Věstník OBSAH: 1. Vzdělávací program oboru OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE V INTERNÍCH OBORECH... 3

Věstník Částka 8

Ročník

2011

MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ

Vydáno: 2. SRPNA 2011

ČESKÉ REPUBLIKY Cena: 481 Kč

OB SA H: 1. Vzdělávací program oboru OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE V INTERNÍCH OBORECH . . . . . . . . . . . . . 3 2. Vzdělávací program oboru OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE V CHIRURGICKÝCH OBORECH . . . . . . 30 3. Vzdělávací program oboru ERGOTERAPIE PRO DOSPĚLÉ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59 4. Vzdělávací program oboru ERGOTERAPIE PRO DĚTI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 5. Vzdělávací program oboru URGENTNÍ MEDICÍNA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 6. Vzdělávací program oboru KLINICKÁ LOGOPEDIE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119 7. Vzdělávací program oboru SOUDNÍ TOXIKOLOGIE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144 8. Vzdělávací program oboru ZOBRAZOVACÍ TECHNOLOGIE V RADIODIAGNOSTICE . . . . . . . 159 9. Vzdělávací program oboru ZOBRAZOVACÍ A OZAŘOVACÍ TECHNOLOGIE V RADIOTERAPII . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 181 10. Vzdělávací program oboru ZOBRAZOVACÍ A OZAŘOVACÍ TECHNOLOGIE V NUKLEÁRNÍ MEDICÍNĚ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 192 11. Vzdělávací program oboru HYGIENA A EPIDEMIOLOGIE (asistent ochrany a podpory veřejného zdraví) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 204 12. Vzdělávací program oboru HYGIENA A EPIDEMIOLOGIE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 221 13. Vzdělávací program oboru OCHRANA A PODPORA VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ . . . . . . . . . . . . . . . . 240 14. Vzdělávací program oboru VYŠETŘOVACÍ METODY V OCHRANĚ A PODPOŘE VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 260

2

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY SPECIALIZAČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NELÉKAŘŮ REF.: Bc. Eva Wojcieská, DiS., tel. 224 972 380, Podle zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činnosti souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů, dále pak nařízení vlády č. 31/2010 Sb. a v souladu s vyhláškou č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví vzdělávací programy specializačního vzdělávání nelékařů, jejichž plné znění nahrazuje původní znění vydané ve Věstnících MZ ČR v roce 2006 a 2007. Ošetřovatelská péče v interních oborech (nový obor), Ošetřovatelská péče v chirurgických oborech (nový obor), Ergoterapie pro dospělé (nový obor), Ergoterapie pro děti (Věstník 2006, částka 4), Urgentní medicína (nový obor), Klinická logopedie (Věstník 2007, částka 6), Soudní toxikologie (Věstník 2008, částka 5), Zobrazovací technologie a radiodiagnostice (nový obor), Zobrazovací a ozařovací technologie v radioterapii (nový obor), Zobrazovací a ozařovací technologie v nukleární medicíně (nový obor), Hygiena a epidemiologie – asistent ochrany a podpory veřejného zdraví (nový obor), Hygiena a emidemiologie (nový obor), Ochrana a podpora veřejného zdraví (Věstník 2008, částka 5), Vyšetřovací metody v ochraně a podpoře veřejného zdraví (Věstník 2007, částka 6).

ČÁSTKA 8

G

VĚSTNÍK MZ ČR

3

VzdČlávací program specializaþního vzdČlávání v oboru OŠETěOVATELSKÁ PÉýE V INTERNÍCH OBORECH 1 2 3

4 5

6 7 8

Cíl specializaþního vzdČlávání .......................................................................................... 42 Vstupní podmínky a prĤbČh specializaþního vzdČlávání............................................... 42 Uþební plán ........................................................................................................................ 53 3.1 Uþební osnova základního modulu ............................................................................ 53 3.1.1 Schopnosti a dovednosti po absolvování základního modulu ...................... 75 3.2 Uþební osnovy odborných modulĤ – povinné ........................................................... 86 3.2.1 Uþební osnova odborného modulu OM 1 .................................................... 86 3.2.2 Uþební osnova odborného modulu OM 2 .................................................. 15 13 3.2.3 Uþební osnova odborného modulu OM 3 .................................................. 18 16 3.3 Schopnosti a dovednosti po absolvování odborných modulĤ.................................. 21 19 Hodnocení výsledkĤ vzdČlávání v prĤbČhu specializaþního vzdČlávání..................... 22 20 Profil absolventa .............................................................................................................. 22 20 5.1 Charakteristika výstupních vČdomostí, dovedností a postojĤ, tj. profesních kompetencí, pro které absolvent/ka specializaþního vzdČlávání získal/a zpĤsobilost ............................................................................................................... 23 21 Charakteristika akreditovaných zaĜízení a pracovišĢ ................................................. 23 21 6.1 Akreditovaná zaĜízení a pracovištČ .......................................................................... 24 22 Tabulka modulĤ .............................................................................................................. 25 23 Seznam doporuþených zdrojĤ ........................................................................................ 26 24

4

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

1 Cíl specializaþního vzdČlávání Cílem specializaþního vzdČlávání v oboru OšetĜovatelská péþe v interních oborech je získání specializované zpĤsobilosti s oznaþením odbornosti Sestra pro péþi v interních oborech osvojením si potĜebných teoretických znalostí, praktických dovedností, návykĤ týmové spolupráce i schopnosti samostatného rozhodování pro þinnosti stanovené platnou legislativou.

2 Vstupní podmínky a prĤbČh specializaþního vzdČlávání Podmínkou pro zaĜazení do specializaþního vzdČlávání v oboru OšetĜovatelská péþe v interních oborech je získání odborné zpĤsobilosti k výkonu povolání všeobecné sestry dle §58, odst. 1 zákona þ. 96/2004 Sb., zákon o nelékaĜských zdravotnických povoláních, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ (dále jen zákon þ. 96/2004 Sb.). Úþastník vzdČlávání musí pĜed pĜihlášením se k atestaþní zkoušce splnit dobu výkonu povolání v pĜíslušném oboru specializaþního vzdČlávání stanovenou § 56 odst. 6 zákona þ. 96/2004 Sb. ýást specializaþního vzdČlávání lze absolvovat distanþní formou studia, napĜ. metodou e-learningu. Optimální doba specializaþního vzdČlávání je 18 – 24 mČsícĤ, kterou lze prodloužit nebo zkrátit pĜi zachování poþtu hodin vzdČlávacího programu. V pĜípadČ, že celková délka specializaþního vzdČlávání se od celodenní prĤpravy liší, úroveĖ a kvalita nesmí být nižší než v pĜípadČ celodenní prĤpravy. VzdČlávací program obsahuje celkem 560 hodin teoretického vzdČlávání a praktické výuky. Praktická výuka tvoĜí alespoĖ 50 % celkového poþtu hodin, vþetnČ odborné praxe na pracovištích akreditovaného zdravotnického zaĜízení v rozsahu stanoveném tímto vzdČlávacím programem. Požadavky vzdČlávacího programu je možné splnit ve více akreditovaných zaĜízeních, pokud je nezajistí v celém rozsahu akreditované zaĜízení, kde úþastník vzdČlávání zahájil. Akreditovaná pracovištČ disponují náležitým personálním, materiálním a pĜístrojovým vybavením. VzdČlávací program zahrnuje modul základní a moduly odborné se stanoveným poþtem kreditĤ, pĜiþemž ukonþení každého modulu je realizováno hodnocením úrovnČ dosažených výsledkĤ vzdČlávání. Podmínkou pro získání specializované zpĤsobilosti v oboru OšetĜovatelská péþe v interních oborech je:

zaĜazení do oboru specializaþního vzdČlávání, výkon povolání v pĜíslušném oboru specializaþního vzdČlávání minimálnČ 1 rok z období 6-ti let v rozsahu minimálnČ ½ stanovené týdenní pracovní doby nebo minimálnČ 2 roky v rozsahu minimálnČ pČtiny stanovené týdenní pracovní doby do data pĜihlášení se k atestaþní zkoušce, absolvování teoretické výuky, absolvování povinné odborné praxe v rozsahu stanoveném vzdČlávacím programem,

ČÁSTKA 8

G

5

VĚSTNÍK MZ ČR

získání stanoveného poþtu kreditĤ urþených vzdČlávacím programem, úspČšné složení atestaþní zkoušky.

3 Uþební plán Nedílnou souþástí vzdČlávacího programu je vedení studijního prĤkazu a záznamu o provedených výkonech v rámci celé odborné praxe. Poþet výkonĤ uvedených v kapitole 3.2 Uþební osnovy odborných modulĤ – seznam výkonĤ a jejich þetnost je stanoven jako minimální, aby úþastník specializaþního vzdČlávání zvládl danou problematiku nejen po teoretické, ale i po stránce praktické. 3.1 Uþební osnova základního modulu Základní modul ZM

Organizaþní a metodické vedení ošetĜovatelské péþe

Typ modulu

povinný

Rozsah modulu

5 dnĤ teorie, tj. 40 hodin

Poþet kreditĤ

20

Cíl

Vybavit všeobecnou sestru znalostmi potĜebnými k organizaþnímu a metodickému vedení ošetĜovatelské péþe. Téma

Rozpis uþiva

Minimální poþet hodin

VzdČlávání dospČlých

Úvod do problematiky. Zásady vzdČlávání dospČlých, cíle, vedení, motivaþní faktory, hodnocení úþastníkĤ SV.

4

Právní problematika ve zdravotnictví

Základní zákonné a provádČcí pĜedpisy ve zdravotnictví. Práva a povinnosti zdravotnických pracovníkĤ. Povinná mlþenlivost. Právní odpovČdnost ve zdravotnictví.

3

Moderní management v ošetĜovatelské péþi

Management a role manažera. Klíþové role a funkce vedoucího pracovníka ve zdravotnictví. Leadership a role lídra. Firemní kultura. Strategický management. Management zmČn. Management þasu. Budování a Ĝízení pracovního týmu. Personální management a rozvoj lidských zdrojĤ.

3

Kvalita a bezpeþí zdravotní péþe

Strategické Ĝízení kvality zdravotní péþe. Indikátory kvality ošetĜovatelské péþe a jejich sledování. Standardy ošetĜovatelské péþe, správné vedení zdravotnické dokumentace. ěízení rizik a prevence nežádoucích událostí ve zdravotnických zaĜízeních vþetnČ sledování a vyhodnocení. Externí a interní kontrola kvality.

4

6

VĚSTNÍK MZ ČR

G

Interpersonální dovednosti specialistky v ošetĜovatelské péþi

PodpĤrné techniky ke zvládání pracovní zátČže, podpĤrné techniky v komunikaci s agresivním pacientem, komunikace se zvláštními skupinami pacientĤ. Etický pĜístup k pacientĤm a jejich blízkým s ohledem na vČk a charakter onemocnČní. Identifikace faktorĤ ovlivĖujících kvalitu života pacientĤ.

4

Edukace

Edukace pacientĤ a jiných osob. Specifika edukace dČtí, seniorĤ, cizincĤ a zvláštních skupin nemocných. Tvorba edukaþních materiálĤ. Zásady moderní prezentace.

4

PrĤzkumné a výzkumné šetĜení v ošetĜovatelské péþi

Charakteristika, specifika a význam ošetĜovatelského výzkumu. Techniky výzkumu, výzkumný proces a jeho fáze, etapy výzkumné práce. Volba a zpĤsob vyhledávání vhodných témat. Etika výzkumu. Prezentace výsledkĤ, aplikace poznatkĤ do praxe.

5

Vymezení problematiky veĜejného zdraví, determinanty zdraví a jejich aktuální situace v ýR, aktuální zdravotní politika v evropském kontextu.

2

Radiaþní ochrana – ionizující záĜení, jeho základní druhy a vlastnosti, nepĜíznivé úþinky ionizujícího záĜení, radiaþní zátČž obyvatel, zpĤsoby ochrany pĜed ionizujícím záĜením, zásady pro pobyt v prostorách se zdroji ionizujícího záĜení, legislativa v oblasti radiaþní ochrany, odpovČdnosti pĜi využívání zdrojĤ ionizujícího záĜení.

2

Problematika závislostí – škodlivé užívání návykových látek (dále jen NL) a závislostí na NL v ýR. PĜehled NL zneužívaných v ýR a jejich vlastnosti, zdravotní a právní aspekty související se zneužíváním NL a závislostí na NL.

2

MimoĜádné události a katastrofy (typy katastrof, definice katastrofy a medicíny katastrof, spektrum postižení). Krizová pĜipravenost (definice, legislativní zázemí, orgány krizového Ĝízení a jejich úkoly, organizace ve zdravotnictví, základní pojmy, plán krizové pĜipravenosti zdravotnického zaĜízení). Hromadný výskyt postižených (základní pojmy, zdravotnický záchranný ĜetČzec, zdravotnická záchranná služba, traumatologický plán nemocnice – základní úkoly, organizace práce pĜi hromadném pĜíjmu, tĜídČní pacientĤ). Evakuace nemocnic (zásady evakuace, evakuaþní plán). Ochrana

3

Vybraná problematika veĜejného zdraví

Krizový management ve zdravotnictví

ČÁSTKA 8

G

ČÁSTKA 8

7

VĚSTNÍK MZ ČR

obyvatelstva (definice a základní pojmy, hlavní zásady, prostĜedky individuální ochrany, základní vybavení domácnosti, informování obyvatelstva, vzdČlávání). Ukonþení modulu

Hodnocení, shrnutí, zpČtná vazba.

Výsledky vzdČlávání

Absolvent/ka: x zná zásady vzdČlávání dospČlých, x umí rozeznat a posoudit neetické a protiprávní chování spolupracovníkĤ a vyhodnotit jeho dĤsledky, x zná základní zákonné a provádČcí pĜedpisy ve zdravotnictví a je si vČdom/a právní odpovČdnosti ve zdravotnictví, x umí vysvČtlit význam pojmu management, Ĝízení a vedení, popsat a vysvČtlit kulturu organizace a její význam, x chápe nutnost vlastního odborného rĤstu a rozvoje, x umí rozpoznat své postoje, pĜístupy, zpĤsob komunikace pĜi personální práci, pĜi efektivním hospodaĜení a pĜi zjišĢování potĜeb a pĜání pacientĤ a jejich rodin, x uvČdomuje si neustálou potĜebu zvyšování kvality práce a spolupráce, x zná zásady prevence pochybení ve zdravotnické praxi, x zná vybranou problematiku edukace pacientĤ, x navrhuje a vypracovává plány edukace pacienta, pĜípadnČ rodinných pĜíslušníkĤ a jiných osob, x postupuje dle moderních a vČdecky ovČĜených metod, podílí se na výzkumných šetĜeních a projektech, x zná úþinky ionizujícího záĜení, systém radiaþní ochrany, zásady pro uplatĖování požadavkĤ radiaþní ochrany a praktické metody ochrany, x zná základy krizového managementu a umí se podílet na pĜechodu þinnosti zdravotnického zaĜízení ze standardních podmínek do þinností za podmínek nestandardních.

ZpĤsob ukonþení modulu

Diagnostické metody (napĜ. kolokvium na zvolené téma, test, ústní zkouška, apod.).

3.1.1

4

k závČreþné

práci

Schopnosti a dovednosti po absolvování základního modulu

Absolvent/ka základního modulu je pĜipraven/a:

podílet se na kontinuálním zvyšování kvality a bezpeþnosti ošetĜovatelské péþe, koordinovat práci þlenĤ ošetĜovatelského týmu, hodnotit kvalitu ošetĜovatelské péþe, identifikovat faktory ovlivĖující kvalitu života pacientĤ, provádČt prĤzkumná a výzkumná šetĜení, navrhovat a vypracovávat plány edukace pacienta, blízkých osob, pĜipravovat edukaþní materiály.

8

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

3.2 Uþební osnovy odborných modulĤ – povinné 3.2.1

Uþební osnova odborného modulu OM 1

Odborný modul – OM 1

Specializovaná ošetĜovatelská péþe v interních oborech

Typ modulu

povinný

Rozsah modulu

15 dnĤ, tj. 120 hodin teoretické výuky 20 dnĤ, tj. 160 hodin odborné praxe na vlastním nebo jiném pracovišti 5 dnĤ, tj. 40 hodin odborné praxe na akreditovaném pracovišti

Poþet kreditĤ

95 (60 kreditĤ za teoretickou þást, 20 kreditĤ za praktickou þást, 15 kreditĤ za praktickou þást na akreditovaném pracovišti)

Cíl

PĜipravit všeobecnou sestru pro specializovanou ošetĜovatelskou péþi o pacienty v interních oborech. Téma

Specializovaná ošetĜovatelská péþe o pacienty s nemocemi kardiovaskulárního systému a cév

Specializovaná ošetĜovatelská péþe o pacienty s nemocemi dýchacího ústrojí

Rozpis uþiva


Úvod do problematiky modulu. Ischemická choroba srdeþní. Arytmie. ZánČtlivá onemocnČní srdce. Arteriální hypertenze. Etiologie, klinický obraz, diagnostika, léþebné možnosti, dietoterapie, komplikace, prevence.

9

Plicní embolie. Plicní hypertenze. OnemocnČní tepen a žil. Etiologie, klinický obraz, diagnostika, léþebné možnosti, dietoterapie, komplikace, prevence.

4

Specializovaná ošetĜovatelská péþe o pacienty s nemocemi kardiovaskulárního systému a cév: fyzikální vyšetĜení sestrou, posouzení potĜeb pacienta, stanovení ošetĜovatelských problémĤ. Plán ošetĜovatelských intervencí, edukace v režimových opatĜeních a možnosti realizace. Poradenská þinnost.

2

ZánČtlivá onemocnČní plic. Tuberkulóza a mykobakteriózy plic. Etiologie, klinický obraz, diagnostika, léþebné možnosti, dietoterapie, komplikace, prevence.

2

Chronická obstrukþní plicní nemoc. Respiraþní insuficience. Astma bronchiale. Etiologie, klinický obraz, diagnostika, léþebné možnosti, komplikace, prevence.

2

Specializovaná ošetĜovatelská péþe o pacienty s nemocemi dýchacího ústrojí: fyzikální vyšetĜení sestrou, posouzení potĜeb pacienta, stanovení ošetĜovatelských problémĤ. Plán ošetĜovatelských intervencí, edukace v režimových opatĜeních a dechové rehabilitaci, možnosti realizace. Poradenská þinnost.

2

ČÁSTKA 8

G

9

VĚSTNÍK MZ ČR

Specializovaná ošetĜovatelská péþe o pacienty s hematologickým onemocnČním

Specializovaná ošetĜovatelská péþe o pacienty s imunodeficity a alergiemi

Specializovaná ošetĜovatelská péþe o pacienty s revmatologickým onemocnČním

Specializovaná ošetĜovatelská péþe o pacienty s gastroenterologickým onemocnČním

Specializovaná ošetĜovatelská péþe o pacienty s nefrologickým

Anemie. Poruchy koagulace. Etiologie, klinický obraz, diagnostika, léþebné možnosti, dietoterapie, komplikace, prevence.

3

Specializovaná ošetĜovatelská péþe o pacienty s hematologickým onemocnČním: fyzikální vyšetĜení sestrou, posouzení potĜeb pacienta, stanovení ošetĜovatelských problémĤ. Plán ošetĜovatelských intervencí, edukace a možnosti realizace. Poradenská þinnost.

1

Primární a sekundární imunodeficience, autoimunitní nemoci, orgánovČ nespecifické a specifické autoimunitní nemoci, alergická onemocnČní. Etiologie, klinický obraz, diagnostika, léþebné možnosti, dietoterapie, komplikace, prevence.

2

Specializovaná ošetĜovatelská péþe o pacienty s imunodeficity a alergiemi: fyzikální vyšetĜení sestrou, posouzení potĜeb pacienta, stanovení ošetĜovatelských problémĤ. Plán ošetĜovatelských intervencí, edukace a možnosti realizace. Poradenská þinnost.

2

Revmatologická onemocnČní zánČtlivá (revmatoidní artritida a jiné) a degenerativní (artróza). Klasifikace. Etiologie, klinický obraz, diagnostika, léþebné možnosti, dietoterapie, komplikace, prevence.

3

Specializovaná ošetĜovatelská péþe o pacienty s revmatologickým onemocnČním: fyzikální vyšetĜení sestrou, posouzení potĜeb pacienta, stanovení ošetĜovatelských problémĤ. Plán ošetĜovatelských intervencí, edukace a možnosti realizace. Poradenská þinnost.

3

OnemocnČní jícnu, nemoci žaludku, tenkého stĜeva, tlustého stĜeva. Funkþní poruchy trávicího traktu, biliárního systému, jater a pankreatu. Etiologie, klinický obraz, diagnostika, léþebné možnosti, dietoterapie, komplikace, prevence.

4

Specializovaná ošetĜovatelská péþe o pacienty s gastroenterologickým onemocnČním: fyzikální vyšetĜení sestrou, posouzení potĜeb pacienta, stanovení ošetĜovatelských problémĤ. Plán ošetĜovatelských intervencí, edukace a možnosti realizace. Poradenská þinnost.

3

OnemocnČní ledvin vrozené, dČdiþné a získané. Etiologie, klinický obraz, diagnostika, léþebné možnosti, dietoterapie, komplikace, prevence.

4

Specializovaná ošetĜovatelská péþe zamČĜená

5

10

onemocnČním

Specializovaná ošetĜovatelská péþe o pacienty s poruchou výživy, metabolismu a vnitĜního prostĜedí

Specializovaná ošetĜovatelská péþe o pacienty s neurologickým onemocnČním

Specializovaná ošetĜovatelská péþe o pacienty s dermatovenerologickým onemocnČním

VĚSTNÍK MZ ČR

G

na pitný režim, výživu a pohybovou aktivitu. Specializovaná ošetĜovatelská péþe o pacienta léþeného eliminaþními metodami: fyzikální vyšetĜení sestrou, posouzení potĜeb pacienta, stanovení ošetĜovatelských problémĤ. Plán ošetĜovatelských intervencí, edukace v režimových opatĜeních a možnosti realizace. Poradenská þinnost. Poruchy acidobazické rovnováhy, vodního a minerálního hospodáĜství, obezita, malnutrice, metabolické nemoci kostí. Etiologie, klinický obraz, diagnostika, léþebné možnosti, dietoterapie, komplikace, prevence.

5

Specializovaná ošetĜovatelská péþe o pacienty s poruchou výživy: fyzikální vyšetĜení sestrou, posouzení potĜeb pacienta, stanovení ošetĜovatelských problémĤ. Plán ošetĜovatelských intervencí, edukace a možnosti realizace. Poradenská þinnost.

2

Cévní mozkové pĜíhody, zánČtlivá onemocnČní. Etiologie, klinický obraz, diagnostika, léþebné možnosti, dietoterapie, komplikace, prevence.

4

Degenerativní, demyelinizaþní a extrapyramidová onemocnČní, nervosvalová onemocnČní. Etiologie, klinický obraz, diagnostika, léþebné možnosti, komplikace, prevence.

4

Epileptické syndromy. Etiologie, klinický obraz, diagnostika, léþebné možnosti, komplikace, prevence.

2

Specializovaná ošetĜovatelská péþe o pacienty s neurologickým onemocnČním: fyzikální vyšetĜení sestrou, posouzení potĜeb pacienta, stanovení ošetĜovatelských problémĤ. Plán ošetĜovatelských intervencí, edukace v režimových opatĜeních a možnosti realizace. Poradenská þinnost.

4

Kožní onemocnČní (dermatózy, kožní infekce, ekzémy, kožní alergické reakce, sexuálnČ pĜenosné choroby). Etiologie, klinický obraz, diagnostika, léþebné možnosti, dietoterapie, komplikace, prevence.

2

Specializovaná ošetĜovatelská péþe o pacienty s dermatovenerologickým onemocnČním: fyzikální vyšetĜení sestrou, posouzení potĜeb pacienta, stanovení ošetĜovatelských problémĤ. Plán ošetĜovatelských intervencí, edukace v režimových opatĜeních a možnosti realizace.

2

ČÁSTKA 8

ČÁSTKA 8

G

11

VĚSTNÍK MZ ČR

Poradenská þinnost.

Specializovaná ošetĜovatelská péþe o pacienty s onemocnČním diabetes mellitus

Specializovaná ošetĜovatelská péþe pĜi syndromu diabetické nohy, specializovaná práce sestry v oblasti podiatrie, péþe o chronickou ránu

Specializovaná ošetĜovatelská péþe o pacienta s infekþním onemocnČním

Diabetes mellitus. Etiologie, klasifikace, klinický obraz, diagnostika. Léþebné možnosti: obecné principy terapie, dietoterapie, inzulinoterapie, terapie perorálními antidiabetiky, fyzická aktivita. Selfmonitoring. Komplikace: akutní (hypoglykémie, hyperglykémie, ketoacidotické diabetické kóma, hyperosmolární diabetické kóma, laktátová acidóza), mikrovaskulární, makrovaskulární a jiné orgánové komplikace. Metabolický syndrom. Prevence vzniku komplikací.

5

Specializovaná ošetĜovatelská péþe o pacienty s diabetes mellitus: fyzikální vyšetĜení sestrou, posouzení potĜeb pacienta, stanovení ošetĜovatelských problémĤ. Plán ošetĜovatelských intervencí. Edukace v selfmonitoringu, inzulinoterapii, léþbČ perorálními antidiabetiky, prevenci komplikací, pohybové aktivitČ. Spolupráce s nutriþním terapeutem v dietoterapii. Poradenská þinnost.

4

Vymezení pojmu podiatrie. Syndrom diabetické nohy. Klasifikace syndromu diabetické nohy. Screeningové vyšetĜení syndromu diabetické nohy na podiatrii. Prevence, diagnostika. Léþebné možnosti: obecné principy léþby odlehþením, obuv, speciální kontaktní fixace. RĤstové faktory a kožní transplantáty. Prevence syndromu diabetické nohy.

4

Chirurgické intervence léþby diabetické nohy: angioplastika bércových tepen, revaskularizace diabetické nohy, amputaþní výkony. Možnosti protetické péþe. Specializovaná ošetĜovatelská péþe pĜi syndromu diabetické nohy.

2

Patofyziologie hojení ran. Klasifikace rány – hodnotící škály. Faktory ovlivĖující hojení ran. Evaluace rány, eliminace osídlení choroboplodnými zárodky. Princip ošetĜování chronických ran, sanace spodiny rány, podpora hojení rány. Vhodná volba krycích materiálĤ. Plán ošetĜovatelských intervencí, edukace v režimových opatĜeních a možnosti realizace. Poradenská þinnost.

4

Infekþní onemocnČní gastrointestinálního systému, nervového systému. HIV/AIDS. Etiologie, klinický obraz, diagnostika, léþebné možnosti, dietoterapie, komplikace, prevence.

3

Specializovaná ošetĜovatelská péþe o pacienta

1

12

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

s infekþním onemocnČním: fyzikální vyšetĜení sestrou, posouzení potĜeb pacienta, stanovení ošetĜovatelských problémĤ. Plán ošetĜovatelských intervencí. Plán bariérové ošetĜovatelské péþe. Plán edukace a možnosti realizace. Poradenská þinnost. Synkopa, náhlá smrt, hypertenzní krize, CMP. Etiologie, diagnostika, klinický obraz selhání základních životních funkcí. Monitoring základních životních funkcí. Prevence rozvoje komplikací.

2

Epileptický záchvat. Hyperventilaþní kĜeþe. Aspirace, dušení. Anafylaxe. Etiologie, diagnostika, klinický obraz. Monitoring základních životních funkcí. Prevence rozvoje komplikací.

2

Komatózní a šokové stavy. Akutní intoxikace. Etiologie, diagnostika, klinický obraz selhání základních životních funkcí. Monitoring základních životních funkcí. Prevence rozvoje komplikací.

2

Vysoce specializovaná péþe o pacienta pĜi selhání základních životních funkcí. Základní podpora života, indikace, aktivace záchranného ĜetČzce, základní postupy, praktická cviþení kardiopulmonální resuscitace.

5

Tvorba edukaþního plánu a edukaþních jednotek. Možnosti individuálního pĜístupu ve vzdČlávání pacientĤ, jejich blízkých nebo peþujících s pĜihlédnutím k široké variabilitČ problematiky interních oborĤ.

1

Praktické nácviky tvorby edukaþních plánĤ u vybraných onemocnČní vnitĜních orgánĤ.

3

Ukonþení modulu


6


Absolvent/ka: x zná prevenci, diagnostiku, léþbu, fyzikální vyšetĜení, postupy pĜi vyhledávání potĜeb a jejich ovlivnČní ve vztahu k aktivitám denního života pacientĤ s onemocnČním vnitĜních orgánĤ, x zná zvládání náhlých pĜíhod a krizových situací s použitím technik managementu komplikací, x zná možnosti poskytování konzultaþních a poradenských služeb, spolupráce se svépomocnými skupinami, x umí vyhodnotit stav pacienta s onemocnČním vnitĜních orgánĤ pomocí mČĜících technik a fyzikálního vyšetĜení, x umí posoudit stav pacientĤ a sestavit plán ošetĜovatelské péþe respektující zvláštnosti pĜístupu k pacientĤm s onemocnČním vnitĜních orgánĤ,

Specializovaná ošetĜovatelská péþe o pacienty pĜi náhlých stavech ve vnitĜním lékaĜství

Edukaþní programy v interních oborech

ČÁSTKA 8

G

13

VĚSTNÍK MZ ČR

x realizuje

a hodnotí ošetĜovatelskou péþi u pacientĤ s onemocnČním vnitĜních orgánĤ, x edukuje v prevenci vzniku komplikací, x edukuje pacienty a jejich rodinné pĜíslušníky v oblasti péþe o své zdraví ve vlastním prostĜedí. Seznam výkonĤ

Poþet výkonĤ

Diagnostika sobČstaþnosti pacientĤ s onemocnČním vnitĜních orgánĤ

10

Zhodnocení rizika pádu

10

Zhodnocení rizika vzniku dekubitu

10

Zhodnocení rizika vzniku malnutrice

10

Zhodnocení rizika vzniku dehydratace

10

Sledování základních fyziologických potĜeb u pacienta (spánek, vyprazdĖování)

4

VytvoĜení plánu ošetĜovatelské péþe u pacienta s onemocnČním vnitĜních orgánĤ

5

VytvoĜení plánu edukace u pacienta s onemocnČním vnitĜních orgánĤ

5

Edukace pacienta s onemocnČním vnitĜních orgánĤ

5

PĜíprava pacienta na propuštČní do domácího prostĜedí

3

Edukace blízkých pacienta v domácí péþi

2

Edukace pacienta v inzulinoterapii pomocí inzulínového pera

10

Manipulace s inzulínovou pumpou

1

Edukace pacienta v selfmonitoringu glykémií

10

Vyhodnocení jednotlivých fází vývoje chronické rány a defektu

10

Monitoring faktorĤ ovlivĖující pozitivní vývoj hojení chronické rány a defektu

5

Monitoring použitého krytí a vývoje chronické rány a defektu

5

OšetĜení chronické rány

5

Edukace pacienta s diabetes mellitus v prevenci vzniku diabetické nohy

5

Vyhodnocení jednotlivých fází vývoje syndromu diabetické nohy

10

Edukace pacienta a jeho blízkých v péþi o chronickou ránu a diabetickou nohu

2

Vyhodnocení EKG záznamu

10

PĜíprava pacienta na invazivní léþebný zákrok pĜi kardiologických intervencích

2

PĜíprava, provedení a vyhodnocení spirometrie

2

Asistence pĜi diagnostickém a terapeutickém endoskopickém vyšetĜení

2

OšetĜovatelská péþe o pacienta pĜed endoskopickým výkonem na zažívacím traktu

1

OšetĜovatelská péþe o pacienta po endoskopickém výkonu na zažívacím traktu

1

OšetĜovatelská péþe o pacienta s parenterální výživou

2

OšetĜovatelská péþe o pacienta s enterální výživou pomocí gastrické sondy

2

14

VĚSTNÍK MZ ČR

G

Podání stravy do perkutánní enterální gastrostomie

2

ZajištČní bariérové ošetĜovatelské techniky u pacientĤ s nozokomiální nákazou

2

OšetĜování pacienta s nozokomiální nákazou, vþ. protiepidemiologických opatĜení a edukace pacienta

2

Monitoring bolesti u pacienta

5

Péþe o pacienta s komplikacemi pĜi peritoneální dialýze

1

OšetĜovatelská péþe o pacienta v chronickém dialyzaþním programu

1

Nácvik vyprazdĖování u pacientĤ se stresovou inkontinencí moþe

2

Sestavení edukaþní jednotky a realizace edukace v prevenci civilizaþních chorob dle výbČru (obezita, kouĜení, závislosti)

2

ČÁSTKA 8


Diagnostické metody (napĜ. kolokvium k závČreþné práci na zvolené téma, test, ústní zkouška, apod.), splnČní odborné praxe a potvrzení výkonĤ daných pro odborný modul 1.


Odborná praxe na pracovišti akreditovaného zaĜízení - interní oddČlení

Typ modulu

povinný

Rozsah modulu

5 dnĤ, tj. 40 hodin odborné praxe na akreditovaném pracovišti

Poþet kreditĤ

15 kreditĤ za praktickou þást v akreditovaném zaĜízení

Seznam výkonĤ

Poþet

Vyhodnocení rizik stavu pacienta s onemocnČním vnitĜních orgánĤ

1

VytvoĜení plánu ošetĜovatelské péþe u pacienta s onemocnČním vnitĜních orgánĤ

1

Realizace plánu ošetĜovatelské péþe u pacienta s onemocnČním vnitĜních orgánĤ

1

VytvoĜení plánu edukace u pacienta s onemocnČním vnitĜních orgánĤ

1

Edukace pacienta s onemocnČním vnitĜních orgánĤ

1

PĜíprava pacienta na propuštČní do domácího prostĜedí

1

Edukace pacienta v inzulinoterapii a v nácviku selfmonitoringu

1

Edukace pacienta s diabetes mellitus v prevenci vzniku diabetické nohy

1

Vyhodnocení faktorĤ ovlivĖující pozitivní vývoj hojení u pacienta s chronickou ránou a defektem

1

OšetĜení pacienta s chronickou ránou

2

Vyhodnocení odborné praxe školitelem (mentorem)

ČÁSTKA 8

G

15

VĚSTNÍK MZ ČR

3.2.2



Specializovaná ošetĜovatelská péþe v geriatrii

Typ modulu

povinný

Rozsah modulu

5 dnĤ, tj. 40 hodin teoretické výuky 5 dnĤ, tj. 40 hodin odborné praxe na vlastním nebo jiném pracovišti – geriatrické oddČlení nebo léþebna pro dlouhodobČ nemocné nebo oddČlení následné péþe

Poþet kreditĤ

25 (20 kreditĤ za teoretickou þást, 5 kreditĤ za praktickou þást)

Cíl

PĜipravit všeobecnou sestru pro specializovanou ošetĜovatelskou péþi o seniory. Rozpis uþiva


Komplexní geriatrické hodnocení

Úvod do problematiky modulu. Vymezení komplexního geriatrického hodnocení a jeho souþástí. Klinické vyšetĜení geriatrického pacienta. Vybrané specializované þásti komplexního geriatrického vyšetĜení, testy sobČstaþnosti, riziko vzniku dekubitĤ, vyhodnocení rizika pádu, mČĜení intenzity bolesti, hodnocení stavu výživy, stanovení priorit v oblasti pacientových potĜeb.

4

Specializovaná ošetĜovatelská péþe u vybrané problematiky geriatrické kĜehkosti a nestability

Geriatrická kĜehkost a nestabilita. Etiologie, klinický obraz, diagnostika, léþebné možnosti, komplikace, prevence, fyzikální vyšetĜení sestrou, hodnotící a mČĜící techniky, posouzení potĜeb pacienta, stanovení ošetĜovatelských problémĤ. Plán ošetĜovatelských intervencí, edukace v režimových opatĜeních a možnosti realizace. Poradenská þinnost.

3

Téma

Specializovaná ošetĜovatelská péþe u pacientĤ s velkými geriatrickými syndromy

Specializovaná ošetřovatelská péče u pacientů s velkými geriatrickými syndromy

Imobilita, instabilita, inkontinence. Etiologie, klinický obraz, diagnostika, léþebné možnosti, komplikace, prevence.

3

Specializovaná ošetĜovatelská péþe u pacientĤ s velkými geriatrickými syndromy: fyzikální vyšetĜení sestrou s využitím hodnotících škál, posouzení potĜeb pacienta, stanovení ošetĜovatelských problémĤ. Plán ošetĜovatelských intervencí, plán bariérové ošetĜovatelské péþe. Plán edukace a možnosti realizace. Poradenská þinnost.

2

Intelektuální poruchy – demence, deprese, delirium, poruchy chování, syndrom terminální geriatrické deteriorace. Etiologie, klinický obraz, diagnostika, léþebné možnosti, komplikace, prevence.

4

Specializovaná ošetřovatelská péče: fyzikální Specializovaná ošetĜovatelská péþe: fyzikální

4 4

16

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

vyšetĜení sestrou s využitím hodnotících škál, posouzení potĜeb pacienta, stanovení ošetĜovatelských problémĤ. Plán ošetĜovatelských intervencí, edukace v režimových opatĜeních a možnosti realizace. Poradenská þinnost. Syndrom anorexie, malnutrice a dehydratace u geriatrického pacienta. Etiologie, klinický obraz, diagnostika, léþebné možnosti, komplikace, prevence.

3

Specializovaná ošetĜovatelská péþe: fyzikální vyšetĜení sestrou s využitím hodnotících škál, posouzení potĜeb pacienta, stanovení ošetĜovatelských problémĤ. Plán ošetĜovatelských intervencí, edukace v režimových opatĜeních a možnosti realizace. Poradenská þinnost.

3

Syndrom maladaptace. Problematika týrání, zanedbávání a zneužívání starého þlovČka. Formy týrání a zneužívání seniorĤ, diagnostika, vČková diskriminace, možnosti Ĝešení ze strany zdravotníkĤ, svépomocné skupiny a intervenþní centra.

2

Zvláštnosti farmakoterapie u geriatrických pacientĤ

Nespecifické projevy onemocnČní. ZmČny farmakokinetiky, farmakodynamiky a interakce léþiv ve stáĜí. Nežádoucí úþinky. Polymorbidita, polypragmazie. Ochota pacienta pro spolupráci (compliance) pĜi farmakoterapii. Specifika ošetĜovatelské péþe.

Edukace pro peþující o seniory v jejich vlastním prostĜedí

Aktivity k uchování stavu sobČstaþnosti a návykĤ u nemocného. ZajištČní bezpeþného a pĜehledného domácího prostĜedí. Podpora fyzického zdraví. Life review. Motivaþní prostĜedky vhodné u pacienta s poþínající demencí. Péþe o pacienty se smyslovými poruchami ve vlastním prostĜedí. Identifikace symptomĤ zhoršení.

4

Zdravotní a sociální služby pro seniory

Systém komunitní zdravotní péþe – domácí péþe, peþovatelská služba, respitní péþe. Systém sociální péþe – poradenství, služby, pĜíspČvky na péþi.

2

Ukonþení modulu



Absolvent/ka: x zná komplexní funkþní zhodnocení geriatrického pacienta, x vyhodnocuje úroveĖ samostatnosti pacienta s použitím hodnotících škál, x zná prevenci, diagnostiku, léþbu nejþastČjších velkých geriatrických syndromĤ (somatických, psychických, sociálních), x zná zvláštnosti farmakologické léþby v gerontologii, x umí identifikovat aktuální potĜeby a jejich ovlivnČní ve vztahu

3

3

ČÁSTKA 8

G

17

VĚSTNÍK MZ ČR

x x

x x x x x x x

k aktivitám denního života u pacientĤ vyšších vČkových skupin, zná zvláštnosti ošetĜovatelské péþe o geriatrického pacienta, umí posoudit stav pacientĤ a sestavit plán ošetĜovatelské péþe respektující zvláštnosti pĜístupu k pacientĤm s onemocnČním vnitĜních orgánĤ, realizuje a hodnotí ošetĜovatelskou péþi u geriatrických pacientĤ, edukuje peþující osoby v zajištČní péþe o seniory ve vlastním sociálním prostĜedí, edukuje pacienty v oblasti péþe o své zdraví ve vlastním sociálním prostĜedí, edukuje v prevenci vzniku komplikací, monitoruje a vyhodnocuje stav a rizikové faktory nemocných z hlediska možnosti vzniku komplikací a náhlých pĜíhod, hodnotí sociální situaci pacienta, zná možnosti sociální pomoci u geriatrického pacienta.

Seznam výkonĤ

Poþet výkonĤ

Zhodnocení rizika pádu u geriatrického pacienta

5

Zhodnocení rizika vzniku dekubitĤ

5

Zhodnocení rizika vzniku malnutrice a dehydratace

5

Zhodnocení sobČstaþnosti seniora pomocí hodnotících škál

5

Monitoring intenzity bolesti u geriatrického pacienta

5

Plán ošetĜovatelské péþe u pacienta s imobilizaþním syndromem

1

Realizace plánu ošetĜovatelské péþe o pacienta s imobilizaþním syndromem

1

Plán ošetĜovatelské péþe u pacienta s inkontinencí

1

Realizace plánu ošetĜovatelské péþe o pacienta s inkontinencí

1

OšetĜovatelská péþe o pacienta s poruchou vyprazdĖování stolice

2

Plán ošetĜovatelské péþe u pacienta s kognitivní deteriorací

2

Realizace plánu ošetĜovatelské péþe u pacienta s kognitivní deteriorací

2

Vyhodnocení sociální situace u seniora

2

Nácvik sebeobsluhy s cílem zvyšování sobČstaþnosti pacienta (rehabilitaþní ošetĜování)

2

Podávání stravy enterální cestou

2

VytvoĜení plánu edukace pro peþující o seniora ve vlastním prostĜedí

1

Edukace seniora a peþujících v péþi o seniora ve vlastním prostĜedí

1



18

VĚSTNÍK MZ ČR

3.2.3

G

ČÁSTKA 8



Specializovaná ošetĜovatelská péþe v onkologii a paliativní péþi

Typ modulu

povinný

Rozsah modulu

5 dnĤ, tj. 40 hodin teoretické výuky 5 dnĤ, tj. 40 hodin odborné praxe na vlastním nebo jiném pracovišti – onkologické oddČlení nebo oddČlení paliativní péþe 5 dnĤ, tj. 40 hodin odborné praxe na akreditovaném pracovišti

Poþet kreditĤ

40 (20 kreditĤ za teoretickou þást, 5 kreditĤ za praktickou þást, 15 kreditĤ za praktickou þást v akreditovaném zaĜízení)

Cíl

PĜipravit všeobecnou sestru pro specializovanou ošetĜovatelskou péþi o pacienty s onkologickým onemocnČním. Téma

Epidemiologie, etiologie a patologie nádorového onemocnČní

Vybraná onkologická onemocnČní

Rozpis uþiva


Úvod do problematiky modulu. Incidence a prevalence nádorových onemocnČní, mortalita, faktory vzniku nádorĤ, typy nádorĤ, šíĜení nádorĤ v organismu. Klinická klasifikace zhoubných nádorĤ, genetika nádorových onemocnČní. Úloha sestry v prevenci nádorĤ.

4

Zhoubná onemocnČní hlavy a krku. Etiologie, klasifikace, klinický obraz, diagnostika, léþebné možnosti, tracheostomie, komplikace, prevence. Specifika komunikace u pacientĤ s tracheostomií.

2

Zhoubná onemocnČní plic. Etiologie, klasifikace, klinický obraz, diagnostika, léþebné možnosti, komplikace, prevence.

2

Zhoubná onemocnČní tlustého stĜeva a koneþníku. Etiologie, klasifikace, klinický obraz, diagnostika, léþebné možnosti, komplikace, prevence.

2

Zhoubná onemocnČní ledvin a prostaty. Etiologie, klasifikace, klinický obraz, diagnostika, léþebné možnosti, komplikace, prevence.

2

Zhoubná onemocnČní reprodukþních orgánĤ. Etiologie, klasifikace, klinický obraz, diagnostika, léþebné možnosti, komplikace, prevence.

2

Zhoubná onemocnČní prsu. Etiologie, klasifikace, klinický obraz, diagnostika, léþebné možnosti, komplikace, prevence.

2

Zhoubná onemocnČní krevního systému: maligní lymfomy, akutní a chronické leukémie. Etiologie, klasifikace, klinický obraz, diagnostika, léþebné možnosti, komplikace, prevence.

3

ČÁSTKA 8

G

19

VĚSTNÍK MZ ČR

Specializovaná ošetĜovatelská péþe u pacientĤ s onkologickou léþbou

Posouzení potĜeb pacienta s onkologickou léþbou, stanovení ošetĜovatelských problémĤ. Plán ošetĜovatelských intervencí, edukace v režimových opatĜeních a možnosti realizace. Specifika pĜi chirurgické léþbČ a léþbČ záĜením. Specifika pĜi farmakologické léþbČ a chemoterapii. Postupy pĜi paravenózním úniku cytostatik. Hormonální léþba. Biologická léþba. Sledování komplikací.

3

Specializovaná ošetĜovatelská péþe u pacientĤ se stomií

Posouzení potĜeb pacienta se stomií na trávícím ústrojí. Komplikace stomií. PomĤcky pro stomiky. Životní styl stomikĤ. Výživa a pitný režim. Fyzická aktivita pacientĤ se stomií. Psychosociální problémy stomikĤ – kluby stomikĤ. Plán ošetĜovatelských intervencí, edukace v režimových opatĜeních a možnosti realizace.

2

Specializovaná ošetĜovatelská péþe u pacientĤ s nežádoucími úþinky pĜi onkologické léþbČ

Posouzení potĜeb pacienta, stanovení ošetĜovatelských problémĤ. Plán ošetĜovatelských intervencí a edukace v péþi: o dutinu ústní, výživu, hydrataci, integritu kĤže a tkání, zvládání bolesti, poruchy vyprazdĖování, prevence infekþních komplikací, psychická podpora.

4

Specializovaná ošetĜovatelská péþe u pacientĤ s nádorovou bolestí

DČlení nádorové bolesti. Hodnocení nádorové bolesti. Nástroje mČĜení bolesti, hodnotící škály. Principy léþby nádorové bolesti. Vyhodnocení analgetické léþby a jejího úþinku. Hodnocení vlivu bolesti na denní aktivity a celkovou kvalitu života. Nežádoucí úþinky opioidĤ. Role sestry pĜi monitorování bolesti. Plán ošetĜovatelských intervencí, edukace v režimových opatĜeních a možnosti realizace.

3

Specializovaná ošetĜovatelská péþe v paliativní péþi

Základní principy paliativní medicíny a ošetĜovatelské péþe. Vztah podpĤrné a paliativní péþe. NejþastČjší symptomy terminálního stádia (dušnost, kašel, terminální chrþivé dýchání, nauzea, zvracení, zácpa, syndrom stĜevní obstrukce, nechutenství, nádorová kachexie, škytavka, svČdČní, atd.) a možnosti jejich Ĝešení. Psychosociální aspekty pokroþilého onemocnČní. Terminální fáze onemocnČní. Organizaþní formy poskytování paliativní péþe, hospicová péþe. Plán paliativní ošetĜovatelské péþe. Plán edukace a pomoci blízkým a peþujícím o nemocné. Etický a psychologický pĜístup peþujících. Prevence syndromu vyhoĜení.

5

Ukonþení modulu


4

20


VĚSTNÍK MZ ČR

G

Absolvent/ka: x zná prevenci, diagnostiku, léþbu, vyhledávání potĜeb a jejich ovlivnČní ve vztahu k aktivitám denního života u pacientĤ s onkologickým onemocnČním, x zná zvládání náhlých pĜíhod, krizových situací s použitím technik managementu komplikací, zásady komunikace, x zná koncepci a obecné principy paliativní péþe, x zná problematiku specifické ošetĜovatelské péþe u pacientĤ v terminálním stádiu, x umí posoudit stav pacientĤ s použitím hodnotících škál a sestavit plán ošetĜovatelské péþe respektující zvláštnosti pĜístupĤ k onkologickým pacientĤm, x realizuje a hodnotí ošetĜovatelskou péþi u pacientĤ s onkologickým onemocnČním, x ovládá a uplatĖuje metody prevence a kompenzace doprovodných symptomĤ terminálního stádia, x edukuje pacienty a jejich rodinné pĜíslušníky se zamČĜením na specifika života onkologických pacientĤ ve vlastním sociálním prostĜedí.

Seznam výkonĤ

Poþet výkonĤ

Monitoring nežádoucích úþinkĤ pĜi onkologické léþbČ

2

Hodnocení integrity kĤže a tkánČ

2

Monitoring bolesti

6

Monitoring výživy

2

Monitoring hydratace

2

OšetĜovatelská péþe o pacienta s bĜišní stomií

1

OšetĜovatelská péþe o pacienta s tracheostomií

1

OšetĜovatelská péþe o pacienta s oslabenou imunitou

1

Edukace v prevenci vzniku extravazátu

1

OšetĜovatelská péþe o pacienta s poruchou vyprazdĖování stolice

2

OšetĜovatelská péþe o pacienta s mukositidou

2

OšetĜovatelská péþe o pacienta s únavou

2

OšetĜovatelská péþe o pacienta s radiaþní léþbou

1

Podání stravy do PEG

1

Péþe o žilní vstupy a port

1

VytvoĜení plánu edukace u onkologického pacienta a jeho blízkých

2

Edukace onkologického pacienta nebo peþujících v pĜípravČ na péþi v domácím prostĜedí

1


ČÁSTKA 8


G

ČÁSTKA 8

21

VĚSTNÍK MZ ČR


Odborná praxe na pracovišti akreditovaného zaĜízení – geriatrické oddČlení nebo léþebna pro dlouhodobČ nemocné nebo oddČlení následné péþe nebo onkologické oddČlení nebo oddČlení paliativní péþe

Typ modulu

povinný

Rozsah modulu


Poþet kreditĤ


Seznam výkonĤ

Poþet výkonĤ

Vyhodnocení rizik a stavu seniora s onemocnČním vnitĜních orgánĤ nebo pacienta s onkologickou léþbou s využitím hodnotících a mČĜících technik

1

VytvoĜení plánu ošetĜovatelské péþe u seniora s onemocnČním vnitĜních orgánĤ nebo pacienta s onkologickou léþbou

1

Realizace plánu ošetĜovatelské péþe u seniora s onemocnČním vnitĜních orgánĤ nebo pacienta s onkologickou léþbou

1

VytvoĜení plánu edukace u seniora s onemocnČním vnitĜních orgánĤ nebo pacienta s onkologickou léþbou

1

Edukace seniora s onemocnČním s onkologickou léþbou

1

vnitĜních

orgánĤ

nebo

pacienta

PĜíprava seniora nebo onkologického pacienta na propuštČní do domácího prostĜedí

1

VytvoĜení plánu bariérové ošetĜovatelské péþe u imunodeficitních pacientĤ

1

Edukace pacienta v péþi o port

1

Vyhodnocení odborné praxe školitelem (mentorem)

3.3 Schopnosti a dovednosti po absolvování odborných modulĤ Absolvent/ka odborných modulĤ je pĜipraven/a:

vykonávat intervence specializované a vysoce specializované ošetĜovatelské péþe u pacienta s onemocnČním vnitĜních orgánĤ, vþetnČ pĜípravy na návrat do vlastního sociálního prostĜedí, vykonávat intervence specializované a vysoce specializované ošetĜovatelské péþe u pacienta s onemocnČním vnitĜních orgánĤ, zamČĜenou na posílení a udržení sobČstaþnosti, mentální schopnosti se zohlednČním jejich vČku prostĜednictvím cílených aktivit, poskytovat paliativní péþi, vyhledávat aktuální potĜeby pacienta a koordinovat týmovou spolupráci v péþi o pacienta v terminálním stádiu, vykonávat preventivní a protiepidemiologická opatĜení u pacienta s onemocnČním vnitĜních orgánĤ, edukovat pacienta a jím urþené osoby v oblastech prevence onemocnČní, pĜitom spolupracovat s fyzioterapeutem, nutriþním terapeutem a zdravotnČ-sociálním pracovníkem,

22

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

provádČt poradenskou a dispenzární þinnost zamČĜenou na problematiku onemocnČní vnitĜních orgánĤ, indikovat zdravotnické prostĜedky, hodnotit a ošetĜovat chronické rány a doporuþovat vhodné krycí materiály.

4 Hodnocení výsledkĤ vzdČlávání v prĤbČhu specializaþního vzdČlávání Akreditované zaĜízení pĜidČlí každému úþastníkovi specializaþního vzdČlávání školitele, který je zamČstnancem akreditovaného zaĜízení. Školitel pro teoretickou výuku vypracovává studijní plán a plán plnČní praktických výkonĤ, které má úþastník vzdČlávání v prĤbČhu pĜípravy absolvovat, a prĤbČžnČ provČĜuje znalosti (vČdomosti a dovednosti). Odborná praxe na odborných pracovištích probíhá pod vedením pĜidČleného školitele, který je zamČstnancem daného pracovištČ, má specializovanou zpĤsobilost v oboru a osvČdþení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu. Školitel odborné praxe potvrzuje splnČné výkony a provádí písemný záznam výsledného hodnocení odborné praxe úþastníka studia. a)

PrĤbČžné hodnocení školitelem: školitel pravidelnČ a prĤbČžnČ provČĜuje teoretické znalosti a praktické dovednosti úþastníka specializaþního vzdČlávání. Do studijního prĤkazu zapisuje ukonþení každého modulu a získaný poþet kreditĤ. PĜedpoklad pro vykonání atestaþní zkoušky: absolvování teoretické a praktické výuky, vþetnČ splnČní požadované odborné praxe v akreditovaném zaĜízení potvrzené ve studijním prĤkazu a splnČní výkonĤ obsažených ve vzdČlávacím programu potvrzené pĜidČleným školitelem, získání pĜíslušného poþtu kreditĤ. Vlastní atestaþní zkouška probíhá dle vyhlášky þ. 189/2009 Sb., ve znČní pozdČjších právních pĜedpisĤ.

b)

c)

5 Profil absolventa Absolvent/ka specializaþního vzdČlávání v oboru OšetĜovatelská péþe v interních oborech bude pĜipraven/a provádČt, zajišĢovat a koordinovat základní, specializovanou a vysoce specializovanou ošetĜovatelskou péþi v oboru OšetĜovatelská péþe v interních oborech. Je oprávnČn/a na základČ vlastního posouzení a rozhodnutí, v souladu s platnou legislativou, zabezpeþovat ošetĜovatelskou péþi v interních oborech v rozsahu své specializované zpĤsobilosti stanovené þinnostmi, ke kterým je pĜipraven/a na základČ tohoto vzdČlávacího programu a platné legislativy.

G

ČÁSTKA 8

VĚSTNÍK MZ ČR

23

5.1 Charakteristika výstupních vČdomostí, dovedností a postojĤ, tj. profesních kompetencí, pro které absolvent/ka specializaþního vzdČlávání získal/a zpĤsobilost Všeobecná sestra se specializovanou zpĤsobilostí v oboru OšetĜovatelská péþe v interních oborech je pĜipraven/a:

podílet se na kontinuálním zvyšování kvality a bezpeþnosti ošetĜovatelské péþe,

koordinovat práci þlenĤ ošetĜovatelského týmu v oblasti ošetĜovatelské péþe o pacienty s onemocnČním vnitĜních orgánĤ,

edukovat pacienty s onemocnČním vnitĜních orgánĤ, pĜípadnČ blízké osoby ve specializovaných ošetĜovatelských postupech a pĜipravovat pro nČ informaþní materiály,

sledovat a vyhodnocovat stav pacientĤ s onemocnČním vnitĜních orgánĤ z hlediska možnosti vzniku komplikací, náhlých pĜíhod a podílet se na jejich Ĝešení,

plánovat a zajišĢovat specializovanou a vysoce specializovanou ošetĜovatelskou péþi u pacientĤ s onemocnČním vnitĜních orgánĤ,

identifikovat faktory ovlivĖující kvalitu života pacientĤ,

plánovat specializovanou a vysoce specializovanou ošetĜovatelskou péþi o pacienty v terminálním stádiu,

edukovat peþující osoby v zajištČní péþe o pacienty s onemocnČním vnitĜních orgánĤ ve vlastním prostĜedí,

provádČt prĤzkumná šetĜení za úþelem identifikace oblastí pro zlepšení kvality ošetĜovatelské péþe,

podílet se a vést teoretickou i praktickou výuku úþastníkĤ specializaþního vzdČlávání v oboru OšetĜovatelská péþe v interních oborech,

provádČt poradenskou a dispenzární þinnost zamČĜenou na problematiku onemocnČní vnitĜních orgánĤ,

provádČt poradenskou þinnost u pacientĤ s chronickými ranami.

6 Charakteristika akreditovaných zaĜízení a pracovišĢ VzdČlávací instituce, zdravotnická zaĜízení a pracovištČ zajišĢující výuku úþastníkĤ specializaþního vzdČlávání musí být akreditovány dle ustanovení § 45 zákona þ. 96/2004 Sb., ve znČní pozdČjších právních pĜedpisĤ. Tato zaĜízení musí úþastníkovi zajistit absolvování specializaþního vzdČlávání dle pĜíslušného vzdČlávacího programu. Minimální kritéria akreditovaných zaĜízení jsou dána splnČním odborných, provozních, technických a personálních pĜedpokladĤ.

24

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

6.1 Akreditovaná zaĜízení a pracovištČ x Školitelem se rozumí zamČstnanec akreditovaného zaĜízení ve smyslu zákona

x

x

x x

Personální požadavky

x

x x

x

x x

þ. 96/2004 Sb., ve znČní pozdČjších právních pĜedpisĤ, který organizuje a Ĝídí teoretickou nebo praktickou þást specializaþního vzdČlávání. Školitelem odborné praxe mĤže být všeobecná sestra se specializovanou zpĤsobilostí v oboru specializace OšetĜovatelská péþe o dospČlé, OšetĜovatelská péþe o pacienty ve vybraných klinických oborech a je držitelem „OsvČdþení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu“ a profesními zkušenostmi ve výkonu povolání v délce nejménČ 3 roky. Školitelem odborné praxe mĤže být i všeobecná sestra pracující bez odborného dohledu s profesními zkušenostmi a výkonem povolání v délce nejménČ 5 let. Školitelem odborné praxe mĤže být i lékaĜ s atestací v pĜíslušném interním oboru, pracující na specializovaném pracovišti. Lektorem se rozumí zdravotnický nebo jiný odborný pracovník, který se podílí na výuce v teoretické þásti specializaþního vzdČlávání. Lektorem mĤže být všeobecná sestra se specializovanou zpĤsobilostí v oboru specializace OšetĜovatelská péþe o dospČlé, OšetĜovatelská péþe o pacienty ve vybraných klinických oborech, OšetĜovatelská péþe v anesteziologii, resuscitaci a intenzivní péþi a je držitelem „OsvČdþení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu“ a profesními zkušenostmi ve výkonu povolání v délce nejménČ 3 roky. Lektorem mĤže být i lékaĜ s atestací v pĜíslušném oboru. Lektorem mĤže být lékaĜ i další odborný pracovník s jinou kvalifikací (JUDr., Ing., atd.), která odpovídá zamČĜení vzdČlávacího programu (pĜedmČty jako je ekonomika a financování, právní problematika, krizový management, organizace a Ĝízení, atd.). Lektorem pro teoretickou výuku mĤže být i všeobecná sestra pracující bez odborného dohledu s profesními zkušenostmi a výkonem povolání v délce nejménČ 5 let. Pedagogické schopnosti. Doklady o odborné, specializované, event. pedagogické zpĤsobilosti, osvČdþení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu.

x Pro teoretickou þást vzdČlávacího programu standardnČ vybavená uþebna s PC

Materiální a technické vybavení

a dataprojektorem a s možností pĜístupu k internetu. x Modely a simulátory potĜebné k výuce praktických dovedností – modely a simulátory k výuce KPR u dospČlých a dČtí, které signalizují správnost postupu KPR, modely a simulátory k zajišĢování dýchacích cest, k zajištČní cévních vstupĤ, aktivizaci pacientĤ, apod. x PĜístup k odborné literatuĜe, vþetnČ el. databází (zajištČní vlastními prostĜedky nebo ve smluvním zaĜízení), možnosti podpory teoretické výuky pomocí e-learningu. x PracovištČ pro výuku odborné praxe na akreditovaném pracovišti je vybaveno dle platných standardĤ personálního a pĜístrojového vybavení.

školitelem mĤže být i mentor, pokud splĖuje požadavky na školitele stanovené vzdČlávacím programem

ČÁSTKA 8

G

25

VĚSTNÍK MZ ČR

x Akreditovaným pracovištČm na odbornou praxi mohou být interní oddČlení,

onkologická oddČlení, geriatrická oddČlení. x Pro praktickou þást vzdČlávacího programu je podmínkou poskytování

Organizaþní a provozní požadavky

zdravotní péþe dle pĜíslušného oboru. x Pro teoretickou þást vzdČlávacího programu je podmínkou smluvní vztah

s poskytovatelem zdravotní péþe dle pĜíslušného oboru specializace. x Akreditované pracovištČ na realizaci vzdČlávacího programu musí splĖovat

požadavky dané platnou legislativou a vést pĜíslušnou dokumentaci. x Souþástí teoretické i praktické výuky je problematika bezpeþnosti a ochrany

Bezpeþnost a ochrana zdraví

zdraví pĜi práci, hygieny práce a požární ochrany, vþetnČ ochrany pĜed ionizujícím záĜením. x Výuka k bezpeþné a zdraví neohrožující práci vychází z požadavkĤ platných právních a ostatních pĜedpisĤ k zajištČní bezpeþnosti a ochrany zdraví pĜi práci. x Požadavky jsou doplnČny informacemi o rizicích možných ohrožení v souvislosti s vykonáváním praktické výuky, vþetnČ informací vztahujících se k opatĜením na ochranu pĜed pĤsobením zdrojĤ rizik.

7 Tabulka modulĤ Specializaþní vzdČlávání v oboru OšetĜovatelská péþe v interních oborech Kód ZM

Typ P

OM 1

P P

OM 2

P

OM 3

P P

Název Organizaþní a metodické vedení specializované ošetĜovatelské péþe Specializovaná ošetĜovatelská péþe v interních oborech Odborná praxe na pracovišti akreditovaného zaĜízení Specializovaná ošetĜovatelská péþe v geriatrie Specializovaná ošetĜovatelská péþe v onkologii a paliativní péþi Odborná praxe na pracovišti akreditovaného zaĜízení

Rozsah 1 týden T – 40 hodin

Poþet kreditĤ 20 (á 4 kredity/den)

3 týdny T – 120 hodin 4 týdnĤ Pr – 160 hodin 1 týden Pr, AZ – 40 hodin 1 týden T – 40 hodin 1 týden Pr – 40 hodin 1 týden T – 40 hodin 1 týden Pr – 40 hodin

60 (á 4 kredity/den) 20 (á 1 kredit/den) 15 (á 3 kredit/den)

1 týden Pr, AZ - 40 hodin T – teorie 240

15 (á 3 kredity/den)

20 (á 4 kredity/den) 5 (á 1 kredit/den) 20 (á 4 kredity/den) 5 (á 1 kredit/den)

Pr – praxe 240 Pr – AZ 80 hodin Celkem 560 hodin

180 kreditĤ

VysvČtlivky: P – povinné, T - teorie, Pr – praxe, P – AZ – praxe na akreditovaném pracovišti

26

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

8 Seznam doporuþených zdrojĤ Doporuþená literatura ADAM, Z.; KREJýÍ, M.; VORLÍýEK, J. Speciální onkologie: pĜíznaky, diagnostika a léþba maligních chorob. 1. vyd. Praha: Galén, 2010. 417 s. ISBN 978-80-7262-648-9. ADAM, Z.; VORLÍýEK, J. Hematologie pro praktického lékaĜe. 1. vyd. Praha: Galén, 2007. 313 s. ISBN 978-80-7262-453-9. AMBLER, Z.; BEDNAěÍK, J.; RģŽIýKA, E. Klinická neurologie. 2. vyd. Praha: Triton, 2008. ISBN 978-80-7387-157-4. ANTUŠÁK, E.; KOPECKÝ, Z. Krizový management: úvod do teorie. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2008. 97 s. ISBN 978-80-245-0951-8. ARMSTRONG, M. ěízení lidských zdrojĤ: nejnovČjší trendy a postupy. 10. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 789 s. ISBN 978-80-247-1407-3. BÁRTLOVÁ, S.; SADÍLEK, P.; TÓTHOVÁ, V. Výzkum a ošetĜovatelství. 2. pĜepracované a doplnČné vyd. Brno: NCO NZO, 2005. 146 s. ISBN 80-7013-416-X. BARTOŠÍKOVÁ, I. O syndromu vyhoĜení pro zdravotní sestry. 1. vyd. Brno: NCO NZO, 2006. 86 s. ISBN 80-7013-439-9. BENEŠ, J. Infekþní lékaĜství. 1. vyd. Praha: Galén, 2009. 651 s. ISBN 978-80-7262-644-1. BENEŠ, M. Andragogika. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 135 s. ISBN 978-80-247-2580-2. BUREŠ, I. Léþba rány. 1. vyd. Praha: Galén, 2006. 78 s. ISBN 80-7262-413-X. ýÁP, P.; PRģCHA, M. Alergologie v kostce. 1. vyd. Praha: Triton, 2006. 142 s. ISBN 80-7254779-8. ýERNÝ, Z. Infekþní nemoci: jak peþovat o pacienty s infekþním onemocnČním. 2. pĜepracované a doplnČné vyd. Brno: NCO NZO, 2008. 284 s. ISBN 978-80-7013-480-1. DIENSTBIER, Z. PrĤvodce stárnutím: aneb jak ho oddálit. 1. vyd. Praha: Radix, 2009. 184 s. ISBN 978-80-86013-88-0. DÍTċ, P. VnitĜní lékaĜství. 2. doplnČné a pĜepracované vyd. Praha: Galén, 2007. 586 s. ISBN 97880-7262-496-6. DÍTċ, P. VnitĜní lékaĜství II. 1. vyd. Brno: MU, 2005. 350 s. ISBN 80-210-3672-9. DÍTċ, P. VnitĜní lékaĜství III. 1. vyd. Brno: MU, 2005. 266 s. ISBN 80-210-3673-7. HAŠKOVCOVÁ, H. Thanatologie: nauka o umírání a smrti. 2. pĜeprac. vyd. Praha: Galén, 2007. 244 s. ISBN 978-80-7262-471-3. HERMANOVÁ, M.; PROKOP, J.; ONDRÁýKOVÁ, K. Vybrané kapitoly z péþe o seniory. 1. vyd. Brno: NCO NZO, 2008. 68 s. ISBN 978-80-7013-478-8. INDRÁK, K. Hematologie. 1. vyd. Praha: Triton, 2006. 278 s. ISBN 80-7254-868-9. IVANOVÁ, K.; ŠPIRUDOVÁ, L; KUTNOHORSKÁ, J. Multikulturní ošetĜovatelství I. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 248 s. ISBN 80-247-1212-1. JAROŠOVÁ, D. Péþe o seniory. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita, 2006. 110 s. ISBN 80-7368110-2. JIRKOVSKÁ, A. Syndrom diabetické nohy: komplexní týmová péþe. 1. vyd. Praha: Maxdorf, 2006. 397 s. ISBN 80-7345-095-X.

ČÁSTKA 8

G

VĚSTNÍK MZ ČR

27

Joint Commission International. Mezinárodní akreditaþní standardy pro nemocnice. 1. vyd. Praha: Grada, Publishing. 2009. 312 s. ISBN 978-80-247-2436-2. JUěENÍKOVÁ, P. Zásady edukace v ošetĜovatelské praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 77 s. ISBN 978-80-247-2171-2. KALVACH, Z. Geriatrie a gerontologie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2004. 864 s. ISBN 80247-0548-6. KALVACH, Z.; ONDERKOVÁ, A. StáĜí: pojetí geriatrického pacienta a jeho problémĤ v ošetĜovatelské praxi. 1. vyd. Praha: Galén, 2006. 43 s. ISBN 80-7262-455-5. KLEVETOVÁ, D.; DLABALOVÁ, I. Motivaþní prvky pĜi práci se seniory. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 202 s. ISBN 978-80-247-2169-9. KOLÁě, J. Kardiologie pro sestry intenzivní péþe. 4. doplnČné a pĜepracované vyd. Praha: Galén, 2009. 480 s. ISBN 978-80-7262-604-5. KěIVOHLAVÝ, J. Sestra a stres. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 119 s. ISBN 978-80-2473149-0. KUBEROVÁ, H. Didaktika ošetĜovatelství. 1. vyd. Praha: Portál, 2010. 246 s. ISBN 978-80-7367684-1. KUTNOHORSKÁ, J. Výzkum v ošetĜovatelství. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 175 s. ISBN 978-80-247-2713-4. LACHMANOVÁ, J. Vše o hemodialýze pro sestry. 1. vyd. Praha: Galén, 2008. 130 s. ISBN 97880-7262-552-9. MAĆAR, R.; PODSTATOVÁ, R.; ěEHOěOVÁ, J. Prevence nozokomiálních nákaz v klinické praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 178 s. ISBN 80-247-1673-9. MARKOVÁ, A. Hospic do kapsy: pĜíruþka pro domácí paliativní týmy. 1. vyd. Praha: Cesta domĤ, 2009. 100 s. ISBN 978-80-254-4552-5. MARŠÁLEK, P. Rehabilitace a pohybová aktivita po akutních koronárních syndromech. 1. vyd. Praha: Triton, 2006. 125 s. ISBN 80-7254-740-2. MATOUŠEK, O. Základy sociální práce. 2. vyd. Praha: Portál, 2007. 309 s. ISBN 978-80-7367331-4. MELICHERýÍKOVÁ, V. Sterilizace a dezinfekce v prevenci nozokomiálních nákaz. 1. vyd. Praha: Galén, 2007. 54 s. ISBN 978-80-7262-468-3. MIKULA, J.; MÜLLEROVÁ, N. Prevence dekubitĤ. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 96 s. ISBN 978-80-247-2043-2. MINIBERGEROVÁ, L., DUŠEK, J. Vybrané kapitoly z psychologie a medicíny pro zdravotníky pracující se seniory. 1. vyd. Brno: NCO NZO, 2006. 67 s. ISBN 80-7013-436-4. MUŽÍK, J. Didaktika profesního vzdČlávání dospČlých. 1. vyd. PlzeĖ: Fraus, 2005. 202 s. ISBN 807238-220-9. NAVRÁTIL, L. VnitĜní lékaĜství pro nelékaĜské zdravotnické obory. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 424 s. ISBN 978-80-247-2319-8. NEJEDLÁ, M. Fyzikální vyšetĜení pro sestry. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 248 s. ISBN 80-247-1150-8. NEVŠÍMALOVÁ, S.; ŠONKA, K. Poruchy spánku a bdČní. 2. doplnČné a pĜepracované vyd. Praha: Galén, 2007. 345 s. ISBN 978-80-7262-500-0.

28

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

NOVOSAD, L. Základy speciálního poradenství. 2. vyd. Praha: Portál, 2006. 159 s. ISBN 80-7367174-3. OLEJÁROVÁ, M. Revmatologie v kostce. 1. vyd. Praha: Triton, 2008. 231 s. ISBN 978-80-7387115-4. PENKA, M.; BULIKOVÁ, A. Neonkologická hematologie. 2. doplnČné a zcela pĜepracované vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 240 s. ISBN 978-80-247-2299-3. PFEIFFER, J. Neurologie v rehabilitaci: pro studium a praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007, 352 s. ISBN 978-80-247-1135-5. PLAMÍNEK, J. VzdČlávání dospČlých: prĤvodce pro lektory, úþastníky a zadavatele. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 318 s. ISBN 978-80-247-3235-0. PODSTATOVÁ, R. Hygiena a epidemiologie pro ambulantní praxi. 1. vyd. Praha: Maxdorf, 2010. 141 s. ISBN 978-80-7345-212-4. PODSTATOVÁ, R. Základy epidemiologie a hygieny. 1. vyd. Praha: Galén, 2009. 158 s. ISBN 978-80-7262-597-0. PRģCHA, J. Moderní pedagogika. 4. aktualizované a doplnČné vyd. Praha: Portál, 2009. 488 s. ISBN 978-80-7367-503-5. RYBKA, J. Diabetologie pro sestry. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 288 s. ISBN 80-2471612-7. SEIDL, Z. Neurologie pro nelékaĜské zdravotnické obory. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 168 s. ISBN 978-80-247-2733-2. SCHMIDTOVÁ, Z. Vybrané odbory ošetrovateĐstva. 1. vyd. Martin: Osveta, 2008. 148 s. ISBN 978-80-8063-295-3. SLÁMA, O.; KABELKA, L.; VORLÍýEK, J. Paliativní medicína pro praxi. 1. vyd. Praha: Galén, 2007. 362 s. ISBN 978-80-7262-505-5. SVAýINA, P. Diabetologie. 1. vyd. Praha: Triton, 2010. 188 s. ISBN 978-80-7387-348-6. SVOBODNÍK, P. Management pro zdravotníky v kostce. 1. vyd. Brno: NCO NZO, 2009. 125 s. ISBN 978-80-7013-498-6. ŠAFRÁNKOVÁ, A.; NEJEDLÁ, M. Interní ošetĜovatelství I. 1. vyd. dotisk. Praha: Grada Publishing, 2010. 280 s. ISBN 978-80-247-1148-5. ŠAFRÁNKOVÁ, A.; NEJEDLÁ, M. Interní ošetĜovatelství II. 1. vyd. dotisk. Praha: Grada Publishing, 2010. 212 s. ISBN 978-80-247-1777-7. ŠKRHA, J. Diabetologie. 1. vyd. Praha: Galén, 2009. 417 s. ISBN 978-80-7262-607-6. ŠKRLA, P.; ŠKRLOVÁ, M. ěízení rizik ve zdravotnických zaĜízeních. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 199 s. ISBN 978-80-247-2616-8. ŠPINAR, J.; VÍTOVEC, J. Jak dobĜe žít s nemocným srdcem. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 256 s. ISBN 978-80-247-1822-4. ŠPIRUDOVÁ, L. Multikulturní ošetĜovatelství II. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 248 s. ISBN 80-247-1213-X. ŠTEJFA, M. Kardiologie. 3. pĜepracované vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 722 s. ISBN 97880-247-1385-4. ŠTORK, J. Dermatovenerologie. 1. vyd. Praha: Galén, 2008. 502 s. ISBN 978-80-7262-371-6.

ČÁSTKA 8

G

VĚSTNÍK MZ ČR

29

TEPLAN, V. Praktická nefrologie. 2. zcela pĜepracované a doplnČné vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 496 s. ISBN 80-247-1122-2. TESAě, V.; SCHÜCK, O. Klinická nefrologie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 650 s. ISBN 80-247-0503-6. TOPINKOVÁ, E. Geriatrie pro praxi. 1. vyd. Praha: Galén, 2005. 270 s. ISBN 80-7262-365-6. TOŠENOVSKÝ, P.; ZÁLEŠÁK, B. Trofické defekty dolních konþetin: diagnostika a léþba. 1. vyd. Praha: Galén, 2007. 208 s. ISBN 978-80-7262-439-3. VENGLÁěOVÁ, M. Problematické situace v péþi o seniory: pĜíruþka pro zdravotnické a sociální pracovníky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 96 s. ISBN 978-80-247-2170-5. VENGLÁěOVÁ, M.; MAHROVÁ, G. Komunikace pro zdravotní sestry. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 144 s. ISBN 80-247-1262-8. VOKURKA, S. OšetĜovatelské problémy a základy hemoterapie: uþební texty a ošetĜovatelské intervence nejen pro sestry z oboru hematologie a onkologie. Praha: Galén, 2005. 140 s. ISBN 807262-299-4. VOKURKA, S. Základní hemato-onkologická onemocnČní a jejich charakteristiky. 1. vyd. Praha: Galén, 2008. 89 s. ISBN 978-80-7262-553-6. VONDRÁýEK, L.; VONDRÁýEK, J. OdpovČdnost pĜi poskytování ošetĜovatelské péþe. 1. vyd. Praha: Galén, 2006. 30 s. ISBN 80-7262-392-3. VONDRÁýEK, L.; WIRTHOVÁ, V. Právní minimum pro sestry: pĜíruþka pro praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 95 s. ISBN 978-80-247-3132-2. VORLÍýEK, J.; ABRAHÁMOVÁ, J.; VORLÍýKOVÁ, H. Klinická onkologie pro sestry. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 328 s. ISBN 80-247-1716-6. VYBÍRAL, Z. Psychologie komunikace. 2. vyd. Praha: Portál, 2009. 319 s. ISBN 978-80-7367-3871. WIDIMSKÝ, J. Selhání srdce. 5. vyd. Praha: Triton, 2009. 168 s. ISBN 978-80-7387-295-3. ZAMRAZIL, V.; PELIKÁNOVÁ, T. Akutní stavy v endokrinologii a diabetologii. 1. vyd. Praha: Galén, 2007. 177 s. ISBN 978-80-7262-478-2. ZÁVODNÁ, V. Pedagogika v ošetrovateĐstve. 2. pĜepracované a doplnČné vyd. Martin: Osveta, 2005. 117 s. ISBN 80-8063-193-X. ZLÁMAL, J., BELLOVÁ, J. Ekonomika zdravotnictví. 1. vyd. Brno: NCO NZO, 2005. 206 s. ISBN 80-7013-429-1.

30

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

VzdČlávací program specializaþního vzdČlávání v oboru OŠETěOVATELSKÁ PÉýE V CHIRURGICKÝCH OBORECH 1 2 3

4 5

6 7 8

Cíl specializaþního vzdČlávání...................................................................................312 Vstupní podmínky a prĤbČh specializaþního vzdČlávání........................................312 Uþební plán .................................................................................................................323 3.1 Uþební osnova základního modulu.....................................................................323 3.1.1 Schopnosti a dovednosti po absolvování základního modulu ..................345 3.2 Uþební osnovy odborných modulĤ – povinné....................................................356 3.2.1 Uþební osnova odborného modulu OM 1................................................356 3.2.2 Uþební osnova odborného modulu OM 2.............................................. 39 10 3.2.3 Uþební osnova odborného modulu OM 3.............................................. 48 19 3.3 Schopnosti a dovednosti po absolvování odborných modulĤ .......................... 50 21 Hodnocení výsledkĤ vzdČlávání v prĤbČhu specializaþního vzdČlávání ............. 51 22 Profil absolventa ....................................................................................................... 51 22 5.1 Charakteristika výstupních vČdomostí, dovedností a postojĤ, tj. profesních kompetencí, pro které absolvent/ka specializaþního vzdČlávání získal/a zpĤsobilost ........................................................................................................ 52 23 Charakteristika akreditovaných zaĜízení a pracovišĢ.......................................... 52 23 6.1 Akreditovaná zaĜízení a pracovištČ................................................................... 53 24 Tabulka modulĤ ....................................................................................................... 55 26 Seznam doporuþených zdrojĤ ................................................................................. 56 27

G

ČÁSTKA 8

VĚSTNÍK MZ ČR

31

1 Cíl specializaþního vzdČlávání Cílem specializaþního vzdČlávání v oboru OšetĜovatelská péþe v chirurgických oborech je získání specializované zpĤsobilosti s oznaþením odbornosti Sestra pro péþi v chirurgických oborech, osvojením si potĜebných teoretických znalostí, praktických dovedností, návykĤ týmové spolupráce i schopnosti samostatného rozhodování pro þinnosti stanovené platnou legislativou.

2 Vstupní podmínky a prĤbČh specializaþního vzdČlávání Podmínkou pro zaĜazení do specializaþního vzdČlávání v oboru OšetĜovatelská péþe v chirurgických oborech je získání odborné zpĤsobilosti k výkonu povolání všeobecné sestry dle § 58, odst. 1 zákona þ. 96/2004 Sb., zákon o nelékaĜských zdravotnických povoláních, ve znČní pozdČjších právních pĜedpisĤ (dále jen zákon þ. 96/2004 Sb.). Úþastník vzdČlávání musí pĜed pĜihlášením se k atestaþní zkoušce splnit dobu výkonu povolání v pĜíslušném oboru specializaþního vzdČlávání stanovenou § 56 odst. 6 zákona þ. 96/2004 Sb. ýást specializaþního vzdČlávání lze absolvovat distanþní formou studia, napĜ. metodou e-learningu. Optimální doba specializaþního vzdČlávání je 18 – 24 mČsícĤ, kterou lze prodloužit nebo zkrátit pĜi zachování poþtu hodin vzdČlávacího programu. V pĜípadČ, že celková délka specializaþního vzdČlávání se od celodenní prĤpravy liší, úroveĖ a kvalita nesmí být nižší než v pĜípadČ celodenní prĤpravy. VzdČlávací program obsahuje celkem 560 hodin teoretického vzdČlávání a praktické výuky. Praktická výuka tvoĜí alespoĖ 50 % celkového poþtu hodin, vþetnČ odborné praxe na pracovištích akreditovaného zdravotnického zaĜízení v rozsahu stanoveném tímto vzdČlávacím programem. Požadavky vzdČlávacího programu je možné splnit ve více akreditovaných zaĜízeních, pokud je nezajistí v celém rozsahu akreditované zaĜízení, kde úþastník vzdČlávání zahájil. Akreditovaná pracovištČ disponují náležitým personálním, materiálním a pĜístrojovým vybavením. VzdČlávací program zahrnuje modul základní a moduly odborné se stanoveným poþtem kreditĤ, pĜiþemž ukonþení každého modulu je realizováno hodnocením úrovnČ dosažených výsledkĤ vzdČlávání. Podmínkou pro získání specializované zpĤsobilosti v oboru OšetĜovatelská péþe v chirurgických oborech je:

zaĜazení do oboru specializaþního vzdČlávání, výkon povolání v pĜíslušném oboru specializaþního vzdČlávání minimálnČ 1 rok z období 6-ti let v rozsahu minimálnČ ½ stanovené týdenní pracovní doby nebo minimálnČ 2 roky v rozsahu minimálnČ pČtiny stanovené týdenní pracovní doby do data pĜihlášení se k atestaþní zkoušce, absolvování teoretické výuky,

32

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

absolvování povinné odborné praxe v rozsahu stanoveném vzdČlávacím programem, získání stanoveného poþtu kreditĤ urþených vzdČlávacím programem, úspČšné složení atestaþní zkoušky.



