Vliv volného času na sociálně patologické jevy u dětí a mladistvých

Vliv volného času na sociálně patologické jevy u dětí a mladistvých

Bakalářská práce

Kristýna Kastenová

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra cestovního ruchu

Studijní obor: Management volného času Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Věra Fišerová Datum odevzdání bakalářské práce: 2014-06-12 Datum obhajoby bakalářské práce: E-mail: [email protected]

Praha 2014

Bachelor’s Dissertation

Influence of Free Time on Social Pathologies on Children and Adolescents

Kristýna Kastenová

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies

Major: Leisure Time Management Thesis Advisor: Mgr. Věra Fišerová Date of Submission: 2014-06-12 Date of Thesis Defense: E-mail: [email protected]

Praha 2014

P r o h l a š u j i, že jsem bakalářskou práci na téma Vliv volného času na sociálně patologické jevy u dětí a mladistvých zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 522/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění, souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

………………………………………….. Kristýna Kastenová V Praze dne 12. 6. 2014

Ráda bych poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Věře Fišerové za její vstřícnost a věcnost a za to, že mi byla vždy nápomocna a neúnavně zodpovídala mé dotazy. Dále bych ráda poděkovala PhDr. Daniele Novákové za cenné komentáře k mým výzkumům a za možnost nahlédnout „pod pokličku“ Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Dále bych chtěla poděkovat osobám, které mi významně pomohly při mých šetřeních, jmenovitě Barboře Zálohové, Pavle Spurné, Bc. Jaroslavu Kočímu, Mgr. Jindře Vaňkové a PhDr. Martinu Březinovi, který byl ochoten nejen zodpovídat mé dotazy v řízeném rozhovoru, ale také mi umožnil provést dotazníkové šetření na škole, kde působí jako ředitel. Je třeba poděkovat také MUDr. Marcele Rozehnalové, CSc., která se mnou odborně konzultovala mou tvorbu, a také panu Václavu Trajerovi, který mi poskytl cenné připomínky k mé práci. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat všem respondentům, kteří ochotně a pravdivě vyplňovali dotazníky během mého šetření.

Abstrakt KASTENOVÁ, Kristýna. Vliv volného času na sociálně patologické jevy u dětí a mladistvých. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha : 2014. Celkový počet stran 97. Tato práce je zaměřena na zkoumání vlivu volného času na sociálně patologické jevy u dětí a mladistvých. Cílem práce je zjištění a popis stávající situace v oblasti toho, jakým způsobem děti a dospívající v České republice tráví volný čas, jak fungují české rodiny a jaké, respektive za jakých podmínek se vyskytuje rizikové chování u dětí a mladistvých. Dalším cílem této práce je snaha na základě uskutečněných šetření navrhnout metody, které by bylo možné využít pro prevenci sociálně patologických jevů. V úvodu je jasně definováno, jaký problém je studován a jak se k němu bude přistupovat. Jsou zde krátce představeny jednotlivé části práce, dále jsou zde soustředěny myšlenky a názory autora, které se odrážejí v odůvodnění výběru daného tématu. V první, teoreticko-metodologické části práce jsou vymezeny důležité pojmy týkající se dané problematiky, jako například volný čas a sociálně patologické jevy. Je zde ocitována a parafrázována řada autorů, kteří se ve svých publikacích zmiňovali o podobných tématech. Analytická část je zaměřena na vědecké metody, kterými jsou řízené rozhovory a dotazníková šetření. Pro usnadnění přístupu ke konkrétním informacím je pro šetření vybrána část Prahy, Horní Počernice. Řízené rozhovory jsou vedeny s odborníky na danou problematiku, kteří zodpovídali dotazy týkající se jejich práce a jejich názorů na volný čas a sociálně patologické jevy. Dotazníková šetření byla prováděna mezi rodiči žáků základní školy ZŠ Stoliňská a mezi žáky druhého stupně tamtéž. Ve třetí části je obsažen návrh na perspektivnější zachycení počínajícího rizikového chování u dětí a mladistvých. Dále je zde popsáno subjektivní vnímání dané problematiky autorem bakalářské práce a konkrétní myšlenky a rady, které se týkají vztahu k dětem a dospívajícím. Provedenými výzkumy v podobě dotazníkových šetření bylo mimo jiné zjištěno, že rodiče nemají čas, případně zájem, se svým dětem plně věnovat. Tato informace byla potvrzena také ze strany odborníků, se kterými byly vedeny řízené rozhovory. Tento fakt je zmiňován zejména proto, že se jeví jako stěžejní pro výsledky této práce.

Klíčová slova: Děti, mladiství, rodina, sociálně patologické jevy, škola, volný čas, zájmové útvary.

Abstract KASTENOVÁ, Kristýna. Influence of Free Time on Social Pathologies on Children and Adolescents. [Bachelor´s Dissertation] The Institute of Hospitality Management. Prague : 2014. Total number of pages 97. This work is focused on examining the impact of leisure time on socially pathological phenomena among children and adolescents. The purpose of the work is the detection and description of the current situation that concerns the manner in which children and adolescents in the Czech Republic spend their leisure time, how they work and what the Czech family does, respectively, under what conditions is risky behaviour among children and adolescents. The aim of this work is to propose on the basis of the investigation carried out the methods that could be used in the prevention of socially pathological phenomena. In the introduction there is clearly defined, what problem is studied, and how it will be accessed. There are brief individual parts of presented work, then there are concentrated author's thoughts and opinions, which are reflected in justification of selection of the topic. In the first, theoretical-methodological part of the work there are defined some important terms relating to the issue, such as leisure and socio-pathological phenomena.There are the quoted and paraphrased series of authors who are mentioned in their publications about similar topics. The analytical part concentrates on the scientific methods, which are controlled by the interviews and questionnaire investigation. To facilitate access to specific information, we selected for the investigation the part of Prague, Horní Počernice. Controlled interviews are conducted by the experts on the issue, who are answerable to the questions related to their work and their views on leisure time and socio-pathological phenomena. Interview survey was carried out between the parents of the pupils of the elementary school Stoliňská and between the pupils of the second grade primary school Stoliňská. The third part of the proposal contains the promising capture from the risky behaviour among children and adolescents. Then there is the subjective perception of the issue described by the author of the thesis and the specific ideas and advice that relate to children and adolescents. The researchcarried out in the form of questionnaire-based investigation, showed, inter alia, that parents do not have the time or interest. Key words: Adolescents, children, family, leisure services, leisure time, socio-pathological phenomena, school

Obsah ÚVOD .............................................................................................................................................. 11 1 Teoreticko-metodologická část ..................................................................................................... 15 1.1 Volný čas................................................................................................................................ 15 1.1.1 Definice a vymezení pojmu volný čas ............................................................................ 15 1.1.2 Funkce volného času ....................................................................................................... 16 1.1.3 Volný čas z hlediska psychologie ................................................................................... 17 1.1.4 Volný čas dětí a mládeže................................................................................................. 17 1.2 Děti a mladiství ...................................................................................................................... 18 1.2.1 Definice pojmů děti a mladiství ...................................................................................... 18 1.2.2 Právo dětí a mladistvých nejen na volný čas................................................................... 19 1.2.3 Přechod mezi dětstvím a dospělostí ................................................................................ 19 1.3 Volný čas a rodina.................................................................................................................. 20 1.3.1 Rodinné prostředí ............................................................................................................ 20 1.3.2 Spolupráce s rodiči .......................................................................................................... 20 1.4 Výchova a hra ve volném čase ............................................................................................... 21 1.4.1 Národní institut dětí a mládeže MŠMT ........................................................................... 21 1.4.2 Výchova ve volném čase ................................................................................................. 21 1.4.3 Zařízení volného času ..................................................................................................... 21 1.5 Sociálně patologické jevy ...................................................................................................... 23 1.5.1 Vymezení pojmu sociálně patologický jev ..................................................................... 23 1.5.2 Typologie sociálně patologických jevů ........................................................................... 24 1.5.2.1 Šikana a kyberšikana ................................................................................................ 24 1.5.2.2 Sekty......................................................................................................................... 25 1.5.2.3 Prostituce .................................................................................................................. 25 1.5.2.4 Závislosti .................................................................................................................. 26 1.5.2.4.1 Drogové závislosti ............................................................................................. 26 1.5.2.4.1.1 Nikotinismus .............................................................................................. 27 1.5.2.4.1.2 Ethylismus .................................................................................................. 27 1.5.2.4.1.3 Narkotická analgetika, psychostimulancia, halucinogeny, sedativa .......... 28 1.5.2.4.2 Nedrogové závislosti ......................................................................................... 29 1.5.2.4.2.1 Netomanie .................................................................................................. 29 1.5.2.4.2.2 Závislosti na počítačových hrách ............................................................... 29 1.5.2.4.2.3 Patologické hráčství ................................................................................... 30 1.5.2.4.2.4 Závislost na mobilních telefonech.............................................................. 30 1.5.2.4.2.5 Závislost na televizi .................................................................................... 31

1.5.2.5 Kriminalita mládeže ................................................................................................. 32 1.6 Shrnutí první části .................................................................................................................. 33 2 Analytická část .............................................................................................................................. 34 2.1 Horní Počernice...................................................................................................................... 34 2.2 Řízené rozhovory ................................................................................................................... 35 2.2.1 Metoda pořizování údajů................................................................................................. 35 2.2.2 Výběr respondentů .......................................................................................................... 35 2.2.3 Cíl řízených rozhovorů .................................................................................................... 35 2.2.4 Řízený rozhovor s předsedkyní o. s. MUM Barborou Zálohovou (Příloha 1A) ............. 35 2.2.5 Řízený rozhovor s učitelkou MŠ U Dráčka Pavlou Spurnou (Příloha 1B) ..................... 37 2.2.6 Řízený rozhovor s ředitelem ZŠ Stoliňská PhDr. Martinem Březinou (Příloha 1C) ...... 38 2.2.7 Řízený rozhovor s pedagogem volného času v DDM Horní Počernice .......................... 40 Bc. Jaroslavem Kočím (Příloha 1D) ........................................................................................ 40 2.2.8 Vyhodnocení řízených rozhovorů ................................................................................... 42 2.3 Dotazníkové šetření mezi rodiči žáků ZŠ Stoliňská (Příloha 2A).......................................... 43 2.3.1 Metoda pořizování údajů................................................................................................. 43 2.3.2 Výběr respondentů .......................................................................................................... 43 2.3.3 Použitá metoda vyhodnocení .......................................................................................... 44 2.3.4 Cíl dotazníkového šetření ................................................................................................ 44 2.3.5 Výsledky dotazníkového šetření ..................................................................................... 44 2.3.6 Závěr vyhodnocení dotazníkového šetření ...................................................................... 55 2.4 Dotazníkové šetření mezi žáky 2. stupně ZŠ Stoliňská (Příloha 2B) ..................................... 57 2.4.1 Metoda pořizování údajů................................................................................................. 57 2.4.2 Výběr respondentů .......................................................................................................... 57 2.4.3 Použitá metoda vyhodnocení dat..................................................................................... 57 2.4.4 Cíl dotazníkového šetření ................................................................................................ 57 2.4.5 Výsledky dotazníkového šetření ..................................................................................... 58 2.4.6 Závěr vyhodnocení dotazníkového šetření ...................................................................... 63 2.5 Shrnutí analytické části .......................................................................................................... 64 3 Návrhová část................................................................................................................................ 65 3.1 Centrum etické výchovy a prevence sociálně patologických jevů CEVAP ........................... 66 3.2 Návrh na zlepšení situace v oblasti prevence sociálně patologických jevů u dětí a mladistvých ............................................................................................................................... 67 3.3 Modelový příklad školní akce konané na podporu prevence sociálně patologických jevů u dětí a mladistvých ........................................................................................................................ 69 3.3.1 Základní informace o konání akce .................................................................................. 69

3.3.2 Účel akce ......................................................................................................................... 70 3.3.3 Program akce................................................................................................................... 70 3.3.4 Odborná přednáška.......................................................................................................... 71 3.4 Shrnutí návrhové části ............................................................................................................ 72 ZÁVĚR ............................................................................................................................................ 73 LITERATURA................................................................................................................................. 75 PŘÍLOHY ........................................................................................................................................ 77

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 – Pohlaví ......................................................................................................................... 44 Obrázek 2 – Nejvyšší dosažené vzdělání ......................................................................................... 45 Obrázek 3 – Pracovní zařazení ......................................................................................................... 45 Obrázek 4 – Je Vaše dítě jedináček? ................................................................................................ 46 Obrázek 5 – Míra souhlasu či nesouhlasu s daným výrokem .......................................................... 46 Obrázek 6 – Míra souhlasu či nesouhlasu s daným výrokem .......................................................... 47 Obrázek 7 – Míra souhlasu či nesouhlasu s daným výrokem .......................................................... 47 Obrázek 8 – Míra souhlasu či nesouhlasu s daným výrokem .......................................................... 48 Obrázek 9 – Navštěvuje Váš potomek nějaký zájmový útvar? ........................................................ 48 Obrázek 10 – Máte přehled o organizovaných volnočasových aktivitách pro děti ve Vašem okolí? .......................................................................................................................................................... 49 Obrázek 11 – Navštěvoval/a jste ve věku Vašeho dítěte nějaký zájmový útvar? ............................ 49 Obrázek 12 – Kolik času věnujete během pracovního týdne svým dětem? ..................................... 50 Obrázek 13 – Vlastní Vaše dítě nějaké domácí zvíře? ..................................................................... 50 Obrázek 14 – Jak tráví Vaše dítě nejčastěji svůj volný čas? ............................................................ 51 Obrázek 15 – Máte přehled o tom, kde a s kým Vaše dítě svůj volný čas tráví? ............................. 51 Obrázek 16 – Disponuje Vaše dítě vlastními financemi? ................................................................ 52 Obrázek 17 - Víte, jakým způsobem Vaše dítě s penězi nakládá? ................................................... 52 Obrázek 18 – Kolik hodin denně tráví Váš potomek u počítače? .................................................... 53 Obrázek 19 – Má Vaše dítě neomezený přístup na veškeré webové stránky? ................................. 53 Obrázek 20 – Máte zkušenost s nějakou formou sociálně patologických jevů u dětí? .................... 54 Obrázek 21 – Jak byste postupovali při zjištění projevů rizikového chování u Vašeho dítěte? ...... 54 Obrázek 22 – Do jaké míry znáte kamarády Vašeho dítěte? ........................................................... 55 Obrázek 23 – Pohlaví ....................................................................................................................... 58 Obrázek 24 – Navštěvuješ ve svém volném čase nějaký zájmový útvar, kroužek?......................... 58 Obrázek 25 – Jak trávíš svůj volný čas? .......................................................................................... 59 Obrázek 26 – Jsi spokojen/a s tím, jakým způsobem trávíš svůj volný čas? ................................... 59 Obrázek 27 – Chtěl/a bys trávit svůj volný čas více s rodiči?.......................................................... 60 Obrázek 28 – Plánujete s rodiči Tvůj volný čas společně? .............................................................. 60 Obrázek 29 – Říkáš svým rodičům pravdu o tom, jak trávíš svůj volný čas?.................................. 61 Obrázek 30 – Setkal/a jsi se někdy s kouřením, alkoholem, drogami nebo šikanou?...................... 61 Obrázek 31 – Věnuješ se ve volném čase něčemu, čemu by ses chtěl/a věnovat i v budoucnu?..... 62 Obrázek 32 – Dostáváš od svých rodičů kapesné a můžeš s ním nakládat podle svého? ................ 62 Obrázek 33 – Myslíš, že máš dostatek volného času? ..................................................................... 63

ÚVOD Přístup ke způsobu trávení volného času, respektive pojem volný čas prošel během vývoje lidských životů značnými proměnami. Volný čas, stejně tak jako práce, existují již od počátku lidstva. Po fyzické práci si lidé vymezili chvilku času na zregenerování sil v každé době, tedy například již v pravěku, ovšem první označení pro volný čas jako takový se objevuje až v období starověkého Řecka. Ačkoli volný čas lidé využívají od nepaměti, ne vždy s ním mohli nakládat svobodně. Volný čas sice znamenal odpočinek od práce, kterou bylo nutné vykonávat za účelem obživy, avšak ve volném čase se lidé věnovali například sebevzdělávání, které nebylo pro všechny dostupné, jak tomu bylo právě ve starověkém Řecku, v této kolébce pojmu volný čas. Volný čas tedy v této době neměl vůbec nic společného se zahálkou. Ve středověku byl volný čas věnován zejména modlitbám nebo společným hrám a tancům. V období renesance byla doba pro trávení volného času téměř bezvýznamná, protože tehdy byla nejdůležitější práce. Ne ve všech obdobích měl na volný čas nárok každý, například otroci si volný čas v žádném případě nemohli dovolit. V období válek se také o volném čase nedá příliš hovořit. I v současnosti lze najít země, kde je situace ohledně svobody lidstva, a tedy i svobody volby trávení volného času velmi špatná. Přes všechny tyto nedostatky dnešní doby můžeme říci, že nyní ve 21. století máme právo se svým volným časem nakládat podle vlastního uvážení a že fond volného času neustále roste. V roce 2014 tedy není problém s nedostatkem volného času a svobody, ale naopak vyvstávají otázky, jak s volným časem vhodně nakládat a jak ho plně využívat. Tento problém řeší nejen dospělí lidé, ale také děti a dospívající, a právě tyto dvě skupiny obyvatelstva jsou velmi křehké a potřebují ochranu a vedení. Děti a mladiství jsou budoucností lidstva a je třeba k nim tak přistupovat, tedy vytvářet jim co nejkomfortnější a co nejbezpečnější prostředí pro život a rozvoj osobnosti, s čímž úzce souvisí problematika trávení volného času. Volný čas můžeme chápat ve dvou rovinách, v pozitivní a v negativní. Z pozitivního hlediska znamená volný čas pro člověka svobodu a prostor, ve kterém se může realizovat. Volný čas lze tedy využít pro odpočinek, pro načerpání nových sil i k dalšímu vzdělávání. Z negativního hlediska chápeme volný čas jako zbývající dobu z celkového denního koloběhu, kterou neumíme vhodně využít. Místo realizace osobnosti nastává chaos až prázdnota, ve které k žádným pozitivním posunům nedochází. Zde se pak objevuje prostor pro vznik sociálně patologických jevů. Proto je nesmírně důležité, aby primární prostředí 11

člověka, kterým je rodina, správně fungovala. Zejména rodiče by se o své děti měli zajímat, je důležité, aby s nimi trávili volný čas, nebo jim ho vhodně a přiměřeně vyplnili. Také pro dospělého jedince je v rodině důležitá harmonie a bezpečí. Volný čas dětí a jeho náplň sehrává velice důležitou roli při utváření osobnosti člověka a při jeho socializaci. V naší společnosti dochází k nárůstu sociálně patologických jevů. Jejich vznik může zapříčiňovat široká škála faktorů, od genetických vlivů přes nefunkční rodinu, školství a špatně fungující společnost až po nedostatečnou nabídku atraktivních možností trávení volného času. U dospělého jedince hraje roli úroveň vzdělání a priority, které se s přibývajícím věkem a nárůstem množství zkušeností mění. Důležitý je také jeho talent, dle kterého se pak možnosti, jak trávit volný čas, buď otevírají, nebo naopak uzavírají, z důvodu nedostatku talentu pro to či ono. Dalším velmi důležitým faktorem u dospělých osob jsou finanční prostředky. Lidé, kteří nedisponují dostatkem financí, se je často snaží získat jiným způsobem, například hraním hazardních her nebo hraním na automatech, čímž vzniká sociálně patologický jev zvaný gamblerství nebo také patologické hráčství. Dále si takoví lidé berou různé půjčky, které pak nedokáží splácet, a uchylují se ke kriminálním činnostem. Paradoxní je bohužel dnes již častý jev, že čím méně peněz lidé mají, tím více holdují alkoholu a cigaretám, což je finančně náročné, a pak tedy mnohdy nezbývají další prostředky na životně důležité věci, kterými jsou strava a bydlení, a o financích na volnočasové aktivity proto nemůže být řeč. Tím se v podstatě dostáváme k tomu, že veškeré počiny v životě člověka na sebe navazují, a mají tedy v jeho životě vysokou hodnotu. Člověk s vyšším vzděláním má širší rozhled, může tedy vhodně využívat volný čas, má také často více financí na jeho realizaci, nemusí propadat skepsi a namísto realizace

sebe

sama

podlehnout

rizikovému

chování.

Posledním

a

zároveň

nejvýznamnějším faktorem, který má vliv na sociálně patologické jevy u dospělých, je rodina, resp. dětství. Protože podle toho, jak byl člověk veden v dětství, jaké měl zázemí v rodině, jaké výchovy se mu doma i mimo domov dostávalo, se pak odvíjí celý jeho život. Z dítěte se vyvine dospělý jedinec, který pak dále vychovává děti, což tvoří koloběh v této oblasti i v samotném životě. Proto je stěžejní zabývat se otázkou vlivu volného času na sociálně patologické jevy právě u dětí a mladistvých. V otázce sociálně patologických jevů je nejdůležitější prevence. Primární prevencí rozumíme veškeré konkrétní aktivity realizované s cílem předejít problémům a následkům sociálně patologických jevů, případně minimalizovat jejich negativní dopad, včetně dalšího

12

šíření. Nedílnou součástí prevence těchto jevů je již mnohokrát zmiňovaný vhodný způsob trávení volného času. Jelikož otázka způsobu trávení volného času je tématem budoucnosti a rizikové chování je v současnosti velmi diskutované a vyskytuje se u čím dál mladší populace, tato práce se věnuje právě těmto pojmům. Během konzultace s PhDr. Danielou Novákovou bylo zjištěno, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nyní uvádí ve svých metodických pokynech namísto termínu sociálně patologické jevy termín rizikové chování. To znamená, že by se termín sociálně patologické jevy neměl dále používat. Vzhledem k tomu, že po konfrontaci nebyla informace ze strany ministerstva potvrzena, není možné se k tomuto dále vyjadřovat. I přesto za toto sdělení patří PhDr. Novákové z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy velký dík. Cílem práce je na základě provedených šetření zjistit, jaké panují názory na trávení volného času u dětí a mladistvých mezi odborníky, mezi rodiči v České republice a také mezi samotnými dětmi, dále, jaká je současná situace v českých rodinách, ve školách a ve střediscích volného času. Hlavním cílem této práce je na základě vyhodnocení výzkumů doporučit nejpřijatelnější řešení diskutovaného problému. V zájmu naplnění těchto cílů je bakalářská práce rozdělena do tří částí. První, teoreticko-metodologická část se věnuje vysvětlení důležitých pojmů týkajících se dané problematiky. Zahrnuje citace a parafráze textů z odborných publikací. Obsahem druhé části je analýza, která tvoří předpoklad pro část návrhovou. Jako vědecké metody jsou zde použity řízené rozhovory, které byly vedeny s odborníky, například s ředitelem základní školy a dále s pedagogem volného času. Další vědeckou metodou, která je použita pro sběr dat, jsou dotazníková šetření, která byla prováděna mezi žáky základní školy a jejich rodiči. V rámci konkretizace problému je pro šetření zvolena pouze jedna část Prahy, jako nejvhodnější je vybrána lokalita Horní Počernice, která se nachází na východě města. Pro větší přehlednost jsou získaná data zobrazována v grafech, kterých se v analytické části vyskytuje mnoho, ovšem z důvodu co nejpřesnějšího popsání problému nemohlo být množství grafů sníženo, neboť by následně práce pozbyla na významu. 13

Ve třetí části jsou předloženy stručné návrhy, které byly vypracovány na základě předchozích šetření a měly by vést k pozitivní změně zjištěného stavu v oblasti volného času a sociálně patologických jevů.

HYPOTÉZA Č. 1 „Vzhledem ke stále se stupňujícímu tlaku, který je vyvíjen na dnešní populaci v oblasti společenského postavení, mají lidé méně a méně volného času, a tedy i méně času na péči o děti; z tohoto důvodu dětem a dospívajícím chybí vzor a podpora ze strany rodičů a to přispívá k nárůstu sociálně patologických jevů.“ HYPOTÉZA Č. 2 „Větší interakcí škol a zájmových útvarů s rodiči lze s velkou pravděpodobností předejít projevům rizikového chování u dětí a mládeže, nebo je alespoň minimalizovat.“

14

VLIV VOLNÉHO ČASU NA SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÉ JEVY U DĚTÍ A MLADISTVÍCH 1 Teoreticko-metodologická část 1.1 Volný čas 1.1.1 Definice a vymezení pojmu volný čas Za poslední tři desetiletí se volný čas, vlivem globálních společenských změn, stal velmi důležitým pojmem. Politické, ekologické a hospodářské faktory ovlivnily jak osobní, tak také profesionální život lidí ve směru jejich volnočasových aktivit. (Georgios; Athanassios; Michalis, 2007, s. 1) Volný čas je široký pojem, na který lze nahlížet z mnoha směrů a který má mnoho definic. Existují dva obecně platné pohledy na volný čas. První z nich vymezují kvantitativní definice, kde je volný čas opakem práce. Druhý pohled vymezují naopak kvalitativní definice, podle kterých je volným časem například doba, ve které vykonáváme činnosti, které si svobodně zvolíme a které bezprostředně nevedou k užitku. (Fišerová, 2008, s. 7) D. Jakubíková ve svém díle Marketing v cestovním ruchu (2012, s. 16) uvádí, že „Volný čas je část mimopracovní doby, v níž člen společnosti nevykonává žádnou nutnou činnost a kterou podle vlastního rozhodnutí využívá pro oddech, rozvoj osobnosti a pro různé formy zájmové činnosti.“ Výkladový slovník cestovního ruchu vysvětluje pojem volný čas následovně: „Čas, v němž člověk nevykonává činnosti pod tlakem pracovních závazků či z nutnosti zachování svého bio fyziologického či rodinného systému. Často je charakterizován svobodnou volbou, očekáváním příjemných prožitků apod. Spojují jej následující funkce: rekreační, zábavní, sociální kontakty, rozvoj vlastní osobnosti i fyzická a psychická regenerace.“ (Pásková; Zelenka, 2002, s. 346)

15

1.1.2 Funkce volného času Podle Fišerové a Čertíka můžeme z objektivního společenského hlediska specifikovat tři funkce volného času: –

Instrumentální funkce je zaměřena na regeneraci sil po práci a odpočinek, který je velmi důležitý pro upevnění zdraví. Volný čas začal plnit instrumentální funkci již na počátku 19. století, kdy bylo vzhledem k vysoké produktivitě práce nutné, aby měli dělníci dostatek volného času právě na zregenerování prací znaveného těla.

