Věstník kostela sv.zdislavy ZÁŘÍ 2016

Věstník kostela sv.Zdislavy ZÁŘÍ 2016

Bez vědomí a vůle Boha se mi nic nepřihodí: žádné neštěstí, žádné dopuštění, žádné utrpení, žádná překážka ani žádná nemoc. bl. Rupert Mayer

Lidé můžou spolu nesouhlasit, můžou mít různé názory, můžou mít odlišné pohledy na některé věci, ale dokud bude východiskem, základem těchto našich názorů Boží Slovo a jeho kvalitní interpretace, potom nám půjde o Boží slávu a budeme jednotní. Pokud se ovšem postavíme na jiný základ než je Slovo Boží - může to být lidské učení, tradice, kultura, věda, psychologie - cokoliv - potom už jde jenom o lidskou slávu a ne o slávu našeho Pána Ježíše Krista a potom není možná žádná jednota.

Ekonomická a pastorační rada kostela sv.Zdislavy.

Rozdělení kompetencí. Alena Holčáková – podklady pro účetnictví Josef Matušík – činnosti pro chod kostela František Křenek – činnosti spojené s projektem „VARHANY“

Markéta Pařenicová – hudba Radek Ondrůšek – zástupce mladých, pomocník fr.Václava H.

Marcela Cholevíková – obchůdek, pomoc při akcích

fr.Václav Tomáš Holčák OP., terciář – pastoračně duchovní záštita, pastorační zástupce o. Dujky Zdenka Matušíková – starost o společenství Misionáři sv. Zdislavy

Úmysly apoštolátu modlitby na rok 2016 1.úmysl všeobecný 2. úmysl misijní 3. úmysl našich biskupů

ZÁŘÍ 1. Aby každý člověk přispíval k obecnému

dobru a povznesení společnosti, v níž lidská osoba bude středem pozornosti. 2. Aby si křesťané, kteří přijímají svátosti a rozjímají o Písmu svatém, stále více uvědomovali své poslání šířit evangelium. 3. Ať Duch Svatý pomáhá všem rodičům, vychovatelům, učitelům, kněžím a katechetům v jejich evangelizačním poslání a povolání

Sv. Cyprián - Beze strachu ze smrti mysleme na nesmrtelnost.

Máme mít na paměti, že nemáme jednat podle své vlastní vůle, ale podle Vůle Boží, tak jak nám Pán přikázal denně se modlit. V naprostém rozporu s tím, ano, přímo zvrácené je, když napřed prosíme, aby se stala Boží Vůle, a pak, když nás Bůh volá a odvádí z tohoto světa, Příkazu Jeho Vůle vůbec nechceme poslechnout!

Tvrdohlavě odporujeme a vzpíráme se a necháme se vléci před Tvář Páně jako vzpurní otroci, s nářkem a smutkem, a odcházíme odsud jen proto, že musíme, a ne ze svobodné poslušnosti. A přitom chceme být od Něho poctěni Nebeskou Odměnou, i když k Němu přicházíme neradi. Proč se tedy modlíme a prosíme, aby přišlo Nebeské Království, máme-li raději pozemskou porobu? Proč se znovu a znovu modlíme a žádáme, aby Bůh uspíšil Příchod Svého Království, jestliže mnohem víc toužíme a usilovněji si přejeme sloužit tady na zemi Ďáblu, než vládnout s Kristem? Když svět křesťana nenávidí, proč máš rád toho, kdo tě nenávidí, a nejdeš raději za Kristem, který tě vykoupil a miluje tě? Sv.Jan ve svém listě upozorňuje, volá a nabádá, abychom nemilovali svět a neřídili se tělesnými žádostmi. Nemilujte svět, říká, ani to, co je ve světě. Jestliže kdo miluje svět, není v něm Otcova Láska. Vždyť všecko, co je ve světě, je žádost těla, žádost očí a honosný způsob života. Svět však pomíjí a s ním i jeho žádost. Kdo však koná, co chce Bůh, zůstává navěky. Milovaní bratři, s čistou myslí, v pevné víře a se statečným odhodláním buďme spíše ochotni ke všemu, co chce Bůh. Beze strachu před smrtí mysleme na budoucí nesmrtelnost. Tím ukažme, že opravdu jsme to, čemu věříme.

Milovaní bratři, je třeba mít na zřeteli a častěji uvažovat o tom, že jsme se zřekli světa a jen v něm dočasně přebýváme jako hosté a poutníci. S radostí vítejme den, který každému z nás určí náš domov a který nás odsud vysvobodí, vyprostí z nástrah světa a znovu uvede do Ráje a dá Království. Kdo by z ciziny nespěchal zpět do vlasti? My za svou Vlast považujeme Ráj; tam nás očekává mnoho našich drahých, touží po nás početný a velký zástup našich rodičů, bratří, dětí, kterým už nemůže nic uškodit, mají však dosud starost o naši Spásu. Shledat se s nimi, obejmout se s nimi, jaká je to společná radost pro ně i pro nás! Jaká je to tam v Nebeském Království blaženost být beze strachu z umírání, jaké je to svrchované a trvalé štěstí žít věčně! Je tam slavný sbor apoštolů, plesá tam množství proroků, je tam nesčetný zástup mučedníků ozdobených Slávou, zápasy i utrpením a Korunou vítězství, své vítězství tam slaví i panny, které svou zdrženlivostí zkrotily žádostivost těla a přirozenosti, jsou tam odměněni milosrdní, kteří konali skutky spravedlnosti, kteří sytili a štědře obdarovávali chudé a kteří podle rady Páně proměnili pozemský majetek v nebeské poklady. Milovaní bratři, spěchejme duchovně dychtivě za nimi. Ať Bůh vidí, jaké je naše smýšlení, ať Kristus shlédne na naše odhodlání a víru, neboť vznešenějšími Dary Své Lásky odmění ty, kdo po Něm budou více toužit. Amen.