Typ modulu

Povinný

Rozsah modulu


Poþet kreditĤ

20

Cíl:

Vybavit všeobecnou sestru znalostmi potĜebnými k organizaþnímu a metodickému vedení ošetĜovatelské péþe. Téma

Rozpis uþiva




4



3



3


Strategické Ĝízení kvality zdravotní péþe. Indikátory kvality ošetĜovatelské péþe a jejich sledování. Standardy ošetĜovatelské péþe, správné vedení zdravotnické dokumentace. ěízení rizik a prevence nežádoucích událostí ve zdravotnických zaĜízeních, vþetnČ sledování

4

ČÁSTKA 8

G

33

VĚSTNÍK MZ ČR

a vyhodnocení. Externí a interní kontrola kvality.

Interpersonální dovednosti specialistky v ošetĜovatelské péþi


4

Edukace


4

PrĤzkumné a výzkumné šetĜení v ošetĜovatelské péþi


5


2


2


2

MimoĜádné události a katastrofy (typy katastrof, definice katastrofy a medicíny katastrof, spektrum postižení). Krizová pĜipravenost (definice, legislativní zázemí, orgány krizového Ĝízení a jejich úkoly, organizace ve zdravotnictví, základní pojmy, plán krizové pĜipravenosti zdravotnického zaĜízení). Hromadný výskyt postižených (základní pojmy, zdravotnický záchranný ĜetČzec, zdravotnická záchranná služba, traumatologický plán nemocnice – základní

3



34

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

úkoly, organizace práce pĜi hromadném pĜíjmu, tĜídČní pacientĤ). Evakuace nemocnic (zásady evakuace, evakuaþní plán). Ochrana obyvatelstva (definice a základní pojmy, hlavní zásady, prostĜedky individuální ochrany, základní vybavení domácnosti, informování obyvatelstva, vzdČlávání). Ukonþení modulu





Diagnostické metody (napĜ. kolokvium k závČreþné práci na zvolené téma, test, ústní zkouška, apod.).

3.1.1

4



podílet se na kontinuálním zvyšování kvality a bezpeþnosti ošetĜovatelské péþe, koordinovat práci þlenĤ ošetĜovatelského týmu, hodnotit kvalitu ošetĜovatelské péþe, identifikovat faktory ovlivĖující kvalitu života pacientĤ,

G

ČÁSTKA 8

35

VĚSTNÍK MZ ČR

provádČt prĤzkumná a výzkumná šetĜení, navrhovat a vypracovávat plány edukace pacienta, blízkých osob, pĜipravovat edukaþní materiály.

3.2 Uþební osnovy odborných modulĤ – povinné 3.2.1



Specializovaná ošetĜovatelská péþe o pacienty pĜed a po chirurgickém zákroku

Typ modulu

povinný

Rozsah modulu


Poþet kreditĤ


Cíl OM 1

PĜipravit všeobecnou sestru pro specializovanou ošetĜovatelskou péþi o pacienty pĜed a po chirurgické léþbČ se zamČĜením na prevenci vzniku pooperaþních komplikací. Téma

Specializovaná pĜedoperaþní pĜíprava

Prevence pooperaþních komplikací

Rozpis uþiva


Úvod do problematiky modulu. Specializovaná pĜedoperaþní pĜíprava u plánovaných operaþních zákrokĤ (napĜ. pacienta s kardiovaskulárním onemocnČním, diabetem mellitem, plicním onemocnČním, imunosupresí, geneticky podmínČným hematologickým onemocnČním) a urgentních operaþních zákrokĤ (napĜ. náhlá pĜíhoda bĜišní, polytraumata).

6

Charakteristika pooperaþních komplikací (komplikace v operaþní ránČ, komplikace respiraþní, obČhové, v oblasti trávicího ústrojí, cévní, urologické, komplikace v oblasti CNS a periferních nervĤ, bolest, abnormality tČlesné teploty, nozokomiální nákazy). Sledování pooperaþního stavu pacienta, sledování bolesti, psychických zmČn.

5

Fyzikální vyšetĜení sestrou, plán ošetĜovatelských intervencí, plán bariérové ošetĜovatelské péþe, edukace v režimových opatĜeních.

2

Specializovaná ošetĜovatelská péþe u pacientĤ s porušením kožní a tkáĖové integrity, klasifikace chirurgické a chronické rány (pomocí hodnotících škál). Faktory ovlivĖující hojení ran. Princip ošetĜování chronických ran (sanace spodiny rány, podpora hojení rány), vhodná volba krycích

4

36

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

materiálĤ. Prevence vzniku proleženin, dekubitĤ. PĜíþiny a druhy šoku (hypovolemický, distributivní, kardiogenní, obstrukþní, disociativní). Identifikace symptomĤ rozvíjejícího se šokového stavu. Fyzikální vyšetĜení pacienta sestrou, plán ošetĜovatelských intervencí, realizace. Preventivní opatĜení proti vzniku šokových stavĤ.

5

Sledování a hodnocení základních životních funkcí a poruch vnitĜního prostĜedí. Nutriþní screening. Farmakologie pĜípravkĤ užívaných pĜi selhání základních životních funkcí. Hemoterapie. Pooperaþní odezva organizmu.

4

Vysoce specializovaná ošetĜovatelská péþe o pacienta pĜi selhání základních životních funkcí. Základní a rozšíĜená podpora života, indikace, aktivace záchranného ĜetČzce, základní postupy.

4

Specializovaná ošetĜovatelská péþe, fyzikální vyšetĜení sestrou, posouzení potĜeb pacienta, stanovení ošetĜovatelských problémĤ. Plán ošetĜovatelských intervencí. Praktická cviþení kardiopulmonální resuscitace.

2

Rehabilitaþní ošetĜování u pacientĤ pĜed a po operaþních výkonech. PĜedoperaþní pĜíprava v pohybové aktivitČ po operaþním zákroku (aktivní a pasivní rehabilitace). Využití rehabilitaþních technik v prevenci vzniku pooperaþních komplikací.

2

Tvorba edukaþního plánu a edukaþních jednotek. Možnosti individuálního pĜístupu ve vzdČlávání pacientĤ, jejich blízkých nebo peþujících s pĜihlédnutím k široké variabilitČ problematiky chirurgických oborĤ.

2

Praktické nácviky tvorby edukaþních plánĤ u vybraných chirurgických onemocnČní.

2

Ukonþení modulu


2


Absolvent/ka: x zná správný postup pĜi kardiopulmonální resuscitaci a její poskytnutí, x zná a používá mČĜící techniky hodnocení stavu pacienta po chirurgickém zákroku, vþ. fyzikálního vyšetĜení sestrou, x zvládá ošetĜovatelskou péþi u náhlých pĜíhod a krizových situací s použitím managementu komplikací a pĜístrojové techniky, x zná specifické individuální potĜeby pacientĤ po chirurgickém zákroku a pacientĤ vyžadujících speciální ošetĜovatelskou péþi, x umí vyhodnotit zmČny v metabolismu vþetnČ vnitĜního prostĜedí

Prevence šokových stavĤ

Prevence selhání základních životních funkcí

Rehabilitaþní ošetĜování

Edukaþní programy v chirurgických oborech

ČÁSTKA 8

G

37

VĚSTNÍK MZ ČR

u pacientĤ po chirurgickém zákroku, x zná metody a prostĜedky k zajišĢování nutriþních potĜeb pacientĤ

po chirurgickém zákroku, x umí vyhodnotit potĜeby pacienta po chirurgickém zákroku, sestavit plán ošetĜovatelské péþe, vþetnČ intervencí, x umí vyhodnotit chronické rány a doporuþuje vhodné krycí materiály, x umí edukovat pacienty v prevenci vzniku pooperaþních komplikací souvisejících s chirurgickou léþbou. Seznam výkonĤ

Poþet výkonĤ

PĜedoperaþní pĜíprava u pacienta pĜed urgentním operaþním výkonem

5

PĜedoperaþní pĜíprava u pacienta s plánovaným výkonem

5

Sledování chirurgického pacienta ohroženého pooperaþní komplikací

5

Vyhodnocení EKG záznamu

5

PĜíprava a asistence pĜi pĜevazech ran s využitím nových prostĜedkĤ k hojení ran, vþ. edukace a vedení záznamu pacienta

10

Sledování akutní bolesti s využitím analogových škál, vþ. vedení záznamu

6

Nutriþní screening s ohledem na charakter operaþního zákroku

2

Sledování bilance tekutin, hodnocení rizika vzniku malnutrice, hodnocení rizika vzniku dekubitĤ, hodnocení rizika pádu, mČĜení centrálního venózního tlaku, vþ. vedení záznamu

5

OšetĜovatelská péþe o pacienta se speciálními invazivními vstupy a drenážemi

5

OšetĜovatelská péþe o pacienta ohroženého šokovým stavem

5

OšetĜovatelská péþe o pacienta s parenterální výživou

5

Sledování vnitĜního prostĜedí – hydratace, vyluþování

5

Rehabilitaþní péþe pĜed a po chirurgickém zákroku (polohování, posazování...)

5

Edukace pacienta po chirurgickém zákroku k pĜedcházení vzniku pooperaþních komplikací

5


Diagnostické metody (napĜ. kolokvium k závČreþné práci na zvolené téma, test, ústní zkouška, apod.), splnČní odborné praxe a potvrzení výkonĤ daných pro odborný modul 1 (OM1).

38

VĚSTNÍK MZ ČR

G


Odborná praxe na pracovišti akreditovaného zaĜízení

Typ modulu

povinný

Rozsah modulu


Poþet kreditĤ


Seznam výkonĤ

Poþet výkonĤ

PĜedoperaþní pĜíprava u pacienta pĜi urgentním operaþním zákroku

5

PĜedoperaþní pĜíprava u pacienta pĜi plánovaném operaþním výkonu

5

Sledování chirurgického pacienta ohroženého pooperaþní komplikací

5

PĜíprava a asistence pĜi pĜevazech ran s využitím nových prostĜedkĤ k hojení ran, vþ. edukace a vedení záznamu pacienta

10

Sledování akutní bolesti s využitím analogových škál, vþ. vedení záznamu

6

Nutriþní screening s ohledem na charakter operaþního zákroku

2

Sledování bilance tekutin, mČĜení centrálního venózního tlaku, vþ. vedení záznamu

5

OšetĜovatelská péþe o pacienta se speciálními invazivními vstupy a drenážemi

5

OšetĜovatelská péþe o pacienta ohroženého šokovým stavem

5

Sledování vnitĜního prostĜedí – hydratace, vyluþování

5

Rehabilitaþní péþe po chirurgickém zákroku (polohování, posazování ...)

5

Edukace pacienta po chirurgickém zákroku k pĜedcházení vzniku pooperaþních komplikací

5

Písemné vyhodnocení odborné praxe školitelem (mentorem) odborné praxe

ČÁSTKA 8

ČÁSTKA 8

G

39

VĚSTNÍK MZ ČR

3.2.2



Specializovaná ošetĜovatelská péþe v chirurgických oborech

Typ modulu

povinný

Rozsah modulu


Poþet kreditĤ


Cíl OM 2

PĜipravit všeobecnou sestru pro specializovanou ošetĜovatelskou péþi o pacienty v chirurgických oborech. Téma

Chirurgická léþba a specializovaná ošetĜovatelská péþe u vybraných chirurgických onemocnČní hrudníku a bĜicha

Chirurgická léčba a specializovaná ošetřovatelská péče u vybraných chirurgických onemocnění hrudníku a břicha

Rozpis uþiva


Úvod do problematiky modulu. Chirurgická onemocnČní hrudní stČny a prsu – vrozené vady hrudní stČny, benigní onemocnČní prsu, zhoubné nádory prsu. Etiologie, pĜíznaky, diagnostika, léþebné možnosti, komplikace, prevence.

9

Chirurgická onemocnČní plic a pleury – plicní absces a snČĢ, empyém, zhoubné nádory plic, plicní metastázy. PoranČní hrudníku – zlomeniny žeber, pneumotorax, zlomeniny sterna, poranČní plic. Etiologie, pĜíznaky, diagnostika, léþebné možnosti, komplikace, prevence.

3

Chirurgická onemocnČní jícnu – achalázie jícnu, striktura jícnu, hiátové kýly, reflexní choroba jícnu, nádory jícnu. Etiologie, pĜíznaky, diagnostika, léþebné možnosti, komplikace, prevence. Chirurgická onemocnČní bĜišní stČny – kýly. Etiologie, pĜíznaky, diagnostika, léþebné možnosti, komplikace, prevence.

3

Chirurgická onemocnČní žaludku, duodena, tenkého stĜeva – poranČní žaludku zavĜená a otevĜená, duodenální vĜed, žaludeþní vĜed, komplikace peptického vĜedu, benigní a maligní nádory žaludku, jiná onemocnČní duodena, poranČní tenkého stĜeva, morbus Crohn, benigní a maligní nádory tenkého stĜeva. Etiologie, pĜíznaky, diagnostika, léþebné možnosti, komplikace, prevence.

8

40

VĚSTNÍK MZ ČR

StĜevní stomie. Druhy stomií. NejþastČjší komplikace. PomĤcky pro stomiky. Speciální ošetĜovatelská péþe u pacientĤ se stomií. Chirurgie tlustého stĜeva a koneþníku – otevĜená a zavĜená poranČní tlustého stĜeva, ulcerózní kolitida, Crohnova choroba traþníku, divertikulární choroba tlustého stĜeva, familiární adenomatózní polypoza, nádory tlustého stĜeva. Etiologie, pĜíznaky, diagnostika, léþebné možnosti, komplikace, prevence. PoranČní anorekta, hemeroidy, abscesy anu a rekta, píštČle anu a rekta, prolaps rekta, inkontinence anu, nádory rekta. Etiologie, pĜíznaky, diagnostika, léþebné možnosti, komplikace, prevence. Chirurgická onemocnČní jater, žluþových cest, pankreatu a sleziny – abscesy jater, benigní a maligní nádory jater, trauma jater, syndrom portální hypertenze. Etiologie, pĜíznaky, diagnostika, léþebné možnosti, komplikace, prevence. Cholecystolitiáza, cholecystitida, maligní nádory žluþníku, choledocholitiáza, nádory žluþových cest. Etiologie, pĜíznaky, diagnostika, léþebné možnosti, komplikace, prevence. Akutní a chronický zánČt pankreatu, cysty pankreatu, zhoubné nádory slinivky. Etiologie, pĜíznaky, diagnostika, léþebné možnosti, komplikace, prevence. PoranČní sleziny. Etiologie, pĜíznaky, diagnostika, léþebné možnosti, komplikace, prevence.

G

6

4

Náhlé pĜíhody bĜišní – zánČtlivé náhlé pĜíhody bĜišní, ileózní náhlé pĜíhody bĜišní, traumatické náhlé pĜíhody bĜišní. Etiologie, pĜíznaky, diagnostika, léþebné možnosti, komplikace, prevence. Krvácení do trávícího ústrojí. Etiologie, pĜíznaky, diagnostika, léþebné možnosti, komplikace, prevence.

4

Specializovaná ošetĜovatelská péþe, fyzikální vyšetĜení sestrou, posouzení potĜeb pacienta, stanovení ošetĜovatelských problémĤ. Plán ošetĜovatelských intervencí. Plán a realizace edukace.

3

ČÁSTKA 8

ČÁSTKA 8

G

41

VĚSTNÍK MZ ČR

Chirurgická léþba a specializovaná ošetĜovatelská péþe v kardiochirurgii

Chirurgická léþba a specializovaná ošetĜovatelská péþe o pacienty v urologii

Chirurgická onemocnČní srdce a cév – vrozené srdeþní vady, získané srdeþní vady, ischemická choroba srdeþní, aneuryzma vzestupné aorty a aortálního oblouku, výpotek v perikardu. PoranČní srdce a velkých cév – zavĜená poranČní srdce, otevĜená poranČní srdce, ruptura hrudní aorty. Princip mimotČlního obČhu. Etiologie, pĜíznaky, diagnostika, léþebné možnosti, komplikace, prevence.

6

Periferní cévní chirurgie – tepenné embolie, trombózy, obliterující onemocnČní konþetinových tepen, obliterující onemocnČní viscerálních tepen, diabetická mikroangiopatie, diabetická noha, aneuryzma, poranČní tepen. Etiologie, pĜíznaky, diagnostika, léþebné možnosti, komplikace, prevence. Chirurgická onemocnČní žil – trombóza povrchových žil, trombóza hlubokých žil, varixy dolních konþetin. Etiologie, pĜíznaky, diagnostika, léþebné možnosti, komplikace, prevence.

4


2

Vrozené poruchy velikosti, tvaru a uložení ledvin, moþovodĤ, varlat, uretry. Ledvinové a moþové kameny, benigní hyperplazie prostaty. Urologické zánČty – pyelonefritida, zánČt moþového mČchýĜe, zánČty varlat, nadvarlat a prostaty. PoranČní ledvin, moþového mČchýĜe a moþových cest – kontuze ledviny, ruptura, ruptura moþového mČchýĜe, ruptura uretry, fraktura penisu. Zhoubné nádory ledvin a moþových cest – WilmsĤv nádor, GrawitzĤv nádor, karcinom prostaty. Etiologie, pĜíznaky, diagnostika, léþebné možnosti, komplikace, prevence.

4


2

42

Chirurgická léþba a specializovaná ošetĜovatelská péþe v gynekologii a porodnictví

Chirurgická léþba a specializovaná ošetĜovatelská péþe v neurochirurgii

Chirurgická léþba a specializovaná ošetĜovatelská péþe u vybraných onemocnČní hlavy a mozku

VĚSTNÍK MZ ČR

G

Abdominální operace (na dČložních pĜívČscích, na dČložním tČle, operace dČložních sestupĤ a deviací, operace prolapsĤ pochvy po hysterektomii, urogynekologické operace, onkogynekologické operace). Vaginální operace. Endoskopické operace. Porodnické operace. Menší diagnosticko-terapeutické výkony a zákroky. Akutní stavy v porodnictví (krvácivé stavy, poruchy inzerce placenty, poruchy odluþování placenty, embolie). Etiologie, pĜíznaky, diagnostika, léþebné možnosti, komplikace, prevence.

3


1

ZánČt lebeþních kostí, hnisavé ložisko v mozku, hnisání v subdurálním prostoru, zánČt mozkových plen, zánČt obratlĤ. Nádory lebky, nádory mozkových plen, nádory mozku, nádory hypofýzy, nádory hlavových nervĤ, nádory páteĜe a míchy. Etiologie, pĜíznaky, diagnostika, léþebné možnosti, prevence. Mozkové krvácení, poruchy prokrvení mozku, krvácení z aneuryzmatu, stenózy a. carotis. Etiologie, pĜíznaky, diagnostika, léþebné možnosti, prevence.

4

Hernie disku, útlak periferních nervĤ a míchy, výrĤstky páteĜe. Neuralgie trigeminu, syndrom karpálního tunelu, syndrom kubitální úžiny. Etiologie, pĜíznaky, diagnostika, léþebné možnosti, komplikace, prevence.

2


2

Kraniocerebrální poranČní. PoranČní mČkkých þástí hlavy – skalpu. PoranČní lebky – zlomeniny lebeþních kostí, penetrující poranČní hlavy, zavĜená poranČní hlavy, komoce mozková, kontuze mozku, hodnocení hloubky bezvČdomí. Komprese mozku, nitrolebeþní krvácení. Etiologie, pĜíznaky, diagnostika, léþebné možnosti, komplikace, prevence.

4

ČÁSTKA 8

ČÁSTKA 8

G

43

VĚSTNÍK MZ ČR

Chirurgická léþba a specializovaná ošetĜovatelská péþe v oboru ORL

Chirurgická léþba a speciální ošetĜovatelská péþe o pacienty s onemocnČním oka

Chirurgická léþba a specializovaná ošetĜovatelská péþe v stomatochirurgii


2

OnemocnČní ušní – úrazy, zánČty, nádory. OnemocnČní dýchacích cest – úrazy, zánČty, nádory. OnemocnČní polykacích cest – úrazy, zánČty, nádory. Akutní stavy v ORL. Tracheotomie. Etiologie, pĜíznaky, diagnostika, léþebné možnosti, komplikace, prevence.

5


2

Mechanické poškození oka a jeho okolí, poškození oka záĜením, popálení, poleptání, nitrooþní cizí tČleso. Katarakta, glaukom, degenerace sítnice, vČkem podmínČné degenerativní onemocnČní oka. Onkologická onemocnČní oka. Náhlá ztráta zraku. Etiologie, pĜíznaky, diagnostika, léþebné možnosti, komplikace, prevence.

6


2

Chirurgická onemocnČní v oblasti dutiny ústní, þelisti a obliþeje. Nádory slinných žláz, jazyka. Úrazy obliþejových kostí, ztrátová poranČní (stĜelné). Etiologie, pĜíznaky, diagnostika, léþebné možnosti, komplikace, prevence.

3


1

44

Problematika transplantací a specializovaná ošetĜovatelská péþe o pacienty po transplantaci

Problematika specializované ošetĜovatelské péþe v dČtské chirurgii

Problematika specializované ošetĜovatelské péþe v gerontochirurgii

Ukonþení modulu

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

Právní úprava transplantace orgánĤ a tkání, etické aspekty transplantace, stanovení smrti mozku. Typy transplantací, nejþastČji transplantované orgány, transplantace tkání.

4


2

Chirurgická onemocnČní a úrazy v dČtském vČku. Speciální ošetĜovatelské péþe u dČtí s chirurgickým onemocnČním.

5

Plán specializované ošetĜovatelské péþe, ošetĜovatelské intervence se zamČĜením na vČk dítČte, posouzení a vyhodnocení, fyzikální vyšetĜení sestrou, plán a realizace edukace dítČte a rodinného pĜíslušníka.

2

Chirurgická onemocnČní a úrazy seniorĤ. Strategie chirurgické intervence ve stáĜí. Speciální ošetĜovatelská péþe u geriatrických pacientĤ s chirurgickým onemocnČním.

6

Plán specializované ošetĜovatelské péþe, ošetĜovatelské intervence se zamČĜením na vČk pacienta, fyzikální vyšetĜení sestrou, hodnotící techniky a mČĜící škály, plán a realizace edukace seniora a rodinného pĜíslušníka.

2


4

ČÁSTKA 8

G

45

VĚSTNÍK MZ ČR


Absolvent/ka: x zná diagnostické pĜístupy, screeningová vyšetĜení, léþebné a ošetĜovatelské postupy u pacienta s chirurgickým onemocnČním v rĤzných vČkových kategoriích, x zná a používá mČĜící techniky hodnocení stavu pacienta s chirurgickým onemocnČním, vþ. fyzikálního vyšetĜení sestrou, x zvládá ošetĜovatelskou péþi u náhlých pĜíhod a krizových situací s použitím managementu komplikací a pĜístrojové techniky, x zná specifické individuální potĜeby pacientĤ s chirurgickým onemocnČním a pacientĤ vyžadujících specializovanou ošetĜovatelskou péþi ve všech vČkových kategoriích, x umí vyhodnotit potĜeby pacienta s onemocnČním vyžadujícím chirurgickou léþbu, sestavit plán ošetĜovatelské péþe vþ. intervencí a vyhodnocení ve všech vČkových kategoriích, x umí poskytovat specializovanou ošetĜovatelskou péþi pacientĤm chirurgickou léþbou prostĜednictvím ošetĜovatelského procesu, x umí edukovat pacienty a jím urþené osoby v pĜípravČ na specializované diagnostické a léþebné postupy, v režimových opatĜeních a v ošetĜovatelské péþi v ústavní péþi a ve vlastním sociálním prostĜedí, x umí edukovat pacienty v prevenci vzniku komplikací souvisejících s chirurgickou léþbou.

Seznam výkonĤ

Poþet výkonĤ

Plán specializované ošetĜovatelské péþe u pacientĤ po závažných a nároþných výkonech

10

Edukace u pacienta po závažném a nároþném výkonu s trvalými následky a nutností používat kompenzaþní pomĤcky

5

Edukace pacienta v pĜedoperaþním a pooperaþním období

10

OšetĜovatelská péþe o pacienta k akutnímu nebo plánovanému pĜijetí na chirurgii

10

OšetĜovatelská péþe o pacienta s traumatem, ohroženého šokovým stavem, se speciálními invazivními vstupy a drenážemi

5

Sledování chirurgického pacienta s ohledem na pĜedcházení komplikací

5

OšetĜovatelská péþe o pacienta v období po operaþním zákroku až do propuštČní vþetnČ edukace

10

Krátkodobá pĜedoperaþní pĜíprava pĜed závažným výkonem s ohledem na vČk a pĜidružené choroby pacienta

5

PĜíprava, provedení a asistence sestry u specializovaných vyšetĜení v ambulantním provozu, vþetnČ edukace pacienta

10

OšetĜovatelská péþe o pacienta s tracheostomií, laváž a odsávání z dýchacích cest, nácvik sebepéþe u pacientĤ s tracheotomií

5


2

OšetĜovatelská péþe o pacienta s výživovou stomií

3

46

VĚSTNÍK MZ ČR

G

OšetĜovatelská péþe o pacienta s urostomií

2

PĜíprava a asistence sestry pĜi výmČnČ epicystostomie, vþetnČ edukace pacienta

2

Sledování bilance tekutin, mČĜení centrálního venózního tlaku

5

PĜíprava a asistence pĜi diagnostickém a terapeutickém endoskopickém vyšetĜení pacienta, vþetnČ edukace

5

PĜíprava a asistence sestry pĜi punkþní biopsii, vþetnČ edukace pacienta a vedení záznamu

2

OšetĜovatelská péþe o pacienta s akutní nebo chronickou bolestí s využitím mČĜících technik a hodnotících škál

5

PĜíprava a asistence pĜi kanylaci centrální žíly, vþetnČ edukace pacienta

2

PĜíprava a asistence pĜi pĜevazech ran s využitím nových prostĜedkĤ k hojení ran, vþetnČ edukace a vedení záznamu pacienta

10

OšetĜování pacienta s nozokomiální nákazou, vþetnČ protiepidemiologických opatĜení a edukace pacienta

5

OšetĜovatelská péþe o pacienta s drenáží, vþetnČ edukace

5

Nutriþní screening, edukace o dietním režimu sestrou s ohledem na vČk a onemocnČní pacienta

5


ČÁSTKA 8

Diagnostické metody (napĜ. kolokvium k závČreþné práci na zvolené téma, test, ústní zkouška, apod.), splnČní odborné praxe a potvrzení výkonĤ daných pro odborný modul 2 (OM 2).

ČÁSTKA 8

G

47

VĚSTNÍK MZ ČR



Typ modulu

povinný

Rozsah modulu


Poþet kreditĤ


Seznam výkonĤ

Poþet výkonĤ

Poskytování ošetĜovatelské péþe u pacienta po závažném a nároþném výkonu prostĜednictvím ošetĜovatelského procesu

2

Edukace pacienta v pĜedoperaþním období na specializovaném pracovišti

5

Vyhodnocení rizik a stavu pacienta po speciálním výkonu

2

OšetĜovatelská péþe o pacienty s urostomií

2

OšetĜovatelská péþe o pacienta s tracheostomií

2


2

OšetĜovatelská péþe o pacienta s výživovou stomií (sondou)

2

Monitoring bolesti u pacienta s využitím hodnotících škál

5

Edukace pacienta a jeho rodiny po chirurgickém výkonu pĜed propuštČním do domácího prostĜedí v režimových opatĜeních

2

Sledování chirurgického pacienta ohroženého komplikací

3

Vyhodnocení faktorĤ ovlivĖujících hojení ran u pacienta s akutní pooperaþní ránou s ohledem na vČk a pĜidružené choroby

2

Vyhodnocení faktorĤ ovlivĖujících hojení ran u pacienta s chronickou ránou a defektem s ohledem na vČk a pĜidružené choroby

2

Písemné vyhodnocení odborné praxe školitelem (mentorem)

48

VĚSTNÍK MZ ČR

3.2.3

G

ČÁSTKA 8



Specializovaná ošetĜovatelská péþe o pacienty s onemocnČním a s ostatními traumaty pohybového aparátu

Typ modulu

povinný

Rozsah modulu

5 dnĤ, tj. 40 hodin teoretické výuky 5 dnĤ, tj. 40 hodin odborné praxe na vlastním nebo jiném pracovišti

Poþet kreditĤ


Cíl OM 3

PĜipravit všeobecnou sestru pro specializovanou ošetĜovatelskou péþi o pacienty s onemocnČním a s ostatními traumaty pohybového aparátu. Téma

Vrozená a získaná onemocnČní pohybového aparátu

Úrazy pohybového aparátu

Úrazy pohybového aparátu

Rozpis uþiva Úvod do problematiky modulu. Vrozené vykloubení kyþlí, vrozená noha kososvislá, torticollis, vrozené skoliózy. Získané ortopedické vady – Perthesova choroba kyþle, Coxa vara dospívajících, aseptické nekrózy hlavice femuru v dospČlosti, skoliózy, choroba Scheuermannova, degenerativní choroby pohybového ústrojí – artróza. ZánČtlivá onemocnČní – bakteriální osteomyelitis, artritis, tuberkulóza kostí a kloubĤ, revmatické nemoci. Poruchy výmČny látkové – rachitis, osteomalacie, osteoporóza. Kostní onkologie. Kostní metastázy. Amputace – horní konþetiny, dolní konþetiny. Protetika, kompenzaþní pomĤcky. Etiologie, pĜíznaky, diagnostika, léþebné možnosti, prevence. Specializovaná ošetĜovatelská péþe, fyzikální vyšetĜení sestrou, posouzení potĜeb pacienta, stanovení ošetĜovatelských problémĤ. Plán ošetĜovatelských intervencí. Plán a realizace edukace. Epidemiologie traumatu, mechanismy úrazu pohybového aparátu, charakteristika polytraumat a sdružených poranČní. Problematika úrazové prevence. Traumatologie pohybového systému. PoranČní krþní páteĜe, poranČní thorakolumbální páteĜe, základní typy zlomenin na páteĜi, konþetinách. Etiologie, pĜíznaky, diagnostika, léþebné možnosti, prevence. Speciální rehabilitaþní techniky.

Minimální poþet hodin 4

4

4

2

4

8

2

ČÁSTKA 8

G

49

VĚSTNÍK MZ ČR

Specializovaná ošetĜovatelská péþe, fyzikální vyšetĜení sestrou, posouzení potĜeb pacienta, stanovení ošetĜovatelských problémĤ. Plán ošetĜovatelských intervencí. Plán a realizace edukace. Popáleniny – hloubka popáleniny, rozsah popálených ploch, celkový stav nemocného, lokalizace popáleniny. První pomoc. Etiologie, pĜíznaky, diagnostika, léþebné možnosti, prevence. Význam plastické chirurgie. Specializovaná ošetĜovatelská péþe, fyzikální vyšetĜení sestrou, posouzení potĜeb pacienta, stanovení ošetĜovatelských problémĤ. Plán ošetĜovatelských intervencí. Plán a realizace edukace.

6

Ukonþení modulu


2


Absolvent/ka: x zná diagnostické pĜístupy, screeningová vyšetĜení, léþebné a ošetĜovatelské postupy u pacienta s onemocnČním a úrazy pohybového aparátu, x zná a používá mČĜící techniky hodnocení stavu pacienta s onemocnČním a úrazy pohybového aparátu, vþ. fyzikálního vyšetĜení sestrou, x zvládá ošetĜovatelskou péþi u náhlých pĜíhod a krizových situací s použitím managementu komplikací a pĜístrojové techniky, x zná specifické individuální potĜeby pacientĤ s onemocnČním a úrazy pohybového aparátu, kteĜí vyžadují speciální ošetĜovatelskou péþi, x umí vyhodnotit potĜeby pacienta s onemocnČním a úrazy pohybového aparátu, sestavit plán ošetĜovatelské péþe vþ. intervencí a vyhodnocení, x umí poskytovat specializovanou ošetĜovatelskou péþi pacientĤm s onemocnČním a úrazy pohybového aparátu prostĜednictvím ošetĜovatelského procesu, x umí edukovat pacienty a jím urþené osoby v pĜípravČ na specializované diagnostické a léþebné postupy, v režimových opatĜeních a v ošetĜovatelské péþi v ústavní péþi a ve vlastním sociálním prostĜedí, x umí edukovat pacienty v prevenci vzniku komplikací souvisejících s léþbou.

OšetĜovatelská péþe o pacienty s popáleninami a dalšími traumaty

Seznam výkonĤ

2

2

Poþet výkonĤ

Plán specializované ošetĜovatelské péþe u pacientĤ po závažných a nároþných výkonech na pohybovém aparátu

10

Edukace u pacienta po závažných a nároþných výkonech na pohybovém aparátu s trvalými následky a nutností používat kompenzaþní pomĤcky

5

50

G

VĚSTNÍK MZ ČR

Edukace pacienta v pĜedoperaþním a pooperaþním období

10

OšetĜovatelská péþe o pacienta s traumatem, ohroženého šokovým stavem, se speciálními invazivními vstupy a drenážemi

5

Sledování pacienta s úrazem pohybového aparátu s ohledem na pĜedcházení komplikací

5

OšetĜovatelská péþe o pacienta v období po operaþním zákroku na pohybovém aparátu až do propuštČní, vþetnČ edukace

10

Krátkodobá pĜedoperaþní pĜíprava pĜed závažným a nároþným výkonem na pohybovém aparátu s ohledem na vČk a pĜidružené choroby pacienta

5

PĜíprava, provedení a asistence sestry u specifických vyšetĜení v ambulantním provozu, vþetnČ edukace pacienta

10

PĜíprava a asistence sestry pĜi punkþní biopsii, vþetnČ edukace pacienta avedení záznamu

2

OšetĜovatelská péþe o pacienta s akutní nebo chronickou bolestí s využitím mČĜících technik a hodnotících škál

5

PĜíprava a asistence pĜi kanylaci centrální žíly, vþetnČ edukace pacienta

2

PĜíprava a asistence pĜi pĜevazech ran s využitím nových prostĜedkĤ k hojení ran, vþetnČ edukace a vedení záznamu pacienta

10

OšetĜovatelská péþe o pacienta s nozokomiální nákazou, vþetnČ protiepidemiologických opatĜení a edukace pacienta

5

OšetĜovatelská péþe o pacienta s drenáží vþetnČ edukace

5

Nutriþní screening, edukace o dietním režimu sestrou s ohledem na vČk a onemocnČní pacienta

5

Asistence pĜi kloubní punkci

5

Asistence pĜi pĜikládání fixaþních materiálĤ

5

OšetĜovatelská péþe o pacienta se zevními fixátorem

5

Edukace pacienta po popáleninovém úrazu pĜi propuštČní do domácího prostĜedí

3


ČÁSTKA 8

Diagnostické metody (napĜ. kolokvium k závČreþné práci na zvolené téma, test, ústní zkouška, apod.), splnČní odborné praxe a potvrzení výkonĤ daných pro odborný modul 3 (OM 3).


vykonávat þinnosti specializované a vysoce specializované ošetĜovatelské péþe u pacienta s onemocnČním vyžadujícím chirurgickou léþbu, vþetnČ pĜípravy na návrat do vlastního sociálního prostĜedí, vykonávat þinnosti specializované a vysoce specializované ošetĜovatelské péþe u pacienta s onemocnČním vyžadujícím chirurgickou léþbu zamČĜenou na posílení a udržení sobČstaþnosti, mentální schopnosti se zohlednČním jejich vČku prostĜednictvím cílených aktivit,

G

ČÁSTKA 8

VĚSTNÍK MZ ČR

51

vykonávat preventivní a protiepidemická opatĜení u pacienta s onemocnČním vyžadujícím chirurgickou léþbu, edukovat pacienta a jím urþené osoby v oblastech prevence a ošetĜování; pĜitom spolupracovat s fyzioterapeutem, nutriþním terapeutem a zdravotnČ – sociálním pracovníkem, provádČt poradenskou a dispenzární þinnost zamČĜenou na problematiku onemocnČní vyžadující chirurgickou léþbu vþetnČ indikace zdravotnických prostĜedkĤ, hodnotit a ošetĜovat chronické rány a doporuþovat vhodné krycí materiály.

4 Hodnocení výsledkĤ vzdČlávání v prĤbČhu specializaþního vzdČlávání Akreditované zaĜízení pĜidČlí každému úþastníkovi specializaþního vzdČlávání školitele, který je zamČstnancem akreditovaného zaĜízení. Školitel pro teoretickou výuku vypracovává studijní plán a plán plnČní praktických výkonĤ, které má úþastník vzdČlávání v prĤbČhu pĜípravy absolvovat a prĤbČžnČ provČĜuje znalosti (vČdomosti a dovednosti). Odborná praxe na odborných pracovištích probíhá pod vedením pĜidČleného školitele, který je zamČstnancem daného pracovištČ, má specializovanou zpĤsobilost v oboru a osvČdþení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu. Školitel odborné praxe potvrzuje splnČné výkony a provádí písemný záznam výsledného hodnocení odborné praxe úþastníka studia. a) PrĤbČžné hodnocení školitelem: školitel pravidelnČ a prĤbČžnČ provČĜuje teoretické znalosti a praktické dovednosti úþastníka specializaþního vzdČlávání. Do studijního prĤkazu zapisuje ukonþení každého modulu a získaný poþet kreditĤ. b) PĜedpoklad pro vykonání atestaþní zkoušky: absolvování teoretické a praktické výuky, vþetnČ splnČní požadované odborné praxe v akreditovaném zaĜízení potvrzené ve studijním prĤkazu a splnČní výkonĤ obsažených ve vzdČlávacím programu potvrzené pĜidČleným školitelem, získání pĜíslušného poþtu kreditĤ. c) Vlastní atestaþní zkouška probíhá dle vyhlášky þ. 189/2009 Sb., ve znČní pozdČjších právních pĜedpisĤ.

5 Profil absolventa Absolvent/ka specializaþního vzdČlávání v oboru OšetĜovatelská péþe v chirurgických oborech bude pĜipraven/a provádČt, zajišĢovat a koordinovat základní, specializovanou a vysoce specializovanou ošetĜovatelskou péþi v oboru OšetĜovatelská péþe v chirurgických oborech. Je oprávnČn/a na základČ vlastního posouzení a rozhodnutí, v souladu s platnou legislativou, zabezpeþovat ošetĜovatelskou péþi v chirurgických oborech v rozsahu své

52

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

specializované zpĤsobilosti stanovené þinnostmi, ke kterým je pĜipraven/a na základČ tohoto vzdČlávacího programu a platné legislativy. 5.1 Charakteristika výstupních vČdomostí, dovedností a postojĤ, tj. profesních kompetencí, pro které absolvent/ka specializaþního vzdČlávání získal/a zpĤsobilost Všeobecná sestra se specializovanou zpĤsobilostí v oboru OšetĜovatelská péþe v chirurgických oborech je pĜipraven/a:

poskytovat specializovanou ošetĜovatelskou péþi u pacientĤ s chirurgickou léþbou prostĜednictvím ošetĜovatelského procesu, hodnotit kvalitu poskytované ošetĜovatelské péþe, sledovat, posuzovat a vyhodnocovat stav pacientĤ s chirurgickou léþbou z hlediska pĜedcházení vzniku komplikací a náhlých pĜíhod a podílet se na jejich Ĝešení, provádČt pĜípravu pacientĤ s chirurgickou léþbou na specializované diagnostické a léþebné postupy, doprovázet je a asistovat bČhem výkonĤ, sledovat a ošetĜovat po výkonu, edukovat pacienty s chirurgickou léþbou, pĜípadnČ jimi urþené osoby ve specializovaných postupech, pĜipravovat pro nČ edukaþní materiál, koordinovat práci þlenĤ ošetĜovatelského týmu v oblasti ošetĜovatelské péþe o pacienty s chirurgickou léþbou, provádČt ošetĜovatelský výzkum, zejména identifikovat oblasti výzkumné þinnosti dle významu u pacientĤ s chirurgickou léþbou, realizovat výzkumnou þinnost a vytváĜet podmínky pro aplikaci výsledkĤ výzkumu do klinické praxe na vlastním pracovišti i v dalších chirurgických oborech, podílet se a vést teoretickou i praktickou výuku úþastníkĤ specializaþního vzdČlávání v oboru ošetĜovatelská péþe v chirurgických oborech.

6 Charakteristika akreditovaných zaĜízení a pracovišĢ VzdČlávací instituce, zdravotnická zaĜízení a pracovištČ zajišĢující výuku úþastníkĤ specializaþního vzdČlávání musí být akreditovány dle ustanovení § 45 zákona þ. 96/2004 Sb. Tato zaĜízení musí úþastníkovi zajistit absolvování specializaþního vzdČlávání dle pĜíslušného vzdČlávacího programu. Minimální kritéria akreditovaných zaĜízení jsou dána splnČním odborných, provozních, technických a personálních pĜedpokladĤ.

ČÁSTKA 8

G

VĚSTNÍK MZ ČR

53


x

x

x x


x

x x

x

x x

þ. 96/2004 Sb., ve znČní pozdČjších právních pĜedpisĤ, který organizuje a Ĝídí teoretickou nebo praktickou þást specializaþního vzdČlávání. Školitelem odborné praxe mĤže být všeobecná sestra se specializovanou zpĤsobilostí v oboru specializace OšetĜovatelská péþe o dospČlé, OšetĜovatelská péþe o pacienty ve vybraných klinických oborech, OšetĜovatelská péþe v anesteziologii, resuscitaci a intenzivní péþi a je držitelem „OsvČdþení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu“ a profesními zkušenostmi ve výkonu povolání v délce nejménČ 3 roky. Školitelem odborné praxe mĤže být i všeobecná sestra pracující bez odborného dohledu s profesními zkušenostmi a výkonem povolání v délce nejménČ 5 let. Školitelem odborné praxe mĤže být i lékaĜ s atestací v pĜíslušném oboru, pracující na specializovaném pracovišti. Lektorem se rozumí zdravotnický nebo jiný odborný pracovník, který se podílí na výuce v teoretické þásti specializaþního vzdČlávání. Lektorem mĤže být všeobecná sestra se specializovanou zpĤsobilostí v oboru specializace OšetĜovatelská péþe o dospČlé, OšetĜovatelská péþe o pacienty ve vybraných klinických oborech, OšetĜovatelská péþe v anesteziologii, resuscitaci a intenzivní péþi a je držitelem „OsvČdþení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu“ a profesními zkušenostmi ve výkonu povolání v délce nejménČ 3 roky. Lektorem mĤže být i lékaĜ s atestací v pĜíslušném oboru. Lektorem mĤže být lékaĜ i další odborný pracovník s jinou kvalifikací (JUDr., Ing., atd.), která odpovídá zamČĜení vzdČlávacího programu (pĜedmČty jako je ekonomika a financování, právní problematika, krizový management, organizace a Ĝízení, atd.). Lektorem pro teoretickou výuku mĤže být i všeobecná sestra pracující bez odborného dohledu s profesními zkušenostmi a výkonem povolání v délce nejménČ 5 let. Pedagogické schopnosti. Doklady o odborné, specializované, event. pedagogické zpĤsobilosti, osvČdþení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu.

x Pro teoretickou þást vzdČlávacího programu standardnČ vybavená uþebna s PC


a dataprojektorem a s možností pĜístupu k internetu. x Modely a simulátory potĜebné k výuce praktických dovedností – modely a simulátory k výuce KPR u dospČlých a dČtí, které signalizují správnost postupu KPR, modely a simulátory k zajišĢování dýchacích cest, k zajištČní cévních vstupĤ, aktivizaci pacientĤ, apod. x PĜístup k odborné literatuĜe, vþetnČ el. databází (zajištČní vlastními prostĜedky nebo ve smluvním zaĜízení), možnosti podpory teoretické výuky pomocí e-learningu.


54

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

x PracovištČ pro výuku odborné praxe na akreditovaném pracovišti je vybaveno

dle platných standardĤ personálního a pĜístrojového vybavení. x Akreditovaným pracovištČm na odbornou praxi mohou být interní oddČlení,

onkologická oddČlení, geriatrická oddČlení. x Pro praktickou þást vzdČlávacího programu je podmínkou poskytování


zdravotní péþe dle pĜíslušného oboru. x Pro teoretickou þást vzdČlávacího programu je podmínkou smluvní vztah s poskytovatelem zdravotní péþe dle pĜíslušného oboru specializace. x Akreditované pracovištČ na realizaci vzdČlávacího programu musí splĖovat požadavky dané platnou legislativou a vést pĜíslušnou dokumentaci. x Souþástí teoretické i praktické výuky je problematika bezpeþnosti a ochrany



ČÁSTKA 8

G

55

VĚSTNÍK MZ ČR

7 Tabulka modulĤ Specializaþní vzdČlávání v oboru Kód

Typ

Název

Rozsah

Poþet kreditĤ

ZM

P

Organizaþní a metodické vedení specializované ošetĜovatelské péþe

1 týden T – 40 hodin


OM 1

P

Specializovaná ošetĜovatelská péþe o pacienty pĜed a po chirurgickém výkonu

1 týden T – 40 hodin 1 týden Pr – 40 hodin

20 (á 4 kredity/den) 5 (á 1 kredit/den)

P


1 týden Pr, AZ – 40 hodin

15 (á 3 kredit/den)

P

Specializovaná ošetĜovatelská péþe v chirurgických oborech

3 týdnĤ T – 120 hodin 4 týdnĤ Pr – 160 hodin


P


1 týden Pr, AZ – 40 hodin


P

Specializovaná ošetĜovatelská péþe o pacienty s onemocnČním a s ostatními traumaty pohybového aparátu

1 týden T – 40 hodin 1 týden Pr – 40 hodin


OM 2

OM 3

T – teorie 240 Pr – praxe 240 Pr – AZ 80 hodin Celkem 560 hodin 180 kreditĤ VysvČtlivky: P – povinné, T – teorie, Pr – praxe, P – AZ – praxe na akreditovaném pracovišti

56

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

8 Seznam doporuþených zdrojĤ Doporuþená literatura ADAM, Z.; VORLÍýEK, J. Obecná onkologie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 440 s. ISBN 80-210-3574-9. ANTUŠÁK, E.; KOPECKÝ, Z. Krizový management: úvod do teorie. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2008. 97 s. ISBN 978-80-245-0951-8. ARMSTRONG, M. ěízení lidských zdrojĤ: nejnovČjší trendy a postupy. 10. vyd. Praha: Grada, 2007. 789 s. ISBN 978-80-247-1407-3. BÁRTLOVÁ, S.; SADÍLEK, P.; TÓTHOVÁ, V. Výzkum a ošetĜovatelství. 2. pĜeprac. a dopl. vyd. Brno: NCO NZO, 2005. 146 s. ISBN 80-7013-416-X. BARTOŠÍKOVÁ, I. O syndromu vyhoĜení pro zdravotní sestry. 1. vyd. Brno: NCO NZO, 2006. 86 s. ISBN 80-7013-439-9. BENEŠ, M. Andragogika. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 135 s. ISBN 978-80-247-2580-2. BOGUSZAKOVÁ, J.; PITROVÁ, Š.; RģŽIýKOVÁ, E. Akutní stavy v oftalmologii. vyd. Praha: Galén, 2006. 116 s. ISBN 80-7262-368-0. BUREŠ, I. Léþba rány. 1. vyd. Praha: Galén, 2006. 78 s. ISBN 80-7262-413X. DÍTċ, P. VnitĜní lékaĜství III. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005. s. 423 – 689. ISBN 80-210-3673-7. DUNGL, P. Ortopedie. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 1280 s. ISBN 80-247-0550-8. FRIEDLOVÁ, K. Bazální stimulace pro uþitele pĜedmČtu ošetĜovatelství – 1. a 2. díl. 1. vyd. Frýdek Místek: Institut bazální stimulace, 2005. 100 s. ISBN 80-239-6132-2. FRIEDLOVÁ, K. Bazální stimulace v základní ošetĜovatelské péþi. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 168 s. ISBN 978-80-247-1314-4. HAHN, A. a kol. Otorinolaryngologie a foniatrie v souþasné praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 390 s. ISBN 978-80-247-0529-3. HAŠKOVCOVÁ, H. Thanatologi : nauka o umírání a smrti. 2. pĜeprac. vyd. Praha: Galén, 2007. 244 s. ISBN 978-80-7262-471-3. HOUDKOVÁ, Z. Sluchové postižení u dČtí – komplexní péþe. 1. vyd. Praha: Triton, 2005. 117 s. ISBN 80-7254-623-6. HYBÁŠEK, I. VOKURKA, J. Otorinolaryngologie. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2006. 426 s. ISBN 80-246-1019-1. IVANOVÁ, K.; ŠPIRUDOVÁ, L; KUTNOHORSKÁ, J. Multikulturní ošetĜovatelství I. vyd. Praha: Grada, 2005. 248 s. ISBN 80-247-1212-1. JģN, H. Moc, pomoc a bezmoc v sociálních službách a ve zdravotnictví. 1. vyd. Praha: Portál, 2010. 141 s. ISBN 978-80-7367-590-5. JUěENÍKOVÁ, P. Zásady edukace v ošetĜovatelské praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 77 s. ISBN 978-80-247-2171-2. KALVACH, Z.; ONDERKOVÁ, A. StáĜí: pojetí geriatrického pacienta a jeho problémĤ v ošetĜovatelské praxi. 1. vyd. Praha: Galén, 2006. 44 s. ISBN 80-7262-455-5. KAWACIUK, I. Urologie. 1. vyd. Praha: Galén, 2009. 531 s. ISBN 978-80-7262-626-7.

ČÁSTKA 8

G

VĚSTNÍK MZ ČR

57

KLENER, P. a kol. VnitĜní lékaĜství sv. 1. a 2. 3. pĜeprac. a dopl. vyd. Praha: Galén, 2006. 1158 s. ISBN 80-7262-431-8. KLUSOĕOVÁ, E.; PITNEROVÁ, J. Rehabilitaþní ošetĜování pacientĤ s tČžkými poruchami hybnosti. 2. dopl. vyd. Brno: NCO NZO, 2005. 117 s. ISBN 80-7013-423-2. KěIVÁNKOVÁ, M.; HRADCOVÁ, M. Somatologie: uþebnice pro stĜední zdravotnické školy. 1.vyd. Praha: Grada, 2009. 214 s. ISBN 978-80-247-2988-6. KěIVOHLAVÝ, J. Sestra a stres. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 119 s. ISBN 978-80-247-3149-0. KUBEROVÁ, H. Didaktika ošetĜovatelství. 1. vyd. Praha: Portál, 2010. 246 s. ISBN 978-80-7367-684-1. LIPPERTOVÁ – GRĥNEROVÁ, M. Neurorehabilitace. 1. vyd. Praha: Galén, 2005. 350 s. ISBN 80-7262-317-6. MAĆAR, R.; PODSTATOVÁ, R.; ěEHOěOVÁ, J. Prevence nozokomiálních nákaz v klinické praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 178 s. ISBN 80-247-1673-9. MARKOVÁ, M. Role sestry specialistky: uþební text základního modulu specializaþního studia pro sestry a porodní asistentky. 1. vyd. Brno: NCO NZO, 2008. 102 s. ISBN 978-80-7013-484-9. MATċJOVSKÁ – KUBEŠOVÁ, H. Akutní stavy v geriatrii. 1. vyd. Praha: Galén, 2009. 233 s. ISBN 978-80-7262-620-5. MELICHERýÍKOVÁ, V. Sterilizace a dezinfekce v prevenci nozokomiálních nákaz. Praha: Galén, 2007. 57 s. ISBN 978-80-7262-468-3. MINIBERGEROVÁ, L.; DUŠEK, J. Vybrané kapitoly z psychologie a medicíny pro zdravotníky pracující se seniory. 1. vyd. Brno: NCO NZO, 2006. 67 s. ISBN 80-7013-436-4. MÜLLER, I. Bolestivé syndromy pohybového ústrojí v ordinaci praktického lékaĜe. pĜeprac. vyd. Brno: NCO NZO, 2005. 116 s. ISBN 80-7013-415-1. MUNZAROVÁ, M. Zdravotnická etika od A do Z. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 156 s. ISBN 80-247-1024-2. NEJEDLÁ, M. Fyzikální vyšetĜení pro sestry. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 248 s. ISBN 80-247-1150-8. PLCH, J. Otorinolaryngologie v perioperaþní péþi. 2. pĜeprac. vyd. Brno: NCO NZO, 2008. 213 s. ISBN 978-80-7013-486-3. POKORNÁ, A. Efektivní komunikaþní techniky v ošetĜovatelství. 2. pĜeprac. vyd. Brno: NCO NZO, 2008. 100 s. ISBN978-80-7013-466-5. PRUDIL, L. Základy právní odpovČdnosti ve zdravotnictví. 4. dopl. vyd. Brno: NCO NZO, 2006. 77 s. ISBN 80-7013-433-X. PRģCHA, J. Moderní pedagogika. 4. aktual.a dopl. vyd. Praha: Portál, 2009. 488 s. ISBN 978-80-7367-503-5. ROZTOýIL, A. a kol. Moderní porodnictví. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 405 s. ISBN 978-80-247-1941-2. SKALICKÁ, H. PĜedoperaþní vyšetĜení: návody pro praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 149 s. ISBN 978-80-247-1079-2. SLÁMA, O.; KABELKA, L.; VORLÍýEK, J. Paliativní medicína pro praxi. 1. vyd. Praha: Galén, 2007. 362 s. ISBN 978-80-7262-505-5.

58

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

SLEZÁKOVÁ, L. a kol. OšetĜovatelství v chirurgii I. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 264 s. ISBN 978-80-247-3129-2. SLEZÁKOVÁ, L. a kol. OšetĜovatelství v chirurgii II. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 300 s. ISBN 978-80-247-3130-8. SVOBODNÍK, P. Management pro zdravotníky v kostce. 1. vyd. Brno: NCO NZO, 2009. 125 s. ISBN 978-80-7013-498-6. SVOBODOVÁ, D. Prevence pádu a zranČní pacienta/klienta a jeho Ĝešení: pracovní postupy. 1. vyd. Praha: Galén, 2008. 44 s. ISBN 978-80-7262-585-7. ŠAFRÁNKOVÁ, A.; NEJEDLÁ, M. Interní ošetĜovatelství I. 1. vyd. dotisk. Praha: Grada, 2010. 280 s. ISBN 978-80-247-1148-5. ŠAFRÁNKOVÁ, A.; NEJEDLÁ, M. Interní ošetĜovatelství II. 1. vyd. dotisk. Praha: Grada, 2010. 211 s. ISBN 978-80-247-1777-7. ŠKRLA, P.; ŠKRLOVÁ, M. ěízení rizik ve zdravotnických zaĜízeních. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 199 s. ISBN 978-80-247-2616-8. ŠPATENKOVÁ, N.; KRÁLOVÁ, J. Základní otázky komunikace: komunikace (nejen) pro sestry. Praha: Galén, 2009. 135 s. ISBN 978-80-7262-599-4. ŠPIRUDOVÁ, L. Multikulturní ošetĜovatelství II. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 248 s. ISBN 80-247-1213-X. ŠVÁB, J. a kol. Chirurgie vyššího vČku. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 208 s. ISBN 978-80-247-2604-5. TOPINKOVÁ, E. Geriatrie pro praxi. 1. vyd. Praha: Galén, 2005. 270 s. ISBN 80-7262-365-6. TOŠNEROVÁ, T. Jak si vychutnat seniorská léta. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2009. 239 s. ISBN 978-80-251-2104-7. TRACHTOVÁ, E. PotĜeby nemocného v ošetĜovatelském procesu. 2. nezmČné vyd. dotisk. Brno: NCO NZO, 2006. 184 s. ISBN 80-7013-324-4. VALENTA, J. a kol. Chirurgie pro bakaláĜské studium ošetĜovatelství. Praha: Karolinum, 2005. 237 s. ISBN 80-246-0644-5. VALENTA, J. a kol. Základy chirurgie. 2. dopl. a pĜeprac. vyd. Praha: Galén, 2007. 277 s. ISBN 978-80-7262-403-4. VENGLÁěOVÁ, M.; MAHROVÁ, G. Komunikace pro zdravotní sestry. Praha: Grada, 2006. 144 s. ISBN 80-247-1262-8. VONDRÁýEK, L. Právní pĜedpisy nejen pro hlavní, vrchní, staniþní sestry. Praha: Grada, 2005. 100 s. ISBN 80-247-1198-2. VONDRÁýEK, L.; VONDRÁýEK, J. OdpovČdnost pĜi poskytování ošetĜovatelské péþe. Praha: Galén, 2006. 30 s. ISBN 80-7262-392-3. VONDRÁýEK, L.; WIRTHOVÁ, V. Právní minimum pro sestry: pĜíruþka pro praxi. vyd. Praha: Grada, 2009. 95 s. ISBN 978-80-247-3132-2. VORLÍýEK, J.; ABRAHÁMOVÁ, J.; VORLÍýKOVÁ, H. Klinická onkologie pro sestry. Praha: Grada, 2006. 328 s. ISBN 80-247-1716-6. ZLÁMAL, J.; BELLOVÁ, J. Ekonomika zdravotnictví. 1. vyd. Brno: NCO NZO, 2005. 206 s. ISBN 80-7013-429-1.

ČÁSTKA 8

G

VĚSTNÍK MZ ČR

59

VzdČlávací program specializaþního vzdČlávání v oboru ERGOTERAPIE PRO DOSPċLÉ 1 2 3

4 5

6 7 8

Cíl specializaþního vzdČlávání ..........................................................................................60 2 Vstupní podmínky a prĤbČh specializaþního vzdČlávání...............................................60 2 Uþební plán ........................................................................................................................61 3 3.1 Uþební osnova základního modulu ............................................................................61 3 3.1.1 Schopnosti a dovednosti po absolvování základního modulu........................63 5 3.2 Uþební osnovy odborných modulĤ – povinné ...........................................................64 6 3.2.1 Uþební osnova odborného modulu OM 1 ......................................................64 6 3.2.2 Uþební osnova odborného modulu OM 2 ......................................................66 8 3.3 Schopnosti a dovednosti po absolvování odborných modulĤ....................................66 8 Hodnocení výsledkĤ vzdČlávání v prĤbČhu specializaþního vzdČlávání.......................66 8 Profil absolventa ................................................................................................................67 9 5.1 Charakteristika výstupních vČdomostí, dovedností a postojĤ, tj. profesních kompetencí, pro které absolvent/ka specializaþního vzdČlávání získal/a zpĤsobilost .................................................................................................................67 9 68 Charakteristika akreditovaných zaĜízení a pracovišĢ ................................................. 10 69 6.1 Akreditovaná zaĜízení a pracovištČ .......................................................................... 11 70 Tabulka modulĤ .............................................................................................................. 12 71 Seznam doporuþených zdrojĤ ........................................................................................ 13

60

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

1 Cíl specializaþního vzdČlávání Cílem specializaþního vzdČlávání v oboru Ergoterapie pro dospČlé je získání specializované zpĤsobilosti s oznaþením odbornosti Ergoterapeut pro dospČlé osvojením si potĜebných teoretických znalostí, praktických dovedností, návykĤ týmové spolupráce i schopnosti samostatného rozhodování pro þinnosti stanovené vyhláškou þ. 55/2011 Sb., o þinnostech zdravotnických pracovníkĤ a jiných odborných pracovníkĤ.

2 Vstupní podmínky a prĤbČh specializaþního vzdČlávání Podmínkou pro zaĜazení do specializaþního vzdČlávání v oboru Ergoterapie pro dospČlé je získání odborné zpĤsobilosti k výkonu povolání ergoterapeuta dle zákona þ. 96/2004 Sb., zákon o nelékaĜských zdravotnických povolání, ve znČní pozdČjších právních pĜedpisĤ (dále jen „zákon þ. 96/2004 Sb.“). Specializaþní vzdČlávání nemusí být uskuteþĖováno pĜi výkonu povolání, úþastník vzdČlávání však musí pĜed pĜihlášením se k atestaþní zkoušce splnit dobu výkonu povolání stanovenou § 56 odst. 6 zákona þ. 96/2004 Sb. ýást specializaþního vzdČlávání lze absolvovat distanþní formou studia, napĜ. metodou e-learningu apod. Optimální doba specializaþního vzdČlávání je 18 – 24 mČsícĤ, kterou lze prodloužit nebo zkrátit pĜi zachování poþtu hodin vzdČlávacího programu. V pĜípadČ, že celková délka specializaþního vzdČlávání se od celodenní prĤpravy liší, úroveĖ a kvalita nesmí být nižší než v pĜípadČ celodenní prĤpravy. VzdČlávací program obsahuje celkem 440 hodin teoretického vzdČlávání a praktické výuky. Praktická výuka tvoĜí alespoĖ 50 % celkového poþtu hodin, vþetnČ odborné praxe na pracovištích akreditovaného zdravotnického zaĜízení v rozsahu stanoveném tímto vzdČlávacím programem. Požadavky vzdČlávacího programu je možné splnit ve více akreditovaných zaĜízeních, pokud je nezajistí v celém rozsahu akreditované zaĜízení, kde úþastník vzdČlávání zahájil. Akreditovaná pracovištČ disponují náležitým personálním, materiálním a pĜístrojovým vybavením. VzdČlávací program zahrnuje modul základní a moduly odborné se stanoveným poþtem kreditĤ, pĜiþemž ukonþení každého modulu je realizováno hodnocením úrovnČ dosažených výsledkĤ vzdČlávání. Podmínkou pro získání specializované zpĤsobilosti v oboru Ergoterapie pro dospČlé je:

zaĜazení do oboru specializaþního vzdČlávání, výkon povolání v pĜíslušném oboru specializaþního vzdČlávání minimálnČ 1 rok z období 6-ti let v rozsahu minimálnČ ½ stanovené týdenní pracovní doby nebo minimálnČ 2 roky v rozsahu minimálnČ pČtiny stanovené týdenní pracovní doby do data pĜihlášení se k atestaþní zkoušce, absolvování teoretické výuky, absolvování odborné praxe na akreditovaném pracovišti (minimálnČ 1 týden) a na pracovištích schválených vedoucím studia, v souladu s platnými právními pĜedpisy a vzdČlávacím programem,

G

ČÁSTKA 8

61

VĚSTNÍK MZ ČR

získání stanoveného poþtu kreditĤ urþených vzdČlávacím programem, úspČšné složení atestaþní zkoušky.


Organizace a legislativa v ergoterapii

Typ modulu

povinný

Rozsah modulu


Poþet kreditĤ

20

Cíl:

Vybavit ergoterapeuta znalostmi potĜebnými k organizaþnímu a metodickému vedení ergoterapeutické péþe. Téma

Rozpis uþiva




3



3

Moderní management v ergoterapeutické péþi

Management a role manažera. Klíþové role a funkce vedoucího pracovníka ve zdravotnictví. Kultura organizace. Strategický management. Management zmČn. Management þasu. Budování a Ĝízení pracovního týmu. Personální management a rozvoj lidských zdrojĤ.

4


Strategické Ĝízení kvality zdravotní péþe. Indikátory kvality ergoterapeutické péþe a jejich sledování. Standardy péþe ergoterapeutické, správné vedení zdravotnické dokumentace. ěízení rizik a prevence nežádoucích událostí ve zdravotnických zaĜízeních vþ. sledování a vyhodnocení. Externí a interní kontrola kvality.

4

Interpersonální dovednosti ergoterapeuta

PodpĤrné techniky zvládání pracovní zátČže. Techniky komunikace s agresivním pacientem, komunikace se zvláštními skupinami pacientĤ.

4

62

VĚSTNÍK MZ ČR

G

Etický pĜístup k pacientĤm a jejich blízkým s ohledem na vČk, charakter onemocnČní, kulturní potĜeby apod. Identifikace faktorĤ ovlivĖujících kvalitu života pacientĤ. Edukace

Edukace pacientĤ a jiných osob. Specifika edukace dospČlých, seniorĤ, cizincĤ a zvláštních skupin nemocných. Tvorba edukaþních materiálĤ. Zásady moderní prezentace.

4

PrĤzkumné a výzkumné šetĜení v ergoterapii

Charakteristika, specifika a význam ergoterapeutického výzkumu. Techniky výzkumu, výzkumný proces a jeho fáze, etapy výzkumné práce. Volba a zpĤsob vyhledávání vhodných témat (evidence-based practice – praxe založená na dĤkazech), kritické hodnocení odborných pramenĤ. Etika výzkumu. Prezentace výsledkĤ, aplikace poznatkĤ do praxe.

5


2


2

Psychiatrická problematika a problematika závislostí – škodlivé užívání návykových látek (NL) a závislostí na NL v ýR. PĜehled NL zneužívaných v ýR a jejich vlastností, zdravotní a právní aspekty související se zneužíváním NL a závislostí na NL.

2

MimoĜádné události a katastrofy (typy katastrof, definice katastrofy a medicíny katastrof, spektrum postižení). Krizová pĜipravenost (definice, legislativní zázemí, orgány krizového Ĝízení a jejich úkoly, organizace ve zdravotnictví, základní pojmy, plán krizové pĜipravenosti zdravotnického zaĜízení). Hromadný výskyt postižených (základní pojmy, zdravotnický záchranný ĜetČzec, zdravotnická záchranná služba, traumatologický plán nemocnice – základní úkoly, organizace práce pĜi hromadném pĜíjmu, tĜídČní pacientĤ). Evakuace nemocnic (zásady evakuace, evakuaþní plán). Ochrana obyvatelstva (definice a základní pojmy, hlavní

3



ČÁSTKA 8

ČÁSTKA 8

G

63

VĚSTNÍK MZ ČR

zásady, prostĜedky individuální ochrany, základní vybavení domácnosti, informování obyvatelstva, vzdČlávání). Ukonþení modulu

Hodnocení, shrnutí, zpČtná vazba


Absolvent/ka: x zná zásady vzdČlávání dospČlých, x umí rozeznat a posoudit neetické a protiprávní chování spolupracovníkĤ a vyhodnotit jeho dĤsledky, x zná základní zákonné a provádČcí pĜedpisy ve zdravotnictví a je si vČdom/a právní odpovČdnosti ve zdravotnictví, x umí vysvČtlit význam pojmu management, Ĝízení a vedení, popsat a vysvČtlit kulturu organizace a její význam, x chápe nutnost vlastního odborného rĤstu a rozvoje, x umí rozpoznat své postoje, pĜístupy, zpĤsob komunikace pĜi personální práci, pĜi efektivním hospodaĜení a pĜi zjišĢování potĜeb a pĜání klientĤ/pacientĤ a jejich rodin, x uvČdomuje si neustálou potĜebu zvyšování kvality práce a spolupráce, x zná zásady prevence pochybení ve zdravotnické praxi, x zná vybranou problematiku edukace pacientĤ, x navrhuje a vypracovává plány edukace pacienta, pĜípadnČ rodinných pĜíslušníkĤ a jiných osob, x postupuje dle moderních a vČdecky ovČĜených metod, podílí se na výzkumných šetĜeních a projektech, x zná úþinky ionizujícího záĜení, systém radiaþní ochrany, zásady pro uplatĖování požadavkĤ radiaþní ochrany a praktické metody ochrany, x zná základy krizového managementu a umí se podílet na pĜechodu þinnosti zdravotnického zaĜízení ze standardních podmínek do þinností za podmínek nestandardních.


Diagnostické metody (napĜ. kolokvium k závČreþné práci na zvolené téma, test, ústní zkouška, apod.)

3.1.1

4


Absolvent/ka základního modulu je pĜipraven/a: podílet se na kontinuálním zvyšování kvality a bezpeþnosti ergoterapeutické péþe, koordinovat práci þlenĤ ergoterapeutického týmu, hodnotit kvalitu ergoterapeutické péþe, identifikovat faktory ovlivĖující kvalitu života pacientĤ, podílet se na prĤzkumných a výzkumných šetĜení, navrhovat a vypracovávat plány edukace pacienta, blízkých osob, pĜipravovat edukaþní materiály.

64

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

3.2 Uþební osnovy odborných modulĤ – povinné Cíl: PĜipravit ergoterapeuta pro požadované þinnosti konkrétního oboru specializace 3.2.1



Ergoterapie u dospČlých klientĤ

Typ modulu

povinný

Rozsah modulu


Poþet kreditĤ

40

Téma

Rozpis uþiva


Úvod do odborného modulu. Ergoterapie v psychiatrii, psychosociální rehabilitace. Fyzické postižení (pro oblast neurologie, traumatologie, ortopedie, revmatologie, geriatrie).Obecná a speciální symptomatologie ve vnitĜním lékaĜství. Vrozené srdeþní vady. Získané srdeþné vady. Nové poznatky v oblasti jednotlivých klinických oborĤ z pohledu ergoterapie

OnemocnČní endokrinního systému, obezita, diabetes mellitus. Revmatologická onemocnČní.

39

Onkologická onemocnČní. Obecná a speciální symptomatologie v traumatologii. Totální endoprotéza kyþelního kloubu, kolenního kloubu. Amputace horní a dolní konþetiny. Polytraumata. Obecná a speciální symptomatologie v neurologii. Extrapyramidová onemocnČní (Parkinsonova nemoc, syndrom apod.). Demyelizaþní onemocnČní (skleróza multiplex apod.). Cévní mozková pĜíhoda. OnemocnČní periferních nervĤ. Speciální ergoterapeutická diagnostika v jednotlivých klinických oborech (hodnocení fyzických, psychických, smyslových, kognitivních funkcí, hodnocení v oblasti sobČstaþnosti, práce a volného þasu).

Ergoterapeutické metody, postupy

Specializované metodiky a terapeutické pĜístupy aplikované v ergoterapii (napĜ.: Bobath koncept, pĜístup dle Affolterové, Bazální stimulace, dlahování horní konþetiny, metody tapingu, techniky kognitivní rehabilitace, aplikace nafukovacích dlah). Problematika speciální neurofyziologie (aktuální poznatky o mechanizmech Ĝízení hybnosti; Ĝízení posturální motoriky, Ĝízení selektivní hybnosti, Ĝízení úchopových a dosahových funkcí).

38

ČÁSTKA 8

G

65

VĚSTNÍK MZ ČR

Biomechanika (v návaznosti na protetiku, korekce postury pro ergoterapeutickou þinnost, polohování), zásady ergonomie (pĜizpĤsobení pracovních podmínek výkonnostním možnostem pacienta), zásady výbČru a aplikace protetických pomĤcek. Specifika, zásady a možnosti manipulace (handlingu) u pacientĤ s poruchou mobility zvláštČ u stavĤ: po CMP, s TML, po traumatech, TEP, u interních a geriatrických pacientĤ atd. Mezinárodní klasifikace funkþních schopností a zdraví a její uplatnČní v klinické praxi (v ergoterapii). Ergoterapeutický program u závažných traumat, operaþních výkonĤ. Ergoterapeutický program u onemocnČní neurologických onemocnČní, u traumatologických onemocnČní, u pacientĤ s interním onemocnČním, u pacientĤ s psychiatrickým onemocnČním apod. Nové poznatky v ortetice, protetice, adjuvatice. ZpĤsoby edukace pacienta a jeho blízkých. Ukonþení modulu


3


Absolvent/ka: x zná fáze ergoterapeutického procesu v traumatologii, ortopedii, revmatologii, v neurologii, ve vnitĜním lékaĜství, v psychiatrii, v geriatrii, x zná a realizuje opatĜení k zachování co nejvyšší míry sobČstaþnosti, nácvik bČžných denních aktivit, x poskytuje specifické metody u kognitivních a psychosociálních onemocnČní, x zná nové trendy v oblasti technických a kompenzaþních pomĤcek.


Diagnostické metody (napĜ. kolokvium k závČreþné práci na zvolené téma, test, ústní zkouška, apod.)

66

VĚSTNÍK MZ ČR

3.2.2

G

ČÁSTKA 8




Odborná praxe

320 hodin praxe

Poþet kreditĤ

120

Seznam výkonĤ

Poþet výkonĤ

Komplexní ergoterapeutické vyšetĜení zamČĜené na analýzu þinností a funkþních schopností u pacientĤ s neurologickým onemocnČním (po CMP, TML), jiný neurologický pacient (RSM), po amputaci þi po TEP, s psychiatrickým onenocnČním, u polymorbidního pacienta nebo pacienta s revmatologickým onemocnČním, s ohledem na pĜidružené diagnózy

4

Komplexní ergoterapeutické vyšetĜení zamČĜené na analýzu þinností a funkþní schopností u pacientĤ s patologickou závislostí (napĜ.: alkohol, drogy, apod.)

1

Doložit písemnČ zpracovanou kasuistiku pacienta s neurologickým onemocnČním, s psychiatrickým onemocnČním, s traumatologickou diagnózou, a u gerontologického pacienta s ortopedickou diagnózou

5 kasuistik

3.3 Schopnosti a dovednosti po absolvování odborných modulĤ Absolvent/ka odborných modulĤ je pĜipraven/a: adekvátnČ provést komplexní ergoterapeutické vyšetĜení vþetnČ použití odpovídajících hodnotících nástrojĤ, stanovit hlavní problém, cíl terapie, správnČ volit ergoterapeutické postupy a pĜístupy, pomoci pacientovi pĜi jeho zaþlenČní do sociálního i pracovního prostĜedí, napomáhat adaptaci na zmČnČné životní podmínky, sledovat a vyhodnocovat stav pacientĤ z hlediska možnosti vzniku komplikací a náhlých pĜíhod, doporuþovat a provádČt nácvik v používání kompenzaþních a technických pomĤcek, navrhovat zmČny vedoucí k upĜesnČní ordinací v souladu s funkþním stavem pacienta a jeho zmČnami, provádČt hodnocení a nácvik bČžných denních þinností (ADL), pracovních a zájmových þinností, úchopových þinností a schopností ruky, kognitivních funkcí atd., v nemocniþním a ve vlastním sociálním prostĜedí, vést odbornou praxi.

4 Hodnocení výsledkĤ vzdČlávání v prĤbČhu specializaþního vzdČlávání Akreditované zaĜízení pĜidČlí každému úþastníkovi specializaþního vzdČlávání školitele, který je zamČstnancem akreditovaného zaĜízení. Školitel vypracovává studijní plán a plán plnČní praktických výkonĤ pro praktickou výuku, které má úþastník vzdČlávání

G

ČÁSTKA 8

VĚSTNÍK MZ ČR

67

v prĤbČhu pĜípravy absolvovat a prĤbČžnČ provČĜuje znalosti (vČdomosti a dovednosti). Odborná praxe na odborných pracovištích probíhá pod vedením pĜidČleného školitele, který je zamČstnancem daného pracovištČ, má specializovanou zpĤsobilost v oboru a osvČdþení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu a potvrzuje splnČné výkony. a) PrĤbČžné hodnocení školitelem: školitel pravidelnČ a prĤbČžnČ provČĜuje teoretické znalosti a praktické dovednosti úþastníka specializaþního vzdČlávání. Do studijního prĤkazu zapisuje ukonþení každého modulu a získaný poþet kreditĤ.

b) PĜedpoklad pro vykonání atestaþní zkoušky: absolvování teoretické a praktické výuky; vþetnČ splnČní požadované odborné praxe v akreditovaném zaĜízení potvrzené ve studijním prĤkazu a splnČní výkonĤ obsažených ve vzdČlávacím programu potvrzené pĜidČleným školitelem; získání pĜíslušného poþtu kreditĤ.

c) Vlastní atestaþní zkouška probíhá dle vyhlášky þ. 189/2009 Sb., ve znČní pozdČjších právních pĜedpisĤ.

5 Profil absolventa Absolvent specializaþního vzdČlávání v oboru Ergoterapie pro dospČlé bude pĜipraven provádČt, zajišĢovat a koordinovat základní, specializovanou a vysoce specializovanou rehabilitaþní péþi v oboru ergoterapie. Je oprávnČn na základČ vlastního posouzení a rozhodnutí, v souladu s platnou legislativou, § 75 vyhlášky þ. 55/2011 Sb., zabezpeþovat v rozsahu své specializované zpĤsobilosti stanovené þinnosti, ke kterým je pĜipraven na základČ tohoto vzdČlávacího programu a platné legislativy. 5.1 Charakteristika výstupních vČdomostí, dovedností a postojĤ, tj. profesních kompetencí, pro které absolvent/ka specializaþního vzdČlávání získal/a zpĤsobilost Ergoterapeut pro dospČlé se specializovanou zpĤsobilostí v oboru ergoterapie je pĜipraven/a:

vypracovávat informaþní materiály pro pacienty, navrhovat lékaĜi zmČny vedoucí k upĜesnČní ordinací v souladu s funkþním stavem klienta a jeho zmČnami, sledovat a vyhodnocovat stav pacientĤ z hlediska možnosti vzniku komplikací a náhlých pĜíhod, provádČt hodnocení a nácvik bČžných denních þinností (ADL) v nemocniþním a ve vlastním sociálním prostĜedí s použitím specializovaných diagnostických a léþebných postupĤ, doporuþovat a provádČt nácvik v používání kompenzaþních a technických pomĤcek, doporuþovat úpravy vlastního sociálního prostĜedí a pracovního prostĜedí,

68

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

edukovat pacienty, pĜípadnČ osoby jimi urþené, ve specializovaných ergoterapeutických postupech, instruovat zdravotnické pracovníky ve specializovaných ergoterapeutických postupech, hodnotit kvalitu poskytované ergoterapeutické péþe, provádČt výzkum zamČĜený na odhalení pĜíþin nedostatkĤ v ergoterapii, a vytváĜet podmínky pro aplikaci výsledkĤ výzkumu do klinické praxe, pĜipravovat standardy specializovaných postupĤ v rozsahu své zpĤsobilosti, vést specializaþní vzdČlávání v oboru své specializace, aplikovat specializované ergoterapeutické postupy vycházející z biomechanického, neurovývojového, kognitivnČ-percepþního, behaviorálního, psychoanalytického, humanistického pĜístupu nebo z pĜístupu zamČĜeného na skupinu, provádČt hodnocení a nácvik pracovních dovedností s ohledem na charakter duševního onemocnČní, aktuální zdravotní stav a vČk jedince, realizovat opatĜení vedoucí k získání þi zachování co nejvyšší míry sobČstaþnosti, funkþní kapacity a zaþlenČní do pĜirozeného sociálního a pracovního prostĜedí s dĤrazem na zachování kvality života osoby, podílet se na vytváĜení, koordinaci a realizaci dlouhodobého programu léþby a rehabilitace osob s psychiatrickým onemocnČním, mentálním postižením, dále drogovČ závislých, osob s poruchami pĜíjmu potravy a osob s demencí apod., aplikovat specifické ergoterapeutické techniky zamČĜené na ovlivnČní bolesti, provádČt kognitivní rehabilitaci prostĜednictvím ergoterapeutických þinností nebo prostĜednictvím využití specifických poþítaþových programĤ, edukovat pacienty o prevenci dalšího poškození a režimových opatĜeních.

6 Charakteristika akreditovaných zaĜízení a pracovišĢ VzdČlávací instituce, zdravotnická zaĜízení a pracovištČ zajišĢující výuku úþastníkĤ specializaþního vzdČlávání musí být akreditována dle ustanovení § 45 zákona þ. 96/2004 Sb. Tato zaĜízení musí úþastníkovi zajistit absolvování specializaþního vzdČlávání dle pĜíslušného vzdČlávacího programu. Minimální kritéria akreditovaných zaĜízení jsou dána splnČním odborných, provozních, technických a personálních pĜedpokladĤ.

ČÁSTKA 8

G

VĚSTNÍK MZ ČR

69


x

x

Personální požadavky x x x x

x x


þ. 96/2004 Sb. ve znČní pozdČjších právních pĜedpisĤ, který organizuje a Ĝídí teoretickou nebo praktickou þást specializaþního vzdČlávání.* Školitelem mĤže být pouze ergoterapeut se specializovanou zpĤsobilostí v oboru specializace a je držitelem „OsvČdþení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu“. Výjimku tvoĜí školitelé vzdČlávacích programĤ, které byly novČ koncipovány nebo nebyly dosud realizovány, a školitelé tedy nemohli získat specializovanou zpĤsobilost. Pro výkon þinnosti školitele však musí splnit podmínky, které jsou stanoveny pĜíslušným vzdČlávacím programem. Školitelem mĤže být i jiný zdravotnický pracovník vþetnČ lékaĜe a ergoterapeut dle § 7, odst. 1 a odst. 2 zákona þ.96/2004 Sb., pokud je držitelem „OsvČdþení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu“, po pĜedchozím vyjádĜení profesní organizace. Lektorem se rozumí zdravotnický nebo jiný odborný pracovník, který se podílí na výuce v teoretické þásti specializaþního vzdČlávání. Lektorem mĤže být zdravotnický pracovník, který je držitelem „OsvČdþení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu“. Lektorem mĤže být i lékaĜ s atestací v pĜíslušném oboru. Lektorem mĤže být i další odborný pracovník s jinou kvalifikací (JUDr., Ing., atd.), která odpovídá zamČĜení vzdČlávacího programu (pĜedmČty jako je ekonomika a financování, právní problematika, krizový management, organizace a Ĝízení, atd.). Pedagogické schopnosti. Doklady o odborné, specializované, event. pedagogické zpĤsobilosti.

x Musí odpovídat standardĤm a platné legislativČ. x Pro teoretickou þást vzdČlávacího programu standardnČ vybavená uþebna s PC

a dataprojektorem a s možností pĜístupu k internetu. x PĜístup k odborné literatuĜe, vþetnČ el. databází (zajištČní vlastními prostĜedky nebo ve smluvním zaĜízení). x Pro teoretickou þást vzdČlávacího programu – jiná zaĜízení, která mají


Bezpeþnost a ochrana zdraví *

smluvní vztah s poskytovatelem zdravotní péþe dle pĜíslušného oboru specializace. x Pro praktickou þást vzdČlávacího programu – poskytování zdravotní péþe dle pĜíslušného oboru. x Pro praktickou þást vzdČlávacího programu smluvní vztah s jedním nebo více akreditovaným zaĜízením z dĤvodu zajištČní komplexnosti vzdČlávacího programu. x Souþástí teoretické i praktické výuky je problematika bezpeþnosti a ochrany

zdraví pĜi práci, hygieny práce a požární ochrany vþetnČ ochrany pĜed ionizujícím záĜením.

