2001sb. 2ks VTE Mikulášovice

Environmentální a ekologické služby s.r.o.

Oznámení záměru stavby v rozsahu přílohy č.4 zákona č.100/2001Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí)

2ks VTE Mikulášovice

Foto: Mikulášovice

Mgr. Luboš Motl Václava Rothová

srpen 2008

Oznámení dle §6 zákona č.100/2001Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) – v rozsahu přílohy č.4 tohoto zákona. 2/106 VTE Mikulášovice Název záměru EURO – WIND s.r.o. Zadavatel: Zpracovatel: Mgr.Luboš Motl, držitel autorizace podle zák.č.100/2001 Sb. – Č.j.:1522/243/OPŽV/99 Environmentální a ekologické služby s.r.o., Jiráskova 413, Litvínov, 476731518-21,731 411 700 [email protected], www.ees-servis.cz

Obsah Obsah ...........................................................................................................................2 Přílohy..........................................................................................................................4 A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI ...............................................................................5 1.

Obchodní firma ...........................................................................................6

2.

IČ:...............................................................................................................6

3.

Sídlo (bydliště):...........................................................................................6

4.

Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele: ....6

B.

ÚDAJE O ZÁMĚRU..........................................................................................7 I.

Základní údaje ....................................................................................................8 1.

Název záměru a jeho zařazení dle přílohy č.1 ..............................................8

2.

Kapacita (rozsah) záměru ............................................................................8

3.

Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) ..........................................9

4.

Charakter záměru a možnost kumulace jeho vlivů s jinými záměry

(realizovanými, připravovanými, uvažovanými) .............................................................9 5.

Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných

variant a hlavních důvodů (i z hlediska ŽP) pro jejich výběr, resp. odmítnutí................11 6.

Popis technického a technologického řešení záměru ..................................15

7.

Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení............17

8.

Výčet dotčených územně samosprávných celků.........................................17

9.

Výčet navazujících rozhodnutí dle §10 odst. 4 a správních úřadů, které

budou tato rozhodnutí vydávat......................................................................................18 II.

Údaje o vstupech...........................................................................................19

III.

Údaje o výstupech.........................................................................................23

C.

1.

Ovzduší .....................................................................................................23

2.

Odpadní vody ............................................................................................24

ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ.......31 1.

Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území ....32 Identifikace dotčené lokality................................................................................32 Územní systém ekologické stability krajiny .........................................................33 Zvláště chráněná území .......................................................................................34


NATURA 2000 ...................................................................................................36 Území přírodních parků.......................................................................................37 Významné krajinné prvky....................................................................................37 Území historického, kulturního nebo archeologického významu..........................38 Zdroj: http://monumnet.npu.cz/pamfond/hledani.php...........................................39 Území hustě zalidněná.........................................................................................39 Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení ....................................................39 Staré ekologické zátěže........................................................................................39 2.

Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území ......40 Ovzduší a klima (klimatické faktory, kvalita ovzduší)..........................................40

3.

Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska

jeho únosného zatížení......................................................................................................47 D.

KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA

A HODNOCENÍ VLIVŮ

ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .........................................48 I.

Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní

prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti ........................................................49 1.

Vliv na veřejné zdraví a bezpečnost...........................................................49

2.

Vlivy na ovzduší a klima ...........................................................................52

3.

Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické

charakteristiky ..............................................................................................................53 4.

Vlivy na povrchové a podzemní vody........................................................54

5.

Vlivy na půdu............................................................................................54

6.

Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje...........................................55

7.

Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy ...........................................................55

8.

Vlivy na krajinu ........................................................................................57

9.

Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky ............................................58

II.

Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich

velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů ..................................................59 III.

Charakteristika

environmentálních

rizik

při

možných

haváriích

a

nestandardních stavech .....................................................................................................64 IV.

Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci

nepříznivých vlivů na životní prostředí .............................................................................67


V.

Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při

hodnocení vlivů................................................................................................................74 VI.

Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při

zpracování dokumentace ..................................................................................................75 E.

POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÉHO ZÁMĚRU(pokud byly předloženy) ....77

F.

ZÁVĚR.............................................................................................................79

G.

VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO

CHARAKTERU...................................................................................................................81 H.

PŘÍLOHA ........................................................................................................85

Odborná literatura a podkladové materiály ..............................................................99 Přílohy Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru hlediska územně plánovací dokumentace .................. 86 Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno dle §45i odst. 1 zákona

č. 114/1992 Sb., ve

znění zákona č. 218/ 2004 Sb. .............................................................................................................. 87 Obrázek 1 – Výkon větru ve 40 m nad povrchem....................................................................................... 88 Obrázek 2 – ortofotomapa – červeně označené zájmové území................................................................... 89 Obrázek 3 – mapa užších vztahů – červeně označeno zájmové území........................................................ 90 Obrázek 4 – ÚSES - červeně označeno zájmové území ................................................................................ 91 Obrázek 5 – Chráněná území v blízkém okolí ............................................................................................ 92 Obrázek 6 - Chráněné ložiskové území v blízkém okolí............................................................................. 93 Obrázek 7 – Natura 2000.............................................................................................................................. 94 Obrázek 8 – CHOPAV ................................................................................................................................. 95 Obrázek 9 – katastrální mapa s umístěním VTE 1 a VTE2......................................................................... 96 Obrázek 10 – situace stavby-komunikace .................................................................................................... 97 Odborné ( dílčí ) studie a posudky............................................................................................................... 98 Dílčí studie a posudky................................................................................................................................... 98


A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI


1. Obchodní firma EURO-WIND s.r.o.

2. IČ: 25487884

3. Sídlo (bydliště): Smetanova 24, 407 21 Česká Kamenice .

4. Jméno,

příjmení,

bydliště

a

telefon

oznamovatele: Jaroslav Vondráček, František Vojtěch – jednatelé společnosti Tel.:412584060

Osoba oprávněná k jednání ve věcech technických:

EURO-WIND s.r.o. František David Tel.mob.:724 007 800 e-mail: [email protected]

oprávněného

zástupce


B.

ÚDAJE O ZÁMĚRU


I. Základní údaje 1. Název záměru a jeho zařazení dle přílohy č.1 Výstavba 2 ks VTE Mikulášovice Kategorie: Kategorie II (záměry podléhající zjišťovacímu řízení)

Příslušný správní úřad : Krajský úřad Ústeckého kraje Číslo a popis záměru: Projektované zařízení splňuje kritéria pro záměry vyžadující zjišťovací řízení podle zákona č. 100/2001 Sb., příloha č. 1. - kategorie II, bod 3.2 (větrné elektrárny od maximálního výkonu 500 kWe).

2. Kapacita (rozsah) záměru Posuzovaným záměrem je novostavba 2 ks větrných elektráren ENERCON E-82 a dále i navazující infrastruktury (úprava a stavba obslužných komunikací, pokládka kabelové trasy, napojení přípojného místa do stávající rozvodné sítě, soustavy 35 kV, (VN)). Souhrn: § 2 ks VTE typu ENERCON E-82 o celkovém jmenovitém výkonu 4 MW (2*2MW), výška tubusu k ose otáčení rotoru 98 m a průměr rotoru 82 m, celková výška 139 m) §

Dočasná stavba na dobu 25 let

§

Zastavěná plocha pod patkami VTE 2 * 256m2 = 512 m2

§

Manipulační plocha 2* 40 x 25 = 2000m2

§

cca 276,5 m nových obslužných komunikací

§

cca 395 m kabelových tras od jednotlivých VTE k přípojnému místu (sloup č. 22)


3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) Kraj:

Ústecký

Obec:

Mikulášovice

Obec s rozšířenou působností:

Rumburk

Katastrální území:

Mikulášovice

Obrázek – širší vztahy

4. Charakter záměru a možnost kumulace jeho vlivů s jinými záměry (realizovanými, připravovanými, uvažovanými) Výstavba 2 ks větrných elektráren na parc.č. 2920/1 (VTE č.1)a p.č 3003 (VTE č.2) v k.ú. Mikulášovice je projekt směřující k využití větrné energie na vhodných lokalitách Šluknovského výběžku (obrázek č.9) Z hlediska stavebního se jedná o novostavbu technických zařízení a navazující infrastruktury pro výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů (kinetické energie větru) – větrné elektrárny (dále jen VTE).


Projekt představuje výstavbu dvou VTE o celkovém instalovaném výkonu 2*2 MW. Tyto VTE budou vybudovány na pozemcích - parc.č. 2920/1, 3003. Součástí je i výstavba kabelového vedení v délce cca 395 m vedoucí z místa VTE do přípojného místa, který je na parc.č. 2967 (sloup č. 22 s napojením na nadzemní energetické vedení 35 kV). Pokládka elektrického vedení k přípojnému místu bude vedena pod zemí a povede přes pozemky č.p. 3003, 2967 a 2920/1 v k.ú. Mikulášovice : K realizaci bude zapotřebí cca 276,5 m nových obslužných komunikací, které budou vedeny od VTE 1 z p.č. 5571 a pro VTE 2 z p.č. 5587/2 (obrázek č.9)

VTE budou mít tyto souřadnice VTE 1

50o 57´54,858´´N 14o23´38,982´´ E

VTE 2

50o 57´50,007´´N 14o23´55,580´´ E

Kumulace s jinými záměry • ULK 210 „Větrné elektrárny Horní Podluží - Světlík“ v obci Horní Podluží Jedná se o 2 - 3 VTE s výkonem 2 MW typu ENERCON E82 V době zpracování tohoto záměru nebylo vydáno „stanovisko – závěr zjišťovacího řízení“. Vzdálenost od posuzovaného záměru je cca 14 km JJV směrem. •

ULK105 Windpark Šluknov-Království (7–8 km SV směr),

•

ULK399 Větrná elektrárna Jiříkov (11 km SV směr).

Tyto VTE jsou ale vizuálně odděleny od posuzovaného záměru

výrazným zalesněným

pásmem Vlčí Hora – Plešivec – Hrazený – Partyzánský vrch – Špičák a jejich případný kumulovaný vliv na krajinný ráz území lze tedy považovat za nevýznamný. (Obst/2008) (www.cenie.cz) • V současné době je zpracovateli znám další zpracovávaný projekt s názvem „Větrný park Varnsdorf – Špičák“, který je vzdálen cca 19,2 km JV směrem, jedná se o 2 VTE s výkonem 2 * 2 MW.


• Zpracovateli oznámení je známo, že v současné době probíhá zpracování dalšího záměru a to firmy SCES – Energo, a.s. jedná se o 3 VTE

typu Wikov na tubusu

80 m (celková výška 120 m), umístěných v přímém západním pokračování posuzovaného záměru. Záměr je ve stádiu rozpracování.

5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí

Legislativa Zejména povinnosti plnit limity evropské unie v oblasti alternativních zdrojů přiměly vládu ČR k přijetí rozhodnutí o podpoře investičních záměrů využívající potenciál větrné energie. Tento záměr vláda ČR potvrdila přijetím usnesení vlády č. 50 z 12.ledna 2000 energetická politika ,v níž se předpokládá využití energetického potenciálu větru v území s průměrnou rychlostí větru větší než 5 m.s-1. Cílem je vytvořit podmínky pro naplnění indikativního cíle podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny v České republice ve výši 8 % k roku 2010 a vytvořit podmínky pro další zvyšování tohoto podílu po roce 2010. Zákon č.180/2005 Sb. (Zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů). Tento zákon upravuje v souladu s právem Evropských společenství1) způsob podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie Účelem tohoto zákona je v zájmu ochrany klimatu a ochrany životního prostředí a) podpořit využití obnovitelných zdrojů energie (dále jen „obnovitelné zdroje“) b) zajistit trvalé zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě primárních ener. zdrojů c) přispět k šetrnému využívání přírodních zdrojů a k trvale udržitelnému rozvoji společnosti Úřad stanoví vždy na kalendářní rok dopředu výkupní ceny za elektřinu z obnovitelných zdrojů samostatně pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů a zelené bonusy tak, aby byly vytvořeny podmínky pro naplnění indikativního cíle podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny ve výši 8 % v roce 2010


23. 1. 2008 14:19 - BRUSEL (www.novinky.cz)

Česko by mělo do roku 2020 více než zdvojnásobit podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energií. Zatímco dosud činil něco přes šest procent, tak na konci příštího desetiletí by to mělo být 13 procent. Vyplývá to z balíku návrhů, který ve středu zveřejnila Evropské komise. Opatření mají Evropské unii pomoci dostát ambiciózním cílům, k nimž se zavázala v rámci boje s klimatickými změnami. Výkupní ceny stanovené Úřadem pro následující kalendářní rok nesmí být nižší než 95 % hodnoty výkupních cen platných v roce, v němž se o novém stanovení rozhoduje. Toto ustanovení se poprvé použije pro ceny stanovené pro rok 2007.

Výše výkupních cen a zelených bonusů pro rok 2008 Zdroj: Cenové rozhodnutí ERÚ č. 7/2007 ze dne 20. listopadu 2007, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů ( ceny jsou uvedeny bez DPH). Zdroj energie / Datum uvedení do provozu

Výkupní ceny elektřiny dodané do sítě v Kč za 1 MWh

Zelené bonusy v Kč za 1 MWh

Uvedená do provozu po 1. lednu 2008 včetně

2 460

1 870

Zelené bonusy jsou systém, který motivují koncové spotřebitele elektrické energie k odběru energie vyrobené z alternativních zdrojů. Prodejci pak kompenzují rozdíl prodejní ceny.

Environment Snahou investora je vybudovat zdroj elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Větrné elektrárny jsou ekologickým zdrojem energie, jež neničí okolní přírodu prachem, kouřem ani popelem a přitom splňují stanovená hygienická i jiná kritéria. Pozitivním efektem je naopak snižování emisí plynných i tuhých znečišťujících látek jinak produkovaných uhelnými zdroji. negativem je problematické hodnocení vlivu větrných elektráren na krajinný ráz. I přes významný nárůst počtu instalací využívajících obnovitelné energetické zdroje v posledních letech, je jejich využití stále výrazně za možnostmi. Důvodem je existence řady bariér bránících většímu pronikání obnovitelných energetických zdrojů na trh. Vyšší využití


obnovitelných zdrojů energie je alternativa k dosud využívaným neobnovitelným energetickým zdrojům za účelem snižování jejich čerpání a prodloužení jejich životnosti i pro budoucí generace. Minimalizuje negativní dopady získávání a užití energie na životní prostředí v souladu s požadavky trvale udržitelného rozvoje. Jádrem všech návrhů, které evropská komise zveřejnila, je boj proti globálnímu oteplování. Proto evropská komise vyzvala 27 členských zemí, aby do roku 2020 snížila své emise skleníkových plynů o nejméně 20 procent ve srovnání s rokem 1990. Kromě snížení emisí obsahuje strategie požadavek, aby 20 procent veškeré energie v EU pocházelo do roku 2020 z obnovitelných zdrojů. (Zdroj: úryvek- HOSPODÁŘSKÉ NOVINY ze dne 11.01.2007)

Brusel vzkázal Česku: Zdvojnásobte zelenou energii - Tisková zpráva poslance EP Jana Březiny (KDU-ČSL), 25.01.2008 Praha - Česko musí do roku 2020 zhruba zdvojnásobit výrobu elektřiny a tepla z větrných elektráren či spaloven na biomasu. Vyplývá to z ekologického balíčku, kterým chce Brusel omezit dopady globálního oteplování. V Česku se v současnosti podílí energie z obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě zhruba šesti procenty. V roce 2020 by to mělo být třináct procent. Je nutné zdůraznit, že proces projektové přípravy a posuzování záměru z hlediska vlivů na životní prostředí probíhal souběžně. Zpracování projektové dokumentace je usměrňováno výstupy vyplývajícími z procesu EIA Při výběru lokalit se přihlíželo zejména k těmto skutečnostem: 1. splnit limity připravované územně plánovací dokumentace obce Mikulášovice 2. vybrat lokality s dostatečným větrným potenciálem a s dostatečným volným prostorem pro zjištění laminárního proudění větru (nejméně turbulentního) 3. vyhnout se chráněným územím a ochranným pásmům 4. zohlednit výsledky biologického průzkumu a výstavbou i samotným provozem neohrozit existenci citlivých ekosystémů 5. respektovat převažující tahy avifauny


6. respektovat systém „NATURA 2000“ 7. dodržet dostatečnou vzdálenost od trvale obydlených objektů v souvislosti s hlukovými emisemi VTE 8. výsadbou vhodných dřevin podél vzniklé cesty, vytvořit systém remízků pro zvýšení ekologické stability dané lokality 9. Území je pro zamýšlenou výstavbu je vhodné z hlediska připojení do distribuční sítě SČE. 10. Sociálně ekonomické faktory výběru Pro obec realizace záměru může představovat finanční přínos. Je zde možnost existence pracovních míst dočasně vzniklých při výstavbě. Navrhovaná lokalita pro realizaci záměru umístění VTE leží v blízkosti silniční sítě, která bude využita pro dopravu technologie. Při celkovém hodnocení kvality životního prostředí a jeho únosného zatížení se budeme držet hlavních charakteristik dotčeného území : •

je posuzováno území relativně málo osídlené

•

lokalita je dostatečně větrná a s minimem překážek, bránících laminárnímu proudění vzduchu

•

blízkost elektrického vedení a odpovídající kapacita přípojné trafostanice

•

dostupnost pro těžké stav. mechanismy (dlouhé trailery a těžkotonážní jeřáby)

•

dostatečná vzdálenost obytných budov

•

území není součástí EVL, PO a vymezených prvků ÚSES

•

území není součástí zvláště chráněných území ani jejich ochranných pásem

•

území uvažovaného záměru není součástí chráněné ložiskové území (CHLÚ)

•

uvažovaný záměr neleží v oblasti CHOPAV

•

území je turisticky využíváno


6. Popis technického a technologického řešení záměru Technické parametry elektrárny: ENERCON E-82 2000 kW Typ elektráren byl určen dlouhodobým posuzováním různých aspektu, z něhož jako optimální vyšel typ Enercon E82. Pro případ problému na straně dodavatele technologie jsou v záloze i další typy shodné rozměrové a výkonové kategorie (Vestas V90, REpower MM82/MM92, Nordex N80/N90, DeWind D8 apod.). Vzhledem k velmi podobnému designu a k téměř shodným základním rozměrům, tedy i k prakticky totožnému vizuálnímu působení v krajině, není nutno pro uvedené záložní typy zpracovávat variantní hodnocení krajinného rázu.(Obst_VIII/08) Základní údaje: Jmenovitý výkon: 2 MW Průměr rotoru: 82 m Výška tubusu: 98 m Celková výška: 139 m Koncepce: Bezpřevodovková, proměnlivé otáčky rotoru, proměnlivý sklon listů rotoru Rotor a listy: Typ: otočná gondola s aktivním řízením sklonu listů Otáčení vrtule: ve směru hodinových ručiček Počet listů: 3 Plocha záběru vrtule: 5.281 m2 Materiál listu vrtule: GFK – epoxidová pryskyřice, integrovaná ochrana proti blesku Počet otáček: proměnlivý, 6 – 19,5 ot./min Obvodová rychlost: 25 – 80 m/s Systém řízení sklonu listů „ENERCON blade pitch system“s nouzovým napájením nezávisle pro každý list rotoru Hnací ústrojí a generátor: Náboj: pevný Hlavní ložiska: dvouřadá kuželíková/jednořadá válečková ložiska


Generátor: přímo poháněný prstencový generátor ENERCON synchronní variabilní frekvence, napětí 440 V Připojení k síti: střídavý měnič ENERCON Brzdící,systémy: - tři soběstačné systémy nastavování listů s nouzovým zdrojem - brzda rotoru - aretace rotoru Řízení polohy gondoly: aktivní s adaptivními převody, tlumení závislé na výkonu Startovací rychlost větru: 2,5 m/s Jmenovitá rychlost větru: 12 m/s Odpojovací rychlost větru: 22 – 28 m/s Design

Hodnocená elektrárna bude celoplošně opatřena standardně matně šedým nátěrem RAL 7035, což je plně v souladu jak s metodickým pokynem MŽP, čl.8 odst.8.3 (MŽP 2005), tak s předpisem L 14-Letiště Úřadu pro civilní letectví (výstražné zbarvení VE je možno nahradit světelným překážkovým značení)

Komunikace

Součástí připravované stavby je výstavba nové obslužné (účelové) komunikace, celkem cca 276,5 m k jednotlivým VTE. Nové obslužné komunikace budou navazovat na stávající přístupové cesty pč. 5571 k VTE 1 a p.č. 5587/2 k VTE 2 (obrázek č.9,10) Nově vybudovaná komunikace bude sloužit pro zpřístupnění území navrhované stavby a pro její obslužnost.

