OLOMOUC CENTRUM - JIH

OLOMOUC CENTRUM - JIH

DIPLOMOVÁ PRÁCE ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ARCHITEKTURY vypracovala: Tereza Vrbová název práce:

Olomouc centrum - jih

semestr: letní semestr 2015/2016 ústav: 15127 Ústav navrhování I. vedoucí práce: odborný asistent:

Ing. arch. Tomáš Hradečný Ing. arch. Klára Hradečná

konzultace s knihovnou:

Mgr. Lucie Rysnerová

odborní konzultanti:

Ing. Zuzana Vyoralová, PhD. TZB Ing. Miroslav Smutek, PhD. STATIKA Ing. Daniela Bošová, PhD. POŽÁRNÍ BEZPEČNOST

Mé poděkování patří hlavně architektům Tomáši a Kláře Hradečným za podněty, inspirace a odborné vedení na projektu. Dále děkuji paní Mgr. Lucii Rysnerové, ředitelce Vědecké knihovny v Olomouci, za konzulatce a poskytnutí důležitých informací, bez kterých by projekt nemohl vzniknout. V neposlední řadě děkuji své rodině a nejbližším, kteří mě během práce podporovali.

ÚVOD _ zadání diplomové práce _ anotace diplomové práce a prohlášení autora

ANALYTICKÁ ČÁST _ úvod a zhodnocení _ použitá měřítka v analýzách _ bloky _ osy v území _ doprava _ aktivní parter _ podlažnost zástavby _ majetkové vztahy _ morfologie území _ charaktery parků _ výňatek z historie _ fotografie území _ současné ortofoto

URBANISTICKÁ ČÁST _ vysvětlení konceptu _ situace 1_10 000

STAVEBNÍ PROGRAM

OBSAH

NÁVRH KNIHOVNY _ vysvětlení konceptu _ autorská zpráva _jednotlivé půdorysy 1-7. NP, půdorys střechy _ řezy _ detaily fasády _ perspektivy

ZHODNOCENÍ ZDROJE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ARCHITEKTURY AUTOR, DIPLOMANT: AR 2015/2016, LS NÁZEV DIPLOMOVÉ PRÁCE: OLOMOUC CENTRUM - JIH (ČJ) OLOMOUC CITY CENTRE - SOUTH (AJ) JAZYK PRÁCE: ČEŠTINA Vedoucí práce:

Ing. Arch. Tomáš Hradečný

Oponent práce: Klíčová slova (česká):

knihovna, Olomouc, historické centrum

Ústav: 15127 Ústav navrhování I

Anotace (česká):

Návrh se zabývá doplněním a uzavřením jihu centra Olomouce s přihlédnutím k plánům Camilla Sitteho a urbanistickému celku centra. Navrhuje se, aby bylo území v souladu se Sitteho plány doplněno o budovu veřejné knihovny. Z tohoto důvodu je předmětem podrobnějšího projektu koncept budovy Vědecké knihovny pro město Olomouc, který si klade za cíl rozšířit současnou strukturu knihovny o stavbu s prostory orientovanými na její běžné uživatele. Nová budova knihovny je umístěna na městském pozemku starého autobusového nádraží mezi ulicí Polská a třídou Svobody.

Anotace (anglická):

This project is concerned with the completion of Olomouc City Centre – South with regard to the plans proposed by Camille Sitte and the nature of urbanistic complex of the city centre itself. It is proposed that the area should be enhanced according to Sitte’s plans through the addition of a public library. Therefore, the subject of the detailed design is the concept of a new building for Research Library in Olomouc, which aims to expand library’s current structure by providing a new place focused on its common users. The new library building would be situated on the city owned lot, which was previously used as a bus station and is located between the streets Polska and trida Svobody.

