Vliv veletrhů a výstav na chování spotřebitele Bakalářská práce

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně

Provozně ekonomická fakulta Ústav marketingu a obchodu

Vliv veletrhů a výstav na chování spotřebitele Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Martin Přibyl

Jitka Maršálková Brno 2008

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně s využitím uvedené literatury a pod vedením svého vedoucího bakalářské práce.

V Brně dne 4.5.2008

Podpis:……………………………….

PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Martinovi Přibylovi za odborné vedení, poskytování cenných rad, připomínek a podkladů, které mi velice pomohly při zpracování práce.

Abstrakt Maršálková, J. Vliv veletrhů a výstav na chování spotřebitele. Bakalářská práce. Brno, 2008

Bakalářská práce se zabývá vlivem veletrhů a výstav na chování spotřebitele během Mezinárodního veletrhu bydlení MOBITEX. Práce zjišťuje význam veletrhů pro spotřebitele a jejich nákupní chování v průběhu veletrhu dle jednotlivých skupin pomocí dotazníkového šetření. Cílem je také zjistit silné a slabé stránky veletrhu. Následně jsou získaná data analyzována podle přehledných grafů a zhodnocena. Výsledky tohoto průzkumu jsou v závěru shrnuty a informují o nákupních zvyklostech spotřebitele nábytku a návštěvníka veletrhu. Klíčová slova: chování spotřebitele, veletrh, nábytek, průzkum.

Abstrakt Maršálková, J. The influence of fairs and exhibitions on consumer‘s behaviour. Bachelor thesis. Brno, 2008.

Bachelor thesis engage in influnce of fairs and exibitions on consumer‘s behaviour during International Fair of Living MOBITEX. Thesis investigate with fair‘s importance for consumers and their purchase behavior during fair according to single groups via questionnaire. The goal of this work is to find out strong and weak aspects of fair too. Sequentially the acquired dates are analysed in accordance with well-arranged graphs and valorized. The results of survey are summarized at the end of this work and inform about purchase behavior of customer of furniture and visitor of fair. Keywords: consumer behavior, fair, furniture, survey.

OBSAH

1.

ÚVOD .................................................................................................................. 7

2.

CÍL PRÁCE ......................................................................................................... 8

3.

METODIKA ......................................................................................................... 9

4.

LITERÁRNÍ PŘEHLED ..................................................................................... 10

4.1

Marketing .............................................................................................................................................. 10

4.2

Marketingová komunikace .................................................................................................................. 11

4.3

Marketingový výzkum.......................................................................................................................... 12

4.4

Spotřebitel a jeho chování.................................................................................................................... 13

5.

POJMY Z OBLASTI VELETRHŮ A VÝSTAV ................................................... 15

5.1

Definice veletrhů ................................................................................................................................... 15

5.2

Význam veletrhů ................................................................................................................................... 15

5.3

Historie veletržního průmyslu ............................................................................................................. 15

5.4

Silné a slabé stránky veletrhů a výstav ............................................................................................... 16

5.5

Veletržní průmysl v ČR a v Evropě .................................................................................................... 17

5.6

Obecné trendy veletržního průmyslu.................................................................................................. 18

5.7

Klasifikace veletrhů .............................................................................................................................. 19

5.8

Cíle účasti na veletrhu .......................................................................................................................... 20

5.9

Veletržní prezentace ............................................................................................................................. 21

5.10

Výdaje vystavovatelů a návštěvníků ................................................................................................... 22

5.11

Subjekty působící v oboru výstavnictví .............................................................................................. 24

5.12

Úloha veletrhů a výstav v marketingové komunikaci........................................................................ 24

5.13

Veletrhy Brno........................................................................................................................................ 26

5.14

Mezinárodní veletrh bydlení Mobitex................................................................................................. 27

6.

VLASTNÍ PRÁCE.............................................................................................. 30

6.1

Firma Nadop s.r.o. ................................................................................................................................ 30

6.2

Dotazník................................................................................................................................................. 31

6.3

Demografická struktura respondentů................................................................................................. 32

6.4

Analýza dotazování............................................................................................................................... 36

6.5

Proč zrovna nábytek? ........................................................................................................................... 40

6.6

Výhody a nevýhody nákupu na veletrhu ............................................................................................ 46

6.7

Další faktory ovlivňující chování spotřebitele .................................................................................... 48

7.

SHRNUTÍ A DOPORUČENÍ.............................................................................. 55

8.

DISKUZE........................................................................................................... 57

9.

ZÁVĚR .............................................................................................................. 58

10.

POUŽITÉ ZDROJE........................................................................................ 59

11.

SEZNAM PŘÍLOH ......................................................................................... 61

1. Úvod „Produkt není produktem, pokud se neprodává. V takovém případě je obyčejným muzejním exponátem.“ Ted Levitt [1] Marketing je mimořádně podstatnou, ale mnohokrát i zanedbávanou součástí každé společnosti. Může být komunikačním nástrojem, komunikátorem se zákazníkem, přičemž by měl reflektovat jeho požadavky, vztah a cíle v zájmu získat si ho pro sebe. Tato funkce však nebývá vždy využitá. Setkáváme se často s podniky, které se snaží prorazit, ale používají k tomu slabé či špatné prostředky. Právě u nich můžeme vidět, jak špatné komunikační nástroje používají. Veletrhy a výstavy jsou tedy velice specifický nástroj marketingové komunikace. Veletrhy a výstavy jsou v podstatě multifunkční nástroj. Manifestují image a identitu firmy, ukazují postavení firmy na trhu a podávají informace o konkurenci a trendech na trhu. Mnoho firem má ale stále váhavý postoj k účasti na veletrhu. Důvodem může být nedostatek informací či obava ze špatného výběru veletržní prezentace nebo obava z nedostatečné komunikace se zákazníkem. Komunikace je nejdůležitějších funkcí veletrhů a výstav. Veletrhy mohou ukazovat signály pro vývoj hospodářství, a to díky tomu, že se zde

koncentrují

důležité

informace

a

názory

nejen

jednotlivých

odborníků,

ale i vystavovatelů a zákazníků. Veletrhy jsou dále významným faktorem pro vývoj města. Přispívají k zlepšení kvality života, a to tím, že nabízí možnost trávení volného času a nabízí nová pracovní místa. Podporují turismus, usídlení nových firem a přináší příliv zahraničních investic. Výstavnictví má nejen v Brně, ale i v celé České republice velikou tradici. Pořádá se zde velké množství veletrhů, a to i řada mezinárodních. V této bakalářské práci bude konkrétně rozebrán mezinárodní veletrhem bydlení MOBITEX a jeho vliv na chování spotřebitelů. Dále pak firma NADOP – výroba nábytku s.r.o., která na tomto veletrhu prezentuje své výrobky.

7

2. Cíl práce Cílem této bakalářské práce je zmapovat chování zákazníků. Na jedné straně těch, kteří navštíví Mezinárodní veletrh bydlení MOBITEX, a těch, jež navštíví firmu NADOP s.r.o., na straně druhé. V závěru bude rozebráno, jestli mají veletrhy a výstavy opravdu vliv na chování zákazníků, a to pomocí analýzy dotazníků. U těch respondentů, kteří navštíví veletrh MOBITEX, je cílem zjistit, odkud se o veletrhu dozvěděli, jestli jsou na veletrhu poprvé, nebo tento veletrh navštěvují pravidelně, jaké jsou jejich důvody a cíle návštěvy a zda se naplnily jejich veletržní cíle. Dále bude kladen důraz na nábytek obecně a na firmu NADOP s.r.o. Oblastí zájmu bude, jestli respondenti tuto firmu už navštívili, navštívili i její veletržní stánek a odkud se o této firmě dozvěděli. Tyto zmíněné otázky budou položeny formou dotazníků přímo na veletrhu a ve firmě NADOP s.r.o. Z průzkumů loňských ročníků, které prováděly Veletrhy Brno, vyplývá, že přes dvě třetiny vystavovatelů byly v loňském roce spokojeny s naplněním svých cílů a že na veletrh došla ta správná klientela. Také více než dvě třetiny návštěvníků byly s veletrhem spokojeny a přijdou i příští rok. Bude tedy sledováno, jestli firma NADOP s.r.o. osloví potencionální zákazníky a naplní tak své veletržní cíle. Ty se projeví tím, že tito návštěvníci zavítají do prodejny firmy NADOP s.r.o. Bude se též sledovat vzestup či pokles úspěšnosti celého veletrhu MOBITEX.

8

3. Metodika Bakalářská práce je rozdělena na dvě části: teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou rozebrány marketingové pojmy, a to zejména definice marketingu z různých pohledů, ať už v užším či širším pojetí, dále pak marketingová komunikace a hlavní stránky procesu komunikace. Dalším důležitým bodem je marketingový mix. Zde je kladen důraz na podporu prodeje, který zahrnuje veletrhy a výstavy. Další okruh teoretické části je zaměřen na pojmy z oblasti veletrhů a výstav, zejména pak na význam veletrhů a výstav a na jejich silné a slabé stránky. Na závěr je zde uvedeno několik informací o Veletrzích Brno, konkrétně o mezinárodním veletrhu bydlení MOBITEX. Bylo čerpáno z literárních zdrojů a také z internetu. Vhodným vodítkem byly i materiály z loňských přednášek, které nám poskytli pracovníci Veletrhů Brno. Praktická část je zaměřená na mezinárodní veletrh bydlení MOBITEX a na firmu NADOP s.r.o. Jsou zde uvedeny základní informace o této firmě, včetně její historie. Nejdříve je zde definován problém a cíl výzkumu a popsány jednotlivé otázky dotazníku. Cílem bylo analyzovat skutečné chování návštěvníků veletrhu. Metodou získávání informací bylo zvoleno osobní dotazování. Dotazníkem bylo osloveno 180 návštěvníků veletrhu i firmy. Dotazování se konalo v průběhu veletrhu MOBITEX v březnu 2008 a během otvírací doby firmy NADOP s.r.o. Při zpracování byly použity statistické a matematické metody, při srovnávání ukazatelů byla použita metoda komparace. Při formulování závěru byla využita metoda dedukce a indukce.

9

4. Literární přehled 4.1 Marketing 4.1.1 Marketing a trh Trh se dá charakterizovat jako sféra ekonomiky, ve které dochází ke směně mezi tržními subjekty. To, co je předmětem směny, se nazývá zboží a má-li být směněno, musí být pro někoho užitečné. Každou směnu lze vyjádřit jako kvantitativní poměr, ve kterém je směňováno, a peněžní formou vyjádření tohoto poměru je cena. [1]

4.1.2 Pojem marketing Pojem marketing pochází z anglického slova market, což znamená trh. Ve slovnících je marketing popsán jako koncepce obchodní a výrobní politiky firmy. Marketing se snaží dát do souladu potřeby firmy a přání zákazníka.

4.1.3 Definice marketingu Existuje celá řada definic marketingu. Avšak chápání marketingu společností bývá většinou zkreslené. Jednotlivé definice se liší v užším či širším pojetí. Nejjednodušší definice je od profesora Henryho Asseala z univerzity v New Yorku:

„Marketingem chápeme všechny aktivity určené k identifikování a uspokojování potřeb a přání zákazníka.“ [2]

Další definice je od profesora Philipa Kotlera:

„Marketing je společenský a manažerský proces, jehož prostřednictvím uspokojují jednotlivci i skupiny své potřeby a přání v procesu výroby a směny výrobků či jiných hodnot.“ [1]

Moderní a uznávaná definice je přijatá od American Marketing Association v roce 1985: „Marketing je proces plánování a provádění koncepce, tvorby cen, marketingové komunikace, rozšiřování myšlenek, výrobků a služeb za účelem vyvolání směny, uspořující požadavky jednotlivců a organizací.“ [3]

10

Můžeme říci, že základem marketingu je směna. „Směna prošla historickým vývojem v závislosti na společenských poměrech a zejména na vlastnických formách. Subjekt může vystupovat ve směně, je-li vlastníkem toho, co nabízí. Peněžní směna, směna prostřednictvím peněz, se stala faktorem stimulujícím rozvoj směny i výroby. Vývoj, kterým prošly peníze, souvisí s funkcemi, které peníze plní. Jsou to: prostředek směny, míra hodnot, uchovatel hodnoty.“ [4] Aby se směna mohla uskutečnit, měly by být splněny jednotlivé podmínky, např.: směny se musí účastnit nejméně dva partneři. Tito partneři by měli nabídnout svému protějšku určitou hodnotu a projevit ochotu se této směny zúčastnit. Je ale pouze na nich, zda nabídku přijmou nebo odmítnou, či budou vůbec schopni vzájemné komunikace. Je zde důležitá i vzájemná čestnost, aby smluvené podmínky dodrželi.

