Vliv kouření na lidské zdraví pohledem studentů

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství

Vliv kouření na lidské zdraví pohledem studentů Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Autor:

Prof.MUDr. Hana Matějovská Kubešová, CSc.

Michal Buchta

BRNO, červen 2011

1

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením prof.Mudr. Hany Matějovské Kubešové, CSc. a uvedl v seznamu literatury všechny pouţité literární a odborné zdroje.

V Brně dne ……………..

…………………….

2

Poděkování Především děkuji prof.MUDr. Haně Matějovské Kubešové, CSc. za její cenné rady a odborné konzultace při zpracování mé bakalářské práce. Mé díky patří samozřejmě i všem anonymním respondentům.

3

OBSAH Úvod……………………………………………………………………….. 6 1

Teoretická část

1.1 Toulka historií……………………………………………………… 7 1.2 Monopolní vlivy, distribuce………………………………………... 9 1.2.1 Lţi tabákových koncernů…………………………………….10 1.2.2 Koncerny a děti………………………………………………10 1.2.2.1 Děti v České republice………………………………….11 1.3 Nikotinismus, chorobná závislost…………………………………..12 1.3.1 Popis tabákové rostliny………………………………………12 1.3.2 Výskyt tabáku………………………………………………..13 1.3.3 Sloţení tabákových listů……………………………………..13 1.3.4 Chemické sloţení tabákového kouře………………………...14 1.3.5 Způsoby uţití tabáku v České republice……………………..16 1.3.6 Pasivní kouření………. .…………………………………….18 1.3.7 Chorobná závislost………………………………………….. 19 1.3.8 Prevence kouření…………………………………………….20 1.4 Zásah do lidského organismu………..……………………………..22 1.4.1 Kuřáci si zkracují ţivot o deset let………………………….. 23 1.4.2 Cigarety škodí více neţ motory z aut……………………….. 24 1.5 Vlivy kouření v těhotenství………………………………………...26 1.5.1 Kouření a muţská plodnost…………………………………..29 1.6 Kouření a legislativa………………………………………………..30 1.6.1 Zákony České republiky…………………………………….. 30 1.7 Světový boj proti kouření…………………………………………..36 1.7.1 Celosvětový pakt proti kouření……………………………... 36 1.7.2 Nekuřácká Evropa…………………………………………... 38 1.7.3 Firmy v České republice jsou ke kuřákům na pracovišti velmi vstřícné……………………………………………….. 41

4

1.8 Léčba tabákové závislosti v České republice……………………....43 1.8.1 Zdravotnický personál a léčba……………………………….44 1.8.2 Nefarmakologická léčba……………………………………..46 1.8.2.1 Behaviorální léčebné postupy…………………………..47 1.8.2.2 Akupunktura a elektroakupunktura……………………. 47 1.8.2.3 Hypnóza………………………………………………...47 1.8.2.4 Telefonní kurzy pro odvykání kouření…………………48 1.8.3 Farmakologická léčba………………………………………48 1.8.3.1 Nikotinové ţvýkačky…………………………………...48 1.8.3.2 Nikotinové náplasti……………………………………..49 1.8.3.3 Nikotinový inhalátor……………………………………50 1.8.3.4 Nikotinové sublingvální tablety………………………...51 2

Empirická část 2.1 Cíl práce a pracovní hypotézy……………………………………...52 2.2 Metodika……………………………………………………………53 2.3 Obsah dotazníku…………………………………………………....53 2.4 Distribuce dotazníku………………………………………………..53 2.5 Výsledky průzkumu a jejich analýza……………………………….54 2.6 Diskuse……………………………………………………………..76 2.7 Zjištěné nedostatky a návrhy na jejich řešení…………………….. .78 Závěr………………………………………………………………..79 Anotace…………………………………………………………......80 Annotation……………………………………………………….....81 Seznam pouţité literatury…………………………………………..82 Seznam obrázků………………………………………………….... 84 Seznam tabulek……………………………………………………. 85 Seznam grafů……………………………………………………….86 Seznam příloh……………………………………………………....87 Přílohy……………………………………………………………...88 Souhlas k půjčování práce………………………………………….92

5

Úvod Cesta k nekouření Lidé se opíjejí a holdují cigaretám. Stát z toho vybírá daně, ze kterých pak hradí zdravotní a sociální následky způsobené uţíváním legálních drog. Společnost si tak pěstuje vlastní trosky. Nejsmutnějšími oběťmi této situace jsou děti: ,, Jak jim vysvětlit, ţe kouření není normální?‘‘ Alarmující jsou také zvyšující se počty, právě těchto dětských kuřáků, na které by se měla zaměřit hlavně preventivní opatření. Ale podle MUDr. Evy Králíkové, CSc., odborné asistentky Ústavu hygieny a epidemiologie při 1. LF UK, která se tímto problémem intenzivně zabývá, je jiţ pozdě na prevenci. Pokud bychom chtěli ovlivnit úmrtí způsobené tabákem v roce 2050, bude mít kouření na svém kontě celkem kolem 500 miliónů úmrtí. Nejhorší na tom je to, ţe uţ dnes nestačíme nic změnit. Jiţ v minulém století si tabák vyţádal více obětí, neţ obě světové války dohromady. Kdybychom však dnes začali léčit závislost na tabáku tak skvěle, ţe by v roce 2020 kouřila jen polovina kuřáků ve srovnání s dneškem, v roce 2050 by počet úmrtí na následky kouření byl aţ o 20% niţší, neţ se nyní předpokládá. V České republice je kouření příčinou 22 000 úmrtí ročně a jsme Mezinárodní statistikou výskytu kuřáctví řazeni mezi rozvojové země. Cesta k nekouření je opravdu důleţitá. Problematika léčby závislosti na nikotinu, byla sice zařazena jako samostatná diagnóza, ale je ji neustále věnovaná malá pozornost. Neustále se mluví o nových zákonech, které by více bojovaly proti kouření. Snad se jich někdy dočkáme……

6

1 Teoretická část 1.1 Toulka historií Kouření tabákového listí je silně spjato s Amerikou, která je dodnes povaţována za kolébku tabáku. Jiţ dávno zaniklé civilizace Mayů a Huronů povaţovaly tabák za jednu z nejdůleţitějších plodin. Slouţil jim nejen k rituálům, ale také k léčebným účelům. Silné účinky měl na psychiku, a proto není divu, ţe se postupně rozšířil aţ na území Severní Ameriky. Do Evropy se dostal díky Kolumbovi, který roku 1492 přistál u břehů Kuby. Kryštof Kolumbus tak objevil nejen Nový svět, ale i vysoce návykovou látku s povzbudivými účinky. Původní obyvatelé Ameriky tabák kouřili, ţvýkali, šňupali a léčili se jeho listím. To uchvátilo námořníky natolik, ţe 15.března 1493 při návratu do Evropy Rodrigo de Jeres del Ayamonte přivezl velkou zásobu tabákového listí. Tím se stal prvním evropským kuřákem. Zpočátku se tabákem zabývali botanici a lékaři, jeţ se ho snaţili vyuţít k léčebným účelům. Jeho pěstováním se zabýval téţ francouzský vyslanec v Lisabonu Jean Nicot, po kterém je návyková látka pojmenována. Díky obchodu se tato plodina začala šířit po celém světě. K rychlému pěstování přispěla také mylná představa o léčebných účincích. Do českých zemí se tabák dostal aţ koncem 16.století za vlády Rudolfa II. V Čechách se kouření rozšířilo hlavně za třicetileté války, kdy byl tabák nezbytnou součástí bojujících vojáků. Nový zvyk samozřejmě vyvolal i negativní odezvy. Mezi první odpůrce kouření patřil král Jakub I., který zdůrazňoval neţádoucí účinky tabáku. Ty byly demonstrovány černým mozkem a vnitřnostmi z těl nenapravitelných kuřáků. Rovněţ i církev kuřákům moc nefandila, a proto roku 1642 vydal papeţ Urban VIII. bulu, jeţ zakazuje kouření v kostelech a chrámech. Byly i země, kde se uţívání tabáku trestalo sankcemi aţ pod trestem smrti. Ale i přes všechny zákazy a tresty se nepodařilo kouření tabáku vymýtit. Velkými zastánci tabáku byli např. Napoleon či Kateřina Veliká. A důvod, proč souhlasili s propagací této rostliny, byl jednoduchý, peníze. A tak se od 17.století začal rychle 7

rozmáhat tabákový průmysl. Vznikaly velké plantáţe. Nejznámější byly „virginské“. V 18.století se tabák hojně šňupal a nádherně zdobené tabatěrky byly symbolem společenského postavení. Ale jiţ v následujícím století bylo šňupání tabáku povaţováno za zlozvyk niţších společenských vrstev. Do popředí se začaly prosazovat doutníky a následně cigarety. Začátkem 20.století došlo k výraznému nástupu masivního kouření, a to díky objevu automatů na výrobu cigaret. Díky novým objevům a metodám se tabák zařadil mezi nejvíce uţívané návykové látky na naší planetě. (1)

8

1.2 Monopolní vlivy, distribuce Amerika, boţská, všemi milovaná Amerika. Země, která celému světu dala dárek v podobě závislosti, poškození zdraví, bolesti a smrti. Dárek, jenţ měl symbolizovat bojovnost, udatnost, volnost, vznešenost a vzdělanost. Byl jím tabák. Šířil se po celém světě obrovskou rychlostí. Vznikaly světoznámé plantáţe a firmy zabývající se jeho distribucí. Zisky rostly a nikdo si moc neuvědomoval neţádoucí účinky. Není divu, ţe se kouření v průběhu 20. století stalo jedním ze sebezničujících faktorů v lidské populaci. Je však vůbec moţné, ţe jsme mohli být tak zaslepení? A nevšimnout si všech těch nekalostí, které nám tabák přináší? Nebyla to ani tak zaslepenost, spíše trend podávaný tabákovými koncerny. Kvůli jejich reklamním kampaním velká část světové populace nedokázala odolat. Vlády jednotlivých států byly nadmíru spokojeny, neboť dostatečný tok peněz do státní pokladny jim vyhovoval. Samozřejmě se našli lidé, jeţ bojovali proti tomuto zlozvyku. Většinou neúspěšně. Změna nastala aţ v roce 1950, kdy američtí vědci zveřejnili údaje prokazující vznik rakovinného bujení způsobeného kouřením. Vlivem toho došlo ke zděšení lidí po celém světě a k náhlému úbytku kuřáků. Zisky tabákových firem prudce klesaly aţ o desítky procent. Reakce tabákových koncernů na sebe nenechala dlouho čekat. Na trh byl uveden nový druh cigarety obsahující filtr. Do popředí se dostala obrovská reklamní kampaň uklidňující kuřáky se slovy: „Díky filtru se lidem nemůţe nic stát.“ Jak je uţ známo, lidé jsou bohuţel druh důvěřivý a lehce ovladatelný. U některých to trvalo krátce a u jiných delší dobu. Odolat však šlo jen ztěţka. Koncerny ukázaly svoji moc. Velkou část jmění totiţ investovaly do svých reklam. A tak nebylo divu vidět kaţdou druhou slavnou osobu tehdejší Ameriky s cigaretou v ruce. Nebyl snad natočen film, v němţ by se nekouřilo. Velké zisky byly dávány do sportu, charity, politiky a také kultury. Tabákové firmy se tak v poslední chvíli zachránily, a k tomu ještě zviditelnily po celém světě. Díky těmto krokům si většina z nich dodnes mne ruce.

9

1.2.1 Lži tabákových koncernů Jak uţ je dnes známo, tabák je velmi účinnou návykovou látkou. Ačkoli více neţ 40 let vědí výrobci cigaret totéţ, veřejně tvrdili opak. Jejich výroky a nemoci vyvolané kouřením donutily vědce a lékaře k mnohým studiím na prokázání pravdy. Výrobci cigaret brzy pochopili, ţe zastírání pravdy dlouho nevydrţí. Snaţili se však tento fakt vysoké návykovosti otupit. Proto podali definici závislosti: „Závislost je široká, variabilní. Lidé jsou závislí na internetu, nakupování, sexu, čaji nebo kávě. Tabák není návykový, ale formuluje návyk.“ Mnoho lidí dnešní doby si uvědomuje rizika spjatá s kouřením. Někteří dokonce kouřit přestanou, jiní buď nemohou, nebo nechtějí. Faktem je však neustálý zvyšující se počet kuřáků na naší planetě. 1.2.2 Koncerny a děti V současnosti celosvětová spotřeba tabáku roste ročně zhruba o 3%. Výrazný podíl na tom mají reklamy produkované tabákovými koncerny. Ty lákají děti a mládeţ koupit si jejich výrobky. Kouřit se běţně začíná kolem 12.15. roku a 80 %-90 % kuřáků začíná do 18. roku ţivota. Cílovou věkovou skupinou pro tabákový průmysl se staly děti kolem 12-14 let. Proč se představitelům firem daří zlákat právě takovouto věkovou hranici, je jednoduché. Lidé nad 20 let se totiţ málo kdy pouštějí do kouření, neboť vědí, jaké jsou neţádoucí účinky cigaret. Mladá generace je tak pro tabákové firmy velmi důleţitá. Ročně na celém světě zemře vlivem nemocí způsobených tabákem na 4,9 milionů lidí. Firmy tak ztrácí své klienty. Novými se stávají děti, jsou totiţ důvěřivé a důsledky si k tělu moc nepřipouští. Většinou si řeknou: „Tohle se přeci mně nemůţe stát.“ Krom toho jim při kouření roste sebevědomí a cítí se být staršími. Podle výzkumů provedených ve Velké Británii vydělá tabákový průmysl na dvanáctiletém dítěti, ze kterého se stane aktivní a celoţivotní kuřák, neuvěřitelných 40 000 liber. WHO upozorňuje na riziková

10

kouření u mladistvých. Váţnější onemocnění se objevuje aţ ve vyšším věku, ale návyk se rodí především u mládeţe. (2) 1.2.2.1 Děti v České republice U nás kouří necelých 30% obyvatel ve věku nad 15 let, mezi 15. a 18. rokem však kouří 40- 50 % mladých. Průměrný věk, kdy mladý člověk vykouří svoji první cigaretu, je v ČR kolem deseti let. V batůţcích kaţdé třetí šestnáctileté dívky najdeme kromě rtěnky, hřebínku a několika sešitů i krabičku cigaret. Téměř třetina dospívajících si denně zapálí. Téměř 6 % dívek jsou silné kuřačky, které vykouří více neţ jedenáct cigaret denně. Přitom stejně staří mladíci kouří ještě o něco víc. Zatímco dospělí se od nikotinu odvracejí - za posledních patnáct let u nás počet kuřáků klesl z 37 % na 29 %. Mladých, kteří se však bez cigarety neobejdou, rok od roku přibývá. (3)

11

1.3 Nikotinismus, chorobná závislost 1.3.1 Popis tabákové rostliny Nicotina patří do rodu dvouděloţných rostlin z čeledi lilkovitých. Zahrnuje okolo padesáti druhů, rostoucích zejména v Americe. Jedná se o jednoleté, statné byliny, které mají jeden aţ dva metry, vysokou ţláznatě chlupatou lodyhu. Na ní dorůstají velké jednoduché listy s trubkovitými květy, jeţ jsou uskupeny v latách. Hlavním zpracovaným produktem jsou listy. Plodem je dvoupouzdrá tobolka s velkým počtem drobných semen. Nejoblíbenějšími surovinami pro tabákové výrobky jsou především dva druhy (Nicotiana rustica a Nicotiana tabacum). Nicotiana tabacum, nebo-li tabák virginský, je nejrozšířenější. Má listy široce kopinaté, řapík křídlatě rozšířený, květy s trubkovitými aţ nálevkovitými korunami. Barva květů bývá růţová aţ červená. Je povaţován za jemnější typ tabáku. Nicotiana rustica, nebo-li tabák selský, je surovinou k výrobě hrubšího tabáku. Listy má výrazně řapíkaté, vejčitého tvaru, květy krátce trubkovité s nazelenale ţlutou korunou. (4) Obrázek č. 1

Obrázek č. 2

12

1.3.2 Výskyt tabáku Tabák se vyskytuje zejména v Jiţní Americe, v Austrálii, Oceánii a na Saudských ostrovech. Pro své pěstování vyţaduje teplá a slunná prostředí se střední roční teplotou nad 15°C a průměrnými ročními sráţkami okolo 650 mm. Proto se v dnešní době pěstuje na více světadílech, jeţ se vyskytují v oblasti rovníku a teplého mírného pásu. Tabák lze pouţít jako okrasnou či skleníkovou rostlinu. Není ani výjimkou pěstování tabáku v České republice. Velmi plodnou krajinou na jeho pěstování se stala jiţní Morava. 1.3.3 Složení tabákových listů Tabákové listy obsahují méně škodlivin neţ tabákový kouř. Škodliviny tabákových listů jsou dvojího původu, nativního a aditivního. V nativních škodlivinách jsou zastoupeny toxické alkaloidy řady pyridinpyrolidinové, kde nejvýznamnější je L- nikotin, k němu příbuzné nornikotin, myosmin a anabasin. Velmi známé jsou rovněţ stopové prvky berylium, nikl, chróm a kadmium. K významným radioaktivním prvkům patří izotopy polonia a olova. Mezi

škodliviny

aditivního

původu

patří

hlavně

pesticidy.