Prohlášení autora Prohlašuji, že jsem předloženou diplomovou práci vypracoval samostatně a že jsem uvedl veškeré použité informační zdroje v souladu s „Metodickým pokynem o etické přípravě vysokoškolských závěrečných prací.“

v V Praze dne 25.5. 2016

podpis autora-diplomanta

ANALYTICKÁ ČÁST _ÚVOD Téma starého autobusového nádraží a třžnice v Olomouci jsem si vybrala hned z několika důvodů. Prvním z nich je význam tohoto místa pro celé centrum. Je chybějící částí, poslední skládankou, která chybí pro dotvoření objemu historického centra. Po svém dokončení bude plnit funkci hlavního vstupu, pomyslné brány do samotného srdce Olomouce. Samotní obyvatelé cítí významnost prostoru tržice a proto v minulosti svým hlasem zabránili realizaci soukromého projektu velkého multifunkčního centra, které neodpovídalo charakteru místa. Na území bylo vytvořeno nespočet projektů a názoru, ale město bohužel zatím nemá jasný názor s jákými pravidly by se zde mělo stavit. To je matoucí i pro samotné investory, protože na jednotlivých návrzích je vidět nejistota v zadání vhodné formy i funkce. Neustále se ukazuje, že o místo je zájem. V dnešní době zastupitelé jednají se soukromým investorem, který by měl zájem si prostor od města dlouhodobě pronajmout. Mou ambicí je si udělat konkrétnější názor na místo, kterým tak často procházím. Vědět o jeho slabinách i silných stránkách, jak místo podpořit, aby se stalo plnohodnotnou součástí centra a dokončilo tak okolní zástavbu. Jaké funkce jsou vhodné a dostatečně důstojné pro tak exponovaný prostor. Jakou formu zvolit, aby byla ohleduplná ke svému okolí a přesto dostatečně výrazná.

_ZHODNOCENÍ Během předdiplomního semináře jsem došla k závěru, že mě více zajímá téma starého autobusového nádraží a tržnice, jejich návaznosti na historické centrum, než oblast Sochorových kasáren a tvorba nové zacelující městské struktury. Z tohoto důvodu jsem svou diplomní práci zaměřila pouze na tyto městské pozemky. Inspirací pro dosazení funkce knihovny my byly rozhovory s RNDr. Lenkou Pruckovou, ředitelkou Knihovny města Olomouce, a Mgr. Lucií Rysnerovou ,ředitelkou Vědecké knihovny v Olomouci. Při rozhovorech jsem dostala informaci, že není možné umístit obě knihovny pod jednu střechu, kvůli různým zřizovatelům. Proto jsem vybrala budovu pro Vědeckou knihovnu v Olomouci, jejíž vážnost lépe odpovídá váze místa v rámci města.

POUŽITÁ MĚŘÍTKA BLOKY Struktura historického centra je organicky rostlá a poměrně zahuštěná, což vzniklo uzavřením města do hradeb, které dlouhou dobu bránily městu v jeho rozpínání. Novější zástavba postavená kolem okružní třídy (tř. Svobody) dle urbanistické koncepce Camilla Sitteho je dělena do pravidelných menších bloků (průměrného rozměru 70 m). Bloková zástavba přechází do volného prostoru parku skrze pás výstavních vil ve Vídeňské ulici. Na severovýchodě výřezu se nachází sportovní areály a rozárium botanické zahrady, proto jsou zde vidět pouze osamocené stavby.

