Vodácká odborná – Lenk
Vodácká holka – Lenk
*: Mezi prCoudy, mezi proudy, naše dlouhý lodi bloudí, v loubí poutník roubí vor, v poutech touhy oči poulí, jak ty dlouhý lodi bloudí,
1. Když vDlny se vEmialí a pGeřeje řvAou
poslouchá náš rozhovorG7:
tak řDekni, kdo pEmiomoct ti AumDí.
LCoďák, zabalák, vracák, hák, bAmievarex, bagáž, líh, zCavírák, votvírák, táborák, D7epoxyd, laminát, klGíh, kAmiontra, pEorcelán, trAmiaverz, bort, vCe šlajsně nGesraz vCaz, spáchá zabalák mokrej mord na tom, kdo nGezabral včCasG7.
Koňadra, kolejda, komínky, špricky, kanystr, flastr, šprajc, sekera, pilka, sirky, třísky, na břehu kouká zajc, citera, niněra, bendžo, bum, basa a kytary hlas, kofola, rokola, budvar, rum, západ a zrzavej vlas.
a šDutry z nich cEmiiví jak sGůvAy, loď prDaská a Emiumrlčí zvGon bije tmAou,
*: Kdo pHmiádlem jen kmF#miitne a přGevrátí l Doď, pak jHmiečí jak stF#miaženej z kAůžDe, že tHmiy jseš ta F#miatrapa, tGy jseš ten cvDok, co zEa každý cvaknutí můžAe. Je pěkná jak ráno a voní jak les, když na dřevo u ohně hrává, je zrádná jak kočka a věrná jak pes, ta holka, co při tobě spává. ®: Tu vGodáckou hHmiolku si nAavěky nDech, nGetop ji, nHmiezahAánDěj, svou vEmiíru, svou sHmiílu, svý štF#miěstí i pHmiech,
Peřeje, kurděje, leje, zle je, koleje, voleje, les, singl, debl, triangl, bágl, mělčina, svačina, jez, zátoky, potoky, slapy, chlapi, léto se nevrací, oheň, povodeň, mraky, prachy, "vemte mě, vodáci!" *: KdDo tu píseň nedovede, tGomu to holt nepojede,
Eať se stydí v hospodě a zdAálky mává na lodě, kdF#o se vyzná v tomto hitu, tHen bude mít autoritu, tComu věnec bFudiž dGán, tCen je vGody pCán!
svý strEmiachy, svý prDachy, svůj pEoslední dAech jí pDoctivě EmiodevzdávAej
Da lásku zEmia lásku dGávAejD. Kdo připálí rejži a přesolí čaj, kdo sůl nechá v posledním kempu, kdo ráj změní v peklo a peklo zas v ráj, kdo zná všechny písničky trempů. *: Kdo přeje ti štěstí a kope ti hrob, kdo sladce hned šeptá, hned vříská, a koho bys roztrh' a praštil a kop' a po kom se celej den stýská. Až vlasy nám odbarví nebeskej král a vrásky nám počmáraj' kůži, svý holce dej pusu a řekni "jdem dál" a na pádlo polož jí růži.
Hej, kapitáne! – Hop Trop
Amazonka – Hop Trop
DmiMoře už se vzteká, Fstožár modře bliká,
EByly krásný naše Aplány
Cto nás právě varuje sám Dmisvatej Eliáš,
byla jsi můj celej C#misvět Cmi, Hmi
proto každej smeká, Fna palubu kleká,
čas je vzal a nechal Arány
Cmezi zuby drtí otčeDmináš.
Hmistarší jsme jen o pár Elet
®: DmiHej! KapiCtáne!
