Vliv oborního chovu spárkaté zvěře na PR Kútky

Vliv oborního chovu spárkaté zvěře na PR Kútky

Vliv oborního chovu spárkaté zvěře na PR Kútky Sborník referátů z konference konané 30. září 2008 v Radějově

Praha 2009

Vliv oborního chovu spárkaté zvěře na PR Kútky Sborník referátů z konference konané 30. září 2008 v Radějově

Praha červen 2009

Obsah

Úvod

5

Zhodnocení stavu nelesní vegetace v Přírodní rezervaci Kútky – aktuální stav a monitoring změn

6

Výsledky srovnávacího faunistického průzkumu širopasých (Hymenoptera, Symphyta) v přírodních rezervacích Čertoryje, Machová a Kútky

19

Savci na území Přírodní rezervace Kútky: jeden z faktorů ovlivňující strukturu vegetace bylinného patra

39

Současný stav Přírodní rezervace Kútky a jeho legislativní východiska

50

Změny ve složení a struktuře bylinného patra lesní vegetace v oboře Radějov

63

Stanovení únosných stavů zvěře v oboře Radějov (z pohledu dopadů na lesní vegetaci)

80

Potravní situace pro zvěř v oboře Radějov

89

3

Úvod Přírodní rezervace Kútky byla vyhlášena Výnosem MK ČSR v roce 1987. Rezervace se nachází na jižním svahu kóty Veselka (495 m) a kolem horní části potoka Mandát, cca 4,5 km jihovýchodně od Radějova v nadmořské výšce ­340 – 460 m. Výměra rezervace je 66,4 ha, ochranného pásma 113 ha, výměra lesní půdy činí 2,7 ha. Důvodem ochrany tohoto území byla přítomnost společenstva bělokarpatských luk uprostřed lesů s vysokou krajinářskou hodnotou a výskytem četných chráněných a ohrožených rostlin a živočichů. Území PR Kútky je součástí CHKO Bílé Karpaty, biosférické rezervace UNESCO a Evropsky významné lokality Čertoryje (CZ0624072). V roce 1989 se rezervace ­stala součástí obory Radějov, která se rozkládá na výměře 1500 ha. Dominantním typem vegetace byly donedávna druhově bohaté louky svazu CirsioBrachypodion pinnati, na menší výměře mezofilní ovsíkové louky svazu ­Arrhenatherion (v 70. letech narušeny hnojením a pastvou ovcí) a pře­chody k pastvinám svazu Cynosurion. Charakteristickým prvkem byly i mezofilní bylinné lemy svazu Trifolion medii, svahové bezkolencové louky svazu Molinion, několik částečně již zazemněných pěnovcových mokřadů svazu Caricion davallianae a rákosiny svazu Phragmition communis. V posledních pěti letech však dochází k postupným změnám luční vegetace ve prospěch nitrofilních a  ruderálních druhů. Mokřadní společenstva jsou mechanicky poškozena a eutrofizována. Louky byly původně koseny jednou v roce a nanejvýš na podzim přepásány. V letech 1962 – 1973 byly po pokosení otavy přepásány jalovicemi JZD Radějov. Poté byly pozemky pronajaty MOVIS Holíč, který je přihnojoval minerálními hnojivy, po pokosení otavy je přepásaly ovce. V posledních dvaceti letech (s výjimkou let 2001 a 2002) byla celá plocha PR pravidelně kosena, a živá biomasa byla zřetelně odebírána i celoročním pasením spárkatou zvěří. Správa CHKO Bílé Karpaty si začínající degradaci území začala uvědomovat v roce 2006 a okamžitě zahájila kroky k řešení situace. Z odborného hlediska to bylo zahájení botanických a zoologických průzkumů, na které navázalo správní řízení k omezení činnosti podle § 66 zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Na podzim roku 2008 se konala v Radějově odborná konference za účelem informování o  probíhajících výzkumech a  možnostech hledání přijatelného kompromisu mezi ochranou přírody a  mysliveckým využitím území. V  několika prezentacích byly předloženy výsledky dokumentující úbytek biodiverzity a poškození chráněného území. Tyto závěry byly diskutovány s vlastníky a nájemci obory i dalšími odborníky, z nichž někteří poukazovali na jiné vlivy působící negativně v území. Většina přednesených referátů je prezentována v tomto sborníku. K terminu konání konference nebylo známo přesné množství spárkaté zvěře nacházející se v oboře a vycházelo se pouze z normovaných stavů, při velmi podrobném sčítání v lednu 2009 (těsně před odevzdáním sborníku do tisku) bylo zjištěno, že stavy zvěře několikanásobně překračují stavy normované: daňčí zvěř – stav 1258 kusů (normováno 490), jelení zvěř – stav 75 kusů (nenormováno), srnčí zvěř – stav 63 kusů (normováno 20), černá zvěř – stav 75 kusů (normováno 20). Tato čísla jsou potvrzením, že obavy o  stav chráněného území byly oprávněné a  že je třeba podniknout okamžité kroky, k záchraně PR Kútky a I. zóny CHKO Bílé Karpaty před další devastací. Doufáme, že se tento sborník stane odborným podkladem i argumentací při řešení vzniklé situace. I. Jongepierová 5

Zhodnocení stavu nelesní vegetace v Přírodní rezervaci Kútky – aktuální stav a monitoring změn Assessment of the status of grassland vegetation in Kútky Nature Reserve – current status and monitoring change Martin Kočí, Karlovice 279, 793 23, [email protected]

Abstrakt

Přírodní rezervace Kútky byla zřízena k ochraně druhově bohatých jednosečných luk svazu Bromion erecti Koch 1926. Již dvacet let je součástí obory s  chovem daňčí ­zvěře. V posledních pěti letech jsou na území rezervace i na vegetaci suchých trávníků pozorovány změny, které je nutné vzhledem k předmětu ochrany považovat za negativní. Pro ­ově­ření ­domněnky, že příčinou těchto změn je přítomnost oborního chovu zvěře a kontinuální celoroční pastvy daňků, byla v území založena série trvalých monitorovacích ploch. ­Terénní šetření a srovnání historických a současných fytocenologických zápisů tuto domněnku podporuje. Luční vege­tace, stejně jako celé území, vykazuje řadu znaků charakteristických pro pasené porosty.

Abstract

Kútky Nature Reserve was established to protect the species-rich once-a-year hay meadows of alliance Bromion erecti Koch 1926. For twenty years is part of fallow deer game preserve. In recent five years, changes are observed on the nature reserve and the meadows that need to be regarded as negative. To verify the presumption that the cause of these changes is the presence of game preserve and continuous yearlong deer grazing, was established several permanent monitoring plots. Field investigation and comparison of historical and current phytosociological relevés supports this presumption. Meadows, as well as the entire territory, showing a number of features characteristic of the grazing crops.

Klíčová slova

Daněk, pastva, mnohorozměrná analýza, trvalé plochy, fytocenologické zápisy, terénní pozorování, suché trávníky

Keywords

Fallow deer, grazing, multivariate analysis, permanent plots, phytosociological relevés, field observation, semi-dry grasslands Nomenklatura/nomenclature: Kubát et al. 2002 6

Úvod Přírodní rezervace Kútky byla vyhlášena za účelem ­ochrany společenstev bělokarpatských luk svazu Bromion erecti Koch 1926. Převažujícím typem luční vegetace jsou zde širokolisté suché trávníky asociace Brachypodio ­pinnati-Molinietum arundinaceae Klika 1939. Pokrývají přibližně 87% rozlohy území. Zbývající část plochy zabírají jiné typy luk, zejména mezofilní ovsíkové louky svazu Arrhenatherion elatioris Luquet 1926 a střídavě vlhké louky svazu ­Molinion caeruleae Koch 1926. Malou část území pokrývají lesní porosty, převážně zbytky karpatských dubohabřin asociace Carici pilosae-Carpinetum Neuhäusl et Neuhäuslová 1964 a teplomilných doubravy asociace Potentillo albae-Quercetum Libbert 1933 (Jongepier & Jongepierová 2005). Druhově bohaté bělokarpatské louky Brachypodio-Molinietum jsou tvořeny směsí různých druhů trav, především sveřepu vzpřímeného (Bromus erectus), válečky prápořité (Brachypodium pinnatum), ostřice horské (Carex montana), kostřavy žlábkaté (Festuca rupicola) a bezkolence rákosovitého (Molinia arundinacea). Je pro ně typický výskyt celé řady druhů střídavě vlhkých půd, mezofilních ovsíkových luk a teplomilných doubrav. Porosty jsou druhově velmi ­bohaté, zpravidla obsahují 60–80 druhů cévnatých rostlin na ploše 16–25 m2, místy je počet druhů i vyšší (Klimeš & al. 2000, Chytrý 2007). Vysoká druhová bohatost řadí tyto louky k druhově nejbohatší vegetaci v Evropě (Klimeš 1997). ­Jejich význam nejen pro ochranu biodiverzity je silně umocněn i nevelkým areálem rozšíření v jižní části Bílých Karpat (cf. Chytrý 2007).

Obr. 1: Rozmístění trvalých ploch na území PR Kútky. ­Plochy jsou od severu k  jihu (shora dolů) označeny jako TP1-TP5 7

Vytvoření a zachování těchto druhově bohatých porostů je závislé na pravidelném a vhodném způsobu obhospodařování (Kolektiv 2003, Klimeš 2003, Chytrý 2007, Klimeš et al. 2008). Tradičním způsobem hospodaření byla v minulosti seč, někdy kombinovaná s  pastvou otav v  pozdním létě. Obhospodařování mělo dva základní rysy, které se přímo promítají do druhového složení porostů i do jejich vysoké druho­vé diverzity, bylo ex­ten­zivní a nedocházelo při něm k přihnojování po­rostů (­Chytrý 2007). Na území PR Kútky byl způsob obhospoda­řování v minulosti až na krátkodobé výjimky stejný (Jongepier & Jongep­ ierová 2005). Před založením re­zervace zde po několik let byla prováděna pastva jalovic a  ovcí. Část pozemků byla přihnojována mine­rálními hnojivy (Jongepierová in verb.). Posledních dvacet let, s výjimkou roku 2001 a 2002, byla celá rezervace pravidelně kosena (Jongepier & Jongepierová 2005). Přesto jsou zde v posledních letech v druhovém složení i ve ­fyziognomii lučních porostů pozorovány změny, ­které je vzhledem k cílo­vému stavu nutno považovat za negativní. Vzhledem k tomu, že v jiných částech území Bílých Karpat, kde se obdobné luční porosty také vyskytují, např. v nedaleké NPR Čertoryje, takovéto změny pozorovány nejsou, nelze je přisuzovat obecným globálním faktorům, např. klimatickým výkyvům, spadům imisí apod. Jejich příčinu je třeba hledat v místě. Vzhledem k přítomnosti oborního chovu zvěře se tak jako pravděpodobná příčina jeví zvýšený pastevní tlak zvěře, kterému jsou luční porosty celo­ročně vystaveny.

Metodika Jednorázové zhodnocení stavu nelesní vegetace

Bylo provedeno terénním šetřením na jaře roku 2007 a 2008. Je založeno jednak na vizuálním zhodnocení ­stavu porostů a na srovnání existujících historických fytoceno­ logických zápisů se zápisy zapsanými v letech 2007 a 2008. Z území existuje z minulosti 8 fytoceno­logických zápisů luční vegetace (Tlusták 1972). Polovina z nich byla zapsána v převažující xerofilní vegetaci asociace Brachypodio pinnati-Molinietum caeruleae, zbytek ve vegetaci mezofilních luk svazu Arrhenatherion. V letech 2007–2008 bylo pro srovnání zapsáno celkem 13 zápisů v obou typech vegetace co neblíže míst historických ­zápisů. Zápisy byly zhotoveny dle tradiční metodiky curyšsko-montpelierské školy (cf. Moravec et al. 1994). Historické i recentní snímky byly společně analyzovány pomocí ordinačních metod v programu CANOCO (ter Braak & Šmilauer 2002). Pro určení hlavních směrů variability v datech byla použita detrendovaná korespondenční analýza (DCA) s daty o druhovém složení a redundantní analýza (RDA) s  daty o  druhovém složení a  stářím snímků jako nezávislou proměnnou prostředí. Data o  pokryvnostech jednotlivých druhů byla pro potřeby analýz převedena z  ordinální Braun-Blanquetovy škály na hodnoty procentických pokryvností následujícím způsobem (tj. r≈1, +≈2, 1≈3, 2≈15, 3≈35, 4≈63, 5≈88).

Opakované zápisy z trvalých ploch

Pro monitoring vlivu pastvy byla zvolena metoda opakovaného sledování trvalých ploch. Tento přístup se pro podchycení změn travinobylinné vegetace v závislosti na různém typu obhospodařování běžně používá (Krahulec et al. 2001; Pavlu et al. 2003; 8

­Ryser et al. 1995). Na pěti ­místech v  území (obr.  1) bylo na jaře 2007 založeno v homo­genních porostech celkem 23 párů pokusných ploch. Na plochách jsou sledovány dva typy zásahů, tj. pastva a absence pastvy, zároveň jsou všechny plochy 1x ročně koseny. Plochy o velikosti 1m2 byly pro přesné dohledání v dalších letech v rozích fixovány železnými hřeby. Pro pokrytí vegetační variability travních porostů v PR byla část ploch založena v sušších typech luční vegetace sv. Bromion erecti a část v mezofilních typech sv. Arrhenatherion. Z technických důvodů (výstavba oplocení) bylo vždy pět (resp. 3) ploch sdruženo do jednoho bloku. Bloky jsou v území od SV k JZ označeny TP1–TP5, plochy v nich jsou číslovány vždy od 1–5 po spádnici, aby gradient prostředí (tj. hlavně sklon svahu) procházel mezi páry ploch v blocích. Plochy vně jsou označovány jako P (1–5), plochy uvnitř K (1–5). Jeden snímek z páru je umístěn vždy ve vegetaci ovlivněné pastvou (P), druhý v oplocené části bez možnosti pastvy zvěře (K) slouží jako kontrola (obr. 2). Zápis vegetace na trvalých plochách byl proveden na všech lokalitách na konci května 2007 (26.–28. 5) a 2008 (25.–27. 5.). Na plochách bylo zaznamenáno kompletní druhové složení a v procentech odhadnuta pokryvnost přítomných rostlinných druhů. Dále byly zaznamenány následující proměnné: E1 – celková pokryvnost bylinného patra (%), E1max – pokryvnost nejvyšší vrstvy bylinného patra (%), E0 – pokryvnost mechového patra (%), EP – pokryvnost ­volné půdy (%), E1Vmax – průměrná výška nejvyšší vrstvy bylinného patra (cm), E1V – průměrná výška převládající vrstvy bylinného patra (cm), Ca – počet jedinců Colchicum autumnale (ks). V roce 2008 byla pro stanovení výšky porostů resp. biomasy použito tzv. talířové měřidlo. V každém čtverci bylo na třech místech (v rozích a ve středu na úhlopříčce) ­provedeno měření výšky porostu. Data o pokryvnostech a výšce jednotlivých pater byla statisticky testována pomocí párového T-testu (cf. Snedecor & Cochran 1980). Pomocí T-testu pro nezávislé proměnné byly srovnány meziroční rozdíly mezi plochami se stejným pokusným zásahem, tj. pastvou nebo bez pastvy. Dále byla data analyzována pomocí mnohorozměrných ordinačních metod v programu CANOCO (ter Braak & Šmilauer 2002). Redundantní analýza (RDA) byla použita pro posouzení míry vlivu sledovaného pokusného ­zásahu tj. pastvy na druhové složení porostů a zaznamenávané charakteristiky vegetace. Vzhledem ke krátkému období od založení pokusu byla analyzována jen data ze sezony 2008, tj. po první vegetační sezoně působení pokusného zásahu. Pokus byl hodnocen jako párově uspořádaný, čísla ploch byla použita jako kovariáty, jako vysvětlující proměnná byla použita pastva (cf. Lepš & al. 1995).

Výsledky a diskuse

Vliv pastvy na vegetaci je častým předmětem výzkumů jejichž výsledky a obecné závěry jsou sumarizovány v řadě vědeckých prací (cf. Bakker 1989, Gibson & Brown 1992, Schläpfer & al. 1997, Marriot & Carrere 1998, Hejcman & al. 2002, Pavlů & al. 2003, Mládek & al. 2006). Řada z obecných projevů pastvy je z dosavadního botanického šetření patrná i na vegetaci v území PR Kútky.

Změny v druhovém složení porostů

Ke změnám v  druhovém složení porostů dochází vlivem pastvy např. v  souvislosti s preferováním a selektivním spásáním dieteticky hodnotnějších a chutnějších bylin před travami (Hejcman & al. 2002, Chytrý & Blažková 2007). 9

Obr. 2: Uspořádání trvalých ploch v blocích Velikost ploch 1x1 m. P – pasené plochy, K – ne­pasené plochy v ohradě. 10

Obr. 3: Výrazný květnatý aspekt nepasené louky v kontrolní oplocence v PR Kútky. (Foto M. Kočí, 26. 4. 2008) Brachypodio-Molinietum nelze z nutričního hlediska považovat za porosty vhodné pro pastvu, neboť v biomase převažují pro býložravce obtížně stravitelné druhy trav, zejména Bromus erectus, Brachypodium pinnatum a Festuca rupicola. To podporuje selektivitu spásání chutnějších ­druhů bylin (Mládek 2006). Při vizuálním srovnání se ­stejnými lučními porosty z NPR Čertoryje, v PR Kútky prakticky chybí kvetoucí jedinci řady jinak běžných druhů širokolistých ­bylin, např. Betonica officinalis, Campanula glomerata, Cirsium pannonicum, Filipendula vulgaris, Geranium sanguineum, Helianthemum ovatum, Inula salicina, I. hirta, Clematis recta, Knautia arvensis, Lathyrus latifolius, L. niger, Peucedanum cervaria, Potentilla alba, Salvia pratensis, Scabiosa ochroleuca, Serratula tinctoria, Succisa pratensis, Tragopogon orientalis. Úbytek širokolistých bylin, který je v území v současnosti nejlépe pozorovatelný, např. v absenci květnatého časně letního aspektu (obr. 3), podporují i výsledky srovnání historických a recentních fytocenologických zápisů. Vzhledem k tomu, že historické zápisy byly lokalizovány velmi volně a nebylo možné dohledat přesná místa zápisů, je nutné naznačené trendy chápat jen jako orientační. Posuny v druhovém složení, které jsou patrné z grafu, mohou být do značné míry způsobeny prostorovou variabilitou dat, nikoliv jen změnou druhového složení v čase. Ordinační diagram detrendované korespondenční ­analýza (DCA) ukazuje hlavní ­směry variability v datech (obr. 4). V diagramu jsou z leva doprava, podél první osy X (eigen­value 0.524) uspořádány zápisy na gradientu daném časovým posunem. Různě staré snímky tvoří dvě zřetelné sku­piny. V pravé (horní) části diagramu jsou snímky recentní (označeny 07 a 08) a v levé (dolní) snímky historické (označeny 71). 11

5

Calepi Plamed

Brapin

Cirarv

Broere

Tricam

8 Avepub 7

Priver8 Cirpan Carmon 71

Brimed 8 8 Colaut

Ranpol

7 71

8

71

Inusal Peucer 71 Inuhir

Gersan 71

SalpraDacglo Camglo Knaarv

7

7

71

Leohis Betoff Latpra 71 Rhimin

8

Plalan

7

8

Urtdio Plamaj

8

Pruvul

Serlyc Fespra

71

Circan

Antodo

Cyncri Trirep Lycflo Lolper

Arrela Leoaut

Latnig

Carmat

-3

Camper

-2

Filvul

5

Obr. 4: DCA – ordinační diagram srovnání různě starých fytocenologických zápisů (7 – 2007, 8 – 2008, 71 – 1971). Jména druhů jsou uváděna ve zkráceném tvaru. Zkratky obsahují první tři písmena rodového a druhového jména. Anthoxanthum odoratum, Arrhenatherum elatius, Avenula pubescens, Betonica officinalis, Brachypodium pinnatum, Bromus erectus, Calamagrostis epigejos, Campanula glomerata, Cardamine matthioli, Carex montana, Cirsium arvense, C. canum, C. pannonicum, Colchicum autumnale, Cynosurus cristatus, Dactylis glomerata, Fetuca pratensis, Filipendula vulgaris, Geranium sanguineum, Inula hirta, I. salicina, Knautia arvensis, Lathyrus niger, L. pratensis, Leontodon autumnalis, L. hispidus, Lolium perenne, Lychnis flos-cuculi, Peucedanum cervaria, Plantago lanceolata, P. major, P. media, Primula veris, Prunella vulgaris, Ranunculus polyanthemos, Rhinanthus minor, Salvia pratensis, Serratula lycopifolia, Trifolium campestre, T. repens, Urtica dioica. V případě RDA s daty o druhovém složení (obr. 5) jsou na pravé straně diagramu uspořádány druhy, jejichž výskyt koreluje s historickými zápisy, na levé pak druhy jež jsou častější v zápisech současných. V případech obou analýz je první ordinační osa korelována s časovou změnou. Rozložení druhů podél této osy odpovídá tomu, jak se projevuje pastva na vegetaci změnou druhového složení. Širokolisté byliny citlivé na pastvu (např. Campanula glomerata, Inula hirta, Knautia arvensis, Peucedanum cervaria) jsou umístěny v jeho levé části ordinačního diagramu. V jeho pravé části jsou pak umístěny druhy snášející pastvu a častý odběr biomasy (např. Cynosurus cristatus, Lolium perenne, Plantago major, Trifolium repens) a také některé z pastevních plevelů. Tyto druhy, kterým se býložravci při pastvě ­vyhýbají kvůli obtížné poživatelnosti nebo stravitelnosti, se vlivem pastvy šíří (Chytrý et Blažková 2007). V lučních porostech v území PR se hojněji vyskytují např. Calamagrostis epigejos, 12

0.8

Galver Potalb

Plamed Avepub Fravir Colaut Galbor Victet

Potrep

Cirarv Carpal HollanAntodo Cyncri Cirvul Pruvul Ajurep Poapra

-0.8

Galpum

Phlphl Peucer Trimon Aspcyn Diacar Eupcyp Camglo Campat Salpra Latnig Knaarv Dacglo

Rok

Rhimin Arrela

Fesrub

-1.0

1.5

Obr. 5: Grafické zobrazení výsledku RDA. První kanonická osa (vodorovná) je korelována s proměnnou stáří zápisů (Rok). Šipky ukazují směr, kterým rostou hodnoty pokryvností druhů. Jména druhů jsou uvedeny zkratkou složenou z  prvních tří písmen rodového a  druhového jména. Ajuga reptans, Anthoxanthum odoratum, Arrhenatherum elatius, Asperula cynanchica, Avenula pubescens, Campanula glomerata, C. patula, Carex pallescens, Cirsium arvense, C. vulgare, Colchicum autumnale, Cynosurus cristatus, Dactylis glomerata, Dianthus carthusianorum, Euphorbia cyparissias, Festuca rubra, Fragaria viridis, Galium boreale, G. pumilum, G. verum, Holcus lannatus, Knautia arvensis, Lathyrus niger, Peucedanum cervaria, Phleum phleoides, Plantago media, Poa pratensis, Potentilla alba, P. reptans, Prunella vulgaris, Rhinanthus minor, Salvia pratensis, Trifolium montanum, Vicia tetrasperma. Cirsium arvense, Cirsium vulgare, Colchicum autumnale, Deschampsia cespitosa, Rumex obtusifolius a  Urtica dioica. Kromě pastevních plevelů na řadě míst, kde dochází k větší koncentrace zvěře, dochází v důsledku narušování půdního povrchu k šíření ruderálních druhů bylin. Hojněji se vyskytují např. Achillea millefolium, Capsela bursa-pastoris, Cirsium arvense, Cirsium vulgare, Echium vulgare, Lepidium campestre, Potentilla anserina a Taraxacum sect. Ruderalia.

Změna struktury porostů

Vedle změn ve druhovém složení způsobuje pastva také změnu vertikální i horizontální struktury porostů. Spásáním statných druhů trav a bylin dochází k postupnému snižování jejich výšky (Gibb M. J. et Ridout 1988, Mitchley 1988, Bullock et. al 2001, Chytrý et Blažková 2007). Porosty pastvin mají velkou část nadzemní biomasy soustředěnu v  nejnižší vrstvě porostu při povrchu půdy. ­Naproti tomu u sečených luk se biomasa koncentruje výše nad povrch půdy (Meijden Van der et &. 1988, Hejcman & al. 2002, Chytrý & Blažková 2007). Menší výška porostů v PR Kútky je dobře patrná při pouhém vizuálním srovnání, např. s lučními porosty v NPR Čertoryje. 13

Snížení výšky porostů vlivem pastvy ukazují i výsledky srovnání pasených a nepasených ploch a meziroční srov­nání ploch se stejným pokusným zásahem tj. pasené nebo bez pastvy (tab. 1). Porosty už po prvním roce oplocení dosahují prokazatelně větší výšky, než porosty mimo oplocenky. Rozdíl ve výšce porostů pasených a nepasených ploch činí cca 30 %. Rozdíl v množství biomasy (měřeno ­talířovým měřidlem) činní cca 20 %. Kromě výšky porostů a biomasy se u nepasených ploch po prvním roce zvýšila také pokryvnost bylinného patra. U pasených porostů naopak došlo ke zvýšení pokryvnosti volné půdy, patrně v důsledku sešlapu. U dalších sledovaných proměnných se průkazné rozdíly neukázaly. Tab. 1: Srovnání zaznamenávaných charakteristik ­vegetace (průměrné hodnoty) a výsledky párového T-testu (horní polovina tabulky) a  T-testu pro nezávislé proměnné (dolní polovina tabulky). Hladiny statistické významnosti: ** – P<0.01, * – P<0.05, NS – nevýznamný Zkratky uvedené v tabulce: E1 – celková pokryvnost bylinného patra (%), E1max – pokryvnost nejvyšší vrstvy bylinného patra (%), E0 – pokryvnost mechového patra (%), E1Vmax – průměrná výška nejvyšší vrstvy bylinného patra (cm), E1V – průměrná výška převládající ­vrstvy bylinného patra (cm), Ca – počet jedinců Colchicum autumnale (ks), Nr. species – počet druhů, Biomasa (PM) – bio­masa (výška) zjištěná talířovým měřidlem.   2007

2008

Kosené

Pasené

Kosené Pasené T-test Kosené Pasené T-test 2007 2008 T-test 2007 2008 T-test

E1

E1 max

E0

Ep

E1v

E1vmax

Ca

PM

Num   spe

76.5 72.4 ** 79.3 71.5 ** 76.5 79.3 ns 72.4 71.5 ns

2.7 4.5 ns 7.7 5.0 ns 2.7 7.7 ** 4.5 5.0 ns

5.9 4.1 ns 8.8 7.8 ns 5.9 8.8 ns 4.1 7.8 ns

0.3 0.7 ns 0.5 3.9 ** 0.3 0.5 ns 0.7 3.9 **

18.0 16.6 ns 30.4 20.4 ** 18.0 30.4 ** 16.6 20.4 ns

42.4 42.0 ns 67.8 51.6 ** 42.4 67.8 ** 42.0 51.6 **

19.0 17.0 ns 15.9 17.3 ns 19.0 15.9 ns 17.0 17.3 ns

– – – 34.7 28.6 ** – – – – – –

39.3 38.2 ns 40.8 40.0 ns 39.3 40.8 ns 38.2 40.0 ns

Výsledky RDA s daty o druhovém složení jsou zobrazeny na ordinačním diagramu (obr. 6). V diagramu jsou uspořádány druhy, které nejvýrazněji reagují na jednotlivé pokusné zásahy, tj. pastvu s naopak její absenci. Druhy, jejichž šipky směřují stejným směrem jako proměnná pastva, jsou s ní pozitivně korelovány, jejich pokryvnost se vlivem pastvy zvětšuje. Patří mezi ně především druhy Anthoxanthum odoratum, Cynosurus cistatus, Dactylis glomerata, Festuca pratensis, Potentilla anserina, Taraxacum sect. Ruderalia, Trifolium repens, tedy typické druhy pastvin s rychlým regenerativním 14

0.6

růstem, přízemní růžicí listů, krátkostébelné druhy trav, ale také lučních druhů vytvářejících morfotypy s přízemním rozložením zelených orgánů, které dobře snášejí častý odběr biomasy. Naopak na absenci pastvy pozitivně reagují např. druhy Centaurea ­jacea, Filipendula vulgaris, Lathyrus pratensis, Poa trivialis, Ranunculus polyanthemos. Byliny a trávy statnějšího vzrůstu, které jso u typické pro luční porosty. Výsledky RDA se zaznamenávanými charakteristikami vegetace (obr. 7) ukazují, že ze sledovaných proměnných je s pastvou slabě pozitivně korelován pouze počet jedinců Colchicum autumnale. Tento druh se na mezofilních pasených plochách vyskytuje velmi často, zdá se, že podobně jako pastevní plevele je pastvou podporován a v území se šíří. Hodnoty ostatních proměnných, především výška bylinného patra (E1), maximální ­výška E1, množství biomasy a pokryvnost bylinného (E1) jsou korelovány negativně.

Ranpol Circan Cenjac

Pruspe Cerhol

TarRud Trialp Tricam Antodo Lotcor

-0.4

Pastva

-1.2

Fespra

Trioch

Carhir Tripra Dacglo Potans Trirep

Galver

Viohir

Lycflo Filvul Symtub Rhimin Ranaur Lysvul Gersan Poatri Latpra Priver Camper Vicang Plamed Myoarv Carmat

Cyncri

0.6

Obr. 6: Grafické zobrazení výsledku RDA. První kanonická osa (vodorovná) je korelována s proměnnou pastva (Pastva). Šipky ukazují směr, kterým rostou hodnoty pokryvností druhů. Jména druhů jsou uvedeny zkratkou složenou z prvních tří písmen rodového a druhového jména. Anthoxanthum odoratum, Campanula persicifolia, Cardamine matthioli, Carex hirta, Centaurea jacea, Cerastium holosteoides, Cirsium canum, Cynosurus cristatus, Dactylis glomerata, Festuca pratensis, Filipendula vulgaris, Galium verum, Geranium sanguineum, Lathyrus pratensis, Lotus corniculatus, Lychnis flos-cuculi, Lysimachia vulgaris, Myosotis arvensis, Plantago media, Poa trivialis, Primula veris, Prunus species, Ranunculus auricomus, R. polyanthemos, Rhinanthus minor, Symphytum tuberosum, Taraxacum sect. Ruderalia, Trifolium campestre, T. ochroleucon, T. pratense, T. repens, Vicia angustifolia, Viola hirta. Terénní průzkum i  získaná data ukazují, že druhové složení mezofilnějších porostů v  území je pastvou pozměněno více, než druhové složení suchých trávníků. Je to způsobeno rozdílnou rychlostí odpovědi různých typů porostů na pastevní tlak. Mezo­filní luční společenstva jsou ke změnám náchylnější a podléhají jim rychleji než suché trávníky. Díky větší stanovištní vlhkosti a kvalitnější píci jsou také pravděpodobně ­intenzivněji paseny. Tyto porosty již vykazují pro pastviny typickou horizontální ­strukturu vznikající vlivem rozdílné intenzity pastvy a  lokální eutrofizaci exkrementy (Hejcman et al. 2002, Mládek 2006). 15

0.4

V  neposlední řadě je na mnoha porostech pozorovatelné prosté mechanické poškození způsobené pohybem zvěře, např. zvěří vyšlapané chodníky a stávaniště v ­okolí příkrmišť nebo silně vypasené plochy na vlhčích místech se svěží mladou vegetací. Na takto narušená místa se šíří četné ruderální druhy, např. Capsela bursa-pastoris, Cirsium arvense, C. vulgare, Echium vulgare, Lepidium campestre, Potentilla anserina apod. Pastva zvěře na území PR Kútky probíhá celoročně s obtížně stanovitelnou, i když patrně nepříliš velkou intenzitou. Pro jednosečné bělokarpatské louky však kontinuální pastva i při nízké intenzitě znamená značné riziko. Zejména proto, že je nekontrolovatelná a nelze regulovat její kvalitu a dobu vypasení porostů.

E1 max Nr. species

Pastva Ca

E0

-0.6

Biomasa (PM)

-1.5

E1

E1v E1vmax

1.0

Obr. 7: Grafické zobrazení výsledku RDA. První kanonická osa (vodorovná) je korelována s proměnnou pastva (Mng). Šipky se zkratkami charakteristik vegetace představují směr, kterým se rostou jejich hodnoty v důsledku pastvy. Zkratky uvedené v obrázku: E1 – celková pokryvnost bylinného patra (%), E1max – pokryvnost nejvyšší vrstvy bylinného patra (%), E0 – pokryvnost mechového p­ atra (%), E1Vmax – průměrná výška nejvyšší vrstvy bylinného patra (cm), E1V – průměrná výška převládající vrstvy bylinného patra (cm), Ca – počet jedinců Colchicum autumnale (ks), Num spe – počet druhů, Biomasa (PM) – biomasa (výška) zjištěná talířovým měřidlem.

Shrnutí

Terénním šetření v PR Kútky bylo zjištěno, že luční vegetace vykazuje řadu znaků charakteristických pro pasené porosty. Analýza různě starých fytocenologických zápisů pomocí ordinačních metod podporuje domněnku, že v území došlo ke změnám druhového složení pod vlivem pastvy. Srovnání dat z trvalých monitorovacích ploch ukázalo rozdíly v pokryvnosti a výšce u pasených a nepasených porostů. 16

Summary

In the nature reserve Kútky it was found that the meadow vegetation shows a number of features characteristic of the grazing crops. Comparison of historical and current phytosociological relevés supports the presumption that the vegetation under the influence of grazing changes species composition. Comparison of data from permanent monitoring plots showed significant differences in cover and height of herb layer for grazed and no grazed stands.

Literatura/Literature

Bakker J. P. (1989): Nature Management by Grazing and Cutting. – Geobotany 14: 1–397. Bullock J. M., Franklin J., Stevenson M. J., Silvertown J., Coulson S. J., Gregory S. J. & Tofts R. (2001): A plant trait analysis of responses to grazing in in a long-term experiment. – J. Appl. Ecol. 38: 253–267. Gibb M. J. & Ridout M. S. (1988): Application of double normal frequency distributions fitted to measurements of sward heights. – Grass and Forage Sci. 43: 131-136. Gibson C. W. D & Brown V. K. (1992): Grazing and vegetation ­change: deflected or modified succession? – J. Appl. Ecol. 29: 120–131. Hejcman M., Pavlů V. & Krahulec F. (2002): Pastva hospodářských zvířat a její využití v ochranářské praxi. – Zpr. Čes. Bot. Společ. 37(2): 203–216. Hennekens S. M. & Schaminée J. H. J. (2001): TURBOVEG, a comprehensive data base management system for vegetation data. – J. Veg. Sci. 12: 589–591. Chytrý M. (2007): Brachypodio pinnati-Molinietum arundinaceae Klika 1939. Bělokarpatské louky. – In: Chytrý M. (ed.) Vegetace ­České republiky. 1. Travinná a keříčková vegetace, pp. 447–449, Academia, Praha. Chytrý M. & Blažková D. (2007): Cynosurion cristati Tüxen 1947. Poháňkové pastviny a sešlapávané trávníky. – In: Chytrý M. (ed.) ­Vegetace České republiky. 1. Travinná a keříčková vegetace, pp. 195–197, Academia, ­Praha. Jongepier J. W. & Jongepierová I. (2005): Plán péče o PR Kútky na období 2005–2014. – Ms., depon. in ­Správa CHKO Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou. Jongepierová I. (2006): Botanické zhodnocení současného stavu PR Kútky v k.ú. Radějov. – Ms. SCHKO Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou. Jongman R. H. G., ter Braak C. J. F. & van Tongeren O. F. R. (1987). Data analysis in community and ­landscape ecology. – Pudoc, Wageningen. Klimeš L. (1997): Druhové bohatství luk v Bílých Karpatech. – Sborn. Přír. Klubu Uherské Hradiště 2: 31–42. Klimeš L. (2003): Vliv managementu na druhovou diverzitu rostlin na loukách v CHKO Bílé Karpaty (NPR Čertoryje). – Příroda, ­Suppl.: 213–216. Klimeš L., Jongepierová I. & Jongepier J. W. (2000): The effect of moving on previously abandoned meadow: a ten-year experiment. – Přírody 17: 7–24. Klimeš, L. Hájek M., Hájková P. & Rozbrojová Z. (2008): Vliv kosení na flóru a vegetaci. – In: Jongepierová I. (ed.) Louky Bílých Karpat. pp. 325–345. ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou. Kolektiv (2003): Vliv pastvy na biodiverzitu lučních porostů MZCHÚ v CHKO Bílé Karpaty. Zpráva dílčího úkolu grantu VaV610/10/00 za roky 2000-2003. Veselí nad Moravou. Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. Jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. (eds) (2002): Klíč ke květeně České republiky. – Academia. Praha. Lepš J., Michálek J., Kulíšek P. & Uhlík P. (1995): Use of paired plots and multivariate analysis for the determination of goat grazing preference. – J. Veg. Sci. 6: 37–42. Maarel E. van der (1979): Transformation of cover-abundance values in phytosociology and its effects on community similarity. – Vegetatio 38: 78–114. 17

Marriott C. A. & Carrere P. (1998): Structure and dynamics of grazed vegetation. – Ann. Zootech. 47: 359–369. Meijden Van der E., Wijn M. & Verkaar H. J. (1988): Defence and regrowth, alternativ plant strategies in the struggle against herbivores. – Oikos 51: 355–-363. Mitchley J. (1988): Control of relative abundance of perenials in chalk grassland in southern England: II. Vertical canopy structure. – J. Ecol. 76: 341–350. Mládek J., Pavlů V., Hejcman M. & Gaisler J. [eds.] (2006): Pastva jako prostředek údržby trvalých travních porostů v chráněných územích. – VÚRV, Praha, 104 pp. Moravec J. et al. (1994): Fytocenologie. – Academia, ­Praha. Olff H. & Ritchie M. E. (1998): Effects of herbivores on grassland plant diversity. – Trends in Ecology a ­Evolution 136: 261–265. Pavlů V. (ed.): Pastvinářství. Asociace soukromého zemědělství ČR & VÚVR. Praha, 96 pp. Pavlů V., Hejcman M., Pavlů L. & Gaisler J. (2003): Effect of rotational and continuous grazing on vegetation of an upland grassland in the Jizerske Hory Mts., Czech Republic. – Folia Geobot. 38 (1): 21–34. Schläpfer M., Zoller H. & Körner Ch. (1997): Influences of mowing and grazing on plant species composition in calcareous grassland. – Botanica Helvetica 108: 57–67. ter Braak C. J. F. & Šmilauer P. (2002): CANOCO reference manual and CanoDraw for Windows user’s guide. Software for Canonical Community Ordination (version 4.5). – Biometris, Wagenigen et ­České Budějovice. 500pp. Tichý L. (2002). JUICE, software for vegetation classification. – J. Veg. Sci. 13: 451–453. Tlusták (1972): Xerothermní travinná společenstva lesostepního obvodu Bílých Karpat. – Ms. [Dipl. pr., Př f. UJEP, Brno], 237 pp.

18

Výsledky srovnávacího faunistického průzkumu širopasých (Hymenoptera, Symphyta) v přírodních rezervacích Čertoryje, Machová a Kútky Results of a comparative faunistic survey of sawflies (Hymenoptera, Symphyta) in Čertoryje, Machová and Kútky Nature Reserves Jan MACEK, Entomologické oddělení Národního muzea, Kunratice 1, CZ-148 00, e-mail: [email protected].

Abstrakt

Prezentovány výsledky faunistického průzkumu na vybraných lokalitách CHKO Bílé Karpaty prováděného v období 2005–2008. Na studovaném území bylo zjištěno 192 druhů širopasých (5 druhů z čeledi Pamphilidae, 14 z Argidae, 172 z Tenthredinidae a 1 z Megalodontesidae). Pět druhů je zahrnuto mezi ohrožené a devět druhů mezi zranitelné podle Červeného seznamu ohrožených druhů České republiky. Prezentován je úplný seznam zjištěných druhů studo­vané oblasti včetně jejich živných rostlin. Jednotlivé lokality jsou zhodnoceny na základě zjištěné druhové diverzity.

Abstract.

