Vojenské lesy a statky ČR, s.p. Praha Velitelství společných sil AČR VÚ Centrum geografického zabezpečení Olomouc

Vojenské lesy a statky ČR, s.p. Praha Velitelství společných sil AČR VÚ 3739 - Centrum geografického zabezpečení Olomouc

ZPRACOVATELÉ Ing. arch. Karel TYPOVSKÝ Ing. et. Ing. Ladislav TOMEŠ mjr. Ing. Pavel UDVORKA, Ph.D. Vlasta MERTOVÁ kpt. Ing. Martin FURO npor. Ing. Josef SVRČEK npor. Ing. Anita SNĚHOTOVÁ npor. Ing. Josef SKRYJA rtm. Martin KRUMPHOLC

Územní plán vojenského újezdu Libavá – změna č.1 veřejná část

1


OBSAH ZPRACOVATELÉ....................................................................................................... 1 OBSAH ....................................................................................................................... 2 POUŽITÉ ZKRATKY .................................................................................................. 6 1.VŠEOBECNÝ ÚVOD ............................................................................................... 8 2.DŮVODY PRO POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU A HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ ........... 10 2.1.Účel a hlavní cíle řešení.................................................................................. 10 2.2.Zhodnocení dříve schválených materiálů týkajících se rozvoje území ............ 11 2.3.Důvody ztráty aktuálnosti dříve zpracované ÚPD ........................................... 13 2.4.Souhrnné hodnocení předcházející dokumentace .......................................... 14 3. HISTORIE ÚZEMÍ ................................................................................................ 15 3.1.Státem evidované kulturní památky ................................................................ 17 3.2.Památky místního významu ............................................................................ 20 4.CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ A JEHO VYMEZENÍ …………………………………. 36 4.1.Základní charakteristika území ....................................................................... 36 4.2.Popis přírodního prostředí............................................................................... 36 4.3.Současný stav skupin organismů a jejich společenstev.................................. 38 4.3.1.Flóra a vegetace....................................................................................... 38 4.3.2.Zoocenóza................................................................................................ 38 4.4.Vymezení řešeného území ............................................................................. 39 5.OBLAST STÁTNÍ SPRÁVY A VAZBY NA OKOLNÍ CIVILNÍ ÚZEMÍ ..................... 41 5.1.Státní správa území ........................................................................................ 41 5.2.Vazby na okolní civilní prostředí ..................................................................... 43 6.VOJENSKÉ VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ ........................................................................... 45 6.1.Všeobecný úvod ............................................................................................. 45 6.2.Charakteristika vojenského využívání zájmového území ................................ 46 6.3.Plochy určené k vojenskému výcviku a jejich specifikace ............................... 46 7.HOSPODÁŘSKÁ ČINNOST PROVOZOVANÁ ZA ÚČELEM TVORBY ZISKU..... 48 7.1.Hospodářská činnost realizovaná divizí VLS ČR, s.p. Lipník nad Bečvou ..... 48 7.2.Hospodářská činnost realizovaná jednotlivými útvary ŘSP VLS ČR Praha .... 51 7.3.Hospodářská činnost realizovaná jinými právnickými a fyzickými osobami .... 52 8.OSTATNÍ REALIZOVANÉ ČINNOSTI NA ÚZEMÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU LIBAVÁ ....................................................................................................................... 53 8.1.Prodej potravin, stravování a pohostinství ...................................................... 53 8.2.Ostatní činnosti související s pobytem osob na území.................................... 54 8.3.Výrobní činnost, zpracování surovin, chov zvířat ............................................ 54 8.4.Podnikatelské aktivity související s hlavními činnostmi ................................... 55 9.SYSTÉM KOMUNIKACÍ NA ÚZEMÍ A PŘÍSTUP NA ZÁJMOVÉ ÚZEMÍ .............. 57 9.1.Komunikační přístupnost - letecká doprava .................................................... 57 9.2.Komunikační přístupnost - železniční doprava................................................ 57 9.3.Komunikační přístupnost - silniční doprava..................................................... 58 9.3.1.Účelové komunikace veřejně přístupné.................................................... 59 9.3.2.Účelové komunikace pro pásovou techniku ............................................. 60 9.3.3.Účelové komunikace pro kolovou techniku............................................... 60 9.3.4.Účelové komunikace technologické.......................................................... 61 9.3.5.Komunikační přístupnost – vstupy na území vojenského újezdu ............. 61 9.4.Systém komunikací na území a jejich delimitace ............................................ 62 Územní plán vojenského újezdu Libavá – změna č.1 veřejná část

2


9.4.1.Komunikace pro kolovou a pásovou techniku .......................................... 62 9.4.2.Komunikace technologické....................................................................... 62 9.5.Silniční doprava a její řešení ........................................................................... 63 9.5.1.Veřejně přístupné komunikace ................................................................. 64 9.5.2.Režimové komunikace ............................................................................. 67 9.5.3.Ostatní komunikace.................................................................................. 68 9.6.Mosty a mostky ............................................................................................... 72 9.7.Hromadná doprava osob................................................................................. 81 9.7.1.Hromadná doprava osob účastnících se vojenského výcviku .................. 81 9.7.2.Hromadná doprava osob zabezpečujících výcvikové funkce na území.... 81 9.7.3.Doprava osob realizujících hospodářskou činnost ................................... 82 9.7.4.Doprava osob mezi civilním prostředím a územím vojenského újezdu .... 82 9.7.5.Doprava speciální..................................................................................... 83 9.8.Cyklistické stezky ............................................................................................ 83 10.VODNÍ REŽIM NA ÚZEMÍ A JEHO JEDNOTLIVÉ PROJEVY ............................ 84 10.1.Vodní plochy ................................................................................................. 84 10.2.Drobné vodní toky ....................................................................................... 131 10.3.Zdroje vody ................................................................................................. 146 10.4.Vodohospodářské objekty........................................................................... 153 10.5.Čištění odpadních vod – jednotlivé objekty čističek .................................... 158 11.INŽENÝRSKÉ SÍTĚ A ZAŘÍZENÍ ELEKTRONICKÉHO CHARAKTERU........... 163 11.1.Elektrická síť VN ......................................................................................... 163 11.2.Trasa splaškové kanalizace v Městě Libavá ............................................... 165 11.3.Vodovodní síť mimo sídelní útvary.............................................................. 166 11.4.Tepelné hospodářství.................................................................................. 167 11.5.Plynovody ................................................................................................... 168 11.6.Telefonní spojení realizované podzemními vedeními ................................. 169 11.7.Zařízení a objekty elektronického charakteru.............................................. 169 11.7.1.Mobilní telefonní síť .............................................................................. 170 11.7.2.Televizní vykrývače .............................................................................. 170 12.NEROSTNÉ SUROVINY ................................................................................... 171 12.1.Výhradní ložiska.......................................................................................... 171 12.2.Chráněné ložiskové území.......................................................................... 173 12.3.Stará důlní díla ............................................................................................ 174 12.4.Poddolované území .................................................................................... 175 13.POŽADAVKY NA KOMPLEXNÍ OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A KRAJINY, NA VYUŽITELNOST PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ............................ 176 13.1.Všeobecný úvod ......................................................................................... 176 13.2.Skutečnosti pozitivně ovlivňující stávající stav ............................................ 178 13.3.Způsoby a formy komplexní péče o životní prostředí .................................. 179 13.4.Vyhlášené vybrané lokality a zásady jejich využívání ................................. 179 13.5.Cenné lokality ve VÚ Libavá s výskytem významných druhů rostlin ........... 181 1. Pod Strážiskem 1 (EVL, v roce 2007 proveden management – na dvou dílčích plochách) ..................................................................................................... 181 2. Na střelnici (část EVL, v roce 2007 proveden management)........................... 182 3. Radeška (EVL, v roce 2007 proveden management)...................................... 182 4. Bezkolencová louka pod Velkou Střelnou (EVL) ............................................. 182 5. Pod Strážiskem 2 (EVL) .................................................................................. 182 6. Louky pod Olomouckým kopcem (EVL) .......................................................... 183 Územní plán vojenského újezdu Libavá – změna č.1 veřejná část

3


7. Louky u Balistické střelnice Smilov (EVL)........................................................ 183 8. Trávníky mezi střelnicemi u Smilova (EVL) .................................................... 183 9. Bažiny pod Novou Vsí .................................................................................... 183 10. Niva u Nové Vsi nad Odrou ............................................................................. 183 11. Populace hořepníku 1...................................................................................... 183 12. Populace hořepníku 2...................................................................................... 184 13. Niva Něčínského potoka.................................................................................. 184 14. Louky pod Strážiskem 3 – louky ZSZ kóty Strážisko ....................................... 184 15. Pastvina a mokřina pod Špičákem (EVL) ........................................................ 184 16. Louky v pramenné oblasti Vysokoleského potoka........................................... 184 17. Pastvina nad Plazským potokem..................................................................... 185 18. Prameniště u bývalých ruských kasáren nad Starou Vodou............................ 185 19. Prameniště s vachtou v Pekle ......................................................................... 185 20. Louky u Smilova (EVL) .................................................................................... 185 21. Mokřina pod Červeným kopcem...................................................................... 185 22. Prameniště Mastnického potoka ..................................................................... 185 23. Dvorecký mlýn................................................................................................. 186 24. Pod Anenským vrchem.................................................................................... 186 25. Za skládkou ..................................................................................................... 186 26. Niva Milovanského potoka............................................................................... 186 27. Na Rozcestí..................................................................................................... 187 28. Klementov ....................................................................................................... 187 29. Bývalý rybník na Lazském potoku nad Starou Vodou ..................................... 187 30. Niva Něčínského potoka.................................................................................. 187 31. Zachovalejší části nivy Odry (EVL).................................................................. 187 32. Niva Odry cca 1 km severovýchodně od zaniklé obce Vojnovice (EVL).......... 188 33. Niva V od balistické střelnice Smilov (EVL) ..................................................... 188 34. Prameniště Bělá .............................................................................................. 188 35. Nad lomem ...................................................................................................... 188 13.6.Systémová opatření v oblasti komplexní péče o životní prostředí – návrh opatření............................................................................................................... 188 13.7.Plochy se specifickým způsobem využívání ............................................... 190 13.8.Komunální odpad a problematika související s jeho likvidací...................... 191 13.9.Biologicky rozložitelné odpady a způsob jejich využití (likvidace) ............... 191 13.10.Skládky TKO a stanovisko k jejich existenci ............................................. 192 13.11.Vliv cyklotras a pěších stezek na životní prostředí .................................... 192 13.12.Staré ekologické zátěže území ................................................................. 193 14.SÍDELNÍ ÚTVARY A PROBLEMATIKA TRVALE BYDLÍCÍCH OBYVATEL NA ÚZEMÍ.......................................................................................................... 194 14.1.Trvale žijící obyvatelé a jejich struktura....................................................... 195 14.2.Bytový fond, jeho struktura a obsazenost ................................................... 197 14.3.Jednotlivé sídelní útvary na území .............................................................. 200 14.3.1.Sídelní útvar Město Libavá ................................................................... 200 14.3.2.Sídelní útvar Kozlov.............................................................................. 203 14.3.3.Sídelní útvar Heroltovice ...................................................................... 205 14.3.4.Sídelní útvar Slavkov............................................................................ 206 14.3.5.Luboměř pod Strážnou ......................................................................... 207 15.OSTATNÍ FUNKCE ÚZEMÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU....................................... 209 15.1.Cyklostezky a turistické trasy ...................................................................... 209 Územní plán vojenského újezdu Libavá – změna č.1 veřejná část

4


15.1.1.Cyklistické trasy.................................................................................... 210 15.1.2.Turistické trasy ..................................................................................... 210 15.2.Ostatní možnosti sportovního a rekreačního využití ................................... 210 15.3.Myslivost ..................................................................................................... 211 16.LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ .................................................................................... 212 16.1.Ochranná pásma radarů - letiště včetně ochranných pásem ...................... 212 16.2.Vzdušný prostor LKR-3 pro létání v malých a přízemních výškách ............ 212 16.3.Zájmové území MO pro nadzemní stavby - komunikační vedení včetně ochranného pásma ............................................................................................. 212 16.4.Zájmové území MO pro podpovrchové stavby - komunikační vedení včetně ochranného pásma ............................................................................................. 212 17.POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ ZE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ.......... 214 17.1.Zátopové území Spálovské vodní nádrže ................................................... 214 17.2.Záplavové území Budišovky ....................................................................... 214 17.3.Protihluková opatření trvalého charakteru................................................... 214 17.4.Rekonstrukce výcvikového zařízení a retenční nádrže Čermná ................ 215 17.5.Zájmové území ........................................................................................... 215 17.6.Lokality pro možnou realizaci využití obnovitelných zdrojů získávání energie ............................................................................................................................ 215 17.7.Kontaktní místa pro IZS v případě konkrétního nasazení ........................... 216


5


POUŽITÉ ZKRATKY AČR

armáda České republiky

ARO

asanace a rekultivace

BD

bytový dům

COT

Cvičiště ostrého trhání

CŘBV

Cvičiště řízení bojových vozidel

ČOV

čistička odpadních vod

E.O.

ekvivalent obyvatele

EVL

Evropsky významná lokalita

GŠ

Generální štáb

CHLU

Chráněné ložiskové území

KN

Katastr nemovitostí

KO

komunální opad

KVUSS

Krajská vojenská a ubytovací správa

LHP

Lesní hospodářský plán

LKR - 3

omezený vzdušný prostor pro letectvo

LPF

Lesní půdní fond

LS

Lesní správa

LTO

lehké topné oleje

LV

list vlastníka

MO ČR

Ministrstvo obrany České republiky

NATO

vojenské alianční seskupení

PČR

Policie České republiky

PDA

Posádkový dům armády

PDS

Pokusná dělostřelecká střelnice

PHM

pohonné hmoty a mazadla

PS

Pěší střelnice

PS (číslo)

Provozní středisko

PUPFL

pozemky určené k plnění funkce lesa Územní plán vojenského újezdu Libavá – změna č.1 veřejná část

6


RD

rodinný dům

RZ

Rozvodné závody

ŘSP

ředitelství státního podniku

SA

Sovětská armáda

SpS

Správa služeb

SBV

Střelnice bojových vozidel

SmVaK

Severomoravské vodovody a kanalizace

SOVZ

Středisko obsluhy výcvikového zařízení

SST

Součinnostní střelnice

ST

srubový tábor

SVBF

Správa vojenského bytového fondu

SVD

Správa vojenské dopravy

TC

taktické cvičiště

TKO

tuhý komunální opad

TV

televizní vysílač

UP

Univerzita Palackého

ÚPD

územně plánovací dokumentace

ÚÚřVÚ

Újezdní úřad vojenského újezdu

UVZ

učebně výcvikové zařízení

VHJ

vojenská hasičská jednotka

VLS ČR, s.p.

Vojenské lesy a statky České republiky, státní podnik

VN

vysoké napětí

VÚ

vojenský újezd

VUSS

Vojenská ubytovací a stavební správa

VŠZ

Výcvikové a školící zařízení

VZ

vojenské zařízení

VŽC

Vodní a ženijní cvičiště

ZS

Zemědělská správa

ZÚR

Zásady územního rozvoje

ŽP

životní prostředí Územní plán vojenského újezdu Libavá – změna č.1 veřejná část

7


1. VŠEOBECNÝ ÚVOD Všeobecně řečeno pro území celého státu uvádí příslušná legislativní norma, že cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí a pro hospodářský rozvoj. Pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. V souladu s perspektivami územního rozvoje evropského regionu je globálním cílem dosažení vyváženého a udržitelného rozvoje území především posilováním jeho silných stránek v oblasti funkčnosti území. Obecný požadavek zahrnuje nejen zdravý ekologický rozvoj, který zachovává stávající zdroje pro využití příštím generacím, ale obsahuje právě i vyvážený územní rozvoj. To znamená, že budou uváděny do souladu všechny nároky na exploataci území ve všech jeho funkčnostech, projevech a odlišnostech. Za respektování cílů rozvoje území a jejich dosažení m.j. cestou územního plánování na jedné straně, na druhé straně za respektování požadavků na specifické využití zpracovávaného území dané zejména jeho využíváním pro vojenský výcvik jsou cíle zpracované územně plánovací dokumentace následující:  Rozvoj území vojenského újezdu ve všech jeho funkcích, za respektování jednoznačné priority vojenského využívání.  Za dodržení předchozího cíle dosáhnout efektivního využívání všech ostatních funkcí zájmového území.  Zachování přírodních hodnot území a kulturního dědictví s územím souvisejícím, cestou plánování a následné realizace prozíravé a systematické péče o tyto hodnoty.  Zajištění vyváženého rozvoje území cestou optimálního využití území doslova ve všech jeho funkcích, bez ohledu na jejich rozsah nebo četnost výskytu.  Chránit a nadále dotvářet ucelený systém kvalitního životního prostředí na celém zájmovém území a vytvářet podmínky pro jeho upevňování.  Ve spolupráci s orgány zabývajícími se stavem a péčí o životní prostředí realizovat opatření a postupy ve využívání zájmového území, které nebudou v rozporu s legislativními normami pro vyhlášené evropsky významné lokality, naopak budou podporovat zachování, případně vylepšování stávajícího stavu.  Vytvořit systém cílené ekologické péče o vybrané části území vojenského újezdu, který však nebude znemožňovat, nebo nadměrně bránit vojenskému využívání území vojenského újezdu.


8


 V neposlední řadě je cílem územně plánovací dokumentace zcela jasně vymezit vztahy předmětného území s navazujícím okolním civilním prostředím a navrhnout opatření omezující negativní ovlivňování okolního civilního prostředí provozováním některých funkcí na zájmovém území. Legislativa státu předepisuje povinnost pokrytí celého území ČR územně plánovací dokumentací a v rámci naplňování státní direktivy je zpracován předkládaný materiál jako územní plán vojenského újezdu – veřejná část. Materiál je zpracován zcela ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a zákona č. 500/2006 o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací dokumentace. Materiál je zpracován tak, aby v celém plánovacím období a pro celé zájmové území byla dodržena povinnost priority zajištění vojenského výcviku. Přičemž jeho obsah a rozsah vychází ze současných a předvídatelných potřeb armády České republiky (v dalším pouze AČR) a závazků ČR vůči aliančním partnerům v oblasti spolupráce jednotlivých armád. V dalším zpracovaná územně plánovací dokumentace – neveřejná část, je rozpracováním veřejné části v oblasti zajišťování vojenského výcviku a obsah této dokumentace plně respektuje rámec a rozsah veřejné části. Nikde svými požadavky a závěry nepřesáhne rámec a hranice veřejné části územně plánovací dokumentace. Vojenský újezd (dále jen „újezd“) je vymezená část území státu určená k zajišťování obrany státu a k výcviku ozbrojených sil. Újezd tvoří územní správní jednotku. V souladu se zákonem číslo 169/1949 Sb., o vojenských újezdech, a usneseními vlády České republiky ze dne 18.10.1949 a 6.6.1950 byl výnosem ministerstva vnitra ze dne 15.6.1950 dnem 1.7.1950 zřízen vojenský újezd Libavá. Současně byla uzákoněna i státní správa na území újezdu, kterou vykonává Újezdní úřad vojenského újezdu Libavá. Z hlediska státoprávního uspořádání vojenský újezd celou svoji rozlohou spadá do Olomouckého kraje, částí hranice újezdu se dotýká území Moravskoslezského kraje. V původním státoprávním uspořádáním území vojenského újezdu zasahovalo do 5 okresů (Olomouc, Přerov, Opava, Bruntál a Nový Jičín). Vojenský újezd se nachází cca 25 km severozápadně od Olomouce. Samostatný vojenský újezd zahrnuje 5 katastrálních území a to Město Libavá, Velká Střelná, Čermná u Města Libavá, Slavkov u Města Libavá a Rudoltovice. Celková výměra zájmového území je 32 724 ha, z čehož je 18 345 ha pozemků určených k plnění funkce lesa (dříve lesní půdní fond).


9


2. DŮVODY PRO POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU A HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ Územní plán vojenského újezdu Libavá v obou zpracovaných částech zcela naplňuje požadavky legislativních normativů platných pro takové dílo na jedné straně, na druhé straně je zpracován zcela v souladu s prioritním určením území pro zajišťování vojenského výcviku a souběhem efektivního využívání všech jeho dalších funkcí.

2.1. Účel a hlavní cíle řešení Účelem zpracování územně plánovací dokumentace je vytvoření schváleného dokladu, který komplexně zpracovává rámec, způsoby a cesty dalšího rozvoje území vojenského újezdu, rozvoje činností všech složek využívajících území vojenského újezdu při vzájemném respektování potřeb těchto složek. Hlavním cílem zpracování územně plánovací dokumentace je návrh plošného využití území vojenského újezdu za respektování priority vojenského využití na jedné straně, na druhé straně potom sladění potřeb všech funkcí území a vytvoření podmínek pro jejich optimální provozování. Za dodržení jednoznačně stanovené a nepřekročitelné podmínky minimalizace negativního ovlivňování životního prostředí jak na zájmovém území, tak i na civilním území bezprostředně sousedícím se zájmovým územím. V současné době jsou k dispozici rezortní materiály týkající se využívání a případného rozvoje území vojenských újezdů na úrovni „Analýzy existence vojenských újezdů z hlediska porovnání potřeb armády a stanovených ekonomických kriterií“ a „Koncepce výstavby profesionální AČR a mobilizace ozbrojených sil ČR přepracované na změněný zdrojový rámec“. Tyto dokumenty jednoznačně formulují požadavky na využití vojenských újezdů platné v době jejich zpracování, v rámci předkládané územně plánovací dokumentace jsou upřesněny stávajícími požadavky platnými v době zpracování Územně analytických podkladů. Pro zpracování územně plánovací dokumentace vojenského újezdu Libavá existují následující obecně platné důvody:  Stávající ÚPD byla zpracována na jiné stavy armády (v době vojenské základní služby), jinou technickou úroveň vybavení armádních složek, jinou úroveň a rozsah potřeb polního výcviku.  Nebrala v úvahu potřeby umožnit plnění úkolů, souvisejících s přípravou jednotek AČR k operačnímu nasazení v mírových misích v souladu s aliančními závazky republiky. Územní plán vojenského újezdu Libavá – změna č.1 veřejná část

10


 Nutnost nácviku součinnosti se zahraničními jednotkami při společném nasazení zejména v mírových misích.  Nově zpracovávaná ÚPD musí zcela jednoznačně respektovat základní platné legislativní podklady (zejména stavební zákon a jeho prováděcí vyhlášku).  Zpracovaná ÚPD musí být v souladu s obdobnými územně plánovacími dokumenty zpracovanými krajskými orgány státní správy a materiály zabývajícími se péčí o životní prostředí. Výsledkem zpracování je poskytnout vlastníkovi daného území (státu), jeho správci (MO ČR) a jednotlivým uživatelům (armádním složkám, výrobní jednotce a ostatním subjektům na území působícím), soubor informací o způsobech a formách efektivního využívání zájmového území při zabezpečení jeho kvalit v oblasti životního prostředí. Přičemž takový materiál musí obsahovat i zásady týkající se vlivu zájmového území na okolní navazující civilní prostředí.

2.2. Zhodnocení dříve schválených materiálů týkajících se rozvoje území V předchozím období bylo pro území vojenského újezdu Libavá zpracováno několik materiálů zabývajících se rozvojem celého území nebo jejich dílčích částí, či činností. V následujícím textu je uveden jejich přehled. Vojenský prostor Libavá - urbanistická studie vztahů, Terplan Praha, 1993. Studii zadalo Ministerstvo hospodářství ČR, regionální pracoviště pro Olomouckou oblast, na základě výsledků projednávání konceptu ÚPN VÚC Olomoucké SRA. Za hodnocení tohoto materiálu lze vzít závěry pracovní skupiny ve složení pracovníků Vojenské ubytovací a stavební správy Olomouc, Vojenského stavebního úřadu Olomouc, Velitelství 2. armádního sboru v Olomouci (nyní Velitelství společných sil), Velitelství Vojenského výcvikového prostoru Libavá a Vojenských lesů a statků Lipník nad Bečvou, která ve dnech 26.4. - 3.5. 1994 prostudovala urbanistickou studii a konstatovala, cituji: "Pracovní skupina po podrobném seznámení a vyjádření dalších přizvaných odborníků konstatuje v zásadě shodnost se závěry zpracovatele, i když po stránce obsahové, formální a způsobem nakládání s dodanými informacemi zůstává studie pod obvyklou úrovní těchto prací. Připomínkovat tuto Studii by znamenalo napsat ji formou diskusí a polemik znovu a jinak.", konec citátu. Olomoucká aglomerace - územní plán velkého územního celku, Terplan Praha, 1995. Studii zadalo Ministerstvo hospodářství, regionální pracoviště pro Olomouckou oblast. Práce byla zpracována pro okresy Olomouc, Přerov a Prostějov. Všeobecně lze říci, že informace o zájmovém území vojenského újezdu jsou pouze globální


11


a odpovídají úrovni informací pro zpracování územního plánu velkého územního celku. VVP Libavá - střelnice Milovany - dokumentace E.I.A., zpracoval Geotest Brno, 1995. Studii zadala VUSS Olomouc jako podklad pro hodnocení vlivu stavby na okolní životní prostředí. Rozsah studie předepisuje zákonná norma jako součást projektové přípravy k výstavbě zařízení. Nelze v současnosti využít pro neaktuálnost jejího obsahu. Územní plán VVP Libavá - Průzkumy a rozbory, zpracoval Vojenský projektový ústav Praha, atelier Brno, 1989. Objednavatelem byla KVUSS Olomouc, účelem bylo zpracovat komplexní průzkumy a rozbory VVP Libavá jako podklad pro zpracování územního plánu celého území VVP. Údaje uvedené v materiálu ztratily na aktuálnosti zejména s ohledem na zásadní změnu v systému exploatace celého vojenského výcvikového prostoru a odchod armády SSSR. Průzkumy a rozbory pro územní plán VÚC Vojenského újezdu Libavá zpracoval Projektový ústav VLS ČR, Olomouc, 1997 - 98. Materiál aktualizuje stav celého území vojenského újezdu i stav jednotlivých skutečností na území se vyskytujících, jenž charakterizují výchozí stav pro zpracování územního plánu Vojenského újezdu Libavá. Průzkumy a rozbory jsou zpracovány detailněji než je obvyklé. K takovému postupu nás vedly dvě skutečnosti. Především zřízením VÚ Libavá přestaly na území platit stávající pozemkové mapy a na území vojenského újezdu nebyly zcela uplatňovány zákonné normy pro přípravu výstavby (zejména vojenských objektů), jejich realizaci, uvedení do provozu a evidenci o jejich exploataci. Pro zjištění objektivních informací byly využity výsledky průzkumů a rozborů. Územní plán vojenského újezdu Libavá, zpracoval Projektový ústav VLS ČR, Olomouc, 1998 - 2002. Hodnocená územně plánovací dokumentace byla schválena v roce 2004 ministrem obrany ČR Ing. Miroslavem KOSTELKOU. Předcházející zpracované územně plánovací dokumentace nejsou brány v úvahu. V hodnocené územně plánovací dokumentaci je z hlediska vojenskohospodářských zásad kontinuita mezi stavem zjištěným při zpracovávání územního plánu a potřebami zabezpečení rozvoje vojenské a hospodářské činnosti ve vojenském újezdu Libavá do roku 2010 – 2015. Hlavní úkoly pro exploataci území vojenského újezdu Libavá, uvedené v posuzované ÚPD jsou následující:  Prováděného výcviku na plochách a územích jednotlivých učebně výcvikových zařízení.  Nácviku nakládání a vykládání techniky, materiálu a osob při přepravě po železnici. Územní plán vojenského újezdu Libavá – změna č.1 veřejná část

12


 Výcviku v přesunech mobilní techniky po vlastní ose bez ohledu na důvod přesunu, výchozí a cílový bod přesunu.  Ubytování, stravování a poskytování nezbytných sociálních služeb posádce trvale dislokované na území vojenského újezdu i vojenským jednotkám na území vojenského újezdu se vyskytujícím pouze po přechodnou dobu.  Provozování jednotlivých speciálních objektů a zařízení z oblasti logistiky.  Provozováním sítí pro přenosy energií, informací, pitné vody, odpadní vody a komunálních čističek odpadních vod. Dokumentace zcela odpovídala tehdejším potřebám AČR a jejich předpokládanému vývoji, personálnímu obsazení a počtu příslušníků AČR, technickému vybavení jednotek a způsobu vedení operací v tehdejší době. Výcvik byl prováděn s ohledem na případné nasazení do předpokládaného prostoru operace a tomu odpovídajícím formám způsobu nasazení jednotek. Byl brán v úvahu rámec finančních prostředků, které měl rezort MO k dispozici a bylo možné uvažovat o jejich využití k realizaci navrhovaných opatření na zájmovém území.

2.3. Důvody ztráty aktuálnosti dříve zpracované ÚPD Hodnocená, dříve zpracovaná územně plánovací dokumentace ztratila na aktuálnosti zejména z následujících důvodů:  Není nutné realizovat některé druhy výcviku, nebo alespoň ne v takovém rozsahu, jak bylo předpokládáno v době zpracování ÚPD.  V současné době jsou již využívány nové poznatky a zásady v taktice vedení boje a použitých prostředků vedení boje, než byly využívány v době zpracovávání předcházející ÚPD.  Dokončená profesionalizace armády vytváří zcela odlišné požadavky na jednotky zabezpečující realizaci polního výcviku než tomu bylo v období služby vojáků z povolání a vojáků základní služby.  S ohledem na potřebu výcviku jednotek vysílaných do mírových misí jsou budována učebně výcviková zařízení, která simulují podmínky služby jednotek v mírových misích.  Systém zajišťování dodávky zejména elektrické energie na zájmové území bude vyžadovat změnu, zejména s ohledem na změny odběrných míst (rušení některých učebně výcvikových zařízení a objektů).  Oblast zajišťování tepelné energie bude vyžadovat nové zpracování s ohledem na možné změny ve využívaných učebně výcvikových zařízeních.  Péče o životní prostředí, zmírňování nebo odstraňování negativních vlivů vojenského využívání území, případně podpora pozitivního ovlivňování prostředí současnou formou jeho využívání, v současné době je řešena nově v souladu s evropskou legislativou. V hodnocené územně plánovací dokumentaci je sice problematika řešena, ale poplatně době zpracování a platné legislativě.


13


 Vznikla povinnost realizovat zákonná opatření k Evropsky významným lokalitám a Ptačí oblasti v systému NATURA 2000.

2.4. Souhrnné hodnocení předcházející dokumentace V předcházejícím textu byla hodnocena doposud platná územně plánovací dokumentace vojenského újezdu, kterou v roce 2004 schválil tehdejší ministr obrany ČR Ing. Kostelka. Pro dané území vojenského újezdu není k dispozici žádná zpracovaná změna dokumentace ani doplněk. Z toho odvozujeme, že výše citovaná dokumentace je doposud platná. Především posuzovaná územně plánovací dokumentace byla zpracována pro zcela jiné podmínky využívání území vojenského újezdu dané geopolitickým uspořádáním světa a začleněním republiky do daného bipolárního, především vojenského uspořádání světa. Zbraňové systémy byly na jiné technické a konstrukční úrovni, mnohdy vyžadovaly jiný systém a kvalitu obsluhy a byly v jiném režimu provozovány. Současnost vyžaduje jiné postupy v přípravě jednotlivých armádních složek, je kladen důraz na jiné druhy vojsk, jinou taktiku boje a hlavně je kladen důraz na součinnost více druhů vojsk za použití moderní výzbroje a nácviku mnohonárodních jednotek. Výše uvedeným současným potřebám AČR musí odpovídat i podmínky pro výcvik, které musí poskytovat území vojenského újezdu jako celek i jednotlivá učebně výcviková zařízení na území se nacházející. Významnou skutečností, ovlivňující podmínky pro efektivní využití všech funkcí na území realizovaných je dosažení vzájemných vazeb a respektování jednotlivých subjektů na území působících. S ohledem na mnohdy zcela nové požadavky na využívání území a vytvoření podmínek pro jejich realizaci je nutné zpracovat nově územně plánovací dokumentaci, která bude připravovat podmínky pro jejich praktickou realizaci v provozních podmínkách území vojenského újezdu Libavá.


14


3. HISTORIE ÚZEMÍ Zalidňování území, kde se v současnosti nachází i vojenský újezd Libavá, začalo asi v 11. století, a to Slovany. O hromadné zalidňování se zasloužila německá kolonizace, která probíhala pod ochranou církve až do počátku 14. století. Důvodem osazování bylo hlavně nerostné bohatství kolem Budišova nad Budišovkou, Barnova a Starých Oldřůvek a úrodnější půda v jinak klimaticky drsnějším podnebí. Nejvýznamnějším sídelním celkem dnešního vojenského újezdu bylo Město Libavá. První určité datum o existenci Města Libavá se nachází v listině z roku 1301. V letech 1504 a 1546 byla Městu Libavá udělována privilegia, například uspořádání dvou výročních trhů, možnost a právo poddaných odkazovat svůj majetek blízkým. Roku 1581 byli obyvatelé libavska osvobozeni od všech robot. Ve středověku byla písemně uváděna existence mlýnů, z řemesel vynikalo zejména na přelomu 17. a 18. století tkalcovství. Známí byli také libavští varhanáři. První zmínka o těžbě velice kvalitní břidlice pochází z roku 1776, ze statistiky z roku 1880 víme, že v této lokalitě bylo přes 100 lomů a dolů. V letech 1920-1945 postupně docházelo k útlumu těžby a v 50. letech byla těžba břidlice zcela ukončena. Na území Nízkého Jeseníku a Oderských vrchů probíhala také těžba stříbrných rud. Na území soudního okresu libavského se ve třicátých letech minulého století nacházel okresní soud, okresní berní a gruntovní úřad v Městě Libavé, pět četnických stanic, čtyři zdravotní obvody. Školství bylo s německým vyučovacím jazykem a to: tři měšťanské školy, dvacet dva obecných škol, šest pokračovacích škol, dvě odborné hospodářské školy. Na základě Mnichovské dohody byl v říjnu 1938 celý region připojen k Německu a stal se součástí Sudetské župy až do května 1945. Po konci II. světové války byli obyvatelé obcí německého původu v souladu se závěry Postupimské konference vystěhováni do Německa a Rakouska. Po druhé světové válce byl na základě rozhodnutí vlády Československé republiky ze dne 17. září 1946 vytvořen Vojenský výcvikový tábor Moravský Beroun, který byl určen pro výcvik vojsk, jehož správním střediskem se stalo Město Libavá. Do vojenského prostoru bylo začleněno celkem 24 obcí a osad a to z:  okresu Moravský Beroun (části bývalého Libavského soudního okresu): Barnov (Olověná), Čermná, Heroltovice, Keprtovice (Údolná), Luboměř pod Strážnou, Město Libavá, Milovany, Nová Ves nad Odrou, Nové Oldřůvky, Olejovice, Rudoltovice, Smilov, Stará Voda, Velká Střelná, Vojnovice, Zigartice (Mastník),  okresu Hranice: Heřmánky, Kozlov, Ranošov, Slavkov,  okresu Olomouc: Jestřabí, Nepřívaz, Varhošť,  okresu Šternberk: Bělá. Nejprve bylo zřízeno velitelství Vojenského výcvikového tábora Moravský Beroun se sídlem ve Městě Libavá (v období 1946–1955). Dne 10.12.1947 osidlovací úřad Územní plán vojenského újezdu Libavá – změna č.1 veřejná část

15


Praha rozhodl, že veškerý majetek v obcích, které se nacházely ve stávajícím vojenském výcvikovém prostoru, bude konfiskován pro Československý stát k využití armády. V souladu se zákonem číslo 169/1949 Sb., o vojenských újezdech, a usneseními vlády České republiky ze dne 18.10.1949 a 6.6.1950 byl výnosem ministerstva vnitra ze dne 15.6.1950 dnem 1.7.1950 zřízen vojenský újezd Libavá. Historie sídelního útvaru Heroltovice Založení obce je datováno rokem 1364. Zemědělské pozemky byly neúrodné a proto bylo hlavním zdrojem příjmů obyvatel dobytkářství. Obec měla větrný mlýn, elektrické družstvo (1921), záložnu (1899). Ve škole se vyučovalo od r. 1784, nová budova byla postavena r. 1802. V roce 1930 zde stálo 43 domů a žilo 250 obyvatel (čs. 6). Heroltovice byly po vzniku vojenského újezdu zachovány a jsou v současnosti jedním z 5 sídelních útvarů na území. Historie sídelního útvaru Kozlov Kozlov, dříve popisován jako zemědělská obec s rozlohou lesů. První písemné zprávy pochází z r. 1324, roku 1548 je Kozlov uváděn jako pustá ves. Roku 1794 měl 584 obyvatel a do r. 1883 byl Kozlov osadou Velkého Újezda. V obci byla pila, lesní revír velkostatku Veselíčko, družstvo Konzum (1930), záložna a spolky: hospodářský, dřevodělný, hasičský. Škola byla otevřena r. 1789, od r.1829 se vyučovalo v nové budově. V roce 1930 zde stálo 86 domů a žilo 526 obyvatel (čs. 6), dnes asi 280 obyvatel. Historie sídelního útvaru Luboměř pod Strážnou Luboměř pod Strážnou, první písemné zprávy jsou z roku 1394, r. 1408 je připomínán kostel Panny Marie Sněžné a fara. Část zdejších pozemků vlastnil potštátský velkostatek, který zde měl dvůr. K obci patřily dva vodní mlýny, výroba hospodářských strojů, pila, břidlicový lom, dva hostince a záložna „Raiffeisenka“. V roce 1910 zde žilo 390 obyvatel, v r. 1930 zde stálo 100 domů a žilo 375 obyvatel (čs. 10). Historie sídelního útvaru Slavkov Slavkov, první písemná zmínka je z roku 1447, kdy patřil ke hradu Helfštýnu. Písemné prameny z počátku 20. století uvádějí Slavkov jako zemědělskou horskou obec s místními řemesly. Škola působila v obci od r. 1815, roku 1862 shořela při velkém požáru a nová školní budova byla postavena r. 1905. V roce 1900 měla obec 373 obyvatel (čs. 32), v roce 1930 zde stálo 63 domů a žilo 309 obyvatel (čs. 11). Slavkov zanikl po r. 1950 a původní zástavba byla zbořena kromě kostela a školy.