Spodní stavba pro VTE

Základová konstrukce je tvořena železobetonem, velikost základů je 16*16*2,5m. Bude se jednat tedy celkem o 2 x 640 m3 tj. 1280 m3 materiálu. Členění projektu výstavby VTE

Stavba je logicky členěna do tří celků: •

Stavba obslužných komunikací,


•

Stavba datových a el. kabelů a kabelového vedení k přípojnému bodu

•

Stavba vlastní technologie VTE o Realizace gravitačních základů o Montáž tubusu o Usazení gondoly o Zprovoznění systémů

7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Zahájení – 2Q/2009 Dokončení – 3Q/2009

8. Výčet dotčených územně samosprávných celků Dotčené území zpracovatel oznámení vymezil podle okruhů silné viditelnosti ( do 3 km) – je to prostor, v němž VE bývá dobře viditelná s rozlišením od ostatních prvků krajiny, je to okruh závažně ovlivněný. Na základě znění §3 odst.c,d1 zákona 100/2001 Sb. jsme mezi dotčené území samosprávné celky zařadili

1

VÚSC:

Ústecký kraj

ÚSC:

Mikulášovice

Dotčené území:

Velký Šenov, Staré Křečany

Dotčeným územím je území, jehož životní prostředí a obyvatelstvo by mohlo být závažně ovlivněno provedením záměru nebo koncepce, dotčeným uzemním samosprávným celkem je ten, jehož správní obvod alespoň zčásti tvoří dotčené území


9. Výčet navazujících rozhodnutí dle §10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat. •

§ 12 odst. 2 zák.114/1992 Sb. - souhlas z hlediska krajinného rázu - správy OÚ obcí s rozšířenou působností

•

§ 67 odst. 4 zák.114/1992 Sb. - rozhodnutí o rozsahu a nezbytnosti náhradních opatřeních - OOP příslušný k povolení zásahu

•

Stavební řízení a územní řízení dle zák. 183/2006 Sb.

•

§ 9 odst.1 zák. 334/1992 Sb. - souhlas s odnětím ze ZPF – orgán ochrany ZPF

∗ a další, které vyplynou z požadavků OOP


II. Údaje o vstupech 1. Půda Předkládaný záměr výstavby 2 ks VTE není náročný na zábor půdy. Zábor půdy a vyjmutí ze zemědělského půdního fondu se týká zejména pozemku, který je umístěn pod základovou deskou VTE a dalších doplňkových staveb, zejména nově vybudované obslužné ( účelové) komunikaci. V průběhu výstavby bude v první fázi stavby sejmuta z ploch dočasného záboru humusová vrstva o mocnosti 10–50 cm (dle požadavku DOSS), humus bude rozprostřen na detašovaném místě, nebo podél obslužné komunikace (po ukončení stavby) bude použita zpět na stavbou dotčený pozemek, který bude uveden do původního stavu, aby mohl sloužit původním účelům. Pokud se budeme zmiňovat o změně užívání pozemků je zde nutné zdůraznit, že bude provedeno rozdělení pozemků dle funkčních požadavků stavby VTE (pozemek pod VTE a komunikace) a pouze tyto pozemky budou vyjmuty z ZPF. Jednalo by se o vynětí půdy o rozloze 2 x 256 m2 tj. 512 m2 pod patkami VTE, příjezdová ( účelové ) komunikace k VTE v délce cca 276,5 m s šířkou cca 4 ,0 m. Je zde nutné konstatovat, že investor v další fázi projektové dokumentace bude žádat o vyjmutí půdy ze ZPF podle zákona 334/1992 Sb. tabulka - Dotčené pozemky s výstavbou VTE se základními údaji Parc. č.

2920/1

3003

Výměra m2

161485

35350

Druh poz.

TTP

TTP

využití

---

---

BPEJ

ochrana

Tř. ochrany

83421

ZPF

I.

85011

ZPF

IV.

83431

ZPF

II.

86811

ZPF

V.

83424

ZPF

III.

83431

ZPF

II.

Charakteristika tříd ochrany: (dle metod. pokynu č.j. OOLP/1067/96) I-

jsou sem zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze


zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. II - jsou zde půdy zemědělské, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF se jedná o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování jen podmíněně zastavitelné. III – jsou zde sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využít pro ebeny. výstavbu IV - půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu V -

jsou půdy s velmi nízkou produkční schopností, svažité hydromorfní štěrkovité až kamenité a erozně nejvíce ohrožené, pro zemědělské účely postradatelné

velikost záboru Zábor půdy lze rozdělit na dočasný a trvalý. •

Dočasný zábor se bude týkat pozemku, jež bude dotčen stavebními činnostmi (montážní plocha 25*40 = 1000m2 * 2 plochy pod VTE = 2000m2) a pracemi souvisejícími s pokládkou podzemních kabelů.Tyto pozemky budou po ukončení stavebních prací uvedeny do původního stavu a nadále budou složit svému původnímu účelu. Trasa pokládky kabelů bude procházet jednotlivými parcelami k přípojnému místu na pozemku p.č. 2967, sloup č. 22. Celkem : 2000 m2

•

Trvalý zábor proběhne na pozemcích

p.č.2920 a 3003, kde dojde k výstavbě

některých z částí projektu (patky pod VTE, komunikace). VTE - 2 x 256 m2 tj. 512 m2 pod patkami VTE 276,5 m2 nová přístupová (účelová) cesta k jednotlivým VTE, o šířce cca 4 m tj. 1106 m2 navazující na stávající účelovou komunikaci, která bude vhodně upravena. Celkový trvalý zábor : cca 1618 m2


2. Voda (například zdroj vody, spotřeba) Samotný posuzovaný záměr nemá v době svého provozu nároky na dodávku vody. Voda bude potřeba ve fázi výstavby, a to hlavně k výrobě betonové směsi pro základové desky VTE. Betonová směs nebude vyráběna v místě výstavby VTE. Betonovou směs budou do místa výstavby dopravovat míchací vozy.

3. Ostatní surovinové a energetické zdroje (například druh, zdroj, spotřeba) Posuzovaná stavba je sama zdrojem energie, v době provozu nebude mít nároky na přísun energií naopak el. energii bude „vyrábět“ z energie větru. Tato energie, tady spíše větrný potenciál (obrázek 1) lokality může být svým způsobem chápán jako energetický zdroj. Surovinové zdroje se týkají především stavebních materiálů (beton, kamenná drť) ty budou v patřičném množství dovezeny, nebo pokud to bude možné, tak budou použity i původní stavební materiály (kamenná drť) pocházející z okolí místa stavby.

4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu (například potřeba souvisejících staveb) Související stavbou budou zejména obslužné (účelové) komunikace (obrázek č.9). Investor zvážil variantu použit stávajících cest. Tam, kde to je možné, bude tato cesta využita (cesta sloužící k napojení na obecní). Dále dojde k vybudování nových obslužných komunikací vedoucí přímo k jednotlivým VTE, tak aby bylo možné dopravit předmětnou technologii na konkrétní místo . Nové cesty budou na úrovni polních cest, pouze s prašnou úpravou krytu (štěrková cesta se zakalením). Celková šířka nové obslužné komunikace včetně krajnic bude 4,0 m. Pro VTE 1 VTE 2

170 m z přístupové komunikace p.č. 5571 106,5 m z přístupové komunikace p.č. 5587/2

Celkem nových obslužných komunikací 276,5 m.


Kabelové trasy, podzemní vedení

Pro vyvedení výkonu VTE bude provedena přípojka VN. Místo napojení na stávající linku bylo určeno jejím provozovatelem – ČEZ Distribuce, a.s. V zabudované technologii je již osazeno trafo pro přeměnu vyrobené elektrické energie na požadované napětí 35 kV. Připojení se provede zemním VN kabelem, který bude uložen s krytím 1m. Spínací stanice (SS) bude umístěna na p.p.č. 2967 v k.ú. Mikulášovice. Spínací stanice bude připojena k nadzemní distribuční soustavě spol. ČEZ Distribuce a.s. napěťové hladiny 35 kV (VN), sloup č. 22 dle stanoviska které bylo vydáno k žádosti o připojení investorovi spol. EUROWIND s.r.o. vydané 14.2.2008. Podzemní kabely (VN) povedou z trafostanic TS1, TS2 do spínací stanice (SS) v celkové délce 395 m.


III. Údaje o výstupech 1. Ovzduší Pokud budeme posuzovat předkládaný záměr z hlediska vlivu na kvalitu ovzduší je možné konstatovat, že z hlediska samotného provozu VTE není znám případ negativního vlivu posuzované technologie na kvalitu ovzduší. Naopak, pokud se použije jako náhrada za technologii spalující fosilní paliva nebo biohmotu, můžeme jednoznačně deklarovat pozitivní vliv z hlediska dopadu na kvalitu ovzduší. Výstavba VTE

Za kombinaci liniového a plošného zdroje znečištění ovzduší lze považovat staveniště po dobu provádění výkopových prací a během navážení a hutnění materiálu na obslužnou komunikaci. Staveniště bude zdrojem prachu a emisí z výfukových plynů stavebních strojů a nákladních vozidel. Působení zdroje bude nahodilé. Pokud budeme posuzovat předkládaný záměr ve fázi výstavby, je nutné konstatovat, že některé negativní dopady na jednotlivé složky se mohou nebo budou jistě vyskytovat. Působení zdroje bude nahodilé a časově omezené. Jedná se zejména o následující okruh problémů: •

emise ze spalovacích motorů dopravních prostředků a stavebních strojů.

•

krátkodobé zvýšení prašnosti s ohledem na nepříznivé meteorologické podmínky – sucho.

Množství automobilů pro 1 VTE –

celkem 120 nákladních aut (NA)

betonáž základové desky

100 * NA Mix

drť

11 * NA

ocel do základů

1 * NA

přepravní návěs s VTE

8 * NA

během stavby = 2 x 120 NA v průběhu cca 3 měsíců ( 240/75 = cca 3,2 NA denně)


Provoz VTE

Při provozu VTE nebude kvalita ovzduší ovlivněna.

2. Odpadní vody Odpadní vody nebudou posuzovaným záměrem stavby produkovány. Pokud budeme za odpadní vody považovat vody dešťové, lze konstatovat, že jejich množství bude minimální a (stok z konstrukcí VTE a komunikací) jejich likvidace bude zajištěna vsakem do okolního terénu. Je třeba zdůraznit, že tyto vody nebudou kontaminovány znečišťujícími látkami.

3. Odpady Přehled zdrojů odpadů

Při provozu větrné elektrárny bude vznikat pouze minimální množství odpadů během pravidelné údržby zařízení. Zdrojem odpadů bude především stavba, která bude produkovat výkopovou zeminu (17 05 04 Zemina a kamení, kat. O) ze základů věže elektrárny, která bude použita do hutněné podkladové vrstvy obslužné komunikace. (Orgánem, který provádí dozor nad odpadovým hospodářstvím, nesmí být požadováno, aby investor ukládal zeminu na skládku!). Dále budou vznikat odpady související se stavební a montážní činností. V převážné většině se bude jednat o obaly z technologických celků. Vznikající odpady budou odváženy údržbářskými četami mimo lokalitu a likvidovány v rámci odpadového hospodářství organizace, pověřené prováděnými pracemi.

Kategorizace a množství odpadů Tabulka - kvalifikovaný odhad možných odpadů vznikajících při stavbě: Poř. č. 1 2

název odpadu

kód

kategorie

zdroj odpadu

15 01 06 17 01 07

O O

obaly od použitých materiálů nadbytečný nebo náhodně znehodnocený základový beton

3

směsné obaly směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků neuvedené pod číslem 17 01 06 dřevo

17 02 01

O

4

plasty

17 02 03

O

odpadní stavební dřevo (bednění základových desek) odpadní plasty z montáže


Poř. č. 5 6

název odpadu

kód

kabely neuvedené pod 17 04 10 železo a ocel

17 04 11 17 04 05

kategorie

zdroj odpadu

O O

technologických celků věže instalace kabelů armování základových desek

Při provozu větrné elektrárny bude vznikat pouze minimální množství odpadů během pravidelné údržby zařízení. Předpokládané typy vznikajících odpadů uvádí následující tabulka: Tabulka – odpad při provozu VTE Poř. č.

název odpadu

kód

kategorie

1 2 3 4 5

nechlorované hydraulické minerální oleje nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje kovové obaly směsné obaly obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné absorpční činidla, filtrační materiály, čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami železo a ocel směsné kovy kabely neuvedené pod 17 04 10 papír a lepenka zářivky a jiný odpad obsahující Hg

13 01 10 13 02 05 15 01 04 15 01 06 15 01 10

N N O O N

15 02 02

N

17 04 05 17 04 07 17 04 11 20 01 01 20 01 21

O O O O N

6 7 8 9 10 11

Způsoby nakládání s odpady

Výkopová zemina (17 05 04 Zemina a kamení, kat. O) ze základů věží elektráren bude použita do hutněné podkladové vrstvy obslužné komunikace. Potřebné meziskládky budou řešeny v dalším stupni projektové dokumentace. Rovněž budou specifikovány prostory pro shromažďování případných nebezpečných odpadů v době výstavby. Odpady budou zneškodňovány mimo lokalitu, v rámci odpadového hospodářství stavebních a montážních firem, případně po vzájemné dohodě. Při provozu větrné elektrárny bude vznikat pouze minimální množství odpadů během pravidelné údržby zařízení. Vznikající odpady budou odváženy údržbářskými četami mimo lokalitu a likvidovány v rámci odpadového hospodářství organizace, pověřené prováděnými pracemi. Odpady lze odstraňovat nebo využívat pouze předáním odpadů osobě k tomu oprávněné.


Likvidace technologie po skončení doby životnosti Obchodní zákoník také řeší vytvoření povinné rezervy firmy, kdy nejnižší částka je stanovena na 5% z ročního zisku firmy. Stanovami firmy se dá tato částka zvýšit. Tato rezerva by tedy měla být k dispozici v případě ukončení činnosti a měla by být použita např. k likvidaci VTE. Souběžně s tímto bude investor a provozovatel po dobu provozu VTE tvořit vázanou rezervu až do výše 600.000,- Kč na každou VTE, která se bude tvořit ze zisku na výrobě el. energie a bude svěřena do rukou nezávislé osoby např. notáře nebo financující banky. Tato rezerva se použije pouze v případě demontáže a odstranění VTE, tak aby místo provozu VTE bylo uvedeno do původního stavu. Je však nutné postupovat podle platných norem a zákonů v době ukončení životnosti technologie. V současné době je neseriózní předjímat postupy likvidace VTE zejména s ohledem na vývoj legislativy a nových technologií zpracování odpadů.

Demontáž VTE po skončení životnosti: Nadzemní části VE

- tubus, gondola a listy rotoru - budou demontovány a odvezeny

z lokality dodavatelem technologie (např. firmou Enercon), který je povinen tyto vysloužilé části VTE ekologicky recyklovat. Betonový základ bude odstraněn (odfrézován) a materiál bude uložen na řízenou skládku. Štěrk z přístupových komunikací bude odtěžen, prostor přístupových komunikací a základu bude následně zavezen zeminou a vrstvou humusu a vrácen do ZPF. Vysokonapěťový kabel vyvedení el.výkonu bude rozpojen na místě bývalé VTE a v trafostanici a bude ponechán v zemi nebo též odstraněn, budou-li si to vlastníci pozemků přát.

4. Ostatní Hluk, infrazvuk a nízkofrekvenční hluk

Hygienické limity jsou stanoveny nařízením vlády č.148/2006 Sb. ze dne 15.března 2006 „O ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.“ Při zahájení provozu VTE bude zapotřebí provést kontrolní měření. Nebude-li splněn daný hygienický limit nejvyšší přípustné hladiny hluku (v noci či v případě výskytu nadlimitních hodnot za určitých klimatických podmínek), bude nutné požadovat snížení výkonu VTE či úpravu režimu provozu VTE..


