Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1971 I. v. o.
75
Návrh poslanců prof. dr. T. Trávnička, CSc., dr. B. Kučery, A. Pospíšila, J. Mjartana, dr. M. Žákoviče, prof. dr. D. Hanese, dr. S. Pennigerové, zasloužilého umělce V. Mihálika, O. Voleníka, doc. M. Sabolčíka, CSc. a J. Kouby na vydání zákona o volbách do Federálního shromáždění Poslanci Federálního shromáždění Československé socialistické republiky prof. dr. T. Trávniček, CSc., dr. B. Kučera, A. Pospíšil, J. Mjartan, dr. M. Žákovič, prof. dr. D. Hanes, dr. S. Pennigerová, zasloužilý umělec V. Mihálik, O. Voleník, doc. M. Sabolčík, CSc. a J. Kouba n a v r h u j í podle článku 45 ústavního zákona o československé federaci, aby Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Zákon ze dne
1971
o volbách do Federálního shromáždění Federální shromáždění Československé
socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně.
2 ČÁST PRVNÍ Základní ustanovení § l Pracující lid volí za poslance Federálního shromáždění občany oddaně věci socialismu, politicky i odborně vyspělé s vysokými morálními vlastnost mi, schopné zabezpečovat úkoly Federálního shromáždění a organizovat a sjednocovat tvůrčí síly pracujících v úsilí o všestranný rozvoj socialistické společnosti. § 2 Volby do Federálního shromáždění se konají na základě obecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním. § 3 (1) Právo volit mají všichni občané Československé socialistické republiky, kteří v den volby dosáhli věku 18 let, bez ohledu na národnost, pohlaví, náboženské vyznání, zaměstnání, dobu pobytu, sociální původ, majetkové poměry a dřívější činnost. (2) Právo volit nemají však občané, kteří byli pravomocné zbaveni způsobilosti k právním úkonům pro duševní poruchu nebo jejichž způsobilost k právním úkonům byla pro takovou poruchu omezena. *) (3) Občané, kteří jsou ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě, nevolí. § 4
Do Federálního shromáždění může být zvolen každý občan Československé socialistické republiky, který má právo volit a v den volby dosáhl věku 21 let. ČÁST DRUHÁ Seznamy voličů § 5 Zápis do s e z n a m u v o l i č ů (1) Všichni občané Československé socialistické republiky, kteří mají právo volit, zapisují se do seznamu voličů podle místa svého bydliště. (2) Občané, kteří po sestavení seznamu voličů nabudou nebo pozbudou práva volit, zapíší se dodatečně do seznamu voličů nebo se z něho dodatečně vyškrtnou. (3) Každý volič může být zapsán jen v jednom seznamu voličů. *) Ustanovení § 10 a 499 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb.
3
§ 6 S e s t a v e n í seznamu
voličů
(1) Seznamy voličů sestavuje místní národní v ý b o r podle volebních okrsků (2) Seznamy voličů z řad příslušníků ozbroje ných síl a ozbrojených sborů, kteří jsou hromadne u b y t o v á n í , sestavuje j e j i c h velitel. (3) Konají-li se volby do Federálního shromáž dění současně s volbami do ostatních zastupitel ských sborů, jsou seznamy voličů společné
Vyložení
§ 7 seznamu
voličů
(1) Nejpozději 30 dnů přede dnem volby vy lozí místní národní výbor seznamy voličů, aby občané do nich mohli v úředních místnostech na hlédnout. O vyložení seznamu voličů vyrozumí místní národní výbor občany způsobem v misie obvyklým (2/ V obcích, v nichž je více než 5000 osob zapsaných do seznamu voličů, zařídí mistní na rodní výbor, aby byl v každém domě vyložen se znaní voličů, kteří v domě bydlí Místní n á r o d n í výbor může takové opatření učinit i v obcí, která má méně než 5000 osob zapsaných do seznamu voličů § 8 Ná m itko vé řízení
[1] Každý občan může ústné nebo písemně upozornit místní národní výbor na chyby a ne správnosti v seznamu voličů a navrhnout opraní Místní národní v ý b o r je povinen o upozorněni roz hodnout do 3 dnů a buď provést příslušnou opravu v seznamu voličů, anebo písemně stěžovateli sdělit z jakých důvodu opravu nelze provést. (2/ Bude U návrh zamítnut, může jej obran předložit okresnímu soudu příslušnému podle vo lebního okrsku; soud je povinen rozhodnout do 3 dnů. Pro řízení platí ustanovení občanského soudního řádu o přezkoumávání rozhodnutí jiných orgánu. Podle rozhodnutí soudu provede místní národní výbor opravu v seznamu voličů. Řízení před soudem nepodléhá soudnímu poplatku § 9 Voličsky průkaz
Voličům, kteří se v době od vyložení seznamu voličů do dne volby přestěhují, jakož i voličům, kteří i vážných důvodů nebudou moři volit ve volebním okrsku, v jehož seznamu voličů jsou za psaní, vydá místní národní výbor na jejich žádost voličský průkaz a ze seznamu voličů je vyškrtne
4
Voličský průkaz opravňuje k zápisu do seznamu voličů v jiném volebním okrsku. Zápis provede místní národní výbor nového bydliště (místa pobytu), v den voleb okrsková volební komise. Při zápisu se voličský průkaz odebere a připojí k seznamu voličů. ČÁST TŘETÍ Volební obvody
§ 10 Všeobecná ustanovení (1) Volby do Federálního shromáždění se konají podle volebních obvodů. (2) V každém volebním obvodu se volí jeden poslanec.