A  faunistic survey at selected localities of the Bílé Karpaty PLA was conducted in 2005–2008. A total of 192 species of Symphyta (5 of Pamphiliidae, 14 of Argidae, 172 of Tenthredinidae, 1 of Megalodontesidae) were recorded in the study area. Five species are listed as endangered and nine as vulnerable according to the Red list of threatened species in the Czech Republic. A complete list of sawfly species including host plants is presented. The biodiversity of sawflies at the surveyed localities is summarised and briefly evaluated.

Klíčová slova

Hymenoptera, širopasí; CHKO Bílé Karpaty, NPR Čertoryje, PR Kútky, PR Machová; faunistika.

Keywords

Hymenoptera, Symphyta; Bílé Karpaty Protected Landscape Area, Čertoryje, Kútky, Machová; faunistics. 19

Úvod Od roku 2005 probíhá v rámci dlouhodobého projektu zaměřeného na výzkum bio­nomie, rozšíření a  sezónní dynamiky širopasých (Hymenoptera, Symphyta) na území České ­republiky (ČR) inventarizační průzkum této skupiny hmyzu i na území CHKO Bílé Karpaty. Širopasí (Symphyta) jsou podřádem blanokřídlého ­hmyzu (Hymenoptera). Vesměs se jedná o generalizované fytofágy (s výjimkou čeledi Orussidae – ektoparazitoidů u larev xylofágního hmyzu) s  larvami vyvíjejícími se převážně exofágně, méně endofágně na různých rostlinách (kryto­semenných, nahosemenných i kapraďorostech) s různo­rodou potravní vazbou (polyfágie, oligofágie a monofágie). ­Širopasí, přes jejich poměrně nápadný vzhled, jsou na území ČR stále nedostatečně studovanou skupinou, jak dokazuje nemalý nárůst prvonálezů pro ČR (Macek 2006, 2008a). Důvodem je především nedostatek domácích specialistů. Stav poznání širopasých byl shrnut formou check-listu (Beneš 1989), v němž se pro území bývalého Československa uvádí výskyt 617 druhů. Od té doby faunistické práce Macka (2006, 2008a) vztahující se i  na území CHKO Bílé Karpaty doplňují faunistický archiv širopasých o další nové nálezy druhů nejen pro území Moravy, ale i České republiky vůbec. Ze zkoumaného území CHKO Bílé Karpaty neexistují publikované údaje o  širopasých kromě prvonálezů uveřejněných v  již výše citovaných pracích Macka (2006, 2008a) a shrnutí poznatků (Macek 2008b).

Metodika a materiál

Inventarizační průzkum širopasých v CHKO Bílé Karpaty probíhá už od roku 2005 ve spolupráci s  pracovníky Správy CHKO Bílé Karpaty. Sběr entomologického materiálu je prováděn jednak formou periodického odběru vzorků získaných z celosezónně instalovaných Malaiseho pastí, jež fungují na principu přehrazení letového koridoru aktivně létajícího hmyzu. Tato velmi efektivní kvantitativní metoda poskytuje zároveň cenná data pro sledování a zjišťování sezónní dynamiky u jednotlivých druhů. Doplňkovými sběrnými metodami bylo smýkání vegetace entomologickou sítí a individuální sběr dospělců i  larev na živných rostlinách. Údaje o  živných rostlinách jsou podle Taegera et al. (1998). Kompletní dokumentace je uložena v elektronické databázi, významné nálezy jsou uchovány ve sbírkovém archívu Entomologického oddělení Národního muzea v Praze-Kunraticích. K determinaci druhů byly použity následující určovací příručky: Želochovcev (1988); Bouček et Pádr (1957); nomenklatura taxonů podle Taeger, Blank et Liston (2006), kategorizace ohrožení podle Macka (2005).

Stručná charakteristika zkoumaných území 1. Národní přírodní rezervace (NPR) Čertoryje (celková ­výměra 326 ha, výměra ochranného pásma 370 ha) Rozsáhlý komplex druhově bohatých bělokarpatských květnatých luk v mozaice s mokřady a svahovými ­prameništi, rozptýlenou zelení se solitérně rostoucími duby a lemovými společenstvy kolem potoků v jihozápadní části Bílých Karpat. Rozkládá se v ploché vrchovině (podcelek Žalostinská vrchovina, okrsek Radějovská vrchovina) na zaobleném hřbetu kóty Čertoryje (445 m n. m.) mezi široce ­rozevřenými údolími potoků Járkovce a Radějovky. Centrální část ­Čertoryje zaujímá jihozápadně exponované svahy. 20

Rezervace se nachází v nadmořské výšce od 350 do 445 m 2,5–4,5 km jjv. od obce Kněždub. Předmětem ochrany jsou květnaté bělokarpatské louky s výskytem četných chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. 2. Přírodní rezervace (PR) Machová (celková výměra: 112 ha, ochranné pásmo: 151 ha) PR Machová představuje pestrou mozaiku květnatých bělo­karpatských luk s rozptýlenými soliterními stromy, mokřadními loukami a pěnovcovými prameništi, po ­severní hranici protéká Rybnický potok. Nachází se 3–4,5 km jižně od obce Javorník, v nadmořské výšce 380 až 575 m, ­na ­severních a severozápadních svazích kóty Machová (579 m  n.  m.). Předmětem ochrany je zachování komplexu bělokarpatských luk s  typickou květenou a  bohatou entomofaunou, s  četnými zástupci vstavačovitých a dalších chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Jedná se o krajinářsky velmi hodnotné území. 3. Přírodní rezervace (PR) Kútky (celková výměra 66 ha, ochranné pásmo 113 ha) Přírodní rezervace Kútky představuje luční enklávu s rozptýlenou zelení, prameništi, meandry potoka a dvěma malými rybníčky v lesním komplexu jihozápadní části ­Bílých Karpat (podcelek Žalostinská vrchovina). Nachází se na pravém údolním svahu a na jižním svahu kóty Veselka (495 m n. m.), v horní části údolí potoka Mandát (Měsíční údolí), v nadmořské výšce 340 až 460 m, asi 4 km jv. od obce Radějov. Předmětem ochrany jsou společenstva bělokarpatských květnatých luk uprostřed lesů s výskytem četných chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Jedná se o území s vysokou krajinářskou hodnotou. Na druhově pestrých bělokarpatských květnatých loukách s rozptýlenou zelení a se skupinami dubů převažují teplomilné travino-bylinné porosty, na vlhčích místech svahové bezkolencové louky a společenstva pramenišť.

Výsledky 1. NPR Čertoryje

Na území NPR Čertoryje bylo zjištěno 136 druhů širopasých (Symphyta), což představuje téměř pětinu všech ­druhů dosud zjištěných na území České republiky. Z toho 13 druhů je zahrnuto v Červeném seznamu České republiky, z toho 8 druhů v kategorii zranitelný a 5 druhů v kategorii ­ohrožený (Macek, 2005). Přehled významných nálezů: a) zranitelné druhy: Neurotoma mandibularis (Zaddach, 1886); Aglaostigma ­lichtwardti (Konow, 1892); Allantus basalis (Klug, 1818); Allantus laticinctus (Serville, 1823); Ardis pallipes (Serville, 1823); Empria excisa (Thomson, 1871); Macrophya teutona (Panzer, 1779); Sciapteryx consobrina Klug, 1814; b) ohrožené druhy: Megalodontes panzeri (Leach, 1817); Empria hungarica (Konow, 1875); Empria testaceipes (Konow, 1896); Monardis plana (Klug, 1817); Taxonus sticticus (Klug, 1814); c) v zácné druhy: Birka annulitarsis (Thomson, 1870); Claremontia uncta (Klug, 1816); Pachynematus moerens (Förster, 1854); Pachyprotasis simulans (Klug, 1817); Pachyprotasis variegata (Fallén, 1808); 21

d) faunisticky významné nálezy: Heterarthrus wuestnei (Konow, 1905) – prvonález pro ČR (Macek 2008a); Hina­tara nigripes (Konow, 1907) – prvonález pro ČR (Macek 2008a); Macrophya parvula (Konow, 1884) – prvonález pro ČR (Macek 2008a); Periclista lineolata (Klug, 1816) – prvonález pro Moravu (Macek 2008a); Periclista ­pubescens (Zaddach, 1859) – prvonález pro Moravu ­(Macek 2008a); Pristiphora abbreviata (Hartig, 1837) – prvonález pro Moravu (Macek, in prep.); Pristiphora insularis (Rohwer, 1910) – prvonález pro ČR (Macek, in prep.); Pristiphora leucopus Hellén, 1948 – prvonález pro ČR (Macek, in prep.).

2. PR Machová

Na území PR Machová bylo zjištěno 120 druhů širo­pasých, což je asi šestina celkového počtu druhů uváděných na území České republiky, z toho dva druhy patří do kate­gorie ohrožených a čtyři druhy do kategorie zranitelných podle Červeného seznamu (Macek, 2005). Přehled významných nálezů: a) zranitelné druhy: Aglaostigma lichtwardti (Konow, 1892); Allantus basalis (Klug, 1818); Ardis pallipes (Serville, 1823); Empria excisa (Thomson, 1871); b) o  hrožené druhy: Megalodontes panzeri (Leach, 1817); Ametastegia perla (Klug, 1818); c) v zácné druhy: Janus luteipes (Lepeletier, 1823); Birka annu­litarsis (Thomson, 1870); Empria testaceipes ­(Konow, 1896); Pachyprotasis simulans (Klug, 1817); Pachyprotasis variegata (Fallén, 1808); d) faunisticky významné nálezy: Amauronematus ­sagmarius Konow, 1895 – prvonález pro ČR (Macek, in prep.); Empria ushinskii Dovnar-Zapolskij, 1929 – prvonález pro ČR (Macek 2008a); Eurhadinoceraea ventralis (Panzer, 1799) – prvonález pro Moravu (Macek 2008a); Macrophya parvula (Konow, 1884) – prvonález pro ČR (Macek 2008a); Periclista lineolata (Klug, 1816) – prvonález pro Moravu (Macek 2008a); Pristiphora abbreviata (Hartig, 1837) – prvonález pro Moravu (Macek, in prep.); Pristiphora bufo Brischke, 1833 – prvonález pro ČR (Macek, in prep.).

3. PR Kútky

Na území PR Kútky bylo zjištěno 25 druhů širopasých (Symphyta), což je asi 1/6 druhů zjištěných na území blízké rezervace Čertoryje. Převážná většina patří mezi hojné a všude rozšířené druhy, z nichž polovina je vázána na ­různé, převážně náletové dřeviny jako je hloh (Crataegus spp.), růže (Rosa spp.), angrešt (Ribes uva-crispa) a vrby (Salix spp.). Zcela chybí druhy vázané na různé byliny jako jsou bobovité (Fabaceae), hvězdnicovité (Asteraceae), pryskyřníkovité (Ranunculaceae) a  především růžovité byliny (Rosaceae). Přehled výsledků: a) zranitelné druhy: 0 b) ohrožené druhy: Empria hungarica (Konow, 1875). c) vzácné druhy: 0 d) faunisticky významné druhy: Pristiphora confusa Lind­qvist, 1955 – prvonález pro ČR (Macek, in prep.). 22

Přehled zjištěných druhů: Argidae

Aprosthema bifurca (Klug, 1834) V ČR lokální a nehojný druh mezofytních květnatých luk; ­larvy se vyvíjejí na hrachorech (Lathyrus spp.). Loc.: Machová. Aprosthema fuscicorne (Thomso, 1871) V ČR lokální a nehojný druh mezofytních květnatých luk; larvy se vyvíjejí na hrachorech (Lathyrus spp.). Loc.: Čertoryje. Arge ciliaris (Linnaeus, 1767) V ČR poměrně hojný druh vázaný na mokřadní a mezofytní louky; larvy se vyvíjejí na tužebnících (Filipendula ulmaria, F. vulgaris). Loc.: Čertoryje, Machová, Kútky. Arge cyanocrocea (Förster, 1771) V ČR hojný druh; larvy se vyvíjejí na ostružinících (Rubus spp.). Loc.: Čertoryje. Arge enodis (Linnaeus,1767) V ČR hojný hygrofilní až mezofilní druh; larvy se vyvíjejí na vrbách (Salix spp.). Loc.: Machová. Arge melanochra (Gmelin, 1790) V ČR hojně rozšířený mezotermofilní druh; larvy se vyvíjejí na hlohu (Crataegus spp.). Loc.: Čertoryje, Machová. Arge nigripes (Retzius, 1783) V ČR lokální a poměrně vzácný druh; larvy se vyvíjejí na jahodníku (Fragaria spp.) a růžích (Rosa spp.). Loc.: ­Machová. Arge ochropus (Gmelin, 1790) V ČR hojný druh; larvy se vyvíjejí na růžích (Rosa spp.). Loc.: Machová. Arge pagana (Panzer, 1798) V ČR hojný druh; larvy se vyvíjejí na růžích (Rosa spp.), včetně kultivarů. Loc.: Čertoryje, Machová. Arge rustica (Linnaeus, 1758) V ČR dosti hojný druh; larvy se vyvíjejí na dubech (Quercus spp.). Loc.: Čertoryje, Machová. Arge ustulata (Linnaeus, 1758) V ČR hojný druh; larvy se vyvíjejí na břízách (Betula spp.), vrbách (Salix spp.) a hlozích (Crataegus spp.). Loc.: Čertoryje, Machová. Sterictiphora geminata (Gmelin, 1790) V ČR všude rozšířený, ale nehojný druh křovinatých úhorů; larvy se vyvíjejí na růžích (Rosa spp.). Loc.: Čertoryje, Machová, Kútky. Sterictiphora longicornis Chevin, 1982 V ČR lokální, poměrně vzácný druh; larvy se vyvíjejí na růžích (Rosa spp.). Loc.: Čertoryje, Machová (Macek 2008a).

Cephidae

Cephus spinipes (Panzer, 1801) V ČR hojný druh; larvy minují v různých travách (Poaceae). Loc.: Machová. Janus luteipes (Lepeletier, 1823) V ČR velmi lokální a vzácný druh; larvy minují v prutech vrb (Salix spp.). Loc.: Machová. 23

Megalodontesidae

Megalodontes panzeri (Leach, 1817) Mediteránní druh rozšířený v jižní Evropě, odkud proniká do jižních oblastí střední Evropy; z jižní Moravy jsou uváděny jen ojedinělé nálezy; velmi lokální a vzácný druh; larvy se vyvíjejí na smldníku (Peucedanum spp.); ohrožený druh. Loc.: Čertoryje, Machová.

Pamphiliidae

Neurotoma mandibularis (Zaddach, 1886) V ČR velmi lokální a vzácný druh; larvy žijí mezi spředenými listy dubu (Quercus spp.); zranitelný druh (Macek 2005). Loc.: Čertoryje. Pamphilius gyllenhali (Dahlbom, 1835) V ČR velmi lokální a  nehojný druh; larvy žijí mezi spře­de­nými listy širolistých vrb, zejména vrby jívy (Salix caprea). Loc.: Machová. Pamphilius hortorum (Klug, 1808) V ČR dosti hojný druh; larvy žijí mezi spředenými listy maliníku (Rubus idaeus). Loc.: Čertoryje. Pamphilius nemorum (Gmelin, 1788) V ČR velmi lokální a nehojný druh; larvy žijí mezi spřede­nými listy jahodníků (Fragaria spp.). Loc.: Čertoryje. Pamphilius sylvaticus (Linnaeus, 1758) V ČR poměrně hojný lesní druh; polyfágní larvy se vyvíjejí na různých listnatých dřevinách (Carpinus spp., Populus tremula, Salix caprea, Prunus spp., Sorbus spp., Crataegus spp.). Loc.: Machová, Čertoryje.

Tenthredinidae

Aglaostigma aucupariae (Klug, 1817) V ČR všude rozšířený druh jarního aspektu; larvy se vyvíjejí na svízelích (Galium spp.). Loc.: Čertoryje. Aglaostigma fulvipes (Scopoli, 1763) V ČR hojný druh; larvy se vyvíjejí na svízelích (Galium spp.). Loc.: Čertoryje, Machová. Aglaostigma lichtwardti (Konow, 1892) V ČR velmi lokální a vzácný druh vázaný na údolní nivy s devětsilovými lemy podél vodních toků nebo inverzní údolí nižších poloh; larvy se vyvíjejí na devětsilu (Petasites spp.); zranitelný druh. Loc.: Čertoryje, Machová. Allantus basalis (Klug, 1818) V ČR velmi lokální a nehojný druh; larvy se vyvíjejí na růžích (Rosa spp.); zranitelný druh. Loc.: Čertoryje, Machová. Allantus calceatus (Klug, 1818) V ČR dosti rozšířený a hojný druh mezofytních, mokřadních luk a pramenišť; larvy se vyvíjejí na tužebníku jilmovém (Fili­pendula ulmaria). Loc.: Čertoryje, Machová. Allantus cinctus (Linnaeus, 1758) V ČR hojný, mezofilní až xerotermofilní druh křovinatých luk a křovinatých stepí; larvy se vyvíjejí na růžích (Rosa spp.). Loc.: Čertoryje, Machová. Allantus cingulatus (Scopoli, 1763) V ČR lokální a nehojný druh křovinatých otevřených biotopů (křovinaté louky, pastviny, lemy, lesostepi); larvy se vyvíjejí na růžích (Rosa spp.). Loc.: Čertoryje. 24

Allantus laticinctus (Serville, 1823) V ČR velmi lokální, ale dosti hojný druh xerotermních stanovišť (křovinaté stepi, úhory, výslunné křovinaté lemy); larvy se vyvíjejí na růžích (Rosa spp.); zranitelný druh. Loc.: Čertoryje. Allantus rufocinctus Retzius, 1793) V ČR lokální, ale dosti hojný druh křovinatých lukm křovinatých lemů a zarůstajících pasek; larvy se vyvíjejí na růžích (Rosa spp.). Loc.: Čertoryje, Machová. Allantus togatus (Panzer, 1801) V ČR všude rozšířený, ale nehojný druh; larvy se vyvíjejí na různých listnatých stromech, hlavně dubech (Quercus spp.) a  vrbách (Salix spp.). Loc.: Čertoryje, Machová. Allantus truncatus (Klug, 1818) V ČR velmi lokální, dosti hojný druh mezofytních luk a pra­menišť; larvy se vyvíjejí na krvavci totenu (Sanguisorba ­officinalis). Loc.: Čertoryje, Machová. Amauronematus fasciatus Konow, 1897 V ČR rozšířený, ale nehojný druh; larvy se vyvíjejí na vrbě jívě (Salix caprea). Loc.: Machová. Amauronematus histrio (Serville, 1823) V ČR hojný druh; larvy se vyvíjejí na širolistých vrbách ­(Salix caprea, S. aurita, S. cinerea). Loc.: Čertoryje, Machová, Kútky. Amauronematus humeralis (Serville, 1823) V ČR hojný druh; larvy se vyvíjejí na širolistých vrbách (Salix caprea, S. aurita, S. cine­ rea). Loc.: Machová. Amauronematus krausi Taeger et Blank, 1998 V ČR hojný druh; larvy se vyvíjejí na osikách (Populus tremula). Loc.: Čertoryje, Machová. Amauronematus leucolaenus (Zaddach, 1883) V ČR lokální a nehojný druh; larvy se vyvíjejí na širolistých vrbách (Salix caprea, S. aurita, S. cinerea). Loc.: Machová. Amauronematus longiserra (Thomson, 1862) V ČR dosti rozšířený, ale nehojný druh; larvy se vyvíjejí na širolistých vrbách (Salix aurita, S. cinerea, S. caprea). Loc.: Machová. Amauronematus puniceus (Christ, 1791) V ČR dosti rozšířený, ale nehojný druh; larvy se vyvíjejí ­vrbách (Salix spp.). Loc.: Machová. Amauronematus sagmarius Konow, 1895 Literární údaje: Macek (in prep.). Holarktický druh, v Evropě známý jen z několika málo lokalit v Rakousku, Švýcarsku, na Britských ostrovech a v Rusku (Taeger et al. 2006). Prvonález pro ČR. Larvy se vyvíjejí na vrbách (Salix spp.). Loc.: Machová. Amauronematus viduatus (Zetterstedt, 1838) V ČR hojný druh; larvy se vyvíjejí na různých druzích vrb (Salix spp.). Loc.: Machová. Amauronematus vittatus (Serville, 1823) V ČR hojný druh; larvy se vyvíjejí na různých druzích vrb (Salix spp.). Loc.: Machová. Ametastegia carpini (Hartig, 1837) V ČR poměrně hojný druh mezofytních luk; larvy se vyvíjejí na kakostech (Gera­ nium spp.). Loc.: Čertoryje, Machová. 25

Ametastegia equiseti (Fallen, 1808) V ČR hojný druh; larvy se vyvíjejí na různých nízkých bylinách (Rumex spp., Persicaria spp. aj.). Loc.: Čertoryje, Machová. Ametastegia pallipes (Spinola, 1808) V ČR poměrně hojný druh; polyfágní larvy se vyvíjejí na různých nízkých bylinách. Loc.: Čertoryje. Ametastegia perla (Klug, 1818) V ČR velmi lokální a  vzácný druh; larvy se vyvíjejí na vrbách (Salix spp.); ohrožený druh. Loc.: Machová. Ametastegia tenera (Fallén, 1808) V ČR hojný druh; larvy se vyvíjejí na šťovících (Rumex spp.). Loc.: Machová, Čertoryje. Anoplonyx destructor Benson, 1952 V ČR lokální a nehojný lesní druh; larvy se vyvíjejí na modřínu (Larix decidua). Loc.: Machová. Apethymus cereus (Klug, 1818) V ČR hojný druh; larvy se vyvíjejí na dubech (Quercus spp.). Loc.: Machová, Čertoryje. Apethymus filiformis (Klug, 1818) V ČR hojný druh; larvy se vyvíjejí na dubech (Quercus spp.). Loc.: Machová, Čertoryje. Apethymus serotinus (Müller, 1776) V ČR hojný druh; larvy se vyvíjejí na dubech (Quercus spp.). Loc.: Machová, Čertoryje. Ardis pallipes (Serville, 1823) V ČR velmi lokální a nehojný druh; larvy minují v letororostech růží (Rosa spp.); zranitelný druh. Loc.: Čertoryje, Machová. Athalia bicolor Serville, 1823 V ČR lokální, ale na biotopech s optimálními podmínkami velmi hojný druh s širokou ekologickou valencí vyskytující se jak na suchých, tak i  vlhkých stanovištích; živná rostlina a larvální vývoj nejsou známé. Loc.: Machová. Athalia circularis (Klug, 1815) V ČR velmi hojný druh; polyfágní larvy se vyvíjejí na různých nízkých bylinách. Loc.: Machová, Kútky, Čertoryje. Athalia cordata Serville, 1823 V ČR hojný druh; larvy se vyvíjejí na různých nízkých bylinách. Loc.: Machová, Kútky, Čertoryje. Athalia liberta (Klug, 1815) V ČR hojný druh; larvy se vyvíjejí na různých brukvovitých (Brassicaceae). Loc.: Machová, Čertoryje. Athalia lugens (Klug, 1815) V ČR hojný druh; larvy se vyvíjejí na vlhkomilných brukvovitých (Brassicaceae). Loc.: Machová, Kútky, Čertoryje. Athalia rosae (Linnaeus, 1758 ) V ČR hojný druh druh; larvy se vyvíjejí na různých brukvovitých (Brassicaceae). Loc.: Machová, Kútky, Čertoryje. 26

Birka annulitarsis (Thomson, 1870) V ČR velmi lokální a vzácný druh mezofytních luk; larvy se vyvíjejí na plicnících (Pulmonaria spp.). Loc.: Machová, Čertoryje. Birka cinereipes (Klug, 1816) V ČR hojný druh; larvy se vyvíjejí na pomněnkách (Myosotis spp.). Loc.: Machová, Čertoryje. Caliroa cerasi (Linnaeus, 1758) V ČR hojný druh hlavně v nižších polohách; larvy se vyvíjejí na různých růžovitých dřevinách. Loc.: Čertoryje. Caliroa varipes (Klug, 1816) V ČR hojný druh; polyfágní larvy se vyvíjejí na různých listnatých dřevinách. Loc.: Čerto­r yje, Machová. Cladardis elongatula (Klug, 1817) V ČR hojný druh; larvy minují v letorostech růží (Rosa spp.). Loc.: Čertoryje, Machová, Kútky. Cladius pallipes (Serville, 1823) V ČR hojný druh; larvy se vyvíjejí na různých listnatých dřevinách, především růžovitých (Rosaceae). Loc.: Machová, Čertoryje. Cladius pectinicornis (Geoffroy, 1785) V ČR hojný druh; larvy se vyvíjejí na různých růžovitých, hlavně na růžích (Rosa spp.) a jahodníku (Fragaria spp.). Loc.: Čertoryje, Kútky, Machová. Claremontia alternipes (Klug 1816) V ČR hojný druh; larvy se vyvíjejí na maliníku (Rubus idaeus). Loc.: Čertoryje. Claremontia brevicornis (Brischke, 1883) V ČR hojný druh; larvy se vyvíjejí na různých růžovitých (Fragaria spp., Sanguisorba spp., Rubus spp., Potentilla spp.). Loc.: Čertoryje. Claremontia puncticeps (Konow, 1886) V ČR velmi lokální a dosti vzácný, teplomilný druh; larvy se vyvíjejí na krvavci menším (Sanguisorba minor). Loc.: Čerto­r yje, Machová. Claremontia tenuicornis (Klug, 1816) V ČR hojný druh; larvy se vyvíjejí na tužebnících (Filipendula spp.). Loc.: Čertoryje. Claremontia uncta (Klug, 1816) V ČR velmi lokální a  vzácný druh; larvy se vyvíjejí na kontryhelu (Alchemilla spp.). Loc.: Machová. Claremontia waldheimi (Gimmerthal, 1847) V ČR hojný druh; larvy se vyvíjejí na kuklících (Geum spp.). Loc.: Čertoryje. Dolerus asper Zaddach, 1859 V ČR hojný druh vázaný na mokřady a rašeliniště hlavně vyšších poloh; larvy se vyvíjejí na různých ostřicích (Carex spp.). Loc.: Machová. Dolerus brevicornis Zaddach, 1859 V ČR dalece rozšířený, ale donedávna přehlížený vlhkomilný druh, původně zahrnovaný do druhového komplexu Dolerus asper auct.; larvy se vyvíjejí na ostřicích, hlavní živnou rostlinou je Carex panicea. Loc.: Čertoryje. Dolerus germanicus (Fabricius, 1775) V ČR hojný druh mezofilních luk; larvy se vyvíjejí na přesličkách (Equisetum spp.). Loc.: Kútky. 27

Dolerus gonager (Fabricius, 1771) V ČR hojný druh mezofilních luk; larvy se vyvíjejí na různých druzích lučních trav (Poaceae). Loc.: Machová, Čertoryje. Dolerus harwoodi Benson, 1947, Literatura: Macek (2008a). V ČR velmi lokální a vzácný druh známý jen na základě několika ojedinělých nálezů; larvy se vyvíjejí na různých travách (Poaceae). Loc.: Machová. Dolerus liogaster Thomson, 1871 V ČR lokální a nehojný druh mezofilních luk; larvy se ­vyvíjejí na různých lučních travách (Poaceae). Loc.: Čertoryje, ­Machová. Dolerus niger (Linnaeus, 1767) V ČR hojný druh mezofilních luk; larvy se vyvíjejí na různých lučních travách (Poaceae). Loc.: Machová. Dolerus nigratus (Müller, 1776) V ČR hojný druh; larvy se vyvíjejí na různých druzích lučních trav (Poaceae). Loc.: Čertoryje, Machová. Dolerus picipes (Klug, 1818) V ČR hojný druh mezofilních luk; larvy se vyvíjejí na různých travách (Poaceae). Loc.: Čertoryje, Kútky, Machová. Dolerus sanguinicollis (Klug, 1818) V ČR rozšířený a poměrně hojný druh; larvy se vyvíjejí na různých travách (Poaceae). Loc.: Čertoryje, Machová. Dolerus varispinus Hartig, 1837 V ČR hojný druh mezofilních luk; larvy se vyvíjejí na různých travách (Poaceae). Loc.: Čertoryje. Dolerus vestigialis (Klug, 1818) V ČR hojný druh; larvy se vyvíjejí na přesličkách (Equisetum spp.). Loc.: Čertoryje, Kútky. Dulophanes morio (Fabricius, 1781) V ČR hojný druh mezofilních luk; polyfágní larvy se vyvíjejí na různých nízkých bylinách a mechorostech. Loc.: Machová. Empria excisa (Thomson, 1871) V ČR velmi lokální a vzácný druh; larvy se vyvíjejí na tužeb­níku obecném (Filipendula vulgaris); zranitelný druh. Loc.: Čertoryje, Machová. Empria hungarica (Konow, 1875) V ČR velmi lokální a vzácný druh, dosud známý jen z několika ojedinělých nálezů na jižní Moravě; larvy se vyvíjejí na tužebníku obecném (Filipendula vulgaris); ohrožený druh. Loc.: Čertoryje, Kútky. Empria liturata (Gmelin, 1790) V ČR hojný druh; larvy se vyvíjejí na kuklíku (Geum spp.) a  jahodníku (Fragaria spp.). Loc.: Čertoryje, Kútky, ­Machová. Empria pallimacula (Serville, 1823) Literatura: Macek (2008a). V ČR hojný druh hojný druh; larvy se vyvíjejí na tužebnících (Filipendula spp.). Loc.: Čertoryje, Machová. Empria parvula (Konow, 1892) V ČR lokální a nehojný druh; larvy se vyvíjejí na různých růžovitých bylinách (Geum spp., Alchemilla spp., Fragaria spp.). Loc.: Čertoryje. 28

Empria pumiloides Lindqvist, 1968 Literatura: Macek (2008a). V ČR velmi lokální a poměrně vzácný druh; larvy se vyvíjejí na tužebnících (Filipendula spp.). Loc.: Čertoryje. Empria sexpunctata (Serville, 1823) V ČR rozšířený a poměrně hojný druh mokřadů a podmáčených luk; larvy se vyvíjejí na kuklících (Geum spp.). Loc.: Čertoryje. Empria tridens (Konow, 1896) V ČR hojný druh; larvy se vyvíjejí na ostružinících (Rubus spp.) a kuklících (Geum spp.). Loc.: Čertoryje. Empria testaceipes (Konow, 1896) V ČR velmi lokální a vzácný druh, larvy se vyvíjejí na krvavci totenu (Sanguisorba officinalis); ohrožený druh. Loc.: Čerto­r yje, Machová. Empria ushinskii Dovnar-Zapolskij, 1929 Literatura: Macek (2008a). V ČR velmi lokální a vzácný druh kontinentálního původu; v Evropě známý jen z Ukrajiny; živná rostlina neznámá. Loc.: Čertoryje, Machová. Endelomyia aethiops (Gmelin, 1790) V ČR hojný druh; larvy se vyvíjejí na růžích (Rosa spp.). Loc.: Čertoryje, Machová. Eurhadinoceraea ventralis (Panzer, 1799) Literatura: Macek (2008a). V ČR velmi lokální a  vzácný pontomediteránní druh; larvy se vyvíjejí na plaménku Clematis recta. Loc.: Čertoryje, ­Machová. Eutomostethus ephippium (Panzer, 1798) V ČR hojný luční druh; larvy se vyvíjejí na různých travách (Poaceae). Loc.: Čertoryje. Eutomostethus luteiventris (Klug, 1816) V ČR hojný druh mokřadů a podmáčených luk; larvy minují ve stéblech sítin (Juncus spp.). Loc.: Machová. Euura atra (Jurine, 1807) V ČR hojný druh; larvy se vyvíjejí v letorostech hladkolistých vrb (Salix fragilis, S. alba). Loc.: Čertoryje, Kútky. Euura mucronata (Hartig, 1837) V ČR hojný druh; larvy minují v pupenech širolistých vrb (Salix caprea, S. aurita). Loc.: Čertoryje, Kútky, Machová. Euura venusta (Zaddach, 1883) V ČR hojný druh; larvy minují v listových řapících a hlavních žilkách vrb (Salix caprea, Salix cinerea). Loc.: Machová. Halidamia affinis (Fallen, 1807) V ČR hojný druh; larvy se vyvíjejí na svízelích (Galium spp.). Loc.: Čertoryje. Heterarthrus wuestnei (Konow, 1905) Literatura: Macek (2008a). V ČR velmi lokální a vzácný druh; larvy minují v listech babyky (Acer campestre). Loc.: Čertoryje. Hinatara nigripes (Konow, 1907) Literární údaje: Macek (2008a). V ČR velmi lokální a ­vzácný druh; larvy minují v listech babyky (Acer campestre). Loc.: Čerto­r yje. 29

Hoplocampa flava (Linnaeus, 1761) V ČR rozšířený, ale nehojný druh; larvy se vyvíjejí v plodech trnek (Prunus spinosa). Loc.: Čertoryje. Hoplocampa fulvicornis (Panzer, 1801) V ČR hojný druh; larvy se vyvíjejí v nezralých plodech trnek (Prunus spinosa). Loc.: Kútky. Hoplocampa chrysorrhoea (Klug, 1816) V ČR lokální, ale poměrně hojný druh; larvy minují v  nezralých plodech angreštu (Ribes uva-crispa). Loc.: Čertoryje, Kútky, Machová. Hoplocampa minuta (Christ, 1791) V ČR rozšířený, ale nehojný druh; larvy se vyvíjejí v plodech trnky (Prunus spinosa). Loc.: Machová. Macrophya albicincta (Schrank, 1776) V ČR lokální a nehojný druh; larvy se vyvíjejí na bezu černém (Sambucus nigra) a bezu chebdí (S. ebulus). Loc.: Čertoryje, Machová. Macrophya alboannulata Costa, 1859 V ČR hojný druh; larvy se vyvíjejí na bezu černém (Sambucus nigra) a bezu hroznatém (Sambucus racemosa). Loc.: Čertoryje, Machová. Macrophya annulata (Geoffroy, 1785) V ČR hojný druh; larvy se vyvíjejí na různých růžovitých (Rosa spp., Rubus spp., Potentilla spp., Fragaria spp. aj.). Loc.: Čertoryje, Machová. Macrophya blanda (Fabricius, 1775) V ČR velmi lokální a nehojný druh; larvy se vyvíjejí na jahodnících (Fragaria spp.). Loc.: Čertoryje, Machová. Macrophya carinthiaca (Klug, 1817) V ČR velmi lokální a vzácný druh; larvy se vyvíjejí na kakostech (Geranium spp.). Loc.: Machová. Macrophya duodecimpunctata (Linnaeus, 1758) V ČR hojný vlhkomilný druh; larvy se vyvíjejí na ostřicích (Carex spp.). Loc.: Čertoryje, Kútky, Machová. Macrophya montana (Scopoli, 1763) V ČR hojný lesní druh nižších poloh; larvy se vyvíjejí na ostružinících (Rubus spp.). Loc.: Čertoryje, Machová. Macrophya parvula (Konow, 1884) Literární údaje: Macek (2008a). V ČR velmi lokální a velmi vzácný druh, z Evropy známý jen typový materiál z Německa a  jediný exemplář z Francie; larvy se vyvíjejí na srpici barvířské (Serratula tinctoria); v Bílých Karpatech dosti hojně na loukách se srpicí barvířskou. Loc.: Čertoryje, Machová. Macrophya ribis (Schrank, 1781) V ČR hojný druh po celém území; larvy se vyvíjejí na bezech (Sambucus nigra, S. race­mosa, S. ebulus). Loc.: Čertoryje, Machová. Macrophya sanguinolenta (Gmelin, 1790) V ČR hojný druh; larvy se vyvíjejí na rozrazilech (Veronica spp.) a  konopicích (Galeo­ psis spp.). Loc.: Čertoryje. Macrophya teutona (Panzer, 1779) V ČR velmi lokální a vzácný druh; larvy se vyvíjejí na pryšcích (Euphorbia spp.); zranitelný druh. Loc.: Čertoryje. 30

Mesoneura opaca (Fabricius, 1775) V ČR hojný druh; larvy se vyvíjejí na dubech (Quercus spp.). Loc.: Čertoryje, Kútky, Machová. Metallus pumilus (Klug, 1816) V ČR hojný druh; larvy minují v listech ostružiníku Rubus caesius. Loc.: Machová. Monardis plana (Klug, 1817) V ČR lokální a  vzácný druh, larvy se vyvíjejí na růžích (Rosa spp.); zranitelný druh. Loc.: Čertoryje. Monophadnoides rubi (Harris, 1845) V ČR hojný druh; larvy se vyvíjejí na tužebníku (Filipendula ulmaria), ostružnících (Rubus spp.) a kuklících (Geum spp.). Loc.: Čertoryje. Monophadnus pallescens (Gmelin, 1790) V ČR hojný druh; larvy se vyvíjejí na pryskyřnících (Ranun­culus spp.). Loc.: Machová. Monostegia abdominalis (Fabricius, 1798) V ČR hojný vlhkomilný druh; larvy se vyvíjejí na vrbině obecné (Lysimachia vulgaris). Loc.: Čertoryje, Kútky. Nematus fuscomaculatus (Förster, 1854) V ČR lokální a nehojný druh; larvy se vyvíjejí na osikách (Populus tremula). Loc.: Čertoryje. Nematus lucidus Panzer, 1801 V ČR hojný druh hlavněv nižších polohách; larvy se vyvíjejí na trnce (Prunus spinosa). Loc.: Čertoryje, Machová. Nematus myosotidis (Fabricius, 1804) V ČR hojný druh; larvy se vyvíjejí na jetelích (Trifolium spp.) a hrachoru lučním (Lathyrus pratensis). Loc.: Čertoryje, Kútky, Machová. Nematus silvestris Cameron, 1884 V ČR rozšířený, ale nehojný druh; larvy se vyvíjejí na vrbách (Salix fragilis, S. alba). Loc.: Čertoryje. Nematus vicinus Serville, 1823 V ČR rozšířený, ale nehojný druh; larvy se vyvíjejí na širolistých šťovících (Rumex spp.). Loc.: Čertoryje. Pachynematus fallax (Serville, 1823) V ČR hojný druh; larvy se vyvíjejí na různých travách (Poaceae). Loc.: Čertoryje, Kútky, Machová. Pachynematus moerens (Förster, 1854) V ČR velmi lokální a vzácný druh; larvy se vyvíjejí na travách (Poaceae). Loc.: Čertoryje. Pachynematus vagus (Fabricius, 1781) V ČR hojný druh; larvy se vyvíjejí na ostřici obecné (Carex nigra). Loc.: Čertoryje, Kútky. Pachyprotasis antennata (Klug, 1817) V ČR hojný silvikolní druh; polyfágní larvy se vyvíjejí na různých lesních bylinách (Senecio spp., Galeopsis spp., Cir­caea spp., Atropa bella-donna aj.). Loc.: Čertoryje, Machová. Pachyprotasis rapae (Linnaeus, 1767) V ČR všude velmi hojný druh, jedna z našich nejhojnějších pilatek; polyfágní larvy se vyvíjejí na různých bylinách. Loc.: Čertoryje, Machová. 31

Pachyprotasis simulans (Klug, 1817) V ČR velmi lokální a vzácný druh vázaný na výskyt živné rostliny larev zlatobýlu (Solidago virgaurea). Loc.: ­Čertoryje, Machová. Pachyprotasis variegata (Fallén, 1808) V ČR velmi lokální a vzácný teplomilný druh; larvy se vyví­její na kopretině chocholičnaté (Pyrethrum corymbosum). Loc.: Čertoryje, Machová. Paraeophora pruni (Linnaeus,1758) V ČR rozšířený a poměrně hojný druh; larvy se vyvíjejí na trnce (Prunus spinosa). Loc.: Čertoryje, Machová. Parna tenella (Klug, 1816) V ČR lokální a nehojný druh; larvy minují v listech lip. Loc.: Čertoryje. Periclista albida (Klug, 1816) V ČR v  nižších polohách všude rozšířený a  hojný druh; larvy se vyvíjejí na dubech (Quercus spp.). Loc.: Čertoryje, Machová. Periclista lineolata (Klug, 1816) Literatura: Macek (2008a). V ČR v  nižších polohách všude rozšířený a  hojný druh; larvy se vyvíjejí na dubech (Quercus spp.). Loc.: Čertoryje, Machová. Periclista pubescens (Zaddach, 1859) Literatura: Macek (2008a). V ČR v nižších polohách lokální a poměrně vzácný druh; larvy se vyvíjejí na dubech (Quercus spp.). Loc.: Čertoryje. Perineura rubi (Panzer, 1805) V ČR lokální a poměrně vzácný silvikolní druh lesních průseků, světlin a okrajů; larvy se vyvíjejí na kuklících (Geum spp.) a ostružinících (Rubus spp.). Loc.: Čertoryje. Phyllocolpa leucapsis (Tischbein, 1846) V ČR hojný druh; larvy se vyvíjejí na jívě (Salix caprea). Loc.: Čertoryje. Phymatocera aterrima (Klug, 1816) V ČR lokální a nehojný druh; larvy se vyvíjejí na kokořících (Polygonatum spp.). Loc.: Čertoryje, Machová. Pontania bridgmanni (Cameron, 1883) V ČR hojný druh; larvy se vyvíjejí v listových hálkách vrb (Salix caprea, S. cinerea). Loc.: Čertoryje, Machová. Pontania pedunculi (Hartig, 1837) V ČR dosti rozšířený a hojný druh; larvy se vyvíjejí v listových hálkách vrby popelavé (Salix cinerea). Loc.: Čertoryje, Machová. Pristiphora abbreviata (Hartig, 1837) Literatura: Macek (in prep.). V ČR velmi lokální a  nehojný druh; larvy se vyvíjejí na hrušních (Pyrus spp.). Loc.: Čertoryje, Machová. Pristiphora albitibia (Costa, 1859) V ČR lokální a nehojný druh nižších poloh; larvy se vyvíjejí na různých bobovitých (Fabaceae), hlavními živnými rostlinami jsou různé druhy vikví (Vicia spp.). Loc.: Machová. Pristiphora armata (Thomson, 1862) V ČR hojný druh; larvy se vyvíjejí na různých růžovitých dřevinách, hlavní živnou rostlinou je hloh (Crataegus spp.). Loc.: Čertoryje, Kútky, Machová. 32