–

Humanizační funkce shrnuje výchovně vzdělávací a socializační možnosti volného času. Volný čas pomáhá uchovat a předávat kulturní dědictví prostřednictvím zvyků a slavností. Jelikož se ve volném čase zařazujeme do jiných skupin a učíme se v nich rolím a normám, máme prostor pro socializaci1, která je v životě člověka velmi podstatná.

–

Zábavná funkce se pojí se sociálně psychologickými aspekty, neboť ve volném čase se věnujeme tomu, co nás baví, a to nám přináší pocity uspokojení. Radost spolu s prožitkem a zábavou jsou hlavními znaky volného času. (Čertík; Fišerová, 2009, s. 10) „Na základě aspektů funkce volného času je nutné si uvědomit, že z objektivních společenských potřeb dochází ke vzniku zásad systému aktivit a zařízení volného času dětí a mládeže: 

dobrovolnost



demokratismus



otevřenost



široké rozpětí působení



výchova k demokratickému občanství



působení v různých sociálních prostředích (rodina, škola, obec)“ (2009, s. 10)

1

„V sociálně psychologickém smyslu zapojení individua do lidského společenství po stránce pracovní (výchovné a vzdělávací), společenské a subjektivní (ve smyslu sebeuplatnění a sebeuspokojení)“. (Edelsberger a kol., 1984, s. 367)

16

1.1.3 Volný čas z hlediska psychologie Sociální prostředí, tedy prostředí, ve kterém dítě tráví mimo jiné svůj volný čas, působí za příznivých podmínek tak, že se u dítěte rozvíjí společensky hodnotné vlastnosti. Pokud jsou podmínky nepříznivé, dítě zaostává a obtížně se zařazuje do společnosti. Motivace jedince a jeho potřeby jsou velmi důležité z hlediska výběru volnočasových aktivit. Chování člověka v jeho volném čase podmiňuje jeho temperament, jeho osobnost. Ve volném čase se děti a dospívající, stejně tak jako mnozí dospělí, věnují svým zájmům. „Zájem je dlouhodobé úsilí člověka zabývat se předměty nebo činnostmi, které mu přinášejí radost a uspokojení. (Rozsypalová; Čechová; Mellanová, 2003, s. 41–46) 1.1.4 Volný čas dětí a mládeže Mnoho sociálních studií klade důraz na hodnocení dětí a dospívajících čistě podle jejich znalostí, proto je snaha ohodnotit jejich dovednosti často nekonzistentní nebo opomíjená a na jejich volný čas se zapomíná. Děje se tak zejména z toho důvodu, že znalosti se hodnotí jednodušším způsobem nežli talent. (Welton; Mallan, 1988, s. 516) Volný čas je neustále se vyvíjející oblastí, která zároveň přináší řadu problémů. Pro teoretickou oblast a hlavně pro společenskou praxi je volný čas plný podnětů a zároveň rizik. Začal se mimo jiné rozvíjet v důsledku zkracování pracovní doby u dospělých a odstraňování pracovní doby u dětí a mladistvých. Je důležitou složkou výchovy a má pro děti a mládež velký význam. Aby bylo možno problematiku volného času správně pochopit, je nezbytné brát v úvahu jisté souvislosti, ve kterých se výchovné působení uskutečňuje. Těmi jsou zejména společenské podmínky, ve kterých volný čas vzniká a následně se rozvíjí, přístup dětí a dospívajících k volnému času a v neposlední řadě rozdíly v sociální sféře. Jedná se hlavně o prostředí výchovy, kde nejde pouze o rodinu, ale také o stát a občanskou společnost v národním i mezinárodním rozměru. Význam výchovného zhodnocování volného času trvale roste. „Volný čas a systém jeho aktivit a institucí je dynamickou a málo ustálenou, mimořádně nadějnou a současně rizikovou oblastí života současného člověka.“ (Hofbauer, 2004, s. 9–11) Podstatný je fakt, že některé děti volný čas využívat nemohou, neboť se prohlubuje společenská nerovnost. Důvodů, které znemožňují trávit volný čas dětem a dospívajícím je mnoho. Jedná se zejména o život v chudobě, tedy o děti, kterým nejsou zajištěny finance na trávení volného času, ale ani na základní životní potřeby, a tak jsou nuceny pracovat. Dalšími zdroji sociálního vyloučení, které limituje využívání volného času, jsou rasismus, netolerance a xenofobie. (2004, s. 34–35) 17

Avšak i tam, kde je tolerance a dostatek financí, se objevují velké problémy, neboť neustále rostou životní náklady, a tak lidé v zájmu své kariéry volný čas odmítají. Podcenění volného času má pro děti nežádoucí vliv, rodiče se jim nevěnují, protože na ně nemají čas. Rostoucí životní nejistota a klesající schopnost pokrýt finanční náročnost života v současné společnosti se tedy promítá do kvality života rodin a jejich dětí, tedy i do jejich volného času. (2004, s. 41–42) Někteří mladí lidé mají dostatek volného času, ale neumějí ho využívat. Neorientují se v nabídkách, kterých je sice velké množství, takže si teoreticky vybrat mohou, ale nedokáží to. Následně podléhají nudě a nicnedělání a to má mnohdy za následek i protispolečenské chování. (2004, s. 44) Ve všech dobách děti hledaly vhodná místa pro trávení volného času, kde si bez kontroly dospělých vytvářely svůj vlastní svět. Děti potřebují spolu s kamarády rozvíjet fantazii a zažívat dobrodružství. S postupným rozvojem lidské společnosti a vznikem měst se začínají zužovat prostory, kde by si děti mohly bezpečně hrát, a s tímto jsou spojena různá nebezpečí, která jsou sice pro děti výzvou, ale ne vždy tou správnou. Mnohé děti neumí svůj volný čas smysluplně využívat, a tak bez pomoci dospělých podléhají nudě. V dnešní technické době některé děti a dospívající často nahrazují vlastní aktivity televizí a počítačem, jiné protispolečenským chováním. Spoustě dětí plánují jejich volný čas rodiče tak, že nemají čas na hru, kterou by si samy zvolily, a tak vyrůstají ve stresu. (Reuysová, 1996, s. 7)

1.2 Děti a mladiství 1.2.1 Definice pojmů děti a mladiství „Dítětem se rozumí každá lidská bytost mladší 18 let, pokud podle právního řádu, jenž se na dítě vztahuje, není zletilosti dosaženo dříve.“ (Hanzová; Kodým; Kremličková, 1995, s. 28) Adolescence pochází z latinského slova adolescentia, které v překladu znamená dospívání nebo též mládí. Adolescence je „dorostový věk, který následuje po školním věku. Začíná mezi 14.–15. rokem. ... vrcholí a uzavírá se biologický vývoj lidského organismu. ... V americké literatuře se tohoto termínu používá pro celé období dospívání, zahrnuje tedy i pubertu.“ (Edelsberger a kol., 1984, s. 24)

18

Termínem mládež jsou označováni „děti a mladiství, tj. osoby od narození do 18. roku.“ (1984, s. 219) Mladiství jsou „osoby mezi 15.–18. rokem, tj. až do dosažení zletilosti.“ (1984, s. 219) 1.2.2 Právo dětí a mladistvých nejen na volný čas „Základní práva dítěte poprvé definovala Ženevská deklarace práv dítěte (1924) a Deklarace práv dítěte (1959). Pod vlivem Deklarace byl v Československu konstituován zákon o rodině (č. 94/1963 Sb.), který opustil pojem moci a formuloval vztah rodičů a dětí jako práva (a povinnosti). Proces liberalizace dětských práv však postupoval dále a po třech desetiletích byl zakotven v Úmluvě o právech dítěte (přijaté Valným shromážděním OSN, 1989).“ (Zoubková, 2002, s. 35) „Uznává se právo dítěte na ochranu před hospodářským vykořisťováním a před vykonáváním jakékoli práce, která může být pro ně nebezpečná nebo může bránit jeho vzdělávání, nebo která by škodila zdraví dítěte nebo jeho tělesnému, duševnímu, duchovnímu, mravnímu nebo sociálnímu rozvoji.“ (Hanzová; Kodým; Kremličková, 1995, s. 50) „Výchova dítěte musí směřovat k rozvoji osobnosti dítěte, jeho nadání a rozumových a fyzických schopností, k posilování úcty k lidským právům, úcty k rodičům, úcty k národním a kulturním hodnotám, úcty k přírodnímu prostředí.“ (1995, s. 65) „Dítě má právo žít v takovém prostředí, které není nebezpečné pro jeho vývoj a které neohrožuje jeho zdraví a život vůbec.“ (1995, s. 73) „Dítě má právo na ochranu před nezákonným užíváním drog a psychotropních látek a před využíváním při nezákonné výrobě a obchodování s nimi.“ (1995, s. 88) „Dítě má právo na ochranu před sexuálním využíváním a zneužíváním, před využíváním k prostituci a pornografii.“ (1995, s. 88) 1.2.3 Přechod mezi dětstvím a dospělostí Výzkumy, které byly provedeny v USA a ve Velké Británii, ukazují, že mladí lidé dnes vstupují do puberty dříve, často už v osmi letech. Naopak z domova odcházejí později, kolem pětadvacátého až osmadvacátého roku věku. (Carr-Gregg; Shale, 2010, s. 11)

19

Výsledky dalších výzkumů ukazují, že oproti minulosti má sexuální zkušenosti mnohem více mladých lidí a že se se snižuje věk při prvním pohlavním styku. (2010, s. 129) V současné době se rozvíjí trend takzvané značkové mládeže. Mladí lidé se chtějí líbit a chtějí zapadnout mezi své vrstevníky, což je díky dnešní konzumní době často těžké a finančně velmi náročné. Pro dospívající má více než kdy jindy význam přátelství, tedy parta a kamarádi. Dospívání je obdobím hledání sebe sama. Někteří adolescenti nacházejí svou identitu snadno, jiní zkoušejí všemožné masky a snaží se přizpůsobovat různým skupinám nebo kulturám. Pohrávat si s různými identitami je v tomto věku naprosto normální jev. Většina dospívajících se občas chová riskantně, takovéto chování je však nezbytnou součástí dospívání, a nemusí vždy znamenat hrozbu. Rodiče by ale měli vědět, kde a s kým se jejich děti pohybují a zda jsou spokojené. (2010, s. 19–38)

1.3 Volný čas a rodina 1.3.1 Rodinné prostředí „Rodina jako primární sociální skupina je pro rozhodující většinu dětí a mladých lidí také prvotním prostředím volnočasového života a výchovy, zásadně se podílejícím na formování jejich osobnosti.“ (Hofbauer, 2004, s. 56) Důležité je, aby se rodiče dostatečně věnovali svým dětem a měli aktivní přístup k tomu, aby se děti naučily vhodně využívat volný čas, jak pro sebe, tak ve prospěch druhých. (2004, s. 62) Mladí lidé, kteří vědí, že se na svou rodinu mohou obrátit, mají menší sklony k riskantnímu chování. (Carr-Gregg; Shale, 2010, s. 48) 1.3.2 Spolupráce s rodiči Spolupráce s rodiči je nezbytnou součástí každé organizace věnující se dětem. Spolupráce rodičů se projevuje různými způsoby a na různých úrovních. Každá z nich je ale stejně důležitá. Pro přehlednost je spolupráce rozdělena do dvou oblastí. (Procházková, 2009, s. 4–6) 

Spolupráce pasivní – rodiče nejsou aktivními účastníky, jen přijímají informace, přímo spolupracuje pouze jejich dítě. Tato forma spolupráce funguje více či méně v každé volnočasové instituci.



Spolupráce aktivní – rodiče jsou přímými účastníky a do určité míry se na aktivitách v kolektivu sami podílí. Pomáhají organizačně, materiálně či finančně. (2009, s. 6) 20

Spolupracující rodič je významným článkem v systému organizovaných volnočasových aktivit. Rodič rozhoduje o tom, zda se jeho dítě určitých akcí zúčastní, či nikoliv. Rodič také může ovlivňovat přístup dítěte ke členství v zařízeních volného času a přístup k trávení volného času vůbec. (2009, s. 6) Pokud se podaří nastolit dobrou komunikaci mezi rodiči a pedagogy volného času, vytváří se prostor pro společnou výchovu dětí, neboť obě strany si navzájem mohou sdělovat informace a společně řešit případné potíže. (2009, s. 16)

1.4 Výchova a hra ve volném čase 1.4.1 Národní institut dětí a mládeže MŠMT „Národní institut dětí a mládeže Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je odborným zařízením tohoto ministerstva v oblasti státní podpory a ochrany mládeže. Jeho ambicí je stát se českým národním centrem neformálního vzdělávání. Neformálním vzděláváním se přitom rozumí jakékoliv systematické výchovné působení kromě školní docházky (to je formální vzdělávání) a samotné výchovy v rodině. Pokud jeho nositeli jsou školská zařízení (střediska volného času, školní kluby a družiny), hovoří se zpravidla o zájmovém vzdělávání. Zhruba se tedy jedná o ty formy výchovy a vzdělávání, které se dříve označovaly jako mimoškolní činnost.“ (Národní institut dětí a mládeže MŠMT, 2012, s. 2) 1.4.2 Výchova ve volném čase Vzhledem k tomu, že je stále větší snaha pedagogicky ovlivňovat volný čas u dětí a mládeže, uplatňuje se mimo jiné výchova mimotřídní a mimoškolní. Mimotřídní výchova spočívá v aktivitách realizovaných školou mimo povinnou školní docházku. Mimoškolní výchovou rozumíme činnosti, které se uskutečňují mimo školu, například ve sdruženích a zařízeních volného času. S těmito pojmy úzce souvisí pedagogika volného času, prostřednictvím které se uskutečňuje výchova ve volném čase, výchova prostřednictvím volného času a výchova k volnému času. Posláním pedagogiky volného času je analyzovat vývoj oblastí volného času, vnášet do tématu nové podněty, napomáhat dětem a mladým lidem k tomu, aby se za pomoci dospělých a následně samostatně učili vhodně vyplňovat svůj volný čas. (Hofbauer, 2004, s. 15–18) 1.4.3 Zařízení volného času Hry spolu se závody a různými soutěžemi hrají nejvýznamnější roli ve výchovném působení při jakékoli dobrovolné činnosti realizované mimo školu. Pro děti a dospívající je 21

hra nejlepší formou získávání vědomostí a znalostí. Jednou ze základních metod výchovy je kladná motivace, která je v zařízeních volného času projevována prostřednictvím odměn. (Kulík, 2008, s. 31, s. 37) Jedním z hlavních cílů středisek volného času je kvalitní komunikace s okolím, tedy spokojenost rodičů a celé společnosti, která se odvíjí od spokojenosti dětí. (2008, s. 52) Na základě výše zmiňovaných skutečností vznikl systém aktivit a institucí volného času. Prvním místem, kde se dítě začíná stýkat s jinými lidmi kromě rodiny, jsou mateřská centra. Slouží pro matky s dětmi, které se zde sdružují, učí se, jak správně pečovat o své děti, a vyměňují si rady a zkušenosti. Tato centra jsou vhodným startem do života dětí ve společnosti, napomáhají ke zdravému vnímání okolí, neboť děti se nevyskytují neustále v uzavřeném prostředí rodiny. Mateřské centrum je v podstatě první institucí nabízející volnočasové aktivity pro matky s dětmi, se kterou se dítě společně s matkou v životě setkává. V České republice začala mateřská centra vznikat již v devadesátých letech. Dalším místem, kde se děti učí životu mimo domov, je mateřská škola, kde opět hraje prim učení zábavou a hrami, a následně základní a střední škola. Škola by měla napomáhat dětem poznávat svět jak prostřednictvím vyučování, tak prostřednictvím souběžných volnočasových aktivit. Během posledních desetiletí začaly školy uskutečňovat jednorázové aktivity, které mají za cíl prohlubovat vědomosti žáků a zároveň jim kompenzovat nedostatek volného času. Patří mezi ně například návštěvy historických památek a divadel, pořádání plesů, koncertů a dalších akcí. Dále také můžeme hovořit o volnočasových zařízeních škol, jakými jsou školní družiny a školní kluby působící na základních školách. Pro aktivní trávení volného času dětí a mladistvých vznikají parky a hřiště, která jsou opatřována vhodným vybavením. V současné době procházejí areály volného času ráznými změnami. Někde se snížila pozornost vůči čistotě a bezpečnosti, jinde se areály volného času včleňují do denního života obyvatelstva. Mimořádně významná je zájmová činnost pravidelná, do které patří například zájmové kroužky a sportovní družstva. Důležitým mezníkem ve výchově mimo vyučování jsou domy dětí a mládeže, které navazují na výchovu v rodině a ve škole a spolupracují s dalšími zařízeními v oblasti volného času. První zařízení tohoto typu v České republice vzniklo roku 1949, síť těchto zařízení se rychle rozšiřovala a podle školského zákona z roku 1960 se stala součástí vzdělávací soustavy. 22

Oblíbeným a významným způsobem realizace volného času je sdružování dětí a mládeže, které se od druhé poloviny 19. století až po současnost rychle rozvíjelo. Jeho základem je dobrovolné rozhodnutí dítěte nebo mladého člověka do sdružení vstoupit a aktivity volného času využívat nejen ve prospěch svůj, ale také ve prospěch ostatních. Neméně významným činitelem v oblasti volného času jsou obce a regiony, jejichž aktivity vytvářejí předpoklady pro účast dětí a mládeže na volnočasových aktivitách. Někteří mladí lidé žijí v souladu se svým prostředím a k jeho rozvoji začínají sami přispívat. (Hofbauer, 2004, s. 69–116)

1.5 Sociálně patologické jevy 1.5.1 Vymezení pojmu sociálně patologický jev Mezi sociálně patologické jevy můžeme zařadit značné množství pojmů, v této práci jsou zahrnuty pouze termíny, se kterými je možno se setkat v souvislosti s volným časem dětí a mladistvých. „Sociálně patologickým jevem se obecně rozumí takové chování jedince, které je charakteristické především nezdravým životním stylem, nedodržováním nebo porušováním sociálních norem, zákonů, předpisů a etických hodnot, chování a jednání, které vede k poškozování zdraví jedince, prostředí, ve kterém žije a pracuje, a ve svém důsledku pak k individuálním, skupinovým či celospolečenským poruchám a deformacím.“ (Pokorný; Telcová; Tomko, 2003, s. 9) „Sociálně patologický jev není nahodilý, ale má svou genezi, dynamiku, příčiny, důsledky, a vztahuje se k mnoha prvkům prostředí, ve kterém vznikl. Nelze jej tedy od prostředí oddělovat a pokoušet se jej samostatně řešit, takový postup je kontraproduktivní a neefektivní.“ (2003, s. 9–12) „Patologie sociální je nyní již zastaralý výraz pro odvětví sociologie, které rozvíjela v Anglii počátkem 20. století Barbara Woottonová. Patologie sociální se zabývala průběhem a podmínkami abnormálních sociálních procesů, jako je zločinnost, alkoholismus, pracovní úrazy, dopravní nehodovost, sociálně podmíněné psychické poruchy, nemoci, chudoba a nezaměstnanost aj.“ (2003, s. 171)

23

1.5.2 Typologie sociálně patologických jevů Mezi činitele vztahující se k riziku vzniku sociálně patologických jevů patří mimo jiné rodina, vrstevníci, návyky a závislosti, ale hlavně využití, množství a obsah volného času. (Pokorný; Telcová; Tomko, 2003, s. 25) Jednou z metod, které slouží ke zjišťování rizikových oblastí malých sociálních skupin, je anonymní dotazníkové šetření DORIOS, které má za cíl identifikovat rizikové oblasti organických i zájmových skupin, a jednou z oblastí, na které se dotazník zaměřuje, je právě volný čas. (2003, s. 31–32) 1.5.2.1 Šikana a kyberšikana Šikana se netýká jen škol, ale všech institucí, kde se sdružují děti, tedy i zájmových útvarů. Před vysvětlením samotného pojmu šikana je důležité zaměřit se také na to, co je to agrese. „Dítě se může setkat s mnoha druhy agrese. S bitím, znásilněním... Ale i s urážením či vyhrožováním. Mezi projevy agrese se počítá jak ponižující kritika ze strany profesora či rodičů, tak příliš časté výprasky, anebo dokonce pornografie.“ (Bourcet; Gravillonová, 2006, s. 12) Šikanou se rozumí čin, při kterém jeden nebo více lidí úmyslně a většinou opakovaně ubližuje druhým. (Říčan; Janošová, 2010, s. 152) „Zvýšené nebezpečí šikany hrozí tam, kde jsou děti spolu celý den, případně i noc.“ (2010, s. 25) Slovo šikana pochází z francouzského slova chicane, „což znamená zlomyslné obtěžování, týrání, sužování, pronásledování, byrokratické lpění na liteře předpisů...“ (2010, s. 135) U nás se slovo šikana začalo používat v době povinné vojenské služby, kdy nováčci, tzv. bažanti, byli často týráni a zesměšňováni ze strany tzv. mazáků. (2010, s. 135) Mediální komunikace má stále větší význam ve volném čase dětí a mládeže, proto je důležité věnovat pozornost rizikovým jevům, které se s ní pojí. S rozvojem informačních a komunikačních technologií se začíná objevovat nový druh šikany, kterým je tzv. kyberšikana. „Cílem kyberšikany je někomu ublížit nebo ho zesměšnit za použití elektronických prostředků. Je to úmyslné, nepřátelské chování, které se obvykle opakuje. Jednotlivec nebo skupina útočníků ubližuje takovým způsobem, že se oběť nemůže bránit.“ (Rogers, 2011, s. 59)

24

Enormní velikost internetového světa, kde je v současné době mezi mladými lidmi fenoménem Facebook, dává kyberšikaně nevídané rozměry. Elektronicky předávaný obsah mezi miliony uživatelů lze jen stěží kontrolovat. Prostředky kyberšikany mohou být například textové zprávy, fotografie nebo videoklipy pořízené mobilními telefony, mobilní telefonáty, e-maily, sociální sítě, internetové stránky a další. Mezi formy kyberšikany patří například obtěžování, pomlouvání, vyloučení, kyberpronásledování atd. (2011, s. 32–35) I přesto, že je kyberšikana v České republice poměrně mladým fenoménem, je již poměrně dobře zmapována a začínají se objevovat programy zaměřené na prevenci a intervenci. Například Projekt E-Bezpečí2, Saferinternet.cz3, Linka pomoci4, Červené tlačítko5 a další. Primární prevencí ovšem stále zůstává komunikace a důvěra mezi dětmi a jejich rodiči. (2011, s. 16–18) 1.5.2.2 Sekty Pojem sekta není specificky vymezen, může být odvozen od latinského slova sequi, což znamená následovat, sledovat. V současné době je pojem sekta používán pro pojmenování skupiny, která se vyčleňuje z nějakého celku, jenž nemusí být nutně náboženský. Potřeba člověka, tedy mnohdy i dítěte, včlenit se do nějaké sekty bývá podepřena touhou po úniku z běžného světa, touhou po získání jedinečnosti a jistoty, pocitu sounáležitosti, touhou po změně identity. (Pokorný; Telcová; Tomko, 2003, s. 66) Svodům sekty podlehne často právě to dítě, které má ve svém volném čase pocit prázdnoty a nudy, tedy toho, že nikam nepatří. Největší význam mají tyto pocity v období dospívání. 1.5.2.3 Prostituce Prostituce je „promiskuitní sexuální styk pro finanční zisk nebo materiální odměnu... může být podmíněna vlivy psychopatologickými, zejména psychopatií a mentální subnormalitou (hypersexualita není častá, spíše naopak jde o sníženou sexuální žádostivost), sociálními vlivy v důsledku nepostačujících existenčních prostředků, u nás častěji v důsledku závad ve výchovném prostředí rodiny a nedostatečného rozvoje vyšších potřeb a ideálů.“ (Edelsberger, 1984, s. 317) Prostitucí mohou být ohroženy dívky i chlapci, pokud se stýkají se špatnými lidmi a nemají otevřenou komunikaci s rodinou. Mnohdy vede děti a dospívající k prostituci potřeba 2