4.1.4 Historický vývoj marketingu „Kolébkou marketingu jsou Spojené státy americké. Marketing zde vznikl ve 20. letech 20.století. Největší rozmach nastal v 50. a 60. letech, kdy převládá orientace na výrobu a prodej. V 70. letech jsou pak vytvářeny marketingové nástroje orientované na obchod. V souvislosti s ropnou krizí, dochází počátkem 80. let k nasycení trhů a k silnějšímu zaměřování na marketing. S nástupem 90. let se spektrum působení rozšiřuje a orientuje na okolí. V České republice se tento pojem objevil na konci II. světové války, ale teprve ve 20. století se s marketingem prakticky setkáváme.“ [5]

4.2 Marketingová komunikace

4.2.1 Příklady marketingové komunikace „Předmětem komunikace může být jakýkoli výtvor představený jednou stranou a vnímaný stranou druhou. Prezentace jedné a následnou reakci druhé strany chápeme jako komunikaci.“ [6]

„Mezi hlavní stránky procesu komunikace patří: a) komunikátor,

který

má

produkt,

ke komunikaci,

11

nápad,

informaci

nebo

důvod

b) kódování, jež převede předmět komunikace do určitého tvaru, c) zpráva, jako výsledek kódovacího procesu, d) kanál, což je nosič zprávy.

Díky komunikantu můžeme na základě vlastních zkušeností a schopností interpretovat obsah zprávy. Zpětná vazba reaguje na příjemce a šum, kam patří faktory, měnící podobu, obsah či pochopení zprávy.“ [6]

4.2.2 Marketingový mix „Marketingový mix představuje všechny kroky, které podnik dělá, aby vzbudil poptávku po produktu a dosáhl svých marketingových cílů. Tyto kroky se označují jako „4P marketingu“, podle anglických výrazů slov: výrobek (produkt), cena (price), distribuce (place) a propagace (promotion).“ [3]

Propagace zahrnuje mimo reklamy, public relations, osobního prodeje a přímého marketingu i podporu prodeje, kam se řadí výstavy a veletrhy. Za podporu prodeje označujeme komunikační aktivity, jejichž cílem je zvýšit objem prodeje a učinit nabídku zboží pro zákazníky atraktivnější. Základním rysem podpory prodeje je časová omezenost celé akce, která je realizovaná v přesně vymezeném a předem oznámeném období, a také spoluúčast zákazníka.

„Do podpory prodeje dále zahrnujeme: §

soutěže,

§

hry,

§

akce na místě prodeje,

§

výstavy,

§

vzorky,

§

prémie,

§

kupony.“ [6]

4.3 Marketingový výzkum Díky marketingovému výzkumu můžeme snadno zjistit informace o zákazníkovi. Jsou to zejména informace o tom, co nakupuje a co ne, jak je s výrobky spokojen 12

a co by popřípadě změnil. Marketingový výzkum nám tedy podává informace o situaci na trhu.

„Proces marketingového výzkumu lze vyjádřit dle následujících sedmi kroků: a) vymezení zkoumaného souboru a jeho vybraných jednotek, b) vymezení zkoumaného problému, který nás zajímá a který máme sledovat, c) operacionalizace problému a vymezení vlastností, které chceme zkoumat, d) vytvoření a testování měřících nástrojů, jimiž zjistíme hodnoty každé sledované vlastnosti u každé z jednotek, e) vlastní empirické zjištění u vybraných jednotek, f) statistické zpracování, shrnutí zjištěných hodnot každé jednotky, g) interpretace výsledků a praktická realizační doporučení.“ [6]

Z hlediska formy výzkumu lze rozlišit dva základní typy marketingového výzkumu: a) Primární marketingový výzkum, při kterém si informace sami zjistíme. §

Pozorování, jež můžeme provádět osobně či pomocí různých záznamových přístrojů. Výhodou je možnost získání velkého množství dat.

§

Dotazování, které bývá většinou osobní, ale i pomocí internetu, písemné, poštou nebo telefonem. Důležité je dobře formulovat otázky.

§

Experiment, který činíme v reálných podmínkách i v laboratoři.

b) Sekundární marketinkový výzkum, kde zpracováváme data získaná z jiných zdrojů (např. z literatury, z výsledků jiných primárních výzkumů, ze statistických pramenů – Český statistický úřad), nebo pro jiné účely.

Veškeré závěry, jež zjistíme pomocí marketingového výzkumu, by měly být v souladu s marketingovým plánem a strategií. Tvoří také první krok při komunikaci se zákazníkem.

4.4 Spotřebitel a jeho chování „V literatuře najdeme hned několik definicí pojmu spotřebitel. Spotřebitel bývá chápán většinou jako jednotlivec, v praxi však v roli spotřebitelů vystupují také instituce a skupiny jednotlivců. Obecně spotřebitele chápeme jako subjekt, který užívá, spotřebovává nebo konzumuje nakoupené zboží.“ [7] 13

V současné době je každý z nás spotřebitelem, pokud je ekonomicky aktivní, a proto majitelé a manažeři firem musí stále častěji dělat průzkumy trhu, hlavně tedy spotřebního chování. „Chování spotřebitele je nejčastěji chápáno jako jednání spojené s procesem rozhodování o nákupu, s nákupem a využívání zboží a služeb.“ [8]

4.4.1 Zákazník Zákazníky dělíme na vlastní, potenciální, perspektivní a neperspektivní a to dle toho jaký jim přikládáme význam. Zákazníkem jen ten, co se rozhodl o koupi určitého zboží či služby, může to ale také být pouze ten, který jen inspiruje a informuje, a je u něho menší pravděpodobnost, že něco koupí. „Pro firmu je důležité shromažďování informací jak o konkurenci, tak především o svých zákaznících. Je nutné si uvědomit, že zákazník není jenom jméno a adresa. Soubor všech zákazníků vytváří poptávku. Spotřebitelé se navzájem významně odlišují věkem, pohlavím, příjmy a preferencemi.“ [9]

14

5. Pojmy z oblasti veletrhů a výstav 5.1 Definice veletrhů Jde o lidskou činnost uskutečněnou za účelem dosažení určitých cílů, kdy na jedné straně vystavovatelé komunikují se zákazníky, na straně druhé.

„Veletrhy jsou definovány jako ekonomicky zaměřené akce, kde předmětem vystavování jsou především reálné exponáty. Výstavní akce jsou zaměřené na propagaci myšlenek a záměrů různých subjektů společenského života. Pojmem výstava se ale označují i některé akce ekonomického charakteru.“ [10]

5.2 Význam veletrhů Veletrh ukazuje signály pro vývoj hospodářství, budoucí trendy a udává, jak si jednotlivé branže vedou. Díky veletrhu lépe odhadneme vlastní postavení na trhu, zjistíme, jak na tom je konkurence, a posoudíme, jak si vedeme sami. Ukážeme image a identitu firmy, navážeme nové obchodní kontakty, utužíme již existující obchodní vztahy, prezentujeme novinky a můžeme získat ztracené zákazníky.

5.3 Historie veletržního průmyslu Pojem veletrh (anglicky „fair“) pochází z latinského slova „feria“, což znamená svátek či trh. Výstava (anglicky „exhibition“) je z latinského slova „expositio“, což je vystavit nebo předvést. Úplný počátek výstav můžeme najít již v dobách starého Říma, a to v místech, kde se setkávaly obchodní cesty nebo ve významných centrech, kde se konaly různé kulturní a společenské události. Nejstarší trhy se pořádaly ve francouzské Champagni. V 18. až 19. století se začaly pořádat trhy zaměřené na určitá průmyslová odvětví, nebo-li „vzorkové trhy“. Před rokem 1989 byly veletrhy spíše všeobecného charakteru, zaměřené na investiční a spotřební zboží. Veletrh byl jedním z mála nástrojů marketingové komunikace, který fungoval. Po roce 1989 nastal velký boom veletržnictví, začaly vznikat nové specializované

veletrhy.

Ve

druhé

polovině

90.let

došlo

k prosazení

marketingových nástrojů, než byl veletrh, a tím k celkovému vystřízlivění.

15

jiných

V současné době tvoří veletrhy ekonomický přínos pro Českou republiku, pozitivně ovlivňují oblast obchodu, podporují rozvoj malého a středního podnikání, podporují příliv zahraničních investic, snižují nezaměstnanost v regionu, podílí se na rozvoji infrastruktury a podporují rozvoj cestovního ruchu.

5.4 Silné a slabé stránky veletrhů a výstav Veletrhy a výstavy nepřináší pouze kladné stránky, nalezneme u nich i určité zápory. Ale přesto u nich silné stránky převažují. Jako největší pozitivum může být místo, kde můžeme srovnat více výrobců najednou. Největším záporem je velká finanční investice, jak do výrobků a stánku, tak do personálu. Tabulka č. 1 Silné a slabé stránky veletrhů a výstav

Silné stránky

Slabé stránky

představují ideální spojení vědy a výzkumu s

datum a místo konání je stanovené

prací

pořadatelem a nelze ho posunovat dle přání jednotlivých účastníku

považujeme je za dočasné místo střetu

některé veletrhy se konají v tradičních

nabídky a poptávky

termínech, a proto je nutné ostatní marketingovou činnost upravit

jsou nejpřímějším informačním médiem

vyžadují velkou finanční investici

ekonomiky příprava veletrhu vyžaduje velkou časovou

dělají trh přehledným

náročnost jsou ideálním místem pro prezentaci novinek

vyžadují velké množství lidí na přípravu a

a inovací

konání

umožňují osobní komunikaci se zákazníkem nahrazují průzkumy trhu prováděné na zakázku agenturami srovnání více výrobců najednou koncentrují se zde největší odborníci v daném oboru upevňují konkurenční pozici firmy

16

umožňují přiblížit se cílovým skupinám a získat nové zákazníky mají velký vliv na osobní důvěru prodávajících i kupujících Zdroj: BALUŠKA, M. Veletrhy a ich marketingové funkcie, Úspešná prezentácia firmy na veletrhu [11]

5.5 Veletržní průmysl v ČR a v Evropě Mezi subjekty působící ve výstavnictví v České republice patří: Veletrhy Brno, Incheba Praha + TRIUMF Praha, Výstaviště České Budějovice, ABF Praha a Výstaviště Litoměřice. Auditovaný trh celkem činí: 708 649m2. a) Veletrhy Brno: BVV je leaderem na českém výstavním trhu. Veletržní program se soustřeďuje na několik oblastí: strojírenství, investiční zařízení, zdravotnictví a lékařská technika, obchod a obchodní služby, móda, volný čas a umění. Společnost pořádá okolo 40 veletrhů. Jejich obrat činil v roce 2006 1,44mld. Kč, což přináší efekt v obratu výroby, obchodu a služeb ve výši 3,95mld. Kč. V rámci celkové čisté plochy zabíraly Veletrhy Brno 62,3 % v roce 2005.

drobní akcionáři 6%

město Brno 34% Messe Düsseldorf 60%

Graf č. 1 Vlastnická struktura Veletrhů Brno Zdroj: Přednášky z předmětu veletrhy a výstavy [14]

17

b) INCHEBA

Praha

+

TRIUMF

Praha:

100%

vlastníkem

je

Incheba Praha a. s., která sídlí v Bratislavě. Každoročně pořádá 30 výstav a veletrhů. V roce 2002 se společnost stala vlastníkem další výstavní společnosti – Agentury Triumf. Všechny organizované akce se konají na pražském výstavišti INCHEBA EXPO PRAHA v Holešovicích. V rámci čisté plochy zabíraly 11,2 % v roce 2005. c) Výstaviště České Budějovice – od roku 1981 přešel areál pod správu Ministerstva zemědělství a výživy ČR. Od roku 1997 je vlastníkem společnost Výstaviště České Budějovice a. s. Zabírá 9,8 % čisté plochy. d) ABF Praha – na Českém trhu působí společnost ABF Praha a. s. od roku 1995 a je majitelem Pražského veletržního areálu v Letňanech. Zabírá 5,8 % čisté plochy.