Tenkrát byly děti malý, ale život utíká už na táto slyší jinej, i když si tak neříká
Jestli Dmipřežijem, tak Cse nedoplaDmitíš! Hej! KapiCtáne! Tenhle Dmivrak ti rozbiCjem a Dmirumu vypiCjem sedm Dmigalónů, a A7ty to zaplaDtíš. D, A7, D, G, D, A7, D Vítr plachty ničí, lana s námi cvičí, za chvíli se briga kýlem na dno posadí, my jsme chlapi ryzí, kterejm je strach cizí, když natáhnem brka, nevadí. ®:
E7Ref: Nebe modrý zrcadAlí se F#7v řece, která všechno víHmi stejnou barvou, jakou Aměly Hmitvoje oči džínovýE Kluci tenkrát, co tě znali všude kde jsem s tebou byl Amazonka říkavali a já hrdě přisvědčil Tvoje strachy, že ti mládí pod rukama utíká vedly k tomu, že ti nikdo Amazonka neříká Ref: Zlatý kráse cingrlátek jak sis časem myslela vadil možná trampskej šátek nosit dáls ho nechtěla Teď si víla z paneláku, samá dečka, samej krám Já si přál jen, abys byla pořád stejná, přísa Ahám Hmi pořád stejná, přisaAhám
Fajn džob – Hop Trop
Divokej horskej tymián – Žalman
Moje briDmiga má Cjméno "DmiAriel",
Dál za voCzem sFpolu šClapem,
řekl kapitán, Ckdyž mě Dmizval,
někdo Frád a někdo Czmaten,
Fprej abych s ním jako Clodník jel
kdo se vFrací, není sáEmim,
a Dmidžob, co mi Cnabíd', Dmibral.
je to Dmivěc, když pro nás Fvoní
FPrej abych s ním jako Clodník jel
z hor diCvokej FtymiCán.
a Dmidžob, co mi Cnabíd', Dmibral. Von veliký prachy mi sliboval, čertví, jestli ňáký má, já nevěřil, a tak žvanil dál, že zejtra už vyplouvá. Já nevěřil, a tak žvanil dál, že zejtra už vyplouvá. ®: CeDlej den a Gcelou Dnoc
Hmistožár se pode mnou AkejDvá, chceš to znát - Gklidně Dpojď, ať Hmivíš taky, jaký to AbejDvá, žaludek stoupá Gvejš a Dvejš,
Hmina lodi všechno skAříDpá, do vočí tak jako Gmořská Dsůl
Hmivostrej vítr mi AštíDpá.Dmi Kdyby do vočí někdo vám tvrdil, že by práci pro vás měl fajn, dejte si říct, to by bral jenom ten, kdo je blázen a nemá šajn, dejte si říct, to by bral jenom ten, kdo je blázen a nemá šajn, že: ®:
Léto, zůstaň dlouho s námi, dlouho hřej a spal nám rány, až po okraj naplň džbán, je to věc, když pro nás voní z hor divokej tymián. ®: PodíFvej, jak málo stCačí, když do Fvázy natrEmihám bílou Dminocí k miloFvání z hor diCvokej FtymiCán. Dál za vozem trávou, prachem, někdy krokem, někdy trapem, kdo se vrací dolů k nám, je to věc, když pro nás voní z hor divokej tymián. ®:
Námořnická – Plíhal
Nosorožec – Plíhal
1. DMaličký námořník v kGrabičce od mýdla
1. PAmiřivedl jsem domů Božce Dminádhernýho Aminosorožce,
vDydal se nA7apříč vDanou,
Dmioriginál tlAmiustokožce, kD#dimoupil jsem ho v hH7ospodě.
bez mapy, buzoly, vGesel a kormidla
ZAmia dva rumy a dvě vodky přDmiipadal mi vAmielmi krotký,
plDuje za krA7ásnou JanDou.
pDmiošlapal mi pAmiolobotky, H7ale jinak v pAmiohodě.
R: F#mi7Za modrýmHmi7 obzorem dF#mi7va mysy Hmi7naděje lEákají odvážné klA7uky, snDad právě na něho štGěstí se usměje,
VznDmiikly menší pAmiotíže přH7i nástupu dAmio zdviže, přDmii výstupu zAmie zdviže D#dimuž nám to šlo lH7ehce. VznAmiikly větší potíže, kdDmiyž Božena v nAmiegližé, kdDmiyž Božena v nAmiegližé řvD#dim(E7)ala, že ho
cDíl má už nA7a dosah rDuky.
nE7(Ami)echce.
2. Maličký námořník v krabičce od mýdla zpocený tričko si svlíká, moře je neklidný, Jana je nastydlá, kašle a loďkou to smýká. R: 3. Maličký námořník s vlnami zápasí, polyká mýdlovou pěnu, loďka se potápí, v takovémto počasí je těžké dobývat ženu. R: Za modrým obzorem dva mysy naděje čekají na další kluky, maličký námořník i študák z koleje mají cíl na dosah ruky.