16


3.1. Státem evidované kulturní památky Na území vojenského újezdu je 5 státem evidovaných kulturních památek: 1) Poutní kostel sv. Jakuba Většího a sv. Anny na katastru bývalé obce Stará Voda číslo rejstříku 1874 Farní kostel byl postaven r. 1686. Na místě dnešního kostela stála původně kaple svaté Anny a nedaleko od ní kostelíček sv. Jakuba. První zmínka z r. 1529. Rekonstrukce kostela proběhla v letech 1991 – 1994 a kostel byl opětovně vysvěcen. Od roku 1991 byla obnovena tradice svatoanenských poutí. Podpůrný spolek pro renovaci poutního kostela sv. Jakuba Většího a sv. Anny ve Staré Vodě v letech 2002 a 2008 věnoval finanční prostředky na opravu podlahy kostela a statické zajištění kleneb oken. ÚÚřVÚ Libavá vyčlenil v letech 2002 až 2008 cca 270 000 Kč na drobné opravy interiéru kostela a úprav ploch před kostelem. V opravách se bude pokračovat i v dalších letech. Především odvodnění spodní a podzemní vody, renovace obvodových zdí a stavebně statických prací. V roce 2009 bude zpracována projektová dokumentace na opravu kostelní zdi, na jejíž opravu se předpokládá částka přes 4 mil. Kč z prostředků MO ČR. Umístění: vpravo od veřejně přístupné komunikace města Libavá – Podlesí 4 km od města Libavá.


17


2) Větrný mlýn v Městě Libavá číslo rejstříku 3791 Rok založení mlýna, kterému se říkalo Siedlerův, není přesně znám. První zpráva pochází z roku 1875, ta však už jen konstatuje, že mlýn pracuje. Zděný větrný mlýn válcového tvaru u země o průměru 9 m a výšce se střechou 12,5 m pochází z druhé poloviny 19. století. Bíle omítnutá stavba je z místního kamene. V 90. letech 20. století byl zrekonstruovaný. Stav památky je dobrý. Umístění: v sousedství vojenského zařízení - autopark v Městě Libavá.

3) památník Zákřovský Žalov na katastru bývalé obce Kozlov, bývalé osady Kyjanice číslo rejstříku 2026 Památník obětem 2. světové války z roku 1949 byl postaven přímo na místě tragické události upálení obyvatel ze Zákřova a okolních obcí za údajnou podporu partyzánů. Stav památky je dobrý. Umístění: z civilního prostředí odbočkou z rychlostní komunikace R35 Olomouc – Lipník nad Bečvou na sídelní útvar Kozlov, po 2,5 km odbočkou na Žalov.


18


4) Hraniční kámen tří panství – Nečínský potok na katastru bývalé obce Olověná (Barnov) - místní trať Štolgrund číslo rejstříku 2102 Stav památky je dobrý. Jedná se o kopii památky, originál je v depozitáři muzea. Umístění: severovýchodně od Luboměře pod Strážnou při hranici vojenského újezdu na soutoku Něčínského potoka a jeho levobřežního přítoku. 5) hrad Hluboký, torzo základů středověkého hradu, na katastru Velká Střelná u obce Hlubočky – Hrubá Voda číslo rejstříku 1809 Prvním známým vlastníkem a stavitelem byl olomoucký biskup Jan VII. Volek (1334 -1351). Tato památka byla vzhledem k zájmu občanů zpřístupněna ve dnech pracovního volna. Stav památky: ruina, která neohrožuje okolí. Umístění: u hranice vojenského újezdu nad obcí Hrubá Voda. 6) Hrad Drahotuš V roce 1269 založil hrad Bohuš z Drahotuš. Umístění: u hranice vojenského újezdu u obce Podhoří, jižně od kóty 571. Památka, v podstatě ruina, je nutné provádět pouze běžnou údržbu památky a jejího okolí.


19


3.2. Památky místního významu Dále se nacházejí na území Vojenského újezdu Libavá tyto památky místního významu vedené v evidenci Památkového ústavu v Olomouci. 1) Bývalý farní kostel Povýšení sv. Kříže Umístění: v centru Města Libavá. Stav památky vyžaduje další opravy. V záměru je také v prostorách kolem kostela vybudovat památník zaniklých obcí Libavska a pietní místo obyvatel Libavé.

2) Kamenný dvouklenbový most přes Libavský potok Umístění: v jihovýchodní části Města Libavá odbočkou z režimové komunikace přes Libavský potok směrem na Mastník. Stav památky vyžaduje celkovou opravu.


20


3) Kamenný jednoklenbový most přes Heroltovický potok Umístění: v severní části ve městě Libavá odbočkou na Heroltovice přes Heroltovický potok. Stav památky dobrý, vyžaduje pouze běžnou provozní údržbu. 4) Kamenný kříž z roku 1850 u silnice z Města Libavá do Staré Vody Umístění: vlevo od veřejně přístupné komunikace Město Libavá – Podlesí poblíž kóty 605. Stav památky dobrý, vyžaduje pouze údržbu.

5) Památník zaniklé obce Čermná Umístění: na křižovatce Nová Ves nad Odrou – Čermná a odbočky na Mastnik. Stav památky dobrý, vyžaduje pouze údržbu a ošetření bezprostředního okolí objektu.


21


6) Kamenný kříž z počátku 20. století u silnice do Domašova nad Bystřicí Umístění: v sídelním útvaru Heroltovice vpravo od komunikace při výjezdu na Domašov nad Bystřicí. Stav památky dobrý, vyžaduje pouze údržbu.

7) Památník zaniklé obce Jestřabí Umístění: odbočkou vlevo z režimové komunikace Mrsklesy - Město Libavá u kóty 598. 8) Svatý kříž Jestřabí (dubový) Umístění: odbočkou vlevo z režimové komunikace Mrsklesy - Město Libavá u kóty 598.


22


9) Torzo kostela Nejsvětější Trojice - Jestřabí Umístění: odbočkou vlevo z režimové komunikace Mrsklesy - Město Libavá na kopec Jestřabí. Stav památky – neškodná ruina.

10) Hraniční kámen z roku 1735 u horního toku potoka Jezernice Umístění: odbočkou vlevo z režimové komunikace Mrsklesy - Město Libavá u kóty 598. Stav památky dobrý, vyžaduje pouze údržbu. 11) Kaple sv. Josefa - Kozlov Umístění: vpravo od veřejně přístupné komunikace uprostřed sídelního útvaru Kozlov. Stav památky dobrý, objekt je provozován


23


12) Kamenný kříž z 2. poloviny 19. století u státní silnice v místní části Kyjanice Umístění: po levé straně při veřejně přístupné komunikace v místní části Kyjanice. Stav památky dobrý, vyžaduje pouze údržbu.

13) Bývalý hřbitov v Kozlově Umístění: v sídelním útvaru Kozlov odbočkou na Ranošov. Stav památky – minimálně 2 x ročně odstranit z plochy vegetační pokryv a hnotu odvézt mimo objekt.


24


14) Pomník obětem 1. sv.války v Kozlově Umístění: v sídelním útvaru Kozlov odbočkou směrem na pramen Odry. Stav památky dobrý, vyžaduje pouze údržbu.

15) Památník zaniklé obce Zigartice Umístění: u technologické komunikace Města Libavá – Mastník, jižně od kóty 524. Stav památky dobrý, vyžaduje pouze údržbu. 16) Památník zaniklé obce Nepřívaz Umístění: odbočkou vlevo z obce Hlubočky na Nepřívaz, východně od Jílového vrchu u křižovatky. Stav památky dobrý, vyžaduje pouze údržbu.


25


17) Památník zaniklé obce Nová Ves nad Odrou Umístění: po pravé straně za křižovatkou Čermná - Velká Střelná, odbočkou na Nová Ves nad Odrou. Stav památky dobrý, vyžaduje pouze údržbu. 18) Železobetonový, trámový, parapetní most přes Odru z roku 1908 Umístění: při křížení řeky Odry s komunikací vedoucí z civilního prostředí k Barnovské vodní nádrži. Stav památky dobrý, vyžaduje pouze údržbu. 19) Torzo kostela Všech Svatých - Barnov Umístění: východním směrem od Olověnského vrchu, trigonomického bodu 616,4, u potoka Chudý. Stav památky – neškodná ruina.


26


20) Památník zaniklé obce Barnov Umístění: odbočkou vpravo před Barnovskou vodní nádrží podél potoka Chudý. Stav památky dobrý, vyžaduje pouze údržbu.

21) Pomník obětem 1. světové války z roku 1922 - Barnov Umístění: východním směrem od Olověnského vrchu, trigonometrického bodu, 616,4 u potoka Chudý. Stav památky dobrý, vyžaduje pouze údržbu.


27


22) Pomník obětem 1. světové války z roku 1931 u Ranošova Umístění: vpravo od technologické komunikace Kozlov - Slavkov severně od kóty 540,6. Stav památky dobrý, vyžaduje pouze údržbu.

23) Památník zaniklé obce Rudoltovice Umístění: severozápadně od sídelního útvaru Rudoltovice, poblíž kóty 553. Stav památky dobrý, vyžaduje pouze údržbu. 24) Kostel sv. Františka Serafínského - Slavkov Stav památky vyžaduje další drobné úpravy exteriéru i interiéru, který slouží jako kulturní dům. Umístění: uvnitř sídelního útvaru Slavkov. Stav památky dobrý, vyžaduje pouze údržbu.


28


25) Podstavec litinového kříže z roku 1893 u cesty nad potokem Říkou Umístění: při odbočce technologické komunikace Slavkov - Ranošov, po pravé straně. Stav památky dobrý, vyžaduje pouze údržbu. 26) Podstavec kříže z roku 1906 u cesty do Ranošova Umístění: na konci sídelního útvaru Slavkov, po levé straně veřejně přístupné komunikace. Stav památky dobrý, vyžaduje pouze údržbu.

27) Bývalý hřbitov ve Slavkově Umístění: v jižní části sídelního útvaru Slavkov na jeho jižním okraji. Stav památky – celý objekt hřbitova vyžaduje minimální údržbu sestávající z odstraňování vegetace.


29


28) Kamenný kříž u Lipnické myslivny Umístění: po levé straně veřejně přístupné komunikace, za hranicí vojenského újezdu ve směru Loučka – Slavkov. Stav památky dobrý, vyžaduje pouze údržbu. 29) Kamenný kříž z roku 1869 u silnice ze Smilova do Města Libavé Umístění: vlevo od režimové komunikace Smilov - Město Libavá před odbočkou na Vršek, poblíž kóty 540. Stav památky dobrý, vyžaduje pouze údržbu.

30) Památník zaniklé obce Smilov Umístění: na křižovatce u Pěchotní střelnice Smilov. Stav památky dobrý, vyžaduje pouze údržbu.


30


31) Královská studánka, kaple sv. Anny – Stará Voda Kaple byla postavena roku 1703. Uvnitř se nachází Královská studánka. V letech 1952 až 1992 docházelo k postupné devastaci. Od roku 1992 začali ruiny kaple opravovat skauti z 19. střediska Junáka z Velkého Týnce. V letech 2006 až 2007 byla kaple opravena do původního stavu z peněz Podpůrného spolku německých vystěhovalců. Projekt rekonstrukce financoval ÚÚřVÚ Libavá. 21.července 2007 byla kaple opět vysvěcena olomouckým světícím biskupem Josefem Hrdličkou. Na dalších úpravách pracuje 19. středisko Junáka. Opravy budou pokračovat i nadále se zahraničními spolky. Umístění: jižně od kostela Stará Voda na Lazském potoce.


31


32) Kamenný kříž z roku 1844 před kostelem sv. Anny a sv. Jakuba Většího – Stará Voda Umístění: vpravo od veřejně přístupné komunikace Města Libavá - Podlesí, 4 km od Města Libava - Stará Voda. Stav památky dobrý, vyžaduje pouze běžnou údržbu památky a periodickou péči o bezprostřední okolí památky.

33) Kamenný kříž z roku 1866 u presbytáře kostela sv. Anny a sv. Jakuba Většího – Stará Voda Umístění: vpravo od veřejně přístupné komunikace Města Libavá - Podlesí, 4 km od Města Libavá - Stará Voda. Stav památky dobrý, vyžaduje pouze údržbu.


32


34) Torzo bývalého kláštera - Stará Voda Klášter postavený v letech 1690 až 1700. Koncem 2. světové války shořela střecha. Vzhledem k tomu, že se jeho oprava neprovedla, klášter postupně chátral. Dnes zůstaly jen ruiny. Umístění: vpravo od veřejně přístupné komunikace Města Libavá - Podlesí, 4 km od Města Libavá. Pouze zbytky staveb, památka vyžaduje péči o místo (odstraňování nežádoucí vegetace) a jeho bezprostředního okolí. 35) Bývalý hřbitov ve Staré Vodě Umístění: vpravo od veřejně přístupné komunikace Města Libavá - Podlesí, 4 km od Města Libavá. Péče o památku by se měla sestávat především z odstraňování nežádoucí vegetace z místa památky. 36) Kamenný kříž z roku 1873 u silnice do Města Libavá Umístění: poblíž silnice Město Libavá- Mastník jižně od Oderského vrchu. Péče o památku se soustředí pouze na běžnou údržbu podle momentálního stavu objektu. 37) Středověké tvrziště na východním okraji zaniklé obce (nazývané dříve Altes Haus) Umístění: po komunikaci Zelený kříž - Velka Střelná vpravo poblíž Smolenského potoka jižně od kóty 601,5. Pečovat pouze o prostředí výskytu památky formou odstraňování nežádoucí vegetace.


33


38) Památník zaniklé obce Velká Střelná Umístění: vlevo u křižovatky režimové komunikace Město Libavá - Mrsklesy na křižovatku u Zeleného kříže. Provádět pouze běžnou údržbu památky a jejího okolí.

39) Socha Panny Marie z roku 1912 u bývalé cesty z Vojnovic do Staré Vody Umístění: severovýchodně od Oderského vrchu směr Stará Voda. Provádět pouze běžnou údržbu památky a jejího bezprostředního okolí. 40) Torzo kaple z konce 18. století u cesty z Vojnovic do Mastníku Umístění: vlevo u technologické komunikace Vojnovice - Mastník, poblíž řeky Odry. Provádět pouze běžnou údržbu památky a jejího bezprostředního okolí.


34


41) Památník zaniklé obce Vojnovice Umístění: vpravo u technologické komunikace Vojnovice - Mastník, poblíž řeky Odry. Provádět pouze běžnou údržbu památky a jejího bezprostředního okolí.

42) Památník zaniklé obce Zigartice Umístění: vpravo u technologické komunikace Vojnovice - Mastník, poblíž řeky Odry Provádět pouze běžnou údržbu památky a jejího bezprostředního okolí. 43) Kamenný most na přístupové cestě k hradu Drahotuš Umístění: na hranici vojenského újezdu u obce Podhoří, jižně od kóty 571. Objekt vyžaduje odborný zásah restaurující památku a zajišťující její bezpečné využívání osob, které ji využívají při návštěvě památky.

Všechny památky místního významu musejí být zachovány a chráněny před poškozením.


35


4. CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ A JEHO VYMEZENÍ 4.1. Základní charakteristika území Území vojenského újezdu je územně celistvé, funkčně homogenní, svojí existencí umožňující úspěšnou souběžnou realizaci řady funkcí, zdánlivě rozdílných svými projevy a potřebami. Od vojenského využívání prakticky celého zájmového území, přes hospodářskou činnost realizovanou na pozemcích určených k plnění funkcí lesa a určených pro zemědělské využívání, až po činnosti pozitivně ovlivňující životního prostředí na daném území. Na zájmovém území jsou dislokovány sídelní útvary, určené pro trvalý pobyt osob i přechodný pobyt příslušníků cvičících jednotek se všemi průvodními jevy s jejich pobytem souvisejícími. Svým dosavadním způsobem exploatace a jeho projevy zejména v oblasti životního prostředí, je zájmové území významnou oblastí pro získávání vody i pro okolní civilní prostředí.

4.2. Popis přírodního prostředí Zájmové území je mírně zvlněná vysočina s maximální výškou terénu 722 m.n.m. (úpatí Červené Hory), minimální výškou terénu 302 m.n.m. (u přáslavických kasáren), převládající výšková členitost 200 - 300 m, střední výška 547,5 m.n.m., střední sklon 50° 14´, ortograficky lze terén charakterizovat jako členitou vrchovinu. Podle geomorfologického členění ČR se zájmové území VÚ řadí k provincii České vysočiny, Sudetské soustavě, podsoustavě Východních Sudet, celku Nízkého Jeseníku a podcelku Domašovské vrchoviny. Zájmové území leží na rozhraní Nízkého Jeseníku a Oderských vrchů. Území je tvořeno komplexem spodnokarbonských hornin, v nichž převažují břidlice nad drobami. Z hlediska klimatickogeografické regionalizace patří do oblasti horských plošin České vysočiny regionu vyvýšené části plošin, okrsku Oderských vrchů a zóny hnědých lesních půd. Jedná se zde o klima se stálým oceánským vlivem. Nejvyšší denní úhrn srážek byl 125 mm. Absolutní minimální teplota zde byla –35°C a absolutní maximální teplota zde byla 35°C. Průměrná denní amplituda teploty vzduchu je nejvyšší v květnu až srpnu 10°C. Období s průměrnou denní teplotou nižší než 0°C je od 28.11. do 11.3. Ledových dní v roce je cca 50 a mrazivých cca 132. První mrazový den je cca 5.října a poslední cca 6.května. Průměrný počet letních dnů v roce je 20. Průměrná teplota ve vegetačním období IV - IX měsíc je 12 °C.


36


Sněhová pokrývka je průměrně 83 dní a od prvého dne se sněhem (10.listopadu) do posledního (3.dubna) cca 144 dní. Průměrná maximální mocnost sněhové pokrývky je cca 50 cm a absolutní maximum výšky sněhové pokrývky je cca 100 cm. Maximální průměrná hloubka promrzání půd je 40 cm a v době mimořádně tuhých zim až 120 cm. Vojenský újezd Libavá leží na náhorní plošině Oderských vrchů. Celé území je po stránce biogeografického členění České republiky řazeno do Nízkojesenického bioregionu, který se nachází na pomezí střední a severní Moravy a Slezska, zabírá geomorfologický celek Nízký Jeseník (kromě jeho severovýchodního a jihozápadního okraje) a jihovýchodní okraj Zlatohorské vrchoviny. Jeho plocha je 2 529 km2. Hranice vůči bioregionům Litovelskému, Hranickému, Ostravskému a Krnovskému jsou dány výrazným úpatím svahů Nízkého Jeseníku, rozšířením kulmu, místy též rozšířením bučin. Hranice vůči Jesenickému bioregionu jsou geomorfologické (rozšíření podstatně vyššího reliéfu) i biotické. Hranice vůči Šumperskému bioregionu jsou velmi nevýrazné, podmíněné charakterem reliéfu tj. plošin a strmých okrajových svahů. Nízkojesenický bioregion je tvořen náhorními plošinami na usazeninách kulmu se sítí údolí, zaříznutých do svahů na obvodu pohoří. Jeho charakter je hercynský, se zřetelným pronikáním prvků karpatské i polonské podprovincie. Převažuje biota 4. bukového stupně, při okrajích s ostrůvky 3.dubovo-bukového a v nejvyšších polohách 5.jedlovo-bukového stupně s ochuzenými horskými společenstvy. Potenciální vegetaci tvoří květnaté, na východě bikové bučiny, v údolích suťové lesy. Nejvyšší polohy zaujímají horské bučiny a podmáčené smrčiny. Netypické části bioregionu představují přechodné zóny k okolním bioregionům. Podnebí je velmi závislé na nadmořské výšce a je relativně chladné. Podle QUITTA (1971) leží okrajové svahy v mírně teplé oblasti MT 7, plošiny do 600 m v MT 2 a MT 3, vyšší partie v chladné oblasti CH 7. Podnebí je tedy mírně teplé až chladnější, většinou dobře dotované srážkami. Rozšířeným jevem jsou inverze v hlubokých údolních zářezech. Bioregion představuje rozsáhlé, litologicky jednotvárné území budované spodním karbonem v kulmském vývoji, tj. břidlicemi, drobami a místy slepenci. V úzké zóně, táhnoucí se přes Moravský Beroun, vystupují nesouvisle sedimenty devonské, především břidlice a přeměněné diabasy. Z pokryvů se uplatňují především svahoviny, okrajově i sprašové hlíny. V nejvyšších částech se místy objevují mělčí ložiska humolitů. Reliéf má charakter tektonicky zdviženého zarovnaného povrchu, který má většinou charakter plošiny oddělené 150 – 330 m vysokým okrajovým zlomovým svahem od okolních bioregionů. Z plošiny stékají na všechny strany (kromě severozápadu) vodní toky, které se u okrajů plošiny do ní intenzívně zařezávají a vytvářejí 130 - 270 m hluboká, místy skalnatá údolí (např. pod Potštátem). Nad zarovnaný povrch se mírně zvedají nejvyšší kopce a ostřeji, s převýšením až 100 m, vystupují neovulkanické suky. Typická výška bioregionu je 300 – 710 m.


37


4.3. Současný stav skupin organismů a jejich společenstev 4.3.1. Flóra a vegetace Fytogeograficky spadá území do Českomoravského mezofytika, fytogeografických okresů Jesenické podhůří (95% území) a Moravská brána (nepatrná část jižního a jihovýchodního okraje) a fytogeografické oblasti oreofytika fytogeografického okresu Nízký Jeseník. Území je floristicky a fytogeograficky poměrně jednotvárné a stejnorodé. Vyznačuje se nízkým počtem druhů avšak přítomna je celá řada ohrožených či vzácných taxonů často v nebývale silných populacích. Málo jsou zastoupeny teplomilné druhy, převládají druhy boreální, subatlantské a horské. Vojenský újezd je okrajovým dotykem druhů karpatských. Oderské vrchy leží v širší oblasti uzlového bodu tří odlišných florálních oblastí evropského formátu. 1. Hercynská, subatlantsky ovlivněná oblast - směrem na Šumpersko a dále do Českých zemí, 2. Boreokontinentální oblast - směr na Opavsko a dále do Polska, 3. Karpatská oblast - protilehlý Maleník v Moravské bráně a dále do Karpat. Z tohoto důvodu představují Oderské vrchy význačný fytogeografický fenomén – přesto že leží v těsném předpolí Karpat, podržují si s výjimkou své periferní svahové části vysloveně hercynský ráz. Za současných klimatických podmínek území VÚ Libavá je porostlé 6 vyhraněnými typy vegetace. Tato vegetace má největší schopnost být v dlouhodobé, trvalé rovnováze s prostředím a fungovat v mechanismech autoregulace jako stabilizující prvek a vyvinula se z vegetace původnější v nových podmínkách vlivem změněného užívaní krajiny.

4.3.2. Zoocenóza Zoogeograficky je území řazeno do Palearktické oblasti, podoblasti Eurosibiřské, provincie listnatých lesů, distriktu českomoravského, části moravské. Zároveň sem však pronikají prvky ze sousední Karpatské provincie (distrikt západokarpatský) (např. čolek karpatský), méně pak ze západně ležící provincie Variských hor. V Oderských vrších se plošně vyskytuje celá řada zvláště chráněných druhů v často neobvykle vysokých početních stavech populací. Celá řada druhů se v území pravidelně rozmnožuje, či v historicky velmi nedávné době rozmnožovala. Pro jiné je zastávkou během tahových cest, nebo se zde zdrží na svých potulkách. Z pohledu ochrany zoogenofondu patří Oderské vrchy k jedněm z nejvýznamnějších území v rámci Moravy, ale i České republiky.


38


4.4. Vymezení řešeného území Z hlediska státoprávního uspořádání vojenský újezd celou svoji rozlohou spadá do Olomouckého kraje, částí hranice újezdu se dotýká území Moravskoslezského kraje. V původním státoprávním uspořádáním území vojenského újezdu zasahovalo do 5 okresů (Olomouc, Přerov, Nový Jičín, Opava a Bruntál). Vojenský újezd se nachází cca 25 km severovýchodně od Olomouce. Samostatný vojenský újezd zahrnuje 5 katastrálních území a to Město Libavá, Velká Střelná, Čermná u Města Libavá, Slavkov u Města Libavá a Rudoltovice. Celková výměra vojenského újezdu je 32 724 ha. Maximální výška terénu 722 m.n.m.(úpatí Červené Hory), minimální výška terénu 302 m.n.m. (u přáslavických kasáren), převládající výšková členitost 200 - 300 m, střední výška 547,5 m.n.m., střední sklon 50° 14´, ortograficky lze terén charakterizovat jako členitou vrchovinu. V dalším je uvedeno schéma rozdělení území vojenského újezdu na jednotlivá katastrální území se souborem jednotlivých parcel, jak jsou uvedena v pozemkovém operátu uloženém na Katastrálním úřadě Olomouc. Součástí tohoto katastrálního operátu je i nové zaměření průběhu hranice vojenského újezdu a jeho předepsané značení v terénu. Tento doklad o pozemkové držbě uvnitř území vojenského újezdu byl zpracován a předán Katastrálnímu úřadu Olomouc v roce 2002 v zákonem předepsané podobě. Práce na tomto probíhaly na základě smlouvy mezi Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním a Ministerstvem obrany ČR.


39


Okolo hranice vojenského újezdu vně zájmového území je stanoveno pásmo o šířce cca 1 km, které vytyčuje zájmové území, kde je ochrana zájmů vojenské správy a zabezpečení oprávněných zájmů obrany státu zajištěna povinností právnických a fyzických osob projednat zejména stavební činnost s orgány vojenské správy. Vnitřní členění, respekt. plošné členění území podle uživatelů a převažujícího způsobu exploatace je děleno podle interního rezortního prováděcího předpisu a jeho faktickou charakteristikou se zabývá jiná část územně plánovací dokumentace.


40


5. OBLAST STÁTNÍ SPRÁVY A VAZBY NA OKOLNÍ CIVILNÍ ÚZEMÍ 5.1. Státní správa území Úkoly samostatné působnosti pověřeného obecního úřadu, transformované do místních podmínek s přenesenou působností státní správy plní na území vojenského újezdu Újezdní úřad vojenského újezdu Libavá (v dalším pouze ÚÚřVÚ Libavá) v souladu s obecně platnými právními předpisy a interními normativními akty ministerstva obrany. Na okolním civilním prostředí zastupuje ÚÚřVÚ zájmy armády ČR v souladu se zájmy státních orgánů na civilním území působících. Ve své činnosti se řídí obecně platnými právními předpisy, upravujícími činnost obecních úřadů a v jejich mezích usneseními vlády ČR, směrnicemi ústředních orgánů státní správy, zákonem č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, jmenovitě § 37 a 38 a jejich rozpracování do prováděcích předpisů resortu MO ČR. Jmenovitě orgán státní správy svými jednotlivými pracovníky zajišťuje exploataci území a optimální fungování všech jeho funkcí v celé jejich škále, za dodržení priority vojenského využívání území. K tomu účelu jsou ustanoveny jednotlivé funkce a organizační útvary ÚÚřVÚ, navíc jsou v jednotlivých sídelních útvarech zřízeny občanské aktivy k součinnosti na řízení státní správy území. Orgán státní správy má celoplošnou působnost pro území vojenského újezdu, mimo území vojenského újezdu plní orgán úkoly jednoznačně definované v zákonných normách, v ostatních případech plní úkoly a funkce v rámci delegované pravomoci pro jednotlivé konkrétní případy.


41


Organizační schéma ÚÚřVÚ Libavá:


42


5.2. Vazby na okolní civilní prostředí Vazby na okolní civilní území jsou v oblasti územních vazeb a vazeb funkčních, fungujících oboustranně mezi zájmovým územím a okolním navazujícím civilním územím. Tyto vazby jsou definovány v územně plánovacích dokumentacích Olomouckého kraje a vojenského újezdu Libavá. Veškeré informace a údaje z oblasti širších vztahů a vzájemných vazeb mezi zájmovým územím a navazujícím okolním civilním územím jsou uvedeny v grafické příloze č. 3 „Výkres vazeb na okolní prostředí“ Územního plánu vojenského újezdu Libavá, změny č.1. Z jednotlivých druhů vazeb, uplatňovaných na území vojenského újezdu a okolního civilního území jsou uvedeny následující.  Zájmové území AČR o šířce cca 1 km vně okolo hranice vojenského újezdu, dle § 175 zákona č. 183/2006 Sb.. V tomto pásmu je ochrana zájmů AČR a zabezpečení oprávněných zájmů obrany státu zajištěna povinností předem projednat záměry na výstavbu staveb s VUSS Brno, aby po konzultaci s Újezdním úřadem vojenského újezdu Libavá a armádními složkami mohly být stanoveny podmínky výstavby na civilním území.  Územní systémy ekologické stability nadregionálního a regionálního charakteru, které jsou na území vojenského újezdu, nebo je jejich část na zájmovém území.  Ochranná pásma radarů - letiště včetně ochranných pásem Jedná se o zájmové území MO ČR. V tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit nadzemní stavby jen na základě závazného stanoviska Odboru vojenského letectví GŠ Praha.  Vzdušný prostor LKR-3 pro létání v malých a přízemních výškách Vzdušný koridor je zájmovým územím MO ČR a je využíván od země až do výšky 7 400 m nad terén. V tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit nadzemní objekty a nově budované trasy nebo rekonstrukce stávajících tras vzdušných vedení jen na základě závazného stanoviska Odboru vojenského letectví GŠ Praha.  Zájmové území MO pro nadzemní stavby - komunikační vedení včetně ochranného pásma V takto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit nadzemní stavbu jen na základě závazného stanoviska VÚ 3255 Praha.  Zájmové území MO pro podpovrchové stavby - komunikační vedení včetně ochranného pásma V tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit stavbu spojenou s prováděním zemních prací jen na základě závazného stanoviska VÚ 3255 Praha.  Lokalita vhodná pro akumulaci povrchových vod v Zásadách územního rozvoje (v dalším pouze ZÚR) Olomouckého kraje vedeno jako rezerva pro případ výstavby vodní nádrže Spálov. Hranice této plochy stanoveny na území vojenského újezdu jako čára zatopení v úrovni 435 m n.m. výšky. Územní plán vojenského újezdu Libavá – změna č.1 veřejná část

43


 Záplavové území Budišovky je území, které je vyhlášeno Povodím Odry jako území s možností záplav a na něm je vyhlášena m.j. stavební uzávěra.  Ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně fiktivně stanovené hranice území – ochranných pásem jednotlivých vodních zdrojů, které jsou dislokovány jak na území vojenského újezdu tak mimo zájmového území.  Území NATURA 2000 – Evropsky významná lokalita a Ptačí oblast, jako vládou vyhlášené oblasti na zájmovém území, kde se vyskytují zvláště významné druhy fytocenózy a ptačích druhů.  Nerostné suroviny lokality na zájmovém území, které jsou vedeny Báňským úřadem jako možné zdroje zcela jednoznačně určených nerostných surovin. Všechny výše uvedené skutečnosti jsou uvedeny v samostatné grafické příloze č.3 „Výkres vazeb na okolní prostředí“ Územního plánu vojenského újezdu Libavá, změny č.1.


44


6. VOJENSKÉ VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ 6.1. Všeobecný úvod Vojenské využití území újezdu, jako prioritní způsob využívání území vojenského újezdu, je zcela jednoznačně dáno legislativním dokumentem, kterým je zákon č. 222/1999 Sb. o zajištění obrany České republiky, jako základní norma. Vlastní provozování jednotlivých činností sloužících k vojenskému výcviku a ubytování cvičících vojsk je na základě rezortních dokumentů, vypracovávaných ministerskými orgány MO ČR a orgány generálního štábu AČR. Území vojenského újezdu Libavá je určeno pro činnosti související s výcvikem armádních složek, zejména pro:  Polní výcvik jednotek a útvarů AČR, účelová vyvedení k plnění taktických cvičení, taktických cvičení s bojovou střelbou, společných a součinnostních cvičení.  Výcvik letectva spojený s nácvikem ostré střelby a bombardování na pozemní cíle.  Výcvik v překonávání vodních překážek.  Výcvik specializovaných jednotek AČR a PČR.  Výcvik pyrotechnických odborností.  Výcvik záchranných praporů.  Výcvik jednotek pasivních sledovacích systémů a elektronického boje.  Plnění úkolů výzkumné a zkušební činnosti.  Výcvik aktivních záloh.  Plnění úkolů bojového stmelení rozvinovaných a vytvářených útvarů.  Výcvik Britského výcvikového týmu (BMATT CEE).  Výcvik složek integrovaného záchranného systému.  Výcvik zahraničních vojsk za úhradu nákladů . Přičemž jednotlivé, výše uvedené činnosti jsou prováděny na lokalitách a zařízeních na území, k tomu účelu jednoznačně určených, vybudovaných a provozovaných.


45


6.2. Charakteristika vojenského využívání zájmového území Všeobecně řečeno, veškeré zájmové území vojenského újezdu je využíváno pro činnost cvičících jednotek, dlouhodobě nebo krátkodobě dislokovaných na území. Způsobem a formou se liší využití jednotlivých lokalit a částí území vojenského újezdu. Sídelní útvary na území jsou využívány k přechodnému ubytování cvičících jednotek (pouze ve vybraných sídelních útvarech Město Libavá a Kozlov), v ostatních případech slouží sídelní útvary a jejich zařízení pro příležitostné uspokojování potřeb stravování a odpočinku cvičících jednotek. Ostatní území vojenského újezdu (mimo sídelních útvarů) je využíváno k vojenskému výcviku, který se liší v jednotlivých lokalitách v mnoha ukazatelích. Vždy však probíhá podle Statutu a Provozních řádů jednotlivých zařízení (normativní rezortní akty, které přesně specifikují, co lze v dané lokalitě provádět a jaké podmínky a projevy výcviku mohou být na daném území realizovány). Každému vojenskému výcviku předcházejí jednání mezi velitelstvím Střediska obsluh výcvikových zařízení a velitelským sborem jednotky, která uplatňuje požadavky na polní výcvik v podmínkách vojenského újezdu. Před započetím vlastního výcviku musí být uzavřena o podmínkách výcviku písemná dohoda mezi oběma stranami.

