Vlaïka Fischerová-Katzerová, Dana Èešková-Lukášová. GRAFOLOGIE 2., doplnìné vydání

��������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������� ��������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������������������������� ������� ������������ ������ �� ������������ ���������� ��������� ������������� ����������� ���������� ����������� ����� ����������� ������ ������������ ����� ������������� ������� ��� ���������� �������� ��� ��������� ���������� ��������� ��������� �������� ���������������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������� ������� ��� ������������ ������������ ������ ������� �������������� ������� ��������� ������������������������������������������������������������������������������������ �����������������������������������������������������

����������������������������������

PODÌKOVÁNÍ AUTOREK Dìkujeme PhDr. Liborovi Richterovi, PhDr. Jiøinì Brejchové a PhDr. Tamaøe Cenkové za zažehnutí plamínku zájmu o grafologii, psychologii a psychoterapii. Jejich trpìlivé a moudré živení našeho nadšení, nad nímž bdìli, aby nebylo ostatním nebezpeèné, ale pomáhalo jim, nás stále inspiruje k dalšímu studiu. Z hloubi srdce dìkujeme našim rodinám, rodièùm, manželùm a dìtem, že dokázali s trpìlivostí, porozumìním a láskou oželet naši pøítomnost, když jsme trávily hodiny psaním. Rovnìž dìkujeme svým pøátelùm a klientùm, kteøí nám pro druhou èást knihy svìøili své životní pøíbìhy spolu s rukopisy a souhlasili pøi zmìnì jmen s jejich uveøejnìním. Dìkujeme Mgr. Gabriele Plickové, Helenì Varšavské, Janì Henžlíkové a Janì Jandovské Kubínové za vydavatelskou pomoc s 2. vydáním a Milanu Vokálovi za spolupráci pøi grafické úpravì knihy.

Poznámka pro ètenáøe: Pøípadné dotazy èi poznámky ke knize mùžete posílat na e-mailové adresy [email protected] a [email protected].

Vlaïka Fischerová-Katzerová, Dana Èešková-Lukášová GRAFOLOGIE 2., doplnìné vydání Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400 www.grada.cz jako svou 3664. publikaci Odpovìdná redaktorka Helena Varšavská Odpovìdná redaktorka 2., doplnìného vydání Jana Henžlíková Sazba a zlom Milan Vokál Poèet stran 232 Vydání 1., 2004 Vydání 2., 2006 Vytiskly Tiskárny Havlíèkùv Brod, a.s. Husova ulice 1881, Havlíèkùv Brod © Grada Publishing, a.s., 2009 Cover Photo © profimedia.cz Recenzovala PhDr. Tamara Cenková ISBN 978-80-247-2833-9

Grafologie osvit 1; April 27, 2009, oøíznout, new tiráž+s.8

OBSAH

I.

ÚVOD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Vývoj písma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Od nápodoby k dnešní školní pøedloze . . . . . . . . . . . . 9 Skript . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Písmo jako mozkopis – ženské a mužské písmo . . . . . . 11 Jsou nálada, úzkosti nebo únava v rukopisu patrné? . . . . 12 Využití grafologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Menu pro grafologa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 Jak grafolog s rukopisem pracuje? . . . . . . . . . . . . . 14 Symbolika plochy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

II.

TAH ÈÁRY

III.

TLAK PÍSMA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 Kombinace tlaku a dalších znakù . . . . . . . . . . . . . . 26

IV.

VELIKOST PÍSMA . . Støední zóna – výška . . Horní zóna – výška . . . Dolní zóna – výška . . . Délková rozdílnost . . . .

V.

PRIMÁRNÍ A SEKUNDÁRNÍ ŠÍØKA . . . . . . . 40 Primární šíøka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 Sekundární šíøka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43

VI.

SKLON PÍSMA . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 Další varianty sklonu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 Kombinace sklonu a dalších znakù . . . . . . . . . . . . . 50

VII.

PLOŠNOST A ÚZKOST V PÍSMU . . . . . . . . . 53 Pøehled plošnosti v jednotlivých zónách . . . . . . . . . . . 55

VIII.

VAZBA Girlanda Arkáda . Úhel . . Nitka . .

. . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . .

. . . . . . . . . .

. . . . .

. . . . .

|5|

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . .

. . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . .

. . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . .

. . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

29 31 33 34 35

58 58 59 59 61

Dvojoblouk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 Smíšená vazba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 Kombinace vazby a dalších znakù, další varianty vazby . . 64 IX.

LEVOÚB̎NOST – PRAVOÚB̎NOST . . . . . . 68 Pøehled pravoúbìžnosti a levoúbìžnosti v jednotlivých zónách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70

X.

ZJEDNODUŠENÍ, OBOHACENÍ . . . . . . . . . . 72

XI.

SPOJITOST PÍSMA . . . . . . . . . . . . . . . . 76 Další varianty spojitosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78

XII.

NÁBÌHOVÉ A KONCOVÉ TAHY . . . . . . . . . 80 Varianty nábìhového tahu . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 Varianty koncového tahu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82

XIII.

MEZISLOVNÍ MEZERY . . . . . . . . . . . . . . 85 Další varianty terciální šíøe . . . . . . . . . . . . . . . . . 86

XIV.

DIAKRITIKA

XV.

PODPIS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91

XVI.

RYCHLOST A POMALOST PÍSMA Kombinace rychlého a pomalého písma

XVII.

PEÈLIVOST, ÈITELNOST A PRAVIDELNOST

XVIII.

ROZVRŽENÍ TEXTU Èlenìní do odstavcù . Okraje . . . . . . . . Øádky . . . . . . . . Rozestup . . . . . . . Prùbìh øádek . . . . .

XIX.

RYTMUS, Rytmus . . Pøirozenost Zralost . .

XX.

ŠKRTY, OPRAVY A Škrty . . . . . . . . . Opravy . . . . . . . . Podtrhávání . . . . .

XXI.

ORIGINALITA A ÚROVEÒ PÍSMA . . . . . . . . 118

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88

. . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

PØIROZENOST A . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . .

ZRALOST . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. 110 . . 110 . . 112 . . 113

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . .

. . . .

. 116 . . 116 . . 117 . . 117

PODTRHÁVÁNÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

|6|

. . 100

. . . . . . . . . . . .

. . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . 95 . . . . . . . . . . 97

. . . . .

. 103 . 103 . 104 . 106 . 106 . 107

XXII.

VAROVNÉ ZNAKY PÍSMA – ZNAKY NEPOCTIVOSTI . . . . . . . . . . . . . . . . . 120 Další varovné znaky, k nimž je dobré pøihlédnout . . . . . 122 Nápodoba písma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123

XXIII.

EXTRAVERZE A INTROVERZE – JUNGOVA TYPOLOGIE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126

XXIV.

TEMPERAMENT – PROJEVY V Klasická typologie . . . . . . . . . Kretschmerova typologie . . . . . . Strukturová typologie . . . . . . . . Manipulátorská typologie . . . . . .

XXV.

EMOÈNÍ STABILITA – LABILITA . . . . . . . . . 152 Stres . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153 Neuróza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154

XXVI.

EMOCIONÁLNÍ INTELIGENCE V NAŠEM ŽIVOTÌ . . . . . . . . . . . . . . . . . IQ a EQ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pìt oblastí EQ . . . . . . . . . . . . . . . . . . Co ještì øíci k EQ závìrem? . . . . . . . . . . . Úplnì bìžný pøíbìh . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . .

. 158 . 158 . 162 . 171 . 173

XXVII. STYLY ØEŠENÍ KONFLIKTÙ A PÍSMO . . Pasivita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zážitky Petry z výletu do Mnichova . . . . . . . Agresivita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pøíbìh Petry a Ivana v jiné podobì . . . . . . . Manipulace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Petra coby manipulátorka . . . . . . . . . . . . Asertivita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Petra jedná asertivnì . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . .

. 174 . 174 . 174 . 175 . 175 . 176 . 177 . 178 . 178

XXVIII. TVAROVÉ ZVLÁŠTNOSTI – VÝBÌR Tvarové zvláštnosti v horní zónì . . . . . Tvarové zvláštnosti ve støední zónì . . . Tvarové zvláštnosti ve vazbì . . . . . . Tvarové zvláštnosti v dolní zónì . . . . . Další tvarové zvláštnosti . . . . . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . .

. 183 . 184 . 185 . 187 . 188 . 190

XXIX.

PÍSMU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . .

. . . . .

. . . .

. . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . .

. 130 . 130 . 143 . 145 . 149

SYNTÉZA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 192 Pøípravná fáze – než zaèneme pracovat s rukopisem . . 194 |7|

Pracovní fáze – analytický, tzv. systematický pøístup . . . 195 Závìreèná fáze – syntéza . . . . . . . . . . . . . . . . . 196 XXVIII. ÚVOD K POVÍDKÁM A UKÁZKÁM RUKOPISÙ S JEJICH KRÁTKÝM ROZBOREM . . . . . . . Naprosto obyèejný pøíbìh . . . . . . . . . . . . . . . Životní paradoxy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dopis klientky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Manželský maraton . . . . . . . . . . . . . . . . . . Recepce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nejhezèí den v životì . . . . . . . . . . . . . . . . . Genetická rozpínavost . . . . . . . . . . . . . . . . . Lidový román po èesku . . . . . . . . . . . . . . . . Co máte po babièce? . . . . . . . . . . . . . . . . . Dámy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Skorovražda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Bojovník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Brusle . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Šetøivost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LITERATURA

. . . . . . . . . . . . . .

. 198 . 198 . 200 . 202 . 204 . 207 . 208 . 210 . 211 . 215 . 218 . 220 . 222 . 223 . 225

. . . . . . . . . . . . . . . . . . 227

|8|

I. ÚVOD V ý v oj pís m a K písmu, tak jak je známe dnes, vedla cesta velmi dlouhá. Od obrázkových podob k formám jednodušším, abstraktnìjším, kde „obrázky“ pøedstavovaly slabiku nebo hlásku. Písmo bylo dlouhou dobu používáno pøevážnì k posvátným úèelùm, srozumitelné bylo hlavnì knìžím a nìkdy i panovníkùm. Výjimkou nebyli ani panovníci písma neznalí, používající služeb písaøù. Na našem území se jako nejstarší písma užívala hlaholice, cyrilice a karolinská minuskula. Byla to písma komponovaná zhruba do tvaru ètverce, jehož symbolický význam zobrazuje princip Zemì, tedy realismus, objektivnost, stabilitu a rovnováhu pøírody. Ve tvaru ètverce jsou písmena plná a široká, což v grafologické symbolice vyjadøuje radost ze života, optimismus, stabilitu a toleranci. Tvar ètverce byl v gotické minuskule nahrazen obdélníkem, tedy tvarem protáhlým vzhùru, který se svou symbolikou plochy odpoutává od Zemì a smìøuje k vyšším, duchovním hodnotám. Tato písmena z grafologického hlediska napovídají, že gotika se snažila svého ducha povznést od zemitého myšlení a hodnot k duchovnu a intelektuálnímu rùstu, zároveò však potlaèila onu radost ze života.

O d ná podoby k d n e š n í š k o l n í pø e dloz e Písaøi byli v každé dobì vedeni k „nápodobì“ urèitých znakù èi písmen. Tím spíše, že pøed objevem knihtisku se knihy opisovaly, èemuž se vìnovali pøedevším mniši v uzavøených klášterních zdech. Èasto byl i vstup do „písárny“ povolen jenom nìkolika vyvoleným, aby nikdo nevítaný nespatøil, co mnich ve skriptoriu celé dny, týdny a mìsíce opisuje. Mnoho textù bylo totiž tajných, urèených ke ètení pouze zasvìceným osobám. Tito vážení |9|

mniši, trávící celé dny nároèným opisováním knih, nepøevádìli své myšlenky do písmen a slov spontánnì, bylo nezbytné, aby soustøedili svou mysl na pøedepsanou myšlenku, formu a styl. Zjednodušenì øeèeno, prostoru pro vlastní tvùrèí vyjádøení mìli velmi málo. Tehdejší opisovaèi tedy byli nuceni svou osobnost do urèité míry potlaèit a stát se „nìkým jiným“. Tato situace pøipomíná dnešní metodu grafoterapie, kdy se pisatel pod vedením grafoterapeuta snaží psát urèitým zpùsobem, pozmìòuje své písmo tak, aby získal urèité žádané vlastnosti. Z tohoto pohledu se mùžeme na støedovìká skriptoria, kde mniši opisovali knihy daným (nikoliv svým vlastním) zpùsobem, podívat jako na intenzivnì pracující grafoterapeutické dílny. Mùže se zdát, že tehdejší písaøi byli nuceni zbavit se své individuality. Nebylo tomu tak docela. Mnich mìl možnost vybrat si z nìkolika vzorníkù písem to, jež nejvíce vyhovovalo jeho vlastní pøirozenosti. V dnešních školách tuto možnost nemáme. Prvòáèci pøesnì opisují pouze normalizovanou formou – školskou pøedlohou – pøedepsané slovo èi vìtu. A podle toho jsou hodnoceni. Dìti mají již ve tøetí tøídì rozdílné písmo, které se liší rùznými zmìnami tvarù i velikosti od pùvodní školské pøedlohy. Jejich písmo se bude stále v souladu s vývojem jejich osobnosti vyvíjet, a to i v rùzných etapách dospìlosti, kdy bude mít jejich osobnost, a tedy i písmo, víceménì ustálenou formu. Souèasná písmová pøedloha klade dùraz na vìcnost, prostou úèelnost. Rovnìž svou tendencí k jednoduchosti vyjadøuje snahu šetøit èasem a energií. Odráží se v ní materialistický svìtonázor, v nìmž èlovìku neèiní potíže rychle se orientovat. A dnešní životní styl nás nutí nejen k rychlosti, ale i úèelnosti a jednoduchosti.

