tehotenství -vliv na matku a následnou generaci

--

Drogy behem tehotenství - vliv na matku a následnou generaci Šlamberová R. Ústav normální, patologické a klinické fyziologie3. LF UK, Praha SOUHRN \

-

Drogy behem tehotenství vliv na matku a následnou generaci Zneužívání drog ženami behem tehotenství je rostoucím problémem ve všech rozvinutých zemích sveta. Ženy zneužívající drogy mají casteji nepravidelný menstruacní cyklus, který casto vyústí ve vznik amenorey. Nicméne i tyto ženy s nepravidelným cyklem mohou otehotnet. V takovém prípade vystavují úcinky drogy nejen sebe, ale i svuj pJod. Droga proniká snadno placentární bariérou do organismu plodu a poté i do mléka kojící matky, a tím ovlivnuje jak prenatální, tak postnatální vývoj dítete. Po ukoncení období expozice droze prochází díte stadiem abstinence s príznaky podobnými abstinencním príznakum u dospelých. Vedle abstinencních príznaku však droga vyvolává ve vyvíjejícím se organismu zrneny, které pretrvávají až do dospelosti. Bylo zjišteno, že drogy jako kokain, pervitin, heroin a morfin, užívané matkou behem tehotenství, mají za následek, že deti techto matek se rodí menší a i jejich postnatální vývoj zaostává v porovnání s detmi matek, které drogy neužívají. Prenatální expozice úcinkum drog vede rovnež k dlouhodobým zmenám,jakýmijsou napr. poruchy ucení a pameti, zhoršená adaptace na nové prostredí a na stres, ovlivnení predispozice k epileptickým záchvatum a poruchy sexuálru110 chováni u dospelých jedincu. Tyto úcinky jsou zrejme zprostredkovány radou neurotransmiterových systému centrálního nervového systému, které jsou prenatální aplikací drog rovnež ovlivneny. Nejlepší možnou terapií se prozatím jeví prevence a všeobecný boj proti zneužívání drog, jejichž úspech by byl nejen rešením diskutovaného problému tohoto clánku, ale i rešením negativních dusledku drogové závislosti obecne. Klícová slova: drogová závislost, kokain, pervitin, heroin, morfin, tehotenství, neurotoxicita

SUMMARY

-

the Effect on the Mother and the Next Generation Drug Abuse during Pregnancy Drug abuse during pregnancy is a growing problem in a11developed countries ofthe world. Drug-abusing women have irregular menstrual cycle often resulting in amenorrhea. However, the irregular cycle does not mean that tne drug-abusing women cannot become pregnant and in that case they expose to the effects ofthe drug not ooly themselves but also their fetus. The drug easily crosses the placental barrier into the fetal body and to the matemal milk and affects both pre- and postnatal development of the child. After the cessation of the drug exposure the child has similar withdrawal symptoms as drug-abusing adults. Matemal drug abuse affects the developing system and its long-term effects can persist till adulthood. It was demonstrated that prenatal drug exposure (to drugs such as cocaine, metamphetamine, heroin, and morphine) decreases the weight of the. newborns and decreases the rate oftheir maturation. Prenatal drug exposure also impairs learning and memory, alters responses to the new environment and stressors, changes seizure susceptibility and sexual behavior of the adult progeny. These effects seem to be due to alterations in neurotransmitter systems in the central nervous system affected by the prenatal drug exposure. The best known therapy 16prevention and sn attempt to diminish the drug abuse especial1y during pregnancy. This would be a solution not only for the issues raised in trus article but for the drug abuse problem in general as well. Key words: drug abuse, cocaine, methamphetamine, heroine, morphine, pregnancy, neurotoxicity Cs. Fyziol., 52, 2003, No. 1, p. 15-21

Úvod Drogy ajejich zneužívání clovekem není zdaleka jen otázkou posledních nekolika desítek let. Již v dobe pred naším letopoctem se naši predkové opájeli ruznými omamnými látkami. Jednou z nejstarších drog jsou produkty indického konopí (Cannabis sativa), známé více než pet tisíciletí. V soucasné dobe se setkáváme predevším se dvemi drogami vyrábenými z indického konopí: marihuanou a hašišem. Další kulturní rostlinou používanou pro výrobu drog již po ctyri tisíciletí je mák (Papaver somniferum). Mák obsahuje predevším opium, což je zaschlá štáva z nezralých makovic. Teprve mnohem pozdeji se zjistilo, že opium obsaCeskoslovenskáfyziologie 52/2003 C. 1

huje celou radu alkaloidu, které se také posléze podarilo izolovat. Mezi ne patrí napr, morfin, který izoloval na pocátku 19. století lékárník F. A. Sertiirner. Na jednu stranu to znamenalo objevení léku na odstranení nesnesitelných bolestí a obrovský pokrok v medicíne a na druhou stranu nebezpecí zneužívání tohoto alkaloidu a vznik závislosti. Když se zjistilo, že morfin je nebezpecný pro své návykové vlastnosti, zacala se hledat podobná látka, která by mela približne stejné terapeutické vlastnosti, ale u které by nehrozilo nebezpecí návyku. Roku 1875 byl objeven heroin (diacetylmorfin) a roku 1898 byl zaveden do praxe jako náhrada morfinu a kodeinu (metylmorfin). Brzy se však 15

