Federální shromáždění Československé socialistické republiky I. v. o.
72
Vládní návrh Zákon ze dne
1971
o geodézii a kartografii Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně: § l Základní ustanoveni
(1) V oboru geodézie a kartografie se podle státních plánů rozvoje národního hospodářství zabezpečují odborné měřické, výpočetní a konstrukční práce v geodetických základech, v mapování, v Inženýrské geodézii a evidence nemovitostí, zejména pro potřeby hospodářské a kulturní výstavby a obrany státu, a práce spojené s vytvářením a vydáváním kartografických děl. (2) Úkoly geodézie a kartografie plní: • a) ústřední a územní orgány geodézie a kartografie republik jako orgány státní správy pro zabezpečování civilních potřeb geodézie a kartografie (dále jen „orgány geodézie a kartografie") a jim podřízené organizace, b) federální ministerstvo národní obrany a jemu podřízené orgány a organizace, c) jiné orgány státní správy a socialistické organizace, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.
1971
2
Působnost orgánů a organizací geodézie a kartografie §2 Do působnosti orgánů geodézie a kartografie náleží: a) stanovení koncepcí a směrů rozvoje geodézie a kartografie a odpovědnost za jejich realizaci, b) zřizování, popř. vyhotovování, udržování, obnovování a dokumentace geodetických základů a státních mapových děl, c) zakládáni a vedení evidence nemovitostí*) a vyhotovování a ověřováni geometrických plánů pro tyto účely, d) řízení prací inženýrské geodézie, e) koordinace geodetických a kartografických prací, které mají být převzaty nebo využity též pro státní mapové dílo a shromažďování, zhodnocování a dokumentace výsledků těchto prací, f) vyhotovování, rozmnožování a vydávání kartografických děl a jiných publikací a koordinace vydávání těchto děl jinými k tomu oprávněnými orgány a organizacemi, g] provádění opatření v geodézii a kartografii v zájmu obrany státu v dohodě s federálním ministerstvem národní obrany, h) řízení a koordinace výzkumu a vědeckotechnického rozvoje v geodézii a kartografii, i) zajišťování úkolů mezinárodní spolupráce v geodézii a kartografii.
§3 K zabezpečení odborných technických činností geodézie a kartografie zřizují ústřední orgány geodézie a kartografie republik organizace, které v rozsahu určeném těmito ústředními orgány: a) zajišťují zřizování, udržování, obnovování a dokumentaci geodetických základů, b) vedou ústřední geodetickou a kartografickou dokumentaci a ústřední dokumentaci kartografických děl, c) zajišťují vědeckotechnické informace, d] plní úkoly výzkumu a vědeckotechnického rozvoje a vývoje, e) plní i jiné úkoly, jimiž je pověří ústřední orgán geodézie a kartografie republiky. § 4 Má-li být předmětem činnosti socialistických organizací, které nejsou podřízeny ústřednímu orgánu geodézie a kartografie republiky, výkon prací v oboru geodézie a kartografie, je k tomu třeba souhlasu tohoto orgánu. *) Zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitosti, a vyhláška Ústřední správy geodézie a kartografie č. 23/1964 Sb., kterou se provádí zákon č.. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, ve znění vyhlášky č. 133/1965 Sb.
3
Opatření v zájmu obrany státu § 5
(1) Orgány státní správy a socialistické organizace (dále jen „orgány a organizace") provádějící geodetické a kartografické práce jsou ve své činnosti povinny dbát zájmů obrany státu, zejména při stanovení geodetických systémů, při budování, udržování a zdokonalování geodetických a geofyzikálních základů a při tvorbě kartografických děl. Při činnosti, která se dotýká zájmů obrany státu, postupují tyto orgány a organizace se souhlasem federálního ministerstva národní obrany. (2) Závazné geodetické systémy zásadního významu stanoví a mění vláda Československé socialistické republiky. (3) Zásady pro uveřejňování a rozšiřování geodetických a geofyzikálních údajů, map, mapových příloh a ostatních kartografických děl z hlediska zájmu obrany státu stanoví vláda Československé socialistické republiky. § 6
(1) Geodetické a kartografické práce pro potřeby obrany státu provádí ve svém oboru nebo zabezpečuje federální ministerstvo národní obrany. Způsob využití výsledků těchto prací pro civilní potřebu dohodnou federální ministerstvo národní obrany a ústřední orgány geodézie a kartografie republik. (2) Geodetické a kartografické dílo určené pro potřeby obrany státu spravuje federální ministerstvo národní obrany. (3) Federální ministerstvo národní obrany a orgány a organizace jemu podřízené provádějí geodetické a kartografické práce pro potřeby obrany státu nezávisle na orgánech a organizacích uvedených v § l odst. 2 písm. a) a c), jejichž působnost se na tuto činnost nevztahuje. Provádění geodetických a kartografických prací §7
(1) Orgány a organizace mohou provádět geodetické a kartografické práce pro obor činnosti, pro který byly zřízeny, jestliže mají k tomu kvalifikované pracovníky; přitom jsou povinny je provádět odborně a v souladu s předpisy vydanými pro tyto práce. (2) Hodlají-li tyto práce vykonávat, jsou orgány a organizace povinny to oznámit předem územnímu orgánu geodézie a kartografie příslušnému podle jejich sídla.
