Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury
VOLNÝ ČAS ŽÁKŮ ZÁKLADNÍCH ŠKOL V ORLOVÉ Bakalářská práce Autor práce: Petra Hovorková Vedoucí práce: Mgr. Mária Sarková, PhD.
Olomouc 2015
Bibliografická identifikace Jméno a příjemní autora: Petra Hovorková Název bakalářské práce: VOLNÝ ČAS ŽÁKŮ ZÁKLADNÍCH ŠKOL V ORLOVÉ Pracoviště: Katedra Rekreologie Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Mária Sarková, PhD. Rok obhajoby bakalářské práce: 2015
Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá volným časem žáků základních škol v Orlové. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. V teoretické části se zmiňuji o pojmech souvisejících s tématem práce. Jednotlivé kapitoly jsou zaměřeny na definici pojmu volný čas, jeho funkce, dále na výchovu mimo vyučování a její význam, faktory ovlivňující trávení volného času, zmiňuji se také o samotném městě Orlová. Rovněž se zde zaměřuji na stručnou charakteristiku vývojového období dospívání. Empirická část je realizována formou kvantitativního výzkumu. Výzkum byl prováděn anketním šetřením na dvou základních školách v Orlové. Cílem práce je zhodnocení a analýza trávení volného času u žáků základních škol v Orlové.
Klíčová slova: mimoškolní organizace, rodina, dospívání, vrstevníci, média a komunikace
Souhlasím s půjčováním bakalářské práce v rámci knihových služeb.
Bibliographical identification Author´s first name and Suriname: Petra Hovorková Title of the thesis: The spare time of the pupils from elementary schools Department: Department of Recreology Supervizor: Mg. Mária Sarková, PhD.
Abstrakt: This thesis deals with leisure time of pupils in primary schools in Orlova. The work is divided into two main parts. In the theoretical part I mention the concepts related to the topic of work. The individual chapters focus on the definition of leisure time, its functions, further education outside of the classroom and its significance, factors affecting spending free time and I also mention the city Orlova itself. In addition, I focus on brief characteristics of the developmental stage of adolescence. The empirical part is realized by quantitative research. The research was conducted by a poll survey at two elementary schools in Orlova. The aim of the thesis is to evaluate and analyse the leisure time among elementary school children in Orlova.
Keywords Extracurricular organizations, family, adolescence, peers, media and communications
I agree that this paper may be borrowed within the library services.
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně pod vedením Mgr. Márii Sarkové, PhD. a uvedla jsem všechny použité literární a odborné zdroje a dodržela zásady vědecké etiky.
V Olomouci dne 30. 04. 2015 ……………………………… Petra Hovorková
OBSAH ÚVOD 1. PŘEHLED POZNATKŮ ………………………………………………… 7 1.1 Volný čas …………………………………………………………………… 7 1.1.1 Pohledy a definice pojmu volný čas ………………………………….. 8 1.1.2 Funkce volného času …………………………………………………. 10 1.1.3 Výchovné zhodnocení volného času …………………………………. 11 1.1.4 Pedagog volného času ………………………………………………... 12 1.2 Faktory ovlivňující volný čas ………………………………………………. 13 1.2.1 Rodina a volný čas ……………………………………………………. 14 1.2.2 Úloha vrstevnických skupin ………………………………………….. 16 1.2.3 Působení školy a volný čas …………………………………………… 16 1.2.4 Média a komunikace jako součást volného času dětí ………………… 17 1.2.5 Mimoškolní organizace ……………………………………………….. 18 1.3 Dospívání …………………………………………………………………… 21 1.3.1. Definice vývojového období dospívání ……………………………… 21 1.3.2. Dospívání a volný čas ……………………………………………….. 23 1.4 Volnočasové aktivity v Orlové …………………………………………….. 25 1.4.1 Město Orlová …………………………………………………………. 25 2. CÍL VÝZKUMU ………………………………………………………….. 27 3. METODIKA ………………………………………………………………. 28 3.1 Metoda výzkumu a výzkumný problém, etika výzkumu …………………... 28 3.2 Charakteristika výzkumného souboru a prostředí výzkumu ………………. 29 4. VÝSLEDKY A DISKUZE ……………………………………………….
31
4.1.Vyhodnocení a interpretace anketního šetření ……………………………… 31 5. ZÁVĚR……………………………………………………………………... 43 6. SOUHRN …………………………………………………………………… 45 7. SUMMARY ……………………………………………….......................... 46 8. REFERENČNÍ SEZNAM ……………………………………………….. 47 9. PŘÍLOHY ..................................................................................................... 50
ÚVOD Způsob trávení volného času dětí dnes a před několika málo lety prošel značnými změnami. Není tomu tak dávno, kdy děti chodily po škole ven, chlapci hráli fotbal, dívky skákaly před domem tzv. „gumu“, hrály vybíjenou a rodiče jim zakazovali jít za trest ven. Dnešní rodiče zakazují svým dětem hru na počítači a dostat jejich potomky na hřiště, stojí velké úsilí. Z mého pohledu se jedná o časové období posledních 15 let, kdy došlo k radikální změně v pojetí trávení volného času u dětí a mládeže. Za tuto dobu došlo nejen ke změnám společenským, ale také v pojetí samotné rodiny, která mění svou podobu. Dnešní rodiny přináší svým potomkům kvalitní a pestré možnosti, jak trávit volný čas, zároveň jsou tyto možnosti podmiňovány řadou faktorů, jako je např. existenční otázka rodiny, nezájem ze strany rodičů ale i samotných dětí o aktivní trávení volného času, pracovní vytíženost rodičů a nedostatek volného času, nízká informovanost o dané oblasti a důležitosti volnočasových aktivit v životě člověka. Pokud se nepodaří na dítě zapůsobit a vést jej ke zdravému trávení volného času již v útlém věku, je zde zvýšené nebezpečí, že se dítě dostane do party páchající trestnou činnost, přestupky, zneužívání návykových látek apod. Literatura hovoří o tom, že období dospívání je obdobím ohroženým pro páchání trestné činnosti u dětí a je důležité zaměřit pozornost na tuto skupinu dětí. Ke zpracování bakalářské práce jsem si zvolila téma Volný čas žáků základních škol v Orlové. Dle mého názoru se jedná o oblast diskutovanou v dnešní době a je důležité tomuto tématu věnovat pozornost. Teoretická část práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol tj. volný čas, faktory ovlivňující volný čas, vývojové obdobídospívání a volnočasové aktivity ve městě Orlová. Empirická část bakalářské práce je zaměřena na kvantitativní typ výzkumu, výzkumná data byla získána anketním šetřením, které proběhlo na dvou základních školách ve městě Orlová.
1
PŘEHLED POZNATKŮ V teoretické části, která je rozdělena do čtyř hlavních kapitol, se zabývám
problematikou volného času, faktory ovlivňující volný čas dětí, vývojovým obdobím dospívání a volnočasovými organizacemi ve městě Orlová. Tyto hlavní kapitoly jsou dále členěny do podkapitol.
1.1
Volný čas Pod pojmem volný čas si představíme určitou nečinnost, volno, možnost dělat to,
co chci, co mě baví.
Spojení slov volný čas je dnes poměrně často skloňován,
a to převážně i z toho důvodu, že neorganizované trávení volného času může vést k antisociálnímu chování dětí a mládeže, což je způsobeno tím, že dítě nemá návyky si hrát samostatně a neví jak smysluplně trávit volný čas. Rovněž pasivní trávení volného času ze strany rodiny, negativní postoj k volnočasovým aktivitám může vést ke stejnému postoji na straně dětí, což může mít za následek protiprávnímu jednání. Tak jako se mění společnost, změnilo se i pojetí trávení volného času. Je známo, že děti napodobují své rodiče a přebírají takto vzory a toto platí i v oblasti trávení volného času. Kromě rodiny, která je primární sociální skupinou a předává dítěti vzory jak naložit s volným časem, se na působení v oblasti volného času podílí také škola, kamarádi nebo sdělovací prostředky. Na děti rovněž působí organizace, které toto mají v náplni práce, poté hovoříme o záměrném ovlivňování jedince. O těchto institucích se zmíním v samostatné podkapitole. Dle Hofbauera (2004) je dosavadní vývoj v oblasti volného času dětí a mládeže kladně hodnocen. Volný čas a systém jeho aktivit a institucí je dynamickou a málo ustálenou, mimořádně nadějnou a současně kritizovanou oblastí života současného člověka.
7
1.1.1 Pohledy a definice pojmu volný čas Pojetí volného času a terminologie se od minulého století proměňovala a zpřesňovala a díky tomuto se můžeme setkat s několika přístupy. Dle Hodaně & Dohnala (2005) byl volný čas spojován se zábavou, tancem, hrou či rozjímáním. Dynamický vývoj volný čas zaznamenal od 60. let a je pochopitelné, že poznávání volného času, jeho praktické prožívání a s tím spjatá terminologie se i nadále budou vyvíjet. Volný čas (angl. leisure time, franc. Le loisir) je čas, kdy člověk nevykonává činnosti pod tlakem závazků, které vyplývají z jeho sociálních rolí, dělby práce. Můžeme jej vymezit jako čas, který zbývá po splnění pracovních i nepracovních povinností. Dále jej můžeme definovat jako činnost, do níž člověk vstupuje s očekáváním, kdy se takové činnosti člověk účastní dobrovolně a která mu přináší příjemné zážitky a uspokojení. Mezi hlavní funkce volného času patří odpočinek, zábava, rozvoj osobnosti dle Hofbauera (2004). Volný čas je autory definován jako opak doby nutné práce a povinností, doby nutné pro obnovu sil, činnost je svobodně zvolena a děláme ji rádi, přináší nám pocit uspokojení dle autorů Pávkové, Hájka, Hofbauera, Hrdličkové & Pavlíkové (2002). Volný čas je definován jako čas zbytkový, který máme k dispozici po splnění pracovních, studijních, rodinných povinnostech a uspokojení všech fyziologických potřeb (Spousta, 1996). Dle Velkého sociologického slovníku (1996) je volný čas definován jako čas, pod kterým člověk nevykonává činnost pod tlakem závazků. Průcha, Walterová & Mareš (2001) popisují volný čas jako opak nutné práce a povinností a doby nutné k reprodukci sil
8
Hofbauer (2004) ve svém díle hovoří o tom, že z hlediska dětí do volného času nepatří příprava do školy a činnosti s tím spojené. Specifickou zvláštností volného času dětí je to, že z výchovných důvodů je žádoucí jeho pedagogické ovlivňování a to z důvodu, že děti nemají dostatek zkušeností a potřebují vedení v této oblasti. Ovlivňování samozřejmě závisí na věku dětí, mentální, sociální vyspělosti a na rodinné výchově. Michel Damay vydal soubornou práci o volném čase dětí a mládeže již před druhou světovou válkou a vymezil v ní biologickou, sociální, politickou a pedagogickou dimenzi volného času. Joffe Dumazedier vymezuje psychologickou funkci volného času tak, že vyrovnává zčásti vliv práce a zahrnuje očekávání, osvobození od požadavků pracovního procesu, zábavu a rozptýlení. Alexandr Kamiński vymezil tři hlavní způsoby realizace volného času: odpočinek, zábavu a aktivity rozvíjející osobnost člověka. Roger Sue, soudobý sociolog volného času, jeho funkce uvádí: -
Psychologickou (uvolnění, zábavu, rozvoj),
-
Sociální (socializaci),
-
Terapeutickou,
-
Ekonomickou, (Hofbauer, 2004).