28 %. Prícinou castého zneužívání pervitinu v naší ukázalo, že jeho užívání vyvolává silnou závislost a jeho chronickým podáváním vzniká tolerance or- republice je jeho snadnejší výroba a nižší cena ve ganismu na tuto látku. Zneužívání heroinu se roz- srovnání s heroinem a kokainem. šírilo hlavne po první svetové válce. Postihlo predevším USA, kde v roce 1965 bylo závislých na heroinu 90 % všech toxikomanu. Další z nejvýDrogy v tehotenství znamnejších skupin drog jsou látky vyrábené Zneužívání drog ženami behem tehotenství je z rostliny koka (Erythroxylon coca). Nejznámejší rostoucím problémem ve všech rozvinutých zemích zneužívanou drogou této skupiny je kokain, alkasveta. Ženy zneužívající drogy, jejichž pocet rok od loid poprvé extrahovaný z listu této rostliny v druroku roste, mají zvýšený výskyt nepravidelného hé polovine 19. století. Tato látka má halucinogenní úcinky a rovnež vyvolává závislost. Koncem 19. menstruacního cyklu, který casto vyústí ve vznik amenorey (Santen et a!., 1975, Smith et a!., 1982). století byl za úcelem využití ve zdravotnictví synNicméne i tyto ženy s nepravidelným cyklem motetizován amfetamin. Arnfetamin je i v soucasné hou otehotnet a v takovém prípade vystavují úcindobe soucástí rady léciv. Ac je amfetamin sám ku drogy nejen sebe, ale i svuj plod. U žen v tehoo sobe návykovou drogou s euforizacním úcinkem, tenství mohou drogy vyvolávat anémii, hepatitidy, casteji zneužívanou drogou je jemu blízký metmohou vést k nedostatecné výžive jak matky, tak amfetamin (MA), u nás známý predevším pod nái plodu a v prípade nesterilních jehel ke vzniku zvem pervitin. infekce a zvýšenému riziku pohlavních chorob, kteVšechny výše zmínené drogy vedle svých excitacré mohou být prenášené i na plod. Ženy zneužívaních (kokain, amfetaminové preparáty), prípadne jící drogy behem tehotenství mají také zvýšený tlumivých (látky na bázi momnu) úcinku, které sklon k hypertenzi a zvýšený výskyt preeklampsie lidem zneužívajícím drogy pomáhají prechodne (Susser, 1993). Rovnež u nich dochází k castejšímu utéci od svých životních starostí a problému do výskytu potratu ci mrtve porozených plodu (Johjakéhosi "nereálného sveta", mají postupem casu za následek vznik závislosti na látce a rovnež vy- nson, a Leff, 1999). Nedostatecná výživa, a tím zpusobený i nižší vinutí tolerance organismu na úcinek látky a nuthmotnostní prírustek behem tehotenství se vyskynost stálého zvyšování dávek. U všech drog hrozí tuje predevším u žen užívajících kokain a MA (persamozrejme i riziko predávkování a u injekcní apvitin), jakožto látek potlacujících chut kjídlu (Marlikace rovnež riziko infekce a prenosu pohlavních wick, 2000, Susser, 1993). Statistické studie chorob. Drogy však nemají vliv pouze na osobu, (Marwick, 2000) zjistily, že pouze 17 % na drogách která je užívá, ale v prípade tehotné ženy mohou negativne ovlivnit vývoj plodu (Hutchings, 1982, závislých žen v USA užívalo primárne MA, avšak Vavhnková et a1., 2001b, Zagon, 1985). Vliv drog jejich pocet vzrostl na 38 % v prubehu tehotenství. Duvodem tohoto nárustu jsou práve zmínené anoužívaných behem tehotenství na vývoj plodu je hlavním tématem tohoto clánku. rektické úcinky MA, který tehotným ženám napomáhá udržovat jejich telesnou hmotnost a zároven jim svým excitacním pusobením dodává energii. Vedle negativních úcinku drog na matku mohou Situace v Ceské republice ovšem drogy postihovat i plod. Drogy pusobí na Pád železné opony a otevrení hranic vedle svých plod dvema zpusoby: prímo a neprímo (obr. 1), a vykladných socioekonomických dopadu zpusobily volávají zmeny u vyvíjejícího se organismu, které rovnež, že se naše republika stala jakousi tranzitní mohou mít i trvalé následky. Jelikož vetšina drog tepnou, ci možno ríci ld'ižovatkou pro nelegální snadno prostupuje.i hematoencefaHckou bariérou, obchodování s drogami. To má za následek, že která je nejhure prostupnou bariérou lidského orv naší republice v posledních 10 letech narustá po- ganismu, o to snadnejší je pro ne prunik placentárcet jedincu závislých na drogách. Zatimco v severní bariérou do organismu plodu. Koncentrace drogy ní Americe jsou stále nejcasteji zneužívanými dro- u dítete je vetšinou 50 % koncentrace drogy cirkugami kokain a heroin, v Ceské republice je to lující v organismu matky. Nicméne z duvodu nižšípervitin (metamfetamin). Celosvetovým trendem, ho odbourávání drogy v játrech dítete v porovnání který bohužel platí i pro Ceskou republiku, je stálé s matkou muže dojít k tomu, že koncentrace drogy v organismu plodu prevýší koncentraci v organissnižování vekové hranice prvého setkání s drogou. V roce 1999 bylo v Ceské republice registrovaných mu matky (Dattel, 1990). Zároven vetšina drog 38 osob závislých na drogách na 100 tisíc obyvatel proniká i do materského mléka, takže díte je expo(Vavrínková et a1., 2001b), jejichž prumerný vek nováno droze rovnež postnatálne behem laktace byl 21 let. Z nich 50 % bylo mladších 19 let. Celkem (Fox, 1994, Hutchings, 1982). Po ukoncení období 64 % registrovaných uživatelu drog používá injekcexpozice droze, cožje bud po ukoncení laktace, nebo ní aplikace drog, z nich 53 % je mladších 19 let. u nekojících matek již po porodu, prochází díte Pervitin u nás zneužívá 65 % registrovaných osob stadiem abstinence s príznaky podobnými abstiužívajících injekcní aplikaci, zatímco heroin pouze nencním príznakum u dospelých jedincu. Takový16

