Vliv organizací destinačního managementu na hotelnictví na Českokrumlovsku
Bakalářská práce
Lucie Yüksekcete
Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra Hotelnictví
Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Ing. Petr Studnička, Phd. Datum odevzdání bakalářské práce: 24. 11. 2016 E-mail:
[email protected]
Praha 2016
Bachelors´s Dissertation
Influence of the destination management organizations on Hotel Industry in the Český Krumlov Region Lucie Yüksekcete
The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Industry
Major: Hotel management Thesis Advisor: Ing. Petr Studnička, Phd. Date of Submission: 24. 11. 2016 E-mail:
[email protected]
Prague 2016
Čestné prohlášení
Prohlašuji,
že jsem bakalářkou práci na téma Vliv organizací destinačního managementu na hotelnictví na Českokrumlovsku zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.
Lucie Yüksekcete
V Praze dne………………..
Ráda bych poděkovala panu doktoru Studničkovi za odborné rady a připomínky v době psaní mé bakalářské práce a také těm, kteří mi poskytli cenné rady a informace, které se týkaly organizací destinačního managementu na jihu Čech. Jmenovitě bych chtěla poděkovat paní Ing. Jitce Boháčové z organizace Český Krumlov Tourism, která byla velice ochotná a poskytla mi mnoho cenných informací. V neposlední řadě bych ráda poděkovala všem ubytovacím zařízením v Jihočeském kraji, které vyplnily dotazník a pomohly tak ke splnění a objasnění cíle mé bakalářské práce.
Abstrakt YÜKSEKCETE, Lucie. Vliv organizací destinačního managementu na hotelnictví na Českokrumlovsku. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová, Praha: 2016. počet stran: 77 Bakalářská práce je zaměřena na organizace destinačního managementu, které působí v Jihočeském kraji a popisu činností jejich práce, které organizace ve svém regionu dělají, čím se zabývají, na co se zaměřují a co je výstupem jejich práce. Další pozornost jsem také věnovala koncepčním plánům, které jsou zaměřeny na rozvoj cestovního ruchu v Jihočeském kraji a strategickým záměrům, jak zvýšit návštěvnost a ubytovanost v tomto kraji. Po zjištěném obsahu informací o organizacích destinačního managementu jsem vytvořila stručné dotazníky, které byly zaměřeny pouze na organizace destinačního managementu. Dotazníky byly poslány 4 organizacím, konkrétně Jihočeské centrále cestovního ruchu, dalšími byly Destinační management Lipenska, Lipensko s.r.o. a organizace Český Krumlov Tourism. Klíčovým obsahem dotazníků byla přeshraniční spolupráce (Rakousko). Po vyhodnocení dotazníků jsem si ověřila hypotézu, kterou jsem si stanovila a navrhla doporučení. Hlavním, a tím nejdůležitějším cílem, bylo zkoumání další hypotézy, zda-li organizace svou nabídkou ovlivňují segmentaci klientely a zda-li spolu ubytovací zařízení spolupracují a podílejí se tak na činnostech vedoucích k vyšší návštěvnosti na Českokrumlovsku. Bakalářská práce je členěna na tři části. V teoreticko-metodologické jsou objasněny nejdůležitější pojmy z hotelnictví, cestovního ruchu a definice destinačního managementu, analytická část je věnována konkrétnímu popisu území, organizacím destinačního managementu, statistickému hodnocení a výsledkům dotazníkového šetření, které bylo odesláno do ubytovacích zařízení na Českokrumlovsku. V návrhové části jsou obsažena doporučení pro zvýšení návštěvnosti a konkurenceschopnosti dané oblasti a návrhová řešení směrem k organizacím destinačního managementu, kterých se týká jejich prezentace o nich, co dělají pro Jihočeský kraj směrem k ubytovacím zařízením a následné spolupráce při tvorbě balíčků či jiných akcí. Klíčová slova: cestovní ruch; destinační management; hotelnictví, nabídka; organizace destinačního managementu; ubytovanost
Abstract YÜKSEKCETE, Lucie. Influence of the destination management organizations on Hotel Industry in the Český Krumlov Region. [Bachelor’s Dissertation] The Institute of Hospitality Management, Prague: 2016. Total number of pages: 77 The thesis is focused on the destination management organization that operates in the South Bohemian region and also on a description of the work that these organizations in the region are doing, what do they do, what do they focus on and what is the outcome of their work. More attention was also devoted to the conceptual plans, which are aimed at development of tourism in South Bohemia and strategic plans to increase traffic and accommodation in this region. After determining the content of the information about the destination management organizations, I have created a brief questionnaire, which was focused only on the destination management organization. Questionnaires were sent to four organizations, namely Southbohemian Tourism Centre, Destination Management of Lipensko, Lipensko Ltd. and Czech Krumlov Tourism. The main aim of the questionnaires was transfrontier cooperation (Austria). After the evaluation of questionnaires, I checked hypothesis, which I set on the very beginning and then I proposed recommendations. The main, and the most important aim, was verification of another hypothesis, which asked, if the organizations influence the segmentation of clients by using their own supply, and if accommodation providers do cooperate and thus participate in the activities leading to increasing of traffic within the region. Thesis is divided into three parts. In the theoretical one I do explain the most important concepts of hospitality, tourism and destination management definitions, analytical part is dedicated to the description of the territory, destination management organizations, statistical analysis and the results of the questionnaire survey, which was sent to accommodation facilities within the region. The suggestion part contains recommendations how to increase traffic and competitiveness of the area and the solutions towards destination management organizations about concerning their presentations, what do they do for South Bohemia towards accommodation facilities and subsequent operation in creation packages and other events. Keywords:
accommodation;
destination
organizations; hotel industry; supply; tourism
management;
destination
management
Obsah Seznam tabulek ...................................................................................................................... 8 Seznam obrázků ..................................................................................................................... 8 Seznam grafů ......................................................................................................................... 8 Seznam použitých zkratek ..................................................................................................... 9 Úvod..................................................................................................................................... 11 1
Teoreticko-metodologická část ..................................................................................... 14 1.1
Cestovní ruch ........................................................................................................ 14
1.1.1
Předpoklady cestovního ruchu ....................................................................... 15
1.1.2
Současné trendy cestovního ruchu ................................................................. 16
1.1.3
Služby cestovního ruchu ................................................................................ 17
1.1.4
Definice destinačního managementu ............................................................. 18
1.2
Hotelnictví v České republice ............................................................................... 22
1.2.1
Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení ......................................... České republiky 2015-2020 ........................................................................... 23
2
Analytická část.............................................................................................................. 30 2.1
Českokrumlovsko .................................................................................................. 30
2.1.1
Přírodní podmínky ......................................................................................... 31
2.1.2
Hospodářství .................................................................................................. 31
2.1.3
Doprava .......................................................................................................... 32
2.1.4
Obyvatelstvo .................................................................................................. 32
2.2
Analýza regionu Českokrumlovsko ...................................................................... 34
2.2.1
Přírodní a kulturní atraktivity, využití dle sezónnosti.................................... 34
2.2.2
Přeshraniční spolupráce s Rakouskem ........................................................... 37
2.2.3. Statistické hodnocení v Jihočeském kraji .............................................................. 39 2.3
Organizace destinačního managementu ................................................................ 40
2.3.1
Jihočeská centrála cestovního ruchu .............................................................. 40
2.3.2
Český Krumlov Tourism ............................................................................... 43
2.3.3
Lipensko, s. r. o. ............................................................................................. 46
2.3.4
Destinační management Lipensko ................................................................. 47
2.3.5
Turistický spolek Lipensko ............................................................................ 49
2.3.6
Svazek Lipenských obcí ................................................................................ 51
2.3.7
Informační centra na Lipensku ...................................................................... 52
2.4
Koncepce rozvoje, plány ....................................................................................... 53
2.5
Zhodnocení
vlivu
organizací
destinačního
managementu
na
hotelnictví
Českokrumlovska............................................................................................................. 58 3
Návrhová část ............................................................................................................... 66
Závěr .................................................................................................................................... 68 Literatura .............................................................................................................................. 69 Přílohy.................................................................................................................................. 74
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Počet HUZ podle kategorie ubytovacího zařízení v České republice ........... 28 Tabulka č. 2: Počet HUZ podle kategorie ubytovacího zařízení v turistickém regionu Šumava (dle členění CzechTourism 2010) .......................................................................... 29 Tabulka č.3: Počet obyvatel rok 2015 ................................................................................. 32 Tabulka č. 4: Počet hostů přenocovaných v Jihočeském kraji v období 2000-2015 ........... 39
Seznam obrázků Obrázek č. 1 – Turistické regiony České republiky............................................................. 27 Obrázek č. 2 – Mapa krajů a okresů ČR k 1. 1. 2015 .......................................................... 30
Seznam grafů Graf č. 1 – Grafové zobrazení přeshraniční spolupráce s Rakouskem ................................ 38 Graf č. 2 – Spolupracujete s oganizacemi destinačního managementu? Pokud ano, tak s těmito níže uvedenými? .................................................................................................... 59 Graf č. 3 – Zaškrtněte prosím druh Vašeho ubytovacího zařízení....................................... 60 Graf č. 4 – Myslíte si, že organizace destinačního managementu svou činností přispívají k vyšší návštěvnosti na Českokrumlovsku?............................................................................ 60 Graf č. 5 – Podílíte se na tvorbě cenové nabídky a na tvorbě cenových balíčků s níže uvedenými organizacemi? V případě že ano, vyplňte. ........................................................ 61 Graf č. 6 – Myslíte si, že organizace destinačního managementu ovlivňují svou propagací i skladbu klientely, která k Vám přijíždí? ............................................................................ 62 Graf č. 7 – Jaká klientela převážně navštěvuje Vaše ubytovací zařízení? ........................... 62 Graf č. 8 – Jaká národnost nejvíce navštěvuje Vaše ubytovací zařízení? Výběr z více možných možností. .............................................................................................................. 63 Graf č. 9 – Zaznamenali jste vyšší nárůst tržeb a počet přenocovaných nocí díky těmto organizacím, které pořádají různorodou škálu akcí na Českokrumlovsku? ........................ 63 Graf č. 10 – V době konání Olympijských her v parku Lipno, zaznamenali jste vyšší narůst ubytování? Pokud ano, napište prosím o kolik procent. ...................................................... 64 Graf č. 11 – Bez pomoci organizací destinačního managementu na Českokrumlovsku, byla by ve Vašem regionu nižší návštěvnost a ubytovanost? ...................................................... 64
Seznam použitých zkratek AHR ČR
Asociace hotelů a restaurací České republiky
ČSÚ
Český statistický úřad
ČNB
Česká národní banka
DWIF
Poradní organizace pro obor cestovního ruchu a volného času
ETM
Evropský turistický informační systém
HSU
HotelStars Union
HUZ
Hromadná ubytovací zařízení
JJCR
Jihočeská centrála cestovního ruchu
MICE
Motivační cestovní ruch
MMR ČR
Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky
NTA
Národní turistická agentura
NTO
Národní turistická organizace
OECD
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
OJK
Oficiální jednotná klasifikace
PIS
Pražská informační služba
UNESCO
Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu
UNIHOST
Sdružení podnikatelů v pohostinství, stravovacích a ubytovacích službách
UNWTO
Světová organizace cestovního ruchu
WTTC
Světová rada pro cestovní ruch
Úvod Cestování prošlo za uplynulá staletí mohutným rozvojem a stalo se fenoménem moderní doby. Ovlivňuje ho globalizace, technologický pokrok, ohleduplnost k životnímu prostředí, změny životního stylu a především zvýšené požadavky cestujících na kvalitu a jejich touha po uspokojení poznání. Cestovní ruch má do velké míry vliv na národní hospodářství, je dynamicky se rozvíjejícím odvětvím. Nedílnou součástí jsou hromadná ubytovací zařízení, dopravní služby, gastronomické provozy a cestovní kanceláře. Zařízení, jež poskytují přechodné ubytování, prošla postupným rozvojem a vznikalo množství nových druhů; současné ubytovací kapacity jsou přizpůsobeny pro širokou škálu cestovatelů. V nabídce figurují na jednom konci ubytovny a hostely, které jsou vyhledávány především mladými turisty a studenty, pro něž je cílem najít ekonomicky úsporné přenocování; na druhém konci pak nalezneme hotely vyšších tříd, jejichž služby a pohodlí jsou zaměřeny na klientelu s méně omezeným rozpočtem. Návštěvnosti turistických destinací se neustále zvyšuje, ubytovací zařízení i organizace destinačního managementu musí využívat a vymýšlet nové nástroje a služby v konkurenčním boji o klienta. Marketing hotelových služeb je ustavičně vyvíjen a prochází inovacemi. Je velmi složité úspěšně odhalit zájmy, požadavky a potřeby zákazníka, ovšem toto je jediná cesta k úspěchu. Hotelnictví je velmi konkurenční odvětví národního hospodářství a to jak v místním, regionálním, republikovém, evropském, ale i celosvětovém měřítku. Jednou z možností úspěchu je celková diferenciace finálního produktu a poskytování širokého spektra služeb. Hotely a ubytovací zařízení se odlišují nejen svou celkovou nabídkou, ale také jedinečným prostředím, atmosférou a designem. Důvodem výběru tohoto tématu jsou především mé časté návštěvy Jihočeského kraje a nesmírný obdiv ke kráse Šumavy, Lipenska a Českého Krumlova. V této oblasti České republiky trávím hodně volného času, který věnuji převážně aktivnímu sportování. V létě především běhu po Šumavě, lezení v Českém Krumlově na Havraní skále a Nultém špici, kde je kouzelná atmosféra; v zimním období pak lyžování na Kramolíně a také zimní turistice. Výsledky mé bakalářské práce pomohou odhalit silné
11
a slabé stránky zkoumané oblasti a navrhnou vyšší využití nabízeného potenciálu, který bude zkoumán především z pohledu cestovního ruchu. Předložená práce má jeden hlavní a několik dílčích cílů. Hlavním cílem je zhodnocení míry vlivu vybraných organizací destinačního managementu na hotelnictví na Českokrumlovsku. Jsou jimi Jihočeská centrála cestovního ruchu, Český Krumlov Tourism, Lipensko, s. r. o., Destinační management Lipenska, Turistický spolek Lipensko a Svazek Lipenských obcí. Tohoto cíle bude dosaženo především formou dotazníkového šetření. Nejvýraznějším vedlejším cílem je uvedení do problematiky cestovního ruchu a hotelnictví v České republice, objasnění základních pojmů a následně zhodnocení podle dostupných statistických údajů. Dalším, neméně podstatným cílem, je seznámení s oblastí Českokrumlovska a zároveň s celým regionem Šumava (podle členění CzechTourism ve spolupráci s Českým statistickým úřadem). Dále je objasněna přeshraniční spolupráce s odpovídajícími regiony Rakouska, část práce je věnována plánům a koncepcím pro rozvoj. Na samém počátku psaní jsem si stanovila hypotézy, k jejichž potvrzení (verifikaci) či vyvrácení (falzifikaci) mne dovedly jak výsledky dotazníkového šetření, tak i dotazníková
šetření
se
zástupci
organizací
destinačního
managementu
na
Českokrumlovsku, ale i množství odborných publikací a internetových zdrojů. První hypotézou je „Oblast Českokrumlovska (tedy regionu Šumava) je, co se týče návštěvnosti, v porovnání s ostatními regiony České republiky v první polovině celkového žebříčku“. Zkoumání této hypotézy bude učiněno prostřednictvím dat Českého statistického úřadu, konkrétně dle časových řad Návštěvnosti v hromadných ubytovacích zařízeních. Další hypotézy se týkají dotazníkového šetření, kde dochází ke komparaci dotazníkového šetření, a poslední zároveň nejdůležitější hypotézou k dosažení hlavního cíle bakalářské práce je „Organizace destinačního managementu ovlivňují skladbu a závěrečnou segmentaci klientely svou nabídkou“. Bakalářská práce je členěna na tři části. V teoreticko-metodologické jsou objasněny nejdůležitější pojmy z hotelnictví a cestovního ruchu a definice destinačního managementu a je obecně popsáno zkoumané území; analytická část je věnována konkrétnímu popisu území, organizacím destinačního managementu, statistickému hodnocení a výsledkům dotazníkovému šetření; v návrhové části jsou obsažena doporučení pro zvýšení návštěvnosti. 12
Hlavní metodou získání adekvátních dat bylo dotazníkové šetření uskutečněné písemnou formou. Zmíněný dotazník byl v dostatečném předstihu odeslán zástupcům čtyř organizací destinačního managementu zkoumané oblasti. V dotazníku pro mě byla klíčová přeshraniční spolupráce. Dalším způsobem zisku informací byly mé časté návštěvy oblasti a z nich vyplývající osobní postřehy a doporučení. Poslední klíčová metoda bylo elektronické dotazníkové šetření, které bylo odesláno do ubytovacích zařízení na Českokrumlovsku, využity byly i telefonické rozhovory s ubytovacími zařízení a prostřednictvím těchto rozhovorů došlo k vyplnění dotazníků elektronickou formou. Dále bude použita deskripce, dedukce, komparace, pozorování a vybrané matematicko-statistické metody. Hlavními zdroji pro bakalářskou práci byly odborné publikace věnované hotelnictví a cestovnímu ruchu, internetové stránky Českého statistického úřadu, Ministerstva pro místní rozvoj České republiky, příspěvková organizace CzechTourism a samozřejmě a mé zkušenosti z návštěv jihočeského kraje.