Skr ipt Pisatelé skriptu, jichž je v souèasnosti stále více, dotáhli souèasný trend jednoduchého písma k vysoké dokonalosti. Tak se do písma promítl proces postupné ztráty citovosti a pøevahy rozumovovosti, racionality. Nejbìžnìjšími dùvody, které pisatele vedou k odklonu od bìžné kurzívy (psací písmo) ke skriptové formì písma (malé tiskací písmo), jsou: | 10 |

I. KAPITOLA

U U

U U

U

technické vzdìlání (èi zamìstnání) – pisatel se snaží o tvarovou pøesnost písma; snaha o zvýšení èitelnosti rukopisu – tento dùvod mùže být ovlivnìn minimálním používáním kurzívy – tuto formu stále èastìji nahrazuje poèítaèová komunikace a pisatelé pøi „neobvyklém“ psaní na papír radìji volí skript, èímž se vlastnì snaží o zlepšení komunikace; estetické dùvody – zpravidla skript pùsobí estetiètìjším dojmem; „leváctví“ – levákùm pùsobí pøi použití bìžné kurzívy vìtšinou potíže pøizpùsobit se pohybu zleva doprava, proto nìkteøí z nich radìji používají jednodušší skript; maska – pisatel se vìdomì stylizuje, chce pùsobit jinak nebo o sobì nechce nic prozradit.

Pís m o ja ko m o z k o p i s – ž e n s k é a m už s ké pís m o Písmo mùžeme nazývat nejen rukopisem, ale i mozkopisem, kdy ruka je pouhým nástrojem realizujícím procesy v mozku a podvìdomí. Pojïme si trochu více povìdìt o tom, jak mozek øídí nᚠpísemný projev. Psaní vypadá na pohled jednoduše, ale psacího pohybu se úèastní okolo pìti set svalù, jejichž pohyb je øízen z mozku. Abychom lépe pochopili proces psaní, podívejme se na rozdílnosti mozkových hemisfér. Levá hemisféra, tzv. mužská hemisféra, je složena z center schopných pøedevším racionálního a konstruktivního úsudku. Právì ona vytváøí onu mužskost v chování i písmu. Pravá hemisféra øídí schopnosti spojované èastìji s ženským chováním, je zamìøená na citovost, duchovní život a díky ní používáme svou intuici. Z levé hemisféry vychází napøíklad schopnost obsáhnout lexikální významy a z pravé emotivní významy, schopnost rozlišovat intonaci øeèi a výrazy oblièeje, proto jsou ženy obecnì schopny rychleji porozumìt mimice malých dìtí, které ještì nemohou | 11 |

své pøání verbalizovat. V každém z nás svornì spolupracuje mužský a ženský princip, které jsou jenom v rùzné míøe zastoupeny, a právì ona míra se projeví v rukopisu. Grafolog proto nerozezná, zda text psal muž, èi žena. Pøi psaní spolupracují obì hemisféry a obì se rovnìž podílejí na „mužském“ èi „ženském“ rukopisu. Ve vìtšinì rukopisù lze objevit jak znaky mužského, tak i ženského písma. Grafolog mùže urèit, v èem se bude projevovat mužský, èi ženský pøístup pisatele. V rùzných obdobích života se mùže více projevovat s rùznou intenzitou v písmu jedno èi druhé, protože jak se vyvíjí nᚠživot, vyvíjíme se my sami a zároveò i naše písmo. Zážitky a životní zkušenosti èi traumata pozmìòují naši psychickou stránku, a tedy i písmo. Onu souvislost mezi psychickou stránkou èlovìka a jeho rukopisem potvrdily i výzkumy psacího pohybu.

