VODNÉ A STOČNÉ V ČR je celkem 6252 obcí (od nejmenšího počtu obyvatel až po Prahu) s 10 506 813 obyvatel.. Všeobecně: Pro získání ekonomických parametrů jsem pracoval s údaji za rok 2010, zpracovaných v roce 2011: a) S výsledky vykázanými provozovateli vodovodní sítě, čerpacích stanic, vodojemů, úpraven vod a dalších menších provozovaných objektů a kanalizační sítě, přečerpacích stanic, shybek a dalších menších objektů včetně ČOV – pro skupinové vodovody v rámci jednoho GŘ s celkem 593 053 obyvatel b) S podobnými stavbami pro větší město s celkem 400 003 obyvateli c) S údaji ze statistické ročenky ČR pro rok 2009. V současné době se odběry pitných a užitkových vod z veřejných vodovodních sítí pohybují zhruba od 70 l/os/den až po 120 l/os/den. Průměr je kolem 85 až 90 l/os/den. Vyšší hodnoty se vyskytují u lidí s vyšším standardem bydlení a u odběratelů, kteří používají odebíranou vodu i pro zalévání trávníků a zahrádek. Zákon sice uvádí, že odběratelé, kteří mají pro napouštění bazénů, zálivku zahrádek, si mohou nechat nainstalovat podružný vodoměr pro možnost odečtení stočného takto užité vody – ale pouze, pokud je objem větší jak 30 m3/rok už je údaj tak vysoký, že objemu není ve většině případů dosaženo – takže se i z této, do kanalizace nevpouštěné vody platí stočné. Množství 30 m3 je tak nelogicky výhodně nastaveno ve prospěch vlastníků, resp. provozovatelů kanalizační sítě. Z důvodů zvyšujících se cen vodného a stočného se postupně snižuje množství odebírané vody. V roce 2009 bylo snížení proti roku 2008 u odběrů povrchových vod 1,26 %, u podzemních vod to bylo 1,57 % …(5 035 000 m3), Obyvatelé znovu obnovují domovní studny a bohužel, přesto, že je to z hygienických důvodů zákonem č. 274/2001 Sb. pod pokutou zakázáno (pro možnost kontaminace vodovodní sítě), připojují se často do domovní instalace. Tímto způsobem se vyhýbají platbě stočného, přesto, že odpadní vody vypouští do kanalizace. Ve fakturách se objevují odběry cca tři až pět m3/ rok na jednu domácnost. Problém je možno řešit častějšími kontrolami, nebo nainstalováním indukčních průtokoměrů na odpadní instalaci. V ČR bylo koncem roku 2009 napojeno 8 530 000 obyvatel, což bylo 81,3 % z celkového poštu (proti počtu ke konci roku 2005 – 8 099 000 obyvatel, 79,1 %). Koncem roku 2009 bylo vypouštěno do kanalizačních sítí 496 000 000 m3 odpadních vod ( ke konci roku 2005 to bylo 543 000 000 m3, tedy o 47 000 000 m3 více). Přesto, že délka kanalizační sítě byla v ČR ke konci roku 2009 …39 767 km, proti roku 2005 delší o 3 534 km. Ke konci roku 2009 bylo v ČR celkem 2 158 čistíren odpadních vod, převážně mechanicko biologických.
