Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1971 I. v. o.
83
Vládní návrh Zákon ze dne
1971
o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně § 1 Úvodní ustanoveni
Tímto zákonem se upravuje a důchodová daň (dále jen „daň" ), kterou je a daň ze zisku b) daň z objemu mezd 2 příspěvek na sociální zabezpečení. § 2 Poplatníci důchodové daně (1) Dani podléhají a) družstevní organizace (družstva, jejich vyšší organizace, Ústřední rada družstev, družstevní podniky včetně podniků zahraničního obchodu a společné družstevní podniky) s výjimkou jednotných zemědělských družstev: b) hospodářské organizace komunálních služeb, místního průmyslu, podniky Sběrné suroviny, krajské organizace pro rozvoj a zavádění nově techniky v místním hospodářství a krajská dopravní střediska;
2
c) okresní (městské) stavební podniky a okresní zemědělské stavební podniky; d) hospodářské organizace zemědělské výroby a zemědělských služeb a hospodářské organizace vojenských lesů a statků, jejichž vztah ke státnímu rozpočtu není upraven jinými právním, předpisy; *) e) oborová (generální) ředitelství, sdružení (svazy] organizací, pokud alespoň polovina podřízených, popřípadě členských organizací podléhá dani podle tohoto zákona: f) ostatní socialistická organizace, s výjimkou organizací rozpočtových a příspěvkových, jejich hospodářská zařízení (podniky), pokud provozují trvalou hospodářskou činnost a jejichž vztah ke státnímu rozpočtu není upraven jinými právními předpisy; **) g) jiné organizace než socialistické, jsou-li p r á v nickými osobami; h) společnosti obchodního a občanského práva, ústavy a nadace, podniky veřejnoprávních korporací, sdružení osob a jiné subjekty se sídlem v cizině, s výjimkou fyzických osob (2) Od daně jsou osvobozeny a) výrobní a pracovní družstva pro občany s těžším zdravotním poškozením, hospodářská (účelová) zařízení svazů invalidů zaměstnávající občany s těžším zdravotním poškozením a zařízení svazů družstev zabezpečující výběrovou rekreaci vlastních členů: b) stavební bytová družstva, lidová bytová družstva, okresní výstavbová bytová družstva a ostatní bytová družstva co do příjmů z družstevní bytové výstavby a údržby (oprav) bytového fondu bytových družstev a oprav v bytech členů těchto družstev; c) svazy bytových družstev kromě příjmů z jejich vlastní trvalé hospodářské činnosti, osvobození se nevztahuje na podniky a hospodářská zařízení zřízená těmito svazy: d) umělecké svazy, kulturní fondy a socialistické organizace zastupující autory nebo výkonné umělce, jakož i podniky provozované těmito svazy, fondy a organizacemi, pokud jejich činnost souvisí s posláním těchto organizací; e) organizace hospodářsky vedené vyššími orgány Komunistické strany Československa, Revolučního odborového hnutí, organizací národní fronty, Svazu pro spolupráci s armádou a jejich hospodářská zařízení, jež jsou přímo zapojeny na rozpočet společenské organizace, při kterých byly zřízeny, pokud jim vyšší orgány společenských organizací určí odvody *) Část druhá zákona č 112/1966 Sb, o zemědělské dani **) Zákon č. /1971 Sb. o odvodech do státního rozpočtu a příspěvku na sociální zabezpečení (§ 2 odst. 1)
3 nejméně ve výši odpovídajíc dani ze zisku podle tohoto zákona. Osvobození se nevztahuje na základní organizace společenských organizací a j e j i c h hospodářská zařízeni pokud provozují t r v a l o u hospodářskou činnost. ČÁST
I
Daň ze z i s k u
§ 3 Predmět daně (1) U poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. aj až e), g) je předmětem daně veškera činnoat a příjmy z ní plynoucí. (2) U poplatníků u v e d e n ý c h v § 2 odst l písm. f) a § 2 odst. 2 písm. c), s], e předmětem daně trvala hospodářská činnost a příjmy z ní plynoucí (3) U p o p l a t n í k ů měděných v § 2 odsí 2 písm b) je předmětem daně trvalá hospodářska činnost a příjmy z ní plynoucí, mimo příjmů z družstevní bytové výstavby a údržby (oprav) by tového fondu bytových družstev a oprav v bytech členů těchto družstev. (4) U organizací uvedených v § 2 ods; 2 písm. d) je předmětem daně t r v a l á hospodářska činnost, která nesouvisí s posláním těchto organizací, a příjmy z ní plynoucí. (5) U poplatníků, kteří mají sídlo v tuzemsku, nepodléhají dani příjmy ze zdrojů v cizině, prokáží-li, že byly zdaněny obdobnou daní v Cizině. (6) U poplatníků, kteří mají sídlo vedení v cizině je předmětem daně veškerá činnost na úze mí ČSSR a příjmy z ní plynoucí a dále všechny ostatní příjmy j e j i c h ž zdroj je na území ČSSR
§ 4 Zaklad daně (1) Základem daně ze z i s k u ; je pro poplatniky uvedené v § 2 odst. l písm a) až f) a v § 2 odst. 2 písm. b) až e) vytvořený bilanční zisk z činnosti poplatníka podle § 3 a z hospodaření s majetkem, vykázaný v řádně vedeném účetnictví, zvýseny o položky, které je n u t n o připočítat i dále jen připočitatelná položky"), a snížení o položky které lze odpočítat (dále j e n . . odpočitatelné položky) (2) Bilanční zisk tvoří tržby z výrobních činností, předání výrobků, prací a služeb, aktivování investic, aktivování materiálu, tržby z nevýrobních činností, jiné výnosy, jakož i cenové přirážky | sráz ky] a dotace zvyšující tržby, zrněny stavu zásob a zůstatků časového rozlišení výnosů, po odečtení položek zkracujících tržby a výnosy [nákupní ceny prodaných zásob, daně z obratu, tržeb z prodaných
4
základních prostředků apod. ) a celkových nákladů včetně finančních n á k l a d ů a povinných odvodů do státních fondů. (3) Za dotace z v y š u j í c í tržby se považují dotace a intervence k cenám (4/
Součástí bilančního zisku jsou také veškeré položky, o které byl v rozporu s platnými právními předpisy zkrácen zisk. (5/ U společenských organizací se do základu dané nezahrnují příjmy z členských příspěvků, darů a zápisného. (6) V případě, že poplatník nevykáže zisk, je základem daně ze zisku částka připočitatelných položek, převyšující odpočitatelné položky; vykáže-li poplatník ztrátu, je základem této daně částka připočitatelných položek, převyšující součet ztráty a odpočitatelných položek. (7/ U p o p l a t n í k ů u v e d e n ý c h v § 2 odst. l písm. g) je základem daně: aj zisk z činnosti a z hospodaření s majetkem zvýšeny o daň podle tohoto zákona včetně příslušenství, která snížila zisk, o odpisy základních prostředků účtované na vrub zisku, pokud převyšují odpisovou sazbu stanovenou pro socialistické organizace, o neprokázané náklady a o náklady, které nejsou nutné na dosažení nebo zajištění příjmů: u církví a jejich organizací se do základu daně n e z a h r n u j í příspěvky členů církví, dary, výnosy kostelních sbírek a úplaty za církevní úkony; b/ 30 % nákladů na hrubé mzdy, jestliže základ daně podle písm. a) by činil méně než 30 % nákladů na hrubé mzdy nebo vykazuje-li poplatník ztrátu; toto ustanovení se n e v z t a h u j e na církevní organizace. (8) U poplatníků uvedených v § 2 odst l písm. h/ základ daně tvoří: a) příjmy za licenční a jim podobné poplatky a příjmy za technickou pomoc; b/ příjmy z autorských a provozovacích práv: c/ příjmy z úroků a nájemného; d/ všechny ostatní příjmy po odečtení nákladů nutně vynaložených v tuzemsku na jejich dosažení, zajištěn: a údržbu; e/ 30 % n á k l a d ů na hrubé mzdy za práce vykonané v tuzemsku, jestliže základ daně podle písm. d) by činil méně než 30 % nákladů na hrubé mzdy za práce vykonané v tuzemsku nebo vykazuje-li poplatník ztrátu (9) U poplatníků v likvidaci a u poplatníků zaniklých bez provedení likvidace, pokud nelze základ daně ze zisku stanovit způsobem uvedeným v předchozích odstavcích, je základem této daně likvidační přebytek.