V době výstavby: V období výstavby bude zdrojem hluku především doprava a provoz automobilů na příjezdových a obslužných komunikacích, parkovištích a manipulačních plochách, dalším zdrojem bude hluk z použitých stavebních a montážních technologiích, udává se v rozmezí mezi 80–95 dB(A) ve vzdálenosti 5 metrů, hluk nákladních vozidel 70–82 dB(A) ve vzdálenosti 5 m. Stavební a montážní práce budou prováděny pouze v pracovní dny a v denní době. Tento zdroj hluku bude však pouze dočasný – předpokládá se cca max. 3 měsíce.

V době provozu: V době provozu je zdrojem hluku samotný provoz VTE. Pro zhodnocení vlivu VTE na hlukovou situaci byl zpracován odborný posudek ((příloha – Dílčí studie a posudky č.1). Vlivy na hlukovou situaci podrobněji řeší kap. D/I, odst. 3. Z důvodu posouzení vlivu stavby na veřejné zdraví se zpracovatel EIA přiklonil i k hodnocení možných negativních vlivů na veřejné zdraví. Pro hodnocení tohoto vlivu byl vypracován autorizovanou osobou odborný posudek (příloha – dílčí studie a posudky č. 4). Posouzení vlivu hluku na veřejné zdraví řeší kapitola D / I, odst.3

Vibrace

Při provozu VTE nebyly vibrace zaznamenány.

Záření

Během výstavby ani za provozu nebudou, s výjimkou svářecích prací při armování základových desek, používány zdroje ultrafialového a infračerveného záření, nebudou používány zdroje rentgenového ani radioaktivního záření a posuzované zařízení samo není zdrojem žádného z uvedených typů záření. Předmětná technologie neprodukuje záření, které by ohrožovalo živé organismy. V úvahu připadá záření elektromagnetické, které však není pro živé organismy zdraví škodlivé, alespoň podle zatím známých a dostupných údajů a zjištění. Elektromagnetická záření přenosových tras jsou dostatečně odstíněna, jednak obalem kabelu a jednak uložením v zemi.


Zápach

Předmětná technologie za standardního stavu tzn. za stavu, kdy nedochází k nepředvídaným a mimořádným jevům či okolnostem nepředstavuje z hlediska zápachu významný zdroj. Zdrojem zápachu by v případě havárie či požáru mohla být samotná větrná elektrárna. Za běžného provozu se nepočítá se zatížením okolí zápachem.

Jiné výstupy

Stroboskopický efekt Jedním z projevů, doprovázejících provoz větrné elektrárny je tzv. stroboskopický efekt, nebo také discoefekt (v německé literatuře), případně též efekt rotujícího stínu. Tyto tři nejčastěji používané termíny označují jev, vyvolaný sluncem, svítícím skrz otáčející se rotor elektrárny: stíny, míhající se v pravidelných intervalech krajinou. Metodický postup hodnocení je zaměřen na čtyři základní faktory, určující dopad sledovaného jevu v konkrétném hodnoceném území:

a) frekvence stroboskopického efektu b) intenzita jevu (kontrast/světlo/stín) c) celkový rozsah území v dosahu rotujících stínů d) vymezení potencionálně problémových partií sledovaného území (refer.bodů) a výpočet detailních časových relací působení stroboefektu v těchto bodech.

Stroboskopický efekt (discoefekt, efekt rotujícího stínu), vyvolaný stíny rotorů větrné farmy, bude na lokalitě pochopitelně přítomen. Z důvodu posouzení tohoto vlivu na okolní populaci a na faktor pohody byl zpracován odborný posudek – RNDr. Petr Obst – držitel autorizace k hodnocení vlivů staveb, činností technologií na ŽP dle zák. 100/2001 Sb. Závěry posudku viz kap. D, část 1, odst.3.(příloha – Dílčí studie a posudky č.3 - Stroboskopický efekt)

5. Doplňující údaje Významné terénní úpravy

Předmětná stavba

a její technologie vyžaduje určité zásahy, byť minimální, do terénu.

Především se jedná o nutnost vybudovat základové desky k daným dvěma VTE . Základová


deska je v podstatě betonový kvádr o patřičných rozměrech, ke kterému se upevní samotný tubus větrné elektrárny. Základy musí být dostatečně hmotné, tak aby zajistily patřičnou stabilitu celé stavby větrné elektrárny. Zásahy do krajiny budou spočívat v umístění betonového základu pod úroveň terénu, ve své konečné fázi dojde k přiměřené úpravě okolí tohoto základu tak, aby jeho těleso nenarušovalo okolní vzhled a v případě odstranění větrné elektrárny nebylo jako rušivý prvek v krajině. K dalším zásahům do krajiny dojde zejména při výstavbě obslužné komunikace. Zemní práce budou téměř v celé délce trasy minimálního objemu. Konečné terénní úpravy pak zajistí dosypání a dorovnání rubových stran cesty (vytvoření krajnic, s výjimkou montážní plošiny). Montážní plošina bude po osazení VTE na základ zrušena a opětovně přehrnuta humózní zeminou která byla uložena na dočasné mezideponii. Samotný dopravní systém bude sloužit k : 1.

dopravě technologických celků a jejich instalaci

2.

údržbě

3.

jako turistické místo či cyklistická trasa

Při používání této komunikace nebudou pak vznikat další „divoké cesty“, které pak způsobují škody na pozemcích.

Hodnocení VTE dle jednotlivých metodik a použití podkladových materiálů

Samotná osnova tohoto oznámení dle přílohy č. 4 zák č. 100/2001 Sb., zohledňuje posuzování jednotlivých záměrů na krajinný ráz. Osnova analyticky rozpracovává jednotlivé dílčí údaje o posuzovaném záměru tak, aby zpracovatel v kapitole: Doplňující údaje - vliv na krajinný ráz měl dostatek podkladových informací pro vytvoření objektivního závěru, a to právě syntézou dříve podaných konkrétních informací. Jako podkladové materiály byly zpracovány některé studie sumarizující sebraná data. Podstatným zpracováním jednotlivých studií byl také pohled různých odborných skupin, (biologové, krajináři, hlukaři, zdravověda, zpracovatelé územního plánu). Dalším důležitým metodickým dokumentem je Metodický pokyn AOPK ČR - V. Petříček, K. Macháčková: Posuzování záměru výstavby větrných elektráren v krajině 2000. V širším kontextu pro posouzení vlivu VTE na krajinný ráz se vycházelo z Metodického doporučení AOPK ČR – I. Míchal: Hodnocení krajinného rázu a jeho uplatňování ve


veřejné správě, 1999. Zpracovatel posudku na krajinný ráz uvádí fakt, že v době zpracování tohoto studie neexistuje závazná metodika pro hodnocení vlivu záměru na krajinný ráz. Jeho studie proto vychází ze stávajících metodických doporučení (Vorel et al., 2004; Míchal et al., 1999; Löw, 1999; Bukáček & Matějka, 1999; Petříček & Macháčková) a dále z návrhů metodik vyhodnocování vlivů liniových staveb na krajinný ráz (Bajer et al., 2000; Vorel, 1997; AECOTEM, 1988;

Kolektiv, 1994). Dotčené problematice byly rovněž

věnovány dva sborníky z pracovního semináře (Sklenička & Zasadil, eds., 1998), resp z kolokvia (Vorel & Sklenička, eds., 1999) a konference (Vorel & Sklenička, eds., 2006), které sloužily jako další podklad metodologického charakteru pro vypracování tohoto elaborátu.

Protože si zpracovatel oznámení – uvědomuje problematiku hodnocení vlivu staveb na krajinný ráz, použil k hodnocení také některá metodická doporučení zpracovaná AOPK pro hodnocení krajinného rázu a pro umisťování VTE do krajiny. Přesto, že jsou metodická doporučení vytvořena pro podporu rozhodování příslušných orgánů veřejné správy (státní orgány a zastupitelské orgány), jejich obsah a hlavně aplikace obsahu těchto metodických doporučení přispěje k objektivnějšímu hodnocení v hodnocení vlivu VTE na krajinný ráz.


C.

ÚDAJE

O

STAVU

ŽIVOTNÍHO

PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ


1. Výčet

nejzávažnějších

environmentálních

charakteristik

dotčeného území

Identifikace dotčené lokality Krajinná pestrost Šluknovského výběžku je dána především tím, že se zde stýkají tři horopisné celky odlišného geologického vývoje: Šluknovská pahorkatina, tvořící větší část výběžku, na jihu ohraničená tzv. lužickou poruchou. Ta probíhá přes Brtníky, Vlčí Horu, Rybniště a jižně od Dolního Podluží. Děčínská vrchovina, přesněji její severovýchodní cíp, na Z a JZ od Krásné Lípy. Bývá označována jako České Švýcarsko. Lužické hory, které tvoří mohutnou hradbu ohraničující Šluknovský výběžek na JV. Šluknovská pahorkatina je mírně zvlněná krajina s pestře se střídajícími lesy, zemědělskou půdou i lidskými sídlišti. Oblast Děčínské vrchoviny zasahující do jihozápadní části Šluknovského výběžku nevyniká vysokými vrcholy. Její charakter je spíše určován hluboce zaříznutými kaňonovitými údolími vodních toků mezi strmými pískovcovými skalami Lesnatost Šluknovského výběžku v severní, západní a jižní části je poměrně velká a vytváří přirozenou hranici mezi ČR a Německem.Skladba dřevin 65 - 70 % smrk, buk 20 % následuje borovice, modřín a další dřeviny. Ve vlastním výběžku je vytvořeno 12 honiteb, ve kterých se loví převážně zvěř srnčí a zvěř černá, výjimečně zvěř jelení a dančí, z šelem liška obecná. K obrazu krajiny Šluknovského výběžku patří i rozsáhlé plochy pastvin a luk. Necitlivě prováděné meliorace nás sice v minulých desetiletích připravily o mnohé ozdoby naší přírody, jakými byly třeba úpolínové louky. Podnebí Šluknovského výběžku se v mnohém liší od vnitřních Čech, je drsné a bohaté na srážky. Lužické hory oddělují oblast od České kotliny a vystavují ji silným vlivům oceánickým, které se projevují mírnějšími zimami a chladnějšími léty, menšími ročními i denními výkyvy teplot a větším množstvím srážek a velkou oblačností. Na průběh ročních teplot vzduchu má velký vliv nadmořská výška a reliéf krajiny. Posuzované území se rozprostírá na návrší Větrník (k. 481), které se nalézá na VSV okraji obce Mikulášovice. Zájmové území v okolí vrchu Větrník z větší části pokrývají louky a pastviny.


Územní systém ekologické stability krajiny Územní systém ekologické stability (ÚSES) je vybraná soustava ekologicky stabilnějších částí krajiny, účelně rozmístěných podle funkčních a prostorových kritérií tj. podle rozmanitosti potenciálních přírodních ekosystémů v řešeném území, dle aktuálního stavu krajiny a společenských limitů a záměrů určujících současné a perspektivní možnosti kompletování uceleného systému. Cílem ÚSES je izolovat od sebe ekologicky labilní části krajiny soustavou stabilních a stabilizujících ekosystémů. Popis výše uvedených prvků ÚSES v nejbližším okolí záměru (obrázek č.4) •

Z směrem ve vzdálenosti cca 3,6 km vzdušnou čarou od posuzovaného záměru se nachází regionální biocentrum (RBC) Tanečnice.

•

V směrem ve vzdálenosti cca 6,4 km vzdušnou čarou od posuzovaného záměru se nachází hranice regionálního biocentra Karlovo údolí.

•

JV směrem ve vzdálenosti cca 3,4 km vzdušnou čarou od posuzovaného záměru se nachází hranice regionálního biocentra Brtníky.

•

SSZ směrem ve vzdálenosti cca 7,3 km vzdušnou čarou od posuzovaného záměru se nachází hranice regionálního biocentra Jáchym

•

S směrem ve vzdálenosti cca 5,7 km vzdušnou čarou od posuzovaného záměru se nachází hranice regionálního biocentra Špičák

•

SV směrem ve vzdálenosti cca 10,9 km vzdušnou čarou od posuzovaného záměru se nachází hranice regionálního biocentra U hranice

•

Nejbližším regionálním biokoridorem (RBK) je Karlovo Údolí – Brtník , který leží V směrem ve vzdálenosti cca 4 km od navrhovaného záměru.

•

V směrem ve vzdálenosti cca 6,6 km vzdušnou čarou od posuzovaného záměru probíhá regionální biokoridor Karlova údolí - Dymník

•

V směrem ve vzdálenosti cca 7,2 km vzdušnou čarou od posuzovaného záměru probíhá regionální biokoridor Karlova údolí - U hranic

•

SSV směrem ve vzdálenosti cca 6,5 km probíhá regionální biokoridor RK 541 - Špičák

•

SSV směrem ve vzdálenosti cca 8,6 km vzdušnou čarou od posuzovaného záměru probíhá regionální biokoridor U hranice – stát. hranice

http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/


Zvláště chráněná území a) velkoplošná ZCHÚ (obrázek č.5) Řešené území nespadá do žádného velkoplošného chráněného území. Nebližší CHKO „Labské pískovce“ leží J směrem ve vzdálenosti cca 1000 m od námi popisované lokality. JJV směrem cca 2,7 km leží Národní park „České Švýcarsko“. Území v České republice nejnovějšího a v pořadí čtvrtého Národního parku České Švýcarsko je součástí širší oblasti Labských pískovců, nazývané již po dvě staletí Českým a Saským Švýcarskem. Národní park České Švýcarsko (byl vyhlášen k 1. 1. 2000) o celkové rozloze 79 km² z čehož 97 % tvoří lesy. Sídlem Správy Národního parku je město Krásná Lípa. Hlavním předmětem ochrany v Národním parku České Švýcarsko je unikátní geomorfologie skalního města a na ni vázaná rozmanitost rostlin a živočichů. Typické jsou nesčetné skalní hřbety, kaňony, pískovcové věže a stolové hory strmící nad nedohledným mořem lesů.

b) maloplošná ZCHÚ Řešené území se přímo nedotýká žádného maloplošného chráněného území ve smyslu zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny. V nejbližším okolí byly vyhlášeny tyto maloplošné ZCHÚ •

JJV směrem ve vzdálenosti cca 12 km - přírodní reservace „Velký rybník“

Přírodní rezervace (138 ha) – rybník na severozápadním okraji obce Horní Podluží. Předmětem ochrany je rozsáhlá vodní plocha a přilehlé rákosiny, rašelinné louky a mokřady s odpovídajícími rostlinnými společenstvy a na ně vázanou faunou. Tato přírodovědecky nejvýznamnější lokalita regionu má především ornitologický význam jako významná tahová zastávka a hnízdiště nadregionálního významu (např. jeřáb popelavý, potápka rudokrká, orel mořský, moták pochop). Roste zde řada chráněných a mizejících druhů rostlin, jako je prstnatec májový, vachta trojlistá, všivec ladní, starček potoční. Na části rybníku je povoleno sportovní rybaření. •

JV směrem ve vzdálenosti cca 13,8 km se nalézá přírodní rezervace „Světlík“


Přírodní rezervace (49 ha) – rybník a rašeliniště 1,5 km severně od obce Horní Podluží. Toto chráněné území je regionálně významným hnízdištěm vzácného vodního ptactva a významnou tahovou zastávkou s přímou návazností na nedaleký Velký rybník (vzdálenost cca 1,5 km). Nejvýznamnějším hnízdícím ptačím druhem je zde jeřáb popelavý, dále např. potápka roháč, rákosník velký, bekasina otavní. V rybníku je povolen chov ryb pro sportovní rybaření. •

J směrem ve vzdálenosti cca 15,6 km se nalézá přírodní reservace „Studený vrch“

Přírodní rezervace (113 ha) – vrcholové partie vrchu Studence asi 5 km severovýchodně od České Kamenice. Ukázka přirozených lesních společenstev s chráněnými druhy rostlin a živočichů (např. zmije obecná, slepýš křehký, skokan hnědý, puštík obecný, holub hřivnáč, strakapoud velký apod.). Rezervace je rovněž pravidelným stanovištěm kamzíka horského •

J směrem ve vzdálenosti cca 13, 7 km se nachází přírodní rezervace „Pavlino údolí“

Tato přírodní rezervace (163 ha) – představuje kaňonovité údolí potoka Chřibská Kamenice mezi obcemi Jetřichovice, Rynartice a Studený. Je to významné útočiště řady rostlinných (např. žluťucha orlíčkolistá, mokrýš vstřícnolistý) a živočišných druhů (např. kamzík horský, mihule potoční). c) CHOPAV Nařízením vlády ČSR č.85/1981 Sb. o chráněných oblastech přirozené akumulace vod (CHOPAV) byly vyhlášeny : Chebská pánev a Slavkovský les, Severočeská křída, Východočeská křída, Polická pánev, Třeboňská pánev a Kvartér řeky Moravy. Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (dále CHOPAV) jsou ustanovením § 28 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), definovány jako oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod. V těchto oblastech se zákonem č. 254/2001 Sb., v rozsahu stanoveném nařízením vlády, zakazuje: zmenšovat rozsah lesních pozemků, odvodňovat lesní pozemky, odvodňovat zemědělské pozemky, těžit rašelinu, těžit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné


zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod, těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny, ukládat radioaktivní odpady. Vláda tyto oblasti vyhlašuje nařízením. Celé posuzované území leží cca 900 m J směrem od hranice CHOPAVu - Chráněné oblasti přirozené akumulace vod – Severočeská křída (obrázek č.8) d) Chráněná ložisková území (CHLÚ) Chráněné ložiskové území - znamená ochranu ložiska proti znemožnění nebo ztížení jeho dobývání. V zájmu ochrany nerostného bohatství se nesmí v CHLÚ zřizovat stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska (§16 - §19 horního zákona). Nejbližší dobývací prostor je cca 3,5 km S směrem. (obrázek č.6) Dobývací prostory těžené

v mapě

Identifikační číslo

Název

70511

Císařský 49101811 Kamenolom Císařský a.s., Brno

IČO

Organizace

Nerost

Stav využití

Surovina

olivinický čedič

těžené

Stavební kámen

V popisovaném území se nenachází žádné CHLÚ.

