Volný pohyb pracovních sil v Evropské unii VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHU DIPLOMOVÁ PRÁCE Petra Lesjuková

Volný pohyb pracovních sil v Evropské unii

Petra Lesjuková

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHU

DIPLOMOVÁ PRÁCE

2006

VŠE Praha – diplomová práce

Petra Lesjuková

-1-


Petra Lesjuková

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahu Hlavní specializace: Evropská integrace


Diplomová práce Vypracovala: Petra Lesjuková Vedoucí diplomové práce: Ing. Radka Druláková, PhD.


-2-


Petra Lesjuková

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma “Volný pohyb pracovních sil v Evropské unii” vypracovala samostatne. Veškerou použitou literatur u a podkladové materiály uvádím v priloženém seznamu literatury. V Praze dne 1.12.2006 Podpis


-3-


Petra Lesjuková

Obsah: Úvod .....................................................................................................................................5 1 Volný pohyb pracovníc h sil ........................................................................................7 1.1 Omezení volného pohybu pracovních sil ....................................................................8 1.2 Pracovník – vymezení pojmu ......................................................................................9 1.3 Právo na vstup a pobyt na území clenského státu a ostatní práva...........................11 1.4 Koordinace systému sociálního zabezpecení ............................................................14 1.5 Vzájemné uznávání diplomu a kvalifikací.................................................................15 1.6 Další dokumenty Evropské unie upravující fungování trhu práce clenských zemí ..17 1.6.1 Spolecná sociální politika.................................................................................17 1.6.1.1 Charta základních sociálních práv zamestnancu .........................................18 1.6.1.2 Evropská sociální charta ..............................................................................18 1.6.2 Evropská politika zamestnanosti......................................................................20 1.6.2.1 Bílá kniha Komise (1993)Rust, kokurenceschopnost a zamestnanost – výzvy a cesty vpred do 21.století ............................................................................................20 1.6.2.2 Lisabonská strategie .....................................................................................22 1.7 Informacní zdroje o volných pracovních pozicích v EU...........................................24 2 Trhy práce a nezmestnanost v Evropské unii ...........................................................25 2.1 Zeme EU a vývoj problému nezamestnanosti...........................................................25 2.2 Nezamestnanost a trhy práce v zemích Evropské unie .............................................25 3 Prechodná období .....................................................................................................29 4 Vývoj v oblasti odstranování prechodných omezení vuci zemím EU8 ....................34 4.1 Omezení volného pohybu pracovních sil ze zemí EU8 .............................................34 4.2 Uvolnování trhu práce ke konci první etapy prechodných období (30.dubna 2006) ... ..................................................................................................................................35 4.3 Soucasná situace.......................................................................................................40 5 Hodnocení prechodných období...............................................................................42 5.1 Zpráva ECAS – Volný pohyb osob (05/2004) ...........................................................42 5.2 ECAS – Kdo se bojí rozšírení EU?(09/2005) ...........................................................43 5.3 Zpráva Evropské komise...........................................................................................45 5.4 Zpráva ECAS – fungování prechodných opatrení(07/2006) ....................................54 6 Postoj k pracovní migraci v CR................................................................................55 6.1 Teoretická východiska..............................................................................................55 6.2 Dotazníkové šetrení ..................................................................................................56 Záver ...................................................................................................................................75 Seznam informacních zdroju..............................................................................................78 Prílohy.................................................................................................................................80


-4-


Petra Lesjuková

Úvod Právo volného pohybu pracovních sil je jedním ze základních pilíru komunitárního práva. Jedná se zajisté o jedno z nejvýznamnejších práv osob, které staví na institutu evropského obcanství. Krome území clenských státu Evropské Unie (EU), se volný pohyb pracovních sil vztahuje i na ostatní státy Evropského hospodárského prostoru (EHP), tedy i na Norsko, Lichtenštejnsko a Island. Bohužel, v soucasné dobe nemají všichni obcané EU právo se na území Unie a státu EHP za prací volne stehovat. V soucasné dobe si nekteré státy EU ponechaly právo omezení svých trhu práce vuci imigrantum z nových clenských zemí. Tato omezení mohou být absolutního charakteru, jako je tomu napríklad vNemecku ci vRakousku nebo cástecná, jako ve Francii ci vBelgii, kde je omezen príliv pracovníku znových clenských zemí pro nekterá povolání. Na druhé strane vetšina puvodních clenských zemí již své trhy práce pro novácky otevrela. Oficiální stanovisko Evropské komise (EK), bylo vyjádreno skrze Zprávu o pusobení prechodných ustanovení stanovených ve smlouve o pristoupení zroku 2003, publikované v únoru 2006. Zpráva prináší statistický pohled na vliv pracovníku z nových clenských zemí na trhy práce v zemích, které restrikce volného pohybu pracovních sil neuplatnily. Evropská komise na základe této zprávy vydala oficiální doporucení zemím, které restrikce uplatnují, aby své trhy práce vuci nováckum otevrely. Presto zustává postoj nekterých zemí EU k otevrení jejich pracovních trhu skeptický. Cílem mé diplomové práce je s ohledem na soucasný vývoj podat ucelený obraz vývoje a aktuální situace v oblasti volného pohybu pracovních sil v Evropské unii. Domnívám se, že v této oblasti není mnoho publikovaného materiálu a proto bych svou prací chtela prispet k celkovému prehledu o této aktuální sfére pusobení Evropské unie. Z dostupných informacních zdroju se pokusím komparovat prístup Evropské unie k volnému pohybu pracovních sil pri predcházejících vlnách rozšírení s vlnou poslední. Z mého pohledu je zajímavá zejména podobnost prechodných opatrení uplatnenými vuci Recku, Španelsku a Portugalsku v 80.letech 20.století s prechodnými opatreními zavedenými vuci 8 novým clenským zemím v roce 2004. Na základe publikovaných zpráv, dokumentu a statistik bych chtela prehledne zhodnotit skutecný dopad otevírání trhu práce nováckum EU a zjistit, zda je tento dopad spíše pozitivní ci negativní. Zároven se pokusím, na základe vlastního dotazníkového šetrení, zhodnotit postoj obcanu Ceské republiky k pracovní migraci do zemí EU. VŠE Praha – diplomová práce

-5-


Petra Lesjuková

V první cásti práce se zamerím na popis smluvního zakotvení volného pohybu pracovních sil v EU, pokusím se vymezit pojem “pracovník” a popíšu základní práva a omezení, která s volným pohybem pracovníku souvisejí. V neposlední rade take zmíním instituce, ketré se volným pohybem pracovních sil v Unii zabývají. Ve druhé cásti práce se budu strucne venovat aktuální situaci na trzích práce v clenských státech Evropské unie a popíšu základní problémy, se kterými se tyto zeme potýkají. Ve tretí cásti se pokusím popsat fungování prechodných opatrení spojených s omezením volného pohybu pracovních sil a zhodnotím prechodná opatrení, která byla prijata v souvislosti se ctyrmi posledními rozšíreními EU. Konkrétne se budu zabývat rozšíreními EU v roce 1981 o Recko, v roce 1986 o Portugalsko a Španelsko, v roce 1994 o Rakousko, Finsko a Švédsko, se zvláštním durazem na charakteristiku prechodných opatrení vuci osmi staátum, jež se k EU pripojily v kvetnu 2004, tedy Ceské republice, Slovensku, Polsku, Madarsku, Slovinsku, Litve, Lotyšsku a Estonsku. Další, ctvrtá cást se bude zabývat vývojem postoju clenských státu EU k otevírání vlastních trhu práce, tedy k zavádení ci naopak k uvolnování restrikcí volného pohybu pracovních sil. Tato cást se bude zabývat pouze otevíráním pracovních trhu vuci osmi novým clenum Unie a pokryje období od 1.kvetna 2004 do konce roku 2006. V páté cásti práce se zamerím na shrnutí zverejnených dokumentu, které hodnotí dopad prílivu pracovních sil z nových clenských zemí EU na trhy práce starých clenu. Bude me zajímat, jak je príchodem nových pracovních sil ovlivnena celková zamestnanost i nezamestnanost, jací pracovníci do techto zemí pricházejí a v jakých sektorech pracují. V záverecné cásti mé diplomové práce budu vyhodnocovat vlastní dotazníkové šetrení, které si kladlo za cíl zmapovat postoj obcanu CR k zahranicní pracovní migraci. Výsledky tohoto šetrení by mely pomoci s dotvorením uceleného obrazu postoje samotných pracovníku k volnému pohybu pracovních sil. Pri práci s informacními zdroji jsem se setkala s problémem nedostatecné dostupnosti literatury k danému tématu. Proto jsem s cerpáním informací byla odkázána prevážne na internetové zdroje v podobe textu smluv, smernic a narízení, jakož i na publikované hodnotící zprávy týkající se aplikace prechodných opatrení na volný pohyb pracovních sil. Významným zdrojem se ukázal být internet zejména pro hodnocení aktuálního vývoje. Pozitivne taktéž musím hodnotit dostupnost internetových databází, jako je napríklad Eur-Lex, které mi poskytly bohatý materiál v podobe relevantních smernic, narízení a rozsudku Evropského soudního dvora. Z metodologického hlediska jsem používala syntézu dostupných informací, ze kterých jsem se snažila vyvodit logické závery. VŠE Praha – diplomová práce

-6-


Petra Lesjuková

1 Volný pohyb pracovních sil Již v Rímských smlouvách zroku 1957 se s volným pohybem osob, resp. s volným pohybem pracovníku pocítalo 1 . Clánek 48 smlouvy uvádí, že volný pohyb pracovníku zahrnuje právo: a) „ucházet se o skutecne nabízená pracovní místa b) pohybovat se za tím úcelem volne na území clenských státu c) pobývat v nekterém z clenských státu za úcelem výkonu zamestnání v souladu s právními a správními predpisy, jež upravují zamestnávání vlastních státních príslušníku d) zustat na území clenského státu po skoncení zamestnání za podmínek, které budou predmetem provádecích narízení vydaných Komisí“2 Pracovní trhy a zamestnanost v Evropské Unii (EU) jsou koordinovány Komisí prostrednictvím generálního reditelství pro zamestnanost, sociální záležitosti a rovné príležitosti v cele s ceským eurokomisarem Vladimírem Špidlou. Generální reditelství ústy Vladimíra Špidly vyjadruje znepokojení nad následujícími fakty: “Pokud si má Evropa zachovat své spolecné hodnoty, musí reformovat a modernizovat svou politiku. Bez ohledu na zlepšení životního standardu v rámci EU existují ješte i dnes neprijatelné skutecnosti. Dvacet miliónu Evropanu je bez práce. Mnoho z nich žije stále ješte v chudobe. Hospodárský rust stagnuje. Zaostáváme ve vedeckém výzkumu, stejne jako ve vytvárení pracovních príležitostí, které splnují parametry zítrka. Tento vývoj je znepokojivý, protože ohrožuje drívejší úspechy Evropy a jejích clenských zemí, pokud jde o stabilitu a vyšší životní úroven.”3 Komisar si proto pro své funkcní období klade tyto priority4 : •

Více a lepší pracovní príležitosti – v souvislosti s prodlužováním prumerné délky

života by pracovníci meli být aktivní déle a meli by být schopni se prizpusobit strukturálním zmenám ekonomik jakož i vzrustající globalizaci trhu práce. •

Sociální agenda – zahrnuje legislativní akty zamerené na ochranu práv pracujících,

koordinacní aktivity Evropské unie ve spolupráci se clenskými státy a vneposlední rade i zdroje Evropského sociálního fondu (ESF). EU by mela profitovat z rozšírené clenské základny.

1

volný pohyb všech osob byl zaveden až na základe JEAv roce 1990 Smlouva o založení EHS,Hlava III, Volný pohyb osob,služeb a kapitálu, Kapitola 1 – Pracovníci, zdroj www.euroskop.cz 3 http://ec.europa.eu/commission_barroso/spidla/index_cs.cfm 4 V souladu se zásadami Lisabonské strategie 2


-7-

Volný pohyb pracovních sil v Evropské unii •

Stárnutí populace –

Evropská

Petra Lesjuková unie

musí

být

pripravena

celit

tomuto

demografickému trendu. To zahrnuje jednak více vloženýc h prostredku do koordinovaného systému sociálního zabezpecení tak i snahu o zlepšení kvality práce i pracovních podmínek. •

Antidiskriminacní politika – dosažení rovnosti príležitostí mezi muži a ženami a

zabránení jakékoliv formy diskriminace, at již na základe pohlaví, státní príslušnosti, veku, rase, náboženství ci sexuální orientaci. 5

1.1 Omezení volného pohybu pracovních sil Clánek 48 dodává, že se nevztahuje na zamestnání ve verejné správe. Z duvodu bližší nespecifikace pojmu ‚verejná (státní) správa‘ je jeho výklad problematický. Na jedné strane jsou zde státy, které vykládají tento pojem velice široce (vedle orgánu státní správy zahrnují i veškeré státní podniky), na strane druhé Evropský soudní dvur (ESD), jehož interpretace pojmu je pomerne úzká: „ Predmetem výjimky jsou jen ta pracovní místa, kde dochází k prímé nebo neprímé úcasti na výkonu státní moci nebo na cinnostech, jejichž úcelem je zabezpecení všeobecných zájmu státu nebo jeho orgánu.“6 Dále je volný pohyb pracovníku omezen oduvodneným ohrože ním verejného porádku, verejné bezpecnosti a ochranou zdraví. Podrobne se temito omezeními zabývá smernice c. 64/221. Smernice stanovuje, že „opatrení zduvodu verejného porádku ci verejné bezpecnosti se musí zakládat výlucne na osobním chování dotycné osoby“7 . To znamená, že osoba nemuže být vyhoštena na základe svého chování v minulosti (napr. záznam v trestním rejstríku), ani na skutecnostech nezávislých na chování dotycné osoby (napr. vypršení platnosti cestovního dokladu). Clánek 4 následne odkazuje na seznam chorob, které vedou k prijetí príslušných opatrení z duvodu ohrožení verejného zdraví. Príloha uvádí nejen nemoci, bránící vydání povolení k pobytu prípadne vyhoštení dotycné osoby, ale i seznam postižení, jako napr. toxikomanie a težké duševní poruchy8 . Ve veci Van Duyn v. Home Office, Soudní dvur stanovil, že ohrožení verejného porádku musí být dostatecne závažné a osobám nesmí být upren vstup do clenské zeme pouze na základe faktu, že „je osoba ve spojení s organizací, kterou clenský stát považuje za spolecensky nebezpecnou, avšak která není v nezákonném postavení v tomto státe“9 .

5

http://ec.europa.eu/commission_barroso/spidla/index_cs.cfm Komise v. Belgie, 149/79, zdroj: http://europa.eu.int/eur-lex 7 Smernice 64/221, clánek 3, odstavec 1, zdroj: http://europa.eu.int/eur-lex. 8 Príloha smernice 64/221, zdroj: http://europa.eu.int/eur-lex 9 Van Duyn v. Home Office (41/74),zdroj: http://europa.eu.int/eur-lex 6


-8-


Petra Lesjuková

O tri roky pozdeji, ve veci, Regina v. Pierre Bouchereau, Soudní dvur konkretizoval ohrožení verejného porádku jako takové, které „je natolik závažného charakteru, že predstavuje vážnou hrozbu základním spolecenským zájmum“. Soud také dodal, že „predchozí záznamy v trestním rejstríku jsou relevantní, pouze pokud jsou v prímé souvislosti s vulí ohrozit verejný porádek v soucasnosti“10 . Dalším omezením je casový limit, do kterého si pracovník musí najít zamestnání – práci je treba si najít v casové lhute šesti mesícu, v opacném prípade muže být nárok na pobyt zrušen.

1.2 Pracovník – vymezení pojmu Co se týce termínu ‚pracovník‘, ten ve smlouve definován nebyl. Definice se vyvinula až z interpretace Evropského soudního dvoru. Pojem se vyvíjel postupne, na základe precedentního práva Evropských spolecenství. Zde si dovolím strucne zmínit nekolik prípadu, které pomohly výklad pojmu ‚pracovník‘ utváret, at již ve smyslu teoretického vymezení pojmu ci ve smyslu zákazu jakékoli diskriminace, na základe pohlaví ci státní príslušnosti. Definice pojmu pracovník byla do jisté míry ucinena rozhodnutím ESD ve veci LawrieBlum v.Land Baden-Württemberg11 . Slecna Lawrie-Blum, která se vté dobe pripravovala na druhé státní zkoušky, nezbytné pro výkon ucitelské profese na gymnáziu, vyucovala urcitý pocet hodin na nemecké strední škole. Problematickým se ukázalo její britské státní obcanství. Z pohledu nemeckého práva již studium ukoncila a její právo na pobyt tímto skoncilo. Soudním dvorem byla však tato aktivní príprava na ucitelskou profesi uznána jako výkon práce a slecna Lawrie-Blum oznacena pojmem ‚pracovník‘. Ve veci Hoekstra v. BBDA 12 Soudní dvur rozhodl, že pracovníkem je krome osob vykonáva jících zamestnání, i ten, kdo je kryt sociálním pojištením dané clenské zeme. Z tohoto faktu vyplývá, že termín ‚pracovník‘ zahrnuje jak osoby zamestnané, tak osoby v docasné pracovní neschopnosti (napr. zduvodu nemoci) i osoby docasne nezamestnané, ale schopné nabídnutou práci prijmout. V soudním prípade Sotgiu v. Deutsche Bundespost 13 ESD potvrdil zákaz diskriminace pracovníku puvodem zjiných clenských státu EU. Prestože Deutsche Bundespost spadá pod výjimku volného pohybu pracovníku z clánku 48, pakliže státní správa již jednou cizího

10

R. v. P. Boucheraeau (30/77), zdroj: http://europa.eu.int/eur-lex Lawrie-Blum v.Land Baden-Württemberg (66/85), zdroj: http://europa.eu.int/eur-lex 12 Hoekstra v. BBDA (75/63), zdroj: http://europa.eu.int/eur-lex 13 Sotgiu v. Deutsche Bundespost (152/73), zdroj: http://europa.eu.int/eur-lex 11


-9-


Petra Lesjuková

státního príslušníka zamestná, má tento naprosto identická práva jako rezidenti daného clenského státu. V prípadu 171/88, ESD rozhodl ve prospech žalobce, paní Ingrid Rinner-Kühn. Podle nemeckého pracovního práva má zamestnavatel nárok nevyplácet zamestnanci plnou mzdu po dobu jeho nemoci, jehož pracovní doba nepresáhne 10 hodin týdne nebo 45 hodin mesícne, pokud se toto týká jednoznacne vetšího množství žen než mužu. ESD stanovil, že clánek 119 SES 14 , vylucující pracovní diskriminaci na základe pohlaví, musí být interpretován jako nadrízený národní legislative. Diskriminace pracovníku je zakázána i ve vztahu ke kandidátským zemím. O tom svedcí následující rozsudek ESD z roku 2001. V té dobe bylo ješte Polsko kandidátskou ze mí na vstup do Evropské Unie. S paní Pokrzeptowicz-Meyer, která má polské obcanství a pracovala (s rádným pracovním povolením) na nemecké univerzite v Bielefeldu jako odborný asistent pro cizí jazyky, byla spolecne se všemi ostatními odbornými asistenty uzavrena smlouva na dobu urcitou. Se všemi ostatními zamestnanci však byly smlouvy uzavírány prevážne na dobu neurcitou. Paní Pokrzeptowicz tento postup napadla pred nemeckým pracovním soudem, který se obrátil s predbežnou otázkou na ESD. Evropský soudní dvur po vyslyšení stanoviska generálního advokáta následne rozhodl ve prospech navrhovatelky. Praxe university byla oznacena za diskriminacní a v rozporu s asociacními dohodami s Polskem. 15 Jiný prípad týkající se zákazu diskriminace na základe asociacních dohod byl spor mezi nemeckou asociací házené a slovenským obcanem Marošem Kolpakem. Pan Kolpak byl od roku 1997 profesionálním hrácem házené vNemecku. Nemecká sportovní asociace mu však vydala zvláštní hrácskou kartu, která ho odlišovala od hrácu puvodem z clenských státu Evropské Unie nebo zemí Evropského hospodárského prostoru. Podle pravidel nemecké ligy pak není možné, aby vjednotlivých zápasech hráli více než dva hráci s podobným statutem jako pan Kolpak (tedy neclenu EU ci EHP). Pan Kolpak se obrátil na ESD v souvislosti s narízením nediskriminacního zacházení s legálními parcovníky vyplývajícím zasociacních dohod. Podobne jako v predchozím sporu (Pokrzeptowicz-Meyer) vyhovel ESD panu Kolpakovi. Volný pohyb osob z kandidátských zemí muže být omezen pracovním povolením, ale nadále již zamestnance nesmí jinak diskriminovat oproti tuzemcum. 16 Další prípad, zroku 1991 17 , se zabýval vztahem státní príslušnosti k povinnosti platit príspevky na sociální zabezpecení. Slecna Noreen Haugh, irská státní príslušnice a studentka 14

Smlouva o založení Evropského hospodárského spolecenství (EHS), z r.1957, zdroj:www.euroskop.cz viz. rozhodnutí ESD v prípadu c. C-162/2000, zdroj: http://europa.eu.int/eur-lex 16 viz. rozhodnutí ESD v prípadu c. C-438/2000, zdroj: http://europa.eu.int/eur-lex 17 C-27/91, zdroj: http://europa.eu.int/eur-lex 15


- 10 -


Petra Lesjuková

technické fakulty v Irsku, se na ESD obrátila s žádostí o priznání nároku na placení nižších sociálních príspevku. Ve Francii, kde byla na školní praxi, je však podle zákona umožneno platit nižší sociální príspevky jen tem pracujícím studentum, kterí navštevují francouzskou školní instituci. ESD ovšem rozhodl ve prospech žalobce a na základe clánku 48 Smlouvy o Evropském hospodárském spolecenství (EHS) stanovil významný precedent, zakazující jakoukoli diskriminaci pracovníku na základe jejich státní príslušnosti. Pojem pracovník se tedy – na základe rozhodnutí ‘ESD - vztahuje na jakoukoli osobu, která vykonává nesamostatnou pracovní cinnost, za kterou je patricne odmenována. Výkon práce, vztah podrízenosti a odmenování jsou nutné podmínky, které musí být splneny zároven. Pod pojmem pracovník si mužeme predstavit klasické zamestnance pracující na plný pracovní úvazek, ale také pracovníky na úvazek cástecný18 , pracující studenty, stážisty, soudní cekatele, apod. Dále je pracovníkem i ten, kdo je v docasné pracovní neschopnosti ci nezamestnaný, ale práci aktivne hledající. Na pracovníky se automaticky vztahuje sociální systém té clenské zeme EU, ve které vykonává zamestnání a odpracovaná doba se mu zapocítává do výpoctu penze. Zároven je zakázána jakákoliv forma diskriminace, t.j. na základe státní príslušnosti, pohlaví, rasy ci náboženství.

