Vládní reforma ohrožuje úroveň vzdělávání, říká Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů

TÝDENÍK

20

23. KVĚTNA 2007

V příštím čísle speciální příloha: Stres a pracovní vyhoření – to bude tématem květnové přílohy Týdeníku Školství. Povinností přibývá, zvyšuje se agresivita žáků i rodičů, a to vše má negativní dopad na práci učitelů.

XV. ROČNÍK

Krátce... 21. května Pro více jak 90 tisíc studentů čtvrtých ročníků středních škol začaly maturitní zkoušky. Poslední studenti by se měli zkoušce dospělosti podrobit 20. června.

23. května Video pohlednice z mého města je název celostátní soutěže v anglickém jazyce, jejíž VI. ročník byl slavnostně uzavřen předáním cen na ministerstvu školství.

24. května V Poslanecké sněmovně zasedne školský výbor, aby projednal návrh na odklad státních maturit.

24. – 27. května Ve 27 městech po celé České republice se uskuteční devátý ročník Bambiriády. Ta letos proběhne pod heslem: Každý jsme jiný, všichni rovnoprávní.

Vládní reforma ohrožuje úroveň vzdělávání, říká Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Reformu veřejných financí, kterou navrhuje vláda, odbory zásadně odmítají. Mohl byste vysvětlit, jaké pro to máte důvody? Těch důvodů je řada. Naší zásadní výhradou je to, že reforma je prováděna pouze na jedné straně, a to na straně výdajové. Mluví se o takzvaných černých pasažérech v oblasti čerpání veřejných zdrojů, ale nemluví se o černých pasažérech na straně placení do systému. My se domníváme, že nastavení pravidel pro jednotlivé skupiny občanů není objektivní. To je jeden z argumentů. Druhý je ten, že reforma je projednávána neseriózním způsobem, materiály o ní jsou dávkovány veřejnosti postupně, a je zřejmé, že škrty, které vláda plánuje v oblasti zdravotnictví a sociální, nejsou vůbec konečné. Další škrty přijdou v letech 2009 a 2010. Vláda ruší velmi výraznou část daňové progrese, to znamená zavádí rovnou daň s da-

ňovými odpočty, které mají daňovou progresi částečně nahradit. Odpočty ale nebudou valorizovány, takže se rok od roku budou reálně propadat, a tím dojde k tomu, že nepříliš početná skupina příjmově nejbohatších bude mít podstatně nižší daně. Dále vláda navrhuje snížit majetkové daně a poměrně výrazně snížit právnickým osobám daně ze zisku firem a toto všechno bude znamenat, že se v roce 2010 veřejné rozpočty oproti současnosti propadnou o 140 miliard korun. Proč tedy vláda proklamuje, že chce posílit veřejné finance, když chystá kroky, které fakticky znamenají opak? Právě proto je pro nás tato reforma velice nedůvěryhodná. Její hlavní cíl – dosáhnout vyrovnaných rozpočtů – si vláda na příjmové straně podřezává. Předkladatelé reformy nebyli schopni na tripartitě vyvrátit, že

„Špatné styky kazí dobré mravy.“

tímto způsobem se rozpočty nedostanou do dobré kondice ani v roce 2008 a 2009, a proto budou muset dále škrtat zejména ve veřejných službách. Potom budou tvrdit, že nejsou peníze na náročné a drahé veřejné služby a je třeba je zprivatizovat. A to v daleko širším rozsahu, než se v současné době děje ve zdravotnictví. Došlo by i na kulturu a mám obavu, že i na školství. Tam se také pohybují velké objemy finančních prostředků. Jak by se podle Vás reforma promítla do oblasti školství? Myslím, že by následoval krok, který už byl avizován před časem z některých krajů, atomizovat oblast odměňování, to znamená pokus vyvázat se ze systému zákona o platu a přejít na principy odměňování podle zákona o mzdě. To by znamenalo, že by se platy stanovovaly podle potřeb jednotlivých krajů, tedy

konec centrálního financování školství. To by byl první krok, potom by se argumentovalo, že kraje potřebují další prostředky nejen na školství, a vznikl by tlak na samoregulaci škol, snižování jejich provozních nákladů. Pokud by došlo k různému odměňování podle možností krajů, skončila by celostátní garance dostupnosti a úrovně zejména středního vzdělání. Tam, kde by byla možnost zaplatit pedagogy lépe, by se soustřeďovaly talentované děti a začala by postupná diferenciace v kvalitě škol. Čím bohatší kraje, tím kvalitnější vzdělávání, čím chudší, tím horší školství. Jsem přesvědčen o tom, že školství je tak významná veřejná služba, že musí být garantována centrálně pro všechny občany bez ohledu na ekonomickou výkonnost regionu. (Pokračování na str. 4)

Latinské přísloví

2

„Nejsme tady pro zábavu, chci žákům názorně vysvětlit princip rovné daně!“

KRESBA: Milan KOCMÁNEK

Domácí vzdělávání by se mělo zpřísnit Případ týraného Ondřeje a zmizelé Aničky z Kuřimi u Brna podle ministryně školství Dany Kuchtové ukázal mezery v zákoně o domácím vzdělávání. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce ministryně řekla, že chce podmínky pro individuální vzdělávání v rodinách zpřísnit. Nyní jsou žáci přezkušováni jednou za půl roku, D. Kuchtová navrhne konzultace častější. Ministryně zdůraznila, že týrání obou dětí ministerstvo školství nijak zabránit nemohlo. Sedmiletý Ondřej do školy nechodil, údajně kvůli sluchovému postižení. Třináctiletá Anna do letošního března, kdy jí soud přidělil jméno a datum narození, žádnou identitu neměla a do školy rovněž nechodila. V rodině žil ještě další syn Jakub. Ministryně si podle svých slov není jistá, zda se nějakých pochybení nedopustily naopak sociální pracovnice,

které se rodinou zabývaly. „Problém je, že nezjistily, že v rodině se už půl roku něco děje,“ řekla. Náměstek ministra práce a sociálních věcí Marián Hošek pochybení sociálních pracovnic odmítl. Řekl, že „za současného stavu informací nepochybily“. Podle nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké je varující, že i když rodina byla předmětem zájmu státních institucí, žádné indicie o špatném zacházení s dětmi nezaznamenaly. „Je třeba se zabývat tím, zda ochrana, která je obětem poskytována, je dostatečná,“ řekla v televizní čtk diskusi.

Budou věční studenti platit? Nejvyšší správní soud se zastal takzvaných věčných studentů, kteří ročně zaplatí školám miliony korun za to, že studují déle, než mají. Vysoké školy podle něj často až desetitisícové poplatky vyměřovaly špatně, neodůvodňovaly totiž, proč a kolik

mají studenti platit. Soud nyní studentům nepřímo vzkázal, ať se soudí. Nejvyšší správní soud se zabýval případem bývalého studenta Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, který školu zažaloval za to, jak mu poplatek stanovila, a uspěl. „Není vůbec zřejmé, na základě jakých skutečností univerzita ke svému závěru dospěla,“ konstatoval soud. Univerzita nyní bude muset o poplatku znovu rozhodnout. Masarykova univerzita však s rozhodnutím soudu nesouhlasí. „Zvažujeme další postup. Dokonce nevylučujeme, že se obrátíme na Ústavní soud,“ uvedla mluvčí školy Tereza Fojtová. Podle vysokoškolského zákona mohou studenti studovat zdarma čtyři, respektive šest let. Pokud tuto dobu přesáhnou, musejí platit. čtk

Děti „mobilují“ i při vyučování I když na dvou třetinách škol zavedli pravidla pro používání

Znalosti žáků nezaručují kvalitu školy To, jak žáci uspěli ve znalostních testech, nemusí vůbec vypovídat o kvalitě školy. Školy by proto neměly být srovnávány podle toho, jak jejich žáci uspěli v těchto testech. Shodli se v tom odborníci, kteří diskutovali u kulatého stolu pořádaného Stálou asociací konferencí ve vzdělávání. Výsledky školy jsou podle odborníků často ovlivněny skladbou žáků. Škola s dětmi méně nadanými, nebo pocházejícími ze slabších sociokulturních rodin, dá žákovi daleko větší přidanou hodnotu než jiná, takzvaně prestižní, kde se sejdou spíše děti nadané.