2. Marně jsem se snažil Božce vnutit toho tlustokožce, originál nosorožce, co nevidíš v obchodech. Řvala na mě, že jsem bohém, pak mi řekla: Padej, sbohem, zabouchla nám před nosorohem, tak tu sedím na schodech. Co nevidím - souseda, jak táhne domů medvěda, originál medvěda, tuším značky grizzly. Už ho ženě vnucuje a už ho taky pucuje a zamčela a trucuje, tak si to taky slízli. 3. AmiTak tu sedím se sousedem, s DminosorožcemAmi a s medvědem, nDmiadáváme jAmiako jeden nH7a ty naše slAmiepice.
Buď vítán – Nohavica
Svět je malý pomeranč – Nohavica
®: Buď Cvítán, buď Gvítán zase mezi Amisvými
G V letadle PrahCa - Montreal
mé Cklíče teď Gjsou i klíči Amitvými.
pGadají slova jak sClzy do lavoru,
FNad horami poštolka Emilítá
nGa nebi šustí staniCol,
Fstmívalo se a už Gsvítá – buď Cvítán G buď Cvítán CNa jičínské radniční Gvěži hodiny Cpomalu jdou,
Cpřes náměstí trafikantka Fběží s novinama Cnad hlavou
Cve výloze prodejny Fmiknih Malý C7majBobeš má stejně Amipih
stGaniol z čokolády zCa třicet pět korun. ®: ŽlAmiuté jsou vDlny GAtlantikEmiu, rAmiacek je Dúředníkem mGořské ambasády, cAmiestujem zDe šuplíku dGo šuplíkEmiu
Ca svět je mHmialý pomerAmianč, Ca svět je mHmialý pomerAmianč,
a Cu kašny stojí dva Ghusaři na koCních
ve kterém tDam, to není tGady.
Anežka z pekárny je živa a zdráva a čtyři kluky má, děda Hříbek stále ještě postonává jestli Tě to zajímá. Z gymnázia udělali soud do sokolovny zavedli proud a jinak nemohl jsem na Tebe, kamaráde, zapomenout. ®: Sundej kabát, máš ho umáčený Bádenským jezerem, na Tvou počest jsem zapíchl prase a tak ho spolu sežerem, vína jsem nakoupil habaděj – dělej co chceš – mlč, anebo vyváděj, v nejhorším případě se zase spolu poperem.
Ať bydlíš kdekoli, jsi bratr můj, do stejných plínek jsme pouštěli hovínka, ať bydlíš kdekoli, jsi bratr můj, ostravské dvory nás pojí jako vzpomínka.
Dělel jsem si každým rokem na zárubeň jeden vryp, Všecko to šlo jaksi bokem, já však doufal, že bude líp. Na prdel by zasloužili hned ti co nám takhle popatlali svět, ale nejdůležitější je stejně že ses vrátil zpět. ®:
®: Ať bydlíš kdekoli, jsi bratr můj, jsou mezi námi jen pomyslné čáry, ať už jsi kdokoli, jsi bratr můj, šest světadílů je šest kolíčků od kytary. ®: Žluté jsou vlny Atlantiku, racek je úředníkem mořské ambasády, cestujem ze šuplíku do šuplíku /: a svět je malý pomeranč, :/ ve kterém tam bude i tady.
Studený nohy – Radúza
Řekni, kde ty kytky jsou – Marlen Ditrich
1. AmiPrEmiší, Dmichoulím se Emido svrchníku,
CŘekni, kde ty Amikytky jsou, Fco se s nima moG7hlo stát,
Aminež se Emiotočím Fna podGpatku
Cřekni, kde ty Amikytky jsou, Fkde mohou G7být?
zalesknou se světla na chodníku, jak pětka na věčnou oplátku.
CDívky je tu Amiběhem dne Fotrhaly G7do jedné,
2. Slyším kroky zakletejch panen, to je vínem, to je ten pozdní sběr, každá kosa najde svůj kámen, to je vínem, ber mě, ber.
Fkdo to kdy Cpochopí, Fkdo to kdy G7pochoCpí. Řekni, kde ty dívky jsou co se asi mohlo stát řekni kde ty dívky jsou kde mohou být. Muži si je vyhlédli, s sebou domů odvedli kdo to kdy pochopí,kdo to kdy pochopí.