1.3 Právo na vstup a pobyt na území clenského státu a ostatní práva Právo pobytu v jiné clenské zemi se vztahuje také na rodinné príslušníky pracovníku a je upraveno narízením c. 1612/68 19 . Tento nárok je priznáván automaticky a není proto treba o nej žádat. Rodinní príslušníci pracovníka jsou definováni takto: a) „manžel nebo manželka a jejich potomci mladší 21 let nebo na nem závislí b) príbuzní ve vzestupné linii pracovníka a jeho manžela nebo manželky, kterí jsou na nich závislí 20 “ Narízení dále ríká: „Clenské státy umožní prijetí všech rodinných príslušníku, na které se nevztahuje ustanovení odstavce 1 a kterí jsou závislí na výše uvedeném pracovníkovi nebo s ním žijí v zemi posledního pobytu ve spolecné domácnosti. “Rodinní príslušníci tak v zemi pobytu získávají pracovní povolení automaticky a mají tak prístup k zamestnání volný. V cásti druhé narízení je upraveno zprostredkování zamestnání a dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trzích práce. Rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou má být

18

spodní hranicí je minimum 10-ti odpracovaných hodin týdne zdroj: http://europa.eu.int/eur-lex 20 narízení c. 1612/68, Hlava III, clánek 10, odstavec 1. 19


- 11 -


Petra Lesjuková

dosaženo pomocí každorocního propoctu volných pracovních míst na území daného clenského státu, které nemohou být uspokojeny zvnitrostátních zdroju, jakožto i prehled uchazecu o zamestnání, kterí prohlásili, že jsou schopni toto zamestnání vykonávat. Výkaz pak musí být predán k dispozici Evropskému koordinacnímu úradu, jakožto i k dispozici podobným institucím v ostatních clenských státech. 21 Cást tretí narízení stanovuje pravomoce urcitým subjektum pro zajištování úzké spolupráce mezi clenskými státy voblasti volného pohybu pracovníku a jejich zamestnávání. Konkrétní poverení a pravomoce se vztahují na Poradní výbor (zejména je mu narízeno zkoumání obtíží volného pohybu a jejich dusledku, dále má povinnost zaujímat stanoviska ke konkrétním i obecným otázkám a iniciacní právo vzhledem ke Komisi v prípade návrhu na prezkoumání tohoto narízení). 22 Technický výbor má na starosti technickou stránku veci, zejména vypracovávání postupu, shromaždování informací apod. 23 Vedle orgánu Evropské Unie se politikou zamestnanosti zabývají i jednotlivé clenské zeme, které mají dokonce, v souladu se zásadou subsidiarity, vlastní odpovednost. Vedle toho je zamestnanecká politika a trh práce usmernován ve spolupráci stzv. sociálními partnery. Temi jsou zejména Evropská unie konfederací prumyslu a zamestnavatelu (UNICE), Evropská konfederace odborových svazu (ETUC) a Evropské stredisko podniku s verejnou úcastí (CEEP). Z dalších sekundárních pramenu práva ješte zmíním smernici c. 68/360, o odstranení omezení pohybu a pobytu pracovníku clenských státu a jejich rodinných príslušníku uvnitr Spolecenství 24 , a narízení c. 1251/70 o právu pracovníku zustat na území clenského státu po skoncení zamestnání v tomto státe 25 . Clánek 4, odstavec 3. smernice c. 68/360 jmenuje podmínky, které je nutno splnit pri vstupu do clenské zeme a pro udelení povolení k pobytu: „Pro vydání povolení k pobytu pro státního príslušníka clenského státu EHS smejí clenské státy požadovat predložení pouze techto dokladu: - od pracovníka: a) dokladu, na základe kterého vstoupil na jejich území; b) prohlášení zamestnavatele o prijetí do zamestnání nebo potvrzení o výkonu zamestnání, - od rodinných príslušníku pracovníka:

21

Ibid, viz. Hlava II, clánek 15 Ibid, Hlava I, clánek 25 23 Ibid, Hlava II, cl. 33 24 zdroj: http://europa.eu.int/eur-lex 25 zdroj: http://europa.eu.int/eur-lex 22


- 12 -


Petra Lesjuková

c) dokladu, na základe kterého vstoupili na jejich území; d) potvrzení vydaného príslušným orgánem státu puvodu nebo státu posledního pobytu prokazujícího jejich rodinný vztah; e) v prípadech uvedených v cl. 10 odst. 1 a 2 narízení c. 1612/68 dokladu vydaného príslušným orgánem státu puvodu nebo státu posledního pobytu osvedcujícího, že jsou na pracovníkovi závislí nebo že s ním v této zemi žijí ve spolecné domácnosti.“ Dokladem nutným pro vstup do clenské zeme je platný cestovní pas ci obcanský prukaz. Pokud nekterý z rodinných príslušníku není obcanem EU, je nutno predložit nekterý z výše zmínených dokladu ci platné vízum, pokud rodinný príslušník má vízovou povinnost. Smernice dále ríká, že „clenské státy temto osobám umožnují, aby potrebná víza získaly“26 , a to bezplatne. Povolení k pobytu musí být platné na území celého clenského státu, ve kterém pracovník pobývá, a vydává se splatností 5 let27 . Po uplynutí doby platnosti je povolení automaticky prodlužová no. Narízení c. 1251/70 stanoví podmínky nutné pro obdržení práva zustat na území clenského státu i po ukoncení zamestnání28 : „Právo trvale zustat na území clenského státu má: a) pracovník, který v dobe skoncení své cinnosti dosáhl veku stanoveného právním predpisem tohoto státu pro vznik nároku na starobní duchod a který byl v tomto státe zamestnán alespon dvanáct mesícu a bydlel zde nepretržite více než tri roky; b) pracovník, který poté co nepretržite bydlel v tomto státe po více než dva roky, tam prestal pracovat jako zamestnaná osoba následkem trvalé pracovní neschopnosti. Je-li tato pracovní neschopnost dusledkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zakládající nárok na duchod, za který plne nebo cástecne odpovídá nekterá instituce tohoto státu, není vyžadována žádná podmínka vztahující se na délku bydlení; c) pracovník, který po trech letech nepretržitého zamestnání a bydlení na území tohoto státu pracuje jako zamestnaná osoba na území jiného clenského státu a pritom si zachová své bydlište na území prvního státu, do kterého se zpravidla vrací každý den nebo nejméne jednou týdne.“

26

Clánek 3, odstavec 2. Pro délku zamestnání delší než 3 mesíce, ale kratší než 1 rok je vydáváno tzv. prechodné povolení k pobytu. Pro pobyt kratší 3 mesícu , sezónní pracovníky a preshranicní pracovníky není povolení k pobytu potreba. 28 Clánek 2, odstavec 1. narízení 27


- 13 -


Petra Lesjuková

Do doby trvání zamestnání se zapocítává pracovní neschopnost i délka trvání nedobrovolné nezamestnanosti. Výše uvedené podmínky se vztahují také na rodinné príslušníky pracovníka a to i po jeho smrti29 . Pokud i pres všechny uvedené platné právní predpisy dojde k porušení práv obcanu EU, je možné se s žalobou obrátit prímo na Evropský soudní dvur. Toto je príklad všech výše zmínených rozsudku ESD, které napomohly k presnejšímu výkladu primárních i sekundárních právních pramenu EU, týkajících se volného pohybu pracovníku. Druhou možností je obrátit se na službu SOLVIT, poskytovanou Evropskou komisí od cervna 2002. Tato služba je poskytována v každém clenském státe prostrednictvím národních SOLVIT center. V praxi se jedná o on- line databázi, do které mohou jak fyzické, tak právnické osoby vkládat své stížnosti na postup verejné správy v jiných clenských zemích EU, pokud se domnívají, že došlo kporušení jejich práv. Velkou predností SOLVITU oproti rízení pred Soudním dvorem je jeho rychlost – návrh rešení problému by mel být dodán nejpozdeji do deseti týdnu od obdržení žádosti.

1.4 Koordinace systému sociálního zabezpecení Duležitým znakem sociálního zabezpecení v EU je jeho koordinace, nikoli harmonizace. Jinými slovy, v rámci EU neexistuje jeden jediný systém sociálního zabezpecení, ale národní systémy fungují oddelene. Je právem každého clenského státu stanovit vlastní podmínky pro úcast vsystému sociálního zabezpecení – príslušníc i ostatních státu EU však nesmí být nijak diskriminováni, tzn. musí se na ne vztahovat stejné podmínky jako pro rezidenty daného clenského státu. Tato koordinace je zajištena dvema narízeními, z let 1971 a 1972. První z nich, narízení c. 1408/71 30 o uplatno vání systému sociálního zabezpecení na zamestnané osoby a jejich rodiny pohybující se v rámci Spolecenství, stanovuje pravidla pro nárok na uplatnení systému sociálního zabezpecení. Pravidlo jediného státu znamená, že pracovník muže být úcastníkem systému sociálního zabezpecení pouze v jediném státe. Clánek 14 Hlavy II se podrobne zabývá jednotlivými prípady. Zastrešujícím pravidlem celého narízení je však clánek 3 Hlavy I o rovnosti zacházení:“ S výhradou zvláštních ustanovení tohoto narízení mají osoby s bydlištem na území jednoho z clenských státu, na než se vztahuje toto narízení, stejná práva a povinnosti podle právních predpisu kteréhokoli clenského státu jako

29 30

podrobneji tyto podmínky viz. clánek 3 narízení zdroj: http://europa.eu.int/eur-lex


- 14 -


Petra Lesjuková

státní príslušníci uvedeného státu.“ Hlava III narízení dále podrobne jmenuje zvláštní ustano vení týkající se jednotlivých kategorií dávek. Druhé je narízení c. 574/72 31 , o uplatnování systému sociálního zabezpecení na zamestnané osoby a jejich rodiny pohybující se v rámci Spolecenství, kterým se stanoví provádecí pravidla k narízení c. 1408/71.

1.5 Vzájemné uznávání diplomu a kvalifikací Pro vzájemné uznávání diplomu a kvalifikací bylo postupem casu Radou a Evropským parlamentem vydáno velké množství smernic. Mezi nejzásadnejší mužeme pocítat smernici Rady c. 89/48 o obecném systému pro uznávání vysokoškolských diplomu vydaných po ukoncení nejméne tríletého odborného vzdelávání a prípravy32 , smernici Rady c.92/51 o druhém obecném systému pro uznávání odborného vzdelávání a prípravy33 , kterou se doplnuje smernice c. 89/48 a smernice Evropského parlamentu a Rady c. 1999 /42 34 , kterou se zavádí postup pro uznávání dokladu o dosažené kvalifikaci pro profesní cinnosti upravené smernicemi o liberalizaci a o prechodných opatreních a kterou se doplnuje obecný systém uznávání dokladu o dosažené kvalifikaci. Obecný systém uznávání kvalifikací se týká pouze tech pracovníku, kterí jsou již plne kvalifikováni pro výkon urcené profese v daném clenském státu. Tuto kvalifikaci mohou získat jak v zemi, ke které mají státní obcanství, tak v jakékoli jiné zemi EU15 35 vcetne Islandu, Norska a Lichtenštejnska. Dokonce je možný i prípad, kdy obcan jedné z techto zemí nabyde svou kvalifikaci cástecne i v neclenské zemi EU, pak se ho bude týkat obecný systém, pokud splnil vetšinu kvalifikacních požadavku v jedné z výše zmínených ze mí. V prípade nabytí vetšiny nebo celé kvalifikace v neclenském státe, je možné si nechat uznat kvalifikaci v domovském státe – pokud uznána, je dále možné žádat o uznání v ostatních 17ti státech36 . Pro uznávání kvalifikací pro akademické úcely slouží systém NARIC. Soucasne je potreba splnit podmínku „prechodu hranic“- není možné uznávat kvalifikaci v rámci pouze jednoho státu.

31

zdroj: http://europa.eu.int/eur-lex zdroj: http://europa.eu.int/eur-lex 33 zdroj: http://europa.eu.int/eur-lex 34 zdroj: http://europa.eu.int/eur-lex 35 clenské zeme EU do rozšírení v roce 2004 – Francie, Nemecko, Itálie, Belgie, Nizozemsko, Lucembursko, Velká británie, Irsko, Dánsko, Recko, Portugalsko, Španelsko, Finsko, Rakousko, Švédsko 32

36

viz. rozsudek ESD ve veci Hocsman, 238/98, zdroj: http://europa.eu.int/eur-lex


- 15 -


Petra Lesjuková

Obecný systém uznávání kvalifikací se týká pouze tzv. regulovaných profesí – tech, k jejichž výkonu je potreba urcitá kvalifikace (seznam profesí je možno zjistit pres kontaktní místa ci pres profesní organizace s pusobností vdaném státe). Navíc se obecný systém týká pouze profesí jež nejsou pokryty sektorovou nebo prechodnou smernicí. Pokud profese v domovském státe není regulována, je potreba prokázat minimálne dvouletou praxi ve výkonu dané profese. Žádost o uznání profesní kvalifikace musí být podána pro jednu konkrétní profesi – nesmí být podána pouze jako žádost o možnost vykonávání práce obecne. Pro každou profesi se žádost podává zvlášt. Každá žádost je navíc prezkoumávána samostatne, uznání není automatické. Odpovedný úredník pri prozkoumávání každé žádosti srovnává podmínky pro plnou kvalifikaci vobou zemích – jsou-li shledány zásadní rozdíly, muže být pracovník požádán o doplnení príslušné kvalifikace. Kompetentní úredník má povinnost o uznání kvalifikace rozhodnout do 4 mesícu od predložení potrebných dokumentu. Proti zamítnutí žádosti je možné se odvolat. Speciální úprava se týká následujících sektoru: §

Architekti

§

Zubari

§

Lékari

§

Právníci

§

Zdravotní sestry

§

Veterinári

§

Lékárníci

§

Porodní asistenti

Modernizaci dosavadních pravidel uznávání kvalifikací velice obsáhle konsoliduje a modernizuje smernice c.36 z r. 2005 37 s platností od 20. ríjna 2007, kdy nahradí všech dosavadních 15 smernic týkajících se uznávání kvalifikací. Hlavní zmeny spocívají ve vetší liberalizaci pohybu služeb (clánky 5 až 9), ve vetším množství automaticky uznávaných kvalifikací (clánek 21) a vetší flexibilitu procesu aktualizace smernice. Clánek 54 dále uvádí, že používání akademických titulu nesmí být vrozporu s jejich používáním vjiném clenském státe. Clánek 53 potvrzuje predchozí praktiku, která umožnuje zamestnavatelum požadovat

37

zdroj: http://europa.eu.int/eur-lex


- 16 -


Petra Lesjuková

urcitou úroven znalosti jazyka, pokud však tato není podmínena urcitým obcanstvím. Taková praktika by byla považována za diskriminatorní a dotycný pracovník by se proti ní mohl odvolat. Novinkou je tzv. Europass, soubor dokumentu zavedený behem Lucemburského predsednictví38 , který usnadnuje dokládání profesních kvalifikací a prispívá k zlepšení mobility pracovních sil. Europass je urcen všem, kterí chtejí studovat nebo se uplatnit na evropském trhu práce, tzn. studentum, pracovníkum, zamestnavatelum a sociálním partnerum na národní i evropské úrovni. Europass je tvoren 5-ti dokumenty: 1. Europass – životopis 2. Europass – jazykový pas 3. Europass – mobilita 4. Dodatek k diplomu 5. Dodatek k osvedcení Tento soubor dokladu je možno používat nejen na území Evropské unie, ale i v ostatních zemích EHP (Švýcarsko, Norsko, Island, Lichtenštejnsko) a také na území kandidátských zemí (Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko, Turecko). 39

1.6 Další dokumenty Evropské unie upravující fungování trhu práce clenských zemí 1.6.1

Spolecná sociální politika

Z práva na volný pohyb osob nevyplývá pouze volný pohyb pracovních sil, ale také již uvedené právo na pobyt v jiném clenském státu Evropské unie. Pro úcely této práce je klícové zejména právo na pobyt po skoncení výkonu zamestnání. Politika zamestnanosti je tedy na tomto poli úzce provázána s politikou sociální. Pojem spolecná sociální politika je vkontextu Evropské unie pomerne nový. Jejímu vytvárení daly základ predevším dva klícové dokumenty – Charta základních sociálních práv zamestnancu z roku 1989 a Evropská sociální charta z roku 1961, resp. Revidovaná evropská sociální charta z roku 1996. Vzhledem k tomu, že Velká británie odmítla oba dokumenty podepsat spolecne s ostatními clenskými zememi Unie, nebyly tyto texty právne závazné pro všechny clenské státy, ale pouze pro jejich signatáre.

38 39

na prelomu ledna a února 2005. zdroj: Národní centrum Europass Ceská republika, www.europass.cz


- 17 -


Petra Lesjuková

V roce 1992 byla spolecná sociální politika vclenena do Maastrichtské smlouvy a zároven byl ustanoven Hospodárský a sociální výbor. Až do roku 1999 však tímto existovaly dva ruzné právní základy, vzhledem k faktu, že Velká británie chartu ani úmluvu stále nepodepsala. Úmluva o sociální politic e, která z obou zmínených dokumentu vycházela, tak do smlouvy o Evropských spolecenstvích nemohla být zaclenena. To se však zmenilo s nástupem Tonyho Blaira do kresla britského predsedy vlády. Jeho labouristická strana projevila vuli k podpisu obou dokumentu. V roce 1999 se Británie pripojila k evropské sociální politice a Úmluva byla v témže roce zaclenena do Amsterodamské smlouvy.

1.6.1.1

Charta základních sociálních práv zamestnancu 40

Charta základních sociálních práv zamestnancu byla vytvorena v roce 1989, a to zejména vsouvislosti s prijetím Jednotného evropského aktu (JEA) a s ohledem na vytvárení evropského jednotného vnitrního trhu, který podle clenských státu zahrnuje jak ekonomické aspekty, tak související aspekty sociálního charakteru. Jedná se o strucný dokument, který ve dvou Hlavách vecne vymezuje sociální práva pracujících a stanovuje jejich realizacní podmínky, s tím, že „Komise v prubehu posledních trí mesícu každého roku zpracuje zprávu o aplikaci Charty clenskými státy a Evropským spolecenstvím“. Zajímavá je již první cást týkající se základních práv, která stanovuje právo na volný pohyb pracovníku. „Každý pracující Evropského spolecenství má právo na volnost pohybu po celém území Spolecenství, s výjimkou omezení oprávnených na základe verejného porádku, verejné bezpecnosti, ci verejného zdraví. Právo na volnost pohybu umožnuje každému pracujícímu vykonávat jakékoli povolání ci profesi ve Spolecenství v souladu se zásadami stejného zacházení pokud jde o prístup k zamestnání, pracovní podmínky a sociá lní ochranu v hostitelské zemi.” Nejsou tedy ješte zmíneny výjimky ze zamestnání v sociální správe, ani prechodná období pro nekteré státy. Ostatní práva jsou pak víceméne shodná s právy zmínenými v Evropské sociální charte

41

a zahrnují právo na zamestnání a spravedlivou odmenu, právo sociální ochrany a

ochrany zdraví, ci právo na organizaci a kolektivní vyjednávání.

1.6.1.2

Evropská sociální charta42

Evropská sociální charta byla poprvé podepsána šesti tehdejšími clenskými státy ES v roce 1961 v italském Turíne. Jedná se o klícový dokument Rady Evropy, týkající se

40

http://www.cmkos.cz/eit/charta.htm Puvodne z roku 1961, revidována v roce 1996, viz. podrobneji dále. 42 http://www.cmkos.cz/eit/revido.htm 41


- 18 -


Petra Lesjuková

sociálních práv obcanu Evropské unie. Je všeobecne vnímána jako prirozene návazná na Evropskou úmluvu na ochranu lidských práv a základních svobod zroku 1950. Charta byla nekolikrát upravována pomocí dodatku, napríklad Dodatkovým protokolem v roce 1988. V roce 1990 rozhodla ministerská konference státu ES dát všem ruzným lidským právum, která by mela zustat nedelitelná, „nový impuls“. Toto dále potvrdila i další ministerská konference konaná v Turíne v ríjnu roku 1991. Tyto všechny zmínené události nová pozmenená Sociální charta reflektuje.V roce 1996 je vydána ve Štrasburku, pod názvem Revidovaná Evropská sociální charta. Revidovaná charta má šest cástí vcetne prílohy. V první cásti je uveden obecný seznam sociálních práv a principu obcanu EU. Techto práv a principu je v Charte uvedeno celých tricet jedna a zahrnují právo na spravedlivé pracovní podmínky, právo na sociální zabezpecení, na kolektivní vyjednávání, na bydlení apod. Všechny státy, pro než je Charta závazná, si mají klást za cíl „vytváret a vést sociální politiku ve smyslu techto pravidel a principu, a to jak na národní, tak na mezinárodní úrovni. “ V cásti druhé jsou pak všechna výše zmínená práva a principy podrobne rozvedena a specifikována v triceti jedna samostatných cláncích. Pro úcely této práce jsou duležité predevším clánky 1 až 10 a dále clánky 19 až 22 a clánky 24 až 29, které se prímo týkají prijetí do zamestnání, jeho výkonu a s tím spojených pracovních podmínek a dále i specifikující nekteré situace vedoucí k prerušení ci ukoncení výkonu zamestnání. Vzhledem ke skutecnosti, že clánky plne sledují vytvárení tzv. evropského sociálního modelu, který je pro liberálneji smýšlející státy znacne socialistický a omezující volné fungování pracovního trhu, nelze se divit, že Velká británie po svém vstupu do ES Chartu odmítla podepsat. Pro názorný príklad je vhodný napríklad clánek 2, který zavazuje smluvní strany : „stanovit primerenou denní a týdenní pracovní dobu, postupne zkracovat pracovní týden, jak to dovolí rust produktivity práce a další duležité cinitelé“ a dále „poskytovat minimálne ctyrtýdenní placenou dovolenou rocne“. Clánek 4 stanovuje, že každý zamestnavatel musí „uznat právo pracovníku na vyšší odmenu za prescasovou práci, s výhradou výjimek ve zvláštních prípadech“. Oba clánky, navíc v soucinnosti se smernicí Rady z roku 1993 o regulaci pracovní doby, byly pro britskou konzervativní vládu problematické, viz. podkapitola o pracovním právu ve Velké británii dále. Clánek 29 o procedurách kolektivního uvolnování z nadbytecnosti uvádí: “S cílem zajistit úcinné uplatnení práva pracovníku na informování a konzultování v situacích kolektivního uvolnování z nadbytecnosti se Smluvní strany zavazují zajistit, že zamestnavatelé budou informo vat zástupce zamestnancu a projednávat s nimi dostatecne dlouho pred takovým VŠE Praha – diplomová práce

- 19 -


Petra Lesjuková

kolektivním propouštením zpusoby a prostredky, jak predejít kolektivnímu uvolnování nebo jak omezit jejich výskyt a zmírnit jejich dusledky, napr. uchýlením se k doprovodným sociá lním opatrením s cílem predevším napomoci k presunutí nebo rekvalifikaci dotycných pracovníku.” Cást tretí Revidované charty stanovuje její vztah k Evropské sociální charte a k Dodatkovému protokolu z roku 1988 43 , jakož i závazky smluvních stran z Charty vyplývající. Ze závazku vyplývá, že každá smluvní strana nemusí prijmout ustanovení všech trceti jedna clánku:“ každá smluvní strana se zavazuje : (...) považovat se vázána nejméne peti z následujících clánku Cásti II této Charty : clánky 1, 5, 6, 7, 12, 13, 16, 19 a 20, (a) považovat se vázána dalším poctem clánku nebo císlovaných odstavcu Cásti II Charty podle svého výberu, za predpokladu, že celkový pocet clánku nebo císlovaných odstavcu, kterými bude vázána, nebude menší než 16 clánku nebo 63 císlovaných odstavcu.“ Zpohledu závaznosti právního aktu je toto ustanovení prinejmenším neobvyklé. Ve ctvrté cásti jsou upraveny kontrola provádení závazku a projednávání kolektivních stížností. V cásti páté jsou mimo jiné stanoveny pravidla pro derogaci ze smluvních závazku, pro zmeny ci omezení smlouvy. V poslední, šesté, cásti je stanoven vstup vplatnost, územní pusobnost Charty a pravidla pro vypovezení smluvních závazku44 .

1.6.2

Evropská politika zamestnanosti

1.6.2.1 Bílá kniha Komise (1993)45Rust, kokurenceschopnost a zamestnanost – výzvy a cesty vpred do 21.století Bílá kniha z roku 1993 vzniká v dobe celoevropské hospodárské recese. Vzhledem ke zhoršení ekonomické situace a s tím spojenému nárustu míry nezamestnanosti dokument volá po urychleném a efektivním rešení tehdejší situace. Závery Bílé knihy se shodují s pozdejšími závery Lisabonského summitu:”(…) jak národní zprávy, tak výzkum provádený Komisí potvrdily a ilustrovaly: konkurenceschopnost, rust a zamestnanost jsou - a to už po jistou dobu - tesne vzájemne spjaty.”46 Poukazují na všeobecný pokles evropského ekonomického rustu a investic, naopak rostoucí nezamestnanost a z toho vyplývající pokles konkurenceschopnosti. Pres zjevnou provázanost konkurenceschopnosti, rustu a nezamestanosti však Kniha uvádí, že konkurenceschopnost ani ekonomický rust samotné nejsou odpovedí na rešení 43

Prijetím revidované verze Charty prestávají být pro smluvní strany platná ustanovení jak Charty puvodní, tak Dodatkového protokolu. 44 Smlouvu nelze vypovedet dríve než po peti letech od prístupu k jejím závazkum a poté ne dríve než po uplynutí vždy dvouletého období. Výpovední lhuta je šest mesícu. 45 Zdroj euroskop: http://www2.euroskop.cz/data/files/10/50706BA0-35BA-4560-A4BCB97A5C60995F.pdf?PHPSESSID=56a8a6f13a3a3166808081dadfe861fa 46 Bílá kniha 1993, strana 1 (cást A).