6.3. Plochy určené k vojenskému výcviku a jejich specifikace Jak již bylo uvedeno v předchozím, mimo 5 sídelních útvarů, dislokovaných na území vojenského újezdu, je na celém území vojenského újezdu realizován vojenský výcvik, který se podle jednotlivých lokalit liší svými formami, použitou vojenskou technikou, použitými zbraňovými systémy, municí, výbušninami, případně jejich imitacemi, chováním cvičících vojsk, případně řadou dalších projevů. Z hlediska využívání území vojenského újezdu je vyjma plochy sídelních útvarů celé ostatní území vojenského újezdu využíváno pro vojenský výcvik jednotek AČR, Policie ČR, útvarů Integrovaného záchranného systému a ostatních složek, které jsou zřízeny k obraně ČR, případně k ochraně zdraví a života osob ČR. V neposlední řadě jsou plochy vojenského újezdu určeny k výcviku jednotek jiných států, které mají s ČR uzavřeny dohody umožňující poskytnutí území státu k výcviku jejich jednotek. Grafické vyjádření ploch určených pro vojenský výcvik je uvedeno v mapovém díle „Zařízení a plochy vojensky využívané“ – výkres č. 3 – vojenská část. Nejintenzivnější vojenský výcvik je prováděn na plochách jednotlivých učebně výcvikových zařízení („střelnic a ostatních zařízení“) za použití ostré munice, výbušnin a prostředků umožňujících nácvik konkrétní bojové situace, včetně nasazení zbraní, zbraňových systému a v boji využívané vojenské techniky. Takové plochy jsou konkrétně v terénu vytýčeny a pro jejich využívání platí zcela přesná Územní plán vojenského újezdu Libavá – změna č.1 veřejná část

46


pravidla a nařízení, se kterými musí být cvičící vojska seznámena ještě před započetím výcviku. Ostatní vojenský výcvik je prováděn na celém ostatním území vojenského újezdu tak, aby v jeho důsledku nebylo negativně ovlivňováno životní prostředí na zájmovém území, nebyla poškozována vegetace nad nezbytně nutný rámec a nedocházelo k neodůvodněným hmotným škodám. Druh, forma a prostředky využívané k vojenskému výcviku vždy respektují výše uvedené zásady a berou v úvahu okolní prostředí, kde výcvik probíhá. Na území vojenského újezdu Libavá existují plochy, kde probíhající výcvik vyžaduje obzvláštní pozornost a realizaci výcviku se specifickou intenzitou. Jedná se o plochy Smolenských luk (vyhlášená krajinná chráněná oblast), plochy zimních přezimovacích obůrek pro zvěř a plantáží vánočních stromků. Takovéto plochy jsou jednoznačně uvedeny v grafické příloze „Plochy se specifickým způsobem využití“ – výkres č. 8 – veřejná část. Rozvojem ploch a zařízení týkajících se vojenského využívání území se zabývá územně plánovací dokumentace „Změna č. 1 územního plánu vojenského újezdu Libavá – neveřejná část“, kde zcela v souladu se státní legislativou je zpracována územně plánovací dokumentace pro tento způsob využívání území. Tato část ÚPD zcela respektuje rozsah a rámec veřejné části Změny č.1 ÚPD, pouze s ohledem na charakteristiku informací a jejich režimu využíváni je dokumentace uvedena v samostatné části.


47


7. HOSPODÁŘSKÁ ČINNOST PROVOZOVANÁ ZA ÚČELEM TVORBY ZISKU Hospodářská činnost všeobecně je realizována v souladu s prioritou využívání vojenského újezdu pro vojenský výcvik, za respektování dlouhodobé péče o životní prostředí a jeho zlepšování. Hospodářská činnost je fakticky realizována v součinnosti s řízením vojenského provozu, zcela za respektování zejména legislativních předpisů celostátně platných pro jednotlivé činnosti. Hlavním subjektem provozujícím podnikatelskou činnost na území vojenského újezdu jsou Vojenské lesy a statky ČR, s.p., prostřednictvím divize Lipník nad Bečvou a odborných útvarů ředitelství státního podniku VLS ČR (v dalším pouze ŘSP). Všeobecně řečeno, při podnikatelské činnosti jsou využívány především obnovitelné zdroje na území vojenského újezdu (v menším měřítku i mimo tato území). Tato činnost je realizovaná za účelem získání finančního efektu, je důrazně podmíněna dodržováním ekologické a biologické rovnováhy na území. VLS ČR, s.p. jsou držitelem certifikátů ČSN EN ISO 9001:2001 – systému managementu jakosti pro hospodaření v lesích a na souvisejících plochách včetně rekultivací a asanací, tvorbu a obnovu LHP, nakupování, výrobu a prodej dříví, projektování, provádění, změny a údržby pozemních a dopravních staveb včetně souvisejících inženýrských služeb a oprav motorových vozidel. Dalším případem podnikatelské činnosti je zajišťování činností a služeb pro trvale a přechodně žijící osoby, dotované z jiných finančních prostředků, než z výnosů takové činnosti. Představiteli tohoto způsobu podnikání na území je Správa vojenského bytového fondu a Provozní střediska Vojenské ubytovací a stavební správy Brno (dále pouze VUSS Brno). Část činnosti související zejména se zajištěním občanské vybavenosti je nepravidelně po území realizována jednotlivými civilními právnickými nebo fyzickými osobami, především v jednotlivých sídelních útvarech. Z hlediska objemu činnosti, případně z hlediska možného ovlivnění území vojenského újezdu, je tato hospodářská činnost zcela nevýznamná a proto ji neuvádíme do územně plánovací dokumentace.

7.1. Hospodářská činnost realizovaná divizí VLS ČR, s.p. Lipník nad Bečvou Hlavní hospodářskou činností divize VLS je lesní výroba, realizována na principech trvale udržitelného obhospodařování lesů, které je definováno jako „správa a využívání lesů takovým způsobem a v takovém rozsahu, který zachovává Územní plán vojenského újezdu Libavá – změna č.1 veřejná část

48


jejich biodiverzitu, produkční schopnost a regenerační kapacitu, vitalitu a schopnost plnit v současnosti i budoucnosti odpovídající ekologické, ekonomické a sociální funkce na místní, národní a globální úrovni, a které tím nepoškozují ostatní ekosystémy. K dlouhodobým cílům lesního hospodaření patří především obnova a udržení stability lesních ekosystémů, zvyšování druhové diverzity lesních dřevin přiblížení se přirozené skladbě lesů, zvyšování podílu přirozené obnovy lesních porostů, a tím udržení a rozvíjení genofondu lesních dřevin. Výše uvedená všeobecná definice pro lesní výrobu je na zájmovém území doplněna ještě o specifikaci, že veškerá lesní výroba musí nejenom respektovat všeobecná pravidla, ale musí být realizována v prostředí, kde je prioritou vojenské využívání území. Lesní výroba je tedy realizována v časových obdobích, kdy na území neprobíhá vojenský výcvik, respekt. může být realizována na částech kde vojenský výcvik neprobíhá, nebo na územích, která nejsou vojenským výcvikem ohrožována. Na mapovém podkladu „Hospodářské využití“ – výkres č. 5, je souborně graficky uvedena celková plocha pozemků určených k plnění funkcí lesa (v dalším PUPFL) bez ohledu na majitele. Místopisně je lesní výroba realizována na území vojenského újezdu Libavá, mimo území újezdu na lesní správě Bruntál a odloučených lokalitách především Moravskoslezského a Olomouckého kraje. Tato činnost zcela respektuje „lesní zákon“ a je realizována na pozemcích určených k plnění funkcí lesa. Pouze výjimečně jsou některé vybrané činnosti prováděny na ostatních pozemcích uvnitř území vojenského újezdu. Organizačně výrobu realizuje:  ředitelství divize VLS Lipník nad Bečvou  lesní správa Libavá  lesní správa Potštát  lesní správa Velký Újezd  lesní správa Hlubočky  lesní správa Bruntál  dopravně mechanizační správa Lipník nad Bečvou Objem činnosti v lesní výrobě za rok 2008 pouze ve vybraných ukazatelích. Ukazatel těžba dříví probírky celkem prořezávky obnova lesa sadbou ochrana kultur proti buřeni ochrana kultur proti zvěři oplocování kultur fyzický stav zaměstnanců k období

MJ m3 ha ha ha ha ha ha osob

skut. 257 084 367 445 236 570 663 7 225


49


Významně ovlivňuje lesní výrobu v některých ukazatelích (zejména v těžbě) nutnost likvidace následků kalamitních jevů (větrných kalamit, napadání porostů živočišnými škůdci a prosychání porostů v důsledku srážkového deficitu z minulých let). Systematické zajištění ochrany lesa proti škodám zvěří vybudováním přezimovacích obůrek se projevilo kladně i na snížení potřeby ochrany kultur proti zvěři v původně plánovaném rozsahu. Myslivost – je součástí hospodářské činnosti VLS jako součást lesní výroby je divizí VLS realizována v honitbě na území vojenského újezdu a částečně na pozemcích mimo újezd, jejich uživatelem je divize VLS, která zde zajišťuje hospodaření v lesích. Vzhledem ke své účelovosti nejsou režijní honitby pronajímány a výkon práva myslivosti na honebních pozemcích a redukční odstřel na nehonebních pozemcích vykonávají VLS ve své působnosti a na vlastní účet. Z hlediska rozsahu jsou rozhodující honitby ve volnosti dislokované na územích jednotlivých vojenských újezdů. Pouze provoz bažantnice zajišťuje divize Lipník nad Bečvou mimo území vojenského újezdu Libavá. Cílem mysliveckého hospodaření VLS je dosažení odpovídajících stavů kvalitního genofondu zvěře. Významnou součástí myslivosti je hospodaření se zvěřinou, která je prostřednictvím vlastních a smluvních sběrných míst distribuována jak v tuzemsku, tak i do zahraničí. Přehled lovu spárkaté zvěře za myslivecký rok 2008 druh zvěře Jelení celkem Daňčí celkem Mufloní celkem Srnčí celkem Černá celkem Celkem spárkatá zvěř:

skutečnost 596 57 45 603 1 250 2 551

Rybářství – zdánlivě svým rozsahem nevýznamná činnost, ovšem dokládající svými výsledky a rozdělením po zájmovém území jednak stav životního prostředí na zájmovém území a komplexnost péče o území vojenského újezdu ze strany provozovatelů hospodářské činnosti. Divize VLS realizuje chov ryb jednak na vodní plochách a rybářských revírech pstruhových i nepstruhových vod. V roce 2008 bylo realizováno: ryb z hospodářských rybníků ryb z pstruhových a ostatních vod prodej povolenek

18 793 kg 1 911 kg 310 ks

Seznam vodních ploch, které jsou využívány pro chov a produkci ryb na území vojenského újezdu je uveden v mapovém podkladu „Hospodářské využití“ – výkres č. 5.


50


7.2. Hospodářská činnost realizovaná jednotlivými útvary ŘSP VLS ČR Praha Zemědělská výroba – je na území vojenského újezdu zaměřena v souladu s výrobními podmínkami zejména na chov hovězího dobytka s produkcí masa, pouze na hospodářství Luboměř pod Strážnou je realizována výroba mléka, při využívání trvalých travních porostů i jejich údržby. Organizačně výrobu zabezpečuje státní podnik cestou Výrobně technického úseku ředitelství státního podniku, prostřednictvím Útvaru zemědělské výroby a jemu podřízených zemědělských správ (v dalším pouze ZS). V případě území vojenského újezdu Libavá cestou ZS Heroltovice a hospodářstvími Heroltovice, Slavkov a Luboměř pod Strážnou. Zemědělský půdní fond na území vojenského újezdu je uveden v mapové příloze „Hospodářské využití“ – výkres č. 5, intenzita jeho využívání na zájmovém území je rozdílná. Objem činnosti v zemědělské výrobě za rok 2008 pouze ve vybraných ukazatelích. Ukazatel Výměra zemědělské půdy z toho: trvalé travní porosty orná půda Zvířat masné produkce k 31.12.08 z toho: mladý skot MP březí jalovice krávy býci odchov telat Zvířat mléčné produkce k 31.12.08 z toho: dojnice jalovice chovné telata fyzický stav zaměstnanců k období

MJ ha ha ha ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks osob

skut. 2 773 2 421 352 1 078 264 101 321 24 366 307 185 91 31 51

Stavební činnost – v klasickém slova smyslu a dosavadním rozsahu není realizována na zájmovém území. V současnosti je pod organizačním útvarem dopravně-mechanizační zprávy realizována stavební činnost pouze v rozsahu drobné stavební údržby, stavebních prací týkajících se komunikací a prací na jednotlivých akcích ARO. Prostřednictvím Útvaru stavební výroby ŘSP je řízena skupina Projekce ve Velkém Újezdě, zabezpečující projekční činnost pro potřeby s.p. VLS a akcí asanačních a rekultivačních opatření (v dalším ARO) realizovaných a financovaných AČR na pozemcích využívaných pro výcvik. Tato činnost není


51


spojena přímo s využíváním ploch území vojenského újezdu, není proto uvedena v mapovém podkladu „Hospodářské využití“ – výkres č. 5.

Strážní služba – jako činnost s.p. VLS ČR byla založena v roce 2002 s cílem udržení zaměstnanosti především na území jednotlivých vojenských újezdů a jejich nejbližším okolí. V současné době služba pokrývá již celé území České republiky a je zabezpečována státním podnikem VLS ČR cestou Výrobně technického úseku ŘSP, prostřednictvím Útvaru strážní služby a jemu podřízených jednotlivých organizačních jednotek Správ ostrahy a služeb. Tato činnost v rozsahu klasické strážní služby, úklidových prací v objektech zejména AČR, prací týkajících se ošetřování a údržby zeleně a prací týkajících se udržování sjízdnosti komunikací je prováděna na jednotlivých lokalitách zájmového územní, není však spjata s využíváním území vojenského újezdu. Není proto graficky znázorněna v mapovém podkladu „Hospodářské využití“ – výkres č. 5.

7.3. Hospodářská činnost realizovaná jinými právnickými a fyzickými osobami Správa vojenského bytového fondu - je subjekt, který na území vojenského újezdu realizuje provozování bytového fondu, vybraných ubytovacích kapacit a zařízení sítí, souvisejících s provozováním bytů a objektů. Její činnost je vázána na jednotlivé objekty na zájmovém území a liniové stavby související s provozováním těchto objektů. Současně provozuje tato organizace jednotlivé ČOV a vybrané kotelny. Činnost instituce není podmíněna soustavným využíváním území vojenského újezdu, není proto uvedena v mapovém podkladu „Hospodářské využití“ – výkres č. 5. Provozní střediska VUSS Brno – se sídlem v Městě Libavá, v Kozlově, v Přáslavicích, Lipníku nad Bečvou a v Olomouci, zajišťující provozní údržbu, opravy a investiční akce objektů a zařízení, které jsou umístěny na území vojenského újezdu. Obdobně jako v předcházejících případech, není činnost těchto subjektů graficky znázorněna v mapovém díle „Hospodářské využití“ – výkres č. 5. Ostatní subjekty – provozující činnost na území vojenského újezdu jsou uvedeny v jedné z následujících kapitol podrobněji. Jen pro úplnost výčtu činností jsou rámcově uvedeny na tomto místě. Jedná se o subjekty, působící především v oblasti uspokojování sociálních potřeb obyvatelstva (prodej potravin, stravovací služby, atp.) a které jsou vázány v převážné většině na lokality jednotlivých sídelních útvarů. Z ostatních subjektů jsou ty, které zajišťují zaměstnanost obyvatel v sídelních útvarech (výroba terčů v sídelním útvaru Město Libavá a dřevovýroba v Luboměři pod Strážnou).


52


8. OSTATNÍ REALIZOVANÉ ČINNOSTI NA ÚZEMÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU LIBAVÁ Pod pojmem ostatní činnosti na území vojenského újezdu jsou zpracovateli územního plánu myšleny činnosti související s existencí území, jeho funkcemi a potřebami souvisejícími s předchozím. V podstatě se jedná o skutečnosti a činnosti lokálního významu, případně významu zasahujícího celé zájmové území a bez ohledu na finanční efekt takové činnosti. Následné dělení této oblasti je zcela subjektivní a jeho uvedené výsledky pouze dokreslují problematiku existence území a realizované činnosti.

8.1. Prodej potravin, stravování a pohostinství Jsou uvedeny jednotlivé činnosti poskytované především fyzickými osobami na celém území vojenského újezdu, jak byly realizovány v době zpracování ÚPD, zpracovatel nekonkretizuje osoby touto činností se zabývající, rozhodující pro tyto potřeby je jejich plošné rozmístění po území a rozsah působnosti. Činnost – služba

Podnikatelská forma

Lokalita

Působnost

Pohostinství U Ječmínka fyzická osoba

M. Libavá

sídelní útvar M. Libavá

Pohostinství Na Růžku

fyzická osoba

M. Libavá


Prodejna potravin a občerstvení

fyzická osoba

M. Libavá


Smíšené zboží

fyzická osoba

M. Libavá


Smíšené zboží

fyzická osoba

Heroltovice

sídelní útvar Heroltovice

Pohostinství u Odry

fyzická osoba

Kozlov

sídelní útvar Kozlov

Smíšené zboží

fyzická osoba

Kozlov

část sídelního útvaru Kozlov

Smíšené zboží

fyzická osoba

Kozlov

sídliště u kasáren Kozlov

Smíšené zboží

fyzická osoba

Slavkov

Sídelní útvar Slavkov

Smíšené zboží

fyzická osoba

Luboměř

Sídelní útvar Luboměř


53


8.2. Ostatní činnosti související s pobytem osob na území Jedná se o činnosti, které jsou poskytovány obyvatelům trvale nebo přechodně bydlícím na území vojenského újezdu, nebo jsou součástí základních potřeby obyvatel, případně jsou poskytovány jako součást služeb v oblasti zájmové činnosti. Činnost – služba


Lokalita

Působnost

Second Hand

fyzická osoba

M. Libavá sídelní útvar M. Libavá

Kosmetika a pedikúra

fyzická osoba


Zámečnictví a kovovýroba

fyzická osoba


Zákl. umělecká škola

právnická osoba

M. Libavá

Duchovní správa

náboženská Instituce Moravský Beroun

Moravský celé území voj. újezdu Beroun

Likvidace komunálního odpadu

právnická osoba

Šternberk celé území voj. újezdu

Základní lékařská péče

právnická osoba - AČR M. Libavá část území voj. újezdu

Speciál. lékařská péče – dětský lékař

fyzická osoba

část voj. újezdu a navazující civilní území

M. Libavá část území voj. újezdu

8.3. Výrobní činnost, zpracování surovin, chov zvířat Uvádíme činnosti provozované jako prvovýroba, činnosti související se zpracováním produkce surovin a výrobků z území vojenského újezdu a chov zvířat na zájmovém území. Činnost – služba


Lokalita

Mezisklad a manipulační sklad dřevní hmoty

fyzická osoba

M. Libavá část území voj. újezdu

Výroba terčů na UVZ

fyzická osoba

M. Libavá

Výroba a montáž bazénů

fyzická osoba

M. Libavá území ČR

Opravy a údržby bazénů

fyzická osoba

M. Libavá území ČR


Působnost

voj. újezdy ČR i mimo území ČR

54


Chov koní

fyzická osoba

Kozlov

území ČR

Chov koní

fyzická osoba

Ranošov

území ČR

fyzická osoba

Luboměř pod Strážnou

část území voj. újezdu

Pořez dřevní hmoty a dřevovýroba

8.4. Podnikatelské aktivity související s hlavními činnostmi Zpracovatel má na mysli především činnosti související s lesní výrobou a následnými činnostmi. Jejich zajišťování kombinací vlastních zaměstnanců a cizích subjektů je výsledkem racionálních opatření provozovatele hlavní výroby především z hlediska úsporných finančních opatření i opatření směřujících ke snižování nákladů na pracovní síly. V následujícím uvádíme základní údaje za rok 2008 u divize VLS Lipník nad Bečvou. Činnost – objem zajišťovaný cizími subjekty (%)

Forma podnikání

fyzická osoba právnická osoba fyzická osoba Obnova sadbou - 67 právnická osoba fyzická osoba Ochrana kultur proti buřeni - 63 právnická osoba fyzická osoba Ochrana kultur proti okusu zvěří – 55 právnická osoba fyzická osoba Oplocování kultur - 20 právnická osoba fyzická osoba Prořezávky celkem - 78 právnická osoba fyzická osoba Výřez křovin - 60 právnická osoba fyzická osoba Probírky celkem – 68 právnická osoba fyzická osoba Těžba celkem - 70 právnická osoba fyzická osoba Z toho těžba harvestory - 100 právnická osoba Příprava půdy - 37

Procentuální Působnost zastoupení 90 10 90 10 90 10 90 10 90 10 90 10 90 10 90 10 20 80 0 100


všechny lesní správy všechny lesní správy všechny lesní správy všechny lesní správy všechny lesní správy všechny lesní správy všechny lesní správy všechny lesní správy všechny lesní správy všechny lesní správy

55


Přibližování dřeva celkem - 70 Z toho přibližování harvestory - 100 Odvoz dříví - 90 Manipulace na manipul. skladu - 39

fyzická osoba právnická osoba fyzická osoba právnická osoba fyzická osoba právnická osoba fyzická osoba právnická osoba

15 85 0 100 0 100 10 0


všechny lesní správy všechny lesní správy všechny lesní správy LS Libavá, LS Potštát a SpS Lipník

56


9. SYSTÉM KOMUNIKACÍ NA ÚZEMÍ A PŘÍSTUP NA ZÁJMOVÉ ÚZEMÍ Na území vojenského újezdu Libavá je provozována různorodá doprava mobilními prostředky od nejtěžší vojenské pásové techniky až po dopravu osobní běžnými dopravními prostředky. Nároky mobilní techniky na kvalitu a konstrukci vozovky, na objekty které jsou součástí komunikací, jsou extrémní v případě pohybující se pásové techniky. Na území vojenského újezdu by se měla pásová technika pohybovat pouze v terénu po vymezených trasách, dále po vozovkách k tomu určených a pouze výjimečně a v rozsahu pouze nezbytně nutném, po komunikacích ostatních. Ostatní komunikace na území vojenského újezdu mohou být užívány jednotlivými uživateli a v takovém rozsahu, aby nedocházelo ke svévolnému nebo nepřiměřenému poškozování komunikací. Omezení ve využívání jednotlivých komunikací je charakterizováno objektivními ukazateli jako např. nosnost vozovky a mostů, rozměry vozidel a nákladů, schopností vozidel překonávat překážky, extrémní stoupání či klesání, roční období. Provozní údržba jednotlivých komunikací musí být zajištěna prostředky určených správců nebo jinými dodavateli prací, vždy však na náklady příslušného správce. Rekonstrukce, opravy, event. doplnění dosavadní dopravní sítě novou výstavbou je prováděno podle platných zákonných předpisů a úhrada finančních prostředků k tomu účelu určených je prováděna ve smyslu dohod.

9.1. Komunikační přístupnost - letecká doprava V bezprostřední blízkosti vojenského újezdu Libavá se nenachází žádné letiště, které by vyhovovalo požadavkům velkokapacitní přepravy osob a materiálu. K těmto účelům je možné využít letišť v Přerově a Mošnově. Ideální pro transporty vzduchem je použití vrtulníku, se kterým lze přistát na některém z 27 heliportů nacházejících se na území vojenského újezdu Libavá.

9.2. Komunikační přístupnost - železniční doprava Území vojenského újezdu Libavá není přímo komunikačně přístupné po železnici. Na území újezdu není provozována žádná funkční železniční trať. Ve vzdálenosti cca 1 km od hranice vojenského újezdu na přístupovém směru od obce Mrsklesy v jižní části a cca 1 km v severní části u obce Domašov nad Bystřicí jsou vybudovány vojenské nákladové vlečky, které slouží k dopravě vojenské techniky na území a z území vojenského újezdu. Vojenská vlečka Hlubočky-Mariánské Údolí, označovaná jako vojenská vlečka č. 3 Libavá, slouží k vagónování techniky a k jejímu následnému přesunu do Územní plán vojenského újezdu Libavá – změna č.1 veřejná část

57


zájmových prostorů. Překladiště dále slouží k výcviku vagónování a nakládání techniky. Vlečku lze využívat po dohovoru se SOVZ a SVD. Pásová technika se přesouvá z této vlečky po určených tankových cestách dle dohovoru s VSD podle cílového určení. Vlečka je vybavena dvěmi čelními rampami a jednou boční rampou. Překladiště techniky Domašov slouží k vagónování techniky a k jejímu následnému přesunu do zájmových prostorů. Vlečku lze využívat po dohovoru se SOVZ a SVD. Na překladiště navazuje odsuvná trasa, tanková cesta Domašov – Smilov. Vlečka je vybavena jednou rampou pro čelní i boční vykládání. V nejbližším okolí Vojenského újezdu Libavá na navazujícím civilním prostředí vede pouze jedna železniční trať provozovaná Českými drahami, s.p.: č. 310 Olomouc – Moravský Beroun – Bruntál. Pokud je využívána pro přepravu vojenské techniky a osob z místa posádky na území vojenského újezdu železniční doprava, děje se tak pouze po výše uvedené trati s možností nakládky a vykládky na zmíněných překladištích. Doprava osob mezi železničními zastávkami v okolním civilním prostředí a územím vojenského újezdu může být realizována soukromými dopravními prostředky nebo pomocí pravidelné hromadné osobní přepravy, provozované dopravními společnostmi.

9.3. Komunikační přístupnost - silniční doprava Silniční doprava jako fenomén komunikační přístupnosti území vojenského újezdu je realizována jednak mezi civilním územím a územím vojenského újezdu a dále mezi jednotlivými lokalitami na území vojenského újezdu. Zvláštní fenomén silniční dopravy tvoří komunikace veřejně přístupné, zajišťující dopravu a spojení mezi okolním civilním prostředím, které vedou přes území vojenského újezdu, a komunikace režimové, které podléhají do určité míry režimovému využívání podle momentálního využívání daných konkrétních učebně výcvikových zařízení. Cesty je možné krátkodobě uzavřít v případě ohrožování jejich tras vojenským provozem. Ochranné pásmo režimových a veřejně přístupných komunikací je 3 m. Veřejně přístupné komunikace, po kterých není pohyb nijak omezován, jsou:  Domašov nad Bystřicí – Heroltovice – Město Libavá  Podlesí – Město Libavá  Čermná ve Slezsku – Staré Oldřůvky  Lipná – Luboměř pod Strážnou  Potštát – Kozlov – Výkleky  Loučka – Slavkov – Zelený kříž  Norberčany – Město Libavá Režimové komunikace:  Mrsklesy – Bores – Velká Střelná – Město Libavá, označovaná jako 1  Velká Střelná – Nová Ves – Zelený kříž, označovaná jako 2 Územní plán vojenského újezdu Libavá – změna č.1 veřejná část

58


Až na jednu výjimku jsou všechny veřejně přístupné a režimové komunikace ve správě VUSS Brno. Silnice č. 441 spojující obce Potštát, Kozlov, Výkleky je spravována Správou silnic Olomouckého kraje. Ostatní komunikace ve vojenském újezdu Libavá jsou ve správě místně příslušných orgánů státní správy:  VUSS Brno  VLS ČR, s.p.  Moravskoslezský kraj Silniční doprava, bez ohledu která místa území spojuje a kde je realizována, se uskutečňuje:  Jako organizovaná hromadná doprava osob, nebo doprava osob individuální.  Organizovaná hromadná nebo jednotlivě prováděná vojenská přeprava osob, techniky a materiálu.  Doprava související s realizací hospodářské činnosti na území vojenského újezdu a s dodávkou prací a služeb pro hospodářskou činnost.  Doprava související se zajišťováním pobytu osob na území vojenského újezdu a jejich požadavky.  Doprava speciální, prováděná sporadicky (při zajišťování zdravotní péče, při kontrolní a inspekční činnosti, doprava související s činností Policie ČR a Vojenské policie, atp.). Z hledisek evidence, správy a využívání komunikační sítě na území vojenského újezdu lze tyto členit na:

9.3.1. Účelové komunikace veřejně přístupné Charakteristika: Tento druh účelových komunikací umožňuje jejich uživatelům přístup na území vojenského újezdu a pohyb po něm v trasách těchto komunikací. Obdobně v opačném směru umožňuje uživatelům přístup do prostředí obklopující území vojenského újezdu. Trasování: Trasování je ve většině případů po původních historicky využívaných trasách s novými částečnými úpravami směrových, horizontálních a vertikálních poměrů. Určení: V předloženém materiálu není žádná z tras vedena prostorem ohroženým provozem vojenského učebně výcvikového zařízení. Přístup na jednotlivé trasy není z tohoto důvodu omezován. Celková délka: Na území vojenského újezdu je provozováno cca 34 km účelových komunikací veřejně přístupných.


59


9.3.2. Účelové komunikace pro pásovou techniku Charakteristika: Komunikace umožňují přesuny pásové vojenské techniky z míst železničních zastávek určených pro vykládání a nakládání vojenské techniky na území vojenského újezdu. Dále umožňují přesuny mezi jednotlivými učebně výcvikovými zařízeními, event. umožňují výcvik v přesunech a bojové činnosti. Část účelových komunikací pro pásovou techniku je řešena jako vozovka pro jízdu těžkých vozidel s povrchem vozovky bezprašným a odolným proti opotřebení. Část tras je vedena po úrovni rostlého terénu bez zpevnění tělesa vozovky, nebo dalších úprav. V místech křížení tras komunikací pro pásová vozidla s trasami jiných druhů komunikací jsou vybudovány speciální objekty – tankové přejezdy, které mají zabraňovat poškozování, příp. až destrukci křížených komunikací v místech přejezdu pásové techniky. Trasování: Část trasy je účelově vybudována tak, aby bylo možné pásovou techniku přesouvat ze železničních stanic (jako míst vykládky a nakládky) na území vojenského újezdu (převážně speciálně konstruované vozovky). Na území vojenského újezdu jsou trasy komunikací vytyčeny pro přesun techniky mezi jednotlivými učebně výcvikovými zařízeními, nebo jakou součást UVZ. Určení: Určeny jsou především pro přesuny pásové techniky, provoz kolových vozidel je omezen pouze jejich schopností pohybovat se po obtížném terénu. Omezení: Omezení pohybu na těchto komunikacích je event. dáno pouze v místech, kde trasy procházejí ohroženými prostory jednotlivých UVZ. Celková délka: Celková délka tras těchto komunikací je cca 113 km.

9.3.3. Účelové komunikace pro kolovou techniku Charakteristika: Komunikace umožňující pohyb kolové techniky na území vojenského újezdu a přístup techniky na území VÚ i opačným směrem do okolního prostředí. Trasování: Je jednak ve směru převládajících přesunů. Z míst, kde je prováděno vagónování nebo vykládka z vagónů, z míst ubytování vojsk a parkování techniky na jednotlivé UVZ a pohyb mezi nimi. Většina tras vede po původních komunikacích využívaných ještě před zřízením vojenského újezdu s pouze mírně upravenými směrovými a výškovými poměry. Určení: Určeny jsou pro provoz kolové techniky prakticky všech subjektů realizujících dopravu na území vojenského újezdu. Omezení: Omezení využívání komunikací je dvojího druhu. Jednak musí mít osoby, které se po komunikacích pohybují s technikou, povolení ke vstupu a vjezdu na území vojenského újezdu. Druhým omezením jsou části tras vedoucí ohroženými prostory jednotlivých UVZ v době jejich využívání. Celková délka: Celková délka tras komunikací určených pro kolovou techniku na území vojenského újezdu je cca 110 km.


60


9.3.4. Účelové komunikace technologické Charakteristika: Komunikace slouží především pro zpřístupnění jednotlivých částí lesního a zemědělského půdního fondu při jeho obhospodařování. Trasování: Komunikace jsou většinou vedeny po původních lesních a polních cestách, které jsou v některých případech rekonstruovány s ohledem na hmotnost a rozměry současných mechanizačních prostředků. Pouze část tras je vybudována zcela nově v případě, kdy bylo potřebné části území zpřístupnit. Určení: V převážné většině jsou komunikace využívány při hospodářské činnosti a činnostech ostatních, s hospodářskou činností souvisejících. Tyto komunikace jsou využívány z části i pro pohyb vojenské kolové techniky, ovšem za podmínek, že nebude tímto provozem komunikace nadměrně zatěžovány a devastovány. Omezení: Omezení pohybu na tomto druhu komunikací je v podstatě trojího druhu. Především omezení dané vlastnictvím povolení ke vstupu na území vojenského újezdu s platností pro celé území vojenského újezdu. Dále omezení plynoucí z obecně platných právních předpisů (zákon o lesích č. 289/95 Sb.). V neposlední řadě je to omezování provozu na části tras vedoucích ohroženými prostory jednotlivých UVZ v době jejich využívání. Celková délka: Celková délka účelových technologických komunikací na území vojenského újezdu je cca 403 km. Výkon státního dozoru nad všemi komunikacemi provádí Újezdní úřad vojenského újezdu Libavá se všemi povinnostmi a právy příslušejícími orgánu státní správy.

9.3.5. Komunikační přístupnost – vstupy na území vojenského újezdu Nejzatíženějším přístupovým místem na území Vojenského újezdu Libavá je v případě otevřeného prostoru vjezd z JZ směru od obce Mrsklesy po režimové komunikaci 1. Z ostatních směrů jsou následující vstupy, vždy od sídelního útvaru: Daskabát

Čermná ve Slezsku

Mrsklesy

Lipná

Hlubočky

Potštát

Smilovský mlýn

Boškov

Domašov nad Bystřicí

Podhoří

Norberčany

Loučka

Podlesí

Výkleky

Staré Oldřůvky

Velký Újezd


61


9.4. Systém komunikací na území a jejich delimitace Systém komunikací na území vojenského újezdu svojí konstrukcí a trasováním má umožňovat:  Přepravu a pohyb osob.  Pohyb, přesuny a provádění výcviku cvičící vojenskou technikou.  Technologickou dopravu při všech činnostech na území vojenského újezdu realizovaných. Delimitace jednotlivých komunikací na území vojenského újezdu mezi jednotlivé subjekty byla provedena jednak s ohledem na povinnosti správy komunikací a potom s ohledem na to, kdo je zapsán jako uživatel na LV parcely, kde se komunikace nachází. Z tohoto hlediska jsou na území vojenského újezdu následující komunikace:  Silnice II. a III. třídy ve správě jednotlivých orgánů státní správy v podřízenosti Moravskoslezského krajského úřadu.  Komunikace pro kolovou a pásovou techniku ve správě VUSS Brno.  Komunikace technologické ve správě VLS ČR, s.p.

9.4.1. Komunikace pro kolovou a pásovou techniku S ohledem na změnu ve využívání území vojenského újezdu jsou vojenskou kolovou technikou využívány veškeré komunikace, které se na území vojenského újezdu nacházejí. Vždy však s vědomím, že není možné na používaných komunikacích působit škody. Vojenská pásová technika se může pohybovat po území vojenského újezdu po vlastní ose pouze a vždy jen po komunikacích k tomu účelu určených. Pohyb po ostatních komunikacích je zakázán.

9.4.2. Komunikace technologické Technologické komunikace na území vojenského újezdu jsou komunikace, které ve valné většině případů existují na pozemcích, jejichž uživatelem jsou VLS. Kategorie technologických komunikací na území vojenského újezdu je využívána především pro dopravu v rámci činnosti hospodářské organizace (VLS) a v menší míře k dopravě kolovými vozidly v rámci uskutečňovaného vojenského výcviku na území.


62


9.5. Silniční doprava a její řešení Dopravní funkce související s exploatací území vojenského újezdu probíhá ve dvou oblastech. Jednak se jedná o dopravní funkce probíhající na území vojenského újezdu. Za druhé probíhá doprava mezi civilním územím a územím vojenského újezdu. Doprava na území vojenského újezdu je realizována především formou přepravy vojenské techniky a osob účastnících se polního výcviku na území vojenského újezdu. Dále je významnou částí dopravní funkce technologická doprava v rámci hospodářské činnosti VLS na území vojenského újezdu. A neméně významnou je část dopravní funkce realizované na některých komunikacích, sloužících jako průjezdné komunikace pro veřejnou dopravu. Komunikační přístupnost jednotlivých lokalit na území vojenského újezdu a přístupnost území vojenského z vnějšího prostředí je graficky vyjádřena v grafické příloze č. 6 s názvem „Komunikační síť“ Územní plán vojenského újezdu Libavá, změna č. 1 – veřejná část, kde jsou uvedeny jednotlivé druhy komunikační sítě a její uživatelé. Dále vstupy na území vojenského újezdu z civilního prostředí. Pokud považujeme komunikační přístupnost pro pásovou techniku a dopravní trasy za specifikum, ostatní doprava kolovými vozidly je realizována:  Po veřejně přístupných komunikacích II. a III. třídy, vedených po území vojenského újezdu, pokud tomu vojenské využívání území újezdu nebrání.  Po účelových komunikacích, jejichž oprávněné využívání po území vojenského újezdu je podmíněno vlastnictvím povolení ke vjezdu na území vojenského újezdu.  Po komunikacích určených pro přesuny vojenské kolové techniky, kde lze provádět přepravu všemi kolovými dopravními prostředky. V případě mobilních kolových prostředků civilních subjektů je možné provádět přepravu pouze v době, kdy nejsou komunikace ohrožovány vojenským výcvikem a s vědomím AČR.  Po komunikacích ve správě VLS, které jsou vedeny po pozemcích, jejichž vlastníkem jsou Vojenské lesy a statky. Doprava realizovaná po takových komunikacích je ve většině případů dopravou technologickou. Doprava realizovaná jinými subjekty po těchto komunikacích může být pouze se souhlasem vlastníka komunikace (VLS). Hlavními vybranými úseky využívanými při jízdě po vojenském prostoru ve výše zmíněných možných případech a jejich stav jsou následující:


63


9.5.1. Veřejně přístupné komunikace  Domašov nad Bystřicí – Heroltovice – Město Libavá Asfaltová silnice ve velmi dobrém stavu.

 Podlesí – Město Libavá Od hranice vojenského újezdu vede asfaltová silnice, která po chvíli přechází na žulové kostky, ty vedou až do Města Libavá.  Norberčany – Město Libavá Asfaltová silnice v dobrém stavu s menšími výmoly.