V

nedaleké minulosti se při pěstování tabáku uţívalo jen sloučenin arzénu a mědi. Ty byly postupně nahrazovány moderními pesticidními prostředky typu chlorovaných organických sloučenin. K udrţení vlhkosti a vláčnosti tabáku se v průmyslu pouţívá hlavně glycerol a metylglycerol. Z nich vznikají při kouření dráţdivé látky, jako jsou akrolein a metylglyoxal. V průmyslové výrobě se tabákové listy různě upravují a vzniká fermentační proces, který podporuje tvorbu nových druhů kuřiva. V průběhu fermentace se odehrávají četné chemické pochody, při nichţ vznikají těkavé oleje, organické kyseliny a nikotinové soli. Také se značně rozkládají bílkoviny, prchá amoniak, uvolňuje se nikotin, aceton i etylalkohol či dusičnan draselný. Tabák kvůli těmto pochodům nabývá neţádoucích účinků. (5)

13

1.3.4 Chemické složení tabákového kouře Tabákový kouř vzniká nedokonalým spalováním tabáku, je dynamickým komplexem více neţ 4000 látek. Obsahuje látky farmakologicky aktivní, antigenní, cytotoxické, mutagenní a karcinogenní. Tabákový kouř je vysoce koncentrovaným aerosolem s rozptýlenými pevnými a kapalnými částicemi. Skládá se z hmotné a plynné sloţky. V hmotné sloţce tabákového kouře se nachází 10-20% vody, 3-5% alifatických uhlovodíků, 1% aromatických uhlovodíků, 8-9% karbonylových sloučenin, 5-8% nikotinových alkaloidů, 1-4% fenolů a 0,5-1% sterinů. V menším mnoţství jsou zde také obsaţeny těţké kovy, radioaktivní látky (polonium 210), pesticidy a aditiva ( 700). V plynné sloţce cigaretového kouře je 73% dusíku a 10% kyslíku, 9,5% oxidu uhličitého, 4,2% oxidu uhelnatého, také 1% vodíku, 0,6% vzácných plynů či 0,03% amoniaku, 0,16% kyanovodíku a 0,004% sirovodíku. V této sloţce je téţ zastoupeno okolo 64 kancerogenů (typy prchavých nitrosaminů, dibenzantracen, benzatracen, dimetylnitrosamin, N-nitrosaminy a další), dále oxidy dusíku, síry, prchavé uhlovodíky, alkaloidy či aldehydy. Cigaretový kouř dělíme také na hlavní proud a vedlejší proud kouře. Kouř vdechovaný kuřákem je označen za hlavní proud a vedlejší proud kouře je aerosol, jenţ vzniká na konci cigarety mezi jednotlivými tahy. (6) Chtěl bych se také zmínit o nejznámějších sloţkách cigaretového kouře. Cigaretový dým totiţ obsahuje i dehtové látky, které jsou pro naše tělo velmi nebezpečné. Dehet je ţlutohnědý kondenzát z tabákového kouře, dosti zapáchá a obsahuje látky, jeţ způsobují rakovinné bujení. Mnoţství dehtu, který vznikne z jedné cigarety, závisí na druhu tabáku a jeho spalování. Obsah dehtu v jedné cigaretě se pohybuje od 2 do 13,6 mg. Dehet je velmi nebezpečný. Dráţdí sliznici dýchacích cest a brání činnosti jemných řasinek. Postupně se objevují ranní záchvaty kašle. Cigaretový kouř svým dráţděním dýchacích cest často vyvolává jejich zánět, zároveň přispívá ke vzniku rakoviny a kardiovaskulárních onemocnění.

14

Další sloţkou cigaretového kouře je oxid uhelnatý. Vzniká při nedokonalém spalování tabáku v cigaretě. Říká se mu také krevní jed. Ten sniţuje schopnost vázat kyslík a přenášet ho do tkání a orgánů. Při velkém působení oxidu uhelnatého na naše tělo můţe dojít k bolestem hlavy, zvracení, malátnosti a otupělosti. Hlavní sloţkou obsaţenou v tabákovém kouři je bezpochyby nikotin. Patří mezi tekuté rostlinné alkaloidy. Snadno se vypařuje a dobře rozpouští ve vodě, lihu i rostlinných olejích. Pokud je čerstvý, schází mu zápach. Jinak odporně zapáchá a palčivě chutná. Nikotin je právoplatně povaţován za silnou návykovou a toxickou látku, na kterou navazuje závislost opiátového typu. Při kouření se uvolňuje nikotin do kouře a dýchacími cestami se dostává do organismu. Větší část se při kouření spálí a další se zachytí na konci cigarety, nebo ve filtru. To je jediné štěstí, neboť jedna cigareta by se tak mohla stát účinnou smrtící zbraní. V dýmu jedné cigarety je obsaţeno 10mg nikotinu. Do těla kuřáka se tak můţe dostat 1-3mg nikotinu, závisí to však na formě inhalace kouření. Z uvedeného obsahu nikotinu v tabákovém kouři vyplývá, ţe vykouřením 15-20 cigaret by se mohlo pro kuřáka stát smrtelnou dávkou. Ta se pohybuje mezi

50-60mg

nikotinu.

Moţnost,

ţe

dojde

k smrtelnému

předávkování nikotinem, je malá. Intoxikace je většinou náhodná. Pokud by k ní opravdu

došlo,

je

provázena

studeným

potem,

vystupňovanými

parasympatickými účinky, poruchami vidění, zmateností, poklesem tlaku, nepravidelně zrychleným tepem, dýchacími potíţemi, kolapsem či celkovými křečemi. Předávkování často končí smrtí, a to během několika minut. Nepříznivé účinky nikotinu se projevují silně na srdci a cévách. Dochází ke zrychlení srdeční činnosti, spotřebě kyslíku, přičemţ sklerotické cévy dodávají kuřákovu srdci stále méně okysličené krve. Postupně se zvyšuje i krevní tlak a vznikají poruchy srdeční činnosti. Nikotin působí také na centrální a periferní nervový systém a svaly. Nízké dávky nikotinu mají povzbuzující účinek. Vysoké dávky však mohou tlumit nervový systém. Nikotin působí i jako jed, který ochromuje nervovou soustavu a vyvolává stahy hladkého svalstva a cév. Ovlivňuje také vyplavování růstového hormonu, uvolnění adrenalinu,

15

prolaktinu, ACTH a glukózy. Neţádoucí účinky nikotinu se projevují i na trávicím, močovém a pohlavním ústrojí člověka. Nikotin však není jen látkou škodlivou. Působí téţ jako léčebný preparát. Pouţívá se hlavně při léčbě Alzheimerovy a Parkinsonovy nemoci. Vylučování nikotinu z těla probíhá díky poločasu rozpadu v arteriální krvi. Ten kolísá mezi 24 aţ 84 minutami. Hlavní vliv na vylučování nikotinu z těla má pH moči. Kyselá moč totiţ podporuje vylučování nikotinu z těla. Kyselou reakci moči a následné vyloučení nikotinu často vyvolává i emociální stres. (7) 1.3.5 Způsoby užití tabáku v České republice Celý svět je zaplaven tabákovými výrobky. Ty jsou odlišné svojí funkčností a designem. Tabák lze rozdělit na kouřený a bezdýmý. Rozdíl mezi nimi je ten, ţe bezdýmý postrádá oproti kouřenému tabáku spalování tisíce druhů chemikálií. Bez závad však není. Obsahuje látky, které mohou způsobit například nádorová či cévní onemocnění. Bezdýmé výrobky dělíme na šňupací (aplikace vdechem do nosní dutiny) a orální (aplikace do úst). V dnešní době se více uţívá orální způsob. Ten můţe být klasicky ţvýkací, nebo porcovaný (moist snuff) ve formě papírových pytlíčků. Tabák se vkládá do úst a nechá se působit. Nikotin se přes sliznici ústní vstřebává do mozku během několika vteřin. Nejčastějšími uţivateli jsou horníci, kteří si během směny nemohou zapálit. Je pravda, ţe tato forma v podstatě nezpůsobuje rakovinu plic, má však výrazná nádorová onemocnění dutiny ústní. Šňupací tabák se v dnešní době dostává spíše do pozadí. Jeho uţívání bývá často doprovázeno zúţením cév, jejich poškozením a dokonce perforací nosní přepáţky. Do kouřeného typu tabáku u nás patří hlavně doutníky, dýmky a cigarety. Doutníky a dýmky se od cigaret liší především tím, ţe jejich kouř není nutné inhalovat. Kouř z dýmkového tabáku a z doutníku má totiţ vyšší pH, tím dochází k vstřebávání nikotinu v ústech. Kuřák cigarety závislý na nikotinu musí kouř inhalovat, neboť má niţší pH. Celkové účinky kouření doutníku a

16

dýmky mají menší negativní vliv celkový, ale více poškozují dutinu ústní. Nejškodlivější formou tabáku je nejprodávanější produkt - cigareta. Kuřák ji potřebuje šlukovat, aby získal určité mnoţství nikotinu. Kromě látek z tabáku obsahuje cigareta okolo 700 aditiv, a to z důvodu ladného vinutí kouře, pro udrţení popela na oharku a potlačení zápachu. V dnešní době se vyrábí spousta druhů cigaret, které mají omámit uţivatele svým obsahem, například mentolovým či bylinným. Ale pozor, tabák je také bylina! (8) V poslední době se do popředí v České republice dostává nový způsob uţívání nikotinu, a to pomocí elektronické cigarety. Tato nová cigareta je k nerozeznání od klasické cigarety. Vzhled a přední světélkující část velmi dobře imituje zapálenou cigaretu a samozřejmě i kouř, který z ní vychází. Elektronická cigareta se skládá ze tří částí, a to z náplně, atomizéru a baterie. Obrázek č. 3

Při potáhnutí z této cigarety se aktivuje mikroprocesor, který zahřeje a přemění náplň na plynnou, a dochází k inhalaci. Energie, která je k tomu potřeba,

pochází

z baterie.

Náplň

elektronické

cigarety

je

tvořena

propylenglykolem, nikotinem, kyselinou mléčnou, parfémovou sloţkou a potravinářskými přísadami. K výhodám této cigarety patří, ţe nedochází k pasivnímu kouření, neboť neobsahuje karcinogenní látky, dehet ani oxid uhelnatý, a nevytváří skutečný dým, ale jen páru. Kuřák tak vdechuje páru obohacenou nikotinem, a to dle zvolené intenzity. Podobně fungují i nikotinové inhalátory na odvykání kouření. Proto elektronická cigareta můţe být skvělým prostředkem na odvykání kouření, kde se dá sniţovat nikotin aţ na nulu. (9)

17

1.3.6 Pasivní kouření Na pasivní kouření umírá v zemích Evropské unie okolo 22 tisíců lidí ročně. V České republice se počet umírajících přibliţuje 3 tisícům. Většina lidí se během svého ţivota mnohokrát stane pasivními kuřáky. Pouhý pobyt v zakouřených prostorách nebo komunikace tváří v tvář kouřícímu člověku uţ z vás dělá pasivního kuřáka. Ačkoliv se o neţádoucích účincích pasivního kouření ví dlouho, neustále působí svými negativy na více neţ 40 % dětí v České republice. Ty totiţ ani ve svých domovech nenalézají před negativními tabákovými účinky ochranu. Proto je nutné se snaţit co nejvíce vyvarovat stykům s tabákem, i kdyţ je to v dnešní době skoro nemoţné. Nyní bych chtěl zdůraznit některé zdravotní důsledky pasivního kouření. I krátkodobé vystavení pasivnímu kouření má velký vliv na ischemickou chorobu srdeční, neboť jiţ po 30 minutách jsou patrné změny v průtoku krve koronárními cévami. Je zde i zvýšené riziko projevu infarktu myokardu, angíny pectoris či náhlé smrti. Riziko infarktu myokardu bývá téměř 2x vyšší u lidí, kteří se často pohybují vedle kuřáků a v zakouřených prostorách. Zvyšuje se také onemocnění cévních mozkových příhod, a to aţ o 82 %. Riziko onemocnění rakovinou plic při vystavení pasivnímu kouření vzrůstá průměrně o 20 %. Aţ 3x častější je rakovina nosních dutin. Dalším typem je astma. Astma je chronické onemocnění dýchacího traktu charakterizované zánětem a zúţením dýchacích cest. Má ho za následek aktivní i pasivní kouření. Typickými příznaky jsou kašel, svírání na hrudi, obtíţné dýchání a sípot. Tabákový kouř zvyšuje rizika dýchacího systému u dětí 1,52krát. Časté bývá sníţení plícních funkcí u dětí, jejichţ matky v těhotenství kouřily, a i u těch, které jsou nadále vystaveny pasivnímu kouření. Prokázán byl i pokles IQ, a to o několik bodů. Děti vdechující cigaretový kouř bývají častěji horší v matematice, čtení a testech mentálních schopností. Kromě neţádoucích účinků pasivního kouření

na děti je známo, ţe vlivem kouření rodinných

příslušníku se z dětí bohuţel také velmi často stávají kuřáci. (10)

18

1.3.7 Chorobná závislost U kuřáků je závislost způsobená uţíváním tabáku běţnou situací. Závislost na tabáku se skládá ze dvou faktorů, a to z psychické a fyzické závislosti. Psychická závislost vzniká po určité době uţívání cigarety. Je to touha po návykové látce. U kuřáků se projevuje potřebou mít cigaretu v ruce, hrát si s ní a dívat se, jak z ní odchází kouř. Doba, za kterou tato závislost vzniká, je u kaţdého různá. Touto závislostí však kouření začíná a lze ji popsat u kaţdého kuřáka. Fyzická závislost se v České republice vyskytuje u 60-70% kuřáků. Vzniká díky zmnoţení acetylcholin-nikotinových receptorů v mozku. Jak rychle a jak snadno k tomu dochází, je dáno genetickou stavbou receptorů a vrozenými dispozicemi. Počet receptorů se však uţ nikdy nezmenší a většina těch, co byli závislí na nikotinu, se uţ nemůţe stát příleţitostnými kuřáky. Fyzická závislost na cigaretě je stav chronické otravy, způsobené jejím dlouhodobým uţíváním. Pokud však dojde k přerušení denních dávek, objeví se abstinenční příznaky jako silná nutkavá touha po cigaretě, nespavost, deprese, bolest hlavy, napětí, špatná nálada, podráţděnost, frustrace, zlost, úzkost, neschopnost soustředit se, někdy i zvýšená chuť k jídlu. Často dochází ke změnám na EEG, sníţení koncentrace kortizonu a katecholaminů, poklesu srdeční frekvence, přírůstku tělesné hmotnosti, sníţení bazálního metabolismu, sníţení metabolismu kofeinu a zvýšení teploty kůţe. Abstinenční příznaky se objevují během několika hodin po poslední dávce nikotinu. Závislost se dá posoudit Fagersträmovým testem nebo i rychleji, a to podle odpovědí na dané otázky, jako jsou: kolik cigaret osoba vykouří a jak brzy po probuzení si musí zapálit. Kdyţ se nad tím člověk zamyslí, tak kouření je velkým sociálně-zdravotním a ekonomickým problémem. Zeptáte-li se kuřáka, proč vlastně kouří, málokdy dostanete jasnou odpověď. Proto kuřáky rozlišujeme do čtyř skupin. Do první skupiny patří poţitkářští kuřáci, kteří kouří proto, ţe jim to chutná a cigareta podle nich patří k dobrému jídlu, kávě či oslavě. Relaxační kuřáci, pro ty jsou cigarety spojeny se zotavením po krátkodobém zvýšení krevního tlaku, srdeční

19

frekvence a dochází u nich k pocitu uvolnění či úlevy. Stresoví kuřáci jsou bohuţel obětí našeho hektického shonu. Poslední jsou útěchoví kuřáci, pro něţ bývají typickými spouštěči návykového jednání ztráty, zármutky, hněv a osamělost. (11) Nikotin se stal důvodem, proč většina kuřáků kouří proti své vůli. Celých 70 % evropských kuřáků by si raději za peníze, které vynakládají na cigarety, raději koupili něco jiného. Bohuţel to nejde, velká část lidí obětuje poslední peníze své rodiny za krabičku cigaret místo toho, aby je vyuţili pro své děti. Mají snad kuřáci raději vlastní ţivot něţ své děti? To si nikdo nemyslí, ale bohuţel jsou na cigaretách tak závislí, ţe se jim nedá odolat! 1.3.8 Prevence kouření V České republice začne denně kouřit 120 dětí, nejčastěji ve věku 12 let. Děti tvoří aţ 90% všech nových kuřáků v naší zemi. Zatímco prodej tabákových výrobků nezletilým je zakázán, jejich uţívání je v podstatě legální. Proto závislost na tabáku je nemoc patřící mezi známé klasické drogové závislosti. Největší vliv, zda začne dítě kouřit, mají jeho vrstevníci, pak teprve rodina. Vrstevníci bývají nejvíce ovlivněni marketingem cigaret, prezentováním značek a popularitou herců ve filmech, kde se kouří. Děti se pak snaţí být jako oni. I kdyţ reklama na tabákové výrobky je u nás od 1. června 2004 prakticky zakázána, a to i se sponzoringem, ale cestu k potenciálním zákazníkům si výrobci vţdy najdou. Problém u dětí je ten, ţe jsou velmi naivní a pro své zviditelnění, začlenění do kolektivu či zvýšení sebevědomí udělají cokoliv. A co je nejsnazší cestou k těmto úspěchům? Koupit si cigarety. Jelikoţ většina dětí začíná kouřit v době základní školní docházky, nebylo by na škodu, kdyby se i školy zapojily do programů, které se snaţí zastavit kouření mezi malými školáky. S dětskými kuřáky, kterých přibývá na základních školách jako hub po dešti, se bojuje různě. Někde se spoléhají na programy ministerstva školství, jinde vymýšlejí tématické programy či mají vyškolené preventivní pracovníky v řadách učitelů. Jeden z programů je