Ref. Studený Fnohy Eschovám doma Amipod peřinou a ráno Fkafe dám si Ehustý jako Amitér, přežiju Ftuhle neděEli tak jako Amikaždou jinou, na koho Fslovo padne, Eten je soliDtér. Ami 2. Broukám si píseň o klokočí, prší a dlažba leskne se, je chladno a hlava, ta se točí, jak světla na plese. Ref. Studený nohy… 3. Tak mám a nebo nemám kliku, zakletá panna směje se a moje oči, lesknou se na chodníku, jak světla na plese. Ref. Studený nohy…
Řekni, kde ti muži jsou co se k čertu mohlo stát řekni kde ti muži jsou kde mohou být. Muži v plné polní jdou, do války zase je zvou kdo to kdy pochopí,kdo to kdy pochopí. A kde jsou ti vojáci co se tady mohlo stát a kde jsou ti vojáci kde mohou být. Řada hrobů v zákrytu meluzína kvílí tu kdo to kdy pochopí,kdo to kdy pochopí. Řekni kde ty hroby jsou co se s nimi mohlo stát řekni kde ty hroby jsou kde mohou být. Co tu kytek rozkvétá od jara do léta kdo to kdy pochopí,kdo to kdy pochopí.
Vlajky vlají – MIG 21
Rána v trávě – Žalman
Dobíhám Dmitramvaj Z kopce na Petřín
®: AmiKaždý ráno boty Gzouval
A ty jedeš Amiv ní V tramvaBji
AmiOrosil si nohy v Gtrávě
Koukneš se Even CTrolej zajisDmikří
AmiŽe se lidi mají radi Gdoufal
Dobíhám Dmitramvaj Z kopce na Petřín A ty jedeš Amiv ní V tramvaBji Ta mění Esměr CKvér vystřeDmilí ®: /: DmiNa tramvaji vlajky vlají
FMír volají Mír volají :/ Zaklínám tramvaj Ať ještě zastaví A ty vystoupíš Na chodník A pro šeřík Si chtít budeš jít Zaklínám tramvaj Ať ještě zastaví A ty vystoupíš Na chodník Ozve se křik Jiskry padají ® /: DmiMír voClaFjí :/ Začíná jaro Nad Prahou nad Plzní Válka odezní Vyšumí Nastane mír Osvobození Chtěl jsem jet s tebou noční tramvají – ale Padám do křoví Na šeřík A v tom ten keř Tebou zavoní ® 2x /: DmiMír voClaFjí :/
AmiA proEmicitli Amiprávě Každý ráno dlouze Gzíval
AmiUtřel čelo do ruGkávu AmiA při chůzi tělem semtam Gkýval AmiPřed seEmibou sta Amisáhů CPoznal GMoraFvěnku Ckrásnou Amia víGnečko Cze zlata V Čechách Gslávu FmuziCkantů
AmiUmaEmizanou Amiod bláta. R: Toužil najít studánečku A do ní se podívat By mu řekla proč holečku Musíš světem chodívat Studánečka promluvila To ses musel nachodit Abych já ti pravdu řekla měl ses jindy narodit. R:
Hejkal – Wabi Daněk
Tajemství – Landa
1. Ami Divnej jekot po lesích se prohání
EmiČekám Dna teEmibe.
až v Dmižilách tuhne Amikrev a zuby Fcvakaj ESOS.
DTolik Emilet Duž tě Gznám.
AmiUtichá až u potoka Dmipod Amistrání
Schody do nebe kloužou jak led. Ruku ti dám.
jó Dmitakovýhle Amiřvaní by Enesnes ani Amipes.
DmiZuby, rudý Amivoči a DmidrápyAmi krvavý
Ref.:
Fkosti chřestěj v rytmu Ekastanět
AmiTolik, tolik Emihvězd
a Dmistrašidelný Amivytí a Dmiskřeky chraplavý
Amimáš nad seCbou.
tak Fto je hejkal na to vemte Ejed.
(A je) AmiTolik, tolik Emicest, co tě k nim HmidoveEmidou.
