – G.L.I. – sdružení podnikatelů, Ing. Aleš Jiráska, Ing. Dana Potužníková, RNDr. Oldřich Bušek, Ing. Jan Klíma


Dne 14.10.2013 byla odborem posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence MŽP dopisem č.j. 71347/ENV/13, s odkazem na znění §8 odst.5 zákona č.100/2001.Sb. v platném znění, vrácena Dokumentace záměru „VTE v lokalitě Kamenec, Větrný vrch a Bratrská“ k dopracování, a to na základě obdržených vyjádření OSS k Dokumentaci a žádosti zpracovatele posudku Ing. Josefa Tomáška, CSc. Na základě došlých vyjádření požaduje MŽP v Dokumentaci doplnit zejména tyto nedostatky: 1) Přepracování studie hodnocení krajinného rázu dle metodických pokynů MŽP se zohledněním požadavků ČIŽP (OI Ústí nad Labem), a zohledněním snížení počtu uvažovaných VTE oproti původním záměru. 2) Aktualizovat hlukovou studii s ohledem na snížení počtu uvažovaných VTE oproti původnímu záměru. 3) Konkretizovat přeshraniční vlivy, a to především z hlediska vlivů hluku, vlivu na krajinný ráz a lokality soustavy Natura 2000. 4) Doplnění a konkretizování vlivů přepravy listů rotoru a částí tubusu VTE z hlediska přepravních tras a přístupových komunikací včetně potřeby terénních úprav pro zajištěn přístupu techniky přepravy. 5) Stanovení kapacity (výšky VTE). V dokumentaci jsou uváděny různé výšky. 6) Vypracování variantního řešení záměru - bud řešit v jedné variantě, která je posuzována, nebo posoudit všechny varianty. Na základě výše uvedených požadavků a na základě znění konkrétních připomínek OSS a vyjádření zpracovatele posudku zpracovatel Dokumentace oslovil jednotlivé odborníky, kteří se podíleli na zpracování Dokumentace, a požádal je o reakce (přepracování, doplnění) na jednotlivé vznesené připomínky a požadavky. Výsledkem toho je předkládaný Doplněk, jehož nedílnou součástí jsou přílohy (P.1 – P.8.).


Seznam příloh: P.1

Hluková studie, aktualizovaná pro 4 VTE Enercon E82: Ing. Aleš Jiráska, Větrné elektrárny Lokalita Mníšek, XI/2013

P.2

Reakce na připomínky OS: Posouzení vlivu hluku na veřejné zdraví „Větrné elektrárny lokalita Mníšek“ Ing. Dana Potužníková, 29.10.1013

P.3

VTE v lokalitě Kamenec, Větrný vrch a Bratrská, Hodnocení krajinného rázu (aktualizovaná verze), RNDr. Petr Obst, 12.11.1013

P.4

VTE v lokalitě Kamenec, Větrný vrch a Bratrská, Flicker (míhání stínů) aktualizovaná verze – RNDr. Petr Obst, 5.11.2013

P.5

VTE v Lokalitě Kamenec, Větrný vrch a Bratrská, zhodnocení vlivů záměru na USES (aktualizovaná verse), RNDr. Petr Obst, XI / 2012.

P.6

Vypořádání připomínek k Biologického hodnocení lokality záměru u výstavby, VTE v lokalitě Kamenec, Větrný vrch a Bratrská, RNDr. Oldřich Bušek - 11/ 2013 a Vypořádání připomínek k Hodnocení vlivu záměru na lokality soustavy NATURA 2000 dle §45i, zák.114/1992 Sb., v platném znění. RNDr. Oldřich Bušek, 11/2013

P.7

Vyjádření k pozměněné verzi záměru - Komplex větrných elektráren Bratrská, Větrný vrch, Kamenec – Hodnocení vlivu záměru na porosty na pozemcích určených k plnění funkcí lesa (PUPFL), Ing. Jan Klíma. 20.11.2013

P.8

Nový, upravený mapový podklad – situace, zákres umístění věží, cest a kabeláže


1. ÚDAJE O OZNAMOVATELI Firma:

a) VTE Bratrská s.r.o. b) VTE Větrný vrch s.r.o. c) VTE Kamenec s.r.o.

IČO:

a) 287 21 811 b) 287 21 799 c) 287 21 837

se sídlem:

Žižkova 152, Litvínov 436 01

zastoupená:

Ing. Ludvík Šavel Ing. Vladimír Repáč Jiří Herzig

J

ve věcech technických:

Ing. Pavel Hacker mobil: 602 438 902 mail: [email protected]

Ing. arch. Petra Holubičková Tel.: 728 256 772 e-mail: [email protected]


2. ÚDAJE O ZÁMĚRU Důvodem pro realizaci hodnoceného záměru je fakt, že jak vyplývá z preambule Národního akčního plánu (NAP) České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů (MPO 2010b), je ze směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/28/ES pro Českou republiku závazný celkový cíl podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě 13 % k roku 2020, přičemž NAP navrhuje cíl navýšit na 13,5 %. Z hlediska větrné energetiky vyžaduje splnění tohoto cíle instalovaný výkon 743 MW k r. 2020 (MPO 2010b, tabulka 10b), což při současném nominálním výkonu velkých VTE 2–3 MW znamená instalaci cca 250–370 věží v rámci celé ČR. S přihlédnutím k téměř dokonalé prostorové shodě větrných oblastí a území chráněných zájmů v ČR (NP, CHKO, ptačí oblasti, OP letištních radarů atd.) je tedy patrné, že bude nutno využít prakticky všechny vhodné lokality s řešitelnými střety. Podle informací Energetického regulačního úřadu vyrobily v roce 2012 elektrárny využívající obnovitelné zdroje energie celkem 8 055 026 MWh (v roce 2010 pro srovnání 5 886 915 MWhú) elektřiny [zdroj: Roční zpráva o provozu ES ČR 2012, ERÚ]. Obrázek č.1 - Vývoj výroby elektřiny z OZE:

Výroba elektřiny z OZE mohla být v roce 2012 výrazně vyšší, pokud by se rozvoj větrných elektráren vyvíjel podle původních předpokladů MPO.


Jak vyplývá ze statistik uveřejněných Energetickým regulačním úřadem (ERÚ), podíl OZE na tuzemské spotřebě elektřiny v roce 2012 (brutto) byl 11,43% (pro srovnání to v roce 2011 bylo 10,28%). V loňském roce (2012) vyrobily české větrné elektrárny podle statistik 417,3 GWh elektřiny. Ve srovnání s výrobou v roce 2011 se jedná o cca o 5% nárůst. V roce 2012 byl na území ČR ve větrných elektrárnách instalován výkon v hodnotě cca 263 MW. Největší instalovaná kapacita je na území ČR v Ústeckém kraji (87,2 MW instalovaného výkonu), následují kraje Karlovarský (50,7 MW) a Olomoucký (39,3 MW). http://www.eru.cz/user_data/files/statistika_elektro/rocni_zprava/2012/RZ_elektro_2012_v1.pdf

Nadále však tedy budou investorskými týmy hledány lokality, které budou mít vhodné větrné podmínky pro výstavbu velkých větrných elektráren (1,5 MW – 3 MW). Situování záměru vycházelo mimo jiné i z toho, že podmínky pro využití větrných elektráren v posuzované lokalitě jsou dány vyšším větrným potenciálem dané lokality. V rámci celého procesu EIA byla pak na těchto větrně vhodných lokalitách hledána místa odpovídající místním přírodním podmínkám, a to zejména s ohledem na minimalizaci negativních dopadů na okolní prostředí. Zájmová lokalita určená pro výstavbu VTE se nachází se severovýchodním směrem od obce Nová Ves v Horách. Obec Nová Ves v Horách nemá schválený územní plán, ale v připravovaném územním plánu obce jsou posuzované vymezené plochy pro výstavbu VTE uvedeny. Tabulka 2 - Souřadnice VE posuzovaného záměru: Věž VE3 VE4 VE5 VE6