Školy již několik let používají k prověřování žáků testy od společností Kalibro a Scio, od roku 2004 se ve školách také ověřují testy připravované Centrem pro reformu maturitní zkoušky (CERMAT). Odborníci ale soudí, že lepší výsledek v testu neznamená, že má žák také kvalitnější vědomosti a schopnosti. Ředitel Střediska vzdělávací politiky Jan Koucký soudí, že výsledky testování ovlivňuje mnoho okolností, například i to, jaké žáky škola získá. Jako příklad uvedl gymnázia, na nichž často studují děti z lépe situovaných

rodin, které sem přicházejí zpravidla s lepšími znalostmi než děti, které odcházejí na učiliště. To, zda je škola kvalitní, může podle J. Kouckého ukázat měření přidané hodnoty školy, při němž se porovnají znalosti, s nimiž děti do školy nastoupily, s úrovní znalostí, se kterou školu opouštějí. Jak zdůraznil J. Koucký, výsledky výzkumu ukázaly, že určitá učiliště svým žákům dala více než gymnázia – testování přitom neprověřuje praktické dovednosti, které žáci na učilištích získávají navíc oproti vrszls, čtk tevníkům z gymnázií.

mobilních telefonů, polovina žáků si z toho moc nedělá a obchází je. Vyplývá to z průzkumu jednoho z mobilních operátorů, kterého se zúčastnilo 562 respondentů z řad dětí, rodičů a učitelů. I třetina rodičů nastavila doma „mobilová“ pravidla, ale poslouchá je sotva 40 procent potomků. Čtvrtina žáků přiznala, že už v hodině přijala hovor. Učitelé tvrdí, že děti nejčastěji píší při vyučování SMS a fotografují své spolužáky. Více než třetina pedagogů se už také setkala s opisováním pomocí mobilního telefonu. V době vyučování ale zvedla telefon i více než třetina učitelů, což je nejspíše důvodem, proč víc než pětina pedagogů toleruje telefonování i žákům. Většina učitelů přitom není pro to zakázat nošení telefonů do školy. Mobil je podle nich potřebný k případnému kontaktu s rodiči, například když se dítě poraní. Naopak dětem začínají některé věci spojené s používáním mobilních telefonů vadit. Je to především hlasité zvonění při hodině, v kině nebo u lékaře. Oproti minulosti žákům také více vadí zvonění mobilů v městské hromadné dopravě, na návštěvě u kamaráda nebo i na diskotéce. Školáci často telefonují ve chvílích, kdy je to pro ně nebezpečné – třetina při jízdě na kole, na bruslích nebo na skateboardu. Třetina z nich přitom také zažila telefonování rodičů při řízení auta bez handsfree. Jak ukázal průzkum, pětina rodičů dává svým dětem první mobilní telefon už mezi šestým a osmým rokem, čtvrtina mezi osmým a desátým rokem a 40 procent po překročení věku deseti let. čtk

3

Návrh vyhlášky o pracovním řádu byl legislativní radou vlády smeten se stolu Legislativní rada vlády 18. května 2007 návrh vyhlášky o pracovním řádu MŠMT neschválila. Přijetí vyhlášky je tak opět odsunuto na neurčito.

Již několik měsíců čekají zaměstnanci škol a školských zařízení na nový pracovní řád. Michala TRUNDY, vedoucího oddělení péče o pedagogické pracovníky ministerstva školství, jsme se proto zeptali, kdy se nového pracovního řádu školy dočkají. Ministerstvo školství předložilo návrh vyhlášky, kterou se stanoví pracovní řád, se souhlasem ministerstva práce a sociálních věcí do legislativní rady vlády (ze zmocnění v zákoníku práce vyplývá, že MŠMT vydá vyhlášku v dohodě s MPSV). Ta ji projednala minulý pátek. A důvod jejího zdržení? Je jednoduchý. Velmi dlouho jsme hledali společnou řeč s ministerstvem práce a sociálních věcí, a to proto, že jsme na řadu ustanovení měli rozdílné názory. Kolegové z ministerstva práce namítali, že řada ustanovení pracovního řádu je nadbytečná, neboť jsou duplicitní se zákoníkem práce, a tudíž v rozporu s legislativními pravidly vlády. Přesto, že se nám podařilo nakonec shodu najít, návrh příslušnou komisí legislativní rady neprošel. Takže náš předpoklad, že by vyhláška měla být publikována ve sbírce zákonů a že by měla začít platit zřejmě od července, se nenaplní. Co všechno návrh vyhlášky o pracovním řádu obsahoval? Návrh vyhlášky obsahoval ustanovení, která se týkají postupu při ukončování pracovní-

ho poměru, pracovní doby pedagogických pracovníků, dále v ní byla naznačena pravidla pro čerpání dovolené a volna k samostudia, a také ustanovení, která se týkala dohledu nad žáky. Vím, že pedagogické pracovníky nejvíce zajímá pracovní doba, respektive jejich přítomnost na pracovišti. Musím je však upozornit, že ministerstvo školství nemůže vyhláškou, tzn. podzákonnou normou, měnit vyšší zákonnou normu, tj. zákoník práce. Z něj jasně vyplývá,

Pracovní doba a přítomnost na pracovišti byla však jedním z bodů návrhu vyhlášky, který legislativní rada vlády odmítla. Mnozí ředitelé trvají na setrvávání na pracovišti s odůvodněním, že když se něco zaměstnanci stane, ručí za to oni. Mají pravdu? Ano, ze zákoníku práce jednoznačně vyplývá, že pokud zaměstnavatel umožní zaměstnanci výkon práce na jiném dohodnutém místě, než je jeho pracoviště, pak je to na jeho

Máme zaměřeno na... že každý zaměstnanec musí být od začátku pracovní doby až do jejího konce na svém pracovišti. Nový zákoník práce má však jedno ustanovení, které předchozí neměl, podle kterého může zaměstnavatel se svým zaměstnancem dohodnout výkon práce na jiném určeném místě, než je jeho vlastní pracoviště. Ale jedná se opravdu o dohodu. Pokud s tímto řešením zaměstnavatel nesouhlasí, k dohodě nedojde. Ministerstvo školství opravdu nemůže jít nad rámec zákoníku práce, proto v návrhu vyhlášky jasně stanovilo, že ředitel školy může umožnit pedagogickým pracovníkům výkon prácí souvisejících s přímou pedagogickou činností i na jiném dohodnutém místě, než je pracoviště.

zodpovědnost a na jeho náklady. Proto se tomu samozřejmě ředitelé škol brání. My jsme si vědomi, že tento problém vyhláška o pracovním řádu nevyřeší, a proto jsme v rámci projednávání novely zákoníku práce uplatnili zásadní připomínku – chceme totiž, aby byl rozšířen okruh zaměstnanců, které mohou mít zvláštní úpravu pracovněprávních vztahů. V podstatě jde o to, že v zákoníku práce je v paragrafu 5 ustanovení, z kterého vyplývá, že určité kategorie zaměstnanců mohou mít odchylnou úpravu pracovněprávních vztahů. Týká se to například úředníků samosprávných celků, zaměstnanců v probační a mediační službě, akademických pracovníků vysokých škol a dalších.

A právě mezi tyto zaměstnance bychom chtěli zařadit i pedagogické pracovníky regionálního školství. Pokud by se to podařilo, ministerstvo školství ihned předloží novelu zákona o pedagogických pracovnících, která problém pracovní doby vyřeší. Kdy by se o novele zákoníku práce mělo jednat? Nyní proběhlo vnější připomínkové řízení a tento týden je na ministerstvu práce vypořádání připomínek. Zda bude naše připomínka akceptována, to si nedovolím odhadnout. Ale věřím, že ano. Stejnou připomínku jako ministerstvo školství uplatnil podle mých informací i ČMOS pracovníků školství. Další věc, která učitele velmi tíží, je dohled nad žáky. Stěžují si například, že již není určen přesný počet dětí na jednoho pedagoga při akcích mimo školu apod. Počty žáků nejsou ani v navrhovaném pracovním řádu. A to z toho důvodu, že se má za to, že ředitel školy by měl umět posoudit, kolik dětí nebo žáků může poslat s jedním pedagogem na konkrétní akci. Za zajištění dohledu tedy odpovídá ředitel školy, který vychází z konkrétních podmínek a přihlíží zejména k vykonávané činnosti, věku žáků a jejich rozumové vyspělosti, dopravním a jiným rizikům. Olga ŠEDIVÁ

4

Milan Štěch, předseda ČMKOS, mluvil o dopadech reformy veřejných financí také na sjezdu školských odborů. FOTO: ARCHIV

(Dokončení ze str. 1) Z analýzy odborů vyplývá, že ke stabilizaci veřejných rozpočtů není třeba snižovat daně. My bychom rádi daně snižovali, ale všem skupinám a tehdy, když výpadek v příjmech nezpůsobí kolaps. Ale právě v tomto případě ho zřejmě způsobí a výpadky financí budou bianco šekem na privatizaci veřejných služeb. Můžeme být obviňováni z toho, že jsme protireformní. My samozřejmě máme zájem, aby schodky veřejných rozpočtů byly řešeny, ale chceme, aby to bylo uděláno spravedlivým způsobem, a k tomu snížení daní v tuto dobu vůbec nepřispěje. Pokud bychom měli dnes daňovou kvótu stejnou, jako je průměr zemí Evropské unie, tak máme veřejné rozpočty v přebytku 50 miliard korun. Nechceme se podbízet úzké skupině zahraničních investorů ještě nižšími daněmi. To je neseriózní, nedomyšlená politika. Nejvíc mě zaráží, že když jsme svoje analý-

zy předali vládním činitelům, nezmohli se na to, aby naše propočty vyvrátili. Dokonce ani ministr financí M. Kalousek nevyvrátil schodek 140 miliard korun, který jsme pro rok 2010 propočetli. Ministr P. Nečas si zase stěžuje, že se zvyšují sociální dávky, ale to přece vzniklo tak, že se nedávno zvýšily některé platby pro rodiny s dětmi, a já si myslím, že dát peníze rodinám je lepší politika než snižovat daně příjmově nejsilnějším a snižovat majetkové daně, které má Česká republika jedny z nejnižších v Evropě. Jaké akce podniknou odbory proti přijetí vládní reformy? Budeme v maximální míře informovat veřejnost o dopadech reformy. Naši analýzu dopadů reformy mají všechny odborové svazy a jsou na našich webových stránkách, budeme jednat o výzvě parlamentu, vládě a občanům. Pokud v tom neuspějeme, potom by mělo dojít k projevům občanské nespokojenosti obvyk-

