Vnímání pocitu bezpečnosti obyvateli bytového domu Koniklecová 5, Brno (Analýza sociologického výzkumu)
V rámci projektu
„Bezpečná lokalita – bezpečné bydlení“
Pro Městskou polici Brno zpracovala:
Mgr. Lucie Táborská IČ: 75240726
Brno, červen – srpen 2009
Obsah
1. Průběh a metoda výzkumu ............................................................................................................ 3 2. Popis zkoumaného vzorku ............................................................................................................ 3 2.1. Pohlaví a věk respondentů ..................................................................................................... 3 2.2. Nejvyšší dosažené vzdělání a ekonomická aktivita respondentů .......................................... 4 2.3. Rodinný stav respondentů ...................................................................................................... 5 2.4. Délka bydlení v domě a obývané patro.................................................................................. 5 3. Technické a bezpečnostní vybavení domu ................................................................................... 6 3.1. Technické vybavení domu ..................................................................................................... 6 3.2. Informovanost o bezpečnostním vybavení domu .................................................................. 7 3.3. Osvětlení a zeleň před domem ............................................................................................... 7 4. Výskyt cizích osob v domě ........................................................................................................... 8 4.1. Zamykání domu ..................................................................................................................... 8 4.2. Pohyb cizích osob v domě ..................................................................................................... 9 4.3. Charakteristika cizích osob, pohybujících se v domě .......................................................... 10 5. Vnímání pocitu bezpečí obyvateli domu .................................................................................... 11 5.1. Pocit bezpečí ve společných prostorách domu .................................................................... 11 5.2. Pocit bezpečí ve vlastním bytě ............................................................................................. 13 5.3. Vlastní zkušenost s krádežemi v domě ................................................................................ 14 6. Vztahy mezi obyvateli v domě ................................................................................................... 14 7. Děti a mládež v domě ................................................................................................................. 17 8. Senioři v domě ............................................................................................................................ 19 9. Řešení problémů v domě ............................................................................................................ 20 9.1. S kým respondent nejčastěji řeší problémy v domě............................................................. 20 9.2. Vlastní angažovanost při řešení problémů v domě .............................................................. 21 9.3. Nejefektivnější způsoby řešení problémů ............................................................................ 21 9.4. Zásahy Městské policie a Policie ČR při řešení problémů v domě ..................................... 21 10. Nová bezpečnostní opatření ...................................................................................................... 24 11. Závěrečné shrnutí výzkumu ...................................................................................................... 29 12. Seznam tabulek a grafů ............................................................................................................. 31 12.1. Seznam tabulek .................................................................................................................. 31 12. 2. Seznam grafů .................................................................................................................... 31
2
1. Průběh a metoda výzkumu Výzkum proběhl od poloviny června do poloviny července 2009 v bytovém domě Koniklecová 5, a to kvantitativní metodou výzkumu za použití techniky dotazníkového šetření. Obyvatelé domu (vždy jeden zástupce z bytové jednotky) byli přímo osloveni proškoleným tazatelem, který s nimi vyplnil dotazník, čímž bylo zabráněno případnému nepochopení některých otázek. Z celkového počtu 156 bytů (12 podlaží, v každém 13 bytů) bylo získáno 107 vyplněných dotazníků, což lze považovat za velmi dobrou úspěšnost (téměř 70%). Při výzkumu byla samozřejmě dodržena podmínka anonymity a možnosti respondenta odmítnout odpověď na některou otázku.
2. Popis zkoumaného vzorku 2.1. Pohlaví a věk respondentů Výzkumný vzorek je tvořen ze 70% (75)1 ženami a z 30% (32) muži, z hlediska věku byla nejsilněji zastoupena věková skupina 30-44, která tvořila 51,4% (54) vzorku, druhou nejsilnější skupinou byla kategorie 18-29 (21,9%; 23), 18,1% (19) respondentů bylo ve věku 45-59 a jen 8,6% (9) respondentů bylo starších 60 let (viz. graf č.1).
Graf č. 1. Věk respondenta podle pohlaví 41(75.9%)
45 40 35 30 25
16 (69.6%)
20 11 (57.9%)
15 10
13 (24.1%) 7 (30.4%)
6 (66.7%) 8 (42.1%)
5 3 (33.3%)
0 18-29
žena muž
30-44 45-59 60+
1
V závorce (případně za středníkem) vždy uveden absolutní počet respondentů. Uvedená procenta vždy vycházejí z počtu validních odpovědí (nezahrnují tedy ty, kteří na daný dotaz odmítli odpovědět). Celkový počet respondentů, kteří odpověděli na daný dotaz bývá u grafů a tabulek odznačen N.
3
2.2. Nejvyšší dosažené vzdělání a ekonomická aktivita respondentů Co se týká nejvyššího dosaženého vzdělání, 51% (53) respondentů uvedlo středoškolské vzdělání bez maturity, 29,8% (31) středoškolské vzdělání s maturitou a 18,3% (19) mělo nejvyšší dosažené vzdělání základní. Pouze jedna respondentka uvedla vysokoškolské vzdělání.
Graf č.2. Nejvyšší dosažené vzdělání respondenta podle pohlaví 35 (66%) 35
30 22 (71%)
25 15 (78.9%) 20
18 (34%)
15 9 (29%)
10 4 (21.1%) 5
1 (100%)
0
žena
0 základní
SŠ bez naturity
muž SŠ s maturitou
VOŠ, VŠ
Z hlediska ekonomické aktivity největší část respondentů (44,2%; 46) vypověděla, že má trvalé zaměstnání. Ostatní kategorie byly zastoupeny o poznání méně – 18,3% (19) tvořili invalidní či starobní důchodci, 13,5% (14) matky na rodičovské dovolené, 12,5% (13) respondentů bylo v době výzkumu bez zaměstnání, 7,7% (8) mělo krátkodobé zaměstnání a 1,9% (2) respondentů shodně uvedlo, že studují nebo podnikají (viz. graf č.3).
Graf č. 3. Ekonomická aktivita respondenta 45.0
44.2% (46)
40.0 35.0 30.0 25.0 18.3 % (19)
20.0
13.5% (14) 15.0
12.5 (13) 7.7% (8)
10.0
1.9% (2)
5.0
bez zaměstnání
rodičovská dovolená
důchodce
student/ka
podnikatel/ka
trvalá zaměstnanecká pozice
.0
krátkodobé zaměstnání
1.9% (2)
4
2.3. Rodinný stav respondentů Dotaz na rodinné zázemí respondenta ukázal, že nejčastěji se jednalo o samostatně žijící osoby (59%; 62), tedy osoby svobodné, rozvedené, vdovy a vdovce žijící v domácnosti bez dětí a partnera – přičemž tato kategorie převažovala jak u mužů, tak u žen. Druhou nejčetnější skupinou byly rodiny (včetně rodin osamělého rodiče) s dětmi do 15 let (30,5%; 32). Zde se jednalo téměř výhradně o ženy. 5,7% (6) respondentů uvedlo, že žijí s manželem/manželkou bez dětí. Ostatní kategorie, tj. rodiny s dětmi nad 15 let a vícegenerační rodiny byly zastoupeny jen výjimečně (od 1-3%, tj. 1-3 respondenty).