§ 11 Počty volebních obvodů (1) Pro volby do Sněmovny lidu se vytvoří v celé Československé socialistické republice 200 volebních obvodů. (2) Pro volby do Sněmovny národů se vytvoří celkem 150 volebních obvodů, z toho 75 volebních obvodů v České socialistické republice a 75 volebních obvodů ve Slovenské socialistické republice.
§ 12 Vytváření volebních
obvodů
(1) Předsednictvo Federálního shromáždění stanoví volební obvody a jejich seznam uveřejní nejpozději 60 dnů přede dnem volby. (2) Volební obvody pro volby do Sněmovny lidu se tvoří tak, aby na každého poslance Sněmovny lidu připadal na celém území Československé socialistické republiky přibližně stejný počet obyvatel. (3) Volební obvody pro volby do Sněmovny národů se tvoří tak, aby na každého poslance, voleného v jedné z obou národních republik, připadal přibližně stejný počet obyvatel na území této republiky. (4) Volební obvody se tvoří tak, aby nepřekračovaly hranice krajů, hlavního města Prahy a hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy. ČÁST ČTVRTÁ Volební okrsky
§ 13 (1) Pro přijímání hlasovacích lístků a pro sčítání hlasů se vytvářejí v obcích volební okrsky.
3
(2) Volební okrsky a volební místnosti pro každý okrsek stanoví rada místního národního výboru nejpozději 30 dnů přede dnem volby. (3) Volební okrsek se vytvoří zpravidla tak, aby zahrnoval asi 1000 voličů. Pro vzdálené části obce lze vytvořit samostatné volební okrsky, je-li v nich alespoň 50 voličů. (4) Zvláštní volební okrsky mohou být vytvořeny v nemocnicích, v porodnicích, v sanatoriích, v ústavech sociální péče, v podobných ústavech a zařízeních nebo v jejich částech, avšak jen tehdy, je-li tam alespoň 50 voličů (5) Útvary ozbrojených sil a ozbrojených sborů tvoří zvláštní volební okrsky, mají-li alespoň 50 voličů. (6) Zvláštní volební okrsky mohou být vytvořeny též na československých zastupitelských úřadech a lodích. (7) Konají-li se volby do Federálního shromáždění současně s volbami do ostatních zastupitelských sborů, jsou volební okrsky pro tyto volby společné. ČÁST PÁTÁ Volební komise Všeobecná ustanovení § 14
(1) Volby do Federálního shromáždění řídí Ústřední volební komise Národní fronty, na území České socialistické republiky prostřednictvím České volební komise Národní fronty, na území Slovenské socialistické republiky prostřednictvím Slovenské volební komise Národní fronty. Na území jednotlivých krajů řídí volby do Federálního shromáždění krajské volební komise Národní fronty, v hlavním městě Praze a v hlavním městě Slovenské socialistické republiky Bratislavě městské volební komise Národní fronty. Ustanovení tohoto zákona o krajských volebních komisích Národní fronty platí obdobně pro městské volební komise Národní fronty v Praze a v Bratislavě. (2) Volby v jednotlivých obvodech řídí obvodu volební komise. (3) Hlasování v jednotlivých volebních okrsních řídi okrskové volební komise. (4) Volební komise se utvoří ze zástupců Komunistické strany Československa, jiných polilických stran a společenských organizací sdružených v Národní frontě. § 15 (M Volební komise se mohou platně usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jejich členů.
6
(2) Volební komise se usnáší nadpoloviční vět šinou všech svých členů; při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Ústřední volební komise Národní fronty
§ 16 (1) Ústřední volební komise Národní fronty volí ústřední výbor Národní fronty Československé socialistické republiky nejpozději 55 dnů přede dnem volby. (2) Ústřední volební komise Národní fronty se skládá z předsedy, místopředsedů, tajemníka a z potřebného počtu dalších členů.
a) b)
c) d) e) f)
§ 17 Ústřední volební komise Národní fronty dozírá na přesné dodržování předpisů o volbách, stanoví vzorce hlasovacích lístků, zápisu ob vodních volebních komisí o registraci kandidátů, zápisu okrskových volebních komisí o hlasování, zápisu obvodních volebních komisí o výsledku hlasování a osvědčení o zvolení poslancem, soustřeďuje přehled o kandidátech registrovaných u obvodních volebních komisí, rozhoduje o stížnostech na nesprávný postup České a Slovenské volební komise Národní fronty a o odvoláních proti jejich rozhodnutím, zjišťuje a uveřejňuje výsledky voleb do Federálního shromáždění, odevzdá spisy o volbách mandátovým a imunitním výborům Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění.