OSY V ÚZEMÍ Jedna osa prochází středem města, Horním náměstím, Dolním náměstím až k budově staré tržnice. Druhá osa tvoří v celém městě uzavřený polygon. V řešeném území prochází třídou Svobody a přechází do ulice 17. listopadu. Mimo výsek pokračuje třídou Kosmonautů až budově nádraží, od které se odráží a vrací se Masarykovou třídou zpět do centra, kde znovu naváže na okružní třídu. DOPRAVA Územím prochází páteřní okružní komunikace, která obíhá centrum města a vede k prostoru železničního nádraží. Tato komunikace v sobě nese i tramvajovou dopravu, která vede středem komunikace. Tramvaj jezdí zpevněným pruhem v úrovni silnice, takže se dá volně přejíždět. Tento princip se v další části mění. V ulici tř. Kosmonautů je tramvaj vedena štěrkovým a travnatým pásem. O charakteru komunikace vypovídá chybějící aktivní parter, takže není městskou třídou, ale spíše tranzitem s častými zácpami. Nově vzniklá tramvajová trasa (kolem obchodního domu Šantovka) značně zesložiťuje dopravní situaci. Protože kvůli ní vzniklo další světelné signalizační zařízení hned v blízkosti křižovatky ulic tř. Svobody a Polské. V době zvažování investice byla navržena druhá možnost vedení tramvajové trasy, a to právě ulicí Polská, kde by takto složitá dopravní situace nenastala. Bohužel se nepodařilo dohledat důvěryhodné zdroje, proč byla vybrána trasa podél řeky. Většina tras ze starého autobusového nádraží vede do vesnic v okolí Olomouce. V referenčních návrzích bylo vždy počítáno s přemístěním stávajících zastávek z řešeného území. pěší trasy

komunikace

tramvaj

železnice

AKTIVNÍ PARTER Aktivní parter se nachází jen v návaznosti na hlavních náměstí. V oblasti Sitteho urbanismu jsou stavby bez aktivního parteru. Do přízemí domů se většinou vstupuje po schodech, z důvodu zachování soukromí jejich uživatelů.

PODLAŽNOST ZÁSTAVBY Podlažnost historické zástavby centra se pohybuje od dvou nadzemních podlaží až po čtyři nadzemní podlaží. Výšky domů se směrem k hlavním náměstím stupňují. Kolem náměstí je tak vidět kompaktní zástavba čtyřpatrových domů sjednocených ve výškách říms a hřebenech střech. Směrem od náměstí výšky zástavby klesají na dvoupodlažní rodinné domy. Vyznamné budovy jsou od okolní zástavby akcentovány svou rozdílnou výškou. Pozdější zástavba okružní třídy převyšuje minimálně o jedno patro historické budovy v centru. Oblast bývalých vojenských objektů Sochorových kasáren svou podlažností vůbec neodpovídají významnosti pozemků v blízkosti centra. Jedná se většinou o jednopodlažní halové objekty určené nejspíše ke skladování. 1.NP

3.NP

4.NP

6.NP a více

5.NP

2.NP

MAJETKOVÉ VZTAHY Přestože se řešené území rozkládá na 84 pozemcích, tak jsou dominantní vlastníci v území pouze tři. Největším vlastníkem je statutární město Olomouc, jehož zastupitelé v dnešní době zvažuje pronájem pozemků olomoucké třžnice soukromému investorovi. Tento investor je majitelem historické budovy tržnice, obchodního domu Šantovka a dalších pozemků v okolí Šantovky. Dalším významným vlastníkem v území je již výše zmíněný soukromý investor. Sochorovy kasárna nedávno odkoupily společnosti Sochorova stavební a menší část společnost Snyze. DPMO, soukromá osoba

Mekos group

množství vlastníků

ČR, Povodí Moravy

GRASO

Sochorova stavební

Ol.kraj, Správa silnic kraje

statutární město Ol.

SNYZE

Galerie Šantovka, Obchodní centrum Ol., Office park Šantovka, Tržnice HOPA

MORFOLOGIE ÚZEMÍ Haná je rovinaté území, proto na jednotilivých pozemcích nepřesahuje převýšení dva metry. Jinak je tomu ve starém městě, které kvůli snadné obraně vzniko na vyvýšeném ostrohu. 210

204 m.n.m.

220

230

232 m.n.m.

I. SMETANOVY SADY Smetanovy sady jsou nejstarším parkem města. Nejcharakterističtějším prvkem parku je Rudolfova alej založena 1820, původně z lip a později z jírovců. Dříve byla promenáda alejí využívána pro korzování a dnes je nejvíce využívána pro jízdu na kolečkovch bruslích, veřejné pikniky, poslechu živých koncertu v altánu atd. Důležitou každoroční akcí, kterou park ožije je Flóra Olomouc. II. BEZRUČOVY SADY Liniový park procházející mezi linií městských hradeb a řekou. Park má intimnější atmosféru a díky orientaci působí temněji. Rudolfova alej

hradby

vstupy do parků

II.