Graf č. 4. Rodinný stav respondenta (%), N = 105 samostatně žijící ženatý/vdaná bez dětí 59.0
5.7
rodina s dětmi do 15 let rodina s dětmi nad 15 let
30.5 1.0 2.9 1.0
vícegenerační rodina s dětmi do 15 let vícegenerační rodina s dětmi nad 15 let
2.4. Délka bydlení v domě a obývané patro Respondenti byli dotazování na délku pobytu v domě, zejména proto, aby mohla být zhodnocena jejich znalost daného prostředí. Většina respondentů uvedla, že v bytě žije 1-3 roky ( 39%; 41) nebo déle, než 3 roky (35,2%; 37), z čehož můžeme předpokládat, že situaci v domě a nejčastější problémy již dobře znají. Méně pak byli zastoupeni ti, kteří v bytě žijí kratší dobu, než půl roku (15,2%; 16) a půl roku až rok (10,5%; 11). Během provádění výzkumu byla snaha zajistit srovnatelné poměry respondentů ze všech pater, což se vcelku zdařilo – každé patro bylo zastoupeno 8-12 respondenty, s výjimkou přízemí, kde se přes opakované návštěvy tazatelů zdařilo oslovit pouze zástupce 3 bytů, což kromě neochoty účastnit se výzkumu může být způsobeno i tím, že výzkum v tomto podlaží probíhal od 9. července (ihned poté, co proběhla poslední informační schůzka s nájemníky) a řada obyvatel bytů mohla být na letní dovolené.
5
3. Technické a bezpečnostní vybavení domu 3.1. Technické vybavení domu Respondenti odpovídali na řadu dotazů ohledně technického vybavení domu, které ovlivňuje jejich vnímání bezpečnosti a pohodlí bydlení v domě – tedy zejm. na osvětlení různých částí bytů, funkčnost výtahů, zvonků a domovního telefonu. Jako vždy funkční bylo označeno osvětlení sklepa a sušárny (85,3% resp. 93,1%), na tuto otázku však odpovědělo nejméně (68 resp. 58) respondentů, velká řada z nich do této části domu příliš často nechodí a proto odpověď zcela vynechala. Jako nejméně funkční bylo označeno osvětlení schodiště (podle 42,7% respondentů občas nefunguje a podle 12,2% nefunguje velmi často), přičemž 25 respondentů na tento dotaz neodpovědělo a zdůvodnilo to tím, že schodiště nepoužívají – někteří uváděli bezpečnostní důvody. Osvětlení vchodu bylo nadpoloviční většinou (přes 63,1%) respondentů označeno jako vždy funkční a 31,1% uvádělo, že občas nefunguje. Podobně bylo hodnoceno i osvětlení na patrech, přičemž na občasný výpadek osvětlení patra si nejčastěji stěžovali obyvatelé ze 4., 6. a 9. patra (přes 50% respondentů z těchto pater). Tabulka č.1. Funkčnost osvětlení v domě osvětlení vstupu
osvětlení patra
osvětlení schodiště
osvětlení sklepa
osvětlení sušárny
N
%
N
%
N
%
N
%
N
%
Funguje vždy
65
63.1
70
66.0
36
43.9
58
85.3
54
93.1
Někdy nefunguje
32
31.1
31
29.2
35
42.7
9
13.2
3
5.2
Velmi často nefunguje
6
5.8
5
4.7
11
13.4
1
1.5
1
1.7
103
100.0
106
100.0
82
100.0
68
100.0
58
100.0
Celkem
Zvonky podle 72,5% respondentů fungují vždy, podle 24,5% občas nefungují, domovní telefon označilo za vždy funkční 66% respondentů, jako občas nefungující 18% a velmi často nefungující podle 16% respondentů. Nejhůře dopadlo hodnocení výtahu, který občas nebo velmi často nefunguje podle 72,4% (47) respondentů a jako vždy funkční jej označuje jen 27,6% (29) oslovených obyvatel domu (viz. tabulka č.2).
6
Tabulka č.2. Funkčnost technického vybavení domu výtah
Funguje vždy Někdy nefunguje Velmi často nefunguje Celkem
domovní telefon
zvonky
N 29
% 27.6
N 74
% 72.5
N 66
% 66.0
47
44.8
25
24.5
18
18.0
29
27.6
3
2.9
16
16.0
105
100.0
102
100.0
100
100.0
3.2. Informovanost o bezpečnostním vybavení domu Obyvatelé domu obecně nejsou příliš dobře informováni o existenci a umístění bezpečnostních prvků v domě – hasícím systému a hlavním uzávěru vody. Z celkového počtu 105 odpovědí 53,3% respondentů neví, jestli je v domě funkční hasící systém nebo hydrant (18,1% je názoru, že ano, 28,6% odpovědělo, že není), 72,4% neví, jestli je hlavní uzávěr vody přístupný všem obyvatelům a 73,3% neví, jestli je viditelně označen. Z hlediska bezpečnosti je důležitá i možnost volného vstupu na střechu domu – o této skutečnosti není ze 105 obyvatel domu informováno 61,9% respondentů, 33,3% odpovědělo, že se lidé na střechu běžně dostat nemohou.
3.3. Osvětlení a zeleň před domem V tomto tématickém celku se obyvatelé domu vyjadřovali k osvětlení prostoru před vstupem a parkovacího prostoru před domem a také k úpravě zeleně před domem. Osvětlení přístupu k domu označilo za dostatečné 46,5% (49) respondentů, téměř stejný podíl (48,1%; 51) si ale myslí, že by osvětlení mohlo být lepší a 5,7% (6) jej označuje jako nedostatečné. Hůře dopadlo hodnocení kvality osvětlení parkoviště před domem, které za více či méně nedostatečné označilo 61,2% oslovených obyvatel domu (přičemž 22,9% (23) jej považuje za zcela nedostatečné), jako dostatečné jej hodnotí 38,8% (40) respondentů. Úprava zeleně kolem přístupových cest, tak aby se do ní nemohl nikdo skrýt (tj. keře nedosahují výšky 1,2 m a stromy a vyšší keře mají do této výše odstraněny větve), byla jako dostatečná nebo většinou dostatečná označena v 78,1% (82) odpovědí, za zcela nedostatečnou ji považuje jen 5,7% (6) respondentů.
7
4. Výskyt cizích osob v domě 4.1. Zamykání domu Pro možnost pohybu cizích osob po domě je do značné míry určující, jestli mají možnost vstoupit a odejít odemčeným vchodem, nebo jestli je vchod zamykán - a to i v případě, že na vstupních dveřích není zvenčí klika. Obyvatelé domu byli dotazováni, jestli (a kdy) zamykají vstupní dveře a jestli je při příchodu či odchodu ve dne a v noci nacházejí odemčené nebo zamčené. Výsledky jsou v tomto případě jednoznačné a do velké míry alarmující – z celkového počtu 107 respondentů uvedlo plných 75,7%, že vchodové dveře nikdy nezamyká. Někteří tuto svoji odpověď ospravedlňovali tím, že nezamyká nikdo, takže je to zbytečné, aby zamykali oni a tři respondenti uvedli, že je zámek rozbitý. 81,8% uvedlo, že při příchodu nebo odchodu ve dne nalézá dveře vždy odemčené, a v noci jsou dveře vždy odemčené podle 75,7% oslovených obyvatel (viz grafy č. 5-7).
Graf č. 5. Zamykání domu respondentem (%), N = 107
75.7 Zamyká celý den Zamyká jen v noci Nezamyká 18.7
2.8
Jiná odpoveď
2.8
Graf č. 6. Jak respondent nachází vstupní dveře ve dne (%), N = 107
81.3 Vždy zamčené Většinou zamčené Většinou odemčené 15.0
Vždy odemčené 2.8 .9
8
Graf č.7. Jak respondent nachází vstupní dveře v noci (%), N = 103
75.7 Vždy zamčené Většinou zamčené Většinou odemčené Vždy odemčené
15.5 2.9
5.8
4.2. Pohyb cizích osob v domě Cizí osoby se do domu dostanou nejjednodušeji tak, že je některý z obyvatel pustí. Proto byli respondenti tázáni, jestli pouští do domu cizí osoby, pokud je o to požádají. 60,4% (64) obyvatel uvedlo, že cizí osoby nepouštějí nikdy a 34% (36) je pouští dovnitř jen někdy. Další dotaz směřoval k tomu, jestli obyvatelé v domě cizí osoby potkávají a jestli se zajímají, co v domě dělají. Valná většina – dohromady 93,2% (96) respondentů - uvedla, že cizí osoby potkávají buďto pravidelně, nebo občas – tento údaj ale může být samozřejmě zkreslen tím, že v tak velkém domě nikdo nezná všechny ostatní obyvatele. Tato skutečnost může být také příčinou toho, že 60,9% (72) respondentů odpovědělo, že se nikdy nezajímá o to, co cizí osoba v domě dělá, v některých případech se o důvod přítomnosti cizince zajímá 29,8% (31) dotázaných. Nejčastěji jsou cizí osoby v domě vídány v odpoledních (37%; 35) a večerních (38%; 34) hodinách, v noci potkává cizí osoby jen 5,4% (5) obyvatel domu, což může být ale způsobeno nejen tím, že se v tuto dobu v domě cizí osoby nepohybují, ale například i tím, že v noci obyvatelé příliš často nevycházejí ze svých bytů (jak odpověď v rozhovoru s tazatelem doplnilo několik respondentů). Více viz. graf č.8.