R. U nás Chej, Fhej, CHejkal straší v lese jen ten co něco snese D7tam může v noci být. Jeho Chej, Fhej, Chejkání se nese
Fkaždý strachy se Ctřese, k ohni Fnesesedneme Cse Fneboť za boudou Cv lese zase G7Hejkal začal výt. 2. Kdo z vás tady na Hejkaly nevěří ten může u nás přespat až se zastaví. Nevystrčí špičku nosu ze dveří a bude jásat, že se dožil rána ve zdraví. Jenom kalný voči a rysy ztrhaný kalhoty si bude muset prát a děs a hrůza v hlase, jó to mu zůstane až koktavě bude povídat. R. U nás hej, hej, Hejkal...
Jméno mé už znáš. Jsem tvůj stín i tvůj strach. Dál mě potkáváš, vyrůstám na slzách. Ref. Čekám za mlhou. Netušíš, co ti chci říct. Co se skrývá za tou tmou? Možná nic. A možná víc... Ref.
Hrobař – Premier
Jasná zpráva – Olympic
V Gmládí jsem se učil hrobařem
1.CSkončili jsme, jasná správa,
Emijezdit s hlínou, jezdit s trakařem
Amiproč o tebe Fzakopávám Gdál
Ckopat hroby byl můj ideD7ál C, D7
DmiProjít bytem Fjá abych se Cbál
Jezdit s hlínou, jezdit s vozíkem s černou rakví, bílým pomníkem toho bych se nikdy nenadál. Že do módy příjde kremace černej hrobař bude bez práce toho bych se nikdy nenadál nenadál. Kolem projel vůz milionáře záblesk světel pad mi do tváře, marně skřípěj kola brzdící. Stoupám vzhůru stoupám ke hvězdám tam se s černou rakví neshledám, sbohem bílé město zářící. Sbohem moje mesto vzpominat budu presto jak jsem poznal tvůj smich a tvůj pláč Na na na .......
Dík tobě se vidím zvenčí, připadám si starší, menší sám Kam se kouknu, kousek tebe mám ®: AmiPěnu s vůni Emijablečnou,
Amivyvanulý Emisprej Amitelefon, co Custřihlas mu Gšnůru Knížku krásně zbytečnou, co má lživý děj Píše se v ní, jak se lítá vzhůru, lítá Dmivzhůru, ve dvou Gvzhůru R: 2. Odešlas mi před úsvitem, mám strach projít vlastním bytem sám Kam se kouknu kousek tebe mám Skončili sme jasná správa Není komu z okna mávat víc jasná správa, rub, co nemá líc.
Na kolena – Ivan Hlas
Proklínám – Janek Ledecký
Táhněte Cdo háje - všichni Amipryč
1. Prázdnej Amibyt je jako Fpast
Chtěl jsem jít Cdo ráje a nemám Amiklíč
kde Dmirůže uvadnouC, G
Jak si tu Cmůžete takhle Amižrát?
AmiPotisíci Fčtu tvu j dopis
Ztratil jsem Fholku, co jí mám Grád
Dmina rozloučeGnou C
Napravo, Cnalevo nebudu mít Amiklid Dala mi Cnajevo, že mě nechce Amimít
Píšeš že Amiodcházíš, když Fden se s nocí CstříGdá
AmiVodu z vína Fudělá Dmikdo dobře nehlídáG. Píšeš:
Zbitej a Cšpinavej, tancuju Amisám
® CProklínámG. Ty Amitvoje Fústa proklínámC
Váš pohled Dmikáravej už dávno Gznám
Tvoje Goči ledovýAmi.
Pořád jen: FNa kolena, na kolena, na kolena, na kolena CJé, jé, jé Pořád jen: FNa kolena, na kolena, na kolena, na kolena CJé, jé, jé Pořád jen: FNa kolena, na kolena, na kolena, na kolena
CJe to Amitak a vaše Fsaka vám posere Gpták Cigáro do koutku si klidně dám Tuhletu pochoutku vychutnám sám Kašlu vám na bonton, Bejby si chytrej chlap Sere mě Tichej Don a ten váš tupej dav Pořád jen: Na kolena, na kolena ... Pořád jen: Na kolena, na kolena, na kolena, na kolena Je to tak, tenhleten barák vám posere pták
V Fsrdci jen sníh Csám a Gsám. Ať Aminikdy Fúsvit nespatCříš Na ústa Gmříž. Oči oslepAminou Ať Fdo smrti seš Csám. 2. Tvoje oči jsou jak stín. A tvář den když se stmívá Stromy rostou čím dál výš a pak je čeká pád Sám s hlavou skloněnou všechny lásky budou zdání Po tisíci čtu tvůj dopis na rozloučenou. Píšeš:® .. ať zu staneš sám. Sám. A sám.