Od pol. 60 let minulého století se volný čas stává významnou oblastí života a výchovy dětí, mládeže a dospělých, kdy je toto spojeno s podmínkami pro jeho rozšiřování a to tím, že se zkracovala pracovní doba dospělých, byl zaveden pětidenní pracovní i školní týden, rostl počet žáků středních a vysokých škol a jejich účast na aktivitách volného času (Hofbauer, 2004). Z literatury i praxe je známo, že na volný čas lze pohlížet z různých hledisek a to např. jako na aktivitu spojenou s relaxem, tzv. wellness či oblast, která je spojená s komerční oblastí. 9
Pohledy na volný čas dle Pávkové (2002) Ekonomické hledisko – investice prostředků společnosti do zařízení pro volný čas a jejich návratnost, z volného času se stalo odvětví výchovné, vzdělávací tak komerční. Sociologické a sociálně-psychologické hledisko – utváření mezilidských vztahů, socializace jedince. Zdravotně-hygienické hledisko – sleduje zdravý tělesný i duševní vývoj dítěte, režim dne, hygiena duševního života apod. Pedagogické a psychologické hledisko – věkové a individuální zvláštnosti a jejich respektování ve volném čase. Z tohoto hlediska má volný čas dva úkoly: výchovu ve volném čase (smysluplné naplňování volného času vhodnými aktivitami) a výchovu k volnému času (seznámení se s množstvím zájmových aktivit, základní orientace v nich).
1.1.2 Funkce volného času Hofbauer (2004) se zmiňuje o funkcích volného času tak, že zde zahrnuje relaxaci, regeneraci, kompenzaci, sociální prevenci a výchovu. Německý pedagog volného času Horst W. Opaschovski za základní funkce volného času považoval: rekreaci, která slouží k zotavení a uvolnění, kompenzaci, kdy se jedná o odstranění zklamání, kontemplaci – hledání smyslu života, funkce komunikační, funkce participační, kdy se podílíme na vývoji společnosti nebo funkce enkulturační (kulturní rozvoj vlastní osobnosti).
10
1.1.3 Výchovné zhodnocení volného času „Aktivity a instituce volného času se dnes uplatňují ve všech prostředích života a výchovy dětí a mládeže.“ (Hofbauer, 2004, p. 55) Aktivity spojené s volným časem jsou součástí života a to už od věku předškolního a dospívání přes dospělost až po věk seniorský. Děti se setkávají s volným časem v rodině, poté v mateřské škole, kde jsou tyto aktivity spojené s rozhodováním rodičů. Později vstupují do prostředí (volnočasové kroužky), kde již mají za podpory dospělých rozhodovat o svém volném čase (Hofbauer, 2004). Jak jsem se již zmínila, k prvnímu seznámení s volným časem dochází v rodině. Rodina je primární sociální skupina, která je nejen v tomto směru rozhodující, je důležitá v oblasti utváření mezilidských vztahů, výchovy, vzdělání. Rovněž rodina prošla významnou změnou ve vývoji společnosti. Dle Hofbauera (2004) má na volný čas v rodině vliv velikost a úplnost rodiny, či pozdější zakládání rodiny. Vliv má rovněž způsob života rodiny, postoje a výchova rodičů, čas a finanční zajištění rodiny. Způsoby trávení volného času v našich rodinách se v závislosti na jejím postavení, životním stylu i vztahu k potřebám dětí od sebe odlišují. Jungwirthová (2013) zmiňuje ve svém díle to, že zájmové aktivity a kroužky jsou dnes pro rodiny s dětmi diskutovanějším tématem než dříve. Volný čas dětí je potřeba nějak vyplnit v případě, že rodiče nechtějí, aby jejich děti trávily volný čas u počítače. Je mnoho rodičů, kteří činnosti, které by mohli dělat se svými dětmi, sami přenechávají na instituce. Autorka se zmiňuje hlavně o aktivitách u dětí předškolního věku. Kroužky a zájmové aktivity u dětí školního věku nabízí dítěti nové kontakty a vztahy s dětmi stejného věku. Je důležité, aby rodiče měli na paměti, že trávení volného času by pro dítě nemělo být trestem a rodiče by neměli prosazovat své vlastní zájmy a představy o volnočasových aktivitách. Společné trávení volného času rodiny by mělo být příjemným odpočinkem, v mnoha rodinách je tomu však naopak, kdy se při společném trávení volného času mohou objevit problémy v komunikaci aj., což může být zapříčiněno nedostatkem času a uspěchanou dobou, kdy na sebe členové rodiny nemají v průběhu týdne čas. 11
U starších dětí se osvědčilo, že oceňují trávit volný čas někdy jen s jedním z rodičů. V období pubescence dětem vyhovuje trávit volný čas např. na táboře, v době, kdy by mělo dítě trávit volný čas společně s rodiči na dovolené např. na horách. Hra, učení a práce jsou základními lidskými činnosti a v rámci volnočasových aktivit se uplatňují, v praxi se prolínají a nelze je oddělit. V poslední době se vytrácí z rodin čím dále více i hraní si s dětmi. Hrou i prací se člověk učí, stejně tak učení může být hrou i práce může mít tento charakter. Hra má ve volnočasových aktivitách významné místo, kdy dává člověku pozitivní prožitky, radost ze hry, relaxaci a má význam v každém období života člověka (Hájek et.al., 2008).
1.1.4 Pedagog volného času Dle
Spousty
(1994)
je
osobnost
pedagoga
ovlivněna
různými
činiteli
jako je pedagogické nadání, empatie, pozitivní vztah k dětem, snaha a ochota pomáhat a motivovat, sebevzdělávání a seberealizace. Pedagogická profese patří do pomáhajících profesí, u které je důležitá psychická odolnost, protože pedagogové jsou ohroženi syndromem vyhoření. Specifickými požadavky na vychovatele a pedagogy volného času jsou aktivita, tvořivost, fantazie, hravost, schopnost reagovat na proměnlivé podmínky, smysl pro humor atd. Pedagog volného času působí ve střediscích volného času a neškolských zařízeních, vychovatelé jsou pracovníci školských zařízení, zařízení pro ústavní a ochrannou výchovu, zařízení jako je družina a školní klub nebo zařízení sociální péče (Hájek, Hofbauer & Pávková, 2008). Typy pedagogů ve volném čase dle Vážanského & Smékala (1995) poradce pro volný čas, animátor, administrátor volného času – organizátor aktivit, institucí volného času a kultury, politik a vědec volného času.
12
1.2
Faktory ovlivňující volný čas Dle literatury můžeme faktory ovlivňující trávení volného času rozdělit na vnější
a vnitřní. Za vnější faktor se považuje přírodní prostředí, působení hromadných sdělovacích prostředků, společenské a historické podmínky, postoj sociálního okolí k dětem a mládeži, sociální a materiální podmínky. Vnitřním faktorem je pohlaví, věk, psychický stav, zdravotní stav a osobní předpoklady (Zich, 1978). Vývoj člověka je ovlivněn mnoha činiteli, jako jsou vrozené předpoklady, prostředí obklopující jedince, sociální skupiny, způsob výchovy, výchovné cíle, vlastní aktivita jedince, jeho snaha a cíle, které si klade, metody a formy výchovy a vztahy mezi vychovávajícím a vychovávaným. Tito činitelé působí různě na každého člověka v určitém období života. Období pubescence je pro vychovatele velmi náročné a vyžaduje určité schopnosti. Spousta a kol. (1994) se zmiňuje o tom, že věk ovlivňuje využívání volného času, stejně tak místo bydliště dítěte. V každém věkovém období se dítě potřebuje zaměřit na jinou vývojovou oblast. Výzkumná studie o zdraví a životním stylu dětí a školáku HBSC – Health Behaviour
in
School-aged
Children
popisuje
specifické
oblasti
chování,
které se vztahují kromě tělesného a duševního zdraví dětí a mládeže také na oblast využívání volného času či životní spokojenosti dětí. Vývoj v dětství a dospívání odráží chování a životní styl v dospělosti. Česká republika se v roce 1994 poprvé účastnila studie HBSC, výzkum se opakuje vždy po čtyřech letech. Hlavní výsledky mezinárodní studie jsou publikovány ve zprávě, která je oficiální publikací WHO. Reprezentativním vzorkem jsou děti ve věku 11-15 let, výzkum, byl zaměřen na tematické okruhy, jako je výživa, pohybová aktivita a aktivity ve volném čase či návyková rizika atd. Výzkum byl rovněž zaměřen na ekonomickou úroveň rodiny, protože ta ovlivňuje podmínky života mládeže. Studie HBSC rovněž zjišťovala, jak často dítě a jeho rodina tráví společně volný čas. Výsledky studie ukazují, že respondenti tráví nejméně jednou týdně svůj volný čas s rodiči, společné aktivity se s věkem mění.
13
Výzkum HBSC se zabýval otázkou, zda děti navštěvují zájmový či sportovní klub. Šetřením bylo zjištěno, že u chlapců převažuje návštěvnost sportovních kroužků oproti dívkám. Zajímavým zjištěním bylo také to, že děti jsou s kamarády v kontaktu denně a to přes SMS, internet (40% respondentů). Dalším zajímavým zjištěním bylo, že životní spokojenost českých dětí je vysoká a souvisí s formální strukturou rodiny, množstvím společně stráveného volného času v rodině, vztahem dětí ke škole, požíváním návykových látek. Oblast volného času byla výzkumným šetřením vyhodnocena tak, že velká část dětí nemá dostatek pohybu, dívky jsou na tom hůře než chlapci a s rostoucím věkem klesá úroveň pohybové aktivity. Výzkumem bylo zjištěno, že respondenti tráví s rodinou nejčastěji svůj volný času u televize, popř. na návštěvě u rodiny, přátel. Sport ani společenské hry nepatří na první místa, která by vyplnila volný čas rodičů a dětí. Celkově roste podíl dětí, které tráví svůj volný čas sedavě (Kalman & Vašíčková, 2013).