Ceskoslovenská

fyziologie

52/2003

C. 1

.-"'-'--- -,.-""-'--'~~.='~'='._'~.~===.o="=~.-==._"-~,

EXPOZICE DROGÁM BEHEM VÝVOJE .n_"_"--~-',

. n" - -'---~._~-==.--'

'n

./

-- 'n-

na vývoj >-

Snížení

',,''''~

Úcinek

:!

CNS

'j I

vY7.iv)'

,

: ;"'Stres

:I

',.- lineš;

materská

.

'", "n

==-=,

Prímý úcinek i na vývoj CNS I '

,.

--

,1 ..

nn---"-

1

,

'

~ ',.- I-Iypoxie

;

.1

"-

I" Neprímý

i

,--.

J

pé_cc

t I

_.:

r-p;:;;;'á~~í ovlivncníCNS

Ovlivneníneurotransrnilerových

systém!1

!

i i

~-~J~\ Ovlivncní chov;Íni i

,I

:',j

;...Porucha a(~aptacc na :'knli

,- Poruchy

uccn'

1

u purnetl

: ;.../'vyšcná íri~ubilita .~J

J_

i L-

'"

Kompenzace -.

,,,

..

\ j

.,.

..

,

~

:1 oj

\

v=._~~~~~~--~. ':

Sekundární ovlívncní funkcí CNS ..~

Obr.

kách a nedokáží se o díte postarat, což casto vede k soudnímu odebrání dítete matce (lnaha a Cohen, 1993). Toto vše muže mít za následek psychickou deprivaci a mentální retardaci dítete. Vedle nedostatecné péce matky vede ke zpomalenému vývoji dítete rovnež i nedostatecná výživa a krevní zásobení plodu behem tehotenství zaprícinené abnormalitami placenty a pupecníku (Vavrínková et a1., 2001a). Tím je možné také vysvetlit, že deti matek, které užívaly po dobu tehotenství drogy, jsou celkove menší a mají nižší porodní hmotnost (Doberczak et a1., 1987, Naeye et a1., 1973). Deti drogove závislých matek mají rovnež zvýšenou dráždi vost a plactivost, snížený sací reflex, sníženou schopnost udržet pozornost, zvysenou dispozici ke krecím a prokazatelné zmeny na EEG záznamu (Finnegan, 1985). Nicméne klinické studie jsou z prevážné vetšiny orientovány na statistická srovnávání a vedecký výzkum je u lidí velice omezený. Proto vetšina prací zkoumajících úcinky prenatálního pusobení drog na organismus je provádena na laboratorních zvíratech, v prevážné vetšine na laboratorních potkanech nebo myších.

"1

Dlouhodobý úcinek pusobení drog

1.

mi príznaky abstinence u novorozence jsou napr. zvýšená plactivost, pocení, horecky, febrilní i jiné krece, poruchy zažívání a dýchání (Susser, 1993), Prestože tyto akutní príznaky odezní behem 2 týdnu, nejdéle pak do 6 mesícu, muže mít období abstinence podobne negativní dopad na vyvíjející se organismus jako samotné pusobení drogy (Zagon a McLaughlin, 1992). Vedle prímých úcinku mají drogy i úcinky neprímé (obr. 1), napr. sociální, které mohou negativne ovlivnit vývoj dítete, Klinické studie prokázaly (lnaba a Cohen, 1993, Vavrínková et a1., 2001b), že ženy závislé na drogách nevenují svému díteti dostatecnou prenatální i postnatální péci. Z 90 % jde o svobodné matky, jejichž vek je statisticky významne nižší než vek matek, které drogy neužívají (Vavrínková et aJ., 2001b). Jde vetšinou o svobodné a casto nezamestnané ženy, které mají ekonomické problémy, žijí v neutešených sociálních podmínTab. 1. Vliv prenatální