§ 18 Česká a Slovenská volební komise Národní fronty (1) Českou volební komisi Národní fronty volí ústřední výbor Národní fronty České socialistické republiky, Slovenskou volební komisi Národní fronty volí ústřední výbor Národní fronty Slovenské socialistické republiky nejpozději 55 dnů přede dnem volby. Česká i Slovenská volební komise Národní fronty se skládají z předsedy, místopředsedů, tajemníka a z potřebného počtu dalších členů. Tyto komise a) dozírají na přesné zachovávání předpisů o volbách, b) soustřeďují přehled o kandidátech registrovaných u obvodních volebních komisí a předávají jej Ústřední volební komisi Národní fronty,
7
c) z a j i š ť u j í vyhotovení hlasovacích l í s t k ů , d) rozhodují o stížnostech na nesprávný postup krajských volebních komisí Národní fronty a o odvoláních proti jejich rozhodnutím, e) plní další úkoly, kterými je Ústřední volební komise Národní fronty pověří. (2) Konají-li se volby do Federálního shromáždění současně s volbami do ostatních zastupitelských sborů, plní úkoly těchto komisí volební komise Národní fronty, které řídí volby do národních rad § 19
Krajská volební komise Ná rodn í fronty (1) Krajskou volební komisi Národní fronty volí příslušný orgán Národní fronty nejpozději 55 dnů přede dnem volby. (2) Krajská volební komise Národní fronty se skládá z předsedy, místopředsedy, tajemníka a z potřebného počtu dalších členů. Tato komise: a) dozírá na přesné zachovávání předpisů o volbách, b) soustřeďuje přehled o kandidátech registrováných u obvodních volebních komisí a předává jej České nebo Slovenské volební komisi Národní fronty, c) sděluje výsledky voleb v kraji České nebo Slovenské volební komisi Národní fronty, d) rozhoduje o stížnostech na nesprávný postup obvodních volebních komisí a o odvoláních proti jejich rozhodnutím, e) plní další úkoly, kterými ji pověří Česká nebo Slovenská volební komise Národní fronty. (3) Konají-li se volby do Federálního shromáždění současně s volbami do ostatních zastupitelských sborů, plní úkoly těchto komisí volební komise Národní fronty, které řídí volby do krajských národních výborů Obvodní volební komise § 20
(1) Rada krajského národního výboru, rada Národního výboru hlavního města Prahy a rada Národního výboru hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy zřídí na návrh příslušného orgánu Národní fronty nejpozději 50 dnů přede dnem volby pro každý volební obvod obvodní volební komisi. (2) Obvodní volební komise se skládá z předsedy, místopředsedy, tajemníka a z potřebného počtu dalších členů.
8
a) b) c) d)
e) f) g)
§ 21 Obvodní volební komise dozírá na přesně dodržování předpisů o volbách do Federálního shromážděni, registruje kandidáty Národní fronty na poslance Federálního shromáždění, opatří okrskovým volebním komisím hlasovací lístky pro volby, dozírá na průběh voleb, zjišťuje výsledky voleb ve volebním obvodu a sepíše o tom zápis, který předloží krajské volební komisi Národní fronty, rozhoduje o stížnostech na nesprávný postup okrskových volebních komisí, vydá zvolenému kandidátu osvědčení o jeho zvolení poslancem Federálního shromáždění, odevzdá spisy o volbách do úschovy krajské mu národnímu výboru, Národnímu výboru hlavního města Prahy nebo Národnímu výboru hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy.
Okrskové
volební komise § 22
(1) Pro každý volební okrsek zřídí rada místního národního výboru na návrh příslušného orgánu Národní fronty nejpozději 30 dnů přede dnem volby okrskovou volební komisi. (2) Okrsková volební komise se skládá z před sedy, místopředsedy, tajemníka a ze 4 až 8 dalších členů. Ve volebních okrscích, které mají méně než 300 voličů, má okrsková volební komise vedle; předsedy a tajemníka 2 nebo 3 další členy. (3) Konají-li se volby do Federálního shromáždění současně s volbami do ostatních zastupitelských sborů, zřizuje se pro volební okrsek pouze jedna okrsková volební komise. § 23 Okrsková volební komise a) dozírá na správné odevzdávání hlasovacích lístků a pečuje o zachovávání pořádku ve volební místnosti, b) sčítá hlasy a sepíše o průběhu volby a o hlasování zápis, který předloží neprodleně pří slušné obvodní volební komisi, c) odevzdá spisy o volbách do úschovy okresnímu národnímu výboru.
ČÁST ŠESTÁ Kandidáti § 24
Navrhování kandidátů (1) Kandidáti pro volby do Federálního shromáždění jsou kandidáty Národní fronty.
9
(2) Kandidáty navrhují Komunistická strana Československa a jiné politické strany a společenské organizace sdružené v Národní frontě. Kandidáti jsou navrhováni pro jednotlivé volební obvody. Pro každý volební obvod může být navržen jeden nebo více kandidátů. § 25
Registrace
kandidátů
(1) Příslušný orgán Národní fronty provede z navržených kandidátů výběr a přihlásí je k registraci. Přihlášky k registraci se podávají příslušné obvodní volební komisi nejpozději 30 dnů přede dnem volby. (2) Kandidáti jsou přihlašováni k registraci podle volebních obvodů. Nikdo nemůže být kandidován ve více než v jednom volebním obvodu K přihlášce se připojí prohlášení kandidáta, že souhlasí se svou kandidaturou. (3) Obvodní volební komise je povinna zaregistrovat všechny řádně přihlášené kandidáty Národní fronty a oznámit to nejpozději 25 dnů přede dnem volby krajské volební komisi Národní fronty (4) Orgány Národní fronty seznámí voliče na veřejných schůzích se zaregistrovanými kandidáty
Vyhlášení
§ 26 kandidatury
Obvodní volební komise uveřejní nejpozději do 20 dnů přede dnem volby jméno, příjmení, věk a zaměstnání každého zaregistrovaného kandidáta. § 27 Hlasovací lístky
(1) Každý zaregistrovaný kandidát musí být uveden na hlasovacích lístcích. (2) Hlasovací lístky musí mít stanovenou formu a musí být rozmnoženy v potřebném množství. § 28
