Bohemian Regional Innovation Strategy - BRIS
Infrastruktura pro podporu inovací v regionu Prahy
Širší shrnutí S využitím odborných diskusí je definován pojem regionální infrastruktury pro podporu inovací jako souhrn aktivit akademických, industriálních, regulativních i veřejných
aktérů,
kteří
v daném
konkurenčním
prostředí
a
s pomocí
kooperativních vazeb ve formě sítí, intermediačních organizací a institucionální reflexivity umožňují koordinovanou akci ve prospěch růstu inovací. S ohledem na poznatky již uskutečněných komparativních analýz národních inovačních systémů v post-socialistických zemích byla pozornost věnována dvěma deficitům, které tyto analýzy identifikovaly (i) nedostatky v institucionálním uspořádání ve vztahu k potřebám inovačních procesů, a (ii) rozdělení výzkumných a dalších zdrojů, které by mělo být příznivé pro podporu inovačních procesů. Regionální infrastruktura na podporu inovací je tedy hodnocena nejen s ohledem na výše vymezené aktéry, ale i na prostředí, ve kterém jednají, a na zdroje, kterými disponují. Analýza potvrdila, že region Prahy disponuje dostatečně rozsáhlým a členitým souborem orgánů a aktérů, které mohou působit ve prospěch rozvoje inovační infrastruktury. Tito disponují dostatečnými akademickými, industriálními zdroji i zdroji veřejné správy, které lze uplatnit v rozvoji inovací. Současně vytvářejí i organizační jednotky (intermediační organizace), které jsou orientovány na zprostředkování vztahů k ostatním institucím regionální infrastruktury na podporu inovací. Pokud jde o akademické instituce a aktéry lze konstatovat, že region Prahy disponuje téměř polovinou těchto celostátních zdrojů. Současně je však také poznamenán jejich národním deficitem – diferenciací těchto zdrojů do dvou institucí (AV ČR a vysokých škol) a relativně slabou vazbou na industriální aktéry. Analýza dokumentů a opatření ve prospěch zlepšení vztahů mezi akademickými a industriálními aktéry ukazuje, že se zde prosazují pozitivní trendy ve dvou formách: (i) podporou vysokoškolského výzkumu ve formě výzkumných center,
které povzbuzovaly kooperace mezi vysokými školami, výzkumnými pracovišti AV ČR (koncentraci zdrojů akademické vědy) a případně také organizacemi průmyslového výzkumu, a (ii) smlouvami o spolupráci mezi akademickými pracovišti a velkými firmami. Určitý tlak na realizaci výsledků akademického výzkumu v praxi vyvíjejí grantové agentury – je však zatím výrazem spíše administrativního úsilí (v podobě ukazatelů potenciálního užitku financovaného výzkumu). Konkrétnější kroky byly docíleny při budování intermediačních oranizací. Jak v rámci AV ČR, tak i vysokých škol byly vytvořeny centra, která podporují inovačně orientované podnikatelské aktivity: BIC ČVUT Praha a Technologické centrum AV ČR. Obě centra vytvářejí příznivé podmínky pro inovačně založenou podnikatelskou činnost, demonstrují možnosti interakcí mezi akademickými institucemi a podnikatelskou sférou ve zpracovatelských oborech a službách, poskytují poradenskou činnost pro inovační podnikání a spolupracují s obdobnými centry a programy v zahraničí.