- 20 -


Petra Lesjuková

problému nezamestnanosti, resp. zamestnanosti.“(...) k tomu, aby se vytvorila pracovní místa, je zapotrebí durazné akce. Pri ní je ovšem treba vzít v úvahu situaci jednotlivých zemí. Konkrétne jde o nepružnost trhu práce, která nese odpovednost za velkou cást strukturální nezamestnanosti v Evrope, má svuj puvod v konkrétních institucionálních, právních i smluvních podmínkách v jednotlivých zemích.”47 Majíce toto na zreteli, je v procesu vytvárení pracovních míst potreba:” celoživotní vzdelávání a odborná výuka; vetší podnikatelská pružnost jak dovnitr, tak navenek 48 ; vetší prínos decentralizace a iniciativy 49 ; snížení relativní ceny nekvalifikované pracovní síly; celková proverka politiky zamestnanosti; úsilí vyrovnávat se s novými potrebami.”50 Text Bílé knihy je obecne výrazne liberálne zamerený. Poukazuje napríklad na fakt, že:” (nekteré studie) ukazují, že kdyby se príspevky na sociální zabezpecení pracujících s nízkými príjmy snížily o 30 - 40 %, zamestnanost by se o 2 % zvýšila.”51 Dále text uvádí konkrétní pracovní pozice, které by významne prispely k vytvárení nových pracovních míst – jde zejména o péci o staré lidi a o mladistvé 52 .Uprednostnuje tedy aktivní pred pasivní politikou zamestnanosti. “Znamená to významné zmeny evropských trhu práce, nikoli však jejich prostou deregulaci. Spíše pujde o pretvorený, racionální a zjednodušený systém regulace a stimulu, který povede k vytvárení zamestnanosti, aniž by bríme zmeny uvaloval na ty, kdo už nyní jsou na trhu práce znevýhodneni. Všechny clenské státy trpí vážnými problémy krátkodobé nezamestnanosti. Velikost techto problému by však nemela Spolecenství odvést od dlouhodobých úkolu. Konec recese neprinese konec problému se zamestnaností. Krátkodobé problémy by se mely vyvažovat dlouhodobými imperativy rozširování príležitostí získat zamestnání a zajištováním souladu hospodárského a sociálního pokroku.”53 Dokument si klade za cíl zvýšit pocet nových pracovních míst do roku 2000 o 15 milionu a tímto snížit nezamestnanost na polovinu soucasného stavu, tedy na úroven 5-6%. To znamená rocní nárust poctu nových pracovních míst o 2%, císlo odpovídající rustu nových pracovních pozic v USA. Rozdíl je patrný i ve schopnosti vytváret nová pracovní místa

47

Ibid, strana 7 (cást A). Pružnost dovnitr znamená vetší flexibilitu v nakládání s lidskými zdroji v podniku, pružnost smerem ven znamená vetší geografickou mobilitu pracovníku. 49 Je zajímavé, že Kniha nedoporucuje umelé snižování nezamestnanosti pomocí zkrácení pracovního týdne, jak se tomu deje napr.ve Francii. 50 Ibid, strana 7 –8 (cást A). 51 Ibid, strana 9 (cást A). 52 Mimoškolní aktivity apod. 53 Bílá kniha, strana 85 (Kapitola 8, cást 8.1). 48


- 21 -


Petra Lesjuková

vzhledem k ekonomickému rustu:” V letech 1970 - 1992 vzrostla ekonomika Spojených státu v reálných hodnotách o 70% - o neco méne, než cinil rust Spolecenství, predstavující 81%. Presto zamestnanost vzrostla v USA o 49%, zatímco ve Spolecenství o pouhých 9%. V Japonsku, kde ekonomika vzrostla od r. 1970 o 173%, se zamestnanost zvýšila o 25%.(…) Nejvýraznejším príkladem je španelská ekonomika. V letech 1970 - 1992 vzrostla o 103%. Zamestnanost však byla v roce 1992 o 0,3% nižší než v roce 1970. Rovnež. ostatní ekonomiky ES vykazují ve srovnání s produkcí relativne nízký rust zamestnanosti. Za léta l970 - 1992 cinil celkový rust produkce a zamestnanosti v Nemecku 70% a 11%, ve Francii 77% a 6%, v Itálii 85% a 18% a ve Spojeném království 51% a 3%.”54 Dokument si ve své záverecné cásti také klade otázku, jak souvisejí zákonem stanovené výdaje na nezamestnanost se zpomalením ekonomického rustu. “V letech 1970 - 1991 vzrostly zákonem stanovené výdaje ve Spolecenství ze 34 na 40% hrubého domácího produktu. (…) V rámci Evropské unie se výše zákonem stanovených výdaju v jednotlivých clenských státech liší. V rade zemí se jejich celková úroven blíží 45 % hrubého domácího produktu, prípadne je presahuje. Tak je tomu v Dánsku, Nizozemsku, Belgii a Francii. Naopak Spojené království ustálilo po roce 1980 zákonem stanovené výdaje na úrovni výrazne nižší, než kolik je prumer Spolecenství. Rostoucí význam zákonem stanovených výdaju klade otázku, zda takový nárust, který je zcásti výsledkem zpomalování hospodárského rustu (ve srovnání s predchozím dvacetiletým obdobím), se sám nestává prícinou tohoto zpomalování.”55 Tento vztah by podle Knihy mel být podroben další analýze.

1.6.2.2

Lisabonská strategie56

Celní predstavitelé státu Eropské unie na kongresu v Lisabonu v breznu 2000 hodnotili ekonomickou situaci

Unie.

Na

jedné

strane

EU

v té

dobe

procházela

nejlepší

makroekonomickou situací za posledních nekolik desetiletí, na strane druhé stále celila problémum nezamestnanosti. Jako nejvetší problémy byly oznaceny „nízká míra zamestnanosti, která je zpusobena predevším nízkým poctem zamestnaných žen a starších lidí a dále signifikantní míra strukturální nezamestnanosti a nezamestnanosti v nekterých regionech.“ Krome jiného Unie upozornila na „zaostávání v sektoru služeb a v technologických inovacích, kde je stále velké množství volných pracovních míst.“

54 55

Ibid, strana 87 (Kapitola 8, cást 8.3). Ibid, strana 96 (Kapitola 9, úvodní cást).

56

Zdroj: http://ec.europa.eu/growthandjobs/pdf/COM2005_330_cs.pdf


- 22 -


Petra Lesjuková

Za již výše zmínené príznivé ekonomické situace bylo shledáno vhodným zacít prijímat príslušná opatrení která by vedla k rešení uvedených problému. EU si proto stanovila nový strategický cíl pro príští desetiletí, „stát se nejkompetitivnejší a nejdynamictejší znalostní ekonomikou na svete, schopnou udržitelného ekonomického rustu s více a lepšími pracovními místy a vetší sociální soudržností“. Strategie má být proto zamerena na: -

„Prípravu na prechod ke znalostní ekonomice a informacní spolecnosti aplikací

politik zamerených na výzkum a vývoj. Proto je také treba uskutecnit potrebnou strukturální reformu která zvýší konkurenceschopnost EU a míru inovací, procež je nezbytné i úplné dokoncení vnitrního trhu. -

modernizaci evropského sociálního modelu, investice do lidských zdroju a boj se

sociální exkluzí. -

udržení

príznivého

ekonomického

rustu

aplikací

vhodného

mixu

makroekonomických politik“ V cervenci roku 2005 bylo vypracováno strednedobé hodnocení lisabonské strategie57 . Byly potvrzeny výchozí stanoviska kongresu z roku 2000, že stárnutí populace vyústí v nižší pocet práceschopných obyvatel a vyšší pocet lidí vduchodu. Jako klícový úkol bylo rovnež potvrzena nutnost zvýšení produktivity práce, jinak hospodárský rust EU v roce 2040 klesne na pouhé 1% a zvýší tím nátlak na evropský sociální systém. Evropská unie si proto stanovila dva hlavní úkoly: §

„Zajistit vyšší a trvalý rust

§

Zajistit vetší pocet lepších pracovních míst“

Na žádost Evropské rady predložila Komise

vlastní

„Lisabonský

program

spolecenství“, zahrnující všechny akce na úrovni Spolecenství, jež doplnují programy clenských státu. Spolecenství se zameruje predevším na tyto priority:

57

§

„Podpora znalosti a inovace v Evrope

§

Reforma politiky v oblasti státních podpor

§

Zlepšení a zjednodušení regulacního rámce, vnemž je obchod provozován

§

Dotvorení vnitrního trhu služeb

§

Uzavrení ambiciózní dohody v rámci kola jednání z Dohá

§

Odstranení prekážek fyzické, pracovní a akademické mobility

Zdroj: http://ec.europa.eu/growthandjobs/pdf/COM2005_024_en.pdf


- 23 -


Petra Lesjuková

§

Rozvoj spolecného prístupu k ekonomické migraci

§

Podpora úsilí o rešení sociálních dusledku hospodárské restrukturalizace“

Strukturální fondy58 a Fond soudržnosti by se mely zamerit „jak na zkvalitnení pracovních míst a inovace, tak predevším na zkvalitnení vzdelávání a jeho lepší dostupnost. Je treba zvýšit investice do infrastruktury a to predevším v zaostalých regionech, címž se zvýší jejich atraktivita pro investory a jejich dostupnost.“ Nový fond pro rozvoj venkova se má zamerit predevším na „vytvárení nových pracovních míst ve venkovských oblastech a na jejich rust.“ Na tento program dále prispívá také Evropská investicní banka a Evropský investicní fond. “V zájmu prilákání více investic, vytvorení zamestnanosti a urychlení rustu je duležité usnadnit vstup na trh v rámci odvetví a mezi clenskými státy. Spolecenství bude pokládat za hlavní prioritu dokoncení vnitrního trhu a zlepšení právního prostredí jako dvou nejduležitejších nástroju k vytvárení pracovních príležitostí a ke zlepšování rustu výkonnosti Evropy.”

1.7 Informacní zdroje o volných pracovních pozicích v EU V záveru již zmíním jen možnosti, kterých muže obcan Ceské republiky využít pri hledání zamestnání v rámci EU, EHP a Švýcarska. Obecne krome pracovních úradu jednotlivých státu, lze využít služeb síte EURES. Na každém pracovním úrade v Ceské republice funguje poradce EURES, který odkáže pracovníka na konkrétní informacní zdroje. Pri hledání uplatnení v institucích Evropské unie je možné využít služeb Evropského úradu pro výber pracovníku (EPSO), který pravidelne vypisuje výberová rízení na ruzné pracovní pozice. V rámci vyhlášení roku 2006 rokem mobility, byla v únoru na serveru EURES spuštena evropská databáze volných míst. Jajím cílem je podle komisare Vladimíra Špidly zvýšit migraci pracovních sil v rámci Unie. „Mobilita pracovních sil je skoro nulová a navíc zustává už tricet let stejná,“ rekl Špidla. V databázi bylo uverejeno zhruba 750 tisíc volných pracovních míst. Nabídka se ale znacne ruzní a svuj podíl na tom mají i omezení volného pohybu pracovních sil, která v Unii stále platí. Zatímco Cesko umístilo na evropský portál skoro 21 tisíc inzerátu a Británie pres 340 tisíc, Itálie nabídla 11 pracovních míst a Finsko jen jedno.”59

58 59

Klícovým je evropský sociální fond (ESF). Clánek “Na webu je evropská databáze volných mist” ze dne 21.2.2006, zdroj: euroskop.


- 24 -


Petra Lesjuková

2 Trhy práce a nezmestnanost v Evropské unii V této kapitole se budu venovat obecným politikám zamestnanosti a trhu práce v Evropské unii jakož i strucnému nástinu vývoje trhu práce a nezmestnanosti od konce 50. let až do soucasnosti.

2.1 Zeme EU a vývoj problému nezamestnanosti V období od konce Druhé svetové války byla nezamestnanost v prumyslove vyspelých zemích Evropy na své prirozené míre, t.j. okolo 3-4%. Nezamestnanost byla chápána jako frikcní a neexistoval problém dlouhodobé nezamestnanosti. Duvodem byla povlecná rekonstrukce a rychlý rozvoj evropských ekonomik. Svuj podíl mel i obrovský rozvoj služeb, který vyžadoval velké množství pracovních sil. Z sociodemografického hlediska k nízké míre nezamestnanosti prispívaly i fakty, že velká cást žen zustávala vdomácnosti a starší lidé po odchodu do duchodu již nepracovali. Od pocátku let 60. však míra nezamestnanosti pozvolna rostla, a to zejména v cyklických recesích, kdy dosahovala vyšších a vyšších hodnot. Jedna z nejvetších recesí se objevila jako dusledek prvních roponých šoku pocátku 70. let a míry nezamestnanosti se, až na nekteré výjimky, zvýšily na dvojnásobek. Zároven se rozvíjejí systémy sociálního zabezpecení v jednotlivých státech, a proto nejsou dopady nezamestnanosti již tak nicivé jako v krizi 30. let. Cím dál tím více žen se zaclenuje mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo a rodiny tak nejsou závislé jen na jediném príjmu. V 80. letech se podarilo tento negativní trend zvrátit a nezamestnanost ve vyspelých zemích zacala opet postupne klesat. Krome nezamestnanosti se však objevuje i problém poklesu pracovních míst, což je zpusobeno zejména nástupem nových technologií a jejich bežným využíváním v pracovních procesech. V letech 90. a nástupem éry globalizace spolu s rozvojem nových technologií roste i vnejší konkurence svetového trhu, což se podílí na rustu zejména strukturální nezamestnanosti a nezamestnanosti v urcitých regionech.

2.2 Nezamestnanost a trhy práce v zemích Evropské unie Abychom mohli analyzovat duvody, proc se nekteré zeme EU rozhodly na docasnou dobu omezit volný pohyb pracovních sil, je potreba se podívat na míry nezamestnanosti v Evropské unii, míry zamestnanosti v jednotlivých státech, jakož i poukázat na specifické problémy trhu práce clenských zemí EU. VŠE Praha – diplomová práce

- 25 -


Petra Lesjuková

Celkovou zamestnanost v jednotlivých státech soucasné EU25, jakož i prumerné hodnoty za EU25 a EU15 jako celek znázornuje následující graf: Graf c.1

V grafickém znázornení jsou videt jednotlivé míry zamestnanosti podle hodnot Eurostatu za rok 2005. Hodnoty jsou serazeny vzestupne, pricemž je v grafu zároven i vyznacena cílová míra zamestnanosti (70%), které by podle cílu Lisabonské strategie mely ideálne dosáhnout všechny státy EU do roku 2010. Z grafu c.1 vyplývá, že 70% zamestnanosti se v roce 2005 podarilo dosáhnout zatím pouze Velké británii, Švédsku, Nizozemí a Dánsku. Tyto údaje jsou duležité zejména proto, že zeme s nižší mírou zamestnanosti by mohly nejvíce profitovat ze zrušení bariér volného pohybu pracovních sil. Podíváme- li se na prumernou hodnotu zamestnanosti v celé EU25, která byla v roce 2005 63,6%, a bereme- li v úvahu zeme EU15, jež mají hodnoty zamestnanosti podprumerné jsou to tyto: Itálie, Recko, Belgie, Francie, Španelsko a Lucembursko. Za predpokladu, že pracovníci z nových clenských zemí EU (EU10) vetšinou obsazují práve ta pracovní místa, která jsou v cílových zemích obtížne obsaditelné, mohly by práve tyto zeme z volného pohybu pracovníku nejvíce profitovat. Z hlediska aktuálního vývoje zatím z techto zemí restrikce pracovníkum neodstranily Belgie, Francie a Lucembursko.


- 26 -


Petra Lesjuková

V prípade Nizozemí však údaje o celkové zamestnanosti mohou být do jisté miry zkreslené. Tato zeme vykazuje nadprumernou míru zamestnanosti – 73,1%. Nizozemsko však, jakožto stát se skandinávským modelem sociálního systému, praktikuje mimorádne silnou ochranu pracovních sil. Napríklad pracovníci, jež mají již krátce pred odchodem do penze, tak mohou až dva roky neomezene pobírat nemocenské dávky, a proto budou údaje o zamestnanosti tímto faktem ovlivnené. Stejne tomu muže být ve Švédsku, které má také velice benevolentní sociální systém. Situaci na trzích práce zemí EU z pohledu mer nezamestnanosti ukazuje graf c.2: Graf c.2

Zde jsou státy EU25 serazeny vzestupne podle výše míry nezamestnanosti a údaje opet pocházejí z roku 2005. Vzhledem k velice nadprumerným hodnotám nezamestnanosti Slovenska a Polska je prumerná míra nezamestnanosti v celé EU25 vyšší - %. Z tohoto pohledu jsou zeme EU 15 s nadprumernou nezamestnaností pouze ctyri: Španelsko, Nemecko Recko a Francie. Španelsko a Recko již své trhy práce otevrely, Nemecko a Francie zatím ne. Pritom práve otevrení trhu práce by z dlouhodobejšího hlediska mohlo mít pozitivní dopad na celkovou produktivitu zeme a tak i na celkový ekonomický rust, který zpetne pomáhá generovat nova pracovní místa.


- 27 -


Petra Lesjuková

Problematické míry nezamestnanosti jsou i ve vybraných regionech Itálie - napríklad na Sicílii a v Kalábrii nezamestnanost na prelomu tisíciletí dosahovala výše okolo 30%. Za puvodce vysoké nezamestnanosti je vetšinou považován nadmerne štedrý sociální system, poprípade nedokonale provedené strukturální reformy. První prípad se týká zejména státu se skandinávským sociálním modelem60 jako je Švédsko, Dánsko nebo Nizozemí, ale i Francie a Nemecka. Ve Švédsku je napríklad skutecná míra nezamestnanosti na úrovni až 20%61 . Oproti Švédsku je v Dánsku dozor nad výdaji této politik y efektivní a údaje by proto nemely být zkreslené. 62 Pro zajímavost uvádím i úspešný zpusob boje s nezamestnaností ve Velké británii. Tento stát uprednostnuje aktivní pred pasivní politikou nezamestnanosti a vyznacuje se spíše restriktivním systémem sociálního zabezpecení. 63 Další zmeny uprednostnující aktivní hledání zamestnání pred pasivním pobíráním dávek prinesl tzv. New Deal Gordona Browna (v soucasné dobe ministra financí v Blairove vláde) v roce 1996. Zamestnanci a zamestnavatelé prispívají do fondu sociálního pojištení približne stejným dílem (mezi 5 a 10% prumerného výdelku). Na druhou stranu v Británii neexistují žádné zákony regulující prescasové hodiny a jejich kompenzace 64 . Maximální výpovední lhuta jsou dva mesíce, pouze jeden týden však, pokud byl pracovník zamestnán u firmy dva roky a méne. S každým odpracovaným rokem se výpovední lhuta prodlužuje o jeden týden65 . V soucasné dobe se Velká británie zameruje na boj s nezamestnaností lidí s nízkou nebo žádnou kvalifikací. Tito lidé se nacházejí v bludném kruhu okrajových a špatne placených zamestnání, s nízkou ochranou zamestnancu a omezenými zamestnaneckými benefity. Klícovým úkolem se tedy stává integrace techto skupin obyvatel do britského trhu práce 66 .

60

Pro tento model jsou typické nadprumerné výdaje na aktivní politiku zamestnanosti, která se vyznacuje presvedcením o sociální škodlivosti nezamestnanosti a o povinnosti státu vytváret v prípade potreby stále nová pracovní místa. Státem je tedy podporována rekvalifikace, mobilita pracovních sil (stát hradí náklady spojené se stehováním za prací), informace o volných pracovních místech i právní poradenství jsou poskytovány zdarma a každý zamestnavatel má povinnost zamestnávat handicapované obcany. (zdroj: I.Kucerová - …) 61 Zdroj: http://www.sweden.se/templates/cs/FactSheet____12149.aspx 62 Zdroj: I.Kucerová: Ekonomiky clenských státu Evropské unie 63 Zdroj: I.Kucerová: Ekonomiky clenských státu Evropské unie 64 Prestože Rada vydala v roce 1993 smernici o regulaci pracovní doby (c. 93/104), která stanoví maximální týdení pracovní dobu na 48 hodin, vcetne prescasu, Velká británie si z ní vyjednala výjimku.Britští zamestnanci tedy nejsou omezováni, pokud „dobrovolne“ chtejí pracovat déle (viz. The Working Time Directive: A Response to the European Commission’s Review by House of Lords European Union Committee, http://www.publications.parliament.uk/pa/ld200304/ldselect/ldeucom/67/67.pdf). Totéž platí pro Franci, která ovšem naopak uplatnuje prísnejší regulaci pracovní doby, která nesmí presáhnout 35 hodin týdne. 65 www.direct.gov.uk 66 http://ftp.ucc.ie/en/ccs/CentreDiscussionConferencePapers/DocumentFile,17152,en.PDF , How do government policies and programmes impact on third sector organisations offering work opportunities for disadvantaged workers? Lessons from research into organisations in Ireland and the UK


- 28 -


Petra Lesjuková

Podle zprávy Institutu pro otevrenou spolecnost (Open Society Institute), se sídlem v Budapešti jsou muslimové nejznevýhodnenejší náboženská skupina vcelé Británii. Zpráva dále uvádí, že Muslimové v soucasnosti tvorí 3% britské populace, ale jejich celková míra zamestnanosti je pouhých 38% a míra ekonomické neaktivity je až 52%. Protože do roku 2009 prispejí až ctvrtinou do celkového nárustu populace v produktivním veku, je treba prijmout cílená opatrení na zvýšení jejich integrace do britského trhu práce 67 . Tento údaj je duležitý i pro celkové zhodnocení problematiky pristehovalcu a jejich zaclenení do pracovních trhu – jak vyplývá z hodnocení Evropské komise (viz.dále), nezamestnanost obcanu tretích zemí je výrazne vetším problémem než míra nezamestnanosti pristehovalcu z EU10.

3 Prechodná období S prechodnými obdobími nutnými pro prípravu na volný pohyb pracovníku se pocítalo již od samého vzniku Evropských spolecenství v roce 1957. Již nekolikrát zminovaný clánek 48 Rímských smluv uvádí ve svém prvním odstavci: „Nejpozdeji na konci prechodného období bude zajišten volný pohyb pracovníku ve Spolecenství.” Prechodná opatrení vuci volnému pohybu osob, která byla pro novou desítku clenských státu zaclenena do prístupové smlouvy, se svým charakterem shodují s opatreními zavedenými pri vstupu Recka a pozdeji Španelska a Portugalska do Evropské unie. Oproti tomu byla prechodná opatrení uvedená napríklad v prístupové smlouve Finska, Rakouska a Švédska odlišné povahy. Je potreba uvést, že druhá 68 a tretí69 vlna rozšírení byla odlišného charakteru než zatím predposlední, pátá 70 , vlna rozšírení. Naopak se tyto dve vlny v jistých aspektech shodovaly s posledním rozšírením 71 clenské základny Unie o desítku nových clenu. Prvním shodným rysem je nedemokratická minulost techto státu. Recko, Španelsko i Portugalsko zažily autoritativní polovojenské režimy, které došly ke svému konci vpolovine 70.let. Osm nových clenu Evropské unie prošlo komunistickým vývojem. Z pohledu evropské integrace se tedy, jak na prelomu 70. a 80.let tak v letech 90., jevilo jako klícové zaclenení techto zemí do Evropských spolecenství a pozdeji do Evropské unie. Vprístupové smlouve Recka se napríklad uvádí:“(...) protože rozšírení Spolecenství o Reckou republiku pomuže

67

Aspirations and Reality: British Muslims and the Labour Market http://www.soros.org/resources/articles_publications/publications/eumapmuslims_20040722/british_muslims.pdf 68 Pristoupení Recka v roce 1981. 69 Pristoupení Španelska a Portugalska v roce 1986. 70 Pristoupení Finska, Rakouska a Švédska v roce 1995. 71 Pristoupení Ceské republiky, Slovenska, Polska, Madarska, Litvy, Lotyška, Estonska, Slovinska, Malty a Kypru.