Graf č. 8. Nejčastější doba výskytu cizích osob v domě (%). N = 92
5.4
7.6
12.0 Dopoledne Odpoledne Večer
37.0
38.0
V noci Celodenně
9
Co se týče nejčastějších míst, ve kterých jsou cizí osoby potkávány, jedná se zejména o vstupní prostory (72,6%; 85) a schodiště (10,2%; 12). Vícekrát respondenti také zmínili patro, ve kterém bydlí, v tomto případě se ale žádné z pater neopakovalo více než třikrát (zmíněna byla podlaží 4, 7, 8, 9, 10, 11). Podrobněji viz graf č. 9.
Graf č. 9. Nejčastější místo výskytu cizích osob v domě (%). N = 117
Vstupni prostory
72.6
Sklep Poschodi Jiná poschodí 2.6 7.7 3.4
2.6
10.2
0.9
Schodiště Výtah Prostor před vchodem
4.3. Charakteristika cizích osob, pohybujících se v domě Obyvatelé domu byli dotázáni na to, jestli cizí osoby, které v domě potkávají, vykazují některé z nepříznivých sociálních charakteristik a jestli v nich tyto osoby vzbuzují obavy. Nejčastěji oslovení obyvatelé domu uváděli, že v domě potkávají cizí osoby, které znečišťují společné prostory (49% kladných odpovědí), jsou pod vlivem alkoholu (47,1%) a ruší noční klid (46,6%). Naopak nejméně jsou v domě vídání bezdomovci (27,7% kladných odpovědí) a osoby pod vlivem drog (19,8%) – v případě této kategorie však odpověď uvedlo nejméně respondentů, zejména s upozorněním, že na pohled nerozeznají osobu pod vlivem alkoholu a pod vlivem omamných látek. Podrobněji viz. graf č. 10. Nakonec byla položena otázka pocitu bezpečí při setkání s cizí osobou v domě. Více než polovina respondentů (54,9%; 56) udala, že z chování některých cizích osob, které v domě potkávají, má obavy, většiny cizích osob se obává 15,7% (16) respondentů. Zcela bez obav zůstává jen zhruba třetina oslovených obyvatel domu (28,4%; 29). Tyto obavy častěji vyjadřovaly ženy než muži, osoby ve věkové kategorii 45-59 let a z pohledu rodinného stavu osoby samostatně žijící. Nicméně rozdíly mezi jednotlivými kategorii nejsou statisticky významné2.
2
Hodnota signifikance Pearsonova chí-kvadrátu je ve všech případech větší než 0,05
10
Graf č. 10. Které problémové skupiny cizích osob obyvatelé v domě potkávají (%) 90.0
80.2
80.0
72.3
70.0 52.9
60.0
59.2
53.4
58.3
47.1
50.0
51.0
46.6
40.0
49.0
40.8
30.0
41.7
27.7
19.8
20.0 10.0 ne ano
né
pr os to ry
va nd al ov é
ho dn íc i
ní ob c
zn eč
išť u
jíc í
sp ol eč
po do m
ru šíc í
no č
ní k
om
lid
ov c
i
dr og be zd
vl iv em
po d
po d
vl iv em
al ko ho lu
.0
5. Vnímání pocitu bezpečí obyvateli domu 5.1. Pocit bezpečí ve společných prostorách domu Obyvatelé domu byli dotazování na to, jestli se ve společných prostorách (tj. ve vstupní části domu, ve sklepě, na chodbách, ve výtahu apod.) cítí bezpečně, ve kterých z těchto prostor se případně cítí ohroženi a jestli potkávají ve společných prostorách domu jiné obyvatele, kteří svým stavem a jednáním narušují soužití v domě. Z hlediska pocitu bezpečí lze konstatovat, že téměř 70% respondentů uvádí, že se v domě necítí vždy bezpečně – z toho 22,6% (24) uvádí, že se cítí bezpečně pouze ve dne, 38,7% (41) vnímá občasný pocit ohrožení i přes den a 8,5% (9) se cítí ohroženo neustále. Zcela bezpečně se v domě cítí jen 30,2% respondentů. Vnímání pocitu ohrožení dle věku, pohlaví a rodinného stavu viz tabulky č. 3-5, které opět ukazují, že větší míru ohrožení vnímají ženy a osoby ve věkové kategorii 45-59, z pohledu rodinného stavu nejsou rozdíly mezi kategoriemi výrazné3. Tabulka č. 3. Pocit ohrožení dle pohlaví respondenta Cítí se ohrožen/a % N
Necítí se ohrožen/a % N
Celkem N
%
Muž
16
50
16
50
32
100
Žena
16
21.3
59
78.7
75
100
3
Statistická významnost se prokázala pouze v rozdílech mezi vnímání pocitu ohrožení muži a ženami (hodnota signifikance Pearsonova chí-kvadrátu je 0,003), u ostatních vztahů nebyly kontingenční tabulky dostatečně zaplněny pro testování statistické významnosti
11
Tabulka č.4. Pocit ohrožení dle věku respondenta Cítí se ohrožen/a % N
Necítí se ohrožen/a % N
Celkem N
%
18-29
9
39.1
14
60.9
23
100
30-44
17
31.5
37
68.5
54
100
45-59
3
15.8
16
84.2
19
100
60+
3
33.3
6
66.7
9
100
Tabulka č. 5. Pocit ohrožení dle rodinného stavu respondenta Cítí se ohrožen/a % N Samostatně žijící Ženatý/vdaná bez dětí Rodina (i neúplná) s dětmi Vícegenerační rodina (i neúplná) s dětmi
Necítí se ohrožen/a % N
Celkem N
%
18
29
44
71
62
100
2
33.3
4
66.7
6
100
10
30.3
23
69.7
33
100
2
50
2
50
4
100
Jak respondenti uvedli (viz graf č. 11), nejvíce se cítí být ohroženi ve vstupních prostorách (76,4% kladných odpovědí), na schodišti (64,7%) a ve výtahu (56,3%). Někteří respondenti využili i možnost uvést jiný společný prostor, než byl ve výčtu – 5 obyvatel uvedlo, že se cítí být ohroženi před vstupem do domu.
