Volnočasová infrastruktura v Regionu Podluží

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Volnočasová infrastruktura v Regionu Podluží Bakalářská práce

Vedoucí práce: prof. RNDr. Arnošt Wahla, CSc.

Brno 2012

Eliška Smutná

Zde bych chtěla poděkovat prof. RNDr. Arnoštu Wahlovi, CSc. za jeho cenné rady, připomínky a velkou trpělivost během zpracování mé bakalářské práce. Dále chci moc poděkovat místostarostce obce Lužice, Mgr. Janě Ambrožové a asistence manažera Regionu Podluží, Bc. Elišce Tesaříkové, za jejich ochotu a vstřícnost při poskytnutí informací o Regionu Podluží. Děkuji i majitelům koňských rančů v Regionu Podluží za sdělení základních informací o provozování jejich živností. V neposlední řadě děkuji i mé rodině a blízkým za pochopení a vlídné zázemí.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma „Volnočasová infrastruktura v Regionu Podluží“ zpracovala samostatně a na základě odborné literatury, jejíž zdroje řádně cituji v seznamu použité literatury. Při vypracování bakalářské práce mi poskytl odborné vedení a dohled prof. RNDr. Arnošt Wahla, CSc. V Brně dne 22. května 2012

__________________

Abstract SMUTNÁ, E. Infrastructure of leisure time in Podluží Region. Bachelor Thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2012. The bachelor thesis deals with infrastructure of leisure time in Podluží Region and cooperation of villages united in this region. The theoretical part describes the important concepts, for example leisure time, infrastructure, leisure time activities and leisure time objects. The practical part defines district Podluží Region, functioning and activities of the region. It also deals with assessment and analysis of leisure time infrastructure in Podluží Region and efficiency of cooperation between united the villages. The practical part analyzes use of funds and also activity of local businesses including the implementation of specific projects. The end of the bachelor thesis summarizes all the information and recommendations are designed to. Keywords Leisure time, infrastructure, Podluží Region, cooperation, business, leisure time objects and activities, equestrian tourism, use of funds.

Abstrakt SMUTNÁ, E. Volnočasová infrastruktura v Regionu Podluží. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2012. Bakalářská práce se zabývá volnočasovou infrastrukturou v Regionu Podluží a spoluprácí obcí sdružených v tomto regionu. Teoretická část popisuje důležité pojmy, kterými jsou např. volný čas, infrastruktura, volnočasové aktivity a volnočasové objekty. Praktická část charakterizuje oblast Regionu Podluží, jeho fungování a činnost. Dále se zabývá analýzou a zhodnocením volnočasové infrastruktury v Regionu Podluží a efektivitou spolupráce sdružených obcí. Analyzuje čerpání finančních prostředků i aktivitu místních podnikatelských subjektů, včetně realizace konkrétních projektů. Na závěr jsou shrnuty veškeré poznatky a navrhnuta doporučení. Klíčová slova Volný čas, infrastruktura, Region Podluží, spolupráce, podnikání, volnočasové objekty a aktivity, hipoturistika, čerpání finančních prostředků.

Obsah

Obsah 1

Úvod

10

2

Cíl práce a metodika

11

3

2.1

Cíl práce ................................................................................................... 11

2.2

Metodika zpracování práce ...................................................................... 11

Literární rešerše 3.1

Vymezení pojmu cestovní ruch ............................................................... 13

3.1.1 3.2

Volný čas a volnočasové aktivity.............................................................. 16 Funkce volného času ........................................................................ 17

3.3.2

Volnočasové aktivity a jejich dělení .................................................18

Volnočasové objekty a infrastruktura pro volný čas ............................... 19

3.4.1

Kategorie volnočasové infrastruktury ............................................. 19

3.4.2

Hipoturistika ................................................................................... 20

3.5

Podnikání ve volnočasových objektech a aktivitách .............................. 20

3.5.1

5

Infrastruktura cestovního ruchu ..................................................... 15

3.3.1 3.4

4

Vliv cestovního ruchu na ekonomiku .............................................. 14

Infrastruktura .......................................................................................... 14

3.2.1 3.3

13

Čerpání finančních prostředků – fondy Evropské unie .................. 21

Region Podluží

22

4.1

Vymezení destinace ................................................................................ 22

4.2

Vznik a historický vývoj Regionu Podluží .............................................. 23

4.3

Obyvatelstvo Regionu Podluží ................................................................ 24

4.4

Ekonomická situace a nezaměstnanost .................................................. 25

4.5

Lidové tradice a kultura v Regionu Podluží ........................................... 26

Fungování a činnost Regionu Podluží

28

5.1

Předmět činnosti Regionu Podluží ......................................................... 28

5.2

Řídící orgány svazku obcí ....................................................................... 29

5.3

Strategie rozvoje Regionu Podluží .......................................................... 30

Obsah

5.4 6

Propagace Regionu Podluží .................................................................... 32

Volnočasová infrastruktura v Regionu Podluží

34

6.1

Sportovní a rekreační infrastruktura...................................................... 35

6.2

Hipoturistika jako volnočasová aktivita ................................................. 36

6.2.1

Ranč Ladná ......................................................................................37

6.2.2

Ranč Podluží ................................................................................... 38

6.2.3

Ranč Lanžhot .................................................................................. 39

6.2.4

Ráj koní ........................................................................................... 40

6.2.5

Srovnání rančů dle základních údajů .............................................. 41

6.2.6

Odhad návštěvnosti rančů dle porovnání nákladů a výnosů ......... 42

6.2.7

Ranč Podluží a Ranč Očov – porovnání poskytovaných služeb ..... 43

6.3

Infrastruktura ubytovacích zařízení ....................................................... 44

6.3.1 Počet lůžek v jednotlivých ubytovacích zařízeních a jejich cenová úroveň ............................................................................................... 46 6.4 7

Infrastruktura stravovacích zařízení ...................................................... 48

Aktivity svazku obcí a podnikatelských subjektů v oblasti volného času 7.1

Spolupráce svazku obcí a podnikatelských subjektů ............................. 52

7.1.1 8

MAS Dolní Morava ......................................................................... 52

Hodnocení čerpání finančních prostředků na rozvoj a chod Regionu Podluží

54

8.1

Realizované projekty Regionu Podluží ................................................... 56

8.2

Regionální rozhledna „Na Podluží“ ........................................................ 60

8.2.1 9

51

Informační a sociální zázemí pro rozhlednu „Na Podluží“ ............. 61

Celkové shrnutí a zhodnocení volnočasové infrastruktury v Regionu Podluží 9.1

62

Návrhy a doporučení .............................................................................. 65

10 Závěr

67

11

69

Literatura

Přílohy

75

Seznam obrázků

Seznam obrázků Obr. 1

Znak Regionu Podluží

22

Obr. 2

Vymezení oblasti Podluží v rámci České republiky

23

Obr. 3

Mapa Regionu Podluží

34

Obr. 4

Vymezení katastru – Ranč Ladná

37

Obr. 5

Katastrální území Ranče Podluží

38

Obr. 6

Vymezení katastrálního území Ranče Lanžhot

39

Obr. 7

Katastrální území ranče Ráj koní

40

Obr. 8

Regionální rozhledna „Na Podluží“

61

Obr. 9

Jezdecké okruhy Hodonínska a Podluží

84

Seznam tabulek

Seznam tabulek Tab. 1

Podrobný přehled počtu obyvatel jednotlivých obcí Regionu Podluží k 31. 12. 2010

24

Přehled počtu vybraných sportovních a rekreačních zařízení v Regionu Podluží

35

Tab. 3

Základní údaje o Ranči Ladná

37

Tab. 4

Přehled základních údajů o Ranči Podluží

38

Tab. 5

Ranč Lanžhot – základní údaje o ranči

39

Tab. 6

Základní údaje o ranči Ráj koní

40

Tab. 7

Srovnání rančů dle základních údajů

41

Tab. 8

Odhad počtu návštěvníků ranče vedoucí k dosažení zisku

42

Tab. 9

Srovnání Ranče Očov a Ranče Podluží

43

Tab. 10

Typy ubytovacích zařízení v členských obcích a jejich počet

45

Dělení ubytovacích zařízení dle právní formy provozovatele

46

Tab. 12

Přehled počtu lůžek a jejich ceny za noc na osobu

47

Tab. 13

Počet a typ stravovacích zařízení v Regionu Podluží

49

Tab. 14

SWOT analýza

85

Tab. 2

Tab. 11

Seznam grafů

Seznam grafů Graf 1 Graf 2

Graf 3

Graf 4 Graf 5

Průměrná míra nezaměstnanosti v jednotlivých krajích ČR za rok 2011

25

Srovnání vývoje návštěvnosti Vesnického muzea Lanžhot a Galerie výtvarného umění v Hodoníně v letech 2007 – 2010

27

Počet podnikatelských subjektů podnikajících v ubytovacích a stravovacích zařízeních a typ jejich právní formy

50

Přehled celkových příspěvků členských obcí za období 2003 - 2011

54

Vyhodnocení čerpání dotací Regionu Podluží v letech 2003 - 2010

55

Úvod

10

1 Úvod Mnoho lidí je stále více vystavováno každodennímu stresu, shonu a velkému množství povinností. O to více je důležité, udělat si čas na své zájmy a provozovat i ty aktivity, které nás baví a určitým způsobem naplňují. Dnešním nepříliš vhodným trendem současné společnosti je pasivní trávení volného času. Většina jedinců je líná a dává raději přednost méně náročným volnočasovým aktivitám. Současný životní styl a neustálý rozvoj technologií nám poskytují spoustu možností k zahálce a nicnedělání. Zejména dnešní děti a mládež mají spoustu volného času a mnohdy neví, jak s ním naložit. Bohužel pak u této mladé generace dochází k obrovské pasivitě v oblasti volného času. Způsob, kterým trávíme volný čas, o nás mnohé vypovídá. Volnočasové aktivity nám pomáhají odreagovat se, seznámit se s novými lidmi, rozvíjet svou osobnost i znalosti. Správný způsob trávení volného času má pozitivní vliv na naši psychiku a celkový fyzický stav. Měli bychom však dbát i na to, aby se z našich volnočasových aktivit a zvyků nestal stereotyp. Rozhodnutí, jak naložíme s volným časem, také z velké části ovlivňuje rodina, přátelé, aktuální nálada a mimo jiné samozřejmě i naše finanční možnosti. Provozováním volnočasových aktivit a návštěvami volnočasových objektů ovlivňujeme ekonomickou situaci, kulturu, společenský život a jiné důležité faktory. Pokud v dané destinaci vzkvétají volnočasové aktivity a jsou hojně využívány zdejší volnočasové objekty, má to velký pozitivní vliv na rozvoj a chod této destinace ve všech aspektech. Vzkvétá zdejší ekonomika, zvyšuje se životní úroveň místního obyvatelstva, roste povědomí o destinaci, atd. Cestovní ruch patří mezi nejrychleji se rozvíjející odvětví. Z toho důvodu v této oblasti podniká stále více podnikatelských subjektů. Budování volnočasových objektů a plánování volnočasových aktivit a akcí je velmi náročné, časově i finančně. Pro drobné podnikatele, spolky a sdružení je stále těžší se prosadit. Z tohoto důvodu dnes vzniká stále více různých druhů spolupráce a partnerství. Tato partnerství jsou výhodná především při tvorbě společných projektů a získávání finančních prostředků. V této bakalářské práci na téma „Volnočasová infrastruktura v Regionu Podluží“ se budu zabývat všemi výše uvedenými poznatky. Jelikož v Regionu Podluží žiji, konkrétně v obci Lužice, mám základní přehled o nabídce volnočasových objektů a aktivit v této destinaci. Ráda bych také zpracováním této práce přispěla k celkovému rozvoji Regionu Podluží, místních podnikatelských subjektů a zvýšení zájmu místních obyvatel i turistů o volnočasovou infrastrukturu v tomto regionu.


11

2 Cíl práce a metodika 2.1 Cíl práce Hlavním cílem bakalářské práce je analyzovat a zhodnotit současný stav volnočasové infrastruktury v Regionu Podluží a spolupráci jednotlivých obcí sdružených v tomto regionu. Tato analýza by měla vyústit v konkrétní doporučení a návrhy. Dílčím cílem bakalářské práce je snaha o efektivnější spolupráci sdružených obcí, místních podnikatelských subjektů i samotných občanů. Místní obyvatelé, i obyvatelé z blízkého okolí, dostanou ucelený přehled o volnočasových objektech a aktivitách v Regionu Podluží a budou tak mít jednodušší rozhodování, co podniknout ve volném čase a jakou kvalitu poskytovaných služeb zde mohou očekávat.

2.2 Metodika zpracování práce Tato bakalářská práce s názvem „Volnočasová infrastruktura v Regionu Podluží“ byla zpracována na základě čerpání informací z více druhů zdrojů, nejčastějším zdrojem byl internet a odborná literatura. Velmi cenným zdrojem informací a inspirace pro mne byl také rozhovor s místostarostkou obce Lužice, Mgr. Janou Ambrožovou a asistentkou manažera Regionu Podluží, Bc. Eliškou Tesaříkovou. Za cenné informace týkající se provozování koňských rančů vděčím i majitelům těchto volnočasových objektů v Regionu Podluží. Teoretická část práce se zabývá vysvětlením základních pojmů, jakými jsou např. cestovní ruch, infrastruktura, volný čas, volnočasové objekty a volnočasové aktivity, podnikání ve volnočasových objektech a aktivitách a čerpání finančních prostředků. Vymezení těchto pojmů bylo klíčové pro pochopení a následné zpracování bakalářské práce. V praktické části byl nejprve obecně představen a vymezen Region Podluží. Byly zjištěny základní údaje o regionu, jeho charakteristika, dále počet obyvatel a ekonomická situace regionu. Poté se práce zabývala folklorem a místními lidovými tradicemi. Dále byla rozebrána činnost a fungování regionu, včetně jeho strategie rozvoje a propagace. Poté již následuje samotné zhodnocení a analýza volnočasové infrastruktury v Regionu Podluží, charakteristika jednotlivých členských obcí je k dispozici v příloze bakalářské práce z důvodu její rozsáhlosti. V rámci analýzy volnočasové infrastruktury se práce zabývá nejprve zhodnocením sportovní a rekreační infrastruktury v Regionu Podluží. Zde jsou uvedeny v tabelárním přehledu zejména vybraná sportovní a rekreační zařízení v jednotlivých členských obcích a jejich počet. Poté následuje analýza možností hipoturistiky jako perspektivní volnočasové aktivity v Regionu Podluží. Jsou charakterizovány čtyři koňské ranče – Ranč Ladná, Ranč Podluží, Ranč Lanžhot a Ráj koní. Ranče jsou rozebrány dle typu právní formy, data vzniku, počtu ustájených koní, měsíčních nákladů


12

na provoz ranče a dalších údajů souvisejících s jejich provozem. Nakonec podkapitoly je srovnán Ranč Podluží s Rančem Očov, jenž nespadá do Regionu Podluží. Většina informací týkajících se provozu rančů, byla zjištěna po osobním setkání s majiteli jednotlivých rančů. Posledním typem infrastruktury, kterým se bakalářská práce zabývá, je infrastruktura ubytování a stravování. Ubytovací a stravovací zařízení jsou shrnuta do tabelárních přehledů, je uveden typ daného zařízení, jejich počet, typ právní formy. Na závěr kapitoly jsou ubytovací zařízení porovnána dle počtu poskytovaných lůžek a jejich ceny za osoba/lůžko/noc. V další části bakalářské práce byly rozebrány aktivity svazku obcí a podnikatelských subjektů v oblasti volného času a jejich vzájemná spolupráce. Následuje kapitola zabývající se čerpáním finančních prostředků na fungování Regionu Podluží a rozvoj volnočasové infrastruktury. Zde jsou uvedeny realizované projekty Regionu Podluží a detailněji představen projekt Regionální rozhledna „Na Podluží“. Převážná většina této části práce byla zpracována na základě oficiálních webových stránek Regionu Podluží a interních materiálů regionu. Na závěr byl shrnut a zhodnocen celkový stav volnočasové infrastruktury v Regionu Podluží a byla navrhnuta doporučení vedoucí ke zlepšení současného stavu.

Literární rešerše

13

3 Literární rešerše 3.1 Vymezení pojmu cestovní ruch Cestovní ruch je v současnosti neodmyslitelnou součástí životního stylu každého z nás. S tímto pojmem se setkáváme prakticky všude a společnost by bez něj nemohla správně fungovat. Pojem cestovní ruch je velmi obtížné co nejpřesněji definovat. Proto existuje hned několik různých výkladů a definic. Například F. W. Ogilvie chápe cestovní ruch jako „ekonomický jev spojený se spotřebou hmotných a nehmotných statků, hrazených z prostředků získaných v místě trvalého bydliště“. Tato ekonomicky laděná definice považuje cestovní ruch za součást spotřeby obyvatelstva doprovázený přesunem kupních fondů do míst cestovního ruchu. Cestovní ruch by měl být chápan jako průmysl poskytující veškeré služby spojené s cestováním a turistikou (Ryglová, 2009, s. 9-10). Dále můžeme uvést definici cestovního ruchu dle Páskové a Zelenky, podle které jsou cestovním ruchem „aktivity osob cestujících do míst mimo jejich obvyklé prostředí nebo pobývajících v těchto místech ne déle než jeden rok za účelem trávení volného času, služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa) či jiným účelem“ (Pásková, Zelenka, 2002, s. 45). Cestovní ruch je podle UNWTO1 „činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí, a to na dobu kratší, než je stanoveno, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě“. Cestovní ruch je tedy aktivita založená na přemisťování osob, trvá jenom omezený čas (ne více než rok) a cílem cestovatele není výdělek. Z toho vyplývá, že se nejedná o cesty za prací, o dlouhodobou migraci (stěhování) nebo všechny cesty v rámci bydliště (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011, s. 18). „Cestovní ruch lze rozdělit do několika sektorů:  sektor ubytovací služby – poskytovatelé ubytovacích služeb, od hotelových řetězců až po soukromé malé penziony apod.;  sektor atraktivity – patří sem např. národní parky, kulturní či historická místa a zajímavosti, tematické parky, botanické zahrady, sportovní centra apod.;  sektor doprava – letecká, lodní, železniční, automobilová a autobusová doprava, půjčovny a zprostředkovatelé půjčování vozidel;  sektor zprostředkovatelé – touroperátoři, cestovní kanceláře, agentury, sezonní zprostředkovatelé či agenti, organizátoři konferencí, incentivní domy, rezervační systémy a další;  sektor organizace – zahrnuje národní turistické centrály, regionální centra, turistické asociace apod.“ (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011, s. 17). 1

United Nations World Tourism Organization - Světová organizace cestovního ruchu


3.1.1

14

Vliv cestovního ruchu na ekonomiku

Cestovní ruch představuje v současnosti odvětví, ve kterém vzniká nejvíce pracovních příležitostí, a to zejména v rámci malého a středního podnikání, které je pro cestovní ruch typické. Vedle zaměstnanosti přispívá cestovní ruch ke tvorbě hrubého domácího produktu v příhraničních regionech, stimuluje soukromé a veřejné investice, má vliv na příjmy místních rozpočtů. Turisticky atraktivní země, jakými jsou např. Švýcarsko, Rakousko, Španělsko, Řecko či Chorvatsko, patří mezi evropské státy s vyšším podílem cestovního ruchu na HDP. Malé ostrovní evropské státy vykazují nejvyšší ekonomickou závislost na cestovním ruchu. Mezi tyto státy řadíme Maltu a Kypr (Galvasová a kol., 2008). V České republice se podíl cestovního ruchu na hrubém domácím produktu v posledních letech pohybuje okolo cca 3 % (CzechTourism, 2012, [online]). „Mezi hlavní ekonomické přínosy cestovního ruchu patří:  zlepšení platební bilance státu prostřednictvím příjezdového cestovního ruchu (tzv. neviditelný export);  zvýšení příjmů do místních i státního rozpočtu prostřednictvím daní a poplatků;  podpora rozvoje malého a středního podnikání;  zvyšování zaměstnanosti;  stimulování investic do místní infrastruktury (vodovody, kanalizace, elektrifikace, telekomunikace, silniční a železniční síť, letiště) apod.;  rozvoj služeb, které může využívat i místní obyvatelstvo“ (Galvasová a kol., 2008, s. 36). Existují bohužel i negativní dopady cestovního ruchu na region. Regionu vznikají skryté náklady prostřednictvím ekonomické závislosti destinace na cestovním ruchu, sezonního charakteru práce, ekonomické krize. Problémem může být i přetížení regionu, resp. nadměrné využívání jeho veřejných prostranství a infrastruktury přílivem turistů.

3.2 Infrastruktura Dalším důležitým pojmem, který je třeba si ujasnit pro vypracování a pochopení bakalářské práce je pojem infrastruktura. Tento pojem vznikl z francouzského slova infra-structure (v překladu to, co je pod stavbami) a obvykle se používá v souvislosti s uměle vytvořenými strukturami. Obecně definovat pojem infrastruktura je poměrně složité, neboť je to výraz používaný v různém smyslu v navzájem odlišných odvětvích. Můžeme se tedy spokojit s definicí infrastruktury jako „množinou navzájem propojených strukturálních prvků, které pak udržují celou strukturu pohromadě“ (Šenovský, Adamec, 2007, s. 5).


15

Podle jiných zdrojů je infrastruktura charakterizována jako „vzájemně propojené sítě či systémy obsahující identifikovatelná odvětví, instituce (včetně lidí a postupů) poskytující spolehlivý tok produktů a služeb podstatných pro obranu, ekonomickou bezpečnost a pro fungování veřejné správy na všech úrovních společnosti“ (Procházková, 2007, s. 119). Infrastruktura je podle Ústavu územního rozvoje: „Soubor zařízení, zpravidla veřejných služeb, které jsou za určitých podmínek k dispozici všem obyvatelům příslušného území.“ Rozlišuje se technická infrastruktura (zásobování vodou, kanalizace a čištění vody, zásobování energií, komunikační sítě atd.) a sociální infrastruktura (mateřské školy, školy, nemocnice atd.).2 V rámci celého národního hospodářství se infrastruktura rozlišuje na výrobní a nevýrobní. Do výrobní infrastruktury patří doprava, spoje a energetika, skladové hospodářství atd. Zařízení sociální, zdravotnické, školní a vzdělávací řadíme do infrastruktury nevýrobní (Stejskal, 1999). Z výše uvedeného je patrné, že člověk je na správném fungování infrastruktury závislý a případné narušení těchto vazeb by výrazným způsobem narušilo úroveň jeho života. Existuje samozřejmě i vazba opačná, mezi infrastrukturou a člověkem, a to již z toho důvodu, kdy samotná infrastruktura potřebuje přítomnost člověka proto, aby mohla udržovat a nadále rozvíjet svůj potenciál (např. modernizací, zaváděním nových postupů apod.). Z toho vyplývá, že lidský faktor je tím prvkem, který každou infrastrukturu řídí a kontroluje (Procházková, 2007). 3.2.1

Infrastruktura cestovního ruchu

V rámci bakalářské práce nám nestačí vymezit jen infrastrukturu jako takovou obecně. Proto nyní bude vysvětlen pojem infrastruktura cestovního ruchu, její členění a význam. V podkapitole 3.4 bude definována nejdůležitější kategorie infrastruktury v rámci zpracování bakalářské práce, infrastruktura pro volný čas (tj. volnočasová infrastruktura) a její jednotlivé kategorie. Cestovní ruch je důležitý pro rozvoj většiny regionů České republiky. Infrastruktura cestovního ruchu přispívá k místnímu rozvoji a obnově. Tvoří se a zároveň i udržují pracovní příležitosti i v takových oblastech, ve kterých dochází k úpadku venkova či průmyslu. Důležitým předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu je kromě atraktivit území také úroveň jeho nabízených služeb a vybavenost základní a doprovodnou turistickou infrastrukturou. Podstatnou část základní turistické infrastruktury tvoří ubytovací a stravovací zařízení (tzv. materiálně-technická základna), jejich rozsah i úroveň jsou klíčovými faktory pro rozvoj cestovního ruchu v destinaci. Doprovodná turistická infrastruktura a služby cestovního ruchu jsou jakýmsi doplňkem základní infrastruktury, dotváří prostředí pro realizaci volnočasových aktivit návštěvníků. Rozhodujícím faktorem forem cestovního ruchu v destinaci bývá často právě infrastruktura doprovodná, nikoliv zá2

in Wahla, 2010


16

kladní. Do doprovodné infrastruktury spadají muzea a galerie, divadla a další kulturní zařízení, zařízení pro indoorové a outdoorové aktivity (tzv. infrastruktura a služby pro sport, volný čas a rekreaci). Specifickým typem turistické infrastruktury je „dopravní“ vybavenost destinace, tedy infrastruktura „dopravy“3. Do této kategorie řadíme infrastrukturu pro pěší turistiku a cykloturistiku, infrastrukturu zimních sportů (např. lyžařské vleky a lanovky) a další specifické typy dopravních služeb (Galvasová a kol., 2008). Bakalářská práce se bude zabývat základní i doprovodnou turistickou infrastrukturou.