20

zaměřen na prvňáčky základních škol. Jednotlivé lekce programu ,, Normální je nekouřit´´ mají podobu pohádkových příběhů. Prvňáčci se v nich seznamují s negativními účinky kouření, a to zajímavou formou. Jakmile absolvují osvětovou sérii, obdrţí diplom, který jim přinese určitě spoustu radosti, a doufejme, ţe tak nezapomenou na neţádoucí účinky kouření. Nemůţeme však vše nechávat na okolí, nutná je především výchova rodičů. Rodiče by měli dávat dětem především nekuřácký příklad. Pokud však oni sami jsou kuřáci, neměli by kouřit doma a nikde jinde v přítomnosti dítěte. Dále je nutné navodit v rodině dobrou domácí atmosféru, neboť vyplynulo z mnoha průzkumů, ţe více kouří děti, které nejsou doma spokojeny. Nutná je i sebedůvěra rodičů vůči dětem, kouří totiţ více děti, jeţ si nevěří. Proto je dobré snaţit se zvyšovat sebevědomí svých potomků. Povinností je informovat děti o vlivu kouření na lidské zdraví lidí velmi opatrně, aby nedošlo k vyvolání opačného efektu. (12)

21

1.4 Zásah do lidského organismu Kouření je chronicky působící noxa, jejíţ ireverzibilní následky se projevují aţ po dlouhodobé expozici kuřáka, a to i pasivního, na cigaretový kouř. Podle WHO je kouření zodpovědné za vznik především těchto skupin onemocnění: 1. 30 % nádorových chorob s nejvýraznějším podílem rakoviny plic (90 % u muţů a 70 % u ţen), ale i nádorových onemocnění úst, hrtanu, jícnu, ţaludku, slinivky břišní, tlustého střeva, konečníku, jater, močového měchýře, dokonce i mléčné ţlázy, děloţního čípku a penisu. 2. 20 % kardiovaskulárních chorob jako jsou ICHS, ateroskleróza a ischémie cév dolních končetin. 3. 75 % chronické bronchitidy, která můţe vyústit do chronické obstrukční plicní nemoci a emfyzému. Kouření má také prokazatelnou souvislost s výskytem cerebrovaskulárních onemocnění, komplikací v těhotenství a při porodu má nepříznivý účinek na plod a na novorozeneckou úmrtnost. Kuřáci také často trpí příznaky akné. Účinky nikotinu také negativně působí při léčbě koţních onemocnění. Nejméně jedna třetina celosvětové dospělé populace kouří, tedy 1,1 miliardy lidí. Není divu, ţe na následky kouření umře na světě kaţdých osm sekund jeden člověk. Intenzita škodlivých účinků kouření závisí na: 1. faktorech samotného kouření – počet vykouřených cigaret, hloubka inhalací a jejich počet z jedné cigarety, délka nedopalku, přítomnost a kvalita cigaretového filtru, věk počátku kuřáctví, celková doba kouření. 2. faktorech vnějšího prostředí – pracovní a ţivotní prostředí (znečištění ovzduší, prach, klimatické vlivy, infekční agens, sociálně-ekonomické podmínky, alkoholismus). 3. endogenních faktorech, které spolurozhodují o výsledku působení cigaretového kouře a škodlivin prostředí na dýchací cesty a plíce – věk,

22

pohlaví,

genetické

faktory,

imunitní

systém,

tělesná

hmotnost,

bronchiální hyperreaktivita. (13) 1.4.1 Kuřáci si zkracují život o deset let Nejméně polovina, ale moţná aţ dvě třetiny kuřáků umírají kvůli své závislosti a v průměru si tak zkracují aţ deset let ţivota. Přesně před sedmapadesáti lety dva britští lékaři Richard Doll a Bradford Hill zveřejnili výzkum, který jako první potvrdil spojení mezi kouřením a rakovinou plic. Přesto byla spousta lidí, kterou jejich výsledky nepřesvědčily. A proto výzkum vedený Dollem pokračoval dál aţ do roku 2001. S odstupem čtyř let byly zveřejněny jeho výsledky. Studie trvající půl století je povaţována za jeden z nejprůkaznějších důkazů o rizicích kouření. Sledováno bylo na 35 tisíc kuřáků a nekuřáků. Mezi skutečnosti, které byly zjištěny, patří fakt, ţe muţi, jeţ nikdy nekouřili, ţijí o deset let více neţ celoţivotní kuřáci. Kuřáci mají oproti nekuřákům pravděpodobnou nevýhodu v dřívější úmrtnosti, a to před 70. rokem ţivota. Devadesáti let se podle výzkumu doţívá třikrát méně kuřáků neţ nekuřáků. Zjištěna byla také u poloviny přetrvávajících kuřáků závislých na nikotinu jejich úmrtnost. Hlavní příčinou úmrtnosti bývá rakovina, srdeční choroby, infarkt myokardu, a to u jedné čtvrtiny dotazovaných kuřáků v rozmezí 35. aţ 69. roku. Údaje získané ze studia dávají moţnost prodlouţení ţivota o několik let při ukončení kouření. Kouření je totiţ obrovský hazard se zdravím. Dá se přirovnat k ruské ruletě. Kouří-li člověk jednu krabičku cigaret denně, a to po dobu dvaceti let, vykouří jich zhruba 150 tisíc. Není divu, ţe tak kuřáci bývají vystaveni aţ dvacetinásobnému vyššímu riziku onemocnění plícní rakovinou. Na nemoci, které způsobují kouření, umírá v České republice okolo 22 tisíc lidí ročně. I kdyţ je to o 4 tisíce lidí méně neţ před jedenácti lety, stále je to vysoké číslo. A léčba nemocí, na kterých se podílí kouření, představuje roční náklady ve výši 20 miliard korun. (14)

23

1.4.2 Cigarety škodí více než zplodiny z aut Je vůbec moţné, aby cigarety znečišťovaly ovzduší více neţ dieselové motory? Bohuţel je tomu tak. Z posledního výzkumu, který provedli italští vědci, plyne: Jedna cigareta znečistí ovzduší prachovými částicemi stejně jako naftový motor, pokud by běţel na volnoběh více neţ jednu a půl hodiny. Italský tým vedený Giovannim Invernizzin z Národního ústavu pro boj s rakovinou provedl zajímavý výzkumný experiment. V něm srovnával karcinogenní látky z cigaret, jako jsou jemné prachové částice s exhalacemi z moderního dieselového motoru auta, jenţ pouţívá paliva s nízkým obsahem síry.

Celý experiment byl proveden v alpském městě Chiavenna, které je

povaţováno za město s nízkým znečištěním. Stačila k tomu jen garáţ o objemu šedesáti metrů krychlových, která byla odvětrávána šesti malými ventilátory. Nejprve běţel na volnoběh dvoulitrový turbodieselový motor Fordu Mondeo z roku 2002, a to po dobu půl hodiny. Pak se nechala garáţ na čtyři hodiny vyvětrat. Během dalších třiceti minut vědci postupně zapálili tři cigarety s filtrem a nechali je dohořet. Typ cigaret byl běţné výroby MS obsahující jeden miligram nikotinu a 11,2 miligramu dehtu. Pro srovnání - někdejší Sparta Light obsahovala v jedené cigaretě osm mg dehtu, nula celá šest nikotinu a devět mg oxidu uhelnatého. Při obou testech vědci kaţdé dvě minuty měřili úroveň znečištění vzduchu. Dále ještě dalších devadesát minut poté, co byl motor vypnut a cigarety dohořely. Výsledek byl šokující. Tři doutnající cigarety vyprodukovaly desetkrát více mikroskopických částic neţ motor, který běţel na volnoběh. Mikroskopické částice jsou rizikovým faktorem pro chronické plícní nemoci, jeţ mohou vést ke vzniku astmatu, bronchitídy, rozedmu plic. Také zvyšují riziko rakoviny plic a v některých případech mohou vést aţ ke smrti. Závěry italského výzkumu potvrzuje i česká studie, která srovnávala koncentraci prachových částic v kuřáckých a nekuřáckých bytech. Bylo prokázáno, ţe zatímco v nekuřáckých bytech úroveň polétavého prachu dosahovala asi šedesát procent hladiny ve vnějším prostředí, v bytech nekuřáků dosahovala dvoj aţ trojnásobku koncentrace v závislosti vykouřených cigaret.

24

Podobným experimentem se zabývali italští i čeští vědci a rovněţ

i

Američané. Vedoucím členem výzkumného týmu byl James Repace, který dospěl k závěru, ţe v zakouřeném prostředí v baru vdechujeme aţ padesátkrát více rakovinotvorných částic neţ na ulicích či dálnicích v dopravní špičce. (15)

25

1.5 Vlivy kouření v těhotenství Od okamţiku početí je matka s nenarozeným dítětem jedno tělo. Dává mu vše dobré i zlé. Dítě je s matkou spojeno prostřednictvím placenty, do které přichází její krev. Placenta si bere z krve kyslík a další ţiviny, jeţ jsou potřebné pro vývoj plodu. Bohuţel krví matky nepřicházejí do placenty jen potřebné věci, ale také škodlivé látky, se kterými se matka dostává do styku. Mezi škodlivé látky, které mohou být pro nezralý organismus nenarozeného dítěte nebezpečné, patří i produkty kouření. Tyto produkty negativně ovlivňují činnost jednotlivých orgánů těhotné. Nikotin kvůli svému působení na vegetativní vrstvu vyvolává a zhoršuje poruchy spánku, sniţuje adaptabilitu na změny prostředí, práci a stravu, způsobuje bušení a bolestivost v srdeční krajině, bolesti hlavy, sklon k mdlobám, závratím a rozštěpy rtů a patra. Díky podráţdění periferního nervstva se mohou také vyskytnout křeče v lýtkách. Nikotin vyvolává v těle kuřáka okamţité zúţení cév, které má za následek nedostatečné prokrvování tkání a jejich zásobování ţivinami. Zanedbatelné nejsou ani častější infekce, zvláště dýchacího ústrojí u těhotných ţen. Zuţování cév nastává i v placentě a narušuje její správné vytvoření. Tím se zhoršuje základní předpoklad pro dobrou výţivu a vývoj lidského zárodku. Nikotin placentou volně prochází, a tak působí i na velmi jemnou vnímavou organizující se tkáň plodu. Ultrazvukem lze při kouření matky sledovat křečovité polohy plodu a zvýšenou srdeční akci. Stejné známky jsou prokazatelné při nedostatku kyslíku. Díky provedeným pokusům bylo zjištěno vyvolání rozpadu buněčných jader výstelky kapilár a zároveň drobných nekróz, krvácení aţ otoků. Proto se v tkáni placenty u porodu kuřaček nalézají nekrotické, či sklerotické změny loţisek. Můţe však také dojít k většímu retroplacentárnímu krvácení, placenta se začne odlučovat a nastává předčasný porod, který je doprovázen sníţenou hmotností dítěte pod 2500 gramů. Tyto děti se stávají méně odolnými vůči nákaze, a to v novorozeneckém či kojeneckém věku. Bývají často nemocné a mírně opoţděné ve vývoji, jenţ se můţe vyrovnávat v desátém roce dítěte. Kouření můţe u dítěte vyvolat poruchy imunity i alergické projevy. V době nitroděloţního vývoje, po narození i v

26

prvních letech ţivota mívají děti koţní ekzémy, astma dvakrát častěji neţ děti nekuřaček. (16) Příčinu hledali Australané, kteří se zaměřili na tvorbu cytokinů mononukleárními buňkami pupečníkové krve, exponovanými alergenům a mitogenům - konkanavalinů a fytohemaglutininu. Ve výzkumu byly porovnávány buňky z krve novorozenců, jejichţ matky v průběhu těhotenství kouřily, s buňkami novorozenců, jejichţ matky nikdy nekouřily. Průkazným jevem bylo narušení regulační úlohy Th1 / Th2 lymfocytů ve velmi časném období ţivota a nadměrné zvýšení podílu Th2 cytokinů, zejména (IL-13), u dětí, jejichţ matky byly kuřačky. Zvýšená reakce Th2 lymfocytů byla na ovalbumin i na alergeny roztočů. Výsledkem se tedy stal fakt, ţe změny v imunitním systému, které vedou ke zvýšenému výskytu alergií v dětské populaci, nejsou jen důsledkem genetických vlivů, ale také expozicí plodu z některých negativních faktorů v prenatálním období rozvoje. (17) Kouření představuje váţné riziko pro generaci současnou, ale i následující, neboť mutagenními a teratogenními účinky kouření dochází k poškození plodu nejen během těhotenství, ale i vlivem kouření matky před početím. Nebezpečné se ukazuje i genetické poškození dítěte způsobené kouřením otců. Průkazem se stalo poškození spermií v ejakulátu kuřáků. Zvyšuje se tím počet vrozených vad a růst perinatální úmrtnosti dětí. Důleţité je také dbát na vztah prenatální expozice nikotinu k syndromu náhle smrti kojence. Syndrom je definován jako jakékoli neočekávané úmrtí dítěte ve věku jednoho měsíce aţ jednoho roku. Patří k nejčastějším příčinám úmrtí v rozvinutých zemích. Během fetálního vývoje jsou cholinergní receptory v inaktivní fázi a nervová tkáň se vyvíjí především kvantitativně zvyšováním počtu nervových elementů. K jejich aktivaci dochází v prvním týdnu po narození, nárůst nervové hmoty ustává a buňky se rychle diferencují v procesu dozrávání. Je-li však plod exponován nikotinem, aktivace receptorů nastává předčasně: celkový objem nervové tkáně je niţší, u novorozence se nevyvine reakce, kdy dochází při hypoxických podmínkách k vyplavování hormonů kory nadledvin,

27

které pomáhají udrţet srdeční činnost. Mozková kůra zdaleka není v takovém stadiu diferenciace, aby mohla kontrolovat a řídit ţivotně důleţité funkce. Toto je moţné vysvětlení pro epidemiologicky zjištěné dvoj- aţ trojnásobně vyšší riziko syndromu náhlé smrti u dětí, jejichţ matky kouřily během těhotenství. Kouření bývá často spjato se sociálním postavení ţeny. Častěji kouřívají ţeny svobodné, rozvedené, ţeny s

konflikty v

manţelství a ţeny

neohleduplné. U dětí silných kuřaček se po narození často projevuje abstinenční syndrom. Tito novorozenci neustále křičí, a to do té doby, neţ dostanou nikotinovou náplast. Matka tak svojí neohleduplností a sobeckostí porodila dítě závislé na nikotinové droze. I po porodu působí kouření nepříznivě na vývoj matky. Některé chemické látky obsaţené v kouři narušují regulaci hormonů a vedou k porušení její rovnováhy. Ta je důleţitá pro správný průběh těhotenství. Nerovnováha má vliv na správné sloţení mateřského mléka, ve kterém se sniţuje hladina vitamínu C. Dochází také k úbytku mateřského mléka. Můţe se vyskytnout odmítání mléka dětmi, neboť chemické látky ovlivňují jeho chuť. Časté bývají i kolikovité bolesti bříška dětí. U náruţivých kuřaček se mohou vyskytnout těţké otravy kojených dětí nikotinem. Takovéto matky by si snad nikdy nezaslouţily mít děti. Jen málo z nás by je neodsoudilo za to, jak ubliţují svým dětem. Vţdyť ony je celou dobu těhotenství nosily a poškozovaly. Zdravé těhotenství by mělo probíhat bez poškozování plodu chemickými vlivy způsobenými ţivotním stylem nastávajících matek. Nejen ţe by se matky měly vyvarovat aktivního kouření, zabránit je nutné i pasivní účasti. Pokud těhotná dýchá vzduch v zakouřené místnosti po dobu jedné hodiny, stoupá v její krvi hladina oxidu uhelnatého tak, jako kdyby sama kouřila. Pasivní účast představuje pro malé dítě ohroţení zdraví, jako jsou častější záněty dýchacích cest a plic, zvláště stafylokokovými infekcemi. Opakované záněty dýchacích cest vytvářejí u malých dětí moţnost alergizace.

28

Především rodiče, členové rodiny, příbuzní, návštěvníci i okolí si musí uvědomit, ţe kouření pro dítě není bezpečné a mohlo by ho váţně poškodit, někdy i na celý ţivot. (18) 1.5.1 Kouření a mužská plodnost Mnoho mladých muţů si mysli, ţe kouření nemá vliv na jejich sexualitu. Nevěří publikacím ani informacím z okolí. Cítí se být v pohodě. Je pravda, ţe sníţení sexuality a plodnosti nepřijde za den. Dostaví se však určitě. Muţi kuřáci mívají totiţ poměrně časté poruchy erekce v důsledku postiţených cév. Ztopoření penisu, škodlivé vlivy působící na varlata jsou dalšími příznaky kouření. Varlata bývají nejvíce citlivá na kysličník uhelnatý, který vzniká spalováním. Poškození a vznik vrozených vad u spermií se vyskytuje u kaţdého sedmého náruţivého kuřáka. Mutagenní látky obsaţené v cigaretovém kouři jsou totiţ schopné narušit genetickou informaci v DNA spermie. Často dochází i ke zmenšení varlat. Záleţí však na člověku samém, co si vybere, buď cigareta, nebo bezproblémový sexuální ţivot.