NATURA 2000 Ptačí oblast - Nejbližší vyhlášenou ptačí oblastí (PO) (obrázek č.7) pískovce, vzdálené

je oblast Labské

cca 1000 m J směrem. Území Labských pískovců, resp. Českého

Švýcarska stalo součástí soustavy vybraných evropsky významných ptačích území. Vyhlášeno dne 8.12. 2004, kdy se území Labských pískovců, resp. Českého Švýcarska stalo Nařízením vlády č. 683 Sb. členem soustavy ptačích oblastí EU. Tato oblast byla vyhlášena pro 4 druhy ptáků, kteří jsou z pohledu EU ohroženi – sokol stěhovavý (Falco peregrinus), 7 – 10 párů, datel černý (Dryocopos martius), 130 – 150 párů, výr velký (Bubo bubo), 6 – 10 párů a chřástal polní (Crex crex), 30 – 50 volajících samců. ( www.labskepiskovce.cz) Evropsky významné lokality – je oblast České Švýcarsko ( NP, CHKO) hranice je vzdálená cc 2,7 km JJV směrem. České Švýcarsko zaujímá plochu necelých 79 km2 a hraničí s Národním parkem Saské Švýcarsko na německé straně hranic. Nejzajímavější je proslulá Pravčická brána, největší pískovcový skalní brána v Evropě.


Hlavním předmětem ochrany Národního parku České Švýcarsko je především velmi charakteristicky vyvinutý pískovcový fenomén, tj. unikátní geomorfologie pískovcového skalního města a na ni vázaná bidoverzita. Národní park České Švýcarsko je součástí rozsáhlejší geomorfologické jednotky Labských pískovců, zaujímající po obou stranách hranice celkem ca. 700 km2. Dle vyjádření KÚ Ústeckého kraje záměr „2 ks VTE Mikulášovice“ nemůže mít významný vliv na evropsky významné lokality ani ptačích oblastí. (příloha str.87)

Území přírodních parků Přírodní park je definován v zákoně 114/1992 Sb., a to ve stejném paragrafu jako krajinný ráz (§12): K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí tohoto zákona, může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území. Přírodní park nemá povahu zvláště chráněného území ve smyslu ust. § 14 zákona 114/92 Sb. Území nepožívá plné zvláštní ochrany některého ze zvlášť chráněných území, ale také již nikoli jen obecné ochrany. Přichází v úvahu pro území, v němž jsou soustředěny významné estetické a přírodní hodnoty. Přírodní park vymezuje zákon 114/92 Sb. velmi volně, což umožňuje využití této kategorie pro ochranu a usměrňování využívání částí krajiny, které nemají parametry velkoplošných a maloplošných zvláště chráněných území. V širším okolí se nachází žádná území přírodních parků.

Významné krajinné prvky Významný krajinný prvek (VKP) je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. (§ 3, odst. 1, písm. b zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. v platném znění, dále jen zákon). VKP jsou vymezeny ve dvou rovinách. •

VKP ze zákona. - Jsou za ně prohlášeny veškeré lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Nejbližší prameniště se nachází JV směrem cca120 m.


•

VKP registrované. Ty části krajiny, které zaregistruje dle §6 OOP jako VKP, zejména mokřad, stepní trávník, remíz, mez, trvalá travní plocha, naleziště nerostů a zkamenělin, umělý i přirozený skalní útvar, výchoz či odkryv nebo i cenná plocha porostů v sídelním útvaru, kterou může být i historická zahrada nebo park (historické zahrady a parky mohou být zároveň nemovitou památkou podle zákona o státní památkové péči č. 20/1987 Sb. v platném znění).

VKP jsou kategorií ochrany těch částí (segmentů) volné krajiny, které nedosahují parametrů pro vyhlášení za zvláště chráněnou část přírody (tj. zvláště chráněná část přírody, např. chráněné území, nemůže podle zákona být registrována jako VKP). Záměr do VKP nezasáhne.

Území historického, kulturního nebo archeologického významu Vznik Mikulášovic spadá do 12. století , kdy zde žilo několik rodin, které se zabývaly pálením uhlí a později v době kolonizace zde byla založena míšeňským biskupem a šlechtou malá vesnička s kapličkou zasvěcené sv. Mikuláši. V té době se obyvatelé začali více věnovat zemědělství a chovu dobytka. Do délky rozložená obec, s hrázděnými domy kolem kostela, postrádá městský střed. Přestože Mikulášovice jsou především průmyslovou obcí, bylo tu před 200 lety 98 selských usedlostí. V roce 1779 měla obec už 3 700 obyvatel. Mikulášovice byly klasickou severočeskou průmyslovou vesnicí a v této době byly jednou z největších obcí bývalého Rakouska Uherska a dne 1. února 1916 byly císařem Františkem Josefem I. povýšeny na město a byl jim udělen městský znak. Neobyčejnou harmonii přírody navíc dotváří četné památky lidové architektury roubených a hrázděných domů. V blízkosti uvažovaného záměru se nevyskytují žádné architektonické ani historické památky, které by mohla případná realizace záměru ovlivnit. Evidence kulturních památek zapsaných v Ústředním seznamu kulturních památek ČR Číslo rejstříku Název okresu

Sídelní útvar

čp.

Památka

44067 / 5-5385 Děčín

Dolní Mikulášovice

krucifix

16253 / 5-3858 Děčín

Mikulášovice

kostel sv. Mikuláše

18739 / 5-3859 Děčín

Mikulášovice

kaple Nejsvětější Trojice

Ulice,nám./umístění Tomášov

Oznámení dle §6 zákona č.100/2001Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) – v rozsahu přílohy č.4 tohoto zákona. 39/106 VTE Mikulášovice Název záměru EURO – WIND s.r.o. Zadavatel: Zpracovatel: Mgr.Luboš Motl, držitel autorizace podle zák.č.100/2001 Sb. – Č.j.:1522/243/OPŽV/99 Environmentální a ekologické služby s.r.o., Jiráskova 413, Litvínov, 476731518-21,731 411 700 [email protected], www.ees-servis.cz 49088 / 5-3860 Děčín

Mikulášovice

kaplička Tří otců

11449 / 5-5778 Děčín

Mikulášovice

kaplička Wähnerova

22205 / 5-3861 Děčín

Mikulášovice

čp.2

měšťanský dům

44098 / 5-5447 Děčín

Mikulášovice

čp.4

lékárna

24120 / 5-3862 Děčín

Mikulášovice

čp.5

venkovská usedlost

101489

Děčín

Mikulášovice

čp.311

venkovský dům

12336 / 5-5495 Děčín

Mikulášovice

čp.449

venkovská usedlost

12335 / 5-5494 Děčín

Mikulášovice

čp.450

venkovská usedlost

12334 / 5-5493 Děčín

Mikulášovice

čp.516

venkovská usedlost

12048 / 5-5447 Děčín

Mikulášovice

čp.1002

při čp. 67

v areálu s hvězdárnou čp. 1002

hvězdárna

Zdroj: http://monumnet.npu.cz/pamfond/hledani.php

Území hustě zalidněná Mikulášovice mají statut města, celkem zde žije 2 519 obyvatel s průměrným věkem 35,6. Mikulášovice leží ve Šluknovském výběžku s rozlohou 2586 ha v malebném lesnatém údolí Šluknovské pahorkatiny, pro kterou je charakteristický mírně zvlněný reliéf.

Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení Nejsou zpracovatelům dokumentace podrobněji známy (např. sesuvná území atp.). Poloha záměru se nenachází v území, které by z hlediska podloží, geomorfologie, fyzikálně chemických vlastností půd atp. mohlo být označeno za extrémní.

Staré ekologické zátěže

K ukládání pevných odpadů (s výjimkou odpadů nebezpečných) slouží skládka v Rožanech vzdálená cca 8 km JJV směrem, která je ve správě společnosti ESOMO. Další nejsou zpracovatelům dokumentace známy. V průběhu realizace se mohou staré zátěže ve formě nepovolených skládek odpadů (černých skládek) apod. objevit.


2. Charakteristika

současného

stavu

životního

prostředí

v dotčeném území Ovzduší a klima (klimatické faktory, kvalita ovzduší)

Ovzduší Imisní pozadí základních znečišťujících látek v regionu je zjišťováno nejblíže ve stanici ČHMÚ Valdek, který je vzdálena cca 9 km VVS směrem od námi popisované lokality. Hodnocení míry znečištění ovzduší vychází z monitorování koncentrací znečišťujících látek v přízemní vrstvě atmosféry v síti měřících stanic. Při hodnocení kvality ovzduší je zejména sledován vztah zjištěných imisních hodnot k příslušným imisním limitům. Systematicky a dlouhodobě jsou monitorovány koncentrace oxidu siřičitého, prašného aerosolu a oxidů dusíku jako základních indikátorů znečištění ovzduší. Údaje o imisní charakteristice lokality jsou převzaty od ČHMÚ - Kvalita ovzduší v roce 2006 z pohledu nové legislativy a přehled obcí se zhoršenou kvalitou ovzduší ve smyslu zákona 86/2002 Sb. v roce 2006. •

Zákonem č. 86/2002 Sb. jsou definovány oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší jako prováděcím právním předpisem vymezená část území (zóna) nebo sídelní seskupení (aglomerace), kde je překročena hodnota jednoho nebo více imisních limitů nebo cílového imisního limitu pro ozon nebo hodnota jednoho či více imisních limitů zvýšená o příslušné meze tolerance.

Dle věstníku MŽP (částka 4/2008) není posuzovaná oblast zařazena do tohoto seznamu. Tabulka – přehled imisních limitů dle NV č. 597/2006 Sb. látka SO2 NO2 PM10

doba průměrování 1 hod 24 hod 1 hod 1 kalendářní rok 24 hod 1 kalendářní rok

imisní limit 350 125 200 40 50 40


Tabulka - Výsledky měření imisí v roce2007 [µg/m3]. Měřící stanice Valdek znečišťující látka rok hodinové hodnoty denní hodnoty roční hodnota

maximální 98% kvantil maximální 98% kvantil průměr

SO2 2007 89,7 25,0 25,6 18,1 5,9

NO2 2007 53,6 31,6 36,0 26,9 10,0

PM10 2007 93,0 43,0 55,3 34,8 13,2

Zdroj : http://www.chmi.cz/uoco/isko/tab_roc/2007_enh/cze/index.html

•

Nařízením vlády č. 597/2006 Sb., jsou stanoveny imisní limity pro ochranu ekosystémů (příloha č. 1 k tomuto nařízení). Na posuzované území se tedy vztahují tyto níže uvedené imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace.

Tabulka - imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace Znečišťující látka SO2

Hodnota imisního limitu [µg.m-3] kalendářní rok a zimní období (1.10.-31.3.) 20 Doba průměrování

NOx

1 kalendářní rok

30

Současná imisní situace v lokalitě Imisní pozadí obecně se vyskytujících škodlivin v regionu je zjišťováno ve stanici ČHMÚ Valdek (vzdálenost cca 9 km). Stanice charakterizuje relativně čistou oblast bez významné dopravy a průmyslových zdrojů. Výsledky měření jsou převzaty z ročenky ČHMÚ a jsou uvedeny ve výše uvedených tabulkách.

Klima Podnebí Šluknovského výběžku se v mnohém liší od vnitřních Čech, je drsné a bohaté na srážky. Lužické hory oddělují oblast od České kotliny a vystavují ji silným vlivům oceánickým, které se projevují mírnějšími zimami a chladnějšími léty, menšími ročními i denními výkyvy teplot a větším množstvím srážek a velkou oblačností. Na průběh ročních teplot vzduchu má velký vliv nadmořská výška a reliéf krajiny. Charakteristika klimatické oblasti: Podnebí Šluknovského výběžku patří mezi klimatických oblastí ČR dle Quitta (Quitt, 1971) do regionu MT4, které je charakterizováno :


Klimatické charakteristiky: Počet letních dnů Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu Průměrná teplota v říjnu Počet dnů se srážkami 1 mm a více Úhrn srážek ve vegetačním období Úhrn srážek v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou

MT4 20 - 30 110 - 130 40 - 50 -2 až -3 16 - 17 6-7 6-7 110 - 120 350 - 450 350 - 450 60 - 80

Voda Z hydrogeologického hlediska lze celé zájmové území charakterizovat jako hydrogeologický masiv s obecně monotónními hydrodynamickými poměry a nízkou, především puklinovou propustností hornin. Maximální hloubka zvodní zde dosahuje cca 20–30 m v zónách zvětralin a při povrchového rozpojení puklin; pouze ojediněle, v otevřených puklinách, se mohou vyskytnout i zvodně hlubší. Hydrogeologická situace je místy komplikována silným tektonickým postižením a usměrněním až zbřidličnatěním horninového prostředí. Hydrologicky náleží vymezená OKR2 k povodí Labe (dílčí povodí Pravostranné přítoky Labe ze Šluknovského výběžku), do něhož je odvodňována prostřednictvím tří toku 2. řádu – Sprévy (Spree), jejímž přítokem je zde Rožanský potok s řadou pramenných zdrojnic ve šluknovské kotlině (sv. okraj OKR), Křinice, okrajově svým povodím zasahující do jv. cípu oblasti, a Lachsbachu, jehož zdrojnicemi jsou veškeré vodoteče zbývajícího území OKR. Na celé řadě vodotečí, včetně pramenných vlásečnic, je ve sledovaném území založeno poměrně velké množství retenčních nádrží, od drobných rybníčku až po několikahektarové vodní plochy (napr. Bobří a Luční rybník u Šluknova nebo Zámecký rybník u Lipové).(Obst str. 9) JV až SV směrem v úbočí vrchu Větrník se nacházejí prameniště, mokřady a niva drobné vodoteče (bezejmenného levostranného přítoku Vilémovského potoka), který je vzdálen cca 120 m od námi popisované lokality.

2

Oblast krajinného rázu


Na převážné části hodnoceného území převládají v současné době louky, pastviny nebo neudržované drny, které v krajině na mnoha místech prakticky zcela omezují intenzivnější projevy plošného smyvu i rýhové eroze.

Geologie, půda Česká Vysočina

Provincie:

Subprovincie:

Krkonošsko – jesenická subprovincie

Oblast:

Krkonošská oblast Celek:

Šluknovská pahorkatina

Lokalita spadá do oblasti Šluknovska, nejsevernějšího výběžku Čech. Je tvořen Šluknovskou pahorkatinou, který tvoří lužický žulový masív – jeden z největších žulových ploch ve střední Evropě. Na západě je omezen západolužickou poruchou, na jihu a jihovýchodě hraničí podél lužické poruchy s uloženinami České křídové tabule, na východě se stýká s Krkonošským krystalinikem. Základními stavebními horninami tohoto území jsou různé typy granodioritů a žuly, které tvoří poměrně nízké a široké hřbety oddělené širokými údolími, přičemž nad tento parovinný reliéf pronikají kupovité vrchy, tvořené vulkanickými třetihorními horninami, čediči nebo znělci. Do nižších částí území pronikl ve starších čtvrtohorách pevninský ledovec, který svými záplavami v době tání zaplnil údolí nánosy štěrkopísků, a tak přispěl k současnému reliéfu krajiny s nevelkými výškovými rozdíly. V jižní části území je Šluknovská pahorkatina oddělena od Lužických hor tzv. lužickým přesmykem. Je to jedna z našich nejvýraznějších poruch. Pískovce usazené na mořském dně byly ve druhohorách mírně tektonicky vyzvednuty nad Šluknovskou pahorkatinu, rozlámány a místy převráceny až o 90o. Místy byly z hlubokého podloží vyvlečeny části starších souvrství k povrchu.

Přírodní zdroje Přírodní zdroje jsou ty části živé nebo neživé přírody, které člověk využívá nebo může využívat k uspokojování svých potřeb. Obnovitelné přírodní zdroje mají schopnost se při postupném spotřebovávání částečně nebo úplně obnovovat, a to samy nebo za přispění


člověka. Neobnovitelné přírodní zdroje spotřebováváním zanikají (zákon 17/1992 Sb., o životním prostředí). Přírodní zdroje záměrem nebudou nijak dotčeny.

Fauna a flóra K posouzení vlivů záměru na faunu a floru byl proveden ZÁKLADNÍ INVENTARIZAČNÍ BIOLOGICKÝ PRŮZKUM (Viz příloha – Dílčí studie a posudky č.5a, Ing. Čestmír Ondráček, Vít Tejrovský) - cévnaté rostliny, obratlovci, bezobratlí vymezeného zájmového prostoru, a to na konci vegetačního období v říjnu roku 2007. Zvláštní důraz byl kladen na zjištění zvláště chráněných druhů a druhů ve vazbě na soustavu NATURA 2000. Závěr průzkumu v dané lokalitě:

•

Botanika

o V zájmovém území bylo zaznamenáno 115 taxonů cévnatých rostlin. o V celém posuzovaném území nebyl zaznamenán žádný zvláště chráněný druh cévnatých rostlin(chráněných podle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb.)

•

Zoologie

Obojživelníci a plazi: o V zájmovém území byl v širším okolí zjištěn 1 druh obojživelníka, skokan hnědý, který nepatří mezi zvláště chráněné druhy. Ptáci : o V celém území a to včetně širších vztahů bylo zjištěno 24 druhů ptáků - z toho 3 druhy zvláště chráněných o Krkavec velký o Rorýs obecný o Vlaštovka obecná Tyto druhy lokalitu pouze příležitostně navštěvují, jedinci těchto druhů v dané lokalitě nebudou nijak negativně ovlivněny. o Z tohoto počtu jsou v tomto území 4 druhy hnízdící - žádný hnízdící druh nepatří mezi zvláště chráněné.


