Vládní důchodová reforma je pro KDU-ČSL nepřijatelná

Z P R AV O D A J K Ř E S Ť A N S K É A D E M O K R A T I C K É U N I E – Č E S K O S L O V E N S K É S T R A N Y L I D O V É

Vládní důchodová reforma je pro KDU-ČSL nepřijatelná www.kdu.cz

únor 2011

Z T I S K O V Ý C H Z P R ÁV

Vládou navrhovaná důchodová reforma je pro KDU-ČSL nepřijatelná Místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka zveřejnil na tiskové konferenci, která proběhla ve středu 16. 2., zásadní nesouhlas KDU-ČSL s důchodovou reformou v podobě, ve které ji navrhuje současná vláda. Vysvětlil, jaké hlavní výhrady KDU-ČSL proti návrhu ministra Drábka má: • v současném důchodovém systému chybí peníze, proto je zapotřebí peníze do systému dodat, a nikoliv je odtamtud brát; • navrhované vyvedení části finančních prostředků z průběžného pilíře do kapitálových fondů v řádu desítek miliard korun ročně navrhuje vláda krýt zvýšením DPH, což poškodí nejen rodiny s dětmi a důchodce, ale i podnikatele ve stavebnictví a v zemědělství; • navrhované „řešení“ je příliš riskantní; může docházet k tunelování, k ukládání „toxických“ aktiv, k vysoké inflaci i k nepředvídatelným událostem; • vláda se nesnaží zmírnit daňové a důchodové znevýhodnění těch, kdo vychovávají děti; • pokud vláda ve svém návrhu skrytě počítá s imigranty, pak je to třeba říci dostatečně nahlas i se všemi riziky, která s tím jsou spojena. „Vláda navrhovanou reformou staví Potěmkinovu vesnici, pod kterou povede obrovský tunel,“ řekl místopředseda KDU-ČSL. Marian Jurečka současně představil návrhy KDU-ČSL: • zachovat průběžný solidární důchodový systém, který je imunní vůči inflaci a nedá se rozkrást, protože jím peníze jen protékají; do tohoto systému přispívají ti, kdo platí důchodové pojištění, ale i ti, kteří vychovávají budoucí daňové poplatníky; • zvýšit důchodové pojištění ze současných 28 % na 31 %; • těm, kteří vychovávají děti, umožnit slevu na důchodovém pojištění ve výši 3 % na každé vyživované dítě; • zachovat penzijní připojištění, stavební spoření či jiné investice občanů na zajištění v důchodovém věku v rámci 2. pilíře. „Takto navržený systém je rozpočtově odpovědný a přináší zhruba 7 miliardo-

vý přebytek na důchodový účet. Vyzýváme proto vládu, aby začala vážně jednat s politickými partnery o podobě důchodové reformy, nezaváděla opt-out a neprohlubovala demografický problém naší země,“ uzavřel Marian Jurečka.

KDU-ČSL vytáhla do boje proti bezohledné důchodové reformě KDU-ČSL odmítá vládou představenou podobu důchodové reformy. Křesťanští demokraté protestují proti skokovému zvýšení DPH kvůli možnosti vyvedení peněz z průběžného solidárního systému a kvůli snížení daňové zátěže firmám. „Vláda nepředložila důchodovou reformu, ale spíš důchodovou deformu. Ve skutečnosti jde jen o daňovou úpravu pod pláštíkem důchodové reformy. Jinými slovy chce vláda zvýšit lidem daně proto, aby mohla část státního rozpočtu převést do soukromé sféry a současně snížit firmám odvody do důchodového systému,“ uvedl předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Místopředsedovi KDU-ČSL pro důchodovou reformu Marianovi Jurečkovi navíc vadí i nekoncepčnost vládního postupu: „Vláda zvyšuje daně na nejvyšší úroveň za posledních 17 let. Takovýto zásah sníží zásadním způsobem spotřebu domácností a tvrdě dopadne na české firmy a české zemědělce. To vše kvůli velmi nejisté naději na zhodnocování úspor v soukromých fondech. Výjimky z vyšší sazby DPH navíc vláda určuje bez jakékoliv dlouhodobé koncepce. Jestli ministři určují výjimky podle síly lobbistů, nebo je tahají jako králíky z klobouku, těžko říci.“ Marian Jurečka upozornil ještě na další důležitou okolnost vládních návrhů: „Tato vláda miluje hazard. Hazardní byznys nedaní a navíc se nyní chystá zavést nové hazardní odvětví. Každý pracující si podle vládního návrhu bude moci za svůj život vsadit dokonce dvakrát. Jedna vládní sázka bude na stav české ekonomiky a na stav penzijních fondů za třicet let – při volbě, zda vyvést peníze do soukromých fondů. Druhá sázka pak bude na datum své smrti při

KDU-ČSL proto zahajuje boj proti bezohledné důchodové reformě. Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek vyjmenoval způsoby, které KDU-ČSL použije: • Vyzýváme všechny politické strany, aby vládní návrh důchodové reformy odmítly. • Vyzýváme ČSSD, aby odmítla usnesením sjezdu připravované vyvedení části peněz z průběžného solidárního systému stejně, jako to učinila KDU-ČSL. • Proti bezohledné důchodové reformě spouštíme petici na adrese: http://www.kdu.cz/Ostatni/Petice.aspx • Pokud bude takováto důchodová reforma obsahující opt-out přijata, KDUČSL bude hledat spojence pro její co nejrychlejší zrušení, aby minimalizovala škody a diskriminace takovou reformou způsobené.