5
§ 5 Připočitatelná položky
(1) Připočitatelnými položkami k zisku tyto položky ú č t o v a n é v nákladech poplatníka
se
a) příspěvky a subvence k j e j i c h ž úhradě nebo poplatník povinen podle právních předpisů i jiná bezúplatná věnovaní. b) placené pokuty a penále. c) zúčtované přirážky k náhradě za vypouštění nečištěných nebo nedostatečně čištěných odpadních vod. d) zúčtovaná poplatky za znečišťování ovzduší včetně přirážky e) hodnota naturálních požitků nad rámec předpisů nebo nad stanoveny okruh pracovníků f) záporný rozdíl mezi vzniklými manky a přijatými náhradami mank u organizací s převážně obchodní činností (2) Připočitatelnými položkám, jsou dále a) neuhrazená ztráta ze závodního stravování b) dotace určené k úhradě nákladů u poplatníků podle § 2 odst. 1 písm. d). společných družstevních podniků a melioračních družstev § 6 Odpočitatelné položky
(1) Odpočitatelnými položkami od zisku jsou tyto položky, pokud nejsou podle právních předpisů účtovány v nákladech nebo na vrub tvorby zisku poplatníka a) daň z pozemků b) příspěvek do oborového fondu technického rozvoje a u organizací přímo řízených příspěvek do fondu technického rozvoje ústředního orgánu: c) příspěvek do fondu geologických prací stáno vény zvláštními předpisy Součástí odpočitatelných položek uvedených v tom to odstavci není penále související s těmito položkami (2) Odpočitatelnými položkami jsou dále: a) zisk ze závodního stravování; b) přijaté pokuty a penale c) částky přijaté od j i n é organizace z prostředků, které již byly zdaněny daní ze zisku nebo obdobnou daní u j i n é organizace a položky již zdaněné u téhož poplatníka, jsou-li součástí zisku *) Zákon č. 1121966 Sb. o zemědělské dani
6 d) příspěvek na podnikovou bytovou výstavbu do výše 50% rozpočtové ceny podle skutečné realizace výstavby v běžném roce a do stejné výše s p l á t k y úvěrů na podnikovou bytovou výstavbu čerpaných do 31 12 1970 poplatníky podle zákonů o důchodové dani a příspěvku na socialní zabezpečení*) platných do účinnosti tohoto zákona a u ostatních poplatníka čerpaných do 31. 12. 1971, e) subvence poskytované družstvům invalidů podnikům i n v a l i d ů a svazům bytových družstev pokud jsou z a h r n u t y do zisku, f) příplatky c h a r a k t e r u prémií u p o p l a t n í k ů podle § 2 odst l písm. d) společných družstevních podniků a melioračních družstev, pokud jsou z a h r n u t y do zisku Č Á S T II Daň z objemu mezd
§ 7 Daň z objemu mezd se vybírá jako a) daň z celkového objemu mezd nebo b) daň z individuálních mezd
§ 8. Základ daně (1) Základem daně z celkového objemu mezd je objem mzdových prostředků poplatníka v běžném roce zúčtovaných k v ý p l a t ě . (2) Základem daně z individuálních mezd je roční individuální mzda pracovníka přesahující částku 30 000 Kčs (3) Za individuální mzdu pracovníka se pov a ž u j í mzdové prostředky zúčtované pracovníků v běžném roce k výplatě včetně doplňkových odměn snížené o případné odměny podle odstavce 4 (4) Do základu daně z objemu mezd se nezapočítávají odměny zúčtované k výplatě nejlepším pracovníkům a kolektivům z částky, kterou poplatník obdržel jako odměnu k Rudému praporu páté pětiletky nebo k praporu popřípadě standartě mu na roven postaveným §9 Daňová sazba činí
(1) Sazba daně
z celkového
objemu
mezd
*) Zákon Slovenské národní rady č. 116/1970 Sb a zákon České národní rady č. 120/ 1970 Sb., o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení
7
při přírůstku průměrných mezd proti předchozímu roku v %
Sazba daně v % z celkového objemu mezd
od
0 do 3
0, 5a
nad nad
3 do 5 B do 7
3, 5 + 1, 5 a,
nad
7 do 10
6, 5 + 3, — a.
1. 5 + 1, — a,
nad 10
15, 5 + 6, — a.
přičemž činitel „a" se rovná procentu přírůstku průměrných mezd přesahujícímu spodní hranici příslušného daňového pásma s přesností na setiny. (2) Průměrnou mzdou běžného roku se rozumí podíl připadající na jednoho pracovníka vypočtený z objemu mzdových prostředků (§8), sníženého o zúčtovanou mzdu za produktivní práci učňů, a skutečného průměrného počtu pracovníků v běžném roce. Průměrná mzda předchozího roku se stanoví tak, aby byla zachována metodická a organizační srovnatelnost s běžným rokem. (3) Sazba daně z individuálních mezd činí z rozdílu mezi roční mzdou a částkou 30000 Kčs při roční mzdě do 36 000 Kčs do 42000 Kčs
15%
do 48 000 Kčs
25% 40%
do 54000 Kčs
60%
do 60000 Kčs nad 60 000 Kčs
100 %.
80%
Č Á S T III Příspěvek na sociální zabezpečení
§ 10 (1] Příspěvek na sociální zabezpečení odvádějí do státního rozpočtu poplatníci podléhající důchodově dani podle § 2 odst. l, kromě poplatníků uvedených v § 2 odst. l písm. f). *) (2) Základem pro výpočet příspěvku na sociální zabezpečení je objem mzdových prostředků zúčtovaných v běžném roce k výplatě a doplňkové odměny, snížený o případné odměny podle § 8 odst. 4. (3) Příspěvek na sociální zabezpečení zahrnuje i pojistné nemocenského pojištění. **) Příspěvek na sociální zabezpečení je součástí nákladů poplatníka. *) Organizace uvedené v § 2 odst. l písm. f) a v § 2 odst. 2 tohoto zákona platí pojistné nemocenského pojištění podle zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištěni zaměstnanců, *) § 57 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců
8
Č Á S T IV Výše daně a příspěvku na sociální zabezpečení podle skupin poplatníků ODDÍL I
Obchod
§ 11 (1) Sazba daně ze zisku u poplatníků s pře vážné obchodní činností s výjimkou poplatníků uvedených v odstavci 6, v § 2 odst. l písm. d), g), h), v § 2 odst. 2 písm. b), c), d), e), v § 20 odst. l a s výjimkou společných družstevních podniků a melioračních družstev při rentabilitě %
činí %
do 5
10
nad
5 do 15
10, - + 2, — á
nad 15 do 30
30, - + 1, - a
nad 30 do 50
45- + 0, 5 á
nad 50
55, -
(2) Rentabilita se vypočítává jako poměr bilančního zisku (neupraveného o připočitatelné a odpočitatelné položky) k celkovým nákladům (včetně finančních). U vybraných organizací, které mají vlastni výrobny, se celkové náklady snižují o spotřebu základních surovin v těchto výrobnách. (3) Činitel „a" uvedený v odstavci l se rovná procentu rentability přesahujícímu spodní hranici příslušného daňového pásma s přesností na setiny. (4) Sazba daně se zvyšuje o přirážku ve výši 10 % k sazbě daně podle odstavce l u všech poplatníků s převážně obchodní činností s výjimkou organizací spotřebních družstev s převážně obchodní činností. (5/ Vypočtená daň ze zisku se snižuje o slevy uvedené v § 22. (6) U družstevních podniků zahraničního obchodu činí sazba daně ze zisku 75 %. (7) Je-li základem daně ze zisku likvidační přebytek, činí sazba daně 50 % tohoto přebytku. § 12 (1] Poplatníci s převážně obchodní činností včetně družstevních podniků zahraničního obchodu platí daň z celkového objemu mezd. (2) Poplatníci s převážně obchodní činností odvádějí příspěvek na sociální zabezpečení ve výši 10 % a družstevní podniky zahraničního obchodu ve výši 25 % ze základu podle § 10 odst. 2.
