Infrastruktura pro nákladní dopravu v roce 2030

Czech Raildays

Infrastruktura pro nákladní dopravu v roce 2030

Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. Vedoucí oddělení koncepce infrastruktury Ostrava 18.6.2013

Nákladní doprava a železniční infrastruktura • Strategický segment z pohledu železnice • V minulosti při modernizacích podceňován • nejproblematičtější je vzhledem k dlouhodobému vývoji uzel Brno • Tahoun ekonomiky u studií proveditelnosti • Strategická doprava z pohledu EU – nutno vzít v úvahu při zdůvodňování projektu VRT v ČR v EU • Stávající infrastruktura – optimální z hlediska rychlosti, omezení v délce vlaku, částečně v průjezdném průřezu, ale hlavně v kapacitě Infrastruktura pro nákladní dopravu

2

České VRT, nákladní doprava a EU • Evropská unie považuje dopravu za nástroj zajištění strategické bezpečnosti. • Pokud máme EU přesvědčit o potřebnosti investic do VRT v České republice, musíme být schopni EU přesvědčit o strategickém významu VRT v ČR pro energetickou a strategickou bezpečnost EU. • Do této oblastí patří zejména soulad s následujícími prioritami Společenství: • Odstranění závislosti dopravy na ropě • Rychlé, kapacitní a efektivní železniční spojení Evropa – Asie • Rychlé, kapacitní a efektivní železniční řešení spojení Evropa – Rusko • obojí pak v osobní i nákladní dopravě.

Infrastruktura pro nákladní dopravu

3

Zdůvodnění VRT v ČR EU

Těchto cílů lze dosáhnout následujícími možnostmi: • Prokázáním, že některé relace v uvedených prioritních směrech lze výhodně vést přes ČR • Průkazným zlepšením podmínek v důležitých směrech pro osobní i nákladní dopravu.


4

Nákladní doprava a koridory • snaha maximum staveb dokončit ze stávajícího OPD, • po roce 2015 se předpokládá nutnost dokončit uzly Plzeň (část), Praha (část), Kralupy n. V., Pardubice, Česká Třebová, Brno a Ostrava • z traťových úseků železničních koridorů budou po roce 2015 zbývat úseky Praha – Beroun, Choceň – Ústí nad Orlicí nebo Nemanice – Ševětín • s výjimkou střední části IV. TŽK (Benešov – Tábor – České Budějovice) jsou stávající modernizované koridory rychlostně či kapacitně nedostačující, nelze je považovat za cílový stav železnice nebo dokonce označovat jako „vysokorychlostní“ • hlavním účelem modernizace železničních koridorů bylo odstranění dlouhodobé podudržovanosti a zabránění dalšímu snižování traťové rychlosti Infrastruktura pro nákladní dopravu

5

Kapacita a rychlost pro nákladní dopravu • rozvoj konceptu nákladních koridorů • využití zejména stávajících modernizovaných koridorů + dalších důležitých tratí • nová kapacita pro nákladní dopravu převedením dálkové dopravy na tratě RS • v období 2014-2020 potřeba modernizace zejm. tratí Kolín – Nymburk – Děčín, Hranice na Moravě – Horní Lideč, Ústí nad Labem – Chomutov, Ostrava – Havířov – Český Těšín a dalších • zachování volné kapacity pro rozvoj nákladní dopravy • podpora vleček a terminálů = zdroje a cíle Infrastruktura pro nákladní dopravu

6

RFC 5: Baltic- Adriatic Corridor Popis •Gdynia – Katowice – Ostrava / Žilina – Bratislava / Vienna / Klagenfurt – Udine – Venice / Trieste / / Bologna / Ravenna / Graz – Maribor – Ljubljana – Koper / Trieste

Členské státy •Poland, Czech Republic, Slovakia, Austria, Italy, Slovenia

Společnosti •PKP PLK S.A. (coordinator), SŽDC, s. o., ŽSR, ŐBBInfrastruktur AG, RFI S.p.A., SŽ-Infrastruktura, AŽP

Konečné datum zprovoznění koridoru •10. listopad 2015


7

RFC 7: Orient Corridor Popis •Prague – Vienna / Bratislava – Budapest / – Bucharest – Constanta / – Vidin – Sofia – Thessaloniki – Athens