Industriální instituce a aktéři se nacházejí v situaci podstatných změn, které vytvářejí jak příznivý, tak i omezující vliv na rozvoj regionální struktury pro podporu inovací. Analýza vlivu rámcových (národních) regulativních podmínek na region a potenciálních industriálních zdrojů v regionu potvrdila řadu příznivých okolností pro rozvoj inovační infrastruktury:
Relativně
rozsáhlá
investiční
činnost,
vliv
zahraničních
investic
a
restrukturalizace zpracovatelských oborů ve prospěch vybraných technicky náročných oborů a služeb představují příznivé indikátory pro rozvoj inovačních aktivit a výkonnost inovačních aktérů;
Existuje potenciál interakce mezi průmyslem a výzkumem, jenž je ovlivněn skutečností, že v průmyslových oborech, které se udržely v regionu, se také udrželo zázemí jejich průmyslového výzkumu; rovněž dynamický rozvoj sektoru služeb je doprovázen růstem jejich výzkumného zázemí;
Koncentrace inovačních aktérů ve specifické lokalitě nabízí také příznivé prostředí pro sdružování těchto aktérů, formování jejich zájmových koalic, veřejné prezentování jejich zájmů a lobování v jejich prospěch
Relativně rozvinuté sítě a konkurenční prostředí v segmentu malých a středních firem
Negativní důsledky se projevují v institucionálním uspořádání výzkumu a vývoje, v institucionálních bariérách mezi akademickou a průmyslovou vědou, nízkým vlivem regulativních opatření a projektů na rozvoj inovací a obdobně slabou úlohou bankovního sektoru v této oblasti. Soubor faktorů, které ovlivňují rozvoj inovační regionální infrastruktury, je empiricky podpořen výzkumem inovačního potenciálu malých a středních firem. Lze je specifikovat následovně:
Malé a střední firmy v regionu Prahy prokazují reflexivitu k tržním faktorům (kvalita produktů a služby), avšak nevidí možnost a nutnost využívat další nezbytné inovační zdroje (investiční prostředky a sítě).
Podněty k inovacím jsou spíše ovlivňovány tlakem trhu, konkurenční situací a mobilizací lidských zdrojů firem než kooperativním prostředím, které by umožňovalo formovat sítě mezi podniky.
Veřejná podpora firem v jejich inovačním úsilí je zatím nedostatečně hodnocena a využívána; existuje však potenciál možného zlepšení tohoto stavu.
Úloha bankovního sektoru ve vztahu k malým a středním firmám - a jejich prostřednictvím
k rozvoji
regionální
inovační
infrastruktury
-
zatím
neexistuje
Koncentrace vysoce kvalifikovaných sil do segmentu mikrofirem vytváří významný potenciál pro spojení odborné tvořivosti a podnikatelství. Kritickou otázkou je však trvalejší reprodukce tohoto potenciálu.
V úrovni veřejné správy a samosprávy sehrávají klíčovou infrastrukturní úlohu ty její aktivity, které byly formulovány jako priority ve strategickém plánu hlavního města Prahy; jeho realizace je sledována ve formě „Monitorovacích zpráv o naplňování strategické koncepce hlavního města Prahy“.
Pozitivní okolností
strategického plánu je specifikace (a veřejná diskuse) klíčových problémů (priorit) rozvoje regionu s dlouhodobějším výhledem. Další pozitivní okolností je skutečnost, že mezi prioritami se nachází projekt „Praha – centrum inovací a kvalifikovaných pracovních sil“, jenž zřizování
integrovaných
je specifikován ve dvou dílčích cílech: (i)
vědecko-technických
kapacit,
inovačních
center
a
poradenských středisek a (ii) rozvoj vzdělanosti a spolupráce s vysokými školami, vědeckovýzkumnou základnou města k využití intelektu, kvalifikace a zručnosti jako nosného faktoru ekonomické síly. Jeho nedostatkem je nízké míra