13
1 Teoreticko-metodologická část První část bakalářská práce je věnována objasnění základních teoretických pojmů a uvedení do problematiky cestovního ruchu a hotelnictví a objasnění definice destinačního managementu. Je přehledně rozdělena do čtyř kapitol, z nichž každá je věnována jednomu uzavřenému tématu.
1.1 Cestovní ruch Cestovní ruch je výraznou součástí národní i světové ekonomiky a podle Palatkové a Zichové „bývá velmi často označován za složitý socioekonomický jev, který zasahuje do celé řady ekonomických i mimoekonomických (sociálních, psychologických, ekologických, geografických) oblastí společnosti“.[12] Českou republiku často navštěvují zahraniční turisté a to nejen kvůli poloze ve středu Evropy, ale také díky velmi bohatým přírodním předpokladům a kulturní historii (1.1 Předpoklady cestovního ruchu). Nabízí nepřeberné množství sportovních aktivit i kulturních pamětihodností (některé jsou zapsány v seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO1). Walter Hunziker a Kurt Krapf, zakladatelé v oblasti vědeckého zkoumání cestovního ruchu, definují cestovní ruch jako „souhrnné označení vztahů a jevů vznikajících na základě cesty a pobytu nerezidentů, pokud se pobytem nesleduje usídlení a pokud s ním není spojena žádná výdělečná činnost“.[10] V roce 2008 byla v dokumentu Mezinárodní doporučení ke statistice cestovního ruchu vytvořena nová definice, podle které je cestovní ruch „činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší, než je stanovena, 1 UNESCO je Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu; mezinárodní vládní organizace při Organizaci spojených národů; památkami UNESCO v ČR jsou, vzestupně dle data zápisu, Telč (historické centrum), Praha (historické centrum), Český Krumlov (historické centrum), Žďár nad Sázavou (poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře), Kutná hora (historické centrum, chrám sv. Barbory, katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci), Lednicko-valtický areál, Holašovice (vesnická rezervace), Kroměříž (zahrady a zámek), Litomyšl (zámek a zámecký areál), Olomouc (sloup Nejsvětější Trojice), Brno (Vila Tugendhat), Třebíč (židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa); nehmotnými památkami pak jsou Slovácký Verbuňk, Sokolnictví, Masopust a Jízda králů
14
za jakýmkoliv hlavním účelem (obchod, trávení volného času nebo jiný osobní účel) jiným než být zaměstnán rezidentním subjektem v navštíveném místě“.[12] S cestovním ruchem bezprostředně souvisí pojmy, které je nutné definovat; jsou jimi turista, návštěvník, destinace a destinační management. Mezi pojmy turista a návštěvník je velký rozdíl. Oba se účastní cestovního ruchu, ale turistou se podle Palatkové a Zichové rozumí „osoba, která cestuje na dobu zahrnující alespoň jedno přenocování, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti“. Návštěvníkem je ten, kdo v navštíveném místě přenocovat nemusí a jeho hlavním účelem cesty není výkon výdělečné činnosti. Zjednodušeně, turista přenocovat musí, návštěvník může.[12] Destinace je geografickým cílem cesty, Podle Palatkové pak „destinace je představována svazkem různých služeb koncentrovaných v určitém místě, nebo oblasti; geografický prostor (stát, místo, region), který si klient (segment) vybírá jako svůj cíl cesty.“[14] Podle Palatkové se destinačním managementem rozumí „strategie a cesta pro regiony, které mají odvahu ke koncentraci sil pro společný rozvoj, organizaci a aktivní prodej svých konkurenčních výhod. Touto cestou vznikají destinace, nabízející klientovi perfektně zorganizovaný řetězec služeb odpovídající jeho volbě, který zahrnuje celý proces od informace až po návrat domů.“[13]
1.1.1 Předpoklady cestovního ruchu Podle Kruisové a Zábranské jsou pro hodnocení cestovního ruchu z hlediska nabídky a poptávky využívány tři základní přístupy – genetický (předpoklady přírodní, kulturněhistorické a společenské), funkční (předpoklady základní, podporující a brzdící) a funkčně-chorologický (předpoklady selektivní, lokalizační a realizační). Odborníky nejčastěji využívaný je třetí přístup, který hodnotí destinaci jako celek. V následujících podkapitolách ho blíže vysvětlím, následně podle něj bude hodnocen region Českokrumlovska.[8]
15
Selektivní předpoklady Stimulují vznik cestovního ruchu na straně poptávky, odhalují aktivní nebo pasivní účast na cestovním ruchu a vymezují oblast s nejlepšími předpoklady pro účast na cestovním ruchu. Jsou dále rozdělovány na objektivní a subjektivní.
Lokalizační předpoklady Lokalizační
předpoklady
tvoří
možnost
konkrétní
destinace
na
nabídkové
účasti cestovním ruchu z hlediska společenských podmínek, přírodních jevů a dalších atraktivit cestovního ruchu. Primárně se dělí na přírodní a společenské. Mezi přírodní předpoklady patří fauna, flora, morfologické, hydrologické a klimatické podmínky; společenské předpoklady jsou zastoupeny kulturně-historickými památkami, kulturními zařízeními, sportovními a zábavními akcemi.
Realizační předpoklady Realizační předpoklady umožňují faktickou realizaci; mají významné postavení v konečné fázi a doplňují lokalizační předpoklady; jsou jimi materiálně-technická základna (využití oblasti) a komunikační zařízení (dosažení destinace).
1.1.2 Současné trendy cestovního ruchu Trendy cestovního ruchu se odvíjí od množství faktorů a jsou patrné na straně nabídky i poptávky; mění se struktura klientely, zvyšují se požadavky na uspokojení potřeb hosta. Poskytovatelé služeb cestovního ruchu a provozovatelé ubytovacích zařízení musí pro zvýšení své konkurenceschopnosti nabízet nové zážitky, výhodné nabídky, znát poptávku na trhu, určit si svůj segment a především se orientovat na zákazníka. Důležité je zacílení, atraktivní produkt a nalezení výhodných distribučních kanálů. V současném světě je podle Palatkové a Zichové nejvýraznějším prvkem globalizace (široké možnosti teritoriální expanze díky rozvoji dopravy a informačních technologií), kterou ovšem doplňuje i určitá standardizace a sjednocování a to v celosvětovém měřítku. Zároveň dochází k individualizaci a zacílení služeb dle potřeb jednotlivých klientů. Díky neustále se zvyšující životní úrovni, nárůstu fondu volného času a touze po uspokojení potřeb dochází k fragmentaci, tedy zvyšování počtu dovolených, během kterých je realizováno méně přenocování za jednu cestu. Důvodem fragmentace je i vysoké pracovní vytížení s časovým omezením, které neumožňuje delší pobyty. Stoupá potřeba ochrany životního prostředí, tedy i poptávka po ekologických 16
a regionálních produktech a službách. Zároveň je patrný přesun od masového cestování k individuálnímu, jsou neustále zvyšovány požadavky na kvalitu, klesá podíl již předpřipravených balíčků a zvyšuje se poptávka po diferencovaných službách s ohledem na požadavky klienta. Na trh vstupují nové destinace, převážně to jsou lokality, kde se zvyšuje ekonomická úroveň nebo se stávají časově i prostorově dostupnými díky rozvoji dopravních služeb. Vznikají nové produkty, jejichž cílem je naplnění očekávání rozdílných potřeb klientů; jsou jimi například nové typy ubytovacích zařízení, zaměření tematických parků (ekologie, zdravý životní styl) nebo zážitkové formy cestovního ruchu.[12]
1.1.3 Služby cestovního ruchu Služby cestovního ruchu jsou komplexní, je nutná spolupráce několika oborů tak, aby navazovaly a byly nabízely jako celek; v případě selhání jednoho odvětví je ovlivněn celkový dojem. Jedna služba podmiňuje vznik služby další, jsou komplementární a vzájemně se doplňují.
Členění služeb v cestovním ruchu Služby cestovního ruchu je možné dělit dle několika hledisek a to podle: - významu o základní – jejich absence znemožňuje účast na cestovním ruchu, například dopravní, ubytovací nebo stravovací; o doplňkové – jsou odvislé od využívání atraktivit cestovního ruchu, například společenské, zábavní, sportovní nebo relaxační; - charakteru spotřeby o osobní – poskytované lidmi; o věcné – prostřednictvím věci; - zajištění služeb o vlastní – mezi klientem a poskytovatelem služby není mezičlánek; o zprostředkované – mezi klientem a poskytovatelem služby je mezičlánek, například cestovní agentura.
17
1.1.4 Definice destinačního managementu "Destinační management-soubor technik, nástrojů a opatření používaných při koordinovaném plánování, organizaci, komunikaci, rozhodovacích procesu a regulaci cestovního ruchu v dané destinaci. Výsledkem takového procesu jsou udržitelné a konkurenceschopné produkty cestovního ruchu, společně sdílené logo, značka kvality, společný (sdílený) informačně-rezervační systém, tvorba cenové politiky, provádění výzkumu a sběru statistických dat z oblasti cestovního ruchu, iniciace partnerství soukromého a veřejného sektoru cestovního ruchu i podpora profesních spolků, sdružení
a
management,
organizací. model
Součástí LAC
a
destinačního tzv.
managementu
spektrum
je
rekreačních
návštěvnický příležitostí."
(http://www.enterpriseplc.cz/cz/destinacni-management.php)
Základní principy a činnosti destinačního managementu respektování vztahů mezi partnerskými stranami, jejich vzájemná spolupráce podpora vztahů, pozitivní výsledky v sektoru cestovního ruchu a v daném regionu a jeho subregionech jednotlivý přístup k subregionům maximální pozornost při řešení otázek rozvoje v oboru cestovního ruchu maximální pozornost na celoregionální sektor cestovního ruchu a jeho rozvojové potřeby [34]
Úloha (role) destinačního managementu Zjistit potřeby zákazníků (turistů) v daném regionu a umět nabídnout atraktivity daného regionu. Zvýšení návštěvnosti v daném regionu, prodej doplňkových služeb a zvýšení prodeje Vytvořit image daného regionu Koordinace informačních turistických center Analýza trhu, segmentace trhu a výběr cílových segmentů. Swot analýza. Zjištění potřeb zákazníků a vytvoření vhodného marketingového mixu. Použití vhodných marketingových nástrojů a poslední částí bude propagace. Cílem je dostat se do podvědomí cílové skupiny a umět vhodně nabídnout vytvořené produkty, služby a zviditelnit se před širokou veřejností.
18
Zajistit prodej vytvořených produktů, nabídek, „prodej přes prostředníky a zprostředkovatele-ubytovatele, přes internetová informační centra, cestovní agentury provozovatelé atraktivit atd., katalogový prodej, elektronický prodejprodej
přes
internet“.
(http://www.enterpriseplc.cz/cz/destinacni-
management.php)
Poslání destinačního managementu „Sloužit regionu v oblasti zajištění koordinace dlouhodobě udržitelného rozvoje sektoru cestovního ruchu a tím zásadně napomáhat zvýšení jeho prodejnosti jako destinace na cílových trzích.“(http://www.enterpriseplc.cz/cz/destinacni-management.php)
Založení destinační společnosti
„Právní forma – základní nastavení jak bude společnost fungovat. Odvíjí se od toho možnosti financování, kdo smí a nesmí být členem (veřejný vs. soukromý sektor) a podobně.
Finanční zdroje – je nutné nastavit způsob získávání financí. To je možné například z dotací, členských příspěvků a vlastní komerční činnosti.
Zakladatelé – je zapotřebí rozhodnout kdo bude přizván jako zakládající člen (veřejné subjekty, soukromé, kraj, obce…)
Cíl, vize, činnost – na základě toho se pak vytváří strategický dokument organizace
Od toho se pak bude odvíjet budoucí fungování celé společnosti.“ (z https://cs.wikipedia.org/wiki/Destina%C4%8Dn%C3%AD_spole%C4%8Dnost) „Pojem destinace jako objekt teoretického zkoumání však není nový. Již v roce 1969 MEDLIK *1) při posuzování ekonomických dopadů turismu na území uvedl: „Ekonomický dopad (cestovního ruchu) může být zkoumán na jakoukoliv geografickou jednotku, ať je to země, distrikt, region, město nebo vesnice a této územní jednotce budiž dáno označení destinace cestovního ruchu (the tourist destination).“ Konstatuje, že ekonomický dopad je odvislý od tří hlavních faktorů, a to atraktivit, dostupnosti a vybavenosti, a dále uvádí: „Aby se mohly maximalizovat příležitosti cestovního ruchu, turistická destinace musí mít organizaci cestovního ruchu, která stanovuje rámec pro jeho fungování, vyvíjí turistický produkt, podporuje a propaguje ho na vhodných trzích cestovního ruchu. Destinace cestovního ruchu je specifická struktura turismu, 19
v dnešním pojetí zaměřená na optimální rozvoj cestovního ruchu ve svém území. Naplnění tohoto poslání vyžaduje v aktivitách jednotlivých strukturních jednotek destinace a v jejich vzájemných vztazích uplatnění specifických principů a postupů, jež jsou obsahem řízení cestovního ruchu v destinaci, tedy managementu cestovního ruchu v destinaci. V této souvislosti se jedná o management jako činnost. Jedná se o proces, který je založen na principu spolupráce, optimálního zhodnocení a využití všech pozitivních dopadů z tohoto spojení, na vytváření specifické přidané hodnoty, vzájemné výhodnosti a dobrovolnosti. Spolupráce by se měla týkat všech hlavních poskytovatelů služeb
cestovního
ruchu
(podnikatelských
subjektů)
a
dalších
organizací
zainteresovaných na turismu v destinaci a dále řídících samosprávních a správních institucí (veřejnoprávních subjektů), a to nejen v rámci těchto dvou bloků, ale i mezi těmito bloky navzájem. Nabídku vytvářejí poskytovatelé služeb, avšak prostředí pro jejich poskytování, pro podnikání vytvářejí samosprávní a správní orgány. Pokud mezi těmito všemi organizacemi a orgány neexistuje spolupráce, vzájemná informovanost o současných aktivitách, budoucích představách a koncepčních záměrech, nejsou vytvořeny
optimální
podmínky
pro
rozvoj
cestovního
ruchu
v
destinaci.“
(http://www.icot.cz/destinacnl-management-problematika-managementu-destinacecestovniho-ruchu/)
Butlerův životní cyklus Objevení Do destinace neorganizovaně přijíždí menší skupiny návštěvníků, upřednostňující individuální formu turistiky. Přitahují je přírodní a kulturní jevy a mají zájem o místní kulturu.[35] „Z důvodu neexistence turistické infrastruktury využívají stávající soukromé zdroje a poznatky od místních, návštěvníci jsou komunitou destinace velmi dobře přijímáni.“ (http://www.artslexikon.cz//index.php?title=Cyklus_%C5%BEivotn%C3%AD,_destina ce)
Vtažení destinace Nárust návštěvnosti, počátky podnikání v cestovním ruchu, propagace, sezónnost, spolupráce s jinými institucemi, návštěvníci jsou přijímání příznivě až neutrálně.