Webové stránky www.e-bezpeci.cz. Webové stránky www.saferinternet.cz. 4 Webové stránky www.pomoconline.cz. 5 Webové stránky www.cervenetlacitko.cz. 3

25

financí, které mohou být získávány za účelem získání nebo udržení si standardu zlaté mládeže. Často bývá prostituce doprovodným jevem dalších sociálně patologických jevů, zejména závislostí. Z nutnosti opatřit si potřebné peníze například na hraní automatů nebo nákup drog hledají závislí mladí lidé východisko téměř všude. 1.5.2.4 Závislosti Závislosti jsou multidisciplinárním pojmem, který je vymezen na jedné straně medicínsky a na straně druhé společenskými vědami v souvislosti se sociálně patologickými jevy. (Pokorný; Telcová; Tomko; 2003, s. 74) Závislost je „označení pro stav chronické nebo periodické otravy organismu vzniklý v důsledku opakovaného užití látky přírodního nebo syntetického původu, tj. drogy. Závislost poškozuje postiženého jedince i společnost...“ (2003, s. 175) 1.5.2.4.1 Drogové závislosti U drogových závislostí můžeme rozlišovat návyk, toxikomanii a narkomanii. Existují měkké a tvrdé drogy, u kterých vznikají různé úrovně fyzické i psychické závislosti. Mezi spouštěče závislosti na drogách patří problémy ve škole, ale zejména v rodině nebo ve výchově. Problémy v rodině se projevují například tím, že rodiče zahlcují své děti informacemi nepřiměřenými jejich věku, například problémy s partnerem, v práci apod. Dále se stává, že dítě je svědkem častých hádek, doprovázených dokonce fyzickým násilím, které se mnohdy může vztahovat na samotné dítě. Problémy ve výchově nastávají tehdy, když jsou na dítě kladeny přehnané požadavky a je nadměrně kontrolováno, nebo má naopak nadmíru volnosti a nedostatek kontaktu s rodiči. Výsledkem působení nejen těchto činitelů, ale také internetu, televize a dalších vymožeností dnešní uspěchané doby je to, že děti jsou předčasně vyspělé a neužijí si naplno dětství, které je pro vývoj nezbytné. Takovéto problémy potom dítě musí ventilovat, často právě útěkem z reality za pomoci užití nějaké drogy. (Hajný, 2001, s. 28–33) Mezi varovné signály toho, že se dítě stává na něčem závislé, patří náhlé změny nálad a netypické reakce na určité situace, zhoršování prospěchu ve škole, změna přátel, výrazné změny v oblékání a ve stylu poslouchané hudby, skrývání se, únava a spavost, lži a předstírání, překvapivě rychle nastupující sexuální aktivita, izolace od rodiny, snížené sebevědomí, chybějící léky či alkohol v domácnosti a krádeže věcí a peněz. (2001, s. 23–25) 26

„Existují důkazy, že 80 % mladých lidí během středoškolského studia vyzkouší nejméně dvě návykové látky. Mohou mezi nimi být zákonem povolené nebo zákonem zakázané látky. Nejčastější nedovolenou látkou, se kterou středoškoláci experimentují, je marihuana. Vyzkoušelo ji více než 35 % studentů.“ (Carr-Gregg; Shale, 2010, s. 161) 1.5.2.4.1.1 Nikotinismus Nikotinismus neboli tabakismus představuje závislost na nikotinu, který je obsažen v cigaretách. U této závislosti se snoubí jak psychická, tak fyzická závislost. Psychická závislost je podmíněna mechanismem účinku nikotinu, který mimo jiné spočívá v tom, že v mozku vyplavuje endorfiny, tedy hormony štěstí. (Pokorný; Telcová; Tomko, 2003, s. 82) „Kouření je návykové, toxické a nakonec smrtelné – zabíjí miliony lidí. Může sloužit jako vstupní droga neboli první krok k užívání jiných drog, jako je například marihuana. Tabák obsahuje tři hlavní složky, nikotin, dehet a oxid uhelnatý. Nikotin je vysoce toxická látka vyvolávající závislost. Může ovlivnit srdeční činnost, zvýšit krevní tlak a snížit průtok krve. Nikotin je pětkrát návykovější než heroin. U člověka, který začal kouřit ve čtrnácti letech, je pětkrát vyšší pravděpodobnost úmrtí na rakovinu plic než u toho, který začal kouřit ve čtyřiadvaceti, a patnáctkrát vyšší pravděpodobnost než u toho, který nekouřil nikdy.“ (Carr-Gregg; Shale, 2010, s. 170) 1.5.2.4.1.2 Ethylismus Ethylismus, také alkoholismus, je závislost na ethylalkoholu. Psychiatrická praxe vypovídá, že tato závislost je multifaktoriální, neboť vedle genetických vlivů přispívají k jejímu formování hlavně společenské vlivy. Riziko vzniku závislosti je mimo jiné vyšší u dětí a dospívajících, kteří jsou psychicky labilní a mají příležitost setkávat se s tabákem, alkoholem a drogami. Dalšími faktory, které zvyšují riziko závislosti, jsou neuspořádané rodinné poměry, ve kterých dítě, respektive mladistvý vyrůstá, jako například schvalování alkoholu a drog v rodině, nebo nejrůznější rodinné dysfunkce. (Pokorný; Telcová; Tomko, 2003, s. 84–85) „Statistiky ze zahraničí uvádějí, že stav těžké opilosti zažilo ve věku šestnáct let 26 % chlapců a 9 % dívek. Tyto ukazatele vykazují stálý růst ve smyslu četnosti zkušeností v dané věkové hladině a rovněž růst ve smyslu snižování věku, kdy byla tato zkušenost získána.“ (2003, s. 16)

27

„Velmi mnoho mladých lidí má zkušenost s alkoholem – ve skupině patnáctiletých až sedmnáctiletých je to více než 70 %. Největší obavy působí skutečnost, že mnozí se schválně opíjejí. Nadměrné pití s cílem opít se je mezi mladými lidmi moderní. Ze skupiny oněch 70 % patnáctiletých až sedmnáctiletých lidí, kteří pijí alkohol, pětina často vypije více než deset standardních sklenic a více než čtvrtina vypije více než sedm standardních sklenic. Tak vysoká spotřeba alkoholu představuje významné zdravotní riziko dokonce i pro dospělé a má dalekosáhlé společenské důsledky. Dospívající lidé se pod vlivem alkoholu dostávají do situací, kdy jsou vystaveni agresivitě a násilí. Asi 28 % středoškoláků se oddává nadměrnému pití alkoholu. Alkohol je silně propagovaným produktem, který je často idealizován a není prezentován jako něco, co může mít škodlivé účinky. Je zcela pochopitelné, že mladí lidé často považují alkohol za prostředek usnadňující zábavu, pohodu a uvolnění. Rodiče by se měli postarat o to, aby jejich dospívající potomkové dostali úplné a vyvážené informace. Nadměrná konzumace alkoholu hraje také významnou roli v růstu počtu případů nechtěných těhotenství, pohlavních chorob, znásilnění na schůzkách, sexuálního zneužívání a samozřejmě také autonehod a úmrtí na silnicích.“ (Carr-Gregg; Shale, 2010, s. 168) 1.5.2.4.1.3 Narkotická analgetika, psychostimulancia, halucinogeny, sedativa Mezi tyto návykové látky se řadí jak drogy syntetické, tedy uměle vyrobené, tak přírodní, jako například marihuana. Narkotická analgetika jsou látky, které se dají zařadit do tzv. tvrdých drog. Jejich hlavním znakem je, že utlumují. Patří sem opium, morfin a heroin. Do psychostimulačních látek, které se vyznačují tím, že naopak zvyšují bdělost vědomí, řadíme kokain, crack, amfetamin, metamfetamin, který je společně s marihuanou nejoblíbenější drogou u nás, pervitin a extázi neboli taneční drogu. Mezi halucinogeny, které patří k nejdéle známým látkám ovlivňujícím psychiku, řadíme LSD, meskalin, psilocybin a psilocin, také mochomůrku červenou a tygrovanou, různé byliny a v neposlední řadě již zmiňovanou marihuanu, která patří mezi méně nebezpečné drogy, avšak hojně užívané. Sedativa patří mezi látky, které se užívají pro uklidnění při nervozitě a vzrušení. (Pokorný; Telcová; Tomko, 2003, s. 91–104)

28

1.5.2.4.2 Nedrogové závislosti Nedrogové závislosti představují primárně psychické závislosti, kdy se na základě příjemných prožitků z dané věci mění chování člověka tak, že se přestává ovládat. Fakticky představují neodolatelnou touhu člověka po něčem. Člověk se jich velmi obtížně zbavuje. (Pokorný; Telcová; Tomko, 2003, s. 112) 1.5.2.4.2.1 Netomanie Netomanie je závislost na internetu, která je v dnešní době velmi rizikovým faktorem, a to právě u dětí a mladých lidí. Téměř každé dítě, které má počítač, má možnost být často na internetu, mnohdy celé dny a často i bez kontroly. Není tedy divu, že si na internet zvykne natolik, že si bez něj nedokáže svůj volný čas představit. Řada mladých lidí v dnešní době žije virtuální život namísto toho skutečného. Vedle psychických problémů se ale mohou vyskytovat také problémy fyzické, jako například potíže se zrakem a s páteří, což je v období, kdy se dětské tělo vyvíjí, velký problém. Mnoho lidí se dnes na internet naprosto spoléhá, děti tedy téměř nečtou knihy a nemají snahu zapamatovávat si informace, neboť ví, že si vše dohledají na internetu. V dnešní facebookové době si mnoho dětí a mladých lidí nedokáže představit existenci bez profilu na této sociální síti. O to horší je fakt, že kvůli němu, nebo právě kvůli tomu, že ho nemají, mohou zažívat ponižování. Více k této problematice je uvedeno v části 1.5.2.1 této práce. (Pokorný; Telcová; Tomko, 2003, s. 117) 1.5.2.4.2.2 Závislosti na počítačových hrách Závislost na počítačových hrách je často propojená se závislostí na internetu a je velmi podobná gamblerství. Mezi společné rysy patří například touha po úniku ze všedního života do světa virtuální reality. V dnešní době existuje již také možnost hraním počítačových her získávat peníze, obdobně jako u hracích automatů. Závislosti na počítačových hrách podléhají spíše jedinci, kteří se neumějí nebo nechtějí zapojovat do kolektivu a nejsou schopni nalézt vlastní identitu. Postavy v počítačových hrách jim identitu určí a mnohdy vytvoří také virtuální přátele, dokonce i rodinu. Dítě či mladý člověk, pak žije v uměle vytvořeném světě, ze kterého je velmi těžké vystoupit. Jedním z rysů, který činí počítačové hry zajímavými, je možnost vyzkoušet si virtuálně něco, co není v běžném životě možné, nebo za to hrozí postih. Přitažlivý na počítačových hrách je také fakt, že je možné prostřednictvím nich zažívat téměř všechny pocity, mají jasná pravidla a jsou plné dobrodružství, díky kterým si každý může připadat jako nesmrtelný hrdina. Ve zdravé rovině mohou hry na počítači vést k uvolnění a odreagování od stresu, 29

pozornost by se ale měla zvýšit, pokud dítě či dospívající tráví hraním většinu volného času. V některých případech se může stát, že si hráči začnou promítat zážitky z her do reality, například brutální násilí nebo krádeže. V tento moment už sociálně patologický jev závislosti na hraní počítačových her dostává zcela jiný rozměr. (Pokorný; Telcová; Tomko, 2003, s. 122–126) 1.5.2.4.2.3 Patologické hráčství Obdobně jako u závislosti na počítačových hrách je chorobné hráčství nebo také kompulzivní hráčství způsob, jak uniknout realitě. Tento problém se vyskytuje spíše u dospívajících, kdy tito nejprve ze zvědavosti a pro zábavu zkouší hrát na výherních automatech. Zábava to ovšem přestává být, když se rozeběhne koloběh výběrů a vkladů peněz do hracích automatů. Tento patologický jev jde často ruku v ruce s nikotinismem a alkoholismem. „Patologický hráč prožívá silné puzení ke hře, které zpravidla nedokáže potlačit svou vůlí, v jeho myšlení se objevují četné myšlenky a představy, které se týkají hry. Popsaný stav má větší intenzitu v době, kdy dotyčný prožívá stres.“ (Pokorný; Telcová; Tomko, 2003, s. 129) Z výzkumů, které byly prováděny mezi lety 1999 až 2006 ve Spojených státech a v Itálii, vyplývá, že 7 % adolescentů podlehlo patologickému hráčství. Do šetření se zapojilo 3249 studentů. Populace byla tvořena ze 40 % dívkami a z 60 % chlapci, věkový průměr byl 13 až 20 let. (Corrado a kol., 2011, s. 6) 1.5.2.4.2.4 Závislost na mobilních telefonech Vlastnit v dnešní době mobilní telefon je samozřejmostí, mají ho děti již od předškolního věku. S potřebou používat mobilní telefon souvisí jak výhody, tak nevýhody. Mezi výhody patří zejména u malých dětí to, že mohou být pod nepřímým dohledem takřka neustále. Ovšem i tato výhoda může být v konečném důsledku problémem, neboť rodiče, kteří nemají na své děti čas, jim zakoupí telefon a spoléhají na dálkovou komunikaci a výchovu. Dojem, že se takto dětem věnují dostatečně, je ale mylný. V dnešní době vyspělých technologií mají děti a dospívající touhu vlastnit ta nejmodernější a nejvýkonnější zařízení, díky kterým mohou být neustále přihlášeni na svých oblíbených sociálních sítích a mohou vše sdílet se svými přáteli. Současné mobilní telefony se tváří spíše jako počítače, dítě má tedy možnost hrát hry a být na internetu téměř pořád. Problém nastává ve chvíli, kdy se používání telefonu posune až na hranici závislosti. Člověk, respektive dítě nespustí telefon z očí, neustále kontroluje, zda je telefon zapnutý, jestli se neděje něco nového, zdali někdo 30

netelefonoval nebo neposlal zprávu. Namísto toho, aby si dotyčný vychutnal atmosféru okamžiku, soustředí se pouze na to, aby ho zaznamenal telefonem a mohl šířit dále prostřednictvím sociální sítě, což je dnes velmi moderní. Opakem tohoto chování je strach z používání telefonu, projevující se neklidem a svíravým pocitem z ohrožení soukromí. Tento jev se ale vyskytuje spíše u dospělých jedinců. Obecně se jedná o neurotizaci mobilním telefonem. Zvláštním jevem je pak vlastnictví určitého mobilního telefonu pro účely přiřazení se k určité skupině osob, kdy mobilní telefon slouží jako sociální statut. S používáním mobilního telefonu také souvisí již mnohokrát zmiňovaná šikana, kterou lze tímto způsobem snadno praktikovat, neboť mobilní telefon, jak samotný název napovídá, nosíme povětšinou u sebe, postižený může být tedy sledován a soustavně obtěžován. (Pokorný; Telcová; Tomko, 2003, s. 133–135) 1.5.2.4.2.5 Závislost na televizi Lidé, kteří tráví svůj volný čas dlouhým vysedáváním u televizních obrazovek, vykazují obdobné chování jako lidé závislí na počítačích. V případě dětí a dospívajících dochází k tomu, že u nich postupně vymizí vztahy k vrstevníkům. Často žijí životy televizních a seriálových hrdinů, přizpůsobují svůj denní program tomu televiznímu a reálný život se pro ně stává nezajímavým, až obtěžujícím. Nemluvě o tom, že kvůli televizi často zanedbávají spánek, který je v dětském věku a ve věku dospívajících velmi podstatný. (Pokorný; Telcová; Tomko, 2003, s. 136) Televize děti oslovuje již od tří let věku, zasahuje tedy do jejich hodnotových postojů od raného dětství. Například pohádky, ve kterých je zdůrazněno a rozlišeno dobro a zlo, pravda a lež, jsou pro správný vývoj hodnotových postojů dítěte velmi důležité. Ovšem pořady, ve kterých se vyskytují vulgarismy a násilí, děti nedokáží diferencovat od pořadů vhodných, což nutně musí mít vliv na jejich vývoj. Televize dnes v řadě domácností funguje jako kulisa, je běžnou výbavou dětských pokojů. Vzhledem k možnostem výběru programů na kabelových a satelitních televizích mají děti přístup k násilným i pornografickým obsahům. Toto je bohužel problém dnešní doby a rodiče spolu s pedagogickými pracovníky by se jím měli zabývat. (Hanzová; Kodým; Kremličková, 1996, s. 85)

31

1.5.2.5 Kriminalita mládeže „Kriminalita (zločinnost) je úhrn sociálně škodlivých jevů, které jsou stanoveny v trestních kodexech. V současné právní úpravě jsou to trestné činy (v průběhu minulých období to byly zločiny, přečiny, přestupky a provinění).“ (Zoubková, 2002, s. 11) „Prekriminalita jsou činy jinak trestné, kterých se dopouštějí děti před dosažením trestní odpovědnosti a které, pokud by je spáchaly osoby starší, by byly považovány za trestné činy.“ (2002, s. 11) „Problematika kriminality mládeže je jedním z nejzávažnějších společenských problémů současnosti. Podle aktuálně prováděných průzkumů veřejného mínění patří kriminalita mládeže mezi hlavní ukazatele, které občany znepokojují.“ (2002, s. 5) Současným trendem je nárůst kriminality mladistvých, kteří vyrůstají v úplných rodinách. Vliv rodiny na děti má klesající charakter, neboť jsou stále více odkázány na výchovu v různých institucích a na pasivní sledování médií. (2002, s. 8) Kriminalita je častěji záležitostí chlapců nežli dívek. Nejčastěji se děti dopouštějí kriminální činnosti od 13 let věku, ale ani dětí ve věku do 12 let není v tomto směru zanedbatelné množství. Nejčastěji páchají děti a mladiství kriminalitu majetkového rázu, a to ve formě krádeží věcí z automobilů a kapesních krádeží, motivem je převážně zisk. Jak již bylo zmíněno v předchozích kapitolách, majetkové trestné činnosti se velmi často dopouštějí patologičtí hráči. Dalším častým kriminálním chováním je šíření toxikomanie, zejména mezi vrstevníky. (2002, s. 20–28) Minimální věková hranice pro trestní odpovědnost je stanovena na dovršení věku 15 let. Za trestnou činnost může být mladistvým udělen trest odnětí svobody až do výše pěti let. V případě pobytu ve vězení by se o vhodném způsobu trávení volného času hovořit nedalo. Z důvodu závažnosti tématu je velmi důležitým mechanismem prevence. A to prevence primární, kde je pozornost mimo jiné věnována aktivitám, které jsou zaměřeny na pozitivní využívání volného času, dále prevence sekundární, zabývající se rizikovými dětmi, které jsou ohroženy sociálně patologickými jevy, a také prevence terciální, jež předchází kriminální recidivě. V první řadě by na závadné chování měly včas upozorňovat školy a výchovná zařízení, a to zejména na záškoláctví, užívání návykových látek, drobné krádeže atd. Tyto by měly upozorňovat v zájmu dítěte jeho rodiče, a pokud je to nezbytné, tak orgány sociálně-právní ochrany, popřípadě soudy a další oprávněné orgány. Existují 32

různé projekty prevence kriminality, které jsou zaměřeny zejména na zlepšení příležitostí pro využití volného času v oblastech s vysokým výskytem kriminality. (2002, s. 59–131)

1.6 Shrnutí první části Z obsahu teoreticko-metodologické části je zřejmé, jak moc spolu témata volný čas a sociálně patologické jevy u dětí a mladistvých souvisí a jak vysoká je závažnost tohoto problému. Další část této práce se bude opírat o výzkumy těchto návazností, a jelikož nejdůležitějším prvkem v této problematice je prevence, snahou návrhové části bude určit její nejvhodnější formy.

33

2 Analytická část Pro analytickou část práce jsou zvoleny dvě vědecké metody, jimiž jsou řízený rozhovor a dotazník. První část prezentuje kvalitativní metodu ve formě čtyř řízených rozhovorů, které byly vedeny s odborníky v oblasti výchovy a vzdělávání dětí a mladistvých. Rozhovory byly uskutečněny formou osobního dotazování a byly v nich použity předem připravené otázky. Byly zaměřeny na názory a zkušenosti osob, které se věnují práci s dětmi a dospívajícími. Pro přehlednost získaných informací byli vybíráni ti lidé, kteří jsou v kontaktu s nejmenšími dětmi, až po osoby, které jsou v kontaktu s dětmi nejstaršími. Z důvodu co největší efektivnosti při provádění šetření byla jako cílová lokalita zvolena část Prahy Horní Počernice. Získané informace jsou v práci dávány do souvislostí a odpovědi na otázky stejného charakteru jsou vzájemně komparovány. Následující kapitoly budou sdělovat výsledky získané z dotazníkových šetření, která byla prováděna ve dvou rovinách. První z dotazníkových šetření bylo určeno žákům druhého stupně základní školy, která se taktéž nachází v Horních Počernicích. Druhé dotazníkové šetření bylo určeno rodičům již zmiňovaných žáků. Výstupy z dotazníkových šetření jsou formulovány ve formě 33 grafů; toto množství je sice velké, ovšem pro výsledky práce nepostradatelné, neboť v grafech se nacházejí cenné informace, bez kterých by analytická část této bakalářské práce pozbyla na významu. 2.1 Horní Počernice Jako cílová oblast pro výzkumy byla vybrána městská část Prahy 20 – Horní Počernice, která je jednou z 57 městských částí hlavního města a nachází se na jeho východním okraji. Horní Počernice jsou největším souvislým katastrálním územím v hranicích hlavního města Prahy. Podle posledních statistických údajů k 1. 1. 2009 zde žilo celkem 14 754 obyvatel. Od té doby počet obyvatel stále narůstá a Horní Počernice se stávají čím dál, tím více atraktivnější oblastí. S počtem obyvatel souvisí taktéž vysoký počet dětí, pro které zde funguje řada institucí. V Horních Počernicích navštěvuje školská zařízení 3500 dětí. Jsou zde tři mateřské školy, čtyři základní, jedna zvláštní a dvě školy střední – gymnázium a Střední škola pro administrativu EU. Městská část má k dispozici pro volnočasové aktivity dětí a mládeže sportovní areály, divadlo, v neposlední řadě také dům dětí a mládeže, s pestrou nabídkou zájmové činnosti, a dále pak místní knihovnu.6

6

Vlastní zpracování – dokument s názvem Umí se děti učit a dospělí si hrát?

34

2.2 Řízené rozhovory 2.2.1 Metoda pořizování údajů Pro pořizování potřebných údajů byla zvolena kvalitativní metoda zkoumání – řízený rozhovor. Pro účely rozhovoru byly použity otevřené otázky, které věrně zachycují pohled respondenta na danou problematiku, neboť má možnost vyjádřit se svými slovy podle vlastního uvážení a není ničím limitován. To, že dotazovaný mohl vyslovit všechny své názory a myšlenky, umožnilo postihnout problém ve značné šíři. Veškeré řízené rozhovory uvedené v této práci byly uskutečněny dne 14. 10. 2012. Rozhovory vedla Kristýna Kastenová. 2.2.2 Výběr respondentů Rozhovory byly vedeny s odborníky v oblasti volnočasových aktivit pro děti a mládež a s odborníky v oblasti školství. Otázky byly zaměřeny na problematiku volného času dětí a mládeže a na riziko výskytu sociálně patologických jevů u těchto věkových skupin. Výběr respondentů byl uskutečněn na základě potřeby zmapovat situaci dané problematiky mezi všemi věkovými kategoriemi dětí a mladistvých. Ve výzkumu se tedy postupovalo získáváním informací od osob působících v mateřském centru přes osoby pracující na základní škole až po volnočasové pedagogy. 2.2.3 Cíl řízených rozhovorů Cílem této výzkumné metody bylo zjistit, jakým způsobem a do jaké míry se vzdělávací a volnočasové instituce podílejí na výchově dětí a mladistvých a jaké názory mají na problematiku sociálně patologických jevů u dětí a dospívajících odborníci z řad pedagogů a vychovatelů. 2.2.4 Řízený rozhovor s předsedkyní o. s. MUM Barborou Zálohovou (Příloha 1A) Občanské sdružení MUM je nezisková organizace, která vznikla v roce 2000. Cílem této organizace je vytvářet prostor pro rodiče na mateřské dovolené a jejich děti. Občanské sdružení MUM bylo pro výzkum vybráno z toho důvodu, že zde lidé pracují s dětmi nejnižšího věku. Cílem bylo zjistit, zda má volný čas již takto malých dětí vliv na prevenci sociálně patologických jevů v pozdějším věku. Barbora Zálohová je vedoucí všech projektů v o. s. MUM. Sama je matkou tří dětí, tudíž má s výchovou a vzděláváním bohaté zkušenosti jak na poli pracovním, tak soukromém. 35

Zhruba patnáctiminutový rozhovor, který byl veden s pí Zálohovou během osobního setkání, sestával z pěti otevřených otázek, které se týkaly jejího profesního zaměření, nabídek rodičovského centra, a zejména jejích názorů na problematiku volného času a sociálně patologických jevů. Paní Barbora Zálohová byla velmi vstřícná a své role dotazovaného se zhostila profesionálně. Zodpověděla veškeré položené otázky vyčerpávajícím způsobem. Z řízeného rozhovoru s předsedkyní občanského sdružení MUM vyplývá, že mnoha matkám připadá délka mateřské dovolené stanovená na období tří let příliš dlouhá. Nevědí si mnohdy s péčí o své potomky rady, a proto vyhledávají pomoc mateřských a rodinných center, kde mohou se svými dětmi ve společnosti ostatních rodičů trávit volný čas. Dalším z důvodů, proč jsou rodičovská centra vyhledávána, je množství nabízených aktivit, které napomáhají rodičům správně pečovat o své děti a jsou vodítkem pro další výchovu. Dále z rozhovoru vyplývá, že mateřská dovolená již dlouhou dobu není jen záležitostí matek. O děti v tomto období stále častěji pečují otcové a prarodiče, kteří taktéž navštěvují rodičovská centra. Informací, kterou lze z rozhovoru taktéž získat, je, že činnost těchto center se výrazně podílí na budoucím životě rodičů i dětí. Rodiče s dětmi nejsou izolováni od okolního světa, naučí se tedy vzájemně fungovat v kolektivu, tedy i ve společnosti. Děti si již od útlého věku osvojují společenské chování, učí se komunikaci s ostatními, začíná se jim tedy správně formovat osobnost. Rodiče zde získávají nové informace a mohou porovnávat různé přístupy k výchově dětí. Stěžejním zjištěním je fakt, že práce rodinných a mateřských center má podle pí Barbory Zálohové vliv na prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mladistvých, přestože se v centrech tohoto typu vyskytují děti velmi nízkého věku. Neboť citové rozpoložení rodičů má vliv na děti, tedy i na jejich budoucí život. Dítě již od narození vnímá, co se kolem něj děje, a některé zážitky z dětství si s sebou nese celý život. Z tohoto důvodu je přátelská a klidná atmosféra rodinných center, která je pro rodiče opěrným bodem a díky které vědí, že se mohou poradit a že mají právo na chyby, velmi důležitá.