Pristiphora biscalis (Förster, 1854) V ČR dosti lokální a nehojný druh, hlavně v nižších polohách; larvy se vyvíjejí na trnkách (Prunus spinosa). Loc.: Čerto­r yje. Pristiphora bufo Brischke, 1833 Literatura: Macek (in prep.). V ČR velmi lokální a vzácný druh; larvy se vyvíjejí na modřínu (Larix decidua). Loc.: Machová. Pristiphora confusa Lindqvist, 1955 Literatura: Macek (in prep.). V ČR rozšířený a dosti hojný druh; larvy se vyvíjejí na hladkolistých vrbách (např. Salix fragilis). Loc.: Kútky. Pristiphora geniculata (Hartig, 1840) V ČR velmi lokální a nehojný druh; larvy žijí gregaricky na jeřábech (Sorbus spp.). Loc.: Čertoryje. Pristiphora gerula (Konow, 1904) V ČR velmi lokální a vzácný druh; larvy se vyvíjejí na smrku (Picea spp.). Loc.: Machová. Pristiphora insularis (Rohwer, 1910) Literatura: Macek (in prep.). V ČR dosti rozšířený, ale nehojný druh; larvy se vyvíjejí na růžích (Rosa spp.). Loc.: Čertoryje. Pristiphora leucopus Hellén, 1948 Literatura: Macek (in prep.). V ČR velmi lokální a vzácný druh; larvy se vyvíjejí na lípách (Tilia spp.). Loc.: Čertoryje. Pristiphora maesta (Zaddach, 1876) V ČR velmi lokální a vzácný druh; rozšířen v nižších polohách; larvy se vyvíjejí na jabloních (Malus spp.). Loc.: Čerto­r yje. Pristiphora monogyniae (Hartig, 1840) V ČR dosti rozšířený a hojný druh; larvy se vyvíjejí na trnkách (Prunus spinosa). Loc.: Čertoryje, Machová. Pristiphora pallidiventris (Fallén, 1808) V ČR hojný druh; larvy se vyvíjejí na maliníku (Rubus idaeus), tužebníku (Filipendula spp.) a jiných růžovitých (Rosaceae). Loc.: Čertoryje, Machová. Pristiphora parva (Hartig, 1837) V ČR rozšířený, ale poměrně vzácný druh vázaný na smrčiny; prvo­nález pro Čechy, současně zjištěn i na jiných lokalitách v Čechách; larvy se vyvíjejí na smrku (Picea spp.). Pryskyřičný důl. Pristiphora punctifrons (Thomson, 1871) V ČR dosti rozšířený a hojný druh; larvy se vyvíjejí na růžích (Rosa spp.). Loc.: Čertoryje. Pristiphora rufipes (Serville, 1823) V ČR velmi lokální, místně však dosti hojný druh; larvy se vyvíjejí na žluťuchách (Thalictrum spp.) a orlíčku obecném (Aquilegia vulgaris); na zahradních kultivarech občas působí holožíry. Loc.: Čertoryje. Pristiphora saxesenii (Hartig, 1837) V ČR ozšířený a hojný druh; larvy se vyvíjejí na smrku (Picea spp.). Loc.: Machová. 33

Profenusa pygmaea (Klug, 1816) V ČR hlavně v nižších polohách s dubem dosti rozšířený a hojný druh; larvy minují v listech dubů (Quercus spp.). Loc.: Čertoryje, Machová. Pseudodineura fuscula (Klug, 1816) V ČR lokální a  nehojný druh; larvy minují v  listech pryskyřníků (Ranunculus spp.). Loc.: Čertoryje, Machová. Rhogogaster picta (Klug, 1817) V ČR velmi lokální xerotermní druh; larvy se vyvíjejí na janovci (Cytisus scoparius), kručinkách (Genista spp.), v CHKO Bílé Karpaty pravděpodobně i na čilimníku (Chamae­ cytisus). Loc.: Čertoryje. Rhogogaster viridis (Linnaeus, 1758) V ČR hojný druh; larvy se vyvíjejí na různých listnatých dřevinách. Loc.: Čertoryje, Kútky, Machová. Sciapteryx consobrina Klug, 1814 V ČR velmi lokální a vzácný druh se specifickým nároky na biotop (mezofilní až podmáčené louky; údolní nivy); živnými rostlinami jsou pryskyřníky (Ranunculus spp.); zranitelný druh. Loc.: Čertoryje. Siobla sturmi (Klug, 1817) V ČR hojný lesní druh; larvy se vyvíjejí na netýkavce nedůtklivé (Impatiens noli-tangere). Loc.: Čertoryje. Stauronematus compressicornis (Fabricius, 1804) V ČR lokální a poměrně vzácný druh; larvy se vyvíjejí na osikách (Populus tremula). Loc.: Čertoryje. Taxonus agrorum (Fallén, 1808) V ČR hojný lesní druh; larvy se vyvíjejí na maliníku (Rubus idaeus). Loc.: Čertoryje. Taxonus sticticus (Klug, 1814) V ČR velmi lokální a  vzácný druh; larvy se vyvíjejí na růžích (Rosa spp.); ohrožený druh. Loc.: Čertoryje, Machová. Tenthredo atra Linnaeus, 1757 V ČR hojný druh; polyfágní larvy se vyvíjejí na různých bylinách. Loc.: Čertoryje, Machová. Tenthredo campestris Linnaeus, 1758 V ČR hojný druh; larvy se vyvíjejí na různých nízkých bylinách. Loc.: Čertoryje. Tenthredo mesomela Linnaeus, 1758 V ČR hojný druh; polyfágní larvy se vyvíjejí na různých nízkých bylinách. Loc.: Machová. Tenthredo notha Klug, 1817 V ČR hojný druh; larvy se vyvíjejí na různých bobovitých (Fabaceae), hlavně jetelích (Trifolium spp.) a hrachoru lučním (Lathyrus pratensis). Loc.: Čertoryje. Tenthredo scrophulariae Linnaeus, 1758 V ČR hojný druh; larvy se vyvíjejí na krtičnících (Scrophularia spp.). Loc.: Čertoryje. Tenthredo solitaria Scopoli, 1763 V ČR lokální a nehojný druh; larvy se vyvíjejí na pryšcích (Euphorbia spp.). Loc.: Čerto­ ryje, Machová. Tenthredo temula Scopoli, 1763 V ČR lokální a dosti vzácný druh; larvy se vyvíjejí na ptačím zobu (Ligustrum vulgare). Loc.: Čertoryje, Machová. 34

Tenthredo trabeata Klug, 1817 V ČR lokální druh submontánních až montánních poloh; larvy se vyvíjejí na různých bylinách (Petasites spp., Senecio spp., Prenanthes purpurea, Crepis spp. aj.). Loc.: Machová. Tenthredo vespa Retzius, 1783 V ČR rozšířený, ale nehojný druh; larvy se vyvíjejí na různých listnatých dřevinách. Loc.: Čertoryje, Machová. Tenthredo zonula Klug, 1817 V ČR hojný luční druh; larvy se vyvíjejí na třezalce (Hypericum spp.). Loc.: Machová. Tenthredopsis excisa (Thomson, 1870) V ČR dosti rozšířený a hojný druh; larvy se vyvíjejí na různých travách (Poaceae). Loc.: Čertoryje, Machová. Tenthredopsis friesei Konow, 1894 V ČR dosti rozšířený a hojný druh; larvy se vyvíjejí na různých travách (Poaceae). Loc.: Čertoryje, Machová. Tenthredopsis litterata (Geoffroy, 1785) V ČR dosti rozšířený a hojný druh; larvy se vyvíjejí na různých travách (Poaceae). Loc.: Čertoryje. Tenthredopsis nassata (Linnaeus, 1767) V ČR dosti rozšířený a hojný druh; larvy se vyvíjejí na různých travách (Poaceae). Loc.: Čertoryje, Machová. Tenthredopsis ornata (Serville, 1823) V ČR lokální a nehojný druh vázaný na sušší biotopy; larvy se vyvíjejí na různých travách (Poaceae). Loc.: Machová. Tenthredopsis scutellaris (Fabricius, 1804) V ČR eurytopní všude hojný druh; larvy se vyvíjejí na různých travách (Poaceae). Loc.: Čerto­r yje, Kútky, Machová. Tenthredopsis sordida (Klug, 1817) V ČR velmi lokální a vzácný druh; larvy se vyvíjejí na různých travách (Poaceae). Loc.: Čerto­r yje, Machová. Tenthredopsis tarsata (Fabricius, 1804) V ČR dosti rozšířený a hojný druh; larvy se vyvíjejí na různých travách. Loc.: Čertoryje, Machová.

Zhodnocení Důvodem vyhlášení rezervace Kútky byla společenstva bělokarpatských květnatých luk. Území bylo původně využíváno jako jednosečné louky, které byly občas na podzim přepásány. Zřízení „Obory Radějov“ za účelem intenzivního chovu daňčí a jelení zvěře a s tím spojené nadměrné spásání vegetace, sešlap a eutrofizace mají jednoznačně negativní dopad na fytocenologickou skladbu vegetace a následně i biodiverzitu hmyzu, především na určité druhy rostlin specializovaných fytofágů. Současně prováděný srovnávací výzkum širopasých na biotopově obdobných lokalitách potvrdil až nečekaně hluboký propad druhové diverzity na lokalitě Kútky ve srovnání s NPR Čertoryje a PR Machová. Zjištěný počet druhů nedosahuje ani jedné čtvrtiny počtu druhů z obou výše uvedených lokalit. Převážná 35

většina druhů typických pro bělokarpatské louky zde zcela vymizela v souvislosti s absencí živných rostlin. Kromě druhů chráněných a v různém stupni ohrožených chybějí i hojně rozšířené, ale z bioindikačního hlediska významné druhy, jejichž přítomnost je pro daný biotop charakteristická. Právě jejich absence v mnohém napovídá, že v ekosystémech rezervace Kútky již došlo k vysokému stupni degradace biodiverzity a pokud nebudou přijata zásadní opatření, pozbyde tato rezervace v nejbližší budoucnosti své původní poslání. Tab. 1. Srovnání druhové diverzity širopasých (Hymenoptera, Symphyta) na studovaných lokalitách CHKO Bílé Karpaty.

lokalita

počet druhů

NPR Čertoryje

vazba na růstové typy živných rostlin

potravní vazba

byliny

dřeviny

trávy

monofágní

136

59

59

18

68

oligofágní 53

PR Machová

120

45

55

20

65

41

14

PR Kútky

25

7

13

5

10

13

2

polyfágní 15

Poděkování

Tento článek je součástí projektu podpořeného Mini­sterstvem kultury grantem MK00002327201 Národnímu muzeu v Praze.

Shrnutí

Za čtyři roky terénního průzkumu vybraných lokalit v CHKO Bílé Karpaty bylo zaznamenáno 192 druhů podřádu širopasých – Symphyta (5 Pamphiliidae, 14 Argidae, 172 Tenthredinidae a 1 Megalodontesidae). To představuje více než čtvrtinu druhů zaznamenaných na území České republiky.

Summary

During a 4-year field-research project 192 species of Symphyta (5 of Pamphiliidae, 14  of Argidae, 172 of Tenthredinidae, 1 of Megalodontesidae) were recorded at selected localities of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area. This represents more than a quarter of the total Symphyta species recorded in the Czech Republic. The most significant finds are listed below:

1. Red-listed species (all very local and rare species):

Ametastegia perla (Klug, 1818) – food plants Salix spp.; endangered. Empria hungarica (Konow, 1875) – food plant Filipendula vulgaris; endangered. Empria testaceipes (Konow, 1896) – food plant Sanguisorba officinalis; endangered. Megalodontes panzeri (Leach, 1817) – Mediterranean species, food plants Peucedanum spp.; endangered. 36

Taxonus sticticus (Klug, 1814) – food plants Rosa spp.; endangered. Allantus basalis (Klug, 1818) – food plants Rosa spp.; vulne­rable. Allantus laticinctus (Serville, 1823) – xerotermophilous species; food plants Rosa spp.; vulnerable. Ardis pallipes (Serville, 1823) – larvae mining in the shoots of Rosa spp.; vulnerable. Empria excisa (Thomson, 1871) – food plant Filipendula vulgaris; vulnerable. Macrophya teutona (Panzer, 1779) – food plants Euphorbia spp.; vulnerable. Monardis plana (Klug, 1817) – food plants Rosa spp.; vulnerable. Neurotoma mandibularis (Zaddach, 1886) – larvae live within spun leaves of Quercus spp.; vulnerable. Pachyprotasis simulans (Klug, 1817) – food plant Solidago virgaurea; vulnerable. Sciapteryx consobrina Klug, 1814 – food plant Ranunculus spp.; vulnerable.

2. Previously published first records for the Czech Republic from the study area (all very local and rare species):

Empria ushinskii Dovnar-Zapolskij, 1929 – continental species; in Europe known from Ukraine only; food plant unknown; loc.: Čertoryje, Machová (all records Macek 2008a). Empria pumiloides Lindqvist, 1968 – food plants Filipen­dula spp.; loc.: Čertoryje (Macek 2008a). Heterarthrus wuestnei (Konow, 1905) – Ponto-Mediterranean species, larvae mining in the leaves of Acer campestre; loc.: Čertoryje (Macek 2008a). Hinatara nigripes (Konow, 1907) – Ponto-Mediterranean species, larvae mining in the leaves of Acer campestre; loc.: Čertoryje (Macek 2008a). Macrophya parvula (Konow, 1884) – until recently only known from the types in Germany and a single female specimen in France; food plant Serratula tinctoria; loc.: Čertoryje, Machová (all records Macek 2008a).

3. Previously published first finds for Moravia from the study area:

Dolerus harwoodi Benson, 1947 – very local and rare species; food plants various grasses (Poaceae); loc.: Machová (Macek 2008a). Empria pallimacula (Serville, 1823) – widely distributed, but until recently known from Bohemia only; food plants Filipendula spp.; loc.: Čertoryje (Macek 2008a), Machová. Eurhadinoceraea ventralis (Panzer, 1799) – very local and rare Ponto-Mediterranean species, food plant Clematis recta; loc.: Machová (Macek 2008a), Čertoryje. Periclista lineolata (Klug, 1816) – in the lower altitudes widely distributed with oaks (Quercus), the foodplants of its larvae; loc.: Čertoryje (Macek 2008a), Machová. Periclista pubescens (Zaddach, 1859) – local and rare species widely distributed in the lower altitudes; food plants Quercus spp.; loc.: Čertoryje (Macek 2008a).

Literatura

BENEŠ K. (1989): Symphyta. – In: Šedivý J. [(ed.], Enumeratio Insectorum Bohemoslovakiae. Check-list of Czechoslovak Insects. III (Hymenoptera), pp. 13–25, Acta Faunistica Entomologica Musei Nationalis Pragae 19: 1–194. BOUČEK Z. & PÁDR Z. (1957): Širopasí – Symphyta. – In: Kratochvíl J. [ed.]: Klíč zvířeny ČSR. 2, pp. 46–87, Nakladatelství ČSAV, Praha. 37

LISTON, A. D. (1995): Compendium of European Sawflies. List of species, modern nomenclature, distribution, foodplants, identification literature. – Gottfrieding, Chalastos Forestry, 190 pp. MACEK J. (2005): Symphyta (širopasí). – In: Farkač J., Král D. & Škorpík M. [eds.], Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Red list of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates, pp. 372–376, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp. (in Czech and English). Macek J. (2006): Faunistic records from the Czech Republic – 219. Hymenoptera: Symphyta. – Klapalekiana 42: 345–349. Macek J. (2008a): Faunistic records from the Czech Republic. Hymenoptera: Symphyta. – Klapalekiana 44: 63–69. Macek J. (2008b): Širopasí (Symphyta). – In: JONGEPIEROVÁ I. [ed.], Louky Bílých Karpat (Grasslands of the White Carpathian Mountains), pp. 269–274, ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou. MACEK J. (in prep.): Faunistic records from the Czech Republic. Hymenoptera: Symphyta. – Klapalekiana xx. Taeger A., Altenhofer E., Blank S. F., Jansen E., Kraus M., Pschorn-Walcher H. & Ritza C. (1998): Kommentare zur Biologie, Verbreitung und Gefährdung der Pflanzenwespen Deutschlands (Hymenoptera, Symphyta). – In: Taeger A. & Blank S. F., Pflanzenwespen Deutschlands (Hymenoptera, Symphyta). Kommentierte Bestandsaufnahme, pp. 49–135, Verlag Goecke & Evers, Keltern. TAEGER A., BLANK M. S., LISTON A. D. (2006): European sawflies (Hymenoptera: Symphyta) – a species check­ list for the countries. – In: Blank S. M., Schmidt S. & Taeger A. [eds.], Recent Sawfly Research: Synthesis and Prospects, pp. 399–504, Verlag Goecke & Evers, Keltern. Želochovcev A. N. (1988): Symphyta. – In: Medveděv G. S. [ed.], Opredeliteľ nasekomych evropejskoj časti SSSR. Tom III. Perepončatokrylyje. Časť 6, pp. 1–234, Nauka, Leningrad.

38

Savci na území Přírodní rezervace Kútky: jeden z faktorů ovlivňující strukturu vegetace bylinného patra Mammals of Kútky Nature Reserve: one of the factors influencing the herb layer vegetation structure Miloslav Homolka, Marta Heroldová, Jarmila Krojerová, Miroslava Barančeková, Petr Koubek, Ústav biologie obratlovců AV ČR v.v.i., Květná 8, 603 65 Brno, e-mail: [email protected]

Abstrakt

Cílem práce bylo zjistit vliv kopytníků na luční porosty s výskytem chráněných rostlin v PR Kútky. Stavy kopytníků byly sledovány na reprezentativních plochách metodou kontroly přítomnosti trusu. V pěti monitorovacích akcích bylo zjištěno, že dynamika a distribuce kopytníků na sledovaných plochách se v průběhu roku mění a na jaře byly využívány intenzivněji (5,5 x více) než v létě. Zhodnoceno bylo také obohacování půdy dusíkem z trusu zvířat. Rycí aktivita prasete divokého a drobných savců byla nízká. Na stejných plochách byl také sledován výskyt chráněných rostlin. Nejvíce se vyskytovaly kosatec trávovitý (Iris graminea), k. různobarvý (I. variegata) a mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus). Ze vstavačovitých  byl více zastoupen jen Orchis morio (38 jedinců) ale s  výskytem pouze na jedné mikrolokalitě. Jednoroční studie vlivu savců na porosty s chráněnými druhy je příliš krátká doba na seriózní závěry, ale obecně je známo, že vysoké stavy kopytníků mohou snížit biomasu bylinného patra a změnit jejich fytocenologickou skladbu.

Abstract

Kútky Nature Reserve was included in a game enclosure with high densities of ungulates especially fallow deer. The aim of our study was to assess the influence of ungulate species on meadows with protected plant species. Densities of ungulates were studied on representative transect plots by faeces counts. In five monitoring surveys it was found that the dynamics and distribution of ungulates show seasonal differences and that the meadows were utilised more (5.5 times) in spring than in summer. Nitrogen enrichment of soil by ungulate faeces was also evaluated. Digging activity of wild boar and small mammal species was low. In the same plots also protected plant species were mapped. The most numerous were Iris graminea, I. variegata and Gladiolus imbricatus. As for orchids only Orchis morio was rather numerous (38 individuals) although concentrated at only one microlocality. A one-year study is too short to make serious conclusions, but in general ungulate species in high densities may reduce the biomass of herbs and alter herb species fytocoenoses.

Klíčová slova

PR Kútky, chráněné druhy rostlin, kopytníci, negativní vliv

Keywords

Kútky Nature Reserve, protected plant species, ungulates, impact 39

Úvod Spárkatá zvěř je jedním z významných faktorů, který prostřednictvím pastvy ovlivňuje strukturu bylinné i dřevinné vegetace zejména v prostředí, kde se tato zvěř vyskytuje ve větší koncentraci. Obory mezi taková prostředí zcela jistě patří a s výrazným dopadem na bylinné i keřové patro je nutné v intenzivních chovech jelenovitých počítat. Intenzita vlivu zvěře je závislá především na její denzitě, méně významné je druhové složení býložravců a jejich potravní specializace. Na území, kde se chová jako hlavní zvěř daněk a  jelen (potravní oportunisté), výskyt srnce bývá zpravidla sporadický, protože tento druh s potravní specializací okusovač (má vysoké nároky na obsah živin v potravě) neobstojí v konkurenci s ostatními druhy. V oboře Radějov dominuje z jelenovitých ve stavu daněk, méně početný je jelen a srnec představuje jen doplňkový druh. Daněk s jelenem jako potravní oportunisté spásají přednostně kvalitnější zdroje potravy a po jejich vyčerpání dokáží zužitkovat i zdroje s nízkým obsahem živin. V bylinném patru dávají přednost plochám s převahou dvou­děložných rostlin, které však spásají málo výběrově. Při nedostatku dvouděložných bylin potom spásají traviny, přednostně pícninářsky hodnotné a teprve po jejich spasení konzumují i traviny s malým obsahem živin a vysokým obsahem vlákniny. Jelen i daněk vedle bylinné vegetace spásají i letorosty listnatých dřevin a při celkovém nedostatku kvalitnějších zdrojů potravy okusují i jehličnany. Díky svému potravnímu chování mohou v závislosti na populační hustotě významně snížit diverzitu rostlinných společenstev, ze kterých vymizí dvouděložné byliny a listnaté dřeviny a nakonec dominuje jen několik druhů trav a ostřic a v keřovém patru přežijí jen jehličnany. Podle charakteru využívání pastevních ploch je možné odhadnout stupeň jejich využívání a tím i charakter jejich ovlivnění v důsledku pastvy býložravé zvěře.

Metodika

Na území PR bylo na konci března 2008 vyznačeno 10 ploch, které reprezentují jednotlivé části chráněného území. Plochy mají podobu pruhů o  délce 200 m a  šířce 2 m (celková velikost všech ploch dohromady byla 4 000 m²). Začátek, prostředek a konec každého pruhu byl zaměřen pomocí GPS a každých 50 m byla umístěna trvalá značka (obr. 1). Při monitorování početnosti trusu kopytníků byl mezi značkami natažen provaz, který tvořil osu pruhu širokého dva metry. Pruhy 50 × 2 m (dílčí monitorovací plochy) byly základní plošnou jednotkou pro hodnocení distribuce trusu. Při vytyčování monitorovacích ploch dne 31. 3. 2008 byly spočítány hromádky trusu, které se na nich nacházely, a poté byly z ploch odstraněny. Stejný postup byl uplatněný v termínech: 25. 4., 26. 5., 19. 6. a 3. 9. V roce 2008 bylo napočítáno celkem 1845 hromádek trusu jelenovitých. Pro přepočet hromádek trusu na jedince jsme použili tyto parametry: e = délka expozice (počet dnů mezi sčítáními); ddd = denní defekační dávka (počet hromádek trusu vyprodukovaný jedním zvířetem za 24 hodin – literární údaje). Vlastní přepočet jsme provedli podle vztahu N = n/e/ddd*10000 , kde N = počet jedinců/ km²; n = počet hromádek trusu na jedné dílčí ploše (100 m²); e = délka expozice plochy; ddd = denní defekační dávka pro daňka ve vegetačním období = 25). 40

Při hodnocení distribuce trusu jsme nerozlišovali jednotlivé druhy spárkaté zvěře (srnec, daněk, jelen). Naprostá většina hromádek trusu (více než 95 % vzorků) však pocházela od daňka (podle velikosti bobků, stop, pozorovaných zvířat). Frekvence trusu jelena a srnce byla nepravidelná a tak nízká, že nebylo možné jejich distribuci statisticky vyhodnotit. Překrývání rozměrů bobků u jednotlivých druhů mezi kategoriemi mláďata, dospělci, samci a samice určení v mnoha případech neumožňuje. Na stejných plochách, kde byla sledována distribuce trusu, jsme také zaznamenávali velikost ploch poškozených rytím černé zvěře, četnost krtin, počet „živých“ nor hraboše polního a velikost ploch okousaných hrabošem. Všechna uvedená poškození půdního pokryvu nemusí přímo ovlivnit produkci biomasy, ale mohou mít za určitých podmínek vliv na druhové spektrum rostlin. Rovněž jsme sledovali výskyt ochranářsky významných druhů rostlin nacházejících se přímo na transektech nebo v jejich nejbližším okolí. Všechny výpočty související se sledováním změn početnosti jednotlivých druhů spárkaté zvěře na území PR Kútky vycházejí z počtů jedinců uvedených v „Plánu chovu a lovu spárkaté zvěře“ obory Radějov na rok 2008 (Tab. 1), ve kterém jsou uvedeny počty získané nejen sčítáním organizovaným uživatelem, ale také opravami (vždy navyšujícími sčítaný stav) uplatňovanými vlastníkem obory. V případě zvěře daňčí a jelení lze předpokládat, že výchozí stav pro určení výše odstřelu je blízký skutečnému stavu, v případě srnčí a černé zvěře je sčítaný stav spíše podhodnocen (objektivně není možné přesnější data získat).

Obr. 1. PR Kútky se zaměřenými body pro identifikaci deseti monitorovacích ploch na určování početnosti zvěře a vyznačení jednotlivých dílčích ploch, jak jsou uvedené v grafech. 41

Výsledky 1) Dynamika distribuce trusu spárkaté zvěře

Na jaře (březen, duben) zvěř k pastvě využívala louky PR přibližně 5,5x intenzivněji než tomu bylo v pozdějším období (květen–srpen). Rozdíl v početnosti trusu na loukách v jednotlivých obdobích byl statisticky vysoce významný (test dobré shody; P<0,001; d.f = 4) (graf 1). Graf 1. Denzita hromádek trusu jelenovitých na území PR Kútky v období od března do srpna 2008.

Málo navštěvované byly zejména podmáčené plochy, naopak nadprůměrně byly využívány zejména plochy, kde nebyly dominantní trávy sveřep vzpřímený (Bromus erectus) a bezkolenec rákosovitý (Molinia arundinacea) (graf 2). Graf 2. Počet hromádek trusu zvěře na dílčích monitorovacích plochách od března do srpna 2008 (zelené sloupce – méně než 0,5 celkového průměru, červené sloupce – více než 1,5 celkového průměru).

Počet hromádek trusu na dílčích plochách koreloval mezi periodami duben a březen, květen a červen; květen a srpen; červen a srpen. To znamená, že na jaře zvířata využívala opakovaně stejné plochy, ale v létě využívala jiné. Část ploch byla využívána v malé míře jak na jaře, tak i v létě. Některé plochy zvěř využívala převážně na počátku vegetační sezony (březen–duben), jiné naopak až v druhé polovině léta (graf 3). Atraktivita jednotlivých částí rezervace 42

může souviset s vlhkostními poměry nebo s odlišnou fenologií druhů převažujících v jednotlivých typech rostlinných společenstev. Objasnění bližšího vztahu mezi typem bylinné vegetace a distribucí zvěře by vyžadovalo podrobnější studii. Graf 3. Podíl počtu hromádek trusu daňka a jelena na dílčích monitorovacích plochách v jednotlivých měsících v roce 2008.

Účinnost oplocení centrální části rezervace byla malá. Na jaře nebyl rozdíl v průměrném počtu hromádek trusu na dílčí plochu mezi oplocenou a neoplocenou částí (t-test; p= 0,342; d.f. = 19), v létě rozdíl průkazný byl (p= 0,0075). Oplocení bylo na několika místech narušeno a zvířata se mohla volně pohybovat po celém území PR.

2) Početnost spárkaté zvěře a produkce dusíku

Podle přepočtu nalezeného trusu na počet jedinců byla průměrná denzita spárkaté zvěře na území PR na jaře 199 jedinců/km², na jednotlivých monitorovacích plochách kolísala od 0 do 628 jedinců na km². V létě se na loukách v rezervaci páslo v průměru 57 jedinců na km² (11–188). V oboře je celkem 200 ha luk. Plocha obory je 1600 (1 565) ha. Normovaný jarní kmenový stav byl v roce 2008 550 kusů spárkaté zvěře (viz tab. 1) (s výjimkou prasete divokého), tj. 34 ks/km2. Letní stav před lovem je s ohledem na NJKS a KOP 873 ks, tj. 55 ks/km²). Na jaře se na 200 ha luk (při denzitě 199 ks/km²) chodí pást 400 zvířat, což dělá 73 % z celkového počtu. V létě se na loukách pase ca 114 kusů, což je 13 % z celkového počtu chovaných zvířat. Znamená to, že denzita zvířat na loukách je na jaře 5,5× vyšší než v létě. Louky na jaře představují velmi atraktivní pastevní plochu, kde je denzita zvěře nadprůměrná, a využívá je až 2/3 chovaných zvířat. V létě jsou potom louky méně atraktivní než ostatní plochy a využívá je jen 13 % chovaných zvířat. Z toho vyplývá, že v oboře jsou i jiné dobré potravní zdroje, které do značné míry odvádějí v letním období zvěř od pastvy na loukách a minimalizují vliv pastvy, která by jinak měla zcela destruktivní charakter. Hnojení luk vysokými dávkami dusíkatých látek může mít negativní vliv na strukturu cenných rostlinných společenstev citlivých na obsah dusíkatých látek v půdě. Z údajů, které jsme nashromáždili při sčítání trusu zvěře na monitorovacích plochách, jsme vypočítali, jaké množství trusu vyprodukují zvířata na loukách v  průběhu vegetační sezóny. 43

Obr. 2. Hraboš polní: požerky na květech ocúnu (vlevo) a výhrabky zeminy z nor v kolonii na konci léta (Kútky, září 2008) (foto M. Homolka). Za předpokladu, že se zvěř na loukách pase od března do října (8 měsíců) a její průměrná početnost je 1,28 ks/ha, denní defekační dávka je 25 hromádek trusu a jedno průměrné kálení daňka představuje 24 g sušiny, vyprodukují zvířata za vegetační sezónu celkem 183 kg výkalů v sušině na hektar (837 kg čerstvá hmotnost). Při průměrném obsahu 2,5 % dusíku v trusu jelena a daňka připadne na plochu jednoho hektaru ročně 4,5 kg dusíku. Přibližně stejné množství dusíku může být vyloučeno močí. Přísun dusíku na louky tak může být ročně v průměru okolo 10 kg/ha. V různých částech PR (na jednotlivých monitorovacích plochách) by se množství čistého dusíku mohlo pohybovat na jaře od 0 do 45 kg a v létě od 1 do 14 kg/ha. Množství vyprodukovaného dusíku tak nepředstavuje vážný problém pro bylinnou vegetaci (s výjimkou extrémních ploch). Výkaly jsou navíc distribuovány v dlouhém časovém období, kdy je dusík postupně odbouráván.

3) Rycí aktivita drobných zemních savců a prasete divokého

Jedním z  významných faktorů, který může významně ovlivnit strukturu vegetace na loukách, jsou drobní zemní savci. Při hloubení svých nor vyhrabávají na povrch půdy materiál, který zásadním způsobem mění podmínky pro rozvoj vegetace. Vyhrnutá hlína způsobuje oslabení nebo odumření rostlin přikrytých vrstvou zeminy a zároveň umožňuje uchycení druhů rostlin přizpůsobených k  životu na obnažené půdě. Tím může dojít ke zvýšení druhové diverzity lučních porostů. Rozsah změn ve struktuře vegetace závisí na početnosti drobných savců. Nejvýznamnějšími druhy, které mohou ovlivňovat změny v rostlinných spole­čenstvech, jsou krtek obecný (Talpa europaea) a hraboš polní (Microtus arvalis). Krtek tvorbou krtin může vážněji zasahovat do procesu vývoje bylinného patra na vlhkých loukách, kde vytváří značné množství krtin. Hraboš polní může ovlivňovat vývoj vegetace nejen vyhrabáváním zeminy na povrch půdy a spásáním zelených částí bylin, ale i požíráním květů, semen a podzemních orgánů rostlin (obr. 2). Dynamika početnosti hraboše polního však není na loukách tak výrazná jako na polích a jeho vliv na vegetaci zde zpravidla není tak drastický. 44

Distribuce nor hraboše nebyla na loukách rovnoměrná. Nejvíce jich bylo zaznamenáno v centrální části rezervace v oblasti s porosty travin, ve kterých nepřevládaly druhy sveřep vzpřímený (Bromus erectus) a bezkolenec rákosovitý (Molinia arundinacea) (graf 4). Graf 4. Počet nor hraboše polního na monitorovacích plochách v PR Kútky v dubnu 2008.

Denzita nor na jeden hektar byla v průměru 962, na jednotlivých monitorovacích plochách se pohybovala od 0 do 2575 nor/ha. Denzita nor ukázala, že v daném období byla početnost h raboše na loukách vysoká. Rycí aktivita přitom byla relativně malá. Čerstvé výhrabky z  nor, které zakrývaly vegetaci, měly celkovou plochu jen 1,2 m² a představovaly 0,03 % zkoumané plochy. Rycí aktivita krtka byla na monitorovaných plochách malá. Výskyt krtin byl koncentrován především do oblasti vlhkých luk v nejnižších partiích rezervace. Podíl plochy krtin na zkoumané ploše dosáhl jen 0,04 % celkové rozlohy (graf 5). Graf 5. Distribuce krtin na jednotlivých monitorovacích plochách v PR Kútky v dubnu 2008.

45

Plocha povrchu půdy rozrytá od prasete divokého zaujímala jen 0,4 % z  celkové rozlohy sledovaného území. Louky prase využívalo především ve vlhčích partiích v jižní části rezervace (graf 6). Graf 6. Rozloha půdy na jednotlivých monitorovacích plochách rozrytá prasetem divokým na loukách na jaře 2008

Na monitorovaných plochách jsme zaznamenali i  další typy narušení půdního povrchu (koleje od vozidel, ochozy zvěře, rozhrabaná půda od šelem při lovu hrabošů a vyhrabaná hnízda vos). Takto narušená půda představovala dohromady 0,65% roz­ lohy sledované plochy.

Obr. 3. Prameniště s  výskytem prstnatce pleťového (Dactylorhiza incarnata) (7 ex.) přeměněné prasetem divokým na konci léta v kaliště (Kútky, září 2008) (foto M. Homolka). 46

Celkový podíl povrchu půdy narušeného některým z uvedených faktorů tvořil 0,9 % plochy monitorovaného území. Narušení půdního povrchu v tak malém rozsahu nemůže celkově výrazně ovlivnit rostlinná společenstva v PR. Samozřejmě v případě trvalého výskytu velkých kolonií hrabošů nebo soustředěného rozrývání půdy od prasete může být tento vliv výrazný. Bez bližšího prozkoumání však není možné jednoznačně posoudit, jaký rozsah narušeného povrchu je vlivem pozitivním (zvýšení druhové diverzity rostlin) nebo negativním (změna struktury chráněných spole­čenstev). Lokálně může být významné také potravní chování hrabošů i  prasete. Například podzemní orgány vstavačů jsou vítaným zdrojem potravy velkých i malých herbivorů.

4) Monitorování výskytu vzácných druhů rostlin

Inventarizaci vzácnějších druhů rostlin prováděnou na monitorovacích plochách na sledování distribuce kopytníků jsme ještě rozšířili. Prošli jsme tak plochu o velikosti 20 × 2 km. Mimo tuto plochu jsme ještě zkontrolovali další území ca 20 × 1.5 km. Na těchto plochách jsme zaznamenávali všechny kvetoucí jedince vzácnějších, ohrožených nebo chráněných druhů rostlin. Monitorování bylo započato v dubnu a v dalších měsících se provádělo ve stejnou dobu jako kontroly distribuce kopytníků. Každá lokalita výskytu vzácnějšího druhu byla zaměřena GPS a zanesena do mapy. Bude-li v budoucnosti prováděn další výzkum, mohou nám tyto informace posloužit ke sledování dynamiky výskytu nebo také vlivu pastvy na konkrétní druhy. V tab. 1 jsou uvedeny počty nejvýznamnějších sledovaných druhů zjištěných na monitorovaných plochách. Pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea) byla do seznamu přidána z orientační pochůzky na jaře v roce 2007. V roce 2008 nebyl nalezen ani jeden jedinec. Další záznamy jsou z r. 2008. Nejčetnějšími jsou dva druhy kosatců: kosatec různobarvý (Iris variegata) a kosatec trávovitý (Iris graminea). Mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus) je na monitorovacích plochách řídce roztroušený, ale byl nalezen ve větším počtu na vlhčí lokalitě u rybníka (92 jedinců). Ze vstavačovitých druhů se prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata) vyskytuje na dvou podmáčených loukách (obr. 3), vstavač obecný (Orchis morio) (obr. 4) na jedné mikrolokalitě a vstavač osmahlý (Orchis ustulata) na 3 mikrolokalitách.

Obr. 4. Vstavač obecný (Orchis morio) kvete již v  dubnu (vlevo). Prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata) (vpravo) kvete v květnu (foto M. Heroldová) . 47

Závěr Monitorování vlivu kopytníků na životní prostředí a především na rostlinná společenstva a  vzácné druhy rost­lin vyžaduje několikaletý výzkum. To platí zejména tehdy, jedná-li se o opakované zatížení biotopu způsobené velkým množstvím jedinců jednoho druhu nebo i v případech zatížení biotopu několika různými druhy současně. Jednoletý výzkum je pouhým konstatováním aktuálního stavu. Nicméně získané výsledky mohou posloužit k formulaci návrhu opatření, která by mohla poškození vegetace zamezit nebo je alespoň zmírnit. V této souvislosti je třeba připomenout, že naše studie pomíjí vliv abiotických faktorů, které mohou mít v mnoha směrech na vývoj vegetace téměř srovnatelný vliv. Některé druhy rostlin se specifickými nároky ve svém vývoji a přežívání mohou být těmito faktory limitovány, zvláště v případech, kdy se nepříznivé periody opakují a prodlužují. Aniž bychom jakkoliv popírali či chtěli zmírnit podíl biotických faktorů (kopytníci, hraboši, atd.) na současném stavu PR Kútky (ale i jiných podobných lokalitách), považujeme za důležité věnovat dlouhodobě pozornost studiu i těchto vlivů. Tab. 1. Plán chovu a lovu spárkaté zvěře v oboře Radějov (upraveno pro potřeby studie). NJKS Daněk evropský Kop 0.9

Sčítaný stav (31. 3.)

