Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Podniková ekonomika a management
VLIV TOKU DPH NA PROJEKCI FREE CASH FLOW VAT Influence on free cash flow Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce:
Autor:
Mgr. Ing. Milan Sedláček, Ph. D .
Radka LIPENSKÁ
Brno, 2015
J m éno a pří j m ení aut ora:
Radka Lipenská
Náz ev di pl om ové práce:
Vliv toku DPH na projekci free cash flow
Náz ev prác e v an gl i čt i ně:
VAT Influence on Free Cash Flow
Kat edra:
podnikového hospodářství
Vedoucí di pl om ové práce:
Mgr. Ing. Milan Sedláček, Ph.D.
R ok obhaj ob y:
2015
Anotace Předmětem diplomové práce „Vliv toku DPH na projekci free cash flow“ je zkoumání vlivu daně z přidané hodnoty na celkovou výši volných peněžních prostředků s cílem přispět ke zlepšení predikce free cash flow díky možnosti predikce výše DPH. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část je věnována přístupu k finančnímu managementu a plánování, účetním výkazům s důrazem na cash flow a dále na DPH. Praktická část se zabývá zkoumáním vlivu různých položek na free cash flow, přičemž zkoumání je zaměřeno na DPH. Následně je představen model, který umožní predikovat DPH a tím zlepšit predikci free cash flow.
Annotation The subject of this thesis titled "VAT influence on free cash flow" is to examine the VAT influence on the overall value of free cash flow with the aim to contribute to the improvement of free cash flow forecast owing to the VAT forecast. The thesis is divided into two parts. The theoretical part pursues financial management and financial planning, financial statements with emphasis on cash flow, as well as VAT. The practical part aims to analzse the impact of various items on free cash flow. The examination focuses on VAT. Consecutively, a model, which will make the VAT forecast feasible is presented.
Klíčová slova Volné peněžní prostředky, daň z přidané hodnoty, predikce, finanční plánování, finanční řízení
Keywords Free cash flow, Value Added Tax, forecast, financial planning, financial management
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Vliv toku DPH na projekci Free cash flow vypracovala samostatně pod vedením Ing. Mgr. Milana Sedláčka, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 12. května 2015 vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Mgr. Milanu Sedláčkovi, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této práce. Především bych ovšem chtěla poděkovat panu Ing. Miloši Kovrzkovi za jehoh ochotu, poskytnuté rady a informace, za jeho nesmírnou trpělivost a chuť pokračovat ve spolupráci. Dále cítím povinnost poděkovat i paní Bc. Ivoně Holíkové, která mi rovněž poskytla podstatné informace, důležité rady a neváhala nabídnout pomocnou ruku kdykoli to bylo možné.
OBSAH ÚVOD .......................................................................................................................................13 TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................................15 1. MANAGEMENT ..........................................................................................................16 1.1 FINANČNÍ MANAGEMENT ..............................................................................................18 1.2 ŘÍZENÍ PENĚŽNÍCH PROSTŘEDKŮ ..................................................................................18 2 FINANČNÍ PLÁNOVÁNÍ...............................................................................................19 3 FINANČNÍ VÝKAZY PODNIKU..................................................................................21 3.1 VÝZNAM .......................................................................................................................21 3.2 DRUHY .........................................................................................................................21 3.2.1 Rozvaha .................................................................................................................22 3.2.2 Výkaz zisku a ztráty ...............................................................................................22 3.2.3 Cash flow ..............................................................................................................24 4 CASH FLOW ...................................................................................................................25 4.1 VAZBA NA OSTATNÍ VÝKAZY ........................................................................................26 4.2 STRUKTURA VÝKAZU CASH FLOW ................................................................................27 4.3 METODY SESTAVENÍ .....................................................................................................28 4.3.1 Přímá metoda ........................................................................................................28 4.3.2 Náhradní přímá metoda ........................................................................................28 4.3.3 Nepřímá metoda ....................................................................................................29 4.4 POUŽITÍ CASH FLOW .....................................................................................................31 4.5 FREE CASH FLOW ..........................................................................................................31 4.5.1 Využití ukazatele ...................................................................................................33 4.5.2 Výpočet..................................................................................................................33 4.6 PREDIKCE PENĚŽNÍCH TOKŮ .........................................................................................34 5 DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY.......................................................................................35 5.1 MECHANISMUS FUNGOVÁNÍ DPH.................................................................................35 5.2 DPH V EVROPSKÉ UNII .................................................................................................36 5.2.1 Harmonizace .........................................................................................................36 5.2.2 Intrakomunitární plnění ........................................................................................38 5.2.3 DPH v Německu ....................................................................................................39 5.2.4 DPH v Rumunsku ..................................................................................................39 5.2.5 DPH v Maďarsku ..................................................................................................39 5.2.6 Vývoj sazeb ...........................................................................................................40 5.2.7 Vrácení DPH.........................................................................................................40 5.3 DPH MIMO EU .............................................................................................................41 6 OPERACIONALIZACE HYPOTÉZ.............................................................................43 PRAKTICKÁ ČÁST ..............................................................................................................45 7 PŘEDSTAVENÍ PODNIKU ...........................................................................................45 7.1 HISTORIE ......................................................................................................................46
7.2 OEZ VE SKUPINĚ SIEMENS ........................................................................................... 46 7.3 FINANČNÍ SITUACE PODNIKU ........................................................................................ 47 8 SYSTÉM PLÁNOVÁNÍ .................................................................................................. 51 8.1 PLÁNOVÁNÍ FCF .......................................................................................................... 52 9 SESTAVOVÁNÍ FCF ...................................................................................................... 53 9.1 PŘÍMÁ VS. NEPŘÍMÁ METODA ....................................................................................... 53 9.2 SLOŽKY FCF ................................................................................................................ 54 9.3 VLIV DPH .................................................................................................................... 55 9.3.1 Význam vlivu ......................................................................................................... 55 9.3.2 Volatilita ............................................................................................................... 59 9.4 PREDIKCE ..................................................................................................................... 62 9.5 VRÁCENÍ DPH.............................................................................................................. 66 10 TVORBA MODELU .................................................................................................... 69 10.1 STRUKTURA DAT ....................................................................................................... 69 10.2 ZÁKLAD DANĚ NA VSTUPU ........................................................................................ 71 10.2.1 Materiál a služby ............................................................................................... 72 10.2.2 Investice ............................................................................................................. 72 10.3 ZÁKLAD DANĚ NA VÝSTUPU ...................................................................................... 77 10.4 VÝSLEDNÁ DAŇOVÁ POVINNOST ............................................................................... 79 10.5 VÝSLEDNÁ PREDIKCE ................................................................................................ 84 ZÁVĚR .................................................................................................................................... 85 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ....................................................................................... 89 SEZNAM GRAFŮ .................................................................................................................. 93 SEZNAM TABULEK ............................................................................................................. 94 SEZNAM SCHÉMAT ............................................................................................................ 95 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ................................................................................... 96 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................................ 96 PŘÍLOHY ................................................................................................................................ 98 PŘÍLOHA 1 - ROZVAHA ........................................................................................................... 98 PŘÍLOHA 2 - VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY ................................................................................... 103 PŘÍLOHA 3 - ZÁKLAD DANĚ NA VSTUPU (FISKÁLNÍ ROK 2014) ............................................. 106 PŘÍLOHA Č. 4 - ZÁKLAD DANĚ NA VÝSTUPU (FISKÁLNÍ ROK 2014) ....................................... 107
ÚVOD Finanční řízení hraje v existenci podniků velmi významnou roli. Předmětem takového řízení pak je nejen nalézt správné způsoby získávání peněžních prostředků, ale také nalézt správné metody, jak s těmito získanými peněžními prostředky naložit. Podnikové finance jsou v praxi veledůležitou součástí podniku, která se snaží o umožnění ostatním oblastem podniku uskutečnit jejich aktivity, a to zejména ty aktivy, které slouží hlavnímu předmětu podnikání. Podniky pro finanční řízení využívají různých způsobů a metod, které se v zásadě příliš neliší. V dnešní době, kdy je velice časté, že, a to především ve větších podnicích, vrcholný management nepředstavují vlastníci podniku ale dosazení manažeři, je potřeba, z pohledu právě vlastníků, zajistit, aby vrcholný management rozhodoval v zájmu podniku a jeho vlastníků a ne pouze ve svém vlastním. Vlastníci pak často musí manažery odpovídajícím způsobem motivovat, pokud chtějí, aby bylo rozhodováno ku prospěchu všech. Mohou sahat po různých motivačních nástrojích a ne zřídka se stává, že k motivaci využívají pohyblivou složku mzdového ohodnocení. Rozdíly se nachází pouze v ukazatelích, na které je ohodnocení navázáno. Podnik, kterému by tato diplomová práce měla pomoci a na který budu aplikovat poznatky popsané v první části práce, se v tomto nijak nevymyká. Styčným bodem, který tak manažeři sledují a mají na paměti při provádění svých rozhodnutí, je v tomto konkrétním případě free cash flow (volné peněžní toky, FCF). V minulosti to bývala například Ekonomická přidaná hodnota (EVA) nebo čistý zisk bez započtení odpisů (EBITDA). Problémem, se kterým se podnik potýká, je ale fakt, že v rámci finančního plánování neplánuje s velkou přesností i výši FCF. Podnik identifikoval omezení, kterému při plánování čelí, a tím je neexistence odhadování výše daně z přidané hodnoty (DPH). Při podnikatelské činnosti totiž může vznikat daňový závazek, nebo i daňová pohledávka, přičemž záleží na mnoha faktorech ovlivňujících konečnou výši DPH. Cílem této diplomové práce je zlepšit předpověď FCF pomocí zlepšení zejména předpovědi výše DPH. Výstupem práce bude model, který pomůže na základě plánů podniku upřesnit odhad FCF. Model vznikne po analyzování jednotlivých součástí FCF a jejich vlivu na výši FCF, analyzování možností a metod předpovědi těchto vstupů do FCF a pomůže finančnímu oddělení s předpovědí dalších ukazatelů a jejich věrohodnosti.
13
Identifikovala jsem tři hypotézy, které se v práci budu snažit potvrdit, respektive vyvrátit: Hypotéza č. 1:
Pro zlepšení predikce FCF je třeba zlepšit predikci DPH.
Podhypotéza 1a: Daň z přidané hodnoty významně ovlivňuje volné peněžní toky. Podhypotéza 1b: DPH ovlivňuje FCF svou volatilitou. Hypotéza č. 2:
Daň z přidané hodnoty je jediným komponentem volných peněžních toků, jehož předpověď je třeba zpřesnit.
Hypotéza č. 3:
Podnik má dostatečně strukturovaná data týkající se vstupů do modelu predikce DPH.
Práce je rozdělena do dvou částí. První z nich je část teoretická, ve které se budu věnovat dvěma oblastem, a to peněžním tokům a následně dani z přidané hodnoty. Peněžní toky a jejich výkaz zařadím a propojím s ostatními finančními výkazy a budu se věnovat metodám sestavení a předpovědi. Rozeberu jednotlivé součásti FCF, které významně ovlivňují jejich výši. Následně popíšu daň z přidané hodnoty zejména v kontextu intrakomunitárních plnění, z toho důvodu, že podnik obchoduje jak v rámci České republiky, tak v rámci Evropské unie a se třetími zeměmi. Praktickou část zahájím popisem podniku, seznámením s jeho činností, výsledky v posledních letech a strategickými plány jeho směřování. Poté rozeberu sestavování free cash flow a jeho předpovídání a zjistím, které součásti mají na jeho výši nejvýznamnější vliv. Dále se zaměřím na daň z přidané hodnoty, na její vliv na podnik a na předpovídání. Po analýze aktuální situace se budu soustředit na budoucnost, na zlepšení současných metod a na vytvoření kvalitního modelu, který bude pro podnik přínosem. V průběhu celé praktické části budu vyhodnocovat uvedené hypotézy. Na závěr zhodnotím představený model, jeho validitu a přínosy pro podnik a shrnu potvrzení či vyvrácení hypotéz. Praktická část práce je na základě přání konzultantů neveřejná, a to z důvodu citlivých dat podniku a konkurenčnímu boji.
14
TEORETICKÁ ČÁST V teoretické části se budu zabývat zejména dvěma body, a to volnými peněžními toky a daní z přidané hodnoty. Důvodem pro toto rozdělení je fakt, že v praktické části bude následně provedeno zhodnocení dopadů daně z přidané hodnoty a dalších položek na výši volných peněžních toků. Teorii týkající se přímo free cash flow bude předcházet stručný popis finančního managementu a plánování a ve druhé části se budu věnovat dani z přidané hodnoty, kterou zařadím do daňového systému České republiky a Evropské unie, a budu se věnovat jednotlivým daňovým režimům při obchodování s různými státy světa. Finanční management a plánování volím z toho důvodu, že se v praktické části budu věnovat plánování a předpovídání hodnot volných peněžních toků, vidím proto jako důležité věnovat se teoretické přípravě, literární rešerši daného tématu a zjišťování informací ze zdrojů českých i zahraničních, přičemž ze zahraničních zdrojů budu využívat převážně články a studie z odborných periodik.