- 29 -


Petra Lesjuková

zachovat a posílit mír a svobodu v Evrope, (...) je udelen souhlas k pripojení Recka k Evropským spolecenstvím.“72 Tato formule je pozdeji uvedena ve všech dalších prístupových smlouvách, v prípade Recka, Španelska a Portugalska však hrála významnejší roli než kupríkladu v prípade Finska a Švédska. At již ovšem šlo o krajne pravicové, ci krajne levicové politické systémy, obe varianty mely negativní dopad na ekonomickou situaci všech jmenovaných státu. A práve horší výchozí ekonomická pozice byla podle mého názoru hlavní prícinou zavední prechodných opatrení v oblasti volného pohybu osob. Srovnáme- li príslušná ustanovení prístupových smluv pro Recko, Španelsko a Portugalsko s podmínkami platnými pro osm nových clenu, najdeme výraznou shodu. Vzhledem k tomu, že prechodnými opatreními pro nové clenské státy se budu zabývat podrobneji dále, v této cásti se zamerím hlavne na výše zmínené státy jižní Evropy. V prístupové smlouve Recka se prechodnými opatreními pro volný pohyb pracovníku zabývá Hlava III (volný pohyb osob, služeb a kapitálu), kapitola 1 (Pracovníci), clánky 45 až 4873 . V prístupové smlouve Španelska a Portugalska se tímtéž zabývá cást ctvrtá (Prechodná ustanovení), Hlava II (Prechodná ustanovení týkající se Španelska), kapitola 2 (volný pohyb osob, služeb a kapitálu), sekce 1 (Pracovníci), clánky 55 až 59 74 , respektive Hlava III (Prechodná ustanovení týkající se Portugalska), kapitola 2(volný pohyb osob, služeb a kapitálu), sekce 1 (Pracovníci), clánky 215 až 219 75 . Clánek 45 v recké smlouve uvádí:“Clánky 1 až 6 a 13 až 23 narízení c.1612/68 o volném pohybu pracovníku uvnitr Spolecenství budou aplikovány mezi reckými obcany a obcany ES a naopak od 1.ledna 1988. (...) Clánek 11 76 narízení c.1612/68 bude aplikován od 1.ledna 1986. Presto mají rodinní príslušníci pracovníku, ve znení clánku 10 77 téhož narízení, právo být zamestnaní na území puvodních clenských státu, kde jsou usazeni spolecne s pracovníkem, pokud na tomto území pobývají nejméne tri roky. Toto období bude zkráceno na 18 mesícu s platností od 1.ledna 1984.“ Clánek 56, resp. clánek 216 prístupové smlouvy Španelska a Portugalska uvádí:“ Clánky 1 až 6 narízení c.1612/68 o volném pohybu pracovníku uvnitr Spolecenství budou aplikovány ve Španelsku (resp. Portugalsku) sohledem na príslušníky ostatních clenských státu a v ostatních clenských státech s ohledem na španelské (resp.portugalské) státní 72

Prístupová smlouva z roku 1979 týkající se Recké republiky, úvodní cást, strana 3. Ibid, strana 26-27. 74 Prístupová smlouva z roku 1985 týkající se Španelského království, strana 35-36. 75 Prístupová smlouva z roku 1985 týkající se Portugalské republiky, strana 88-89. 76 Právo na prístup k zamestnání rodinných príslušníku 77 právo na usazení rodinných príslušníku pracovníka 73


- 30 -


Petra Lesjuková

príslušníky od 1.ledna 1993.“ Dále však prístupová smlouva, rozdílne s prístupovou smlouvou Recka, uvádí:“ K 1.lednu 1991 Rada na doporucení Komise prezkoumá dusledky prechodných opatrení. Po tomto prezkoumání a na základe nových dat muže Rada jednomyslne schválit nová opatrení, která upraví výše uvedená ustanovení.“ Clánek 57, resp. 217 hovorí o usazování rodinných príslušníku:“ rodinní príslušníci pracovníku o kterých hovorí clánek 10 narízení c.1612/68 (...) budou mít právo nastoupit jakékoliv placené zamestnání, pokud na území daného clenského státu pobývali po dobu nejméne trí let. Tato doba bude zkrácena na 18 mesícu s platností od 1.ledna 1989.“ Shrneme- li úpravu prechodných opatrení, mužeme konstatovat následující fakta. Shodne s prechodnými opatreními zavedenými vuci novým clenským státum mela prechodná opatrení volného pohybu pracovních sil vuci Recku, ‚Španelsku a Portugalsku délku trvání sedmi let. Na rozdíl od Recka, opatrení vuci Španelsku a Portugalsku byla rozdelena na dve období, s tím, že prezkoumání Komisí a Radou následovalo po peti letech. Prechodná opatrení vuci osmi novým státum jsou dokonce rozdelena na tri období, s prvním prezkoumáním po dvou letech a druhým po dalších trech. Právo na usazení rodinných príslušníku, stejne jako jeich právo na práci ve clenských státech Unie je po dobu prechodného období podmíneno nejméne tríletým usídlením na území daného státu, po trech letech jejich trvání však tato doba byla zkrácena na rok a pul. Prechodná opatrení volného pohyb u osob vuci Finsku, Švédsku a Rakousku byla zcela odlišného rázu. Prechodnými opatreními se v prístupové smlouve zabývá cást 4 (Prechodná opatrení), Hlava III (Rakousko, resp. Hlava IV – Finsko a Hlava V – Švédsko), Kapitola 2 (Volný pohyb osob, služeb a kapitálu), clánek 70 78 (resp. clánky 87 79 a 11480 ). Volným pohybem osob se zabývá pro každou zemi pouze jeden clánek, který ríká:“ Nehlede na povinnosti dané Smlouvami, na jejichž základe byla zložena Evropská unie, Rakouská Republika (resp. Finská Republika a Švédské Království) muže zachovat existující legislativu zabývající se sekundárními pobyty po dobu 5-ti let od data vstupu do EU.“ Jedná se pouze o docasné neprizpusobení národních legislativ v oblasti vlného pohybu osob, nikoli omezení volného pohybu pracovních sil. Situace v kvetnu 2004, kdy do Unie vstupovalo deset nových clenu najednou, byla od predcházejících vln rozšírení odlišná. Práve velké množství vstupujících státu bylo ve srovnání s predchozími unijními rozšíreními nevídané. Prestože nebývalé množství nových státu a tedy i

78

Prístupová smlouva z roku 1993, strana 35. Ibid, strana 37. 80 Ibid, strana 41. 79


- 31 -


Petra Lesjuková

velké množství potenciálních pracovníku mohlo oprávnene vyvolávat v ocích patnácti puvodních clenu obavy, podmínky vyjednané v oblasti volného pohybu pracovních sil byly po ukoncení jednání silne kritizovány. Jako urcitý nezdar byla považována práve prechodná období, omezující pracovníky pri volbe zamestnání v ostatních clenských zemích Evropské Unie. Málokdo však dostatecne docenil tento nezbytný kompromis, umožnující rychlé a hladké pristoupení našeho státu k EU. I na strane puvodních clenu EU došlo k urcitým, at již racionálním ci iracionálním obavám, které musely být v rámci zachování harmonie vyslyšeny. Na druhou stranu, nekolik clenských zemí Unie žádná omezující opatrení vuci Ceské republice neuplatnilo (s výjimkou pracovníku ve státní správe a zamestnání, kde je nutná znalost jazyka). Ty státy, které tak ucinily zcela respektují princip volného pohybu pracovních sil. Ostatní, které prechodných období k ochrane svého vnitrního trhu využily, tak ucinily podle principu 2+3+2. To znamená, že celkové prechodné období uplatnované urcitou zemí muže trvat maximálne sedm let. Clenské státy se dohodly, že po prvních dvou letech od vstupu CR do EU bude Komisí provedena revize aktuální situace na trzích práce a predpokládá se, že vetšina zemí svá prechodná období zruší. Za výjimecných (a patricne oduvodnených) podmínek bude možné zachovat prechodné období po další tri roky. V krajním prípade závažných poškození nekterého trhu práce bude moci být prechodné období prodlouženo o další dva roky. Po uplynutí této doby se pri neodstranení omezení pracovních trhu vystavují clenské státy riziku sankcí ze strany Evropské Unie. Ceské republice byla možnost ochrany jejího pracovního trhu prostrednictvím prechodných období také nabídnuta, ta je ovšem nevyužila, nebot žádné závažné problémy jejímu trhu práce ze strany státních príslušníku ostatních clenských zemí nehrozily. Rovnež jako v prístupových smlouvách z roku 1981 a 1986, kdy se k Unii pripojilo Recko, Španelsko a Portugalsko, byla do prístupových smluv v roce 2004 zaclenena prechodná opatrení pro volný pohyb pracovníku81 . Ta se v tomto prípade týkala ujednání mezi patnácti tehdejšími státy Evropské unie a deseti novými cleny. Smlouva o prechodných opatreních stanovuje pravidla a principy jejich fungování. Stanoví, že se prechodná opatrení nevztahují na Kypr a Maltu. Dále stanoví fungování prechodných opatrení na principu 2+3+2. Základní prechodná opatrení mohou být zavedena na dobu dvou let. Poté dojde k prvnímu prezkoumání „Radou na základe zprávy Komise pred vypršenímdvouletého období po pristoupení” 82 . Pokud nedojde ke zrušení prechodných

81

Prechodná opatrení pro volný pohyb pracovníku z nových clenských státu po rozšírení Evropské unie dne 1.kvetna 2004, zdroj: http://ec.europa.eu/employment_social/free_movement/docs/transition_cs.pdf 82 Prechodná opatrení pro volný pohyb pracovníku, clánek 2, strana 1.


- 32 -


Petra Lesjuková

opatrení, tato budou zavedena na období dalších trí let, po nichž mužou jednotlivé státy požádat o další prezkoumání, ale “v podstate by mely staré clenské státy uplatnovat právo Spolecenství v plném rozsahu po 5 letech od pristoupení” 83 . Prechodná opatrení však mohou být ponechána nejdéle po období dalších dvou let, do roku 2011, pokud “existují vážná narušení trhu práce (nebo nebezpecí takových narušení)”84 . Ochranná doložka státum ponechává právo po zrušení prechodných opatrení, aby v obdobné situaci prechodná opatrení znovu zavedly, ovšem nejdéle do roku 2011. “Starý clenský stát, který prestane používat opatrení vnitrostátního práva a prejde k volnému pohybu pracovníku podle práva Spolecenství, má možnost opetovného zavedení omezení, pokud existují vážná narušení trhu práce nebo nebezpecí takových narušení hrozí. (…) Je však zrejmé, že Komise by od clenského státu ocekávala predložení presvedcivého dukazu85 o vysokém stupni narušení na trhu práce, aby zduvodnil snahu o opetovné zavedení omezení volného pohybu pracovníku, což je jedna ze ctyr základních svobod podle Smlouvy o založení Evropského Spolecenství.”86 Ovšem pokud dojde k otevrení trhu práce podle vnitrostátního práva, nelze znovu omezit volný prístup na tento trh práce více než tomu tak bylo predtím, nebot „ (...) pri použití stabilizacní doložky (vysvetlení viz.níže) nemuže omezit prístup na svuj trh práce ve vetším rozsahu, než jaký uplatnil v dobe podpisu smlouvy.”87 Nové clenské státy mohou zavést reciprocní opatrení a zamezit tím otevrení trhu práce vuci zemím, jež vuci nim prechodná opatrení zavedly. Jde však pouze o možnost reciprocity, nové clenské státy nemohou samy o sobe takováto opatrení zavádet. „Nový clenský stát muže nepochybne pouze reagovat na rozhodnutí starého clenského státu a je nezbytné, aby staré clenské státy informovaly nové clenské státy a Komisi o svých zámerech s ohledem na jimi použitá prechodná opatrení ode dne pristoupení. ” 88 V záverecné cásti se smlouva o prechodných opatreních zabývá spornými otázkami ve vztahu k jejich fungování. Napríklad jak regulace tak otevrení trhu práce se budou v prechodném období rídit pouze vnitrostátními právními predpisy. Starý clenský stát muže zcela liberalizovat prístup na svuj trh práce, ale musí to být podle vnitrostátního práva. Takže, i když dva sousedící clenské státy otevrou své trhy práce v plném rozsahu, pracovník z nového 83

Ibid, clánek 2, strana 1. Ibid, clánek 2, strana 1. 85 Pro tyto prípady je možné, aby clenský stát pracovníkum z nových clenských zemí vydával pracovní povolení, „nicméne tato pracovní povolení musí být vydávána automaticky, a nejsou predpokladem pro prístup na trh práce. Automatické vydávání pracovních povolení dovoluje starým clenským státum evidovat pocty pracovníku z nových clenských státu”.(viz. Prechodná opatrení pro volný pohyb pracovníku, clánek 3, odstavec 3, strana 3). 86 Ibid, clánek 3,odstavec 4, strana 3. 87 Ibid, clánek 3, odstavec 5, strana 3 a 4. 88 Ibid, clánek 3,odstavec 6, strana 4. 84


- 33 -


Petra Lesjuková

clenského státu si bude muset vyrídit všechny formality požadované vnitrostátním právem, aby se mohl presunout z jednoho z techto clenských státu do druhého. “(…) Jestliže starý clenský stát behem prechodného období reguluje prístup na svuj trh práce vnitrostátním právem, na státní príslušníky nových clenských státu se nesmí vztahovat vetší omezení, než ta, která byla uplatnována ke dni podpisu smlouvy o pristoupení – 16.dubna 2003.”89 Výsledný dojem z ujednání o prechodných opatreních pro volný pohyb pracovníku tak pusobí ponekud nevyvážene. Nové clenské státy se pris toupením k Evropské unii dostaly v oblasti trhu práce do pasivní role, jež jim ukládá akceptovat již prijatá ustanovení, bez možnosti výjimky. Jsou v pozici tech, kdo mohou pouze reagovat na prechodná opatrení, nikoli je sami iniciovat. Na druhou stranu je tomu tak predevším z duvodu co nejrychlejší liberalizace a fungování pravidel volného trhu a Unie se tak pouze brání možnému chaosu, který by mohl nastat v prípade úplné volnosti v nastolování prechodných opatrení. Nejduležitejší se mi jeví fakt, že Komise i Rada trvale zastávají názor, že otevrení trhu práce má pozitivní úcinek a tato svoboda vnitrního trhu by mela být nastolena v co nejkratším casovém horizontu.

4 Vývoj v oblasti odstranování prechodných omezení vuci zemím EU8 4.1 Omezení volného pohybu pracovních sil ze zemí EU8 Stav omezení volného pohybu pracovních sil v prvních dvou letech trvání prechodných období byl následující90 : 1/ nové clenské státy Evropské Unie (Estonsko, Kypr, Lotyšško, Litva, Madarsko, Malta, Polsko, Slovinsko a Slovensko). -

tyto státy neuplatnují vuci Ceské republice žádná prechodná období

-

pro prihlášení se do konkursu o pracovní pozici není nutné pracovní povolení

-

v prípade pobytu delším než tri mesíce je nutné povolení k pobytu

-

nekteré státy vyžadují povinnou registraci pobytu (napr. Polsko, do 48 hodin od

príjezdu) -

výjimkou je Malta, která z duvodu sledování stavu a vývoje na trhu práce vyžaduje

pracovní povolení, to je však vydáváno automaticky

89

Tamtéž, clánek 3, odstavce 1 a 2, strana 3. Odstavec 2 je tzv.“stabilizacní doložka“. viz. dokument Evropské Komise “Prechodná opatrení pro volný pohyb pracovníku z nových clenských státu po rozšírení Evropské unie dne 1.kvetna 2004” a informacní zdroje EURES 90


- 34 -


Petra Lesjuková

2/ puvodní clenské státy, které vuci Ceské republice neuplatnují prechodná období (Irsko, Velká británie a Švédsko). -

tyto státy neuplatnují vuci Ceské republice žádná prechodná období

-

pro prihlášení se do konkursu o pracovní pozici není nutné pracovní povolení

-


-

registrace pobytu neexistuje

-

výjimkou je Velká británie, která vyžaduje povinnou registraci vrámci Programu

registrace pracovníku 3/ puvodní clenské státy EU (Belgie, Dánsko, Nemecko, Recko, Španelsko, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko, Portugalsko, Finsko), státy EHP (Island Norsko, Lichtenštejnsko) a Švýcarsko, které vuci Ceské republice uplatnují prechodná období -

tyto státy uplatnují vuci Ceské republice prechodná období (základní období je

dvouleté, poté bude situace prehodnocena) -

pro prihlášení se do konkursu o pracovní pozici je nutné pracovní povolení

(Pracovní povolení vydává príslušná ambasáda na základe pracovní smlouvy nebo ho vyrizuje zamestnavatel. Vetšinou je nutné, aby zamestnavatel prokázal, že se na danou pozici nehlásí žádný dostatecne kvalifikovaný tuzemský pracovník.) -

nekteré státy vyžadují povinnou registraci pobytu (napr. Belgie, Nemecko ci

Rakousko) -


Z predchozího prehledu je zrejmé, že vetšina puvodních clenských státu prechodné období z duvodu obav o ohrožení pracovního trhu uplatnila. Dále z nej vyplývá, že krome státu Evropské unie lze požívat stejných výhod na trzích práce, které vyplývají zpravidla volného pohybu osob, také v zemích Evropského hospodárského prostoru (Lucembursko, Norsko, Island) a ve Švýcarsku. Je však nutno vzít v úvahu, že také všechny tyto zeme využily možnosti uplatnení prechodných období. Prechodná období byla uplatnena jednotne vuci všem novým clenum Evropské unie s výjimkou Malty a Kypru.

4.2 Uvolnování trhu práce ke konci první etapy prechodných období (30.dubna 2006) Dle prístupových smluv byly státy EU15 povinny informovat Komisi, zda prechodná období prodlouží ci ne. Vopacném prípade by došlo k uvolnení trhu práce dotycných zemí k 1.kvetnu 2006. Rozhodnutí se netýkalo trí státu, které své pracovní trhy již uvolnily (Velká VŠE Praha – diplomová práce

- 35 -


Petra Lesjuková

británie 91 , Irsko a Švédsko), stejne jako petice nových clenských státu, které restrikce po svém vstupu nezavedly (Ceská republika, Slovensko, Litva, Lotyšsko a Estonsko). Polsko, Madarsko a Slovinsko zavedlo reciprocní omezení pro obcany tech zemí, které omezily prístup na své pracovní trhy. Z prístupových smluv však vyplývá, že rozhodnutí musí do konce dubna predložit pouze staré clenské státy EU15 mimo tech zemí, které své trhy práce již otevrely. Pro Polsko, Madarsko a Slovinsko bude zrušení prechodných ustanovení automatické, pokud dojde ke zrušení techto ustanovení vuci jim samotným. Finsko, Španelsko a Portugalsko daly najevo ochotu své pracovní trhy uvolnit již pred touto schuzkou. Jejich pracovní trhy tak jsou uvolneny od 1.kvetna 2006. V lednu rekl deníku Právo ceský ministr zahranicí Cyril Svoboda:“ (Španelsko) dalo silný príslib, že uciní liberalizacní krok, nebude tedy dále trvat na prechodném období.“92 V únoru letošního roku oznámili svuj úmysl na zprístupnení pracovního trhu i Portugalsko a Finsko. Portugalsko se tak rozhodlo na základe pozitivních dopadu uvolnení na ekonomiky Velké británie, Irska a Švédska a na základe únorového doporucení Evropské komise. Státní tajemník pro evropské záležitosti prohlásil, že „Lisabon se takto rozhodl na základe skutecnosti, že pracovní trhy ve trech clenských zemích, které restrikce na pohyb pracovních sil z nových zemí unie po jejich prijetí vroce 2004 nezavedly, neutrpely žádnou újmu“. 93 Finsko také oznámilo, že s nejvetší pravdepodobností otevre od kvetna své pracovní trhy na pocátku února tohoto roku. "Komise ministerstva práce, ve které byli i zástupci odboru a zamestnavatelu, doporucila otevrít pracovní trh," rekl mluvcí finské mise pri EU Marko Ruonola. "Konecné rozhodnutí je na finském parlamentu, kde se ale neocekávají žádné problémy," dodal mluvcí s tím, že príslušný zákon posoudí poslanci ješte v únoru.

94

Na pocátku letošního dubna Nizozemí oznámilo chystané úplné otevrení svého pracovního trhu, a to s platností od 1.ledna 2007. “Holandská vláda sice navrhla otevrení trhu pro pracovníky z osmi nových clenských zemí od 1.ledna 2007, narazila však na odpor vládních krestanských demokratu i opozicní Labouristické strany, které žádají dodatecné záruky, že noví pracovníci budou respektovat holandská platová pravidla a tím nebudou predstavovat nekalou konkurenci pro domácí pracovní sílu.”95 91

V soucasné dobe je ve Velké británii okolo 600 tis.zahranicních pracovníku, z toho približne 427 tis.pripadá na obcany nové EU10. Tato císla jsou mnohem vetší, než Británie ocekávala, což sedo budoucna pravdepodobne odrazí v negativním prístupu k otevrení pracovního trhu i pro Rumunsko a Bulharsko. Prestože Británie uznává, že zahranicní pracovníci prispívají ke snižování mezd a tak k úspore nákladu firem, což má poziivní vliv na ekonomický rust, na druhé strane proti otevrení trhu práce Bulharsku a Rumunsku argumentuje vysokým tlakem na imigracní politiku a na system verejných služeb a také obavami z vlivu na bezpecnost zeme. 92 Clánek on-line magazínu deníku Právo „Pracovní trh pro Cechy nyní zrejme uvolní Španelsko“ ze dne 11.1.2006. 93 Clánek on-line magazínu deníku Právo „Ceši budou moci od kvetna pracovat i v Portugalsku“ ze dne 28.2.2006. 94 Clánek “Finsko otevre svuj pracovní trh Cechum” ze dne 13.2.2006, zdroj:euroskop 95 Clánek on-line magazínu deníku Právo „Nizozemsko otevre nováckum pracovní trh“ ze dne 4.4.2006.


- 36 -


Petra Lesjuková

V té dobe mohli pracovníci z nových clenských zemí získat pracovní povolení v Nizozemsku pouze v tech sektorech, které obecne trpí nedostatkem domácích pracovníku. Vláda má v horizontu jednoho roku v plánu uvolnení techto kvót. I tato otázka ovšem v nizozemském parlamentu podléhá kritice. Soucasné rozhodnutí Haagu je ovšem takové, že hodlá soucasné restrikce podržet. Toto stanovisko také zamýšlel predat Evropské komisi. 96 V kvetnu však došlo ke zmene nizozemského postoje. Nizozemsko se rozhodlo pro cástecné uvolnení svého pracovního trhu s platností od 1.cervna 2006. Pracovní povolení byla od 1.cervna 2006 vydávána do 2 týdnu a týkaly se následujících oblastí – zemedelství, vnitrozemská lodní doprava, masný prumysl a zpracování ryb, vedecký výzkum a kovoprumysl97 . V druhé polovine zárí došlo k dalšímu vstrícnému kroku ze strany Nizozemské vlády. Byla zmírnena pracovní omezení v 16 nových sektorech – napríklad v hutnictví, telekomunikacích, zdravotnictví, maloobchodu a drevarství. “Stále bude nutné získat povolení k práci, ale zamestnavatel již nebude muset prokazovat, že na dané pracovní místo nemohl sehnat Holandana. Lhuta pro vyrízení povolení se i u techto sektoru zkrátí z10 týdnu na 2. Úplné otevrení trhu se ocekává od 1.ledna 2007.”98 V podobném duchu, tedy o chystaném uvolnení pouze nekterých oblastí svých pracovních trhu, se také vyjádrily Francie a Belgie. Belgické úrady oznámily, že od 1.kvetna 2006 by mel být proces vydávání pracovních povolení zrychlen na pet dní a že pro danou pracovní pozici již nebude overováno, zda se o ni neuchází ješte belgický uchazec. Podle belgických úradu napríklad hlavní mesto Belgie „má mezi jiným nedostatek zdravotních sester, instalatéru, automechaniku, zedníku, úcetních, inženýru, specialistu na informacní technologie, ale i architektu a ucitelu holandštiny a anglictiny.“ Dále také že „Valonsko sestavilo seznam 39 profesí, mezi nimiž jsou i elektrikári, laboratorní technici, truhlári, lékárníci a pracovníci pojištoven.“99 V kvetnu však belgický ministr zahranicí Karl de Gucht uvedl, že ke zjednodušení vydávání pracovních povolení dojde pouze ve ctyrech oblastech (architektura, stavebnictví, zdravotnictví, služby) a to od 1.cervna letošního roku. 100 Francie oznámila, že „puvodne chtela uvolnit jen profese ve stavebnictví, zdravotnictví a doprave. Nyní pridala i radu technických

96

Clánek “Nizozemsko svuj pracovní trh nováckum EU zatím neotevre” ze dne 13.4.2006, zdroj:euroskop. oznámení Ministerstva zahranicních vecí ze dne 1.6.2006. 98 Clánek “Nizozemsko pootevrelo náruc ceským pracovníkum” ze dne 20.9.2006, zdroj:euroskop. 99 Clánek on-line magazínu deníku Právo „Belgie paušálne neumožní práci pro Cechy“ ze dne 21.4.2006. 100 Clánek on-line magazínu deníku Právo „Belgie zjednoduší Cechum nekterá pracovní povolení“ ze dne 23.5.2006. 97