3.3 Volný čas a volnočasové aktivity Pojem volný čas je, stejně jako cestovní ruch, jen velmi obtížné jednoznačně definovat. Existuje mnoho odborných názorů a definic, které se vzájemně prolínají, avšak v některých poznatcích se tyto definice i odlišují. Tyto odlišnosti jsou zřejmě způsobeny tím, že pro každého jedince znamená pojem volný čas něco jiného, každý má svoji subjektivní představu o trávení volného času. Nejstarší zmínka o vymezení volného času pochází z období starověkého Řecka. Konkrétně tento pojem jako první definoval filosof Aristoteles, který chápe volný čas jako čas na rozumování, čtení veršů, setkávání se s přáteli a poslouchání hudby. Nemělo to tedy nic společného s lenošením a zahálením (Váš volný čas, 2010, [online]). Volný čas byl ve středověku vnímán jako časový úsek, během kterého se jedinec věnuje nejen rozjímání a modlitbám, ale také zábavě, hrám a tancům. V renesanci byl čas věnovaný volnočasovým aktivitám a zábavě minimalizován. Důraz byl kladen především na práci a volný čas neměl v tehdejší době význam (Hodaň, Dohnal, 2005). Obecně je volný čas definován jako „čas, v němž člověk nevykonává činnost pod tlakem závazků plynoucích ze společenské dělby práce, nebo z nutnosti zachování biofyziologického či rodinného systému“ (Petrusek, Vodáková, 1996, s. 124). Další definici volného času uvádí Jakubíková (2009): „Volný čas je část mimo pracovní doby, v níž člen společnosti nevykonává žádnou nutnou činnost a kterou podle vlastního rozhodnutí využívá pro oddech, rozvoj osobnosti a pro různé formy zájmové činnosti“ (Jakubíková, 2009, s. 16). Nejjednodušeji můžeme tedy volný čas definovat jako dobu, kdy člověk koná činnosti podle své vůle takovou intenzitou, aby si odpočinul, bez záměru produktivity pro prospěch společnosti. Dumazedierova teorie volného času Teorii volného času významně obohatil Joffre Dumazedier (1915 - 2002). Tento muž, jenž je považován za klasika sociologie volného času, poukazoval na nedostatek teorie v porovnání s praxí.

3

„doprava“ jakožto součást zábavní a sportovně-rekreační infrastruktury


17

Dumazedierova doba byla spojena s vědecko-technickou revolucí, kdy pouhých 100 let stačilo lidstvu, aby objevilo téměř vše podstatné, co se objevit dá. Vše vynalezené se stalo součástí každodenního života a tím začala doba pětidenního týdenního pracovního cyklu, zkrácené pracovní doby, sedavého životního stylu a dalších „civilizačních chorob“. Tím vším vznikl nový čas v životě člověka, tedy čas „volný“. Ten se tak stává jedním z nejvýznamnějších sociálních fenoménů (Váš volný čas, 2010, [online]). „Volný čas je komplex aktivit mimo pracovní, společenské závazky, jimiž se jedinec zabývá ze své vůle, aby si buď odpočinul, pobavil nebo svobodně zdokonaloval svou tvůrčí kapacitu. „4 3.3.1

Funkce volného času

Dumazedier rozlišil tři základní funkce volného času: 1. Odpočinek (délassement) - Odpočinek zde můžeme chápat jako zotavení či načerpání sil. Prostřednictvím volného času se zbavujeme únavy a fyzického nebo psychického napětí způsobeného prací či velkým množstvím povinností. 2. Rozptýlení (divertissement) - Do této funkce řadíme zábavu, rozptýlení, kompenzaci, únik ze stereotypu a pracovní činnosti. Rozptýlení je velmi důležitou součástí života každého jedince. 3. Rozvoj osobnosti (développement) - Každý jedinec by se měl během svého života rozvíjet a sbírat zkušenosti. Rozvoj naší osobnosti může být fyzický, sociální nebo kulturní. Tyto tři funkce se vzájemně překrývají, souvisejí spolu a u každého jedince se vyskytují v jiné míře. Jedinec by se měl vyvarovat jednostranné deformaci pouze jedné z těchto funkcí a správně by je měl kombinovat. „Soudobý francouzský sociolog Roger Sue, jako funkce volného času uvádí:  psychosociologickou (uvolnění, zábavu, rozvoj);  sociální (socializaci, symbolickou příslušnost k některé sociální skupině);  terapeutickou;  ekonomickou (výdaje účastníků vynakládané na aktivity volného času).“5

Definice volného času podle Joffre Dumazediera, dostupné z http://www.fsps.muni.cz/~kse/vyuka/vyuka_dokumenty/rekreologie/rekre_002_odpocinek.p df 4

5

in Hofbauer, 2004, s. 14


3.3.2

18

Volnočasové aktivity a jejich dělení

Volnočasovými aktivitami nazýváme takové „činnosti, které člověk vykonává ve svém volném čase“. Jsou to tedy aktivity, které jedinec vykonává na základě své svobodné vůle a svobodného rozhodnutí. Mezi volnočasové aktivity můžeme zařadit pasivní či aktivní zájem o sport, návštěvy kin, muzeí, výstav, divadel. Patří sem také i nakupování, čas strávený v barech, hospodách, kavárnách, restauracích, či diskotékách. Dále nesmíme opomenout volnočasové aktivity, jako jsou procházky v přírodě, surfování po internetu, sledování televize, poslouchání hudby, čtení knih a časopisů, čas strávený se svými přáteli a blízkými. Jak je vidět, způsobů trávení volného času existuje velká spousta. Každý využívá svůj volný čas podle svých zájmů – někdo hraním společenských her nebo sběratelstvím, jiný horolezectvím. Pro někoho jsou zajímavé hazardní hry a pro druhé návštěvy kostela (Horner, Swarbrooke, 2003). Každý jedinec by se měl ve svém volném čase věnovat více činnostem a tyto činnosti po určité době obměňovat, aby neměly sklon ke stereotypu. „Dle Páskové a Zelenky (2002) dělíme volnočasové aktivity následovně:  indoorové a outdoorové;  letní a zimní;  individuální a hromadné;  v obvyklém prostředí a mimo obvyklé prostředí;  jednorázové a pravidelné;  aktivní a pasivní (podle množství fyzické nebo psychické aktivity);  organizované a neorganizované;  přírodní a v antropogenním prostředí“ (Pásková, Zelenka, 2002). Samozřejmě tento výčet volnočasových aktivit není konečný a závazný. Existuje mnoho různých výkladů a rozdělení volnočasových aktivit. „Faktory, které ovlivňují trávení volného času každého jedince, jsou:  geografické prostředí;  stupeň rozvoje společnosti;  charakteristika jedince: o sociální status (věk, pohlaví, zdravotní stav); o socioekonomický status (místo bydliště, vzdělání, profese); o osobnostní charakteristika (psychika, temperament)“ (Váš volný čas, 2010, [online]).


19

Dle Kiráľové „mezi volnočasové atraktivity řadíme převážně sportovněrekreační zařízení, které umožňují návštěvníkům destinace vykonávat sportovně rekreační aktivity. V této souvislosti jde především o:  rekreační plochy;  rekreační dráhy (lyžařské a běžecké tratě, umělé lyžařské svahy, skateboardové dráhy, bobové dráhy apod.);  sportovní hřiště;  zimní stadiony;  bazény;  ostatní sportovně-rekreační zařízení“ (Kiráľová, 2003, s. 44).

3.4 Volnočasové objekty a infrastruktura pro volný čas K trávení volného času nám slouží volnočasová infrastruktura a volnočasové objekty. Nejprve bude uvedeno pár informací ohledně volnočasových objektů. Obecně lze volnočasové objekty charakterizovat jako objekty, které slouží pro uspokojení požadavků lidí, kteří zde chtějí nějakým způsobem strávit svůj volný čas. Můžeme rozlišovat různorodé volnočasové objekty, které společně tvoří volnočasovou infrastrukturu v dané oblasti a zajišťují tak vyžití občanů ve volném čase. Objekty volnočasové infrastruktury jsou hlavními složkami volnočasové infrastruktury, která zahrnuje infrastrukturu sportovní, rekreační a zábavní. Volnočasová infrastruktura je taková infrastruktura, která je určená pro aktivity občanů v jejich volném čase. Volnočasové aktivity jsou krátkodobé aktivity ve volném čase pracovních dnů, ve dnech víkendu a v době dovolených (Wahla, 2010). 3.4.1

Kategorie volnočasové infrastruktury

Sportovní infrastruktura Za sportovní infrastrukturu se považuje taková infrastruktura, která souvisí se sportováním jedinců v jejich volném čase. Tvoří největší část volnočasové infrastruktury a skýtá velké množství volnočasových objektů a aktivit. Můžeme sem zařadit např. fitness, bowling, kuželky, kryté bazény, koupaliště, zimní stadiony, tenisové kurty, střediska pro spinning a squash, lanová centra a parky, lezecké stěny a další objekty. Rekreační infrastruktura Rekreační infrastruktura slouží k odpočinku a načerpání sil jedinců. Tento druh infrastruktury je úzce spojen s infrastrukturou sportovní, jelikož pro někoho může být rekreací i sportovní aktivita. Mezi nejrozšířenější typ rekreační infrastruktury patří v současnosti zejména wellness centra.


20

Zábavní infrastruktura Zábavní infrastruktura slouží jedincům v jejich volném čase k pobavení a rozptýlení. V České republice není tento druh infrastruktury velmi rozvinutý, chybějí nám zde zábavní centra typu Disneylandu v Paříži. Do zábavní infrastruktury můžeme zařadit např. zábavní parky, hudební kluby a disko kluby, multikina a řada dalších objektů určených pro volný čas. Do zábavní infrastruktury patří také herny, kasina, erotické kluby, noční kluby. Tato část zábavní infrastruktury je nazývána jako ekonomie neřesti. 3.4.2

Hipoturistika

Hipoturistika (také jezdecký cestovní ruch) je forma venkovského cestovního ruchu, která zahrnuje zejména vyjížďky na koních. Tyto vyjížďky jsou nejčastěji spojeny s pobytem na horské farmě nebo horstelu - ubytovací zařízení, které umožňuje ustájení koní (Pásková, Zelenka, 2002). Jedná se tedy o trávení volného času v přítomnosti koní. V minulosti byl kůň využíván především jako tažné zvíře v oblasti zemědělství. V současné době zájem o hipoturistiku a celkově o koně jako takové neustále stoupá a roste jejich význam v oblasti rekreace, sportu či zdraví. Tento způsob trávení volného času je vhodný pro všechny věkové i sociální skupiny. Objekty zabývající se hipoturistikou většinou poskytují ubytovací a stravovací služby, je zde možnost i ustájení koní. Tato bakalářská práce se bude zabývat v rámci analýzy volnočasové infrastruktury v Regionu Podluží i možnostmi provozování hipoturistiky v této oblasti (viz podkapitola 6.2).

3.5 Podnikání ve volnočasových objektech a aktivitách Podnikání6 ve volnočasových aktivitách je nedílnou součástí cestovního ruchu a stále více subjektů podniká v této oblasti. Investiční příležitosti spojené s podnikáním v cestovním ruchu se týkají zejména oblasti rozvoje základní turistické infrastruktury (ubytovací a stravovací zařízení), rozvoje turistických služeb, provozu sportovních a kulturních zařízení, budování občanské vybavenosti a provozu volnočasových aktivit atd. (Galvasová a kol., 2008). V době velké konkurence je důležité, aby si subjekty podnikající v oblasti volného času pečlivě promyslely svoji strategii a odlišily se tak od konkurence. V současnosti v oblasti volného času nejvíce podnikají drobní podnikatelé, obce či kraje. Tyto subjekty většinou nemají dostatek svých vlastních finančních prostředků, proto využívají různých dotací, fondů nebo jiných zdrojů financí. Nejčastěji se jedná o dotace a fondy Evropské unie (viz podkapitola 3.5.1).

6

Podnikáním se dle obchodního zákoníku rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.


21

Spolupráce všech subjektů podnikajících v cestovním ruchu v dané destinaci je podmínkou úspěšnosti této destinace. Důležité je vzít v úvahu efekty vzniklé vzájemnou spoluprácí a nezabývat se příliš konkurencí. Tato spolupráce je podmíněna oboustrannou důvěrou subjektů a jejich otevřenou komunikací. Spolupráce v cestovním ruchu by však neměla fungovat pouze mezi místní správou a místními podnikatelskými subjekty, nýbrž by měla být rozšířena i na místní obyvatelstvo. Spolupráce by se tedy měla týkat i občanských aktivit, občanských sdružení i jednotlivců (Foret, Turčínková, 2005). S podnikateli v oblasti volného času spolupracují především obce a kraje. Zejména menší obce nemají často dostatek vlastních finančních prostředků pro rozvoj volnočasových aktivit. Tyto finance jim tedy mohou poskytnout podnikatelské subjekty. Na druhou stranu však obce disponují nemovitostmi (objekty a prostory), které lze využít pro podnikání v cestovním ruchu a volnočasových aktivitách a mohou být nabídnuty podnikatelům za určitých výhodných podmínek. Tato spolupráce přináší řadu výhod oběma zúčastněným stranám (Galvasová a kol., 2008). Rozvoj podnikatelského sektoru výrazně ovlivňuje zaměstnanost místních obyvatel. Například v České republice se podíl ekonomicky aktivních obyvatel v pohostinství a ubytování pohybuje stabilně okolo 3,5 - 4 % z celkového počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva České republiky. Nejvyšších hodnot v Evropě dosahují státy jižní Evropy (6 - 9 %), naopak nejnižších hodnot dosahují pobaltské státy a Polsko nebo Dánsko. V těchto státech se podíl ekonomicky aktivních obyvatel v pohostinství a ubytování nachází v rozmezí 1,5 - 2,5 % (Galvasová a kol., 2008). 3.5.1

Čerpání finančních prostředků – fondy Evropské unie

Fondy Evropské unie představují hlavní zdroj finančních prostředků pro rozvoj v oblasti podnikání ve volnočasových aktivitách a objektech. Čerpáním z těchto fondů dochází ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy a jejich regiony. Rozlišujeme fondy strukturální (Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond) a Fond soudržnosti. V programovém období 2007–2013 je v České republice využíváno celkem 26 operačních programů. Mezi tyto programy patří Tematické operační programy, Regionální operační programy, Operační program Praha a Evropská územní spolupráce. Tyto programy jsou dále rozděleny mezi tři cíle politiky hospodářské a sociální soudržnosti: Cíl Konvergence, Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a Cíl Evropská územní spolupráce. Na programové období 2007—2013 má Česká republika z evropských fondů celkem k dispozici 26,7 miliard eur. Tuto sumu lze pro představu přirovnat přibližně ke třem čtvrtinám ročního státního rozpočtu České republiky (Fondy Evropské unie, [online]). Žadatelé o finanční prostředky z fondů Evropské unie bývají pečlivě prověřeni a jejich projekty řádně prostudovány. Není tedy zcela jednoduché peníze z fondů Evropské unie získat.

Region Podluží

22

4 Region Podluží 4.1 Vymezení destinace Dříve než bude charakterizován samotný svazek obcí s názvem Region Podluží, je nutno zdůraznit, že Region Podluží svou rozlohou spadá do rozsáhlejší oblasti se stejným názvem – Podluží. Tyto dvě oblasti mají stejný název, ale nesmíme je zaměňovat. Region Podluží je dobrovolný svazek obcí a Podluží je větší území, bohaté na přírodní krásy a zajímavosti. Na území Podluží se tedy nacházejí i obce a oblasti, které již do samotného Regionu Podluží nepatří. Oblast Podluží je nejjižnější částí moravského Slovácka a leží v pomyslném trojúhelníku, jehož vrcholy tvoří města Hodonín, Břeclav a soutok řek Moravy a Dyje. Jméno tomuto území daly tůně – luže, které jsou i v současnosti neodmyslitelnou součástí lužní krajiny. Podluží je pestrobarevnou oblastí, v níž se dochovaly unikátní přírodní a kulturní hodnoty. Jeho část zasahuje do Lednicko-valtického areálu a současně leží v Biosférické rezervaci Dolní Morava7, jež také nese status UNESCO. Na Podluží se také nacházejí součásti celoevropské soustavy ochrany přírody Natura 2000 – ptačí oblast Soutok – Tvrdonicko a evropsky významná lokalita Soutok – Podluží. Oblast je součástí Mokřadů dolního toku řeky Dyje evidovaných mezinárodní Ramsarskou úmluvou o ochraně mokřadů (Region Podluží, 2009, [online]). Oblast Podluží bývá často nazývána „malovaný kraj“. Díky teplému podnebí a rovinaté krajině se zde rozvinulo vyspělé zemědělství, místní obyvatelé se specializují na pěstování vína a teplomilných rostlin. Zejména pěstování vinné révy a následná výroba vína je pro Podluží typická. Z toho důvodu je vinná réva vyobrazena i na znaku Regionu Podluží (viz Obr. 1).

Obr. 1 Zdroj:

Znak Regionu Podluží www.podluzi.cz

Biosférická rezervace Dolní Morava vznikla rozšířením bývalé biosférické rezervace Pálava. Kromě území CHKO Pálava zahrnuje také území lužních lesů přes Soutok u Lanžhota k Mikulčicím a také Lednicko-valtický areál s jeho unikátní krajinou a architektonickými památkami (Kudy z nudy, 2010, [online]). 7

Region Podluží

23

Na území Regionu Podluží se nachází velké množství nerostného bohatství, zejména ropy, hnědého uhlí a zemního plynu. Jedinečná poloha tomuto jihomoravskému svazku obcí umožňuje spolupracovat i s mezinárodními partnery, zejména pak s Rakouskem. Region Podluží má tedy šanci stát se regionem evropského významu.

Obr. 2 Zdroj:

Vymezení oblasti Podluží v rámci České republiky Upraveno a převzato z http://folkloratradice.cz/cs/mapy

4.2 Vznik a historický vývoj Regionu Podluží Region Podluží má statut právnické osoby a během svého vývoje prošel několika výraznými změnami. V současnosti patří Region Podluží mezi nejstarší aktivně působící neúčelové svazky obcí, nejen v Jihomoravském kraji. Tento dobrovolný svazek obcí měl dříve statut mikroregionu. Mikroregion Podluží byl založen sedmi obcemi z okresu Břeclav dne 2. 2. 1999 v obci Kostice a následně byl registrován v rejstříku sdružení u Okresního úřadu v Břeclavi dne 28. 4. 1999. Jedním z iniciátorů založení a zároveň i prvním předsedou tohoto svazku obcí byl zvolen Ing. Vojtěch Špánik, starosta Kostic, kde bylo také zpočátku sídlo mikroregionu (interní materiály Regionu Podluží). Poté byla dne 30. 11. 2001 uzavřena zakladatelská smlouva o založení tohoto dobrovolného svazku obcí. V roce 2002 vstoupila do svazku první obec z okresu Hodonín, obec Dolní Bojanovice. Později se podařilo oslovit i jiné přilehlé obce z okresu Hodonín, zejména zásluhou nově zvoleného předsedy svazku a starosty obce Hrušky, pana Františka Tichého. Dalšími přistupujícími obcemi se tedy postupně staly obce Lužice, Prušánky, Josefov, Starý Poddvorov a Nový Poddvorov. Následně se sídlo Mikroregionu Podluží přesunulo na Městský úřad v Lanžhotě a dobrovolný svazek obcí byl v roce 2003 vzhledem ke svému novému uspořádání a velikosti přejmenován již na Region Podluží. V červnu 2007 se posledním přistupujícím členem stala obec Ladná z okresu Břeclav. Mezi obce sdružené v Regionu Podluží tedy v současné době patří celkem 14 obcí z okresu Břeclav a Hodonín. Jmenovitě se jedná o tyto obce: Dolní Bojanovice, Hrušky, Josefov, Kostice, Ladná, Lanžhot, Lužice, Moravská Nová Ves, Moravský Žižkov, Nový Poddvorov, Prušánky, Starý Poddvorov, Tvrdovnice a Týnec.

Region Podluží

24

4.3 Obyvatelstvo Regionu Podluží Region Podluží svým administrativním členěním zasahuje do dvou okresů jižní Moravy – okresů Hodonín a Břeclav. Následující tabulka obsahuje abecední seznam obcí Regionu Podluží a počet obyvatel žijících v jednotlivých obcích. Nejprve je uveden celkově počet obyvatel žijících v každé obci. Následně jsou tyto údaje rozděleny podle pohlaví místních obyvatel a do tří věkových kategorií. Tab. 1

Podrobný přehled počtu obyvatel jednotlivých obcí Regionu Podluží k 31. 12. 2010

Název obce Dolní Bojanovice Hrušky Josefov Kostice Ladná Lanžhot Lužice Moravská Nová Ves Moravský Žižkov Nový Poddvorov Prušánky Starý Poddvorov Tvrdonice Týnec Celkem

Počet obyvatel celkem

v tom muži

2 961 1 500 1 519 752 416 222 1 829 882 1 250 606 3 725 1 806 2 773 1 358 2 576 1 225 1 426 713 183 87 2 154 1 070 968 467 2 130 1 045 1 056 519 24 966 12 252

ženy 1 461 767 194 947 644 1 919 1 415 1 351 713 96 1 084 501 1 085 537 12 714

v tom ve věku 0 – 14 15 – 64 65 a let let více let 471 2 081 409 232 1 049 238 58 299 59 242 1 280 307 145 894 211 526 2 625 574 369 1 946 458 368 1 798 410 186 1 042 198 20 131 32 295 1 540 319 156 660 152 291 1 523 316 151 734 171 3 510 17 602 3 854

Zdroj: Údaje převzaty z webového portálu Českého statistického úřadu, 2012, [online]

V Regionu Podluží žilo k 31. 12. 2010 dle údajů získaných z internetového serveru Českého statistického úřadu celkem 24 966 obyvatel. Z toho 15 511 obyvatel žilo na území okresu Břeclav a zbývajících 9 455 obyvatel v obcích spadajících do okresu Hodonín. Nejméně osídlenou obcí byl Nový Poddvorov z okresu Hodonín, zde bylo k 31. 12. 2010 registrováno pouze 183 místních obyvatel. Naopak nejlidnatější obcí bylo na počátku loňského roku město Lanžhot se 3 725 obyvateli, které administrativně přísluší k okresu Břeclav. Co se týká počtu obyvatel rozdělených dle pohlaví, v Regionu Podluží žije nepatrně více žen než mužů. Avšak nejedná se o žádné závratné rozdíly. I když je Region Podluží lákavou lokalitou a přibývá zde počet mladých lidí a přistěhovalých obyvatel, žije v této lokalitě stále mnoho místních obyvatel starších 65 let. Podle Tab. 1 k 31. 12. 2010 žilo v Regionu Podluží celkem 3 854 občanů starších 65 let, což bylo k tomu stejnému datu více než místních obyvatel mladších 14 let.

Region Podluží

25

4.4 Ekonomická situace a nezaměstnanost Průměrná míra nezaměstnanosti v celé České republice činila v roce 2011 8,6 % (MPSV, 2002 – 2012, [online]). Jihomoravský kraj, ve kterém se nachází Region Podluží, patří mezi kraje s nejvyšší průměrnou mírou nezaměstnanosti. Tuto skutečnost dokládá i následující Graf 1. Graf 1 Průměrná míra nezaměstnanosti v jednotlivých krajích ČR za rok 2011

Zdroj: Údaje převzaty z integrovaného portálu MPSV, 2002 – 2012, [online]

Graf 1 znázorňuje na vodorovné ose jednotlivé kraje ČR a na svislé ose v procentuálním vyjádření průměrnou míru nezaměstnanosti v těchto krajích za rok 2011. Průměrná míra nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji v roce 2011 činila 9,6 %, byla tedy vyšší než celorepublikový průměr v tomtéž roce. V roce 2010 byla průměrná míra nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji ve výši 10,2 %. Lze tedy konstatovat, že se nezaměstnanost v roce 2011 oproti roku 2010 snížila. Avšak stále Jihomoravský kraj patří mezi kraje s nejvyšší průměrnou mírou nezaměstnanosti v České republice. Jak je patrné z Grafu 1, nejvyšší nezaměstnanost byla v roce 2011 v Ústeckém kraji a přesně činila 12,9 %. Naopak nejnižší míra nezaměstnanosti v rámci České Republiky bývá již dlouhodobě zaznamenávána v Praze. V roce 2011 činila pouhé 4 %, což je oproti některým jiným krajům v České republice dost značný rozdíl (MPSV, 2002-2012, [online]).