aplikace

~ % žive porozených mládat! Hmotnost mládete Lokomoce Ucení, pamet vlivu na CNS

.j.=snížení aktivity ci poctu; i

Ceskoslovenská

Kokain Laboratorní pokusy na zvíratech ukazují, že prenatální pusobení kokainu na plod má dlouhodobé úcinky spíše na funkcní než na morfologický vývoj organismu. Zatímco prenatální aplikace kokainu nemá vliv na porodní váhu mládete, jeho délku, otevírání - ocí a pohlavní dospívání (Henderson a McMillen, 1990, Smith et a1., 1989), projevují se u potomstva matek, kterým byl po dobu brezosti apHkován kokain, poruchy funkcního vývoje. Dochází ke zpomalení vzprimovacích reflexu (Hendersona McMillen, 1990, Sobrian et a1., 1990), k poruše motoriky, obranných reflexu a citlivosti na bolest (Smith et a1., 1989). Prenatální aplikace kokainu má rovnež za následek sníženou schopnost ucení a udržení pametních stop (Heyser et al., 1992, Levin a Seidler, 1993, Sobrian et aJ., 1990) a rovnež ovlivnuje sexuální chování a schopnost reprodukce dospelých laboratorních potkanu (Vathy, 1993).

drog na mládata I

i

Kokain

Pervitin

o O .l.j. katecholaminergní systém

.j. .j. .j. .j.

Heroin ---1

I

I

Mechanismus

prenatálního

I

=zvýšení

serotoninergní a dopaminergní systém

.l.li

.lopioidnía cholinergni systém

! Mm'fin 4.--..---.-.-' .l-

:

I I

I

----

.li

.lopioidní a katecholaminergni

systém

aktivity ci poctu; O =žádný efekt; vše ve srovnání s kontrolami

fyziologie 52/2003 C. 1

17

Prestože mechanismus úcinku prenatální aplikace kokainu na organismus a centrální nervový systém (cNs) není dosud plne objasnen, existuje J'ada studií, které prokázaly, že kokain podávaný matce v dobe brezosti ovlivnuje metabolismus a nekteré neurotransmiterové systémy CNS. Jedním ze systému, který je ovlivnitelný prenatální aplikací kokainu, je katecholaminergní systém (Seidlel' a Slotkin, 1992). Seidler a Slotkin (1992) demonstrovali, že dospelí laboratorní potkani, kterí byli behem prenatálního vývoje vystaveni úcinkum kokainu, mají více a-adrenergních receptoru a zvýšenou aktivitu noradrenergních receptoru. Rovnež tak dopaminové receptory (jejich množství a citlivost) jsou zmeneny u zvírat po prenatálním pusobení kokainu: zvýšení Dl receptoru (Dow-Edwards et a1., 1990) a snížení D2 receptom (Henderson et a1.,1991). Metamfetamin (pervitin) Experimentální podávání MA brezím samicím laboratorních myší ci potkanu (O, 5, 10, 15 ci 20 mglkg) vede k takovým koncentracím drogy v mozku, které odpovídají hodnotám zjišteným u plodu na droze závislých matek (Acuff-Smith et a1., 1996, Cho et a1., 1991, Martin et a1., 1976, Won et a1., 2001, Yamamoto et a1., 1992). Toto dávkování proto slouží jako experimentální model pro stanovení potenciálních rizik expozice úcinkum drogy in utero u lidí. Opakované podkožní podávání vysoké dávky MA brezím samicím laboratorního potkana vede ke zvýšené cetnosti potratu a úmrtí matky (AcuffSmith et a1., 1992). Potkaní matky, kterým byl aplikován MA, mají kratší dobu brezosti, jejich hmotnostní prírustek po dobu brezosti je nižší a mají vrhy o menším poctu mládat než kontrolní matky (Martin, 1975, Martin et a1., 1976). MA podávaný prenatálne zvyšuje úmrtnost mládat, snižuje jejich hmotnostní pj"írustky, zpoždujejejich vývoj a zpomaluje reflexy (Acuff-Smith et al., 1996, Cho et a1., 1991, Martin et a1., 1976, Yamamoto et a1., 1992). Vysoké dávky (50 mglkg) MA aplikovaného prenatálne vedou k ocním poruchám, jako je anoftalmie, mikroftalmie ci odchlípení sítnice (Acuff-Smith et a1., 1992, Acuff-Smith et a1., 1996, Vorhees a Acuff-Smith, 1990). Tyto nálezy nasvedcují tomu, že opakované podávání MA behem tehotenství muže mít závažné dlouhodobé následky na potomstvo. . Nicméne dostupných prací, které by se zabývaly úcinky prenatálního pusobení MA na dospeléjedince, je prozatím málo. Acuff-Smith et a1. (1996) zjistili, že dospelá zvíl'ata, která byla prenatálne exponována pusobení MA, projevují sníženou schopnost ucení a udržení pametových stop. Prenatální pusobení MA rovnež vyvolává snížení schopnosti adaptability na nové prostredí v dospelosti (Weissman a Caldecott-Hazard, 1995). Mechanismus úcinku MA není však dosud plne objasnen. 18