Svým zmrtvýchvstáním Kristus potvrdil pravdivost svého učení, které, když přijmeme, má moc vést nás tímto dočasným životem k cíli, pro který jsme zde na světě. Jak mnoho lidí věří vlastně v život po smrti? Podle výzkumů věří v posmrtný život dvě třetiny katolíků a protestantů jedna polovina. Počet věřících v posmrtný život prý stoupá. Odpovídají výsledky dotazníků skutečné víře? Téměř všichni dotazováni by si přáli, aby žili po pozemské smrti. Jsou ale ochotni podle toho zařídit svůj život? Může vůbec nějaký způsob dotazování rozhodovat, zda je život po smrti, věčný život, nebe a peklo? Procenta náhodně vybraných současníků nemůžou nic rozhodovat o Bohu. Přesto je na pováženou, že jsou lidé, kteří pochybují o základní pravdě křesťanství, o naději na věčný život.

Neděle 4.9. „dožínky“ – Poděkování Pánu Bohu za letošní úrodu.

Krajina Beskyd do mlhy se halí. Znavená země tiše odpočívá. Když plody polí do stodol jsme dali, ovoce v sadech ještě sklidit zbývá. Na mezi růže svými šípky loučí se ještě s babím létem. Zoraná země našich polí však voní novou nadějí a budoucím květem. Za plody léta, za úrodu polí, za šišky chmele, bohaté hrozny z vinohradů, za plné sýpky obilí, chválím Tě, Pane, v této chvíli a vzdávám díky.

Za lískové oříšky tam u vody, za lesní plody, za trnky na mezi, za krásné léto v očích našich dětí teď chvíli ticha z úcty k Tobě světím a vzdávám díky. Za květy zahrad i kvítky luk a strání, za modré nebe, za život v míru a splněná přání vzdávám Ti díky. Za lásku Tvou, jež nás tu provází, za milosrdenství a pomoc v nesnázích velebím, Pane, každé Tvoje slovo. Za úrodu příští a naději novou teď prosím a doufám, vzdávám Ti díky.

Dary přinášené v průvodu Bohu jako obětní dar. Přinášíme ti, Pane, víno a tento chléb, náš každodenní pokrm za všechny služebníky církve, aby nás sytili chlebem věčného života a Božím slovem.

pan Rudolf Jurajda a paní Marie Jurajdová ( chleba a hroznové víno ) Přinášíme ti, Pane, toto ovoce, plody našich stromů, za ty, kdo vedou lidskou společnost, aby nám vždy ukazovali správný směr.

Sára a Alžbětka Holčákovy a Justinka a Simon Jurajdovi ( ovoce ) Přinášíme ti, Pane, tuto zeleninu, plody naší země v úmyslu za všechny nemocné a trpící, abys je na pozemském putování posiloval nadějí na nebeský domov.

pan Josef Kretek a paní Josefka Kretková ( zeleninu ) Přinášíme ti, Pane, tento věnec z obilí, které vyrostlo na polích naší farnosti, za celé naše farní společenství, abychom spolu žili svorně a dovedli si odpouštět.

pan Miroslav Růčka a paní Jiřinka Růčková ( věnec z obilí )

Přinášíme Pane tento malý stromeček a dřevo. Děkujeme Ti za lesy. Děkujeme, že z něčeho tak malého, může s Tvou pomocí vyrůst velký strom, který my potom využíváme ke stavbě a k tomu, aby nám bylo teplo. Prosíme Tě dej, ať nás hřejí paprsky Tvé lásky a naše kořeny ať jsou u Tebe.

pan František Křenek, pan Fárek ( stromek v květináči, dřevo ) Přinášíme Ti Pane tento med sesbíraný pilnými včelkami do úlu a tyto květiny, dary našich zahrad a prosíme za naše rodiny, abychom v nich vytvářeli ovzduší radosti, lásky a pokoje.

paní Ludmila Bilová a paní Liba Bilová ( med a květiny ) 6. Přinášíme ti, Pane, tyto koláče a sladkosti, za naše děti a naši mládež, aby si vždycky vážily všech tvých darů, které od tebe v životě dostáváme a využívaly jich k dobrému.

pan Josef Matušík a paní Zdenka Matušíková ( koláče a sladkosti ) 7. Intence - Za živé a zemřelé farníky. 8. Mešní dary za farníky – paní Alena

Holčáková a paní Broňka Štůsková

Neděle 25.9. – 26.neděle v mezidobí – Hubertská mše svatá – Pouť myslivců.

Celebrovat mši svatou v 10,00h. přislíbil Mons. Vojtěch Šíma "Bůh stvořil tento pěkný svět nejen proto, aby nám sloužil. Měli bychom usilovat o vytvoření dobrých podmínek k životu i pro zvířata, protože jsou stejně jako my Boží stvoření."

Svatý Hubert - Patron myslivců. Pocházel z Akvitánie. Byl šlechticem a lovcem. Oženil se a záhy ovdověl. Rozhodl se pak pro službu Bohu. Asi roku 705 se stal biskupem v Maastrichtu a po přeložení sídla prvním biskupem v Lutychu. Má zásluhu na pokřesťanštění obyvatel Arden, je nazýván jejich apoštolem.