64


 Čermná ve Slezsku – Staré Oldřůvky Asfalto-štěrková silnice s častými hlubokými výmoly.

 Lipná – Luboměř pod Strážnou Asfaltová silnice ve velmi dobrém stavu.

 Potštát – Kozlov – Výkleky Pravidelně udržovaná asfaltová silnice II. třídy spravovaná Správou silnic Olomouckého kraje ve velmi dobrém stavu s občasnými menšími výmoly.


65


 Loučka – Slavkov – Zelený kříž Asfaltová silnice ve velmi dobrém stavu.


66


9.5.2. Režimové komunikace  Mrsklesy – Bores – Velká Střelná – Město Libavá, označovaná jako 1 Asfaltová silnice je až na pár výmolů v dobrém stavu, postupně přechází v úseky žulových kostek, které se střídají s asfaltem. Výmoly jsou častější, lepené asfaltem. Od křižovatky s režimovou silnicí č. 2 až do Města Libavá vede asfaltová silnice s jen drobnými výmoly.

 Velká Střelná – Nová Ves – Zelená kříž, označovaná jako 2 Od křižovatky Velká Střelná po křižovatku k Čermné asfaltová silnice bez větších výmolů. Dále k Zelenému kříži vede asfalto-štěrková silnice s občasnými výmoly.


67


9.5.3. Ostatní komunikace  Nové Oldřůvky – Barnov Silnice zpočátku s většími výmoly, postupně bez větších děr. Asfaltoštěrkový postupně asfaltový povrch.

 Barnov – Luboměř pod Strážnou Od křižovatky u Barnova rozbitá kamenitá vozovka v úseku asi 600 m. Na ní navazuje kvalitní asfaltová silnice, která před Luboměřskou křižovatkou přechází ve zpevněnou asfalto-štěrkovou silnici přerušovanou častými výmoly.  Město Libavá – Milovany Z Města Libavá vede zpevněná asfaltová silnice, postupně přecházející v asfaltoštěrkovou. Četnost výmolů se vzdáleností od Města Libavá zvyšuje. Silnice dále přechází ve zpevněnou hlinitou, která se při deštích rozbahňuje.


68


 Tanková cesta Domašov nad Bystřicí – Město Libavá Asfaltová tanková silnice vede od hranic VÚ k západnímu okraji Města Libavá. Tam přechází v klasickou tankovou cestu.  Luboměř pod Strážnou – Kovářov Od Luboměřské křižovatky na jih směrem k obci Kovářov vede zpevněná asfaltoštěrková silnice s častými většími výmoly až k hranici VÚ.  Milovany – Čermná – Křižovatka Nová Ves Od bývalé obce Milovany směrem na Čermnou vede zpevněná asfalto-štěrková silnice s četnými výmoly, místy se vyskytují sesuvy vozovky. U Čermné se kvalita vozovky zhoršuje, za deště se vytváří rozsáhle louže a bahnitý povrch. Vozovka je v těchto místech rozbitá. Ke křižovatce u Nové Vsi pak pokračuje kvalitnější asfaltová silnice.

 Hlubočky – Nepřívaz Z Hluboček směrem na Nepřívaz vede asfaltová silnice v dobrém stavu.


69


 Účelové komunikace severně od silnice 441 mezi Kozlovem a vých. hranicí VÚ Charakter silnic v této lokalitě je podobný. Jedná se o zpevněné asfaltové a asfalto-štěrkové silnice s občasným výskytem děr ve vozovce.

 Podhoří – Peklo – Slavkov Zpevněná asfaltová silnice s nízkou frekvencí děr ve vozovce.


70


 Peklo – Silnice 441 Zpevněná asfaltová silnice s nízkou frekvencí děr ve vozovce.

Pro provoz ve vojenském újezdu Libavá jsou samozřejmě využívány i další silnice avšak v menší míře. Podle typu techniky je možné využít řady jiných spojovacích tahů, jejichž kvalita je však velice různorodá. Rovnoměrně po celém prostoru jsou vymezeny silnice určené pro provoz kolových a pásových vozidel.

Případná nebezpečí při provozu vozidel ve vojenském újezdu Libavá lze spatřovat zejména v:  Kvalitě povrchu vozovky, kdy nejsou výjimkou úseky s rychlými změnami typu povrchu a jeho kvality. Například střídání úseků s asfaltovým povrchem a žulovými kostkami může působit zejména za mokra veliké potíže s přilnavostí a kluzkostí. Řada silnic je za deště téměř nesjízdná, kdy dochází k rozbahnění jejich povrchu.  Četnosti zatáček, které následují po dlouhých rovných úsecích, kdy chybí dopravní značení o nebezpečných zatáčkách.


71


 Mostech, přes které jsou vedeny silniční tahy. Stavy mostů budou zhodnoceny níže, řada z nich je ve špatném stavu a hrozí jejich sesuv. Mosty nejsou označeny povoleným zatížením.  Sklonech svahů, po kterých vedou silniční tahy, opět bez informativního dopravního značení. Nedílnou součástí silniční sítě jsou propustky a mosty které umožňují plynulé přejezdy přes vodní toky. V následující části bude uvedena stručná charakteristika vytipovaných 17 mostů na veřejně přístupných komunikacích, které se vyskytují ve vojenském újezdu. Přehledně je pak jejich rozmístění zobrazeno v grafické příloze č. 6 s názvem „Komunikační síť“ Územní plán vojenského újezdu Libavá, změna č. 1 – veřejná část.

9.6. Mosty a mostky Režimová komunikace Mrsklesy – Bores – Velká Střelná – Město Libavá, označovaná jako 1 1

Mostek nad Velkou Střelnou

souřadnice (E, N)

3679136

5506051

rozměr (š,d)

8

7

konstrukce

ŽB opěry, deska s nánosem, zábradlí u vtoku

stav vozovky

zpevněná - asfalt

stav mostu

havarijní stav, popraskaný a rozjetý ŽB, u vtoku zrezlé zábradlí.

právo hospodařit s majetkem státu:

VUSS Brno

Umístění: na režimové komunikaci město Libavá – Mrsklesy mezi Velkou Střelnou a pěší střelnicí Smilov


72


2

Mostek ve městě Libavá

souřadnice (E, N)

3681757

5510383

rozměr (š,d)

4

9

konstrukce

betonové opěry, deska na žel. I profilech, svodidlo

stav vozovky

zpevněná - asfalt

stav mostu

havarijní stav, zanesený a zarostlý vtok


VUSS Brno

Umístění: na režimové komunikaci město Libavá – Mrsklesy na konci sídelního útvaru

Režimová komunikace Velká Střelná – Nová Ves – Zelený kříž, označovaná jako 2 3

Most Velká Střelná - Zelený Kříž 2,8 km

souřadnice (E, N)

3682369

5505153

rozměr (š,d)

6

10

konstrukce

5 Benešů v řadě v ŽB, vydlážděné koryto, zábradlí

stav vozovky

zpevněná - asfalt

stav mostu

dobrý stav


VUSS Brno

Umístění: na režimové komunikaci Velká Střelná - Zelený kříž před odbočkou na Olejovice


73


4


souřadnice (E, N)

3682150

5504987

rozměr (š,d)

6

10

konstrukce

ŽB, kameny vydlážděné koryto, svodidla, zábradlí

stav vozovky

zpevněná - asfalt

stav mostu

novostavba


VUSS Brno

Umístění: na režimové komunikaci Velká Střelná - Zelený kříž jihovýchodně od trigonometrického bodu 601,5

5


souřadnice (E, N)

3680795

5504979

rozměr (š,d)

6

10

konstrukce


stav vozovky

zpevněná - asfalt

stav mostu

novostavba


VUSS Brno

Umístění: na režimové komunikaci Velká Střelná - Zelený kříž jihozápadně od trigonometrického bodu 601,5


74


6


souřadnice (E, N)

3682827

5504345

rozměr (š,d)

6

13

konstrukce


stav vozovky

zpevněná - asfalt

stav mostu

novostavba


VUSS Brno

Umístění: na režimové komunikaci Velká Střelná - Zelený kříž přes řeku Odru

7

Mostek Velká Střelná - Zelený Kříž 5,0 km

souřadnice (E, N)

3683275

5503770

rozměr (š,d)

7

3

konstrukce


stav vozovky

zpevněná - asfalt

stav mostu

novostavba


VUSS Brno

Umístění: na režimové komunikaci Velká Střelná - Zelený kříž severně od trigonometrického bodu 614,7


75


8

Propustek Velká Střelná - Zelený Kříž 5,5 km

souřadnice (E, N)

3683545

5503380

rozměr (š,d)

5

10

konstrukce

ŽB roura, průměr 80 cm, zalitá v ŽB, svodidla, zábradlí u vtoku

stav vozovky

zpevněná - asfalt

stav mostu

novostavba


VUSS Brno

Umístění: na režimové komunikaci Velká Střelná - Zelený kříž před odbočkou na vodní cvičiště Čermná

9

Propustek Velká Střelná - Zel. Kříž 5,65 km

souřadnice (E, N)

3683604

5503223

rozměr (š,d)

10

5

konstrukce

ŽB roura, průměr 120 cm, zalitá v ŽB, svodidla

stav vozovky

zpevněná - štěrk, asfalt

stav mostu

dobrý stav


VUSS Brno

Umístění: na režimové komunikaci Velká Střelná - Zelený kříž u odbočky na vodní cvičiště Čermná


76


10

Mostek Velká Střelná - Zelený Kříž 6,6 km

souřadnice (E, N)

3683670

5502311

rozměr (š,d)

11

4

konstrukce

rozšiřovaný most, vtok - kamenné opěry, žel. I profily na nich deska s nánosem, výtok - Beneš zalitý v ŽB

stav vozovky

zpevněná - asfalt

stav mostu

havarijní stav, vtok - rozpadající se kamenné opěry a základy, výtok zanesený


VUSS Brno

Umístění: na režimové komunikaci Velká Střelná - Zelený kříž poblíž kóty 592

Veřejně přístupná komunikace Domašov nad Bystřicí – Heroltovice – Město Libavá 11

Most přes Heroltovický potok

souřadnice (E, N)

3681213

5511668

rozměr (š,d)

7

11

konstrukce

ŽB opěry, zkosený průtočný profil (2 x 2 m), deska, zábradlí

stav vozovky

zpevněná - asfalt

stav mostu

dobrý stav, zábradlí natřené z jedné strany


VUSS Brno

Umístění: na veřejně přístupné komunikaci Heroltovice – město Libavá přes Heroltovický potok jihovýchodně od trigonometrického bodu 592,3 Územní plán vojenského újezdu Libavá – změna č.1 veřejná část

77


Veřejně přístupná komunikace Podlesí – Město Libavá 12

Most pod Berounskou

souřadnice (E, N)

3682053

5511054

rozměr (š,d)

6

13

konstrukce

ŽB opěry, deska, zábradlí, kameny vydlážděné koryto

stav vozovky

zpevněná - asfalt

stav mostu

nutná údržba, drobné praskliny v betonu, rozpadající se kamenné koryto, zanesené dno


VUSS Brno

Umístění: v městě Libavá na křižovatce Norberčany – Podlesí – město Libavá

13

Most pod Berounskou

souřadnice (E, N)

3682021

5511025

rozměr (š,d)

5,5

10

konstrukce

ŽB opěry, na nich deska, zábradlí

stav vozovky

zpevněná – asfalt

stav mostu

novostavba z r. 2003


VUSS Brno

Umístění: pod ubytovnou Berounská před křižovatkou na Norberčany – Podlesí – Město Libavá


78


14

Most u Staré Vody

souřadnice (E, N)

3685283

5513192

rozměr (š,d)

9

25

konstrukce

2 řady Benešů v řadě za sebou zalité v ŽB, ŽB deska, svodidla

stav vozovky

Zpevněná, žulové kostky

stav mostu

zanesené vtoky


VUSS Brno

Umístění: na veřejně přístupné komunikaci Město Libavá – Podlesí poblíž Staré Vody přes Lazský potok

Veřejně přístupná komunikace Potštát – Kozlov – Výkleky 15

Most - Kozlov

souřadnice (E, N)

3682745

5497014

rozměr (š,d)

9

18

konstrukce

ŽB opěry, deska, kameny vydlážděné koryto, zábradlí

stav vozovky

zpevněná - asfalt

stav mostu

nutná údržba, zrezlé zábradlí, vymleté kameny koryta toku, oprýskaný a popraskaný beton, zanesené vtoky


VUSS Brno

Umístění: na veřejně přístupné komunikaci, na konci sídelního útvaru Kozlov ve směru na rychlostní komunikaci R 35 Olomouc – Lipník nad Bečvou Územní plán vojenského újezdu Libavá – změna č.1 veřejná část

79


16

Mostek - Kyjanice

souřadnice (E, N)

3682533

5496182

rozměr (š,d)

10

6

konstrukce

ŽB opěry, deska, nános, kameny vydlážděné koryto, svodidla

stav vozovky

zpevněná - asfalt

stav mostu

nutná údržba, vymleté kameny koryta toku, rozlomená nosná deska vymílána odtokem vody ze silnice, oprýskaný beton


VUSS Brno

Umístění: na veřejně přístupné komunikaci mezi místní částí Kyjanice a sídelním útvarem Kozlov

Veřejně přístupná komunikace Loučka – Slavkov – Zelený kříž 17

Most - Slavkov

souřadnice (E, N)

3686482

5495648

rozměr (š,d)

8

12

konstrukce

ŽB opěry a nosná deska, zábradlí, svodidla

stav vozovky

zpevněná - asfalt

stav mostu

novostavba


VUSS Brno

Umístění: na veřejně přístupné komunikaci Loučka - Slavkov


80


Zhodnocení stavu mostů Z celkového počtu 18 mostů na režimových a veřejně přístupných komunikacích ve vojenském újezdu Libavá je stav následující: Havarijní stav: 1 Oprava, údržba: 9,10,12,16,18 Dobrý stav: 2,3,4,5,6,7,8,11,13,14,15,17

9.7. Hromadná doprava osob Hromadná doprava osob po území vojenského újezdu je realizována v několika oblastech. V reálném čase a prostředí se jedná o následující:  Doprava osob účastnících se vojenského výcviku.  Doprava osob zabezpečujících provozování výcvikových zařízení a funkcí souvisejících s vojenským výcvikem realizovaným na území.  Doprava osob realizujících hospodářskou činnost na území.  Doprava osob mezi civilním prostředím a územím vojenského újezdu.  Doprava speciální.

9.7.1. Hromadná doprava osob účastnících se vojenského výcviku Hromadná doprava osob účastnících se na území vojenského výcviku je organizována velením cvičících jednotek, je nesystematická a vždy je v přímé vazbě na časový a prostorový požadavek vojenského výcviku. Cvičící jednotky realizují přepravu svými dopravními prostředky a na svoje náklady. Z hlediska nároků dostupnosti komunikační sítě pro takovouto přepravu má přeprava cvičících jednotek prioritu na území vojenského újezdu a všech druzích komunikací. Dokonce v rámci platné legislativy a za přítomnosti orgánů zabezpečujících bezpečnost na území, má taková přeprava prioritu i na veřejně přístupných komunikacích, vedených na území vojenského újezdu.

9.7.2. Hromadná doprava osob zabezpečujících výcvikové funkce na území Hromadná doprava osob zabezpečujících výcvikové funkce je účelová doprava a je realizována dopravními prostředky AČR. Četnost a objem přepravy je přizpůsoben pracovní době na jednotlivých výcvikových zařízeních (dovoz a odvoz osob z jednotlivých pracovišť) a pracovním přestávkám (doprava k výdeji a konzumaci stravy).


81


Její konkrétní časy a trasy přepravy jsou v přímé souvislosti s uskutečňovaným výcvikem a uzávěrami jednotlivých částí území vojenského újezdu. K dopravě jsou využívány v drtivé většině případů pouze komunikace určené pro kolovou techniku.

9.7.3. Doprava osob realizujících hospodářskou činnost Hromadná doprava osob podílejících se na realizaci hospodářské činnosti je prováděna především prostředky subjektu realizujícího takovou činnost (divize VLS) na její náklady. Pokud subjekt některé práce realizuje dodavatelsky, dodavatel zajišťuje dopravu svými prostředky, nebo prostředky svých zaměstnanců. Takto realizovaná doprava je podmíněna povolením vstupu osob a dopravních prostředků na území vojenského újezdu, která vydává ÚÚřVÚ Libavá. Doprava je realizována nepravidelně vždy ve vztahu k prováděným pracem a lokalitám, kde jsou práce prováděny. K dopravě jsou využívány všechny typy komunikací.

9.7.4. Doprava osob mezi civilním prostředím a územím vojenského újezdu Hromadnou dopravu mezi civilním územním a územím vojenského újezdu organizuje na vybraných trasách újezdní úřad. Individuální dopravu mezi oběma lokalitami realizují osoby vlastními prostředky a na vlastní náklady. autobusové zastávky pro organizovanou autobusovou dopravu na území vojenského újezdu a blízkém okolí

Město Libavá

Slavkov

Heroltovice

Stálý mikrovlnný uzel Slavkov

Kozlov

Boškov


Loučka


82


9.7.5. Doprava speciální Doprava speciální není předmětem zpracování v ÚPD. Jedná se o dopravu jednorázově a nepravidelně prováděnou po celém území vojenského újezdu a po všech komunikacích.

9.8. Cyklistické stezky Územím vojenského újezdu Libavá prochází následující cyklistické stezky, jejich trasy jsou uvedeny v grafické části, příloha č. 6 „Komunikační síť“ Územní plán vojenského újezdu Libavá, změna č. 1 – veřejná část.  Podhoří – Peklo – Zelený Kříž – Kozlov – pramen Odry – Ranošov – Zákřovský Žalov – Staměřice (vstup bez povolení jen v so, ne a svátky)  Magdalénský Mlýn – Hrubá Voda – Hlubočky (trvale přístupná)  Čermenský Mlýn – Hadinka (vstup bez povolení jen v so, ne a svátky)  Podlesí – Stará Voda (trvale přístupná)


83


10. VODNÍ REŽIM NA ÚZEMÍ A JEHO JEDNOTLIVÉ PROJEVY Vodní režim, jeho jednotlivé projevy a činnosti související s hospodařením s vodou na zájmovém území jsou významné nejenom pro vlastní území, jsou významné i pro celý region, případně část území státu. Zájmové území je z hlediska akumulace vod, jeho retenčních schopností a hospodaření s vodou významným prvkem v krajině a jeho význam daleko přesahuje hranice zájmového území. Na území probíhá čára rozvodí dvou moří, území významným způsobem akumuluje srážkovou vodu a postupně ji uvolňuje pro odtok vodními toky do navazujícího civilního prostředí a území je zásobárnou vody pro skupinové zdroje vody na civilním území. Z hlediska čištění odpadních vod je zájmové území významným fenoménem především proto, že všechny sídelní útvary dislokované na zájmovém území mají k dispozici fungující čističky odpadních vod. Odpadní vody akumulované v jímkách jsou neperiodicky odváženy k čištění do čističek vod.

10.1. Vodní plochy Vodní plochy spolu s vodními toky jsou významným fenoménem zajišťujícím rovnováhu vodního režimu na zájmovém území. Zejména vodní plochy významným způsobem ovlivňují ráz krajiny, jsou prvkem umožňujícím akumulaci vody na území a její postupné uvolňování. Vodní plochy a jejich kapacita významným způsobem ovlivňují ochranu území před povodněmi nejenom na zájmovém území, ale i na navazujícím civilním území. A to i když nejsou na zájmovém území vybudována technická díla určená k tomuto účelu. Základní informace Na území vojenského újezdu Libavá jsou rybníky a vodní nádrže, které jsou využívány k následujícím účelům:  Část vodních nádrží slouží pro výcvik ozbrojených sil.  Všechny vodní nádrže slouží jako zdroje vody při hasebních zásazích útvaru VHJ.  Část vodních nádrží slouží pro produkci ryb.  Část vodních nádrží slouží jako krajinotvorný prvek.


84


Seznam vodních ploch 1.

Bělá

Rybník se nachází jihozápadně od sídelního útvaru Heroltovice, příjezd je umožněn po tankové cestě od hranice újezdu a dále zpevněné cestě odbočující vpravo. Břehy rybníka jsou porostlé vegetací, převážně břízou. Přítok tvoří bezejmenný potok pramenící pod kótou 616,7. V současné době je rybník napuštěn. Délka hráze je 50 m, její výška cca 4 m. Odtok je zajištěn betonovým požerákem. parcela číslo

275

katastrální území

Město Libavá

právo hospodařit s majetkem státu

VUSS

druh pozemku / využití

vodní plocha / vodní nádrž přírodní

výměra

1 557 m2

využití

požární nádrž - dobrý stav

návrh ÚPD

bez opatření


85


2.

Heroltovický horní

Rybník se nachází v sídelním útvaru Heroltovice, vpravo pod silnicí Domašov – Město Libavá. Přítok je Heroltovickým potokem, odtok je do spodního rybníka. Sypaná zemní hráz je 50 m dlouhá, její výška je 2,5 m. Břehy rybníka jsou upravené, bez náletu. Odtok je zajištěn betonovým požerákem. parcela číslo

235


Město Libavá


VLS


vodní plocha / vodní nádrž umělá

výměra

2 200 m2

využití

rybník - dobrý stav, lov ryb udicí

návrh ÚPD

bez opatření

3.

Heroltovický dolní


86


Rybník se nachází v sídelním útvaru Heroltovice, vpravo pod silnicí Domašov – Město Libavá. Přítok je z Heroltovického horního rybníka. Hráz rybníka je sypaná o délce 60 m a výšce 3,5 m. Regulace hladiny je přepadem u levé strany hráze s kamenným skluzem a čelem. parcela číslo

230


Město Libavá


VLS



výměra

3 272 m2

využití


návrh ÚPD

bez opatření

4.

Na pastvinách

Rybník se nachází severovýchodně od sídelního útvaru Heroltovice, uprostřed pastvin pro skot. Okolí rybníka je zarostlé náletem dřevin. Hráz je sypaná, dlouhá 70 m, vysoká 3 m. Přítok zajišťují okolní meliorační rýhy a odtok je přes betonový požerák. parcela číslo

148


Město Libavá


VUSS


vodní plocha / rybník

výměra

644 m2

využití

rybník - dobrý stav

návrh ÚPD

bez opatření Územní plán vojenského újezdu Libavá – změna č.1 veřejná část

87


5.

Nad areálem PDS

Vodní nádrž pravidelného půdorysného tvaru se nachází vlevo od silnice Libavá – Norberčany. Břehy nádrže jsou porostlé náletem dřevin a vzrostlými stromy. Přítok je veden z Libavského potoka, pramenícího mezi kótami 640,8 a 596. Podél břehů jsou patrné zbytky po původním zpevnění břehů. parcela číslo

876


Město Libavá


VUSS



výměra

898 m2

využití


návrh ÚPD

bez opatření

6. Libavský spodní Rybník se nachází za intravilánem Města Libavé, vpravo od silnice Město Libavá – Norberčany. Sypaná zemní hráz je protržená a rybník je neudržovaný a nefunkční. Původní přítok byl z Libavského prostředního rybníka, na který spodní rybník navazuje. Rybník je nefunkční. parcela číslo

874


Město Libavá


VUSS



výměra

518 m2

využití

nevyužíván – protržená hráz

návrh ÚPD

zrušit jako vodní nádrž změnit využití v KN


88


7.

Libavský prostřední

Rybník za intravilánem Města Libavé vpravo od silnice Město Libavá – Norberčany. Bezprostředně navazuje na Libavský horní rybník, odkud je přítok. Sypaná zemní hráz dlouhá 50 m je protržená a bezpečnostní zařízení není patrné. Rybník je neudržovaný a v zanedbaném stavu. parcela číslo

873


Město Libavá


VUSS



výměra

1 121 m2

využití


návrh ÚPD



89


8.

Libavský horní

Rybník je za intravilánem Města Libavé a je poslední z původní soustavy na sebe navazujích rybníků. Nachází se vpravo od silnice Město Libavá – Norberčany. Sypaná zemní hráz je v současné době protržená, délka cca 60 m. Přítok je tvořen levobřežním přítokem Libavského potoka. Celkově je rybník ve velmi zanedbaném stavu, okolí je porostlé náletem dřevin a travin. parcela číslo

872


Město Libavá


VUSS



výměra

899 m2

využití


návrh ÚPD


9. Nad Libavou Rybník je za intravilánem sídelního útvaru Město Libavá, vpravo od komunikace Město Libavá – Norberčany, směrem vně území vojenského újezdu. Rybník je napájen levobřežním přítokem Libavského potoka v těsné blízkosti plochy se stromovou vegetaci.


90


parcela číslo

875


Město Libavá


VUSS



výměra

198 m2

využití

krajinotvorný prvek

návrh ÚPD

bez opatření

10. Nad letištěm malý

Vodní plocha se nachází severozápadně od silnice Město Libavá – Podlesí, v prostoru Zadní Zlatná. Jedná se o vodní plochu bez přítoku, která je vytvořena v terénní depresi s kamenitým až suťovitým podkladem. parcela číslo

37/1


Město Libavá


VUSS


ostatní plocha / jiná plocha

výměra

neuvedena – rybník není zaveden v KN

využití


návrh ÚPD

změnit využití v KN části parcely č.37/1 na vodní plochu


91


11.

Nad letištěm velký

Vodní plocha se nachází severozápadně od silnice Město Libavá – Podlesí, v prostoru Zadní Zlatná bezprostředně vedle malého rybníku. Jedná se o vodní plochu bez přítoku, která je vytvořena v terénní depresi s kamenitým podkladem. Břehy jsou porostlé stromovou vegetací a náletem dřevin. parcela číslo

25


Město Libavá


VUSS



výměra

1 663 m2

využití


návrh ÚPD

bez opatření

12.

Stará Voda


92


Rybník se nachází vlevo od silnice Město Libavá – Podlesí. Rybník je nefunkční, sypaná hráz protržená, přítok Lazským potokem. Prostor je porostlý náletem dřevin a vegetací. Na původních březích je vzrostlý les. Celkově není patrná ani rozloha původní plochy rybníka. parcela číslo

53


Město Libavá


VLS



výměra

10 829 m2

využití

rybník – protržená hráz, určen pro chov ryb

návrh ÚPD

návrh na revitalizaci

13.

Stará Voda u kostela

Nově vytvořená vodní plocha v bezprostřední blízkosti kostela ve Staré Vodě. Hráz rybníka je sypaná, zpevněná kamenivem. Vypouštěcí zařízení a bezpečnostní přepad je součástí hráze rybníka. Obtok vody do Plazského potoka. parcela číslo

8


Rudoltovice


VUSS



výměra

neuvedena – vodní plocha není zavedena v KN

využití

umělá nádrž

návrh ÚPD

změnit využití části plochy parcely č.8 v KN


93


14. Barnovská nádrž

Vodní nádrž při severovýchodním okraji vojenského újezdu, na toku řeky Odry. Vodní nádrž o ploše 10 ha je tvořena sypanou zemní hrází, která má při levém břehu jez cca 10 m široký. Regulace výšky hladiny je prováděna zdviháním nebo spouštěním stavidla jezu. Po obou stranách nádrže je komunikace vedená z pravého břehu po hrázi až k jezu. Břehy jsou místy porostlé nálety stromků a keřů. Napříč nádrže z jednoho břehu na druhý je vedena betonová vozovka využívaná při hlubokém brodění techniky. Na pravém břehu Odry u hráze je několik objektů pro obsluhu a ostrahu zařízení a ubytování cvičících jednotek. Přítok do nádrže je z řeky Odra. parcela číslo

425


Rudoltovice


VUSS



výměra

122 006 m2

využití

přírodní nádrž – výcviková plocha dobrý stav

návrh ÚPD

bez opatření

15.

Smilovský velký


94


Rybník se nachází vlevo od silnice Smilov – srubový tábor Smilov. Jedná se o rybník, jehož hráz dlouhá 100 m je sypaná z kameniva s těsnícím jádrem. Břehy jsou vysvahované do mírného svahu. Odtok je zajištěn betonovým požerákem, ke kterému vede železná lávka. U levého břehu je v hrázi vytvořen bezpečnostní přepad. Přítok Smilovským potokem. parcela číslo

344


Město Libavá


VUSS



výměra

17 927 m2

využití


návrh ÚPD

bez opatření

16.

Smilovský dědinský horní

Rybník leží vpravo od silnice Město Libavá – Velká Střelná, bezprostředně v blízkosti památníku bývalé obce Smilov. Plocha rybníka je vysvahována a pokryta kamenivem. Hráz o délce 40 m a výšce 4 m je z kameniva. Odtok zajišťuje betonový požerák ke kterému vede železná lávka. Odvod vody je zajištěn betonovou trubkou do spodního rybníka. Přítokem je bezejmenný potok protékající bývalou obcí Smilov. Břehy jsou porostlé náletovou vegetací.


95


parcela číslo

345


Město Libavá


VUSS



výměra

2 401 m2

využití


návrh ÚPD

bez opatření

17. Smilovský dědinský dolní

Rybník leží vpravo od silnice Město Libavá – Velká Střelná, sousedí se Smilovským dědinským horním rybníkem. Břehy rybníka jsou vysvahovány a vysypány kamenivem, také hráz je z kameniva, dlouhá 50 m, vysoká 4 m a vede po ní technologická komunikace. Na hrázi je vytvořen bezpečnostní přepad. Odtok zajišťuje betonový požerák ke kterému vede železná lávka. Břehy jsou mírně porostlé vegetací. Přítok zajišťuje Smilovský dědinský horní rybník, odtok je do Smilovského potoka. parcela číslo

346


Město Libavá


VUSS



výměra

2 690 m2

využití


návrh ÚPD

bez opatření


96


18.

Smilovský – náves horní

Rybník leží vpravo od silnice Město Libavá – Velká Střelná. Rybník je nefunkční, sypaná hráz protržená. Prostor je porostlý náletem dřevin a vegetací. Místy je plocha zamokřena. Celkově není patrná ani rozloha původní plochy rybníka. parcela číslo

306/3


Město Libavá


VUSS



výměra

484 m2

využití

nefunkční - zanedbaný stav

návrh ÚPD

zrušit jako vodní nádrž změna využití v KN

19. Smilovský – náves horní


97


Rybník leží vpravo od silnice Město Libavá – Velká Střelná. Rybník je nefunkční. Prostor je porostlý náletem dřevin a vegetací a není patrná ani rozloha původní plochy rybníka. parcela číslo

306/2


Město Libavá


VUSS



výměra

293 m2

využití

nefunkční - zanedbaný stav

návrh ÚPD


20.

Smilovský horní

Rybník leží vlevo od silnice Město Libavá – Velká Střelná, vedle areálu Pokusné dělostřelecké střelnice Smilov. Rybník má hráz dlouhou 70 m a vysokou 6 m. Odtok je zajištěn betonovým požerákem s vypouštěcí kovovou rourou, u levého břehu je bezpečnostní přepad kovovou trubkou s kamenitým skluzem. Přes přepad je vybudována lávka. Břehy jsou porostlé náletem dřevin. Odtok je do Smilovského spodního rybníka. Na břehu rybníka je vybudována chata. parcela číslo

350


Město Libavá


VLS



výměra

37 246 m2

využití


návrh ÚPD

bez opatření


98


21.

Smilovský spodní

Rybník leží vlevo od silnice Město Libavá – Velká Střelná, bezprostředně navazuje na Smilovský horní rybník. Hráz je sypaná z kameniva o délce 100 m a výšce 6 m. Vlevo je bezpečnostní přepad přes sníženou hráz. Jako požerák slouží betonová trubka, odvod vody betonovou rourou. Přítok do rybníka je ze Smilovského potoka. Břeh je porostlý částečně vzrostlým lesem a částečně náletem dřevin. parcela číslo

353


Město Libavá


VLS



výměra

20 565 m2

využití


návrh ÚPD

bez opatření

22. rybník v Městském lese Rybník je dislokován východně od PDS Smilov. Přítok tvoří bezejmnný potok. parcela číslo

466/4


Město Libavá


VLS



výměra

5169 m2

využití


návrh ÚPD


99


23. zamokřená plocha u SBV Smilov

Plocha leží vpravo od silnice Velká Střelná – Město Libavá, jižně od SBV Smilov. Jedná se o zamokřený prostor v terénní depresi, mezi původními pojezdovými drahami tankové střelnice. Absentuje přítok i odtok. parcela číslo

384


Město Libavá


VUSS


vodní plocha / zamokřená plocha

výměra

20 508 m2

využití

krajinotvorný prvek

návrh ÚPD

bez opatření

24. Mastník


100


Rybník vpravo od komunikace Milovany – Libavá. Rybník má sypanou zemní hráz 80 m dlouhou, výšky 2 m. K regulaci výšky hladiny slouží betonový požerák s výpustí vody betonovou trubkou. Bezpečnostní přepad přes sníženou korunu hráze. Na levém břehu je lesní porost, na pravém komunikace a za ní lovecká chata. Rybník je uprostřed komplexu lesa. Přítok vody je Mastnickým potokem. parcela číslo

466


Čermná u Města Libavá


VLS



výměra

6 498 m2

využití

rybník - dobrý stav, chov ryb

návrh ÚPD

bez opatření

25. Lipová

Bývalý rybník vpravo od silnice Kovářov – Luboměř. Rybník je nefunkční, zanedbaný a nepoužívaný, hráz je protrhnutá, po pravé straně teče bezejmenný potok. parcela číslo

210




VLS



výměra

553 m2

využití

nefunkční

návrh ÚPD



101


26. Nad Luboměří

Rybník těsně přiléhající k intravilánu sídelního útvaru Luboměř pod Strážnou ze severní strany. Hráz dlouhá 60 m je sypaná, hladina hlídána pouze přepadem vody betonovou trubkou. Přítok je pouze povrchovou vodou. parcela číslo

355




VLS



výměra

1 408 m2

využití


návrh ÚPD

bez opatření

27. Luboměřský dědinský


102


Požární nádrž vpravo od komunikace Luboměř – Lipná, uprostřed sídelního útvaru. Hráz o délce 30 m je sypaná, zčásti je rybník vyhlouben do plochy louky, zčásti hráz navršena nad úroveň okolního terénu. Hladina je udržovaná přepadem do otevřeného příkopu podél vozovky a betonovým požerákem 1 x 1 m. Napájení rybníka je z otevřeného příkopu tekoucího podél vozovky. parcela číslo

327




VUSS



výměra

588 m2

využití


návrh ÚPD

bez opatření

28. Karlův rybník

Vodní nádrž se nachází na hranici vojenského újezdu, u křižovatky komunikace Luboměř – Lipná a místní komunikace. Vodní nádrž je využívána jako zdroj užitkové vody a k úpravě na vodu pitnou pro sídelní útvar Luboměř. Zemní hráz je sypaná. Výška hladiny regulována pomocí betonového požeráku o půdorysu 100 x 100 cm s odtokem vody železobetonovou trubkou. K ovládání požeráku je vybudována lávka. V levé straně je bezpečnostní přepad přes hráz. Pravý břeh je porostlý lesem, levý je tvořen tělesem komunikace. Při levém břehu je jímací místo. Přítok vody je potokem přitékajícím do Nečínského potoka.


103


parcela číslo

217




VLS



výměra

5 115 m2

využití

zdroj užitkové vody - dobrý stav, lov ryb udicí

návrh ÚPD

bez opatření

29. Na cílových plochách

Uměle vytvoření vodní plocha po pravé straně komunikace Čermná – Milovany. Hráz je sypaná, po ní vede technologická komunikace. Regulace výšky hladiny je zajištěna požerákem s přístupovou lávkou. Břehy jsou porostlé bylinným patrem. parcela číslo

471




VUSS



výměra

12 748 m2

využití


návrh ÚPD

bez opatření


104


30. Velká Střelná dědinský Rybník je na území bývalé obce Velká Střelná. Je vytvořen na Střelenském potoku, jeho břehy jsou tvořeny uměle z betonových prefabrikátů, vodní plocha je pravidelného půdorysného tvaru. parcela číslo

134


Velká Střelná


VUSS


vodní plocha / vodní nádrž

výměra

862 m2

využití

požární nádrž - zanedbaný

návrh ÚPD


31. Velká Střelná

Rybník se nachází vpravo od komunikace – křižovatky Velká Střelná – železniční zastávka Smilov, jižně od řídící věže SST Velká Střelná. Hráz rybníka je sypaná s těsnícím jádrem, koruna hráze není průjezdná. Regulace výšky hladiny je přepadem ocelovou trubkou u okraje hráze. Těsně u pravého břehu je bezpečnostní přeliv. Přítok je z potoka Lichnička. parcela číslo

100


Velká Střelná


VUSS



výměra

5 567 m2

využití

požární nádrž – dobrý stav

návrh ÚPD


105


32. Důl Jan

Rybník se nachází vpravo od komunikace Mrsklesy – Město Libavá, mezi břidličným Dolem Jan a křižovatkou režimové komunikace 1 a 2. Rybník je nevyužívaný, naprosto nefunkční, jeho plocha již není patrná a místo je porostlé neudržovanou vegetací, která je místy zamokřená. Přítok do původního rybníka byl ze Střelenského potoka. parcela číslo

136


Velká Střelná


VUSS



výměra

7 851 m2

využití

nevyužíván – špatný stav

návrh ÚPD


33. Na Bunkrech


106


Rybník se nachází západně od vrchu Strážisko, přibližně na spojnici kóty 635,5 a 629,0. Hráz rybníku je sypaná, po koruně hráze vede technologická komunikace. K ovládání výšky hladiny slouží požerák s betonovou rourou jako bezpečnostním zařízením pro přepad, který má zčásti vybetonované dno a balvanitý skluz pro přepadávající vodu. Na pravém břehu je vzrostlý les, na levém břehu je technologická komunikace a je zde umístěna lovecká chata. Přítok do rybníka je bezejmenným potokem. parcela číslo

227


Velká Střelná


VLS



výměra

3 370 m2

využití

rybník – dobrý stav, lov ryb udicí

návrh ÚPD

bez opatření

34. Šindelná pila

Rybník leží vpravo od komunikace Křížová hora – Nová Ves nad Odrou, severovýchodně od kóty 671,2 (Radeška). Rybník je v bezprostřední blízkosti vodní nádrže Pod pramenem. Prostor je porostlý náletovou vegetací, hráz která byla z dřevěné kulatiny je zdevastovaná a neudržovaná, rybník je nefunkční.