Jak vyplývá z přehledu Global Water Intelligence 2009 (GWI), ceny vodného a stočného ve světě stále rostou. Za uplynulý rok nejvíce zdražovalo Rusko, nezměněnou cenovou hladinu dokázalo udržet pouze Japonsko. 1
Průměrná cena vodného a stočného ve 266 významných městech světa, sledovaných v rámci průzkumu GWI 2009, činí 1,89 USD/m3. Zohledníme-li nárůst ceny dolaru v období od června 2008 do června 2009, vzrostla cena vody ve světě v průměru o 10 %. Největší nárůst lze pozorovat ve východní Evropě a centrální Asii. Jednou z hlavních příčin byla rychlá devalvace místních měn. Nejvýraznější nárůst cen byl zaznamenán v Rusku. Inflace zde ve sledovaném období činila 13 %, ceny vodného a stočného vzrostly dokonce o 36 %. Druhý nejvyšší nárůst byl v Turecku, které se cenou vodného a stočného přiblížilo evropskému průměru. Nárůst cen v roce 2008 zde činil 15,5 %, cena dosahovala výše 1,67 USD/m3, přičemž inflace činila 7 %. V žebříčku zemí s nejvyšším nárůstem cen vody se o třetí místo dělí Mexiko a Austrálie. Ceny v obou těchto zemích vzrostly v průměru o 9,9 %, nicméně výrazně se liší výslednou sazbou za m3 (Mexiko 0,58 USD, Austrálie 3,53 USD). Ve 27 státech USA, zahrnutých v přehledu GWI 2009, byl vykázán průměrný nárůst o 6,5 %, přičemž inflace ve sledovaném období činila 1,4 %. I tak zůstaly ceny vodného a stočného o více než polovinu nižší, než kupříkladu v severní Evropě. Navzdory těmto příznivým cenám zaplatí americký spotřebitel za vodné a stočné výrazně více než jeho evropský protějšek. Důvodem je přibližně trojnásobně vyšší spotřeba vody. Zemí s bezkonkurenčně nejvyšší cenou vody na světě zůstává nadále Dánsko. Sazba za m3 zde po nárůstu ve výši 4,1 % za sledované období činí 8,83 USD. Oproti tomu nejnižší ceny najdeme v Libyi, Turkmenistánu a Irsku, kde byla voda zcela zdarma. K nejnižšímu nárůstu cen za uplynulý rok došlo v Portugalsku (0,6 %), Německu (0,8 %) a Jižní Koreji (0,9%). V Japonsku se vodné a stočné nezdražilo vůbec. V České republice došlo v období od června 2008 do června 2009 k navýšení cen vodného a stočného o 6,4 %. Současná sazba za m3 zde činí 3,18 USD.
CELKOVÉ VYÚČTOVÁNÍ VŠECH POLOŽEK VÝPOČTU CENY PODLE CENOVÝCH PŘEDPISŮ PRO VODNÉ A STOČNÉ Materiál 1.1 - surová voda podzemní + povrchová 1.2 -pitná voda převzatá + odpadní voda předaná k čištění
2
1.3 - chemikálie 1.4 - ostatní materiál 2. Energie 2.1 - elektrická energie 2.2 - ostatní energie (plyn, pevná a kapalná e.) 3. Mzdy 3.1 - přímé mzdy 3.2 - ostatní osobní náklady 4. Ostatní přímé náklady 4.1 -odpisy a prostředky obnovy infrastrukturního majetku 4.2 - opravy infrastrukturního majetku 4.3 - nájem infrastrukturního majetku 4.4 - poplatky za vypouštění odpadních vod 4.5 -ostatní provozní náklady externí 4.6 - ostatní provozní náklady ve vlastní režii 5. Finanční náklady 6. Výrobní režie 7. Správní režie 8. Úplné vlastní náklady A Hodnota infrastruktur. m. podle VÚME B Pořizovací cena provozního h. m. C Počet pracovníků D Voda pitná fakturovaná v mil. m3 E - z toho domácnosti v mil. m3 F Voda odpadní odv. fakturovaná v mil. m3 G -z toho domácnosti H Voda srážková fakturovaná v mil. m3
3
I Voda odpadní čištěná v mil. m3 J Pitná nebo odpadní voda převzatá v mil. m3 K Pitná nebo odpadní voda předaná v mil. m3 9. JEDNOTKOVÉ NÁKLADY v Kč/m3
4 Vyúčtování všech položek výpočtu cen pro vodné a stočné pro kalendářní rok …. Tabulka _. 2a Dílčí část se samostatnou cenou pro místo: Kalkulovaná cena pro vodné a pro stočné Voda pitná Voda odpadní řádek Text M_rná jednotka Poznámka
Skuteč. Kalkul. Skute_. Kalkul. 1 2 2a 2b 5 6 7 8 10. Úplné vlastní náklady - ÚVN mil. K_ _. 8 11. Kalkulační zisk mil. Kč 11.a - podíl z ÚVN % _. 11/_. 10 11.b -z _. 12 na rozvoj a obnovu infr. maj. mil. Kč 12. Celkem ÚVN + zisk mil. K_ _. 10 + _. 11