29

1.6 Kouření a legislativa Tabák je v dnešní době stále drogou legální, ale vztahují se na něj určitá restriktivní opatření, která se stále propracovávají. 1.6.1 Zákony České republiky Zákon č. 37 ze dne 28.března roku 1989, o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, který byl upraven novelou z roku 1999. Kouření se týká paragrafu 4, články 1 a 3 z části druhé a paragrafu 13, článku 1 z části třetí: § 4, čl. 1, odst. e,f,g: Zakazuje se: e) prodávat tabákové výrobky osobám mladším 18 let f) kouřit 1) v prostředcích osobní ţelezniční dopravy s výjimkou vyhrazených vozů, v prostředcích ostatní vnitrostátní hromadné dopravy osob a v uzavřených prostorách souvisejících s touto dopravou určených pro cestující, 2) při práci, jestliţe v důsledku kouření můţe dojít k bezprostřednímu ohroţení ţivota, zdraví nebo majetku, 3) na schůzích, poradách a jednáních konaných v uzavřených prostorách, 4) v pracovních místnostech, kde účinkům kouření jsou vystaveni nekuřáci, 5) ve zdravotnických zařízeních, ve školách, v kulturních a uzavřených sportovních zařízeních s výjimkou prostor pro kouření vyhrazených, 6) v prostorách zařízení společného stravování s výjimkou těch, které jsou vyhrazené pro kuřáky, kde není stavebně oddělená jídelna pro kuřáky, zakazuje se kouřit v době určené pro podávání snídaní, obědů a večeří. g) propagovat kouření v tisku a v ostatních hromadných sdělovacích prostředcích.

30

§ 4, čl. 3, odst. a,b Správní orgány mohou ve svých územních obvodech omezit nebo zakázat: a)

v určitých dnech nebo hodinách nebo na určitých místech

prodej

tabákových výrobků v zařízeních veřejného stravování, v prodejnách potravin nebo na jiných veřejně přístupných místech, b) vystavování tabákových výrobků ve výkladních skříních (Sbírka zákonů č. 37, 1989; Sbírka zákonů č. 190,1999). Tento zákon umoţňuje ukládání vysokých pokut za porušování výše uvedených zákazů. Často se nedodrţuje a přestupky nejsou stíhány. §13,čl. 1, odst. a,b Ochranu před kouřením řídí a koordinuje Ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí České republiky. Přitom zejména: a) sleduje, jak orgány a organizace plní úkoly vyplývající pro ně z ustanovení tohoto zákona, předpisů vydaných k jeho provedení a jiných obecně závazných právních předpisů týkajících se ochrany před kouřením, jakoţ i z opatření vlády České republiky na tomto úseku a podání jí o tom zprávy. b) Podává vládě České republiky iniciativní návrhy na koncepci rozvíjení, provádění a kontroly ochrany před kouřením a vyjadřuje se k návrhům na opatření týkající se těchto otázek. Sbírka zákonů č. 325, 1997 Výrobci jsou povinni na obalech tabákových výrobků upozornit na škodlivost kouření a uvádět obsah dehtu a nikotinu. Sbírka zákonů č. 187, z roku 1989, Ochrana před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, se týká paragrafu 10, článku 1 a 2, z části druhé: § 10,čl.1a 2 Poskytování ambulantní péče : 1) léčebně preventivní péče osobám závislým na nikotinu se poskytuje formou ambulantní péče, pokud se jí dobrovolně podrobí.

31

2) ambulantní péči poskytují osobám závislým na nikotinu protikuřácké poradny zřízené v rámci poliklinických oddělení nemocnic s poliklinikou podle místa trvalého pobytu, popřípadě místa, kde osoba pracuje nebo se zdrţuje. Tento zákon umoţňuje poskytování léčebně preventivní péče osobám závislým na nikotinu. Zákon č. 132, ze dne 11. dubna 2003, kterým se mění zákon č. 40/1995 Sb. O regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb. O provozování rozhlasového a televizního vysílání. Tabáková reklama se týká paragrafu 3, článku 1 aţ 7: § 3,čl.1aţ 7 1) Reklama na tabákové výrobky a rovněţ sponzorování, jehoţ účelem nebo přímým či nepřímým účinkem je reklama na tabákové výrobky, jsou zakázány, pokud není dále stanoveno jinak. 2) Za reklamu na tabákové výrobky se pro účely tohoto zákona povaţuje také a) distribuce tabákových výrobků zdarma, jejímţ účelem nebo přímým či nepřímým účinkem je propagace tabákového výrobku, b) reklama, která se nezmiňuje přímo o tabákovém výrobku, ale vyuţívá ochranné zámky, emblému nebo jiného charakteristického rysu tabákového výrobku, pokud dále není stanoveno jinak. 3) Za reklamu na tabákové výrobky se nepovaţuje uţití ochranné známky tabákového výrobku registrované nebo uţívané pro tabákové nebo jiné výrobky nebo sluţby před účinností tohoto zákona na reklamu jiných neţ tabákových výrobků nebo sluţeb. Přitom způsob, jakým je informace o výrobku nebo sluţbě šířena, musí být zřetelně odlišen od způsobu šíření informace o tabákovém výrobku.

32

4) Zákaz reklamy podle odstavce 1 se nevztahuje na a) oznámení

určená

výlučně

profesionálům

v oblasti

obchodu

s tabákovými výrobky, b) reklamu na tabákové výrobky ve specializovaných prodejnách tabákových výrobků nebo ve výkladní skříni a na přiměřené označení těchto prodejen, c) reklamu na tabákové výrobky v provozovnách, ve kterých se prodává nebo poskytuje široký sortiment zboţí nebo sluţeb, jedná-li se o reklamu umístěnou v té části provozovny, která je určená k prodeji tabákových výrobků, d) sponzorování motoristických soutěţí a komunikací v místě konání, e) prodej publikací obsahujících reklamu na tabákové výrobky, které jsou publikované a tištěné v třetích zemích, pokud nejsou především určeny pro trh v České republice. 5)

Reklama na tabákové výrobky podle odstavce 4 písm. a) aţ d) musí obsahovat zřetelné varování tohoto znění:,,Ministerstvo zdravotnictví varuje: kouření způsobuje rakovinu“, a to v rozsahu nejméně 20 % reklamního oddělení. U písemné reklamy musí být text varování uveden na bílém podkladu uspořádaném podél spodního okraje reklamní plochy v rozsahu nejméně 20 % této plochy. Text musí být vytištěn černým velkým tučným písmem tak, aby dostál celkovou výšku nejméně 80 % výšky bílého podkladu. Reklama šířená audiovizuálním způsobem musí obsahovat titulky s varováním podle vět první a druhé.

6) Reklama na tabákové výrobky podle odstavce 4 písm. a) aţ d) nesmí a) být zaměřena na osoby mladší 18 let, zejména zobrazením těchto osob nebo uţitím prvků, prostředků nebo akcí, které takové osoby oslovují b) nabádat ke kouření slovy nebo například tím, ţe zobrazuje scény s otevřenými krabičkami cigaret nebo scény, kde lidé kouří nebo drţí cigarety, balíčky cigaret nebo jiné tabákové výrobky nebo i kuřácké potřeby.

33

7) V reklamě podle odstavce 4 se zakazuje bezplatné dodávání vzorku tabákových výrobků široké veřejnosti, mající za cíl propagaci tabákového výrobku. Tento zákon nabyl účinnosti dnem 1. července 2004. (19) Zákon č. 305/2009 Sb., který novelizuje zákon č. 379/2005 Sb., jenţ informuje o opatřeních k ochraně před škodlivinami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a návykovými látkami. 1) V tomto zákonu došlo jen ke kompromisu oproti původnímu návrhu, jenţ

zreguluje

kouření

v zařízeních

společenského

stravování

provozovaných na základě hostinské činnosti. Přijata byla pouze koncepce. Provozovatel těchto zařízení je tak povinen u vstupu do takového zařízení viditelně označit, zda se jedná o kuřácké, či nekuřácké zařízení, popřípadě o zařízení s vyhrazenými prostory pro kuřáky či nekuřáky. 2) Novela přinesla zpřísnění pravomocí obcí. Obce mohou v samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou dočasně či trvale zakázat kouření na veřejně přístupných sportovištích, dětských hřištích, vnitřních prostorách budov určených pro pořádání sportovních a společenských akcí či na sportovních, kulturních a společenských akcích. 3) Zákon přesně určuje, ţe kouření ve veřejnosti volně přístupných vnitřních prostorách budov, jeţ souvisejí s veřejnou dopravou, a na krytých nástupištích, v přístřešcích a čekárnách veřejné silniční a dráţní dopravy a městské hromadné dopravy se zakazuje. 4) Zákon také velmi zpřísnil podmínky prodeje tabákových výrobků. Zákaz se týká prodávání tabákových výrobků a potřeb osobám mladším 18 let. Změna se týká také osob, jeţ tyto potřeby prodávají. 5) Novela zákona přinesla také změnu v sankcích, jeţ hrozí za porušení zákona. Nutné je povinné označení prostor, jeţ spadají pod daný zákon. Při nedodrţení hrozí pokuta aţ 5000 Kč. Dále pokuta 5000 aţ 10000 Kč

34

pro provozovatele, jeţ umoţní kouření v těchto označených zařízeních. Zákaz činnosti na dobu 2 let a pokuta 10000 aţ 50000 Kč pro fyzickou či právní osobu při porušení povinnosti stanovené tímto zákonem za účelem omezení dostupnosti tabákových a alkoholických výrobků, tabákových potřeb, elektronických cigaret a dalších výrobků v tomto zákoně vymezených. Příslušný orgán můţe také uloţit pokutu ve výši 50000 aţ 500 000 Kč, a to fyzické či právní osobě, jeţ prodává tabákové výrobky a pomůcky osobě mladší 18 let. (20)

35

1.7 Světový boj proti kouření 1.7.1 Celosvětový pakt proti kouřením Dohoda o globálním boji proti nikotinu byla 1.prosince 2004 schválena ve čtyřicátém státě. Tím byla v březnu roku 2005 rozjeta bitva s tabákovými výrobky po celém světě. Čtyřicátým státem, který podepsal dohodu, se stalo Peru. V dohodě se státy zavazují, ţe omezí reklamu na tabákové výrobky a ţe na cigaretových krabičkách bude umístěno varování upozorňující na škodlivost kouření. Dále se zavázaly tvrdě potírat pašování cigaret. Podle Světové zdravotnické organizace kaţdý rok zemře ve světě 4,9 milionu lidí na rakovinu, srdeční choroby a další nemoci způsobené kouřením. Do roku 2020 podle prognóz Světové zdravotnické organizace počet obětí převýší deset milionů. Dohoda je první zdravotní globální smlouvou v historii, která má za úkol sníţit počet kuřáků na naší planetě. Mnoho států naší planety si postupně začíná uvědomovat problematiku, která je spojena s uţíváním tabákových výrobků. Snaţí se omezovat monopolní vlivy, kromě toho jsou země, kde byly vydány první zákony, které zakazují kouření na veřejných prostranstvích. Tam, kde zákony platí delší dobu (Kalifornie, Kanada), dnes kouří méně neţ pětina lidí. Pozitivními výsledky byl zřejmě uchvácen i nevyzpytatelný kubánský vůdce Fidel Castro, neboť v jeho zemi, povaţované za pravý kuřácký ráj proslulý voňavými doutníky, zakázal kouření ve všech veřejných prostorách. Tento nekompromisní zákon platí od 7.2. 2005. A tak velká část jedenáctimilionové populace si od téhoţ dne podle pravidel nesmí zapálit v ţádné veřejné místnosti, v divadle, obchodě, v autobusu, taxíku ani sportovní aréně. Navíc majitelé restaurací dle nových nařízení museli ve svých podnicích vytvořit kuřácké zóny. Kaţdý člověk, který poruší daný zákon, zaplatí nemalou pokutu.

36

A co přivedlo Fidela Castra na tento nápad? Můţe to být problematika patnácti tisíců umírajících Kubánců ročně na rakovinu nebo také ekonomická situace, která by z pokut dosti zaplnila kubánskou pokladnu. Tímto krokem bylo dáno najevo, ţe i Kuba jakoţto největší výrobce světoznámých doutníků se snaţí bojovat proti velmi nebezpečnému zlozvyku lidí na naší planetě. (21) Další velkou zemí snaţící se o protikuřácké zákony je Mexiko. Jiţ v roce 2008 se jedno z největších měst světa Ciudad dé México zapojilo do boje proti kouření. Nesmí se kouřit ve veřejných prostorách, a to včetně restaurací a barů. V Mexiku ţije aţ 108 miliónů obyvatel a většina z nich začíná kouřit jiţ ve třinácti letech. Kaţdý rok zemře na následky kouření 53 tisíc Mexičanů. Proto snaha hlavního města má jít příkladem celé zemi. Za porušení protikuřáckého zákona je udělována pokuta v rozmezí 50 aţ 300 dolarů. (22) Velké problémy s kouřením má i Indie. Zde kaţdý rok zemře na následky kouření více neţ milión lidí. V Indii kouří přibliţně 120 miliónů lidí a to je velký problém do budoucnosti. Ministerstvo zdravotnictví je tím srozuměno, regulace či informovanost chudých a často negramotných lidí je však velmi nízká. (23) V Americe jsou v boji proti kouření na tom mnohonásobně lépe. Ne však ve všech státech unie jsou pravidla stejná, ale snaţí se alespoň dodrţovat určité standardy. Mnoho zdravotnických zařízení se snaţí přijímat nové zaměstnance z řad nekuřáků. Ţadatelé o práci musí podstupovat testy moči na nikotin. V případě přistihnutí zaměstnance při kouření ho čeká nemilosrdný vyhazov. Studie, kterou provedla americká vláda u pracovníka, jenţ kouří, stojí zaměstnavatele okolo 60 000 korun ročně. To se projevilo na zdravotních výdajích a niţší produktivitě. Proto není divu, ţe přichází v době šetření trend nekuřáckých pracovníků. (24)

37

1.7.2 Nekuřácká Evropa Na celém našem kontinentu zuří nesmiřitelná válka kuřáků s nekuřáky. Úplný zákaz kouření na veřejných prostranstvích je trend, jenţ se v zemích Evropské unie nesmírně rychle prosazuje. Veřejný zájem je jasný: nedopustit, aby většina nekuřáků trpěla kvůli menšině kuřáků. Úplný zákaz se jeví jako spása. Prvním státem, který zavedl zákaz kouření ve veřejných zařízeních, se v březnu roku 2003 stalo Irsko. Kanceláře, chodby, nádraţí, nástupiště, vlaky, toalety, restaurace. A některá hřiště, pláţe a parky. To vše se vejde do definice veřejných prostor. Tento zákaz vzbudil velkou nevoli ze strany kuřáků. Ti se však museli podvolit pod těţkými finančními postihy. Po šesti letech však 96 procent obyvatel povaţuje tento zákaz za úspěšný. Kouření omezilo aţ 60 procent kuřáků a strach z negativního dopadu na pohostinství se rozplynul. Ba naopak došlo k vzrůstu příjmů a zaměstnanosti. Hned po Irsku téhoţ roku v červnu byl stejný zákaz zaveden v Norsku a v prosinci na Novém Zélandu. Pozadu nezůstali ani Švédové, Estonci či Finové, kteří mají velké ambice zakázat tabákové výrobky do roku 2040. Avšak nejpřísnější nový protikuřácký zákon v Evropě vznikl na Apeninském poloostrově, a to od 10. ledna roku 2005. Zákon má podle italského

ministra

zdravotnictví

zajistit

„veškerou

svobodu

nekuřáků

nevdechovat škodlivé plyny“. Ve všech veřejných budovách, kancelářích, restauracích, barech, hotelech, kasinech i na diskotékách nyní platí: „Vietato fumare (kouření zakázáno).“ Výjimku tvoří pouze speciální zcela oddělené kuřácké místnosti s funkčním systémem odvětrávání a s automaticky se zavírajícími dveřmi. Ale pro mnoho podniků jsou ventilátory a čističky vzduchu tak drahé, ţe je povaţují za luxus. Pokutu dostanou všichni majitelé barů, kteří opomenou vyvěsit tabulku s nápisem: „ Kouření zakázáno.“ Ten, kdo v Itálii neodolá a na nepravém místě si zapálí cigaretu, můţe si rovnou připravit minimální pokutu 27 eur. Pokud se tak stane v přítomnosti dítěte či těhotné

38

ţeny, hrozí kuřákovi mnohonásobně vyšší peněţitý trest, a to ve výši 600 eur. (25) Mezi další státy Evropy, které se snaţí prosadit úplný zákaz kouření na veřejných místech, patří Španělsko, Polsko a krizí zmítané Řecko, kde kaţdé porušení zákona je tvrdě sankciováno. Evropská unie má však v plánu celkový zákaz kouření na veřejných místech, v dopravě a na pracovištích. Bude také poţadovat sníţení mnoţství nikotinu v tabákových výrobcích. Jediný stát, který se vymyká momentální protikuřácké politice, je Nizozemsko. Nizozemská vláda zrušila dva roky starý zákon o kouření v barech a kavárnách. Vlivem velkých protestů tamního obyvatelstva. Větší část lidí ţijících v České republice by velmi rádi uvítala zákon na omezení kouření. Podle průzkumu agentury Median by si zbavit se svého zlozvyku přálo 65 % kuřaček a 51 %kuřáků. Podíl kuřáků podle věku v České republice: 15-19 let

18,6 %

20-29 let

63,5 %

30-39 let

44,9 %

40-49 let

44,9 %

50-59 let

41,8 %

nad 60 let

26,7 %

A co na to naši poslanci? Zákon, který nedávno vznikl, je stále moc mírný na to, aby kouření bylo ve větší míře omezeno. Dosavadní novela zákona obsahuje: 1) Všechna stravovací zařízení a jejich vlastníci sami rozhodují o tom, zda se bude v jejich zařízení kouřit, či ne. 2) Od prvního července roku 2010 musejí mít všechny restaurace, bary či hospody na viditelném místě vylepenou grafickou značku Zákaz kouření, Kouření povoleno nebo Stavebně oddělené prostory pro kuřáky a nekuřáky.