X (–Y S-JTSK) –798532,248 –798475,364 –798843,496 –799399,863

Y (–X S-JTSK) –975640,464 –976237,376 –976311,799 –976047,808

Předmětem posuzování byl původně projekt na výstavbu 6 ks VTE o celkovém instalovaném výkonu cca 6 x 2,3 MW. Záměr byl později ale investorem upraven, z posuzovaného záměru byly vyňaty VTE č.1 a VTE č.2 a to z důvodu, že jmenované VTE byly umístěny na území přírodního parku Loučenská hornatina. Došlo tak ke změně, kdy se posuzují 4 ks 4 ks VTE . Technické parametry vybrané VTE - základní parametry typu Enercon E82: počet rotorových listů 3 průměr rotoru [m] 82 použitá výška tubusu [m] 98 výška celková [m] 139


Změnou - redukcí záměru - dojde ke snížení možných negativních vlivů, v tomto konkrétním případě především ke zmenšení rozsahu záboru ploch PUPFLu pro výstavbu VTE (tj. obslužné komunikace, montážní plocha, zábor pro patku a kabelové vedení) atd. Tabulka č.1 - přehled změn po úpravě projektu


3. ZÁVĚRY DOKUMENTACE Cílem zpracované Dokumentace záměru „VTE v lokalitě Kamenec, Větrný vrch a Bratrská“ bylo posoudit reálně podložené možné pozitivní i negativní vlivy uvažovaného záměru na ŽP a následně v co možná nejpřesnějším odhadu provést posouzení těchto vlivů na jednotlivé složky životního prostředí a na veřejné zdraví. Předkládaný dokument reaguje na připomínky vznesené od zpracovatele posudku, který žádá o doplnění Dokumentace. Doplněná dokumentace vychází také především z výstupů a závěrů odborných podkladových studií autorizovaných odborníků, kteří dle předloženého zadání ve svých odborných stanoviscích zhodnotili všechna možná rizika a vlivy na předmět svého zájmu, zhodnotili změny, které do projektu přinesla změna ze strany investora - tedy redukce počtu VTE po vypuštění plánované stavby věží v původní Dokumentaci označené jako VTE č.1 a VTE č.2. Dále bylo vycházeno z limitů stanovených v rámci stávající platné legislativy. Proces posouzení a zjištění možných vlivů záměru na ŽP a veřejné zdraví přinesl poznatek, že u předkládaného záměru po provedené změně - vypuštění dvou VTE (VTE č.1 a č.2) lze očekávat snížení případných možných negativních vlivůy v některých složkách ŽP. Jedná se především o možné významné vlivy na: a) Hlukovou situaci VTE budou umístěny na lukách a mýtinách v lesích mezi obcemi, nejbližší objekt části obce Mníšek leží ve vzdálenosti 286 m od VTE Mníšek (ve studii označení 9) a 821 m od VTE2 (ozn. 3) VTE trný vrch, nejbližší objekt obce Klíny leží ve vzdálenosti 300 m od VTE Klíny (ozn. 7) a 3617 m od VTE2 (ozn. 3) VTE Větrný vrch. Nejbližší objekt v SRN v části obce Brüderwiese leží ve vzdálenosti 227 m od VTE1 (ozn. 10) VP Mníšek. Mezi VTE a obcemi leží jehličnaté lesy, které mohou zvýšit pohltivost terénu. 1) Očekávané ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq,T ve výpočtových bodech reprezentujících nejbližší obytnou zástavbu nepřekračují hygienické limity hluku stacionárních zdrojů v chráněném venkovním prostoru staveb pro denní i noční dobu za předpokladů: 4 VTE Enercon E82 - 2.3 MW Větrný vrch + Bratrská: · pro denní i noční dobu bez omezení výkonu VTE (103.9 dB) - stav 4, 3 VTE Vestas V90 - 2.0 MW VP Mníšek (ULK320): · pro denní dobu bez omezení výkonu VTE (103.4 dB), pro noční dobu s omezením výkonu všech VTE (100.2 dB) - stav 5. 2) Výpočtové hodnoty platí pro vstupní hodnoty akustického výkonu VTE, uvedené v odst. 3.1, stejně jako předpoklady, uvedené v odst. 3.3.


3) 4 VTE Enercon E82 - 2.3 MW Větrný vrch + Bratrská neovlivňují hlukovou situaci v SRN, není tedy třeba provádět posouzení EIA pro SRN. Hlukovou situaci v SRN ovlivňují pouze 3 VTE VP Mníšek, při realizaci VP je vhodné posoudit hluk VTE v noční době. 4) K přesnému zjištění ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq,T je možné provést zkušební měření hluku po instalaci VTE v Mníšku u čp. 72, resp. vypočítat z měření v referenčním místě u VTE. Vzhledem k velké vzdálenosti od VTE a většímu příspěvku VTE Mníšek firmy Altenerg s.r.o., Litvínov by bylo nutné výsledné hodnoty vypočítat z měření v referenčních místech u VTE, příp. v dalších místech měření směrem k zástavbě. Vzhledem k nízkým výpočtovým hodnotám, rozptýlenému rozmístění VTE, lesnímu porostu a převaze staveb pro rodinnou rekreaci v Mníšku by byl přínos tohoto měření minimální.

b) Krajinný ráz - Porovnání vizuálního vlivu hodnocených modelových stavů větrné energetiky v hodnoceném území - kumulace s ostatními záměry: původní záměr -

redukovaný záměr -

- Maximální zjištěná ovlivnění zákl. hodnot krajinného rázu posuzovaným záměrem: původní záměr -


redukovaný záměr -

Je evidentní, že vlivy na krajinný ráz jsou po redukci záměru menší, stejný vliv zůstává v místě krajinného rázu Mníšek. c) Flicker V referenčním bodě D (Brüderwiese, východní část) budou kumulací překročeny limity pro všechny sledované relace.

Z příl. 2D (příloha P.4) ovšem vyplývá, že nadlimitní kumulované relace flicker efektu v referenčním bodě D jsou výsledkem působení záměru ULK320 Mníšek bez jakéhokoli podílu posuzovaného záměru VTE KVB. Případná opatření zde tedy bude nutno aplikovat na zmíněný sousední projekt ULK320, bude-li realizován. d) ÚSES S přihlédnutím k výše prezentovaným dílčím závěrům lze vliv rekonfigurovaného záměru VTE v lokalitě Kamenec, Větrný vrch a Bratrská na stabilitu, konektivitu a celkovou funkčnost ÚSES nadregionální, regionální i lokální úrovně celkově hodnotit jako málo významný až nevýznamný při splnění dvou podmínek: - prostorově optimálního a metodicky korektního upřesnění osy NRBK K2 do měřítka místního ÚSES v úseku u věží VE4–VE6 (např. způsobem, jakým je vymezeno v aktuální verzi Návrhu ÚP Nová Ves v Horách – KOMRSKA & AL. in proc., stav 10/2013) - maximálně šetrného provádění stavebních prací při výstavbě VE a jejich obslužné a předávací infrastruktury

e) Vliv na lesní porosty Po prostudování příslušné dokumentace lze konstatovat, že vypuštění dvou větrných elektráren (VE 1 , VE 2) z původního investičního záměru, je pozitivním krokem z pohledu případného komplexního vlivu na porosty na PUPFL. Přesto změna není z celkového pohledu


natolik zásadní, aby ovlivnila původní konstatování v kapitole 8. práce signované 28. 8. 2012. Platí tedy: nedojde k akutnímu ohrožení ponechaných porostů a případné chronické působení bude omezené - nedojde k posílení přirozených vlivů standardně působících na porosty na PUPFL. Na základě posouzení vlivů záměru na životní prostředí tak bylo možno konstatovat, že záměr „VTE v lokalitě Kamenec, Větrný vrch a Bratrská“, v upraveném rozsahu 4 VTE, v případě uplatnění podmínek zaměřených na minimalizaci vlivů na přírodu a krajinu, splňuje požadavky ochrany životního prostředí a zdraví obyvatel. Záměr je, za podmínek uvedených v předložené Dokumentaci s jejím doplněním, je možné považovat z hlediska vlivů na ŽP za akceptovatelný. Je nutné jednoznačně stanovit, a to především územním plánováním, rozsah území, na kterých budou umístěny jednotlivé VTE. Realizace je také podmíněna schválením ÚPD, souhlasným stanoviskem OSS se zásahem do krajinného rázu a se záborem PUPFL.