J s ou ná la da , ú z k o s t i n e b o ú n a v a v r ukopis u pa t r n é ? Urèitì jste si sami u svého rukopisu povšimli, že je trochu jiný, když máte veselou náladu, jste spokojení, vyrovnaní, a jinak píšete, když se perete se smutkem nebo nìjakou starostí, která vás úzkostnì svazuje. Rukopis vám v obou pøípadech pøipadá úplnì rozdílný. Grafolog, má-li možnost porovnat oba tyto vaše rukopisy, vidí stále tentýž rukopis, který vykazuje tytéž shodné znaky písma, a vysoudí z nìj stavy vyrovnanosti, nebo naopak napøíklad pøechodný stav úzkosti. Bylo již uvedeno, že výzkumy psacího pohybu potvrzují souvislosti mezi psychickou stránkou èlovìka a jeho rukopisem. A když hovoøíme o psychické stránce, máme na mysli i dlouhodobìjší zmìny osobnosti a její psychický vývoj, jako je napøíklad dospívání, stárnutí, zmìna životních rolí, osobnostní krize, dlouhodobá nemoc. Tak jako nás v prùbìhu života formují nejrùznìjší životní zkušenosti a zážitky, které ovlivòují naši psychiku, tak se tyto zmìny pozvolnì promítají i do našeho rukopisu a jeho vývoje.

| 12 |

I. KAPITOLA

V y už it í gr a f o l o g i e Grafologie je diagnostická metoda, jež mapuje v širokém zábìru strukturu a dynamiku osobnosti pisatele, a to i ve vzájemných vztazích. Nespokojí se tedy s pouhým výètem vlastností a schopností pisatele. To je právì její pøedností oproti testùm úzce zamìøeným jenom na urèité složky osobnosti – jako jsou kupøíkladu testy inteligence, pozornosti apod. Grafologickým rozborem je napøíklad možné zjistit i to, v jaké míøe je pisatel schopen zvládat stresovou zátìž, jaké má komunikaèní schopnosti, jakým zpùsobem a zda vùbec prosazuje své názory, zda se u nìj èasto støídají nálady, což ovlivòuje i rovnomìrnost jeho pracovního výkonu, zda má pisatel rád nové vìci ve svém životì i v okolí, nebo by radìji nic nemìnil, zda je agresivní a jak se tato agresivita projevuje, jakou strategii chování a jednání pisatel vùèi svému okolí volí, zda je pøátelský a vstøícný, nebo naopak apod. Jednotlivci za grafologem pøicházejí nejèastìji za úèelem sebepoznání. Chtìjí blíže pochopit, proè se k nim jejich okolí chová, jak se chová, proè mají potíže v partnerských vztazích nebo opakující se problémy stejného druhu v zamìstnání. Mnohdy o svých slabinách vìdí, jenom je chtìjí mít potvrzeny od nìkoho jiného – tøeba právì od grafologa. Pak jim pohled na sebe samé z jiného úhlu mùže pomoci ke zmìnì, k níž se dosud sami neodvážili. Mùže se stát, že takový èlovìk ale oèekává více. Grafolog nezodpoví otázku, co s kterým problémem dìlat, jak na jeho odstranìní pracovat. Tady už možnosti grafologie konèí a nastupuje práce terapeuta. Proto se nìkteøí grafologové vìnují i terapeutickému studiu a praxi nebo s terapeuty spolupracují.

| 13 |

M e nu pr o gr a f o l o g a Menu pro grafologa – tak bychom mohli nazvat nabídku rùzných zpùsobù vytváøení textu rukopisu, z nich obzvláštì jeden je pro grafologický rozbor nejvhodnìjší. Je jím text „psaný z hlavy“. Tento zpùsob je nejnároènìjší, pisatel graficky formuje své myšlenky na papír. Právì pøi tomto zpùsobu psaní se také v maximální míøe projeví jeho osobnostní originalita, takže pro úèely grafologického rozboru je tento typ psaní nejvhodnìjší. Spontánním produktem takového psaní je napøíklad osobní dopis, kdy se pisatel pøímo, samostatnì vyjadøuje v písemné formì. Døíve nežli dojde ke spontánnímu psaní, jsou aktivována øeèová centra mozku. Druhou možností je opisování podle psané pøedlohy nebo opisování tištìné pøedlohy. V prvním pøípadì se jedná o pouhou její reprodukci, druhý pøípad je nároènìjší v pøekódování tištìných písmen na psaná. Možností poslední je psaní podle diktátu, které je nároènìjší než opisování, protože zvukovou informaci musí pisatel pøekódovat na informaci vizuální.