Region Podluží

26

Co se týká nezaměstnanosti přímo v jednotlivých okresech Břeclav a Hodonín, jejichž obce tvoří Region Podluží, byla situace na trhu práce bohužel ještě mnohem horší. V roce 2011 byl sice zaznamenán mírný pokles průměrné míry nezaměstnanosti oproti roku 2010, míra nezaměstnanosti však byla v těchto dvou okresech stále velmi vysoká. V roce 2011 byla průměrná míra nezaměstnanosti v okrese Břeclav 10,9 % a v okrese Hodonín dokonce 14,1 %. Zejména okres Hodonín patří v posledních letech k okresům s největší mírou nezaměstnanosti v celé České republice. V roce 2011 byla v rámci celé České republiky zjištěna nezaměstnanost přesahující hranici 14,1 % již jen v okresech Děčín (14,3 %), Most (15,9 %), Jeseník (15,8 %) a Bruntál (15,6 %) (MPSV, 2002-2012, [online]). Z celkového počtu 77 okresů České republiky se tak okres Hodonín dle údajů o průměrné míře nezaměstnanosti umístil v roce 2011 na nelichotivém 5. místě a okres Břeclav na 18. místě v počtu nezaměstnaných osob. Z výše uvedených údajů vyplývá, že Region Podluží, jehož obce spadají svým administrativním členěním do okresů Hodonín a Břeclav, patří mezi oblasti s nejvyšší průměrnou mírou nezaměstnanosti v rámci celé České republiky. Avšak i přes tuto nepříznivou statistiku většině místních obyvatel stále zůstává část financí, které mohou využít k trávení volného času.

4.5 Lidové tradice a kultura v Regionu Podluží Neodmyslitelnou součástí Regionu Podluží jsou lidové tradice a zvyky, které jsou pestré a bohaté. Ve většině vesnic najdeme staré slovácké chalupy, boží muka, malované domy či vinné sklepy. Místní obyvatelé se snaží všechny tyto hodnoty uchovat a starají se o ně s láskou jim vlastní. Nejen v Regionu Podluží, ale i na celé jižní Moravě jsou lidé velmi pohostinní a vstřícní. Region nabízí mnoho míst k pasivnímu i aktivnímu odpočinku. Celou oblastí prostupuje síť cyklostezek, včetně vyhlášených Moravských vinařských stezek. Tyto cyklistické trasy společně s krásami regionu každoročně přilákají cyklisty ze všech koutů České republiky i zahraničí turisty. Region Podluží se snaží rozvíjet a podporovat aktivity občanů i v oblasti folkloru a lidových tradic. Na místním folkloru a vinařství je vystavěna celá image regionu. Každoročně se koná v Regionu Podluží spousta společenských akcí. Občané prezentují své tradice a kulturu na krojových hodech, přehlídkách folkloru, koštech a dalších akcích. Tyto události probíhají v místních sokolovnách, obecních domech či venkovních areálech určených pro tento typ akcí. V obcích působí dobrovolné spolky a sdružení, které se aktivně snaží o zachování folklorního odkazu. Spolky se věnují převážně lidovým tancům a zpěvům. Největší folklorní akcí v obci Tvrdonice, avšak zajisté i v celém Regionu Podluží, jsou národopisné slavnosti s názvem „Podluží v písni a tanci“. Soutěží se zde v pěveckých i tanečních kategoriích, nejvýznamnější kategorií je soutěž o Stárka Podluží. Letos v červnu se uskuteční již 59. ročník těchto slavností, první ročník slavností se konal již v roce 1946. Slavnosti každoročně přilákají tisíce návštěvníků a vystupuje zde velké množství souborů a kroužků z celé České republiky i zahraničí. Návštěvníci zde mohou shlédnout i mužský sólový

Region Podluží

27

skočný improvizovaný tanec Verbuňk, který je dokonce zapsán na Seznamu nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO. Slavnosti se pyšní dlouhou tradicí a spolu s Mezinárodním folklorním festivalem ve Strážnici a Horňáckými slavnostmi patří mezi tři nejvýznamnější a nejnavštěvovanější folklorní akce na Slovácku (Čupa, Bruchter, 2009). V Lužicích se nachází muzeum Starý kvartýr, v Dolních Bojanovicích Slovácká chalupa a ve městě Lanžhot je Vesnické muzeum Lanžhot. Na ukázku bude srovnán počet návštěvníků Vesnického muzea Lanžhot a Galerie výtvarného umění v Hodoníně, jenž s místním folklorem a tradicemi úzce souvisí. V obou těchto objektech se konají výstavy a stálé expozice související s folklorem a lidovými tradicemi. Město Hodonín nepatří do Regionu Podluží, ale leží při jeho hranicích. V Hodoníně žije poměrně více obyvatel než v Lanžhotě. K 31. 12. 2010 žilo v Lanžhotě 3 725 obyvatel (viz Tab. 1, podkapitola 4.3) a v Hodoníně 25 240 obyvatel, což je zhruba stejný počet obyvatel žijících v celém Regionu Podluží. Graf 2 Srovnání vývoje návštěvnosti Vesnického muzea Lanžhot a Galerie výtvarného umění v Hodoníně v letech 2007 - 2010

Zdroj: Údaje převzaty z webového portálu Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu, Ministerstvo kultury ČR, 1991, [online]

Z Grafu 2 je patrné, že v průběhu let 2007 – 2010 sice Galerii výtvarného umění v Hodoníně průměrně navštívilo více lidí, avšak v roce 2009 počet návštěvníků prudce klesl. Návštěvnost ve Vesnickém muzeu Lanžhot zdaleka nedosahuje takových hodnot, jako návštěvnost v Galerii výtvarného umění v Hodoníně. Na druhou stranu se Vesnické muzeum v Lanžhotě v průběhu let 2007 – 2010 těší stále větší návštěvnosti. Počet návštěvníků muzea neustále roste a pomalu šplhá k hranici 2 000 náštěvníků ročně.


28

5 Fungování a činnost Regionu Podluží Dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, mají všechny obce právo vytvářet svazky obcí nebo se stávat členy již existujících svazků. Členem svazku obcí se může stát pouze obec, nikoliv jiný subjekt. Sdružené obce mohou spolupracovat pouze v oblasti samostatné působnosti, do které spadá mimo jiné i oblast cestovního ruchu a volnočasových aktivit. Samotný vznik Regionu Podluží byl podmíněn zájmem starostů jednotlivých obcí o společné a cílevědomé spolupráci při získávání dotací, tvorbě programů, zlepšení komunikace, výměně zkušeností a zapojení široké veřejnosti o povědomí a rozhodování o dění ve sdružených obcích. Svazek obcí je zakládajícím členem Místní akční skupiny (MAS) Dolní Morava (viz více podkapitola 7.1.1), partnerem Mikroregionu Hodonínsko a též Regionu Slovácko, se kterým se prezentuje na mezinárodních veletrzích cestovního ruchu po celé Evropě. Region rovněž úzce spolupracuje s dalšími subjekty, jako je např. Biosférická rezervace Dolní Morava či Folklorní sdružení České republiky. Činnost Regionu Podluží je z velké části zaměřena na získávání dotačních prostředků pro realizaci rozvojových projektů v oblasti propagace cestovního ruchu, vinařství, zachování tradiční kultury a zlepšování infrastruktury (Čupa, Bruchter, 2009). O dění v Regionu Podluží a jeho činnosti se občané mohou více dozvědět na webových stránkách tohoto svazku obcí nebo prostřednictvím tištěného zpravodaje Zvony Podluží (viz podkapitola 5.4), jenž region pravidelně vydává.

5.1

Předmět činnosti Regionu Podluží

„Předmětem činnosti dobrovolného svazku obcí je dle stanov tohoto svazku:  všeobecná ochrana životního prostředí v zájmovém území;  společný postup při dosahování ekologické stability území a jeho trvalé obyvatelnosti;  koordinace významných investičních akcí;  koordinace obecních územních plánů a územního plánování v regionálním měřítku;  slaďování zájmů a činností místních samospráv a společný vliv na výkon státní správy;  zastupování členů svazku obcí při jednání o společných věcech s třetími osobami;  zajišťování a vedení předepsané písemné, výkresové, technické a jiné agendy jednotlivých společných akcí;  propagace svazku obcí a jeho zájmového území;  zajišťovat činnosti Konzultačního a informačního střediska;  plnit vize stanovené Strategií rozvoje Regionu Podluží“ (interní materiály Regionu Podluží).


29

Dále je Regionu Podluží oprávněn zakládat samostatně nebo s dalšími účastníky podnikatelské nebo nepodnikatelské subjekty v souladu s právními normami.

5.2 Řídící orgány svazku obcí Členská schůze je nejvyšším řídícím orgánem Regionu Podluží. Je tvořena starosty a čtyřmi členy zastupitelstva z každé členské obce. Tyto čtyři členy zastupitelstva jmenuje zastupitelstvo dané členské obce na dobu volebního období. Celkem má tedy členská schůze 70 členů. „Do působnosti členské schůze patří zejména tyto činnosti:  přijímat, měnit a doplňovat stanovy;  přijímat nové členy do svazku obcí;  volit, jmenovat a odvolávat předsedu, místopředsedu a revizora svazku obcí a kontrolovat jejich činnost;  schvalovat roční rozpočet svazku obcí, roční účetní uzávěrku, závěrečný účet, rozhodovat o použití volných finančních prostředků a způsobu vypořádání zisku či ztráty; (převod majetku nad 20.000,- Kč musí být schválen členskou schůzí);  rozhodovat o splynutí, sloučení, rozdělení nebo zrušení svazku, případně rozhodovat o přeměně svazku obcí v jinou právní formu organizační struktury“ (interní materiály Regionu Podluží). Tento výčet činností členské schůze není úplný. Členská schůze může dále rozhodovat i v jiných věcech, pokud to odsouhlasí nadpoloviční většina jejích členů. K platnému rozhodnutí členské schůze je tedy zapotřebí souhlas alespoň nadpoloviční většiny všech zástupců členských obcí. Mimo jiné, členská schůze schvaluje formu a výši odměn, které jsou určeny osobám pověřeným ve svazku výkonem jednotlivých funkcí a prací. Zasedání členské schůze se musí konat nejméně 2x ročně. Na zasedáních se probírají velmi důležitá témata týkající se činnosti a celého chodu Regionu Podluží. Tato zasedání svolává předseda svazku obcí prostřednictvím písemné pozvánky nejméně 10 dní před konáním zasedání členské schůze. Poslední zasedání členské schůze bylo v pořadí již dvacátým zasedáním a konalo se dne 29. 3. 2012 v obci Nový Poddvorov. Dalším důležitým řídícím orgánem Regionu Podluží je rada starostů. Členy rady starostů jsou starostové jednotlivých obcí ve svazku, jak už je patrné ze samotného názvu tohoto orgánu. Rada starostů má tedy 14 členů a každý člen z tohoto uskupení má jeden hlas. Rada starostů je za svou činnost odpovědná členské schůzi a řídí činnost svazku obcí mezi jednáními členské schůze. Pokud nastane situace, že se některý ze starostů nemůže zúčastnit jednání rady starostů, musí pověřit svého zástupce. Tato pověřená osoba má pak stejná práva jako samotný starosta.


30

„Do působnosti rady starostů patří zejména tyto činnosti:  rozhodovat o výši, čase a způsobu úhrady vstupních vkladů a ročních příspěvků;  rozhodovat o nákupu, využití a prodeji majetku; u majetku podléhajícímu zápisu do katastru nemovitostí nebo jiné podobné evidenci, iniciovat tyto zápisy a kontrolovat jejich stav;  schvalovat jednotlivé akce a aktivity svazku obcí a případnou spoluúčast třetích osob na nich;  rozhodovat o účasti svazku obcí v podnikatelských a nepodnikatelských subjektech;  schvalovat formu a výši odměn osobám pověřeným ve svazku výkonem jednotlivých funkcí a prací“ (interní materiály Regionu Podluží). Zasedání rady starostů se koná nejméně 6x ročně, o jejím konání informuje starosta svazku obcí zasláním pozvánky všem členským obcím. Poslední zasedání tohoto orgánu se konalo dne 5. 1. 2012 v obci Moravský Žižkov a jednalo se již o 114. zasedání od vzniku svazku. Jménem Regionu Podluží jedná navenek předseda svazku obcí. Předsedu volí členská schůze na období dvou let a zároveň jej může i odvolat z funkce. Předseda svazku obcí je statutárním orgánem svazku, řídí činnost svazku mezi jednotlivými zasedáními rady starostů. V současné době je předsedou Regionu Podluží již od roku 2007 starosta obce Lužice, Ing. Jaroslav Kreml. V době nepřítomnosti předsedy plní jeho funkci místopředseda svazku obcí, kterým je nyní starosta města Lanžhot, pan František Hrnčíř. Kvůli narůstajícímu počtu sdružených obcí v průběhu vývoje Regionu Podluží a množství společně řešených projektů byla ustanovena nová funkce svazku - manažer svazku obcí. Tento manažer se stal jakýmsi prostředníkem mezi všemi obcemi svazku a v současnosti tuto funkci zastává již od roku 2003 pan Ing. Josef Smetana. Tomuto manažerovi s jeho náplní práce pomáhá asistentka, jejíž funkci v současné době zastává Bc. Eliška Tesaříková.

5.3 Strategie rozvoje Regionu Podluží Na základě vzniku spolupráce jednotlivých obcí Regionu Podluží se jejich představitelé shodli, že pro správné fungování Regionu Podluží jako celku je třeba vytvořit jednotnou Strategii rozvoje. Předpokladem úspěchu strategie je aktivní účast samotných občanů sdružených obcí na její realizaci. První společná rozvojová strategie byla realizována v letech 2000 – 2004, tehdy měl svazek obcí ještě statut Mikroregion Podluží. Tento dokument byl finančně podpořen Okresním úřadem v Břeclavi a nadací Open Society Fund Praha. Strategie vznikla na základě závěrů úspěšného průzkumu veřejného mínění místních obyvatel provedeného ve všech sedmi sdružených obcí. Region Podluží chtěl tímto způsobem zapojit aktivně občany do dění v mikroregionu


31

a zjistit jejich názory na současnou situaci. Strategie rozvoje měla několik vizí. Jednou z nich byla i vize rozšíření Mikroregionu Podluží o obce z okresu Hodonín. Jak je nám již známo, tato vize byla splněna. Lze tedy konstatovat, že strategie byla úspěšná. Celkem bylo občanům rozdáno 10 598 ks anketních lístků, z toho bylo vyplněno 2 778 ks lístků. Návratnost úvodní ankety pro Strategii rozvoje Mikroregionu Podluží byla tedy v celém mikroregionu 26, 2 %, v obci Týnec dokonce 48,8 %. Výsledky průzkumu veřejného mínění byly poté shrnuty do podoby SWOT analýzy. Největší problém obyvatelé Mikroregionu Podluží shledávali v nedostatku pracovních příležitostí a vzájemné rivalitě a nespolupráci mezi sdruženými obcemi. Naopak nejvýhodnějšími atributy podle nich byl folklor a tradice a blízkost státních hranic. Dále z ankety vyplynulo, že místní obyvatelé považují za největší potencionální produkt Mikroregionu Podluží oblast zemědělství a nejvíce v místě bydliště postrádají služby, obchody a drobnou výrobu. Co se týče použití veřejných prostředků, shodla se většina občanů na tom, že hradit z veřejných prostředků by se měly především náklady určené na infrastrukturu (interní materiály Regionu Podluží). Další Strategie rozvoje byla schválena členskou schůzí Regionu Podluží v Kosticích dne 29. 6. 2005. „ Tato strategie rozvoje byla realizována v letech 2005 – 2010 a skládala se z následujících rozvojových vizí:  zdravé životní prostředí;  živé tradice;  vysoká podnikatelská aktivita v regionu vytváří nové pracovní příležitosti;  Region Podluží – příjemné místo pro život (spokojení občané, dobré podmínky pro plnohodnotné všestranné vyžití, krásné obce);  kompletní a kvalitní technická infrastruktura – dobudování čističky odpadních vod, inženýrských sítí a dopravního propojení;  čilý cestovní ruch využívající předností Podluží – tradice, folklor, vinařství, příroda, atd.;  ekologické, krajinotvorné a konkurenceschopné hospodaření v krajině;  občané mají zájem o obce a celý Region Podluží a aktivně se účastní na jeho rozvoji;  organizovaná produkce vína;  rozšíření Regionu Podluží o obec Mikulčice“ (interní materiály Regionu Podluží). Strategie rozvoje byla opět založena na způsobu ankety ve všech členských obcích Regionu Podluží. Tato anketa měla za úkol zjistit názory občanů týkající se prezentace Regionu Podluží a jeho chodu, případně co oni sami od členství v regionu očekávají. Na základě dat vyplývajících z této strategie byla poté vypracována SWOT analýza Regionu Podluží jako celku (viz příloha C) a následně i SWOT analýzy pro jednotlivé členské obce.


32

5.4 Propagace Regionu Podluží Ke správnému fungování a činnosti Regionu Podluží patří zajisté i jeho propagace. Představitelé Regionu Podluží chtěli nejdříve region prezentovat prostřednictvím regionálního televizního zpravodajství a regionální internetové televize. Tato možnost musela však být zamítnuta z důvodu nedostatečných finančních prostředků. Později vznikla myšlenka na méně technicky náročnou a ne tak nákladnou variantu – vytvoření tištěného zpravodaje. Tento zpravodaj dostal název „Zvony Podluží“ a k jeho vzniku přispěla určitou částkou i Evropská unie svými finančními prostředky. Partnerem tohoto zpravodaje se stal rakouský mikroregion Weinviertler Dreiländereck, na oplátku je o jeho činnosti a aktuálním dění v tomto zpravodaji uvedena vždy krátká zmínka v německém jazyce. Rakouský region, s nímž Region Podluží přímo sousedí, vydává také zpravodaj s názvem „Wecker“ (česky Zvoneček), v němž místní občany seznamuje s Regionem Podluží. Hlavním cílem Zvonů Podluží bylo pravidelně informovat občany o aktuálním dění v Regionu Podluží, nejen v oblasti kultury a společenského života. Zpravodaj chtěl poskytnout také ucelené informace o činnosti jednotlivých členských obcí, organizací neziskového sektoru, místních spolků či zájmových sdružení a pomoci tak lepší prezentaci těchto subjektů. Dále se zde občané pravidelně dozvědí informace o činnosti Místní akční skupiny Dolní Morava, okolních mikroregionech, projektech realizovaných na území Regionu Podluží; nechybí ani kalendář společenských akcí nebo fotogalerie. Od roku 2011 je součástí tištěného zpravodaje pravidelná rubrika, která umožňuje občanům prezentovat jejich názory týkající se Regionu Podluží. Zvony Podluží dávají prostor i drobným podnikatelských subjektům v podobě inzertní plochy. Zde se mohou tito podnikatelé zviditelnit prostřednictvím inzerátů či nabídek svých služeb. Ceny těchto inzerátů se klasicky odvíjí od jejich velikosti a zabrané plochy v rámci jedné strany. Šéfredaktorem Zvonů Podluží byl zvolen Ing. Petr Hynek, o grafickou podobu zpravodaje se stará Mgr. Yvona Jandáková a tisk zajišťuje Tiskárna Pálka Břeclav. Zpravodaj se do každé domácnosti v Regionu Podluží dostane prostřednictvím roznosu pracovníků České pošty. První zpravodaj byl vytištěn v říjnu 2009 a dosud bylo vydáno v pravidelných intervalech celkem 8 čísel tohoto zpravodaje. Vzhledem k omezeným finančním možnostem Regionu Podluží rozhodla rada starostů svazku obcí, že od roku 2011 bude zpravodaj vycházet pouze v půlročních intervalech (jaro, podzim). Poslední Zvony Podluží byly vydány v prosinci 2011. Vydání každého čísla finančně podporuje Fond malých projektů Česká republika – Rakousko. K vydání prvních šesti čísel Zvonů Podluží byly potřeba finanční prostředky v celkové výši 643 tis. Kč. Na vydání jednoho čísla zpravodaje bylo tedy třeba cca 108 tis. Kč, přičemž toto jedno číslo zahrnovalo celkem 8 500 výtisků. Náklady na 1 ks Zvonů Podluží činí cca 12, 70 Kč. Z Evropské unie byla přislíbena dotace na tisk zpravodaje ve výši 500 tis. Kč (Zvony Podluží, prosinec 2010).


33

První velká prezentace Regionu Podluží v celosvětovém měřítku se uskutečnila v roce 2003 ve Vídni, kde se tento svazek obcí prezentoval místním vídeňským obyvatelům. Tato akce se uskutečnila 22. 5. 2003 a nesla název „Folklore und Feste 2003“. Jednalo se zejména o propagaci lidového folkloru a vinařské tradice v Regionu Podluží. V roce 2009 byla s finanční podporou Evropské unie vydána informační brožura Turistický průvodce Podlužím a Hodonínskem. Více informací o tomto projektu, jehož cílem bylo zlepšit povědomí o Regionu Podluží a jeho celkovou propagaci, je uvedeno v podkapitole 8.1. Propagovat Region Podluží, život místních obyvatel, jejich zvyky a tradice se svazek obcí snažil již po několikáté na veletrhu cestovního ruchu v Brně s názvem Regiontour 2011. Zde se Region Podluží prezentoval společně s Regionem Slovácko ve společné expozici s Jihomoravským krajem. Sám předseda svazku obcí, Ing. Jaroslav Kreml, celou akci označil za důstojnou a úspěšnou prezentaci Regionu Podluží. Dále Region Podluží absolvoval veletrhy cestovního ruchu v Bratislavě (Slovakiatour) i v Praze (Holiday World).


34

6 Volnočasová infrastruktura v Regionu Podluží Jak již bylo uvedeno, v současné době Region Podluží sdružuje celkem 14 obcí. Mezi tyto obce patří Dolní Bojanovice, Hrušky, Josefov, Kostice, Ladná, Lanžhot, Lužice, Moravská Nová Ves, Moravský Žižkov, Nový Poddvorov, Prušánky, Starý Poddvorov, Tvrdovnice a Týnec. Ze všech obcí Regionu Podluží právě osm obcí spadá do okresu Břeclav. Jmenovitě se jedná o obce Hrušky, Kostice, Ladná, Lanžhot, Moravská Nová Ves, Moravský Žižkov, Tvrdonice a Týnec. Zbývajících šest obcí spadá do okresu Hodonín. Mezi členskými obcemi se nachází jedna obec se statutem města – Lanžhot a jedna obec se statutem městyse – Moravská Nová Ves. Popis členských obcí je uveden v příloze bakalářské práce (viz příloha A). Jednotlivé obce nejsou od sebe příliš vzdáleny a leží v poměrně rovinatém terénu. Tyto podmínky umožňují turistům a návštěvníkům Regionu Podluží snadněji poznat celou oblast, místní zvyky a život v obcích při pěších či cyklistických výletech. Uspořádání jednotlivých obcí v rámci Regionu Podluží a jejich rozloha je uvedena obrázku Obr. 3. Jak je z obrázku patrné, obce okresu Břeclav zabírají podstatně větší plochu Regionu Podluží než obce okresu Hodonín.