Graf č. 11. Prostory, ve kterých se respondent cítí být ohrožen (%) 76.4
80
80 64.2
70
64.7
60
56.3
50
43.7 35.3
23.6 35.8
40 30 20
20
10 0
ne vstupní prostory
sklep
schodiště
ano výtah
chodba u bytu
Pocit ohrožení v domě je zvýšen problémovým chováním některých obyvatel domu. Respondenti se vyjadřovali k tomu, se kterými typy chování, narušujícími příjemné bydlení v domě, se setkávají. Nejčastěji bylo uváděno, že se v domě pohybují obyvatelé, kteří jsou pod vlivem alkoholu (76% kladných odpovědí) a kteří ruší noční klid (59,2%). Nejméně se respondenti 12
v domě setkávají s obyvateli, kteří jsou pod vlivem návykových látek (18,8% kladných odpovědí). U ostatních typů problémového chování není zřejmá jednoznačná tendence, respondenti se ve svých názorech dělili zhruba okolo 50% (viz. graf č.12). Graf č. 12. Problémové typy obyvatel domu, které respondent v domě potkává 90.0
81.3
80.0
76.0
70.0 59.2
60.0 50.0
40.8
40.0
52.9 55.8 44.2 47.1
24.0
53.8 46.2
30.0 18.8
20.0 10.0
siv ní ag re
jso u
jí sp ol eč
išť u
zn eč
ni čí s
né
ép
pr os to ry
ro sto r
oč ní k
y
lid
ne ano
po leč n
dr og
ru ší n
vl iv em
po d jso u
jso u
po d
vl iv em
al ko ho lu
.0
5.2. Pocit bezpečí ve vlastním bytě Respondenti odpovídali na dotaz, jestli (a kdy) se cítí bezpečni či ohroženi ve svém vlastním bytě. Dvě třetiny oslovených obyvatel domu uvedly, že se ve svém bytě cítí celodenně v bezpečí (67,9%; 72), což je velmi dobrý výsledek ve srovnání s vnímáním pocitu bezpečí či ohrožení ve společných prostorách domu. Zbývající respondenti, kteří se i ve svém bytě cítí být ohroženi, uvedli, že 13,2% (14) má tento pocit pouze v noci, 17% (18) se cítí ohroženi občas i přes den a 1,9% (2) se cítí být ohroženo neustále. U této proměnné se neukázaly žádné statisticky významné rozdíly (ba ani obecné odlišnosti) mezi pohlavími, věkovými skupinami nebo osobami z různého rodinného prostředí. Dále bylo naším zájmem zjistit, jaké skutečnosti zhoršují pocit pohody a bezpečí při každodenním využívání bytu. Obecně lze říci, že si obyvatelé domu na nic příliš nestěžovali, nejčastěji jim vadí hlasité štěkání psa od sousedů (43% z celkového počtu 107 dotázaných) – viz. graf č.13. Kromě nabízených možností mohli respondenti uvést i jiné skutečnosti, který pocit bezpečí v bytě ovlivňují. 5 respondentů uvedlo, že jsou často rušeni hlukem před domem způsobeným mládeží nebo hádkami spolubydlících.
13
Graf č. 13. Skutečnosti zhoršující pocit bezpečí a pohodlí při užívání bytu (%). N = 107 43.0 45.0 40.0 35.0
29.0
30.0
23.4
23.6
25.0 20.0 15.0 10.0 5.0 .0 hluk od sousedů hlasitá hudba, večírky
hluk od sousedů hádky
cizí osoby domáhající se vstupu do domu
štěkání psa
5.3. Vlastní zkušenost s krádežemi v domě Obyvatelé domu odpovídali na dotaz, zda byli někdy během svého pobytu v domě vystaveni krádeži ve svém bytě, sklepě nebo zda bylo vykradeno jejich auto na parkovišti u domu. S vykradením svého bytu se nesetkal ani jeden z dotazovaných respondentů. Sklep však byl v minulosti vykraden 17,8% (18) a automobil 10,7 % (11) oslovených obyvatel.
6. Vztahy mezi obyvateli v domě Jedním z cílů výzkumu bylo také stručně zmapovat vztahy mezi obyvateli v domě. Proto byly v dotazníku některé otázky zaměřené na to, jestli se nájemníci na patře / v domě vzájemně znají, jestli se stýkají častěji, než jenom při běžném pohybu v rámci domu a jakým způsobem spolu přátelské vztahy navázali. Jak ukazují grafy č. 14 a 15, tři čtvrtiny respondentů znají své spolubydlící z patra a zhruba polovina zná i některé nájemníky v rámci celého domu. Pouze 17% (18) respondentů nezná žádného z ostatních obyvatel na paře, ve kterém bydlí a 42,5% (45) respondentů nezná nikoho z ostatních obyvatel domu.
14
Graf č. 14. Kolik sousedů z patra respondent osobně zná (%). N = 106
17.0
17.0 Znám všechny Znám některé Neznám 66.0
Graf č. 15. Kolik spolubydlících z domu respondent osobně zná (%). N = 106
6.6 42.5
50.9
Znám více než polovinu Znám méně než polovinu Neznám
To, že respondent některé obyvatele osobně zná, ještě neznamená, že má s nimi dobré vztahy, či že se s nimi přátelí. Proto byli respondenti dotazováni, s kolika spolubydlícími z patra / domu se stýká ve svém volném čase. Zde už jsou výsledky o něco horší, ale stále docela příznivé (vzhledem k velikosti a charakteru domu) - necelých 30% respondentů se přátelí s některými spolubydlícími z patra a stejné procento i s některými dalšími sousedy z domu (viz. graf č. 16 a 17).
Graf č. 16. S kolika sousedy z patra se respondent stýká (%). N = 106
1.9
Stýkám se se všemi 29.2 Stýkám se s některými
68.9
Nestýkám se s nikým
15
Graf č. 17. S kolika spolubydlícími z domu se respondent stýká (%). N = 106 Stýkám se s více než polovinou
0.9 3.8 29.2
Stýkám se s méně než polovinou Stýkám se jen s několika obyvateli domu Nestýkám se s nikým
66.0
Na dotaz, kde se respondent se svými přáteli s domu seznámil, byla nejčastější odpověď „jako se sousedy na chodbě“ (45,3%;
29). Velmi často se ale respondenti (či spíše respondentky)
seznámili „díky dětem“ (28,1%; 10), anebo se znali již dříve z předchozího bydliště (17,2%; 7).
Graf č. 18. Způsob seznámení respondenta se sousedy, se kterými udržuje přátelské vztahy (%). N = 64 Na chodbě Sport, zájmova činnost
7.8 17.2 45.3
Díky dětem Z předchozího bydliště
28.1
1.6
Jina odpoveď (rodina, zaměstnání)
V rámci zkoumání mezilidských vztahů v domě byli respondenti také tázáni, jestli si myslí, že v domě existují projevy netolerance k různým sociálním skupinám. K tomuto tématu se oslovení obyvatelé vyjadřovali na čtyřbodové škále „rozhodně ne – spíše ne – spíše ano – rozhodně ano“. V grafu č. 19 můžeme vidět průměrné skóre odpovědí u jednotlivých skupin (čím vyšší skóre, tím více se respondenti přikláněli k existenci netolerance). Jak je patrné, nejvíce se v domě projevuje rasová nesnášenlivost a netolerance k jiné národnosti, k mládeži a k dětem. Je však nutné si povšimnout, že hodnota skóre se pohybuje mezi 2-3 – nejčastěji se tedy odpovědi pohybovaly mezi „spíše ne“ a „spíše ano“, což není nijak kritický výsledek. U ostatních skupin respondenti netoleranci nepozorovali. Celkově lze tedy říci, že se obyvatelé domu jednoznačně nevyjádřili k existenci žádného typu netolerance. Pokud se podíváme na to, jak často respondenti volili krajní odpověď „rozhodně ano“, výjimkou rasové a národnostní netolerance, kde procento odpovědí „rozhodně ano“ bylo 18% (18) resp. 19,2% (19), se tato odpověď vyskytovala u 5% a méně respondentů. 16
Graf č. 19. Názor respondentů na míru netolerance k různým sociálním skupinám (průměrné skóre na škále 1 (v domě se rozhodně neprojevuje) – 4 (v domě se rozhodně projevuje) 4.00 3.50 3.00
2.51
2.60 2.33
2.50 1.79
2.00
1.83
2.16
2.00
1.80
1.50 1.00 0.50
et ol er
N
N
et ol er
an ce
vů č
ij in é Ra ná ro so dn vá an os ce ne ti N sn k et j áš in ol en és er sli an ex vo ce uá st ln ná ío bo rie že ns nt ac ké N i et ho ol vy er an zb ce ná ní vů N či et ol s en er io an rů ce m vů N či et ol m N e lá ra et de ol nc ži er e an vů ce či k d ě so te ci m ál ně sla bý m
0.00
7. Děti a mládež v domě Pozice dětí v domě byla zkoumána zejména z hlediska vnímání jejich bezpečnosti a případných ohrožení, která jim v domě hrozí. Z druhého úhlu pohledu byli obyvatelé dotazováni, zda vnímají nějaké ohrožení (či obtěžování) ze strany mládeže. Prostředí v domě není respondenty pro děti posuzováno jako příliš bezpečné. Jak ukazuje následující graf, jako zcela bezpečné jej označilo jen 4,8% (5) oslovených obyvatel, zatímco nadpoloviční většina respondentů (56,7%, 59) jej hodnotí jako spíše nebezpečné (viz. graf č. 20).