36

Barbora Zálohová tvrdí, že největší problém současné doby v otázce trávení volného času spočívá v rodině a v tom, že rodiče dětí jsou neustále hektičtí a zaneprázdnění. Dospělí lidé podle ní sami neumějí vhodně trávit volný řas, a proto to nemohou naučit ani své potomky.

2.2.5 Řízený rozhovor s učitelkou MŠ U Dráčka Pavlou Spurnou (Příloha 1B) Mateřská škola U Dráčka je jednou ze tří mateřských škol fungujících v Horních Počernicích. Školka pracuje podle rámcového programu, který je zaměřen na výtvarnou a hudební výchovu. MŠ U Dráčka je státní, zřizovatelem je místní úřad. Školka má čtyři třídy, které jsou plně obsazeny dětmi ve věku od tří do sedmi let. Dále k budově mateřské školy náleží prostorná zahrada. Školka nabízí dětem různorodé aktivity od hudebních kroužků až po jazykové kurzy pro nejmenší, výjimkou není ani logopedická péče. V mateřské škole působí kromě vedoucích pracovníků, hospodyň a kuchařek také osm učitelek. S jednou z nich, Pavlou Spurnou, byl veden řízený rozhovor, který se týkal mimo jiné opět jejích názorů na volný čas a výchovu dětí. Řízený rozhovor s Pavlou Spurnou obsahoval pět otevřených otázek, stejně jako tomu bylo v předchozím případě. Rozhovor byl veden osobně za plného provozu školky. Byla tedy možnost pozorovat, jak školka funguje v praxi a jaký vztah má pí Spurná k dětem, což bylo velmi inspirujícím zážitkem. Pavla Spurná, stejně jako Barbora Zálohová, velmi ochotně zodpovídala veškeré dotazy a nutno podotknout, že z pozorování bylo zřejmé, že vzájemný vztah mezi ní a dětmi byl velmi přátelský. Paní Spurná zaujímala k dětem profesionální, ale zároveň láskyplný přístup. Zkušenosti a názory pí Spurné, které v rozhovoru uvedla, jsou tyto: Je velké množství rodin, které prošly rozvodovým řízením, ovšem i přesto lidé žijí většinou v nesezdaných párech a samoživitelek je malé množství. Spokojenost rodičů se odvíjí od spokojenosti dětí ve výchovných a vzdělávacích zařízeních. Trendem dnešní doby je přetěžování dětí množstvím zájmových útvarů, z důvodu zaměstnanosti rodičů, kteří nemají čas se dětem plně věnovat. Dalším velkým trendem je sledování televize, trávení volného času prostřednictvím zábavy na internetu a nakupováním. O to horší je fakt, že tyto informace se týkají dětí ve velmi nízkém věku. To, že děti tráví většinu volného času u televize či počítače, má za následek častý výskyt logopedických vad u dětí. Přihlašování dětí do mateřských škol má význam pro prevenci sociálně patologických jevů, 37

neboť děti se zde učí navzájem si pomáhat a respektovat se, učí se tedy životu v kolektivu, což je pro budoucí život v lidské společnosti důležité. Pro zdárný vývoj dítěte je stěžejní, aby rodiče upřednostnili v prvních pěti letech života dítěte výchovu a péči o ně. Problémem dnešního světa je kariérismus, což se odráží v chování dětí v jejich volném čase, a tedy i v kvalitě jejich života.

2.2.6 Řízený rozhovor s ředitelem ZŠ Stoliňská PhDr. Martinem Březinou (Příloha 1C) Základní škola Stoliňská, nebo také Základní škola Chvaly, je jednou ze čtyř základních škol v Horních Počernicích a funguje od roku 1787. Tato základní škola se skládá ze dvou stupňů tříd, dále k ní patří samostatná budova s velkou tělocvičnou a budova, ve které jsou učebny informatiky a pracovní dílny. V areálu školy jsou pro žáky k dispozici také rozsáhlé venkovní prostory s fotbalovým hřištěm, běžeckou dráhou a v neposlední řadě s dopravním hřištěm, které je otevřeno taktéž pro veřejnost. V budově prvního stupně funguje jídelna, družina a výtvarný ateliér. Jak bylo zjištěno během dotazování, škola se kromě výchovných a vzdělávacích aktivit angažuje pro své žáky a jejich rodiče také v rovině volnočasové. Pořádá různé mimoškolní akce, výlety, zájezdy do zahraničí, výukové semináře a kromě zmiňovaného dopravního hřiště vybudovala naučnou stezku v okolí školy, která je stejně jako dopravní hřiště přístupná široké veřejnosti. Třetí řízený rozhovor byl veden s PhDr. Martinem Březinou, který na této škole působí od roku 1992. V počátcích svého působení na ZŠ Chvaly zde byl zaměstnán jako učitel s aprobacemi matematika, fyzika, zeměpis a tělesná výchova. V roce 2007 k této pracovní náplni přibyla funkce ředitele, kterou zastává i v současnosti. PhDr. Březinovi bylo v rámci rozhovoru, který byl veden v ředitelně školy, položeno šest otevřených otázek. Ty se vztahovaly mimo jiné k jeho působení na škole, k tématu spolupráce školy s rodiči, k samotným žákům školy, a hlavně byl rozhovor zaměřen na otázky týkající se vlivu školy na volnočasové aktivity žáků a dále na výskyt sociálně patologických jevů u nich. PhDr. Martin Březina na všechny položené otázky odpovídal velmi fundovaně.

38

Během rozhovoru s PhDr. Martinem Březinou bylo zjištěno, že vztahy mezi žáky na škole jsou dobré. Problém, který by v tomto směru mohl vznikat z příčiny velkých věkových rozdílů žáků, byl preventivně odstraněn tím, že žáci druhého stupně nemají přímý kontakt s žáky prvního stupně. Zdravé vztahy mezi dětmi se projevují vzájemnou spoluprací, např. formou tvorby projektů, které připravují starší žáci pro ty nejmladší. Dle PhDr. Březiny děti a dospívající podléhají rizikovému chování často právě proto, že nemají dostatek smysluplných aktivit. Škola v dnešní době z velké části nahrazuje rodinu. Nezanedbatelné množství dětí se s vůbec prvním řádem setkává až ve škole, spousta z nich nemá základy slušného chování. Děti například nevědí, jak se vhodně upravit a chovat v rámci společenských akcí, neboť jsou zvyklé chodit oblečené v teplákových soupravách takřka kamkoli. PhDr. Martin Březina tvrdí, že vlivem mediálních technologií děti v dnešní době rychleji vyspívají. Mladí lidé jsou dnes zvyklí komunikovat prostřednictvím mobilních telefonů a počítačů, chybí tedy formy osobní komunikace, která je důležitá pro správný vývoj mezilidských vztahů. Děti nejsou od rodičů připraveny na negativní dopady, které může mít například internetová komunikace. Ve většině rodin má dítě vlastní počítač v dětském pokoji a bez kontroly rodičů s ním manipuluje. Mnohdy tráví děti u počítače celou noc a to se projevuje tím, že jsou nevyspalé, a dokonce se jim díky tomu může zhoršit prospěch. Během dotazování bylo dále zjištěno, že na zmiňované základní škole probíhají semináře pro žáky vyšších tříd s tematikou prevence sociálně patologických jevů. Díky průzkumům, které byly na škole prováděny, bylo zjištěno, že drogy a alkohol se na škole nevyskytují, problém byl ale zaznamenán v oblasti kouření cigaret u žáků vyšších tříd. Toto zjištění bylo zarážející zejména proto, že u mnohých žáků o problémech s kouřením jejich rodiče věděli, ale nehodlali s tím nic dělat, v mnohých případech děti dokonce podporovali, neboť kouřili s nimi. Největší problém v otázce trávení volného času u dětí a mladistvých v dnešní době vidí PhDr. Martin Březina v sociální diferenciaci společnosti7. Děti, které jsou, nejčastěji z finančních důvodů, vyčleněny ze společnosti, často sahají po alternativních způsobech 7

Vydělování a rozlišování jednotlivých částí společnosti podle významných rozdílů.

39

trávení volného času. Pokud jejich rodiče nedisponují dostatečným obnosem pro financování například zájmových útvarů, dítě si hledá jiné útočiště, kde by se mohlo realizovat. Často se děti a dospívající uchytí v nějaké „partě“, kde si mohou také budovat společenský statut, ovšem mnohdy nesprávnou formou. Zde se pak utváří prostor pro vznik sociálně patologických jevů.

2.2.7 Řízený rozhovor s pedagogem volného času v DDM Horní Počernice Bc. Jaroslavem Kočím (Příloha 1D) Dům dětí a mládeže v Horních Počernicích nabízí volnočasové aktivity pro děti a dospívající jak ve všední dny, tak o víkendech a prázdninách. V nabídce je okolo 100 zájmových kroužků, které jsou zaměřeny na různé činnosti. DDM Horní Počernice dále pořádá společenské akce, výlety, turnaje, výstavy a připravuje mnoho dalších možností vyžití ve volném čase. Snahou vychovatelů a pedagogů volného času, kteří zde působí, je vhodně a smysluplně vyplňovat volný čas dětem a mladistvým. Jak bylo zjištěno prostřednictvím řízeného rozhovoru s Bc. Jaroslavem Kočím, v současné době navštěvuje DDM Horní Počernice kolem devíti set dětí. Bc. Jaroslav Kočí, radní MČ Prahy Počernic, působí v DDM Horní Počernice jako pedagog volného času. V DDM vede florbalový oddíl a dále se mimo jiné angažuje ve výuce, která je zaměřena na dopravní předpisy a bezpečnost. Bc. Kočí se snaží k mimoškolní výchově stavět tak, aby děti a mládež vychovával hrou, jak sám v rozhovoru potvrzuje. Tomuto respondentovi byly položeny čtyři otázky, zaměřené na činnost pedagogů volného času a na výskyt a prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mladistvých. Odpovědi na ně pan Bc. Kočí náležitě rozvedl a v průběhu dotazování působil velmi spontánně. Vzhledem k emocím, které během rozhovoru dával najevo, bylo očividné, že se problematikou volného času dětí a mládeže v souvislosti se sociálně patologickými jevy zabývá do hloubky a svou práci vykonává s velkým nasazením.

40

Během řízeného rozhovoru s Bc. Kočím byly zjištěny následující informace: Respondent zastává názor, že výchovu by měli vést zejména rodiče dětí, neměli by tedy spoléhat na výchovné a vzdělávací instituce, jak tomu ovšem v mnoha případech je. Problém dnešní doby vidí pan Bc. Jaroslav Kočí ve stále se zvyšujících nárocích společnosti na dospělou populaci. Jde hlavně o to, že v rodinách chybí peníze, ať už se jedná o to, že rodiče vykonávají špatně placenou práci, nebo o to, že ač jsou příjmy domácnosti vysoké, nároky na život se zvyšují a tím pádem roste potřeba financí. Jednoduše řečeno, dospělí lidé neustále pracují, mnohdy zastávají i více pracovních pozic najednou, a na výchovu a péči o děti jim nezbývá čas. Dalším problémem podle respondenta je, že děti a dospívající v dnešní době neprožívají normální zdravé dětství, ale dětství „virtuální“. Většina dětí v dnešní době tráví svůj volný čas u počítače či televize, namísto toho, aby se věnovaly například pohybu. Nedostatek pohybu má za následek špatný tělesný, ale i duševní vývoj dítěte, potažmo dospívajícího jedince. Děti v rodinách nejsou vedeny k pohybu a k různorodému trávení volného času, důsledkem je pak obtížná komunikace mezi nimi a pedagogy volného času. Volnočasové instituce mohou nastolit správnou cestu v otázce trávení volného času, ale děti by měly z domova přijít alespoň částečně obeznámeny s určitými možnostmi. Bc. Jaroslav Kočí tvrdí, že rodiče často přihlašují své děti do různých zájmových útvarů bez ohledu na jejich talent či přání. Činí tak hlavně z důvodu časového presu a volnočasové instituce vnímají jako místo, kde budou jejich děti pod dohledem třetí osoby, a nikoli jako prostor, kde by se jejich dítě mohlo, respektive mělo realizovat. Bc. Jaroslav Kočí věří, že práce pedagogů volného času má významný vliv na prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mladistvých. Z vlastní zkušenosti potvrzuje, že on jakožto vedoucí sportovního oddílu, a tedy trenér mládeže, je pro ně autoritou, ve kterou mají důvěru a ke které zároveň chovají zdravý respekt. Proto se snaží vést svůj kroužek několikrát v týdnu, aby zaplnil dětem co nejvíce jejich volného času. Podle respondenta je neschopnost dnešních mladých lidí uznávat autority velkým nedostatkem doby.

41

2.2.8 Vyhodnocení řízených rozhovorů Prostřednictvím vědecké metody ve formě řízených rozhovorů byl získán poměrně velký rozsah rozličných informací. Každému jednotlivému respondentovi byly pokládány otázky, které byly přímo zaměřeny na cílovou skupinu osob, se kterou se ve své profesi setkává. Přesto byly položeny i dvě otázky, které byly pro každého z nich totožné. Tyto otázky měly následující znění: „Jaký má Vaše práce podle Vás vliv na prevenci sociálně patologických jevů a může ho mít vůbec?“ „V čem podle Vás spočívá největší problém v otázce trávení volného času v dnešní době?“ Ačkoli každý z respondentů odpovídal na tyto otázky nezávisle a svými slovy, je možno konstatovat, že se všichni odborníci shodli na jednom tvrzení. Všichni dotazovaní jsou pevně přesvědčeni o tom, že výchovné a vzdělávací instituce mají velký vliv na prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mladistvých, a shodně uvádějí řadu konkrétních příkladů. Přestože všichni tvrdí, že vliv již zmiňovaných institucí je zde velký, zároveň se ztotožňují s názorem, že primární by měl být vliv rodiny. Bohužel se tak v dnešní hektické době ale neděje. Podle naprosté většiny dotazovaných spočívá problém v otázce trávení volného času v dnešní době v sociální diferenciaci, ve stále se zvyšujících nárocích společnosti na jednotlivce a v dnešní příliš konzumní době. Rodiče jsou až příliš zaměstnáni, buďto z důvodu finanční nouze, nebo z důvodu postupů v kariéře. Děti vzhledem k nepřebernému množství moderních technologií nemají potřebu rozvíjet vlastní myšlenky a touhy a nemají potřebu pohybovat se na čerstvém vzduchu, což má za následek nedostatečný rozvoj osobnosti. Tyto aspekty mají samozřejmě také vliv na tělesný vývoj dítěte. Cíle vědecké metody ve formě řízených rozhovorů, které jsou uvedeny v části 2.2.3 této práce, byly naplněny. Lze konstatovat, že obě hypotézy uvedené v Úvodu této práce byly potvrzeny.

42

2.3 Dotazníkové šetření mezi rodiči žáků ZŠ Stoliňská (Příloha 2A) 2.3.1 Metoda pořizování údajů Jako další vědecká metoda průzkumu byl zvolen sběr dat na základě vytvořeného dotazníkového šetření, jednalo se tedy o metodu kvantitativní. Dotazníkové šetření bylo vytvořeno pro 120 respondentů se snahou o návratnost 100 řádně vyplněných. Sestávalo z 22 uzavřených otázek, kde ve většině případů byla možnost vybírat odpovědi ze čtyř a více možností. Respondenti měli vždy na výběr pouze jednu z variant odpovědí. Po dohodě s ředitelem ZŠ Stoliňská byly dne 26. 5. 2014 tištěné dotazníky osobně rozdány vyučujícím jednotlivých tříd na druhém stupni základní školy. Ti poté dotazníky rozdali ve třídách, kde v každé z nich bylo zhruba 20 žáků. Žáci byli následně vyzváni, aby dotazníky předali rodičům a vyplněné vrátili zpět vyučujícím. Dotazování bylo anonymní. Návratnost dotazníků byla nad očekávání, téměř stoprocentní. Z počtu 120 dotazníků bylo navráceno 112, z nichž po důsledné kontrole zbylo 101 řádně vyplněných dotazníků. Pro přehlednost byly výsledky šetření vytvořeny z původně stanoveného počtu 100 dotazníků. Termín pro ukončení sběru dat byl stanoven na den 6. 6. 2014, dotazníky byly shromažďovány průběžně po celou dobu šetření. Znění veškerých dotazníků vypracovala autorka bakalářské práce Kristýna Kastenová, shromažďování a vyhodnocování dat provedla tatáž osoba. Dotazníkové šetření bylo uskutečněno v Horních Počernicích. Tato cílová oblast již byla popsána v části 2.1 této práce.

2.3.2 Výběr respondentů Cílovou skupinou pro sběr dat byli rodiče žáků druhého stupně základní školy. Volba této cílové skupiny byla provedena na základě potřeby prozkoumat styly řízení rodin v České republice a dále z důvodu potřeby získat odpovědi na otázky týkající se názorů rodičů dětí ve věku od 11 do 15 let na školství, výchovu, volný čas a sociálně patologické jevy u dětí a mladistvých. S rodiči žáků nedošlo během dotazování k osobnímu kontaktu.

43

2.3.3 Použitá metoda vyhodnocení Výsledky dotazníkového šetření byly zpracovány pomocí grafického znázornění, neboť to dává rychlou a přehlednou představu o získaných datech. Vzhledem k závažnosti a důležitosti položených otázek bylo nutné vypracovat pro každou z nich samostatný graf. Protože u většiny otázek byly více než čtyři možnosti výběru odpovědí, pro přehlednost byly vytvořeny grafy sloupcové. 2.3.4 Cíl dotazníkového šetření Cílem dotazníkového šetření bylo napřed zjistit základní informace o respondentech, jako například nejvyšší dosažené vzdělání nebo pracovní zařazení. Tyto informace měly za cíl potvrdit, nebo vyvrátit domněnku autora výzkumu, že úroveň vzdělání a pracovní zařazení rodičů dětí má podstatný vliv na výchovu, tedy i na chování dětí ve volném čase. Dalším cílem bylo zjistit názory rodičů na výchovné a vzdělávací instituce. A velmi podstatným cílem práce bylo zjistit informace o tom, jakým způsobem rodiče vedou výchovu svých dětí. Tedy například, jak se rodiče staví k informačním technologiím, k poskytování financí dětem, k zájmům a přátelům svých potomků a tak dále. 2.3.5 Výsledky dotazníkového šetření

Obrázek 1 – Pohlaví

80%

72%

70% 60% 50% Žena

40%

28%

30%

Muž

20% 10% 0% Pohlaví Zdroj: vlastní zpracování

Z obrázku číslo 1 vyplývá, že daleko častěji dotazníky vyplňovaly ženy nežli muži. Z tohoto zjištění můžeme vyvodit řadu závěrů. Například, že ženy mají více trpělivosti než muži při zodpovídání dotazů, což také vyplývá z poznámek vepsaných v dotaznících, právě tam, kde byla zaškrtnuta možnost b), tedy muž. Dále se na základě tohoto zjištění můžeme domnívat, že v řadě rodin funguje jako rodič pouze matka, tedy že rodiny jsou neúplné. 44

Obrázek 2 – Nejvyšší dosažené vzdělání

45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

41% Základní

33%

Středoškolské bez maturity s výučním listem

23%

Středoškolské s maturitou Vysokoškolské

3% Nejvyšší dosažené vzdělání

Zdroj: vlastní zpracování

Z obrázku číslo 2 lze vyčíst, že dotazovaných se středoškolským a vysokoškolským vzděláním je poměrně vyrovnané množství. Necelá polovina dotazovaných respondentů má nejvyšší dosažené vzdělání středoškolské s maturitou. Druhá polovina se dělí mezi vysokoškoláky a osoby, které své vzdělání dokončily na učilišti. Rodičů, kteří mají dosaženo pouze základní vzdělání, jsou zanedbatelná 3 %. Obrázek 3 – Pracovní zařazení

80% 70%

68% Jsem zaměstnaný/á

60% 50%

Jsem osoba samostatně výdělečně činná

40% 30% 20% 10%

Jsem nezaměstnaný/á

24% 8%

Pobírám důchod 0%

0% Pracovní zařazení Zdroj: vlastní zpracování

Na obrázku číslo 3 je vidět, že více než dvě třetiny z celkového počtu respondentů jsou zaměstnanci a čtvrtina se věnuje podnikání. Nízké procento zastupují nezaměstnaní a jakoukoli formu důchodu nečerpá nikdo z dotazovaných.

45

Obrázek 4 – Je Vaše dítě jedináček?

76%

80% 70% 60% 50%

Ano

40% 24%

30%

Ne

20% 10% 0% Je Vaše dítě jedináček? Zdroj: vlastní zpracování

Během zaznamenávání dat do obrázku číslo 4 bylo učiněno zajímavé zjištění, že valná většina respondentů má více než jedno dítě. Mnoho z nich ještě kromě zaškrtnutí odpovědi „ne“ na otázku, zdali je jejich dítě jedináček, uvedlo přesný počet dětí, které v rodině vyrůstají. U řady z nich to byly i více než dvě děti.

V dalším bloku otázek měli respondenti odpovídat na to, do jaké míry souhlasí s jednotlivými výroky. Otázky tohoto typu byly v dotazníku čtyři. Obrázek 5 – Míra souhlasu či nesouhlasu s daným výrokem

70%

58%

60% 50%

Rozhodně souhlasím

40% 30%

Spíše souhlasím

23%

Rozhodně nesouhlasím

16%

20% 10%

Spíše nesouhlasím

3%

0% Je nezbytné, dětem plánovat jejich volný čas, jinak se nudí a tráví čas neorganizovaně. Zdroj: vlastní zpracování

Na obrázku číslo 5 je možno vidět, že nadpoloviční většina rodičů s výrokem spíše souhlasí. Rozhodně nesouhlasí takřka neznatelná část respondentů, a mezi zbylými 39 % dotazovaných jsou rozloženy zbývající dvě odpovědi.

46

Obrázek 6 – Míra souhlasu či nesouhlasu s daným výrokem

70%

63%

60% 50% Rozhodně souhlasím

34%

40% 30%

Spíše souhlasím

20%

Rozhodně nesouhlasím

10%

2%

Spíše nesouhlasím

1%

0% Děti by měly mít možnost, vybírat si zájmové kroužky samy. Zdroj: vlastní zpracování

S tvrzením, že by děti měly mít možnost vybírat si zájmové kroužky samy, podle obrázku číslo 6 rozhodně souhlasilo 63 % respondentů. K opačnému názoru, ať už se striktním, nebo mírnějším vyzněním, se nepřiklonil téměř nikdo. Obrázek 7 – Míra souhlasu či nesouhlasu s daným výrokem

46%

50% 40% 30% 30%

Rozhodně souhlasím 19%

20% 10%

Spíše souhlasím Rozhodně nesouhlasím

5%

Spíše nesouhlasím

0% Rozhodovat o tom, jakým kroužkům se mají děti věnovat, by měli pouze rodiče, protože nejlépe vědí, co je pro jejich dítě nejlepší.

Zdroj: vlastní zpracování

Že by o tom, do jakého zájmového útvaru mají děti docházet, měli rozhodovat pouze rodiče, si nemyslí téměř nikdo z dotazovaných, naopak téměř polovina respondentů s tímto výrokem spíše nesouhlasí, a 30 % dokonce nesouhlasí absolutně. Tyto informace vyplývají z obrázku číslo 7.