15
1. MANAGEMENT Management jako takový bývá často považován svým způsobem za vědní disciplínu. Třeba Veber ale uvádí, že v případě managementu, v tomto pojetí tedy řízení podniku, se jedná o soubor poznatků z různých vědních disciplín. Kromě ekonomie, matematiky a statistiky to jsou samozřejmě dále například psychologie nebo sociologie (Veber, 2009, s. 22). K tomuto výčtu by mohla být dále přiřazena i etika či environmentalistika, neboť zejména druhá jmenovaná se v posledních letech těší velké oblibě a vedení podniků se oběma oblastmi hojně zabývají. Proti názoru, že management představuje vědní obor, stojí například názor Petera Druckera, který přirovnává managera k lékaři a tvrdí, že stejně jako úspěšný lékař vyléčí svého pacienta, tak úspěšný manažer vede prosperující podnik (Drucker, 1997). Na podnik se můžeme dívat rovněž jako na vyvíjející se entitu, jejíž směr je určen různými faktory, které mohou být faktory vnitřními, jako například volba strategie, manažerské dovednosti vedení, nebo faktory vnějšími, kam může být řazeno například konkurenční prostředí nebo makroekonomické faktory (Dickinson, 2011). Z uvedeného lze soudit, že definice managementu se postupem času vyvíjí, stejně jako management sám. Během let, kdy se s managementem vědomě pracuje, se pohled na něj a práce s ním mění. Od klasického přístupu, v rámci kterého se management soustředil na pracovní disciplínu, pořádek a organizaci, přes období, kdy se k managementu přistupovalo systémově, jako k vědě, až k současnosti, kdy pohled ovlivňuje spousta skutečností, například různé turbulence, převis nabídky nad poptávkou nebo snaha chránit životní prostředí (Veber, 2009, s. 305-324). Dnes může být podle mého názoru na management právoplatně pohlíženo jako na umění, jelikož v současném vysoce konkurenčním světě nestačí pouze držet se strategie a případně získávat zkušenosti s vedením a motivováním lidí. Nejúspěšnější manažeři a vedoucí představitelé nejúspěšnějších společností jako jsou například Amazon, Google, Apple, Xerox nebo Intuit (Williams, 2012) mají něco společného. Nemusí to být pouze odhodlání a inteligence. Takoví lidé bývají navíc vizionáři schopní například s určitou jistotou intuitivně předvídat vývoj svých společností a trhů, na kterých působí. Stejně jako se mění společnost a její potřeby, mění se i management, jeho definice a účel.
16
Nehledě na to, jakým způsobem je na management pohlíženo, může být dělen podle různých kritérií. Jedním takovým kritériem může být časový horizont, kterého se takový management týká. Tradičně pak bývá management dělen na strategický, taktický a operativní (Veber, 2009, s. 25). Kromě uvedeného dělení je zřejmé, že k vedení podniku nemůže být použit pouhý management, a to z toho důvodu, že se jedná o příliš obecný pojem, vědní disciplínu, rozsáhlý soubor poznatků nebo cokoli jiného. Zde záleží pouze na tom, jakou definici považujeme za skutečnosti nejbližší. Management se skládá z různých oblastí, různých činností a aktivit, díky kterým mohou povolaní lidé podnik řídit. Jednou z těchto oblastí je finanční management, dále lze uvést například řízení lidských zdrojů nebo marketing, Management je prostředkem k naplňování cílů podniku. Bez řízení a uskutečňování různých aktivit, které jsou předem důkladně promyšlené a naplánované, by podnik svých cílů mohl jen těžko dosahovat, nebo by nebylo dosahováno dlouhodobého charakteru jeho existence. Primárním cílem podniku je maximalizace hodnoty pro jeho vlastníky. Jak ale uvádí například Synek, cíle jsou závislé na účelu založení (Synek, 2002). Z tohoto vyplývá, že ačkoli se může zdát, že primárním cílem je v každém případě právě maximalizace hodnoty, existují i organizace, jejichž smysl je odlišný od běžného pohlížení na podniky. Může se jednat o neziskové organizace, které mnohdy sledují naprosto odlišné cíle, jako jsou různé druhy pomoci ať už zvířatům, lidem nebo třeba městům. Jen v České republice bylo v roce 2013 evidováno více než 84 000 občanských sdružení, jednoho z více druhů nestátních neziskových organizací (Neziskovky.cz, 2014). Díky tomu je možné říci, že spektrum cílů sledovaných organizacemi může být ve skutečnosti velmi široké. Primární cíl dále rozvíjí například Bokšová, která tvrdí, že podnik vytvořený za účelem dosahování zisku musí sledovat dva hlavní cíle, a to zajištění dostatečné ziskovosti a likvidity podniku (Bokšová, 2013, s. 451).
17
1.1 Finanční management Finančním managementem se rozumí, jak uvádí např. Sedláček, „veškeré aktivity, které zajišťují efektivní financování, tj. obstarávání a rozdělování kapitálu z hlediska cílů daného podniku“ (Sedláček, 2003). Jako neoddělitelná součást managementu pak finanční management představuje prostředek k řízení podnikových financí. Ty mohou být definovány např. jako „soustava peněžních vztahů, které vznikají při tvorbě, rozdělování a používání peněžních prostředků“ (Hrdý a Horová, 2009) nebo jako „soustava peněžních vztahů zahrnujících získávání finančních zdrojů, jejich alokování do různých forem majetku a rozdělování dosažených výsledků“ (Vlachynský, 1994). Uvedení autoři a jistě mnoho dalších se tedy zabývají třemi základními otázkami: „Do čeho má podnik investovat, z čeho má investovat a kolik vyplatit na podílech na zisku“ (Marek, 2009). Vedle těchto hlavních otázek si ale podnik v rámci finančního řízení musí odpovídat na mnohé další otázky. Uvedené otázky obsahují otázku optimalizace majetkové a finanční struktury, za nimi jsou ale skryté další úkoly, třeba že podnik se musí zabývat mimo jiné i peněžními toky. Celý finanční management je ovlivněn časem, protože hodnota peněz se v čase mění a jednotka peněz v současnosti má díky možnosti být investována větší hodnotu než jednotka získaná později (Kocmanová, 2013).
1.2 Řízení peněžních prostředků Řízení peněžních toků je společně s řízením zásob a pohledávek jednou ze součástí krátkodobého finančního managementu, přičemž tato větev finančního managementu se stará o peněžní prostředky v hotovosti a na účtu (Marek, 2009, s. 327). Z podstaty peněžních prostředků a peněžních toků vyplývá, že stav peněžních prostředků se bude na konci období lišit od toho počátečního o peněžní toky. Podnik může být schopen naplánovat své peněžní toky poměrně přesně. V případě, že se řízení peněžních toků nedaří, může podnik přistoupit k využívání modelů řízení peněžních prostředků, například Miller Orrova modelu (Marek, 2009, s. 322).
18
2 FINANČNÍ PLÁNOVÁNÍ Plánování tvoří velmi významnou a nedílnou součást řízení, ať už se jedná o řízení podniku nebo řízení vlastního života. Existence jednotlivce by absolutní absencí plánování pravděpodobně nebyla ohrožena, to ale nemusí platit pro podniky. Pokud navíc plánování zúžím na finanční plánování, je na místě konstatovat, že finanční plánování naopak hojně využívají právě i jednotlivci. Pro podniky má finanční plánování právě ten existenční význam, který vychází z výše zmíněného primárního cíle podniku. Podnik může chtít maximalizovat svou hodnotu, přičemž tato hodnota je vyjádřitelná numericky. Pokud ale nebude mít konkrétní plán a pokud své finance nebude řídit tak, aby té hodnoty bylo dosaženo, veškeré zbylé snažení ztratí svůj význam. Finanční plánování, stejně jako plánování z širšího úhlu pohledu, bývá děleno na plánování operativní (krátkodobé), taktické (střednědobé) a strategické (dlouhodobé)1. Časové horizonty jednotlivých druhů finančních plánů se mohou v konkrétních podnicích lišit, přičemž jejich délky mohou záviset na trhu, na kterém podnik působí, na jeho dynamice, předvídavosti a postavení ostatních podniků v něm. Výsledná podoba plánů bude právě vzhledem k časovému horizontu odlišná. Smyslem dlouhodobých finančních plánů tedy není naprosto přesné naplánování financí podniku, nýbrž dostatečně kvalitní prezentace a zdůvodnění skutečností, které jsou do plánu zahrnuty (Hrdý a Krechovská, 2013, s. 193). Postupem času se plány stále méně a méně potkávají se skutečností, snaha o přesné finanční plánování dlouhodobého charakteru by tak byla zcela bezpředmětná. Předmětem finančního plánování jsou tedy finance podniku. Valach rozděluje finance do tří částí, a to na peněžní prostředky, podnikový kapitál a finanční zdroje (Valach, 1999). Všechny tyto součásti jsou tedy logicky předmětem finančního plánování a je na ně kladen značný důraz. Jsou navzájem propojené, jedna ovlivňuje druhou a z finančního plánování pak dělají velmi komplexní oblast řízení podniku. Podnikovým kapitálem se rozumí celkový majetek vložený vlastníky podniku k určitému datu. Jeho plánováním podnik optimalizuje kapitálovou strukturu, čímž se snaží o snížení nákladů na pořízení kapitálu (Valach, 1999). Peněžní prostředky jsou ta část podnikového kapitálu, která je likvidní, jedná se tedy o peníze v hotovosti a na bankovních účtech. Finanční zdroje pak představují zdroje pro tvorbu
1
Dlouhodobé plánování bývá od strategického odlišováno, např. (Hrdý & Krechovská, 2013).
19
podnikového kapitálu a peněžních prostředků. Z důvodu, že tato práce je zaměřená na volné peněžní toky, následující část se bude týkat zejména peněžních prostředků, jakožto podstatné komponenty volných peněžních toků. Peněžní prostředky jsou pro podniky pochopitelně velmi důležitou součástí. Pomocí peněžních prostředků dochází na jedné straně k obchodům, ke zvyšování výsledku hospodaření, na straně druhé samozřejmě k nákupům, které naopak celkový výsledek hospodaření snižují. V rámci dodavatelsko-odběratelského řetězce se sice na jednu stranu mohou využívat nástroje jako je obchodní úvěr (Valach, 1999), v konečném důsledku ale téměř ve všech případech dochází k přesunu peněžních prostředků od nakupujícího k prodávajícímu. Peněžní toky jsou také jedním z principů, na nichž by mělo finanční plánování být postaveno. Dalšími principy jsou například respektování faktoru času nebo respektování a minimalizace rizika (Landa, 2007, s. 110). Plánování jako takovému by měly předcházet jednak analýzy, a to jak interní tak externí, a dále pak prognózy. Prognózy budoucího vývoje mohou být sestavovány na různých úrovních, podnik se může zabývat prognózami prodeje, prognózami technologického rozvoje nebo například lidských zdrojů. K vytvoření prognóz může podnik využívat kvalitativních metod, čili například různých expertních posudků, a metod kvantitativních. Mezi kvantitativní metody patří například analýza časových řad nebo metody rozboru příčin (Vejdělek, 1999, s. 25). Obě sledují a zkoumají historické údaje. Zatímco první zmíněná zkoumá jednoduše vývoj určité veličiny a například na základě sezónnosti pak umožňuje podniku prognózovat budoucnost, metoda rozboru příčin pracuje se dvěma veličinami, mezi kterými hledá souvislost (Vejdělek, 1999, s. 25). Poté ví, jaký vliv má jedna veličina na druhou a s pomocí tohoto zjištění může dosáhnout přesnější prognózy budoucího vývoje.
20
3 FINANČNÍ VÝKAZY PODNIKU Finanční výkazy mohou být brány jako jeden z výstupů účetnictví. Díky přehlednosti výkazů má management podniku přístup k jasným informacím, které navíc ve většině podniků podléhají finančnímu auditu, tudíž mohou být bez pochyb brány jako správné. Navíc, jak stanovuje Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, podniky sestavují a zveřejňují účetní závěrku, jejíž součástí je (mimo jiné) rozvaha a výkaz zisku a ztráty. Díky tomuto zákonu pak má k takovým výkazům a k dalším informacím přístup naprosto každý.
3.1 Význam Významů nebo účelů, pro které se finanční výkazy využívají, je mnoho. V první řadě se jedná o fakt, že sestavením a následným zauditováním a zveřejněním podnik splňuje zákonné podmínky jemu stanovené, týkající se obsahu účetní závěrky a způsobu jejího zveřejnění. Výkazy poskytují stručný přehled o hospodaření podniku. S využitím hodnot zachycených ve finančních výkazech může být provedena základní finanční analýza, která poskytne jejímu uživateli bližší pohled na hospodaření a může pomoci odhadnout další směřování podniku (například při využití bankrotních modelů). Může tak sloužit pro jednoduché srovnání různých podniků, či jednoho konkrétního podniku například s odvětvovými průměry různých finančních ukazatelů, zveřejňovanými Ministerstvem průmyslu a obchodu.
3.2 Druhy Jak bylo uvedeno výše, podniky sestavují zejména výkaz zisku a ztráty a rozvahu. Zdrojem dat pro tyto dva výkazy jsou konečné stavy jednotlivých účtů. V případě rozvahy jsou to rozvahové účty, patřící do účtových tříd 0 až 4, v případě výkazu zisku a ztráty jsou to výsledkové účty, patřící do účtových tříd 5 až 7. Rozvaha a výkaz zisku a ztráty jsou podle § 18 Zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví společně s přílohou součástí účetní závěrky, podniky jsou tedy povinny tyto výkazy sestavovat. Výkaz cash flow, nebo jak jej nazývá uvedený zákon - výkaz o peněžních tocích je povinný pouze v některých případech.2
2
Více viz. § 18 a § 20 Zákona č. 593/1991 Sb., o účetnictví.