4. DOPLNĚNÍ A VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK 4.1

Rada Ústeckého kraje :

1. Dle usnesení (č.60/6R/2013) Rada Ústeckého kraje požaduje doplnění dokumentace o podrobný popis přepravních tras a jejich případných úprav včetně nejbližšího okolí, a to až na místo realizace jednotlivých VTE. Dále je požadováno doložit stanovisko,zda se nejedná o příhraniční záměr a stanovisko Lesů ČR z důvodu ovlivnění krajinného rázu. Dále požadují hodnocení krajinného rázu na německé straně a uvádí, že chybí hluková studie k nejbližší zástabě obce Brüderwiese. Mezinárodní posuzování: Jedná se o přeshraniční záměr - je vedeno v režimu mezinárodního posuzování, a to díky vyjádření obce Deutschneudorf, která vyjádřila pouze fakt, že se o záměru dozvěděa a že je možné, že se v dalších fázích budou vyjadřovat. Ovšem žádné další vyjádření od 20/2 2013 již nezaslali. Mají zájem být účastníkem. Vyjádření Lesů ČR: Z otázky není zřejmě, o jaké vyjádření se má jednat. Nelze požadovat vyjádření OSS, když toto vyjádření do jejich kompetencí nespadá. Požadavku o doložení stanoviska Lesů ČR z důvodu ovlivnění krajinného rázu tedy nerozumíme. Studie krajinného rázu je součástí Dokumentace. Z hlediska krajinného rázu se Lesy ČR - dle zákona č. 114/1992 Sb., je to v kompetenci obcí s rozšířenou působností a z hlediska zásahu do lesních porostů je kompetentní se vyjádřit majitel lesa ( zde město Most). Lesy ČR spravují majetek, který je ve vlastnictví ČR - v tomto případě se jedná o les soukromého vlastníka. Orgánem I tato studie je součástí Dokumentace. Požadovat stanoviska dotčených orgánů není v rámci EIA přípustné. Přepravní trasy: Doprava jednotlivých komponentů pro jednotlivé VTE bude vedena po následujících trasách viz obrázek. Velkou výhodou pro doprave je v tomto konkrétním případě fakt, že v lokalitě již VTE stojí a tato trasa již pro dopravu komponentů VTE byla využita. Je tedy známo, že během trasy není třeba žádných zásahů (dle sdělení investrora bylo pouze v jedné 180o zatáčce ve stoupání k Nové Vsi v Horách demontovat svodidla).


Krajinný ráz na německé straně: (Příloha P. 3, Vypořádání připomínek, citace): Hodnocení krajinného rázu na německé straně území předloženo bylo – je přímou součástí příslušné podkladové studie (OBST & OBSTOVÁ 2012), která byla v plném rozsahu přílohou dokumentace. V kap. 4.2 citované studie byly vymezeny hodnocené krajinné celky a segmenty, mj.: ú

OKR Malý Háj-Fláje reprezentující areál ostrůvkovité a průhledové viditelnosti záměru ve vrcholových partiích Krušných hor mezi Medvědí skálou vodní nádrží Fláje, vč. příhraničí SRN. V rámci této OKR byla potom vymezena dvě místa krajinného rázu (dále též MKR): ú MKR Mníšek, představující areál silné a prakticky celoplošné viditelnosti stavby v bezlesé sídelní enklávě Mníšek-Deutscheinsiedel-Brüderwiese. Do tohoto


ú

MKR byla přičleněna i část kontaktního lesního celku, v němž jsou situovány VE posuzovaného záměru. MKR Nová Ves, představující areál silné a prakticky celoplošné viditelnosti záměru v bezlesém území v bezprostředním okolí Nové Vsi v Horách a Deutschneudorfu (SRN).

V dalších kapitolách studie byly potom uvedené celky a segmenty, vč. jejich německých částí, podrobně charakterizovány z přírodovědného a kulturně-historického hlediska a byl vyhodnocen vliv záměru na krajinný ráz příslušných území, opět včetně (a v řadě případů krajinných dominant nebo hodnotných prvků i jmenovitě) jejich německých partií. Součástí studie byly i mapy viditelnosti a vizuálního vlivu záměru, zahrnující (a vyhodnocující) území Německa místy až do hloubky 15 km, a vizualizace záměru z pozic na německé straně hranic (Brüderwiese, Schwartenberg). Podobně je tomu i v předkládané aktualizované studii, v níž byl navíc přehled výsledků hodnocení německé části zájmového území vyčleněn do samostatné kapitoly (kap. 5.5.4). Hluková studie k nejbližší zástabě obce Brüderwiese. Dle závěru hlukové studie Jiráska „4 VTE Enercon E82 - 2.3 MW Větrný vrch + Bratrská neovlivňují hlukovou situaci v SRN, není tedy třeba provádět posouzení EIA pro SRN. Hlukovou situaci v SRN ovlivňují pouze 3 VTE VP Mníšek, při realizaci VP je vhodné posoudit hluk VTE v noční době.“

4.2

KÚÚK – Ing. Tomáš Kirbs, odbor ŽP, Ústí nad Labem:

2. Požadují, aby se posudek zaměřil na vyhodnocení přípustnosti umístění VTE v ploše RBC 1351 a dále na to, jak se dokumentace vypořádala s hodnocením dopadu záměru na krajinný ráz a funkce přírodního parku a hodnocení možných dopadů souvisejících s přístupněním stavenišť pro těžkou nákladní dopravu a přepravu nadměrných nákladů. Připomínka pro zpracovatele posudku.

4.3

Požadavek o Doplnění dokumentace dle požadavků a připomínek ČIŽP, OI Ústí nad Labem, zn, ČIŽP/44/IPP/1301930.001/13/UIV ze dne 13.2.2013.

3. Z hlediska ochrany lesa – chyba v textu v kapitole D.I.5 (uveden nesprávný ůdaj v ha) dále požadují dodržet ustanovení §32, odst. 8, zákona 289/1995 Sb. o lesích, týkající se používání biologicky odbouratelných olejů. Ano, je zde evidentní chyba v „převodu“ jednotek. (27 905 m2 - není 27,5 ha, správně má být 2,75 ha). Správný údaj je v současné době, po redukci záměru 20 244 m2, tedy 2,24 ha. Dodržet citovaný paragraf je samozřejmě zákonnou poviností investora.