Nové píšťalové varhany. Číslo účtu ( FIO banka) pro sbírku na varhany pro kostel sv. Zdislavy v Prostřední Bečvě:

2400 746 097/2010. Probíhá adopce píšťal nových varhan a to dvojím způsobem - jak v kostele tak po internetu – www.svatazdislava.cz

Bůh žehnej všem dárcům i těm, kteří se za toto dílo modlíte. V neděli 28.8. v 10,00h. na mši svaté, se budou žehnat školní potřeby a požehnání obdrží i školáci.

Svatí kamarádi… V tom, co milujeme u svatých, není nic, co by nebylo z Boha, co by jim nebylo Bohem dáno. Dějiny svatých jsou dějinami toho všeho, co Bůh dokázal udělat z nízkosti a slabosti svých služebníků. Boha vidíme z jeho svatých.

To, že lidé volají Pannu Marii nebo svaté kvůli přímluvě u Boha, není tím, že jim více důvěřují nebo od nich snad očekávají Boží pomoc. To by se neslučovalo s katolickou vírou. Naopak, Panna Marie a svatí nám stojí nablízku jako stvoření, kteří jsou, jak věříme, již u Boha. Ale protože trvá přátelství mezi lidmi, kteří již došli k cíli, a námi, kteří jsme ještě na cestě, obracíme se k nim s prosbou o modlitbu.

Sobota 3.9. – památka – sv.Řehoř Veliký, papež a učitel církve. +604

Sv.Řehoř Veliký patří mezi nevýznamnější papeže historie. Provedl církev a společnost dějinným přelomem mezi starověkem a středověkem. Byl schopným a aktivním organizátorem, diplomatem, reformátorem a kazatelem. Je jedním ze dvou papežů historie, kterému se dostalo přízviska "veliký". Sám začal jako papež používat titul "Služebník služebníků Božích".

Pondělí 5.9. památka – blahoslavená Terezie z Kalkaty +1997

Ve 12 letech matka Tereza poprvé pocítila touhu stát se řeholnicí. Matka Tereza se dozvěděla, že v Bengálsku působí řád řeholních sester, které pracují především na poli vzdělávání. Tyto loretánské sestry byl členky mezinárodního řádu. V 18 letech matka Tereza uslyšela vnitřní hlas, který ji nabádal, aby opustila rodinu a stala se misionářkou. Tak v listopadu 1928 nastoupila na loď do Indie a o sedm týdnů později dorazila do Kalkaty. Svou rodinu a přátele již nikdy nespatřila. „Byl to vnitřní příkaz, abych se zřekla kláštera, kde jsem byl velmi šťastná, a odešla sloužit chudým na ulicích.“ Tak popisuje matka Tereza své rozhodnutí odejít z loretánského kláštera a sloužit těm nejchudším z chudých. Měla zůstat řádovou sestrou, pouze styl práce se měl změnit. Pro matku Terezu to byla nejobtížnější věc, kterou kdy udělala.

Čtvrtek 8.9. svátek – Narození Panny Marie Tento svátek zavedl papež sv. Sergius I. v 7. století po vzoru východní církve. Narození Panny Marie je příslibem příchodu Mesiáše. Jitřenka předchází Slunce. Maria oznamuje celému světu radost Spasitele. Hlavním cílem tohoto narození je vtělení Božího Syna. Maria je vedle sv.Jana Křtitele – a přirozeně svého Syna Pána Ježíše – jediná ze všech svatých, u nichž neslavíme jen narození pro nebe, ale i narození na tento svět.

Úterý 13.9. památka – sv.Jan Zlatoústý, biskup a učitel církve Biskup a církevní učitel sv.Jan Zlatoústý se narodil roku 347 v městě Antiochii. Sv.Jan Zlatoústý je uctíván jako jeden ze čtyř velkých církevních otců Východu a především jako kazatel. Ve svých homiliích vykládá knihy Starého i Nového zákona,zvláště epištoly sv.Pavla, a dochovalo se i mnoho kázání pro zvláštní příležitosti, např. chvalozpěvy na mučedníky a série „o sochách“, kterou se mu podařilo uklidnit lidové bouře v Antiochii. Jeho kázání byla velmi dlouhá a výmluvná,ale vyjadřoval se přímo a prakticky. Jeho cílem bylo vykládat biblické texty takovým způsobem,aby jeho posluchači,prostí lidé,mohli jeho učení porozumět.

Středa 14.9. svátek – Povýšení svatého Kříže

Povýšení sv. Kříže je křesťanský svátek který se v liturgickém kalendáři katolické církve slaví 14. září a připomíná utrpení Ježíše Krista a den po něm se připomíná svátek Panny Marie Bolestné, které ukazuje na žal Panny Marie při Kristově smrti. Počátky slavení tohoto svátku sahají do 5. století, kdy se 14. září vystavovaly v Jeruzalémě zbytky dřeva z Kristova kříže k uctění věřícími. Na Východě se svátek začal slavit v 7. století a později došlo k jeho rozšíření na celou církev.

Čtvrtek 15.9. – památka – Panna Maria Bolestná, patronka Slovenska V neděli 18.9. se bude konat mše svatá v 15,00h. v Horním Rozpitém na Dolní Bečvě, ke cti Panny Marie Bolestné, spolupatronky Dolní Bečvy.

V celém širém světě, který nás obklopuje, je nekonečná bolest, nesmírná bolest je i v našem malém vnitřním světě. Kde nalezneme odpověď na otázku po smyslu strašných dopuštění posledních let? Kde nalezneme sílu, abychom snesli tolik utrpení? Jedině v kříži Kristově. Proto když vždy sáhneme po růženci a s Pannou Marií, Matkou Bolestnou se dáme zasvětit do tajemství správného nesení kříže, jdeme po správné cestě, která vede do nebe.