- 37 -


Petra Lesjuková

oboru a také vybraná místa v hoteliérství, restauratérství, potravinárství a nekterá v zemedelství ci v obchode.“ 101 Ekonomiky clenských státu Evropské unie Naproti tomu Nemecko a Rakousko stále trvají na zachování prechodných období po co nejdelší dobu. Argumentují tím, že príliv nových pracovníku by jejich trhy neunesly. Problém spocívá predevším v tom, že tyto zeme posuzují nové clenské státy jako celek a tak i když nebyl prokázán výrazný zájem Cechu o práci v zahranicí, je podle Nemecka a Rakouska treba cekat, až poleví i zájem pracovníku z Polska. Tento argument však v prípade Rakouska nemá vetší ekonomické opodstatnení, nebot jak jsem již zmínila, tato zeme nikdy s problémem nezamestnanosti nebojovala a vsoucasné dobe je její míra nezamestnanosti na prirozené úrovni. Jde predevším o politický problém a o požadavek Rakouska na možnost volného odkupu pozemku v Ceské republice. V Nemecku jsou restrikce vuci novým zemím Evropské unie zduvodneny také obavami z preshranicních pracovníku z Polska a Ceské republiky. Prechodná období tak budou v Rakousku i VNemecku ponechána prinejmenším do konce dubna 2009. O jejich dalším prodloužení se nemecký ministr práce Franz Müntefering vyjádril takto:“Ochranná opatrení budou prodloužena o další tri roky. Nemecko to urcite udelá a myslím, že Rakousko rovnež. Pak uvidíme, zda bude nutné toto prechodné období prodloužit ješte o další dva roky."102 Prodloužení na další dva roky, do 1.kvetna 2011 však bude možné pouze po predložení pádných duvodu a jejich obhajobou pred Evropskou komisí. Ta totiž jak již bylo receno zachování prechodných období nedoporucuje a upozornuje na význam fungování volného trhu bez prekážek a s dodržením všech ctyr jeho svobod, tedy i svobody volného pohybu. Na druhou stranu však výmena pracovních sil mezi Ceskou republikou a Nemeckem a Rakouskem presto probíhá a to na základe bilaterálních smluv uzavrených na pocátku 90.let, respektive na pocátku nového tisíciletí. Príkladem takového pohybu je napríklad zvýšená poptávka po zdravotnickém personálu. Behem jediného týdnu v srpnu se v systému EURES 103 objevilo pres 6000 volných míst pro zdravotní sestry, pecovatelky a pecovatele 104 . Vetšina nabídek pocházelo z Velké británie, ale 450 nabídek ze zemí, jež svuj pracovní trh ješte neotevrely. Napríklad Rakousko tak znacne zjednodušuje získávání pracovních povolení pro zdravotnický personál. Postoj Dánska byl obdobný jako postoj Francie a Belgie. Dánsko hodlalo omezení vstupu na svuj pracovní trh odstranovat postupne podle jednotlivých sektoru. Úplné otevrení 101

Clánek on-line magazínu deníku Právo „Francie rozšírila volný prístup na pracovní trh“ ze dne 28.4.2006. Clánek on-line magazínu deníku Právo „Nemecko neotevrelo trh práce novým clenum EU“ ze dne 22.3.2006. 103 evropská databáze volných pracovních míst. 104 Clánek “Státy EU shánejí zdravotníky z Východu” ze dne 22.8.2006, zdroj:euroskop. 102


- 38 -


Petra Lesjuková

pracovního trhu by tak melo nastat na konci druhého tríletého prechodného období, od kvetna 2009.105 V cervenci 2006 dánská vláda oznámila cástecné otevrení pracovního trhu. „Procedura zamestnávání lidí se v Dánsku zjednoduší a zrychlí. Nová pravidla, která upravují prístup obcanu nových clenských zemí EU na dánský pracovní trh, si kladou za cíl zachování zamestnávání pracovníku podle dánských standardu, zejména platových (…)V zemi bude také možné pracovat na cástecný pracovní úvazek, nové výhody získají i studenti. Ceští obcané budou moci získat zamestnání u dánských zamestnavatelu, kterí si zažádali o tzv. "predbežné povolení" k zamestnávání pracovních sil z nových clenských zemí EU. Ceští studenti pri studijním pobytu v Dánsku mohou pracovat po dobu svého studia na základe stejných podmínek jako studenti z ostatních clenských zemí EU, bez nutnosti žádat o zvláštní pracovní povolení.“106 Itálie zvažovala postupné navyšování kvót pro pracovníky z nových clenských zemí a toto stanovisko oznámila i 30.dubna 2006, tedy v posledním možném termínu pro vyjádrení svého postoje Evropské komisi. “Itálie zvýší pocet pracovních povolení vyhrazených pro obcany nových zemí z 80 tisíc na 170 tisíc rocne.”107 21.cervence však Komise oznámila, že Itálie zmenila své stanovisko a od 27.7.2006 otevírá své pracovní trhy. 108 Až do konce dubna se konkrétne nevyjádrily pouze dve zeme EU15, a sice Lucembursko a Recko. Obe zeme uvažovaly o postupném uvolnování pracovních trhu po vzoru Belgie a Francie. "Chystá se strední cesta. Nejpravdepodobnejší je otevrení v nekterých sektorech," tvrdí recký diplomatický zdroj. "Budeme zrejme následovat nizozemský a belgický model a umožníme práci jen príslušníkum vybraných profesí," rekl zase zdroj blízký lucemburské vláde. 109 Lucembursko své stanovisko zachovalo až do 30.4.2006 a bude svuj pracovní trh uvolnovat postupne:” již dnes zjednodušené udelování pracovních povolení v zemedelství, vinarství a v hotelech a restauracích bude napríšte témer automatické”. 110 V prípade Recka však došlo k príznivé zmene postoje a tato zeme spolu s Finskem, Španelskem a Portugalskem otevrela od 1.kvetna 2006 svuj trh práce. 111 Svuj pracovní trh osmi novým clenum EU v kvetnu otevrel i Island. 112

105

Clánek “Nizozemsko svuj pracovní trh nováckum EU zatím neotevre” ze dne 13.4.2006, zdroj:euroskop. Clánek “Dánsko cástecne otevrelo pracovní trh pro novácky EU” ze dne 18.7.2006, zdroj:euroskop. 107 Clánek “Unie zustane pro novácky privrená” ze dne 27.4.2006, zdroj:euroskop. 108 Clánek “Itálie otevrela pracovní trh obcanum novácku EU” ze dne 21.7.2006, zdroj:euroskop. 109 Clánek “Unie zustane pro novácky privrená” ze dne 27.4.2006, zdroj:euroskop. 110 Clánek “Pracovní trh nováckum EU otevrou jen Španelsko, Portugalsko, Finsko a Recko” ze dne 30.4.2006, zdroj:euroskop. 111 Clánek “Pracovní trh nováckum EU otevrou jen Španelsko, Portugalsko, Finsko a Recko” ze dne 30.4.2006, zdroj:euroskop. 112 Clánek “Itálie otevrela pracovní trh obcanum novácku EU” ze dne 21.7.2006, zdroj:euroskop. 106


- 39 -


Petra Lesjuková

4.3 Soucasná situace Shrneme- li soucasnou otevrenost trhu práce vuci Ceské republice a tedy i dalším 7 novým clenským zemím, mužeme konstatovat následující zmeny: 1/ clenské státy, které vuci Ceské republice prestaly od 1.5.2006 uplatnovat prechodná období: •

Finsko

•

Portugalsko

•

Recko

•

Španelsko

•

Itálie 113

•

Island 114

1a/ zrušení reciprocních prechodných omezení pracovního trhu: •

Slovinsko 115

2/ clenské státy, které otevrely vuci Ceské republice své pracovní trhy jen ve vybraných oblastech, prípadne zjednodušily postup vydávání pracovních povolení: •

Nizozemsko – zjednodušené vydávání pracovních povolení (zkrácená lhuta je 2

týdny) platí pro tyto oblasti: Ø od 1.6.2006 - zemedelství, vnitrozemská lodní doprava, masný prumysl a zpracování ryb, vedecký výzkum a kovoprumysl Ø od konce zárí 2006 pribylo 16 nových sektoru – napríklad hutnictví, telekomunikace, zdravotnictví, maloobchod, drevarství Ø úplné otevrení pracovního trhu se ocekává od 1.ledna 2007 •

Francie Ø zjednodušené vydávání pracovních povolení platí pro oblasti stavebnictví, zdravotnictví, dopravy, nekteré technické obory a také vybraná místa v hoteliérství, restauratérství, potravinárství a nekterá v zemedelství ci v obchode

•

Belgie Ø od 1.cervna 2006 došlo ke zjednodušení vydávání pracovních povolení (zkrácená lhuta 5 dní) ve ctyrech oblastech: architektura, stavebnictví, zdravotnictví a služby

113

Italský trh práce se otevrel 27.7.2006 Island je zde uveden pouze z informacního duvodu, nejedná se o zemi EU ale o zemi EHP. 115 Slovinsko zrušilo reciprocní prechodná omezení, což ovšem nevyplývá ze smlouvy o prechodných obdobích. 114


- 40 -


Petra Lesjuková

Rakousko Ø zjednodušuje získávání pracovních povolení pro zdravotnický personál

•

Dánsko Ø úplné otevrení pracovního trhu by tak melo nastat na konci druhého tríletého prechodného období, od kvetna 2009 Ø od cervence 2006 bylo zjednodušeno a zrychleno vydávání pracovních povolení Ø možnost získání zamestnání u dánských zamestnavatelu, kterí si zažádali o tzv. "predbežné povolení" k zamestnávání pracovních sil z nových clenských zemí EU. Ø studenti pri studijním pobytu v Dánsku mohou pracovat po dobu svého studia na základe stejných podmínek jako studenti z ostatních clenských zemí EU, bez nutnosti žádat o zvláštní pracovní povolení

•

Lucembursko Ø puvodne zjednodušené udelování pracovních povolení v zemedelství, vinarství a v hotelech a restauracích by nyní melo být témer automatické

3/ clenské státy, v nichž se prístup k otevírání trhu po 1.5.2006 nezmenil •

Nemecko Ø pracovní migrace sCeskou republikou se rídí bilaterální dohodou z roku 1991

Poté, co Evropská komise koncem zárí 2006 oficiálne doporucila vstup Bulharska a Rumunska do EU k 1.lednu 2007, vyvstává také otázka otevírání pracovních trhu temto zemím. Oficiální postoj Rumunska a Bulharska je takový, že zeme EU25 se prílivu pracovníku z techto zemí obávat nemusí. Rumunská míra nezamestnanosti se pohybuje okolo 5% a i bulharská míra nezamestnanosti dosáhla v letošním roce svého minima za posledních 15 let (pod 9%). Presto je postoj zemí EU15 k otevrení trhu odmítavý – to platí dokonce i pro zeme, jež své trhy práce otevrely soucasným nováckum, zemím EU10. Situace v zemích strední a východní Evropy je ješte složitejší. Na jedné strane zde panují obavy z prílivu pracovních sil, které by jinak volily zeme dále na západ, na strane druhé by uzavrení pracovních trhu ze strany techto zemí bylo pravdepodobne vnímáno jako poprení jejich argumentace k okamžitému otevrení pracovních trhu puvodní patnáctky. Slovensko se proto již vyjádrilo, že príchodu


- 41 -


Petra Lesjuková

legálních pracovníku z Bulharska a Rumunska nebude klást prekážky116 . Postoj Ceské republiky zatím není znám – situaci komplikují potíže se sestavením nové vlády. Bývalý ministr práce a sociálních vecí Zdenek Škromach by trh práce obcanum Rumunska a Bulharska uzavrel, naopak soucasný ministr Necas je otevrení naklonen. Všechny zeme musí své oficiální stanovisko sdelit Evropské komisi do konce roku 2006. Prechodná období pak budou mít stejný charakter a dobu trvání jako nyní pro 8 nových clenských zemí.

5 Hodnocení prechodných období 5.1 Zpráva ECAS – Volný pohyb osob (05/2004) European Citizen Action Service (ECAS) 117 je nezisková organizace, která byla založena v roce 1990 a sídlí v Bruselu. Tato organizace se zameruje na provádení informacních aktivit, které mají vést k obrane obcanských práv obyvatel EU. Vzhledem k tomu, že právo na volný pohyb osob je jednou zdeklarovaných svobod obcanu EU, ECAS si klade za cíl propagaci plného práva na volný pohyb pro všechny obyvatele EU. Pro tyto úcely zrídila v roce 2004 ECAS mimo jiné telefonní službu – hotlinku – která má evidovat informace o skutecném dení voblasti volného pohybu osob po posledním rozšírení Unie. V roce 2006 byla spuštena nova hotlinka, shromaždující informace o volném pohybu pracovních sil. Vkvetnu 2004 ECAS vydala zprávu nesoucí název „The Unfinished Enlargement“ – Report on Free movement of people in EU25 118 (v prekladu: Nedokoncené rozšírení – Zpráva o volném pohybu osob v EU25), který následne aktualizovala a znovuvydala v zárí 2004 119 . Zpráva kritizuje zejména skutecnost, že nedošlo k plnému rozšírení práva na volný pohyb osob pro obcany nové EU10 (tzn. nebyl rozšíren Schengenský prostor – problém, který trvá doposud a vstup nových clenu se stále odkládá kvuli pracím na nové verzi Schengenského informacního systému), zabývá se však také volným pohybem pracovních sil a jeho vlivem na migraci pracovníku do zemí EU15. Zpráva cituje statistiky vyplývající ze šetrení Evropské komise zverejnené v Eurobarometru vroce 2000, kdy zacala vyjednávání o kapitole volného pohybu osob. „45% obyvatel EU15 bylo presvedceno, že na území Unie se nachází príliš mnoho imigrantu. Tento názor sdílelo 52% nemcu a 50% rakušanu (dve nejvetší recipientské zeme). Na druhé strane, 116

Clánek “Slovensko otevre pracovní trh pro Bulhary a Rumuny” ze dne 4.10.2006, zdroj:euroskop. http://www.ecas.org 118 pozn. EU25 je oznacení pro stávající petadvacítku clenských státu EU. 119 http://www.ecas.org/file_uploads/745.pdf 117


- 42 -


Petra Lesjuková

právo na volný pohyb osob bylo považováno za primární benefit clenství vEU 54% poláku. Pro vetšinu populace ve vekové skupine 18-24 let, která tvorí nejvetší migracní potenciál, byla okamžitá implementace volného pohybu osob absolutní prioritou.“ Z techto údaju vyplývá, že zájmy obyvatel EU15 a EU10 byly v roce 2000 v otázce volného pohybu osob zcela protikladné což je dáno mnohdy zavádejícím a jednostranným prístupem ruzných statistických studií publikovaných v techto letech. Vzhledem k živé debate, která se o rozšírení volného pohybu osob a pracovních sil rozpoutala pred posledním rozšírením EU v roce 2004, se zpráva priklání ke spíše strízlivejším odhadum prílivu osob z nových clenských zemí do puvodní EU15. Toto stanovisko je podporeno další studií Eurobarometru zúnora 2004, která uvádí, že „pravdepodobný príliv imigrantu do EU15 bude po dobu peti let od rozšírení roven približne 1% populace nových zemí“. „Šetrení studie vytvorené EU Foundation for the Improvement of Living and Working Conditions 120 (v prekladu: Evropské sdružení pro zlepšení životních a pracovních podmínek) uvádí, že imigrace bude nejpravdepodobneji pouze krátkodobého charakteru a že nejvetší migracní potenciál mají vzdelaní a prevážne svobodní mladí lidé. To znamená, že v konecném dusledku by mely staré clenské státy soutežit o tyto imigranty a naopak nové clenské státy budou trpet tzv. odlivem mozku.“

5.2 ECAS – Kdo se bojí rozšírení EU?(09/2005) V zárí 2005 vydala organizace ECAS zprávu o volném pohybu osob v EU25 s podtitulem Kdo se bojí rozšírení EU? (The report on the free movement of workers in EU25 – Who is afraid of EU enlargement? 121 ). Jedná se o vubec první hodnotící zprávu, která na téma volný pohyb pracovních sil po rozšírení Unie v roce 2004 byla vydána. Smyslem této zprávy bylo podnítit kampan za zrušení prechodných opatrení vuci zemím EU8 122 . Zpráva udává tri hlavní duvody, proc prechodná opatrení zrušit: Zaprvé, zavedení prechodných opatrení fakticky znemožnuje dokoncit rozšírení Evropské unie. Restrikce volného pohybu pracovních sil mají za následek, že právo na volný pohyb osob není aplikovatelné pro všechny soucasné zeme EU. Zrušením prechodných opatrení dojde k „(..) posílení cítení evropského obcanství (...) zavedení restrikcí na volný

120

http://www.eurofound.eu.int http://www.ecas.org/file_uploads/1213.pdf 122 pozn. Oznacení EU8 zahrnuje nové clenské zeme EU, vuci kterým byla zavedena prechodná opatrení pro volný pohyb pracovních sil. 121


- 43 -


Petra Lesjuková

pohyb pracovníku zpochybnuje smysl evropského obcanství a hrozí zavedením rozdelení evropských obcanu na obcany „první a druhé trídy“.“123 Zadruhé, „volný pohyb pracovníku je dobrý pro unijní hospodárství“124. Zpráva konstatuje, že státum, jež restrikce na pohyb pracovních sil nezavedly, imigracní toky nejenže neuškodily, ale naopak pomohly k jejich ekonomickému rustu. „Vetšina pracovníku ze zemí EU8 je zamestnáno v tzv. „obtížne obsaditelných pracovních místech“ a pomáhají v poskytování služeb ve zdravotnictví, zemedelství a turistickém ruchu.“125 Zatretí, organizace ECAS se domnívá, že zrušení prechodných opatrení by nemela vetší vliv na zvýšení migracních toku obyvatel EU8 do ostatních zemí EU. Vzhledem k uvedeným hodnotám migracních toku do Velké británie, Irska a Švédska, zemím, jež vuci zemím EU8 restrikce nezavedly, „jsou migracní toky výrazne pod odhadovaným 1% celkového poctu obyvatel EU8“126 . Z tohoto duvodu mohou zeme EU15 zrušit prechodná opatrení. Kdyby prece jen po jejich zrušení rapidne vzrostl pocet imigrantu ze zemí A8, mohly by tyto zeme použít tzv.ochrannou klauzuli. „Ve skutecnosti není volný pohyb osob zcela volný. Ochranná doložka Prístupových smluv, právní nástroje uznávání kvalifikací a požadavek dostatecných financních zdroju volný pohyb osob dostatecne regulují.“127 Vzhledem k uvedeným faktum zpráva v záveru navrhuje kroky, které by mely být uskutecneny ke zrušení restrikcí volného pohybu pracovních sil. ECAS navrhuje, aby Evropský parlament zorganizoval verejné slyšení, které by prodiskutovalo, zda jsou tyto restrikce nezbytné. „Verejné slyšení by umožnilo poslancum Evropského parlamentu, aby interpelovali zástupce národních vlád, sociální partnery, nevládní organizace a odborníky a navrhli Evropským institucím plán na završení rozšírení.“128 Dále je navrhováno využití tehdejšího predsednictví Velké británie, která by jako zeme s pozitivními zkušenostmi s uvolnením trhu práce mohla lobbovat za zrušení prechodných opatrení. Hnutí také navrhuje pripravit komunikacní kampan, která by pod záštitou Evropské komise a národních vlád informovala obcany EU o výhodách zrušení prechodných opatrení. ECAS „ vítá krok Evropské komise k vyhlášení roku 2006 Evropským rokem mobility“ 129 . V neposlední rade ECAS apeluje na duraznejší kontrolu personálních agentur. „Mnoha prípadum zneužívání pracovníku

123

Ibid, strana 32. Ibid, strana 33. 125 Ibid, strana 33. 126 Ibid, strana 33. 127 Ibid, strana 34. 128 Strana 36. 129 Strana 36. 124


- 44 -


Petra Lesjuková

by mohlo být predejito, kdyby národní autority zvýšily kontroly jednotlivcu a agentur zprostredkujících práci.“130

5.3 Zpráva Evropské komise 28.brezna 2006 se clenské státy evropské petadvacítky sešly v Bruselu, aby prezentovaly a prodiskutovaly své postoje k uvolnení svých pracovních trhu. K 30.dubnu letošního roku bylo treba se rozhodnout, zda budou restrikce ponechány ci zrušeny. Od 1.kvetna 2006 zacíná druhá etapa prechodných období, trvající tri roky. V Bruselu zároven evropský komisar pro zamestnanost, sociální záležitosti a rovné príležitosti, Vladimír Špidla, poprvé oficiálne predstavil dokument „Zpráva o pusobení prechodných ustanovení stanovených ve smlouve o pristoupení z roku 2003“131 . Tento dokument byl vydán 8.2.2006 a zretelne naznacil negativní postoj Komise k dalšímu prodlužování prechodných období a zároven se odvolává na fakt, že :“Volný pohyb osob je jednou z nejzákladnejších svobod, které právo Spolecenství zarucuje. (...) Odstranení prekážek bránících mobilite mezi clenskými státy a v nich je též ústredním tématem obnovené lisabonské agendy.“132 Zpráva dále cituje prístupovou smlouvu zroku 2003:“ Ve smlouve o pristoupení se v každém prípade stanoví, že clenské státy, které se k 1. kvetnu 2006 rozhodnou odstranit omezení, budou mít po zbývající období možnost omezení opet zavést prostrednictvím ochranného postupu stanoveného ve smlouve o pristoupení, pokud by jejich trh práce byl vážne narušen nebo se predvídalo jeho narušení.“133 Tento fakt rovnež ukazuje na neochotu clenských státu své pracovní trhy zprístupnit. Pokud je jim umožneno opetovné znovuzavedení prechodných opatrení, nejsou jejich ekonomiky vystaveny nijak závažnému riziku. Opet se zde ukazuje, jak moc za temito opatreními stojí ne ekonomické, ale politické duvody a vliv verejného mínení. A dále:“ Smlouva o pristoupení rovnež stanoví že, bez ohledu na to, zda clenské státy omezení uplatnují, musí uprednostnovat v prístupu na svuj trh práce pracovníky, kterí jsou státními príslušníky clenských státu EU8, pred pracovníky, kterí jsou státními príslušníky tretích zemí.“134 K tomuto jevu však již v techto státech dochází.

130

Strana 37. Celý text zprávy je dostupný na internetovém odkazu http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/com/2006/com2006_0048cs01.doc 132 Zpráva o pusobení prechodných ustanovení stanovených ve smlouve o pristoupení z roku 2003, kapitola 1, clánek 4, strana 3-4. 133 Ibid, kapitola 2, clánek 7, strana 4. 134 Zpráva o pusobení p rechodných ustanovení stanovených ve smlouve o pristoupení z roku 2003, kapitola 2, clánek 7, strana 4-5. 131


- 45 -


Petra Lesjuková

Zpráva se v dalším textu snaží podat spolehlivé dukazy kladného pusobení uvolnení pracovních trhu pro príslušníky nových clenských státu EU. Na 16.zárí 2005 tak byla svolána schuze skupiny na vysoké úrovni pro volný pohyb osob, která posloužila jako platforma dalším diskusím o prechodných opatreních. Schuze potvrdila pozitivní dopad nezavedení opatrení na trhy práce v Irsku, Velké británii a ve Švédsku. „Státy, které rozhodly, že v první fázi nebudou uplatnovat žádná omezení, byly obecne presvedceny o kladném vlivu tohoto rozhodnutí na své pracovní trhy, pricemž zduraznily pozitivní prínos pracovníku z EU8 pro své národní ekonomiky.“135 Zpráva dále uvádí:“Dva clenské státy s ohledem na národní absorpcní kapacitu, potrebu zaclenit všechny pristehovalce vcetne pristehovalcu ze zemí, které nejsou cleny EU, a dopracovat vnitrní strukturální refo rmy, považovaly tato opatrení za nutná i v blízké budoucnosti. Bylo však uznáno, že omezení pravdepodobne povzbudila státní príslušníky EU8 k tomu, aby hledali jiné zpusoby výkonu ekonomické aktivity v clenských státech EU15, což se projevilo výrazne vysokým prílivem vyslaných pracovníku nebo pracovníku prohlašujících se za samostatne výdelecne cinné osoby.“136 Tato informace je mimorádne zajímavá z hlediska predchozích ustanovení prístupových smluv. Potreba zaclenit všechny pristehovalce je v rozporu se zákazem uprednostnovat pracovníky tretích zemí pred pracovníky puvodem z clenských státu EU a to bez ohledu na to, zda uplatnují prechodná omezení ci nikoliv. Dalším závažným dusledkem techto opatrení je jejich zjevné obcházení a to jak formou samostaného podnikání, na které se omezení nevztahují, tak pravdepodobným nárustem šedé ekonomiky a práce takzvane „nacerno“. Tuto domnenku potvrzuje stanovisko sociálních partneru, kterí byli na schuzku také prizváni:“(...) poukázali na skutecnost, že se v dusledku omezení legální práce zacala rozširovat práce nacerno, predstíraná samostatná výdelecná cinnost a fiktivní poskytování služeb a subdodavatelství.“137 Ze statistických údaju, které zpráva uvádí138 vyplývá, že procentní podíl trvale usídlených obcanu puvodem ze zemí EU10 byl v období let 2003-2005 pomerne stabilní. Z dostupných údaju je zrejmé, že k nárustu došlo v Irsku, Velké británii a pravdepodobne i ve Švédsku, jedná se však o pouhé desetiny procent. Naopak paradoxne se jeví nejvetší zaznamenaný nárust trvale us ídlených obcanu z EU10 v Rakousku, které omezující prechodná omezení oproti predchozím jmenovaným státum zavedlo. Mezi lety 2003 a 2005 došlo ke 135

Ibid, kapitola 3, clánek 8, strana 5. Ibid, kapitola 3, clánek 9, strana 5. 137 Ibid, kapitola 3, clánek 11, strana 5. 138 Viz.tabulky níže. 136


- 46 -


Petra Lesjuková

stoprocentnímu nárustu z 0,7% trvale usídlených obcanu z EU10 na 1,4%. Tímto se Rakousko zaradilo v tabulce na druhé místo a po Irsku má procentuelne nejvyšší pocet trvale usazených obyvatel v pomeru k vlastnímu obyvatelstvu v produktivním veku. Vzhledem k tomu, že Rakousko umožnuje státním príslušníkum zemí EU8 prístup na svuj trh práce prostrednictvím pocetních kvót, svedcí tento údaj o dvou možných skutecnostech. První z nich by ukazovala na príliš vysoké a benevolentní kvóty. Kvóty by tak pri predpokládaném stejném zájmu o práci vIrsku i vRakousku byly natolik vysoké, že by došlo k uspokojení potreb všech žadatelu. Druhou možností je obecne nízký zájem o získání pracovního povolení ze strany obcanu EU10 vuci temto zemím (a potažmo všem zemím EU15). Za predpokladu striktních rakouských kvót by tak pocet zájemcu opracovní povolení v Rakousku byl stejný jako pocet záemcu v Irsku, které žádné kvóty neuplatnuje. Je však potreba zduraznit, že obe tyto domnenky by ideálne platily pri stejném poctu obyvatel vobou výše jmenovaných zemích. Rakousko má pres 8 milionu obyvatel, zatímco Irsko pouhou polovinu, tedy 4 miliony obyvatel. To znamená, že pri podobném procentuálním podílu trvale usídlených obyvatel ze zemí EU10, je jich v Rakousku usídlených približne dvakrát více. Tento fakt by podle mého názoru potvrzoval obe mé domnenky. Pravdepodobnejší však muže být myšlenk a malého zájmu o zamestnání v zemích EU15. Toto by potvrzovaly i údaje zprávy Evropské komise. „Tuto skutecnost (stabilní pomer trvale usídlených obcanu ze zemí EU10) lze taktéž vysvetlit historickými duvody a tím, že pristehovalectví z EU10 je pomerne nedávnou záležitostí. To naznacuje, že pristehovalectví ze zemí, které nejsou cleny EU, je mnohem významnejším jevem než mobilita v rámci EU, a to jak v EU15, tak v EU25.“139 „Od rozšírení se trh práce v EU8 vyvíjí pozitivne a míra nezamestnanosti výrazne poklesla v témer všech zemích. To naznacuje, že není duvod ocekávat zvýšení tlaku na pohyb ven ze zemí EU8, nebot vyhlídky ekonomického rustu jsou nadále slibné a výrazne navýšené strukturální fondy a fondy pro rozvoj venkova zacínají prinášet výsledky a podporují ekonomický rust a vytvárení pracovních míst.“140 Malý zájem o pracovní povolení v zemích EU15 obcanu zemí EU10 tak muže být vysvetlen jednak historickými duvody, jednak snižujícími se mírami nezamestnanosti v zemích EU10, které jsou napríklad vprípade Ceské republiky, Slovinska ci Madarska dokonce nižší než je soucasný

139

Zpráva o pusobení prechodných ustanovení stanovených ve smlouve o pristoupení z roku 2003, kapitola 4, clánek 18, strana 9. 140 Ibid, kapitola 4, clánek 22, strana 10.