Školitelem mĤže být i mentor, pokud splĖuje požadavky na školitele stanovené vzdČlávacím programem

70

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

x Výuka k bezpeþné a zdraví neohrožující práci vychází z požadavkĤ platných

právních a ostatních pĜedpisĤ k zajištČní bezpeþnosti a ochrany zdraví pĜi práci. x Požadavky jsou doplnČny informacemi o rizicích možných ohrožení v souvislosti s vykonáváním praktické výuky, vþetnČ informací vztahujících se k opatĜením na ochranu pĜed pĤsobením zdrojĤ rizik.


Typ

Název

Rozsah

Poþet kreditĤ

ZM

P




OM 1

P

Ergoterapie u dospČlých klientĤ

2 týdny T – 80 hodin


OM 2

P

Odborná praxe na pracovišti

8 týdnĤ Pr – 320 hodin z toho:

- na neurologickém odd.

1 týden – 40 hodin

- na geriatrickém odd.


- na psychiatrickém odd.


- v protetickém centru


- na odd. plastické chirurgie se zamČĜením na chirurgii ruky


- na akreditovaném rehabilitaþním odd.


- na traumatologickém odd.


- odborné léþebné ústavy, stacionáĜe, láznČ



T – teorie 120 Pr – AZ 320 hodin Celkem 440 hodin 180 kreditĤ VysvČtlivky: P – povinné, T – teorie, Pr – praxe, P – AZ – praxe na akreditovaném pracovišti

ČÁSTKA 8

G

VĚSTNÍK MZ ČR

71

8 Seznam doporuþených zdrojĤ Doporuþená literatura AMBLER, Z. Neurologie pro studenty LF. 4.vyd. Praha: Karolinum, 2002. 399 s. ISBN 80-246-0080-3. ANDERS, M., UHROVÁ, T. Depresivní porucha v neurologické praxi. 1.vyd. Praha: Galén, 2005. 280 s. ISBN 80-7262-306-0. BÁRTLOVÁ, S. Sociologie medicíny a zdravotnictví, 6., pĜepracované a doplnČné vydání. Praha: Grada, 2005 BEDNAěÍK, J. Uþebnice obecné neurologie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 198 s. ISBN 80-210-3309-6. BOUýEK, J. Obecná psychiatrie. 1.vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2001. 216 s. ISBN 80-244-0240-8. COHEN, R. M. NejþastČjší psychické poruchy v klinické praxi. 1. vyd. Praha: Portál, 2002. 199 s. ISBN 80-7178-497-4. DYLEVSKÝ, I. Speciální kineziologie. Praha: Grada, 2009. 180 s. ISBN 978-80-247-1648-0. FYCHLÍKOVÁ, E. Funkþní poruchy kloubĤ konþetin: diagnostika a léþba. 1.vyd. Praha: Grada, 2002. 256 s. ISBN 80-247-0237-1. GILBERTOVÁ, S., MATOUŠEK, O. Ergonomie. Optimalizace lidské þinnosti. 1.vyd. Praha: Grada, 2002. 239 s. ISBN 80-247-0226-6. HALADOVÁ, E., NECHVÁTALOVÁ, L. VyšetĜovací metody hybného systému. 2.vyd. Brno: IDVPZ, 2003. 135 s. ISBN 80-7013-393-7. HAŠKOVCOVÁ, H. OšetĜovatelství 10- Manuálek sociální gerontologie. 1.vyd. Brno: Institut pro další vzdČlávání pracovníkĤ ve zdravotnictví, 2002. ISBN 80- 7013-363-5. HOLEKSOVÁ, T. Ležící nemocný þlovČk v domácím prostĜedí. 1.vyd. Praha: Grada, 2002. 91 s. ISBN 80–247–0212–6. HOESCHL, C., LIBIGER, J. – ĝVESTKA, J. Psychiatrie. 1.vyd. Praha: TIGIS s.r o., 2002. 865 s. ISBN 80-900130-1-5. HUDEC, J. Ortopédia a traumatológia. rehabilitácia v ortopédii a traumatologii. Trnava: Trnavská univerzita, 2004. 100 s. ISBN 80-89029-75-2. JELÍNKOVÁ, J., KRIVOŠÍKOVÁ, M., ŠAJTAROVÁ, L. Ergoterapie. Praha: Portál, 2009. 270 s. ISBN 978-80-7367-583-7. KOLÁě, P. a kol. Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén, 2009. 713 s. ISBN 978-80-7262-657-1. KALVACH, P. Geriatrie a gerontologie. Praha: Grada, 2004. 864 s. ISBN 80–247–0548–6. KOUDELA, K. Ortopedická traumatologie. Praha: Karolinum, 2002. 146 s. ISBN 80-246-0392-6. KOUKOLÍK, F. Lidský mozek, funkþní systémy, norma a poruchy. 2.vyd. Praha: Portál, 2002. 451 s. ISBN 80-7178-632-2. KRAJýÍK, Š. Geriatria. Trnava: Trnavská univerzita, 2000. 82 s. ISBN 80-88908-68-X. KULIŠġÁK, P. Neuropsychologie. Praha: Portál, 2003. 336 s. ISBN 80-7178-554-7.

72

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

LIPPERTOVÁ-GRĥNEROVÁ, M. Trauma mozku a jeho rehabilitace. Praha: Galén, 2009. 148 s. ISBN 978-80-7262-569-7. LIPPERTOVÁ-GRĥNEROVÁ, M. Nerurorehabilitace. Praha: Galén, 2005. 350 s. ISBN 80-7262-317-6. MATOUŠEK, O. Rodina jako instituce a vztahová síĢ. 3 .vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003. 161 s. ISBN 80- 86429-19-9. MAĕÁK, P., WONDRÁK, E. Traumatologie: Repetitotium pro studující lékaĜství. 4. pĜepr.vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2000. 104 s. ISBN 80-7067-842-9. MOŽNÝ, I. Sociologie rodiny. 2. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002. 250 s. ISBN 80-86429-05-9. MULLPACHR, P., STANÍýEK, P. Geragogika pro speciální pedagogy. Brno: Masarykova univerzita – Pedagogická fakulta, 2001. 115 s. ISBN 80-210-2510-7. MUMENTHALER, M. Neurologie. 1.vyd. Praha: Grada, 2001. 652 s. ISBN 80–7169–545–9. NEJEDLÁ, M., SVOBODOVÁ, H., ĝAFRÁNKOVÁ, A. OšetĜovatelství IV/1 : pro 4. roþník SZŠ a VZŠ. Praha: Informatorium, 2004. 190 s. ISBN 80–7333–032–6. OPAVSKÝ, J. Neurologické vyšetĜení v rehabilitaci pro fyzioterapeuty. Olomouc: Univerzita Palackého, 2003. 91 s. ISBN 80–244–0625–X. PAVLģ, D. Speciální fyzioterapeutické koncepty a metody. Brno: Cerm, 2003. 239 s. ISBN 80-7204-266-1. PAVELKA, K., KLENER, O. Revmatologie. VnitĜní lékaĜství, Svazek VII. Praha: Galén a Karolinum, 2002. 149 s. ISBN 80-7262-145-9. PAVELKA, K., ROVENSKÝ, J. Klinická revmatologie. Praha: Galén, 2003. 952 s. ISBN 80-7262-174-2. POKORNÝ, V. Traumatologie. 1.vyd. Praha: Triton, 2002. 307 s. ISBN 80-7254-277-X. PONċŠICKÝ, J. Psychosomatika pro lékaĜe, psychoterapeuty i laiky. Praha: Triton, 2002. 113 s. ISBN 80- 7254-216-8. PFEIFFER, J. Neurologie v rehabilitaci: studium pro praxi. Praha: Grada, 2006. 351 s. ISBN 978-80-247-1135-5. PREISS, M., KUýEROVÁ, H. a kol. Neuropsychologie v neurologii. Praha: Grada, 2006. 362 s. ISBN 80-247-0843-4. RABOCH, J., PAVLOVSKÝ, P. Psychiatrie – minimum pro praxi. 3. vyd. Praha: Triton, 2003. 210 s. ISBN 80–7254–423–3. RABOCH, J., ZVOLSKÝ, P. Psychiatrie. Praha: Galén, 2001. 622 s. ISBN 80–7262–140–8. SLEZÁKOVÁ, Z. Neurologické ošetrovatelstvo. Martin: Osveta, 2002. 146 s. ISBN 80–8063–106–9. STYX, P. O psychiatrii. Jak žít a jednat s duševnČ nemocnými lidmi. Brno: Computer Press, 2003. 178 s. ISBN 80-7226-828-7. SVOBODA, P. Sepse v traumatologii a chirurgii. Praha: Triton, 2004. 199 s. ISBN 80-7254-550-7. ŠTILEC, M. PohybovČ – relaxaþní programy pro starší obþany. Praha: Karolinum, 2003. 94 s. ISBN 80-246-0788-3. TROJAN, S., a kol. Fyziologie a léþebná rehabilitace motoriky þlovČka. TĜetí pĜepracované a doplnČné vydání. Praha: Grada, 2005. 237 s. ISBN 80-247-1296-2.

ČÁSTKA 8

G

VĚSTNÍK MZ ČR

73

TOŠNEROVÁ, T. Ageismus. PrĤvodce stereotypy a mýty o stáĜí. 1.vyd. Praha: Ústav lékaĜské etiky 3. LF UK, 2002. 45 s. ISBN 80–238–9506–0. URBÁNEK, K. VyšetĜovací metody v neurologii. 2.pĜepr.vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2002. 125 s. ISBN 80–244–0501–6. VAĕÁSKOVÁ, E. Testování v rehabilitaþní praxi – Cévní mozkové pĜíhody. Brno: NCO NZO, 2004. 65 s. ISBN 80-7013-398-8. VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. 3.vyd. Praha: Portál, 2004. 870 s. ISBN 80-7178-802-3. VIŠĕA, P., HOCH, J. Traumatologie dospČlých. PĜíprava ke zkouškám z chirurgických oborĤ. 1.vyd. Praha: Maxdorf, 2004. 157 s. ISBN 80-7345-034-8. VODÁýKOVÁ, D. a kol. Krizová intervence. 1.vyd. Praha: Portál, 2002. 543 s. ISBN 80-7178-696-9. WABERŽINEK, G., KRAJÍýKOVÁ, D. Základy obecné neurologie. 1.vyd. Praha: Karolinum, 2004. 241 s. ISBN 80–0803–0. WHO. Mezinárodní klasifikace funkþních schopností, disability a zdraví. Praha: Grada, 2009. ZAVÁZALOVÁ, H. a kol. Vybrané kapitoly ze sociální gerontologie. 1.vyd. Praha: Karolinum, 2001. 97 s. ISBN 80-246-036-8. ZGOLA, J. M. ÚspČšná péþe o þlovČka s demencí. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 226 s. ISBN 80-247-0183-9.

74

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

VzdČlávací program specializaþního vzdČlávání v oboru ERGOTERAPIE PRO DċTI 1 2 3

4 5

6 7 8

Cíl specializaþního vzdČlávání ..........................................................................................752 Vstupní podmínky a prĤbČh specializaþního vzdČlávání...............................................752 Uþební plán ........................................................................................................................763 3.1 Uþební osnova základního modulu ............................................................................763 3.1.1 Schopnosti a dovednosti po absolvování základního modulu........................785 3.2 Uþební osnovy odborných modulĤ – povinné ...........................................................796 3.2.1 Uþební osnova odborného modulu OM 1 ......................................................796 3.2.2 Uþební osnova odborného modulu OM 2 ......................................................807 3.3 Schopnosti a dovednosti po absolvování odborných modulĤ....................................818 Hodnocení výsledkĤ vzdČlávání v prĤbČhu specializaþního vzdČlávání.......................818 Profil absolventa ................................................................................................................829 5.1 Charakteristika výstupních vČdomostí, dovedností a postojĤ, tj. profesních kompetencí, pro které absolvent/ka specializaþního vzdČlávání získal/a zpĤsobilost .................................................................................................................829 Charakteristika akreditovaných zaĜízení a pracovišĢ ................................................. 83 10 6.1 Akreditovaná zaĜízení a pracovištČ .......................................................................... 83 10 Tabulka modulĤ .............................................................................................................. 85 12 Seznam doporuþených zdrojĤ ........................................................................................ 85 12

G

ČÁSTKA 8

VĚSTNÍK MZ ČR

75

1 Cíl specializaþního vzdČlávání Cílem specializaþního vzdČlávání v oboru Ergoterapie pro dČti je získání specializované zpĤsobilosti s oznaþením odbornosti Ergoterapeut pro dČti osvojením si potĜebných teoretických znalostí, praktických dovedností, návykĤ týmové spolupráce i schopnosti samostatného rozhodování pro þinnosti stanovené vyhláškou þ. 55/2011 Sb., o þinnostech zdravotnických pracovníkĤ a jiných odborných pracovníkĤ.

2 Vstupní podmínky a prĤbČh specializaþního vzdČlávání Podmínkou pro zaĜazení do specializaþního vzdČlávání v oboru Ergoterapie pro dČti je získání odborné zpĤsobilosti k výkonu povolání ergoterapeuta dle zákona þ. 96/2004 Sb., zákon o nelékaĜských zdravotnických povoláních, ve znČní pozdČjších právních pĜedpisĤ (dále jen zákon þ. 96/2004 Sb.). Specializaþní vzdČlávání nemusí být uskuteþĖováno pĜi výkonu povolání, úþastník vzdČlávání však musí pĜed pĜihlášením se k atestaþní zkoušce splnit dobu výkonu povolání stanovenou § 56 odst. 6 zákona þ. 96/2004 Sb. ýást specializaþního vzdČlávání lze absolvovat distanþní formou studia nebo metodou e-learningu apod. Optimální doba specializaþního vzdČlávání je 18 – 24 mČsícĤ, kterou lze prodloužit nebo zkrátit pĜi zachování poþtu hodin vzdČlávacího programu. V pĜípadČ, že celková délka specializaþního vzdČlávání se od celodenní prĤpravy liší, úroveĖ a kvalita nesmí být nižší než v pĜípadČ celodenní prĤpravy. VzdČlávací program obsahuje celkem 440 hodin teoretického vzdČlávání a praktické výuky. Praktická výuka tvoĜí alespoĖ 50 % celkového poþtu hodin, vþetnČ odborné praxe na pracovištích akreditovaného zdravotnického zaĜízení v rozsahu stanoveném tímto vzdČlávacím programem. Požadavky vzdČlávacího programu je možné splnit ve více akreditovaných zaĜízeních, pokud je nezajistí v celém rozsahu akreditované zaĜízení, kde úþastník vzdČlávání zahájil. Akreditovaná pracovištČ disponují náležitým personálním, materiálním a pĜístrojovým vybavením. VzdČlávací program zahrnuje modul základní a moduly odborné se stanoveným poþtem kreditĤ, pĜiþemž ukonþení každého modulu je realizováno hodnocením úrovnČ dosažených výsledkĤ vzdČlávání. Podmínkou pro získání specializované zpĤsobilosti v oboru Ergoterapie pro dČti je:

zaĜazení do oboru specializaþního vzdČlávání, výkon povolání v pĜíslušném oboru specializaþního vzdČlávání minimálnČ 1 rok z období 6-ti let v rozsahu minimálnČ ½ stanovené týdenní pracovní doby nebo minimálnČ 2 roky v rozsahu minimálnČ pČtiny stanovené týdenní pracovní doby do data pĜihlášení se k atestaþní zkoušce, absolvování teoretické výuky,

76

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

absolvování odborné praxe na akreditovaném pracovišti (minimálnČ 1 týden) a na pracovištích schválených vedoucím studia, v souladu s platnými právními pĜedpisy a vzdČlávacím programem, získání stanoveného poþtu kreditĤ urþených vzdČlávacím programem, úspČšné složení atestaþní zkoušky.

3 Uþební plán Nedílnou souþástí vzdČlávacího programu je vedení studijního prĤkazu a záznamu o provedených výkonech v rámci celé odborné praxe. Poþet výkonĤ uvedených v kapitole 3.2 Uþební osnovy odborných modulĤ - seznam výkonĤ a jejich þetnost je stanoven jako minimální, aby úþastník specializaþního vzdČlávání zvládl danou problematiku nejen po teoretické, ale i po stránce praktické. 3.1 Uþební osnova základního modulu Základní modul ZM


Typ modulu

povinný

Rozsah modulu


Poþet kreditĤ

20

Cíl:

Vybavit ergoterapeuta znalostmi potĜebnými k organizaþnímu a metodickému vedení ergoterapeutické péþe. Téma

Rozpis uþiva


VzdČlávání dČtí

VzdČlávací aktivity u dČtí, psychologické aspekty, specifický pĜístup k pacientĤm s autismem, ADHD, fatickou poruchou, s poruchou polykání, mentálním deficitem, prefrontálním syndromem, alternativní pĜístupy v komunikaci.

2



3

Moderní management v ergoterapeutické péþi

Management a role manažera. Klíþové role a funkce vedoucího pracovníka ve zdravotnictví. Kultura organizace. Strategický management. Management zmČn. Management þasu. Budování a Ĝízení pracovního týmu. Personální management a rozvoj lidských zdrojĤ.

4


Strategické Ĝízení kvality zdravotní péþe. Indikátory kvality ergoterapeutické péþe a jejich sledování. Standardy ergoterapeutické péþe, správné vedení zdravotnické dokumentace.

4

ČÁSTKA 8

G

77

VĚSTNÍK MZ ČR

ěízení rizik a prevence nežádoucích událostí ve zdravotnických zaĜízeních vþetnČ sledování a vyhodnocení. Externí a interní kontrola kvality.

Interpersonální dovednosti ergoterapeuta

PodpĤrné techniky zvládání pracovní zátČže. PodpĤrné techniky v komunikaci s agresivním pacientem, komunikace se zvláštními skupinami pacientĤ. Etický pĜístup k pacientĤm a jejich blízkým s ohledem na vČk a charakter onemocnČní. Identifikace faktorĤ ovlivĖujících kvalitu života pacientĤ, kulturní potĜeby apod.

4

Edukace

Edukace pacientĤ a jiných osob. Specifika edukace dČtí, cizincĤ a zvláštních skupin nemocných. Tvorba edukaþních materiálĤ. Zásady moderní prezentace.

4

PrĤzkumné a výzkumné šetĜení v ergoterapii

Charakteristika, specifika a význam ergoterapeutického výzkumu. Techniky výzkumu, výzkumný proces a jeho fáze, etapy výzkumné práce. Volba a zpĤsob vyhledávání vhodných témat (evidence-based practice – praxe založená na dĤkazech), kritické hodnocení odborných pramenĤ. Etika výzkumu. Prezentace výsledkĤ, aplikace poznatkĤ do praxe.

5


2


2

Problematika závislostí – škodlivé užívání návykových látek (dále jen NL) a závislostí na NL v ýR. PĜehled NL zneužívaných v ýR a jejich vlastností, zdravotní a právní aspekty související se zneužíváním NL a závislostí na NL.

2

MimoĜádné události a katastrofy (typy katastrof, definice katastrofy a medicíny katastrof, spektrum postižení). Krizová pĜipravenost (definice, legislativní zázemí, orgány krizového Ĝízení a jejich úkoly, organizace ve zdravotnictví, základní pojmy, plán krizové pĜipravenosti zdravotnického zaĜízení). Hromadný výskyt

3



78

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

postižených (základní pojmy, zdravotnický záchranný ĜetČzec, zdravotnická záchranná služba, traumatologický plán nemocnice – základní úkoly, organizace práce pĜi hromadném pĜíjmu, tĜídČní pacientĤ). Evakuace nemocnic (zásady evakuace, evakuaþní plán). Ochrana obyvatelstva (definice a základní pojmy, hlavní zásady, prostĜedky individuální ochrany, základní vybavení domácnosti, informování obyvatelstva, vzdČlávání). Ukonþení modulu



Absolvent/ka: x zná zásady vzdČlávání dČtí, x umí rozeznat a posoudit neetické a protiprávní chování spolupracovníkĤ a vyhodnotit jeho dĤsledky, x zná základní zákonné a provádČcí pĜedpisy ve zdravotnictví a je si vČdom/a právní odpovČdnosti ve zdravotnictví, x umí vysvČtlit význam pojmu management, Ĝízení a vedení, popsat a vysvČtlit kulturu organizace a její význam, x chápe nutnost vlastního odborného rĤstu a rozvoje, x umí rozpoznat své postoje, pĜístupy, zpĤsob komunikace pĜi personální práci, pĜi efektivním hospodaĜení a pĜi zjišĢování potĜeb a pĜání klientĤ/pacientĤ a jejich rodin, x uvČdomuje si neustálou potĜebu zvyšování kvality práce a spolupráce, x zná zásady prevence pochybení ve zdravotnické praxi, x zná vybranou problematiku edukace dČtských pacientĤ, x navrhuje a vypracovává plány edukace dČtského pacienta, pĜípadnČ rodinných pĜíslušníkĤ a jiných osob, x postupuje dle moderních a vČdecky ovČĜených metod, podílí se na výzkumných šetĜeních a projektech, x zná úþinky ionizujícího záĜení, systém radiaþní ochrany, zásady pro uplatĖování požadavkĤ radiaþní ochrany a praktické metody ochrany, x zná základy krizového managementu a umí se podílet na pĜechodu þinnosti zdravotnického zaĜízení ze standardních podmínek do þinností za podmínek nestandardních.



3.1.1

5



podílet se na kontinuálním zvyšování kvality a bezpeþnosti ergoterapeutické péþe, koordinovat práci þlenĤ rehabilitaþního týmu, hodnotit kvalitu ergoterapeutické péþe,

G

ČÁSTKA 8

79

VĚSTNÍK MZ ČR

identifikovat faktory ovlivĖující kvalitu života pacientĤ, podílet se na prĤzkumných a výzkumných šetĜeních, navrhovat a vypracovávat plány edukace dČtského pacienta, blízkých osob, pĜipravovat edukaþní materiály.

3.2 Uþební osnovy odborných modulĤ – povinné Cíl: PĜipravit ergoterapeuta pro požadované þinnosti konkrétního oboru specializace. 3.2.1



Ergoterapie v pediatrii

Typ modulu

povinný

Rozsah modulu


Poþet kreditĤ

40 Rozpis uþiva


Nové poznatky v oblasti pediatrie z pohledu ergoterapie

Úvod do odborného modulu. Novinky v neurofyziologii lidské motoriky, ontogenetický vývoj dítČte, vývoj a Ĝízení posturální motoriky, Ĝízení a vývoj selektivní hybnosti – vývoj a Ĝízení úchopových a polykacích funkcí. Specifika dČtského vČku, vývojová kineziologie. Rychlost vývoje, retardaþní kvocient, jeho výpovČdní hodnota. Specifika ergoterapie u dČtí, možnosti komunikace.

40

Ergoterapeutické metody, postupy

Speciální ergoterapeutické diagnostické postupy v pediatrii (hodnocení fyzických, psychických, smyslových, kognitivních funkcí, hodnocení v oblasti sobČstaþnosti, hry) Specializované metodiky a terapeutické pĜístupy aplikované v ergoterapii v pediatrii (napĜ.: Bobath koncept, pĜístup dle Affolterové, Bazální stimulace, aplikace nafukování dlah apod.), ergonomie. Psychologický pĜístup k dČtským pacientĤm a jeho rodinČ. Edukace rodiþĤ dítČte. Speciální kapitoly v pediatrii (specifika ergoterapie u problematiky dČtí s DMO, skoliózy v rĤzných vČkových skupinách, respiraþních onemocnČní, genetiky, onkologie a hematologie, revmatologie u dČtí) vþetnČ poúrazových stavĤ (polytrauma), kraniotrauma, CMP v dČtském vČku, periferní parézy, meningomyelokély, artrograpózy, Ch-M-T, myopatie, atd.

38

Téma

80

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

Dynamika a prognóza centrální koordinaþní poruchy. Ergoterapeutická léþba dČtského vČku, ergoterapeutický program. Mezinárodní klasifikace funkþních schopností a zdraví a její uplatnČní v klinické praxi (v ergoterapii). Nové poznatky v ortetice, protetice, adjuvatice u dČtského pacienta. Ukonþení modulu



Absolvent/ka: x si uvČdomuje odlišnosti (specifika) dČtského vČku a poskytuje dČtem ergoterapeutickou péþi s ohledem na tyto odlišnosti (specifika), x odliší fyziologický vývoj dítČte od patologického vývoje, umí stanovit hlavní deficit (problém) dČtského pacienta, x stanoví hlavní problém, cíl a umí zdĤvodnit ergoterapeutický program, který je specifický pro dČtský vČk, x edukuje rodiþe dČtského pacienta a umí vést techniku jejich domácí terapie, x umí vést ergoterapeutickou léþbu dČtského pacienta ve spolupráci s ošetĜujícím lékaĜem, x zohledĖuje zvláštnosti psychologického pĜístupu k dČtskému pacientovi pĜi poskytování ergoterapeutické péþe, x zná nové trendy v oblasti technických a kompenzaþních pomĤcek, x používá funkþní testy pro hodnocení ADL, mobility, funkcí ruky apod., x aplikuje a þásteþnČ zhotovuje þi upravuje protetické pomĤcky, x zná zásady korekce postury a ergonomie pĜi aplikaci protetické (kompenzaþní) pomĤcky a pĜi provádČní ergoterapeutických þinností.



3.2.2

2




Odborná praxe

320 hodin praxe

Poþet kreditĤ

120

Seznam výkonĤ

Poþet výkonĤ

Komplexní ergoterapeutické vyšetĜení zamČĜené na analýzu þinností a funkþních schopností u pacienta s neurologickým onemocnČním dle vlastního výbČru (polytrauma, kraniotrauma, stp. CMP, DMO, periferérní paréza HK, neuro-ortopedické problémy, myopatie)

2

Komplexní ergoterapeutické vyšetĜení zamČĜené na analýzu þinností a funkþních schopností u pacienta s ortopedickým onemocnČním dle vlastního výbČru

2

ČÁSTKA 8

G

81

VĚSTNÍK MZ ČR

Komplexní ergoterapeutické vyšetĜení zamČĜené na analýzu þinností a funkþních schopností u dČtského pacienta s diagnózou DMO

2

Doložit písemnČ zpracovanou kasuistiku u dČtských pacientĤ s neurologickou diagnózou (schválené školitelem odborné praxe)

1

Doložit písemnČ zpracovanou kasuistiku u dČtských pacientĤ s ortopedickou diagnózou (schválené školitelem odborné praxe)

1

Doložit písemnČ zpracovanou kasuistiku u dČtských pacientĤ s interní diagnózou (schválené školitelem odborné praxe)

1


adekvátnČ provést komplexní ergoterapeutické vyšetĜení vþetnČ použití odpovídajících hodnotících nástrojĤ, stanovit hlavní problém, cíl terapie, správnČ volit ergoterapeutické postupy a pĜístupy, pomoci dČtskému pacientovi pĜi jeho zaþlenČní do sociálního i pracovního prostĜedí, napomáhat adaptaci na zmČnČné životní podmínky, sledovat a vyhodnocovat stav dČtského pacienta z hlediska možnosti vzniku komplikací a náhlých pĜíhod, doporuþovat a provádČt nácvik v používání kompenzaþních a technických pomĤcek adekvátnČ k vČku dítČte, navrhovat zmČny vedoucí k upĜesnČní ordinací v souladu s funkþním stavem dČtského pacienta a jeho zmČnami, provádČt hodnocení a nácvik bČžných denních þinností (ADL), herních aktivit, úchopových þinností a schopností ruky, kognitivních funkcí atd., v nemocniþním a ve vlastním sociálním prostĜedí, aplikovat herní a kreativní techniky jako terapeutický a diagnostický prostĜedek, vést odbornou praxi.

4 Hodnocení výsledkĤ vzdČlávání v prĤbČhu specializaþního vzdČlávání Akreditované zaĜízení pĜidČlí každému úþastníkovi specializaþního vzdČlávání školitele, který je zamČstnancem akreditovaného zaĜízení. Školitel vypracovává studijní plán a plán plnČní praktických výkonĤ, které má úþastník vzdČlávání v prĤbČhu pĜípravy absolvovat a prĤbČžnČ provČĜuje znalosti (vČdomosti a dovednosti). Odborná praxe na odborných pracovištích probíhá pod vedením pĜidČleného školitele, který je zamČstnancem daného pracovištČ, má specializovanou zpĤsobilost v oboru, osvČdþení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu a potvrzuje splnČné výkony.

82

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

a)

PrĤbČžné hodnocení školitelem:

b)

školitel pravidelnČ a prĤbČžnČ provČĜuje teoretické znalosti a praktické dovednosti úþastníka specializaþního vzdČlávání. Do studijního prĤkazu zapisuje ukonþení každého modulu a získaný poþet kreditĤ. PĜedpoklad pro vykonání atestaþní zkoušky:

c)

absolvování teoretické a praktické výuky, vþetnČ splnČní požadované odborné praxe v akreditovaném zaĜízení potvrzené ve studijním prĤkazu a splnČní výkonĤ obsažených ve vzdČlávacím programu potvrzené pĜidČleným školitelem, získání pĜíslušného poþtu kreditĤ. Vlastní atestaþní zkouška probíhá dle vyhlášky þ. 189/2009 Sb., ve znČní pozdČjších právních pĜedpisĤ.

5 Profil absolventa Absolvent specializaþního vzdČlávání v oboru Ergoterapie pro dČti bude pĜipraven provádČt, zajišĢovat a koordinovat základní, specializovanou a vysoce specializovanou rehabilitaþní péþi v oboru ergoterapie. Je oprávnČn na základČ vlastního posouzení a rozhodnutí, v souladu s platnou legislativou § 74 vyhlášky þ. 55/2011 Sb., zabezpeþovat v rozsahu své specializované zpĤsobilosti stanovené þinnosti, ke kterým je pĜipraven na základČ tohoto vzdČlávacího programu a platné legislativy. 5.1 Charakteristika výstupních vČdomostí, dovedností a postojĤ, tj. profesních kompetencí, pro které absolvent/ka specializaþního vzdČlávání získal/a zpĤsobilost Ergoterapeut pro dČti se specializovanou zpĤsobilostí v oboru ergoterapie je pĜipraven/a:

navrhovat informaþní materiály pro pacienty, sledovat a vyhodnocovat stav pacientĤ z hlediska možnosti vzniku komplikací a náhlých pĜíhod, doporuþovat a provádČt nácvik v používání kompenzaþních a technických pomĤcek, edukovat rodiþe pĜípadnČ osoby jimi urþené, ve specializovaných ergoterapeutických postupech, hodnotit kvalitu poskytované ergoterapeutické péþe pro dČti, vytváĜet podmínky pro aplikaci výsledkĤ výzkumu do klinické praxe, pĜipravovat standardy specializovaných postupĤ v rozsahu své zpĤsobilosti, vést specializaþní vzdČlávání v oboru své specializace, hodnotit úroveĖ psychomotorického vývoje dítČte a diagnostikovat potíže ve výkonu aktivit lokomoce, kognitivních funkcí, komunikaþních a sociálních dovedností dítČte,

G

ČÁSTKA 8

VĚSTNÍK MZ ČR

83

provádČt hodnocení a nácvik bČžných denních þinností (ADL) v nemocniþním a ve vlastním sociálním prostĜedí s použitím specializovaných diagnostických a léþebných postupĤ, aplikovat specializované ergoterapeutické postupy vycházející z biomechanického, neurovývojového, kognitivnČ-percepþního, behaviorálního, psychoanalytického, humanistického pĜístupu nebo z pĜístupu zamČĜeného na skupinu, podílet se na orofaciální terapii s cílem zabezpeþení a posílení základních vitálních funkcí jako dýchání, polykání, pĜíjem a zpracování potravy, vyluþování, terapie dysfágií, navození a tréninku Ĝeþových a komunikaþních dovedností dítČte, navrhovat úpravy domácího prostĜedí a doporuþovat polohovací pomĤcky, hraþky a další pomĤcky pro rozvoj senzomotorických a psychomotorických dovedností a sebeobslužných þinností dítČte podle vývojového vČku dítČte, u dČtí pĜedškolního a školního vČku poskytovat ergonomické poradenství (napĜ. úprava pracovní plochy, výbČr speciálního stolu, židle) a podílet se na pĜípravČ dítČte na školu.

6 Charakteristika akreditovaných zaĜízení a pracovišĢ VzdČlávací instituce, zdravotnická zaĜízení a pracovištČ zajišĢující výuku úþastníkĤ specializaþního vzdČlávání musí být akreditovány dle ustanovení § 45 zákona þ. 96/2004 Sb. Tato zaĜízení musí úþastníkovi zajistit absolvování specializaþního vzdČlávání dle pĜíslušného vzdČlávacího programu. Minimální kritéria akreditovaných zaĜízení jsou dána splnČním odborných, provozních, technických a personálních pĜedpokladĤ. 6.1 Akreditovaná zaĜízení a pracovištČ x Školitelem se rozumí zamČstnanec akreditovaného zaĜízení ve smyslu zákona


*

þ. 96/2004 Sb. ve znČní pozdČjších právních pĜedpisĤ, který organizuje a Ĝídí teoretickou nebo praktickou þást specializaþního vzdČlávání.* x Školitelem mĤže být pouze ergoterapeut se specializovanou zpĤsobilostí v oboru specializace nebo rehabilitaþní pracovník se specializací Léþba prací a je držitelem „OsvČdþení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu“. Výjimku tvoĜí školitelé vzdČlávacích programĤ, které byly novČ koncipovány nebo nebyly dosud realizovány a školitelé tedy nemohli získat specializovanou zpĤsobilost. Pro výkon þinnosti školitele však musí splnit podmínky, které jsou stanoveny pĜíslušným vzdČlávacím programem. x Školitelem mĤže být i jiný zdravotnický pracovník vþetnČ lékaĜe a ergoterapeut dle § 7, odst. 1 a odst. 2 zákona þ. 96/2004 Sb., pokud je držitelem „OsvČdþení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu“, po pĜedchozím vyjádĜení profesní organizace. x Lektorem se rozumí zdravotnický nebo jiný odborný pracovník, který se podílí na výuce v teoretické þásti specializaþního vzdČlávání.

Školitelem mĤže být i mentor, pokud splĖuje požadavky na školitele stanovené vzdČlávacím programem

84

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

x Lektorem mĤže být zdravotnický pracovník, který je držitelem „OsvČdþení

k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu“. x Lektorem mĤže být i lékaĜ s atestací v pĜíslušném oboru. x Lektorem mĤže být i další odborný pracovník s jinou kvalifikací (JUDr., Ing.,

atd.), která odpovídá zamČĜení vzdČlávacího programu (pĜedmČty jako je ekonomika a financování, právní problematika, krizový management, organizace a Ĝízení, atd.). x Pedagogické schopnosti. x Doklady o odborné, specializované, event. pedagogické zpĤsobilosti. Materiální a technické vybavení

x Musí odpovídat standardĤm a platné legislativČ. x Pro teoretickou þást vzdČlávacího programu standardnČ vybavená uþebna s PC

a dataprojektorem a s možností pĜístupu k internetu. x PĜístup k odborné literatuĜe, vþetnČ el. databází (zajištČní vlastními prostĜedky nebo ve smluvním zaĜízení). x Pro teoretickou þást vzdČlávacího programu – jiná zaĜízení, která mají




zdraví pĜi práci, hygieny práce a požární ochrany vþetnČ ochrany pĜed ionizujícím záĜením. x Výuka k bezpeþné a zdraví neohrožující práci vychází z požadavkĤ platných právních a ostatních pĜedpisĤ k zajištČní bezpeþnosti a ochrany zdraví pĜi práci. x Požadavky jsou doplnČny informacemi o rizicích možných ohrožení v souvislosti s vykonáváním praktické výuky, vþetnČ informací vztahujících se k opatĜením na ochranu pĜed pĤsobením zdrojĤ rizik.

ČÁSTKA 8

G

85

VĚSTNÍK MZ ČR


Typ

Název

Rozsah

Poþet kreditĤ

ZM

P




OM 1

P

Ergoterapie v pediatrii



OM 2

P

Odborná praxe na pracovišti

8 týdnĤ Pr – 320 hodin z toho:

- na lĤžkovém dČtském odd.


- na dČtské neurologii


- na dČtské ortopedii


- na akreditovaném rehabilitaþním odd.


- na psychiatrické klinice (drogovČ závislých a jiných patologických závislostí)


- na dČtské psychiatrii


- láznČ, RHB ústavy s dČtskými klienty


- specifická zaĜízení – po chirurgických rekonstrukcích ruky aj.



T – teorie 120 Pr – AZ 320 hodin Celkem 440 hodin 180 kreditĤ VysvČtlivky: P – povinné, T - teorie, Pr – praxe, P – AZ – praxe na akreditovaném pracovišti

8 Seznam doporuþených zdrojĤ Doporuþená literatura BARTOŠOVÁ, D. DČtské infekþní nemoci. Trendy soudobé pediatrie – sv. 2. 1. vyd. Praha: Galén, 2003. 84 s. ISBN 80–7262–206–4. BÁRTLOVÁ, S. Sociologie medicíny a zdravotnictví, 6. pĜepracované a doplnČné vydání. Praha: Grada, 2005. 188 s. ISBN 80-247-1197-4. ýELKO, A. M. DČtské úrazy a popáleniny: nemocniþní studie pĜípadĤ dČtských pacientĤ hospitalizovaných s popáleninovým úrazem. 1.vyd. Praha: Galén, 2004. 71 s. ISBN 80–7262–189– 0.

86

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

DAVIDO, R. Kresba jako nástroj poznání dítČte. 1.vyd. Praha: Portál, 2001. 205 s. ISBN 80-7178449-4. DYLEVSKÝ, I. Speciální kineziologie. Praha: Grada, 2009. 180 s. ISBN 978-80-247-1648-0. ÉTIENNE, B., CHRISTELLE, L. Alergie u dČtí. 1.vyd. Praha: Portál, 2005. 152 s. ISBN 80-7178936-4. FEDOT, M., MINARIK, M. KUNOVSKÝ, P. Intenzívna starostlivosĢ v pediatrii. 1.vyd. Martin: Osveta, 2002. 435 s. ISBN 80–8063–094–1. GALGALE, D. C. Rehabilitace orofaciální oblasti. 1.vyd. Praha: Grada, 2004. 229 s. ISBN 80-2470534-6. GILBERTOVÁ, S., MATOUŠEK, O. Ergonomie. Optimalizace lidské þinnosti. 1.vyd. Praha: Grada, 2002. 239 s. ISBN 80-247-0226-6. GILLBERG, CH., PEETERS, T. Autismus- zdravotní a výchovné aspekty. 2.vyd Praha: Portál, 2003. 122 s. ISBN 80-7178-856-2. HOBDAYOVÁ, A., OLLIEROVÁ, K. TvoĜivé þinnosti pro terapeutickou práci s dČtmi. Praha: Portál, 2000. 152 s. ISBN 80-7178-378-1. HRSTKOVÁ, H. Výživa kojencĤ a mladších batolat. 1.vyd. Brno: NCONZO, 2003. 77 s. ISBN 80703-385-6. JELÍNKOVÁ, J., KRIVOŠÍKOVÁ, M., ŠAJTAROVÁ, L. Ergoterapie. Praha: Portál, 2009. 270 s. 978-80-7367-583-7. KOLÁě, P. a kol. Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén, 2009. 713 s. ISBN 978-80-7262-6571. KIRBYOVÁ, A. Nešikovné dítČ. Dyspraxie a další poruchy motoriky. 1.vyd. Praha: Portál, 2000. 206 s. ISBN 80-7178-424-9. KLÍMA, J. Pediatrie – uþebnice pro SZŠ a VZŠ. 1.vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003. 319 s. ISBN 80–86432–38–6. LEBL, J., PROVAZNÍK, K., HEJCMANOVÁ, L. Preklinická pediatrie. 1.vyd. Praha: Galén, 2003. 248 s. ISBN 80–7262–207–2. LEBL, J., ZAPLETALOVÁ, J., KOLOUŠKOVÁ, S. DČtská endokrinologie. Trendy soudobé pediatrie – sv. 3. 1.vyd. Praha: Galén, 2004. 479 s. ISBN 80–7262–250–1. MINIBERGEROVÁ, L.; JIýÍNSKÁ, K. Vybrané kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky. 1. vyd. Brno: NCO NZO, 2010 78 s. ISBN 978-80-7013-513-6.

ČÁSTKA 8

G

VĚSTNÍK MZ ČR

87

VzdČlávací program specializaþního vzdČlávání v oboru URGENTNÍ MEDICÍNA 1 2 3

4 5

6 7 8

Cíl specializaþního vzdČlávání ..........................................................................................882 Vstupní podmínky a prĤbČh specializaþního vzdČlávání...............................................882 Uþební plán ........................................................................................................................893 3.1 Uþební osnova základního modulu ............................................................................893 3.1.1 Schopnosti a dovednosti po absolvování základního modulu .......................915 3.2 Uþební osnovy odborných modulĤ – povinné ...........................................................926 3.2.1 Uþební osnova odborného modulu OM 1 ......................................................926 3.2.2 Uþební osnova odborného modulu OM 2 .................................................... 97 11 3.2.3 Uþební osnova odborného modulu OM 3 ....................................................100 14 3.2.4 Uþební osnova odborného modulu OM 4 ....................................................102 16 3.2.5 Uþební osnova odborného modulu OM 5 ....................................................105 19 3.2.6 Uþební osnova odborného modulu OM 6 ....................................................105 19 3.2.7 Uþební osnova odborného modulu OM 7 ....................................................106 20 3.3 Schopnosti a dovednosti po absolvování odborných modulĤ..................................107 21 Hodnocení výsledkĤ vzdČlávání v prĤbČhu specializaþního vzdČlávání.....................109 23 Profil absolventa ..............................................................................................................110 24 5.1 Charakteristika výstupních vČdomostí, dovedností a postojĤ, tj. profesních kompetencí, pro které absolvent/ka specializaþního vzdČlávání získal/a zpĤsobilost ...............................................................................................................110 24 Charakteristika akreditovaných zaĜízení a pracovišĢ .................................................113 27 6.1 Akreditovaná zaĜízení a pracovištČ ..........................................................................113 27 Tabulka modulĤ ..............................................................................................................115 29 Seznam doporuþených zdrojĤ ........................................................................................116 30

88

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

1 Cíl specializaþního vzdČlávání Cílem specializaþního vzdČlávání v oboru Urgentní medicína je získání specializované zpĤsobilosti s oznaþením odbornosti Zdravotnický záchranáĜ pro urgentní medicínu osvojením si potĜebných teoretických znalostí, praktických dovedností, návykĤ týmové spolupráce i schopnosti samostatného rozhodování pro þinnosti stanovené platnou legislativou.

2 Vstupní podmínky a prĤbČh specializaþního vzdČlávání Podmínkou pro zaĜazení do specializaþního vzdČlávání v oboru Urgentní medicína je získání odborné zpĤsobilosti k výkonu povolání zdravotnického záchranáĜe dle zákona þ. 96/2004 Sb., zákon o nelékaĜských zdravotnických povoláních, ve znČní pozdČjších právních pĜedpisĤ (dále jen zákon þ. 96/2004 Sb.). Délka výkonu povolání zdravotnického záchranáĜe je minimálnČ 36 mČsícĤ v úvazku 1,0, z toho minimálnČ 12 mČsícĤ na pracovišti zdravotnické záchranné služby v úvazku 1,0 dle odst. 2 § 56 zákona 96/2004 Sb. Specializaþní vzdČlávání nemusí být uskuteþĖováno pĜi výkonu povolání, úþastník vzdČlávání však musí pĜed pĜihlášením se k atestaþní zkoušce splnit dobu výkonu povolání stanovenou § 56 odst. 6 zákona þ. 96/2004 Sb. ýást specializaþního vzdČlávání lze absolvovat distanþní formou studia, napĜ. metodou e-learningu. Optimální doba specializaþního vzdČlávání je 18 – 24 mČsícĤ, kterou lze prodloužit nebo zkrátit pĜi zachování poþtu hodin vzdČlávacího programu. V pĜípadČ, že celková délka specializaþního vzdČlávání se od celodenní prĤpravy liší, úroveĖ a kvalita nesmí být nižší než v pĜípadČ celodenní prĤpravy. VzdČlávací program obsahuje celkem 560 hodin teoretického vzdČlávání a praktické výuky. Praktická výuka tvoĜí alespoĖ 50 % celkového poþtu hodin, vþetnČ odborné praxe na pracovištích akreditovaného zdravotnického zaĜízení v rozsahu stanoveném tímto vzdČlávacím programem. Požadavky vzdČlávacího programu je možné splnit ve více akreditovaných zaĜízeních, pokud je nezajistí v celém rozsahu akreditované zaĜízení, kde úþastník vzdČlávání zahájil. Akreditovaná pracovištČ disponují náležitým personálním, materiálním a pĜístrojovým vybavením. VzdČlávací program zahrnuje modul základní a moduly odborné se stanoveným poþtem kreditĤ, pĜiþemž ukonþení každého modulu je realizováno hodnocením úrovnČ dosažených výsledkĤ vzdČlávání. Podmínkou pro získání specializované zpĤsobilosti v oboru Urgentní medicína je:

zaĜazení do oboru specializaþního vzdČlávání, výkon povolání v pĜíslušném oboru specializaþního vzdČlávání minimálnČ 1 rok z období 6ti let v rozsahu minimálnČ ½ stanovené týdenní pracovní doby nebo minimálnČ 2 roky v rozsahu minimálnČ pČtiny stanovené týdenní pracovní doby do data pĜihlášení se k atestaþní zkoušce,

G

ČÁSTKA 8

89

VĚSTNÍK MZ ČR

absolvování teoretické výuky, absolvování povinné odborné praxe v rozsahu stanoveném vzdČlávacím programem a splnČní výkonĤ daných vzdČlávacím programem, potvrzení splnČní výkonĤ daných logbookem, získání stanoveného poþtu kreditĤ urþených vzdČlávacím programem, úspČšné složení atestaþní zkoušky.

3 Uþební plán Nedílnou souþástí vzdČlávacího programu je vedení studijního prĤkazu a pracovního sešitu (logbooku), ve kterém jsou záznamy o provedených výkonech v rámci celé odborné praxe (na úþastníkem zvoleném pracovišti i na pracovišti zaĜízení akreditovaného pro praktickou þást vzdČlávacího programu). Poþty výkonĤ k jednotlivým modulĤm jsou uvedeny v logbooku vþetnČ typĤ pracovištČ kde budou provedeny. Poþet výkonĤ uvedených v OM 5, OM 6 a OM 7 na akreditovaných pracovištích je stanoven jako minimální, aby úþastník specializaþního vzdČlávání zvládl danou problematiku nejen po teoretické, ale i po stránce praktické. 3.1 Uþební osnova základního modulu Základní modul ZM


Typ modulu

povinný

Rozsah modulu


Poþet kreditĤ

20

Cíl

Vybavit zdravotnického záchranáĜe znalostmi potĜebnými k organizaþnímu a metodickému vedení ošetĜovatelské péþe. Téma

Rozpis uþiva




4



3



3

Kvalita a bezpeþí

Strategické Ĝízení kvality zdravotní péþe.

4

90

zdravotní péþe

VĚSTNÍK MZ ČR

G

Indikátory kvality ošetĜovatelské péþe a jejich sledování. Standardy ošetĜovatelské péþe, správné vedení zdravotnické dokumentace. ěízení rizik a prevence nežádoucích událostí ve zdravotnických zaĜízeních vþetnČ sledování a vyhodnocení. Externí a interní kontrola kvality.

Interpersonální dovednosti zdravotnického záchranáĜe specialisty


4

Edukace


4

PrĤzkumné a výzkumné šetĜení v ošetĜovatelství


5


2


2


2

MimoĜádné události a katastrofy (typy katastrof, definice katastrofy a medicíny katastrof, spektrum postižení). Krizová pĜipravenost (definice, legislativní zázemí, orgány krizového Ĝízení a jejich úkoly, organizace ve zdravotnictví, základní pojmy, plán krizové pĜipravenosti zdravotnického zaĜízení). Hromadný výskyt

3



ČÁSTKA 8

G

ČÁSTKA 8

91

VĚSTNÍK MZ ČR

postižených (základní pojmy, zdravotnický záchranný ĜetČzec, zdravotnická záchranná služba, traumatologický plán nemocnice – základní úkoly, organizace práce pĜi hromadném pĜíjmu, tĜídČní pacientĤ). Evakuace nemocnic (zásady evakuace, evakuaþní plán). Ochrana obyvatelstva (definice a základní pojmy, hlavní zásady, prostĜedky individuální ochrany, základní vybavení domácnosti, informování obyvatelstva, vzdČlávání). Ukonþení modulu






3.1.1

4



podílet se na kontinuálním zvyšování kvality a bezpeþnosti ošetĜovatelské péþe, koordinovat práci þlenĤ ošetĜovatelského týmu, hodnotit kvalitu ošetĜovatelské péþe,

92

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

identifikovat faktory ovlivĖující kvalitu života pacientĤ, provádČt prĤzkumná a výzkumná šetĜení, navrhovat a vypracovávat plány edukace pacienta, blízkých osob, pĜipravovat edukaþní materiály.

3.2 Uþební osnovy odborných modulĤ – povinné Cíl: PĜipravit zdravotnického záchranáĜe pro požadované þinnosti konkrétního oboru specializace. 3.2.1



Urgentní medicína

Typ modulu

povinný

Rozsah modulu

15 dnĤ, tj. 120 hodin teoretické výuky a praktických cviþení 5 dnĤ, tj. 40 hodin odborné praxe

Poþet kreditĤ


Cíl OM 1

PĜipravit zdravotnického záchranáĜe pro teoretické a praktické zvládnutí poskytování specifické ošetĜovatelské péþe a neodkladné diagnosticko-léþebné péþe na úseku pĜednemocniþní neodkladné péþe o pacienta, u kterého dochází k selhání základních životních funkcí nebo kde toto selhání hrozí. Téma

Rozpis uþiva


Úvod do problematiky prvního bloku

Úvod do problematiky jednotlivých tematických celkĤ OM 1(ZZS, pĜístrojové a materiální vybavení, monitoring, diagnostika, elektrokardiografie, elektroimpulzoterapie, farmakologie).

1

Koncepce zdravotnické záchranné služby

Definice, vývoj, smČr urgentní medicíny. Organizace ZZS. Odborné a personální pĜedpoklady k þinnostem na pracovištích urgentní medicíny.

2

PĜístrojové a materiální vybavení pracovišĢ ZZS a dokumentace

PomĤcky, nástroje, speciální zdravotnický materiál a pĜístroje pro první diagnostická a léþebná opatĜení, monitoraci základních životních funkcí pĜi akutních stavech. Dokumentace spojená s prací v pĜednemocniþní péþi (ošetĜovatelská dokumentace, lékaĜská dokumentace, ostatní dokumentace).

2

Diagnostika, monitoring, vyšetĜení

Definice, význam a obecné cíle monitorování. Základní fyzikální vyšetĜení, vyšetĜovací metody, analýza údajĤ o zdravotním stavu pacienta. Možnosti monitorování respiraþního systému (monitorování dechové frekvence, pulzní

3

ČÁSTKA 8

G

93

VĚSTNÍK MZ ČR

oxymetrie, kapnometrie, cooxymetrie, monitorování v prĤbČhu umČlé plicní ventilace, další možnosti monitoringu). Monitorování kardiovaskulárního systému (monitorování TK /tlak krevní/, P /pulz/, EKG /elektrokardiografické/ kĜivky). Monitorování centrálního nervového systému (hodnocení kvality a kvantity vČdomí, hloubky analgosedace). Využití hodnotících metodik a škál. VyšetĜení biologického materiálu. Indikace k vyšetĜení, druhy odebíraného biologického materiálu. Správný postup odbČru a manipulace s odebraným biologickým materiálem. Fyziologické hodnoty jednotlivých vyšetĜení.

Farmakologie v urgentní medicínČ

Základy farmakokinetiky a farmakodynamiky. Hlavní lékové formy a skupiny používané v urgentní medicínČ. Léþivé pĜípravky používané v urgentní medicínČ, nástup úþinku, žádoucí a nežádoucí úþinky léþiv na organismus.

16

Elektrokardiografie, elektroimpulzoterapie

Elektrokardiografické vyšetĜení (EKG), analýza kĜivky, patofyziologie poruch srdeþního rytmu a jejich promítnutí do EKG kĜivky, vþetnČ dČtských pacientĤ. Defibrilace a kardioverze pomocí externích defibrilátorĤ s analýzou srdeþního rytmu a bez analýzy srdeþního rytmu. Kardiostimulace pomocí externích elektrod. Orientace v problematice pacientských kardiostimulátorĤ a kardioverterĤ.

16

Úvod do problematiky druhého bloku

Úvod do problematiky jednotlivých tematických celkĤ OM 1(KPR, zajištČní dýchacích cest, UPV, zajištČní periferního vstupu).

1

Kardiopulmonální resuscitace dospČlých

RozšíĜená kardiopulmonální resuscitace dospČlých, léþebné postupy a léky používané pĜi kardiopulmonální resuscitaci vþetnČ zprĤchodnČní a zajištČní dýchacích cest. PĜístroje k mechanické podpoĜe obČhu. Terapeutická mírná hypotermie.

8

Kardiopulmonální resuscitace dČtí

RozšíĜená kardiopulmonální resuscitace dČtí, léþebné postupy a léky používané pĜi kardiopulmonální resuscitaci dČtí, vþetnČ zprĤchodnČní a zajištČní dýchacích cest a periferního vstupu do cévního ĜeþištČ. Kardiopulmonální resuscitace dČtí po porodu, vyšetĜení a podpora vitálních funkcí novorozence

8

ZprĤchodnČní a zajištČní dýchacích cest

ZajištČní dýchacích cest pomocí supraglotických pomĤcek, endotracheální intubace a invazivní vstup do prĤdušnice.

16

94

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ZajištČní cévního ĜeþištČ

Indikace a kontraindikace k aplikaci periferních žilních vstupĤ. Místa žilní punkce a volba periferní kanyly, postup a technika periferní žilní kanylace. Komplikace spojené s periferními žilními vstupy. Intraoseální vstupy, postup a technika zajištČní a aplikace. Komplikace spojené intraoseálními vstupy.

3

UmČlá plicní ventilace a oxygenoterapie

UmČlá plicní ventilace (UPV). Ruþní dýchací pĜístroje a automatické dýchací pĜístroje, jejich nastavení a obsluha. Ventilaþní režimy, objemy, frekvence. Podpora ventilace polomaskou, kyslíkovými brýlemi. Použití zvlhþovaþĤ vzduchu a kyslíku vþetnČ nebulizátorĤ. Hyperbaroxická oxygenoterapie.

4

Úvod do problematiky tĜetího bloku

Úvod do problematiky jednotlivých tematických celkĤ OM 1 (specifická ošetĜovatelská péþe o dospČlé i dČti zamČĜená na jednotlivé skupiny diferenciální diagnózy).

1

Vysoce specializovaná ošetĜovatelská péþe o pacienty v bezvČdomí

Péþe o pacienta v bezvČdomí z neúrazových pĜíþin (hypoglykémie, hyperglykémie, epilepsie, febrilní kĜeþe, mdloba, synkopa, kolaps) klinické projevy, diagnostika, základní neurologické vyšetĜení, klasifikace poruch vČdomí, možnosti léþby, komplikace.

8

Vysoce specializovaná ošetĜovatelská péþe o pacienty s onemocnČním kardiovaskulárního systému

Péþe o pacienta s akutním koronárním syndromem, infarktem myokardu, plicní embolií, poruchami srdeþního rytmu, hypertenzí, cévní mozkovou pĜíhodou, akutním cévním uzávČrem, jícnovými varixy, aneurysma.

4

Vysoce specializovaná ošetĜovatelská péþe o pacienty s onemocnČním respiraþního systému

Péþe o pacienta s respiraþní insuficiencí, náhlá dechová nedostateþnost, astmatický záchvat, status astmaticus, chronická obstrukþní nemoc plicní, nekardiální plicní edém, laryngitidy, edém laryngu, laryngospasmus. Klinické projevy, diagnostika, možnosti léþby, komplikace.

4

Vysoce specializovaná ošetĜovatelská péþe o pacienty s traumaty

Péþe o pacienta s polytraumatem, poranČním páteĜe, míchy, hlavy a obliþeje, poranČní kostí, kloubĤ a mČkkých tkání, poranČní hrudníku, bĜicha a krvácení. Péþe o pacienta s termickými traumaty, inhalaþní trauma. Crash syndrom, blast syndrom, výšková nemoc, dekompresní nemoc, barotrauma.

8

Vysoce specializovaná ošetĜovatelská péþe o pacienty s bolestmi bĜicha

Péþe o pacienta s neúrazovými bolestmi bĜicha, klinické projevy, zpĤsoby vyšetĜení, komplikace. Péþe o pacienta s akutními urologickými obtížemi, zpĤsoby vyšetĜení, komplikace.

4

Vysoce specializovaná ošetĜovatelská péþe

Pacient s akutní intoxikací (alkoholem, návykovými látkami, léky, potravinami,

4

ČÁSTKA 8

ČÁSTKA 8

G

95

VĚSTNÍK MZ ČR

o pacienty s akutní intoxikací

živoþišnými jedy, chemickými látkami, inhalaþní otravy), klinické projevy, diagnostika, možnosti léþby, eliminaþní metody, komplikace. Specifická antidota a jejich dostupnost.

Vysoce specializovaná ošetĜovatelská péþe o pacientky s náhlými stavy v gynekologii a porodnictví

Akutní stavy v gynekologii, akutní stavy v porodnictví, pĜekotný porod, porodnické krvácení, klinické projevy, diagnostika, komplikace. OšetĜení novorozence.

4

Vysoce specializovaná ošetĜovatelská péþe o pacienty s duševním onemocnČním

Péþe o pacienta s duševním onemocnČním, agrese a agresivita, stavy zmatenosti, delirium, demence, suicidium. ZmČny chování u pacienta pod vlivem psychotropních látek. Klinické projevy, diagnostika, komplikace.

3

Ukonþení modulu



Absolvent/ka: x umí zprĤchodnit a zajistit dýchací cesty supraglotickými pomĤckami a tracheální intubací u pacientĤ starších deseti let, x umí zahájit a provádČt rozšíĜenou kardiopulmonální resuscitaci dospČlého pacienta, x umí zahájit a provádČt rozšíĜenou kardiopulmonální resuscitaci dČtského pacienta, vþetnČ zprĤchodnČní dýchacích cest a zajištČní periferního vstupu do cévního ĜeþištČ, x umí zahájit a provádČt rozšíĜenou kardiopulmonální resuscitaci dČtí po porodu, vþetnČ zprĤchodnČní dýchacích cest a zajištČní periferního vstupu do cévního ĜeþištČ, x umí zahájit a provádČt rozšíĜenou kardiopulmonální resuscitaci za použití pĜístrojĤ k automatické srdeþní masáži, x umí indikovat a provádČt defibrilaci srdce, x umí provádČt kardiostimulaci pomocí externích elektrod, x umí zahájit a provádČt rozšíĜenou kardiopulmonální resuscitaci za použití bezprostĜednČ nezbytných léþivých pĜípravkĤ, x umí zavádČt a udržovat kyslíkovou terapii, x umí zajistit intraoseální vstup, x umí provádČt mČĜení a analýzu fyziologických funkcí pomocí pĜístrojové techniky, vþetnČ využití invazivních metod, x umí vést zdravotnickou dokumentaci v pĜednemocniþní neodkladné péþi, x umí odebírat biologický materiál na vyšetĜení, x umí analyzovat EKG kĜivku, x zná základy farmakokinetiky a farmakodynamiky léþivých pĜípravkĤ používaných v urgentní medicínČ, x zná postupy mírné léþebné hypotermie a umí jí zavádČt, x zná postupy invazivního vstupu do prĤdušnice a umí asistovat pĜi jeho provádČní,

96

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

x umí udržovat umČlou plicní ventilaci ruþním i automatickým

dýchacím pĜístrojem, provádČt specifickou ošetĜovatelskou péþi, vþetnČ diferenciální diagnostiky a neodkladných postupĤ u pacientĤ se selháváním životních funkcí z úrazových i neúrazových pĜíþin u pacientĤ všech vČkových kategorií, x umí vést pĜekotný porod, ošetĜovat novorozence a Ĝešit akutní stavy v gynekologii a porodnictví. x umí

Seznam výkonĤ ZajištČní pacienta v kritickém stavu RozšíĜená KPR Elektroimpulzoterapie: defibrilace, externí kardiostimulace Kanylace periferní žíly u dČtí mladších 10 let Intraoseální vstup Provedení a vyhodnocení orientaþního laboratorního vyšetĜení specifického pro UM ZajištČní prĤchodnosti dýchacích cest bez pomĤcek ZajištČní dýchacích cest semiinvazivnČ (LMA, kombirourou, laryngeálním tubusem) ZajištČní dýchacích cest tracheální intubací pacienta staršího deseti let Ventilace pacienta pomocí ruþního kĜísícího pĜístroje s maskou UmČlá plicní ventilace + oxygenoterapie Neodkladné výkony v rámci probíhajícího porodu vþetnČ ošetĜení novorozence Infuzní terapie NepĜímá srdeþní masáž pomocí automatického pĜístroje Záznam a vyhodnocení kĜivky EKG Tracheobronchiální lavaž u pacienta s ETI a TS Zavedení gastrické sondy Výplach žaludku u pacienta pĜi vČdomí Výplach žaludku u pacienta staršího 10 let v bezvČdomí se zajištČnými dýchacími cestami ZpĤsob ukonþení modulu

Diagnostické metody (napĜ. kolokvium k závČreþné práci na zvolené téma, test, ústní zkouška, simulace výkonĤ na modelu, apod.) a splnČní odborné praxe dané pro odborný modul 1.

Minimální poþet výkonĤ je stanoven logbookem.

ČÁSTKA 8

G

97

VĚSTNÍK MZ ČR

3.2.2



Intenzivní péþe

Typ modulu

povinný

Rozsah modulu

5 dnĤ, tj. 40 hodin teoretické výuky a praktických cviþení 5 dnĤ, tj. 40 hodin odborné praxe

Poþet kreditĤ


Cíl OM 2

PĜipravit zdravotnického záchranáĜe pro teoretické a praktické zvládnutí poskytování specifické ošetĜovatelské péþe a neodkladné diagnosticko-léþebné péþe na úseku anesteziologicko-resuscitaþní péþe a v rámci akutního pĜíjmu, o pacienta, u kterého dochází k selhání základních životních funkcí nebo kde toto selhání hrozí. Téma

Rozpis uþiva


Úvod do problematiky

Úvod do problematiky jednotlivých tematických celkĤ OM2.

1

Hygienický a protiepidemický režim na pracovištích intenzivní medicíny

Nozokomiální nákazy v intenzivní péþi (definice pojmĤ, etiologie a patogeneze, klasifikace, závažnost problematiky). Protiepidemický režim a bariérový pĜístup. Prevence, možné postupy proti vzniku nozokomiálních infekcí (ranné infekce, nozokomiální bronchopneumonie, moþové infekce, infekce z intravaskulárních katétrĤ).

3

Kyslíková terapie v intenzivní péþi

Kyslíková terapie se zamČĜením na intenzivní péþi. Indikace, zásady a jednotlivé zpĤsoby aplikace, urþení vhodné frakce kyslíku vzhledem k onemocnČní, pomĤcky k aplikaci kyslíkové terapie, zvlhþování dýchacích cest. Používání medicinálních plynĤ a využití hyperbarické komory.

2

Diagnostika, monitoring, komplementární vyšetĜení

Definice, význam a obecné cíle monitorování. Základní fyzikální vyšetĜení, vyšetĜovací metody, analýza údajĤ o zdravotním stavu pacienta. Možnosti monitorování respiraþního systému (monitorování dechové frekvence, pulzní oxymetrie, kapnometrie, vyšetĜení krevních plynĤ a acidobazické rovnováhy, monitorování v prĤbČhu umČlé plicní ventilace, další možnosti monitoringu). Možnosti monitorování kardiovaskulárního systému (monitorování TK /tlak krevní/, P /pulz/, EKG /elektrokardiografické/ kĜivky, monitorování hemodynamických pomČrĤ, prokrvení, možnosti monitorování cévního systému). Možnosti monitorování centrálního nervového systému (hodnocení kvality a kvantity vČdomí, hloubky

3

98

VĚSTNÍK MZ ČR

G

analgosedace). Využití hodnotících metodik a škál. Speciální možnosti monitorovací techniky (abdominální tlak, gastrická tonometrie, TT /tČlesná teplota/ a další). Základní a komplementární vyšetĜení biologického materiálu. Indikace k vyšetĜení, druhy odebíraného biologického materiálu. Správný postup odbČru a manipulace s odebraným biologickým materiálem. Fyziologické hodnoty jednotlivých vyšetĜení.

Prevence vzniku sekundárních zmČn v intenzivní péþi

Vysoce specializovaná ošetĜovatelská péþe o pacienty s postižením zdraví interního charakteru

Vysoce specializovaná ošetĜovatelská péþe o pacienty se závažným infekþním onemocnČním

Vysoce specializovaná ošetĜovatelská péþe o pacienty na umČlé plicní ventilaci

Problematika imobilizaþního syndromu v intenzivní péþi. Vliv imobility na jednotlivé orgánové systémy, techniky a zpĤsoby prevence imobilizaþního syndromu. ěešení komplikací vzniklých následkem imobilizaþního syndromu. Využití hodnotících metodik a škál v prevenci sekundárních zmČn. Koncept stimulace vnímání. UplatnČní stimulace vnímání v intenzivní péþi. Základní postupy užívané v konceptu stimulace vnímání, pravidla práce s konceptem.

4

Pacient s respiraþní insuficiencí (akutní dušení, astmatický záchvat, status astmaticus, nekardiální plicní edém, chronická obstrukþní plicní nemoc), klinické projevy, diagnostika, možnosti léþby, komplikace.

4

Pacient s kardiovaskulárním postižením (akutní koronární syndrom, klinicky významné arytmie, plicní embolie, kardiomyopatie), klinické projevy, diagnostika, možnosti léþby, komplikace.

3

Pacient s akutními stavy v diabetologii (hypoglykemické a hyperglykemické koma), klinické projevy, diagnostika, možnosti léþby, komplikace.

2

Pacient se závažným infekþním onemocnČním (meningokoková meningitida, tetanus, syndrom získaného imunodeficitu, hepatitidy), klinické projevy, diagnostika, možnosti léþby, komplikace.

2

Základy umČlé plicní ventilace (UPV). Stavy vyžadující umČlou plicní ventilaci. Invazivní a neinvazivní umČlá plicní ventilace (indikace, ventilaþní režimy, ovlivnČní respiraþního systému UPV). Komplikace a nežádoucí úþinky UPV. Problematika odvykání od ventilátoru.

3

Extubace pacienta. Specifická ošetĜovatelská péþe o pacienty na UPV (péþe o endotracheální a tracheostomickou kanylu, toaleta dýchacích

4

ČÁSTKA 8

ČÁSTKA 8

G

99

VĚSTNÍK MZ ČR

cest, zpĤsoby odsávání a dechová rehabilitace, endobronchiální laváže). Komunikace s pacientem na UPV. Hygienická péþe o pacienta na UPV (péþe o oþi, uši, vlasy, vousy, dutinu ústní, nosní, kĤži, nehty a další oblasti). Péþe o vyprazdĖování. Péþe o spánek a o duševní hygienu. Enterální výživa pacienta v intenzivní péþi. Význam kvalitní výživy pĜi kritických stavech. Indikace, zpĤsoby podávání, druhy výživy, možné komplikace. Pozice nutriþního terapeuta v ošetĜovatelském týmu.

2

Parenterální výživa pacienta v intenzivní péþi. Indikace, zpĤsoby aplikace, druhy pĜípravkĤ, komplikace a jejich prevence, pĜístrojové vybavení a laboratorní monitorace.

2

Základy farmakologie

Hlavní lékové skupiny používané na pracovištích intenzivní medicíny. Žádoucí a nežádoucí úþinky léþiv na organismus, lékové formy, nástup úþinku.

4

Ukonþení modulu


1


Absolvent/ka: x zná problematiku vysoce specializované ošetĜovatelské péþe u pacientĤ se závažným postižením respiraþního systému, x zná problematiku vysoce specializované ošetĜovatelské péþe u pacientĤ s akutními komplikacemi diabetu mellitu, x zná problematiku vysoce specializované ošetĜovatelské péþe u pacientĤ se závažným infekþním onemocnČním, x zná problematiku komplexní vysoce specializované ošetĜovatelské péþe o pacienty vyžadující UPV vþetnČ rizik, komplikací s tím souvisejících, x umí poskytovat specifickou ošetĜovatelskou péþi pacientĤm na UPV x umí sledovat funkþnost speciální pĜístrojové techniky k provádČní UPV a zajišĢovat její stálou pĜipravenost, x orientuje se v jednotlivých druzích výživy, umí je aplikovat kriticky nemocným, x orientuje se ve farmakologických prostĜedcích užívaných v intenzívní medicínČ, zná jejich indikace a úþinky.

Výživa kriticky nemocných

Seznam výkonĤ PĜíprava ventilátoru k UPV Napojení pacienta na ventilátor Napojení pacienta na neinvazivní umČlou plicní ventilaci Odsávání z dýchacích cest uzavĜeným odsávacím systémem Odsávání z dýchacích cest otevĜeným odsávacím systémem

100

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

ZmČna polohy endotracheální kanyly OdbČr krve na vyšetĜení krevních plynĤ a acidobazické rovnováhy ve spojení s UPV a analýza výsledkĤ Sledování a analýza ventilaþních parametrĤ Rozpoznání patologie v oblasti výživy na základČ laboratorních vyšetĜení Zhodnocení stavu vČdomí s využitím hodnotících metodik Zhodnocení hloubky analgosedace s využitím hodnotících metodik Vyhodnocení údajĤ o stavu pacienta pĜi odpojování od ventilátoru UplatnČní správného postupu pĜi odpojování pacienta od ventilátoru Analýza EKG kĜivky Extubace pacienta ZpĤsob ukonþení modulu


Minimální poþet výkonĤ je stanoven logbookem. 3.2.3



Krizové Ĝízení

Typ modulu

povinný

Rozsah modulu

5 dnĤ, tj. 40 hodin teoretické výuky

Poþet kreditĤ

20

Cíl OM 3

PĜipravit zdravotnického záchranáĜe pro provádČní a organizaci záchranných a likvidaþních prací pĜi mimoĜádných událostech. Rozpis uþiva


Úvod do problematiky

Úvod do problematiky jednotlivých tematických celkĤ OM3.

1

Právní aspekty krizového Ĝízení a mimoĜádných událostí (MU)

Systém veĜejné správy, systém krizového Ĝízení, základní terminologie. Krizová pĜipravenost zdravotnictví ýR, ochrana obyvatelstva. Systém havarijního a krizového plánování a zásady traumatologického plánování. Typové þinnosti IZS.

9

Psychologické aspekty MU

Psychologické aspekty MU a krizových situací. Psychosociální intervenþní služba zamČstnancĤm IZS a obyvatelstvu.

8

Záchranné a likvidaþní práce

ProvádČní a organizace záchranných a likvidaþních prací pĜi spoleþném zásahu složek integrovaného záchranného systému. Organizace þinností zdravotnických složek pĜi provádČní záchranných a likvidaþních prací v místČ mimoĜádné události podle aktuálních poznatkĤ medicíny katastrof.

12

Téma

ČÁSTKA 8

G

101

VĚSTNÍK MZ ČR

Taktiku zásahu v závislosti na typu mimoĜádné události a aktuálních podmínkách. Zdravotnická dokumentace v podmínkách mimoĜádné události. ProstĜedky osobní ochrany. Modelové Ĝešení mimoĜádné události. Triáž

Metody tĜídČní pacientĤ pĜi MÚ, tĜídící karty. Simulace likvidace rĤzných typĤ MÚ, vþetnČ tĜídČní ranČných. Dokumentace pĜi likvidaci MÚ. VytvoĜení situaþní zprávy.

Ukonþení modulu



Absolvent/ka: x orientuje se v systému veĜejné správy a v systému krizového Ĝízení, x zná základní terminologii, x zná krizovou pĜipravenost zdravotnictví ýR, x orientuje se v ochranČ obyvatelstva, x zná právní aspekty krizového Ĝízení, x zná psychologické aspekty mimoĜádných událostí a krizových situací, x orientuje se v systému havarijního a krizového plánování, znát systém a zásady traumatologického plánování, x zná zásady koordinace záchranných a likvidaþních prací pĜi spoleþném zásahu složek integrovaného záchranného systému, x zná úkoly a organizaci þinností zdravotnických složek pĜi provádČní záchranných a likvidaþních prací v místČ mimoĜádné události podle aktuálních poznatkĤ medicíny katastrof, x umí provádČt a organizovat zásah zdravotnických složek pĜi mimoĜádné události, x umí vyhodnotit mimoĜádnou událost zejména z hlediska specifických rizik a požadavkĤ na síly a prostĜedky zdravotnických složek, x umí pĜizpĤsobovat taktiku zásahu v závislosti na typu mimoĜádné události a aktuálních podmínek, x vede zdravotnickou dokumentaci v podmínkách mimoĜádné události, x indikuje použití prostĜedkĤ osobní ochrany a dalších vČcných prostĜedkĤ.


Praktická zkouška – modelové Ĝešení likvidace MU.

10

102

VĚSTNÍK MZ ČR

3.2.4

G

ČÁSTKA 8



Operaþní Ĝízení pĜednemocniþní neodkladné péþe

Typ modulu

povinný

Rozsah modulu

5 dnĤ, tj. 40 hodin teoretické výuky 5 dnĤ, tj. 40 hodin odborné praxe

Poþet kreditĤ


Cíl OM 4

PĜipravit zdravotnického záchranáĜe pro poskytování specifické þinnosti v rámci zdravotnického operaþního stĜediska. Rozpis uþiva


Zdravotnické operaþní stĜedisko

Úvod do problematiky, systém tísĖových volání v ýR a ve svČtČ, JETýV 112 a národní tísĖová þísla. Základní principy fungování operaþního stĜediska. Definice a rozdČlení, procesní režim zpracování tísĖové výzvy. Prostorová a funkþní integrace. Kapacitní dimenzování a prostorové uspoĜádání. Poslání ZOS, úkoly v síti zdravotnických zaĜízení v ýR, úkoly v rámci þinností ZZS – pĜíjem tísĖové výzvy, operaþní Ĝízení, informaþní služby a telemedicína.

3

Právní aspekty operaþního Ĝízení

Právní postavení ZZS v ýeské republice (zákony a vyhlášky). Integrovaný záchranný systém. TrestnČ právní odpovČdnost operátora (neposkytnutí první pomoci, neoprávnČné nakládání s osobními údaji, odborné pochybení). PracovnČ právní odpovČdnost.

3

Psychologické aspekty práce na ZOS

Základy psychologie osobnosti se zamČĜením na dynamické vlastnosti osobnosti. Komunikace s volajícím, volání z první, druhé, tĜetí ruky, taktika komunikace s volajícím, specifické skupiny volajících a pĜístup k nim. Krizová intervence po telefonu. Nároþné životní situace, charakteristika nároþné životní situace, stres a jeho odraz do práce operátora, stres volajícího, prevence a boj se stresem, psychosociální tísĖové stavy, linky dĤvČry atd.

8

Vedení telefonického hovoru

PĜíjem tísĖové výzvy, lokalizace, navigace, geografické informaþní systémy. PĜíjem tísĖové výzvy, klasifikace událostí, obecná þást – formalizovaný a volný pĜístup, chyby a úskalí. PĜíjem tísĖové výzvy, klasifikace událostí – speciální þást. Indikace a její význam, stupnČ naléhavostí, kompetence jednotlivých druhĤ výjezdových skupin.

12

Téma

ČÁSTKA 8

G

103

VĚSTNÍK MZ ČR

Telefonicky asistovaná první pomoc, telemedicína, telefonicky asistovaná medikace, telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace. Psychosociální emergence, základy krizové intervence.

Operaþní Ĝízení PNP

Úkoly operaþního Ĝízení. Metody optimální alokace zdrojĤ. Specifika Ĝízení LZS, indikace a kontraindikace využití LZS, operaþní Ĝízení LZS. Spolupráce s dalšími složkami IZS.

5

ýinnost ZOS pĜi MU

ObjasnČní pojmu MU (hromadné neštČstí, katastrofy, živelné pohromy, epidemie atd.). Legislativní podmínky pro Ĝešení mimoĜádné události. IZS, stav nebezpeþí, nouzový stav, stav ohrožení státu, poplachové stupnČ, záchranné a likvidaþní práce. Práce ZOS pĜi mimoĜádné události, pĜíprava na mimoĜádnou událost (dlouhodobá, operativní, traumatologické, evakuaþní a krizové plány), identifikace mimoĜádné události, svolávání záloh, spolupráce s dalšími složkami IZS, operaþní Ĝízení (zajištČní bČžného provozu, komunikace se zdravotnickými zaĜízeními, koordinace distribuce zranČných, udržení spojení, poskytování informací (rodina, média).

3

Komunikaþní technologie

Úvod do problematiky. Telefonní systém (tísĖové linky, koordinaþní linky, datové pĜenosy atd.). Radiové systémy. Geografické informaþní systémy, lokalizaþní technologie, lokalizace tísĖových volání. Možnosti a limity spolupráce rĤzných technologií, CAD.

4

Management a Ĝízení kvality práce ZOS

Sledování kvality práce ZOS, plán zajištČní kvality. Statistická analýza práce ZOS, základní statistické pojmy, ukazatele polohy a variability, statistická evidence a formalizace dat, statistické šetĜení a sbČr dat, analýza dat, hypotéza, hladina pravdČpodobnosti, sledované parametry a jejich vypovídací schopnost.

2

Ukonþení modulu



Absolvent/ka: x zná základní principy fungování operaþního stĜediska, x zná procesní režim zpracování tísĖové výzvy, prostorovou a funkþní integraci, x orientuje se v kapacitním dimenzování a prostorovém uspoĜádání ZOS, x zná systém tísĖových volání v ýR a ve svČtČ,

104

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

x zná poslání ZOS, jeho úkoly v síti zdravotnických zaĜízení v ýR x x x x x x x x x x x x x x x x x x

a úkoly v rámci þinností ZZS, umí komunikovat s volajícím ve stresu, s volajícími rĤzných vČkových a sociálních skupin, umí pĜijímat, evidovat a vyhodnocovat tísĖovou výzvu, umí pracovat se stresem volajícího, uvČdomuje si vliv stresu na psychiku operátora, umí lokalizovat volání z mobilní i pevné linky, umí zabezpeþit odpovídající zpĤsob Ĝešení tísĖové výzvy, umí analyzovat volání, klasifikaci a indikaci, zvládá telefonicky asistovanou první pomoc, vþetnČ kardiopulmonální resuscitace, zvládá telefonicky asistovanou medikaci, telemedicínu, umí základy krizové intervence, zvládá optimální pĜiĜazení zdrojĤ k jednotlivým pĜípadĤm, zná indikace a kontraindikace pro využití letecké záchranné služby (LZS), umí Ĝešit a koordinovat likvidaci mimoĜádné události, zná základních principĤ elektronické komunikace, zná vlastnosti radiových sítí rĤzného typu, zná možnosti využití datových a informaþních technologií pro potĜeby ZOS, orientuje se v základech statistického hodnocení práce ZOS, umí definovat základní þasy a þasové intervaly.

Seznam výkonĤ PĜijetí tísĖové výzvy Provedení telefonicky asistované první pomoci nebo neodkladné resuscitace Provedení modelové aktivace složek integrovaného záchranného systému ZpĤsob ukonþení modulu


Minimální poþet výkonĤ je stanoven logbookem.

ČÁSTKA 8

G

105

VĚSTNÍK MZ ČR

3.2.5



Odborná praxe na pracovišti akreditovaného zaĜízení – lĤžková þást

Typ modulu

povinný

Rozsah modulu


Poþet kreditĤ


Cíl OM 5

Po získání teoretických znalostí pĜipravit zdravotnického záchranáĜe pro praktické zvládnutí poskytování specifické ošetĜovatelské péþe o pacienta staršího 10 let, u kterého dochází k selhání základních životních funkcí nebo kde toto selhání hrozí. Minimální poþet výkonĤ

Seznam výkonĤ KPR dospČlého

3

KPR dítČte

2

ZajištČní prĤchodnosti dýchacích cest bez pomĤcek

10

ZajištČní prĤchodnosti dýchacích cest pomocí laryngeální masky

5

Asistence u zajištČní prĤchodnosti dýchacích cest endotracheální kanylou

5

ZajištČní prĤchodnosti dýchacích cest endotracheální kanylou

10

Ventilace pacienta pomocí ruþního kĜísícího pĜístroje s maskou

5

PĜíprava sterilního stolku k aseptickým výkonĤm

2

Odsávání z dýchacích cest uzavĜeným odsávacím systémem

5

Odsávání z dýchacích cest otevĜeným odsávacím systémem

5

ZmČna polohy endotracheální kanyly

5

3.2.6



Odborná praxe na pracovišti akreditovaného zaĜízení krajského zdravotnického operaþního stĜediska

Typ modulu

povinný

Rozsah modulu


Poþet kreditĤ


Cíl OM 6

Po získání teoretických znalostí pĜipravit zdravotnického záchranáĜe pro praktické zvládnutí specifických þinností zdravotnického operaþního stĜediska.