20
Rozvoj „Aktivity místních subjektů a původních zařízení jsou vytlačovány zařízeními modernějšími ve vlastnictví vnějších (často zahraničních) subjektů; rozvoj propagace turistických atraktivit; komercializace původních atraktivit, vznik atraktivit nových, neautentických; změny ve fyzické podobě destinace; dopady na sociální prostředí i ekologii; změna životního stylu rezidentů; nejvyšší hodnoty návštěvnosti; během turistické sezóny převaha návštěvníků nad rezidenty; převažujícím postojem rezidentů k návštěvníkům je tolerance až apatie; postoj návštěvníků k rezidentům - odstup, nepřímý
kontakt,
komerční
jen
motivace.“
(http://www.artslexikon.cz//index.php?title=Cyklus_%C5%BEivotn%C3%AD,_destina ce)
Konsolidace Tempo růstu návštěvnosti zpomaluje, ekonomika začíná být závislá na cestovním ruchu, vytváří se masový turismus a návštěvníci nedbají života rezidentů, ti se musejí pomalu přizpůsobovat návštěvníkům, návštěvnost destinace pomalu klesá pro přelidněnost.
Stagnace Nevyužití ubytovací kapacity v hlavní sezóně, útrata návštěvníků začíná pomalu klesat a klesá i průměrná délka pobytu. Pokles přírodních atraktivit a jejich nahrazení umělými.[35]
Postagnace „Čtyři možné podoby této fáze: úpadek (postupný útlum turistické funkce → funkce turistická spojený se zahlceností destinace, s nedostatečnými investicemi a inovacemi, se snížením kvality prostředí, s degradací životního stylu, se ztrátou genia loci), stabilizace (udržování stabilní úrovně návštěvnosti), adaptace (nová nabídka uzpůsobená kapacitě destinace, mírný nárůst návštěvnosti), omlazení (změna image destinace, zvýšení únosné kapacity území pomocí inovací, nových technologií a efektivních
metod
managementu,
nový
nárůst
návštěvnosti).“
(http://www.artslexikon.cz//index.php?title=Cyklus_%C5%BEivotn%C3%AD,_destina ce)
21
1.2 Hotelnictví v České republice Hotelnictví nelze přesně definovat, je však odvozené od slova „hotel“, které má původ ve francouzštině a překládá se podle Křížka a Neufuse jako „dům zařízený pro ubytování cestujících“. Jinými slovy, hotel je komerční zařízení, které za úplatu poskytuje přechodné ubytování mimo místo trvalého bydliště, stravování a další služby.[9]
Počátky a současnost hotelového průmyslu Největší rozvoj zaznamenal hotelový průmysl ve 2. polovině 20. století. V současné době mají největší podíl na trhu (obrat, počet ubytovaných osob) mezinárodní hotelové řetězce.[9]
Základní údaje o ubytovacích zařízeních Všechna ubytovací zařízení musí volně zpřístupnit údaje, které následně usnadňují orientaci hosta. Mezi ty základní patří název hotelu, adresa a telefonní číslo, doplňujícími je pak provozní doba, počet pokojů s upřesněním vybavení, maximální cena pokoje v sezoně; důležitá je vzdálenost od letiště (případně stanice železniční nebo autobusové dopravy), specifikace akceptovaných kreditních karet, upřesnění možnosti komunikace v cizím jazyce a nedílnou součástí jsou i standardizované piktogramy.
Rozdělení ubytovacích zařízení Pro základní rozdělení ubytovacích zařízení se používá metodika UNWTO2; dělí ubytování na dvě skupiny – v hromadných ubytovacích zařízeních (HUZ) a v soukromí. Tato metodika napomáhá mezinárodní srovnatelnosti a statistickému sledování.
Dále je možné tato zařízení dělit z mnoha hledisek podle:
doby provozu (celoroční nebo sezonní);
lokality (městská, venkovská, lázeňská, přímořská);
klientely (mládež, rodiny s dětmi, turisté, sportovci, účastníci kongresů);
hlediska cestovního ruchu (volný nebo vázaný);
druhu (tradiční – hotely, motely, penziony; doplňková – kempy, chatové osady; ostatní – studentské koleje a ubytovny);
2
UNWTO je Světová organizace cestovního ruchu
22
způsobu výstavby (pevná, částečně pevná, pohyblivá, přenosná);
kategorie (hotelová – hotel, hotel garni, motel, penzion, botel; nehotelová – turistická ubytovna, kemp, chatová osada).
1.2.1 Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky 2015-2020 Oficiální jednotnou klasifikaci (OJK) [23]tvoří Asociace hotelů a restaurací České republiky (AHR ČR) ve spolupráci se Sdružením podnikatelů v pohostinství, stravovacích a ubytovacích službách (UNIHOST), Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky (MMR ČR) a Českou centrálou cestovního ruchu (CzechTourism). Klasifikace reaguje na vývoj hotelového průmyslu a trhu cestovního ruchu. Sleduje a přehodnocuje výsledky a poznatky uplynulého období. V České republice je OJK pouze doporučujícího (tedy dobrovolného) charakteru a vztahuje se na hotelové kategorie (vyjmenovány výše v podkapitole Rozdělení ubytovacích zařízení). Pro OJK byly vytvořeny znaky (například Hotel 5* – Příloha 1: Znak Oficiální jednotné klasifikace), kterými se certifikovaná zařízení označují. Tyto znaky mají začátek platnosti posunutý vždy o jeden rok v porovnání s platností Oficiální jednotné klasifikace (místo 2015–2020 jsou platné 2016–2020). Znakem je nálepka s označením hotelové kategorie, počtem hvězd, logy CzechTourism a AHR ČR.
Klasifikace Klasifikací rozumíme systém zařazování do tříd a přidělování hvězdiček, nový systém hodnocení zmíněnými hvězdičkami byl zaveden v roce 2010. Byla založena unie HotelStars Union (HSU)ve spolupráci hotelových asociací několika evropských zemí. Cílem bylo sjednotit klasifikaci hotelových služeb. V současné době jsou členy unie Německo, Rakousko, Švédsko, Česká republika, Maďarsko, Švýcarsko, Holandsko, Lucembursko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Malta, Belgie, Dánsko a Řecko.3 Hotelová klasifikace HSU má 270 kritérií4, podle kterých se hodnotí jednotlivá ubytovací 3
stav ke dni 22. března 2016 dle Co znamenají hotelové hvězdičky | HotelStars.cz [online]. 2012 [cit.
2016-03-22]. Dostupné z:
4
k nahlédnutí
HOTELSTARS -CRITERIA.
[online].
z:
23
2010
[cit.
2016-03-22].
Dostupné
zařízení, kritéria jsou povinná i volitelná. Důvodem vzniku bylo především splnění očekávání hostů.[18]
Ubytovací zařízení se rozdělují do pěti tříd označených hvězdičkami, pro jednotlivé třídy jsou používány tyto anglické názvy:
Tourist
Economy **
Standard ***
First Class ****
Luxury
*
*****
Taková ubytovací zařízení, která splňují v rámci své již přiřazené třídy více než povinná kritéria a zároveň stanovený minimální počet nepovinných kritérií třídy vyšší, získají označení „Superior“.
Kategorie ubytovacích zařízení Kategorie ubytovacích zařízení jsou popsány na základě podmínek stanovených spoluprací čtyř organizací. Těmito organizacemi jsou AHR ČR, UNIHOST, MMR ČR a CzechTourism. Následuje krátký výčet podmínek pro tyto kategorie.[25] Hotel je ubytovací zařízení s alespoň deseti pokoji pro hosty a je vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených. Člení se do pěti tříd, přičemž hotel garni je vybavený jen pro omezené stravování a je členěn do čtyř tříd. Motel je ubytovací zařízení s alespoň deseti pokoji pro hosty a je vybavený pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených zejména pro motoristy. Člení se do čtyř tříd, musí být v blízkosti pozemních komunikací a poskytovat možnost parkování. Musí splňovat všechny podmínky pro kategorii Hotel 1* – 4*, výjimkou je, že restaurace i recepce mohou být mimo ubytovací část. Penzion je ubytovací zařízení s alespoň pěti a maximálně dvaceti pokoji pro hosty, poskytuje pouze omezený rozsah služeb (absence restaurace). Člení se do čtyř tříd. Botel je ubytovací zařízení, které je umístěné v trvale zakotvené lodi a musí splňovat všechny podmínky pro kategorii Hotel 1* – 4*. Člení se do čtyř tříd.
24
Dále jsou v nabídce specifická hotelová zařízení, mezi která patří lázeňské hotely, spa hotely, lázeňské garni hotely (v místě se statutem lázeňského místa a zajišťující lázeňskou péči), wellness hotely, resort hotely (uzavřené soubory objektů se společenským, kulturním a sportovním vyžitím), golf resort hotely (součástí je alespoň devítijamkové normované hřiště) a depandance hotely (vedlejší budovy bez vlastní recepce). Mezi ostatní ubytovací zařízení patří zařízení nehotelového typu, jsou jimi kempy, chatové osady, turistické ubytovny, ubytování v soukromí. Metodika statistického monitoringu pracuje se základními definicemi zmíněnými na začátku kapitoly 1 Cestovní ruch, tedy turista, návštěvník a destinace. Mezi další důležité pojmy patří zájezd (podle MMR [29] se jím rozumí „předem sestavená kombinace alespoň dvou z následujících služeb5, je-li prodávána nebo nabízena k prodeji za souhrnnou cenu a je-li služba poskytována po dobu přesahující 24 hodin, nebo když zahrnuje ubytování přes noc“) nebo výdaj na účast na cestovním ruchu (jakýkoliv náklad účastníka cestovního ruchu na jeho cestu, výdaje jsou závislé na ekonomické situaci obyvatelstva, je možné je dělit na přímé a nepřímé, kdy přímé souvisí s účastí na cestovním ruchu bezprostředně a řadí se mezi ně například zaplacení zájezdu). Důležité je také členění ubytovacích zařízení (kapitola 2 Hotelnictví v České republice, podkapitola Rozdělení ubytovacích zařízení; kapitola 2.1 Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky 2015–2020).
Časové řady Českého statistického úřadu Český Statistický úřad sleduje především kapacity ubytovacích zařízení, je nutné zmapovat HUZ z hlediska rozložení, kategorií, tříd, lůžkové kapacity a služeb.Podrobně je sledovánataké činnost cestovních kanceláří, poskytovatelů ubytovacích a jiných služeb, cílem šetření jsou finanční údaje(tržby, zisk) a počet zaměstnanců. Návštěvnost ubytovacích zařízení je další významná statistická řada, ve které se sledují počty příjezdů a přenocování domácích a zahraničních turistů podle regionu, kategorie a třídy ubytovacího zařízení, monitoruje se využití lůžek a pokojů. Dále jsou tvořeny časové řady pro konference a kongresy konané v HUZ; pro domácí a výjezdový 5
Následujícími službami se rozumí doprava, ubytování a jiné služby cestovního ruchu, jež nejsou jejich
doplňkem a tvoří část zájezdu či jejichž cena tvoří alespoň 20 % souhrnné ceny zájezdu.
25
cestovní ruch, který sleduje údaje o spotřebním chování domácího obyvatelstva (mezi parametrypatří ekonomické postavení, nejvyšší dosažené vzdělání, počet a místo přenocování, hlavní účel cesty, využitý dopravní prostředek).[22]
Statistické sledování hromadných ubytovacích zařízení Statistické sledování HUZv České republice provádí ČSÚ. Podnikatelské subjekty musí sdělit všechny požadované informace. K tomuto sběru dat je vázán Zákon 89/1995, Sb. o státní
statistické službě6a Směrnice o sběru
statistických informací
v oblasti
cestovního ruchu7. Směrnice obsahuje povinnost sledovat návštěvnost a kapacitu HUZ, zvyklosti rezidentů v oblasti cestování a výjezdový a domácícestovní ruchu.
Zdroje dat Obchodní rejstřík je zdrojem pro jména, adresy a klasifikaci činnosti zařízení, důležité informace poskytne finanční úřad a krajské hygienické stanice. Je možné využít i cestovní průvodce nebo různé zprostředkovatelské agentury. Hoteliéři poskytují datav základní podobě (výsledky dotazníkového šetření, tištěné výstupy z tzv. domovních knih), nejdůležitějšími informacemi jsou země původu a počet přenocování.