13. Voda faktur. pitná, odpadní +srážk. mil. m3 _. D, F + H 14. CENA pro vodné, stočné K_. m-3 _. 12/_. 13 15. CENA pro vodné, stočné + DPH Kč. m-3 Vyúčtování všech položek výpočtu cen pro vodné a stočné pro kalendářní rok …. p_i použití dvousložkové formy vodného a stočného. Tabulka _. 2b Dílší část se samostatnou cenou pro místo: Kalkulovaná cena pro vodné a pro stočné při dvousložkové form_ 4
Voda pitná Voda odpadní řádek Text M_rná jednotka Poznámka
Skuteč. Kalkul. Skuteč_ Kalkul. 1
2
3 4
5 6
7 8
16. Pevná složka – (ÚVN + zisk) mil. Kč z _. 12 16.a - podíl z celkových ÚVN a zisku % _. 16/_. 12 17. Pohyblivá složka – (ÚVN + zisk) mil. Kč _. 12 - _. 16 17.a - z toho: ÚVN mil. Kč _. 10* (1-_. 16a)
17.b : kalkulační zisk mil. Kč _. 17 - _. 17a 18. Cena pohyblivé složky Kč. m-3 _. 17/_. 13 19. Cena pohyblivé složky + DPH Kč. m-3 Parametry pevné složky podle § 32 odst. 1 ( a, b, c ) Vypracoval:
Příloha c)
Informace o způsobu zjišťování množství odebírané vody včetně stanovení způsobů umístění vodoměrů, způsobu zjišťování množství odpadních vod a o možných výjimkách Měření dodávky a odečty měřidel ve VAS, a.s. vyplývá z platných právních předpisů a zásady jsou součástí Všeobecných podmínek dodávky pitné vody a odvádění odpadních vod (dále jen VDP), kap. II. 5
1. Množství dodané vody měří provozovatel vodoměrem, který je stanoveným měřidlem v souladu se zvláštními právními přepisy. Vodoměr není ve vlastnictví odběratele. Osazení, údržbu a výměnu provádí provozovatel. Povinností odběratele je dodržet podmínky umístění vodoměru stanovené provozovatelem a odběratel je též povinen na jeho písemné vyzvání provést v přiměřené lhůtě potřebné úpravy na připojeném pozemku či stavbě. 2. Odběratel je povinen chránit vodoměr před poškozením, umožnit provozovateli přístup k vodoměru a bez zbytečného odkladu mu oznámit závady v měření. Jakýkoliv zásah do vodoměru bez souhlasu provozovatele je nepřípustný a provozovatel má právo vodoměr zajistit proti neoprávněné manipulaci. Měřící zařízení musí být pracovníkům provozovatele přístupné a bez jeho svolení nesmí být přemísťováno. Pokud je umístěno v šachtě, musí být šachta odvodněna. Provozovatel je oprávněn v případě potřeby vyměnit bez souhlasu odběratele své měřící zařízení namontované u odběratele. 3. Vodoměrem registrované množství dodané vody je podkladem pro vyúčtování (fakturaci) dodávky. Způsob určení množství odebírané vody, není-li osazen vodoměr, se stanoví podle směrných čísel roční potřeby vody uvedených v příloze č. 12 vyhlášky. Má-li odběratel pochybnosti o správnosti měření nebo zjistí-li závadu, má právo písemně požádat, nejpozději však při jeho výměně, o jeho přezkoušení. Provozovatel je povinen jeho písemné žádosti vyhovět a do 30 dnů zajistit přezkoušení u autorizované zkušebny. Odběratel je povinen poskytnout součinnost. Podrobnosti včetně dalšího postupu po zjištění výsledků přezkoušení se stanoví v písemné dohodě mezi odběratelem a provozovatelem. 4. Zjistí-li se při přezkoušení vodoměru vyžádaném odběratelem, že: a) údaje vodoměru nesplňují požadavky stanovené zák. č. 505/1990 Sb., o metrologii, v platném znění, uhradí smluvní strana, které byla odchylka ku prospěchu druhé smluvní straně peněžní rozdíl, a to ode dne posledního odečtu vodoměru předcházejícího žádosti o přezkoušení vodoměru; v tomto případě hradí náklady spojené s výměnou a přezkoušením vodoměru provozovatel b) údaje vodoměru splňují požadavky stanovené zákonem o metrologii, hradí náklady spojené s výměnou a přezkoušením vodoměru odběratel c) vodoměr je vadný, nefunkční nebo již uplynula lhůta stanovená pro jeho pravidelné ověření, hradí náklady spojené s jeho výměnou a přezkoušením provozovatel. 