1.2.1 Rodina a volný čas Zmínila jsem se o primárním významu rodiny, která se podílí na výchově dětí, kdy na toto působení navazuje působení předškolního zařízení a školy. Na člověka během života působí několik činitelů, kteří ovlivní jak chování, tak i postoje k volnému času. Již v mateřských školách se dnes setkáváme s přístupem, kdy zařízení zapojuje do volnočasových aktivit školky také samotné rodiče. Aktivity volného času spoluvytvářejí životní styl rodiny. Pávková (2002) uvádí, že životní styl člověka zahrnuje jeho hodnotovou orientaci, projevuje se v jeho chování. Rodiny se liší od sebe životním stylem i způsobem trávení volného času. Základní návyky si přinášíme ze své rodiny. Pokud dítě vyrůstá na ubytovně, jeden z rodičů je nezaměstnaný a finanční situace rodině nedovoluje, aby dítě navštěvovalo volnočasový kroužek, je velmi pravděpodobné, že dítě přebírá vzor rodičů a poté může přistupovat podobně ke svému trávení volného času. Pokud rodič dítě nenaučí jak trávit volný čas a dítě se tomuto nenaučí ani ve škole je možné, že se bude v budoucnu ve svém volném čase chovat asociálně. 14
Mladším dětem náplň volného času určují rodiče, u dospívajících dětí se bere v úvahu jejich preference, jejich volný čas je „volnější“ není tolik organizovaný (Matoušek, 1993). Jednotliví členové rodiny mají svou nezastupitelnou roli ve vývoji dítěte, které samo ví, co může od každého člena rodiny očekávat a toto platí i ve vztahu k volnému času (Matějček, 1986). Rodinu definujeme jako skupinu osob, které jsou navzájem spjaty pokrevními svazky, manželstvím nebo adoptivními vztahy. Jedná se o skupinu osob, která je založena na vztazích, vzájemné odpovědnosti a pomoci. Uspořádání rodiny může být následující: základní rodina je tvořena mužem, ženou a jejich dětmi, rozšířená rodina zahrnuje širší, neúplná rodina s jedním rodičem (obvykle ženou po rozvodu manželství), monogamní rodina (soužití jednoho muže s jednou ženou).
Funkce rodiny: biologicko-reprodukční sociálně-ekonomická kulturně-výchovná emocionální (www.kdejsitato.cz, 2015). Činitelé ovlivňující vývoj jedince: vrozené předpoklady a vlohy, sociální prostředí, vrstevníci, kamarádi, hromadné sdělovací prostředky a informační technologie. Dnešní doba se potýká se sociální nejistotou v rodinách a přes velké možnosti trávení volného času dochází k tomu, že volnočasové aktivity pro děti jsou nedostupné. (Hofbauer, 2004). Z praxe je známo, že zájem dětí o volnočasové aktivity často krachuje na nezájmu, nezodpovědnosti, nedostatečné podpoře ze strany jejich rodičů. 15
1.2.2 Vrstevníci a volný čas Pro každé dítě je důležité být součástí vrstevnické skupiny. To, že dítě patří do takové skupiny, vyvolává v něm samotném pocit bezpečí, skupina mu pomáhá překonávat pocit sociální izolace a buduje v něm pozitivní hodnoty. Takto zaměřené vrstevnické skupiny tráví volný čas sportem, hrou, zábavou, členové mezi sebou komunikují, mají společné zážitky a hlubší vztahy mezi sebou. U některých jedinců toto však může mít i opačný efekt, kdy je výsledkem antisociální a delikventní chování u dítěte. První vrstevnické skupiny vznikají v místě bydliště, pak v mateřských školkách, školách. Člověk má potřebu navazovat mezilidské kontakty. V poslední době děti mezi sebou komunikují více přes sociální sítě, takto navazují i nové kontakty s vrstevníky a hodiny volného času tráví tímto způsobem.
1.2.3 Působení školy a volný čas Škola je další institucí, od které se očekává, že připraví dítě a mladého člověka do života. Škola poskytuje nabídku volnočasových aktivit, která je pro děti dobrovolná. Na půdě školy se tak vytváří předpoklady pro rozvoj individuálních dovedností dětí a zájmové vzdělávání. Dle Hofbauera (2004) volnočasové aktivity u žáků povinné školní docházky odkrývají zájmy a nadání. Tyto aktivity na základní škole pomáhají utvářet pozitivní vztah žáků k dalšímu způsobu vzdělávání prostřednictvím volnočasových aktivit. Není novinkou, že základní školy pořádají jednorázové volnočasové činnosti, které rozšiřují a prohlubují samotnou výuku ve školách nebo mají oddechovou funkci. Mezi ně patří návštěvy historických památek, kulturních a sportovních akcí, různé zájezdy a školy v přírodě či zahraniční zájezdy pořádané školou. Tato praxe se dnes objevuje i v mateřských školách a jsou u dětí velmi oblíbeným zpestřením. Dle Nováčkové (2003) škola vychovává už jen tím, jaké je její uspořádání, co a jak v ní děti prožívají. Jedná se o nezáměrné působení, které vyplývá z klimatu třídy, metod výuky.
16
Dobrovolná účast na volnočasových aktivitách školy umožňují rozvíjet individuální předpoklady žáků pro volnočasovou aktivitu (Hofbauer, 2004). V minulosti hrála škola ve volném čase žáků větší roli než je tomu dnes. Působení školy ve volném čase se objevilo v průběhu 19. Století, kdy roste počet knihoven, jsou budována školní hřiště, vycházejí školní časopisy a objevují se první pobyty známé jako školy v přírodě. V druhé polovině 20. Století dochází ke zřizování tzv. středisek na vzduchu, ve školním týdnu byl jeden den vyčleněn od povinné výuky a věnován aktivitám, které doplňovaly činnost školy v rozvíjení zájmu o tělesnou výchovu, sport, pobyt v přírodě či mravní výchovu (Hofbauer, 2004). Mezi volnočasové zařízení školy řadíme školní družiny, která měla v minulosti hlavně sociální funkci (výpomoc zaměstnaným rodičům).
1.2.4 Média a komunikace jako součást volného času Dnešní komunikaci mezi lidmi ovládla technologie spojená s užíváním mobilních telefonů, počítačů, internetu. Takto komunikují nejen rodiče, dospělí jedinci ale také jejich děti. Dětem často vyhovuje trávit volný čas s mobilním telefonem v ruce, kdy mobilní telefon dnes neplní funkci jen pro volání, ale je spojen rovněž s užíváním internetu. Volný čas dětí je věnován komunikaci s kamarády přes chat – dle slovníku cizích slov se jedná o komunikaci více lidí najednou prostřednictvím komunikační sítě. Takto trávený volný čas dětí působí nejen pozitivně ale i negativně na jejich rozvoj a to z důvodu, že rodiče nemají přehled o tom, kolik času dítě věnuje mobilnímu telefonu, čemu se věnuje na internetu apod. Nekontrolovatelné trávení volného času dětí u televize, počítačů, mobilních telefonů vede k závislosti na médiích, což vede k izolaci od vrstevníků, zkresleným představám o skutečném životě a změně postojů u dětí. Dále se takové trávení volného času negativně odráží i na zdravotním stavu dětí (obezita u dětí) či nebezpečí, kdy mohou být děti obětí trestných činů. Výzkum s názvem Hodnotové orientace dětí ve věku 6–15 let z roku 2011, který byl realizován v rámci projektu Klíče pro život a zaměřoval se na pět tematických okruhů: rodina, škola, volný čas, média v životě dětí a hodnoty, životní postoje a aspirace dětí. Z tohoto výzkumu pocházejí data v níže uvedeném grafu. 17
Obrázek. č.1 Kolik času stráví děti ve všední den u internetu Zdroj: (www.sancedetem.cz, 2015)
Z grafu můžeme vyčíst, že věková kategorie 10-12 let a 13-15 let se věnují internetu od 31 – 60 min. Obě věkové kategorie tráví takto volný čas stejně, co se týče časového rozmezí.
1.2.5 Mimoškolní organizace V této kapitole se zmíním o zařízeních, které nabízí aktivity mimo školní výuku. Na ovlivňování volného času se podílejí také různá občanská sdružení, tělovýchovné a sportovní organizace, kulturní zařízení. Výchova mimo vyučování tvoří výchovněvzdělávací činnosti odpočinkové, rekreační, zájmové a také přípravu na vyučování. Kromě pojmu výchova mimo vyučování se často používá termínu pedagogika volného času (Pávková, 2002). Školní družiny jsou určeny pro děti prvního stupně základní školy. Školní družiny zajišťují péči o děti v době, kdy jsou jejich rodiče v práci. Toto zařízení plní funkci výchovnou, zdravotní a sociální.
18
Školní kluby se zaměřují na děti středního školního věku, pro které organizují zájmovou činnost pod odborným pedagogickým vedením. Domy dětí a mládeže se zaměřují na realizaci specializovaných činností pod odborným pedagogickým vedením. Organizují pravidelnou činnost v kroužcích, talentové soutěže, tábory. Základní umělecké školy poskytují hudební, výtvarné, dramatické a jiné obory dětem s vyhraněnými zájmy a schopnostmi. Pávková (2002, p. 37) vymezuje výchovu mimo vyučování takto: probíhá mimo povinné vyučování, probíhá mimo bezprostřední vliv rodiny, je institucionálně zajištěná, uskutečňuje se převážně ve volném čase.
Funkce výchovy mimo vyučování Výchovně vzdělávací – cílem je rozvíjení schopností dětí a mládeže, uspokojování jejich zájmů a potřeb, formování žádoucích postojů a morálních vlastností. Tato funkce je tedy velmi významnou. Zdravotní – tato funkce výchovy mimo vyučování pomáhá vytvářet zdravý životní styl. Podporuje pohyb na čerstvém vzduchu. Sociální – výchovně-vzdělávací zařízení mimo vyučování mohou vyrovnávat rozdíly mezi materiálními i psychologickými podmínkami v rodinách. Sociální funkcí rozumíme také nácvik komunikativních dovedností, společenského chování apod. Preventivní – preventivní funkci pokládám za velmi důležitou hned po výchovně vzdělávací funkci. Dnešní doba přináší pro děti a mládež různá rizika a nástrahy, které jsou spojené s negativním postojem k trávení volného času.