Letní stav před lovem

Odstřel

490

504

689

Jelen lesní Kop 0.8

–b)

50

65

7c)

Srnec obecný Kop 1.0

20

80

119

99

Prase divoké Kop 4.0 20 45 101 dosažení cílového stavu 440 ks daňčí zvěře požadovaného LČR b) jelen lesní není dosud v oboře Radějov normován c) mimořádný odstřel

249a)

79

a)

Tab. 2. Počet kvetoucích jedinců vybraných druhů chráněných rostlin. vstavač obecný (Orchis morio)

38

vstavač osmahlý (Orchis ustulata)

20

prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata)

12

pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea) kosatec pestrý (Iris variegata) kozinec dánský (Astragalus danicus)

5 136 7

kosatec trávovitý (Iris graminea)

111

mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus)

135

hadí mord nachový (Scorzonera purpurea) 48

1

Shrnutí

Cílem práce bylo zjistit vliv kopytníků na luční porosty s výskytem chráněných rostlin v PR Kútky. Stavy kopytníků byly sledovány na reprezentativních plochách metodou kontroly přítomnosti trusu. V pěti monitorovacích akcích bylo zjištěno, že dynamika a distribuce kopytníků na sledovaných plochách se v průběhu roku mění a na jaře byly využívány intenzivněji (5,5 x více) než v létě. Zhodnoceno bylo také obohacování půdy dusíkem z trusu zvířat. Rycí aktivita prasete divokého a drobných savců byla nízká. Na stejných plochách byl také sledován výskyt chráněných rostlin. Nejvíce se vyskytovaly kosatec trávovitý (Iris graminea), k. různobarvý (I. variegata) a mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus). Ze vstavačovitých byl více zastoupen jen Orchis morio (38 jedinců) ale s výskytem pouze na jedné mikrolokalitě. Jednoroční studie vlivu ­savců na porosty s chráněnými druhy je příliš krátká doba na seriózní závěry, ale obecně je známo, že vysoké stavy kopytníků mohou snížit biomasu bylinného patra a změnit jejich fytoceno­logickou skladbu.

Abstract

Kútky Nature Reserve was included in a game enclosure with high densities of ungulates especially fallow deer. The aim of our study was to assess the influence of ungulate species on meadows with protected plant species. Densities of ungulates were studied on representative transect plots by faeces counts. In five monitoring surveys it was found that the dynamics and distribution of ungulates show seasonal differences and that the meadows were utilised more (5.5 times) in spring than in summer. Nitrogen enrichment of soil by ungulate faeces was also evaluated. Digging activity of wild boar and small mammal species was low. In the same plots also protected plant species were mapped. The most numerous were Iris graminea, I. variegata and Gladiolus imbricatus. As for orchids only Orchis morio was rather numerous (38 individuals) although concentrated at only one microlocality. A one-year study is too short to make serious conclusions, but in general ungulate species in high densities may reduce the biomass of herbs and alter herb species fytocoenoses.

49

Současný stav přírodní rezervace Kútky a jeho legislativní východiska The current state of Kútky Nature Reserve and possible legislative solutions RNDr. Jiří Zahrádka, CSc., AQ-Service, s.r.o., Lidická 25/27, 602 00 Brno Ing. Jindřich Šmiták, Česká 32, 602 00 Brno

Abstrakt

Článek popisuje současný stav přírodní rezervace Kútky – předmětem ochrany jsou cenná luční společenstva. Rezervace je poškozována intenzivní pastvou zvěře, ze­ jména daňků a jelenů. Autoři dokumentují kritický stav rezervace a navrhují legislativní východiska pro nápravu.

Abstract

The paper describes the current state of Kútky Nature Reserve. The object of protection are valuable grassland communities, which are now damaged by intensive ­grazing of animals, particularly fallow deer (Dama dama) and red deer (Cervus elaphus). The authors document the critical state of the Reserve and propose a legislative basis for its restoration.

Klíčová slova

legislativa, pastva, Přírodní rezervace Kútky

Keywords

grazing, legislation, Kútky Nature Reserve

Úvod Správou CHKO Bílé Karpaty jsme byli požádáni o posouzení dochovaného stavu přírody přírodní rezervace (PR) Kútky, včetně možných legislativních východisek. Posouzení bylo zpracováno formou znaleckého posudku, neboť oba autoři působí jako znalci v oboru ochrany přírody. Předmětem posudku bylo popsat současný stav poškození biotopů a  populací chráněných a ohrožených druhů rostlin v PR Kútky vlivem intenzivního oborního chovu spárkaté zvěře, především míru poškození mokřadů a  vlhčích luk, míru eutrofizace a  sešlapu, stav populací chráněných a  ohrožených druhů rostlin. Na základě výše uvedeného by se pak měl navrhnout legislativní postup pro účinnou ochranu zvláště chráněného území a populací zvláště chráněných druhů. 50

Metodika práce

Současný stav území a jeho vývoj za uplynulých 15 let je autorům znám z autopsie. Lokalita byla navštívena celkem pětkrát v letech 2007 a 2008. Terénní pozorování bylo doplněno o podklady (viz Literatura), na základě kterých byl zpracován znalecký posudek.

Současný stav přírodního prostředí

V  posledních letech jsou v  PR Kútky pozorovány významné změny v  dochovaném stavu přírody (rozdupané mokřady, sešlap, eutrofizace, vypasení), ke kterým dochází v důsledku nadměrné pastvy spárkaté zvěře. Veškeré tyto negativní změny byly na území PR Kútky zjištěny a zdokumentovány jak pracovníky Správy CHKO, tak nezávislými odborníky. Pastva zde probíhá celoročně s obtížně stanovitelnou intenzitou. Pro jednosečné bělokarpatské louky však kontinuální pastva spárkaté zvěře znamená značné riziko. Zejména proto, že na rozdíl od pastvy hospodářských zvířat je nekontrolovatelná a nelze regulovat její rozsah, kvalitu a dobu vypasení porostů. Naproti tomu tradiční způsob obhospodařování – sečení je pro tento typ vegetace rozhodujícím faktorem pro její udržení. Pastva jako případný způsob hospodaření je přijatelná pouze v období po první seči. V důsledku pastvy dochází ke změnám v horizontální a vertikální struktuře, druhovém složení vegetace, dále dochází vlivem kontinuální pastvy a selektivního vyžírání v dané době nejchutnějších druhů k zaplevelení porostů pastevními ple­vely a snížení estetické hodnoty bělokarpatských luk. Zákonitým následkem pastvy spárkatou zvěří je zároveň intenzivní eutrofizace a sešlap s následnou erozí. V konečném důsledku může dojít až ke snížení druhové diverzity těchto původně bohatých rostlinných společenstev, k vymizení zvláště chráněných druhů rostlin a k zániku předmětu ochrany přírodní rezervace.

Jednotlivé pozorované změny: Rozšlapání mokřadů

Mokřady jsou často zvěří využívány jako kaliště, případně i jako napajedla. Na málo únosném terénu mokřadů a  jeho blízkém okolí je díky zvýšené koncentraci zvěře stržen vegetační kryt, takže povrch půdy je vystaven zvýšené erozi. Trusem a močí je eutrofizována půda, což má za následek zvýšený výskyt ruderálních a nitrofilních druhů rostlin na okraji poškozeného území – třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), pcháč rolní (Cirsium arvense), pcháč obecný (Cirsium vulgare), šťovík tupolistý (Rumex obtusifolius) a  kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Naopak druhy citlivé na eutrofizaci a sešlap mizí (viz foto). Významnou indikační skutečností je zřetelný pokles početnosti měkkýš vrkoče útlého (Vertigo angustior) v prameništích mokřadech (Konvička 2006)

Sešlap vegetace

V  místech soustředěného pohybu a  shromažďování zvěře dochází k  nadměrnému sešlapu, kdy je jednak utužován půdní povrch váhou zvířat, jednak dochází k přímému 51

fyzickému poškozování rostlin. Také v  tomto případě jsou důsledky obdobné – přítomnost a šíření ruderálních druhů bylin. Na místech větší koncentrace zvěře v PR Kútky, např. na stávaništích nebo v okolí příkrmišť se z těchto druhů hojněji vyskytují např. řebříček obecný (Achillea millefolium agg.), kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris), pcháč rolní (Cirsium arvense), pcháč obecný (Cirsium vulgare), hadinec obecný (Echium vulgare), řeřicha chlumní (Lepidium campestre), mochna husí (Potentilla anserina) a pampeliška smetánka (Taraxacum sect. Ruderalia). Sešlapem nejsou poškozována jenom luční stanoviště, ale i stanoviště lesní. Zejména při hledání stínu na lesních okrajích vytváří zvěř hustou síť ochozů bez bylinného krytu a s utuženým půdním povrchem. Pro tento typ poškození je velmi přiléhavý termín „moto­ krosový les“ (viz foto).

Obr. 1. Ukázka rozšlapaného mokřadu

Obr. 2. Ukázka „motokrosového lesa“ 52

Obr. 3. Hustý porost kopřivy dvoudomé

Eutrofizace

Důsledky eutrofizace jsou v hodnoceném území velmi výrazné. Vlivem trusu a moče spárkaté zvěře je půda obohacována o živiny, zejména dusík a fosfor. Zcela běžná je na celé ploše PR možnost nacházet trus spárkaté zvěře, na frekventovaných místech je markantní typický zápach, který připomíná intenzivně využívané pastviny ovcí. Pro bělokarpatské louky je typická obecně nízká trofie prostředí. Nízký obsah živin za spolupůsobení nízkého srážkového úhrnu a vysokého stupně oslunění vytváří podmínky pro rozvoj druhového bohatství rostlin, včetně druhů stenoekních, které na změny prostředí reagují velmi citlivě – jejich reakcí na změnu podmínek je vymizení. Samozřejmě je velmi těžké rozlišit příčinu vymizení jednotlivých citlivých druhů, zda je za ně odpovědný sešlap, eutrofizace či přímé vypásání zvěří. Všechny tyto faktory vytváří mimořádně silný selekční tlak, kterému citlivé druhy nejsou schopny odolat. Naproti tomu expanzivní ru­derální a  nitrofilní druhy, které jsou tolerantní k  mechanic­kému poškozování sešlapem a  okusem, využívají zvýšené trofie k  rych­ lému populačnímu růstu, který se projevuje zvý­šenou frekvencí výskytu a  vy­sokou pokryvností jejich porostů. K  nejtypičtějším indikátorům vysoké trofie patří kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), která na eutrofizovaných plochách vytváří husté, téměř monokulturní, porosty (viz foto).

Vypásání

Vypásání porostů spárkatou zvěří se projevuje několika způsoby. Změny vertikální a horizontální struktury lučních porostů Spásáním statných druhů trav a bylin dochází k postupnému snižování výšky porostu. Pastva se dále projevuje postupným převládnutím rostlin s rychlým regenerativním růstem, s přízemní růžicí listů, krátkostébelných druhů trav, ale také lučních druhů vytvářejících morfotypy s přízemním rozložením zelených orgánů. Menší výška porostů v PR Kútky je dobře patrná při pouhém vizuálním srovnání, např. s lučními porosty v NPR Čertoryje. 53

Změny v horizontální struktuře se u lučních porostů asociace Brachypodio-Molinietum v PR Kútky zatím viditelně neprojevují. Jsou však již zřejmé v ostatních typech luční vegetace v území, např. v mezofilních ovsíkových loukách svazu Arrhenatherion. Je to způsobeno rozdílnou rychlostí odpovědi různých typů porostů na pastevní tlak. Mezofilní luční společenstva jsou ke změnám náchylnější a podléhají jim rychleji než suché trávníky. Tyto porosty jsou navíc díky větší stanovištní vlhkosti a kvalitnější píci také intenzivněji a  plošněji spásány. Změny se projevují např. ve zvýšeném podílu druhů s  přízemní růžicí listů, jako je sedmikráska chudobka (Bellis perennis), máchelka podzimní (Leontodon autumnalis) nebo m. srstnatá (L. hispidus), jitrocel větší (Plantago major), nebo pampelišky smetánky (Taraxacum sect. Ruderalia), druhů s vystoupavou nebo plazivou lodyhou, například mochna husí (Potentilla anserina), jetel plazivý (Trifolium repens), druhy s  nadzemními výběžky, například vrbina penízková (Lysimachia nummularia), mochna plazivá (Potentilla reptans), černohlávek obecný (Prunella vulgaris), nebo hojnějším výskytu nízkých druhů trav dobře odolávajících pastevnímu tlaku, například poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus), jílek vytrvalý (Lolium perenne) nebo trojzubec poléhavý (Danthonia decumbens). V těchto porostech se také již začínají projevovat změny v horizontální struktuře porostů. Vlivem rozdílné intenzity pastvy a lokální eutrofizaci exkrementy se vytváří pro pastviny typická ostrůvkovité struktura, kde se střídají často spásaná místa s  místy nespasenými. Na místa s vyšší trofií se navíc i snadněji šíří nitrofilní druhy, například kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a pcháče (Cirsium spp.) (Kočí 2007)

Změny druhového složení

Jak už bylo uvedeno výše, změny druhového složení jsou vyvolány komplexem negativních účinků, které souvisí s pastvou. Spárkatá zvěř nespásá rostlinnou biomasu kontinuálně, v žíru se chová velmi selektivně a významně preferuje širokolisté byliny. Vlivem pastvy dochází k zákonitým změnám v druhovém složení porostů. To souvisí s preferováním a selektivním spásáním dieteticky hodnotnějších a chutnějších bylin před travami a také s rozdílnou schopností různých druhů snášet rychlé a časté obnovování nadzemních orgánů po spasení. Druhy, které tuto schopnost nemají, jsou pastvou z porostů postupně vytlačovány. Travinobylinné společenstvo asociace Brachypodio pinnati-Molinietum caeruleae nelze z nutričního hlediska považovat za porosty vhodné pro pastvu, neboť v biomase převažují pro býložravce obtížně stravitelné druhy trav, zejména sveřep vzpřímený (Bromus erectus), válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum) a kostřava žlábkatá (Festuca rupicola). To podporuje zvýšenou selektivitu spásání chutnějších druhů bylin. V území lze v současnosti pozorovat úbytek některých skupin rostlin, například zástupců vstavačovitých a širokolistých bylin obecně. Výrazně se to projevuje např. v absenci květnatého časně letního aspektu. Ve srovnání se stejnými lučními porosty z NPR Čertoryje, v PR Kútky prakticky chybí kvetoucí jedinci řady jinak běžných druhů rostlin, například bukvice lékařská (Betonica officinalis), zvonek klubkatý (Campanula glomerata), pcháč panonský (Cirsium pannonicum), tužebník obecný (Filipendula vulgaris), kakost krvavý (Geranium sanguineum), devaterník velkokvětý tmavý (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum), oman vrbolistý (Inula salicina) o.  srstnatý (I. hirta), plamének přímý (Clematis recta), chrastavec rolní (Knautia arvensis), Ch. Kitaibelův (K. kitaibelii), hrachor širokolistý (Lathyrus latifolius), h. černý (Lathyrus niger), smldník jelení (Peucedanum cervaria), 54

vítod větší (Polygala major), mochna bílá (Potentilla alba), šalvěj luční (Salvia pratensis), hlaváč žlutavý (Scabiosa ochroleuca), srpice barvířská (Serratula tinctoria), čertkus luční (Succisa pratensis), kozí brada východní (Tragopogon orientalis). Alarmující je tento trend především u srpice karbincolisté (Serratula lycopifolia), která patří mezi evropsky významné druhy chráněné dle směrnice 92/43/EHS o stanovištích. Tento druh na lokalitě v posledních třech letech nevytvářel kvetoucí lodyhy (Jongepierová 2006), zatímco na lokalitách mimo území PR Kútky kvetl hojně. Dlouhodobější snížená intenzita kvetení a tvorby semen by mohla v budoucnosti negativně ovlivnit vitalitu a velikost populací těchto druhů (Kočí, 2007). Z floristic­kých záznamů ing. Šmitáka (1990–2007, ined.) lze doložit, že na území PR Kútky bylo od devadesátých let minulého století po současnost zjištěno celkem 48 zvláště chrá­něných a ohrožených taxonů v kategoriích C1–C4 (viz následující přehled).

Chráněné a ohrožené druhy rostlin z historického pohledu Druhy chráněné vyhl. 395 Allium angulosum

– česnek hranatý

Allium carinatum

– česnek kýlnatý

Anthericum ramosum

– bělozářka větvitá

Astragalus danicus

– kozinec dánský

Bolboschoenus maritimus

– kamyšník přímořský

Carex distans

– ostřice oddálená

Carex hordeistichos

– ostřice ječmenovitá

Centaurea triumfettii

Druhy / – vlastní nechráněné L – literární ohrožené

C2

Odhad úbytku

/

0

C2

/

0

C4a

/

50

/

100

C3

/

50

C2

/

0

C1

/

50

– chrpa Triumfettiho

C3

/

100

Centaurium pulchellum

– zeměžluč spanilá

C2

/

0

Cephalanthera damasonium

– okrotice bílá

C3

/

90

Clematis recta

– plamének přímý

C3

/

100

Cyperus fuscus

– šáchor tmavý

C1

/

0

Dactylorhiza incarnata

– prstnatec pleťový

C2

/

90

Dactylorhiza majalis

– prstnatec májový

C2

L

–

Danthonia alpina

– plevnatec lesostepní

C1

/

0

Epipactis palustris

– kruštík bahenní

C2

/

90

Euphorbia villosa

– pryšec kosmatý

C3

/

90

C3

55

Gentiana pneumonanthe

– hořec hořepník

Geranium sanguineum

– kakost krvavý

Gladiolus imbricatus

– mečík střechovitý

Gymnadenia conopsea

– pětiprstka žežulník

Inula hirta

– oman srstnatý

Inula salicina

– oman vrbový

Iris graminea

– kosatec trávovitý

Iris sibirica

/

80

/

100

C2

L

–

C3

/

100

C3

/

100

C4a

/

100

C2

/

90

– kosatec sibiřský

C2

L

–

Iris variegata

– kosatec pestrý

C2

/

100

Lathyrus latifolius

– hrachor širolistý

/

100

Lilium martagon

– lilie zlatohlávek

C3

/

100

Linum flavum

– len žlutý

C3

/

80

Listera ovata

– bradáček vejčitý

C4a

/

100

Lotus tenuis

– štírovník tenkolistý

C3

/

90

Ophioglossum vulgatum

– hadilka obecná

C3

L

–

Ophrys holosericea subsp. holubyana

– tořič čmelákovitý Holubyho

C1

/

90

Orchis mascula

– vstavač mužský

C2

/

100

Orchis militaris

– vstavač vojenský

C2

/

100

Orchis morio

– vstavač kukačka

C2

L

Orchis purpurea

– vstavač nachový

C2

L

–

Orchis ustulata

– vstavač osmahlý

C2

L

–

Platanthera bifolia

– vemeník dvoulistý

C3

/

100

Polygala major

– vítod větší

C3

/

90

Potentilla alba

– mochna bílá

C4a

/

90

Scorzonera hispanica

– hadí mord španělský

C2

/

90

Scorzonera purpurea

– hadí mord nachový

C3

/

100

Serratula lycopifolia

– srpice karbincolistá

C1

/

80

Seratula tinctoria

– srpice barvířská

/

50

Traunsteinera globosa

– hlavinka horská

56

C3 C4a

C3

C4a C2

/

Z celkového počtu 48 taxonů ohrožených v kategorii C1 – C4a je 34 taxonů zvláště chráněných ve smyslu ust. § 48 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění, a vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., v platném znění, z toho: 7 taxonů kriticky ohrožených 15 taxonů silně ohrožených 12 taxonů ohrožených. Odhadovaný pokles početnosti dosahuje u  čtyř zvláště chráněných druhů 50 %, u dalších 13 druhů se odhad poklesu početnosti pohybuje v rozmezí 80 – 90 % a 16 zvláště chráněných druhů zcela vymizelo. Naproti tomu pouze u čtyř zvláště chráněných druhů nebyl zaznamenán pokles, v těchto případech se jedná o druhy stanovištně vázané na místa málo ovlivněná zvěří (mokřady, okraje lesa apod., případně druh kvete mimo hlavní období pastvy zvěře). (Pozn.: Hodnocení se vztahuje pouze na výskyt druhů doložený floristickými záznamy ing. Šmitáka.) Ing. Šmiták charakterizuje PR Kútky jako území mimořádně bohaté na výskyt chráněných a ohrožených druhů rostlin v biotopu stejném nebo obdobném jako jsou ostatní ZCHÚ charakteru květnatých karpatských luk v jižní části CHKO. Tato skutečnost platila zhruba do druhé poloviny 90. let minulého století, od té doby je zaznamenáván postupný ­ústup nejen ohrožených chráněných druhů, ale i druhů typic­kých pro bělokarpatské louky. Z lučních porostů mizí široko­listé byliny, které jsou spásány zvěří, a jsou nahrazovány tvrdými travinami – kostřavou žlábkatou (Festuca rupicola), sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus), válečkou prapořitou (Brachypodium pinnatum) a ovsířem pýřitým (Avenula pubescens), které jsou pro spásání zvěří nezajímavé. V posledních 3 – 5 letech téměř vymizely jinak běžné druhy – viz výše srovnání s NPR Čertoryje.

Obr. 4. a 5. Okusové formy dřevin 57

Šíření „pastevních plevelů“

Jedná se o  druhy, kterým se býložravci při pastvě vyhýbají pro obtížnou poživatelnost nebo stravitelnost. Jedná se o  rostliny s  trny nebo ostny, tvrdými listy, jedovaté, nechutné nebo silně aromatické. V  lučních porostech v  území PR je oproti minulosti shledáván častější výskyt těchto druhů. Hojněji byly zaznamenány například třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), pcháč rolní (Cirsium arvense), p.  obecný (C. vulgare), ocún podzimní (Colchicum autumnale), metlice trstnatá (Deschampsia cespitosa), šťovík tupolistý (Rumex obtusifolius) a  kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), které se na mezofilních stanovištích vlivem pastvy stávají dominantou porostů.

Likvidace přirozeného zmlazení v lesních porostech

V lesních okrajích kolem lučních společenstev bělo­karpatských luk je možno kromě „motokrosového lesa“ pozorovat praktickou absenci přirozeného zmlazení dřevin. Tento efekt je také velmi zřetelný v blízkosti oborního plotu, kdy kontrast mezi hustým bylinným a dřevinným podrostem mimo oboru a půdním povrchem bez bylinné vegetace a křovinného porostu v oboře je zvlášť markantní.

Výskyt okusových forem dřevin

Nápadným indikátorem intenzivní pastvy jsou okusové formy dřevin, jako jsou např. bonsaiové tvary zejména hlohů, nebo deštníkovité tvary větších keřů. V obou případech se jedná o výsledek intenzivního a dlouhodobého okusu zvěří (viz foto). Negativní účinky intenzivní pastvy jsou botanickými pozorováními (viz Jongepie­ rová 2006, Kočí 2007, Šmiták 2008) jednoznačně doloženy. Teoreticky lze namít-

nout, že pozorované změny, zejména v druhovém složení lučních porostů, mohou být vyvolány působením jiných faktorů, často jsou zmiňovány tzv. globální faktory (oteplování klimatu) či vlivy dálkového přenosu znečištění. V  této souvislosti je třeba zdůraznit, že pro posouzení vlivů na stav PR Kútky jsou k  dispozici téměř ideální srovnávací podmínky v případě Národní přírodní rezervace (NPR) Čertoryje. Obě chráněná území mají téměř shodné stanovištní podmínky, jsou vystavená totožným globálním vlivům i  vlivům ­dálkového přenosu znečištění. Dramatické změny ve stavu vegetace, které jsou tak markantní v PR Kútky, v NPR Čertoryje pozorovány nejsou. Zásadním rozdílem je zde právě absence oborního chovu zvěře v NPR Čertoryje. V poslední době je předmětem diskuse početní stav spárkaté zvěře v oboře Radějov (a PR Kútky) a snaha nalézt optimální početní stavy, které by uspokojily jak oborní chov zvěře, tak zároveň nepoškozovaly zákonem chráněné zájmy ochrany přírody. V této souvislosti je nutno upozornit, že poškození předmětů ochrany přírody (viz níže) je mimořádně intenzivní a  vyžaduje, aby dotčené plochy byly před zátěží oborního chovu zcela ochráněny. Pokud luční porosty nedostanou příležitost k  rekonvalescenci, hrozí velmi rychlé a  dlouhodobé zhroucení druhové struktury lučních společenstev bělokarpatských luk, které jsou hlavním předmětem ochrany. Pouhé snížení početních stavů spárkaté zvěře není dostatečným opatřením, protože vzhledem k jižní svahové expozici bude PR Kútky vždy atraktivní polohou pro spárkatou zvěř, zejména daňky. 58

Současný silně poškozený stav přírodního prostředí v  PR Kútky vyžaduje okamžitý účinný zásah, který zamezí další devastaci zvláště chráněného území. Bez nadsázky lze tvrdit, že hrozí akutní nebezpečí z  prodlení, neboť intenzivní šíření invazních a nitrofilních druhů rostlin (Calamagrostis epigejos, Urtica dioica, Cirsium arvense, Cirsium vulgare, Rumex obtusifolius) může zvláště chráněné území Přírodní rezervace Kútky zcela znehodnotit.

Legislativní stav

Z hlediska zákonem chráněných zájmů ochrany přírody lze na PR Kútky pohlížet jako:  na součást velkoplošného zvláště chráněného území Chráněné krajinné oblasti (CHKO Bílé Karpaty)  na maloplošné zvláště chráněné území v kategorii přírodní rezervace (PR Kútky)  na součást území evropsky významné lokality (EVL Čerto­r yje, CZ0624072)  na biotop zvláště chráněných druhů rostlin

Legislativní východiska

Zjištěné negativní změny, projevující se zejména ve stavu vege­tace, lze ve smyslu příslušných ust. zák. č. 114/1992 Sb., v platném znění, charakterizovat jako:  poškození součásti přírody ve zvláště chráněném území, nedovolená změna nebo ohrožení jeho dochovaného stavu (§ 88, odst. 1, písm. a)  nedovolený zásah do přirozeného vývoje zvláště chrá­něných druhů rostlin (§ 88, odst. 1, písm. d)  zničení součásti přírody ve zvláště chráněném území (§ 88, odst. 2, písm. c)  zničení jedinců zvláště chráněného druhu rostlin buď přímo nebo nedovoleným zásahem do jejich prostředí (§ 88, odst. 2, písm. d)  výkon činnosti, která je ve zvláště chráněném území, označeném smluvně chráněném území, evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti činnost zakázanou nebo vykonává činnost, pro kterou je vyžadován souhlas orgánu ochrany přírody, bez tohoto souhlasu (§ 88, odst. 2, písm. n) Monitoringem Správy CHKO i nezávislým botanickým hodnocením byly prokázány typické změny vegetace, které jsou podle odborných pramenů důsledkem pastevního tlaku spárkaté zvěře (soulad mezi publikovanými odbornými poznatky a reálně zjištěnou situací je jednoznačný). Příčinná souvislost mezi oborním chovem spár­ katé zvěře a způsobem a rozsahem poškození PR Kútky je zřejmá. Odpovědným subjektem za škody vzniklé na stavu zvláště chráněného území a populacích zvláště chráněných druhů rostlin je provozovatel oborního chovu zvěře. Za této situace je Správa CHKO, případně Česká inspekce životního prostředí jako orgán ochrany přírody povinna předcházet možnostem ohrožení, poškození či zničení obecně i  zvláště chráněných částí přírody, v  podmínkách hierarchizované ochrany přírody je akcentován význam zvláště chráněných částí přírody (zvláště chráněné území, zvláště chráněné druhy). Prvořadou snahou orgánu ochrany přírody musí být obnovení důsledné a účinné ochrany území PR Kútky, jejich biotopů a  populací zvláště chráněných druhů rostlin před negativními důsledky oborního chovu spárkaté zvěře. Vhodným legislativním nástrojem k dosažení tohoto cíle je ustanovení § 66. 59

Ustanovení § 66 umožňuje orgánu ochrany přírody, aby omezil či zakázal činnost, „která by mohla způsobit nedovolenou změnu…“ (viz ust. § 66). Orgánu ochrany přírody je tak dána možnost, ale zároveň také povinnost, aby působil preventivně a předcházel možným škodám, které ještě nenastaly (samozřejmě, že má možnost takto působit i v případech, kdy poškození a jeho příčiny jsou známé a prokázané). Taková to situace v PR Kútky reálně nastala – jednoznačně byly zjištěny škodlivé následky vysokého stavu spárkaté zvěře, tedy okus, sešlap, eutrofizace, selektivní vypásání. Tyto jevy byly jednoznačně zjištěny a prokázány, přičemž není podstatný skutečný početní stav zvěře. Ten je sice důležitý pro stanovení podmínek oborního chovu – stanovení normovaných stavů, ale z  hlediska zákonem chráněných zájmů ochrany přírody je podstatné, že jsou pozorovány škodlivé následky (spásání, sešlap, eutro­ fizace…), které ohrožují a  poškozují dochovaný stav přírody ve zvláště chráněném území a je ohrožován a po­škozován biotop zvláště chráněných druhů rostlin včetně jedinců těchto druhů. Při posuzování činnosti, která by mohla způsobit nedovolenou změnu je rozhodující její škodlivost. Z  judikatury je zřejmé, že prostřednictvím ust. § 66 lze omezit nebo zakázat i činnost povolenou jinými předpisy (např. rozhodnutí o uznání obory). Odpovídá to i ustanovení § 90, odst. 4, zák. č. 114/1992 Sb., který zákon o ochraně přírody a krajiny definuje jako zákon zvláštní, mimo jiné i ve vztahu k zákonu o mys­ livosti. V řízeních ve věci ochrany přírody v PR Kútky a při vydávání příslušných rozhodnutí podle § 66 se orgán ochrany přírody musí zaměřit především na:  přímou ochranu území PR Kútky a biotopu zvláště chráněných druhů rostlin před pastvou zvěře  snížení stavu zvěře na úroveň, která nebude způsobovat škody na předmětu ochrany V konkrétních případech, pokud to orgán ochrany přírody uzná za možné a účelné, bude nutné některé zničené části území PR Kútky uvést do původního stavu, nebo stanovit přiměřená náhradní opatření k nápravě v souladu s ust. § 86 zákona. Ustanovení § 88, odst. 1 a 2, uvádí, že „orgán ochrany přírody uloží pokutu …… právnické osobě nebo fyzické osobě při výkonu podnikatelské činnosti, která se dopustí protiprávního jednání. Orgán ochrany přírody tedy nemá možnost protiprávní jednání tolerovat a od uložení pokuty upustit. Orgán ochrany přírody má k dispozici dostatek kvalitních podkladů objektivně popisujících jednak stav území PR Kútky a jeho předmětů ochrany, jednak příčiny tohoto stavu. Zároveň ust. §§ 66, 86 a 88, zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, poskytují vhodné nástroje k zajištění důsledné a účinné ochrany území PR Kútky, jejich biotopů a populací zvláště chráněných druhů rostlin.

Závěr

Monitoringem Správy CHKO i  nezávislými botanickými hodnoceními byly prokázány typické změny vegetace, které jsou podle odborných pramenů důsledkem pastevního tlaku spárkaté zvěře. Poškození zvláště chráněného území se projevují:  rozšlapáním mokřadů  sešlapem půdního povrchu 60

 eutrofizací půdy  změnou vertikální a horizontální struktury lučních porostů  změnou druhového složení, včetně vymizení zvláště chráněných druhů  šířením „pastevních plevelů“  likvidací přirozeného zmlazení v lesních porostech  výskytem okusových forem dřevin Příčinná souvislost mezi oborním chovem spárkaté zvěře a způsobem a rozsahem poškození PR Kútky je zřejmá. Orgán ochrany přírody má k dispozici dostatek kvalitních podkladů objektivně popisujících jednak stav území PR Kútky a jeho předmětů ochrany, jednak příčiny tohoto stavu. Zároveň ust. §§ 66, 86 a  88, zák. č. 114/1992 Sb., o  ochraně přírody a krajiny, v platném znění, poskytují vhodné nástroje k zajištění důsledné a  účinné ochrany území PR Kútky, jejich biotopů a  populací zvláště chráněných druhů rostlin.

Shrnutí

Předmět ochrany PR Kútky bude brzy zřejmě zcela zničen. Orgány ochrany přírody by měly co nejdříve zasáhnout a použít veškeré dostupné legislativní nástroje, zvláště pak ­zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

Summary

The object of protection soon may be destroyed in Kútky Nature Reserve. It is necessary to act as soon as possible and the nature conservation authorities should ­immediately use valid legislation, especially Act No. 114/1992 Coll., on the conservation of nature and landscape.

Literatura/Literature

Výnos MK ČSR č.j. 9.430/87-VI/2 ze dne 17. 6. 1987. Výnos ministerstva kultury ČSSR ze dne 3. listopadu 1980, č. j. 17.644/80 o zřízení chráněné krajinné oblasti “Bílé Karpaty”. Nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit. EVL Čertoryje (CZ0624072). Zhodnocení stavu vegetace v Přírodní rezervaci Kútky, Mgr. Martin Kočí Ph.D., 2007. Botanické zhodnocení současného stavu PR Kútky v k. ú. Radějov, RNDr. Ivana Jongepierová, botanik Správy CHKO BK, 2006. Zhodnocení současného stavu PR Kútky v k. ú. Radějov z pohledu zoologie, Mgr. Ondřej Konvička, zoolog ­Správy CHKO BK, 2006. Kuča P., Májsky J., Kopeček F. & Jongepierová I. (1992): Biele – Bílé Karpaty, chránená krajinná oblasť, Ekológia Bratislava. Procházka F. (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin ČR. – Příroda, Praha, 18. Jongepier J. W. & Jongepierová I (2006): Komentovaný seznam cévnatých rostlin Bílých Karpat. – ZO ČSOP Bílé Karpaty. 61

Mackovčin P. Jatiová M. a kolektiv (2000): Chráněná území ČR – II. Zlínsko. – AOPK ČR Praha. Šmiták J. (1990–2007, ined.): Floristické záznamy z let 1990–2007. – Ms. (osobní záznamy). Chráněné a ohrožené druhy rostlin z historického pohledu (od r. 1990), ing. Jindřich Šmiták, znalec v oboru ochrana přírody, 2008. Výsledky opakovaných terénních šetření v průběhu roků 2006 – 2008.

62

Změny ve složení a struktuře bylinného patra lesní vegetace v oboře Radějov Changes in the composition and structure of the forest herb layer in Radějov game preserve Martin Kočí, Karlovice 279, 793 23, [email protected] Abstrakt

V oboře Radějov sloužící k chovu daňčí zvěře byly studovány změny ve struktuře a druhovém složení lesního podrostu. V párově uspořádaném pokusu byly srovnány vegetační zápisy lišící se intenzitou působící pastvy, tj. pasené plochy v oboře s nepasenými plochami mimo ni. Umístění párů zápisů bylo voleno tak, aby se shodovaly v základních stanovištních a vegetačních charakteristikách. Srovnání ukázalo výrazný vliv pastvy na kvalitativní i kvantitativní vlastnosti lesního podrostu. Intenzivní pastva mění základní strukturní vlastnosti vegetace. Projevuje se výrazným snížení pokryvnosti i výšky bylinného patra, naopak dochází ke zvýšení plochy stařiny a volné půdy. Změny pokryvnostních poměrů a četnosti výskytu se týkají také jednotlivých druhů. Pastva se odráží také na kvalitativních vlastnostech bylinného patra. Dochází ke snížení druhové bohatosti a diverzity i ke změnám v složení bylinného patra. Pod vlivem pastvy, eutrofizace a zoochorie se do porostů nově šíří některé nitrofilní a ruderální druhy rostlin.

Abstract

Changes in structure and species composition of forest understory were examined in Radějov game preserve. The pair organized vegetation records, i.e. grazed plots in the game preserve with non grazed plots outside, were compared each other. Other site and growing conditions of individual pairs were the same. The comparison showed a significant effect of grazing on the basic qualitative and quantitative characteristics of forest understory. Intensive grazing changes the basic structural characteristics of vegetation. There is a significant reduction in height and cover of herb and shrub layer, on the contrary there is an increase in cover of litter layer and open soil without vegetation. Cover and frequency of occurrence of individual species is changing too. Pasture of fallow deer is also reflected in the qualitative properties of herb layer. There is a reduction in species richness and diversity as well as changes in the species composition of herb layer. Forest vegetation is invaded by species preferring soil rich in nitrogen and ruderal habitats due to influence of disturbances, eutrophication and zoochory.

Klíčová slova

Pastva, daňek, mnohorozměrná analýza, fytocenologické zápisy, vegetace

Keywords

Grazing, fallow deer, multivariate analysis, phytosociological relevé, vegetation Nomenklatura/nomenclature: Kubát & al. (2002) 63

Úvod Negativní vliv vysokých stavů spárkaté zvěře na lesní vegetaci je obecně znám a podrobně dokumentován. Většina lesnických i  vědeckých prací se však touto proble­ matikou zabývá především ve vztahu k obnově lesních porostů nebo škodám, které zvěř působí na dřevinné složce lesní vegetace (cf. Gill 1992a,b, Ammer 1996, Gill & Beardall 2001). Méně pozornosti už je věnováno vlivu pastvy zvěře na další složky lesních ekosystémů, např. na bylinný podrost. Jak ukazuje řada prací, dlouhodobý vliv vysokých stavů zvěře a kontinuální pastevní tlak vede v bylinném patře k významným změnám, které se primárně promítají jak do struktury a složení bylinného ­patra, tak i do jeho dynamiky a funkcí. Druhotně ovlivňují také další skupiny organismů, které jsou na bylinný podrost vázané, mění koloběh základních živin v půdě, půdní poměry, ale také mikroklimatické podmínky v lesním ekosystému. Nastalé změny se navíc jeví jako velmi stabilní (cf. Putman &  al. 1989, Chytrý & Danihelka 1993, Fuller & Gill 2001a,b, Husheer & al. 2003, Rooney & Waller 2003, Côté & al. 2004). Cílem této studie je pomocí jednoduchého srovnávacího pokusu jednorázově určit změny, ke kterým došlo v bylinném patře v důsledku pastvy zvěře v oboře Radějov, a  posoudit jejich vliv na lesní vegetaci. Studie byla vypracována jako podklad pro rozhodování orgánů ochrany přírody.

Obr. 1: Umístění párů fytocenologických zápisů na území obory Radějov 64

Materiál a metody Lokalita

Obora Radějov leží 1,5 km JV stejnojmenné obce. Byla zřízena v roce 1989, její výměra činí 1565 ha. Součástí obory je i PR Kútky. Obora je určena především k chovu daňčí zvěře. Podle normovaných stavů zvěře by se zde mělo vyskytovat cca 500 kusů daňků. Aktuální zjištěné stavy jsou však několikanásobně vyšší (Jongepierová in verb.). Lesní porosty v oboře zabírají cca 90 % její rozlohy. Tvoří je především karpatské dubohabřiny asociace Carici pilosae-Carpinetum Neuhäusl & Neuhäuslová 1964 a květnaté bučiny asociací Carici pilosae-Fagetum Oberdorfer 1957 a Dentario enneaphylli-Fagetum Oberdorfer ex W. & A. Matuszkiewicz 1960. Maloplošně v komplexu lučních porostů v PR Kútky se vyskytují zbytky teplomilných doubrav asociace Potentillo albae-Quercetum Libbert 1933. Druhová skladba stromového i bylinného patra části porostů je různou měrou ovlivněna lesním hospodařením. Vyskytují se zde lesy s převahou stanovištně původních listnatých dřevin, ale i kultury s převahou stanovištně nepůvodních jehličnanů nebo listnáčů. Tab. 1: Stanovištní charakteristika fytocenologických zápisů. Snímek – číslo zápisu (a  – paseno, b – nepaseno), datum (rok/měsíc/den), nadmořská výška (m), orientace ke světovým stranám (°), sklon svahu (°), GPS souřadnice ve formátu WGS 84, chyba GPS měření (m). Snímek

Datum (rrrrmmdd)

Nadm. v. (m)

Orien­tace (°)

Sklon (°)

01a

20070427

470

315

01b

20070427

483

02a

20070427

02b

GPS souřadnice

Chyba (m)

délka

šířka

7

172423.8

485033.7

5

360

10

172425.9

485033.4

4

487

293

10

172418.9

485035.6

3

20070427

474

293

10

172418.8

485037.7

3

03a

20070427

466

248

15

172412.8

485034.1

3

03b

20070427

462

270

15

172412

485035.8

3

04a

20070427

518

360

20

172449.9

484957.5

5

04b

20070427

502

360

20

172451.5

485000.2

8

05a

20070428

431

270

5

172055

484957.1

3

05b

20070428

431

270

5

172055.5

484957.1

3

06a

20070428

431

270

5

172054.7

484958.5

4

06b

20070428

431

270

5

172054.7

484958

4

07a

20070428

389

248

20

171943.1

485020

4 65

07b

20070428

399

203

20

171941

485021

4

08a

20070428

339

180

20

171955.2

484956.1

3

08b

20070428

345

180

25

171954.3

484955.1

3

09a

20070428

320

360

25

172002.7

485025.3

5

09b

20070428

341

360

25

172002.4

485026.7

3

10a

20070428

360

225

15

172107.8

485029.5

3

10b

20070428

368

225

15

172108

485030.2

4

11a

20070429

424

225

5

172152.3

485022

4

11b

20070429

432

225

3

172151.7

485022.1

3

12

20070429

444

180

10

172227.3

485040.2

4

13a

20070429

377

270

2

172317.7

485059

5

13b

20070429

367

270

2

172317.7

485059.8

3

14a

20070429

509

270

3

172430.3

485018.9

5

14b

20070429

512

45

5

172432.1

485019.1

4

15a

20070429

525

315

4

172498.4

484925.4

4

15b

20070429

525

293

4

172440.7

484924

3

16a

20070429

545

315

4

172405

484902.3

3

16b

20070429

537

45

3

172405.6

484902.3

3

17a

20070429

497

23

10

172220.7

484901.8

4

17b

20070429

489

68

10

172222.2

484901

4

Uspořádání pokusu

Jednorázové zhodnocení změn bylo provedeno srovnáním pasených a  nepasených ploch v párově uspořádaném pokusu. Zápisy byly proto rozmístěny převážně po obvodu obory podél oborního plotu (obr. 1). Dva páry ploch byly zapsány v oboře v kontrolních lesnických oplocenkách, do nichž nemá zvěř přístup. Každý pár ploch byl umístěn tak, aby zápisy spadaly do porostů homogenních z pohledu stanovištních podmínek (tab. 1), jako jsou sklon a orientace svahu, a fyziognomie porostů, tj. především druhová skladba a stáří stromového patra. Vzdálenost zápisů v páru činila několik desítek metrů (cca 20 – 100 m). Celkem bylo zapsáno 16 párů fytocenologických zápisů. Velikost každého zápisu byla 100 m2 (10×10 m).