lou formou shromáždění. Tam bude velmi záležet na tom, jestli se přidá i mlčící většina. Politici totiž nejsou imunní vůči názoru veřejnosti. A kdyby byl názor veřejnosti jasný, spontánní, početný a hlasitý, musí se nad tím politici zamyslet. A že tato reforma není připravena, to je zřejmé. Neexistuje její věcný záměr, nebyla konzultována se sociálními partnery, nepanuje o ní shoda ani uvnitř vlády. Pokud se lidé výrazně neozvou více, než je v Čechách obvyklé, tak při současných vyrovnaných preferencích politických stran, kdy se vláda bojí předčasných voleb, může být přijetí reformy reálné. Co navrhujete pro to, aby se rozpočty veřejných financí skutečně stabilizovaly? Za prvé – v tuto dobu neprovádět snižování daní, za druhé – nevytvářet žádné výraznější kroky v oblasti investičních pobídek, abychom investory neodrazovali a měli u nás stabilní ekonomické

prostředí, za třetí – provést audit největších položek výdajů podle správců kapitol, v oblasti personální i finanční. Jde o to, aby se skutečně ověřilo, že se prostředky vynakládají účelně. Za čtvrté – v legislativní oblasti přijmout opatření ke snížení administrativy, což je jediná možnost, jak skutečně administrativu snižovat. A samozřejmě dbát na to, aby nedocházelo k nárůstu mandatorních výdajů. Teprve potom můžeme zvažovat snižování daní, ale měli bychom se zaměřit zejména na rodiny s dětmi, protože nejlepší důchodovou reformou je podpora rodin s dětmi. Právě dnes se totiž naším přístupem k rodinám rozhoduje o tom, zda za dvacet, třicet let budeme mít daňové poplatníky schopné zajistit důchody. A současné návrhy snižovat sociální dávky rodinám s dětmi je to nejhorší možné řešení při snižování výdajů veřejných rozpočtů. Zlata ŠŤÁSTKOVÁ

NE vládní reformě veřejných financí eknou odborové svazy včetně Českomoravského odborového svazu pracovníků školství v sobotu 23. června v Praze. Shodli se tak na svém jednání za zavřenými dveřmi minulou sobotu v Kongresovém centru. Stanovisko Českomoravského odborového svazu pracovníků školství k této demonstraci bylo jedním z bodů programu první schůze Předsednictva svazu po V. sjezdu, která proběhla minulý pátek v Čelákovicích. Předsedové krajských rad a předsedové profesních sekcí školských odborů na ní mimo jiné hodnotili i průběh celého sjezdu. „Sjezd

Ř

byl připraven profesionálně, na úrovni po všech stránkách, včetně organizace. Možná, a to je snad jediná výtka, jsme měli lépe reagovat na slova ministryně školství o našem ‚ozývání se‘ do této doby,“ tak by se dala shrnout slova členů Předsednictva. „Co mě však zarazilo a myslím, že je to i určitý výraz neúcty či nezájmu, je chování hostů. Vyslechli oficiální projevy a poté odešli. Nikdo z nich nezůstal na diskuzi,“ doplnil hodnocení sjezdu F. Balák, předseda KROS Karlovy Vary. „Možnost prosadit náš požadavek na povinný příspěvek

odborové organizaci z fondu FKSP se opět otvírá,“ uvedla místopředsedkyně svazu M. Vondráčková. Podle jejích slov se bude v červnu projednávat novela zákona o rozpočtových pravidlech, kam FKSP patří. Odborový svaz chce uplatnit i svou další připomínku, a to k zákoníku práce. „Budeme usilovat o to, aby pedagogičtí pracovníci byli zařazeni mezi ty zaměstnance, kterých se týká paragraf 5 zákoníku práce,“ prohlásil F. Dobšík, předseda svazu. Podle něj se jedině tak mohou odstranit dohady o tom, zda učitelé musí být po celou

pracovní dobu ve škole či nikoliv. ČMOS pracovníků školství podniká i kroky k tzv. RUDu (rozpočtové určení daní). Již nyní různými formami zkoumá, jak se kraje staví k případné změně v přerozdělování daní. Vše je zatím jen ve fázi úvah, ale odborový svaz pracovníků školství chce být nejen dobře informován o plánech krajů, ale také připraven. Podle něj se totiž zatím ukazuje, že kraje RUD chtějí, a byť tvrdí, že peníze pro školství nezneužijí ve prospěch jiných oblastí, opak může být pravdou. Olga ŠEDIVÁ

5

S výukou jazyků je problém Kdo je ovládá, většinou prchá pryč ze školství Čeští občané by měli v budoucnu vládnout dvěma jazyky. Tento ambiciózní cíl minulá vláda podpořila přidáním hodin jazyků v základních školách. Od září se navíc učí první jazyk povinně už od třetí třídy. Jak se s tím školy vypořádaly? Že je potřeba zlepšit jazykové znalosti, to ředitelé nijak nepopírají. Jen nějak nevědí, jak na výuku jazyků sehnat dostatek kvalifikovaných a dobrých učitelů. „Kvalifikovaní jazykáři, to je problém. My máme ve škole naštěstí velice schopné lidi, ochotné se dál vzdělávat, takže v tuto chvíli je šest lidí schopno učit angličtinu na velmi slušné úrovni a čtyři lidé učí němčinu. Kromě toho se do módy vrací ruština a tu jsme schopni učit také čtyři, což z celkového počtu osmadvaceti kantorů je velmi slušné číslo,“ řekl Týdeníku Školství Helmut Harzer, ředitel Základní školy v Ostrově nad Ohří. Ve školách teď podle něj cizí jazyky učí většinou dva typy kantorů. První skupina jsou lidé ovládající jazyk, ale bez potřebných pedagogických zkušeností a znalostí metodiky a didaktiky, druhá pak jsou zkušení pedagogové bez potřebné jazykové erudice, kteří jsou sice schopni zvládat hodinu metodicky správně, ale s živým a praktickým jazykem zápolí a výuku vedou spíš v rovině teorie jazyka – učí spíše o jazyku než jazyk sám. „Třetí typ, který by ideálně namixoval přednosti obou předchozích, je nedostatkovým zbožím,“ konstatuje H. Harzer. Školy mají podle něj povinnost nabídnout jako volitelný předmět také druhý jazyk. Žák, pokud si ho vybere, ho musí absolvovat v minimálním rozsahu dvou let (ideálně čtyř let). „My ho budeme jako alternativu na-

bízet už od šesté třídy s tím, že kurz bude trvat od 6. do 9. třídy celé čtyři roky bez možnosti změny. Druhý jazyk si přitom zcela nepochybně vyberou pouze ti žáci, kterým ten první nedělá zásadní problémy a kteří budou dostatečně motivováni, aby se ho učili. Nepředpokládám, že by se

ve škole už léta učí pedagožka, která na fakultě tělesné výchovy a sportu vystudovala tělocvik s angličtinou. „Druhá u nás začala, když se nedostala na vysokou, ale měla malou státnici. Ve chvíli, kdy se jí vysoká povedla, umožnili jsme jí studium a ona tu teď učí z lásky k nám. Třetí, to je naše

Naše téma... slabí žáci, kteří mají problémy s mateřštinou, houfně vrhali na studium druhého cizího jazyka,“ soudí ředitel. Ředitelka Základní školy na Uhelném trhu v Praze 1 Dagmar Sejkorová tvrdí, že pokud už někdo umí jazyk, není ve školství. „Nástupní plat po vysoké škole činí 15 400 korun. Pokud ale absolvent půjde do cestovní kanceláře, dostane 25 000 a každého půl roku cestuje. Tak proč by pracoval ve škole?“ ptá se ředitelka. Jazykáře nelze nějak „speciálně“ ocenit, protože platy se řídí tabulkami. „Nenárokové složky se stanovují podle počtu dětí. My máme dětí málo, centrum Prahy se vylidňuje, takže nenárokové složky činí do pěti procent. Jediná cesta je nedělat odpoledne žádné porady, aby si učitelé mohli jít přivydělat. A ženy, pokud chtějí učit jazyky, musí se dobře vdát,“ soudí D. Sejkorová. Angličtinu

učitelka češtiny a němčiny, která absolvovala rekvalifikační kurzy a pak ještě dvakrát kurz v Irsku,“ popisuje ředitelka. V Základní škole na náměstí Curie v Praze 1, která je zaměřena na jazyky, začali v září

už od první třídy učit jazyk jako nepovinný předmět. „Od třetí třídy ho učíme ve všech třídách. Od šesté třídy pak má část třídy i druhý jazyk, ale jen děti, které ho zvládnou. Ty, které by měly potíže, si přinesou doporučení z pedagogicko-psychologické poradny, a u nich pak druhý jazyk nahrazujeme nejčastěji hodinami matematiky nebo češtiny,“ vysvětluje zástupkyně ředitelky Tereza Martínková. „Není jednoduché najít dobrého učitele jazyků. Pokud se to podaří, snažíme se ho udržet téměř za jakoukoliv cenu. Nejvíc nás přitom pálí výuka na prvním stupni, kde angličtinu učí pedagogové z druhého stupně. Od třetí třídy je to dobré, ale když je pošleme do první třídy, je to pro ně obrovská zátěž – jde o úplně jinou práci, děti tu vnímají zcela jinak,“ soudí zástupkyně. Zdeňka LA SALA