Je třeba upozornit na fakt, že všechny druhy volně žijících ptáků (nejen druhy zvláště chráněné) jsou chráněné zákonem dle §5a zák. 114/1992Sb. Savci : o V celém zájmovém území bylo zjištěno 9 druhů savců (žádný nepatří mezi zvláště chráněné druhy) Bezobratlí : o Z denních motýlů byly zjištěny 3 druhy. V dané lokalitě byly zjištěny 2 druhy Carabidae Závěr biologického průzkumu Současný záměr výstavby je situován mimo lokality, v nichž byl při předchozím průzkumu v letech 2005 a 2007 zjištěn výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. V území, kde je plánována výstavba dvou větrných elektráren, nebyl zaznamenán výskyt zvláště chráněných druhů rostlin. Zjištěné zvláště chráněné druhy ptáků území pouze příležitostně navštěvují a nebudou nijak negativně ovlivněny jedinci populací těchto druhů v dané lokalitě.

Krajina Z hlediska krajinného rázu a jeho vývoje tedy byla původní převážně lesní krajina vymezené oblasti postupnou kolonizací změně na pestrou mozaiku lesů, luk, orné půdy, důlních polí s povrchovými projevy po těžbě rud, větších sídel i drobných sídelních enkláv, rybníků a vodotečí (v původních korytech), členěnou ještě detailněji řadou dělících prvků (meze, kamenné snosy, remízy, lesíky, aleje podél cest, břehové porosty). Intenzivní využívání krajiny vedlo k degradaci krajinného rázu scelováním pozemků, odstraňováním drobných krajinných prvků, regulováním vodotečí (za současné likvidace břehových porostu), odvodňováním rozsáhlých ploch, rušením polních cest atd. Původní sídelní struktura území se sice v hrubých rysech dochovala, ale byla narušena zejména v detailu (demolice jednotlivých objektu, případně menších celku, prořídnutí zástavby větších sídel, výstavba architektonicky nekompatibilních obytných a účelových staveb a areálu ...). Popisovanou oblast krajinného rázu lze tedy označit za poměrně typickou zemědělsko-lesní krajinu příhraničních partií ČR, bez výraznějších krajinných dominant, s osídlením koncentrovaným do průmyslových maloměst a do vesnických sídelních útvarů s převažujícím


zemědělsko-rekreačním charakterem. Jižním okrajem zasahuje vymezená oblast krajinného rázu do CHKO Labské pískovce. (Obst/08)

Obyvatelstvo V zájmové lokalitě se nenacházejí území hustě osídlená. Nejbližší zástavba rodinných domů je cca 565 m. Nejbližší městem jsou Mikulášovice, které mají 4 katastrální území s rozlohou 2586 ha. V Mikulášovicích žije 2516 obyvatel.

Hmotný majetek Za hmotný majetek v tomto případě můžeme považovat technická zařízení různých právních subjektů (železnice, silnice a další komunikace, vysílače, malá vodní díla, mosty apod.).

Kulturní památky Malebné horské městečko Mikulášovice vzniklo asi kolem 12. století, kdy zde žilo několik rodin, které se zabývaly pálením uhlí a později v době kolonizace zde byla založena míšeňským biskupem a šlechtou malá vesnička s kapličkou zasvěcené sv. Mikuláši. V té době se obyvatelé začali více věnovat zemědělství a chovu dobytka. V roce 1779 měla obec už 3 700 obyvatel a podél místního potoka vyrůstaly první brusírny pro rozmáhající se nožířské řemeslo, které postupem času dávalo této obci ráz. Vznik nožířského průmyslu se datuje rokem 1794. Velký rozvoj průmyslu začal především v 19. století, kdy zde byla založena Průmyslová škola nožířská v roce 1891, která byla v roce 1954 přestěhována do Varnsdorfu. Mikulášovice byly klasickou severočeskou průmyslovou vesnicí a v této době byly jednou z největších obcí bývalého Rakouska - Uherska a dne 1. února 1916 byly císařem Františkem Josefem I. povýšeny na město a byl jim udělen městský znak. V těsném okolí uvažovaného záměru se žádné významné kulturní památky nevyskytují nebudou výstavbou VTE dotčeny.


3. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení Při celkovém hodnocení kvality životního prostředí a jeho únosného zatížení se budeme držet hlavních charakteristik dotčeného území : •

Dotčené území3 se nachází v Ústeckém kraji

•

Nejbližší CHKO je oblast Labské pískovce leží J směrem ve vzdálenosti cca 1000 m, nejbližší NP je České Švýcarsko, jehož hranice leží cca 2,7 km JJV.

•

V dotčeném území (na ploše zamýšleného záměru či v jeho těsném okolí) se nenacházejí prvky ÚSES, a to na lokální, regionální i nadregionální úrovni.

•

Dotčené území není součástí žádného přírodního parku.

•

Dotčené území se nenachází v blízkosti chráněného ložiskového území

•

Plocha uvažovaného záměru je vzdálená cca 1000 m od hranic ptačí oblasti Labské pískovce a cca 2,7 km od hranic EVL České Švýcarsko.

•

Dotčené území se nachází v neobydlené lokalitě, nejbližší zástavba je cca 563 m od plánované věže VTE, žádné zástavby se záměr bezprostředně nedotýká

•

Na ploše zamýšleného záměru se nenacházejí žádné registrované kulturní či historické památky

•

Dotčené území se nachází v oblasti antropologicky pozměněné.

•

V dotčeném území nebyly zjištěny extrémní poměry, které by mohly mít vliv na proveditelnost záměru.

3

Dotčené území – území, jehož ŽP a obyvatelstvo by mohlo být závažně ovlivněno provedením záměru nebo koncepce (dle naši potřebu cca okruh do 3 km) Posuzovaná lokalita, území – širší zájmové území (dle naši potřebu okruh cca 5 – 15 km) Plocha zamýšleného záměru – konkrétní místo výstavby záměru (označené parcelním číslem)


D.

KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA

VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ


I. Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti Zájmová lokalita (obrázek č.2,3) je z hlediska hustoty osídlení vhodným místem pro realizaci obdobného záměru. Vzhledem k malé hustotě zalidnění je negativní působení posuzovaného záměru na obyvatelstvo minimální. V úvahu přicházejí negativní vlivy hlukové zátěže (příloha – Dílčí studie a posudky č.1 Hluková studie, příloha – Dílčí studie a posudky č. 4 Posouzení vlivu hluku na veřejné zdraví), stroboskopického efektu (příloha – Dílčí studie a posudky č.3) a estetického vnímání krajiny (příloha – Dílčí studie a posudky č.2 Hodnocení vlivu na krajinný ráz). Tyto sledované veličiny jsou hodnoceny samostatnými odbornými studiemi a jsou řešeny v samostatných kapitolách.

1. Vliv na veřejné zdraví a bezpečnost §

Vliv provozu na faktor pohody obyvatelstva a životní prostředí při výstavbě

Budoucí provozovatel musí dodržovat všechny předpisy o ochraně životního prostředí. Umístění zařízení staveniště, skladovacích ploch, případná deponie zeminy a volba příjezdových cest na staveniště musí být provedeny s ohledem na ochranu životního prostředí. Po dobu realizace stavby lze předpokládat při deštivém počasí možnost částečného znečištění silnic a komunikací z důvodu výjezdu stavební mechanizace a vozidel ze stavby. Silnice a komunikace zasažené stavbou musí být po dobu stavby průběžně čištěny. Případné škody na pozemcích v příjezdových trasách způsobené průjezdem stavební mechanizace a vozidel budou po dokončení stavby odstraněny a okolí uvedeno do původního stavu. Vlivy na obyvatelstvo lze považovat za nevýznamné.

§

Vliv hluku na veřejné zdraví

Pro objektivní zhodnocení vlivů na hlukovou situaci byl zpracován odborný posudek (příloha – Dílčí studie a posudky č.4) – Ing. Dana Potužníková, autorizovaná osoba k hodnocení zdravotních rizik expozice hluku, číslo osvědčení 004/04 a osoba způsobilá pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví, osvědčení odborné způsobilosti 2/2004


Podkladem pro hodnocení hluku na veřejné zdraví byla hluková studie (Ing. Aleš Jirásko). Cílem práce bylo posoudit vliv hluku ( infrazvuk a nízkofrekvenční hluk) na lidské zdraví. Ochrana veřejného zdraví je stanovena zákonem č.258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví. Hygienické limity pro hluk jsme již zmiňovali v kapitole III. Údaje o výstupech, odstavec č.4 - HLUK dle (Nařízení vlády č. 148/2006 ). Vzhledem k tomu, že stanovení limitních hodnot nízkofrekvenčního hluku a infrazvuku v komunálním prostředí je velmi obtížné a evropské země ani USA závazný limit pro komunální prostředí nemají, proto není ani v našem NV č. 148/2006 hygienický limit stanoven. Nepříznivé účinky hluku na lidské zdraví jsou obecně definovány jako morfologické nebo funkční změny organismu, které vedou ke zhoršení nebo poškození jeho funkcí, ke snížení odolnosti organismu vůči stresu nebo zvýšení vnímavosti k jiným nepříznivým vlivům prostředí. Závěr hodnocení: Na základě vyhodnocení podkladů – literárních rešerší a zkušeností z měření hlučnosti lze konstatovat následující závěry: •

Z hlediska odborného lze vyslovit předpoklad, že hluk z provozu větrných elektráren nebude v chráněném venkovním prostoru, resp. chráněném venkovním a vnitřním prostru staveb v posuzovaných obcích zdrojem infrazvuku, resp. nízkofrekvenčního hluku.

•

U obyvatel, kteří mají k těmto zdrojům negativní postoj např. z důvodu subjektivně vnímaného rušení krajinného rázu, může být odmítavý postoj prezentován jako obtěžování a rušení bez ohledu na akustické vlastnosti VE.

•

Absolutní počet potenciálně obtěžovaných obyvatel v jednotlivých zájmových lokalitách je uveden v odborné studii, ze které vyplývá, že maximální počet obtěžovaných obyvatel v noční době bude pravděpodobně 99 až 173 z celkového počtu 764, v denní době pak 152 až 226. Tento odhad je však velmi nadsazený. Jedná se tedy o horní odhad % obtěžovaných osob, resp. maximální odhad počtu pravděpodobně obtěžovaných osob. Počet obtěžovaných obyvatel bude nižší, výpočtem bylo přihlédnuto k nejkritičtějším místům v jednotlivých zájmových lokalitách a ty byly vztaženy ke všem obyvatelům žijících v obci.

•

Doporučuji ve zkušebním provozu provést měření hlučnosti instalovaných VE akreditovanou nebo autorizovanou laboratoří dle doporučené metodiky k přesnému zjištění ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq,T a také se zaměřením na detekci


infrazvuku a nízkofrekvenčního hluku. Nastavení omezení výkonu VE doporučuji měřit v kritickém výpočtovém bodě č. 15 Mikulášovice č.p. 29, resp. v případě sekundární emise stromů vypočítat z měření v poloviční vzdálenosti nebo v referenčním místě u VE. Vlivy záměru na zdraví obyvatel lze hodnotit, při dodržení navrhovaných opatřen,í jako přijatelné.

§

Stroboskopický efekt

Z důvodu posouzení vlivu stroboefektu na okolní populaci a na faktor pohody byl zpracován odborný posudek – RNDr. Petr Obst – držitel autorizace k hodnocení vlivů staveb, činností technologií na ŽP dle zák. 100/2001 Sb. (příloha – Dílčí studie a posudky č.3Stroboskopický efekt): Shrnutí: Hodnocení podobného jevu není dosud v ČR ani formálně ani obsahově upraveno závaznou právní nebo metodickou formou a nejsou stanoveny ani příslušné hygienické normy. Proto byla použita metodika, vyvinutá autorem při hodnocení farmy VTE Boží dar (Obst, 2002). Autor posudku podrobně popisuje oblast vnímatelného dosahu rotujícího stínu pro typ Enercon E82. Stroboskopický efekt, vyvolaný stíny rotoru posuzovaných větrných elektráren VTE1 a VTE2, bude na lokalitě Mikulášovice pochopitelně přítomen. Zónu jeho vyššího kontrastu lze pro použitý typ Enercon E82 omezit na srpkovité plochy do vzdálenosti cca 460 m od projektovaných konvertoru, ale ani v této zóně nemá jev frekvenci dostatečnou ke spouštění fotosenzitivních epileptických záchvatu. Na základe údajů odborné literatury a výsledku předloženého modelu je tedy pravděpodobnost vyvolání fotosenzitivního epileptického záchvatu větrnými elektrárnami na lokalitě Mikulášovice prakticky nulová. Z hlediska možných přeshraničních vlivů lze konstatovat, že vnímatelný vliv stroboefektu je i přes relativní blízkost hranic SRN omezen pouze na území ČCR. Závěr studie: „…Na základě výše uvedených závěru lze z hlediska vlivu na okolní populaci a na faktor pohody ve sledovaném území označit stroboskopický efekt větrných elektráren v lokalitě


Mikulášovice za jev málo významný (lokálně) až nevýznamný (převážně), zejména s přihlédnutím k výše uvedené možnosti technického řešení

nepříznivé situace…“

(technické opatření v kapitole D/IV).

§

Vlivy sociálně ekonomické

Z hlediska sociálně ekonomického má posuzovaný záměr na obyvatelstvo jednoznačně pozitivní vliv. Jedná se o finance, které obec získá za prodej vyrobené elektrické energie do sítě ČEPS. Z hlediska rekreačního potenciálu lze s odvoláním na zkušenosti z jiných, již realizovaných projektů VTE konstatovat, že existence VTE neoslabí turistický zájem o danou lokalitu, ale spíše naopak. (viz např. VTE Vrch Tří pánů, Nová Ves aj.) Do Jindřichovic pod Smrkem se na dvě 600kW VTE během prvního roku provozu přijelo podívat přes 12 tisíc lidí. Pod stožáry vzniklo informační středisko spojené se stánkem s občerstvením. I to ilustruje, jak sousedství větrných elektráren může sloužit rozvoji obce a přilákání turistů. Větrné turbíny jsou zde symbolem ekologicky orientovaného rozvoje a ochrany přírody, což přispívá obci k pozitivnímu image.(zdroj: http://www.hnutiduha.cz/vitr/turiste.php) Vlivy záměru na obyvatelstvo z hlediska sociálně ekonomických vlivů lze hodnotit jako mírně pozitivní.

2. Vlivy na ovzduší a klima Posuzovaný záměr stavby nebude mít z hlediska svého provozu vliv na kvalitu ovzduší ani neovlivní klima dané oblasti. VTE neprodukují žádné emise do svého okolí. Zdrojem emitovaných škodlivin budou během výstavby automobily a stavební mechanismy. Charakter těchto zdrojů znečištění bude ale jen dočasný a v souhrnu hlavně maloplošný a liniový. Vzhledem ke klimatu v daném území a příznivým rozptylovým podmínkám nebude ani problém prašnosti tak význačný jako u jiných staveb obdobného charakteru. Vlivy záměru na ovzduší a klima lze hodnotit jako nevýznamné, v širším kontextu jako pozitivní.


3. Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky Zvuk je změna tlaku rozeznatelná lidským sluchem. Je důležité rozlišovat mezi akustickým výkonem daného typu turbíny a hladinou hluku (takzvaného akustického tlaku) v konkrétním místě, kde je zvuk vnímán nebo měřen. Akustický výkon udává výrobce turbíny na základě měření akreditované zkušebny. U moderních elektráren o výkonu 1 megawatt činí zhruba 100 až 106 decibelů (dB), podle typu turbíny a rychlosti větru, při němž je zvuk měřen. Měřitelný hluk u paty 100 metrů vysoké elektrárny tak bývá mezi 50 až 60 decibely. Na obrázku jsou uvedeny různé úrovně hluku, se kterými se setkáváme kolem nás.

Hygienické limity jsou stanoveny nařízením vlády č.148/2006 Sb.

ze dne 15.března 2006

„O ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.“ Hodnoty hluku v chráněném venkovním prostoru se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq, T . V denní době se stanoví pro osm souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin, v noční době pro nejhlučnější hodinu. Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku, s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku, se stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq, T se rovná 50 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní době podle přílohy č.3 k tomuto nařízení. •

Pro objektivní zhodnocení vlivů na hlukovou situaci byl zpracován odborný posudek ((příloha – Dílčí studie a posudky č.1) – Ing. Aleš Jiráska, znalec v oboru „Technická akustika“.


Hlukové pozadí v dané lokalitě stoupá se zvyšující se rychlostí větru. Protože při vyšších rychlostech větru již hladina hluku VE zaniká v hluku pozadí (tzv. sekundární emise - šum stromů, bouchání nebo hvízdání částí staveb), je vhodné změřit hluk pozadí v dané lokalitě před instalací VE a hodnotu porovnat s očekávanými hladinami akustického tlaku A LAeq,T Hodnota hluku pozadí v obci Mikulášovice pro referenční rychlost větru v = 8 ms-1 LAeq,T = 40.2 dB. Při vyšší rychlosti může dojít ke zvýšení hluku pozadí vlivem šumu jehličnatých stromů u některých objektů. Závěr hodnocení: „….Očekávané ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq,T ve výpočtových bodech reprezentujících

nejbližší

obytnou

zástavbu

nepřekračují

hygienické

limity

hluku

stacionárních zdrojů v chráněném venkovním prostoru staveb pro denní i noční dobu za těchto minimálních předpokladů: ·

pro denní dobu bez omezení výkonu VE (LwA = 103.4 dB),

·

pro noční dobu s omezením výkonu VE (LwA = 99.5 dB)

K přesnému zjištění ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq,T je možné provést zkušební měření hluku po instalaci VE, bude-li to možné, v obci Mikulášovice u čp. 29, nebo 146, resp. vypočítat z měření v poloviční vzdálenosti nebo v referenčním místě u VE…….“ Vlivy záměru na hlukovou situaci lze tedy hodnotit jako akceptovatelné v případě splnění požadovaných opatření.

4. Vlivy na povrchové a podzemní vody Stavba ani provoz projektovaného zařízení nemají prakticky žádný vliv na povrchové nebo podzemní vody (s možnou výjimkou případných havarijních situací, způsobených technologickou nekázní nebo poruchou mechanismů během stavby; tyto situace budou řešeny v souladu s havarijním řádem staveniště, resp. provozovaného zařízení). Vlivy záměru na povrchové a podzemní vody lze tedy hodnotit jako nevýznamné.