Charakteristiky vegetace

Zápisy byly zhotoveny dle tradiční metodiky curyšsko-montpelierské školy (cf. Moravec & al. 1994). Pro odhad pokryvnosti jednotlivých druhů byla použita modifikovaná devíti­členná Braun-Blanquetova stupnice (van der Maarel 1979). Kromě ­druhového 66

složení a pokryvnosti jednotlivých druhů v zápisech byly dále zaznamenány také cel­ kové pokryvnosti jednotlivých pater, tj. E3 – stromové ­patro, E2 – keřové, E1 – bylinné, E0 – mechové, Ej – pokryvnost ­zmlazení dřevin, Ep – pokryvnost volné půdy a Est – po­kryv­nost opadu včetně stařiny. Odhadem byla zjištěna také průměrná výška bylinného (V1) a keřového patra (V2). Pro zhodnocení druhové diverzity byl pro každý zápis zjištěn také počet druhů v E1 a E2 a spočítán Shannonův index diverzity (H´) (Shannon & Weaver 1949) a hodnota vyrovnanosti v zastoupení druhů – evenness (Pielou 1975).

Analýza dat

Získaný soubor zápisů byl zpracován pomocí databázového programu Turboveg (Hennekens & Schaminée 2001), fytocenologické zápisy byly dále analyzovány v programu Juice (Tichý 2002). Pro potřeby statistických analýz byly hodnoty pokryvností ordinální Braun-Blanquetova škály (r, +, 1, 2m, 2a, 2b, 3, 4, 5) převedeny na procentické ­hodnoty středů jednotlivých stupňů (0.1, 0.5, 3, 5, 10, 20, 37.5, 62.5, 87.5). Data o pokryvnostech a výšce jednotlivých pater byla statisticky testována pomocí párového T-testu, jeho výsledky byly ověřeny i  pomocí jeho neparametrické obdoby Wilcoxonova testu (cf. Snedecor & Cochran 1980). Dále byla data analyzována pomocí mnohorozměrných ordinačních metod v  programu CANOCO (ter Braak & Šmilauer 2002). Redundantní analýza (RDA) byla použita pro posouzení míry vlivu sledovaného pokusného zásahu tj. přítomnosti obory a pastvy na druhové složení porostů a zaznamenávané charakteristiky vegetace. Jednotlivé páry snímků byly použity jako kovariáty, jako vysvětlující proměnná byla použita pastva (cf. Lepš & al. 1995). Tab. 2: Sledované charakteristiky vegetace (průměr a medián). Pokryvnost pater: E3 – stromové, E2 – keřové, E1 – bylinné, Ej – juvenilní dřeviny, Est – pokryvnost stařiny, Ep – pokryvnost holé půdy, V2 – výška E2, V1 – výška E1, N1.2 – počet druhů lesního podrostu (E2 a E1), Nt – celkový počet druhů v zápisu, H´ – Shannon-Weaverův index, Evenness – vyrovnanost E1. Šedě podbarveny jsou hodnoty průměru a mediánu u těch charakteristik jejichž T-test je statisticky signifikantní. Blok

E3

E2

E1

Ej

Est

Ep

V2

Snímek

A

B

A

B

A

B

A

B

A

B

A

B

A

B

1

80

80

0

1

20

70

0.5

2

70

70

5

1

0

0.7

2

70

90

0

1

25

45

1

2

70

50

1

1

0

0.5

3

80

70

0

2

25

80

2

2.5

80

15

2

1

0

1

4

60

90

0

0

7

30

1

2

99

80

1

0

0

0

5

90

90

0

7

10

50

0.5

1

95

45

1

0

0

1.2

6

80

80

0

2

5

50

0.5

1.5

95

45

3

0

0

1

7

70

80

0

0

25

40

0.5

3.5

70

55

2

0

0

0

8

70

70

0

0

5

7

1

2

50

80

20

10

0

0 67

68

9

80

95

0

0

1

5

1.5

2.5

80

94

15

0

0

0

10

80

70

2

3

10

40

1.5

8

85

50

0

0

3

0.6

11

80

80

0

2

40

50

1

5

50

50

1

0

0

0.6

13

90

90

0

1

25

45

1

2.5

60

50

5

1

0

0.5

14

90

90

0

1

3

15

0.5

12

95

85

0

0

0

0.6

15

70

80

0

0

10

15

1

4

94

95

0

0

0

0

16

80

90

0

0

3

3

3

4.5

97

95

0

0

0

0

17

80

80

0

1

15

20

0.3

12

80

75

1

1

0

0.5

Průměr

78.1 82.8

0.1

1.3

14.3 35.3

1.1

4.2

79.4 64.6

3.6

0.9

0.2

0.5

Medián

80.0 80.0

0.0

1.0

10.0 40.0

1.0

2.5

80.0 62.5

1.0

0.0

0.0

0.5

Blok

V1

N1.2

Nt

H´

Evenness

Snímek

A

B

A

B

A

B

A

B

A

B

1

20

25

16

23

21

26

2.37

2.54

0.77

0.75

2

30

25

18

23

19

24

2.24

2.55

0.74

0.76

3

20

30

19

27

22

28

2.20

2.74

0.71

0.79

4

10

25

10

16

11

16

1.32

1.58

0.53

0.55

5

10

40

13

17

17

19

2.24

2.18

0.77

0.72

6

10

40

13

16

15

18

1.79

2.17

0.65

0.69

7

15

30

13

12

15

13

1.77

2.13

0.64

0.77

8

7

7

13

24

24

25

2.25

2.25

0.69

0.69

9

5

20

7

10

7

10

0.85

1.14

0.39

0.46

10

15

25

24

27

24

27

2.34

2.65

0.72

0.76

11

15

15

7

16

10

17

2.00

2.18

0.81

0.71

13

15

20

27

32

31

35

2.76

2.97

0.80

0.80

14

10

25

7

16

9

17

1.27

2.14

0.53

0.71

15

10

25

16

12

18

13

2.39

1.21

0.81

0.46

16

10

15

5

14

7

15

1.03

1.51

0.49

0.57

17

20

10

16

24

19

25

1.93

2.57

0.64

0.78

Průměr

13.9

23.6

14.0

19.3

16.8

20.5

1.92

2.16

0.67

0.69

Medián

12.5

25.0

13.0

16.5

17.5

18.5

2.10

2.18

0.70

0.72

Výsledky Tab. 3: Výsledky párového T-testu sledovaných charakteristik vegetace mezi zápisy ovlivněnými a neovlivněnými pastvou. Hladiny statistické významnosti testu jsou označeny následovně: ** - významný na hladině pravděpodobnosti P<0.01, * – významný na hladině pravděpodobnosti P<0.05, NS – nevýznamný. Charakteristiky vegetace

 

Průměr

Standardní odchylka

Významnost

Pokryvnost E3 (%)

Paseno

78.13

8.34

 

 

Nepaseno

82.81

8.16

NS

Pokryvnost E2 (%)

Paseno

0.13

0.50

 

 

Nepaseno

1.31

1.78

*

Pokryvnost E1 (%)

Paseno

14.31

11.15

 

 

Nepaseno

35.31

22.99

**

Pokryvnost Ej (%)

Paseno

1.05

0.69

 

 

Nepaseno

4.16

3.42

**

Pokryvnost Est (%)

Paseno

79.38

16.41

 

 

Nepaseno

64.63

22.97

*

Pokryvnost Ep (%)

Paseno

3.56

5.74

 

 

Nepaseno

0.94

2.46

*

Výška E2 (m)

Paseno

0.19

0.75

 

 

Nepaseno

0.42

0.40

NS

Výška E1 (cm)

Paseno

13.88

6.29

 

 

Nepaseno

23.56

9.19

**

Počet druhů E1 a E2

Paseno

14.00

6.16

 

 

Nepaseno

19.31

6.44

**

Celkový počet druhů

Paseno

16.81

6.83

 

 

Nepaseno

20.50

6.82

**

Vyrovnanost (evenness)

Paseno

0.67

0.13

 

 

Nepaseno

0.69

0.11

NS

Diversita (H´)

Paseno

1.92

0.55

 

 

Nepaseno

2.16

0.54

NS

U většiny ze sledovaných charakteristik vegetace byly zjištěny rozdíly mezi pasenou a nepasenou vegetací (tab.2). Výsledky párového T- testu porovnávajícího tyto rozdíly jsou uspořádány v tabulce (tab. 3). Významný rozdíl je patrný u výšky bylinného patra (E1). Oproti nepasené vegetaci činí tento pokles přibližně 40%. U keřového patra nebyly zjištěné rozdíly statisticky průkazné. 69

Stejně tak významné rozdíly byly zaznamenány u většiny pokryvnostních charakteristik vegetace. K zásadnímu snížení pokryvnosti na pasených oproti nepaseným plochám dochází u pokryvnosti bylinného patra (E1), kde rozdíl činí cca 60 %. Podobně je tomu i s pokryvností juvenilních dřevin (Ej). Pokryvnost juvenilních jedinců stromového patra se proti nepaseným čtvercům snižuje v průměru o 70 %. Významné jsou také rozdíly v pokryvnosti stařiny a opadu (Est), které však mají opačný trend. Nárost pokryvnosti činí cca 20% oproti nepaseným plochám u stařiny. Podobně je tomu také u zastoupení holé půdy (Ep), kde nárost ve srov­nání s nepasenými plochami činí dokonce více než 70 %. Počet druhů lesního podrostu, který zahrnuje společně druhy bylinného a keřového patra (N1.2), je na pasených plochách v  oboře průkazně nižší než na nepasených mimo ni. V průměru tento rozdíl činí cca 30%. Podobně je zde nižší také diverzita vyjádřená pomocí hodnoty Shannonova indexu (H´), statistický test se však jeví jako neprůkazný. Neprůkazně nižší hodnoty byly zjištěny také pro vyrovnanost porostů (evenness). Také výsledky redundantní analýzy (RDA) potvrdily prů­kazné rozdíly mezi pasenými a nepasenými plochami, jak v pokryvnostech a četnostech jednotlivých druhů, tak i v celkových charakteristikách vegetace mezi jednotlivými zápisy ovlivněnými a  neovlivněnými pastvou. V obou případech byl test významnosti první kanonické osy signifikantní na hladině pravděpodobnosti P<0.01. Výsledky RDA s daty o druhovém složení jsou zobrazeny na ordinačním diagramu (obr. 2). V diagramu jsou uspořádány druhy, které nejvýrazněji reagují na přítomnost pastvy. Pozitivně ty, jejichž šipky směřují stejným směrem jako proměnná ­pastva (Mng). Mezi ty patří především druhy Dentaria bulbifera a Euphorbia amygdaloides z původních druhů lesního podrostu a Urtica dioica a Moehringia trinervia, které se šíří patrně v souvislosti s eutrofizací. Negativně naopak reagují druhy Polygonatum multiflorum, Lathyrus vernus, Carex pilosa, Viola reichenbachiana a Galium odoratum. Podobně výrazná odpověď je také u většiny juvenilních dřevin, Fagus sylvatica, Fraxinus excelsior, Acer platanoides. V keřovém patru je pokles nejvýznamnější u Tilia cordata.

Obr. 2: Grafické zobrazení výsledku RDA. První kanonická osa (vodorovná) je korelována s  proměnnou pastva (Mng). Šipky se zkratkami jmen druhů představují směr, kterým roste pokryvnost a frekvence druhů v důsledku pastvy. Jména 70

druhů jsou uvedeny zkratkou složenou z prvních tří písmen rodového a druhového jména, číslice 2 označuje druhy z keřového patra. Moetri – Moehringia trinervia, Urtdio – Urtica dioica, Eupamy – Euphorbia amygdaloides, Denbul – Dentaria bulbifera, Puloff – Pulmonaria officinalis, Galodo – Galium odoratum, Viorei – Viola reichenbachiana, Acepla – Acer platanoides juv., Fagsyl – Fagus sylvatica juv., Polmul – Polygonatum multiflorum, Tilcor2 – Tilia cordata (E2), Latver – Lathyrus vernus, Fraexc2 – Fraxinus excelsior (E2), Acepse2 – Acer pseudoplatanus (E2), Carpil – Carex pilosa.

Obr. 3: Grafické zobrazení výsledku RDA. První kanonická osa (vodorovná) je korelována s proměnnou pastva (Mng). Šipky se zkratkami charakteristik vegetace představují směr, kterým se rostou jejich hodnoty v  důsledku pastvy. Zkratky uvedené v obrázku: pokryvnost E1 – bylinného, E2 – keřového, Ej – juvenilních dřevin, Est – opadu, Ep – holé půdy, Even – vyrovnanost, H´ – diverzita, Nt – celkový počet druhů (včetně stromového patra), N1.2 – počet druhů bylinného a keřového patra. Výsledky analýzy (RDA) se zaznamenávanými charakteri­stikami vegetace (obr. 3)  ukazují, že pozitivně jsou s  pastvou korelovány pouze pokryvnosti stařiny a holé půdy. Hodnoty ostatních proměnných, především pokryvnost by­lin­ného (E1) a  keřového patra (E2), juvenilních dřevin (Ej), výška bylinného patra (E1) a  počet druhů lesního podrostu (N1.2), jsou korelovány negativně.

Diskuse

Rozdíly vybraných charakteristik vegetace mezi pasenými a  nepasenými plochami jsou evidentní (tab. 2, 3), pro přehlednost jsou vyjádřeny ještě pomocí krabicových diagramů box-and-whisker plot (obr. 4).

71

Obr. 4: Krabicové grafy vybraných charakteristik vegetace. E(1, 2, j, p, st) – pokryvnost bylinného a keřového patra, juvenilních dřevin, holé půdy a stařiny; V1 – výška E1; H´– index diverzity; N1.2 počet druhů E1 a E2; A – ovlivnění pastvou, B – bez pastvy (mimo oboru). Ještě lépe než z čísel je nejviditelnější rozdíl, tj. markantní snížení pokryvnosti, patrný přímo v terénu, což dokládá např. fotografie pořízená u plotu kontrolní oplocenky v oboře (obr. 5). Krátkodobá intenzivní pastva nemusí nutně znamenat pro lesní porosty nebezpečí, naopak u některých vegetačních typů může mít i příznivý vliv, např. na druhovou diverzitu (Strandberg & al. 2005). Dlouhodobým kontinuálním půso­bením však dochází k trvalému snížení pokryvnosti a stejně tak se snižuje také výška bylinného patra. Obojí je při dlouhodobém pastevním tlaku spojeno se změnou druhového složení a  preferencí růstových forem rostlin snášejících častý odběr  biomasy, takové změny mají trvalý charakter (Chytrý & Danihelka 1993, Fuller & Gill 2001, Gill & Beardall 2001, Rooney 2001, Rooney & Waller 2003). 72

Obr. 5: Vliv pastvy na podrost dubohabřiny (Carici pilosae-Carpinetum) v  oboře Radějov. Napravo kontrolní lesnická oplocenka, do níž nemá zvěř přístup, nalevo obora. Foto M. Kočí, 27. 4. 2007. Významným projevem dlouhodobého působení pastvy jsou změny pokryvnostních a  frekvenčních poměrů u  jednotlivých druhů rostlin (cf. Rooney and Dress 1997, Rooney 2001, Côté & al. 2004). V oboře Radějov na pastvu nejvýrazněji reaguje druh Carex pillosa. Ostřice chlupatá tvoří v porostech mimo oboru dominantní druh bylinného ­patra dubohabřin i části bučin, naproti tomu v oboře je její pokryvnost snížena o více než 95 %. Opačný trend je v dubohabřinách nejvíce patrný u druhů Euphorbia amygdaloides a  v  bučinách u  Dentaria bulbifera, jejichž pokryvnost se v  pasených porostech oproti nepaseným zvyšuje. Mezi další druhy, jejichž odpověď na pastvu se zdá být příznivá patří ještě Asarum europaeum, Colchicum autumnale a Mercurialis perennis. Selektivní pastva ostatních chutnějších druhů bylin k nimž zde patří např. Polygonatum multiflorum, Pulmonaria officinalis, Lathyrus vernus, Viola reichenbachiana a Galium odoratum i juvenilních jedinců dřevin vedou k výraznému snížení jejich zastoupení v bylinném patře. To spolu se sníženou konkurencí a drobnými disturbancemi může ­postupně vést k vyššímu zastoupení méně chutných druhů v bylinném patře (Hernández & Silva-Pando 1996; Husheer & al. 2003, Côté & al. 2004). Významnou roli ve změně pokryvnosti jednotlivých druhů hraje jejich poživatelnost a atraktivita pro zvěř daná obsahovými látkami nebo stavbou rostlinných těl. Kromě nechutných druhů jsou dlouhodobým pastevním tlakem zpravidla zvýhodňovány také některé druhy trav, kapradin a ostřic, např. díky tuhým pletivům v listech a obtížné stravitelnosti (cf. Putman & al. 1989, Rooney 2001, Rooney & Waller 2003, Wernerová 2007). Z pozorování v oboře Radějov se zdá, že v lesních porostech se oproti okolním lesům zvyšuje podíl suchomilných druhů trav Brachypodium sylvaticum (cf.  tab. 4) a  Poa nemoralis. Zvýšený výskyt u  Brachypodium sylvaticum byl zaznamenán také 73

v Milovické oboře (Wernerová 2007). V této souvislosti je udivující intenzivní spásání Carex pilosa. To je patrně důsledkem nízké potravní nabídky v území dané extrémně vysokými stavy zvěře. Skupinou druhů, které se v souvislosti s pastvou evidentně v území šíři jsou druhy ruderální a nitrofilní. ­Jedná se např. o druhy Alliaria petiolata, Cirsium vulgare, C. arvense, Calamagrostis epigejos, Moehringia trinerva, Rumex obtusifolius, Scrophularia nodosa, Taraxacum sect. Ruderalia, Urtica dioica. V lesních porostech však byl zaznamenán také výskyt druhů, které se šíří patrně díky přikrmování zvěře (např. Helianthus tuberosus). Většina z  těchto druhů je zatím vázána především na místa intenzivně disturbovaná, jako jsou stávaniště zvěře, okolí příkrmišť, zdrojů vody, silniční okraje, nejsou proto dokumentována ve fytocenologických zápisech. Jejich šíření je spolu s pastevními preferencemi podporováno disturbancí půdního povrchu a  eutrofizací z  trusu zvěře. Většina z těchto druhů je pro zvěř z různých příčin, např. kvůli obsahovým látkám, nechutná. Jejich postupné plošné šíření do porostů je při současné intenzitě pastvy jen otázkou času (cf. Chytrý & Danihelka 1993). Podobně jako je pastvou ovlivňováno bylinné patro, trpí silně okusem zmlazení dřevin stromového patra. Juvenilní jedinci prakticky všech druhů dřevin stromového patra jsou pastvou silně eliminováni. Spásány jsou semenáčky prakticky všech druhů stromů, které se v  území vyskytují, tj. Acer platanoides, Acer pseudoplatanus, Fagus sylvatica, Tilia cordata a Quercus petraea. Výjimkou se zdá být jen habr (cf. tab. 4), jehož semenáčky byly zaznamenány s přibližně stejnou frekvencí i pokryvností v pasených i nepasených zápisech. V keřovém patře však již i habr chybí. Hojnější zastoupení habru v podobě juvenilních jedinců je patrně důsledkem jeho odlišných stanovištních nároků. Habru zřejmě více vyhovuje menší zastínění a  nižší vlhkost, které panují v  oboře díky rozvolněnému bylinnému podrostu. Podle některých studií může dlouhodobé spásání mladých jedinců některých dřevin vést až ke změně vertikální struktury stromového patra a i jeho ­druhového složení (Husheer & al. 2003). Tab. 4: Zkrácená tabulka fytocenologických zápisů lesní vegetace. Levý sloupec (B) nepasené plochy, pravý sloupec (A) plochy pasené. Šedě podbarveny jsou druhy, které výrazně reagují na pastvu. Tučně vysázeným čísly vpravo od sloupců (B, A) je vyjádřena frekvence (f) výskytu a průměrná pokryvnost (E) druhů ve snímcích. Pokryvnosti druhů jsou uvedeny v BraunBlanquetově stupnici (viz výše). Stupně 2(a, b, m) jejichž hodnoty byly použity pro analýzu jsou v tabulce sloučeny. Z tabulky byly vypuštěny druhy, které se vyskytly v méně než ve 2 snímcích. B

A 1111111

11111111

1234567890134567

12345678901234567

Carpinus betulus

223.3423.332...2

223.2323.32.212.2

Tilia cordata

3332322.2..13..3

2222232.2..422...

Quercus petraea

23...133.232212.

133.3242.322.2...

Číslo snímku Stromové patro E3

74

Fagus sylvatica

3..5....5...3542

3..4....5....4241

Fraxinus excelsior

312......1.3....

1...........3....

Acer pseudoplatanus

.12.......1.....

..........2....24

Larix decidua

....12....1.....

....2.....2....1.

Acer campestre

..2..2.....2....

....2..3.........

Bylinné a keřové patro E1 a E2

f

E

f

E

Carex pilosa

122333r+13r.12++

94 11.1 1 + + r . . . + + + . r . + . . .

50

0.7

Viola reichenbachiana

111++r++++.1++++

94

1.1

+++.+.++.++++.+.+

69

0.5

Galium odoratum

212+112++11..1++

88

1.9

+++.+++.++1+.++..

69

0.7

Polygonatum multiflorum

++++++r+.+.++++.

81

0.5

.rrrr+r....r.r+..

50

0.2

Acer pseudoplatanus juv.

.+++++..+1+.++1+

75

0.9

+.++...r+.....+1.

44

0.8

Fraxinus excelsior juv.

++++....r+.+++++

69

0.5

+++..........rr..

31

0.3

Lathyrus vernus

+ + + . + + . r. + . . + . . +

56

0.5

rrr.rrrr.r.r..r..

56

0.1

Tilia cordata juv.

++.1.+r.+..++...

50

0.8

.+.+.+..+.....rr.

38

0.4

Fagus sylvatica juv.

+..1....1+..21+2

50

1.8

........+........

.6

0.5

Rubus fruticosus agg.

+..r1.....++.r.+

44

0.7

.................

..

0.0

Tilia cordata E2

++1.1......++...

38

1.3

.................

..

0.0

Quercus petraea juv.

.r....1+.1+....r

38

1.2

......++.+++.....

25

0.5

Crataegus sp. juv.

+r.r.....+.+....

31

0.3

..+.........+....

12

0.5

Hacquetia epipactis

+.+..r.+....+...

31

0.4

r......+.........

12

0.3

Hedera helix

.rr..+.+.......r

31

0.3

.r...............

.6

0.1

Acer platanoides juv.

..+r...++......r

31

0.3

.................

..

0.0

Melica nutans

..+..+.r..r.r...

31

0.3

.+.......+.......

12

0.5

Pulmonaria officinalis

1.1........++..r

31

1.4

.................

19

0.0

Bromus benekenii

++.........++...

25

0.5

r...........r....

..

0.1

Maianthemum bifolium

.1+....r.+......

25

1.0

..r..............

12

0.1

Acer campestre juv.

..+....+.+.+....

25

0.5

..r.+............

.6

0.3

Acer pseudoplatanus E2

....1+...1+.....

25

1.8

.................

12

0.0 75

Aegopodium podagraria

+.+........+....

25

0.5

.................

..

0.0

Daphne mezereum E2

+.+............+

19

0.5

.................

..

0.0

Pulmonaria obscura

....1+....+.....

19

1.3

.................

..

0.0

Carpinus betulus E2

.....1...+1.....

19

2.2

.................

..

0.0

Symphytum tuberosum

.......r..++....

19

0.4

............+....

.6

0.5

Dentaria bulbifera

++.1+.+.111.1++.

69

1.6

+++2112++111+121+

100

1.9

Euphorbia amygdaloides

+.1r..+..+.+...1

44

1.2

+22.+.++.1.3+.2..

56

4.9

Arum maculatum

++..+....+.+...+

38

0.5

+ + + + + . . . . + . . + . r. +

56

0.5

Brachypodium sylvaticum

+......+...1...1

25

1.8

r++..+.+.+.+2.+++

62

0.6

Scrophularia nodosa

......+.........

6

0.5

....+rr....+.....

19

0.3

Moehringia trinervia

................

0

0

....r+..........+

19

0.4

Urtica dioica

................

0

0

.....+.....+....+

19

0.5

Corydalis cava

++r+...+.r......

+ + . . . . . + . + . + r. + . .

Asarum europaeum

....11.1.11....2

....21.1.1+.....1

Dactylis polygama

+++....+.+.1....

.+.....+.+..+....

Anemone nemorosa

.r+....+...r..r.

.r++...+.+......r

Melica uniflora

..+...2..+32....

+..++.1...322....

Ranunculus auricomus

....+r.....+r..r

.....r...r.r+....

Mercurialis perennis

423....++.......

2 1 2 r. . . + . + . . . . . . 2

Carpinus betulus juv.

.....++...1....+

.r.....+.+++.r+.r

Impatiens parviflora

....+........r++

....+r+.....+....

Ficaria bulbifera

+........+.3....

.........+..1....

Glechoma hederacea

.+.........+....

..r.........+....

Oxalis acetosella

...+.........+..

...+.......+....+

Galium schultesii

.......+...1....

......r+.........

Campanula trachelium

.......+...+....

.......+.+.......

Galeobdolon montanum

.+1.............

r................

Alliaria petiolata

.....+.....r....

................+

76

Convallaria majalis

.......+.+......

.......r.........

Carex digitata

.........++.....

........r........

Mycelis muralis

.........r....+.

..............r..

Campanula rapunculoides

.........1......

..r...r..........

Carex sylvatica

...............+

............r.r..

Podobně jako semenáčky jsou pastvou likvidovány také odrostlejší jedinci v keřovém patře. Mimo oboru se v keřovém patře častěji vyskytují hlavně druhy Acer pseudoplatanus, Tilia cordata, Fraxinus excelsior a Carpinus betulus, i když jejich pokryvnost není příliš vysoká. To patrně souvisí s velikostí stavů zvěře mimo oboru. V oboře však keřové patro není vůbec vyvinuto. Obdobná situace byla zjištěna např. v Milovické oboře (cf. Chytrý & Danihelka, Wernerová 2007). Spásání semenáčků a okus odrostlejších jedinců v keřovém patře zcela potlačuje přirozenou obnovu lesa. Na rozdíl od úbytku pokryvnosti vegetačních pater dochází v pasených plochách k nárůstu pokryvnosti stařiny a opadu (Est) a ploch s volnou půdou (Ep). Nárůst ploch se stařinou je komplementární k úbytku vegetačního krytu, nárůst plochy holé půdy je z části důsledek disturbancí povrchu sešlapem pasoucí se zvěří. Jak dokládá řada prací (cf. ­Fuller & Gill 2001, Gill & Beardall 2001, Rooney & Waller 2003, Côté & al. 2004) vede snížená pokryvnost bylinného patra, spolu s větší pokryvností holé půdy a zjednodušenou vertikální strukturou porostů způsobenou spasením lesního podrostu i  okusem spodních větví stromů, ke změnám mikroklimatu v  porostech. Důsledky, které to sebou nese částečně popisuje Chytrý & Danihelka (1993), kteří dokládají, že v  důsledku snížení pokryvnosti bylinného patra dochází k  vysušování celého lesního ekosystému, který se následně odráží i v druhovém složení lesního podrostu, z něhož původně mezofilní druhy ustupují a jsou nahrazeny druhy xerofilnějšími. Vyšší zastoupení suchomilných druhů z dat získaných v oboře Kútky zatím není příliš patrné, ale lze předpokládat, že při zachování stávající intenzity pastvy se v dlouhodobějším časovém horizontu projeví, neboť porosty vykazují vertikální strukturu typickou pro otevřené pastevní lesy. Snížená schopnost zadržet vodu podmíněná úbytkem vegetačního pokryvu se může odrazit ve zvýšené náchylnosti půdního povrchu k erozi, ať už vlivem odvívání zeminy větrem nebo jejímu splachu při vydatnějších srážkách. Výsledkem pastvy jsou nejen kvantitativní změny druhového složení, dochází také ke zmenšení druhové bohatosti a následně i diverzity v lesních porostech. Velikost změny v indexu diverzity se sice ukázala jako statisticky nevýznamná, jak ale dokládá řada studií, snížení druhové bohatosti i diverzity je průvodním jevem dlouhodobého intenzivního pastevního tlaku (Chytrý & Danihelka 1993, Fuller & Gill 2003, Côté & al. 2004).

Shrnutí

Podrost lesních porostů v oboře Radějov je silně ovlivňen pastvou daňčí zvěře. Změny jsou charakteristické pro dlouhodobou a  vysokou intenzitu pastevního tlaku. Jeho hlavní důsledky jsou následující: 77

Dochází k výraznému snížení pokryvnosti i výšky bylinného patra, včetně pokryvnosti většiny juvenilních dřevin. Okusem je zcela eliminováno keřové patro i zmlazení dřevin stromového patra, což zcela znemožňuje přirozenou obnovu lesa. Pastva zjednodušuje vertikální strukturu porostů, porosty jsou ve spodní části silně otevřené. Pastva zvětšuje podíl holé půdy a stařiny na úkor bylinného patra. Pastva mění pokryvnosti a frekvenci výskytu jednotlivých druhů rostlin. Z porostů téměř mizí dominanta karpatských dubohabřin Carex pilosa, naopak výrazně více se uplatňují druhy Euphorbia amygdaloides a Dentaria bulbifera. Disturbance půdního povrchu spojené s eutrofizací podporují šíření nitrofilní a ruderálních druhů v lesních porostech. Vlivem pastvy došlo ke snížení druhové bohatosti a diverzity byliného patra.

Summary

Forest understory in Radějov game preserve is strongly influenced by grazing fallow deer. The changes are characteristic of long-term and high intensity of livestock pressure. Its main effects are as follows: There is a substantial reduction of cover and height of herb layer, including cover of most seedling trees. Browsing is completely eliminated shrub layer and young trees, which completely prevents natural restoration of the forest. Pasture simplifies the vertical structure of vegetation, creating more open understory of the forest. Fallow deer grazing increases the proportion of bare soil and litter at the expense of herb layer. Long-term continuous grazing changes the cover and frequency of individual plant species. Almost disappeared from the understory dominant of carpathian oak-hornbeam forest Carex pilosa, but significantly higher cover have species such as Euphorbia amygdaloides and Dentaria bulbifera. Disturbances of soil surface associated with eutrophication and encourage the spread of ruderal and nitrophilous species in the forests. Grazing causes a reduction in species richness and diversity of understory.

Literatura/Literature:

Ammer C. (1996): Impact of ungulates on structure and dynamics of natural regeneration of mixed mountain forests in the Bavarian Alps. – For. Ecol. Manage. 8: 43 – 53. Chytrý M. & Danihelka J. (1993): Long-term changes in the forest layer of Oak and oak-hornbeam forests under the impact of deer and mouflon. – Folia Geobot. Phytotax. 28: 225 – 245. Côté S. D., Rooney T. P., Tremblay J., Dussault Ch. & Waller M. D. (2004): Ecological impacts of deer overabundance. – Ann. Rev. Ecol. Evol. Syst. 35: 113 – 147. Fuller R. J. & Gill R. M. A. (2001a): Ecological impacts of deer in woodland. – Forestry 74: 189 – 192. Fuller R. J. & Gill R. M. A. (2001b): Ecological impacts of increasing numbers of deer in British woodland. – Forestry 74: 193–  199. Gill R. M. A. (1992a): A  review of damage by mammals in north temperate forests. 1. Deer. – Forestry 65: 145 – 169. 78

Gill R. M. A. (1992a): A review of damage by mammals in north temperate forests. 3. Impact on trees and forests. – Forestry 65: 363 – 388. Hennekens S. M. & Schaminée J. H. J. (2001): TURBOVEG, a comprehensive data base management system for vegetation data. – J. Veg. Sci. 12: 589 – 591. Hernández M. P. G. & Silva-Pando F. J. (1996): Grazing effects of ungulates in a Galician oak forest (northwest Spain). – For. Ecol. Manage. 88: 65 – 70. Husheer S. W., Coomes D. A. & Robertson A. W. (2003). Long-term influences of introduced deer on the composition and structure of New Zealand Nothofagus forests. – For. Ecol. Manage. 181: 99 – 117. Jongepier J. W. & Jongepierová I. (2005): Plán péče o PR Kútky na období 2005 – 2014. – Ms.[depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou]. Jongepierová I. (2006): Botanické zhodnocení současného stavu PR Kútky v k.ú. Radějov. – Ms. [depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou]. Lepš J., Michálek J., Kulíšek P. & Uhlík P. (1995): Use of paired plots and multivariate analysis for the determination of goat grazing preference. – J. Veg. Sci. 6: 37 – 42. Maarel E. van der (1979): Transformation of cover-abundance values in phytosociology and its effects on community similarity. – Vegetatio 38: 78 – 114. Moravec J. & al. (1994): Fytocenologie. Academia, Praha. Pielou, E. C. (1975): Ecological Diversity. – J. Wiley & Sons, New York. Putman R. J., Edwards P. J., Mann J. E. E., Howe R. C. & Hill S. D. (1989): Vegetational and faunal change in an area of heavily grazed woodland following relief of grazing. – Biol. Conserv. 47: 13 – 32. Rooney T. P. & Dress W. J. (1997): Species loss over sixty-six years in the ground layer vegetation of Heart’s Content, an old-growth forest in Pennsylvania USA. – Nat. Areas. J. 17: 297 – 305. Rooney T.P. & Waller D.M. (2003): Direct and indirect effects of white-tailed deer in forest ecosystems. – For. Ecol. Manage. 181: 165 – 176. Shannon C. & Weaver W. (1949): The mathematical theory of communication. – University of Illinois Press, Urbana. Snedecor & Cochran (1980): Statistical methods. – Iowa State University Press, Ames. Strandberg B., Kristiansen S. M. & Tybir K. (2005): Dynamic oak-scrub to forest succession: Effects of mana­ gement on understorey vegetation, humus forms and soils. – For. Ecol. Manage. 211: 318 – 328. ter Braak C. J. F. & Šmilauer P. (2002): CANOCO reference manual and ­CanoDraw for Windows user’s guide. Software for Canonical Community Ordination (version 4.5). – Biometris, Wagenigen et České Budějovice. 500pp. Tichý L. (2002). JUICE, software for vegetation classification. – J. Veg. Sci. 13: 451 – 453. Wernerová V. (2007): Vliv světla na druhové složení lesního podrostu na příkladu Milovického lesa. – Ms. [Bc. Thesis, depon in knihovna UBZ PřF MU Brno].

79

Stanovení únosných stavů zvěře v oboře Radějov (z pohledu dopadů na lesní vegetaci) Assessment of tolerable game stock in Radějov game preserve (in terms of impacts on forest vegetation) Petr Čermák, Radomír Mrkva Ústav ochrany lesů a myslivosti, LDF MZLU v Brně, Zemědělská 3, Brno 613 00, email: [email protected] Abstrakt

Studie se věnuje popisu současné intenzity přirozené obnovy lesních porostů v oboře Radějov a míře vlivu zvěře na ni. Řeší otázku únosné početnosti ve vztahu ke stavu prostředí, včetně srovnání chovu daňka a jelena s daňkem. Okus v současnosti znatelně eliminuje přirozenou obnovu, nad 10 cm výšky bylo na jaře poškozeno 78 % dřevin, na podzim již 85 %; nad 20 cm výšky na jaře 100 %, na podzim 97 %. Dřeviny neodrůstají, v podstatě absentuje keřové patro – oborní chov jednoznačně negativně ovlivňuje jak dynamiku lesních ekosystémů, tak jejich vertikální strukturu. Změna chovu daňka na kombinaci daňka a jelena by neměla přinést zásadní změny ve vlivu na vegetaci. Únosné (přiměřené) stavy zvěře nelze stanovit „od zeleného stolu“, lze k nim dojít postupným snižováním početnosti zvěře a současným sledováním, zda stav území odpovídá stanovenému cíli.

Abstract

The paper describes a study on the existing natural regene­ration of forest stands in Radějov game preserve and the impact of game on it. It deals with tolerable game stock with respect to environmental conditions, including a  comparison of fallow deer management, and combined fallow deer and red deer management. At present, game browsing significantly reduces the natural regeneration; in spring 78 % of woody plants and in autumn even 85 % of woody plants were damaged at a height of more than 10 cm; in spring 100 % and in autumn 97 % of woody plants were damaged at a height of over 20 cm. The reserve game stock management has ­clearly negative effects on both dynamics of forest ecosystems, and their vertical structure: woody plants do not grow further and the shrub is non-existent. The change in stock from fallow deer only to a combination of fallow deer and red deer is not to bring significant changes in the impact on vegetation. Tolerable (reasonable) game stock cannot be made from scratch, but can only be reached by gradual game stock reduction and simultaneous monitoring whether the conditions in the area correspond with the set target conditions.

Klíčová slova

Cervus elaphus, Dama dama, obora Radějov, okus, únosné stavy zvěře

Keywords

browsing, Cervus elaphus, Dama dama, Radějov game preserve, tolerable game stock 80

Úvod Primárním cílem prezentované studie bylo posoudit kvalitu a kvantitu přirozené obnovy lesních porostů v oboře Radějov, míru vlivu zvěře na tento stav a následně tato zjištění interpretovat z hlediska budoucího vývoje porostů a z pohledu ochrany přírody. V  současnosti je v  oboře chována dančí zvěř, normovaný stav činí 490  ks, dále zvěř srnčí, normovaný stav je 20 ks, a černá zvěř, normovaný stav 22 ks. Před dvěma lety bylo do obory se souhlasem Správy CHKO Bílé Karpaty vypuštěno 30 ks jelenů. Uživatel honitby požádal o normování stavu jelení zvěře, a to v počtu 120 ks. Navrhované výsledné stavy tedy jsou: daněk 310 ks, jelen 120 ks, srnčí a černá v současné početnosti. Dalším cílem studie tak logicky bylo specifikovat rizika, která lze očekávat při zavedení chovu jelena do obory, prognózovat vliv potravní kompetice jelena a  daňka, srovnat společný chov oproti chovu jednoho druhu, diskutovat únosné početnosti ve vztahu ke stavu prostředí.

Metodika

Posouzení stavů zvěře z pohledu potravních strategií a platné myslivecké legislativy Současné i  navrhované stavy byly konfrontovány s  lite­rárními poznatky o  potravní strategii a  platnými před­pisy pro oborní chovy, zejména s  vyhláškou MZe č. 491/2002 Sb. ze dne 13. listopadu 2002 o způsobu stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře a  o  zařazování honiteb nebo jejich částí do jakostních tříd a typizační směrnicí ­Lesprojektu pro obory (Anonymus 1988).