Č l e n s t v í k a n d i d á t ů ve v o l e b n í c h komisích Kandidáti nemohou být členy obvodních ani okrskových volebních komisí volebního obvodu, ve kterém jsou kandidováni. § 29 V o l e b n í agitace; Každá organizace sdružená v Národní frontě a každý občan Československé socialistické republiky má právo svobodné agitovat v tisku a ostat-
10
nich hromadných informačních prostředcích, na schůzích i j i n ý m způsobem pro kandidáta Národní fronty ČÁST SEDMÁ
Volby
Oddíl
l
Vyhlášení voleb
§ 30
Den voleb (1) Den voleb do Federálního shromáždění stanoví předsednictvo Federálního shromáždění nejpozději 60 dnů předem (2) Volby do Federálního shromáždění se konají téhož dne na celém území Československé socialistické republiky. (3) Volby se konají v určený den od sedmé hodiny do šestnácté hodiny. V hlavním městě Pra ze, v hlavním městě Slovenské socialistické republiky Bratislavě, ve městech, která jsou sídly kra] ských a okresních národních výborů, jakož i VB všech obcích, které mají alespoň 10000 obyvatel, se konají volby v určený den od sedmé hodiny do dvacáté hodiny. Pokud to místní potřeby vyžadují, může rada místního národního výboru stanovit začátek voleb na dřívější hodinu. (4) Konají-li se volby ve dvou dnech, stanoví se začátek voleb na čtrnáctou hodinu a konec voleb na dvacátou druhou hodinu prvého dne. Druhého dne začínají volby o sedmé hodině a končí o čtrnácté hodině; pokud to místní potřeby vyžadují, může rada místního národního výboru stanovit začátek voleb na dřívější hodinu. § 31
Informování
voličů
[1] Okrsková volební komise informuje voliče v posledních 15 dnech přede dnem voleb o době a místě voleb. (2) V obcích, v nichž je více než 5000 osob zapsaných do seznamů voličů, zajistí okrsková volební komise, aby pro každého voliče byl vyhotoven legitimační lístek, v němž jsou uvedeny potřebné údaje o volbách. Zároveň zařídí, aby legitimační lístek byl dodán voliči do bytu. Místní národní výbor může stanovit, že se stejně postupuje i v obci, která má méně než 5000 zapsaných voličů.
u Oddíl 2 Způsob hlasování § 32
Přípravy
ve volební
místnosti
(1) Předseda okrskové volební komise zkontrol u j e před zahájením volby za přítomnosti členů komise volební schránku a zapečetí ji. Z k o n t r o l u j e také, zda je připraven seznam voličů a hlasovací lístky. Potom se přikročí k hlasování. (2) Konají-li se volby ive dvou dnech, zajistí předseda okrskové volební komise, aby po skon cení voleb prvého dne byla volební schránka bezpečná uložena a zapečetěna též tak, aby bylo znemožněno vkládat do volební schránky hlasovací lístky. § 33 Prostory
pro
ú p r a v u
h la s ovacích
lístků
Ve volebních místnostech jsou pro úpravu hlasovacích lístků určeny zvláštní prostory oddelené tak, aby byla zaručena tajnost hlasování V těchto prostorech nesmí být nikdo přítomen zároveň s voličem, ani člen volební komise § 31 H laso vání
(1) Každý v o l i č h l a s u j e osobně Zastoupení není přípustné (2) Volič po příchodu do volební místnosti odevzdá legitimační lístek a po záznamu v seznamu voličů obdrží hlasovací lístek. Nemá-li volič legitimační lístek a žádný z, členu okrskové volební komise ho nezná, komise požádá, aby volič prokázal svou totožnost. (3) Voliče, k t e r ý se dostavil do volební místnosti s voličským průkazem, zapíše okrsková volební komise do seznamu voličů. Záznam podepíše předseda a tajemník okrskové volební komise; volíčský p r ů k a z se připojí. (4) V o l i č h l a s u j e tím, že v l o ž í hlasovací lístek clo v o l e b n í s c h r á n k y . § 35 Úprava
hlasováních
lí s tk ů
(1) V prostoru určeném pro úpravu hlasová cích lístků ponechá volič na každém hlasovacím l í s t k u jméno a příjmení kandidáta, pro něhož (hlasuje; jméno a příjmení kandidáta, pro něhož nehlasuje, přeškrtne
12
(2/ Volič, který nemůže Kára upravit hlasovací lístek pro tělesnou vadu nebo proto, že nemůže číst nebo psát, má právo vzít s sebou do prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístku jiného vo line, aby za něj hlasovaní lístek upravil. § 36 Pořádek ve volební
místnosti
Za pořádek ve volební místnosti odpovídá předseda okrskově volební komise. Jeho pokyny k zachování pořádku ve volební místnosti jsou závazné pro všechny přítomné. § 37 Ukončení voleb
Jakmile uplyne hodina stanovená pro ukončení voleb, uzavře se volební místnost, avšak předtím odvolí ještě všichni, kteří jsou ve volební míst nosti nebo před ní. Potom prohlásí předseda okrs kové volební komise hlasování za ukončené a při stoupí k otevření volební schránky. Oddíl 3 Zjišťování výsledků voleb § 38 Kdo může být přítomen při sčítáni hlasů v okrskové volební komisi
V místnosti, kde okrsková volební komise sčíta hlasy, mají právo být přítomni členové volebních komisí Národní fronty, popřípadě obvodních voleb ních komisí. Dále mohou být přítomni zástupci politických stran a společenských organizací sdružených v Národní frontě, zástupci tisku a ostatních hromadných informačních prostředků, zmocnění k tomu Ústřední volební komisí Národní fronty nebo volební komisí Národní fronty, která řídí volby na území republiky anebo krajskou volební komisí Národní fronty. § 39 Sčítání hlasů v okrskové volební komisi
(1/ Po otevření volební schránky sečte okrs ková volební komise hlasovací lístky podle voleb ních obvodů, a to zvlášť pro volby do Sněmovny lidu a zvlášť pro volby do Sněmovny národů, po rovná počet odevzdaných hlasovacích lístku s portem osob, kterým byly vydány hlasovací lístky po dle seznamu voličů, zjistí počet hlasů odevzdaných pro každého kandidáta a výsledek zapíše do zá pisu o hlasování, vyhotoveného pro každý volební obvod. (2) Předseda okrskové volební komise kontroluje správnost sčítání hlasů.