Predpokládá se, že MA pusobí na serotoninergní a dopaminergní neurotransmiterové systémy a tím vyvolává nejen dlouhodobé, ale i trvalé zmeny v CNS (Ramamoorthy et a1., 1995, Weissman a Caldecott-Hazard, 1995). Bylo totiž prokázáno, že MA podávaný prenatálne v dávce 10 mglkg zvyšuje koncentraci vazebných míst pro vychytávání monoaminu, což svedcí o stimulacním úcinku prenatálního MA na rust terminálních cástí axonu (obsahujících tato vazebná místa) v jednotlivých cástech mozku (Weissman a Caldecott-Hazard, 1995). Heroin Heroin aplikovaný brezím samicím laboratorního potkana vyvolává radu negativních úcinku ujejich mládat. Procento mrtve porozených mládat je u techto samic vyšší než u kontrol, mládata se rodí s nižší porodní hmotností a i další hmotnostní prírustky behem postnatálního vývoje jsou nižší (Zhu a Stadlin, 2000). Prenatální expozice úcinkum heroinu vyvolává u mládat zvýšenou aktivitu jak v kleci, tak i v otevrené aréne a na rotujícím válci (Lasky et a1., 1977). Ucení a pamet, testované v Sramenném radiálním bludišti i v Morrisove vodním bludišti, jsou u zvírat prenatálne exponovaných úcinkum heroinu snížené (Yanai et a1., 1992). Mechanismus, jakým prenatálne aplikovaný heroin pusobí na chování zvírat v dospelosti, není dosud objasnen, nicméne se predpokládá, že významnou roli zde sehrává opioidní systém CNS. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že drogy, tedy i heroin, podávané po dobu prenatálního vývoje, ovlivnují ty systémy, které se vyvíjejí v dobe aplikace (Kellogg, 1992), dá se predpokládat, že heroin bude ovlivnovat i jiné neurotransmiterové systémy CNS, které mohou následne vyústit ve zrneny chování a pameti, jak bylo zmíneno výše. Dalším takovým systémem CNS, vedle systému opioidního, se zdá být systém cholinergní, jelikož Yanai et a1. (Yanai et a1., 1992) zjistili, že prenatální aplikace heroinu vyvolává zmeny v septohipokampové cholinergní inervaci. Morfin Morfin, aplikovaný brezím samicím laboratorního potkana ne~ativne ovlivnuje materské chování techto samic (Slamberová et a1., 2001b), zvyšuje porodní mortalitu mládat a snižuje jejich porodní telesnou hmotnost a rozmery (Eriksson a Ronnback, 1989). Prenatální aplikace morfinu vyvolává u dospelých zvírat zvýšení lokomoce, poruchy ucení a pameti, zhoršení adaptability na stres a negativne ovlivnuje sexuální chování a schopnost reprodukce dospelých laboratorních potkanu (Šlamberová et a1., 2001a, Šlamberová et a1., 2002b, Vathy, 1993). Rovnež predispozice k epileptickým záchvatum je u zvírat exponovaných prenatálne úcinku morfinu ovlivnena (Vathy, 2001). Zatímco snížení Ceskoslovenská

fyziologie 52/2003 C. 1

prahu pro epileptické záchvaty bylo zjišteno u mládat v postnatální den (PD) 25, v PD 38 u techto mládat byl zjišten naopak práh zvýšený (Schindler et a1., 2000, Vathy et a1., 1998). U dospelých zvírat se ukázalo, že dispozice k záchvatum je sice dlouhodobe ovlivnitelná prenatální aplikací morfinu, ale tento dlouhodobý Úcinek je pak dále závislý na pohlaví zvírat a na hladine pohlavních hormonu behem pokusu (Schindler et a1., 2001, Šlamberová a Vathy, 2000, Šlamberová et a1., 2000, Velíšek et a1., 1998, Velíšek et a1., 2000). Zjištení, že prenatální aplikace morfinu má prokonvulzivní úcinek u mládat v PD 25, odpovídá klinickým nálezum, ukazujícím vyšší záchvatovou pohotovost a iritabilitu u detí matek zneužívajících drogy behem tehotenství (Finnegan, 1985). Podobne jako u heroinu vzhledem k jejich príbuznosti se predpokládá, že hlavním systémem, který morfin u mládat ovlivnuje, je systém opioidní. Avšak ukazuje se, že dlouhodobé úcinky morfinu nejsou u všech mozkových struktur shodné a že jsou rovnež závislé na okamžité hladine gonadálních hormonÚ u testovaných dospelých zvírat (Šlamberová et a1., 2002a, Šlamberová et a1., v tisku, Vathy et a1., 2000b). Vedle opioidního systému má prenatální expozice úcinkum morfinu dlouhodobý vliv i na katecholaminergní systém (Vathy et a1., 2000a).