Obr. 3 Zdroj:

Mapa Regionu Podluží Upraveno dle Čupa, Brucher, 2009


35

6.1 Sportovní a rekreační infrastruktura S trávením volného času obyvatelstva nejvíce souvisí sportovní a rekreační infrastruktura. Pod těmito pojmy si lze představit sportovní zařízení typu sportovních hřišť, sportovních hal a stadionů, tělocvičny, koupaliště a další zařízení vhodná ke sportování a rekreaci. Volnočasová infrastruktura tohoto typu je v Regionu Podluží dostačující, což dokládá následující Tab. 2. Tab. 2

Přehled počtu vybraných sportovních a rekreačních zařízení v Regionu Podluží

Koupaliště Tělocvičny Stadion Hřiště přírodní (včetně školních) (hala) Dolní Bojanovice 0 4 1 1 Hrušky 0 1 1 1 Josefov 0 1 0 1 Kostice 0 1 1 1 Ladná 0 0 0 0 Lanžhot 0 4 1 1 Lužice 1 2 1 1 Moravská Nová Ves 1 2 2 0 Moravský Žižkov 0 2 0 0 Nový Poddvorov 0 1 0 0 Prušánky 0 2 1 1 Starý Poddvorov 0 3 0 0 Tvrdonice 0 1 2 0 Týnec 0 2 1 0 Celkem 2 26 11 7 Obec

Ranč 2 0 0 0 1 1 0 2 0 0 0 0 0 0 6

Zdroj: Údaje částečně převzaty z webového portálu Českého statistického úřadu, 2012, [online]

Při zkoumání úrovně sportovní a rekreační infrastruktury jsem se zaměřila na následující typy zařízení: koupaliště, hřiště, tělocvičny, stadiony či haly a koňské ranče. Bylo zjištěno, že v Regionu Podluží se nacházejí dvě přírodní koupaliště, konkrétně v obcích Moravská Nová Ves (Štěrkovna) a Lužice (Lužák). Tyto koupaliště jsou hojně využívána v letních měsících místními obyvateli i návštěvníky z okolí. Nutno však podotknout, že se nejedná o koupaliště jako taková a koupání je na obou místech na vlastní nebezpečí. Obec Lužice v posledních letech výrazně zapracovala na opravě areálu Cihelna, v němž se přírodní koupaliště Lužák nachází. V tomto areálu se nachází i stejnojmenná restaurace. Zejména v letních měsících se po rekonstrukci areál Cihelna těší stále většímu přílivu návštěvníků, v čemž představitelé obce Lužice shledávají velký potenciál. Ve členských obcích je možnost sportovního vyžití celkem na 26 hřištích, 11 tělocvičnách a 7 sportovních halách či stadionech. Většina těchto sportovních objektů prošla v posledních letech rekonstrukcí s cílem nabídnout občanů co


36

nejlepší služby a sportovní zázemí. Na těchto sportovištích jsou podmínky pro provozování fotbalu, tenisu, florbalu, volejbalu a dalších sportů. V obcích působí sportovní spolky, v nichž se sdružují vyznavači aktivního způsobu života a vedou různé sportovní oddíly. Samotný Region Podluží se také snaží podporovat aktivní způsob života občanů. Proto pravidelně pořádá sportovní akce, určené především pro žáky základních škol členských obcí. Jedná se např. o Štafetový běh Boba Zháňala v obci Hrušky, který se pořádá na počest československého reprezentanta a rekordmana Bohumila Zháňala. Zde mezi sebou soutěží žáci vybraných základních škol za přítomnosti slavných sportovních osobností. V minulosti pozvání na tuto akci přijala např. Barbora Špotáková nebo Roman Šebrle. Velmi zajímavým typem volnočasového objektu kombinujícím sportovní a rekreační vyžití je ranč. V Regionu Podluží je k dispozici 6 rančů, podrobněji se těmto volnočasovým objektům věnuje následující podkapitola.

6.2 Hipoturistika jako volnočasová aktivita Jedním ze způsobů, jak strávit volný čas v Regionu Podluží je hipoturistika. Zájem o tuto volnočasovou aktivitu v poslední době, nejen v Regionu Podluží, neustále roste. V členských obcích Regionu Podluží se nachází hned několik volnočasových objektů souvisejících s hipoturistikou. Jedná se o Moravský zemský hřebčín, a.s. v obci Moravská Nová Ves, Ranč Podluží, s.r.o. v Moravské Nové Vsi, Ráj koní a Ranč Strong Will, o.s. v Dolních Bojanovicích, Ranč Lanžhot a Ranč Ladná. Ve spolupráci s partnerským rakouským regionem Weinviertler Dreiländereck a Mikroregionem Hodonínsko vydal Region Podluží tištěnou brožuru s názvem „Turistika na koni“. V této publikaci jsou shrnuty možnosti hipoturistiky v těchto třech destinacích, zároveň publikace poskytuje základní informace o všech místních koňských rančích. Tato brožura je samostatně neprodejná, vznikla za finančního přispění z fondů Evropské unie a má přispět k rozšíření stávající nabídky možností cestovního ruchu v regionu. Publikace je vydána ve dvojjazyčném provedení, v českém i německém jazyce. Součástí brožury je i mapa Jezdecké okruhy Hodonínska a Podluží (viz příloha B). Jezdeckých okruhů je celkem 6 a nacházejí se na území Regionu Podluží a Mikroregionu Hodonínsko. Nejdelší okruh má cca 40 km a prochází celkem 9 obcemi: Lanžhot, Kostice, Tvrdonice, Týnec, Moravská Nová Ves, Mikulčice, Lužice, Josefov a Prušánky. Další trasa vede městem Hodonín, dále pak obcemi Dolní Bojanovice, Starý Poddvorov, Mutěnice, Dubňany, Ratiškovice a Rohatec. Třetí okruh je nejkratší a prochází pouze katastry obcí Rohatec a Ratiškovice. Další značená stezka vede obcemi Dubňany, Ratiškovice a Milotice. Jezdecký okruh je i v blízkosti obcí Lužice, Dolní Bojanovice a Hodonín. Poslední jezdecký okruh se nachází v okolí obcí Čejkovice, Starý Poddvorov a Mutěnice (Jezdecký průvodce stezkami Hodonínska, Podluží a Wienviertler Dreiländereck, 2010, [online]). Jednotlivé jezdecké okruhy jsou trasovány tak, aby vyhovovaly podmínkám pro jízdu na koni a nebyl ohrožen kůň ani jezdec.


37

Nyní budou podrobněji rozebrány čtyři vybrané ranče – Ráj koní, Ranč Ladná, Ranč Lanžhot a Ranč Podluží. Většina údajů, které souvisejí s těmito ranči, byla zjištěna prostřednictvím osobního setkání s majiteli jednotlivých rančů. 6.2.1

Ranč Ladná

Tento volnočasový objekt vznikl v roce 1993 a do obchodního rejstříku byl zapsán v roce 2003. Ranč se nachází na okraji obce Ladná a je zřízen ve westernovém stylu divokého západu. Ranč Ladná je největším a nejlépe vybaveným rančem v Regionu Podluží a jeho majitelem je pan Petr Vlašic. V současné době je zde k dispozici celkem 43 koní a 10 kusů hovězího dobytka. Objekt je velmi kvalitně zařízen, poskytuje i ubytování a stravování. Na ranči se může ubytovat až 20 osob v kovbojské ubytovně, cena za lůžko/osoba/noc činí 200 Kč. Součástí ranče je kryté posezení s kapacitou 150 osob, které je určeno především pro konání předem domluvených společenských akcí. Častými návštěvníky tohoto zařízení jsou firmy, které prostřednictvím služeb, jež ranč nabízí, stmelují svůj kolektiv. Majitel nabízí možnost jízdy na koních, jízdu na povozech, plavení koní, hnaní stáda. K dispozici je i několik džípů, na kterých se mohou návštěvníci ranče projet. Ranč Ladná informuje návštěvníky o svých aktivitách a novinkách na webových stránkách ranče nebo na sociální síti Facebook. Tab. 3

Základní údaje o Ranči Ladná

Ranč Ranč Ladná

Právní forma FO

Počet koní 43

Velikost katastru cca 4,5 ha

Možnost ubytování a stravování ANO

Webové stránky ANO

Zdroj: Vlastní práce s použitím údajů získaných osobním setkáním s majitelem ranče

Obr. 4 Zdroj:

Vymezení katastru – Ranč Ladná Upraveno dle Mapy.cz, s.r.o., 2001-2012, [online]


6.2.2

38

Ranč Podluží

Oficiální název ranče je Ranč Podluží, s.r.o. a nachází se v obci Moravská Nová Ves. Ranč má právní formu společnosti s ručením omezeným a za jeho provoz zodpovídá pan Květoslav Adler. Do obchodního rejstříku byl Ranč Podluží zapsán dne 21. 8. 2009 a předmětem jeho podnikání jsou podpůrné činnosti pro zemědělství a posklizňové činnosti, chov zvířat pro zájmový chov a jejich výcvik. Ranč má dva jednatele: pana Květoslava Adlera a pana Jaromíra Rozsypálka. Základní kapitál ve výši 200 000 Kč při založení společnosti vložili Jaromír Rozsypálek a Karel Sýkora, tato výše základního kapitálu je nejnižším možným vkladem při založení společnosti s ručením omezeným. Vklad si společníci rozdělili rovným dílem, každý splatil 100 000 Kč (Kurzy.cz, 2002 - 2012, [online]). Tab. 4

Přehled základních údajů o Ranči Podluží

Ranč Ranč Podluží

Právní forma

Počet koní

Velikost katastru

Možnost ubytování a stravování

Webové stránky

s.r.o.

15

cca 2 ha

NE

NE


V kvalitních boxech lze na ranči ustájit až 15 koní. Ranč disponuje pastvinou, ohradou pro koně, venkovní jízdárnou a sedlovnou. Je zde také možnost sprchování koní, jejich transport, vyjížďky na koních nebo na vozech po vyznačeném jízdárenském okruhu.

Obr. 5 Zdroj:

Katastrální území Ranče Podluží Upraveno dle Mapy.cz, s.r.o., 2001-2012, [online]


6.2.3

39

Ranč Lanžhot

Ranč Lanžhot se nachází u města Lanžhot, jak již napovídá samotný název. Tento ranč má dlouholetou tradici a provozuje ho pan Jan Létal. V objektu je možnost ustájení koní v 10 dřevených boxech. Pozemek ranče zahrnuje ohraničenou pastvinu, ohradu na výcvik a sedlovnu. Je možno využít veterináře, zapůjčit si koně za poplatek. Dále probíhá plavení koní v přilehlém rybníčku, ve kterém jsou vhodné podmínky i pro rybaření. Po předchozí domluvě je možnost vyjížďky do přírody s průvodcem či výuky jezdectví vhodné pro děti i dospělé. Na ranči jsou dobré podmínky pro odchov hříbat, mladých koní i březích klisen. Kromě koní majitel chová hovězí a vepřový dobytek, husy, slepice či holuby. U ranče je možno stanovat. Na Ranči se každoročně dne 26. 12. pořádá akce s názvem Svatoštěpánské požehnání koním. Tab. 5

Ranč Lanžhot – základní údaje o ranči

Ranč Ranč Lanžhot

Právní forma

Počet koní

Velikost katastru

FO

10

cca 3 ha

Možnost ubytování a stravování NE (pouze možnost stanování)

Webové stránky


Obr. 6 Zdroj:

Vymezení katastrálního území Ranče Lanžhot Upraveno dle Mapy.cz, s.r.o., 2001-2012, [online]

ANO


6.2.4

40

Ráj koní

Ranč se nachází na okraji obce Dolní Bojanovice a jeho provozovatelem je pan Ladislav Lekavý. Jedná se o menší koňský ranč, který pan Lekavý provozuje převážně pro své vlastní potěšení. Koně je po domluvě zde možno ustájit, k dispozici je 16 boxů o standardní velikosti 3 x 3,5 m. Mezi služby, které pan Lekavý nabízí, patří sprchování koní, služby podkováře a veterináře, možnost zapůjčení koně a přívěsu či možnost letního tábora (po domluvě). Ráj koní je rančem poskytujícím nejméně kvalitní služby a zázemí v Regionu Podluží, zároveň je tento ranč i nejmenším rančem v regionu. Tab. 6

Základní údaje o ranči Ráj koní

Ranč Ráj koní

Právní forma FO

Počet koní 8

Velikost katastru cca 1 ha

Možnost ubytování a stravování NE

Webové stránky NE


Obr. 7 Zdroj:

Katastrální území ranče Ráj koní Upraveno dle Mapy.cz, s.r.o., 2001-2012, [online]


6.2.5

41


Pro konkrétnější představu o rozdílech mezi jednotlivými ranči, budou nyní ranče porovnány podle různých faktorů. Přehled zjištěných údajů je zaznamenán níže v Tab. 7. V tabulce je uveden typ právní formy každého z rančů a obec, do které katastrálně ranč spadá. Dále je zde uveden roku vzniku ranče a aktuální počet koní, jež má ranč k dispozici. Veškeré informace byly získány prostřednictvím osobních rozhovorů s majiteli jednotlivých rančů. Tab. 7


Název ranče

Obec

Právní forma

Rok vzniku

Počet koní

Ranč Ladná

Ladná

FO

1993

43

Ranč Podluží

Moravská Nová Ves

s.r.o.

2009

15

Ranč Lanžhot

Lanžhot

FO

2010

10

Ráj koní

Dolní Bojanovice

FO

1994

8

Zdroj: Vlastní práce s použitím údajů zjištěných po konzultaci s majiteli jednotlivých rančů

Z Tab. 7 vyplývá, že každý ranč spadá do katastru jiné obce. Ranč Ladná, Ranč Podluží a Ranč Lanžhot náleží svým administrativním členěním do okresu Břeclav. Pouze Ráj koní, který se nachází na okraji obce Dolní Bojanovice, administrativně spadá pod okres Hodonín. Co se týká právní formy rančů, Ranč Podluží má statut společnosti s ručením omezeným. Ostatní ranče provozují fyzické osoby, jejich majitelé podnikají na základě živnostenského oprávnění. Nejstarším rančem je dle roku vzniku Ranč Ladná, ten funguje již od roku 1993. O rok později, tj. v roce 1994, vznikl Ráj koní. O mnoho let poté pak v roce 2009 začal fungovat Ranč Podluží a nejmladším rančem je Ranč Lanžhot, ten zahájil svůj provoz teprve v roce 2010. Nejvíce koní chová pan Vlašic na Ranči Ladná, zde je jich ustájeno celkem 43. Oproti ostatním rančům je to značný rozdíl. Na Ranči Podluží se pak nachází 15 koní, na Ranči Lanžhot 10 koní a na ranči Ráj koní majitel chová pouze 8 koní.


6.2.6

42

Odhad návštěvnosti rančů dle porovnání nákladů a výnosů

Každý z rančů má jinou rozlohu katastru, chová se zde různý počet koní. Z toho plynou odlišné náklady těchto rančů a cenová úroveň poskytovaných služeb. Všechny ze čtyř rančů chtějí být samozřejmě perspektivní a jejich provoz by měl být ziskový. Pro porovnání výše nákladů a výnosů s přihlédnutím na výši návštěvnosti na rančích za měsíc slouží následující tabulka Tab. 8. Tab. 8

Odhad počtu návštěvníků ranče vedoucí k dosažení zisku

Ranč Ranč Ladná Ranč Podluží Ranč Lanžhot Ráj koní

Cena Náklady na jízdy/hod. provoz/měsíc 8

Počet návštěvníků/měsíc

Výnosy/měsíc 9

370 Kč

125 000 Kč

338

125 060 Kč

250 Kč

39 000 Kč

156

39 000 Kč

200 Kč

27 500 Kč

138

27 600 Kč

180 Kč

20 000 Kč

112

20 160 Kč

Zdroj: Vlastní práce s použitím údajů zjištěných po konzultaci s majiteli rančů

Výše ceny jedné jízdy na koni za hodinu se odvíjí od poskytovaných služeb ranče a jeho kapacit. Nejvyšší cenu má tedy logicky Ranč Ladná, zde je možno se projet na koni za 370 Kč/hod. Na Ranči Podluží nabízí hodinovou projížďku za 250 Kč, na Ranči Lanžhot za 200 Kč. Nejlevnější cena je na ranči Ráj koní, zde návštěvníky vyjde hodinová projížďka na koni na 180 Kč. Co se týká nákladů na provoz jednotlivých rančů, nejvyšší náklady má opět Ranč Ladná. Zde se podle majitele ranče utratí za provoz cca 125 000 Kč za měsíc. V ostatních rančích se jedná o podstatně nižší částky, zejména z důvodu menšího počtu ustájených koní. Náklady na provoz se v ostatních třech rančích pohybují v průměru od 20 000 – 39 000 Kč/měsíc, tyto náklady zahrnují péči o všechny ustájené koně. Dle zjištěných údajů se dá tedy říci, že náklady spojené s chovem jednoho koně činí v průměru cca 2 500 Kč. Dále Tab. 8 uvádí, jaký nejnižší počet návštěvníků musí využít služeb ranče, aby nebyl provoz ranče ztrátový. Údaje jsou uvedeny měsíčně. Vychází se z toho, že návštěvníci mají zájem především o jízdu na koni. Samozřejmě například na Ranči Ladná mohou zájemci využít i ubytovacích a stravovacích služeb, čímž by byly výnosy ranče vyšší. V práci budeme nyní předpokládat, že příjmy majitelům rančů plynou pouze z počtu uskutečněných jízd na koni a ostatní příjmy nebudeme brát v úvahu. Vyjdeme-li tedy z daných nákladů jednotlivých rančů na měsíc a ceny za jednu hodinu jízdy, získáme požadovaný počet nájedná se o náklady na provoz ranče za měsíc; tyto náklady zahrnují stravu pro všechny koně, jejich ustájení a celodenní věnovanou péči; jedná se o ceny stanovené majiteli jednotlivých rančů 9 počet návštěvníků * cena jízdy/hod. 8


43

vštěvníků. Aby např. provoz Ranče Ladná nebyl ztrátový, mělo by dle získaných údajů využít služeb ranče v podobě jízdy na koni měsíčně alespoň 338 návštěvníků. 6.2.7

Ranč Podluží a Ranč Očov – porovnání poskytovaných služeb

Pro představu úrovně poskytovaných služeb na rančích v Regionu Podluží a rančích mimo region budou nyní porovnány dva ranče – Ranč Podluží a Ranč Očov. Tyto dva volnočasové objekty by si mohly být navzájem konkurenty. Ranč Podluží již byl představen, nyní bude uvedeno pár údajů o Ranči Očov. Ranč Očov se nachází na okraji města Hodonín směrem na obec Rohatec. Jedná se o menší ranč rodinného typu, který provozuje Petra Belková. Spolu s majitelkou se o chod ranče stará dalších 6 pracovníků. Na ranči je celkem 5 stálých koní, přičemž je zde možnost vlastního ustájení. Ustájení jednoho koně (náklady na provoz) na měsíc činí 3 000 Kč. V ceně je zahrnuto ustájení v boxu nebo venkovní ustájení, pastva a výběh, dále krmení 2-3x denně, podestýlka a možnost využití jízdárny a sedlovny. Ranč provozuje jezdecký klub. Do klubu se může přihlásit kdokoliv starší 12 let, měsíční příspěvek člena klubu činí 400 Kč. V tomto příspěvku jsou zahrnuty 4 výcvikové hodiny jízdy na koni za měsíc, výuka péče o koně a možnost účastnit se s koňmi různých akcí. Členové klubu se také aktivně podílejí na chodu ranče výpomocí v objektu a péčí o koně. Tab. 9

Ranč Ranč Očov Ranč Podluží

Srovnání Ranče Očov a Ranče Podluží

Právní forma

Počet koní

Možnost ubytování a stravování

FO

5

NE

15 000 Kč

200 Kč

ANO

s.r.o.

15

NE

39 000 Kč

250 Kč

NE

Náklady na provoz/měsíc 10

Cena Webové jízdy/hod. stránky

Zdroj: Údaje částečně převzaty z http://ranc-ocov.webnode.cz/

Ranč Očov i Ranč Podluží se řadí spíše mezi menší ranče. Co se týká jejich právní formy, Ranč Očov vystupuje jako fyzická osoba, Ranč Podluží má právní formu společnosti s ručením omezeným. Z Tab. 9 vyplývá, že na Ranči Podluží mají k dispozici více koní, konkrétně 15. Na Ranči Očov je pouze 5 stálých koní, avšak ranč provozuje velmi pěkné webové stránky. Zde jsou popsány veškeré informace o chodu ranče, ceny, poskytované služby, atd. Webové stránky Ranč Podluží nemá, což může být jeho slabou stránkou. Ani na jednom z rančů není možnost ubytování a stravy. Ranč Očov má nižší náklady na provoz, což plyne

jedná se o náklady na provoz ranče za měsíc; tyto náklady zahrnují stravu pro všechny koně, jejich ustájení a celodenní věnovanou péči; jedná se o ceny stanovené majiteli jednotlivých rančů 10


44

z nižšího počtu ustájených koní. Možnost hodinové jízdy na koni je na obou rančích. Na Ranči Očov činí 200 Kč/hod., na Ranči Podluží 250 Kč/hod.

6.3 Infrastruktura ubytovacích zařízení Prvními zkoumanými volnočasovými objekty v rámci bakalářské práce jsou ubytovací zařízení, později se bude práce zabývat i infrastrukturou stravovacích zařízení (viz podkapitola 6.4). Jelikož s trávením volného času obyvatel je spjat i způsob jejich stravování a ubytování v destinaci, je nutné analyzovat i tuto část turistické infrastruktury. Právě ubytovací zařízení a jejich úroveň jsou mnohdy rozhodujícím faktorem při výběru destinace návštěvníkem. Je tedy třeba Region Podluží zhodnotit z celkového hlediska možností trávení volného času, včetně ubytovacích a stravovacích zařízení. V Regionu Podluží jsou sdruženy převážně menší obce, proto zde není příliš velká nabídka ubytovacích zařízení a služeb. Zdejší ubytovací zařízení bývají útulná, jejich vybavení je spíše tradiční (nikoliv přehnaně moderní). Výhodou těchto objektů oproti ubytovacím zařízením ve větších městech je jejich umístění v přírodě a obklopení zelení. Avšak okolní města, jako např. Hodonín a Břeclav, mohou členským obcím konkurovat v podobě větší šíře a kvality nabízených služeb. Je tedy na každém jedinci, zda dá přednost kvalitě za vyšší cenu nebo ubytování v klidnějším prostředí v soukromí. Tab. 10 uvedená níže znázorňuje přehled ubytovacích zařízení v jednotlivých členských obcích Regionu Podluží a jejich počet. Jmenovitě se jedná o tyto ubytovací objekty – chaty a chalupy, hotely, penziony, ubytovny, ubytování v soukromí11 a ostatní typy ubytovacích zařízení. Ubytovacích zařízení je v regionu celkem 39, přičemž nejvíce těchto objektů se nachází v obci Moravská Nová Ves. Zde je možnost ubytovat se až v 11 různých zařízeních. V ostatních členských obcích je možnost ubytování max. v 5 ubytovacích zařízeních. Pouze v obci Kostice se žádné ubytovací zařízení nenachází. Nejčastějším typem objektu, v němž se lze ubytovat, je v Regionu Podluží penzion. Do kategorie ostatní ubytovací zařízení spadá Ubytovací a rekreační areál Na Šlajsi ve městě Lanžhot a Sportovně-společenské centrum Orlovna v Dolních Bojanovicích. Oba tyto objekty nabízí kromě možnosti ubytování i mnoho dalších služeb.

Ubytováním v soukromí se rozumí turistické ubytování ve stavbách (bytový dům, rodinný dům, stavba pro individuální rekreaci), které vzhledem ke svému specifickému charakteru neodpovídají svým vymezením jednotlivým kategoriím ubytovacích zařízení dle vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 137/1998 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu (Svaz venkovské turistiky, 2011, [online]). 11

Volnočasová infrastruktura v Regionu Podluží Tab. 10

45

Typy ubytovacích zařízení v členských obcích a jejich počet

Obec Dolní Bojanovice Hrušky Josefov Kostice Ladná Lanžhot Lužice Moravská Nová Ves Moravský Žižkov Nový Poddvorov Prušánky Starý Poddvorov Tvrdonice Týnec Celkem

Typ ubytovacího zařízení Chaty a Ubytování Hotel Penzion Ubytovna Ostatní Celkem chalupy v soukromí 1

0

2

1

0

1

5

0 0 0 0 1 0

0 0 0 0 1 0

0 1 0 0 1 0

1 0 0 1 1 1

1 0 0 0 0 1

0 0 0 0 1 0

2 1 0 1 5 2

2

0

5

4

0

0

11

0

0

1

0

0

0

1

0

0

1

0

0

0

1

0

1

2

1

0

0

4

0

0

1

1

0

0

2

0 0 4

0 0 2

2 2 18

0 0 11

0 0 2

0 0 2

2 2 39

Zdroj: Vlastní práce

Infrastruktura ubytovacích zařízení je dále rozebrána dle právní formy provozovatelů těchto zařízení (viz Tab. 11). Ubytovací zařízení mohou dle živnostenského zákona provozovat fyzické i právnické osoby. Ubytovací zařízení na základě údajů z Tab. 11 provozují v Regionu Podluží převážně fyzické osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění. Fyzických osob podnikajících v poskytování ubytovacích služeb je celkem 34. Dále ubytovací zařízení provozují 3 právnické osoby typu společnosti s ručením omezeným (s.r.o.). Jedná se o dva penziony a jednu ubytovnu. Konkrétně pak o Penzion Václav v obci Dolní Bojanovice, Penzion Fruiko v Prušánkách a Ubytovnu Lutes v Lužicích. Ubytovací zařízení v Regionu Podluží provozuje i jeden provozovatel s právní formou příspěvkové organizace (Sportovně-společenské centrum Orlovna v Dolních Bojanovicích) a jeden s právní formou občanského sdružení (Ubytovací a rekreační areál Na Šlajsi v Lanžhotě).