4. Z hlediska ochrany přírody a krajiny a) Nesouhlasí s tím, že VTE jsou alternativním zdrojem elektrické energie. Elektrická energie vyrobená z alternativních, obnovitelných zdrojů, v tomto případě využívající síly větru, tedy neprodukující ani skleníkové plyny, je nejčistší formou výroby energie, kterou si lze představit. Naplňuje potřebu trvale udržitelného vývoje společnosti. Ve snaze zmírnit změny globálního klimatu Země (tzv. globální oteplování) byla v roce 1992 přijata Rámcová úmluva OSN o změně klimatu, k níž ČR přistoupila v roce 1993. Na principech energetické politiky EU je potom založena i energetická politika ČR. Větrné elektrárny jsou ekologickým zdrojem energie, jež neničí okolní přírodu prachem, kouřem ani popelem a přitom splňují stanovená hygienická i jiná kritéria. Pozitivním efektem je naopak snižování emisí plynných i tuhých znečišťujících látek jinak produkovaných uhelnými zdroji, negativem je problematické hodnocení vlivu větrných elektráren na krajinný ráz. Z tohoto hlediska je třeba na větrné elektrárny obecně pohlížet jako na zařízení významně šetřící přírodu a její zdroje, jsou totiž alternativními zdroji elektrické energie s pravděpodobně nejmenšími dopady na životní prostředí – s výjimkou poměrně výrazného vizuálního vlivu, vyplývajícího z rozměrů daného zařízení, jsou jejich ostatní vlivy na jednotlivé složky životního prostředí buď minimální, nebo nulové (pochopitelně záleží na výběru vhodné lokality). b) Nesouhlasí s tvrzením, že oblast je v lokalitě s vysokým větrným potenciálem jak je uvedeno na str.15 a následně je uvedeno, že území není vhodné pro umístění VTE, jak je uvedeno na straně 26 obrázkem. Je zvláštní přít se o fakt, že Krušné hory patří k oblastem s dostatečným větrným potenciálem, o čemž svědčí samozřejmě mimo jiné i aktivity mnohých dalších investorů, směřující na vrcholky Krušných hor. Je to fakt prokázaný mimo jiné i účinnností již zde instalovaných VTE. Přikládáme další mapu, která je převzata z národního geoportálu na http://geoportal.gov.cz/web/guest/map . Mapa v dokumentaci na str. 15 jasně vystihuje území s dostatečným větrným potenciálem. Mapa na str. 26 je, jak je na první pohled jasné a patrné, skutečně jen informativní, obzvláště v měřítku, v jakém je zobrazena, má sloužit spíše k vytvoření představy než k odborné debatě. Uznáváme tedy, že v tomto nejasném měřítku neměla být tedy uváděna. Ovšem vyvozovat závěry o vhodnosti či nevhodnosti umístění na základě uvedených podkladových obrázku nám přijde víceméně zvláštní, obzvláště v oblasti, která je v tomto směru mnohokrát prozkoumána jejíž větrné podmínky se jistě mohou považovat za prokázané těžko zpochybnitelné.


obrázek 2 - rychlost větru ve 100m nad povrchem c) Nesouhlasí s uvedeným metodickým doporučením, z něhož autor vychází při

vyhodnocování vlivu záměru na krajinný ráz. ČIŽP požaduje vyhodnotit vliv předmětného záměru podle vydaných metodik. (Příloha P.3, vypořádání připomínek): Hodnocení krajinného rázu skutečně zatím není v ČR ani formálně ani obsahově upraveno obecně závaznou právní nebo metodickou normou. Ani připomínkujícími zmiňovaná metodika MŽP, resp. VORLA & AL. (2003), tedy není metodikou obecně závaznou, kterou by zpracovatelé jakéhokoli hodnocení krajinného rázu byli povinni používat (viz např. http://www.enviprofi.cz/33/krajinny-raz-a-zavaznost-metodiky-jehohodnoceni-uniqueidgOkE4NvrWuOKaQDKuox_Zysf p1YmZaI9i1eMHGUagh0/), ale je pouze jedním z řady srovnatelných použitelných metodických postupů, dále modifikovatelných s ohledem na typ hodnocené stavby a předpokládaný dosah a intenzitu jejího vizuálního vlivu nebo na specifický charakter řešeného problému – viz např. internetové stránky Ústavu aplikované a krajinné ekologie AF MZLU Brno (www.uake.cz/frvs/), LÖW & MÍCHAL (2003) nebo www.naturalengland.org.uk. Všem korektním metodikám hodnocení krajinného rázu je společný poměrně jednoduchý základní postup: charakteristika záměru è stanovení okruhu jeho vizuálního vlivu è charakteristika dotčené krajiny (identifikace znaků a hodnot krajinného rázu) è stanovení vlivu záměru ve vymezeném území è závěry a doporučení. Na těchto principech je založena i metodika dle VORLA & AL. (2003) a tyto základní principy (všechny, nikoli jen některé, jak je na základě nepřesné citace mylně interpretováno v připomínce) přebírá i použitá vlastní metoda hodnocení. Odlišnost obou metod potom spočívá ve způsobu, kterým je hodnocení kvantifikováno a objektivizováno: Zatímco metoda dle VORLA & AL. (2003) je


založena především na expertním ohodnocení dílčích charakteristik a parametrů, námi vyvinutá metoda využívá navíc digitální modelování relevantních podkladových charakteristik (podrobně je tento aspekt vysvětlen v kap. 3.2.1–3.2.3 původní i předkládané aktualizované studie). Připomínkovanou metodikou a jejími specifickými modifikacemi bylo hodnoceno již několik desítek záměrů od drobných objektů až po rozsáhlé průmyslové stavby (seznam referencí možno na požádání předložit) a výsledky těchto hodnocení byly podkladem pro rozhodování různých institucí od městských úřadů, magistrátů a krajských úřadů přes správy CHKO až po MŽP ČR. O akceptování předmětné metody odbornou veřejností svědčí i její pozitivní hodnocení v rámci posudků dokumentací, např. pro záměry PHA513, ULK537, ULK670, ULK814 nebo MZP230 (dostupné na http://portal.cenia.cz/eiasea/view/eia100_cr ). Z metodického hlediska byla metoda prověřena a akceptována i příslušnými odbory Ministerstva životního prostředí: Během projednávání záměru VE Varnsdorf-Špičák (ULK509 a MZP267) bylo v souvislosti s hodnocením krajinného rázu jedním z připomínkujících občanských sdružení vyvoláno i paralelní řízení na MŽP ČR, v jehož rámci Odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence konzultoval použitou metodiku hodnocení krajinného rázu s Odborem obecné ochrany přírody a krajiny. Během konzultací byly posouzeny veškeré aspekty používaného postupu (vč. jeho souladu s ustanoveními § 12 zák. ČNR č. 114/1992 Sb.) a předmětná studie hodnocení krajinného rázu (vč. závěrů) byla poté bez jakéhokoliv přepracovávání, doplňování nebo úprav akceptována jako součást dokumentace, jejíž projednávání bylo zakončeno souhlasným stanoviskem příslušného úřadu (v daném případě tedy MŽP ČR). Vzhledem k výše uvedenému lze další zpochybňování korektnosti použitého metodického postupu, tzn. i vypořádávanou připomínku (vč. závěrečného požadavku), považovat za neopodstatněné. d) Záměr je umístěn na hraně krušnohorského hřebenu, přesto ve vizualizacích není

tento problematický fenomén dostatečně zdokumentován. Provedené HKR včetně vizualizace považuje ČIŽP za nedostatečné i vzhledem k tomu, že dojde k vizuálnímu ovlivnění NPP Jezeří a zámku Jezeří. Tato skutečnost není v HKR nijak podrobněji komentována. Nedostatečně je ve vizualizacích rovněž zobrazeno umístění tohoto záměru v kumulaci s ostatními záměry, kdy vznikne oblast několika desítek km2 téměř souvisle vizuálně kontaminovaná stavbami větrných elektráren. Krušnohorský hřbet s projektovaným záměrem a okolními lokalitami větrné energetiky je v podkladovém hodnocení krajinného rázu pro původní dokumentaci zachycen v příl. 3.10 (v předkládaném aktualizovaném hodnocení potom v příl. 3.09). Toto fotostanoviště bylo zvoleno právě s ohledem na podchycení hodnocené situace jako celku – linie větrných parků ve vrcholových partiích hodnoceného úseku Krušných hor totiž zahrnuje nejen větrné elektrárny situované téměř přímo na vrcholové hraně (jako např. posuzovaný záměr), ale i věže částečně skryté za hlavním hřebenem nebo za předsunutými dílčími hřbetnicemi a viditelné tak až s určitým odstupem od úpatí hor (např. Mníšek-Větrný vrch nebo Strážný