19
V poslední době se častěji setkáváme s preventivními programy, které jsou zaměřené na prevenci negativních jevů. Prevence sociálně-patologických jevů u dětí a mládeže je zaměřena na oblast drogové závislosti, kriminality a delikvence, gambling, záškoláctví, šikanu ale i virtuální kriminality a setkávají se s ní už dnešní předškoláci (Pávková, 2002).
Prevence a volný čas Dle mého názoru tyto dva pojmy spolu úzce souvisí, protože nevhodné trávení volného času často vede k prvním výchovným problémům u dětí. Dnes se ozývají hlasy navrhující snížit hranici trestné odpovědnosti na 11-12 let. Toto však neřeší podstatu problému u dětí páchající trestnou činnost. Primární prevence nabízející volnočasové aktivity je v tomto směru velmi významná a je důležité oblast volného času vyzdvihnout jako jednu z hodnot života lidí (Hofbauer, 2004). Dle Pávkové (2002) prevence ve výchově je účinnější a levnější než náprava chyb a převýchova. Kvalitní výchova dětí ve volném čase má preventivní význam. Dnes se tomuto města intenzivně věnují, města podporují projekty a preventivní programy pro děti. Prevenci dělíme: Primární – určená na celou populaci, patří sem volnočasové aktivity, poradenská činnost. Sekundární – zaměřená na rizikové jedince se zvýšenou pravděpodobností, že budou páchat protiprávní jednání nebo se stanou obětí takového jednání. (zaměřeno na závislosti, šikanu, vandalismus, nebezpečí internetu apod.) Terciární – léčení, resocializace, sociální poradenství aj. (Pávková, 2002).
20
Prevence probíhá již u předškolního věku a nejčastěji mají tyto preventivní programy podobu pohádky, kde vystupuje kladná a záporná postava, na kterých se děti z mateřských škol učí rozeznávat co je dobré a špatné. Preventivní programy zaměřené na žáky základních škol se zaměřují na problematiku týkající se šikany, agresivního chování, nebezpečí internetu a zneužívání návykových látek. Je důležité preventivní program zaměřit na žáky tak, aby je do problematiky vtáhl, osvědčila se forma zážitkové pedagogiky než pouze samotný výklad pedagoga.
1.3
Dospívání
V této kapitole charakterizuji vývojové období dospívání, které je také označováno termínem pubescence. Literatura popisuje toto vývojové období jako období hledání identity, kdy dochází k proměně osobnosti. Pokládám za důležité se o některých znacích tohoto období zmínit, protože informace o tom, co dítě v tomto období prožívá, mohou pomoci v předcházení nedorozumění a dalších problémů. Pubescent je také označován anglickým termínem teenager.
1.3.1 Definice vývojového období dospívání Vývojová psychologie rozděluje školní věk na raný, střední a starší školní věk. Dle Vágnerové (2000) je starší školní věk období od 12 do 15 let přibližně, je to období, kdy dítě nastupuje na druhý stupeň ZŠ. Tato skupina je ohrožena negativními sociálními vlivy a je důležité tomuto období věnovat velkou pozornost. Pubescent je často označován rovněž jako „huberťák“, jedinec, který je tvrdohlavý, náladový, přecitlivělý, v některých případech má svůj styl, svou módu atd. Psychický vývoj „V tomto období dochází ke komplexní proměně osobnosti ve všech oblastech: somatické, psychické i sociální.“ Vágnerová (2000, p. 321)
21
„Raná adolescence, označujeme ji jako pubescenci a zahrnuje prvních pět let dospívání, tj. od 11 – 15 let, s určitou individuální variabilitou“. (Vágnerová, 2000, p. 323) Hájek a kol (2008) rovněž zmiňuje v období pubescence nepřiměřené reakce na kritické připomínky k osobě dospívajícího jedince, střídání nálad, kolísání citů a jejich výbušnost. City hrají v životě dospívajících významnou roli a rodiče by toto neměli shazovat, zesměšňovat. V tomto období dochází také ke změnám v oblasti mravních citů, jedinci se snaží utvářet si vlastní systém hodnot. Vytváření mravních citů ovlivňuje především rodina a u pubescentů jsou to osoby, se kterými se dospívající ztotožňuje, což jsou v tomto období hlavně vrstevníci, kamarádi. Car-Gregg & Shale (2010) popisují ve své knize Puberťáci a adolescenti období puberty za důležité období v životě člověka, které je spojené jak s krásnými tak i bolestivými okamžiky v životě. Dnešní děti vstupují do puberty dříve než v minulosti, opakem je však odchod z domu, který je v dnešní době oddalován. Unáhlené
jednání,
pocity
méněcennosti,
nepřiměřené
reakce,
hlučnost,
upozorňování na sebe, impulzivní chování, náladovost, nepozornost, emoční labilita je typickým chováním v pubertě (Langmeier & Krejčířová, 2006). Dle Moreira (2013) je puberta obdobím, ve kterém se projeví výchova rodičů. Boková (2011) se zmiňuje o tom, že role rodičů je stále významná, jejich působení na pubescenta je však obtížnější. Dosud poskytované vedení, ochrana a pomoc, o které dítě už tolik nestojí, střídá velké nároky na trpělivost rodičů a jejich vstřícnost. Adler (1994) hovoří o tom, že děti v tomto věku touží po odpovědích, rovněž zmiňuje to, že se děti v tomto věku zdráhají obrátit se se svými starostmi na rodiče. Fyzický vývoj Fyzický vývoj v období dospívání je typický zrychlením růstu, začínají změny ve stavbě těla, kosti sílí a rozšiřují se, objevuje se zhoršená koordinace pohybů, typická je i neohrabanost, zvýšená únava, obličej ztrácí dětský výraz. U chlapců dochází k mutaci, k výrazné potřebě zvýšeného pohybu (Langmeier & Krejčířová, 2006). 22
V pubescenci pobíhá pohlavní dozrávání, které doprovází bouřlivé citové období. Dospívající děti v tomto období začínají více vnímat to, co mají na sobě. Dochází ke změnám, kdy chlapcům začínají růst vousy, dochází ke změnám u mléčných žláz dívek. Sociální vývoj Pro toto období je typické navazování kontaktu, vztahu s opačným pohlavím. Objevuje
se
první
zamilovanost,
postupné
odpoutávání
od
rodičů
a preference vrstevníků. Hodnocení určitých situací v tomto období bývá někdy vyhrocené, potřeba nezávislosti, vnímání dospělosti u pubescentů se někdy objevuje používáním vulgarismů, kouřením či požíváním alkoholu.
1.3.2 Dospívání a volný čas V tomto období se nejvýznamnější referenční skupinou pro pubescenta stává vrstevnická skupina, která staví do pozadí i vlastní rodinu dospívajícího. Kriminalita mládeže je často páchána v partách, kdy jsou děti často vyprovokovány členy party, aby se jedinci dopustili protiprávního jednání, kdy odměnou může být členství právě v této partě (Matoušek, 2003). Jak jsem se zmínila již v úvodu, neorganizované trávení volného času může vést k antisociálnímu chování dětí a mládeže, za předpokladu, že dítě nemá návyky k tomu, aby si umělo hrát samostatně a smysluplně trávilo volný čas. Vágnerová (2000) hovoří o tom, že dospívající se odpoutávají od rodiny z důvodu navázání dalších vztahů, v dospívání je rovněž normální, že vzájemná komunikace rodičů a dětí není tak intenzivní stejně tak sdílení zážitků. Autorka hovoří o tom, že jedním z úkolů dospívání je odpoutat se od rodiny, kdy toto je těžké jak pro rodiče tak jejich děti. Typická je pubertální vzpoura proti autoritám. Stále větší důležitosti nabývá volný čas a to složitější hra, sporty a to především s dynamikou, zájem o tajemství, romantiku i přírodu (Říčan, 2005).
23
Výzkumem Hodnotové orientace dětí z roku 2011 bylo zjištěno, že v České republice přibližně tři čtvrtiny dětí ve věku 6 až 15 let alespoň jednou týdně tráví volný čas v nějaké organizaci nabízející volnočasové aktivity. Nejsilnější věkovou skupinu dětí, která nějaké kroužky a oddíly navštěvuje, jsou děti ve věku přibližně 9–12 let, starší děti od 13–14 let kroužky začínají z nejrůznějších důvodů opouštět (nástup puberty, důležitost kamarádů). Návštěvnost kroužků, ale nezávisí pouze na rozhodnutí samotných dětí. Z výzkumu Hodnotové orientace dětí ve věku 6 – 15 let, NIDM, 2011, bylo zjištěno, že čím vyšší vzdělání rodičů, lepší socioekonomický status rodiny, tím spíše mají rodiče přehled o činnosti svých dětí ve volném čase a můžeme oprávněně předpokládat, že tím spíše je k činnosti v nějakém kroužku či oddíle podněcují. Sportovní oddíly patří k nejvíce preferovaným, dále pak kroužky hudebně dramatické, výtvarné a rukodělné. Chlapci se oproti dívkám výrazně více věnují sportům, dále pak aktivitám technickým a turistickým. Dívky více navštěvují aktivity hudebně dramatické, vzdělávací a aktivity výtvarné a rukodělné. (www.rodicevitani.cz, 2015)
Obrázek č. 2. Návštěva kroužků zdroj: (www.rodicevitani.cz, 2015)
24
Volnočasové kroužky v Orlové
1.4
V této kapitole stručně zmíním výčet organizací, které nabízí volnočasové aktivity pro děti a dospívající mládež. Orlová nabízí dětem nejen sportovní aktivity ale také umělecké. Rovněž představím samotné město Orlová.
1.4.1 Město Orlová Orlová je město nacházející se v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji, asi 15 km východně od Ostravy. První zmínky o městě pocházejí z roku 1223. Město má ve svém znaku orlici, která se váže k dějinám obce. Dále se ve znaku nachází strom a symboly hornictví. Území města leží v oblasti nazývané Ostravsko-karvinský revír, který představuje nejvýznamnější zásobárnu černého uhlí na území ČR. Současná krajina je touto těžbou poznamenaná a některé okrajové části města jsou označovány jako mrtvé krajiny. Větší část města tvoří sídliště, je zde většina volnočasových zařízení a organizací, spolků a klubů. Najdeme zde např. dům kultury, knihovnu, kino, dům dětí a mládeže a základní umělecká školu. Orlová má dlouholetou tradici v pořádání cyklistického závodu GRACIA ČEZ EDĚ, který je zařazen do Světového poháru žen. Obyvatelé města mají rovněž výhled na nedaleké Beskydy, mohou využívat ke koupání a vodním sportům blízké přehrady Žermanice a Těrlicko. Ve městě Orlová žije asi 31111 obyvatel a ve věkové kategorii 7-15 let to je 2481 dětí.