5. Odběratel si může na svůj náklad osadit na vnitřním vodovodu vlastní podružný vodoměr (např. pro byt, ubytovnu, prodejnu, výrobnu, pronajaté prostory). Odpočet z podružného vodoměru nemá vliv na určení množství provozovatelem dodané vody. 6. Odpadní vody měří odběratel vlastním měřícím zařízením, jestliže to stanoví kanalizační řád. Umístění a typ měřícího zařízení stanoví příloha smlouvy. Měřící zařízení musí být pracovníkům provozovatele přístupné. Podléhá úřednímu ověření podle zvláštních právních předpisů a toto ověřování zajišťuje na své náklady odběratel. Má-li provozovatel pochybnost o správnosti měření, nebo zjistí-li závadu, má právo požadovat jeho
6
přezkoušení. Odběratel je povinen, na základě písemné žádosti provozovatele do 30 dnů od jejího doručení, zajistit přezkoušení měřícího zařízení u autorizované zkušebny. Výsledek přezkoušení oznámí provozovateli neprodleně, nejpozději však do 7 dnů od jeho obdržení. Podrobnosti včetně dalšího postupu po zjištění výsledků přezkoušení se stanoví v písemné dohodě mezi odběratelem a provozovatelem. Není-li množství vypouštěných odpadních vod měřeno, předpokládá se, že odběratel, který odebírá vodu z vodovodu, vypouští do kanalizace takové množství vody, které podle zjištění na vodoměru nebo podle směrných čísel roční potřeby vody z vodovodu odebral, s připočtením množství vody získané z jiných zdrojů. Jestliže odběratel vodu dodanou vodovodem zčásti spotřebuje bez vypouštění do kanalizace a 3
toto množství je prokazatelně větší než 30 m za rok, může každý rok uplatnit snížení množství odváděných odpadních vod. Podkladem pro výpočet snížení je průkazné měření množství vypouštěné odpadní vody nebo odborný výpočet, vycházející z technických propočtů předložených odběratelem a ověřených provozovatelem, pokud se provozovatel s odběratelem nedohodli jinak. 7. Není-li množství srážkových vod odváděných do jednotné kanalizace přímo přípojkou nebo přes uliční vpusť měřeno, vypočte se toto množství způsobem uvedeným v příloze č. 16 vyhlášky. 8. Odečty měřidel provádí provozovatel dle svého odečtového harmonogramu. Pokud se odběratel odečtu neúčastní, platí odečet provozovatele. V případě, že v době provádění odečtu není umožněn pracovníkovi provozovatele pro nepřítomnost odběratele přístup k měřidlu, vyzve provozovatel odběratele, aby do data stanoveného v písemné výzvě, určenou formou, nahlásil stav měřidla. Pokud odběratel tak neučiní, má provozovatel právo stanovit a vyúčtovat spotřebu za dané období ve výši průměrné denní spotřeby za předchozí období u odběratele, až do dalšího odečtu na tomto místě. 9. Vedle fakturačních odečtů (k vystavení faktury) má právo provozovatel provádět i odečty kontrolní (ke kontrole funkce měřidla nebo pomocnému určení množství za starou a novou cenu, nezakládá však vznik zdanitelného plnění). Způsoby umístění vodoměrů jsou uvedeny v příloze e) kap. B. 1.) bod 10 – 14 tohoto MP – viz dále. Vypracoval: Ing. Jiří Novák technický úsek generálního ředitelství VAS, a. s. (s využitím interních podkladů z divizí VAS,a.s.)
7
4. Povinnost podle § 36 odst. 5 zákona plní (uvede se v rozsahu údaj_ podle bodu 1 písm. A
Může si VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s., libovolně diktovat ceny vody, když je největším dodavatelem vodárenských a kanalizačních služeb v okrese? Ne nemůže. Celková cena pitné vody sestává z tzv. vodného (cena čisté vody) a stočného (cena za odvod odpadní vody). Vodné a stočné patří mezi věcně usměrňované ceny, které se řídí Cenovým věstníkem Ministerstva financí ČR. Věcně usměrňovaná cena je cena, do které výrobce může zakalkulovat jen oprávněné (ekonomicky zdůvodnitelné) náklady a přiměřenou míru zisku.Zda podmínky regulace dodržel, kontrolují finanční úřady. Pokud by podmínky nedodržel, dopouštěl by se cenového deliktu dle zákona o cenách, který je postižitelný zákonnými orgány cenové kontroly.