Ostatní pořadatelé: Flora Olomouc, Ostravské výstavy, Progres Partners, AC Expo Praha, M.I.P., Praha, EXPOSALE a EUROCENTRUM Jablonec. Výstavní trhy střední Evropy se nijak podstatně neliší oproti západním standardům. Působnost mezinárodních veletrhů významně nepřesahuje národní či středoevropské hranice. Mezi nejvýznamnější patří veletržní průmysl v Německu. Ročně je zde pořádáno kolem 310 veletrhů, z toho je polovina mezinárodních. Sídlí zde 10 nejsilnějších pořadatelů veletrhů světa. Je zde zájem spíše o odborné, zcela jasně koncipované veletrhy. Veletrhy zaujímají první příčku v marketingovém mixu.

5.6 Obecné trendy veletržního průmyslu Firmy využívají i jiné formy marketingové komunikace, jako například propojení veletrhů s kongresy, růst počtu firemních akcí mimo areál výstaviště v době konání veletrhu, redukce účasti firem na veletržních akcích a snaha o zavedení standardů ISO pro veletržní průmysl. Veletrhy nyní také nabízí propojení marketingu a odbytu, rozšiřuje se tak nabídka služeb. Podporují i mladé inovativní podniky, mladé tvůrce či firmy,

18

které se účastní veletrhu poprvé. Vystavovatelé také mohou své výrobky celoročně prezentovat na webových stránkách. V současné době dochází ke kooperaci veletržních správ na národní i mezinárodní úrovni, např. Deutsche Messe a Messe Stuttgart. „Mezi

preferované

obory nyní

patří:

strojírenství,

automobilový průmysl,

stavebnictví, medicína, informační technologie, zábavní elektronika atd. Naopak mezi obory, které se potýkají s potížemi, patří veletrhy zaměřené na spotřební zboží. Důvodem může být silná konkurence hypermarketů či určitá zdrženlivost zákazníků k tomuto zboží.“ Zdroj: Přednášky k předmětu veletrhy a výstavy [14]

5.7 Klasifikace veletrhů V oboru výstavnictví neexistuje jednotná klasifikace, nejednotné je i vymezení pojmu veletrhy a výstavy. Prezentují se zde různé výsledky práce například hospodářské, umělecké, výzkumné či vědecko-technické. Rozlišujeme je dle oboru, geografického dosahu či obchodního charakteru. Veletrh navštěvují dvě skupiny návštěvníku, a to laická veřejnost a odborná veřejnost. Některé veletrhy jsou přístupné pouze pro odbornou veřejnost, ale naprostá většina je volně přístupná.

„Výstavnictví zahrnuje z obchodního pohledu akce: §

komerční: prezentační akce produktů, služeb a poznatků firem a sdružení prezentovaných oborů, která může být ryze prodejní, kontraktační či kombinací těchto dvou charakterů,

§

nekomerční: akce převážně uměleckého, sběratelského a informačního typu převážně dlouhodobého či putovního charakteru pořádané státními institucemi, společenskými hnutími nebo zájmovým společenstvím.“ [10]

„Komerční akce dělíme na: §

prodejní výstavy: na místě konání akce se primárně přímým způsobem prodávají produkty firem. Návštěvnickou skupinou jsou zejména koneční zákazníci (široká veřejnost),

19

§

kontraktační veletrhy: cílem akce je vytvoření prostředí k sjednávání obchodních smluv a partnerství. Jde o akce, na nichž se utváří budoucnost a charakter celého odvětví. Návštěvnickou skupinou jsou primárně zástupci firem,

§

kombinované kontraktačně-prodejní akce: většina velkých komerčních akcí v ČR, kde se střetávají oba předchozí cíle.“ [10]

„Dle geografického dosahu dělíme na: §

lokální: prezentace je určena pouze vystavovatelům a návštěvníkům z dané lokality – např. jednoho města či čtvrti,

§

regionální: dosah zahrnuje kromě místa konání i jeho blízké okolí – zhruba v dojezdové vzdálenosti 10 až 50 km,

§

národní:

prezentace

firem

s působením

v dané

republice

a

zacílení

na návštěvníky z dané země, §

kontinentální: prezentace subjektů z několika států jednoho kontinentu – např. evropský trh,

§

mezinárodní: akce může být označena jako mezinárodní podle kritérií UFI, pokud má 20 % podílu výstavní plochy obsazené zahraničními vystavovateli, nebo

20

%

zahraničních

vystavovatelů,

nebo

4

%

zahraničních

návštěvníků.“ [10] „Oborové členění veletrhů: §

„všeobecný veletrh: pravidelná periodicita, obvykle 1krát ročně, nemá pevnou nomenklaturu,

§

víceoborový veletrh: pravidelná periodicita, obvykle 1krát ročně, v jednom areálu pod společným názvem se prezentuje několik poměrně samostatných projektů,

§

jednooborový veletrh: specializovaný veletrh, pravidelná, ale méně častá periodicita, obvykle 1krát za dva roky.“ [10]

5.8 Cíle účasti na veletrhu Nejprve by měly být stanoveny marketingové cíle, z nichž pak odvodíme konkrétní cíle veletržní prezentace. Základem je komunikace, kterou je nutné rozlišit pro dlouhodobého zákazníka a pro návštěvníka veletrhu, jenž se zde s firmou setkává poprvé. S dlouhodobým zákazníkem je možné uzavřít rovnou objednávku, zatímco

20

s novým klientem se jedná o přípravu prodeje. Zákazníky tedy můžeme rozlišit na stálé, jež s námi dlouhodobě spolupracují a obchodují, potenciální, kteří daný veletrh ještě nenavštívili, ztracené, což jsou lidé, kteří veletrh nejméně už dva roky nenavštívili, a nakonec oslovení zákazníci, jež nepřišli. Mezi hlavní cíle veletržní prezentace tedy patří upevnění vztahů se stávajícími klienty a navázaní nových trhů. Díky tomu může snáz otestovat a seznámit se s konkurencí na trhu, vyměnit si zkušenosti a odhalit vývojové trendy a orientovat se na situaci v odvětví. Dále je nutné vybudovat image a udržet si ji. Příprava koncepce veletržní účasti je závislá na konkrétních cílech firmy a na jejich očekávání. Důležité je promyslet, jestli chceme podpořit image firmy, nebo získat nové kontakty. Na tom závisí vhodné umístění výstavní plochy. Neméně důležité je rozhodnutí, zda chceme představit novinky, nebo vést jednání. K tomuto se váže vhodný vzhled expozice. Dále bychom si měli položit otázky, jestli chceme podpořit veletrh doprovodnými akcemi a kolik nás to celé bude stát. „Cíle můžeme charakterizovat a členit následovně: a) všeobecné cíle, b) komunikační cíle, c) produkční cíle, d) cíle v oblasti cen a podmínek, e) cíle v oblasti distribuce,“ [10]

5.9 Veletržní prezentace Při přípravě veletržní prezentaci bychom měli mít jasno, jaké jsou cíle veletrhu. Dále bychom měli znát cílové skupiny návštěvníků a co od nás očekávají. Dalším krokem by mělo být rozhodnutí, na kterém veletrhu prezentovat. To by mělo být na základě toho, zda jsou na konkrétním veletrhu všichni konkurenti a jestli zde musíme být i my. Je dobré analyzovat externí data, což jsou údaje o zákaznících a konkurenci, a interní data, což jsou údaje o produktu a sortimentu. Při výběru zhodnotíme i další kritéria, například dostatek finančních prostředků a personálu, odhad prezentace konkurence nebo znalost cílových zákazníků.

21

5.10 Výdaje vystavovatelů a návštěvníků „Většina marketingových výdajů firem směřuje do jejich marketingové komunikace. Zbytek tvoří výdaje na marketingové pracovníky a na výzkum trhu. Největší objem prostředků určených na marketingovou komunikaci investují firmy na českém trhu do reklamy v médiích. Druhým nejúspěšnějším segmentem komunikačního trhu je direkt marketing. Trojkou v pomyslném žebříčku je segment výstav a veletrhů. §

Reklama: 36%

§

Direkt marketing: 21%

§

Výstavy a veletrhy: 16,9%“ [10]

3%

pronájem plochy včetně poplatků stánek

3% 4%

4%

náklady na personál

6%

33%

marketing doprava stánku a exponátů

6% ubytování servis

6%

provoz stánku 7%

příprvava veletrhu 6%

doprava personálu

22%

ostatní (strava mimo areál, hostesky atd.)

Graf č. 2 Struktura výdajů vystavovatelů (2003) Zdroj: Přednášky z předmětu veletrhy a výstavy [14]

22

6%

1% příjezd a odjezd

11%

stravování 43%

6%

vstupné, katalog ubytování nákupy

14%

ostatní návštěva jiných kulturních akcí 19%

Graf č. 3 Struktura výdajů návštěvníků (2003) Zdroj: Přednášky z předmětu veletrhy a výstavy [14]

Největší výdaje vystavovatelů, jak vyplývá z grafu, směřují do pronájmu plochy včetně poplatků. Dalšími významnými výdaji jsou výdaje na stánek. Mezi největší výdaje návštěvníku patří výdaje na příjezd a odjezd a na stravování. Tabulka č. 2 Srovnání ceny za pronájem plochy ve světě za m2

Itálie

€ 120

Německo

€ 145

Brazílie

€ 157

Francie

€ 183

Rusko

€ 215

Velká Británie

€ 264

Spojené arabské emiráty

€ 283

Čína

€ 289

USA

€ 289

Hongkong

€ 293

Japonsko

€ 326

Česká republika

€ 84

Zdroj: Přednášky z předmětu veletrhy a výstavy [14]

23

Nejvyšší cenu za pronájem plochy nalezneme v Japonsku a Hongkongu, a to 326 €/m2 a 293 €/m2. Česká republika je o poznání levnější, za m2 je to 84 €.

5.11 Subjekty působící v oboru výstavnictví Pořadatelem výstav, veletrhů a organizací, která sdružuje české výstavnické správy, je Společenstvo organizátorů veletržních a výstavních akcí České republiky – SOVA ČR Tato organizace hájí zájmy všech subjektů působících v oblasti výstavnictví, jež zachovávají demokratický přístup a řídí se právní úpravou dle zákona o Hospodářské komoře ČR. „Pro SOVU ČR jsou prioritami tyto oblasti: §

zvyšování kvality a úrovně veletržních a výstavních akcí,

§

trvalé úsilí o prohlubování kvalifikace pracovníků organizátorů veletrhů a výstav, veletržních správ,

§

vytváření jednotné politiky v transparentnosti veletržních a výstavních dat,

§

sjednocení veletržní profesní terminologie.“ [10]

Mezinárodní svaz veletrhů UFI (The Global Association of the Exhibition Industry) řídí a koordinuje mezinárodní výstavnické aktivity. Byl založený v roce 1925 na ustavujícím kongresu v Miláně. Jeho sídlem je Paříž.

V roce 2003 došlo

k přejmenování organizace na Globální asociaci veletržního průmyslu, a to na 70. mezinárodním kongresu UFI v Cairu.

Výkonným orgánem konvence mezinárodních výstav je Mezinárodní úřad pro výstavy – BIE. Zajišťuje výstavy univerzálního charakteru a specializované výstavy. Volným profesním sdružením firem zabývajících se realizací veletržních a výstavních expozic je v ČR Asociace výstavářských firem – AVF.

5.12 Úloha veletrhů a výstav v marketingové komunikaci „Veletrhy představují nedílnou součást marketingových komunikací a jsou jedním z důležitých nástrojů komunikačního mixu.