Město
nabízí
dětem
širokou
nabídku
volnočasových
aktivit
jako
je
např. florballový klub, baseballový klub, capoeiru, Český rybářský svaz místní organizace Orlová, cyklistický klub Orlík, crosscar racing club, horolezecký klub Gymnázia Orlová, HC Orlová, o.s., Jezdecký klub Stáje NANKA, klub biatlonu, plavecký oddíl Orlová, krasobruslařský klub Orlová, SK Slavia, Sportovní klub Volejbal Slavia Orlová.
25
V letech 2013 podpořilo město z Variabilního fondu prevence kriminality mimo jiné i tyto projekty: Sportovní hitparáda – projekt zaměřen na prevenci socio-kulturního vyloučení u dětí, kdy dětem bylo nabídnuto zapojení do sportovních aktivit ve sportovních klubech a zařízeních ve městě. Projekt měl dle hodnocení realizátorů velký úspěch u dětí, které měly možnost vyzkoušet nízkonákladové sportovní aktivity ve městě. Dalším projektem, který v letech 2013 podpořilo město Orlová, byl projekt s názvem „Už se nebojím“, který se zaměřoval na sebeobranné techniky proti napadení a byl určen dívkám základních a středních škol ve městě. Ve městě se dále nachází příspěvková organizace Dům dětí a mládeže (dále jen DDM), který umožňuje především dětem a mládeži smysluplné trávení volného času. DDM je kulturním a společenským centrem, které slouží k rozvíjení pohybových, uměleckých, technických, estetických a dalších dovedností. Součástí DDM je odloučené pracoviště Spirála. Nejen pro děti je ve městě také krytý bazén, tenisová nafukovací hala a tenisové kurty, zimní stadion. Nabídka volnočasových organizací, sportovních center je zveřejněna na internetových stránkách města Orlová.
26
2
CÍL A OBSAH VÝZKUMU Hlavní cíl práce je zhodnocení a analýza trávení volného času u žáků základních
škol v Orlové. Dílčí cíle: Anketním šetřením vyhodnotit získané odpovědi respondentů, zjistit o jaké volnočasové aktivity mají zájem, které preferují a zmiňují při prvním dotázání. Na základě získaných odpovědí lze usoudit, jak děti tráví volný čas, jaké aktivity jsou jim blízké nebo s kým tráví volný čas. Analýzou volnočasových aktivit ve městě Orlová a porovnáním anketního šetření lze poté vyhodnotit trávení volného času ve městě u dané věkové kategorie. Výzkumné otázky: č. 1: Zjistit zda mají žáci základních škol povědomí o nabídce volnočasových aktivit ve městě a zda navštěvují volnočasové kroužky nabízené městem Orlová (k tomuto zjištění posloužily otázky v dotazníku č. 8, 11). č. 2: Zjistit zda mají děti zájem o volnočasové kroužky ve městě (k tomuto zjištění posloužily otázky v dotazníku č. 9,10). č. 3: Zjistit o jaké kroužky mají děti největší zájem (k tomuto zjištění posloužily otázky v dotazníku č. 8, 10). č. 4: Zjistit kolik času denně tráví děti u počítače, mobilního telefonu, TV (k tomuto zjištění posloužily otázky v dotazníku č. 7). č. 5: Zjistit zda rodiče s dětmi tráví aktivně společný volný čas a jak (k tomuto zjištění posloužily otázky v dotazníku č. 12, 13, 14)
27
3
METODIKA Praktická část bakalářské práce je zpracována kvantitativní metodou, kdy pro sběr
dat bylo použito anketní šetření, které umožňuje získat v krátkém časovém rozsahu dostatek informací. Reichel (2009) uvádí, že kvantitativní výzkum zahrnuje přípravnou fázi, realizaci a vyhodnocení. Vzhledem k tomu, že se šetření provádělo na základních školách, v hodině občanské výchovy, byla zajištěna 100 % návratnost dotazník a časově tento sběh dat nebyl náročný. Před samotným vyplňováním byli žáci seznámeni s účelem anketního šetření. Dotazníky byly anonymní, děti se nepodepisovaly. Všechny vyplněné dotazníky mi byly po hodině vráceny, ty byly poté zpracovány a vyhodnoceny. Výzkumným problém je v práci formulován takto: Volný čas dětí a mládeže je diskutovaným tématem dnešní doby, je všeobecně známo, že životní styl dnešních dětí se zhoršil. Kvalitní výchova dětí ze strany rodiny a školy v oblasti volného času má preventivní význam a proto je důležité se otázkou volného času neustále zabývat. Empirická část bakalářské práce navazuje na prostudovanou literaturu vztahující se k tématu práce. Studiem literatury je patrné, že výchova dětí v rodinách a výchova ve školách je rozhodující a určuje, jakým způsobem bude dítě trávit svůj volný čas do budoucna.
3.1
Charakteristika výzkumného souboru a prostředí výzkumu Výzkumný vzorek respondentů tvořily děti s povinnou školní docházkou
ve městě Orlová. Respondenti museli splňovat podmínku věku, tzn. věková kategorie od 11-12 do 15 let. Anketním šetřením bylo osloveno celkem 80 respondentů, z toho 45 dívek (56%) a 35 chlapců (44%). Vyplňování dotazníků probíhalo v hodině občanské výchovy na základních školách v Orlové – ZŠ K. Dvořáčka (hudební zaměření školy), ZŠ Školní (jazykové zaměření školy). Obě školy se nacházejí v centru města. ZŠ Školní je škola zařazena do národní sítě Škol podporujících zdraví. Je po celkové rekonstrukci, má nově vybavena dvě venkovní hřiště s umělohmotným povrchem. V odborných učebnách jsou interaktivní tabule. Škola má rozšířenou výuku cizích jazyků, od 1. Třídy je vyučován anglický jazyk a metodou CLIL v anglickém 28
jazyce hudební a výtvarná výchova. Vyučující podporují všechny aktivity spojené se zdravým životním stylem, sportovní aktivity. ZŠ K. Dvořáčka je školou integrující žáky s tělesným postižením. Výuka probíhá dle školního vzdělávacího programu Škola plná života. Na škole pracují 4 pěvecké soubory a folklorní soubor Olšinka, které reprezentují školu, ale i město Orlová na regionálních, celostátních a také zahraničních festivalech. Jedná se o školu s rozšířenou výukou hudební výchovy.
3.2
Sběr dat Anketnímu šetření na školách předcházel předvýzkum, kdy jsem ověřovala
srozumitelnost dotazníku a časovou náročnost, tzn. možnost vyplnění ve výuce. Předvýzkum byl prováděn u 5 dětí požadovaného věku z volnočasového kroužku, které vede má kolegyně. Získané hodnoty z anketního šetření jsem vyhodnotila pomocí čárkovací metody, výsledky výzkumu jsem zpracovala v tabulkách, které jsem doplnila o grafy a komentář. Sběr dat byl realizován prostřednictvím anketních listů (dotazníku). Anketa je výzkumnou technikou využívající dotazníku, slouží především ke zjištění názoru co nejvíce lidí. V dotazníku respondenti odpovídali na předem stanovené otázky, které mohou být uzavřené, otevřené nebo škálové. U otevřených otázek je vyhodnocování obtížnější, nebyly proto do dotazníku zařazeny. Otevřené otázky umožňují respondentům vyjádřit svůj názor. Výhodou dotazníku je např. časová úspora, kdy můžeme za krátký čas oslovit větší počet respondentů. Dotazování probíhalo za spolupráce základních škol, kdy jsem jednotlivé dotazníky předala po domluvě vyučujícím. Návratnost dotazníků byla 100%. Dotazník byl anonymní a výsledky slouží pouze pro potřebu bakalářské práce. Dotazník obsahoval celkem 14 otázek. Prvních 5 otázek jsou demografické, které posloužily pro rozdělení vzorku na pohlaví, věkové kategorie, zajímala mě lokalita, kde děti bydlí, zda pocházejí z centra města či okrajových částí, zda jsou jejich rodiče zaměstnaní či nikoliv, protože ekonomická situace rodiny může ovlivnit volný čas dětí, stejně tak lokalita, kde děti bydlí. Další část dotazníku je zaměřena na čas a konkrétní činnost ve volném čase dětí, přání dětí ve vztahu k volnočasovým 29
aktivitám a na povědomí o volnočasových organizacích ve městě. Poslední část dotazníku je zaměřena na rodiče a jejich zájem o volný čas dětí a také to, zda se oni sami věnují nějaké aktivitě.
30
4
VÝSLEDKY A DISKUZE V této kapitole vyhodnotím získaná data z anketního šetření a porovnám
je s výsledky jiných výzkumů.
4.1 Vyhodnocení a interpretace anketního šetření Výzkumu se zúčastnilo 80 respondentů dvou základních škol v Orlové. Jednotlivé údaje jsou graficky znázorněny a procentuálně vyjádřeny. Výzkumný soubor tvořilo 56% dívek (45 respondentů) a 44% chlapců (35 respondentů). Nejpočetnější věkovou skupinou výzkumného souboru tvořilo zastoupení ve věkové kategorii 13 let a to celkem 57 % (46 respondentů), poté věková kategorie 14 let a to celkem 43% (34 respondentů), což je znázorněno v grafu č 3.
Složení respondentů dle pohlaví 60 40
chlapci dívky
20 0 pohlaví
Obrázek 3 Složení výzkumného souboru dle pohlaví
Výsledkem šetření bylo zjištěno, že nejpočetnější zastoupení respondentů a to 49 % (39 respondentů) bydlí v části obce Orlová IV. etapa, kdy je jedná o centrum města. Centrum města má dobrou dostupnost, nachází se zde několik základních škol, obchodní centrum, městský úřad a většina institucí nabízející trávení volného času. Výzkumem bylo zjištěno, že 39% (31 respondentů) respondentů bydlí v části Orlová V. etapa.