Monitoring okusu na transektech

Ve vybraných porostech s vhodnými podmínkami pro vznik přirozené obnovy (snížený korunový zápoj nebo boční osvětlení) byly na transektech monitorovány všechny dřeviny do výšky 150 cm. Dřeviny byly tříděny do výškových tříd po 10 cm. Transekty měly šíři 3 m a délku 30 m, tyto rozměry v podmínkách obory zaručovaly dostatečný počet hlavní zmlazující dřeviny z pohledu možností vyhodnocení výsledků. Monitoring byl realizován na 5 transektech, tj. na celkem 450 m2. Hodnoceno bylo aktuální poškození, tj. poškození z uplynulé zimy a probíhající vegetační sezóny. Jako poškozené byly hodnoceny dřeviny s poškozením terminálu nebo se silným poškozením bočních výhonů (poško­zeno více než 20 % výhonů). Procento poškození je z pohledu možných či očekávaných dopadů vhodné posuzovat odděleně pro dvě skupiny dřevin (Čermák 2007): 1) nepříliš potravně atraktivní dřeviny s  obvykle početným zmlazením a  s  eskalací poškození až při významném zvýšení početnosti zvěře – buk lesní (Fagus sylvatica), smrk ztepilý (Picea abies); 2) dřeviny potravně silně atraktivní, eventuelně středně atraktivní, ale poměrně dobře tolerující okus, obvykle s možností kompenzačního růstu – javor (Acer spp.), habr obecný (Carpinus betulus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), dub (Quercus spp.), lípa (Tilia spp.), jilm (Ulmus spp.), většina keřů, viz Tab. 1. Málo zastoupené dřeviny jsou poškozovány ve větší míře než hlavní dřeviny (Čermák 1998, 2000). Chceme-li tedy uplatnit v Tab. 1 uvedené hodnocení, musíme zde uvedená limitní % poškození používat pouze pro převažující eudominantní či relativně hojně zastoupené dřeviny. 81

Pro hodnocení by měly být prioritně použity dřeviny vyšší než 10 cm, u semenáčů do 10  cm se často výrazně projevuje jednak ochrana vegetačním krytem (zejména souvislejší ­bylinný kryt či drobné keříky), jednak celkově nízká atraktivita daná malou nápadností a malým potravním ziskem. Tam, kde není dostatek dřevin nad 10 cm (v počáteční fázi zmlazení), použijeme pro hodnocení všechny zjištěné dřeviny. Tab. 1. Hodnocení vlivu okusu na další vývoj dřevinné vegetace (Čermák 2007). dřeviny

% poškozených jedinců

hodnocení vlivu okusu na další vývoj dřevinné vegetace

do 20 %

okus by neměl výrazněji ovlivnit vývoj dřevinné vegetace, možné je zpomalení růstu dřevin, mírné omezení početnosti a změny v zastoupení jednotlivých dřevin

nad 20 %

okus pravděpodobně výrazně ovlivní vývoj dřevinné vegetace – dojde k početní redukci dřevin, zpomalení růstu či změnám dřevinné skladby včetně selekce některých méně hojných a přitom intenzivně poškozovaných druhů; v extrémním případě může dojít k úplnému zničení kultury či přirozeného zmlazení (zejména při opakovaném okusu této intenzity)

do 40 %

okus by neměl výrazněji ovlivnit vývoj dřevinné vegetace, možné je zpomalení růstu dřevin, mírné omezení početnosti a změny v zastoupení jednotlivých dřevin

nad 40 %

okus pravděpodobně výrazně ovlivní vývoj dřevinné vegetace – dojde k početní redukci dřevin, zpomalení růstu či změnám dřevinné skladby včetně selekce některých méně hojných a přitom intenzivně poškozovaných druhů; v extrémním případě může dojít k úplnému zničení kultury či přirozeného zmlazení (zejména při opakovaném okusu této intenzity)

Fagus sylvatica, Picea abies

Acer spp., Fraxinus excelsior, Carpinus betulus, Quercus spp., Tilia spp., Ulmus spp., většina keřů

Výsledky a diskuze Společný chov daňka a jelena – rizika, legislativní limity pro stavy zvěře

Oba druhy zvěře, tj. daněk evropský (Dama dama) i jelen lesní (Cervus elaphus), patří z hlediska potravní specializace k přechodnému typu konzumenta neboli k potravním oportunistům (intermediate feeders) dle Hofmanna (1989). Daněk má ve srovnání s jelenem stavbu předžaludku bližší zvěři srnčí a je proto poněkud náročnější na výživu. Z našich druhů řazených k přechodnému typu konzumentů má nejblíže k okusovačům. Potenciální vliv různých druhů zvěře na dřeviny se pokusil kvantifikovat Kamler (2007). Ve srovnání daňka a jelena je patrna mírně vyšší spotřeba jelena na kus a den; při přepočtu na kg živé hmotnosti je ovšem vyšší impakt u daňka – jeho hmotnost je cca poloviční až třetinová, denní spotřeba dřevin na 1 kus zvěře přitom pouze o cca 15 – 20 % menší. 82

Překryv potravních nik obou druhů se může v závislosti na typu prostředí pohybovat v širokém rozmezí, většinou činí více než 50 %. Pro podmínky obory Radějov lze, vzhledem k charakteru prostředí a potravní nabídce z části omezené relativně malou plochou území a zčásti regulovanou krmením, očekávat spíše vyšší hodnoty. Změna chovu daňka na kombinaci daňka a jelena by z pohledu potravních preferencí a realizovaných potravních spekter neměla přinést zásadní kvantitativní změny ve využívání potravních zdrojů, pokud bude dodržena celková zátěž (tj. při poměrném přepočtu stavů). Potenciálním rizikem pro eskalaci škod či změnu jejich charakteru může být při zavedení společného chovu (kromě již výše uvedené změny využívání jednotlivých lokalit) změna chování daňka z důvodu přítomnosti nového konkurenčního druhu. Souběžný chov jelena a daňka je sice z hlediska chování zvěře zpravidla bezproblémový, vnesení jelena je nicméně pro populaci daňka stresorem – je spojené s redukcí jeho početnosti, zvýšeným pohybem personálu atd. Krátkodobé změny chování zvěře lze očekávat, možné či pravděpodobné jsou zejména dva: 1) změny v zátěži jednotlivých ploch v rámci obory (jiná distribuce zvěře po území); 2) dočasné navýšení podílu dřevin v  potravě (obecně stresem, snížením návštěvnosti mysliveckých zařízení apod.). Vlivem stresu z mezidruhové konkurence může dojít také k navýšení škod ohryzem a loupáním. Z  pohledu myslivecké legislativy (vyhláška MZe č.  491/2002 Sb.) jsou jak současné normované stavy, tj. 490 ks daňka, tak plánované stavy, tj. 310 ks dančí zvěře a 120 ks jelení zvěře, pro oboru Radějov v požadovaném rozpětí minimálních a maximálních stavů. Budeme-li srovnávat současné stavy se stavy plánovanými při společném chovu, pak při porovnání pouze normované zvěře půjde o mírné navýšení zátěže – současný stav 490 ks normovaných daňků, tj. 245 ks spárkaté zvěře (dle přepočtu podle vyhlášky č. 491/2002 Sb.), navrhovaný stav je potom v přepočtu roven 155 ks + 120  ks = 275  ks. Budeme-li ovšem srovnávat skutečný (deklarovaný) současný stav se započítáním nenormované jelení zvěře, potom je v současnosti v oboře stav odpovídající chystanému záměru, tj. 275 ks (245 + 30). Podle typizační směrnice Lesprojektu pro obory (Anonymus 1988) odpovídá území obory podmínkám pro zařazení do I. bonity (na základě stanovištních–půdních podmínek). Pro I. bonitu je navrhována výměra na 1 ks zvěře pro daňka 2–2,5 ha na 1 ks, s doporučeným koeficientem 0,8, což odpovídá stavu 783 ks. Pro jelena lesního je navrhována výměra 4 – 5 ha na 1 ks, s doporučeným koeficientem 0,7 – 0,8. Při uvažovaném poměru daněk: jelen 1:2,58 by odpovídající stavy byly 441 ks daňka a 171 ks jelena lesního. I z pohledu typizační směrnice jsou tedy navržené stavy v pořádku. Pro použití a interpretaci výše uvedených srovnání je třeba dodat, že obě kalkulace berou v  potaz pouze potravní potřeby zvěře (a  při jejich zohlednění počítají se setrvalým krmením zvěře) a její základní biologické nároky. Ani do jedné z kalkulací není zahrnut dopad uvedených početností zvěře na rostlinná společenstva či stanoviště při dlouhodobém vlivu.

Okus dřevin a jeho dopady na vývoj dřevinné vegetace

V nárostech převažoval habr obecný (Carpinus betulus) (na jaře 52  % dřevin na transektech, na podzim 51 %), následoval jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) (na jaře 21 %, na podzim 22 %), lípa srdčitá (Tilia cordata) (na jaře 12 %, na podzim 13 %), 83

javor klen (Acer pseudoplatanus) (na jaře i na podzim 7 %), buk lesní (Fagus sylvatica) (na jaře 4 %, na podzim 3 %), dub zimní (Quercus petraea) (na jaře i na podzim 2 %), jilm drsný (Ulmus glabra) (na jaře i na podzim 1 %). Velmi chudé bylo spektrum keřů, na transektech byly přítomny pouze hlohy (Crataegus spp.), v celkové početnosti 15 ks (na jaře), respektive 13 (na podzim) na transektech 1, 3 a 5; 100 % jich bylo poškozeno okusem. Dále byl přítomen lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), který nebyl detailněji monitorován. Absentovaly druhy, které se v  těchto společenstvech charakteristicky vyskytují (zejména v prvním a druhém vegetačním stupni), jako jsou například: brslen bradavičnatý (Euonymus verrucosa), líska obecná (Corylus avellana), ptačí zob (Ligustrum vulgare), svída krvavá (Cornus sanguinea), zimolez obecný (Lonicera xylosteum), řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica) či trnka obecná (Prunus spinosa). Jejich presence nebyla zjištěna ani studií Kočího (2007). Na všech transektech jednoznačně převažovaly dřeviny do 10 cm výšky, převážně 1 – 3leté; z celkového množství 4504 dřevin jich na jaře nad 10 cm bylo pouze 482 ks, tj. necelých 11 %, z toho 78 % poškozeno okusem; na podzim byl jejich podíl rovněž 11 % – 396 ks z 3654 dřevin, z toho 85 % poškozeno okusem. Dřeviny nad 20 cm se potom již vyskytovaly jen zcela minoritně – 112 ks na jaře (tj. cca 2 %, 100 % jich bylo poškozeno okusem) a 86 ks na podzim (97 % poškozeno okusem). Dřevin nad 30 cm bylo na jaře jen 59 ks, tj. cca 1 %, poškozeno bylo přitom 100 %; na podzim potom 57  ks, tj. cca 2  %, poškozeno 100  %. Dřeviny nad 70  cm výšky se vůbec nevyskytovaly. Všechny plochy přitom vykazovaly zřejmý pokles početnosti seme­náčů v průběhu vegetační sezóny, nejméně ubylo jedinců nad 30 cm výšky. Z pohledu limitních (únosných) hodnot okusu dle Tab. 1 byly tyto hodnoty u dřevin nad 10 cm překročeny u všech dřevin na všech transektech – okus výrazně ovlivňuje vývoj dřevinné vegetace. Při srovnání jednotlivých druhů dřevin lze konstatovat, že u  starších a  vyšších dřevin jsou poškozovány okusem v  podstatě jakékoliv dřeviny, selektivita se vzhledem k síle tlaku nemá možnost uplatnit. Významný nárůst mortality dřevin lze očekávat již při ztrátách na přírůstu a četnostech opakování okusu znatelně nižších než tomu je v Radějovské oboře. Podle výpočtů založených na regresní analýze dat získaných sledováním poškození a růstu dřevin na oplocených a neoplocených plochách (Eiberle & Nigg 1987) lze očekávat významné zvýšení mortality při ztrátách na přírůstu přesahujících 27 %, k podobným hodnotám v rozmezí 25 – 35 % došli i další autoři (např. Perko 1983). Na základě kmenových analýz realizovaných Eiberleho metodou (Eiberle 1978, 1980) bylo potom zjištěno, že jsou-li jehličnaté dřeviny v období prvních 10 – 15 let více než dvakrát poškozeny okusem na terminálním výhonu, lze očekávat zpomalení jejich výškového přírůstu či zvýšení mortality; u listnatých dřevin to je v případě, že dojde k více než ke čtyřem poškozením (Fiňdo 1992). Na podobných územích se ukazuje potřeba stanovení dalšího ukazatele, kromě vlastní intenzity poškození. Mělo by jím být odrůstání dřevin – například procentuální podíl dřevin o určité výšce (např. 1,0 m), samozřejmě pro jednotlivá stádia obnovy (je ovšem problematické stanovit zpětně, jak dlouho obnova probíhá či měla probíhat). Také by mohl být hodnocen věk nárostu o výšce 0,5 m, tj. o výšce, ve které je nárost často dlouhodobě držen, a  zároveň stanovit přípustné navýšení tohoto věku, tj. přípustné zpomalení odrůstání. Samotné procento okusem poškozených dřevin má sice diagnostickou hodnotu, ale z hlediska dynamiky lesního ekosystému je skutečným kritériem to, zda dřeviny odrůstají, v jakém druhovém složení a časovém horizontu. 84

Stanovení přiměřených stavů zvěře, posouzení úživnosti obory

Z mysliveckého hlediska jsou současné stavy zvěře v oboře přiměřené (ovšem bez vztahu ke kvalitativním parametrům populace zvěře – hmotnosti, kvalitě trofejí, koeficientu reprodukce, neboť ty nám nejsou známy). Z tohoto pohledu je v podstatě veškerá ­vegetace bylinného a keřového patra disponibilní potravou pro zvěř a může být tedy zkonzumována – úživnost území je v tomto případě poměrně vysoká, lesní i nelesní plochy nabízí pestré potravní možnosti. A to vše i přes evidentní snížení úživnosti během oborního chovu – současné pokryvnosti v bylinném patře jsou na první pohled cca poloviční ve srovnání s plochami mimo oboru či zaplocenými plochami uvnitř obory; Kočí (2007) zjistil průměrnou pokryvnost na pasených plochách cca 14 % na nepasených 35 %. Zvěř je pochopitelně intenzivně krmena v mysliveckých zařízeních, která jsou v oboře v dostatečném počtu a dobře zásobena kvalitním krmivem, snížení úživnosti dané redukcí bylinného a keřo­vého patra je tak z hlediska výživy zvěře kompenzováno vyššími krmnými dávkami. Z pohledu ochrany přírody je tento přístup neakceptovatelný. Stavy zvěře by měly být takové, aby nejen zajistily dostatek potravy, ale aby také neovlivňovaly podstatněji diverzitu rostlinných biocenóz, druhovou skladbu či dynamiku společenstev. Určit takové přiměřené stavy „od zeleného stolu“ je nemožné, jakékoliv paušalizace naráží na výrazné rozdíly konkrétních území obor z hlediska stanovištních, porostních, klimatických atd. Přiměřené stavy v tomto smyslu slova by tak bylo možné určit zřejmě jen postupným snižováním stavů zvěře a  sledováním odezvy vegetace. Zároveň, vzhledem k tomu, že na exponovaných plochách nelesních společenstev situace vyžaduje okamžité řešení, doporučujeme v průběhu snižování stavů zvěře ochránit nejvíce ohrožené lokality oplocením (trvalým nebo elektrickým ohradníkem) tak, aby nedošlo k nevratné devastaci těchto společenstev. Při výše popsaném postupu by bylo samozřejmě nutné precizně definovat ­cílový stav lesních společenstev a to buď ve smyslu akceptovatelného stavu nebo ve ­smyslu ideálního stavu. Cílový stav (z pohledu dřevin) by mohl být například definován ­pomocí:

Obr. 1: Důsledky opakovaného okusu. 85

určitého maximálního procenta okusu (např. procenta dle Tab. 1), určité maximální ztráty na přírůstu (definovaná pomocí rozdílu ve výškách dřevin na oplocených a srovnatelných neoplocených plochách, například výše zmíněné hodnoty okolo 30 % ztráty), požadovaného stavu odrůstání zmlazení na vybraných monitorovaných plochách apod. Z pohledu bylinného patra by potom cílový stav mohl být definován maximálním úbytkem bylinného ­patra, zachováním klíčových druhových kombinací pro jednotlivá společenstva apod. Je pravděpodobné, že v současné situaci, tj. po několikaleté intenzivní zátěži území oborním chovem, by pro dosažení cílového stavu musely být stavy sníženy poměrně znatelně. Je přitom možné, že by takové stavy byly příliš nízké pro provozování oborního chovu. Je ovšem také možné, že po regeneraci společenstev by území bylo schopno následně zvládnout i vyšší početnosti zvěře, než ty, na které bylo nutné stavy snížit (díky zvýšení úživnosti území a dosažení dostatečné přirozené obnovy). Otázkou zůstává, jaká by měla být intenzita prvního kroku při snižování stavů zvěře. Nelze ji stanovit jinak než kvalifikovaných odhadem – měla by na jednu stranu být dostatečně vysoká, aby měla smysl, tj. aby bylo reálné, že se projeví snížením intenzity poškození a na stranu druhou by neměla oborní chov přehnaně limitovat dříve, než se prokáže či neprokáže, zda je třeba ve snížení stavů dále pokračovat. Navrhujeme snížení o cca 15 až 20 %, tj. přibližně 75 až 100 ks daňka. Při posuzování populací chovaných druhů býložravých sudokopytníků a  jejich vlivu na rostlinnou složku ekosystémů by se neměla vytratit také skutečnost, že také tyto druhy v chráněném území podléhají kritériím ochrany přírody. Posuzovat by se proto měly rovněž populace chovaných druhů samy o sobě a to, zda „myslivecký chov“ nepůsobí negativně na jejich vitalitu. Zejména se to týká vyhraněně společensky a  teritoriálně se chovající srnčí zvěře. Pro podobné hodnocení nemáme patřičné informace, potřebná data o oborním hospodaření nejsou obvykle mimo chov sdělována.

Obr. 2: Rozdíl v přirozené obnově mezi oplocenkami a okolím je patrný na první pohled. 86

Závěr

Výsledky provedených šetření lze shrnout do následujících závěrů: • okus znatelně eliminuje přirozenou obnovu, nad 10  cm výšky bylo na jaře poškozeno 78  % dřevin, na podzim již 85 %; nad 20  cm výšky na jaře 100 %, na podzim 97 %; • dřeviny neodrůstají, v podstatě absentuje keřové patro – oborní chov jednoznačně negativně ovlivňuje jak dynamiku lesních ekosystémů, tak jejich vertikální strukturu; • současný stav je v rozporu s cíli ochrany přírody; • pro stanovení přiměřených stavů zvěře je nutné přesně definovat cílový stav ­lesních společenstev; • únosné (přiměřené) stavy zvěře nelze stanovit „od zele­ného stolu“, lze k nim dojít postupným snižováním stavů zvěře a  současným sledováním, zda stav území odpovídá stanovenému cílovému stavu; jako první krok navrhujeme snížení stavu o cca 15 až 20 %; • je nutné začít aktivně chránit, tj. oplotit nejohroženější lokality; jen tak lze zajistit, že nedojde k jejich devastaci; • i populace chovaných druhů zvěře (autochtonních) mohou být předmětem zájmu a péče ochrany přírody a jejich hodnocení by se nemělo opomíjet.

Shrnutí

Studie se věnuje popisu současné intenzity přirozené obnovy lesních porostů v oboře Radějov a míře vlivu zvěře na ni. Řeší otázku únosné početnosti ve vztahu ke stavu prostředí, včetně srovnání chovu daňka a jelena s daňkem. Okus v současnosti znatelně eliminuje přirozenou obnovu, nad  10  cm výšky bylo na jaře poškozeno 78  % dřevin, na podzim již 85 %; nad 20 cm výšky na jaře 100 %, na podzim 97 %. Dřeviny neodrůstají, v podstatě absentuje keřové ­patro – oborní chov jednoznačně negativně ovlivňuje jak dynamiku lesních ekosystémů, tak jejich vertikální struk­turu. Změna chovu daňka na kombinaci daňka a jelena by neměla přinést zásadní změny ve vlivu na vegetaci. Únosné (přiměřené) stavy zvěře nelze stanovit „od zeleného stolu“, lze k  nim dojít postupným snižováním početnosti zvěře a  současným sledováním, zda stav území odpovídá stanovenému cíli.

Summary

The paper describes a study on the existing natural regeneration of forest stands in Radějov game preserve and the impact of game on it. It deals with tolerable game stock with respect to environmental conditions, including a  comparison of fallow deer management, and combined fallow deer and red deer management. At present, game browsing significantly reduces the natural regeneration; in spring 78 % of woody plants and in autumn even 85 % of woody plants were damaged at a height of more than 10 cm; in spring 100 % and in autumn 97 % of woody plants were damaged at a height of over 20 cm. The reserve game stock management has clearly negative effects on both dynamics of forest ecosystems, and their vertical structure: woody plants do not grow further and the shrub is non-existent. The change in stock from 87

fallow deer only to a combination of fallow deer and red deer is not to bring significant changes in the impact on vegetation. Tolerable (reasonable) game stock cannot be made from scratch, but can only be reached by gradual game stock reduction and simultaneous monitoring whether the conditions in the area correspond with the set target conditions.

Literatura

ANONYMUS (1988): Obory pro chov spárkaté zvěře. Typizační směrnice. – Lesprojekt Brandýs nad Labem, 57 pp. ČERMÁK P. (1998): Vliv sudokopytníků na lesní ekosystémy Moravy. Lesnictví – Forestry, 44(6): 278 – 287. ČERMÁK P. (2000): Vliv sudokopytníků na dřeviny vybraných lesních ekosystémů. – Disertační práce FLD MZLU Brno, 157 pp. ČERMÁK P. (2007): Poškození dřevin okusem, ohryzem a loupáním. – Habilitační práce LDF MZLU Brno, 137 pp. EIBERLE K. (1978): Folgewirkungen eines simulierten Wildverbisses auf die Entwicklung junger Waldbäume. – Schweiz. Z. Forstwes. 129: 757 – 768. EIBERLE K. (1980): Methodische Möglichkeiten zum Verständnis der waldbaulich tragbaren Verbissbelastung. – Schweiz. Z. Forstwes. 131: 311 – 326. EIBERLE K. & NIGG H. (1987): Grundlagen zur Beurteilung des Wildverbisses im Gebirgswald. Schweiz. Z. Forstwes. 138: 747 – 785. FIŇDO S. (1992): Tolerancia drevín na poškodzovanie odhryzom. Lesnictví – Forestry 38(5): 379 – 390. HOFMANN R. R. (1989): Evolutionary steps of ecophysiological adaptation and diversification of ruminants: a comparative view of their digestive system. – Oecologia 78: 443 – 457. KAMLER J. (2007): Potravní strategie býložravé spárkaté zvěře a její význam pro myslivecké hospodaření. – Habilitační práce LDF MZLU Brno, 69 pp. KOČÍ M. (2007): Změny ve složení bylinného patra lesní vegetace v oboře Radějov. – Studie, 12 pp.

88

Potravní situace pro zvěř v oboře Radějov Food situation for animals in Radějov game-preserve Doc. Ing. František Zabloudil, CSc., Brno Institut ekologie zvěře VFU Brno, Palackého 1 – 3, 612 42 Brno Abstrakt

Jedná se o posouzení vlivu chované zvěře v oboře Radějov na lesní hospodářství a na přírodní rezervaci Kútky uvnitř obory. Hodnocena je úživnost obory pro chov dančí, srnčí a jelení zvěře s přihlédnutím k černé zvěři. Návštěvnost luk zvěří je poměrně malá – zvěř zde nenachází atraktivnější potravní druhy než v lesích. Zaplocením lesních porostů cca 259 ha došlo ke snížení celkové produkce potravní biomasy, která je zvěři nepřístupná. Potravní nedostatek je vyrovnáván trvalým přikrmováním zvěře v době vegetace.

Abstract

The paper presents an assessment of the impact of game animals kept in the Radějov game preserve on forest mana­gement and Kútky Nature Reserve situated in the preserve. Particularly the carrying capacity of the preserve for the breeding of fallow, roe and red deer, taking into account also wild boar. Meadows are not much visited by the game, as it does not find more attractive foodplants here than in the forest. By fencing off a forest area of approx. 259 ha the total food biomass production was reduced by its inaccessibility for the game. Lack of food is compensated for by permanently feeding the game in the vegetation season.

Klíčová slova

obora Radějov, únosné stavy zvěře

Keywords

Radějov game preserve, tolerable game stock

89

Úvod Životní podmínky chované zvěře v oborách závisí na přirozené úživnosti – porostní a prostorové skladbě – přístup k vodě – dostatek klidu a krytu.

Počátky založení chovu daňků v oblasti a oboře Bílých Karpat

Původní druhová skladba zvěře před založením obory v této oblasti byla zastoupena jelenem lesním, srncem obecným, zajícem polním a predátory (liška atd). První daňčí zvěř byla do volné honitby přivezena roku 1960 v počtu 2 daňků a 3 daněl z obory Březka. V roce 1962 vypustil Lesní závod Strážnice dalších 13 kusů daňčí zvěře původem z LS Lány a Kardašovy Řečice. V roce 1968 byli dovezeni 4 daňci původem z LZ Ž ­ idlochovice. Na slovenské straně Bílých Karpat Polovné združení Skalica vypustilo 5 daňků, 10 daněl a 5 daňčat původem z Lesního závodu Židlochovice. Lesní závod Strážnice (správce nemovitostí) požádal Okresní úřad v Hodoníně podle zákona č. 23/1962 Sb. § 6 o povolení k vybudování obory na lesních i ostatních pozemcích o rozloze 1564,84 ha. Na jaře v roce 1984 bylo započato oplocení, které skončilo v roce 1988. Před skončením oplocení obory byla vyhlášena Výnosem MK ČR (1987) „Přírodní rezervace Kútky“ o výměře 66 ha polí, luk a pastvin, které byly využívány k pěstování plodin a později k pastvě skotu a ovcí. V oboře je zaplocen majetek: Lesů České republiky 1075,98  ha 64,76  %, – Drobných vlastníků 191,70 ha 12,13 %, MÚ úřad Strážnice-OÚ Radějov 297,16 ha 18,37 % Celkem: 1 564,84 ha 100,00 % Tabulka č. 1: Druhy pozemků s kulturami v ha (podle geodet. zařazení) Lesní porosty

Pole, louky, pastviny

Políčka, kaštany

Vody

Cesty, ostat. pl.

Celkem

1267,36

191,70

64,63

1,49

39,66

1564,84

Okresní národní výbor v Hodoníně ve svém rozhodnutí ze dne 28.6.1989 stanovil pro Jihomoravské státní lesy v Brně cílové početní stavy zvěře v oboře: 700 ks daňčí zvěře a 40 kusů srnčí zvěře. Myslivecké hospodaření bylo do konce roku 1992 v režii Lesního závodu Strážnice. V dalších letech v oboře myslivecky hospodařili: Moravia-agriturist s.  r.  o. s  podílem Lesní společnosti Strážnice, odštěpný závod Strážnice, Akciová společnost Foresta a od roku 2003 má v nájmu tuto oboru Hamé  a.  s. Babice. Upravené cílové počty zvěře jsou od roku 1999 uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 2: Cílové stavy zvěře v oboře Radějov od 8. 7. 1999 (vydáno OÚ Hodonín)

90

Druh zvěře

Bonitní třída

Plocha v ha

Cílový stav v ks

Koef. produkce

Daňčí

I.

1564,8402

560

0,8

Srnčí

I.

1564,8402

40

0,9

Tabulka č. 3: Cílové stavy zvěře v oboře Radějov od 25.2.2003 (Vyd.ŽP MěÚ Veselí nad Mor.) Druh zvěře

Bonitní třída

Plocha v ha

Cílový stav v ks

Koef. produkce

Daňčí

I.

1564,8402

560

0,8

Srnčí

I.

1564,8402

40

0,9

K ozdravení daňčí zvěře a postupnému zavedení jelení zvěře bylo na základě povolení majitele honitby, MěÚ Veselí nad Mor. a Správy chráněné oblasti vypuštěno do obory v roce 2004 a 2005 29 kusů jelení zvěře a 37 kusů daňčí zvěře. Tabulka č. 4: Stavy zvěře v oboře Radějov k výpočtu spotřeby přirozené potravy v roce 2007  Druh zvěře

Jelen lesní

Daněk skvrnitý

Srnec evropský

Prase divoké

Počet kusů

45

490

20

22

Výsledky práce Zjištění potravní produkce a spotřeby v oboře Radějov v roce 2007

Na základě objednávky fa: Hamé, a. s. Babice č. 572 ze dne 14. 3. 2007 se jednalo o vypracování odborné studie a posouzení chovu zvěře v oboře Radějov s přihlédnutím na lesní hospodářství. Hodnocení je směrováno k úživnosti obory pro chov zvěře daňčí, srnčí a  jelení s  ohledem na černou zvěř. Dále také k  posouzení vlivu chovu zvěře na Přírodní rezervaci Kútky a jejímu ochrannému pásmu nachá­zejícímu se ve střední části obory. Pro zjištění úživnosti tj. přirozené potravy v životním prostředí zvěře byly dosud využívány následující způsoby: odhad podle Vyhlášky ze dne 13.  11. 2002 k  zákonu 491/2002 Sb., liniový způsob – vhodný pro zjištění škod zvěří. Proto byla použita ­metoda zkusných ploch – založena na odebrání vzorků na všech produkčních ­lokalitách k získání údajů přirozené potravní úživnosti sledované honitby nebo obory. Tato metoda je náročná, ale nejblíže skutečné produkci biomasy v daném území. Při odběru vzorků se sleduje druhové složení porostu a po případném laboratorním vyšetření jejich energetická hodnota (Myslivost 12/2006), tj. výpočet průměrné potravy jednotlivých ­druhů zvěře v letním a zimním období. Při nedostatku lze potřebné množství doplnit založením potravních ploch v období vegetace, v zimním období krmením zvěře v oborách. Pro zjištění velikosti porostů se využily údaje hospo­dářské knihy, zpracované Ústavem hospodářské úpravy lesů (ÚHÚL) – pobočka v Kroměříži. K získání statistic­kých údajů v  oblasti myslivosti a  hospodaření v  oboře, byly využity materiály zapůjčené u Lesů České republiky (LČR) – Lesní správy ve Strážnici a také na pověřených obecních úřadech. Výškové, půdní, bioklimatické, porostní a další údaje jsou uvedeny ve zpracované studii.

91

Tabulka č. 5: Sumář kvantitativní produkce biomasy v roce 2007 Lesy ČR

Kultura

Lesy Str. .+OÚ Rad.

Půda vlastníků

Celkem

Tráva, byliny

Prýty, okus

Tráva, byliny

Prýty, okus

Tráva, byliny

Prýty, okus

Tráva, byliny

Prýty, okus

Lesní porosty

675674

184477

428642

172990

0

0

1104316

357467

Zvěřní políčka

73853

0

36985

0

0

0

110838

0

Plocha kaštanů

28316

15091

0

0

0

0

28316

15091

Vodní plochy

0

0

0

0

0

0

0

0

Louky, pastviny

0

0

0

0

805140

0

805140

0

Cesty

0

0

0

0

0

0

0

0

9660

2034

0

0

0

0

9660

2034

Celkem kg

787503

201602

465627

172990

805140

0

2058270

374592

Celkem q

7875

2016

4656

1730

8051

–

20583,00

3745,92

Ostatní bezlesí

Odběr vzorků

360

75

220

663

Oplocenky ks ha/ %:

65/ 236,36 ha = 18,65 %

24/ 22,41ha = 23,45 %

–

89/ 258,77 = 20,42 %

Tabulka č. 6: Výpočet základního fyziologického průměrného potravního nároku zvěře Období   Počet kusů

Krmné   Seno dny

Tráva   byliny

Jadrná krmiva

Dužnatá krmiva

Ostatní

Sa: kg

Netto   Energie   cca MJ

Podle: Bubeníka, Hitnause, Siefka, Mehlitze, Zabloudila Jelen lesní (hm., 100 kg) 1 Uvedeno v kg a netto energii (MJ) – základní množství Denní spotřeba „L“ Sa kg/rok:

215

0

–

–

12,0–16,0 0,75 – 1,0 2580

161

0 –

3,5–5,00 16,0–22,0 752

3493

19,48 –

Daňčí zvěř (hm., 60 kg) 2 Uvedeno v kg a netto energii (MJ) - základní množství Denní dávka „L“

215

Sa kg/rok:

0 –

9,0–10,0 0,20–0,30 1935

43

0 –

1,50–2,20 11,7–12,20 10,5–13.00 322

2300

–

Srnčí zvěř (hm., 14 kg) 3 Uvedeno v kg a netto energii (MJ) – základní množství Denní dávka „L“ Sa kg/rok: 92

215

0

3,50–3,70

0,10

0

–

752

22

–

1,0–1,10 4,10–4,20 215

989

4,66 –

Prase divoké (hm., 40 kg) 4 Uvedeno v kg a netto energii (MJ) - základní množství Letní dávka „L“

175

Sa kg/rok:

0

3,0–3,20 0,60–6,70

–

645

0

129

1,20–1,40 4,50–4,60

–

258

7,51–7,60

1032

–

Tabulka č. 7: Spotřeba travnaté, bylinné a dřevnaté biomasy při letním počtu zvěře Současný stav

Spotřeba biomasy zvěří – uvedeno v q

Zvěř

Produkce

Rozdíl %

Jelení

Daňčí

Srnčí

Černá

Sa ks/q

0

0

45

490

20

22

577

0

0

25,80

19,35

7,52

6,45

59,12

16331,06

0

1161,0

9481,5

150,40

141,90

0

10934,80

0

Produkce

20583,00

0

Rozdíl v q

+9648,20

0

964,82

46,87

Počet zvěře q/rok Tráva, byliny Spotřeba Sa/q

vt q/rok Okus, ohryz

7,52

3,22

2,15

2,58

15,45

4.444,43

0

338,40

1577,8

43,00

56,76

0

2015,96

0

Produkce

3745,92

0

Rozdíl v q

+1729,96

0

173,00

46,18

Spotřeba Sa/q

vt

Tabulka č. 8: Převodní tabulka mezi početními druhy zvěře v oboře (Hromas, Zabloudil) Druh zvěře

Jelení

Daňčí

Srnčí

Jelení

Přepočet na daňky

Jelení

1

1,5

4

45

68

Daňčí

0,66

1

2,66

490

490

Srnčí

0,25

0,375

1

20

8

Bonitované počty zvěře mají stejné potravní požadavky, proto je potřebný přepočet na uváděnou jednotku v rozhodnutí státní správy.

Rozbor produkce a spotřeby biomasy v oboře Radějov v roce 2007

Při hodnocení produkce biomasy na všech plochách v oboře Radějov lze vzít v úvahu klimaticky suchý rok, který značně ovlivnil přirozenou celkovou produkci. Podle výnosu na polích v objemové hmotě jde cca o 30 % snížení produkce. Dále nejvíce produkční plochy na travnatou i dřevnatou složku potravy tj. lesní porosty v obnově 93

I a II stupně jsou zaploceny. Hospodaření v lesích obory nemá výjimku Lesů zvláštního určení podle zákona 289/1995, § 8 pis. g. Proto dochází ke snížení celkové zaplocené plochy o 258,77ha, což činí 20,42% na 89 místech. Produkce biomasy na vybudovaných pastevních plochách o výměře 36,63 ha jsou pro pěstování neúrodné, neboť při jejich založení došlo k  odstranění prsti, spolu s  pařezy. Plochy vysazené kaštany o výměře 10,48 ha jsou porostlé tvrdými travami, které zvěř využívá až v  zimě. Na chráněném území „Kútky“ o  výměře cca 66 ha bývalých polí a luk je výnos zelené hmoty značně nižší než kolem lesních cest. Porosty na tomto chráněném území mají malou produkci a zvěř je většinou jen přechází. Obora byla projektována a postavena s tím, že zemědělská půda ve středu lesa bude sloužit k  produkci travnaté a  bylinné složky pro zvěř, což je  již více let využíváno k  jiným místně odborným a ochranným zájmům. Vykázaný 46 % přebytek (tab. č. 7) je v tomto suchém roce potravně dostatečný pro početní stavy a druhy přežvýkavé, spárkaté zvěře. Množství produkce potravní hmoty v oboře je potřebné sledovat po více roků a údaje využívat ke stanovení cílových stavů zvěře v oboře, s ohledem na lesnické a myslivecké hospodaření Základem pro chov jelena evropského dovezeného do obory v roce 2004 a 2005 v množství 29 kusů se jedná o zvýšení duhové skladby zvěře, která byla původní v této oblasti. Dalších dovezených 37 kusů daňčí zvěře ve stejném období je orientováno k ozdravení genetického ­potencionálu dříve založeného chovu. K původním druhům v oboře se počítá srnčí zvěř a zvěř černá. Prvořadým životním základem chovu je pro všechny výše uváděné druhy ověřit, zda mají dostatek přirozené potravy tj. množství produkce potravní biomasy v rámci uza­vře­ného objektu. K  zjištění základní potravy je nutné provést zjištění přirozené potravní nabídky v prostředí nejdříve po stránce kvantitativní. Při identifikaci potravního druhového složení je možné v samostatné práci doplnit i o údaje kvalitativní. K získání vzorků se využívají nástroje k sečení (kosa, srp) bylinné a travní hmoty. K získání dřevnaté hmoty se užívají zahradnické nůžky a  nože. Hmotnost materiálu se zjišťuje na vahách s  přesností na 0,01 kg. Zápisy o  získaných údajích biomasy se zaznamenávají do připraveného manuálu. Pro zjištění velikosti porostů se využily údaje hospodářské knihy zpracované Ústavem hospodářské úpravy lesů (ÚHÚL) – pobočka v Kroměříži. K získání statistických údajů v oblasti myslivosti a hospodaření v oboře byly využity materiály zapůjčené u Lesů České republiky (LČR) – Lesní správy ve Strážnici a také na pověřených místech a obecních úřadech příslušnosti obory. Sestavení celého elaborátu je provedeno pomocí počítače s doplněním tabelárních příloh v závěru. 52

84

135

198

250

247

192

240

234

179

46

28

1868

Plošné zastoupení stromových druhů. Důležitý je však podrost listnatých dřevin, pro zabezpečení doplňkové potravní složky (pupeny, prýty, výhonky).

94

95

1,97

– Ochozy

413

A

B

C

D

E

F

84,70

0

0

0

0

0

Oddělení ha

9,49

13,94

15,34

19,33

2,86

7,15

Porost Označení ha

1,25

– U lávek

Lesní porosty

Plocha v ha

Název uživatele název místa

Bezlesí

43,99

13,40,140

29,67,50

27,40,71

40,109

33,109

Věk Porostu roky

19700

12500

Výměra v m² Okus, prýty

0,18

0,15 4828

4000

Trávy, byliny

3546

1875

Okus, l prýty

Celková produkce   na krajnicích

Poznámka

1,85 *

0

3,22 **

0

0

0

7,64

13,94

12,12

19,33

2,86

7,15

0,12

0,10

0,15

0,10

0,16

0,15

0,03

0,03

-

0,15

-

-

9168

13940

18015

18330

4576

10725

2292

4182

0

28995

0

0

DB,MD,LP,KL,JS,BK

DB,MD,LP,DG,JS,BK

DB,MD,LP,SM,JS,BK

OL,MD,LP,SM,JS

DB,MD,LP,SM,JS,BK

DB,MD,LP,SM,JS

Odpočet Základní Trávy byliny Okus prýty   Plody, Trávy, Byliny Okus prýty   Zastoupení dřevin oplocenky výměra m²/kg kg semena kg kg kg v porostech ha ha

0,24

0,32

Lesy České republiky

Trávy, byliny

Na měřeno m²/ kg

Pastevní plochy pod kaštany

Vzor formuláře – evidence vzorků pro výpočet „Metodou zkusných ploch“

Tabulka č. 9: Zastoupení druhu dřevin v oboře (podle LHP) Zastoupení dřevin

Smrk

Bor

Jedle

Modřín

Dub

Buk

Habr

Javor

Jasan

Lípa

Bonita

3,2

3,0

3,0

2,0

4,2

2,6

3,7

3,3

2,1

3,3

Střední věk

61

66

28

73

80

59

62

55

61

64

23,3

6,2

0,5

6,3

25,6

14,3

10,7

3,3

2,8

7,0

% %

Jehličnaté 36,3%

Listnaté 63,7

Všechny lesy v oboře Radějov jsou zařazeny do lesů zvláštního určení rozhodnutím MLVH pod č.j.18201/ORLH/101/ODV/86 ze dne 4. 6. 1986., které se však v praxi uplatňuje jen ve zvýšené době obmýti – všeobecně o 10 let. Nebylo využito zákona 289/1995 Sb. § 8 odst. 2 písm. g. ( příloha).