6
Znění zákona č.89/1995 Sb., o státní statistické službě | ČSÚ [online]. 2014 [cit. 2016-03-26]. Dostupné
z: 7
Statistika v cestovním ruchu [online]. 2007 [cit. 2016-03-26]. Dostupné z:
getmedia/d99c234e-7624-4a22-9638-7688dd1040e8/Statistika-v-cestovnim-ruchu.pdf>
26
Rozložení hromadných ubytovacích zařízení Český statistický úřad ve spolupráci s CzechTourism rozděluje Českou republiku na 15 turistických regionů: 1
Praha,
2
Okolí Prahy,
3
Jižní Čechy,
4
Šumava,
5
Plzeňsko,
6
Západočeské lázně,
7
Severozápadní Čechy,
8
Český sever,
9
Český ráj,
10 Východní Čechy, 11 Vysočina, 12 Jižní Morava, 13 Střední Morava, 14 Severní Morava a Slezsko, 15 Krkonoše. Obrázek č. 1 – Turistické regiony České republiky
Zdroj: http://www.tourism.cz/mapa/tr.gif 27
Následující tabulky obsahují počty HUZ podle kategorií a to za sledované období 2000 – 2014. První sleduje počty z celé České republiky, druhá je zaměřená na zkoumaný region. Z důvodu nemožnosti sledování HUZ na místní (okresní) úrovni jsou data za celý region Šumava (dle Obrázku2 – Turistické regiony České republiky. Z těchto dvou tabulek vyplývá, že v celorepublikovém porovnání bylo v roce 2000 v regionu Šumava pouze 9% z HUZ, do roku 2014 pak toto procento kleslo na necelých 7%. Důvodem je pravděpodobně menší zájem o zmíněný region a větší soustředění výstavby nových HUZ do velkých měst, především do Prahy. Největší nárůst v rámci republiky zaznamenaly, dle Tabulky č. 1: Počet HUZ podle kategorie ubytovacího zařízení v České republice, penziony, jejichž počet za sledované období vzrostl o 1259, oproti tomu počet chatových osad se snížil o 36 a počet turistických ubytoven o 64. Důvodem jsou neustále rostoucí požadavky na kvalitu. Tabulka č. 1: Počet HUZ podle kategorie ubytovacího zařízení v České republice ČR celkem Rok
celke hotely*** hotely hotely* hotelygar penzion chatovéosa turistickéubyto kempy ostatní m ** **** - *** ni y dy vny
2000
7 469
11
141
1 616
100
2 092
471
368
725 1 945
2001
7 703
13
158
1 631
101
2 209
480
368
744 1 999
2002
7 869
18
199
1 579
95
2 444
481
350
736 1 967
2003
7 926
21
219
1 544
95
2 498
475
349
720 2 005
2004
7 640
28
241
1 507
94
2 441
476
324
660 1 869
2005
7 605
34
252
1 463
133
2 396
499
330
638 1 860
2006
7 616
35
274
1 501
130
2 374
512
325
621 1 844
2007
7 845
39
321
1 539
120
2 540
516
344
615 1 811
2008
7 705
41
360
1 507
115
2 459
509
329
612 1 773
2009
7 557
46
425
1 513
114
2 371
485
304
588 1 711
2010
7 235
47
442
1 471
108
2 232
480
292
551 1 612
2011
7 657
50
467
1 506
112
2 477
487
299
619 1 640
2012 10 057
56
539
1 861
126
3 768
514
348
769 2 076
2013
9 970
56
553
1 852
125
3 715
506
343
770 2 050
2014
9 013
57
557
1 748
120
3 351
513
332
661 1 674
Zdroj: Vlastní zpracování dle ČSÚ Dle Tabulky č. 2: Počet HUZ podle kategorie ubytovacího zařízení v turistickém regionu Šumava (dle členění CzechTourism 2010) je možné v tomto regionu pozorovat zvýšení počtu penzionů o 33 a čtyřhvězdičkových hotelů o 5, ovšem u ubytovacích zařízení nehotelového typu je patrný pokles (kempy o 4, chatové osady o 17, turistické ubytovny o 23). Stejně jako v celorepublikovém zhodnocení je možné tento pokles 28
spojovat s aktuálními trendy v cestovním ruchu a hotelnictví. Další možnosti snižování HUZ je snadnější, rychlejší a pohodlnějí dopravní dostupnost oblasti ze zdrojových trhů, čímž odpadá potřebova využití ubytovacího zařízení. Tabulka č. 2: Počet HUZ podle kategorie ubytovacího zařízení v turistickém regionu Šumava (dle členění CzechTourism 2010) Šumava Rok
celkem
hotely**** hotely*** hotely hotely chatové turistické penziony kempy ostatní * * * - *** garni osady ubytovny
2000
677
-
6
115
2
241
49
36
62
166
2001
702
-
5
114
1
256
49
39
63
175
2002
707
1
9
116
1
265
49
36
62
168
2003
732
1
10
114
1
281
47
36
62
180
2004
713
1
9
113
1
290
50
30
61
158
2005
705
1
10
111
2
283
51
31
55
161
2006
722
1
10
112
3
281
55
33
55
172
2007
780
1
13
122
4
319
54
32
54
181
2008
748
1
14
114
4
311
55
27
53
169
2009
731
1
16
114
4
303
55
25
55
158
2010
708
1
15
111
4
296
55
24
51
151
2011
710
1
16
113
6
302
52
22
49
149
2012
680
-
10
102
3
301
44
20
46
154
2013
661
-
10
97
3
292
43
20
42
154
2014
616
-
11
92
3
274
45
19
39
133
Zdroj: Vlastní zpracování dle ČSÚ
Závěrem kapitoly je možné konstatovat, že statistické sledování cestovního ruchu a hotelnictví je systematické, časově i finančně náročné a je nutná spolupráce mnoha odvětví a subjektů.
29
2 Analytická část 2.1 Českokrumlovsko Region Českokrumlovsko (okres Český Krumlov) je oblastí Jihočeského kraje ve východní části Šumavy a v Novohradských horách, je situován v nejjižnějším cípu České republiky. Je příhraničním regionem, na jihozápadě, jihu a jihovýchodě hraničí s Rakouskem (bývalé významné hraniční přechody Dolní Dvořiště a Studánky), na severu a severovýchodě s okresem České Budějovice a na severozápadě s okresem Prachatice (Obrázek č. 1 – Mapa krajů a okresů ČR k 1. 1. 2015). Tato kapitola má za cíl přiblížit vybraný region z obecných hledisek, jakými jsou přírodní podmínky (povrch, vodstvo), hospodářství (průmysl, zemědělství), doprava (silniční, železniční, vodní, letecká) a obyvatelstvo (počet obyvatel, zaměstnanost). Obrázek č. 2 – Mapa krajů a okresů ČR k 1. 1. 2015
Zdroj: Českokrumlovsko je jednou z turisticky nejatraktivnějších lokalit České republiky, nabízí široké přírodní i kulturní vyžití. Celá kapitola čerpá z dat Českého statistického úřadu. [32]
30
2.1.1 Přírodní podmínky Z hlediska přírodních podmínek je region velmi zachovalý s mimořádnými krajinnými hodnotami. Na obrázku 2 – Panoramatická mapa regionu Český Krumlov jsou znázorněny vodní, horské i lesní plochy, které se rozprostírají po velké části území.
Povrch Povrch regionu je tvořen především horskými a podhorskými oblastmi, jsou jimi Šumava, Blanský les, Českokrumlovská vrchovina a Novohradské hory.
Vodstvo Řeka Vltava je nejdůležitějším vodním tokem a zároveň odvodňuje skoro celé území regionu. Pramení na Šumavě, na jejím horním toku byla vybudována největší vodní nádrž České republiky, kterou je Lipno (délka nádrže 48 km, šířka 10 km, maximální hloubka 21,5 m, objem 306 mil m3) a její součástí je vodní elektrárna.[33]
Ochrana přírody Na území se nachází Národní park Šumava, Chráněná krajinná oblast Šumava, Chráněná krajinná oblast Blanský les a přírodní památky a rezervace. Nejvýznamnější je Žofínský prales, který je nejstarší chráněnné uzemí střední Evropy (od roku 1838).
2.1.2 Hospodářství Hospodářsky je nejvíce zaostalý v Jihočeském kraji, skladba je průmyslově zemědělská.
Průmysl Nejvíce pracovních míst nabízí průmysl papíru a celulózy (papírna ve Větřní z roku 1870), strojírenství (Jihostroj ve Velešíně od roku 1919), stavebnictví a potravinářství (Madeta v Českém Krumlově)
Zemědělství Lesy zabírají téměř polovinu plochy regionu, významné je tedy lesní hospodářství. Velké území tvoří zemědělská půda.
31
2.1.3 Doprava Silniční Regionem Českokrumlovsko prochází dvě silnice I. třídy. Silnice I/3 je součástí evropské E55 a je důležitou spojnicí s Rakouskem (hraniční přechod Dolní Dvořiště).
Železniční V regionu jsou tři železniční tratě. Trať 194 je jednokolejná regionální a spojuje České Budějovice a turistickou oblast Šumavy, prochází Českým Krumlovem.
Vodní Vodní doprava je rekreačního charakteru. Přes Lipenskou přehradu jezdí tři přívozy a jsou zde také provozovány vyhlídkové okružní plavby.
Letecká Letecká doprava je v regionu zastoupena pouze zpevněnými plochami, které jsou určeny pro vyhlídkové a sportovní létání.
2.1.4 Obyvatelstvo Demografické údaje jsem získala ze statistických ročenek Českého statistického úřadu. Jsou vydávány za rok zpětně, některá data jsou aktualizována čtvrtletně.
Počet obyvatel Podle výsledků publikovaných dne 21. března 2016 je počet obyvatel ve zkoumaném regionu 61 126. Výsledky za Jihočeský kraj a Českou republiku jsou uvedeny v Tabulce 1: Počet obyvatel rok 2015. Po jednoduchém výpočtu je tedy možné konstatovat, že v Jihočeském kraji žije 6,04% z celkového počtu obyvatel České republiky, v regionu Český Krumlov je to pouze 0,58%. Tabulka č.3: Počet obyvatel rok 2015 Stav na konci období30. prosince 2015 celkem muži ženy Jihočeský kraj 637 834 314 447 323 387 Český Krumlov 61 126 30 695 30 431 Česká republika 10 553843 5 186330 5 367513 Zdroj: https://www.czso.cz/csu/czso/stav-a-pohyb-obyvatelstva-v-cr-4-ctvrtleti-2015 32
Přirozený přírůstek za rok 2015 byl 77 (živě narozených bylo 669, zemřelých 592), přírůstek stěhováním -61 (vystěhovalých 935, přistěhovalých 874), celkový tedy 16.
Zaměstnanost Čekokrumlovsko má nejvyšší míru nezaměstnanosti v Jihočeském kraji, která je dle posledních dostupných dat 7,99% (viz Příloha 4 – Podíl nezaměstnaných osob (na obyvatelstvu ve věku 15 až 64 let) v okresech Jihočeského krajek 29. 2. 2016). Nezaměstnanost Jihočeského kraje je 5,46%, z celorepublikového hlediska však Českokrumlovsko není v tomto směru zaostalým regionem, příhraniční oblasti (Ústecký a Moravskoslezský kraj) jsou téměř na hranici 10%.
33
2.2 Analýza regionu Českokrumlovsko „Český Krumlov nabízí především památky a kulturmí zážitky. Tento kraj je využívaný turisty především díky jeho historickému centru a zámku ČeskýKrumlov. Dále se v Krumlově nachází otočné hlediště, divadlo, hrady, kostel. Krumlovem protéká řeka Vltava. Spolu se čtyřmi dalšími městy-Prachatice, Šumavské podhůří, Sušice, Vimperk bývá nazýváno Branou Šumavy.“ (https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_Krumlov) „Po okrese Prachatice je Českokrumlovsko druhým nejřidšeji zalidněným okresem. Okres je tvořen 46 obcí, z toho je 6 měst a 3 městyse a vojenský újezd Boletice. Původní obec Rožmberk nad Vltavou byla na město povýšena až v lednu 2007, stejně jako obce Besednice, Frymburk a Křemže na městyse. Prachatice a České Budějovice sousedí s Českokrumlovskem. Od zrušení okresních úřadů k 31. prosinci 2002 se okres člení na 2 obvody obce s rozšířenou působností (Český Krumlov a Kaplice). Tyto obvody se dále člení na 4 správních obvodů pověřených obcí (Český Krumlov, Horní Planá, Vyšší Brod av ORP Český Krumlov; a Kaplice v ORP Kaplice). Pátým POÚ je vojenský újezd Boletice.“ (https://cs.wikipedia.org/wiki/Okres_%C4%8Cesk%C3%BD_Krumlov)
2.2.1 Přírodní a kulturní atraktivity, využití dle sezónnosti Českokrumlovsko je celoroční návštěvní destinací. Podle dotazníkového šetření se zástupci z organizací destinačního managementu je nejvyšší nárůst návštěvnosti v letních měsících. Jejich zájmem je přilákat co nejvíce turistů a návštěvníků v zimě.
Město Český Krumlov Na seznam světového kulturního dědictví a přírodní rezervace UNESCO byla zapsána městská památková rezervace, která se nachází v samotném Historickém centru města Českého Krumlova. Její Ochranné pásmo spolu s památkovou zónou Plešivec, se nachází uvnitř Historického centra památkové rezervace. Historické centrum města bylo prohlášeno památkovou rezervacív roce 1963 a městská památková zóna v roce 2003. Centum historického Krumlova nabízí vskutku ty nejkrásnější památky, které dýchají historií a čisté malebné městečko hrající všemi barvami okouzlí snad každého turistu. Český Krumlov se pyšní i přírodními krásami, které stojí za navštívení a které jsou v regionu Českokrumlovsko veřejnosti už poměrně známé. 34
Zámek a státní hrad Český Krumlov Tento nejznámnější zámek je zapsán na seznamu UNESCO a patří mezi nejnavštěvovanější, v hlavní sezoně, od dubna do října navštíví zámecké expozice více jak 300.000 návštěvníků. Druhý největší hradní a zámecký komlex v České republice spolu se zámeckou věží je dominantou města Českého Krumlava. Rozprostírá se na skalním ostrohu a z jeho jižní strany obtéká známá řeka Vltava a severní stranou potok Polečnice. Areál zámku a hradu sedá volně projít, jeceloročně průchozí. Město Český Krumlov nabízí k zakoupení Český Krumlov kard, která nabízí 50% na snížení vstupného na a vstup zdarma na vybrané expozice. Karta umožňuje čerpání až na 6 měsíců a mohu si vybrat ze 3 kategoríí. Rodina, dospělí nebo snížené vstupné (děti, senioři a držitelé průkazu ZTP)[36]
Návštěvnický provoz a kulturně-společenské akce na zámku Český Krumlov V roce 2015 bylo dosaženo celkové návštěvnosti ve výši 401 553 osob, což znamená nárůst návštěvnosti o 8,77%, vůči roku 2014 (v roce 2014 činila celková návštěvnost 369 176 osob)
Kostel Svatého Víta v Českém Krumlově Tento kostel je druhou architektonickou perlou Českého Krumlova. Jedná se o římskokatolický kostel s nejdelší historií.
Státní hrad Rožmberk nad Vtavou Tento skvostný hrad se nachází 20 km jižně od Českého Krumlova a měl by se více dostat do podvědomí turistů, návštěvníků Českého Krumlova.
Zřícenina hradu Dívčí kámen Obyvateli Krumlovska přezdívaný Dívčák. Monumentální zřícenina hradu, která je rozprostřena na vyvýšeném skalním útesu v té nejtišší části přírody nad soutokem Kremžského potoka a řeky Vltavy a mezi dvěma známými městy České budějovice a Český Krumlov. Oblast hradu po zoologické a botanické stránce má co nabídnout a proto byla vyhlášena za přírodní rezervaci. Je také součástí CHKO Blanský les. [28]
35
Rozhledna Kleť v Blanském lese Jedná se o kamennou věž, vysokou 18 metrů, která se tyčí na vrcholu hory Kleťa to ve výšce 1083 metrů. Je nejvyšším vrcholem Blanského lesa. "Leží 6 km severozápadně od Čekého Krumlova a 18 km od Českých Budějovic" (https://cs.wikipedia.org/wiki/Kle%C5%A5)
Domoradice Spadají pod okres český Krumlov a důvod, proč jsem toto malé město zmínila je, že se zde dá utvořit nabídka sportovního programu. Jedná se o sportovní lezení, které si může vyzkoušet každý. V Domoradicích je k tomu příležitost od jara na podzim.
Hluboká nad Vltavou Najdeme zde zámek, který se řadí mezi nejlépe dochované a nejkrásnější památky v Čechách a je stále hodně navštěvovaný.
Město Kaplice Nachází se v okrese Český Krumlov, 15 km vzdáleně od Českého Krumlova. V Kaplici se nachází zřícenina hradu Sokolčí a rozprostírá se tam park Soběnovská vrchovina, přírodní rezervace Vysoký kámen, přírodní park Poluška a přírodní rezervace Ševcova hora.
Rozhledna Stolec Dřevěná rozhledna se nachází na Boletickém vrcholu v nadmořské výšce 1236m a leží uprostřed panenské přírody obklopená lesy.
Bobová dráha v Lipně nad Vltavou Je turistická atrakce na Lipně, která láká především rodiče s dětmi na nezapomenutelnou projížďku. V provozu jsou dvě bobové dráhy, horská a korytová.
Oblast Lipenska V této oblasti převládá sportovní nabídka aktivit a je zde větší předpoklad k činnostem se sportovním zaměřením. V zimních měsících jsou ski areály velmi často navštěvovány jak českou, tak zahraniční klientelou. Hojná část lyžařů přijíždí z Rakouska i Holandska.