- 47 -


Petra Lesjuková

prumer EU25 jako celku, obcané techto zemí tak mají relativne vyšší šanci získat zamestnání doma než v zahranicí. Problémem muže v budoucnu být pracovní migrace ze zemí s vysokou mírou nezamestnanosti, jako jsou Polsko ci Slovensko. Jak jsem však již zmínila dríve, zeme EU10, resp. EU8 jsou posuzovány jako celek, což se muže zdát vuci nekterým zemím méne spravedlivé.


- 48 -


Petra Lesjuková

Tabulka c.1 Státní príslušníci EU-10 a EU-15 vyjádrení jako procentní podíl obyvatelstva cílové zeme v produktivním veku (OPV), vek 15–64 – rok 2004 % OPV Cílová zeme

Typ údaju

Státní príslušnost EU-101 EU-15

Belgie 2

Povolení k pobytu

0,2

2,7

Ceská republika

Pocet cizích pracovníku

1,0

0,1

Dánsko

Povolení k pobytu Pocet cizích pracovníku

0,1 0,2

0,2 1,0

Pracovní povolení

0,9

:

Estonsko Recko

Povolení k pobytu Povolení k pobytu

0,0 0,1

0,1 :

Španelsko

Povolení k pobytu

0,0

0,1

Francie Irsko3 4

Pracovní povolení Osobní císla

0,0 1,9

: :

Nemecko

Žádosti o pracovní povolení

0,1

:

4

Lotyšsko Litva

Povolení k pobytu Povolení k pobytu

0,0 0,0

0,0 0,0

Madarsko

Povolení k pobytu

0,0

0,0

Malta Nizozemsko

Povolení k pobytu Pracovní povolení

0,1 0,2

0,8 :

Prumerný pocet za rok

0,7

:

Polsko

Pracovní povolení Povolení k pobytu

1,2 0,0

: 0,0

Portugalsko

Povolení k pobytu

0,0

0,0

Slovinsko Slovensko

Registrace pracovníku Povolení k pobytu

0,0 0,0

0,0 0,0

Itálie

Rakousko

Povolení k pobytu 0,0 0,0 Povolení k pobytu Švédsko4 0,1 0,0 Žadatelé zaregistrovaní ve WRS Spojené království4 0,4 : Zdroj: Administrativní údaje získané od clenských státu. Poznámky: % OPV = procentní podíl obyvatelstva v produktivním veku (15–64) v cílové zemi. „:“ znamená, že údaje nejsou relevantní nebo nejsou k dispozici.Veškerá císla udávají pocet žadatelu / žádostí / registrací / vydaných povolení (toku). Výjimkou je Ceská republika, kde císla udávají pocet pracovníku, a Nemecko, kde je v prvním rádku uveden pocet pracovníku, a Rakousko, kde je v prvním rádku uveden prumerný rocní pocet zamestnancu. Císla týkající se povolení pobytu udávají s výjimkou Belgie pocet povolení vydaných pouze pro úcely zamestnání. V prípade nekterých clenských státu byly získány údaje za rok 2005 (viz tabulka A1 ve statistické príloze).1Císla za Francii, Itálii, Rakousko a pocty pracovních povolení v prípade Nemecka se týkají EU-8. 2Císlo za Belgii se týká povolení k pobytu vydaných z jakéhokoli duvodu. 3Císlo za Irsko udává pocet císel PPS, která byla vydána nejenom z duvodu zamestnání, ale rovnež i pro úcely sociálních, zdravotnických a jiných verejných služeb. 4Referencní období 2004 kveten–prosinec.Údaje za Kypr a Lucembursko Komise neobdržela. Finsko


- 49 -


Petra Lesjuková

Tabulka c.2 Trvale usazené obyvatelstvo v produktivním veku podle státní príslušnosti – roky 2003–2005 – v procentech (bunky) Státní príslušnost Cílová zeme

EU-15

EU-10

2003

2004

2005

2003

2004

2005

Belgie Dánsko Nemecko Recko Španelsko Francie Irsko Lucembursko Nizozemsko Rakousko Portugalsko Finsko Švédsko Spojené království EU-15

5,4 1,0 2,7 0,2 1,1 1,9 3,4 37,2 1,5 1,7 0,3 0,3 2,2 1,8 2,0

5,8 1,1 2,6 0,4 1,2 2,1 3,3 37,6 1,5 1,8 0,4 0,3 2,2 1,8 2,1

5,8 1,1 2,8 0,3 1,2 1,9 3,0 37,6 1,4 1,9 0,4 0,4 2,3 1,7 2,1

0,2 : : 0,3 0,2 0,1 : 0,3 0,1 0,7 : 0,3 0,2 0,2 0,2

0,2 : : 0,4 0,2 0,1 : 0,3 0,1 0,8 : 0,3 0,2 0,3 0,2

0,2 : 0,7 0,4 0,2 0,1 2,0 0,3 0,1 1,4 : 0,3 0,2 0,4 0,4

EU-10 EU-25

: 1,9

0,2 1,7

0,2 1,7

: 0,1

0,1 0,1

0,2 0,3

Zdroj: Eurostat, šetrení pracovních sil, 2003–2005 Q1, Irsko 2005 Q2. Poznámky: ':' znamená, že údaje nejsou k dispozici nebo nejsou vzhledem k malé velikosti výberového souboru spolehlivé. Itálie je vyloucena, nebot údaje nejsou rozcleneny podle státní príslušnosti. Úhrn za EU-15 a EU-25 je bez Itálie, úhrny za EU-15 a EU-25 bez Nemecka a Irska v letech 2003–2004 pro státní príslušníky EU-10. Úhrn za EU-10 je bez Polska.

Další ukazatel, který zpráva Komise uvádí, je stav mer zamestnanosti mezi lety 2004 a 2005 podle státní príslušnosti v jednotlivých zemích EU15 141 . Z tabulky je patrné, že míra zamestnanosti obcanu EU10 v zemích EU15 se mezi lety 2004 a 2005 témer ve všech zemích zvýšila, krome Belgie a Finska. I pres skutecnost, že trhy práce byly plne otevreny pouze ve trech zemích EU15, zamestnanost rostla i v ostatních státech. To mohlo být zpusobeno dvema duvody. „Rozšírením se jednak patrne dostala na svetlo cást stínové ekonomiky predstavované pracovníky z EU-10, kterí byli dríve zamestnáni nacerno, což s sebou nese všeobecne známé pozitivní dopady, jako je vetší soulad se zákonnými pracovními normami, lepší sociální soudržnost díky nižší míre rizika marginalizace osob, kterých se tento problém dotýká, a vyšší príjmy státu z daní a z príspevku na sociální zabezpecení. (...) Zadruhé, skutecné zlepšení míry zamestnanosti státních príslušníku EU-10 po rozšírení mohlo nastat v dusledku zmeny postoju

141

Viz. tabulka níže, která však samostatne uvádí pouze 11 clenských zemí a zamestnanost v EU15 uvádí pouze jako prumernou hodnotu.


- 50 -


Petra Lesjuková

zamestnavatelu, díky vetším možnostem zakládání soukromých podniku, lepším informacím a lepší právní úprave.“142 V nekterých zemích je zamestnanost státních príslušníku EU10 dokonce vyšší než zamestnanost domácích státních príslušníku. Je tomu tak v prípade Španelska, Irska a Spojeného království Velké británie. To je pozitivní jev vypovídající o významnému prispení k ekonomické stabilite zemí EU15, což potvrzuje i zpráva:“(...) státní príslušníci EU10 ve všech clenských státech pozitivne prispívají k celkovým výsledkum trhu práce, k udržitelnému ekonomickému rustu a ke stavu verejných financí.“143 Naopak ztabulky také vyplývá, že v nekterých zemích EU15 je ve srovnání s obcany EU10 zamestnanost obcanu tretích zemí výrazne nižší. Je tomu tak v prípade Belgie, Francie, Irska, Nizozemí, Finska, Švédska a Velké británie. Z tohoto faktu vyplývá, že dopad zamestnávání obcanu EU10 na ekonomiky státu EU15 je více pozitivní než dopad zamestnávání obcanu z tretích zemí. Tabulka c.3 Míry zamestnanosti podle státní príslušnosti – rok 2005 – v procentech (bunky) 2004

2005

Cílová zeme

Státní príslušnost EU10

Státní príslušník

EU15

EU-10

Belgie

64

62

60

55

Zeme, které nejsou cleny EU 35

Nemecko Recko Španelsko Francie Irsko Nizozemsko Rakousko Finsko Švédsko Spojené království EU-15 EU-10 EU-25

: 47 68 61 : 63 58 67 62 72 59 : 59

67 60 62 64 67 74 69 69 74 72 67 57 65

68 53 64 69 69 76 72 67 73 69 68 59 67

51 47 78 62 85 64 66 55 62 75 62 68 62

48 71 71 44 57 41 60 45 45 58 55 63 55

Zdroj: Eurostat, šetrení pracovních sil, 2004 - 2005 Q2. Poznámky: ':' znamená, že údaje nejsou k dispozici nebo nejsou vzhledem k malé velikosti výberového souboru spolehlivé. Itálie je vyloucena, nebot údaje nejsou rozcleneny podle státní príslušnosti. Dánsko, Lucembursko a Portugalsko jsou vzhledem k malé velikosti výberového vzorku vylouceny. Úhrny za EU-15 a EU-10 v roce 2004 vycházejí z údaju za Nemecko a Irsko v 2005 Q2.

142

Zpráva o pusobení prechodných ustanovení stanovených ve smlouve o pristoupení z roku 2003, kapitola 4, clánek 24, strana 11. 143 Tamtéž, kapitola 4, clánek 23, strana 10.


- 51 -


Petra Lesjuková

Další otázkou, kterou si zpráva klade, je zda pracovníci ze státu EU10 doplnují ci nahrazují pracovníky EU15. Státy, které uplatnují prechodná omezení prístupu na pracovní trhy obcanum EU10 zastávají názor, že kdyby došlo k uvolnení pracovních trhu, domácí pracovníci by byli nahrazováni pracovníky z EU10 a tím by došlo ke zhoršení ekonomické a sociální situace v techto státech. Zpráva Komise však predkládá statistická data, která mluví o opaku, tedy o doplnování pracovních sil EU15 obcany EU10. Z tabulky znázornující procentuální podíl pracovníku podle státní príslušnosti v jednotlivých odvetvích144 vyplývá, že podíl pracovníku ze zemí EU10 je vprípade stavebnictví dvakrát vetší než podíl domácích príslušníku, naopak v sektoru verejné správy, vzdelávání, zdravotnictví a ostatní jsou výrazne ji zastoupeni pracovníci domácí.

Tabulka c.4 Odvetví

Státní príslušnost Státní EU-15 príslušník 4 (2) 18 19 8 8

EU-10

Zemedelství/rybolov (3) Prumysl 18 Stavebnictví 15 Maloobch. prodej; hotely/restaurace; 25 28 28 doprava Financní služby a realitní služby 13 16 14 Verejná správa; vzdelávání; zdravotnictví; ostatní 32 27 23 Zdroj: Eurostat, šetrení pracovních sil, 2005 Q1, Francie a Rakousko 2005 Q2. Poznámky: údaje v závorkách nejsou vzhledem k malé velikosti výberového souboru spolehlivé.

Co se týce zastoupení pracovníku zemí EU10 v zemích EU15 podle úrovne dosaženého vzdelání145, údaje vyvracejí domnenku o prílivu nekvalifikovaných pracovních sil do zemí EU15. Ztabulky vyplývá, že nejvíce je zastoupena skupina se stredním vzdeláním146 (57%), zbytek je rozdelen rovnomerne mezi pracovníky s nízkým a vysokým vzdeláním. Naopak podíváme- li se na údaje o pracovnících ze tretích zemí, nejvetší procentuální podíl je u pracovníku s nízkým dosaženým vzdeláním (48%), na druhém míste je vzdelání strední (35%) a zbylých 17% pripadá na pracovníky s vysokým dosaženým vzdeláním.

144

Viz. tabulka níže. Viz. tabulka níže. 146 To je definováno jako:“ vyšší stredoškolské vzdelání a specializované odborné vzdelání, což je úroven, která je v rade clenských státech obvykle nedostatecne zastoupena a zpusobuje tak kvalifikacní prekážky v rade odvetví hospodárství“., Zpráva o pusobení prechodných ustanovení stanovených ve smlouve o pristoupení z roku 2003, kapitola 4, clánek 27, strana 12. 145


- 52 -


Petra Lesjuková

Tabulka c.5 EU-15 – trvale usazené obyvatelstvo v produktivním veku podle státní príslušnosti a úrovne vzdelání – rok 2005 – v procentech (sloupce)

Úroven dosaženého vzdelání Nízká

Státní príslušnost Státní príslušník 31

EU-15

EU-10

36

21

Zeme, které nejsou cleny EU 48

Strední 46 39 57 35 Vysoká 23 25 22 17 Zdroj: Eurostat, šetrení pracovních sil, 2005 Q1, Francie a Rakousko 2005 Q2.

Zpráva shrnuje výsledky obou statistických šetrení a ríká: “Z údaju tudíž vyplývá, že mobilita z clenských státu EU10 do EU15 muže mít na trhy práce pozitivní úcinky, protože zmírnuje nedostatek pracovních sil v nekterých oblastech. Lze vytváret nová pracovní místa napr. ve stavebnictví a v domácích službách a v pohostinství, kde by jinak v nekterých zemích hrozilo, že tato místa nebudou obsazena. Vysoce kvalifikovaní pracovníci z clenských státu EU10 mohou být prospešní pri zakládání podniku a prostrednictvím kumulace lidského kapitálu mohou prispívat k dlouhodobému rustu.“

147

Shrneme- li poznatky uvedené ve Zpráve o pusobení prechodných ustanovení stanovených ve smlouve o pristoupení z roku 2003, dojdeme k nekolika záverum o fungování prechodných období. Zaprvé, migracní toky pracovních sil mezi EU10 a EU15 jsou obecne nízké a stabilní. Tento fakt je vysvetlován jednak historickými zvyklostmi, jednak príznivou ci zlepšující se ekonomickou situací ve státech EU10. Dále zpráva potvrzuje, že obcané EU10 významne prispívají k rustu zamestnanosti v jednotlivých zemích EU15. Tento rust zamestnanosti je navíc dokonce doplnkového charakteru a to jak z hlediska oborového, tak z hlediska kvalifikacního. Nejsou zaznamenány negativní dopady na ekonomiky zemí EU15, které své trhy práce již vuci EU10 otevrely a všechny tyto tri zeme udávají, že zrušení bariér volného pohybu pracovníku melo a má na jejich ekonomiky pozitivní dopad. Na základe všech výše uvedených statistik a stanovisek Komise doporucuje zrušit prechodná opatrení v co nejkratším casovém úseku. „Komise pripomíná právo clenských státu stanovené ve smlouve o pristoupení z roku 2003 zachovat na základe prechodných ustanovení urcitá omezení a doporucuje, aby clenské státy peclive zvážily, zda je s ohledem na situaci na jejich trzích práce a na dukazy uvedené v této zpráve další zachování techto omezení nutné.“148

147 148

Ibid, kapitola 4, clánek 28, strana 13. Ibid, kapitola 5, clánek 36, strana 15.


- 53 -


Petra Lesjuková

5.4 Zpráva ECAS – fungování prechodných opatrení149(07/2006) Pet mesícu po vydání oficiální zprávy Evropské komise byla uverejnena i další zpráva sdružení ECAS s názvem Volný pohyb a fungování prechodných opatrení – dva roky po rozšírení (Free movement and functioning of transitional arrangements– Two years after enlargement). Tato zpráva prehledne shrnuje stav otevírání trhu práce clenských zemí EU po 1.kvetnu 2006. Zajímavé je zahrnutí oficiálních duvodu Nemecka a Rakouska proc restrikce ponechat. Rakousko uvádí, že jedním z duvodu je fakt, že “ zeme má 1 400 km hranic, z nichž vetšina je se zememi strední a východní Evropy (SVE). To ciní Rakousko velice atraktivní pro preshranicní pracovníky, kterí by prišli zejména z Polska a Ceské republiky.”150 To je v zásade pravda, ovšem domnívám se, že v soucasné dobe již preshranicní práce funguje v požadované míre a se zrušením restrikcí by ocet pracovníku v pohranicí výrazne nevzrostl. Toto potvrzuje skutecnost, že prestože Rakousko kvótami omezuje zahranicní pracovníky na pocet rovnající se 8% rakouské populace, tohoto císla zatím nikdy nebylo dosaženo 151 . Dalším duvodem je dlouhodobá predikce míry nezamestnanosti, která má v Rakousku údajne v budoucnu výrazne vzrust152 (v soucasné dobe je míra nezamestnanosti na prirozené úrovni). To odporuje dosavadním zkušenostem zemí, které restrikce nezavedly. V techto zemích byly naopak zaplnovány mezery na trhu práce a tak míra nezamestnanosti místního obyvatelstva nebyla ohrožena. Další duvod, který Rakousko uvádí, je “nedostatek zkušeností s imigracní politikou (…) Rakousko bylo v prubehu 19. a pocátku 20.století hlavne emigracní, ne imigracní zemí.”153 Imigrace je zajisté jev, který je potreba náležite právne ošetrit, podle mého názoru však Rakousko není ohroženo imigrací ze zemí soucasné EU8, ale prevážne z tzv.tretích zemí, což je globální trend. Tak jako tak se bude muset s problematikou imigrace vyporádat. Nemecko udává jako hlavní duvod vysokou nezamestnanost v urcitých regionech, zejména v regionech sousedících s Polskem a Ceskou republikou154 . Tyto obavy by opet bylo možné vyvrátit dosavadními statistikami o zaplnování tzv.težko-obsaditelných pracovních míst, což prispívá ke snižování nezamestnanosti a tím i k vyššímu ekonomickému rustu. 149

http://www.ecas.org/file_uploads/1177.pdf Ibid, strana 5. 151 Ibid, strana 5. 152 Ibid, strana 5. 153 Ibid, strana 5. 154 Ibid, strana 6. 150


- 54 -


Petra Lesjuková

Dalším argumentem z nemecké strany je predpoklad “zavedení prechodných opatrení Polska a CR vuci Rumunsku a Bulharsku”155 . Vlády Polska i CR si však nechávají konecné vyjádrení do konce roku 2006. V CR, pokud se podarí sestavit pravicovou vládu je navíc velice pravdepodobné, že zeme prechodná opatrení vuci Rumunsku a Bulharsku zavádet nebude. Porovnáme- li dosavadní argumentaci Nemecka a Rakouska k ponechání prechodných opatrení na volný pohyb pracovních sil, já osobne se stale prikláním k názoru, že duvody jsou ciste politickou záležitostí. Veškerá argumentace techto zemí je snadno vyvratitelná statistikami jak ECAS, tak Evropské komise. Zavedená opatrení jsou navíc pouze docasného charakteru – nejpozdeji k 1.kvetnu 2009 budou tyto zeme nuceny uvést konkrétní a ekonomicky podložené duvody, proc restrikce ponechat. Je tak více než pravdepodobné, že tyto zeme své pracovní trhy od kvetna 2009 otevrou. Z dlouhodobého hlediska jsou tak tyto opatrení (zejména v Nemecku) pouze oddalováním nutných rešení vlastních ekonomických problému.

6 Postoj k pracovní migraci v CR 6.1 Teoretická východiska Zpráva ECAS 156 krome jiného uvádí výsledky studie provedené ceským Výzkumným ústavem práce a sociálních vecí (VÚPSV) 157 , který urcil nejcastejší determinanty migracních toku ceských obcanu:

• „ ekonomické faktory: mezi nejduležitejší ekonomické faktory radí pracovníci ze zemí strední a východní Evropy vyšší predpokládanou mzdu. Je však potreba rozlišit vyšší nominální od vyšší reálné mzdy, tedy mzdy beroucí v úvahu i vyšší životní náklady v zahranicí. Vetšina pracovníku si tuto skutecnost uvedomuje. Ti, kterí ne, jsou konfrontováni s realitou po odchodu do zahranicí – mnoho pracovníku si nemuže dovolit hradit ze svého životní náklady po dobu hledání nové práce a tak se vetšina vrací domu po velice krátké dobe.

• socio-kulturní faktory 1. jazyková a kulturní bariéra: jak ukazují záznamy již zmínené hotlinky ECAS, neznalost jazyka je velikou bariérou omezující príchozí pracovníky zaclenit se do kultury nové

155

Ibid, strana 6. Viz. minulá kapitola 157 http://www.vupsv.cz 156


- 55 -


Petra Lesjuková

zeme – mají problémy s hledáním ubytování,s komunikací s úrady, apod. To vede casto k tomu, že se tito pracovníci stávají závislými na ostatních pristehovalcích z rodné zeme, což jako negativní psychologický efekt má za následek návrat domu. 2. Osobní situace: ve vetšine prípadu odchod do zahranicí vyžaduje odvahu. Pro partnerské dvojice navíc vyvstává otázka zahranicního pracovního uplatnení obou z nich. 3. Svázanost s majetkem: obyvatelé strední a východní Evropy jsou citove obvykle velmi vázaní na majetek, obydlí apod., je pro ne težké obetovat dum, kde rodina žije nekolik generací odchodu do zahranicí.