9
ODDÍL II Služby, místní výroba a místní stavebnictví § 13 (1) Sazba daně ze zisku u poplatníků s činností převážně neobchodní s výjimkou poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. d), g), h), v§2 odst. 2 písm. b), c), d), e), v § 20 odst. 1 a s výjimkou společných družstevních podniků a melioračních družstev
činí %
při rentabilitě % do 15 nad 15 do 18
30
nad 18 do 22
30 + 3, - a 39 + 2, — a
nad 22 do 26
47 + 1, 5 á
nad 26 do 30
53 +
nad 30 do 35
57 + 0, 8 á
nad 35 do 40
61 + 0, 6 á
nad 40 do 55
64 + 0, 4 á
nad 55
70
1
á
(2) u poplatníků s činností převážně neobchodní se rentabilita vypočítává jako poměr bilančního zisku (neupraveného o připočitatelně a odpočitatelné položky) k součtu bilančního zisku (neupraveného) a mezd zúčtovaných k výplatě včetně ostatních osobních výdajů. (3) Činitel „a" uvedený v odstavci l se rovná procentu rentability přesahujícímu spodní hranici příslušného daňového pásma s přesností na setiny. (4) Vypočtená daň ze zisku se snižuje o slevy uvedené v § 22. (5) Je-li základem daně ze zisku likvidační přebytek, činí sazba daně 50 % tohoto přebytku.
§ 14 (1) Poplatníci s převážně neobchodní činností platí daň z individuálních mezd s výjimkou okresních (městských) stavebních podniků, okresních zemědělských stavebních podniků, výzkumných ústavů družstev, krajských organizací pro rozvoj a zavádění nové techniky v místním hospodářství a krajských dopravních středisek, které platí daň z celkového objemu mezd. (2) u výrobních družstev se do individuální mzdy pracovníka nezapočítávají doplňkové odměny, nepřesáhne-li úhrn vyplacených doplňkových odměn za celé zdaňovací období 2, 5 % mzdových prostředků výrobního družstva. Přesáhne-li úhrn těchto odměn 2, 5 % mzdových prostředků výrobního družstva, započte se celá doplňková odměna do individuální mzdy pracovníka.
10 § 15 (1) Poplatnici s činností převážně neobchodní s výjimkou uvedenou v odstavci 2 odvádějí příspěvek na sociální zabezpečení ve výši 25 % ze základu podle § 10 odst. 2.
[2] Příspěvek na sociální zabezpečení ve výší 10 % základu podle § 10 odst. 2 odvádějí výzkumně ústavy družstev, družstva invalidů a podniky invalidů a stanovený okruh organizací s převážně neobchodní činností z části základu podle § 10 odst. 2, který připadá na podíl tržeb za vybraně činnosti (služby). § 16 (1) Sazba daně ze zisku pro organizace uvedené v § '2 odst. 2 písm. b], d] a e) činí 65 % a pro organizace uvedené v § 2 odst. 2 písm. c) 50 % základu podle § 4. (2) Poplatníci daně ze zisku podle odst. l platí daň z individuálních mezd za pracovníky provádějící činnost podléhající dani ze zisku s výjimkou svazů bytových družstev, které platí daň z celkového objemu mezd. ODDÍL III Zemědělství § 17
(1) Sazba daně ze zisku u poplatníků podle § 2 odst. l písm. d), společných družstevních podniků a melioračních družstev při rentaabilítě %
činí %
do 10
10
nad 35 do 45
10, - + 0, 5 á 17, 5 + 1, - á 27, 5 + 1, 25 á
nad 45
40, -
nad 10 do 25 nad 25 do 35
(2) Rentabilita se vypočítává jako poměr bilančního zisku (neupraveného o připočitatelné a odpočitatelně položky] k celkovým nákladům včetně finančních nákladů. (3) Činitel „a" uvedený v odstavci l se rovná procentu rentability přesahujícímu spodní hranici příslušného daňového pásma s přesností na setiny. Výsledná sazba daně se vypočte s přesností na setiny. (4) U poplatníků podle § 2 odst. l písm. d], společných družstevních podniků a melioračních družstev zvyšuje se sazba daně ze zisku o l % za každé l % podílu tržeb z nezemědělské činnosti z celkových tržeb, maximálně o 50 %. (5) Výše sazby daně ze zisku včetně zvýšení může činit nejvýše 70%.
11 (6) Vypočtená daň se snižuje o slevy podle § 22. (7) Je-li základem daně ze zisku likvidační přebytek, činí sazba daně 50 % tohoto přebytku. § 18 (1) Poplatníci uvedení v tomto oddílu s výjimkou společných družstevních podniků a melioračních družstev platí daň z celkového objemu mezd.
(2) Společné družstevní podniky a meliorační družstva platí daň z individuálních mezd. § 19 (1) Poplatníci uvedení v tomto oddílu s výjimkou organizací vojenských lesů a statku odvádějí příspěvek na sociální zabezpečeni ve výši 10 % pouze z části základu podle § 10 odst. 2, který připadá na podíl tržeb z nezemědělské činnosti.
(2) Organizace vojenských lesů a statků odvádějí příspěvek na sociální zabezpečení ve výši 10 % ze základu podle § 10 odst. 2. ODDÍL IV Ostatní poplatnici
§ 20 (1) Sazba daně ze zisku u oborových (generálních) ředitelství, svazu družstev, sdružení (svazů) organizací a Ústřední rady družstev činí 50%. (2) Poplatníci uvedení v odst. 1 platí daň z celkového objemu mezd a odvádějí příspěvek na sociální zebezpečení ve výši 10 % ze základu podle § 10 odst. 2. § 21 (1) U poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. g) činí sazba daně ze zisku 65 %.
(2) U poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. h) činí sazba daně ze zisku: a) 40 % ze základu podle § 4 odst. 8 písm. a), b) 25 % ze základu podle § 4 odst. 8 písm. b), c) 20 % ze základu podle § 4 odst. 8písm. c), d) 65 % ze základu podle § 4 odst. 8 písm. d), popř. e). (3) Poplatníci uvedení v § 2 odst. 1 písm. e). a h) platí z mezd a odměn vyplacených na území Československé socialistické republiky daň z Individuálních mezd a odvádějí příspěvek na sociální zabezpečení ve výši 25 % (§ 10 odst. 2).
12 ČÁST V Společná ustanovení
§ 22 Slevy na dani ze zisku (1) Nepřesahuje-li základ daně ze zisku 80 000 Kčs, činí sazba daně ze zisku 20 % (včetně přirážky podle § 11 odst. 4 a zvýšení podle § 17 odst. 4) pro všechny poplatníky, pokud je pro ně výhodnější. (2) Poplatníkům se poskytuje sleva na dani ze zisku na výchovu učňů v tuzemsku takto:
na každého učně v 1. roce výuky při internátní výuce mimo podnik při soustředěné výuce v podniku při individuální výuce na každého učně v 2. roce výuky ( při tříleté učební době] při internátní výuce mimo podnik při soustředěné výuce v podniku při Individuální výuce
pro pro preferované ostatní činnosti činnosti r o č n ě Kčs *
5000
3000
3000
2000
2000
1000
3000
2000
2000
1500
1500
1000.