FOTO: Alena TUČÍMOVÁ

Některé děti se potýkají i s češtinou, natožpak s cizím jazykem ejen učitelé, ale i rodiče se na výuku dvou jazyků u dětí školou povinných dívají mírně skepticky. Nejedno dítě podle nich má problém vyslovovat a psát správně ve své rodné řeči, jak pak má zvládnout cizí jazyk a případně ještě jeden další navíc? „V současné době je ve školách hodně dyslektiků, i pět až šest v jedné třídě. A ti se velmi obtížně budou učit anglicky. To vám potvrdí i psycholog, že dyslektici a dysgrafici by se měli učit spíše německy. Problém je, že většina dětí chce angličtinu. Jenže když neumí pořádně česky, jak se mají učit ještě druhý jazyk? Z tohoto pohledu je tento

N

plán úplně nedomyšlený. Navíc, myslím si, je ve třetí třídě ještě příliš brzo začínat s jazykem,“ je přesvědčena ředitelka Základní školy na Uhelném trhu v Praze 1 Dagmar Sejkorová. Ideální podle ní bylo začínat ve čtvrté třídě, jak to bylo v minulosti, protože v první až třetí třídě se žáci ještě rozkoukávají a poznávají se. „Na druhou stranu, děti, které se učí jazyk už ve školce, hrají tam třeba pexeso a pracují s interaktivními tabulemi, a nepotýkají se se zásadními vzdělávacími problémy, by neměly mít s jazykem až takový problém. Ony sice mnohdy ještě komolí češtinu, ale angličtina jim docela jde, protože hodně z nich je často na počíta-

čích, kde s tím jazykem pracují,“ říká ředitelka. V Základní škole na náměstí Curie v Praze 1 zavedli nepovinně jazyk v září od první třídy tak, že jedna skupina má poměrně vysoko nastavenou laťku, druhá se s jazykem seznamuje, začíná pracovat v zásadě na předškolní úrovni. „U třetí skupinky – což mohou být děti problematické, s handicapy, není kladen důraz na znalost jazyka, ale spíš na orientaci v prostředí. Děti hrají hry, tancují, učí se základní věci, jako počítat anglicky do deseti. Laťku tu máme stanovenu velmi nízko. Děti jsou schopné výuku pojmout a je to pro ně do jisté míry relaxace. To ale určitě neplatí pro paní

učitelku, která se musí na hodinu velmi pečlivě připravit a musí mít promyšlenou každou minutu,“ říká zástupkyně ředitelky Tereza Martínková. Jazyk tedy lze podle ní učit všechny děti, i když ne na stejné úrovni. „Každé dítě je schopné se učit jazykům. Otázka jen je, k čemu žákovi s nižšími inteligenčními schopnostmi bude výuka dvou jazyků. Je pravda, že některé děti na druhém stupni stěží zvládnou mateřský jazyk plus jeden cizí jazyk. Průměrné dítě by se alespoň se základy druhého cizího jazyka seznámit mohlo. Neublíží mu to, ale nejsem si jista, zda mu to výrazně prospěje,“ soudí zástupkyzls ně.

6 V prvním čtvrtletí 2007 lidé stonali kratší dobu než ve stejném období roku minulého. A to ve všech krajích. Průměrná doba trvání jedné pracovní neschopnosti byla 31,36 dne, což je o 3,43 dne méně než ve stejném období loni. Nejdelší průměrná doba trvání jedné pracovní neschopnosti – 37,89 dne – byla v Moravskoslezském kraji, naopak nejkratší v Praze, a to 26,16 dne. V letošním prvním čtvrtletí také meziročně ubylo prostonaných dnů. Celkem jich bylo 29 247 895. To je o 4 procenta méně než ve stejném období roku 2006, kdy ČSSZ evidovala celkem 30 442 567 prostonaných dnů. K největšímu meziročnímu poklesu došlo v Moravskoslezském kraji, a to o 4,8 procenta, tedy o 191 683 na celkem 3 978 164 dnů.

Lidé stonali kratší dobu Naopak přibylo ukončených pracovních neschopností. V prvním čtvrtletí 2007 jich Česká správa sociálního zabezpečení evidovala celkem 932 614. To je o 6 procent (o 57 541) ukončených pracovních neschopností víc než za první tři měsíce minulého roku. Tehdy se jednalo celkem o 875 073 ukončených pracovních neschopností. Nejvíc lidí, kteří pobírali nemocenské, přibylo v Ústeckém kraji – bylo jich o 7293 víc než v 1. čtvrtletí 2006, tedy celkem 68 612. Naopak nejméně přibylo ukončených pracovních neschopností v kraji Jihočeském. Tam jich ČSSZ v prvním čtvrtletí 2007 evidovala 59 865, což je o 957 víc než ve stejném období loni. Průměrně déle byly v prvním čtvrtletí 2007 nemocné ženy – 32,19 dne, u mužů jedna pracovní neschopnost trvala přibližně 30,55 dne. Nejdelší průměrnou dobu jedné pracovní neschopnosti u žen vykázala věková skupina od 50 do 59 let (41,28 dne), u mužů pak kategorie nad 60 let (51,76 dne). Naopak nejkratší dobu byla průměrně nemocná věková skupina do 20 let – muži 14,82 dne, ženy 17,97 dne. Nejčastěji lidé v prvním čtvrtletí 2007 stonali s nemocemi dýchací soustavy. Celkem ČSSZ evidovala kvůli tomuto onemocnění 505 300 ukončených pracovních neschopností, 8 001 940 prostonaných dnů a jedna průměrná pracovní neschopnost trvala 15,84 dne. Mezi nemoci dýchací soustavy patří i akutní infekce dýchacích cest – ty v prvním čtvrtletí letošního roku znamenaly 377 817 případů ukončených pracovních neschopností, 5 918 624 prostonaných dní a průměrně jedna taková neschopenka trvala 15,67 dne. Dále sem patří také chřipka. V prvním čtvrtletí 2007 si vyžádala celkem 112 580 ukončených pracovních neschopností, 1 584 515 prostonaných dnů a průměrně trvala 14,07 dne. Česká správa sociálního zabezpečení

Volno k účasti na pohřbu Je podle nových předpisů nárok na pracovní volno k účasti zaměstnance na pohřbu příbuzných? Jak je nyní tento okruh osob vymezen? oskytování pracovního volna při jiných důležitých osobních překážkách v práci upravuje nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Poskytování pracovního volna v případě uvedeném v dotaze stanoví bod 7 přílohy k tomuto vládnímu nařízení. Podle této platné úpravy se pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu poskytne na a) dva dny při úmrtí manžela, druha nebo dítěte a na další den k účasti na pohřbu těchto osob, b) jeden den k účasti na pohřbu rodiče a sourozence zaměstnance, rodiče a sourozence jeho manžela, jakož i manžela dítěte nebo manžela sourozence zaměstnance a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob,

P

FOTO: Petr MERTA

Hromadné propouštění Zákoník práce má zvláštní ustanovení o hromadném propouštění zaměstnanců. V jakých případech se jedná o hromadné propouštění? ákoník práce upravuje hromadné propouštění v ustanoveních § 62 až 64. Podle § 62 odst. 1 se hromadným propouštěním rozumí skončení pracovních poměrů v období 30 kalendářních dnů po sobě jdoucích na základě výpovědí daných zaměstnavatelem z organizačních důvodů (ty jsou uvedeny v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce) nejméně a) 10 zaměstnancům u zaměstnavatele zaměstnávajícího od 20 do 100 zaměstnanců, b) 10 procentům zaměstnanců u zaměstnavatele zaměstnávajícího od 101 do 300 zaměstnanců, nebo

Z

c) 30 zaměstnancům u zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 300 zaměstnanců. Pokud skončí za výše uvedených podmínek pracovní poměr alespoň pěti zaměstnanců, započítávají se do celkového počtu zaměstnanců (tak jak jsou uvedeny v písmenech a), b), c)) i zaměstnanci, s nimiž zaměstnavatel rozvázal pracovní poměr v tomto období z organizačních důvodů. Jde-li o hromadné propouštění, vznikají zaměstnavateli některé další povinnosti (zejména informovat zaměstnance, jejich zástupce a příslušné úřady práce).

Při hromadném propouštění vznikají zaměstnavateli určité povinnosti

Vít BERKA

Změna pracovní smlouvy

c) nezbytně nutnou dobu, nejvýše na jeden den, k účasti na pohřbu prarodiče nebo vnuka zaměstnance nebo prarodiče jeho manžela nebo jiné osoby, která sice nepatří k uvedeným fyzickým osobám, ale žila se zaměstnancem v době úmrtí v domácnosti, a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob. Případný nárok na náhradu mzdy nebo platu mají i zaměstnanci uvedení v § 317 zákoníku práce (jde o tzv. domácké zaměstnance). Pracovní volno při této překážce v práci nelze čerpat, koná-li se pohřeb v den pracovního volna zaměstnance (překážka v práci v takovém případě totiž nevzniká).