4
§S Geometrické plány a jiné výsledky geodetických prací, které mají být převzaty nebo využity též pro státní mapová díla a pro dokumentace vedené orgány geodézie a kartografie, musí být ověřeny, zda svými náležitostmi a přesností odpovídají platným předpisům.
§ 9 (1) Orgány a organizace provádějící geodetické a kartografické práce, které mají být převzaty nebo využity též pro státní mapová díla a pro dokumentace vedené orgány geodézie a kartografie, jsou povinny oznámit tyto práce před jejich započetím územnímu orgánu geodézie a kartografie příslušnému podle místa konaných prací a dávat tomuto orgánu bezplatně výsledky těchto prací ověřené podle § 8 ke zhodnocení, dokumentaci a využití. (2) Vzniknou-li organizaci při provádění geodetických a kartografických prací vyšší náklady výhradně proto, aby tyto práce mohly být převzaty nebo využity též pro státní mapová díla a dokumentace vedené orgány geodézie a kartografie, dohodne s ní orgán geodézie a kartografie uvedený v předchozím odstavci předem způsob provádění prací a úhradu zvýšených nákladů. § 10
(1) Orgány a organizace mohou vytvářet a vydávat kartografická díla pro civilní potřebu, nejsou-li k tomu oprávněny již podle zvláštních právních předpisů [ § 1 odst. 2 písm. c) ], jen s předchozím souhlasem ústředního orgánu geodézie a kartografie republiky. (2) Vydání kartografických děl určených k veřejnému rozšiřování pro civilní potřebu musí být předem oznámeno ústřednímu orgánu geodézie a kartografie republiky. (3) Vyhotovovat nová státní mapová díla a rozmnožovat je lze jen s předchozím souhlasem ústředního orgánu geodézie a kartografie republiky. (4) K použití státních mapových děl a jejich částí nebo kartografických odvozenin (zmenšenin, zvětšenin) pro tvorbu a vydání kartografického díla jsou orgány a organizace povinny si vyžádat předem souhlas územního orgánu geodézie a kartografie, který udržuje příslušnou část státního mapového díla. (5) Ústřední orgán geodézie a kartografie republiky může v případě potřeby prominout u některých kartografických děl povinnosti stanovené v předchozích odstavcích.
5
§ 11 (1) Ústřední orgány geodézie a kartografie republik usměrňují geodetické a kartografické práce a zabezpečují koordinaci prací, které lze převzít nebo využít těž pro státní mapová díla a pro dokumentace vedené orgány geodézie a kartografie. (2) Územní orgán geodézie a kartografie rozhodne ihned po oznámení prací (§ 9 odst. 1) a po jejich projednání s oznamovatelem, zda podléhají tyto práce koordinaci. Práce podléhající koordinaci se provádějí v dohodě s tímto orgánem.
§ 12 Orgány a organizace provádějící geodetické a kartografické práce, jež mají být převzaty nebo využity též pro státní mapová díla a pro dokumentace vedené orgány geodézie a kartografie, jsou povinny poskytnout těmto orgánům účinnou pomoc při kontrole těchto prací, zejména umožnit jim provedení kontrolních měření a předložit jim potřebné podklady. § 13 (1) Zjistí-li ústřední orgán geodézie a kartografie republiky, že jsou při provádění geodetických a kartografických prací přes předchozí upozornění vážně porušovány povinnosti vyplývající z tohoto zákona, zakáže po projednání s příslušným ústředním orgánem provádění těchto prací až do odstranění závad. (2) Zjistí-li ústřední orgán geodézie a kartografie republiky, že orgány a organizace při své činnosti v oboru geodézie a kartografie porušují zájmy obrany státu ( § 5 ) , zakáže v dohodě s fede rálním ministerstvem národní obrany takovou činnost. § 14 Povinnost mlčenlivosti Pracovníci provádějící geodetické a kartografické práce a dohled na ně musí zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se při své činnosti dověděli a které v obecném zájmu nebo v zájmu zúčastněných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami. Této povinnosti mohou být v jednotlivých odůvodněných případech zproštěni vedoucím organizace, pro kterou tuto činnost vykonávali. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovního poměru. Vztah k nemovitostem § 15
(1) Orgány a organizace provádějící geodetické práce jsou při výkonu těchto prací a při dohledu na ně v nezbytném rozsahu oprávněny po předchozím upozornění vlastníka (uživatele] vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti a užívat je ke zřizování,
6