Seznam výkonĤ

Minimální poþet výkonĤ

TANR, TAPP (s využitím pĜíposlechu)

10

PĜijetí tísĖové výzvy

10

Provedení modelové aktivace složek IZS

1

106

VĚSTNÍK MZ ČR

3.2.7

G

ČÁSTKA 8



Odborná praxe na pracovišti akreditovaného zaĜízení – zdravotnická záchranná služba

Typ modulu

povinný

Rozsah modulu


Poþet kreditĤ


Cíl OM 7

Po získání teoretických znalostí pĜipravit zdravotnického záchranáĜe pro praktické zvládnutí poskytování specifické ošetĜovatelské péþe a neodkladné diagnosticko – léþebné péþe na úseku neodkladné péþe, o pacienta, u kterého dochází k selhání základních životních funkcí nebo kde toto selhání hrozí.

Seznam výkonĤ

Minimální poþet výkonĤ

ZajištČní pacienta v kritickém stavu

5

RozšíĜená KPR

3

Defibrilace

1

Defibrilace na modelu

5

Kardiostimulace pomocí externích elektrod na modelu

5

Kanylace periferní žíly u dČtí mladších 10 let

2

Intraoseální vstup

1

Intraoseální vstup na modelu

5

Provedení a vyhodnocení orientaþního laboratorního vyšetĜení specifického pro UM

10

ZajištČní prĤchodnosti dýchacích cest bez pomĤcek

10

ZajištČní dýchacích cest semiinvazivnČ

5

ZajištČní dýchacích cest tracheální intubací pacienta staršího deseti let

2

Provedení koniopunkce na kadaveru

2

UmČlá plicní ventilace a oxygenoterapie

2

Infuzní terapie

5

Srdeþní masáž pomocí automatického pĜístroje

1

ZajištČní mírné léþebné hypotermie

1

Analýza EKG kĜivky

10

Modelová aktivace složek IZS

1

Tracheobronchiální laváž u pacienta s ETI a TS

1

Výplach žaludku u pacienta pĜi vČdomí

1

G

ČÁSTKA 8

VĚSTNÍK MZ ČR

107


zprĤchodnit a zajistit dýchací cesty supraglotickými pomĤckami a tracheální intubací u pacientĤ starších deseti let, zahájit a provádČt rozšíĜenou kardiopulmonální resuscitaci dospČlého pacienta, zahájit a provádČt rozšíĜenou kardiopulmonální resuscitaci dČtského pacienta, vþetnČ zprĤchodnČní dýchacích cest a zajištČní periferního vstupu do cévního ĜeþištČ, zahájit a provádČt rozšíĜenou kardiopulmonální resuscitaci dČtí po porodu, vþetnČ zprĤchodnČní dýchacích cest a zajištČní periferního vstupu do cévního ĜeþištČ, zahájit a provádČt rozšíĜenou kardiopulmonální resuscitaci za použití pĜístrojĤ k automatické srdeþní masáži, indikovat a provádČt defibrilaci srdce, provádČt kardiostimulaci pomocí externích elektrod, zahájit a provádČt rozšíĜenou kardiopulmonální resuscitaci za použití bezprostĜednČ nezbytných léþivých pĜípravkĤ, zavádČt a udržovat kyslíkovou terapii, zajistit intraoseální vstup, provádČt mČĜení a analýzu fyziologických funkcí pomocí pĜístrojové techniky, vþetnČ využití invazivních metod, vést zdravotnickou dokumentaci v pĜednemocniþní neodkladné péþi, odebírat biologický materiál na vyšetĜení, analyzovat EKG kĜivku, specifikovat základy farmakokinetiky a farmakodynamiky léþivých pĜípravkĤ používaných v urgentní medicínČ, specifikovat postupy mírné léþebné hypotermie a umí jí zavádČt, specifikovat postupy invazivního vstupu do prĤdušnice a umí asistovat pĜi jeho provádČní, udržovat umČlou plicní ventilaci ruþním i automatickým dýchacím pĜístrojem, provádČt specifickou ošetĜovatelskou péþi, vþetnČ diferenciální diagnostiky a neodkladných postupĤ u pacientĤ se selháváním životních funkcí z úrazových i neúrazových pĜíþin u pacientĤ všech vČkových kategorií, umí vést pĜekotný porod, ošetĜovat novorozence a Ĝešit akutní stavy v gynekologii a porodnictví, vysvČtlit problematiku vysoce specializované ošetĜovatelské péþe u pacientĤ se závažným postižením respiraþního systému, vysvČtlit problematiku vysoce specializované ošetĜovatelské péþe u pacientĤ s akutními komplikacemi diabetu mellitu,

108

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

vysvČtlit problematiku vysoce specializované ošetĜovatelské péþe u pacientĤ se závažným infekþním onemocnČním, vysvČtlit problematiku komplexní vysoce specializované ošetĜovatelské péþe o pacienty vyžadující UPV vþetnČ rizik, komplikací s tím souvisejících, poskytovat specifickou ošetĜovatelskou péþi pacientĤm na UPV, sledovat funkþnost speciální pĜístrojové techniky k provádČní UPV a zajišĢovat její stálou pĜipravenost, specifikovat jednotlivé druhy výživy, umí je aplikovat kriticky nemocným, orientovat se ve farmakologických prostĜedcích užívaných v intenzívní medicínČ, zná jejich indikace a úþinky, orientovat se v systému veĜejné správy a v systému krizového Ĝízení, vysvČtlit základní terminologii, specifikovat krizovou pĜipravenost zdravotnictví ýR, orientovat se v ochranČ obyvatelstva, vysvČtlit právní aspekty krizového Ĝízení, vysvČtlit psychologické aspekty mimoĜádných událostí a krizových situací, orientovat se v systému havarijního a krizového plánování, vysvČtlit systém a zásady traumatologického plánování, vysvČtlit zásady koordinace záchranných a likvidaþních prací pĜi spoleþném zásahu složek integrovaného záchranného systému, vysvČtlit úkoly a organizaci þinností zdravotnických složek pĜi provádČní záchranných a likvidaþních prací v místČ mimoĜádné události podle aktuálních poznatkĤ medicíny katastrof, provádČt a organizovat zásah zdravotnických složek pĜi mimoĜádné události, vyhodnotit mimoĜádnou událost zejména z hlediska specifických rizik a požadavkĤ na síly a prostĜedky zdravotnických složek, pĜizpĤsobovat taktiku zásahu v závislosti na typu mimoĜádné události a aktuálních podmínek, vést zdravotnickou dokumentaci v podmínkách mimoĜádné události, indikovat použití prostĜedkĤ osobní ochrany a dalších vČcných prostĜedkĤ, vysvČtlit základní principy fungování operaþního stĜediska, vysvČtlit procesní režim zpracování tísĖové výzvy, prostorovou a funkþní integraci, orientovat se v kapacitním dimenzování a prostorovém uspoĜádání ZOS, specifikovat systém tísĖových volání v ýR a ve svČtČ, vysvČtlit poslání ZOS, jeho úkoly v síti zdravotnických zaĜízení v ýR a úkoly v rámci þinností ZZS, komunikovat s volajícím ve stresu, s volajícími rĤzných vČkových a sociálních skupin,

G

ČÁSTKA 8

VĚSTNÍK MZ ČR

109

pĜijímat, evidovat a vyhodnocovat tísĖovou výzvu, pracovat se stresem volajícího, uvČdomit si vliv stresu na psychiku operátora, lokalizovat volání z mobilní i pevné linky, zabezpeþit odpovídající zpĤsob Ĝešení tísĖové výzvy, analyzovat volání, klasifikaci a indikaci, provádČt telefonicky asistovanou první pomoc, vþetnČ kardiopulmonální resuscitace, provádČt telefonicky asistovanou medikaci, telemedicínu, specifikovat základy krizové intervence, pĜiĜadit optimální zdroje k jednotlivým pĜípadĤm, vysvČtlit indikace a kontraindikace pro využití letecké záchranné služby (LZS), Ĝešit a koordinovat likvidaci mimoĜádné události, vysvČtlit základní principy elektronické komunikace, vysvČtlit vlastnosti radiových sítí rĤzného typu, vysvČtlit možnosti využití datových a informaþních technologií pro potĜeby ZOS, orientovat se v základech statistického hodnocení práce ZOS, definovat základní þasy a þasové intervaly.

4 Hodnocení výsledkĤ vzdČlávání v prĤbČhu specializaþního vzdČlávání Akreditované zaĜízení pĜidČlí každému úþastníkovi specializaþního vzdČlávání školitele, který je zamČstnancem akreditovaného zaĜízení. Školitel pro teoretickou výuku vypracovává studijní plán a plán plnČní praktických výkonĤ, které má úþastník vzdČlávání v prĤbČhu pĜípravy absolvovat a prĤbČžnČ provČĜuje znalosti (vČdomosti a dovednosti). Školitel pro praktickou þást hodnotí zvládnutí výkonĤ stanovených vzdČlávacím programem. Odborná praxe na odborných pracovištích probíhá pod vedením pĜidČleného školitele, který je zamČstnancem daného pracovištČ, má specializovanou zpĤsobilost v oboru a osvČdþení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu. Školitel odborné praxe potvrzuje splnČní výkonĤ. a) PrĤbČžné hodnocení školitelem:

školitel pravidelnČ a prĤbČžnČ provČĜuje teoretické znalosti a praktické dovednosti úþastníka specializaþního vzdČlávání. Do studijního prĤkazu zapisuje ukonþení každého modulu a získaný poþet kreditĤ. b) PĜedpoklad pro vykonání atestaþní zkoušky:

absolvování teoretické a praktické výuky, vþetnČ splnČní požadované odborné praxe v akreditovaném zaĜízení potvrzené ve studijním prĤkazu a

110

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

splnČní výkonĤ obsažených ve vzdČlávacím programu a v logbooku potvrzené pĜidČleným školitelem, získání pĜíslušného poþtu kreditĤ. c) Vlastní atestaþní zkouška probíhá dle vyhlášky þ. 189/2009 Sb., ve znČní

pozdČjších právních pĜedpisĤ.

5 Profil absolventa Absolvent specializaþního vzdČlávání v oboru Urgentní medicína bude pĜipraven provádČt, zajišĢovat a koordinovat základní, specializovanou a vysoce specializovanou ošetĜovatelskou péþi v oboru urgentní medicíny. Je oprávnČn na základČ vlastního posouzení a rozhodnutí, v souladu s platnou legislativou, zabezpeþovat intenzivní péþi v rozsahu své specializované zpĤsobilosti stanovené þinnostmi, ke kterým je pĜipraven na základČ tohoto vzdČlávacího programu. 5.1 Charakteristika výstupních vČdomostí, dovedností a postojĤ, tj. profesních kompetencí, pro které absolvent/ka specializaþního vzdČlávání získal/a zpĤsobilost Zdravotnický záchranáĜ se specializovanou zpĤsobilostí v oboru Urgentní medicína je pĜipraven:

podílet se na kontinuálním zvyšování kvality a bezpeþnosti ošetĜovatelské péþe, koordinovat práci þlenĤ ošetĜovatelského týmu, hodnotit kvalitu ošetĜovatelské péþe, identifikovat faktory ovlivĖující kvalitu života pacientĤ, provádČt prĤzkumná a výzkumná šetĜení, navrhovat a vypracovávat plány edukace pacienta, blízkých osob, pĜipravovat edukaþní materiály, zprĤchodnit a zajistit dýchací cesty supraglotickými pomĤckami a tracheální intubací u pacientĤ starších deseti let, zahájit a provádČt rozšíĜenou kardiopulmonální resuscitaci dospČlého pacienta, zahájit a provádČt rozšíĜenou kardiopulmonální resuscitaci dČtského pacienta, vþetnČ zprĤchodnČní dýchacích cest a zajištČní periferního vstupu do cévního ĜeþištČ, zahájit a provádČt rozšíĜenou kardiopulmonální resuscitaci dČtí po porodu, vþetnČ zprĤchodnČní dýchacích cest a zajištČní periferního vstupu do cévního ĜeþištČ, zahájit a provádČt rozšíĜenou kardiopulmonální resuscitaci za použití pĜístrojĤ k automatické srdeþní masáži, indikovat a provádČt defibrilaci srdce, provádČt kardiostimulaci pomocí externích elektrod,

G

ČÁSTKA 8

VĚSTNÍK MZ ČR

111

zahájit a provádČt rozšíĜenou kardiopulmonální resuscitaci za použití bezprostĜednČ nezbytných léþivých pĜípravkĤ, zavádČt a udržovat kyslíkovou terapii, zajistit intraoseální vstup, provádČt mČĜení a analýzu fyziologických funkcí pomocí pĜístrojové techniky, vþetnČ využití invazivních metod, vést zdravotnickou dokumentaci v pĜednemocniþní neodkladné péþi, odebírat biologický materiál na vyšetĜení, analyzovat EKG kĜivku, specifikovat základy farmakokinetiky a farmakodynamiky léþivých pĜípravkĤ používaných v urgentní medicínČ, specifikovat postupy mírné léþebné hypotermie a umí ji zavádČt, specifikovat postupy invazivního vstupu do prĤdušnice a umí asistovat pĜi jeho provádČní, udržovat umČlou plicní ventilaci ruþním i automatickým dýchacím pĜístrojem, provádČt specifickou ošetĜovatelskou péþi, vþetnČ diferenciální diagnostiky a neodkladných postupĤ u pacientĤ se selháváním životních funkcí z úrazových i neúrazových pĜíþin u pacientĤ všech vČkových kategorií, umí vést pĜekotný porod, ošetĜovat novorozence a Ĝešit akutní stavy v gynekologii a porodnictví, vysvČtlit problematiku vysoce specializované ošetĜovatelské péþe u pacientĤ se závažným postižením respiraþního systému, vysvČtlit problematiku vysoce specializované ošetĜovatelské péþe u pacientĤ s akutními komplikacemi diabetu mellitu, vysvČtlit problematiku vysoce specializované ošetĜovatelské péþe u pacientĤ se závažným infekþním onemocnČním, vysvČtlit problematiku komplexní vysoce specializované ošetĜovatelské péþe o pacienty vyžadující UPV vþetnČ rizik, komplikací s tím souvisejících, poskytovat specifickou ošetĜovatelskou péþi pacientĤm na UPV, sledovat funkþnost speciální pĜístrojové techniky k provádČní UPV a zajišĢovat její stálou pĜipravenost, specifikovat jednotlivé druhy výživy, umí je aplikovat kriticky nemocným, orientovat se ve farmakologických prostĜedcích užívaných v intenzívní medicínČ, zná jejich indikace a úþinky, orientovat se v systému veĜejné správy a v systému krizového Ĝízení, vysvČtlit základní terminologii, specifikovat krizovou pĜipravenost zdravotnictví ýR, orientovat se v ochranČ obyvatelstva, vysvČtlit právní aspekty krizového Ĝízení,

112

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

vysvČtlit psychologické aspekty mimoĜádných událostí a krizových situací, orientovat se v systému havarijního a krizového plánování, vysvČtlit systém a zásady traumatologického plánování, vysvČtlit zásady koordinace záchranných a likvidaþních prací pĜi spoleþném zásahu složek integrovaného záchranného systému, vysvČtlit úkoly a organizaci þinností zdravotnických složek pĜi provádČní záchranných a likvidaþních prací v místČ mimoĜádné události podle aktuálních poznatkĤ medicíny katastrof, provádČt a organizovat zásah zdravotnických složek pĜi mimoĜádné události, vyhodnotit mimoĜádnou událost zejména z hlediska specifických rizik a požadavkĤ na síly a prostĜedky zdravotnických složek, pĜizpĤsobovat taktiku zásahu v závislosti na typu mimoĜádné události a aktuálních podmínek, vést zdravotnickou dokumentaci v podmínkách mimoĜádné události, indikovat použití prostĜedkĤ osobní ochrany a dalších vČcných prostĜedkĤ, vysvČtlit základní principy fungování operaþního stĜediska, vysvČtlit procesní režim zpracování tísĖové výzvy, prostorovou a funkþní integraci, orientovat se v kapacitním dimenzování a prostorovém uspoĜádání ZOS, specifikovat systém tísĖových volání v ýR a ve svČtČ, vysvČtlit poslání ZOS, jeho úkoly v síti zdravotnických zaĜízení v ýR a úkoly v rámci þinností ZZS, komunikovat s volajícím ve stresu, s volajícími rĤzných vČkových a sociálních skupin, pĜijímat, evidovat a vyhodnocovat tísĖovou výzvu, pracovat se stresem volajícího, uvČdomit si vliv stresu na psychiku operátora, lokalizovat volání z mobilní i pevné linky, zabezpeþit odpovídající zpĤsob Ĝešení tísĖové výzvy, analyzovat volání, klasifikaci a indikaci, provádČt telefonicky asistovanou první pomoc, vþetnČ kardiopulmonální resuscitace, provádČt telefonicky asistovanou medikaci, telemedicínu, specifikovat základy krizové intervence, pĜiĜadit optimální zdroje k jednotlivým pĜípadĤm, vysvČtlit indikace a kontraindikace pro využití letecké záchranné služby (LZS), Ĝešit a koordinovat likvidaci mimoĜádné události, vysvČtlit základní principy elektronické komunikace,

G

ČÁSTKA 8

VĚSTNÍK MZ ČR

113

vysvČtlit vlastnosti radiových sítí rĤzného typu, vysvČtlit možnosti využití datových a informaþních technologií pro potĜeby ZOS, orientovat se v základech statistického hodnocení práce ZOS, definovat základní þasy a þasové intervaly.

6 Charakteristika akreditovaných zaĜízení a pracovišĢ VzdČlávací instituce, zdravotnická zaĜízení a pracovištČ zajišĢující výuku úþastníkĤ specializaþního vzdČlávání musí být akreditovány dle ustanovení § 45 zákona þ. 96/2004 Sb. Tato zaĜízení musí úþastníkovi zajistit absolvování specializaþního vzdČlávání dle pĜíslušného vzdČlávacího programu. Minimální kritéria akreditovaných zaĜízení jsou dána splnČním odborných, provozních, technických a personálních pĜedpokladĤ. 6.1 Akreditovaná zaĜízení a pracovištČ x Školitelem se rozumí zamČstnanec akreditovaného zaĜízení ve smyslu zákona

x

x


x x

x x

x

þ. 96/2004 Sb., který organizuje a Ĝídí teoretickou nebo praktickou þást specializaþního vzdČlávání.* Školitelem mĤže být pouze zdravotnický záchranáĜ se specializovanou zpĤsobilostí v oboru specializace nebo všeobecná sestra se specializovanou zpĤsobilostí v oboru Intenzivní péþe, který/á je držitelem „OsvČdþení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu“ a má v intenzivní medicínČ minimálnČ 3 roky praxe po ukonþení specializované zpĤsobilosti. Lektorem se rozumí zdravotnický nebo jiný odborný pracovník, který se podílí na výuce v teoretické þásti specializaþního vzdČlávání. Lektorem mĤže být zdravotnický pracovník, který je držitelem „OsvČdþení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu“. Lektorem pro teoretickou výuku mĤže být i všeobecná sestra nebo zdravotnický záchranáĜ pracující bez odborného dohledu s profesními zkušenostmi a výkonem povolání v délce nejménČ 5 let. Lektorem mĤže být i lékaĜ s atestací v pĜíslušném oboru. Lektorem mĤže být i další odborný pracovník s jinou kvalifikací (JUDr., Ing., atd.), která odpovídá zamČĜení vzdČlávacího programu (pĜedmČty jako je management, právní problematika, krizový management, organizace a Ĝízení, atd.). Doklady o odborné, specializované, event. pedagogické zpĤsobilosti, o délce odborné praxe.

x Modely a simulátory potĜebné k výuce praktických dovedností – modely


*

a simulátory k výuce KPR, které signalizují správnost postupu KPR vþetnČ grafického záznamu, modely a simulátory k zajištČní prĤchodnosti dýchacích cest jednotlivými pomĤckami, vþetnČ obtížné intubace, modely a simulátory umožĖující punkci artérie radialis, vþetnČ simulace obtížné punkce, modely a simulátory k výuce KPR u dČtí, které signalizují správnost postupu KPR, modely a simulátory k zajištČní prĤchodnosti dýchacích cest jednotlivými


114

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

pomĤckami u dČtí. x Pro teoretickou þást vzdČlávacího programu standardnČ vybavená uþebna s PC a dataprojektorem a s možností pĜístupu k internetu. x Musí odpovídat standardĤm a platné legislativČ. x PĜístup k odborné literatuĜe, vþetnČ el. databází (zajištČní vlastními prostĜedky nebo ve smluvním zaĜízení). x Pro teoretickou þást vzdČlávacího programu – jiná zaĜízení, která mají





ČÁSTKA 8

G

115

VĚSTNÍK MZ ČR

7 Tabulka modulĤ Specializaþní vzdČlávání v oboru Urgentní medicína Kód ZM

Typ P

OM 1

P

OM 2

P

Název Organizaþní a metodické vedení specializované ošetĜovatelské péþe Urgentní medicína

Intenzivní péþe

Rozsah 1 týden T – 40 hodin




1 týden Pr – 40 hodin

5 (á 1 kredit/den)




5 (á 1 kredit/den)

OM 3

P

Krizové Ĝízení



OM 4

P

Operaþní Ĝízení PNP




5 (á 1 kredit/den)

Odborná praxe na pracovišti akreditovaného zaĜízení lĤžková þást



Odborná praxe na pracovišti akreditovaného zaĜízení – krajské operaþní stĜedisko


Odborná praxe na pracovišti akreditovaného zaĜízení – zdravotnická záchranná služba

2 týdny Pr – 80 hodin

OM 5

OM 6

OM 7

P P P

AZ 15 (á 3 kredity/den)

AZ 30 (á 3 kredity/den)

AZ T – teorie 280 Pr – praxe 120 Pr – AZ 160 hodin

Celkem 560 hodin 215 kreditĤ VysvČtlivky: P – povinné, T – teorie, Pr – praxe, P – AZ – praxe na akreditovaném pracovišti

116

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

8 Seznam doporuþených zdrojĤ Doporuþená literatura BÁRTLOVÁ, S.; SADÍLEK, P.; TÓTHOVÁ, V. Výzkum a ošetĜovatelství. 2. pĜeprac. a dopl. vyd. Brno: NCO NZO, 2005. 146 s. ISBN 80-7013-416-X. BARTOŠÍKOVÁ, I. O syndromu vyhoĜení pro zdravotní sestry. 1. vyd. Brno: NCO NZO, 2006. 86 s. ISBN 80-7013-439-9. BENEŠ, M. Andragogika. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009.135 s. ISBN 978-80-247-2580-2. ýERNÝ, V. Sepse v intenzivní péþi. 2. vyd. Praha: Maxdorf, 2005. 212 s. ISBN 80-7345-054-2. DOBIÁŠ, V. Urgentní zdravotní péþe. 1. þes. vyd. Martin: Osveta, 2007. 178 s. ISBN 978-808063-258-8. DOLEŽEL, Z.; KOPEýNÁ, L. Akutní selhání ledvin u dČtí: souþasné léþebné postupy. 1. vyd. Brno: IDV PZ, 2000. 58 s. ISBN 80-7013-307-4. DOSTÁL, P. a kol. Základy umČlé plicní ventilace. 2. rozšíĜ. vyd. Praha: Maxdorf, 2005. 292 s. ISBN 80-7345-059-3. FENDRYCHOVÁ, J.; KLIMOVIý, M. Péþe o kriticky nemocné dítČ. 1. vyd. Brno: NCO NZO, 2005. 402 s. ISBN 80-7013-427-5. FRANċK, O. Manuál dispeþera Zdravotnického operaþního stĜediska. 2. opr. a dopl. vyd. Brno: Computer Press a. s., 2010. 230 s. ISBN 978-80-254-5910-2. HAMPTON, J. R. EKG struþnČ, jasnČ, pĜehlednČ. 2. rozšíĜ. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 149 s. ISBN 80-247-0960-0. HANDL, Z. Monitorování pacientĤ v anesteziologii, resuscitaci a intenzivní péþi - vybrané kapitoly. 4. dopl. vyd. dotisk. Brno: NCO NZO, 2007. 149 s. ISBN 978-80-7013-459-7. HLAVÁýKOVÁ, D.; ŠTOREK, J.; FIŠER, V. Krizová pĜipravenost zdravotnictví. 1. vydání, Brno: NCO NZO, 2007. 198 s. ISBN 978-80-7013-452-8. IVANOVÁ, K.; ŠPIRUDOVÁ, L; KUTNOHORSKÁ, J. Multikulturní ošetĜovatelství I. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 248 s. ISBN 80-247-1212-1. JANDA, J. a kol. DČtská nefrologie. 1. vyd. Praha: Galén, 2006. 261 s. ISBN 80-7262-378-8. KALINA, M. Akutní neurologie - intenzivní péþe v neurologii. 1. vyd. Praha: Triton, 2000. 197 s. ISBN 80-7254-100-5. KAPOUNOVÁ, G. OšetĜovatelství v intenzivní péþi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 350 s. ISBN 978-80-247-1930-9. KLUSOĕOVÁ, E.; PITNEROVÁ, J. Rehabilitaþní ošetĜování pacientĤ s tČžkými poruchami hybnosti: urþeno zdravotním sestrám. 2. dopl. vyd. Brno: NCO NZO, 2005. 117 s. ISBN 80-7013423-2. KOLÁě, J. a kol. Kardiologie pro sestry intenzivní péþe a studenty medicíny. 4. dopl. pĜeprac. vyd. Praha: Galén, 2009. 480 s. ISBN 978-80-7262-604-5. KOLEKTIV AUTORģ. Sestra a urgentní stavy. 1. þes. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 549 s. ISBN 978-80-247-2548-2. KěIVOHLAVÝ, J. Sestra a stres. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010.119 s. ISBN 978-80-2473149-0.

ČÁSTKA 8

G

VĚSTNÍK MZ ČR

117

LACHMANOVÁ, J. Vše o hemodialýze pro sestry. 1. vyd. Praha: Galén, 2008. 130 s. ISBN 97880-7262-552-9. MAJOR, M.; SVOBODA, L. Náhrada funkce ledvin – hemodialýza, peritoneální dialýza, transplantace. 1. vyd. Praha: Triton, 2000. 38 s. ISBN 80-7254-127-7. MARKOVÁ, M. A KOL. Role sestry specialistky, 1. vyd. Brno: NCO NZO, 2008. 102 s. ISBN 978-80-7013-488-7. MINIBERGEROVÁ, L.; JIýÍNSKÁ, K. Vybrané kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky. 1. vyd. Brno: NCO NZO, 2010 78 s. ISBN 978-80-7013-513-6. MUNZAROVÁ, M. Zdravotnická etika od A do Z. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 156 s. ISBN 80-247-1024-2. MUŽÍK, J. Didaktika profesního vzdČlávání dospČlých. 1. vyd. PlzeĖ: Fraus, 2005. 202 s. ISBN 807238-220-9. NOVÁK, I. Intenzivní péþe v pediatrii. 1. vyd. Praha: Galén, 2008. 579 s. ISBN 978-80-7262-5123. NOVÁK, I.; MATċJOVIý, M.; ýERNÝ, V. Akutní selhání ledvin a eliminaþní techniky v intenzivní péþi. 1. vyd. Praha: Maxdorf, 2008. 147 s. ISBN 978-80-7345-162-2. PLAMÍNEK, J. VzdČlávání dospČlých: prĤvodce pro lektory, úþastníky a zadavatele. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 318 s. ISBN 978-80-247-3235-0. POKORNÁ, A. Efektivní komunikaþní techniky v ošetĜovatelství. 2. pĜeprac. vyd. Brno: NCO NZO, 2008. 100 s. ISBN 978-80-7013-466-5. POKORNÝ, J. a kol. Urgentní medicína. 1. vyd. Praha: Galén. 2004. 547 s. ISBN 80-7262-259-5. PRUDIL, L. Základy právní odpovČdnosti ve zdravotnictví. 4. dopl. vyd. Brno: NCO NZO, 2006. 77 s. ISBN 80-7013-433-X. PRģCHA, J. Moderní pedagogika. 4. aktualizované a dopl. vyd. Praha: Portál, 2009. 488 s. ISBN 978-80-7367-503-5. RYŠAVÁ, M. Základy anesteziologie a resuscitace u dČtí. 2. vyd. Brno: NCO NZO, 2004. 234 s. ISBN 80-7013-400-3. SOVOVÁ, E. a kol. EKG pro sestry. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 112 s. ISBN 80-2471542-2. SULKOVÁ, S. A KOL. Hemodialýza. Praha: Maxdorf, 2000. 1. vyd. 693 s. ISBN 80-85912-22-8. SVOBODNÍK, P. Management pro zdravotníky v kostce. 1. vyd. Brno: NCO NZO, 2009. 125 s. ISBN 978-80-7013-498-6. ŠEVýÍK, P.; ýERNÝ, V.; VÍTOVEC, J. Intenzivní medicína. 2. rozšíĜ. vyd. Praha: Galén, 2003. 422 s. ISBN 80-7262-203-X. ŠEVELA, K.; ŠEVýÍK, P.; KRAUS, R. Akutní intoxikace v intenzivní medicínČ. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 248 s. ISBN 80-7169-843-1. ŠKRLA, P. PĜedevším neublížit: cesta k prevenci pochybení v léþebné a ošetĜovatelské péþi. 1. vyd. Brno: NCO NZO, 2005. 162 s. ISBN 80-7013-419-4. ŠKRLA, P.; ŠKRLOVÁ, M. Kreativní ošetĜovatelský management. 1. vyd. Praha: Advent-Orion, 2003. 477 s. ISBN 80-7072-841-1. ŠPIRUDOVÁ, L. Multikulturní ošetĜovatelství II. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 248 s. ISBN 80-247-1213-X.

118

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

ŠTEJFA, M. a kol. Kardiologie. 3. pĜeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 722 s. ISBN 978-80-247-1385-4. TEPLAN, V. a kol. Praktická nefrologie. 2. zcela pĜeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 496 s. ISBN 80-247-1122-2. TESAě, V. Nefrologie. 1. vyd. Praha: Triton, 2003. 182 s. ISBN 80-7254-422-5. TYRLÍKOVÁ, I. a kol. Neurologie pro sestry. 1. vyd. Brno: IDV PZ, 1999. 287 s. ISBN 80-7013287-6. ÚLEHLOVÁ, D. A KOL. Problematika domácího násilí pro zdravotnické pracovníky. 1. vyd. Brno: NCO NZO, 2009, 116 s. ISBN 978-80-7013-502-0. VONDRÁýEK, L.; VONDRÁýEK, J. OdpovČdnost pĜi poskytování ošetĜovatelské péþe. 1. vyd. Praha: Galén, 2006. 30 s. ISBN 80-7262-392-3. VONDRÁýEK, L.; VONDRÁýEK, J. Pochybení a sankce pĜi poskytování ošetĜovatelské péþe. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 68 s. ISBN 80-247-0705-5. VYBÍRAL, Z. Psychologie komunikace. 2. vyd. Praha: Portál, 2009. 319 s. ISBN 978-80-7367387-1.

Vyhláška ministerstva zdravotnictví þ. 14/2001 Sb, kterou se mČní vyhláška ministerstva zdravotnictví þ. 434/1992 Sb. o zdravotnické záchranné službČ ve znČní vyhlášky þ. 51/1995 Sb. 2001. Vyhláška Ministerstva vnitra þ. 328/2001 Sb. o nČkterých podrobnostech zabezpeþení integrovaného záchranného systému 2001. ZADÁK, Z. Výživa v intenzivní péþi. 2. rozšíĜ. a aktual. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 542 s. ISBN 978-80-247-2844-5.

Zákon þ. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému a o zmČnČ nČkterých zákonĤ 2000. Zákon þ. 285/2002 Sb. o darování, odbČrech a transplantacích tkání a orgánĤ a o zmČnČ nČkterých zákonĤ (transplantaþní zákon). ZEMAN, K. Poruchy srdeþního rytmu v intenzivní péþi. 1. vyd. Brno: NCO NZO, 2005. 175 s. ISBN 80-7013-222-1. ZEMANOVÁ, J. Základy anesteziologie – 1 þást. 2. pĜeprac. vyd. Brno: NCO NZO, 2009. 149s. ISBN 978-80-7013-505-1. ZLÁMAL, J.; BELLOVÁ, J. Ekonomika zdravotnictví. 1. vyd. Brno: NCO NZO, 2005. 206 s. ISBN 80-7013-429-1.

ČÁSTKA 8

G

VĚSTNÍK MZ ČR

119

VzdČlávací program specializaþního vzdČlávání v oboru KLINICKÁ LOGOPEDIE 1 2

3

4 5

6 7

8

119 Cíl specializaþního vzdČlávání.......................................................................................... 1 120 Minimální požadavky na specializaþní vzdČlávání ........................................................ 2 120 2.1 Základní kmen v oboru Klinická logopedie – celkem 18 mČsícĤ ............................. 2 2.2 Vlastní specializovaný výcvik v oboru Klinická logopedie – minimálnČ 122 18 mČsícĤ ................................................................................................................... 4 Rozsah požadovaných teoretických znalostí, praktických dovedností a seznam 123 výkonĤ ................................................................................................................................ 5 3.1 Rozsah požadovaných teoretických znalostí, praktických dovedností a výkonĤ prokazatelných na konci základního kmene .............................................................. 5 123 3.2 Rozsah teoretických znalostí, praktických dovedností a výkonĤ prokazatelných 126 na konci specializaþního vzdČlávání v klinické logopedii........................................ 8 Hodnocení specializaþního vzdČlávání ..........................................................................129 11 Profil absolventa..............................................................................................................130 12 5.1 Charakteristika þinností, pro které absolvent specializaþního vzdČlávání získal zpĤsobilost ...............................................................................................................130 12 Charakteristika akreditovaných zaĜízení a pracovišĢ.................................................130 12 6.1 Akreditovaná zaĜízení a pracovištČ..........................................................................131 13 Program povinných kurzĤ, stáží, semináĜĤ..................................................................133 15 7.1 Charakteristika vzdČlávacích aktivit I. ....................................................................133 15 7.2 Charakteristika vzdČlávacích aktivit II. ...................................................................137 19 7.3 Charakteristika vzdČlávacích aktivit III...................................................................137 19 Seznam doporuþené literatury .......................................................................................141 23

1 Cíl specializaþního vzdČlávání Cílem specializaþního vzdČlávání ve specializaþním oboru Klinická logopedie je získání potĜebných teoretických znalostí a praktických dovedností v oblasti prevence, speciálnČ pedagogické diagnostiky, edukace, reedukace i rehabilitace vad a poruch mezilidské komunikace. Získaná specializovaná zpĤsobilost umožĖuje samostatnou þinnost klinického logopeda pro ambulantní i lĤžkovou péþi v oblasti poruch a vad mezilidské komunikace.

120

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

2 Minimální požadavky na specializaþní vzdČlávání Specializaþní vzdČlávání v oboru Klinická logopedie je urþeno pro absolventy pČtiletého akreditovaného magisterského studijního oboru speciální pedagogika, ukonþeným státní závČreþnou zkouškou z logopedie a státní závČreþnou zkouškou ze surdopedie (tato SZZ byla do roku 1997 souþástí SZZ z logopedie). Poznámka: V letech 1980 – 1993 bylo studium na všech fakultách v ýR þtyĜleté. a) Specializaþní vzdČlávání se uskuteþĖuje pĜi výkonu povolání formou celodenní

prĤpravy v rozsahu odpovídajícím stanovené týdenní pracovní dobČ podle ustanovení vyplývajícího ze zákona þ. 96/2004 Sb., o nelékaĜských zdravotnických povoláních, ve znČní pozdČjších právních pĜedpisĤ (dále jen zákon þ. 96/2004 Sb.) a zákoníku práce ve znČní pozdČjších právních pĜedpisĤ. b) Celková délka specializaþního vzdČlávání je minimálnČ 36 mČsícĤ povinné praxe

pĜi plném pracovním úvazku ve zdravotnictví pod odborným dohledem klinického logopeda, školitele (obecné podmínky pro práci školitele upravuje § 59 zákona 96/2004 Sb.), z toho minimálnČ 6 týdnĤ na akreditovaném pracovišti. c) Povinnou praxi na akreditovaném pracovišti lze vykonat ve kterékoli fázi

specializaþního vzdČlávání též formou odborných stáží. V oboru Klinická logopedie je povinná praxe na akreditovaném pracovišti realizována -

4 týdny (160 hodin) jako odborná stáž, 2 týdny (80 hodin) jako specializaþní stáž.

2.1 Základní kmen v oboru Klinická logopedie – celkem 18 mČsícĤ Povinná praxe

Povinná praxe v základním kmeni trvá celkem 18 mČsícĤ pĜi výkonu povolání (praxe pĜi plném pracovním úvazku) na logopedickém pracovišti zdravotnického zaĜízení. Typ praxe je volitelný dle pracovního zaĜazení, možností pracovištČ a zamČĜení úþastníka vzdČlávání. Praxe probíhá na zdravotnických pracovištích pod odborným vedením klinického logopeda (se specializovanou zpĤsobilostí a nejménČ 5 lety praxe v oboru). Praxe, vþetnČ þinností na všech pracovištích, je zaznamenávána a potvrzována v logbooku. Úþast na vzdČlávacích akcích je prĤbČžnČ zaznamenávána v indexu specializaþní pĜípravy. Povinná úþast na vzdČlávacích aktivitách v základním kmeni oboru Klinická logopedie Kurzy, semináĜe

Délka trvání/ poþet kreditĤ

Specializaþní kurz v klinické logopedii je v základním kmeni specializaþního vzdČlávání úvodem do souvisejících lékaĜských oborĤ (zejm. foniatrie, neurologie, ORL, geriatrie, rehab. lékaĜství aj.), a souvisejících nelékaĜských oborĤ (zejm. klinické psychologie).

5 dní/ 10 kreditĤ

ČÁSTKA 8

G

121

VĚSTNÍK MZ ČR

medicíny (odborná terminologie, anatomie, fyziologie a patofyziologie v oblasti ORL a neurologie). Kurz zahrnuje i specifika práce v rezortu zdravotnictví. Povinné jednodenní teoretické semináĜe bČhem specializaþního vzdČlávání poĜádané akreditovaným zaĜízením 1 x v každém semestru. Povinná úþast na základních kurzech, konaných na akreditovaných pracovištích za spoluúþasti profesní organizace AKL ýR (s minimálním poþtem úþastnických míst 20, pod vedením akreditovaného školitele (se zajištČnou zastupitelností dalším akreditovaným odborníkem).

1 den/ 2 kredity za každou úþast min. 6x2dny za rok (a` 14 hodin) – celkem 84 hodin/ 20 kreditĤ

Povinný kurz Neodkladná první pomoc.

2 dny/ 4 kredity

Povinný semináĜ Základy zdravotnické legislativy.

1 den/ 2 kredity

Absolvování kurzu Neodkladná první pomoc a semináĜe Základy zdravotnické legislativy není podmínkou pro ukonþení základního kmene. Kurzy lze absolvovat i bČhem specializovaného výcviku. Podmínkou pro ukonþení základního kmene je splnČní všech požadavkĤ stanovených vzdČlávacím programem, zakonþeného ovČĜením znalostí (pohovorem se školitelem a testem na akreditovaném pracovišti). Povinná praxe v základním kmeni oboru Klinická logopedie Povinná praxe Povinná praxe pod odborným vedením klinického logopeda probíhá pĜi výkonu povolání (plný pracovní úvazek) z toho

musí být absolvovány na akreditovaném pracovišti

Poþet mČsícĤ 18 min. 3 týdny

na ambulantním logopedickém pracovišti, které poskytuje své služby dČtským i dospČlým pacientĤm s poruchami komunikace

min. 1 týden (40 hodin)

na logopedickém pracovišti lĤžkového oddČlení (nebo v léþebnČ), které poskytuje své služby dČtským i dospČlým pacientĤm souvisejících lékaĜských oborĤ

min. 2 týdny (80 hodin) 20 kreditĤ

122

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

2.2 Vlastní specializovaný výcvik v oboru Klinická logopedie – minimálnČ 18 mČsícĤ Postup do specializovaného výcviku je podmínČn splnČním všech požadavkĤ stanovených pro výcvik v rámci základního kmene. Úþast na vzdČlávacích aktivitách pĜi specializovaném výcviku v oboru Klinická logopedie Kurzy, semináĜe


Specializaþní kurz ve specializovaném výcviku je pokraþováním teoretické pĜípravy, kterou logoped v dobČ specializaþní pĜípravy musí absolvovat. Cílem specializaþního kurzu je: - inovace a rozšiĜování základních teoretických znalostí z oblasti vrozených i získaných vad a poruch komunikace v oboru Klinická logopedie a souvisejících lékaĜských i nelékaĜských oborech, - aplikace teoretických postupĤ do klinické praxe.

5 dní/ 10 kreditĤ

Povinné jednodenní teoretické semináĜe bČhem specializaþního vzdČlávání poĜádané akreditovaným zaĜízením 1 x v každém semestru.

1 den/ 2 kredity za každou úþast

Povinná úþast na - vybraných inovaþních kurzech, konaných na akreditovaných pracovištích za spoluúþasti profesní organizace AKL ýR (s minimálním poþtem úþastnických míst 20, pod vedením akreditovaného školitele (se zajištČnou zastupitelností dalším akreditovaným odborníkem), - další výbČrové odborné akce, poĜádané IPVZ, AKL ýR, ýSL JEP, a jiných odborných spoleþností.

min. 6x2dny za rok (a` 14 hodin) – celkem 84 hodin 20 kreditĤ

Certifikované kurzy v dílþích oblastech klinické logopedie.

dle vyhlášky

Povinná praxe pĜi specializovaném výcviku v oboru Klinická logopedie Povinná praxe Povinná praxe probíhá pĜi výkonu povolání pod odborným vedením klinického logopeda se specializovanou zpĤsobilostí a s nejménČ pČtiletou praxí z toho

musí být absolvovány na akreditovaném pracovišti

Poþet mČsícĤ 18 min. 3 týdny

odborná stáž na specializovaném ambulantním nebo lĤžkovém pracovišti

min. 1 týden (40 hodin) 10 kreditĤ

specializaþní stáž na specializovaném akreditovaném pracovišti (ambulance i lĤžkové odd.)

min. 2 týdny (80 hodin) 20 kreditĤ

G

ČÁSTKA 8

123

VĚSTNÍK MZ ČR

Doporuþená doplĖková praxe PracovištČ

Délka trvání

Praxe dle vlastní volby na pracovištích klinické logopedie s odlišným odborným zamČĜením než je zamČĜení vlastního pracovištČ, která vhodnČ doplní praxi a stáže na klinických pracovištích podle zadání logbooku.

min. 1 týden 10 kreditĤ

Úþastník specializaþního vzdČlávání musí získat celkem minimálnČ 60 kreditĤ, které mu umožní pĜistoupit k atestaþní zkoušce.

3 Rozsah požadovaných teoretických znalostí, praktických dovedností a seznam výkonĤ Nedílnou souþástí vzdČlávacího programu je vedení záznamu o provedených výkonech (logbook) v rámci celé odborné praxe. Seznam výkonĤ a jejich þetnost je stanoven jako minimální tak, aby úþastník specializaþního vzdČlávání ovládal problematiku profese klinického logopeda teoreticky i prakticky. 3.1 Rozsah požadovaných teoretických znalostí, praktických dovedností a výkonĤ prokazatelných na konci základního kmene Cílem základního kmene je získat:

základní znalost organizaþní struktury a organizace práce ve státních i nestátních zdravotnických zaĜízeních, základní teoretické znalosti a praktické dovednosti v klinické logopedii, základní terapeutické dovednosti, nezbytné pro zvládnutí základní samostatné terapeutické práce v klinické logopedii s pacienty všech vČkových skupin, teoretické znalosti spoleþné všem specifickým oblastem klinické logopedie, teoretické základy pro efektivní komunikaci s odborníky pĜíbuzných lékaĜských a dalších zdravotnických oborĤ, znalost specifických právních a etických otázek vztažených k praxi klinického logopeda.

3.1.1

Teoretické znalosti

Vedle znalostí a dovedností, které získal bČhem základního vysokoškolského studia, musí logoped rozšíĜit a prohloubit, pĜípadnČ novČ získat, tyto teoretické znalosti: a)

poruchy hlasu

anatomie hlasového a dýchacího ústrojí, fyziologie a patologie tvorby hlasu, fyziologie mluvního a zpČvního hlasu, základní rozdČlení poruch hlasu;

b) poruchy Ĝeþi

124

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

anatomie a fyziologie Ĝeþového ústrojí, zpČtnovazebné mechanismy a funkce CNS ve vztahu k Ĝeþi, koordinace Ĝeþových funkcí CNS, dominance a lateralita funkcí, fyziologie a patofyziologie tvorby hlásek, vývoj dČtské Ĝeþi, poruchy vývoje Ĝeþi (opoždČný vývoj Ĝeþi, vývojová dysfázie), poruchy vývoje mluvních funkcí (dyslalie, palatolalie, rhinolalie), poruchy Ĝeþi pĜi organických zmČnách mluvidel, symptomatické poruchy Ĝeþi u organických poruch CNS (DMO, LMD, dysarthrie), poruchy gnostických a fatických funkcí, poruchy plynulosti Ĝeþi (koktavost, tumultus sermonis);

c) vady a poruchy sluchu

základy anatomie a fyziologie sluchového ústrojí s dĤrazem na centrální složku, sluch v Ĝeþové komunikaci, percepce Ĝeþi (zpracování akustického signálu), vztah sluchu a Ĝeþi ve vývoji a v pozdČjším životČ, patofyziologie sluchového ústrojí – pĜehled onemocnČní, vþetnČ vrozených vad, typy sluchových poruch a vad, základy diagnostiky – audiometrie tónová i slovní, objektivní audiometrie, základy sluchové protetiky – sluchadla, kochleární implantáty, reedukace a edukace sluchu a Ĝeþi u sluchových vad, vþetnČ využití kompenzaþních smyslĤ i náhradních komunikaþních systémĤ;

d) požadované teoretické znalosti ze souvisejících oborĤ

lékaĜské obory - foniatrie – základní diagnostické a diferenciálnČ diagnostické postupy z oblasti vad a poruch sluchu a Ĝeþi, základy sluchové protetiky, - audiologie – základy objektivních a subjektivních diagnostických metod (zejména závČry z nich vyplývající pro vlastní klinickou praxi), - neurologie – fyziologie a anatomie CNS, vývoj, poruchy vývoje a onemocnČní CNS, základní diagnostické a diferenciálnČ diagnostické postupy, - (fatické poruchy, kognitivní poruchy, poruchy Ĝeþové komunikace v dĤsledku traumat hlavy, degenerativní onemocnČní CNS );

nelékaĜské obory - klinická psychologie – problematika Ĝeþové komunikace a jejích poruch, základy diagnostiky a terapie (individuální i rodinné), - lingvistika – obecné základy (pro þeský jazyk), - fonetika – obecné základy (normy pro þeský jazyk), - fonologie – obecné základy (pro þeský jazyk),

G

ČÁSTKA 8

VĚSTNÍK MZ ČR

125

speciální pedagogika – mimo vlastní specializace má uchazeþ podrobnČ znát i další speciálnČ – pedagogické obory, týkající se symptomatických poruch Ĝeþi (somatopedie, tyflopedie, etopedie a psychopedie), - somatologie – orientaþní znalost bČžných fyziologických hodnot, tČlesného rĤstu, pohlavních odlišností a pohlavního zrání, - biologie – biologie stárnutí, znalost fyziologie a patofyziologie smyslových orgánĤ, - etické otázky klinické logopedie – etické otázky logopedické diagnostiky, logopedické terapie a speciálnČ pedagogického poradenství, mlþenlivost v klinické logopedické praxi; -

3.1.2

Praktické znalosti a dovednosti

Edukace, reedukace a rehabilitace poruch Ĝeþi a vad a poruch sluchu je hlavní pracovní náplní v oboru Klinické logopedie. Klinický logoped musí plnČ prakticky i teoreticky ovládat všechny standardní terapeutické postupy pro jednotlivé diagnózy v oblasti vad a poruch sluchu a poruch Ĝeþi (viz teoretická þást). Na základČ výsledkĤ diagnostiky sestavuje individuální edukaþní, reedukaþní nebo rehabilitaþní plán. Uchazeþ má dále mít znalosti ze zdravotnické legislativy, organizace a systému zdravotní péþe, znalosti základĤ lékaĜské etiky, znalosti základní dokumentace oborĤ (chorobopis, zprávy, povinná hlášení, statistiky), znalosti poþítaþové techniky a její využití pro dokumentaci, získávání informací i terapii. Požadované výkony – LOGBOOK

Komplexní vyšetĜení dítČte s poruchou komunikace (všechny vČkové stupnČ), základní hodnocení celkového vývoje dítČte (Ĝeþ, celkové komunikaþní schopnosti, motorika, vizuální i akustické percepce, úroveĖ grafomotoriky). Komplexní vyšetĜení dospČlého s poruchou komunikace. Komplexní vyšetĜení v rámci diferenciální diagnostiky bez vČkového omezení (kognitivní funkce, úroveĖ komunikaþních schopností). Cílené vyšetĜení u dČtí a dospČlých (dle vlastního výbČru). VyšetĜení sluchové percepce standardizovaným testem (viz literatura), interpretace a dokumentace výsledkĤ. VyšetĜení hrubé a jemné motoriky s dĤrazem na motoriku mluvidel speciálními testy, interpretace a dokumentace výsledkĤ. VyšetĜení laterality standardizovaným testem (viz literatura), interpretace a dokumentace výsledkĤ. VyšetĜení porozumČní Ĝeþi (standardními i specifickými testy dle jejich dostupnosti na pracovišti – viz literatura). VyšetĜení vlastní produkce Ĝeþi:

126

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

hodnocení úrovnČ rozvoje Ĝeþi podle jazykových rovin (nebo jinou strukturovanou klasifikací), - podrobné vyšetĜení artikulace a jeho dokumentace, - vyšetĜení a vyhodnocení stupnČ poruchy plynulosti Ĝeþi (balbutiogram). -

Do ukonþení základního kmene specializaþní pĜípravy by mČl uchazeþ provést nejménČ polovinu požadovaného poþtu výkonĤ, uvedených v logbooku. Absolvování základního kmene specializaþní pĜípravy je ukonþeno hodnocením školitele a ovČĜením znalostí (testem). Potvrzení o úspČšném ukonþení základního kmene se zapisuje do prĤkazu odbornosti. 3.2 Rozsah teoretických znalostí, praktických dovedností a výkonĤ prokazatelných na konci specializaþního vzdČlávání v klinické logopedii 3.2.1


a) poruchy hlasu

prevence poruch hlasu a principy hlasové hygieny u dČtí a dospČlých, hlas v edukaci a rehabilitaci poruch Ĝeþi a vad a poruch sluchu ve vztahu k profesi klinického logopeda; b) poruchy Ĝeþi

poruchy vývoje poznávacích þinností (specifické poruchy uþení – dyslexie, dysortografie, dyskalkulie, dyspraxie, dysgnozie, dysmuzie), poruchy Ĝeþi pĜi psychiatrických onemocnČních (pervazivní vývojové poruchy), poruchy Ĝeþové komunikace pĜi demencích; c) vady a poruchy sluchu

základy diagnostiky – audiometrie tónová i slovní, objektivní audiometrie, základy sluchové protetiky – sluchadla, kochleární implantáty, reedukace a edukace sluchu a Ĝeþi u sluchových vad, vþetnČ využití náhradních komunikaþních smyslĤ; d) požadované teoretické znalosti ze souvisejících oborĤ

lékaĜské obory - audiologie – základy objektivních a subjektivních diagnostických metod (zejména závČry z nich vyplývající pro vlastní klinickou praxi), - neurologie – základy klinické diagnostiky a terapie pĜi poruchách fatických funkcí, základy klinické diagnostiky a terapie motorických Ĝeþových funkcí, základy klinické diagnostiky a terapie kognitivnČ-komunikaþních poruch, základy diagnostiky a terapie dysfagie, - geriatrie – poruchy komunikace související s poruchami sluchu a demencemi ve stáĜí,

G

ČÁSTKA 8

VĚSTNÍK MZ ČR

127

endokrinologie – onemocnČní žláz s vnitĜní sekrecí, ovlivĖující hlas, Ĝeþ a psychické funkce, - genetika – problematika týkající se patologie Ĝeþové komunikace, dČdiþnost sluchových a rozštČpových vad, nelékaĜské obory - lingvistika – obecné základy (podrobnČ pro þeský jazyk), - speciální pedagogika – mimo vlastní specializace má uchazeþ podrobnČ znát i další speciálnČ-pedagogické obory, týkající se symptomatických poruch Ĝeþi (somatopedie, tyflopedie, etopedie a psychopedie). -

3.2.2

Praktické znalosti a dovednosti

a) poruchy hlasu

subjektivní hodnocení kvality hlasu a náhradního hlasu, (veškeré diagnostické i terapeutické postupy spadají do kompetence lékaĜe-foniatra); b) poruchy Ĝeþi, vady a poruchy sluchu

diagnostika a diferenciální diagnostika poruch komunikace: - v oblasti poruch Ĝeþi je provádČna standardními i nestandardními vyšetĜovacími postupy a testy. Jejich vyhodnocení, interpretaci a dokumentaci musí klinický logoped ovládat plnČ teoreticky i prakticky u dČtských i dospČlých pacientĤ, - v oblasti vad a poruch sluchu provádí diagnostiku lékaĜ-foniatr, který je koordinátorem terapeutického týmu, - logoped se jako þlen pracovního týmu podílí zejména na vyšetĜení aktuálního stupnČ vývoje Ĝeþi a celkové schopnosti komunikovat; c) požadované výkony na konci specializaþního studia – Logbook

vyšetĜení fatických funkcí a vyhodnocení pomocí baterie pĜíslušných dostupných testĤ, interpretace a dokumentace výsledkĤ, vyšetĜení demence dostupnými testy, jejich vyhodnocení, interpretace výsledkĤ a jejich dokumentace, odborné pedagogické posouzení školní zralosti a školního zaĜazení dítČte s poruchou komunikace, zvukový záznam a jeho fonetický pĜepis, základy práce s audiovizuální technikou – videozáznam, prezentace (PowerPoint) – aktivní úþast na semináĜi (základy práce s poþítaþovou technikou), použití softwarového vybavení pracovištČ v terapii (praktické využití v edukaci, reedukaci a rehabilitaci poruch komunikace u dČtí i dospČlých).

128

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

Požadované výkony – LOGBOOK

Komplexní vyšetĜení komunikaþních schopností dítČte s poruchou komunikace (všechny vČkové stupnČ), základní hodnocení celkového vývoje dítČte (pĜesný popis obsahové i formální úrovnČ Ĝeþi, celkové komunikaþní schopnosti, motorika, vizuální i akustické percepce, úroveĖ grafomotoriky). Komplexní vyšetĜení komunikaþních schopností dospČlého s poruchou komunikace (vþetnČ pĜesného popisu obsahové i formální stránky Ĝeþi). Komplexní vyšetĜení v rámci diferenciální diagnostiky bez vČkového omezení (kognitivní funkce, úroveĖ komunikaþních schopností). Cílené vyšetĜení u dČtí a dospČlých (dle vlastního výbČru). VyšetĜení sluchové percepce standardizovaným testem (viz literatura), interpretace a dokumentace výsledkĤ. VyšetĜení hrubé a jemné motoriky s dĤrazem na motoriku mluvidel speciálními testy, interpretace a dokumentace výsledkĤ. VyšetĜení laterality standardizovaným testem (viz literatura), interpretace a dokumentace výsledkĤ. VyšetĜení porozumČní Ĝeþi (standardními i specifickými testy dle jejich dostupnosti na pracovišti – viz literatura). VyšetĜení vlastní produkce Ĝeþi - hodnocení úrovnČ rozvoje Ĝeþi podle jazykových rovin (nebo jinou strukturovanou klasifikací), - podrobné vyšetĜení artikulace a jeho dokumentace, - vyšetĜení a vyhodnocení stupnČ poruchy plynulosti Ĝeþi (balbutiogram). VyšetĜení fatických funkcí a vyhodnocení pomocí baterie pĜíslušných dostupných testĤ, (viz literatura), interpretace a dokumentace výsledkĤ. VyšetĜení demence dostupnými testy, jejich vyhodnocení, interpretace výsledkĤ a jejich dokumentace. Zvukový záznam a jeho fonetický pĜepis. Základy práce s audiovizuální technikou – videozáznam. Prezentace (PowerPoint) – aktivní úþast na semináĜi (základy práce s poþítaþovou technikou). Použití softwarového vybavení pracovištČ v terapii (praktické využití v edukaci, reedukaci a rehabilitaci poruch komunikace u dČtí i dospČlých).

Požadované výkony – LOGBOOK

Poþet

Komplexní vyšetĜení dítČte s poruchou komunikace (všechny vČkové stupnČ)

40 vyšetĜení

Komplexní vyšetĜení dospČlého s poruchou komunikace

10 vyšetĜení

Komplexní vyšetĜení v rámci diferenciální diagnostiky bez vČkového omezení

20 vyšetĜení

Cílené vyšetĜení u dČtí a dospČlých (dle vlastního výbČru)

10 vyšetĜení

G

ČÁSTKA 8

129

VĚSTNÍK MZ ČR

VyšetĜení sluchové percepce standardizovaným testem

20 vyšetĜení

VyšetĜení hrubé a jemné motoriky

20 vyšetĜení

VyšetĜení laterality standardizovaným testem

20 vyšetĜení

VyšetĜení porozumČní Ĝeþi standardními i specifickými testy

20 vyšetĜení

VyšetĜení vlastní produkce Ĝeþi

20 vyšetĜení

VyšetĜení fatických funkcí pomocí dostupných testĤ

20 vyšetĜení

VyšetĜení demence dostupnými testy

5 vyšetĜení

Zvukový záznam a jeho fonetický pĜepis

5 záznamĤ

Základy práce s audiovizuální technikou – videozáznam

5 záznamĤ

Prezentace (PowerPoint) – aktivní úþast na semináĜi

1 prezentace

Použití softwarového vybavení pracovištČ v terapii

5 výkonĤ

Seznam požadovaných výkonĤ, pĜedložený ke zkoušce v oboru Klinická logopedie musí obsahovat evidenþní þíslo a datum provedeného výkonu.

Z dokumentace musí být jasné, že výkon provedl logoped ve specializaþním vzdČlávání, který tyto údaje pĜedkládá. Seznamy musí být ovČĜeny a podepsány vedoucím pracovištČ, na kterém byly výkony provedeny. Podrobnosti k požadovaným výkonĤm jsou uvedeny ve vzdČlávacím programu.

4 Hodnocení specializaþního vzdČlávání a) PrĤbČžné hodnocení školitelem – školitel pravidelnČ a prĤbČžnČ provČĜuje teoretické

znalosti a praktické dovednosti úþastníka specializaþního vzdČlávání, provádí pravidelnČ v šestimČsíþních intervalech záznam o absolvované praxi (konkrétních þinnostech na pracovišti) v prĤkazu odbornosti a logbooku. Záznam o ukonþení základního kmene se provádí v prĤkazu odbornosti. b) PĜedpoklad pĜístupu k atestaþní zkoušce

absolvování povinné praxe a její zhodnocení v logbooku a indexu specializaþní pĜípravy (prĤkazu odbornosti), absolvování povinných vzdČlávacích akcí – záznam v indexu specializaþní pĜípravy (prĤkazu odbornosti), pĜedložení seznamu výkonĤ v logbooku potvrzené školitelem, pĜedložení písemné práce (3 kazuistiky), písemný test (nejménČ 56 bodĤ, t.j.úspČšnost nejménČ 80 %), získání minimálnČ 60 kreditĤ za celou dobu specializaþního vzdČlávání.

c) Vlastní atestaþní zkouška – probíhá dle § 6 – § 7 vyhlášky þ. 189/2009 Sb.

þást praktická – pĜímá práce s pacientem (ukázka terapeutického postupu pacienta s konkrétní dg.),

130

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

þást teoretická – 3 odborné otázky: - logopedická diagnostika a terapie dČtí a dospívajících s poruchami komunikace, - logopedická diagnostika a terapie dospČlých s poruchami komunikace, - základy anatomie, fyziologie, patologie a patofyziologie v oblasti poruch komunikace u dČtí i dospČlých.

5 Profil absolventa Po absolvování specializaþního vzdČlávání je k samostatnému výkonu povolání bez odborného dohledu. 5.1 Charakteristika þinností, pro vzdČlávání získal zpĤsobilost

které

klinický

absolvent

logoped

oprávnČn

specializaþního

Za výkon povolání klinického logopeda bez odborného dohledu se považuje þinnost v souladu s § 124 vyhl. þ. 55/2011 Sb., o þinnostech zdravotnických pracovníkĤ a jiných odborných pracovníkĤ. Klinický logoped je oprávnČn samostatnČ zajišĢovat specializovanou péþi o dČti a dospČlé s poruchami a vadami komunikaþního procesu:

provádí logopedickou diagnostiku a diferenciální diagnostiku pro další léþebnou þinnost a výsledky postupuje dalších odborníkĤm, provádí léþbu a rehabilitaci všech poruch a vad Ĝeþi, sluchu a hlasu dČtí a dospČlých, provádí logopedickou prevenci, výchovu a poradenství s cílem dosažení kvalitního vývoje komunikaþních dovedností, školí zdravotnické pracovníky v oblasti komunikativních možností pĜi poškození centrálního nervového systému, odbornČ vede logopedy, provádí poradenskou þinnost v oblasti péþe o zdravý vývoj Ĝeþi, provádí konziliární a posudkovou þinnost.

Do doby získání specializované zpĤsobilosti (atestaþní zkoušky) vykonává logoped uvedené þinnosti pouze pod odborným dohledem školitele. Dále je klinický logoped oprávnČn k provádČní þinností zdravotnického pracovníka v souladu s § 3, odst. 1, 2 a § 41 zákona 96/2004 Sb.

6 Charakteristika akreditovaných zaĜízení a pracovišĢ VzdČlávací instituce, zdravotnická zaĜízení a pracovištČ zajišĢující výuku úþastníkĤ specializaþního vzdČlávání musí být akreditovány dle ustanovení § 45 zákona þ. 96/2004 Sb. Tato zaĜízení musí úþastníkovi zajistit absolvování specializaþního vzdČlávání dle pĜíslušného vzdČlávacího programu. Minimální kritéria akreditovaných zaĜízení jsou dána splnČním odborných, provozních, technických a personálních pĜedpokladĤ.

ČÁSTKA 8

G

VĚSTNÍK MZ ČR

131

6.1 Akreditovaná zaĜízení a pracovištČ 6.1.1


Požadavky pro akreditaci praktické þásti vzdČlávacího programu Odborná kvalifikace školitele 1) Specializace v oboru klinická logopedie. 2) Registrace (osvČdþení k výkonu nelékaĜského zdravotnického povolání bez odborného dohledu). 3) Pedagogické schopnosti (jsou dány absolutoriem základního pregraduálního studia na pedagogických fakultách univerzit). 4) Minimální pracovní úvazek školitele na pracovišti, kde bude poskytována praktická výuka, þiní 0,5. Personální zajištČní: x Pokud je na pracovišti zamČstnán pouze 1 klinický logoped ve funkci školitele, uvede pracovištČ v žádosti jméno osoby, která pĜebírá funkci školitele a vykonává odborný dohled po dobu nepĜítomnosti školitele na pracovišti, pĜesáhne–li tato doba 1 mČsíc. x Vybavení základními audiovizuálními, diagnostickými a dalšími pomĤckami,



které umožĖují kvalifikované a souþasným požadavkĤm odpovídající provádČní zdravotnické þinnosti klinického logopeda. x K dispozici je uþebna nebo prostor, který mĤže být využit jako seminární místnost s kapacitou nejménČ 10 osob. x Na pracovišti je dostupná základní souþasná odborná literatura (povinná literatura je uvedena ve vzdČlávacím programu). x Vybavení poþítaþovou technikou (s možností komunikace pĜes internet). Charakter pracovištČ x PracovištČ klinické logopedie (samostatné ZZ nebo jako souþást vČtšího lĤžkového nebo ambulantního zdravotnického zaĜízení nebo léþebny). x Poskytování zdravotní péþe v oboru Klinická logopedie. x Souþástí teoretické i praktické výuky je problematika bezpeþnosti a ochrany


zdraví pĜi práci, hygieny práce a požární ochrany, vþetnČ ochrany pĜed ionizujícím záĜení. x Výuka k bezpeþné a zdraví neohrožující práci vychází z požadavkĤ platných právních a ostatních pĜedpisĤ k zajištČní bezpeþnosti a ochrany zdraví pĜi práci. x Požadavky jsou doplnČny informacemi o rizicích možných ohrožení v souvislosti s vykonáváním praktické výuky, vþetnČ informací vztahujících se k opatĜením na ochranu pĜed pĤsobením zdrojĤ rizik.

132

VĚSTNÍK MZ ČR

6.1.2


G

ČÁSTKA 8

Požadavky pro akreditaci teoreticko – praktické þásti programu Odborná kvalifikace školitele: 1) Specializace v oboru klinická logopedie – specializovaná zpĤsobilost v pĜíslušném oboru. 2) NejménČ 5 let praxe na klinickém logopedickém pracovišti. 3) Registrace – osvČdþení k výkonu nelékaĜského zdravotnického povolání bez odborného dohledu. Personální zajištČní: x Na akreditovaném pracovišti musí být zamČstnán alespoĖ 1 klinický logoped s registrací a nejménČ pČtiletou klinickou praxí na plný úvazek. x Pedagogické schopnosti. x Doklady o odborné, specializované i pedagogické zpĤsobilosti. x Vybavení základními audiovizuálními, diagnostickými a dalšími pomĤckami,



které umožĖují kvalifikované a souþasným požadavkĤm odpovídající provádČní zdravotnické þinnosti klinického logopeda. x K dispozici je uþebna nebo prostor, který mĤže být využit jako seminární místnost s kapacitou nejménČ 6 osob. x Na pracovišti je dostupná základní souþasná odborná literatura (povinná literatura je uvedena ve vzdČlávacím programu). x Vybavení poþítaþovou technikou (s možností komunikace pĜes internet). Charakter pracovištČ: x PracovištČ klinické logopedie (samostatné ZZ nebo jako souþást vČtšího lĤžkového nebo ambulantního zdravotnického zaĜízení nebo léþebny). x Poskytování zdravotní péþe v oboru Klinická logopedie. x Souþástí teoretické i praktické výuky je problematika bezpeþnosti a ochrany


6.1.3


zdraví pĜi práci, hygieny práce a požární ochrany, vþetnČ ochrany pĜed ionizujícím záĜení. x Výuka k bezpeþné a zdraví neohrožující práci vychází z požadavkĤ platných právních a ostatních pĜedpisĤ k zajištČní bezpeþnosti a ochrany zdraví pĜi práci. x Požadavky jsou doplnČny informacemi o rizicích možných ohrožení v souvislosti s vykonáváním praktické výuky, vþetnČ informací vztahujících se k opatĜením na ochranu pĜed pĤsobením zdrojĤ rizik. Požadavky pro akreditaci teoretické þásti programu Odborná kvalifikace školitele: 1) Specializace v oboru Klinická logopedie. 2) NejménČ 5 let praxe na pracovišti klinické logopedie. 3) Publikaþní a pedagogická þinnost v oboru. 4) ZajištČná spolupráce s dalšími odborníky v oboru (v rámci pracovištČ s lékaĜi souvisejících odborností nebo smluvnČ zajištČná dohoda o spolupráci s dalšími klinickými logopedy, kteĜí splĖují požadavky na odbornost školitele). x OsvČdþení k výkonu nelékaĜského zdravotnického povolání bez odborného dohledu (registrace MZ ýR). x Pedagogické schopnosti. x Doklady o odborné, specializované zpĤsobilosti.

ČÁSTKA 8

G

133

VĚSTNÍK MZ ČR

x Pedagogická zpĤsobilost v klinické logopedii je dána základním typem

pregraduálního studia i charakterem pracovní þinnosti. Materiální a technické vybavení

x PracovištČ disponuje prostorovým i organizaþním zázemím pro poĜádání kurzĤ,

má k dispozici uþebny a seminární místnosti. Musí být vybaveno poþítaþem, výukovými pomĤckami (dataprojektor apod.) a musí mít pĜístup na internet. x K dispozici je základní souþasná odborná literatura. x Souþástí teoretické i praktické výuky je problematika bezpeþnosti a ochrany



7 Program povinných kurzĤ, stáží, semináĜĤ 7.1 Charakteristika vzdČlávacích aktivit I. 7.1.1

Program kurzu Neodkladná první pomoc

PĜedmČt


Náhlá zástava krevního obČhu, incidence, diagnóza, základní a rozšíĜená neodkladná resuscitace vþetnČ defibrilace (Basic Life Support a Advanced Cardiac Life Support).

1

BezvČdomí nejasného pĤvodu, kĜeþe, synkopa; náhlé cévní mozkové pĜíhody, diagnostické postupy, terapeutické okno, trombolýza systémová, intraarteriální.

1

Dušnost, hlavní pĜíþiny: respiraþní etiologie – astma bronchiale, status astmaticus, inhalaþní trauma atd., kardiovaskulární etiologie – kardiální selhávání, astma cardiale, edém plic, embolie plicnice, zvláštní stavy: tonutí a utonutí, strangulace atd., diagnóza, dif. dg., terapeutické postupy, principy umČlé plicní ventilace.

1

Bolesti na hrudi, akutní koronární syndrom, principy a indikace trombolýzy, PTCA (Percutaneous Transluminal Coronary Angioplasty), závažné dysrytmie a terapeutické pĜístupy.

1

Traumatologie – tČžké úrazy, úraz hlavy, páteĜe, hrudníku, dutiny bĜišní, konþetin, polytrauma, poranČní el. proudem, termická poranČní, hlavní zásady ATLS (Advanced Trauma Life Support).

1

Šok, diagnóza, klasifikace, pĜíþiny, terapeutické pĜístupy.

1

Hromadný výskyt ranČných, hlavní zásady BATLS (Battlefield Advanced Trauma Life Support).

1/2

Integrovaný záchranný systém a krizová logistika.

1/2

Zvláštnosti urgentních stavĤ u dČtí.

1

Extramurální porod, péþe o novorozence a matku, gynekologické akutní stavy.

0

134

VĚSTNÍK MZ ČR

G

Praktická výuka.

4

OvČĜení znalostí testem.

1

Celkem

ČÁSTKA 8

13

Personální a technické zabezpeþení kurzu Neodkladná první pomoc Personální zabezpeþení x LékaĜi se specializovanou zpĤsobilostí nebo zvláštní odbornou zpĤsobilostí v oboru urgentní

medicína a praxí nejménČ 5 let v oboru, pĜípadnČ se specializovanou zpĤsobilostí ve vyuþované problematice. x Garant kurzu má nejvyšší vzdČlání v oboru a nejménČ 10 let praxe výkonu povolání lékaĜe v oboru specializace. x Úþastníci kurzu obdrží souþasnČ s pozvánkou do kurzu na CD uþební texty LékaĜská první pomoc k seznámení s tématy, což umožní ve stanovené dobČ probrat tak rozsáhlou a nároþnou problematiku. Technické zabezpeþení x Uþebna pro teoretickou výuku s pĜíslušným vybavením. x Uþebna pro praktickou výuku s vybavením: manekýn (dospČlý, dČtský a novorozenec)

umožĖující praktický nácvik základní i rozšíĜené neodkladné resuscitace se simultánním záznamem sledovaných vitálních funkcí (zejména respiraþních a obČhových) k objektivizaci úþinnosti provádČné resuscitace a možností uložení sledovaných dat do PC a závČreþné vyhodnocení. Model musí umožnit nácvik: - zajištČní prĤchodnosti dýchacích cest pomocí vzduchovodĤ, Combi-tubusu, laryngeálního tubusu, laryngeální masky (vþetnČ intubaþní) a rĤznými technikami tracheální intubace, - umČlé plicní ventilace z plic do plic ústy, pĜes masku, ruþním dýchacím pĜístrojem/ transportním ventilátorem, - nácvik intubace dČtí/novorozencĤ a umČlou plicní ventilaci, - zajištČní prĤchodnosti dýchacích cest koniopunkcí, minitracheotomií (krikotomií), - punkci pneumotoraxu, - zajištČní vstupu do krevního ĜeþištČ – punkci a kanylaci periferní žíly, centrální žíly (subclavia, jugularis int.), v. femoralis a rĤzné techniky intraoseálního pĜístupu, - diagnostiky simulovaných poruch rytmu na kardioskopu a volbu farmakoa elektroimpulzoterapie. x Poþítaþová uþebna pro závČreþné testování znalostí. Pro objektivní hodnocení je nezbytné pracovat alespoĖ s ovČĜeným kvazistandardizovaným testem.

ČÁSTKA 8

G

7.1.2

135

VĚSTNÍK MZ ČR

Program semináĜe Základy zdravotnické legislativy

PĜedmČt LékaĜská etika (etické kodexy, etické chování zdravotníkĤ). Práva a povinnosti pacientĤ, informovaný souhlas. Eutanázie aj. Komunikace s problémovým pacientem.

Minimální poþet hodin 1 1/2

Organizace a Ĝízení zdravotnictví, financování zdravotní péþe.

1

Informace o základních zákonných a provádČcích pĜedpisech ve zdravotnictví.

1

Systém všeobecného zdravotního pojištČní. Vztah lékaĜ (zdravotnické zaĜízení) a pojišĢovny.

1

Druhy, formy a právní postavení zdravotnických zaĜízení.

1/2

Základy kvality péþe a bezpeþí.

1/2

Personální Ĝízení (Zákoník práce, komunikace s ekonomickými institucemi – daĖové pĜiznání, evidence majetku, finanþní toky).

1

Povinnosti zdravotnických pracovníkĤ, práva a povinnosti, vedení a nakládání se zdravotnickou dokumentací, zejména postup lege artis, mlþenlivost.

1

Právní odpovČdnost ve zdravotnictví. Celkem

1/2 8

Personální a technické zabezpeþení semináĜe Základy zdravotnické legislativy Personální zabezpeþení x LektoĜi se znalostí zdravotnického práva a veĜejného zdravotnictví, zejména osoby s právnickým

vzdČláním a profesní zkušeností v oblasti zdravotnického práva v délce alespoĖ 5 let. x Souþástí lektorského týmu mohou být i další osoby, zejména osoby, které mají praxi v oblasti Ĝízení ve zdravotnictví nejménČ 5 let, dále studovali management, aĢ již na vysoké škole nebo v MBA programu, popĜípadČ obdobných oborĤ vysokých škol þi celoživotního vzdČlávání. Technické zabezpeþení x Uþebna pro teoretickou výuku s pĜíslušným vybavením; poskytnutí studijních textĤ Základy

zdravotnické legislativy, event. jiné.

136

VĚSTNÍK MZ ČR

7.1.3

G

Program specializaþního kurzu v klinické logopedii – základní kmen

PĜedmČt


Anatomie, fyziologie a patofyziologie v oblasti ORL a neurologie.

6

Základní teoretické znalosti o souvisejících lékaĜských a nelékaĜských oborech a jejich význam pro klinickou logopedii.

4

Základní diagnostické a diferenciálnČ diagnostické postupy ve foniatrii a klinické logopedii.

10

Základní teoretické znalosti a metodické postupy v klinické logopedii.

20

Celkem

40

Personální a technické zabezpeþení kurzu Personální zabezpeþení x LektoĜi

-

ČÁSTKA 8

lékaĜi ze souvisejících lékaĜských oborĤ, zkušení odborníci v oblasti klinické logopedie s minimálnČ 5 lety praxe v oboru.

Technické zabezpeþení x Uþebna pro teoretickou výuku s pĜíslušným vybavením; poskytnutí studijních textĤ.

G

ČÁSTKA 8

137

VĚSTNÍK MZ ČR

7.2 Charakteristika vzdČlávacích aktivit II. Specializaþní kurz v klinické logopedii je v základním kmeni úvodem do souvisejících lékaĜských oborĤ (zejm. foniatrie, neurologie, aj.), a souvisejících nelékaĜských oborĤ (zejm. klinické psychologie). Cílem specializaþního kurzu je získání základních teoretických znalostí z oblasti medicíny (odborná terminologie, anatomie, fyziologie a patofyziologie v oblasti ORL a neurologie), inovace a rozšiĜování základních teoretických znalostí z oblasti vrozených vad i získaných poruch komunikace.

7.2.1

Program specializaþního kurzu v klinické logopedii – specializovaný výcvik

PĜedmČt


RozšiĜující teoretické znalosti o souvisejících lékaĜských a nelékaĜských oborech a jejich význam pro klinickou logopedii (rehabilitace, psychiatrie, geriatrie, další specializované lékaĜské i nelékaĜské obory).

4

RozšiĜující diagnostické a diferenciálnČ diagnostické postupy ve foniatrii a klinické logopedii (dysartrie, afázie, demence, pervazivní vývojové poruchy, vady a poruchy sluchu – kochleární implantáty a další specifické diagnózy).

16

RozšiĜující teoretické znalosti a metodické postupy v klinické logopedii (dysartrie, afázie, dysfagie, demence, pervazivní vývojové poruchy, vady a poruchy sluchu – kochleární implantáty a další specifické diagnózy).

20

Celkem

40

Personální a technické zabezpeþení kurzu Personální zabezpeþení x LektoĜi

-

lékaĜi ze souvisejících lékaĜských oborĤ, zkušení odborníci v oblasti klinické logopedie s minimálnČ 5 lety praxe v oboru, specialisté ze souvisejících lékaĜských i nelékaĜských oborĤ.


7.3 Charakteristika vzdČlávacích aktivit III. Specializaþní kurz ve specializovaném výcviku je pokraþováním teoretické pĜípravy, kterou logoped v dobČ specializaþní pĜípravy musí absolvovat. ZávČreþné teoretické a praktické poznatky pak shrnuje specializaþní stáž v délce 2 týdny v posledním semestru pĜed atestací.

138

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

Cílem specializaþního kurzu je

inovace a rozšiĜování teoretických znalostí z oblasti vrozených vad i získaných poruch komunikace, aplikace nových teoretických postupĤ do klinické praxe, specifika práce v rezortu zdravotnictví (základní pregraduální studium v ýR probíhá na pedagogických fakultách univerzit).

7.3.1

Program specializaþních semináĜĤ v klinické logopedii Minimální poþet hodin

PĜedmČt Specializovaná témata ze souvisejících lékaĜských a nelékaĜských oborĤ.

4

Aktuální a navazující témata z oblasti klinické logopedie.

4

Celkem

8

Personální a technické zabezpeþení kurzu Personální zabezpeþení x LektoĜi – zkušení odborníci v oblasti klinické logopedie, s minimálnČ 5 lety praxe v oboru.


7.3.2

Program odborné stáže v klinické logopedii v základním kmeni

PĜedmČt


Úvod do klinické praxe, základy organizace práce, vedení dokumentace.

20

Základní diagnostické a terapeutické postupy (dle konkrétních dg.) na lĤžkovém i ambulantním odd., pĜíp. léþebnČ.

100

Celkem

120

Personální a technické zabezpeþení stáže Personální zabezpeþení x Pracovníci akreditovaného pracovištČ se specializovanou zpĤsobilostí a s nejménČ pČtiletou praxí

v oboru klinická logopedie. Technické zabezpeþení x Uþebna pro teoretickou výuku s pĜíslušným vybavením. x Pracovna klinického logopeda, standardnČ vybavená diagnostickými i terapeutickými materiály

a s odpovídajícím technickým i sociálním zázemím.

Cílem odborné stáže v základním kmeni je získání základních praktických znalostí a dovedností v pĜímé praxi s dČtskými i dospČlými pacienty na pracovišti se specializovaným ambulantním i lĤžkovým oddČlením.

ČÁSTKA 8

G

7.3.3

139

VĚSTNÍK MZ ČR

Program odborné stáže v klinické logopedii ve speciálním výcviku

PĜedmČt


Pokraþování praktické pĜípravy v klinické praxi na lĤžkovém nebo ambulantním pracovišti klinické logopedie. Specializované pomĤcky a jejich využití v terapii.

10

Další diagnostické a terapeutické postupy v individuální logopedické péþi (dle konkrétních dg.) dle zamČĜení a vybavení pracovištČ. Základy práce ve skupinové terapii. Práce s dospČlou klientelou.

30

Celkem

40

Personální a technické zabezpeþení stáže Personální zabezpeþení x Pracovníci akreditovaného pracovištČ se specializovanou zpĤsobilostí a s nejménČ pČtiletou praxí

v oboru klinická logopedie. Technické zabezpeþení x Uþebna pro teoretickou výuku s pĜíslušným vybavením. x Pracovna klinického logopeda, standardnČ vybavená diagnostickými i terapeutickými materiály


Cílem odborné stáže ve specializovaném výcviku je prohloubení získaných praktických znalostí a dovedností v pĜímé praxi s dČtskými i dospČlými pacienty na pracovišti se specializovaným ambulantním nebo lĤžkovým oddČlením, pĜíp. v léþebnČ.

140

VĚSTNÍK MZ ČR

7.3.4

G

ČÁSTKA 8

Program specializaþní stáže v klinické logopedii ve speciálním výcviku Minimální poþet hodin

PĜedmČt Pokraþování praktické pĜípravy v klinické praxi. Specializované pomĤcky a jejich využití v terapii. Audiovizuální technika a její využití v diagnostice a terapii. Specializovaná pracovištČ – audiologie, foniatrie.

30

Další specifické diagnostické a terapeutické postupy v individuální logopedické péþi (dle konkrétních dg.) na lĤžkovém i ambulantním odd., specializovaného pracovištČ. Základy práce ve skupinové terapii. Práce s dospČlou klientelou vþetnČ hlasových profesionálĤ. PĜíprava vlastní prezentace.