46

Dělení ubytovacích zařízení dle právní formy provozovatele

Z toho právní forma Typ objektu

Počet objektů

FO

s.r.o.

příspěvková občanské organizace sdružení

Hotel

2

2

0

0

0

Penzion

18

16

2

0

0

11

11

0

0

0

4

4

0

0

0

Ubytovny

2

1

1

0

0

Ostatní

2

0

0

1

1

Celkem

39

34

3

1

1

Ubytování v soukromí Chaty a chalupy


6.3.1

Počet lůžek v jednotlivých ubytovacích zařízeních a jejich cenová úroveň

Na závěr této podkapitoly budou jednotlivé ubytovací zařízení ve členských obcích srovnány dle počtu lůžek a jejich ceny za noc na 1 osobu. Ubytování v Regionu Podluží je ubytováním na venkově. Z toho plyne, že ubytovací zařízení nabízí většinou menší počet ubytovacích kapacit. Dále se počet lůžek v ubytovacím zařízení také samozřejmě odvíjí od typu tohoto zařízení. Například v hotelech bývá zpravidla možnost ubytovat více osob než v zařízeních typu ubytování v soukromí. Z níže uvedené Tab. 12 vyplývá, že v Regionu Podluží se nejčastěji počet lůžek v ubytovacím zařízení v průměru pohybuje v rozmezí od 8 – 20 lůžek na jeden ubytovací objekt. Nejmenším počtem lůžek disponují ubytovací zařízení Ubytování U Padalíků v obci Starý Poddvorov a Ubytování Za Vodou v obci Moravská Nová Ves. V těchto dvou zařízeních typu ubytování v soukromí se mohou ubytovat max. 4 osoby. Objekty jsou tedy určeny spíše pro typickou rodinu se dvěma dětmi, která preferuje soukromí. Naopak nejvyšší ubytovací kapacitu má ubytovací zařízení Ubytovací a rekreační areál Na Šlajsi ve městě Lanžhot. V tomto areálu lze ubytovat až 302 osob. Tento typ ubytování je určen spíše pro méně náročné jedince, zejména pro větší skupiny typu školních zájezdů apod. Od úrovně poskytovaných služeb se odvíjí i cena za 1 osobu na noc, ta zde činí 150 Kč.


47

Přehled počtu lůžek a jejich ceny za noc na osobu

Název ubytovacího zařízení Hotel Beatrice Hotel Lanžhot Chalupa Božena a Žofie Chalupa Morajda Chalupa Pod Búdama Chalupa U Starého mlýna Penzion a bar Na Vyhlídce Penzion a vinárna U Kosíků Penzion a vinařství Prygl Penzion Bolero Penzion Fruiko Penzion Lucie Penzion Maděřič Penzion Nechorka Penzion Pod Čaganovem Penzion Pod Kopcem Penzion s vinným sklepem Penzion Selský dvůr Penzion Soutok Penzion U Lípy Penzion U Melišů Penzion U Terezy a Jakuba Penzion Václav Sportovně-společenské centrum Orlovna Turistická ubytovna Ubytovací a rekreační areál Na Šlajsi Ubytování Ladná Ubytování Medlov Ubytování Na Mlýně Ubytování Na Sklepách Ubytování Oliverius Ubytování U Janečků Ubytování U Kosa Ubytování U Padalíků Ubytování U Pastorků Ubytování U Slunečnice Ubytování Za Vodou Ubytovna Lutes Vinařství a penzion U Stejskalů Zdroj: Vlastní práce

Počet lůžek 50 40 7 6 6 8 6 18 16 12 48 10 36 19 7 10 15 29 20 12 12 8 25 49 28 302 9 12 6 13 15 16 14 4 9 8 4 12 8

Cena/osoba/noc 690 Kč 300 Kč 300 Kč 300 Kč 250 Kč 250 – 300 Kč 170 – 300 Kč 350 Kč 450 Kč 400 Kč 250 Kč 300 – 800 Kč 500 Kč 500 Kč od 300 Kč 200 – 330 Kč 370 Kč 300 – 450 Kč 330 – 370 Kč 300 Kč 150 – 250 Kč 300 Kč od 250 Kč 350 Kč od 250 Kč 150 Kč 300 Kč 250 – 350 Kč 400 Kč 300 Kč 300 Kč 290 Kč 300 Kč od 150 Kč 200 – 300 Kč 250 Kč 250 Kč 200 Kč 250 Kč


48

Výše ceny za jedno obsazené lůžko/osoba/noc se v ubytovacích zařízeních v Regionu Podluží pohybuje v rozmezí od 150 – 690 Kč, přičemž průměrně se cena za lůžko/osoba/noc převážně pohybuje od 250 – 450 Kč. Nejlevnější ubytování nabízí Ubytování Na Šlajsi ve městě Lanžhot, Penzion U Melišů v obci Týnec a ubytovací zařízení Ubytování U Padalíků v obci Starý Poddvorov. Cena za lůžko/osoba/noc se v těchto objektech pohybuje od 150 Kč (přičemž v Penzionu U Melišů může činit až 250 Kč dle obsazenosti ostatních lůžek v penzionu). Nejdražší ubytování je v Penzionu Lucie v obci Tvrdonice. Zde se cena za lůžko/osoba/noc může vyšplhat až k částce 800 Kč. Poměrně draho oproti ostatním ubytovacím zařízením požadují za lůžko/osoba/noc i v Hotelu Beatrice v obci Prušánky. Cena zde činí 690 Kč, avšak v této ceně je již zahrnuta i snídaně. Na výši ceny za lůžko/osoba/noc má velký vliv druh ročního období (sezónnost). Zpravidla v letních měsících bývají ceny ubytování vyšší než v zimním období. Dalším faktorem ovlivňujícím cenu ubytování je počet obsazených lůžek v objektu. Většinou platí, že čím větším počet obsazených lůžek, tím větší možnost slevy. V Regionu Podluží zpravidla platí, že větší zájem o zdejší ubytovací služby bývá v letních měsících (červenec, srpen). Může to být způsobeno příznivějším počasím než v zimním období, jednak konáním různých společenských a kulturních akcí v tomto letním období (převážně spjatých s folklorem a vinařstvím). Nejčastějším segmentem turistů v Regionu Podluží využívajících ubytovacích služeb bývají cyklisté, regionem totiž prochází síť hojně využívaných cyklistických stezek.

6.4 Infrastruktura stravovacích zařízení Na strukturu ubytovacích zařízení často navazují zařízení stravovací. V těchto zařízeních v Regionu Podluží jsou nabízeny převážně místní speciality nebo jídla české kuchyně. Stravovací zařízení jsou rozdělena v rámci průzkumu do pěti kategorií (viz Tab. 13). Jedná se o pohostinství a hospody, restaurační zařízení, kavárny a cukrárny, bary a vinné sklípky, případně vinárny. Bylo zjištěno, že stravovacích zařízení dle tohoto rozdělení je v Regionu Podluží celkem 108. Je jich tedy více než místních ubytovacích zařízení. Tento poměrně vysoký počet stravovacích zařízení v malém regionu ovlivňuje počet vinných sklepů a vináren. Většinu objektů týkajících se konzumace vína a jeho degustace provozují fyzické osoby na základě živnostenského oprávnění. V některých vinných sklípcích a vinárnách je možnost ubytování či jiných služeb. Objektů tohoto typu je v Regionu Podluží celkem 56. Oblast Regionu Podluží je typická převážně folklorem a vinařstvím, z toho tedy vychází i takové množství těchto objektů ve zdejších obcích. Místní podnikatelé a drobní vinaři mají možnost zviditelnění a propagace svých produktů a služeb na mnoha společenských akcích. Každoročně se např. v některých obcích koná akce s názvem Den otevřených sklepů, Tradiční krojové hody či Slavnosti vinobraní. Nejvíce vinných sklípků či vináren se nachází v Dolních Bojanovicích a Moravské Nové Vsi. Nejvíce stravovacích zařízení zahrnujících


49

všechny typy výše zmíněných objektů je opět v obcích Dolní Bojanovice a Moravská Nová Ves. Naopak nejchudší stravovací infrastruktura všech zkoumaných typů stravovacích zařízení je v obcích Nový Poddvorov, Ladná, Josefov a Týnec. Tab. 13

Počet a typ stravovacích zařízení v Regionu Podluží

Obec

Pohostinství Restaurace a hospody

Kavárny Vinárny a Bary a vinné Celkem cukrárny sklípky

Dolní Bojanovice

4

4

0

0

9

17

Hrušky

1

2

0

0

5

8

Josefov

1

0

0

0

3

4

Kostice

3

0

0

0

4

7

Ladná

1

1

0

1

0

3

Lanžhot

2

4

1

1

2

10

Lužice

3

2

0

1

2

8

0

3

1

2

9

15

1

1

0

0

3

5

0

0

0

0

2

2

Prušánky

1

1

2

0

7

11

Starý Poddvorov

1

0

1

0

4

6

Tvrdonice

0

0

1

1

6

8

Týnec

1

1

1

1

0

4

19

19

7

7

56

108

Moravská Nová Ves Moravský Žižkov Nový Poddvorov

Celkem


Co se týče právní formy stravovacích zařízení v Regionu Podluží, ve stravovacích zařízeních podnikají v převážné většině fyzické osoby. Konkrétně se jedná o 102


50

podnikatelských subjektů z celkového počtu 108. Právní formu společnosti s ručením omezeným mají 3 provozovatelé těchto stravovacích zařízení – Caffe Antares v Moravské Nové Vsi, Rodinné vinařství Košut v obci Prušánky, vinařská společnost Croy Concept, s.r.o. a Vinařství Čech ve Tvrdonicích. Zbývající dva podnikatelské subjekty mají formu občanského sdružení a příspěvkové organizace. Jedná se o již zmíněné objekty Sportovně-společenské centrum Orlovna v Dolních Bojanovicích a Ubytovací a rekreační areál Na Šlajsi v Lanžhotě. V obou těchto objektech je možnost ubytování, stravování, sportovních aktivit apod. Z analýzy ubytovacích a stravovacích zařízení v Regionu Podluží plyne, že převážnou většinu těchto objektů provozují fyzické osoby na základě živnostenského oprávnění. Celkový přehled počtu provozovatelů ubytovacích a stravovacích zařízení, včetně srovnání právních forem deklaruje Graf 3. Graf 3 Počet podnikatelských subjektů podnikajících v ubytovacích a stravovacích zařízeních a typ jejich právní formy


Fyzických osob poskytujících v regionu ubytovací a stravovací služby je celkem 136. Jedná se o drobné živnostníky, kteří se snaží zvýšit atraktivitu této destinace a poskytnout návštěvníkům co nejlepší služby. Některé podnikatelské subjekty podnikají v pohostinství i ubytování současně. Subjektů s právní formou společnosti s ručením omezeným je celkem v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb v Regionu Podluží 7, dále zde v této oblasti podniká jeden subjekt s právní formou občanského sdružení a jedna příspěvková organizace.

Aktivity svazku obcí a podnikatelských subjektů v oblasti volného času

51

7 Aktivity svazku obcí a podnikatelských subjektů v oblasti volného času V oblasti volného času v Regionu Podluží i v jednotlivých členských obcích se angažuje velké množství různých subjektů. Dá se říci, že většinu kulturních akcí v obcích pořádají spíše tyto subjekty, ne samotný Region Podluží. Mezi tyto subjekty patří zejména dobrovolné spolky a sdružení starající se o rozkvět společenského a kulturního života občanů. Spolky a sdružení jsou většinou neziskového charakteru. Jedná se například o různá folklorní sdružení, zájmové kroužky (taneční, zpěvácké, výtvarné, atd.), jejichž členové se pravidelně scházejí, aby podporovali své záliby a aktivně strávili volný čas. Nejčastější formou podnikatelských subjektů podnikajících v oblasti volného času s účelem dosáhnutí zisku jsou místní vinaři, vinařské spolky a sdružení. Tyto subjekty prodávají svá vína, umožňují řízené degustace s prohlídkou svých vinných sklepů, pořádají košty vín a pálenek. Ve spolupráci s jednotlivými spolky a sdruženími v jednotlivých obcích každoročně Region Podluží stanovuje plán akcí, aktivit a projektů na plánované budoucí období (většinou se jedná o kalendářní rok). Tento plán činnosti obsahuje významné kulturní a společenské akce a projekty, které by se měly v daném období realizovat. Plán činnosti svazku obcí na kalendářní rok 2012 byl schválen a projednán na 113. zasedání rady starostů v obci Prušánky dne 6. 12. 2011. Obsah tohoto plánu činnosti si můžete prohlédnout v příloze (viz příloha D). Většina těchto činností a projektů také rovněž významně napomáhá rozvoji a rozkvětu volnočasové infrastruktury a volnočasových aktivit v Regionu Podluží. Pro co nejúčinnější plánování a organizování aktivit v oblasti volného času je důležité provádět tzv. destinační management12. Region Podluží je poměrně malé uskupení sdružených obcí. Nedá se tedy přímo říci, že by svazek obcí používal techniky týkající se destinačního managementu, i když se aktivně snaží o propagaci této oblasti. Řízení destinace v okolí například provádí Region Slovácko, jenž je zájmovým sdružením právnických osob a do jehož administrativního členění spadá i Region Podluží. V rámci celé Jižní Moravy, do níž Region Podluží spadá, provádí destinační management zájmové sdružení právnických osob s názvem Centrála cestovního ruchu Jižní Morava. Tato centrála se snaží o spolupráci se subjekty v oblasti cestovního ruchu, rozvíjet lidské zdroje, tvořit turistické propagační materiály, poskytovat informace týkající se cestovního ruchu jižní Moravy a realizovat různé projekty. 12

Soubor technik, nástrojů a opatření používaných při koordinovaném plánování, organizaci, komunikaci, rozhodovacím procesu a regulaci cestovního ruchu v dané destinaci (Pásková, Zelenka, 2002).


7.1

52

Spolupráce svazku obcí a podnikatelských subjektů

Spolupráce v Regionu Podluží je velmi důležitým aspektem pro jeho rozvoj i samotné fungování. Bez spolupráce všech členských obcí a jejich aktivního přístupu by Region Podluží nemohl fungovat. Díky spolupráci a partnerství lze určitý problém řešit mnohem efektivněji, než kdyby na něj byl daný subjekt sám. Spolupráce přináší oběma stranám řadu výhod. Ať už se jedná o úsporu nákladů, omezení slabých stránek a zvýšení silných stránek. Dále spolupracující subjekty získají cenné zkušenosti a ve většině případů dosáhnou lepších výsledků. Region Podluží se snaží spíše o fungování regionu jako celku, není pro něj prioritou propagovat podnikatelské subjekty a podporovat jejich aktivity v oblasti volného času. Avšak to neznamená, že by v tomto svazku obcí neexistovaly žádné podnikatelské subjekty podnikající v oblasti volného času a že by je Region Podluží nepodporoval v jejich činnosti. Podnikatele zabývající se volnočasovými aktivitami se Region Podluží snaží podporovat alespoň možností jejich propagace v rámci zpravodaje Zvony Podluží. Zde je rubrika určená na zviditelnění těchto subjektů, jejich inzerci a nabídky služeb. Podnikatelské subjekty mají také možnost své propagace v rámci různých kulturních akcí pořádaných ve svazku obcí. Např. na Dni řemesel mohou prodávat své vlastní výrobky nebo vystupovat jako sponzoři této kulturní akce. V neposlední řadě nabízí Region Podluží podnikatelským subjektům možnost sebeprezentace prostřednictvím webových stránek Regionu Podluží13. Na těchto stránkách je k dispozici katalog registrovaných podnikatelských subjektů a firem podnikajících v oblasti ubytování, stravování, vinařství, péče o tělo, stavitelství, průmyslu či poradenských služeb. Na podporu podnikatelských subjektů v Regionu Podluží vznikl projekt „Obnova podnikání na Podluží“. Tento projekt měl podpořit podnikatelské subjekty ze všech sfér, včetně podnikání v oblasti volnočasových aktivit. Byl realizován v roce 2003 a částečně podpořen z finančních prostředků Programu podpory obnovy venkova. Jak již bylo uvedeno na začátku kapitoly 7, v Regionu Podluží se nevyskytuje příliš podnikatelských subjektů v oblasti volnočasové infrastruktury. Spíše se jedná o drobné zájmové spolky a sdružení, které se snaží oživit společenský a kulturní život v obci pořádáním společenských akcí. 7.1.1

MAS Dolní Morava

Příkladem spolupráce svazku obcí a podnikatelských subjektů (především vinařů) je Místní akční skupina Dolní Morava. Toto uskupení má formu občanského sdružení a snaží se rozvíjet společenský a kulturní život v obcích a udržovat zde lidové tradice a zvyky. Občanské sdružení vzniklo v roce 2004, později v roce 2006 bylo rozšířeno o další obce na Hodonínsku. Působnost této Místní akční skupiny spadá do všech obcí Regionu Podluží, dále do Mikroregionu Ho13

www.podluzi.cz/firmy


53

donínsko a obcí Čejč, Mutěnice, Karlín a Terezín administrativně spadajících do okresu Hodonín. MAS Dolní Morava působí ve 22 obcích na jižní Moravě, avšak do tohoto výčtu nespadají samotná okresní města Břeclav a Hodonín. Celkem má sdružení v současné době 45 členů. Předsedou občanského sdružení je od jeho vzniku, tj. již od roku 2004, manažer Regionu Podluží, Ing. Josef Smetana. Členy Místní akční skupiny Dolní Morava jsou všechny sdružené obce, neziskové organizace i místní podnikatelé a jejím cílem je rozvoj venkova, obzvláště v oblasti zemědělství, agroturistiky, podnikání, folklóru a pěstování vinné révy. Sdružení se snaží také podporovat ochranu životního prostředí. V neposlední řadě se toto občanské sdružení stará o podporu práce s dětmi, seniory i mládeží a snaží se rozvíjet společenský život ve všech sdružených obcích. Místní akční skupina Dolní Morava, stejně jako ostatní místní akční skupiny, čerpá finanční prostředky z programu LEADER (přeloženo do češtiny „Propojení aktivit pro rozvoj venkovské ekonomiky“). Program LEADER ČR je určen venkovským mikroregionům a jejich organizačním strukturám, které vytvářejí společné rozvojové strategie a záměry. Strategie MAS Dolní Morava vychází ze Strategie rozvoje Regionu Podluží (MAS Dolní Morava, 2012, [online]). V rámci svého působení a dosavadní činnosti již Místní akční skupina realizovala mnoho různých projektů. Za všechny jmenujme například projekt Obnova přírodních a kulturních zdrojů na Dolní Moravě, Země – voda – vzduch, Život na Dolním toku Moravy, Vína z Dolní Moravy, Společné putování za dědictvím regionů, Cesty k sobě – aktivní senioři Dolní Moravy a WDE14. Tyto projekty budou blíže představeny v podkapitole 8.1.

14

rakouský partnerský mikroregion Weinviertler Dreiländereck


54

8 Hodnocení čerpání finančních prostředků na rozvoj a chod Regionu Podluží Aby Region Podluží správně fungoval, je důležité dbát na finanční situaci tohoto svazku a správně hospodařit s dostupnými prostředky. Velkou pozornost si žádají jak výdaje svazku obcí, tak i jeho příjmy. O příjmech a výdajích Regionu Podluží rozhoduje na zasedáních členská schůze, jejíž činnost již byla vysvětlena v podkapitole 5.2. Příjmy Regionu Podluží tvoří zejména přijaté neinvestiční dotace od jednotlivých obcí ze svazku. Jedná se především o příspěvky členských obcí na provoz Regionu Podluží. Přehled výše souhrnných členských příspěvků obcí Regionu Podluží v letech 2003 – 2011 deklaruje Graf 4. Graf 4 Přehled celkových příspěvků členských obcí za období 2003 - 2011

Zdroj: Interní materiály Regionu Podluží

Dále byly finanční prostředky získané prostřednictvím příspěvků od členských obcí např. v roce 2011 použity na Přehlídku dětských folklorních souborů, vybudování Informačního a sociálního zázemí u Regionální rozhledny „Na Podluží“, či na vydání dvou čísel zpravodaje Zvony Podluží.


55

Z Grafu 4 je patrné, že v období 2003 – 2011 průměrně výše členských příspěvků jednotlivých obcí v průběhu let kolísá, avšak neustále roste. Region Podluží si totiž pro svou činnost vyžaduje stále více finanční podpory, na druhou stranu paradoxně klesají příjmy jednotlivých obcí. V letech 2003 – 2011 souhrnně členské obce přispěly na příspěvcích částkou ve výši 9 370 075 Kč. Výše jednotlivých příspěvků členských obcí záleží na velikosti obce a na jejích finančních možnostech. Nejvyšší částkou tedy každoročně na chod Regionu Podluží přispívá město Lanžhot, naopak nejnižší částku poskytuje obec Nový Poddvorov (nejmenší obec Regionu Podluží). Souhrně se dá říci, že v průběhu let 2003 – 2010 příspěvky členských obcí na provoz Regionu Podluží činily celkem 4 937 954 Kč a příspěvky těchto obcí na spolufinancování realizovaných projektů byly ve výši 2 775 519 Kč. Celkem tedy příspěvky obcí v letech 2003 – 2011 činily 7 713 519 Kč. V tomtéž období Region Podluží realizoval projekty, na jejichž uskutečnění bylo třeba celkem 21 534 008 Kč. Regionu se podařilo získat na krytí těchto projektů dotace ve výši 16 849 089 Kč (interní materiály Regionu Podluží). Nutno podotknout, že většina realizovaných projektů souvisela s podporou volnočasových aktivit a objektů či podporou podnikatelských subjektů. Jak je patrné, opravdu nemalé finanční částky byly za celé dosavadní fungování Regionu Podluží poskynuty tomuto svazku obcí na realizaci jeho projektů. Více informací k nejdůležitějším projektům bude uvedeno v podkapitole 8.1. Výše poskytnutých dotací, ze kterých čerpal Region Podluží a realizoval své projekty v letech 2003 – 2010 je znázorněna v Grafu 5. Graf 5 Vyhodnocení čerpání dotací Regionu Podluží v letech 2003 - 2010

Zdroj: Údaje převzaty z webového portálu Regionu Podluží, 2009, [online]


56

Jak je vidět z Grafu 5, většinou se výše dotace za jeden rok pohybovala pod hranicí 1 mil. Kč. Pouze v letech 2004, 2007 a 2009 byla tato hranice překročena. V roce 2009 se dokonce výše poskytnuté dotace, ze které Region Podluží čerpal, vyšplhala téměř k částce 9,5 mil. Kč. Tato vysoká částka byla ovlivněna především výstavbou Regionální rozhledny „Na Podluží“, na jejíž realizaci byla čerpána dotace ve výši 5 678 795 Kč (včetně příspěvku od společnosti Moravské naftové doly, a.s.). Na každý kalendářní rok Region Podluží pravidelně stanovuje rozpočtový výhled15 na dané budoucí období. Co se týče rozpočtového výhledu na období 2009 – 2013, celkové příjmy svazku obcí na rok 2013 se předpokládají ve výši 908 000 Kč a celkové výdaje ve stejné výši. Tento rozpočtový výhled finančního hospodaření svazku obcí byl schválen členskou schůzí dne 12. 2. 2008 v obci Týnec (interní materiály Regionu Podluží). Veškeré příjmy Regionu Podluží většinou bývají vynaloženy na běžné výdaje zabezpečující provoz svazku obcí. Tyto výdaje tvoří zejména mzdové náklady zaměstnanců, cestovní, poštovní služby, pojištění majetku a další. Část příjmů slouží také k realizaci projektů Regionu Podluží. Činnost Regionu Podluží je stejně jako činnost každého subjektu omezena finančními zdroji. Bohužel v současné době stále nižší příjmy rozpočtů obcí svazku omezují investiční činnost, což se samozřejmě promítá i do činnosti Regionu Podluží. Proto je ve většině realizovaných projektů svazek obcí vázán na přijaté dotace a finanční prostředky od jiných subjektů.