udržování, přemísťování, odstraňování a obnovování měřických značek, signálů a jiných zařízení. Přitom musí dbát, aby co nejméně rušily hospodaření na pozemku a jiné užívání nemovitostí. (2) Oprávněni ke vstupu na nemovitost se prokazuje úředním průkazem. (3) Orgány a organizace uvedené v odstavci l mohou také v nezbytném rozsahu, jestliže tak neučiní na jejich žádost v přiměřené lhůtě vlastník (uživatel) pozemku, provádět na vlastní náklad nutné úpravy půdy, oklesťovat a odstraňovat porosty překážející provádění geodetických prací a užívání měřických značek, signálů a jiných zařízení. (4) Jsou-li činností uvedenou v odstavcích l a 3 dotčeny jiné státem chráněné důležitě obecné zájmy, zejména na úseku územního plánování, dopravy, zemědělského půdního fondu, lesního fondu, ochrany půdy proti erozi, rozvodu energie, telekomunikací, památkově péče a státní ochrany přírody, postupuje se po předchozí dohodě s orgány, kterým přísluší ochrana těchto zájmů. (5) Dojde-li ke sporu o rozsahu oprávnění podle odstavců l a 3, rozhoduje v jednotlivých případech okresní národní výbor. § 16
(1) Vstup do prostorů a objektů užívaných ozbrojenými silami, dále na místa, kde jsou umístěna zařízení sloužící k obraně a bezpečnosti státu, a vstup do vyhrazených prostorů drah se řídí zvláštními předpisy. (2) Orgány něho organizace spravující zařízení, která mohou ohrozit život nebo zdraví, umožňují pracovníkům provádějícím geodetické práce vstup do těchto zařízení a zajišťují jim bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Zřizováni a ochrana měřických značek, signálů a jiných zařízení § 17
(1) Zřizování, udržování, přemísťování, odstraňování a obnovování měřických značek, signálů a jiných zařízení bodů geodetických základů zajišťují organizace geodézie a kartografie a pro potřeby obrany státu též orgány federálního ministerstva národní obrany. O provedených změnách se vzájemně informují. Tyto orgány a organizace vymezují podle potřeby také území nutné k ochraně těchto bodů. (2) V ochranném území nesmí být prováděna činnost, jež by mohla ohrozit měřické značky, signály a jiná zařízení bodů geodetických základů, na jejichž ochranu bylo toto území vymezeno, nebo znemožnit, popřípadě ztížit jejich užívání.
7
(3) Ústřední orgán geodézie a kartografie republiky může v jednotlivých případech pověřit po vzájemně dohodě i j i n ý orgán nebo organizaci zřizováním, udržováním, přemísťováním, odstraňováním a obnovováním měřických značek, signálu a jiných zařízení bodů geodetických základů. (4) Ostatní měřické značky, signály a jiná zařízení mohou v mezích své působnosti zřizovat, udržovat, přemísťoval, odstraňovat a obnovovat kromě orgánů a organizací geodézie a kartografie i jiné orgány a organizace. Budou-li tyto měřické značky, signály a jiná zařízení vyhovovat trvalému využití, může ústřední orgán geodézie a kartografie republiky zcela nebo zčásti uhradit příslušně náklady.
§ 18 (M Vlastníci (uživatelé) nemovitostí i jiné osoby jsou povinni trpět umístění měřických značek, signálů a jiných zařízení na nemovitostech a zdržet se všeho, co by je mohlo zničit, poškodit nebo učinit nepouživatelnými. Je-li nutné je ze závažných důvodů přemístit nebo odstranit nebo učinit jiná opatření, jež by mohla ohrozit užívání těchto značek, signálů a jiných zařízení, je třeba to předem oznámit orgánu nebo organizaci, které je spravují, a provádět tato opatření jen s jejich souhlasem. (2) Vlastníci (uživatelé) nemovitostí jsou povinni oznámit územnímu orgánu geodézie a kartografie zničení, poškození nebo ohrožení měřických značek, signálů a jiných zařízení. (3) Kdo zničí, poškodí nebo jinak znehodnotí měřickou značku, signál nebo jiné zařízení, odpovídá podle obecných předpisů. § 19
Náhrada Škody (1) Orgány a organizace provádějící geodetické práce jsou povinny při výkonu prací co nejvíce šetřit práv a oprávněných zájmů vlastníků (uživatelů) nemovitostí, jakož i jiného majetku. Po ukončení prací jsou orgány a organizace povinny uvést nemovitosti, jakož i jiný majetek v předešlý stav. (2) Není-li možné způsobenou škodu nahradit uvedením v předešlý stav, má vlastník (uživatel) nemovitosti právo na náhradu škody v penězích podle obecných předpisů. (3) Je-li vlastník (uživatel) nemovitosti prováděním prací uvedených v § 15 odst. 1 a 3, popřípadě umístěním měřických značek, signálů a jiných zařízení podstatně omezen v běžném užívání nemovitosti, má dále právo, aby mu orgán nebo organizace, pro Jejichž účely se práce provádějí