47

Obrázek 8 – Míra souhlasu či nesouhlasu s daným výrokem

40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

38%

37%

Rozhodně souhlasím

21%

Spíše souhlasím Rozhodně nesouhlasím 4%

Spíše nesouhlasím

Děti by ve svém volném čase měly dělat to, co chtějí, bez ohledu na přání a připomínky rodičů. Zdroj: vlastní zpracování

Jak říká obrázek číslo 8, velmi vysoký počet respondentů zastává názor, že rodiče by měli vědět o tom, co jejich potomci dělají ve svém volném čase, a společně by měli výběr volnočasových aktivit konzultovat. Opačný názor zastává jen malý počet dotazovaných osob. Lidí, kteří si myslí, že děti by ve volném čase měly dělat to, co samy uznají za vhodné, ať je to cokoli, je naštěstí zanedbatelné množství.

Obrázek 9 – Navštěvuje Váš potomek nějaký zájmový útvar?

50% 40%

43%

Ano, jeden

40%

Ano, více než jeden

30% Ne, nemá zájem 20% 8%

10%

3%

5%

1%

0% Navštěvuje Váš potomek nějaký zájmový kroužek, kurz, či sportovní oddíl?

Ne, nemá na to čas z důvodu svých povinností Ne, nejsou na to potřebné finance Nemám o tom přehled

Zdroj: vlastní zpracování

Uklidňující bylo zjištění, které je zaznamenáno v obrázku číslo 9, a to, že většina dětí nějaký druh zájmového útvaru navštěvuje. Avšak to, že 43 % respondentů odpovědělo, že jejich dítě navštěvuje více než jeden kroužek, může také znamenat hrozbu přetěžování dětí v jejich volném čase. Tato otázka bude objasněna v následujících grafech.

48

Obrázek 10 – Máte přehled o organizovaných volnočasových aktivitách pro děti ve Vašem okolí?

70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

59% Mám velmi dobrý přehled 28% Mám poměrně dobrý přehled

13%

Vůbec nemám přehled Máte přehled o tom, jaká je nabídka organizovaných volnočasových aktivit pro děti a mládež ve Vašem blízkém okolí?

Zdroj: vlastní zpracování

Na obrázku číslo 10 je jasně vidět, že nadpoloviční počet dotazovaných má o nabídkách organizovaných volnočasových aktivit pro děti a mládež v okolí svého bydliště přehled v mezích normy, 13 % dotazovaných ovšem nemá přehled žádný. Obrázek 11 – Navštěvoval/a jste ve věku Vašeho dítěte nějaký zájmový útvar?

90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

77%

Ano Ne

21%

Nepamatuji si 2%

Navštěvoval/a jste ve věku Vašeho dítěte nějaké zájmové kroužky, kurzy, sportovní oddíly?

Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek číslo 11 říká, že vysoký počet rodičů v dětství trávil volný čas organizovaně. Je možno se domnívat, že to, zda rodiče v dětství nějaký zájmový útvar navštěvovali, má určitý vliv na to, jestli přihlásí do zájmových útvarů své potomky. Tedy, pokud byli rodiče jako malí vedeni k organizované zájmové činnosti, často vedou stejným směrem své děti.

49

Obrázek 12 – Kolik času věnujete během pracovního týdne svým dětem?

40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

37% 31%

Zhruba 5 hodin týdně

23% 10 až 15 hodin týdně

8%

Více než 15 hodin týdně

1% Méně než 5 hodin týdně

Kolik hodin během pracovního týdne se věnujete svému dítěti v rámci her, výletů a dalších volnočasových aktivit?

Během pracovního týdne nemám na dítě čas.

Zdroj: vlastní zpracování

Na obrázku číslo 12 je vidět, že více než třetina respondentů se během pracovního týdne věnuje svým dětem zhruba 5 hodin, 31 % dotazovaných odpovědělo, že se dětem věnuje daleko více než 5 hodin týdně. Nezanedbatelné množství rodičů se dětem věnuje dokonce více než 15 hodin během pracovního týdne a 8 % respondentů si najde na děti čas alespoň na pár hodin týdně.

Obrázek 13 – Vlastní Vaše dítě nějaké domácí zvíře?

80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

67% Ano Ne

28% 5%

Uvažuji o koupi 0%

Má Vaše dítě nějakého domácího mazlíčka, o kterého by mohlo pečovat a trávit s ním svůj volný čas?

Žádné zvíře nepřichází v úvahu

Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek číslo 13 říká, že téměř tři čtvrtiny respondentů mají v domácnosti nějaké domácí zvíře, 28 % sice doma žádné zvíře nemá, avšak nikdo z rodičů není tak striktní, že by pořízení domácího mazlíčka naprosto odmítal. To, že nikdo z dotazovaných nezaškrtl možnost, že pořízení zvířete nepřichází v úvahu, je dobře, neboť dětství prožité s nějakým domácím mazlíčkem má pozitivní vliv na budoucí život jedinců. Děti se například mohou naučit o někoho pečovat. Pokud je dítě jedináček, je zvíře v podobě spřízněné duše vhodnou alternativou.

50

Obrázek 14 – Jak tráví Vaše dítě nejčastěji svůj volný čas?

45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

Dítěti se plně věnuje rodina

40% 31%

Samostatně se věnuje svým individuálním zájmům (TV, PC, četba apod.)

22% 7%

Tráví svůj volný čas neorganizovaně s kamarády

Jakým způsobem tráví Vaše dítě nejčastěji svůj volný čas? (nejčastěji = více než čtyři dny v týdnu)

Pravidelně navštěvuje zájmové útvary (umělecké, sportovní apod.)

Zdroj: vlastní zpracování

Z obrázku číslo 14 vyplývá, že nejvíce potomků dotazovaných rodičů tráví svůj čas individuálně, například u počítače, ale velký počet dětí se také často věnuje zájmovým útvarům. Více než pětina dětí tráví svůj volný čas s kamarády a jen malému množství dětí se plně věnuje rodina. Obrázek 15 – Máte přehled o tom, kde a s kým Vaše dítě svůj volný čas tráví?

70% 60%

59%

Ano, vždy

50% 40%

Ano, většinou

33%

30% 20%

Ne, nemám čas to zjišťovat

4%

10%

4%

0%

.

Máte přehled o tom, kde a s kým Vaše dítě tráví čas mimo školní docházku?

Ne, svému dítěti důvěřuji, nemám potřebu ho kontrolovat

Zdroj: vlastní zpracování

Jak je vidět na obrázku číslo 15, přesně jedna třetina rodičů má většinou přehled o tom, kde se jejich dítě ve volném čase pohybuje. Více než polovina rodičů to ví vždy. Těch, kteří to neví nebo se o to nezajímají, je pramalé množství. Informace plynoucí z tohoto grafu jsou tedy velmi pozitivní.

51

Obrázek 16 – Disponuje Vaše dítě vlastními financemi?

70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

64%

Ano, do 500 Kč

Ano, do 1000 Kč

27% 7%

Ano, více než 1000 Kč

2%

Poskytujete Vašemu dítěti volné finance ve formě kapesného, pokud ano, v jaké výši? (měsíčně)

Ne, vše potřebné má zaplaceno, na hospodaření s penězi má ještě dost času

Zdroj: vlastní zpracování

Na obrázku číslo 16 je vidět, že téměř dvě třetiny rodičů svým dětem přidělují kapesné ve výši zhruba 500 Kč měsíčně. Druhá nejčastěji zastoupená odpověď byla, že děti žádné kapesné nedostávají. Na tyto skutečnosti má zřejmě vliv to, zda se jedná o rodiče starších, či mladších žáků. Jinak budou rodiče k financím svých dětí přistupovat, pokud budou chodit do šesté třídy, a jinak, pokud budou navštěvovat třídu již devátou. Téměř dvě třetiny rodičů svým dětem přidělují kapesné ve výši zhruba 500 Obrázek 17 - Víte, jakým způsobem Vaše dítě s penězi nakládá?

80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

74%

Ano, mám naprostý přehled Ano, většinou o tom vím Ne, je obtížné to zjišťovat

13%

10% 3%

Ne, nezajímám se o to 0% Vlastní peníze nemá k dispozici

Víte, jak Vaše dítě s vlastními penězi nakládá? Zdroj: vlastní zpracování

Z toho, že valná většina rodičů zodpověděla otázku uvedenou v obrázku číslo 17 kladně, tedy že většinou mají přehled o tom, jak jejich potomek s vlastními penězi nakládá, můžeme konstatovat, že vztah českých rodin k penězům v rámci výchovy je v normě. Zarážející ale je, že se nikdo nepřiklonil k poslední možnosti odpovědi, když v předešlém grafu je uvedeno, že 27 % rodičů svým dětem kapesné neposkytuje. Chyba ze strany vyhodnocování zcela jistě není, neboť při sčítaní odpovědí a následné opětovné kontrole byl tento fakt opravdu zjištěn. Je tedy přinejmenším zvláštní, že 27 % osob, které kapesné 52

dětem neposkytují, zodpovědělo otázku týkající se manipulace dětmi s penězi. Je možné, že byla otázka pochopena špatně, ovšem zde je opět zarážející, že by ji nepochopil nikdo z dotazovaných. Nicméně faktem je, že k tomuto jevu došlo. Obrázek 18 – Kolik hodin denně tráví Váš potomek u počítače?

90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Od příchodu ze školy až po dobu spánku, tedy zhruba 8 hodin denně Zhruba 2 hodiny denně

81%

Mimo přípravu do školy, netráví u počítače žádný čas

12% 4%

Nemám o tom přehled

2%

1%

Kolik hodin denně tráví Váš potomek u počítače?

Nemá k dispozici počítač

Zdroj: vlastní zpracování

V obrázku číslo 18 je zaznamenáno, že téměř všechny děti rodičů, kteří vyplňovali dotazník, tráví u počítače zhruba 2 hodiny denně. Toto zjištění je překvapující, neboť na základě rozhovoru s PhDr. Březinou, který je uveden v části 2.2.6 této práce, se předpokládalo, že daleko více rodičů označí možnost a), tedy že jejich dítě tráví u počítače takřka celý den.

Obrázek 19 – Má Vaše dítě neomezený přístup na veškeré webové stránky?

80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

72%

Ano, nekontroluji ho 28% Ne, používám rodičovský zámek

Má Vaše dítě neomezený přístup na veškeré webové stránky? Zdroj: vlastní zpracování

Z obrázku číslo 19 vyplývá, že většina rodičů počínání svých potomků na počítači nekontroluje. Někteří rodiče za odpověď připsali, že sice rodičovský zámek nemají, ale své dítě kontrolují, ačkoli to byla asi jen 3 % ze zmiňovaných 72 %, což tedy na celé věci nic nemění. Přestože více než čtvrtina rodičů činnost dětí na počítači kontroluje, oproti více 53

než dvěma třetinám respondentů, kteří odpověděli opačně, je to stále málo. Dané zjištění dává odpověď na otázku, proč se v dnešní době vyskytuje takové množství sociálně patologických jevů u dětí a mladistvých ve spojitosti s informačními technologiemi. Toto téma je více rozvedeno v části 1.5.2.4.2 této práce. Obrázek 20 – Máte zkušenost s nějakou formou sociálně patologických jevů u dětí?

57%

60%

Ano, mám vlastní zkušenost

50% 40% 20%

Ano, u dětí, které navštěvují stejný zájmový kroužek, školu, jako mé dítě

25%

30% 15%

Ne, nemám žádnou zkušenost

10%

3%

0% Setkal/a jste se již s nějakou formou sociálně patologických jevů u dětí? (kouření, šikana, alkoholismus, drogy)

Nevím

Zdroj: vlastní zpracování

Z obrázku číslo 20 je jasné, že více než polovina respondentů tvrdí, že nemá žádné zkušenosti, co se týče sociálně patologických jevů u dětí a mladistvých, a dále se shodují, že pokud nějaké zkušenosti jsou, tak se rozhodně netýkají jejich dětí. Pouze 15 % rodičů odpovědělo, že má vlastní zkušenost. Zda jsou tato tvrzení opravdu pravdivá, bohužel vysledovat nelze, neboť dotazování bylo anonymní a neosobní. Není tedy možné určit, zda rodiče žáků opravdu nemají žádné zkušenosti, nebo to spíše nechtějí přiznat. Obrázek 21 – Jak byste postupovali při zjištění projevů rizikového chování u Vašeho dítěte?

40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

37% Zákazy a tresty

24% 23%

Přátelská rozmluva Zpřísněný denní režim Větší dohled

7%

Konzultace s odborníky

6% 1%

2%

Jaké řešení byste zvolili, pokud by se nějaký ze sociálně patologických jevů týkal Vašeho dítěte?

Neřešil/a bych to Nevím

Zdroj: vlastní zpracování

Z obrázku číslo 21 je vidět, že způsoby, jak by rodiče žáků ZŠ Chvaly řešili případné rizikové chování svého dítěte, byly zastoupeny všechny, s tím, že nejčastěji se rodiče

54

přiklánějí k možnosti přátelské domluvy. Toto je jistě sympatické, ovšem ne vždy to stačí. Odpovědi, že rodiče nevědí, jak by situaci řešili, nebo dokonce že by ji neřešili vůbec, byly naštěstí pouze tři.

Obrázek 22 – Do jaké míry znáte kamarády Vašeho dítěte?

60%

56%

50%

Ano, znám dobře také jejich rodiče

40%

30%

Ano, ale neznám jejich rodiče

30% 20%

Blíže je neznám

13%

10%

Nevím jaké má můj syn/moje dcera kamarády

1%

0% Znáte blíže kamarády, se kterými Vaše dítě tráví svůj volný čas? Zdroj: vlastní zpracování

Jak je vidět na obrázku číslo 22, více než polovina rodičů zná kromě kamarádů svých potomků taktéž jejich rodiče, mnohdy se jedná o spřátelené rodiny, a 30 % rodičů přesto, že nezná rodiče kamarádů svých dětí, zná dobře alespoň je. Malé množství respondentů kamarády svých dětí blíže nezná, ale ví o nich alespoň základní informace. Jeden z rodičů dokonce neví, jaké má jeho syn/dcera přátele. Přestože se jedná jen o jednoho rodiče, i tak takováto informace není potěšující.

2.3.6 Závěr vyhodnocení dotazníkového šetření Závěrem lze říci, že situace v českých rodinách v oblasti výchovy a péče o děti je uspokojivá. Z dotazníkového šetření vyplývá, že procento dětí, které navštěvují zájmové útvary, nemají zkušenosti se sociálně patologickými jevy a rodiče se jim v rámci možností věnují, je převažující. Až na větší či menší odchylky rodiče mají zájem výskyt sociálně patologických jevů u svých dětí řešit. To, že řada rodičů neví, jakým způsobem postupovat, je samozřejmé, od toho zde fungují příslušné instituce a orgány. Důležitá je však snaha, kterou většina rodičů prokázala. Znepokojující je ovšem fakt, že příliš malý počet rodičů se zajímá o to, jakým způsobem jejich potomek tráví volný čas u počítače. Na tomto by se zcela jistě z důvodu prevence sociálně patologických jevů mělo pracovat, což bude mimo jiné předmětem návrhové části. Cíle uvedené v části 2.3.5 této práce byly splněny. Přestože informace ohledně toho, zda má vzdělání a pracovní zařazení rodičů vliv 55

na výchovu jejich dětí, nelze z grafů vyčíst, neboť zde není známo, jak odpovídal konkrétní respondent, ale je vidět pouze konečný součet odpovědí všech respondentů na jedno téma, zjistit se to podařilo. Během vyhodnocování dotazníků před samotným zanášením získaných dat do tabulek pro vytvoření výsledných grafů byl každý jeden dotazník zkoumán, aby bylo zjištěno, jak jednotliví respondenti přesně vybírali možnosti odpovědí. Tedy bylo například zkoumáno, jaký názor měl na určitou problematiku dotazovaný, který uvedl, že má nejvyšší dosažené vzdělání vysokoškolské. Zjištěné informace byly následně zaznamenávány do samostatného archu. V bakalářské práci toto další členění uvedeno není, neboť práce by následně měla charakter zbytečně rozsáhlého textu. V práci je tedy, na následujících řádcích, uveden pouze výsledek tohoto zkoumání. V případě dotazovaných nemělo vzdělání přílišný vliv na budoucí pracovní zařazení, neboť mnoho vysokoškoláků například uvedlo, že jsou nezaměstnaní, a naopak mnoho osob s nižším dosaženým vzděláním uvedlo, že jsou zaměstnanci, či OSVČ. Ovšem pracovní zařazení a výše dosaženého vzdělání rodičů měly velký vliv na výchovu dětí. Lidé, kteří uvedli, že podnikají, uvedli také, že se dětem věnují v průměru 15 hodin týdně; je to tak zřejmě z toho důvodu, že si často mohou svůj pracovní program plánovat, oproti zaměstnancům. Zajímavé bylo, že lidé, kteří uvedli, že jsou nezaměstnaní, uvedli také, že se svému dítěti věnují podstatně kratší dobu, než tomu bylo v případě výdělečně činných. Celkově tedy z šetření vyplývá, že rodiče, kteří až příliš mnoho času tráví prací, nemají čas na své děti, a tudíž je nemohou pozitivně ovlivňovat, což potvrzují také závěry vyvozené z výsledků získaných prostřednictvím řízených rozhovorů. Velmi smutné je, že rodiče, kteří uvedli, že jsou nezaměstnaní, uvedli zároveň, že s dětmi čas také téměř netráví. Dále je patrné, že rodiče s nižšími stupni vzdělání často nevědí, jak v určitých aspektech k výchově přistupovat. V závěru lze tedy říci, že hypotéza uvedená v části 2.3.5 této práce byla potvrzena.

56

2.4 Dotazníkové šetření mezi žáky 2. stupně ZŠ Stoliňská (Příloha 2B) 2.4.1 Metoda pořizování údajů Stejně jako v případě prvního dotazníkového šetření byly vytvořeny dotazníky, ve kterých byly zastoupeny uzavřené otázky, u nichž mohli respondenti volit pouze jednu z možností. Otázek v dotazníku bylo 11 a ve většině případů mohli dotazovaní vybírat z více než třech možností. Dotazníkové šetření bylo anonymní. Výzkum probíhal mezi žáky druhého stupně základní školy ZŠ Stoliňská. Byl prováděn formou osobního předávání dotazníků dotyčným osobám dne 26. 5. 2014. Vzhledem k tomu, že panem PhDr. Martinem Březinou, ředitelem školy, bylo umožněno navštěvovat jednotlivé třídy žáků, sběr dat byl tímto usnadněn. Celé dotazníkové šetření opět vedla autorka práce Kristýna Kastenová 2.4.2 Výběr respondentů Dotazníky byly vyhotoveny ve sto výtiscích a všechny do jednoho se rozdaly již zmiňovaným žákům. Jelikož byla možnost si na vyplnění dotazníků během vyučovací hodiny počkat, návratnost byla stoprocentní. Je nutno podotknout, že během osobního kontaktu mezi všemi zúčastněnými vládla přátelská atmosféra a žáci se do vyplňování zapojili velmi intenzivně, dokonce mnohdy vypisovali k jednotlivým odpovědím doplňující informace, například jaký konkrétní zájmový útvar navštěvují a tak dále. 2.4.3 Použitá metoda vyhodnocení dat Stejně jako u předešlého dotazníkového šetření byly pro zpracování získaných dat použity sloupcové grafy. Pro každou jednotlivou otázku byl vypracován jeden graf. Celkem je tedy v tomto dotazníkovém šetření použito 11 grafů. 2.4.4 Cíl dotazníkového šetření Cílem dotazníkového šetření je zjistit, jaké postoje k volnému času, výchově a sociálně patologickým jevům zaujímají samotné děti. Neboť názory těch, kterých se problematika týká, jsou pro výsledky výzkumu dosti podstatné. V dotazníku pro žáky se vyskytovala řada obdobných otázek jako v dotazníku pro jejich rodiče, dalším cílem tedy bylo odpovědi na tyto otázky komparovat a následně vyhodnotit, do jaké míry se tvrzení rodičů shodují s tvrzeními jejich dětí.

57

2.4.5 Výsledky dotazníkového šetření Obrázek 23 – Pohlaví

60%

55%

50%

45%

40% Žena

30%

Muž

20% 10% 0% Pohlaví Zdroj: vlastní zpracování

Z obrázku číslo 23 lze vyčíst, že poměr dívek a chlapců, kteří jsou žáky ZŠ Stoliňská je velmi vyrovnaný. Během osobního předávání dotazníků respondentům bylo dále zjištěno, že tento poměr je vyrovnaný taktéž v jednotlivých třídách. Obrázek 24 – Navštěvuješ ve svém volném čase nějaký zájmový útvar, kroužek?

50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

46%

29%

Ano, jeden Ano, více než jeden

17%

Ne, ale chtěl/a bych 8%

Ne, nemám zájem

Navštěvuješ ve svém volném čase nějaký zájmový útvar, kroužek? (hudební, sportovní apod.) Zdroj: vlastní zpracování

Z uvedených dat v obrázku číslo 24 lze vyčíst, že necelá polovina dotazovaných dětí navštěvuje alespoň jeden zájmový kroužek a necelá třetina navštěvuje více zájmových útvarů. Politováníhodným faktem je, že nemalé množství dětí by rádo navštěvovalo nějaký kroužek, avšak z důvodů množství povinností či nedostatku financí ho navštěvovat nemohou. Žalostné je taktéž zjištění, že některé děti o žádné využití volného času tímto způsobem nestojí. Za tento přístup zřejmě může mimo jiné fakt, že k tomu nejsou dostatečně motivovány ze strany rodičů. Myslí si tedy, že nejlepší pro ně je trávit čas v dětském pokoji u televize nebo neorganizovaně kdesi venku.

58

Obrázek 25 – Jak trávíš svůj volný čas?

35%

32%

Učím se, pomáhám doma (nemám volný čas)

30%

30%

S kamarády

25% 20% 15%

U PC, TV, PS3 apod.

15%

14% 9%

10%

Věnuji se samostatně svým zálibám (čtení, kreslení, hra na hudební nástroj apod.) Navštěvuji pravidelně zájmové útvary, sportovní oddíly apod.

5% 0% Jak trávíš svůj volný čas? Zdroj: vlastní zpracování

Podle obrázku číslo 25 téměř shodný počet respondentů odpověděl na otázku číslo 3 tak, že nejčastěji tráví svůj volný čas s kamarády nebo se věnují samostatně svým zálibám. Vzhledem k tomu, že z předchozího grafu lze vyčíst, že 46 % dětí navštěvuje nějaký zájmový útvar, a zároveň v tomto grafu je znázorněno pouze 15 % dětí, které navštěvují nějaký kroužek pravidelně, je možno konstatovat, že o pravidelné organizované trávení volného času se u nich zřejmě nejedná. Obrázek 26 – Jsi spokojen/a s tím, jakým způsobem trávíš svůj volný čas?

90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

81% Ano, svůj volný čas si organizuji sám/sama

14% 2%

3%

Jsi spokojen/a s tím, jakým způsobem trávíš svůj volný čas?

Ano, ale chtěl/a bych si volný čas více plánovat sám/sama Ne, můj volný čas mi organizují rodiče a já s tím nesouhlasím Ne, ve volném čase se nudím

Zdroj: vlastní zpracování

Z obrázku číslo 26 vyplývá, že většině dotazovaných vyhovuje způsob trávení jejich volného času, ovšem najdou se i tací, kteří se ve svém volném čase nudí. Jedná se sice o velmi nízké procento, ovšem snahou by mělo být zabránit těmto vlivům, které se podílejí na výskytu sociálně patologických jevů, v co největší míře. Jinak řečeno, malé riziko je taktéž riziko.

59

Obrázek 27 – Chtěl/a bys trávit svůj volný čas více s rodiči? 70%

Ne, rodiče se mi věnují dostatečně, mám tak čas na to být s nimi, i se svými kamarády Ne, s rodiči jsem mimo školu téměř pořád

66%

60% 50% 40%

Ne, s rodiči čas netrávím a ani o to nemám zájem

30% 16%

20% 6%

10%

6%

Ano, rodiče na mě nemají čas

6%

0% Chtěl/a bys trávit svůj volný čas více s rodiči?

Ano, i přesto, že se mi rodiče celkem věnují

Zdroj: vlastní zpracování

Z obrázku číslo 27 vyplývá, že přesně dvě třetiny dětí jsou spokojeny s tím, kolik času se svými rodiči stráví. Toto zjištění je přinejmenším uspokojivé. Vzájemně stejně nízký počet respondentů vybral odpověď 2 až 4 a 16 % dětí odpovědělo, že i přesto, že se jim rodiče věnují, by s nimi rády trávily více času. Z grafu tedy plyne, že děti zcela jistě mají zájem o to, trávit se svými rodiči svůj volný čas.

Obrázek 28 – Plánujete s rodiči Tvůj volný čas společně?

45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

Ano, na všem se domlouváme

41%

Ano, ale stejně pak rozhodnou podle svého

33%

Ne, ale mně to nevadí, protože mi většinou vyberou dobrý program Ne, a vadí mi to, protože pak dělám, to co mě nebaví

16% 10%

Plánujete s rodiči Tvůj volný čas společně? Zdroj: vlastní zpracování

Dle obsahu obrázku číslo 28 můžeme říci, že necelá polovina dětí tvrdí, že s rodiči svůj volný čas plánuje formou vzájemné domluvy, což se jeví jako nejlepší varianta. Třetina dětí říká, že závěrečné rozhodnutí je vždy na rodičích. K těmto zjištěním není třeba se dále vyjadřovat, neboť zjištěné informace se pohybují v mezích normálu.