• administrativa a byrokracie: zde se objevuje problém s celkovým nedostatkem informovanosti o tom, co je potreba zarídit k získání práce v zahranicí, kde hledat práci, jak si zarídit sociální a zdravotní pojištení apod. Prekážkou jsou i administrativní procedury a cekací doba spojené s vyrizováním pracovního povolení, které pracovníci casto obcházejí prací „nacerno“. „

6.2 Dotazníkové šetrení Cílem mého dotazníku (viz. Príloha 1) bylo presvedcit se, jaká je informovanost obcanu Ceské republiky o otevírání pracovních trhu Evropské unie, jakož i zjistit, jaké názory ve vztahu k možnostem pracovat v zahranicí mezi obcany CR prevládají. Dotazník je rozdelen na dve cásti. První cást zjištuje obecné demografické údaje o tázaných osobách (pohlaví, vek, vzdelání, rodinný stav), druhá se zabývá konkrétními otázkami k tématu volného pohybu pracovních sil v EU. Druhá cást dotazníkju zjištuje jak celkovou informovanost o tom, v jakých zemích lze v soucasné dobe pracovat bez nutnosti žádat o pracovní povolení, tak i názory obcanu na toto téma (zda v budoucnosti plánují vyjet za prací do zahranicí, jaké mají názory na pracovníky z cizích zemí, jak se staví k ceskému clenství v EU, apod.). Tato cást také mapuje zahranicní pracovní zkušenosti ceských obcanu. Pokud jde o zvolené vekové kategorie, vekové rozmezí jsem zvolila od 15 do 65 let, což zhruba postihuje osoby v ekonomicky produktivním veku. Další rozdelení do jednotlivých kategorií pak bylo dáno následující úvahou: lidé do 25 let jsou prevážne studenti, tedy nekvalifikované a ve vetšine prípadu ekonomicky nesamostatné pracovní síly. Hrubý predpoklad je takový, že tito lidé odjíždejí za prací do zahranicí na kratší dobu, prevážne v letních mesících a nechávají se zamestnávat jako nekvalifikované pracovní síly ve službách ci v zemedelství.


- 56 -


Petra Lesjuková

Další skupina lidí od 26 do 35 let je považována za pracovníky, kterí již mají ukoncené vzdelání a již mají za sebou i pracovní zkušenosti, jedná se

prevážne o kvalifikované

pracovníky, kterí si odjezdem do zahranicí chtejí rozšírit pracovní zkušenosti. Duležitým predpokladem je fakt, že tito lidé jsou bezdetní a nemají

sodjezdem do zahranicí vetší

problémy. Další skupina osob je ve vekovém rozmezí 36 až 49 let a jedná se o pracovníky, kterí z duvodu rodinného zázemí nemají potrebu nebo nemohou za prací vycestovat do zahranicí. V zásade se jedná o rocníky 1957 až 1970. Tito lidé mohou mít i vetší potíže se znalostí cizích jazyku. Predpokládám, že takovíto lidé by do zahranicí vyjeli pouze v prípade zajímavé nabídky vysoce kvalifikované práce. Poslední vekovou skupinou jsou lidé v rozmezí 50 a 65 let. Tito pracovníci již za sebou mají dlouhá léta praxe, ale vetšinou jsou omezeni nízkými jazykovými a pocítacovými znalostmi. Na druhou stranu jsou to také lidé, které muže lákat odjezd do zahranicí, protože jejich deti odcházejí za partnery a zakládají vlastní rodiny nebo z jiných duvodu (napr. ztráty zamestnání), které v techto lidech probouzejí potrebu radikální zmeny jejich životu. Sber dat jsem uskutecnila v prubehu mesícu zárí a ríjna 2006. Z duvodu velké casové nárocnosti jsem statistický vzorek pocetne omezila na 200 lidí. Obecne jsem se snažila o co nejvyrovnanejší pomer mužu a žen, jakož i o rovnoprávné zastoupení všech vekových a vzdelanostních skupin. Co se týce regionálního zastoupení, sber dat jsem uskutecnila pouze mezi obyvateli Prahy. Tato regionální nevyrovnanost je však oduvodnitelná myšlenkou, že obyvatelé Prahy jsou díky vyšší kvalifikaci a jazykovému vzdelání skupinou osob, která by vzhledem k ostatním regionum nejpravdepodobneji usilovala o získání pracovních zkušeností v zahranicí. Pokud jde o formu sberu dat, cást respondentu jsem kontaktovala prostrednictvím e-mailu a cást osobne, na ulici.


- 57 -


Petra Lesjuková

Graf c.3

Ochota pracovat v zahranicí dle pohlaví 120 100

pocet

80 ne ano

60 40 20 0 žena

muž pohlaví

Nejprve jsem zjištovala, jak ochotní jsou obcané CR k práci v zahranicí. Tato ochota se muže projevovat dvema zpusoby. Bud respondenti již pracovní zkušenosti ze zahranicí mají nebo vbudoucnosti plánují ci zvažují tyto zkušenosti nabýt. Výsledky šetrení znázornje graf c.1. Tázané ženy odpovedely ano ve 25 prípadech, v 76 prípadech byla jejich odpoved ne. V procentuálním vyjádrení odpovedelo ano 25% respondentek, ne zbylých 75% z nich. V prípade dotazovaných mužu odpovedelo na otázku kladne 40 z nich a záporne 59. Vyjádreny v procentech jejich odpovedi predstavují „ano“ ve 40% a „ne“ v 60%. Ze zjištených odpovedí vyplývá, že ochota pracovat v zahranicí je u mužu témer dvakrát vyšší než u dotazovaných žen. Prumerná ochota pracovat v zahranicí je tedy približne 33%.

Graf c.4a)

ochota žen pracovat v zahranicí dle vekové kategorie

15-25 26-35 36-49 50-65


- 58 -


Petra Lesjuková

Další graf znázornuje ženy, které jsou ochotny pracovat v zahranicí a rozdeluje je dle vekových kategorií. Z obrázku vyplývá, že práce v zahranicí je atraktivní pouze pro ženy od 15 do 35 let veku. Zbylé dve vekové kategorie, ženy mezi 36 a 65 lety nejsou ochotné pracovat v zahranicí vubec. Vyjádríme –li tuto skutecnost v procentech, 28% žen mezi 15 a 25 lety pracovalo ci se chystá pracovat v zahranicí, oproti 72% žen ve vekové kategorii od 26 do 35 let.

Graf c.4b)

ochota mužu pracovat v zahranicí dle vekové kategorie

15-25 26-35 36-49 50-65

Podíváme- li se na graf znázornující ochotu mužu pracovat v zahranicí dle vekové kategorie, je situace obdobná. Dotazovaní muži jsou ochotni vycestovat za prací do zahranicí také pouze v rozmezí 15 až 36 let. Procentuální vyjádrení je následující – v zahranicí pracovalo nebo bude pracovat 36% mužu mezi 15 a 25 lety a 64% mužu od 26 do 35 let. Ve srovnání se ženami je ve vekové kategorii 15-25 let mezi muži o práci v zahranicí vetší zájem.

Graf c.5a)

ochota žen pracovat v zahranicí dle vzdelání

základní strední bez maturity strední s maturitou vysokoškolské


- 59 -


Petra Lesjuková

Další graf ukazuje, jak jsou ženy ochotné k práci v zahranicí dle nejvyššího dosaženého vzdelání. Nejvíce jsou zastoupeny vysokoškolacky (84%), na druhém míste jsou ženy se stredoškolským vzdeláním ukonceným maturitní zkouškou (16%). Naopak další kategorie, tedy ženy se základním nebo stredním vzdeláním bez maturity nejsou ochotny vyjet za prací do zahranicí vubec.

Graf c.5b)

ochota mužu pracovat v zahranicí dle vzdelání

základní strední bez maturity strední s maturitou vysokoškolské

Obdobný graf pro muže opet ukazuje preva hu vysokoškoláku, kterí chtejí pracovat v zahranicí (83%). Tech, kterí mají stredosškolské vzdelání s maturitou je ve srovnání s ženami výrzne méne – 5%. Ovšem v grafu se vyskytují i muži se stredoškolským vzdeláním bez maturity, ketrých je necelých 13 %.

Graf c.6a)

ochota žen pracovat v zahranicí dle rodinného stavu

svobodná vdaná bez detí vdaná ci svobodná s detmi rozvedená


- 60 -


Petra Lesjuková

Další rozdelení žen ochotných pracovat v zahranicí, tentokrát podle rodinného stavu, ukazuje graf 4a). Toto znázornení jednoznacne ukazuje, že pracovat v zahranicí chtejí pouze ženy, které jsou bez rodinných závazku. Ve srovnání s muži je zde videt patrný rozdíl.

Graf c.6b)

ochota mužu pracovat v zahranicí dle rodinného stavu

svobodný ženatý bez detí ženatý ci svobodný s detmi rozvedený

Rozdíl oproti predchozímu grafickému znázornení je ten, že narozdíl od žen, jsou ochotní pracovat v zahranicí i ženatí muži (8% ). Z odpovedí tazatelu vyplývá, že by muži do zahranicí neodjíždeli sami, ale vdoprovodu svých partnerek. Ty by v zahranicí bud zustaly v domácnosti nebo by si casem také našla zamestnání. Pomer svobodných mužu kterým nevadí pracovat v zahranicí je 92%. Obecne lze ríci, že deti hrají významnou roli v rozhodování obou pohlaví, zda pracovat v zahranicí ci ne. Shrneme- li predcházející grafy odrážející vztah demografického rozdelení vuci ochote pracovat v zahranicí, výsledky jsou následující: 1. Ženy jsou obecne méne naklonené myšlence odejít za prací do zahranicí. 2. V rozhodování, zda pracovat v zahranicí hraje významnou roli vek (výhradne lidé do 35 let), vzdelání (s dosaženou úrovní vzdelání roste pravdepodobnost odchodu do zahranicí) a rodinný stav (do zahranicí by šli pracovat prevážne lidé bez rodinných závazku). 3. Krome bodu 1 nejsou mezi rozhodováním mužu a žen vetší rozdíly. V následující

cásti

vyhodnocení

mého

dotazníku

se

budu

zabývat

úrovní

informovanosti obcanu Ceské republiky o aktuální situaci a možnostech práce v zahranicí.


- 61 -


Petra Lesjuková

Graf c.7

100 80 60 40 20

ma lta

ky pr

fin sk o

litv a lot yš sk o po rtu ga lsk o es ton sk o

itá lie

slo vin sk o

šv éd sk o

po lsk ve o lká br itá nie

Be lgi e dá ns ko niz oz em sk o slo ve ns ko

fra nc luc ie em bu rsk o rak ou sk o

0 irs ko

informovanost v procentech

informovanost podle jednotlivých zemí

clenské zeme EU

Ptala jsem se respondentu, v jakých clenských státech EU (krome CR) lze podle nich pracovat bez nutnosti žádat o pracovní povolení. Graf c.5 znázornuje informovanost respondentu podle jednotlivých zemí. Jinými slovy,jaký podíl respondentu správne urcil, ci v dané zemi pracovní povolení potreba je nebo není. Nejvetší informovanost byla vprípade Irska, kde 91% lidí vedelo, že tato zeme otevrela svuj trh práce. Toto lze pricítat tomu, že Irsko vuci CR neuplatnovalo prechodná období od pocátku vstupu naší zeme do EU. Stejne ovšem postupovalo i Švédsko a Velká británie, u techto zemí je však informovanost výrazne nižší (55%, resp. 64%). Tuto skutecnoat si vysvetluji tak, že o Irsku se velice casto mluví at již v souvislosti spracovními trhy, tak s cerpáním eurofondu, s dynamikou jejich ekonomiky, apod. Navíc je Irsko považováno za eurooptimistickou zemi. Lidé tak mají tuto zemi v podvedomí a s tím dle mého názoru souvisí i fakt, že správne odpovedel tak velký pocet lidí. V širokém povedomí obcanu je i uzavrenost pracovních trhu Nemecka a Rakouska – správne odpovedelo 83 a 81% tázaných. Prumerná hodnota informovanosti dle jednotlivých zemí je necelých 59%. Nad touto hranicí se krome výše zmínených trí zemí umístily ješte Francie (81%), Lucemb ursko (81%), Belgie (70%), Dánsko (70%), Nizozemsko (70%), Slovensko (70%), Polsko (66%), Velká británie (64%), Španelsko(60%) a Madarsko (59%). Naopak podprumerne jsou lidé informovaní o možnostech pracovat ve Švédsku(55%), Recku (49%), Slovinsku (45%), Itálii (42%), Litve (42%), Lotyšsku(42%), Portugalsku (42%), Estonsku (40%), Finsku (36%), na Kypru (34%) a na Malte (34%). VŠE Praha – diplomová práce

- 62 -


Petra Lesjuková

Z hlediska zemí, které vstoupily do Evropské unie ve stejném roce jako Ceská republika, tedy zemí, které neuplatnují vuci CR prechodná období na volný pohyb pracovních sil, je informovanost spíše podprumerná – o šesti z techto devíti zemí lidé spíše nevedí, že v nich lzepracovat bez pracovního povolení. Podle odpovedí respondentu je to dáno i obecným nezájmem v techto zemích pracovat. Pokud se na informovanost podíváme z hlediska jednotlivých respondentu, vyjde nám prumerná hodnota 62%. Toto císlo znamená, že prumerný obcan CR je o otevrenosti pracovních trhu v EU informován z 62%. K temto údajum jsem došla následujícím výpoctem – jednotlivec mel u každé zeme oznacit, zda jako obcan CR potrebuje žádat o pracovní povolení. Pocet správných odpovedí jsem pak porovnala s celkovým poctem 24 zemí a vyšla mi prumerná informovanost na jednoho cloveka. Nejvyšší informovanost byla pouze v jednom prípade a to 100%, naopak nejmenší byla 29%, také u jediného cloveka. Nejcastejší hodnotou informovanosti bylo 75%, které dosáhlo 13% tázaných. 41% respondentu dosáhlo hodnoty informovanosti 75% a více. Z mého pohledu tyto hodnoty predcily má ocekávání – prumernou informovanosti jsem ocekávala pouze okolo 50%. V prubehu dotazování jsem se zajímala také o to, jaké jsou názory ceských pracovníku, kterí již za sebo mají zkušenost s prací v zahranicí. Respondenti specifikovali zemi a obor, ve kterých pracovali a zároven odpovídali, jaké byly nejcastejší duvody, proc do zahranicí za prací odešli. Soucasne me také zajímalo, jestli se nekterí pracovníci setkali krome pozitivních zkušeností také nejakých negativních, konkrétne, zda se vuci ostatním pracovníkum (z jiných zemí) cítili jakýmkoliv zpusobem diskriminováni. Dále jsem se dotazovala tech, kterí zahranicní pracovní zkušenost nemají ani v budoucnosti neplánují, jaké duvody je k tomuto rozhodnutí vedly.


- 63 -


Petra Lesjuková

Graf c.8

pracovní zkušenosti dle kontinentu

Evropa (62%) Severní Amerika (34%) Austrálie (1%) Asie (3%)

Tento graf znázornuj e pracovní preference respondentu podle jednotlivých kontinentu. Celkový pocet zemí, ve kterých meli tázaní pracovní zkušenost byl 100. Toto císlo je vetší, než celkový pocet lidí s pracovní zkušeností v zahranicí, a to z duvodu vícenásobného odchodu do zahranicí u nekterých respondentu. Z grafu vyplývá, že ceští obcané nejcasteji vyjíždejí za prací do evropských zemí. Na druhém míste se umístila Severní Amerika, konkrétne USA. Graf c.9a)

pracovní zkušenosti v zemích EU 25 20 15 10 5

Lu ce m bu rsk o

Fin sk o

Ra ko us ko

Irs ko

0

Graf c.7 znázornuje pracovní zkušenosti ceských obcanu v zemích Evropské unie. Jak již víme z predchozího grafu, celkový pocet tázaných, kterí odpovedeli, že mají pracovní


- 64 -


Petra Lesjuková

zkušenost v nekteré ze zemí EU, byl 62. Na prvním míste se umístila Velká británie (23), v tesném závesu s Irskem (18). Vetší pocet pracovníku také v minulosti pracoval vNemecku a v Rakousku (9, resp. 8 pracovníku). Podle zdroju Ministerstva práce a sociálních vecí (MPSV) je v zahranicí v soucasné dobe legálne zamestnáno asi 30 tisíc Cechu. Situaci podle jednotlivých zemí znázornuje graf c.7b).

Graf c.9b

Ceši v zahranicí

99

31

12

11

Fin sk o

115

M alt a

128

Fra nc ie Šv ýc ars ko

152

Šv éd sk o Slo vin sk o

284

No rsk o

Slo ve ns ko

Irs ko

Br itá nie

20,000 17,600 18,000 16,000 14,000 12,000 8,885 10,000 8,000 6,000 4,000 2,010 814 2,000 0

zdroj: MPSV, 2005

Srovnáme- li tento graf s grafem predcházejícím, potvrdí se výsledky mého pruzkumu u prvních trech zemí, kde je z pohledu Cechu nejvetší zájem o práci – Velká británie, Irsko, Nemecko. U dalších zemí je statistika již odlišná – duvodem je, že oficiální statistika MPSV bere v úvahu narozdíl od mého šetrení pouze dlouhodobou pracovní cinnost a neuvažuje tedy sezónní pracovníky. V souhrnu v zahranicí v roce 2005 pracovalo 30 141 ceských obcanu, což predstavuje približne 0,3% celkové populace CR (cca 10 mil.obyvatel). Tento údaj je hluboko pod Eurobarometrem odhadovaným 1% 158

158

Viz. strana 39 – Zpráva ECAS.


- 65 -


Petra Lesjuková

Graf c.10

pracovní zkušenosti v zahranicí dle typu pracovní cinnosti

letní brigáda/sezónní práce (59%) zahranicní stáž (1%) pracovní cinnost (22%) au-pair (18%)

Zajímal me i typ pracovní cinnosti, který znázornuje další graf. Nejvetší podíl zaujímají letní brigády a sezónní práce – souhrnne pracovní zkušenosti krátkodobejšího charakteru v méne kvalifikacne nárocných odvetvích. Na druhém míste jsou pracovní zkušenosti dlouhodobého charakteru, které kladou nárok jak na odbornou kvalifikaci, tak na perfektní zvládnutí jazyka dané zeme. Na tretím míste se nalézají pracovní zkušenosti typu au-pair, tedy specifická pracovní cinnost, ve které najdou uplatnení predevším dívky. Graf c.11

pracovní zkušenosti v EU dle odvetví 30 25 20 15 10 5 0 služby

au-pair

zemedelství

prumysl

IT

veda a výzkum

kunsthistorie

Podíváme- li se na další grafické znázornení, v odvetvovém rozdelení pracovních zkušeností prevažují služby s 24 respondenty, au-pair (16) a zemedelství (12).


- 66 -


Petra Lesjuková

Graf c.12

duvody, proc pracovat v zahranicí

vyšší mzda (17%) pracovní zkušenosti v zahranicí (20%) nová kultura (25%) cizí jazyk (34%) jiné (3%)

Nejcastejším duvodem, proc odjet za prací do zahranicí je naucení ci zlepšení znalostí cizího jazyka (34%). Dalšími duvody jsou poznání nové kultury (25%), zlepšení kvalifikace získáním pracovních zkušeností v zahranicí (20%) a vyšší mzda (17%). Mezi ostatní duvody, proc pracovat v zahranicí respondenti uvedli celkové lepší životní podmínky v zahranicí, cestování a poznávání prírodních a kulturních památek a možnost práce v institucích EU. Z hlediska životního standardu trídí zeme EU následující graf, prevzatý ze studie EU Foundation for the Improvement of Living and Working Conditions, která nese název Quality of Life in Europe (v prekladu: Kvalita života v Evrope), z roku 2003 159 .

159

http://www.eurofound.eu.int/pubdocs/2004/105/en/1/ef04105en.pdf (quality of life in Europe, 2003)


- 67 -


Petra Lesjuková

Graf c.13

Respondenti této studie hodnotili spokojenost s životními podmínkami ve svých zemích. Zeme ohodnotili na stupnici 1-10, kde 1 znamená “velmi nespokojený” a 10 “velmi spokojený”. Nejvíce spokojení jsou obcané Dánska a Finska (nad 80%). Ve vetšine zemí EU15 jsou jejich obcané spokojeni na více než 70%. Naopak ve všech zemích strední a východní Evropy byli v roce 2003 obcané spokojeni s životními podmínkami na 50-60%. V tomto srovnání byli ceši s 65% nejspokojenejšími obyvateli hned za Slovinci (70%). Tomuto grafu odpovídají i zeme, do kterých ceši za prací vyjíždejí – ceši obecne nemají zájem o práci v zemích, kde je nižší životní standard než v CR. Dle mého názoru jde o opacný trend než u obyvatel západní Evropy – práce smerem na východ je láká z hlediska rozvíjení nových trhu, zavádení nových produktu a rešení krizových situací. Stejná studie se zajímá i o postoj obyvatel Evropské unie smerem do budoucna. Zda jsou obyvatelé EU k budoucímu vývoji jejich zemí spíše pozitivní nebo negativní znázornuje následující graf.


- 68 -


Petra Lesjuková

Graf c.14

Respondenti meli odpovídat, zda s tvrzením “Jsem optimistický vzhledem k budoucímu vývoji mé zeme.” “zcela souhlasí”, “v podstate souhla sí” (levá cást sloupcu) nebo “spíše nesouhlasí” ci dokonce “naprosto nesouhlasí” (pravá cást sloupcu). Z pohledu zemí strední a východní Evropy je prístup k budoucímu vývoji spíše pozitivní (v prumeru 63%), což je srovnatelné s prístupem obyvatel Evropy západní (64%). Z hlediska pracovní migrace by toto stanovisko mohlo být signálem toho, že odchody za prací do zahranicí budou v budoucnu v nižší míre než je tomu doposud. Dalším zobrazením prevzatým ze studie o kvalite života v Evrope je srovnání domácností v jednotlivých zemích, podle toho, jaké mají potíže vystacit s príjmy.


- 69 -


Petra Lesjuková

Graf c.15

Zde je patrný znacný rozdíl v prumeru zemí EU15 (15%) a zemí EU10 (29%) – rozdíl je približne dvojnásobný. To oduvodnuje pracovní migraci do zemí EU15 z hlediska získání vyšších príjmu. Graf c.16

duvody, proc nepracovat v zahranicí

jazyková bariéra (20%) nové prostredí (10%) rodinné zázemí (27%) jiné (42%)

Naopak lidé, kterí pracovní zkušenosti v zahranicí nevyhledávají, udávají jako nejcastejší duvod rodinné zázemí v CR a na druhém míste nedostatecné jazykové znalosti.


- 70 -


Petra Lesjuková

Nejvetší položku tohoto grafu tvorí „jiné duvody“. Mezi ty lze zahrnout vysoký vek a stím spojené zdravotní problémy, péce o rodinu a domnení, že o kvalifikaci pracovníku není v zahranicí zájem (príkladem muže být ucitelská profese nebo právnická praxe zamerené na oblasti specifické pro Ceskou republiku). Nejcasteji však prevládá obecný nezájem o práci vzahranicí z duvodu jistoty pracovního místa v CR a s tím související leností práci za hranicemi hledat. Castým duvodem je také zavedená podnikatelská cinnost v CR a tedy faktická nemožnost do zahranicí odejít. Pro zajímavost prikládám i grafické znázornení schopnosti císt v anglickém jazyce. Graf je opet prevzat ze studie Kvalita života v Evrope. Graf c.17

Tento graf znázornuje úroven schopnosti císt v anglickém jazyce podle jednotlivých zemí Evropské unie. Spodní cást jednotlivých sloupcu predstavuje schopnost císt v anglictine “velmi dobre a dobre”, prostrední “s potížemi” a horní cást sloupce “vubec ne”. Z grafu byly vynechány zeme, které používají anglictinu jako oficiální jazyk – Velká británie, Irsko a Malta. Skupina “CC3” zahrnuje 3 kandidátské zeme (Bulharsko, Rumunsko a Turecko), skupina “9 NMS” zahrnuje zeme, které vstoupiy do Unie k 1.5.2004 (krome Malty), skupina “13 EU


- 71 -


Petra Lesjuková

countries” zahrnuje prumer za tzv.staré clenské zeme (krome VB a Irska) a skupina “22EU countries” zahrnuje prumer za všechny soucasné zeme EU (krome VB, Irska a Malty). Z grafu vyplývá, že nejlépe jsou na tom severské státy a Kypr (bývalá britská kolonie), kde vice než 60% obyvatel udává, velmi dobrou ci dobrou schopnost císt v anglickém jazyce. Naopak prumer v nových clenských zemích je 12%. Ceská republika je s 19% mezi temito zememi na tretím míste po Slovinsku (31%) a Estonsku (23%). Zajímavý je údaj za Polsko, které se umístilo na posledním míste z celé EU a kde pouze 9% lidí udává velmi dobrou ci dobrou schopnost ctení v anglickém jazyce a dokonce 80% lidí nerozumí psané anglictine vubec. Pritom polští obcané jsou z hlediska pracovní migrace (a to zejména do anglicky mluvících zemí) zdaleka nejaktivnejší. Napríklad ve Velké británii v soucasnosti pracuje pres 200 tisíc polských pracovníku, což predstavuje približne 0,5% celkové polské populace. Pro srovnání, v soucasnosti je v Británii zamestnáno pouze 0,3% obcanu Ceské republiky. Jazyková bariéra je tedy pro Cechy silnejší, než pro Poláky. Vysvetlením je silná tradice polských komunit ve Velké británii. Cituji zkušenost jednoho z respondentu:” Myslím si, že oproti jiným pracovníkum jsem nebyla znevýhodnena. Snad jen oproti Polákum, kterých je v Británii opravdu mnoho a mají tak zajištených mnoho kontaktu. Ti už ani nepotrebují anglictinu.” Shrneme- li opet poznatky z grafu c.5-10, mužeme ucinit následující závery: 1. Prumerná informovanost o otevírání trhu práce v zemích Evropské unie je pomerne vysoká – 62%. Naopak informovanost dle jednotlivých zemí je znacne rozdílná. Lidé dokážou pomerne presne rozlišit, zda je nutné žádat o pracovní povolení ve starých zemích EU, ovšem co se týce nových clenských zemí EU, je tato informovanost podprumerná. 2. S tímto souvisí i fakt, že obcané CR ve vetšine prípadu preferují práci ve staré patnáctce zemí EU, pred prací v zemích nových, kde jsou trhy již otevreny. Nejvíce lidí dává prednost Irsku, Velké británii, Nemecku a Rakousku. Duvodem jsou predevším jazykové znalosti a geografická blízkost Nemecka a Rakouska. 3. Nejvíce pracovních zkušeností mají lidé zprací krátkodobejšího charakteru a to zejména ve službách. 4. Lidé odcházejí za prací do zahranicí, aby si zvýšili kvalifikaci a prohloubili jazykové znalosti, jakož i znalosti jiných kulturních prostredí. Vyšší mzda je duležitým, ale ne nejduležitejším motivacním faktorem. 5. Obecne mezi dotazovanými prevládá nezájem o práci v zahranicí, protože jsou spokojení s podmínkami na domácím trhu práce.