Zastoupení některých druhů keřů, trav a bylin v oblasti Jde o 76 druhů, které mohou sloužit zvěři za potravu.

Statistika daňčí zvěře do roku 1989 Tabulka č. 10: Jarní kmenový stav, odlov a úhyn daňčí zvěře (před uzavřením obory) Rok

Jarní kmenové stavy Daněk Daněla Daňče

SSa

Odlov zvěře Daněk Daněla Daňče

SSa

Úhyn zvěře Daněk Daněla Daňče

Sa

1959

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1960

2

3

0

5

0

0

0

0

0

0

0

0

1961

0

3

0

3

0

0

0

0

0

0

0

0

1962

2

5

0

7

0

0

0

0

0

0

0

0

1963

3

5

2

10

0

0

0

0

0

0

0

0

1964

4

6

2

12

0

0

0

0

0

0

2

2

1965

5

7

3

15

0

0

0

0

0

0

0

0

1966

7

11

4

22

0

0

0

0

1

0

0

1

1967

9

13

6

28

2

0

0

2

0

0

0

0

1968

10

15

6

31

1

0

0

1

0

0

0

0

1969

11

14

5

30

2

0

0

2

0

0

0

0

1970

8

13

9

30

2

0

1

3

0

0

0

0

1972

11

11

7

29

1

1

1

3

0

0

0

0

1973

15

15

10

40

2

5

1

8

2

3

3

8

96

1974

15

15

10

40

1

6

2

9

3

0

0

3

1975

16

20

13

49

3

4

5

12

0

0

0

0

1976

13

21

8

42

3

7

7

17

0

0

1

1

1977

12

18

10

40

3

7

5

15

0

0

0

0

1978

14

22

14

50

3

3

5

11

0

2

0

2

1979

13

17

16

46

2

6

8

16

0

0

0

0

1980

15

18

9

42

2

3

6

11

0

0

0

0

1981

15

18

9

42

3

2

7

12

0

0

0

0

1982

15

18

9

42

2

7

5

14

0

0

0

0

1983

24

25

11

61

3

6

5

14

0

0

0

0

1984

25

28

12

65

5

4

8

17

0

2

3

5

1985

25

28

12

65

5

2

4

11

1

3

2

6

1986

26

25

12

65

7

4

6

17

1

1

1

3

1987

22

17

20

59

8

4

5

17

0

3

4

7

1988

22

15

22

59

7

5

5

17

1

2

0

3

Nárůst početních stavů daňčí zvěře se od vypuštěných prvních daňků (od 1960) do roku 1988 nezvýšil. Příčinou byla převážně volná časová migrace do vzdálených jižních lokalit a do polí za atraktivní potravou. Tato daňčí migrující zvěř se již většinou nevrátila zpět.

Založení obory Radějov a výkon práva myslivosti

Hospodaření v honitbách i oborách od roku 1620 do vydání Řádu o myslivosti v roce 1786 byla myslivost upravována jen císařskými patenty. Řád o myslivosti platil ve všech zemích rakouského státu. Císařský patent č. 154 vydaný v roce 1866 v Olomouci a ve stejném roce vydaný zákon č.49 upravily právo myslivosti, které platilo do 1941. Podle Vládního nařízení č. 127 a 128/1941 platilo toto nařízení jen do r. 1945. Po druhé světové válce v roce 1947 vstoupil v platnost Zákon o myslivosti 225/1947, platný i pro zřizování obor, v němž se uvádí v § 5 odst. 3 „ Obory jsou pozemky určené k chovu zvěře, trvale a dokonale oplocené tak, že chovaná zvěř srstnatá nemůže z nich volně vybíhat,..“ Myslivecké hospodaření v oboře Radějov prováděla tato společnost do konce roku 2002. Od počátku roku 2003 je obora Radějov pronajata k výkonu práva myslivosti firmě Hamé, a. s. Babice č. 572, na dobu 10 let. Na základě souhlasu Správy Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty, Lesů České republiky a  Městského úřadu odboru Životního prostředí, v  souladu s  právními předpisy v roce 2004 a 2005 zakoupil nový nájemce obory „Hamé a.s. Babice“ 66 kusů spárkaté zvěře za účelem oživení genetické linie a  druhové skladby. ­Vydání těchto dokladů je ve zkráceně formě uvedeno v následující tabulce č. 11. 97

98

Původ zvěře Maďarsko Maďarsko Maďarsko Maďarsko Maďarsko Tamasi Souhlas chov jelena Souhlas chovu Souhlas chov jelena Souhlas dovozu daňků Souhlas-rozhodnutí Souhlas-rozhodnutí Souhlas-rozhodnutí Souhlas-rozhodnutí Souhlas jelení zvěř Souhlas daňčí zvěř

Souhlas k dovozu zvěře vydán:

Správa CHKO Bílé Karpaty

Správa CHKO Bílé Karpaty

Správa CHKO Bílé Karpaty

Správa CHKO Bílé Karpaty

LČR LS Strážnice

LČR Ředitelství H.Králové

LČR Ředitelství H.Králové

MÚ Veselí nad Moravou

MÚ Veselí nad Moravou

MÚ Veselí nad Moravou

MÚ Veselí nad Moravou

MÚ Veselí nad Moravou

MÚ Veselí nad Moravou

KVS Inspektorát Hodonín

KVS Inspektorát Hodonín

Tabulka č. 11: Přehled vydaných souhlasů k dovozu spárkaté zvěře

23. 2. 2004

23. 2. 2004

10. 3. 2004

26. 11. 2003

26. 11. 2003

26. 11. 2003

1. 3. 2005

1. 3. 2005

27. 1. 2004

7. 2. 2005

30. 4. 2005

14. 2. 2005

14. 2. 2005

11. 2. 2004

1. 12. 2003

Datum vydání

70/204/HO

70/204/HO

ŽP/623/04Ga

ŽP/537/04/Ga

ŽP/1722/03/Ga

ŽP/1704/03/Ga

ŽP/446/05/Ga

ŽP/446/05/Ga

662/VTŘ/2004

1275/99/VTŘ/317.4/2005

48/137/81/237.5/2005

BK/0160/2005

BK/0161/2005

BK/0175/2004

BK/1712/2003

Pod č.j.

-

souhlas

15

souhlas

-

-

-

17

-

-

-

17

-

15

-

Jelení zvěř

souhlas

-

-

-

20

5

50

-

-

-

50

-

50

-

20

Daňčí zvěř

Dovoz a vypuštění této zvěře bylo provedeno přes aklimatizační (karantenní) obůrku, čas a počty jsou uvedeny v následující tabulce č.12. Tabulka č. 12: Dovoz a vypuštění zvěře do obory Radějov Zvěř jelení

Zvěř daňčí

Datum vypuštění

Jelen

Laň

Kolouch

Daněk

Danělka

Daňče

Celkem kusů

21. 4. 2004

8

5

–

–

–

–

13

22. 4. 2004

–

–

–

7

6

–

13

4. 3. 2005

7

5

4

11

3

–

30

19. 4. 2005

–

–

–

6

4

–

10

Sa:

15

10

4

24

13

–

66

Myslivecká zařízení v péči o zvěř

Za tuto dobu od založení obory (1984) byla také postupně budována myslivecká zařízení většího i menšího rozsahu v oblasti péče o zvěř. Jednalo se o založení 18 pastevních ploch (políček) a to na pozemcích současné Lesní správy LČR Strážnice (12) a na pozemcích Lesů města Strážnice (6). Dále bylo postaveno 8 velkých krmelců se zásobníky krmiv. Ke skladování dužnatých krmiv bylo postaveno 9 zemních sklepů na dužnatá krmiva (řepy, brambor aj.). Pro srnčí zvěř bylo vybudováno 10 krmelců s ohrádkou a pro černou zvěř 3 koryta na jadrné krmivo a dvě krmná lapací zařízení. Kromě uvedených zařízení je vybudován dostatek dalších mysliveckých zařízení např. posedy, kazatelny atd. Dále bylo založeno 10 kaštanových ploch na rozloze 10,48 ha, které v současné době již začínají plodit. Jde o vhodné jadrné přirozené krmivo pro chovanou spárkatou zvěř v oboře. Tyto kaštanové travnaté plochy slouží také zvěři k získání objemové potravy (trávy, byliny) v době vege­tace.

Cíl práce

Na základě objednávky fa: Hamé, a.s. Babice č. 572 ze dne 14. 3. 2007 se jedná o  vypracování odborné studie a  posouzení chovu zvěře v  oboře Radějov s  přihlédnutím na lesní hospodářství. Hodnocení je směrováno jednak k úživnosti obory pro chov zvěře daňčí, srnčí a jelení s ohledem na černou zvěř. Dále také k posouzení vlivu chovu zvěře na Přírodní rezervaci Kútky a jejímu ochrannému pásmu nacházející se ve střední části obory.

Materiál a metodika

Pro vypracování rozsáhlé odborné studie byla využita celá řadu materiálů z  oblasti botaniky, zoologie, půdoznalství, bioklimatologie, myslivosti, potravních hodnot přežvýkavé zvěře včetně fyziologie trávení, ochrany lesa a další. Základem pro chov jelena evropského dovezeného do obory v roce 2004 a 2005 v  množství 29 kusů se jedná o  zvýšení duhové skladby zvěře, která byla původní v této oblasti. Dalších dovezených 37 kusů daňčí zvěře ve stejném období je orien99

továno k  ozdravení genetického potencionálu dříve založeného chovu. K  původním druhům v oboře se počítá srnčí zvěř a zvěř černá. Prvořadým životním základem chovu je pro všechny výše uváděné druhy ověřit, zda mají dostatek přirozené potravy tj. množství produkce potravní biomasy v rámci uzavřeného objektu. K  zjištění základní potravy je nutné provést zjištění přirozené potravní nabídky v  prostředí nejdříve po stránce kvantitativní. Při identifikaci potravního druhového složení je možné v samostatné práci doplnit i o údaje kvalitativní. K získání vzorků se využívají nástroje k sečení (kosa, srp) bylinné a travní hmoty. K získání dřevnaté hmoty se užívají zahradnické nůžky a nože. Hmotnost materiálu se zjišťuje na vahách s  přesností na 0,01 kg. Zápisy o  získaných údajích biomasy se zaznamenávají do připraveného manuálu. Pro zjištění velikosti porostů se využily údaje hospodářské knihy zpracované Ústavem hospodářské úpravy lesů (ÚHÚL) – pobočka v Kroměříži. K získání statistických údajů v oblasti myslivosti a hospodaření v oboře, byly využity materiály zapůjčené u Lesů České republiky (LČR) – Lesní správy ve Strážnici a také na pověřených místech a obecních úřadech příslušnosti obory. Sestavení celého elaborátu je provedeno pomocí počítače s doplněním tabelárních příloh v závěru.

Výsledky práce

Získání výsledků v  oblasti zabezpečení dostatku potravy pro chovanou zvěř bylo identické vyšetření na všech plochách celkové produkce travní a  bylinné hmoty v návaznosti na množství dřevnaté (celulózní) části potravy. Jednalo se o kvantitativní odběr vzorků a jejich vyčíslení na následujících plochách kultur uvedených v následujících tabulkách.

100

101

22

60

74

86

105

110

138

183

205

202

180

185

–

118

101

105

148

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Daněk

1989

Rok

215

182

120

170

–

210

200

326

295

270

268

220

190

149

130

80

15

Daněla

Jarní kmenové stavy

117

103

114

122

–

140

130

145

161

145

139

100

115

71

110

60

22

Daňče

480

390

335

401

–

535

510

673

661

598

545

430

410

306

314

200

59

SSa

40

33

32

21

–

41

31

42

29

40

28

19

15

13

13

12

5

Daněk

52

51

35

45

–

76

47

86

86

50

50

50

29

25

18

8

1

Daněla

Odlov zvěře

97

72

74

25

–

48

52

100

96

90

90

60

40

54

23

4

10

Daňče

189

156

141

101

–

165

130

228

211

180

168

129

84

92

54

24

16

SSa

Tabulka č. 13: Jarní kmenový stav, odlov a úhyn daňčí zvěře od roku 1989 (po uzavření obory)

Kmenové stavy daňčí zvěře, odlov a úhyn po uzavření obory

2

2

2

1

–

1

3

8

6

3

2

2

1

1

1

0

0

Daněk

3

1

1

1

–

3

2

7

3

2

1

0

1

0

2

2

0

Daněla

Úhyn zvěře

1

3

2

2

–

2

1

11

1

1

1

0

0

0

2

0

0

Daňče

6

6

5

4

–

6

6

26

10

6

4

2

2

1

5

2

0

Sa

102

1075,98

Celkem

0

Louky a pastv.

31,00

1,49

Vodní plochy

Ostatní bezlesí

10,48

Plocha kaštanů

4,15

35,04

Zvěřní políčka

Cesty

993,82

Ha

Lesní porosty

Kultura

Lesy ČR

68,77

1,98

0,27

0

0,10

0,67

2,24

63,51

%

Tabulka č. 14: Skutečná výměra obory pro odběr vzorků

297,16

0

4,51

0

0

0

19,11

273,54

ha

18,98

0

0,28

0

0

0

1,22

17,48

%

Lesy Str. + OÚ Rad.

191,70

0

0

191,70

0

0

0

0

ha

12,25

0

0

12,25

0

0

0

0

%

Pozemky vlastníků

1564,84

31,00

8,66

191,70

1,49

10,48

54,15

1267,36

ha

Celkem

100,00

1,98

0,55

12,25

0,10

0,67

3,46

80,99

%

103

C

D

E

0

0

0

H

0

B

G

0

0

F

0

A

E

0

55,75

D

0

416

C

0

D

B

0

32,85

A

84,70

414

413

Oddělení

12,17

12,04

12,51

10,27

8,76

32,85

1,65

14,94

9,49

13,94

15,34

19,33

2,86

7,15

Porost ha

40,95

110

116

107

38,70,110

5,9,104

27,71

13,28,60

43,99

13,40,140

29,67,50

27,40,71

40,109

33,109

Věk porostu

0

0

0

0

0

0

0

0

55,75 * 0

28,63

4,22 **

13,94

1,00 * 1,65

7,64

1,85 * 0

13,94

12,12

3,22 ** 0

19,33

2,86

7,15

Základní výměra výpočtu

0

0

0

Odpočet oplocenky

-

-

-

-

-

0,16

-

0,15

0,12

0,10

0,15

0,10

0,16

0,15

-

-

-

-

-

0,04

-

0,02

0,03

0,03

-

0,15

-

-

0

0

0

0

0

45808

0

20910

9168

13940

18015

18330

4576

10725

0

0

0

0

0

11452

0

2788

2292

4182

0

28995

0

0

Celkem množství v kg

Naměřeno biomasy kg/m²  Trávy byliny

Základní údaje Semena plody

Tabulka č. 15 – část 1: Zjištění potravní biomasy na lesní půdě LČR

Okus listy, prýty

Trávy, byliny

Odběr vzorků v lesních porostech – LČR

Okus listy prýty

DB, BK, LP, KL

DB, MD, LP, KL, HB

DB, MD, LP, SM, LP, KL

DB, MD, LP, SM, ,

DB, MD, LP, , JS, H, BK

DB, MD, LP, DG, JS, BK

DB, LP, JS, BK

DB, MD, LP, SM, JS, BK

DB, MD, LP, KL, JS, BK

DB, MD, LP, DG, JS, BK

DB, MD, LP, SM, JS, BK

OL, MD, LP, SM, JS

DB, MD, LP, SM, JS, BK

DB, MD, LP, SM, JS

Zastoupení dřevin v porostech

Hlavní porost

104

421

418

417

C

D

E

F

G

0

0

0

0

0

G

0

B

F

0

0

E

0

A

D

0

45,05

C

F

0

0

E

0

B

D

0

0

C

0

A

B

0

84,14

A

77,51

6,70

8,25

3,89

5,05

6,58

4,60

5,70

5,79

13,90

10,84

15,85

15,64

15,86

6,26

13,72

8,53

5,78

20,36

16,69

12,43

23,58,110

2,7,25,55

18,24,124

9,28

7,33,65

21,33,55

14,27,129

64

60,65

61,89

62

70

67

70

7,24,50

14,108

14,25,35

14,25,101

13,,60,108

88 17,11 5,45 3,67 12,58

3,25 ** 0,33 * 4,86 *** 1,14 **

5,05 2,58 5,55 6,49

1,31 * 2,70 * 0,21 *

5,94

0,64 * 0

4,60

0

4,65

1,05 *

13,10

0,80 * 5,79

10,48

0,36 * 0

15,85

15,64

15,86

0

0

0

6,26

13,54

3,15 ***

0

11,72

0,71 *

0,20

0,30

0,15

0,22

0,10

0,05

0,09

-

-

0,20

0,05

0,02

0,45

0,65

0,10

0,15

-

0,05

-

0,20

0,15

0,15

0,10

-

0,05

-

0,02

-

-

-

0,01

0,01

0,15

0,10

0,05

0,12

-

0,02

-

-

12980

16650

3870

11110

5940

2300

4185

0

0

20960

7925

3128

71370

40690

12580

5505

0

8555

0

23440

9735

8325

2580

0

2970

0

930

0

0

0

1584

1564

23790

6260

6290

4404

0

3422

0

0

SM, MD, DB, KL

SM, BO, MD

BO, SM, KL, DB, MD

MD, BO, SM, DB, HB, JS

SM, MD, KL, JS

MD, SM, KL, DB

SM, BK, KL, LP, JS

DB, MD, LP, , KL, BK,

DB, MD, LP, , KL, BK,

DB, MD, LP, , KL, BK, KL

DB, MD, LP, , KL, BK, KL

DB, , LP, , KL, BK, SM

DB, MD, LP, , KL, BK, TR

DB, HB, LP, , KL, BTR

SM, BK, KL, JD, JS

BK, JD, LP, MD

SM, MD, BK, JD, JS

SM, BK, JS, JD

DB, MD, LP, , KL, BK

DB, MD, , SM, , BK

105

304,39

10,23

8,39

7,70

8,36

7,26

4,28

0

15,60,120

118

14,69,107

30,60,90

7,60,108

61,110

91,80

0

0

437

436

D

0

E

0

B

D

0

0

C

0

A

B

0

35,92

A

50,77

Oddělení

10,05

7,93

17,94

5,41

5,38

11,45

11,16

17,37

Porost ha

72.81

37,65,105

72

69.109

62

38,69,109

75

4,41.90

Věk porostu

0

0

0

0

10,05

7,93

17,94

5,41

5,38

11,33

0,12 * 0

11,16

17,37

Základní výměra Výpočtu

0

0

Odpočet oplocenky

0,20

–

–

0,35

0,15

0,65

0,15

0,10

Trávy byliny

222,88

10,23

8,39

7,70

3,11

5,25 * 0

7,26

4,28

0

0

Tabulka č. 15 – část 2: Zjištění potravní biomasy na lesní půdě LČR

304,39

D

0

Část 1

C

0

C

B

0

10,23

A

H

31,71

423

422

0

–

0,08

0,05

0,05

–

–

0,05

0,05

–

–

0,05

0,02

–

–

0,02

–

–

–

–

–

–

–

–

Okus listy, Semena prýty plody

–

0,10

0,20

0,20

–

–

–

–

20100

0

0

18935

5070

73645

16740

17370

Trávy, byliny

90223

8184

4195

3850

0

0

2140

5025

0

0

2705

1076

0

0

3474

Okus listy prýty

435070

10230

16780

15400

0

0

0

DB, BK, BO, SM, HB, JS

SM, BK, JD, HBOL, JS

BK, DB, BO, SM, MD,

BK, HB, DB, SM, JS, KL

SM, MD, DB, BK, LP

BK, HB, DB, SM, JS, DG

BK, HB, DB, SM, JS, LP

SM, MD, DB, KL, LP, BO

Hlavní porost

28 oplocenek

BO, DB, HB, MD, KL,

DB, MD, LP, BK, HB, JS

SM, DB, MD, HB, JS, BO

SM, DB, hb, MD, HB, ak, lp

MD, BO, HB, JS, LP, JLH

BO, SMDB, BK, LP

106

441

440

439

438

H

0

A

B

C

D

E

F

61,16

0

0

0

0

0

C

G

0

0

F

0

B

E

0

0

D

0

A

C

0

42,88

B

0

C

0

A

B

0

56,01

A

28,80

10,20

6,62

15,47

21,36

1,70

5,81

12,82

12,94

17,12

1,28

1,13

0,82

2,51

19,70

6,37

9,92

14,28

2,73

13,29

12,78

53

12,21,116

12,29,99

75,90,115

99

7,105

63,120

62,120

60,70,119

25,20,98

60,85

85,120

50,62

10,65,90

15,83,100

20,65,110

101

28,72

2.82.100

82

1,13 0,76 0 0 0 0 0 0 0 0 3,28

0,52 * 17.12 12,94 12,82 5,81 1,70 * 21,36 15,47 6,62 6,92

0,82

0

0

2,51

18,94

0,76 * 0

6,37

9,92

14,28

0

0

0

2,73

13,04

0,25 * 0

12,78

0

0,15

–

–

–

–

–

–

–

–

–

0,04

–

0,15

0,15

–

–

–

0,05

0,35

0,15

0,03

–

–

–

–

–

–

–

–

–

0,01

–

–

0,15

–

–

–

–

0,30

0,08

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

4920

0

0

0

0

0

0

0

0

0

452

0

3765

28410

0

0

0

1365

45640

19170

984

0

0

0

0

0

0

0

0

0

113

0

0

28410

0

0

0

0

39120

10224

BK, HB, BK, , LP

SM, BK, MD, DB, LP, HB

SM, BK, MD, DB, JS, LP

JS, DB.BK, BO, MD, LP

DB, HB

SM, DB, BK, LP, MD

MD, BK, KL, LP, SM, DB

MD, BK, SN, JS, KL, DB

KL, MD, JS, SM, BK, TR

KL.MD, JS, SM, BK, TR

BK, DB, MD, HB

DB, BK, MD, HB

DK, MD, BK, DB, KL,

SM, DB, MD, BO, JS

DB, MD, HB, BK, LP, SM

SM, BK, MD, DB, JD, LP

SM, BK, MD, DB, JD, LP

BO, BK, SM, DB, JD, MD,

BK, LP, JS, BO, SM, MD

BK, MD, JD, DB, JS

107

Část 2

443

442

D

E

F

G

H

0

0

0

0

0

298,09

C

0

E

0

B

D

0

0

C

0

A

B

0

79,44

A

58,60

300,82

4,54

10,51

10,88

11,50

6,64

15,23

13,18

6,96

18,31

11,67

4,61

7,78

16,23

0

28,106

22,88,106

12,37,90

50,60,100

61

62

7,89

30,35,123

16,40,55

68

58

,11,88,102

58,63,102

12,79

0,39 **

9,21

1,67 **

106,73

0 194,46

4,54

10,51

10,75

0,75 ** 0

6,64

0

15,23

6,03

0,93 ** 0

18,31

11,67

0

0

4,61

7,20

0,58 * 0

16,23

0

–

0,14

0,16

0.15

0,34

–

0,45

–

0,55

–

–

–

–

–

–

0,02

–

0,10

0,14

–

0,15

–

0,10

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

214149

6356

16816

13815

36550

0

68535

0

33165

0

0

0

0

0

83550

908

0

9210

15050

0

22845

0

6030

0

0

0

0

0

14 oplocenky

BK, SM, MD, DB, JS

SM, DB, MD, BK, HB,

SM, HB.LP, OL, BO, KL

SM, HB, LP, BO, MD

HB, SM, MD, DB, BK, LP

BK, HB, SM, LP, DB, JS

SM, JS, DB, BK, BO, MD

SM, BO, BK, DB, KL, LP

SM, BK, DG, MD, DB.Kl

DB, BK, JS, SM, KL, OL

HB, BK, SM, LP

DB, BK, JD, HB, KL

HB, BK, LP, SM, DB, MD

108

446

445

444

F

G

0

0

A

E

0

38,48

D

H

0

0

G

0

C

F

0

0

E

0

B

D

0

0

C

0

A

B

0

60,54

A

59,28

Oddělení

9,06

3,21

9,60

16,05

5,06

18,05

3,25

5,32

6,47

7,60

8,15

7,74

7,33

9,26

6,05

6,68

Porost ha

30,78,120

103

38,59

18,36,57

55,120

24,55,130

63,88

105

26,123

17,28,121

29,38,121

39,120

14,27,120

23,61,120

8,13,30

26,81,123

Věk porostu

1,06

8,00 **

0

9,60 **

3,21

5,55

10,50 ** 0

5,06

17,28

0,77 * 0

3,25

0

5,32

4,59

1,88 *** 0

5,40

2,20 **

6,46

1,28 ** 8,15

6,88

0,45 * 0

9,26

0

6,05

5,51

1,17 ** 0

Základní výměra výpočtu

Odpočet oplocenky

Tabulka č. 15 – část 3: Zjištění potravní biomasy na lesní půdě LČR

0,30

0,15

–

0,08

–

–

–

0,05

–

0,50

0,20

0,45

–

–

–

–

Trávy byliny

0,10

0,06

–

0,02

–

–

–

0,02

–

0,09

0,15

0.10

–

–

–

–

Okus listy, prýty

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

Semena plody

3180

4815

0

4440

0

0

0

2660

0

27000

16300

29070

0

0

0

0

Trávy, byliny

1060

1926

0

1110

0

0

0

1064

0

4860

12225

6460

0

0

0

0

Okus listy prýty

SM, BK, MD, JD, JS, KL

SM, BK, MD

MD, BK, HB, KL

SM, JD, DG, MD, DB, KL

BK, DB, HB

BK, HB, DB, MD, JD

SM, BO, DB, HB, BK

DB, BK, MD, SM

SM, MD, BO, DB, BK

SM, MD, DBBK, JS, BO

MD, DB, BK, SM, JS

JS, SM, MD, KL, LP, JS

SM, DB, MD, DG, JS, LP

DB, MD, BK, SM, BOLP

SM, MD, LP, DB, BO

SM, JD, MD, DG, BK, JS

Hlavní porost

109

269,36

993,82

153,92

993,82

„1

Suma

0

0

0

0

30,38,103

35,110,117

53

18,28,38

8,21 120,47 306,85 330,14

1,75 *** 37,83 106,73 91,80 757,46

5,83

0,15 *

236,36

6,39

7,01

0

0,08 *

–

–

–

–

–

–

–

0,20

–

–

–

–

–

–

–

0,08

–

–

–

–

–

–

–

–

28,65

430 !

21,90

6,75

C

21,98

6,75

6,65

Porost ha

B

B

C

0

21,98

B

13,40

428 !

427 !

Oddělení

7,60,110

10,30,90

0,84

9,38,55

37,81

Věk porostu

Základní údaje

6,75 21,38 18,69 5,21

0,60 * 3,21 *** 1,54 **

6,65

Základní výměra výpočtu

0

0

Odpočet oplocenky

–

0,30

0,80

0,21

0,30

Trávy byliny

–

0,12

0,20

0,07

–

–

–

–

–

–

675674

435070

214179

26435

0

0

0

14020

0

56070

171040

14115

19950

Trávy, byliny

184477

90223

83550

9704

0

0

0

5608

0

22416

42780

4725

0

Okus listy prýty

Celkem množství v kg

Okus listy, Semena prýty plody

Naměřeno kg/m 

Tabulka č. 16: Zjištění potravní biomasy na lesní půdě „Lesy Strážnice, obecní a soukromé lesy“

Odběr vzorků v lesních porostech – Lesy města Strážnice

134,68

67,340

9,96

76,96

E

0

5,98

„2

D

0

6,39

38,480

C

0

7,09

Část 3

B

0

DBZ, HB, LP, BK, SM

LP, MD?JS, BO.DG

DBZ, HB, BK, BB

DBZ, HB, BK, LP, MD, JS

HB, LP, KL, SM, BK

Hlavní porost

65 oplocenek

28 oplocenek

14 oplocenky

23 oplocenek

KL, JS, SM, BK, LP, MD

JD, SM, JS, MD, OL, KL

BK, JS, KL, LP, HB

BK, JS, SM, MD, HB, LP

110

Celkem

435 !

C

D

E

0

0

0

297,16

B

E

0

0

D

0

A

C

0

47,77

B

E

0

0

D

0

A

C

0

55,85

B

0

434 !

A

49,79

D

0

433 !

C

0

D

B

0

5,28

A

50,82

432 !

431 !

297,16

1,83

9,87

9,90

12,74

13,43

5,22

4,18

3,43

21,98

21,04

5,22

4,18

11,85

13,51

15,03

5,28

2,95

19,88

19,46

8,53

0

47,91

9,47,91

10,31,46

90,100,89

41,51

80

25,74

89

0,84

51,86,34

80

25,74

77,130

79

52,101

52,97,140

11,25,48

35,55,140

6,59,140

10,52,140

3,18 5,00 20,60 18,88

1,00 ** 0,22 * 0,44 * 3,10 **

9,59 9,42

0,31 * 0,45 *

274,75

9,96

2,78 **

22,41

13,18

0,25 *

1,83

5,02

0,20 *

0

4,18

0

3,43

11,43

0,42 *

0

13,51

12,27

2,76 ** 0

4,93

0,35 *

18,58

1,30 * 2,95

15,98

3,48 ** 0

8,53

0

–

–

0,15

0,07

0,25

–

0,15

0,30

–

–

–

–

–

–

0,08

0,35

0,05

–

–

–

0,55

–

–

0,20

–

0,11

–

0,20

0,20

–

–

–

–

–

–

0,15

0,09

0,02

–

–

0,08

0,15

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

428642

0

14130

6713

24900

0

7530

12540

0

0

0

0

0

0

10808

42945

986

0

0

0

46915

172990

0

18840

0

10956

0

10040

5360

0

0

0

0

0

0

20265

11043

986

0

0

12784

12795

24 oplocenek

BH, DBZ.KL, LP

SM, MD, HB, DB, BO, DG

MD, HB, BO, LP, SM.TR

DBZ, HB, LP, TR, BRK

SM, MD, BOLP, BK, HB

HB.DBZ, KL, BB

SM, DB, MD, HB, JS, LP

HB.DBZ, KL, BB

DBZ, HB, BK, BB

SM, LP, BO, MD, DG, HB

HB, DBZ, KL, BB

SM, MD, KL, HB, JS, BK,

HB.DBZ, LP, BK, KL, MD

DBZ, HB, LP, BK, KL

SM, LP, BO, MD, DG,

HB, LP, KL, SM, BK

SM, DG, BO, DB

SM, LP, MD?JS, BO.DG

BK, DBZ, JS, LP, MD, BO

SM, LP, BK, Ol, HB, KL,

111

2,86

0,83

3,34

3,04

2,38

0,57

1,40

24,56

– Ochozy

– Veselka

– Kamence

– U klimat. obůrky

– Kmínková

– Výhon

– Černé

Sa 1:

0,64

0,57

– U odd.(433 B)

– U odd.(433 A)

Lesy města Strážnice

2,28

1,62

– Pod pustýma

2,59

1,71

– Spojka

– Krmelec panelka

0,79

– Polabuk

– Břinklávka

1,15

Plocha v ha

– Panelka

Lesy České republiky

Název uživatele – název místa

5700

6400

245600

14000

5700

23800

30400

33400

8300

28600

25900

22800

16200

17100

7900

11500

Výměra v m²

0,33

0,41

–

0,41

0,20

0,29

0,30

0,50

0,21

0,42

0,20

0,19

0,18

0,20

0,37

0,15

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

Trávy byliny Okus listy, prýty

Na měřeno na m²/kg

Tabulka č. 17: Odběr vzorků na pastevních plochách (políčka)

Odběr vzorků na ostatních plochách

1881,00

2624,00

73853,00

5740,00

1140,00

6902,00

9120,00

16700,00

1743,00

12012,00

5180,00

4332,00

2916,00

3420,00

2923,00

1725,00

Trávy, byliny

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

Okus listy prýty

Celková produkce na krajnicích

Poznámka

112

3,31

1,69

2,83

12,07

36,63

– U krmelce (434A)

– Mandát (430 A)

– Kosočtver (430A)

Sa 2:

Celkem 1 + 2

366300

120700

28300

16900

33100

30300

1,25

1,97

0,81

1,30

0,18

0,49

0,79

0,35

2,36

10,48

– Ochozy

– Kamenolom

– U jedlí

– Krokva u cesty

– Výhon u tisu

– Napajedlo

– Spojka

– Vodovod

Sa:

Plocha v ha

– U lávek

Le sy České republiky

Název uživatele – název místa

104800

23600

3500

7900

4900

1800

13000

8100

19700

12500

Výměra v m²

Tabulka č. 18: Pastevní plochy pod kaštany

3,03

– Za kotlík. (335 B)

–

–

–

–

–

–

–

0,30

0,50

0,42

0,20

0,19

0,18

0,20

0,24

0,32

Trávy, byliny

–

0,15

0,20

0,20

0,10

0,15

0,10

0,10

0,18

0,15

–

–

–

–

–

28316

7080

1750

3318

980

342

2340

1620

4828

4000

15091

3540

700

1580

490

270

1300

810

3546

1875

Okus, listy, prýty

Celková produkce na krajnicích

110838,00

36985,00

5943,00

3718,00

8275,00

14544,00

Okus, listy, prýty Trávy, byliny

Na měřeno na m²/kg

–

–

0,21

0,22

0,25

0,48

Poznámka

113

7200

1700

1300

1400

2300

1600

700

500

800

1000

500

400

19400

Kamencová

Tobolková

Kolečková

Veselková

Třešňová

Panelka

Polabuk

Kamenolom

Ochozová

Pod pelestýma

Nad vodovodem

U vodovodu

Celkem:

–

2,20

2,40

2,40

2,60

3,00

2,50

2,50

2,00

2,50

2,50

2,80

3,20

Šířka obou stran v m

–

0,29

0,31

0,35

0,24

0,27

0,21

0,33

0,30

0,24

0,28

0,34

0,37

Výměra ha

Odebráno plošně A= 135 vzorků trávy a byliny 191,70 ha = 1917000 m²

Soukromé pozemky

0,07

0,91

Maxim.

–

0,04

0,10

0,05

0,02

0,08

0,09

0,12

0,01

0,04

0,05

0,08

0,10

Okus listy, prýty

Minim.

Trávy byliny

Naměřeno na m²/kg

Tabulka č. 20: Zemědělská půda – louky, pastviny v oboře Radějov

Délka v m

Název komunikace

Tabulka č. 19: Krajnice dopravní sítě 19,4 km (bezlesí kolem cest = 31 ha)

0,42

2034,00

35,20

120,00

120,00

41,60

120,00

157,50

480,00

46,00

140,00

162,50

380,80

230,40

Okus listy, prýty

Průměr na m²/kg

9659,78

255,20

372,00

840,00

499,20

405,00

367,50

1320,00

1380,00

840,00

910,00

1618,40

852,48

Trávy, byliny

Celková produkce na krajnicích

805140

Celkem kg

Poznámka

114

787503

7875

Celkem kg

Celkem q

9660

0

Cesty

Ostatní bezlesí

0

Louky a pastviny

28316

Plocha kaštanů

0

73853

Zvěřní políčka

Vodní plochy

675674

Tráva, byliny

Lesy ČR

Lesní porosty

Kultura

2016

201602

2034

0

0

0

15091

0

184477

Prýty, okus

4656

465627

0

0

0

0

0

36985

428642

Tráva, byliny

1730

172990

0

0

0

0

0

0

172990

Prýty, okus

Lesy Str. + OÚ Rad.

Tabulka č. 21: Sumář kvantitativní produkce biomasy v roce 2007

Celková produkce přirozené potravy v oboře

8051

805140

0

0

805140

0

0

0

0

Tráva, byliny

–

0

0

0

0

0

0

0

0

Prýty, okus

Půda vlastníků

20583,00

2058270

9660

0

805140

0

28316

110838

1104316

Tráva, byliny

Celkem

3745,92

374592

2034

0

0

0

15091

0

357467

Prýty, okus

115

Krmné dny

Seno

Tráva byliny

Jadrná krmiva

–

Sa kg/rok:

–

0 2580

12,0–16,0 161

0,75–1,0

215 –

0 1935

9,0–10,0 43

0,20–0,30

215 –

0 752

3,50–3,70 22

0,10

Sa kg/rok:

Letní dávka „L“

175 –

0 645

3,0–3,20 129

0,60–6,70

Prase divoké (hm., 40 kg) 4 Uvedeno v kg a netto energii (MJ) – základní množství

Sa kg/rok:

Denní dávka „L“

Srnčí zvěř (hm., 14 kg) 3 Uvedeno v kg a netto energii (MJ) – základní množství

Sa kg/rok:

Denní dávka „L“

Daňčí zvěř (hm., 60 kg) 2 Uvedeno v kg a netto energii (MJ) – základní množství

215

Denní spotřeba „L“

Jelen lesní (hm., 100 kg) 1 Uvedeno v kg a netto energii (MJ) – základní množství

Období Počet kusů

–

0

–

0

–

0

–

0

Dužnatá krmiva

Tabulka č. 22: Výpočet základního fyziologického průměrného potravního nároku zvěře

Průměrná základní spotřeba chované zvěře (bez stresu a rušení zvěře)

Sa: kg

Netto Energie cca MJ

258

1,20–1,40

215

1,0–1,10

322

1,50–2,20

752

3,5–5,00

1032

4,50–4,60

989

4,10–4,20

2300

11,7–12,20

3493

16,0–22,0

–

7,51–7,60

–

4,66

–

10,5–13.00

–

19,48

Podle: Bubeníka, Hitnause, Siefka,Mehlitze, Zabloudila

Ostatní

116

2580

25,80

v kg/rok

v q/rok

19,35

1935

Daňčí 7,52

752

Srnčí 6,45

645

Černá Druh v kg/rok v q/rok

– 5812 58,12

Celkem

7,52

q/ rok

q/ rok

173,00

v t

46,18

0

0 +1729,96

2015,96

Rozdíl v q

0

0

56,76

3745,92

43,00

0

46,87

0

0

0

0

0

0

Přebytek %

15,47

1547

–

Celkem

Produkce

1577,80

15,45

338,40

2,58

Spotřeba Sa/q

2,15

4.444,43

3,22

7,52

10934,80

Okus, ohryz

0

16331,06

964,82

141,90

59,12

0

0

v t

150,40

6,45

577

Sa ks/q

+9648,20

9481,50

7,52

22

Černá

Rozdíl v q

1161,00

Spotřeba Sa/q

19,35

20

Srnčí

2,58

258

Černá

Produkce

2,15

215

Srnčí

20583,00

25,80

Tráva, byliny

490

Daňčí

Spotřeba biomasy zvěří – uvedeno v q

3,22

322

Daňčí

Produkce

45

Jelení

Počet zvěře

Zvěř

Současný stav

752

Jelení

Spotřeba dřevnaté složky (okus,ohryz)

Tabulka č. 24: Spotřeba travnaté, bylinné a dřevnaté biomasy při současném počtu zvěře

Konzumace přirozené potravy zvěří při současném stavu

Jelení

Druh

Spotřeba travnaté a bylinné složky

Tabulka č. 23: Průměrná spotřeba biomasy zvěří za vegetační období

Tabulka č. 25: Převodní tabulka mezi početními druhy zvěře v oboře (Hromas, Zabloudil) Druh zvěře

Jelení

Daňčí

Viržin. a sika

Mufloní

Srnčí

Jelení

1

1,5

2

3

4

Daňčí

0,66

1

1,33

2

2,66

Viržin.a sika

0,50

0,75

1

1,50

2

Mufloní

0,33

0,50

0,66

1

1,33

Srnčí

0,25

0,375

0,50

0,75

1

Tabulka č. 26: Potřeba oplocení na jeden kus zvěře v ha/ks (Zabloudil, Špeník) Druhy

6–10,5 m²

3–4,5 m²

4–6,5 m²

2–3,5 m²

*3–4 m²

* není vhodným druhem do obory.