Graf č. 20. Názor na bezpečnost prostředí domu pro děti (%). N = 104
10.6
4.8 27.9
Zcela bezpečné Spíše bezpečné Spíše nebezpečné Zcela nebezpečné
56.7
Analýza neprokázala žádné významné rozdíly v názoru na bezpečnost dětí v domě mezi těmi, kteří žijí bez dětí a těmi, co žijí s dětmi (viz. tabulka č. 6). Vzhledem k tomu, že v domě žije řada 17
osamělých matek s dětmi, daly by se předpokládat rozdíly v názoru žen a mužů – ty se však naprosto neprojevily, obě skupiny odpovídaly procentuelně stejně (rozdíly v řádu dvou až tří procent). Tabulka č. 6. Názor na bezpečnost prostředí domu pro děti podle toho, jestli respondent žije/nežije s dětmi
Žije s dětmi Žije bez dětí
Zcela bezpečné % N 2 5.6 3 4.5
Spíše bezpečné % N 12 33.3 17 25.4
Spíše nebezpečné % N 17 47.2 41 61.2
Zcela nebezpečné % N 5 13.3 6 9
Celkem % N 36 100 67 100
Z hlediska hlavních ohrožení pro děti v domě respondenti zvláště nevyzdvihli žádnou z uváděných možností odpovědí. Na škále 1 (rozhodně ne) – 4 (rozhodně ano) se přikláněli spíše k negativním odpovědím – jak je patrné i z grafu č. 21, kde téměř všechna průměrná skóre jsou pod hranicí 2,5 (kromě ohrožení špatným technickým stavem domu, které má skóre 2,7). Nejvíce odpovědí „rozhodně ano“ respondenti uvedli u ohrožení technickým stavem domu (21,6%, 22), nebezpečí šikany ze strany jiných dětí (21,2%; 21) a ohrožení kriminálním chováním jiných obyvatel (15,7%; 16). Graf č. 21. Faktory ohrožující bezpečnost dětí v domě (průměrné skóre na škále 1 (rozhodně nejsou ohroženy) – 4 (rozhodně jsou ohroženy) 4.00 3.50 3.00
2.55
2.62
2.58
2.74
2.35 2.50 2.00 1.50 1.00
Špatným technickým vybavením domu
Šikanou
Agresivitou jiných obyvatel
Kriminálním chováním jiných obyvatel
0.00
Drogami
0.50
Pokud jde o to, čím mládež v domě ohrožuje či obtěžuje ostatní obyvatele, byly názory mírně vyhraněnější, než v předchozím případě. Jak je patrné z grafu č. 22 (opět se jedná o průměrná umístění na čtyřbodové škále „rozhodně neobtěžují“ – „rozhodně obtěžují“), nejvíce mládež obtěžuje vandalismem (skóre 3,07), kouřením (2,97) a neslušným chováním vůči ostatním 18
obyvatelům (2,91). U těchto ohrožení se také nejčastěji respondenti přikláněli ke krajní pozitivní odpovědi „rozhodně obtěžují“ – ve všech případech tuto alternativu zvolilo téměř 40% respondentů.
Graf č. 22. Čím mládež v domě obtěžuje či ohrožuje ostatní obyvatele (průměrné skóre na škále 1 (rozhodně neobtěžují) – 4 (rozhodně obtěžují) 4.00 3.50
3.08
2.91
2.97
3.00
2.58 2.35
2.50
2.47 2.23
2.00
2.00 1.50 1.00
Zakládání požárů
Kouření
Požívání alkoholu
Požívání drog
Agresivní jednání
Krádeže
Neslušné chování
0.00
Vandalismus
0.50
8. Senioři v domě Zatímco v případě bezpečnosti dětí byli dotazování všichni zúčastnění nájemníci (respondenty byly samozřejmě jen osoby starší 18 let), v případě seniorů jsme se na pocit bezpečí a případná ohrožení ptali přímo jich (tedy osob starších 60 let). Seniorů se výzkumu zúčastnilo 11 – což zřejmě zhruba odpovídá věkovému složení domu, neboť osloveni byli všichni nájemníci, kteří byli ochotni se zúčastnit, nicméně při tomto počtu se jedná spíše o informativní údaje. Nadpoloviční většina seniorů odpověděla, že se v domě cítí spíše bezpečně (63,6%; 7), spíše nebezpečně se cítí 27,3% (3) respondentů. Zcela nebezpečně se z oslovených osob starších 60 let v domě necítí nikdo. Z pohledu různých ohrožujících faktorů se senioři nejčastěji setkávali s neslušným chováním a neúctou ze strany ostatních obyvatel, s ostatními faktory se senioři setkávali spíše výjimečně (viz tabulka č. 7). Tabulka č. 7. Ohrožující faktory, se kterými se senior v domě setkal Neslušné chování Setkal/a se Nesetkal/a se Celkem
Schválnosti
Snaha vylákat peníze
Krádeže
Agresivita
N 5 6
% 45.5 54.5
N 4 7
% 36.4 63.6
N 1 10
% 9.1 90.9
N 1 10
% 9.1 90.9
N 4 7
% 36.4 63.6
11
100.0
11
100.0
11
100.0
11
100.0
11
100.0
19
9. Řešení problémů v domě 9.1. S kým respondent nejčastěji řeší problémy v domě V rámci tématu řešení problémů, které v domě vyvstávají, jsme chtěli zjistit, na koho se obyvatelé nejčastěji obrací, pokud chtějí nějaký problém vyřešit. Jak ukázaly výsledky, obyvatelé se většinou s problémy neobrací na nikoho – buďto se je tedy snaží řešit sami anebo je vůbec neřeší. U všech nabízených možností více než 50% respondentů (u některých i více než 70% - viz. tabulka č.8) uvedlo, že se na daný subjekt neobrací vůbec nikdy. Pokud obyvatelé někoho o pomoc požádají, je to nejčastěji domovník - na něj se velmi často nebo občas obrací 33,9% respondentů, nebo správce domu (firma EZRA), kterou velmi často nebo občas oslovuje 29,5% respondentů. Poměrně často se obyvatele domu také obrací o pomoc k Městské policii (18,1%).
Tabulka č. 8. Jak často se rspondent při řešení problému obrací na vybrané subjekty Vlastník domu
Správce - EZRA
Domovník
Městská policie
Policie ČR
N
%
N
%
N
%
N
%
N
%
Velmi často
2
1.9
6
5.7
10
9.4
2
1.9
0
.0
Občas
11
10.6
25
23.8
26
24.5
17
16.2
9
8.7
Výjimečně
13
12.5
18
17.1
9
8.5
10
9.5
11
10.6
Nikdy
78
75.0
56
53.3
61
57.5
76
72.4
84
80.8
Celkem
104
100.0
105
100.0
106
100.0
105
100.0
104
100.0
Zajímavé je, že ačkoli se obyvatelé při problémech s bezpečností, pořádkem a technickým vybavením v domě velmi často na nikoho neobrací, poměrně kladně hodnotí úspěšnost při řešení vyvstalých problémů (viz. graf č.23) Graf č. 23. Úspěšnost při řešení problémů s bezpečností nebo technickým vybavením domu (%). N = 99 Problémy se většinou daří vyřešit
16.2 32.3
24.2
Problémy se daří vyřešit asi v polovině případů Problémy se dají vyřešit výjimečně
27.3
Problémy zůstávají neřešené
20
9.2. Vlastní angažovanost při řešení problémů v domě Pokud se jedná o vlastní aktivitu obyvatel při řešení problémů v domě, 28,4% (29) respondentů uvedlo, že oni či jejich rodina se vždy snaží problémy řešit či na jejich řešení spolupracují, 29,4% (30) tuto snahu vydává jen někdy a 17,6% (18) řeší problémy jen výjimečně. 17,6% (18) respondentů uvedlo, že se problémy dříve snažili řešit, ale dnes již rezignovali a zbylých 6,9% (7) doznalo, že čekají, až problém vyřeší někdo jiný. Můžeme tedy konstatovat, že proklamovaná angažovanost (či ochota angažovat se) při řešení problému v domě je poměrně vysoká – alespoň nějakou aktivitu je ochotno vynaložit téměř 70% oslovených nájemníků.