39

3) Nově je povoleno kouření na některých nádraţních perónech i na zastávkách městské hromadné dopravy kromě krytých přístřešků. 4) Obce a města mohou zakázat kouření na všech veřejných prostranstvích a místech, kde se shromaţďují děti, na sportovních akcích a společenských akcích. Řada omezení kuřáků přitom platí uţ dnes. Dodrţování těchto pravidel však není všude stejné. Spousta lidí si myslí, ţe na nás zákazy moc neplatí. Kouření by se prý více omezilo, kdyby stála krabička cigaret stokorunu. Nejbliţším omezením chystajícím se na kuřáky bude zvýšení cen tabákových výrobků. Od prvního ledna 2012 by se minimální daň z jedné cigarety měla zvednout o devět haléřů na 2,10 koruny. Další změny by měly nastat v roce 2014, kdy se zvýšení daně odrazí od aktuálního kurzu eura vůči české koruně s cílem dosáhnout stanovených směrnic EU. Krabička cigaret Marlboro by měla stát kolem devadesáti korun. Cigarety čeká zdraţování i v dalších letech tak, aby se daně dostaly na evropskou úroveň. Pro srovnání - kolik stojí cigarety v Evropě: ( krabička Marlboro, 20 kusů). Vyjádřeno v korunách. Slovensko

80

Česko

84

Německo

120

Francie

170

Británie

210

V České republice se ke kouření přiznává kaţdý třetí člověk. Díky plánovanému zdraţení si velká část naší populace bude muset hlouběji sáhnout do kapsy. Ročně tak pravidelný kuřák zaplatí za cigarety o několik tisíc korun více. Stát díky tomu získá tento rok aţ o 2,1 miliardy korun více. V roce 2010 vybral stát na daních 20 miliard korun. Avšak podle odhadů Světové banky stojí kouření kolem 90 miliard korun ročně ze státní pokladny na vynaloţenou léčbu

40

daných onemocnění. Kouření přináší zisk hlavně výrobcům cigaret. Snahou naší vlády je omezit zvyšující se počet kouřících dětí, pro které by draţší cigarety byly hůře dostupné. Naši politici se snaţí jít stejnou cestou jako Velká Británie. Zde stojí krabička cigaret v přepočtu více neţ 200 korun. (26) Kdyţ se nad tím člověk zamyslí, většina zemí starého kontinentu se snaţí jakýmkoliv způsobem sniţovat počet kuřáků ve své populaci. A je také na čase. Evropa stárne a sniţování produktivity obyvatel vlivem kouření jí moc nepřispívá. Díky reformám se snad dočkáme sníţení počtu onemocnění souvisejících s kouřením, ale také zdravějšího a delšího ţivota. 1.7.3 Firmy v České republice jsou ke kuřákům na pracovišti velmi vstřícné V České republice se kouření cigaret vesměs toleruje, a to i během pracovní doby. Firmy jsou tak povinné zajistit, aby kouření neobtěţovalo ostatní nekuřácké pracovníky, a to dle zákona. Většina velkých firem v České republice má vyhrazené speciální kuřácké prostory, a to budˇ v podobě místností s odvětráním, či terasami. Jelikoţ je kouření v naší zemi spjato jiţ s dlouhodobou tradicí, většina zaměstnavatelů není schopna nařídit úplný zákaz kouření v pracovní době. Bojí se totiţ odlivu kvalitních pracovníků. Mnoho firem proto nepředepisuje, jak dlouhou dobu můţe zaměstnanec strávit kouřením v pracovní době. Najdou se však i společnosti, které odečítají z pracovní doby kuřácké pauzy. Funguje to na principu píchaček. Pokud má zaměstnanec touhu po cigaretě, musí projít přes turnikety do kouřící místnosti. Při aktivaci turniketů není kuřák v práci. Kuřáci si tak musí své pauzy napracovat. Většina zahraničních firem v České republice se snaţí získat kvalitní zaměstnance z řad nekuřáků. Důvodů je hned několik. Časté jsou spory kuřáků s nekuřáky. Příčinami jsou velmi časté a dlouhé pauzy na cigaretu, zápach a méně odvedené práce. Dochází tak ke konfliktům, kdy ani jedna strana není schopná ustoupit. Při nesouladu dochází ke sníţení pracovní aktivity. Řada firem se tak hlásí ke společenské odpovědnosti, a to formou péče o zdraví

41

zaměstnanců. Kuřáci jsou více nemocní a tím způsobují firmám nemalé ekonomické problémy. Hlavně nadnárodní zaměstnavatelé si dokáţí dobře spočítat, kolik je stojí kouřící pracovníci. Ušlé zisky některých firem za rok jsou tak velmi vysoké. Vznikají tak projekty na odvykání kouření. Zaměstnanci jsou tak motivováni nejrůznějšími benefity. Záleţí však často na nich, zda přestanou, či nepřestanou kouřit. (27)

42

1.8. Léčba tabákové závislosti v České republice Sníţení potřeby tabáku je jedním z hlavních úkolů programu Zdraví pro všechny - HEALTH FOR ALL (HFA) Světové zdravotnické organizace v regionu Evropa. Jiţ z mnoha výzkumných studií bylo dokázáno, ţe zhruba dvě třetiny současných kuřáků chtějí přestat kouřit. Kaţdý takový krok přináší uţitek v jakémkoliv věku. Důleţitá je však odhodlanost kuřáka. Motivací můţe být i snaha po lepším zdravém způsobu ţivota. Záleţí však na jeho povaze a společenském klimatu. Někdo má takovou povahu, ţe si prostě řekne ,, Dost“ ! A zbaví se všeho, co s kouřením souvisí. Od té chvíle pro něho kouření neexistuje. Takovouto povahu má však jen málokdo. Proto je důleţité lidem, kteří chtějí opravdu přestat kouřit, podat pomocnou ruku. V dnešní době se pouţívá účinná odvykací kůra s pouţitím produktů určených k postupnému sniţování závislosti na nikotinu. Léčba závislosti na nikotinu zahrnuje behaviorální a farmakologické intervence, jako krátké doporučení a poradenství, intenzivní podporu, aplikaci léků, které pomáhají sníţit nebo překonat závislost na tabáku u jednotlivců či u celé populace. Léčba je poskytována lékařem či specialistou vyškoleným pro odvykání kouření. V současné době probíhají v České republice dva projekty, jejichţ cílem je pomoci kuřákům v jejich obtíţné cestě stát se nekuřáky. Jedná se o mobilní odvykací ambulanci a soutěţ Típni to taky! vyhlášenou Poradnou pro zdravou výţivu a odvykání kouření Masarykova onkologického ústavu v Brně a Ligy proti rakovině ve spolupráci se společností Pfizer. Mobilní ambulance radí kuřákům jak přestat kouřit. Lidé se zde mohou informovat o moţnostech a nejvhodnějších postupech. Kromě těchto nejnovějších programů existují v kaţdém větším městě naší republiky poradenská centra, která pomáhají lidem zbavit se své závislosti na tabáku. I v našem městě Znojmě se můţeme informovat o moţnostech léčby a preventivních předpokladech v boji proti nikotinu.

43

Znojmo: Ambulance TRN Vídeňská 5 66902 Znojmo MUDr. Miloš Havlík Středa 14,30-15,30 Čtvrtek 14,30-16,00 Tel. 0624 220 050 Znojmo: Plícní ambulance Nemocnice Znojmo,po. Janského 11 66902 Znojmo MUDr. Roman Hrdina Tel.: 515 215 204 (28) 1.8.1 Zdravotnický personál a léčba Zdravotnický personál by měl aplikovat minimální intervence. Důleţité je zeptat se kaţdého pacienta na kuřáctví a zapsat ho do dokumentace: jak dlouho, od jakého věku a kolik cigaret denně vykouří. Výhodné je doporučit kuřákům přestat kouřit a vysvětlit jim adekvátním způsobem výhody nekuřáctví. Posoudit motivaci přestat. Pomoci kuřákům přestat v rámci moţností, coţ můţe znamenat nabídku podpory, doporučení náhradní terapie nikotinem nebo bupropionu a správnou informaci o jejich pouţití a účincích, či doporučení do poradny pro odvykání kouření v případě potřeby. Jestliţe však kuřák není rozhodnutý, nebo nechce přestat kouřit, lékař či vyškolený zdravotnický personál by ho měl informovat o vlivu kouření na jeho zdraví. Důleţitá motivace pro kuřáka je jeho současný a budoucí zdravotní stav, rodina, věk, zaměstnání či jiná situace. Nutnost je také vysvětlení potenciálních zdravotních rizik kouření, jako jsou dušnost, neplodnost, impotence, infarkt

44

myokardů, rakovina, chronická plicní onemocnění, ale i moţnost kouření jeho dětí. Připomenout zdravotní, estetický, ekonomický a rodinný prospěch při zanechání kouření. Hlavní je zjištění překáţek, jeţ narušují snahu o přestání kouřit. Kaţdému motivovanému kuřákovi, který chce přestat kouřit, je nutné stanovit stupeň závislosti na nikotinu, a to pomocí Fagerströmova testu. FAGESTRÖMŮV TEST NIKOTINOVÉ ZÁVISLOSTI 1. Jak brzy po probuzení si zapálíte první cigaretu? do 5 minut

3 body

za 6-30 minut

2 body

za 31-60 minut

1bod

po 60 minutách

0 bodů

2. Je pro Vás obtížné nekouřit tam, kde to není dovoleno? ano

1 bod

ne

0 bodů

3. Které cigarety byste se nejméně rád(a) vzdal(a)? první ráno

1 bod

kterékoli jiné

0 bodů

4. Kolik cigaret denně kouříte? 10 nebo méně

0 bodů

11-20

1 bod

21-30

2 body

31 a více

3 body

5. Kouříte častěji během dopoledne než odpoledne a večer? ano

1 bod

ne

0 bodů

6. Kouříte, i když jste nemocný(á) tak, že strávíte většinu dne na lůžku? ano

1 bod

ne

0 bodů

45

Hodnocení: 0-1 bod 2-4 body 5 bodů

ţádná nebo velmi slabá závislost slabá závislost střední závislost

6-7 bodů

silná závislost

8-10 bodů

velmi silná závislost

Po tomto testu bychom měli zhodnotit především zkušenosti kuřáka s léčbou. Stanovit den „D“, od kterého nastoupí klientova abstinence. Klient by si měl vytvořit osobní plán za pomoci zdravotního personálu. Nutná je informovanost rodiny a přátel o snaze klienta odvyknout si od nikotinu. Prioritou je samozřejmě řešení klientových problémů.(29) 1.8.2 Nefarmakologická léčba Nefarmakologická léčba se zabývá ovlivněním sociálně – psychologických vazeb a zvládnutím behaviorálních postupů. Při této léčbě se vyuţívá individuální či skupinové podpory. Součástí bývá nácvik schopností zvládat konkrétní situace a sociální podporu. Terapeuté a odborně vyškolení pracovníci pomáhají klientovi překonávat situace spojené s kouřením. Často se doporučuje změnit stereotyp dne, nalézt podporu někoho blízkého, zvýšit tělesnou aktivitu, kontrolovat hmotnost (jíst hodně ovoce, zeleniny a sníţit příjem sladkého a tučného jídla). Důleţité je zejména vyhýbat se nebezpečným situacím, jako jsou alkohol, stres, kuřácké místnosti a jejich společnost. Nutné je informovat o abstinenčních příznacích a metodách k jejich zvládnutí. Abstinenční příznaky bývají pro klienty příliš nepříjemné a většina kuřáků přestává s léčbou jen kvůli nim. Pokud však kuřák selţe, je nutné ho povzbudit! Je jasné, ţe ne kaţdý se své závislosti na nikotinu zbaví za den. Na všechno je potřeba čas.

46

1.8.2.1 Behaviorální léčebné postupy Zabývají se odvedením pozornosti a myšlenek od cigarety. Dobré je zaměstnat klienta nějakou činností. Můţou to být různé koníčky, sport, procházky či jiné aktivity. Důleţité je vyhýbat se lidem a místům spojeným s kouřením. Dobré je být s přáteli, kteří vás podporují v rozhodnutí přestat kouřit. Pokud však dostanete chuť na cigaretu, zkuste vypít vetší mnoţství citrónové šťávy a snaţte se uvolnit. 1.8.2.2 Akupunktura a elektroakupunktura Pomáhají sníţit abstinenční příznaky a tím i touhu po cigaretě. Tyto metody působí na zlepšení volných vlastností a zároveň modifikují chuť tabákového kouře. Uţití akupunktury se provádí drobnými jehličkami z kovů speciálně vyrobených. Napichujeme body na ušním boltci, a to podle dominantní strany klienta. Jehličky necháváme zapíchnuté po dobu 3 aţ 5 minut. Léčba se provádí denně či obden s celkovým počtem 5-7. Elektroakupunktura je metoda, před kterou je nutné 16 hodin nekouřit a alespoň 14 dní po aplikaci nepouţívat ţádný alkohol. Při této léčbě se pouţívají elektrické impulzy stimulující vybrané body. (30) 1.8.2.3 Hypnóza Pomocí změny stavu vědomí podobného spánku, navozením zpravidla uměle druhou osobou, se vyuţívá při léčbě závislosti na nikotinu. Je jedna z forem nefarmakologické léčby.

47

1.8.2.4 Telefonní kurzy pro odvykání kouření Jiţ od začátku roku 2005 pracují v České republice čtyři specializovaná ,,Centra léčby závislosti na tabáku“. Ta vznikla při fakultních nemocnicích. V rámci projektu je v provozu telefonní linka pro odvykání kouření. Číslo, na které můţete volat za místní hovorné, zní: 844 600 500. Vyškolený personál poskytuje individuální poradu a pomoc lidem snaţícím se přestat kouřit, a to kaţdý pracovní den od 12.00 do 20.00 hodin. K dispozici je také online poradna na webových stránkách. (31) 1.8.3 Farmakologická léčba Většina kuřáků bojuje nerovný boj se svojí závislostí. Ta je bohuţel silnější neţ jejich odhodlání. Těm, kdo chtějí opravdu přestat kouřit, můţe pomoci farmakologická léčba. Jejím cílem je dodávat do organismu nikotin jiným způsobem neţ cigaretovým kouřem. Například kůţí při pouţití nikotinových náplastí, ústní sliznicí při ţvýkání nikotinových ţvýkaček nebo tablet či vdechováním nikotinové špičky. V poslední době se však do popředí dostává i nový lék bupropion, který neobsahuje ţádný nikotin. Při jeho působení ztrácí kuřáci chuť na kouření. Působí na mozek podobně jako cigareta. Tento preparát se tak zařazuje mezi nové účinné léky v boji proti kouření. Účinnost farmakologické léčby záleţí také na současně probíhající i behaviorální terapii. 1.8.3.1 Nikotinové žvýkačky Slouţí pro odvykající kuřáky, kteří kouří během dne nepravidelně. Nikotinové ţvýkačky se uţívají ve dvou silách pro slabší a silnější kuřáky. Na našem trhu jsou nejvíce zastoupeny produkty od firmy Nicorette. Ty zmírňují chuť na cigaretu při pocitu nutkání kouřit. Slabší ţvýkačky jsou určeny pro středně těţké kuřáky, u nichţ denní spotřeba cigaret je menší neţ 25 (Nicorette mint – 2mg). Silní kuřáci mohou uţívat ţvýkačky Nicorette mint plus – 4mg.