Proč se liší výše vodného a stočného u jednotlivých podniků Vodovodů a kanalizací ČR? Důvodem jsou rozdílné místní podmínky, konkrétně: • • • • • • •
cena nakupované surové vody pro výrobu vody pitné kvalita zdrojů surové vody (druh - podzemní, povrchová) morfologie terénu (energetická náročnost na čerpání vody) délka přivaděčů pitné vody do vodojemů množství připojených obyvatel na délku sítě - rozsah sítí a soustředěnost odběrů v zásobované oblasti nutnost oprav /stáří sítí/ a rozvoje vodohospodářské infrastruktury míra zisku v ceně
VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s., sjednotila od roku 2000 vodné a od roku 2001 stočné pro maloodběratele a velkoodběratele.Toto sjednocování cen je trendem, který se postupně uplatňuje u všech podniků Vodovodů a kanalizací v ČR.
8
Proč dochází k neustálému růstu vodného a stočného? Zvyšování ceny vody je nutné vidět ve dvou rovinách. Na jedné straně se jedná o neustálý růst cen nákladových položek - neustále rostou ceny chemikálií, pohonných hmot, včetně nákupu surové vody, úplat za vypouštění odpadních vod a likvidaci odpadů, náklady na investice, opravy a rozvoj infrastruktury. Druhý pohled je vliv poklesu spotřeby vody, kdy fixní náklady zůstávají. Fixní náklady (především platba nájmu za provoz vodohospodářských sítí) tvoří na celkových nákladech vodárenských společností významný podíl, který nelze ani při poklesu výroby a spotřeby vody výrazně snížit.
Proč dochází k růstu ceny vody (vodného a stočného) po roce 1989? Od roku 1953 do roku 1990 jsme jednotně platili za 1 m3 dodané pitné vody 60 haléřů a za 1 m3 odvedené odpadní vody 20 haléřů. Je zřejmé, že tyto ceny zdaleka nepokrývaly náklady na výrobu a distribuci pitné vody ke spotřebiteli, stejně jako náklady na odvedení odpadních vod a jejich případné vyčištění. Rozdíly mezi skutečnými náklady a úplatami za vodné a stočné byly hrazeny ze státního rozpočtu, respektive i z našich daní, což představovalo vysoké plošné dotace. V roce 1990 započala náprava cen s cílem postupného dosažení reálných cen a odstraňování plošných dotací. S ohledem na sociální únosnost byly ještě 3 roky poskytovány postupně se zmenšující dotace na provoz vodovodů a kanalizací, ale od roku 1994 již stát provozní náklady nedotuje. Toto narovnávání cen provázely i změny systému regulace a došlo ke změně úředně stanovených maximálních cen na ceny věcně usměrňované, které upravuje Cenový věstník Ministerstva financí ČR.
Skoč na navigaci
VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST • • • • • • • •
hlavní strana technická divize divize Boskovice divize Brno-venkov divize Jihlava divize Třebíč divize Znojmo divize Žďár nad Sázavou 9
Home » Cena a kvalita vody » Cena vody - informace
Cena vody - informace Cena pitné vody a cena za odvádění odpadních vod je vyjádřena jako "vodné" a "stočné". Stát reguluje ceny vodného a stočného principem věcně usměrňované ceny podle zákona č. 526/1990 Sb., o cenách. Velmi jednoduše řečeno - zákon a prováděcí předpisy vymezují provozovateli náklady, které může promítnout do ceny vodného a stočného při dosahování přiměřeného zisku. Respektování těchto pravidel kontroluje stát prostřednictvím finančních úřadů a Ministerstva financí České republiky. Konkrétní výše vodného a stočného je sjednána mezi municipálními vlastníky vodohospodářského majetku a naší společností. Tímto postupem je zvýšena společenská kontrola výše cen, vzhledem ke každoročnímu intenzivnímu vyjednávání o cenách (obvykle na podzim), při kterém společnost předkládá svoje náklady k posouzení vlastníkovi vodohospodářského majetku. Tento fakt je společně s různými místními podmínkami (například zdroje a cena surové vody, charakteristika vodovodní a kanalizační sítě, charakter terénu, atd.) hlavním důvodem vysokého počtu cen nejen ve VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI, a.s., ale v celé České republice.