9.3. Nejefektivnější způsoby řešení problémů Obyvatelé domu se na čtyřbodové škále vyjadřovali k efektivnosti různých způsobů řešení problémů v domě. Výsledky tohoto hodnocení můžeme sledovat v grafu č. 24. Čím vyšší je průměrné skóre, tím kladněji respondenti dané opatření hodnotí. Nejlépe je tedy hodnocena efektivita osobního jednání se správcem domu, kontrolní dny a osobní jednání s domovníkem. V případě domovních schůzí a schránek důvěry, kde je skóre nízké, někteří respondenti konstatovali, že v domě nejsou zavedeny a tudíž je jejich schopnost hodnotit jejich účinnost omezená. Graf č. 24. Hodnocení efektivity jednotlivých způsobů řešení problémů v domě (průměrné skóre na škále 1 (zcela neefektivní) – 4 (zcela efektivní) 4.00 3.50 2.72
3.00
2.70
2.65 2.36
2.35
2.30
2.50 2.00 1.50 1.00
Schránky důvěry
Ankety a dotazníková šetření
Kontrolní dny
Domovní schůze
Osobně s domovníkem
0.00
Osobně se správcem (EZRA)
0.50
9.4. Zásahy Městské policie a Policie ČR při řešení problémů v domě Obyvatelé se vyjadřovali k tomu, jak často podle jejich informací či zkušeností zasahuje v domě Městská policie a Policie ČR a jak tyto zásahy subjektivně hodnotí – jaký mají přínos pro jejich pocit bezpečí. 21
V případě Městské policie respondenti v 59,2% (58) uváděli, že zasahuje každý týden a 15,3% (15) každý měsíc. Subjektivní hodnocení těchto zákroků je velmi pozitivní – 67,6% (71) respondentů je rádo, že městská policie zasáhla a cítí se díky tomu bezpečněji, 30,5% (32) respondentů se k zásahům staví neutrálně – necítí se díky nim lépe ani hůře. Podrobněji viz. grafy č. 25 a 26. Graf č. 25. Jak často zasahuje Městská policie v domě (%). N = 98
15.3 59.2
Každý týden Každý měsíc Několikrát ročně
10.2
Méně často 15.3
Graf č. 26. Subjektivní hodnocení zásahů Městské policie v domě (%). N = 105
Cítím se bezpečněji, jsem rád/a, že zasáhl
1.9 30.5
Necítím se lépe ani hůře 67.6
Cítím se nepříjemně, nejsem rád/a když MP zasahuje v domě
Korelační analýza ukázala statisticky významný vztah mezi hodnocením zásahů Městské policie a věkem4, kdy s rostoucím věkem respondenta roste pozitivní hodnocení těchto zásahů. Z hlediska věku a rodinného stavu můžeme také vidět určité odlišnosti mezi skupinami, ty však nejsou ze statistického hlediska významné (viz. tabulky č. 9, 10, 11) Tabulka č. 9. Hodnocení zásahů Městské policie podle věku respondenta
18-29 30-44 45-59 60+ 4
Cítím se bezpečněji % N 13 56.5 34 65.4 15 78.9 8 88.9
Necítím se lépe ani hůře % N 9 39.3 17 32.7 4 21.1 1 11.1
Je mi to nepříjemné % N 1 4.3 1 1.9 0 0 0 0
Celkem N 23 52 19 9
% 100 100 100 100
Hodnota Kendallova tau-c je -0,156, sig. 0,026
22
Tabulka č.10. Hodnocení zásahů Městské policie podle pohlaví respondenta
Muž Žena
Cítím se bezpečněji % N 19 59.4 52 71.7
Necítím se lépe ani hůře % N 11 34.4 32 28.8
Je mi to nepříjemné % N 2 6.3 0 0
Celkem %
N 32 73
100 100
Tabulka č. 11. Hodnocení zásahů Městské policie podle rodinného stavu respondenta Cítím se bezpečněji N %
Necítím se lépe ani hůře N %
Je mi to nepříjemné N %
Celkem N %
Samostatně žijící
43
70.5
17
27.9
1
1.6
61
100
Ženatý/vdaná bez dětí Rodina (i neúplná) s dětmi Vícegenerační rodina (i neúplná) s dětmi
3
50
2
33.3
1
16.7
6
100
21
65.6
11
34.4
0
0
32
100
3
75
1
25
0
0
4
100
Hodnocení zásahů Policie ČR je velmi podobné – značná část dotazovaných na otázky týkající se Městské policie a Policie ČR odpovídala stejně, což může vypovídat jak o stejném postoji k Městské policii a Policii ČR, tak o tom, že respondenti mezi příslušníky obou policií příliš nerozlišují. Policie ČR podle respondentů v domě zasahuje o něco méně často, než Městská policie. Každý týden řeší nějaký problém v domě podle 31,3% (30) respondentů. Více viz. graf č.27.
Graf č. 27. Jak často zasahuje Policie ČR v domě (%). N = 94
18.1 31.9
Každý týden Každý měsíc Několikrát ročně
21.3
Méně často 28.7
Subjektivní hodnocení zásahů PČR se ale de facto neliší od hodnocení Městské policie (viz. graf č. 28), a to ani v obecném pohledu, ani podle pohlaví, věku nebo rodinného stavu.
23
Graf č. 28. Subjektivní hodnocení zásahů Policie ČR v domě (%). N = 104
Cítím se bezpečněji, jsem rád/a, že zasáhl
1.9 29.8
Necítím se lépe ani hůře 68.3
Cítím se nepříjemně, nejsem rád/a, když PČR zasahuje v domě
10. Nová bezpečnostní opatření Respondentům
byla
nabídnuta
baterie
otázek,
zahrnujících
návrhy
různých
nových
bezpečnostních opatření, u kterých hodnotili míru jejich přijatelnosti. Tabulka č. 12 obsahuje souhrn těchto odpovědí. Je patrné, že u většiny opatření se majoritní část obyvatelé domu (70-80%) kloní k jejich přijatelnosti. Míra přijatelnosti klesá u opatření „posílení pravomoci domovníka při dohledu nad dodržováním stanovených pravidel v domě“ a „pověření domovníka správou kamerového a identifikačního systému v domě“. Můžeme tedy vidět, že ačkoli domovník je osoba, na kterou se nájemníci nejčastěji obrací při řešení problémů v domě (viz. kapitola 9.1.), o posílení jeho pozice příliš nestojí. Kromě těchto dvou návrhů má u nájemníků nižší podporu také opatření „vytvoření pracovních skupin samosprávy domu, které by mohly v domluveném rozsahu hlídat dodržování pravidel domu“. V grafu č. 29 můžeme sledovat průměry všech odpovědí respondentů na dotaz ohledně přijatelnosti jednotlivých opatření (viz. legenda pod grafem). S rostoucím skóre klesá přijatelnost opatření. Je tedy patrné, že většina navrhovaných opatření (s výjimkou výše zmíněných) se pohybuje mezi skóre 1 a 2 – tedy mezi hodnocením „rozhodně přijatelné“ a „spíše přijatelné“ – nejlépe jsou hodnocena opatření „zavedení kamerového systému u vchodu“, „pověření Městské policie správou kamerového a identifikačního systému v domě“ a „pravidelné návštěvy územáře Městské policie, který by kontroloval pořádek a dodržování pravidel v domě“.