Záver Zneužívání drog ženami behem tehotenství je velice závažný problém, protože pusobením uŽÍvané drogy neohrožují pouze zdraví své, ale rovnež i zdravý vývoj svého dítete. Úmerne s pribývajícím poctem osob zneužívajících drogy a snižováním jejich vekové hranice narÚstá i pocet detí prenatálne exponovaných negativním úcinkum drogy. Dosud

nevyrešeným problémem zustává, jak zabránit negativním úcinkÚm drogy na vývoj dítete, aby nedocházelo k výše zminovaným dlouhodobým neurobehaviorálním zmenám. Jelikož je v podstate nemožné antagonizovat úcinek drogy na díte jiným preparátem a zabránit tak negativním úcinkum drogy, jedinou možnou terapií zustává zvýšená postnatální péce o díte a tím snížení jeho deficitu ve vývoji. Toto je však težko uskutecnitelné v prípade, že se o díte stará žena závislá na drogách ci sociální ústav, pokud se žena dítete vzdala, cijí bylo pro zanedbání péce soudne odebráno. Naskýtá se zde tedy otázka, zda casná adopce do funkcní rodiny s další podporou funkcní stimulace dítete by pomohla zmírnit opoždování vývoje detí prenatálne exponovaných drogám. Jelikož však je vždy lépe negativním úcinkÚm predcházet, než je pak lécit, nejlepší možnou "terapH" je tudíž prevence. Presvedcení matky, aby se vzdala drog alespon po dobu tehotenství, však nezabrání pozdejším sociálním negativním vlivum behem postnatálního vývoje dítete, nehlede na to, že žena by procházela fází abstinence v dobe tehotenství, což muže mít rovnež negativní vliv na vývoj plodu (Zagon a McLaughlin, 1992). Další možností je podávání látek užívaných pri lécbe závislostí, které zabrání vzniku abstinence, jako napr. metadon v prípade opiátu (heroin, morfin). Avšak existují studie ukazující (Darmani et a1., 1992, Zagon a McLaughlin, 1984), že i metadon má podobne negativní Úcinky na vývoj plod ti jako heroin a morfin. Zdá se tudíž, že nezbývá jiná úcinná možnost prevence než všeobecný boj proti zneužívání drog, jehož úspech by byl nejen rešením diskutovaného problému tohoto clánku, ale i rešením negativních dusledku drogové závislosti obecne. Tento clánek 111200005.

vznikl

za financní

podpory

VZJ

13/98:

LITERATURA 1. Aeuff-Smith, K. D., George, M., Lorens, S. A., Vorhees, C. V.: Preliminary evidence for methamphetamine-induced behavioral and ocular etTects in rat otTspring following exposure during em'ly organogenesis. Psychopharmacology, 109, 1992,s. 255-263. 2. Acuff-Smith, K. D., Sehilling, M. A., Fisher, J. E., Vorhees, C. V.: Stage-specific effects of prenatal d-methamphetamine exposure on behavioral and eye development in rats. Neurotoxicol. Teratol., 18, 1996, s. 199-215. 3. Darmani, N. A., Sehnoll, S. H., Pandey, U., Martin, B. R.: Chronic prenatal methadone exposure alters central opioid mu-receptor aff1nity in both fctal and maternal bmin. Neurotoxicol. Teratol., 14, 1992, s. 265-271. 4. Dattel, B. J.: Substance abuse in pregnancy. Semin. Pennatol., 14, 1990, s. 179-187. 5. Doberczak, T. M., Thornton, J. C., Bernstein, J., Randali, S. R.: Impact of maternal drug dcpendency on birth weight and head circumference of offspring. Amer. J. Dis. Child., 141, 1987, s. 1163-1167.

Ceskoslovenská

6. Dow-Edwards, D. L., Freed, L. A., Fico, T. A.: Structural and functional etTects 01'prenatal cocaine exposure in adult rat brain. Brain Res. Dev. Brain Res., 57, 1990, s. 263-268. 7. Eriksson, P. S., Ronnback, L.: Effects of prenatal morphine treatment ofrats on mortality, bodyweight and analgesic response in tbe otTspring. Drug. Alcohol. Depend., 24, 1989, s. 187-194. 8. Finnegan, L. P.: EtTects of maternal opiate abuse on the newborn. Fed. Proc., 44, 1985, s. 2314-2317. 9. Fox, C. H.: Cocaine use in pregnancy. J. Amer. Board. Fam. Pract., 7, 1994, s. 225-228. 10. Henderson, M. G., McMillen, B. A.: EtTects of prenatal exposure to cocaine 01' related drugs on rat development and neurological indices. Brain Res. Bull., 24. 1990. s. 207-212. 11. Henderson, M. G., MeConnaughey, M. M., McMillen, B. A.: Long-term consequences of Pl'enatal exposure to cocaine 01'related drugs: Effects on rat brain monoaminergic receptors. Brain Res. Bull., 26, 1991, s. 941-945.

fyziologie 52/2003 C, 1

19 ...