31
Jedná se o hustě osídlenou panelákovou výstavbu, rovněž se zde nachází možnosti trávení volného času, obchodní centrum a zdravotnické zařízení. Děti z těchto lokalit do školy nedojíždí, základní školy se nacházejí v blízkosti jejich bydliště. Šetřením bylo zjištěno, že 6 respondentů (7%) bydlí ve vyloučené lokalitě v Orlové a 4 respondenti (5%) v Orlové-Městě, jedná se o část města, která je velmi málo osídlená a děti musí dojíždět za volnočasovými aktivitami i do školy. Výsledky jsou graficky znázorněny v grafu 4. Mám za to, že lokalita bydlení může ovlivnit trávení volného času u dětí z toho pohledu, že je nutné děti do určitého věku do kroužků doprovázet. Vzhledem k pracovnímu vytížení dnešních rodičů, ale i ekonomické situaci rodin se stává, že rodiče děti na volnočasové aktivity odmítají doprovázet, vozit, což vede k jejich neúčasti na jejich aktivitách. Výzkumem Hodnotové orientace dětí z roku 2011 bylo zjištěno, že návštěvnost kroužků nezávisí pouze na rozhodnutí samotných dětí. Výzkum ukázal, že čím lepší socioekonomický status rodiny, tím spíše mají rodiče přehled o činnosti svých dětí ve volném čase a můžeme oprávněně předpokládat, že tím spíše je k činnosti v nějakém kroužku či oddíle podněcují.
Lokalita bydlení Orlová IV
Orlová V 7%
Vyloučená lokalita
Orlová I
5% 49%
39%
Obrázek 4 Lokalita bydlení rodiny zkoumaného vzorku
Graf 5 znázorňuje, že 47% (38 respondentů) uvedlo, že jejich rodiče jsou oba pracující, u 40% (32 respondentů) pracoval jen jeden rodič a ve 13% (10 případech) rodiče nepracovali. Finanční situace rodiny má určitě vliv na trávení volného času celé rodiny a status pracovního zařazení rodičů se považuje za jeden z vnějších faktorů ovlivňující trávení volného času. 32
Zaměstnání rodičů pracující oba rodiče
pracující jen jeden rodič
rodiče nepracují
13% 47% 40%
Obrázek 5 Pracovní zařazení rodičů respondentů
Respondenti odpovídali na otázku, z jaké rodiny pocházejí, kdy bylo zjištěno, že 33 respondentů (41%) pochází z úplné rodiny a 37 respondentů (46%) z doplněné o nového partnera. Porovnáním těchto hodnot bylo zjištěno, že zde není velký rozdíl. Současná společenská situace poukazuje na změnu ve struktuře rodiny, stoupá rozvodovost a není tedy neobvyklé, že děti žijí s jedním z rodičů a novým partnerem (doplněné rodiny. Neúplná rodina měla zastoupení v 10 případech (13%), kdy výsledky jsou znázorněny v grafu 6. Předpokladem je, že neúplné rodiny budou mít větší problémy finančně podpořit volnočasové kroužky svých dětí. Asociace neúplných rodin hovoří o tom, že v ČR žije asi 560 000 neúplných rodin (údaj z roku 2011), z nichž téměř polovina žije pod hranicí chudoby (www.asociaceneuplnychrodin.cz, 2015)
Typ rodiny úplná
neúplná
doplněná
41%
46% 13%
Obrázek 6 Typ rodiny
33
Na otázku jak dlouho se děti připravují do školy, odpovědělo 80 dotázaných, z toho 35 chlapců (44%) tak, že se průměrně věnuje přípravě do školy ½ - 1 ½ hodiny denně, 45 dívek (56%) odpovědělo, že se přípravě do školy věnuje 1 ½ - 2 hodiny denně, výsledky jsou zaznamenány v tabulce 1. Ze zjištěných hodnot vyplývá, že dívky věnují přípravě do školy více času, a to o půl hodiny déle než chlapci. Porovnáním s časem, který věnují děti internetu, či televizi zjistíme, že čas, kdy se děti věnují přípravě do školy a pasivní aktivitě trávené na internetu, je téměř stejný. Tabulka 1 Doba strávená přípravou do školy
Denní délka přípravy žáků do školy z celkového počtu 80. dotázaných Maximální denní příprava
Chlapci (35)
Dívky (45)
½ - 1 ½ hodiny
1 ½ - 2 hodiny
Anketní šetření rovněž zjišťovalo, jak dlouho se žáci věnují denně počítači, internetu. Grafické znázornění 7 vysvětluje, že respondenti tráví u PC, internetu 1hod 3hod denně, odpovědělo tak 22 chlapců a 31 dívek. Tato otázka však přináší další možnosti pro výzkum a to vzhledem k dostupnosti internetu, kdy jej děti používají v mobilních telefonech a doba strávená na internetu se takto zvyšuje. V porovnání s výzkumem Hodnotové orientace dětí ve věku 6–15 let z roku 2011 bylo zjištěno, že děti ve věku 13-15 let se věnují internetu od 31 – 60 min denně. Je však otázkou, zda je tento čas opravdu skutečný, rovněž by bylo zajímavé zjistit, o co se děti na internetu zajímají.
Doba strávená u PC, internetu 40 30 20
chlapci
10
dívky
0 do 1 hod
1hod - 3 hod
3 hod a více
Obrázek.7 Doba strávená u PC, internetu
34
Vzhledem k tomu, že město Orlová má širokou nabídku volnočasových aktivit bylo anketním šetřením zjišťováno, zda děti navštěvují nějaký kroužek, oddíl. Výsledky výzkumu znázorňuje graf 8 a to tak, že 45 % chlapců nenavštěvuje žádný kroužek, 26 % sportuje a 15 % se věnuje turistickému kroužku, který má v Orlové svou dlouholetou tradici a děti sklízejí úspěchy na soutěžích nejen v ČR.
Chlapci sportovní
technický
taneční
turistický
hudební
nenavštěvují
26%
45%
3% 6% 15%
5%
Obrázek 8 Kroužky navštěvované respondenty
Z grafu 9 je patrné, že 25 % dívek navštěvuje taneční kroužek, který má v Orlové rovněž dlouhou tradici, 22% dívek se ve volném čase věnuje zpěvu, což mohlo ovlivnit to, že výzkumný vzorek navštěvuje základní školu s hudebním zaměřením a 18% dívek navštěvuje turistický kroužek v Orlové, který má ve městě svou tradici. Šetření ukázalo, že 15 % dívek nenavštěvuje žádný kroužek. Porovnáním dívek a chlapců bylo zjištěno, že dívky jsou co do návštěv volnočasových kroužků aktivnější.
Dívky sportovní
výtvarný
taneční
turistický
15%
16%
hudební
nenavštěvují
4%
22% 25% 18%
Obrázek 9 Kroužky navštěvované respondenty 35
Z výzkumu Hodnotové orientace dětí ve věku 6 – 15 let, NIDM, 2011, bylo zjištěno, že chlapci se oproti dívkám výrazně více věnují sportům, dále pak aktivitám technickým a turistickým. Dívky více navštěvují aktivity hudebně dramatické, vzdělávací a aktivity výtvarné a rukodělné. (www.rodicevitani.cz, 2015) Graf 10 znázorňuje, že dívky se pro svou aktivitu ve volném čase rozhodovaly sami a to ve 45 %, u 32 % se jednalo o přání rodičů a 18 % dívek chtělo navštěvovat kroužek z důvodu svých kamarádů, v 5 % uvedly i jiný důvod, kterým byla péče o tělo – „aby byly štíhlé“. Grafické znázornění 11 popisuje, že chlapci ve 43% uvedli, že chtěli navštěvovat kroužek z vlastní vůle, ve 31 % chtělo do kroužku chodit kvůli kamarádům a 26% se jednalo o přání rodičů.
Dívky přání rodičů
sám 18%
kvůli kamarádům 5% 32%
45%
Obrázek 10 Důvod návštěvnosti kroužků
Chlapci přání rodičů
sám
kvůli kamarádům 26%
31%
43%
Obrázek 11 Důvod návštěvnosti kroužků
36
jiné
Ze zjištěného můžeme říct, že vliv kamarádů je u této cílové skupiny poměrně silný a přání a tlak rodičů je často silnější než přání samotných dětí při volbě volnočasové aktivity. Praxe se shoduje s teorií, která popisuje, že rodiče často preferují své zájmy a nenaplněné vlastní cíle a sny v této oblasti. Kdyby si děti mohly vybrat, co budou ve volném čase dělat, je znázorněno v grafu 12. Chlapci preferují hned po aktivitě v kroužku a sportovních aktivitách, aktivity s kamarády a hru na PC, poté zvolili aktivity s rodiči, sledování televize. Mezi nejpočetnější aktivity, které by dívky nejraději ve volném čase dělaly, jsou: návštěva kroužku (40 odpovědí), na druhém místě se objevil sport (24 odpovědí) a třetí místo trávení volného času s kamarády (22 odpovědí), poté by chtěly dívky podnikat akce s rodiči (18 odpovědí). Je viditelné, že obě pohlaví v tomto věku velmi ovlivňují vrstevníci. Hra na počítači byla u dívek preferována ve 14 odpovědích a možnost být s rodiči se objevila v 8 odpovědích, sledování televize (9 odpovědí).
Preferované aktivity dle pohlaví 40 35 30 25 20 15 10 5 0
chlapci dívky
Obrázek 12 Preferované aktivity dle pohlaví
Na otázku zda respondenti znají ve městě nějaké organizace, sportovní centra, kde mohou trávit volný čas, bylo zjištěno, že všichni respondenti znají krytý bazén a dům dětí a mládeže, který se nachází v centru města. Domnívám se, že odpovědi respondentů jsou ovlivněny i tím, že návštěva krytého bazénu je zařazena i do hodin tělesné výchovy a proto krytý bazén navštíví i děti, které běžně plavat na bazén nechodí.
37
Rovněž dům dětí a mládeže pořádá různé exkurze, tematické dny a den otevřených dveří a žáci jej navštěvují i v rámci výuky, proto se objevoval v každé odpovědi respondentů.
Povědomí o volnočasových organizacích ve městě 100 50 počet odpovědí 0 bazén
dům dětí stadion a mládeže
kino
hřiště
Obrázek 13 Povědomí o volnočasových organizacích ve městě
Anketní šetření zjišťovalo, co dělají děti doma se svými rodiči. Z výsledků bylo zjištěno a graficky znázorněno v grafu 14, že 56% (25 dotázaných) dívek a 51% (18 dotázaných) chlapců jako společnou aktivitu s rodiči označili domácí práce. U dívek byla další společná aktivita (15 dotázaných) společné nákupy tj. 33 % a návštěvy u rodiny 20% (9 dotázaných). Nejméně hodnocenou činností dítěte a rodiče byla jejich společná komunikace.