107


parcela číslo

288


Velká Střelná


VUSS



výměra

1 545 m2

využití

zamokřená plocha – krajinotvorný prvek

návrh ÚPD

bez opatření

35. Pod pramenem

Vodní nádrž leží u soutoku Odry a Smolenského potoka. Jedná se o vodní nádrž na jímaní užitkové vody pro úpravnu vody Kozlov. Nádrž je zčásti vyhloubena do okolního terénu, pravidelného tvaru cca 80 x 60 m. Ze tří stran jsou břehy porostlé náletem stromů. Pod hrází je zděná budova s jímací jímkou a čerpadly. Pod budovou jsou dvě studny, ze kterých se přečerpává voda do akumulační nádrže. Přítok do nádrže je z Odry. Regulace výšky hladiny je přepadovou šachtou, bezpečnostní přepad je na toku rybníka přeronem otevřeným povrchovým odtokem zpět do Odry. parcela číslo

625




VUSS



výměra

2 867 m2

využití

zdroj užitkové vody – dobrý stav

návrh ÚPD

bez opatření


108


36. Nad Novou Vsí

Vodní nádrž leží vlevo od silnice Zelený kříž – Nová Ves. Hráz je tvořena technologickou komunikací, délka je 30 m, výška 3 m. Břehy jsou porostlé jehličnatými stromy a nálety dřevin. K ovládání výšky hladiny slouží požerák. parcela číslo

616/2




VUSS



výměra

1212 m2

využití


návrh ÚPD

bez opatření

37. Smolenský spodní


109


Rybník se nachází vpravo od silnice Nová Ves nad Odrou – Zelený kříž, v údolí Smolenského potoka. Rybník je v oblasti přírodní rezervace Smolenská luka. Sypaná hráz s těsnícím jádrem. Rybník obklopuje vzrostlý les. Regulace výšky hladiny je prováděna pomocí dřeveného požeráku s odvodem vody betonovou trubkou. Jako bezpečnostní zařízení slouží přepad vlevo u břehu. Přítok vody je ze Smolenského horního rybníka. parcela číslo

609




VLS



výměra

6 529 m2

využití

rybník – dobrý stav, chov ryb

návrh ÚPD

bez opatření

38. Smolenský horní

Rybník v přírodní rezervaci Smolenská luka, vpravo od silnice Nová Ves – Zelený kříž, v údolí Smolenského potoka. Sypaná hráz je s těsnícím jádrem, po koruně hráze vede technologická komunikace. Na pravém břehu je vzrostlý les, levý břeh je pozvolně stoupající louka. Regulace výšky hladiny je prováděna pomocí dřevěného požeráku s odtokem vody betonovou rourou. Dále je na hrázi provedeno částečné snížení úrovně koruny hráze jako další zabezpečení. Přítok vody je Smolenským potokem.


110


parcela číslo

606




VLS



výměra

9 487 m2

využití


návrh ÚPD

bez opatření

39. Čermná tankobrodiště

Vodní nádrž je umístěna na Plazském potoku, hráz je v bezprostřední blízkosti vozovky Čermná – Milovany. Vodní nádrž je účelové zařízení sloužící pro hluboké brodění vojenské techniky. K tomu účelu slouží betonová vozovka vedoucí z jednoho břehu, přes dno na druhý břeh. Jinak jsou břehy pouze porostlé trávou. K regulaci hladiny slouží betonový požerák, který je v havarijním stavu. Není patrné bezpečnostní zařízení hlídající maximální úroveň hladiny. Přítok vody je z retenční nádrže Čermná, která svojí hrází navazuje na tankobrodiště, odtok je do Plazského potoka. Nutná celková oprava stávajícího vodního díla. Oprava zemní hráze a vybudování nového funkčního objektu. Práce budou probíhat na stávající vodní hrázi a zátopové ploše vodní nádrže – na pozemku vodního díla.


111


parcela číslo

82




VUSS



výměra

41 983 m2

využití

výcviková plocha

návrh ÚPD

nutná celková oprava zařízení – oprava zemní hráze a vybudování nového funkčního objektu

40. Čermná – retenční nádrž

Rybník vpravo od komunikace Boškov – Heřmánky – Čermná, mezi rybníkem Čermná větší a tankobrodištěm, na Plazském potoku. Hráz je sypaná, dlouhá 120 m, výška 5 m. Regulace hladiny rybníka požerákem s možností přepouštět vodu do tankobrodiště Čermná nebo potrubím až pod hráz tankobrodiště. Požerák je ve špatném technickém stavu. Břehy jsou porostlé náletem keřů. Nádrž slouží jako retenční nádrž pro tankobrodiště Čermná. Přítok vody z rybníků Čermná větší a Čermná menší, odtok vody do tankobrodiště, případně pod hráz tankobrodiště. Nutná celková oprava stávajícího vodního díla. Oprava zemní hráze a vybudování nového funkčního objektu. Práce budou probíhat na stávající vodní hrázi a zátopové ploše vodní nádrže – na pozemku vodního díla. parcela číslo

81




VUSS



výměra

93 564 m2

využití

retenční nádrž

návrh ÚPD

nutná celková oprava zařízení – oprava zemní hráze a vybudování nového funkčního objektu Územní plán vojenského újezdu Libavá – změna č.1 veřejná část

112


41. Čermná menší

Rybník je umístěn těsně vlevo od komunikace Boškov – Heřmánky – Čermná. Hráz rybníka je zemní sypaná, po koruně hráze vede komunikace Boškov – Heřmánky – Čermná. Regulace hladiny je požerákem a odvod vody železobetonovou trubkou. Rybník je v terénní depresi, břehy porostlé nálety. Přítok je bezejmenným potokem, odtok vody pod hráz rybníka Čermná větší. parcela číslo

69/1




VLS



výměra

14 876 m2

využití


návrh ÚPD

bez opatření

42. Za Vlastíkem Rybník na bezejmenném přítoku Plazského potoka, sousedí s rybníkem Čermná větší, vpravo od komunikace Heřmánky - Čermná. Slouží k chovu ryb. parcela číslo

64




VLS



výměra

8 334 m2

využití

rybník, chov ryb

návrh ÚPD



113


43. Čermná větší

Rybník je nad retenční nádrží Čermná. Hráz je sypaná, dlouhá 80 m, vysoká 4 m. Po koruně vede technologická komunikace. Regulace výšky hladiny je betonovým požerákem s výpustí do železobetonové trubky. Bezpečnostní zařízení jsou dvě, vpravo na hrázi je přepad železobetonovou rourou, vlevo je bezpečnostní přepad přes sníženou korunu hráze. Na pravém břehu je vzrostlý les, na levém břehu nálet keřů. Je vybudován otevřený příkop, kterým může být přitékající voda odváděna mimo rybník. Na otevřeném příkopu je těsně u hráze vybudováno zařízení umožňující plnění rybníka. Po levém břehu je mezi obtokovým kanálem a rybníkem manipulační komunikace. Přítok je z rybníka Čermná horní, odtok do retenční nádrže. parcela číslo

83




VLS



výměra

16 775 m2

využití


návrh ÚPD

bez opatření


114


44. Čermná horní

Rybník vpravo od technologické komunikace Boškov – Heřmánky – Čermná, severozápadně od rybníků na Heřmánkách. Hráz je sypaná z kameniva, přes korunu hráze vede technologická komunikace. Délka hráze – 80 m, výška 2,5 m. Ovládání úrovně hladiny betonovým požerákem s výpustí betonovou rourou, vlevo bezpečnostní přepad v místě snížení koruny hráze. Břehy jsou částečně porostlé náletem křovin. Přítok vody Plazským potokem přes, obtok vody do rybníku Čermná větší. parcela číslo

84




VLS



výměra

14 239 m2

využití


návrh ÚPD

bez opatření


115


45. Krumpolcův

Rybník umístěn vlevo od komunikace Boškov - Heřmánky – Čermná. Hráz je sypaná a vede po ní komunikace Boškov – Čermná. Úroveň hladiny je ovládána požerákem s výpustí betonovou trubkou. U levého konce hráze je bezpečnostní zařízení vybudované jako částečné snížení koruny hráze. Břehy jsou porostlé náletem osiky a břízy, levý břeh přechází ve vzrostlý les. Mezi hranou hladiny a hranicí lesa je vybudován otevřený příkop odvádějící vodu potoka mimo rybník. Přítok vody je Plazským potokem. parcela číslo

557




VLS



výměra

9 703 m2

využití


návrh ÚPD

bez opatření


116


46. Heřmánky zadní

Rybník je vpravo od komunikace Boškov – Heřmánky – Čermná. Hráz je tvořena tělesem technologické komunikace. Výška hladiny je regulována požerákem, bezpečnostní přepad není patrný. Břehy jsou porostlé křovinami a náletem plevelných dřevin. Přítok vody je bezejmenným potokem, odtok do rybníka Čermná horní. Rybník je součástí přezimovací obůrky pro zvěř. parcela číslo

104




VLS



výměra

2 306 m2

využití

Rybník, chov ryb

návrh ÚPD

nutné opravy zařízení

47. Heřmánky horní


117


Rybník bezprostředně navazuje na rybník Heřmánky spodní, proti proudu Veličky směrem na Čermnou. Hráz o délce 160 m a výšce 5 m je sypaná z kameniva s těsnícím jádrem, po koruně hráze je vedena technologická komunikace. Regulace výšky hladiny je prováděna pomocí požeráku, ke kterému vede železná lávka. Bezpečnostní přepad je železobetonovou trubkou s betonovým čelem. Odvod vody od bezpečnostního přepadu a požeráku je do spodního rybníka. Břehy jsou vysvahované, s mírným náletem křovin. Naproti hrázi je chatka. Přítok vody je říčkou Veličkou, odtok vody do spodního rybníka. parcela číslo

553




VLS



výměra

36 258 m2

využití


návrh ÚPD

bez opatření

48. Heřmánky spodní

Rybník vpravo od technologické komunikace vedoucí z Boškova směrem na Čermnou. Je situován v údolí Veličky. Hráz o délce 220 m a výšce 5 m rybníka je sypaná z kameniva s těsnícím jádrem. Po koruně hráze vede technologická komunikace. Po levém břehu vede komunikace spojující hráze rybníků Heřmánky spodní, Heřmánky horní až k rybářské chatě. K regulaci výšky hladiny je využíván betonový požerák, k němuž vede železná lávka. Vpravo od břehu je bezpečnostní přepad železobetonovou trubkou. Přítok vody je z rybníku Heřmánky horní, na který bezprostředně navazuje.


118


parcela číslo

554




VLS



výměra

62 395 m2

využití


návrh ÚPD

bez opatření

49. U salaše

Rybník se nachází vpravo od technologické komunikace vedoucí z Boškova na Heřmánky. Na kraji lesa zvaného Boškovská obora. Rybník má sypanou hráz z kameniva s těsnícím jádrem. K regulaci výšky hladiny je používán požerák 150 x 150 cm, ke kterému vede železná lávka. Vpravo u začátku hráze je bezpečnostní přepad betonovou rourou. Břehy rybníka jsou porostlé až po hladinu i hráz náletem dřevin a travin. Přítok vody je z bezejmenného pravostranného přítoku Veličky. parcela číslo

542




VLS



výměra

8 007 m2

využití


návrh ÚPD

bez opatření


119


50. Grmolák

Rybník nad Kovářovem, vlevo od silnice Kovářov – Luboměř pod Strážnou. Po hrázi rybníka vede komunikace, po levé straně rybníka je technologická komunikace. Regulace výšky hladiny je požerákem jako betonovou trubkou, není bezpečnostní přepad na boku hráze. Přítok je Kovářovským potokem. parcela číslo

155




VLS



výměra

7 273 m2

návrh ÚPD

změna využití v KN na vodní nádrž

51. Skelná Huť

Rybník vpravo od technologické komunikace, která odbočuje ze silnice Potštát – Kozlov na Skelnou Huť a dále na Čermnou. Přes hráz rybníka vede technologická komunikace. V době venkovních prací byl rybník vypuštěný. Rybník má vybudováno zařízení pro regulaci vody. Rybník je funkční, přítok vody z Plazského potoka. Územní plán vojenského újezdu Libavá – změna č.1 veřejná část

120


parcela číslo

578




VLS



výměra

6 087 m2

využití


návrh ÚPD

bez opatření

52. Hadovec

Rybník je situován vpravo od komunikace Mrsklesy – Velká Střelná, jižně od intravilánu bývalé obce Varhošť. Rybník má sypanou hráz, k regulaci hladiny slouží betonová trubka jako přepad v pravé části hráze. Levý břeh tvoří těleso technologické komunikace, mezi rybníkem a komunikací je umístěna lovecká chata. Přítok vody je potokem Hadovec. parcela číslo

394


Velká Střelná


VLS



výměra

7 606 m2

využití

rybník – dobrý stav, lov ryb udicí

návrh ÚPD

bez opatření


121


53. Přáslavický horní

Rybník poblíž tankové střelnice Přáslavice se nachází vlevo od komunikace, která odbočuje za obcí Mrsklesy ze silnice Mrsklesy – Město Libavá a vede na tankovou střelnici Přáslavice. Hráz je protržená, původně betonový požerák je nefunkční. Celý rybník je zanebaný a nefunkční. Okolí je zarostlé dřevinami a bylinnou vegetací. Přítok bezejmenným potokem. parcela číslo

521


Velká Střelná


VUSS



výměra

1 938 m2

využití

nefunkční – protržená hráz

návrh ÚPD



122


54. Přáslavický prostřední

Rybník poblíž tankové střelnice Přáslavice se nachází vpravo od komunikace, která odbočuje za obcí Mrsklesy ze silnice Mrsklesy – Město Libavá a vede na tankovou střelnici Přáslavice. Hráz je sypaná dlouhá 100 m, výšky 4 m. Břehy jsou zarostlé náletem dřevin. Přítok je bezejmenným potokem, který vytéká z rybníka Přáslavický horní. parcela číslo

524


Velká Střelná


VUSS



výměra

6 334 m2

využití


návrh ÚPD

bez opatření

55. Přáslavický – za areálem velitele střelnic


123


Rybník se nachází severovýchodně za areálem velitele střelnic Přáslavice a Daskabát. Hráz je sypaná, v současné době protržená, odtok je regulován bezpečnostním požerákem. Břehy rybníka jsou zarostlé a rybník není naplněn. Celkově je v zanedbaném stavu a nefunkční. parcela číslo

514


Velká Střelná


VUSS



výměra

6 497 m2

využití

nevyužívání – protržená hráz

návrh ÚPD


56. Ranošov

Vodní nádrž poblíž Ranošova, vlevo od technologické komunikace Ranošov Kozlov. Původně sloužila jako vodní zdroj pro Ranošov. V současné době se pro tento účel již neužívá. Hráz je dlouhá 30 m, výšky 3 m. Břehy jsou porostlé lesní vegetací a neupravené. Přítok do nádrže je bezejmenným přítokem řeky Kyjanky. parcela číslo

106/3


Slavkov u Města Libavá


VLS



výměra

579 m2

využití

vodní nádrž – dobrý stav, chov ryb

návrh ÚPD

bez opatření


124


57. Ranošov spodní

Vodní nádrž v sousedství komunikace Slavkov – Ranošov. Po druhém břehu vede technologická komunikace a vzrostlý les. Regulace výšky hladiny je zabezpečena požerákem 150 x 150 cm s přístupovou lávkou. Na břehu je vybudována chata. parcela číslo

314




VLS



výměra

13 074 m2

využití

vodní nádrž – dobrý stav, lov ryb udicí

návrh ÚPD

změnit využití v KN na vodní nádrž

58. Ranošov horní – vodárenská nádrž

Vodní nádrž pro pitnou vodu pro Slavkov, situována je vlevo od komunikace zemědělská správa Slavkov – Ranošov, v údolí Říky. Vodní nádrž se sypanou hrází, levý břeh je porostlý vzrostlým lesem, pravý břeh přechází v těleso vozovky Slavkov Územní plán vojenského újezdu Libavá – změna č.1 veřejná část

125


– Ranošov. Úroveň hladiny je řízena pomocí požeráku s železnou lávkou. Odvod vody je betonovou trubkou do vývaru pod vyústění, bezpečnostní přepad tvoří kašna se dvěma trubkami. Přítok do nádrže je říčkou Říka a dále bezejmenným potokem. Na hrázi je situován objekt pro odběr vody, studna, čerpací zařízení, sloupový transformátor a vzdušné vedení VN. parcela číslo

312




VLS



výměra

2 104 m2

využití

vodní nádrž pitné vody – dobrý stav, chov ryb

návrh ÚPD

změnit využití části plochy č. 312 v KN na vodní nádrž

59. Bělidla parcela číslo

531




VLS



výměra

1 221 m2

využití

rybník, chov ryb

návrh ÚPD



126



127



128



129



130


10.2. Drobné vodní toky Území VÚ Libavá představuje hydrologicky středně významné území, jež není zahrnuto do žádné ze stávajících vyhlášených chráněných oblastí přirozené akumulace vod. VÚ Libavá je situován po obou stranách rozvodnice oddělující povodí Odry (úmoří Baltu) a povodí Moravy (úmoří Černého moře). Do povodí Moravy náleží Bečva se svými přítoky, které odvodňují jižní část Oderských vrchů a Bystřice, která se svými přítoky odvodňuje západní část. Hlavními odtokovými osami jsou řeky Odra a Bystřice. Z území mimo hranice VÚ nevtékají do prostoru žádní toky. Funkci správce malých vodních toků za Ministerstvo obrany ČR na území vojenského újezdu plní organizace Vojenské lesy a statky ČR a to podle vodního zákona. Z drobných vodních toků pramenících ve VÚ je řada toků vodohospodářsky významných jako např.:  Odra  Libavský potok (přítok Odry)  Velička (přítok Bečvy)  Jezernice (přítok Bečvy) Ochranným pásmem VÚ protékají vodohospodářsky významné toky Bystřice a Budišovka. V rámci zpracovávané územně plánovací dokumentace jsou respektovány všechny funkce a vlivy částí vodního hospodářství na předmětné území a ovlivňování efektivního využívání všech jeho funkcí. Následuje seznam významných drobných vodních toků na zájmovém území, jak jsou uvedeny v materiálu Pasportizace vodních toků vojenského újezdu Libavá. Grafické vyjádření systému vodních toků na předmětném území odpovídá údajům v pasportizaci.


131


Povodí Odry 1.

Odra

délka toku: pramen: přítoky:

2.

30 945 m na úbočí Fidlova kopce, 1,5 km severozápadně od Kozlova Smolenský potok Libavský potok Plazský potok Mastnický potok Lazský potok Podlesný potok Klikatý potok Chudý potok

Čermná

délka toku:

2 500 m

pramen: ústí do:

jižně od komunikace Nová Ves – Čermná, u kóty 608,5 Vodní nádrž Čermná na Plazském potoce


132


3.

Heroltovický potok

délka toku:

4 425 m

pramen: ústí do:

severně od Heroltovic

4.

Libavský potok

Chudý potok

délka toku:

3 450 m

pramen: ústí do:

Olověnský vrch, 616,4 m n.m. Libavský potok


133


5.

Klikatý potok

délka toku:

5 190 m

pramen: ústí do:

svahy Křížového vrchu, 600 m n.m.

6.

Odra

Lazský potok

délka toku:

6 050 m

pramen:

mimo území VÚ, na svazích Červené hory, 690 m n.m.


134


ústí do: 7.

Odra Libavský potok

délka toku:

na území VÚ - 7 500 m

pramen: ústí do:

cca 1,5 km severně od Staré Libavé

8.

Odra

Mastnický potok

délka toku:

5 250 m

pramen: ústí do:

lesní komplex „Mastník“, 565 m n.m. Odra


135


9.

Milovanský potok

délka toku: pramen: ústí do:

5 525 m cca 2 km západně od Luboměře pod Strážnou, 580 m n.m. Plazský potok

10. Plazský potok

délka toku:

13 000 m

pramen: ústí do:

severozápadně od Zeleného kříže u Kozlova Odra


136


11. Podlesný potok

délka toku:

1 500 m

pramen: ústí do:

mimo území VÚ, u osady Podlesí Odra

12. Smilovský potok

délka toku:

6 980 m

pramen: ústí do:

v lesním komplexu „Chrást“, 610 m n.m. Libavský potok


137


13. Smolenský potok

délka toku:

3 700 m

pramen: ústí do:

cca 1,5 km severovýchodně od Kozlova Odra

14. Střelenský potok

délka toku:

6 000 m

pramen: ústí do:

pod vrcholem Strážisko, 630 m n.m. Odra


138


Povodí Moravy 15. Davídka

délka toku:

2 700 m

pramen: ústí do:

cca 1 km jihozápadně od Boresu, v lese Boří Lichnička

16. Hluboček

délka toku:

5 170 m

pramen: ústí do:

v oblasti Jestřabí Bystřice


139


17. Jezernice

délka toku:

7 260 m

pramen: ústí do:

v oblasti U Zeleného kříže u Kozlova VÚ opouští u obce Podhoří

18. Lichnička

délka toku:

5 675 m

pramen: ústí do:

nad Olomouckým kopcem, 600 m n.m. Bystřice


140


19. Kyjanka

délka toku:

5 000 m

pramen: ústí do:

cca 0,5 km jihozápadně od Kozlova Říka, mimo území VÚ

20. Olešnice

délka toku:

3 200 m

pramen: ústí do:

1,2 km západně od Kozlova VÚ opouští u obce Velký Újezd, ústí do Morávky mimo území VÚ


141


21. Říka

délka toku:

7 000 m

pramen: ústí do:

severovýchodně od Kozlova VÚ opouští u „Vrchní pily“, ústí do Olešnice mimo území VÚ

22. bezejmenný přítok Říky

délka toku:

1 200 m

pramen: ústí do:

cca 0,5 km východně od Ranošova Říka


142


23. Trnava

délka toku:

2 400 m

pramen: ústí do:

cca 0,5 km východně od Jílového vrchu Bystřice, mimo území VÚ

24. Trnávka

délka toku:

2 800 m

pramen:

u Slavkova


143


ústí do:

Bečva, mimo území VÚ 25. Varhošťský potok

délka toku:

3 950 m

pramen: ústí do:

mezi Fidlovým kopcem a Strážiskem Vrtůvka, mimo území VÚ

26. Velička

délka toku:

2 700 m

pramen: ústí do:

v oblasti zaniklé osady Heřmánky Boškovské nádrže, mimo území VÚ


144


27. Vrtůvka

délka toku:

5 050 m

pramen: ústí do:

na svazích Strážné, 600 m n.m. Bystřice, mimo území VÚ

28. Bezejmenný přítok Vrtůvky

délka toku:

1 500 m

pramen: ústí do:

poblíž TS Přáslavice Vrtůvka


145


10.3. Zdroje vody V dalším uvedené zdroje vody jsou umístěny na území vojenského újezdu a slouží pro zásobování pitnou vodou jednotlivých míst. Zdroj vody pro sídelní útvar Heroltovice Vodovodní soustava pro zásobování pitnou vodou má následující objekty, stavby a zařízení. 4 vrtané studny s paženími betonovými skružemi s ponornými čerpadly a výtlačnými potrubími do vodojemu v lokalitách (pod čističkou, u domku, u zahrádek, nad 5 - ti bytovkou). Studny zásobují vodojem dislokovaný severně od sídelního útvaru s kapacitou 100 m3 + 50 m3. Spotřebitelské rozvody vody k jednotlivým objektům a místům spotřeby.

Studna V – 1 Heroltovice Umístěna je na bytovým domem, v severní části sídelního útvaru Heroltovice. Hloubka - cca 26 m Vydatnost zdroje - max. 0,35 l/sec Studna V – 2 Heroltovice Studna je umístěna severně od sídelního útvaru Heroltovice, nad zahrádkami. Studna je kopaná, pažená betonovými skružemi. Hloubka - cca 18 m Vydatnost zdroje - max. 0,25 l/sec Studna V – 3 Heroltovice Studna je umístěna jihovýchodně od sídelního útvaru Heroltovice, jižně od komunikace Domašov – Město Libavá. Jedná se o kopanou studnu, paženou betonovými skružemi. Hloubka - cca 30 m Vydatnost zdroje - max. 0,3 l/sec


146


Studna V – 4 Heroltovice Studna leží v jihovýchodě od Heroltovic, jižně od komunikace Domašov – Město Libavá. Kopaná studna, pažená betonovými skružemi. Hloubka - cca 24 m Vydatnost zdroje - max. 0,3 l/sec Barnov Studna leží v areálu Vodního a ženijního cvičiště Barnov. Zásobuje objekty výcvikového zařízení. Studna je kopaná, pažená betonovou skruží. Hloubka - cca 9 m Vydatnost zdroje - max. 0,12 l/sec

Hadinka Studna v areálu Hadinka, v severovýchodním cípu území vojenského újezdu. Zásobuje obytný objekt a zařízení. Hloubka - cca 3 m Vydatnost zdroje - max. 0,07 l/sec


147


Studna Magdalenský Mlýn Studna se nachází v areálu výcvikového a školícího zařízení Magdalenský Mlýn, které zásobuje pitnou vodou.

Luboměř pod Strážnou Vodovodní soustava pro zásobování obytných objektů a hospodářských objektů pitnou vodou má následující objekty, stavby a zařízení. Dvě studny jako zdroje surové vody pro soustavu, obě dislokované na území sídelního útvaru, pod objektem úpravny vody. Objekt, ve kterém je úpravna vody a tlaková stanice pitné vody s vodojemem na 50 m3 vody.

Studna S-1 Luboměř pod Strážnou Studna se nachází v jihovýchodní části sídelního útvaru. Zásobuje obytné a hospodářské objekty sídelního útvaru. Hloubka - cca 30 m Studna S-2 Luboměř pod Strážnou Studna se nachází v jihovýchodní části sídelního útvaru. Zásobuje obytné a hospodářské objekty sídelního útvaru. Hloubka - cca 27 m


148


Karlův rybník Vodní nádrž se nachází na hranici vojenského újezdu, u křižovatky komunikace Luboměř – Lipná a místní komunikace. Jako záložní zdroj vody pro sídelní útvar Luboměř pod Strážnou slouží jímací zařízení s čerpáním vody z vodní nádrže Karlův rybník. Odkud je čerpána surová voda do objektu úpravny vody Luboměř a dále do vodovodního řádu sídelního útvaru.

Velká Střelná – Důl Jan Vodní zdroj se nachází vpravo od silnice Mrsklesy – Město Libavá, nedaleko objektu Bores. Zásobuje vodou jednotlivé UVZ mezi lokalitou Bores a sídelním útvarem Město Libavá. Jako studna se používá výdušní šachta dolu Jan. V objektu úpravny vody s nádrží 100 m3 se čerpaná voda upravuje, akumuluje a čerpadly tlačí do vodojemu na Olomouckém kopci. Hloubka - cca 163 m Vydatnost zdroje - max. 5 l/sec


149


Zařízení vodního zdroje pro Kozlov Povrchovým zdrojem pro sídelní útvar Kozlov a vojenská zařízení v sídelním útvaru je vodní nádrž Pod pramenem, odkud je neupravená voda čerpána do vodárny Kozlov v areálu vojenského zařízení. Zásobuje objekty sídelního útvaru a v kasárenském areálu Kozlov. Jímací zařízení slouží k zadržování vod ze soutoku Smolenského potoka a Odry. Akumulační nádrž „Jezírko“ slouží jako zásoba surové vody pro úpravnu vody sídelního útvaru Kozlov. Objem zadržované vody je 3 500 m3. Čerpací stanice surové vody dodává vodu z akumulační nádrže do vodojemu surové vody a úpravny pitné vody v Kozlově.

PS Daskabát Studna v areálu Pěchotní střelnice Daskabát. Zásobuje vodou týlové objekty střelnice.


150


Slavkov Zajištění pitné vody pro sídelní útvar a hospodářské budovy Slavkov má charakter vodovodní sítě a sestává z vodní akumulační nádrže Radošov na říčce Říka pod Slavkovem, z jímací studny, která bezprostředně sousedí s vodní nádrží. Je zásobována průsakem z vodní nádrže. Z jímací studny je voda vytlačována ponorným čerpadlem a výtlačným potrubím do vodojemu umístěném na spojnici bezejmenné kóty 600,1 a sídelního útvaru Slavkov. Vydatnost zdroje - max. 4 l/sec

Podhoří Zdroj pitné vody pro navazující civilní prostředí je v jihovýchodním cípu vojenského újezdu u silnice Podhoří – Slavkov (objekt pro akumulaci vody). Na území vojenského újezdu je celý systém sběrného potrubí, které přivádí vody z jednotlivých jímacích míst do objektu pro akumulaci vody.


151


Anenský vrch Studna se nachází vpravo od silnice Město Libavá – Podlesí u řídící věže CŘBVAnenský vrch. Slouží k zásobování vodou objektů cvičiště.

Zdroj vody pro areál „Bečva“ Jímací zařízení včetně čerpací stanice pro úpravnu pitné vody v areálu „Bečva“. Nachází se severozápadně od sídelního útvaru Slavkov u vodního toku Říka.


152


10.4. Vodohospodářské objekty Na území vojenského újezdu jsou dislokovány vodohospodářské objekty, které jsou především součástí centrálního zásobování vodou pro jednotlivé sídelní útvary. V následujícím uvádíme především objekty nadzemní, které jsou součástí systému zásobování sídelních útvarů. 1. Vodojem Heroltovice Parcela č. : 219 Katastrální území: Město Libavá Vodovodní soustava pro zásobování pitnou vodou má následující objekty, stavby a zařízení. 4 vrtané studny s ponornými čerpadly a výtlačnými potrubími do vodojemu. Spotřebitelské rozvody vody vedou k jednotlivým objektům a místům spotřeby. Kapacita: 100 m3 + 50 m3


153


2. Vodojemy Město Libavá Parcela č.: 963/2 a 963/2 Katastrální území: Město Libavá Vodojem navazuje na soustavu pro zásobování pitnou vodou z dálkového vodovodu Kružberk z civilního prostředí. Zásobuje pitnou vodou sídelní útvar Město Libavá. Vodojem Města Libavá, se skládá ze dvou objektů. Kapacita: Objekt o kapacitě 150 m3 je mimo provoz. Funkční vodojem je dvoukomorový o kapacitě je 2 x 500 m3.

3. Vodojem Na Letišti Parcela č.: 95 Katastrální území: Město Libavá Z čerpací stanice Stará Voda je čerpána voda do vodojemu Letiště s kapacitou 100 m3. Z vodojemu Letiště odtéká voda samospádem do vodojemu Města Libavá. Vodojem Letiště, se skládá ze dvou objektů. Kapacita: Objekt o kapacitě 250 m3 je mimo provoz. Funkční vodojem je dvoukomorový o kapacitě je 650 m3.


154


4. Čerpací stanice Stará Voda Parcela č. : 93/2 Katastrální území: Město Libavá Čerpací stanice zajišťuje přečerpávání pitné vody od SmVaK Ostrava do vodojemu na Letišti. Součástí přečerpávací stanice je objekt vodojemu, část s čerpadly vody a samostatný objekt s náhradním zdrojem energie a nádrží PHM. Kapacita: 150 m3

5. Vodojem Olomoucký kopec Parcela č. : 181/1 Katastrální území: Velká Střelná Vodním zdrojem je důl Jan, ze kterého se ponorným čerpadlem tlačí voda do objektu úpravny vody. V objektu úpravny vody s nádrží 50 m3 se čerpaná voda upravuje, akumuluje a čerpadly tlačí do vodojemu na Olomouckém kopci. Vodojem na Olomouckém kopci zásobuje:  objekt Bores  směrem na Město Libavá - SST Velká Střelná, ST Smilov, SBV Smilov, PS Smilov, PDS Smilov. Kapacita: 250 m3


155


6. Vodojem Přáslavice a čerpací stanice pro vojenský areál Parcela č. : 624 a 626 Katastrální území: Velká Střelná Vodojem Přáslavice je v objektu vojenského areálu. Jedná se o 2 objekty, do kterých se přivádí voda z vodovodního řadu Středomoravské vodárenské. Zásobuje vojenský areál Přáslavice. Kapacita: 2 x 250 m3

7. Vodojem surové vody – vojenský areál Kozlov 8. Vodojem upravené vody – vojenský areál Kozlov Parcela č. : 646/4 Katastrální území: Čermná u Města Libavá Povrchovým zdrojem pro sídelní útvar Kozlov a vojenská zařízení v sídelním útvaru je vodní nádrž Pod pramenem, odkud je neupravená voda čerpána do vodárny Kozlov v areálu vojenského zařízení. Ve vodárně je soustředěn:  vodojem surové vody (neupravená voda z vodní nádrže)  úpravna vody a tlaková stanice, kde je surová voda upravována na vodu pitnou a akumulována pod tlakem pro spotřebu v objektech útvaru  vodojem pitné vody (odtud odtéká voda do vodojemu Kozlov) Kapacita: 2 x 100 m3


156


9. Vodojem Kozlov Parcela č. : 91/3 Katastrální území: Slavkov Z vodojemu Kozlov je voda rozváděna centrálním rozvodem do celého sídelního útvaru Kozlov. Kapacita: 100 m3

10. Vodojem Slavkov Parcela č. : 243 Katastrální území: Slavkov Zajištění pitné vody pro sídelní útvar a hospodářské budovy Slavkov má charakter vodovodní sítě a sestává z vodní akumulační nádrže Radošov na říčce Říka pod Slavkovem, z jímací studny, která bezprostředně sousedí s vodní nádrží. Z jímací studny je voda vytlačována ponorným čerpadlem a výtlačným potrubím do vodojemu umístěném na spojnici bezejmenné kóty 600,1 a sídelního útvaru Slavkov. Vodojem a zařízení pro úpravu přiváděné vody vodu upravuje a akumuluje, odtud je voda vedena do spotřebitelského rozvodu k jednotlivým odběrním místům. Kapacita: 50 m3


157


11. Vodojem a úpravna vody Luboměř Parcela č. : 239 Katastrální území: Čermná u Města Libavá Vodovodní soustava pro zásobování obytných objektů a hospodářských objektů pitnou vodou má následující objekty, stavby a zařízení. Dvě studny jako zdroje surové vody pro soustavu, obě dislokované na území sídelního útvaru, pod objektem úpravny vody. Objekt, ve kterém je úpravna vody a tlaková stanice pitné vody s vodojemem . Jako záložní zdroj vody pro sídelní útvar Luboměř pod Strážnou slouží jímací zařízení s čerpáním vody vodní nádrže Karlův rybník. Odkud je čerpána surová voda do objektu úpravny vody Luboměř a dále do vodovodního řádu sídelního útvaru. Kapacita: 50 m3

Veškeré vodohospodářské objekty jsou provozovány zcela ve smyslu platných legislativních předpisů a jejich provoz odpovídá požadavkům legislativy.

10.5. Čištění odpadních vod – jednotlivé objekty čističek Problematika čištění odpadních vod v místech jednotlivých sídelních útvarů je ovlivňována ve stávajícím stavu řadou v následujícím uvedených skutečností. Klesají počty osob, podílejících se na produkci odpadních vod, klesá i objem hospodářské činnosti. V některých případech jsou provozované ČOV konstrukčně zastaralé a kapacitně nejsou přizpůsobeny aktuálním podmínkám. Některé ČOV nejsou dostatečně technicky vybaveny, není možné provádět čistění odpadních vod z jímek a akumulačních nádrží míst, které nejsou napojeny na kanalizaci odvádějící odpadní vody do stávajících ČOV. Kanalizace odvádějící odpadní vody jsou zastaralé a nejsou napojena všechna místa podílející se na produkci odpadních vod. Nevyužité kapacity ČOV budou řešeny následnými opatřeními.