50

Celkem

80

Personální a technické zabezpeþení stáže Personální zabezpeþení x Pracovníci akreditovaného pracovištČ se specializovanou zpĤsobilostí, vlastní pĜednáškovou

a publikaþní þinností, s nejménČ pČtiletou praxí v oboru klinická logopedie. Technické zabezpeþení x Uþebna pro teoretickou výuku s pĜíslušným vybavením. x Pracovna klinického logopeda, standardnČ vybavená diagnostickými i terapeutickými materiály


Specializaþní stáž navazuje na odbornou stáž v základním kmeni, a odbornou stáž ve specializovaném výcviku. Je závČreþným shrnutím všech teoretických znalostí, které logoped po dobu nejménČ 36 mČsícĤ specializaþní pĜípravy získal. Cílem specializaþní stáže je

aktuální doplnČní již získaných teoretických znalostí, aplikace získaných teoretických znalostí v praxi na pracovišti s nejtČžšími vadami a poruchami komunikace (se specializovaným ambulantním i lĤžkovým oddČlením).

ČÁSTKA 8

G

VĚSTNÍK MZ ČR

141

8 Seznam doporuþené literatury ZvýraznČné tituly jsou považovány za základní, ostatní jako doporuþené a rozšiĜující. Doporuþená literatura AMBLER, Z., BEDNAěÍK, J., RģŽIýKA, E. a kol.: Klinická neurologie. I. þást obecná. Triton, s.r.o., Praha, 2004. BAŠTECKÁ, B., GOLDMANN, P.: Základy klinické psychologie. Portál, Praha, 2005. CSEFALVAY, Z. A KOL.: Terapie afázie. Portál, Praha, 2007. CSEFALVAY, Z., TRAUBNER, P.: Afáziológia pre klinickú prax. Osveta, Martin, 1996. CSÉFALVAY, Z., KOŠġÁLOVÁ, M., KLIMEŠOVÁ, M.: Diagnostika a terapie afázie, alexie, agrafie. AKL ýR, Praha, 2003. DLOUHÁ, O.: Vývojová dysfázie – porucha zpracování Ĝeþového signálu. Unitisk, Praha, 2003. DVOěÁK, J.: Logopedický slovník. Logopaedica clinica, Žćár n/S., 1998. GANGALE, D. C.: Rehabilitace v orofaciální oblasti. Grada Publishing a.s., Praha, 2004. HOLMANOVÁ, J.: Raná péþe o dítČ se sluchovým postižením. Septima, Praha, 2002. HOWLIN, P.: Autismus u dospívajících a dospČlých. Portál, Praha, 2005. HRDLIýKOVÁ, D., HRDLIýKA, M.: Demence a poruchy pamČti. Grada Publishing a.s., Praha, 1999. HRDLIýKA, M.,KOMÁREK, V.: DČtský artismus. Portál, Praha, 2004. JAMBģREK, B.: Bilingvální vzdČlávání neslyšících. Septima, Praha, 1998. KEREKRETIOVÁ, A.: Palatolália. UK Bratislava, 1997. KEREKRETIOVÁ, A. Velofaryngeální dysfunkce a palatolalie. Grada Publishing a.s., 2008. KITTEL, A.: Myofunkþní terapie. Grada Publishing a.s., 1999. KOUKOLÍK, F.: Lidský mozek: funkþní systémy, norma a poruchy. Portál, Praha, 2000. KULIŠġÁK, P., LEHEýKOVÁ, H., MIMROVÁ, M., NEBUDOVÁ, J.: Afázie. Triton, Praha, 1997. KULIŠġÁK, P.: Neuropsychologie. Portál, Praha, 2003. LANGMEIER, J., KREJýÍěOVÁ, D.: Vývojová psychologie. Grada Publishing a.s., 2006, 2007, 2008. LAŠġOVKA, M.: Poruchy plynulosti Ĝeþi. Scriptorium, Praha, 1999. LECHTA, V.: Logopedické repetitórium. SPN, Bratislava, 1990. LECHTA, V.: Symptomatické poruchy Ĝeþi u dČtí. Portál, Praha, 2003. LECHTA, V.: Diagnostika narušené komunikaþní schopnosti. Portál, Praha, 2003. LECHTA, V.: Terapie narušené komunikaþní schopnosti. Portál, Praha, 2005. LECHTA, V.: Koktavost. Komplexní pĜístup. Portál, Praha, 2004. + další vydání LECHTA, V.: Diagnostika a terapie koktavosti. Pracovní listy. AKL ýR, Praha, 2004. MATċJýEK, Z.: Dyslexie. SPN Praha, 1988 a další vydání. MIKULAJOVÁ, M., RAFAJDUSOVÁ, I.: Vývinová dysfázia. Vl. nákladem, Bratislava, 1993.

142

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

MIMROVÁ, M.: Afazie. Pracovní listy. Triton, Praha, 1999. NESNÍDALOVÁ, R.: Extrémní osamČlost. Portál, Praha 1995. NEUBAUER, K.: Poruchy Ĝeþové komunikace-diagnostika a terapie. In: Preiss, m. a kol.: Klinická neuropsychologie. Grada Publishing, Praha, 1998, s. 260 - 309.( + další vydání). NEUBAUER, K.: Neurogenní poruchy komunikace u dospČlých. Portál, Praha 2007. NOVÁK, A.: Foniatrie a pedaudiologie I. Poruchy komunikaþního procesu zpĤsobené sluchovými vadami. Unitisk, Praha, 1994. NOVÁK, A.: Foniatrie a pedaudiologie II. Poruchy hlasu u dČtí a dospČlých. Unitisk, Praha, 2000. NOVÁK, A.: Foniatrie a pedaudiologie III. Základy fyziologie a patofyziologie Ĝeþi. Diagnostika a léþba poruch Ĝeþi. Unitisk, Praha, 1997. NOVÁK, A.: Korekce sluchových vad sluchadly. Unitisk, Praha, 1995. NOVÁK, A.: Vývoj dČtské Ĝeþi. Fyziologie, poruchy, diagnostika a léþba. Unitisk, Praha, 1999. OHNESORG, K.: Fonetika pro logopedy. SPN, Praha, 1974. OSTATNÍKOVÁ, D.: Anatómia, fyziologia a patofyziológia reþi. Asklepios, Bratislava, 2003. PALKOVÁ, Z.: Fonetika a fonologie þeštiny. UK Praha, 1994. PREISS, M. a kol.: Klinická neuropsychologie. Grada, Praha, 1998 a další vydání. ěÍýAN, P., KREJýÍěOVÁ, D. a kol.: DČtská klinická psychologie. Grada Publishing, Praha, 4. pĜepracované a rozšíĜené vydání 2006, 2008. SEMAN, M.: Poruchy dČtské Ĝeþi. SZN, Praha, 1956. SOVÁK, M.: Uvedení do logopedie. SPN, Praha, 1978 a další vydání. SOVÁK, M.: Defektologický slovník. SPN, Praha, 1978. SVOBODOVÁ, K.: Logopedická péþe o dČti s kochleárním implantátem. Septima, Praha, 1997. ŠKODOVÁ, E., JEDLIýKA, I., a kol.: Základy klinické logopedie. Portál, Praha, 2003. VOHRADNÍK, M.: Poruchy Ĝeþové komunikace u velofaryngeální insuficience. Scriptorium, Praha, 2001. VYBÍRAL, Z.: Psychologie komunikace. Portál, Praha, 2005. VÝROST, J., SLAMċNÍK, I.: Sociální psychologie. Grada Publishing a.s., 2008, 2009. ZELINKOVÁ, O.: Poruchy uþení. Portál, Praha, 1994 + další vydání. ZELINKOVÁ, O.: Pedagogická diagnostika a individuální vzdČlávací program. Portál, Praha, 2001. CHROBOK,V.,DRŠATA,J. a kol.: Foniatrie. Tobiáš, v tisku – vydání v r. 2011 (þást 1.Hlas, 2.Sluch, 3.ěeþ). Základní – aktuálnČ nejmodernČjší – uþebnice bude zahrnovat nejnovČjší poznatky z oboru foniatrie a souvisejících nelékaĜských oborĤ. ýleny autorského kolektivu jsou i kliniþtí logopedi ( Škodová,E., Neubauer,K.,KonĤpková,Z. a další). Povinná i doporuþená literatura bude prĤbČžnČ aktualizována.

ČÁSTKA 8

G

VĚSTNÍK MZ ČR

143

Testové baterie CSÉFALVAY, Z., KOŠġÁLOVÁ, M., KLIMEŠOVÁ, M.: Diagnostika a terapie afázie, alexie, agrafie. AKL ýR, Praha, 2003. HEDÁNEK, J., ROUBÍýKOVÁ, J.: Dysartrický profil – test 3F. DeskTop Publishing FF UK, Praha, 1997. (Nové vydání Galén, 2010 – v tisku). LECHTA, V.: Diagnostika a terapie koktavosti. Pracovní listy. AKL ýR, Praha, 2004. ŠKODOVÁ, E., MICHEK, F., MORAVCOVÁ, M.: Hodnocení fonematického sluchu u pĜedškolních dČtí. Realia, Ostrava, 1995. MATċJýEK, Z., ŽLAB, Z.: Test laterality. Psychodiagnostika, Brno, 2000 + další vydání. ŽLAB, Z.: Zkouška jazykového citu. Microdata, Ostrava, 1992 + další vydání. Periodika Aktuální periodika z oblasti klinické logopedie, pediatrie, neurologie, ORL a foniatrie, geriatrie, rehabilitaþního lékaĜství a klinické psychologie za posledních 5 let. Internetové odkazy Asociace klinických logopedĤ ýR (AKL ýR) (základní i speciální informace o oboru pro þleny AKL ýR i veĜejnost, anotace a termíny poĜádaných vzdČlávacích akcí, pĜihlášky, anotace odborných školení, semináĜĤ, kongresĤ a sympozií v ýR i ve svČtČ, diskusní fórum, novinky z oboru, odborné literatury i legislativy). www.klinickalogopedie.cz Institut postgraduálního vzdČlávání ve zdravotnictví (IPVZ); (základní informace o vzdČlávacích programech specializaþní pĜípravy jednotlivých odborností, anotace, a termíny poĜádaných akcí, pĜihlášky, termíny specializaþních stáží, termíny atestací, knihovna). www.ipvz.cz Další aktuální internetové odkazy.

144

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

VzdČlávací program specializaþního vzdČlávání v oboru SOUDNÍ TOXIKOLOGIE 1 2 3

4 5 6 7 8

Cíl specializaþního vzdČlávání........................................................................................... 1 144 Minimální požadavky na zaĜazení do specializaþního vzdČlávání................................. 2 145 2.1 Základní þást – pro klinickou a soudní toxikologii – celkem 24 mČsícĤ .................... 2 145 2.2 Vlastní specializovaný výcvik v oboru – minimálnČ 36 mČsícĤ................................. 3 146 Rozsah požadovaných teoretických znalostí, praktických dovedností a seznam výkonĤ................................................................................................................. 4 147 3.1 Rozsah požadovaných teoretických znalostí, praktických dovedností a výkonĤ prokazatelných na konci základní þásti vzdČlávání..................................... 4 147 3.2 Rozsah teoretických znalostí, praktických dovedností a výkonĤ prokazatelných na konci specializovaného výcviku v soudní toxikologii .................. 5 148 Hodnocení specializaþního vzdČlávání ............................................................................. 7 150 Profil absolventa................................................................................................................. 8 151 5.1 Charakteristika þinností, pro které absolvent specializaþního vzdČlávání získal zpĤsobilost ........................................................................................................ 8 151 Charakteristika akreditovaných zaĜízení a pracovišĢ.................................................... 8 151 6.1 Akreditovaná zaĜízení a pracovištČ ............................................................................. 9 152 Program povinných kurzĤ, stáží, semináĜĤ..................................................................... 9 152 7.1 Charakteristika vzdČlávacích aktivit ........................................................................... 9 152 Seznam doporuþené literatury ........................................................................................157 14

1 Cíl specializaþního vzdČlávání Cílem specializaþního vzdČlávání odborných pracovníkĤ v laboratorních metodách v oboru soudní toxikologie je získání specializované zpĤsobilosti osvojením si potĜebných teoretických znalostí, praktických dovedností, návykĤ týmové spolupráce i schopnosti samostatného rozhodování pro þinnosti stanovené vyhláškou þ. 55/2011 Sb., o þinnostech zdravotnických pracovníkĤ a jiných odborných pracovníkĤ.

G

ČÁSTKA 8

145

VĚSTNÍK MZ ČR

2 Minimální požadavky na zaĜazení do specializaþního vzdČlávání Podmínkou pro zaĜazení do specializaþního vzdČlávání v oboru Soudní toxikologie je absolvování vysokoškolského magisterského vzdČlání pĜírodovČdného zamČĜení a získání odborné zpĤsobilosti k výkonu povolání odborného pracovníka v laboratorních metodách dle § 26 zákona þ. 96/2004 Sb., ve znČní pozdČjších právních pĜedpisĤ (dále jen zákon þ. 96/2004 Sb.). Specializaþní vzdČlávání se uskuteþĖuje pĜi výkonu povolání formou: a) celodenní prĤpravy v rozsahu odpovídajícímu stanovené týdenní pracovní doby

podle ustanovení vyplývajícího ze zákona þ. 96/2004 Sb. a zákoníku práce ve znČní pozdČjších právních pĜedpisĤ, b) externí prĤpravy, která se liší od celodenní prĤpravy tak, že doba urþená na praktické zdravotnické þinnosti mĤže být zkrácena nejvýše na polovinu doby stanovené pro celodenní prĤpravu. ÚroveĖ této prĤpravy nesmí být nižší než u celodenní prĤpravy. Za kvalitu a dodržení celkové délky kombinované prĤpravy odpovídá akreditované zaĜízení, resp. školitel. TČžištČ specializaþního vzdČlávání v soudní toxikologii je v praktické þinnosti na toxikologickém pracovišti. Celková délka specializaþního vzdČlávání je minimálnČ 60 mČsícĤ (tj. 5 let). Specializaþní vzdČlávání v oboru Soudní toxikologie má dva stupnČ – sestává z þásti základní se zamČĜením pĜevážnČ na potĜeby klinické toxikologie a ze specializovaného výcviku v soudní toxikologii. 2.1

Základní þást – pro klinickou a soudní toxikologii – celkem 24 mČsícĤ

Povinná praxe Povinná praxe

Poþet mČsícĤ

Úvodní povinná praxe – probíhá ve zdravotnické laboratoĜi oboru, do kterého je uchazeþ zaĜazen

6

Praxe v klinické toxikologii – probíhá v laboratoĜích toxikologických, popĜ. klinické farmakologie, dále v laboratoĜích klinické biochemie aj. podle odborného zamČĜení uchazeþe

18

povinná praxe v toxikologické laboratoĜi a krátkodobá stáž na Toxikologickém informaþním stĜedisku

12

z toho Celkem

doporuþená doplĖková praxe v jiných klinických laboratorních oborech 24

Praxe probíhá na pracovištích schválených pro úþely specializaþního vzdČlávání a jejichž laboratorní provozy mají pĜíslušné vybavení. Praxe, vþetnČ þinností na všech pracovištích, je zaznamenávána a potvrzována v logbooku. Uvedená délka praxe má sloužit k dokonalému osvojení si všech výkonĤ požadovaných v logbooku.

146

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

Úþast na vzdČlávacích aktivitách Kurzy, semináĜe


Povinný kurz Základy klinické toxikologie

2 dny/ 4 kredity

Povinná stáž Základní toxikologická vyšetĜení

3 dny/ 6 kreditĤ

Povinný kurz Neodkladná první pomoc

2 dny/ 4 kredity

Povinný semináĜ Základy zdravotnické legislativy

1 den/ 2 kredity

VýbČrové kurzy ze základĤ klinických laboratorních oborĤ zejména se zamČĜením na humánní biologii, biochemii a fyziologii ve vztahu k intoxikacím, patobiochemii, obecnou toxikologii, farmakologii a toxikologii, prĤmyslovou toxikologii, thanatochemii, toxikologické aspekty mikrobiologie, epidemiologii intoxikací a abuzu návykových látek, diferenciální diagnózu a symptomy intoxikací, základní terapeutická opatĜení pĜi otravách, návykové látky pĜi výkonu povolání a v dopravČ, právní aspekty ve vztahu k toxikologii

neurþeno

Doporuþené kurzy þi semináĜe se zamČĜením napĜ. na nové metody úprav biologických vzorkĤ, imunochemické techniky, separaþní metody, metody hmotnostní spektrometrie, vývoj a validaci nových analyticko-toxikologických metod, základy metrologie a biostatistiky

neurþeno

Absolvování kurzu Neodkladná první pomoc a semináĜe Základy zdravotnické legislativy není podmínkou pro ukonþení základní þásti vzdČlávání, lze je absolvovat i bČhem specializovaného výcviku. Podmínkou pro ukonþení základní þásti specializaþního vzdČlávání je splnČní všech požadavkĤ stanovených vzdČlávacím programem, vþetnČ úspČšného absolvování povinného kurzu Základy klinické toxikologie a ovČĜení znalostí písemným testem. Absolvování základní þásti specializaþního vzdČlání je ukonþeno potvrzením o splnČní veškerých požadavkĤ. Potvrzení o úspČšném absolvování testu a ukonþení základní þásti se zapisuje do prĤkazu odbornosti. SplnČní požadavkĤ praxe v klinické toxikologii je pĜedpokladem pro pokraþování ve specializovaném výcviku v soudní toxikologii a opravĖuje provádČt diagnostická vyšetĜení v oblasti klinické toxikologie a/nebo jednoduchá thanatotoxikologická vyšetĜení pĜi podezĜení na letální intoxikaci v pĜípadČ provedení pitvy do 24 hod. od úmrtí v rámci toxikologické laboratoĜe soudnČlékaĜského pracovištČ nebo diagnostická vyšetĜení v oblasti klinické toxikologie v rámci jiných laboratorních oborĤ (biochemie, pracovní lékaĜství, ochrana veĜejného zdraví apod.). 2.2

Vlastní specializovaný výcvik v oboru – minimálnČ 36 mČsícĤ

Postup do specializovaného výcviku je podmínČn splnČním všech požadavkĤ stanovených pro výcvik v rámci základní þásti.

ČÁSTKA 8

G

147

VĚSTNÍK MZ ČR

Povinná praxe Povinná praxe Praxe v laboratoĜi soudní toxikologie Praxe v laboratoĜi akreditovaného soudnČ lékaĜského pracovištČ s toxikologickou laboratoĜí, þásteþnČ také na pracovišti doporuþeném výborem ýeské spoleþnosti soudního lékaĜství a toxikologie ýLS JEP; tyto laboratoĜe musí disponovat širokým spektrem specializovaných metod, specializovaným kompetentním personálem a potĜebným pĜístrojovým vybavením

Poþet mČsícĤ 36 praxe a stáže dle logbooku

Doporuþená doplĖková praxe PracovištČ

Délka trvání

Praxe dle vlastního uvážení v laboratoĜích s odlišným odborným zamČĜením než je zamČĜení vlastního pracovištČ, napĜ. v laboratoĜích klinické farmakologie, prĤmyslové toxikologie, hygieny práce, v laboratoĜích patologických aj., která vhodnČ rozšíĜí poznatky užiteþné v systematice toxikologických vyšetĜení a pĜi interpretaci nálezĤ

neurþeno

Úþast na vzdČlávacích aktivitách Kurzy, semináĜe


Povinný specializaþní kurz v soudní toxikologii

4 týdny/ 40 kreditĤ

Doporuþené jsou kurzy, semináĜe, konference poĜádané IPVZ, ýLS JEP, ýLK, vysokými školami, AV ýR, odbornými spoleþnostmi v tuzemsku i zahraniþí se vztahem k toxikologii

neurþeno

3 Rozsah požadovaných teoretických znalostí, praktických dovedností a seznam výkonĤ Nedílnou souþástí vzdČlávacího programu je vedení záznamu o provedených výkonech (logbook) v rámci celé odborné praxe. Seznam výkonĤ a jejich þetnost je stanoven jako minimální, aby úþastník specializaþního vzdČlávání zvládl danou problematiku po stránce teoretické i praktické. Potvrzení o absolvování povinných kurzĤ v základní i specializaþní þásti vzdČlávání se zapisuje do prĤkazu odbornosti. 3.1

Rozsah požadovaných teoretických znalostí, praktických dovedností a výkonĤ prokazatelných na konci základní þásti vzdČlávání

Cílem základní þásti je získat: základní praktické dovednosti a teoretické znalosti ve zvoleném oboru, obecné povČdomí o klinických a laboratorních provozech zdravotnických zaĜízení,

148

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

základní orientaci a znalosti nutné pro komunikaci s klinickými a jinými pracovníky požadujícími toxikologická vyšetĜení, znalosti pro efektivní komunikaci s odborníky jiných laboratorních oborĤ, obecné právní znalosti ve vztahu k biomedicínČ.

PotĜebné znalosti

Humánní biologie. Základní tČlesné funkce, zažívací trakt, srdce a obČhový systém, nervový systém, vstupní a vyluþovací cesty xenobiotik. Základy biochemie, klinické chemie, patobiochemie. Základy fyziologie ve vztahu k intoxikacím. Obecná toxikologie. Toxikologie a farmakologie (osud xenobiotik v organismu, základy farmakokinetiky a farmakodynamiky). PĜíznaky otrav, abuzu návykových látek. Volba vhodných toxikologických postupĤ dle stavu pacienta a anamnestických údajĤ. PĜimČĜenost interpretace toxikologických nálezĤ s ohledem na stav pacienta a farmakotoxikologické vlastnosti prokázané noxy. Zacházení s biologickými vzorky v preanalytické i postanalytické fázi, stabilita nox. Základy managementu klinické laboratoĜe, zabezpeþení a Ĝízení kvality. Základy statistiky v biomedicinČ, principy metrologie.

Uchazeþ má dále získat znalosti ze zdravotnické legislativy, organizace a systému zdravotní péþe, základy lékaĜské etiky, psychologie (komunikativní dovednosti), znalosti základní dokumentace oborĤ (chorobopis, zprávy, povinná hlášení, statistiky), znalosti poþítaþové techniky a její využití pro dokumentaci, orientaci ve vČdecké literatuĜe a získávání nových potĜebných informací. 3.2

Rozsah teoretických znalostí, praktických dovedností a výkonĤ prokazatelných na konci specializovaného výcviku v soudní toxikologii

Znalosti v soudní toxikologii zahrnují

Koncepci soudního lékaĜství a s ní související úkoly a odborná náplĖ v soudní toxikologii jako objektivní spoleþenské služby. Legislativní normy ve vztahu k toxikologii. Jedy a bezpeþnost zacházení. Návykové látky, prekurzory, povolení k zacházení, evidence. Alkohol a návykové látky pĜi výkonu povolání, v dopravČ, aktuelní legislativa. Základní fyziologické parametry u þlovČka ve vztahu k intoxikacím. Základy farmakokinetiky a farmakodynamiky. Farmakokinetické kalkulace.

G

ČÁSTKA 8

VĚSTNÍK MZ ČR

149

Vztah molekulární struktury a pĜedpokládaná tvorba metabolitĤ. Toxické úþinky jednotlivých nox významných v toxikologické praxi v souþasnosti. SmČsné otravy a úþinky, indukce a inhibice enzymĤ. Akumulace nox a metabolitĤ, využití alternativních materiálĤ v toxikologii. PĜíznaky intoxikací a abuzu návykových látek. Základní terapeutická opatĜení. Orientace v projevu otrav a závislostí, pitevní nálezy charakteristické pro urþité druhy nox, schopnost posoudit farmakokinetické vztahy a pĤsobení noxy v konkrétním pĜípadČ, návrh toxikologického vyšetĜení, vyžádání vhodného vzorku nebo souboru vzorkĤ za úþelem detekce v laboratorní diferenciální diagnostice, interpretace nálezĤ. Akutní a chronické otravy, abuzus. Adaptace organismu, tolerance. Problém korelace krevních hladin a úþinku. Individuelní odchylky v kinetice i dynamice, faktory vlivu. Znalosti potĜebné pro preanalytickou, analytickou i postanalytickou fázi, povČdomí o stabilitČ nox, konzervaci a uchování vzorkĤ. Thanatotoxikologie. Posmrtné zmČny v organismu. Redistribuþní jevy. Rozkladné produkty. Neotvorba. Toxikologické aspekty mikrobiologie. Schopnost modifikovat anebo vyvíjet a validovat analyticko-toxikologickou metodu podle aktuálních potĜeb a možností. Využití znalostí v toxikologii pro mezioborovou spolupráci v praxi i výzkumu. Management laboratoĜe a zajišĢování kvality výsledkĤ. PĜipravenost pro znaleckou þinnost – znalecký posudek a odborné vyjádĜení. Toxikolog jako znalec v oboru zdravotnictví, odvČtví toxikologie.

Specifické znalosti jako pĜedpoklad pro samostatnou práci v soudní toxikologii

Obecné znalosti pro konzultace a poradenství v toxikologii, expertizní þinnost. Odborné posouzení anamnestických, klinických, patologických a jiných údajĤ za úþelem samostatné rozvahy o vedení optimálního systematického toxikologického vyšetĜení v konkrétním pĜípadČ, vyžádání vhodných vzorkĤ k vyšetĜení. Kritické souhrnné hodnocení výsledkĤ analýz v souboru vzorkĤ konkrétního pĜípadu, závČreþná interpretace nálezĤ jako podklad pro zdravotnická þi forenzní opatĜení. Sledování epidemiologie otrav a abuzu návykových látek v tuzemsku i zahraniþí. Orientace ve vČdecké literatuĜe, ve vývoji analytických technologií, vyhledávání a aplikace nových poznatkĤ do toxikologické praxe. VýmČna nových odborných poznatkĤ, publikaþní þinnost.

Laboratorní dovednosti a znalosti v analytické toxikologii:

Izolaþní techniky nox z biologických vzorkĤ, rĤzné principy.

150

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

Imunochemické metody v toxikologii. Spektrofotometrické a jiné optické metody. Atomová spektrometrie. Elektrochemické metody. Separaþní metody, rĤzné principy. Aplikovaná tenkovrstevná chromatografie v toxikologii. Aplikovaná kapalinová chromatografie v toxikologii. Aplikovaná plynová chromatografie v toxikologii. Plynová chromatografie plynĤ a tČkavých látek, technika rovnovážné plynné fáze. PĜehled o metodách separace optických izomerĤ. Hmotnostní spektrometrie, základní detekþní mechanismy, pĜehled o specielních typech spektrometrĤ s možným využitím v toxikologii. Hmotnostní spektrometrie v tandemu s plynovou chromatografií, praktické aplikace. Hmotnostní spektrometrie v tandemu s kapalinovou chromatografií, praktické aplikace. Základní fragmentaþní pravidla hmotnostní spektrometrie pĜi urþování struktury neznámé noxy þi metabolitu, interpretace analytického nálezu.

Praktické dovednosti

Praktické zvládnutí výše uvedených laboratorních výkonĤ dle logbooku.

4 Hodnocení specializaþního vzdČlávání a) PrĤbČžné hodnocení školitelem – školitel pravidelnČ a prĤbČžnČ provČĜuje teoretické

znalosti a praktické dovednosti úþastníka specializaþního vzdČlávání, provádí záznam o absolvované praxi (konkrétních þinnostech na pracovišti) v prĤkazu odbornosti a logbooku. Záznamy o ukonþení základního kmene i specializaþního výcviku provádí školitel v prĤkazu odbornosti. b) PĜedpoklad pĜístupu k atestaþní zkoušce:

absolvování povinné praxe a její zhodnocení v logbooku a prĤkazu odbornosti, absolvování povinných i volitelných vzdČlávacích akcí – záznam v prĤkazu odbornosti, pĜedložení seznamu výkonĤ v logbooku potvrzené školitelem, volitelné pĜedložení písemné práce na téma zadané školitelem, získání pĜedepsaného poþtu kreditĤ za celou dobu specializaþního vzdČlávání.

c) Vlastní atestaþní zkouška – probíhá dle § 6 – § 7 vyhlášky þ. 189/2009 Sb.

ČÁSTKA 8

G

VĚSTNÍK MZ ČR

151

þást teoretická– 3 odborné otázky: - obecná – indikace k toxikologickému vyšetĜení, cíle toxikologických vyšetĜení pro úþely zdravotní i forenzní, toxikolog jako odborník ve zdravotnictví i jako soudní znalec, speciální legislativa ve vztahu k toxikologii, jedy a návykové látky, - vztah xenobiotika a organismu, osud noxy v organismu, základní farmakokinetické vztahy, základní orientace v pĜíznacích otrav a pĜedávkování, obecné terapeutické postupy, volba vhodných vzorkĤ pro prĤkaz noxy þi metabolitĤ za rĤzných okolností, v rĤzných stadiích otrav akutních i chronických, - systematická toxikologická analýza – samostatná rozvaha o aplikaci a sekvenci vhodných analytických krokĤ pĜi podezĜení na intoxikaci neznámou noxou, požadavky na forenzní prĤkaz. Interpretace toxikologických nálezĤ. Cílené toxikologické analýzy. Kvantitativní metody, validace metod, statistické hodnocení dat, zabezpeþení kvality uvolĖovaných výsledkĤ, - pĜípadná obhajoba písemné práce na zadané téma – nahrazuje jednu z teoretických otázek, þást praktická – vyhodnocení indikace laboratorních vyšetĜení, zpĤsob vedení analýz a souhrnná interpretace nálezĤ pro klinické a soudní úþely v konkrétním pĜípadČ reálném þi simulovaném.

-

5 Profil absolventa Absolvent specializaþního vzdČlávání v oboru soudní toxikologie je odbornČ zpĤsobilý samostatnČ uvážit a provádČt vhodná laboratorní diagnostická a kontrolní vyšetĜení vþetnČ interpretace toxikologických nálezĤ pro úþely zdravotní i forenzní, a to bez odborného dohledu. Je zpĤsobilý provádČt expertizní forenznČ toxikologickou þinnost jako soudní znalec v oboru zdravotnictví, odvČtví toxikologie. 5.1

Charakteristika þinností, pro které absolvent specializaþního vzdČlávání získal zpĤsobilost

Klinický bioanalytik se specializovanou zpĤsobilostí v oboru soudní toxikologie získává specializovanou zpĤsobilost k výkonu odborné þinnosti a je oprávnČn vykonávat þinnosti, které jsou uvedeny v § 132 a § 138 vyhlášky þ. 55/2011 Sb., o þinnostech zdravotnických pracovníkĤ a jiných odborných pracovníkĤ.

6 Charakteristika akreditovaných zaĜízení a pracovišĢ VzdČlávací instituce, zdravotnická zaĜízení a pracovištČ garantující výuku úþastníkĤ specializaþního vzdČlávání musí být akreditovány dle ustanovení § 45 zákona þ. 96/2004 Sb. Tato zaĜízení úþastníkovi zajišĢují absolvování specializaþního vzdČlávání dle pĜíslušného vzdČlávacího programu. Minimální kritéria akreditovaných zaĜízení jsou dána splnČním odborných, provozních, technických a personálních pĜedpokladĤ.

152

VĚSTNÍK MZ ČR

6.1

G

ČÁSTKA 8

Akreditovaná zaĜízení a pracovištČ x OsvČdþení k výkonu nelékaĜského zdravotnického povolání bez odborného x x


x x


dohledu. Specializovaná zpĤsobilost v pĜíslušném oboru. Školitelem mĤže být pouze zdravotnický pracovník se specializovanou zpĤsobilostí v oboru specializace soudní toxikologie a je držitelem „OsvČdþení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu“. Výjimku tvoĜí školitelé vzdČlávacích programĤ, které byly novČ koncipovány nebo nebyly dosud realizovány a školitelé tedy nemohli získat specializovanou zpĤsobilost. Pro výkon þinnosti školitele však musí splnit podmínky, které jsou stanoveny pĜíslušným vzdČlávacím programem. Pedagogické schopnosti. Doklady o odborné, specializované, event. vČdecko – pedagogické zpĤsobilosti.

x Personální a pĜístrojové vybavení pracovištČ dle vyhlášky þ. 472/2009 Sb.,

seznam zdravotních výkonĤ s bodovými hodnotami. x PĜístup k odborné literatuĜe, vþetnČ el. databází (zajištČní vlastními prostĜedky nebo ve smluvním zaĜízení).

Organizaþní a provozní x Poskytování zdravotní péþe (dle pĜíslušného oboru). požadavky x Souþástí teoretické i praktické výuky je problematika bezpeþnosti a ochrany



7 Program povinných kurzĤ, stáží, semináĜĤ 7.1

Charakteristika vzdČlávacích aktivit

7.1.1

Program kurzu Neodkladná první pomoc

PĜedmČt


Zahájení, ĜetČz pĜežití a jeho þlánky. Úloha ZZS v ýR, jejich organizace. Základní životní funkce. BezprostĜední ohrožení života – pĜíþiny, výskyt a pĜíznaky.

1

Náhlá zástava krevního obČhu, výskyt, diagnóza, základní a rozšíĜená neodkladná resuscitace (NR). Automatizovaná externí defibrilace.

2

BezvČdomí, mdloba, kĜeþe.

1

ČÁSTKA 8

G

153

VĚSTNÍK MZ ČR

Dušnost – kardiálního, nekardiálního pĤvodu.

1

Traumatologie, úrazy: krvácení a jeho stavČní, zlomeniny, šok, luxace, termická traumata, úrazy elektrickou energií.

1

Zvláštnosti urgentních stavĤ u dČtí.

1

Integrovaný záchranný systém a krizová logistika.

1

Praktická výuka.

4

OvČĜení znalostí testem. Celkem

12

Personální a technické zabezpeþení kurzu Neodkladná první pomoc Personální zabezpeþení x LékaĜi se specializovanou zpĤsobilostí nebo zvláštní odbornou zpĤsobilostí v oboru urgentní

medicína a praxí nejménČ 5 let v oboru, pĜípadnČ se specializovanou zpĤsobilostí ve vyuþované problematice. x Garant kurzu má nejvyšší vzdČlání v oboru a nejménČ 10 let praxe výkonu povolání lékaĜe v oboru specializace. x Úþastníci kurzu obdrží s pozvánkou do kurzu na CD uþební texty LékaĜská první pomoc k seznámení s tématy, což umožní v omezené dobČ probrat tak rozsáhlou a nároþnou problematiku. Technické zabezpeþení x Uþebna pro teoretickou výuku s pĜíslušným vybavením. x Uþebna pro praktickou výuku s vybavením: manekýn (dospČlý, dČtský a novorozenec)

umožĖující praktický nácvik základní i rozšíĜené neodkladné resuscitace se simultánním záznamem sledovaných vitálních funkcí (zejména respiraþních a obČhových) k objektivizaci úþinnosti provádČné resuscitace a možností uložení sledovaných dat do PC a závČreþné vyhodnocení. x Model musí umožnit nácvik: - zajištČní prĤchodnosti dýchacích cest pomocí vzduchovodĤ, Combi-tubusu, laryngeálního tubusu, laryngeální masky (vþetnČ intubaþní) a rĤznými technikami tracheální intubace, - umČlé plicní ventilace z plic do plic ústy, pĜes masku, ruþním dýchacím pĜístrojem/ transportním ventilátorem, - nácvik intubace dČtí/novorozencĤ a umČlou plicní ventilaci, - zajištČní prĤchodnosti dýchacích cest koniopunkcí, minitracheotomií (krikotomií), - punkci pneumotoraxu, - zajištČní vstupu do krevního ĜeþištČ – punkci a kanylaci periferní žíly, centrální žíly (subclavia, jugularis int.), v. femoralis a rĤzné techniky intraoseálního pĜístupu, - diagnostiky simulovaných poruch rytmu na kardioskopu a volbu farmakoa elektroimpulzoterapie. x Poþítaþová uþebna pro závČreþné testování znalostí. Pro objektivní hodnocení je nezbytné pracovat alespoĖ s ovČĜeným kvazistandardizovaným testem.

154

VĚSTNÍK MZ ČR

7.1.2

G

ČÁSTKA 8

Program semináĜe Základy zdravotnické legislativy

PĜedmČt Organizace a Ĝízení zdravotnictví, financování zdravotní péþe.


Systém právních pĜedpisĤ ve zdravotnictví. Postavení a kompetence MZ a krajĤ. Systém všeobecného zdravotního pojištČní. Orgány a zaĜízení ochrany zdraví. Druhy, formy a právní postavení zdravotnických zaĜízení.

4

Postavení a kompetence komor. Zdravotnická dokumentace, ochrana dat. Právní odpovČdnost ve zdravotnictví. Etika zdravotnického povolání, základní kategorie etiky, aplikace etiky ve zdravotnictví, vztah etiky a práva.

2

Celkem

8

Personální a technické zabezpeþení semináĜe Základy zdravotnické legislativy Personální zabezpeþení x LektoĜi se znalostí zdravotnického práva a veĜejného zdravotnictví, zejména osoby s právnickým

vzdČláním a profesní zkušeností v oblasti zdravotnického práva v délce alespoĖ 5 let. x Souþástí lektorského týmu mohou být i další osoby, zejména osoby, které mají praxi v oblasti Ĝízení ve zdravotnictví nejménČ 5 let, dále studovali management, aĢ již na vysoké škole nebo v MBA programu, popĜípadČ obdobných oborĤ vysokých škol þi celoživotního vzdČlávání. Technické zabezpeþení x Uþebna pro teoretickou výuku s pĜíslušným vybavením; poskytnutí studijních textĤ Základy

zdravotnické legislativy, event. jiné.

ČÁSTKA 8

G

7.1.3

155

VĚSTNÍK MZ ČR

Program kurzu/stáže v klinické toxikologii

PĜedmČt


Organizace a rozsah toxikologické služby ve zdravotnictví. Základní pojmy a definice v klinické toxikologii. (Teorie a praxe)

3

NejþastČjší pĜíznaky a klinické nálezy pĜi intoxikacích.

2

Biologický materiál pro klinickou toxikologii (volba, uchovávání, zpracování).

5

NejþastČji se vyskytující toxikologicky významné látky, možnosti jejich prĤkazu. Problematika toxikomanie. Rozsah vyšetĜení pro medicínské úþely. (Teorie a praxe)

10

Metody pro záchyt a konfirmaci toxikologicky významných látek. Zásady SLP v klinické toxikologii. (Teorie a praxe)

12

Faktory ovlivĖující toxikologickou analýzu a její výsledky. Interpretace nálezĤ pro potĜeby ošetĜujícího lékaĜe. (Teorie a praxe)

7

Legislativa vztahující se k práci v laboratoĜi klinické toxikologie.

1

Celkem

40

Personální a technické zabezpeþení kurzu/stáže Personální zabezpeþení x Kliniþtí bioanalytici pro soudní toxikologii a soudní lékaĜi, s praxí nejménČ 5 let v oboru. x Tuzemští i zahraniþní lektoĜi dle uvážení garanta kurzu. x Garant kurzu má nejvyšší vzdČlání v oboru a nejménČ 10 let praxe.

Technické zabezpeþení x Uþebna pro teoretickou výuku, adekvátnČ vybavená laboratoĜ pro praktickou výuku.

156

VĚSTNÍK MZ ČR

7.1.4

G

Program specializaþního pokraþovacího kurzu v soudní toxikologii

PĜedmČt


Soudní toxikologie pro potĜeby zdravotnické, sociální i forenzní. Laboratorní diagnostika intoxikace, abuzu, kontrolní cílená vyšetĜení a analýzy pro pĜedem neznámou noxu. Systematická toxikologická analýza. Princip konfirmace ve forenzní toxikologii, vylouþení interferencí. Metody orientaþní a potvrzovací. Dispozice noxy v organismu, biotransformace, akumulace, eliminace. Farmakokinetické modely, vztahy. Molekulární struktura pĤvodní formy a pravdČpodobná biotransformace. Role enzymĤ. Význam biotransformaþních studiíí nových nox v toxikologickém dokazování. Standardní a alternativní biologické materiály, jejich význam a využití v toxikologii. Stabilita nox v toxikologických vzorcích, zabezpeþení stability. Thanatotoxikologie, posmrtné zmČny, rozkladné produkty.

30

PĜíznaky otrav, významné noxy v toxikologické praxi. Anorganické a organické noxy. Vybrané noxy typu alkoholy, glykoly, uhlovodíky a jejich deriváty, oxid uhelnatý, kyanidy, sirovodík, rostlinné toxiny, pesticida. PĜedávkování léþivy ohrožující zdraví i život. Toxické úþinky, poškození organismu. Kombinované otravy. Indukce a inhibice enzymĤ, potencování úþinkĤ. Monitorování hladin, terapeutické a toxické koncentrace. Akutní a chronické intoxikace. Adaptace a tolerance. Kazuistiky jako pĜíklad.

30

Analytická toxikologie. Vývoj analytických technologií. Využití v systematické toxikologické analýze. RozšiĜování detekþních možností a zpĜesĖování interpretace nálezĤ jako podklad pro další návazná opatĜení. Nové toxikologické metody, jejich úþelná kombinace, aktualizace metodických systémĤ. Validace metod v toxikologii. Zabezpeþení kvality. Programy mezilaboratorního porovnání. Využití metodických nástrojĤ v analytické toxikologii v mezioborové spolupráci v praxi i výzkumných studiích.

30

Alkoholismus, abuzus drog, legislativní normy. Toxicita, morbidita, mortalita specifikovaných drog. Epidemiologie intoxikací a abuzu návykových látek. Nové drogy, jejich biotranformace, úþinky, možnosti dokazování abuzu. Návykové látky a výkon povolání, doprava. Legislativní normy v ýR a zahraniþí. Problém dokazování stavu ovlivnČní návykovou látkou. Vybrané kazuistiky, modelové pĜíklady.

30

Celkem

ČÁSTKA 8

120 hod

ČÁSTKA 8

G

VĚSTNÍK MZ ČR

157

Personální a technické zabezpeþení kurzu/stáže Personální zabezpeþení x Kliniþtí bioanalytici pro soudní toxikologii, soudní lékaĜi a lékaĜi se specializovanou zpĤsobilostí

v klinických oborech s laboratorní složkou. Požadovaná praxe nejménČ 5 let v oboru. x Tuzemští i zahraniþní lektoĜi dle uvážení garanta kurzu. x Garant kurzu má nejvyšší vzdČlání v oboru a nejménČ 10 let praxe.

Technické zabezpeþení x Uþebna pro teoretickou výuku.

8 Seznam doporuþené literatury Doporuþená literatura BALÍKOVÁ, M.: Forenzní a klinická toxikologie. Laboratorní toxikologická vyšetĜení. Galén, Praha, 2007. BASELT, R., C., CRAVEY R., H.,: Disposition of Toxic Drugs and Chemicals in Man. Biomed. Publ., Foster City, CA, 2006 a pozdČjší vydání. BRINKMAN, B., MADEA, B.: Handbuch gerichtliche Medizin: Springer Verlag 2003. DOSTÁLEK, M. a kol.: Farmakokinetika. Grada Publishing, Praha, 2006. DRUMMER, O., H., ODELL, M.: The Forensic Pharmacology of Drugs of Abuse. Arnold Publishers, London 2001 FLANAGAN, R., J. et al.: Fundamentals of Analytical Toxicology. J. Wiley, Chichester, 2007. GRASSO, P., GANGOLLI, S, D., GAUNT, I.: Essentials of Pathology for Toxicology. Taylor Francis Publ., London, 2002. HARPER, H., A.: PĜehled fyziologické chemie. Avicenum, Praha, 1977. KARCH, S., B., ed.: Drug Abuse Handbook. CRC Press, Boca Raton, 1998. KRAML, J.: Mezinárodní soustava jednotek SI ve zdravotnictví. Avicenum 1982. LÜLLMANN, H., MOHR, K., WEHLING, M.: Farmakologie a toxikologie. Grada Publ., Praha, 2002. MARHOLD, J.: PĜehled prĤmyslové toxikologie. Avicenum 1986. MC LAFFERTY, F., W., TUREýEK, F.: Interpretation of Mass Spectra, 4th ed., University Sci Books, Mill Valley, California 1993. MOFFAT, A., C., OSSELTON, M., D., WIDDOP, B.: Clarke´s Analysis of Drugs and Poisons, 3rd ed., The Pharmaceutical Press, London, 2004. MÖSCHLIN, S.: Klinik und Therapie der Vergiftungen. George Thieme Verlg., Stuttgart 1986 NIESINK, R., J., M., DE VRIES, J., HOLLINGER, M., A.: Toxicology. Principles and Applications. CRC Press, Boca Raton, 1996. PATOýKA, J. a kol.: Vojenská toxikologie. Grada publishing, Praha 2004. PETERS, F., T., MAURER, H., H.: Bioanalytical method validation and its implications for forensic and clinical toxicology - A review. Accred. Qual. Assur. 7 (2002) 441-449. POLETTINI, A.: Applications of LC-MS in Toxicology. The Pharmaceutical Press, London, 2006. STOLÍNOVÁ, J., MACH, J.: Právní odpovČdnost v medicínČ. Galén, Praha, 1998

158

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

ŠEVELA, K., ŠEVýÍK, P., KRAUS, R.: Akutní intoxikace v intenzivní medicinČ. Grada Publishing, Praha 2002. ŠTULÍK, K., a kol.: Analytické separaþní metody. Karolinum, Praha, 2004. VEýERKOVÁ, J.: Biotransformace léþiv a její význam pro toxikologickou praxi. Karolinum, Praha, 1997. VODRÁŽKA, Z.: Biochemie. Academia, Praha, 1992. VOLKA, K. a kol.: Analytická chemie I a II. VŠCHT Praha, 1997. VOREL, F., ed.: Soudní lékaĜství. Grada publishing, Praha 1999. WATSON, J., T.: Introduction to Mass Spectrometry. Raven Press, New York, 1985. ZVÁROVÁ, J.: Základy statistiky pro biomedicínské obory. Karolinum, Praha, 2002. Odborné þasopisy Blutalkohol British Journal of Pharmacology Clinica Chimica Acta Clinical Chemistry ýs. patologie a soudní lékaĜství Drug Metabolism and Disposition Forensic Science International International Journal of Legal Medicine J. Medical Chemistry Journal of Analytical Toxicology Journal of Forensic Science Journal of Chromatography A/B Journal of Mass Spectrometry Journal of Pharmaceutical Sciences Journal of Pharmacology and. Experimental Therapeutics Legal Medicine Rechtsmedizin The American Journal of Forensic Science Therapeutic Drug Monitoring Toxicology Toxicology and Applied Pharmacology Toxicology Letters aj.

Literatura mĤže být prĤbČžnČ aktualizována

ČÁSTKA 8

G

VĚSTNÍK MZ ČR

159

VzdČlávací program specializaþního vzdČlávání v oboru ZOBRAZOVACÍ TECHNOLOGIE V RADIODIAGNOSTICE 1 2 3

4 5

6 7 8

160 Cíl specializaþního vzdČlávání .......................................................................................... 2 160 Minimální požadavky na specializaþní vzdČlávání......................................................... 2 161 Program modulĤ a rozsah požadovaných znalostí (vČdomostí a dovedností) ............. 3 3.1 Program a výsledky vzdČlávání základního modulu – ZM .......................................3 161 3.2 Program a rozsah požadovaných znalostí odborného modulu – povinný..................5 163 163 3.2.1 ýásti odborného modulu – OM1....................................................................5 3.3 Program a rozsah požadovaných znalostí odborných modulĤ – povinnČ 164 volitelné......................................................................................................................6 164 3.3.1 ýásti odborného modulu – OM 2a a OM 3a ..................................................6 3.3.2 ýásti odborného modulu – OM 2b a OM 3b..................................................8 166 3.3.3 ýásti odborného modulu – OM 2c a OM 3c ................................................11 169 3.3.4 ýásti odborného modulu – OM 2d a OM 3d................................................13 171 3.3.5 ýásti odborného modulu – OM 2e a OM 3e ................................................15 173 Hodnocení výsledkĤ vzdČlávání v prĤbČhu specializaþního vzdČlávání.....................175 17 Profil absolventa ..............................................................................................................176 18 5.1 Charakteristika výstupních vČdomostí, dovedností a postojĤ, tj. profesních kompetencí, pro které absolvent/ka specializaþního vzdČlávání získal/a 176 zpĤsobilost ...............................................................................................................18 Charakteristika akreditovaných zaĜízení a pracovišĢ .................................................176 18 6.1 Akreditovaná zaĜízení a pracovištČ ..........................................................................19 177 Tabulka modulĤ ..............................................................................................................178 20 Seznam doporuþených zdrojĤ ........................................................................................179 21

160

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

1 Cíl specializaþního vzdČlávání Cílem specializaþního vzdČlávání v oboru Zobrazovací technologie v radiodiagnostice je získání specializované zpĤsobilosti osvojením si potĜebných teoretických znalostí, praktických dovedností, návykĤ týmové spolupráce a prohloubení schopnosti samostatného rozhodování pro þinnosti stanovené vyhláškou þ. 55/2011 Sb., kterou se stanoví þinnosti zdravotnických pracovníkĤ a jiných odborných pracovníkĤ, ve znČní pozdČjších právních pĜedpisĤ (dále jen vyhláška þ. 55/2011 Sb.).

2 Minimální požadavky na specializaþní vzdČlávání Podmínkou pro zaĜazení do specializaþního vzdČlávání v oboru Zobrazovací technologie v radiodiagnostice je získání odborné zpĤsobilosti k výkonu zdravotnického povolání Radiologický asistent podle zákona þ. 96/2004 Sb., zákon o nelékaĜských zdravotnických povoláních, ve znČní pozdČjších právních pĜedpisĤ (dále jen zákon þ. 96/2004 Sb.). Specializaþní vzdČlávání nemusí být uskuteþĖováno pĜi výkonu povolání, úþastník vzdČlávání však musí pĜed pĜihlášením se k atestaþní zkoušce splnit dobu výkonu povolání stanovenou § 56 odst. 6 zákona þ. 96/2004 Sb. ýásti specializaþního vzdČlávání lze absolvovat distanþní formou studia, napĜ. metodou e-learningu, nČkteré je možné absolvovat formou akreditovaných certifikovaných kurzĤ. Optimální doba specializaþního vzdČlávání je 18 – 24 mČsícĤ, kterou lze prodloužit nebo zkrátit pĜi zachování poþtu hodin vzdČlávacího programu. V pĜípadČ, že celková délka specializaþního vzdČlávání se od celodenní prĤpravy liší, úroveĖ a kvalita vzdČlávání nesmí být nižší než v pĜípadČ celodenní prĤpravy. Praktická výuka tvoĜí alespoĖ 50 % celkového poþtu hodin vzdČlávacího programu, a to vþetnČ odborné praxe na pracovištích akreditovaného zdravotnického zaĜízení v rozsahu stanoveném tímto vzdČlávacím programem. Požadavky vzdČlávacího programu je možné splnit ve více akreditovaných zaĜízeních, pokud je nezajistí v celém rozsahu akreditované zaĜízení, kde úþastník vzdČlávání zahájil. Akreditovaná pracovištČ disponují náležitým personálním, materiálním a pĜístrojovým vybavením. VzdČlávací program zahrnuje modul základní a modul odborný se stanoveným poþtem kreditĤ, pĜiþemž ukonþení každého modulu je realizováno hodnocením úrovnČ dosažených výsledkĤ vzdČlávání. Podmínkou pro zaĜazení úþastníka vzdČlávání ke studiu odborného modulu je úspČšné absolvování základního modulu. ýásti odborného modulu mohou být realizovány formou certifikovaných kurzĤ akreditovaných Ministerstvem zdravotnictví ýeské republiky. Podmínkou pro získání specializované zpĤsobilosti v oboru radiodiagnostika je:

zaĜazení do oboru specializaþního vzdČlávání, výkon praxe v pĜíslušném oboru specializace minimálnČ 1 rok z období 6ti let, v rozsahu minimálnČ ½ stanovené týdenní pracovní doby, nebo minimálnČ 2 roky

G

ČÁSTKA 8

161

VĚSTNÍK MZ ČR

v rozsahu minimálnČ pČtiny stanovené týdenní pracovní doby, do data pĜihlášení se k atestaþní zkoušce, absolvování teoretické výuky, absolvování povinné odborné praxe v rozsahu stanoveném vzdČlávacím programem, získání stanoveného poþtu kreditĤ urþených vzdČlávacím programem, úspČšné složení atestaþní zkoušky, získaná Zvláštní odborná zpĤsobilost pro nakládání se zdroji ionizujícího záĜení na radiodiagnostickém pracovišti jako osoba s pĜímou odpovČdností za zajištČní radiaþní ochrany, dle vyhlášky þ. 146/1997 Sb., ve znČní pozdČjších právních pĜedpisĤ, § 3, odst. 2, písm. a, bod 2.

3 Program modulĤ a rozsah požadovaných znalostí (vČdomostí a dovedností) Nedílnou souþástí vzdČlávacího programu je vedení studijního prĤkazu a záznamu o provedených výkonech v rámci celé odborné praxe. Poþet výkonĤ uvedených v jednotlivé kapitole každého odborného modulu (Seznam výkonĤ a jejich þetnost) je stanoven jako minimální, aby úþastník specializaþního vzdČlávání zvládl danou problematiku nejen po teoretické, ale i po praktické stránce. 3.1

Program a výsledky vzdČlávání základního modulu – ZM

Cíl: Vybavit radiologické asistenty znalostmi potĜebnými k organizaþnímu a metodickému vedení v oblasti využívání radiologických technologií, odborné terminologie a specifik jejího užívání, prohloubit vČdomosti a dovednosti potĜebné k efektivnímu výkonu v roli radiologického asistenta specialisty. Základní modul – ZM

OrganizaþnČ-provozní problematika radiologických pracovišĢ

Typ modulu

povinný

Rozsah modulu

5 dnĤ teorie, celkem 40 hodin

Poþet kreditĤ

20

Obsah


Právní vČdomí, právní odpovČdnost. Prameny zdravotnického práva, zdravotnická dokumentace. Ochrana osobních údajĤ.

3

Strategické Ĝízení. Management provozu a organizace práce. Budování a Ĝízení pracovního týmu. Osobní rozvoj.

4

ěízení kvality zdravotní péþe v radiologii. Indikátory kvality péþe a jejich sledování. ěízení rizik a prevence nežádoucích událostí ve zdravotnických zaĜízeních. Externí kontrola kvality.

4

Komunikace ve zdravotnictví. Optimální pĜístup k pacientĤm a jejich blízkým s ohledem na vČk a charakter onemocnČní. Psychologické aspekty komunikace

4

162

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

s pacienty. Edukace pacientĤ a jiných osob. Tvorba informaþních materiálĤ.

2

Zásady moderní prezentace.

2

Charakteristika zdravotnického výzkumu v radiologii. Volba a zpĤsob vyhledávání vhodných témat. Etika výzkumu, prezentace výsledkĤ, aplikace poznatkĤ do praxe.

2

Informaþní technologie v radiologii, informaþní systémy ve zdravotnictví.

6

Radiologická fyzika a radiobiologie.

9

Empirická statistika.

3

Shrnutí.

1


Absolvent/ka: x zná právní normy vztahující se k poskytování zdravotní péþe v radiologických oborech a k radiaþní ochranČ, x zná informaþní technologie v radiologii, x umí pĜizpĤsobit komunikaci s pacientem vzhledem k jeho aktuálnímu zdravotnímu stavu, x zná základy andragogiky, edukace pacientĤ a tvorbu informaþních materiálĤ, x zná zásady managementu radiologických pracovišĢ, Ĝízení a budování pracovního týmu a osobního rozvoje, x zná systém Ĝízení a hodnocení jakosti v radiologii, x zná metody zdravotnického výzkumu, umí zpracovávat a vyhodnotit statistická data, x umí vyhodnocovat rizikové pĜíþiny lidského pochybení, navrhovat efektivní opatĜení zamČĜená na prevenci pochybení a omylĤ, x zná radiobiologii a radiologickou fyziku.


Formou testu.

Základní modul mĤže být spoleþný pro vzdČlávací programy specializaþního vzdČlávání v oborech Zobrazovací technologie v radiologii, Zobrazovací a ozaĜovací technologie v radioterapii a Zobrazovací a ozaĜovací technologie v nukleární medicínČ.

G

ČÁSTKA 8

3.2

163

VĚSTNÍK MZ ČR

Program a rozsah požadovaných znalostí odborného modulu – povinný

3.2.1

ýásti odborného modulu – OM1

Cíl: PĜipravit radiologické asistenty pro požadované þinnosti konkrétního oboru specializace. Odborný modul – OM 1

Radiodiagnostika

Typ modulu

povinný

Rozsah modulu

5 dnĤ, tj. 40 hodin teoretické výuky 5 dnĤ, tj. 40 hodin praktické výuky

Poþet kreditĤ

25 (20 za teoretickou þást + 5 za praktickou þást) Minimální poþet hodin

Obsah PĜehled pĜístrojové techniky v radiodiagnostice.

3

Radiologická fyzika fotonových svazkĤ a základy dozimetrie.

6

Principy radiaþní ochrany.

4

Rentgenová anatomie.

6

Indikaþní kritéria pro radiodiagnostiku, postavení jednotlivých radiologických zobrazovacích metod v klinické diagnostice, kasuistika.

5

Kontrastní látky a ostatní farmaka používaná v radiodiagnostice.

4

Kanylace periferních žil, aplikace kontrastních látek (KL), nežádoucí pĜíhody po aplikaci KL.

5

Specifická ošetĜovatelská péþe pĜi radiodiagnostických výkonech: monitoring vitálních funkcí, zhodnocení a Ĝešení aktuálního stavu, kardiopulmonální resuscitace.

5

Tvorba protokolĤ a standardĤ radiodiagnostických postupĤ.

2

VČdomosti

Absolvent/ka: x zná zásady práce ve sterilním, supersterilním a septickém prostĜedí, x zná radiologickou fyziku fotonových svazkĤ, x zná základy dozimetrie fotonových svazkĤ, x ovládá rentgenovou anatomii, x zná indikaþní kritéria v radiodiagnostice a možnosti zobrazení jednotlivých radiodiagnostických modalit, x zná druhy KL používaných v radiodiagnostice, jejich vlastnosti, zásady aplikace a Ĝešení nežádoucích reakcí, x ovládá monitorování a vyhodnocování vitálních funkcí pacienta.

Dovednosti

Absolvent/ka: x umí provést základní dozimetrická mČĜení fotonových svazkĤ, x umí posoudit vhodnost indikace k radiodiagnostickému výkonu,

164

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

x umí provést kanylaci periferních žil, intravenóznČ aplikovat KL,

umí reagovat na nežádoucí pĜíhody po aplikaci KL a provést kardiopulmonální resuscitaci, x umí posoudit hodnoty sledovaných vitálních funkcí pacienta, zhodnotit aktuální a Ĝešit nežádoucí stav. Seznam výkonĤ

Poþet

Základní výpoþty zeslabení fotonových svazkĤ.

5

Dozimetrická mČĜení fotonových svazkĤ pomocí ionizaþních komor a TLD dozimetrĤ.

5

Simulovaná kardiopulmonální resuscitace.

5

Kanylace periferních žil a aplikace KL.

20

Odeþet a posouzení hodnot monitorovaných životních funkcí (EKG, oxymetrie apod.) a návrh na Ĝešení nežádoucí situace.

5

Úþast na vzdČlávacích aktivitách Povinná zkouška zvláštní odborné zpĤsobilosti Získání Zvláštní odborné zpĤsobilosti (ZOZ) pro nakládání se zdroji ionizujícího záĜení na radiodiagnostickém pracovišti jako osoba s pĜímou odpovČdností za zajištČní radiaþní ochrany.

Poþet kreditĤ 20

Nepovinný kurz Kurz radiaþní ochrany pĜi nakládání se zdroji ionizujícího záĜení ve zdravotnictví. ZpĤsob ukonþení modulu

Podmínkou pro ukonþení odborného modulu OM1 je splnČní všech požadavkĤ stanovených vzdČlávacím programem a pĜedložení dokladu o získání Zvláštní odborné zpĤsobilosti pro nakládání se zdroji ionizujícího záĜení na radiodiagnostickém pracovišti jako osoba s pĜímou odpovČdností za zajištČní radiaþní ochrany. Po doložení tČchto požadavkĤ bude odborný modul ukonþen ústní zkouškou. 3.3

Program a rozsah požadovaných znalostí odborných modulĤ – povinnČ volitelné

3.3.1

ýásti odborného modulu – OM 2a a OM 3a

Odborný modul – OM 2a

Analogová a digitální skiagrafie

Typ modulu

povinnČ volitelný certifikovaný kurz

Rozsah modulu


Poþet kreditĤ

20

Obsah


Rentgenová anatomie ve skiagrafii.

3

Patologické stavy v rentgenovém obraze.

3

ČÁSTKA 8

G

165

VĚSTNÍK MZ ČR

Analogový skiagrafický zobrazovací systém.

3

Digitální skiagrafický zobrazovací systém.

3

Optimalizace parametrĤ zobrazovacích systémĤ.

4

Optimalizace radiaþní ochrany pĜi skiagrafii.

4

Zkoušky dlouhodobé stability a interpretace jejich výsledkĤ.

3

Zkoušky provozní stálosti skiagrafických a skiaskopických pĜístrojĤ, interpretace výsledkĤ, nápravná opatĜení.

3

ZpĤsob stanovení místních diagnostických referenþních úrovní.

2

Metody odhadu efektivní dávky ve skiagrafii.

3

Speciální projekce.

2

Stomatoradiografie.

2

Zásady skiagrafických a skiaskopických postupĤ v neonatologii a pediatrii.

2

Klinická analýza skiagramĤ, základní identifikace patologického stavu a následné zpracování obrazových dat.

3

VČdomosti

Absolvent/ka: x zná detailnČ rentgenovou anatomii ve skiagrafii, x zná patologické stavy hodnotitelné ve skiagrafickém zobrazení, x zná princip analogového a digitálního skiagrafického zobrazovacího systému, x zná rozsah zkoušek dlouhodobé stability skiagrafických pĜístrojĤ a umí interpretovat jejich výsledky, x zná rozsah a principy jednotlivých testĤ zkoušek provozní stálosti skiagrafických pĜístrojĤ a jejich interpretaci, x zná zpĤsob stanovení místních diagnostických referenþních úrovní a zpĤsob odhadu efektivní dávky ve skiagrafii, x zná zásady skiagrafického zobrazování ve stomatoradiografii, x zná speciální skiagrafické projekce (napĜ. v ortopedii, traumatologii, ORL a jiných klinických oborech), x zná zásady klinické analýzy skiagramĤ a jejich následného zpracování, je schopen identifikovat základní patologický stav. Absolvováním akreditovaného certifikovaného kurzu získá absolvent/ka zvláštní odbornou zpĤsobilost v analogové a digitální skiagrafii. Ukonþení ústní zkouškou a doložením potvrzení o absolvování praxe v rozsahu odborného modulu 3a, se splnČním pĜedepsaného poþtu výkonĤ.


Úþastníci vzdČlávání, kteĜí v minulosti úspČšnČ absolvovali certifikovaný kurz „Analogová a digitální skiagrafie“, akreditovaný MZ ýR dne 25.6.2005 pod þ.j. MZDR 3688/2005 doloží pouze potvrzení o absolvování praxe v rozsahu OM 3a se splnČním pĜedepsaného poþtu výkonĤ.

166

VĚSTNÍK MZ ČR

G

Odborný modul – OM 3a

Odborná praxe – Analogová a digitální skiagrafie

Rozsah modulu

9 týdnĤ odborné praxe (360 hodin), z toho minimálnČ 2 týdny (80 hodin) na pracovišti akreditovaného zaĜízení (AZ)

Poþet kreditĤ

70

ČÁSTKA 8

Minimální poþet na pracovišti AZ

Seznam výkonĤ Skiagrafické zobrazení skeletu a hrudních orgánĤ

30

Speciální ortopedické a traumatologické projekce

25

Speciální netraumatologické projekce v oblasti hlavy

15

Rtg vyšetĜení v neonatologii a pediatrii

20

Intraorální a extraorální rtg vyšetĜení

20

Provedení zkoušky provozní stálosti skiagrafického zaĜízení v plném rozsahu, interpretace výsledkĤ

2

Intravenózní aplikace kontrastní látky

10

Akreditované zaĜízení pĜidČlí každému úþastníkovi specializaþního vzdČlávání školitele, který je zamČstnancem akreditovaného zaĜízení. Školitel pro praktickou þást hodnotí zvládnutí výkonĤ stanovených vzdČlávacím programem. Odbornou praxi lze absolvovat jako povinnČ-volitelnou na odborných pracovištích shodného zamČĜení pĜíslušného odborného modulu. Školitel pro praktickou þást potvrzuje rozsah odborné praxe na odborném pracovišti a splnČní poþtu výkonĤ na akreditovaném pracovišti. ýinnosti po absolvování základního a odborného modulu ýinnosti odborného radiologického asistenta po absolvování OM 1, 2a a 3a. Odborný radiologický asistent pro radiodiagnostiku vykonává þinnosti podle vyhlášky þ. 55/2011 Sb.

nebo 3.3.2

ýásti odborného modulu – OM 2b a OM 3b

Odborný modul – OM 2b

Zobrazování výpoþetní tomografií

Typ modulu


Rozsah modulu


Poþet kreditĤ

20

Obsah


Anatomie v CT obraze, základní patologické stavy.

5

CT pĜístrojová technika – souþásti zaĜízení, principy zobrazení, technologické aplikace.

6

ČÁSTKA 8

G

167

VĚSTNÍK MZ ČR

Optimalizace parametrĤ skenovacích protokolĤ – skenovací parametry, rekonstrukþní parametry.

4

Optimalizace radiaþní ochrany pĜi CT vyšetĜeních – expoziþní automatika, nastavení kvality obrazu.

4

Zkoušky dlouhodobé stability a provozní stálosti – interpretace výsledkĤ, nápravná opatĜení.

2

ZpĤsob stanovení místních diagnostických referenþních úrovní.

2

Metody odhadu efektivní dávky z CT vyšetĜení.

2

Tvorba standardĤ pro CT vyšetĜení.

2

Farmakologie, kontrastní látky a specifická ošetĜovatelská péþe pĜi CT vyšetĜeních.

2

Metodika standardních CT vyšetĜení.

4

Metodika speciálních CT vyšetĜení.

2

Intervenþní výkony na CT.

2

Klinická analýza CT obrazĤ, základní identifikace patologického stavu a metodika zpracování obrazových dat.

3

VČdomosti

Absolvent/ka: x zná anatomii v CT obraze, x zná technický princip CT pĜístroje a zásady akvizice obrazových dat, x zná zásady optimalizace parametrĤ skenovacích protokolĤ, x zná rozsah zkoušek dlouhodobé stability a provozní stálosti na CT pĜístrojích a umí interpretovat jejich výsledky, x zná zpĤsob stanovení místních diagnostických referenþních úrovní a zpĤsob odhadu efektivní dávky, x zná zásady aplikace léþiv a kontrastních látek a poskytování specifické ošetĜovatelské péþe pĜi CT vyšetĜeních, x zná metodiku standardních a speciálních CT vyšetĜení, x zná metody postprocessingu CT obrazu, x je schopen základní identifikace patologického stavu v CT obraze.

Dovednosti

Absolvent/ka: x umí optimalizovat parametry skenovacích protokolĤ, x umí stanovit místní radiologický standard pro CT vyšetĜení, x umí provést standardní i speciální zobrazovací postup CT vyšetĜení, x umí provést následné zpracování dat z CT vyšetĜení a umí aplikovat vždy relevantní techniky následného zpracování dat z CT vyšetĜení.


Ukonþení ústní zkouškou a doložením potvrzení o absolvování praxe v rozsahu OM 3b se splnČním pĜedepsaného poþtu výkonĤ.

168

G

VĚSTNÍK MZ ČR

ČÁSTKA 8

Úþastníci vzdČlávání, kteĜí v minulosti úspČšnČ absolvovali certifikovaný kurz „Zobrazování výpoþetní tomografií“, akreditovaný MZ ýR dne 26.3.2007 pod þ.j. MZDR 50988/2006, doloží pouze potvrzení o absolvování praxe v rozsahu OM 3b se splnČním pĜedepsaného poþtu výkonĤ. Odborný modul – OM 3b

Odborná praxe – Zobrazování výpoþetní tomografií

Rozsah modulu


Poþet kreditĤ

70 Minimální poþet na pracovišti AZ

Seznam výkonĤ CT zobrazení mozku

10

CT zobrazení bĜicha (játra, pankreas, ledviny)

10

CT zobrazení páteĜe

10

CT zobrazení GIT

5

CT angiografie

5

CT srdce

5

CT intervence

5

Metody následného zpracování dat z CT vyšetĜení – postprocessing

20

Intravenózní aplikace kontrastní látky pĜi CT vyšetĜení

20

Stanovení místní diagnostické referenþní úrovnČ, vþetnČ odhadu efektivní dávky z CT vyšetĜení

2

Akreditované zaĜízení pĜidČlí každému úþastníkovi specializaþního vzdČlávání školitele, který je zamČstnancem akreditovaného zaĜízení. Školitel pro praktickou þást hodnotí zvládnutí výkonĤ stanovených vzdČlávacím programem. Odbornou praxi lze absolvovat jako povinnČ volitelnou na odborných pracovištích shodného zamČĜení pĜíslušného odborného modulu. Školitel pro praktickou þást potvrzuje rozsah odborné praxe na odborném pracovišti a splnČní poþtu výkonĤ na akreditovaném pracovišti. ýinnosti po absolvování základního a odborného modulu ýinnosti odborného radiologického asistenta po absolvování OM 1, 2b a 3b. Odborný radiologický asistent pro radiodiagnostiku vykonává þinnosti podle vyhlášky þ. 55/2011 Sb.

nebo

G

ČÁSTKA 8

169

VĚSTNÍK MZ ČR

3.3.3

ýásti odborného modulu – OM 2c a OM 3c

Odborný modul – OM 2c

Zobrazovací postupy intervenþní radiologie a kardiologie

Typ modulu


Rozsah modulu


Poþet kreditĤ

20 Minimální poþet hodin

Obsah Anatomie a fyziologie cévního systému.

3

Patologie a patofyziologie cévního systému v intervenþní radiologii a kardiologii.

4

Postupy intervenþní radiologie (diagnostická angiografie, perkutánní transluminální angioplastika, implantace stentĤ a stentgraftĤ, selektivní trombolýza, terapeutická embolizace, zavedení kaválního filtru, extrakce cizích tČles z cévního ĜeþištČ, aspiraþní trombektomie, invazivní mČĜení tlakĤ, PTC a PTD, diagnostické a terapeutické punkce, TIPS, implantace portĤ aj.).

6

Postupy intervenþní kardiologie (diagnostická koronarografie a levografie, pravostranná a levostranná srdeþní katetrizace s invazivním mČĜením tlakĤ, perkutánní transluminální koronární angioplastika, implantace stentĤ, intravaskulární ultrasonografie, mČĜení prĤtokové frakþní rezervy koronárních tepen, selektivní koronární trombolýza, perkutánní septální myokardiální ablace, aortální a pulmonální valvuloplastika, intraaortální kontrapulzace aj.).

4

Komplikace výkonĤ v intervenþní radiologii a kardiologii a znalost jejich Ĝešení.

2

Principy získání a úpravy obrazĤ v intervenþní radiologii a kardiologii.

2

Akviziþní parametry a aplikaþní techniky pro jednotlivé výkony v intervenþní radiologii a kardiologii.

3

Zpracování obrazové dokumentace získané pĜi výkonech v intervenþní radiologii a kardiologii, základní analýza obrazu a identifikace patologie.

5

Speciální zdravotnický materiál pro jednotlivé výkony v intervenþní radiologii a kardiologii.

3

Farmakologie v intervenþní radiologii a kardiologii, kontrastní látky.

2

PĜístrojová technika intervenþní radiologie a kardiologie, zejména angiografický pĜístroj, hemodynamický pĜístroj, vysokotlaký injektor, intravaskulární ultrazvuk, pĜístroj pro mČĜení frakþní prĤtokové rezervy koronárních tepen, defibrilátor.

4

Specifika radiaþní ochrany pĜi výkonech v intervenþní radiologii a kardiologii pro pacienty a vyšetĜující personál.

2

VČdomosti

Absolvent/ka: x zná anatomii a fyziologii cévního systému, x zná základní patologii a patofyziologii cévního systému, x zná jednotlivé postupy v intervenþní radiologii a kardiologii, x zná komplikace výkonĤ v intervenþní radiologii a kardiologii a možnosti jejich Ĝešení, x zná metody získání, úpravy a vyhodnocení obrazu v intervenþní

170

VĚSTNÍK MZ ČR

x x x x

G

ČÁSTKA 8

radiologii a kardiologii, umí zpracovat obrazovou dokumentaci získanou pĜi výkonech v intervenþní radiologii a kardiologii, zná speciální zdravotnický materiál pro jednotlivé výkony v intervenþní radiologii a kardiologii, zná pĜístrojovou techniku v intervenþní radiologii a kardiologii, zná specifika radiaþní ochrany pĜi výkonech v intervenþní radiologii a kardiologii pro pacienty a vyšetĜující personál.

Absolvováním akreditovaného certifikovaného kurzu získá absolvent/ka zvláštní odbornou zpĤsobilost v zobrazovacích postupech intervenþní radiologie a kardiologie. ZpĤsob ukonþení modulu

Ukonþení ústní zkouškou a doložením potvrzení o absolvování praxe v rozsahu OM 3c se splnČním pĜedepsaného poþtu výkonĤ.

Odborný modul – OM 3c

Odborná praxe – Zobrazovací postupy intervenþní radiologie a kardiologie

Rozsah modulu


Poþet kreditĤ

70

Seznam výkonĤ (asistence v rámci þinností radiologického asistenta)


Diagnostická angiografie, invazivní mČĜení tlakĤ

20

Perkutánní transluminální angioplastika, implantace stentĤ a stentgraftĤ

10

Speciální terapeutické výkony (selektivní trombolýza, terapeutická embolizace, zavedení kaválního filtru, extrakce cizích tČles z cévního ĜeþištČ, aspiraþní trombektomie, TIPS,implantace portu i.v. a i. a. a jiné.)

10

Nevaskulární diagnostické a terapeutické výkony (PTC a PTD, diagnostické a terapeutické punkce a drenáže, nevaskulární dilatace, aj.)

5

Diagnostická koronarografie a levografie

10

Pravostranná a levostranná srdeþní katetrizace s invazivním mČĜením tlakĤ

5

Perkutánní transluminální koronární angioplastika, implantace stentĤ

10

Speciální diagnostické výkony na koronárním Ĝeþišti (intravaskulární ultrasonografie, mČĜení prĤtokové frakþní rezervy koronárních tepen, aj.)

5

Speciální terapeutické výkony na koronárním Ĝeþišti a srdeþních chlopních (selektivní koronární trombolýza a trombektomie, perkutánní septální myokardiální ablace, aortální a pulmonální valvuloplastika, intraaortální kontrapulzace, aj.)

5

Akreditované zaĜízení pĜidČlí každému úþastníkovi specializaþního vzdČlávání školitele, který je zamČstnancem akreditovaného zaĜízení. Školitel pro praktickou þást hodnotí zvládnutí výkonĤ stanovených vzdČlávacím programem. Odbornou praxi lze absolvovat jako

G

ČÁSTKA 8

171

VĚSTNÍK MZ ČR

povinnČ volitelnou na odborných pracovištích shodného zamČĜení pĜíslušného odborného modulu. Školitel pro praktickou þást potvrzuje rozsah odborné praxe na odborném pracovišti a splnČní poþtu výkonĤ na akreditovaném pracovišti. ýinnosti po absolvování základního a odborného modulu ýinnosti odborného radiologického asistenta po absolvování OM 1, 2c a 3c. Odborný radiologický asistent pro radiodiagnostiku vykonává þinnosti podle vyhlášky þ. 55/2011 Sb.

nebo 3.3.4

ýásti odborného modulu – OM 2d a OM 3d

Odborný modul – OM 2d

Zobrazování magnetickou rezonancí

Typ modulu


Rozsah modulu


Poþet kreditĤ

20 Minimální poþet hodin

Obsah Základní principy magnetické rezonance.

4

Principy MR zobrazování, akvizice dat a rekonstrukce obrazĤ, teorie k prostoru.

4

Zobrazovací sekvence pro standardní a rychlé MR zobrazování.

4

Závislosti kontrastu MR obrazĤ, kvality (pomČru signál/šum) a doby mČĜení na parametrech zobrazovacích sekvencí (nastavení protokolĤ).

3

Základní souþásti tomografu magnetické rezonance a jejich technické parametry.

3

Protokoly a postupy pĜi vyšetĜení hlavy.

2

Protokoly a postupy pĜi vyšetĜení páteĜe.

2

Protokoly a postupy pĜi vyšetĜení bĜišní dutiny a malé pánve.

2

Protokoly a postupy pĜi vyšetĜení hrudníku.

2

Protokoly a postupy pĜi vyšetĜení kloubĤ a muskulo-skeletálního systému.

2

Protokoly a postupy pĜi vyšetĜení cévního ĜeþištČ (nativní i kontrastní MR angiografie).

2

Protokoly a postupy pĜi vyšetĜení srdce.

2

Základy funkþního MR vyšetĜení.

2

Základy MR spektroskopie.

2

Klinická analýza MR obrazu, základní identifikace patologického stavu a metodika zpracování obrazových dat.

2

Zásady bezpeþnosti pĜi vyšetĜování magnetickou rezonancí.

2

VČdomosti

Absolvent/ka: x zná principy magnetické rezonance,

172

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

x zná souvislosti základních parametrĤ sekvencí a kvality MR

x x x x x x x

obrazĤ, je schopen/a upravovat vyšetĜovací protokoly v zájmu konkrétního vyšetĜení, zná základní anatomii centrálního nervového systému v MR zobrazení, zná základní anatomii muskulo-skeletálního systému v MR zobrazení, zná základní anatomii orgánĤ bĜišní a hrudní dutiny v MR zobrazení, zná základní anatomii cévního systému v MR zobrazení, zná základní anatomii srdce v MR zobrazení, umí provést základní analýzu obrazu, identifikovat patologický stav a zpracovat obrazová data, ovládá zásady bezpeþnosti pĜi vyšetĜování magnetickou rezonancí.

Absolvováním akreditovaného certifikovaného kurzu získá absolvent/ka zvláštní odbornou zpĤsobilost v zobrazování magnetickou rezonancí. Ukonþení ústní zkouškou a doložením potvrzení o absolvování praxe v rozsahu OM 3 a se splnČním pĜedepsaného poþtu výkonĤ. ZpĤsob ukonþení modulu

Úþastníci vzdČlávání, kteĜí v minulosti úspČšnČ absolvovali certifikovaný kurz „Zobrazování magnetickou rezonancí“, akreditovaný MZ ýR dne 12.10.2005 pod þ.j. MZDR 21605/2005 doloží pouze potvrzení o absolvování praxe v rozsahu OM 3d se splnČním pĜedepsaného poþtu výkonĤ.

Odborný modul – OM 3d

Odborná praxe – zobrazování magnetickou rezonancí

Rozsah modulu


Poþet kreditĤ

70

Seznam výkonĤ


MR vyšetĜení mozku

20

MR vyšetĜení páteĜe

20

MR vyšetĜení bĜišní dutiny a malé pánve

10

MR vyšetĜení hrudníku

5

MR vyšetĜení kloubĤ a muskulo-skeletálního systému

15

MR vyšetĜení cévního ĜeþištČ (nativní i kontrastní MR angiografie)

10

MR vyšetĜení srdce

5

MR spektroskopie

5

G

ČÁSTKA 8

173

VĚSTNÍK MZ ČR

Rekonstrukce a zpracování MR obrazĤ

20

Akreditované zaĜízení pĜidČlí každému úþastníkovi specializaþního vzdČlávání školitele, který je zamČstnancem akreditovaného zaĜízení. Školitel pro praktickou þást hodnotí zvládnutí výkonĤ stanovených vzdČlávacím programem. Odbornou praxi lze absolvovat jako povinnČ volitelnou na odborných pracovištích shodného zamČĜení pĜíslušného odborného modulu. Školitel pro praktickou þást potvrzuje rozsah odborné praxe na odborném pracovišti a splnČní poþtu výkonĤ na akreditovaném pracovišti. ýinnosti po absolvování základního a odborného modulu ýinnosti odborného radiologického asistenta po absolvování OM 1, 2d a 3d. Odborný radiologický asistent pro radiodiagnostiku vykonává þinnosti podle vyhlášky þ. 55/2011Sb. 3.3.5

ýásti odborného modulu – OM 2e a OM 3e

Odborný modul – OM 2e

Zobrazování v mamární diagnostice

Typ modulu


Rozsah modulu


Poþet kreditĤ

20

Obsah


Anatomie, fyziologie a patologie prsu.

2

Rentgenová anatomie v mamografii.

2

Genetické aspekty vzniku karcinomu prsu.

1

Chirurgická léþba karcinomu prsu, plastické operace.

2

Onkologické postupy léþby karcinomu prsu.

2

Metody nukleární medicíny ve vyšetĜování prsu.

2

Intervenþní vyšetĜovací metody, mamotom.

2

Biopsie, histologický obraz karcinomu prsu.

1

Základní údržba a kontrola správné funkce mamografu.

2

Konstrukce mamografu.

2

Analogový zobrazovací systém v mamografii.

2

Digitální zobrazovací systém v mamografii.

2

Základní a speciální projekce screeningové a diagnostické mamografie.

2

Chyby v provedení mamogramu a jejich odstraĖování.

2

Zobrazení prsu v UZ a MR obraze.

2

Zkoušky dlouhodobé stability na mamografickém pracovišti.

2

Zkoušky provozní stálosti na mamografickém pracovišti.

2

ZpĤsob stanovení místních diagnostických úrovní.

1

Psychologický pĜístup ke klientkám na mamografickém pracovišti.

1

174

VĚSTNÍK MZ ČR

G

Organizace mamografického screeningu v ýR.

2

Poþítaþové zpracování dat v programu MaSc.

1

Proces a interpretace výsledkĤ datového auditu.

1

Klinická analýza mamogramĤ a jejich následné zpracování, základní identifikace patologického stavu.