36
Seznam známých ski areálů v jižních Čechách a další atraktivity s ním spojené Ski areál Lipno (Kramolín) je velmi oblíbené lyžařské středisko. Toto středisko umožňuje navštívit známou a turisty hojně navštěvovanou Stezku korunami stromů ještě s nazutými lyžemi. Milovníci běžeckého lyžování zde najdou 40 km upravené trati, která spojuje Lipno nad Vltavou a Frymburg. Na své si přijdou i bruslaři, za mrazivého počasí si mohou zajezdit na zamrzlém Lipně, na trase dlouhé až 11 km a široké 6-8m. Na místě se nachází také půjčovna bruslí. Areál je vhodný pro rodinu s dětmi. Ski areál Hochficht se nachází za hranicemi jezera Lipno a bývá označováno za největší lyžařské středisko mimo Alpy, středisko je propojené mezi třemi vrcholy Hochficht, Reischelberg, Zwieselberg s trasou dlouhou 21 km. Areál je vhodný pro rodinu s dětmi. Ski park Frymburg v roce 2014/2015 se tento areál s překrásným výhledem na Lipenské jezero nepodařilo po administrativní stránce otevřít. Tento areál nabízí nenáročné modré sjezdovky a překrásný výhled na lipenskou krajinu.[28]
2.2.2 Přeshraniční spolupráce s Rakouskem Organizace Český Krumlov Tourism se podílí na přípravě přeshraničních pobytových programů zaměřených na individuální klientelu a skupiny. Distribuce pobytových programů probíhá prostřednictvím zavedených distribučních kanálů. Spolupracuje s pracovní skupinou Tourismusverband Linz Blue Danube Airport Linz + Eurotours International.Aktivní spolupráce se zástupci dolnobavorských médií – rozesílání tiskových zpráv,newsletterů, spolupráce na individuálních press tripech. Aktivní spolupráce se zástupci dolnobavorských spolků, CK, hotelů apod.
Dotázníkové šetření Příhraniční spolupráci z dotazníkového šetření, která směřovala zástupcům z organizací z ČK Tourism, Destinačnímu managementu Lipenska a Jihočeské centrále cestovního ruchu, uvedli spolupráci v přeshraničním regionu v propagaci kulturních památek a pamětihodností v přeshraničním regionu. Dále všechny tři organizace uvedli propagaci přírodních památek v přeshraničním regionu. Jedna z dotazovaných organizací uvedla spolupráci mezi ubytovacími zařízeními. Jedna organizace uvedla spolupráci při zlepšování dostupnosti kulturního a přírodního dědictví. Dále dvě 37
organizace uvedly spolupráci při zlepšování dostupnosti kulturního a přírodního dědictví. Spolupráci při značení cyklotras a značení turistických tras uvedly dvě organizace. Jedna organizace uvedla spolupráci při řízení dopravních toků s ohledem na potřebu turistických lokalit. Zde uvádím grafové zobrazení podílu vybraných činností z dotazníkového šetření s organizacemi destinačního managementu. Graf č. 1 – Grafové zobrazení přeshraniční spolupráce s Rakouskem
Zdroj: Survio.com Spolupráci mezi ubytovacími zařízeními uvedla pouze jedna organizace. Činnosti a aktivity spolupráce mezi ubytovacími zařízeními z dotazníku nejsou známy. Proto bych navrhovala vzájemmnou spolupráci pro vybraná ubytovací zařízení, které se nacházejí v jižních Čechách a pro vybraná ubytovací zařízení v Rakousku. Turisté, kteří jsou ubytováni v zahraničí (Rakousko), by mohli obdržet slevový poukaz na vybraná ubytovací zařízení v Jihočeském kraji spolu s jednou vybranou službou zdarma, která by byla předem nasmlouvaná mezi ubytovacími zařízeními. Klient by tak obdržel slevu 38
na ubytovací služby, slevu na vybranou službu (výlet, vstupy, návštěva restaurace), cílem by bylo, aby návštěvník zavítal do Jihočeského regionu, přenocoval 2-3 dny a využil tak dalších doplňkových služeb. Následkem a cílem by měl být vyšší ekonomický přísun finančních prostředků a přísun nové klientely, která se bude do regionu vracet. Do této nabídky bych zahrnula také průvodcovské služby či osobní zpracování nabídky se zaměřením na kulturu nebo sportovní zaměřením. Hypotézou pro mě bylo, že všechny organizace, budou spolupracovat se zahraničními ubytovacími zařízeními, což se z dotazníkového šetření nepotvrdilo, a proto navrhuji řešení ve spolupráci mezi ubytovacími zařízeními.
2.2.3 Statistické hodnocení v Jihočeském kraji Celkový počet hostů a jejich přenocování se od roku 2000 do roku 2015 zvýšilo. Vzrůst můžeme pozorovat i u rezidentů a nerezidentů. Celkový počet nerezidentů je však zhruba o polovinu nižší než u rezidentů, proto bych
věnovala velkou pozornost
především nerezidentům. Průměrný počet přenocování za zkoumaná období u nerezidentů a rezidentů nám opět ukazují vyšší počet přenocovaných nocí u rezidentů. Tabulka č. 4: Počet hostů přenocovaných v Jihočeském kraji v období 2000-2015
Zdroj: ČSÚ - vlastní zpracování
39
2.3 Organizace destinačního managementu 2.3.1 Jihočeská centrála cestovního ruchu Založení Jihočeská centrála cestovního ruchu byla do obchodního rejstříku zapsána dne 30. 4. 2010 a jedná se o příspěvkovou organizaci. Sídlí na adrese Jana Čarka 1514/1, v Českých Budějovicích 5, s poštovním směrovacím číslem 370 06. Od 1. 6. 2015 v čele této organizace stojí ředitel, pan inženýr Jaromír Polášek. Tato příspěvková organizace byla založena městy České Budějovice, Prachatice, Tábor, Třeboň, Veselí nad Lužnicí a městem Vimperk. V roce 2002 došlo k restrukturalizaci na regionální organizaci cestovního ruchu, kde bude mít na starost koordinaci, management a marketing v celém kraji. Mezi krajským úřadem, Jihočeskou hospodářskou komorou a JJČR, Svazem měst a obcí Jihočeského kraje, byla vytvořena dohoda o způsobu financování JJCR, do které tyto subjekty vstoupily. Na podporu financování cestovního ruchu v jihočeském kraji využívá organizace dotace, příspěvky a granty z nejrůznějších zdrojů pomocí nichž vytváří produkty cestovního ruchu, rozvíjí infrastrukturu CR, kulturu v regionu a spolupráci s příhraničními regiony Horního a Dolního Rakouska a Bavorska. JCCR prezentuje region na domácích výstavách a veletrzích cestovního ruchu, provozuje oficiální Informační systém cestovního ruchu Jihočeského kraje a neustále ho rozšiřuje o aktuální data. [39]
Důvod založení organizace a předmět její činnosti Hlavní důvod, proč vznikla tato organizace, byla podpora cestovního ruchu v jižních Čechách, s cílem stát se dominantním destinačním managementem pro region jižní Čechy a hlavní činností této organizace bylo rozvíjet atraktivní turistické nabídky a následně je představit na domácím trhu.
40
Další důvody: Spolupracuje s turistickými informačními centry v daném kraji. Organizuje odborné semináře, konference, které přispívají k rozvoji cestovního ruchu v Jihočeském kraji a v oblastech cestovního ruchu vedou také vzdělávání. V rámci aktivit spolupracuje se subjekty cestovního ruchu ve veřejném i soukromém sektoru. Komunikuje s turisty i s obchodními partnery za region, včetně návštěvnického managementu. Prostřednictvím výstav a veletrhů prezentuje destinaci jižní Čechy a zaměřuje se také na mediální komunikaci směrem k laické i odborné veřejnosti. Připravuje a realizuje projekty v rámci grantových a dotačních programů. Sbírá data pro efektivní rozvoj cestovního ruchu v regionu. V oblasti cestovního ruchu zpracovává a realizuje projekty, komunikuje s partnery v oblasti cestovního ruchu a má oprávnění s nimi i uzavírat smlouvy o spolupráci i partnerství. Komunikuje a spolupracuje s agenturou CzechTourism včetně jejích zahraničních zastoupení, které podléhá v každém jednotlivém případě písemnému souhlasu. Komunikuje a spolupracuje se zahraničními partnery při tvorbě a realizaci přeshraničních projektů.
Aktivity Jihočeské centrály cestovního ruchu Provoz důležitého informačního systému na adrese www.jiznicechy.cz Na tomto informačním portálu můžeme najít turistické oblasti v jižních Čechách, dále tipy na výlety, které obsahují popis trasy s nabídkou dalších zajímavých míst. Popis trasy lze volně stáhnout ve formátu PDF. Najdeme zde také hodnocení cestovatelů. Nechybí ani označení, zda li se jedná o pěší turistiku, cyklistiku, poznávací výlet či nabídku gastronomického kulinářství. Turistické oblasti Jižních Čech jsou na webovém portálu rozčleněny do 11 oblastí. A to na Českobudějovicko - Hlubocko, Lipensko, Novohradsko- Doudlebsko, Písecko, Podkletí,Prácheňsko a Pošumaví, Šumavsko, Toulava, Česká Kanada, Krumlovsko a Třeboňsko. V námi vybrané oblasti jsou uvedená informační centra, fotogalerie, aktuality a popis oblastí. Nechybí ani telefonický či emailový kontakt, kam se mohu s dotazy obrátit. Je zde také nabídka 41
návštěvnických balíčků, která je individuálně připravena pro každého turistu. Nabídka návštěvnických balíčků zahrnuje cestování, gastronomii, relaxaci, sport, kulturu. Nechybí ani programy pro děti a školní výlety, sportovní soustředění a také nabídku firemní akcí. [40] Na informačním serveru si lze stáhnout mobilní aplikace na 16 vybraných měst v jižních Čechách: Blatná, Borovany, České Budějovice, Český Krumlov, Dačice, Fun Spot Lipno, Jindřichův Hradec, Lipno nad Vltavou, Lomnice nad Lužnicí, Milevsko, Netolice, Písek, Prachatice, Tábor,Třeboň,Vltava Resort. K dispozici jsou i slevové karty. V nabídce je sedm slevových karet pro každou oblast zvlášť: Český Krumlov Card, Jikord Plus, Lipno, Písecká bonusová karta, průvodce Grenzenial, Toulavka, Vltava Card. Slevové karty
Dále vytváří: Vytváření produktů pro účely cestovního ruchu Tištěné materiály image materiál jižních Čech, přehledy sportovních a kulturních a společenských událostí, informační materiály k turistickým produktům)
„Prezentace jižních Čech na výstavách a veletrzích cestovního ruchu" spolupráce s podnikateli v oblasti cestovního ruchu spolupráce s agenturou CzechTourism (koordinátor pro turistický region Jižní Čechy) spolupráce s příhraničními regiony Horní a Dolní Rakousko, Východní Bavorsko realizace projektů zaměřených na rozvoj cestovního ruchu v regionu a prezentaci
regionu
jako
turisticky
atraktivní
destinace.“
(http://www.jccr.cz/?page_id=5)
Projekty JJČR „Na základě smlouvy mezi Ministerstvem pro místní rozvoj spolu s jeho agenturou CzechTourism a Jihočeským krajem byla uzavřena spolupráce na propagaci a koordinaci tzv. MICE turistiky – kongresová a incentivní turistika. Projekt South Bohemia Convention Bureau.“(http://www.jccr.cz/?page_id=1229) 42
2.3.2 Český Krumlov Tourism Českokrumlovský rozvojový fond byl založen v roce 1991 jako obchodní společnost a byl jediným vlastníkem se stoprocentním podílem Města Český Krumlov, které na počátku do jejího majetku bezúplatně vložilo zhruba pět desítek nemovitostí, které si samo vybralo – domů, budov a pozemků v historickém centru města.
Důvodem založení této společnosti bylo realizovat následující cíle: Zajistit kvalitní opravu historicky cenných objektů při zachování jejich kulturně-historické hodnoty. Nalézt a zajistit jejich optimální funkční a ekonomické využití v souladu s cíli rozvoje města. Podpora a rozvoj cestovního ruchu v Českém Krumlově a okolních měst Dalším cílem byl přísun nových investorů, jak českých, tak zahraničních Tím nejdůležitějším dokumentem společnosti se stala strategická koncepce pro rozvoj a činnost společnosti. Strategie Českokrumlovského rozvojového fondu. Koncepci schválilo město Českého Krumlova a to roku 1992. Českokrumlovský rozvojový fond, spol. s r. o. byl s přesným datem založen v roce 16. 12. 1991 a zaměstnává kolem 40 zaměstnanců. Společnost sídlí na adrese Masná 131, 381 01 Český Krumlov.[41]
Realizace aktualizované koncepce z roku 2001 V závěru roku 2000 byla společností vypracována rozvojová koncepce. A to v horizontu 5-10 let. Byla stanovena ve třech základních oblastech její činnosti: Správy portfolia nemovitostí Podpory rozvoje cestovního ruchu Přípravy a realizace rozvojových projektů
Poslání Český Krumlov Tourism Vytvoření dostatečně kvalitního servisu pro turisty Českého Krumlova. Být respektovanou marketingovou obchodní organizací, která bude uznávána domácími i regionálními partnery a bude respektována na celostátní i zahraniční úrovni. 43
Podílet se na vytváření marketingové a komunikační strategii v Českém Krumlově. „Podílet se na řízení a udržení trvalého rozvoje cestovního ruchu ve městě prostřednictvím
naplňování
systému
kontinuálního
sběru,
sledování
a vyhodnocování dat.“ (http://www.ckfond.cz/cesky-krumlov-tourism.html)
Vybrané činnosti organizace Český Krumlov Tourism V oblasti cestovního ruchu funguje jako poradní orgán města a rozhoduje o záležitostech týkajících se v oblastech cestovního ruchu. Jedná se o odborná stanoviska ve fázi schvalovacího řízení, podílí se na strategickém plánování města a také na koncepčních dokumentech rozvoje města. Prezentuje Českou republiku na odborných seminářích a workshopech jak v zahraničí, tak v České republice. Organizuje speciální pobyty pro zástupce cestovních kanceláří, agentur a touroperátorů. Realizuje projekty na podporu prodeje destinace Českého Krumluva a na starost má také jejich marketingovou propagaci. Ve spolupráci s městem Český Krumlov a partnery v destinaci propaguje různorodou škálu akcí. V zájmu města spolupracuje s médii, organizuje tiskové konference, různé inzerce a press trippy, vydává tiskové zprávy, ekomunikace a vytvaří pozitivní emage Českého Krumlova. Důležitou složkou je také internetová prezentace, kterou najdeme na stránkách www.ckkrumlov.info. „Správa a rozvoj Oficiálního informačního systému Český Krumlov v oblasti turistické/volnočasové pro širokou i odbornou veřejnost, elektronické zpravodajství.“ (http://www.ckfond.cz/cesky-krumlov-tourism.html) Provádí marketingové výzkumy, šetření a různé statistiky v destinaci Český Krumlov, sleduje zatížení a výkonnost v dané destinaci pomocí pravidelných analýz a statických šetření. Spolupracuje a komunikuje s místními, regionálními, celostátními i zahraničmi institucemi a s uznávanými poradci v oblasti cestovního ruchu. Dále spolupracuje na programech v oblasti kultury a volného času. Organizace se snaží o rozvoj podpory v cestovním ruchu a k tomu využívá dotační a grantové prostředky.