(3) Pro družstva invalidů nebo podniky invalidů a společenské organizace (jejich podniky a hospodářská zařízení) se daň ze zisku snižuje o 30 %. Tohoto ustanovení nelze použít v případech uvedených v odstavci 1. (4) U vybraného okruhu poplatníků s převážně neobchodní činnosti s výjimkou společenských organizaci (jejich podniků a hospodářských zařízení) se daň ze zisku připadající na tržby za vybrané činnosti (služby) snižuje o 40%; při meziročním růstu tržeb za vybrané činnosti (služby) se procento slevy na dani ze zisku zvyšuje, a to až do 70%. § 23 Správa daně a příspěvku na sociální zabezpečení (1) Správu daně, jejíž výnos plyne a) do rozpočtu národních výborů, vykonávají orgány pověřeně příslušnými ústředními orgány republik; *) *) Článek 12 ústavního zákona č.. 143/1968 Sb., o Československé federaci, ve znění ústavního zákona č. 125, 1970 Sb.
13
b] do státních rozpočtů republik nebo federace, vykonávají finanční správy. *) (2) Správu příspěvku na sociální zabezpečení vykonávají orgány příslušné pro správu daně. § 24 Vznik daňové povinnosti a povinnosti odvodu příspěvku na sociální zabezpečení
(1) Daňová povinnost a povinnost odvodu příspěvku na sociální zabezpečení vzniká dnem zahájení dani podrobené činnosti. (2) U poplatníků uvedených v § 2 odst. l písm. h) vzniká daňová povinnost a povinnost odvodu příspěvku na sociální zabezpečeni dnem, kdy začali v tuzemsku vykonávat hospodářskou činnost, popřípadě kdy jsou jim vypláceny anebo k jejich dobru připisovány příjmy podrobené dani. (3) Poplatník je povinen začátek a ukončení dani podrobené činnosti oznámit do 15 dnů místně příslušným orgánům, které spravují daň a příspěvek na sociální zabezpečení. § 25 Zdaňovací období Zdaňovacím obdobím je běžný kalendářní rok. § 26 Daňové přiznání (1) Poplatník je povinen podat přiznání k dani a příspěvku na sociální zabezpečení u orgánu vykonávajícího správu daně (§ 23], v jehož obvodu měl sídlo 31. prosince zdaňovacího období, a to do 15. února po uplynut! zdaňovacího období (§25) a připojit k němu účetní závěrku a další doklady stanovené příslušným ministerstvem financí.
(2) Poplatník je povinen v přiznání si daň a příspěvek na sociální zabezpečení sám vypočítat a uvést též případné výjimky, zvýhodnění a slevy a vyčíslit jejich objem v korunách. (3) Zanikne-li organizace bez provedení likvidace, je její právní nástupce povinen podat do konce následujícího měsíce přiznání k dani a příspěvku na sociální zabezpečení za uplynulou část roku. (4) V případě likvidace organizace trvá daňová povinnost i povinnost podávat každoročně přiznání k dani a příspěvku na sociální zabezpečení až do skončení likvidace. Po skončení likvidace je orgán pověřený likvidací povinen podat do konce následujícího měsíce přiznání za uplynulou část roku a v přiznání k dani ze zisku uvést též likvidační *) Zákon České národní rady č. 33/1970 Sb., o finančních správách. Zákon Slovenské národní rady č. 115, 1970 Sb., o finančních správách.
14
přebytek. Přiznání je povinen doložit počáteční a konečnou likvidační rozvahou a výkazem o použití likvidačního přebytku. Likvidační přebytek se připočte k základu daně ze zisku toho roku, v němž byla likvidace skončena. (5) Nebylo-li přiznání podáno včas, může byl vyměřená daň a příspěvek na sociální zabezpečení zvýšena až o 10 %. Vyměření daně a příspěvku na sociální zabezpečení § 27
(1) Daň a příspěvek na sociální zabezpečení vyměří orgán vykonávající správu daně a příspěvku na sociální zabezpečení po uplynutí zdaňovacího období. (2) Daň se nevyměří pokud činí méně než 100 Kčs. [3] Základ daně a základ příspěvku na sociální zabezpečení se zaokrouhluje na celé 100 Kčs nahoru; daň, zvýšení (§ 26 odst. 5) a penále se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. § 28
(1) O vyměření daně a příspěvku na sociální zabezpečení vyrozumí orgán vykonávající správu daně a příspěvku na sociální zabezpečení poplatníka platebním výměrem. (2) Proti platebnímu výměru může poplatník podat do 15 dnů odvolání u orgánu, který platební výměr vydal. [3) Odvolání nemá odkladný účinek Placení daně a příspěvku na sociální zabezpečení § 29
(1) Poplatník je povinen nejpozději třetího dne před koncem každého měsíce platit měsíční zálohy na daň, a to: a] na daň ze zisku ve výši jedné dvanáctiny roční daňové povinnosti vypočtené ze zisku plánovaného na běžný rok. Po uplynutí každého čtvrtletí (s výjimkou posledního čtvrtletí], vypočte poplatník, kolik činí daň ze zisku ze základu skutečně dosaženého za uplynulou dobu od začátku roku. Je-li vypočtená daň vyšší než odvedené zálohy, je povinen rozdíl zaplatit se zálohou splatnou v prvním měsíci následujícího čtvrtletí. Zároveň je povinen oznámit orgánu vykonávajícímu správu daně, jak daň vypočetl. Pokud je vypočtená daň nižší než odvedené zálohy, zúčtuje se přeplatek na zálohy splatné v dalším měsíci; b) na daň z objemu mezd (§ 7) ve výši jedné dvanáctiny plánovaně roční výše této daně.