8.1 Realizované projekty Regionu Podluží Už od počátku se obce snažily společně čerpat finanční prostředky z tehdy ještě předvstupních fondů EU. Všech sedm obcí (v té době ještě Mikroregionu Podluží) předložilo žádosti o financování svých projektů v rámci programu SAPARD16. Díky společné spolupráci obcí se podařilo ve čtyřech případech uspět a získat požadované dotace z Evropské unie. V této podkapitole budou představeny nejdůležitější projekty realizované Regionem Podluží za dobu jeho dosavadní činnosti. Většina těchto projektů souvisí s podporou volnočasové infrastruktury regionu a pro lepší přehlednost

Rozpočtový výhled finančního hospodaření svazku obcí je vytvářen v souladu se zákonem č. 557/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. 16 Program SAPARD (Speciální předvstupní program pro rozvoj zemědělství a venkova) je předvstupním programem pomoci pro kandidátské země střední a východní Evropy při jejich přípravě na účast ve společné zemědělské politice EU a na čerpání strukturálních fondů. Má dva základní cíle. Za prvé má kandidátské země připravit na spravování prostředků, které obdrží jako členské státy EU a za druhé má řešit specifické problémy v oblasti zemědělství a rozvoje venkova (SAPARD, 2010, [online]). 15


57

jsou seřazeny chronologicky podle data jejich realizace. Údaje o projektech byly čerpány z interních materiálů Regionu Podluží. Internet na Podluží Významným projektem se v roce 2004 stal projekt týkající se vybudování bezdrátové komunikační sítě v Regionu Podluží. Jeho realizace byla podmíněna výsledkem Strategie rozvoje Regionu Podluží, z níž vyplynula potřeba zlepšení informovanosti ve svazku obcí a vybudování kvalitní informační infrastruktury. Projekt byl realizován ve spolupráci s firmou NEOS, v.o.s. Dolní Bojanovice a spolufinancován z prostředků Společného regionálního operačního programu Evropské unie17. Informační a orientační značení Regionu Podluží Cílem projektu bylo vytvoření jednotného turistického a informačního značení, které plně odpovídá standardu obcí dle Evropské unie. Jednalo se o vybudování informačně orientačního značení ulic, komunálních a turistických cílů ke zlepšení orientace místních občanů i turistů ve všech členských obcích Regionu Podluží. Projekt byl spolufinancován z prostředků EU Interreg IIIA Česká republika – Rakousko. Vinné sklepy na Podluží Jedná se o průvodce sklepními uličkami, který mapuje nabídku vinařských produktů, vinařskou architekturu a služby cestovního ruchu v Regionu Podluží. Průvodce je dostupný v elektronické i tištěné podobě a celkem mapuje více než 600 vinných sklepů a 108 vinařů. Projekt byl spolufinancován v rámci iniciativy Interreg IIIA Česká republika – Rakousko, partnerem projektu byl opět rakouský mikroregion WDE. Turistický průvodce Podlužím a Hodonínskem Soubor turistických, informačních a propagačních materiálů a mapových podkladů je zaměřen na zlepšení úrovně propagace a marketingu Regionu Podluží. Obsahuje celkem pět informačního brožur propagujících místní folklor a tradice, vinařství, gastronomii, přírodu i kulturní památky. Realizace projektu proběhla v období 1. 6. 2008 – 30. 11. 2009 a celkové náklady projektu činily 2 479 586 Kč. Tyto náklady byly z velké části uhrazeny prostřednictvím dotace z Regionálního operačního programu NUTS2 Jihovýchod.

Společný regionální operační program (SROP) byl jedním z pěti programů, které byly v České republice realizovány na základě Rámce podpory Společenství pro Cíl 1 v období 2004-2006. Důraz byl kladen zejména na podporu vyváženého a udržitelného ekonomického rozvoje regionů (Evropský sociální fond, 2008, [online]). 17


58

Vína z Dolní Moravy Projekt vznikl ve spolupráci MAS Dolní Morava a rakouské příhraniční oblasti Veltlinerland. Jedná se o turistického průvodce, který mapuje aktivity vinařů působících na území Dolní Moravy a zmíněné rakouské oblasti. Projekt přispívá k propagaci samotných vinařů i k rozvoji vinařské turistiky a cestovního ruchu. Realizace tohoto turistického průvodce byla podpořena z prostředků Evropské unie prostřednictvím Fondu malých projektů jižní Morava – Dolní Rakousko. Společné putování za dědictvím regionů Projekt byl realizován v letech 2010 – 2011 a jeho hlavním cílem bylo zmapování lidových tradic a pověstí, lidové architektury, tradičních řemesel i regionální gastronomie v rámci vybraných území Jihomoravského kraje. Vzniklo několik stálých expozic zaměřených právě na kulturní dědictví regionů. Jedna z nich byla k vidění i v obci Lužice v muzeu Starý kvartýr. Projekt realizovala Místní akční skupina Dolní Morava ve spolupráci s MAS Strážnicko a MAS Společná cesta a byl spolufinancován z Programu rozvoje venkova ČR. Život na Dolním toku Moravy Hlavním cílem projektu byla snaha o oživení vzájemné výměny kulturních a historických poznatků, tradic a zvyků mezi Regionem Podluží, Mikroregionem Hodonínsko a Regionem Horné Záhorie. Akce se zúčastnili děti a mládež z těchto oblastí a celý projekt probíhal ve dvou etapách. První proběhla dne 1. 10. 2010 v obci Mikulčice a nesla název „Podzim na Moravě“. Druhé přeshraniční setkání se konalo ve dnech 16. 5. - 20. 5. 2011 v národopisném areálu ve Tvrdonicích pod názvem „Jarní výtvarná a řemeslná dílna“. Projekt mělo opět na starosti sdružení MAS Dolní Morava a realizovalo jej ve spolupráci se slovenským občanským sdružením Veleš, slovenskou obcí Brodské a sdružením Martina Čulena pro zachování historie a kultury obce Brodské. Podstatnou část finančních prostředků na tento projekt poskytla EU z fondu mikroprojektů Regionu Bílé Karpaty, v rámci Regionálního programu přeshraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika. Svatomartinská vína Dolní Moravy Dne 11. listopadu 2011 se ve městě Hodonín uskutečnil 2. ročník této vinařské akce. Košt pořádala MAS Dolní Morava ve spolupráci s městem Hodonín, Regionem Podluží, Mikroregionem Hodonínsko a Regionem Slovácko. Návštěvníci mohli ochutnat 25 vzorků vín od vinařů z Podluží a Hodonínska i gastronomické pochoutky. V odpoledních hodinách zazpívali Mužáci z Hrušek. Tato kulturní akce zaznamenala velmi kladné ohodnocení a přispěla k propagaci Svatomartinského vína i místních vinařů.


59

„Cesty k sobě“ – aktivní senioři Dolní Moravy a WDE Projekt se uskutečnil v letech 2011 – 2012 pod vedením MAS Dolní Morava ve spolupráci s rakouským mikroregionem WDE. Jeho cílem byla především vzájemná výměna informací a zkušeností mezi účastníky setkání. Projekt se zabýval čtyřmi tématy: Tradice a folklor, Regionální gastronomie, Vinařství a cestovní ruch, Cykloturistika a volnočasové aktivity pro seniory. Nejvýznamnějším projektem posledních let je vybudování turistické Regionální rozhledny „Na Podluží“ u Nového Poddvorova. Vznikem tohoto projektu, čerpáním finančních prostředků na jeho realizaci a dalšími souvisejícími záležitostmi se budeme dále podrobně zabývat v samostatné podkapitole 8.2. Stromořadí pro Region Podluží V současné době se dokončuje žádost o financování a dokumentace projektu týkajícího obnovy zeleně při místních komunikacích mezi obcemi Regionu Podluží. Svazek obcí očekává spolufinancování z Operačního programu životní prostředí. Celkové náklady tohoto projektu jsou plánovány ve výši 10 mil. Kč, bude se jednat tedy o zatím nejnákladnější projekt Regionu Podluží. Spolupráce obcí v rámci Regionu Podluží není zaměřena jen na velké investiční projekty. Svazek obcí se snaží i o zachování a rozvoj kultury, folkloru a lidových tradic. Příkladem těchto projektů je Přehlídka dětských folklorních souborů na Podluží. Již VII. ročník této kulturní akce se konal dne 2. 4. 2011 v obci Dolní Bojanovice. Letošní přehlídky se zúčastnilo celkem 18 dětských folklorních souborů a do krajského kola postoupily soubory Jatelinka z Moravské Nové Vsi a Břeclavánek z Břeclavi. Hlavním cílem tohoto projektu je podporovat folklorních tradice a zvyky v Regionu Podluží a zapojovat do těchto aktivit i děti a mládež. Od Jihomoravského kraje obdržel svazek obcí dotaci ve výši 10 000 Kč, celkové náklady akce činily 40 680 Kč. Dalšími typickými příklady těchto projektů jsou sportovní soutěže regionální charakteru, kterých se účastní děti z jednotlivých základních škol členských obcí. Mezi tyto soutěže patří například Štafetový běh Boba Zháněla pořádaný v obci Hrušky, atletické závody v Lanžhotě či Závody na kolečkových bruslích v obci Lužice. Dá se říci, že Region Podluží za dobu svého působení realizoval více než čtyřicet větších či menších projektů, na něž získal dotace v hodnotě dosahující téměř 17 mil. Kč. Velké množství těchto projektů bylo realizováno ve spolupráci s občanským sdružením MAS Dolní Morava a za významné finanční podpory Evropské unie.


60

8.2 Regionální rozhledna „Na Podluží“ Typickým příkladem propojení realizace volnočasového objektu a čerpání dotací na jeho výstavbu je v rámci Regionu Podluží projekt s názvem Regionální rozhledna „Na Podluží“. Tento projekt zároveň patří mezi nejvýznamnější projekty, které se v regionu doposud realizovaly. V roce 2007 proběhl na oficiálních webových stránkách Regionu Podluží průzkum veřejného mínění ohledně výstavby rozhledny. Reakce na tento projekt byly převážně kladné, zejména proto se přistoupilo k následné realizaci projektu. Na vzniku této rozhledny, která je situována na katastru obce Nový Poddvorov v okresu Hodonín, se domluvilo všech 14 obcí Regionu Podluží. Tato lokalita byla vybrána hlavně z toho důvodu, jelikož obec Nový Poddvorov je nejvýše položenou obcí svazku (cca 260 m. n. m.) a vybudování tohoto volnočasového objektu by mohlo napomoci zvýšení počtu turistů v této destinaci. Regionální rozhledna „Na Podluží“ měří 30 m a návštěvníci zde musí zdolat celkem 160 schodů. Architektonické řešení železné rozhledny záměrně připomíná těžní naftovou věž, čímž je rozhledna v rámci České republiky ojedinělá. Důvodem takto řešené konstrukce bylo zdůraznit význam těžby nafty a její tradici v oblasti Podluží. Grafický návrh podoby rozhledny zpracovala grafička Mgr. Yvona Jandáková. Vybudování rozhledny podpořila také společnost MND, a.s., která je největší společností v České republice zabývající se těžbou ropy a zemního plynu (Zvony Podluží, leden 2010). Samotná výstavba Regionální rozhledy „Na Podluží“ probíhala v období srpen – listopad 2009, veřejnosti byla poté stavba zpřístupněna dne 16. 4. 2010 při jejím slavnostním otevření. Dodavatelem stavební a konstrukční části rozhledny se stala společnosti Kovostavby Trade, s.r.o. Hodonín. Stavební projekt rozhledny zpracoval Ing. Miroslav Kopecký, stavební dozor provedl pan Stanislav Fatěna. O poradenské a konzultační služby se postaral manažer svazku obcí, Ing. Josef Smetana (Zvony Podluží, leden 2010). Oficiální název projektu je Turistické rozhledny Podluží – Cerová, jenž se odvíjí od spolupráce se slovenským partnerem obec Cerová (okres Senica). Projekt byl realizován v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007 – 2013, přičemž EU hradila 85 % celkových výdajů na výstavbu. Spolufinancování tohoto projektu Evropskou unií deklaruje informační panel umístěný u rozhledny, který splňuje všechny podstatné náležitosti. Rozpočet projektu18: Celkové náklady: 236 288,30 EUR (cca 6 mil. Kč) Dotace z Evropské unie (85 %): 200 845,10 EUR Dotace ze Slovenské republiky (5 %): 11 814,40 EUR Region Podluží (10 %): 23 628,80 EUR

18

Údaje převzaty z http://rozhledny.webzdarma.cz/podluzi12.jpg


61

Při příznivém počasí lze z vrcholu rozhledny dohlédnout na oblast rakouského příhraničí s větrnými elektrárnami, vrcholky Malých a Bílých Karpat, Chřiby, Pálavu, Dolnomoravský úval i Lednicko-valtický areál. Okolo rozhledny vedou značené cyklotrasy, k místu se lze však dopravit i automobilem. Vstup na rozhlednu je zdarma. Rozhledna je spjata s konáním různých společenských akcí. Např. dne 16. 6. 2006 se uskutečnil tradiční každoroční cyklistický výlet starostů a zástupců obcí Regionu Podluží s názvem „Otvírání jara na Podluží“. Tento cyklistický výlet odstartoval z Moravského Žižkova a všichni cyklisté mohli obdivovat krásy Podluží. Hostem této akce byl tehdejší starosta města Hodonín, pan Jiří Koliba.

Obr. 8 Zdroj:

Regionální rozhledna „Na Podluží“ http://rozhledny2.webzdarma.cz/podluzi31.jpg

8.2.1

Informační a sociální zázemí pro rozhlednu „Na Podluží“

Rozhledna se po svém zpřístupnění veřejnosti stala vyhledávaným volnočasovým objektem. Postupem času byl však odhalen její nedostatek – absence informačního a sociálního zázemí, jenž je nezbytnou součástí této stavby. Vznikl tedy projekt s názvem Informační a sociální zázemí pro Regionální rozhlednu „Na Podluží“. V rámci Programu rozvoje venkova Jihomoravského kraje pro rok 2011 byla podána žádost o spolufinancování tohoto projektu. Následně byla schválena žádost a podpora ve výši 225 tis. Kč. V současné době již probíhá realizace tohoto projektu, jehož celkové náklady činí 430 tis. Kč. Již byla vybudována elektro přípojka rozhledny a kotvení informačních panelů. Dále je v plánu již uvedená výstavba informačního a sociálního zázemí, včetně vodovodní přípojky a odpadní jímky (interní materiály Regionu Podluží). Po celkovém vybudování informačního a sociálního zázemí u Regionální rozhledny „Na Podluží“ se tento volnočasový objekt může stát vyhledávaným místem místními obyvatel i turisty, zejména pak cyklisty.

Celkové shrnutí a zhodnocení volnočasové infrastruktury v Regionu Podluží

62

9 Celkové shrnutí a zhodnocení volnočasové infrastruktury v Regionu Podluží Z celkové analýzy volnočasové infrastruktury a podnikatelských možností v Regionu je zřejmé, že sloučení do tohoto svazku členským obcím prospělo ve všech ohledech. Občané poznávají své sousedy z okolních obcí při setkávání na kulturních akcích, poznávají nabídku volnočasových aktivit a objektů v těchto okolních obcích. Vznik svazku obcí také výrazně napomohl čerpání finančních prostředků z dotačních fondů, které jsou v převážné většině použity na budování objektů a realizaci volnočasových aktivit. Region Podluží se nyní prezentuje jako jeden celek. Svazek obcí se snaží svým občanům i turistům poskytnout co nejlepší zázemí pro volný čas a zábavu a celkově se také snaží i o rozkvět kulturního a společenského života v obcích. Samozřejmě počet volnočasových objektů a aktivit se odvíjí od velikosti obce a jejích finančních možností. Proto například ve městě Lanžhot, které je největší svojí rozlohou i počtem obyvatel v Regionu Podluží, najdeme mnohem více míst vhodných pro trávení volného času, než v obci Nový Poddvorov. Právě z tohoto důvodu byla u Nového Poddvorova vybudována Regionální rozhledna „Na Podluží“. Mezi obce s nepříliš velkou nabídkou volnočasové infrastruktury tedy řadíme Nový Poddvorov, Týnec, Josefov či obec Ladná. Naopak širokou nabídku aktivit, které lze provozovat ve volném čase, nabízí obce Dolní Bojanovice, Lanžhot, Lužice či Moravská Nová Ves. Pokud vyjdeme ze Strategie rozvoje Regionu Podluží realizované v letech 2005 – 2010, dá se říci, že Region Podluží se snaží zlepšovat zázemí pro volnočasové objekty a aktivity. Součástí této strategie byla SWOT analýza, z jejíchž závěrů vyplynulo, že dle místních občanů nemá region dostatečné zázemí pro cestovní ruch, rekreaci, sport a kulturu (viz příloha C). Během pár let od uplynutí této strategie realizoval Region Podluží několik projektů za účelem minimalizace této jeho slabé stránky. Návštěvnost v Regionu Podluží může do značné míry ovlivňovat sezónnost. V teplých letních měsících se Region Podluží těší návštěvě turistů, jak již bylo uvedeno, zejména cyklistů. Ovšem v zimě zde turismus značně upadá a s tím souvisí i nižší příjem finančních prostředků. Samotní představitelé Regionu Podluží vidí určitou budoucnost a rozvoj svazku obcí v činnostech orientovaných na segment mládeže a mladých občanů svazku. Chtějí pořádat soutěže a rozvíjet volnočasové aktivity mladých občanů, jako je např. včelařský kroužek či spolky zabývající se ochranou životního prostředí a přírody – Hnutí Junák a Hnutí Brontosaurus. Dále chtějí podporovat spolupráci místních spolků a sdružení, zlepšit spolupráci s podnikateli v oblasti volného času a vytvářet nové pracovní příležitosti.


63

Sportovní a rekreační infrastruktura Co se týká sportovních volnočasových aktivit a objektů, snaží se Region Podluží zejména ve spolupráci s místními základními školami rozvíjet sportovní činnost dětí a mládeže. V rámci Regionu Podluží probíhá mnoho sportovních akcí. V obci Hrušky se již každoročně pořádá Běh Boba Zháňala na počest tohoto slavného běžce. Soutěží zde mezi sebou mladí nadějní běžci z obcí Regionu Podluží a kromě nich se na akci pravidelně objevují i slavné sportovní hvězdy reprezentující Českou republiku na světových soutěžích. Další podobnou akcí je Lužická laťka, ve které soutěží děti a mládež Regionu Podluží ve skoku vysokém. Tyto akce a spousta dalších pomáhají rozvíjet sportovní dovednosti mladých občanů Regionu Podluží, vzájemně poznávat své vrstevníky z ostatních členských obcí a tím případně navazovat i nové přátelské vztahy. Skoro v každé členské obci působí tělovýchovné jednoty, sportovní oddíly a kluby. Nejčastěji se tyto tělovýchovné jednoty vystupují pod právní formou občanského sdružení, věnují fotbalu. To zejména z toho důvodu, že každá obec má k dispozici své fotbalové hřiště. Dalším nejčastějším sportem, který má vhodné zázemí v obcích, je tenis. Zhruba v každé druhé obci jsou tenisové kurty. Sportovní halu mají možnost využívat obyvatelé obcí Lužice a Lanžhot, víceúčelové sportovní hřiště je pak k dispozici v obcích Josefov, Dolní Bojanovice a Moravská Nová Ves. Vybavenost sportovní infrastrukturou je v Regionu Podluží dobrá, region se snaží tento typ infrastruktury neustále zdokonalovat a poskytovat tak občanům stále lepší sportovní zázemí. V teplých letních dnech každý jedinec ocení možnost koupání. Region Podluží nemá žádné koupaliště. Ovšem v obci Lužice se nachází v posledních letech velmi vyhledávané přírodní koupaliště Lužák v areálu Cihelna. Celý tento areál byl nedávno zrekonstruován a v létě sem jezdí velké množství místních obyvatel i návštěvníků z okolních obcí. Možnost koupání je také u obce Moravská Nová Ves v přírodní nádrži Štěrkovna. Co se týká volnočasových rekreačních objektů, jako jsou např. wellness centra, je zřejmé, že Region Podluží, v jehož svazku jsou převážně menší obce, pro budování těchto objektů nemá perspektivu a přineslo by to jen zbytečně vysoké náklady. Konkurence se nachází hned v přilehlém městě Hodonín, kde již několik let funguje zavedený a vyhlášený lázeňský komplex. Hipoturistika a cykloturistika Krásná okolní krajina Regionu Podluží svádí k pěší turistice či cykloturistice. Celým regionem vede síť několika cyklostezek. Vzhledem k příznivým podmínkám zdejší krajiny pro cyklisty se dá říci, že obzvláště tento segment je nejčastějším a nejperspektivnějším segmentem turistů proudícím do Regionu Podluží. I představitelé členských obcí se snaží podporovat tento druh turistiky a pravidelně pořádají tradiční cyklistický výlet s názvem „Otvírání jara na Podluží“. Z přílivu cykloturistů v letních měsících těží především místní volnočasové objekty zabývající se nabídkou ubytování a stravování.


64

Místní obyvatelé mají velmi kladný vztah k přírodě a zvířatům. Proto v Regionu Podluží funguje 6 koňských rančů. Tyto ranče jsou převážně menší rozlohy a nižší úrovně poskytování služeb. Pouze Ranč Ladná se od ostatních odlišuje svou velikostí a z toho vyplývající úrovní poskytovaných služeb. V současnosti neustále přibývá vyznavačů tohoto druhu turistiky a stále více lidí tráví svůj volný čas v koňském sedle. Region Podluží se snaží tyto aktivity podporovat a ve spolupráci s Mikroregionem Hodonínsko a rakouskou oblastí Wienviertler Dreiländereck vydal turistickou brožuru s názvem Turistika na koni. V této publikaci je vyznačeno 6 koňských stezek, jež jsou vhodné pro hipoturistiku. Zábavní infrastruktura a základní turistická infrastruktura Volnočasových objektů zabývajících se nabídkou ubytování a stravování je zde poměrně dostatek. Problémem je však úroveň nabízených služeb a schopnost odlišení se od konkurence. V Regionu Podluží je také značně omezená nabídka trávení volného času pro mládež a dospívající a mladistvé občany. To je způsobeno zřejmě tím, že většina obcí Regionu Podluží nemá statut města a není schopna provozu např. diskotéky, nočního klubu nebo baru. V obcích Tvrdonice a Moravská Nová Ves fungují v současné době volnočasové objekty zabývající se noční zábavou mládeže, ovšem tyto kluby se úrovní poskytovaných služeb nemohou rovnat podobným zařízením např. v městech Hodonín a Břeclav. Dá se říci, že v destinaci zaostává zábavní infrastruktura zahrnující hudební kluby a disko kluby, herny a kasina. Na druhou stranu se tento druh volnočasové infrastruktury vyskytuje spíše ve větších městech a v Regionu Podluží by neměl nejspíš velkou perspektivu uplatnění se. Region Podluží se snaží pořádat různé kulturní a společenské akce v místních sokolovnách a obecních domech. Avšak většina těchto akcí bývá spojena s motivy folkloru a vinařství, což nemusí všem občanům regionu vyhovovat. Je tedy třeba rozvíjet aktivity občanů i v jiných oblastech než jen v oblastech spojených s folklorem a vinařstvím. Volnočasové aktivity spojené s folklorem a vinařstvím Většina volnočasových objektů a aktivit je spojena s folklorem a konzumací vína, jež jsou typické pro Region Podluží. Zejména místní vinaři se snaží pořádat velké množství kulturních akcí spojených s degustací vína. Jedná se o různé košty, výstavy, prohlídky vinných sklepů. Dá se říci, že akce tohoto typu se konají ve všech vesnicích Regionu Podluží. Například Dny otevřených sklepů se těší ve většině obcí velké oblibě a akce se účastní každoročně mnoho místních občanů i návštěvníků z okolí. Folklorní kulturní události probíhají ve všech obcích Regionu Podluží téměř během celého kalendářního roku. Návštěvníci Regionu Podluží mohou shlédnout Přehlídku dětských folklorních souborů v Týnci, Přehlídku mužáckých souborů Podluží v Moravské Nové Vsi, Tradiční krojové hody v každé obci. Avšak bezesporu nejvýznamnější a největší folklorní událostí, ba možná i největ-


65

ší událostí Regionu Podluží, jsou národopisné slavnosti „Podluží v písni a tanci“. Jedná se o velkolepou folklorní akci, kterou si každoročně nenechá ujít několik tisíc návštěvníků včetně turistů z celé České republiky i zahraničí. Jelikož folklor je opravdu pro většinu místních obyvatel velmi důležitou součástí jejich života, působí v Regionu Podluží spousta folklorních souborů a spolků. Tyto spolky se snaží rozvíjet dovednosti místních občanů v oblasti taneční i pěvecké a udržovat zájem především mladých občanů o tento životní styl spojený s lidovými tradicemi.