Provoz turistického informačního servisu Web informuje návštěvníky i občany města o dění v Českém Krumlově a je přehledně rozdělený pro občany města, turisty a podnikatele. Obyvatelé města Českého Krumlova najdou pod jejich domácí složkou v sekci Občan důležité kontakty na úřady a jiné 44
důležité odbory. V hlavní nabídce úvodní stránky mají přehled o dění a událostech Českého Krumlova. Turisté zde mají na výběr i z osmi cizích jazyků a mohou tak přehledně a pohodlně využívat tento informační servis ve svém mateřském jazyce a získat tak maximum informací bez návštěvy pobočky informačního centra. Informační servis nabízí velké spektrum služeb a z těch nejdůležitějších je zprostředkování ubytování, prodej a rezervace jízdenek a vstupenek. Provozuje cestovní kancelář, která má na starost zajištění pobytových programů pro každého turistu na míru, dále zabývá se zpracováním poptávek pro individuální, skupinovou nebo firemní klientelu, vede směnárenskou službu a úschovu zavazadel, kopírovací služby, prodej suvenýrů. V neposlední řadě vyřizuje dotazy, reklamace a zodpovídá dotazy v návštěvní knize informačního systému. Pro návštěvníky Českého Krumlova je připravena nabídka turistických atraktivit, která je také přínosná i pro obyvatele Českého Krumlova. Je zde velká nabídka sportovních programů s veškerým popisem a turistickými trasami. Nechybí ani průvodce stravováním, který je přehledně rozdělený na tipy zařízení i s nabídkou Menu. Pro podnikatele jsou zde informace o pronájmech nebytových prostor, přehled veřejných zakázek a aktuality, které mají informační charakter. V sekci pro Bussiness B2Bse můžeme dozvědět, na jakém žebříčku hodnot se Český Krumlov nachází. Nalezneme na internetových stránkách organizace http://www.ckrumlov.info/php/ V Brně získal Český Krumlov prestižní ocenění-Velkou cenu cestovního ruchu za kvalitně zpracovaný informační portál, který se nachází na www.ckkrumlov.cz
45
2.3.3 Lipensko, s. r. o. „Systematický rozvoj cestovního ruchu je založen na spolupráci, případně partnerství subjektů veřejného a soukromého sektoru. Díky jejich participaci přispívá cestovní ruch k tvorbě nových pracovních míst, generuje příjmy do rozpočtu obce, zvyšuje hodnotu území a zlepšuje životní úroveň obyvatel v obci. V roce 2011 byla založena organizace destinačního managementu LIPENSKO s.r.o., která se podílí na rozvoji cestovního ruchu zejména na území obce Lipno nad Vltavou, provozuje Infocentrum Lipno a spravuje kartu hosta Lipno Card“ (https://is.vsh.cz/publication/16206/cs?lang=cs%2Fcs;vytisknout=1)
Nabídky a služby infocentra Nabídka ubytování z katalogu dle přání hosta, rezervace. Bezplatné informace o Lipensku a tipy na trávení volného času.
Dále nabízí prodej map a poštovních
známek. Prodej suvenýrů, tisku, kopírování, laminování. Infocentrum vede také směnarenské služby, kde si vyměníme Eura na české koruny. Nabízí a prodává animační programy (výlety, adrenalinové zážitky) a zajistí jejich rezervaci, výdejní a kontaktní místo Lipnocard. Infocentrum je oficiálním certifikovaným centrem známé agentury Czech Tourism a také prodejním místem TICKETSTEAM. Turistický produkt Lipno Card nabízí slevy na produkty, vstupy, zážitky, slevy na kulturu, gastronomii, dopravu a nákupy. Karta jevýhodná jak pro obyvatele Lipenska, tak pro turisty, kteří nákupem této karty mají možnost poznat a užít si více zážitků za zvýhodněnou cenu. Kartu lze zakoupit online prostřednictvím webového portálu nebo na prodejních místech. Organizace Lipensko s.r.o. provozuje informační servis na webové adrese www.lipno.info. nabízí velké množství sportovních aktivit.
46
2.3.4 Destinační management Lipensko Destinační management Lipensko sídlí na adrese Slupečná 118, 382 78, Lipno nad Vltavou. Řadí se mezi obecně prospěšnou společnost. Vznikla v listopadu roku 2013. Důvodem založení této organizace bylo, že destinace Lipensko jako celek nebyla do té doby aktivně propagována, což vedlo k tomu, že kromě Lipna nad Vltavou (díky jejich úspěšné propagaci) a bezprostředního okolí okrajové oblasti Lipenska (H. Planá, N. Pec, atd.) jsou velmi málo navštěvované a povědomí o jejich turistické nabídce je nízké. To s sebou neslo vylidňováni, stagnaci, což je z dlouhodobého hlediska negativní a nebezpečné pro celý region. Zdroj: dotazníkové šetření - vlastní zpracování
Činnosti Destinačního managementu Lipensko Turistické centrum Lipenska poskytuje informace návštěvníkům destinace Lipenska a také svým občanům z okolí Lipenska. Bezplatně poskytuje prezentaci nabídky lipenských obcí. V nabídce má také seznam ubytování z celého Lipenska. Podává informace o volnočasové nabídce z blízkého příhraničí (Rakousko a Bavorsko). Další činností, kterou se zabývá je výtvor akcí na Lipensku a jejich propagace prostřednictvím kalendáře akcí. Turistické centrum prodává regionální produkty, turistické a poštovní známky, mapy, suvenýry. Zpoplatněné služby jsou prodej tisku, kopírování a laminování. Zdarma poskytují úschovu zavazadel a wi-fi připojení. Jsou prodejním místem turistického slevového průvodce Grenzgenial. Informační servis pokrývá veškéré aktivity v regionu. V destinaci Lipno, v srpnu 2014 bylo nově otevřeno turistické centrum, které slouží k propagaci volnočasové nabídky celého regionu a z jeho blízkého okolí. Hlavním cílem je zastupovat zájmy a potřeby podnikatelských subjektů a obcí Lipenska na poli cestovního ruchu. Propaguje turistické nabídky z celého Lipenska. Spolupracuje s Jihočeským krajem a Jihočeskou centrálou cestovního ruchu. Destinace Lipensko je svým geografickým umístěním velmi často navštěvována zahraniční klientelou, pro organizaci je hlavní prioritou komunikace a spolupráce s příhraničními sousedy (Rakousko a Německo) a poskytnutí kvalitních služeb návštěvníkům.
47
Prostřednictvím webových stránek www.jiznicechy.cz se dostaneme na nabídku, kde jsou
propagované
Jižní
Čechy a
jejich
turistické
oblasti.
Webový portál
www.jiznicechy.cz jsou propagovány Jihočeskou centrálou cestovního ruchu. Webový portál Lipensko.com svým prostřednictvím nabízí nabídku akcí na Lipensku a Lipenských obcí, které propagací organizacemi destinačního managementu se pomalu začínají dostávat do podvědomí veřejnosti. Obce na Lipensku: Černá v Pošumaví, Frymburk, Horní Planá, Hořice na Šumavě, Ktiš, Lipno nad Vltavou, Loučovice, Nová Pec, Přední Výtoň, Stožec, Strážný, Volary, Vyšší Brod, Zbytiny
48
2.3.5 Turistický spolek Lipensko Turistický spolek Lipensko podle Ústavu územního rozvoje má po Praze druhý největší potenciál pro rozvoj cestovního ruchu v tuzemsku. „Dlouhodobým cílem TSL je vytvořit na Lipensku silnou destinační společnost, která by integrovala zájmy celého regionu tak, aby Lipensko bylo konkurenceschopnou destinací evropského významu.“ (http://www.font.cz/logo/turisticky-spolek-lipensko-predstavil-logo-a-reklamnimaterialy.html)
Účel založení Turistického spolku Lipensko Účelem bylo sdružení obcí. Dále činnosti fyzických a právnických osob a zájmových spolků, mající provoznu, sídlo či trvalé bydliště v Lipenské oblasti. Dále je uváděn podíl na činostech osob, které svým způsobem podpoří cestovní ruch v dané oblasti. Cílem tohoto spolku je podporovat svou činností vytvoření a rozvoj turistické oblasti Lipensko.
Účelem spolku je: Sdružovat obce, zájmové spolky, a podnikající právnické a fyzické osoby, mající provozovnu, sídlo či trvalý pobyt v lipenské oblasti a které mají zájem na rozvoji cestovního ruchu. stabilizace oblasti Lipenska a ochrana zájmů Lipenska propagace destinace Lipensko lepší a kvalitnější služby na Lipensku zlepšení turistické nabídky a výtvor produktů na Lipensku vytvoření platformy prospolupráci členů spolku sběr informací, statických údajů a jejich vyhodnocení fungování služeb a jakým způsobem jsou tyto služby využívány spolupráce na dalším rozvoji turistické oblasti Lipensko Úkolem Turistického spolku je zastupovat zájmy členů spolku, zvýšení konkurence schopnosti v cestovním ruchu na Lipensku, vytvořit dokonalou strategii k propagaci turistické oblasti Lipensko a poskytovaných služeb na Lipensku, vytvořit nové produkty cestovního ruchu a jejich následná realizace, podpora ve vzdělávání cestovního ruchu, Podpora vzniku místních tradic v obci a podpora k vytvoření místních produktů. 49
Produkty V říjnu 2016 byl představený nový časopis, který je obrazem dění celého Lipenska spolu s novou informační brožurou, která je dostupná ve třech cizích jazycích. Časopis má 100 stran a 100 poutavých obrázků a je dostupný ve 12 prodejnách Jednoty Kaplice v Lipenském regionu a je možno ho také zakoupit na hotelových recepcích. Turistický spolek Lipenska představil i nové logo území, které je českého charakteru. Logo bude ozdobou dalších vytvořených produktů. Turistický spolek Lipenska chystá další nové produkty. „Tištěné tipy na výlet s větším mapovým detailem, profesionální webové stránky, aplikace do mobilních telefonů. V současnosti hledáme vhodné dodavatele pro tyto nástroje marketingu, jaké známe z moderních evropských destinací v Rakousku, Itálii nebo Norsku,“ (http://zakrasnejsivimperk.cz/?p=77369)
Připravované projekty turistického spolku Lipenska: Konference Turismus cesta Lipenska Vysoká škola Hotelová v Praze zpracovává pro Svazek Lipenských obcí strategii rozvoje Lipenská, která souvisí s cestovním ruchem. Turistický spolek Lipenska chce pořádat akce, kde se mohou aktéři cestovního ruchu Lipenska společně setkávat a společnou cestou tak přispět k zajímavým, podnětným nápadům, které ovlivní pozitivní rozvoj celé organizace a rozvoj celého Lipenska. Konference Lipenska je jednou ze součástí připravovaných akcí. Konference Lipensko oblast tmavé oblohy V říjnu proběhla zajímavá konference, která se týkala astroturistiky. Byla otevřena široké lipenské veřejnosti a především podnikatelům. Účelem této akce bylo představit turistický potenciál fenoménu tmavé oblohy a jasně viditelných hvězd na Lipensku.[42] Proběhnuté akce V horní Plané proběhl Bike cup 2016 a Turistický spolek byl iniciátorem jedním zařazení jednoho ze závodů horských kol Bike Cup.
50
2.3.6 Svazek Lipenských obcí Sídlo Svazku Lipenských obcí je Lipno nad Vltavou 83,382 78, Lipno nad Vltavou a od roku 1991 je území Lipenska reprezentováno Svazkem Lipenských obcí. Jedná se o 11 místních měst a obcí. Obec Černá v Pošumaví, Obec Frymburg, město Vyšší Brod, Město Horní Planá, Obec Hořice na Šumavě, obec Lipno nad Vltavou, obec Loučovice, Obec Přední Výtoň, obec Ktiš, Obec Nová Pec, Obec Stožec. „Svazek Lipenských obcí je dobrovolnou nepolitickou organizací sdružující města a obce ležící v okolí vodní nádrže Lipno a horního toku řeky Vltavy. Celková rozloha mikroregionu je 849,33 km2, což představuje 8,5 % celkové rozlohy Jihočeského kraje.Region Lipenska je území, obklopující Lipenské jezero a horní tok Vltavy podél státní hranice s Rakouskem a Bavorskem. Území v tomto ohledu tvoří geomorfologicky uspořádaný celek vytvářející přirozený příhraniční mikroregion v jižní části Jihočeského kraje.“ (http://www.lipno.info/infocentrum/o-regionu.html)
Historie „Sídelní strukturu regionu do značné míry ovlivnil historický vývoj, který s ohledem na skutečnost, že se valná část území nacházela v tzv. hraničním pásmu, vyústil v zánik více než 80 sídel v daném území.“ (http://www.lipensko.cz/cz/page/43574/charakteristikauzemi.html) Sídla zanikla nuceným odchodem německého obyvatelstva po druhé světové válce a většina populace se přestěhovala do větších měst a obcí za nabídkou práce, bydlení a občanskou vybaveností. Nabídka práce v obcích a městech Lipenska není nijak příznivá a to i přesto, že je tam významné zastoupení služeb cestovního ruchu. Valná hromada hromada je nejvyšším orgánem Svazku a je složenaze zástupců všech členských obcí Svazku (starosta, místostarosta)
Správní rada Obce a města Svazku Lipenských obcí jsou obklopeny přírodním bohatstvím v podobě lesů, zelené nedotčené krajiny, přírodních a kulturních památek a všechny jsou v nedaleké blízkosti turisticky známé destinace Lipno nad Vltavou a v blízkosti nádherné Šumavy. Těchto 11 měst a obcí je prezentováno na www.lipensko.cz spolu se 51
širokou nabídkou místních atraktivit, které za to stojí navštívit.Zájmem a hlavním cílem této organizace je přivést turisty a návštěvníky do destinace Lipenska a velký potenciál je v přírodě.
2.3.7 Informační centra na Lipensku „Infocentrum LIPNO, informační centrum Frymburg, Kulturní a Informační centrum Horní Planá, Informační centrum Nová Pec, Informační středisko Stožec, Infocentrum Vyšší Brod“ (http://www.lipensko.cz/cz/page/43575/informacni-centra.html) Čtyři nabídky jednotlivých infocenter v destinaci Lipensko odkazují na webové stránky svého města. Jsou to města: Horní Planá, Frymburg, Šumava, město Vyšší brod. Na webových stránkách najdeme užitečné informace o městu, programy, mapy, kalendáře akcí a mnoho dalších zajímavých informací a tipů. Za každé město zvlášť. Informace na webových stránkách mohou využívat jak občané města, tak turisté. Informační centra na Lipensku jsou prezentována i na webové adrese www. lipensko.cz
52
2.4 Koncepce rozvoje, plány Organizace ČK Tourism ve společnosti Českokrumlovského rozvojového fondu s.r.o., nechala vypracovat dokumenty na podporu rozvoje cestovního ruchu 2016.
Strategické cíle ČK tourism se klade za cíl udržet povědomí o destinaci Český Krumlov, které má mimořádnou historicko-kulturní hodnotu a je tak vhodná pro poznávací turistiku. Dalším cílem je udžet v tomto historickém městě návštěvnost a prodloužit průměrnou délku pobytu návštěvníků v destinaci, čímž by se zvýšil počet přenocování a také ekonomická spotřeba. Dalším důležitým bodem je zkvalitnění péče o zákazníka a poskytnutí kvalitních služeb, které povedou ke spokojenosti zákazníka a vybudování vztahu návštěvníka k destinaci, který se bude do destinace opakovaně vracet.