24

Do prostředků marketingové komunikace patří: §

reklama (advertising),

§

přímý marketing (direkt marketing),

§

podpora prodeje (sales promotion),

§

práce s veřejností (public relations),

§

sponzoring,

§

osobní prodej,

§

nová média (on-line),

§

obal (packaging).“ [10] Dle většiny autorů řadíme veletrhy a výstavy jakou součást komunikačního mixu,

konkrétně do podpory prodeje. Mají zde však specifické postavení. Projevují se zde i další nástroje podpory prodeje, jako je např. doprovodný program.

„Strategickým nástrojem podpory prodeje bývá použití rozlišovacích cen pro různé segmenty trhu, neboť jednotlivé cílové skupiny zákazníků obvykle nejsou o nabídce určitého produktu informovány stejným způsobem a stejnou měrou. Tyto rozdíly mohou být způsobeny např. věkem zákazníka, jejich profesním zaměřením, pohlavím apod.

Za hlavní cíle podpory prodeje se považují: §

zvýšení prodeje propagovaného výrobku,

§

zvýšení spotřeby propagovaného výrobku,

§

motivovat zákazníky, aby kupovali propagovaný výrobek a ne konkurenční,

§

přesvědčovat zákazníky k dalším, opakovaným nákupům propagovaného zboží,

§

působit na zákazníky, aby byli vůči propagovanému zboží loajální,

§

motivovat

distributory

k podpoře

u spotřebitelů.“ [3]

25

propagovaného

zboží

(značky)

5.13 Veletrhy Brno Společnost Veletrhy Brno, a. s. sídlí v Brně, stala se právním nástupcem BVV a převzala veškeré její obchodní jmění. V současné době vlastní 60,4 % společnosti Messe Düsseldorf, 33,8 % město Brno a 5,8 % drobní akcionáři. K otevření areálu došlo v květnu 1928 při příležitosti Výstavy soudobé kultury v Československu. V roce 1959 se v tomto areálu konal první mezinárodní veletrh. V prosinci roku 1990 byla založena akciová společnost Brněnské veletrhy a výstavy. V červenci 1998 do společnosti vstoupil majoritní akcionář Messe Düsseldorf, který koupil 73 % akcií BVV od a. s. FINOP HOLDING. V listopadu 1999 byla založena společnost Veletrhy Brno. Společnost Messe Düsseldorf patří mezi pět nejvýznamnějších německých veletržních správ. Více než 50 % podílu vlastní město Düsseldorf. Její veletržní program se zaměřuje na strojírenství, investiční zařízení, zdravotnictví a lékařskou techniku, obchod a obchodní služby, módu, volný čas a umění. Pořádané veletrhy, kterých je kolem 40, jsou považovány za Leitmessen, nebo-li za světovou jedničku. Společnost pořádá ročně kolem 50 veletrhů, z toho jich je 23 č. 1 ve střední Evropě. Ročně přijde na veletrhy více než 1 milion návštěvníků a vystavuje zde více než 11 000 vystavovatelů.

6%

4%

9%

3% 2% 2% 2% 61% 11%

Graf č. 4 Celková čistá plocha Zdroj: Přednášky z předmětu veletrhy a výstavy [14]

26

Veletrhy Brno Incheba Praha Ostravské výstavy Flora Olomouc Progres Partners Výstavy Litoměřice České Budějovice ABF Praha Ostatní

Z pohledu celkové čisté plochy vedou suverénně Veletrhy Brno s 61 %, s velkým odstupem na 2. místě má Incheba Praha 11 %. Ostatní plochy jsou již zanedbatelné.

5.14 Mezinárodní veletrh bydlení MOBITEX Tento veletrh je nejobsáhlejší prezentací českého nábytkářského průmyslu, kde se objevují přední výrobci a dodavatelé nábytku na českém trhu. V roce 2007 se zde především prezentovali výrobci kuchyní a kancelářského nábytku. Objevilo se tu 262 vystavujících firem ze 13 zemí. Veletrh navštívili účastníci ze 22 zemí, a to především z Maďarska, Německa, Rakouska, Ruska, Dánska, Finska atd. Návštěvnost činila přes 63 000 účastníků. Každoročně se veletrhu účastní řada známých osobností. Loni to byl např. viceprezident UFI Cliff Wallace, designér Peter Maly nebo prof. Milan Knížák. Doprovodný program obsahoval odborné panelové diskuze, přednášky a také prezentace zajímavých témat v rámci kulatého stolu Asociace českých nábytkářů. Kulatý stůl se věnoval i problematice lidských zdrojů. Zástupci firmy CzechInvest představili mezinárodně uznávaný standard „Investors in people“. Dále tu byl představen nekomerční projekt Designstory, který ukázal originální nápady mladých studentů a designérů. Projekt Technologie&Design představil různá řešení interiérů, ve kterých se podařilo skloubit špičkovou techniku s kvalitním a osobitým designem. Zvýrazněná témata loňského veletrhu MOBITEX (kuchyně a kanceláře) doplnila nové soutěžní přehlídky „Kuchyně roku 2007“ a „Nejlepší židle pro kancelář“. Akreditovalo se zde 251 zástupců médií, mezi nimi 16 zahraničních z pěti zemí – Německa, Polska, Rakouska, Slovenska a USA. V roce 2008 se tento veletrh koná od 26. 3. do 30. 3. Mezi zvýrazněná témata patří svítidla a dekorace. Doprovodný program je zaměřen na „Nábytek pro zdravé bydlení, pro zdravý život“. Jako v loňském roce je velkým tématem Technologie&Design. V prvních čtyřech dnech se zaregistrovali návštěvníci ze 17 zemí. Ze zahraničí přijeli především ze Slovenska, Polska a Německa, ale také z Ukrajiny, Estonska, Turecka a Velké Británie.

Návštěvníci směřovali především: •

„MOBITEX 46,4 %,

•

RYBAŘENÍ 25,8 %,

27

•

PRODÍTĚ 16,8 %

•

MODELY 11 %.

Mezi ekonomicky aktivními návštěvníky byla více než třetina odborníků, hlavním cílem návštěvy byly nejčastěji informace o novinkách a trendech. Tři čtvrtiny návštěvníků byly již v době veletrhu rozhodnuty přijet i příští rok.“ [12] Tabulka č. 3 Auditovaná statistika, vystavovatelé v roce 2007

Vystavovatelé, MOBITEX 2007 Počet zúčastněných firem

262

Počet zastoupených zemí

13

Výstavní plocha celkem v m2

11 424

Z toho krytá plocha v m2

10 071

Zvláštní předváděcí plocha v m2

1 273

Zdroj: Veletrhy Brno [12]

Graf č. 5 Vývoj počtu návštěvníků na veletrhu MOBITEX v letech 2002 – 2007 Zdroj: Veletrhy Brno [12]

Jak vyplývá z grafu, počet návštěvníků na tomto veletrhu má rostoucí tendenci. Pouze v roce 2007 mírně klesl.

28

Tabulka č. 4 Údaje z předběžné statistiky za rok 2008

Zdroj: Veletrhy Brno [12]

29

6. Vlastní práce 6.1 Firma NADOP s.r.o. Firma NADOP s.r.o. je rodinná firma sídlící v Ořechově u Brna. Specializuje se na výrobu kuchyní, obývacích pokojů, ložnic a čalouněného nábytku. Tato firma má dlouholetou tradici. Byla založena v roce 1990 jako ryze česká firma. V začátcích byla produkce zaměřena především na výrobu čalouněného nábytku, později na bytový a kancelářský nábytek. Původně měla firma pouze 4 zaměstnance, které tvořili spolumajitelé, nyní firma zaměstnává 145 pracovníků. V současné době firma vlastní 10 000m2 výrobních, prodejních a kancelářských prostor. Dále pak prostory manipulační a skladové. Firma se zaměřuje na dílenskou výrobu. Výrobní prostory se dělí na dvě velká pracoviště, jež se nachází přímo v Ořechově u Brna. Tyto prostory můžeme dále rozdělit na horní stolárnu, kde se pracuje s masivem, dolní stolárnu, kde se pracuje s laminem, lakovnu a prodejnu s dílnou. Její vizí je: „Být přední českou rodinnou firmou vyrábějící kvalitní nábytek pro celé generace náročných zákazníků". Výhodou firmy NADOP s.r.o. oproti ostatním firmám je komplexní řešení celého interiéru z jednoho materiálu a ve stejném stylu. Dále firma nabízí speciální nábytek s atypickými prvky a výrobky na zakázku. Filosofií a cílem společnosti je spokojený klient a jeho kladné reference. To je znát i z rostoucí poptávky po výrobcích společnosti a z velmi úspěšné prezentace firmy na mezinárodním veletrhu bydlení MOBITEX. Zde se firma zaměřila na nadčasové kuchyně a obývací pokoje s moderními plazmovými LCD monitory. Jejich cílem bylo sladit interiér s vysoce kvalitní elektronikou. Na tomto veletrhu jsme mohli najít dva stánky této firmy: 1) v pavilonu: V, jenž měl 50m2 a byl zaměřený na kuchyně, 2) v pavilonu: A1, jenž měl 150m2 a byl zaměřený na obývací pokoje v rámci projektu Technologie & Design. Firma se zaměřila na prezentaci novinek, které v tomto oboru uvedla na trh jako první. Jejím největším konkurentem byla firma Hanák a dále pak firmy Sikora a Koryna. Na příští ročník plánuje prezentaci novinek v oblasti ložnic a skříňových systémů. „Díky kvalitnímu výkonnému systému řízení jednotlivých technologických procesů jsou schopni pružně reagovat na požadavky zákazníků a přizpůsobit kapacitu výroby jejich momentálním potřebám. Výroba je koncipována do samostatných 30

technologických celků – čalounická dílna, výroba polotovarů pro čalounění, klasická stolárna, lakovny, provoz pro zpracování plošných materiálu a montážní dílny. Společnost má i vlastní vývojový tým pracovníků.“ [13]

Obrázek č. 2 Stánek firmy NADOP s.r.o. na Mezinárodním veletrhu bydlení MOBITEX v roce 2008

Zdroj: Veletrhy Brno [12]

6.2 Dotazník Dotazník byl předložen návštěvníkům Mezinárodního veletrhu bydlení MOBITEX ve dnech 27. až 30. 3. 2008. Ještě před začátkem veletrhu byl proveden pretest mezi 15 studenty Provozně-ekonomické fakulty naší univerzity. Dotazník obsahoval celkově 25 otázek jak uzavřených, tak i otevřených. Cílem bylo zjistit maximum informací, proto byly použity i otázky otevřené. Při konečné analýze dat byla provedena drobná úprava dotazníku a zjištěných informací pro snadnější zpracování v programu Excel. Celkový počet dotazovaných na tomto veletrhu byl 180. Jednotlivé otázky byly zaměřeny na vliv tohoto veletrhu, na celkové nákupní chování spotřebitele. První otázka (č. 1) zjišťuje, jak se respondenti o veletrhu MOBITEX dozvěděli. Druhá otázka (č. 2) se zajímala o to, jak často tento veletrh navštěvují. Třetí otázka (č. 3) se ptala na důvody návštěvy veletrhu a další otázka (č. 4) na cíle návštěvy veletrhu. U těchto dvou otázek zjistíme, proč doopravdy respondent veletrh navštívil. Dále měl respondent odpovědět, jestli se naplnily jeho cíle na veletrhu (č. 5) a zda přijde na veletrh i příští rok (č. 6). Následující otázky se týkaly nábytku. V sedmé otázce (č. 7) bylo cílem zjistit, z jakého důvodu se respondent zajímá o nábytek. V další otázce (č. 8) byly vyobrazeny jednotlivé

31

druhy nábytku a otázka se ptala, který druh respondenta nejvíc zajímá. V deváté otázce (č. 9) se po respondentovi požadovalo vybrat kritéria, která ho nejvíce ovlivňují při výběru nábytku. V další pak (č. 10) kde nejčastěji nábytek nakupuje. V jedenácté otázce (č. 11) má respondent zvolit, jestli nakupuje u výrobce, nebo u prodejce. Následující otázka (č. 12) je otevřená a ptá se na výrobce či prodejce, které považuje respondent za nejznámější. Otázka (č. 13) zjišťuje výhody nákupu na veletrhu a otázka (č. 14) pak nevýhody nákupu na veletrhu. Další otázka (č. 15) dává respondentovi prostor vyjádřit svůj názor, zda jsou čeští výrobci nábytku srovnatelní se zahraničními. Otázka (č. 16) se táže, jestli respondent preferuje nábytek na zakázku. Tato otázka navazuje na otázku (č. 17), která je důležitá a ptá se na znalost firmy NADOP s.r.o. Pokud respondent tuto firmu nezná, tak přejde až na otázku č. 22. Jestliže firmu zná, tak pokračuje otázkou (č. 18), která se zajímá, odkud se dotazovaný o firmě dozvěděl. Následující otázka (č. 19) zjišťuje, zda dotazovaný již letos navštívil její stánek. V otázce (č. 20) se zajímáme, co respondenta na stánku této firmy nejvíce zaujalo. A další otázka se pak zaměřuje na to, jestli dotazovaný již navštívil jednu z prodejen firmy NADOP s.r.o.