5. Vlivy na půdu Stavbou hodnoceného záměru bude mechanicky narušen svrchní půdní horizont o mocnosti 10–50 cm (dle požadavku DOSS, záleží na kvalitě půdy – třídy ochrany I.-V.) na ploše cca


2 * 256 m2 a horninové prostředí do hloubky 2–2,5 m v místě základových desek věží. Nové obslužné komunikace budou pouze účelové v celkové délce cca 276,5 m o šíři cca 4m, které budou navazovat na současnou komunikační síť. Většina dotčených ploch musí být po ukončení stavby uvedena do původního stavu nebo vhodně rekultivována, nadbytečný materiál bude využit v jiných částech staveniště. Jako kompenzaci za negativní ovlivnění půdy a její zábor je zpracovatelem oznámení navrženo kompenzační opatření, které spočívá ve výsadbě vhodných rostlinných společenstev podél vzniklé komunikaci či umělé vytvoření mezí a remízků, a to zejména z důvodu posílení ekologické stability dané lokality. Velikosti ovlivněných ploch a plocha s trvalým záborem půdy jsou uvedeny v kapitole B/III jejich velikost ve vztahu k danému segmentu i celému posuzovanému území. Jako zanedbatelný lze hodnotit i vliv výstavby kabelové přípojky, která povede pod zemí podél účelových cest. Integrita lokality nebude narušena. Celkově lze tedy vliv záměru na půdu označit za nevýznamný.

6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje Provozem VTE nebudou horninové prostředí lokality ani přírodní zdroje nijak ovlivňovány. Jako přírodní zdroj, který bude při provozu využíván, je možné považovat vítr a jeho energii. Vlivy záměru na horninové prostředí a přírodní zdroje lze tedy hodnotit jako nevýznamné.

7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy Vzhledem k umístění záměru nepředpokládáme, že by záměr mohl ohrozit biotop nebo vést k ohrožení určitého rostlinného či živočišného druhu, je předpoklad, že vyskytující se druhy ptáků a jiných živočichů jsou na přítomnost a zvýšený pohyb lidí přivyknuty. Od roku 2005 se hledala optimalizace umístění pro jednotlivé VTE, proto byly postupně vypracovávany a hodnoceny lokality pro vhodnost umístění VTE s ohledem na faunu a floru. Pro posouzení vlivů byly tak vypracovány 3 odborné posudky (příloha – Dílčí studie a posudky č.5a,b,c).


Potenciální vliv větrných elektráren na ptáky může být rozdělen do dvou skupin: přímé vlivy: 1. fyzická likvidace části populací a společenstev v místech stavby větrných elektráren a v místech prováděných výkopů a cest; 2. rušení vlivem stavebních prací nepřímé vlivy: 3. dočasná změna hydrologických poměrů v blízkosti prováděných výkopů; 4. otevření stávajících společenstev pro expanzi nepůvodních synantropních druhů rostlin do okolí příjezdové trasy, elektrické přípojky a výkopů. Hlavní potenciální rizika větrných elektráren pro ptáky (Langston., Pullan 2003): 1. Rušení vyvolávající jejich přemístění nebo vymizení 2. Riziko kolize s VE 3. Ztráta nebo poškození habitatu v důsledku výstavby VE a navazující infrastruktury Závěr biologického hodnocení – Ondráček, Tejrovský V/2008, (příloha – Dílčí studie a posudky č.5a) Přírodovědný průzkum byl realizován v roce 2005, 2007 a v roce 2008. Současný záměr výstavby je situován mimo lokality v nichž byl při předchozím průzkumu v letech 2005 a 2007 zjištěn výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. V území, kde je plánována výstavba dvou větrných elektráren nebyl zaznamenán výskyt zvláště chráněných druhů rostlin. Zjištěné zvláště chráněné druhy ptáků území pouze příležitostně navštěvují a nebudou nijak negativně ovlivněny jedinci populací těchto druhů v dané lokalitě. Vlivy záměru na faunu a floru lze hodnotit, při dodržení navrhovaných opatření jako za nevýznamná. §

Vlivy na ÚSES

Vycházíme-li ovšem z vlastní definice ÚSES (v kapitole C/1) je patrné, že na tyto se potom budou vztahovat veškeré zmíněné vlivy na floru a faunu.


Ovlivnění funkčnosti biokoridorů, zejména jejich přerušením či zúžením migračního prostoru, lze vyloučit. Ovlivnění biocenter jako zásobárny druhové diverzity není při tomto druhu stavby aktuální. Vlivy na ÚSES lze považovat za nevýznamné.

8. Vlivy na krajinu Krajinný ráz je chráněn podle ustanovení § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění.4. Umístění stavby, která je viditelná, která se projevuje v panoramatech krajiny, v dálkových či blízkých pohledech, v siluetě krajiny nebo v siluetě zástavby, která se projevuje vybočením z charakteru zástavby nebo z forem a hmot staveb, může představovat zásah do charakteru, rázu či identity krajiny v případě, že dotčené hodnoty krajiny jsou těmi rysy, které spoluvytvářejí krajinný ráz. Dle pojetí zákona o ochraně přírody je "krajina částí zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů

s

civilizačními prvky". Z toho vyplývá, že lze vylišit krajinu přírodní či přírodě blízkou na jedné straně a krajinu urbanizovanou dělenou na městskou či venkovskou na straně druhé. V zásadě každá stavba, která se objevuje v krajině (nadzemní - viditelná stavba), může ovlivnit existující ráz krajiny. Dikce zákona hovoří o narušení krajiny, která se vyznačuje přírodními či estetickými hodnotami, přítomností VKP, ZCHÚ, kulturními dominantami, harmonickým měřítkem a harmonickými prostorovými vztahy. Měla by to být krajina, jejíž přírodní, kulturní a historická charakteristika vytváří zřetelné rysy a znaky rázu, charakteru a identity krajiny. Navrhovaná stavba bude do určité míry ovlivňovat krajinnou scenérii především svou neobvyklostí (výška, architektura). Tím zasahuje především kulturně přírodní charakteristiku krajiny. Je pravděpodobné (je vycházeno především ze subjektivních pocitů člověka), že stavba při své výšce a neobvyklosti bude na sebe přitahovat pozornost a bude odpoutávat pozornost 4

"Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa i oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant, harmonického měřítka a vztahů v krajině". (odst. 1 § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění).


člověka od stávajících krajinných scenérií. Je však méně pravděpodobné, že se stane prvkem trvale dominantním vzhledem k omezené dlouhověkosti VE jako technické záležitosti. Jedná se o zařízení, které po skončení své funkčnosti je velmi snadno demontovatelné. Větrná elektrárna je dnes v celé Evropě vnímána jako moderní stavba symbolizující především kladný ekologický vztah obyvatel, kteří v blízkosti elektráren žijí.[16] §

Z důvodu objektivního zhodnocení vlivů uvažovaného záměru na krajinný ráz byl zpracován odborný posudek : RNDr. Petr Obst, (příloha – Dílčí studie a posudky č.2)

Hodnocení krajinného rázu bylo provedeno v souvislosti s plánovanou stavbou dvou větrných elektráren Enercon E82 v popisované lokalitě Mikulášovice. Grafickou analýzou digitálního modelu terénu byl stanoven rozsah viditelnosti stavby, na jeho základě a s přihlédnutím k přírodním a kulturně-historickým charakteristikám území byla vymezena oblast krajinného rázu (OKR) Velkošenovsko, zasahující částečně i na území SRN. S využitím relevantních údajů o posuzovaném území a s pomocí fotorealistických vizualizací záměru byl hodnocen vliv předmětné stavby na krajinný ráz vymezených celků a výsledky hodnocení lze shrnout: Závěr: „…..Hodnocené větrné elektrárny v lokalitě Mikulášovice jsou tedy z pohledu ochrany krajinného rázu záměrem akceptovatelným za podmínky dodržení všech výše uvedených opatření k minimalizaci případných negativníh dopadů záměru na krajinný ráz.“ (Obst, str. 23). Vlivy záměru na krajinu lze tedy hodnotit jako významné.

9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky se u posuzovaného záměru nepředpokládají . Vlivy záměru na hmotný majetek a kulturní památky lze tedy hodnotit jako nevýznamné.


II. Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska

jejich

velikosti

a

významnosti

a

možnosti

přeshraničních vlivů Pro větší objektivitu posouzení vlivů bylo hodnocení zpracováno dvěma způsoby: a) posouzení impaktu v impaktové matici metodou číselného poměru (systém rating) b) pomocí standardní pětibodové verbálně numerické stupnice preferované pro metodu TUKP dle Ecoimpact formula Přestože způsob hodnocení se u každého z metod odlišuje, výstupy jednotlivých hodnocení nejsou ve výrazných vzájemných protikladech. Pro zhodnocení současného a potenciálně možného stavu lze uvést následující hodnocení (hodnocení podle dostupných informací metodou a) posouzení impaktu v impaktové matici metodou číselného poměru (systém rating) podle Studies and methodologies, Scoping and Guidelines, London 1981) Hodnocení je uvedeno v tabulce č. 1 a stupnice hodnocení v tabulce č.2, další možností hodnocení je b) standardní pětibodová verbálně numerická stupnice preferovaná pro metodu TUKP dle Ecoimpact formula: Úplný expertní systém pro posuzování vlivu staveb a činností na životní prostředí. Manuál EIA, Ecoimpact, Praha 1992) - viz tabulka 3,4. Tabulka 1 - hodnocení podle dostupných informací metodou posouzení impaktu v impaktové matici metodou číselného poměru Ovlivněné systémy a složky prostředí

Hodnocení stavu Současný stav = bez vlivu

výsledný

Poznámka

A. Vlivy na obyvatelstvo vliv na veřejné zdraví

0

0

0

turismus a rekreace

0

0

0

sociální a ekonomické vlivy

0

+1

finanční kompenzace obci, podpora podnikání

0

0

B. Vlivy na složky prostředí (ekosystémy) Ovzduší klimatické vlivy


Ovlivněné systémy a složky prostředí

Hodnocení stavu Současný stav = bez vlivu

imisní zátěž

výsledný

Poznámka

0

+1

obnovitelný zdroj

vlivy na půdní poměry

0

-1

zábor ZPF

vlivy na znečištění půdy

0

0

vlivy na vodní režim

0

0

vlivy na znečištění vod

0

0

Fauna

0

-1

Flora

0

0

vliv na sídelní útvary

0

0

vliv na zemědělství

0

0

vliv na vodní hospodářství

0

0

vliv na estetiku území

0

+2/-2

Dle vnímání posuzovatele

vliv na dopravní systémy

0

0

Údržba, rekonstrukce cest

Půda

Voda

živé organismy Možnost ovlivnění avifauny

C. Vlivy na antropogenní systémy

0

tabulka 2 - Stupnice pro posouzení impaktu v impaktové matici metodou číselného poměru (systém rating) podle Studies and methodologies, Scoping and Guidelines, London 1981 Známka

Popis impaktu

+5

Vysoce dlouhodobý, nadměrně prospěšný ( nejvyšší možné ocenění)

+4

Vysoce prospěšný, avšak krátkodobě nebo rozsahem omezený

+3

Významně prospěšný, je však krátkodobý na velkém území nebo dlouhodobý na malém území

+2

Méně prospěšný, je však dlouhodobý nebo na velkém území

+1

Méně prospěšný na omezeném území

0

Žádný vliv

-1

Menší nepříznivé účinky na omezeném území

-2

Menší nepříznivé účinky, ale dlouhodobé nebo na rozsáhlém území


Známka

Popis impaktu

-3

Významné nepříznivé účinky, dlouhodobým působením na malém území nebo s krátkodobým působením na velkém území

-4

Vysoce nepříznivé účinky s krátkodobým působením nebo na omezeném území

-5

Vysoce nepříznivé účinky s dlouhodobým a územně rozsáhlým vlivem (nejnižší možné ohodnocení)

Z hlediska vlivu předmětné stavby na jednotlivé složky životního prostředí lze jejich významnost hodnotit pro:

OBYVATELSTVO Méně prospěšný na omezeném území

EKOSYSTÉMY Menší nepříznivé účinky na omezeném území

ANTROPOGENNÍ SYSTÉMY Méně prospěšný, je však dlouhodobý nebo na velkém území

nebo Menší nepříznivé účinky, ale dlouhodobé nebo na rozsáhlém území

Tabulka 3 - Verbálně numerická stupnice pro hodnoty relativních jednotek body 1

2

3

4

5

Verbální hodnocení Výskyt škodliviny, míra narušení, zátěž a impact je silný; časově pravidelný; periodicky se opakující; prostorově neomezený. Přijaté riziko je výjimečně nadprůměrné. Míra závažnosti (důležitosti) ukazatele je zanedbatelná (téměř nulováirelevantní). Jakost (kvalita) nebo řešení je neuspokojivé, neúplné, nevyhovující nebo nepřijatelné. Finanční náklady jsou nepřijatelné, příliš vysoké. Spolehlivost a bezpečnost záměru je nepřijatelná. Stupeň dosažení sledovaného technického nebo politického cíle je neuspokojivý. Výskyt škodliviny, míra narušení, zátěž a impact je silný; časově nepravidelný, dočasný, prostorově omezený. Přijaté riziko je nadprůměrné-jisté. Jakost (kvalita) nebo řešení je podprůměrné. Výskyt škodliviny, míra narušení, zátěž a impact je průměrný; na hranici přípustného limitu. Přijaté riziko je průměrné. Míra závažnosti ukazatele je důležitá (nezanedbatelná, relevantní). Jakost (kvalita) nebo řešení a finanční náklady jsou průměrné. Výskyt škodliviny, míra narušení, zátěž a impact je slabý; neškodný. Přijaté riziko je podprůměrné. Jakost (kvalita) nebo řešení je nadprůměrné. Výskyt škodliviny, míra narušení, zátěž a impact je téměř nulový; žádný. Přijaté riziko je téměř nulové; žádné. Míra závažnosti ukazatele je výjimečně důležitá (rozhodující).


Jakost (kvalita) nebo řešení je výjimečně nadprůměrná; progresivní Finanční náklady jsou nejnižší. Spolehlivost a bezpečnost záměru je plně zaručena. Stupeň dosažení sledovaného technického nebo politického cíle je maximálně možný.

Tabulka 4 – Porovnání aktivní a nulové varianty Kritérium vlivu

Aktivní varianta

Nulová varianta

Půda Ovzduší Povrchové vody Podzemní vody Flóra Fauna Ekosystémy Odpady Hluk Sociální a ekonomické vlivy Zaměstnanost Podmínky pro sport a rekreaci Dopravní systémy Historické a kulturní památky Soulad s ÚP Estetika území Rizika havárií

4 5 5 5 4 3 4 5 4 5 4 4 5 5 5 3 4

5 2 5 5 5 5 5 5 5 2 2 5 4 5 5 5 5

Předpokládaná interakce hodnocena jako: VN N n p P VP 0

Předpoklad interakce n P 0 0 n n n 0 n VP p n p 0 0 n n

velmi negativní negativní málo negativní málo pozitivní pozitivní velmi pozitivní žádný vliv, není rozdíl ve variantách

Vysoce pozitivní vliv hlediska socio – ekonomického Pozitivní a málo pozitivní vliv z hlediska ovzduší, zaměstnanosti, opravy stávajících komunikací Negativní a málo negativní vliv s ohledem na zábor půdy, floru, faunu a ekosystémy, hluk v přímé blízkosti VTE, rizika havárií, podmínek pro rekreaci, estetiku území V ostatních hlediscích žádný vliv se nepředpokládá.


Možnost přeshraničních vlivů: Jediný možný vliv může být pohledové znečištění krajiny a narušení linie horizontu. Dle zpracovatele posudku Vlivu na krajinný ráz (příloha – Dílčí studie a posudky č.2) je možné s ohledem na charakter záměru předpokládat i přeshraniční vlivy, a to především z hlediska vlivu na estetické a přírodní hodnoty krajinného rázu. Viditelnost vizuálně ovlivněného území je 5 km2 , což představuje pouhých 6,4 % celkové teoreticky ovlivnitelné plochy daného okruhu (78,54 km2). Z uvedené omezené viditelnosti posuzovaného záměru vyplývají i omezené možnosti společného vizuálního působení s dalšími stavbami a projekty tohoto typu v relevantním okolí5 (WP Šluknov- Království, VE Jiříkov, VE Horní PodlužíSvětlík). Případnou kumulaci vlivu VTE Mikulášovice a zmíněných záměru lze tedy považovat za nevýznamnou. Vizuální vliv předmětného záměru na území SRN lze tedy hodnotit jako nevýznamný.

5

Kapitola B/4 – Kumulace s jinými záměry


III. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech Pokud chápeme environmentální rizika jako soubor vlivů ohrožujících jednotlivé složky prostředí, pak je nutná jejich analýza v určitém časovém období. Z logického hlediska byla rizika prověřována v těchto etapách: -

rizika při samotném provozu posuzovaného záměru

-

rizika po překročení doby životnosti posuzované technologie

Při posuzování rizik bylo postupováno v souladu s platnou legislativou zejména dle zák. č. 59/2006 Sb. o prevenci závažných havárií a metodických pokynů MŽP ČR s touto problematikou souvisejících. Při uvedení do provozu je nutné, aby investor důsledně zpracoval provozní řády a bezpečnostní předpisy zejména s důrazem na ochranu lidského zdraví a životní prostředí. Vzhledem k technologii se problémy v této oblasti nepředpokládají.