Rozbor současného stavu v oboře

1) Hodnocení současného stavu v  oblasti bioklimatologických vlivů v  roce 2007. Po dobu šetření od dubna do konce června je i tato oblast teplotně nad průměrnými hodnotami a naproti tomu je množství srážek hluboce pod dlouhodobým průměrem. Touto skutečností je značně ovlivněn celkový nárůst travní a bylinné biomasy nejen v lesních porostech, ale také na pastevních plochách a potravních políčkách natolik, že na jaře zaseté směsky naklíčily jen z 20 % proti minulému roku. Toto extrémní počasí se také projevilo na produkci letorostů, které slouží jako součást přirozené potravy zvěři. Podle měření a produkčního výnosu biomasy v této lokalitě je výnos snížen nejméně o 25 a místy až o 30 %. 2) Pokud se týká Přírodní rezervace Kútky a jejího ochranného pásma jsou v současnosti výnosy na ploše 191,70 ha tj. 12,13  % z plochy obory velmi nízké. V tomto roce jsou porosty postiženy nejen suchem, ale také po více roků hospodářskou činností, která je prováděna jen 1 x za rok a to sečením. Známé jsou degradace půdy jen sečením ve VVP, kde se přirozenou cestou postupně ztrácí humózní, pro rostliny živná vrstva, a tím se postupně snižuje produkce travní a bylinné biomasy. Návštěvnost zvěře těchto ochranných ploch za potravou byla sledována a je poměrně malá. Zvěř zde nenachází atraktivnější potravní druhy než v lesních porostech a také je zde málo krytu k jištění svého bezpečí. 3) Lesnický hospodářský provoz (těžba dříví, zalesnění) tím, že se soustřeďuje jen na určitá pracoviště, nemá významnější negativní vliv na chov zvěře. Naproti tomu je trvalé snížení celkové produkce potravní biomasy způsobené zaplocením lesních porostů I. věkové třídy (kultur a mlazin do 20 let stáří), které jsou zvěři nepřístupné. Jedná se o výměru 258,77 ha, což činí 16,54 % z celkové plochy obory. Na těchto oploceních dochází také nejen ke zranění, ale i k úhynu zvěře. 117

4) Řízená návštěvnost obory (turistika, sběr plodin apod.) je dosud, pokud se týká rušení zvěře, na snesitelné úrovni. Důležité je období při kladení mláďat, kdy je nutné návštěvnost částečně omezit. 5) Na základě venkovního šetření mysliveckého hospo­daření lze konstatovat, že nejen o zvěř, ale i o myslivecká zařízení je ze strany nájemce obory velmi dobře pečováno. Opravy zařízení a jejich čistota je systematicky prováděna. Potravní nedostatek je vyrovnáván trvalým přikrmováním zvěře i v době vegetace. 6) Výsledky potravní produkce biomasy pro současné stavy zvěře v  tomto roce (2007) jsou vyjádřeny již v předešlých kapitolách na všech sledovaných plochách přístupných zvěří. Travní a bylinná celková produkce využívaná zvěří je 2.058,3 tun a  vypočítaná spotřeba současnými stavy zvěře 1.093,48 tun tj. využití je ve výši 53,12 % což odpovídá průměru v oborách. Dřevnaté biomasy (okus, ohryz, kůra) je produkce ve výši 374,59 tun a  spotřeba zvěří je 201,60 tun tj. využití ve výši 46,18  %. Pro jednotlivé druhy zvěře jsou údaje uvedeny v  tabulce č.  23 a  podle jednotlivých ploch v tabulce č. 19.

Závěr Vypracování odborné studie a posouzení chovu zvěře v oboře Radějov bylo prováděno s  přihlédnutím na jednotlivé druhy zvěře, lesní hospodářství, CHKO a  ostatní vlivy. Vlastní venkovní práce byly započaty v  měsíci dubnu a  dokončeny koncem června roku 2007. Venkovní šetření bylo prováděno za spolupráce se zaměstnanci nájemce obory. Pokud se jednalo o vztah provozu myslivosti a lesního hospodářství, byly převzaty materiály od Lesů České republiky, Lesní správy ve Strážnici a také od Lesů města Strážnice. Byl navázán kontakt s pracovníky Přírodní rezervace Kútky v oblasti ochrany tohoto území, ke kterému pí. RNDr.  Ivana Jongenierová poskytla některé nejnovější údaje. 1) Je skutečností, že nárůst travní, bylinné a  dřevnaté potravní složky byl v  tomto roce snížen v produkci více jak o 30 %. Jde o důsledky klimaticky mírné zimy a ná­ sledujícího suchého období až do konce června. V nor­málním roce se produkce vyrovná s odpovídajícími hodnotami na úroveň jiných obor. Ve výpočtu konzumace biomasy zvěří jsou brány základní hodnoty bez stresujících vlivů na zvěř. Doporučuji provést další kontrolní měření v následujícím roce, aby bylo možné vyčíslit ztráty způsobené klimatickými výkyvy nebo jinými vlivy od normálních průměrů. Tím bude možné přistoupit ke snížení negativních vlivů působících na zvěř. 2) Přírodní rezervace Kútky a její ochranné pásmo s výměrou 191,70 ha tj. 12,13 % plochy obory. Bude-li se pokračovat současnými způsoby hospodaření, nelze počítat se zvýšením produkce převážně travnaté a bylinné potravní složky. Doporučuji úzkou spolupráci s  pracovníky CHKO s  možností vybudování úzkých pásů kolem lesních porostů s atraktivními plodinami k zadržení zvěře ve vstupu na chráněná území. 118

3) Lesnické hospodaření v  oboře je směrováno jako ve výnosových lesích. Vzniklé plochy určené k zalesnění jsou zaměřeny k rozšiřování oplocení na značných rozlohách. V současnosti je evidováno 258,77 ha zaplocených po­rostů, což činí 16,54% plochy obory. Jde o značnou výměru, která je nepřístupná zvěři a tím je zúžená možnost roz­místění skupin zvěře a snížení potravní nabídky. Doporučuji vstoupit v jednání s uživateli lesních porostů k odstranění oplocených kultur, které jsou odrostlé, za cenu místní individuální ochrany cílových dřevin. Dále požádat o ponechání vtroušených tzv. plevelných druhů keřů a stromů, které slouží přednostně zvěři k okusu. 4) Návštěvnost obory je dostatečně řízena, ale situace se může změnit na vysokou turistickou frekvenci. Doporučuji při extremních změnách situaci projednávat s ŽP spolu s CHKO a řešit ji úpravou provozního řádu ­vstupu do obory. 5) Na základě provozního mysliveckého hospodaření je snaha o zlepšení životního prostředí zvěře, udržování a budování mysliveckých zařízení a doplnění obory o původní druh tj. jelena evropského. Základní chovná skupina v počtu 29 kusů byla již vypuštěna. Po analýze a srovnání potravní produkce s průměrným klimatickým rokem lze stav jelení zvěře zvýšit až na 100 kusů, úživnost obory tomu odpovídá viz tabulka č. 24. Doporučuji k  druhovému  početnímu uspořádání zvěře využít jak tabulku č.  24 a převod mezi počty druhů provádět podle tabulky č. 25. Požádat spolu s pronajímatelem honitby odbor ŽP města Veselí nad Moravou, o vydání nového rozhodnutí početních stavů zvěře v  oboře s  ohledem na dovezenou a vypuštěnou jelení zvěř. 6) Podle analýzy je produkce potravní biomasy v roce 2007 snížena, podle šetření s minulým rokem až o 30 %. K zajištění dostatku potravní složky pro následující léta bude nutné provést některá opatření. Doporučuji uvést do plného produkčního stavu postupně všechna potravní políčka a každoročně je osévat atraktivními plodinami, příklad uveden v tab. č. 32. Jde nejdříve o navezení vrchní humusové vrstvy. Plochy pod kaštany je potřebné sekat a dosévat k vytvoření nízké travnaté a bylinné pastvy. Zakládat okusové plochy z různých stromových a keřových druhů dřevin – uvedeny v tabulce č. 31. Dále doporučuji pro plynulý každoroční chod mysliveckého hospodaření vypraco­ vání „Provozního ročního programu“. Jedná se o  zabezpečení výživy, postupu provozních prací a také postupu cílového hospodaření se zvěří. Základ je možné převzít jednak z  tohoto hodnocení a  příloh, které jsou směrovány pracovníkům myslivosti v oboře Radějov.

119

Přílohy Nejen v honitbách, ale také v oborách se setkáváme s celou řadou rostlinných druhů, které zvěř využívá jako potravu. V příloze za tímto účelem jsou pro jednotlivé druhy chované zvěře některé rostlinné druhy uvedeny.

Druhy rostlin, které konzumuje zvěř Tabulka č. 27: Některé druhy rostlin, které slouží za potravu jelení zvěři zeleň (okus, ohryz) plody, hlízy

Druh rostliny

Latinský název

akát

Robinia pseudacacia

bez černý

Sambucus nigra

bez hroznatý

Sambucus racemosa

borovice

Pinus sp.

borůvka

Vaccinium myrtillus

z p

brambor

Solanum tuberosum

z p

brusinka

vaccinium vitis-idaea

z o

břečtan popínavý

hedera helix

břek

sorbus torminalis

o p

bříza

betula pubescens

z p

buk

fagus sp.

o p

dřín

cornus mas

z o

dub

quercus sp.

o p

habr

carpinus betulus

o

hloh

crataegus laevigata

o

hořčice bílá

sinapis alba

hrách setý

pisum sativum

hrušeň

pyrus sp.

p

jabloň

Malus sp.

z p

jalovec obecný

Juniperus communis

jasan ztepilý

Fraxinus excelsior

z p

javor

Acer sp.

z o

ječmen dvouřadý

Hordeum distichum

jeřáb ptačí

Sorbus aucuparia

jetel

Trifolium sp.

120

z o z p z o p o

z

z z p

o

p z o p z

jilm

Ulmus sp.

jírovec maďal

Aesculus hippocastanum

z o

jmelí bílé

Viscum album

kapusta kravská

Brassica oleracea

z

kleč

Pinus mugo

z

kostřava luční

Festuca pratensis

z

kukuřice setá

Zea mays

lípa velkolistá

Tilia platyphyllos

z

lupina

Lupinus sp.

z

metlice křivolaká

Deschampsia flexuosa

z

mrkvovité

Daucaceae

p

ohnice

Raphanus raphanistrum

osika

Populus tremula

z o

ostružiník

Rubus sp.

z o

oves setý

Avena sativa

z p

peluška

Pisum sativum

z

plicník lékařský

Pulmonaria officinalis

z

pšenice

Triticum vulgare

ptačí noha setá

Ornithopus sativus

z

rdesnovité

Polygonaceae

z

řebříček obecný

Achillea millefolium

z

řepka olejná

Brassica napus

z

sítina

Juncus sp.

z

slunečnice roční

Helianthus annuus

smilka tuhá

Nardus stricta

p z p

z p

z

z p

z p z

smrk

Picea abies

střemcha hroznovitá

Padus racemosa

z o

o

svída

Cornus sp.

z o

štírovník růžkatý

Lotus corniculatus

z

šťovík

Rumex sp.

z

trávy

Gramineae

z

třešeň – ptačí

Prunus avium

p

třtina rákosovitá

Calamagrostis arundinacea

z

vičenec ligrus setý

Onobrychis viciifolia

z 121

vikev ptačí obyčejná

Vicia cracca

z

vojtěška

Medicago sativa

z

vrba

Salix sp.

vrbina obyčejná

Lysimachia vulgaris

z

vrbovka

Epilobium sp.

z

vřes obyčejný

Calluna vulgaris

z

vřesovec masový

Erica carnea

o

žito seté

Secale cereale

z

z o

Tabulka č. 28: Některé druhy rostlin, které slouží za potravu daňčí zvěři zeleň (okus, ohryz) plody, hlízy

Druh rostliny

Latinský název

bez hroznatý

Sambucus racemosa

z o p

bez černý

Sambucus nigra

z o p

bob

vicia faba

z

borovice

pinus sp.

o

brambor

Solanum tuberosum

p

břek

Sorbus torminalis

o p

bříza

Betula pubescens

z p

buk

Fagus sp.

o p

dřín

Cornus mas

z o p

dub

Quercus sp.

z o p

habr

Carpinus betulus

o

hloh

Crataegus laevigata

o

hořčice bílá

Sinapis alba

z

hrách setý

Pisum sativum

hrušeň

Pyrus sp.

z p p

jabloň

Malus sp.

z p

jalovec obecný

Juniperus communis

o

jasan stepilý

Fraxinus excelsior

z p

javor

Acer sp.

z o

ječmen dvouřadý

Hordeum distichum

jeřáb ptačí

Sorbus aucuparia

122

p z o p

jetel

Trifolium sp.

jilm

Ulmus sp.

z

jírovec maďal

Aesculus hippocastanum

p

kapusta kravská

Brassica oleracea

z

kleč

Pinus mugo

z

lípa velkolistá

Tilia platyphyllos

z

kostřava luční

Festuca pratensis

z

z o

kukuřice setá

Zea mays

lupina

Lupinus sp.

z p z

meruzalka černá

Ribes nigrum

o

meruzalka srstka

Ribes uva-crispa

o

metlice křivolaká

Deschampsia flexuosa

z

mrkvovité

Daucaceae

p

ohnice

Raphanus raphanistrum

z

omán

Inula sp.

osika

Populus tremula

z o

ostružiník

Rubus sp.

z o

oves setý

Avena sativa

z p

peluška

Pisum sativum

z

pámelník

Symphoricarpus sp.

z

pšenice

Triticum vulgare

ptačí noha setá

Ornithopus sativus

z

rdesnovité

Polygonaceae

z

růže šípková

Rosa canina

z o

řepka olejná

Brassica napus

sítina

Juncus sp.

slunečnice roční

Helianthus annuus

smilka tuhá

Nardus stricta

z

smrk

Picea abies

o z o p

z

z p

z z z p

svída

Cornus sp.

štírovník růžkatý

Lotus corniculatus

z

šťovík

Rumex sp.

z

tolice srpovitá

Medicago falcata

z

trávy

Gramineae

z 123

třešeň – ptačí

Prunus avium

p

třtina rákosovitá

Calamagrostis arundinacea

z

vřesovec masový

Erica carnea

o

vičenec ligrus setý

onobrychis viciifolia

z

vikev ptačí obyčejná

Vicia cracca

z

vojtěška

Medicago sativa

z

vrba

Salix sp.

vrbovka

Epilobium sp.

z

vřes obyčejný

Calluna vulgaris

z

žito seté

Secale cereale

z

z o

Tabulka č. 29: Přehled některých rostlinných druhů, které konzumuje srnčí zvěř Druh rostliny

Latinský název

akát arnika bez černý bob borovice borůvka brambor brusinka břečtan popínavý břek bříza buk dřín dub habr hloh hořčice bílá hrách setý hrušeň jabloň

Robinia pseudacacia Arnica montana Sambucus nigra Vicia faba Pinus sp. Vaccinium myrtillus Solanum tuberosum Vaccinium vitis-idaea Hedera helix Sorbus torminalis Betula pubescens Fagus sp. Cornus mas Quercus sp. Carpinus betulus Crataegus laevigata Sinapis alba Pisum sativum Pyrus sp. Malus sp.

124

Zeleň, Okus, Plody, hlízy z o p z z o p z o z p z p z o z z p z p o p o p z p o o z z p p p

jalovec obecný jasan stepilý javor ječmen dvouřadý jeřáb ptačí jetel jilm jírovec maďal jmelí bílé kapusta kravská karbinec evropský kostival lékařský kostřava luční kukuřice setá lupina meruzalka černá meruzalka srstka metlice křivolaká mrkvovité ohnice omán osika ostružiník oves setý peluška pámelník plicník lékařský pšenice ptačí noha setá rdesnovité růže šípková řebříček obecný řepka olejná sítina slunečnice roční smilka tuhá

Juniperus communis Fraxinus excelsior acer sp. hordeum distichum sorbus aucuparia trifolium sp. ulmus sp. aesculus hippocastanum viscum album Brassica oleracea Lycopus europaeus Symphytum officinalis Festuca pratensis Zea mays Lupinus sp. Ribes nigrum Ribes uva-crispa Deschampsia flexuosa Daucaceae Raphanus raphanistrum Inula sp. Populus tremula Rubus sp. Avena sativa Pisum sativum Symphoricarpus sp. Pulmonaria officinalis Triticum vulgare Ornithopus sativus Polygonaceae Rosa canina Achillea millefolium Brassica napus arvensis Juncus sp. Helianthus annuus nardus stricta

p z o z o z z o p z z o p z p z z z z z p z z o z p z z z o z o z p z z z z p z z o p z z z p z 125

smrk střemcha hroznovitá svída štírovník růžkatý šťovík tolice srpovitá trávy třešeň - ptačí třtina rákosovitá tužebník jilmový vičenec ligrus setý vikev ptačí obyčejná vojtěška vrba vrbina obyčejná vrbovka vřes obyčejný žito seté

picea abies padus racemosa cornus sp. lotus corniculatus rumex sp. medicago falcata gramineae Prunus avium silvestris Calamagrostis arundinacea Filipendula ulmaria Onobrychis viciifolia Vicia cracca medicago sativa salix sp. lysimachia vulgaris epilobium sp. Calluna vulgaris Secale cereale

o z o z z z z z p p z z z z z z z z z z

Tabulka č. 30: Některé druhy rostlin, které konzumuje černá zvěř Druh

Latinský název

bez černý bob brambor bršlice kozí noha brusinka buk čekanka obecná čirok obyčejný čočka drobnička bezkořenová dub hasivka orličí hlodáš evropský

Sambucus nigra Vicia faba Solanum tuberosum Aegopodium podagraria Vaccinium vitis-idaea Fagus sp. Cichorium intybus Sorghum vulgare Lens culinaris Wolfia arrhiza Quercus sp. Pteridium aquilinum Ulex europaeus

126

Zeleň, Semena, Plody, hlízy s z s k z k s s z s h z s z s z s z k z s h

hrách setý jasan ječmen dvouřadý jeřáb oskeruše jeřáb ptačí jetel jírovec maďal jitrocel kostival drsný kukuřice setá lebeda podlouholistá len užitkový merlík čistý okřehek menší okřehek hrbatý oves setý pohanka obecná polníček kozlíček pšenice setá ptačí noha setá ptačinec žabinec pýr plazivý rukev bažinná rukev obojživelná rukevník východní stulík žlutý špenát úročník bolhoj vikev vrbovka závitka mnohokořenná

Pisum sativum Fraxinus sp. Hordeum distichum Sorbus domestica Sorbus aucuparia Trifolium sp. Aesculus hippocastanum Plantago sp. Symphytum asperum Zea mays Atriplex oblongifolia Linum usitatissimum Chenopodium quinoa Lemna minor Lemna gibba Avena sativa Fagopyrum esculentum Valerianella locusta Triticum vulgare Ornithopus sativus Stellaria media Elytrigia repens Rorippa palustris Rorippa amphibia Bunias orientalis Nuphar lutea Spinacia oleracea Anthyllis vulneraria Vicia sp. Epilobium sp. Spirodela polyrhiza

z s s z s s s z s s z s h z h z s z s z s z z z z s z s z z s z z s z s z s z z s z s h z z z s z h z h

Hodnocení krmiv pro zvěř

Hodnotit krmiva pro zvěř v oborách je možné jednak na kvantitu s následující kvalitou. Daleko složitější bylo hodnocení kvality krmiv, které se vyvíjelo od počátku 19. století přes „sennou jednotku, ovesnou jednotku, švédskou jednotku, dánskou jednotku“ až do 127

druhé poliny 20. století. Po provedených analýzách (Weendenská analýza) byl prováděn organický rozbor a kumulovány předešlé ­výsledky, které se dostaly do praxe jako výpočty (hodnoty) „škrobové jednotky“. Tato jednotka se v širokém měřítku užívala až do 70. let minulého století a také se stala základem pro „energetické hodnocení krmiv“ až do současnosti. Pokud se týká energetického hodnocení krmiv pro zvěř, je velmi málo údajů, proto jsou často využívány energetické hodnoty krmiv zpracované pro hospodářská zvířata. Zjistit kvantitativní množství je snadné pomocí zkusných ploch podle příslušné metodiky. Pro vlastní hodnocení s porovnáním skutečné nabídky v prostředí musí být plochy redukovány o výměry, které mají dostatek potravní nabídky, ale zvěř ji nemůže využívat (rekreace, oplocení, silnice atd.) Pro hodnocení kvality je potřebné odebrat reprezentativní vzorky, např. luční trávy, vojtěška apod. a nechat provést laboratorní analýzu. Pro praxi jsou vyhovující potravinářské tabulky např. „Potřeba živin a výživné hodnoty krmiv pro přežvýkavce“ vydané ČZS VÚVZ Pohořelice, 1994. Tím získáme nejen základní hodnoty, ale také celkovou netto energii v MJ. Tabulka č. 31: Některé důležité hodnoty krmiv a jejich energetická hodnota Obsah Cukry Tuky Ca O Název rostliny sušiny g g g % Zelená píce bojínek luční – průměrná píce chrpa luční – průměrná píce čirok 2. seč – průměr jetel bílý – plazivý – průměr jetel luční – průměr jílek – průměr kakost – průměrný porost kapusta krmná – průměr komonice bílá – jednoletá kopřiva – průměr kostival – píce kostřava luční kostřava rákosovitá – průměr kukuřice v květu – průměr laskavec – průměr listí JV. LP – vegetace listí JV,LP – po vegetaci lipnice obecná – průměr listí, pupeny jv, jas – vegetace 128

190 185 200 121 375 220 185 130 180 200 132 215 196 180 150 165 310 170 310

10,6 – 15,2 4,9 20,6 17,0 8,7 35,3 – 29,5 16,2 16,2 5,8 16,1 12,5 5,09 4,8 12,4 18,7

11,2 3,8 9 4,0 9,4 8,1 3,7 4,1 3,6 3,0 3,2 5,0 4,3 4,2 4,6 2,3 2,4 5,7 2,82

0,9 2,8 1,5 1,9 4,4 1,4 1,8 2,3 3,1 4,8 1,8 1,3 0,8 0,8 3,5 2,3 2,1 0,9 2,5

P2 05 Energie G MJ 0,6 0,5 0,6 0,4 0,7 0,8 0,6 0,5 0,5 0,8 0 7 0,6 0,6 0,4 0,5 0,6 0,7 0,6 0,4

1,10 1,80 1,01 0,77 1,82 1,27 0,80 0,85 0,92 1,14 0,77 1,24 0,98 1,20 0,51 0,72 0,77 1,30 0,75

listí, pupeny JV,JS. – podzim listí pupeny DB,HB – po veget. listí pupeny BK,HB. – po veg. luční porost – průměr lupina porost – průměr maliník a ostružiník – podzim medyněk měkký – průměr mrlík bílý – průměr metlice trsnatá ostřice porost oves porost – průměr pastevní porost – starší – prům penízek rolní – průměr pohanka – na píci proso – porost – průměr + pryskyřník porost – průměr psárka luční – zelená píce pšenice ozimá pšenice jarní pýr plazivý řepa krmná – chrást řepka jarní – porost – průměr řepkový porost po odkvětu sítiny – průměrný porost smetánka lékařská srha laločnatá – průměr srha říznačka topinambur nadzemní – prům vojtěška starší porost žito před metáním jetelotravní porost průměr směsky jar (vikev.hrách, obilí) směs. let. (slun, hrách, kuk.vik.) směs. ozimé (vik.pš.žito, peluš.)

550 305 480 180 130 185 190 170 190 160 210 210 155 145 200 155 220 270 250 235 120 210 260 160 170 200 160 165 411 185 190 250 170 185

4,2 10,5 9,5 4,4 9,0 4,55 8,9 7,8 11,2 20,5 11,7 15,0 11,2 10,5 12,0 30,9 26,1 20,2 22,0 14,0 12,5 9,7 7,8 1,9 1,9 8,7 17,5 25,9 13,1 18,0 7,7 22,0

2,7 2,5 2,7 5,8 4,3 2,1 4,6 3,3 4,4 3,5 6,2 5,1 3,6 4,4 4,6 3,6 6,0 6,0 5.7 5,0 3,2 7,1 6,8 10.1 3,7 5,5 4,7 3,5 11,0 6,2 4,9 5,5 5,6 2,9

2,5 3,0 3,2 1,1 1,6 2,10 0,7 2,9 0,7 0,6 0,9 1,5 1,7 0,7 0,9 0,9 0,6 1,2 0,6 1,3 1,0 0,3 3,8 2,7 2,0 0,7 0,6 2,6 6,9 0,7 1,6 2,0 1,2 0,6

0,5 0,7 0,8 0,5 0,4 0,5 0,5 0,6 0,4 0,2 0,7 0,6 0,6 0,4 0,8 0,4 0,7 0,9 0,4 0,8 0,3 0,9 1,1 1,4 0,6 0,5 0,5 0,2 0,9 0,6 0,6 0,8 0,5 0,3

0,75 0,85 0,90 0,85 0,78 0,75 1,10 0,64 0,80 0,61 1,04 0,95 0,52 0,82 1,13 0,54 1,29 1,35 1,25 0,90 0,59 1,29 1,47 0,68 1,00 1,70 0,93 0,70 2,04 1,05 1,01 1,53 0,88 0,79

Průměr lesních bylin a trav = 0,70 MJ (netto energie), pupeny, listy v době vegetace = 0,75 MJ (netto energie) 129

Tabulka č. 32: Druhy dřevin a keřů, které nejčastěji poskytují doplňkovou dřevnatou část potravy zvěři v oborách (okus, ohryz) akát

Robinia pseudoacacia

meruzalka srstka

Ribes grossularia

jasan stepilý

Franxinus excelsior

javor

Acer sp.

dub

Quercus sp.

jedle

Abies pectinata

jabloň

Malus sp.

jeřáb ptačí

Sorbus acuparia

jalovec

Juniperus communis

jilm

Ulmus sp.

jalovec obecný

Juniperus communis

jírovec maďal

Aesculus hippocastan.

jíva

Salix caprea

osika

Populus tremula

bez černý

Sambucus nigra

ostružiník

Rubus sp.

borovice

Pinus sp.

ovocná pláňata

Sp.

borůvka

vaccinium myrtillus

planá růže

Rosa sualeolens

břečtan popínavý

hedera helix

ptačí zob

Ligustrum vulgare

břek

Sorbus terminalis

růže šípková

Rosa canina

bříza

Betula pubescens

smrk

Picea vulgaris

buk

Fagus sp.

střemcha hrozn.

Padus rucemosa

dřín

Cornus mas

svída

Cornus sanguinea

dřišťál

Berberis vulgaris

trnka

Prunus spinosa

habr

Carpinus betulus

třešeň – ptačí

Prunus avium

hloch obecný

Grataegus oryacantha

vrba

Salix sp.

hrušeň

Pirus sp.

vřes obyčejný

Calluna vulgaris

Zlepšení potravy zvěře na pastevních plochách

Za účelem zlepšení potravy pro spárkatou zvěř jsou zakládány pastevní plochy, které se osévají podle druhu zvěře a v časovém postupu nejen ve volných honitbách, ale také v oborách. Často za atraktivními plodinami zvěř odchází do míst, kde způsobuje škody na lesních porostech. Některé vhodné směsky jsou uvedeny v následující tabulce. 130

Tabulka č. 33: Některé druhy směsek, které jsou vhodné na myslivecká políčka pro spárkatou zvěř Doba setí

Pícnina

Čas krmení

Do 15. 9

Ozimá směska I řepky, kapusta a žita

až do 30. 6.

Do 15. 9.

Ozimá směska II vikve, řepky, kapusta a žita

až do 31. 5.

Do 25. 9

Ozimá směska III vikve s pšenicí a hořčicí

až do 10. 6.

Do 31. 3

Jarní směska I vikve s pšenicí a hořčicí

až do 15. 6.

Do 15. 3

Jarní směska II luskoobilní s pohankou

až do 30. 6.

Do 1. 5.

Jarní směska III súdánské trávy s hrachem a lup. bílou

až do 31. 7.

Do 15. 5.

Letní směska I kukuřice, luskoviny a obiloviny

až do 31. 8.

Do 1. 8.

Letní směska II hořčice, luskovin vikve, obilovin, vodnice

až do mrazu

Do 15. 8.

Letní směska III hořčice, krmná kapusta, tuřín, do mrazu až -15 °C oves

Po žních

Posklizňové směsky: slunečnice, hrách, vikev, kapusta, hořčic.

až do mrazu

Skladba rostlinných druhů se volí odlišná od hlavních druhů v blízkém okolí!

Shrnutí

Jedná se o posouzení vlivu chované zvěře v oboře Radějov na lesní hospodářství a na přírodní rezervaci Kútky uvnitř obory. Hodnocena je úživnost obory pro chov dančí, srnčí a jelení zvěře s přihlédnutím k černé zvěři. Návštěvnost luk zvěří je poměrně malá – zvěř zde nenachází atraktivnější potravní druhy než v lesích. Zaplocením lesních porostů cca 259 ha došlo ke snížení celkové produkce potravní biomasy, která je zvěři nepřístupná. Potravní nedostatek je vyrovnáván trvalým přikrmováním zvěře v době vegetace.

Summary

The paper presents an assessment of the impact of game animals kept in the Radějov game preserve on forest management and Kútky Nature Reserve situated in the preserve. Particularly the carrying capacity of the preserve for the breeding of fallow, roe and red deer, taking into account also wild boar. Meadows are not much visited by the game, as it does not find more attractive foodplants here than in the forest. By fencing off a forest area of approx. 259 ha the total food biomass production was reduced by its inaccessibility for the game. Lack of food is compensated for by permanently feeding the game in the vegetation season. 131

Literatura/Literature: AHRENS, M. (2000): Die Situation des Feldhasen im Land Brandenburg, Einflußfaktoren auf die Populationsentwicklung unter besonderer Berücksichtigung der Beutegreifer sowie einige Möglichkeiten zur Stabilisierung der Besätze; Niederwildfachtagung der Kommission Niederwild CIC, St. Pölten; AVERBECK, T. (1974): Fútterungsversuche mit Rebhühnern als Beitrag zur Frage der Ernährung in der Kulturlandschaft, Zeitschrift für Jagdwissenschaft 20; BOUCHNER, M., FISER, Z. (1967):Contribution to the nesting bionomy of partridge,Comm. Inst. For.Czech. 5; BRÜLL, H. (1980): Landschaftsnutzung und Niederwildhege, dargestellt am Beispiel des Rebhuhns, Zeitschrift für Jagdwissenschaft 26; BUBENÍK, A.(1954): Krmení lovné zvěře. SZN Praha. S. 7 – 146. COLES, C. (1971): The complete book of game conservation, London; COLLINGE, W. (1938) Food of the Partridge, Nature 834; DAHLGREN, J. (1987): Partridge activity, growth rate and survival: Dependens on insect abudance, Manuscript, Department of Ecology, University of Lund; DÖRING, V. (1982): Besatzschwankungen beim Rebhuhn und deren mögliche Ursachen, Saarjäger 6; DWENGER, R. (1991): Das Rebhuhn, Die Neue Brehm-Bücherei, Ziemsen Verlag Wittenberg Lutherstadt; ESKENS, U. (2000): Untersuchungen über die Ursachen des Rückgangs der Feldhasenpopulation in Deutschland unter Berücksichtigung möglicher Einflüsse durch Agrarchemikalien, Niederwildfachtagung der Kommission Niederwild CIC, St. Pölten; HUSS, F. (1983): Über die Zusammensetzung der Nahrung von Rebhühnern im Burgenland, Egretta; FANTA, B. (1985): Reprodukční ukazatele zajíce polního. Vliv civilizačních faktorů na chov zvěře, ryb a včel. Sborník přednášek 111 – 113 s FARAGO, S. (1988): Die Gestaltung der Rebhuhnbestände und die Lage dieser Vogelart in Ungarn im Jahre 1985; Proc. Common Partridge Int. Symp. Poland 1985; FARSKÝ, O.-MRKOS,J.(1949):Ztráty na zvěři za krutých zim na Moravě.Plán.ústavBrno s. 60; HAVRÁNEK, F. (2000): Scénář záchrany populací zajíce polního v ČR. Ústav pro výzkum ekos., Praha, s. 54; HELL, P, SLAMEČKA, J. (1999): Zajačia zver, PaRPRESS Bratislava; HILL, D., ROBERTSON, P. (1988): The Pheasant, Ecology, Management and Conservation, BSP Oxford; JANDA, J. (1959): Die Ernähährung der jungen Rebhühner, Zool. Listy 8; JENKINS, D. (1961): Population control in protected partridges (Perdix perdix), J. anim. Ecol. 30; KALCHREUTER, H. (1991): Rebhuhn aktuell, Verlag Dieter Hoffmann Mainz; KLUG, B. (1981): Die Ergebnisse der Kropf- und Magenanalysen der Rebhühnern aus burgenländischen Revieren, Egretta; KOMÁREK, J. (1945): Myslivost v Českých zemích, Čin Praha; KÜNAST, C. (2000): Chemischer Pflanzenschutz: Prinzipien der Risikobetrachtung im Bezug auf die Fortpflanzung von Vögeln und Säugetieren; Niederwildfachtagung der Kommission Niederwild CIC, St. Pölten; MEBS, Th. (1964): Zur Biologie und Populationsdynamik des Mäusebussards (Buteo buteo), J. Orn. 105; NAGY, D., I. (1980): A magyar vadászat a polgári karban in Moldovan T., Vadászat Magyarorságon Idegenf. Prop. És Kiadó Vállalat Budapest; NOVOTNÝ, Z. (1940): Ubohý zajíc. Stráž myslivosti 4. XVIII. OKO, Z. (1963): Studies on the food of the adult Partridges in the Poznan provinces in a year cycle 1960 – 1961, Poznanskie Towarz. Przyj. Nauk. 14; ONDERSCHEKA, K. (1988): Rebhuhnforschung in Österreich, Proc. Common Partridge Int. Symp. Poland 1985; PEGEL, M. (1986): Der Feldhase (Lepus europaeus) im Beziehungsgefüge seiner Um- und Mitweltfaktoren; Schriften des AWJ an der Justus Liebig Universität Gießen, Enke Verlag Stuttgart; 132

PEGEL, M. (1987) Das Rebhuhn (Perdix perdix) in Beziehung seiner Um- und Mitweltfaktoren, Schrift. Arbeitskreis Wildbiol. Jagdwiss. Gießen H. 18; PFLUG, A. (1940): Zajíci Stráž myslivosti 18, XVIII. POTTS, R. (1970): Recent changes in the farmland fauna with special reference to decline of grey partridge (Perdix perdix), Bird Study 17; POTTS, R. (1971): Factors govering the chick survival rate of the grey partridge (Perdix perdix), Proc. Of the Xth Int. Congress of Game Biologists Paris; POTTS, R. (1980): The Effects of Modern Agriculture, Nestpredation an d Game Management on the Population Ecology of Prtridge, Advances in Ec. Res. 11; POTTS, R. (1982): The Partridge Survival Project in Susexx, The Game Conservacy Annual Rewiew No. 13; POTTS, R. (1986): The Partridge. Pesticides, Predation and Conservation, Collins Publ. London; POTTS, R. (1988): Causes of the decline of the partridge in Europe and North America and recommendations fot future management, Proc. Common Partridge Int. Symp. Poland 1985; SEKERA, J. (1966): Problem of Partridges in Czechoslovakia, Symp. koroptví; SEMIZOROVÁ, I.(1975): Biologie a chov zajíce polního, DÚ C 16-331-015-01/02, VÚLHM. SIEFKE, A., KINTZEL, W., ZETTL, H. (1988): Das Rebhuhn, eine vom Aussterben bedrohte Niederwildart?, Unsere Jagd 38; SPITTLER, H. (1972): Über die Auswirkungen der durch die Tollwut hervorgerufenen Reduzierung der Fuchspopulation auf den Niederwildbesatz in Nordrhein-Westfalen, Zetschr. f. Jagdwiss. 18; SPITTLER, H. (1988): Situation des Rebhuhns in der Bundesrepublik Deutschland und Rückgangsursachen; Proc. Common Partridge Int. Symp. Poland 1985; SPITTLER, H. (1996): Der Feldhase in der Vergangenheit, Gegenwart und Zukunft, Diana Verlag Vettelschoß; STROHHÄCKER, U. (1982): Hasenhege auf der Schwäbischen Alb, Der Jäger in Baden-Würtenberg, 3; ŠIKULA, J. (1964) Veterinární botanika a pícninářství. SZN s537 TAPPER, S, C. (1982):Predation and Predator control tomorow,The game Conservancy Annual Rewiew No. 13; TETENS, E. (1977): Die Entwicklung des Jagdfasans und des Rebhuhns in Baden-Würtenberg, Staatsexamensarbeit Univ. Freiburg (unveröffentlicht); TROOSTWIJK, W., J., D. (1968): Das Rebhuhn (Perdix perdix) in den Niederlanden, Zeitschr. f. Jagdwiss. 14; VODNANSKY, M. (1998): Rebhühner im Winter, Österrreichs Weidwerk, H. 1; VODNANSKY, M.; NOVAK, P. (2000) Rebhuhn und Fasan: Winterfütterung; Österreichs Weidwerk, H. 1; VODNANSKY, M.(2000): Fasane: Bruterfolg steigt mit der Qualität des Lebensraumes; Österreichs Weidwerk, H. 3; WEIGAND, J. P. (1980): Ecology of the Hungar. Partridge in the North-Central Montana,Wildl. Monogr. No. 74; WESTERSKOV, K. (1965): Winter ecology of the partridge (Perdix perdix) in the Canadian Prairie, Proc. New Zea­ land ecol. Soc. 12; WESTERSKOV, K. (1966): Winterfood and feeding habits of the partridge (Perdix perdix) in the Canadian Prairie, Canad. Journal Zool. 44; ZABLOUDIL, F. (2002): Chov zajíce polního (Lepus aeropaeus L.) a králíka divokého (Orystolagus cuniculus L). Sborník referátů konference Zajíc králík myslivecky významní hlodavci. ČMJ Třebíč. ZABLOUDIL F. NOVÁK, P.-VÁVROVÁ, M.(2000): Zajíc polní (Lepus europaeus) jako bioindikátor. Sborník konference Funkcie a problémy poľovnictva v súčasnéj spoločnosti. LVÚ Zvolen s. 21 – 24. ZABLOUDIL, F., VODNANSKY, M., Novák, P. (2000): Vliv bioklimatologie na potravní možnosti zvěře. Sbor. Referátů Aktuální otázky bioklimatologie zvířat 2001. VFU Brno s. 133 – 136. ZABLOUDIL, F. (1993): Působení změn v agrárních ekosystémech na zvěř. Sbor. konference Životní prostředí lovné zvěře. ČMMJ Praha, VLS Lipník n/B. s. 23 – 39 ZABLOUDIL, F. (2006):Úživnost, normované stavy a škody zvěří, Myslivost s. 27 – 28. ZABLOUDIL, F. (2006):Metoda zkusných ploch pro zjištění úživnosti honitby. 12/2006 s. 26 – 27. 133

ZABLOUDIL, F. (2007): Pěstování některých druhů rostlin pro zvěř, Myslivost 3/2007, 4/2007. ZBOŘIL F. (1940): Přezimování zvěře. Stráž myslivosti 15. XVIII. ZETTL, H. (1989): Ökologische Untersuchungen zur Bestandssituation des Rebhuhns (Perdix perdix) in der DDR, Diss. Tharandt TU Dresden; ZÖRNER, H. (1981): Der Feldhase, Die neue Brehm Bücherei, Wittenberg- Lutherstadt

134

Autoři kapitol Potravní situace pro zvěř v oboře Radějov – František Zabloudil Savci na území Přírodní rezervace Kútky: jeden z faktorů ovlivňující strukturu vegetace bylinného patra – Miloslav Homolka, Marta Heroldová, Jarmila Krojerová, Miroslava Barančeková, Petr Koubek Současný stav přírodní rezervace Kútky a jeho legislativní východiska – Jiří Zahrádka, Jindřich Šmiták Stanovení únosných stavů zvěře v oboře Radějov (z pohledu dopadů na lesní ­vegetaci) – Petr Čermák, Radomír Mrkva Výsledky srovnávacího faunistického průzkumu širopasých (Hymenoptera, Symphyta) v přírodních rezervacích Čertoryje, Machová a Kútky – Jan Macek Zhodnocení stavu nelesní vegetace v Přírodní rezervaci Kůtky – aktuální stav a monitoring změn – Martin Kočí Změny ve složení a struktuře bylinného patra lesní vegetace v oboře Radějov – Martin Kočí

135

Vliv oborního chovu spárkaté zvěře na PR Kútky Sborník referátů z konference ed. Ivana Jongepierova Vydala: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Nuselská 39, Praha 4, 140 00 e-mail: [email protected] www.nature.cz Sazba a litografie: Omikron Praha spol. s r. o. 136 stran ISBN 978-80-87051-56-6 Náklad 500 výtisků Praha 2009