24
Tabulka č. 12. Přijatelnost opatření navrhovaných pro posílení bezpečnosti v domě Rozhodně přijatelné
Spíše přijatelné
N
%
N
%
N
%
N
%
N
%
Zpřísnění pravidel pro vstup návštěvníků do domu.
50
48.5
36
35
16
15.5
1
0.9
103
100
Zavedení elektronické identifikace u vchodu
42
40.8
31
30.1
26
25.2
4
3.9
103
100
Instalace kamerového systému u vchodu
66
40.8
29
30.1
3
25.2
5
3.9
103
100
Instalace kamerového systému v dalších společných prostorách
56
54.9
25
24.5
15
14.7
6
5.9
102
100
23
22.8
38
37.6
32
31.7
8
7.9
101
100
28
28.0
27
27.0
23
23.0
22
22.0
100
100
21
20.8
25
24.8
31
30.7
24
23.8
101
100
49
48.0
42
41.2
10
9.8
1
1.0
102
100
40
39.6
41
40.6
19
18.8
1
1.0
101
100
55
53.4
39
37.9
8
7.8
1
1.0
103
100
39
37.5
49
47.1
15
14.4
1
1.0
104
100
37
35.6
45
43.3
20
19.2
2
1.9
104
100
Vytvoření pracovních skupin samosprávy domu, které by v domluveném rozsahu mohly hlídat dodržování pravidel domu. Posílení pravomocí domovníka při dohledu nad dodržováním stanovených pravidel v domě Pověření domovníka správou kamerového a identifikačního systému v domě a vyhodnocováním údajů z něj. Pověření Městské policie správou kamerového a identifikačního systému v domě a vyhodnocováním údajů z něj. Pověření Policie ČR správou kamerového a identifikačního systému v domě a vyhodnocováním údajů z něj. Pravidelné návštěvy územáře Městské policie, který by kontroloval pořádek a dodržování pravidel v domě. Pravidelné návštěvy strážníka Odboru prevence, který by kontroloval pořádek a dodržování pravidel v domě. Pravidelné návštěvy příslušníka Policie ČR, který by kontroloval pořádek a dodržování pravidel v domě.
Spíše nepřijatelné
Rozhodně nepřijatelné
Celkem
25
Graf č. 29. Průměrné skóre přijatelnosti opatření navrhovaných pro posílení bezpečnosti v domě Průměrné skóre na škále 1 (rozhodně přijatelné) – 4 (rozhodně nepřijatelné).
4.00 3.80 3.60 3.40 3.20 3.00 2.57
2.80 2.60
2.39 2.25
2.40 2.20 1.92
2.00 1.80
1.81 1.72
1.69
1.64
1.88
1.56
1.49
1.60
1.79
1.40 1.20 1.00 .80 .60 .40 .20 .00 1
2
3
4
5
Legenda: 1 – Zpřísnění pravidel pro vstup 2 - Elektronická identifikace u vchodu 3 - Kamerový systém u vchodu 4 - Kamerový systém ve společných prostorách 5 - Vytvoření skupin samosprávy domu 6 - Posílení pravomoci domovníka
6
7
8
9
10
11
12
7 - Domovník - správce kamerového systému 8 – Městská policie - správce kamerového systému 9 – Policie ČR - správce kamerového systému 10 – Pravidelné návštěvy územáře MP 11 – Pravidelné návštěvy strážníka Odboru prevence 12 - Pravidelné návštěvy příslušníka PČR
Následující grafy ukazují porovnání „Indexu přijatelnosti bezpečnostních opatření“ 5
u
jednotlivých demografických kategorií – dle pohlaví, věku, dosaženého vzdělání, ekonomické aktivity a toho, jestli respondent žije s dětmi. Čím vyšší je hodnota indexu, tím méně se daná skupina kloní k zavedení přísnějších bezpečnostních opatření vzhledem ke stávajícímu stavu v domě. Je tedy patrné, že silnější podporu má zpřísnění bezpečnostních opatření spíše u žen, než u mužů, z hlediska věku u osob v kategorii 45-59 let, těmi, kteří žijí s dětmi, osobami se středním vzdělání bez maturity a z hlediska ekonomické aktivity mezi důchodci a rodiči (resp. pouze matkami) na rodičovské dovolené6.
5
„Index přijatelnosti bezpečnostních opatření“ byl vytvořen jako sumační index škál všech výše uvedených opatření a vyjadřuje celkový příklon k zavedení nových bezpečnostních opatření v domě (čím nižší je jeho hodnota, tím více respondenti se zpřísněním bezpečnostních opatření souhlasí). 6 Z hlediska ekonomické aktivity má sice nejnižší skóre možnost „student/ka“ – studenti však byli v celém vzorku pouze dva (stejně jako podnikatelé), tudíž tuto informaci nemůžeme brát jako zcela relevantní.
26
Graf č. 30. Index přijatelnosti bezpečnostních opatření podle pohlaví (pozn. čím nižší je hodnota indexu, tím více respondenti se zpřísněním bezpečnostních opatření souhlasí)
1.97
2.00 1.95 1.90
1.86
1.85 1.80 muž
žena
Graf č. 31. Index přijatelnosti bezpečnostních opatření podle věku (pozn. čím nižší je hodnota indexu, tím více respondenti se zpřísněním bezpečnostních opatření souhlasí)
2.10
2.05
2.01
2.00 1.87 1.90 1.77
1.80 1.70 1.60 18-29
30-44
45-59
60+
Graf č. 32. Index přijatelnosti bezpečnostních opatření podle toho, jestli respondent žije/nežije v domácnosti s dětmi (pozn. čím nižší je hodnota indexu, tím více respondenti se zpřísněním bezpečnostních opatření souhlasí)
1.91 1.9100 1.9000 1.8900 1.87
1.8800 1.8700 1.8600 1.8500 nežije s dětmi
žije s dětmi
27
Graf č. 33. Index přijatelnosti bezpečnostních opatření podle nejvyššího dosaženého vzdělání (pozn. čím nižší je hodnota indexu, tím více respondenti se zpřísněním bezpečnostních opatření souhlasí)
1.97
2.00 1.95 1.89 1.90
1.86
1.85 1.80 základní
SŠ bez maturity
SŠ s maturitou
Graf č. 34. Index přijatelnosti bezpečnostních opatření podle ekonomické aktivity (pozn. čím nižší je hodnota indexu, tím více respondenti se zpřísněním bezpečnostních opatření souhlasí)
2.50
2.11
2.04
1.95 1.92
2.00
1.54
1.72
1.76
1.50 1.00
bez zaměstnání
rodičovská dovolená
důchodce
student/ka
podnikatel/ka
krátkodobé zaměstnáni
0.00
trvalé zaměstnání
0.50
28
11. Závěrečné shrnutí výzkumu Analýza dotazníkového šetření v domě na Koniklecové 5 ukázala, že ačkoli se podle výpovědí tazatelů obyvatelé domu během výzkumu mnohdy cítili dotčeni jak některými otázkami, tak vůbec skutečností, že Městská policie má v plánu zařadit jejich dům do projektu BLBB, sami nakonec v dotaznících ukázali, že se v domě necítí příliš bezpečně a že by přijali posílení bezpečnostních opatření. Při zkoumání pocitu bezpečnosti vyšlo najevo, že téměř 70% respondentů se necítí v domě zcela bezpečně (ať už jen v noci, nebo celodenně), nejvíce se cítí být ohroženi ve vstupních prostorách, na schodišti a ve výtahu. Potěšující však je, že i přes tuto skutečnost se ve svém bytě většina respondentů cítí bezpečně během celého dne a že de facto jediným významnějším rušivým prvkem je štěkot psů od sousedů. V domě se podle výpovědí respondentů velmi často – zejména ve vstupních prostorách v odpoledních a večerních hodinách - pohybují cizí osoby, které u více než dvou třetin obyvatel vzbuzují obavy tím, že jsou pod vlivem alkoholu, znečišťují společné prostory nebo ruší noční klid. Přesto se tomu obyvatelé nesnaží zamezit zamykáním vchodových dveří, které nikdy nezamykají celé tři čtvrtiny respondentů. Prostředí v domě také není většinou respondentů považováno za bezpečné pro děti – analýza však neukázala, že by se respondenti klonili k nějakému jednoznačnému zdroji tohoto ohrožení, nejčastěji však zmiňovali špatný technický stav domu. Naopak senioři se v domě cítí spíše bezpečně, podle jejich výpovědi se setkávají s neslušným chováním a schválnostmi ze strany ostatních obyvatel, nikoli však s přímým ohrožením, jako jsou krádeže či agresivní jednání . Technické vybavení domu (s výjimkou výtahů a osvětlení na schodišti) bylo hodnoceno jako převážně funkční, nadpoloviční podíl respondentů však považuje za nedostatečné osvětlení prostoru před domem a na parkovišti. Výzkum však ukázal, že obyvatelé domu jsou zcela neinformováni o základních bezpečnostních prvcích, jako je hasící systém, hlavní uzávěr vody, či přístup na střechu domu. V případě, že v domě nastanou nějaké problémy, které už není respondent s to zvládnou sám (respondenti proklamovali značnou míru snahy podílet se na řešení problémů v domě), obrací se nejčastěji pro pomoc zejm. k domovníkovi a ke správci domu (fa. EZRA). Vyvstalé obtíže se podle odpovědí nadpoloviční většiny respondentů daří vyřešit minimálně v polovině případů. Za nejefektivnější způsoby řešení problémů jsou považovány kontrolní dny, osobní jednání s domovníkem a se správcem domu. V případě, že v domě zasahuje Městská policie, nebo Policie ČR, jsou téměř tři čtvrtiny respondentů za tento zásah rády a cítí se pak bezpečněji. 29