Vývoj vodného a stočného ve VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI, a.s. 2011významné svazky V + S (vč. DPH) Vodné (vč. DPH) Stočné (vč. DPH) Svazek 2010 2011 index 2010 2011 index 2010 2011 index Blansko Ivančice Šlapanicko Tišnovsko Židlochovicko Jihlava Třebíč Znojmo Žďár n./Sáz. VAS, a.s. (významné svazky)
73,43 73,43 67,00 73,15 70,24 72,88 62,04 67,21 62,59 67,43 65,72 67,91 67,58 71,72 62,60 66,04 68,00 69,90 67,01 69,81
0,0% 9,2% 3,8% 8,3% 7,7% 3,3% 6,1% 5,5% 2,8% 4,2%
36,19 36,19 33,00 35,42 33,58 34,98 31,35 33,55 30,91 33,00 39,19 40,50 40,37 42,68 34,40 36,81 38,40 39,70 37,05 38,59
0,0% 7,3% 4,2% 7,0% 6,8% 3,3% 5,7% 7,0% 3,4% 4,2%
37,24 37,24 34,00 37,73 36,66 37,90 30,69 33,66 31,68 34,43 26,53 27,41 27,21 29,04 28,20 29,23 29,60 30,20 29,96 31,22
0,0% 11,0% 3,4% 9,7% 8,7% 3,3% 6,7% 3,7% 2,0% 4,2%
Ceny jsou uváděny v Kč za m3 vč. DPH.
Vývoj vodného a stočného 2011 - ostatní významné vodohospodářské společnosti 10
Společnost Brněnské VaK, a.s. Ostravské VaK, a.s. Pražské VaK, a.s. Severočeské VaK, a.s. Severomoravské VAK, a.s. Slovácké VaK Uh. Hradiště, a.s. Středomoravská vod. Olomouc, a.s. Šumperská provozní vod. spol., a.s. VaK Břeclav, a.s. VaK Hodonín, a.s. VS Chrudim, a.s. VaK Karlovy Vary, a.s. VaK Kroměříž, a.s. VaK Prostějov, a.s. VaK Přerov, a.s. VaK Vyškov, a.s. VaK Zlín, a.s.
V + S (vč. DPH) Vodné (vč. DPH) Stočné (vč. DPH) 2010 2011 index 2010 2011 index 2010 2011 index 57,20 60,17 59,43 62,37 56,51 60,39 70,01 75,19 57,88 61,05 62,04 65,45 66,81 70,56 62,50 68,76 67,10 69,85 57,48 59,41 71,70 76,63 57,97 61,44 60,10 61,30 61,05 65,32 60,00 62,50 62,50 65,00 71,16 73,15
5,2% 4,9% 6,9% 7,4% 5,5% 5,5% 5,6% 10,0% 4,1% 3,4% 6,9% 6,0% 2,0% 7,0% 4,2% 4,0% 2,8%
26,70 28,06 30,31 31,06 30,63 34,39 37,41 39,42 30,70 32,08 32,34 34,98 32,16 32,71 31,02 34,12 31,90 34,65 27,31 28,05 39,87 41,64 34,30 35,99 30,60 31,20 33,46 35,80 36,00 37,00 32,00 33,00 37,26 38,47
5,1% 2,5% 12,3% 5,4% 4,5% 8,2% 1,7% 10,0% 8,6% 2,7% 4,4% 4,9% 2,0% 7,0% 2,8% 3,1% 3,2%
30,50 32,11 29,12 31,31 25,88 26,00 32,60 35,77 27,18 28,97 29,70 30,47 34,65 37,85 31,48 34,64 35,20 35,20 30,17 31,36 31,83 34,99 23,67 25,45 29,50 30,10 27,59 29,52 24,00 25,50 30,50 32,00 33,90 34,68
5,3% 7,5% 0,5% 9,7% 6,6% 2,6% 9,2% 10,0% 0,0% 3,9% 9,9% 7,5% 2,0% 7,0% 6,3% 4,9% 2,3% Příloha f)
Informace o pravidlech pro členění položek při výpočtu ceny pro vodné a stočné, včetně struktury nákladových položek, pro účely porovnání cen pro vodné a stočné, dle § 29 odst. 3 písm.b) 1. VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s. (dále jen provozovatel), pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen informovat obecní úřad obce, v jejímž obvodu zajišťuje provoz vodovodu nebo kanalizace, o pravidlech pro členění položek při výpočtu ceny pro vodné a stočné, včetně struktury nákladových položek, pro účely porovnání cen pro vodné a stočné dle § 29 odst. 3 písm. b), a to před uzavřením písemné smlouvy podle § 8 odst. 6. Obecní úřad v přenesené působnosti zajistí, aby veřejnosti byly zpřístupněny informace o podmínkách k uzavření smlouvy podle § 8 odst. 6. 11
2. Provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen každoročně nejpozději do 30. června kalendářního roku zveřejnit úplné informace o celkovém vyúčtování všech položek výpočtu ceny podle cenových předpisů pro vodné a stočné v předchozím kalendářním roce. Vykázaný rozdíl musí být zdůvodněn. Vyúčtování je vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel povinen zaslat ve stejném termínu Ministerstvu zemědělství ČR. 3. Platnými cenovými předpisy se rozumí zejména Zákon 526/1990 Sb. o cenách ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 265/1991 Sb. o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen ve znění pozdějších předpisů, vyhláška Federálního ministerstva financí, Ministerstva financí České republiky a Ministerstva financí Slovenské republiky č. 580/1990 Sb., kterou se provádí zákon 526/1990 Sb. o cenách (dále jen vyhláška), Výměr Ministerstva financí kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami, a dále pak vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb. v platném znění, kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY ze dne 4. září 2006 – Pravidla pro členění položek při výpočtu (kalkulaci) ceny pro vodné a ceny pro stočné včetně struktury jednotlivých položek. 4. Povinnost zveřejnit informace se považuje za splněnou okamžikem předání údajů obecnímu úřadu obce, na jejímž území se pozemek nebo stavba připojená na vodovod nebo kanalizaci nachází. Obec příslušné informace vyvěsí na úřední desce obecního úřadu bezodkladně po předání těchto údajů, nejpozději však do 2 dnů, na dobu nejméně 15 kalendářních dnů. 5. Za úplné informace o celkovém vyúčtování všech položek kalkulovaných do vodného a stočného podle § 36 odst. 5 zákona jsou považovány souhrnné informace o všech skutečných, ekonomicky oprávněných nákladech, dosaženém zisku, přiměřeném zisku a skutečném objemu vody pitné a vody odpadní v takovém členění, které je uvedeno v Pravidlech pro dané období a komentář k rozdílům mezi plánovou a výslednou kalkulací vodného a stočného. 6. Za ekonomicky oprávněné náklady se považují náklady pořízení odpovídajícího množství
přímého materiálu, mzdové a ostatní osobní náklady, technologicky nezbytné ostatní přímé a nepřímé náklady a náklady oběhu; při posuzování ekonomicky oprávněných nákladů se vychází z dlouhodobě obvyklé úrovně těchto nákladů v obdobných ekonomických činnostech s přihlédnutím k zvláštnostem daného zboží,
12
7. Za přiměřený zisk se považuje zisk odpovídající obvyklému zisku dlouhodobě dosahovanému při srovnatelných ekonomických činnostech, který zajišťuje přiměřenou návratnost použitého kapitálu v přiměřeném časovém období. 8. Vodné a stočné má jednosložkovou nebo dvousložkovou formu 9. Jednosložková forma je součinem ceny podle cenových předpisů a množství odebrané vody nebo vypouštěných odpadních vod nebo srážkových vod 10. Členění položek při výpočtu jednosložkové ceny pro vodné a stočné je uvedeno v Tabulce č. 1 Výpočet (kalkulace cen pro vodné a stočné pro rok XXXX+1) 11. Dvousložková forma obsahuje složku, která je součinem ceny dle cenových předpisů a množství odebrané vody nebo vypouštěných odpadních vod a srážkových vod a pevnou složku stanovenou v závislosti na kapacitě vodoměru, nebo profilu přípojky, nebo ročního množství odebrané vody. Podíl jednotlivých složek stanoví cenový předpis. Způsob výpočtu pevné složky stanoví prováděcí právní předpis. 12. Vodné a stočné se hradí v jednosložkové formě, pokud obec nestanoví obecně závaznou vyhláškou vydanou v samostatné působnosti úhradu vodného a stočného ve dvousložkové formě včetně druhu stanovení pevné složky. 13. Členění položek při výpočtu dvousložkové ceny pro vodné a stočné je uvedeno v Tabulce č. 2 Výpočet (kalkulace) cen pro vodné a stočné pro rok XXXX+1 při použití dvousložkové formy vodného a stočného 14. Popis jednotlivých položek kalkulace, jejich věcná náplň je uvedena v příloze č. 3 Struktura (náplň) jednotlivých položek výpočtu (kalkulace) cen pro vodné a stočné.