60

Obrázek 29 – Říkáš svým rodičům pravdu o tom, jak trávíš svůj volný čas?

80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Ano, mohu jim říkat vše 68% Ano, ale i kdyby s tím nesouhlasili, nic mi na to neřeknou, protože jim to je jedno Ne, protože by s tím

19%

mnohdy nesouhlasili 9%

4%

Říkáš svým rodičům pravdu, o tom jak trávíš svůj volný čas?

Ne, nemusím jim to říkat, mohu si dělat to, co chci

Zdroj: vlastní zpracování

V obrázku číslo 29 je vidět, že nadpoloviční většina dětí se nemusí bát říkat svým rodičům pravdu o tom, kde a s kým ve svém volném čase jsou, což je samozřejmě dobře. Naproti tomu 19 % dětí rodičům občas pravdu zatají, neboť ti by se způsobem trávení jejich volného času nesouhlasili. Toto je klasický jev, zvláště u dětí ve věku kolem 14 let. Nemusí to vždy znamenat něco špatného. Menší procento, avšak také určitý počet dětí má zkušenost s tím, že rodičům je jedno, čím se ve svém volném čase zabývají. Tento jev rozhodně není správný. Obrázek 30 – Setkal/a jsi se někdy s kouřením, alkoholem, drogami nebo šikanou?

50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

43% 37%

Ano, mám vlastní zkušenost Ano, u některých kamarádů, spolužáků

20%

Ne, vůbec

Setkal/a jsi se někdy s kouřením, alkoholem, drogami, nebo šikanou? Zdroj: vlastní zpracování

Z obrázku číslo 30 vyplývá, že téměř polovina žáků se již nějakým způsobem ke zmiňovaným sociálně patologickým jevům v životě dostala. Ovšem zhruba třetina žáků tvrdí, že se s nimi nesetkala nikdy. Zbývajících 20 % přiznává, že má vlastní zkušenost. V této oblasti by bylo vhodné uskutečnit v budoucnu rozsáhlejší průzkum, zaměřený na konkrétní druhy sociálně patologických jevů, se kterými mají děti zkušenost, a na okolnosti, za jakých se s nimi setkaly.

61

Obrázek 31 – Věnuješ se ve volném čase něčemu, čemu by ses chtěl/a věnovat i v budoucnu?

80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

69% Ano Ano, a již nyní se tomu věnuji profesionálně 10%

Ne, ale rád/a bych

14% 7%

Věnuješ se ve volném čase něčemu, čemu by si se chtěl/a věnovat i v budoucnu?

Ne, zatím se nezajímám o budoucnost

Zdroj: vlastní zpracování

Z obrázku číslo 31 lze vyčíst velmi zajímavé informace, a sice že většina dětí se již ve svém věku věnuje činnostem, které chtějí dále rozvíjet, a 10 % dokonce již nyní dělá danou činnost profesionálně. Dále 14 % dětí by se rádo něčemu takovému věnovalo a jen velmi málo dětí o svou budoucnost zatím nejeví zájem. Z těchto informací plyne, že děti mnohdy i ve velmi nízkém věku přemýšlejí nad svou budoucností, což je jistě velmi dobře a je třeba to ze strany dospělých patřičně podporovat. Neboť pokud má dítě pro něco talent a opravdu ho to baví, měly by se využít veškeré dostupné prostředky na to, umožnit mu jít touto cestou.

Obrázek 32 – Dostáváš od svých rodičů kapesné a můžeš s ním nakládat podle svého?

80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

70% Ano, ale kontrolují, jak s ním nakládám Ano, a mohu s ním nakládat, jak chci 13%

9%

Ano, ale mám povoleny jen určité věci, za které mohu platit Ne, kapesné nedostávám

8%

Dostáváš od svých rodičů kapesné a můžeš s ním nakládat podle svého? Zdroj: vlastní zpracování

Z obrázku číslo 32 plyne, že 70 % dětí dostává od rodičů kapesné, ale ti chtějí mít přehled o tom, jak s ním děti nakládají. Dětí, které kontrolovány nejsou, je 13 %. Pouhých 8 % dětí kapesné nedostává v žádné výši. S výsledkem odpovědí na tuto otázku lze vyjádřit souhlas, neboť od určitého věku by se děti měly začít učit hospodařit s penězi, avšak měly by být v rozumné míře vedeny.

62

Obrázek 33 – Myslíš, že máš dostatek volného času? 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

Ano, klidně bych zvládl/a i více povinností

45%

Ano, až moc, nudím se

30% 20%

Ne, kvůli povinnostem nemohu mít žádné záliby 5%

Ano, přestože mám mnoho povinností, všechny je neplním a raději dělám to, co mě baví (rodiče o tom nevědí)

Myslíš, že máš dostatek volného času? Zdroj: vlastní zpracování

Překvapivé je tvrzení plynoucí z obrázku číslo 33, které říká, že poměrně velký počet, respektive téměř polovina dětí si myslí, že by zvládla více povinností. Třetina dětí se ve volném čase přímo nudí, oproti tomu 20 % dětí si stěžuje na nedostatek volného času. Z toho plyne, že podíl povinností a volného času je v řadě rodin nerovnoměrně rozdělen. 2.4.6 Závěr vyhodnocení dotazníkového šetření Cílem této části práce bylo zjistit postoje dětí vůči volnému času, výchově a sociálně patologickým jevům. Co se týče postojů dětí vůči volnému času, lze říci, že většina dětí zaujímá postoj kladný, neboť ve svém volném čase dělají to, co je baví. Ovšem dětí, které se ve volném čase nudí, také není málo. S touto informací se dá dozajista dále pracovat, ve smyslu snahy najít vhodné řešení tohoto problému, což bude také součástí návrhové části. Postoj dětí k výchově, které se jim v rodině dostává, je podle výsledků výzkumu též vesměs kladný. Stěžejními prvky kvalitní výchovy a rodičovské péče by měly být důvěra a komunikace. Obojího se dětem dostává podle jejich tvrzení dostatek, neboť ve většině případů plánují s rodiči volný čas, tedy komunikují s nimi a mohou jim říkat téměř vše, tedy vzájemně si důvěřují. Dalším cílem tohoto dotazníkového šetření byla komparace jeho výsledků s výsledky dotazníkového šetření předchozího. Po provedené komparaci otázek stejného významu, kterých bylo celkem šest, bylo zjištěno následující: Vlastní zkušenost s určitými sociálně patologickými jevy potvrdilo 20 % dětí, rodičů se v tom samém směru vyjádřilo 15 %, lze tedy říci, že obě strany se shodují a výsledek je možno pokládat za relevantní. Ovšem 57 % rodičů tvrdí, že se s žádným typem sociálně patologických jevů doposud nesetkalo, zatímco s rodiči v tomto směru souhlasí o 20 % méně dětí. Nad tím, že děti dostávají kapesné, se shodly obě strany ve vysokých procentech. Celkem 27 % rodičů se vyjádřilo, že jejich děti kapesné nedostávají, ovšem z dětí to přiznalo pouze 8 %. S tím, že o náplni volného času dětí mají rodiče přehled, se 63

shodly taktéž obě skupiny dotazovaných. Děti se vyjádřily k trávení svého volného času tak, že nejčastěji se věnují hrám s kamarády, následuje trávení volného času prostřednictvím četby a dalších individuálních zájmů a jen 15 % dětí podle svých slov pravidelně navštěvuje zájmové útvary. Rodiče se přiklání nejvíce k tomu, že děti tráví volný čas prostřednictvím svých individuálních zájmů, ale oproti dětem, které tvrdí, že navštěvují pravidelně zájmové útvary pouze v 15 %, rodičů to tvrdí 31 %. V otázce ohledně množství společně tráveného volného času se respondenti taktéž shodují, přijde jim ve většině případů dostačující. Ve zbylých případech rodiče přiznávají, že díky pracovnímu vytížení nemají na děti příliš čas, a děti v této souvislosti uvádějí, že jim rodiče chybí. Toto tvrdí přesně 16 % dětí. Co se týče informací o počtu dětmi navštěvovaných zájmových útvarů, tak téměř polovina respondentů z obou skupin se shoduje na tom, že děti navštěvují jeden zájmový útvar. Oproti tomu 43 % rodičů tvrdí, že jejich děti navštěvují více než jeden kroužek, což ovšem potvrzuje pouze 29 % dětí. Naprosto stejný názor zaujímají rodiče i děti v případě odpovědi, že děti žádný zájmový útvar nenavštěvují, neboť nechtějí. Jedná se o 8 % respondentů na jedné i druhé straně.

2.5 Shrnutí analytické části Z veškerých provedených výzkumů vyplývá, že ač je situace ohledně trávení volného času dětí a mládeže a výskytu sociálně patologických jevů poměrně uspokojivá, řada problémů se zde přece jen vyskytuje. Těmi nejzávažnějšími problémy jsou: přílišné trávení volného času dětí u počítače, velmi nízká kontrola ze strany rodičů, co se týče manipulace dětí s počítačem a televizí, a nedostačující množství společně tráveného času rodičů s dětmi. Řešení, která mají za cíl minimalizaci těchto problémů, budou následně uvedena v návrhové části práce.

64

3 Návrhová část

Jak již bylo mnohokrát řečeno v předchozích kapitolách, vliv volného času na rizikové chování dětí a mladistvých je významný. Během dětství je nejdůležitějším prvkem výchovy a vzdělávání hra, na což se v dnešní době bohužel často zapomíná. Hrou je možno učit děti nejmenší a zároveň jí lze zaujmout i ty nejstarší. Protože hra by měla být zastoupena z největší části právě ve volném čase dětí, je otázka trávení volného času dětí a dospívajících tak důležitá. Přestože v této oblasti funguje řada odborníků, bez kterých by se v mnoha případech nedalo obejít, vliv rodinného prostředí zůstává stále nejvýznamnější. Stěžejním prvkem v otázce řešení výskytu sociálně patologických jevů u dětí a mladistvých, a zároveň nejdůležitějším prvkem v otázce správné volby trávení volného času, je prevence. Na tento problém nelze nahlížet jako na něco, co se dá řešit ze dne na den, tento problém naopak potřebuje komplexní a dlouhodobý přístup. Řešit již vzniklé či počínající rizikové chování dětí a mladistvých, k němuž dochází v důsledku trávení volného času nevhodným způsobem, je krajní možnost. Zásadní v této otázce je, jak bylo již nastíněno, snažit se negativním jevům předcházet. Z řečeného vyplývá, že podat jednoduchý a konkrétní návrh na zlepšení situace v oblasti rizikového chování dětí a dospívajících je velmi obtížné, neboť je potřeba dívat se na tuto problematiku z více úhlů a zaujmout k ní multidisciplinární přístup. Hlavní je uvědomit si fakt, že stěžejním bodem v životě každého člověka je rodina. Pro to, aby se dítě vyvinulo v kvalitní osobnost, je důležité, aby mělo vědomí toho, že má rodiče. Rodič je pro dítě vzorem, dle kterého se učí žít, a dítě je v jistém smyslu zmenšenou kopií rodiče. Není proto dobré vyčítat dítěti jeho chyby, neboť ty jsou pouze odrazem těch našich. Rodiči zas nelze vytknout, že je špatným rodičem, protože „každý rodič je tím nejlepším rodičem, jakým umí být...“ To tvrdil celosvětově uznávaný dětský psycholog prof. Zdeněk Matějček, a měl hlubokou pravdu. Téměř každý rodič se snaží vychovávat své dítě tím nejlepším způsobem, jakého je schopen. To, že někdo neposkytuje dítěti plnohodnotnou péči a výchovu, pramení velmi často z nevědomosti. Z těchto důvodů je nejpodstatnější učit rodiče být dobrým rodičem. Nejúčinnější prevencí je, aby byli lidé vychováváni k tomu, být dobrými rodiči, již od dětství. Pro to, aby dítě žilo kvalitní život, je důležité, aby se učilo znát hodnoty svého života a hodnotu sebe sama. Člověk by měl již od toho nejnižšího věku vědět, co a proč dělá a jaké následky mohou jeho činy mít. Je důležité znát hodnotu života druhých, ale hlavně života svého, neboť to, že dítě podlehne 65

rizikovému chování, se zpravidla děje tehdy, když nezná hodnotu sebe sama. Děti by měly být vedeny ke zdravému vnímání lásky, sexuality, lidí. Měly by chápat důležitost volby přátel a posléze životního partnera, neboť vše souvisí se vším. Nejdůležitější je, aby každý člověk využil svého dospívání ke správnému utváření osobnosti. Po ukončení období dospívání se správným morálním návykům a porozumění zákonitostem světa učí jen velmi těžko. Nejúčinnější prevencí v oblasti sociálně patologických jevů je tedy komunikace a důvěra mezi rodičem a dítětem, informovanost rodičů, a jak již bylo zmíněno, učení rodičů být dobrými rodiči a učení dětí orientovat se v hodnotách, a především znát hodnotu svou. Problémem dnešní doby je to, že na každý lidský problém existuje pilulka, ale podáním léků se bohužel neřeší příčiny všech problémů a po vysazení se problém objevuje znovu. Zejména v oblasti sociálně patologických jevů nelze postupovat pouze druhotným léčením, ale je nutná snaha pochopit, proč se ten či onen problém vyskytl. Za účelem sestavení konkrétního návrhu na zlepšení stávající situace v oblasti výskytu sociálně patologických jevů u dětí a mladistvých v závislosti na způsobu trávení volného času byl vypracován modelový příklad školní akce uskutečněné pro podporu prevence v této oblasti. Z důvodu potvrzení či vyvrácení využitelnosti tohoto návrhu byl navštíven institut s názvem CEVAP, zabývající se touto problematikou. V rámci konzultace s MUDr. Marcelou Rozehnalovou, CSc., byl návrh, který bude popsán v následujících podkapitolách, doplněn cennými připomínkami a následně schválen a doporučen pro praxi. 3.1 Centrum etické výchovy a prevence sociálně patologických jevů CEVAP CEVAP bylo navštíveno za účelem získání rozšiřujících informací o volném čase a sociálně patologických jevech u dětí a mladistvých. Cílem bylo zjistit, jaké formy prevence sociálně patologických jevů se využívají v praxi a jaké existují možnosti trávení organizovaného volného času pro děti a mládež. Centrum etické výchovy a prevence sociálně patologických jevů je nezisková organizace, která byla založena v roce 1997 jako projekt Free Teens. V roce 2004 se činnost této neziskové organizace rozšířila a došlo ke změně názvu na již zmiňovaný CEVAP a v roce 2005 získalo toto centrum akreditaci od MŠMT, s platností do roku 2011. CEVAP se zabývá primární prevencí rizikového chování dětí a mladistvých, kterou chápe zejména jako vedení mladých lidí k hodnotám lásky, života a sexu a jako přípravu na manželství

66

a rodičovství. CEVAP řeší zejména otázky sociálně patologických jevů, HIV, AIDS, partnerských vztahů a problémů dospívajících. Občanské sdružení CEVAP organizuje mimo jiné odborné semináře pro pedagogy, sociální pracovníky a pracovníky pedagogicko-psychologických poraden, dále pak pro pracovníky dětských domovů a diagnostických ústavů. Na těchto výukových seminářích pravidelně přednášejí přední odborníci. S centrem CEVAP spolupracoval také významný dětský psycholog prof. PhDr. Zdeněk Matějček, CSc. Ředitelkou centra etické výchovy a prevence sociálně patologických jevů je MUDr. Marcela Rozehnalová, CSc., která v minulosti působila jako lékařka dětské klinické medicíny a práci s dětmi se věnuje již osmnáct let v mnoha směrech. V rámci konzultace s paní doktorkou byla zjištěna řada zajímavých a užitečných informací. Rozhovor s takto fundovanou osobou byl pro návrhovou část této bakalářské práce velmi přínosný. Je nutno podotknout, že během odborné konzultace bylo mimo jiné zjištěno, že vzhledem ke špatné finanční situaci je nezisková organizace nucena svou činnost po velmi dlouhé době působení ukončit. Naštěstí v této oblasti vznikají nové organizace obdobného druhu, lze tedy doufat, že se oblast prevence sociálně patologických jevů u dětí a mladistvých bude moci dále rozvíjet i přes to, že je ve sféře neziskových organizací řada existenčních problémů. 3.2 Návrh na zlepšení situace v oblasti prevence sociálně patologických jevů u dětí a mladistvých I navzdory dnešní uspěchané době, ve které mnoho rodičů nemá z důvodu pracovního vytížení čas pečovat o své potomky a většinou nemá náladu docházet na přednášky týkající se výchovy nad rámec například třídních schůzek, je důležité rodiče informovat o problémech ve výchově a jejich možném řešení. Přestože se mnoho rodičů nemůže plně věnovat svým dětem ve volném čase, na akce pořádané školu si většinou čas najdou. Zahlcovat rodiče množstvím informací týkajících se například prevence sociálně patologických jevů prostřednictvím letáků nebo třídních schůzek není šťastná volba a často se tyto pokusy míjejí účinkem. Přesto je však nutné rodiče s touto tematikou seznámit, neboť jak již bylo řečeno, řada rodičů své dítě nedostatečně chrání před škodlivými jevy z důvodu nevědomosti. Vzhledem k tomu, že se rodiče zpravidla účastní školních akcí, kde například účinkují jejich děti, je nasnadě informace o prevenci zařadit právě sem. Na každého lze pozitivně působit skrze to, co ho nejvíce zajímá a co miluje, a pro rodiče jsou tím jejich děti. 67

Návrh na zlepšení stávající situace v oblasti prevence sociálně patologických jevů v návaznosti na způsob trávení volného času tedy spočívá v pořádání společenských akcí pro rodiče a jejich děti v rámci školy. Z výzkumů, jejichž výsledky jsou zaznamenány v analytické části této práce, vyplývá, že největší procento rodičů věnuje čas svému dítěti zhruba 5 hodin týdně, což je v přepočtu na jednotlivé dny opravdu málo. Přes 20 % dotazovaných dětí by rádo svůj volný čas trávilo více s rodiči a 6 % dětí s rodiči volný čas netráví a ani o to nemá zájem. Z těchto informací je jasné, že je třeba podniknout jisté kroky k tomu, aby se situace alespoň částečně zlepšila. Jedním z nich je právě pořádání školních akcí pro rodiče s dětmi, kde budou moci trávit společně alespoň část volného času. Dále z výzkumů vyplývá, že nejvíce ze zmiňovaných dětí tráví svůj volný čas neorganizovaně s kamarády, ovšem ne všichni rodiče kamarády svých dětí znají, o jejich rodinách nemluvě. Tato situace by se mohla také zlepšit pořádáním akcí pod záštitou základní školy, neboť zde by se rodiče setkávali a během neformálních společenských akcí by se nenásilně seznamovali. Pořádání školních akcí vypomůže nejen při budování dobrých vztahů mezi rodiči žáků, ale také mezi samotnými žáky, neboť ti se poznají nejen na školní úrovni, ale také na úrovni osobní, což významně přispívá v prevenci proti šikaně. Velmi důležitá fakta, podložená výzkumy říkají, že děti a dospívající podléhají rizikovému chování často právě proto, že nemají dostatek smysluplných aktivit. Se sociálně patologickými jevy má nějaké zkušenosti 40 % rodičů a 63 % dětí. Z těchto důvodů je potřeba, aby významnou součástí školních akcí byly kromě zábavné složky také odborné přednášky zaměřené na toto téma. Školní akce zaměřené na prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mladistvých by měly být pořádány pravidelně pro všechny žáky školy a jejich rodiče. Pravidelností se rozumí například interval čtyř těchto akcí během školního roku, tedy dvě za jedno pololetí. Akce by mohly být pořádány například při příležitosti výročí školy, začátku a konce školního roku či Vánoc. Tyto akce by měly mít formu oslav a besídek, jejichž součástí by bylo občerstvení, hudba, soutěže pro všechny zúčastněné, a hlavně představení v podání žáků školy a samozřejmě také odborné přednášky, které by se týkaly bezpečného života dětí a mladistvých. Tyto přednášky by vedli odborníci z řad pedagogů, vychovatelů, psychologů a dětských lékařů. Co se týče místa konání, je nejvhodnější variantou areál dané základní školy; pokud to z kapacitního hlediska není možné, lze jistě požádat o pomoc magistrát či místní úřad a využít prostory například tělocvičen, divadelních sálů či jiných větších společenských prostor, prostřednictvím pronájmu. Vzhledem k tomu, že 68

zmiňované akce by měly sloužit pro podporu prevence sociálně patologických jevů u dětí a mladistvých a dále pak k organizovanému trávení volného času a že by byly pod záštitou škol, je nasnadě snažit se získat finanční podporu MŠMT, neboť toto ministerstvo se danou problematikou zabývá. Akce by se konaly v zájmu celé společnosti a tak by na ně mělo být pohlíženo. Důležitým prvkem pro fungování tohoto návrhu v praxi je právě podpora ze strany státu. Škola by se neměla cítit finančně ani jinak omezována, aby mohla plně využít všechny své prostředky pro pomoc dětem a jejich rodinám. Jelikož škola v dnešní době do značné míry supluje rodinu, bylo by pořádání těchto akcí zřejmě nejúčinnější formou prevence rizikového chování a škola je zároveň nejvhodnějším subjektem pro výchovu k dobrému rodičovství. 3.3 Modelový příklad školní akce konané na podporu prevence sociálně patologických jevů u dětí a mladistvých V následujících podkapitolách bude popsán konkrétní návrh školní akce pořádané pro žáky školy a jejich rodiče. Ač bude mít tento návrh konkrétní formu, bude založen pouze na teoretické bázi. Společenská by měla být uspořádána formou oslavy ukončení školního roku. Smysl zařazení této akce na konec školního roku spočívá v tom, že o prázdninách mají děti dva měsíce volného času, což je velmi dlouhá doba. V této době jsou náchylnější ke styku se sociálně patologickými jevy a škola na ně v tomto období nemůže dohlížet. Je tedy potřeba sdělit rodičům, jak je důležité se zejména o letních prázdninách dětem věnovat a plánovat s nimi jejich volný čas. Přestože se již nyní věnuje žákům nad rámec svých povinností, byla v zájmu autenticity pro místo konání vybrána ZŠ Stoliňská, neboť byla v této práci již mnohokrát zmíněna. 3.3.1 Základní informace o konání akce



Název akce: Slavnostní rozloučení se školním rokem 2013/2014



Místo konání: Areál školního hřiště a tělocvičny ZŠ Stoliňská v Praze 9



Termín konání: Pátek 20. června 2014 od 15 hodin

69



Pořadatel: ZŠ Stoliňská a Úřad městské části Praha 20

3.3.2 Účel akce



Prohlubování dobrých vztahů školy s rodiči a žáky



Vzájemné seznamování rodičů těch žáků, kteří spolu tráví volný čas



Sbližování rodičů s jejich dětmi na přátelské i výchovné úrovni



Prevence sociálně patologických jevů u dětí a mladistvých



Spolupráce školy s rodiči nenásilnou formou



Osvěta dětí a rodičů v oblasti výchovy, volného času a rizikového chování

3.3.3 Program akce

1. Slavnostní zahájení akce ředitelem školy PhDr. Martinem Březinou: 

Přivítání přednášejících, rodičů, učitelů a žáků



Seznámení hostů s harmonogramem akce



Nabídka občerstvení po celou dobu konání akce

2. Taneční vystoupení dětí z DDM Horní Počernice8: 

Hip hop pro nejmenší – začínáme s hip hopem



Latinskoamerické tance – překvapení

3. Přednáška na téma „Internet – dobrý sluha, ale zlý pán“: 

Délka trvání cca 20 minut



Přednášející MUDr. Marcela Rozehnalová, CSc.



Přednáška bude zaměřena na negativní vlivy internetu na děti.

4. Divadelní představení žáků ZŠ Stoliňská:

8



Scénka žáků 1. až 3. třídy – „Paní učitelka“



Scénka žáků 6. a 7. třídy – „Už jsem dospělý“



Humorná scénka žáků 9. třídy – „Můj milovaný počítač“

Možno najít na webových stránkách: http://www.ddm-hp.cz/?stranka=videa

70

5. Soutěže pro všechny: 

Zábavné souboje tříd



Soutěže pro rodiče s dětmi



Ceny ve formě volných vstupů do ZOO a divadel

6. Divadelní představení žáků ZŠ Stoliňská spolu s učiteli: 

Scénka – „Jak je důležité míti rodiče“



Představí se žáci 5. až 9. třídy společně se svými třídními učiteli.