Píseň, co mě učil listopad – Wabi Daněk
Všech vandráků múza – Žalman
CMálo jím a Fmálo spím a Cmálokdy tě Fvídám,
GPřišla k nám znenadáníFmaj7
Cmálokdy si Eminechám něco DmizdátG
hubená ažGhrůza a Fmaj7řekla že jeGmúza
FDoma nemám Cstání, už od Amijarního Ftání
Fmaj7všech vandráků Gz Čech
Bcítím, že se blíži listopad,C hm, hm, hm
To nebyl hřích po nocích než po kytaře sáhla
®:ListopadovýB písně Fod léta už Cslýchám vítr Dmiledový Fpřinesl je k Cnám Tak mě nečekej , dneska nikam nepospíchám listopadový písni naslouchám Chvíli stát a poslouchat, jak vítr větve čistí, k zemi padá zlatý vodopád Pod nohama cinká to postrácané listí vím, že právě zpívá listopad. Dál a dál tou záplavou co pod nohou se blýská co mě nutí do zpěvu se dát tak si chvíli zpívám a potom radši pískám píseň co mě učil listopad.
tak nám chleba kradla a čmárala po Emizdech ®:EmiHaDlleGluja Czavírá se Gbrána my Czpívat chcem do Grána
Cnež napadáGsníh Halleluja kteroupak si dáme než skončíme s pánem na hřbitově obutých Na Moravě z demižónu dibré víno pila tak mezi námi žila spousty hezkejch dní Až jeden pán v limuzíně začal po ní toužit budeš mi holka slúžit a oženil se s ní ® Každou noc po milování skládala mu hity a kašlala na city na obyčejnej lid Za pár let tahle múza dneska služka mici skončila na ulici a pod mostem má byt ®: Vraťte nám vraťte nám tu všech vandráků múzu má roztrhanou blůzu ..
Santiano – Waldemar Matuška
Sen – Lucie
Kdo Dmio sobě chce říct, že je
Stíny Cdnů a snů se k obratníku Fstáčí
námoCřník, měl by Dmiznát SantiCáno. Dmi C
Ruce Csnů černejch se snaží zakrýt Foči
GmiBílou loď, co má Cštíhlou Amipříď,
Světlo Dmitvý prozradí proč já Cvím
jak ty Dmikrásný holky Cu nás
S novým Dmidnem že se Fzas navráGtí
Dmiv Saint - Malo. Sem Dmis písničkou a dokoCla, johoDmihó SantiCáno.
GmiKdyž Bůh dá tak už CráAmino kotva
Mraky se plazí, vítr je láme Stíny tvý duše rozplynou se v šeru Ve vlnách opouští po hodinách mizí A měsíc nový stíny vyplaší ®: Proud motýClů unáší strach
Dmižbluňkne Cdoma Dmiu mola.