vrch II), případně lokality, promítající se do Podkrušnohoří úzkými průhledy skrz hluboká údolí v krušnohorském čelním svahu (Strážný vrch I). Prostor u Mariánských Radčic, odkud je panorama pořízeno, potom představuje jedno z mála volně přístupných a současně pohledově dostatečně otevřených míst, kde se viditelnost všech typů lokalit prolíná a na vizualizaci tak mohou být zachyceny kompletně. Podobně byla vybrána i pozice pro zachycení kumulace posuzovaného záměru s okolními lokalitami přímo na vrcholové plošině (příl. 3.05 a 3.06 původního i aktualizovaného hodnocení krajinného rázu). Zdánlivě souvislá oblast vizuální kontaminace, zmiňovaná v připomínce, se totiž vzhledem k příčnému morfologickému členění krušnohorského hřbetu v reálu rozpadá na několik více či méně zřetelně oddělených částí. Pro část s posuzovaným záměrem, jejíž vizuální vymezení je podrobně specifikováno v kap. 4.1 původního i aktualizovaného hodnocení, je potom určující kumulace stávajících lokalit Strážný vrch (I a II), Mníšek-Větrný vrch a Klíny (I a II), posuzovaného záměru a plánovaných projektů Mníšek a Mikulovice. Fotostanoviště pro vizualizaci v příl. 3.05 a 3.06 bylo zvoleno tak, aby byl společný vliv uvedených lokalit zachycen co nejvýrazněji, tzn.: ú aby panorama zachycovalo kumulaci v celé šíři od Klínů po Mikulovice ú aby se všechny předmětné lokality pokud možno nacházely v okruhu silné a zřetelné viditelnosti od vybrané pozice a ú aby nebyly zakryty reliéfem terénu, porosty nebo jinými stavbami. Vliv záměru na zámek Jezeří jako krajinnou dominantu je specifikován v kap. 5.3 a 5.4 předkládaného aktualizovaného hodnocení. e) Chybí odpověď na otázky dané § 12 ZOPK, zda se jedná o činnost snižující estetickou a přírodní hodnotu krajiny. Naprosto zřejmá skutečnost, že posuzovaný záměr, stejně jako kterákoli jiná technologická stavba, ve větší či menší míře snižuje (technizuje) krajinný ráz dotčeného území je již implicitně obsažena v použité metodice (viz kap. 3.2.5): „Z hlediska míry projevu (kvalitativní stránky vlivu) lze jako u prakticky každé stavby ve volné krajině předpokládat, že ve škále negativní–indiferentní–pozitivní se projevy posuzovaného záměru (rozměrný technologický objekt) budou pohybovat spíše v levé polovině uvedené stupnice.“ Míra projevu je potom kvantifikována pouze v záporné části možné hodnotící stupnice, tzn. jako intenzita případné kolize záměru se základními hodnotami krajinného rázu ve smyslu § 12 zák. 114/1992 Sb; pozitivní část škály není, vzhledem k výše citovanému předpokladu, u větrných elektráren hodnocena. Eventuální dotčení základních hodnot krajinného rázu ve smyslu § 12 zák. 114/1992 Sb. je v připomínkované studii detailně specifikováno v kap. 5.3.–5.5 a výsledek je dostatečně jasně a zřetelně shrnut v závěru (kap. 7, bod VII. a tab. 7.1): „Ani v jednom z hodnocených území posuzovaný záměr nebude vizuálně degradovat nebo nevratně měnit žádnou ze základních hodnot krajinného rázu ve smyslu § 12 zák. 114/1992 Sb., tzn. významné krajinné prvky, zvláště chráněná území, kulturně-historické dominanty krajiny, harmonické měřítko a harmonické vztahy.“


5. Z hlediska vlivu záměru na floru a faunu a) Nesouhlasí s názvem Biologické hodnocení, dále považují za nedostatečnou dobu průzkumu a velikost posuzované lokality. Nekonkretizované vyjádření; metodický návod (Věstník MŽP, červenec 2009) shrnuje základní doporučení, kterými se mají řídit zpracovatelé hodnocení. Strukturu těchto doporučení naše hodnocení přísně dodržuje, ale „ Účelem přírodovědného průzkumu není získávat detailní informace o všech druzích, jejichž výskyt na lokalitě je prokázaný nebo pravděpodobně možný …“ Posouzení výskytu netopýrů do vzdálenosti 1 km od plánovaných VTE je navrhováno např. v doporučeních Eurobats (Publication Series No 3, 2008). Vzdálenost 1000 m je opakovaně doporučována vzhledem k ověření výskytu těch (ochranářsky významných) hnízdících druhů ptáků, které jsou uváděny jako potenciálně ohrožené provozem VTE. Větší vzdálenost (3000 m) je navrhována jen pro pilicha, čápa černého a orla mořského. S výjimkou čápa černého se žádný z těchto druhů v území v hnízdním období nevyskytuje. b) Upozorňují, že hodnocení nezmiňuje významná zimoviště netopýrů v okolí cca 10 km, dále nejsou uvedeny výsledky průzkumu u již realizovaných VTE v blízkosti. Nejbližší pravidelná zimoviště (Šumný důl, Fláje, zámek Jezeří …) jsou vzdálena více než 4 km od lokality záměru a jsou užívána druhy, které jsou hodnoceny jako druhy neohrožené kolizemi s MVE. Jako druhy ohrožené kolizemi jsou zpravidla uváděny druhy rodů Nyctalus, Pipistrellus a Vespertilio (tvoří 98% všech zjištěných exemplářů zahynuvších v důsledku kolize s VTE) – ty se však v těchto lokalitách nevyskytují – nebo jen velmi výjimečně, jednotlivé exempláře. Naše výsledky průzkumu netopýrů, prováděného ve vegetační sezóně za pomoci batdetektoru, se logicky liší od výsledků kontrol zimovišť, které jsou (z podstatné části) obsahem databáze AOPK. c) Upozorňují, že je nedostatečně vyhodnocena skutečnost, že VTE jsou přímo umístěné v lesních porostech, požadují vyhodnotit vliv na obecně chráněné druhy ve smyslu § 5 ZOPK. Obecně chráněnými druhy, zjištěnými v lokalitě záměru jsou téměř výhradně pěvci, v menší míře šplhavci, měkkozobí aj. Významné negativní ovlivnění hnízdních populací drobných ptáků (pěvců) – tzn. snížení početnosti jako důsledek změn biotopu v okolí VTE - vylučuje naprostá většina všech publikovaných prací zabývajících se tématem. 6. Z hlediska vlivu záměru na lokality NATURA 2000 a) Upozorňují, že je konstatován příhraniční vliv na lokality NATURA 2000, avšak v dokumentaci není uvedeno z jakého důvodu není vedeno mezistátní posuzování. Dále je uvedeno nedostatečné vyhodnocení vlivu záměru na letouny, které jsou předmětem ochrany EVL Buchenwalder und MoorWald bei Neuhausen und