Produkty cestovního ruchu Důležitý nástroj cestovního ruchu, který povede k návštěvě vybrané destinace a z jednodenního návštěvníka se stane turista. Prioritou v oblasti tvorby produktů pro rok 2016 bude shromáždění podkladů (nabízené služby,
regionální
a
místní
produkty
atd.)
v
rámci
společné
destinační
turistické/volnočasové webové prezentace www.ckrumlov.info (aktualizace současných dat, sběr nových podkladů a jejich prezentace v rámcinavržených produktů cestovního ruchu) – postupné zpracování do podoby. Produktu agentury CzechTourism (příběh, itinerář, atraktivity, služby, balíček/package s rezervací). Propojení produktů Českého Krumlova do národní značky (národní/tematické produkty). Bude se jednat o poznávací cesty (kulturní, tematické) a o letní či zimní cesty se sportovním zaměřením, pohybem, poznávání přirody,péče o zdraví a životní styl,wellness, MICE Pro rok 2016 je připraveno úzce propojit produkty s celorepublikým tématem" odkaz Karla IV." Podpora prodeje také zahrnuje nástroj ke zvýšení přenocování formou ČK Card-meziroční nárust prodeje o 10%. Pobytové balíčky s názvem Fit-zaměřené na individuální klientelu s kombinovaným programem si kladou za cíl prodloužit délku 53
pobytu návštěvníků. Organizace fam tripů ve spolupráci s CzechTourism a Jihočeskou centrálou cestovního ruchu (předpokládaný počet cca 10 fam tripů), organizace fam tripů na základě individuální poptávky.
Posílení kvality cestovního ruchu Pokračovat ve spolupráci se Sdružením průvodců Český Krumlov. Servis Český Krumlov Tourism při zavádění nového produktu/nové atraktivity na trh („produktová školení“).
Press tripy Cílenné vytipování kvalitních novinářů z oblasti TOP trhů ve spolupráci se ZZ CzT ve Vídni, Berlíně, Bratislavě (i pro Maďarsko), Bavorsko ve spolupráci s Arberland Regio GmbH a Horní Rakousko ve spolupráci se zástupcem Donau-Moldau Region, ČR vlastní výběr) a s TZ k roku 2016 zaslat pozvánku na nabídku individuálního pobytu v ČK připraveného na míru danému médiu s podmínkou tiskového výstupu – plánováno do 5 zástupců médií pro každou zemi.
Plánované press tripy agenturou CzechTourism 1x press trip Slovensko 3x press trip Španělsko, Čína, Honkong, Japonsko-press trip se zaměřením na jižní Čechy "odkaz Karla IV" Ve spolupráci s agenturou CzechTourism(zahraničními zastoupeními) a Jihočeskou centrálou cestovního ruchu bude předpokládaná spolupráce cca na 20 press tripech.
Marketingové aktivity Pro rok 2016 byla naplánována tvorba nové webové prezentace v sekci volnočasová/turistická prezentace, která bude oddělena od občana. Vypracování systému statistik (sledování a vyhodnocování dat). Optimalizace
využití
vyhledávačů
na
Seznamu,
cílenéhomarketingu vybraných akcí či produktů.
54
Googlu
v
rámci
Partnerství Spolupráce po marketingové stránce s organizacemi destinačního managementu na Lipensku a v oblasti Šumava. Aktivity v kooperaci s Jihočeskou centrálou cestovního ruchu. Komunikační téma 2016 - Jižní Čechy olympijské Proběhla celoroční marketingová a komunikační kampaň. V srpnu na Lipně vyvrcholila mezimárodní letní
olympiáda, která měla rekordní
účast
v návštěvnosti. Spolupráce na produktových liniích 2015-2020 v Jihočeském kraji formou rodinné dovolené, aktivní dovolené, wellness, památky, gastronomie, kultura. Spolupráce na informačním portálu jižních Čech. Spolupráce na aktivitách v rámci marketingové komunikace dle marketingového plánu. JJCR 2016.CITACE Sounth Bohemia convetion Bureau-prezentace a propagace MICE segmentu Český Krumlov Spolupráce s médii pro rok 2016 (Mafra) a s rádiovým vysíláním. Podílení se na spolupráci různých akcí s městem Český Krumlov a městským divadlem Český Krumlov, spolupráce na akcích se Sdružením cestovního ruchu v Českém Krumlově a spolupráce s partnery v destinaci. Zdroj: Plán podpory rozvoje CR CK 2016
Jihočeská centrála cestovního ruchu Spolu se subjekty cestovního ruchu v Jihočeském kraji nechala vypracovat dokument " Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji 2015-2020". Vizí koncepce cestovního ruchu v Jihočeském kraji je propagace oblasti a zviditelnění oblasti s velkým množstvím kulturních památek, přírodních krás a nabídkou venkovské turistiky v rámci České republiky, která bude vhodná jak pro seniory a rodiny s dětmi, tak pro samostatné cestující, návštěvníky/ turisty v trávení aktivní dovolené. Jihočeský 55
kraj má v nabídce komplexní nabídku produktů s využitím potencionálu reginu. Díky této koncepci si organizace slibuje efektivnější způsb spolupráce a komunikace s destinacemi na svém území a bude vystupovat jako dobře komunikující celek, který stabilizuje a případně i iniciuje vznik nových a udržitelných turistických oblastí.
Stanovení cílů koncepce Předpoklad vyšší návštěvnosti v Jihočeském kraji v roce 2020. Jihočeský kraj bude po Praze druhým nejnavštěvovanějším regionem spolu se zvýšením doby průměrné délky pobytu návštěvníků v místě ubytování. Navýšení počtu zahraničních turistů, která bude v roce 2020 vyšší než v roce 2014.
Strategické cíle koncepce Vytvořit informačně-komunikační systém, který by zajistil pravidelnou komunikaci mezi aktéry cestovního ruchu. Vytvoření marketingové strategie cestovního ruchu na období 5 let a vymezení kompetencí kolegia cestovního ruchu. Vytvořit novou pracovní skupinu, která bude fungovat jako poradní orgán pro Jihočeskou centrálu cestovního ruchu. Poradní orgán by se měl skládat ze zástupců turistických oblastí. Vytváření produktů cestovního ruchu s využitím potenciálu celého území regionu, území současných moderních trendů s akcentem na šetrné formy cestovního ruchu. Vytvoření produktových map, které budou informovat o prodeji místních a regionálních produktů. Vytvoření nabídek, které budou dokonale zpracovány a přehledně rozpracovány na seznamy nabízených služeb v kraji a budou veřejnost přehledně informormovat, na jakých místech se co nachází. Tyto nabídky budou rozděleny podle sportovního, historického, gastronomického a dalšího charakteru. Podrobné zpracování nabídek uvádí Jihočeská centrála cestovního ruchu ve svém koncepčním plánu.
Zvýšení kvality cestovního ruchu Kvalita služeb cestovního ruchu je poněkud na nižší úrovni v porovnání se sousedními zeměmi. V uváděné koncepci pro oblast vzdělávání by se mělo zaměřit na vzdělávání v oblasti cestovního ruchu v rámci poskytovaných služeb. Vzdělávat by se měli provozovatelé služeb, pracovníci v cestovním ruchu a také pracovníci destinačních managementů, podpořit by se mělo také vzdělávání na oborných školách zaměřených na oblast cestovního ruchu. Významnou úlohu v realizaci koncepce zaujímá také Akční 56
plán, který se zpracovává ročně. V koncepci pro Jihočeský kraj se předpokládá od roku 2016 podpora 8oblastí. Zdroj: Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji 2015-2020"
Turistický spolek Lipenska „Vysoká škola hotelová v Praze zpracovává strategie rozvoje území svazku Lipenských obcí. Hlavním cílem tohoto strategického dokumentu je vyhodnocení rozvojových možností území a zjistit, zdali jsou vhodným potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu. Nová strategie je koncipována tak, aby byla využitelná v následující dekádě v letech 2016-2025. Strategie rozvoje území je rozdělena do 4 částí. V analytické části je zpracován profil oblasti Lipenska, socioekonomická charakteristika území a stav cestovního ruchu jako výrazného rozvojového faktoru území. Bylo provedeno terenní šetření na Lipensku, které probíhalo v zimní a letní etapě. Byly vytvořeny dotazníky, které směřovaly na 4 klíčové skupiny-zástupce veřejné správy (starostové obcí), podnikatelské subjekty, místní občany a turisty.“(čtvrtletník Lipensko, 2016, str. 84-85) V návrhové části je obsažena strategická vize s možností řešení problémů při rozvoji území a jsou navrženy priority a opatření, které se člení do čtyř oblastí. Jsou jimi kvalita života, infrastruktura, podpora podnikání a rozvoj cestovního ruchu. Část kocepce je věnována naplňování strategie a průběžné kontrole. V závěrečné části dokumentu jsou uvedena doporučení, která povedou ke zlepšení současného stavu Lipenska. Pro každou členskou obec Svazku Lipenských obcí se zpracovává dílčí shrnutí v podobě " ministrategie". V květnu 2016 uzavřela VŠH s Turistickým spolkem Lipenska memorandum o spolupráci při rozvoji cestovního ruchu v dotčeném území. " čtvrtletník Lipensko 2016, str. 84-85 Strategii rozvoje území Lipenských obcí zpracovává Ing. Petr Studnička, PHD. z Vysoké školy hotelové v Praze. VŠH se zabývá oblastí Lipenska dlouhodobě.
57
2.5 Zhodnocení vlivu organizací destinačního managementu na hotelnictví Českokrumlovska Prostřednictvím vytvořených dotazníků jsem kontaktovala ubytovací zařízení, která se nacházejí na Českokrumlovsku. Vytvořené dotazníky byly zaměřené na spolupráci hotelových
zařízeních
a
organizací
destinačního
managementu.
Informace
o organizacích destinačního managementu, které jsem v průběhu psaní bakalářské práce čerpala, byly zprostředkování ubytování a vytvoření balíčků pro individuální či skupinovou
klienetelu a především činnosti, které zahrnují propagaci Jihočeského
kraje. V náplni v předem připravených dotaznících jsem se hlouběji zajímala o spolupráci mezi organizacemi a hotelovými zařízeními, a do jaké míry organizace destinačního managementu ovlivňují svou činností skladbu klientely jejich nabídkou a dále mě zajímalo, zda-li organizace svou činností a propagací Jihočeského kraje mají vliv na zvýšení návštěvnosti a ubytovanosti, která je hlavní prioritou pro rozvoj cestovního ruchu v Jihočeském kraji. Z dotazníkového šetření jsem chtěla také zjistit, zda li se organizace destinačního managementu podílejí na tvorbě balíčků či jejich cennovém rozpětí. Vytvořila jsem stručné dotazníky o 12 otázkách včetně dvou otevřených odpovědí a odeslala jsem je do vybraných ubytovacích zařízení na Českokrumlovsku. Kontakty na ubytovací zařízení jsem vybírala podle měst a obcí na Českokrumlovsku a zaměřila jsem se na všechny druhy ubytovacích zařízení. Osm vytvořených dotazníků bylo vyplněno v Lipně nad Vltavou a v Horní Plané, kde jsem dotazníky předala do menších ubytovacích zařízení. Vybraná města a obce uvádím zde: Český Krumlov- Plešivec, Domoradice, Latrán, Dolní Dvořiště, Dolní Třebonín, Slupenec,Frymburg, Horní Dvořiště, Horní Planá, Hořice na Šumavě, Červený Dvůr, Chvalšiny, Kaplice, Hradiště, Pořešín, Žďár, Lipno nad Vltavou, Slupečná, Loučovice, Nová Ves, Pohorská Ves, Polná na Šumavě, Přední Výtoň, Přísečná, Rožmberg nad Vltavou, Rožmitál na Šumavě, Vyšší Brod, Zlatá Koruna. Valnou část ubytovacích zařízení jsem kontaktovala první telefonicky s žádostí o vyplnění dotazníku a prostřednictvím telefonických rozhovorů jsem zjistila nedostatky o povědomí existenčnosti organizací destinačního managementu. 7 ubytovacích zařízení z neznalosti organizací destinačního managementu odmítlo vyplnit dotazník. 37 ubytovacích zařízení vyplnilo dotazník. V dotazníkovém obsahu byly tyto otázky: 58
1. Spolupracujete s oganizacemi destinačního managementu? Pokud ano, tak s těmito níže uvedenými? S Destinačním managementem Lipenska spolupracují 4 ubytovací střediska, s organizací Český Krumlov Tourism 9 ubytovacích středisek, s Jihočeskou centrálou cestovního ruchu 5 ubytovacích středisek a s organizací Lipensko s.r.o. 7 ubytovacích středisek. Zbylých 22 ubytovacích středisek nespolupracuje s žádnou organizací. Graf č. 2 – Spolupracujete s oganizacemi destinačního managementu? Pokud ano, tak s těmito níže uvedenými?
59
2. Zaškrtněte prosím druh Vašeho ubytovacího zařízení. Nejvíce bylo penzionů - 10, hotelů 4*- 9, hotelů 3*-7, kemp či turistická osada a jiné zařizení, které není specifikováno - 4, motelů -3, hotelů 1* - 2, hotelů 2* - 1, hotel 5*- 1 Graf č. 3 – Zaškrtněte prosím druh Vašeho ubytovacího zařízení.
3. Myslíte si, že organizace destinačního managementu svou činností přispívají k vyšší návštěvnosti na Českokrumlovsku? Ano odpovědělo 22 dotazovaných, Ne odpovědělo 4 z dotazovaných a Nevím 11 z dotazovaných Graf č. 4 – Myslíte si, že organizace destinačního managementu svou činností přispívají k vyšší návštěvnosti na Českokrumlovsku?
60
4. Podílíte se na tvorbě cenové nabídky a na tvorbě cenových balíčků s níže uvedenými organizacemi? V případě že ano, vyplňte. Odpověď Ne uvedlo 33 dotazovaných, s Destinačním managementem Lipenska byla zaznamenána 1 odpověď, s Jihočeskou centrálou cestovního ruchu 1 odpověď, organizace Český Krumlov Tourism 1 odpověď, a odpověď Další možnost, která není blíže specifikována byla také 1. Graf č. 5 – Podílíte se na tvorbě cenové nabídky a na tvorbě cenových balíčků s níže uvedenými organizacemi? V případě že ano, vyplňte.
5. Pokud spolupracujete s jednou či více zmíněných organizací, vypište prosím konkrétně, o jaký druh spolupráce se jedná a danou činnost prosím specifikujte. Organizace skupinových zájezdů - 1 odpověď, podávání informací o možnosti ubytování v našem hotelu- 1 odpověď, máme své partnery- 1 odpověď, Booking ubytování1 odpověď, nabídka výletů pro naše hosty, nabídka speciálních pobytů - 1 odpověď, informují hosty o možnosti ubytování v našem resortu - 1 odpověď, informace o obsazenosti hotelu- 1 odpověď, nabídka utování- 1 odpověď, přehled ubytování – 1 odpověď a zbylá další ubytovací střediska uvedli, že nespolupracují.
61
6. Myslíte si, že organizace destinačního managementu ovlivňují svou propagací i skladbu klientely, která k Vám přijíždí? Ano uvedlo 15 dotazovaných, Nemohu posoudit 17 dotazovaných, zbylých 5 uvedlo Ne Graf č. 6 – Myslíte si, že organizace destinačního managementu ovlivňují svou propagací i skladbu klientely, která k Vám přijíždí?
7. Jaká klientela převážně navštěvuje Vaše ubytovací zařízení? Česká i zahraniční - 21 odpovědí, česká - 10, zahraniční - 6 Graf č. 7 – Jaká klientela převážně navštěvuje Vaše ubytovací zařízení?
8. Jaká národnost nejvíce navštěvuje Vaše ubytovací zařízení? Výběr z více možných možností. Nejvíce bylo Čechů - 24 odpovědí, za nimi Rakušané - 16, Němci- 13, Japonci- 6, Holanďanů -6, a odpověď jiná čítala -4 62
Graf č. 8 – Jaká národnost nejvíce navštěvuje Vaše ubytovací zařízení? Výběr z více možných možností.