9.1 Návrhy a doporučení 1. Zefektivnění spolupráce mezi Regionem Podluží, místními podnikatelskými subjekty a samotnými občany Jednotlivé obce i Region Podluží by se měly zaměřit na větší podporu podnikání v oblasti volného času. Větší rozvoj podnikatelských příležitostí by výrazně napomohl kvalitě životní úrovně zdejších obyvatel i větší zaměstnanosti. Podnikatelé organizující společenské a kulturní akce by mohli například spolupracovat se subjekty poskytujícími ubytovací a stravovací služby v regionu. Tato spolupráce by jistě přispěla k vyšší propagaci obou zúčastněných stran a také ke zvýšení úrovně jimi poskytovaných služeb. Bylo by vhodné, aby Region Podluží více spolupracoval se samotnými obyvateli svazku obcí. Mohl by pravidelně pořádat schůze či shromáždění, kde by občané mohli vyjádřit svůj názor na aktuální stav volnočasové infrastruktury a aktivit. Případně uvést své vlastní návrhy ke zlepšení tohoto současného stavu. Tato spolupráce a vzájemná výměna informací by mohla být pro region velmi přínosná. 2. Vedení statistik návštěvnosti a počtu volnočasových objektů Za opravdu velký nedostatek považuji fakt, že Region Podluží skoro vůbec neeviduje žádné souhrnné statistiky týkající se počtu či typu volnočasových objektů v regionu. Tuto skutečnost mi potvrdila i asistentka manažera svazku, Bc. Eliška Tesaříková. Existuje pouze menší souhrn těch nejzajímavějších a největších volnočasových objektů v oblasti ubytování, stravování a sportu. Avšak tyto údaje jsou dostupné pouze z webového portálu Českého statistického úřadu či Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS). Je potřeba vytvořit celistvý souhrn všech objektů, které se v Regionu Podluží nachází a zajistit občanům a turistům jednoduchý přístup k těmto informacím. Mezery také shledávám v analýze návštěvnosti těchto volnočasových zařízení a společenských akcí. K dispozici jsou pouze drobné odhady, nikoliv přesná čísla a statistiky. Pokud by si Region Podluží začal vést evidenci návštěvnosti a počtu volnočasových objektů a aktivit, mohl by se lépe zaměřit na další marketingové aktivity vedoucí ke zvýšení přílivu turistů do destinace a jejich spokojenosti se zdejší nabídkou infrastruktury. Vhodné by bylo vydat například ve spolupráci


66

s Mikroregionem Hodonínsko, s nímž Region Podluží v minulosti již často spolupracoval, brožuru či publikaci shrnující tyto údaje a statistiky. Místní obyvatelé i turisté by měli ucelený přehled o volnočasové infrastruktuře v destinaci a pro podnikatelské subjekty podnikající v oblasti volného času by to byla určitá forma jejich propagace. Z toho důvodu by se na tvorbě statistik mohli podílet právě i tyto podnikatelské subjekty. V brožuře by byly volnočasové objekty rozděleny do určitých kategorií, např. sport a rekreace, ubytování a stravování, atd. Vždy by byl uveden název objektu, cenová úroveň poskytovaných služeb, provozní doba zařízení a další potřebné údaje. Tyto údaje by byly zároveň dostupné i na internetových stránkách, jelikož dnes většina lidí hledá informace právě prostřednictvím tohoto média. 3. Chybějící informační a turistické centrum Regionu Podluží Dalším závažným nedostatkem, na němž se již snaží Region Podluží zapracovat, je chybějící informační zázemí Regionu Podluží jako celku. Prakticky neexistuje žádné informační centrum či středisko v rámci regionu, kde by byly turistům poskytnuty informace. Vybudování tohoto informačního centra považuji za nezbytné. V současné době si pro tyto informace musí občané i turisté zajít na místní obecní úřad v obci, či na sídlo Regionu Podluží v Lanžhotě. Doporučila bych toto informační centrum umístit do města Lanžhot, které je největší obcí Regionu Podluží a zároveň je zde i sídlo svazku. Zde by byly zájemcům poskytnuty ucelené informace o Regionu Podluží, o struktuře jeho volnočasové infrastruktury a další informace. 4. Folklor, vinařství a cykloturistika – využití konkurenční výhody Region Podluží je charakteristický zejména třemi aspekty – folklorem, vinařstvím a cykloturistikou. Této konkurenční výhody by měl svazek obcí využít oproti ostatním destinacím, jež nemají vhodné zázemí pro tyto aktivity. Již v minulosti se Region Podluží zúčastnil veletrhů spojených s cestovním ruchem a propagací regionu, např. Regiontour. I nadále by měl Region Podluží využívat této možnosti zviditelnění se. Také by se Region Podluží mohl pokusit navazovat stále nové kontakty a vytvářet nová partnerství v oblasti volného času. Dále bylo zjištěno, že ne všechny cyklostezky v regionu jsou v odpovídajícím stavu. Vzhledem k tomu, že nejčastějším segmentem návštěvníků regionu jsou v současné době cyklisté, bylo by vhodné zamyslet se nad zkvalitněním těchto cyklistických tras. Právě cyklisté jsou velmi perspektivním segmentem, jenž by přinesl do regionu vyšší příliv finančních prostředků. Region Podluží by se mohl pokusit požádat Evropskou unii o dotaci na zkvalitnění stavu cyklistických tras. V minulosti se regionu již podařilo tyto dotace získat a má s žádostmi o ně zkušenosti.

Závěr

67

10 Závěr Hlavním cílem bakalářské práce s názvem „Volnočasová infrastruktura v Regionu Podluží“ byla analýza a zhodnocení současného stavu infrastruktury určené pro volný čas v této destinaci. Dílčím cílem byla snaha zefektivnit spolupráci členských obcí svazku, místních podnikatelských subjektů i samotných občanů. Dále bylo cílem poskytnout ucelený přehled volnočasové infrastruktury v Regionu Podluží a přispět tak ke zvýšení přílivu turistů do této malebné destinace. Z tohoto důvodu byla práce pojata z širšího úhlu pohledu a nezabývá se jen jedním typem volnočasové infrastruktury v regionu. V praktické části byl nejprve charakterizován Region Podluží, jeho činnost a fungování. Práce se zaměřila i na Strategii rozvoje Regionu Podluží a na propagaci regionu. Poté již následoval rozbor samotné volnočasové infrastruktury v Regionu Podluží. S volnočasovou infrastrukturou v Regionu Podluží velmi úzce souvisí i folklor a vinařství. Bylo zjištěno, že v regionu se během celého roku pořádá velké množství kulturních akcí týkajících se folkloru a vinařství. Nejvýznamnější událostí jsou slavnosti „Podluží v písni a tanci“. V obcích působí také dobrovolné spolky a sdružení starající se o zachování lidových tradic. Součástí této podkapitoly je Graf 2, který porovnává vývoj návštěvnosti ve Vesnickém muzeu Lanžhot a v Galerii výtvarného umění v Hodoníně. Nejprve se bakalářská práce zabývá možnostmi sportovního vyžití a rekreace v Regionu Podluží. V destinaci mají místní občané k dispozici celkem 2 přírodní koupaliště, 26 hřišť (některé z nich jsou víceúčelové), 11 tělocvičen (včetně školních), 7 sportovních hal či stadionů a 6 koňských rančů. Dále se svazek obcí snaží aktivně rozvíjet sportovní aktivity především dětí a mladistvých. Každoročně pořádá sportovní soutěže, např. Štafetový běh Boba Zháňala v obci Hrušky za účasti sportovních celebrit. Další podkapitola se zabývala možnostmi hipoturistiky v Regionu Podluží. Bylo zjištěno, že se v regionu nachází 6 rančů. Poté byly 4 z nich rozebrány podle vybraných kritérií. Jedná se o tyto ranče: Ranč Ladná, Ranč Podluží, Ranč Lanžhot a Ráj koní. Většina informací byla získána po osobním setkání s provozovateli těchto rančů. Ranč Ladná je oproti ostatním třem rančům podstatně větší svojí rozlohou a úrovní poskytovaných služeb. Cena ustájení na všech rančích za jednoho koně na měsíc činí v průměru 2 500 Kč, cena za hodinu jízdy se pak pohybuje od 200 – 370 Kč. Provozovatelé rančů mají právní formu fyzických osob, pouze Ranč Podluží má právní formu společnosti s ručením omezeným. Byl zjištěn minimální počet návštěvníků jednotlivých rančů, kteří využitím služeb rančů přispějí k jejich ziskovosti. Údaje byly zkoumány v závislosti na počtu uskutečněných jízd na koni za měsíc a na výši nákladů na provoz ranče za stejný časový úsek. Dále byl srovnán Ranč Podluží a Ranč Očov, který se nachází na okraji města Hodonín. Zhodnocena byla i infrastruktura ubytovacích a stravovacích zařízení v regionu. Bylo zjištěno, že se v regionu nachází celkem 39 ubytovacích objektů,

Závěr

68

z nichž nejčastější formou byl penzion. Tyto ubytovací zařízení provozují podnikatelské subjekty převážně s právní formou fyzické osoby. Průměrná cena za lůžko/osoba/noc se v Regionu Podluží pohybuje v rozmezí 250 – 450 Kč, jeden ubytovací objekt nabízí možnost ubytování pro 8 - 20 osob. Nejvíce ubytovacích zařízení je v obci Moravská Nová Ves, zde je možné ubytovat se až v 11 různých zařízeních. Co se týká stravovacích zařízení, těch je v Regionu Podluží celkem 108 a jejich provozovateli jsou opět převážně fyzické osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění. Nejvíce těchto zařízení jsou vinné sklípky či vinárny, což opět souvisí s tradicí vinařství v této destinaci. Některé podnikatelské subjekty poskytují ubytovací i stravovací služby současně. V další kapitole byly rozebrány aktivity svazku obcí a podnikatelských subjektů v oblasti volného času a úroveň jejich vzájemné spolupráce. Bylo zjištěno, že v destinaci působí Místní akční skupina Dolní Morava. Poté následuje kapitola zabývající se hospodařením svazku obcí a čerpáním finančních prostředků. Region Podluží za dobu svého působení také realizoval velké množství projektů, které se většinou týkají právě rozvoje volnočasové infrastruktury a podpory volnočasových aktivit. Následně byl detailněji rozebrán projekt Regionální rozhledna „Na Podluží“. Závěrem byly shrnuty veškeré zjištěné poznatky a zhodnocen celkový stav volnočasové infrastruktury v Regionu Podluží. Na základě poznatků byla navrhnuta tato doporučení, která by měla přispět ke zlepšení současného stavu:  zefektivnění spolupráce mezi Regionem Podluží, místními podnikatelskými subjekty a samotnými občany;  vedení statistik návštěvnosti a počtu volnočasových objektů;  vytvořit chybějící informační a turistické centrum Regionu Podluží;  folklor, vinařství a cykloturistika – využití konkurenční výhody. Celkově se dá říci, že se Region Podluží snaží poskytnout občanům i turistům co nekvalitnější zázemí infrastruktury pro volný čas. I když region neoplývá velkým množstvím svých vlastních finančních prostředků, je nutno stále zlepšovat a inovovat veškerou infrastrukturu. Vznikají nové trendy, spotřebitelé si žádají neustále něco nového a vliv konkurence roste.

Literatura

69

11 Literatura Knižní zdroje: ČUPA, P., BRUCHTER, M. Krajina vína, tradic a pohostinnosti: Turistický průvodce Podlužím a Hodonínskem. Břeclav: Malovaný kraj, o. s., 2009. 48 s. ISBN 80-903-7598-7. FORET, M., TURČÍNKOVÁ, J. Cestovní ruch. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2005. 106 s. ISBN 80-7157-838-X. GALVASOVÁ, I. a kol. Průmysl cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008. 264 s. ISBN 978-80-87147-06-1. HODAŇ, B., DOHNAL, T. Rekreologie. Olomouc: Hanex, 2005. 202 s. ISBN 80-85783-48-7. HOFBAUER, B. Děti, mládež a volný čas. Vyd. 1. Praha: Portál, 2004. 176 s. ISBN 80-7178-927-5. HORNER, S., SWARBROOKE, J. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Praha: Grada, 2003. 486 s. ISBN 80-247-0202-9. JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. 288 s. ISBN 978-80-247-3247-3. KIRÁĽOVÁ, A. Marketing destinace cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2003. 173 s. ISBN 80-86119-56-4. PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. ISBN 80-239-0152-4. PETRUSEK, M., VODÁKOVÁ, A. Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum, 1996. 1 627 s. ISBN 80-7184-310-5. PROCHÁZKOVÁ, D. Strategie řízení bezpečnosti a udržitelného rozvoje území. Vyd. 1. Praha: Policejní akademie ČR, 2007. 202 s. ISBN 978-80-7251-2430. RYGLOVÁ, K. Cestovní ruch – soubor studijních materiálů. Vyd. 3. rozš. Ostrava: KEY Publishing, 2009. 187 s. ISBN 978-80-7418-028-6. RYGLOVÁ, K., BURIAN, M., VAJČNEROVÁ, I. Cestovní ruch - podnikatelské principy a příležitosti v praxi. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. 216 s. ISBN 978-80-247-4039-3.

Literatura

70

STEJSKAL, P. Tarify a ceny. Vyd. 3. dopl. a upr. Pardubice: Univerzita Pardubice, 1999. 92 s. ISBN 80-7194-160-3. ŠENOVSKÝ M., ADAMEC V., ŠENOVSKÝ P. Ochrana kritické infrastruktury, Vyd. 1. Ostrava: Edice SPBI Spektrum, 2007. 141 s. ISBN 978-80-7385-0258. WAHLA, A. Obecná geografie cestovního ruchu. Vyd. 1. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2010. 103 s. ISBN 978-80-7375-381-8. Zvony Podluží. Zpravodaj Regionu Podluží. Regionální rozhledna „Na Podluží“. Č. 2 (leden 2010). Břeclav: Region Podluží, 2010. Vychází čtvrtletně. ISSN 6965-0284. Zvony Podluží. Zpravodaj Regionu Podluží. Regionální TOP projekty. Č. 6 (prosinec 2010). Břeclav: Region Podluží, 2010. Vychází čtvrtletně. ISSN 69650284.

Elektronické zdroje: CzechTourism. Základní data a fakta o cestovním ruchu v ČR. [online]. 2005 2012 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/6-zakladni-data-a-faktao-cestovnim-ruchu-v-cr/ Český statistický úřad. MOS – Městská a obecní statistika. [online]. 2012 [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://www.czso.cz/lexikon/mos_vdb.nsf/openkraj?openform&:cz062 Český statistický úřad. Počet a věkové složení obyvatel v obcích Jihomoravského kraje k 31. 12. 2010. [online]. 2012 [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/pocet_a_vekove_slozeni_obyvatel_v _obcich_jihomoravskeho_kraje_k_31_12_2010/$File/obyvatelstvo_2010. pdf Fondy Evropské unie. Informace o fondech EU. [online]. Bez uvedení roku [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-ofondech-EU Fondy Evropské unie. Programy 2007-2013. [online]. Bez uvedení roku [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy2007-2013 Integrovaný portál MPSV. Časové řady. [online]. 2002 – 2012 [cit. 2012-0414]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady

Literatura

71

Jezdecký průvodce stezkami Hodonínska, Podluží a Wienviertler Dreiländereck. Turistika na koni. [online]. 2010 [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://hodoninsko.eu/turistika-na-koni/ Kudy z nudy. Biosférická rezervace Dolní Morava. [online]. 2010 [cit. 2012-0414]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/cs/aktivity/2010-03-26-1954pesi-turistika-za-poznanim-breclav.html#Tabs Kurzy.cz. Ranč Podluží s.r.o., Moravská Nová Ves. [online]. 2000 - 2012 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://rejstrik-firem.kurzy.cz/28357671/rancpodluzi-sro/ Mapy.cz, s.r.o. Dolní Bojanovice. [online]. 2001 - 2012 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/#q=doln%C3%AD%20bojanovice&t=s&x=17.035637 &y=48.857913&z=17&d=muni_5624_1&l=15 Mapy.cz, s.r.o. Ladná. [online]. 2001 - 2012 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/#x=16.863838&y=48.802801&z=17&l=15&c=h Mapy.cz, s.r.o. Lanžhot. [online]. 2001 - 2012 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/#q=lan%C5%BEhot&t=s&x=16.971905&y=48.714232 &z=17&d=muni_5896_1&l=15&qp=17.033432_48.857329_17.036565_48. 858520_17 Mapy.cz, s.r.o. Moravská Nová Ves. [online]. 2001 - 2012 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/#x=17.042554&y=48.797714&z=16&l=15 MAS Dolní Morava. MAS Dolní Morava: O nás. [online]. 2012 [cit. 2012-0510]. Dostupné z: http://www.mas-dolnimorava.cz/index.php/o-nas/o-nas Masarykova univerzita. Fakulta sportovních studií. Výuka. Odpočinek - volný čas – rekreace a rekreologie. [online]. 2009 [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://www.fsps.muni.cz/~kse/vyuka/vyuka_dokumenty/rekreologie/rekr e_002_odpocinek.pdf Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. Ministerstvo kultury ČR. Publikace Statistika kultury. [online]. 1991 [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=126 Ranč Ladná. Vítejte na stránkách Ranče v Ladné. [online]. 2010 [cit. 2012-0520]. Dostupné z: http://www.rancladna.cz/ Ranč Lanžhot. Ranč, koně, ustájení koní, jízda na koních. [online]. 2012 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.ranc-lanzhot.wbs.cz/

Literatura

72

Ranč Očov. Vítejte na našem webu. [online]. 2011 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://ranc-ocov.webnode.cz/ Region Podluží. Lužní les, příroda a zajímavá místa. [online]. 2009 [cit. 201204-14]. Dostupné z: http://www.podluzi.cz/podluzi/cat_view/96podluzi/175-luzni-les-priroda-a-zajimava-mista Region Podluží. Vyhodnocení dotačního managementu. [online]. 2009 [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://www.podluzi.cz/dokumenty/cat_view/24dokumenty-regionu/39-hospodareni-svazku-obci/44-vyhodnocenidotacniho-managementu Region Podluží. Plán činnosti. [online]. 2009 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://www.podluzi.cz/dokumenty/cat_view/24-dokumenty-regionu/39hospodareni-svazku-obci/40-plan-cinnosti Region Podluží. Podluží. [online]. 2009 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://www.podluzi.cz Rozhledna „Na Podluží“ u Nového Poddvorova. Fotogalerie. [online]. 2011 [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://rozhledny.webzdarma.cz/podluzi12.jpg Rozhledna „Na Podluží“ u Nového Poddvorova. Fotogalerie. [online]. 2011 [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://rozhledny2.webzdarma.cz/podluzi31.jpg SAPARD. Evropská komise: Zastoupení v České republice. [online]. 2010 [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/ceskarepublika/information/glossary/term_231_cs.ht m Společný regionální operační program (SROP). Evropský sociální fond v ČR. [online]. 2008 [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/0406/srop Svaz venkovské turistiky. Standardy pro ubytování v soukromí. [online]. 2011 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://www.svazvt.cz/files/standardy.htm Váš volný čas. Volný čas a jeho funkce. [online]. 2010 [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://www.vasvolnycas.cz/cl_1.php

Literatura

73

Ostatní zdroje: Informace zjištěné prostřednictvím osobních rozhovorů s majiteli jednotlivých rančů v Regionu Podluží Interní materiály dobrovolného svazku obcí s názvem Region Podluží Zákon č. 128/2000 Sb.: O obcích (obecní zřízení). [online]. [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://www.zakonycr.cz/seznamy/128-2000-sb-zakon-oobcich-%28obecni-zrizeni%29.html Zákon č. 513/1991 Sb.: Obchodní zákoník. [online]. [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://www.zakonycr.cz/seznamy/513-1991-sb-obchodni-zakonik.html

Přílohy

Přílohy

Přílohy

Přílohy A

Charakteristika obcí Regionu Podluží

B


C

SWOT analýza Regionu Podluží

D

Plán činnosti svazku obcí na rok 2012


A Charakteristika obcí Regionu Podluží Dolní Bojanovice Tato obec leží v úrodné oblasti jižní Moravy 8 km západně od města Hodonín. Dolní Bojanovice jsou známy horlivostí spojenou s folklorem, dodržováním lidových tradic, náboženstvím a pěstováním vinné révy. Místní obyvatelé nedají dopustit na bohatě zdobené kroje, starobylé nářečí i zvyky. Během celého roku se zde koná řada tradičních akcí. V obci má svou bohatou tradici i lidové řezbářství. Najdeme tu tři zachované bohatě vyřezávané kříže. Tyto kříže jsou památkově chráněné a jeden z nich se dokonce nachází v Národním muzeu v Praze. Pro veřejnost je zpřístupněno místní muzeum, tzv. Slovácká chalupa – památka lidové architektury a malby. Obec Dolní Bojanovice patří mezi obce s nejpestřejší volnočasovou infrastrukturou v Regionu Podluží. Nejčastějšími volnočasovými objekty v této obci jsou objekty spojené s poskytováním služeb v oblasti ubytování a stravování. V obci se vyskytuje mnoho restaurací, hostinců a vinných sklípků. Milovníci sportu si v Dolních Bojanovicích také přijdou na své. Nachází se zde velké množství sportovních klubů. Za všechny jmenujme např. tenisový klub, fotbalový klub, stolní tenis, hokejbal, handball a další sportovní aktivity. Společenské a kulturní akce se konají v místním Obecním domě. V tomto objektu se konají plesy, zábavy, koncerty i výstavy. V Dolních Bojanovicích najdeme velmi navštěvovanou Základní uměleckou školu, kde se vyučují umělecké obory jako je zpěv, hra na hudební nástroj nebo tanec. Mnohaletou tradici má v obci místní Svatováclavský sbor a orchestr, dále zde působí velké množství dechových, hudebních i cimbálových uskupení. Působí zde také místní ochotnický divadelní soubor. Fotografičtí nadšenci mohou navštěvovat místní Fotokroužek. Tento spolek se stará o dokumentační a zpravodajskou činnost obce a pravidelně pořádá výstavy a společenské akce. Ze společenských akcí jsou vyhlášeny zejména Svatováclavské hody konající se v měsíci září, říjnové Hodky s vinobraním či srpnové Zarážání hory. Na jaře se zde také každoročně pořádá Jarní hudební festival, který je určen milovníkům vážné hudby.

Hrušky Tato obec se nachází 8 km severovýchodně od města Břeclav. Zdejší krajina je rovinatá, jen místy zvlněná a klima je zde teplé a velmi suché. Obec Hrušky má velmi výhodnou polohu vzhledem k dopravní obslužnosti, leží na hlavním tahu Rakousko – Česko – Polsko a současně 4 km od dálnice směrem na dopravní tah Praha – Bratislava. Poloha obce tímto napomáhá k vytváření nových podnikatelských příležitostí a posiluje zájem domácích i zahraničních investorů. Zdejší obyvatelé žijí zejména folklorem a vinařstvím. Obcí vedou oblíbené Moravské vinařské stezky, po kterých projede zejména v letních měsících velké


množství cyklistů. Dále zde nalezneme rozsáhlý areál vinných sklepů s dlouholetou vinařskou tradicí, kde se každoročně koná akce Den otevřených sklepů. Většina kulturních akcí se koná na místním Kulturně společenském centru. Toto centrum nabízí velké množství služeb pro občany i turisty. Kromě společenských akcí je zde možnost i pořádání besed či školení. Součástí centra je vinotéka a ubytovací prostory. Tradice udržuje a rozvíjí populární mužácký pěvecký sbor, dívčí sbor a dva dětské krojové soubory. Tyto soubory pravidelně předvádí svá pěvecká i taneční vystoupení při různých slavnostních příležitostech. Mužácký pěvecký sbor prezentuje folklor a lidové tradice prostřednictvích svých vystoupení v celé České republice a často i za hranicemi našeho státu. Lidové písně, typický kroj i tance je možno spatřit každoročně na tradičních Bartolomějských krojových hodech, které se konají v období svátku patrona místního kostela. V Hruškách se snaží aktivně rozvíjet i sportovní dovednosti mládeže TJ Sokol Podluží, místní fotbalový klub hraje kvalitní fotbal ve vyšší moravské soutěži. Další sportovní akcí se již zmíněný Štafetový běh Boba Zháňala.