Pátek 16.9. – památka - sv.Ludmila, mučednice, babička sv.Václava Jedna z nejvýraznějších postav raných českých dějin. Narodila se kolem roku 860, spolu se svým manželem knížetem Bořivojem I. přijala křesťanství a ve víře vychovala i své syny Spytihněva I. a Vratislava I. a vnuka Václava. Po smrti knížete Vratislava I. převzala za nedospělého Václava vládu nad zemí jeho manželka a Václavova matka Drahomíra, která Ludmilu považovala za politickou konkurentku a roku 921 ji dala uškrtit na hradě Tetíně. Roku 925 kníže Václav svou matku zapudil a ostatky své babičky dal slavnostně převést do Prahy, kde jsou uloženy v chrámu sv. Jiří na Pražském hradě.

Pondělí 19.9. památka – sv.Januária, mučedníka Na začátku 4. století byl biskupem v Beneventu v jižní Itálii. V době Diokleciánova pronásledování podstoupil mučednickou smrt v Pozzuoli u Neapole, jeho ostatky byly v 5. století přeneseny do Neapole a od té doby je uctíván jako patron města. V neapolské katedrále se uchovávají dvě zapečetěné skleněné ampule se zaschlou krví.

Tato zaschlá krev se po přiblížení k lebce sv. Januária začne měnit v tekutinu, vře a její objem se zvětšuje.

Středa 21.9. svátek – sv.Matouš, evangelista

V bibli se můžeme dočíst, že byl celník a výběrčí daní v Kafarnau ve službách Heroda Antipy (Mt 9,9). Sv.Marek a sv.Lukáš přitom uvádějí jeho druhé jméno Levi. Jeho jméno můžeme najít také ve všech seznamech apoštolů (naposledy ve Skutcích apoštolů).Po seslání Ducha svatého působil nejdříve mezi židy v Palestině, pro ně také napsal aramejsky evangelium – jeho dnešní řecký text je překladem. Sv.Matouš je v latinské i řecké církvi uctíván jako mučedník, který přišel o život v Sýrii nebo v Arábii.

Pátek 23.9. památka – sv.Pio z Pietrelciny

S kapucínským Řádem spojil mladý František Forgione svůj život velmi záhy. Hábit oblékl v městě Morcone již 6. ledna 1903, tedy v necelých šestnácti letech, jak tehdy bylo běžné.

Od té chvíle už navždy byl pro všechny jen br. Pio z Pietrelciny. Vytrvale pak po celý život říkal: "Bolesti, to jsou poklady Ducha".

Dne 20. září 1918 se mu v San Giovanni Rotondu stalo něco, co zcela změnilo jeho další život. Když se modlil před křížem v chórové kapli starého kostela, měl náhle vidění: On sám o tomto mimořádném okamžiku napsal o měsíc později (22. října) svému duchovnímu vůdci Benediktovi od sv. Marka in Lamis: "Po slavení mše svaté jsem se modlil v chóru, a tu jsem byl zaskočen jakýmsi spočinutím podobným sladkému spánku. Všechny vnější i vnitřní smysly a také schopnosti duše se nacházely v nepopsatelném ztišení. A zatímco toto všechno se dělo, uviděl jsem sám sebe před tajemnou Osobností." Když tato Osobnost odešla, Otec Pio si všiml, že jeho ruce, nohy i bok "byly probodnuty a řinula se z nich krev." Celých 50 let pak tyto rány navzdory snaze lékařů zůstaly nezahojené, čerstvé a stále krvácely, zvláště v pátek. Svět viděl ve stigmatech senzaci, sám P. Pio je pokládal za trest Boží spravedlnosti. Říkával: "Je pro mne velmi těžké snášet tento oheň, který Ježíš zapálil v mém maličkém srdci. Jsem stravován láskou k Bohu a k bližnímu."

Středa 28.9. slavnost – sv.Václav, mučedník a hlavní patron české země

Od doby císaře Karla IV. se symbolem českého státu stala svatováclavská koruna, jíž byly podřízeny jednotlivé země koruny české. Píseň Svatý Václave, vévodo české země, byla ve středověku českou hymnou. Svatý Václav se narodil kolem roku 907 na Stochově u Libušína jako nestarší syn knížete Vratislava I. a kněžny Drahomíry.

Byl vychováván v křesťanském prostředí a největší vliv na jeho výchovu měla jeho babička sv.Ludmila. Václav se ujímá vlády roku 924, kdy mu bylo pouhých 18 let. Vláda sv.Václava a jeho úcta ke křesťanským hodnotám a šíření křesťanství v zemi bylo trnem v oku časti velmožů - "co si s ním počneme, vždyť je zkažen od kněží a žije jako mnich". Ti pak využili touhy jeho bratra Boleslava po moci a 28.září 935 sv.Václava ve Staré Boleslavi zavraždili. Úcta ke svatému Václavu začala mezi lidem téměř okamžitě po jeho smrti. I Boleslav v podstatě uznal svoji vinu a nechal ostatky bratra převést do Prahy a uložit je v jižní apsidě rotundy sv.Víta. Tím dal podle tehdejších zvyklostí jakýsi první podnět ke kanonizaci. V 10.stol. začaly vznikat první legendy o životě sv.Václava. V těchto legendách byl sv.Václav opěvován jako světec a mučedník, ale nebyl zde ještě uctíván jako národní patron. Této úcty se mu dostalo až ve století 11. a 12., kdy byly České země ohrožený germanizací. Zatímco v 10.stol. je svatý Václav zobrazován jako mnich, v pozdější době dochází k jeho zobrazování v plné zbroji a na koni. Za vlády Karla IV. je úcta svatováclavská dále prohlubována. Karel IV. nechává např. zhotovit svatováclavskou korunu, která podle tradice náleží svatému Václavovi a jeho nástupcům na Českém trůnu je pouze propůjčena.