21
Další významnou charakteristikou je sestavování rozvahy a výkazu zisku a ztráty na základě akruálního principu. Akruální princip vysvětluje například Bokšová jako fakt, že v daném účetním období jsou zachycené transakce, které s daným účetním obdobím věcně a časově souvisí. Nezávisí tedy na datu skutečného pohybu peněžních prostředků (Bokšová, 2013, s. 125) 3.2.1
Rozvaha Rozvaha zachycuje stav majetku a zdrojů k určitému datu. Jde tedy o stavové hodnoty.
Je sestavena na principu bilanční rovnosti, který říká, že suma aktiv podniku se musí rovnat sumě pasiv. Podnik tedy nemůže vlastnit více majetku, než kolik má k dispozici finančních zdrojů (Kislingerová, 2007, s. 37). Rozvaha je základní finanční výkaz, který poskytuje přehled o struktuře majetku podniku na straně aktiv a o zdrojů financování na straně pasiv. Podoba rozvahy bývá různá, většinou záleží na konkrétním podniku nebo auditorské společnosti, která využívá jednotné vzory výkazů. Pro tuto práci bude relevantní podoba rozvahy podniku uvedená v příloze. 3.2.2
Výkaz zisku a ztráty Druhý povinný finanční výkaz, výkaz zisku a ztráty, je výkaz zachycující výnosy
podniku a náklady vynaložené k vytvoření oněch výnosů za určité časové období. Na rozdíl od rozvahy se tedy jedná o tokové hodnoty. Ve výkazu jsou zachycené výnosy a náklady související s daným účetním obdobím. Nezáleží tak na faktu, zde došlo k pohybu peněžních prostředků nebo nikoli (Kislingerová, 2007, s. 51). Výkaz opět může nabývat různých podob, i v tomto případě platí, co je již uvedené v předcházející kapitole. Struktura výkazu je patrná z výkazu podniku, který je obsažen v příloze. Některým součtovým řádkům bývá věnována větší pozornost než jiným. V některých případech toto závisí na předmětu podnikání (obchodní společnost bude věnovat více pozornosti například Obchodní marži než Přidané hodnotě), obecně lze ale říci, že se ve velké míře pro další použití využívá Provozní výsledek hospodaření, Výsledek hospodaření za běžnou činnost a Výsledek hospodaření za účetní období. Poslední jmenovaný je spojovacím článkem tohoto výkazu s Rozvahou, protože právě hodnota tohoto řádku se promítá do rozvahy jako součást vlastního kapitálu. Ostatní jmenované výsledky hospodaření jsou odrazovými můstky pro využití v jiných oblastech, například v oblasti finanční analýzy, 22
v oblasti odměňování a motivace. Konečné podoby zisku, tedy například EBIT, EAT, NOPAT, nebo EBITDA a další, jsou výsledkem různých úprav jednotlivých řádkových hodnot, například přičítáním odpisů nebo nákladových úroků a podobně. (Kislingerová, 2007, s. 52-53). Kislingerová dále uvádí následující podobu nejpoužívanějších kategorií zisku (Kislingerová, 2007, s. 54): Tabulka 1 - Nejpoužívanější kategorie zisku
ZISK Hospodářský výsledek za účetní období
EAT
+ daň z příjmů za mimořádnou činnost + daň z příjmů za běžnou činnost = Zisk před zdaněním
EBT
+ nákladové úroky = Zisk před úroky a zdaněním
EBIT
+ odpisy = Zisk před úroky, odpisy a zdaněním
EBITDA
Zdroj: KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. str. 54.
Jedná se o velmi často využívané metody, přičemž každý podnik využívá právě ty ukazatele zisku, které jim nejvíce vyhovují. Faktem rovněž je, že využívání různých podob zisku nemusí být v čase konstantní. Tak jak se vyvíjí sám podnik, vyvíjí se s ním i finanční řízení, podnik může přecházet z jednoho typu zisku na druhý. Jeho stanovení tak není žádné dogma.
23
3.2.3
Cash flow Zásadním rozdílem, kterým se výkaz cash flow odlišuje od předchozích dvou výkazů,
je fakt, že jeho sestavování není založeno na akruálním principu. Výkaz cash flow zobrazuje změnu peněžních prostředků. Na rozdíl od výkazu zisku a ztráty pracuje se skutečnými příjmy a výdaji, se skutečným pohybem (Kislingerová, 2007, s. 58). Význam přehledu o peněžních tocích je právě v této odlišnosti. Podnik může dosahovat zisku, a přesto nemusí být likvidní (Bokšová, 2013, s. 451), což znamená, že nemusí mít k dispozici peníze nebo peněžní ekvivalenty.3 Vzhledem k zaměření této práce bude výkazu cash flow a cash flow samotnému věnováno více prostoru v kapitole 4.
3
Peněžní ekvivalenty = „Krátkodobá, vysoce likvidní aktiva, která jsou pohotově přeměnitelná na známou částku peněz a která jsou vystavena bezvýznamnému riziku změny hodnoty.“ (Bokšová, 2013, str. 86).
24
4 CASH FLOW Cash flow4, tedy peněžním tokem, se rozumí pohyb peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů za určité období. Výkaz cash flow tento pohyb zaznamenává. Udává, o kolik, jakým směrem a z jakých příčin se za dané období pohl stav peněžních prostředků (Bokšová, 2013, s. 451). Časové období může být různé. Může se jednat jak o rok, tak i o kratší období, jako je čtvrtletí nebo měsíc. Potřeba sledování pohybu peněžních prostředků je dána tím, že podnik potřebuje zajistit svou likviditu, tedy schopnost včas hradit své závazky (Kovanicová a Kovanic, 1998, s. 73). Bokšová uvádí zásadní body v pohledu na výkaz cash flow, a sice že tento výkaz není ovlivňován zvolenými metodami odpisování, uplatňováním zásady opatrnosti, dále není zkreslován akruálním principem, časovým rozlišením a dohadnými položkami (Bokšová, 2013, s. 451-452). Z tohoto pohledu by se mohlo zdát, že se jedná o důvěryhodný a nezkreslený výkaz, který podává jeho uživatelům kvalitní informace. Občas ale bývá uváděno, že se samotným peněžním tokem může podnik velmi jednoduše manipulovat například z toho důvodu, aby působil na potenciální investory nebo na věřitele dobrým dojmem. Manipulaci v tomto případě neberu jako činnost špatnou nebo z nějakého důvodu nevhodnou. Konkrétně k tomu může docházet tím, že podnik prodlužuje splácení svých závazků, má tedy peněžní prostředky k dispozici, a naopak zkracováním splatnosti vlastních faktur, díky čemuž (v případě spolehlivých včas platících odběratelů) získá peněžní prostředky brzo po uskutečnění obchodu. Uvedeným pouze poukazuji na jinou možnost zkreslení výsledného cash flow. Cash flow sice dává možnost získat základní informace o podniku a jeho současné situaci, některá pravidla sestavování cash flow mohou působit na jeho fungování limitně. Problémy mohou nastat například při zařazování aktivit do operativních a investičních, kdy se problémy týkají například zařazení pohledávek, leasingu, úroků a vyplácených podílů na zisku nebo daní z příjmů, které pochází z investičních aktivit (Weiss a Yang, 2007). Tyto problémy se nemusí týkat všech podniků, ukazují ale určité rezervy, které cash flow, stejně jako ostatní výkazy, skrývá.
4
Českým ekvivalentem výrazu cash flow jsou peněžní toky. Obě pojmenování v práci používám bez rozdílu, jako synonyma.
25
4.1 Vazba na ostatní výkazy Sestavované finanční výkazy nestojí samostatně, ale jsou naopak navzájem propojené. Systém založený na těchto výkazech se nazývá systém tří-bilanční (Dluhošová, 2006, s. 59). Na následujícím schématu je ono propojení znázorněno: Schéma 1 - Vazby mezi finančními výkazy
Výkaz cash flow
Výkaz zisku a ztráty
Rozvaha
počáteční stav peněžních
vlastní
výdaje
kapitál
stálá aktiva
prostředků
náklady VH konečný příjmy
stav peněžních
výnosy
oběžná aktiva cizí kapitál
prostředků
VH
peněžní prostředky Zdroj: Dluhošová, 2006, s. 60
Ze schématu vyplývá, že prostředním článkem je rozvaha. Na jedné straně je ovlivněna výší výsledku hospodaření, který je výsledem výkazu zisku a ztráty a který tedy vstupuje do rozvahy, konkrétně do části pasiv - do vlastního kapitálu. Na druhé straně je rozvaha ovlivněna mimo jiné konečným stavem peněžních prostředků, které jsou výsledkem výkazu cash flow a vstupují do oběžných aktiv. Vzhledem k tomu, že v případě výkazů zisku a ztráty a peněžních toků se jedná o tokové veličiny, ale v případě rozvahy se jedná o veličinu stavovou, změny v jednotlivých výkazech nebudou mít vždy vliv na výkazy ostatní. Změny vstupující do výkazu cash flow budou mít vliv i na rozvahu, stejně jako změny zachycené ve výkazu zisku a ztráty. Je tomu tak z toho důvodu, že se v obou případech jedná jednak o tokové veličiny a rovněž protože do rozvahy vstupuje v obou případech konečný výsledek. Naopak změny v rozvaze nebudou mít vliv ani na jeden ze zbylých výkazů. 26
4.2 Struktura výkazu cash flow Výkaz cash flow se skládá ze tří částí podle činnosti, která peněžní toky generuje, na cash flow z provozní činnosti, investiční činnosti a financování. Někteří autoři, například Sedláček, používají místo pojmenování dle oblasti, ze které peněžní toky pocházejí označení cash flow I, cash flow II a cash flow III. Za provozní činnost je považována činnost související s předmětem podnikání podniku a patří do ní prodej výrobků a zboží, poskytování a nakupování služeb, nákup materiálu, dále platby státu a zaměstnancům, pojištění, nájemné a další.5 Cash flow z provozní činnosti zahrnuje rovněž úroky spojené s provozní činností podniku. Cash flow z provozní činnosti podává informaci o schopnosti podniku vytvářet peněžní prostředky, které převyšují prostředky potřebné k platbám dodavatelům a věřitelům, právě hlavní činností. Výsledná hodnota by měla být kladná. Pokud tomu tak není, dává manažerům zprávu o tom, že hlavní činnost podniku není v pořádku, což v případě, že je tomu tak po delší časové období, může být předzvěstí bankrotu (Bokšová, 2013, s. 452). Investiční činností se rozumí činnost s cílem rozšíření podniku nebo získání kapitálových výnosů. Na rozdíl od provozní činnosti není pravidelná a není součástí předmětu podnikání. Zahrnuje například nákup a prodej dlouhodobého hmotného majetku a cenných papírů. Cash flow z investiční činnosti bývá záporné (Bokšová, 2013, s. 452). Záporné hodnoty jsou způsobené samotnou podstatou investiční činnosti. Jedná se o odtok peněžních prostředků za účelem investice. Vyloučené ovšem nejsou ani kladné hodnoty, neboť sem je zahrnut například výše uvedený prodej dlouhodobého majetku. Do financování je řazeno získávání peněžních prostředků za účelem podpory hlavní činnosti podniku nebo investic. Tyto peněžní prostředky pochází buď z vlastního kapitálu, zahrnují totiž například příjmy z emise akcií, nebo z cizích zdrojů v podobě půjček (Bokšová, 2013, s. 452).
5
Nejedná se o vyčerpávající výčet. Položek zahrnutých v provozním cash flow může být mnohem více. Účel vyjmenování některých z nich byl pouze v udání příkladu.
27
4.3 Metody sestavení V teorii jsou zmiňovány tři metody sestavování výkazu cash flow. Těmi jsou přímá metoda, náhradní přímá metoda a nepřímá metoda (Ryneš, 2008, s. 30-31). Metody se liší jednak způsobem práce s účetními doklady nebo výkazy, a dále také náročností, a to především náročností časovou. Každá metoda je pak vhodnější na různou práci, která může následovat. Například pro další rozbor bývá vhodnější metoda nepřímá (Dluhošová, 2006, s. 57). 4.3.1
Přímá metoda Při sestavování přehledu o peněžních tocích přímou metodou se využívá třídění
účetních případů podle jejich dopadu na cash flow. Pomocí kódování se účetní případy rozdělují do skupin, které tvoří jednotlivé části výkazu cash flow (Ryneš, 2008, s. 30). Výsledná hodnota je pak rozdílem mezi peněžními příjmy a peněžními výdaji (Bokšová, 2013, s. 456). Podle Bokšové se jedná o nenáročnou a jednoduchou metodu, k jejímuž použití stačí znalost počátečních stavů peněžních prostředků. Na druhou stranu je to ale v praxi metoda málo používaná (Bokšová, 2013, s. 456). Skrývá totiž několik komplikací, které tuto metodu ztěžují, a to například fakt, že ve velkých podnicích probíhá velké množství účetních operací, které je třeba takto zpracovat, dále se podnik může potýkat s problémy identifikace případů, které do CF vstupují, a ani skutečnost, že hodnoty položek jsou uváděny včetně daně z přidané hodnoty, použití této metody neulehčuje (Landa, 2007, s. 47). 4.3.2
Náhradní přímá metoda Odnož přímé metody bývá nazývána různě. Kromě pojmu náhradní přímá metoda je
například využíván pojem přímá metoda ze souhrnných výdajů (Bokšová, 2013) nebo nepravá přímá metoda (Landa, 2007). Náhradní přímá metoda sestavení vychází z nákladů a výnosů zachycených ve výkazu zisku a ztráty. Tyto skupiny se dále upravují, a to zejména o změny stavu materiálu a zboží, pohledávek a závazků, krátkodobého finančního majetku, který není zahrnut v peněžních ekvivalentech, a položek přechodných účtů, a dále o další nepeněžní náklady a výnosy a položky, které spadají do finanční nebo investiční činnosti (Ryneš, 2008, s. 31). Náhradní přímá metoda je oproti pravé přímé metodě značně složitější, vyžaduje dostatečné účetní znalosti (Bokšová, 2013, s. 463).