Rizika při provozu posuzovaného záměru Při samotném provozu je rizika možno rozdělit do několika základních oblastí: a) Řešení požární bezpečnosti bude provedeno dle ČSN 73 0802 - Požární bezpečnost staveb a dalších navazujících norem, včetně instalace čidel pro detekci vznikajícího požáru a kouřových detektorů. Technické řešení spolu s monitorovacím a řídícím systémem v maximální možné míře vznik havárie eliminuje. Pro případ, že by k havárii došlo, budou navržena provozně - technická opatření, jejichž účelem je vliv havárie minimalizovat

b) Z hlediska ochrany veřejného zdraví musí všechna instalovaná zařízení splňovat limity dané legislativou v oblasti ochrany veřejného zdraví. (limity pro hluk, bezpečnost – informační tabule atd.)

c) V případě nakládání s chemickými látkami a přípravky podléhajícímu

režimu

zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích, bude zajištěno plnění veškerých ustanovení výše uvedených právních předpisů a vyhlášku č. 232/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o chemických látkách a chemických


přípravcích a o změně některých zákonů, týkající se klasifikace, balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků, ve znění pozdějších předpisů. Pro jednotlivé chemické látky a chemické přípravky je nutné zajistit bezpečnostní listy v českém jazyku ve smyslu vyhlášky MPO č. 231/2004 Sb., kterou se stanoví podrobný obsah bezpečnostního listu k nebezpečné chemické látce a chemickému přípravku, ve znění pozdějších předpisů.

d) V oblasti provozu vodního hospodářství areálu se nepředpokládá vznik nějakých významných havarijních rizik, které by mohly ohrožující tuto složku životního prostředí. Havarijní stavy na tomto úseku nelze předpokládat, spíše by se mohlo jednat o nestandardní stavy způsobené porušením příslušných provozních a bezpečnostních předpisů. [15]

e) V oblasti rizik vzniku možných havárií lze tato rozdělit do dvou základních oblastí: Subjektivní rizika se většinou týkají chyby obsluhy nebo špatné instalace technických zařízení - v našem případě se může jednat především o požár gondoly a dalšího elektrotechnického příslušenství. Tato rizika existují, jejich pravděpodobnost je stejná jako u ostatních elektrických zařízení. Zvláštní opatření není nutné realizovat. Objektivní rizika se týkají živelných pohrom a nestandardních klimatických stavů. Zejména se může jednat o větrné bouře, které by však musely několikanásobně překročit současné známé nejvyšší naměřené hodnoty rychlosti větru v dané lokalitě. Je nutné zdůraznit, že na podobné zátěže jsou tyto stavby projektovány. Druhým faktorem může být vznik extrémně silné námrazy. Současné VTE mají automatické systémy sledující vyváženost lopatek rotoru a při usazování námrazy dojde k automatickému zastavení. Je nutné zdůraznit, že VTE s namrzlými listy rotoru se nemohou roztočit vzhledem ke změně jejich aerodynamických profilů. Metání kusů námrazy do velkých vzdáleností tím nehrozí. V prostoru pod VTE však určité riziko opadu námrazy existuje. Lze předpokládat, že při dodržování závazných zákonných norem a předpisů bude vznik havarijních a nestandardních stavů s ohrožením jednotlivých složek životního prostředí minimalizován


Rizika po překročení doby životnosti posuzované technologie Tato rizika souvisejí zejména s likvidací stavby, její demontáži a odvozu kovového odpadu. Obchodní zákoník také řeší vytvoření povinné rezervy firmy, kdy nejnižší částka je stanovena na 5% z ročního zisku firmy. Stanovami firmy se dá tato částka zvýšit. Tato rezerva by tedy měla být k dispozici v případě ukončení činnosti a měla by být použita např. k likvidaci VTE. Podle zkušeností s obdobnými záměry doporučuje zpracovatel této dokumentace investorovi vytvořit účet, na kterém by shromažďoval 5% zisku z prodeje ele. energie. Je však nutné postupovat podle platných norem a zákonů v době ukončení životnosti technologie. V současné době je neseriózní předjímat postupy likvidace VTE zejména s ohledem na vývoj legislativy a nových technologií zpracování odpadů.


IV. Charakteristika

opatření

k prevenci,

vyloučení,

snížení,

popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí Opatření směřující ke kompenzaci nebo vyloučení rizik a nepříznivých vlivů na životní prostřední můžeme věcně i časově rozdělit do tří kategorií: 1. opatření realizovaná v průběhu zpracování projektové dokumentace VTE 2. opatření realizovaná v době výstavby VTE 3. opatření realizovaná v průběhu provozu VTE Je třeba zdůraznit, že všechna opatření vycházejí ze současného stavu situace a dostupných technik a technologií. Opatření realizovaná zejména v průběhu provozu budou rozvíjena tak, jak se budou korigovat poznatky o vlivu VTE na prostředí. Principem pro stanovení konkrétních opatření je zásada předběžné opatrnosti. Protože se podařilo skloubit proces zpracování projektové dokumentace s procesem zpracování dokumentace vlivu na životní prostředí jsou zde navrhovaná kompenzační opatření již zapracována do projektové dokumentace.

Opatření realizovaná v průběhu zpracování projektové dokumentace VTE Jedná se zejména o věcné usměrnění zpracovatele projektové dokumentace, a to zejména v těchto oblastech: 1. korekce instalovaného výkonu VTE 2. korekce výšky VTE 3. korekce umístění VTE 4. podpůrné stavby, obslužná síť komunikací 5. péče o krajinu Všechny tyto doporučované charakteristiky byly zpracovatelem akceptovány. Navrhované změny oproti původní variantě vychází z podrobného

průzkumu

území a

environmentálně ekologických charakteristik a historického vývoje krajiny v okolí VTE.

jeho


Opatření realizovaná v době výstavby VTE Technická a přípravná opatření

Technická

opatření

by

měla

být

koncipována

jako

eliminační,

minimalizační

a preventivní. Za snad nejdůležitější opatření v tomto slova smyslu v době výstavby a v době po uvedení stavby do provozu, je možno považovat : o precizní provedení všech stavebních a montážních prací o dokonalá technologická a pracovní kázeň na všech úsecích zvolené technologie o pravidelné důkladné kontroly a precizní provádění údržby a případných oprav celého technologického celku.

Při výstavbě je nutno dodržovat následující podmínky: o jednotlivé sloupy a lopatky větrných elektráren budou natřeny matnou barvou, nejlépe šedivou (šedivosvětlezelenou) o jednotlivé sloupy budou označeny dle předpisu L 14 UCL o manipulační plochy u jednotlivých elektráren budou vybudovány jako zpevněné plochy, ke zpevnění štěrkem bude použit přírodní materiál o jednotlivé obslužné komunikace budou zbudovány ze zpevněného štěrku, bude použit přírodní materiál původem z posuzované oblasti o při výkopových pracích bude dbáno na minimální zábor kolem výkopu, vykopaný materiál bude použit zpět na zásyp – nesmí být požadován jeho odvoz na skládku! o v okolních porostech, zvláště pak v lokalitách s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin nebude vjížděno žádnou technikou a nebudou zde zřizována zařízení staveniště, ani deponie výkopů o výkopy budou vedeny ručně, tak jak je uvedeno ve výkresu. o technická zařízení využívající spalovacích motorů by měla splňovat emisní normu EURO 3 Opatření na úseku vody

V zájmu minimalizace negativních vlivů předmětné stavby bude nezbytné zabezpečit : o řádnou technologickou přípravu


o učinit veškerá dostupná opatření cílená k tomu, aby v žádném případě nemohlo dojít ke kontaminaci vody především látkami ropného charakteru o dodržovat zákaz mytí strojů, zařízení a motorových vozidel a čištění jejich součástí naftou(!) o běžnou údržbu, drobné opravy a doplňování pohonných hmot a olejových náplní skříní provádět zásadně v předem připraveném prostoru na manipulační ploše k tomuto účelu určené a konstruované dle platných předpisů staveniště vybavit potřebným množstvím sorbetů ropných látek ( DN 1 Adsodan Plus,CHEZACARB etc.) veškeré odpady, především pak ropného původu a jim podobné, likvidovat smluvně, u subjektů k tomu oprávněných a vybavených příslušnými prostředky a zařízením v souladu se zák. č. 185/2001Sb.

Opatření na úseku ovzduší

Prašnost Prašnost bude negativně působícím faktorem především v době výstavby. V tomto období bude nutné zaměřit pozornost především na : o řádné zakrytí (zaplachtování) přepravovaných stavebních materiálů a surovin, jež vykazují sklony k prášení o úzkostlivě udržovat příjezdové komunikace v naprosté čistotě o v případě potřeby zvlhčovat povrch staveniště a příjezdové komunikace a zamezit tak prášení při přejezdech strojů, zařízení a dopravních prostředků Plynné emise Plynné emise budou mírně negativně působícím faktorem. V rámci prevence, eliminace a kompenzace jejich účinků bude třeba zaměřit pozornost zejména na : o udržování dokonalého technického stavu motorů všech vozidel, stavebních strojů, zařízení a dalších mechanizmů o dokonalou organizaci práce vylučující : o zbytečné přejezdy dopravních prostředků, stavebních strojů a zařízení o běh jejich motorů naprázdno o technická zařízení využívající spalovacích motorů by měla splňovat emisní normu EURO 3


Opatření na úseku fyzikálního prostředí

Během celého období výstavby bude nutné minimalizovat technologickou hlučnost o účelným rozmisťováním stavebních strojů a zařízení s ohledem na útlum hluku vzdáleností o vhodnou organizací nasazení jednotlivých stavebních strojů a zařízení omezením doby nasazení zdrojů hluku na dobu nezbytně nutnou tvorbou překážek šíření hluku pracovní obsluhu zdrojů hluku vybavit odpovídajícími a předepsanými ochrannými prostředky o Vhodná opatření bude nutné v přiměřené míře použít i na příjezdových trasách. o Projektová dokumentace bude obsahovat konkretizaci nasazení veškeré stavební technologie a dopravních prostředků, včetně jejich vlivů na hluk a čistotu ovzduší. Opatření na úseku horninového prostředí a půdy

o Nově budovaná cesta i manipulační plocha budou vysypány kamenem místního původu, čímž bude zabráněno změnám v zastoupení půdních živin a pH půdy. Po ukončení výstavby bude manipulační plocha a nově postavený úsek cesty opětovně upraveny původně odebranou zeminou, částečně i odebraným travním drnem. Nově zbudovaná cesta vedoucí k VTE bude ponechána pro potřeby údržby o Jako kompenzaci za negativní ovlivnění půdy a její zábor je zpracovatelem oznámení navrženo kompenzační opatření, které spočívá ve výsadbě vhodných rostlinných společenstev podél vzniklých komunikací či umělé vytvoření mezí a remízků, a to zejména z důvodu posílení ekologické stability dané lokality. o Bude realizována skrývka svrchní vrstvy půdy a vytvořena její deponie pro pozdější rekultivaci stavebních záměrů či jiné využití v rámci rekultivací území o Případné kontaminované stavební materiály nebo půdy budou likvidovány v souladu se zák.č. 185/2001 Sb. o Eliminovat zbytečné přejezdy techniky po nezpevněných cestách a četnost přejezdů zohlednit vzhledem k atmosférickým podmínkám (podmáčení při silných deštích apod.)


Opatření na úseku fauny a flóry

o Podzemní kabelová přípojka povede pod zemí, aby v popisované lokalitě se zachovaly fragmenty biotopů. Při její realizaci bude přítomen odborně způsobilý dozor, dohlížející na její vhodné trasování o Technika a nástroje používané při realizaci záměru budou před začátkem prací očištěny s cílem zabránit rozšíření diaspor nepůvodních druhů rostlin. o Po dvou letech od výstavby bude proveden botanický průzkum s cílem zjistit, zda se na ovlivněných lokalitách ( v okolí nové cesty, podzemní kabelové přípojky atd.) nenachází nepůvodní invazní druhy rostlin. V případě potvrzení jejich výskytu bude zajištěna jejich likvidace. o Doporučujeme záměr realizovat až v druhé polovině příslušného roku. o Jako výstražné osvětlení VTE bude použité zábleskové světlo bílé barvy. V návaznosti na bezpečnost leteckého provozu bude použit minimální možný záblesků za minutu v minimální možné intenzitě, světelná zařízení budou ze stran zastíněna, čímž bude omezena jejich viditelnost ze země. o Z důvodu předpokládaného delšího časového odstupu od provedeného biologického průzkumu a zahájením stavby doporučuje zpracovatel dokumentace, aby před zahájením prácí byl v místech výstavby byl opět proveden orientační botanický průzkum z důvodu případného výskytu nových, dříve nezaznamenaných chráněných druhů rostlin. o pokud by došlo k realizaci záměru je možné, že výstavba větrných elektráren v zájmové oblasti negativně ovlivní populace zvláště chráněných druhů. Z tohoto důvodu doporučujeme, aby investor financoval kompenzační opatření, která přispějí k vylepšení podmínek prostředí v oblastech jejich současného výskytu. o Monitoring- po uvedení větrných elektráren do provozu provádět pravidelný monitoring vlivů na ptáky. o Uplatnění „BACI“ (Before-After Control-Impact). o Financovat seriózní výzkum, zaměřený na sběr objektivních dat vlivu větrných elektráren v dané lokalitě na životní prostředí, zejména na hnízdící a táhnoucí ptáky.


Ochrana krajinného rázu

Projektový záměr je z hlediska krajinného rázu (příloha – Dílčí studie a posudky č.2 – Hodnocení krajinného rázu)

natolik dominantním prvkem, že prakticky jediným

myslitelným opatřením je udržovat zařízení pohledově v perfektním stavu (pravidelné nátěry povrchu, zachování elegantních hladkých linií stavby bez dodatečných instalací různých ochozů, antén, venkovních kabelů apod.). o zachovat a udržovat celoplošný standardní matně šedý nátěr věží, bez jakýchkoliv barevných doplňků, reklamních nápisů atd. o zachovat elegantní hladké linie větrných elektráren, bez dodatečných instalací různých ochozů, antén, kabelů apod.; o instalované světelné letecké zabezpečovací zařízení vybavit jednak softwarem, schopným přizpůsobit svítivost SLPZ aktuálnímu jasu oblohy, jednak stínítkem, snižujícím, případně zcela eliminujícím vyzařování ve vertikálních úhlech < –1° za současného dodržení minimální svítivosti, požadované Předpisem L14 pro úrovně –1° a ±0° (příslušné řešení je ovšem pochopitelně nutno konzultovat s ÚCL a příslušnou VUSS). o související technické příslušenství (trafostanice apod.) umístit buď do tubusu elektráren nebo do menších typizovaných objektů řádově metrových rozměrů těsně při úpatí věží (v závislosti na technickém řešení zvoleného typu elektrárny); o přípojné elektrické vedení řešit přednostně jako podzemní kabelové o areál větrného parku ani dílčí stanoviště jednotlivých věží neoplocovat.

Ochrana zdraví obyvatelstva, ekologická výchova

o Provést měření při zkušebním provozu pro potvrzení a upřesnění hlukových emisí o Nutnost zabezpečení informovanosti obyvatelstva před možným odpadem námrazy pod VTE při spouštění rotoru – vhodnost umístění informačních tabulí se základními charakteristikami technologie, režimem provozu a s popisem významu pro ŽP (nutnost umístění tabule v dostatečné vzdálenosti od VTE, doporučujeme cca 100 m) o Umístění informačních tabulí s údaji o VTE aj. (turistika, ekologická výchova)


Ochrana na hlukovou situaci

Udržovat technologická zařízení v perfektním technickém stavu tak, aby nemohlo docházet ke zvýšení hlučnosti provozu VTE ((příloha – Dílčí studie a posudky č.1 Hluková studie). o K přesnému zjištění ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq,T je možné provést zkušební měření hluku po instalaci VE, bude-li to možné, v obci Mikulášovice u čp. 29 nebo 146, resp. vypočítat z měření v poloviční vzdálenosti nebo v referenčním místě u VE.( Jiráska 4/08) o V případě prokázání překročení hygienických norem (při měření ve zkušebním režimu) omezit výkon tak, aby normy byly dodrženy o Vymezení ochranného pásma (OP) – tento postup není v podobných záměrech obvyklý a neprovádí se, krátkodobý pobyt (turisté apod.) v blízkosti VTE nepředstavuje z hlediska hluku žádné riziko. Pokud by bylo toto nutné, lze vyhlásit OP cca na úrovni vzdálenosti izofony 50 dB.


V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů Při hodnocení dopadů stavby na složky životního prostředí byl úměrně jeho významu hodnocen zejména krajinný ráz ((příloha – Dílčí studie a posudky č.2 Hodnocení vlivu na krajinný ráz). Kromě dalších běžných metod

zpracovávání dokumentace (standardní

metodika EIA, katalogy činností a složek životního prostředí, impaktová matice - metoda číselného poměru (systém rating) byla pozornost zaměřena právě na toto hodnocení. Použité metody hodnocení vycházejí z dikce § 12, zák. č. 114/92 Sb. a analyzují obecně zavedeným způsobem přírodní, kulturní a historické charakteristiky krajinného rázu, které se vizuálně uplatňují v krajině estetickými hodnotami, harmonickým měřítkem a harmonickými vztahy mezi jednotlivými krajinotvornými prvky a složkami. Dalším důležitým metodickým dokumentem je Metodický pokyn AOPK ČR - V. Petříček, K. Macháčková: Posuzování záměru výstavby větrných elektráren v krajině 2000. V širším kontextu pro posouzení vlivu VTE na krajinný ráz se vycházelo z Metodického doporučení AOPK ČR – I. Míchal: Hodnocení krajinného rázu a jeho uplatňování ve veřejné správě, 1999. Zpracovatel posudku na krajinný ráz uvádí fakt, že v době zpracování tohoto studie neexistuje závazná metodika pro hodnocení vlivu záměru na krajinný ráz. Jeho studie proto vychází ze stávajících metodických doporučení (Vorel et al., 2004; Míchal et al., 1999; Löw, 1999; Bukáček & Matějka, 1999; Petříček & Macháčková) a dále z návrhů metodik vyhodnocování vlivů liniových staveb na krajinný ráz (Bajer et al., 2000; Vorel, 1997; AECOTEM, 1988;

Kolektiv, 1994). Dotčené problematice byly rovněž

věnovány dva sborníky z pracovního semináře (Sklenička & Zasadil, eds., 1998), resp z kolokvia (Vorel & Sklenička, eds., 1999) a konference (Vorel & Sklenička, eds., 2006), které sloužily jako další podklad metodologického charakteru pro vypracování tohoto elaborátu. Členění a postup hodnocení podle výše uvedených metodik plně zohledňuje charakter dotčeného území, ve kterém se setkávají uvedené charakteristiky včetně současných vlivů, které na jedné straně mohou, ale nemusí vždy mít rušivý dopad na obraz krajiny, krajinný ráz. Stanovená osnova a postup hodnocení se tak snaží objektivně posoudit jednotlivé složky a charakteristiky a vyvodit z nich konečné souhrnné zhodnocení vlivu na krajinný ráz.