158


1. Čistička odpadních vod Město Libavá Parcela číslo: 850 Katastrální území: Město Libavá Umístěna na jihovýchodním okraji sídelního útvaru Libavá, v těsném sousedství komunikace Libavá – Údolná. V areálu původní ČOV je vybudována nová ČOV s kapacitou odpovídající současným potřebám. Napojena je na rekonstruovanou kanalizaci.  Stará ČOV z roku 1979 Technologie staré ČOV je aerační s dvěma turbínami BSK Gigant. Je provozována za účelem čištění odpadních vod kanalizace Města Libavá, po vyčištění jsou vody odváděny do Libavského potoka. Zastaralá technologie, energeticky náročná a ve špatném technickém stavu. Postupně odstavit (po 2. etapě výstavby oddílné kanalizace). Kapacita: stará ČOV - 5000 E.O.  Nová ČOV z roku 2007 V současné době zrekonstruována a napojena na rekonstruovanou kanalizaci. Kapacita: nová ČOV - 1000 E.O. Návrh: vybudovat „bazén“ na fekálie z RD a Norberčan


159


2. Čistička odpadních vod Kozlov Parcela číslo: 80 Katastrální území: Slavkov Je umístěna jižně pod intravilánem obce Kozlov v bezprostřední blízkosti komunikace Kozlov – Velký Újezd. Je do ní napojena centrální kanalizace ze sídelního útvaru Kozlov, po vyčištění jsou vody odváděny do potoku Kyjanka Olešnice. Technologie zařízení je aerační s jemnobublinkovou aerací.

3. Čistička odpadních vod Přáslavice Parcela číslo: 531/1 Katastrální území: Velká Střelná Je umístěna západně od vojenského areálu Přáslavice. Je na ní napojena kanalizace z celého vojenského areálu. Technologie je aerační s jemnobublinkovou aerací, včetně kalové jednotky (filtrace). Kapacita: 3000 E.O. Návrh: Nově navržený kanalizační přívod obce Daskabát nebude napojen na stávající kanalizační stokovou síť v příslušnosti hospodařit Ministerstva obrany – VUSS Brno. Realizace díla bude podléhat souhlasu SSM MO (sekce správy majetku ministerstva obrany) a stavebnímu řízení podle zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon). Majetek vnesený obcí Daskabát bude převeden na Správu vojenského bytového fondu Praha.


160


4. Čistička odpadních vod Slavkov Parcela číslo: 279 Katastrální území: Slavkov Je umístěna pod intravilánem Slavkova, východně od sídelního útvaru, v blízkosti komunikace Slavkov – Loučka. Přiváděny jsou odpadní vody z bytového fondu, po vyčištění jsou vody vypouštěny do potoka Trnávka. Kapacita: 120 E.O.

5. Čistička odpadních vod Heroltovice Parcela číslo: 229 Katastrální území: Město Libavá Čistička je lokalizována vpravo pod silnicí Domašov – Heroltovice, východně od sídelního útvaru. Odpadní vody jsou odváděny z bytového fondu, vyčištěná voda je vypouštěna do Heroltovického potoka. Kapacita: 2 x 75 E.O.


161


6. Čistička odpadních vod Luboměř pod Strážnou Parcela číslo: 326 Katastrální území: Čermná u Města Libavá Východně od sídelního útvaru Luboměř, na jeho okraji, v těsné blízkosti komunikace Luboměř – Lipná. Napojena kanalizací na objekty v sídelním útvaru. Po vyčištění jsou vody vypouštěny do Luboměřského potoka, který je levobřežním přítokem Něčínského potoka. Kapacita: 120 E.O.

Veškerá zařízení zabývající se likvidací odpadních vod pracují v režimu, který je pro ně vyžadován legislativními předpisy a jejich provozování podlého kontrolám jak orgánů provozovatele, tak i orgánů rezortu životního prostředí.


162


11. INŽENÝRSKÉ SÍTĚ A ZAŘÍZENÍ ELEKTRONICKÉHO CHARAKTERU 11.1. Elektrická síť VN Celý vojenský újezd je napojen na více zdrojů a přivaděčů elektrické energie. Severní část je zásobována vedením ve správě RZ Opava a Moravský Beroun a jižní část ve správě RZ Olomouc a Přerov. Rozvod VN 22 kV je většinou proveden vedením na betonových a ocelových sloupech. Mimo část podzemního vedení VN ve Městě Libavá jsou všechny rozvody VN nadzemní. Jednotlivé trafostanice jsou různých konstrukcí. Na území voj. újezdu existují tři náhradní zdroje elektrické energie. V lokalitách vodárny Velká Střelná a přečerpávací stanice Stará Voda slouží náhradní zdroje k pohonu čerpadel určených k zásobování pitnou vodou. Náhradní zdroj v kasárnách Kozlov byl určen k dodávkám el. energie pro nezbytně nutné provozy zajišťující bojovou pohotovost ubytovaných vojenských jednotek, dnes se nevyužívá. Popis tras elektrického vedení, které zasahují do vojenského újezdu Libavá: číslo trasy vedení

spínací stanice

územní spád

č. 41 část 1

Olomouc - Hodolany

Olomouc

č. 41 část 2

Hranice na Moravě

Přerov

č. 69 část 1


Opava

č. 69 část 2


Šternberk

č. 73


Opava

Trasa vedení č. 41 část 1 Větev Olomouc Hodolany – Přáslavice zásobuje el. energií vojenský areál Přáslavice. Větev vojenský areál Přáslavice – střelnice Daskabát zásobuje el. energií ÚVZ Daskabát a Přáslavice. Trasa vedení č. 41 část 2 Větev Výkleky – Kozlov – Slavkov zásobuje el. energií sídelní útvary Kozlov a Slavkov.


163


Trasa vedení č. 69 část 1 Větev Domašov nad Bystřicí – Bores, Město Libavá – Točka Sever. Trasa vedení č. 69 část 2 Větev Magdalenský Mlýn – hranice vojenského újezdu. Trasa vedení č. 73 Větev Staré Oldřůvky – Rudoltovice je nefunkční. Větev Staré Oldřůvky – Čermenský Mlýn – Vodní cvičiště Barnov. Údržbu a provoz této větve zajišťuje provozovna Vítkov.

Trafostanice ve správě provozního střediska VZ 1383: umístění

rok

výkon (kVA)

konstrukce

COT Anenský vrch

75

100

ocel. příhradová

Stará Voda - vodárna

69

250

ocel. příhradová

Stará Voda - kostel

93

50

ocel. příhradová

Město Libavá - u školy Luční

76

400

zděná

Město Libavá - u školy Měst

81

400

zděná

Město Libavá - trojúhelník

88

630

zděná

Město Libavá - Hranická ulice

68

100

ocel. příhradová

Město Libavá - PDA

87

2x400

zděná

Město Libavá - Berounská ulice

79

400

betonová

Město Libavá - PS 0736

79

160

ocel. příhradová

Město Libavá - ČOV

76

250

ocel. příhradová

Dřemovice

74

160

ocel. příhradová

Dřemovice - kravín

57

80

ocel. příhradová

SST Velká Střelná

74

160

ocel. příhradová

Velká Střelná - vodárna

86

160

ocel. příhradová

Velká Střelná - Důl Jan

78

100

ocel. příhradová

ST Smilov

78

100

ocel. příhradová

PDS Smilov

83

400

ocel. příhradová

Bores

56

200

ocel. příhradová

Střelnice BVP 1

75

100

ocel. příhradová

číslo trasy vedení 69


164


číslo trasy vedení 41 SBV Přáslavice

72

400

ocel. příhradová

PS Daskabát

55

50

stožárová

Kozlov

86

630

zděná

umístění

rok

výkon (kVA)

konstrukce

Barnov

80

50

ocel. příhradová

Hadinka

80

50

ocel. příhradová

číslo trasy vedení 73

11.2. Trasa splaškové kanalizace v Městě Libavá Popis trasy: Od paneláků při severozápadním okraji sídelního útvaru mezi ulicemi Domašovská a Berounská, kde jsou napojeny panelové domy č.p. 224 až 232, vede trasa směrem na ulici Berounskou, kde pokračuje samospádem před objektem ubytovny Berounská při pravém okraji vozovky dál po odbočce směrem k ošetřovně a dalším budovám, které jsou na kanalizaci napojeny. Dál po pravé straně směru toku Heroltovického potoka kolem objektu Správy ostrahy a služeb VLS ČR s.p. rovně směrem k lesní správě VLS ČR s.p. Trasa zde otáčí směrem na východ, kříží Smilovský potok a po napojení kanalizace od Lesní správy pokračuje dál po pravé straně silnice až před zastavěnou oblast, kde kříží silnici. Odtud vede trasa až k ČOV po levé straně vozovky zmíněné silnice. Objekty podél silnice jsou pomocí přípojek napojeny na centrální splaškový svod. Je vypracována studie na stavbu - rekonstrukci ostatních kanalizačních tras, které mnohdy svým stavem nevyhovují, jako např. 150 m úsek na Smilovské ulici před objektem výcvikové základny Vyškov, který vyžaduje rekonstrukci.


165


11.3. Vodovodní síť mimo sídelní útvary V této kapitole budou rozebrány a popsány hlavní trasy vodovodů vedoucí mimo oblasti sídelních útvarů. Objekty na těchto trasách se vyskytující jsou uvedeny v kapitole vodohospodářské objekty.  trasa Podlesí - Stará Voda - TC Letiště - Město Libavá Tato trasa zásobující vodou sídelní útvar Město Libavá vede z vodní nádrže Kružberk. Po území vojenského újezdu prochází směrem od obce Podlesí po pravé straně silnice vedoucí do Města Libavá. Přes vodárnu Stará Voda pak přes prostor TC Letiště teče samospádem do Města Libavá.  trasa zámeček Bores - Olomoucký kopec – Město Libavá Další trasou, která zásobuje vodou Město Libavá, je vodovod na trase od zámečku Bores, Olomouckého kopce z vodního zdroje důl Jan po Velkou Střelnou po levé straně silnice, dále po pravé straně silnice směr Město Libavá, za zatáčkou za PS Smilov pak po levé straně zmíněné silnice až do Města Libavá. Na tento vodovod jsou napojena zařízení, která se po trase vyskytují včetně odboček k těmto zařízením.  trasa Nad Kozlovem Sídelní útvar Kozlov je zásobován vodou z vodního zdroje na soutoku Odry a Smolenského potoka. Vodovod vede od Kozlovských kasáren po pravé straně silnice vedoucí na sever asi 4 km až k vodnímu zdroji.  trasa Luboměř - Karlův rybník Sídelní útvar Luboměř pod Strážnou je kromě studen v obci zásobován náhradním zdrojem vody z vodního zdroje Karlův rybník. Vodovod vede podél silnice vedoucí do Luboměře asi 1 km k úpravně vody.  trasa Slavkov - od západu Sídelní útvar Slavkov je zásobován vodou z vodního zdroje nacházejícího se asi 1 km vzdušnou čarou směrem na západ. Jedná se o studnu u vodní plochy na potoce Říka. Vodovod od něj vede přes les a louku k vodojemu a z něj do Slavkova.  trasa Jezernice - Peklo Z jímacích míst surové vody kolem říčky Jezernice čtyřmi potrubími do vodojemu v Pekle. Dvě místa se nachází v oblasti Čertových kazatelen, jedno potrubí vede bezprostředně podél Jezernice, zbylé jímací místo se nachází na druhé straně toku východně od Čertových kazatelen.


166


11.4. Tepelné hospodářství Ze získaných informací plyne, že kotelny zásobují teplem všechny sídelní útvary nacházející se na území vojenského újezdu, kde správcem kotelen jsou SVBF, VUSS a VLS. Informace o jednotlivých kotelnách a teplovodech jsou uvedeny v následujících tabulkách podle sídelních útvarů. sídelní útvar Město Libavá parc. č. majitel zařízení

technologie

palivo

LOSS Viadrus 2xCarborobot 3xCarborobot 2xCarborobot 3xCarborobot 2xViadrus, 1xDakon

ELTO koks h. uhlí h. uhlí h. uhlí h. uhlí

4940 50 340 710 580 430

koks

122

945 636 611 519 527 603

SVBF VUSS SVBF VUSS VUSS VUSS

kotelna kotelna kotelna kotelna kotelna kotelna

655

VUSS

kotelna

558 914 910 623

SVBF VUSS VUSS VUSS

kotelna kotelna kotelna kotelna

EKO EKO Dakon

SVBF

teplovod

celkem 1380 m

SVBF

teplovod

SVBF

teplovod

SVBF

teplovod

SVBF

teplovod

celkem 9 m

SVBF

teplovod

celkem 33 m

SVBF

teplovod

celkem 25 m

výkon poznámka

nepoužívá se EE EE EE

16 30 18


DN 150/120, ochranné pásmo 2,5 m dle zák. č. 458//2000, § 87 DN 80/50, ochranné pásmo 2,5 m dle zák. č. 458//2000, § 87 DN 120/60, ochranné pásmo 2,5 m dle zák. č. 458//2000, § 87 DN 120/60, ochranné pásmo 2,5 m dle zák. č. 458//2000, § 87 DN 120/80, ochranné pásmo 2,5 m dle zák. č. 458//2000, § 87 DN 120/80, ochranné pásmo 2,5 m dle zák. č. 458//2000, § 87 DN 80/80, ochranné pásmo 2,5 m dle zák. č. 458//2000, § 87

167


sídelní útvar Kozlov parc. č. majitel zařízení 646/38 40/1 49 51/1 55

130/2

SVBF SVBF VUSS VUSS VUSS

kotelna kotelna kotelna kotelna kotelna

SVBF

teplovod

SVBF

RS-plyn

technologie

palivo

2xViadrus 2xHydrotherm

plyn

výkon poznámka 344 196

plyn plyn plyn

neprovozuje se neprovozuje se neprovozuje se 70m, 80/80, chr.pásmo 2,5m dle zákona č. 458/2000, § 87 ochranné pásmo 4 m dle zák. č. 458/2000, § 68

sídelní útvar Heroltovice parc. č. majitel zařízení 205/2 VLS kotelna

technologie

palivo

výkon

sídelní útvar Slavkov parc. č. majitel zařízení 260 VLS kotelna

technologie

palivo

výkon

sídelní útvar Luboměř pod Strážnou parc. č. majitel zařízení technologie 326 VUSS kotelna Dakon

palivo koks

výkon 37

Zejména v sídelních útvarech doporučuje zpracovatel zvážit možnost využívání netradičních zdrojů tepelné energie a u části kotelen zvážit přechod na spalování ekologičtějších paliv.

11.5. Plynovody Vojenský újezd Libavá je v současnosti plynofikován ve dvou částech. V jižní části je na přípojku plynu napojen vojenský areál Přáslavice, který je zásobován odbočným plynovým potrubím z řadu vedoucího do sídelního útvaru Přáslavice. Potrubí dotuje parní středotlakou kotelnu na zemní plyn s kotli 3 x HVE 25, jejíž tepelný výkon je necelých 5 MW. Kotelna slouží k vytápění vojenského areálu Přáslavice. Další plynofikovanou částí je oblast sídelního útvaru Kozlov, kde je napojena na plynovou přípojku pouze kotelna vytápějící část bytových jednotek poblíž kasáren. Kotelna kasárenského areálu není na přípojku plynu připojena. Trasa plynovodu vede směrem od jihu po pravé straně veřejně přístupné silnice vedoucí do Kozlova.


168


Naproti vstupu do kasáren Kozlov se nachází regulační stanice plynu, odkud jsou vedeny přípojky do míst spotřeby. Zpracovatel doporučuje v rámci možností rozšířit plynofikaci sídelního útvaru Kozlov a v případě eventuelní plynofikace sídelních útvarů Heroltovice a Město Libavá aktivní účast na projektové přípravě ze strany statutárního orgánu vojenského újezdu.

11.6. Telefonní spojení realizované podzemními vedeními Civilní telefonní spojení po území vojenského újezdu Libavá je zajišťováno v následujícím uvedenou sítí podzemních kabelů:  Dálkovými kabely, které jsou ve správě Telefónica O2 Czech Republic, a.s., ve směrech:  Mrsklesy – Mariánské Údolí  Mrsklesy – Přáslavice – M. Libavá – Zad. Zlatná  Domašov – M. Libavá – Moravský Beroun  Výkleky – Kozlov  Loučka – Vypálené  Telefonními rozvody místního významu po území vojenského újezdu, které jsou ve správě Telefónica O2 Czech Republic, a.s. Olomouc, ve směrech:  Výkleky – Kyjanice  Kocourovec – vojenský areál Přáslavice  M. Libavá – centrální kotelna – panelové domy (ulice Domašovská – trojúhelník)  Stará Voda – podél komunikace – u kostela  Kozlov – kabelový rozvod v sídelním útvaru  Barnov – z Opavy  VŠZ Magdalenský Mlýn – z Jívové  Místními telefonními rozvody ve správě Telefónica O2 Czech Republic, a.s. Přerov, ve směru:  Loučka – Slavkov (vzdušné vedení)

11.7. Zařízení a objekty elektronického charakteru Komunikační rozvody a zařízení nacházející se na území vojenského újezdu Libavá jsou ve správě VÚ 3255. Z důvodu citlivosti těchto dat a jejich utajení nejsou volně šiřitelné. Respektování těchto zájmů je vymezeno zájmovým územím ministrstva obrany pro nadzemní a podpovrchové stavby – viz. Limity využití území.


169


11.7.1. Mobilní telefonní síť Území vojenského újezdu Libavá je částečně pokryto signálem všech mobilních operátorů, vysílače na území újezdu mají však jen dva. Je to vysílač společnosti Telefónica O2 Czech Republic, a.s. nacházející se na Libavském vrchu u Města Libavá a vysílač společnosti T-Mobile Czech Republic a.s. nad sídelním útvarem Kozlov. Zpracovatel doporučuje zajistit úplné pokrytí zájmového území službami mobilních operátorů.

11.7.2. Televizní vykrývače Vojenský újezd Libavá je pokryt televizním vykrývačem na Libavském vrchu u sídelního útvaru Město Libavá. Distribuce k tomuto vykrývači je zajišťována z TV vysílače Kojál (výška 340 m) nacházejícího se v podhůří Drahanské vrchoviny na Krásensku v nadmořské výšce 600 m n.m. Dále pak okrajově především v severní a severovýchodní části voj. újezdu TV vysílačem Jeseník – Praděd.


170


12. NEROSTNÉ SUROVINY V této části územně plánovací dokumentace uvádíme lokality, které se nacházejí na zájmovém území a jsou vedeny v centrální evidenci Báňského úřadu, případně jiných institucí, zabývajících se existencí a využitím ložisek nerostných surovin. Následující údaje jsou výňatkem ze Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje a materiálů, soustředěných na institucích touto problematikou se zabývajících. V žádné z uvedených lokalit není uvažováno s obnovením, případně započetím těžby surovin.

12.1. Výhradní ložiska Výhradní ložisko Hrubá Voda č. 32344400 Označení objektu dle ZRÚ 75 Název objektu Výhradní ložisko Hrubá Voda č. 3234400 Stanovená územní ochrana CHLÚ Hrubá Voda II. – Nepřívaz/ č. 23440000 (ozn. dle registru) Surovina Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Způsob těžby Dřívější hlubinná Organizace Moravská těžební a.s., Ústí nad Labem Odůvodnění, návrh Objekt nelze využít komplexně – zásadně dotčen zásad využití objektu limity ochrany přírody a krajiny. Střet s LPF, s přírodním parkem, s oblastí Natura 2000 – Ptačí oblastí a EVL, objekt je na území vojenského újezdu Libavá. Stanovisko zpracovatele Objekt nevyužívat – je na území určeném pro obranu ÚPD ČR.


171


Výhradní ložisko Velká Střelná č. 3234701 Označení objektu dle ZRÚ 76, 77 Název objektu Výhradní ložisko Velká Střelná I. č. 3234701 Stanovená územní ochrana Chráněné ložiskové území Velká Střelná I. (ozn. dle registru) č. 23470100, Chráněné ložiskové území Velká Střelná č. 23470000 Surovina Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Způsob těžby Dřívější hlubinná a povrchová Organizace Česká geologická služba - Geofond Odůvodnění , návrh Objekt nelze využít komplexně – zásadně dotčen zásad využití objektu limity ochrany přírody a krajiny. Střet s LPF, s přírodním parkem, s oblastí Natura 2000 – Ptačí oblastí a EVL, objekt je na území vojenského újezdu Libavá. Stanovisko zpracovatele Objekt nevyužívat – je na území určeném pro obranu ÚPD ČR.

Výhradní ložisko Nové Oldřůvky č. 3237900 Označení objektu dle ZRÚ 78 Název objektu Výhradní ložisko Nové Oldřůvky č. 3237900 Stanovená územní ochrana Chráněné ložiskové území Nové Oldřůvky (ozn. dle registru) č. 23790000 Surovina Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu, stavební kámen Způsob těžby Dřívější hlubinná Organizace GENOVA spol s r. o., Trmice Odůvodnění , návrh Objekt nelze využít komplexně – v současné době zásad využití objektu převažují zákonem chráněné zájmy o dílčích složkách ŽP nad zájmem využití lokality. Střet s plánovanou nádrží Spálov, objekt je na území vojenského újezdu Libavá krajinotvorně exponovaná oblast.. Doporučení ZÚR Využití objektu řešit v souladu se zákonem č. 222/1999 Sb. Stanovisko zpracovatele Objekt nevyužívat – je na území určeném pro obranu ÚPD ČR.


172


Výhradní ložisko nevyhrazených nerostů Staré Oldřůvky č. 3252500 Označení objektu dle ZRÚ 180 Název objektu Výhradní ložisko nevyhrazených nerostů Staré Oldřůvky č. 3252500 Stanovená územní ochrana Dle zákonné evidence § 13 novely zákona č. 62/1988 (ozn. dle registru) Sb. bez zákonné ochrany – součást pozemku podle § 7 zákona č. 44/1988 Sb. dle pozdějších norem Surovina Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Způsob těžby Dřívější hlubinná Organizace Luboš Mareček, Horní Maršov Odůvodnění , návrh Objekt nelze využít komplexně – v současné době zásad využití objektu převažují zákonem chráněné zájmy o dílčích složkách ŽP nad zájmem využití lokality. Střet s plánovanou nádrží Spálov, objekt je na území vojenského újezdu Libavá krajinotvorně exponovaná oblast, území je poddolované. Stanovisko zpracovatele Objekt nevyužívat – je na území určeném pro obranu ÚPD ČR.

12.2. Chráněné ložiskové území Číslo ChLÚ

Název

23440000

23470000

Hrubá Voda II.- Kámen pro hrubou a Nepřívaz ušlechtilou kamenickou výrobu Velká Střelná I. Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Velká Střelná Stavební kámen

23790000

Nové Oldřůvky

23470100

Surovina

Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu

Organizace Moravská těžební a.s., Ústí nad Labem Česká geologická služba Geofond Českomoravský štěrk, a.s., Mokrá GENOVA spol. s r.o., Trmice


173


12.3. Stará důlní díla Číslo oznámení označení 2062 2116 2118 2119 2117 2125

272 1797 1798 1799

Lokalita

Willibald štola č. 4

Surovina

Rudoltovice Polymetalické rudy

Kámen pro hrubou a Velká Střelná-jáma IV ušlechtilou kamenickou výrobu Kámen pro hrubou a Velká Střelná-štola Velká ušlechtilou kamenickou naproti dolu Jan Střelná výrobu Kámen pro hrubou a Velká Střelná Velká ušlechtilou kamenickou zatopený lom Střelná výrobu Kámen pro hrubou a Velká Střelná Velká ušlechtilou kamenickou odvodňovací štola Střelná výrobu Kámen pro hrubou a Velká Štola Pod Smilovem ušlechtilou kamenickou Střelná výrobu Kámen pro hrubou a Hrubá Voda b Nepřívaz ušlechtilou kamenickou výrobu Kámen pro hrubou a Hrubá Voda Nepřívaz ušlechtilou kamenickou výrobu Kámen pro hrubou a Hrubá Voda - štola Nepřívaz ušlechtilou kamenickou nad mlýnem výrobu Kámen pro hrubou a Hrubá Voda - štola Nepřívaz ušlechtilou kamenickou pod cestou výrobu Kámen pro hrubou a Hrubá Voda - štola Hrubá Voda ušlechtilou kamenickou nad št. Klára výrobu Kámen pro hrubou a Hrubá Voda c Nepřívaz ušlechtilou kamenickou výrobu Velká Střelná


Rok oznámení 2008 2008 2008 2008 2008 2008 1995 1995 2006 2006 2006 1995

174


12.4. Poddolované území Název

Surovina

Rozsah

Stáří

Město Libavá 1.-Nepřívaz

Stavební kámen

systém

před i po 1945

Město Libavá 2.-Nepřívaz

Stavební kámen

ojedinělá před i po 1945

Město Libavá 3.-Velká Střelná Stavební kámen

systém

před i po 1945

Město Libavá 4.-Velká Střelná Stavební kámen

ojedinělá

do 19. století

Staré Oldřůvky 2

Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu - Polymetalické rudy

systém

před i po 1945

Město Libavá 1.-Olověná

Polymetalické rudy

systém

Město Libavá 2.-Olověná

Polymetalické rudy

ojedinělá

Město Libavá -Olověná

Polymetalické rudy

ojedinělá


před i po 1945 do 19. století do 19. století

175


13. POŽADAVKY NA KOMPLEXNÍ OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A KRAJINY, NA VYUŽITELNOST PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ 13.1. Všeobecný úvod Vegetační pokryv území a jeho stav je jedním z průkazných jevů úrovně kvality životního prostředí na zájmovém území a jeho výsledků. Původní přirozená vegetace byla již před vznikem vojenského újezdu podrobena intenzivnímu tlaku ze strany člověka. Oderské vrchy byly kulturní zemědělskou krajinou s hustou sítí vesnic a intenzivním využíváním potenciálu krajiny jak v zemědělství, tak v lesnictví, dokonce i v oblasti využívání přírodního bohatství (důlní a těžební činnost). Poměr lesa a bezlesí a jejich vzájemné rozložení jsou v hrubých rysech mnoho set let více méně shodné, teprve rozvojem intenzivní lidské činnosti byl tento poměr postupně zvrácen ve prospěch bezlesí. Dokonce pod tlakem finančního efektu byla přirozená skladba lesů v 19. a 20. století silně pozměněna ve prospěch smrkových monokultur. V současné době můžeme na zájmovém území rozlišit tři typy vegetace, která se vyvinula z původního stavu vlivem lidského vědomého zásahu do využívaní krajiny:  Vegetace přetrvávající prakticky beze změny z období tradičního obhospodařování (lesní společenstva včetně smrkových monokultur, společenstva luční a mokřadní).  Vegetace, která se vyvinula z dřívějších společenstev jako důsledek zanedbaného obhospodařování (zarůstající stadia luk).  Vegetace nově vzniklá následkem specifických lidských činností prováděných na území v posledních 20 letech (vegetační pokryv ploch využívaných pro vojenský výcvik, vegetace na ruinách bývalých obcí). Vegetační pokryv zájmového území v současné době je výsledkem prolínaní těchto tří typů vegetací:  Vegetace vojenských výcvikových ploch. Dříve zde byly převážně louky a pole, v dnešní době vegetace není kosena ani hnojena, povrch půdy je opakovaně rozrušován, výsledkem je mozaika zbytků původních travinných porostů, série těchto porostů v různém stadiu sukcese zarůstající invazními druhy a dále plochy, kde k sukcesi a zarůstání dochází na volné půdě. Na části těchto ploch se projevuje invazní sukcese plevelných dřevin keřového a stromového patra. Plochy s takovou vegetací zaujímají významné procento z celkové plochy zájmového území, jejich existence a stav negativně ovlivňuje Územní plán vojenského újezdu Libavá – změna č.1 veřejná část

176


okolní životní prostředí (zdroj další invaze nežádoucí vegetace) a prostředí pro šíření požárů na takových plochách.  Vegetace niv vodních toků. Část porostů byla obhospodařována před příchodem sovětských vojsk, pak obhospodařování téměř ustalo. Původní pestrá mozaika společenstev vlhkých luk ustupuje sukcesnímu stadiu se zárosty s tužebníkem, chrasticí, devětsilem apod., konečná stadia jsou porosty s vrbou ušatou a olší. Porosty jsou neudržované, mnohdy brání přístupu a plánovaným zásahům do koryt vodních toků a zbytky vegetace v některých případech zhoršují odtokové poměry v korytech vodních toků.  Vegetace lesů. Lesy ve vojenském újezdu zůstaly co do druhové skladby bez větších změn. Jejich obhospodařování se řídí legislativními předpisy platnými pro celý stát. Stav a kvalita porostů není ovlivňována jejich stanovištěm na zájmovém území (zejména vojenským provozem).  Vegetace bývalých obcí. Na suťových substrátech ze zbořených domů a půdách s vysokým obsahem dusíku a fosforu převládají jednak stromové porosty s jasanem, klenem a lípou, jednak nitrofilní vysokobylinné zárosty kopřivy a dalších druhů na plochách bývalých zahrad a dvorků. Mají zde zastoupení i dříve pěstované druhy, které se někdy i šíří. Plochy jsou dlouhodobě neošetřované, bylinná, keřová a stromová vegetace tvoří mnohdy neprostupný porost na území. Takové plochy jsou zdrojem pro šíření nežádoucích invazních druhů na okolní zájmové území. V oblasti zoogenofondu se na zájmovém území vojenského újezdu Libavá plošně vyskytuje celá řada zvláště chráněných druhů živočichů v často neobvykle vysokých početních stavech populací. Celá řada druhů se v území pravidelně rozmnožuje, či v historicky velmi nedávné době rozmnožovala. Pro jiné je zastávkou během tahových cest, nebo se zde zdrží na svých potulkách. Z pohledu ochrany zoogenofondu patří Oderské vrchy k jedněm z nejvýznamnějších území v rámci Moravy, ale i České republiky. Byl zde prokázán výskyt 165 ptačích druhů, z toho 103 hnízdících. I přes nedostatek údajů je zřejmé, že jde o velmi cenné území. Na vlhkých loukách je zde početný celosvětově ohrožený druh - chřástal polní. Z dalších druhů se zde vyskytují tetřívek obecný a čáp černý. Z velkého množství chráněných druhů živočichů, kteří se na tomto území vyskytují, jsou hlavním předmětem ochrany netopýr černý a střevlík hrbolatý. Ze vzácných druhů ptáků zde žije tetřívek obecný, chřástal polní, ťuhýk obecný, bramborníček hnědý, čáp černý, lejsek malý, hýl rudý, strnad luční, ledňáček říční a skorec vodní. V potocích a rybnících se běžně vyskytuje pstruh potoční, lipan podhorní, střevle potoční a vranka obecná. Dále na Libavé nalezneme hnědáska osikového a ohniváčka černočarého, sedm druhů obojživelníků (kuňka žlutobřichá, ropucha obecná, rosnička zelená, skokan hnědý, čolek horský, čolek velký, čolek obecný) a šest druhů plazů (ještěrka obecná, ještěrka živorodá, slepýš křehký, užovka obojková, užovka hladká, zmije obecná). Štoly po podpovrchové těžbě břidlice slouží mimo jiné jako zimoviště mloka skvrnitého. Ze savců je zde významný především přirozený výskyt vydry říční. V 90. letech minulého století byl v nivě Odry vysazen bobr evropský.


177


Dříve obydlená a hospodářsky využívaná krajina byla uzavřena pro civilní obyvatelstvo a to, stejně jako intenzivní cvičení vojenských jednotek, pozitivně ovlivnilo ráz a charakter území. V dnešní době se klade obrovský důraz na ochranu a tvorbu životního prostředí a AČR nezůstává pozadu. Vojenský újezd Libavá je, i podle odborníků, kteří provádějí výzkum přírodního bohatství tohoto území, krajina s cennými biotopy, výskytem zvláště chráněných druhů rostlin i živočichů, s celou řadou přírodě blízkých lokalit. Tento stav byl zachován na základě stávajícího využívání a hospodaření ve vojenském újezdu. A díky tomu je celý újezd z ekologického hlediska velice stabilní území s minimálním poškozením přírody a krajiny, s tendencí neustálého zlepšování životního prostředí.

13.2. Skutečnosti pozitivně ovlivňující stávající stav Vojenské újezdy všeobecně, a tedy i vojenský újezd Libavá, jsou jedním z mála území republiky, která mají zachovaný původní ráz krajiny na jedné straně a minimální ovlivňování území vědomou činností lidí na straně druhé. V nejširším slova smyslu jsou dnes reálné podmínky pro udržení vysoké úrovně kvality životního prostředí a soustavné péče o ochranu přírody ve všech jejich projevech na celém území vojenského újezdu. Tento stav je dosažen řadou skutečností, zejména těch, které jsou uvedeny v následujícím:  Absencí soustavného ovlivňování území nejrušivějšími vlivy, jaké se významně projevují na ostatním území státu (stavební činnost, intenzivní zemědělství, průmysl a jeho produkty, soustředěné městské aglomerace, množství zejména individuálních rekreačních zařízení, apod.).  Vojenská činnost, jako faktor ovlivňující negativně životní prostředí, je soustředěna do vyhrazených lokalit území a ovlivňuje pouze menší část rozlohy území. Navíc způsob vedení výcviku, jeho intenzita a používané prostředky jsou voleny tak, aby jejich působení na přírodu nezanechávalo dlouhodobé a nebo trvalé následky na výrazné rozloze zájmového území.  Osídlení území trvale žijícími obyvateli je pouze v 5 sídelních útvarech, kde je v maximální možné míře věnována pozornost minimalizaci ovlivňování životního prostředí (všechny sídelní útvary mají čističky odpadních vod, likvidace TKO z domácností je řešena prostředky AČR, atp.).  Hospodářská činnost, realizovaná na zájmovém území, plně respektuje kvalitu životního prostředí a podporuje ji vybranými opatřeními (např. zemědělství je realizováno jako ekologické zemědělství zcela ve smyslu státní legislativy).  Dlouhodobě jsou na území realizována asanační a rekultivační opatření (v dalším ARO) prováděná jako opatření, jejichž cílem je zachovat podmínky pro udržení a případné rozšíření výskytu přírodě blízkých a chráněných rostlinných a živočišných druhů. V důsledku výše uvedených skutečností, i navzdory mnohým populistickým a neuváženým reakcím a vyjádření orgánů a organizací zabývajících se životním prostředím, patří území vojenských újezdů (tedy i Libavé) mezi nejcennější a ekologicky nejhodnotnější území státu. Územní plán vojenského újezdu Libavá – změna č.1 veřejná část

178


13.3. Způsoby a formy komplexní péče o životní prostředí Stávající stav životního prostředí na zájmovém území a důvody jeho vzniku byly popsány v předcházejícím. Následně uvádíme způsoby a formy péče o životní prostředí s cílem minimálně udržet stávající stav, případně jej zlepšit. Ve všech v dalším uvedených případech se jedná o vědomou činnost lidí, každá z nich je realizována v jiném prostředí existence a využívání území vojenského újezdu. Jedná se o následující:  Vyhlášení vybraných lokalit území, které jsou významné výskytem původních, nebo vzácných druhů rostlin a živočichů a dodržování zásad jejich využívání.  Systémovými opatřeními, které mají za cíl využívat efektivně všech funkcí území, za dodržení priority vojenského výcviku s cílem minimálního negativního ovlivňování životního prostředí na území vojenského újezdu.  Využití akcí ARO a jiných systémových opatření, jak v oblasti periodicky se opakujících tak i jednorázových akcí (určovaných momentálním stavem území), které minimalizují vliv lidské činnosti na životní prostředí, nebo jej zcela odstraňují, včetně systému pravidelné údržby výcvikových zařízení.