koordinovanosti mezi správními orgány při realizaci těchto projektů. Předpokládá se, že posílení integračního a realizačního vlivu strategického plánu, včetně jeho orientace na budování inovačních kapacit, bude umožněno ustavením regionální rozvojové agentury. Zatím tuto koordinační funkci vyplňuje činnost regionální Hospodářské komory. V regionu Prahy se infrastrukturní efekty projevují ze strany orgánů a agentur státní správy s celostátní působností. Jde zejména o relevantní ministerstva (obchodu a průmyslu, školství, místního rozvoje) a agentury podporující aktivity zčásti navazující na inovační problematiku zpracovatelských oborů (Czechinvest, Czechtrade, Agentura pro rozvoj podnikání v regionech aj.). Jejich vliv na rozvoj inovací je dílčí a nekoordinovaný. Příznivý vliv na rozvoj regionální infrastruktury pro podporu inovací má činnost řady akademických a industriálních asociací a svazů: Asociace inovačního podnikání (zejména s jejím vlivem na rozvoj vědeckotechnických parků, BIC a center transferu techniky), Svaz průmyslu a dopravy, Asociace výzkumných organizací, regionální Hospodářská komora (zejména projekt systému ratingu malých a středních firem, který připravuje ve spolupráci s Czech Credit Bureau a Československou obchodní bankou), Inženýrská akademie, Český svaz vědeckotechnických společností. Představují významnou
intermediační
kapacitu
mezi
akademickými
a
industriálními
institucemi a politickou veřejností. Platforma veřejné diskuse, kterou disponují výše uvedené správní i samosprávné orgány a aktéři, má význam zejména pro překonání tradičních představ o povaze inovací, která vidí základní zdroje inovací v oblasti výzkumu a v přenosu jeho poznatků do praxe, a prosazení modernějších představ, které poukazují na rozmanitější zdroje inovací (než je jen výzkum) a jejich dynamiku spojují s interakcí četných aktérů i s kombinací konkurenčních a kooperativních forem sociální koordinace. Výše uvedené poznatky lze shrnout pomocí schématického zobrazení. Ideální pojetí infrastruktury by bylo označeno propojeními mezi všemi uvedenými aktéry. Uvedené zobrazení poukazuje na existenci tří typů aktérů: (i) aktéři bez infrastrukturních vlivů (bez spojnic); (ii) aktéři se spojnicí (existující slabý vliv) a (iii) aktivnější vliv ve formě demonstrace možností pro rozvoj vzájemných vztahů (spojnice
se
šipkou).
Uvedené
zobrazení
ukazuje,
že
stav
regionální
infrastruktury pro podporu inovací je zatím v zakladatelském období a jeho nezbytné vazby se teprve formují.
Inovační infrastruktura v regionu Prahy AVO AIP
Hospodářská komora ČR
SPD
ostatní profesní asociace
Hospodářská komora hl. města Prahy
Fakulty VŠ
průmyslové výzkumné ústavy
výzkumná centra VŠ
BIC, VTP v podnicích
Akademické výzkumné ústavy
inovačně orientované firmy
Technická centra (TC AV ČR)
banky a investiční fondy
BIC ( ČVUT) Magistrát hl. m. Prahy
Rada vlády pro VaV
MŠMTS
MPO + agentury
ÚPV
ostatní ministerstva
Doporučení jsou formulována jak s ohledem na potřeby a orientaci dalšího výzkumu této problematiky, tak i na kontext rozhodování orgánů zodpovědných za rozvoj infrastruktury na podporu inovací v regionu Prahy. Prvně jmenovaný okruh doporučení se týká souvislostí mezi rozvojem struktury služeb a jejich výzkumné
a
vývojové
základny;
studie
zjistila,
že
existuje
významný
infrastrukturní potenciál mezi oběma oblastmi, ale nemohla zjistit jejich strukturní návaznosti (perspektivní klastry mezi oběma sférami). Pro potřeby rozhodování relevantních orgánů jsou formulována následující doporučení:
zvýšení míry reflexivity a koordinačních kompetencí orgánů zodpovědných za realizaci strategického cíle programu regionu „Praha – centrum inovací a kvalifikovaných pracovních sil“
Zpracování projektu pro rozvoj „inovačních klastrů“ v regionu s ohledem na specifické komplexy vazeb mezi službami a jejich uživateli; zařazení tohoto projektu do programů podpory „průmyslových zón“ spravovaného MPO
Specifikace
vazeb
zpracovatelského
(klastrů)
průmyslu
mezi a
dynamicky
relevantními
se
rozvíjejícími
organizacemi
obory
průmyslového
výzkumu a zvýšení míry jejich podpory
Zpracování návrhu opatření (magistrát, HK, bankovní sektor) inovačních aktivit segmentu malých firem (do 10 zaměstnanců)
Zpracovatel studie: Doc. Ing. Karel Műller , CSc., FHS UK Praha, srpen 2003
na podporu