8 nebo zařízení zřídilo, poskytly za toto omezení přiměřenou jednorázovou náhradu. Toto právo je třeba uplatnit u orgánu nebo organizace do 6 měsíců ode dne ukončení prací, jinak zaniká. (4) Spory o nároky podle odstavců 2 a 3 rozhodují okresní národní výbory. § 20 Spolupráce orgánů a organizací
(1) Všechny orgány a organizace jsou povinny podávat orgánům geodézie a kartografie informace potřebné k plnění jejich úkolů, zejména oznamovat jim změny skutečností evidovaných v operátech vedených u těchto orgánů a předkládat jim k tomu potřebné podklady. (2) Místní národní výbory vyhlašují na požádám orgánů geodézie a kartografie konání místních šetření a zajišťují účast vlastníků (uživatelů] na nich. Nedostaví-li se vlastník (uživatel) bez dostatečné omluvy k místnímu šetření, ač byl pozván, může být místní šetření provedeno v jeho nepřítomnosti. (3) Orgány geodézie a kartografie plní úkoly, které souvisejí s činností národních výborů, ve spolupráci s nimi a poskytují jim v oboru své působnosti odbornou technickou pomoc. (4) Orgány geodézie a kartografie spolupracují se všemi orgány a organizacemi provádějícími geodetické práce, zejména poskytováním podkladů pro tyto práce. Společná a závěrečná ustanoveni § 21
(1) Geodetickými základy se rozumějí: československá astronomicko geodetická síť, československá trigonometrická síť, československá jednotná nivelační síť, československá síť opěrných gravimetrických bodů a československá gravimetrická síť prvního a druhého řádu. (2) Inženýrská geodézie zahrnuje speciální geodetické práce využívající geodetických metod a poznatků, zejména v investiční výstavbě a v průmyslu s výjimkou speciálních geodetických prací v hornictví. (3) Kartografickým dílem se rozumí kartografické znázornění zemského povrchu nebo jeho částí nebo jiných předmětů či jevů objektivní skutečnosti spolu s textovými a jinými vysvětlivkami. (4) Státním mapovým dílem se rozumí souvislé zobrazení státního území vyhotovené ve státním zájmu a podle jednotných zásad.
9 § 22
Ústřední orgány geodézie a kartografie republik mohou vydat v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány potřebné prováděcí předpisy, v nichž podrobněji upraví: a) provádění geodetických a kartografických prací, zejména oznamování, koordinaci a kontrolu těchto prací, odevzdávání, hodnocení a dokumentaci jejich výsledků, vyhotovování a ověřování geometrických plánů a jiných výsledků geodetických prací a požadavky na kvalifikaci pracovníků, kteří geodetické a kartografické práce provádějí, b) zřizování a ochranu měřických značek, signálů a jiných zařízení, c) tvorbu, oznamování, rozmnožování a vydávání kartografických děl, jejich dokumentaci, odevzdávání povinných a pracovních výtisků a distribuci těchto děl, d) postup při uveřejňování a rozšiřování geodetických údajů a kartografických děl, e) spolupráci orgánů geodézie a kartografie s jinými orgány a organizacemi. § 23
Na orgány a organizace, které již mají podle dosavadních právních předpisů oprávnění k výkonu geodetických prací, se nevztahuje oznamovací povinnost podle § 7 odst. 2. § 24
(1) Zrušují se: a) nařízení vlády č. 43/1920 Sb., o jednotné organizaci přesných výškových měření, b) zákon č. 177/1927 Sb., o pozemkovém katastru a jeho vedení (katastrální zákon), c) vládní nařízení č. 64/1930 Sb., jímž se částečně provádějí hlavy II, III a IV zákona o pozemkovém katastru a jeho vedení (katastrálního zákona), d) zákon č. 82/1948 Sb., o úpravě působnosti ve věcech veřejného vyměřování a mapování (zeměměřický zákon), ve znění zákona č. 250/ 1949 Sb., e) vládní nařízení č. 1/1954 Sb., o zřízení Ústřední správy geodézie a kartografie, f) vyhláška Ústřední správy geodézie a kartografie č. 156/1957 Ú. L, o ohlašování geodetických a topografických prací, předkládání elaborátů těchto prací, vydávání a rozmnožování kartografických děl, ve znění vyhlášky č. 35/1968 Sb.
10
(2) Nedotčeny zůstávají právní předpisy upravující evidenci nemovitostí, provádění účelových geodetických prací a vyhotovování, vedení a vydávání důlních, popř. jiných účelových (tematických) map*). § 25
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1971.
*) Zejména tylo: vládni nařízeni č. 96/1953 Sb, o Hydrometeorologickém ústavu, zákon č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon), zákon č. 166/1960 Sb., o lesích a lesním hospodářství (lesní zákon), zákon č. 54/ 1963 Sb., o Československé akademii věd, a zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, a příslušné prováděcí předpisy.