15
(2) Činila-li daň ze zisku za uplynulý kalendářní rok méně než 400 000 Kčs, platí se zálohy na daň Čtvrtletně, nejpozději třetího dne před koncem prvního měsíce po skončení čtvrtletí (s výjimkou posledního čtvrtletí), a to: a) na daň ze zisku, ve výši daně ze zisku ze základu skutečně dosaženého za uplynulou dobu od začátku roku po odečtení záloh na tuto daň již zaplacených; b] na daň z objemu mezd ve výši jedné čtvrtiny plánovaně roční povinnosti této daně. (3) Příspěvek na sociální zabezpečení, který si poplatník sám vypočte, je splatný v měsíčních zálohách nejpozději třetího dne před koncem každého měsíce, a to ve výši jedné dvanáctiny celoroční povinnosti vypočtené z objemu mzdových prostředků plánovaných na příslušný rok a u poplatníků s rozdílnou výší příspěvku podle druhu činností a jejich plánované skladby. Po uplynutí každého čtvrtletí upravuje se výše příspěvku na sociální zabezpečení podle skutečně zúčtovaného objemu mzdových prostředků za uplynulé období a u poplatníků s rozdílnou výší příspěvku podle skutečně dosažených tržeb v jednotlivých druzích činností. Je-li takto vypočtený příspěvek na sociální zabezpečení vyšší než odvedené zálohy, je poplatník povinen rozdíl zaplatit za prvé až třetí čtvrtletí se zálohou splatnou v prvém měsíci následujícího čtvrtletí a za čtvrté čtvrtletí ve lhůtě stanovené pro podání přiznání k dani a příspěvku na sociální zabezpečení. Vznikne-li za prvé až třetí čtvrtletí přeplatek, odvede poplatník o tento rozdíl při nejbližší záloze příspěvku na sociální zabezpečení méně. (4) Poplatník je povinen předložit orgánu vykonávajícímu správu daně a správu příspěvku na sociální zabezpečení nejpozději do 29. ledna výpočet plánované roční povinnosti daně a příspěvku na sociální zabezpečení. (5) Jestliže daň a příspěvek na sociální zabezpečení vypočtené v přiznání jsou vyšší, než zaplacené zálohy na daň a na příspěvek na sociální zabezpečení, je poplatník povinen zaplatit rozdíl ve lhůtě stanovené pro podání přiznání. Jsou-li zaplacené zálohy na daň a na příspěvek na sociální zabezpečení vyšší než daň a příspěvek na sociální zabezpečení vypočtené v přiznání, vrátí orgán vykonávající správu daně a příspěvku na sociální zabezpečení poplatníkovi rozdíl do 15. března. (6) Jestliže daň a příspěvek na sociální zabezpečení stanovené platebním výměrem jsou vyšší než daň a příspěvek na sociální zabezpečení vypočtené v přiznání, je poplatník povinen zaplatit rozdíl do 15 dnů po doručení platebního výměru. (7) V odůvodněných případech, zejména poplatníkům se sezónní činností, může orgán vyko-
16
navající správu daně a příspěvku na sociální zabezpečení stanovit zálohy jinak. (8) Ustanovení o výkonu rozhodnutí v daňovém řízení*) platí pro všechny poplatníky této daně a příspěvku na sociální zabezpečení; použije se obdobně i při úhradě dlužných částek z účtů u ostatních peněžních ústavů. § 30
(1) Daň ze zisku z příjmů uvedených v § 4 odst. 8 písm. a), b) a c), kterou jsou povinni platit poplatníci se sídlem v cizině, se vybírá srážkou. Srážku je povinen provést dlužník, který má bydliště nebo sídlo v tuzemsku (dále jen „dlužník") ve výší uvedené v § 21 odst. 2 písm. a), b) a c). (2) Dlužník je povinen sraženou daň odvést příslušnému orgánu vykonávajícímu správu daně nejpozději do 15 dnů po dm, kdy poplatníku (věřiteli) vyplácí nebo připisuje dlužné částky ve prospěch, a současně oznámit příslušnému orgánu vykonávajícímu správu daně částku, kterou poplatníku (věřiteli) vyplácí nebo připisuje ve prospěch a právní důvod svého závazku. (3)Neprovede— li dlužník srážku daně nebo sraženou daň neodvede, bude na něm vymáhána jako jeho dluh. (4) Daňová povinnost poplatníka, pokud jde u příjmy uvedené v § 4 odst. 8 písm. a), b) a c), se považuje za splněnou zaplacením daně ze zisku srážkou. (5) Federální ministerstvo financí může i v jiných případech stanovit, že daň ze zisku, kterou jsou povinni platit poplatníci se sídlem v cizině, se vybírá srážkou, jestliže je to v zájmu zajištění daně a současně stanovit výši daňové srážky. § 31
Penále (1) Nebyla-li daň nebo příspěvek na sociální zabezpečení, popřípadě zálohy na ně zaplaceny včas, je poplatník povinen zaplatit za každý den prodlení penále ve výši 0, 1 % z dlužné částky. Penále ve stejné výši je povinen platit i dlužník, neodvedl — li včas daň vybíranou srážkou (§ 30). (2)Uvede— li poplatník v přiznání daň nebo příspěvek na sociální zabezpečení nižší částkou, než bude stanovena platebním výměrem, zvýší orgán vykonávající správu daně a příspěvku na sociální zabezpečení daň nebo příspěvek o 10 % tohoto rozdílu. § 27 vyhlášky ministerstva financí č. 16/1962 Sb., o řízení ve věcech dani a poplatků.
17 § 32 Promlčení (1) Daň a příspěvek na sociální zabezpečení nelze vyměřit ani vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník povinen podat přiznání k dani a příspěvku na sociální zabezpečení. (2) Je-li proveden úkon k vyměření nebo vymáhání daně, popřípadě k vymáhání příspěvku na sociální zabezpečení, běží promlčecí lhůta znovu od konce roku, ve kterém byl poplatník o tomto úkonu zpraven.
§ 33 Kontrola daně a příspěvku na sociální zabezpečení (1) Orgán vykonávající správu daně a příspěvku na sociální zabezpečení prověřuje správnost a úplnost daňových přiznání a včasnost, správnost a úplnost placení daně a příspěvku na sociální zabezpečení. (2) Poplatníci případně dlužníci, kterým je uložena povinnost srážet daň (§ 30 odst. 1), jsou povinni poskytnout kontrolním orgánům vysvětlení a důkazy o skutečnostech rozhodných pro vyměření daně a příspěvku na sociální zabezpečení a učinit vše, co je k usnadnění a urychlení kontroly potřebné
§ 34 Řízení Pro řízení ve věcech daně a příspěvku na sociální zabezpečení platí předpisy o řízení ve věcech daní a poplatků, *) pokud tento zákon nestanoví jinak Č Á S T VI Výjimky, zvýhodnění a slevy § 35
(1) Vláda Československé socialistické republiky může stanovit způsob a za jakých podmínek může oborové (generální) ředitelství, řídící národní výbor, popřípadě ústřední orgán v nezbytných případech přerozdělovat prostředky podřízených hospodářských organizací. (2) Vláda Československé socialistické republiky, pokud jde o poplatníky řízené orgány federace a vlády České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, pokud jde o poplatníky řízené orgány republik, mohou a) stanovit podmínky, za kterých nebude zdaňován přírůstek průměrných mezd vyplývající ze snížení zaměstnanosti; b) povolit pro organizace s vhodnými podmínkami jako experiment u daně a příspěvku na *) Vyhláška ministerstva financí č. 16/1962 Sb., o řízení ve věcech daní a poplatků.
18 sociální zabezpečení jejich nahrazení jiným vztahem ke státnímu rozpočtu, popřípadě jiným způsobem zdaňování nebo provádění odvodů za účelem ověření nových způsobů řízení, zejména též za účelem sjednocení jednotlivých ekonomických nástrojů mezi socialistickými zeměmi; c) stanovit podmínky, za kterých nebudou přirážky k náhradě za vypouštění nečištěných nebo nedostatečně čištěných odpadních vod, jakož i poplatky a přirážky za znečišťování ovzduší připočitatelnými položkami k zisku pro účely výpočtu daně ze zisku.