12. Heyser, C. J., Miller, J. S., Spear, N. E., Spear, L. P.: Prenatal exposure to cocaine disrupts cocaine-induced conditioned p]ace preference in rnts. Neurotoxicol.Teratol., 14, 1992, s. 57-64. 13. Hutchings, D. E.: Methadone and heroin during pregnancy: A review of behavioral efTects in human and animal ofTspring. Neurobehav. Toxico1. Teratol., 4, 1982, s. 429-434. 14. Cho, D. H., Lyu, H. M., Lee, H. B., Kim, P. Y. et a1.: Behavioral teratogenicity ofmethamphetamine. J. Toxico1. Sci., 16, 1991. Suppl. 1, s. 37-49. 15. lnaba, D. S.. Cohen, W. E.: Gradle to grave. In: Holstein, M. E. (Ed.). Gradle to Grave. Ashland, USA, CNS Productions 1993. s.197-237. 16. Johnson, J. L., Leff, M.: Children of substance abusers: Overview of research findings. Pediatrics. 103. 1999, s. 1085-1099. 17. Kellogg, C. K.: Benzodiazepines and the developing nervous system: Laboratory findings and clinical implications. In: Zagon, 1.S. a Slotkin, T. A. (Eds.). Benzodiazepines and the Developing Nervous System: Laboratory Findings and Clinical lmplications, San Diego, Academic Press 1992. s. 283-321. 18. Lasky, D. 1., Zagon, I. S., McLaughUn, P. J.: Effect of maternally administered heroin on the motor activity ofrat ofTspring. Pharmacol. Biochem. Behav., 7, 1977, s. 281-284 19. Levin, E. D., Seidler, F. J.: Sex-related spatiallearning difTerences after prenatal cocaine exposure in the young adult rat. Neurotoxicology, 14, 1993, s. 23-28. 20. Martin. J. C.: Effects on ofTspring of chronic maternal methamphetamine exposure. Dev. Psychobio1., 8, 1975, s. 397-404. 21. Martin, J. C., Martin, D. C., Radow, B., Sigman, G.: Growth, development and activity in ratofTspringfollowing maternal drug exposure. Exp. Aging Res., 2, 1976, s.235-251. 22. Marwick, C.: NIDA seeking data on efTectoffetal exposure to methamphetamine. J. Amer. Med. Ass., 283, 2000, s. 2225-2226. 23. Naeye, R L., Blane, W., Leblanc, W., Khatamee, M. A.: Fetal complications of meternal heroin addiction: Abnormal growth, infections, and episodes of stress. J. Pediatr., 83, 1973,s. 1055-1061. 24. Ramamoorthy, J. D., Ramamoorthy, S., Leibach, F. H., Ganapathy, V.: Human placental monoamine transporters as targets for amphetamines. Amer. J. Obstet. Gynecol., 173, 1995, s. 1782-1787. 25. Santen, F. J., Sofsky, J., Bilic, N., Lippert, R: Mechanism of action of narcotics in the production of menstrual dysfunction in women. Fertil. Steril., 26, 1975, s. 538-548. 26. Seidler, F. J., Slotkin, T. A.: Fetal cocaine exposure causes persistent noradrenergic hyperactivity in rat brain regions: EfTects on neurotransmitter turnover and receptors. J. Pharmacol. Exp. Ther., 263, 1992, s. 413-421. 27. Schindler, C. J., Velíšková, J., Šlamberová, R., Vathy, 1.: Prenata! morphine exposure alters susceptibility to bicuculline seizures in a sex- and age-specific manner. Dev. Brain Res., 121,2000, s. 119-122. 28. Schindler, C. J., Šlamberová, R, Vathy, I.: Prenatal morphine exposure decreases susceptibility of adult male rat ofTspring to bicuculline seizures. Brain Res., 122,2001, s.305-309. 29. Šlamberová, R, Vathy, 1.: Estrogen difTerentially alters NMDA and kainate-induced seizures in prenatally morphine- and saline-exposed adult female rats. Pharmacol. Biochem. Behav., 67, 2000, s. 501-505. 30. Šlamberová, R, VeJíšek, L., Vathy, I.: Prenatal morphine exposure alters N-methyl-D-aspartateand kainateinduced seizures in adult male rats. Pharmacol. Biochem. Behav., 65, 2000, s. 39-42. 31. Šlamberová, R., Schindler, C. J., Pometlová, M., Ul" kuti, C. et al.: Prenatal morphine exposure differentially

-

20

alters learning and memory in male and temale rats. Physiol. Behav., 73, 200la, s. 93-103.