28
4.3.3
Nepřímá metoda Nepřímá metoda sestavení přehledu o peněžních tocích vychází z podstaty účetnictví.
Vzhledem k tomu, že je tedy každá účetní operace zaznamenána na dvou různých účtech, každý peněžní příjem respektive výdaj je zachycen buď jako pohyb na účtech rozvahových nebo výsledkových (Bokšová, 2013, s. 463). Nepřímá metoda je pak, podobně jako náhradní přímá metoda, založena na úpravách určité počáteční hodnoty. V případě nepřímé metody je touto výchozí hodnotou výsledek hospodaření. Bývá využíván výsledek hospodaření za běžnou činnost před zdaněním nebo i jiné druhy výsledku hospodaření. VH před zdaněním může být využíván z toho důvodu, že nebere v úvahu míru zdanění, není tedy závislý na legislativě, která její míru stanovuje. Bývá využíván EBIT, tedy zisk před zdaněním a úroky, které do výsledku nevstupují ze stejného důvodu. V čase se mohou měnit a mohly by ovlivňovat hodnotu zisku. Výsledek hospodaření se pak upraví o nepeněžní operace, změny stavu zásob a provozních pohledávek a závazků, a dále opět o položky, které spadají do finanční nebo investiční činnosti (Ryneš, 2008, s. 31). Uvedené úpravy jsou nutné z toho důvodu, že výsledek hospodaření je sestavován dle akruálního principu (Bokšová, 2013, s. 463), což znamená, že jsou účetní operace do účetnictví zaznamenány v okamžiku jejich uskutečnění, nikoli až v momentě, kdy dojde k pohybu peněžních toků. Úpravy je nutné provádět rovněž kvůli tomu, že je účtováno i o nákladech a výnosech a ne pouze o příjmech a výdajích. Zisk je tedy upravován o ty operace, při kterých se peněžní toky nijak nehýbou. Úpravy jsou tedy založené na skutečnostech, že růst jiných aktiv než jsou peněžní prostředky má za následek pokles peněžních prostředků a naopak pokles jiných aktiv vede k jejich růstu, a dále že růst nebo pokles pasiv vede k růstu respektive poklesu peněžních prostředků (Marek, 2009, s. 119). Je třeba ještě konstatovat, že nepřímou metodu mohou podniky využívat pouze ke stanovení cash flow z provozní činnosti (Bokšová, 2013, s. 454). Na sestavení cash flow z ostatních činností je třeba použít přímé metody. Důvodem je fakt, že investiční a finanční činnost mívají nesrovnatelně menší vliv na hodnotu hospodářského výsledku, který stojí na počátku úprav při použití nepřímé metody.
29
Tabulka 2 - Nepřímá metoda sestavení výkazu CF
Přehled o peněžních tocích (Výkaz cash flow) Výsledek hospodaření (VH) z běžné činnosti před zdaněním (+ zisk / - ztráta) + náklady, které nebyly v běžném období výdajem (odpisy, tvorba rezerv, opravných položek, výdaje příštích období zachycené v nákladech běžného roku, kurzové ztráty) výnosy, které nebyly v běžném období příjmem (rozpuštění rezerv, opravných položek, zúčtování předem přijatého nájemného do výnosů, kurzové zisky) +/vyloučení transakcí příslušejících jiné činnosti (náklady a výnosy související s prodejem dlouhodobých aktiv, finančního majetku, nákladové, výnosové úroky) +/vyloučení položek samostatně vykazovaných (náhrady od pojišťovny, manka a škody, nákladové úroky, náklady na daň z příjmu) Provozní zisk před změnami nepeněžního pracovního kapitálu +/úprava o změny stavu krátkodobých provozních aktiv a krátkodobých provozních závazků aktiv nákup aktiv představuje peněžní odtok + aktiv prodej aktiv představuje peněžní přítok + závazků nákup aktiv či nákladu na dluh představují peněžní přítok (zadržené prostředky) závazků úhrada nakoupených aktiv či nákladů představuje peněžní odtok Peněžní tok z provozní činnosti před samostatně vykazovanými položkami přijaté a zaplacené úroky zaplacená daň z příjmu peněžní toky vztahující se k mimořádnému výsledku hospodaření přijaté podíly na zisku Peněžní tok z provozní činnosti peněžní výdaje spojené s pořízením dlouhodobých aktiv + peněžní příjmy spojené s pozbytím dlouhodobých aktiv Peněžní tok z investiční činnosti peněžní úhrady závazků, vyplacené dividendy aj. + peněžní příjmy z emisí akcií, z přijatých dlouhodobých půjček, úvěrů apod. Peněžní tok z financování Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty k počátku účetního období Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty ke konci účetního období Čistý peněžní tok za období ÚPRAVA VH NA PENĚŽNÍ TOKY
-
Zdroj: upraveno dle Bokšová, 2013, s. 465
30
4.4 Použití cash flow Cash flow je nástroj, který může mít poměrně rozmanité způsoby využití. V prvé řadě se samozřejmě jedná o výkaz, tedy o přehled peněžních toků, tak jak je uvedený v předešlých podkapitolách. Kromě tohoto využití, které slouží podobně jako rozvaha nebo výkaz zisku a ztráty k shrnutí hospodaření podniku za určité časové období, může být v praxi využíván k dalším účelům. Významné použití cash flow představuje hodnocení investic a oceňování podniku. Oba výpočty pracují často s takzvanými diskontovanými cash flow. K diskontu peněžních toků dochází z toho důvodu, že je třeba upravit hodnotu budoucích peněžních toků na hodnotu současnou, jelikož hodnota peněz se v čase mění, v naprosté většině konkrétně klesá. To je způsobené především inflací, která se vyskytuje ve větší či menší míře, až na občasné výjimky, ve všech zemích světa (Světová Banka, 2015). Cash flow využívané k oceňování podniku může nabývat také jiných podob. Základem je takzvané free cash flow (FCF), česky bývá překládáno jako volné peněžní toky. To bývá dále upravováno, a to například do podoby free cash flow to firm (FCFF) nebo free cash flow to equity (FCFE). V dalších kapitolách se ale budu zabývat především free cash flow, neboť právě to je jádrem této práce.
4.5 Free cash flow Free cash flow6 (dále FCF) je specifickým druhem cash flow, který vychází z provozního cash flow. Definic existuje vícero, stejně jako metod výpočtu. Jednou z definic může být například to, že FCF je nerozdělené cash flow, které převyšuje nad hodnotu, potřebnou k uskutečnění projektů s pozitivní čistou současnou hodnotou (Brush, Bromiley a Hendrickx, 2000). V jiné definici bývá FCF definováno jako NOPAT7 plus nepeněžní změny pracovního kapitálu, pp&e8 a ostatních aktiv (Copeland, Koller a Murrin, 1991), jako EBITDA9 mínus kapitálové výdaje, nebo dále jako EBIT násobený hodnotou 1 mínus daňová sazba s připočtením odpisů a odečtením změn pracovního kapitálu a kapitálových výdajů. Jednoduše řečeno je FCF definováno jako ty peníze, pro které není předurčeno žádné další
6
V českém jazyce bývá používáno buď označení Free cash flow, nebo volné peněžní toky, případně kombinace obojího - volné cash flow. 7 Net Operating Profit After Tax = čistý zisk po zdanění 8 Property, Plant and Equipment 9 Earnings before Interest, Taxes, Depreciation and Amortization
31
použití, které jsou tak k dispozici pro jakoukoli aktivitu v jakémkoli čase (Weiss a Yang, 2007). Využití konkrétní podoby FCF závisí na různých skutečnostech. Jednou z nich může být například to, jestli podnik chce, aby vykazované FCF byly zatížené úroky nebo nikoli. Pokud do nich úroky zahrnuty nejsou, hodnota může lépe posloužit k porovnání podniků s odlišným financováním. Další otázkou je, zda by mělo docházet k úpravám o změny v operativních aktivech a pasivech. Formu bez úprav je vhodnější používat při dlouhodobém pohledu, výhodou je rovněž také fakt, že výsledná hodnota není zkreslená podnikovými praktikami, které mohou zahrnovat například právě prodlužování splatnosti závazků (Weiss a Yang, 2007). Metod výpočtu je ale mnoho, k sestavení FCF podniky nemají přesně stanovená pravidla, která musí dodržovat. Je tak na uvážení managementu podniku, co přesně bude do výpočtu FCF zahrnovat. FCF se potýká s různými problémy. Výše je již uvedená možnost manipulace s peněžními toky, která se samozřejmě odrazí i ve volných peněžních tocích. Dalším bodem, kvůli kterému může FCF vypadat jako ne moc šťastný ukazatel, je možnost, že podnik bude v pokušení investovat do těch investic, které nepřináší žádnou přidanou hodnotu (Drake, 2010). Uvedený problém bývá označen jako důsledek teorie agenta (Agency Theory), která se zabývá poukázáním na rozdíly mezi podniky vedenými vlastníky a podniky vedenými manažery. Free cash flow ale na druhou stranu svým pojetím odstraňuje problém, se kterým se potýká výkaz cash flow. Zisk podniku je předurčen k výplatě podílů na zisku, k rozšíření podniku investováním a dalším aktivitám. Využívání až těch peněžních toků, které zbydou po těchto výdajích, může být pro plánování podstatně užitečnější (Weiss a Yang, 2007). Podnik, který se pak nachází ve fázi růstu, kdy mohou být investice vysoké, může mít poměrně vysoké CF, plánovanými investicemi se ale výsledné FCF sníží. Kdežto podnik s původně stejnými CF, který již k investicím nepřistupuje, bude mít FCF vyšší, zbude tedy větší částka na rozdělení zisku mezi vlastníky.
32
4.5.1
Využití ukazatele Volné peněžní toky bývají nejčastěji používány při oceňování podniku, kdy jsou
upravovány diskontací, tedy na DFCF (discounted free cash flow). Peněžní toky při stanovování hodnoty podniku jsou využívány v rámci výnosových metod oceňování, které jsou založené na předpokladu, že „hodnota statků je určena očekávaným užitkem pro jeho držitele [...] jsou tímto užitkem budoucí ekonomické efekty, jako například zisk, dividendy, finanční toky.“ (Dluhošová, 2006, s. 148). V kapitole výše jsou uvedené druhy FCF, a to FCFE, free cash flow to equity, a FCFF, free cash flow to firm. Při ocenění podniku metodou diskontovaného free cash flow bývá složité odhadnout peněžní toky na několik období dopředu. Omezujícím předpokladem může být to, že se počítá s neomezenou existencí podniku. Do hodnoty rovněž vstupuje například konkurenční boj a technologický pokrok (Jindřichovská, 2013, s. 200). Jedná se o faktory, jejichž predikce nemusí být jednoduchá a jejich vliv na hodnotu může být naopak velmi FCF významný. 4.5.2
Výpočet FCF, jak je uvedeno výše, vychází primárně z operativního CF. Základní vzorec pro
jeho výpočet je: FCF = CFO - kapitálové výdaje nutné k udržení aktuálního růstu (Drake, 2010) Uvedený výpočet ve své vhodnosti naráží na problém, kterým je určení výše kapitálových výdajů. Na jejím určení je složitá část, kdy by bylo třeba stanovit, které kapitálové výdaje jsou nutné a které nikoli. Kvůli tomu je využíván upravený menšitel, a sice pouze kapitálové výdaje (Drake, 2010), bez rozlišení, zda se jedná o výdaje nutné nebo ty, které jdou nad rámec nutnosti. Volné peněžní toky často nezahrnují úroky ve výdajových položkách, a to z toho důvodu že hodnota FCF obsahuje výnosy vyplácené vlastníkům i věřitelům (Marek, 2009, s. 539).
33
4.6 Predikce peněžních toků Jako jedinci můžeme své peněžní toky předvídat s poměrně vysokou úspěšností. I přesto, že se samozřejmě vyskytují méně či více pravděpodobné situace, které vyžadují mimořádné vynaložení financí, víme, kolik činí naše mzda, kolik vydáme měsíčně za potraviny, benzín, kolik chceme nechat stranou na dovolenou, případně kolik si můžeme dovolit investovat, a své měsíční peněžní toky známe. V případě podnikání to tak jednoduché není. Podnik zná své provozní náklady a má plán, který zahrnuje objem prodejů a nákupů, obchodování je ale nevyzpytatelné a skutečnost se od plánů může podstatně lišit. To bývá také problém u využívání peněžních toků například při hodnocení investic. Úspěšnost predikce peněžních toků je dána mimo jiné metodou jejich sestavování, přičemž nepřímá metoda je spojována s nespolehlivými odhady cash flow (Kousenidis, 2006). Jak je ale uvedeno výše, jednotlivé metody sestavení výkazu se liší svou náročností. V praktické části se tedy budu věnovat mimo jiné i problematice, porovnávající využívání obou metod. Predikce peněžních toků závisí na plánech společnosti a na jejích záměrech, úspěšnosti na trhu a mnoha dalších skutečnostech. Jejich odhad by měl vycházet z údajů předchozích let a z hodnoty průměrného CF za několik let nazpět, nikoli pouze z jednoho fiskálního roku (Drake, 2010). Problémem při predikci volných peněžních toků je jejich definice. Mělo by se jednat o operativní CF snížené o investice, povinné k udržení fungování podniku. Výše takových investic se ale do budoucna odhaduje velmi těžce. Warren Buffett, velký propagátor právě ukazatele FCF v roce 1986 definoval FCF tak, že se jedná o vykázané příjmy zvýšené o odpisy, spotřebu, amortizaci a ostatní nepeněžní úpravy a následně snížené o průměrné kapitálové výdaje vyžadované k tomu, aby si podnik udržel svou dlouhodobou pozici (Glassman, 2012). Sestavování CF (i FCF) na měsíční bázi by mělo vytvářet pro podnik výhodu při jejich prognóze. Kratší časový úsek dává zaměstnancům pracujícím s prognózami více možností získat zkušenosti a prognózy zlepšovat. V praktické části se budu věnovat současnému procesu predikce peněžních toků v analyzovaném podniku. Predikce by se měla týkat všech komponentů FCF, přičemž by měl být kladen důraz na ty položky, které mají na konečnou hodnotu významný vliv. Zpracování nebude vyžadovat pouze potvrzení domněnky, že jsou jednotlivé části předpovídány. Tato oblast řešená v praktické části bude hodnotit i přesnost jejich forecastu. 34
5 DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY Daň z přidané hodnoty je jednou ze zásadních daní, kterou se zabývají jak jednotlivci, tak i podniky a dále stát. Ze všech daňových příjmů státního rozpočtu České republiky se na celkové výši podílí nejvíce, a to hodnotou kolem 7 % HDP, přibližně stejně jako daně z příjmů právnických i fyzických osob dohromady, což z celkových příjmů tvoří zhruba 18 % (Ministerstvo Financí). S DPH se setkáváme denně, je to daň uvalená na spotřebu, dotýká se tedy běžného jedince při návštěvě bazénu či kadeřníka, při koupi jízdenky na vlak, stejně tak i při obyčejném nákupu potravin. DPH je primárně upravena zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, a dále zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád. V oblasti DPH došlo se vstupem České republiky do Evropské unie k harmonizaci DPH, obchodníci v České republice se tak musí řídit evropskými směrnicemi, implementovanými v českém finančním právu, a nařízeními. Daň z přidané hodnoty je nepřímou daní, což v praxi znamená, že plátce daně a poplatník není tatáž osoba. U přímých daní, jako jsou například majetkové daně, se tomu tak děje. Plátce daně z přidané hodnoty definuje § 6 jako osobu povinnou k dani se sídlem v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne 1 000 000 Kč s výjimkou osoby, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně.
5.1 Mechanismus fungování DPH Podle § 2 odstavce (1) je předmětem daně z přidané hodnoty a) dodání zboží za úplatu osobou povinnou k dani b) poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani c) pořízení zboží z jiného členského státu d) dovoz zboží Daň z přidané hodnoty odvádí daňové subjekty registrované k DPH. Daň je vybírána na jednotlivých úrovních v průběhu výrobního procesu. Vznikají tedy dva druhy DPH, a to daň na vstupu a daň na výstupu. Daní na vstupu se rozumí daň, kterou daňový subjekt zaplatí svému dodavateli při nákupu, daň na výstupu naopak vzniká na druhé straně obchodu, tedy
35
tam, kde daňový subjekt prodává své výrobky, zboží10 nebo služby. Daň na vstupu je charakteristická tím, že daňovému subjektu vzniká povinnost daň uplatnit a tudíž má nárok na odpočet DPH. Pokud výsledná hodnota daně na vstupu převýší hodnotu daně na výstupu, vzniká nadměrný odpočet, pokud je daň na vstupu naopak nižší, vzniká vlastní daňová povinnost (Havel, 2012). V následující podkapitole stručně popíšu systém DPH, jak s ním pracuje zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.11
5.2 DPH v Evropské unii 5.2.1
Harmonizace V rámci Evropské unie docházelo postupně ke stanovování určitých zásad
využívaných při aplikaci daně z přidané hodnoty. V úvodu se jednalo o Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství (dnes Smlouva o fungování Evropské unie), do které byly dohodou o jednotném trhu zaneseny články 95 až 98, které stanovily například znemožnění diskriminace pomocí DPH nebo příslib další harmonizace daní v rámci Evropské unie. Daně obecně jsou obsaženy i v přístupových smlouvách jednotlivých států, jejichž prostřednictvím zajišťují přechodné výjimky (Široký, 2013, s. 30-33). Harmonizace daňových systémů 28 členských států je ale otázkou dlouhodobou, i když se jedná pouze o část procesu evropské integrace. Ekonomická spolupráce by měla stát společně se spoluprací politickou na prvním místě, neboť obě tyto oblasti stanovují základy, na kterých je pak možné stavět a rozvíjet oblasti další. Aby mohl fungovat jednotný trh, je třeba, aby mezi obchodováním s různými státy Evropské unie neexistovaly diametrálně odlišné daňové zákony a nevznikala tak možnost zvýhodňování produktů pocházejících pouze z některých zemí. Při pohledu na harmonizaci daní obecně jsou uváděny tři fáze, a to výběr daně, harmonizace daňového základu a harmonizace daňové sazby (Nerudová, 2014, s. 17).
10
Je třeba na tomto místě uvést, že zákon o DPH používá pojmu zboží mimo skutečné obchodní zboží i pro movité věci, jako pro elektřinu, teplo, plyn. V kapitole věnující se DPH se budu tohoto názvosloví držet. 11 Zmiňovat budu pouze ty části zákona, které jsou relevantní vzhledem k této diplomové práci. Nebudu se tedy věnovat například režimu přenesení daňové povinnosti a dalším náležitostem, které do DPH podniku, na nějž je práce aplikována, nevstupují.
36
Harmonizace daní v Evropské unii probíhá na základě právních aktů, kterými mohou být nařízení, směrnice nebo rozhodnutí, která mají závazný efekt, nebo stanoviska a doporučení, která závazná nejsou. Tyto právní akty přijímá Evropský parlament společně s Radou na návrh Evropské komise (Nerudová, 2014). Během dosavadního procesu harmonizace daně z přidané hodnoty bylo přijato velké množství směrnic, které byly v mnoha případech i několikrát novelizovány. Nejvýznamnějšími směrnicemi vztahujícími se k dani z přidané hodnoty jsou směrnice tzv. první č. 67/227/EEC a šestá č. 77/388/EEC. První směrnice byla přijata již v roce 1967 a ukládala státům povinnost od roku 1970 používat místo daně z obratu daň z přidané hodnoty. DPH měla být vhodnější z toho důvodu, že nezáleží na počtu stupňů ve výrobním nebo distribučním procesu. Šestou směrnicí pak byla zavedena pravidla pro určování základu daně, definice daňového subjektu a sazby a další náležitosti. V současnosti používaná směrnice č. 2006/112/EC o společném systému daně z přidané hodnoty pak byla zpracováním dosavadních směrnic s jejich novelizacemi především kvůli přehlednosti. V další fázi poté došlo k harmonizaci sazeb daně z přidané hodnoty, a to především směrnicemi č. 91/860/EEC a 92/77/EEC. První uvedená obsahovala ustanovení, která ukládala povinnost danit v zemi nákupu, nahradila export a import v rámci EU tzv. intrakomunitárním plněním a stanovila, že pojmy export a import se budou dále vztahovat pouze na obchod s podniky třetích zemí. Druhá směrnice zavedla minimální sazby DPH (15 %, snížená 5 %) a zavedla rovněž pravidlo, že členské státy mohou ve svém daňovém systému využívat maximálně dvě snížené sazby (Nerudová, 2014, s. 45-60). Daň z přidané hodnoty zná dva režimy, které přichází v úvahu při řešení otázky místa zdanění. Může být zaveden buď princip země původu, nebo princip země spotřeby. Rozdíly mezi oběma principy jsou znázorněné na schématu č. 2. V současné době je v Evropské unii uplatňován princip země spotřeby. Znamená to, že při vývozu nebo i při intrakomunitárním plnění je daň vrácena a zboží je zdaněno až při konečné spotřebě (Nerudová, 2014, s. 60). V opačném případě by bylo zboží zdaněno ve státě, ve kterém bylo vyrobeno. Dnes jsou ceny produktů, které nakoupíme v České republice, s českou DPH, nezávisle na tom, odkud produkt pochází. Stejná sazba je tak použitá například u jablek z ČR i u těch z Itálie. Kdyby byl využíván režim země původu, sazby DPH by byly logicky podle země původu. V současné době by tak docházelo k nerovnému boji obchodníků z různých států. Předpokladem pro fungování tohoto principu by tak byly sjednocené sazby DPH napříč všemi členskými státy EU. 37
Schéma 2 - režimy uplatňování DPH
režimy uplatňování daně princip země původu
stát původu
princip země spotřeby
stát spotřeby
stát původu
stát spotřeby
VSTUP
VSTUP - bez daně
VSTUP
VSTUP - plnění s nárokem na odpočet
VÝSTUP zdanitelné plnění, daň
VÝSTUP zdanitelné plnění, daň
VÝSTUP osvobozené plnění, daň
VÝSTUP zdanitelné plnění, daň
Zdroj: Široký, 2013, s. 139.
5.2.2
Intrakomunitární plnění Při obchodování v rámci Evropské unie se uplatňuje takzvané samovyměření daně,
které zjednodušuje fungování DPH při intrakomunitárním plnění. Podle § 108 odstavce 1 písmena b) je totiž osobou povinnou přiznat nebo zaplatit daň ten, kdo zboží v tuzemsku pořizuje z jiného členského státu. Plátci rovněž vzniká nárok na odpočet daně na vstupu, a to ve stejném zdaňovacím období, v jakém má povinnost daň přiznat. V daňovém přiznání se tak objeví dvakrát stejná výše DPH, na tok peněz ale nemá žádný vliv. Pro dodavatele registrovaného v členském státě k DPH je to plnění osvobozené od daně a předmětem daně je až pro odběratele (Benda, 2015).
38
5.2.3
DPH v Německu V Německu jsou uplatňovány dvě sazby daně z přidané hodnoty. Základní je ve výši
19 % a snížená, týkající se potravin, farmaceutických výrobků nebo vstupného na kulturní představení 7 % (Nerudová, 2014, s. 277). Vývoj sazeb DPH je znázorněn v grafu níže. Povinnost registrovat se k dani z přidané hodnoty má plátce v případě, že jeho obrat v Německu přesáhne 17 500 EUR (481 775 Kč 12) (Nerudová, 2014, s. 277). 5.2.4
DPH v Rumunsku Rumunská DPH obsahuje v současné době dvě sazby, a to základní sazbu ve výši 24 %
a sníženou 9 %, která se týká například hotelových služeb nebo knih (Nerudová, 2014, s. 297). Vývoj sazeb DPH je opět uveden v grafu. K DPH se v tomto případě registrují ti, jejichž roční obrat přesáhne 35 000 EUR (963 550 Kč 12) (Nerudová, 2014, s. 297). 5.2.5
DPH v Maďarsku Maďarsko má zavedené celkem tři sazby daně z přidané hodnoty - základní sazbu ve
výši 27 %, sníženou sazbu 5 % týkající se například farmaceutických výrobků, potravin nebo elektrické energie a druhou sníženou sazbu 18 %, která se týká vytápění a hotelových služeb (Nerudová, 2014, s. 269). Vývoj sazeb daně z přidané hodnoty je i v tomto případě v grafu. Povinnost registrace vzniká obchodníkovi po překročení obratu 5 mil. HUF (459 700 Kč (Nerudová, 2014, s. 269).
12 13
Přepočteno kurzem EUR/CZK k 31. březnu 2015 1 EUR = 27,530 Kč (ČNB) Přepočteno kurzem HUF/CZK k 31. březnu 2015 100 HUF = 9,194 Kč (ČNB)
39
13
)
5.2.6
Vývoj sazeb Následující graf zobrazuje vývoj sazeb DPH v Německu, Maďarsku, na Slovensku
i v České republice, zobrazuje i vývoj průměrné sazby v Evropské unii. Graf 1 - vývoj sazeb DPH v EU
24,5 22,5
průměr Česká republika
20,5
Maďarsko 18,5
Německo Rumunsko
16,5 14,5 96 98 00 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15
Zdroj dat: European Commision, 2015
5.2.7
Vrácení DPH V případě, že podnikatel registrovaný v tuzemsku k DPH obchoduje s podnikateli
registrovanými v jiném státě Evropské unie, uplatnění reverse charge závisí na pohybu obchodovaného zboží. Místem plnění je totiž podle § 7 to místo, kde se zboží nachází v době, kdy se dodání uskutečňuje. K tomu, aby tedy ve státě dodavatele šlo o plnění osvobozené, dojde v případě skutečného přesunu zboží. V případě, že dojde k nákupu například složitého a objemného výrobního zařízení, mohou obě strany přikročit k variantě, že dodavatel bude po prodeji zařízení na tom zařízení výrobky vyrábět a zasílat je odběrateli. Při takovémto postupu je místem plnění stát, kde se nachází dodavatel, nikoli odběratel, který za zboží (v tomto případě za výrobní zařízení) platí. Cena zboží bude tedy včetně DPH, přičemž uplatněná sazba DPH bude ta, která platí v místě plnění, tedy v zemi, kde se zboží nachází. Podle § 82 má ale odběratel možnost požádat finanční úřad onoho druhého státu o vrácení zaplacené DPH (nebo jejího ekvivalentu) na jeho území. Tento postup byl zavedený z toho důvodu, že by takový odběratel byl znevýhodněn oproti odběratelům registrovaným k dani v daném státě (kde se zboží nachází a kde odběratel může žádat o vrácení daně), protože ti by měli nárok na odpočet daně na vstupu (Galočík a Paikert, 2015, s. 252). 40
Plátce, který chce žádat o vrácení DPH z jiného státu, musí podle stejného paragrafu o toto žádat Generální finanční ředitelství, a to prostřednictvím elektronického portálu, přičemž lhůta pro podání žádosti končí 30. září kalendářního roku, který následuje po období pro vrácení daně. Vrácení DPH osobám neusazeným v členském státě upravuje směrnice č. 2008/9/ES. Tato směrnice se zabývá podmínkami, které musí osoba splnit, aby mohla o vrácení žádat, náležitostmi, které žádost musí obsahovat, a rovněž hranice výše DPH o kterou lze žádat. Článek 16 směrnice umožňuje využít dvou různě dlouhých období, za které lze žádat, a článek 17 pak stanovuje dvě hranice pro tyto žádosti. Lze žádat za období: a) kratší než 1 rok, kdy částka nesmí být nižší než 400 EUR, b) kalendářní rok nebo zbytek kalendářního roku, kdy částka nesmí být nižší než 50 EUR. Při žádání o vrácení DPH musí být rovněž splněna podmínka, že nežádá osoba povinná k dani ve státě, kde o vrácení žádá. Každý stát má různě nastavené limity, při jejichž dosažení se musí osoba registrovat k DPH. Po této registraci je možnost podání žádosti o vrácení DPH již bezpředmětná, neboť dochází ke klasickému odvádění DPH tak, jak probíhá v tuzemsku.
5.3 DPH mimo EU V rámci uplatňování daně z přidané hodnoty je možný výskyt tří situací. První z nich je ta, kdy pořizovatelem je osoba registrovaná k DPH ve kterémkoli členském státě Evropské unie. Druhou možností je, že pořizovatel není osobou registrovanou k DPH, a poslední verzí je, že se jedná o pořizovatele z nečlenského státu, přičemž v tomto posledním případě není nijak relevantní, zda je pořizovatel plátcem DPH nebo nikoli (Finanční správa, 2008). Při pořízení zboží nebo jeho dodání do států, které nejsou členy Evropské unie, se jedná o import (dovoz) respektive export (vývoz). Podle § 2 odst. 1 písmeno d) je dovoz zboží předmětem daně, pokud má místo plnění v tuzemsku. § 12 místo plnění určuje jako stát, na jehož území se zboží nachází v době, kdy vstupuje z nečlenského státu do státu Evropské unie. Pokud je ale z místa vstupu zboží do EU využito například umístění do svobodného skladu nebo tranzit, místem plnění je až stát, kde se zboží nachází až po ukončení dodání, kdy se na ně nevztahují celní opatření (Kuneš, 2014). Podnik tedy odvádí DPH v případě, že
41
dováží zboží ze státu mimo Evropskou unii, jedná se ale o plnění s nárokem na odpočet, vliv na CF je tedy nulový. Obdobný je tedy postup i při využití svobodného celního skladu při vývozu zboží. Se zbožím, které je nejprve dodáno do takového skladu, je následně zacházeno jako se zbožím, které prakticky opustilo území Evropské unie. Je pak možné uplatnit osvobození od daně (Brandejs a Fořt, 2006).
42
6 OPERACIONALIZACE HYPOTÉZ Hypotézy, uvedené výše v úvodu práce, podrobím v průběhu práce verifikaci, na jejímž základě následně jednotlivé hypotézy potvrdím nebo vyvrátím. Při zpracování praktické části budu vycházet primárně z aktuální situace, budu ale rovněž využívat data z historie, a to za rok 2014. Takto krátké období jsem zvolila z toho důvodu, že hodnoty jsou sledovány na měsíční bázi, díky čemuž budu mít k dispozici 12 údajů pro jeden vstup. Podle názorů konzultantů z podniku není třeba zkoumat historická data, neboť práce je zaměřena na budoucnost, analyzování dlouhého časového horizontu uplynulých let by bylo bezpředmětné. Hypotézu č. 1: Pro zlepšení predikce FCF je třeba zlepšit predikci DPH potvrdím, pokud potvrdím následující podhypotézy. Podhypotézu č. 1a: DPH významně ovlivňuje volné peněžní toky potvrdím/vyvrátím na základě analýzy vlivu vybraných položek na volné peněžní toky. Jednotlivé položky vstupující do FCF posoudím z hlediska jejich významu a v návaznosti na toto posouzení je dle výsledků seřadím. Vzhledem k tomu, že DPH v FCF nevystupuje jako samostatná položka, provedu stejné seřazení i v rámci položky ostatních pasiv. Pokud bude DPH vstupovat do hodnoty položky, která je svým významem v první polovině vstupů v případě posuzování vlivu na celkové FCF, respektive v první čtvrtině vstupů v případě posouzení vlivu DPH na hodnotu ostatních pasiv, podhypotézu č. 1a potvrdím. V opačném případě hypotézu vyvrátím. Podhypotézu 1b: DPH ovlivňuje FCF svou volatilitou budu moci potvrdit nebo vyvrátit po zanalyzování její výše za 12 měsíců. Budu zkoumat směrodatnou odchylku jednotlivých položek FCF a rovněž ostatních pasiv, délku časového období, po které podnik čekal na vrácení přeplatku daně z přidané hodnoty od zahraničních finančních úřadů, a dále výši vrácené daně. Podhypotézu potvrdím jednak za předpokladu, že se při zkoumání vlivu ostatních aktiv i samotné DPH budou tyto položky vyskytovat v první třetině všech zkoumaných položek, v případě vlivu ostatních pasiv na FCF tedy mezi prvními třemi položkami, v případě vlivu DPH na výši ostatních pasiv mezi prvními pěti účty, a dále za předpokladu, že období, po které podnik čekal na vrácení daně, nebylo v posledních třech letech stejně dlouhé a výše vrácené DPH byla alespoň v jednom roce odlišná od výše, kterou podnik požadoval.
43
Hypotézu č. 2: DPH je jediný komponent FCF, jehož předpověď je třeba zlepšit potvrdím nebo vyvrátím na základě posouzení přesnosti predikce ostatních významných položek. Za významné položky budou i v tomto případě považovány ty, které při potvrzování podhypotézy č. 1a byly identifikovány jako významné, tedy po seřazení v první polovině. Hypotézu vyvrátím, pokud se mezi těmito významnými položkami, a to jak v případě celkového FCF, tak i v případě ostatních aktiv, vyskytnou položky, jejichž predikce se bude vychylovat o více než 200 procent, nebo pokud mezi položkami identifikovanými jako významné budou některé, jejichž predikcí se podnik nezabývá. V jiných případech hypotézu potvrdím. Poslední hypotézu, hypotézu č. 3, znějící: Podnik má dostatečně strukturovaná data týkající se vstupů do modelu predikce DPH budu moci potvrdit, nebo vyvrátit po sestavení modelu a po opětovné diskuzi nad jeho použitím se členy finančního managementu. Potřeba vstupních dat bude konzultována se zaměstnankyní mateřské společnosti, jejíž agendou je právě DPH. Na základě studia daňových zákonů a diskuze stanovím strukturu dat, která je potřebná pro určení výše DPH. Následně pro potvrzení/vyvrácení této hypotézy bude tedy zapotřebí získat informace od vedení podniku, od oddělení IT, které pracuje se systémem SAP, týkající se těchto údajů. Pokud podnik nemá k dispozici dostatečně strukturovaná data, budou-li tedy chybět data potřebná k využívání modelu, hypotézu vyvrátím. V případě, že tato hypotéza bude vyvrácena, součástí praktické části bude i doporučení, jak tato data strukturovat, aby byla pro model využitelná.
44
ZÁVĚR Cílem diplomové práce na téma „Vliv toku DPH na projekci free cash flow“ bylo pomoci podniku zlepšit predikci celkové hodnoty free cash flow zejména umožněním predikce peněžních toků spojených s daní z přidané hodnoty. Prostředkem ke splnění cíle měl být model v souboru .xls, který by na základě určených dat z podniku dokázal s určitou přesností predikovat hodnoty výše daňové povinnosti. Důvodem pro vypracování práce na toto téma jsou dosavadní nepřesné predikce hodnot free cash flow v podniku. V úvodu této diplomové práce byly identifikovány tři hypotézy, přičemž první z nich se skládala z dvou podhypotéz, jejichž verifikací jsem se zabývala v praktické části, která následovala po části teoretické. Poté jsem přikročila k tvorbě modelu, který by měl být využíván v praxi pro predikci budoucích hodnot. Hypotéza č. 1: Pro zlepšení predikce FCF je třeba zlepšit predikci DPH. Daň z přidané hodnoty je jednou z mnoha položek vstupujících do konečné hodnoty free cash flow. Predikce zároveň není jednoduchým procesem, se kterým se pravidelně váže stoprocentní úspěšnost odhadů. Uvedená hypotéza uvádí, že DPH je ten komponent free cash flow, pro který platí, že pokud bude dobře predikován, zlepší se predikce FCF. Hypotézu č. 1 jsem potvrdila, protože jsem potvrdila následující podhypotézy. Podhypotéza č. 1a: DPH významně ovlivňuje volné peněžní toky. Na vliv DPH na FCF bylo pohlíženo ze dvou úrovní. Na vyšší úrovni byla DPH součástí ostatních pasiv, která společně s dalšími položkami tvořila celkovou hodnotu FCF. Na nižší úrovni byla DPH jedním ze sedmnácti účtů, které tvořily hodnotu ostatních pasiv. První uvedený pohled poskytl výsledek, který ukazuje, že ostatní pasiva jsou ze třinácti položek pátou nejvýznamnější, co se týče její výše. Významnějšími položkami byl zisk, závazky, zásoby a pohledávky. Při bližším pohledu na ostatní pasiva byl účet DPH určen jako třetí nejvýznamnější, po dvou účtech spojených s rezervami. Podhypotéza č. 1a tedy byla potvrzena. Podhypotéza 1b: DPH ovlivňuje FCF svou volatilitou. Pokud by výše DPH byla ve všech měsících stejná, na pohyb FCF by neměla žádný vliv. V takovém případě by bylo dostačující zjistit její hodnotu, a tu pravidelně do predikce zapracovávat. Skutečnost je ale podstatně odlišná a DPH se během roku pohybuje, podobně 85
jako ostatní komponenty. Při verifikaci této podhypotézy byl opět využit dvojí pohled. Nejprve byla ostatní aktiva identifikována jako třetí nejvíce volatilní. Vyšší směrodatnou odchylku vykazovaly závazky a zásoby. Bližší pohled ukázal, že účet DPH je tentokrát s druhou nejvyšší volatilitou. Vyšší výsledek zaznamenal opět účet rezerv. Podhypotéza 1b tedy byla rovněž potvrzena. Hypotéza č. 2: DPH je jediný komponent FCF, jehož předpověď je třeba zlepšit. Skutečností, kterou je třeba brát v úvahu při hodnocení a plánování dalších kroků vedoucích ke zlepšení predikce volných peněžních toků, je fakt, že se podnik nezabývá predikcí všech hodnot. Vzhledem k nevýznamnosti některých z nich by se jednalo o časově náročný proces, který by nemusel mít za následek velké přínosy. Podobně tomu může být rovněž v případě, že se predikované hodnoty výrazně liší od hodnot skutečných, u těch komponent, které predikci podléhají. Oběma těmito hrozbami se zabývala tato hypotéza. Prvním zjištěním je to, že skupina ostatních pasiv není vůbec predikována a dále že v rámci této skupiny DPH není nejvýznamnějším (co se týče výše) a nejvíce volatilním účtem. Pro přesnější predikci FCF tedy nestačí pouze predikovat DPH, protože v ostatních aktivech se vyskytují účty vztahující se k rezervám, které mají vyšší nebo téměř stejnou směrodatnou odchylku a byly identifikované jako významnější než DPH. Podnik by se tedy měl zabývat predikcí i těchto dalších účtů. Výrazné nepřesnosti se vyskytují u predikce hodnot závazků a pohledávek. Ovšem vzhledem k povaze podnikání, dodacím lhůtám a dalším skutečnostem není pravděpodobné, že by podnik mohl výrazně zpřesnit predikci těchto hodnot. Hypotézu č. 2 jsem nicméně zamítla a doporučuji, aby se podnik věnoval rovněž predikci účtů rezerv, které jsou taktéž součástí ostatních pasiv. Hypotéza č. 3: Podnik má dostatečně strukturovaná data týkající se vstupů do modelu predikce DPH. Pro přesné určení daňové povinnosti je třeba mít dostatečně strukturovaná data. Ve skutečnosti by bylo získávání takto strukturovaných dat velmi složité, jak při pohledu do minulosti, tak zejména při pohledu do budoucna. Podnik ustoupil od záměru využívat takto strukturovaná data a přistoupil k různým zjednodušujícím předpokladům. Zamítnutím hypotézy neříkám, že takto strukturovaná data v podniku nejsou k dispozici a zároveň že by být k dispozici měla. Stejně jako v předchozích případech by mohla mít přílišná strukturovanost negativní vliv na práci s daty například z důvodu jejich velkého množství a složitosti získávání. Zamítnutí hypotézy je důsledkem faktu, že se podnik v současné době 86
nezabývá predikcí striktně strukturovaných dat. Pokud by podnik v budoucnu zamýšlel větší strukturování dat, měl by se zaměřit na DPH placenou v jiných státech, kde může být žádáno o její vrácení, nebo případně důkladněji prozkoumat a častěji hodnotit poměry, v jakých jsou výrobkové skupiny prodávány s českou DPH. Jako doporučení stojící mimo verifikované hypotézy bylo v práci popsáno častější žádání o vrácení DPH placené v Německu. Kratší období, za které by bylo žádáno, by mohlo i zkrátit období, kdy podnik čeká na vrácení, jednak z důvodu, že se nejedná o konec lhůty pro žádání, a dále také kvůli nižším částkám. Práci doplňuje soubor .xls, který obsahuje data uvedená v tabulkách v této práci a bude podniku poskytnut, aby s ním v případě zájmu mohlo být dále pracováno. Výsledné hodnoty daňové povinnosti, na kterou byla práce zaměřena, se v osmi případech z devíti při ověření modelu na datech fiskálního roku 2014 vyskytovaly v rozmezí plus mínus pět procent, model tedy hodnotím jako funkční. Podstatnou proměnnou bude v tomto případě několikrát zmiňovaný podíl výrobků prodávaných s českou DPH na celkových prodejích. Podnik by se tomuto měl v budoucnu věnovat. Diplomová práce zhodnotila dosavadní predikci položek FCF a poskytla jednak model pracující s historickými daty i s daty predikovanými a dále také další doporučení nad rámec samotné práce s daty. Nepřesnosti se ovšem i při sebevětší snaze přiblížit se skutečnosti budou vždy vyskytovat. Podnik působí na trhu, který je svižný, zakázky neeviduje dlouhé měsíce dopředu, aby mohl budoucí hodnoty predikovat s vysokou přesností. Na druhou stranu se ale jedná o zaběhnutý podnik s výraznými zkušenostmi, které mohou vytvořit prostor pro zlepšení současné situace kolem predikce.