I.

VÝŇATEK Z HISTORIE Olomouc byla velmi dlouhou dobu pevností a to významně ovlivnilo její rozvoj i celou podobu. Až roku 1868 podal magistrát města císaři návrh na zrušení hradeb a s bouráním hradeb se začalo roku 1876. Třída Svobody a plocha starého autobusového nádraží leží v půdorysné stopě původního opevnění. První návrh na regulační plán vytvořil Carl Illichman. Roku 1885 bylo zadáno zpracování zastavovacího plánu C. Sittemu. Kladl důraz na maximální ochranu památkových hodnot historického jádra a respektoval zelený pás na západě i jihozápadě města. Navrhl podél Mlýnské strouhy vybudovat okružní třídu, podél které měla stát nová reprezentativní výstavba směrem k parkům. 1896 padlo rozhodnutí o zasypání ramena Mlýnské strouhy do střední Moravy. 1931 byla vypsána soutěž na území mezi tržincí a Smetanovými sady pro stavbu nové radnice a okresního úřadu. V návrzích se objevil předpoklad vytvoření velkého náměstí a ukončení dálkového průhledu směrem od nádraží dominantou radniční věže. Z vítězného návrhu se realizova dnešní budova polikliniky (v návrhu okresního úřadu). Později se na tuto parcelu dělaly další návrhy, ale žádný nebyl realizován. 1949-51 došlo k prodloužení okružní třídy k nádraží. Za zmínku stojí Urbanistická soutěž CENTRUM - JIH v Olomouci roku 2001, kde bylo řešeno daleko širší území v návaznosti na historické centrum a další rozvoj města. I v současnosti vznikají na toto území návrhy, ale místo zůstává bez celkové koncepce řešení.

II.vojenské mapování

Max Urban, soutěžní návrh na stavbu radnice a okresního úřadu, 1931

Camillo Sitte, návrh na regulační plán, 1895

Druhá cena bez udání pořadí v soutěži CENTRUM - JIH , Alena Hýblová, Roman Koranda

Druhá cena bez udání pořadí v soutěži CENTRUM - JIH , Ivan Ruller, Martin Borák a další

Druhá cena bez udání pořadí v soutěži CENTRUM - JIH , Vladimír Štulc, Jan Vrana a další

První odměnav soutěži CENTRUM - JIH , Pavla Koišová, Pavel Pospíšil a další

FOTOGRAFIE ÚZEMÍ

SOUČASNÉ ORTOFOTO

URBANISTICKÁ ČÁST doplnění centra, navázání na odkaz Camilla Sitteho, napojení se na stávající osu náměstí, vytvoření vstupu do vnitřního města umístění veřejné funkce ke vstupu do centra uzavírání náměstí a používání průhledů, bloky vyplněné funkcí bydlení umístění výškové dominanty do průhledů hlavních tras města propojení parků, reakce na nově vzniklé obchodní centrum obrovského měřítka vytvoření rozhraní mezi starým a novým Největší tématem urbanismu je dokončení centra města, vytvoření vstupu, pomyslné brány a vytvoření znatelného rozhraní. Celý urbanismus je rozdělen třídou svobody na dvě části. Část s historickou budovou tržnice a část, která se přimyká k pásu bloků realizovaných podle regulačního plánu C. Sitteho. Historická budova tržnice je skrze nové objemy pevněji umístěna v prostoru a je tak kolem ní vymezeno a uzavřeno třžní náměstí. Proporce a velikost tržního náměstí vychází ze současné podoby tržiště a je rozšířeno o budovu tržnice, která v dnešní době tomuto účelu již neslouží. Projekt počítá , že by budova znovu začala sloužit svému účelu a byla by řešením pro tržiště při špatném počasí. Důležitým prvkem ve městě jsou průhledy, které slouží pro dobrou orientaci, ale mohou se stát symbolem. V dnešní době je při půhledu třídou Svobody a ulicí 17. listopadu vidět novostavba obchodního centra Šantovka. Návrh urbanismu na ploše starého autobusového nádraží se na nové poměry v území snaží reagovat a do cesty staví drobnou výškovou stavbu veřejné funkce sloužící celému kraji. V urbanismu jsem se inspirovala knihou Camilla Sitteho Tvorba měst podle uměleckých zásad a snažila jsem se aplikovat uvedené principy v návrhu. CAMILLO SITTE _uzavírání náměstí _čitelná kompozice ulic a náměstí _velikost a tvar náměstí podle funkce _vznik skupiny navazujících náměstí _podpora pěších, pobytu ve městě a bydlení ve městě