13.4. Vyhlášené vybrané lokality a zásady jejich využívání Zcela jednoznačně lze rozdělit celou problematiku na péči o lokality evropsky a celostátně významné a lokality významné v rámci příslušného regionu, nebo zájmového území. Z lokalit evropského a národního významu se nacházejí na území vojenského újezdu Libavá následující. 1) Evropsky významná lokalita Libavá – rozloha 11 376 ha. Tento přírodní komplex představuje rozsáhlé území Oderských vrchů a část Nízkého Jeseníku přibližně ohraničené obcemi Hlubočky a Hrubá Voda na západě, Velký Újezd, Loučka a Podhoří na jihu, Boškov na východě, Město Libavá na severu a vybíhající nivou řeky Odry po hranici vojenského prostoru Libavá k Barnovské přehradě na severovýchodě. Mezi významná stanoviště, která jsou zde hlavním předmětem ochrany, patří mimo jiné kontinentální opadavé křoviny a druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech. Na úpatí svahů nad Daskabátem můžeme spatřit například ostřici horskou, ostřici stinnou, hvozdík pyšný, hořec hořepník, mečík střechovitý, oman vrbolistý, kosatec sibiřský nebo hadí mord nízký. Na bezlesí vojenských výcvikových ploch roste žabník jitrocelový, kalužník šruchový, sítina žabí a blatěnka vodní. V okolí bývalých obcí Jestřabí a Olejovice se hojně vyskytuje kosatec sibiřský. Dále ke zdejším významným druhům rostlin patří například jarva žilnatá, prstnatec Územní plán vojenského újezdu Libavá – změna č.1 veřejná část

179


májový, vachta trojlistá, zvonečník hlavatý, vrba rozmarýnolistá či úpolín evropský. Z velkého množství chráněných druhů živočichů, kteří se na tomto území vyskytují, jsou hlavním předmětem ochrany netopýr černý a střevlík hrbolatý. Ze vzácných druhů ptáků zde žije tetřívek obecný, chřástal polní, ťuhýk obecný, bramborníček hnědý, čáp černý, lejsek malý, hýl rudý, strnad luční, ledňáček říční a skorec vodní. V potocích a rybnících se běžně vyskytuje pstruh potoční, lipan podhorní, střevle potoční a vranka obecná. Dále na Libavé nalezneme hnědáska osikového a ohniváčka černočarého, sedm druhů obojživelníků (kuňka žlutobřichá, ropucha obecná, rosnička zelená, skokan hnědý, čolek horský, čolek velký, čolek obecný) a šest druhů plazů (ještěrka obecná, ještěrka živorodá, slepýš křehký, užovka obojková, užovka hladká, zmije obecná). Štoly po podpovrchové těžbě břidlice slouží mimo jiné jako zimoviště mloka skvrnitého. Ze savců je zde významný především přirozený výskyt vydry říční. V 90. letech minulého století byl v nivě Odry vysazen bobr evropský, ale v poslední době zde nebyl pozorován a nejblíže se vyskytuje v okolí Čermné. 2) Ptačí oblast Libavá – rozloha 32 727,52 ha. Nachází se ve vojenském újezdu Libavá – na katastrálních územích Město Libavá, Čermná u Města Libavá, Rudoltovice, Slavkov u Města Libavá a Velká Střelná. Celkem zde byl prokázán výskyt 165 ptačích druhů, z toho 103 hnízdících. Ze zvláště chráněných druhů živočichů se zde vyskytují například tetřívek obecný, čáp černý, luňák hnědý, luňák červený, orel mořský, orlovec říční, orel křiklavý, orel skalní, poštolka rudonohá, raroh velký, sokol stěhovavý, jeřáb popelavý, koliha velká, puštík bělavý, strnad luční, volavka bílá, jestřáb lesní, brkoslav severní nebo moudivláček lužní. Hlavním předmětem ochrany je však populace chřástala polního a jeho biotop – na vlhkých loukách žije asi 70 párů tohoto početně celosvětově ohroženého druhu. 3) Přírodní rezervace Smolenská luka – rozloha 10,7745 ha. Nachází se na katastrálním území Čermná, asi 2,5 km jihovýchodně od bývalé obce Nová Ves nad Odrou v prostoru dvou vodních nádrží. Jedná se o jedinečná mokřadní společenstva lučních porostů na 10,7745 ha inundačního území Smolenského potoka, která mají ojedinělý fytocenologický a fytogeografický význam. Vyskytuje se zde celá řada v regionu Oderských vrchů vzácných, ustupujících a ohrožených druhů rostlin i živočichů. Z významných zvláště chráněných rostlin zde nalezneme upolín nejvyšší, prstnatec májový, kamzičník rakouský, mečík střechovitý, kosatec sibiřský a starček bažinný, dále například violku bahenní, starček potoční, sedmikvítek evropský a jiné. Mezi vzácné druhy Oderských vrchů patří například suchopýr úzkolistý, kozlík dvoudomý nebo hadí mord nízký. V rezervaci žije 13 druhů vážek i náš největší pavouk lovčík vodní a dále například mihule potoční, střevle potoční, piskoř pruhovaný, ještěrka živorodá, ropucha obecná, rosnička zelená nebo skokan hnědý. V porostech vyšších travin si staví hnízda myška drobná. Mezi další zajímavá území s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů patří například tyto lokality:


180


Niva Odry – území vymezené soutokem Odry a Plazského potoka a dále až po hranici vojenského újezdu pod Barnovskou přehradou. Nacházejí se zde rostlinná společenstva lučních porostů nivy přirozeného údolního toku řeky Odry – například mokřady vysokých ostřic nebo kosatec sibiřský a mečík střechovitý. Zejména v horním úseku Odry, od pramene po soutok s Plazským a Libavským potokem, se vyskytuje vranka pruhoploutvá a velmi silné populace mihule potoční. Na mokřině – lokalita k jihu exponované, mírně ukloněné parovině vrcholové části komplexu „Vysoký les“. Předmětem zájmu jsou zde mokřadní společenstva fragmentů rašelinných a podmáčených luk v pramenné oblasti pravého přítoku Libavského potoka. U Hrabačky – komplex mokřadních lučních ekosystémů situovaných v závěru erozní rýhy pravého přítoku Odry v prostoru zvaném „V zahradách“. Jedná se o ekologicky a vegetačně ojedinělé stanoviště mozaiky ostřicových mokřadů a kontaktních lučních porostů a pastvin. Plazský potok – rozsáhlé soubory lučních porostů, mokřiny se stagnující vodou, keříčkovité porosty vrb a enklávy lužních lesíků v inundačním území středního Plazského potoka nacházejícím se asi kilometr jihozápadně od bývalé obce Heřmánky. Tato lokalita je ukázkou lučních komplexů mokřadních a rašelinných typů s přechody k vysokobylinným ostřicovým loukám a vysokostébelným loukám na střídavě vlhkých ekotopech s kolísavou hladinou spodní vody. Vyskytují se zde i kriticky ohrožené druhy rostlin – například kosatec sibiřský nebo mečík střechovitý. Lesy povodí Loučky a Jezernice – komplexy suťových lesů a květnatých bučin na svazích údolí, kterými protékají Loučka a Jezernice. Extrémní svahová stanoviště pokrývají přirozené lesní porosty, které zde plní půdoochrannou, protierozní funkci. Význačný je zde výskyt některých karpatských elementů, jako je šalvěj lepkavá a zapalice žluťochovitá.

13.5. Cenné lokality ve VÚ Libavá s výskytem významných druhů rostlin 1. Pod Strážiskem 1 (EVL, v roce 2007 proveden management – na dvou dílčích plochách) Jedná se o výběr z nejcennějších partií rozsáhlých travinných porostů o rozloze 23 ha, které se nacházejí východně od kóty Strážisko. V tomto komplexu mokrých luk se vyskytuje celá řada ohrožených druhů rostlin. Významný je z celonárodního hlediska velkoplošný výskyt tří lučních společenstev. Jedná se o zbytky druhově bohaté louky Phyteumato-Festucetum, v nich jsou mozaikovitě rozptýleny porosty Iridetum sibiricae a na místech s kolísající hladinou podzemní vody nalezneme sv. Molinion.


181


Návrh opatření:  Ruční kosení včetně svozu a odvezení posečené travní hmoty.  Vyřezání křovinného a dřevinného náletu včetně odklizení dřevní hmoty. 2. Na střelnici (část EVL, v roce 2007 proveden management) Poslední zbytky bezkolencových luk, cenné floristicky. Výskyt vzácných druhů roztroušený, nebo koncentrovaný do drobných nezarostlých plošek. Návrh opatření:  Ruční kosení včetně svozu a odvezení posečené travní hmoty, obsékání ploch s hořcem hořepníkem.  Vyřezání křovinného a dřevinného náletu včetně odklizení dřevní hmoty.  Maloplošné strhnutí drnu na zcela zarostlých místech.

3. Radeška (EVL, v roce 2007 proveden management) Největší komplex zachovalých mokřadních a rašelinných luk ve VÚ Libavá. Krajinářsky hodnotné území. Návrh opatření:  Sečení 1 x ročně včetně svozu a odvezení posečené travní hmoty.  Likvidace křovinného a dřevinného náletu (především porostů keřových vrb) včetně odklizení dřevní hmoty. 4. Bezkolencová louka pod Velkou Střelnou (EVL) Floristicky bohaté bezkolencové louky, jedna ze dvou lokalit modráska hořcového ve VÚ Libavá. Nejzachovalejší bezkolencové louky ve VÚ Libavá. Návrh opatření:  Sečení poloviny plochy v červnu (vynechat nejbohatší porosty hořce hořepníku), celou plochu posekat v 2. pol. září (po odkvětu hořců).  Maloplošné strhnutí drnu na zcela zarostlých místech. 5. Pod Strážiskem 2 (EVL) Jedná se o výběr z nejcennějších partií rozsáhlých travinných porostů, které se nacházejí východně od kóty Strážisko. V tomto komplexu mokrých luk se vyskytuje celá řada ohrožených druhů rostlin (kosatec sibiřský, mečík střechovitý, zvonečník hlavatý). Významný je z celonárodního hlediska velkoplošný výskyt čtyř lučních společenstev. Návrh opatření:  Ruční kosení včetně svozu a odvezení posečené travní hmoty.  Vyřezání křovinného a dřevinného náletu včetně odklizení dřevní hmoty.


182


6. Louky pod Olomouckým kopcem (EVL) Floristicky bohaté zarůstající bezkolencové louky. Návrh opatření:  Ruční kosení 2x ročně v termínu přelom květen/červen, červenec – pol. srpna, včetně svozu a odvezení posečené travní hmoty. Obsekávat plochy s výskytem vrb. 7. Louky u Balistické střelnice Smilov (EVL) Floristicky bohaté zarůstající bezkolencové louky o celkové rozloze 20 ha s mozaikou silně podmáčených až zrašelinělých míst. Návrh opatření:  Ruční kosení 1x ročně včetně svozu a odvezení posečené travní hmoty.  Obsekávat plochy s výskytem vrb. 8. Trávníky mezi střelnicemi u Smilova (EVL) V rámci Nízkého Jeseníku unikátní společenstvo vlhkých smilkových trávníků s výskytem ohrožených druhů rostlin. V současnosti silně zarůstá náletem dřevin. Návrh opatření:  Vyřezání křovinného a dřevinného náletu včetně odklizení dřevní hmoty. 9. Bažiny pod Novou Vsí Mokřina u křižovatky na Čermnou s výskytem ohrožených druhů rostlin. Návrh opatření:  Ruční kosení 1 x ročně v červenci včetně svozu a odvezení posečené travní hmoty. 10. Niva u Nové Vsi nad Odrou Zachovalá potoční niva s druhově bohatou mokřadní loukou. Výskyt vzácných mokřadních druhů. Krajinářsky hodnotné území. Návrh opatření:  Sečení 1x ročně (v červenci), včetně svozu a odvezení posečené travní hmoty. 11. Populace hořepníku 1 Okraj bývalé cesty s výskytem hořce hořepníku. Návrh opatření:  Ruční kosení včetně svozu a odvezení posečené travní hmoty, obsékání ploch s hořcem hořepníkem.  Vyřezání křovinného a dřevinného náletu včetně odklizení dřevní hmoty.  Maloplošné strhnutí drnu na zcela zarostlých místech. Následný management: Občasně kosit, odstraňovat nálet a narušovat povrch (1x za 2roky). Územní plán vojenského újezdu Libavá – změna č.1 veřejná část

183


12. Populace hořepníku 2 Okraj bývalé cesty s výskytem hořce hořepníku. Návrh opatření:  Ruční kosení včetně svozu a odvezení posečené travní hmoty, obsékání ploch s hořcem hořepníkem.  Vyřezání křovinného a dřevinného náletu včetně odklizení dřevní hmoty.  Maloplošné strhnutí drnu na zcela zarostlých místech. Následný management: Občasně kosit, odstraňovat nálet a narušovat povrch (1x za 2roky). 13. Niva Něčínského potoka Malá louka na levém břehu Něčínského potoka, mezi potokem a lesem, porost nekosen. Návrh opatření:  Ruční kosení 2x ročně, včetně svozu a odvezení posečené travní hmoty. 14. Louky pod Strážiskem 3 – louky ZSZ kóty Strážisko Zachovalé fragmenty bezkolencových a smilkových trávníků. Floristicky velmi cenné. Návrh opatření:  Ruční kosení 2x ročně v termínu první seč přelom červen/červenec, druhá seč - srpen, včetně svozu a odvezení posečené travní hmoty.  Vyřezání křovinného a dřevinného náletu včetně odklizení dřevní hmoty.  Maloplošné strhnutí drnu na místech zcela zarostlých třtinou křovištní. 15. Pastvina a mokřina pod Špičákem (EVL) Zbytky sušších trávníků na bývalých pastvinách na svahu a mokřina s porostem vysokých ostřic v nivě Odry. Lokalita zarůstá třtinou křovištní a náletem smrku. Návrh opatření:  Sečení 1x ročně (v červnu), včetně svozu a odvezení posečené travní hmoty. 16. Louky v pramenné oblasti Vysokoleského potoka Rozsáhlé luční porosty tvořící enklávu pod Červenou horou charakteristické pro oblast Oderských vrchů. Jedná se o mozaiku mokřadních společenstev svazu Molinion, Calthion a místy se vyskytují zachovalé plošky Violionu. Reprezentativnost a zachovalost porostů se liší. Návrh opatření:  Ruční kosení 2x ročně. V termínu přelom květen/červen, druhá seč červenec – pol. srpna, včetně svozu a odvezení posečené travní hmoty.  Vyřezání křovinného a dřevinného náletu včetně odklizení dřevní hmoty.


184


17. Pastvina nad Plazským potokem Zbytky sušších trávníků na bývalých pastvinách. Porost se zachovalou strukturou původních květnatých krátkostébelných trávníků. Výskyt ohrožených druhů rostlin. Lokalita zarůstá třtinou křovištní a náletem smrku. Návrh opatření:  Sečení 1x ročně (v červnu), včetně svozu a odvezení posečené travní hmoty. 18. Prameniště u bývalých ruských kasáren nad Starou Vodou V pramenné oblasti bezejmenného levostranného přítoku Podleského potoka se zachovaly fragmenty vlhkých luk svazů Molinion, Calthion přecházející v okrajích místy do Violionu s rašelinným okem s výskytem zvláště chráněných druhů. Okrajové části silně zarůstají. Návrh opatření:  Ruční kosení 2x ročně v termínu: první seč přelom květen/červen, druhá seč červenec – pol. srpna, včetně svozu a odvezení posečené travní hmoty.  Vyřezání křovinného a dřevinného náletu včetně odklizení dřevní hmoty. 19. Prameniště s vachtou v Pekle Prameniště s historickým výskytem vachty trojlisté. Návrh opatření:  Ruční kosení (křovinořezem) 1x ročně v pozdním létě – nejlépe v době sucha, včetně svozu a odvezení posečené travní hmoty. Obsekávat plochy s výskytem vrb. 20. Louky u Smilova (EVL) Floristicky bohaté zarůstající bezkolencové a smilkové louky. Návrh opatření:  Ruční kosení 2x ročně v termínu první seč: červenec, druhá seč přelom srpna a září, včetně svozu a odvezení posečené travní hmoty. Obsekávat plochy s výskytem vrb. 21. Mokřina pod Červeným kopcem Jedná se o mozaiku mokřadních společenstev – nízkých ostřic (Caricion fuscae, moliniových luk svazu Molinion a vlhkých luk svazu Calthion s výskytem zvláště chráněných druhů. Ojedinělá mozaika mokřadních společenstev. Návrh opatření:  Plochy s expandujícím rákosem a třtinou kosit 2 x ročně, nutné vyřezávat expandující dřeviny, jinak zbytek porostů kosit 1 x ročně . 22. Prameniště Mastnického potoka Dopadová plocha cca 1 km S od zaniklé obce Milovany, severně od křižovatky cest Milovany – Luboměř pod Strážnou, Milovany – Město Libavá. Mozaika travních společenstev. Výskyt chráněných druhů.


185


Návrh opatření:  Likvidace náletových dřevin, kosit 1x ročně. 23. Dvorecký mlýn Část pod silnicí Zachovalé fragmenty as. Calthenion s prvky invaze Calamagrostis arundinacea a občasnými nálety Picea abies. Spontánně meandrující koryto Plazského potoka je ve přírodě blízkém stavu. Výskyt chráněných druhů. Návrh opatření:  Ruční kosení 1x – 2x ročně s vynecháním výskytů I. sibirica a porostů ostřic okolo tůní a podél toku, odstranění náletu Picea abies, udržení porostů Salix aurita a břehových porostů ve stávajícím stavu, případně jejich mírná redukce za účelem jejich obnovování. 24. Pod Anenským vrchem Zbytky květnatých krátkostébelných trávníků na místech bývalých pastvin. Porosty na mírném svahu v blízkosti tankodromu, v minulosti byl management suplován narušováním drnu při vojenských cvičeních. V současnosti ohroženo zarůstáním Calamagrostis epigejos a náletovými dřevinami. Návrh opatření:  V ideálním případě pastva ovcí, jinak sečení 1x ročně, částečná redukce náletových dřevin a občasné narušení povrchu (např. pojezdem vojenské techniky). Plocha asi 3 ha, možno rozšířit i na přilehlé louky. 25. Za skládkou Bohatý výskyt Salix rosmarinifolia, Leserpitium pruthenicum, Scorzonera humilis. Porosty na louce se silnou invazí Calamagrostis epigejos v okolí zbytky krátkostébelných trávníků. V současnosti ohroženo zarůstáním. Návrh opatření:  Sečení 1x ročně s vynecháním porostů Salix rosmarinifolia, částečná redukce náletových dřevin. 26. Niva Milovanského potoka Lokalita zahrnuje souvislý porost údolního jasanovo-olšového luhu kolem Milovanského potoka a pestrou mozaiku lučních společenstev v jeho pramenné oblasti. Luční biotopy na lokalitě jsou vzhledem k absenci kosení pozvolna zarůstány dřevinami. Vlhčí plochy jsou osidlovány především olší lepkavou a vrbou ušatou. Na sušší místa nalétá bříza bělokorá a smrk ztepilý, případně keře mezofilních křovin – hloh, růže šípková, trnka obecná . Návrh opatření:  Liniové porosty olšového luhu ponechat bez zásahu, šetřit je při provádění těžby v přilehlých smrkových porostech.  Na lučních plochách odstranění náletových dřevin. Kosení ploch 1x do roka a odklízení pokosené hmoty. Územní plán vojenského újezdu Libavá – změna č.1 veřejná část

186


27. Na Rozcestí Vegetační kryt lokality tvoří střídavě vlhké bezkolencové louky a mezofilní ovsíkové louky. Oba biotopy zde plynule přechází jeden v druhý a vykazují přechod k podhorským a horským smilkovým trávníkům. Hrozbu pro biotopy na lokalitě představuje zarůstání náletovými dřevinami: břízou bělokorou, smrkem ztepilým, vrbou jívou, vrbou ušatou, vrbou popelavou, trnkou obecnou a šíření ruderálních bylin, především třtiny křovištní. Návrh opatření:  Odstranění náletových dřevin. Kosení plochy 1x do roka a odstranění pokosené hmoty. 28. Klementov Ukázka kvalitních lesů s přirozenou druhovou skladbou na strmém svahu údolí Odry. Návrh opatření:  Na lokalitě hospodařit podrostním způsobem pro využití dobré schopnosti přirozené obnovy zdejších porostů. Výjimečně lze použít holosečný způsob obnovy Při umělé obnově (smrkových porostů) používat výhradně dřeviny přirozené skladby. Výchovou snižovat současné zastoupení nepůvodních dřevin. 29. Bývalý rybník na Lazském potoku nad Starou Vodou Zajímavý mokřadní biotop vyvinutý v zátopové oblasti bývalého rybníka s tůňkami. Jedná se o mozaiku vlhkých pcháčových luk a vysokých ostřic. Ojedinělé jsou mělké tůňky. Návrh opatření:  Kosení porostů 2 x ročně, zbytek území ponechat bez zásahu. 30. Niva Něčínského potoka Malá louka v nivě potůčku vtékajícího do Něčínského potoka, porost nekosen, místy zruderalizovaný. Lokalita leží cca 0,8 km jižně od Luboměře pod Strážnou. Návrh opatření:  kosit 1x ročně 31. Zachovalejší části nivy Odry (EVL) Mozaika vlhkých luk se zachovalou druhovou skladbou, doplněná liniovými porosty kolem Odry a odvodňovacích příkopů a stromovými skupinkami, travní porosty nekoseny pronikají do nich ruderály a nalétají dřeviny (olše, vrba, bříza), část plochy odvodněna zbudováním sítě odvodňovacích příkopů, což se negativně projevilo na druhové skladbě. Návrh opatření:  kosit 1x ročně


187


32. Niva Odry cca 1 km severovýchodně od zaniklé obce Vojnovice (EVL) Mozaika vlhkých luk, na sušších místech, bodově , porosty nekoseny ruderalizují. Návrh opatření:  kosit 1x ročně 33. Niva V od balistické střelnice Smilov (EVL) Mozaika vlhkomilných společenstev. Bylinná vegetace strukturovaná podle vlhkostního gradientu kolem pramenných stružek v rovinatém terénu náhorní plošiny. Návrh opatření:  Sečení 1-2 x ročně s vynecháním nejvlhčích míst. 34. Prameniště Bělá Zachovalé ostřicovo-mechové rašeliniště tvořící rašelinnou čočku v prameništi potoka v prostoru bývalé obce Bělá. Jedná se jedinečné prameniště nad olšinou, které je součástí užívané pastviny. Je proto ohroženo bezprostředním zničením. Zde se dobytek shromažďuje a to převážně v letním období. Návrh opatření:  Oplocení prameniště dřevěným plotem, popřípadě jinou vhodnou zábranou proti skotu. 35. Nad lomem Zarůstající květnaté moliniony. Návrh opatření:  Občasně kosit, odstraňovat nálet (1x2roky). Pro všechny výše uvedené lokality platí zcela jasná a jednoznačně daná pravidla jejich využívání, která je nutné dodržovat bez ohledu na způsob a formy exploatace zájmového území. V územně plánovací dokumentaci – veřejné části jsou uvedena všechna území v grafickém vyjádření. Detailní předpis o jejich udržování a využívání je věcí provozního nasazení, není proto uváděn v tomto materiálu.

13.6. Systémová opatření v oblasti komplexní péče o životní prostředí – návrh opatření Pod pojmem systém komplexní péče o životní prostředí na území vojenského újezdu je realizován soustavou opatření, jejichž výsledkem je soulad působení AČR na tomto území s potřebami přírody. Jeho výsledkem je stabilizace stávajícího stavu v oblasti životního prostředí, nebo jeho zlepšování. Posledním významným cílem je vytvoření podmínek pro udržení vzácných druhů rostlin a živočichů na zájmovém území, pokud se tam již vyskytují a není rozhodující, zda pouze sporadicky a nebo ve významném rozsahu.


188


Systém komplexní péče o životní prostředí na území vojenského újezdu je postaven na legislativních a provozních povinnostech zejména dvou subjektů, provozujících na území vojenského újezdu největší objem činností, tj. na složkách AČR provozujících vojenský výcvik a hospodářské organizaci VLS ČR, které na části území realizuje lesní a zemědělskou výrobu. Každá ze složek realizuje péči o životní prostředí na svoje náklady, různými postupy a prostředky.


189


13.7. Plochy se specifickým způsobem využívání Pod pojmem plochy se specifickým způsobem využívání jsou plochy na území vojenského újezdu, jejichž stávající způsob využívání brání provádění intenzivního vojenského výcviku. Zcela jednoznačně plochy patří do území určeného pro vojenský výcvik, pouze je nutné na nich přizpůsobit dobu, formu a způsoby výcviku. V konkrétních podmínkách území vojenského újezdu Libavá se jedná o plochy, které jsou legislativními předpisy definovány pro prioritní využívání, případně jsou přechodně využívány k účelům, které brání jejich intenzivnímu vojenskému využívání. Jedná se o následující plochy případně způsoby a formy využívání těchto ploch:  Přírodní rezervace Smolenská luka – s výrazným omezením jakékoliv činnosti, vyjma činnosti jednoznačně povolené orgány ochrany přírody.  Evropsky významná lokalita Libavá – území na kterém je činnost jednoznačně definována evropskými orgány pro ochranu životního prostředí, vojenská činnost je prováděna plošně bez výrazného omezení.  Ptačí oblast – je celé území vojenského újezdu, kde je omezení realizace výcviku zejména s ohledem na životní cykly ptačí populace a jejich vazeb na území.  Hranice cenných lokalit s výskytem významných druhů rostlin – jsou plošně menší území, kde jsou rostliny se stanoveném managementem území, tzn. jsou stanoveny způsoby jejich ošetřování ve vazbě na stav vegetace. Vojenská činnost je omezena pouze s ohledem na neporušení stanoviště rostlin a jejich společenství.  Lesní školky – jsou plochy území újezdu, určené pro produkci reprodukčního materiálu lesních dřevin. V podstatě tyto plochy nejsou vhodné pro jakýkoliv výcvik s ohledem na způsob jejich dlouhodobého využívání.  Přezimovací obůrky pro zvěř – jsou výrazným plotem oddělené části území vojenského újezdu, určené po část roku k soustředěnému pobytu lovné zvěře (po zimní období), kdy je nevhodné provádět vojenský výcvik nejen na ploše samotné, ale i v jejím bezprostředním okolí.  Plantáže vánočních stromků – plochy určené k periodickému pěstování sazenic jehličnatých dřevin, následně prodávané jako vánoční stromky. Plochy nejsou vhodné pro vojenský výcvik.  Stará důlní díla – lokality kde byla v předchozím období prováděna těžba surovin. Plochy jsou zabezpečeny proti vniknutí osob, nevýznamné z hlediska jejich rozlohy, i proto nejsou omezením pro vojenský výcvik.  Chráněné ložiskové území – administrativně a empiricky stanovené hranice plochy, není vůbec překážkou pro vojenský výcvik.  Poddolované území – plocha, kde dříve byla důlní činnost provozována. Není překážkou pro provádění běžných druhů vojenského výcviku.  Výhradní ložisko – administrativně a empiricky stanovené hranice plochy, není vůbec překážkou pro vojenský výcvik.


190


Konkrétní využívání jednotlivých ploch na zájmovém území je uvedeno v základních dokladech provozního charakteru. Zejména s ohledem na omezení vojenského výcviku jsou tyto pokyny uvedeny v provozních řádech, případně v ostatních dokladech určených pro provozování jednotlivých vojenských činností. A cvičící jednotky jsou písemně upozorňovány na takové plochy, případně povolené formy výcviku při smluvním dohovoru o podmínkách provádění výcviku na zájmových plochách.

13.8. Komunální odpad a problematika související s jeho likvidací Tuhý komunální odpad (v dalším pouze TKO) je produkován na zájmovém území jednak v sídelních útvarech a potom na ostatním území v souvislosti s pobytem cvičících vojsk na lokalitách určených k polnímu ubytování. Nakládání s opdpady vznikajícími v důsledku pobytu cvičících vojsk se nezabýváme v ÚPD, je činnost neperiodická, odvislá od četnosti pobytu vojsk, jejich počtů a mnoha dalších vlivů. Navíc tato činnost je obsahem smluvního ujednání mezi velením cvičících vojsk a orgány řídícími využívání území vojenského újezdu k polnímu výcviku, přičemž součástí smluvního ujednání je i způsob nakládání s KO (veškerého komunálního odpadu) a financování této činnosti. Nakládání s TKO v jednotlivých sídelních útvarech je předmětem služby obyvatelstvu, poskytované bezúplatně trvale bydlícím obyvatelům. Náklady na tuto službu jsou hrazeny z prostředků AČR. TKO je soustřeďován v jednotlivých kontejnerech v sídelních útvarech, jejich odvoz provádí smluvní dodavatel prací, ukládání odpadu je mimo území vojenského újezdu na lokalitách využívaných pro tento účel celým regionem. Pro likvidaci nebezpečného odpadu, nebo odpadu, který nelze charakterizovat jako TKO, navrhujeme zřídit v každém sídelním útvaru objekty (plochy) pro neperiodické soustřeďování domovního odpadu, s kterým bude potom následně nakládáno mimo území vojenského újezdu smluvním dodavatelem těchto prací a služeb. Jedná se o odpad (železný šrot, nebezpečný odpad, spotřebiče z domácnosti, barvy, laky, chemikálie, atp.).

13.9. Biologicky rozložitelné odpady a způsob jejich využití (likvidace) Odpady s charakterem biologicky rozložitelných odpadů vznikají na celém území vojenského újezdu při různých příležitostech a různých činnostech jako vedlejší produkt hlavních činností (např. lesní a zemědělské výroby), případně vznikají v souvislosti s pobytem osob a jejich činností. V nakládání s těmito odpady je Územní plán vojenského újezdu Libavá – změna č.1 veřejná část

191


respektováno znění vládní vyhlášky č. 341/2008 Sb. „ O podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady “. V současné době je řešenínakládání s takovým odpadem, případně využívání tohoto odpadu řešeno službami za úhradu, kdy smluvní partner ÚÚřVÚ provádí odvoz tohoto odpadu a nakládání s ním v rámci smluvních podmínek mimo území vojenského újezdu. V rámci územně plánovací dokumentace a jejího obsahu není uvažováno s nakládáním s biologicky rozložitelným odpadem na území vojenského újezdu např. jako obnovitelného zdroje energie. Pokud by mělo být realizováno jakékoliv opatření, případně způsob jeho likvidace na zájmovém území, bude nutné provést řadu úvah a etap projektování těchto opatření, zejména s ohledem na zdroje takového odpadu, jejich ročního objemu, způsob využití a řady jiných. V době zpracování ÚPD takové podklady nejsou k dispozici, není tudíž problematika uvedena v návrhu opatření ÚPD.

13.10. Skládky TKO a stanovisko k jejich existenci V podstatě lze konstatovat, že na území vojenského újezdu v současné době existují dva druhy skládek TKO. Skládky vznikající živelně po území (v dalším nepovolené skládky) a skládky, které byly využívány pro organizované ukládání TKO (Město Libavá a Kozlov). Nepovolené skládky vznikají nelegálním odhazování odpadu především fyzickými osobami, omezení nebo předcházení tomuto problému je ve využití všech způsobů omezení takové činnosti, od organizovaného dohledu institucí zabývajících se dodržováním zákonnosti na území až po využití dostatečně důrazných represivních opatření vůči osobám, které takovou činnost páchají. Plochy takových skládek jsou nevýznamné z hlediska jejich rozlohy, významně negativně ovlivňují prostředí svojí četností a živelností svého obsahu. Řešením likvidace již existujících skládek je organizovaná činnost specializovanou organizací, bohužel na náklady AČR. Provozování skládek Město Libavá a Kozlov bylo zcela zastaveno, v současnosti je pouze monitorován jejich vliv na okolní prostředí. Rozlohou jsou skládky významným fenoménem daného úseku území vojenského újezdu. Likvidace skládek a uvedení ploch do stavu okolního prostředí bude provedeno cestou dokončení asanace a rekultivace území, kde se skládky nacházejí.

13.11. Vliv cyklotras a pěších stezek na životní prostředí V rámci zpřístupnění části území vojenského újezdu byly vyhlášeny po zájmovém území trasy pro pohyb cyklistů a pěších osob. Vyhlášení těchto komunikačních tras předcházelo posuzování jejich průběhu po území z hlediska minimalizace nebezpečí ohrožení života a zdraví osob po trasách se pohybujících a navíc bylo posuzováno možné negativní ovlivňování životního prostředí pohybem a činností osob po trasách. Vyhlášené trasy pro pohyb osob na zpřístupněném území vojenského újezdu za požadovaného chování jejich uživatelů zcela respektují požadavky jejich bezpečnosti a nenarušují stav životního prostředí a podmínek vyhlášených území EVL. Územní plán vojenského újezdu Libavá – změna č.1 veřejná část

192


13.12. Staré ekologické zátěže území Území vojenského újezdu bylo v období platnosti minulého územního plánu podrobeno detailnímu územnímu šetření v oblasti možných starých ekologických zátěží zejména v souvislosti s pobytem SA. Po provedené inventarizaci takových lokalit bylo přistoupeno k odstraňování zátěže v rámci akcí ARO a lokality byly postupně uváděny do stavu, odpovídajícímu okolnímu životnímu prostředí. V územně plánovací dokumentaci není uvedena na zájmovém území žádná lokalita, kde by stará ekologická zátěž existovala a ovlivňovala negativně životní prostředí dané lokality.


193


14. SÍDELNÍ ÚTVARY A PROBLEMATIKA TRVALE BYDLÍCÍCH OBYVATEL NA ÚZEMÍ Pobyt osob na území vojenského újezdu, bez ohledu na důvod pobytu, je možné rozdělit na všeobecně na:  pobyt osob krátkodobého charakteru  pobyt osob dlouhodobého (trvalého) charakteru Přičemž charakteristika jednotlivých druhů pobytu na území je vysvětlena v následujícím a vnější projevy obou druhů pobytu jsou rozdílné nejenom v jejich délce, ale i v stavebním řešení a vybavenosti objektů pro jednotlivé druhy pobytu. A liší se i vlivy a dopady na prostředí sídelních útvarů nebo území vojenského újezdu. Krátkodobý pobyt osob Pobyt osob na území vojenského újezdu lze charakterizovat jako pobyt krátkodobý a pobyt dlouhodobý. Krátkodobý soustředěný pobyt většího počtu osob na území je řešen v jiné části ÚPD (v neveřejné – vojenské části) jedná se především o pobyt osob, které se účastní polního výcviku. V ostatních případech je krátkodobý pobyt osob při rekreační a sportovní činnosti (soustředěn do malého počtu míst – Magdalenský Mlýn, Hadinka, Barnov). A zcela výjimečně se jedná o krátkodobý pobyt v souvislosti s provozováním myslivosti (pobyt v objektech loveckých chat rozptýlených po zájmovém území), sportovním rybářstvím (pobyt v loveckých a rybářských chatách soustředěných v bezprostřední blízkosti vodních ploch). Pouze krátkodobě a výjimečně jsou povolovány účelové pobytové tábory osob, které jsou realizovány jako putovní organizované tábory s pobytem ve stanech. Vyjma k tomu účelu využívaných objektů trvalého charakteru (Magdalenský Mlýn, Hadinka a Barnov), kdy je objekt vázán na zcela konkrétní plochu na zájmovém území, je ostatní pobyt realizován v objektech a stavbách malometrážní plochy, případně v zařízeních a objektech přenosných a nebo převozných. Není proto v žádném z výše uvedených případů takový pobyt spojen s využíváním zcela konkrétních ploch na zájmovém území. Trvalý pobyt osob Osoby trvale bydlící na území vojenského újezdu jsou ubytovány v bytových domech (v dalším BD) a rodinných domech (v dalším RD) jednotlivých sídelních útvarů a v několika lokalitách roztroušených na území vojenského újezdu (Hadinka, Ranošov). Na území vojenského újezdu je celkem 5 sídelních útvarů:  sídelní útvar Město Libavá  sídelní útvar Kozlov Územní plán vojenského újezdu Libavá – změna č.1 veřejná část

194


 sídelní útvar Heroltovice  sídelní útvar Slavkov  sídelní útvar Luboměř pod Strážnou

14.1. Trvale žijící obyvatelé a jejich struktura Pobyt osob dlouhodobého charakteru na území vojenského újezdu je možný v souladu s ustanovením § 40 zákona č.222/1999 Sb., o zabezpečení obrany ČR se souhlasem újezdního úřadu. Je realizován v rodinných domech a soustředěně v bytových domech v jednotlivých sídelních útvarech a ve vybraných lokalitách. Dispoziční právo s těmito byty mají SVBF a VLS s.p. Obyvatelé zájmového území, jejich počet a struktura jsou dlouhodobě formulovány zejména postupným vývojem pracovních příležitostí a skutečnostmi s tím souvisejícími. Část věkově staršího obyvatelstva setrvává na území vojenského újezdu zejména s ohledem na stávající podmínky (dosavadní uživatelské právo k bytu na území a nemožnost získaní bytu i zaměstnání na civilním prostředí). Demografické údaje pro území vojenského újezdu jsou ovlivněny charakteristickými znaky území (hustotou sídelních útvarů a jejich dislokací na území), způsobem jeho využívání (převládající formou je využití pro vojenský výcvik) a pracovními příležitostmi pro aktivní část obyvatelstva. Trvale přihlášené osoby na území Vojenského újezdu Libavá k 1.1.2009:

Sídelní útvar

Počet

Heroltovice

102

Kozlov

276


150

Město Libavá

520

Slavkov

102

Celkem

1150


195


Struktura obyvatelstva podle věku:

do 6

7-18

19-30

31-40

41-50

51-60

61-70

71-80

81-90

91-100

Celkem

Muži

35

111

111

129

87

78

28

9

1

0

589

Ženy

23

118

103

119

70

70

33

22

3

0

561

Celkem

58

229

214

248

157

148

61

31

4

0

1150

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že z celkového počtu trvale žijících obyvatel není 383 obyvatel v aktivním pracovním věku (mladší, nebo důchodový věk), což představuje cca 33,3 % z celkového počtu obyvatel. Obdobně je tomu u jednotlivých sídelních útvarů. Struktura obyvatelstva podle věku v jednotlivých sídelních útvarech: Dospělí (kategorie 1) Část obce

Muži

Děti (kategorie 2)

Ženy

Muži

Ženy

Celkem

Počet

Věk

Počet

Věk

Počet

Věk

Počet

Věk

Počet

Věk

Heroltovice

51

42,06

44

46,57

10

9,60

5

8,80

110

39,40

Kozlov

111

37,34

110

35,56

34

7,85

28

8,86

283

30,29


62

40,27

59

41,61

15

6,87

11

8,82

147

35,05

Město Libavá

202

38,49

206

39,45

50

8,02

46

9,28

504

33,19

Slavkov

48

37,77

44

40,84

6

8,33

2

5,50

100

36,71

Celkem

474

38,77

463

39,61

115

7,97

92

8,99

1144

33,62

V následujícím návrhu územně plánovací dokumentace bude předmětem řešení daná problematika především zprostředkovaně, a to vzhledem na rozvoj území, rozvoj jednotlivých funkcí, případně rozvoj podnikatelských aktivit na území. Problematika počtu trvale žijících obyvatel není v žádném případě limitována počtem bytů, které jsou v zájmovém území k dispozici. Tato problematika je uváděná na jiném místě tohoto materiálu a je možné dokonce identifikovat lokalizaci jednotlivých uživatelů bytového fondu v sídelních útvarech.