9. Zaznamenali jste vyšší nárůst tržeb a počet přenocovaných nocí díky těmto organizacím, které pořádají různorodou škálu akcí na Českokrumlovsku? Ano -13, Ne -12, Nevim -10, Jiná odpověď byla, že ubytovací středisko je poměrně mladý resort (2 roky), takže nemohou posoudit a další odpověď byla nepatrně. Graf č. 9 – Zaznamenali jste vyšší nárůst tržeb a počet přenocovaných nocí díky těmto organizacím, které pořádají různorodou škálu akcí na Českokrumlovsku?
10. V době konání Olympijských her v parku Lipno, zaznamenali jste vyšší narůst ubytování? Pokud ano, napište prosím o kolik procent. Ne - 21, Ano -13, a zbylé odpovědi byly, že vzhledem k termínu konání je stejně každoročně vyprodáno, a v procentech bylo uvedeno, že zbylá střediska uvedla vyšší nárust o 8%, 50%, 50%, 30%, 30%, 40%, 10%
63
Graf č. 10 – V době konání Olympijských her v parku Lipno, zaznamenali jste vyšší narůst ubytování? Pokud ano, napište prosím o kolik procent.
11. Bez pomoci organizací destinačního managementu na Českokrumlovsku, byla by ve Vašem regionu nižší návštěvnost a ubytovanost? Nejvíce odpovědí bylo Nevím - 15, Ano -12, Ne - 10 Graf č. 11 – Bez pomoci organizací destinačního managementu na Českokrumlovsku, byla by ve Vašem regionu nižší návštěvnost a ubytovanost?
12. Jak hodnotíte práci těchto 4 zmíněných organizací? Odpovědi byly písemného charakteru, které zde uvádím. Za každou ukončenou odpovědí je tečka. Důležité při podávání informací a zpřehlednění nabídky klientů. Vím o nich, ale bližší povědomí o jejich práci nemám. Vynikající. Jihočeská centrála cestovního ruchu, Lipensko s.r.o. výborně. Nespolupracuji s nimi, takže nevím. Přínosná. Vzhledem k tomu, že s žádnou z organizací nespolupracujeme, nedokážu posoudit jejich práci 64
a nemáme větší zkušenosti. Nespolupracuji, nevím, ale z okrajových zkušeností kladně. Pouze kladně. Horší komunikace, jinak ucházející. Propagují jiní Čechy. Od spolupráce jsem si slibovala více turistů, přijelo málo. Destinační management Lipenska -Dobrý, Lipensko s.r.o. - Chvalitebný, Jihočeská centrála cestovního ruchu - Dobrý, Český Krumlov Tourism - Chvalitebný. Zbylé další odpovědi byly bez hodnocení a část odpovědí byla, že nemohou posoudit. Většina ubytovacích středisek s organizacemi nespolupracuje. Mou první hypotézou bylo, že velká část ubytovacích středisek bude spolu spolupracovat a podílet se na přípravě pobytových či cenových balíčků a dotazníkovým šetřením se tak ukázal opak. Druhou hypotézou, která byla, že organizace destinačního managementu ovlivňují skladbu a závěrečnou segmentaci klientely svou nabídkou. Vzhledem k odpovědím v dotazníkovém šetření a informacích, kterých jsem o organizacích čerpala, se segmentace klientely ovlivnit dá, musí se však utvořit vhodná nabídka pro danou segmentaci klientely, tato hypotéza se mi nijak nepotvrdila, jelikož z dotazníkového šetření nebyla uvedena bližší spolupráce mezi ubytovacími středisky a necelá polovina dotazovaných neměla o organizacích širší pojem. Zarážející byla otázka s číslem 10, kdy o prázdninách proběhla velká plánovaná akce" Olympijské hry v parku Lipno", a 21 dotazovaných z 37 odpovědělo, že tato akce neměla vliv a ubytovací kapacitu jim tak nezvýšila. V jižních Čechách organizace destinačního managementu ve spolupráci s mnoha organizacemi a institucemi, partnery pořádají velkou škálu zajímavých a důležitých akcí, výstav, projektů a podporují rozvoj cestovního ruchu a svými marketingovými nástroji propagují aktivně jižní Čechy, je třeba si teď položit otázku, zda li by bez jejich propagace byla v kraji návštěvnost na stejném žebříčku?
65
3 Návrhová část Většina z dotazovaných ubytovacích středisek neměla dostatečné povědomí o existenčnosti organizací destinačního managementu a tudíž neměla ani povědomí o jejich činnostech, aktivitách, propagacích Jihočeského kraje a že tím nejdůležitějším cílem těchto organizací je zvýšení návštěvnosti a rozvoj cestovního ruchu, který má velký vliv na hotelnictví a především na ubytovanost. Proto
navrhuji
organizacím
destinačního
managementu
vypracování
propagačních materiálů a představení se ubytovacím zařízením i se všemi činnostmi a zájmy, které organizace dělají. Z dotazníkového šetření vyplývá, že velká část dotazovaných si myslí, že organizace destinačního managementu svou propagací přispívají k vyšší návštěvnosti na Českokrumlovsku, což hodnotím jako pozitivní. Další návrh bych viděla ve větší spolupráci mezi ubytovacími zařízeními a organizacemi,
které
budou
propagovat
jednotlivá
ubytovací
zařízení
a vyzdvihnou nadstandardní služby či specifické služby daného ubytovacího zařízení. Ke zvýšení návštěvnosti Jihočeského kraje by měli přispívat všichni, kteří se pohybují ve službách a rozšířit tak svoji spolupráci i na příhraniční úroveň. Doporučuji rozvinout více sportovních aktivit a zahrnout je do balíčků a nabízet je tak turistům, kteří mají zájem o sportovní vyžití a zainteresovat více osob, které budou propagovat Jihočeský kraj i v cizině. Ubytovací střediska by se také měla zaměřit na poskytnutí kvalitní péče směrem k zákazníkům. A ve spolupráci s organizacemi také připravit různé speciální programy, které se budou nabízet a zvýší se tak návštěvnost, přenocovanost a vymyslet i sportovní aktivity s návštěvou menších měst a obcí, které mají přírodní předpoklad či lesnatý reliéf a zaměřit se třeba na běžecké závody či programy pro rodiny s dětmi, které budou součástí hotelových nabídek. Dále navrhuji, aby turisté, kteří k nám cestují ze zahraničí a jsou částečně svými zvyky odlišní od evropské kultury a jejích zvyků, třeba Japonci, kteří k nám cestují a hodně jich směřuje do Českého Krumlova, aby se jim věnovala větší pozornost v poskytování služeb a rozšířit tak nabídku pro tuto klientelu či jinou klientelu, která 66
bude něčím specifická, tímto bychom si měli udržet návštěvnost a předpoklad těmito specifickými službami si tak zajistit stálý přísun nové klientely, která k nám bude ráda vracet. A to všechno ve spolupráci mezi organizacemi a ubytovacími zařízeními.
67
Závěr Cílem této bakalářské práce bylo napsat o organizacích destinačního managementu, které působí v Jihočeském kraji a zjistit, jaký vliv mají tyto organizace na hotelnictví na Českokrumlovsku. Organizace, které v kraji působí mají velký zájem o to, aby tento kraj s přírodním bohatstvím a kulturně - historickou hodnotou byl navštěvovaný a mohl tak přinést zvýšení ekonomických prostředků do kraje, v kterém je velký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu a díky tomu také zvýšení zaměstnanosti. Organizace pro rozvoj oblasti v cestovním ruchu čerpají dotační a grantové prostředky a snaží se tak zhodnotit tuto oblast a přivést do destinace co nejvíce turistů jak z České republiky, tak ze zahraničí. Velikou péči věnují informačním portálům, který je pro turisty nepostradatelný a svými informačními centry se snaží poskytnout maximum informací a služeb, které návštěvníci, turisté i běžní občané ocení. Bez pomoci těchto organizací by nebyla návštěvnost v Jihočeském kraji na takové úrovni, jaká je. V první části práce jsem popsala pojmy z hotelnictví a cestovního ruchu a popsala jsem, co to je destinační management. Vdruhé části jsem se zabývala dotazníkovým šetřením, které bylo posláno do ubytovacích zařízení na Českokrumlovsku a mým úkolem bylo zjistit, jestli organizace destinačního managementu mají vliv na hotelnictví. Bohužel dotazovaná ubytovací zařízení neměla širší povědomí o těchto organizacích a neměla tak pojem, co dělají a čím se zabývají a já tak nemohla kvalitně a relavantně posoudit jejich vliv svými aktivitami, které mají vliv na hotelnictví, především na ubytovanost.
68
Literatura Knižní zdroje a odborné publikace [1]
BARROWS, W., POWERS, T., REYNOLDS, R.: Introduction to the Hospitality Industry. Hoboken: John Wiley & Sons Inc., 2011. ISBN 978-0-470-91179-2
[2]
BERÁNEK, J., KOTEK, P.: Řízení hotelového provozu. Praha: Mag consulting s.r.o., 2007. ISBN 978-80-86724-30-0
[3]
CONRADY, R., BUCK, M.: Trends and Issues in Global Tourism 2012. Berlin: Heidelberg: Springer-Verlag, 2012. ISBN 978-3-642-27403-9
[4]
Dvořáková, L.: Analýza boutique hotelů. Diplomová práce. Brno 2014. Mendelova univerzita v Brně, Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií.
[5]
FORET, M., STÁVKOVÁ, J.: Marketingový výzkum. Praha: Grada Publishing, a. s., 2003. ISBN 80-247-0385-8.
[6]
HORNER, S., SWARBROOKE, J.:Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Praha: Grada Publishing, a.s., 2003. ISBN 80-247-0202-9
[7]
KIRAĽOVÁ, A.: Marketing hotelových služeb. Praha: Ekopress, 2006.ISBN 80-8692905-1
[8]
KRUISOVÁ, H., ZÁBRANSKÁ, H.: Služby cestovního ruchu: Vybrané kapitoly. Praha: Vysoká škola obchodní v Praze, 2010. ISBN 978-80-86841-29-8
[9]
KŘÍŽEK, F., NEUFUS, J.: Moderní hotelový management:nejnovější poznatky a trendy v řízení hotelů, komplexní informace o hotelovém provozu a jeho organizaci, optimalizace provozu s ohledem na ekologii a etiku, případové studie a příklady. 1 vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3868-0
[10] MALÁ, V.: Cestovní ruch (vybrané kapitoly). Praha: Vysoká škola ekonomická, 1999. ISBN 80-7079-443-7 [11] ORIEŠKA, J.: Služby v cestovním ruchu. Praha: Idea Servis, 2010.ISBN 978-80-8597068-5 [12] PALATKOVÁ, M., ZICHOVÁ, J.: Ekonomika turismu. Turismus České republiky. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3748-5
69
[13] PALATKOVÁ, M. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu. Jak získat více príjmu z cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2006. ISBN 80-2471014-5. [14] PALATKOVÁ, M.: Marketingový management destinací. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3749-2 [15] PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J.: Cestovní ruch – výkladový slovník. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. ISBN 80-239-0152-4 [16] TESONE, D.: Principles of Management for the Hospitality Industry. Elsever: Butterworth-Heineman, 2010. ISBN 978-1-85617-799-3.
70
Internetové zdroje [17] Cestovní ruch | ČSÚ [online]. 2016 [cit. 2016-03-15]. Dostupné z: [18] Co znamenají hotelové hvězdičky | HotelStars.cz [online]. 2016 [cit. 2016-03-22]. Dostupné z: [19] CzechTourism – Statistiky [online]. 2016 [cit. 2016-03-17]. Dostupné z: [20] HOTELSTARS – CRITERIA. [online]. 2010 [cit. 2016-03-22]. Dostupné z: [21] HOTREC – Asociace hotelů a restaurací ČR – Asociace hotelů a restaurací ČR [online]. 2014 [cit. 2016-03-09]. Dostupné z: [22] Metodika – časové řady cestovní ruch | ČSÚ [online]. 2016 [cit. 2016-03-13]. Dostupné z: [23] Metodika klasifikace | HotelStars.cz. [online]. 2016 [cit. 2016-03-26]. Dostupné z: [24] Normy pro poskytování ubytovacích služeb – HKCR | Hospodářská komora České republiky [online]. 2013 [cit. 2016-03-03]. Dostupné z: [25] Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky 2015 – 2020. [online].
2015 [cit. 2016-03-22]. Dostupné z:
methodology> [26] Statistika v cestovním ruchu [online]. 2007 [cit. 2016-03-19]. Dostupné z: [27] Tabulky satelitního účtu cestovního ruchu | ČSÚ [online]. 2016 [cit. 2016-03-13]. Dostupné z: [28] Dívčí kámenl [online]. 2016 [cit. 2016-08-13]. Dostupné z:
71
[29] Zákon 159/1999 Sb. ze dne 30. června 1999 o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. [online]. 2016 [cit. 2016-03-13]. Dostupné z: [30] Znění zákona č.89/1995 Sb., o státní statistické službě | ČSÚ [online]. 2014 [cit. 2016-0309].
Dostupné
z:
[31] UNESCO památky - České dědictví UNESCO [online]. 2016 [cit. 2016-03-28]. Dostupné z: http://www.unesco-czech.cz/unesco-pamatky/ [32] Charakteristika okresu Český Krumlov | ČSÚ v Českých Budějovicích [online]. 2016 [cit. 2016-03-28]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xc/charakteristika_okresu_ck [33] Lipno - základní údaje, historie, výstavba, zajímavosti [online]. 2016 [cit. 2016-03-28]. Dostupné z: http://www.lipensko.org/lipno.php
[34] Destinační management [online]. 2016 [cit. 2016-0111]. Dostupné z: [35] Destinace [online]. 2016 [cit. 2016-0516]. Dostupné z: [36] Zámek Český Krumlov [online]. 2016 [cit. 2016-0726]. Dostupné z: http://www.zamekceskykrumlov.eu/ [37] Grafitový důl [online]. 2016 [cit. 2016-07-26]. Dostupné z: < http://www.grafitovydul.cz/index.php?page=spolek> [38] Ski areály [online]. 2016 [cit. 2016-05-18]. Dostupné z: [39] Euro [online]. 2016 [cit. 2016-06-19]. Dostupné z: [40] Turistické oblasti [online]. 2016 [cit. 2016-0811]. Dostupné z:
72
[41] CK fond [online]. 2016 [cit. 2016-07-24]. Dostupné z: [42] Lipensko [online]. 2016 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z:
73
Přílohy Přílohač.1: Znak Oficiální jednotné klasifikace .................................................................. 75 Příloha č. 2: Geografická mapa Jihočeského kraje .............................................................. 76 Příloha č. 3: Okres Český Krumlov ..................................................................................... 77 Příloha č. 4: Podíl nezaměstnaných osob (na obyvatelstvu ve věku 15 až 64 let) v okresech Jihočeského krajek 29. 2. 2016 .......................................................................... 77
74
Přílohač.1: Znak Oficiální jednotné klasifikace
Zdroj:
75
Příloha č. 2: Geografická mapa Jihočeského kraje
Zdroj: https://www.czso.cz/documents/10180/20551847/31131210m1.jpg/6f082af7-f7a8-49d59cd4-bdc79a39437f?version=1.0&t=1418324866106
76
Příloha č. 3: Okres Český Krumlov
Zdroj: http://mesta.obce.cz/vyhledat2.asp?okres=3302
Příloha č. 4: Podíl nezaměstnaných osob (na obyvatelstvu ve věku 15 až 64 let) v okresech Jihočeského krajek 29. 2. 2016
Zdroj: https://www.czso.cz/csu/xc/animovana_mapa_podil_okresy
77