48

Obvyklá spotřeba těchto ţvýkaček bývá 8-12 kusů za den. Záleţí však na daném typu kuřáka. Nikotinové ţvýkačky je dobré pouţívat po dobu 3 měsíců, kdy se postupně sniţují dávky nikotinu. Je i moţná kombinace nikotinových ţvýkaček s nikotinovými náplastmi. Kontraindikační opatření se vyskytují zejména u přecitlivělosti na určité vzorky ţvýkaček, angínu pectoris, arytmie ohroţující ţivot, akutní infarkt myokardu, onemocnění temporomandibularního kloubu, ezofagitida, těhotenství a laktaci. Zásadně by se neměly ţvýkací gumy podávat dětem. Uţívání nikotinových ţvýkaček by mělo být po domluvě s lékařem či vyškoleným personálem. Ţvýkání ţvýkaček by mělo probíhat velmi pomalu, dokud nebudete cítit slabou štiplavou či peprnou chuť. Pak zhruba na půl minuty uloţte ţvýkačku mezi tvář a dásně. Nikotin se totiţ vstřebává v ústech a při aktivním ţvýkání by odcházel se slinami do ţaludku, kde není účinný. Pokud příchuť téměř pomine, je nutné znovu začít ţvýkat. Tento cyklus se opakuje do té doby, neţ se ze ţvýkačky uvolní veškerý nikotin. Bývá to zhruba do 30 minut. Těsně před a během pouţití ţvýkačky je nutné se vyvarovat konzumace jídla a pití, zvláště kyselých potravin. Při pouţívání těchto ţvýkaček se mohou vyskytnout neţádoucí účinky, jako jsou zubní problémy, bolesti čelistního kloubu, alergická reakce, škytavka, podráţdění dutiny ústní a krku, nechutenství, nadýmání, světloplachost či palpitace. Tyto neţádoucí účinky bývají většinou způsobené nesprávnou technikou ţvýkání, případně lokálními či celkovými účinky nikotinu. 1.8.3.2 Nikotinové náplasti Jsou vhodné pro klienty kouřící pravidelně, se střední silnou a silnou závislostí na nikotinu. Nikotin z transdermálního systému se kontinuálně resorbuje kůţí a proniká do tělesných tkání. Po absorpci se váţe na nikotinacetylcholinové receptory v periferní i nervové soustavě. Nikotin je do těla

49

dodáván rovnoměrně po dobu nalepení náplasti. Na našem trhu se setkáváme nejčastěji s výrobky od firmy Nicorette. Ta vyrábí tři druhy náplastí: Nicorette 5mg / s účinností 16 hodin / po dobu 2 týdnů Nicorette 10mg / s účinností 16 hodin / po dobu 2 týdnů Nicorette 15 mg / s účinností 16 hodin / po dobu 8 týdnů Do popředí se dostávají i výrobky od firmy NIQUITIN: NIQUITINCQ 7 mg / s účinností 24 hodin / po dobu 2 týdnů NIQUITINCQ 14 mg / s účinností 24 hodin / po dobu 2 týdnů NIQUITINCQ 21 mg / s účinností 24 hodin / po dobu 6 týdnů Typ náplasti, který klient uţívá, by měl být vybrán lékařem či vyškoleným personálem. Nikotinové náplasti 16 hodinové se aplikují ráno ihned po spaní a večer před spaním se odstraní. Zato náplasti 24 hodinové se na noc nesundávají. Náplasti se nalepují na neochlupenou, suchou a nemastnou pokoţku. Nejčastější místa aplikace bývají paţe, záda, oblasti ledvin. Místa aplikací by se měla střídat, aby se předešlo podráţdění kůţe. Náplasti by se neměly pouţívat u lidí přecitlivělých na určité sloţky náplasti a na generalizované koţní onemocnění. S opatrností by se náplasti měly pouţívat v těhotenství, u lidí s peptickými vředy, onemocněním ledvin, jater a srdce. Neţádoucími účinky bývají nejčastěji podráţdění kůţe, bolesti hlavy, zmatenost, nespavost, závratě, nevolnost. 1.8.3.3 Nikotinový inhalátor Indikuje se kuřákům závislým na pohybu ruky a úst při kouření. Inhalátor je tvořen umělohmotnou trubičkou, do které se vkládá kapsle obsahující nikotin. Většina vdechovaného nikotinu se zachytí v dutině ústní a ne v plicích. Flexibilní dávkování umoţňuje klientovi příjem nikotinu podle jeho aktuální potřeby. Uţívá se vţdy při nutkání ke kouření, ne však více neţ 12 náplní denně. Mohou se vyskytnout také neţádoucí účinky, jako např. podráţdění v ústech, hrdle, dutině nosní a pálení ţáhy či nevolnosti. Nutné je dbát na opatrnost tohoto výrobku, a to u těhotných ţen, u lidí s peptickým vředem,

50

s vysokým krevním tlakem, hyperthyrózou, diabetem mellitem a onemocněním jater, ledvin či srdce. Před uţíváním inhalátoru je nutné se poradit s lékařem. 1.8.3.4 Nikotinové sublingvální tablety Jsou pouţívány odvykajícími kuřáky, kteří kouří během dne pravidelně či nepravidelně. Mikrotabletu vkládáme pod jazyk, kde ji necháváme rozpustit. Pokud jste silný kuřák, můţete si dát aţ 2 mikrotablety najednou. Nikotin z mikrotablety se rozpouští ve slinách a z nich se vstřebává sliznicí dutiny ústní. Proto by se mikrotablety neměly polykat. Denní doporučená dávka je 8-12 tablet. Maximálně se můţe podat 30 kusů po 2 mg denně. (32)

51

2 Empirická část 2.1 Cíl práce a pracovní hypotézy Cíl práce Mým cílem z celkového počtu 120 respondentů bylo zjistit, kolik kuřáků zná rizika kouření a co je ke kouření přivedlo. Pracovní hypotézy Domnívám se, ţe: 1) první setkání s cigaretou je jiţ na základních školách 2) častěji kouří v patnácti letech chlapci neţ děvčata 3) mládeţ jenţ kouří bývá často z kuřáckých rodin 4) více mládeţe kouří na odborných učilištích neţ na středních školách 5) většina mladé populace zná rizika kouření 6) dnešní mládeţ má velké problémy přestat kouřit

52

2.2 Metodika Informace potřebné k dosaţení cíle jsem získal studiem odborné literatury včetně internetu. Pro ověření pracovních hypotéz jsem zvolil nepřímou empirickou metodu v podobě anonymního dotazníku. Dotazník jsem sestavil sám a to formou nestandardizovanou.

2.3 Obsah dotazníku Dotazník je určen pro mládeţ základních, středních škol a odborných učilišť a to od 13 do 17 let. Obsahuje celkem 18 poloţek. První tři zahrnují sociodemografické údaje respondentů. Poloţka číslo čtyři a pět se zabývá rodinným vztahem k tabáku. Od šesté aţ po jedenáctou poloţku je sledováno kuřáctví respondentů. Poloţkou číslo dvanáct aţ po patnáctku jsou vyhrazeny otázky zabývajícím se na riziko kouření. Šestnáctá a sedmnáctá poloţka se zaměřuje na odstranění kouření. Poslední osmnáctá otázka v dotazníku je informátorem o počtu mladých kuřáků a jejich souhlasících rodičů. Většina otázek měla uzavřenou, případně polootevřenou formu. Originální text dotazníku uvádím v příloze 1.

2.4 Distribuce dotazníku Průzkum byl realizován od října roku 2010 do února 2011. Dotazníky jsem distribuoval na odborných učilištích, základních a středních školách ve Znojmě a jeho okolí. Součástí distribuce byla i odborná přednáška zaměřující se na současnou situaci ve světě i doma. Cílem přednášky bylo informovat mládeţ o návykovosti a zdravotní rizikovosti spjaté s kouřením. Do popředí

byly vyzdvihnuty

monopolní vlivy s jejich následky na mladou populaci a také sloţení cigarety či tabákového kouře. Během přednášky byly zodpovídány volné dotazy posluchačů. Po domluvě s řediteli škol, nebudou zveřejněny názvy škol. 53

2.5 Výsledky průzkumu a jejich analýza Z celkového počtu stodvaceti rozdaných dotazníkových formulářů, byla jejich návratnost 100%. Při kontrole a zpracování odevzdaných dotazníků jsem nevyřadil

ţádný.

Všechny

byly

respondenty

kompletně

vypracovány.

Vyhodnoceno bylo 120 dotazníků, rozdělených podle typů škol. 1.poloţka sleduje pohlaví respondentů Tabulka 1. pohlaví Základní škola Pohlaví

Střední škola

Odborné učiliště

Absolutní Relativní Absolutní Relativní Absolutní Relativní číslo

četnost%

číslo

četnost%

číslo

četnost%

Dívky

20

50

20

50

20

50

Chlapci

20

50

20

50

20

50

Celkem

40

100

40

100

40

100

Vybráno bylo 120 dotazníků ze tří typů škol. Z toho 20 chlapců a 20 dívek z dané školy.

Graf 1. Pohlaví respondentů

50%

50%

54

Dívky Chlapci

2. - 3. poloţka se zabývá věkem respondentů a typem škol, který navštěvují. Tabulka 2. Věk a jakou školu navštěvuješ ? Základní škola Věk

Střední škola

Odborné učiliště

Absolutní

Relativní

Absolutní

Relativní

Absolutní

Relativní

číslo

četnost%

číslo

četnost%

číslo

četnost%

13

16

40

0

0

0

0

14

20

50

0

0

0

0

15

4

10

23

58

12

30

16

0

0

17

42

20

50

17

0

0

0

0

8

20

Celkem

40

100

40

100

40

100

Z dotazovaných na základních školách bylo 16 třináctiletých, 20 čtrnáctiletých a 4 patnáctiletí. Střední školy měly zastoupení 23 patnáctiletých a 17 šestnáctiletých. Odborná učiliště měla 12 odpovídajících ve věku patnácti let, 20 ve věku šestnácti a 8 ve věku sedmnácti let.

Graf 2. Věk 58

60 50

50 40

50 42

40

13 30

% 30

20

20 10 0

14

10

15 16 17

0 0

0 0

0

0 0

Relativní četnost% Relativní četnost% Relativní četnost% Základní škola Střední škola Odborné učiliště

55

4. poloţka zjišťuje jestli někdo z rodiny dotazovaných kouří. Tabulka 3. Kouří někdo v rodině? Chlapci Kouřící

Kuřáci

Dívky

Nekuřáci A.Č.

Kuřačky

Nekuřačk

%

v rodině ZŠ

R.Č.

A.Č.

y

R.Č. %

Ano

5

4

9

45

4

11

15

75

Ne

3

8

11

55

2

3

5

25

Cel.

8

12

20

100

6

14

20

100

Ano

4

8

12

60

3

10

13

65

Ne

2

6

8

40

2

5

7

35

Cel.

6

14

20

100

5

15

20

100

O

Ano

13

3

16

80

6

7

13

65

U

Ne

1

3

4

20

3

4

7

35

Cel.

14

6

20

100

9

11

20

100

SŠ

V této tabulce jsem přidal rozdělení kouřících a nekouřících chlapců a dívek z různých typů škol. S ohledem na kuřáky v rodině. Na základních školách se v rodinách u 24 dotazovaných kouří a v 16 rodinách se nekouří. Na středních školách se v rodinách u 25 dotazovaných kouří a u 15 ne. Na odborných učilištích se v rodinách u 29 dotazovaných kouří a u 11 ne. Z tabulky lze také vyčíst počet kouřících dívek a chlapů vůči svým rodičům. 5.poloţka nás informuje, kdo z členů rodiny respondentů kouří. Tabulka 4. Kdo z členů rodiny kouří? Kdo z rodiny kouří Otec Matka Bratr Sestra Jiný př. Celkem

Základní škola Absolutní Relativní číslo četnost % 18 45 12 30 2 5 4 10 4 10 40 100

Střední škola Absolutní Relativní číslo četnost % 14 35 10 25 6 15 6 15 4 10 40 100

56

Odborné učiliště Absolutní Relativní číslo četnost % 17 35 16 33 4 8 6 12 6 12 49 100

Mezi dotazovanými

ţáky a ţákyněmi základních škol, nejvíce kouří

v rodinách 18 otců, počet kouřících matek je 12. Dále u dotazovaných kouří 4 sestry, 2 bratři a 4 jiní příbuzní. Mezi ţáky středních škol, první místo zaujímají otcové a to v počtu 14. Na druhém místě mají matky s počtem 10, těsně za nimi se nachází bratři s 6 kuřáky a sestry také s počtem 6 kuřaček. Jiní příbuzní mají 4 zastoupení. Na odborných učilištích kouří v rodinách 17 otců, počet kouřících matek je 16. Za nimi se nachází 6 sester a 6 jiných příbuzných, jenţ kouří. A zbývají 4 kouřící bratři.

Graf 3. Kdo z členů rodiny kouří 45

45

40 35

35 30 %

35

33

30 Otec

25

25

Matka Bratr

20 15 15

15 10 10

10 5

10

12 12 8

5

0 Relativní četnost % Relativní četnost % Relativní četnost % Základní škola Střední škola Odborné učiliště

57

Sestra Jiný př.

6. poloţka informuje o počtu kouřících a nekouřících v určitém věku a na daném typu škol Tabulka 5-6-7. Jsi kuřák (čka)? ZŠ Věk 13 14 15 A.Č.

Kuř. 2 8 0 10

Chlapci R.Č.% Nek. 20 5 80 3 0 2 10

R.Č.% 50 30 20 -

Kuř. 4 4 0 8

Dívky R.Č.% Nek. 50 8 50 3 0 1 12

R.Č.% 67 25 8 -

Věk 15 16 A.Č.

Kuř. 4 4 8

Chlapci R.Č.% Nek. 50 8 50 4 12

R.Č.% 67 33 -

Kuř. 1 4 5

Dívky R.Č.% Nek. 20 10 80 5 15

R.Č.% 67 33 -

Kuř. 2 5 7 14

Chlapci R.Č.% Nek. 14 3 36 3 50 0 6

R.Č.% 50 50 0 -

Kuř. 2 4 3 9

Dívky R.Č.% Nek. 22 3 44 6 34 2 11

R.Č.% 27 55 18 -

SŠ

OU Věk 15 16 17 A.Č.

V této poloţce jsem rozdělil věk kouřících a nekouřících dívek či chlapců daného typu škol. Na základních školách z celkové počtu 40 vybraných dotazníků kouří 10 chlapců a 8 dívek. Ve čtrnácti letech kouří 8 chlapců, ve třinácti letech kouří 2 chlapci. U dívek je počet kuřaček ve třinácti a ve čtrnácti letech stejný a to po 4. Čtyřicet dotazníků bylo vybráno také na středních školách, kde kouří 8 chlapců a 5 dívek. V patnácti letech kouří 4 chlapci a 4 i v šestnácti. U dívek kouří v patnácti 1 a v šestnácti letech 4 dívky. I na odborných učilištích byl vybrán stejný počet dotazníků. Zde kouří 14 chlapců a 9 dívek. 2 chlapci kouří v patnácti, 5 v šestnácti a 7 v sedmnácti letech. 2 dívky kouří v patnácti, 4 v šestnácti a 3 v sedmnácti letech.

58

7. poloţka zjišťuje důvody proč respondenti kouří. Tabulka 8. Proč kouříš? Proč kouříš

Protoţe

Základní škola

Střední škola

Odborné učiliště

Absolutní

Relativní

Absolutní

Relativní

Absolutní

Relativní

číslo

četnost%

číslo

četnost%

číslo

četnost%

4

20

0

0

1

4

8

40

4

31

5

20

5

25

3

23

3

12

3

15

6

46

16

64

20

100

13

100

25

100

kouří rodiče Zvedá mně to sebevědomí Abych se začlenil(a) do kolektivu Jiné důvody Celkem

U této poloţky měli respondenti moţnost označit více odpovědí, proto se jejich počet neshoduje s počtem osob v souboru. Tato tabulka je jako ostatní v tomto dotazníku, také rozdělena na typy škol. Podle nich i vyhodnocena. Z dotazovaných ţáků základních škol byl nejčastější důvod proč kouří, zvýšené sebevědomí 8krát, začlenění do kolektivu 5krát, coţ odpovídá zvyšujícímu se počtu kuřáků v mladším věku. Další vliv na školáky a školačky měl fakt, ţe kouří rodiče 4krát. Jiné důvody byly respondenty uvedeny 3krát. Na středních školách byly důvody studentů vůči jejich kuřáctví dosti odlišné. Na prvním místě byly zastoupeny jiné důvody 6krát, začlenění do kolektivu 3krát a zvýšení sebevědomí 4krát. Protoţe kouří rodiče, nebylo respondenty uvedeno. Odborná učiliště se svými výsledky částečně podobaly základním školám. Zde respondenti uvedli nejvíce, jiné důvody 16krát, zvedání sebevědomí či uvolnění

59

5krát, dále začlenění do kolektivu 3krát a poslední vliv proč mládeţ kouří byl příklad rodičů 1krát.

Graf 4. Proč kouříš? 70

64

60 50 %

40

46

40

30 20 20

25

Protože kouří rodiče

31 23

Zvedá mně to sebevědomí 20 12

15

10 0 0 Relativní Relativní četnost% četnost% Základní Střední škola škola

4 Relativní četnost% Odborné učiliště

60

Abych se začlenil(a) do kolektivu Jiné důvody

8. poloţka informuje v kolika letech zkoušejí mladí lidé v ČR kouřit Tabulka 9. V kolika letech jsi poprvé zkusil(a) kouřit? První kouření

Základní škola

Střední škola

Odborné učiliště

Absolutní

Relativní

Absolutní

Relativní

Absolutní

Relativní

číslo

četnost%

číslo

četnost%

číslo

četnost%

6

2

7

1

5

0

0

7

1

4

0

0

0

0

8

3

11

2

9

1

3

9

0

0

1

5

1

3

10

7

26

5

24

4

11

11

1

4

3

14

2

5

12

5

18

2

9

8

22

13

7

26

1

5

10

28

14

1

4

5

24

5

14

15

0

0

1

5

4

11

16

0

0

0

0

1

3

celkem

27

100

21

100

36

100

Tato tabulka je detailně rozdělena věkově od prvního styku respondentů s cigaretou. Na základních školách bylo první setkání s cigaretou jiţ v desátém a třináctém roce a to v počtu 7. V dvanáctém roce zkusilo poprvé kouřit 5 dotazovaných. S ubývajícím počtem se sniţoval i věk a tak první setkání s cigaretou bylo u 3 respondentů v osmi, u 2 dokonce v šesti letech. V sedmi, jedenácti a čtrnácti letech po 1. Nejvíce dotazovaných na středních školách se setkalo s cigaretou poprvé v deseti a čtrnácti letech v počtu 5, dále 3 byli zastoupeni v jedenáctém roce, 2 v osmém i dvanáctém roce. V letech šesti, devíti, třinácti a patnácti zkusilo svoji první cigaretu nejméně dotazovaných v počtu 1. Na odborných učilištích bylo první setkání s cigaretou u deseti dotazovaných ve třinácti letech. V dvanácti letech zkusilo kouřit 8 dotazovaných, ve čtrnácti 5 a desátý i patnáctý rok se shoduje ve 4

61

dotazovaných. V jedenácti letech se s první cigaretou setkali 2 dotazování a v osmém, devátém i šestnáctém roce 1.