Čvrtek 29.9. svátek – sv.archandělů Michaela, Gabriela a Rafaela Archanděl Michael S Michaelem, jehož jméno je v hebrejštině přímo vyznáním víry („Kdo je jako Bůh?“), se setkáváme především v Knize proroka Daniela. V této knize čteme, že nakonec „povstane Míkael, velký ochránce, a bude stát při synech tvého lidu“. Tento slavnostní titul, jenž z něho činí „archanděla“, souvisí s představou o nebeském soudním dvoře, který Boha obklopuje. Zasedají v něm – podobně jako u pozemského soudu – andělé různého stupně a různé důstojnosti. Tuto židovskou tradici přejalo i křesťanství, neboť i ono hovoří o „andělských kůrech“ (Trůny, Panstva, Knížectva, Mocnosti, Ctnosti...). Michael, jak Kniha proroka Daniela několikrát připomíná, je „jeden z prvních andělských knížat“. Podle proroka Daniela mají svého andělského „knížete“ i jiné národy.

Archanděl Gabriel S archandělem Gabrielem (hebrejsky „muž Boží“, a tedy „silný muž“) se setkáváme nejprve v Knize proroka Daniela a hned je zřejmé, jaké je jeho hlavní poslání – je to anděl, který vykládá zvláštní a nesnadno srozumitelná vidění. V Novém zákoně se ukazuje jako zvěstovatel příchodu Mesiáše.

Nejprve se při obětování v jeruzalémském chrámu zjevuje otci Jana Křtitele Zachariášovi a potom Marii v jejím domě v Nazaretě. Slova, jimiž se anděl obrací k budoucí Kristově matce, se netýkají jen příslibu, že se jí narodí syn, jako tomu bylo u Zachariáše, ale už naznačují, jak přelomovou osobností Ježíš bude: „Bude veliký a bude nazván Synem Nejvyššího. Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida. Dítě bude nazváno svaté, Syn Boží.“ Gabriel je tedy zvěstovatel mesiášských časů a ohlašovatelem ústřední události dějin spásy.

Archanděl Rafael Třetím archandělem, který se připomíná o svátku je Rafael, s nímž se setkáváme pouze v biblické knize Tobiáš. Jeho jméno v hebrejštině znamená „Bůh uzdravuje“ a přesně odpovídá andělově úloze v tomto poutavém vyprávění. Rafael říká: „Já jsem Rafael, jeden ze sedmi andělů, kteří jsou připraveni, aby vcházeli před Hospodinovu slávu.“ Je zřejmé, že poslání, s nimiž k lidem přicházejí Michael a Gabriel, mají oficiální podobu a týkají se dějin a celých národů, zatímco Rafael vystupuje jako anděl provázející člověka všedním životem, který na sebe bere lidskou podobu, aby nám byl co nejblíž a mohl nás vést životem jako opravdový „anděl strážný“. Je to přítel, jenž radí a povzbuzuje, je to viditelná přítomnost neviditelného Boha, nesmírně milujícího své tvory.

Od září začne fr.Václav studovat na universitě Palackého v Olomouci – duchovní doprovázení.

Co je to duchovní doprovázení? Duchovní průvodce pomáhá hledat osobní křesťanskou životní cestu. Duchovní doprovázení existuje v církvi od jejích prvopočátků. Bývalo doménou kněží, řeholníků a řeholnic. Dnes v církvi existují také laická společenství, v nichž se někteří lidé této službě věnují. Duchovní průvodce je člověk, který pomáhá lidem hledat jejich osobní křesťanskou životní cestu.

Profesoři, kteří budou fr.Václava na tuto cestu připravovat. Mgr. František Hylmar SJ Licenciát ze spirituální teologie získal na Papežské univerzitě Comillas v Madridu. Dlouhodobě se ve spojení s teoretickou reflexí věnuje dávání ignaciánských duchovních cvičení a duchovnímu doprovázení.

Examen – modlitba zpytování vědomí Schopnost reflektovat v Boží přítomnosti vlastní život je nezbytnou podmínkou křesťanského růstu. Modlitba examen je chápána v širším smyslu zpytování vědomí, tzn. připomenutí a uvědomování si myšlenek, pocitů i činů a interpretace prožitého v Božím světle.

Mgr. Bc. Veronika Řeháková SDJ Titul Mgr. z historie a religionistiky na FF MU v Brně a Bc. z teologie a spirituality na CMTF UP v Olomouci. Vyučuje na Biskupském gymnáziu v Brně, věnuje se pastoraci VŠ studentů a duchovnímu doprovázení.

Lidství Duchovní doprovázení staví na vnímání člověka jako celku tělesného a psychického rozměru, který je prostupován Duchem. Ukazuje souvislosti mezi christologií a spiritualitou a zdůrazní zdravé pojímání lidské přirozenosti jako jednu z podmínek zdravé spirituality.

Dipl. Theol. Daniel Bořkovec ISch Vystudoval Philosophisch-Theologische Hochschule Vallendar v Německu. Působí jako farní vikář u sv. Jakuba v Brně a věnuje se duchovnímu doprovázení.

Základy vedení duchovního rozhovoru Studenti budou seznámeni se základními podmínkami pro vedení duchovního rozhovoru, např. vytvoření bezpečného prostředí důvěry, aktivního naslouchání a souvisejících dovedností.

Mgr. Klára Maliňáková SDJ V rámci svého doktorského studia (CMTF UP v Olomouci & University of Groningen) se zaměřuje se na spiritualitu a zdraví. Věnuje se duchovnímu doprovázení a psychoterapii.