11
Důvodová zpráva k návrhu zákona o geodézii a kartografii Všeobecná část Po osvobození v roce 1945 zůstaly na úseku geodézie a kartografie v používání tehdejší právní předpisy, jejichž těžištěm byl zákon č. 177/1927 Sb., o pozemkovém katastru a jeho vedení (katastrální zákon). Socializační proces v národním hospodářství nastoupený v roce 1945, a zejména po únoru 1948, osídlování pohraničí, uskutečňování pozemkových reforem a konečně budování socialistické zemědělské velkovýroby vyvolaly rozsáhlé změny v držbě půdy. Zeměměřické úkoly, narůstající v souvislosti s tím, spočívaly vcelku na státní zeměměřické službě. Rozsah těchto úkolů zdůvodňoval stále více potřebu zeměměřické služby soustředit. Prvním krokem na této cestě byl zákon č. 82/ 1948 Sb., o úpravě působností ve věcech veřejného vyměřování a mapování (zeměměřický zákon), který soustředil úseky veřejného vyměřování a mapování sloužící potřebám všech nebo několika resortů do ministerstva financí. Novelizací provedenou zákonem č. 250/1949 Sb. přešla tato působnost vzhledem k přebudování daňového systému a k změnám v organizaci resortu ministerstva financí na ministerstvo techniky a posléze v roce 1953 na ministerstvo stavebnictví. Vládním nařízením č. 1/1954 Sb. byla zřízena Ústřední správa geodézie a kartografie jako ústřední úřad a od roku 1958 byla podřízena ministru vnitra. V rámci federalizace došlo pak ke zřízení republikových ústředních orgánů státní správy geodézie a kartografie, jimiž jsou Český úřad geodetický a kartografický, zřízený zákonem ČNR č. 2/1969 Sb., a Slovenská správa geodézie a kartografie, zřízená zákonem SNR č. 207/1968 Sb. Veškeré tyto právní úpravy, provedené v organizační sféře, dotkly se i náplně činnosti orgánů geodézie a kartografie a způsobily v tomto směru značnou nepřehlednost. Kromě těchto organizačních změn došlo na úseku geodézie a kartografie i k řadě věcných úprav. Zeměměřický zákon č. 82/1948 Sb., vládní nařízení č. 1/1954 Sb., zákon č. 22/1964 Sb. a předpisy vydané k jejich provedení nahradily převážnou část ustanovení katastrálního zákona č. 177/1927 Sb. a jeho prováděcích předpisů, aniž však přesně vymezily, která dosud platná ustanovení se zrušují. To způsobovalo často nejasnost, která z dosavadních ustanovení platí. Výklad platných ustanovení katastrálního zákona, sledujícího především fiskální cíle a zajištění soukromého vlastnictví, působil však potíže i vzhledem k nasta-
lým politickoekonomickým a právním změnám. Situace je dnes taková, že z ustanovení katastrálního zákona a jeho prováděcích předpisů jsou v pod statě používána jen ta, která se vztahují na geometrické plány, na místní šetření, vstup na pozemky, jejich užívání při měřických pracích, odstraňování porostů a náhradu škod. Obdobná situace je i u zeměměřického zákona č. 82/1948 Sb. Zákon sice splnil cíle sledované při jeho vydání, ale novelizace, které se v průběhu let tohoto zákona dotkly, učinily zákon značně nepřehledný. Zrušena byla, popř. přežila se zejména jeho ustanovení týkající se resortní organizace, pozemkového katastru, civilních techniků, sazeb poplatků za provedené práce a trestních sankcí. Ani jeho zbývající ustanovení však zcela nevyhovují. Na rozdíl od dosavadní právní úpravy nabývají stále větší závažnosti úkoly sloužící hospodářské a kulturní výstavbě, pro jejichž plnění neposkytuje dosud platný zeměměřický zákon — zejména na úseku inženýrské geodézie, evidence některých výsledků geodetických prací a právních vztahů — dostatečný právní základ. Z úkolů uvedených v § l zeměměřického zákona některé již zcela zanikly, jako např. zakládání, obnovování a udržování pozemkového katastru. Z uvedeného přehledu je patrno, že dosavadní právní úprava geodézie a kartografie je nejen značně roztříštěná a nepřehledná, ale i v mnoha směrech překonaná, takže nesplňuje požadavky na ni kladené ani z hlediska politickoekonomického ani legislativního. Dosavadní úprava nevyhovuje ani z hlediska zájmů obrany státu sledovaného federálním ministerstvem národní obrany, a to l pokud jde o právní úpravu vztahů geodézie a kartografie k federálnímu ministerstvu národní obrany. Ukazuje se proto naléhavá potřeba upravit obor geodézie a kartografie nově, a to i s přihlédnutím k potřebám vyplývajícím z federativního uspořádání státu. Ústavní zákon o československé federaci svěřuje v článku 37 odst. 2 právní úpravu geodézie a kartografie zákonu Federálního shromáždění. Zásady zákona o geodézii a kartografii byly v prvním pololetí 1968 projednány ve výborech Národního shromáždění, a to ve výboru průmyslovém, pro plán a rozpočet, ústavněprávním, pro národní výbory a pro zemědělství a výživu. Dne 25. července 1968 schválila zásady zákona o geodézii a kartografii vláda (usnesení vlády ČSSR č. 257). Navrhovaná právní úprava nepočítá s novými finančními požadavky na státní rozpočet.