Členské státy •Czech Republic, Slovakia, Austria, Hungary, Romania, Bulgaria, Greece

Společnosti •SŽDC, s. o., ŽSR, ŐBB-Infrastruktur AG, MÁV (secretariat), GYSEV, VPE, CFR, NRIC, OSE

Konečné datum zprovoznění koridoru •10. listopad 2013

Současná revize TEN-T / RFC •Rozšíření RFC 7 do Rostocku and Hamburku Infrastruktura pro nákladní dopravu

8

RFC 9: CS Corridor Popis •Prague – Horní Lideč / Ostrava - Bohumín / Havířov / Český Těšín / Žilina – Košice – Čierna nad Tisou / Velké Kapušany – Maťovce (Slovak/Ukrainian border) Členské státy: Czech Republic, Slovakia Společnosti: SŽDC, s. o., ŽSR (led by both parties together) Konečné datum zprovoznění koridoru: 10.listopad 2013

RFC 9 CS Corridor

Současná revize TEN-T / RFC •EK navrhuje spojení RFC 9 a RFC 7 •Správní rada preferuje RFC 8 •Rada navrhuje spojení s budoucím Rhine-Danube Corridor (díky intervencím SŽDC and ŽSR a obou MD)


9

RFC 8: Central East-West Corridor Popis •Bremerhaven / Rotterdam / Antwerp – Aachen / Berlin – Warsaw – Terespol (Poland – Belarus border) / Kaunas •Členské státy: Belgium, Netherlands, Germany, Poland, Lithuania + Czech Republic (jako pozorovatel) •Společnosti: Infrabel, ProRail, Keyrail, DB Netz AG, PKP PLK S.A., LG, VGI. + SŽDC, s. o. (jako pozorovatel) •Konečné datum zprovoznění koridoru: 10. listopad 2015

Současná revizeTEN-T / RFC •SŽDC je pozorovatelem RFC 8 •Cílem je získat nové spojení do severomořských přístavů •SŽDC se účastní českého modulu TMS (Transport Market Study)


10

RFC 5 RFC´s

xx

11

Zajištění základních požadavků interoperability

• Hlavní smysl nákladních koridorů • ERTMS primárně v tranzitních směrech • odstraňování dalších překážek (průjezdný průřez, nápravový tlak atd.) • vyšší atraktivita pro tranzit = lepší šance na spolufinancování dalších investic


12

Požadavky na trasy pro nákladní dopravu

• Stanoveny TSI infrastruktura a budoucím nařízením o síti TEN-T • Základní parametry: • Průjezdný průřez • Délka vlaku 750 m • Nápravový tlak 22,5 t • Rychlost


13

Využití VRT pro nákladní vlaky

• Nepřímo - přenesením rychlé dopravy na HS tratě uvolnit CR tratě pro konvenční nákladní vlaky. • Využitím vysokorychlostních vozidel třídy 2 pro dopravu nákladů, • Využitím vysokorychlostních vozidel třídy 1 pro dopravu nákladů – zejména dopravy s vysokou přidanou hodnotou.


14

Elektrizace tratí ve vazbě na VRT Současnost

Po dokončení RS 1+4

Cílový stav

• do budoucna – otázka přechodu na jednu trakční soustavu: • souvislost s výstavbou RS do „stejnosměrných“ oblastí (u vysokorychlostního systému je 25 kV 50 Hz povinnost) – nárůst počtu stykových míst • TSI předpokládá v dlouhodobém horizontu jako cílovou trakční soustavu 25 kV 50 Hz • je třeba zahájit diskusi o nákladech a přínosech


15

Závěr • Bez zdůraznění významu pro nákladní dopravu nezdůvodníme dostatečně evropský rozměr VRT • Nutno uvést do kontextu s projekty Evropa – Asie a Evropa - Rusko • Na stávající síti se musí uvolnit kapacita pro nákladní vlaky a zůstat pro ně disponibilní • Možnost provozu nákladních vlaků na bázi HS vozidel pro kontejnery na VRT Infrastruktura pro nákladní dopravu

16

Děkuji za pozornost

© Správa železniční dopravní cesty, státní organizace

www.szdc.cz

Infrastruktura pro nákladní dopravu v roce 2030

Recommend Documents