13 § 40 Po s u zo v á n í h l a s o v a c í c h l í s t k ů
(1) Neplatné jsou hlasovací lístky, které nejsou na předepsaném tiskopisu. (2)Ponechal— li volič na hlasovacím lístku více než jednoho kandidáta, považuje se hlasovací lístek za odevzdaný pro kandidáta podle pořadí na hlasovacím lístku. (3) Vzniknou-li pochybnosti o platnosti hlasovacího lístku, rozhoduje o platnosti okrsková volební komise, což poznamená v zápisu. § 41 Zápis o hlasování
(1) Okrsková volební komise vyhotoví o průběhu volby a o hlasování zvláštní zápis pro každý volební obvod; zápis podepíše předseda, tajemník a ostatní členové komise. (2) v zápisu okrskově volební komise o hlasování musí být uvedeny: a) doba počátku a skončení hlasování, b) celkový počet voličů ve volebním okrsku za psaných v seznamu voličů, c) počet voličů, kterým byly vydány hlasovací lístky, d) počet odevzdaných platných hlasovacích lístků, e) počet hlasů odevzdaných pro každého kandidáta, f) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány okrskové volební komisi, a záznam o tom, jak komise rozhodla. § 42 S končení jednání v okrskové volební komisi
(1) Po sečtení hlasů a podepsání zápisů o hlasování ohlásí předseda okrskově volební komise výsledek hlasování podle jednotlivých volebních obvodů a zápisy o hlasování zašle neprodlené příslušným obvodním volebním komisím. (2) Okrsková volební komise zapečetí odevzdaně hlasovací lístky a zašle je spolu s ostatními volebními spisy okresnímu národnímu výboru do úschovy. § 43 Zá p i s obvodní v o l e b n í komise (1) Obvodní volební komise vyhotoví zápis o výsledku hlasování ve volebním obvodu; zápis podepíše předseda, tajemník a ostatní členové komise.
14
(2' V zápisu obvodní volební komise o vy sládku hlasování musí být uvedeno: a) počet okrskových volebních komisí ve voleb ním obvodu, b) počet okrskových (volebních komisí, které za slaly zápis o hlasování, c.) celkový počet osob zapsaných v seznamech voličů ve volebním obvodu, d) počet voličů, kterým byly vydány hlasovací lístky, e) počet odevzdaných platných hlasovacích lístků, f) počet hlasů odevzdaných pro každého kandidáta, g) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány obvodní volební komisi, a záznam o tom, jak komise rozhodla. (3) Po podepsání zápisu o výsledku hlasovánu zašle jej předseda obvodní volební komise ihned krajské volební komisi Národní fronty. § 44 Uv eře jně ní výsledků
voleb
Ústřední volební komise Národní fronty uveřejní výsledky voleb do jednotlivých sněmoven Federálního shromáždění § 45 Kdo je zvolen
(1) Zvolen je kandidát, iv jehož volebním obvodu se zúčastnila (hlasování nadpoloviční většina voličů zapsaných do seznamů voličů a který ob držel nadpoloviční většinu platných hlasů. (2) Obvodní volební komise vydá zvolenému kandidátu osvědčení o zvolení 'poslancem příslušné sněmovny Federálního shromáždění. § 46 Nové volby
(1) Nebyl-li kandidát ve volebním obvodu zvolen (§ 45 odst. 1), poznamená to obvodní volební komise výslovně v zápisu o výsledku hlasování a oznámí to krajské volební komisi Národní fronty. Obvodní volební komise zajistí provedení nové volby nejpozději do 14 dnů po prvních volbách. (2) Nová volba se provádí na podkladě se známu voličů sestavených pro první volby a při měřené podle ustanovení tohoto zákona. § 47 Ověření voleb Platnost volby poslanců každé ze sněmoven Federálního shromáždění ověří na své ustavující
15
schůzi sněmovna na návrh svého mandátového a imunitního výboru. Oddíl 4 Zánik mandátu § 48
(1) Poslanec, který přestal být volitelný, ztrácí mandát. Ztrátu mandátu vysloví na návrh mandátového a imunitního výboru sněmovna, jejímž je členem. (2) Poslanec se může svého mandátu vzdát. Jeho rezignaci bere na vědomí 'předsednictvo sněmovny, jejímž je členem. § 49 (1) Poslanec, který zklamal důvěru voličů nebo který se dopustil činu 'nedůstojného funkce po slánce, může být kdykoli odvolán.
(2) Návrh na odvolání poslance p o d á v á , pří slušný orgán Národní fronty. Oznámí návrh po slanci, o jehož odvolání jde, s uvedením důvodů Poslanec má právo se ústně nebo písemně k na v r h u vyjádřit. (3) Návrh na odvoláni předloží příslušný oř gán Národní fronty předsednictvu Federálního shromáždění. (1) Předsednictvo Federálního shromáždění zajistí, aby k projednání návrhu má odvolání po slánce byly svolány veřejné schůze voličů ve volebním obvodu. O návrhu na odvolání poslance rozhodují voliči na těchto schůzích veřejným h l a sováním ČÁST OSMÁ Doplňovací volby § 50
(1) Zanikl-li z jakéhokoliv důvodu mandát poslance, vyhlásí předsednictvo Federálního shromáždění doplňovací volby a stanoví den jejich konání. (2) Doplňovací volby se konají nejpozději do 90 dnů potě, kdy zanikl mandát poslance. (3) Pro doplňovací volby platí ustanovení to hoto zákona, přičemž lhůty mohou být přiměřené zkráceny. (4) Pro řízení doplňovacích voleb může ústřední výbor Národní fronty Československé socialistické republiky zvolit pro celé volební období Federálního shromáždění Ústřední volební komisi Národní fronty. (5) Doplňovací volby není třeba konat v posledním roce před skončením volebního období.