Graf 5. V kolika letech jsi poprvé zkusil(a) kouřit? 30 28 26 24

25

26 24 22

20

Základní škola Relativní četnost%

18 % 15

14 11

10

Střední škola Relativní četnost%

14

11

11

9

Odborné učiliště Relativní četnost%

9

7 5

0

5

4

5 3

0 00 6 7 8

4

3 0 9

5

5

4

5 3

0 00 10 11 12 13 14 15 16

9. poloţka nám přibliţuje kolikrát denně mládeţ kouří Tabulka 10. Kolikrát denně kouříš? Kolikrát

Základní škola

Střední škola

Odborné učiliště

denně

Absolutní

Relativní

Absolutní

Relativní

Absolutní

Relativní

kouříš

číslo

četnost%

číslo

četnost%

číslo

četnost%

1x denně

0

0

0

0

0

0

Několikrát

4

22

2

15

16

70

Příleţitostně

10

56

8

62

4

17

S přáteli

4

22

3

23

3

13

Celkem

18

100

13

100

23

100

62

Na otázku, kolikrát denně kouříš? Odpovídali pouze kuřáci a kuřačky. U odpovědi příleţitostně se na základních školách umístilo nejvíce dotazovaných v počtu 10. Odpověď s přáteli a několikrát mělo po 4 zastoupeních. Na středních školách kouří 8 respondentů příleţitostně, několikrát denně byly kladné 2 odpovědi a 3 s přáteli. Odborná učiliště, jak uţ jsem předpokládal, bodovala s počtem 16 u odpovědi několikrát, 4 kouří příleţitostně a 3 s přáteli. Na otázku 1x denně nikdo z dotazovaných neodpověděl.

Graf 6. Kolikrát denně kouříš? 70

70

62

60

56

50 %

40

1x denně

30 20

Několikrát

23

22 22

17

15

13

10 0

0

0

0

Relativní Relativní Relativní četnost% četnost% četnost% Základní škola Střední škola Odborné učiliště

63

Příležitostně S přáteli

10. poloţka zjišťuje počet vykouřených cigaret za den Tabulka 11. Kolik cigaret denně vykouříš? Denní

Základní škola

Střední škola

Odborné učiliště

spotřeba

Absolutní

Relativní

Absolutní

Relativní

Absolutní

Relativní

cigaret

číslo

četnost%

číslo

četnost%

číslo

četnost%

Ţádnou

0

0

0

0

0

0

Jednu aţ

12

67

8

62

5

22

Více

6

33

5

38

18

78

Celkem

18

100

13

100

23

100

dvě

Na otázku, kolik cigaret denně vykouříš? Odpovídali pouze kuřáci a kuřačky. Na odpověď ţádnou, nereagoval nikdo z dotazovaných. Na základních školách byla nejvíce zastoupena jedna aţ dvě cigarety za den v počtu 12. Více vykouřených cigaret za den uvedlo 6 dotazovaných. Na středních školách vykouří jednu aţ dvě cigarety za den 8 dotazovaných. Více vykouřených cigaret za den uvedlo 5 dotazovaných. Na odborných učilištích uţívá jednu aţ dvě cigarety denně 5 dotazovaných, naopak aţ 18 dotazovaných kouří více cigaret za den. Oproti odborným učilištím je na středních a základních školách počet více vykouřených cigaret niţší a to v rozsahu 5 a 6 dotazovaných respondentů. Graf 7. Kolik cigaret denně vykouříš? 80 70 60 50 % 40 30 20 10 0

78 67

62 38

33

22 0

0

0

Relativní Relativní četnost% četnost% Základní školaStřední škola

64

Relativní četnost% Odborné učiliště

Žádnou Jednu až dvě Více

11. poloţka nám upřesňuje, co přivádí mládeţ ke kouření Tabulka 12. Co Tě přivedlo ke kouření? Důvody

Základní škola

Střední škola

Odborné učiliště

proč

Absolutní

Relativní

Absolutní

Relativní

Absolutní

Relativní

kouříš

číslo

četnost%

číslo

četnost%

číslo

četnost%

Chtěl(a)

15

54

9

47

15

39

Kamarádi

1

3

4

21

9

24

Kuřácká

4

14

0

0

1

3

5

18

3

16

3

8

0

0

0

0

2

5

Jiné

3

11

3

16

8

21

Celkem

28

100

19

100

38

100

jsem to zkusit

rodina Abych zapadl(a) do party Z dlouhé chvíle

U této otázky, mohli dotazovaní udat více odpovědí. Na prvním místě se na základních školách vyskytla chuť zkusit kouřit a to v drtivém počtu patnácti respondentů. N druhém místě bylo zapadnutí do party a to v počtu pěti respondentů. Čtyři dotazované přiměla ke kouření jejich rodina. Jiné důvody měli 3 respondenti a jednoho respondenta přivedli ke kouření kamarádi. Zbytek odpovědí nezaznamenalo ţádné účastníky. Střední školy mají na prvním místě v počtu devíti stejnou odpověď, jako základní. Na druhém místě s čtyřčlenným zastoupením jsou kamarádi. Otázka jiné a zapadnutí do party má po třech zastoupeních respondentů. Zbytek odpovědí neoslovilo ţádné účastníky. Odborná učiliště zastoupila všechny moţnosti odpovědí. Na prvním místě v počtu patnácti zastoupení se umístila touha zkusit kouřit. Na druhé místo přivedlo devět respondentů kamarádi. Třetí místo jiné bylo označeno v počtu

65

osmi respondentů. Začlenění do party označili tři respondenti. Z dlouhé chvíle kouří dva respondenti a kuřácká rodina ovlivnila jednoho respondenta.

Graf 8. Co Tě přivedlo ke kouření? 60 50

54 47 39

40 % 30 20

18 14

10 0

21 11

Chtěl(a) jsem to zkusit Kamarádi

24

21

16 16

Kuřácká rodina Abych zapadl(a) do party

8

3 5

3

Z dlouhé chvíle

0 0 0 Relativní Relativní Relativní četnost% četnost% četnost% Základní Střední Odborné škola škola učiliště

Jiné

12. poloţka zjišťuje u dotazovaných, zda znají rizika kouření Tabulka 13. a 14. Znáš rizika kouření? Pokud ano, vypiš jaká. Rizika kouření

Základní škola

Střední škola

Odborné učiliště

Absolutní

Relativní

Absolutní

Relativní

Absolutní

Relativní

číslo

četnost%

číslo

četnost%

číslo

četnost%

Ano

36

90

38

95

34

85

Ne

4

10

2

5

6

15

celkem

40

100

40

100

40

100

66

V této dotazníkové poloţce se zjišťuje informovanost naší mladé populace, zda zná či nezná rizika kouření. Z daných odpovědí vyplynulo, ţe na základních školách 36 dotazovaných zná rizika spojená s kouřením a 4 nikoliv. Na středních školách 38 dotazovaných zná rizika spojená s kouřením a 2 ne. Na odborných učilištích zná rizika spojená s kouřením 34 dotazovaných a 6 nikoliv.

Graf 9. Znáš rizika kouření? 100

95

90

85

90 80 70 60 % 50

Ano Ne

40 30 20

15

10

5

10 0

Relativní četnost% Relativní četnost% Relativní četnost% Základní škola Střední škola Odborné učiliště

Aby se zjistilo, zda dotazovaná mládeţ opravdu zná daná rizika. Měla za úkol vypsat alespoň jedno riziko kouření. U této poloţky měli respondenti moţnost uvést více odpovědí, proto se jejich počet neshoduje s počtem osob v souboru. Na základních školách byla nejvíce zastoupená odpověď, rakovina plic a to (31x). Dále rakovina jazyku (5x), rakovina hrtanu (4x), infarkt myokardu (4x) i arterioskleróza (4x). Chronická bronchitida má zastoupení (2x). Střední školy mají skoro podobné výsledky jako školy základní. Nejvíce odpovědí měla rakovina plic (35x), rakovina hrtanu (8x), rakovina jazyka (8x), arterioskleróza (7x), chronická bronchitida (4x), infarkt myokardu (3x), poškození plodu matkou (2x). Odborná učiliště se prezentují těmito výsledky, 67

rakovina plic (24x), rakovina hrtanu (7x), rakovina jazyka (7x), chronická bronchitida (4x), infarkt myokardu (2x), poškození plodu matkou (2x) a (1x) arterioskleróza. Typy rizik

Základní škola

Střední škola

Odborné učiliště

Absolutní Relativní Absolutní Relativní Absolutní Relativní číslo

četnost%

číslo

četnost%

číslo

četnost%

Rakovina plic

31

62

35

52

24

51

Rakovina

4

8

8

12

7

15

5

10

8

12

7

15

4

8

3

5

2

4

2

4

4

6

4

9

0

0

2

3

2

4

Arterioskleróza

4

8

7

10

1

2

Celkem

50

100

67

100

47

100

hrtanu Rakovina jazyka Infarkt myokardu Chronická bronchitida Poškozeni plodu matkou

68

Graf 10. Rizika kouření. 70

62

60

52

50 %

51

Rakovina plic

40

Rakovina hrtanu

30

Rakovina jazyka

20 8108 8 4 0 0 Relativní četnost% Základní škola

10

1212 10 56 3

Infarkt myokardu

1515

9 4 42

Chronická bronchitida Poškozeni plodu matkou

Relativní Relativní četnost% četnost% Střední Odborné škola učiliště

Arterioskleróza

13. poloţka se ptá, zda dotazovaní povaţují za dobré, kdyţ těhotná ţena kouří Tabulka 15. Považuješ za dobré, když těhotná žena kouří? Kouření v

Základní škola

těhotenství Absolutní

Střední škola

Odborné učiliště

Relativní

Absolutní

Relativní

Absolutní

Relativní

číslo

četnost%

číslo

četnost%

číslo

četnost%

Ano

0

0

0

0

0

0

Ne

40

100

40

100

40

100

Celkem

40

100

40

100

40

100

Odpovědi na tuto dotazníkovou otázku byly ve všech třech typech škol stejné. Ze 120 dotazovaných nikdo neodpověděl Ano.

69

Graf 11. Považuješ za dobré, když těhotná žena kouří? 100

100

100

100 90 80 70 60 % 50

Ano

40

Ne

30 20 10

0

0

0

0 Relativní četnost% Relativní četnost% Relativní četnost% Základní škola Střední škola Odborné učiliště

14. poloţka zjišťuje u dotazovaných kuřáků a kuřaček, jest-li by kvůli někomu přestali kouřit Tabulka 16. Je někdo, kvůli komu bys přestal(a) kouřit? Vzdát se kouření

Základní škola

Střední škola

Odborné učiliště

Absolutní

Relativní

Absolutní

Relativní

Absolutní

Relativní

číslo

četnost%

číslo

četnost%

číslo

četnost%

Ano

16

89

11

85

17

74

Ne

2

11

2

15

6

26

Celkem

18

100

13

100

23

100

Na základních a středních školách by podle průzkumu všichni kouřící kvůli blízké osobě přestali kouřit, kromě dvou zastoupení respondentů. Počet kouřících na odborných učilištích, jenţ by se vzdali kouření je 17 a 6 kteří by nepřestali kouřit.

70

Graf 12. Je někdo, kvůli komu bys přestal(a) kouřit? 89

90

85

80

74

70 60 %

50 Ano

40

Ne

26

30 20

15

11

10 0 Relativní četnost% Relativní četnost% Relativní četnost% Základní škola Střední škola Odborné učiliště

15. poloţka nás informuje o tom, kde se dotazovaní dozvěděli o rizicích kouření Tabulka 17. Kde jsi se dozvěděl(a) o rizicích kouření? Informovanost o rizicích

Základní škola

Střední škola

Odborné učiliště

Absolutní Relativní Absolutní Relativní Absolutní Relativní

kouření

číslo

četnost%

číslo

četnost%

číslo

četnost%

Od rodičů

14

19

16

20

18

21

Kamarádů(ek)

11

15

9

11

6

7

Ze školy

28

38

15

19

19

23

Z přednášky

12

16

17

22

21

25

Z médií

9

12

22

28

20

24

Celkem

74

100

79

100

84

100

U této poloţky měli respondenti moţnost uvést více odpovědí, proto se jejich počet neshoduje s počtem osob v souboru. Ţáci a ţákyně základních škol, se nejvíce informací o rizicích kouření dozvěděli ze školy v počtu 28, 14 od 71

rodičů, 12 z přednášek, od kamarádů či kamarádek 11 a 9 z médií. Nejvíce informací na středních školách získaly studenti a studentky z médií v počtu 22, z přednášek 17, od rodičů 16, 15 ze školy a 9 od kamarádů či kamarádek. Odborná učiliště mají nejvíce zastoupeny v této poloţce informace z přednášek v počtu 21, z médií 20, ze školy 19, od rodičů 18 a 6 od kamarádů či kamarádek.

Graf 13. Kde jsi se dozvěděl(a) o rizicích kouření? 40

38

35 30

28

25 % 20 15 10

19 15 16 12

22 20 19

25 23 24

21

Od rodičů Kamarádů(ek) Ze školy

11

Z přednášky 7

5 0 Relativní Relativní Relativní četnost% četnost% četnost% Základní škola Střední škola Odborné učiliště

72

Z médií

16. poloţka zjišťuje kolik kouřících se pokusilo přestat kouřit Tabulka 18. Zkusil(a) jsi přestat kouřit? Základní škola

Přestat kouřit

Střední škola

Odborné učiliště

Absolutní

Relativní

Absolutní

Relativní

Absolutní

Relativní

číslo

četnost%

číslo

četnost%

číslo

četnost%

Ano

8

44

7

54

14

61

Ne

10

56

6

46

9

39

Celkem

18

100

13

100

23

100

Z celkového počtu 18 kouřících na základních školách se 8 pokusilo se svým zlozvykem skončit a 10 ne. Střední školy mají zastoupení 7 ano a 6 ne. Odborná učiliště 14 ano a 9 ne. Podle těchto informací je spousta kouřící mládeţe, jenţ by chtěla přestat kouřit.

Graf 14. Zkusil(a) jsi přestat kouřit? 70 61 60 50

56 44

54 46 39

40 %

Ano 30

Ne

20 10 0 Relativní četnost% Relativní četnost% Relativní četnost% Základní škola Střední škola Odborné učiliště

73

17. poloţka se zabývá prostředky na odstranění kouření Tabulka 19. Znáš prostředky, které pomáhají odstranit kouření? Prostředky Základní školy

Střední školy

Odborné učiliště

Absolutní

Relativní

Absolutní

Relativní

Absolutní

Relativní

číslo

četnost%

číslo

četnost%

číslo

četnost%

Ano

30

75

34

85

32

80

Ne

10

25

6

15

8

20

Celkem

40

100

40

100

40

100

Třicet ţáků a ţákyň základních škol zná prostředky na odvykání kouření a deset bohuţel ne. Na středních školách čtyřiatřicet

dotazovaných zná

prostředky a šest ne. Dvaatřicet dotazovaných na odborných učilištích zná prostředky na odvykání kouření, osm nikoliv.

Graf 15. Znáš prostředky, které pomáhají odstranit kouření? 85

90 80

80

75

70 60 %

50

Ano

40 30

Ne

25 15

20

20

10 0 Relativní četnost% Relativní četnost% Relativní četnost% Základní škola Střední škola Odborné učiliště

74

18. poloţka nás informuje o tom zda rodiče vědí, ţe jejich dítě kouří Tabulka 20. Vědí rodiče o tom, že jsi kuřák(čka)? Rodiče a

Základní škola

Střední škola

Odborné učiliště

kouření

Absolutní

Relativní

Absolutní

Relativní

Absolutní

Relativní

u dětí

číslo

četnost%

číslo

četnost%

číslo

četnost%

Ano

5

28

4

31

14

61

Ne

13

72

9

69

9

39

Celkem

18

100

13

100

23

100

Z osmnácti dotazovaných kouřících na základních školách, rodiče vědí o pěti a o třinácti ne. Ze třinácti dotazovaných kouřících na středních školách o čtyřech rodiče vědí a o devíti ne. O čtrnácti kouřících na odborných učilištích rodiče vědí o devíti ne.