Na listy Fsedá hvěznej prach
Jen koření od zádi až po špici veze k nám Santiáno. Celá loď voní skořici, jak ty sladký holky u nás v Saint - Malo. R: A ten, kdo nešel spát slyší vítr hrát v ráhnoví Santiána. Zpívá mi tu, co já mám rád, co ji zpívaj všechny holky u nás v Saint Málo. R: Tvou přídí zatím dál vlny zmítají, ale já, Santiáno, vidím, jak nás vítají všechny holky u nás doma v Saint Malo. R:
Neslišný Ckroky stepujou
Proletí Amiohněm a mizí stále Gdál V nebeským Frytmu swingujou Že se Amiráno, že se ráno vytraGtí Stíny dnů vyrostou a zmizí Nebeský znamení, rosvěcujou hvězdy Všechno ví z povzdálí vedou naše kroky A měsíc nový stíny vyplaší. ®: ®: Proud motýClů unáší strach Na listy Fsedá hvěznej prach a nový Amistíny vyplaGší
Nám se daří – Bob a Tom
Hudsonský šífy – Wabi Daněk
CNám se daří, nám se daří
ten kdo Aminezná hukot vody lopatCkama vířený,
Fděkujeme za optání Gjak se daří vám
jako Gjá,jako Amijá
Cnám to klape, nám to klape
kdo Hudsonský slapy nezná sírou Gpekla sířený ať se na
Fděkujeme za optání Gjak to klape vám
AmiHudsonský Gšífy najmout Amidá,Gjo ho Amiho
Promiňte že vám to otevřeně řekneme vychází nám prostě všechno na co sáhneme protože se prostě daří, všeho máme dost tak chodíme do práce už jenom pro radost
Ten kdo nepřekládal uhlí šíf když na mělčinu vjel,málo zná, jo málo zná ten kdo neměl tělo ztuhlý až se nočním chladem chvěl, ať se na Hudsonský šífy najmout dá,johoho
®: CJo, tohle jo, tohle Fjo, tohle jo
Ref.AFhoj,páru tam Amihoď,
tohle Cjo, tohle jo, tohle Gjo
ať Gdo pekla se dříve dohraAmibem,GjohoAmiho
Nám se vede, nám se vede děkujeme za optání jak se vede vám nám to frčí, nám to frčí děkujeme za optání jak to frčí vám
Ten kdo nezná noční zpěvy zarosených lodníků jako já,jo jako já ten kdo cejtí se bejt chlapem,umí dělat rotiku ať se na Hudsonský šífy najmout dá,johoho Ten kdo má na bradě mlíko,kdo se rumem neopil,málo zná,jo málo zná kdo necejtil hrůzu z vody ve který se málem utpil ať se na Hudsonský šífy najmout dá,johoho
šabadabadabadá... pitipitipá Nám to šlape, nám to šlape děkujeme za optání jak to šlape vám nám to sviští, nám to sviští děkujeme za optání jak to sviští vám Možná že už toho máte zrovna akorát jenže nám to prostě šlape musíme se smát je to celkem rychlá jízda vesele si žít už nám brzy prdne v bedni a pak bude klid ®:
Ref. Kdo má roztrhaný boty,kdo má pořád jenom hlad,jako já,jo jako já kdo chce celý noci čuchat pekelnýho kouře smrad ať se na Hudsonský šífy najmout dá.johoho Kdo chce zhebnout třeba zejtra,komu je to všechno fuk,kdo je sám jako já kdo má srdce v správným místě kdo je prostě prima kluk ať se na Hudsonský šífy najmout dá,johoho Ref.
Slavíci z Madridu – Waldemar Matuška
Bedna od Whisky – Miki Ryvola
Dmi, Ami, E, Ami, Dmi, Ami, E, Ami
AmiDneska mi už Cfóry nejak Aminejdou přes pysEky
AmiNebe je modrý a Ezlatý, bílá sluneční Amizáře, Amihorko a sváteční Ešaty, vřava a zpocený Amitváře, Amidobře vím, co se bude Edít, býk už se v ohradě Amivzpíná, Amikdo chce, ten může Ejít, já si dám sklenici Amivína. Ref:
DmiŽízeň je veliká, Amiživot mi utíká, Enechte mě příjemně Amisnít, Dmive stínu pod fíky Amiposlouchat slavíky, Ezpívat si s nima a Amipít. Ženy jsou krásný a cudný, mnohá se ve mně zhlídla, oči jako dvě studny, vlasy jak havraní křídla, dobře vím, co znamená pád do nástrah dívčího klína, někdo má pletky rád, já si dám sklenici vína. Ref: Žízeň je veliká... Nebe je modrý a zlatý, ženy krásný a cudný, mantily, sváteční šaty, oči jako dvě studny, zmoudřel jsem stranou od lidí, jsem jak ta zahrada stinná, kdo chce, ať mi závidí, já si dám sklenici vína. Ref: Žízeň je veliká...