12 K § l
Zvláštní část
Úkoly geodézie a kartografie jsou plněny orgány a organizacemi geodézie a kartografie, dále federálním ministerstvem národní obrany, jakož l geodetickými složkami zřízenými v orgánech a organizacích některých jiných resortů, které v souvislosti s pracemi specifickými pro příslušný resort provádějí účelové geodetické práce v různých oborech národního hospodářství. Podle zvláštních předpisů jsou v některých organizacích jiných resortů také zpracovávány a vydávány účelové (tematické) mapy (geologické, meteorologické, klimatologické, jednotné železniční plány aj. ).
K § 2 Okruh působnosti orgánů geodézie a kartografie je v tomto paragrafu rámcově vymezen. Nedotčena zůstává působnost federálního ministerstva zahraničních věcí, jemuž náleží i v oboru geodézie a kartografie příprava mezinárodních smluv a zastupování práv a zájmů ČSSR v mezinárodních stycích; federální ministerstvo zahraničních věcí přitom ovšem postupuje v součinnosti s ústředními orgány geodézie a kartografie republik. K § 3
Jde o resortní organizace zabezpečující zcela specifické odborné technické činnosti geodézie a kartografie, zejména pokud jde o geodetické základy, geodetickou a kartografickou dokumentaci a výzkum.
K § 4 Zájem přesnosti a vysoké odbornosti, jakož i specifické zájmy obrany státu vyžadují, aby v případech, kdy předmětem činnosti organizace (státní, družstevní či společenské, popř. i jiné) by měl být výkon prací v oboru geodézie a kartografie (rozumí se pro jiné subjekty], uděloval k tomu souhlas ústřední orgán geodézie a kartografie republiky. Od těchto případů je nutno odlišit, jestliže socialistické organizace provádějí geodetické a kartografické práce pro obor činnosti, pro který byly zřízeny. Na takové práce se vztahuje ustanovení § 7 K § 5 a 6 V právní úpravě geodézie a kartografie musí být zabezpečen zájem obrany státu a federálnímu ministerstvu národní obrany zajištěno právo ovlivňovat nezbytná opatření v tomto oboru. Obdobná opatření jsou uplatňována i v ostatních geodetických službách socialistických států. Vzhledem k tomu, že geodézie a kartografie tvoří nedílnou součást vojenské činnosti v obranném systému ČSSR, jehož základní institucí je fe-
derální ministerstvo národní obrany, je nezbytné, aby všechny orgány a organizace při řešení uvedených otázek postupovaly se souhlasem tohoto ministerstva. Geodetické systémy jsou základem geodetických prací. Jsou závazné jak pro orgány a organizace geodézie a kartografie, tak i pro orgány a organizace jiných resortů. Je proto třeba, aby v zájmu obrany státu geodetické systémy zásadního významu, systémy mezinárodní, federálního a celorepublikového charakteru stanovila a měnila federální vláda. Význam tohoto úseku vyžaduje, aby z hlediska zájmu obrany státu vláda stanovila zásady pro postup při uveřejňování a rozšiřování geodetických a geofyzikálních údajů, map, mapových příloh a ostatních kartografických děl. Vzhledem ke specifice federálního ministerstva národní obrany je třeba, aby se i nadále působnost orgánů geodézie a kartografie a v tom smyslu i ustanovení o provádění geodetických a kartografických prací nevztahovala na obor jeho činnosti. K zabezpečení nezbytné potřeby úkolů v oboru geodézie a kartografie vytváří federální ministerstvo národní obrany vlastní odborné orgány, které mohou v některých případech využívat celkových nebo dílčích výsledků prací civilních orgánů a organizací a poskytovat jim některé výsledky vlastních prací, pokud to zájem, obrany státu dovolí. Způsob poskytování výsledků prací orgánů a organizací federálního ministerstva národní obrany civilním orgánům a organizacím bude řešen dohodou tohoto ministerstva s ústředními orgány geodézie a kartografie republik. Závěrem k těmto ustanovením se poukazuje na to, že působnost federálních orgánů (vlády ČSSR a federálního ministerstva národní obrany) v oboru geodézie a kartografie při zabezpečování zájmů obrany státu je v plněni souladu s ústavním zákonem o čs. federaci, neboť právě na tomto úseku se uplatňuje výjimka pro federální orgány stanovená v čl. 37 odst. 2 cit. ústavního zákona, který v čl. 7 písm. b) svěřuje obranu ČSSR do výlučné působnosti federace.