16 ČÁST DEVÁTÁ Závěrečná ustanovení
§ 51 Úhrada nákladů Výdaje spojené s volbami do Federálního shromáždení se hradí ze státního rozpočtu federace
§ 52 K zajištění jednoty politického systému a stejných záruk politických práv občanů upraví zákony národních rad volby do zastupitelských sborů v jednotlivých republikách v souladu se základními zásadami volební soustavy stanovenými tímto zákonem s tím, že při volbách v malých obcích do místních národních výborů mohou být vytvořeny volební obvody, v nichž se volí více kandidátů. § 53 Zrušuje se: a) zákon č. 113/1967 Sb., o volbách do Národního shromáždění, ve znění zákona č. 29/ 1968 Sb., h) zákonně opatření předsednictva Národního shromáždění č 39/1968 Sb, o ztrátě f u n k c e poslance Národního shromáždění.
§ 54 Tento zákon nabývá účinnosti dnem l srpna 1971.
17
Důvodová zpráva Nový zákon o volbách do Federálního shromáždení je vydáván v době, kterou charakterizují dokumenty XIV. sjezdu Komunistické strany Československa, určující směr dalšího společenského vývoje, hlavní cíle a prostředky k jejich dosažení. Z nich vyplývá, že základním předpokladem pro uskutečnění všeobecných voleb do zastupitelských sborů je konsolidace politických a hospodářských poměru a plné obnovení a další upevnění politickoideové a organizační jednoty strany a její vedoucí úlohy ve společnosti. Návrh volebního zákona musí proto důsledné vycházet z pojetí voleb za socialismu a účinně napomáhat dovršení procesu politické konsolidace z hlediska poučení z krizového období let 1968 až 1969, kdy kampaň protisocialistických a pravico vých sil proti socialistické volební soustavě byla součástí akcí směřujících k oslabení a ve svých cílech k destrukci socialistického politicko-státní ho systému. Demagogie těchto reakčních sil směřovala proti osvědčeným principům naší socialis tické volební soustavy spjatých zejména s úlohou a posláním Národní fronty, s významným pošlá ním socialistických voleb spočívajícím ve sjednocování pracujících v jejich úsilí o rozvoj socialistické společnosti, s všeobecně uznávanou vedoucí úlohou Komunistické strany Československa ve státě a společnosti. Tyto snahy, v nichž se zřetelně projevila ztráta třídních a sociálně politu: kých hledisek, ve svých důsledcích směřovaly k zneužití voleb proti socialistickému státu a proti dosaženým socialistickým vymoženostem pracujících. Návrh volebního zákona proto sleduje plné zajištění socialistického politického charakteru voleb tak, aby se volební soustava a uskutečnění voleb stalo v rukou dělnické třídy a pracujících účinným prostředkem k dalšímu upevnění jednoty našich národů a národností, jednoty naší socialistické společnosti, upevnění socialistického charak teru orgánů státní moci. Navrhovaný volební zá kon vychází proto ze základních principu socialistické volební soustavy, které se v průbéhu dří vějších voleb v praxi osvědčily při vytváření socialistických demokratických vztahů stálého spojení orgánů státní moci a jejich představitelů s masami pracujících. Volební zákon proto vychází z osvědčené úlohy Národní fronty v organizaci voleb, zejména při výběru a navrhování kandidátů na poslance, z uplatnění vedoucí úlohy Komunistické strany Československa, která je zárukou správného uplatnění zásad socialistické demokracie, z osvědčeně organizátorské úlohy národních výborů v přípravě voleb, z třídního politického přístupu k výběru kandidátů a ze socialistického cha rakteru voleb sjednodujících pod vedením dělnické
třídy nejširší vrstvy pracujícího lidu k pozitivnímu řešení problémů a plnění úkolů dalšího politic kého, ekonomického, sociálního a k u l t u r n í h o roz voje socialistické společnosti, jak ji v y t y č u j e XIV sjezd Komunistické strany Československa. Volby do Federálního shromáždění spolu s všeobecnými volbami do zastupitelských sboru všech stupňů budou znamenat zakončení jedné základní etapy konsolidačního procesu v naší zemi. Význam voleb do Federálního shromáždění spočívá též v tom, že půjde o p r v é přímé v o l b y do federálního zastupitelského orgánu po zřízení československé federace. Zákon o volbách do Federálního shromáždění odpovídá tedy dosaženému stupni vývoje a vy jadřuje smysl a funkci voleb v socialismu, spočivající v tom, že dělnická třída společně s nejširšími vrstvami ostatních pracujících přímo rozhoduje o tom, kteří představitelé pracujících mají řídit a spravovat státní záležitosti. To je důležitým předpokladem pro rozvoj