196


14.2. Bytový fond, jeho struktura a obsazenost Stávající bytový fond určený pro potřeby trvale bydlících obyvatel je různorodý jak co do doby výstavby, co do konstrukce a konstrukčních materiálů, do vybavenosti bytů, tak i co do počtu bytů v jednom objektu. V kategorii objektů pro ubytování trvale žijících obyvatel neexistuje objekt, který by byl nově zbudován v období od schválení předcházející územně plánovací dokumentace. Dost významným počtem jsou zastoupeny jednotlivé rodinné domky, které byly součástí zástavby v původních sídelních útvarech ještě před založením vojenského újezdu. Další část individuální bytové výstavby byla realizována v době budování center hospodářské činnosti, především subjektem VLS. Převážná část bytového fondu je dnes v soustředěné zástavbě vícepodlažních domů, jejichž vybudování realizoval, po založení vojenského prostoru, stát prostřednictvím armádních složek. A v obdobném rozsahu i hospodářská jednotka VLS v lokalitách, kde byly soustředěny organizační jednotky divize VLS. Samostatnou kapitolou jsou roztroušené individuální bytové jednotky z původní zástavby, které slouží jako služební byty (Hadinka – ve správě SVBF). V současné době je vlastníkem a provozovatelem bytového fondu na území vojenského újezdu:  Správa vojenského bytového fondu, která spravuje významnou část vojenského bytového fondu především v sídelních útvarech Město Libavá a Kozlov (a pouze jednotlivé objekty na území – Hadinka, Luboměř pod Strážnou).  Divize VLS, která spravuje část bytového fondu v jednotlivých sídelních útvarech. V současné době jsou v oblasti vlastnictví a provozování bytového fondu následující problémy.  Obsazenost bytového fondu a vztah uživatelů k zájmovému území.  Stav jednotlivých bytů a jejich vybavenost.  Napojení jednotlivých bytů a objektů na inženýrské sítě a jejich zásobování teplem, energií a likvidace odpadních vod. Obsazenost bytového fondu a vztah uživatelů k zájmovému území – je problematika, která úzce souvisí s demografickým vývojem na území v jedné oblasti a reálnými pracovními příležitostmi na zájmovém území v oblasti druhé. Především v oblasti hospodářské činnosti, realizované na území, došlo k jejímu značnému poklesu jak v objemu technických i finančních jednotek, tak i v důsledku toho poklesu potřeby pracovních sil. Obdobně, a ještě významněji ovlivňuje požadavek na potřebu pracovních sil změna koncepce fungování AČR. Některá opatření z nedávno minulé doby ke zvýšení zaměstnanosti formou služeb hlídací, úklidové a technické jež provádí VLS částečně naplnila požadavky


197


na zaměstnanost trvale bydlících obyvatel (hlavně s nižším vzděláním). Vytvořila se nová pracovní místa převážně v dělnických profesích (cca 95%). V rámci reorganizace AČR, úsporných opatření VLS, jež se také projevilo ve snižování počtu pracovníků, došlo k nárůstu nezaměstnanosti trvale bydlících obyvatel. Z těchto důvodů také dochází k vystěhování těchto občanů mimo vojenský újezd. Stav jednotlivých bytů a jejich vybavenost je rozdílná, jednak daná stářím objektů, jejich lokalizací na území a jejich uživatelem. V rámci územně plánovací dokumentace se nezabýváme detailním šetřením, na zájmovém území jsou všechny kategorie vybavenosti (od kategorií vybavenosti s běžným komfortem bytů kategorie I. až po nejnižší úroveň vybavenosti). Napojení jednotlivých bytů na inženýrské sítě je v podstatě absolutní u bytů v jednotlivých sídelních útvarech (dodávky el. energií, vody, likvidace odpadních vod, s výjimkou dodávek tepla). Z celkového počtu bytů v majetku VLS Lipník nad Bečvou, které jsou reálně k dispozici na území vojenského újezdu je jich cca 4 % neobsazených, nezabýváme se složením uživatelů obsazených bytů a jejich vztahem k zájmovému území, nebo zaměstnaneckým poměrem k subjektům na zájmovém území provozujícím činnost.

Počet bytů v majetku VLS Lipník nad Bečvou k 1.1.2009 počet počet bytů v BD bytů v RD

Město Libavá Kozlov Slavkov Luboměř pod Strážnou Heroltovice Celkem ve VÚ Libavá

celkem bytů

z toho volných

obsazených

0

33

33

1

32

5

30

35

2

33

38

0

38

2

36

21

30

51

2

49

29

13

42

1

41

93

106

199

8

191

BD - bytový dům RD - rodinný dům


198


Počet bytů v majetku SVBF Praha k 1.1.2009 počet počet bytů v BD bytů v RD

Město Libavá Kozlov Klokočov - Hadinka Luboměř pod Strážnou Celkem ve VÚ Libavá

celkem bytů

z toho volných

obsazených

148

44

192

47

145

76

1

77

7

70

0

1

1

0

1

0

1

1

0

1

224

47

271

54

217

BD - bytový dům RD - rodinný dům Počet bytů celkem k 1.1. 2009 počet počet bytů v BD bytů v RD

Město Libavá Kozlov Slavkov Heroltovice Klokočov - Hadinka Luboměř pod Strážnou Celkem ve VÚ Libavá

celkem bytů

z toho volných

obsazených

148

77

225

48

177

81

31

112

9

103

38

0

38

2

36

29

13

42

1

41

0

1

1

0

1

21

31

52

2

50

317

153

470

62

408


199


14.3. Jednotlivé sídelní útvary na území 14.3.1. Sídelní útvar Město Libavá Sídelní útvar Město Libavá – největší sídelní útvar na území vojenského újezdu, počet obyvatel cca 520, s počtem bytů celkem 224 bytů, z toho Správa vojenského bytového fondu (v dalším SVBF) spravuje 193 bytů a Vojenské lesy a statky (v dalším pouze VLS) disponují celkem 31 byty. Problematika obsazenosti bytového fondu a oprávněnosti stávajících uživatelů k využívání jednotlivých bytů není v tomto dokumentu řešena. V sídelním útvaru je umístěn Újezdní úřad vojenského újezdu jako orgán státní správy, Velitelství střediska obsluh výcvikových zařízení, Lesní správa Libavá a Správa ostrahy a služeb Libavá. Ostatní instituce a zástupci organizací jsou z hlediska územně plánovací dokumentace nevýznamné a nejsou tady uváděny. Sídelní útvar je zásobován z centrálního zdroje pitné vody (výjimečně objekty individuálního bydlení ze studní), odpadní vody jsou kanalizací odváděny do čističky odpadních vod. Zásobování tepelnou energií je realizováno z centrálních kotelen, rodinné domky mají vytápění individuálními zdroji tepelné energie. Vytápění objektů AČR je z centrální kotelny na LTO.

Obsah ÚPD a její závěry Výsledky a doporučení územně plánovací dokumentace pro sídelní útvar Město Libavá jsou shrnuty do následujících závěrů:  hranice sídelního útvaru nejsou v zásadě změněny oproti stávajícímu stavu  rozdělení jednotlivých zón uvnitř sídelního útvaru není měněno vůbec  sociální služby poskytované obyvatelstvu zůstanou zachovány co do objemu, je snahou státní správy zkvalitnit jejich obsah  objekty a plochy využívané armádními složkami budou zachovány, důsledně bude uplatňována péče o životní prostředí jak na plochách tak při využívání jednotlivých objektů a zařízení Územní plán vojenského újezdu Libavá – změna č.1 veřejná část

200


 v územně plánovací dokumentaci je uvažováno s rozvojem ploch a s objekty pro podnikatelskou činnost právnických a fyzických osob  jsou navrhovány plochy a objekty pro sport a zájmovou činnost  je navrhováno vybudování protipožární nádrže v sídelním útvaru. K dosažení navrhovaného stavu je nutné postupně realizovat řadu opatření a zásahů, uvedených slovně v následujícím (grafické vyjádření navrhovaných opatření je v přílohách): 1. Budou provedeny demolice vybraných stávajících objektů v několika lokalitách sídelního útvaru a plocha takto vzniklá bude využita navrhovaným způsobem, jedná se o následující lokality  V severní části kasárenského areálu vedle komunikace na Norberčany.  Pod parkem techniky II, vně, mezi parkem a centrální kuchyní.  Objekt bývalé centrální tělocvičny.  Bytové domy po ruské armádě vedle školní budovy.  Dva objekty v jižní části původního náměstí.  Objekt poblíž ošetřovny, mezi ošetřovnou a objektem strážní služby VLS. 2. Návrh výstavby nových garáží jako veřejně prospěšné stavby v následujících lokalitách:  Poblíž Provozního střediska, jižně od křižovatky komunikací směr Norberčany a směr Podlesí.  V bezprostřední blízkosti ubytovny VUSS, poblíž větrného mlýna.  U komunikace Smilovská, poblíž bývalé základny. 3. Návrh nových parkovacích ploch na území sídelního útvaru v následujících lokalitách:  Zpevněné parkoviště u komplexu bytových domů poblíž křižovatky komunikací Domašovská a Berounská.  Zpevněné parkoviště u ubytovny poblíž větrného mlýna. 4. Návrh hřišť a ploch pro sportovní vyžití v následujících lokalitách:  V parku vedle komunikace Domašovská, mezi komplexem bytových domů a objektem bývalé pily VLS.  Na ploše vlevo od centrální kuchyně a PDA, pod objekty Parku techniky II.  Vlevo od komunikace Smilovská v prostoru poblíž místní komunikace do Městského lesa. 5. Vybudování vodních nádrží určených prioritně jako zdroje vody pro hasební zásahy v lokalitách:  Poblíž objektu PDA.  Na hranici sídelního útvaru mezi ulicí Milovanská a rodinnými domky pod školou. Územní plán vojenského újezdu Libavá – změna č.1 veřejná část

201


6. Rozvojové plochy bez specifikace jejich cílového využití v lokalitách:  V lokalitě mezi areálem SOVZ a Parkem techniky II, naproti centrální kuchyně.  Na ploše bývalých ruských paneláků pod školou (pokud bude provedena demolice panelových domů).  Rozvojová plocha v bezprostředním okolí křižovatek komunikací Milovanská, Hranická a místní komunikace k objektu Ondryš. 7. Plocha sloužící jako pietní místo ve vztahu k původním obcím a obyvatelstvu v alternativních lokalitách:  V lokalitě po demolici nevyužívané tělocvičny.  V lokalitě bezprostředního okolí kostela. Přehled objektů a zařízení v oblasti sociální vybavenosti v sídelním útvaru je uveden v jiné části materiálu a lze jej hodnotit jako vyhovující a odpovídající potřebám daného sídelního útvaru.


202


14.3.2. Sídelní útvar Kozlov Sídelní útvar Kozlov – druhý největší sídelní útvar na území vojenského újezdu s počtem obyvatel cca 280 lidí, s celkem 109 byty, z čehož s 80 byty disponuje SVBF a s 29 byty disponuje VLS. V sídelním útvaru je umístěn kasárenský objekt určený pro ubytování vojáků, parkování a údržbu vojenské techniky různého druhu a typu, v současnosti značně zdevastovaný, návrh jeho využívání není řešen v ÚPD pro neujasněný názor na jeho využívání ze strany jeho současného vlastníka. V sídelním útvaru není dislokován žádný z významných hospodářských a vojenských orgánů a institucí. Sociální vybavenost reprezentují základní škola a školka, dva obchody smíšeného zboží a hostinec. Sídelní útvar je zásobován z centrálního zdroje pitné vody dislokovaného v kasárenském areálu, (výjimečně objekty individuálního bydlení ze studní), odpadní vody jsou kanalizací odváděny do čističky odpadních vod. Zásobování tepelnou energií je realizováno z centrální plynové kotelny u bytových domů poblíž kasárenského areálu, vybrané objekty mají vlastní kotelnu (škola a bytový dům poblíž komunikace na Ranošov), rodinné domky mají vytápění individuálními zdroji tepelné energie. Kotelna kasárenského areálu není využívána.. Přístup na území sídelního útvaru z civilního území je neomezený komunikací Olomouc – Velký Újezd – Kozlov – Potštát – Ostrava. Z území vojenského újezdu je to režimovou komunikacemi místního významu Velká Střelná – Zelený kříž a komunikací Loučka – Slavkov –Zelený kříž.

Obsah ÚPD a její závěry Výsledky a doporučení územně plánovací dokumentace pro sídelní útvar Kozlov jsou shrnuty do následujících závěrů:  hranice sídelního útvaru nejsou změněny oproti stávajícímu stavu  rozdělení jednotlivých zón uvnitř sídelního útvaru není měněno  sociální služby poskytované obyvatelstvu zůstanou zachovány co do objemu, je snahou státní správy zkvalitnit jejich obsah


203


 o využívání objektů a ploch využívaných armádními složkami není rozhodováno v předkládané ÚPD (resort MO nemá stanovisko k jejich využívání)  i nadále budou využívány objekty úpravny a akumulace surové a pitné vody, umístěné v kasárenském areálu a sloužící pro sídelní útvar  jsou navrhovány plochy a objekty pro parkování a garážování soukromých vozidel K dosažení navrhovaného stavu je nutné postupně realizovat řadu opatření a zásahů, uvedených slovně v následujícím (grafické vyjádření navrhovaných opatření je v přílohách): 1. Výstavba garáží po demolovaném objektu skladů u Provozního střediska a výstavba garáží namísto části hospodářských budov pod školou. 2. Výstavba zpevněného parkoviště u bytových domů v blízkosti kasárenského areálu a zvětšení parkovací plochy u komunikace na Ranošov. Přehled objektů a zařízení v oblasti sociální vybavenosti v sídelním útvaru je uveden v jiné části materiálu a lze jej hodnotit jako vyhovující a odpovídající potřebám daného sídelního útvaru.


204


14.3.3. Sídelní útvar Heroltovice Sídelní útvar Heroltovice – počtem trvale ubytovaných obyvatel ve výši cca 102 osob je jedním ze dvou menších sídelních útvarů. Pro trvalé ubytování osob je v sídelním útvaru k dispozici celkem 43 bytů, k nimž má dispoziční právo VLS. Objekty pro ubytování jsou řešeny jako bytové domy a individuální domky z původní zástavby a zástavby z doby budování sídelního útvaru. Sídelní útvar byl budován jako sídelní útvar s hospodářskou činností a k tomu vybudovanému komplexu bytů a sociální vybavenosti. Zásobování pitnou vodou je realizováno z centrálního vodovodu, s výjimkou několika rodinných domků, jejichž zásobování je z individuálních studní. Odpadní vody jsou odváděny do centrální čističky odpadních vod, sloužící pro potřeby celého sídelního útvaru, vyjma rodinných domků vpravo od cesty Domašov – Libavá. Tepelná energie je získávána z centrální kotelny u panelového domu, další centrální kotelna je u 5ti bytovky, rodinné domky jsou vytápěny individuálními zdroji. V současné době v oblasti sociální vybavenosti funguje v sídelním útvaru pouze obchod se smíšeným zbožím. Přístup do sídelního útvaru z civilního prostředí je po veřejně přístupné komunikaci Domašov – Město Libavá, Norberčany – Město Libavá – Domašov a Podlesí – Město Libavá – Domašov.

Obsah ÚPD a její závěry Výsledky a doporučení územně plánovací dokumentace pro sídelní útvar Heroltovice jsou shrnuty do následujících závěrů:  hranice sídelního útvaru nejsou změněny oproti stávajícímu stavu  rozdělení jednotlivých zón uvnitř sídelního útvaru není měněno  sociální služby poskytované obyvatelstvo zůstanou zachovány na úrovni ochodu se smíšeným zbožím  je navrhován objekt pro garážování soukromých vozidel


205


K dosažení navrhovaného stavu je nutné realizovat opatření, uvedené slovně v následujícím (grafické vyjádření navrhovaných opatření je v přílohách):  Výstavba garáží bezprostředně navazujících na objekt stávajících garáží u komunikace Domašov – Město Libavá.  Vybudování hřiště v prostoru mezi rybníky.

14.3.4. Sídelní útvar Slavkov Sídelní útvar Slavkov – je společně se sídelním útvarem Heroltovice jedním z menších sídelních útvarů, účelově budovaných jako centrum hospodářské činnosti (zemědělské výroby). Pro ubytování trvale žijících obyvatel je k dispozici celkem 37 bytů, k nimž má dispoziční právo VLS. Ve všech případech se jedná o byty v soustředěné zástavbě, v podstatě neexistuje v sídelním útvaru bydlení v rodinném domku. Přístup na území sídelního útvaru z civilního prostředí je ze dvou směrů a sice z veřejně přístupné komunikace Velký Újezd – Kozlov – Potštát odbočkou u Zeleného kříže na Slavkov. A komunikací Lipník nad Bečvou – Loučka – Slavkov. Přičemž část obou dvou přístupových komunikací je přístupná pouze na povolení újezdního úřadu.

Zásobování pitnou vodou je realizováno z centrálního vodovodu, odpadní vody jsou odváděny do centrální čističky odpadních vod, sloužící pro potřeby celého sídelního útvaru. Tepelná energie je získávána z centrální kotelny pro jednotlivé byty. Sociální vybavenost sídelního útvaru v současné době spočívá v jednom provozovaném obchodu se smíšeným zboží. Obsah ÚPD a její závěry Výsledky a doporučení územně plánovací dokumentace pro sídelní útvar Slavkov jsou shrnuty do následujících závěrů: Územní plán vojenského újezdu Libavá – změna č.1 veřejná část

206


 hranice sídelního útvaru nejsou změněny oproti stávajícímu stavu  rozdělení jednotlivých zón uvnitř sídelního útvaru není měněno  sociální služby poskytované obyvatelstvu zůstanou zachovány na úrovni ochodu se smíšeným zbožím  je navrhován objekt pro garážování soukromých vozidel  zrušení stávajících provizorií využívaných pro chov hospodářských zvířat a podobnou činnost K dosažení navrhovaného stavu je nutné realizovat opatření, uvedené v slovně v následujícím (grafické vyjádření navrhovaných opatření je v přílohách):  Výstavba garáží bezprostředně navazujících na objekt stávajících garáží v lokalitě za bytovými domy.

14.3.5. Luboměř pod Strážnou Sídelní útvar Luboměř pod Strážnou – je společně se sídelním útvarem Heroltovice a Slavkov jedním ze sídelních útvarů účelově budovaných jako centrum hospodářské činnosti (zemědělské výroby). Pro ubytování trvale žijících obyvatel je k dispozici celkem 51 bytů, z čehož k 1 má dispoziční právo SVBF a k ostatním 50 má dispoziční právo VLS. V sídelním útvaru jsou rodinné domky z původní zástavby, nově vybudované rodinné domky a soustředěná zástavby vícepodlažních obytných budov, postavená v době realizace výstavby celého sídelního útvaru. Přístup na území sídelního útvaru z civilního prostředí je pouze ze směru od veřejně přístupné komunikace Velký Újezd – Kozlov – Potštát – Bílovec – Ostrava přes civilní obec Lipina. Přičemž část komunikace je přístupná pouze na povolení újezdního úřadu. Zásobování pitnou vodou je realizováno z centrálního vodovodu, který má k dispozici dva zdroje vody. Odpadní vody jsou odváděny do centrální čističky odpadních vod, sloužící pro potřeby celého sídelního útvaru. Tepelná energie je získávána z centrální kotelny u objektu bytového domu, kotelna v blízkosti sídla bývalé zemědělské správy vytápí byty v budově správy a objekt mateřské školky. Vytápění objektů rodinných domků je realizováno individuálními zdroji.


207


Obsah ÚPD a její závěry Výsledky a doporučení územně plánovací dokumentace pro sídelní útvar Luboměř pod Strážnou jsou shrnuty do následujících závěrů:  hranice sídelního útvaru nejsou změněny oproti stávajícímu stavu  rozdělení jednotlivých zón uvnitř sídelního útvaru není měněno  sociální služby poskytované obyvatelstvu zůstanou zachovány na úrovni ochodu se smíšeným zbožím  je navrhován objekt pro garážování soukromých vozidel  uprostřed sídelního útvaru je navrhována rozvojová plocha bez specifikace jejího dalšího využívání K dosažení navrhovaného stavu je nutné realizovat opatření, v následujícím (grafické vyjádření navrhovaných opatření je v přílohách):  Výstavba garáží u výše dislokovaného bytového domu  Rozvojová plocha v lokalitě „pod starým statkem“


208


15. OSTATNÍ FUNKCE ÚZEMÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU 15.1. Cyklostezky a turistické trasy V zhledem ke snaze odpovědných orgánů MO o změnu chápání existence vojenského újezdu zejména civilním obyvatelstvem, popularizace výsledků péče o životní prostředí na předmětném území a zlepšení vztahu mezi obyvatelstvem civilního prostředí a armádními orgány dochází k postupnému zpřístupňování okrajových částí území vojenského újezdu. V podstatě se jedná o zpřístupnění okrajových částí území vojenského újezdu ve dnech pracovního volna a státem vyhlášených svátků, případně v době organizovaného průběhu jednorázových akcí, pořádaných pro veřejnost na území vojenského újezdu. Přičemž zpřístupnění části území je možné využívat jak při pěší turistice, tak i turistice realizované při jízdě na kolech. Mapa zpřístupněných částí území vojenského újezdu


209


15.1.1. Cyklistické trasy 1. obec Podhoří, část Peklo – hranice vojenského újezdu – údolí potoka Jezernice – komunikace číslo 441 – křižovatka U zeleného kříže – Libavá, Kozlov – pramen Odry – Ranošov – Zákřovský Žalov – obec Velký Újezd, část Vrchní Pila – hranice újezdu – obec Staměřice 2. trasa ve směru Magdalénský mlýn – obec Hrubá Voda – obec Hlubočky 3. Čermenský mlýn – Hadinka 4. Podlesí – hranice újezdu – Stará Voda Cyklostezky 1 a 3 jsou přístupné pouze v soboty, neděle a státem uznané svátky, cyklostezky 2 a 4 jsou trvale přístupné.

15.1.2. Turistické trasy 1. obec Podhoří, část peklo – Libavá, Slavkov – Ranošov – Libavá, Kozlov – pramen Odry 2. Staměřice - Vrchní pila – Zákřovský Žalov – Ranošov – Kozlov – pramen Odry 3. Čermenský Mlýn – Hadinka Plánuje se zřízení nové, asi 1,5 km dlouhé, turistické trasy z Hrubé Vody na hrad Hluboký nacházející se na území újezdu.

15.2. Ostatní možnosti sportovního a rekreačního využití Možnosti sportovního vyžití mimo sídelní útvary a rekreační zařízení je na území vojenského újezdu Libavá omezené. Sportovní činnost, jako jsou cyklistika, turistika a jiné sporty je omezen režimem vstupu na příslušných cestách a prostorech, případně v prostorách a na zařízeních uvnitř jednotlivých sídelních útvarů. Sportovní zařízení charakteru výcvikových vojenských zařízení jako jsou bojová dráha a lezecká stěna jsou určeny pro organizovaný výcvik vojsk, mimo organizovaný vojenský výcvik je vstup na tato zařízení zakázán. Jako zájmová činnost je možný taktéž sběr hub, případně přírodovědecké poznávací vycházky, návštěva památek a významných přírodních fenoménů (pramen Odry, atp.). Při této činnosti je nutné dodržovat režim vstupu do příslušných prostorů a zvlášť věnovat pozornost výstražným tabulím a řídit se jejich pokyny. Pravidelně pořádané akce:  poutě u poutního kostela sv. Jakuba Většího sv. Anny a ve Staré Vodě,  cykloturistická akce Bílý kámen.


210


Nepravidelně pořádané akce:  sportovní akce (orientační běhy, cyklomaratony),  naučné a poznávací akce pro školy,  cvičení studentů a další vzdělávací akce v rámci spolupráce s UP Olomouc,  a další. Každá taková akce musí být schválena újezdním úřadem a je vydáno povolení konání akce za daných podmínek. Ve schvalovacím řízení se zohledňují především možné vlivy akce na výcvik vojsk, ekologické aspekty a bezpečnost účastníků akce. Organizátor akce ručí za chování účastníků na území újezdu a zabezpečuje veškerou nutnou organizaci včetně požárního zabezpečení. K rekreačním účelům na území újezdu slouží VŠZ Magdalénský Mlýn – spravuje 104 zabpr. prapor a částečně VŽC Barnov – spravuje SOVZ. Dále se v okrajových částech újezdu nachází 18 míst určených k dislokaci dětských táborů, které zde probíhají v letních měsících.

15.3. Myslivost Území vojenského újezdu je prostředím mimo jiné pro rozsáhlý soubor živočichů, kteří se na území vyskytují trvale, přechodně, případně přes území vojenského újezdu pouze migrují. Část tohoto souboru na území se vyskytujícího je několik živočišných druhů, které jsou považovány za zvěř vyjmenovanou v legislativních podkladech týkajících se výkonu právy myslivosti, jako zvěř lovná a škodná. Výkon práva myslivosti provozuje na území vojenského újezdu subjekt, realizující hospodářskou činnost, jako součást této činnosti a to celoplošně způsobem a formou, která respektuje prioritu vojenského výcviku na jedné straně a na druhé straně je provozována zcela v souladu s celostátně platnou legislativou. Tato činnost je součástí hospodářské činnosti, povinnosti i práva s výkonem činnosti související jsou definovány v zakládací listině Vojenských lesů a statků ČR, s.p. Praha. V územním plánu není graficky vyjádřena hranice provozované činnosti, honitba je svojí rozlohou po celém zájmovém území, vyjma části území, kde legislativa výkon práva myslivosti neumožňuje.


211


16. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Ve smyslu znění zákona č. 183/2006 Sb., § 26, odst. 1., uvádíme v územně plánovací dokumentaci „limity využití území“, jejichž respektování je vyžadováno zejména s ohledem na vlastnosti území a ochranu veřejných zájmů s existencí území souvisejících. Dodržování stanovených limitů využití území jsou nedílnou součástí předpokladů pro vojenské využití zájmového území.

16.1. Ochranná pásma radarů - letiště včetně ochranných pásem Jedná se o zájmové území MO ČR. V tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit nadzemní stavby jen na základě závazného stanoviska Odboru vojenského letectví GŠ Praha.

16.2. Vzdušný prostor LKR-3 pro létání v malých a přízemních výškách Vzdušný koridor je zájmovým územím MO ČR a je využíván od země až do výšky 7 400 m nad terén. V tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit nadzemní objekty a nově budované trasy nebo rekonstrukce stávajících tras vzdušných vedení jen na základě závazného stanoviska Odboru vojenského letectví GŠ Praha.

16.3. Zájmové území MO pro nadzemní stavby komunikační vedení včetně ochranného pásma V takto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit nadzemní stavbu jen na základě závazného stanoviska VÚ 3255 Praha.

16.4. Zájmové území MO pro podpovrchové stavby komunikační vedení včetně ochranného pásma V tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit stavbu spojenou s prováděním zemních prací jen na základě závazného stanoviska VÚ 3255 Praha.


212


Všechny výše uvedené skutečnosti jsou uvedeny v samostatné grafické příloze územně plánovací dokumentace.


213


17. POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ ZE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ Územně plánovací dokumentace, v detailním členění uváděná v této kapitole, se týká specializovaného využívání vybraných částí území vojenského újezdu, realizace speciálních funkcí na území vojenského újezdu a v neposlední řadě i skutečností, souvisejících se specifickým využíváním území vojenského újezdu. A to bez ohledu, zda jsou uvedené jevy předmětem legislativních opatření, provozních záležitostí, případně vznikají nebo jsou vyvolány „ad hoc“.

17.1. Zátopové území Spálovské vodní nádrže Spálovská vodní nádrž, jako perspektivní nádrž pro akumulaci povrchové vody uvažované výstavby elektrárny Blahutovice, bude realizována na navazujícím civilním území. Do zájmového území pouze zasahuje zátopová oblast, jejíž rozloha na území vojenského újezdu je určena hranou hladiny na úrovni výšky 435 m.n.m. Plocha zátopového území uvnitř vojenského újezdu výrazně neomezuje využívání území k vojenskému výcviku. Grafické vyjádření zátopového území je uvedeno v příloze územně plánovací dokumentace – „Hlavní výkres řešeného území“ – výkres č.2

17.2. Záplavové území Budišovky Plocha specifikována Povodím Odry, jako záplavové území vodního toku Budišovka. Z hlediska rozlohy zasahující do zájmového území a její dislokace na zájmovém území nemá významný vliv na vojenské využití území. Její rozloha a umístění těsně u hranice vojenského újezdu neomezuje hlavní činnost a v územně plánovací dokumentaci je uvedena jenom pro úplnost orgánů státní správy. Rozloha a umístění záplavového území je převzato z podkladů Povodí Odry a jeho implementace do zájmového území je provedena zpracovateli územně plánovací dokumentace.

17.3. Protihluková opatření trvalého charakteru Pod tímto pojmem má zpracovatel územně plánovací dokumentace na mysli vybudování zemních valů umožňujících trvale minimalizovat pronikání hluku vznikajícího vojenským výcvikem do okolního civilního prostředí. Tato zařízení jsou navrhována k vybudování při jižní hranici vojenského újezdu, mezi hranicí újezdu a týlovou částí SBV Přáslavice a mezi hranicí újezdu a týlovou částí PS Daskabát.


214


Grafické vyjádření jejich umístění je v příloze územního plánu „Hlavní výkres řešeného území“ – výkres č.2

17.4. Rekonstrukce výcvikového zařízení a retenční nádrže Čermná Jedná se o plošný zásah rekonstrukce a údržby tankobrodiště Čermná a navazující retenční nádrže. Je uvedeno v závěrech územně plánovací dokumentace zejména s ohledem na velkoplošný zásah (odbahnění plochy obou vodních nádrží) a rozsáhlou investiční činnost související s modernizací zajišťování provozních zásahů do řízení výšky hladiny a provozního využívání objektů k vojenskému výcviku. Grafické vyjádření navrhovaných opatření je v příloze územního plánu„Hlavní výkres řešeného území“ – výkres č.2 a „Výkres vodního hospodářství“ – výkres č. 9

17.5. Zájmové území V grafické příloze je uvedena hranice zájmového území navazujícího na území vojenského újezdu Libavá, kde všechny stavby v tomto území připravované k realizaci musí být předem projednány s VUSS Brno, aby i po konzultaci s Újezdním úřadem vojenského újezdu Libavá a dalšími armádními složkami mohly být stanoveny případné podmínky civilní výstavby. Jedná se o území mimo území vojenského újezdu Libavá, v šířce 1000 m podél jeho hranice.

17.6. Lokality pro možnou realizaci využití obnovitelných zdrojů získávání energie V rámci zpracování ÚPD vojenského újezdu je brána v úvahu i možnost realizace opatření k získávání energie (v tomto případě elektrické energie) z obnovitelných zdrojů, jako nezbytná nutnost vzhledem k životnímu prostředí, snahy o snižování nákladů na takovou energii a v neposlední řadě i snahu o plnění požadavku orgánů EU vůči členským zemím, zabezpečit do roku 2020 výrobu elektrické energie v množství 20 % celkové potřeby z tzv. obnovitelných zdrojů. A jedním z význačných směrů využití obnovitelného zdroje je využití sluneční energie. V současné době je to využití fotovoltaických elektráren, jejichž konstrukce a technologie umožňuje jejich dočasné umístění na vytypované lokality a zajištění části spotřeby el. energie z těchto zdrojů. Jejich umístění na vytypované lokality nenaruší využití území vojenského újezdu pro vojenský výcvik a může svým


215


provozováním přispět k efektivní výrobě el. energie pro část spotřeby na zájmovém území. Grafické vyjádření možných navrhovaných lokalit na zájmovém území je v grafické příloze „Hlavní výkres řešeného území“ – výkres č.2 Požadavek : Česká Republika – ministerstvo obrany Vojenská ubytovací a stavební správa Svatoplukova 2687/84 615 00 Brno – Židenice Č.j.:2078/2009-1383-Úp-OL ze dne 22. července 2009 Plochy pro umístění fotovoltaických elektráren budou situovány mimo výcvikové plochy a zařízení, ohrožené prostory střelbou (tzv. abaky), bezpečnostní a ochranná pásma staveb a zařízení. Nesmí omezovat výcvik a činnost vojsk, hospodářská činnost VLS ČR,s.p. a veškeré další zájmy resortu ministerstva obrany. Fotovoltaické moduly nebudou způsobovat odlesky (odrazy) světla. Je nutné respektovat skutečnost, že může dojít k poškození fotovoltaických elektráren i mimo ohrožené prostory.

17.7. Kontaktní místa pro IZS v případě konkrétního nasazení V případě ohrožení zdraví, nebo života osob pohybujících se na území vojenského újezdu, v případě hrozícího nebezpečí živelné pohromy a jiných situací, objektivně vyžadujících nasazení složek IZS, je stanoven seznam kontaktních míst při jejich nasazení na území vojenského újezdu. V grafické příloze č. 12 „Výkres kontaktních míst IZS“ jsou údaje z následující tabulky uvedeny.


216


KONTAKTNÍ MÍSTA PRO PŘÍPAD ZÁSAHU RYCHLÉ ZDRAVOTNICKÉ SLUŽBY kontaktní místní název místo

WGS 84

111

Město Libavá - budova LS Libavá

E 681822

112

Parkoviště u rybníku Smilov

679822

5508402

113

Magdalenský mlýn - rekreační tábor

675805

5508908

114

Heroltovice - zemědělská správa

679300

5512265

115

Norberčany - u kostela

680486

5514379

116

Stará Voda - křižovatka

685224

5513165

117

Podlesí - křižovatka

686628

5515645

118

Staré Oldřůvky - u kostela

689703

5515551

119

Nové Oldřůvky - křižovatka

692911

5514803

121

Barnov - u kamenného mostu

692815

5513043

122

U Červeného Volka - křižovatka

690000

5508434

123

Luboměř, Kovářov, Rudoltovice - křižovatka

690786

5507238

124

Nový Dvůr - u značky VÚ

693683

5506693

125

Kovářov - u závory

691082

5503756

126

Vododrom Čermná - u věže

686354

5504063

127

Nová Ves, Velká Střelná, Čermná - křižovatka

683631

5503233

128

Zelený Kříž - křižovatka

685137

5498758

129

Skelná huť - křižovatka

686912

5499277

131

Kozlov - u brány kasáren

683118

5497586

132

Velký Újezd - budova LS

678975

5494761

133

Daskabát - dálniční nadjezd

677321

5495139

134

Výkleky, Staměřice, Kozlov - křižovatka

680364

5493525

135

Motorest Zavadilka

681544

5492805

136

Polesí Slavkov

685439

5495745

137

Loučka - Lipnická myslivna

686756

5493991

138

Podhoří - rozcestí u sadu

689659

5493784

141

Velká Střelná - křižovatka

679790

5504702

142

Objekt Bores

679603

5502904

143

Strážisko - křižovatka

679246

5501054

144

LS Hlubočky - obchod

673591

5500213

145

Mrsklesy - smetiště křižovatka

674329

5497689

146

Křižovatka Nad boudou

678631

5496407


N 5510546

217



218

Vojenské lesy a statky ČR, s.p. Praha Velitelství společných sil AČR VÚ Centrum geografického zabezpečení Olomouc

Recommend Documents