AmiStojim s dlouhou kraCvatou na Amibedne oEd whisAmiky. AmiStojim s dlouhým Cobojkem jak Amistájovej piEnč, AmiTu kravatu co Cnosím mi Aminavlík Esoudce Amilynč. Ref: AKopni do tý Dbedny ať panEstvo nečAeká, Jsou Adlouhý schody do Dnebe a štrEeka daAleká. DoA nebeského bárDu ja sEucho v krku mAám. Tak Akopni do ty bDedny , ať nEa cestu se Adám. Mít tak všechny bedny od whisky vypitý Postavil bych malej dům na louce ukrytý. Postavil bych malej dům a z vokna koukal ven Chlastal bych tam s Billem A chlastal by tam Ben. Ref: Kdyby si se trochu jen pořád nechtel prát Nemusel si dneska na tyhle bedne stát . Mohl si nekde v suchu tu svoji whisky pít, Nemusel si dneska na krku laso mít. Ref: Až kopneš do tý bedny jak se to delává Do krku Ti ostane jen dírka mrňavá. Jenom dírka mrňavá a k smrti už jen krok. Má to smutný konec a whisky ani lok. Ref:
Frankie Dlouhán - Nedvědi
Panenka – Poutníci
CKolik je smutného,
GCo skrýváš za Cvíčky a Gplameny Csvíčky
když Fmraky černé Cjdou
snad Ghouf bílejch holubic nebo jen Džal
lidem nad Ghlavou Fsmutnou dálavouC. Já slyšel příběh, který velkou pravdu měl, za čas odletěl, každý zapomněl.
tak Codplul ten Gprvý, den Czmáčený Gkrví
® CMěl kapsu Gprázdnou Franky Dlouhán,
®: Otevři Coči Ty GuspěchaDná, Cdámo GuplakaDná,
po státech Ftoulal se jen Csám a že byl Fveselej, tak Ckaždej měl ho G7rád. Tam ruce k Fdílu mlčky přiloží a Czase jede Amidál. A Fkaždej kdo s ním
Gchvilku byl, tak Fdlouho G7se pak Csmál. Tam kde byl plač tam Franky hezkou píseň měl slzy neměl rád, chtěl se jenom smát. A když pak večer ranče tiše usínaj Frankův zpěv jde dál nocí s písní dál ... Tak Frankyho vám jednou našli, přestal žít, jeho srdce spí, tiše smutně spí. Bůh ví jak, za co tenhle smíšek konec měl, farář píseň pěl, umíraček zněl ...
ani pouťovou panenku DnezaneGchal.
Cotevři Goči ta Chloupá noc Gkončí a mír je Dmezi náGma.
C, G, C, G, D, G Už si oblékni šaty a řetízek zlatý a umyj se půjdeme na karneval a na bílou kůži Ti napíšu tuší že dámou jsi byla a zůstáváš dál. ®: Otevři ..........
Jesse James – Greenhorns
I cesta může být cíl – Mňága a Žďorp
Jesse GJames chlapík byl,
F, C, B FZrychlený vlak Cnáhle Bstojí
hodně Clidí vodpraGvil, vlaky přepadával Drád, boháGčùm uměl brát, chudáCkùm dával Gzas, přál bych vám Dabyste ho mohli Gznát.G7 R: Jó, CJesse ženu svou tady Gnechal ubohou a tři děcka říkám Dvám, ale tenGhle přítel hadí ten Cvám Jesse zGradí, já vím tenkrát v Dnoci prásk ho Gsám. Jednou vám byla noc měsíc tenkrát svítil moc, když tu vláček zùstal stát, kdekdo ví že ten vlak přepad James kabrňák, čistě sám se svým bráchou akorát. R: Jedenkrát Jesse James sedí doma za stolem a svým dìtem vypráví. Roberd Ford v nočních tmách připlíží se jako had, a on vám Jesse Jamese odpraví. R:
asi tak v půli cesty zbývá vzdát čest padlému stroji a zbytek dojít pěšky a náhle už není kam spěchat vítací výbory nebudou čekat kufry a příbory tu můžeme nechat až déšť se vsákne tak vystoupí řeka ®: I Fcesta Cmůže být Bcíl i cesta může být cíl i cesta může být cíl i cesta může být cíl jediný mrak nad hlavou stojí nehybně tak jako vážky jediný klas dozrává v poli jediným způsobem lásky a náhle už není kam spěchat vítací výbory nebudou čekat kufry a příbory tu můžeme nechat až déšť se vsákne tak vystoupí řeka ®:
