Vliv pohybových programů na tělesnou zdatnost dětských astmatiků

Vliv pohybových programů na tělesnou zdatnost dětských astmatiků Zkušenosti ze 14denního rekondičního pobytu dětí v přírodě The Influence of Physical Exercise on the Fitness of Asthmatic Child Robert Půbal 1, Libuše Smolíková 2, Václav Špičák 3, Václav Bunc 1, Miroslav Kovařík 3 1

Laboratoř sportovní motoriky Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze Klinika rehabilitace Fakultní nemocnice v Motole a 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze 3 Česká iniciativa pro astma, Praha

2

SOUHRN Přestože řada pneumologů a alergologů již léta poukazuje na neuspokojivý stav tělesné zdatnosti u většiny astmatiků všech věkových kategorií, je tato problematika relativně málo známá u těch, kterých se nejvíce týká. Kolik jedinců s Dg. astma bronchiale má spolehlivé informace o své tělesné zdatnosti? Využívají svých pohybových schopností v praktickém životě, či se bojí eventuálních následků souvisejících se zvýšenou tělesnou námahou ? V současnosti se mění pohled na zdatnost člověka, hlavně vzhledem k jejímu protektivnímu působení směrem k zabezpečení optimálního „fungování“ organizmu jedince v dospělém věku. Aby se stala tělesná zdatnost stejně pečlivě sledovanou hodnotou jako ostatní parametry funkčních vyšetření, je třeba v tomto duchu cíleně vychovávat, tedy edukovat nejmladší generaci postižených - děti. Naším cílem bylo zjistit aktuální úroveň tělesné zdatnosti u 19 dětských astmatiků, kteří se účastnili letního tábora a na základě získaných výsledků sestavit adekvátní pohybové programy a navrhnout jejich praktické využití s ohledem na zdravotní stav dětí. Dále jsme ověřovali vliv 14denních pohybových aktivit, převážně aerobního charakteru na zdravotně orientovanou zdatnost těchto dětí. Vyhodnotili jsme efektivitu těchto pohybových aktivit a zajímalo nás, zda jsou dětští astmatici schopni realizovat aplikovanou pohybovou zátěž bez předchozí systematické kondiční přípravy. Pomocí dotazníku jsme pak zjišťovali informace o dosavadní pohybové aktivitě probandů a současně nám poskytl informace o medikaci, léčebných pomůckách, negativních vlivech ovlivňující průběh onemocnění, o sociálním prostředí dětských astmatiků a jejich respirační edukaci. Úroveň aerobní zdatnosti jsme zjišťovali z 6minutového běhu na dráze maximální subjektivní intenzitou zatížení. V průběhu běhu byla zaznamenávána srdeční frekvence, kterou jsme měřili Sporttestrem - Polar Vantage NV s memory. Zaznamenané hodnoty jsou počítačově zpracovány. Prozatímní výsledky předkládáme k posouzení a k široké diskuzi. Klíčová slova: astmatické děti, tělesná zdatnost, pohybový program, motorické testy

SUMMARY Although many lung and allergy specialists have complained for many years about the general physical condition of their patients, this question has been largely neglected, especially by those most concerned. How many bronchial asthmatic patients are reliably informed of their general state of health? Do they make use of physical strength in daily life, or are they inhibited by fear of eventual consequences? To make this aspect of physical fitness as important a parameter of functional analysis as the other accepted criteria, it’s imperative to educate youngest concerned – child patients. We set out to determine the physical fitness of 19 child asthmatic who took part in our annual camp holiday and to carry out an adequate practical program of exercise, adapted to their individual condition. We assessed the effect of this active program and were

interested to see whether child asthmatic patients were able to cope with this additional physical demand, without prior systematic preparation. With the help of questionnaire we found information about present physical activity and at the same time it gave us information about medication, medical tools, about negative effects influencing the course of their disease, about social conditions and about their respiratory education. The level of aerobic fitness we determined from 6minute track run. During this test we measured heard rate by sporttester Polar – Vantage NV with memory. The data are being processed by computer. The results are presented here for broad discussion and assessment. Key words: asthmatic children, physical fitness, exercise program, motor tests

Prevalence astmatu stoupá na celém světě a varující je, že se přesouvá do stále nižších věkových skupin dětí a mladistvých. Zdokonaluje se lékařská péče, diagnostika, medikace astmatiků, a tím se mění komplexní péče o astmatiky (1, 2, 19, 20). Pohybové aktivity jsou považovány za významnou součást léčby všech astmatiků bez rozdílu věku. Důvodem je možnost pozitivního ovlivnění tělesné zdatnosti, a následně co nejmenší omezení při realizaci pohybových aktivit a obecně v běžném životě. Soustředěnou pozornost je však třeba věnovat dětem (3, 4, 9). Tělesná aktivita dětí by měla být samozřejmou součástí denního léčebného programu. Vliv pohybu na způsob a kvalitu života astmatiků popisuje řada autorů u nás i ve světě ( 3, 4, 6, 9,11, 12). Tělesná zdatnost přestává být v současné době výkonově orientovanou kategorií. Stále více se popisuje její zdravotně preventivní působení. Zdravotně orientovaná zdatnost je definována jako zdatnost ovlivňující zdravotní stav a působící preventivně na zdravotní problémy spojené s hypokinézou (4). Většina dětí se vyhýbá intenzivnějšímu tělesnému zatížení ze strachu před pozátěžovým bronchospasmem (5, 6, 11, 12). Také neustále přetrvává chybný postoj rodičů dětských astmatiků chránit své dítě před tělesnou námahou. Tím však brání rozvinutí jeho základních pohybových dovedností, a co je mnohem závažnější, brání získání alespoň průměrné tělesné zdatnosti (11). Vyšší úroveň tělesné zdatnosti může pomoci astmatikům lépe tolerovat jejich onemocnění, protože jsou schopni dýchat méně usilovněji a zlepšit svoji ekonomiku dýchání. Dochází ke snížení frekvence akutních podráždění a lékaři mohou posoudit či přistoupit ke korekci medikace. Zvyšuje se sebedůvěra dětí a v neposlední řadě dochází ke snížení nemocnosti a školní absence. Velmi důležité je pokusit se vyloučit vliv tzv. spouštěčů, alergenů (pyly, roztoči, prašné prostředí atd.), díky nimž by mohlo v průběhu realizace pohybových aktivit dojít k akutnímu zhoršení zdravotního stavu (10, 14, 22, 23). Tato prevence je v souladu s doporučením, které je uvedeno v odborné, ale i laické literatuře. Důležitou roli pro úspěšnou aplikaci pohybových aktivit aerobního charakteru u dětských astmatiků, a tím zlepšení úrovně aerobní zdatnosti a možností pozitivního ovlivnění jejich onemocnění, je způsob nabídky, šíře a dostupnost pohybových činností, které by měly být co možná nejpestřejší (4, 17). Vždy je třeba respektovat aktuální zdravotní stav dítěte. Při hodnocení úrovně zdravotně orientované zdatnosti je třeba posuzovat dvě základní skupiny faktorů: 1. Strukturální, tj. tělesnou hmotnost, výšku a složení těla. 2. Funkční, tj. kardiorespirační vytrvalost, svalovou sílu a vytrvalost, flexibilitu a elasticitu svalů. Jedním z možných způsobů, jak pravidelně hodnotit úroveň zdravotně orientované zdatnosti, jsou motorické testy tělesné výkonnosti (15). V krásné přírodě Šumavy, v cca 800 m n. m. na Hájné Hoře nad Vimperkem, se první dva týdny v červenci pravidelně koná letní tábor dětských astmatiků, který organizuje Sdružení na pomoc chronicky nemocným dětem ve spolupráci s ČIPA. LT je pokračováním tradice rekondičních táborů pro dětské astmatiky dvojice Revenda -Špičák, které probíhaly ve tréninkovém středisku Sparty Praha na Blatnici u Mladé Vožice. Obě lokality jsou charakteristické příznivými klimatickými podmínkami. Letošního již 29. ročníku LT se účastnilo přes 30 dětí, z toho bylo 19 astmatiků, 14 chlapců a 5 dívek ve věku 8 až 16 let, u kterých jsme ověřovali vliv pohybové aktivity převážně aerobního charakteru na jejich zdravotně orientovanou zdatnost. Aerobní zdatnost je považována za základní složku zdravotně orientované zdatnosti (4). Hlavním cílem bylo pokusit se pozitivně ovlivnit tuto aerobní zdatnost, za respektování zdravotního stavu dětí a seznámit je s nabídkou pohybových aktivit, a následně je získat pro pravidelné provozování pohybových aktivit. Dále jsme zjišťovali: a) aktuální úroveň tělesné zdatnosti pomocí motorických testů, b) dosavadní pohybovou zkušenost pomocí dotazníků, c) znalosti dětí o pohybových aktivitách a sportování. Z hlediska klasifikace tíže astmatu zařadil vedoucí lékař tábora profesor Špičák všechny děti do skupiny intermitentní formy onemocnění.

Metody Probandi absolvovali vstupní a výstupní vyšetření, které obsahovalo posouzení: · antropometrických parametrů · spirometrických dat · motorické výkonnosti · absolvovaný pohybový režim · znalostí o pohybových aktivitách

Antropometrie Byly měřeny: tělesná hmotnost (kg), tělesná výška (cm), obvod hrudníku (cm), tělesný tuk (%). Somatické charakteristiky jsme měřili standardními postupy. Tělesné složení bylo měřeno bioimpedanční analýzou přístrojem Bodystat 500 (frekvence budícího proudu 50 kHz). Sílu stisku ruky jsme měřili ručním digitálním dynamometrem.

Spirometrie Byly měřeny: FVC - usilovný výdech vitální kapacity (l), FEV1- objem vydechnutý za první sec. usilovného výdechu (l), PEF - vrcholový expirační průtok (l/s), MEF25-75, - MEF50.(l/s) - maximální expirační průtok na dané hladině vitální kapacity. Spirometrické hodnoty jsme získali pomocí přenosného digitálního spirometru MESIT - MSP1.

Motorické testy Modifikovaná baterie motorických testů obsahovala: člunkový běh 4 x 10m (s), leh/sed za 1min (počet), předklon stoj za 20 s (s), stoj/klik za 1min (počet), skok daleký z místa (cm), 6minutový běh (km/hod), sílu stisku ruky (N), předklon (cm). Při výběru jednotlivých testů do sestavy jsme vycházeli z testové baterie z testové baterie doc. M. Revendy a UNIFITTESTU(6 - 60). Tuto modifikovanou testovou baterii jsme vybrali především proto, že komplexně postihuje úroveň tělesné zdatnosti, dále pro její vysokou frekvenci použití v testových systémech jak u nás, tak v zahraničí a v neposlední míře pro její vysokou reliabilitu a validitu. Dalším důvodem bylo porovnání získaných hodnot s výsledky celoplošného sledování dětské populace (7-15 let) v rámci grantu MŠMT – Školní mládež v konci tisíciletí. Naměřené hodnoty byly porovnány se normami běžné populace odpovídající věkové kategorie a dále pak byly porovnány změny hodnot na začátku a na konci. Při srovnání se standardy byly změny vyjádřeny: plní, neplní a pouze u výrazně se lišících odchylek doplněny % změnou. Při porovnání mezi hodnotami na začátku a na konci byla změna vyjádřena v %, kde za výchozí byly brány vstupní naměřené hodnoty. Dále byly hodnoty zpracovány statisticky na hladině významnosti a = 0,05.

Dotazník Dotazník obsahoval 22 otázek, převážně dichotomických s doplňujícími údaji. Respondenti byli chlapci a dívky ve věku od 8 - 16 let, odpovídalo 19 astmatiků.

Výsledky dotazníku Pohybové aktivity: Celkem 100 % dětí uvedlo, že rády sportují. Všechny děti se účastní cvičení 2 - 3 hod/týdně, při povinné TV a nikdo z dotazovaných nepovažuje toto cvičení za náročné. Mimo školu navštěvuje 71 % chlapců a 60 % dívek sportovní klub, oddíl, kroužek či jiné organizované cvičení. Průměrná doba trvání těchto mimoškolních aktivit je cca 3,5 hod/týdně u chlapců a 2 hod/týdně u dívek. Ve volném čase, kromě jedné dívky, všechny děti provádí pohybovou aktivitu v místě svého bydliště a nejoblíbenější sporty jsou: jízda na kole, běh, fotbal, kolečkové brusle, vybíjená, přehazovaná, basketbal, plavání. Většina

dětí dává přednost kolektivním sportům před individuálními. Z toho 79 % chlapců a 40 % dívek má možnost realizovat pohybové aktivity o víkendech v přírodě na chatě či chalupě. Doba trvání těchto aktivit je cca 15 hod/měsíc. Astmatický záchvat již prodělalo 50 % chlapců a 60 % dívek. Tři dotazovaní uvedli jako možnou příčinu vzniku astmatického záchvatu pohybovou aktivitu. Dva chlapci a jedna dívka uvedli, že se jim hůře dýchá v průběhu pohybové aktivity a čtyři chlapci a jedna dívka mají potíže s „dušností“ krátce po pohybové aktivitě. Plavat chodí 64 % chlapců a 80 % dívek, což je povzbuzující vzhledem k pozitivnímu účinku vodních par.

Medikace: Celkem 93 % chlapců a 100 %dívek užívá pravidelně své medikamenty. Žádné z dotazovaných dětí nepoužívá k monitorování svého onemocnění PEAK FLOW METER, což je velmi zarážející, neboť v odborné literatuře je právě PFM doporučován jako jedna z důležitých metod monitorování aktuálního stavu dětských astmatiků (17, 18).

Sociální prostředí a negativní vlivy: U 29 % chlapců a 100 % dívek je někdo s rodiny či příbuzných astmatikem, což vypovídá o vlivu dědičných dispozic tohoto onemocnění. U 29 % chlapců a 0 % dívek alespoň jeden z rodičů kouří a 57 % chlapců a 80 % dívek má doma domácí zvíře (pes, želva, morče, andulka, křeček). Vzhledem k všeobecně známému vlivu negativnímu zvířecích alergenů na průběh onemocnění i z pohledu možné příčiny vzniku onemocnění v důsledku dlouhodobého vlivu těchto spouštěčů jsou tato čísla varující. Léčebných pobytů u moře, v lázních či sanatoriích se účastní pouze 20 % dívek a 36 % chlapců.

Edukace: Na 57 % chlapců a 60 % dívek alespoň částečně vědí, jak by měla být upravena ložnice astmatika. Kromě jednoho chlapce, žádný nepoužívá dotazovací informace, ani nevědí o vlivu pohybové aktivity na astma. Minimální informovanost o vlivu pohybové aktivity na astma je důsledkem nedostatečného působení lékařů, fyzioterapeutů, učitelů TV i rodičů v oblasti edukace dětských astmatiků. Edukace by měla být součástí léčebného programu ambulantních pacientů, ale má také důležitou roli při prevenci. Proto se domníváme, že edukaci dětských astmatiků je třeba věnovat mnohem větší a intenzivnější pozornost. Při výběru pohybových aktivit jsme se řídili zásadami přiměřenosti a postupného zatěžování organizmu. Respektovali jsme především zdravotní stav a dosavadní pohybovou zkušenost testovaných dětí, kterou jsme zjistili právě pomocí dotazníku, z jehož výsledků vyplývá následující: - Pokud astmatikům zdravotní stav a úroveň tělesné zdatnosti dovolí, tak se rádi účastní pohybových aktivit a podle subjektivního hodnocení je nepovažují za náročné. - Jestliže mají astmatici vyhovující podmínky pro provádění běžných pohybových aktivit v okolí svého bydliště, tak je realizují, a to převážně v kolektivní formě. - Většina respondentů má vhodné podmínky pro realizaci pohybových aktivit o víkendech. - V průběhu i krátce po absolvování pohybových aktivit mají astmatici minimální subjektivní potíže se ztíženým dýcháním či dušností. - I přestože 52 % dotazovaných uvedlo, že již prodělalo astmatický záchvat, „pouze“ tři děti uvedly jako možnou příčinu vzniku záchvatu pohybovou aktivitu, což však nebylo přímo prokázáno. - Monitorování průběhu onemocnění PAEK FLOW metrem nebo použití jiné objektivní metody je nedostatečné! - Relativně vysoké % astmatiků přijde v domácím prostředí do styku ze zvířecími alergeny! - Edukace dětských astmatiků je na velmi nízké úrovni! Průměrné množství realizovaných pohybových aktivit v průběhu roku vyjádřených v hod/týden je cca 8 - 9 hod/týdně. Toto sportování zahrnuje: TV ve škole, sportování ve volném čase v okolí svého bydliště, na chatě či chalupě o víkendech, organizované cvičení v klubech a oddílech.

Realizované pohybové aktivity

Z hlediska intenzity pohybového zatížení se jednalo převážně o submaximální aerobní zátěž delšího trvání (chůze, běh - jako základní lidská lokomoce), ale také o krátkodobé intenzivní činnosti max. subjektivní intenzity se zaměřením na koordinační dovednosti. Přehled pohybových aktivit je uveden v tab. 1. Děti absolvovaly 1x celodenní výlet, kde s menšími přestávkami ušly cca 8 km. Dále pak tři výlety chůzí o vzdálenosti 3, 5 a 6 km v délce trvání 45 min - 2 hodiny. Dále absolvovali děti 2x orientační běh družstev max. subjektivní intenzitou o vzdálenosti 6 km (1 hod 15min) a 7 km (1 hod 30min), s krátkými cca 2 - 5min přestávkami na kontrolách. Ihned po doběhu byla měřena spirometrie. Krátkodobé intenzivnější zatížení bylo realizováno formou soutěživých her družstev. Při těchto kolektivních soutěžích byla střídána zátěž relativně max. intenzity (15 - 30 s) s odpočinkem (2 - 5min). Ani při těchto koordinačně náročnějších a intenzivních činnostech nebyly zaznamenány subjektivní potíže. Dalšími pohybovými aktivitami byly kolektivní míčové hry, prováděné formou několikadenního dvoukolového turnaje ve fotbale, vybíjené a přehazované. Je nutno zmínit, že po dohodě s ošetřujícím lékařem byla preventivně aplikována individuálně premedikační léčba formou aerosolu (Berodual, Ventolin), která měla zabránit ztíženému dýchání v průběhu realizování pohybové aktivity, anebo krátce po jejím ukončení. Před intenzivnější zátěží se děti rozcvičily (10 - 15 min) a „rozdýchaly“ formou základní dechové průpravy. Každý den ráno byla 15minutová rozcvička (protahovací cviky) a každé odpoledne 30minutové kompenzační cvičení, vycházející z principů regeneračních vlivů na sekundární změny pohybového systému chronicky respiračně nemocných (4). Cvičení obsahovalo aktivaci a posilování břišních svalů, mobilizaci hrudníku a páteře, protahovací a posilovací prvky pro flexorové svalové skupiny a průpravná cvičení z dechové gymnastiky. Tab. 1: Realizované pohybové ak tivity v průběhu tábora

Při vyjádření doby trvání pohybových aktivit na den, děti cíleně cvičily v průměru 3 hod 11 min/den, mimo běžné sportování a pohybové aktivity ve volných chvílích (cca 2 - 3 h denně).

Porovnání motorické výkonnosti při vstupním a výstupním vyšetření a diskuzní připomínky U chlapců i u dívek došlo v motorických testech ke zlepšení, i ke zhoršení v posuzovaných ukazatelích. Změny nebyly věcně ani statisticky významné. Je to možné přisoudit únavě organizmu po absolvování relativně intenzivní zátěže bez předchozí přípravy nebo také krátkému časovému úseku, který nevyvolal dostatečné adaptační změny organizmu na zátěž. Jsme si rovněž vědomi relativně malého počtu sledovaných dětí. U 6minutového běhu na dráze jako testu aerobní zdatnosti, došlo u 8 chlapců a 2 dívek ke zhoršení a 6 u chlapců a 2 dívek ke zlepšení (graf 1, 3). Neprokázal se zde jednoznačný trend ani na jednu stranu. Zhoršení však bylo minimální a je třeba jej

přisuzovat intenzivní zátěži v průběhu tábora.

U ostatních motorických testů se chlapci zhoršili ve 4 testech a dívky v 5 ze 6 absolvovaných. Nejmarkantnější zhoršení bylo u testu leh/sed, a to jak u chlapců (-10,8 %, graf 8), tak i u dívek (-14,8 %). Nabízí se vysvětlení o snížené síle (koncentrická kontrakce) břišních svalů. V porovnání s testem předklon/stoj (graf 7), jehož výsledek je rovněž ovlivňován sílou břišních svalů (excentricko-koncentrická kontrakce), a jehož výsledný rozdíl nebyl tak markantní jako u předešlého testu, vysvětlujeme si tyto rozdíly podstatným a často významově podceňovaným vlivem pohybové svalové koordinace (7, 8, 9). Při rozsáhlejších pohybových komponentách totiž přebírá (tzv. substituční kompenzace) flexorovou funkci oslabených břišních svalů (u našich dětí pravděpodobně velmi unavených) antagonisticky působící zádové svalstvo a postranní svalstvo trupu (24). Test sed/leh je testem vypovídajícím o funkčnosti břišních svalů a jejich důležitost při dýchání je všeobecné známá. Přes značnou únavu břišní svalové apertury nezaznamenal lékař u žádného dítěte zhoršení zdravotního stavu na základě dechových obtíží. Zhoršení ve většině motorických testech je důsledkem již zmíněného intenzivního zatížení, bez předchozí přípravy. Je nutné zmínit, že cílem tohoto kempu bylo především zjistit, zda jsou dětští astmatici schopni tuto relativně intenzivní zátěž absolvovat bez předchozí přípravy, aniž by došlo ke zhoršení průběhu onemocnění či k ohrožení jejich zdraví.

Porovnání antropometrických parametrů a motorických testů s normami Somatometrické charakteristiky testovaných astmatiků se nelišily od norem běžné populace (4). Dále jsme porovnávali naměřené hodnoty dosažené v následujících motorických testech: člunkový běh 4 x 10 m (s), leh/sed za 1 min (počet), skok daleký z místa (cm), 6minutový běh (km/hod), síla stisku ruky (N), předklon (cm), množství těles. tuku (%), obvod hrudníku v (cm). Probandi byli téměř ve všech ukazatelích horší než normy (člunkový běh, skok daleký z místa, 6minutový běh (graf 2, 4), obvod hrudníku, předklon, dynamometrie, 6min běh), což vypovídá o snížené úrovni tělesné zdatnosti, v důsledku hypokinézy plynoucí z jejich onemocnění a způsobu života. Z nižší úrovně motorické výkonnosti usuzujeme na nižší tělesnou zdatnost. A to především v těch proměnných, které jsou ovlivňovány realizovanými pohybovými aktivitami. Nejvýraznější odchylka od normy u chlapců i dívek byla u testu síla stisku ruky, a to u chlapců o 34,5 % a u dívek o 41,9 % horší než normy. Lepších hodnot v porovnání s normami dosáhly pouze dívky v testu leh/sed o 20,3 % a předklonu o 2,7 %. Částečně se nám potvrdila hypotéza, že obecně je tělesná zdatnost dětských astmatiků snížena.