K § 7 Navrhovaná právní úprava váže provádění geodetických prací v orgánech a organizacích, pokud hodlají pro obor činnosti, pro který byly zřízeny, provádět tyto práce, jen na oznamovací povinnost, a na to, aby byly prováděny kvalifikovanými pracovníky. Oznamovací povinnost je nezbytná k tomu, aby orgán geodézie a kartografie měl potřebný přehled o geodetických složkách jiných organizací a mohl plnit své povinnosti zejména na úseku koordinace a dokumentace geodetických prací. Toto
13
oznámeni nebude požadováno od orgánů a organizací, které již mají oprávnění k výkonu geodetických prací podle dosavadních předpisů (viz § 23) Výsledky geodetických prací jsou v celospolečenském zájmu využívány při dalších geodetických pracích, a proto je nutno zajistit vysokou k v a l i f i kací pracovníků, kteří je provádějí. K § 8
Vyhotovované geometrické plány jsou spolu s příslušnou právní listinou o změně vlastnických vztahů k nemovitostem, popř. správy národního majetku, podkladem pro zápis do evidence nemovitostí a jsou také důležitým technickým podkladem pro údržbu pozemkové mapy. V zájmu zajištění kvality geometrických plánů a výsledků prací přejímaných do dokumentace orgánů geodézie a kartografie je proto třeba, aby byly ověřovány, zda odpovídají platným předpisům Dosavadní zkušenosti ukazují, že výsledky geodetických prací takto ověřené jsou kvalitnější a lze jich spolehlivé využít Podrobnější úprava ověřování, v níž bude uve deno též, kdo je oprávněn ověřovat, bude obsažena v prováděcích předpisech, s jejichž vydáním se po čítá v § 22. K § 9 Navrhovaná právní úprava sleduje prohloubeni odborné spolupráce orgánů geodézie a kartografie s orgány a organisacemi jiných resortů. Cílem této spolupráce je plné využití hodnot geodetických pod kladů, nashromážděných u orgánů geodézie a kar tografie, pro účely průzkumné a projektové doku mentace a pro provozně výrobní účely všech odvětví, jakož i využití nových výsledků těchto prací K tomu přispívá oznamovací povinnost a odevzdá váni výsledku prací organům geodézie a kartografie.
Zásady oznamováni geodetických a kartogra fických prací a odevzdávaní jejich výsledků ke zhodnocení, dokumentaci a pro účely dalšího využití organů geodézie a kartografie se v podstatě přejimají z dosavadní právní úpravy ( v y h l á š k a č. l56/1957 U l, ve znění vyhlášky č 35 1968 Sb / Oznamovací povinnost se vsak bude t y k a t i hospodářských organizací zřízenych v oboru působnosti ústředních orgánů geodézie a kartografie republik. Počítá se také s tím, že jednoúčelové větší práce, které bude třeba pro účely dokumen tace vedené orgány geodézie a kartografie doplnit, budou moci být oznamovateli úměrně uhrazeny z prostředků orgánů geodézie a kartografie Oznamování bude podrobně upraveno v prováděcí vy hlášce, v níž bude také stanoveno, které práce nepodléhají oznamování (dosavadní § 5 odst 3 vyhl., č. 156/1957 Ú. 1. ve znění vyhlášky č 35/1968 Sb )
K § 10
Zájmy odbornosti a obrany státu vyžadují, aby vytváření a vydávání kartografických děl pro civilní potřebu, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví jinak, byly plně pod kontrolou ústředních orgánů geodézie a kartografie republik Územní orgány geodézie a kartografie budou udílet souhlas k použití státních mapových děl, jejich částí nebo kartografických odvozenin pro tvorbu a vydání kartografického díla Není vhodné a ani se nezamýšlí aplikovat ustanovení odstavců l až 4 na některé druhy kartografických děl, zejména na a] státní mapy velkých měřítek, b/ výsledky geodetických a reprodukčních prací sloužící jako podklady pro územní plánování, hospodářskotechnické úpravy pozemků, hospodářské úpravy lesů, průzkum, projektovou a důlní dokumentaci a jinou služební potřebu, jakož i jednoduché plány a mapově doplňky literár ních děl a jejich grafické přílohy, které svým provedením nejsou úplnou samostatnou mapou a jen doplňují nebo vysvětlují text literárního díla, a schematické plánky pro turistické nebo obdobné účely. K § 11 až 13
Koordinační činnost se týká celkového usměrnění geodetických prací a prací využitelných pro státní mapová díla a dokumentaci tvořící celostátní fond geodetických a kartografických prací. Sleduje se tím cíl zajistit jednotnost, hospodárnost a další využitelnost prováděných geodetických a kartografických prací a předcházet duplicitnímu provádění prací Koordinaci geodetických a kartografických prací vykonávají geodetické služby i v jiných socialistických státech Vzhledem k omezeným možnostem administrativních zásahu do činnosti hospodářských organizaci jeví se naléhavým řešit otázku vhodných sankcí při nedodržovaní závažných předpisů při prová dění geodetických a kartografických prací Zákaz provádění geodetických a kartografických prací je již svým preventivním působením účinnou sankci stanovenou obdobně i v některých jiných sociali stických státech K § 14
Povinnost mlčenlivosti je upravena tak, aby se nepřekrývala s připravovanou právní úpravou ochrany státního tajemství, popř. s příslušnými trestními předpisy
14