Vypracoval: Ing. Jiří Lidmila ekonomický úsek generálního ředitelství VAS, a. s. (s využitím interních podkladů z divizí VAS,a.s.) 2 Výpočet
(kalkulace cen pro vodné a stočné pro rok XXXX+1
Pro kalendářní rok:
Odesílatel: VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s.
Dílčí odběratelské vyúčtování
(IČ 49455842)
Tabulka č.1
Náklady pro výpočet ceny pro vodné a stočné Nákladové položky
Měrná
Voda pitná
13
Voda odpadní
Řádek 1
jedn. 2
Skutečnos t 3
Kalkulace 4
Skutečnos t
Rozdíl 5
6
7
1.
Materiál
mil.Kč
1.1
- surová voda podzemní + povrchová
mil.Kč
1.2
- pitná voda převzatá+odpadní voda předaná
mil.Kč
1.3
- chemikálie
mil.Kč
1.4
- ostatní materiál
mil.Kč
2.
Energie
mil.Kč
2.1
- elektrická energie
mil.Kč
2.2
- ostatní energie (plyn, pevná a kapalná)
mil.Kč
3.
Mzdy
mil.Kč
3.1
- přímé mzdy
mil.Kč
3.2
- ostatní osobní náklady
mil.Kč
4.
Ostatní přímé náklady
mil.Kč
4.1
- odpisy a prostředky obnovy infr. majetku
mil.Kč
4.2
- opravy infrastrukturního majetku
mil.Kč
4.3
- nájem infrastrukturního majetku
mil.Kč
4.4
- poplatky za vypouštění odpadních vod
mil.Kč
4.5
- ostatní provozní náklady externí
mil.Kč
4.6
- ostatní provozní náklady ve vlastní režii
mil.Kč
5.
Finanční náklady
mil.Kč
6.
Výrobní režie
mil.Kč
7.
Správní režie
mil.Kč
8.
Úplné vlastní náklady
mil.Kč
A
mil.Kč Hodnota infrastruktur.m.podle
14
Kalkulace 8
Rozdíl 9
VÚME B
Pořizovací cena provozního maj.
mil.Kč
C
Počet pracovníků
osob
D
Voda pitná fakturovaná
mil.m3
E
- z toho domácnosti
mil.m3
F
Voda odpadní odv. fakturovaná
mil.m3
G
- z toho domácnosti
mil.m3
H
Voda srážková fakturovaná
mil.m3
I
Voda odpadní čištěná
mil.m3
Dostupné obnovitelné zásoby vody, 2008(FAO) m3/obyv. 1 274(o) 9 278(o) 1 617(o) 10 388 15 816(o) 9 320(o) 1 872(o) 1 728(o) 6 434(o) . . Celkové odběry vody, 2007 m3/obyv. 191,4 127,5 316,7(99) 1 783,6(06) 465,3 459,5(99) 430,8(04) 611,6(05) 103,2(05) 860(OECD) . Odběry povrchových vod, 2007 m3/obyv. 153,761,0 241,6(99) 1 730,8(06) 370,5 319,4(99) 357,8(04) 549,0(05) 65,1(05) . . Odběry podzemních vod, 2007 m3/obyv. 36,8 66,4 73,9(00) 53,7(06) 94,8 139,5(99) 73,1(04) 60,7(05) 37,9(05) . . Odběry povrchové a podzemní vody dle hlavních uživatelů, 2007 veřejné vodovody % z celkových odběrů 35,63 46,44 19,54(99) 3,68(06) 17,90 16,99(99) 15,11(04) 11,53(05) 5,82(98) . . zemědělství % z celkových odběrů1,51 3,278,54 (99) 1,70(06) 0,49 2,73(99) . 0,56(05) 78,94(98) . . zpracovatelský průmysl % z celkových odběrů 15,43 44,62 6,53(99) 0,50(06) 5,8734,88 (99) 15,22(04) 20,20(05) 3,57(98) . . výroba elektřiny (chlazení)
15
% z celkových odběrů 30,83 . 55,37(99) 92,24(06) 75,51 44,16(99) 63,19(04) 65,19(05) 11,15(98) . . Obyvatelé napojení na ČOV celkem, 2007 % z celk. populace 78 57 62 57(02) 51 89(04) 94(04) 60 65(05) . . Odpady Celková produkce odpadů, 2008 kg/obyv. 2 439 2 122 5 531 2 031 2 493 6 754 4 540 4 620 3 434 . 5 317
16