7. Diskuze s MUDr. Rozehnalovou, CSc.: 

Pokračování přednášky „Internet – dobrý sluha, ale zlý pán“



Zodpovídání dotazů

8. Slavnostní zakončení akce ředitelem školy PhDr. Březinou: 

Poděkování všem přítomným



Seznámení hostů s tématem následující akce



Slavnostní přípitek dětským šampusem na konec školního roku

3.3.4 Odborná přednáška Odborná přednáška s názvem „Internet – dobrý sluha, ale zlý pán“ má být zaměřena na prevenci

negativních

vlivů

spojených

s přílišným

využíváním

internetu

dětmi

a dospívajícími. Má upozornit na možná nebezpečí a nabídnout možnosti řešení. Vzhledem k tomu, že z výzkumu uvedeného v analytické části vyplynulo, že většina dětí tráví u počítače zhruba dvě hodiny každý den a najdou se i tací, kteří tráví svůj volný čas u počítače stále, je důležité se možnými negativními vlivy internetu na děti zabývat. Velké riziko hrozí zejména proto, že většina rodičů nepoužívá žádná zabezpečení nevhodného obsahu internetových stránek a činnost svých dětí na počítači nikterak nekontroluje. Může to být například z toho důvodu, že o možnostech ochrany nevědí. A právě k podání informací o těchto možnostech má mimo jiné sloužit zmiňovaná přednáška. Z výzkumu dále vyplynulo, že 23 % rodičů by při kontaktu s rizikovým chováním svých dětí využilo konzultace s odborníkem. Tato přednáška může být nenásilnou, přátelskou variantou získání informací o daném tématu namísto návštěvy odborné poradny, neboť tuto možnost z různých příčin málokterý z rodičů využívá. Jak již bylo řečeno v části 2.2.6 této práce, děti často nejsou z domova připraveny na negativní dopady, které může mít například internetová komunikace, a to přitom mnohdy tráví u počítače celou noc. Přednáška by tedy 71

byla pojata jako případová studie, například chování dětí a dospívajících na Facebooku, kde by rodiče měli možnost vyslechnout konkrétní případy, které se udály, a vidět například autentické ukázky facebookové komunikace. Měli by tak větší možnost pochopit závažnost problému a nevnímat ho pouze teoreticky. Přednáška je zařazena na začátek akce z toho důvodu, aby zaujala co nejvíce rodičů. Pakliže by byla přednáška zařazena až na konec, hrozilo by riziko, že rodiče po zhlédnutí vystoupení svých dětí akci opustí. Pokračování přednášky formou konzultace je zařazeno na konec, neboť slouží pro ty, kteří se chtějí dozvědět více a mají zájem využít rady odborníka. V závěru je důležité zmínit, že velkým problémem dnešní doby, který se pojí s využíváním internetu, je vysoká míra využívání internetové pornografie dětmi a mladistvými. Tento problém je opravdu závažný, neboť děti díky tomu, že sledují stránky s pornografickým obsahem, špatně chápou podstatu vlastní sexuality a méně si váží své duše a svého těla. To má vliv na jejich budoucí partnerský život, a tedy i na budoucí rodičovství, což tvoří začarovaný kruh. Během konzultace s doktorkou Rozehnalovou bylo zjištěno, že v současné době má pornografickou zkušenost téměř každé dítě ve věku devíti let. Bohužel není výjimkou, že se sledování pornografického obsahu mění již v nízkém věku v závislost. Toto je další důvod pro to, aby byli rodiče seznámeni s problematikou negativních vlivů internetu na děti a s možnými opatřeními.

3.4 Shrnutí návrhové části I přesto, že některé školy, jako například ZŠ Stoliňská, pořádají akce pro rodiče a žáky, stále jde o příliš málo škol nebo o akce, které jsou koncipovány v ne příliš dobré kvalitě provedení. Proto byl připraven tento návrh s konkrétním programem a zaměřením na určitou problematiku. Není lepší místo pro pozitivní ovlivňování výchovy rodičů nežli škola a není lepší důvod pro to, aby rodiče chtěli naslouchat, nežli jejich děti. Skloubit důležité informace, nenásilnou výchovu a zábavu ve formě školních akcí pro rodiče a jejich děti se tedy jeví jako nejefektivnější možnost prevence sociálně patologických jevů u dětí a mladistvých. Problém s nedostatkem volného času rodičů se dá velice dobře eliminovat tím, že termín akce bude znám dostatečně dlouhou dobu dopředu.

72

ZÁVĚR

Jak již bylo mnohokrát zmíněno, volný čas je nezbytnou složkou života každého člověka. V období dětství a dospívání hraje volný čas pravděpodobně tu nejvýznamnější roli. Sociálně patologické jevy v současné době ohrožují čím dál tím větší spektrum populace, proto je velmi důležité zabývat se jejich prevencí, zvláště pak u dětí a mladistvých. Z těchto důvodů byla vypracována bakalářská práce s názvem Vliv volného času na sociálně patologické jevy u dětí a mladistvých. Cílem této práce bylo na základě provedených šetření zjistit, jaké názory na problematiku sociálně patologických jevů a volného času mají odborníci, dále rodiče dětí a v neposlední řadě samotné děti. Dalším cílem bylo po zaznamenání výsledků provedených výzkumů potvrdit, či vyvrátit hypotézy, které jsou uvedeny v úvodu této práce. V neposlední řadě bylo cílem práce navrhnout v návaznosti na výsledky šetření konkrétní doporučení, která by vedla k pozitivní změně zjištěného stavu. Z důvodu naplnění těchto cílů byla v teoreticko-metodologické části vysvětlena řada pojmů týkajících se dané problematiky. Teoreticko-metodologická část se přitom opírala o výklady odborných textů. V analytické části byly popsány výsledky výzkumů v podobě řízených rozhovorů s odborníky a dotazníkových šetření mezi žáky ZŠ Stoliňská a jejich rodiči. Podstatným zjištěním vyplývajícím z těchto výzkumů bylo, že stávající situace v českých rodinách v oblasti výchovy je poměrně uspokojivá. Ovšem i přesto se řada problému vyskytuje. Tím nejzávažnějším problémem je přílišné využívání počítače, televize a internetu dětmi a dospívajícími v jejich volném čase. Dále byla zjištěna nedostatečná kontrola ze strany rodičů a hlavním problémem v otázce trávení volného času v českých rodinách je nedostatek času rodičů pro jejich děti v důsledku pracovní vytíženosti. V návaznosti na tato zjištění byla v návrhové části podána doporučení na zlepšení stávající situace v této oblasti a byl vypracován modelový příklad školní akce, která má sloužit zejména k prevenci výskytu těchto negativních jevů. Veškeré cíle této práce byly splněny a obě hypotézy uvedené v Úvodu této práce byly potvrzeny.

73

Na závěr je možno říci, že během vypracovávání práce a v průběhu prováděných šetření nedošlo k žádným komplikacím a těžkostem. Přestože záběr práce byl široký a průzkumy obsáhlé, díky nadšení pro věc a odborným znalostem byly veškeré potenciální problémy včas eliminovány. Obtížnost vypracovávání práce, získávání informací a následného zpracovávání dat nelze zaměňovat za těžkosti.

74

LITERATURA [1] Behavioural Addictions in Adolescents and Young Adults: Results from a Prevalence Study. In Journal of Gambling Studies, Vol. 27 Issue 2, 2011. ISSN 1050-5350, s. 203214. Dostupné na internetu: < https://web.a.ebscohost.com/ehost/detail?sid=db4672221182-45d5-adc884d9df26fd42%40sessionmgr4005&vid=1&hid=4109&bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1l aG9zdC1saXZl#db=hjh&AN=91383122> [2] BOURCET, S.; GRAVILLONOVÁ, I. Šikana ve škole, na ulici, doma – Jak bránit své dítě... . Praha : Albatros, 2006. 71 s. ISBN 80-00-01552-8. [3] CARR-GREGG, M.; SHALE, E. Puberťáci a adolescenti – Průvodce výchovou dospívajících. Praha : Portál, 2010. 197 s. ISBN 978-80-7367-662-9. [4] ČERTÍK, M.; FIŠEROVÁ, V. Volný čas a jeho, životní styl a cestovní ruch. Praha : VŠH, 2009. 104 s. ISBN 978-80-86578-93-4. [5] EDELSBERGER, L. a kol. Defektologický slovník. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1984. 480 s. [6] FIŠEROVÁ, F. Volný čas a jeho animace v cestovním ruchu. Praha : VŠH, 2008. 92 s. ISBN 978-80-86578-87-3. [7] Free Time and its Alteration Tendencies. In Studies in Physical Culture & Tourism, Vol. 14 Issue 2, 2007. ISSN 0867-1079, s. 179-183. Dostupné na onternetu: < https://web.b.ebscohost.com/ehost/detail?sid=298c08d4-084c-4bd4-9434b886be09ae79%40sessionmgr110&vid=1&hid=121&bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1laG 9zdC1saXZl#db=hjh&AN=29964151> [8] HAJNÝ, M. O rodičích, dětech a drogách. Praha : Grada, 2001. 136 s. ISBN 80-2470135-9. [9] HANZOVÁ, M.; KODÝM, M.; KREMLIČKOVÁ, M. Práva a povinnosti našich dětí. Praha : Victoria Publishing, 1995. 107 s. ISBN 80-7187-007-2. [10] HOFBAUER, B. Děti, mládež a volný čas. Praha : Portál, 2004. 173 s. ISBN 80-7178927-5. [11] JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu – Jak uspět v domácí i světové konkurenci. Praha : 2012. 313 s. ISBN 978-80-247-4209-0. [12] KULÍK, M. Metodika vedoucího kolektivu dětí a mládeže. Praha : Sdružení mladých ochránců přírody ČSOP, 2008. 62 s. ISBN 978-80-903969-7-5. 75

[13] NÁRODNÍ INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE MŠMT. Já chci do oddílu – aneb jak si děti a rodiče vybírají kroužky a oddíly. Praha : Národní institut dětí a mládeže MŠMT, 2012. 22 s. ISBN 978-80-87449-20-2 [14] PÁSKOVÁ, M.; ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. ISBN 80-2390-152-4. [15] POKORNÝ, V.; TELCOVÁ, J.; TOMKO, A. Prevence sociálně patologických jevů. Brno : Ústav psychologického poradenství a diagnostiky, 2003. 186 s. ISBN 80-86568-040. [16] PROCHÁZKOVÁ, H. Spolupráce s rodiči. Brno : Nakladatelství Mravenec, 2009. 31 s. ISBN 978-80-86994-84-0. [17] ROGERS, V. kyberšikana – Pracovní materiály pro učitele a žáky i studenty. Praha : Portál, 2011. 97 s. ISBN 978-80-7367-984-2. [18] ROZSYPALOVÁ, M.; ČECHOVÁ, V.; MELLANOVÁ, A. Psychologie a pedagogika I. Praha : Informatorium, 2003. 186 s. ISBN 80-7333-014-8. [19] ŘÍČAN, P.; JANOŠOVÁ, P. Jak na šikanu. Praha : Grada Publishing, 2010. 155 s. ISBN 978-80-247-2991-6 [20] VIENHOFFOVÁ, H.; REYUSOVÁ, E. Jak s dětmi trávit volný čas – Náměty, nápady, návody pro děti od 4 do 14 let. Praha : Portál, 1996. 180 s. ISBN 80-7178-073-1 [21] WELTON, A.; MALLAN T. Children and Their World – Third Edition. Boston : Houghton Mifflin Company, 1988. 529 s. ISBN 0-395-44732-1. [22] ZOUBKOVÁ, I. Kontrola kriminality mládeže.

76

PŘÍLOHY Příloha 1A Řízený rozhovor s předsedkyní o. s. MUM Barborou Zálohovou Příloha 1B Řízený rozhovor s učitelkou MŠ U Dráčka Pavlou Spurnou Příloha 1C Řízený rozhovor s ředitelem ZŠ Stoliňská PhDr. Martinem Březinou Příloha 1D Řízený rozhovor s radním MČ Praha Počernice a s pedagogem volného času v DDM Horní Počernice Bc. Jaroslavem Kočím Příloha 2A Dotazníkové šetření mezi rodiči žáků ZŠ Stoliňská Příloha 2B Dotazníkové šetření mezi žáky 2. stupně ZŠ Stoliňská Příloha 3

Představení dotazníkového šetření pro rodiče žáků ZŠ Stoliňská na webových

stránkách školy

77

Příloha 1A - řízený rozhovor s předsedkyní o. s. MUM Barborou Zálohovou

1. Můžete mi prosím krátce představit Vás, činnost rodinného centra a Vaši funkci zde? Barbora Zálohová: Rodinné centrum vzniklo v roce 2000, založila ho tehdy skupina dobrovolných maminek na mateřské dovolené, které měly potřebu se angažovat, být v kolektivu, měly potřebu dělat něco pro sebe, pro své děti a pro ostatní děti a vytvářet smysluplnou náplň volného času, při mateřské dovolené, která je u nás poměrně dlouhá. Tak to vzniklo, já tady pracuji už vlastně osm let, vedu rodinné centrum, mám sama tři malé děti, tedy jsem rodič. Kristýna Kastenová: To je asi hlavní náplň, že. Barbora Zálohová: To je hlavní náplň. (úsměv) A vlastně tady aktivity rodiny dále rozvíjíme, s tím, že nabízíme dále aktivity pro rodiče při mateřské dovolené, aby byli v kolektivu, aby nebyli v izolaci a abychom umožnili dětem první kontakt s kolektivem a s vrstevníky. 2. Dozvěděla jsme se, že zde pořádáte mnoho akcí pro malé návštěvníky a jejich doprovody, například dnes je zde akce s názvem ,,Já sám“. Můžete mi ji přiblížit a zmínit další akce, které zde pořádáte? Barbora Zálohová: Obecně nabízíme spoustu jednorázových vzdělávacích aktivit pro rodiče. Buď s hlídáním dětí, nebo mohou být děti u rodičů. Jsou to aktivity na podporu rodičovských kompetencí, které pomáhají rodičům být dobrým rodičem, nebo jim dávají různé náměty, myšlenky. Také různé metody nabízíme, dnes je to přednáška s názvem „Já sám“, která hovoří o tom, jak obecně od narození miminka k němu přistupovat. Myšlenka je taková, že je dobré naslouchat intuici vlastní a je dobré dítěti naslouchat. Je dobré ho pozorovat a nedělat věci, které on sám nechce, a očividně dává najevo, že nejsou pro něj dobré. Znamená to například, miminka různě nepolohovat, nedávat je do nepřirozených poloh. Pokud mají nějakou vývojovou fázi, potřebují dělat, že něco padá, padáme, nechat padat. Nebo mají naopak potřebu něco stříhat, to jsou různá období, tak je třeba mu umožnit tu věc dělat a naplnit tu vývojovou fázi, která je pak ukončena úspěšně, a může se ve vývoji pokračovat. Takže je to o tom, že je třeba dítěti naslouchat, co ono chce, a pokud možno mu to umožnit. Kristýna Kastenová: To je určitě dobrý přístup. 3. Navštěvují Vás ti nejmenší. Vaše centrum je pro děti v podstatě první zastávkou mimo domov, zde se setkávají s ostatními dětmi a s cizími lidmi. Dá se říci, že je připravujete na vstup do života, ale pracujete zde i s dospělými. Do jaké míry se podle Vás Vaše činnost podílí na budoucím životě Vašich členů? Barbora Zálohová: Určitě si myslím, že velmi. Protože už ti novorozenci, kteří zdánlivě nevnímají, tak oni takzvaně nasávají. Nasávají to klima, kde je kolektiv maminek, které mají zájem o to se dětem věnovat, nebo dělat různé aktivity. Hrají si, děti spolu zpívají, maminky cvičí na balonech, mají ta miminka u sebe, učí se s nimi manipulovat, masírovat je, zpívat, a spoustu věcí. Už jen tohle je první kontakt s kolektivem, a to nasávání té atmosféry, kdy my rodiče chceme pečovat a jsme láskyplní, tak už to je dobré.

Pokračování přílohy 1A Potom dál, když děti vnímají svoje já, vnímají, že je také někdo jiný než já, tak už ten první kontakt je pro ně důležitý. Není dobré, když děti během té rodičovské dovolené, která trvá tři roky, byly s maminkou v izolaci. Je dobré začleňovat do kolektivu.

Cílem mé práce je zkoumat vliv volného času na sociálně patologické jevy. Vy v podstatě pracujete s volným časem klientů a snažíte se ho vhodně vyplnit. Jaký vliv má Vaše práce na prevenci sociálně patologických jevů a může ho mít vůbec?

4.

Barbora Zálohová: Určitě ho má. Jsem přesvědčená o tom, že prostor, který tady nabízíme, že se ho snažíme vést velmi přátelsky, velmi rodině, jako nízkoprahové. Už jen ta atmosféra, kterou tady vytváříme, náš tým má asi dvacet pět lidí, jsou to rodiče na mateřské dovolené, všichni jsou sami dobrými rodiči a vytváříme tady jakési přirozené inspirativní prostředí, podnětné pro ty ostatní návštěvníky. Už jen to, že rodič sem přijde a vidí, že jsou tady maminky, děti, že i vzdor se dá zvládnout, že i náročné kojení se dá zvládnout, už jen ten pocit, že ti ostatní se s tím taky perou, také s tím mají potíže. Jsme jen lidi, neumí každý všechno zvládnout perfektně, už jen to, že vidí, že mají nárok nebýt stroj a všechno zvládat, a třeba se inspirují, jak to vše lépe zvládat. Už jenom to je takový podnětný impulz. 5. V čem podle Vás spočívá největší problém v otázce trávení volného času v dnešní době? Barbora Zálohová: Já bych řekla, že to začíná v rodině, že my jako rodiče nevytváříme dostatečně podnětné prostředí pro to, aby lidi viděli, že je fajn s tím časem nějak nakládat, ať je to nějaký sport, nebo hudební aktivity. Že my sami jsme zaneprázdněni, nemáme čas. Kristýna Kastenová: Doba je hektická, že? Barbora Zálohová: Jsme hektičtí, furt něco někde honíme, a nemámě čas dětem ukázat, že je fajn jít do lesa, že je fajn si sednout a udělat si nějaký obraz. A že my sami to neděláme, tak ani to prostě nevidí. Nevytváříme sami podnětné prostředí, si myslím. Kristýna Kastenová: Moc Vám děkuji za Vaši ochotu a za Váš čas, moc mě těšilo. Barbora Zálohová: Mě taky. (úsměv)

Zdroj: Vlastní zpracování

Příloha 1B – Řízený rozhovor s učitelkou MŠ U Dráčka Pavlou Spurnou

1.

Můžete mi prosím krátce představit Vaši školku, Vás a Vaši činnost zde?

Pavla Spurná: Školka je čtyřtřídní, státní, zřizovatelem je místní úřad. Ve všech třídách máme věkově smíšené děti, od tří až do sedmi let. Hlavním motem je estetická výchova. Kristýna Kastenová: To můžete nějak přiblížit? Pavla Spurná. Aby děti byly tady spokojené, a od toho se odvíjí spokojenost rodičů. V téhle oblasti jsme jediná školka, takže jsme plně naplněni. Máme tady velkou zahradu, velké třídy, prostorově to máme veliké. Na dětech v předškolním věku, o které zde pečujete, se velmi dobře rozpozná jejich rodinná situace a jejich výchova. Můžete nám z Vaší zkušenosti říci, jak podle Vás fungují české rodiny v současné době?

2.

Pavla Spurná: Dvě třetiny rodičů tady máme, že se jmenují jinak. Jinak děti, jinak maminka, jinak tatínek,(smích)takže jsme se naučili oslovovat maminko, tatínku. Ale celkem fungují, samoživitelek tady nemáme tolik, už se tak nějak lidé naučili žít v párech. Kristýna Kastenová: To je důležité pro dítě, že. Pavla Spurná: To je důležité. Rodinná situace se určitě odráží na chování dětí, ale někdy je spokojená samoživitelka lepší, než nespokojený pár. Připravujete děti na každodenní disciplínu ve škole. Rozpoznáváte zde děti, které mají velký talent, nebo naopak děti problémové? Jaká volnočasová aktivita podle Vás děti nejvíce rozvíjí?

3.

Pavla Spurná: Celkem se to daří rozpoznávat, poznáme kdo je k čemu více šikovný, snažíme se jim rozvíjet všechny oblasti. Ale podle současných trendů, my máme za úkol jim pouze nabízet ty činnosti, nebo dávat jim prostor k tomu, aby se rozvíjely, a děti mají mít možnost volby, že buď chtějí, nebo nechtějí. Kristýna Kastenová: Setkáváte se spíše s tím, že rodiče jsou benevolentní a dají dětem volnost, nebo že spíše striktně nařídí, tatínek chodí na fotbal, tak ty taky budeš chodit na fotbal. Pavla Spurná: Bohužel se rozvíjí trend, že děti doslova a do písmene zakroužkují a nevěnují se jim sami. Kristýna Kastenová: S tím jsem se již v praxi setkala, proto se na to ptám. Pavla Spurná: Je trend, někam je odevzdat, ať se tam zabývají těmi dětmi. Zabývat se těmi dětmi, znamená pro ně (pro rodiče) odvést je na kroužek, což je špatně. Druhá volnočasová aktivita, velmi častá, je jít s nimi do obchodního centra, a další velmi častá aktivita je televize. Kristýna Kastenová: A internet, že.

Pokračování přílohy 1B Pavla Spurná: Ano, takže to se odráží v tom, že děti hůře mluví. Protože ten kontakt pusa pusa, ucho - ucho, to chybí, a logopedická péče tedy je perspektivní povolání do budoucna, logopedi budou mít práce mraky (smích)

4. Cílem mé práce je zkoumat vliv volného času na sociálně patologické jevy. Vy v podstatě pracujete s volným časem dětí a snažíte se ho vhodně vyplnit. Jaký vliv má Vaše práce na prevenci sociálně patologických jevů a může ho mít vůbec? Pavla Spurná: Já bych řekla, že velký. Děti se tady učí navzájem k sobě chovat, učí se to, ať už já nevím, v pohádkách, ve hrách, učí se spolu pracovat, jak vzájemně si pomoci. K tomu jsou dobré ty smíšené třídy, že ty větší děti, se těm malým snaží pomáhat. Kristýna Kastenová: Je to tedy častější, než že by si děti dělaly naschvály? Pavla Spurná: Ano. Kristýna Kastenová: To je pravděpodobně dobře vedete (vzájemný přátelský smích) Pavla Spurná: Snažíme se. Ono to ulehčuje práci i nám, protože já nemusím obouvat deset dětí, protože ty velké jim pomohou. 5. V čem podle Vás spočívá největší problém v otázce trávení volného času v dnešní době? Pavla Spurná: V zaměstnanosti rodičů.(odpověď bez zaváhání) Protože rodiče vysloveně honí kariéru a na děti nemají čas. Pro některé děti chodí chůvy. Kristýna Kastenová: Také jsem pracovala jako chůva a mám zkušenost s tím, že děti své rodiče téměř neznaly. Pavla Spurná: Jedni rodiče třeba pojali rodinu velmi dobře. Oba rodiče si upravili pracovní dobu tak, že jeden z nich ráno dítě vodí a maminka si zas upravila pracovní dobu tak, aby dříve skončila a byla brzy pro dítě, tatínek chodí později do práce a ráno holčičku vodí. To je pro mě v podstatě ideální. Kristýna Kastenová: Rodiče by si měli uvědomit, co je pro ně hlavní, že? Pavla Spurná: Prostě těch pět, nebo šest let upřednostnit výchově a péči o dítě a potom se teprve věnovat kariéře. Kristýna Kastenová: Alespoň, že máme takové hodné učitelky, jako jste vy. (srdečný smích)

Zdroj: Vlastní zpracování

Příloha 1C – Řízený rozhovor s ředitelem ZŠ Stoliňská PhDr. Martinem Březinou

1. Můžete mi prosím krátce představit Vaše působení na této škole? Co nového se zde od doby Vašeho ředitelování událo? PhDr. Martin Březina: Tak působení je od roku 92 – 93, učitel matematika a fyzika, občas zeměpis, tělesná výchova a od roku 2007 – 2008 jako ředitel školy. 2. Jste zde v kontaktu jak s malými dětmi, tak s dospívajícími. Jaký vliv má podle Vás na sebe vzájemné působení tak velkých věkových vrstev? Jaké jsou klady a zápory soužití malých dětí s dospívajícími? PhDr. Martin Březina: Když se to nedělá násilně, tak to funguje naprosto perfektně. U nás máme oddělený 1. a 2. stupeň, takže vlastně ti největší nemají přímý kontakt s těmi nejmenšími, pouze ve školní jídelně, kde jsou pod dozorem. Ale nastavili jsme to tak, že ti starší připravují projekty pro malé a funguje to v naprosté symbióze. Dočetla jsem se, že dne 4. 10. 2012 se zde konalo slavnostní otevření dopravního hřiště, kde se děti mohly setkat například s olympionikem Janem Železným. Můžete nám podrobněji říci, co to bylo za akci a jaký byl její cíl?

3.

PhDr. Martin Březina: Cílem byla propagace našeho dopravního hřiště, aby sloužilo pro děti z celých Horních Počernic. Kristýna Kastenová: Takže sem mohou chodit volně. PhDr. Martin Březina: Můžou sem chodit volně, pokud sem přijdou organizovaně, školní třídy, nebo třeba z MUMU a podobně, mají tady koloběžky, mají tady ochranné helmy. Všechno je pro ně zdarma připraveno. A v podstatě tím, že jsme celé hřiště dostali z grantu a je v tom téměř milion korun, tak jsme to potřebovali trochu medializovat, aby bylo dárce vidět. To znamená, nadace ČEZ, když se podíváte, tak v Praze vůbec peníze nedává, nám tady dala. 4.