socialistické demokracie, který musí být bezprostředně spjat se stále aktivnější účastí pracujících na řízení a správě státu. Zákon vytvoří právní podmínky, aby do Federálního shromážděni byli zvolení skuteční zá stupci lidu, oddaní věci socialismu a proletářského internacionalismu, schopní sjednocovat zájmy lidu na zásadách marxismu-lemnismu, sjednocovat tvůrčí síly národů a národností ČSSR a sjednocovat a mobilizovat úsilí všech pracujících o další rozvoj socialistické společnosti na všech důleži tých úsecích společenského života. Respektuje a plně vyjadřuje tu skutečnost, že politickou základnou socialistické demokracie v naší zemi je Národní fronta, jako svazek dělníků, rolníků a ostatních vrstev pracujících obou národů a národností a jejíž vedoucí složkou je Komunistická strana Československa. V rámci Národní fronty různé složky naší společnosti samostatně uplatňují a demokra ticky řeší své zájmy v souladu s politikou strany a podílejí se na tvorbě, realizaci a kontrole politiky ve státě a pod vedením Komunistické strany Československa sjednocují svoje úsilí za další roz voj socialismu v Československé socialistické republice. Proto také zákon o volbách do Federálního shromáždění v souladu s tímto pojetím Národní fronty i s dosavadními tradicemi svěřuje právo navrhovat kandidáty pro Federální shromáždění Komunistické straně Československa, jiným politic kým stranám a společenským organizacím sdruženým v Národní frontě. U nich je dána záruka, že budou odpovědné a pečlivě vážit všechny vlastnosti a schopnosti svých kandidátů tak, aby b y l i nejen oddáni ideám socialismu a politicky a odborné vyspělí, ale také schopni realizovat volební program. V duchu vžité tradice jsou tedy i podle
18
tohoto zákona kandidáti poslanecké f u n k c e k a n d i dáty Národní fronty Významné postavení Národní fronty jako politické základny a svazku všech pracujících je v tomto zákoně ještě zvýrazněno tím, že volební komise Národní fronty zřizuji příslušně územní orgány Národní fronty, a dále tím, že z navržených kandidátů jejich výběr provádí příslušný orgán Národní fronty, který je také přihlašuje k registraci Návrh zákona o volbách do Federálního shromáždění vychází ze socialistických demokratických principů voleb a volebního práva, které zakotvuje ústava, jakými jsou zejména všeobecnost, přímost a rovnost volebního práva při tajném hlasování. Vychází též z hluboce demokratických principů socialistické federace, stanovených ústavními ustanoveními o československé federaci, zabezpečujících uskutečnění zásad svébytnosti a rovnoprávnosti našich národů. Poprvé budou podle něho přímou volbou voleni poslanci Sněmovny lidu a Sněmovny národů a to také dochází svého výrazu v příslušných ustanoveních S federativním uspořádáním státu i s požadavkem uspořádat volby co nejpružněji souvisí i poněkud pozměněny systém volebních komisí Národní fronty. Zákon zachovává principy, klére se v našem volebním systému osvědčily a sleduje, aby volební systém byl jednoduchý a srozumitelný. Zajišťuje, aby se prostřednictvím volebních komisí na organizaci voleb přímo podílely statisíce pracujících. Obdobně jako volební zákony z roku 1964 vychází ze zásady, že v každém volebním obvodu se bude volit jeden poslanec Federálního shromážděni Jeden z nejvýznamnějších demokratických principů je posuzování platnosti voleb a stanovení většiny hlasů, potřebné pro zvolení poslance. Pro platnost voleb je stanovena jako dosud nutnost účasti nadpoloviční většiny všech voličů ve volebním obvodu. Demokratický princip většiny hlasů je uplatněn i při posuzování, že kandidát je zvolen,hlasoval — li pro něho více než polovina voličů, kteří se ve volebním obvodu zúčastnili hlasování. Je tudíž základním předpokladem poslaneckého mandátu, že každý poslanec Federálního shromáždění je zástupcem většiny voličů svého volebního obvodu a že také o většinu voličů se opírá při plnění své funkce. Tato zákonná úprava vyjadřuje základní princip demokracie, že rozhoduje většina, jíž se podřizuje menšina Odvolávání z funkcí těch poslanců, kteří zklamali důvěru svých voličů nebo kteří se dopustili činu nedůstojného funkce poslance, řeší zákon tak, že o tom budou voliči rozhodovat na veřejných schůzích. Jako jeden ze způsobů zániku funkce po slánce je zaváděna také rezignace, přičemž zákon nevyžaduje, aby poslanec uváděl důvody, které ho k rezignaci vedou Bude věci politické odpovědnosti každého poslance, i věcí politického řízení.