Graf 16. Vědí rodiče o tom, že jsi kuřák(čka)? 80

72

69

70

61

60 50 39

% 40 30

28

31

Ano Ne

20 10 0 Relativní četnost% Relativní četnost% Relativní četnost% Základní škola Střední škola Odborné učiliště

75

2.6 Diskuze Ve své bakalářské práci jsem se zabýval problematikou vlivu kouření na lidské zdraví pohledem studentů. Průzkumem jsem si chtěl ověřit, závaţnost situace, jenţ se týká kouření u dospívající mládeţe. Proto jsem si vybral tři typy škol a to základní školy, střední školy a odborná učiliště. Podle získaných odpovědí od 120 respondentů, je jiţ první setkání s cigaretou nejčastěji na základních školách. To v celkovém počtu 45%. Coţ naštěstí neodpovídá studii GYTS, jenţ byla provedena v roce 2007. V této studii mělo aţ 70% mládeţe zkušenost s kouřením ze základních škol. Dle mého průzkumu, v patnácti letech kouří stále nejvíce chlapci neţ děvčata. I kdyţ z posledních let, se rozdíly mezi kouřícími chlapci a dívkami velmi sniţují. Patrné je to hlavně ze studií GYTS a ESPAD. Kde pravidelně kouří kolem 30% chlapců a dívek. Příčinou tak brzkého kouření bývá touha zkusit kouřit. Velký vliv na počátek kouření má hlavně rodina. Ze 120 dotazovaných je 54 kuřáků, kteří pocházejí z 35 kuřáckých rodin. Příčinou začátku kouření u dítěte, můţe být hlavně negativní vliv rodiny, jenţ ovlivňuje postoj dospívajícího dítěte. Dle literárních zdrojů (www. kurakovaplice.cz), kde oba rodiče kouří, je pravděpodobnost kouření u děti aţ čtyřikrát vyšší, neţ u nekuřáckých rodin. Velký vliv můţe mít také genetika. Během mého průzkumu došlo ke zjištění, které vede k tomu, ţe více mládeţ kouří na odborných učilištích, neţ na středních školách. Rozdíl je zde aţ deset kouřících studentů a studentek. Příčiny mohou být různé, rodina, vzdělání, pracovní činnosti, okolí, finanční situace a jiné. Dalším mým zaměřením bylo zjistit kolik respondentů zná zdravotní rizika spojená s kouřením. Z celkového počtu 120 respondentů. Devadesát procent z nich, znají rizika jenţ jsou způsobena uţíváním tabákových výrobků. Mezi nejčastější odpovědi patřily, rakovina plic, rakovina hrtanu a rakovina jazyka. Tento výskyt odpovědí se shoduje i s různými literaturními podklady například (Novák,M. a kolektiv, O kouření). Smutné je na tom to, ţe i kdyţ většina respondentů zná rizika způsobená kouřením, přesto kouří. 76

Posledním bodem mého průzkumu, bylo zjistit jestli dnešní mládeţ má problémy přestat kouřit. I kdyţ většina mladé populace zná prostředky na odstranění kouření, má velké problémy přestat kouřit. Aţ 54% respondentů se pokusilo přestat kouřit. Bohuţel návykovost je v jejich věku je mnohem větší neţ u dospělých a velmi těţko se odbourává. Na závěr bych chtěl upozornit na to, ţe právě mladá populace je ohroţena vysokou závislostí na tabákových výrobcích. Vliv na uţívání těchto návykových produktů má hlavně společnost, ve které ţije. Nedílnou součástí je také vliv rodiny.

77

2.7 Zjištěné nedostatky a návrhy na jejich řešení Jak uţ všichni víme, tak návykovost dětí na kuřáckých výrobcích je velmi vysoká. Těţko se jí zbavují a nese sebou spousty zdravotních rizik. Neţádoucí účinky kouření mají tak vliv nejen na ně, ale i na jejich okolí. Proto je dobré zaměřit se na nedostatky a navrhnout určitá řešení. Prvořadě je důleţitá spolupráce rodiny, ve které je dítě vychováváno. Nutný je příklad rodičů. Někdy je to však velmi těţké, neboť i rodiče mohou být závislí na kuřáckých výrobcích. Proto je důleţitá informovanost rodičů o následcích kouření a to v podobě mediální, informační, preventivní. Součástí by měly být i podklady k léčbě a moţnosti zbavit se návykovosti. Kaţdý rodič by si měl uvědomit, jestli chce záměrně ovlivňovat zdraví svého dítěte. Rodiče by měli vědět co dělají jejich děti ve svém volném čase. Zajistit jim dostatečné vyţití, můţe být i sportovní. Hlavně aby nedocházelo, k uchylování se ke kouření v jejich volném čase. Nedílnou součástí v boji proti kouření je spolupráce školy. Důleţitá je zde v dostatečné míře informovanost o problematice kouření u pedagogických pracovníků. Ti by měli procházet pravidelnými školeními k dané problematice. A dále vyuţívat svých poznatků a vědomostí k předávání informací. Důleţité by bylo zavedení problematiky kouření do školních osnov. Nedílnou součástí, je zaměření se na danou problematiku při rodičovských schůzkách. Výbornou moţností by bylo nabídnutí vzdělávacích a preventivních kurzů a to jak pro rodiče, tak i pro studenty. Nutná je spolupráce školy v jejím okolí, kde by měla být prosazována jasná pravidla nekuřáctví. Významný podíl na sníţení počtu kuřáků má také naše společnost. Proto je dobré zabránit mediálním propagacím této návykové látky. Důleţité je prosazovat zdravý ţivotní styl. Podporovat edukační a preventivní programy týkající se nebezpečí kouření a jeho návykovosti. Nabídnout veškeré moţnosti léčby při odvykání kouření. Zajistit dostatečnou ochranu pro občany. Dbát na kvalitu prosazovaných zákonů a jejich dodrţování. Dobré by bylo zavést finanční spoluúčast u lidí, jenţ si záměrně ničí své zdraví. 78

Závěr V závěru se chci zaměřit na zhodnocení své práce, na které se mi dobře pracovalo, jelikoţ jsem mohl čerpat v poslední době z dostatečného mnoţství mediálních zpráv, odborné literatury a statistiky. Z počátku jsem měl obavy z neochoty dotazovaných. Moje obavy byly však zbytečné. Všichni dotazovaní se mnou ochotně spolupracovali. Mým cílem z celkového počtu respondentů, bylo zjistit kolik kuřáků zná rizika kouření a co je ke kouření přivedlo. Podle získaných odpovědí od 120 respondentů, je první setkání s cigaretou nejčastěji na základních školách. Častěji však kouří v patnácti letech chlapci neţ děvčata. Je to patrné i z tabulek 6. a 7., kde kouří 6 chlapců a 3 dívky. Ze 120 dotazovaných kouří celkem 54 z to 35 pochází z kuřáckých rodin. Více mládeţe kouří na odborných učilištích neţ na středních školách. Je to patrné z tabulky 6. a 7., kde kouří na středních školách 13 dotazovaných a na odborných učilištích kouří 23 dotazovaných. Většina mladé populace zná dostatečně rizika kouření. Vyplývá to z tabulek 13. a 14., kde ze 120 dotazovaných jich 108 zná rizika kouření. I kdyţ většina mladé populace zná prostředky na odstranění kouření, má velké problémy přestat kouřit. Vyplývá to z tabulek 18. a 19. Především je ke kouření přivádí důvod vyzkoušet něco nového, neznámého, coţ je patrné z tabulky 12. Všechny mé hypotézy se potvrdily. Tyto poznatky by měly být podmětem k zamyšlení. Domnívám se, ţe nikotinismus, jeho následky, prevence, včetně minimální a motivační intervence by bylo vhodné zařadit i do osnov škol. Důleţitá je i pomocná ruka ze strany rodičů. Na řešení nedostatků se musí podílet samozřejmě celá společnost.

79

ANOTACE Příjmení a jméno autora:

Michal Buchta

Instituce:

Katedra ošetřovatelství LF MU Brno

Název práce:

Vliv kouření na lidské zdraví pohledem studentů

Vedoucí práce:

prof.MUDr. Hana Matějovská Kubešová, CSc.

Počet stran:

92

Počet příloh:

7

Rok obhajoby:

2011

Klíčová slova:

děti, nikotinismus, tabákové výrobky, závislost na tabákových výrobcích, prevence

Bakalářská práce se věnuje problematice kouření u dětí a dospívající mládeţe. Tato práce se skládá ze dvou částí, teoretické a praktické. Do teoretické části jsem zahrnul nejnovější informace týkající se kouření a jeho následku na lidské zdraví. V praktické části mé práce jsem se zabýval výzkumem. Rozdáno bylo na 120 dotazníků do tří typů škol: základní škola, střední škola a odborné učiliště. Počet respondentů byl na všech školách stejný, 20 dívek a 20 chlapců. Věkové rozmezí dotazovaných bylo od 13 do 17 let. Tento věk jsem si vybral z důvodu zvyšujícího se počtu kouřící mládeţe.

80

ANNOTATION Surname and first name:

Michal Buchta

Institution:

Masaryk University, Faculty of Medicíně, Department of Nursing

Title of the work:

The effect of smoking on human health of students view

Supervisorof the work:

prof.MUDr. Hana Matějovská Kubešová, CSc.

Number of pages:

92

Number of enclosures:

7

Year of defense:

2011

Key words:

children, nicotinism, tobacco products, the addiction to tobacco products, prevention

This diplom thesis deals with the smoking problem at children and adolescent. It consists of two parts, the former being theoretical, whereas the latter practical. In to the theoretical part, I involved the most recent information regarding smoking and its influence on human health. In the practical part of the work, I have dealt with a research. I distributed 120 questionnaires in three types of schools: a primary school, a high school and a vocational school. The number of respondents was equal: 20 girls and 20 boys in each of the schools. The age of the respondents varied from 13 to 17. I chose this age range because of the increasing number of young smokers.

81

Seznam použité literatury (1)

Novák, M. a kol. O kouření. Avicenum Praha, 1980, 9-12 s. ID MED 00050070

(2)

Králiková, E. Osobní lékař. č.5, roč. IV/ 2004, 20-21s.

(3)

Petrášová, L. MF DNES. 24.1.2004, A/5

(4)

Všeobecná encyklopedie, Diderot Praha, 1998, 349 s. ISBN 80-902555-2-3

(5)

Novák, M. a kol. O kouření. Avicenum Praha, 1980, 13-16 s.

(6)

Kavcová, E. Nikotínová závislost a jej liečba. Martin: JLF UK, 2002, 115 s.

(7)

Kozák, J.T. Rizikový faktor kouření. Praha: KPK, 1993, 242 s. ISBN 80-85267-42-X

(8)

Králíková, E. Osobní lékař. č. 10, roč. IV/2004, 22-23 s.

(9)

http://www. Elektro-cigareta.cz

(10) http://www. Dokuřte.cz/?stranka=pasivni_kouření (11) Ondruš, D. Toxikománia strašiak či hrozba?, Osveta, Martin: 1990, 38-40 s. ID MED 00128134 (12) Králíková, E. Osobní lékař. č. 9, roč. IV/2004, 22-23 s. (13) Kavcová, E. Nikotínová závislost a jej liečba. Martin: JLF UK, 2002, 115 s. (14) Pošusta, P. MF DNES. 3.7.2004, C/7 (15) Pošusta, P. MF DNES. 16.10.2004, C/7 (16) Matějová, H. – Hrubá, D. Závislost na nikotinu. Hygiena, č. 2, roč. 46, 2001, 100-1007 s. (17) Lékařské listy. č. 1/2004, 7 s. (18) Novák, M. a kol. O kouření. Avicenum Praha, 1980, 67-71 s. (19) Sbírky zákonů. č. 37/199, 325/1997, 187/1989, 132/2003 (20) http://www. Epravo.cz/top/clanky/novela-tzv-protikurackeho-zákona -66188.html (21) Kryzánek, L. MF DNES. 8.2.2005, A/8

82

(22) http://aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/clanek.phtm?id=601568 (23) http://aktualne.centrum.cz/zahranici/asie/clanek.phtm?id=601776 (24) http://www. novinky.cz/zahraniční/225091-americké-lékaře-s-cigaretouv-ruce-ceka-brzy-vyhazov.html (25) Heger, L. MF DNES. 11.1.2005 A/10 (26) Petrášová, L. MF DNES. 12.10.2004 A/1 a B/1 (27) Pavel P. Novotný, MF DNES. 8.7.2010 C/7 (28) http://www.odvykani-koureni.cz/on-line-objednavani (29) Doporučení WHO pro léčbu závislosti na tabáku. Překlad: Králíková, E. SZÚ 2001 (30) Šmírala, J. a kol. Praktická akupunktúra. Osveta, Martin: 1991, 644 s. ISBN 80-217-0248-6 (31) Blesk, č. 75, roč. 14, 31.3.2005, 10 s. (32) http://www.niquitin.cz a nicorette.cz

83

Seznam obrázků Obrázek č. 1: Tabák selský (http://www. tabakoverostliny.cz)

12

Obrázek č. 2: Tabák virginský (http://www. tabakoverostliny.cz)

12

Obrázek č. 3: Elektro-cigareta (http://www. elektro-cigareta.cz)

17

84

Seznam tabulek Tabulka č. 1:

Pohlaví

54

Tabulka č. 2:

Věk a jakou školu navštěvuješ?

55

Tabulka č. 3:

Kouří někdo v rodině?

56

Tabulka č. 4:

Kdo z členů rodiny kouří?

56

Tabulka č. 5:

Jsi kuřák (čka)?

58

Tabulka č. 6:

Jsi kuřák (čka)?

58

Tabulka č. 7:

Jsi kuřák (čka)?

58

Tabulka č. 8:

Proč kouříš?

59

Tabulka č. 9:

V kolika letech jsi poprvé zkusil(a) kouřit?

61

Tabulka č. 10: Kolikrát denně kouříš?

62

Tabulka č. 11: Kolik cigaret denně vykouříš?

64

Tabulka č. 12: Co Tě přivedlo ke kouření?

65

Tabulka č. 13: Znáš rizika kouření? Pokud ano, vypiš jaká.

66

Tabulka č. 14: Typy rizik

68

Tabulka č. 15: Povaţuješ za dobré, kdyţ těhotná ţena kouří?

69

Tabulka č. 16: Je někdo, kvůli komu bys přestal(a) kouřit?

70

Tabulka č. 17: Kde jsi se dozvěděl(a) o rizicích kouření?

71

Tabulka č. 18: Zkusil(a) jsi přestat kouřit?

73

Tabulka č. 19: Znáš prostředky, které pomáhají odstranit kouření?

74

Tabulka č. 20: Vědí rodiče o tom, ţe jsi kuřák(čka)?

85

75

Seznam grafů Graf č. 1:

Pohlaví respondentů

54

Graf č. 2:

Věk

55

Graf č. 3:

Kdo z členů rodiny kouří

57

Graf č. 4:

Proč kouříš?

60

Graf č. 5:

V kolika letech jsi poprvé zkusil(a) kouřit?

62

Graf č. 6:

Kolikrát denně kouříš?

63

Graf č. 7:

Kolik cigaret denně vykouříš?

64

Graf č. 8:

Co Tě přivedlo ke kouření?

66

Graf č. 9:

Znáš rizika kouření?

67

Graf č. 10:

Rizika kouření

69

Graf č. 11:

Povaţuješ za dobré, kdyţ těhotná ţena kouří? 70

Graf č. 12:

Je někdo, kvůli komu bys přestal(a) kouřit?

71

Graf č. 13:

Kde jsi se dozvěděl(a) o rizicích kouření?

72

Graf č. 14:

Zkusil(a) jsi přestat kouřit?

73

Graf č. 15:

Znáš prostředky, které pomáhají odstranit

Graf č. 16:

kouření?

74

Vědí rodiče o tom, ţe jsi kuřák(čka)

75

86

Seznam příloh Příloha č. 1:

Dotazník

Příloha č. 2:

Zdravé plíce (http://www. kurakovaplice.cz)

Příloha č. 3:

Plíce kuřáka (http://www. kurakovaplice.cz)

Příloha č. 4:

Rozsáhlé plícní nádory (http://www. kurakovaplice.cz)

Příloha č. 5:

Rozsáhlý plícní emfyzém (http://www. kurakovaplice.cz)

Příloha č. 6:

Leukoplakie dásní (http://www. kurakovaplice.cz)

Příloha č. 7:

Rakovina dolního rtu(http://www. kurakovaplice.cz)

87

Přílohy

Příloha č.1 Váţení ţáci a studenti, jsem studentem III. Ročníku Lékařské fakulty Masarykovy Univerzity. Tématem mé bakalářské práce je: „ Vliv kouření na lidské zdraví pohledem studentů.‘‘ Proto Vás prosím o vyplnění následujícího dotazníku, který je anonymní a bude vyuţit pouze pro odborné účely. Děkuji: Michal Buchta. Dotazník 1. Pohlaví

a) dívka b) chlapec

2. Věk ……………….. 3. Jakou školu navštěvuješ?

a) základní b) střední c) učiliště

4. Kouří někdo v rodině?

a) ano b) ne

5.Kdo z členů rodiny kouří?

a) otec b) matka c) bratr d) sestra e) jiný příbuzný

6. Jsi kuřák(čka)?

a) ano b) ne

7. Proč kouříš?

a) protoţe kouří rodiče b) zvedá mně to sebevědomí c) abych se začlenil(la) do kolektivu d) jiné důvody 88

8.V kolika letech jsi poprvé zkusil(la) kouřit? …………………………. 9. Kolikrát denně kouříš?

a) 1x denně b) několikrát c) příleţitostně d) s přáteli

10. Kolik cigaret denně vykouříš?

a) ţádnou b) jednu aţ dvě c) více

11. Co Tě přivedlo ke kouření?

a) chtěl(la) jsem to zkusit b) kamarádi c) rodina ve které jsou kuřáci d) abych zapadl(la) do party e) z dlouhé chvíle f) jiné

12. Znáš rizika kouření?

a) ano b) ne

Pokud ano, vypiš jaké……………………………………………………... …………………………………………………….. 13. Povaţuješ za dobré, kdyţ těhotná ţena kouří?

a) ano b) ne

14. Je někdo, kvůli komu bys přestal(a) kouřit?

a) ano b) ne

15. Kde jsi se dozvěděl(a) o rizicích kouření?

a) od rodičů b) od kamarádů(ek) c) ze školy d) z přednáškek e) z médií

16. Zkusil(a) jsi přestat kouřit?

a) ano b) ne

89

17. Znáš prostředky, které pomáhají odstranit kouření? a) ano b) ne 18. Vědí rodiče o tom, ţe jsi kuřák(čka)?

90

a) ano b) ne

Příloha č. 2

Příloha č. 3

Příloha č. 4

Pří loha č. 5

Příloha č. 6

Příloha č. 7

91

Souhlas k půjčování práce

Souhlasím s tím, aby má bakalářská práce byla půjčována ke studijním účelům a byla citována dle platných norem.

V Brně dne: 10.6.2011

............................

92