Zaměstnavatel mi předložil návrh změny pracovní smlouvy spočívající v tom, že se změní pracovní poměr z doby neurčité na pracovní poměr termínovaný. Návrh je zdůvodněn tak, že ve škole budou provedeny organizační změny a stejně bych dostala výpověď pro nadbytečnost. Pokud dohodu o změně podepíšu, vznikne mi nárok na odstupné?

Vít BERKA

Vít BERKA

odmínky pro vznik práva na odstupné jsou stanoveny v § 67 odst. 1 zákoníku práce, a to tak, že náleží „zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů“. Důvodem rozvázání pracovního poměru uvedenými způsoby (výpovědí, dohodou) musí tedy být organizační změny

P

u zaměstnavatele. To platí i pro pracovní poměr sjednaný na dobu určitou. Z dotazu je ale zřejmé, že by tomu tak v daném případě nebylo. Pracovní poměr (po změně na termínovaný) by skončil uplynutím sjednané doby, a nikoliv způsobem, jak je uvedeno výše. Právo na odstupné by proto nevzniklo.

7

zkušenosti nápady inspirace projekty záměry lekce příklady

Projektové dny jsou pro žáky vítaným zpestřením, pro učitele však zátěží navíc Nedílnou a oblíbenou součástí života v naší škole se staly projektové dny, ve kterých se využívá výrazně odlišných způsobů organizace a forem práce. Při řešení projektového problému jsou žáci nenásilně vedeni k tomu, aby uplatnili znalosti z různých předmětů, aby dokázali pracovat i v jiných skupinách, než je klasický třídní kolektiv, a uměli také výsledky svého snažení vhodně a účinně prezentovat. Tradicí se u nás staly dubnové Dny Země. Loni byla pro žáky připravena naučná stezka mapující památné jirkovské stromy. Z našich žáků se tak během jednoho dopoledne, kdy u státem chráněných dřevin plnili logické i praktické úkoly, stali na slovo vzatí odborníci na duby letní. Letos proběhla oslava Dne Země ve znamení recyklace odpadů. Žáci týden doma schraňovali všechny PET lahve a věřte, že jich přinesli do školy velkou hromadu. Víčka zaplnila tři obrovské bedny a posloužila nejprve jako výtvarný materiál fascinujících barev. Každá třída měla dvacet minut na to, aby z nich sestavila velkou mozaiku. Samotné lahve se pod rukama dětí také proměnily – žáci stvořili nádherné sochy, jež teď zdobí chodby školy. Nejstarší žáci si pro ostatní připravili zajímavou přednášku o papíru, jeho historii, výrobě a recyklaci. V chemické laboratoři se pak děly věci – ze starého papíru se pomocí jednoduché technologie vyráběl papír nový.

Žijeme v Evropě Chloubou naší školy jsou výsledky projektů dlouhodobých. Ty probíhají v rámci běžné výuky několik týdnů i měsíců a bývají završeny prezentačním dnem. Minulé jaro škola žila projektem Žijeme v Evropě, jenž vyvrcholil velkou interaktivní výstavou. Celý pavilon druhého stupně se změnil v evropský kontinent. Žáci každé třídy si ve své učebně pro ostatní připravili prezentaci jedné z dvanácti zemí či oblastí. I malí cestovatelé z prvního stupně tak navštívili Francii, kde vám ochotný kavárník namíchal koktejl Bastilla a povyprávěl o Moliérovi. Hned vedle jste ucítili vůni pravého maďar-

ského guláše. Švédskou expozici střežil obrovský vikingský válečník, zatímco Pipi punčochatá se s Alfrédem Nobelem vlnili při hudbě Abby. V Rusku jste při poslechu živého zpěvu Kaťuši od krojovaných děvušek dostali šálek čaje se sladkou zavařeninou, boršč či pelmeně. Alpským zemím kraloval Albert Einstein, ale nezadal si s jódlujícími návštěvníky zdejší pivnice. Itálie žila především fotbalem, ale romantici mohli zavítat třeba do Benátek. V Holandsku byl k spatření model větrného mlýna, živý Harry Potter vás lákal do anglické expozice. Letos všichni pracujeme na projektu s podobnou organizací, tentokrát se však zaměřujeme na různé biotopy naší planety.

více využili zdroje na internetu, ale pracovali i s odbornou literaturou. V hodinách výtvarné výchovy pak dodali svým „portrétům“ originální háv, aby zazářily v galerii největších Čechů, která z jejich dílek vznikla na všech chodbách školy.

Památky aktivně Jako obzvláště vydařený hodnotíme loňský projekt Památky aktivně, do kterého se děti v rámci naší přeshraniční spolupráce zapojily spolu s německými spolužáky z partnerského města Brand Erbisdorf. Žáci v projektu velmi podrobně zkoumali historii i současný stav zámku Jezeří. Celoroční žákovská práce pak minulé jaro vyvrcholila velkolepou interaktivní výstavou v prostorách školy, přístupnou i pro žáky ostatních škol a širokou veřejnost. Akce měla velmi pozitivní ohlas. Proto se v letošním roce s našimi „historiky“ v rámci projektu Zaniklé obce zabýváme hledáním stop po vesnicích, jež kvůli těžbě hnědého uhlí v našem regionu zmizely.

Osobnosti české historie Na podzim byl vyhlášen velký projekt Osobnosti české historie. Tým učitelů vybral 49 světců, králů, politiků, spisovatelů, malířů, skladatelů a vědců, kteří se významněji než jiní zapsali do naší historie. Skupinky Finance do školství proudí žáků si pak vylosovaly „svou“ rozpačitě osobnost, na niž si měli během prosince „posvítit“, aby ji pak Zmínili jsme se jen o něco nejzajímavějším způsobem kterých projektech, které v naší představili svým kamarádům. škole proběhly nebo probíhají. Žáci pro získání informací nej- Rádi bychom svůj příspěvek

do Týdeníku Školství zakončili optimisticky tím, že chceme všem svým kolegům podobné zpestření běžné výuky vřele doporučit. Ovšem právě na tomto místě si nemůžeme odpustit pojmenovat i druhou, méně radostnou stranu mince. Pro učitele, kteří jsou dnes maximálně vytíženi vedle výuky tvorbou ŠVP, kteří řeší narůstající počet výchovných problémů a kteří jsou přímo zavaleni stále hrozivější lavinou administrativy, je čím dál těžší hledat motivaci pro každým dnem časově náročnější práci. Hlavní roli – byť to může znít jako klišé – zde samozřejmě hrají peníze. Dotační programy jsou těžkopádné a zdlouhavé. Ředitelé i učitelé se paradoxně ocitají v nedůstojné roli prosebníků, kteří na nejrůznějších místech žadoní o finanční podporu, aby mohli vyhovět trendům moderního vyučování. Většinou totiž nezbývá než sáhnout doslova do vlastních kapes a realizaci projektů zabezpečit i materiálně. Další problém je to, že ředitelé, kteří bezprostředně vidí pracovní nasazení, nápady a obětovaný volný čas svých učitelů, by rádi nadtarifními složkami takový přístup k práci ocenili. Kde však na to vzít? Je nám stále předkládáno, že zkrátka musíme chápat, že finance do školství proudí jaksi rozpačitě a nejistě. A tak jsme my, učitelé, státem nuceni přijmout roli pilného kuřete, které neklade odpor a v rámci pedagogické poslušnosti zadarmo hrabe na čím dál méně přehledném políčku českého školství. Kontakt: Mgr. Stanislav Kutálek, ředitel Základní škola Jirkov, Krušnohorská 1675 Tel./fax: 474 654 219 e-mail: [email protected] Stranu připravila Zlata ŠŤÁSTKOVÁ

8 Ukončení smlouvy pro porušení pracovní kázně Zákoník práce umožňuje skončit pracovní poměr pro porušení pracovní kázně zaměstnancem (buď výpovědí, nebo okamžitým zrušením). Do jaké doby od okamžiku porušení pracovní kázně je možno pracovní poměr ukončit? Lhůty, v nichž zaměstnavatel může poté, co zjistil konkrétní důvod pro rozvázání pracovního poměru (spočívající v porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci – v dotazu je použit termín „porušení pracovní kázně“) či tento důvod vznikl, učinit právní úkon směřující ke skončení pracovního poměru, stanoví § 58 zákoníku práce takto: „(1) Pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci nebo z důvodu, pro který je možné okamžitě zrušit pracovní poměr, může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do dvou měsíců ode dne, kdy se o důvodu k výpovědi dověděl, a pro porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru v cizině do dvou měsíců po jeho návratu z ciziny, nejpozději však vždy do jednoho roku ode dne, kdy důvod k výpovědi vznikl. (2) Stane-li se v průběhu dvou měsíců podle odstavce 1 jednání zaměstnance, v němž je možné spatřovat porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, předmětem šetření jiného orgánu, je možné dát výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr ještě do dvou měsíců ode dne, kdy se zaměstnavatel dověděl o výsledku tohoto šetření.“ Nový zákoník práce stanoví tedy již jednu lhůtu (dva měsíce), v níž lze pracovní poměr rozvázat. V předchozí právní úpravě byla pro výpověď stanovena lhůta

dvou měsíců a pro okamžité zrušení pracovního poměru jednoho měsíce. Jednoroční (objektivní) lhůta, která plyne ode dne, kdy důvod pro rozvázání pracovního poměru vznikl, zůstává zachována. Při nedodržení těchto lhůt dochází k zániku práva (viz § 330 zákoníku práce).