Olbernha, domnívají se, že mezistátní posuzování v souladu s §11 odst.1 zákona 1002001 Sb za nezbytné. Lokality FFH (=EVL) Buchenwälder und Moorwald bei Neuhausen und Olbernhau (DE 5345301) a ptačí oblast (=Vogelschutzgebiet, SPA) Erzgebirgskamm bei Deutscheinsiedel (DE 5247452) byly vyhodnoceny jako potenciálně či reálně dotčené záměrem, hodnocení vlivů na jejich předměty ochrany je součástí předloženého naturového hodnocení. Předložené posouzení vlivu záměru na letouny (Myotis myotis, M. bechsteini – tzn. předměty ochrany v dotčené lokalitě) považujeme za dostatečné – oba druhy patří totiž mezi ty, které jsou hodnoceny jako kolizemi neohrožené. b) Nesouhlasí s vizitací v období červen - srpen 2012, zcela nedostatečné. Časový rozsah vizitací lokality záměru je důsledkem termínových omezení ze strany objednatele (počátek i ukončení prací). Dodatečné dopracování průzkumu nepokrytých časových období (především duben-květen, září-říjen) je ovšem možné. Za nedostatek hodnocení považujeme pouze absenci průzkumu netopýrů v měsíci září. Měsíce srpen/září jsou totiž kritickým obdobím z hlediska výskytu migrujících populací letounů a do tohoto období jsou koncentrovány výskyty úhynů v důsledku kolizí s rotory VTE (91% všech úhynů v jižním Německu). Je však třeba říci, že v měsíci srpnu zde průzkum bioty (včetně netopýrů) probíhal a jejich přelety zjištěny nebyly. c) Dále nesouhlasí s autorovým konstatováním o stabilitě populace tetřívka v letech 2000 – 2007, toto neodpovídá skutečnost. Konstatování stability populace je citací z práce HORA J., BRINKE T., VOJTĚCHOVSKÁ E., HANZAL V., KUČERA Z., eds. (2010) : Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastech v letech 2005 – 2007. AOPK ČR Praha. 7. ČIŽP požaduje, aby se vycházelo se závěrů hodnocení na ÚSES, kde je v závěru uveden významný vliv VE2 na ÚSES z důvodu jejího umístění do RBC 1351 a navrženo přemístění této VTE mimo tuto plochu. ČIŽP proto požaduje vycházet ze současného stavu a respektovat závěr tohoto hodnocení. (Obst, Příloha P.5): Do RBC 1351 měla být situována věž VTE 2, která ale byla z rekonfigurovaného a aktuálně hodnoceného záměru vypuštěna. Žádný další stavební objekt posuzovaného záměru již není v RBC 1351 situován ani s ním není v přímém kontaktu a v aktuální verzi místního ÚSES v rámci připravovaného ÚP Nová ves v Horách (Komrska & al. in proc., stav 10/2013) je RBC 1351 zakresleno bez jakýchkoli plošných redukcí v prostoru původně uvažované VE2.

8. ČIŽP nesouhlasí s tím, že dle jednotlivých studii je konstatován významný i mírně negativní vliv na ekosystémy, včetně příhraničních vlivů. Autor dokumentace shrnuje, že nepříznivé účinky jsou na omezeném území, a v oblasti přeshraničních vlivů je konstatováno, že vliv je nulový.


Autor dokumentace nechává zpracovávat jednotlivé studie jako odborný podklad pro své další hodnocení. Dle vyjádření se jedná o vlivy na ekosystémy, kterou jsou hodnoceny jako slabě negativní v počátečním stadiu provozu a po stabilizaci jednotlivých porostních složek dojde ke snížení tohoto vlivu na neutrální. Jedná se tedy o dočasné působení. Co se týká přeshraničních vlivů, autor dokumentace stojí za svým původním tvrzením, že vlivy tohoto záměru nejsou přeshraniční. Dle něj je skutečně případný vliv omezen na území ČR, v Německu jde spíše o vliv okrajový. Dle zákona 100/2001 Sb., se mezinárodní posuzování provádí v případě, že o to druhá strana zažádá anebo v případě, kdy autor Dokumentace - na základě výstupů podkladových studií - usoudí, že dotčené území zasahuje i sousední stát. Dle definice výše uvedeného zákona (§3 odst. c) je dotčené území územím, jehož ŽP a obyvatelstvo by mohlo být závažně ovlivněno provedením záměru. V tomtoto konkrétním případě k takovému ovlivnění ale v žádném případě nedojde - případné vlivy na sousední stát nepovažujeme za významné a proto jsme k mezinárodnímu posuzování nepřistoupili. To, že o o posuzování zažádala obec na německé straně je pak záležitost jiná a samozřejmě zde již je naplněn odst. b §11 zákona. To, že dotčený úřad vyhodnotil nutnost posuzovat příhraničně na základě vyjádření obce Deustschneudorf, kde dle vyjádření starosty “je možné” že se budou v některé fázi chtít účastnit) je zcela v jeho kompetenci a my se ke vzneseným připomínkám samozřejmě vyjadřujeme v aktualizovaných vypořádání jednotlivých odborníků doplňcích a v tomto Doplňku.

9. ČIŽP upozorňuje na formální chyby – např. spojení dvou záměru a v kapitole na opatření, která se týká zemedělského půdního fondu. Ano, zde je jedná o chybu.

10.

Upozorňují na to, že z dokumentace vyplývá , že je již na území instalováno 9 VTE a dalších 48 je plánováno, proto požadují důsledné vyhodnocení vlivů záměru v kumulaci s ostatními záměry, včetně využití poznatků z provozu ze stajících VTE.

Nevíme, odkud je převzata informace, že v okolí je plánováno dalších 48 ks VTE. Dle našeho názoru jsme v rámci kumulací vycházeli z informací, které jsou přístupné na informačním serveru Cenia a tyto záměry jsou vypsáy v původním textu Dokumentace na str. 10-11. S těmito plánovanými s s VTE již provozovanými je samozřejmě v rámci jednotlivých studií uvažováno.

4.4

KHS Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad labem, dopisem ze dne 5.2.2013 č.j. KHSUL 1104/2013 uvádí, že:


11.

K předložené dokumentaci záměru stavby nemají připomínek.

Bez komentáře.

4.5 12.

Městský úřad Litvínov – odbor životního prostředí Úsek ochrany přírody a krajiny uvádí: neumisťovat VTE č. 1 Kamenec a VTE č. 2 Větrný vrch, včetně jejich infrastruktury do přírodního parku Loučenská pahorkatina.

Viz reakce na připomínku č. 15 13. Úsek PUPFL - nedoporučují umisťovat VTE na pozemcích PUPFL. (Příloha P. 7, Klíma - citace):… lze konstatovat, že vypuštění dvou větrných elektráren (VE 1, VE 2) z původního investičního záměru, je pozitivním krokem z pohledu případného komplexního vlivu na porosty na PUPFL. Přesto změna není z celkového pohledu natolik zásadní, aby ovlivnila původní konstatování v kapitole 8. práce signované 28. 8. 2012. Platí tedy: nedojde k akutnímu ohrožení ponechaných porostů a případné chronické působení bude omezené - nedojde k posílení přirozených vlivů standardně působících na porosty na PUPFL. V souladu s dílčími závěry uvedenými v kapitole 7.2. a 7.3. pro VE 3 až VE 6 práce signované 28. 8. 2012 o možném ohrožení ponechaných porostů s ohledem na případné narušení jejich funkčního potenciálu bude mít realizace celého investičního záměru na ponechané porosty ve stádiu instalace a počátečním stádiu provozu slabý negativní vliv stupeň vlivu 4 viz Klasifikační stupnice vlivu stavby a provozu VE na jednotlivé funkce lesa na straně 12. Po stabilizaci jednotlivých porostních složek a zabuřenění zásahem odkrytých ploch dojde k snížení vlivu na stupeň 2 - neutrální. Podmínky uvedené v kapitole 9. v práci signované 28. 8. 2012 je nutné splnit v rozsahu pozměněné verze záměru. 14.

Úsek ochrany vod - nedoporučují z důvodu, že území se nachází v CHOPAV Krušné hory. Umístění plánovaného záměru do území CHOPAVu dle názoru zpracovatele předem výstavbu VTE nevylučuje, jak je ostatně evidentní - VTE v této oblasti již stojí. Byla zpracována odborná studie, jež byla součástí Dokumentace jako příloha H.10 - (Inženýrsko geologický a hydrogeologický posudek pro výstavbu VTE Kamenec, Větrný vrch a Bratrská, Bejšovec, 2012), jejíž závěry jasně deklarují, že výstavba záměru (výstavba patek VTE, komunikací a montážních ploch) nebude mít takový vliv na hydrogeologické poměry lokality, jež by výstavbu VTE vylučovaly. Samozřejmostí ovšem bude dodržení všech zákonných opatření, doporučeno je i zažádat dle §8 zákona 254/2001 Sb., vodní zákon, o povolení k nakládání s pozemními vodami.


4.6 15.