§ 36 Federální ministerstvo financí může stanovit: a] okruh vybraných organizací a činností (služeb) podle § 15 odst. 2 a podle § 22 odst. 4 a dále procentní zvýšení slevy za meziroční růst tržeb za vybraně činnosti (služby] podle § 22 odst. 4; b) v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí okruh preferovaných činností podle § 22 odst. 2. (2) Federální ministerstvo financí, pokud jde o poplatníky řízené orgány federace a o poplatníky se sídlem v cizině a ministerstva financí České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, pokud jde o poplatníky řízené orgány republik, mohou: a) rozhodnout ve sporných případech o způsobu zdanění; b) stanovit, že poplatníkem daně a příspěvku na sociální zabezpečeni je generální (oborové) ředitelství, popřípadě ministerstvo za všechny jím řízené organizace. V případě, že řízené organizace se nacházejí na území obou národních republik je k vydání povolení třeba dohoda s příslušnými orgány obou republik; této .dohody není třeba u organizací řízených federálními orgány; c) v dohodě s příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí stanovit pro účely daně z objemu mezd výchozí úroveň mezd zejména: 1. pro nově vzniklé organizace v případech reorganizací, 2. v organizacích, místech, popřípadě odvětvích (oborech), rozhodne-li tak vláda; d] snížit daň ze zisku organizacím s činností převážně obchodní, a to až o 20 % pro dobudování obchodní sítě; e) stanovit paušální procento zvýšení podle § 17 odst. 4;
19
f) zcela nebo zčásti osvobodit od daně ze zisku nově budované organizace, a to nejvýše na dobu dvou let od zahájení činnosti; g) určit okruh organizací s převážně obchodní činností, u nichž pro účely výpočtu rentability budou celkové náklady snižovány o spotřebu základních surovin v jejich výrobnách, h| učinit opatření, aby bylo zabráněno dvojímu zdanění téhož základu daně u téhož poplatníka; ch) upravit daňové, popřípadě odvodové povinnostl při sdružování prostředků organizací s rozdílnými vztahy ke státnímu rozpočtu; i l pro jednotlivé případy učinit opatření k zamezení tvrdostí a nesrovnalostí, popřípadě povolit úlevu, vyžadují-li to společenské zájmy, a určit orgány a vymezit jejich oprávněni k povolování těchto úlev. Č Á S T VII Přechodná a závěrečná ustanovení § 37
Federální ministerstvo financí se zmocňuje podrobněji upravit prováděcím předpisem § 2 až 6, § 8, 9, 11, § 13 až 15, § 17, 19, 22, 26, § 29 až 31 a § 36 tohoto zákona. § 38 Výnos daně a příspěvku na sociální zabezpečení od organizací řízených federálními orgány plyne do státního rozpočtu federace. § 39
Zrušují se a) zákon č. 101/1970 Sb., kterým se stanoví zásady pro zákony národních rad o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení, b] zákon Slovenské národní rady č. 116/1970 Sb., o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení, c) zákon České národní rady č. 120/1970 Sb., o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení, d) vyhláška ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 9/1971 Sb., kterou se provádí zákon Slovenské národní rady č. 116/ 1970 Sb., o důchodově dani a příspěvku na sociální zabezpečení, e) vyhláška ministerstva financí České socialistické republiky č. 10/1971 Sb., kterou se provádí zákon České národní rady č. 120/1970 Sb., o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení.
20 § 40 Účinnost
(1] Tento 1. ledna 1972.
zákon
nabývá
účinnosti
dnem
(2) Daň a příspěvek na sociální zabezpečení podle tohoto zákona se vyměří poprvé za kalendářní rok 1972. (3] Ustavení § 26 odst. l, § 29 odst. 5 a 8, § 31 odst. 2 se použijí již za rok 1971.
21
Důvodová zpráva
k návrhu zákona o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení Obecná část V souladu s navrhovanými zásadami plánovitého řízení národního hospodářství platných od roku 1972 se navrhuje též úprava vztahu hospodářských organizací ke státnímu rozpočtu. Zásadní změna těchto vztahů spočívá přede vším v tom, že v celém národním hospodářství SR od 1. ledna 1972 ruší systém hrubého důchodu včetně navazujících odvodů a současně dochází k úpravě dosavadních daní a odvodů organizací tak, aby tyto aktivněji působily na efektivní plánovitý rozvoj národního hospodářství ve všech jeho oblastech. Navrhovaná úprava odvodů a daní přitom vychází z požadavku optimální sladěnosti tvorby a použití finančních prostředků s úkoly hmotného plánu při uplatnění hmotné zainteresovanosti (podněcování) organizací na zvyšování efektivnosti a hospodárnosti. Současně se v této oblasti posiluje pravomoc a odpovědnost řídících orgánů. V souladu se závěry XIV. sjezdu KSČ je v návrhu respektován i požadavek kontinuity v soustavě plánovitého řízení zejména v oblasti těch finančně-ekonomických nástrojů, které se v uplynulém období osvědčily. Vychází se přitom ze zásady, že soustava plánovitého řízení má být soustavou otevřenou, která má být dále prohlubována, přičemž se zásadnějšími úpravami se počítá v podstatě až pro období 6. 5LP. Proto od 1. ledna 1972 se navrhuje u důchodové daně provést jen nejnutnější změny, související s realizací uvedených zásad. Rozsah navrhované úpravy důchodové daně a příspěvku na sociální zabezpečení vychází jak z dosavadních poznatků o jejím působení, tak především z požadavku prohloubení plánovitého řízení, přičemž navazuje na úpravu systému obvodů u státních hospodářských organizací. Vzhledem k provedené novelizaci ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, je nutné k 1. lednu 1972 nahradit dosavadní tři zákony o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení a prováděcí vyhlášky pouze jediným zákonem Federálního shromáždění Československé socialistické republiky a prováděcí vyhláškou platnými pro celou Československou socialistickou republiku. Zvláštní část V návrhu zákona o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení se oproti dosavadnímu stavu (zákon ČNR č. 120/1970 Sb. a zákon SNR č. 116/1970 Sb. ) navrhují především tyto změny:
K § l — Úvodní ustanoveni Vzhledem k tomu, že dosavadní konstrukce zákona o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení se v podstatě osvědčila, nenavrhuje se kromě nutných věcných změn a nového vyme zení okruhu p o p l a t n í k ů , měnit dosavadní systém této daně včetně příspěvku na sociální zabezpečení. K § 2 — Poplatníci důchodové daně Z dosavadního okruhu poplatníků důchodové daně navrhuje se vyčlenit státní hospodářské obchodní organizace, včetně obchodních organizací řízených národními výbory a začlenit je do okruhu organizací podléhajících zákonu o odvodech do státního rozpočtu a příspěvku na sociální zabezpečení. Nově se navrhuje mezi poplatníky důchodové daně začlenit zemědělské organizace, které doposud provádějí odvody z hrubého důchodu podle zákona č. 83/1966 Sb. a nařízení vlády ČSSR č. 14/1971 Sb. Jde především o Velkovýkrmny, Drůbežářství Xaverov, Hydinárský statný majetok Bratislava, Rekultivace n. p. Havířov, Statky a lesy n. p. Sokolov, Velkochov laboratorních zvířat n. p. Lysolaje a hospodářské organizace vojenských lesů a statků. Důvodem zařazení těchto organizací do okruhu poplatníků důchodové daně je požadavek sjednotit daňový systém pro všechny organizace se zemědělskou výrobou a zemědělskými službami, neboť ostatní organizace zemědělské výroby a služeb, vyjma JZD a státních statků, jsou již poplatníky důchodové daně. Celkové sjednocení daňového systému pro všechny zemědělské organizace se předpokládá uskutečnit od 1. ledna 1973. Okruh poplatníků důchodové daně se rozšiřuje i o některé organizace menšího charakteru, které svou strukturou a rozsahem činnosti plní v národním hospodářství obdobnou funkci jako převážná část poplatníku důchodové daně (např. Ostav kosmetiky). Jde o organizace, které doposud prováděly odvody z hrubého důchodu. Ponechání některých státních hospodářských organizací, zejména podniků místního hospodářství a místního stavebnictví, v systému důchodové daně, vychází z účelnosti zachování jednotného systému zdanění u organizací přibližně stejného charakteru zabývajících se v podstatě stejnými činnostmi, tj. službami a drobnou převážně řemeslnou výrobou a opravami. K § 3 - Předmět daně Vymezení předmětu daně zůstává oproti dosavadní úpravě beze změny.