Právní úprava této překážky navazuje na dosavadní úpravu a v podstatě (až na drobné formulační úpravy) se nemění. Pro úplnost lze dodat, že v odkazu na § 52 písm. a) až e) jde o organizační a zdravotní důvody při výpovědi dané zaměstnavatelem.

Volno k vyhledávání nového zaměstnání

Předčasné ukončení práce na dobu určitou

Je možné i podle nových právních předpisů poskytovat zaměstnanci, který končí pracovní poměr, pracovní volno k vyhledání nového zaměstnání? Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci (účinnost od 1. ledna 2007), uvádí výčet těchto pře-

NA VAŠE otázky

ODPOVÍDÁ Vít Berka kážek v příloze. V bodě 11 přílohy je uvedeno jako překážka v práci i „vyhledání nového zaměstnání“ a k rozsahu pracovního volna se stanoví: „Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu před skončením pracovního poměru se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na jeden půlden v týdnu, po dobu odpovídající výpovědní době. Ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu před skončením pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce, nebo dohodou z týchž důvodů. Pracovní volno je možné se souhlasem zaměstnavatele slučovat.“

Může skončit pracovní poměr uzavřený na dobu určitou před uplynutím sjednané doby, například výpovědí či dohodou? Platí i podle nového zákoníku, že v případě, kdy zaměstnanec vykonává práci po uplynutí sjednané doby, vzniká pracovní poměr na dobu neurčitou? Skončení pracovního poměru na dobu určitou upravuje § 65 zákoníku práce. V odst. 1 se stanoví, že tento pracovní poměr může skončit také ostatními způsoby uvedenými v § 48 odst. 1, 3 a 4 (to je dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době, skutečnostmi, které způsobí skončení pracovního poměru cizince nebo fyzické osoby bez státní příslušnosti, smrtí zaměstnance). Pokud byla doba trvání pracovního poměru omezena na dobu konání určitých prací, upozorní zaměstnavatel zaměstnance na skončení těchto prací včas, zpravidla alespoň tři dny předem. Pokud zaměstnanec pokračuje po uplynutí sjednané doby s vědomím zaměstnavatele dále v konání prací, mění se podle § 65 odst. 2 zákoníku práce pracovní poměr sjednaný původně na dobu určitou v pracovní poměr na dobu neurčitou. K této změně dochází ze zákona a není k tomu třeba zvláštního právního úkonu. Pro naplnění pojmu „s vědomím zaměstnavatele“ stačí, je-li práce konána s vědomím nejbližšího nadřízeného zaměstnance.

Na vyšetření mamografem každý rok P

odle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví České republiky má na bezplatnou preventivní (screeningovou) mamografii právo každá žena od 45. do 69. roku věku, a to ve dvouletých intervalech. Toto vyšetření je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění a podmínkou je žádanka od ambulantního gynekologa či praktického lékaře pro dospělé. V případě dědičných předpokladů k závažnému onemocnění rakoviny prsu je vhodnější provádět mamografii každý rok, aby mohly být veškeré anomálie včas odhaleny. Mamografické vyšetření v tomto případě si pak musí žena uhradit sama. Stojí okolo 500 korun. Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra České republiky podporuje v rámci prevence screening prsu a každá žena ve věku od 40 až 45 let má možnost si v rámci nadstandardní péče v Programu rozšířené péče 2007 (Balíček onkologických screeningů) požádat o příspěvek na již provedené mamografické vyšetření, tedy mamografický screening. Podrobné podmínky čerpání je možné zjistit na stránkách www.zpmvcr.cz anebo na infolince 844 121 121. Informace je samozřejmě možné získat také na kterémkoliv pracovišti pojišťovny. Podle odborných analýz (zdroj: www.mamo.cz) bylo potvrzeno, že mamografický screening od určitého věku ženy může snížit úmrtnost na rakovinu prsu až o 30 procent. Včasné odhalení případného onemocnění zvyšuje úspěšnost léčby. Síť screeningových mamografických pracovišť, která obdržela akreditaci a vyhovují náročným kriteriím, naleznete i s mapkou na stránkách www.mamo.cz. Mamografické vyšetření nestačí provést jednou za život, je důležitá pravidelnost a je dobré docházet k tomuto screeningu na jedno pracoviště, a ne je měnit. Pro lékaře je v tomto případě důležité, pokud mohou porovnávat starší a nové snímky. Mamografické vyšetření není bolestivé a trvá zhruba půl hodiny. Zvažme, zda ze svého jistě drahocenného času nevěnujeme tuto malou část na prevenci, abychom mohly žít i nadále plnohodnotným životem beze strachu. Marta DUŠKOVÁ, Zdravotní pojišťovna MV ČR Praha

9

Madonna mia! aneb apríl po italsku vodní báseň Miroslava Floriana ze sbírky „Jaro napověz“ velmi dobře vystihuje atmosféru plnou zpěvu a italského temperamentu, kterou mohlo prožít více než osmdesát účastníků pravidelného jarního semináře – tvůrčí dílny České Orffovy společnosti v Praze-Letňanech. Seminář „Madonna mia aneb apríl po italsku v Čechách“ dal možnost všem zúčastněným prakticky si vyzkoušet různé způsoby práce s konkrétním písňovým a pohybovým materiálem, vhodným k okamžitému, ale i dlouhodobému používání ve škole. Vyučující ze všech typů škol (a byli to zpěváci velmi zdatní – žádné „dva tři tóny“!) pracovali ve skupinách pod vedením pěti lektorů: Andrey Sangiorgii – viceprezidentky a učitelky Centra hudební didaktiky v Římě, Lenky Pospíšilové, Ludmily Battěkové, Jitky Rutrlové a Martina Ptáčka. Během víkendu přišla postupně řada na kolektivní improvizaci, hlasové činnosti s bicími nástroji, metodické postupy tvořivého procesu v hudební pedagogice, hry, říkadla, základní prvky a formy tvořivého tance, „italské“ afro s bubny i na principy dramatické výchovy ve výchově hudební. Příjemným zpestřením usilovné práce byl sobotní křest pěkného a v ho-

Ú

dinách hudební výchovy skvěle využitelného CD Žonglování na deset. Nedělní dopoledne pak bylo uzavřeno připomínkou 25. výročí úmrtí Carla Orffa a také ukázkami práce jednotlivých dílen. Pevně věřím, že všichni účastníci, kterým budou ještě jistě dlouho znít v uších Gordonovy rytmické modely „Duka Daka Dika“ či „Dudadi Dude Dude“

aše škola, SOŠ a SOU Uničov, ve spolupráci s MKZ Uničov uspořádala letos už 4. ročník fotografické soutěže žáků středních škol. Projektu se zúčastnili studenti nejen uničovských středních škol, ale také žáci ze Šumperka a Jihlavy. Po úspěších předcházejících ročníků jsme se letos rozhodli pro obtížnější témata fotografií, a to: Lidé a jejich emoce a Lidé na okraji společnosti – jak vnímáme pojem „okraj společnosti“. Naše počáteční obavy, že témata jsou pro žáky příliš náročná a že se do soutěže zapojí málo žáků, se nepotvrdily. K hodnocení se nám sešlo 77 fotografií od 24 studentů středních škol. Slavnostní vyhlášení výsledků spojené s vernisáží se konalo

Sociální zabezpečení 2007

i pěkný italský kánon „Ciao, ciao, ciao“ a řada dalších písní a tanců, budou pro „běžný školní ruch“ připraveni zase o něco lépe než před seminářem v Praze-Letňanech, a to nejen zásluhou nových metodických nápadů, ale hlavně nadšením a chutí učit moderně a jinak. Za to patří poděkování organizátorům a lektorům České Orffovy společnosti. Rafaela DRGÁČOVÁ

Fotografická soutěž pro středoškoláky N

Znáte je?

v koncertní síni v Uničově. Fotografie byly vystaveny v galerii v Křížové chodbě a byly doplněny keramickými výrobky handicapovaných dětí z občanského sdružení Jasněnka Uničov. Děti z Jasněnky nám také pro letošní ročník soutěže vyrobily maskota soutěže – keramického tučňáka s fotoaparátem. Na programu slavnostního vyhlášení se podíleli hudebním vystoupením žáci ZUŠ v Uničově, celou akci podpořili také starostka města Jarmila Kaprálová, další zástupci města Uničova a sponzoři. Těm patří velké poděkování, protože bez jejich finančního přispění by se celá soutěž nemohla konat. Jana HÁJKOVÁ a Marcela ŤULPOVÁ

Víte, jak se vypočítá nemocenské, výše pojistného nebo starobní důchod? Zajímá vás, jak dlouho a za jakých podmínek můžete pobírat peněžitou pomoc v mateřství nebo jaké doby pojištění jsou nezbytné, abyste mohli dostat důchod? Na všechny tyto otázky najdete odpověď v publikaci Sociální zabezpečení 2007. Nedávno ji vydala Česká správa sociálního zabezpečení. Vyšla v nákladu 50 000 kusů a je zdarma dostupná na všech 92 pracovištích ČSSZ v celé České republice. Můžete si ji také stáhnout z webové adresy http://www.cssz.cz/ tisk/info_mat.asp.