32. Šlamberová, R., Szilagyi, B" Vathy, I.: Repeatedmorphine administration during preb>"J1ancy attenuates maternal behavior. Psychoneuroendocrinology, 26, 2001b, s. 565-576. 33. Šlamberová, R, Rimanóczy, Á., Riley, M. A., Schindler, C. J., et al.: Mu-opioid receptors in seizure-control\ing brain structures are altered by prenatal morphine exposure and by male and female gonadal steroids in adult rats. Brain Res. Bull., 58, 2002a, s. 391-400. 34. Šlamberová, R, Schindler, C. J., Vathy, I.: lmpact of maternal morphine and saline injections on behavioral responses to cold water stressor in adult male and female progeny. Physiol. Behav., 75. 2002b, s. 723-732. 35. Šlamberová, R, Rimanóczy, Á., Bar, N., Schindler, C. J. et al.: Density of mu-opioid receptors in the hippocampus of adult male and female rats is altered by prenatal morphine exposure and gonadal hormone treatment. Hippocampus, in press. 36. Smith, D. E., Moser, C., Wesson, D. R., Apter, M. et a1.: A clinical guide to the diagnosis and treatment of heroinrelated sexual dysfunction. J. Psychoact. Drugs, 14, 1982, s.91-99. 37. Smith, RF., Mattran, K. M., Kur1\iian, M. F., Kurtz, S. L.: Alterations in offspring behavior induced by chronic prenatal cocaine dosing. Neurotoxicol. Teratol., lI, 1989, s. 35-38. 38. Sobrian, S. K., Burton, L. E., Robinson, N. L., Ashe, W. K. et a1.: Neurobehavioral and immunological effects of prenatal cocaine exposure in rat. Pharmacol. Biochem. Behav., 35, 1990, s. 617-629. 39. Susser, M. (Ed.): Effects of in utero exposure to street drugs. Vol. 83, 1993. 40. Vathy, I.: Frank, A.: Beach Award. Sexually dimorphic efTects of prenatal morphine and cocaine on adult sexual behavior and brain catecholamines in rats. Horm. Behav.. 27,1993, s. 1-4. 41. Vathy, 1., Velíšková, J., Moshé, S. L.: Prenatal morphine exposure induces age-related changes in seizure susceptibility in male rats. Pharmacol. Biochem. Behav., 60, 1998, s. 635-638. 42. Vathy, 1., He, H. J., lodice, M., Hnatczuk, O. C. et a1.: Prenatal morphine exposure differential\y alters TH-immunoreactivity in the stress-sensitive brain circuitry of adult male and female rats. Brain Res. Bull., 51, 2oo0a, s. 267-273. 43. Vathy, 1., Rimanóczy, Á., Šlamberová, R.: Prenatal exposure to morphine differentially alters gonadal hormone regulation of delta-opioid receptor binding in male and female rats. Brain Res. Bull., 53, 2000b, s. 793-800. 44. Vathy, I.: Prenatal morphine exposure induces age- and sex-dependent changes in seizure susceptibility. Prog. Neuropsychopharmacol. Biol. Psychiatr., 25, 2001, s. 1203-1226. 45. Vavrínková, B., Binder, T., Vítková, 1., Živný, J.: Placental and umbilical cord changes in drug-addicted women. Cs. Gynekol., 66, 2001a, s. 345-349. 46. Vavrínková, B., Binder, T., Živný, J.: Characteristics of a population of drug dependent pregnant women in the Czech RepubHc. Cs. Gynekol., 66, 2001b, s. 285-291. 47. Velíšek, L., Velíšková, J., Moshé, S. L., Vathy, I.: Prenatal morphine exposure alters ovarian steroid hormonal regulation of seizure susceptibility. Brain Res., 796, 1998, s.247-256.

48. Velíšek, L., Stanton, P. K., Moshé, S. L., Vathy, 1.: Prenatal morphine exposure enhances seizure susceptibility but suppresses long-term potentiation in the \imbic system of adult male rats. Brain Res., 869, 2000, s. 186-193. 49. Vorhees, C. V., Acuff-Smith, K. D.: Prenatal methamphetamine-induced anophthalmia in rats. Neurotoxicol. Teratol.,

12, 1990, s. 409.

Ceskoslovenská

fyziologie 52/2003 C. 1

50. Weissrnan, A. D., Caldecott-Hazard, S.: Developmental neurotoxicity to methamphetamines. Clin. Exp. Pharmacol. Physiol., 22, 1995, s. 372-374. 51. Won, L., Bu bula, N., McCoy, H., Heller, A.: Methamphetamine concentratinos in fetal and maternal brain folio. wing prenatal exposure. Neurotoxicol. Teratol., 23, 2001, s.349-354. 52. Yamamoto, Y., Yamamoto, K., Fukui, Y.,Kurishita,A.: Teratogenic effects of methamphetamine in mice. Nippon Hoigaku Zasshi, 46,1992. s. 126-131. 53. Yanai, J., Avraham, Y., Levy, S., Maslaton, J. et aJ.: AJterations in septohippocampal choJinergic innervations and related behaviors after early exposure to heroin and phencyclidine. Brain Res. Dev. Brain Res., 69, 1992, s.207-214. 54. Zagon, 1. S., McLaughlin, P. J.: Perinatal exposure to methadone alters sensitivity to drugs in adult rats. Neurobehav. Toxicol. Teratol., 6, 1984, s. 319-323.

55. Zagon, 1. S.: Opioids and development: New lessons from old problems. NIDA Res. Monogr., 60,1985, s. 58-77. 56. Zagon, T. S., McLaughlin, P. J.: Maternal exposure to opioids and the developing nervous system: Laboratory findings. In: Zagon. 1. S. a Slotkin, T. A. (Eds.). Maternal Exposure to Opioids and the Developing Nervous System: Laboratory Findings. San Diego, Academic Press 1992. s. 241-282. 57. Zhu, J. H., Stadlin, A.: Prenata] heroin exposure. Etfects on development, acoustic startle response, and locomotion in weanling rats. Neurotoxicol. Teratol., 22. 2000. s. 193-203.

MUDr. Romana Šlamberová, Ph.D. Ke Karlovu 4 120 00 Praha 2 e-mail: [email protected]