aby každý poslanec svou rezignaci důkladně zvážil a přestal funkci, kterou byl pověřen svými voliči, vykonávat jen ze skutečně závažných důvodů. Všechny principy, které se vžily a osvědčily, zákon o volbách do Federálního shromáždění zachovává: je to zejména úprava seznamu voličů a technika voleb. K j e d n o t l i v ý m ustanovením K části první:
Základní ustanovení zákona vyjadřují požadávky kladené na kandidáty na poslance Federálního shromáždění a ústavní principy volebního práva občanů a podmínky aktivního a pasivního volebního práva. K části druhé:
Tato část upravuje seznamy voličů; správný zápis do seznamu voličů umožňuje voličům výkon volebního práva a současně zabraňuje tomu, aby se některý volič zúčastňoval voleb vícekrát. Upravuje i možnost soudního přezkoumávání rozhodnutí národního výboru při opravách v seznamu voličů. Význam volebního práva vyžaduje, aby byla zachována soudní ochrana tohoto významného občanského pravá V této části je také upraven institut voličských průkazů, který umožňuje, aby nikdo nebyl zkrácen o své právo volit ani tehdy,přestěhuje— li se, či nemůže-li z vážných důvodů volit tam, kde je za psán ve voličském seznamu K části třetí:
V této partu je zakotvena tvorba volebních obvodů; právo k vytváření volebních obvodů je svěřeno předsednictvu Federálního shromáždění. V těchto ustanoveních se uplatňují principy federace při tvorbě zvláštních volebních obvodů pro Sněmovnu lidu a zvláštních volebních obvodů pro Sněmovnu národů. Jedinou direktivou, kterou zákon dává, je zásada, že volební obvody nesměji překračovat hranice kraje, která má význam i pro organizaci práce poslance ve volebním obvodu a jeho stálý styk s voliči K části čtvrté:
Ustanovení o volebních okrscích upravují již tradičně osvědčený způsob vytváření hlasovacích okrsků pro přijímání hlasovacích lístků. Pravomoc k vytváření volebních okrsků je dána místnímu národnímu výboru. Speciální ustanovení umožňují účast ve volbách voličům, kteří jsou v den voleb v nemocnicích, sanatoriích apod., i voličům, kteří plni své povinnosti v útvarech ozbrojených síl a ozbrojených sborů
19
K části páté: Zkušenosti z m i n u l ý c h voleb ukázaly, že systém volebních komisí Národní fronty, které volby řídí, se plně osvědčil. Proto jej zachovává i tento zákon, dává výraz federativnímu uspořádání státu v tom, Že kromě řídící Ústřední volební komise Národní f r o n t y jsou vytvořeny v každé z národních republik volební komise Národní fronty, které řídi p r o j e d e n í .voleb na území republiky Pro pružné řízeni voleb se zřizují též krajské volební komise Nabodni fronty Zákon jmenovitě stanoví úkoly jak volebních komisi Národní fronty, tak i obvodních a o k r s k o v ý c h volebních komisí, jejichž funkce spočívá především v organizačním a technickém zabezpečení voleb V teto časti zákona je zakotven i princip, který odpovídá vertikálnímu systému obecné uplatňovanému v právním řádu v odvolání K části šesté: Ustanovení § 24 je výrazem demokratických principů našeho volebního systému. Počítá s osvědčenou tradicí, Že kandidáti jsou kandidáty Národní fronty Současně stanoví, které organizace mají právo kandidáty navrhovat. Významné postavení Národní fronty je zdůrazněno v ustanovení § 25, podle něhož příslušný orgán Národní fronty provede ze všech navržených kandidátu výběr a vybrané kandidáty pak přihlásí u obvodní volební komise k registraci Zákon také výslovně stanoví, že nikdo nemůže kandidovat ve více než jednom volebním obvodu Protože jde o volby do Federálního shromáždění, které má dvě sněmovny, zná měna to samozřejmě, že kandidát může být kandidován pouze do jedné ze sněmoven (v jediném volebním obvodu). K části sedmé: První oddíl této části upravuje stanovení dne voleb a zachovává rovněž již vžitou zásadu, ze volby se konají v týž den v celém státě. Tentokrát se však umožňuje, aby volby se konaly případně i ve dvou dnech, a to v takových časových termínech, které umožní, aby mohli bez obtíží své volebni právo realizovat pracující všech směn. Povinnost informovat voliče o době a místu voleb ukládá zákon okrskové volební komisi Na eventualitu konaní voleb ve dvou dnech
pamatuje i ustanovení § 32, které zabezpečuje, aby volební schránka byla po prvním volebním dnu v o l e b uložena zapečetěná tak, že bude vyloučena možnost vložit do ní po skončení tohoto volebního dne hlasovaní lístky. Pokud jde o počítaní hlasů a zveřejňování vy sledú voleb, zákon ukládá obvodní volební komisi, aby v zápise kromě jiných nezbytných údajů uvedla i počet hlasů pro každého kandidáta Protože platí zásada, že rozhoduje většina, je zvolen ten kandidát, pro něhož se vyslovila nadpoloviční většina voličů, zúčastnivších se voleb. Celkové výsledky voleb do jednotlivých sněmoven Federálního shromážděni uveřejňuje Ústřední volební komise Na rodní fronty. Tato partie zákona upravuje také podmínky zániku poslaneckého mandátu, je zakotvena možnost rezignace, přičemž zákon nestanoví žádné j e j í podmínky O odvolání poslance z funkce voliči rozhodnou na veřejných schůzích. K části osmé: Tato část ve svém jediném ustanoveni uprav u j e postup při doplňovacích volbách: umožňuje se, při zachování všech principů platných pro nor mální volby, aby lhůty byly přiměřeně zkráceny Vzhledem k charakteru prače vrcholného zastupitelbkého sboru i jeho složení umožňuje zákon nekonat doplňovaní volby v posledním roce před skončením volebního období K části deváté: Tato část, kromě nezbytných ustanovení, tykájících se náhrady nákladů a Zrušovací doložky, obsahuje jedno ustanovení nadmíru významné. Je to ustanovení § 52, které má zabezpečit myšlenky obsažené v či. 2 ústavního zákona o československé federaci, který hovoří o jednotě politického systému v obou národních republikách, o politických právech občanů a zárukách jejich uskutečňování Proto ustanovení § 52 tohoto volebního za koná dává národním radám direktivu, upravit své volební zákony do zastupitelských sborů v souladu se základními zásadami volební soustavy, danými v tomto zákoně, s těmi odchylkami, které si vyžaduje specifika určitého druhu voleb, tj voleb do národní rady a voleb do národních výborů jednotlivých stupňů
V Praze dne 8 června 1971
prof dr. T. Trávníček, CSc. v. r., dr. B. Kučera v r., A. Pospíšil v r, |. Mjartan v r, dr M. Žákovič v. r, prof dr. D. Hanes v r, dr. S. Pennigerová v. r, zasloužilý umělec V. Mihálik v. r., O. Voleník v. r., doc. M. Sabolčík, CSc., v. r., J. Kouba v. r.