Kvalifikace prvorepublikových učitelů lužební pragmatika, platná v letech předválečné republiky, hovořila o tzv. kvalifikaci učitele, kterou měla být zjišťována celková způsobilost i upotřebitelnost učitele. Za významné se považovaly znalost řečí, umělecké, vědecké, literární a odborné výkony, technické zručnosti, zvláštní úsilí při péči o učební sbírky nebo knihovnu, při tělesném výcviku a výchově žáků, při dílenských pracích žáků, v lido-

S

výchovné a osvětové činnosti a pěstování hudby. Kvalifikační popis sestavoval inspektor, o výsledku kvalifikace (od hodnocení výtečně po neuspokojivě v pěti stupních) rozhodovala kvalifikační komise. Výsledek byl každému učiteli oznámen písemně. Kvalifikace se zapisovala do kvalifikačních tabulek a prováděla se každoročně u všech učitelů a středoškolských profesorů. Netýkala se pouze těch, kte-

ří již byli platově zařazeni do nejvyššího služebního stupně. Pokud byl učitel po dva roky za sebou hodnocen hůře než kvalifikačním stupněm 3, tedy uspokojivě, byl propuštěn ze školní služby. Pro potřeby kvalifikace byly vydány jako úřední listiny kvalifikační tabulky. Ty měly celkem 8 rubrik: 1. Pedagogické a odborné vzdělání a pokrok v něm, Znalost služebních předpisů, 2. Zacházení se žáky po strán-

ce didaktické a pedagogické, Služební styk, obzvláště se členy sboru, 3. Píle a svědomitost, 4. Úspěchy ve vyučování, 5. Chování, 6. Způsobilost pro vedoucí místo, 7. Zvláštní okolnosti významné pro kvalifikaci, 8. Celkový posudek. Kvalifikační tabulka byla uložena u osobního výkazu a přikládala se jako příloha ke všem žádostem učitelů nadřízeným orgánům. František MORKES

10

Regionální školství v číslech – Pardubický kraj Období pěti školních roků 2000/2001 až 2004/2005 a specifika Pardubického kraje v oblasti základního a středního školství najdete v elektronické publikaci Profily krajů, jejíž vydání je součástí projektu Kvalita I. Ten je podporován z Evropského sociálního fondu.

Povinná školní docházka Počet tříd na 100 žáků byl ve školním roce 2004/2005 v Pardubickém kraji podobný jako v ostatních krajích republiky. Počet škol v kraji na 1000 žáků byl třetí nejvyšší. Tato skutečnost svědčí o tom, že v kraji se nacházejí spíše školy menší velikosti. V kraji došlo ve školních letech 2000/2001 až 2004/2005 k poměrně malému poklesu počtu škol (o 3 procenta, 8 škol) a také k poměrně malému po-

klesu počtu tříd (o 9 procent, 226 tříd). Tyto poklesy zhruba odpovídají podprůměrnému poklesu počtu žáků (o 12 procent) i učitelů (o 6 procent). Žáci v kraji se učili cizím jazykům o něco méně často, než odpovídalo průměru v celé republice (71 procento v kraji, 73 procenta v celé republice). V základních školách kraje převažuje výuka angličtiny (56 procent žáků se učí tento jazyk), německy se učí necelá šestina žáků. V základních školách v Pardubickém kraji je také minimální podíl žáků s cizí státní příslušností (0,6 procenta).

čtu tříd na 100 žáků dosáhl kraj průměrné úrovně (3,6 třídy na 100 žáků), gymnázia v kraji jsou tedy spíše menší velikosti. Počet gymnázií se mezi školními lety 2000/2001 až 2004/2005 v kraji nezměnil, stejně jako v dalších osmi krajích republiky. V současných gymnáziích došlo k poměrně výraznému nárůstu počtu tříd (o 7 procent, nejvíce v republice, absolutně jde o 18 nových tříd). Tento rozvoj gymnaziálního školství v kraji koresponduje s nárůstem počtu žáků v gymnáziích v kraji (o 9 procent za celé sledované období) a také s nárůstem po-

Změna počtu SOU a tříd ve šk. letech 2000/01–2004/05 (šk. rok 2000/01 = 0 %)

-20

Jihomoravský

-18

Vysočina

Jihočeský

-16 -14

Královéhradecký Plzeňský

-12

Zlínský

ČR

Praha

Liberecký Středočeský Moravskoslezský

Olomoucký

-10 -8 -6

Ústecký

-4

Pardubický Karlovarský -10

-8

-6

-4

-2 0 2 4 Změna počtu tříd (v %)

Nejvíce je v kraji žáků s ukrajinskou a vietnamskou státní příslušností.

Střední školy Rozložení žáků středních škol podle druhu studované školy odpovídá průměru republiky, 28 procent žáků navštěvovalo ve školním roce 2004/2005 gymnázia, 40,5 procenta SOŠ a zbylých 31,5 procenta SOU. V gymnáziích i SOŠ převažuje anglický jazyk (98 procent žáků gymnázií a 81 procento žáků SOŠ se učí angličtinu). Ve SOU se o něco více žáků učí německý jazyk než jazyk anglický (německý 53 procenta, anglický 50 procent).

a) Gymnázia V Pardubickém kraji byl ve školním roce 2004/2005 nejvyšší počet gymnázií na 1000 žáků (2,8) mezi jednotlivými kraji republiky (průměr byl 2,4). V po-

6

8

10

Změna počtu škol (v %)

Pardubický kraj je z demografického hlediska jedním z nejmenších krajů. Centrem kraje je město Pardubice, desáté největší město v republice. Poměrně hodně obyvatel kraje žije v malých obcích (38 procent v obcích do 2 tisíc obyvatel). Podobně jako v sousedním Královéhradeckém kraji je obyvatelstvo kraje poměrně mladé, nadprůměrně jsou zastoupeny mladší věkové skupiny (do 30 let věku). Město Pardubice se stává postupně stále důležitějším univerzitním centrem, kterému konkuruje blízký Hradec Králové. Vzdělanostní struktura kraje však zatím nijak nevybočuje a odpovídá celorepublikovému průměru. Této charakteristice odpovídá i míra nezaměstnanosti, která je mírně pod celorepublikovým průměrem. Totéž platí i pro míru nezaměstnanosti vyučených absolventů s maturitou a absolventů středních odborných škol. Naopak míra nezaměstnanosti absolventů nejvyšších stupňů vzdělání (VOŠ a VŠ) je nad celorepublikovým průměrem. Z mezinárodního šetření PISA vyplynulo, že Pardubický kraj vykázal průměrnou hodnotu statusu zaměstnání rodičů (pátá nejvyšší), rovněž profesní aspirací žáků patřil mezi kraje se spíše průměrnými hodnotami (sedmá nejvyšší). Také aspirace žáků na vysokoškolské vzdělání byla v celorepublikovém pohledu průměrná; zhruba stejně žáků v kraji aspiruje i neaspiruje na vysokoškolské vzdělání.

-2 0 12

čtu pedagogů (o 11 procent). Jde o největší nárůsty v rámci všech krajů České republiky, počet studentů gymnázií vzrostl v republice průměrně o 4 procenta, počet pedagogů o 4,5 procenta. Počet žáků na jednoho pedagoga na gymnáziích v kraji převyšoval průměr celé republiky (13,5 v kraji; 13,0 v celé republice).

b) Střední odborné školy Počet SOŠ na 1000 žáků v kraji byl průměrný (cca 3,9 školy na 1000 žáků). V počtu tříd na 100 žáků se Pardubický kraj pohyboval mírně pod průměrnou úrovní Česka. Pardubický kraj je tedy charakteristický spíše SOŠ střední velikosti. Mezi školními lety 2000/2001 až 2004/2005 byly v Pardubickém kraji zrušeny 2 školy (4,5 procenta), tento pokles byl vyšší než celorepublikový průměr. Ve sledovaném období vzrostl v kraji počet tříd o jednu a tímto

ukazatelem je kraj podprůměrný v rámci celé republiky. Počet žáků ve SOŠ rostl pomaleji než v celé České republice (o 4 procenta, průměrně o 6 procent), nárůst počtu pedagogů byl obdobný (4 procenta) a odpovídal celorepublikovému průměru (4 procenta). Počet žáků na jednoho pedagoga ve SOŠ v kraji (cca 11 žáků) se také shodoval s průměrem republiky.

c) Střední odborná učiliště Obdobně jako v gymnáziích byl i ve SOU v kraji nadprůměrný počet škol na 1000 žáků (3,6; v celé České republice průměrně 2,9). Počet tříd ve SOU na 100 žáků byl zhruba na celorepublikovém průměru (4,1). V kraji se tedy nacházela převážně SOU menší velikosti. Ve většině krajů v ČR docházelo ve školních letech 2000/2001 až 2004/2005 k poměrně výrazné redukci počtu SOU. V Pardubickém kraji byla tato redukce minimální, zrušena byla jediná škola. Počet tříd poklesl ve sledovaném období o sedm. Tyto minimální změny odrážejí vývoj počtu žáků, který se v Pardubickém kraji ve školních letech 2000/2001 až 2004/2005 v podstatě nezměnil. Počet pedagogů ve SOU v kraji o 5 procent poklesl. Přesto je počet žáků na jednoho pedagoga v kraji nižší než celorepublikový průměr (7,7 v kraji; 8,3 v celé republice).