Uvedení do modlitby Studium úvod do modlitby je jakožto jeden ze základních nástrojů prožívání duchovního života. Teoreticky a prakticky přiblíží základní formy křesťanské modlitby s důrazem na modlitbu lectio divina a na imaginativní kontemplaci. Pozornost je věnována i reflexi modlitby, která umožňuje vnímat a interpretovat Boží působení v ní.

Pokud tuto část studia zvládne, další část bude zaměřena na praxi, která bude probíhat v klášteře řádu Paulánů na Vranově u Brna.

Pátek 30.9. památka – sv.Jeroným

Narodil se kolem roku 347 v Dalmácii. Již v mládí dosáhl velkého vzdělání a dal se pokřtít; po cestách po Evropě se stal řeholníkem. Poté odešel do Svaté země, kde žil po čtyři roky v poušti, navštívil i Sýrii a nakonec dorazil do Říma, kde si jej papež Damasus I. vybral za sekretáře a poradce. O rok později odešel do Betléma, kde žil jako asketa a odkud zakládal a řídil kláštery. Zde také po mnoho let pracoval na překladu Bible do latiny a sepsal i komentáře k jednotlivým knihám, souhrnně zvané Vulgata; toto dílo se poté stalo oficiálním církevním textem. I díky dalším spisům se stal jedním z největších křesťanských teologů všech dob. Zemřel kolem roku 420 v Betlémě.

Boží prozřetelnost Žádné utrpení není nesmyslné, vždycky má základ v Boží moudrosti. svatý Tomáš Akvinský, učitel Církve

Svatý Tomáš Akvinský řekl: „Bůh připouští zlo pouze proto, aby z něj dal vzniknout něčemu lepšímu.

„Jsem přesvědčen, že utrpení tohoto času se nedají srovnat s budoucí slávou, která se zjeví na nás.“ Svatý Pavel, apoštol národů (v listě Římanům 8,18) „To, co jsem neměla v plánu, bylo v Božím plánu. Čím častěji narážím na něco podobného, tím živější je ve mně přesvědčení víry, že z Božího hlediska neexistují náhody.“ Svatá Edita Steinová, filozofka, karmelitka, mučednice koncentračního tábora V Bohu žijeme, hýbáme se a jsme (jak čteme ve Skutcích 17,18). Bůh je ve všem, co nás potkává během našeho života, včetně bolestných událostí a zdánlivě nesmyslných náhod. Bůh hodlá psát rovně i na křivých řádcích našeho života. To, co nám bere a dává, čím nás tříbí – to všechno je jeho řízením a znamením jeho vůle.

„Ten, který tě učinil, ví i to, co s tebou učinit.“ svatý Augustin, učitel Církve „Copak se neprodávají dva vrabci za halíř? A ani jeden z nich nespadne na zem bez vědomí vašeho otce. U vás však jsou spočítány i všechny vlasy na hlavě. Nebojte se tedy: Máte větší cenu než všichni vrabci.“

Evangelium podle Matouše 10,26–31

V pátek 16.9. od 16,00h. pořádají naši místní zahrádkáři – Den otevřených dvěří, zvláště pro děti. Děti si budou moci zkusit, moštovat mošt z jablíček a spoustu jiných věcí spojených s životem zahrádkářů a drobných pěstitelů. Nakonec je pro děti připraven táborák s opékáním špekáčků.

Příběh pro zasmání….. Jednoho dne se Bůh zeptal Sv. Františka .... Bůh: Františku, ty víš všechno o zahradách a přírodě, co se to děje tam dole v USA? Co se to stalo pampeliškám, fialkám, sedmikráskám a těm dalším věcem, které jsem před věky vysázel? Měl jsem perfektní bezúdržbovej zahradní plán. Ty rostliny rostly v jakékoliv půdě, vydržely sucho a hojně se samy množily. Nektar z dlouhotrvajících květů přitahoval motýly, včely a hejna zpěvných ptáků. Očekával jsem tedy, že už uvidím krásné zahrady plné barev a květů. Ale všechno co vidím jsou zelené fleky... Sv.František: To všechno ten kmen, který se tam usadil, Pane. Říkají si Příměšťáci. Začali říkat tvým květinám „plevel“, ze všech sil je hubí a nahrazují trávou.

Bůh: Trávou? Ale to je tak nudné! Není to barevné. Nepřitahuje to včely, motýly, ani ptáky, jenom ponravy a žížaly. Je to citlivé na teplotní změny. Chtějí tihle Příměšťáci opravdu aby tam rostla tráva? Sv.František: Očividně, Pane. Podstupují při jejím pěstování velké utrpení. Začnou každé jaro hnojit a hubí všechny ostatní rostliny, které se v trávníku objeví. Bůh: Jarní deště a teplé počasí pravděpodobně způsobuje, že tráva roste opravdu rychle. To musí být Příměšťáci velice štastní. Sv.František: Vypadá to, že ne, Pane. Jakmile trochu povyroste, sekají jí někdy i dvakrát do týdne. Bůh: Oni jí sekají? Suší jí jako seno? Sv.František: Nikoliv, Pane. Většina z nich jí hrabe a dává do pytlů. Bůh: Do pytlů? Proč? Je to cenné? Prodávají to? Sv.František: Ne Pane, právě naopak. Platí za odvoz. Bůh: Tak počkej chvilku: Oni to hnojí aby to rostlo, a když to roste, tak to sekají a platí za to, aby se toho zbavili? Sv.František: Ano Pane. Bůh: Tihle Příměšťáci musí cítit velkou úlevu v létě, když vypínáme déšť a zapínáme horko. To dozajista zpomalí růst trávy a ušetří jim to hodně práce.