Otázky 22–25 se specializují na identifikační údaje respondenta, a to na jeho pohlaví, věk, příslušnou sociální skupinu a místo bydliště dle PSČ.

6.3 Demografická struktura respondentů V této části bakalářské práce je dopodrobna rozebrána demografická struktura respondentů, a to dle pohlaví, věku, sociální skupiny a místa bydliště. Snaha byla získat respondenty rovnoměrně ze všech skupin. Bohužel to u některých otázek nebylo možné. Například u stánku s kuchyněmi převažovaly ženy, z věkové skupiny 19 let a méně zde bylo velice malé zastoupení respondentů a u zbylých dvou otázek se lidé těžko rozeznají. Mezi dotazovanými drtivě převažovaly ženy (68 %). A to hlavně z důvodu dotazování u stánku firmy NADOP s.r.o., kde prezentovala kuchyně, což je hlavně doménou žen. Muži se obecně pohybovali u stánků s obývacími pokoji a kancelářským nábytkem a měli v dotazníku zastoupení 32 %.

32

muži 32%

ženy 68%

Graf č. 6 Zastoupení dle pohlaví Zdroj: Vlastní práce

Věkové zastoupení bylo mírně nerovnoměrné, převažovali respondenti z věkové skupiny 30 až 39 let a 40 až 49 let. Zbylé skupiny si zastoupení rozdělily téměř stejným dílem (13 %-17 %), až na skupinu 19 let a méně, kde se našli pouze dva respondenti. Je tedy možné, že odpovědi na jednotlivé otázky vypovídají hlavně o převažující věkové skupině. Požadavky ostatních skupin mohou být velice odlišné.

13%

1% 14%

17%

27%

28%

Graf č. 7 Zastoupení dle věkové skupiny Zdroj: Vlastní práce

33

19 let a méně 20-29 let 30-39 let 40-49 let 50-59 let 60 let a více

Převážnou část dotazovaných tvořili pracující lidé – podnikatelé či zaměstnaní, celkem 69 %, dále pak důchodci (12 %), studenti (11 %) a ostatní (mateřská dovolená, v domácnosti…) (6 %), nezaměstnaní byli pouze tři.

6%

11%

12%

2%

28%

student podnikatel zaměstnanec nezaměstnaný důchodce ostatní

41%

Graf č. 8 Zastoupení dle sociální skupiny Zdroj: Vlastní práce

Dotazování probíhalo v Brně, proto je zde největší zastoupení respondentů z Brna a nejbližšího okolí. Početná skupina je i z ostatních jihomoravských okresů. Objevili se také návštěvníci z kraje Vysočina, Olomouckého, Středočeského, Moravsko-Slezského, Zlínského, Pardubického a Jihočeského. Grafy uvádí jednak zastoupení dle jednotlivých krajů, dále pak dle jednotlivých okresů v Jihomoravském kraji.

34

1% 1%

4%

4% 6% Jihomoravský Středočeský Vysočina Olomoucký Moravsko-Slezský Pardubický Jihočeský Zlínský

5% 4%

75%

Graf č. 9 Zastoupení dle jednotlivých krajů Zdroj: Vlastní práce

13% 1% 39% 15%

1%

Brno - město Brno - venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Blansko

10%

21%

Graf č. 10 Zastoupení dle jednotlivých okresů v Jihomoravském kraji Zdroj: Vlastní práce

Z okresů v Jihomoravském kraji převažovali návštěvníci z Brna-města, a to 39 %. Okres Brno-venkov se umístil na druhém místě s 21 %, okres Vyškov získal 15 %, Blansko 13 % a Břeclav 10 %. Znojmo a Hodonín po 1 % respondentů.

35

6.4 Analýza dotazování V následující části jsou rozebrány otázky týkající se Mezinárodního veletrhu bydlení MOBITEX, konkrétně jak se respondenti o něm dozvěděli, frekvence jejich návštěvnosti, důvody a cíle jejich návštěvy a zda přijdou i příští rok.

6.4.1 Odkud se respondenti o veletrhu dozvěděli Téměř polovina respondentů se o veletrhu MOBITEX dozvěděla z médií, kam byla zařazena televize, rádio a billboardy. Skoro třetina dotazovaných dostala doporučení navštívit veletrh od svých známých a 12 % si našlo tento veletrh na internetu. Jiný důvod napsalo 9 % návštěvníků. Většinou uváděli, že si už nepamatují, jak se o veletrhu dozvěděli, na veletrh chodí od počátku nebo že na Veletrzích Brno pracuje někdo z rodiny či známých. Nejméně respondentů se o veletrhu dovědělo z novin – pouze 13, což je 7 %.

9%

7% 12%

noviny internet média (tv, rádio..) doporučení známých jiné

24%

48%

Graf č. 11 Odkud se respondenti o veletrhu dozvěděli Zdroj: Vlastní práce

6.4.2 Jak často veletrh navštěvujete? Téměř polovina dotazovaných chodí na tento veletrh každoročně a jen o 10 % méně ho navštěvuje příležitostně, což je jednou za 2 až 3 roky. Tato čísla odpovídají vysoké návštěvnosti veletrhu MOBITEX. Přes 10 % respondentů letos navštívilo veletrh poprvé a zbylých 9 % sem chodí výjimečně (jednou za 4 až 5 let). Z průzkumu dále vyplývá,

36

že nejvíce těch, kteří na veletrhu byli poprvé, jsou z věkové skupiny 19 let a méně nebo 20 let až 29 let. To může být dáno tím, že ukončili určité vzdělání a nastoupili do zaměstnání. 50% 44%

45% 40%

34%

35% 30% 25% 20%

13%

15%

9%

10% 5% 0% každoročně

příležitostně

jsem na veletrhu poprvé

výjimečně

Graf č. 12 Jak často veletrh navštěvujete? Zdroj: Vlastní práce

6.4.3 Jaké jsou důvody návštěvy veletrhu Z této otázky je znát, že hlavním důvodem návštěvy veletrhu bylo: „Veletrh mě velice zajímá“. Přesněji 23 % respondentů navštívilo veletrh kvůli zájmu o něj. Mezi dalšími důvody už nejsou moc velké rozdíly, jsou to většinou 2–3 %. Dalším významným kritériem jsou důvody profesní a osobní současně, které získaly 18 %. Za zmínku stojí i důvody společenské, zajímavé téma veletrhu a návštěva veletrhu čistě náhodou. Tyto možnosti získaly mezi 15 až 11 %. Ostatní navrhované důvody již uvedeny nejsou. Do sekce „jiné“ respondenti psali: pracuji na tomto veletrhu nebo jsem zde pracoval v loňských letech či vstupenku jsem dostal nebo vyhrál.

37

3%

jiné čistě profesní

8%

návštěvu vyžaduje rodina

9%

navštívil jsem veletrh čistě náhodou

11%

zajímavé téma veletrhu

13%

společenské

15%

současně profesní i osobní

18%

veletrh mě velice zajímá

23% 0%

5%

10%

15%

20%

25%

Graf č. 13 Jaké jsou důvody návštěvy veletrhu? Zdroj: Vlastní práce

6.4.4 Jaké jsou Vaše cíle návštěvy veletrhu?

odnést si dárky či bonusy

13%

získat nové zážitky a pobavit se

14%

koupit si prezentované produkty za výhodnější ceny

15%

získat přehled o nabídce a cenách v daném oboru

28%

prohlédnout si novinky

30%

0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

Graf č. 14 Jaké jsou Vaše cíle návštěvy veletrhu? Zdroj: Vlastní práce

Z výsledků průzkumu vychází jako největší cíl návštěvy „prohlédnout si novinky“, který preferuje 30 % dotazovaných. Je to logické, neboť téměř každý spotřebitel chce mít

38

co nejútulnější domov, a proto vyhledává moderní design nábytku, který většinou určuje tento veletrh. Hned v těsném závěsu za ním je „získat přehled o nabídce a cenách v daném oboru“, jež uvedlo 28 % návštěvníků. Návštěvníci sem často přijdou srovnat jednotlivé výrobky na trhu a zjistit, který z nich je nejkvalitnější a zároveň i nejlevnější či nejdražší. Je to hlavně dle sociální skupiny a věku. Zástupci skupiny „podnikatel či zaměstnanec“ sem přišli získat přehled o nabídce a cenách v daném oboru nebo si prohlédnout novinky, zatímco nezaměstnaní, důchodci či studenti koupit prezentované produkty za výhodnější ceny či odnést si dárky či bonusy. Z průzkumu také vyplývá, že čím víc patří respondent do nižší věkové skupiny, tím víc chce získat na veletrhu nové zážitky a odnést si dárky či bonusy. Téměř stejně je na tom: „koupit si prezentované produkty za výhodnější ceny, získat nové zážitky a pobavit se a odnést si dárky či bonusy“. Získaly mezi 15 až 13 %. Celkově lze zhodnotit, že většina respondentů jde na veletrh za účelem nákupu nebo získat informace o produktech, ne se pouze pobavit. Do sekce „jiné“ nikdo z dotazovaných nic nenapsal, proto ani není uvedena v grafu.

6.4.5 Naplnili se Vaše cíle na veletrhu?

9%

1%

10%

49%

8%

23%

Graf č. 15 Naplnili se Vaše cíle na veletrhu? Zdroj: Vlastní práce

39

ano, jsem spokojený, mé cíle byly naplněny ano, ale něměl jsem tolik času, kolik bych potřeboval ano, ale minulý ročník byl lepší částečně, ne všechny mé cíle byly naplněny ne, jen málo z mých cílů bylo naplněno ne, mé cíle nebyly naplněny

Tato otázka úzce souvisí z předcházející otázkou a ptá se, zda se cíle konkrétně naplnily. Na otázku: „Naplnily se Vaše cíle na veletrhu?“ odpovědělo 80 % respondentů, že ano. Konkrétně téměř 50 % respondentů řeklo, že byli spokojení a jejich cíle se naplnili. Dalších 31 % dotazovaných odpovědělo, že se jejich cíle naplnily, ale neměli dostatek času nebo že minulý ročník byl lepší. Poměrně vysoké procento tázaných (10 %) uvedlo, že byli spokojeni pouze částečně a ne všechny jejich cíle byly naplněny. To, že se cíle vůbec nenaplnily, uvedlo jen 1 % respondentů.

6.4.6 Přijdete na veletrh i příští rok?

6%

25%

ano, rozhodně přijdu

54%

ano, přijdu, pokud bude na veletrhu zajímavé téma nevím, jestli přijdu ne, určitě nepřijdu

15%

Graf č. 16 Přijdete na veletrh i příští rok? Zdroj: Vlastní práce

Cílem této otázky bylo zjistit, jestli respondenti přijdou na veletrh i příští rok. Více než polovina odpověděla, že rozhodně přijdou (54 %), ¼ tázaných neví, jestli přijde i příští rok, 15 % přijde, pokud bude zajímavé téma veletrhu, a 6 % určitě nepřijde. Z výzkumu dále vyplynulo, že na veletrh rozhodně přijdou lidé ve věkové skupině 30–39 a 40–49 let. Naopak, členové skupin 50 až 59 let a 60 let a více, jsou si nejvíce jistí, že příští rok nepřijdou.