22 U společenských organizací včetně ZV ROH se za trvalou hospodářskou činnost i nadále bude považovat provozování těch činností, které směřují k dosahování zisku. Jde např. o provozování pohostinství, obchodní činnosti, veřejné dopravy, doplňkově výroby a podobně. Za trvalou hospodářskou činnost se však u těchto organizací nepovažuje taková činnost, která se omezuje výlučně na plnění jejich základního vlastního poslání. To se týká především pro vozování rekreace pro vlastní zaměstnance včetně jejich rodinných příslušníků, dětské rekreace včetně výměnných akcí, pořádání sportovních a kulturních akcí nebo představení, zájezdů pro vlastni zaměstnance resp. členy a podobně. Tyto činnosti nebudou podléhat zdanění. Podrobnější vymezení pojmu trvalé hospodářské činnosti bude pro jejich značnou specifiku stanoveno v prováděcích předpisech k tomuto zákonu. K § 4 — Základ daně ze zisku U poplatníků se sídlem v cizině se navrhuje stanovit samostatně základ daně ze zisku z příjmu plynoucího z úroků a nájemného. Tato daň se bude vybírat srážkou z celkového hrubého příjmu, který lépe odpovídá skutečným podmínkám zdanění těchto příjmů. K § 5 a 6 — Připočitatelné a odpočitatelné položky V zájmu zjednodušení navrhuje se především zúžit okruh připočitatelných položek zejména o ty položky, které podle platných předpisů nemají být účtovány v nákladech (neoprávněná tvorba rezerv, nezdaněné příděly do fondů zkracující neoprávněně tvorbu zisku a další položky]. Rovněž tak se navrhuje zrušit ty připočitatelně položky, které jsou upraveny závaznými limity resp. jinými normami (výdaje spojené s pohoštěním a ochranné pracovní pomůcky). Navrhovanou úpravou se sleduje též správné vykazování bilančního zisku, který je rozhodující pro výpočet rentability, jakož i výše daně ze zisku. U odpočitatelných položek se navrhuje zúžit jejich okruh pouze u těch položek, které nemají být podle stávajících předpisů zahrnuty do zisku (účelové vývozní prémie a odměny k Rudým praporům popř. standartám). K § 7 až 9 — Daň z objemu mezd, základ daně a sazby Daň z objemu mezd resp. z individuálních mezd se navrhuje ponechat v dosavadní úpravě jako doplňující nástroj přímé mzdové regulace.
K § 10 — Příspěvek na sociální zabezpečení Na základě poznatků z dosavadního uplatňování tohoto (příspěvku i z nezměněných podmínek není důvodů k jeho změně. Navrhuje se však, aby organizace, u nichž vznik daňové povinnosti je vázán na provozování trvalé hospodářské činnosti [spolpčenské organizace), neodváděly příspěvek na sociální zabezpečení, ale aby bez ohledu na povinnost platit důchodovou daň, platily pojistné nemocenského pojištění podle zákona č. 54/1956 Sb. Tím se odstraní problémy, ke kterým může docházet v případech, začne-li organizace provozovat nebo ukončí-li trvalo hospodářskou činnost v průběhu zdaňovacího období. K § 11 až 20 — Sazby daně ze zisku a) V sazbách důchodové daně, s výjimkou družstevních organizací zahraničního obchodu a u poplatníků se sídlem v cizině nedochází ke změnám. U organizací s převážně obchodní činností, vyjma organizací spotřebních družstev, které budou i nadále poplatníky důchodově daně, se navrhuje uplatnit přirážku k sazbám stanoveným pro obchodní organizace spotřebních družstev, a to ve výši 10 % tak, aby byla zachována srovnatelná stejná výše odvodu, resp. daní u všech obchodních organizací, s výjimkou spotřebních družstev, u nichž snížená sazba vychází z jejich základního poslání, tj. zabezpečení zásobování venkovského obyvatelstva. b) U družstevních organizací zahraničního obchodu navrhuje se stanovit sazbu daně ze zisku ve stejné výši (75%) jako pro ostatní organizace zahraničního obchodu, u nichž bude uplatněn systém odvodů. c) U poplatníků se sídlem v cizině, nejde-li o fyzické osoby, se navrhuje sazba daně ze zisku ve výši 65 %. Avšak v případech, kdy se daň vybírá srážkou, navrhuje se sazba ve výši 40 %, jde-li o příjmy za licenční poplatky a technickou pomoc, ve výši 25 %, jde-li o příjmy z autorských a provozovacích práv, a ve výši 20%, jde-li o. příjmy z úroků a nájemného. Nižší sazba je v těchto případech zdůvodněna tím, že se daň vybírá srážkou z hrubého příjmu, nikoli ze zisku, že se tudíž nepřihlíží k nákladům. Při stanovení sazby daně je však nutno ve společenském zájmu přihlížet k různým závažným okolnostem (např. k vysokým nákladům spojeným v některých případech s poskytováním technické pomoci z ciziny, k naléhavosti zájmu na získání stavebních kapacit z ciziny, k obtížím spojeným se zjištěním podílu nákladů na činnosti prováděné zahraničním podnikem v ČSSR apod. ). Je proto
23
třeba, aby federální ministerstvo financí bylo vybaveno příslušným zmocněním, aby ve společensky odůvodněných případech mohlo u poplatníků se sídlem v cizině rozhodnout o snížení sazby dané nebo poskytnutí úlev (§ 36 odst. 2 písm. i) návrhu zákona). K § 22 — Slevy na dani ze zisku Dosavadní slevy na dani ze zisku na výchovu učňů zůstávají beze změny. Za účelem rychlejšího rozvoje služeb ve smyslu závěrů XIV. sjezdu KSČ se navrhuje podle § 22 odst. 4 zvýšení slevy při meziročním růstu tržeb za vybrané činnosti služby, a to až do výše 70 %. Způsob a progresivní stupnice poskytováni této slevy bude stanovena federálním ministerstvem financí. K § 23 až 34 — Společná ustanovení V souladu s novelizací čl. 12 odst. 2 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, se upravuje důchodová daň pouze zákonem Federálního shromáždění. Návrh zákona proto obsahuje i příslušná ustanovení o správě, placení a zajištění daně a příspěvku na sociální zabezpečení. Oproti dosavadní úpravě stanovené zákony národních rad se navrhuje zkrátit dosavadní lhůtu k podání přiznání z konce února na 15. únor. Navrhovaná úprava vychází jak z termínů pro předložení účetních výkazů, které jsou podkladem pro daňové přiznání, urychlení platby daně a příspěvku na sociální zabezpečení do státního rozpočtu (rozpočtu národního výboru), tak i vytvoření podmínek pro racionální správu této daně. Z obdobného důvodu se navrhuje zkrátit i lhůtu k placení příspěvku na sociální zabezpečení, a to shodně s termíny pro placení daně a vyměření. Tím je umožněno sjednotit i termíny pro platby za běžný rok. přičemž případné celkové přeplatky na této dani včetně příspěvku na sociální zabezpečení budou vráceny poplatníkovi bez jeho žádosti. U drobnějších poplatníků se podle § 29 odst. 2 navrhuje placení daní ve čtvrtletních lhůtách. U vojenských lesů a statků se navrhuje, aby poplatníkem daně a příspěvku na sociální zabezpečení za všechny organizace bylo oborově ředitelství, což vyplývá ze specifických podmínek těchto organizaci. K § 35 až 37 — Výjimky, zvýhodnění a slevy Zmocnění pro vládu ČSSR Za účelem možnosti experimentálního ověřování odchylného způsobu zdaňování se navrhuje zmocnit příslušné vlády povolovat toto ověřování