J a k gr a f olog s r u k o p i s e m p r a c u j e ? Metod a pøístupù k rozboru písma je více, my si povíme trochu podrobnìji o jednom z nich. Grafolog vìtšinou požaduje rukopis na nelinkovaném papíru a pokud možno na velkém listu formátu A4. V rukopisu se zamìøuje na jednotlivé grafologické znaky, jako je napøíklad tlak, jakým pisatel píše; velikost nejenom celého písma, ale i velikost a výšku jednotlivých zón písma; šíøku èi úzkost písma; sklon písma; plošnost písma (jak dalece je písmo boubelaté); zda pisatel písmena zjednodušuje, nebo naopak obohacuje; šíøku mezi jednotlivými slovy; vzdálenost mezi øádky i jejich smìr; zda a kde se v písmu objevují úhly nebo špièatost; pravidelnost èi nepravidelnost (kolísavost) a mnoho dalších znakù, jichž je více než tøicet.

| 14 |

I. KAPITOLA

Základní hodnotou je školní pøedloha, podle níž grafolog porovnává odlišnosti rukopisu. Pøi této základní práci používá nejenom pravítko, úhlomìr a kalkulaèku, ale i grafologické tabulky. Písmo vlastnì úplnì „rozsekᓠna jednotlivé znaky a potom z nich vyvozuje psychologické významy. V závìru pak tvoøí „posudek“, jenž je vlastnì popisem celkové struktury a dynamiky osobnosti pisatele i s jeho sociálními a morálními vlastnostmi. Urèitý závìr na psychologický profil pisatele si musí potvrdit v kontextu vìtšího poètu grafologických znakù, nikdy pouze z jednoho znaku, jak nìkdy bývá laiky mylnì souzeno. Od prvního usednutí k danému písmu až po finální dohotovení posudku grafolog s jedním písmem pracuje zhruba 10 až 12 hodin. Vìtšina grafologù pracuje nejen se samotným písmem, ale i s dalšími, napøíklad projektivními metodami – kresbou postav nebo kresbou stromu (B-TEST), jež poskytují další doplòující informace o osobnosti pisatele. Grafolog se snaží získat i dostateèné množství formálních informací o pisateli, jako je vìk, vzdìlání, pravorukost–levorukost, profese, zda psal rukopis ve svém mateøském jazyku a za jakých podmínek èi za jakým úèelem rukopis vznikl. V této ukázce jsou nìkteré z grafologických znakù, o nichž již byla øeè. Pojïme se na nì a jejich psychologický význam nyní alespoò v krátkosti podívat oèima grafologa.

U

Úzké písmo Skepticismus, soustøedìnost do sebe, sebekázeò, disciplinovanost, citová ztuhlost, nedùvìøivost, málo bezprostøednosti, sklon k pesimismu, zvýšená potøeba sebeúcty, citlivost na kritiku, pøesnost, dùslednost, absence tvùrèích schopností, skepticismus v pohledu do budoucna. | 15 |

U

U

Kolísavá výška støední zóny V tomto pøípadì mùže jít o kolísavé sebevìdomí, sklon k sebepodceòování, schopnost vciovat se do jiných, a proto se mùže u pisatele projevovat nedùtklivost, náladová vratkost. Úzká plošnost V horní zónì – racionalizaèní tendence v myšlení. 8 Ve støední zónì – nesrdeènost, citová chudoba. 8 V dolní zónì – racionalizaèní tendence v pudové oblasti. 8

U

Arkádová vazba Znak introverze – zdrženlivost, rozvážnost, opatrnost, malá spontánnost, odstup od ostatních, citové projevy bez vnitøních prožitkù, sebeovládání, disciplína, zamìøení na efekt a noblesu, nízká úspìšnost v mezilidských vztazích, vysoká výkonnost za úèelem sebeprezentace.