Město Litvínov Odbor investic a regionálního rozvoje, úsek úřad územního plánování – uvádí nesouhlas s umístěním VTE č. 1 Kamenec a VTE č. 2 Větrný vrch do přírodního parku Loučenská hornatina

Obě připomínky ( č.12 a tato) se týkají téhož problému, lze je tedy vypořádat společně: Do přírodního parku Loučenská hornatina měly být situovány věže VE1 (Kamenec) a VE2 (Větrný vrch), které ale byly investorem ze záměru vypuštěny. Záměr v aktuálně hodnocené podobě tedy do předmětného přírodního parku žádným stavebním objektem nezasahuje a vliv stavby na území PPk je již pouze vizuální, v daném případě ovšem, vlivem zalesnění a reliéfu terénu, velmi omezený.

4.7 16.

Město Hora Svaté Kateřiny K předložené dokumentaci záměru stavby nemají připomínek, jejich vyjádření je kladné.

Bez komentáře. 4.8 17.

Městský úřad Horní Jiřetín Město Horní Jiřetín uvádí, že nemá připomínek k předložené dokumentaci záměrem VTE v lokalitě Kamenec, Větrný vrch a Bratrská souhlasí.

a se


Obec Klíny Obec pouze informuje, že uvedený záměr je vyvěšen na úřední desce a je možnost nahlížet do uvedené dokumentace.


Občanské sdružení pro rozvoj Mníšku VTE mají přímý i nepřímý vliv na přírodu. Dle dostupné dokumentace nenachází patřičné záruky podložené seriozním průzkumem, že v případě výstavby záměru nedojde k ohrožení živočichů.

Právě z důvodu možného výskytu živočichů, včetně chráněných, byl proveden průzkum lokality. Není určitě možno souhlasit s tvrzwním, že byl “neseriozní”, protože ho provedl renomovaný odborník a odpovídá metodickým doporučením a standardům. Jeho výsledky byly uvedeny v původní Dokumentaci a tyto výstavbu záměru v případě dodržení navrhovaných minimalizačních opatření nevylučují. 20.

Upozorňují na neseriozní biologický průzkum, že v lokalitě se nachází zmije černá, která patří mezi přísně chráněné živočichya a bude významým způsobem ohrožena.


Výskyt zmije obecné v lokalitě záměru není udáván ani v databázi AOPK ČR, ani nebyl prokázán aktuálním biologickým průzkumem. Přesto, vzhledem k charakteru stanovišť v území, lze její výskyt v širší lokalitě záměru předpokládat. Účelem biolog. hodnocení není ale inventarizace veškeré bioty lokality, ale zjištění výskytu relevantních druhů – tzn. druhů, které mohou být záměrem významně negativně ovlivněny. Vzhledem k celkové rozloze vhodných biotopů v lokalitě je možno vážné ohrožení lokální populace tohoto druhu vyloučit. Sotva lze identifikovat negativní vliv provozu VTE na populaci zmije. Při vlastní stavbě VTE, která trvá řádově několik dnů, samozřejmě není možné vyloučit případné ojedinělé úhyny tohoto druhu. Tyto úhyny, stejně jako např. úhyny na veřejných komunikacích či při těžbě dřeva v lesních porostech mohou ale sotva představovat vliv, který by mohl lokální populaci vážně ohrozit. Stejně jako u většiny jiných druhů (rostlin i živočichů) představuje nejzávažnější negativní vliv úbytek dostupných biotopů – a ten je v případě realizace záměru v řádech max. několika stovek m2, tzn. nevýznamný. 21.

upozorňují, že v biologické zprávě chybí hodnocení na tetřívka obecného a monitoring tokanišť v okolí obce Mníšek.

Výskyt tetřívka obecného v lokalitě, ale i v jejím zázemí je zpracován na základě souhrnných, několikaletých údajů poskytnutých týmem Mgr. O. Volfa a prof. V. Bejčka. (Je chybou, že tato skutečnost nebyla v kap. Metodika explicitně uvedena.) Tým jejich spolupracovníků zjišťuje každoročně výskyt tokajících kohoutů ve vytipovaných, tradičních lokalitách výskytu tohoto druhu. Samozřejmě, vzhledem k poměrně značné pohybové aktivitě samců v období toku není možné vyloučit třeba i pravidelný výskyt (sotva ale většího množství exemplářů) mimo uvedené a zobrazené lokality. (V textu jsou zmíněna vlastní pozorování autora hodnocení z roku 2007 a 2008 z okolí Mníšku. Žádné z těchto pozorování nebylo ale možné vyhodnotit jako výskyt na pravidelném tokaništi …) 22.

Předpokládaný, časově a místně jen obtížně předvídatelný dosah vlivu lze odhadnout na (max.) několik stovek metrů – což je velice nepřesný údaj, v okolí několik stovek metrů jsou již lidská obydlí a o negativním vlivu stroboskopického efektu již několik let víme ze zkušenosti s VTE stávající. Obyvatelé horní části obce musí celý den svítit, aby eliminovali vliv stroboskopického efektu.

Údaj několik stovek metrů je v hodnocení flicker efektu použit pouze v kap. 3.5.1 při obecné charakteristice působení tohoto jevu, aplikovatelné na všechny dostupné typy VE s různými parametry, tedy i s různým dosahem rotujících stínů. Pro konkrétní typ VE v konkrétní lokalitě je ale dosah flicker efektu stanovitelný poměrně přesně, jak z hlediska prostorového, tak časového (ve výpočtových bodech s přesností na minuty). Jediným faktorem nejistoty je tak povětrnostní situace, výpočtem stanovené modelové relace jsou ale tímto faktorem v reálu snižovány (flicker efekt působí pouze za slunečného a současně větrného počasí) a modelový výpočet je tak na straně bezpečnosti (podává vyšší hodnoty, než budou hodnoty reálné).


Pokud jsou obyvatelé Mníšku obtěžováni flicker efektem již provozované elektrárny Mníšek-Větrný vrch, lze tuto situaci řešit technicky ze strany provozovatele tohoto zařízení (řešení bylo specifikováno v závěru hodnocení vlivu flicker efektu původního záměru VTE KVB o 6 VE). V připomínce uvedený údaj o celodenním obtěžování je ale nutno brát s rezervou – např. u nejbližší nemovitosti k předmětné VE Mníšek-Větrný vrch (Mníšek č.p. 72 – referenční bod J původního výpočtu) vychází doba možného působení flicker efektu na různě dlouhé intervaly mezi cca 6:15–7:00 SEČ po cca 4 týdny v dubnu a začátkem května a znovu v srpnu a začátkem září. Po zbytek dne (a celou zbývající část roku) je již tento dům mimo dosah rotujících stínů; podobně, pouze s časovými posuny v rámci denní a roční doby, je tomu i u dalších nemovitostí v horní části obce. Ze sledovaného hlediska je ale nejpodstatnější skutečnost, že po vypuštění věží VE1 a VE2 jsou sídelní plochy obce Mníšek i drtivé většiny ostatních sídel v okolí jak na české, tak na německé straně, mimo oblast dosahu flicker efektu posuzovaného záměru (viz příl. 1) a také v teoreticky dotčených partiích Nové Vsi, Deutschneudorfu a Brüderwiese lze vliv flicker efektu posuzovaného záměru označit za zcela nevýznamný, resp. nulový (viz tab. 6 v kap. 3.5.2). 23.

ve zprávě Posouzení vlivu hluku na veřejné zdraví upozorňují na:

Komentář: Výpočtové programy pracují s hodnotami předdefinovanými v ISO 9613-2. V oblasti hluku se sledují dlouhodobé účinky na zdraví, nikoliv krátkodobý účinek aktuální situace. Standardní příznivé podmínky pro šíření hluku jsou výše uvedené. Hodnoty útlumu hluku jsou závislé na teplotě i vlhkosti, nejsou však závislé „jednoduše“ lineárně, ale nelineárně a frekvenčně. Vyšší frekvence se při vyšší vlhkosti tlumí méně, avšak závislost je při vyšší vlhkosti ve frekvenčních pásmech hluku VtE již mírná, takže nelze porovnávat např. rozdíl mezi 20 a 50% s rozdílem mezi 50 a 80%. Uvedené tvrzení je nadsazené, hlučnost je mírně vyšší, ale ne mnohem vyšší. Spíše se díky menšímu útlumu zvětší plocha ovlivněná hlukem, což neznamená, že je všude překročen hygienický limit, ale že ve vzdálenějších místech, kde by VtE „běžně“ byly slyšet málo nebo vůbec, budou slyšet více. Podobná situace vzniká u vlaků, které jsou za větší vlhkosti slyšet ve větší vzdálenosti, ale nikdo neřeší překročení hygienického limitu. Tyto situace nevznikají „běžně“, jsou málo četné a nemají dlouhodobé účinky. Pro výpočet je podstatnější účinek povrchu země, který je ve studii standardně uvažován jako odrazivý, ačkoliv reálně není. Při měření VtE se proto v případě, že ve studii byl uvažován odrazivý povrch, naměří hodnoty hluku menší než předpokládané ve studii (za výše uvedených meteorologických podmínek).