- 72 -


Petra Lesjuková

V poslední cásti dotazníku jsem se zajímala o to, jak ceští obcané vnímají clenství CR v Evropské unii a jaký vliv na jejich názor má rovnoprávnost podmínek na trzích práce. V neposlední rade jsem se zajímala také o postoj Cechu k zahranicním pracovníkum a k možné existenci diskriminace na pracovních trzích z hlediska obcanství. Graf c.18

postoj ke clenství v EU

kladný (83%) záporný (17%)

Tento graf vypovídá, že vetšina (83%) dotazovaných má kladný postoj ke clenství CR v Evropské unii. Prestože toto rozložení názoru na clenství neodpovídá statistice za celou CR (oba postoje jsou vyrovnanejší), pro úcely mého šetrení bylo duležité, že lidé skladným postojem ke clenství v EU jsou otevrenejší myšlence, že by za prací do zahranicí odešli. Naopak nikdo zdotázaných, který má ke clenství v EU záporný postoj o práci ve clenských zemích neuvažoval. Dále jsem zjistila, že ti lidé, kterí se na clenství CR v EU dívají spíše negativne, by svuj názor na toto téma s otevrením všech trhu práce v EU25 nezmenil. Naopak lidé, kterí naše clenství v EU vnímají spíše pozitivne, by byli se zrušením prechodných období pro trhy práce ješte spokojenejší.


- 73 -


Petra Lesjuková

Graf c.19

výhrady k pracovníkum z jiných zemí

ano (26%) ne (74%)

Ceští obcané, jak vyplývá z tohoto grafu, vetšinou nemají výhrady k žádným pracovníkum ze zahranicí. Presto ctvrtina lidí nejaké výhrady má. Mezi nejcastejší z nich patrí výhrady vuci nelegálním pracovníkum z východu a vuci zvýšené kriminalite, která je s nimi spojována. Dále respondenti uvádejí konkurenci ze strany levnejší, zejména slovenské, pracovní síly a narušení identity národa jako dusledek míšení ruzných kultur. Zajímavý byl i argument proti pracovníkum ze starých clenských zemí EU. Dal by se shrnout takto: obcané ze západní Evropy jsou uprednostnováni pred pracovníky z Cech. Mnohdy mají nižší znalosti než ceši, ale presto získávají lepší pozice i plat. Celkové shrnutí výsledku dotazníkového šetrení vyznívá následovne: Respondenti, prestože mají kladný vztah ke clenství Ceské republiky v EU, se zpravidla nezajímají o dení v oblasti volného pohybu pracovních sil a jeho postupné liberalizace. O konkrétní pravidla získání práce vdané cizí zemi se uchazeci zajímají až po rozhodnutí do príslušné zeme vycestovat. Podle typu pracovní cinnosti zatím prevládá krátkodobá pracovní cinnost a to zejména ve službách. Postupne pribývají kvalifikovaní pracovníci, kterí do zahranicí odcházejí na delší dobu. Vyšší mzda není hlavním duvodem, proc odejít za prací do zahranicí. Pracovníky naopak zajímají nové kulturní poznatky, cizí jazyky a rozširování svých znalostí v zahranicních podmínkách. Dotazovaní ve vetšine prípadu nemají výhrady k pracovníkum z cizích zemí, pokud zde pobývají legálne. Toto je duležité z hlediska stejného vnímání pracovníku z východu i ze západu a neuplatnování vuci nim tzv. „dvojího metru“. Tím by se mela utvorit i vule obcanu k otevrení VŠE Praha – diplomová práce

- 74 -


Petra Lesjuková

ceského pracovního trhu vuci obcanum ze zemí, jež do Unie vstoupí v následujících letech (zejména Bulharsko a Rumunsko). Dalším duležitým poznatkem je skutecnost, že mezi zememi, kam obcané CR nejcasteji za prací odcházejí, nejsou pouze zeme, jež neuplatnují prechodná období na volný pohyb pracovních sil. To je dáno zejména fungováním bilaterálních dohod o vzájemném zamestnávání, které má v soucasné dobe CR uzavreny s Nemeckem, Rakouskem a Švýcarskem160 . Tyto dohody se týkají výmeny stážistu, kterí si chtejí rozšírit jazykové znalosti a prohloubit kvalifikaci. Smlouva s Nemeckem vstoupila v platnost v roce 1991 a rocne umožnuje získat zamestnání 1400 stážistum. Obdobná smlouva s Rakouskem vstoupila v platnost v roce 2006 a predbežné rocní kvóty byly stanoveny na 450 pro pracovníky z príhranicních oblastí a 300 pro stážisty. S Nemeckem je navíc dohodnuto, že práce bude umožnena i sezónním pracovníkum v gastronomii, hotelnictví a v zemedelství, pokud délka jejich zamestnání nepresáhne 4 mesíce rocne.

Záver Shrneme- li závery zpráv Evropské komise a zájmové organizace ECAS, šetrení provedená Eurobarometrem a Evropským sdružením pro zlepšení životních a pracovních podmínek, jakož i výsledky mého dotazníkového šetrení, celkový dopad volného pohybu pracovních sil na ekonomiky clenských zemí EU je pozitivní. Migrace pracovních sil má predevším dopad na rust zamestnanosti v jednotlivých zemích EU. Tím, že príchozí pracovníci ze zemí EU8 mají spíše doplnkový, než nahrazující charakter vzhledem k sektorum, v nichž pracují, jsou obsazována hure obsaditelná pracovní místa a celková zamestnanost roste. Vzhledem k nižším požadavkum na výši mzdy dochází ke snižování nákladu firem, což má pozitivní dopad na jejich rust a tak i na rust celé ekonomiky státu. Zároven príliv pracovní síly druhotne pusobí i na vyšší úroven spotreby, což opet napomáhá ekonomickému rustu zeme. Naopak uzavírání pracovních trhu pred pracovníky z jiných zemí má za následek obcházení daných restrikcí. Daná zeme tak zaznamenává vyšší pocet vyslaných pracovníku nebo samo statne výdelecne cinných osob, restrikce se mohou projevit i zvýšeným poctem pracovníku „nacerno“. Z teoretického hlediska muže být explicitní omezování pracovníku zjiných clenských zemí EU za soucasného zamestnávání pracovníku puvodem ze tretích zemí v rozporu s prístupovými smlouvami, které stanoví, že pracovníci ze zemí EU by vždy meli být 160

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních vecí CR, www.mpsv.cz


- 75 -


Petra Lesjuková

uprednostnováni pred pracovníky ze tretích zemí. Jak ukazuje zpráva EK, míra zamestnanosti pracovníku z EU10 je v ostatních clenských zemích EU vyšší, než pracovníku ze tretích zemí. Z tohoto hlediska je zamestnávání obcanu EU10 tedy pro ekonomiku výhodnejší. Duvodem, jak se domnívám, je predevším rozdílný duvod, proc pracovníci do zemí EU15 pricházejí – pracovníci z EU10 pricházejí spíše krátkodobe za prací, zatímco pracovníci ze tretích zemí pricházejí, aby se v zemi dlouhodobe usídlili. Žádná ze zverejnených zpráv nepotvrdila puvodne predpokládaný masivní príliv zahranicních pracovníku. Príchozí pracovníci jsou charakterizováni jako prevážne mladí svobodní lidé, s vyšším vzdeláním a s ochotou pracovat vcizí zemi spíše krátkodobe. Príliv techto pracovníku je pro každou ekonomiku jevem vítaným. Pracovní trhy všech zemí EU by volnému pohybu pracovních sil mely být otevreny i z duvodu psychologického charakteru. Zrušení všech restrikcí by melo za následek faktické dokoncení rozšírení Unie z roku 2004. Pro mnoho obyvatel EU8 je navíc volný pohyb pracovních sil vnímán jako jeden z primárních benefitu clenství v EU. Zrušením prechodných opatrení by se zlepšila spokojenost techto lidí s clenstvím jejich státu v Evropské unii. Z hlediska obav z možných negativních dopadu volného pohybu pracovníku na ekonomiky státu EU, je potreba zopakovat, že stále existují úcinné pojistky toho, aby se tak nestalo – státy mají možnost využít ochrannou doložku z prístupových smluv a omezit príliv pracovníku požadavky na uznávání kvalifikací a na minimální financní zdroje nutné k povolení k pobytu. Presto se domnívám, že masový príliv nových pracovníku, alespon vprípade ceských obcanu, trhy EU15 neohrozí. Nejvetší prekážky odchodu do zahranicí, jak se shodují závery dotazníkového šetrení se závery studie Výzkumného ústavu práce a sociálních vecí jsou jazyková bariéra, príznivá situace na domácím trhu práce, neochota se stehovat a opustit rodinu a majetek, jakož i méne atraktivní výše nabízené zahranicní reálné mzdy. Evropská unie si klade za cíl být v dohledné dobe jednou z nejkonkurenceschopnejších ekonomik sveta. Jak potrvrzuje Bílá kniha z roku 1993, zamestnanost je s rustem a konkurenceschopností pevne svázána. Ve všech techto ukazatelích však EU vsoucasné dobe zaostává za svými rivaly USA a Japonskem. Navíc si predstavitelé EU zdá se neuvedomují, že USA a Japonsko nejsou jediné vysoce konkurenceschopné ekonomiky soucasnosti. Do budoucna lze spatrovat velký konkurencní potenciál v dalších dvou asijských ekonomikách – Cíne a Indii. Již v soucasné dobe jsou investice do vedy a výzkumu v Cíne nekolikrát vyšší než v USA a v Japonsku. Vrátíme- li se zpet k záverum Bílé knihy, „nepružnost trhu práce, která nese odpovednost za velkou cást strukturální nezamestnanosti v Evrope, má svuj puvod v VŠE Praha – diplomová práce

- 76 -


Petra Lesjuková

konkrétních institucionálních, právních i smluvních podmínkách v jednotlivých zemích. (...) je potreba celoživotní vzdelávání a odborná výuka; vetší podnikatelská pružnost jak dovnitr (vetší flexibilita pracovních zdroju uvnitr podniku), tak navenek (vetší geografická mobilita pracovníku); vetší prínos decentralizace a iniciativy; snížení relativní ceny nekvalifikované pracovní síly; celková proverka politiky zame stnanosti; úsilí vyrovnávat se s novými potrebami.” Záverem lze ríci, že nezamestnanost, resp. zamestnanost úzce souvisí s celkovým rustovým potenciálem dané ekonomiky a tím i s její budoucí konkurenceschopností. Chce- li Evropská unie v techto parametrech soutežit s dalšími ekonomickými centry sveta, mely by se její státy predevším zamyslet nad skutecnou potrebou zachování restrikcí volného pohybu pracovních sil a uvedomit si jejich skutecné dopady, které nemusí být pouze lokálního charakteru.


- 77 -


Petra Lesjuková

Seznam informacních zdroju Literatura: •

Týc, Vladimír: Základy práva Evropské unie pro ekonomy, 3.aktualizované a

doplnené vydání, Linde, Praha, 2001, ISBN 80-7201-296-7, Cást V, Kapitoly 3-5 •

L. Janícek, M. Drdla, K.Rais: Evropská unie – instituce, ekonomická, bezpecnostní

a sociální politika, Computer Press, Praha, 2002, ISBN 80-7226-819-8, Cást III, Kapitola 3 •

Kucerová, Irah: Ekonomiky clenských státu Evropské unie. 1. vyd. Praha :

Nakladatelství Karolinum, 2003. 123 s. ISBN 80-246-0650-X. •

Evropská unie – zamestnanost, pracovní trhy

Právní dokumenty Evropské unie: •

Smlouva o založení EHS (1957),Hlava III, Volný pohyb osob,služeb a kapitálu,

zdroj: http://www.euroskop.cz •

Charta základních sociálních práv zamestnancu, zdroj: http://www.cmkos.cz

•

Evropská sociální charta, zdroj: http://www.cmkos.cz

•

Bílá kniha Komise (1993) - Rust, kokurenceschopnost a zamestnanost – výzvy a

cesty vpred do 21.století, zdroj: http://www.euroskop.cz •

The Working Time Directive: A Response to the European Commission’s Review

by House of Lords European Union Committee, zdroj: http://www.publications.parliament.uk •

Lisabonská strategie, 2000, zdroj: http://ec.europa.eu/growthandjobs

•

Strednedobé

hodnocení

Lisabonské

strategie,

2005,

zdroj:

http://ec.europa.eu/growthandjobs •

Prístupová smlouva z roku 1979 týkající se Recké republiky

•

Prístupová smlouva z roku 1985 týkající se Španelského království

•

Prístupová smlouva z roku 1985 týkající se Portugalské republiky

•

Prístupová smlouva z roku 1993 týkající se Rakouska, Švédska a Finska

Zprávy: •

Aspirations and Reality: British Muslims and the Labour Market, 2004, zdroj:

http://www.soros.org


- 78 -


Petra Lesjuková

How do government policies and programmes impact on third sector organisations

offering work opportunities for disadvantaged workers? Lessons from research into organisations in Ireland and the UK, 2004, zdroj: http://ftp.ucc.ie • rozšírení

Prechodná opatrení pro volný pohyb pracovníku z nových clenských státu po Evropské

unie

dne

1.kvetna

2004,

zdroj:

http://ec.europa.eu/employment_social/free_movement •

The Unfinished Enlargement– Report on Free movement of people in EU25, 2004,

zdroj: http://www.ecas.org •

The report on the free movement of workers in EU25 – Who is afraid of EU

enlargement, 2005, zdroj: http://www.ecas.org •

Zpráva o pusobení prechodných ustanovení stanovených ve smlouve o pristoupení

z roku 2003, zdroj: http://eur- lex.europa.eu/LexUriServ •

Free movement and functioning of transitional arrangements– Two years after

enlargement, 2005, zdroj: http://www.ecas.org •

Quality of life in Europe, 2003, zdroj: http://www.eurofound.eu.int

Aktuality a novinky: •

Euroskop, http://www2.euroskop.cz

•

Deník Právo, http://www.novinky.cz

•

Integrace, http://www.integrace.cz

•

Ministerstvo zahranicních vecí, http://www.mzv.cz

•

Ministerstvo práce a sociálních vecí, http://www.mpsv.cz

Další informacní zdroje: •

Eurostat, http://epp.eurostat.ec.europa.eu

•

Eurobarometr, http://ec.europa.eu/public_opinion

•

Politika zamestnanosti Švédska, http://www.sweden.se

•

Politika zamestnanosti Velké británie, http://www.direct.gov.uk

•

Evropská komise, http://ec.europa.eu/commission

•

Databáze evropského práva Eur-Lex, http://europa.eu.int/eur- lex

•

Národní centrum Europass Ceská republika, http://www.europass.cz

•

Výzkumný ústav práce a sociálních vecí, http://www.vupsv.cz


- 79 -


Petra Lesjuková

Prílohy Príloha 1: Formulár dotazníku

Dotazník

Volný pohyb pracovních sil v Evropské unii (EU) CÁST I – osobní údaje §

Pohlaví žena

§

muž Veková kategorie 15-25 let 26-35 let 36-49 let

§

50-65 let Nejvyšší ukoncené vzdelání základní strední bez maturity strední s maturitou

§

vysokoškolské Rodinný stav svobodná/ý vdaná/ženatý bez detí svobodná/ý ci vdaná/ženatý s detmi rozvedená/ý vdova/vdovec

CÁST II – volný pohyb pracovních sil 1.Mužete jmenovat clenské státy EU, ve kterých obcané Ceské Republiky mohou v soucasnosti pracovat bez pracovního povolení? Belgie Dánsko Estonsko Finsko Francie Irsko VŠE Praha – diplomová práce

- 80 -


Petra Lesjuková

Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Madarsko Malta Nemecko Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko Recko Slovensko Slovinsko Španelsko Švédsko Velká Británie 2.Máte pracovní zkušenosti ze zahranicí nebo v budoucnosti plánujete vycestovat do zahranicí za úcelem získání zamestnání? Pokud ano, prosím, specifikujte: a)zemi, ve které jste pracovali/budete pracovat b)sektor ci obor, ve kterém jste pracovali/budete pracovat c)jakého charakteru bylo/bude Vaše zamestnání (sezónní práce, preshranicní pracovní cinnost, ostatní) A)Pokud ano, jaké jsou /byly Vaše duvody? Vyšší mzda Je to ekonomicky výhodné (v prípade preshranicních pracovníku, kterí nemusí menit místo bydlište tedy ani životní náklady) Získání pracovních zkušeností v zahranicí Poznání nové kultury Naucení se cizího jazyka Jiné (prosím, uvedte) B)Pokud ne, jaké jsou Vaše duvody? jazyková bariéra


- 81 -


Petra Lesjuková

obavy z nového prostredí rodinné zázemí v CR jiné 3.Pokud již máte zahranicní pracovní zkušenost, myslíte si, že jste byli pri výkonu zamestnání jakkoli znevýhodneni oproti pracovníkum z jiných zemí? Pokud ano, prosím, vysvetlete. 4.Máte výhrady k pracovníkum z jiných zemí? Pokud ano, prosím, uvedte jaké. ano ano, ale pouze k pracovníkum, jež nejsou obcany EU ne 5.Je váš postoj ke clenství Ceské Republiky v EU prevážne kladný ci záporný? kladný záporný 6.Zmenil by se Váš postoj v prípade, že by byl plne uvolnen pohyb pracovních sil v celé EU (tzn. obcané Ceské Republiky by mohli pracovat v jakémkoli jiném clenském státe bez pracovního povolení)? ano ne


- 82 -


Petra Lesjuková

Príloha 2: Zvýhodnená povolání pro pracovníky z CR

Zvýhodnená povolání pro pracovníky z CR zeme

seznam povolání

Belgie

manažeri, pocítacoví experti, inženýri se specializací na stavebnictví, pracovníci v oblasti telekomunikace, hutnictví, stavebnictví, elektrotechniky a strojírenství§zdravotních sestry, uklízecky, ridici kamionu a nákladních vozidel

Dánsko

kuchari, cíšníci, úcetní, elektrikári, instalatéri, pokrývaci, zahradníci, lakýrníci, automechanici, stavbari,§zdravotní sestry, lékari, porodní asistentky, laboranti a fyzioterapeuti

Estonsko

cíšníci

Finsko

zdravotnictví, obchod a doprava. Stavebnictví a lesnictví. (sezónní práce)

Francie

systémoví analytici a vedci, stavebnictví, strojírenství (manažeri na stredních a vyšších pozicích)., inženýri (technici, elektrikári), rídící pracovníci ve velkoobchodech, pekari a ostatní potravinárské profese, personalisti, úredníci, zdravotní sestry, ošetrovatelky, porodní asistenti, obchodní reprezentanti a vedci v oblasti chemie a fyziky.

Holandsko

zemedelský sektor (predevším nekvalifikované a sezónní práce), kvalifikované zdravotní sestry, lékari, instalatéri, mechanici prumyslových a zemedelských stroju, zemedelci, prodavaci, zamestnanci v poštovních službách, ošetrovatelé, programátori a analytici pocítacových systému.

Irsko

inženýri, vedci, manažeri, odborníci na informacní technologie a elektrotechnici, architekti, stavbari, cíšníci, instalatéri, hotelový personál, ridici, personalisti a úredníci ve státní správe

Itálie

sektor informacních technologií, elektroinženýri (na severu Itálie), strojní inženýri, stavební inženýri.

Kypr

Litva

kvalifikovaní pracovníci v sektoru služeb, napr. kuchari a

pracovníci pro hotely a restaurace, na stavbách, farmách, obchodech a skladech, vyucení kuchari, cíšníci, automechanici, sváreci, soustružníci, ridici, malíri, údržbári, plavcíci, zdravotní sestry a ošetrovatelé. Inženýri, technici, úcetní, auditori, programátori, správcové informacních sítí, elektrotechnici, drevorubci, bankovní úredníci, kuchari, cíšníci, automechanici, krejcí, obchodní a marketingoví manažeri, stavebnictví a doprava, zpeváci a hudebníci, ucitelé materských a základních škol a zdravotní sestry.

Lotyšsko

Lucembursko

sektor služeb obchod, komercní služby, stavebnictví, informacní technologie, výroba, cestovní ruch a zdravotnická péce, bankovnictví a prumysl


- 83 -


Petra Lesjuková

Madarsko

zpracovatelský prumysl, stavebnictví, obchod a služby. strážníci, krejcí, kloboucníci, zemedelci, prodavaci a sekretárky.

Malta

lékari.

Nemecko

Povolání zamerená na média, informacní technologie, financní služby, cestovní ruch, výzkum a zdravotnictví , gastronomie a zemedelství.

Polsko

pocítacoví experti a odborníci na získávání penez z evropských fondu

Portugalsko

kvalifikovaní stavební delníci, kuchari a cíšníci, prodavaci a hostesky lékari a zdravotní sestry pocítacoví experti.

Rakousko

administrativa, sociální a zdravotní péce, odboríci na výpocetní techniku a média, zdravotní sestry, lékari a kvalifikovaní opatrovatelé, strojvedoucí, zahradníci a kvalifikovaní zamestnanci do vyšších pozic v reklamních agenturách. Zemedelství a lesnictví (sezónní práce)

Recko

telekomunikace, bankovní a financní služby, doprava, energetika, chemický prumysl, zpracování potravin, strojírenský prumysl a zpracování železa.

kuchari, cíšníci, hotelový personál, zdravotní sestry a

Slovinsko

kvalifikovaní pracovníci do automobilového prumyslu, uchazeci o pozice ve stredním managementu, manažeri, pocítacoví odborníci, odborníci pres finance, úcetní a zdravotní personál. stavební mistri, remeslníci a odborníci v oblasti zpracovávání kovu (sváreci, instalatéri, nástrojári a soustružníci), strojní a stavební inženýri, elektroinženýri, experti na výpocetní techniku a programování a odborníci z oblasti chemie a farmacie, ucitelé základních škol, zdravotní sestry, lékari a porodní asistentky.

Španelsko

prumysl, služby, stavebnictví a zemedelství, cestovní ruch a informacní technologie

Švédsko

opatrovatelé postižených, stavebnictví, pocítacoví odborníci a inženýri

Slovensko

kvalifikovaní pracovníci v strojírenství a stavebnictví, ridici kamionu, autobusu a težké stavební techniky, sociální pracovníci, ucitelé a zdravotní sestry, kadernictví, verejné Velká stravování a cestovní ruch, zkušení manažeri, kvalifikovaní Británie odborníci, programátori, inženýri a lékari zdroj:http://www2.euroskop.cz/data/index.php?p=detail&cid=47549&h_kat_id=5063&id=5530


- 84 -

Volný pohyb pracovních sil v Evropské unii VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHU DIPLOMOVÁ PRÁCE Petra Lesjuková

Recommend Documents