Uložení povinnosti mlčenlivosti má zamezit rozšiřování informací, o nichž se pracovníci provádějící geodetické a kartografické práce nebo dohled na ně při své činnosti dověděli, které sice nedosahují Intenzity služebního, hospodářského nebo státního tajemství, ale které by měly, a to popřípadě i v zájmu jednotlivých občanů, zůstat utajeny před nepovolanými osobami. K § 15
Orgánům a organizacím provádějícím geodetické práce se poskytuje oprávnění ke vstupu na cizí pozemky a do objektů za účelem provádění geodetických prací a udržování měřických značek, signálů a jiných zařízení a ukládají se jim povinnosti ve stejném rozsahu jako orgánům geodézie a kartografie. Při odstraňování porostů je nutno ovšem šetřit jak zájmy chráněně jinými předpisy, tak i zvláštní zájmy vlastníků (např. u ovocných stromů). Navrhovaná úprava se nedotýká zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, který osvobozuje od odvodů za odnětí půdy a vyjímá z působnosti zákona při pracích pro geodetické účely plochy do 30 m2. V případě, že by došlo při provádění geodetických prací ke sporu, zejména o rozsah oprávnění k užívání pozemků, je účelné svěřit rozhodováni o tom okresnímu národnímu výboru. K § 17 a 18
Měřické značky jsou součástí geodetických sítí, které jsou důležitým a nákladným státním zařízením. Charakter bodů geodetických základů vyžaduje, aby organizace geodézie a kartografie a federálního ministerstva národní obrany měly neustálý přehled o jejich stavu. Proto jsou také povinny vzájemně se informoval o provedených změnách. Vymezení ochranného území přichází v úvahu jen u malého počtu bodů geodetických zakladli u při svém rozsahu zpravidla několiku desítek m 2 neztěžuje vcelku užívání pozemku. Bude prováděno za šetření předpisů zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Zničením, poškozením nebo jiným znehodnocením měřických značek a zařízení jsou způsobovány značné škody. Je proto nutné předcházet vzniku těchto škod, k nimž dochází často při polních a lesních pracích. Pomoci tu mohou i místní národní výbory, zejména vysvětlovači prací mezi občany a včasným upozorněním orgánů geodézie a kartografie na zjištěné závady. Odpovědnost podle obecných předpisů, kterou se rozumí odpovědnost trestní, odpovědnost za způ-
sobenou škodu apod., se vztahuje jak na fyzické, tak i na právnické osoby. K § 19
Škody vzniklé při výkonu geodetických prací jsou zpravidla nepatrného rozsahu. Vlastník (uživatel) nemovitosti má právo na náhradu škody podle obecných předpisů. Je-li prováděním prací podstatně omezen v běžném užívání nemovitosti, má dále právo na jednorázovou náhradu. Náhrady podle tohoto ustanovení se poskytují i v případech, kdy vlastník (uživatel] pozemku sám provede vyžádané nutné úpravy půdy a jiné práce podle § 15 odst. 3. Náhrada škody způsobené nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem orgánu, vykonávajícího v oboru geodézie a kartografie státní správu, je upravena zákonem č. 58/1969 Sb. K § 20
Povaha úkolů orgánů geodézie a kartografie, zejména vedení dokumentace a evidence, vyžaduje, aby všem orgánům a organizacím byla uložena povinnost podávat orgánům geodézie a kartografie informace potřebné k plnění jejich úkolů. S národními výbory spolupracují orgány geodézie a kartografie zejména na úseku mapování a měřických prací pro účely územního plánování, výstavby a při zadávání a přejímání geodetických prací jako podkladu pro vypracování projektové dokumentace. Místním národním výborům poskytují odbornou technickou pomoc zvláště při vedení evidence půdního fondu v obcích, dále při hlášení změn skutečností vedených v evidenci nemovitostí, při místních šetřeních a jiných řízeních nutných k udržování souladu měřických mapových a písemných operátů se skutečným stavem. Při výkonu těchto prací, které je nutno provádět v územních obvodech jednotlivých obcí mnohdy po delší dobu, potřebují orgány geodézie a kartografie pomoc národních výborů, zejména při zajištování nutných dočasných pracovních a obytných prostorů při provádění polních měřických prací. Spolupráce orgánů geodézie a kartografie s geodetickými složkami jiných orgánů a organizací se bude stále více projevovat nejen v úsilí o vyšší hospodárnost prací, nýbrž i v péči o zvyšování kvality prací a rozšiřování pokrokových metod geodetických a kartografických prací. K § 21
Pro rámcovou orientaci se v hrubých rysech vymezují nejvýznamnější pojmy geodézie a kartografie, jichž se v zákoně užívá.
16
K § 22
Podrobnější úpravu některých otázek je účelné ponechat prováděcím předpisům.
K § 24
Jak je z výčtu patrno, zrušují se všechny předpisy upravující dosud otázky geodézie a kartografie, zejména pak katastrální zákon č. 177/1927 Sb. a všechny předpisy vydané k jeho provedení.
Vzhledem k tomu, že práce prováděné podle zákona č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, se dotýkají širokého okruhu organizací a občanů a že tato právní úprava se již vžila, není účelně včleňovat ji do navrhovaného zákona. Nová právní úprava geodézie a kartografie se proto nedotkne evidence nemovitostí upravené cit. zákonem; nedotkne se rovněž ustanovení jiných právních předpisů upravujících provádění některých účelových geodetických prací, dohled na ně a vyhotovování, vedení a vydávání účelových (tematických) map.
V Praze dne 6. května 1971 dr. L. Štrougal v. r. předseda vlády ČSSR
StT 1 — 36114-71