Aktivita s rodiči 25 20 15 10 5 0
chlapci dívky
Obrázek 14. Aktivita s rodiči
38
Jak tráví volno české rodiny s dětmi volno? Z průzkumu agentury STEM/MARK, vyplynulo, že polovina rodin (52 %) jezdí na výlety do přírody alespoň jednou za měsíc, celkem 39 % dotázaných jde alespoň jednou za půl roku do multikina a 21 % do aquaparků. Skoro
polovina rodin (48 %) sleduje každý druhý víkend
nebo ještě častěji videa a DVD doma a návštěva nákupních center je sedmou nejčastější víkendovou činností. Alarmující je fakt, že 69 % rodin s dětmi ve školním a předškolním věku nikdy nenavštěvuje divadla a koncerty vážné hudby, což ostatně nečiní přibližně stejná část celé populace bez ohledu na to, zda potomky mají či ne. (www.zena.centrum.cz, 2015) Na otázku, zda znají rodiče kamarády svých dětí, odpovědělo 80% (28) chlapců kladně, stejně tak rodiče dívek znají jejich kamarády, kdy dívky takto odpověděly ve 40 případech což je 89 %, výše uvedené znázorňuje graf 15. Z výše uvedeného vyplývá,že respondenti tráví volný čas se svými kamarády a proto i rodiče ve větší míře mají povědomí o tom, s kým se děti stýkají.
Povědomí rodičů o kamarádech svých dětí 40 30 chlapci 20
dívky
10 0 ano, znají
ne,neznají
Obrázek 15 Povědomí rodičů o kamarádech svých dětí Mají tví rodiče (nebo aspoň 1 rodič) nějakého koníčka nebo sportují? Na tuto otázku 58 % (46 respondentů) odpovědělo, že rodiče (popř. alespoň jeden rodič) má nějakou zálibu či se věnuje sportovní aktivitě, dále 36% (29 respondentů) odpovědělo, že rodiče nemají koníčka, nevěnují se sportu a 6 % (5 respondentů) odpovědělo, že neví, zda rodiče „něco dělají ve volném čase“. Výsledky jsou uvedeny v grafu 16.
39
Cílem nebylo zjistit, o jakého rodiče se jedná, zda matku či otce ale to, zda má dítě možnost vidět u svých rodičů, jak oni sami tráví volný čas a získat tak pozitivní vzor chování v této oblasti.
Aktivita rodičů 6% 36%
58%
věnuje se aktivitě nevěnuje neví
Obrázek 16 Volnočasové aktivity rodičů
40
Vyhodnocení výzkumných otázek č.1 Zjistit zda mají žáci základních škol povědomí o nabídce volnočasových aktivit ve městě a zda navštěvují volnočasové kroužky nabízené městem Orlová. Výsledkem šetření bylo zjištěno, že děti mají do určité míry povědomí o tom, že ve městě jsou organizace, které nabízejí volnočasové kroužky. Mezi respondenty patřili však i děti, které se věnují pravidelně volnočasovým kroužkům, sportují a lze usuzovat, že se tyto děti lépe orientují v nabídce volnočasových aktivit pořádané městem. Rovněž byly odpovědi určitě ovlivněny i tím, že v rámci výuky děti navštěvují krytý bazén (plavání v TV) i Dům dětí a mládeže v Orlové (exkurze, den otevřených dveří a jiné akce), protože tyto dvě instituce zmiňovali respondenti nejčastěji. Prostudováním nabídky volnočasových aktivit ve městě Orlová, bylo zjištěno, že pro výzkumný vzorek je ve městě dostatečná nabídka volnočasových kroužků, oddílů různého zaměření i cenové relace. Rovněž bylo zjištěno, že ve městě působí několik sportovních zařízení – krytý bazén, zimní stadion, tenisová hala a kurty. Děti mají možnost navštěvovat několik klubů, kdy bylo zjištěno, že se jedná o nízkonákladové sportovní kluby – např. baseball, horolezecký klub, jezdecký klub, biatlon, klub českých turistů či plavecký. Mezi nákladnější aktivity patří hokejový klub či krasobruslařský. Dotazem na Úřad Práce v Orlové bylo zjištěno, že nízkopříjmovým rodinám (závislých na dávkách hmotné nouze) lze poskytnout příspěvek na volnočasové aktivity dětí, a to za spolupráce oddělení sociálně-právní ochrany dětí v Orlové, protože se jedná o individuální posouzení. V příloze přikládám rovněž nabídku akcí ve městě Orlová, která se snaží svým občanům a jejich dětem nabídnout kvalitní trávení volného času a tím i předcházet patologickým jevům ve městě. č.2 Zjistit, zda mají děti zájem o volnočasové kroužky ve městě. Bylo zjištěno, že chlapci preferují hned po aktivitě v kroužku, sportovním vyžití, aktivity s kamarády a hru na PC, poté zvolili aktivity s rodiči. Dívky by nejraději ve volném čase navštěvovaly kroužek, sportovaly, trávily čas s kamarády a podnikaly aktivity s rodiči. Výzkum tedy ukázal, že děti mají zájem o aktivity, je však velmi důležité jaké vedení a podporu mají v této oblasti ze strany rodičů. Cílová skupina respondentů je ohrožena tím, že je velmi ovlivnitelná svými kamarády. V případě
41
pasivního přístupu si děti této věkové kategorie najdou jiné aktivity, které mohou být spojeny se sociálně patologickými jevy společnosti. č. 3 Zjistit o jaké kroužky mají děti největší zájem. Výzkum ukázal, že v tomto věku jsou u dětí oblíbené sportovní aktivity a návštěvu kroužků (předpokládáme v organizacích jako je Dům dětí a mládeže). č. 4 Zjistit kolik času denně tráví děti u počítače, mobilního telefonu, TV . Doba strávená u PC, internetu se pohybuje kolem 1hod - 3hod denně, porovnáním s časem přípravy do školy se tato doba téměř nelišila. Respondenti přípravě do školy věnují denně 30 min – 2 hod. Tato otázka však přináší další otázky pro podrobnější výzkum. Vzhledem k dostupnosti internetu, kdy jej děti používají v mobilních telefonech se doba strávená na internetu zvyšuje, zajímavým zjištěním by bylo, čemu se děti na internetu věnují. č. 5 Zjistit, zda rodiče s dětmi tráví aktivně společný volný čas a jak. Výsledky výzkumu ukazují, že více než 50 % dotázaných uvedlo, že nejčastější společná aktivita s rodiči je pomoc v domácnosti (domácí práce). Dá se předpokládat, že tato odpověď je ovlivněna obdobím puberty, kdy pomoc v domácnosti není zrovna oblíbenou činností u pubescentů. Další společnou aktivitou, která se v odpovědích objevila, bylo společné nakupování. Z průzkumu agentury STEM/MARK, vyplynulo, 48 % českých rodin sleduje každý druhý víkend nebo ještě častěji videa a DVD doma a návštěva nákupních center je sedmou nejčastější víkendovou činností.
42
5
ZÁVĚR V bakalářské práci se zabývám volným časem žáků základních škol v Orlové.
Anketním šetřením jsem došla k těmto, dle mého, nejdůležitějším výzkumným zjištěním: Výzkumné šetření probíhalo na základních školách, které jsou v centru města, rovněž bylo zjištěno, že i respondenti bydlí v centru města, což mohlo ovlivnit výsledky šetření. Tito respondenti nemusí za volnočasovými institucemi dojíždět a dalo by se říct, že jsou s nimi v užším kontaktu než děti z okrajových částí města. Výzkumem bylo zjištěno, že respondenti mají povědomí o tom, že ve městě jsou organizace,
které
nabízejí
volnočasové
kroužky,
aktivity.
Nejčastěji
se respondenti zmínili o krytém bazéně a Domu dětí a mládeže. Šetřením bylo však zjištěno, že ve městě je dostatek jiných volnočasových kroužků, sportovních klubů, nejen tyto dvě instituce, které respondenti zmínili. Nabízí se otázka, zda ostatní volnočasové organizace ve městě mají dostatečnou prezentaci k oslovení cílové skupiny. Výzkum ukázal, že děti mají zájem o aktivní trávení volného času, je velmi důležité jaké vedení a podporu mají v této oblasti ze strany rodičů, pedagogů. Kladně hodnotím pořádané projekty ze strany města zaměřené na volnočasové aktivity u dětí, dle mého názoru by bylo potřeba projekty zacílit i na rodiče dětí. Nejčastější společnou aktivitou, kterou respondenti vykonávají s rodiči, je pomoc
při
domácích
povinnostech.
Respondenti
pocházejí
z rodin,
kde alespoň jeden rodič pracuje, tudíž nemůžeme potvrdit skutečnost, že děti nenavštěvují kroužky z důvodu ekonomické situace rodiny, nabízí se však otázka, že mohou být časově zaneprázdněni, unaveni a aktivního trávení volného času s dětmi se neúčastní. Téměř 50 % respondentů odpovědělo, že jejich rodiče (popř. alespoň jeden rodič) má nějakou zálibu či se věnuje sportovní aktivitě. Pokud rodiče nemají
43
záliby, koníčky, nevedou děti k volnočasovým činnostem, nemohou se poté divit, že si dítě zvolí „svou cestu“ ve volném čase. Prostudováním literatury, vyhodnocením anketního šetření jsem dospěla k závěru, že dnešní děti netráví příliš času aktivně, ač mají o aktivní volný čas zájem. Jejich volný čas vyplňuje televize, počítač, internet. Dnešní společnost si je vědoma toho, že u dětí převládá pasivní volný čas, začínají trpět obezitou a zhoršuje se celkově jejich fyzická kondice. „Výchova ke zdravému životnímu stylu velmi úzce souvisí s pedagogickým ovlivňováním volného času. Bylo by krásné, kdyby se nám všem, rodičům, pedagogům i ostatním, kteří se na tomto výchovném procesu podílejí, podařilo dosáhnout stanoveného cíle. Vychovat člověka, který dokáže se svým volným časem rozumně hospodařit, uvědomuje se jeho životní hodnotu, má pestré a postranné zájmy a také jeden svůj hluboký, celoživotní zájem.“ (Pávková, 2002, p. 31).