tak, aby získané poznatky bylo možno uplatnit při dalším rozpracování soustavy plánovitého řízení. Rovněž tak se nově navrhuje zmocnění pro vládu ČSSR, aby stanovila způsob a podmínky, za nichž bude možno v nezbytných případech provádět přerozdělování finančních prostředků u hospodářských organizací při zachování vztahu ke státnímu rozpočtu. Vzhledem k tomu, že dosavadní zmocnění pro vládu na rozšíření resp. úpravu odpočitatelných položek ze zisku a případnou úpravu sazeb daně z objemu mezd se ukázalo jako nepraktické, v novém návrhu zákona se toto zmocnění již nenavrhuje. V souladu s návrhem zákona o odvodech do státního rozpočtu a příspěvku na sociální zabezpečení se navrhuje zmocnit příslušné vlády k stanovení podmínek, za nichž se nebudou uplatňovat přirážky k náhradě za vypouštění nečištěných nebo nedostatečně čištěných odpadních vod, jakož i poplatky a přirážky za znečišťování ovzduší připočitatelnými položkami k zisku. Dosavadní zmocnění v zákoně o důchodové dani pro ministerstva financí se v této oblasti ukázalo jako nepraktické. Zmocnění pro federální ministerstvo financí Aby bylo možno v průběhu pětiletého plánu vhodně reagovat na žádoucí rozvoj služeb včetně zabezpečení finanční rovnováhy navrhuje se, aby federální ministerstvo financí mělo možnost upravovat okruh organizací, obory činnosti (služby) s nárokem na slevy včetně výše slev za meziroční růst jejich objemu. Podrobné vymezení těchto slev resp. činností a okruhu organizací přímo v zákoně by bylo nepraktické a neumožňovalo by pružně reagovat na vývoj situace v jednotlivých letech (strukturální změny, cenové úpravy apod. ). Ostatní zmocnění zůstávají v podstatě beze změn s tím, že se vypouštějí taková zmocnění, která se ukázala bud j a k o neúčelná nebo neodpovídají duchu návrhu zákona. Návrh kompetence u jednotlivých ustanovení zmocnění pro národní a federální orgány podle § 36 a 37 návrhu zákona vychází jak z ústavního zákona o čs. federaci, tak i zákona o působnosti federálních orgánů. K § 38 až 41 — Přechodná a závěrečná ustanovení V souladu s čl. III ústavního zákona č. 125/ 1970 Sb., kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 143/1968 Sb.., o československé federaci, se předpokládá, že po nabytí účinnosti tohoto zákona schváleného Federálním shromážděním ČSSR, pozbývají platnost dosavadní zákony národních rad republik o důchodové dani a příspěvku na sociál-
24
ní zabezpečení, které byly vydány na základě zákona Federálního shromáždění ČSSR č. 101/1970 Sb., kterým se stanovily pouze zásady pro tyto zákony. Pro přehlednost a úplnost jsou v návrhu tohoto zákona uvedeny i zákony národních rad a prováděcí vyhlášky, které budou po nabytí účinnosti navrhovaného zákona zrušeny Z důvodů uvedených k § 23 až 34 — Společná ustanovení navrhuje se, aby u příslušných
ustanovení tohoto zákona, týkajících se termínu daňového přiznání, zúčtování přeplatku daně a příspěvku na sociální zabezpečení resp. inkasa nedoplatků, mohlo být použito již za rok 1971. Finanční dopad Navrhovanými změnami v zákoně o důchodově dani a příspěvku na sociální zabezpečení v podstatě nedochází ke změně příjmů státního rozpočtu.
V Praze dne 9. září 1971 Předseda vlády ČSSR: Dr. Štrougal v. r. Ministr financí ČSSR: Doc. ing. Rohlíček v. r.
Příloha k důvodové zprávě
Přehled zásadních změn obsažených v návrhu zákona o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení Okruh
Dosavadní stav
Navrhovaná
úprava
1. Právní úprava
Na základě zákona Federálního shromáždění byly vydány dva zákony národních rad a dvě vyhlášky
Bude vydán pouze jeden zákon Federálního shromáždění a jedna vyhláška pro celou ČSSR.
2. Okruh poplatníků
a) poplatníky důchodové daně byly dosud státní obchodní organisace
Od 1. ledna 1972 budou tyto organizace odvody podle zákona o odvodech.
b) některé organizace zemědělské výroby včetně vojenských lesů a statků (uvedeny v důvodové zprávě str. 2] prováděly odvody z hrubého důchodu.
Od 1. ledna 1972 se stávají poplatníky důchodové daně a příspěvku na sociální zabezpečení tak jako ostatní organisace zemědělské výroby a služeb (mimo JZD a státní statky).
3. Připočitatelné položky
Okruh připočitatelných položek zahrnoval: — neoprávněnou tvorbu rezerv včetně změn — výdaje spojené s pohoštěním a dary - položky účtované v nákladech v rozporu s právními předpisy - nezdaněné příděly do fondů neoprávněně zkracující zisk — částky vynaložené na ochranné oděvy, obuv a pomůcky nad stanovenou normu.
Uvedené položky se ruší, přičemž o neoprávněně účtované náklady, resp. zkrácení výnosů se zvyšuje bilanční zisk, který je rozhodující pro výpočet rentability i samotně daně ze zisku.
4. Odpočitatelné položky
Okruh odpočitatelných položek z a h r n o v a l : — účelové vývozní prémie, pokud byly zahrnuty v zisku — odměny k Rudým praporům a standartám, pokud byly zahrnuty v zisku.
Tyto položky se v návrhu nového zákona již neuvádějí, protože uvedené odměny nemají být zahrnovány do zisku, ale přímo do jednotlivých fondů (po zdanění).
5. Sazby daně
a) družstevní podniky zahraničního obchodu odváděly daň ze zisku ve výši 65 % b) u příjmů z licenčních poplatků včetně technické pomoci činila sazba v dosavadním zákoně 15 % a v rámci zmocnění byla národními orgány zvýšena na 42%.
Sazba daně se zvyšuje na 75 % stejně jako u ostatních podniků zahraničního obchodu. Sazba se upravuje přímo v zákoně na 40 %.
prováděl
25
Dosavadní stav
Navrhovaná úprava
c) ostatní organizace zabývající se převážně obchodní činností, kromě spotřebních družstev, odváděly daň ze zisku podle progresivní stupnice pro státní obchodní organizace.
Tyto organizace budou odvádět daň ze zisku uvedenou v § 11 s přirážkou 10 % lak, aby byla zachována stejná úroveň zdanění jako u státních obchodních organizací.
6. Slevy na dani ze zisku
Organizacím zabývajícím se převážně službami byla poskytována za podíl tržeb za vybraně činnosti (služby) sleva na dani ze zisku ve výši 40 %.
V zájmu podpory rychlejšího rozvoje služeb ve smyslu závěru XIV. sjezdu KSČ zvyšuje se tato sleva při meziročním růstu tržeb za vybraně činnosti (služby) až do výše 70% (progresivně odstupňovaná podle procenta meziročního růstu tržeb za vybrané činnosti).
7. Správa dani
a) povinnost předložit daňové přiznání byla do konce února
Lhůta se zkracuje do 15. února.
b) příspěvek na sociální zabezpečení se odváděl 15. dne po skončení běžného měsíce bez ročního vyměřování
Příspěvek na sociální zabezpečení se odvádí ve stejných lhůtách jako daň ze zisku, tj. nejpozději 3. dne před koncem měsíce a po uplynutí roku provádí se jeho vyměření.
č) případné roční přeplatky na dani a příspěvku na sociální zabezpečení z minulého roku se po podání přiznání zúčtují na daň běžného roku a jen výjimečně se na žádost poplatníka vrátí (při nedostatku finančních prostředků).
Přeplatky se zúčtují na neuhrazenou daňovou povinnost roku, za který se daň a příspěvek na sociální zabezpečení vyměřuje a není-li nedoplatek na těchto daních a příspěvku na sociální zabezpečení, přeplatek se bez žádosti poplatníku vrátí nejpozději do 15. března.
Všechna zmocnění byla delegována na národní orgány, přičemž některá zmocnění byla nepraktická.
Zmocnění jsou upravena podle věcných potřeb soustavy řízení, přičemž opatření vyžadující si jednotné řešení pro celou ČSSR jsou v působnosti federálních orgánů a ostatní zmocnění jsou v souladu s novelizací ústavního zákona o československé federaci delegována na národní orgány.
8. Zmocněn!
/
StT l — 36224-71
26
Okruh