schéma průhledu třídou Svobody

schéma návaznosti náměstí

schéma doplnění historického centra

průhled z tržního náměstí na budovu knihovny

průhledy cestou z horního náměstí k budově tržnice

1_10 000

1

2

5m

vztah knihovny k budově tržnice a Šantovce

STAVEBNÍ PROGRAM KNIHOVNY knihovna zapojená do struktury města, různé typy prostor uvnitř knihovny (studium, čtení, odpočinek, přednášky, autorská čtení, kroužky, výstavy) , pro čtenáře od 15 do 100 let, pro objem 50 000 knih ve volném výběru, doplnění knihovny o prostory, které již zastaraly nebo knihovna nemá, sklad pro 200 000 knih, ochrana knih před degradací, zaměření na běžného uživatele knihovny informační služby a zpracování rešerší Při vytváření stavebního programu pro knihovnu jsem vycházela ze současné situace, kdy knihovna se skládá ze sedmi budov volně rozprostřených ve městě a jednotlivé provozy knihovny jsou mezi nimi rozděleny. Největšími problémy knihovny jsou velká potřeba místa pro uskladňování knížek a nedostačujcí prostory pro běžného uživatele. Projekt počítá s postavením navrženého depozitáře v Hejčíně, což zajistí knihovně skladovací prostory na 30 let dopředu. Proto předmětem řešení nejsou skladovací prostory knihovny na velké množství let dopředu, ale řešení prostor knihovny určené přímo pro čtenáře. V návrhu se snažím ulehčit rozpočtu knihovny doplněním funkce knihovny o pronajímatelné prostory HUBu. HUB 6-7.NP 4 jednací místnosti, 9 kanceláří, 72 pracovních míst, dílna se skladem, sklad nábytku, tiskové centrum, bar, relaxační zóna, 2 kuchyňky PROSTORY KNIHOVNY 2-5.NP volný výběr s 507 regály (50 700 knih), 54 studijních míst, 67 pohodlných míst, 74 skříněk, 2 učebny (až 54 míst na sezení), výstavní prostor galerie, relaxační zóny PARTER KNIHOVNY 1.NP kavárna s 28 místy, vstupní hala, přednášková místnost, noční studovna, zázemí zaměstnanců, zázemí knihovny PARKING 1.PP technické zázemí, 4 parkovací místa pro dodávky, 6 normálních parkovacích míst, 2 parkovací místa pro invalidy, parkování pod sousedním blokem až 104 míst SKLAD KNIH 2-7. NP celkem je v budověv 1008 regálů (201 600 knih), 168 regálů na podlaží

VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČÍSLECH A HESLECH _3. největší knihovna v ČR _letos slaví 450. let od svého založení _její fond čítá přes 2 200 000 knih _má právo povinného výtisku (v ČR mají toto právo pouze tři knihovny) _roční přírůstek knih je něco přes 30 000 knih, z toho zhruba 10 000 jsou populární tituly, které se umisťují do volného výběru _knihy by se měly ve volném výberu udržet 5 let, než se přesunou do depozitáře _současný volný výběr neobsahuje ani 20 000 knih _ve volném výběru je možné do jednoho regálu umístit 100 - 150 knih _ve skladech jsou knížky skládány podle formátů a do větších výšek, proto se jich dá uskladnit 400 - 500 na 1m2 _má 91 zaměstnanců _vlastní 6 budov, jednu budovu si pronajímá a jedna budova te´d prochází územním řízením SOUČASNÉ PROSTORY VĚDECKÉ KNIHOVNY V OLOMOUCI Bezručova 3 _nová budova, sklad pro 35 000 svazků (sklad klimatizován), ředitelství (tři kanceláře), oddělení ekonomiky a provozu (jedna kancelář), sklad vázaných novin a studovna vázaných novin, správa fondu a historické fondy (jedna kancelář, trezor), studovna historických fondů, informační služby Bezručova 2 _ sklad pro 460 000 knih (nevytápěný půdní prostor, kolísání teplot), oddělení doplňování a zpracvání fondu, volný výběr (30 m2) , multimediální studovna, hlavní studovna, galerie (15 m2), německá knihovna, anglo-americká knihovna Ostružnická 3 _sklad pro 17 000 knih (sklepní prostory, neustálá přítomnost vysoušeče, v roce 2010 problémy s plísní), počítačová učebna, oddělení regionálních služeb knihovnám Ol. kraje, oddělení digitalizace, byty pro potřeby knihovny, pronajímatelné prostory Sokolská _sklad pro 230 000 knih (nevytápěný prostor, vysoká vlhkost, neustálá přítomnost vysoušeče), knihárna, restaurátorské pracoviště (bude se stěhovat do nové budovy v Hejčíně) Holická _sklad pro 425 000 knih (nižší vlhkost a teploty nad doporučením) Červený kostel _sklad pro 325 000 knih (naprosto nevhodný prostor pro skladování knih) Grios _pronajatý sklad pro 520 000 knih, pronájem zatěžuje rozpočet knihovny návrh nového depozitáře v Hejčíně _navržený prostor počítá se skladováním kolem 1 050 000 knih, což je rezervou knihovny na 30 let dopředu, dále se sem má přemístit restaurátorské pracoviště

NÁVRH KNIHOVNY knížky srdcem budovy, drobná stavba, hlavní schodiště při pohledu od vstupu, umírněná výšková dominanta jednoduchost a snadná zapamatovatelnost, snadná orientace v budově, knihovna otevřená směrem do historického centra, otevřený parter, volný předprostor knihovny, výhled jako obraz, prostory pro soustředění a práci, prostory pro odpočinek KONCEPT BUDOVY Jednou z hlavních funkcí knihovny je uchovávat národní kulturní dědictví. Uchovávat vědomosti vložené na stránky knih a předávat je dál. Kniha je tedy základní jednotkou knihovny. Proto jsou sklady pro uchovávání knih vloženy do srdce knihovny a jsou nosným prvkem celé budovy. Velikost celého objemu knihovny se odvíjí od svého okolí, staveb drobného měřítka a přichyluje se k nim. Naopak se odvrací od obrovského měřítka nového obchodního centra. Budova se zvedá nad navrženou okolní zástavbu, aby byla důstojným zakončením průhledů ulicemi a eskaluje do směru křižovatky ulic Polské a třídy svobody. Půdorysný tvar domu vychází z návaznosti na sousední blok. Díky přísnému dodržéní uliční čáry by se měl umocnit pocit vstupu do centra města. Vnitřní uspořádání odpovídá směřování knihovny k centru. Čítárny, studovny a další prostory pro pobyt návštěvníků jsou situovány na severovýchodní a sevrozápadní fasádě. Volný výběr knih je orientován na jiho západní a jihovýchodní fasádu, které jsou ke svému okolí uzavřenější.