Hodnocení aerobní zdatnosti (běh na dráze) Průměrné hodnoty srdeční frekvence (SF) byly 186 tepů/min, (s = 6,6) u chlapců a 193 tepů/min (s = 4,5) u dívek (graf 5). Při vyjádření průměrné SF vztažené k % ANP (anaerobní práh) dosáhli chlapci hodnoty 99,3 % ANP a dívky 102,5 % ANP (graf 6). Dosažení těchto relativně vysokých průměrných hodnot SF, je pozitivním zjištěním, neboť právě intenzity na úrovni ANP jsou nejefektivnějším způsobem rozvoje aerobní kapacity organizmu. ANP je maximální intenzita zatížení, kterou lze považovat za přednostně hrazenou aerobně. Intenzita pohybových činností u dětí odpovídá na této úrovni 90 % SF max. Při vyjádření průměrné SF vztažené k % SF max. dosáhli chlapci v průměru 94,5 % SF max. a dívky 98,9 % SF max. Velmi důležité je, že děti absolvovaly tento běh relativně maximální intenzity bez subjektivních potíží, což potvrzuje hypotézu, že astmatici jsou schopni v klidové fázi svého onemocnění absolvovat stejné zatížení (vycházející z chůze a běhu, jako základní lidské lokomoce), jako jejich zdraví vrstevníci, pokud jim to dovolí jejich zdravotní stav, aktuální úroveň tělesné zdatnosti a mohou-li si sami korigovat intenzitu zatížení - to vše i za velmi nepříznivého počasí.

Shrnutí 1. Astmatické děti mají nižší úroveň tělesné zdatnosti. 2. Aerobní schopnosti jsou vzhledem k danému onemocnění na dobré úrovni. 3. Silové schopnosti, především flexorové svaly předloktí jsou u chlapců i u dívek výrazně sníženy. Funkční aktivita břišních svalů je porušena. 4. Dosažená úroveň rychlostních schopností odpovídá věkové normě, což umožňuje astmatikům realizovat koordinačně náročnější pohybové aktivity bez problémů. 5. Snížené hodnoty u obvodu hrudníku jak u chlapců, tak u dívek plně korespondují s onemocněním. Atrofované svalstvo v oblasti hrudního koše ztěžuje způsob dýchání formou nežádoucích až paradoxních dechových pohybových vzorů v oblasti hrudník – pánev, a to především při zátěžovém dýchání. Následně dochází ke snížení hodnot plicních funkcí a v neposlední řadě k typickému obrazu hypotonického vadného držení těla.

Závěr Astma a pohybové aktivity jsou slučitelné, za podmínky, že nemocný, v našem souboru děti školního věku, má své astma „pod kontrolou“ a dodržuje-li uvedené zásady: 1. Cvičení, sportování a podání vhodné preventivní medikace před zátěží doporučujeme konzultovat s ošetřujícím lékařem. 2. Před pohybovou zátěží aplikovat rozcvičení a zapracování (zahřátí) organizmu, včetně dýchací soustavy, z důvodu vyloučení vzniku pozátěžového bronchospazmu – možno konzultovat s fyzioterapeutem. 3. Stanovení aktuální úrovně tělesné zdatnosti astmatika, jeho znalost dosavadních pohybových aktivit a sportování a na základě praktických zkušeností následně upravit individuální pohybové programy a jejich skladbu, tzn. obsah, formu, intenzitu, množství a objem pohybových aktivit, včetně zpětných kontrolních mechanizmů.