Sv.František: Tomu nebudete věřit, Pane! Když tráva přestane růst tak rychle, vytáhnou hadice a platí ještě více peněz za zalévání, aby mohli pokračovat v sekání a odvážení. Bůh: Děsnej nesmysl! Alespoň že si nechali nějaké stromy. To bylo ode mne geniální, musím se pochválit. Stromům narostou na jaře listy pro krásu a letní stín. Na podzim opadají a vytvoří přirozenou pokrývku, aby zadržely vláhu v půdě a chránily tak stromy a keře. Navíc se rozloží na kompost aby obohatily půdu. Je to přirozený cyklus života. Sv.František: Raději si sedněte, Pane. Místo toho je Příměšťáci hrabou na velké hromady a platí za jejich odvoz. Bůh: To není možné!! A co dělají aby chránili kořeny stromů a keřů před mrazem, a aby udrželi půdu vlhkou a nespečenou? Sv.František: Po tom co vyhodí listy kupují něco v igelitových pytlích, co se nazývá mulč. Přivážejí to domů a rozsypávají to na místo listů. Bůh: A odkud tento mulč berou? Sv.František: Oni kácí stromy a rozemelou je, aby tento mulč vyrobili. Bůh: Dóóóst!!! Už na to raději nechci myslet. Svatá Kateřino, ty máš na starosti kulturu. Jaký film je na programu dnes večer? Sv.Kateřina: „Blbý a blbější“ Pane. Je to opravdu hloupý film o ...

Bůh: To je OK, klidně to pusť. Myslím že jsem o tom už slyšel od Františka.

Sv.František z Assisi, patron ekologů, zahrádkářů.

V sobotu 17.9. se koná pouť „Bečev“ na Radhošť – ( Dolní, Prostřední a Horní Bečva ). Mše svatá v kapli na Radhošti je v 10,00h., celebruje otec Petr Dujka.

Svatby u svaté Zdislavy v září. Sobota 17.9. 12,00h. – Šimkovi Sobota 24.9. 11,00h. - Hronkovi Ten, kdo se domnívá, že může pokročit na cestě k dokonalosti, a že mu stačí, aby přistupoval ke stolu Páně jednou nebo dvakrát do roka, krutě se mýlí. sv. Pio z Pietrelciny

Almužna dávaná chudým je jako zrno vložené do země. sv. Augustin

Papežské misijní dílo dětí a mládeže u svaté Zdislavy – setkání každý pátek od 17,00h. v pastoračním středisku, přijít může každý, rodiče i děti. Papežské misijní dílo šíření víry bylo založeno v Lyonu roku 1822 skupinou laiku, jejíž hlavní osobou byla Marie-Paulíne Jaricot. Chtěla sehnat partu, která by se modlila ruženec za misie a dala na ten úmysl pár peněz. Postupně se skupinky rozrůstali ve francouzských diecézích, potom v jiných zemích Evropy a později v Americe. 3.5. 1922 dílo dostalo papežský status. Jeho ústředí bylo přeloženo z Lyonu do Říma. Světová misijní neděle byla ustanovená 14.dubna 1926 papežem Piem XI.

Od roku 1928 bylo postupně zřízeno v misijních zemích a v současné době existuje přibližně ve 150zemích. Zajišťuje systematickou pomoc nejchudším ve více než 1000 diecézích světa. Podporuje katechetické, vzdělávací, charitativní a sociální projekty, školy, nemocnice, domovy pro sirotky a staré lidi, dispensária a leprostřediská, stavby a opravy kostelů a jiné.

Pane Ježíši ustanovil při poslední večeři. Děkujeme Ti za Tento Tvůj odkaz. Kéž je Pane znovu proměníš ve své Tělo a Krev a kéž nás posilní ,abychom víru, naději a lásku šířili i za zdmi našeho kostela. Prosíme Tě také za všechny, kteří ztratili touhu Tě přijímat, aby neodmítali Tvou posilu, Tvůj dar ze všech největší. Uzdravuj naše srdce dotykem své lásky.Amen.

V sobotu 20.8. se konal turnaj ministrantů ve fotbale o pohár sv.Zdislavy 2016. Pořadí turnaje 1. Valašské Meziříčí 10b. 32-9 2. Dolní Bečva 10b. 22-5 3. Kelč 9b. 11-5 4. Zubří 5b. 6-17 5. Prostřední Bečva 4b. 2-12 6. Zašová 2b. 5-14 7. Hutisko 2b. 4-20 Poděkování všem, kteří se zúčastnili i těm co pomohli při samotném turnaji. Ikdyž naši ministranti nevyhráli, radost jim to nezkazilo a tím možná porazili víc soupeřů, než při fotbale.

Mše svaté v kostele sv.Zdislavy. Neděle 4.9. 10,00h. – 23.neděle v mezidobí „dožínky“ – Poděkování Pánu Bohu za letošní úrodu varhaník – Eva Pařenicová, schola sv.Zdislavy 829, 725, 982

Za živé a zemřelé farníky Středa 7.9. 17,30h. – čtvrteční svátek Narození Panny Marie Varhaník – pan Poruba 801, 701, 806

Za zemřelého františka Skokana, dcery Alenu a Janu a živou rodinu Skokanovu. Za Ludmilu a Josefa Malinovy, jejich rodiče, sourozence, syna, snachu, zetě a 3 vnuky.

Neděle 11.9. 10,00h. – 24.neděle v mezidobí Varhaník – Aleš Stavinoha, Monika Švandová 518, 727, 890

Poděkování za dožití 60let společného manželství, živou a zemřelou rodinu Růčkovu a Bilovu. Za Anežku Kocourkovu, děti, Metoděje Červeného, rodiče z obou stran a duše v očistci.