Závěr Pardubický kraj je jedním z nejmenších krajů v České republice. V poslední době dochází k rozvoji gymnaziálního vzdělání v rámci kraje a tato skutečnost společně s univerzitním zázemím může do budoucna způsobit proměnu vzdělanostní struktury kraje směrem k vyšším vzdělanostním stupňům. Aspirace 15letých žáků na vysokoškolské vzdělání v kraji jsou zatím poměrně nízké, nicméně do budoucna lze jistě očekávat nárůst zájmu o vysokoškolské, ale i vyšší odborné vzdělání. Lucie MOKRÁ, Petr SOUKUP

11

Knihy, které by neměly chybět v knihovně školy Pohybové hry do tříd a družin ZDENKA MARKOVÁ Kniha je určena nejen pedagogům na prvním stupni základní školy, ale všem, kteří cvičí s malými školáčky. Obsahuje dětské pohybové hry a jednoduché rozcvičky spojené s říkadly, která mají tělovýchovný význam, hry, které nejsou náročné na prostor, a proto se hodí i do tříd a družin. Co je však nejdůležitější, rozvíjejí v dětech radost z pohybu. Publikaci vydalo nakladatelství Grada.

To si dovolit nesmíš Období, kdy je ti právě patnáct a víc, je vzrušující období, kdy se spousta věcí ve tvém životě mění. Potkáváš nové lidi, navazuješ přátelství, vztahy, rozhoduješ sama o svém dalším životě. Téměř každý si tuto dobu spojuje s romantikou, ale ne vždy to tak je. Mnohé vztahy jsou provázeny násilím, které ne každý umí rozpoznat, a už vůbec ne o něm hovořit. Jak ho poznat, radí publikace Rosy, informačního a poradenského centra pro ženy, a to nejen mladistvým, ale všem. Více na www.rosa-os.cz.

BATIKUJEME a malujeme na textil TAŤJANA MACHOLDOVÁ Knížka z edice Šikovné ruce nakladatelství Grada nabízí návody na batikování a barvení látek od klasických technik přes méně známé, modernější způsoby barvení a batikování až k možnostem malby na hedvábí. Všechny návody jsou doplněny fotografiemi, které vhodně ilustrují pracovní postupy. Kniha může být rozhodně dobrou pomůckou pro učitele výtvarné výchovy.

Rádce pořadatelům a vedoucím dětských táborů jako zotavovacích akcí pro děti PETR BEROUŠEK Chcete organizovat nebo provozovat tábor pro děti? Víte, jak na to? Chcete se vyvarovat zbytečných chyb, nedodržení hygienických norem či jiných zákonů? Víte, jaké předpoklady musíte mít, co je potřeba k jednání o místu konání tábora, jaké jsou skutečně nezbytné podmínky pro tábor? Pak neváhejte a prostudujte si tuto publikaci. Vydaly ji Sondy v edici Paragrafy do kapsy.

Výchova kluků STEVE BIDDULPH Výchova kluků má oproti výchově dívek svá specifika. Dívky bývají klidnější, citovější, kluci naopak živější, často agresivnější, rychle se specializují na koníčky, sport nebo práci s počítačem. Proto je k nim potřeba mít jiný přístup. Specialista na výchovu australský výchovný poradce S. Biddulph, který má více než třicetiletou zkušenost s touto problematikou, vám pomůže najít správnou cestu. Knihu vydalo nakladatelství Portál.

Společenská konverzace v němčině IVA MICHŇOVÁ V knize Small Talk Deutsch z edice Poradce pro praxi nakladatelství Grada radí, jak navázat první kontakt, jak používat tituly, jakými slovy pozvat na oslavu, jak působivě hovořit o svém studiu, práci, literatuře, hudbě, cestování nebo práci na zahradě. Nejen tato, ale i mnohá jiná témata včetně toho, jak se stát lvem salonů v německy mluvící společnosti, najdou studenti němčiny právě v této knize.

S dětmi v přírodě IVANA ŠIRCOVÁ Citlivý vztah k přírodě je pro každého hlubokým obohacením života, pokládá základy pro vlídný a ohleduplný přístup k okolnímu světu i k jiným lidem. Jak ho získat, se snaží ukázat tato kniha z nakladatelství Portál. Učitelé, rodiče i vychovatelé zde najdou náměty k vycházkám i pro různé činnosti venku v každém měsíci roku. Prostřednictvím rozličných her obohatíte nejen vnímání dětí, ale i své.

Nábytkové umění vybrané kapitoly z historie STANISLAV DLABAL Nábytek – nejdůležitější složka našeho předmětného světa – nás provází již od hlubokého dávnověku. Hraje v našem životě významnou roli, je odrazem způsobu života společnosti. I proto stojí za poznání. Kniha z nakladatelství Grada zachycuje jednotlivé vývojové etapy nábytku, konkrétní ukázky i teorii. Proto může být nejen dobrou pomůckou pro výuku odborníků, ale i vhodným doplněním dalších předmětů. Stranu připravila Olga ŠEDIVÁ

12 inzerce

inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce

Nakladatelství PARIS Žižkova 2379, 734 01 Karviná – Mizerov tel. 596 338 026, fax 596 311 295 e-mail: [email protected] www.paris-karvina.cz

nabízí široké ve
ejnosti ojedinlou knihu

T. G. MASARYK

MYSLITEL A STÁTNÍK Autor

Vít
zslav HOUŠKA

Ano, T. G. M. byl svtoznámý uenec a politik, ale nikdy nevyznával šedivou teorii, nýbrž vždycky stál na zelené stran života. Každá jeho myšlenka provokovala in. Byl nejvtší autoritou své doby. Dokázal udlat z myšlení váše. Nemyslel vlažn, ale tak, že odskakovaly jiskry. A krom toho: svými myšlenkami, strategií i taktikou vybojoval svému národu státní samostatnost. Masaryk je posledním, a patrn nejvtším, z našich buditel. Když vypukla válka, opustil katedru filozofie a šel bojovat. A zpsobil, že jeho zásady už nebyly teorií, ale váleným praporem, pro který stálo za to umírat. Legioná
i na cest do zákop cítili, že je tam doprovází duch djin. Naše souasnost Masarykovo dílo oceuje, ale – p
iznejme si – málokdo už zná podrobnosti a souvislosti. Vítzslav Houška ve své knize obeznamuje tená
e s Masarykovými spory, polemikami a boji i s hlavními oprnými sloupy jeho politického p
esvdení, jimiž jsou humanita, realismus, demokracie, diskuse, snášenlivost, svoboda. A také ovšem s jeho názory na sociální otázku, feminismus, náboženství, Husa, Komenského, Palackého, Havlíka. Mluvou mnohdy nevážnou promlouvá autor o vážných kapitolách našich djin. Má dvojí ctižádost: tená
e pouit, potšit, pobavit, ale také chce, aby jeho historické, politické a filozofické toulky eskou minulostí nebyly doteny p
emoud
elostí a nudou, nýbrž osvžovány humorem, který je elixírem všeho nesmrtelného. Nikoli z reklamních pohnutek, nýbrž z up
ímného p
esvdení si dovoluje nakladatelství PARIS vyslovit domnnku, že tená
této knihy bude už provždy vdt, o T. G. M. usiloval, jak myslel, snil a v co v
il. Což není málo. Knihu lze objednat na výše uvedené adrese a kontaktech nakladatelství Paris PARIS 4/2007, cena 295.- K (+ poštovné a balné), pevná vazba, 224 stran.

Závazná objednávka Objednávka …… ks knihy T. G. MASARYK – MYSLITEL A STÁTNÍK P
esná adresa pro fakturu ………………………………………………………………………………………………… Ulice, PS ………………………………………………………………………… Msto ………………………………… Místo dodání (odlišné od fakturaní adresy) …………………………………………………………………………… . útu ……………………………………………… I ………………………… telefon …………………………………

TÝDENÍK

Podpis (u organizací razítko)

w w w. t y d e n i k - s k o l s t v i . c z

Číslo 20

23. května 2007

Datum objednávky …………………………

Vydává Dictum, s. r. o., Senovážné nám. 23, 110 00 Praha 1. Šéfredaktorka Mgr. Karla Tondlová, tel. 224 233 044, fax 224 233 043. E-mail: [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected]. Za rok vychází 40 čísel. Celoroční předplatné 780 Kč. Vyrábí SOFIPRIN Praha. Rozšiřuje Česká pošta, s. p., POSTSERVIS. Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím pošt v Praze č.j. NP 3160/1994 ze dne 29. 12. 1994. Nevyžádané rukopisy a fotografie se nevracejí. ISSN 0862-9641. MK ČR E 4861.