U

Pravý sklon Znak extraverze – spoleèenskost a pøátelskost, potøeba citových vazeb, snazší ovlivnitelnost, impulzivita, spontánnost, malá soustøedìnost.

Podobným zpùsobem grafolog vyhodnotí v rukopisu všechny grafologické znaky spolu s jejich psychologickými významy. Jistì vás napadlo, že ne všechny psychologické významy z jednoho znaku se vztahují na téhož pisatele. Nìkteré významy rùzných grafologických znakù si dokonce protiøeèí. To hovoøí o vnitøním konfliktu pisatele v urèité oblasti, jíž se ony znaky týkají. Kupøíkladu úzké písmo je znakem introverze, ale pravý sklon naopak extraverze. Co vás napadá? Že pisatel chce být pøátelský, ale nemá k tomu odvahu. Jeho citovost a spoleèenská družnost jsou brzdìny. Pravdivost takového úsudku pak grafologovi musí potvrdit ještì další znaky v písmu.

| 16 |

I. KAPITOLA

Sy m bolika p l o c h y Zpùsob práce s psací plochou, umisováním kreseb nebo písma, tvarové èi tlakové zdùrazòování v urèité èásti plochy, to vše je dáno silným podvìdomým sklonem pisatele umístit na papíøe vlevo vše, co souvisí s minulostí, vpravo s budoucností, do horní èásti listu nebo øádku vše související s duchovností, svìdomím, abstrakcí a do dolní èásti plochy èi øádku vše hmotné a pudové. V písmu mùžeme sledovat tøi zóny, do nichž písmo psaním promítáme. Do oblasti horní zóny, kde sídlí naše nadvìdomí a svìdomí, vztah k duchovnu, intelektuálnu, fantazii a abstraktnu, sahají klièky a èáry vysokých písmen d, f, h, k, l, t stejnì jako diakritická znaménka. Tato písmena zasahují do dvou zón. Zaèínají v zónì støední, pokraèují v horní, aby se zpìt svým ukonèením vrátila do støední zóny. Støední zóna prozrazuje míru našeho sebevìdomí, nᚠpøístup k sobì samým i ke svìtu, k ostatním, tedy i nᚠvztah k nim a zpùsob našeho jednání s nimi. Do støední zóny se promítá naše vìdomí, to, co chceme a co vìdomì realizujeme. Patøí sem krátká písmena a, c, e, i, o, m, u… Hranici mezi vìdomými a podvìdomými složkami psychiky pøedstavuje øádek, linka (i pomyslná). Pod linkou se nachází dolní zóna, do níž zasahují klièky a èáry písmen j, p, y. Stejnì jako je tomu u písmen horní zóny, i písmena dolní zóny jsou dvouzónová, jež rovnìž zasahují do zón dvou – støední a dolní. Dolní zóna pøedstavuje vztah k materiálnu a tìlesnosti, pudovost, nevìdomí èi podvìdomí a archetypy. Archetypy jsou jakousi pamìovou stopou lidstva, která se vyvíjela bìhem mnoha generací. Zkušenosti z pøizpùsobování se svìtu, v nìmž lidé žili, se vtiskla do nejhlubší vrstvy našeho spoleèného (kolektivního) nevìdomí podobnì jako instinkty. Tak jako jsme zdìdili po svých dávných prapøedcích strukturu svého tìla, tìlesna, tak dìdíme i prazáklad èásti jejich duše. Archetypy jsou jakési pravzory lidského jednání, které se projevují napøíklad ve snech a fantaziích. Pøedstavy a zku| 17 |