2

VČdomosti

ČÁSTKA 8

Absolvent/ka: x Zná detailnČ anatomii, fyziologii a patologii prsu a jeho rentgenovou anatomii. x Zná genetické vlivy vzniku karcinomu prsu a patologický obraz v mamografickém zobrazení. x Zná základy chirurgické a onkologické léþby karcinomu prsu. x Zná metody vyšetĜení prsu – MG, UZ, NM, MR. x Zná základní i speciální projekce mamografie a umí urþit a odstranit chyby v provedení. x Zná zásady odbČru biologického materiálu k histologickému zpracování. x Zná princip analogového a digitálního mamografického zobrazovacího systému a princip konstrukce mamografu. x Zná rozsah zkoušek dlouhodobé stability mamografických pĜístrojĤ a umí interpretovat jejich výsledky. x Zná rozsah a principy jednotlivých testĤ zkoušek provozní stálosti zobrazovacího procesu v mamografii a umí interpretovat jejich výsledky. x Zná zpĤsob stanovení místních diagnostických referenþních úrovní. x Zná zásady psychologického pĜístupu ke klientkám na mamografickém pracovišti. x Zná princip programu MaSc a umí interpretovat výsledky datového auditu mamografického pracovištČ. x Umí provést základní klinickou analýzu mamogramĤ a jejich následné zpracování, umí stanovit základní patologický stav. Absolvováním akreditovaného certifikovaného kurzu získá absolvent/ka zvláštní odbornou zpĤsobilost v zobrazování v mamární diagnostice. Ukonþení ústní zkouškou a doložením potvrzení o absolvování praxe v rozsahu OM 3e se splnČním pĜedepsaného poþtu výkonĤ.


Úþastníci vzdČlávání, kteĜí v minulosti úspČšnČ absolvovali certifikovaný kurz „Zobrazování v mamární diagnostice“, akreditovaný MZ ýR dne 11.10.2005 pod þ.j. MZDR 3687/2005 doloží pouze potvrzení o absolvování praxe v rozsahu OM 3e se splnČním pĜedepsaného poþtu výkonĤ.

ČÁSTKA 8

G

175

VĚSTNÍK MZ ČR

Odborný modul – OM 3e

Odborná praxe – Zobrazování v mamární diagnostice

Rozsah modulu

9 týdnĤ odborné praxe (360 hodin), z toho minimálnČ 2 týdny (80 hodin) na pracovišti diagnostického mamárního centra (DMC)

Seznam výkonĤ

Minimální poþet na pracovišti DMC

Seznámení se zkušenostmi a organizací provozu screeningového mamografického pracovištČ

2

Praktické procviþování správného polohování základních mamografických projekcí

40

Demonstrace a nácvik odstranČní nejþastČjších chyb pĜi snímkování

20

Praktické provádČní používání manuálního a automatického snímkovacího režimu, standardizace projekcí, komprese a dalších vstupních parametrĤ

20

Procviþování techniky snímkování prsĤ s implantáty, malých i velkých prsĤ, imobilních klientek apod. Praktické využití nestandardních projekcí

15

Procviþování správného provádČní cílených a zvČtšených snímkĤ

15

Asistence pĜi intervenþních výkonech – punkce cysty, odebrání vzorku tkánČ k biopsii, duktografie, znaþení lézí pĜed chirurgickým výkonem apod. Seznámení s provozem mamotomu

15

Praktické provádČní jednotlivých testĤ zkoušek provozní stálosti celého zobrazovacího ĜetČzce v mamografii a procviþování odstraĖování chyb pĜi nevyhovujících testech

2

Akreditované zaĜízení pĜidČlí každému úþastníkovi specializaþního vzdČlávání školitele, který je zamČstnancem akreditovaného zaĜízení. Školitel pro praktickou þást hodnotí zvládnutí výkonĤ stanovených vzdČlávacím programem. Odbornou praxi lze absolvovat jako povinnČ volitelnou na odborných pracovištích shodného zamČĜení pĜíslušného odborného modulu. Školitel pro praktickou þást potvrzuje rozsah odborné praxe na odborném pracovišti a splnČní poþtu výkonĤ na akreditovaném pracovišti. ýinnosti po absolvování základního a odborného modulu ýinnosti odborného radiologického asistenta po absolvování OM 1, 2e a 3e. Odborný radiologický asistent pro radiodiagnostiku vykonává þinnosti podle vyhlášky þ. 55/2011 Sb.

4 Hodnocení výsledkĤ vzdČlávání v prĤbČhu specializaþního vzdČlávání Akreditované zaĜízení pĜidČlí každému úþastníkovi specializaþního vzdČlávání školitele, který je zamČstnancem akreditovaného zaĜízení. Školitel pro teoretickou výuku vypracovává studijní plán a plán plnČní praktických výkonĤ, které má úþastník vzdČlávání

176

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

na odborných pracovištích probíhá pod vedením pĜidČleného školitele, který je zamČstnancem daného pracovištČ, má specializovanou zpĤsobilost v oboru a osvČdþení k výkonu þinností bez odborného dohledu. a) PrĤbČžné hodnocení školitelem: školitel pravidelnČ a prĤbČžnČ provČĜuje teoretické znalosti a praktické dovednosti úþastníka specializaþního vzdČlávání. Do studijního prĤkazu zapisuje ukonþení každého modulu a získaný poþet kreditĤ.

b) PĜedpoklad pro vykonání atestaþní zkoušky: absolvování teoretické a praktické výuky, vþ. splnČní požadované odborné praxe v akreditovaném zaĜízení a výkonĤ obsažených ve studijním prĤkazu potvrzené pĜidČleným školitelem, získání pĜíslušného poþtu kreditĤ.

c) Vlastní atestaþní zkouška probíhá dle § 6 – § 7 vyhlášky þ. 189/2009 Sb., o zkouškách podle zákona o nelékaĜských zdravotnických povoláních, ve znČní pozdČjších právních pĜedpisĤ.

5 Profil absolventa Absolvent specializaþního vzdČlávání v oboru radiodiagnostika bude schopen provádČt, zajišĢovat a koordinovat základní a specializovanou zdravotní péþi v þásti oboru radiologie, pro kterou absolvoval specializaþní vzdČlávání. Je oprávnČn na základČ vlastního posouzení a rozhodnutí, v souladu s vyhláškou þ. 55/2011 Sb., o þinnostech zdravotnických pracovníkĤ a jiných odborných pracovníkĤ. 5.1

Charakteristika výstupních vČdomostí, dovedností a postojĤ, tj. profesních kompetencí, pro které absolvent/ka specializaþního vzdČlávání získal/a zpĤsobilost

Odborný radiologický asistent se specializovanou zpĤsobilostí v oboru radiodiagnostika získává specializovanou zpĤsobilost k výkonu odborné þinnosti a je oprávnČn vykonávat þinnosti, které jsou uvedeny v § 7, § 160 a § 161 vyhlášky þ. 55/2011 Sb., a to v pĜíslušném oboru specializace.

6 Charakteristika akreditovaných zaĜízení a pracovišĢ VzdČlávací instituce, zdravotnická zaĜízení a pracovištČ zajišĢující výuku úþastníkĤ specializaþního vzdČlávání musí být akreditována dle ustanovení § 45 zákona þ. 96/2004 Sb. Tato zaĜízení musí úþastníkovi zajistit absolvování specializaþního vzdČlávání dle pĜíslušného vzdČlávacího programu. Minimální kritéria akreditovaných zaĜízení jsou dána splnČním odborných, provozních, technických a personálních pĜedpokladĤ.

ČÁSTKA 8

G

6.1

VĚSTNÍK MZ ČR

177

Akreditovaná zaĜízení a pracovištČ x Školitelem mĤže být pouze zdravotnický pracovník se specializovanou


x x

x x

zpĤsobilostí v oboru specializace a je souþasnČ držitelem „OsvČdþení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu“. Výjimku tvoĜí školitelé vzdČlávacích programĤ, které byly novČ koncipovány nebo nebyly dosud realizovány a školitelé tedy nemohli získat specializovanou zpĤsobilost. Pro výkon þinnosti školitele však musí splnit podmínky, které jsou stanoveny pĜíslušným vzdČlávacím programem. Školitelem mĤže být i jiný zdravotnický pracovník vþetnČ lékaĜe, zubního lékaĜe, farmaceuta, po pĜedchozím vyjádĜení profesního sdružení. Lektorem mĤže být i další odborný pracovník s jinou kvalifikací (JUDr., Ing., atd.), který odpovídá zamČĜení vzdČlávacího programu (napĜ. pĜedmČty ekonomika a financování, právní problematika, krizový management, organizace a Ĝízení, atd.). Pedagogické schopnosti. Doklady o odborné, specializované a event. pedagogické zpĤsobilosti.

x PĜístrojové vybavení pracovištČ dle vyhlášky þ. 472/2009 Sb. ve znČní



pozdČjších právních pĜedpisĤ, seznam zdravotních výkonĤ s bodovými hodnotami. x PĜístup k odborné literatuĜe, vþetnČ elektronických databází (zajištČní vlastními prostĜedky nebo ve smluvním zaĜízení). x Poskytování zdravotní péþe dle pĜíslušného oboru.

x Souþástí teoretické i praktické výuky je problematika bezpeþnosti a ochrany


zdraví pĜi práci, hygieny práce a zejména radiaþní ochrany. x Výuka k bezpeþné a zdraví neohrožující práci vychází z požadavkĤ platných právních a ostatních pĜedpisĤ k zajištČní bezpeþnosti a ochrany zdraví pĜi práci. x Požadavky jsou doplnČny informacemi o rizicích možných ohrožení v souvislosti s vykonáváním praktické výuky, vþetnČ informací vztahujících se k opatĜením na ochranu pĜed pĤsobením zdrojĤ rizik.

178

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

7 Tabulka modulĤ Specializaþní vzdČlávání v oboru Zobrazovací technologie v radiodiagnostice Kód

ZM

Typ

Název

Rozsah

Poþet kreditĤ

P

OrganizaþnČ – provozní problematika radiologických pracovišĢ



P

Radiodiagnostika

1 týden T – 40 hodin 1 týden P – 40 hodin

20 (à 4 kredity/den) 5 (à 1 kredit/den)

OM 1

20 kreditĤ (ZOZ) PVCK

Analogová a digitální skiagrafie


20 (à 4 kredity/den)

OM-RDG 2b

PVCK

Zobrazování výpoþetní tomografií



OM-RDG 2c

PVCK

Zobrazování magnetickou rezonancí



OM-RDG 2d

PVCK

Zobrazovací postupy v intervenþní radiologii a kardiologii



OM-RDG 2e

PVCK

Zobrazování v mamární diagnostice



Odborná praxe

7 týdnĤ P – 280 hodin 2 týdny P AZ– 80 hodin

35 (à 1 kredit/den) 35 (à 3 kredit/den)

OM-RDG 2a

OM-3 (a,b,c,d,e)

P

T – teorie 120 hodin P – praxe 400 hodin Celkem 520 hodin

155 kreditĤ

VysvČtlivky: P – povinné, PVCK – povinnČ volitelný certifikovaný kurz, T – teorie, P – praxe, ZOZ – Zvláštní odborná zpĤsobilost

ČÁSTKA 8

G

VĚSTNÍK MZ ČR

179

8 Seznam doporuþených zdrojĤ Doporuþená literatura ABRAHÁMOVÁ, J., DUŠEK, L., a kol. Možnosti vþasného záchytu rakoviny prsu, Praha, Grada, 2003. BALLINGER, P.W. Radiographic Positions and Radiologic Procedures. Mosby, 1986 Toronto. ISBN 0-8016-0464-8. BONTRAGER, K.L. Textbook of Radiographic Positioning and Related Anatomy, Mosby 1997. St. Luis Missouri. ISBN 0-323-01219-1. BOUDNÝ J, KOCHER M., PEREGRIN J., VÁLEK Vl. Moderní diagnostické metody, IV díl, Instrumentarium k intervenþním výkonĤm, IDVPZ, 2000. BRUENING, R., KUETTNER, A. Th.Flohr; Protocols for multislice CT; Springer Verlag Berlin, 2006. ISBN -10-3-540-27271-2. DANEŠ, J., a kol. Základy mamografie, Praha, X-Egem 2002. DAVID, A. Interventiolnal Radiology, Nicer, 1994. DAVID, ý., PEREGRIN, J. Radiaþní zátČž nemocných pĜi implantaci bĜišních stentgraftĤ a zpĤsoby jak ji snížit. Praktická radiologie. 2006, roþ. 11, þ. 3, s. 30. ELIÁŠ P. Angiologie, Nucleus, 1999. ELIÁŠ, P. Intervenþní radiologie, Nucleus 1998. FERDA, J. CT angiografie, Praha: Galén, 2004. 408 s. ISBN 80-7262-281-1. FERDA, J., MÍRKA, H., FERDOVÁ, E., KREUZBERG, B. CT trávicí trubice,Galén, 2006. 243 s. ISBN 80-726-436-9. FERDA, J., NOVÁK, M., KREUZBERG, B. Výpoþetní tomografie, Galén, 2002. FERRIS, J. F. Categorical Course in Diagnostic Radiology: Vascular Imaging, 1998 Syllabus, Oakbrook: RSNA, 1998. 332 s. FRANEK, M., TěETINOVÁ, D. Praktická skiagrafie, Ostravská univerzita, Ostrava 2010, ISBN 978-80-7368-667-3 HLAVA, A., KRAJINA, A.: Intervenþní radiologie, Nycomed 1996 KLENER, P. Klinická onkologie TNM Klasifikace zhoubných nádorĤ KRAJINA, A., PEREGRIN, J. Intervenþní radiologii: Miniinvazivní terapie. Hradec Králové: Olga ýermáková, 2005. 836 s. ISBN 80-86703-08-8. NEKULA Josef a kol.: Radiologie, Univerzita Palackého Olomouc 2001 NEUWIRTH, J.: Radiologické nálezy, Triton Praha 2001. PETRUŽELKA, L. Doporuþené postupy pro praktické lékaĜe – karcinom prsu PETTERSSON, H. MD. A Global TextBook of Radiology, vol. 1 a 2. Nicer, Norway, 1995. ISBN 82-990882-3-2. PROKOP, M., Galanski, M.: Computed Tomography of the Body,Thieme, 2003 REIMER, P., PARIZE, P. M., F.-A. Stichnoth, Clinical MR Imaging, a Practical Approach. Spronger-Verlag Berlin, 2003. ISBN 3-540-43467-4. SKOVAJSOVÁ, M, Mamodiagnostika, Praha, Galén 2003

180

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

ŠMORANC, P. Rentgenová technika v lékaĜství. 2. vyd. Pardubice: EaJ PRINT, 2005. 264 s. ISBN 80-85438-19-4. TABÁR, L., TOT, T. Dean peter B.: Brest Cancer – Early Detection with Mammography,Thieme, Stuttgart, Germany, 2007. TORSTEN, B. MOELER, Emil Reif. Pocket atlas of sectional anatomy – CT and MRI vol. 1. Georg Thieme Verlag;Germany; 2000; ISBN - 3-13-125502-1. TORSTEN, B., MOELER, Emil Reif , Pocket atlas of sectional anatomy - CT and MRI vol. 2. Georg Thieme Verlag;Germany, 2001. ISBN - 3-13-125602-8. TORSTEN, B., MÖLLER, E.R. Cross-Sectional Anatomy CT an MRI vol 1 a 2.Georg Thieme Verlag, Stuttgard, 1995. ISBN 88-7141-201-X. TRUNEýEK, J. a kol. Management v informaþní spoleþnosti. VŠE Praha 1997. ISBN 80-7079-201-9. TģMA, S. Dextrokardie, Nycomed Amersham, 1999, ISBN 80-901753.7.4. VÁLEK, Vl. Moderní diagnostické metody: Instrumentárium k intervenþním výkonĤm. Brno: IPVZ, 2000. 42 s. ISBN 80-7013-298-1. VANýURA, S. Koronarografie, Avicenum, Praha, 1983. VEREL, a kol. Cathertrization and Angiodardiography, CH. Livingstone,Edinburg 1978, ISBN 04430-1374-8. VČstník ministerstva zdravotnictví ýR; roþník 2003; þástka 11; Indikaþní kriteria pro zobrazovací metody VČstník MZd ýR þástka 1182002, 12/2004, 2/2007 Vyhláška MZd ýR þ. 372/2002 Sb. WESTBROOK, C., KAUT, C. MRI in Practice – Second Edition, Blackwel Science Ltd 1998, Oxford, ISBN 0-632-04205-2 WOODWARD, P., FREIMARC, R. MRI for Technologists, McGraw-Hill, Inc. USA, 1995. ISBN 0-07-022149-9 www.impactscan.org ZÁŠKODNÝ, P. Survey of principles of Teoretical Physics, Avenira Stiftung 2005, ýeské BudČjovie, ISBN 80-902491-9-1, EAN 978-80-902491-9-6.

ČÁSTKA 8

G

VĚSTNÍK MZ ČR

181

VzdČlávací program specializaþního vzdČlávání v oboru ZOBRAZOVACÍ A OZAěOVACÍ TECHNOLOGIE V RADIOTERAPII 1 2 3

4 5

6 7 8

Cíl specializaþního vzdČlávání .......................................................................................... 2 182 182 Minimální požadavky na specializaþní vzdČlávání......................................................... 2 183 Program modulĤ a rozsah požadovaných znalostí (vČdomostí a dovedností) ............. 3 3.1 Program a výsledky vzdČlávání základního modulu .................................................3 183 3.2 Program a rozsah požadovaných znalostí odborného modulu...................................5 185 185 3.2.1 ýásti odborného modulu OM 1 – povinné ......................................................5 3.2.2 ýásti odborného modulu OM 2 – teorie ..........................................................6 186 187 3.2.3 ýásti odborného modulu OM 3 – praxe ..........................................................7 188 3.2.4 ýinnosti po absolvování základního a odborného modulu..............................8 188 Hodnocení výsledkĤ vzdČlávání v prĤbČhu specializaþního vzdČlávání....................... 8 189 Profil absolventa ................................................................................................................ 9 5.1 Charakteristika výstupních vČdomostí, dovedností a postojĤ, tj. profesních kompetencí, pro které absolvent/ka specializaþního vzdČlávání získal/a 189 zpĤsobilost .................................................................................................................9 189 Charakteristika akreditovaných zaĜízení a pracovišĢ ................................................... 9 189 6.1 Akreditovaná zaĜízení a pracovištČ ............................................................................9 Tabulka modulĤ ..............................................................................................................190 10 Doporuþená literatura.....................................................................................................191 11

182

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

1 Cíl specializaþního vzdČlávání Cílem specializaþního vzdČlávání v oboru Zobrazovací a ozaĜovací technologie v radioterapii je získání specializované zpĤsobilosti osvojením si potĜebných teoretických znalostí, praktických dovedností, návykĤ týmové spolupráce a prohloubení schopnosti samostatného rozhodování pro þinnosti stanovené vyhláškou þ. 55/2011 Sb., kterou se stanoví þinnosti zdravotnických pracovníkĤ a jiných odborných pracovníkĤ, ve znČní pozdČjších právních pĜedpisĤ (dále jen vyhláška þ. 55/2011 Sb.).

2 Minimální požadavky na specializaþní vzdČlávání Podmínkou pro zaĜazení do specializaþního vzdČlávání v oboru Zobrazovací a ozaĜovací technologie v radioterapii je získání odborné zpĤsobilosti k výkonu zdravotnického povolání Radiologický asistent podle zákona þ. 96/2004 Sb., zákon o nelékaĜských zdravotnických povoláních, ve znČní pozdČjších právních pĜedpisĤ (dále jen zákon þ. 96/2004 Sb.). Specializaþní vzdČlávání nemusí být uskuteþĖováno pĜi výkonu povolání, úþastník vzdČlávání však musí pĜed pĜihlášením se k atestaþní zkoušce splnit dobu výkonu povolání stanovenou § 56 odst. 6 zákona þ. 96/2004 Sb. ýásti specializaþního vzdČlávání lze absolvovat distanþní formou studia, napĜ. metodou e-learningu, nČkteré je možné absolvovat formou akreditovaných certifikovaných kurzĤ. Optimální doba specializaþního vzdČlávání je 18 – 24 mČsícĤ, kterou lze prodloužit nebo zkrátit pĜi zachování poþtu hodin vzdČlávacího programu. V pĜípadČ, že celková délka specializaþního vzdČlávání se od celodenní prĤpravy liší, úroveĖ a kvalita vzdČlávání nesmí být nižší než v pĜípadČ celodenní prĤpravy. Praktická výuka tvoĜí alespoĖ 50 % celkového poþtu hodin vzdČlávacího programu, a to vþetnČ odborné praxe na pracovištích akreditovaného zdravotnického zaĜízení v rozsahu stanoveném tímto vzdČlávacím programem. Požadavky vzdČlávacího programu je možné splnit ve více akreditovaných zaĜízeních, pokud je nezajistí v celém rozsahu akreditované zaĜízení, kde úþastník vzdČlávání zahájil. Akreditovaná pracovištČ disponují náležitým personálním, materiálním a pĜístrojovým vybavením. VzdČlávací program zahrnuje modul základní a modul odborný se stanoveným poþtem kreditĤ, pĜiþemž ukonþení každého modulu je realizováno hodnocením úrovnČ dosažených výsledkĤ vzdČlávání. Podmínkou pro zaĜazení úþastníka vzdČlávání ke studiu odborného modulu je úspČšné absolvování základního modulu. ýásti odborného modulu mohou být realizovány formou certifikovaných kurzĤ akreditovaných Ministerstvem zdravotnictví ýeské republiky. Podmínkou pro získání specializované zpĤsobilosti v oboru radioterapie je:


G

ČÁSTKA 8

183

VĚSTNÍK MZ ČR

v rozsahu minimálnČ pČtiny stanovené týdenní pracovní doby, do data pĜihlášení se k atestaþní zkoušce, absolvování teoretické výuky, absolvování povinné odborné praxe v rozsahu stanoveném vzdČlávacím programem, získání stanoveného poþtu kreditĤ urþených vzdČlávacím programem, úspČšné složení atestaþní zkoušky, získaná „Zvláštní odborná zpĤsobilost pro nakládání se zdroji ionizujícího záĜení“ na radioterapeutickém pracovišti jako osoba s pĜímou odpovČdností za zajištČní radiaþní ochrany, dle vyhlášky þ. 146/1997 Sb., ve znČní pozdČjších právních pĜedpisĤ, § 3, odst. 2, písm. a, bod 2.

3 Program modulĤ a rozsah požadovaných znalostí (vČdomostí a dovedností) Nedílnou souþástí vzdČlávacího programu je vedení studijního prĤkazu a záznamu o provedených výkonech v rámci celé odborné praxe. Poþet výkonĤ uvedených v jednotlivé kapitole každého odborného modulu (Seznam výkonĤ a jejich þetnost) je stanoven jako minimální, aby úþastník specializaþního vzdČlávání zvládl danou problematiku nejen po teoretické, ale i po praktické stránce. 3.1 Program a výsledky vzdČlávání základního modulu Cíl: Vybavit radiologické asistenty znalostmi potĜebnými k organizaþnímu a metodickému vedení v oblasti využívání radiologických technologií, odborné terminologie a specifik jejího užívání, prohloubit vČdomosti a dovednosti potĜebné k efektivnímu výkonu v roli odborného radiologického asistenta pro radioterapii. Základní modul – ZM


Typ modulu

povinný

Rozsah modulu


Poþet kreditĤ

20

Obsah



3


4


4

Komunikace ve zdravotnictví. Optimální pĜístup k pacientĤm a jejich blízkým s ohledem na vČk a charakter onemocnČní. Psychologické aspekty komunikace

4

184

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

s pacienty. Edukace pacientĤ a jiných osob. Tvorba informaþních materiálĤ.

2


2


2


6


9


3

Shrnutí.

1




Formou testu.

Základní modul mĤže být spoleþný pro vzdČlávací programy specializaþního vzdČlávání v oborech Zobrazovací technologie v radiodiagnostice, Zobrazovací a ozaĜovací technologie v radioterapii a Zobrazovací a ozaĜovací technologie v nukleární medicínČ.

G

ČÁSTKA 8

185

VĚSTNÍK MZ ČR

3.2 Program a rozsah požadovaných znalostí odborného modulu 3.2.1

ýásti odborného modulu OM 1 – povinné

Cíl: PĜipravit radiologické asistenty pro požadované þinnosti konkrétního oboru specializace. Odborný modul – OM 1

Radioterapie

Typ modulu

povinný

Rozsah modulu

5 dnĤ, tj. 40 hod. teoretické výuky 5 dnĤ, tj. 40 hod. praktické výuky

Poþet kreditĤ

25 (20 za teoretickou þást + 5 za praktickou þást) Minimální poþet hodin

Obsah Sterilní, supersterilní a septické prostĜedí (pĜístroje, personál).

4

Radiologická fyzika elektromagnetických a korpuskulárních svazkĤ.

8

Dozimetrie fotonových a elektronových svazkĤ.

5

Radiaþní ochrana pĜi radioterapeutických výkonech.

6

Kontrastní látky v plánování radioterapie.

4

Kanylace periferních žil, aplikace kontrastních látek (KL), nežádoucí pĜíhody po aplikaci KL.

5

Specifická ošetĜovatelská péþe pĜi radioterapeutických výkonech: monitoring vitálních funkcí, zhodnocení a Ĝešení aktuálního stavu, kardiopulmonální resuscitace.

5

Tvorba protokolĤ a standardĤ radioterapeutických postupĤ.

3

VČdomosti

Absolvent/ka: x zná zásady práce ve sterilním, supersterilním a septickém prostĜedí, x zná radiologickou fyziku elektromagnetických a korpuskulárních svazkĤ, x zná základy dozimetrie fotonových a elektronových svazkĤ, x ovládá zásady radiaþní ochrany a její optimalizace v radioterapii, x zná druhy KL, jejich vlastnosti a zásady aplikace, x ovládá monitorování vitálních funkcí pacienta.

Dovednosti

Absolvent/ka: x umí provést základní dozimetrická mČĜení, x umí provést kanylaci periferních žil, intravenóznČ aplikovat KL, x umí reagovat na nežádoucí pĜíhody po aplikaci KL a provést kardiopulmonální resuscitaci, x umí posoudit hodnoty sledovaných vitálních funkcí pacienta, x umí zhodnotit stupeĖ vedlejších úþinkĤ radioterapie a Ĝešit nežádoucí stav.

186

VĚSTNÍK MZ ČR

Seznam výkonĤ

G

Poþet

Dozimetrická mČĜení fotonových a elektronových svazkĤ pomocí ionizaþních komor a TLD dozimetrĤ

10

Simulovaná kardiopulmonální resuscitace

5

Kanylace periferních žil a aplikace KL

10

Dozimetrická mČĜení fotonových a elektronových svazkĤ in vivo

15


ČÁSTKA 8

Ukonþení praktickou a ústní zkouškou.

Úþast na vzdČlávacích aktivitách Povinná zkouška zvláštní odborné zpĤsobilosti Získání Zvláštní odborné zpĤsobilosti (ZOZ) pro nakládání se zdroji ionizujícího záĜení na radioterapeutickém pracovišti jako osoba s pĜímou odpovČdností za zajištČní radiaþní ochrany.

Poþet kreditĤ 20

Nepovinný kurz Kurz radiaþní ochrany pĜi nakládání se zdroji ionizujícího záĜení ve zdravotnictví ZpĤsob ukonþení modulu

Podmínkou pro ukonþení odborného modulu OM1 je splnČní všech požadavkĤ stanovených vzdČlávacím programem a pĜedložení dokladu o získání Zvláštní odborné zpĤsobilosti pro nakládání se zdroji ionizujícího záĜení na radioterapeutickém pracovišti jako osoba s pĜímou odpovČdností za zajištČní radiaþní ochrany. Po doložení tČchto požadavkĤ bude odborný modul ukonþen ústní zkouškou. 3.2.2

ýásti odborného modulu OM 2 – teorie


Klinická radioterapie

Typ modulu

povinný

Rozsah modulu


Poþet kreditĤ

20

Obsah


Anatomie pĜíþných ĜezĤ.

4

Optimalizace radiaþní ochrany v radioterapii.

5

Zkoušky dlouhodobé stability a interpretace jejich výsledkĤ.

4

Zkoušky provozních stálostí ozaĜovacích pĜístrojĤ, interpretace výsledkĤ, nápravná opatĜení.

4

Speciální ozaĜovací metody.

6

Zobrazovací systémy pro portální zobrazování.

3

Verifikaþní snímky v radioterapii.

4

Hodnocení verifikaþních snímkĤ.

3

ČÁSTKA 8

G

187

VĚSTNÍK MZ ČR

Výpoþet ozaĜovacího plánu a jeho optimalizace.

4

Dozimetrické ovČĜení ozaĜovacího plánu.

3

Absolvent/ka: x zná zobrazovací systémy používané pĜi plánování radioterapie, x zná pĜístrojovou techniku v radioterapii, x zná postup zkoušek provozní stálosti a interpretaci výsledkĤ, x zná princip zkoušek dlouhodobé stability a ovládá interpretace výsledkĤ, x zná postup pĜi plánování léþby záĜením pro standardní i speciální ozaĜovací metody, x zná principy radiaþní ochrany v radiaþní onkologii, x zná postupy pro stanovení optimální ozaĜovací techniky pro daný cílový objem, x zná postup ovČĜování ozaĜovacích plánĤ, x zná zobrazovací systémy pro portální zobrazování, x zná postupy provádČní a hodnocení verifikaþních snímkĤ.

VČdomosti

Absolvováním akreditovaného certifikovaného kurzu získá absolvent/ka zvláštní odbornou zpĤsobilost v analogové a digitální skiagrafii. Ukonþení ústní zkouškou a doložením potvrzení o absolvování praxe odborného modulu 3 na se splnČním pĜedepsaného poþtu výkonĤ. ZpĤsob ukonþení modulu

3.2.3

Úþastníci vzdČlávání, kteĜí v minulosti úspČšnČ absolvovali certifikovaný kurz „Teleterapie“, akreditovaný MZ ýR dne 17.5.2006 pod þ.j. MZDR 1032/2006 doloží pouze potvrzení o absolvování praxe odborného modulu 3 v pĜedepsaném rozsahu a se splnČním pĜedepsaného poþtu výkonĤ.

ýásti odborného modulu OM 3 – praxe


Odborná praxe

Rozsah modulu

9 týdnĤ odborné praxe (360 hod.), z toho minimálnČ 2 týdny (80 hod.) na pracovišti akreditovaného zaĜízení (AZ)

Poþet kreditĤ

70

Seznam výkonĤ


Provedení zobrazovacích radiologických postupĤ pro plánování léþby

15

PĜíprava individuálních fixaþních pomĤcek

15

Výpoþet ozaĜovacího plánu pro standardní ozaĜovací techniky

15

Výpoþet ozaĜovacího plánu pro speciální ozaĜovací techniky

10

Dozimetrické ovČĜení plánu

10

188

VĚSTNÍK MZ ČR

G

Provedení standardních ozaĜovacích technik v teleterapii

30

Provedení standardních ozaĜovacích technik v brachyterapii

10

Provedení speciálních ozaĜovacích technik v teleterapii

10

OvČĜení ozaĜovací polohy pomocí zobrazovacích systémĤ

20

Provedení zkoušky provozní stálosti ozaĜovacího pĜístroje v plném rozsahu, interpretace výsledkĤ

2

ČÁSTKA 8

Akreditované zaĜízení pĜidČlí každému úþastníkovi specializaþního vzdČlávání školitele, který je zamČstnancem akreditovaného zaĜízení. Školitel pro praktickou þást hodnotí zvládnutí výkonĤ stanovených vzdČlávacím programem. Odbornou praxi lze absolvovat jako povinnČ-volitelnou na odborných pracovištích shodného zamČĜení pĜíslušného odborného modulu. Školitel pro praktickou þást potvrzuje rozsah odborné praxe na odborném pracovišti a splnČní poþtu výkonĤ na akreditovaném pracovišti. 3.2.4

ýinnosti po absolvování základního a odborného modulu

ýinnosti po absolvování základního a odborného modulu ýinnosti odborného radiologického asistenta po absolvování OM 1, 2 a 3 Odborný radiologický asistent pro radioterapii vykonává þinnosti podle vyhlášky þ. 55/2011Sb.

4 Hodnocení výsledkĤ vzdČlávání v prĤbČhu specializaþního vzdČlávání Akreditované zaĜízení pĜidČlí každému úþastníkovi specializaþního vzdČlávání školitele, který je zamČstnancem akreditovaného zaĜízení. Školitel pro teoretickou výuku vypracovává studijní plán a plán plnČní praktických výkonĤ, které má úþastník vzdČlávání v prĤbČhu pĜípravy absolvovat a prĤbČžnČ provČĜuje znalosti a dovednosti. Odborná praxe na odborných pracovištích probíhá pod vedením pĜidČleného školitele, který je zamČstnancem daného pracovištČ, má specializovanou zpĤsobilost v oboru a osvČdþení k výkonu þinností bez odborného dohledu. a) PrĤbČžné hodnocení školitelem: školitel pravidelnČ a prĤbČžnČ provČĜuje teoretické znalosti a praktické dovednosti úþastníka specializaþního vzdČlávání. Do studijního prĤkazu zapisuje ukonþení každého modulu a získaný poþet kreditĤ. b) PĜedpoklad pro vykonání atestaþní zkoušky: absolvování teoretické a praktické výuky, vþ. splnČní požadované odborné praxe v akreditovaném zaĜízení a výkonĤ obsažených ve studijním prĤkazu potvrzené pĜidČleným školitelem. získání pĜíslušného poþtu kreditĤ. c) Vlastní atestaþní zkouška probíhá dle § 6 – § 7 vyhlášky þ. 189/2009 Sb., o zkouškách podle zákona o nelékaĜských zdravotnických povoláních, ve znČní pozdČjších právních pĜedpisĤ.

ČÁSTKA 8

G

VĚSTNÍK MZ ČR

189

5 Profil absolventa Absolvent specializaþního vzdČlávání v oboru radiodiagnostika bude schopen provádČt, zajišĢovat a koordinovat základní a specializovanou ošetĜovatelskou péþi v þásti oboru radiologie, pro kterou absolvoval specializaþní vzdČlávání. Je oprávnČn na základČ vlastního posouzení a rozhodnutí, v souladu s vyhláškou þ. 55/2011 Sb., zabezpeþovat níže uvedené þinnosti v rozsahu své specializované zpĤsobilosti stanovené uvedenou vyhláškou. 5.1 Charakteristika výstupních vČdomostí, dovedností a postojĤ, tj. profesních kompetencí, pro které absolvent/ka specializaþního vzdČlávání získal/a zpĤsobilost Odborný radiologický asistent se specializovanou zpĤsobilostí v oboru zobrazovací a ozaĜovací technologie v radioterapii získává specializovanou zpĤsobilost k výkonu odborné þinnosti a je oprávnČn vykonávat þinnosti, které jsou uvedeny ve vyhlášce þ. 55/2011 Sb.

6 Charakteristika akreditovaných zaĜízení a pracovišĢ VzdČlávací instituce, zdravotnická zaĜízení a pracovištČ zajišĢující výuku úþastníkĤ specializaþního vzdČlávání musí být akreditováno dle ustanovení § 45 zákona þ. 96/2004 Sb. Tato zaĜízení musí úþastníkovi zajistit absolvování specializaþního vzdČlávání dle pĜíslušného vzdČlávacího programu. Minimální kritéria akreditovaných zaĜízení jsou dána splnČním odborných, provozních, technických a personálních pĜedpokladĤ. 6.1 Akreditovaná zaĜízení a pracovištČ x Školitelem mĤže být pouze zdravotnický pracovník se specializovanou


x x

x x


zpĤsobilostí v oboru specializace a je držitelem „OsvČdþení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu“. Výjimku tvoĜí školitelé vzdČlávacích programĤ, které byly novČ koncipovány nebo nebyly dosud realizovány a školitelé tedy nemohli získat specializovanou zpĤsobilost. Pro výkon þinnosti školitele však musí splnit podmínky, které jsou stanoveny pĜíslušným vzdČlávacím programem. Školitelem mĤže být i jiný zdravotnický pracovník vþetnČ lékaĜe, zubního lékaĜe, farmaceuta, po pĜedchozím vyjádĜení profesního sdružení. Lektorem mĤže být i další odborný pracovník s jinou kvalifikací (JUDr., Ing., atd.), který odpovídá zamČĜení vzdČlávacího programu (pĜedmČty jako je ekonomika a financování, právní problematika, krizový management, organizace a Ĝízení, atd.). Pedagogické schopnosti. Doklady o odborné, specializované a event. pedagogické zpĤsobilosti.

x PĜístrojové vybavení pracovištČ dle vyhlášky þ. 472/2009 Sb., v platném znČní,

seznam zdravotních výkonĤ s bodovými hodnotami.

190

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

x PĜístup k odborné literatuĜe, vþetnČ elektronické databáze (zajištČní vlastními

prostĜedky nebo ve smluvním zaĜízení). Organizaþní a provozní požadavky

x Poskytování zdravotní péþe dle pĜíslušného oboru. x Souþástí teoretické i praktické výuky je problematika bezpeþnosti a ochrany


zdraví pĜi práci, hygieny práce a zejména radiaþní ochrany. x Výuka k bezpeþné a zdraví neohrožující práci vychází z požadavkĤ platných právních a ostatních pĜedpisĤ k zajištČní bezpeþnosti a ochrany zdraví pĜi práci. x Požadavky jsou doplnČny informacemi o rizicích možných ohrožení v souvislosti s vykonáváním praktické výuky, vþetnČ informací vztahujících se k opatĜením na ochranu pĜed pĤsobením zdrojĤ rizik.

7 Tabulka modulĤ Specializaþní vzdČlávání v oboru Radioterapie Kód ZM

Typ

Název

Rozsah

P




P

Radioterapie



OM 1 P OM 2 OM 3

Poþet kreditĤ

P P

20 kreditĤ (ZOZ) Klinická radioterapie



Odborná praxe

7 týdnĤ P – 280 hodin 2 týdny P AZ – 80 hodin



155 kreditĤ

VysvČtlivky: P – povinné, PV – povinnČ volitelné, T – teorie, P – praxe, ZOZ – Zvláštní odborná zpĤsobilost

ČÁSTKA 8

G

VĚSTNÍK MZ ČR

191

8 Doporuþená literatura Doporuþená literatura BENTEL, GUNILLA, C. Radiation Therapy planning, 2. vydání. New York: Mc Graw – Hill, 1996. 643 s. ISBN 007-005115-1. DEVITA, Vincent T., HELLMAN, Samuel; ROSENBERG, Steven A. Cancer : Principles and Practice of Oncology. 7. vydání. Philadelphia : Lippicontt Williams and Wilkins, 2005. 158 s. ISBN 0-781-74450-4. DOBBS, J., BARRET, A., ASH, D. Praktické plánování radioterapie, Praha: Anomal 1992. 302 s. ISBN 80-900235-8-4. Doporuþení SÚJB: Zavedení jakosti pĜi využívání plánovacích systémĤ, Praha, Nuklin v Ústavu jaderných informací, 2004. Doporuþení SÚJB: Zavedení jakosti pĜi využívání významných zdrojĤ ionizujícího záĜení v radioterapii, lineární urychlovaþe pro 3D konformní radioterapii a ImRT, Praha, Nuklin v Ústavu jaderných informací, 2006. HENDEE, W. R.; IBBORT, G. S. Radiation Therapy Physics, 2. vydání. Chicago: Mosby, 1996. Kap. 6. a 7. ISBN 0-8016-8099-9. HEěMANSKÁ, J., SINGER, J.: Klinická dozimetrie, 1. vydání, ýeské BudČjovice, 2005. ICRU Report 50. Prescribing, Recording and Reporting Photon Beam Therapy. 1993. ICRU Report 62. Prescribing, Recording and Reporting Photon Beam Therapy (Supplement to ICRU 50). 1999. KHAN, F. M. The physics of radiation therapy. 2. vydání. Baltimore: Williams & Wilkins, ISBN 0-68304502-4. PEREZ, Carlos A.. Principles and practice of radiation oncology, 4. vydání. Philadelphia: Lippincott Williams and Wilkins, 2004. ISBN 0-7817-3525-4. SINGER, J., HEěMANSKÁ, J. Principy radiaþní ochrany. 1. vydání, ýeské BudČjovice, 2004. ICRP Publication No. 60, Recomendations of ICRP, 1990. SPURNÝ, V., ŠLAMPA P. Moderní radioterapeutické metody, Základy radioterapie, VI. Díl. 1. vydání. Brno: IDV PZ 1999. 118 s. ISBN 57-860-98. ZÁMEýNÍK, J. Radioterapie. 2. vydání. Praha: Avicenum 1990, 476 s. ISBN 80-201-0051-2.

192

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

VzdČlávací program specializaþního vzdČlávání v oboru ZOBRAZOVACÍ A OZAěOVACÍ TECHNOLOGIE V NUKLEÁRNÍ MEDICÍNċ 1 2 3

4 5

6 7 8

1932 Cíl specializaþního vzdČlávání .......................................................................................... 1932 Minimální požadavky na specializaþní vzdČlávání......................................................... 1943 Program modulĤ a rozsah požadovaných znalostí (vČdomostí a dovedností) ............. 194 3.1 Program a výsledky vzdČlávání základního modulu – ZM .......................................3 195 3.2 Program a rozsah požadovaných znalostí odborného modulu...................................4 195 3.2.1 ýásti odborného modulu – OM 1...................................................................4 197 3.2.2 ýásti odborného modulu – OM 2 – teorie......................................................6 199 3.2.3 ýásti odborného modulu – OM 3 – praxe......................................................8 3.2.4 ýinnosti radiologického asistenta po získání odborné zpĤsobilosti v oboru zobrazovací a ozaĜovací technologie v nukleární medicínČ .............8 199 1998 Hodnocení výsledkĤ vzdČlávání v prĤbČhu specializaþního vzdČlávání....................... 2009 Profil absolventa ................................................................................................................ 5.1 Charakteristika þinností, pro které absolvent specializaþního vzdČlávání 200 získal zpĤsobilost .......................................................................................................9 2009 Charakteristika akreditovaných zaĜízení a pracovišĢ ................................................... 6.1 Akreditovaná zaĜízení a pracovištČ ..........................................................................10 201 Tabulka modulĤ ..............................................................................................................202 11 Doporuþená literatura.....................................................................................................202 11

G

ČÁSTKA 8

VĚSTNÍK MZ ČR

193

1 Cíl specializaþního vzdČlávání Cílem specializaþního vzdČlávání v oboru Zobrazovací a ozaĜovací technologie v nukleární medicínČ je získání specializované zpĤsobilosti osvojením si potĜebných teoretických znalostí, praktických dovedností, návykĤ týmové spolupráce i prohloubení schopnosti samostatného rozhodování pro þinnosti stanovené vyhláškou þ. 55/2011 Sb., kterou se stanoví þinnosti zdravotnických pracovníkĤ a jiných odborných pracovníkĤ, ve znČní pozdČjších právních pĜedpisĤ (dále jen vyhláška þ. 55/2011 Sb.).

2 Minimální požadavky na specializaþní vzdČlávání Podmínkou pro zaĜazení do specializaþního vzdČlávání v oboru Zobrazovací a ozaĜovací technologie v nukleární medicínČ je získání odborné zpĤsobilosti k výkonu zdravotnického povolání Radiologický asistent podle zákona þ. 96/2004 Sb., zákon o nelékaĜských zdravotnických povoláních, ve znČní pozdČjších právních pĜedpisĤ (dále jen zákon þ. 96/2004 Sb.). Specializaþní vzdČlávání nemusí být uskuteþĖováno pĜi výkonu povolání, úþastník vzdČlávání však musí pĜed pĜihlášením se k atestaþní zkoušce splnit dobu výkonu povolání stanovenou § 56 odst. 6 zákona þ. 96/2004 Sb. ýásti specializaþního vzdČlávání lze absolvovat distanþní formou studia, napĜ. metodou e-learningu, nČkteré je možné absolvovat formou akreditovaných certifikovaných kurzĤ. Optimální doba specializaþního vzdČlávání je 18 – 24 mČsícĤ, kterou lze prodloužit nebo zkrátit pĜi zachování poþtu hodin vzdČlávacího programu. V pĜípadČ, že celková délka specializaþního vzdČlávání se od celodenní prĤpravy liší, úroveĖ a kvalita vzdČlávání nesmí být nižší než v pĜípadČ celodenní prĤpravy. Praktická výuka tvoĜí alespoĖ 50 % celkového poþtu hodin vzdČlávacího programu, a to vþetnČ odborné praxe na pracovištích akreditovaného zdravotnického zaĜízení v rozsahu stanoveném tímto vzdČlávacím programem. Požadavky vzdČlávacího programu je možné splnit ve více akreditovaných zaĜízeních, pokud je nezajistí v celém rozsahu akreditované zaĜízení, kde úþastník vzdČlávání zahájil. Akreditovaná pracovištČ disponují náležitým personálním, materiálním a pĜístrojovým vybavením. VzdČlávací program zahrnuje modul základní a modul odborný se stanoveným poþtem kreditĤ, pĜiþemž ukonþení každého modulu je realizováno hodnocením úrovnČ dosažených výsledkĤ vzdČlávání. Podmínkou pro zaĜazení úþastníka vzdČlávání ke studiu odborného modulu je úspČšné absolvování základního modulu. ýásti odborného modulu mohou být realizovány formou certifikovaných kurzĤ akreditovaných Ministerstvem zdravotnictví ýeské republiky. Podmínkou pro získání specializované zpĤsobilosti v oboru nukleární medicína je:


194

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

v rozsahu minimálnČ pČtiny stanovené týdenní pracovní doby, do data pĜihlášení se k atestaþní zkoušce, absolvování teoretické výuky, absolvování povinné odborné praxe v rozsahu stanoveném vzdČlávacím programem, získání stanoveného poþtu kreditĤ urþených vzdČlávacím programem, úspČšné složení atestaþní zkoušky, získaná Zvláštní odborná zpĤsobilost pro nakládání se zdroji ionizujícího záĜení na pracovištích nukleární medicíny jako osoba s pĜímou odpovČdností za zajištČní radiaþní ochrany, dle vyhlášky þ. 146/1997 Sb., ve znČní pozdČjších právních pĜedpisĤ., § 3, odst. 2, písm. a, bod 2.

3 Program modulĤ a rozsah požadovaných znalostí (vČdomostí a dovedností) Nedílnou souþástí vzdČlávacího programu je vedení studijního prĤkazu a záznamu o provedených výkonech v rámci celé odborné praxe. Poþet výkonĤ uvedených v jednotlivé kapitole každého odborného modulu (Seznam výkonĤ a jejich þetnost) je stanoven jako minimální, aby úþastník specializaþního vzdČlávání zvládl danou problematiku nejen po teoretické, ale i po praktické stránce. 3.1

Program a výsledky vzdČlávání základního modulu – ZM

Cíl: Vybavit radiologické asistenty znalostmi odborné terminologie a specifik jejího užívání, prohloubit vČdomosti a dovednosti potĜebné k efektivnímu výkonu v roli radiologického asistenta specialisty Základní modul – ZM

OrganizaþnČ-provozní problematika radiologických pracovišĢ

Typ modulu

povinný

Rozsah modulu


Poþet kreditĤ

20

Obsah



3


4


4

Komunikace ve zdravotnictví. Optimální pĜístup k pacientĤm a jejich blízkým s ohledem na vČk a charakter onemocnČní. Psychologické aspekty komunikace s pacienty.

4

G

ČÁSTKA 8

195

VĚSTNÍK MZ ČR

Edukace pacientĤ a jiných osob. Tvorba informaþních materiálĤ.

2


2


2


6


9


3

Shrnutí.

1




Formou testu.

Základní modul mĤže být spoleþný pro vzdČlávací programy specializaþního vzdČlávání v oborech Zobrazovací technologie v radiologii, Zobrazovací a ozaĜovací technologie v radioterapii a Zobrazovací a ozaĜovací technologie v nukleární medicínČ. 3.2 3.2.1

Program a rozsah požadovaných znalostí odborného modulu ýásti odborného modulu – OM 1

Cíl: PĜipravit radiologické asistenty pro požadované þinnosti konkrétního oboru specializace

196

VĚSTNÍK MZ ČR


Nukleární medicína

Typ modulu

povinný

Rozsah modulu

5 dnĤ, tj. 40 hodin teoretické výuky 5 dnĤ, tj. 40 hodin praktické výuky

Poþet kreditĤ

25 (20 za teoretickou þást + 5 za praktickou þást)

G

ČÁSTKA 8


Obsah Sterilní a septické prostĜedí (pĜístroje, personál).

3

Dozimetrie.

6

Radiaþní ochrana.

4

Indikaþní kritéria pro nukleární medicínu.

6

Radiofarmaka (RF).

5

Kontrastní látky.

5

Kanylace periferních žil, i.v. aplikace kontrastních látek (KL) a radiofarmak (RF), nežádoucí pĜíhody po aplikaci KL.

4

Specifická ošetĜovatelská péþe pĜi výkonech nukleární medicíny: monitoring vitálních funkcí, zhodnocení a Ĝešení aktuálního stavu, kardiopulmonální resuscitace.

5

Tvorba protokolĤ, standardĤ a postupĤ v nukleární medicínČ.

2

VČdomosti

Absolvent/ka: x zná zásady práce ve sterilním a septickém prostĜedí, x zná radiologickou fyziku, x zná základy dozimetrie, x ovládá zásady radiaþní ochrany a její optimalizace, x zná základní indikaþní kritéria v nukleární medicínČ, x zná radiofarmaka (RF) z hlediska složení, pĜípravy, kontroly, aplikace a použití v diagnostice a terapii, x zná druhy KL, jejich vlastnosti a zásady aplikace, x ovládá monitorování vitálních funkcí pacienta, x ovládá monitorování a vyhodnocování vitálních funkcí pacienta.

Dovednosti

Absolvent/ka: x umí provést základní dozimetrická mČĜení, x umí posoudit vhodnost indikace k výkonu, x umí provést kanylaci periferních žil, intravenóznČ aplikovat KL, x umí reagovat na nežádoucí pĜíhody po aplikaci KL a provést kardiopulmonální resuscitaci, x umí posoudit hodnoty sledovaných vitálních funkcí pacienta, zhodnotit aktuální a Ĝešit nežádoucí stav.

G

ČÁSTKA 8

197

VĚSTNÍK MZ ČR

Seznam výkonĤ

Poþet

Základní výpoþty aplikované aktivity, rozpadová rovnice

5

Dozimetrická mČĜení

5

Simulovaná kardiopulmonální resuscitace

5

Kanylace perifernich žil a i.v. aplikace RF a KL

20

Odeþet a posouzení hodnot monitorovaných životních funkcí (EKG, oxymetrie apod.) a návrh na Ĝešení nežádoucí situace

5

Úþast na vzdČlávacích aktivitách Povinná zkouška zvláštní odborné zpĤsobilosti Získání Zvláštní odborné zpĤsobilosti (ZOZ) pro nakládání se zdroji ionizujícího záĜení na pracovišti nukleární medicíny jako osoba s pĜímou odpovČdností za zajištČní radiaþní ochrany.

Poþet kreditĤ 20

Nepovinný kurz Kurz radiaþní ochrany pĜi nakládání se zdroji ionizujícího záĜení ve zdravotnictví ZpĤsob ukonþení modulu

Podmínkou pro ukonþení odborného modulu OM1 je splnČní všech požadavkĤ stanovených vzdČlávacím programem a pĜedložení dokladu o získání Zvláštní odborné zpĤsobilosti pro nakládání se zdroji ionizujícího záĜení na pracovišti nukleární medicíny jako osoba s pĜímou odpovČdností za zajištČní radiaþní ochrany. Po doložení tČchto požadavkĤ bude odborný modul ukonþen ústní a praktickou zkouškou. 3.2.2

ýásti odborného modulu – OM 2 – teorie


Diagnostické metody v nukleární medicínČ

Typ modulu

povinný certifikovaný kurz

Rozsah modulu


Poþet kreditĤ

20

Obsah


Zobrazovací metody a postupy vyšetĜování jednotlivých orgánĤ þi orgánových skupin.

5

Terapeutické aplikace otevĜených záĜiþĤ.

4

Hybridní zobrazovací systémy v nukleární medicínČ - PET/CT - SPECT/CT

5

Kontrola kvality zobrazovacích systémĤ v nukleární medicínČ.

3

Anatomie v zobrazovacích metodách v NM.

5

Patologie a fyziologie v zobrazovacích metodách v NM.

4

198

VĚSTNÍK MZ ČR

G

Zpracování obrazových informací v NM.

4

Specifika vyšetĜování dČtských a rizikových pacientĤ v NM.

4

Radionuklidová diagnostika v hematologii, odbČry biologického materiálu.

3

Ochrana pĜed vnČjší a vnitĜní kontaminací.

3

VČdomosti

Dovednosti

ČÁSTKA 8

Absolvent/ka: x zná pĜístroje používané v nukleární medicínČ, x zná techniku práce s radionuklidy, x zná principy diagnostické i terapeutické aplikace radiofarmak a odbČry biologického materiálu, x zná radiologické vyšetĜovací metody a jejich aplikaci v nukleární medicínČ, x zná podmínky práce v aseptickém a sterilním prostĜedí, x zná dozimetrické metody používané v nukleární medicínČ, x zná speciální specifickou ošetĜovatelskou péþi pĜi diagnostických a léþebných výkonech v nukleární medicínČ, x ovládá identifikaci základního patologického stavu. Absolvent/ka: x umí pĜipravovat záznamy vyšetĜení pro vyhodnocení lékaĜem, x umí edukovat pacienty o režimových opatĜeních souvisejících s diagnostikou a léþbou pomocí metod NM, x umí upravovat pĜipravená RF k pĜímé aplikaci, x umí likvidovat radioaktivní odpad a dekontaminovat pracovištČ, x umí aplikovat RF i.v., x umí provádČt vybrané diagnostické metody a základní analýzu dat. Absolvováním akreditovaného certifikovaného kurzu získá absolvent/ka zvláštní odbornou zpĤsobilost v zobrazovacích a kvantitativních metodách nukleární medicíny


Ukonþení ústní zkouškou a doložením potvrzení o absolvování praxe v rozsahu odborného modulu OM 3 a se splnČním pĜedepsaného poþtu výkonĤ.

ČÁSTKA 8

G

199

VĚSTNÍK MZ ČR

3.2.3

ýásti odborného modulu – OM 3 – praxe


Odborná praxe

Typ modulu

povinný certifikovaný kurz

Rozsah modulu

9 týdnĤ odborné praxe (360 hod.), z toho minimálnČ 2 týdny (80 hod.) na pracovišti akreditovaného zaĜízení (AZ)

Poþet kreditĤ

70

Seznam výkonĤ


Funkþní vyšetĜení orgánĤ a orgánových systémĤ

5

Statické zobrazovací metody

5

Dynamické vyšetĜovací studie

5

Zobrazovací postupy pomocí hybridních pĜístrojĤ

5

Radionuklidová diagnostika v hematologii, odbČry biologického materiálu

2

Aplikace radiofarmak i.v.

10

Aplikace kontrastní látky i.v.

5

Likvidace radioaktivního odpadu, dekontaminace pracovních ploch a personálu

2

Edukace pacienta o režimových opatĜeních

10

PĜíprava pacienta k vyšetĜení, vþetnČ výpoþtu aktivity RF

15

Funkþní vyšetĜení orgánĤ a orgánových systémĤ

10

VyšetĜení dČtských pacientĤ

5

Akreditované zaĜízení pĜidČlí každému úþastníkovi specializaþního vzdČlávání školitele, který je zamČstnancem akreditovaného zaĜízení. Školitel pro praktickou þást hodnotí zvládnutí výkonĤ stanovených vzdČlávacím programem. Odbornou praxi lze absolvovat jako povinnČ volitelnou na odborných pracovištích shodného zamČĜení pĜíslušného odborného modulu. Školitel pro praktickou þást potvrzuje rozsah odborné praxe na odborném pracovišti a splnČní poþtu výkonĤ na akreditovaném pracovišti. 3.2.4

ýinnosti radiologického asistenta po získání odborné zpĤsobilosti v oboru zobrazovací a ozaĜovací technologie v nukleární medicínČ

ýinnosti odborného radiologického asistenta po absolvování OM 1, 2 a 3. Odborný radiologický asistent pro nukleární medicínu vykonává þinnosti podle vyhlášky þ. 55/2011 Sb.

4 Hodnocení výsledkĤ vzdČlávání v prĤbČhu specializaþního vzdČlávání Akreditované zaĜízení pĜidČlí každému úþastníkovi specializaþního vzdČlávání školitele, který je zamČstnancem akreditovaného zaĜízení. Školitel pro teoretickou výuku vypracovává studijní plán a plán plnČní praktických výkonĤ, které má úþastník vzdČlávání

200

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

v prĤbČhu pĜípravy absolvovat a prĤbČžnČ provČĜuje znalosti a dovednosti. Odborná praxe na odborných pracovištích probíhá pod vedením pĜidČleného školitele, který je zamČstnancem daného pracovištČ, má specializovanou zpĤsobilost v oboru a osvČdþení k výkonu þinností bez odborného dohledu. a) PrĤbČžné hodnocení školitelem: školitel pravidelnČ a prĤbČžnČ provČĜuje teoretické znalosti a praktické dovednosti úþastníka specializaþního vzdČlávání. Do studijního prĤkazu zapisuje ukonþení každého modulu a získaný poþet kreditĤ.

b) PĜedpoklad pro vykonání atestaþní zkoušky: absolvování teoretické a praktické výuky, vþ. splnČní požadované odborné praxe v akreditovaném zaĜízení a výkonĤ obsažených ve studijním prĤkazu potvrzené pĜidČleným školitelem, získání pĜíslušného poþtu kreditĤ.

c) Vlastní atestaþní zkouška probíhá dle § 6 – § 7 vyhlášky þ. 189/2009 Sb., o zkouškách podle zákona o nelékaĜských zdravotnických povoláních, ve znČní pozdČjších právních pĜedpisĤ.

5 Profil absolventa Absolvent specializaþního vzdČlávání v oboru zobrazovací a ozaĜovací technologie v nukleární medicínČ bude schopen provádČt, zajišĢovat a koordinovat základní a specializovanou ošetĜovatelskou péþi v oboru nukleární medicína, pro kterou absolvoval specializaþní vzdČlávání. Je oprávnČn na základČ vlastního posouzení a rozhodnutí, v souladu s vyhláškou þ. 55/2011 Sb., zabezpeþovat níže uvedené þinnosti v rozsahu své specializované zpĤsobilosti stanovené uvedenou vyhláškou. 5.1

Charakteristika þinností, pro které absolvent specializaþního vzdČlávání získal zpĤsobilost

Odborný radiologický asistent se specializovanou zpĤsobilostí v oboru zobrazovací a ozaĜovací technologie v nukleární medicínČ získává specializovanou zpĤsobilost k výkonu odborné þinnosti a je oprávnČn vykonávat þinnosti, které jsou uvedeny ve vyhlášce þ. 55/2011 Sb.

6 Charakteristika akreditovaných zaĜízení a pracovišĢ VzdČlávací instituce, zdravotnická zaĜízení a pracovištČ zajišĢující výuku úþastníkĤ specializaþního vzdČlávání musí být akreditováno dle ustanovení § 45 zákona þ. 96/2004 Sb. Tato zaĜízení musí úþastníkovi zajistit absolvování specializaþního vzdČlávání dle pĜíslušného vzdČlávacího programu. Minimální kritéria akreditovaných zaĜízení jsou dána splnČním odborných, provozních, technických a personálních pĜedpokladĤ.

ČÁSTKA 8

G

6.1

VĚSTNÍK MZ ČR

201



x x

x x

zpĤsobilostí v oboru specializace a je držitelem „OsvČdþení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu“. Výjimku tvoĜí školitelé vzdČlávacích programĤ, které byly novČ koncipovány nebo nebyly dosud realizovány a školitelé tedy nemohli získat specializovanou zpĤsobilost. Pro výkon þinnosti školitele však musí splnit podmínky, které jsou stanoveny pĜíslušným vzdČlávacím programem. Školitelem mĤže být i jiný zdravotnický pracovník vþetnČ lékaĜe, zubního lékaĜe, farmaceuta, po pĜedchozím vyjádĜení profesního sdružení. Lektorem mĤže být i další odborný pracovník s jinou kvalifikací (JUDr., Ing., atd.), který odpovídá zamČĜení vzdČlávacího programu (pĜedmČty jako je ekonomika a financování, právní problematika, krizový management, organizace a Ĝízení, atd.). Pedagogické schopnosti. Doklady o odborné, specializované a event. pedagogické zpĤsobilosti.

x PĜístrojové vybavení pracovištČ dle vyhlášky þ. 472/2009 Sb., ve znČní



pozdČjších právních pĜedpisĤ, seznam zdravotních výkonĤ s bodovými hodnotami. x PĜístup k odborné literatuĜe, vþetnČ elektronické databáze (zajištČní vlastními prostĜedky nebo ve smluvním zaĜízení). x Poskytování zdravotní péþe dle pĜíslušného oboru.

x Souþástí teoretické i praktické výuky je problematika bezpeþnosti a ochrany

zdraví pĜi práci, hygieny práce, zejména radiaþní ochrany. Bezpeþnost a ochrana zdraví



202

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

7 Tabulka modulĤ Specializaþní vzdČlávání v oboru Nukleární medicína Kód ZM

Typ

Název

Rozsah

Poþet kreditĤ

P




P

Nukleární medicína



OM 1

20 kreditĤ (ZOZ) OM 2 OM 3

P P

Diagnostické metody v nukleární medicínČ



Odborná praxe

7 týdnĤ P – 280 hodin 2 týdny P AZ– 80 hodin



155 kreditĤ

VysvČtlivky: P – povinné, PV – povinnČ volitelné, T – teorie, P – praxe, ZOZ – Zvláštní odborná zpĤsobilost

8 Doporuþená literatura Doporuþená literatura BUSHBERG, J. T., SEIBERT, J. A., LEIDHOLDT, E. M., BOONE, J. M. The Essential Physics of Medical Ima ging (2nd edition), Lippincott Williams & Wilkins, Philadelphia 2002. BUSHONG, S. C. Radiological Science for Technologists – Physics, Biology and Protection (4th edi tion), C. V. Mosby Company, 1988. SIEBERT, J. A. X-Ray Imaging Physics for Nuclear Medicine Technologists. Part 1: Basic Prin ciples of X-Ray Production, J Nucl Med Technol, 32:139-147, 2004. KALENDER, W. A. Computed Tomography, PUBLICIS, Erlangen, 2005. DOWSETT, DJ., KENNY, PA., JOHNSTON, RE. The Physics of Diagnostic Imaging 2nd edition, Hodder Arnold, London, 2006. CHERRY S. R., SORENSON J. A., PHELPS M. E. Physics in Nuclear Medicine (3rd edition), Saunders, 2003. Systém zabezpeþení jakosti na pracovištích nukleární medicíny – pĜístrojová technika, Státní úĜad pro jadernou bezpeþnost, Praha, 1999. KLENER, Vl. a kol. Principy a praxe radiaþní ochrany, Praha SÚJB 2000.

ČÁSTKA 8

G

VĚSTNÍK MZ ČR

203

Zákon þ. 18/1997 Sb., „atomový zákon“ v pozdČjším znČní, provádČcí vyhlášky ŠEDA, J. a kol. Dozimetrie ionizujícího záĜení, SNTL Praha 1983. ŠMORANC, P. Rentgenová technika v lékaĜství, VOĝ Pardubice 2004. MIKŠOVÁ, Z., FROĕKOVÁ, M., a kol. Kapitoly z ošetĜovatelské péþe I. a II., Grada, 2005. HUŠÁK, V., PTÁýEK, J., PěIDAL, I., HEěMAN, M. Radiaþní ochrana pro radiologické asistenty, Univerzita Palackého, 2009. MYSLIVEýEK, M., HUŠÁK, V., KORANDA, P. Nukleární medicína I. 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2000. Nukleární kardiologie, s.74-104. ISBN 80-244-0081-2. KUPKA, K., KUBINYII, J., ŠÁMAL, M. Nukleární medicína. 1. vyd. PĜíbram: P3K, 2007. Nukleární kardiologie, s. 62-74. ISBN 978-80-903584-9-2. LANG, O., KAMÍNEK, M., TROJÁNKOVÁ, H. Nukleární kardiologie. Praha : Galén, c 2008. 130 s. ISBN 978-80-7262-481-2. HUŠÁK, V., et al. Radiaþní zátČž a radiaþní ochrana pacienta v diagnostické nukleární medicínČ. Praha: Univerzita Palackého, 2004. MYSLIVEýEK, M., KORANDA, P., HUŠÁK, V. Nukleární medicína v diagnostice nádorĤ a zánČtĤ. Univerzita Palackého v Olomouci, 2002. KORANDA ,P., MYSLIVEýEK M., HUŠÁK, V.: Nukleární medicína v endokrinologii a terapie otevĜenými záĜiþi. 1. vydání, Univerzita Palackého v Olomouci, 2002 Základy zobrazování v nukleární medicínČ a radiaþní ochrana, http://www.upol.cz/index.php?id=4377 www.astronuklfyzika.cz

204

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

VzdČlávací program specializaþního vzdČlávání v oboru HYGIENA A EPIDEMIOLOGIE (asistent ochrany a podpory veĜejného zdraví) 1 2 3

4 5

6 7 8

205 Cíl specializaþního vzdČlávání .......................................................................................... 2 205 Vstupní podmínky a prĤbČh specializaþního vzdČlávání............................................... 2 206 Uþební plán ........................................................................................................................ 3 206 3.1 Uþební osnovy odborných modulĤ – povinné ........................................................... 3 206 3.1.1 Uþební osnova spoleþného odborného modulu OM 1................................. 3 208 3.1.2 Uþební osnova odborného modulu OM 2.................................................... 5 209 3.1.3 Uþební osnova odborného modulu OM 3.................................................... 6 213 3.1.4 Uþební osnova odborného modulu OM 4.................................................. 10 3.1.5 Uþební osnova odborného modulu OM 5..................................................214 11 Hodnocení výsledkĤ vzdČlávání v prĤbČhu specializaþního vzdČlávání.....................216 13 Profil absolventa ..............................................................................................................216 13 5.1 Charakteristika výstupních vČdomostí, dovedností a postojĤ, tj. profesních kompetencí, pro které absolvent/ka specializaþního vzdČlávání získal/a zpĤsobilost ...............................................................................................................217 14 Charakteristika akreditovaných zaĜízení a pracovišĢ .................................................217 14 6.1 Akreditovaná zaĜízení a pracovištČ ..........................................................................217 14 Tabulka modulĤ ..............................................................................................................218 15 Seznam doporuþených zdrojĤ ........................................................................................219 16

G

ČÁSTKA 8

VĚSTNÍK MZ ČR

205

1 Cíl specializaþního vzdČlávání Cílem specializaþního vzdČlávání v oboru Hygiena a epidemiologie je získání specializované zpĤsobilosti s oznaþením odbornosti Asistent ochrany a podpory veĜejného zdraví pro hygienu a epidemiologii osvojením si potĜebných teoretických znalostí, praktických dovedností, návykĤ týmové spolupráce i schopnosti samostatného rozhodování pro þinnosti stanovené platnou legislativou.

2 Vstupní podmínky a prĤbČh specializaþního vzdČlávání Podmínkou pro zaĜazení do specializaþního vzdČlávání v oboru Hygiena a epidemiologie je získání odborné zpĤsobilosti k výkonu povolání asistent ochrany a podpory veĜejného zdraví dle § 13 zákona þ. 96/2004 Sb., o nelékaĜských zdravotnických povoláních, ve znČní pozdČjších právních pĜedpisĤ (dále jen zákon þ. 96/2004 Sb.). Specializaþní vzdČlávání nemusí být uskuteþĖováno pĜi výkonu povolání, úþastník vzdČlávání však musí pĜed pĜihlášením se k atestaþní zkoušce splnit dobu výkonu povolání stanovenou § 56 odst. 6 zákona þ. 96/2004 Sb. ýást specializaþního vzdČlávání lze absolvovat distanþní formou studia, napĜ. metodou e-learningu. Optimální doba specializaþního vzdČlávání je 18 – 24 mČsícĤ, kterou lze prodloužit nebo zkrátit pĜi zachování poþtu hodin vzdČlávacího programu. V pĜípadČ, že celková délka specializaþního vzdČlávání se od celodenní prĤpravy liší, úroveĖ a kvalita nesmí být nižší než v pĜípadČ celodenní prĤpravy. VzdČlávací program obsahuje celkem 560 hodin teoretického vzdČlávání a praktické výuky. Praktická výuka tvoĜí alespoĖ 50 % celkového poþtu hodin, vþetnČ odborné praxe na pracovištích akreditovaného zdravotnického zaĜízení v rozsahu stanoveném tímto vzdČlávacím programem. Požadavky vzdČlávacího programu je možné splnit ve více akreditovaných zaĜízeních, pokud je nezajistí v celém rozsahu akreditované zaĜízení, kde úþastník vzdČlávání zahájil. Akreditovaná pracovištČ disponují náležitým personálním, materiálním a pĜístrojovým vybavením. VzdČlávací program zahrnuje odborné moduly se stanoveným poþtem kreditĤ, pĜiþemž ukonþení každého modulu je realizováno hodnocením úrovnČ dosažených výsledkĤ vzdČlávání. Podmínkou pro získání specializované zpĤsobilosti v oboru Hygiena a epidemiologie je:

zaĜazení do oboru specializaþního vzdČlávání, výkon povolání v pĜíslušném oboru specializaþního vzdČlávání minimálnČ 1 rok z období 6 ti let v rozsahu minimálnČ ½ stanovené týdenní pracovní doby nebo minimálnČ 2 roky v rozsahu minimálnČ pČtiny stanovené týdenní pracovní doby do data pĜihlášení se k atestaþní zkoušce, absolvování teoretické výuky,

206

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8


3 Uþební plán Nedílnou souþástí vzdČlávacího programu je vedení studijního prĤkazu a záznamu o provedených výkonech v rámci celé odborné praxe. Poþet výkonĤ uvedených v kapitole 3.1.5 Uþební osnovy - seznam výkonĤ a jejich þetnost je stanoven jako minimální, aby úþastník specializaþního vzdČlávání zvládl danou problematiku nejen po teoretické, ale i po stránce praktické. 3.1 Uþební osnovy odborných modulĤ – povinné Cíl: PĜipravit asistenta ochrany a podpory veĜejného zdraví pro požadované þinnosti konkrétního oboru specializace. 3.1.1

Uþební osnova spoleþného odborného modulu OM 1


Ochrana a podpora veĜejného zdraví

Typ modulu

povinný

Rozsah modulu


Poþet kreditĤ

20

Cíl

RozšíĜit a prohloubit znalosti potĜebné k organizaþní a metodické práci specialisty v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví. Modul 1 je spoleþný s modulem 1 ve vzdČlávacím programu specializaþního vzdČlávání zdravotního laboranta v oboru VyšetĜovací metody v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví. Rozpis uþiva


VeĜejné zdraví

Vymezení problematiky veĜejného zdraví (public health), determinanty zdraví a jejich aktuální situace v ýR, aktuální zdravotní politika v evropském kontextu.

2


Systém ochrany a podpory veĜejného zdraví, výkon státního zdravotního dozoru a vztahy mezi krajskými hygienickými stanicemi a zdravotními ústavy, Státním zdravotním ústavem a Ministerstvem zdravotnictví, vymezení jejich kompetencí a spolupráce s dalšími dozorovými orgány. Strategické dokumenty WHO, EU a ýR v oblasti ochrany a podpory veĜejného zdraví. Podpora zdraví a hodnocení vlivĤ na zdraví.

2

Téma

ČÁSTKA 8

G

207

VĚSTNÍK MZ ČR

Právní úprava

Aktuální právní úprava a platné právní pĜedpisy a stav jejich harmonizace s právem EU týkající se ochrany a podpory veĜejného zdraví.

6

Koncepce oboru

Aktuální koncepce a náplĖ oboru ochrana a podpora veĜejného zdraví a jednotlivých hygienických oborĤ. Vztah mezi zdravím obyvatelstva a stavem životního a pracovního prostĜedí, seznámení s aktuálními výsledky monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva.

2

Toxikologie a hodnocení rizik

Vybraná témata z toxikologie, úvod do systému hodnocení zdravotních rizik, identifikace nebezpeþnosti chemických, biologických a fyzikálních agens.

8

Ukazatele zdravotního stavu

Ukazatele zdravotního stavu obyvatelstva a statistika v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví.

2

Informaþní systémy

Informaþní systémy v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví.

1

Krizový management

Koncepce krizové pĜipravenosti, management krizové prevence a represe, zapojení systému ochrany veĜejného zdraví, spolupráce s dalšími orgány krizového Ĝízení, pandemické plány.

6

Neodkladná první pomoc

Neodkladná první pomoc a základní kardiopulmonální resuscitace.

8

Ukonþení modulu


3

Výsledky vzdČlávání:

Absolvent/ka: x se orientuje v aktuálním stavu systému ochrany a podpory veĜejného zdraví, vþetnČ zapojení do krizového Ĝízení, x zná systém hodnocení zdravotních rizik, x zná aktuální právní pĜedpisy v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví jako podklad pro práci v dalších odborných modulech, x umí poskytovat neodkladnou první pomoc.

ZpĤsob ukonþení modulu:

Diagnostické metody (napĜ. test, ústní zkouška, apod.).

208

VĚSTNÍK MZ ČR

3.1.2

G

ČÁSTKA 8



Management práce v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví

Typ modulu

povinný

Rozsah modulu

5 dnĤ, tj. 40 hodin

Poþet kreditĤ

20 Rozpis uþiva


Psychologické aspekty práce, komunikaþní dovednosti

Psychosociální dovednosti asistenta ochrany a podpory veĜejného zdraví, optimální komunikace, asertivita, obvyklé nedostatky v komunikaci, svízelné situace, nonverbální komunikace, efektivní komunikace, pracovní typologie osobností, problémové situace pĜi výkonu státního zdravotního dozoru, trénink k povinnému zdvoĜilému chování úĜedních osob, psychologie práce s klienty, zvládání stresĤ pĜi výkonu státního zdravotního dozoru, aktivizace vlastního potenciálu, komunikace rizika, psychologie a etika práce s obyvatelstvem jako souþást krizového Ĝízení, komunikace s veĜejností prostĜednictvím informaþních a osvČtových materiálĤ, komunikace s médii, pĜedcházení korupþnímu jednání.

24

Správní Ĝád

Aktuální zákonná úprava správního Ĝízení, vedení dokumentace správního Ĝízení a spisu. Aplikace zákona o státní kontrole pĜi výkonu státního zdravotního dozoru. PlnČní úkolĤ orgánĤ ochrany veĜejného zdraví jako dotþeného správního úĜadu pĜi rozhodování ve vČcech upravených zvláštními právními pĜedpisy, které se týkají zájmĤ chránČných orgány ochrany veĜejného zdraví – vydávání závazných stanovisek a stanovisek.

10

Lidské zdroje

Lidské zdroje v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví, zpĤsobilost k výkonu práce ve zdravotnictví a ve státní správČ, personální management a Ĝízení lidských zdrojĤ, postgraduální vzdČlávání v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví, profesní etika.

1

BOZP

Bezpeþnost a ochrana zdraví pĜi práci asistenta ochrany a podpory veĜejného zdraví, rizika a jejich prevence.

1

Systém kvality

Zabezpeþení systému kvality a standardizace práce správních úĜadĤ speciální státní správy na úseku ochrany veĜejného zdraví, návaznost na systémy jakosti v laboratoĜích (akreditace,

1

Téma

ČÁSTKA 8

G

209

VĚSTNÍK MZ ČR

autorizace), zadávání požadavkĤ na mČĜení složek životního a pracovního prostĜedí laboratoĜím. Ukonþení modulu


3


Absolvent/ka: x zná psychologické aspekty práce asistenta ochrany a podpory veĜejného zdraví, x zná správní Ĝád a pravidla vedení dokumentace a spisu, x zná systém kvality ochrany a podpory veĜejného zdraví.

Seznam úkolĤ Praktické nácviky modelových situací a optimalizace komunikaþního stylu pro výkon práce asistenta ochrany a podpory veĜejného zdraví, nácviky zvládání zátČžových situací a Ĝešení konfliktĤ (souþást teoretické výuky). ZpĤsob ukonþení modulu 3.1.3

Diagnostické metody (napĜ. seminární práce).



OM 3: Hygiena

Typ modulu

povinný

Rozsah modulu


Poþet kreditĤ

40

Téma

Hygiena komunální

Rozpis uþiva


Aktualizace poznatkĤ o vztazích mezi životním prostĜedím a lidským organismem, výskyt toxických cizorodých látek v životním prostĜedí, specifikace škodlivin fyzikálních, chemických a biologických. Hygiena vody – aktuální požadavky na kvalitu pitné vody, teplé vody, vody urþené pro rekreaþní využití, stanovené organoleptické a zdravotnČ závažné ukazatele a limitní hodnoty jakosti vod a jejich interpretace pro vyhodnocení závažnosti negativních dopadĤ, odhad expozic a hodnocení zdravotních rizik, vzorkování. Hygienická problematika výrobkĤ pĜicházejících do pĜímého styku s vodou a na úpravu vody. Hygiena ovzduší – specifikace hlavních indikátorĤ zneþištČní venkovního ovzduší a vnitĜního prostĜedí staveb, odhad expozic a hodnocení rizik. Problematika fyzikálních faktorĤ prostĜedí – hluku, vibrací, elektromagnetického záĜení, osvČtlení, mikroklimatických faktorĤ. Hygiena pĤdy a odpadĤ – zdravotní rizika

18

210

VĚSTNÍK MZ ČR

G

z kontaminace pĤdy, rizika plynoucí z nakládání s odpadními látkami. PohĜebnictví – postupy orgánĤ ochrany veĜejného zdraví podle významnosti zdravotních rizik. ýinnosti epidemiologicky závažné – prevence vzniku infekþních a jiných onemocnČní a povinnosti pracovníkĤ v jednotlivých skupinách zaĜízení. Postup a úþast orgánĤ ochrany veĜejného zdraví v preventivním dozoru. Informaþní systém.

Hygiena výživy

Výživa jako faktor prostĜedí a jeho vliv na zdraví, využití v aktivitách primární prevence, zásady správné výživy, vþetnČ specifik rizikových skupin, ochranné a rizikové faktory ve výživČ, nutriþní hodnota a zdravotní bezpeþnost, metody zjišĢování výživového stavu obyvatelstva. Toxikologická problematika, charakterizace a hodnocení chemických agens v potravinách a pokrmech, právní úpravy pro cizorodé látky. Mikrobiologická problematika, charakterizace a hodnocení mikrobiologických agens v potravinách a pokrmech, jejich prĤkaz a hodnocení. Strategie a taktika odbČru vzorkĤ pro senzorické, chemické a biologické analýzy. Odhad expozic a hodnocení rizik. Problematika klamání spotĜebitele. Prevence alimentárních onemocnČní a povinnosti pracovníkĤ v potravináĜských zaĜízeních a v provozovnách stravovacích služeb. Analýza rizik a postupy založené na HACCP. Legislativa v oblasti hygieny výživy. Evropské potravinové právo. Výstražné systémy, systém rychlého varování RASFF. Výstavba a provoz zaĜízení stravovacích služeb. Posuzování projektové dokumentace v oblasti hygieny výživy z hlediska výroby bezpeþných potravin. Vydávání závazných rozhodnutí a stanovisek. Poradenská þinnost v oblasti prevence výživou. Informaþní systém HV.

19

Hygiena pĜedmČtĤ bČžného užívání

Legislativní vymezení pojmu pĜedmČty bČžného užívání, aktuální požadavky na pĜedmČty pĜicházející do styku s potravinami, na kosmetické prostĜedky, na hraþky a pĜedmČty pro dČti do 3 let vČku. ýinnosti související s výkonem

8

ČÁSTKA 8

ČÁSTKA 8

G

211

VĚSTNÍK MZ ČR

státního zdravotního dozoru v oblasti pĜedmČtĤ bČžného užívání, strategie a taktika odbČru vzorkĤ. Bezpeþnost výrobkĤ z pohledu zákona o obecné bezpeþnosti výrobkĤ a zákona o ochranČ spotĜebitele. Systém rychlého varování RAPEX. OdbČry vzorkĤ výrobkĤ, interpretace výsledkĤ, hodnocení rizik. Informaþní systém PBU.

Hygiena dČtí a mladistvých

Zvláštnosti populaþní skupiny dČti a mladiství, vliv životních a pracovních podmínek na vývoj a zdraví dČtí a mladistvých, odlišnosti adaptaþních schopností, základní ukazatele zdravotního stavu v dČtském vČku a dorostovém období. Hodnocení výživového stavu, doporuþené dávky živin a pĜídatných látek, zásady zdravé výživy, problematika školního stravování, zvláštní požadavky na kvalitu pitné vody, pitný režim. Toxikologická a mikrobiologická problematika v hygienČ výživy s ohledem na specifiku oboru hygiena dČtí a mladistvých. Hygienické požadavky na výstavbu a provoz zaĜízení školního stravování, na zaĜízení škol a školských zaĜízení, hygienické požadavky na výstavbu a provoz kolektivních zaĜízení pro dČti a mladistvé, hygienické podmínky výchovnČ vzdČlávacích procesĤ a praktické výuky žákĤ. Prevence a protiepidemická opatĜení v kolektivních zaĜízeních pro dČti a mladistvé a v zaĜízeních dČtské letní rekreace, hygienické požadavky na zotavovací a jiné podobné akce pro dČti, vþetnČ škol v pĜírodČ. Posuzování projektové dokumentace. Vydávání závazných rozhodnutí a stanovisek. Poradenská þinnost, zdravý životní styl (výživa, tČlesná aktivita u dČtí a mladistvých, prevence zneužívání návykových látek, rizikového chování a úrazĤ atd.). Informaþní systém v oboru HDM.