Co se týče zavedení nových bezpečnostních opatření v domě, otevírá se zde pro vlastníka domu a Městskou policii Brno poměrně velké pole působnosti. Respondenti vyjádřili velkou míru ochoty přijmout téměř všechna z nabízených opatření (všechna opatření byla označena jako velmi přijatelná nebo spíše přijatelná většinou respondentů), s výjimkou posílení pravomoci domovníka, pověření domovníka správou kamerového systému a vytvoření pracovních skupin samosprávy domu. Vůbec nejpozitivněji bylo hodnoceno zavedení kamerového systému u vstupu do domu, pověření Městské policie správou tohoto systému a pravidelné návštěvy územáře městské policie v domě. Vzhledem k tomu, že respondenti vyjádřili značnou míru obav při pohybu na schodišti a ve výtahu, přijali by zřejmě v těchto prostorách zavedení kamerového systému.
30
12. Seznam tabulek a grafů 12.1. Seznam tabulek Tabulka č.1. Funkčnost osvětlení v domě .................................................................................. 6 Tabulka č.2. Funkčnost technického vybavení domu ................................................................ 7 Tabulka č. 3. Pocit ohrožení dle pohlaví respondenta .............................................................. 11 Tabulka č.4. Pocit ohrožení dle věku respondenta ................................................................... 12 Tabulka č. 5. Pocit ohrožení dle rodinného stavu respondenta ................................................ 12 Tabulka č.6. Názor na bezpečnost prostředí domu pro děti podle toho, jestli respondent žije/nežije s dětmi ..................................................................................................................... 18 Tabulka č. 7. Ohrožující faktory, se kterými se senior v domě setkal ..................................... 19 Tabulka č.8. Jak často se respondent při řešení problému obrací na vybrané subjekty ........... 20 Tabulka č. 9. Hodnocení zásahů Městské policie podle věku respondenta ............................. 22 Tabulka č.10. Hodnocení zásahů Městské policie podle pohlaví respondenta ........................ 23 Tabulka č. 11. Hodnocení zásahů Městské policie podle rodinného stavu respondenta.......... 23 Tabulka č. 12. Přijatelnost opatření navrhovaných pro posílení bezpečnosti v domě ............. 25
12. 2. Seznam grafů Graf č. 1. Věk respondenta podle pohlaví .................................................................................. 3 Graf č.2. Nejvyšší dosažené vzdělání respondenta podle pohlaví ............................................. 4 Graf č. 3. Ekonomická aktivita respondenta .............................................................................. 4 Graf č. 4. Rodinný stav respondenta .......................................................................................... 5 Graf č. 5. Zamykání domu respondentem .................................................................................. 8 Graf č. 6. Jak respondent nachází vstupní dveře ve dne............................................................. 8 Graf č.7. Jak respondent nachází vstupní dveře v noci .............................................................. 9 Graf č. 8. Nejčastější doba výskytu cizích osob v domě ............................................................ 9 Graf č. 9. Nejčastější místo výskytu cizích osob v domě ......................................................... 10 Graf č. 10. Které problémové skupiny cizích osob obyvatelé v domě potkávají ..................... 11 Graf č. 11. Prostory, ve kterých se respondent cítí být ohrožen .............................................. 12 Graf č. 12. Problémové typy obyvatel domu, které respondent v domě potkává .................... 13 Graf č. 13. Skutečnosti zhoršující pocit bezpečí a pohodlí při užívání bytu ............................ 14 Graf č. 14. Kolik sousedů z patra respondent osobně zná........................................................ 15 Graf č. 15. Kolik spolubydlících z domu respondent osobně zná ............................................ 15 Graf č. 16. S kolika sousedy z patra se respondent stýká ......................................................... 15 Graf č. 17. S kolika spolubydlícími z domu se respondent stýká ............................................ 16 Graf č. 18. Způsob seznámení respondenta se sousedy, se kterými udržuje přátelské vztahy 16 Graf č. 19. Názor respondentů na míru netolerance k různým sociálním skupinám ............... 17 Graf č. 20. Názor na bezpečnost prostředí domu pro děti ........................................................ 17 Graf č. 21. Faktory ohrožující bezpečnost dětí v domě............................................................ 18 Graf č. 22. Čím mládež v domě obtěžuje či ohrožuje ostatní obyvatele .................................. 19 Graf č. 23. Úspěšnost při řešení problémů s bezpečností nebo technickým vybavením domu 20 Graf č. 24. Hodnocení efektivity jednotlivých způsobů řešení problémů v domě ................... 21 Graf č. 25. Jak často zasahuje Městská policie v domě ........................................................... 22 Graf č. 26. Subjektivní hodnocení zásahů Městské policie v domě ......................................... 22 Graf č. 27. Jak často zasahuje Policie ČR v domě ................................................................... 23 Graf č. 28. Subjektivní hodnocení zásahů Policie ČR v domě ................................................ 24 Graf č. 29. Průměrné skóre přijatelnosti opatření navrhovaných pro posílení bezpečnosti v domě ...................................................................................................................................... 26 Graf č. 30. Index přijatelnosti bezpečnostních opatření podle pohlaví .................................... 27 Graf č. 31. Index přijatelnosti bezpečnostních opatření podle věku ........................................ 27 31
Graf č. 32. Index přijatelnosti bezpečnostních opatření podle toho, jestli respondent žije/nežije v domácnosti s dětmi ................................................................................................................ 27 Graf č. 33. Index přijatelnosti bezpečnostních opatření podle nejvyššího dosaženého vzdělání .................................................................................................................................................. 28 Graf č. 34. Index přijatelnosti bezpečnostních opatření podle ekonomické aktivity ............... 28
32