KONSTRUKČNÍ A TECHNICKÉ ŘEŠENÍ _statika Hlavní nosnou funkci budovy má železobetonové jádro, v kterém jsou umístěny sklady knih, chráněná úniková cesta s výtahem, technické šachty a zázemí knihovny pro návštěvníky. Jádro je v přízemí vyneseno na sloupech. Fasáda ze skládaných cihel je vynesena železobetonovými stěnami po obvodu budovy, které spolupůsobí s deskami. Budova je založena na hydroizolační vaně. Střecha objektu je navržena jako pochozí se zvýšenými atikami, které jsou zpevněny sloupy. _požární bezpečnost Hlavní cesta úniku vede chráněnou únikovou cestou jádrem objektu přímo na terén. Z důvodu možnosti většího počtu návštěvníků je navržena chráněná úniková cesta typu B, která se skládá ze samostatně větrané požární předsíně o velikosti 10 m2 a obsahující požárně evakuační výtah. Dle propočtů podle ČSN 73 0802 počet návštěvníků knihovny nepřesahuje 100 na jedno podlaži a nehcráněné únikové cesty nepřekračují mezní délku, proto je možné mít jednu chráněnou únikovou cestu. Budova do pátého nadzemního podlaží knihovny má na severo západní fasádě nechráněnou únikovou cestu. Budova bude vybavena sprinklery a zateplena minerální vatou. _technické zařízení budov Technické místnosti objektu jsou umístěny v prvním podzemním podlaži. Jedná se konkrétně o místnosti strojovnu vzduchotechniky, zdroj tepla a chladu, nádrž a strojovna SHZ. Objekt je vytápěn a chlazen za pomocí aktivovaného betonu. Vzduchotechnika je vedena šachtou jádrem budovy. Nasávání vzduchu bude provedeno na jihozápadní fasádě.V budově je možno i přirozeně vetrat skrze klasická okna a větrací stěrbiny ústící do provětrávané mezery na fasádě. Stínění na JZ a JV fasádě je zajistěno navrženou fasádou a v případě jednoho neotevíratelného okna schovanou roletou. Ostatní velké prosklené plochy jsou orientovány na SV a SZ. ŘEŠENÍ FASÁDY Prostory knihovny se dají rozdělit na místa, kde se návštěvník potřebuje soustředit na studium a prostor, kde odpočívá. Fasády objektu z tohoto rozdělení vycházejí. Do prostor odpočinku jsou umístěny velké prosklené plochy, které jako obrazy rámují výhledy na panorama centra Olomouce. V místech soustředění jsou cihly posunuty o třetinu, aby vznikaly stěrbiny propouštějící světlo. Po úvahách jsem došla k názoru, že hlavní okna knihovnách jsou samotné knížky, které nás na svých stránkách zavádějí na nejrůznější místa. K tomuto cestování potřebujeme byt nerušeni okolím a plně se soustředit na obsah. Dalším argumentem je, že okna jen na určitých místech podtrhnou daný výhled a z obyčejných oken se stanou obrazy, které s jasnou myšlenkou vyzdvihují konkrétní výhled. Celá budova je pojímána jako jeden kompaktní celek, jednoduchý tvar. Podle toho je i zacházeno s fasádou objektu. Cihly na fasádě z dálky působí jako jednotná plocha, až teprve z větší blízky může pozorovatel objevovat jemné stíny na fasádě a roznorodost skládání cihel. Posunutím fasádních cihel o třetinu dosahuji stínění bez přidávání dalšího materiálu na fasádu objektu.

1_1000

1

2

5m

1_500

1

2

5m

1.PP -1.01 _podzemní parkování -1.04 _strojovna vzduchotechniky

1

-1.02 _únikové schodiště -1.05 _technická místnost

2

5m

-1.03 _technická místnost

1.NP

1

2

5m

1.01 _vstupní hala 1.02 _kavárna 1.03 _zázemí kavárny 1.04 _únikové schodiště 1.05 _zázemí knihovny 1.06 _přednáškový sál 1.07 _noční studovna 1.08 _správce budovy 1.09 _zázemí knihovny