Komentář: Při hodnocení konkrétní akustické situace je nutno o hluku uvažovat nejen z hlediska celého spektra atakovaných funkcí, ale i z hlediska fyzikálních parametrů hluku, místa a času působení. Pro základní hodnocení vlivu hluku na organismus lze obecně přijmout tzv. Lehmanovo schéma účinků: Hladina akustického tlaku A, LA: > 120 dB nebezpečí poškození buněk a tkání > 90 dB nebezpečí pro sluchový orgán > 60 až 65 dB nebezpečí pro vegetativní systém > 30 dB nebezpečí pro nervový systém a psychiku Není zde uvedeno „velmi nebezpečné hladiny“, což je dezinterpretace uvedeného schématu, ale i vytržení z kontextu, protože, kromě atakovaných funkcí je nutné zohlednit výše podtržené, a to působení z hlediska fyzikálních parametrů hluku, místa a času. Uvedené schéma pouze uvádí při jakých hladinách může nastat nebezpečí pro dané systémy. Neznamená to, že vždy, za všech okolností a u všech osob se tyto účinky projeví. Hladina 30 dB je v životním prostředí člověka překročena prakticky všude, a to nikoliv vlivem vnášených technických zdrojů hluku, ale přirozeným pozadím např. i v hlubokém lesním porostu (šumění větví a listí stromů, praskání dřeva, zvuky zvířat ...).

Komentář: Demografická data pro hodnocení zdravotních rizik byla dodána objednatelem. Standardně se při zpracování vychází buďto z demografických dat poskytnutých obcemi z evidence obyvatelstva, což je přesnější (tento případ), nebo, pokud nejsou dispozici, ze statistických dat Českého statistického úřadu. Metodiky pro HRA vycházejí z účinků hluku, které jsou dlouhodobé. Jako dlouhodobou expozici odborná literatura uvádí až 10-15letou expozici. Proto jsou do hodnocení uvažováni pouze trvale hlášení obyvatelé a nikoliv „chalupáři“, protože u nich není předpoklad dlouhodobé expozice.


Komentář: Při hodnocení je nutné zohlednit několik aspektů – jedná se o multikriteriální analýzu, do níž vstupují fyzikálních parametry hluku, místo a času působení (expozice). I při stejných zdrojích hluku (stejných výrobců a typů VTE), je pro výslednou expozici nejvýznamnější šíření hluku od zdroje (VTE) , které je závislé na vzdálenosti od zdroje, konfiguraci krajiny, směru převládajících větrů v daném území a dalších faktorech. Nelze tedy v žádném případě tvrdit, že negativní vlivy jsou u stejných typů VTE vždy stejné. Toto tvrzení je odborně nesprávné a zavádějící. 24.

v přímém okolí plánované výstavby farmy VTE žijí křepelka polní, rorýs obecný, vlaštovka obecná, krkavec velký ( a bramborníček hnědý)

Žádný z uvedených druhů se v lokalitách umístění VTE trvale nezdržuje – tzn. nehnízdí zde. Jejich hnízdní výskyt v širším okolí VTE (týká se křepelky, krkavce, event. bramborníčka) není relevantní. Populace těchto druhů nebudou významně ohroženy ani kolizemi, ani případnou změnou vlastností hnízdních biotopů.


5. ZÁVĚR V rámci dopracování Dokumentace došlo k požadovanému vypořádání nejasností a neurčitostí v oblastech, ke kterým byly vzneseny připomínky ze stran OSS. Jednalo se zejména o tyto oblasti: 1) Přepracování studie hodnocení krajinného rázu dle metodických pokynů MŽP se zohledněním požadavků ČIŽP (OI Ústí nad Labem), a zohledněním snížení počtu uvažovaných VTE oproti původním záměru. Požadavek je vypořádán. Autor Hodnocení vlivu na krajinný ráz svou studii, na základě redukce záměru o 2 VTE upravil a tato je součástí příloh tohoto Doplnění jako příloha P.3. 2) Aktualizovat hlukovou studii s ohledem na snížení počtu uvažovaných VTE oproti původnímu záměru. Požadavek je vypořádán. Autor Hlukové studie svou studii, na základě redukce záměru o 2 VTE upravil a tato je součástí příloh tohoto Doplnění jako příloha P.1. 3) Konkretizovat přeshraniční vlivy, a to především z hlediska vlivů hluku, vlivu na krajinný ráz a lokality soustavy Natura 2000. Požadavek je vypořádán. Jednotliví autoři odborných podkladových studií na připomínky reagují ve svých vypořádání (příloha P.1 - P.8). 4) Doplnění a konkretizování vlivů přepravy listů rotoru a částí tubusu VTE z hlediska přepravních tras a přístupových komunikací včetně potřeby terénních úprav pro zajištěn přístupu techniky přepravy. Požadavek je vypořádán. 5) Stanovení kapacity (výšky VTE). V dokumentaci jsou uváděny různé výšky. Požadavek je vypořádán. Jednat se bude o typ Enercon E 82 a výšce 139 m. 6) Vypracování variantního řešení záměru - buď řešit v jedné variantě, která je posuzována, nebo posoudit všechny varianty. Požadavek je vypořádán. Je řešeno pro variantu VTE typu E82 a výšce 139 m.


Z toho důvodu byli osloveni jednotliví zpracovatelé, v některých případech i další odborníci v daném oboru, aby na vznesené požadavky na doplnění reagovali. Jednotlivé dokumenty, mapová příloha a především vyjádření odborníků, která jsou součástí Doplnění dokumentace jako příloha (P.1. – P.8.), upřesnila závěry a doporučení již formulovaná v dokumentaci hodnotící vliv stavby Větrný park Rusová na životní prostředí. Je proto zcela jistě především záležitostí obce a jejího vedení, jaký postoj k plánované výstavbě zaujme a jakým způsobem se dohodne s investorem na případných kompenzacích atd.

Na základě závěrů a výstupů doplněných studií a došlých vyjádření konstatujeme, že v Dokumentaci formulované závěry se jejím doplněním nemění.


Přehled zkratek MŽP VTE NRL VÚC ÚSES NRBC RBC LBK NRBK OZE PUPFL VKP KÚÚK ŽP KR OSS MKR k.ú o.s.

Ministerstvo životního prostředí větrná elektrárna národní referenční laboratoř vyšší územně samosprávný celek územní systém ekologické stability nadregionální biocentrum regionální biocentrum lokální biokoridor nadregionální biokoridor obnovitelné zdroje energie pozemek určený k plnění funkcí lesa významné krajinné prvky Krajský úřad Ústeckého kraje životní prostředí krajinný ráz orgány státní správy místo krajinného rázu katastrální území občanské sdružení


Zpracovatel Mgr. Luboš Motl, držitel autorizace č. 1522/243/OPVŽP/99 Environmentální a ekologické služby s.r.o. Jiráskova 413, Litvínov 436 01 Tel.: 417 633 256 E-mail: [email protected]

………………………………………… Autorizaci podle § 19 odst. 4 písm. b) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů a životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) vydalo MŽP

V Litvínově dne 30.11. 2013





VTE v lokalitě Kamenec, Větrný vrch a Bratrská

Recommend Documents