44
6 SOUHRN Bakalářská práce se zabývá volným časem žáků základních škol v Orlové. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. V teoretické části se zmiňuji o pojmech souvisejících s tématem práce. Jednotlivé kapitoly jsou zaměřeny na definici pojmu volný čas, jeho funkce, dále na výchovu mimo vyučování a její význam, faktory ovlivňující trávení volného času, zmiňuji se také o samotném městě Orlová. Rovněž se zde zaměřuji na stručnou charakteristiku vývojového období dospívání. Empirická část je realizována formou kvantitativního výzkumu. Cílem výzkumu bylo zhodnotit a analyzovat trávení volného času u žáků základních škol v Orlové. Pro snadnější orientaci byl hlavní cíl doplněn o dílčí cíle a to: Zjistit zda mají žáci základních škol povědomí o nabídce volnočasových aktivit ve městě a zda navštěvují volnočasové kroužky nabízené městem Orlová. Zjistit, zda mají děti zájem o volnočasové kroužky ve městě. Zjistit o jaké kroužky mají děti největší zájem. Zjistit kolik času denně tráví děti u počítače, mobilního telefonu, TV. Zjistit, zda rodiče s dětmi tráví aktivně společný volný čas a jak. Výzkum realizován anketním šetřením na dvou základních školách ve městě Orlová potvrdil, že získané informace se shodují s teoretickými poznatky čerpané literatury. Výsledky výzkumu ukázaly, že děti mají povědomí o volnočasových institucích ve městě Orlová, které navštěvují hlavně v rámci výuky ve škole. Dále bylo zjištěno, že mají největší zájem o sportovní aktivity, návštěvy kroužků a trávení volného času s kamarády. Doba strávená u počítače, internetu je průměrně 1-3hod, doba strávená přípravou do školy je v průměru denně od 30 min – 2 hod. Výsledky anketního šetření jsou vyhodnoceny a zobrazeny grafy s komentářem. Lze tvrdit, že nabídka volnočasových aktivit v tomto městě je pestrá, finančně dostupná, děti však zmínili omezené množství institucí, které znají.
45
7
SUMMARY This thesis deals with leisure time of pupils in primary schools in Orlova. The
work is divided into two main parts. In the theoretical part I mention the concepts related to the topic of work. Individual chapters focus on the definition of leisure, its functions, further education outside of the classroom and its significance, factors affecting spending free time, I also mention the city itself Orlova. There also focuses on a brief characteristics of the developmental stage of adolescence. The empirical part is realized by quantitative research. The aim of the research was to evaluate and analyze leisure activities for pupils in primary schools in Orlova. For ease of reference was the main goal completed a partial objectives, namely: Determine whether primary school pupils awareness about the offer of leisure activities in and whether they attend leisure rings offered by the city of Orlova. To determine whether they have children interested in leisure rings. Find out what kind of rings children have the greatest interest. Find out how much time children spend a day at the computer, mobile phone, TV. Determine whether parents and children spend their free time actively shared and how. Research conducted a poll survey at two elementary schools in Orlova confirmed that the information obtained is consistent with theoretical knowledge drawn literature. The research results showed that children are aware of the leisure institutions in Orlova, which is mostly visited during the lessons at school. It was also found to have the greatest interest in sporting activities, visits to clubs and spending time with friends. Time spent at the computer, the Internet is an average 1-3hod, the time spent preparing the school's daily average of 30 minutes - 2 hours. The results of the public inquiry are evaluated and displayed charts with commentary. It can be argued that the offer of leisure activities in this city is varied, affordable, but the children mentioned a limited number of institutions that are familiar. It is worth considering whether they are adequately presented in leisure activities, and whether there is environ for improvement.
46
8
REFERENČNÍ SEZNAM
Adler, A. (1994). Psychologie dětí. Přeložil Vybíral, Z. Praha Carr-Gregg & M., Shale, E. (2010). Puberťáci a adolescenti. Praha: Portál Hájek, B., Hofbauer, B., & Pávková J. (2008) Pedagogické ovlivňování volného času. Praha. Hodaň, B. & Dohnal, T. (2005). Rekreologie. Olomouc. Hofbauer, B. (2004). Děti, mládež a volný čas. Praha: Portál Chráska, M. (2007) Metody pedagogického výzkumu. Základy kvantitativního výzkumu. 1 vyd. Praha: Grada Publishing, Janča, D. (2009) Komparace využívání volnočasových aktivit mládeže. Brno: Diplomová práce, Masarykova Univerzita, pedagogická fakulta, katedra speciální pedagogiky, vedoucí práce Doc.PhDr.Pavel Muhlpachr, Ph.D. Jungwirthová, J. (2013) Mezi školkou a pubertou. Výchova školáka, 1. Vydání Praha: Portál Kalman, M., & Vašíčková, J. (2013) Zdraví a životní styl dětí a školáků, 1. Vydání Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci Kraus, B. & Poláčková, V. (2001) Člověk – prostředí – výchova. Brno, Paido Langmeier, J. & Krejčířová, D. (2006) Vývojová psychologie (dětství, dospělost,stáří). 2. aktualizované vydání Praha: Grada Matějček, Z. (1986). Rodiče a děti. Praha: Avicenum, zdravotnické nakladatelství, n.p. Matoušek, O. & Kroftová, A. (1998) Mládež a delikvence. 1. vydání Praha:Portál Matoušek, O. (2003) Rodina jako instituce a vztahová síť. 3.vyd. Praha: Sociologické nakladatelství Pávková, J. & et al. (2002). Pedagogika volného času. Praha: Portál Reichel, J.(2009), Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Grada Říčan, P. (2004) Cesta životem. Praha: Portál Říčan, P. (2005). Psychologie. Praha. Spousta, V. (1994). Teoretické základy výchovy ve volném čase. Brno: Masarykova Univerzita. Vágnerová, M. (2000) Vývojová psychologie (dětství, dospělost, stáří). 1.vydání Praha:Portál Vážanský, M. & Smékal V. (1995) Základy pedagogiky volného času. Brno: Paido 47
Kolik času stráví děti ve všední den u internetu dostupné na World Wide Web http://www.sancedetem.cz. [online]. 2014 [Citace: 08.března 2014.] Město Orlová dostupné na World Wide Web http://www.mestoorlova.cz/cz/radnice/prevence-kriminality/prevence-dokumenty/ [Online], 2014.[Citace: 01. listopadu 2014.] Neúplná rodina dostupné na World Wide Web www.asociaceneuplnychrodin.cz. [online]. 2015, [Citace: 10. března 2015.] Prevence kriminality v ČR dostupné na World Wide Web www.prevencekriminality.cz [Online], 09. září 2014. [Citace: 01. listopadu 2014.] Puberta dostupné na World Wide Web http://www.rodina.cz/rubrika/puberta [Online]. 2014.[Citace: 01. listopadu 2014.] Rodina základ státu dostupné na World Wide Web www.kdejsitato.cz. [online]. 2015, [Citace: 1. března 2015.] Volný čas rodin a dětí dostupné na World Wide Web www.zena.centrum.cz. [online]. 2015, [Citace: 15. dubna 2015.]
http://www.dotaznik-online. http://www.kd
48
SEZNAM GRAFŮ Obrázek 1
Kolik času stráví děti ve všední den u internetu
Obrázek 2
Návštěva kroužků
Obrázek 3
Složení výzkumného souboru dle pohlaví
Obrázek 4
Lokalita bydlení rodiny zkoumaného vzorku
Obrázek 5
Pracovní zařazení rodičů respondentů
Obrázek 6
Typ rodiny
Obrázek 7
Doba strávená u PC, internetu
Obrázek 8
Kroužky navštěvované respondenty
Obrázek 9
Kroužky navštěvované respondenty
Obrázek 10
Důvod návštěvnosti kroužků
Obrázek 11
Důvod návštěvnosti kroužků
Obrázek 12
Preferované aktivity dle pohlaví
Obrázek 13
Povědomí o volnočasových organizacích ve městě
Obrázek 14
Aktivita s rodiči
Obrázek 15
Povědomí rodičů o kamarádech svých dětí
Obrázek 16
Volnočasové aktivity rodičů
SEZNAM TABULEK Tabulka č.1. Doba strávená přípravou do školy
49
9
PŘÍLOHY
1. DOTAZNÍK Ahojte děti, Jmenuji se Petra a studuji na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Byla bych ráda, kdybyste mi vyplnili tuto anketu, která je zaměřena na volný čas dětí základních škol. Pokud si s některou z otázek nevíte rady, zeptejte se své paní učitelky. Anketa mi pomůže zjistit, jaké jsou tvé zájmy, zda chodíš do nějakých kroužků. Tvé odpovědi jsou anonymní a to znamená, že se o nich nikdo nedozví, proto svou odpověď vždy zvaž a pečlivě zapiš. Děkuji. 1. Tvůj věk : ……………. 2. Jsem chlapec/dívka - zakroužkuj 3. Bydlím a) Orlová V. etapa b) Orlová – v centru (IV. Etapa) c) Orlová-Poruba d) Orlová-Město 4. Chodí tví rodiče do práce? a) Pracují oba b) Pracuje jen jeden c) Rodiče nepracují
5. Moje rodina je: a) Úplná (bydlím s mamkou i taťkou) b) Neúplná (bydlím jen s jedním z rodičů) c) Doplněná (rodič má nového partnera)
50
6. Jak dlouho se připravuješ do školy? Kolik času tomu po škole věnuješ učení, psaní úkolů…………… a) ½ - 1 ½ hodiny b) 1 ½ - 2 hodiny c) Více 7. Kolik času denně asi tak hraješ hry na počítači nebo surfuješ na internetu? ………………. 8. Chodíš do nějakého kroužku nebo oddílu? (můžeš zakroužkovat max.3 možností) a) sportovní b) výtvarný c) přírodovědný d) technický / modelářský e) dramatický / taneční f) turistický / skautský g) hudební / taneční h) jiný ……………………… i) nechodím do žádného kroužku
9. Do kroužku jsi chtěl, chodím z důvodu? (zakroužkuj správnou odpověď) a) chtěli to rodiče b) sám jsem chtěl c) kvůli kamarádům d) jiné……………………….. 10. Kdyby sis mohl(a) vybrat, co bys ve volném čase dělal(a) nejraději? (můžeš zakroužkovat 3 možnosti) a) hrát si se sourozencem b) jít do kroužku c) dívat se na televizi d) hrát hry na počítači e) hrát si s kamarády 51
f) číst si knížky g) být doma s rodiči h) podnikat něco s rodič (sport, výlety, hry) i) sportovat j) jiné ……………………... 11. Znáš ve městě nějaké organizace, sportovní centra, kde se dá trávit volný čas? Vyjmenuj nejméně tři……………………………………………….. 12. Děláte doma něco s rodiči? Co? …………………………………… 13. Znají rodiče tvé kamarády? (zakroužkuj správnou odpověď) a) Ano b) Ne 14. Mají tví rodiče (aspoň 1 rodič) nějakého koníčka nebo sportují? a) Ano b) Ne c) Nevím
52
2. FOTOGRAFIE DOMU DĚTÍ A MLÁDEŽE V ORLOVÉ
53
3. POZVÁNKA NA VOLNOČASOVOU AKTIVITU
54
4. POZVÁNKA PRO DĚTI A MLÁDEŽ - YMCA
55