Josefov Josefov je malá vesnička nacházející se západně od města Hodonín. Obec obklopují pole, vinice a sady a za vsí protéká říčka Prušánka. Josefov patří mezi menší a méně rozvinuté obce Regionu Podluží a vstupem do tohoto svazku si zcela jistě významně pomohla ke svému rozvoji. V Josefově místní obyvatelé dodržují pestré lidové tradice. Jmenovat můžeme například tradiční „vynášení smrtnice“, což má být předzvěst jara a provádí se o druhé neděli před Velikonocemi. Mezi zajímavosti této malé obce patří poměrně velký počet stromů jeřábu oskeruše. Jeden z těchto stromů přihlásili místní obyvatelé do soutěže Strom roku 2008, kterou vyhlásila Nadace Partnerství. Tato oskeruše s neuvěřitelným výsledkem 18 091 hlasů obsadila druhé místo v rámci celé České republiky a byla oficiálně vyhlášena jako „Strom Slovácka“. Obec Josefov patří mezi ty obce v Regionu Podluží, které nemají tak bohatou volnočasovou infrastrukturu. Hlavní společenské akce jsou opět spojeny s folklorem a lidovými tradicemi. Pro příznivce lidových kroužků zde působí Mužácký sbor Josefov. V červenci se v obci každoročně konají krojované hody se stavěním máje a v září probíhá slavnost Zarážání hory. Oblíbené akce spojené zejména s koštem vín se pořádají v areálu Josefovských búd. Pro konání společenských a kulturních akcí je uzpůsoben místní Obecní dům, v této budově je i pohostinství. Sportovní aktivity v obci podporuje občanské sdružení TJ Sokol Josefov. K dispozici je zde víceúčelové hřiště určené především pro míčové sporty, najdeme tu i tenisové kurty. V Josefově mimo jiné působí oddíl stolního tenisu a Kynologický klub založený místními milovníky zvířat.


Kostice Obec Kostice spadá do okresu Břeclav a je převážně zemědělskou obcí. I když se zde vinice začaly vysazovat teprve něco málo před sto lety, místní vína nyní dosahují výborných kvalit. Na jihovýchodě se rozprostírá Kostický rybník, louky a lužní les. Na tato klidná místa si chodí rádi místní občané odpočinout a rybáři se věnovat své zálibě. Samozřejmě i Kostice jsou stejně jako všechny obce Regionu Podluží bohaté na lidovou kulturu a tradice. Hlavní folklorní událostí jsou krojované hody, které se konají každoročně v polovině října. V obci působí cimbálová muzika Jožky Severina a folklorní soubor Dúbrava, dále mužský i ženský pěvecký sbor. O zachování podlužáckých tradic, slováckých písní a krojů se snaží i Slovácký krúžek Kostice, místní krojová chasa a dětský soubor Kostičánek. Každoročně se v obci Kostice pořádá Přehlídka dětských folklorních souborů Podluží. O sportovní vyžití v obci se stará TJ Sokol Kostice. Oddíl juda pravidelně pořádá v místní Sokolovně zápasy složené z místních i zahraničních sportovců. Dále se zde daří fotbalu a moderní gymnastice. K dispozici jsou i tenisové kurty.

Ladná Poslední obcí, která přistoupila do Regionu Podluží, je obec Ladná. Ladná leží u dálničního tahu Brno – Bratislava a je obklopena lužními lesy podél řeky Dyje. Rovněž lze ideálně přímo z obce vstoupit do Lednicko-valtického areálu, velmi známé a vyhledávané kulturní památky na seznamu UNESCO. Ladná v minulosti střídavě administrativně příslušela k okresům Břeclav a Hodonín. Od roku 1945 opět obec administrativně náležela městu Břeclav. V lednu 2004 se občané Ladné rozhodli prostřednictvím referenda o odtržení obce od Břeclavi a od 1. 7. 2006 se obec Ladná stala samostatnou obcí. Obec Ladná je v Regionu Podluží obcí s nejnižší nadmořskou výškou, ta činí jen 160 m. n. m. Svůj tradiční vzhled si obec nezachovala. Z lidového stavitelství se do dnešní doby dochovaly jen zbytky a změnilo se i okolí obce. Byla vykácena většina ovocných sadů, jež byly charakteristickým znakem obce až do šedesátých let 20. století. V obci Ladná působí místní divadelní ochotnický kroužek Tábor. Podobně jako ve většině obcí v Regionu Podluží se o sportovní vyžití občanů stará tělovýchovná jednota, konkrétně TJ Sokol Ladná. Pro sportovní vyžití jsou zde k dispozici tenisové kurty. Největším lákadlem této obce je zřejmě Ranč Ladná.

Lanžhot Lanžhot patří mezi zakladatele a nejvýznamnější obce Regionu Podluží. Původně byl Lanžhot označován jako městys, pak 27. 6. 2001 již získal statut města. Lanžhot má největší rozlohu katastru a je také nejpočetnější obcí z celého svazku. Jeho rozloha činí cca 5 485 ha a k 31. 12. 2010 zde žilo 3 725 místních obyvatel (viz Tab. 1).


Město Lanžhot je rovněž známé jako nejjižnější obec na Moravě, větší část jeho katastru se rozkládá v nivě při soutoku řek Dyje a Moravy. Zde se rozprostírají lužní lesy a nivní louky. Tyto jedinečné a mimořádně zachovalé biotopy středoevropského významu patří svojí rozlohou mezi největší v České republice. Zdejší obyvatelé dodnes uznávají tradice a bohaté lidové zvyky, je zde dosud velmi rozšířeno a zachováno charakteristické nářečí. V polovině září každoročně místní krojová chasa pořádá tradiční hody. Návštěvníci můžou obdivovat čtyřicetimetrovou ručně postavenou tzv. máju a několik desítek párů v krásném tradičním lidovém kroji. Nádherně zdobené a vyšívané lidové kroje místní oblékají i při jiných příležitostech, např. v době zábav, církevních svátků, krojových plesů či fašaňku. Jelikož je Lanžhot jediným městem mezi obcemi Regionu Podluží, poskytuje mnoho služeb a volnočasových objektů místním občanům i turistům. Nalezneme zde řadu penzionů a restaurací, místní vinaři hojně pořádají ochutnávky a degustace vín. Ve městě působí místní mužácký a ženský pěvecký sbor, dechová hudba Lanžhotčanka má také v rámci zdejšího folkloru své stálé místo. Zájemci o historii mohou navštívit Vesnické muzeum Lanžhot, kde se konají výstavy a stálé expozice. Sportovní nadšenci mohou navštívit místní víceúčelovou sportovní halu. Tato hala leží v Ubytovacím a rekreačním areálu Na Šlajsi, který provozuje TJ Sokol Lanžhot. V tomto areálu je možnost sportovního vyžití, nachází se zde ubytovací prostory i restaurace. Sportovní areál je také vhodný pro různá soustřední či školní výlety. Tradiční akcí je již akce s názvem „O pohár starosty města Lanžhot“. Jedná se o soutěž v kuželkách, ve které mezi sebou soupeří zástupci všech členských obcí. V obci mohou milovníci tenisu využít hned tři různé tenisové kurty. Odpočinek a relaxaci nabízí Relaxační centrum, včetně fitcentra.

Lužice Obec Lužice leží 4 km jihozápadně od města Hodonín a je obklopena višňovými, broskvovými, jabloňovými sady a úrodnými vinicemi. Název obce vznikl nejspíše podle četných vodních ploch, které v minulosti pokrývaly většinu území vesnice (louže, luže). V Lužicích nalezneme bohatá naleziště ropy, zemního plynu a lignitu. Lužice patří mezi nejaktivnější obce v rámci činnosti Regionu a mimo jiné obec dosáhla velkého úspěchu ziskem titulu Vesnice roku 2009 ve stejnojmenné soutěži. Několik let již Lužice udržují stále partnerství s francouzskou obcí Isdes. Tyto dvě obce spolu aktivně spolupracují a jejich obyvatelé se pravidelně navštěvují v rámci výměnných pobytů. Ze spolků v Lužicích aktivně působí mužácký pěvecký sbor, Slovácký krúžek Lužice, chrámový sbor, dětská cimbálová muzika, národopisný soubor Lužičánek a mnoho dalších, díky kterým žije obec po celý rok bohatým kulturním a společenským životem. Začátkem července se v obci Lužice každoročně pořádají tradiční Cyrilometodějské hody spojené s besedou u cimbálu a dalšími doprovodnými akcemi.


Obec Lužice zaujímá širokou škálu volnočasových aktivit a objektů. Nachází se zde objekty určené pro občerstvení, ubytování, relaxaci i pro konání společenských a kulturních akcí. Hojně využívaným volnočasovým objektem je hostinec Lidový dům. K tomuto hostinci patří rozlehlé venkovní posezení, částečně kryté dřevenou střechou pro případ nepřízně počasí. V areálu hostince se koná mnoho kulturních akcí, zejména každoročně v měsíci září Tradiční vinobraní. Velmi atraktivní pro místní obyvatele i návštěvníky z okolí je bezesporu, obzvláště v letních měsících, přírodní areál Cihelna s přírodním koupalištěm Lužák a stejnojmennou restaurací. V červenci v areálu Cihelna získalo svoji tradici sochařské symposium s názvem Dřevo – kámen, kde mají příležitost mladí umělci pod vedení akademické sochařky a pedagožky Ludmily Peckové dokázat svůj talent. Již druhým rokem se v tomto areálu letos konal Garážfest, na kterém vystoupily nadějné začínající hudební kapely Regionu Podluží. Na okraji obce Lužice se rozprostírají rybníky Písečné. Tato oblast se těší velkému množství návštěvníků především na podzim v době konání Tradičního výlovu ryb. Místní obyvatelé nekladou meze fantazii v pořádání kulturních akcí a tak vznikla i netradiční akce s názvem Prkačcup. Na této ojedinělé akci je možnost shlédnout závod malotraktorů a jedinečných vozidel vlastní výroby. Pro konání společenských a kulturních akcí je v obci určena místní Sokolovna. Tato budova slouží také pro sportovní vyžití. Místní spolek TJ Sokol Lužice zde pravidelně sportuje a vede sportovní oddíly všeho druhu. V roce 2008 byla v Lužicích postavena nová víceúčelová sportovní hala. Součástí této moderní haly je malý bufet s občerstvením a fitcentrum. Nadšenci fotbalu mohou vedle haly využít fotbalové hřiště s umělou závlahou, o jehož provoz a úpravu se stará fotbalový klub TJ Baník Lužice. Každoročně se v obci také koná Závod na kolečkových bruslích, které se účastní děti a mládež z celého Regionu Podluží. V obci vznikl nově zrekonstruovaný tzv. Starý kvartýr, muzeum prezentující stálé expozice i příležitostné výstavy tradiční lidové architektury. Talentované děti mohou navštěvovat pobočku Základní umělecké školy, kde se vyučuje umění v oborech hudebních, tanečních i výtvarných. V oblasti ochrany životního prostředí a vzdělávání dětí a mládeže působí v obci Hnutí Brontosaurus. V Lužicích se o aktivní život místních seniorů stará Klub seniorů.

Moravská Nová Ves Moravská Nová Ves je od roku 2007 jediným městysem v Regionu Podluží a nachází se v okresu Břeclav. Moravská Nová Ves patří mezi největší obce Slovácka a převážnou část jejího katastru tvoří zemědělská půda, úzký pás lužních lesů lemující tok řeky Moravy a úrodné vinice. Od počátku 20. století se Moravská Nová Ves začíná měnit z čistě zemědělské na poloprůmyslovou. Vzniklo zde mnoho nových podniků, avšak nadále si největší důležitost zachovává pěstování vinné révy a výroba vína. Nejvíce volnočasových objektů, aktivit a podnikatelských subjektů je v Moravské Nové Vsi spojeno s vinařstvím a degustací vína. Místní vinaři založili občanské sdružení


s názvem Vinařský spolek. Tento spolek sdružuje asi 120 vinařů z Moravské Nové Vsi a okolí a má na starost organizaci akcí v obci spojených s vinařstvím. V červenci se v Moravské Nové Vsi každoročně pořádají akce s názvem Den otevřených sklepů a Svatojakubské hody. V září zde místní i mnoho turistů slaví Slavnosti vinobraní a v lednu se koná krojový ples. Svou pověst si v obci též získal Den řemesel, který nabízí bohatý jarmark, vystoupení folklorních souborů, degustaci vín. Na této akci dostávají příležitost zejména drobní podnikatelé, kteří zde prezentují a prodávají své výrobky. Moravská Nová Ves se může chlubit novým atletickým areálem. Zájemci zde mohou využít nejen atletický ovál s kvalitním povrchem, ale také víceúčelové hřiště s umělým povrchem. Na tomto hřišti místní občané hrají fotbal, tenis, volejbal a další. V horkých letních dnech se chodí místní občané i občané z okolních vesnic rádi zchladit do přírodní nádrže Štěrkovna za obcí. Milovníci koní mohou navštívit Ranč Podluží, který provozuje pan Květoslav Adler.

Moravský Žižkov Obec leží uprostřed zemědělské krajiny, v níž převažuje orná půda obklopená ovocnými sady a vinicemi. Moravský Žižkov patří k nejmladším obcím v kraji, vznikl teprve v roce 1731. Dne 17. 8. 2002 byl v obci slavnostně vysvěcen nový kostel Panny Marie Vítězné, jenž zastupuje v obci moderní architekturu a stal se novou dominantou obce. Zajímavostí na výstavbě tohoto kostela je to, že k jeho stavbě a především dokončení se velmi zasloužili samotní místní obyvatelé svou prací a poskytnutými finančními prostředky. V obci je možnost občerstvení i ubytování, sportovních aktivit i zábavy. Občanské sdružení TJ Moravský Žižkov poskytuje občanům kulturní a sportovní služby, mimo jiné i výpůjčku sportovních potřeb. Vždy třetí zářijovou neděli se v Moravském Žižkově pravidelně konají tradiční krojové hody. V srpnu se zde slaví slavnost „Zarážení hory“, kterou pořádají vinaři z celé obce. Obec Moravský Žižkov každoročně v měsíci únoru pořádá veřejnou zabíjačku s ochutnávkou. Obec je známá svou tradicí ochotnického divadla, působí zde ochotnický divadelní soubor „Šejkspír“. Dále zde působí mužský a ženský pěvecký sbor, sbor dobrovolných hasičů, oddíl kopané, sdružení myslivců, taneční kroužky a mnoho dalších. Rybáři mohou lovit ryby v místním rybníčku.

Nový Poddvorov Obec Nový Poddvorov má nejméně obyvatel a nejmenší rozlohu katastru ze všech obcí ze svazku v Regionu Podluží. K 31. 12. 2010 v obci žilo pouze 183 obyvatel (viz Tab. 1). Na druhou stranu je Nový Poddvorov obcí v Regionu Podluží s nejvyšší nadmořskou výškou (246 m. n. m.). Kvality zdejší půdy je velmi dobrá, tudíž není divu, že se obyvatelé věnovali zemědělství a vinařství, dodnes se tu pěstují ty nejnáročnější odrůdy.


V polovině června místní občané pořádají dvoudenní dětské hody, které mají charakter folklorní Přehlídky dětských národopisných souborů. Této folklorní přehlídky se účastní i mezinárodní soubory. V oblasti folkloru v obci působí dětský národopisný soubor Kordulka. Každý rok se v Novém Poddvorově pořádá tradiční podzimní Dýňobraní a v červnu jsou pro návštěvníky zpřístupněny místní vinné sklepy v Den otevřených sklepů. Největší turistickou zajímavostí a významným dokladem o efektivní spolupráci obcí v rámci Regionu Podluží je bezesporu Regionální rozhledna „Na Podluží“ (viz podkapitola 8.2). Tato stavba měří přibližně třicet metrů a svým architektonickým vzhledem záměrně připomíná podobu věže určené na těžbu ropy. Tímto je zdůrazněn význam těžby nafty na celém Podluží i Hodonínsku.

Prušánky Obec Prušánky se nachází v okresu Hodonín, v mělkém údolí říčky Prušánky. Vinařství má v této malebné obci velkou tradici trvající již několik set let a jejím výsledkem jsou skvělé odrůdy vína. Většina místních vinohradů a vinných sklípků se nachází v oblasti Nechory. Nechory celkem tvoří cca 400 vinných sklepů, nachází se jen kousek od vesnice a prochází jimi i Moravská vinařská stezka. V Nechorách se každoročně v měsíci září konají Slavnosti vinobraní. Folklorní tradice v obci Prušánky zaznamenaly velké oživení založením národopisného souboru Podlužánek, z něhož později vzešly i cimbálové muziky Šohaj a Verbuňk. V Prušánkách působí též Slovácký krúžek. V srpnu probíhají největší slavnosti obce, tradiční krojové hody „pod zeleným“. Tyto hody jsou spojené s besedou u cimbálu, která se koná v předvečer hodů. V lednu místní zpívají a tančí na krojovém plese, v září probíhá Zarážání hory. Další ze zajímavých akcí obce Prušánky je Svatojánská noc. Většina kulturních a společenských akcí se koná v místním Kulturním domě. Velmi lákavými volnočasovými objekty jsou objekty poměrně nedávno vybudované - Cyklosklep, Hotel Beatrice a Vinný sklep u Jeňoura. V těchto objektech mají místní občané i turisté možnost ubytování, degustací vína a pořádání různých společenských akcí.

Starý Poddvorov Obec Starý Poddvorov leží v Mutěnické pahorkatině v okresu Hodonín. Obec je známá pěstováním mnoha druhů kvalitních odrůd vinné révy a jejím katastrem vedou vinařské i cyklistické stezky. V posledních deseti letech prošla obec Starý Poddvorov intenzivním rozvojem v oblasti infrastruktury a služeb. Výstavbou nových bytů pro mladé rodiny vytvořila podmínky pro stabilizaci obyvatelstva a v roce 2000 byla zde dokončena výstavba čistírny odpadních vod. Dominantou obce je zrekonstruovaný dřevěný větrný mlýn německého typu, jenž v současné době funguje jako muzeum.


V tomto muzeu jsou turistům poskytnuty informace o dřívějším způsobu zpracování a pěstování obilí. Starý Poddvorov patří mezi méně rozvinuté a aktivní obce v rámci Regionu Podluží, přesto má v tomto svazku obcí své čestné místo. Ve Starém Poddvorově je stále živý folklor, který místní občané hrdě prezentují především v době hodového veselí. Z lidové tvořivosti se zde stále udržuje vyšívání krojů či výzdobu velikonočních kraslic. V září obec každoročně pořádá akci s názvem Dýňový víkend.

Tvrdovnice Obec Tvrdonice leží v okresu Břeclav a od nepaměti byly Tvrdonice zemědělskou osadou, ve které hrálo velkou úlohu rybářství. Tvrdonice obklopují lužní lesy a přírodní rezervace Stibůrkovská jezera. Postupem času se Tvrdonice staly dynamicky se rozvíjející obcí, jejíž občané si stále váží lidových tradic a snaží se je zachovat. Mezi památky se řadí Národopisný areál se Slováckou chalupou, v jehož prostorách se koná mnoho různých kulturních akcí. Největší folklorní akcí nejen ve Tvrdonicích, avšak zajisté i v celém Regionu Podluží, jsou národopisné slavnosti s názvem „Podluží v písni a tanci“. Slavnosti se pyšní dlouhou tradicí a spolu s Mezinárodním folklorním festivalem ve Strážnici a Horňáckými slavnostmi patří mezi tři nejvýznamnější a nejnavštěvovanější folklorní akce na Slovácku. Kromě této velkolepé akce se konají ve Tvrdonicích také krojové hody či Den otevřených sklepů. V obci působí dětský národopisný soubor Pomněnka a Slovácký Podlužácký krúžek, který zahrnuje i známý mužácký pěvecký sbor. Sídlí zde také dechová hudba Podlužanka. Sportovní nadšenci mohou v obci využít multifunkční hřiště spolufinancované Evropskou unií. Dále zde působí oddíly kopané, juda či tenisu.

Týnec Obec Týnec patří k nejjižnějším obcím naším republiky a spadá do výrazné národopisné oblasti Podluží. V Týnci žije něco málo přes 1 000 obyvatel. V Týnci se také nachází romantické náměstíčko, které lemují vinné sklípky. V místním kulturním domě se konají společenské události obce a možnost sportovního vyžití nabízí areál fotbalového hřiště. Největší událostí obce jsou, stejně jako ve většině obcí Regionu Podluží, tradiční krojované hody „pod zeleným“. Tyto hody se konají na přelomu srpna a září, dále se zde pořádá v zimním období vánoční koncert. V polovině července se koná hasičská soutěž „O putovní pohár starosty“. V obci je rozvinuto převážně pěstování vinné révy a následná výroba vína. Každé jaro se v Týnci pořádá zahrádkářská akce s názvem „Košt vína“. Přes Týnec opět vedou značené cyklostezky. V obci působí tělovýchovná jednota Sokol Týnec, která se stará o sportovní vyžití občanů.


B Jezdecké okruhy Hodonínska a Podluží Obr. 9


Zdroj: http://hodoninsko.eu/turistika-na-koni/

SWOT analýza Regionu Podluží

C SWOT analýza Regionu Podluží Tab. 14

SWOT analýza

Silné stránky (Strengths):            

tradice; technická infrastruktura; vinohradnictví a ovocnářství; zemědělský potenciál; poloha; dopravní dostupnost; životní prostředí; velikost obcí; vzhled obcí; lidský potenciál; silný vztah občanů k obcím a k Podluží; zájmové organizace a spolková činnost.

Slabé stránky (Weaknesses):         

Příležitosti (Opportunities):   

          

vinařská tradice; získávání dotací a finančních prostředků; spolupráce obcí v rámci regionu a s ostatními sousedními obcemi, přeshraniční spolupráce; dobudování technické infrastruktury; cílevědomá činnost na vzhledu obcí; ekologie; integrace a motivace občanů, využití lidského potenciálu; využití pozemků vhodných k podnikání; vyřešení dopravní obslužnosti v rámci regionu; využití národopisného areálu ve Tvrdonicích; bytová výstavba; monitoring podnebí a stavu životního prostředí; rozvoj cestovního ruchu a rekreace, podpora a rozvoj podnikání; výstavba rodinných domů.

Zdroj: Interní materiály Regionu Podluží

malá podnikatelská aktivita vytvářející pracovní příležitosti; nízká občanská aktivita vytvářející předpoklady pro rozvoj regionu; komáři; nedostatečná zázemí pro cestovní ruch, rekreaci, sport a kulturu; špatný stav silniční sítě; nevyjasněné vlastnické vztahy k pozemkům; nedostatek stavebních míst pro výstavbu rodinných domů; černé skládky; nedostatečná propagace Regionu Podluží.

Hrozby (Threats):            

stárnutí populace; malá podnikatelská aktivita; nezájem občanů; nedostatek financí, nedostatečný zájem o výchovu dětí a mládeže, devastace životního prostředí, kriminalita, neochota prodat nevyužité nemovitosti, nevzdělanost, neinformovanost, zánik tradiční kultury, levné víno ze zahraničí, omezení komunikace mezi obcemi.

Plán činnosti svazku obcí na rok 2012

D Plán činnosti svazku obcí na rok 2012 Aktivity a akce regionu -

REGIONTOUR 2012 – reprezentace regionu na výstavách a veletrzích IX. ples Regionu Podluží VIII. Přehlídka dětských folklorních souborů I. ročník přehlídky Zpěváčci Regionu Podluží 9. ročník cyklovýletu – „Otevírání jara na Podluží“ VI. ročník soutěžní přehlídky dětských verbířů Příprava a edice stolní kalendáře Regionu Podluží na rok 2013

Akce pod záštitou regionu -

Atletická soutěž žáků ZŠ Regionu Podluží v Lanžhotě Turnaj obcí v kuželkách – Lanžhot Turnaj v halové kopané „O pohár starosty města Lanžhot“ Lužická laťka – soutěž ve skoku vysokém – Lužice Štafetový závod na kolečkových bruslích – Lužice Setkání mužských sborů na Podluží – Mutěnice Štafetový běh Boba Zháňala – Hrušky Florbalový turnaj žáků ZŠ – „O pohár starostů Regionu Podluží“ Redakční rada – Lanžhot Setkání kronikářů Regionu Podluží

Realizace projektů regionu: - Realizace projektu „Stromořadí pro Region Podluží“, v případě schválení podané žádosti o přiznání dotace - Edice dvou čísel zpravodaje „Zvony Podluží“ (léto, zima) - Dokončení projektu Informační a sociální zázemí u rozhledny „Na Podluží“, realizace vodovodní přípojky a odpadní jímky - Příprava a realizace projektu „Informační kiosky na Podluží a Hodonínsku“, dle vyhlášených výzev a obdržených dotačních prostředků (Region Podluží, 2009, [online])

Volnočasová infrastruktura v Regionu Podluží

Recommend Documents