6.5 Proč zrovna nábytek? V této části budou otázky zaměřeny na nábytek, a to hlavně na důvody nákupu a zájmu o něj, jednotlivé druhy, kde ho nakupují či zda spotřebitelé nakupují nábytek přímo od výrobce a jestli nějaké výrobce znají.

40

6.5.1 Z jakého důvodu se zajímáte o nábytek?

3%

jiné

vyžaduje to má profese

8%

vhodný dárek pro druhé

9%

o nábytek se zajímají moji známí/rodina

13%

sleduji trendy pro výbavu svého bytu

30%

zajímám se o trendy

37%

0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

40%

Graf č. 17 Z jakého důvodu se zajímáte o nábytek? Zdroj: Vlastní práce

Zde měli respondenti vyjádřit, z jakého důvodu se zajímají o nábytek. Drtivá většina, což je 77 %, se zajímá o trendy jak obecně, tak o trendy pro výbavu svého bytu. I v této otázce se ukázalo, že na tento veletrh chodí lidé hlavně kvůli získání informací o trendech v této oblasti, aby si mohli co nejlépe zvelebovat svůj byt či pracovní prostředí. „O nábytek se zajímají moji známí/rodina“ uvedlo 13 % a byli to převážně muži ve věkové skupině 30 až 39 let. Zbylé možnosti dostaly mezi 9 až 3 % a v sekci „jiné“ respondenti nejčastěji uváděli jako důvod studium.

41

6.5.2 Jaký druh nábytku Vás na veletrhu nejvíce zajímá?

50% 45%

43%

40% 35% 30% 24%

25% 20%

17%

15% 10%

6%

5%

3%

2%

stoly a židle

jiné

5% 0% kuchyně

obývací pokoje

ložnice

kanceláře

dětské pokoje

Graf č. 18 Jaký druh nábytku Vás na veletrhu nejvíce zajímá? Zdroj: Vlastní práce

Jak vyplývá z grafu, většina návštěvníků (43 %) preferuje kuchyně, neboť nejvíce dotazovaných bylo osloveno u stánku firmy NADOP s.r.o., konkrétně u prezentace kuchyně. Také odpovídaly převážně ženy, které se o kuchyně více zajímají. Další významnou položkou v grafu jsou obývací pokoje, které nadchlo 24 % dotazovaných. Zase to může být tím, že firma NADOP s.r.o. zde prezentovala i obývací pokoj. Na třetím místě v průzkumu se umístily ložnice se 17 % a ostatní položky si procenta rozdělily mezi 6 až 2 %. Kanceláře a obývací pokoje preferují převážně muži.

V sekci „jiné“ respondenti uváděli, že je

na veletrhu zajímají všechny druhy nábytku, ne jen konkrétní.

42

6.5.3

Vyberte kritéria, která Vás nejvíce ovlivňují při výběru nábytku

8%

1% 15%

14%

17% 11%

7% 12%

cena kvalita výrobce druh reklama vzhled sleva doporučení ostatních zkušenost, zvyk snaha vyzkoušet novinky jiné

4% 4%

7%

Graf č. 19 Vyberte kritéria, která Vás nejvíce ovlivňují při výběru nábytku Zdroj: Vlastní práce

Jak z dotazníku vyplývá, respondenti si kritéria rozdělili na 2 skupiny. 5 kritérií dostalo mezi 11 až 17 % a patří mezi důležitá. Sem byla zařazena: kvalita s nejvyšším počtem (17 %), dále pak cena (15 %), zkušenost (14 %), sleva (12 %) a doporučení ostatních (11 %). Ideální výrobek je tedy: kvalitní, má nízkou cenu, máme s ním již zkušenost, doporučili nám ho známí a je na něj sleva. Další skupina si rozdělila procenta mezi 8 až 1 % a patří sem: snaha vyzkoušet novinky s 8 %, reklama a výrobce shodně se 7 %, druh a výrobce shodně s 4 % a sekce jiné, které získalo pouhé 1 % a respondenti zde uváděli, že žádné kritérium je neovlivňuje. V této otázce bylo nutné uvést 4 odpovědi zaráz.

43

6.5.4 Kde nejčastěji nábytek nakupujete?

30%

27%

26%

25% 20%

18%

15%

12% 9%

10%

6% 5%

2%

ji

t

ku

pu

rn e te te

k

hy

ne

pe

na

in

rm

ve

ar

le

tr h

t ke

t on sk di

ro vý

sp

ec

ná

ia

by

liz

ov

an

ý

ob

ch

bc e

od

0%

Graf č. 20 Kde nejčastěji nábytek nakupujete? Zdroj: Vlastní práce

Zde měli respondenti vyjádřit, kde nejčastěji nábytek nakupují. O první dvě příčky se podělil specializovaný obchod, který získal 27 % a výrobce s 26 %. Z dotazníku je tedy zřejmé, že většina tázaných nakupuje nábytek u spolehlivých prodejců a vsází spíše na kvalitu než na nízkou cenu. Veletrh se umístil až na páté příčce s pouhými 9 % dotazovaných, což je poměrně nízké číslo na to, že dotazník byl podán přímo na veletrhu zaměřeném na nábytek. S 18 % a 12 % ho předběhly diskont a hypermarket a těsně za ním se umístil s 6 procenty internet. Dvě procenta respondentů nábytek vůbec nenakupuje, byli to především členové věkové skupiny 19 let a méně či 60 let a více.

44

6.5.5 Nakupujete nábytek přímo od výrobce?

pouze u prodejce 12%

převážně u výrobce 30%

pouze u výrobce 23%

převážně u prodejce 35%

Graf č. 21 Nakupujete nábytek přímo od výrobce? Zdroj: Vlastní práce

Jak vyplývá z grafu, většina respondentů nakupuje převážně u prodejce (35 %). O 5 % méně jich nakupuje převážně u výrobce, z čehož vyplývá, že převážná většina dotazovaných nemá vyhraněného výrobce či prodejce, kterého by preferoval. Avšak 23 % jich nakupuje pouze u výrobce, což znamená, že tito spotřebitelé upřednostňují spíše nábytek na míru s vyšší kvalitou a cenou. 12 % dotazovaných pak nakupuje pouze u prodejce.

45

6.5.6 Kteří výrobci či prodejci jsou dle Vás nejznámější? 50

47

45

42

40

36

35 30 23

25

19

20 15 10

7

6

Europa Möbel

Siko

5 0 Asko

Ikea

Nadop

Koryna

Hanák

Graf č. 22 Jací výrobci či prodejci jsou dle Vás nejznámější? Zdroj: Vlastní práce

Tato otázka byla otevřená a navazovala na tu předchozí. Respondent zde měl napsat alespoň 3 nejznámější výrobce či prodejce nábytku. Celkem bylo uvedeno 16 firem zabývajících se výrobou či prodejem nábytku, v grafu je jich uvedeno 7 s nejvyšším počtem hlasů. V grafu nejsou uvedeny jednotlivé firmy v procentech, nýbrž v absolutním počtu, kolik respondentů je uvedlo. I přesto, že byl dotazník podán převážně u stánků firmy NADOP s.r.o., umístila se až na třetím místě. Nejvíce dotazovaných uvedlo firmu Asko (26 %), dále firmu Ikea (23 %), firma NADOP dostala 20 %, Koryna 13 %, Hanák 11%, Europa Möbel 4 % a firma Siko 3 %. Z těchto firem se na veletrhu prezentoval NADOP, Koryna, Hanák a Siko.

6.6 Výhody a nevýhody nákupu na veletrhu V následujících dvou otázkách byly zjišťovány výhody a nevýhody nákupu na veletrhu. Cílem bylo zjistit, jestli převažují výhody nebo spíše nevýhody. V každé otázce mohly být vybrány maximálně tři odpovědi.

46

6.6.1 Jaké jsou podle Vás výhody nákupu na veletrhu?

30%

25%

20%

24%

19% 15%

15%

14% 12%

10%

8%

7%

5% 1% 0% srovnám více přímý výrobek mohu zde více informací o kontakt s vyzkouším koupit výrobků produktu výrobcem dle svých nejnovější najednou představ výrobky

nižší cena lepší servis

výhody nákupu zde nejsou

Graf č. 23 Jaké jsou podle Vás výhody nákupu na veletrhu? Zdroj: Vlastní práce

Nejvíce dotazovaných shledává výhodu ve srovnání více výrobků najednou (24 %). Tyto odpovědi jsou logické, neboť hlavní znak veletrhů a výstav, který je odlišuje od klasických prodejen. Mezi ostatními sekcemi jsou jen nepatrné rozdíly, většinou mezi 4 až 1 %. Další významné výhody jsou: „více informací o produktu“ (19 %), „přímý kontakt s výrobcem“ (15 %) a „výrobek vyzkouším dle svých představ“ (14 %). „Mohu zde koupit nejnovější výrobky“ (12 %), „nižší cena“ (8 %), „lepší servis“ (7 %) a „výhody nákupu zde nejsou“ shledalo 1 % dotazovaných. V této otázce si respondenti mohli vybrat maximálně 3 odpovědi, do sekce „jiné“ nebylo nic uvedeno.

47

6.6.2 Jaké jsou podle Vás nevýhody nákupu na veletrhu? 35% 30%

29%

25% 21% 20% 15% 15%

14%

13%

10%

7%

5% 1% 0% omezené trvání veletrhu

placení vstupného

na nákup není klid

jsem příliš nevýhody ovlivnění moc velký ovlivněn nákupu zde větším výběr prodejcem nejsou počtem lidí

Graf č. 24 Jaké jsou podle Vás nevýhody nákupu na veletrhu? Zdroj: Vlastní práce

V této otázce mohli respondenti také uvést maximálně 3 odpovědi. Za největší nevýhodu považují omezené trvání veletrhu (uvedlo 29 % dotazovaných). Další omezení vidí v placení vstupného (21 %). Následující tři sekce dostaly téměř stejný počet hlasů: na nákup není klid, jsem příliš ovlivněn prodejcem a nevýhody nákupu zde nejsou. Pro veletrhy obecně může být potěšující, že zde 13 % návštěvníků nenachází žádné nevýhody. Lze tedy říci, že převažují výhody nákupu na veletrhu oproti nevýhodám. Takto můžeme usoudit i z počtu odpovědí u jednotlivých otázek. Na otázku, „Jaké jsou výhody nákupu na veletrhu?“, našlo ze 180 dotazovaných celkem 234 výhod, zatímco u otázky „Jaké jsou nevýhody nákupu na veletrhu?“, bylo uvedeno celkem 182 nevýhod.

6.7 Další faktory ovlivňující chování spotřebitele Otázky číslo 15 a 16 se týkají srovnání českých a zahraničních výrobců nábytku, a zda respondenti preferují nábytek na zakázku. V obou případech mohou vybírat z tvrzení určitě ano až určitě ne. Tyto otázky postupně navazují na sekci otázek zaměřených na firmu NADOP s. r. o., která se specializuje na výrobu nábytku na zakázku. Pokud tuto firmu respondent nezná, přeskočí rovnou na demografické otázky.

48

6.7.1 Myslíte si, zahraničními?

čeští

výrobci

určitě ne 7%

nábytku

jsou

srovnatelní

se

určitě ano 15%

spíše ne 18%

spíše ano 38%

nevím 22%

Graf č. 25 Myslíte si, čeští výrobci nábytku jsou srovnatelní se zahraničními? Zdroj: Vlastní práce

První z těchto otázek ukázala, že 38 % dotazovaných si myslí, že čeští výrobci nábytku jsou srovnatelní se zahraničními spíše ano. Když k těmto přidáme ještě 15 %, kteří tvrdí, že určitě ano, můžeme říci, že nadpoloviční většina návštěvníků považuje české výrobce za dobrou konkurenci pro zahraniční výrobce. Přes dvacet procent tázaných se nemohlo rozhodnout nebo nemohlo posoudit, kdo je vlastně lepší, a tak odpovědělo nevím. Téměř dvacet procent uvedlo, že čeští výrobci jsou spíše horší než zahraniční a pouhých 7 % považuje zahraniční výrobce za určitě lepší, odpovědělo tedy určitě ne.