Tato studie nastínila jeden z možných způsobů ovlivnění aerobní zdatnosti dětských astmatiků. Pokud bychom chtěli interpretované výsledky zobecnit, je nutné provést studii na reprezentativnějším a početnějším vzorku dětských astmatiků. Z tohoto důvodu také v našem sdělení nejsou uvedeny spirometrické výsledky, pro jejichž vyhodnocení je třeba longitudinálnější sledování (věková profilace jednotlivců?), ve kterém bychom rádi pokračovali i v příštích létech.

Realizováno s pomocí grantu MSM 115100001, VS 97131 a výzkumného záměru 2. LF UK č. 111300003.

Literatura 1. Barnes PJ. Astma v otázkách a odpovědích, Allen & Hanburys Ltd., 1995. 2. Barnes PJ, Godfrey S, Špičák V. Astma, Martin Dunity Ltd., London, 1997. 3. Bouchard C, Shepard RJ. Physical activity, Fitness and Health, 1994. 4. Bunc V. Zdravotně orientovaná zdatnost a možnosti její kultivace na základní škole. Těl. vých. a sport mládeže, 1998, č. 3, s. 2-10. 5. Butterfield A, Stephen T. Exercise - induced asthma - A manageable problem, April, 1993. 6. Herfurt D. Exercise and exercise -induced asthma, The Journal for Respiratory Care Practitioners, April/May, 1997. 7. Hromádková J et al. Fyzioterapie, H&H, Praha, 1999. 8. Javůrek J. vybrané kapitoly ze sportovní kineziologie, Olympia, Praha, 1986. 9. Jirásková-Smolíková L. Funkční změny pohybového systému u respiračně oslabených dětí, jejich ovlivnění pomocí tělovýchovné aktivity, diplomová práce, FTVS UK, Praha 1983. 10. Kašák V, Pohunek P. Překonejte své astma, Praha 1997. 11. Máček M, Smolíková L. Pohybová léčba u plicních chorob, Victoria Publishing, Praha, 1995. 12. Máček M, Vávra J. Fyziologie a patofyziologie tělesné zátěže, Avicenum, 1988. 13. Myers R. Pediatric asthma, The Journal for Repiratory Care Practitioners, Dezember/Januar, 1997. 14. Petrů V. Nekupujte dětem kočky, Alergie, astma, bronchitida, r. 3, č. 1, s. 15-16, Tigis, 2000. 15. Půbal R. Krátkodobý rekondiční tábor dětských astmatiků na Šumavě – sborník Pohybové aktivity jako součást životního stylu pro příští tisíciletí UK-FTVS, Praha 1999. 16. Půbal R. Vliv 14denního intervenčního pohybového programu na zdravotně orientovanou zdatnost dětských astmatiků – studentská konference UK-FTVS, Praha 2000. 17. Revenda M. Publikace k problematice TV dětských astmatiků, Praha, 1989.

18. Shephard J. Assessing physiological responses to training in young children, Br. J. of Sport Medicine, 1997. 19. Špičák V, Kašák V, Pohunek P, Vondra V. Strategie diagnostiky, prevence a léčby průduškového astmatu v ČR, Praha, 1996. 20. Špičák V, Kašák V, Pohunek P. Kapesní průvodce diagnostikou, prevencí a léčbou průduškového astmatu v ČR, Praha, 1999. 21. Špičák V., Vondra V.: Astma bronchiale v dětství a v dospělosti, Praha 1988. 22. Rybníček J. Alergická onemocnění u psa a kočky, Alergie, astma, bronchitida, r. 2, č. 3, s. 11-12, Tigis, 1999. 23. Rrybníček J. Co se psem nebo kočkou?, Alergie, astma, bronchitida, r. 3, č. 1, s. 16, Tigis, 2000. 24. Vojta V, Peters A. Vojtův princip, Grada Publishing, 1995. 25. Vondra V, Stiksa G. Bronchiální astma, principy sledování léčby, Praha, 1988. Mgr. Robert Půbal LSM, UK-FTVS José Martího 31 162 52 Praha 6 e-mail: [email protected]