VI. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování dokumentace Ke zpracování oznámení bylo dostatek podkladových materiálů a vycházelo se z realizace obdobných záměrů. Z tohoto důvodu je oznámení zpracováno dle příl.č.4 zák. č. 100/2001 Sb. a má náležitosti dokumentace. Specifikace vlivů záměru na ŽP byla provedena na základě získaných podkladů oznamovatele, zpracovaných odborných studií v oblasti vlivů na hlukovou a imisní zátěž a vlastních znalostí a zkušeností. Výhodou byla dobrá znalost lokality. Úroveň posuzování vlivů na životní prostředí odpovídá rozsahu a kvalitě vstupních údajů a informací. Předložená dokumentace je zpracována podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, na současné úrovni poznání. Všechny dostupné informace o současném stavu životního prostředí v zájmové lokalitě byly využity a do dokumentace zapracovány. U vlivů, posuzovaných na základě počítačových modelů (hluk, stroboskopický efekt, krajinný ráz), je nutno počítat s jistou mírou neurčitosti výsledků, způsobenou nutným zjednodušením vstupních parametrů a matematických operací příslušných metod. Výsledky modelů a z nich učiněné závěry jsou ale pro sledovaný účel dostatečně přesné a spolehlivé

Předpoklady nedostatků ve znalostech a neurčitostí: §

Hodnocení emisí hluku se provádí modelovými výpočty – zde je nutné konstatovat, že každá výpočtová metodika může zahrnovat určité nepřesnosti. Metody použité jsou vytvořeny na základě současného stupně poznání a nejsou a ani nemohou být absolutně přesnou prognózou, ale prognózou s přesností danou současnými znalostmi. Při praktickém ověřování metod lze nalézt chybu u modelování ± 2 dB u hluku. Nutno zdůraznit, že jako vstupní hodnoty pro výpočty v HS byly zadávány hodnoty maximální (EIA vždy posuzuje nejhorší možnou variantu) – přesto výstupní hodnoty splňují zákonné limity.

§

Jako největší problém se jeví posouzení krajinného rázu, a to z důvodu neexistence konkrétních měřitelných veličin a velice subjektivnímu pohledu na krajinu, její vývoj a únosnost a neexistence závažného právního dokumentu řešícího metodiku takového posuzování.


§

Nedostatek informací byl také konstatován ve vztahu ke stroboskopickému efektu, který česká legislativa zcela pomíjí.(Obst 9/2006), proto se zpracovatel držel norem běžných v EU.

Zpracovatel dokumentace se však domnívá, že měl k dispozici všechny potřebné údaje pro objektivní vyhodnocení vlivů oznamovaného záměru na životní prostředí a že další zpřesňující údaje, které mohou vyplynout z navazujících stupňů projektové dokumentace, se nepromítnou do charakteristik vlivů na jednotlivé složky životního prostředí. Míru takovýchto neurčitostí spolu s nepřesnostmi modelových výpočtů lze hodnotit jako přijatelnou s ohledem na rozsah posuzování a s přihlédnutím ke zkušenostem s podobným hodnocením záměrů.


E.

POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÉHO ZÁMĚRU(pokud byly předloženy)


Investor nepředložil více variant k posouzení.


F.

ZÁVĚR


Cílem zpracovaného oznámení záměru „2 ks VTE Mikulášovice“ bylo posoudit reálně podložené možné pozitivní i negativní vlivy na ŽP a následně v co možná nejpřesnějším odhadu provést posouzení těchto vlivů i na jednotlivé složky životního prostředí. Předložená dokumentace vychází také z výstupů a závěrů jednotlivých odborníků, kteří dle předloženého zadání ve svých odborných stanoviscích a dílčích studiích zhodnotili všechna možná rizika a vlivy na předmět svého zájmu.

Dále je bylo vycházeno z limitů stanovených v rámci stávající platné legislativy.

Vzhledem k tomu, že se záměr ve většině složek životního prostředí neprojevuje významně negativně (kromě vlivu na krajinu) je možné konstatovat, že záměr je při splnění všech navrhovaných podmínek a dalších minimalizačních a kompenzačních opatření v kapitole „Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti“

v dané lokalitě z hlediska vlivu na životní prostředí realizovatelný.


G.

VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU


Farma větrných elektráren větrných elektráren Mikulášovice (2* 2 MW) je projekt směřující k využití větrné energie na vhodných lokalitách Šluknovského výběžku. Z hlediska stavebního se jedná o novostavbu technických zařízení a dále navazující infrastruktury (kabelové elektrické a datové vedení, obslužné komunikace a trafostanice) pro výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů (kinetické energie větru) – větrné elektrárny (dále jen VTE). Podmínky pro využití

větrných elektráren v posuzované lokalitě jsou dány větrným

potenciálem dané lokality. V rámci celého procesu EIA byla pak na těchto větrně vhodných lokalitách hledána místa odpovídající i místním přírodním podmínkám, a to zejména s ohledem na minimalizaci negativních dopadů na okolní prostředí.

Shrnutí nejdůležitějších informací: §

2 ks VTE typu ENERCON E-82 o celkovém jmenovitém výkonu 4 MW (2*2MW), výška tubusu k ose otáčení rotoru 98 m a průměr rotoru 82 m, celková výška 139 m)

§

Dočasná stavba na dobu 25 let

§

Zastavěná plocha pod patkami VTE 2 * 256m2 = 512 m2

§

Manipulační plocha 2* 40 x 25 = 2000m2

§

cca 276,5 m nových obslužných komunikací

§

cca 395 m kabelových tras od jednotlivých VTE k přípojnému místu (sloup č. 22)

Ve většině složek ŽP se záměr neprojevuje významně negativně. Určité vlivy lze zaznamenat především s ohledem na krajinný ráz, zábor půdy, faunu a floru a možné hlukové emise a s tím souvisejí vlivy na lidské zdraví. Pro objektivní zhodnocení bylo v rámci celkového posuzování zadáno zpracování podkladových studií, jejichž závěry se staly podpůrnými při konečném zhodnocení vlivů VTE na dané lokalitě.

Půda Dočasný zábor se bude týkat pozemků, jež budou dotčeny stavebními činnostmi při pracích souvisejících s pokládkou podzemních kabelů a výstavbou montážní plochy a obslužných komunikací. Tyto pozemky budou po ukončení stavebních prací uvedeny do původního stavu a nadále budou složit svému původnímu účelu.


Trvalý zábor proběhne na těch pozemcích, kde dojde k výstavbě některých z částí projektu především patek pod VTE . Jedná se o 1618 m2 (nutné odnětí ze ZPF).

Hluk a imise Pro posouzení hlukové a imisní situace byl zpracován odborný posudek: (příloha – Dílčí studie a posudky č.1 - Ing. Aleš Jirásko)

V době výstavby budou zdrojem emisí některá ze stavebních zařízení a vyvolaná nákladní doprava. Příspěvek těchto zdrojů k ročním i ke krátkodobým imisním koncentracím v lokalitě bude zanedbatelný. Hluková zátěž v období provozu – po provedené optimalizaci rozmístění VTE lze vycházet ze závěru HS, že :„….Očekávané ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq,T ve výpočtových bodech reprezentujících nejbližší obytnou zástavbu nepřekračují hygienické limity hluku stacionárních zdrojů v chráněném venkovním prostoru staveb pro denní i noční dobu za těchto minimálních předpokladů: ·

pro denní dobu bez omezení výkonu VE (LwA = 103.4 dB),

·

pro noční dobu s omezením výkonu VE (LwA = 99.5 dB)

Krajinný ráz K přímému posouzení vlivu záměru na krajinný ráz byl vypracován odborný posudek (RNDr. Petr Obst, (příloha – Dílčí studie a posudky č.2. ) s tímto závěrem „…..Hodnocené větrné elektrárny v lokalitě Mikulášovice jsou tedy z pohledu ochrany krajinného rázu záměrem akceptovatelným za podmínky dodržení všech výše uvedených opatření k minimalizaci případných negativních dopadů záměru na krajinný ráz.“ (Obst, str. 23).

Fauna a flóra K posouzení vlivů záměru na faunu a floru byl proveden ZÁKLADNÍ INVENTARIZAČNÍ BIOLOGICKÝ

PRŮZKUM (cévnaté rostliny, obratlovci, bezobratlí) vymezeného

zájmového prostoru. (příloha – Dílčí studie a posudky č.5a, b ,c.) Zpracování odborného


posudku bylo uskutečněno v září 2005(a), říjen 2007(b), květen 2008(c), – ing. Čestmír Ondráček, Vít Tejrovský. V rámci projektové přípravy se hledala optimalizace umístění pro jednotlivé věže VTE, proto byly postupně vypracovávány výše zmíněné inventarizační posudky a hodnoceny lokality vhodné pro umístění VTE, a to co nejšetrnější s ohledem na faunu a floru. Na základě výsledků těchto biologických průzkumů byla vybrána konečná varianta umístění. V území, kde je plánována výstavba dvou větrných elektráren, nebyl zaznamenán výskyt zvláště chráněných druhů rostlin. Zjištěné zvláště chráněné druhy ptáků území pouze příležitostně navštěvují a nebudou nijak negativně ovlivněny jedinci populací těchto druhů v dané lokalitě.

Veřejné zdraví K posouzení vlivů záměru na veřejné zdraví byl proveden byl zpracován odborný posudek (příloha – Dílčí studie a posudky č.4). Ing. Dana Potužníková vycházela z odborného posudku č. 1 (HS vypracované Ing. Jiráskem) a došla k tomuto závěru: „….Z hlediska odborného lze vyslovit předpoklad, že hluk z provozu větrných elektráren nebude v chráněném venkovním prostoru, resp. chráněném venkovním a vnitřním prostru staveb v posuzovaných obcích zdrojem infrazvuku, resp. nízkofrekvenčního hluku. U obyvatel, kteří mají k těmto zdrojům negativní postoj např. z důvodu subjektivně vnímaného rušení krajinného rázu, může být odmítavý postoj prezentován jako obtěžování a rušení bez ohledu na akustické vlastnosti VE. Při posuzování vlivu provozu VE na veřejné zdraví je nutné mít na zřeteli základní aspekt a to, že celkové obtěžování obyvatel vyplývá již z pouhé existence VE v území. Více negativně vnímají hluk lidé, kteří na VE vidí než ti, kteří je nemají v přímé viditelnosti. Na stožáry bude vidět z části Mikulášovice. Je předpoklad, že na stožáry nebude vidět z oblasti Staré Hraběcí, kde mohou být přes les vidět pouze konce listů VE.


H.

PŘÍLOHA


Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru hlediska územně plánovací dokumentace6 6

V § 18 odst. 5 stavebního zákona je uvedeno, že v nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. V odstavci 6 § 18 je uvedeno, že na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání.S ohledem na množící se dotazy ohledně možnosti výstavby větrných elektráren a s ohledem na programové prohlášení vlády, které hovoří o podpoře využití obnovitelných zdrojů energie a zjednodušení povolovacího procesu pro tato zařízení, je možno mimo zastavěné a zastavitelné území (stanovené územně plánovací dokumentací) umisťovat zařízení, která využívají přírodních zdrojů tohoto území – tedy malé vodní elektrárny a větrné elektrárny. Možnost jejich umístění bude řešena v rámci územního řízení a v souladu s charakterem území a způsobem jeho dosavadního využívání. (Metodický výklad MMR)


Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno dle §45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/ 2004 Sb.


Obrázek 1 – Výkon větru ve 40 m nad povrchem


Obrázek 2 – ortofotomapa – červeně označené zájmové území


Obrázek 3 – mapa širších vztahů – červeně označeno zájmové území


Obrázek 4 – ÚSES - červeně označeno zájmové území


Obrázek 5 – Chráněná území v blízkém okolí


Obrázek 6 - Chráněná ložisková území v blízkém okolí


Obrázek 7 – Natura 2000


Obrázek 8 – CHOPAV


Obrázek 9 – katastrální mapa s umístěním VTE 1 a VTE2


Obrázek 10 – situace stavby-komunikace


Odborné ( dílčí ) studie a posudky

1. Ing. Aleš Jiráska: Odborný posudek vlivu hluku z provozu VTE typu ENERCON E82 v lokalitě Mikulášovice, duben 2008

2. RNDr. Petr Obst: Větrné elektrárny Mikulášovice

- Hodnocení

krajinného rázu, , G.L.I. – sdružení podnikatelů, Havlíčkovo náměstí 839, 391 01 Humpolec, červenec 2008

3. RNDr. Petr Obst:

Stroboskopický efekt -

Větrná elektrárna Horní

Blatná, G.L.I. – sdružení podnikatelů, Havlíčkovo náměstí 839, 391 01 Humpolec, březen 2008

4. Ing. Dana Potužníková: „Posouzení vlivu hluku na veřejné zdraví“ Větrné elektrárny – lokalita Mikulášovice (duben 2008)

5. Ing. Čestmír Ondráček,VítTejrovský (září 2005, říjen 2007, květen 2008) - Základní přírodovědný inventarizační průzkum (cévnaté rostliny, obratlovci, souhrn bezobratlých) u obce Mikulášovice.

Dílčí studie a posudky


Odborná literatura a podkladové materiály 1. Anonymus: Energie-kde ji vzít?.-EkoWATT Praha. 1996 2. Adamec V. a kol.: Doprava, zdraví a životní prostředí. Grada. Praha 20007 3. Biogeografické členění České republiky (M. Culek (editor) a kolektiv, Enigma,Praha, 1995) 4. Bejček, Šťastný: Fauna Bílinska, GRADA Publishing 2000 5. Bejček, Šťastný: Flora Bílinska, GRADA Publishing 2000 6. Culek M. a kol.: Biogeografické členění České rpubliky. Praha 198 7. Doc.MUDr. Havránek J.a kol: Hluk a zdraví.Avicenum 1990 8. Ekonomické hodnocení přírodních stanovišť v ČSSR (Dušek, Korbini; závěrečná zpráva )K - 4 - 3/4; ČSAV Praha; 1986) 9. Kára J, Adamovský R:Praktická příručka-obnovit.zdroje energie.-MZE ČR, Praha, 1993 10. Materna J. a kol: Zemědělství a lesní hospodářství v oblastech se znečištěným ovzduším. Praha, SZN 1987 11. Projektová dokumentace Hodnocení vlivu investic na životní prostředí - vícekriteriální analýza EIA (J. Říha; ACADEMIA; 1995) 12. Svazek ročenek Ministerstva životního prostředí ČR (MŽP ČR; poslední ročníky) 13. Tebodin: Návrh krajského programu zlepšení kvality ovzduší, Krajský program snižování emisí a imisí, Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje, 2003 14. Tomášek M. : Půdy České republiky, Český geologický ústav, Praha 2000 15. SCES – Group spol. s.r.o.: Guadian - Výroba plastových dílů pro automobilový průmysl v Průmyslové zóně Krupka“ (EIA, 2/2008) 16. Vatec Elektronice spol s..r.o: Větrná elektrárna Amerika. (EIA, 6//2007) 17. Chráněná území ČR , Agentura ochrany přírody a krajiny ČR 18. Technické výkresy, technická zpráva 19. mapové přílohy zadání stavby 20. vlastní blíže neidentifikovatelné materiály 21. konzultace s odborníky - speciality některých, významně dotčených oblastí INTERNET: § Český statistický úřad. Dostupné z: § Mapový portál CENIA. Dostupné z: . § Ministerstvo životního prostředí, oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší: Dostupné z http://www.env.cz>. § Krajský úřad ústeckého kraje. Dostupné z . § Český hydrometeorologický ústav. Dostupné z . § Český ústav zeměměřičský a katastrální. Dostupné z § Oficiální stránky města Mikulášovice. Dostupné z: http:// www.mikulasovice-mesto.cz § Regionální internetový magazín. Dostupné z : http://www.e-region.cz


Právní předpisy a normy:

o Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. o Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. o Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. o Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. o Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. o Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříz. účinky hluku a vibrací. o Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. o Vyhláška č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. o Vyhláška č. 428/2001 Sb., k provedení zákona o vodovodech a kanalizacích. o Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů. o Zákon č. 258/2001 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů. o Nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší. o ČSN ISO 9613-2: Akustika – Útlum při šíření zvuku ve venkovním prostoru – Část 2: Obecná metoda výpočtu. o Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, resp. o Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů (nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost) o Zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií o Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví o Nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich klasifikace a označování a vydává Seznam dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek o Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací o Nařízení vlády č. 9/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku


Přehled zkratek AOPaK ÚSES NR ÚSES R ÚSES NRBC RBC NRBK VKP ZPF ČOV EO ULK KÚÚK PD ŽP ČHMÚ ZPF TTP BPEJ EO REZZO ZCHÚ CHOPAV CHLÚ PO EVL KOD (SOD, OD) CHOPAV LTO ZP RD RS HS k.ú č.p.

Agentura ochrany přírody a krajiny územní systém ekologické stability nadregionální územní systém ekologické stability regionální územní systém ekologické stability nadregionální biocentrum regionální biocentrum nadregionální biokoridor významné krajinné prvky zemědělský půdní fond čistírna odpadních vod ekvivalentní obyvatelé Ústecký kraj Krajský úřad ústeckého kraje projektová dokumentace životní prostředí český hydrometeorologický ústav zemědělský půdní fond trvalý travní porost bonitovaná půdně ekologická jednotka ekvivalentní obyvatel registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (kategorie 1-4) zvláště chráněná území chráněná oblast přirozené akumulace vod chráněné ložiskové území ptačí oblast evropsky významná lokality kriticky (silně, ohrožený) ohrožený druh chráněná oblast přirození akumulace vod lehký topný olej zemní plyn rodinný dům rozptylová studie hluková studie katastrální území číslo parcelní


Zpracovatel

Vypracoval: Mgr. Luboš Motl, Okružní 314, Meziboří – držitel autorizace č. 1522/243/OPVŽP/99 Environmentální a ekologické služby s.r.o. Jiráskova 413, Litvínov 436 01 Tel.: 417 633 256 Fax.: 476 731 517 E-mail: [email protected]

………………………………………… Autorizaci podle § 19 odst. 4 písm. b) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů a životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) vydalo MŽP ČR dne 15.9.1999, Č.j.:1522/243/OPVŽP/99





2001sb. 2ks VTE Mikulášovice

Recommend Documents