49

6.7.2 Preferujete nábytek na zakázku? určitě ne 10% určitě ano 30% spíše ne 22%

nevím 5% spíše ano 33%

Graf č. 26 Preferujete nábytek na zakázku? Zdroj: Vlastní práce

Z tohoto grafu vyplývá, že většina jedinců, jež vyplňovala tento dotazník, opravdu nábytek na zakázku preferuje. Je to celkem 63 %, z toho 33 % spíše ano a 30 % určitě ano. Z dotazníku bylo dále zjištěno, že kdo by si nechal raději udělat nábytek na zakázku, je žena. Z 66 % dotazovaných to uvedlo 49 % žen. Zakázkovou výrobu spíše nechce 22 % jedinců, a to nejspíše kvůli vyšší ceně či pohodlí výběru v prodejně s nábytkem. 10 % respondentů by výrobu na zakázku určitě nechtělo a 5 % neví.

6.7.3 Znáte firmu NADOP-Výroba Nábytku, s.r.o.? Z celkového počtu 180, 131 (73 %) jedinců ji zná, 49 (27 %) ne. Naprostá většina dotazovaných se již s touto firmou setkala, což je potěšující fakt. Byli zde paradoxně i respondenti dotazovaní přímo u stánku této firmy a v dotazníku odpověděli, že NADOP s. r. o. nikdy neslyšeli.

50

6.7.4 Odkud jste se o firmě dozvěděli?

jiné 16% veletrh 34% reklamní leták 11%

reklama na MHD 10% reklama v novinách 8%

internet 21%

Graf č. 27 Odkud jste se o firmě dozvěděli? Zdroj: Vlastní práce

Další otázkou bylo, odkud se respondenti o firmě dozvěděli. Největší zastoupení (34 %) měl veletrh, což je nejspíš dáno tím, že dotazník byl podán ve větší míře na veletrhu, tudíž tato odpověď se nabízela. Je tedy zřejmé, že veletrh měl tedy velký vliv na chování spotřebitele, který si prostřednictvím něho vzal na vědomí existenci této firmy. Z uvedeného grafu dále vyplývá, že 21 % lidí se o firmě dozvědělo díky internetovým stránkám firmy NADOP s.r.o. a brněnského výstaviště. Vysoké procento získala i sekce jiné, a to 16 %, respondenti zde většinou uváděli, že se o firmě dozvěděli díky svým známým či rodině. Přibližně stejné procento dále dostal reklamní leták, reklama v MHD a reklama v novinách, a to 8 %–11 %.

51

6.7.5 Navštívili jste již letos její stánek? NE 8%

ANO 92%

Graf č. 28 Navštívili jste již letos její stánek? Zdroj: Vlastní práce

Naprostá většina dotazovaných stánek této firmy navštívila. Trochu paradoxem je, že 92 % respondentů navštívilo stánek této firmy, ale zná ji pouhých 73 %. Tyto údaje mohou vyplývat z nepochopení otázky, dále z ne příliš pečlivě vyplněných dotazníků respondenty nebo stánek navštívili a nevšimli si, o kterou firmu jde. Jak je i z výsledků této otázky vidět, stánek byl hojně navštíven, což rozhodně také ovlivnilo nákupní chování zákazníků. Téměř všichni, kteří uvedli, že stánek ještě nenavštívili, byli tázáni přímo v prodejně této firmy, a to před i po veletrhu.

52

6.7.6 Co vás na jejich stánku zaujalo? 45% 40%

39%

35% 28%

30% 25%

22%

20% 15% 10% 10% 5% 1% 0% vystavené zboží

celková atmosféra stánku

příjemný personál

design stánku

nic

Graf č. 29 Co vás na jejich stánku zaujalo? Zdroj: Vlastní práce

Další otázka byla zaměřena na to, zda stánek zaujal. Mohly zde být uvedeny až 3 odpovědi. Cílem bylo zjistit, jestli jsou návštěvníci se stánkem spokojeni, ať už s vystaveným zbožím či personálem, designem a celkovou atmosférou. Největší dojem na respondenty udělalo vystavené zboží (39 %). Téměř polovina respondentů, jež uvedla vystavené zboží, připojila i odpověď celková atmosféra stánku s 28 %. Jelikož zde firma NADOP s.r.o. prezentovala celkem dva stánky, jeden s kuchyní a druhý s obývacím pokojem, u stánku s kuchyní převažovalo vystavení zboží a u obývacího pokoje spíše příjemný personál a design stánku. 1 % respondentů stánek nezaujal.

53

6.7.7 Navštívili jste již jednu z prodejen této firmy?

ano 40%

ne 60%

Graf č. 30 Navštívili jste již jednu z prodejen této firmy? Zdroj: Vlastní práce

Z celkového počtu 180 dotazovaných, 60 % ještě prodejnu této firmy nenavštívilo. Firma má pobočky v Ořechově u Brna a v Ivančicích, což je pro mnohé návštěvníky poměrně daleko. Čtyřicet procent tedy 52 respondentů již prodejnu navštívilo a byli to převážně lidé z Brna a okresu Brno-venkov.

54

7. Shrnutí a doporučení V dotazníku bylo celkem osloveno 180 respondentů na Mezinárodním veletrhu bydlení MOBITEX ve dnech 27. 3. – 30. 3. 2008 na brněnském výstavišti a během března i ve firmě NADOP s.r.o. Cílem bylo zhodnotit vliv veletrhů a výstav na chování spotřebitele. Na toto chování a rozhodování má vliv široká škála faktorů, proto byly otázky zaměřeny na cíle a důvody návštěvy veletrhu respondenty, na jejich vztah k nábytku, na výhody a nevýhody nákupu zde a na firmu NADOP s.r.o. a její stánek. Dotazník uzavřely otázky demografické. Výsledky této práce znázorňují průřez analyzovaným segmentem, v němž převažovaly ženy z věkových skupin 30 až 39 a 40 až 49 let. Z toho vyplývá, že respondenti si na veletrh nejčastěji chodí prohlédnout novinky a získat přehled o nabídce a cenách v daném oboru. Téměř polovina respondentů se o veletrhu dozvěděla z médií a nemálo z nich dá i na doporučení známých. Pokud jde o návštěvnost, převažuje každoroční či příležitostná, několik návštěvníků bylo na veletrhu poprvé. Důvody návštěvy veletrhu se různí, žádný nepřevažuje. Na pomyslné příčce vede čistý zájem o veletrh a současně zájem profesní i osobní, neméně důležité jsou i důvody společenské. Polovina respondentů se shodla, že byla s veletrhem spokojená, jejich cíle se naplnily a rozhodně přijdou na veletrh i příští rok Třetina respondentů se zajímá o nábytek z důvodu sledování trendů buď obecně, nebo pro výbavu svého bytu. Respondenti přišli na veletrh hlavně kvůli kuchyním, které nejvíce zajímají 43 % respondentů, a byly to převážně ženy. Dalším preferovaným nábytkem jsou obývací pokoje, které zajímají hlavně muže. Mezi kritéria, jež respondenty nejvíce ovlivňují při výběru nábytku, patří kvalita, hned v těsném závěsu za ní je cena, a dále zkušenost a zvyk a sleva. Jak je již uvedeno výše, optimální výrobek je tedy levný, kvalitní, je na něho sleva, máme s ním zkušenost a doporučili nám ho naši blízcí. Nábytek by si na veletrhu koupilo pouze 9 % dotazovaných. Respondenti využívají veletrh raději ke srovnávání výrobků na jednom místě a ke sledování trendů, pokud by si ho šli koupit, tak do specializovaného obchodu. Dalším preferovaným místem je výrobce, což je dle respondentů hlavně díky vyšší kvalitě výrobků. Pouze u výrobce nakupuje 23 % respondentů. Nejvíce lidí uvedlo jako hlavní místo nákupu převážně prodejce. Je tedy zřejmé, že spotřebitelé nakupují nábytek u prodejce i u výrobce z různých důvodů. Může to být dle situace, ceny, kvality či slevy. U výrobce se však očekává vyšší kvalita.

55

Nejznámějším a nejoblíbenějším výrobcem či prodejcem nábytku se stala společnost Asko. Jako druhou nejznámější značkou se stala IKEA, jež si po celkem krátkém působení na českém trhu vybudovala silné postavení. Pozitivní je, že mezi takto velkými a známými společnostmi si našla prostor i poměrně malá firma NADOP, která se umístila na třetím místě. Pokud mají respondenti najít výhody nákupu na veletrhu, je to rozhodně srovnání více výrobců najednou a získání více informací o produktu. Za nevýhody pak shledávají omezené trvání veletrhu a placení vstupného. Nejvíce dotazovaných souhlasí s tvrzením, že spíše preferují nábytek na zakázku. V případě otázky, zda respondenti znají firmu NADOP, se ukázalo, že 73 % jich firmu zná a dozvěděli se o ní nejčastěji z veletrhu nebo z internetu. Téměř všichni, kdo ji znají, již navštívili i její stánek a dvě třetiny i její prodejnu. Na stánku je nejvíce zaujalo vystavené zboží a celková příjemná atmosféra stánku. V tomto dotazníkovém šetření, jak je již uvedeno výše, převažovaly ženy, kterých bylo 68 %, z věkových skupin pak lidé mezi 30 až 50 lety. Nejvíce se zde našlo zaměstnaných lidí a podnikatelů. 3/4 respondentů pochází s Jihomoravského kraje, a to hlavně z okresů Brno-město, Brno-venkov, Vyškov a Blansko. Výsledky tohoto průzkumu jsou potěšující pro brněnské veletrhy z důvodu vysoké návštěvnosti a vyhovovaly by i potřebám výrobců a prodejců nábytku, kteří mohou díky tomu upravit svůj sortiment potřebám spotřebitele. I firma NADOP může být spokojená, neboť byla uvedena mezi tři nejznámější výrobce nábytku, zná ji 73 % respondentů a slaví úspěch i na veletrhu, protože 92 % dotazovaných již její stánek letos navštívilo a 60 % navštívilo i jednu z jejích prodejen. Můžeme tedy říci, že stále více spotřebitelů požaduje vysoce kvalitní nábytek dle poledních trendů a tomu odpovídá i stále se zvyšující se prestiž veletrhu MOBITEX a firem, jež se zde předhání v boji o zákazníka. Výrobci nábytku by se proto měli zaměřit na kvalitu, moderní design a image svých výrobků a náhodné návštěvníky veletrhu přeměnit na stálé zákazníky. Do popředí zájmu se v posledních letech dostaly kuchyně a obývací pokoje s nadstandardní elektronikou, proto by se výrobci nábytku měli zaměřit na jejich neustálé zdokonalování. Veletrhy Brno by měli usilovat o celkovou atraktivitu tohoto veletrhu a doprovodného programu, zejména pak na originální téma veletrhu, což se promítne v neustále rostoucí návštěvnosti a spokojenosti návštěvníků a firem.

56

8. Diskuze Jako nejvhodnější metoda, byla vybrána metoda dotazování, při níž bylo náhodně vybráno 180 respondentů. Cílem bylo zastoupit každou věkovou kategorii, což se však ukázalo velice obtížné. Převažovali respondenti mezi 30 až 50 lety, tudíž je možné, že odpovědi odpovídají spíše jejich potřebám a požadavkům. Dalším problémem byl nedostatek sekundárních dat, jež byla dostupná pouze na internetových stránkách Veletrhů Brno, proto byla získaná vlastním výzkumem. Celkově bylo dotazování také ovlivněno omezeným trváním veletrhu a vysokou návštěvností veletrhu, což vedlo za následek nedostatek prostoru pro klidné vyplnění dotazníku. Při konečné analýze vlivu veletrhu na chování spotřebitele bylo zjištěno, že veletrh udává aktuální trendy, kterými se téměř každý spotřebitel nábytku řídí. Na veletrh si nejde nábytek koupit, ale zjistit, co je právě „in“, srovnat jednotlivé produkty a ceny a pobavit se s přáteli. Toto tvrzení se ukázalo i u firmy NADOP, která se dostala do povědomí spotřebitelů hlavně díky tomuto veletrhu. Celkový rozsah bakalářské práce neumožnil podrobnější analýzu této problematiky, která by byla nutná provést během několika po sobě jdoucích ročníků. Přínosem by také byl větší počet respondentů z celé České republiky nebo se zaměřit pouze na jednu věkovou kategorii či sociální skupinu.