Co vše nabízíte dětem a jejich rodinám, kromě školního vzdělání?

PhDr. Martin Březina: V okolí školy se udělala naučná stezka. No takhle, já bych si musel vypsat všechno. (smích) Ale v okolí školy je naučná stezka, každopádně děláme víkendové akce s rodiči a s dětmi, jezdíme „Singltrek“ (poznávací výlet na kolech) v Jizerských horách na kolech. Dělají se zájezdy do zahraničí, pro děti a jejich rodiče, a v podstatě je tam taková symbióza rodičů a učitelů. Kristýna Kastenová: Což je dobře, že? PhDr. Martin Březina: No, funguje to. A v zimě děláme „Hinter stoder“, lyžování v Alpách.

Pokračování přílohy 1C

5. Cílem mé práce je zkoumat vliv volného času na sociálně patologické jevy. Vy v podstatě, kromě jiného, pracujete i s volným časem žáků a snažíte se ho vhodně vyplnit. Jaký vliv má Vaše práce co se týče prevence sociálně patologických jevů, a může ho mít vůbec? PhDr. Martin Březina: Tak já si myslím, že ho určitě má, kdyby ho neměla, tak to neděláme. Každopádně ten vliv tady, aniž bych četl nějaké výzkumy, tak je veliký. V podstatě ty děti dělají většinou taková ta riziková chování právě proto, že mají nedostatek jiných aktivit. A hlavně, škola v dnešní době hodně supluje tu rodinu, a děti přicházejí z domova naprosto nepřipravené a nezralé v některých oblastech. Samozřejmě když se potom stane nějaký průšvih, tak to rodiče házejí na nás, ale naše vina to není. Pokud my se třeba snažíme to dítě vychovávat, tak v podstatě, jestliže přijde dítě do první třídy a první řád mu vtiskne paní učitelka, tak je to špatně. A to se stává čím dál tím častěji, že ty děti jsou nevychované. Ale ne, že by to bylo myšleno zle, ale prostě nemají vtisknuté takové ty zásady jednání. To co dřív rodiče dávali automaticky, tak dnes už prostě není. My jedeme na výlet a děti neumí přecházet, děti nerespektují silniční pravidla. Jdeme do divadla, oni se neupraví, oni to nemyslí zle, jednají naprosto přirozeně, nemají tu zásadu, že když se jde do divadla. Tak určitě si vzpomínáš na naše školní léta, že jít do divadla v otrhaných kalhotách bylo špatně, ale dnes je to samozřejmost. Dnes se chodí v teplákách, oni i na nákup chodí v teplákových soupravách a ta úroveň té kultury šla dolů strašně. Kristýna Kastenová: V současné době je tendence, že čím dál tím mladší děti mají problémy s alkoholem, s kouřením. PhDr. Martin Březina: My jsme zjistili, že děti nám výrazně více vyspívají, to znamená, že když vy jste zlobili v té sedmičce, tak oni tak zlobí v pětce. Kristýna Kastenová: Má na to asi také vliv internet a televize. PhDr. Martin Březina: Všechno. Propojení té společnosti, kde ty děti jsou neustále ve spojení, ale ne fyzicky, ale virtuálně. Oni si radši pošlou ze třídy do třídy smsku, než aby si tam došly. Internet a vůbec tyhle vlivy jsou nesmírným způsobem negativně dopadající tady na toto. Kristýna Kastenová: A učíte o tom, bavíte se s dětmi o této problematice? PhDr. Martin Březina: Učíme. Máme v deváté třídě volitelný seminář, který se zabývá právě tím, že se snaží připravit děti na to, jaké problémy v této oblasti jsou. A není to jen kyberšikana, ale snažíme se v podstatě, aby nebyly tolik zranitelné v této oblasti, protože děti ve čtvrté a páté třídě jsou schopné dávat na internet své fotky, naštěstí, tedy co se ke mně doneslo, tak naštěstí ne, že by tam byly nahaté, nebo tak. Oni si tam běžně dávají fotky, běžně navazují kontakty a vlastně nejsou z domova vůbec připravené na to, co se může stát. Ve vašem věku byl problém, že jste se do večera koukali na televizi, když jste

Pokračování přílohy 1C

měli v pokojíčku svou televizi. Ale oni tím, že mají v pokojíčku svůj vlastní počítač, tak ti rodiče kolikrát nemají kontrolu. To, že se v TV dělá kampaň, aby se výuka začínala v devět hodin ráno, to je právě z toho důvodu, že děti jsou ráno nevyspalé, protože do tří hodin do rána jsou na internetu. 6. V čem podle Vás spočívá největší problém v otázce trávení volného času v dnešní době? PhDr. Martin Březina: Že se nám hodně společnost rozděluje, že jsou stále markantnější rozdíly, které jsou dány tou sociální situací. Dnes byť ten kroužek stojí, v podstatě na naší škole stojí kroužky v průměru osm set korun za pololetí, ale ne všichni si to mohou dovolit. My jsme schopni dvě, tři děti zaměstnat, nebo jim zaplatit ten kroužek, nebo něco vymyslet, ale nepodchytíme to všechno. Sociální problém se promítá do toho, že jde hlavně o sociální vyloučení. Často pak děti hledají nějaké alternativy, to znamená, že když někdo ve třídě zlobí a dá se mu ta nálepka, že zlobí, a ne vždy je to úplně pravda, tak ten člověk řekne, dobře, když jsem ten špatnej, tak budu ještě špatnější. Když jsme dělali průzkumy, tak co se týká užívání alkoholu, a tak dále, tak v podstatě to je přesně ono, protože pokud je ten člověk vyloučený a potká někoho, kdo řekne, hele jako oni jsou blbí, já půjdu s tebou a já ti pomůžu, tak samozřejmě to dítě tomu podlehne. Musím říci naprosto odpovědně, že jsme dělali docela důležité a podrobné šetření, a tady drogy nejsou, za to mohu ručit, nevyskytuje se tady ani alkohol. Problém naše děti mají s kouřením, no bohužel ne vždy narážíme na pochopení u rodičů, protože jsou děti v těch osmých, devátých třídách, které doma kouří a rodiče se diví, co mi je do toho. Kristýna Kastenová: Tak dnes je trend, že pití alkoholu a kouření je normální. Je to v každém seriálu, v každém filmu. PhDr. Martin Březina: To také. Tady byl problém, že se dětem prodával alkohol v takových těch večerkách a tak dále. Nicméně, že by nám chodily třeba děti opilé do školy, to ne. Kristýna Kastenová: Já Vám mnohokrát děkuji za ochotu a za Váš čas. PhDr. Martin Březina: Není za co. (úsměv)

Zdroj: Vlastní zpracování

Příloha 1D – Řízený rozhovor s radním MČ Praha Počernice a s pedagogem volného času v DDM Horní Počernice Bc. Jaroslavem Kočím

1.

Můžete mi prosím v krátkosti přiblížit Vaši činnost zde?

Bc. Jaroslav Kočí: Ve škole se nic nenaučíte, choďte na praxe, tak to je. (smích) Tak celkově je jasné, co tady děláme s dětmi, snažíme se o to, abychom dokázali vyplnit jejich volný čas smysluplně. U nás se říká, že si s dětmi nehrajeme, ale zájmově je vzděláváme, to jsou taková důležitá slovíčka, kdybyste potom šla někam na ministerstvo, to oni rádi slyší, (smích) a jinak my v překladu si s dětmi hrajeme a škola hrou, tady u nás. Kristýna Kastenová: To je dobře. Bc. Jaroslav Kočí: A děláme tu úplně vše, na co si vzpomenete, když to řeknu narovinu. Máme tady devět set dětí dnes, což si myslím, že je dost, a když to řeknu za sebe, tak já jelikož jsem celý život hrál hokej profesionálně, tak mám trochu problém s dnešními dětmi, protože jsou to normální lenochodi, ale oni za to nemůžou, za to můžou jejich rodiče. Já zde mám svůj florbalový tým, počernický, máme to od pěti let až po osmnáctileté, a když to tak řeknu, dnes děti nepůjdou ani na vojnu, takže my ty chlapy musíme srovnat, dokud nám z nich nevzniknou úplní lumpové. No a pak tu, jelikož se pořád všude brečí a stojí to strašně peněz, že máme špatné rodiče a tak, tak jsem si udělal pro děti (ukazuje na expozici řidičského náčiní a na automobilový simulátor), učíme tady kluky a holky to, co je vše spojené s auty, jak by se měli chovat v autě, co to znamená volant a tak dále. 2. Navštěvují Vás děti a mladiství, aby zde trávili volný čas, něco se naučili, nebo zdokonalili své schopnosti. Což je bezpochyby důležité pro jejich rozvoj. S trávením volného času dětí v dnešní době je ale spojeno mnoho problémů, jako například přetěžování dítěte velkým množstvím kroužků, nebo naopak neumožnění dítěti realizovat se. Jak to vnímáte Vy? Bc. Jaroslav Kočí: Já s tím naprosto souhlasím. No, já to vnímám tak, že problém je dnes ten, že všichni na vše musí dnes shánět peníze. To znamená, že spousta rodičů má tři práce, jen aby uživila ty své děti. Přetěžování kroužky, to bych úplně neviděl, protože my tu máme kroužek jednou týdně většinou, třeba zrovna florbal, nebo některé kroužky, které se tu snažíme dělat trochu profi, aby to nebylo, jen pro děti, že odněkud přijdou a staví se tu, tak ty častěji. Kristýna Kastenová: Já myslím, zda máte zkušenost, že děti chodí i jinam.

Pokračování přílohy 1D Bc. Jaroslav Kočí: No, je to vždy o rodičích. Já říkám, že polovinu, co polovinu, tři čtvrtiny věcí má dítě naučit rodič, rodič který věří v nějaké instituce, je špatný rodič. To je můj názor, a to, že my se jim věnujeme týdně jednu hodinu, jim samozřejmě nějakou cestu nastolit může, ale také nemusí. Někdy pochybuji o tom, že ty děti vůbec vědí, proč sem chodí, některé maminky mi přijde, že když potřebují nakoupit, tak aby si udělaly čas. Přetěžování si nemyslím, že je, spíše si myslím, že děti jsou dnes přetěžované ze školy, protože učitelky s nimi nechtějí dělat ve škole, tak jim dávají domácí úkoly. 3. Volný čas je pro utváření osobnosti nezbytně důležitý, já se tímto tématem ve své práci zabývám. Vy dětem a dospívajícím zprostředkováváte co nejlepší trávení volného času. Jaký má Vaše práce podle Vás vliv na prevenci sociálně patologických jevů? Bc. Jaroslav Kočí: Úplně ten největší, a mohu vám dát příklad. Jelikož tu mám kluky od pěti do osmnácti let, tak si nebudeme nalhávat, že sedmnáctileté, osmnáctileté kluky už nezačíná zajímat kouření, holky, auta a alkohol, tak já musím říct, že zde mám osmnáctileté kluky a díky nim můžu s prominutím v Počernicích ovládat zbytek osmnáctiletých kluků. Oni se mezi sebou znají, mě berou jako trenéra, někoho, kdo jim celý život něco dává do života, a když řeknu, hele potřebuju zařídit tohle, támhleto, je to s prominutím blbec, chová se tady v obci, tak jak se chová. Dnes věřte policii a městské policii a úřadům a protidrogovým institucím, má zkušenost je, že je to vše jen nafouklá bublina. Tak jsme přišli na to, že když tu mezi těmi dětmi budeme a budou ty dnešní děti znát, co je to autorita, ne ve škole, ti malí právníci, co tam sedí, protože tak to bohužel je, my jsme dnes z dětí bohužel udělali právníky. Pak to funguje, protože ti kluci dnes neznají přirozenou autoritu, neznají vojnu, neznají sport, proto já s nimi ten sport dělám, aby na to přišli. Já jsem totiž jeden z nich, kdybych nehrál profesionálně hokej, tak jsem možná někde s Kajínkem, protože jsem byl rapl, to si řekněme narovinu. Mám zde spoustu kluků, které kdybych tady nerovnal, tak kdo ví, co z nich dnes je, co by tady kradli a ničili všechno. Takže já věřím, že to smysl má, proto nemám svůj kroužek jednou týdně, ale mám ho třikrát týdně, abych jim zabral co nejvíce volného času. 4. Otázku na závěr, v čem podle Vás spočívá největší problém v otázce trávení volného času v dnešní době, jste mi již v podstatě zodpověděl, tak můžete to prosím celé ještě shrnout? Bc. Jaroslav Kočí: Shrnul bych to jednoduše. Spousta maminek si myslí, že když nepustí dítě ven, tak se mu nic nestane, a ona ho nemusí hlídat a nemusí trnout. Jenže maminky si neuvědomuji, že ty děti sedí doma, jsou to rozteklé, s prominutím oteklé děti, které absolutně nemají motoriku, takže pak není divu, že je tolik zranění a pak nás to stojí peněz na ministerstvu zdravotnictví. Ale hlavně co ty děti na tom internetu dělají, co oni na sebe vykecají na facebooku a na různých těchto nesmyslech. Pro mě je problém ten, že dnes nejsou děti vidět venku. To je velký problém, dnes tu děti nelezou po stromech, neskáčou přes plot, neházejí tu kamením, už jsem dlouho neviděl rozbité okno v Počernicích.

Pokračování přílohy 1D

Když se vás dnes rodiče ptají, proč jste jim to dítě nevzal na florbal, tak říkám, protože neumí ani chodit ten váš. Já vím, celý život ho vozíte ze školy autem, do školy autem, k babičce autem a na hřiště ho nepustíte, pak nechtějte sportovce. Já jsem už i tatínek, mám doma čtyřletou holčičku, a my každé ráno, i v zimě, jezdíme do školky na kole, a vybrali jsme si školku kilometr od baráku, abychom mohli chodit pěšky, abychom mohli s prominutím sportovat. Pak nám přijdou děti na hřiště, běžte se dnes podívat na tělocvik na základku. Kluci neumějí kopnout do balónu, holčičky neumějí chytit balon do ruky s prominutím, nebo když ho chytí, tak si zlomí prsty u toho. Já radši mlčím, radši to ukončuji, protože to bych o tom mohl vyprávět dlouhé hodiny. Kristýna Kastenová: Tak já moc děkuji za rozhovor a za upřímnost, a přeji dětem více takových rodičů, jako jste vy. Bc. Jaroslav Kočí: No snad jo. (úsměv) Kristýna Kastenová: Těšilo mě. Bc. Jaroslav Kočí: Mě taky.

Zdroj: Vlastní zpracování

Příloha 2A – Dotazníkové šetření mezi rodiči žáků ZŠ Stoliňská

Dotazník k bakalářské práci

Vážení rodiče dovoluji si Vás požádat o chvilku Vašeho drahocenného času a hlavně o Vaši pomoc, která je pro mne stěžejní. Jmenuji se Kristýna Kastenová a jsem bývalou žákyní Chvalské školy. Podle mých zkušeností je tato škola jednou z nejlepších základních škol v Praze. V současné době dokončuji svou práci na vysoké škole, studuji Management volného času a hloubkově se zajímám o výchovu a vzdělávání dětí a dospívajících. Má práce se tedy nese v tomto duchu, pod názvem Vliv volného času na sociálně patologické jevy u dětí a mladistvých. Ráda bych Vás požádala o vyplnění krátkého dotazníku, který mi velmi pomůže při zpracování mé bakalářské práce. Prosím o zaškrtnutí vždy jedné z Vámi vybraných možností. Toto dotazníkové šetření je anonymní.

1.

Pohlaví a. Žena b. Muž

2.

Nejvyšší dosažené vzdělání a. Základní b. Středoškolské bez maturity s výučním listem c. Středoškolské s maturitou d. Vysokoškolské

3.

Pracovní zařazení a. Jsem zaměstnaný/á b. Jsem osoba samostatně výdělečně činná c. Jsem nezaměstnaný/á d. Pobírám důchod

4.

Je Vaše dítě jedináček? a. Ano b. Ne

Pokračování přílohy 2A

Do jaké míry souhlasíte s těmito výroky: 5.

Je nezbytné dětem plánovat jejich volný čas, jinak se nudí a tráví čas neorganizovaně. a. Rozhodně souhlasím b. Spíše souhlasím c. Rozhodně nesouhlasím d. Spíše nesouhlasím

6.

Děti by měly mít možnost, vybírat si zájmové kroužky samy. a. Rozhodně souhlasím b. Spíše souhlasím c. Rozhodně nesouhlasím d. Spíše nesouhlasím

7.

Rozhodovat o tom, jakým kroužkům se mají děti věnovat, by měli pouze rodiče, protože nejlépe vědí, co je pro jejich dítě nejlepší. a. Rozhodně souhlasím b. Spíše souhlasím c. Rozhodně nesouhlasím d. Spíše nesouhlasím

8.

Děti by ve svém volném čase měly dělat to, co chtějí, bez ohledu na přání a připomínky rodičů. a. Rozhodně souhlasím b. Spíše souhlasím c. Rozhodně nesouhlasím d. Spíše nesouhlasím

Pokračování přílohy 2A

9.

Navštěvuje Váš potomek nějaký zájmový kroužek, kurz či sportovní oddíl? a. Ano, jeden b. Ano, více než jeden c. Ne, nemá zájem d. Ne, nemá na to čas z důvodu svých povinností e. Ne, nejsou na to potřebné finance f. Nemám o tom přehled

10.

Máte přehled o tom, jaká je nabídka organizovaných volnočasových aktivit pro děti a mládež ve Vašem blízkém okolí? a. Mám velmi dobrý přehled b. Mám poměrně dobrý přehled c. Vůbec nemám přehled

11.

Navštěvoval/a jste ve věku Vašeho dítěte nějaké zájmové kroužky, kurzy, sportovní oddíly? a. Ano b. Ne c. Nepamatuji si

12.

Kolik hodin během pracovního týdne se věnujete svému dítěti v rámci her, výletů a dalších volnočasových aktivit? a. Zhruba 5 hodin týdně b. 10 až 15 hodin týdně c. Více než 15 hodin týdně d. Méně než 5 hodin týdně e. Během pracovního týdne nemám na dítě čas

Pokračování přílohy 2A

13.

Má Vaše dítě nějakého domácího mazlíčka, o kterého by mohlo pečovat a trávit s ním svůj volný čas? a. Ano b. Ne c. Uvažuji o koupi d. Žádné zvíře nepřichází v úvahu

14.

Jakým způsobem tráví Vaše dítě nejčastěji svůj volný čas? (nejčastěji = více než čtyři dny v týdnu) a. Dítěti se plně věnuje rodina b. Samostatně se věnuje svým individuálním zájmům (TV, PC, četba apod.) c. Tráví svůj volný čas neorganizovaně s kamarády d. Pravidelně navštěvuje zájmové útvary (umělecké, sportovní apod.)

15.

Máte přehled o tom, kde a s kým Vaše dítě tráví čas mimo školní docházku? a. Ano, vždy b. Ano, většinou c. Ne, nemám čas to zjišťovat d. Ne, svému dítěti důvěřuji, nemám potřebu ho kontrolovat

16.

Poskytujete Vašemu dítěti volné finance ve formě kapesného, pokud ano, v jaké výši? (měsíčně) a. Ano, do 500 Kč b. Ano, do 1000 Kč c. Ano, více než 1000 Kč d. Ne, vše potřebné má zaplaceno, na hospodaření s penězi má ještě dost času

Pokračování přílohy 2A

17.

Víte, jak Vaše dítě s vlastními penězi nakládá? a. Ano, mám naprostý přehled b. Ano, většinou o tom vím c. Ne, je obtížné to zjišťovat d. Ne, nezajímám se o to e. Vlastní peníze nemá k dispozici

18.

Kolik hodin denně tráví Váš potomek u počítače? a. Od příchodu ze školy až po dobu spánku, tedy zhruba 8 hodin denně b. Zhruba 2 hodiny denně c. Mimo přípravu do školy netráví u počítače žádný čas d. Nemám o tom přehled e. Nemá k dispozici počítač

19.

Má Vaše dítě neomezený přístup na veškeré webové stránky? a. Ano, nekontroluji ho b. Ne, používám rodičovský zámek

20.

Setkal/a jste se již s nějakou formou sociálně patologických jevů u dětí? (kouření, šikana, alkoholismus, drogy) a. Ano, mám vlastní zkušenost b. Ano, u dětí, které navštěvují stejný zájmový kroužek, školu, jako mé dítě c. Ne, nemám žádnou zkušenost d. Nevím

Pokračování přílohy 2A

21.

Jaké řešení byste zvolili, pokud by se nějaký ze sociálně patologických jevů týkal Vašeho dítěte? a. Zákazy a tresty b. Přátelská rozmluva c. Zpřísněný denní režim d. Větší dohled e. Konzultace s odborníky f. Neřešil/a bych to g. Nevím

22.

Znáte blíže kamarády, se kterými Vaše dítě tráví svůj volný čas? a. Ano, znám dobře také jejich rodiče b. Ano, ale neznám jejich rodiče c. Blíže je neznám d. Nevím, jaké má můj syn/moje dcera kamarády

Velice si Vážím toho, že jste došli až sem, moc Vám děkuji za Vaši trpělivost a za Váš čas. Kristýna Kastenová, studentka VŠH

Zdroj: Vlastní zpracování

Příloha 2B – Dotazníkové šetření mezi žáky 2. stupně ZŠ Stoliňská

Dotazník k bakalářské práci Vážení žáci, věnujte mi prosím trochu svého času a vyplňte tento krátký dotazník, prostřednictvím kterého mi pomůžete při práci na vysoké škole. Zaškrtněte prosím vždy jednu odpověď. Dotazník je anonymní. 1.

Pohlaví a. Žena b. Muž

2.

Navštěvuješ ve svém volném čase nějaký zájmový útvar, kroužek? (hudební, sportovní apod.) a. Ano, jeden b. Ano, více než jeden c. Ne, ale chtěl/a bych d. Ne, nemám zájem

3.

Jak trávíš svůj volný čas? a. Učím se, pomáhám doma (nemám volný čas) b. S kamarády c. U PC, TV, PS3 apod. d. Věnuji se samostatně svým zálibám (čtení, kreslení, hra na hudební nástroj apod.) e. Navštěvuji pravidelně zájmové útvary, sportovní oddíly apod.

4.

Jsi spokojen/a s tím, jakým způsobem trávíš svůj volný čas? a. Ano, svůj volný čas si organizuji sám/sama b. Ano, ale chtěl/a bych si volný čas více plánovat sám/sama c. Ne, můj volný čas mi organizují rodiče a já s tím nesouhlasím d. Ne, ve volném čase se nudím

5.

Chtěl/a bys trávit svůj volný čas více s rodiči? a. Ne, rodiče se mi věnují dostatečně, mám tak čas na to být s nimi i se svými kamarády b. Ne, s rodiči jsem mimo školu téměř pořád

Pokračování přílohy 2B c. Ne, s rodiči čas netrávím a ani o to nemám zájem d. Ano, rodiče na mě nemají čas e. Ano, i přesto, že se mi rodiče celkem věnují 6.

Plánujete s rodiči Tvůj volný čas společně? a. Ano, na všem se domlouváme b. Ano, ale stejně pak rozhodnou podle svého c. Ne, ale mně to nevadí, protože mi většinou vyberou dobrý program d. Ne, a vadí mi to, protože pak dělám to, co mě nebaví

7.

Říkáš svým rodičům pravdu o tom jak, trávíš svůj volný čas? a. Ano, mohu jim říkat vše b. Ano, ale i kdyby s tím nesouhlasili, nic mi na to neřeknou, protože jim to je jedno c. Ne, protože by s tím mnohdy nesouhlasili d. Ne, nemusím jim to říkat, mohu si dělat to, co chci

8.

Setkal/a jsi se někdy s kouřením, alkoholem, drogami nebo šikanou? a. Ano, mám vlastní zkušenost b. Ano, u některých kamarádů, spolužáků c. Ne, vůbec

9.

Věnuješ se ve volném čase něčemu, čemu by ses chtěl/a věnovat i v budoucnu? a. Ano b. Ano, a již nyní se tomu věnuji profesionálně c. Ne, ale rád/a bych d. Ne, zatím se nezajímám o budoucnost

10.

Dostáváš od svých rodičů kapesné a můžeš s ním nakládat podle svého? a. Ano, ale kontrolují, jak s ním nakládám b. Ano, a mohu s ním nakládat, jak chci c. Ano, ale mám povoleny jen určité věci, za které mohu platit d. Ne, kapesné nedostávám

Pokračování přílohy 2B

11.

Myslíš, že máš dostatek volného času? a. Ano, klidně bych zvládl/a i více povinností b. Ano, až moc, nudím se c. Ne, kvůli povinnostem nemohu mít žádné záliby d. Ano, přestože mám mnoho povinností, všechny je neplním a raději dělám to, co mě baví (rodiče o tom nevědí)

Velice Vám děkuji, že jste mi věnovali čas a vyplnili celý dotazník. Přeji Vám hodně úspěchů ve škole a spoustu zábavy v životě. Kristýna Kastenová

Zdroj: Vlastní zpracování

Příloha 3 – Představení dotazníkového šetření pro rodiče žáků ZŠ Stoliňská na webových stránkách školy

Zdroj:

webové stránky http://www.zschvaly.cz/