12

Hygiena práce

Hodnocení pracovního prostĜedí: Rizikové faktory pracovních podmínek – chemické látky, vþetnČ aktuálních právních úprav pro klasifikaci chemických látek, aerosoly a prach, biologické þinitele, fyzikální faktory – hluk, vibrace, neionizující záĜení, osvČtlení, mikroklima. Základní principy strategie a taktiky mČĜení tČchto

20

212

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

faktorĤ a interpretace výsledkĤ pro hodnocení pracovního prostĜedí. Posuzování pracovní þinnosti: Fyzická zátČž pĜi práci, pracovní polohy a požadavky na pracovní místo, manipulace s bĜemeny, psychická zátČž, senzorická pracovní zátČž, teplotnČ vlhkostní podmínky pĜi práci, vČtrání a vytápČní pracovišĢ. Kategorizace prací, legislativní podklady, rizikové práce, informaþní systém KaPr a možnosti jeho využití. Problematika biocidĤ a informaþní systém REGEX. Vztah práce a zdraví – nemoci z povolání, onemocnČní související s prací, preventivní lékaĜské prohlídky. Problematika prací zakázaných ženám a mladistvým. Hodnocení pracovního prostĜedí, pracovních þinností a zdravotního stavu pracovníkĤ a jejich expozice pro potĜeby pracovního lékaĜství. Výstavba a provoz výrobních zaĜízení. Preventivní hygienický dozor a posuzování projektové dokumentace v oblasti hygieny práce z hlediska ovlivnČní budoucího stavu pracovního prostĜedí. Vydávání závazných rozhodnutí a stanovisek. Tvorba programĤ ochrany a podpory zdraví pĜi práci. Ukonþení modulu



Absolvent/ka: x provádí šetĜení, zpracovává protokoly, umí interpretovat výsledky mČĜení a hodnocení rizik chemických, biologických a fyzikálních agens jednotlivých složek životního a pracovního prostĜedí, x umí provádČt þinnosti související s výkonem státního zdravotního dozoru v pĤsobnosti jednotlivých oborĤ hygieny, x umí provádČt preventivní dozor, vydávat závazná stanoviska, schvalovat provozní Ĝády, ukládat sankce a opatĜení podle § 84 zákona þ. 258/2000 Sb., o ochranČ veĜejného zdraví, x provádí poradenskou þinnost.

ZpĤsob ukonþení modulu:

x Diagnostické metody (napĜ. test, ústní zkouška,

apod.).

3

ČÁSTKA 8

G

213

VĚSTNÍK MZ ČR

3.1.4



Epidemiologie

Typ modulu

povinný

Rozsah modulu


Poþet kreditĤ

20 Rozpis uþiva


Epidemiologická metodologie

Epidemiologie jako metoda práce, typy epidemiologických studií a jejich organizace, epidemiologické ukazatele pro vyjadĜování rizika, základy biostatistiky, EBM.

8

Infekþní epidemiologie

Problematika infekþních onemocnČní, charakteristika a systémové zaĜazení mikroorganismĤ, a možnosti laboratorní diagnostiky, charakter imunitních reakcí hostitele na mikrobiální infekþní proces šíĜení nákazy v populaci, typy a principy aktivní imunizace, oþkování dle platné právní úpravy, preventivní a represivní protiepidemická opatĜení pĜi hromadném výskytu infekþních nákaz, nákazy alimentární, respiraþní, kontaktní, transmisivní, s pĜírodní ohniskovostí a opatĜení pĜi jejich výskytu, nozokomiální nákazy a protiepidemická opatĜení pĜi jejich výskytu, koncepce surveillance. Mezinárodní zdravotní pĜedpisy. Dozor ve zdravotnických zaĜízeních a zaĜízeních sociálních služeb. Dozor v zaĜízeních provádČjících þinnosti epidemiologicky závažné. Informaþní systémy v epidemiologii.

20

Neinfekþní epidemiologie

Problematika epidemiologie neinfekþních onemocnČní, epidemiologické ukazatele vztahu expozice a odezvy ve vztahu k životnímu a pracovnímu prostĜedí, rizikové a ochranné faktory zdravotního stavu populace. Metody a analýzy sledování drogových a jiných závislostí.

5

Podpora zdraví

Posilování, rozvoj a podpora zdraví v systému péþe o zdraví, psychosociální determinanty zdraví, pĜístupy veĜejných zdravotních politik, WHO, EU a ýR k pojetí a zpĤsobu hodnocení zdraví, vþetnČ hlavních programĤ. Chování ve vztahu ke zdraví a nemoci – poradenství, metody a druhy realizace programĤ, komunitní politiky, mezioborová odpovČdnost za zdraví.

5

Téma

214

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

Prevence a intervenþní programy podporující zdraví, orientaþní vyšetĜení zdravotního stavu klientĤ, metody výchovy ke zdraví, hodnocení efektivity prevence a podpory zdraví, strategie a význam výzkumu a informací v oblasti zdraví. Ukonþení modulu


Výsledky vzdČlávání:

Absolvent/ka: x umí provádČt þinnosti související s výkonem státního zdravotního dozoru v oblasti infekþní epidemiologie a preventivních a represivních opatĜení pĜi hromadném výskytu infekþních nákaz, x zná zásady provádČní epidemiologických studií, x umí provádČt preventivní dozor, vydávat závazná stanoviska, schvalovat provozní Ĝády, ukládat sankce a opatĜení podle § 84 zákona þ. 258/2000 Sb. o ochranČ veĜejného zdraví, x provádí edukaci a intervenci v oblasti podpory zdraví vþetnČ orientaþního vyšetĜení zdravotního stavu klientĤ, podílí se na tvorbČ a realizaci programĤ ochrany a podpory zdraví, edukuje klienty ke zdravému zpĤsobu života, provádí konzultaþní þinnost.


Diagnostické metody (napĜ. test).

3.1.5

2

2



Odborná praxe

Odborná praxe

1) 6 týdnĤ, tj. 240 hodin na vlastním pracovišti 2) 1 týden, tj. 40 hodin na pracovišti akreditovaného zaĜízení (realizace pĜedepsaných výkonĤ k jednotlivým odborným modulĤm, které není možno vykonat na vlastním ani jiném neakreditovaném pracovišti, konzultace písemné odborné práce)

Poþet kreditĤ

45 (30 za praxi na vlastním pracovišti, 15 za praxi na pracovišti akreditovaného zaĜízení)

Seznam výkonĤ

Poþet

Provedení odbČru vzorku vody z veĜejného vodovodu pro úplný laboratorní rozbor

2

Provedení odbČru vzorku vod z bazénu

2

Zhodnocení a interpretace výsledkĤ mikrobiologického a biologického rozboru vody z bazénu, koupalištČ ve volné pĜírodČ

3

Zhodnocení a interpretace výsledkĤ úplného rozboru pitné vody z veĜejného vodovodu

3

Zhodnocení kvality pitné vody v objektu pro školu v pĜírodČ nebo dČtskou rekreaci

1

Posouzení výsledkĤ mČĜení hluku v chránČných venkovních prostorách staveb

2

Provedení šetĜení kvality vnitĜního prostĜedí staveb, vþ. vyhodnocení výsledkĤ mČĜení

2

ČÁSTKA 8

G

215

VĚSTNÍK MZ ČR

Posouzení návrhu kritických bodĤ zaĜízení stravovacích služeb

2

Posouzení technologických postupĤ pĜípravy stravy zaĜízení stravovacích služeb

2

Provedení kontrolního šetĜení ve výrobní þásti stravovacího zaĜízení

1

Provedení kontrolního šetĜení a zhodnocení skladovacích prostor strav. zaĜízení

1

PĜipravení vzoru jídelníþku správné výživy

2

Zhodnocení jídelníþku a pestrosti stravy v zaĜízení pĜedškolního vČku

2

Zhodnocení osvČtlení uþebny základní školy

2

Provedení šetĜení v zaĜízeních pĜedškolního vČku, školy

2

ŠetĜení a vyhodnocení chemických látek v pracovním prostĜedí

3

Vyhodnocení biologických expoziþních testĤ a posouzení expozice

2

Hodnocení rizika prachu v pracovním prostĜedí

3

Hodnocení biologických þinitelĤ v pracovním prostĜedí

2

Hodnocení hluku a vibrací v pracovním prostĜedí

2

Hodnocení osvČtlení (denního, umČlého) na pracovišti

2

Hodnocení mikroklimatických podmínek v pracovním prostĜedí

2

Celkové posouzení pracovištČ, komplexní dozorové šetĜení na pracovišti

2

Ergonomické posouzení pracovní polohy a místa

1

Hodnocení pracovní þinnosti s fyzickou zátČží a lokální svalovou zátČží

2

Hodnocení pracovní þinnosti s psychickou a senzorickou zátČží

1

Provedení šetĜení a hodnocení pĜedmČtĤ bČžného užívání (pĜedmČt pro styk s potravinami 1x, kosmetický prostĜedek 1x, hraþka 1x)

3

ŠetĜení a provedení opatĜení pĜi epidemii infekþního onemocnČní

3

ŠetĜení a provedení opatĜení u nákaz s pĜírodní ohniskovostí

3

ŠetĜení a provedení opatĜení u nozokomiálních nákaz

3

Kontrola sterilizace a desinfekce ve zdravotnickém zaĜízení

5

ŠetĜení a kontrola sterilizace v zaĜízeních služeb o tČlo

3

Kontrola oþkování

3

Návrh zdravotnČ výchovného materiálu na vybranou problematiku a komunitu

1

Návrh projektu podpory zdraví na zadané téma

1

Praktické seznámení s informaþními systémy v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví Seznámení s laboratorní diagnostikou transmisivních, alimentárních, respiraþních a kontaktních nákaz a zoonóz Seznámení s laboratorními metodami stanovení chemických, biologických a fyzikálních faktorĤ ve složkách životního prostĜedí Seznámení s metodami stanovení chemických škodlivin, prachĤ a fyzikálních parametrĤ pracovního prostĜedí

216

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

Seznámení s metodami orientaþního vyšetĜení zdravotního stavu klienta (mČĜení TK, stanovení BMI, stanovení cholesterolémie a glykémie pomocí reflotronu þi akutrendu)

4 Hodnocení výsledkĤ vzdČlávání v prĤbČhu specializaþního vzdČlávání Akreditované zaĜízení pĜidČlí každému úþastníkovi specializaþního vzdČlávání školitele, který je zamČstnancem akreditovaného zaĜízení. Školitel pro teoretickou výuku vypracovává studijní plán a plán plnČní praktických výkonĤ, které má úþastník vzdČlávání v prĤbČhu pĜípravy absolvovat a prĤbČžnČ provČĜuje znalosti (vČdomosti a dovednosti). Odborná praxe na odborných pracovištích probíhá pod vedením pĜidČleného školitele, který je zamČstnancem daného pracovištČ, má specializovanou zpĤsobilost v oboru a osvČdþení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu. Školitel odborné praxe potvrzuje splnČné výkony. a)

PrĤbČžné hodnocení školitelem: školitelé pravidelnČ a prĤbČžnČ provČĜují teoretické znalosti a praktické dovednosti úþastníka specializaþního vzdČlávání. Do studijního prĤkazu zapisují ukonþení každého modulu a získaný poþet kreditĤ.

b)

PĜedpoklad pro vykonání atestaþní zkoušky: absolvování teoretické a praktické výuky, vþ. splnČní požadované odborné praxe v akreditovaném zaĜízení a výkonĤ obsažených ve studijním programu potvrzených pĜidČleným školitelem, získání pĜíslušného poþtu kreditĤ, vypracování odborné písemné praktické práce na zadané odborné téma.

c)

Vlastní atestaþní zkouška probíhá dle vyhlášky þ. 189/2009 Sb., v platném znČní, a skládá se z þásti: praktické, kterou se rozumí obhajoba písemné praktické práce na zadané odborné téma, teoretické.

5 Profil absolventa Absolvent specializaþního vzdČlávání v oboru Hygiena a epidemiologie bude pĜipraven provádČt, zajišĢovat a koordinovat základní, specializované a vysoce specializované postupy a þinnosti v oboru Hygiena a epidemiologie. Je oprávnČn na základČ vlastního posouzení a rozhodnutí v souladu s platnou legislativou zabezpeþovat zdravotní péþi v oboru ochrany a podpory veĜejného zdraví v rozsahu své specializované zpĤsobilosti stanovené þinnostmi, ke kterým je pĜipraven na základČ tohoto vzdČlávacího programu a platné legislativy.

G

ČÁSTKA 8

VĚSTNÍK MZ ČR

217

5.1 Charakteristika výstupních vČdomostí, dovedností a postojĤ, tj. profesních kompetencí, pro které absolvent/ka specializaþního vzdČlávání získal/a zpĤsobilost Asistent ochrany a podpory veĜejného zdraví se specializovanou zpĤsobilostí v oboru Hygiena a epidemiologie je pĜipraven/a:

identifikovat a hodnotit zdravotní rizika a navrhovat opatĜení k jejich snížení nebo odstranČní v celém rozsahu oboru Hygiena a epidemiologie podle stanovených þinností specialisty pro ochranu a podporu veĜejného zdraví vyhláškou þ. 55/2011 Sb., o þinnostech zdravotnických pracovníkĤ a jiných odborných pracovníkĤ, vést specializaþní vzdČlávání asistentĤ ochrany a podpory veĜejného zdraví v oboru Hygiena a epidemiologie jako lektor i jako školitel praktické výuky.

6 Charakteristika akreditovaných zaĜízení a pracovišĢ VzdČlávací instituce, zdravotnická zaĜízení a pracovištČ zajišĢující výuku úþastníkĤ specializaþního vzdČlávání musí být akreditovány dle ustanovení § 45 zákona þ. 96/2004 Sb., ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. Tato zaĜízení musí úþastníkovi zajistit absolvování specializaþního vzdČlávání dle pĜíslušného vzdČlávacího programu. Minimální kritéria akreditovaných zaĜízení jsou dána splnČním odborných, provozních, technických a personálních pĜedpokladĤ. 6.1 Akreditovaná zaĜízení a pracovištČ x Školitelem se rozumí zamČstnanec akreditovaného zaĜízení ve smyslu


*

zákona þ. 96/2004 Sb. ve znČní pozdČjších právních pĜedpisĤ, který organizuje a Ĝídí teoretickou nebo praktickou þást specializaþního vzdČlávání*. x Školitelem mĤže být pouze zdravotnický pracovník se specializovanou zpĤsobilostí v oboru specializace a je držitelem „OsvČdþení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu“. Výjimku tvoĜí školitelé vzdČlávacích programĤ, které byly novČ koncipovány nebo nebyly dosud realizovány a školitelé tedy nemohli získat specializovanou zpĤsobilost. Pro výkon þinnosti školitele však musí splnit podmínky, které jsou stanoveny pĜíslušným vzdČlávacím programem. x Školitelem praktické výuky mĤže být asistent ochrany a podpory veĜejného zdraví se specializovanou zpĤsobilostí v hygienických oborech, odborný pracovník v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví se specializovanou zpĤsobilostí v hygienických oborech, lékaĜ se specializovanou zpĤsobilostí v hygienických oborech, epidemiologii, pracovním lékaĜství nebo veĜejném zdravotnictví.

Školitelem mĤže být i mentor, který splĖuje požadavky na školitele stanovené vzdČlávacím programem

218

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

x Lektorem se rozumí zdravotnický nebo jiný odborný pracovník, který se

podílí na výuce v teoretické þásti specializaþního vzdČlávání. x Lektorem mĤže být asistent ochrany a podpory veĜejného zdraví se

specializovanou zpĤsobilostí v hygienických oborech, odborný pracovník v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví se specializovanou zpĤsobilostí v hygienických oborech, lékaĜ se specializovanou zpĤsobilostí v hygienických oborech, epidemiologii, pracovním lékaĜství nebo veĜejném zdravotnictví nebo další odborník s jinou kvalifikací podle zamČĜení témat v kurzu. x Doklady o odborné, specializované, event. pedagogické zpĤsobilosti. x Pro teoretickou þást vzdČlávacího programu standardní vybavení uþeben


(PC, dataprojektor, pĜístup k internetu). x PĜístup k odborné literatuĜe, vþetnČ el. databází (zajištČní vlastními prostĜedky nebo ve smluvním zaĜízení). x Uþebna pro výuku vybavená modelem umožĖující praktické nácviky základní a rozšíĜené neodkladné resuscitace. x Pro praktickou þást vzdČlávacího programu technické a pĜístrojové vybavení pracovištČ ochrany a podpory veĜejného zdraví, vþetnČ pĜístupu k informaþním systémĤm v hygienČ a epidemiologii, laboratorní provozy (mikrobiologické a hygienické laboratoĜe) vlastní nebo smluvnČ zajištČné. x Pro praktickou þást vzdČlávacího programu – státní správa v ochranČ


a podpoĜe veĜejného zdraví nebo zdravotnické zaĜízení pro ochranu a podporu veĜejného zdraví. x Pro teoretickou þást vzdČlávacího programu – smluvní vztah s poskytovatelem zdravotní péþe v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví. x Souþástí teoretické i praktické výuky je problematika bezpeþnosti a ochrany




Typ

Název

Rozsah

Poþet kreditĤ

OM 1

P




OM 2

P

Management práce v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví



OM 3

P

Hygiena



ČÁSTKA 8

OM 4

OM 5 OM 6

G

P

Epidemiologie

P

Odborná praxe: - na vlastním pracovišti - na pracovišti akreditovaného zaĜízení

P

219

VĚSTNÍK MZ ČR

Odborná práce na zadané téma



6 týdnĤ Pr – 240 hodin

30 (à 1 kredit/den)



2 týdny Pr – 80 hodin

20 (à 1 kredit/den)

T – teorie 200 Pr – praxe 320 Pr – AZ 40 hodin Celkem 560 hodin VysvČtlivky: P – povinné, T - teorie, Pr – praxe, AZ – akreditované zaĜízení

Celkem 165

8 Seznam doporuþených zdrojĤ Doporuþená literatura BartĤĖková J.,Šedivá A.: Imunologie – minimum pro praxi. 1.vyd. Praha: TRITON,1997. 89 s. ISBN 80-85875-36-5. BednáĜ M. a kol.: LékaĜská mikrobiologie – bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vyd. Praha: MARVIL, 1996. 558 s. Bencko V.,Cikrt M.,Lener J.: Toxické kovy v životním a pracovním prostĜedí, Praha, Grada Publisching s.r.o. ,1995. Cikrt M., Málek B. a kol.: Pracovní lékaĜství I. – III., Praha: CIVOP 1995. Cikrt M., Tuþek M., Pelclová D.: Pracovní lékaĜství. Praha: Grada Publishing 2005. Csemy L., Krch F., Provazníková H., Rážová J., Sovinová H. Životní styl a zdraví þeských školákĤ, Psychiatrické centrum Praha, ISBN 80-85121-94-8. Csémy L., Krch F., Provazníková H., Rážová J., Sovinová H.: Životní styl a zdraví þeských školákĤ, Psychiatrické centrum:Praha 2005 ISBN 80-85121-94-8. Göpfertová D, Pazdiora, P., DáĖová, J.: Epidemiologie infekþních nemocí. Uþebnice pro LF (bakaláĜské a magisterské studium). 1.vyd. Praha: Karolinum, 2002, 230 s. ISBN 80-246-0452-3. Göpfertová D, Šmerhovský Z.: Praktická cviþení z epidemiologie. Praha, Karolinum 2008 ISBN97880-246-1541-7. Hladký A., Žídková Z.: Metody hodnocení psychosociální zátČže. Praha: Karolinum UK 1999. Hrubý S., Turek B.: Mikrobiologická problematika ve výživČ, IDVPZ 1996. Janout V.: Klinická epidemiologie – Nedílná souþást rozhodovacích procesĤ. Praha: Grada Publishing 1998. Jirák Z. a kol.: Fyziologie práce. Ostrava: OU 2005. Jokl M.: Zdravé obytné a pracovní prostĜedí, Academia Praha, 2002. Kebza V.: Psychosociální daterminanty zdraví, Academia Praha 2005, ISBN 80-200-1307-5.

220

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

Kleinwächtrová H., Brázdová Z.: Výživový stav þlovČka a zpĤsoby jeho zajišĢování, IDVPZ Brno 2001. Kolektiv autorĤ: Pracovní lékaĜství. Základy primární pracovnČ lékaĜské péþe. Brno: NCONZO 2005. Kolektiv autorĤ: Zásady správné výrobní a hygienické praxe ve stravovacích službách, ýást I, II, Národní politika podpory jakosti. Komárek L., Provazník K., Kodat V.: Hygiena pracujícího dorostu, Avicenum Praha, 1989. Melicherþíková V.: Sterilizace a dezinfekce ve zdravotnictví, Avicenum 1998. Melicherþíková V.: Sterilizace a dezinfekce ve zdravotnictví. 1.vyd. Praha: GRADA, 1998.102 s. ISBN 80-7169-442-8. Ministerstvo zdravotnictví ýR. Státní zdravotní ústav: Bezpeþnost a ochrana zdraví pĜi práci v malých a stĜedních podnicích. PĜíruþka pro zamČstnavatele. „The Work Life and EU Enlargement Project“. Swedish National Labour Market Board. Swedish Work Environment Authority. Praha: Nakladatelství Tigis 2003. Odstrþil J., Odstrþilová M.: Chemie potravin, NCONZO Brno, 2006. Podstatová H.: Mikrobiologie, epidemiologie, hygiena. Hygiena zdravotnických zaĜízení, EPAVA Olomouc, 2005. Provazník K. a kol.: Manuál prevence v lékaĜské praxi, VIII - Základy hodnocení zdravotních rizik, 2000. Provazník K., a kol.: Manuál prevence v lékaĜské praxi - IV. Základy prevence infekþních onemocnČní. 1. vyd. Praha: SZÚ, 1996. 126 s. ISBN 80-7168-400-7. Státní zdravotní ústav. Evropská úĜadovna SvČtové zdravotnické organizace Copenhagen. Program a Nadace CINDI: Analýza rizik pĜi práci. PĜíruþka pro zamČstnavatele. 3. doplnČné a pĜepracované vydání. Praha: Fortuna 2002. Symon K.,Bencko V. a spol: ZneþistČní ovzduší a zdraví, Avicenum Praha 1988. SZÚ Praha, kol.: Manuál prevence poruch zdraví dČtí a mládeže, 1999. SZÚ Praha: Manuál prevence v lékaĜské praxi V. - Prevence nepĜíznivého pĤsobení faktorĤ pracovního prostĜedí a pracovních procesĤ. Praha: Fortuna 1997. Šejda,J., Šmerhovský, Z., Göpferová, D.: Výkladový slovník epidemiologické terminologie, 1.vyd. Praha: Grada, 2005. 120 s. ISBN 80-247-2068-4. Šrámová H. a kol.: Nozokomiální nákazy II., vyd. 1. Praha: MAXDORF- JESSENIUS, 2001.303 s. ISBN 80-85912-25-2. Švec Frant.: Obecná a komunální hygiena I, II díl, Brno, IDVPZ 1990. Velíšek J.: Chemie potravin, 1,2, Tábor, Ossis 1999, SZÚ Praha, kol.: Manuál prevence – II-Výživa, 1995. VoldĜich M., Jechová M. kol.: Bezpeþnost pokrmĤ a gastronomii-HACCP, Správná výrobní a hygienická praxe, Praha 2004. Wilkinson R., Marmot, M.: Sociální determinanty zdraví – Fakta a souvislosti, V þeském vydání Kostelec n. ýL - IZPE 2005 ISBN 80-86625-46-X. Zothová J.: Hygiena dČtí a dorostu, IDVPZ Brno 1995.

ČÁSTKA 8

G

VĚSTNÍK MZ ČR

221

VzdČlávací program specializaþního vzdČlávání v oboru HYGIENA A EPIDEMIOLOGIE 1 2 3

4 5 6 7 8

221 Cíl specializaþního vzdČlávání ........................................................................................1 222 Minimální požadavky na specializaþní vzdČlávání.......................................................2 222 2.1 Základní kmen Ochrana a podpora veĜejného zdraví...............................................2 223 2.2 Vlastní specializovaný výcvik v oboru.....................................................................3 224 Rozsah teoretických znalostí, praktických dovedností ................................................4 3.1 Rozsah požadovaných teoretických znalostí, praktických dovedností 224 na konci základního kmene ......................................................................................4 3.2 Rozsah požadovaných teoretických znalostí a praktických dovedností 225 na konci specializovaného výcviku ..........................................................................5 231 Hodnocení specializaþního vzdČlávání.........................................................................11 232 Profil absolventa ............................................................................................................12 5.1 Charakteristika þinností, pro které absolvent specializaþního vzdČlávání 232 získal zpĤsobilost....................................................................................................12 233 Charakteristika akreditovaných zaĜízení a pracovišĢ ...............................................13 233 6.1 Akreditovaná zaĜízení a pracovištČ.........................................................................13 234 Programy povinných kurzĤ, stáží, semináĜĤ ..............................................................14 234 7.1 Charakteristika vzdČlávacích aktivit.......................................................................14 238 Seznam doporuþené literatury .....................................................................................18

1 Cíl specializaþního vzdČlávání Cílem specializaþního vzdČlávání v oboru Hygiena a epidemiologie je získání specializované zpĤsobilosti s oznaþením odbornosti specialisty odborný pracovník v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví pro hygienu a epidemiologii osvojením si potĜebných teoretických znalostí, praktických dovedností, návykĤ týmové spolupráce i schopnosti samostatného rozhodování pro þinnosti stanovené vyhláškou þ. 55/2011 Sb., o þinnostech zdravotnických pracovníkĤ a jiných odborných pracovníkĤ.

222

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

2 Minimální požadavky na specializaþní vzdČlávání Podmínkou pro zaĜazení do specializaþního vzdČlávání v oboru Hygiena a epidemiologie je získání odborné zpĤsobilosti k výkonu povolání odborného pracovníka v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví dle § 28 zákona þ. 96/2004 Sb., ve znČní pozdČjších právních pĜedpisĤ. Specializaþní vzdČlávání se uskuteþĖuje pĜi výkonu povolání formou: a) celodenní prĤpravy v rozsahu odpovídajícímu stanovené týdenní pracovní doby podle ustanovení vyplývajícího ze zákona þ. 96/2004 Sb., o nelékaĜských zdravotnických povoláních a ze zákona þ. 262/2006 Sb., Zákoníku práce, ve znČní pozdČjších právních pĜedpisĤ, b) externí prĤpravy, která se liší od celodenní prĤpravy tím, že doba urþená na praktické zdravotnické þinnosti mĤže být zkrácena nejvýše na polovinu doby stanovené pro celodenní prĤpravu. ÚroveĖ této prĤpravy nesmí být nižší než u celodenní prĤpravy. Za kvalitu a dodržení celkové délky externí prĤpravy, která nemĤže být kratší než u celodenní prĤpravy, odpovídá akreditované zaĜízení. ýást specializaþního vzdČlávání lze absolvovat distanþní formou studia, napĜ. metodou e-learningu, pokud je tento program k dispozici. VzdČlávací program stanoví celkový poþet kreditĤ získaných splnČním studijních podmínek za celou dobu specializaþního vzdČlávání, celkovou délku pĜípravy, rozsah a obsah pĜípravy, zejména délku povinné praxe v oboru a výuková pracovištČ, na kterých praxe probíhá. Dále stanoví požadavky na teoretické znalosti, praktické dovednosti a výkony, absolvování vzdČlávacích akcí, kurzĤ, semináĜĤ, stáží a další požadavky pro získání specializované zpĤsobilosti. Optimální doba specializaþního vzdČlávání je 24 – 30 mČsícĤ. Povinná praxe je dána vzdČlávacím programem, probíhá na vlastních a akreditovaných pracovištích. Požadavky vzdČlávacího programu je možné splnit ve více akreditovaných zaĜízeních, pokud je nezajistí v celém rozsahu akreditované zaĜízení, kde úþastník vzdČlávání zahájil. Specializaþní vzdČlávání se dČlí na þást základního kmene, který je spoleþný s programem specializaþního vzdČlávání laboratorních pracovníkĤ v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví, a na þást specializovaného výcviku. Celková délka specializaþního vzdČlávání je minimálnČ 24 mČsícĤ 2.1 Základní kmen Ochrana a podpora veĜejného zdraví Spoleþný se specializaþním vzdČláváním odborného pracovníka v laboratorních metodách a v pĜípravČ léþivých pĜípravkĤ (§ 26 zákona þ. 96/2004 Sb., ve znČní pozdČjších právních pĜedpisĤ) v oboru Ochrana a podpora veĜejného zdraví – celkem 6 mČsícĤ. Povinná praxe Celková doba – 6 mČsícĤ

Úvodní povinná praxe – probíhá na pracovištích ochrany veĜejného zdraví, krajské

ČÁSTKA 8

G

223

VĚSTNÍK MZ ČR

hygienické stanici þi Hygienické stanici hl. m. Prahy Praxe probíhá na pracovištích schválených pro úþely specializaþního vzdČlávání a je zaznamenávána a potvrzována v logbooku. Úþast na vzdČlávacích aktivitách – kurzy Celková doba – 5 dnĤ – 40 hodin Ochrana a podpora veĜejného zdraví – povinný kurz


Podmínkou pro ukonþení základního kmene je splnČní všech požadavkĤ stanovených vzdČlávacím programem, vþetnČ úspČšného absolvování povinného kurzu a ovČĜení znalostí písemným testem. 2.2 Vlastní specializovaný výcvik v oboru Postup do specializovaného výcviku je podmínČn splnČním všech požadavkĤ stanovených pro výcvik v rámci základního kmene. Povinná praxe Celková doba – 18 mČsícĤ

Praxe na pracovištích ochrany a podpory veĜejného zdraví z toho

na akreditovaném pracovišti vypracování praktické odborné práce na zadané téma

Poþet mČsícĤ 18 min. 1 1

Doporuþená doplĖková praxe Celková doba – neurþena

Praxe dle vlastní volby na dalších pracovištích s odlišným odborným zamČĜením než je zamČĜení vlastního pracovištČ, napĜ. v hygienických, mikrobiologických a imunologických laboratoĜích, která vhodnČ doplní praxi v oborech hygieny a epidemiologie – podle zadání logbooku Úþast na vzdČlávacích aktivitách – kurzy, semináĜe Celková doba – minimálnČ 4 týdny – 160 hodin

Poþet kreditĤ

Management práce v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví – povinný specializaþní kurz

minimálnČ 40 hodin 20 (á 4 kredity/den)

Hygiena – povinný specializaþní kurz


Epidemiologie – povinný specializaþní kurz


Další odborné akce (konference, sympozia, kurzy, semináĜe, konzultaþní dny aj.) poĜádané, ýLS JEP, ýLK, NCO NZO, SZÚ, IPVZ a dalšími odbornými spoleþnostmi – doporuþené

224

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

3 Rozsah teoretických znalostí, praktických dovedností Nedílnou souþástí vzdČlávacího programu je vedení záznamu o provedených výkonech (logbook) v rámci celé odborné praxe. Seznam výkonĤ a jejich þetnost je stanoven jako minimální, aby úþastník specializaþního vzdČlávání zvládl danou problematiku nejen po stránce teoretické, ale i po stránce praktické. 3.1 Rozsah požadovaných teoretických znalostí, praktických dovedností na konci základního kmene Cílem spoleþného základu je získat:

prohloubení a aktualizace teoretických znalostí v oboru Ochrana a podpora veĜejného zdraví potĜebných k organizaþní a metodické práci specialisty – odborného pracovníka v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví pro hygienu a epidemiologii a orientace v tomto oboru pro odborného pracovníka v laboratorních metodách – specialistu bioanalytika pro ochranu a podporu veĜejného zdraví, aktualizace znalostí právní úpravy a platných právních pĜedpisĤ v hygienických oborech a v epidemiologii.


Vymezení problematiky veĜejného zdraví (public health), determinanty zdraví a jejich aktuální situace v ýR, aktuální zdravotní politika v evropském kontextu, aktivity SvČtové zdravotnické organizace a orgánĤ Evropské unie (DG SANCO aj.). Systém ochrany a podpory veĜejného zdraví, výkon státního zdravotního dozoru a vztahy mezi krajskými hygienickými stanicemi a zdravotními ústavy, vymezení jejich kompetencí a spolupráce s dalšími dozorovými orgány. Aktuální právní úprava a platné právní pĜedpisy a stav jejich harmonizace s právem Evropských spoleþenství týkající se Ochrany a podpory veĜejného zdraví. Aktuální koncepce a náplĖ oboru ochrana a podpora veĜejného zdraví a jednotlivých hygienických specializací. Vztah mezi zdravím obyvatelstva a stavem životního a pracovního prostĜedí. Koncepce monitoringu složek životního prostĜedí, seznámení se s aktuálními výsledky monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva. Úvod do systému hodnocení zdravotních rizik (HRA), vybraná témata z toxikologie, identifikace nebezpeþnosti chemických, biologických a fyzikálních agens, posuzování vlivĤ na životní prostĜedí (SEA, EIA, ERA) a veĜejné zdraví (HIA). Ukazatele zdravotního stavu obyvatelstva a statistické metody využitelné v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví.

G

ČÁSTKA 8

VĚSTNÍK MZ ČR

225

Informaþní systémy v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví, tvorba a správa databází o zátČži složek životního a pracovního prostĜedí (PiVo a další). Koncepce krizové pĜipravenosti, management krizové prevence a represe, zapojení systému ochrany veĜejného zdraví, spolupráce s dalšími orgány krizového Ĝízení, zajištČní lidských a vČcných zdrojĤ (logistika) pro plnČní úkolĤ krizové pĜipravenosti, pandemické plánování, algoritmus zásahĤ orgánĤ ochrany veĜejného zdraví. Neodkladná první pomoc, základní a rozšíĜená kardiopulmonální resuscitace (KPR), zástava krevního obČhu, bezvČdomí, zástava dýchání, traumatologie, zvláštnosti dČtské podpory života, hromadný výskyt ranČných, integrovaný záchranný systém. Praktické nácviky KPR.

Absolvování spoleþného základu je ukonþeno testem ze všech témat a potvrzením o splnČní veškerých požadavkĤ spoleþného základu. Potvrzení o úspČšném absolvování testu a ukonþení spoleþného základu se zapisuje do prĤkazu odbornosti. Praktické dovednosti

Znalost aktuální problematiky Ochrany a podpory veĜejného zdraví. Orientace v aktuálních právních úpravách a provádČcích pĜedpisech nezbytných pro práci v oboru Ochrana a podpora veĜejného zdraví. Orientace v systému hodnocení rizik. Znalost problematiky krizové pĜipravenosti a zapojení systému ochrany a podpory veĜejného zdraví. Poskytování neodkladné první pomoci.

3.2 Rozsah požadovaných teoretických znalostí a praktických dovedností na konci specializovaného výcviku Teoretické znalosti Management práce v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví

Psychologické aspekty práce v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví – psychosociální dovednosti odborného pracovníka v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví – specialisty, optimální komunikace, asertivita, obvyklé nedostatky v komunikaci, svízelné situace, nonverbální komunikace, efektivní komunikace, pracovní typologie osobností, identifikace pracovního chování, problémové situace pĜi kontrolní þinnosti, trénink k povinnému zdvoĜilému chování úĜedních osob, psychologie práce s klienty, zvládání stresĤ pĜi kontrolní þinnosti, aktivizace vlastního potenciálu, komunikace rizika, psychologie a etika práce s obyvatelstvem jako souþást krizového Ĝízení, komunikace s veĜejností prostĜednictvím informaþních a osvČtových materiálĤ, komunikace s médii, pĜedcházení korupþnímu jednání. Nácviky Ĝešení modelových zátČžových a konfliktních situací.

226

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

Správní Ĝád – aktuální zákonná úprava správního Ĝízení, vedení dokumentace správního Ĝízení a spisu. Aplikace zákona o státní kontrole pĜi výkonu státního zdravotního dozoru. Právní odpovČdnost. PlnČní úkolĤ orgánĤ ochrany veĜejného zdraví jako dotþeného správního úĜadu pĜi rozhodování ve vČcech upravených zvláštními právními pĜedpisy, které se dotýkají zájmu chránČných orgány ochrany veĜejného zdraví – vydávání závazných stanovisek a stanovisek. Lidské zdroje v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví – zabezpeþení a rozvoj lidských zdrojĤ pro obor ochrana a podpora veĜejného zdraví, zpĤsobilost k výkonu práce ve zdravotnictví a ve státní správČ, personální management a Ĝízení lidských zdrojĤ, postgraduální vzdČlávání v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví, profesní etika. Bezpeþnost a ochrana zdraví pĜi práci – bezpeþnost a ochrana zdraví pĜi práci odborného pracovníka v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví, možná rizika pĜi kontrolní þinnosti a jejich prevence. Systém kvality – zabezpeþení systému kvality a standardizace práce správních úĜadĤ speciální státní správy na úseku ochrany veĜejného zdraví, návaznost na systémy kvality v laboratoĜích (akreditace, autorizace), zadávání požadavkĤ na mČĜení složek životního a pracovního prostĜedí laboratoĜím.

Hygiena

Hygiena komunální Aktualizace poznatkĤ o vztazích mezi životním prostĜedím a lidským organismem, výskyt toxických cizorodých látek v životním prostĜedí, specifikace škodlivin fyzikálních, chemických a biologických. Hygiena vody – aktuální požadavky na kvalitu pitné vody, teplé vody, vody urþené pro rekreaþní využití a léþebné úþely, stanovené organoleptické a zdravotnČ závažné ukazatele a limitní hodnoty jakosti vod a jejich interpretace pro vyhodnocení závažnosti negativních dopadĤ, odhad expozic, hodnocení a Ĝízení zdravotních rizik, vzorkování, chemické, biologické a mikrobiologické ukazatele jakosti vod a jejich interpretace. Poradenská þinnost v oblastech zásobování obyvatelstva pitnou vodou, prevence závažných havárií. Hygienická problematika výrobkĤ pĜicházejících do pĜímého styku s vodou a na úpravu vody a principy hodnocení jejich zdravotní nezávadnosti. Hygiena ovzduší – specifikace hlavních indikátorĤ zneþištČní a specifické kontaminanty venkovního ovzduší a vnitĜního prostĜedí staveb, odhad expozic, hodnocení a Ĝízení rizik. Problematika fyzikálních faktorĤ prostĜedí – hluku, vibrací, elektromagnetického záĜení, osvČtlení, mikroklimatických faktorĤ. Odhad expozic, hodnocení a Ĝízení rizik. Hygiena pĤdy a odpadĤ – zdravotní rizika z kontaminace pĤdy, rizika plynoucí z nakládání s odpadními látkami. Odhad expozic, hodnocení a Ĝízení rizik.

G

ČÁSTKA 8

VĚSTNÍK MZ ČR

227

Postup a úþast orgánĤ ochrany veĜejného zdraví v preventivním dozoru. Posuzování projektové dokumentace. Vydávání závazných rozhodnutí a stanovisek. PohĜebnictví – postupy orgánĤ ochrany veĜejného zdraví podle významnosti zdravotních rizik. ýinnosti epidemiologicky závažné – požadavky na výstavbu a provoz jednotlivých skupin zaĜízení. Práce s informaþním systémem.

Hygiena výživy Výživa jako faktor prostĜedí a jeho vliv na zdraví, využití v aktivitách primární prevence, zásady správné výživy, vþetnČ specifik rizikových skupin, ochranné a rizikové faktory ve výživČ, nutriþní hodnota a zdravotní bezpeþnost, metody zjišĢování výživového stavu obyvatelstva. Toxikologická problematika, charakterizace a hodnocení chemických agens v potravinách a pokrmech, právní úpravy pro cizorodé látky, aditiva, organické a anorganické kontaminanty, rezidua pesticidĤ, bakteriální toxiny a mykotoxiny. Senzorická vyšetĜení potravin a pokrmĤ. Mikrobiologická problematika, charakterizace a hodnocení mikrobiologických agens v potravinách a pokrmech, jejich prĤkaz a hodnocení. Strategie a taktika odbČru vzorkĤ pro chemické a biologické analýzy. Odhad expozic a hodnocení a Ĝízení rizik. Problematika klamání spotĜebitele. Výstražné systémy, systém rychlého varování RASFF. Alimentární nákazy a jejich prevence a povinnosti pracovníkĤ v potravináĜských zaĜízeních a v provozovnách stravovacích služeb. Analýza rizik a postupy založené na HACCP. Legislativa v oblasti výživy. Evropské potravinové právo. Výstavba a provoz zaĜízení stravovacích služeb. Postup a úþast orgánĤ ochrany veĜejného zdraví v preventivním dozoru, posuzování projektové dokumentace v oblasti hygieny výživy z hlediska výroby bezpeþných potravin. Vydávání závazných rozhodnutí a stanovisek. Poradenská þinnost v oblasti prevence výživou. Informaþní systém HV.

Hygiena pĜedmČtĤ bČžného užívání Legislativní vymezení pojmu pĜedmČty bČžného užívání, aktuální legislativní požadavky na pĜedmČty pĜicházející do styku s potravinami, na kosmetické prostĜedky, na hraþky a pĜedmČty pro dČti do 3 let vČku. ýinnosti související s výkonem státního zdravotního dozoru v oblasti pĜedmČtĤ bČžného užívání. Strategie a taktika odbČru vzorkĤ, interpretace výsledkĤ laboratorních vyšetĜení, odhad expozice, hodnocení a Ĝízení rizik.

228

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

Bezpeþnost výrobkĤ z pohledu zákona o obecné bezpeþnosti výrobkĤ a zákona o ochranČ spotĜebitele. Výstražné systémy, systém rychlého varování RAPEX. Informaþní systém PBU.

Hygiena dČtí a mladistvých Zvláštnosti populaþní skupiny dČti a mladiství, vliv životních a pracovních podmínek na vývoj a zdraví dČtí a mladistvých, odlišnosti adaptaþních schopností, základní ukazatele zdravotního stavu v dČtském vČku a dorostovém období, metody hodnocení biologického vČku. Zásady zdravé výživy, vliv výživy na zdraví, nutriþní hodnocení pokrmĤ, doporuþené dávky živin a pĜídatných látek, zdravotní nezávadnost potravin, prevence alimentárních onemocnČní, HACCP, problematika stravovací služby ve vztahu ke školnímu stravování, souþasné priority ve výživČ dČtí a mladistvých, potraviny nového typu ve výživČ mládeže. Toxikologická a mikrobiologická problematika v hygienČ výživy s ohledem na specificity oboru hygiena dČtí a mladistvých. Hodnocení ukazatelĤ jakosti pitné vody ve vztahu k dČtem a mladistvým, pitný režim, zajištČní zdrojĤ pitné vody a zdravotní rizika z vody. Hygienické požadavky na výstavbu a provoz zaĜízení školního stravování, na zaĜízení škol a školských zaĜízení, vþetnČ dalších dozorovaných dČtských zaĜízení, hygienické požadavky na pracovištČ praktické výuky žákĤ, hygienické podmínky výchovnČ vzdČlávacích procesĤ. Hygienické požadavky na zotavovací a jiné podobné akce pro dČti, vþetnČ škol v pĜírodČ. Fyzikální faktory prostĜedí, chemické látky v prostĜedí, mikrobiologické požadavky na prostĜedí, stavební materiály v zaĜízeních pro dČti a mladistvé. Postup a úþast orgánĤ ochrany veĜejného zdraví v preventivním dozoru, posuzování projektové dokumentace. Vydávání závazných rozhodnutí a stanovisek. Poradenská þinnost, zdravý životní styl (výživa, tČlesná aktivita u dČtí a mladistvých, prevence zneužívání návykových látek, rizikového chování a úrazĤ), možnosti úþinné intervence. Informaþní systém v oboru HDM.

Hygiena práce Hodnocení pracovního prostĜedí: - Rizikové faktory pracovních podmínek – chemické látky, vþetnČ aktuálních právních úprav pro klasifikaci chemických látek, problematika práce s látkami karcinogenními, mutagenními a toxickými pro reprodukci, aerosoly a prach, prachy fibrogenní a vláknité, biologické þinitele a vymezení jejich skupin, fyzikální faktory – hluk, vibrace, neionizující záĜení, osvČtlení, mikroklima, hygienické limity a interpretace výsledkĤ mČĜení.

G

ČÁSTKA 8

VĚSTNÍK MZ ČR

229

Základní principy strategie a taktiky mČĜení tČchto faktorĤ, vþetnČ orientaþních a detekþních metod, pĜípustné expoziþní limity a interpretace výsledkĤ mČĜení pro hodnocení pracovního prostĜedí. Posuzování pracovní þinnosti: - Fyzická zátČž pĜi práci, práce s velkými svalovými skupinami, práce spojená s lokální zátČží svalĤ, práce spojené s þastým opakováním pohybĤ, nadmČrná jednostranná zátČž. - Pracovní polohy a požadavky na pracovní místo, manipulace s bĜemeny. - Psychická zátČž, senzorická pracovní zátČž, teplotnČ vlhkostní podmínky pĜi práci, vČtrání a vytápČní pracovišĢ. - Kategorizace prací, legislativní podklady, rizikové práce, práce s informaþním systémem KaPr. Problematika biocidĤ a informaþní systém REGEX. Vztah práce a zdraví – nemoci z povolání, onemocnČní související s prací, preventivní lékaĜské prohlídky. Problematika prací zakázaných ženám a mladistvým. Hodnocení pracovního prostĜedí, pracovních þinností a zdravotního stavu pracovníkĤ a jejich expozice pro potĜeby pracovního lékaĜství. Výstavba a provoz výrobních zaĜízení. Postup a úþast orgánĤ ochrany veĜejného zdraví v preventivním dozoru. Posuzování projektové dokumentace, dopadu navrhované stavby, vþetnČ její technologie na komunální prostĜedí z hlediska rizikových faktorĤ, hodnocení navrhovaného provedení stavby z hlediska požadavkĤ na ochranu zdraví zamČstnancĤ. Vydávání závazných rozhodnutí a stanovisek. Tvorba programĤ ochrany a podpory zdraví pĜi práci, vedení poradenských služeb. -

Epidemiologie

Epidemiologická metodologie Epidemiologie jako metoda práce, typy epidemiologických studií a jejich organizace, pĜíklady kohortových studií a studií pĜípadĤ a kontrol, epidemiologické ukazatele pro vyjadĜování rizika, bias, confounding a validita epidemiologických studií. Základy biostatistiky a statistické metodologie, medicína založená na dĤkazech (EBM). Posuzování epidemických výskytĤ onemocnČní infekþního i neinfekþního pĤvodu. Epidemiologické ukazatele v systému hodnocení zdravotních rizik.

Infekþní epidemiologie Problematika infekþních onemocnČní, charakteristika a systémové zaĜazení mikroorganismĤ, a možnosti laboratorní diagnostiky, charakter imunitních reakcí hostitele na mikrobiální infekþní agens.

230

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

Typy a principy aktivní imunizace, oþkování dle platné právní úpravy, preventivní a represivní protiepidemická opatĜení pĜi hromadném výskytu infekþních nákaz, koncepce surveillance, Mezinárodní zdravotní pĜedpisy. Nákazy alimentární, respiraþní, kontaktní, transmisivní, s pĜírodní ohniskovostí a protiepidemická opatĜení pĜi jejich výskytu. Nozokomiální nákazy a protiepidemická opatĜení pĜi jejich výskytu. Desinfekce, desinsekce, deratizace. Dozor ve zdravotnických zaĜízeních a zaĜízeních sociální služeb. Dozor v zaĜízeních provádČjících þinnosti epidemiologicky závažné. Informaþní systémy v epidemiologii.

Neinfekþní epidemiologie Problematika epidemiologie neinfekþních onemocnČní, epidemiologické ukazatele vztahu expozice a odezvy ve vztahu k životnímu a pracovnímu prostĜedí, rizikové a ochranné faktory zdravotního stavu populace. Metodiky šetĜení v souvislosti s výskytem neinfekþních onemocnČní – epidemiologie nádorových onemocnČní, kardiovaskulárních onemocnČní, epidemiologie alergií, metabolických onemocnČní, úrazĤ aj. Metody a analýzy sledování drogových a jiných závislostí.

Podpora zdraví Posilování, rozvoj a podpora zdraví (health promotion) v systému péþe o zdraví, pojetí podpory zdraví v národním a regionálním kontextu a v kontextu Evropského spoleþenství a aktivit SvČtové zdravotnické organizace, veĜejné zdravotní politiky zamČĜené na ochranu a podporu zdraví, jejich hlavní programy. Vztah sociálního a pĜírodního prostĜedí v kontextu determinant zdraví, vedení poradenských služeb, metody a druhy programĤ ve vztahu ke specificitám jednotlivých komunit a jejich psychosociálním determinantám zdraví. Chování ve vztahu ke zdraví a nemoci. Mezioborová spolupráce v odpovČdnosti za zdraví. Komunikace rizika jako souþást Ĝízení rizika. Metody výchovy ke zdraví, priority pro posilování a rozvoj zdraví pro 21. století. Rozvoj lidských zdrojĤ pro zdraví. VzdČlávací programy pro zdravotníky založené na principech politiky zdraví pro všechny. Prevence a intervenþní programy podporující zdraví, hodnocení efektivity prevence a podpory zdraví. Strategie a význam výzkumu a informací v oblasti zdraví.

Praktické dovednosti

Praktické zvládnutí psychologických aspektĤ práce odborného pracovníka v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví pro hygienu a epidemiologii pĜi kontrolní þinnosti a pĜi práci s klienty. Komunikace zdravotnich rizik.

G

ČÁSTKA 8

VĚSTNÍK MZ ČR

231

Praktické uplatĖování správního Ĝádu a aplikace zákona o státní kontrole pĜi výkonu státního zdravotního dozoru, vþetnČ vedení spisĤ a protokolĤ o kontrolním zjištČní. Práce v systému kvality. ProvádČní šetĜení, zpracování protokolĤ o kontrolním zjištČní, interpretace výsledkĤ mČĜení a práce s laboratorními protokoly, hodnocení a Ĝízení rizik chemických, biologických a fyzikálních agens v jednotlivých složkách životního a pracovního prostĜedí. ProvádČní þinností souvisejících s výkonem státního zdravotního dozoru v pĤsobnosti oborĤ hygieny komunální, hygieny výživy, hygieny pĜedmČtĤ bČžného užívání, hygieny dČtí a mladistvých, hygieny práce a infekþní i neinfekþní epidemiologie a provádČní preventivních a represivních protiepidemických opatĜení pĜi hromadném výskytu nákaz. ProvádČní preventivního dozoru, vydávání závazných stanovisek, schvalování provozních ĜádĤ, ukládání sankcí a ukládání opatĜení podle § 84 zákona þ. 258/2000 Sb., o ochranČ veĜejného zdraví. ProvádČní epidemiologických studií. Konzultaþní a poradenská þinnost, tvorba a realizace programĤ podpory zdraví a edukace klientĤ. Praktické zvládnutí pĜedepsaných výkonĤ dle seznamu výkonĤ v logbooku.

4 Hodnocení specializaþního vzdČlávání Akreditované zaĜízení pĜidČlí každému úþastníkovi specializaþního vzdČlávání školitele, který je zamČstnancem akreditovaného zaĜízení. Školitel pro teoretickou výuku vypracovává studijní plán a plán plnČní praktických výkonĤ, které má úþastník vzdČlávání v prĤbČhu pĜípravy absolvovat a prĤbČžnČ provČĜuje znalosti (vČdomosti a dovednosti). Odborná praxe na odborných pracovištích probíhá pod vedením pĜidČleného školitele, který je zamČstnancem daného pracovištČ, má specializovanou zpĤsobilost k výkonu povolání a osvČdþení k výkonu þinností bez odborného dohledu. Školitel odborné praxe potvrzuje splnČné výkony. a)

PrĤbČžné hodnocení školitelem: školitel pravidelnČ a prĤbČžnČ provČĜuje teoretické znalosti a praktické dovednosti úþastníka specializaþního vzdČlávání, provádí pravidelnČ v šestimČsíþních intervalech záznam o absolvované praxi (konkrétních þinnostech na pracovišti) v prĤkazu odbornosti a logbooku. Záznamy o ukonþení základního kmene se provádí v prĤkazu odbornosti. PĜedpoklady pro vykonání atestaþní zkoušky: absolvování povinné praxe a její zhodnocení v logbooku a prĤkazu odbornosti,

b)

232

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

absolvování povinných vzdČlávacích akcí – záznam v prĤkazu odbornosti, pĜedložení seznamu výkonĤ v logbooku potvrzené školitelem, pĜedložení písemné praktické práce na zadané odborné téma, získání minimálnČ 100 kreditĤ za celou dobu specializaþního vzdČlávání. Vlastní atestaþní zkouška – probíhá dle § 6 – § 7 vyhlášky þ. 189/2009 Sb., v platném znČní. þást praktická, kterou se rozumí obhajoba písemné praktické práce na zadané odborné téma. þást teoretická – 3 odborné otázky: - metodologie práce v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví, - hygiena, - epidemiologie.

c)

5 Profil absolventa Absolvent specializaþního vzdČlávání v oboru Hygiena a epidemiologie bude schopen provádČt, zajišĢovat a koordinovat základní, specializované a vysoce specializované þinnosti a postupy v epidemiologii a v hygienických oborech. Je oprávnČn na základČ vlastního posouzení a rozhodnutí, v souladu s vyhláškou þ. 55/2011 Sb., o þinnostech zdravotnických pracovníkĤ a jiných odborných pracovníkĤ, zabezpeþovat þinnosti v rozsahu své specializované zpĤsobilosti stanovené uvedenou vyhláškou. 5.1 Charakteristika þinností, pro které absolvent specializaþního vzdČlávání získal zpĤsobilost Odborný pracovník v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví pro hygienu a epidemiologii získává specializovanou zpĤsobilost k výkonu speciálních odborných þinností a je oprávnČn vykonávat tyto þinnosti, které jsou uvedeny v § 152 a § 158 vyhlášky þ. 55/2011 Sb., o þinnostech zdravotnických pracovníkĤ a jiných odborných pracovníkĤ.

Interpretuje výsledky šetĜení v oblastech pĤsobnosti hygieny komunální, hygieny výživy a pĜedmČtĤ bČžného užívání, hygieny dČtí a mladistvých, hygieny práce a epidemiologie. Identifikuje, hodnotí a Ĝídí zdravotní rizika zátČže obyvatelstva vystaveného rizikovým faktorĤm životního a pracovního prostĜedí, navrhuje opatĜení k jejich odstranČní þi snížení, a to v celém rozsahu oborĤ hygieny a epidemiologie. Komunikuje zdravotní rizika. PĜipravuje standardy specializovaných postupĤ, identifikuje þinnosti vyžadující zmČny v pracovních postupech. PĜipravuje podklady pro rozhodnutí orgánĤ ochrany veĜejného zdraví. TvoĜí a realizuje programy podpory veĜejného zdraví na komunální a celostátní úrovni a hodnotí jejich efektivitu.

G

ČÁSTKA 8

VĚSTNÍK MZ ČR

233

Aplikuje výsledky výzkumu do praxe na vlastním pracovišti i v rámci jednotlivých hygienických oborĤ. Vede specializaþní vzdČlávání asistentĤ ochrany a podpory veĜejného zdraví v oboru Hygiena a epidemiologie a odborných pracovníkĤ v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví v oboru Hygiena a epidemiologie jako lektor i jako školitel praktické výuky.

6 Charakteristika akreditovaných zaĜízení a pracovišĢ VzdČlávací instituce, zdravotnická zaĜízení a pracovištČ zajišĢující výuku úþastníkĤ specializaþního vzdČlávání musí být akreditováno dle ustanovení § 45 zákona þ. 96/2004 Sb., ve znČní pozdČjších právních pĜedpisĤ. Tato zaĜízení musí úþastníkovi zajistit absolvování specializaþního vzdČlávání dle pĜíslušného vzdČlávacího programu. Minimální kritéria akreditovaných zaĜízení jsou dána splnČním odborných, provozních, technických a personálních pĜedpokladĤ. 6.1 Akreditovaná zaĜízení a pracovištČ x Pro teoretickou þást vzdČlávacího programu standardní vybavení uþeben (PC,


dataprojektor, pĜístup k internetu). x PĜístup k odborné literatuĜe, vþetnČ el. databází (zajištČní vlastními prostĜedky nebo ve smluvním zaĜízení). x Pro praktickou þást vzdČlávacího programu technické a pĜístrojové vybavení pracovištČ ochrany veĜejného zdraví, vþetnČ pĜístupu k informaþním systémĤm v hygienČ a epidemiologii, laboratorní provozy (mikrobiologické a hygienické laboratoĜe) vlastní nebo smluvnČ zajištČné. x Pro teoretickou þást vzdČlávacího programu – smluvní vztah s poskytovatelem


zdravotní péþe v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví. x Pro praktickou þást vzdČlávacího programu – státní správa v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví nebo zdravotnické zaĜízení pro ochranu a podporu veĜejného zdraví. x Souþástí teoretické i praktické výuky je problematika bezpeþnosti a ochrany



234

G

VĚSTNÍK MZ ČR

ČÁSTKA 8

7 Programy povinných kurzĤ, stáží, semináĜĤ 7.1 Charakteristika vzdČlávacích aktivit 7.1.1 Program kurzu Ochrana a podpora veĜejného zdraví PĜedmČt


Problematika veĜejného zdraví.

2

Systém ochrany a podpory veĜejného zdraví, aktuální koncepce oboru.

2

Právní úprava ochrany a podpory veĜejného zdraví a její harmonizace s právem Evropských spoleþenství.

6

Úvod do hodnocení rizik a posuzování vlivĤ na veĜejné zdraví.

7

Ukazatele zdravotního stavu obyvatelstva a úvod do zdravotnické statistiky.

2


1

Krizový management.

8

Neodkladná první pomoc, vþetnČ praktické výuky.

10

OvČĜení znalostí testem, hodnocení.

2

Personální a technické zabezpeþení kurzu Ochrana a podpora veĜejného zdraví Personální vybavení x LékaĜi se specializovanou zpĤsobilostí, odborní pracovníci v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví

s odbornou nebo specializovanou zpĤsobilostí nebo další odborníci s jinou kvalifikací, odpovídající zamČĜení témat programu kurzu. x Doklady o odborné, specializované, event. pedagogické zpĤsobilosti. Materiální a technické vybavení x Uþebna pro teoretickou výuku s pĜíslušným vybavením a s pĜístupem na internet. x Uþebna pro praktickou výuku vybavenou modelem (dospČlý, dČtský a novorozenec) umožĖující

praktický nácvik základní i rozšíĜené neodkladné resuscitace.

ČÁSTKA 8

G

235

VĚSTNÍK MZ ČR

7.1.2 Program specializaþního kurzu Management práce v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví PĜedmČt


Psychologické aspekty práce v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví.

25

Správní Ĝád.

10

Lidské zdroje v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví.

2

Bezpeþnost a ochrana zdraví pĜi práci.

1

Systém jakosti.

2

Personální a technické zabezpeþení specializaþního kurzu Management práce v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví Personální vybavení x Odborní pracovníci v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví s odbornou nebo specializovanou

zpĤsobilostí, lékaĜi se specializovanou zpĤsobilostí nebo další odborníci s jinou kvalifikací, odpovídající zamČĜení témat programu kurzu. Požadovaná praxe lektorĤ nejménČ 5 let. x Doklady o odborné, specializované, event. pedagogické zpĤsobilosti. Materiální a technické vybavení x Uþebna pro teoretickou výuku s pĜíslušným vybavením PC, dataprojektorem a pĜístupem

k internetu. x Uþebna pro praktické nácviky modelových situací.

236

G

VĚSTNÍK MZ ČR

ČÁSTKA 8

7.1.3 Program specializaþního kurzu Hygiena PĜedmČt


Hygiena komunální.

20

Hygiena výživy.

20

Hygiena pĜedmČtĤ bČžného užívání.

8

Hygiena dČtí a mladistvých.

12

Hygiena práce.

20

Personální a technické zabezpeþení specializaþního kurzu Hygiena Personální vybavení x LékaĜi se specializovanou zpĤsobilostí, odborní pracovníci v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví

s odbornou nebo specializovanou zpĤsobilostí nebo další odborníci s jinou kvalifikací, odpovídající zamČĜení témat programu kurzu. Požadovaná praxe nejménČ 5 let. x Doklady o odborné, specializované, event. pedagogické zpĤsobilosti. Materiální a technické vybavení x Uþebna pro teoretickou výuku s pĜíslušným vybavením PC, dataprojektorem a pĜístupem

k internetu.

ČÁSTKA 8

G

237

VĚSTNÍK MZ ČR

7.1.4 Program specializaþního kurzu Epidemiologie PĜedmČt


Epidemiologická metodologie.

15

Infekþní epidemiologie.

15

Neinfekþní epidemiologie.

5

Podpora zdraví.

5

Personální a technické zabezpeþení specializaþního kurzu Epidemiologie Personální vybavení x LékaĜi se specializovanou zpĤsobilostí, odborní pracovníci v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví

s odbornou nebo specializovanou zpĤsobilostí nebo další odborníci s jinou kvalifikací, odpovídající zamČĜení témat programu kurzu. Požadovaná praxe nejménČ 5 let. x Doklady o odborné, specializované, event. pedagogické zpĤsobilosti. Materiální a technické vybavení x Uþebna pro teoretickou výuku s pĜíslušným vybavením PC, dataprojektorem a pĜístupem

k internetu.

238

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

8 Seznam doporuþené literatury Doporuþená literatura BartĤĖková J., Šedivá A.: Imunologie – minimum pro praxi. 1.vyd. Praha. BednáĜ M. a kol.: LékaĜská mikrobiologie – bakteriologie, virologie, parazitologie. Bencko V., Cikrt M., Lener J.:Toxické kovy v životním a pracovním prostĜedí, Praha, Grada 1995. Cikrt M., Málek B. a kol.: Pracovní lékaĜství I. – III., Praha: CIVOP 1995. Cikrt M., Tuþek M., Pelclová D.: Pracovní lékaĜství. Praha: Grada Publishing 2005. Csémy L., Krch F., Provazníková H., Rážová J., Sovinová H.: Životní styl a zdraví þeských školákĤ, Psychiatrické centrum:Praha 2005 ISBN 80-85121-94-8. Göpfertová D, Pazdiora, P., DáĖová, J.: Epidemiologie Uþebnice pro LF Praha: Karolinum, 2006, 230 s. ISBN 80-246-1232-1. Göpfertová D, a kol: Epidemiologie, prĤvodce epidemiologickou metodou. Triton 1999 ISBN 807254-037-8 . Hladký A., Žídková Z.: Metody hodnocení psychosociální zátČže. Praha: Karolinum UK 1999. Hrubý S., Turek B.: Mikrobiologická problematika ve výživČ, IDVPZ 1996. Janout V.: Klinická epidemiologie – Nedílná souþást rozhodovacích procesĤ. Praha: Grada Publishing 1998. Jirák Z. a kol.: Fyziologie práce. Ostrava: OU 2005. Jokl M.: Zdravé obytné a pracovní prostĜedí, Academia Praha, 2002. Kebza V.: Psychosociální determinanty zdraví, Academia Praha 2005. Kleinwächterová H., Brázdová Z.: Výživový stav þlovČka a zpĤsoby jeho zajišĢování, IDVPZ Brno 2001. Kolektiv autorĤ: Pracovní lékaĜství. Základy primární pracovnČ lékaĜské péþe. Brno: NCONZO 2005. Kolektiv autorĤ: Zásady správné výrobní a hygienické praxe ve stravovacích službách. Komárek L., Provazník K.,Kodat V.: Hygiena pracujícího dorostu, Avicenum Praha, 1989. MalíĜ F., Ostrý V. a kol.: Vláknité mikromycety (plísnČ), mykotoxiny a zdraví þlovČka, Brno NCONZO 2003. Melicherþíková V.: Sterilizace a dezinfekce ve zdravotnictví. 1.vyd. Praha: GRADA, 1998.102 s. ISBN 80-7169-442-8. Ministerstvo zdravotnictví ýR. Státní zdravotní ústav: Bezpeþnost a ochrana zdraví pĜi práci v malých a stĜedních podnicích. PĜíruþka pro zamČstnavatele. „The Work Life and EU Enlargement Project“. Swedish National Labour Market Board. Swedish Work Environment Authority. Praha: Nakladatelství Tigis 2003. Odstrþil J., Odstrþilová M.: Chemie potravin, Brno, NCONZO 2006. Podstatová H.: Mikrobiologie, epidemiologie, hygiena. Hygiena zdravotnických zaĜízení, Olomouc, Epava 2001. Prokeš J. et al.: Základy toxikologie. Obecná toxikologie a ekotoxikologie. Praha Galén, UK Nakladatelství Karolinum 2005.

ČÁSTKA 8

G

VĚSTNÍK MZ ČR

239

Provazník K. a kol.“ Manuál prevence v lékaĜské praxi, VIII - Základy hodnocení zdravotních rizik, Praha, SZÚ 2000. Provazník K., a kol.:Manuál prevence v lékaĜské praxi - IV. Základy prevence infekþních onemocnČní. 1. vyd. Praha: SZÚ, 1996. 126 s. ISBN 80-7168-400-7. Státní zdravotní ústav. Evropská úĜadovna SvČtové zdravotnické organizace Copenhagen. Program a Nadace CINDI: Analýza rizik pĜi práci. PĜíruþka pro zamČstnavatele. 3. doplnČné a pĜepracované vydání. Praha: Fortuna 2002. Symon K.,Bencko V. a spol: ZneþistČní ovzduší a zdraví, Avicenum Praha 1988. SZÚ Praha kol.: Manuál prevencev lékaĜské praxi – II - Výživa, 1995. SZÚ Praha, kol.: Manuál prevence poruch zdraví dČtí a mládeže, 1999. SZÚ Praha: Manuál prevence v lékaĜské praxi V. - Prevence nepĜíznivého pĤsobení faktorĤ pracovního prostĜedí a pracovních procesĤ. Praha: Fortuna 1997. Šejda, J., Šmerhovský, Z., Göpferová, D.: Výkladový slovník epidemiologické terminologie, 1.vyd. Praha: Grada, 2005. 120 s. ISBN 80-247-2068-4. Šrámová H. a kol.: Nozokomiální nákazy II. vyd.1. Praha: MAXDORF- JESSENIUS, 2001.303 s. ISBN 80-85912-25-2. Švec Frant.: Obecná a komunální hygiena I, II díl, Brno, IDVPZ 1990. Velíšek J.: Chemie potravin, 1,2, Tábor, Ossis 1999. VoldĜich M., Jechová M. kol.: Bezpeþnost pokrmĤ a gastronomii-HACCP, Správná výrobní a hygienická praxe, Praha 2004. Wilkinson R., Marmot, M.: Sociální determinanty zdraví – Fakta a souvislosti. ýasopisy a periodika Hygiena, þasopis pro ochranu a podporu zdraví Epidemiologie, mikrobiologie a imunologie Pracovní lékaĜství Central European Journal of Public Health VýbČr atestaþních prací z hygienických oborĤ, epidemiologie a veĜejného zdravotnictví

Literatura bude prĤbČžnČ aktualizována a úþastníkĤm studia pĜi zahájení doporuþena.

240

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

VzdČlávací program specializaþního vzdČlávání v oboru OCHRANA A PODPORA VEěEJNÉHO ZDRAVÍ 1 2 3

4 5 6 7 8

241 Cíl specializaþního vzdČlávání ........................................................................................2 241 Minimální požadavky na specializaþní vzdČlávání.......................................................2 2.1 Základní kmen – Ochrana a podpora veĜejného zdraví............................................3 242 2.2 Vlastní specializovaný výcvik – povinný.................................................................3 242 Rozsah teoretických znalostí, praktických dovedností a seznam výkonĤ .................4 243 3.1 Rozsah teoretických znalostí, praktických dovedností prokazatelných 243 na konci základního kmene ......................................................................................4 3.2 Rozsah teoretických znalostí, praktických dovedností prokazatelných na konci specializovaného výcviku ..........................................................................6 245 251 Hodnocení specializaþního vzdČlávání.........................................................................12 Profil absolventa ............................................................................................................13 252 5.1 Charakteristika þinností, pro které absolvent specializaþního vzdČlávání získal zpĤsobilost....................................................................................................13 252 Charakteristika akreditovaných zaĜízení a pracovišĢ ...............................................14 253 6.1 Akreditovaná zaĜízení a pracovištČ.........................................................................14 253 Program povinných kurzĤ, stáží, semináĜĤ ................................................................15 254 254 7.1 Charakteristika vzdČlávacích aktivit.......................................................................15 Seznam doporuþené literatury .....................................................................................19 258

ČÁSTKA 8

G

VĚSTNÍK MZ ČR

241

1 Cíl specializaþního vzdČlávání Cílem specializaþního vzdČlávání v oboru Ochrana a podpora veĜejného zdraví je získání specializované zpĤsobilosti s oznaþením odbornosti specialisty bioanalytik pro ochranu a podporu veĜejného zdraví osvojením si potĜebných teoretických znalostí, praktických dovedností, návykĤ týmové spolupráce i schopnosti samostatného rozhodování pro þinnosti stanovené vyhláškou þ. 55/2011 Sb., o þinnostech zdravotnických pracovníkĤ a jiných odborných pracovníkĤ.

2 Minimální požadavky na specializaþní vzdČlávání Podmínkou pro zaĜazení do specializaþního vzdČlávání v oboru Ochrana a podpora veĜejného zdraví je získání odborné zpĤsobilosti k výkonu povolání odborného pracovníka v laboratorních metodách a v pĜípravČ léþivých pĜípravkĤ dle § 26 zákona þ. 96/2004 Sb., ve znČní pozdČjších právních pĜedpisĤ. Specializaþní vzdČlávání se uskuteþĖuje pĜi výkonu povolání formou: a) celodenní prĤpravy v rozsahu odpovídajícímu stanovené týdenní pracovní doby podle ustanovení vyplývajícího ze zákona þ. 96/2004 Sb., o nelékaĜských zdravotnických povoláních a ze zákona þ. 262/2006 Sb., Zákoníku práce, ve znČní pozdČjších právních pĜedpisĤ, b) externí prĤpravy, která se liší od celodenní prĤpravy tím, že doba urþená na praktické zdravotnické þinnosti mĤže být zkrácena nejvýše na polovinu doby stanovené pro celodenní prĤpravu. ÚroveĖ této prĤpravy nesmí být nižší než u celodenní prĤpravy. Za kvalitu a dodržení celkové délky externí prĤpravy, která nemĤže být kratší než u celodenní prĤpravy odpovídá akreditované zaĜízení. ýást specializaþního vzdČlávání lze absolvovat distanþní formou studia, napĜ. metodou e-learningu, pokud je tento program k dispozici. VzdČlávací program stanoví celkový poþet kreditĤ získaných splnČním studijních podmínek za celou dobu specializaþního vzdČlávání, celkovou délku pĜípravy, rozsah a obsah pĜípravy, zejména délku povinné praxe v oboru a výuková pracovištČ, na kterých praxe probíhá. Dále stanoví požadavky na teoretické znalosti, praktické dovednosti a výkony, absolvování vzdČlávacích akcí, kurzĤ, semináĜĤ, stáží a další požadavky pro získání specializované zpĤsobilosti. Optimální doba specializaþního vzdČlávání je 24 – 30 mČsícĤ. Povinná praxe je dána vzdČlávacím programem, probíhá na vlastních a akreditovaných pracovištích. Požadavky vzdČlávacího programu je možné splnit ve více akreditovaných zaĜízeních, pokud je nezajistí v celém rozsahu akreditované zaĜízení, kde úþastník vzdČlávání zahájil. Specializaþní vzdČlávání se dČlí na þást základního kmene, který je spoleþný s programem specializaþního vzdČlávání odborných pracovníkĤ v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví pro hygienu a epidemiologii, a na þást specializovaného výcviku. Celková délka specializaþního vzdČlávání je minimálnČ 24 mČsícĤ z toho:

242

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

2.1 Základní kmen – Ochrana a podpora veĜejného zdraví Spoleþný se specializaþním vzdČláváním odborného pracovníka v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví (§ 28 zákona þ. 96/2004 Sb., ve znČní pozdČjších právních pĜedpisĤ) v oboru Hygiena a epidemiologie – celkem 6 mČsícĤ. Povinná praxe Celková doba 6 mČsícĤ Úvodní povinná praxe – probíhá na chemických, biologických a fyzikálních pracovištích laboratoĜí ochrany a podpory veĜejného zdraví (hygienické laboratoĜe)

Poþet mČsícĤ 6

Praxe probíhá na pracovištích schválených pro úþely specializaþního vzdČlávání a je zaznamenávána a potvrzována v logbooku. Úþast na vzdČlávacích aktivitách Kurzy – povinné Celkem – 1 týden s hodinovou dotací 40 hodin Ochrana a podpora veĜejného zdraví


Podmínkou pro ukonþení základního kmene je splnČní všech požadavkĤ stanovených vzdČlávacím programem, vþetnČ úspČšného absolvování povinného kurzu a ovČĜení znalostí písemným testem. 2.2 Vlastní specializovaný výcvik – povinný Postup do specializovaného výcviku je podmínČn splnČním všech požadavkĤ stanovených pro výcvik v rámci základního kmene. Povinná praxe Celková doba – minimálnČ 18 mČsícĤ Praxe v laboratoĜích ochrany a podpory veĜejného zdraví (hygienické laboratoĜe) z toho

na akreditovaném pracovišti vypracování praktické odborné práce na zadané téma

Doporuþená doplĖková praxe Celková doba – neurþena Praxe dle vlastní volby na dalších pracovištích s odlišným odborným zamČĜením než je zamČĜení vlastního pracovištČ, napĜ. v zaĜízeních ochrany a podpory veĜejného zdraví (krajské hygienické stanice), která vhodnČ doplní praxi v oborech hygieny a epidemiologie

Poþet mČsícĤ 18 min.1 1

Poþet mČsícĤ neurþeno

G

ČÁSTKA 8

243

VĚSTNÍK MZ ČR

Úþast na vzdČlávacích aktivitách Kurzy – povinné Celkem – tĜi specializaþní kurzy s hodinovou dotací min. 40 hodin

Poþet kreditĤ

Laboratorní management v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví


VyšetĜovací metody v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví


Speciální vyšetĜovací metody - povinnČ volitelná þást: I. Chemické vyšetĜovací metody II. Biologické vyšetĜovací metody III. Fyzikální vyšetĜovací metody


Doporuþené: další odborné akce (konference, sympozia, kurzy, semináĜe, konzultaþní dny aj.) poĜádané, ýLS JEP, ýLK, NCO NZO, SZÚ, IPVZ a dalšími odbornými spoleþnostmi

3 Rozsah teoretických znalostí, praktických dovedností a seznam výkonĤ Nedílnou souþástí vzdČlávacího programu je vedení záznamu o provedených výkonech (logbook) v rámci celé odborné praxe. Seznam výkonĤ a jejich þetnost je stanoven jako minimální, aby úþastník specializaþního vzdČlávání zvládl danou problematiku nejen po stránce teoretické, ale i po stránce praktické. 3.1 Rozsah teoretických znalostí, praktických dovedností prokazatelných na konci základního kmene Cílem spoleþného základu je:

prohloubení a aktualizace teoretických znalostí v oboru Ochrana a podpora veĜejného zdraví potĜebných k organizaþní a metodické práci specialisty – bioanalytika pro ochranu a podporu veĜejného zdraví a k žádoucí odborné spolupráci se specialisty odbornými pracovníky v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví pro hygienu a epidemiologii, aktualizace znalostí právní úpravy a platných právních pĜedpisĤ v hygienických oborech a v epidemiologii.


Vymezení problematiky veĜejného zdraví (public health), determinanty zdraví a jejich aktuální situace v ýR, aktuální zdravotní politika v evropském kontextu, aktivity SvČtové zdravotnické organizace a orgánĤ Evropské unie (DG SANCO aj.).

244

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

Systém ochrany a podpory veĜejného zdraví, výkon státního zdravotního dozoru a vztahy mezi krajskými hygienickými stanicemi a zdravotními ústavy, vymezení jejich kompetencí a spolupráce s dalšími dozorovými orgány. Aktuální právní úprava a platné právní pĜedpisy a stav jejich harmonizace s právem Evropských spoleþenství týkající se ochrany a podpory veĜejného zdraví. Aktuální koncepce a náplĖ oboru Ochrana a podpora veĜejného zdraví a jednotlivých hygienických specializací. Vztah mezi zdravím obyvatelstva a stavem životního a pracovního prostĜedí. Koncepce monitoringu složek životního prostĜedí, seznámení se s aktuálními výsledky monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva. Úvod do systému hodnocení zdravotních rizik (HRA), vybraná témata z toxikologie, identifikace nebezpeþnosti chemických, biologických a fyzikálních agens, posuzování vlivĤ na životní prostĜedí (SEA, EIA, ERA) a veĜejné zdraví (HIA). Ukazatele zdravotního stavu obyvatelstva a statistické metody využitelné v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví. Informaþní systémy v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví, tvorba a správa databází o zátČži složek životního a pracovního prostĜedí (PiVo a další). Koncepce krizové pĜipravenosti, management krizové prevence a represe, zapojení systému ochrany veĜejného zdraví, spolupráce s dalšími orgány krizového Ĝízení, zajištČní lidských a vČcných zdrojĤ (logistika) pro plnČní úkolĤ krizové pĜipravenosti, pandemické plánování, algoritmus zásahĤ orgánĤ ochrany veĜejného zdraví. Neodkladná první pomoc, základní a rozšíĜená kardiopulmonální resuscitace (KPR), zástava krevního obČhu, bezvČdomí, zástava dýchání, traumatologie, zvláštnosti dČtské podpory života, hromadný výskyt ranČných, integrovaný záchranný systém. Praktické nácviky KPR.

Absolvování spoleþného základu je ukonþeno testem ze všech témat a potvrzením o splnČní veškerých požadavkĤ spoleþného základu. Potvrzení o úspČšném absolvování testu a ukonþení spoleþného základu se zapisuje do prĤkazu odbornosti. Praktické dovednosti

Znalost aktuální problematiky ochrany a podpory veĜejného zdraví. Orientace v aktuálních právních úpravách a provádČcích pĜedpisech nezbytných pro práci v oboru Ochrana a podpora veĜejného zdraví. Orientace v systému hodnocení rizik. Znalost problematiky krizové pĜipravenosti a zapojení systému ochrany a podpory veĜejného zdraví. Poskytování neodkladné první pomoci.

G

ČÁSTKA 8

VĚSTNÍK MZ ČR

245

3.2 Rozsah teoretických znalostí, praktických dovedností prokazatelných na konci specializovaného výcviku Teoretické znalosti 3.2.1


Koncepce oboru – aktuální koncepce oboru vyšetĜovací metody v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví a postavení a þinnost laboratorních komplexĤ v systému ochrany veĜejného zdraví. PĜístup k objektivizaci složek životního a pracovního prostĜedí pro potĜeby státního zdravotního dozoru, laboratornČ mČĜitelné ukazatele zdravotního stavu ve vztahu ke stanovení zátČže organismu škodlivými faktory prostĜedí. Organizace práce laboratorních komplementĤ - organizaþní struktura laboratorních komplementĤ, organizace práce v laboratoĜích ochrany a podpory veĜejného zdraví, vedení primární laboratorní dokumentace, zásady Ĝízené dokumentace, standardní operaþní postupy, práce s laboratorními informaþními systémy, zpracování vČdeckotechnických informací a literárních rešerší, pĜíprava odborných podkladĤ, referátĤ a publikací. Zabezpeþení a rozvoj lidských zdrojĤ – lidské zdroje v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví a v laboratorních komplementech, zpĤsobilost k výkonu práce ve zdravotnictví, postavení jiných odborných pracovníkĤ ve zdravotnictví, personální management, Ĝízení a rozvoj lidských zdrojĤ, postgraduální a celoživotní vzdČlávání pracovníkĤ v laboratorních oborech a v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví, profesní etika. Bezpeþnost práce v laboratoĜi a hygiena pracovního prostĜedí – bezpeþnost a ochrana zdraví pĜi práci v hygienické laboratoĜi a pĜi odbČru vzorkĤ k vyšetĜení a mČĜení v terénu, zásady bezpeþnosti práce a ochrany zdraví pĜi práci s chemickými látkami, biologickým materiálem a pĜi fyzikálních mČĜeních, možná rizika a jejich prevence. Hygiena pracovního prostĜedí v laboratoĜi, rizikové faktory pracovních podmínek a hygienické požadavky na vybavení pracovišĢ laboratoĜí. Systém kvality – systém zabezpeþení kvality a Ĝízení kvality práce v laboratoĜi, politika kvality organizace, prvky externí a interní kontroly kvality laboratorní práce, organizace a vyhodnocování mezilaboratorních porovnávacích zkoušek v oblasti chemických analýz, biologických rozborĤ a fyzikálních mČĜeních, parametry kvality laboratorních výsledkĤ, chyby a nejistoty mČĜení a jejich optimalizace, verifikace a validace laboratorní metody, standardizace, certifikace, akreditace a autorizace v rezortu MZ. Metrologie a chemometrie. Statistické zpracování a vyhodnocování laboratorních dat. Návaznost systému jakosti laboratoĜí na požadavky správních úĜadĤ speciální státní správy na úseku ochrany veĜejného zdraví a jejich zadávání požadavkĤ na mČĜení složek životního a pracovního prostĜedí. Vzorkování – postavení kroku vzorkování v rámci analyticko-vzorkovacího procesu, zajištČní jakosti vzorkovacího procesu v rámci zabezpeþení a Ĝízení kvality zkušební laboratoĜe, procesy zajištČní reprezentativnosti vzorku ze vzorkovaného objektu jako základní podmínky pro správnou interpretaci

246

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

výsledkĤ, typy vzorkovaných objektĤ, techniky vzorkování, standardní operaþní postupy odbČrĤ vzorkĤ, tvorba plánu vzorkování, zabezpeþení kvality vzorkování a návaznost na systém kvality laboratoĜe, zacházení se vzorky, konzervace vzorkĤ, transport, legislativní úprava odbČru vzorkĤ. Protokol o odbČru. Specifika vzorkování v právních pĜedpisech pro nakládání s odpady a upravenými odpady, stanovení nebezpeþných vlastností odpadĤ. 3.2.2


Chemické metody vyšetĜování. OdbČrové techniky pro vzorky pevné, kapalné, plynné a metody konzervace vzorkĤ komunálního a pracovního prostĜedí pro chemické analýzy. Metody pĜípravy a zpracování vzorkĤ k chemické analýze vzorkĤ pevných, kapalných a plynných, principy a techniky uvolnČní analytĤ z matrice, purifikace a zakoncentrování analytĤ. Teoretické principy analytické instrumentace, vybrané pro potĜeby chemického vyšetĜování složek životního a pracovního prostĜedí (napĜ. gravimetrie, volumetrie, elektroanalytické metody, optické metody absorpþní a emisní, separaþní metody), volba a optimalizace analytických podmínek, metody kvalitativního a kvantitativního vyhodnocování analýzy. Aplikace chemických metod vyšetĜování pro potĜeby hygieny komunální: chemické vyšetĜování v hygienČ vody, vyšetĜení chemických ukazatelĤ zdravotní nezávadnosti výrobkĤ pro styk s vodou. Aplikace chemických metod vyšetĜování pro potĜeby hygieny výživy: základní výživové faktory, cizorodé látky, stanovení kontaminujících látek v obalech na potraviny. Aplikace chemických metod vyšetĜování pro stanovení zdravotní nezávadnosti ostatních pĜedmČtĤ bČžného užívání (hraþky, odČvy, kosmetika). Senzorické vyšetĜování, pravidla senzorických zkoušek, metody zkoušení senzorické analýzy v jednotlivých oborech (voda, potraviny, PBU). Aplikace chemických metod vyšetĜování pro potĜeby hygieny práce, vyšetĜování chemických škodlivin v pracovním prostĜedí - detekþní metody (pasivní, aktivní), laboratorní metody, analyzátory. Stanovení prašnosti v komunálním a pracovním prostĜedí, vzorkování jednotlivých frakcí aerosolĤ, chemická analýza aerosolĤ, metody vyšetĜování vnitĜního prostĜedí. Aplikace chemických metod vyšetĜování pro potĜeby hygieny pĤdy a odpadĤ, stanovení nebezpeþné vlastnosti odpadĤ a stanovení zdravotní nezávadnosti výrobkĤ z odpadĤ, hnojiva a pĤdních pĜípravkĤ na bázi organických odpadĤ.