87
88
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Aktualizovaná statistika počtu NNO v letech 1990-2013. In: Neziskovky.cz [online] 2014 [cit. 21. 1. 2015]. Dostupné z: http://www.neziskovky.cz/sdata/stat_NNO_tabulka_1990_2013_619.pdf BENDA, Václav. DPH při dodání zboží formou řetězového obchodu. In: Daně a účetnictví. Praha: Poradce s.r.o., 2015. (2-3). str. 41-45. ISSN: 1214-522X. BOKŠOVÁ, Jiřina. Účetní výkazy pod lupou I. Základy účetního výkaznictví. Praha: Linde, 2013, 510 s. ISBN 978-80-720-1-921-2. BRANDEJS, Tomáš a Marek FOŘT. Osvobození od DPH: privilegované jsou svobodné sklady. In: Hospodářské noviny IHNED [online], 21. 5. 2006. [cit. 16. 4. 2015], dostupné na: http://ekonom.ihned.cz/c1-18496330-osvobozeni-od-dph-privilegovane-jsou-svobodne-sklady BRUSH, Thomas H., Phillipe BROMILEY a Margaretha HENDRICKX. The Free Cash Flow Hypothesis for Sales Growth and Firm Performance. In: Strategic Management Journal, 2000 str. 455-472. ISSN 1097-0266. BUDÍKOVÁ, Marie, KRÁLOVÁ, Maria a Bohumil MAROŠ. (2010). Průbodce základními statistickými metodami. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. 272 s. ISBN 978-80-247-3243-5. COPELAND, Tom, Tim KOLLER a Jack MURRIN. Valuation: Measuring and Managing the Value of Companies. McKinsey & Company, Inc., 2001. ISBN 978-0470424704. ČR, Finanční správa. Mezinárodní spolupráce v oblasti DPH [online], 2008 [cit. 3. 4. 2015]. dostupné na: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/mezinarodni-spoluprace-v-oblasti-dph3522.html DICKINSON, Victoria. Cash Flow Patterns as a Proxy for Firm Life Cycle. In: The Accounting Review, 2011, 6, str. 1969-1994. DLUHOŠOVÁ, Dana. Finanční řízení a rozhodování podniku: analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita Praha: Ekopress, s.r.o., 2006, 191 s. ISBN 80-86119-58-0. DRAKE, Pamela P. What is free cash flow and how do I calculate it? In: James Madison University [online], 2010, [cit. 5. 3. 2015], dostupné na: http://educ.jmu.edu/~drakepp/general/FCF.pdf 89
DRUCKER, Peter F. Pražské poselství Petera Ferdinanda Druckera. In: Moderní řízení, 1997. ISSN 0026-8720. GALOČÍK, Svatopluk a Oto PAIKERT. DPH 2015: výklad s příklady. 11. vyd. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2015, 383 s. ISBN 978-80-247-5500-7. GLASSMAN, James K. Go With the Cash Flow. In: Kiplinger's personal finance. 2012. HAVEL, Tomáš. Daň z přidané hodnoty 2012. Praha: Woltes Kluwer ČR, 2010. ISBN 97880-7357-731-5. HRDÝ, Milan a Michaela HOROVÁ. Finance podniku. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, 179 s. ISBN 9788073574925. HRDÝ, Milan a Michaela KRECHOVSKÁ. Podnikové finance v teorii a praxi. Praha: Wolters Kluwer, 2013, 267 s., ISBN 9788074780110. JINDŘICHOVSKÁ, Irena. Finanční management. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2013, 295 s. ISBN 9788074000522. Úplný výpis z Obchodního rejstříku. In: Justice [online], 2015 [cit. 28. 3. 2015], dostupné na: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=62836&typ=UPLNY KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007, 745 s. ISBN 978-80-7179-903-0. KOCMANOVÁ, Alena. Ekonomické řízení podniku. Vyd. 1. Praha: Linde, 2013, 358 s. ISBN 978-80-7201-932-8. KOUSENIDIS, Dimitrios V. A free cash flow version of the cash flow statement: a note. In: Managerial Finance, 2006, 8, stránky 645-653. ISSN 0307-4358. KOVANICOVÁ, Dana a Pavel KOVANIC. Poklady skryté v účetnictví: Díl I Jak porozumět účetním výkazům. Praha: Polygon, 1998. 242 s. ISBN 80-85967-73-1. KUNEŠ, Zdeněk. Uplatnění DPH u dovozu zboží. Daně a účetnictví. Praha: Poradce s.r.o., 2014. (20). str. 25-32. ISSN: 1214-522X. Kurzy devizového trhu. In: Česká národní banka [online], 2015 [cit. 15. 4. 2015], dostupné na: https://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/denni_kurz.jsp
90
LANDA, Martin. Finanční plánování a likvidita. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, 180 s. ISBN 978-80-251-1492-6. MAREK, Petr. Studijní průvodce financemi podniku. 2. aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2009, 634 s. ISBN 978-80-86929-49-1. Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2013. In: Ministerstvo financí [online], 2013, [cit. 2. 3. 2015], dostupné na: http://www.mfcr.cz/cs/verejnysektor/monitoring/plneni-statniho-rozpoctu/2013/statni-zaverecny-ucet-za-rok-2013-17756. NERUDOVÁ, Danuše. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2014, 332 s. ISBN 978-80-7478-626-6. OEZ. Výroční zpráva 2013. In: Justice.cz [online], 2015, [cit. 5. 4. 2015], dostupné na: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-firma?subjektId=62836. OEZ. Výroční zpráva 2014. In: Justice.cz [online], 2015, [cit. 5. 4. 2015], dostupné na: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-firma?subjektId=62836. RYNEŠ, Petr. Cash flow v účetní závěrce. 3. aktualiz. vyd. Olomouc: Anag, 2009, 191 s. ISBN 9788072634903. SEDLÁČEK, Jaroslav. Cash flow. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2003, viii, 190 s. ISBN 8072268759. SYNEK, Miloslav. Podniková ekonomika. 3. přepracované a doplněné vyd. Praha: C.H. Beck, 2002, 479 s. ISBN 80-7179-736-7. ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii: daňové systémy všech 28 členských států EU, legislativní základy daňové harmonizace včetně judikátů SD, odraz ekonomické krize v daňové politice EU, zdanění finančního sektoru. 6. aktualiz. a přeprac. vyd. včetně CD. Praha: Linde, 2013, 386 s. ISBN 978-80-7201-925-0. Úplný výpis z Obchodního rejstříku. In: Justice.cz [online], 2015, [cit. 28. 3. 2015], dostupné na: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=62836&typ=UPLNY VALACH, Josef. Finanční řízení podniku: zakládání podniku, finanční analýza, oběžný majetek, plánování, zdroje a formy financování, investiční rozhodování, hospodářský výsledek, oceňování podniku. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 1999, 324 s. ISBN 8086119-21-1. 91
VAT Rates Applied in the Member States of the EU. In: European Commision. [online] 2015. [cit. 16. 4 2015], dostupné na: http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/vat/how_vat_works/rates/ vat_rates_en.pdf VEBER, Jaromír. Management: základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. 2. aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2009, 734 s. ISBN 978-80-7261-2000. VEJDĚLEK, Jiří. Jak zlepšit podnikové plánování. Vyd. 1. Praha: Grada, 1999, 100 s. ISBN 8071696668. VLACHYNSKÝ, Karol. Podnikové financie. 1. vyd. Bratislava: SÚVAHA, 1994, 175 s. ISBN 80-88727-08-1. WEISS, Neil S. a James G.S. YANG. The Cash Flow Statement: Problems with the Current Rules. CPA Journal [online], 2007, [cit. 23. 3. 2015], s. 26-31, dostupné na: http://wweb.uta.edu/faculty/subraman/EMBAFTW2009/Articles/Cash%20Flow%20Statement%20Problems.CPAJ2007.pdf. WILLIAMS, David K. Top 10 List: The Greatest Living Business Leaders Today. In: Forbes, 2012, [cit. 28. 1. 2015], dostupné na: http://www.forbes.com/sites/davidkwilliams/2012/07/24/top-10-list-the-greatest-livingbusiness-leaders-today/
92
SEZNAM GRAFŮ Graf 1 - vývoj sazeb DPH v EU ...............................................................................................40 Graf 2 - struktura aktiv..............................................................................................................47 Graf 3 - struktura pasiv .............................................................................................................48 Graf 4 - vývoj aktiv ...................................................................................................................48 Graf 5 - vývoj pasiv ..................................................................................................................49 Graf 6 - VZZ .............................................................................................................................50 Graf 7 - vývoj vybraných účtů ostatních pasiv .........................................................................63 Graf 8 - odchylky skutečných hodnot od predikce ...................................................................64 Graf 9 - odchylky skutečných hodnot od predikce (s měsíčními úpravami) ............................64 Graf 10 - plánovaná a skutečná výše FCF ................................................................................65 Graf 11 - plánovaná a skutečná výše FCF (s měsíčními úpravami) .........................................65 Graf 12 - daňové základy (německá DPH) ...............................................................................74 Graf 13 - německá DPH - porovnání ........................................................................................75 Graf 14 - FCF, daňová přiznání, model ....................................................................................83
93
SEZNAM TABULEK Tabulka 1 - Nejpoužívanější kategorie zisku............................................................................ 23 Tabulka 2 - Nepřímá metoda sestavení výkazu CF .................................................................. 30 Tabulka 3 - základní údaje o podniku....................................................................................... 45 Tabulka 4 - struktura výkazu FCF ............................................................................................ 54 Tabulka 5- složky FCF (v tis. Kč) ............................................................................................ 57 Tabulka 6 - významnost složek FCF ........................................................................................ 57 Tabulka 7 - Ostatní pasiva ........................................................................................................ 58 Tabulka 8 - významnost ostatních pasiv ................................................................................... 59 Tabulka 9 - směrodatná odchylka položek FCF ....................................................................... 60 Tabulka 10 - směrodatné odchylky účtů ostatních pasiv .......................................................... 60 Tabulka 11 - vrácení DPH ze SRN (v EUR) ............................................................................ 61 Tabulka 12 - DPH v Maďarsku a Rumunsku (2014)................................................................ 67 Tabulka 13 - dostupnost strukturovaných dat ........................................................................... 71 Tabulka 14 - Základ daně na vstupu (fiskální rok 2015) .......................................................... 73 Tabulka 15 - německá DPH (FY 2015) .................................................................................... 76 Tabulka 16 - německá DPH (CY 2014) ................................................................................... 76 Tabulka 17 - Rozdělení prodejů z pohledu DPH ...................................................................... 77 Tabulka 18 - Základ daně na výstupu (fiskální rok 2015) ........................................................ 78 Tabulka 19 - výsledná daňová povinnost (data OEZ) .............................................................. 80 Tabulka 20 - výsledná daňová povinnost (daňová přiznání) .................................................... 80 Tabulka 21 - rozdíly v daňové povinnosti ................................................................................ 80 Tabulka 22 - výsledné hodnoty DPH a rozdíl (FY 2015) ......................................................... 82 Tabulka 23 - porovnání konečných hodnot s výkazem FCF .................................................... 82 Tabulka 24 - predikce DPH ...................................................................................................... 84
94
SEZNAM SCHÉMAT Schéma 1 - Vazby mezi finančními výkazy .............................................................................26 Schéma 2 - režimy uplatňování DPH .......................................................................................38 Schéma 3 - struktura dat ...........................................................................................................70
95
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK CZ - Česká republika CF - cash flow, peněžní tok(y) CFO - operativní cash flow CY - kalendářní rok DE - Spolková republika Německo DFCF - diskontované volné peněžní toky (discounted free cash flow) DPH - daň z přidané hodnoty EAT - zisk po zdanění (earnings after taxes) EBIT - zisk před úroky a zdaněním (earnings before interest and taxes) EBITDA - zisk před úroky, zdaněním, odpisy (earnings befora interest, taxes, depreciation and amortization) EVA - ekonomická přidaná hodnota (economic value added) FCF - volné peněžní toky (free cash flow) FCFE - free cash flow to equity FCFF - free cash flow to firm FY - fiskální rok NOPAT - čistý zisk po zdanění (net operating profit after tax) pp&e - dlouhodobý majetek (property, plant and equipment) VH - výsledek hosporaření
96
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 - Rozvaha...................................................................................................................98 Příloha 2 -Výkaz zisku a ztráty ...............................................................................................103 Příloha 3 - Základ daně na vstupu (fiskální rok 2014) ...........................................................106 Příloha 4 - Základ daně na výstupu (fiskální rok 2014) .........................................................107
97
PŘÍLOHY Příloha 1 - Rozvaha OEZ s.r.o. AKTIVA CELKEM A. POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ VLASTNÍ KAPITÁL B. DLOUHODOBÝ MAJETEK B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek 1. Zřizovací výdaje 2. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 3. Software 4. Ocenitelná práva 5. Goodwill 6. Jiný dlouhodobý nehmotný majetek 7. Nedokončený dlouh. nehmotný majetek 8. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek B.II. Dlouhodobý hmotný majetek 1. Pozemky 2. Stavby 3. Samostatné movité věci a soubory mov. věcí 4. Pěstitelské celky trvalých porostů 5. Základní stádo a tažná zvířata 6. Jiný dlouhodobý hmotný majetek 7. Nedokončený dlouh. hmotný majetek 8. Poskytnuté zálohy na DHM 9. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku
2008 1 300 460
2009 1 239 009
2010 1 388 000
2011 2 018 373
2012 2 318 505
2013 2 580 469
2014 2 550 461
776 945 15 570
733 611 2 875
733 926 1 845
986 911 6 317
1 331 103 4 457
1 462 260 3 747
1 457 549 5 186
15 558
2 839
1 845
4 552
2 781
3 300
2 516
12
36
1 765
1 676
447
2 670
601 117 6 279 252 111 213 120
595 782 6 559 296 984 202 170
678 846 6 557 342 771 222 453
921 908 6 533 341 435 233 455
1 269 544 6 533 344 775 195 422
1 401 226 6 533 376 719 270 279
1 387 463 6 398 361 197 457 973
103 706 26 260 -359
77 996 12 073
59 548 47 517
256 863 83 622
634 945 87 869
697 387 50 308
528 439 33 456
98
B.III. Dlouhodobý finanční majetek 1. Podíly v ovládaných a řízených osobách 2. Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem 3. Ostatní dlouhodobé CP a podíly 4. Půjčky a úvěry ovládaným a řízeným osobám a účetním jednotkám pod podstatným vlivem 5. Jiný dlouhodobý finanční majetek 6. Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek 7. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek C. OBĚŽNÁ AKTIVA C.I. Zásoby
160 258
134 954
53 235
58 686
57 102
57 287
64 900
139 806
133 124
51 527
57 100
55 638
55 945
63 680
1 952
1 830
1 708
1 586
1 464
1 342
1 220
522 278 278 137
504 830 221 446
653 249 420 958
1 030 859 664 381
987 063 630 731
1 118 011 581 126
1 092 896 620 073
1. Materiál 2. Nedokončená výroba a polotovary 3. Výrobky 4. Zvířata 5. Zboží 6. Poskytnuté zálohy na zásoby C.II. Dlouhodobé pohledávky
104 091 85 462 65 420
67 909 50 351 71 655
297 863 60 921 31 129
409 747 118 603 107 994
437 836 86 103 66 882
388 314 106 325 35 669
419 898 120 818 38 211
23 164
31 531
31 045
28 037
0
0
0
0
36 744 3 166 0
48 168 2 650 0
39 710 1 436 0
231 414 196 439 29 376
239 379 167 477 43 551
232 056 211 458 961
364 333 180 868 174 642
356 310 194 654 143 719
536 793 155 646 359 425
472 792 164 523 302 044
1. Pohledávky z obchodních vztahů 2. Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami 3. Pohledávky za úč. jednotkami pod podstatným vlivem 4. Pohl. za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení 5. Dohadné účty aktivní 6. Jiné pohledávky 7. Odložená daňová pohledávka C.III. Krátkodobé pohledávky 1. 2. 3.
Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami Pohledávky za úč. jednotkami pod podstatným vlivem
18 500
99
4. Pohl. za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení 5. Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění 6. Stát - daňové pohledávky 7. Ostatní poskytnuté zálohy 8. Dohadné účty aktivní 9. Jiné pohledávky C.IV. Finanční majetek 1. Peníze 2. Účty v bankách 3. Krátkodobý finanční majetek 4. Pořizovaný krátkodobý majetek D. OSTATNÍ AKTIVA - přechodné účty aktiv D.I. Časové rozlišení 1. Náklady příštích období 2. Komplexní náklady příštích období 3.
Příjmy příštích období
284 2 757 251 2 307 12 727 60 12 667
20 355 2 404 223 5 369 44 005 34 43 971
3 076 1 092 449 15 020 235 30 205
7 458 357 1 008 2 145 34 2 111
1 237 1 237
568 568
825 825
1 141
568
825
96
100
10 598 3 898 110 3 331 22 22
12 773 5 410 34 3 505 92 92
1 340 337 4 548 31 31
603 603
339 339
198 198
16 16
573
339
198
16
30
OEZ s.r.o. PASIVA CELKEM A. VLASTNÍ KAPITÁL A.I. Základní kapitál 1. Základní kapitál 2. Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly (-) 3. Změny vlastního kapitálu A.II. Kapitálové fondy 1. Emisní ážio 2. Ostatní kapitálové fondy 3. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků 4. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách A.III. Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku 1. 2. A.IV. 1. 2. A.V. B. B.I. 1. 2. 3. 4. B.II. 1. 2. 3.
Zákonný rezervní fond Statutární a ostatní fondy Hospodářský výsledek minulých let Nerozdělený zisk minulých let Neuhrazená ztráta minulých let Výsledek hospodaření běžného učetního období (+/-) CIZÍ ZDROJE Rezervy Rezervy podle zvláštních právních předpisů Rezerva na důchody a podobné závazky Rezerva na daň z příjmů Ostatní rezervy Dlouhodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky k ovládanými a řízenými osobami Závazky k účetním jednotkám pod podstatným vlivem
2008 1 300 460
2009 1 239 009
2010 1 388 000
2011 2 018 373
2012 2 318 505
2013 2 580 469
2014 2 550 461
426 498 37 920 37 920
278 593 37 920 37920
420 395 37 920 37920
676 421 37 920 37920
782 557 37 920 37 920
723 340 37 920 37 920
790 755 37 920 37 920
66 719
50 367
34 295
39 876
49 095
49 403
57 218
3 040 63 679
3040 47327
3040 31255
3040 36836
3 040 46 055
3 041 46 362
3 041 54 177
11 885
11 459
11 695
11 984
12 086
12 141
11 801
11 801 84 352 800 352 800
11801 -342 209 973 209 973
11801 -106 178 846 178846
11801 183 336 485 336485
11 801 285 336 485 336 485
11 801 340 336 485 336 485
11 801 303 877 303 877
-42 826 873 924 14 004
-31126 960 416 27 419
157639 967 605 26 393
250156 1 341 858 54 631
346 971 1 505 213 40 404
287 391 1 828 745 65 814
379 939 1 758 349 71 053
54631 8 447
40 404 3 522
65 814 12 724
71 053 23 818
267
829
813
253 13 751 22 770
101
26393 27419 12 760
18 040
4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. B.III. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. B.IV. 1. 2. 3. C. C.I. 1. 2.
Závazky ke společ., člen. družstva a k účastníkům sdružení Přijaté zálohy Vydané dluhopisy Směnky k úhradě Dohadné účty pasivní Jiné závazky Odložený daňový závazek Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky k ovládaným a řízeným osobám Závazky k účetním jednotkám pod podstatným vlivem Závazky ke společ., člen. družstva a k účastníkům sdružení Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Stát - daňové závazky a dotace Přijaté zálohy Vydané dluhopisy Dohadné účty pasivní Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé Krátkodobé bankovní úvěry Krátkodobé finanční výpomoci OSTATNÍ PASIVA - přechodné účty pasiv Časové rozlišení Výdaje příštích období
22 770 837 150 108 014 640 660
12760 920 237 75942 771455
18040 923 172 161237 623343
8447 1 278 780 324961 760640
36 3 219 1 461 287 274 187 1 060 000
118 11 777 1 750 207 388 809 1 256 950
124 22 881 1 663 478 468 715 1 050 000
23 411 12 257 2 828 623
23344 11872 3367 3056
27667 14851 22838 900
31989 16893 61102 655
28 231 15 076 25 286 966
28 347 15 288 6 928 670
30 737 17 034 41 825 464
48 886 471 0
30771 430 0
71686 650 0
31224 51316 0
54 350 3 191 0
49 453 3 762 0
52 858 1 845 0
38 38 38
0 0
0 0
94 94
30 735 30 735
28 384 28 384
1 357 1 357
94
30 735
28 384
1 357
Výnosy příštích období
Zdroj: Výroční zprávy OEZ s.r.o. (2008-2014)
102
Příloha 2 - Výkaz zisku a ztráty Položka
I. A. + II. 1. 2. 3. B. 1. 2. + C. 1. 2. 3. 4. D. E. III. 1. 2. F. 1. 2. G.
č.ř.
2008
2009
2010
2011
Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží OBCHODNÍ MARŽE Výkony
01 02 03 04
298 356 203 729
198 925 131 194
232 191 144 112
254 746 164 071
94 627 1 250 302
67 731 1 155 215
88 079 1 408 087
90 675 3 527 491
Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní výroby Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby PŘIDANÁ HODNOTA Osobní náklady Mzdové náklady Odměny členům orgánů spol. a družstva Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dl. nehmot. a hmotného majetku Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Tržby z prodeje materiálu Zůstatková cena prod. dl.majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku Prodaný materiál Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů přístích období
05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26
1 151 014 2 298 96 990
1 108 338 -9 888 56 765
1 390 439 -26 314 43 962
3 300 150 150 018 77 323
670 350
610 266
705 343
2 435 194
518 823 151 527
483 727 126 539
550 732 154 611
2 159 190 276 004
674 579 477 193
612 680 473 941
790 823 493 744
1 182 972 619 875
343 274
353 169
363 535
452 313
121 508 12 411 578 87 373
109 118 11 654 632 103 199
117 307 12 902 4 812 93 187
151 770 15 792 3 153 114 176
33 974
19 508
55 014
73 128
2 230 31 744
2 315 17 193
15 692 39 322
5 745 67 383
28 309
19 897
31 286
54 089
238 28 071 -287
181 19 716 14 046
40 31 246 6 343
2 464 51 625 38 958
103
2012
2013
2014
255 384 183 279 72 105 3 852 077
297 470 229 113 68 357 3 757 408
304 962 242 282 62680 3 954 759
3 832 889 -58 098 77 286 2 755 406 2 402 466 352 940 1 168 776 655 201 479 324
3 712 414 -226 45 220 2 698 088 2 379 162 318 926 1 127 677 631 438 458 404
3 884 036 24 872 45 851 2 690 614 2 368 546 322 068 1 326 825 671 275 485 636
155 988 19 889 1 282 94 302 43 642 169 43 473 40 786 434 40 352 -7 362
151 552 21 482 3 617 89 922 45 214 1 645 43 569 39 382 89 39 293 15 461
162 023 23 616 3 880 125 782 52 403 7 988 44 415 45 819 5 210 40 609 4 442
IV. H. V. I. * VI. J. VII. 1. 2. 3. VIII. K. IX. L. M. X. N. XI. O. XII. P. * Q. 1. 2. **
Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Převod provozních výnosů Převod provoz. nákladů PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ Tržby z prodeje cenných papírů a podílů Prodané cenné papíry a podíly Výnosy z dl. finančního majetku Výnosy z podílů v ovládaných a řízených osobách a v účetních jednotkách pod podtstným vlivem Výnosy z ostatních dl. CP a podílů Výnosy z ostatního dl. finančního majetku Výnosy z krátkodobého finančního majetku Náklady z finančního majetku Výnosy z přecenění CP a derivátů Náklady z přecenění CP derivátů Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Převod finančních výnosů Převod finančních nákladů FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ Daň z příjmů za běžnou činnost splatná odložená VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNOU ČINNOST
27 28 29 30 30 31 32 33
38 606 127 665
26 065 62 016
26 449 46 151
19 733 58 925
28 199 74 798
20 973 58 843
25 453 72 394
26 328
-15 478
196 763
386 657
381 610
355 201
481 089
45 392 60 805
917 3 789
83 000 65 526
11 394
33
20 400
0
0
10 680 0
0
0
34
33
53 497 2 261
230 260
6 145 3 151
35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53
20 400
593 -138 1 554 25 558 8 279 17 606
375 29 030 21 559 32 058
122 17 981 13 292 15 148
122 13 966 32 238 89 031
91 15 732 56 162 49 005
3 5 286 32 401 24 345
3 199 52 832 58 273
-47 980 21 174
-21 626 -5 978
-2 241 36 883
-82 031 54 470
12 528 8 646
4 032 -10 010
31 603 5 280
64 063 -9 593
-42 826
-31 126
157 639
250 156
32 072 66 711 71 939 -5 228 346 971
2 743 70 553 61 995 8 558 287 391
-5 646 95 504 84 400 11 104 379 939
104
XIII. R. S. 1. 2. * T. ***
Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmů z mimořádné činnosti splatná odložená MIMOŘÁDNÝ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ
54 55 56 57 58 59
Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům Výsledek hospodaření za účetní období
60 61
Výsledek hospodaření před zdaněním
62
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
-42 826
-31 126
157 639
250 156
346 971
287 391
379 939
-21 652
-37 104
194 522
304 626
413 682
357 944
475 443
Zdroj: Výroční zprávy OEZ s.r.o. (2008-2014)
105