Středa 14.9. 17,30h. – svátek – Povýšení svatého Kříže. Varhaník – pan Poruba 317, 712, 315

Za rodiče Annu a Miroslava Juříčkovy, živou a zemřelou rodinu Juříčkovu, Bortlovu, rodiče Marii a Jindřicha Ferfecké, sestru Janu a duše v očistci.

Neděle 18.9. 10,00h. – 25.neděle v mezidobí Sbírka na potřeby našeho kostela, křest Varhaník – Vlastislav Stavonoha, schola sv.Zdislavy 516, 725, 804

Za zemřelou Ludmilu Krhútkovou, manžela, 3 syny, 2 dcery, 2 vnuky, zetě Ludvíka, Martina Kalinu a duše v očistci.

Středa 21.9. 17,30h. – svátek – sv.Matouše, evangelisty Varhaník – Eva Pařenicová 827, 712, 802

Za rodiče Kretkovy, syny, dceru, snachu, živou a zemřelou rodinu a duše v očistci.

Neděle 25.9. 10,00h. – 26.neděle v mezidobí Hubertská mše svatá – Pouť myslivců Varhaník – Eva Pařenicová

Za myslivce a jejich živé a zemřelé rodiny. Středa 28.9. 17,30h. – slavnost – sv.Václava, mučedníka, hlavního patrona českého národa Varhaník – Eva Pařenicová, schola sv.Zdislavy 831, 830

Za zemřelého manžela Václava, syna Václava, 3 bratry, sestru, rodiče Pastorkovy. Za Miroslava Kretka, vnučku Markétu, živou a zemřelou rodinu Kretkovu a Štůskovu.

VÝUKA NÁBOŽENSTVÍ Pro školní rok 2016 – 2017 Výuka začne v pátek 23.9. a děti budou potřebovat sešit A4, přihlášky do náboženství rozdá paní ředitelka školy.

PROSTŘEDNÍ BEČVA TŘÍDA

Pátek

3. třída 11:30 - 12:15 1,2. třída 12:20 - 13:05 4,5. třída 13:20 – 14:05 Všechny předměty ve škole jsou velmi důležité a věřím, že všichni z nich chcete mít ty nejlepší známky. Nač by ale byla všechna námaha, kdybyste měli samé jedničky a z předmětu výuky náboženství, kde se učí láska k Bohu a láska k bližnímu byste propadli? Přeji Vám, do nového školního roku, aby Vám jednou ne katecheta, ale Bůh mohl dát z tohoto předmětu co nejlepší známku! Poděkování manželům Zdence a Josefovi Matušíkovým, kteří uvolňují katechetu fr.Václava Tomáše Holčáka OP, terciáře z práce. Kdo seje dobro, bude dříve nebo později dobro sklízet! S Božím požehnáním se mohou stát velké věci. Bůh žehnej a odplať.

Mariánské regionální večeřadlo MKH 2016 Začátek v 17,00h., mše svatá v 18,00h.

Úterý 27.9. - Karolinka

Těm, kteří si kladou otázku, proč má v církvi stále více vzrůstat úcta k Panně Marii, když na počátku tomu tak nebylo, odpovídá sv. Ludvík M. Grignion, dominikán: "Skrze Marii spása světa začala a skrze Marii nutně bude dovršena.

Panna Maria, jako Prostřednice všech milostí (pam. 8. 5.) vše koná v úzkém spojení s Duchem svatým, s ním se sjednocuje a jako jeho nástroj, podle přání svého Syna, s mateřskou láskou napomáhá svým dětem adoptovaným na Golgotě pod křížem. Panna Maria se v roce 1917 obracela k dětem ve Fatimě (ale i na své ostatní děti, které na různých místech jsou ochotny ji slyšet) slovy: "Modlete se, velmi se modlete za hříšníky. Mnoho duší jde do pekla, protože se za ně nikdo neobětuje a nemodlí." Otec Gabriel Amorth, římský exorcista, toto volání Mariina Srdce o pomoc přirovnal k ozvěně slov papeže Pia XII.: "Je to nikdy ne dost promeditované tajemství, že totiž spása mnohých závisí na modlitbách a dobrovolných umrtveních konaných zbožnými lidmi. Poselství z 25. února 1992 z Medžugorie. Drahé děti! Dnes vás vyzývám, ať se ještě více přiblížíte Bohu skrze modlitbu. Jenom tak vám budu moci pomoci a ochránit vás před každým satanským pokušením. Já jsem s vámi a přimlouvám se za vás u Boha, aby vás ochránil. Ale potřebuji vaše modlitby a vaše ANO. Vy se snadno ztratíte v materiálních a lidských věcech a zapomenete, že Bůh je váš největší přítel. Proto, drahá moje dítka, přibližte se Bohu, aby vás On chránil a střežil před každým zlem. Děkuji vám, že jste přijaly mou výzvu!

Duchovní život u sv.Zdislavy Neděle – mše svatá v 10,00h. Úterý - 17,30h. – biblická hodina Středa – mše svatá v 17,30h. Pátek – 17,00h. – Setkání dětí a mládeže Papežského misijního díla Sobota – adorace v 15,00h. Internetové stránky kostela sv.Zdislavy – www.svatazdislava.cz (o tyto stránky se stará Monika Jurajdová) Tento věstník vychází díky dobrodincům kostela. Bůh žehnej a odplať. Pro vnitřní potřebu kostela sv.Zdislavy fr. Václav Tomáš Holčák OP., terciář.