Biologické metody vyšetĜování.

G

ČÁSTKA 8

VĚSTNÍK MZ ČR

247

Mikrobiologické faktory prostĜedí, klasifikace a systematické tĜídČní mikrobĤ, anatomie, morfologie a fyziologie, biochemické vlastnosti a sérologie, ekologie mikroorganismĤ a jejich patogenita. Všeobecné zásady a techniky odbČru a transportu vzorkĤ k mikrobiologickému a biologickému rozboru, množství odebíraných vzorkĤ. PĜíprava a zásady zpracování vzorkĤ k mikrobiologickému vyšetĜování – vzorky tekuté, kašovité, sypké, výrobky smíšené konzistence, principy homogenizace, ĜedČní a pĜíprava ke kultivaci. Metody mikroskopického vyšetĜování a kultivaþního vyšetĜování bakterií, plísní a kvasinek, používaná kultivaþní média, všeobecná a speciální kultivaþní vyšetĜení. Metody biochemického dourþení a serotypizace mikroorganismĤ po kultivaci. Aplikace mikrobiologických metod vyšetĜování pro potĜeby hygieny komunální: mikrobiologické vyšetĜování v hygienČ vody, mikrobiologické vyšetĜování pĜedmČtĤ pĜicházejících do styku s pitnou vodou, mikrobiologické vyšetĜování vnitĜního prostĜedí staveb. Aplikace mikrobiologických metod vyšetĜování potravin pro potĜeby hygieny výživy. Všeobecné pokyny pro mikrobiologické zkoušení potravin. Mikrobiologické vyšetĜování pĜedmČtĤ bČžného užívání. Problematika, podstata a význam biologického vyšetĜování vod. Aplikace mikrobiologických metod vyšetĜování pro potĜeby hygieny pĤdy a odpadĤ – stanovení nebezpeþné vlastnosti odpadĤ a stanovení zdravotní nezávadnosti výrobkĤ z odpadĤ, hnojiva a pĤdních pĜípravkĤ na bázi organických odpadĤ, vþetnČ þistírenských kalĤ a kompostĤ. Stanovení úþinnosti hygienizace technologií zpracovávajících biologicky rozložitelné odpady a stanovení úþinnosti dekontaminace odpadĤ. Aplikace ekotoxikologických testĤ pro potĜeby hygieny pĤdy a odpadĤ. VyšetĜovací metody v genetické toxikologii – strategie monitorování prostĜedí a expozice osob, typy poškození zdraví v dĤsledku genetických zmČn zpĤsobených vlivem životního a pracovního prostĜedí, hodnocení expozice látkám s genotoxickým úþinkem, biomarkery expozice, biologického úþinku a vnímavosti, typy vyšetĜovacích metod a jejich principy, genotoxická vyšetĜení.

Fyzikální metody vyšetĜování. Fyzikální faktory v životním a pracovním prostĜedí a strategie a taktika pro jejich mČĜení. Základní principy a požadavky na fyzikální mČĜení z oblasti metrologie. Strategie a taktika fyzikálních mČĜení. Klimatické a mikroklimatické parametry pracovního prostĜedí a vnitĜního prostĜedí staveb, mČĜené a stanovené veliþiny. Výpoþet produkce potu a náhrady tekutin formou ochranných nápojĤ.

248

VĚSTNÍK MZ ČR

3.2.3

G

ČÁSTKA 8

Problematika hluku v komunálním a pracovním prostĜedí a jeho úþinky na organismus, fyzikální a þasové charakteristiky zvuku, technika mČĜení hluku. Problematika vibrací a jejich úþinkĤ na organismus a možnosti jeho poškození, vibrace celkové a místní, technika mČĜení a pĜístroje. Problematika neionizujícího záĜení, expozice osob elektrickým a magnetickým polím, expozice UV a IR záĜení, veliþiny charakterizující elektromagnetické záĜení a hygienické limity, úvod do metod mČĜení. Hygienická problematika osvČtlení v komunálním a pracovním prostĜedí, vliv na organismus a zrakové vnímání, požadavky na svČtelnou pohodu, denní svČtlo, umČlé a sdružené osvČtlení, mČĜení. Úvod do fyziologie práce, mČĜení odezvy organismu na práci a pracovní prostĜedí a vyšetĜovacích metod ve fyziologii práce.

Speciální vyšetĜovací metody - povinnČ volitelná jedna z výbČrových þástí I. – III.

I. Speciální chemické vyšetĜovací metody.

Speciální analytické instrumentální metody a speciální principy a techniky pĜípravy vzorkĤ k chemické analýze (absorpþní a emisní spektrofotometrie, AAS, AES, ICP, planární chromatografické techniky, plynová a kapalinová chromatografie, hmotnostní spektrometrie), automatizace analytických metod, specifické analyzátory a jejich využití v hygienické laboratoĜi. VyšetĜení chemických organoleptických a zdravotnČ závažných ukazatelĤ jakosti pitné vody a teplé vody – ukazatele úplného rozboru, vyšetĜení chemických ukazatelĤ jakosti vod ke koupání a jejich zdrojích, základy metod vyšetĜení odpadních vod. Výluhové testy pro materiály a výrobky pĜicházející do styku s pitnou vodou a analýza jednotlivých ukazatelĤ. Stanovení aditiv, anorganických a organických kontaminantĤ a reziduí pesticidĤ v potravinách a pokrmech, stanovení konzervaþních látek, vyšetĜení pokrmĤ na pĜítomnost bakteriálních toxinĤ a mykotoxinĤ. VyšetĜení hlavních indikátorĤ zneþištČní komunálního a pracovního prostĜedí a specifických organických a anorganických polutantĤ v ovzduší, vyšetĜení chemických škodlivin ve vnitĜním prostĜedí staveb. Specifický pĜístup pĜi vyšetĜování chemických rizikových faktorĤ pracovních podmínek za úþelem objektivizace expozice pracovníkĤ, specifické pĜístupy ke strategii a taktice mČĜení a odbČru vzorkĤ v pracovním prostĜedí, specifické postupy tvorby plánu vzorkování v pracovním prostĜedí podle zdrojĤ škodlivin a þasového snímku pobytu pracovníkĤ, specifická stanovení chemických škodlivin v pracovním prostĜedí, mČĜení prašnosti v pracovním prostĜedí. Specifické postupy vzorkování komunálního ovzduší pro hodnocení zdravotních rizik expozice ovzduším.

G

ČÁSTKA 8

VĚSTNÍK MZ ČR

249

Biologické expoziþní testy pro stanovení expozice pracovníkĤ, strategie odbČru biologického materiálu pro chemická vyšetĜení, vyhodnocení a interpretace jejich výsledkĤ. Stanovení celkové prašnosti a respirabilní frakce, fibrogenní a vláknité prachy v pracovním prostĜedí, stanovení rĤzných frakcí polétavého prachu PM a prašného spadu v komunálním ovzduší a jeho následné vyšetĜení. Chemické vyšetĜení venkovních hracích ploch. Zabezpeþení kvality laboratorního výsledku, hlavní zdroje nejistot ve vztahu k typu použité metody a zpĤsobu odbČru vzorku. Zpracování a hodnocení výsledkĤ chemických analýz. Zdroje systematických a náhodných chyb pĜi chemickém vyšetĜování a možnosti jejich optimalizace.

II. Speciální biologické vyšetĜovací metody.

Speciální biologické a mikrobiologické metody. Speciální kultivaþní vyšetĜení, kultivaþní média. Mikrobiologické zkoušení potravin, stanovení plísní, kvasinek, prĤkaz hygienicky a epidemiologicky významných skupin bakterií a stanovení jejich poþtu, biochemické dourþení a serotypizace, mikrobiologické vyšetĜení zdravotní nezávadnosti pokrmĤ. VyšetĜení mikrobiologických ukazatelĤ jakosti pitné vody, teplé vody, balené pitné vody, vody pro koupání a v jejích zdrojích, stanovení vybraných patogenních mikroorganismĤ ve vodách. VyšetĜení mikrobiální kontaminace prostĜedí, metody vyšetĜení mikrobiologické þistoty pĜedmČtĤ a prostĜedí v potravináĜských provozech a zaĜízeních pro veĜejné stravování, metody stanovení kontaminace ploch. VyšetĜení biologických ukazatelĤ vnitĜního prostĜedí staveb. VyšetĜení mikrobiálního a parazitárního zneþištČní venkovních hracích ploch. Problematika biologických þinitelĤ v pracovním prostĜedí a metody jejich stanovení. Testování sterility zdravotnických prostĜedkĤ, ovČĜování desinfekþní a sterilizaþní úþinnosti biologickými indikátory. Imunologické a molekulárnČ biologické laboratorní metody prĤkazu, využití PCR k prĤkazu toxinĤ. Základní koncentraþní metody pro prĤkaz virĤ. Mikroskopický obraz pitných vod (abioseston, poþty organismĤ, princip urþení živých organismĤ), stanovení ukazatelĤ jakosti vody vhodné ke koupání ve volné pĜírodČ, stanovení stupnČ masového rozvoje sinic, dominantní zástupci fytoplanktonu v povrchových vodách a jejich determinace. Principy a provádČní genotoxických vyšetĜení a hodnocení jejich výsledkĤ – cytogenetická vyšetĜení (cytogenetická analýza periferních lymfocytĤ, chromozomální aberace – konvenþní a modifikované techniky: FISH, SCE, MN test), mikrobiologické testy (AmesĤv test, Chromotest), molekulárnČ

250

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

biologické aj. metody (stanovení DNA aduktĤ a proteinových aduktĤ, comet assay). Testy ekotoxicity (testy akutní a chronické toxicity) na zkušební vodní organismy. VyšetĜení mikrobiologických ukazatelĤ pro odpady a zeminy – stanovení indikátorových organismĤ v þistírenských kalech. PĤdách, upravených bioodpadech, kompostech a pomocných pĤdních pĜípravcích. Stanovení indikátorĤ hygienizace v kompostárnách a bioplynových stanicích. Zpracování a hodnocení výsledkĤ biologických a mikrobiologických vyšetĜení. Zdroje systematických a náhodných chyb pĜi biologickém a mikrobiologickém vyšetĜování a možnosti jejich optimalizace. Orientace v návaznosti na výsledky laboratorního vyšetĜování v lékaĜské mikrobiologii a virologii.

III. Speciální fyzikální vyšetĜovací metody - speciální fyzikální mČĜení.

MČĜení veliþin mikroklimatických parametrĤ – teplota, výsledná teplota, operativní teplota, relativní vlhkost vzduchu, rychlost proudČní vzduchu, podmínky mČĜení, metody mČĜení, mČĜicí pĜístroje. MČĜení hluku, typy zvukomČrĤ, charakteristiky A, pásmové a frekvenþní filtry, ekvivalentní hladiny, hlukové dávky, stanovení expozice. MČĜení hluku v komunálním prostĜedí – chránČný venkovní prostor, chránČný vnitĜní prostor staveb, strategie a taktika mČĜení. MČĜení hluku v pracovním prostĜedí, strategie a taktika mČĜení. Problematika vysokofrekvenþního a nízkofrekvenþního zvuku, ultrazvuku a infrazvuku. Zpracování výsledkĤ mČĜení, výpoþty, nejvyšší pĜípustné hladiny a urþení použitelných korekcí. MČĜení vibrací, charakteristiky, vibrace celkové, místní, pĜenášené na ruce, celotČlové, pĜenášené zvláštním zpĤsobem. Technika mČĜení a pĜístroje, mČĜení vážených hodnot, mČĜení ve frekvenþních pásmech, dávka vibrací, nejvyšší pĜípustné hodnoty, použití korekcí. MČĜení a hodnocení expozice osob elektrickým a magnetickým polím, ultrafialovému, viditelnému a infraþervenému záĜení, nejvyšší pĜípustné hodnoty, referenþní úrovnČ. MČĜení fotometrických veliþin pro hodnocení denního osvČtlení – metodika, pĜístroje, postupy. MČĜení umČlého osvČtlení – metodika, pĜístroje. MČĜení jasĤ, zjišĢování oslnČní, práce s luxmetry a jasomČry, zpracování namČĜených údajĤ a jejich hodnocení. Hodnocení a interpretace výsledkĤ fyzikálních mČĜení. Zdroje systematických a náhodných chyb pĜi fyzikálním mČĜení a možnosti jejich optimalizace. VyšetĜovací metody ve fyziologii práce, stanovení energetického výdeje, kyslíkové spotĜeby, tepové frekvence, mČĜení a posuzování celkové fyzické zátČže, lokální svalové zátČže, tepelné zátČže a hodnocení tepelnČ

G

ČÁSTKA 8

VĚSTNÍK MZ ČR

251

vlhkostních podmínek, metody stanovení psychické zátČže, ergonomické posouzení pracovištČ, pracovní polohy a pracovního místa. Praktické dovednosti

Vedení a tvorba Ĝízené laboratorní dokumentace. Praktické zvládnutí tvorby a užívání systému kvality, provádČní interních a externích kontrol kvality a hodnocení jejich výsledkĤ, vþetnČ navrhování potĜebných nápravných opatĜení, poĜizování dokumentace dat o kalibraþních funkcích, referenþních materiálech a analýzách kontrolních vzorkĤ. ProvádČní validace a verifikace laboratorních metod a diagnostických a mČĜících postupĤ, tvorba standardních operaþních a pracovních postupĤ pro odbČry, transport a laboratorní vyšetĜení vzorkĤ životního a pracovního prostĜedí, tvorba standardĤ pro strategii a taktiku mČĜení. Práce s datovými zdroji, provádČní odborných studií a expertiz v oblasti vyšetĜování složek životního a pracovního prostĜedí pro úþely ochrany a podpory veĜejného zdraví. ProvádČní speciálních postupĤ vyšetĜování a mČĜení složek životního a pracovního prostĜedí a pracovních podmínek pro úþely ochrany a podpory veĜejného zdraví, vþetnČ kvalifikovaného provedení odbČru vzorkĤ pĜíslušných matric. Vyhodnocování a interpretace namČĜených výsledkĤ. PĜíprava odborných expertních podkladĤ pro rozhodování orgánĤ ochrany veĜejného zdraví, pro provádČní epidemiologických studií a pro hodnocení a Ĝízení zdravotních rizik. Konzultaþní a poradenská þinnost pro orgány ochrany veĜejného zdraví v oblasti zadání a volby strategie vyšetĜování a v oblasti hodnocení a interpretace namČĜených výsledkĤ pro posouzení expozice. Prezentace výsledkĤ práce pro odbornou i širokou veĜejnost. Praktické zvládnutí pĜedepsaných výkonĤ dle seznamu výkonĤ v logbooku. Školitel odborné praxe potvrzuje splnČní pĜedepsaných výkonĤ.

4 Hodnocení specializaþního vzdČlávání Akreditované zaĜízení pĜidČlí každému úþastníkovi specializaþního vzdČlávání školitele, který je zamČstnancem akreditovaného zaĜízení. Školitel pro teoretickou výuku vypracovává studijní plán a plán plnČní praktických výkonĤ, které má úþastník vzdČlávání v prĤbČhu pĜípravy absolvovat, a prĤbČžnČ provČĜuje znalosti (vČdomosti a dovednosti). Odborná praxe na odborných pracovištích probíhá pod vedením pĜidČleného školitele, který je zamČstnancem daného pracovištČ, má specializovanou zpĤsobilost k výkonu povolání a osvČdþení k výkonu þinností bez odborného dohledu. Školitel odborné praxe potvrzuje splnČné výkony.

252

VĚSTNÍK MZ ČR

a)

G

ČÁSTKA 8

PrĤbČžné hodnocení školitelem: školitelé pravidelnČ a prĤbČžnČ provČĜují teoretické znalosti a praktické dovednosti úþastníka specializaþního vzdČlávání, provádí pravidelnČ v šestimČsíþních intervalech záznam o absolvované praxi (konkrétních þinnostech na pracovišti) v prĤkazu odbornosti a logbooku. Záznamy o ukonþení základního kmene se provádí v prĤkazu odbornosti. PĜedpoklady pro vykonání atestaþní zkoušky: absolvování povinné praxe a její zhodnocení v logbooku a prĤkazu odbornosti, absolvování povinných vzdČlávacích akcí – záznam v prĤkazu odbornosti, pĜedložení seznamu výkonĤ v logbooku potvrzené školitelem, pĜedložení písemné praktické práce na zadané odborné téma, získání minimálnČ 80 kreditĤ za celou dobu specializaþního vzdČlávání. Vlastní atestaþní zkouška – probíhá dle § 6 – § 7 vyhlášky þ. 189/2009 Sb. þást praktická, kterou se rozumí obhajoba písemné praktické práce na zadané odborné téma podle zvolené výbČrové þásti kurzu speciální vyšetĜovací metody, þást teoretická – 3 odborné otázky: - metodologie práce v laboratoĜích ochrany a podpory veĜejného zdraví, - vyšetĜovací metody v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví, - speciální vyšetĜovací metody (chemické, biologické, fyzikální).

b)

c)

5 Profil absolventa Absolvent specializaþního vzdČlávání v oboru Ochrana a podpora veĜejného zdraví bude schopen provádČt, zajišĢovat a koordinovat základní, specializované a vysoce specializované þinnosti a postupy v oboru vyšetĜování pro úþely ochrany a podpory veĜejného zdraví. Je oprávnČn na základČ vlastního posouzení a rozhodnutí, v souladu s vyhláškou þ. 55/2011 Sb., o þinnostech zdravotnických pracovníkĤ a jiných odborných pracovníkĤ, zabezpeþovat þinnosti v rozsahu své specializované zpĤsobilosti stanovené uvedenou vyhláškou. 5.1 Charakteristika þinností, pro které absolvent specializaþního vzdČlávání získal zpĤsobilost Bioanalytik pro ochranu a podporu veĜejného zdraví získává specializovanou zpĤsobilost k výkonu speciálních odborných þinností a je oprávnČn vykonávat tyto þinnosti, které jsou uvedeny v § 132 a § 137 vyhlášky þ. 55/2011 Sb., o þinnostech zdravotnických pracovníkĤ a jiných odborných pracovníkĤ.

VytváĜí systém jakosti laboratoĜe, zajišĢuje programy interní a externí kontroly jakosti, interpretuje a aplikuje jejich výsledky do laboratorní praxe, identifikuje þinnosti vyžadující zmČny v pracovních postupech.

G

ČÁSTKA 8

VĚSTNÍK MZ ČR

253

PĜipravuje standardy specializovaných postupĤ pro odbČr, transport, laboratorní zpracování a vlastní analytické þi mikrobiologické stanovení vzorkĤ. PĜipravuje standardy specializovaných postupĤ pro volbu strategie a taktiky mČĜení. Zavádí nové laboratorní metody a diagnostické postupy a provádí jejich verifikaci nebo validaci. Provádí speciální postupy vyšetĜování a mČĜení složek životního a pracovního prostĜedí a pracovních podmínek pro úþely ochrany a podpory veĜejného zdraví, vzájemnČ koordinuje tyto speciální þinnosti v rozsahu své pĤsobnosti. Provádí vyhodnocení a interpretaci výsledkĤ. PĜipravuje podklady pro rozhodnutí orgánĤ ochrany veĜejného zdraví. Provádí odborné studie, analýzy a expertní þinnost pro hodnocení zdravotních rizik. Podílí se na výzkumné þinnosti, aplikuje výsledky výzkumu do praxe . Vede specializaþní vzdČlávání zdravotních laborantĤ v oboru VyšetĜovací metody v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví a odborných pracovníkĤ v laboratorních metodách v oboru Ochrana a podpora veĜejného zdraví jako lektor i jako školitel praktické výuky.

6 Charakteristika akreditovaných zaĜízení a pracovišĢ VzdČlávací instituce, zdravotnická zaĜízení a pracovištČ zajišĢující výuku úþastníkĤ specializaþního vzdČlávání musí být akreditováno dle ustanovení § 45 zákona þ. 96/2004 Sb., ve znČní pozdČjších právních pĜedpisĤ. Tato zaĜízení musí úþastníkovi zajistit absolvování specializaþního vzdČlávání dle pĜíslušného vzdČlávacího programu. Minimální kritéria akreditovaných zaĜízení jsou dána splnČním odborných, provozních, technických a personálních pĜedpokladĤ. 6.1 Akreditovaná zaĜízení a pracovištČ x Pro teoretickou þást vzdČlávacího programu standardní vybavení uþeben (PC,


dataprojektor, pĜístup k internetu). x PĜístup k odborné literatuĜe, vþetnČ el. databází (zajištČní vlastními prostĜedky nebo ve smluvním zaĜízení). x Pro praktickou þást vzdČlávacího programu technické a pĜístrojové vybavení laboratorního pracovištČ ochrany veĜejného zdraví. x Pro teoretickou þást vzdČlávacího programu – smluvní vztah s poskytovatelem

Organizaþní a provozní požadavky Bezpeþnost a ochrana zdraví

zdravotní péþe v laboratorních þinnostech na úseku ochrany a podpory veĜejného zdraví. x Pro praktickou þást vzdČlávacího programu – zdravotnické zaĜízení zĜízené k pĜíslušným laboratorním a mČĜícím þinnostem na úseku ochrany a podpory veĜejného zdraví. x Souþástí teoretické i praktické výuky je problematika bezpeþnosti a ochrany

zdraví pĜi práci, hygieny práce a požární ochrany, vþetnČ ochrany pĜed ionizujícím záĜením.

254

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8



7 Program povinných kurzĤ, stáží, semináĜĤ 7.1 Charakteristika vzdČlávacích aktivit 7.1.1

Program kurzu Ochrana a podpora veĜejného zdraví

PĜedmČt


Problematika veĜejného zdraví.

2

Systém ochrany a podpory veĜejného zdraví, aktuální koncepce oboru.

2

Právní úprava ochrany a podpory veĜejného zdraví a její harmonizace s právem Evropských spoleþenství.

6

Úvod do hodnocení rizik a posuzování vlivĤ na veĜejné zdraví.

7

Ukazatele zdravotního stavu obyvatelstva a úvod do zdravotnické statistiky.

2


1

Krizový management.

8

Neodkladná první pomoc, vþetnČ praktické výuky.

10

OvČĜení znalostí testem, hodnocení.

2

Personální a technické zabezpeþení kurzu Ochrana a podpora veĜejného zdraví Personální požadavky x Odborní pracovníci v laboratorních metodách se specializovanou zpĤsobilostí ve vyšetĜovacích

metodách v hygienČ nebo v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví, odborní pracovníci v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví s odbornou nebo specializovanou zpĤsobilostí, lékaĜi se specializovanou zpĤsobilostí v hygienických oborech, epidemiologii, pracovním lékaĜství nebo veĜejném zdravotnictví, další odborníci s jinou kvalifikací, odpovídající zamČĜení témat programu kurzu. x Doklady o odborné, specializované, event. pedagogické zpĤsobilosti. Materiální a technické vybavení x Uþebna pro teoretickou výuku s pĜíslušným vybavením a s pĜístupem na internet. x Uþebna pro praktickou výuku vybavenou modelem (dospČlý, dČtský a novorozenec) umožĖující

praktický nácvik základní i rozšíĜené neodkladné resuscitace.

ČÁSTKA 8

G

7.1.2

255

VĚSTNÍK MZ ČR

Program specializaþního kurzu Laboratorní management v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví

PĜedmČt


Koncepce oboru.

2

Organizace práce laboratorních komplementĤ.

5

Zabezpeþení a rozvoj lidských zdrojĤ.

2

Bezpeþnost práce v laboratoĜi a hygiena pracovního prostĜedí.

3

Systém jakosti.

14

Vzorkování.

14

Personální a technické zabezpeþení specializaþního kurzu Laboratorní management v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví Personální požadavky x Odborní pracovníci v laboratorních metodách se specializovanou zpĤsobilostí ve vyšetĜovacích

metodách v hygienČ nebo v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví, odborní pracovníci v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví s odbornou nebo specializovanou zpĤsobilostí, lékaĜi se specializovanou zpĤsobilostí v hygienických oborech, epidemiologii, pracovním lékaĜství nebo veĜejném zdravotnictví, další odborníci s jinou kvalifikací, odpovídající zamČĜení témat programu kurzu. x Doklady o odborné, specializované, event. pedagogické zpĤsobilosti. x Požadovaná praxe lektorĤ nejménČ 5 let. Materiální a technické vybavení x Uþebna pro teoretickou výuku s pĜíslušným vybavením PC, dataprojektorem a pĜístupem

k internetu. x PĜístup k odborné literatuĜe a el. databází (zajištČní vlastními prostĜedky nebo ve smluvním zaĜízení).

256

VĚSTNÍK MZ ČR

7.1.3

G

ČÁSTKA 8

Program specializaþního kurzu VyšetĜovací metody v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví

PĜedmČt


Chemické metody vyšetĜování.

14

Biologické metody vyšetĜování.

13

Fyzikální metody vyšetĜování.

13

Personální a technické zabezpeþení specializaþního kurzu VyšetĜovací metody v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví Personální požadavky x Odborní pracovníci v laboratorních metodách se specializovanou zpĤsobilostí ve vyšetĜovacích

metodách v hygienČ nebo v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví, odborní pracovníci v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví s odbornou nebo specializovanou zpĤsobilostí, lékaĜi se specializovanou zpĤsobilostí v hygienických oborech, epidemiologii, pracovním lékaĜství nebo veĜejném zdravotnictví, další odborníci s jinou kvalifikací, odpovídající zamČĜení témat programu kurzu. x Požadovaná praxe lektorĤ nejménČ 5 let. x Doklady o odborné, specializované, event. pedagogické zpĤsobilosti. Materiální a technické vybavení x Uþebna pro teoretickou výuku s pĜíslušným vybavením PC, dataprojektorem a pĜístupem


ČÁSTKA 8

G

7.1.4

Program specializaþního kurzu Speciální vyšetĜovací metody – výbČrové þásti I. – III.

PĜedmČt I.

257

VĚSTNÍK MZ ČR

Speciální chemické vyšetĜovací metody.


II. Speciální biologické vyšetĜovací metody.

40

III. Speciální fyzikální vyšetĜovací metody.

40

Personální a technické zabezpeþení specializaþního kurzu Speciální vyšetĜovací metody výbČrové þásti I. – III. Personální požadavky x Odborní pracovníci v laboratorních metodách se specializovanou zpĤsobilostí ve vyšetĜovacích

metodách v hygienČ nebo v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví, odborní pracovníci v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví s odbornou nebo specializovanou zpĤsobilostí, lékaĜi se specializovanou zpĤsobilostí v hygienických oborech, epidemiologii, pracovním lékaĜství nebo veĜejném zdravotnictví, další odborníci s jinou kvalifikací, odpovídající zamČĜení témat programu kurzu. x Doklady o odborné, specializované, event. pedagogické zpĤsobilosti. x Požadovaná praxe lektorĤ nejménČ 5 let. Materiální a technické vybavení x Uþebna pro teoretickou výuku s pĜíslušným vybavením PC, dataprojektorem a pĜístupem


258

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

8 Seznam doporuþené literatury Doporuþená literatura BARDODċJ Z.: Úvod do chemické toxikologie. Praha: Karolinum 1999. BENCKO V., CIKRT M., LENER J.: Toxické kovy v životním a pracovním prostĜedí. Praha: Avicenum 1995. BEYERMANN K.: Organická stopová analýza. Praha: SNTL1987. BRHEL P., PICKA K., HRUBÁ D.: Úvod do prĤmyslové toxikologie. Brno: MU 1998. CIKRT M., MÁLEK B. a kol: Pracovní lékaĜství I. – III., Praha: CIVOP 1995. CIKRT M., TUýEK M., PELCLOVA D.: Pracovní lékaĜství. Praha: Grada Publishing 2005. DOBIÁŠ L., ýERNÁ M., MALACHOVÁ K., TOPINKA J.: Úvod do molekulární a bunČþné biologie. Skriptum. Ostrava: PĜírodovČdecká fakulta OU 2000. HABEL J. a kol.: SvČtelná technika a osvČtlení. FCC Public 1995. HAUSLER J.: Mikrobiologické kultivaþní metody kontroly jakosti vod I. - IV. Praha: MzeýR 1994, 1995. HAVRÁNEK J. a kol.: Hluk a zdraví. Praha: Avicenum 1990. HORÁKOVÁ M., LISCHKE P., GRUNWALD A.: Chemické a fyzikální metody analýzy vod, Praha: SNTL 1989. HRUBÝ S., TUREK B.: Mikrobiologická problematika ve výživČ. Brno: IDVPZ 1996. JIRÁK Z. a kol.: Fyziologie práce. Ostrava: OU 2005. JOKL M.: Optimalizace fyzikálních podmínek pro práci þlovČka. Praha: Práce 1982. KLABAN V.: SvČt mikrobĤ. Ilustrovaný lexikon mikrobiologie životního prostĜedí. Hradec Králové: Gaudeamus 2001. KOCOUREK V. a kol.: Metody stanovení cizorodých látek v potravinách. Laboratorní pĜíruþka I. III., Praha: STI PP 1991, 1992. KUýEROVÁ H.: Vrozené a získané poruchy lidských chromozomĤ, Praha: Avicenum 1988. MALÍě F., OSTRÝ V. a kol.: Vláknité mikromycety (plísnČ), mykotoxiny a zdraví þlovČka. Brno: NCONZO 2003. MATċJģ L.: Metodický návor pro stanovení indikátorových organismĤ v bioodpadech, upravených bioodpadech, kalech z þistíren odpadních vod,digestátech, substrátech, kompostech, pomocných rĤstových prostĜedcích a obdobných matricích, Praha SZÚ, AHEM 1, 2008. NEýAS O.: Obecná biologie pro lékaĜské fakulty, Jinoþany: H&H 2000. POPL M., FAHNRICH J.: Analytická chemie životního prostĜedí. Praha: VŠCHT 1999. ROSYPAL S.: Úvod do molekulární biologie I. – III., Blansko: Grafex 1996-9. SLÁDEýKOVÁ A., SLÁDEýEK V.: Hydrobiologie. Praha: ýVUT 1995. SOMMER L.: Teoretické základy analytické chemie I. - III., Brno: CHF VUT 1995. VOTAVA M. a kol.: LékaĜská obecná mikrobiologie. Praha: NEPTUN 2005. VOTAVA M. a kol.: LékaĜská mikrobiologie speciální. Praha: NEPTUN 2003. VRBÍK P.: Hygiena optického záĜení a osvČtlování. Brno: IDVPZ 1998.

ČÁSTKA 8

G

VĚSTNÍK MZ ČR

259

ZIMOVÁ M.: Návrh metodického doporuþení pro hodnocení úþinnosti dekontaminace odpadĤ ze zdravotnictví. Zpráva VaV SP-2f3/227/07 Hodnocení a minimalizace negativních vlivĤ na zdraví a životní prostĜedí pĜi nakládání odpady ze zdravotnictví. Praha, SZÚ 2009. Kol. autorĤ, ed. P. RĘssner: Standardní operaþní postupy pro biologické monitorování genotoxických úþinkĤ faktorĤ prostĜedí. AHEM 3, 1 – 180, Praha: SZÚ 2003. Kol. autorĤ, ed. R. J. Šrám: TEPLICE PROGRAM. Impact of air Pollution on Human Health. Praha: Academia 2001. ěada pĜíruþek pro laboratoĜe Kvalimetrie. Praha: Eurachem-ýR 1992-2001. Zdraví 21. Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ýR. Praha: MZ ýR 2003. SZÚ Praha: Manuál prevence v lékaĜské praxi II. - Výživa. Praha: Fortuna 1995. SZÚ Praha: Manuál prevence v lékaĜské praxi III – Prevence nepĜíznivého pĤsobení vlivĤ obytného prostĜedí na zdraví. Praha: Fortuna 1996. SZÚ Praha: Manuál prevence v lékaĜské praxi V. Prevence nepĜíznivého pĤsobení faktorĤ pracovního prostĜedí a pracovních procesĤ Praha: Fortuna 1997. SZÚ Praha: Manuál prevence v lékaĜské praxi VIII. Základy hodnocení zdravotních rizik. Praha: Fortuna 2000. Pokyn HH þ.j.MZDR 35023/2004 HEM – Pokyn hlavního hygienika ýeské republiky k zajištČní jednotného postupu pĜi kontrolách pískovišĢ venkovních hracích ploch, vþetnČ pĜíslušných pĜíloh a metodik.

Literatura bude prĤbČžnČ aktualizována a úþastníkĤm studia pĜi zahájení doporuþena.

260

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

VzdČlávací program specializaþního vzdČlávání v oboru VYŠETěOVACÍ METODY V OCHRANċ A PODPOěE VEěEJNÉHO ZDRAVÍ 1 2 3

4 5

6 7 8

Cíl specializaþního vzdČlávání .......................................................................................... 2 261 261 Vstupní podmínky a prĤbČh specializaþního vzdČlávání............................................... 2 262 Uþební plán ........................................................................................................................ 3 262 3.1 Uþební osnova spoleþného odborného modulu OM 1 ............................................... 3 263 3.2 Uþební osnovy odborných modulĤ – povinné ........................................................... 4 264 3.2.1 Uþební osnova odborného modulu OM 2.................................................... 5 266 3.2.2 Uþební osnova odborného modulu OM 3.................................................... 7 268 3.2.3 Uþební osnova odborného modulu OM 4.................................................... 9 272 3.2.4 Uþební osnova odborného modulu OM 5.................................................. 13 Hodnocení výsledkĤ vzdČlávání v prĤbČhu specializaþního vzdČlávání.....................274 15 Profil absolventa ..............................................................................................................274 15 5.1 Charakteristika výstupních vČdomostí, dovedností a postojĤ, tj. profesních kompetencí, pro které absolvent/ka specializaþního vzdČlávání získal/a zpĤsobilost ...............................................................................................................275 16 Charakteristika akreditovaných zaĜízení a pracovišĢ .................................................275 16 6.1 Akreditovaná zaĜízení a pracovištČ ..........................................................................275 16 Tabulka modulĤ ..............................................................................................................276 17 Seznam doporuþených zdrojĤ ........................................................................................277 18

G

ČÁSTKA 8

VĚSTNÍK MZ ČR

261

1 Cíl specializaþního vzdČlávání Cílem specializaþního vzdČlávání v oboru VyšetĜovací metody v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví je získání specializované zpĤsobilosti s oznaþením odbornosti Zdravotní laborant pro vyšetĜovací metody v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví osvojením si potĜebných teoretických znalostí, praktických dovedností, návykĤ týmové spolupráce i schopnosti samostatného rozhodování pro þinnosti stanovené platnou legislativou.

2 Vstupní podmínky a prĤbČh specializaþního vzdČlávání Podmínkou pro zaĜazení do specializaþního vzdČlávání v oboru VyšetĜovací metody v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví je získání odborné zpĤsobilosti k výkonu povolání zdravotní laborant dle zákona þ. 96/2004 Sb., o nelékaĜských zdravotnických povoláních, ve znČní pozdČjších právních pĜedpisĤ (dále jen zákon þ. 96/2004 Sb.). Specializaþní vzdČlávání nemusí být uskuteþĖováno pĜi výkonu povolání, úþastník vzdČlávání však musí pĜed pĜihlášením se k atestaþní zkoušce splnit dobu výkonu povolání stanovenou § 56 odst. 6 zákona þ. 96/2004 Sb. ýást specializaþního vzdČlávání lze absolvovat distanþní formou studia, napĜ. metodou e-learningu, pokud je k dispozici. Optimální doba specializaþního vzdČlávání je 18 – 24 mČsícĤ, kterou lze prodloužit nebo zkrátit pĜi zachování poþtu hodin vzdČlávacího programu. V pĜípadČ, že celková délka specializaþního vzdČlávání se od celodenní prĤpravy liší, úroveĖ a kvalita nesmí být nižší než v pĜípadČ celodenní prĤpravy. VzdČlávací program obsahuje celkem 560 hodin teoretického vzdČlávání a praktické výuky. Praktická výuka tvoĜí alespoĖ 50 % celkového poþtu hodin, vþetnČ odborné praxe na pracovištích akreditovaného zdravotnického zaĜízení v rozsahu stanoveném tímto vzdČlávacím programem. Požadavky vzdČlávacího programu je možné splnit ve více akreditovaných zaĜízeních, pokud je nezajistí v celém rozsahu akreditované zaĜízení, kde úþastník vzdČlávání zahájil. Akreditovaná pracovištČ disponují náležitým personálním, materiálním a pĜístrojovým vybavením. VzdČlávací program zahrnuje odborné moduly se stanoveným poþtem kreditĤ, pĜiþemž ukonþení každého modulu je realizováno hodnocením úrovnČ dosažených výsledkĤ vzdČlávání. Podmínkou pro získání specializované zpĤsobilosti v oboru VyšetĜovací metody v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví je:

zaĜazení do oboru specializaþního vzdČlávání, výkon povolání v pĜíslušném oboru specializaþního vzdČlávání minimálnČ 1 rok z období 6ti let v rozsahu minimálnČ ½ stanovené týdenní pracovní doby nebo minimálnČ 2 roky v rozsahu minimálnČ pČtiny stanovené týdenní pracovní doby do data pĜihlášení se k atestaþní zkoušce, absolvování teoretické výuky,

262

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8


3 Uþební plán Nedílnou souþástí vzdČlávacího programu je vedení studijního prĤkazu a záznamu o provedených výkonech v rámci celé odborné praxe. Poþet výkonĤ uvedených v kapitole 3.2.4 Uþební osnova odborného modulu OM 5, seznam výkonĤ je stanoven jako minimální, aby úþastník specializaþního vzdČlávání zvládl danou problematiku nejen po teoretické, ale i po stránce praktické. 3.1

Uþební osnova spoleþného odborného modulu OM 1

Odborný modul – OM1:


Typ modulu

povinný

Rozsah modulu


Poþet kreditĤ

20

Cíl:

Vybavit úþastníka vzdČlávání prohloubenými znalostmi potĜebnými k organizaþní a metodické práci specialisty pro vyšetĜování v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví. Modul je spoleþný se specializaþním vzdČláváním asistenta ochrany a podpory veĜejného zdraví v oboru Hygiena a epidemiologie. Rozpis uþiva


VeĜejné zdraví

Úvod do problematiky modulu. Vymezení problematiky veĜejného zdraví (public health), determinanty zdraví a jejich aktuální situace v ýR, aktuální zdravotní politika v evropském kontextu.

3


Systém ochrany a podpory veĜejného zdraví, výkon státního zdravotního dozoru a vztahy mezi krajskými hygienickými stanicemi, zdravotními ústavy, Státním zdravotním ústavem a Ministerstvem zdravotnictví, vymezení jejich kompetencí a spolupráce s dalšími dozorovými orgány. Strategické dokumenty WHO, EU a ýR v oblasti ochrany a podpory veĜejného zdraví. Podpora zdraví a hodnocení vlivĤ na zdraví.

2

Právní úprava

Aktuální právní úprava a platné právní pĜedpisy a stav jejich harmonizace s právem EU týkající se ochrany a podpory veĜejného zdraví.

6

Téma

ČÁSTKA 8

G

263

VĚSTNÍK MZ ČR

Koncepce oboru

Aktuální koncepce a náplĖ oboru ochrana a podpora veĜejného zdraví a jednotlivých hygienických oborĤ. Vztah mezi zdravím obyvatelstva a stavem životního a pracovního prostĜedí, seznámení s aktuálními výsledky monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva.

2

Toxikologie a hodnocení rizik

Vybraná témata z toxikologie, úvod do systému hodnocení zdravotních rizik, identifikace nebezpeþnosti chemických, biologických a fyzikálních agens.

6

Ukazatele zdravotního stavu

Ukazatele zdravotního stavu obyvatelstva a statistika v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví.

2

Informaþní systémy


1


Koncepce krizové pĜipravenosti, management krizové prevence a represe, zapojení systému ochrany veĜejného zdraví, spolupráce s dalšími orgány krizového Ĝízení, pandemické plány.

8

Neodkladná první pomoc

Neodkladná první pomoc kardiopulmonální resuscitace.

8

Ukonþení modulu



Absolvent/ka: x orientuje se v aktuálním stavu systému ochrany a podpory veĜejného zdraví, vþetnČ zapojení do krizového Ĝízení, x orientuje se v systému hodnocení zdravotních rizik, x zná aktuální právní pĜedpisy v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví jako podklad pro práci v dalších odborných modulech, x umí poskytovat neodkladnou první pomoc.



3.2

a

základní

2

Uþební osnovy odborných modulĤ – povinné

Cíl: PĜipravit úþastníka vzdČlávání pro požadované þinnosti zdravotního laboranta pro vyšetĜovací metody v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví – specialisty.

264

VĚSTNÍK MZ ČR

3.2.1

G

ČÁSTKA 8




Typ modulu

povinný

Rozsah modulu


Poþet kreditĤ

20 Rozpis uþiva


Koncepce oboru

Úvod do studia modulu 2. Aktuální koncepce oboru vyšetĜovací metody v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví a postavení a þinnost laboratorních komplexĤ v systému ochrany veĜejného zdraví. PĜístup k objektivizaci složek životního a pracovního prostĜedí pro potĜeby státního zdravotního dozoru laboratornČ mČĜitelné ukazatele zdravotního stavu ve vztahu ke stanovení zátČže organismu škodlivými faktory prostĜedí.

3

Organizace práce laboratorních komplementĤ

Organizaþní struktura laboratorních komplementĤ, organizace práce v laboratoĜích ochrany a podpory veĜejného zdraví, vedení primární laboratorní dokumentace, zásady Ĝízené dokumentace, standardní operaþní postupy, práce s laboratorními informaþními systémy, zpracování vČdeckotechnických informací a literárních rešerší, pĜíprava odborných podkladĤ, referátĤ a publikací.

4

Lidské zdroje

Lidské zdroje v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví a v laboratorních komplementech, zpĤsobilost k výkonu práce ve zdravotnictví, personální management, Ĝízení a rozvoj lidských zdrojĤ, postgraduální a celoživotní vzdČlávání pracovníkĤ v laboratorních oborech a v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví, profesní etika.

2

Bezpeþnost práce v laboratoĜi a hygiena pracovního prostĜedí

Bezpeþnost a ochrana zdraví pĜi práci v hygienické laboratoĜi a pĜi odbČru vzorkĤ k vyšetĜení a mČĜení v terénu, zásady bezpeþnosti práce a ochrany zdraví pĜi práci s chemickými látkami, biologickým materiálem a pĜi fyzikálních mČĜeních, možná rizika a jejich prevence. Hygiena pracovního prostĜedí v laboratoĜi, rizikové faktory pracovních podmínek a hygienické požadavky na vybavení pracovišĢ laboratoĜí.

3

Systém kvality

Systém zabezpeþení kvality a Ĝízení kvality práce v laboratoĜi, politika kvality organizace, prvky externí a interní kontroly kvality laboratorní

18

Téma

ČÁSTKA 8

G

265

VĚSTNÍK MZ ČR

práce, pĜesnost a správnost laboratorních výsledkĤ, validace metod, standardizace, certifikace, akreditace a autorizace v rezortu MZ. Návaznost systému jakosti laboratoĜí na požadavky správních úĜadĤ speciální státní správy na úseku ochrany veĜejného zdraví a jejich zadávání požadavkĤ na mČĜení složek životního a pracovního prostĜedí. Statistika a statistické zpracování dat.

Vzorkování

Postavení kroku vzorkování v rámci analytickovzorkovacího procesu, zajištČní reprezentativnosti vzorku ze vzorkovaného objektu jako podklad pro správnou interpretaci výsledkĤ, typy vzorkovaných objektĤ, techniky vzorkování, standardní operaþní (pracovní) postupy odbČrĤ vzorkĤ, tvorba plánu vzorkování, zabezpeþení kvality vzorkování, zacházení se vzorky, zmenšování, dČlení, balení, konzervace vzorkĤ a jejich transport. Funkce protokolu o odbČru vzorku. Specifika vzorkování v právních pĜedpisech pro nakládání s odpady a upravenými odpady, stanovení nebezpeþných vlastností odpadĤ.

8

Ukonþení modulu


2


Absolvent/ka: x umí vést laboratorní dokumentaci, x zná požadavky na funkþnost systému jakosti laboratoĜe, x provádí interní kontroly kvality laboratorního vyšetĜování, x úþastní se procesu validace a verifikace laboratorních metod, x umí pracovat se zdroji dat, x zná obecné zásady vzorkování.



Seznam výkonĤ

Poþet výkonĤ

Provedení rešerše na zadané téma Provedení validace vybrané metody ZpĤsob ukonþení modulu:


266

VĚSTNÍK MZ ČR

3.2.2

G

ČÁSTKA 8




Typ modulu

povinný

Rozsah modulu


Poþet kreditĤ

20 Rozpis uþiva


Chemické metody vyšetĜování

Úvod do problematiky modulu. OdbČrové techniky pro vzorky pevné, kapalné, plynné a metody konzervace vzorkĤ pro chemické analýzy. Metody pĜípravy a zpracování vzorkĤ k chemické analýze vzorkĤ pevných, kapalných a plynných. Teoretické principy analytické instrumentace, vybrané pro potĜeby chemického vyšetĜování složek životního a pracovního prostĜedí. Aplikace chemických metod vyšetĜování pro potĜeby hygieny komunální: - chemické vyšetĜování v hygienČ vody, - vyšetĜení chemických ukazatelĤ zdravotní nezávadnosti výrobkĤ proro styk s vodou, - chemické vyšetĜování v hygienČ ovzduší. Aplikace chemických metod vyšetĜování pro potĜeby hygieny výživy: - základní výživové faktory, cizorodé látky. Aplikace chemických metod vyšetĜování pro stanovení zdravotní nezávadnosti pĜedmČtĤ bČžného užívání. Aplikace chemických metod vyšetĜování pro potĜeby hygieny práce, vyšetĜování chemických škodlivin v pracovním prostĜedí: - detekþní metody aktivní, pasivní, laboratorní metody, analyzátory. Stanovení prašnosti v komunálním a pracovním prostĜedí, vzorkování aerosolĤ, chemická analýza aerosolĤ, stanovení celkové prašnosti a jednotlivých frakcí. Aplikace chemických metod vyšetĜování pro potĜeby hygieny pĤdy a odpadĤ, stanovení nebezpeþné vlastnosti odpadĤ a stanovení zdravotní nezávadnosti výrobkĤ z odpadu, hnojiva a pĤdních pĜípravkĤ na bázi organických odpadĤ.

14

Biologické metody vyšetĜování

Mikrobiologické faktory prostĜedí, klasifikace a systematické tĜídČní mikrobĤ, anatomie, morfologie a fyziologie, biochemické vlastnosti a sérologie, ekologie mikroorganismĤ a jejich

12

Téma

ČÁSTKA 8

G

267

VĚSTNÍK MZ ČR

patogenita. Všeobecné zásady a techniky odbČru a transportu vzorkĤ k mikrobiologickému a biologickému vyšetĜení, množství odebíraných vzorkĤ. PĜíprava a zpracování vzorkĤ k mikrobiologickému vyšetĜování – vzorky tekuté, kašovité, sypké, výrobky smíšené konzistence, principy homogenizace, ĜedČní a pĜíprava ke kultivaci. Metody mikroskopického vyšetĜování a kultivaþního vyšetĜování bakterií, plísní a kvasinek, používaná kultivaþní média, všeobecná a speciální kultivaþní vyšetĜení. Aplikace mikrobiologických metod vyšetĜování pro potĜeby hygieny komunální: - mikrobiologické vyšetĜování v hygienČ vody, - mikrobiologické vyšetĜování prostĜedí. Základní pĜístupy v identifikaci a vyšetĜování podmínČných patogenĤ v potravinách a poživatinách v rozsahu smČrnice EU. Aplikace mikrobiologických metod vyšetĜování pro potĜeby hygieny výživy a pĜedmČtĤ bČžného užívání. Mikrobiologické vyšetĜování potravin, pĜedmČtĤ bČžného užívání a pĜedmČtĤ pĜicházejících do styku s pitnou vodou. Aplikace mikrobiologických metod vyšetĜování pro potĜeby hygieny pĤdy a odpadĤ – stanovení nebezpeþné vlastnosti odpadĤ a stanovení zdravotní nezávadnosti výrobkĤ z odpadĤ, hnojiva a pĤdních pĜípravkĤ na bázi organických odpadĤ vþetnČ þistírenských kalĤ a kompostĤ. Stanovení úþinnosti hygienizace technologií zpracovávajících biologicky rozložitelné odpady a stanovení úþinnosti dekontaminace odpadĤ. Ekotoxikologické testy. Problematika, podstata a význam biologického vyšetĜování vod. Základní metodické pĜístupy v hodnocení vlivĤ životního a pracovního prostĜedí na zdraví, expozice toxickým, genotoxickým a karcinogenním látkám, základní metody vyšetĜování genetických zmČn v exponovaném lidském organismu. Fyzikální metody vyšetĜování

Fyzikální faktory v životním a pracovním prostĜedí a strategie a taktika pro jejich mČĜení. Klimatické a mikroklimatické parametry pracovního prostĜedí a vnitĜního prostĜedí staveb,

12

268

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

mČĜené a stanovené veliþiny. Problematika hluku v komunálním a pracovním prostĜedí a jeho úþinky na organismus, fyzikální a þasové charakteristiky zvuku, technika mČĜení hluku. Problematika vibrací a jejich úþinkĤ na organismus a možnosti jeho poškození, vibrace celkové a místní, technika mČĜení a pĜístroje. Problematika neionizujícího záĜení, expozice osob elektrickým a magnetickým polím, expozice UV a IR záĜením, veliþiny charakterizující elektromagnetické záĜení a hygienické limity, úvod do metod mČĜení. Hygienická problematika osvČtlení v komunálním a pracovním prostĜedí, vliv na organismus a zrakové vnímání, požadavky na svČtelnou pohodu, denní svČtlo, umČlé a sdružené osvČtlení, mČĜení. Úvod do fyziologie práce, mČĜení odezvy organismu na práci a pracovní prostĜedí a vyšetĜovacích metod ve fyziologii práce. Ukonþení modulu



Absolvent/ka: x má znalosti o chemických, biologických a fyzikálních metodách vyšetĜování a mČĜení složek životního a pracovního prostĜedí, x umí provádČt odbČry vzorkĤ rĤzných matric podle specifických požadavkĤ jednotlivých analytĤ, x zná strategii a taktiku mČĜení a vyšetĜování podle jejich úþelu.



3.2.3

2



I. II. a III. Speciální vyšetĜovací metody

Typ modulu

povinnČ volitelný – výbČrová þást I., II. nebo III.

Rozsah modulu


Poþet kreditĤ

20

Téma

OM 4 - I. Speciální chemické vyšetĜovací metody

Rozpis uþiva


Úvod do problematiky modulu. Speciální analytické instrumentální metody a speciální principy a techniky pĜípravy vzorkĤ k chemické analýze. VyšetĜení chemických organoleptických a zdravotnČ závažných ukazatelĤ jakosti pitné

38

ČÁSTKA 8

G

269

VĚSTNÍK MZ ČR

vody a teplé vody – ukazatele úplného rozboru, vyšetĜení chemických ukazatelĤ jakosti vod ke koupání a jejich zdrojích. Výluhové testy pro materiály a výrobky pĜicházející do styku s pitnou vodou. Stanovení anorganických a organických kontaminantĤ a reziduí pesticidĤ v potravinách a pokrmech, vyšetĜení pokrmĤ na pĜítomnost bakteriálních toxinĤ a mykotoxinĤ. VyšetĜování anorganických a organických kontaminantĤ v pĜedmČtech bČžného užívání a obalech pro potraviny. VyšetĜení organických a anorganických polutantĤ v ovzduší, vyšetĜení chemických škodlivin ve vnitĜním prostĜedí staveb. Specifický pĜístup pĜi vyšetĜování chemických rizikových faktorĤ pracovních podmínek za úþelem objektivizace expozice pracovníkĤ, specifické pĜístupy ke strategii a taktice mČĜení a odbČru vzorkĤ v pracovním prostĜedí, specifika tvorby plánu vzorkování v pracovním prostĜedí podle zdrojĤ škodlivin a þasového snímku pobytu pracovníkĤ, specifická stanovení chemických škodlivin v pracovním prostĜedí, mČĜení prašnosti v pracovním prostĜedí. Biologické expoziþní testy pro stanovení expozice pracovníkĤ, strategie odbČru biologického materiálu pro chemická vyšetĜení, vyhodnocení a interpretace jejich výsledkĤ. Stanovení prašnosti – respirabilní frakce, suspendované þástic frakce PM10, PM2.5, prašný spad, fibrogenní a vláknité prachy. Chemické vyšetĜení venkovních hracích ploch. Zpracování a hodnocení výsledkĤ chemických analýz.

OM 4 - II. Speciální biologické vyšetĜovací metody

Úvod do problematiky modulu. Speciální biologické a mikrobiologické metody. Mikrobiologické zkoušení potravin, stanovení plísní, kvasinek, prĤkaz hygienicky a epidemiologicky významných skupin bakterií a stanovení jejich poþtu, mikrobiologické vyšetĜení zdravotní nezávadnosti pokrmĤ. VyšetĜení mikrobiologických ukazatelĤ jakosti pitné vody, teplé vody, balené pitné vody, vody pro koupání a v jejích zdrojích, stanovení vybraných patogenĤ ve vodách. VyšetĜení mikrobiální kontaminace prostĜedí, metody vyšetĜení mikrobiologické þistoty

38

270

VĚSTNÍK MZ ČR

G

pĜedmČtĤ a prostĜedí v potravináĜských provozech a zaĜízeních pro veĜejné stravování, metody stanovení kontaminace ploch. VyšetĜení biologických ukazatelĤ vnitĜního prostĜedí staveb. VyšetĜení mikrobiálního a parazitárního zneþištČní venkovních hracích ploch. VyšetĜení mikrobiologických ukazatelĤ pro odpady a zeminy – stanovení indikátorových organismĤ v þistírenských kalech, pĤdách, upravených bioodpadech, kompostech a pomocných pĤdních pĜípravcích. Stanovení indikátorĤ úþinnosti hygienizace v kompostárnách a bioplynových stanicích. Problematika biologických þinitelĤ v pracovním prostĜedí a metody jejich stanovení. Testování sterility zdravotnických prostĜedkĤ, ovČĜování desinfekþní a sterilizaþní úþinnosti biologickými indikátory. Mikroskopický obraz pitných vod (abioseston, poþty organismĤ, princip urþení živých organismĤ), stanovení ukazatelĤ jakosti vody vhodné ke koupání ve volné pĜírodČ, stanovení stupnČ masového rozvoje sinic. Principy genotoxických vyšetĜení (cytogenetická analýza periferních lymfocytĤ), mikrobiologické testy (AmesĤv test). Testy ekotoxicity (testy akutní a chronické toxicity) na zkušební vodní organismy. Zpracování a hodnocení výsledkĤ biologických a mikrobiologických vyšetĜení.

OM 4 - III. Speciální fyzikální vyšetĜovací metody

Úvod do problematiky modulu. Speciální fyzikální mČĜení. MČĜení veliþin mikroklimatických parametrĤ – teplota, výsledná teplota, operativní teplota, relativní vlhkost vzduchu, rychlost proudČní vzduchu, podmínky mČĜení, metody mČĜení, mČĜicí pĜístroje. Výpoþet produkce potu a náhrady tekutin formou ochranných nápojĤ. MČĜení hluku, typy zvukomČrĤ, charakteristiky A, pásmové a frekvenþní filtry, ekvivalentní hladiny, hlukové dávky, stanovení zátČže. MČĜení hluku v komunálním prostĜedí, strategie a taktika mČĜení. MČĜení hluku v pracovním prostĜedí, strategie a taktika mČĜení. Zpracování výsledkĤ mČĜení, výpoþty, nejvyšší pĜípustné hladiny a stanovení korekcí. MČĜení vibrací, charakteristiky, technika mČĜení

38

ČÁSTKA 8

ČÁSTKA 8

G

271

VĚSTNÍK MZ ČR

a pĜístroje, mČĜení vážených hodnot, mČĜení ve frekvenþních pásmech, dávka vibrací, nejvyšší pĜípustné hodnoty, použití korekcí. MČĜení a hodnocení expozice osob elektrickým a magnetickým polem, ultrafialovým, viditelným a infraþerveným záĜením, nejvyšší pĜípustné hodnoty, referenþní úrovnČ. MČĜení denního osvČtlení – metodika, pĜístroje. MČĜení umČlého osvČtlení – metodika, pĜístroje. MČĜení jasĤ, zjišĢování oslnČní, práce s luxmetry a jasomČry. Hodnocení a interpretace výsledkĤ fyzikálních mČĜení. VyšetĜovací metody ve fyziologii práce, stanovení energetického výdeje, kyslíkové spotĜeby, tepové frekvence, mČĜení a posuzování celkové fyzické zátČže, lokální svalové zátČže, tepelné zátČže, posouzení ergonomie pracovního místa. Ukonþení modulu

Hodnocení, odborného modulu OM 4 – výbČrové þásti I. – III.


Absolvent/ka: x provádí specializované laboratorní vyšetĜovací postupy a mČĜení chemickými vyšetĜovacími metodami nebo biologickými vyšetĜovacími metodami nebo fyzikálními mČĜícími metodami podle zvolené výbČrové þásti modulu, x umí hodnotit a interpretovat výsledky chemických, biologických nebo fyzikálních mČĜení pro úþely státního zdravotního dozoru.



2

272

VĚSTNÍK MZ ČR

3.2.4

G

ČÁSTKA 8



Odborná praxe

Typ modulu

povinný

Rozsah modulu

1) odborná praxe na vlastním pracovišti 6 týdnĤ, tj. 240 hodin 2) odborná praxe na pracovišti akreditovaného zaĜízení 1 týden, tj. 40 hodin - pĜedepsané výkony k jednotlivým odborným modulĤm, které není možno vykonat na vlastním ani jiném neakreditovaném pracovišti - konzultace a vypracování písemné odborné práce na zadané odborné téma (dle výbČrové þásti odborného modulu 4 nebo její þásti, pokud není možno vypracovat na vlastním pracovišti)

Poþet kreditĤ Seznam výkonĤ

Poþet výkonĤ

Analytické stanovení chemických ukazatelĤ jakosti pitné vody – krácený rozbor

3

Provedení výluhového testu pro vyšetĜení zdravotní nezávadnosti výrobku pĜicházejícího do styku s pitnou vodou

1

Provedení výluhového testu pro stanovení celkové a specifické migrace z výrobku urþeného pro styk s potravinami

2

Stanovení základních výživových dávek a energetické hodnoty pokrmĤ

1

Cílené chemické vyšetĜení potravin þi pokrmĤ

1

Provedení odbČru vzorku ovzduší a následné stanovení chemických kontaminant a tuhého aerosolu ve volném ovzduší

2

Provedení odbČru vzorku ovzduší a následné stanovení chemických škodlivin v pracovním ovzduší

2

Provedení odbČru vzorkĤ vod pro stanovení chemických, mikrobiologických a biologických ukazatelĤ jakosti pitné vody a vody ke koupání

2

PĜíprava a zpracování vzorku pevné matrice k mikrobiologické kultivaci

2

PĜíprava a zpracování vzorku kapalné matrice k mikrobiologické kultivaci

2

Provedení mikrobiologického vyšetĜení pitné vody

3

Provedení mikrobiologického vyšetĜení vody ke koupání

2

Provedení mikrobiologického vyšetĜení potravin a pokrmĤ

3

Biologický rozbor vod a stanovení mikroskopického obrazu

2

VyšetĜení výskytu mikroorganismĤ ve vnitĜním prostĜedí pobytových místností staveb

2

Provedení odbČru vzorkĤ zemin, bioodpadĤ, upravených odpadĤ a pískĤ z pískovišĢ pro stanovení chemických, mikrobiologických a biologických ukazatelĤ

1

MČĜení mikroklimatických parametrĤ prostĜedí

2

MČĜení hluku v komunálním prostĜedí

2

MČĜení hluku v pracovním prostĜedí

2

ČÁSTKA 8

G

273

VĚSTNÍK MZ ČR

MČĜení denního a umČlého osvČtlení

2

Výkony k výbČrové þásti modulu OM 4 – I.: Analytické stanovení chemických ukazatelĤ pitné vody – úplný rozbor

5

Stanovení celkové a specifické migrace z výrobku urþeného pro styk s potravinami (z plastĤ, silikátĤ) s použitím rĤzných simulantĤ

2

Provedení výluhové zkoušky s výpoþtem migraþního þísla pro výrobek þi materiál pĜicházející do pĜímého styku s vodou

2

Stanovení aditiv, konzervaþních látek a chemických kontaminant ve vzorku potraviny nebo pokrmu

2

Stanovení chemických kontaminant a tuhého aerosolu ve volném ovzduší

2

Stanovení organických a anorganických chemických škodlivin v pracovním ovzduší

3

Stanovení celkové prašnosti, respirabilní frakce v pracovním ovzduší, vþetnČ kĜemene a vláknitých prachĤ

2

Biologický expoziþní test pro rĤzné škodliviny dle výbČru

3

Výkony k výbČrové þásti modulu OM 4 – II.: Mikrobiologické vyšetĜení a prĤkaz hygienicky a epidemiologicky významných bakterií v potravinách

5

Stanovení poþtu plísní a kvasinek

3

Stanovení poþtu kolonií pĜi urþených teplotách a hygienicky a epidemiologicky závažných patogenních mikroorganismĤ ve vodách

5

Provedení vyšetĜení mikrobiální kontaminace prostĜedí

5

VyšetĜení mikrobiálního a parazitárního zneþištČní venkovních hracích ploch

2

VyšetĜení kontaminace pracovních ploch a zaĜízení

3

Stanovení mikroskopického obrazu vod – abiosestonu a urþení poþtu živých organismĤ

2

Cytogenetické vyšetĜení – biologické vzorky (moþ, krev), vzorky prostĜedí

10

Výkony k výbČrové þásti modulu OM 4 – III.: MČĜení a hodnocení mikroklimatických parametrĤ prostĜedí v celém rozsahu

10

MČĜení a hodnocení hluku v komunálním prostĜedí

10

MČĜení a hodnocení hluku v pracovním prostĜedí

10

MČĜení a hodnocení vibrací

5

MČĜení a hodnocení neionizujícího záĜení

3

MČĜení denního a umČlého osvČtlení a jasĤ

10

MČĜení ve fyziologii práce

5

274

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

4 Hodnocení výsledkĤ vzdČlávání v prĤbČhu specializaþního vzdČlávání Akreditované zaĜízení pĜidČlí každému úþastníkovi specializaþního vzdČlávání školitele, který je zamČstnancem akreditovaného zaĜízení. Školitel pro teoretickou výuku vypracovává studijní plán a plán plnČní praktických výkonĤ, které má úþastník vzdČlávání v prĤbČhu pĜípravy absolvovat a prĤbČžnČ provČĜuje znalosti (vČdomosti a dovednosti). Školitel pro praktickou þást hodnotí zvládnutí výkonĤ stanovených vzdČlávacím programem. Odborná praxe na odborných pracovištích probíhá pod vedením pĜidČleného školitele, který je zamČstnancem daného pracovištČ, má specializovanou zpĤsobilost v oboru a osvČdþení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu. Školitel odborné praxe potvrzuje splnČní výkonĤ. a)

PrĤbČžné hodnocení školitelem:

b)

školitelé pravidelnČ a prĤbČžnČ provČĜují teoretické znalosti a praktické dovednosti úþastníka specializaþního vzdČlávání. Do studijního prĤkazu zapisují ukonþení každého modulu a získaný poþet kreditĤ. PĜedpoklad pro vykonání atestaþní zkoušky:

c)

absolvování teoretické a praktické výuky, vþetnČ splnČní požadované odborné praxe v akreditovaném zaĜízení potvrzené ve studijním prĤkazu a splnČní výkonĤ obsažených ve vzdČlávacím programu potvrzené pĜidČleným školitelem, získání pĜíslušného poþtu kreditĤ, vypracování odborné písemné praktické práce na zadané odborné téma podle zvolené výbČrové þásti modulu OM 4. Vlastní atestaþní zkouška probíhá dle vyhlášky þ. 189/2009 Sb., ve znČní pozdČjších právních pĜedpisĤ a skládá se z þásti: praktické, kterou se rozumí obhajoba písemné praktické práce na zadané odborné téma, teoretické.

5 Profil absolventa Absolvent specializaþního vzdČlávání v oboru VyšetĜovací metody v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví bude pĜipraven provádČt, zajišĢovat a koordinovat základní, specializované a vysoce specializované vyšetĜovací a mČĜící postupy a þinnosti pro potĜeby orgánĤ ochrany veĜejného zdraví. Je oprávnČn na základČ vlastního posouzení a rozhodnutí, v souladu s platnou legislativou zabezpeþovat zdravotní péþi v oboru vyšetĜování složek životního a pracovního prostĜedí pro ochranu a podporu veĜejného zdraví v rozsahu své specializované zpĤsobilosti stanovené þinnostmi, ke kterým je pĜipraven na základČ tohoto vzdČlávacího programu a platné legislativy.

G

ČÁSTKA 8

5.1

VĚSTNÍK MZ ČR

275

Charakteristika výstupních vČdomostí, dovedností a postojĤ, tj. profesních kompetencí, pro které absolvent/ka specializaþního vzdČlávání získal/a zpĤsobilost

Zdravotní laborant se specializovanou zpĤsobilostí v oboru VyšetĜovací metody v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví je pĜipraven/a:

provádČt odbČry vzorkĤ složek životního a pracovního prostĜedí a biologického materiálu standardními i specializovanými postupy,

vyšetĜovat a mČĜit složky životního a pracovního prostĜedí, výrobkĤ, biologického materiálu pro úþely státního zdravotního dozoru, pro sledování ukazatelĤ zdravotního stavu obyvatelstva a pro monitorování vztahĤ zdravotního stavu obyvatelstva a faktorĤ životního prostĜedí a životních a pracovních podmínek,

pĜipravovat podklady pro hodnocení a Ĝízení zdravotních rizik podle stanovených þinností specialisty pro ochranu a podporu veĜejného zdraví vyhláškou þ. 55/2011 Sb., o þinnostech zdravotnických pracovníkĤ a jiných odborných pracovníkĤ.

vést specializaþní vzdČlávání zdravotních laborantĤ v oboru VyšetĜovací metody v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví jako lektor i jako školitel praktické výuky.

6 Charakteristika akreditovaných zaĜízení a pracovišĢ VzdČlávací instituce, zdravotnická zaĜízení a pracovištČ zajišĢující výuku úþastníkĤ specializaþního vzdČlávání musí být akreditovány dle ustanovení § 45 zákona þ. 96/2004 Sb. ve znČní pozdČjších právních pĜedpisĤ. Tato zaĜízení musí úþastníkovi zajistit absolvování specializaþního vzdČlávání dle pĜíslušného vzdČlávacího programu. Minimální kritéria akreditovaných zaĜízení jsou dána splnČním odborných, provozních, technických a personálních pĜedpokladĤ. 6.1



zpĤsobilostí v oboru specializace, který je držitelem „OsvČdþení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu“. Výjimku tvoĜí školitelé vzdČlávacích programĤ, které byly novČ koncipovány nebo nebyly dosud realizovány a školitelé tedy nemohli získat specializovanou zpĤsobilost. Pro výkon þinnosti školitele však musí splnit podmínky, které jsou stanoveny pĜíslušným vzdČlávacím programem. x Školitelem praktické výuky mĤže být zdravotní laborant se specializovanou zpĤsobilostí ve vyšetĜovacích metodách v hygienČ nebo hygienČ práce, odborný pracovník v laboratorních metodách se specializovanou zpĤsobilostí vyšetĜovací metody v hygienČ, odborný pracovník v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví se specializovanou zpĤsobilostí v hygienických oborech. x Lektorem mĤže být zdravotní laborant se specializovanou zpĤsobilostí ve vyšetĜovacích metodách v hygienČ nebo hygienČ práce, odborný pracovník v laboratorních metodách se specializovanou zpĤsobilostí vyšetĜovací metody v hygienČ, odborný pracovník v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví se

276

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

specializovanou zpĤsobilostí v hygienických oborech, lékaĜ se specializovanou zpĤsobilostí v hygienických oborech, epidemiologii, pracovním lékaĜství nebo veĜejném zdravotnictví nebo další odborník s jinou kvalifikací podle zamČĜení témat v kurzu. x doklady o odborné, specializované, event. pedagogické zpĤsobilosti. x Pro teoretickou þást vzdČlávacího programu standardní vybavení uþeben (PC,


dataprojektor, pĜístup k internetu). x PĜístup k odborné literatuĜe, vþetnČ el. databází (zajištČní vlastními prostĜedky nebo ve smluvním zaĜízení). x Uþebna pro výuku vybavená modelem umožĖující praktický nácvik základní a rozšíĜené neodkladné resuscitace. x Pro praktickou þást vzdČlávacího programu technické a pĜístrojové vybavení laboratorního pracovištČ ochrany a podpory veĜejného zdraví. x Pro praktickou þást vzdČlávacího programu – zdravotnické zaĜízení zĜízené


k pĜíslušným laboratorním a mČĜicím þinnostem na úseku ochrany a podpory veĜejného zdraví. x Pro teoretickou þást vzdČlávacího programu – smluvní vztah s poskytovatelem zdravotní péþe v laboratorních þinnostech na úseku ochrany a podpory veĜejného zdraví. x Souþástí teoretické i praktické výuky je problematika bezpeþnosti a ochrany


zdraví pĜi práci, hygieny práce a požární ochrany, vþetnČ ochrany pĜed ionizujícím záĜením x Výuka k bezpeþné a zdraví neohrožující práci vychází z požadavkĤ platných právních a ostatních pĜedpisĤ k zajištČní bezpeþnosti a ochrany zdraví pĜi práci x Požadavky jsou doplnČny informacemi o rizicích možných ohrožení v souvislosti s vykonáváním praktické výuky, vþetnČ informací vztahujících se k opatĜením na ochranu pĜed pĤsobením zdrojĤ rizik.


Typ

Název

Rozsah

Poþet kreditĤ

OM 1

P




OM 2

P




OM 3

P




OM 4

PV

Speciální vyšetĜovací metody OM4 – I. chemické OM4 – II. biologické OM4 – II. fyzikální



ČÁSTKA 8

OM 5

G

P

277

VĚSTNÍK MZ ČR

Odborná praxe na: - vlastním pracovišti - pracovišti akreditovaného zaĜízení

6 týdnĤ Pr – 240 hodin 1 týden Pr AZ– 40 hodin

30 (à 1 kredit/den) 15 (à 3 kredity/den)

T – teorie 160 hodin Pr – praxe 360 hodin Pr – AZ 40 hodin Celkem 145 kreditĤ Celkem 560 hodin VysvČtlivky: P – povinné, T - teorie, Pr – praxe, P – AZ – praxe na akreditovaném pracovišti

8 Seznam doporuþených zdrojĤ Doporuþená literatura BARDODċJ Z.: Úvod do chemické toxikologie. Praha: Karolinum 1999. BENCKO V., CIKRT M., LENER J.: Toxické kovy v životním a pracovním prostĜedí. Praha: Avicenum 1995. BEYERMANN K.: Organická stopová analýza. Praha: SNTL1987. BRHEL P., PICKA K., HRUBÁ D.: Úvod do prĤmyslové toxikologie. Brno: MU 1998. CIKRT M., MÁLEK B. a kol: Pracovní lékaĜství I. – III., Praha: CIVOP 1995. CIKRT M., TUýEK M., PELCLOVA D.: Pracovní lékaĜství. Praha: Grada Publishing 2005. DOBIÁŠ L., ýERNÁ M., MALACHOVÁ K., TOPINKA J.: Úvod do molekulární a bunČþné biologie. Skriptum. Ostrava: PĜírodovČdecká fakulta OU 2000. HABEL J. a kol.: SvČtelná technika a osvČtlení. FCC Public 1995. HAUSLER J.: Mikrobiologické kultivaþní metody kontroly jakosti vod I. - IV. Praha: MzeýR 1994, 1995. HAVRÁNEK J. a kol.: Hluk a zdraví. Praha: Avicenum 1990. HORÁKOVÁ M., LISCHKE P., GRUNWALD A.: Chemické a fyzikální metody analýzy vod, Praha: SNTL 1989. HRUBÝ S., TUREK B.: Mikrobiologická problematika ve výživČ. Brno: IDVPZ 1996. JIRÁK Z. a kol.: Fyziologie práce. Ostrava: OU 2005. JOKL M.: Optimalizace fyzikálních podmínek pro práci þlovČka. Praha: Práce 1982. KLABAN V.: SvČt mikrobĤ. Ilustrovaný lexikon mikrobiologie životního prostĜedí. Hradec Králové: Gaudeamus 2001. KOCOUREK V. a kol.: Metody stanovení cizorodých látek v potravinách. Laboratorní pĜíruþka I. III., Praha: STI PP 1991, 1992. KUýEROVÁ H.: Vrozené a získané poruchy lidských chromozomĤ, Praha: Avicenum 1988. MALÍě F., OSTRÝ V. a kol.: Vláknité mikromycety (plísnČ), mykotoxiny a zdraví þlovČka. Brno: NCONZO 2003.

278

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

MATċJģ L.: Metodický návod pro stanovení indikátorových organismĤ v bioodpadech, upravených bioodpadech, kalech z þistíren odpadních vod, digestátech, substrátech, kompostech, pomocných rĤstových prostĜedcích a obdobných matricích, Praha, SZÚ, AHEM 1, 2008. NEýAS O.: Obecná biologie pro lékaĜské fakulty, Jinoþany: H&H 2000. POPL M., FAHNRICH J.: Analytická chemie životního prostĜedí. Praha: VŠCHT 1999. ROSYPAL S.: Úvod do molekulární biologie I. – III., Blansko: Grafex 1996-9. SLÁDEýKOVÁ A., SLÁDEýEK V.: Hydrobiologie. Praha: ýVUT 1995. SOMMER L.: Teoretické základy analytické chemie I. - III., Brno: CHF VUT 1995. VOTAVA M. a kol.: LékaĜská obecná mikrobiologie. Praha: NEPTUN 2005. VOTAVA M. a kol.: LékaĜská mikrobiologie speciální. Praha: NEPTUN 2003. VRBÍK P.: Hygiena optického záĜení a osvČtlování. Brno: IDVPZ 1998. Kol. autorĤ, ed. P. RĘssner: Standardní operaþní postupy pro biologické monitorování genotoxických úþinkĤ faktorĤ prostĜedí. AHEM 3, 1 – 180, Praha: SZÚ 2003. Kol. autorĤ, ed. R. J. Šrám: TEPLICE PROGRAM. Impact of air Pollution on Human Health. Praha: Academia 2001. ěada pĜíruþek pro laboratoĜe Kvalimetrie. Praha: Eurachem-ýR 1992-2001. Zdraví 21. Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ýR. Praha: MZ ýR 2003. SZÚ Praha: Manuál prevence v lékaĜské praxi II. - Výživa. Praha: Fortuna 1995. SZÚ Praha: Manuál prevence v lékaĜské praxi III – Prevence nepĜíznivého pĤsobení vlivĤ obytného prostĜedí na zdraví. Praha: Fortuna 1996. SZÚ Praha: Manuál prevence v lékaĜské praxi V. Prevence nepĜíznivého pĤsobení faktorĤ pracovního prostĜedí a pracovních procesĤ Praha: Fortuna 1997. SZÚ Praha: Manuál prevence v lékaĜské praxi VIII. Základy hodnocení zdravotních rizik. Praha: Fortuna 2000. Pokyn HH þ.j.MZDR 35023/2004 HEM – Pokyn hlavního hygienika ýeské republiky k zajištČní jednotného postupu pĜi kontrolách pískovišĢ venkovních hracích ploch, vþetnČ pĜíslušných pĜíloh a metodik.

Vyberte si z nabídky věstníků a zpravodajů

Předpokládané ceny pro rok 2010 a periodicity distribuovaných věstníků a zpravodajů: Předpokládaná periodicita

Cena

Věstník Úřadu pro ochranu osobních údajů Energetický regulační věstník Zpravodaj Českého statistického úřadu Ústřední věstník ČR Věstník Ministerstva zemědělství

4krát ročně 12krát ročně 12krát ročně 5krát ročně 2krát ročně

400 Kč 1700 Kč 520 Kč 450 Kč 150 Kč

Věstník Ministerstva zdravotnictví Cenový věstník Ministerstva ﬁnancí Finanční zpravodaj

8krát ročně 16krát ročně 6krát ročně

1900 Kč 1420 Kč 450 Kč

Věstník Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR

12krát ročně

600 Kč

Název věstníku

Objednávky přijímá a vyřizuje:

SEVT, a. s., oddělení předplatného, Pekařova 4, 181 06 Praha 8 – Bohnice Tel.: 283 090 354, 283 090 352 G Fax: 233 553 422 G e-mail: [email protected] Obsahy věstníků a zpravodajů na www.sevt.cz

Oficiální distributor publikací Evropské unie a Úředního věstníku EU

www.sevt.cz www.ceskeskolstvi.cz www.dobryskolak.cz www.ceskeskolky.cz www.mapcentrum.cz

280

VĚSTNÍK MZ ČR

G

ČÁSTKA 8

Vydává: Ministerstvo zdravotnictví ČR – Redakce: Palackého nám. 4, 120 00 Praha 2-Nové Město, telefon: 224 972 672. – Administrace: písemné objednávky předplatného, změny adres a počtu odebíraných výtisků – SEVT, a. s., Pekařova 4, 181 06 Praha 8-Bohnice, telefon: 283 090 352, 283 090 354, fax: 233 553 422, www.sevt.cz, e-mail: [email protected]. Objednávky v Slovenskej republike prijíma a distribuuje Magnet Press Slovakia, s. r. o., P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava, tel./fax: 004212 44 45 45 59, 004212 44 45 46 28 – Předpokládané roční předplatné se stanovuje za dodávku kompletního ročníku a je od předplatitelů vybíráno formou záloh. – Vychází podle potřeby – Tiskne: SPRINT SERVIS, Lovosická, Praha 9. Distribuce: předplatné, jednotlivé částky na objednávku i za hotové – SEVT, a. s., Pekařova 4, 181 06 Praha 8-Bohnice, telefon: 283 090 352, 283 090 354, fax: 233 553 422; drobný prodej v prodejnách SEVT, a. s. – Praha 4, Jihlavská 405, tel./fax: 261 260 414 – Brno, Česká 14, tel.: 542 213 962 – Ostrava, roh ul. Nádražní a Denisovy, tel./fax: 596 120 690 – České Budějovice, Česká 3, tel./fax: 387 319 045 a ve vybraných knihkupectvích. Distribuční podmínky předplatného: jednotlivé částky jsou expedovány předplatitelům neprodleně po dodání z tiskárny. Objednávky nového předplatného jsou vyřizovány do 15 dnů a pravidelné dodávky jsou zahajovány od nejbližší částky po ověření úhrady předplatného nebo jeho zálohy. Částky vyšlé v době od zaevidování předplatného do jeho úhrady jsou doposílány jednorázově. Změny adres a počtu odebíraných výtisků jsou prováděny do 15 dnů. Lhůta pro uplatnění reklamací je stanovena na 15 dnů od data rozeslání, po této lhůtě jsou reklamace vyřizovány jako běžné objednávky za úhradu. V písemném styku vždy uvádějte IČ (právnická osoba), rodné číslo bez lomítka (fyzická osoba) a kmenové číslo předplatitele. Podávání novinových zásilek povoleno ŘPP Praha č.j. 1178/93 ze dne 9. dubna 1993. Podávanie novinových zásiliek v Slovenskej republike povoleno ŘPP Bratislava, pošta 12, č.j. 440/94 zo dňa 27. 12. 1994.

Věstník OBSAH: 1. Vzdělávací program oboru OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE V INTERNÍCH OBORECH... 3

Recommend Documents