šenosti, které se opakují a jsou ovládané archetypem, se mohou zhustit do formy symbolu, který je tak vyjádøením archetypu, o nìmž víme právì prostøednictvím symbolù. Levá èást psací plochy se vztahuje k minulosti a pravá k budoucnosti. Evropské písmo smìøuje zleva doprava. Nebylo tomu tak vždy. Starovìké národy psaly zleva doprava nebo støídavì po øádcích zprava doleva a zpìt zprava doleva. Øecká alfabeta je již orientovaná zleva doprava. Je-li øádek veden tímto zpùsobem, zleva doprava, pak levá strana pøedstavuje minulost a subjekt „Já“. Pero, jímž píšeme, prochází pøi dotyku s papírem úseky od „Jᓠk „Ty“. Své myšlenky pøi psaní pøesunujeme ze svého nitra smìrem ven, od sebe k tomu, jemuž jsou urèeny, od svého „Jᓠk adresátovi, k objektu „Ty“. Rychlost, jíž své myšlenky sdìlujeme, tedy jak rychle a spontánnì píšeme, prozrazuje, jak rychle a spontánnì chceme k mysli adresáta dospìt. Zda spìcháme a spìjeme tak k ostatním rychle, otevøenì, se zájmem o nì, nebo pomalu, s rozvahou, obezøetností. Tento typ písma ukazuje, jak si naše spoleènost progresivnì razí cestu do vnìjšího svìta, do budoucna, že její hlavní hodnotou je podnikavost, touha po èinnosti a dobyvaènost. Orientální písmo vedené zprava doleva naopak vyjadøuje zamìøenost na vnitøní život a duchovní svìt vlastní i pøedchozích generací bez touhy po zmìnách. C. G. Jung popsal rozdíl mezi Východem a Západem v pojmech extraverze a introverze (více v kapitole XXIII.). Zjednodušenì øeèeno, západní èlovìk nachází své nejvìtší jistoty v materiální oblasti, v pøedmìtech, v aktivitì pro budoucnost za úèelem získávání onìch „pøedmìtù“. Východní èlovìk nachází své nejvìtší jistoty naopak v psychické oblasti a smysl nepromítá mimo sebe a do pøedmìtù, ale nalézá jej v sobì a ve svém vnitøním svìtì, symbolech a hodnotách minulosti.

| 18 |

I. KAPITOLA

SYMBOLIKA PLOCHY A ÈLENÌNÍ PÁSEM PÍSMA

introverze

Písmo v HZ

intelektuální duchovnost, etika, nadindividuální vìdomí, tendence k myšlenkovému a duchovnímu svìtu

Písmo v SZ

individuální denní vìdomí empirická oblast jáství

Písmo v DZ

nevìdomí, podvìdomí, hmota, tìlesnost, erotika, libido

Znaky písma vedoucí vlevo – introverze … hovoøí o „Jᓠa vztazích v citové oblasti

mi n ma ulos tka t

Znaky písma vedoucí vpravo – extraverze … hovoøí o „Ty“ a budoucích vztazích v citové oblasti

st no c u do c bu ote

Pudy, instinkty, konflikty

Zaèátek, regrese, – rané vývojové stupnì

DA

cíl

Aktivní postoj k životu

Pasivní postoj k životu tzv.„divácký“

VO

OH EÒ –

DUCHOVNO PØESAH VÌDOMÍ

extraverze

– CH U D VZ

ota dn z prá

–z

ro

ze ní

HMOTA NEVÌDOMÍ

| 19 |

MÌ ZE

ta mo h –

II. TAH ÈÁRY Tah èáry slouží k rozpoznávání temperamentových kvalit, k postižení rozumovosti, citovosti a smyslovosti, celkové vyrovnanosti pisatelovy osobnosti. Tah je urèitý úsek inkoustové stopy, který je vedený hrotem pera po papíru. Mùžeme jej hodnotit z hlediska jeho kulatosti èi ostrosti, podle okrajù a podle plynulosti tahu, neboli inkoustové stopy. Máte svá oblíbená pera, propisky nebo fixy? Jak si vybíráte, èím budete psát? Líbí se vám více ostrý, úzký tah èáry, kterou tvoøí vaše pero, nebo vám více vyhovuje naopak širší stopa fixu? Nejspíše si vyberete právì takové psací náèiní, jehož stopa bude ladit s vašimi psychickými vlastnostmi.

Tah podle kulatosti, ostrosti èi hranatosti n Mìkká èára – pøevažují mìkké, oblé, kulaté tvary, smyslovost, citovost, radost z požitku. n Tìstovitá èára – pøipomíná mìkkou èáru, ale je širší, roztéká se do šíøky a èasto je tvoøena oblými tvary, psychologickým významem je smyslovost, tìlesnost, konkrétnost, vitalita, hrubost, neotesanost, nekázeò, zamìøení na smyslové užívání života. n Ostrá èára – úzká inkoustová stopa tvoøená zpravidla úhlovými nebo hranatými tvary – duchovnost a intelektuálnost, citlivost, vysoká vzrušivost, zodpovìdnost, rozhodnost, dobré chování, sebekázeò až askeze, nedostatek požitku.

| 20 |