2.NP 2.01 _únikové schodiště 2.04 _učebny 2.07 _galerie

1

2.02 _zázemí knihovny 2.05 _volný výběr knih

2

5m

2.03 _skladiště knih 2.06 _hlavní schodiště

3.NP 3.01 _únikové schodiště 3.04 _relaxační zóna

1


2

5m



1


2

5m



1


2

5m


6.NP 6.01 _únikové schodiště 6.05 _kancelář knihovny 6.09 _kanceláře

1

6.02 _zázemí 6.06 _sklad nábytku 6.10 _open space

6.03 _skladiště knih 6.07 _dílna

2

5m

6.04 _jednací místnosti 6.08 _kuchyňka

7.NP 7.01 _únikové schodiště 7.05 _bufet 7.09 _kuchyňka

1

7.02 _zázemí 7.06 _zázemí bufetu 7.10 _open space

7.03 _skladiště knih 7.07 _relax zona 7.11 _kanceláře

2

5m

7.04 _jednací místnosti 7.08 _tisk

střecha 8.01 _únikové schodiště

1

8.02 _pochozí střecha

2

5m

30 700

27.600

23.700

19.800

15.900

12.000

8.100

4.200

± 0.000

- 3.000

řez 1

1

2

5m

30 700

27.600

23.700

19.800

15.900

12.000

8.100

4.200

± 0.000

- 3.000

řez 2

1

2

5m

SKLADBA NAVRŽENÉ STĚNY

detail fasády 1_25

1. železobetonová stěna 2. tepelná izolace 3. provětrávaná mezera 4. lícové zdivo

tl. 200 mm tl. 200mm tl. 50 mm tl. 150 mm

SKLADBA NAVRŽENÉ STĚNY

detail fasády 1_25

1. železobetonová stěna 2. tepelná izolace 3. provětrávaná mezera 4. lícové zdivo

tl 200 mm tl. 200mm tl. 50 mm tl. 150 mm

SZ

1

2

5m

SV

1

2

5m

JV

1

2

5m

JZ

1

2

5m

pohled třídou Svobody

pohled třídou Svobody

nadhled z obchodního centra Šantovka

výhled z knihovny

pohled do velkého prostoru knihovny

ZHODNOCENÍ Na cestě k dokončení této diplomové práce jsem párkrát zabloudila do slepých uliček, které nikam nevedou. Doufám, že jsem se z nich zdárně vrátila na cestu s jasným cílem. První slepou uličkou byla myšlenka vytvořit pro knihovnu dokonalou stavbu, která pojme věškeré její potřeby. Od toho záměru jsem nakonec upustila s tím, že knihovna by měla být organismem zapojeným do struktury města a měla by se v průběhu doby pozvolna proměňovat a přizpůsobovat současným požadavkům. Dalším velkým otazníkem bylo téma otevřenosti fasád. Po úvahách jsem došla k názoru, že hlavní okna knihovnách jsou samotné knížky, které nás na svých stránkách zavádějí na nejrůznější místa. K tomuto cestování potřebujeme byt nerušeni okolím a plně se soustředit na obsah. Dalším argumentem je, že okna jen na určitých místech podtrhnou daný výhled a z obyčejných oken se stanou obrazy, které s jasnou myšlenkou vyzdvihují konkrétní výhled. Mým hlavním cílem práce bylo vytvořit si jasný názor na danou lokalitu. Věřím, že takto významné místo dlouho nezůstane bez odezvy a v budoucnosti se kolem něj povedou v Olomouci ještě velké debaty. Po této zkušenosti vím, že budu schopná přispět k debatě názorem s hlubším porozumněním než tomu bylo na začátku práce.

ZDROJE www.olomouc.eu Příběhy z dlouhého století, Architektura let 1750 - 1918 na Moravě a ve Slezsku, Pavel Zatloukal Města a městečka v Čecháchna moravě a ve Slezsku, 4. díl Ml - Pan, Karel Kuča Olomoucké proměny 2006, Doc. PhDr. Jiří Fiala Csc. PaeDr. Zdeněk Kašpar uap.kr-olomoucky.cz www.fotohistorie.cz www.spqo.cz Olomouc Dřívější a dnešní, J. Kšír Malé dějiny Olomouce, j. Bartoš a kol., Ostrava 1972 Staba měst podle uměleckých zásad, camillo Sitte

OLOMOUC CENTRUM - JIH

Recommend Documents