57

9. Závěr Bakalářská práce se zabývala jednotlivými faktory ovlivňující chování spotřebitele při nákupu nábytku. Každým rokem se zvyšují požadavky spotřebitelů, kterým už nevyhovuje pouze klasická prodejna nábytku. Sledují a vyhledávají nejnovější a nejmodernější trendy pro svůj byt, čímž chtějí předstihnout své okolí nebo jen potěšit své blízké. Pořizují si nadstandardní kuchyně, obývací pokoje či kanceláře, aby zviditelnili svoji image nebo si ulehčili život s nejdokonalejšími spotřebiči. Lze také říci, že čím vyšší vzdělání spotřebitel má, tím trendy více sleduje a požaduje kvalitnější, modernější nábytek. Proto navštěvují veletrhy bydlení, kde hledají ideální řešení svého interiéru. Veletrh už ale také nemůže být pozadu, tudíž se pro něj poslední dobou používá přívlastek nadčasový. Prezentují se zde nejlepší firmy v oboru, které se předhánějí v boji o zákazníka různými způsoby prezentace svých produktů. Pokud jde o obývací pokoje, pořádají různé audiovizuální projekce, kuchyně jsou atraktivní spotřebičům, jež ukrývají sporák, mikrovlnou troubu v jednom. Každý ročník je tedy rok od roku zajímavější a spotřebitelé také přichází v hojnějším počtu. Práce byla tedy zaměřena nejen na celkový vliv veletrhu na chování spotřebitele, ale také dopodrobna rozebrala důvody a cíle návštěvy veletrhu, vztah respondentů k nábytku, kritéria, která je při nákupu ovlivňují, a na postavení firmy NADOP na tomto veletrhu. Můžeme říci, že tato ryze česká firma obstála mezi širokou škálou konkurenčních tuzemských i zahraničních firem, jež se zabývají výrobou nábytku. A to i přes rostoucí zájem o zahraniční nábytek, který nabízí většinou hypermarkety a diskonty. Předností menších výrobců nábytku je maximální servis, který umožňuje výrobu na míru dle potřeb a přání zákazníka, vyšší kvalita a domácí prostředí prodejen. Firma NADOP vsadila na nejmodernější technologie, čímž donutila i ostatní konkurenty ubrat se tímto směrem. Téměř každý respondent její stánek navštívil a byl nejvíce spokojený s vystaveným zbožím. Firma v současném období zaznamenává příliv zákazníků, kteří požadují to, co mohli spatřit přímo na veletrhu. Je možné, že veletrhy získávají v poslední době čím dál tím větší prestiž a nemálo spotřebitelů si je nechá ujít. Tito spotřebitelé se na nich nechávají inspirovat a jsou jimi velice ovlivněni. Proto firmy, které zde své produkty neprezentují, mohou být zapomenuty a jejich výrobky už přestanou konkurovat vystaveným exponátům

58

10. Použité zdroje [1]

KOTLER, P. Marketing podle Kotlera. 1.vyd. Praha: Management Press, 2000. 804 s. ISBN 80-7261-010-4

[2]

MARUANI, A. Abeceda marketingu. 1. vyd. Praha: Management Press, 1995. 227 s. ISBN 80–85603-95–0

[3]

FORET, M., PROCHÁZKA, P., URBÁNEK, T. Marketing základy a principy. 2. vyd. Brno: Computer Press, 2005. 149 s. ISBN 80–251-0790–6.

[4]

FUCHS, K., TULEJA, P. Základy ekonomie, Základní kurz. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2005. 347 s. ISBN 80–86119-94–7.

[5]

KOTÍKOVÁ, H., ZLÁMAL, J. Základy marketingu. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2006. 78 s. ISBN 80-244-1489-9.

[6]

FORET, M.

Marketingová komunikace. 1. vyd. Brno: Computer Press,

2003. 464 s. ISBN 80–251-1041–9.

[7]

HORÁKOVÁ, I. Marketing v současné světové praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 1992. 365 s. ISBN 80–85424-83–5.

[8]

KOMÁRKOVÁ, R., RYMEŠ, M., VYSEKALOVÁ, J. Psychologie trhu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 1998, 160 s. ISBN 80–7169-632–3.

[9]

VYSEKALOVÁ, J. Psychologie spotřebitele: Jak zákazníci nakupují. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2004, 283 s. ISBN 80–247-0393–9.

[10]

VYSEKALOVÁ, J., HRUBALOVÁ, M., GIRGAŠOVÁ, J. Veletrhy a výstavy, Efektivní prezentace pro úspěšný prodej. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2004. 160 s. ISBN 80–247-0894–9.

59

[11]

BALUŠKA, M. Veletrhy a ich marketingové funkcie, Úspešná prezentácia firmy na veletrhu. [online]. Brno: [cit. 2008–05-02]. Dostupné na WWW:

[12]

Veletrhy Brno [online]. Brno: [cit. 2008–05-02]. Dostupné na WWW:

[13]

NADOP s.r.o. [online]. Brno: [cit. 2008–05-02]. Dostupné na WWW:

[14]

Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Provozně ekonomická fakulta – Výstavy a veletrhy [cit. 2008–05-02]. Dostupné na WWW:

60

11. Seznam příloh Příloha č. 1 Dotazník

61

DOTAZNÍK Vážený pane, vážená paní, v rámci své bakalářské práce na téma veletrhy a výstavy si Vás dovoluji požádat o odpovědi na následující otázky. Každá otázka zahrnuje několik odpovědí. Prosím Vás o označení vyhovující odpovědi. Je-li v otázce nutný slovní komentář, pak jej prosím uveďte. Všechny údaje budou použity pouze pro tuto práci. Za ochotu vyplnit tento dotazník Vám předem velice děkuji. Jitka Maršálková, studentka PEF MZLU v Brně.

1. Odkud jste se o veletrhu MOBITEX dozvěděli? □ noviny □ internet □ média (televize, rádio) □ doporučení známých □ jiné, ……………………………………………………………… 2. Jak často tento veletrh navštěvujete? □ každoročně □ výjimečně (1 × za 4 až 5 let)

□ příležitostně (1 × za 2 až 3 roky) □ jsem na veletrhu poprvé

3. Jaké jsou Vaše důvody návštěvy veletrhu? □ čistě profesní □ současně profesní i osobní (veletrh mě zajímá) □ veletrh mě velice zajímá □ zajímavé téma veletrhu □ společenské (návštěva s přáteli a známými) □ návštěvu vyžaduje rodina (či partner/ka) □ navštívil jsem veletrh čistě náhodou □ jiné, …………………………………………………………………

4. Jaké jsou Vaše cíle návštěvy veletrhu? (Můžete označit více odpovědí) □ získat přehled o nabídce a cenách v daném oboru □ prohlédnout si novinky □ koupit si prezentované produkty za výhodnější ceny □ získat nové zážitky a pobavit se □ odnést si dárky či bonusy □ jiné, ………………………………………………………………. 5. Naplnili se Vaše cíle na veletrhu? □ ano, jsem spokojený, mé cíle byly naplněny □ ano, ale neměl jsem tolik času, kolik bych potřeboval □ ano, ale minulý ročník byl lepší □ částečně, ne všechny mé cíle byly naplněny □ ne, jen málo z mých cílů bylo naplněno □ ne, mé cíle nebyly naplněny

62

6. Přijdete na veletrh i příští rok? □ ano, rozhodně přijdu □ ano, přijdu, pokud bude na veletrhu zajímavé téma □ nevím, jestli přijdu □ ne, určitě nepřijdu 7. Z jakého důvodu se zajímáte o nábytek? □ vyžaduje to má profese □ sleduji trendy pro výbavu svého bytu □ o nábytek se zajímají moji známí/rodina □ vhodný dárek pro druhé □ zajímám se o trendy □ jiné, …………………………………………………………….. 8. Jaký druh nábytku Vás na veletrhu nejvíce zajímá? □ kuchyně □ obývací pokoje □ ložnice □ dětské pokoje □ kanceláře □ stoly a židle □ jiné, …………………………………………………………….. 9. Vyberte kritéria, která Vás nejvíce ovlivňují při výběru nábytku. (Vyberte 4 nejdůležitější.) □ cena □ kvalita □ výrobce □ druh □ reklama □ vzhled □ sleva □ doporučení ostatních □ zkušenost, zvyk □ snaha vyzkoušet novinky □ jiné, ………………………………… 10. Kde nejčastěji nábytek nakupujete? □ specializovaný obchod □ výrobce □ hypermarket □ veletrh □ internet □ diskont □ nábytek nenakupuji □ jiné, ……………………………………………………………………

11. Nakupujete nábytek přímo od výrobce? □ převážně u výrobce □ převážně u prodejce □ pouze u výrobce □ pouze u prodejce

12. Jací výrobci či prodejci jsou dle Vás nejznámější? (Jmenujte alespoň 3.) 1. ………………………………………………………………………………. 2. ………………………………………………………………………………. 3. ……………………………………………………………………………….

63

13. Jaké jsou podle Vás výhody nákupu na veletrhu? (Vyberte max. 3 odpovědi.) □ přímý kontakt s výrobcem □ více informací o produktu □ nižší cena □ srovnám více výrobců najednou □ lepší servis (oprava, výměna, poradenství) □ výrobek vyzkouším dle svých představ □ mohu zde koupit nejnovější výrobky □ výhody nákupu zde nejsou □ jiné, ………………………………………………………………….

14. Jaké jsou podle Vás nevýhody nákupu na veletrhu? (Vyberte max. 3 odpovědi.) □ jsem příliš ovlivněn prodejcem □ ovlivnění větším počtem lidí □ na nákup není klid □ omezené trvání veletrhu □ moc velký výběr (nemohu si vybrat) □ placení vstupného □ nevýhody nákupu zde nejsou □ jiné, …………………………………………………………………… 15. Myslíte si, že čeští výrobci nábytku jsou srovnatelní se zahraničními? □ určitě ano □ spíše ano □ nevím □ spíše ne □ určitě ne

16. Preferujete nábytek na zakázku? □ určitě ano □ spíše ano □ nevím □ spíše ne □ určitě ne

17. Znáte firmu NADOP-VÝROBA NÁBYTKU, s. r. o.? (Jestliže odpovíte ne, přejděte na otázku č. 22) □ ano □ ne

18. Odkud jste se o firmě dozvěděli? □ veletrh □ internet □ reklama v novinách □ reklama na MHD □ reklamní leták □ jiné, …………………………………….

19. Navštívili jste již letos její stánek? □ ano □ ne

64

20. Co Vás na jejich stánku zaujalo? (Vyberte max. 3 odpovědi.) □ vystavené zboží □ design stánku □ příjemný personál □ celková atmosféra stánku □ nic □ jiné, …………………………………………………………………

21. Navštívili jste již jednu z prodejen této firmy? □ ano □ ne

22. Vaše pohlaví? □ žena

□ muž

23. Do jaké věkové skupiny patříte? □ 19let a méně □ 20 až 29 □ 30 až 39 □ 40 až 49 □ 50 až 59 □ 60 let a více

24. Ke které skupině patříte? □ student □ podnikatel □ zaměstnanec □ nezaměstnaný □ důchodce □ ostatní (např. mateřská dovolená, v domácnosti)

25. Uveďte prosím PSČ vaší obce: ……………………………………………………………

Děkuji za vyplnění dotazníku. Jitka Maršálková

65