Malá důchodová reforma Senátorský klub KDU-ČSL se také vyjádřil k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, tedy k tzv. malé důchodové reformě. Dne 23. března 2010 vydal Ústavní soud České republiky Nález, kterým zrušil s účinností dnem 30. 9. 2011 ustanovení §15 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Soud zkoumal ROVNOST dle čl. 1 a PŘIMĚŘENOST dle čl. 30 odst.1 Listiny a dospěl k závěru, že zákon s ohledem na §15, který stanovuje redukční hranice pro výpočet výše důchodu, odporuje Ústavě ČR, a proto zmíněný paragraf zrušil. „KDU-ČSL nález Ústavního soudu samozřejmě respektuje. Požadujeme ale, aby vláda předložila samostatný návrh, který se bude zabývat pouze změnami vyplývajícími z nálezu Ústavního soudu. Ostatní navrhované změny, které jdou nad rámec řešení důsledků nálezu Ústavního soudu, KDU-ČSL nepodpoří,“ uvedl senátor Jiří Čunek. ■

Přednáška Vladimíra Pikory k penzijní reformě Na tomto odkaze si můžete přehrát přednášku Ing. Vladimíra Pikory ze semináře z cyklu Lidovecká akademie, který se uskutečnil 25. ledna 2011 v Praze. http://www.youtube.com/watch?v=9dG6kV_A3t0

N O VÝ H LA S • Z P R AV O D A J K D U - Č S L • Ú N O R / 2 0 1 1

2

nástupu do důchodu. Největším hazardérem je ale vláda – do hry vsadila naše hospodářství a naše důchody.“

www.kdu.cz

Z T I S K O V Ý C H Z P R ÁV

PETICE proti bezohledné důchodové reformě My, níže podepsaní, vyzýváme vládu, poslance, senátory a prezidenta republiky, aby odmítli důchodovou reformu obsahující takzvaný opt-out, tedy možnost vyvedení peněz ze solidárního průběžného systému do soukromých penzijních fondů. Podle návrhu vlády by mohli lidé mladší 35 let rozdělit 28 % svého odvodu na sociální důchodové pojištění, které odvádí každý pracující, na dvě části. Do společného průběžného solidárního důchodového systému by směřovalo 25 % a do soukromých penzijních fondů by bylo možné vyvést zbývající 3 %. Za předpokladu, že by občan k těmto 3 % přidal navíc svůj osobní vklad okolo 2 %.

Takovou podobu důchodové reformy odmítáme. Vedou nás k tomu následující důvody: Nejedná se o žádnou reformu. Jedná se pouze o dobrovolné převedení části státního rozpočtu na desítky let soukromým penzijním fondům. Tuto možnost budou moci volit převážně lidé s vyššími příjmy. Podmínkou vyvedení 3 % z průběžného systému má být totiž přidání ještě dalších 2 % ze mzdy. Dojde tak k významnému snížení solidarity. Důchody lidí s nízkými a průměrnými příjmy mají být tedy v budoucnu ještě nižší, než kdyby k žádné reformě nedošlo! Nikdo z nás neví, co se stane v následujících čtyřiceti letech. Může přijít krize, vysoká inflace, měnová reforma. Je těžké mít důvěru v to, že budoucí vlády naspořené peníze nezdaní tak jako stavební spoření či neznárodní, jako se to stalo v Maďarsku či v Argentině. Toto umělé a zbytečné zvětšení deficitu veřejných financí v řádu desítek miliard korun ročně chce vláda řešit zvýšením DPH o 10 %. Půjde o nejvyšší zdanění za posledních 17 let. Takovýto zásah sníží zásadním způsobem spotřebu domác-

Tisková konference 16. 2.

ností a tvrdě dopadne na české firmy, a to vše kvůli pochybné naději na zhodnocování úspor ve fondech. Takto plánovaná penzijní reforma, jejíž náklady chce vláda zafinancovat zásadním zvýšením DPH, tíživě dopadne na rodiny. Kromě sedmi vládou vybraných potravin se jim zdraží veškeré další náklady na výchovu dětí, dětské pleny, autosedačky, kvalitní domácí potraviny, náklady na bydlení a další. To vše v situaci, kdy Česká republika má jednu z nejnižších porodností v EU. Vláda tedy navrhovanou reformou ještě zhorší postavení rodin ve společnosti. Přitom vytváření vstřícného prostředí pro rozvoj rodiny by mělo být jedním z hlavních cílů zodpovědné vlády. ■

Bratři a sestry, uvědomujeme si, že petice je krajní nástroj řešení. Ovšem navrhovaná vládní reforma je tak špatná pro naši společnost, že petici považujeme za oprávněnou. Proto Vás prosíme o pomoc a spolupráci při podpoře a šíření této petice. Petici podepište elektronicky na adrese: http://www.kdu.cz/Ostatni/Petice.aspx. Rozešlete odkaz na petici e-mailem, šiřte ji na facebooku. Prosíme, vytiskněte si naši petici umístěnou na stránkách KDU-ČSL a dejte ji podepsat ve svém okolí, rodině, zaměstnání, MO a jinde. Jde opravdu o hodně, proto buďme maximálně aktivní. Vyvěste petici ve svém okolí, dejte ji do nástěnky, na radnici, do občanských sdružení a všude, kde to je vhodné. Spoléháme na Vás. Pokusme se o propagaci našeho názoru na plánovanou důchodovou DEFORMU. Vaši Pavel Bělobrádek a Marian Jurečka

Snížení rodičovského příspěvku je nemravnost „Snížení rodičovského příspěvku o 50 % pro maminky, které studovaly nebo byly nezaměstnané, je špatným signálem pro všechny,“ upozorňuje předseda KDU-ČSL. V průběhu ledna dostaly maminky, které studovaly nebo byly nezaměstnané, a nemohly proto požádat o tříletou variantu rodičovského příspěvku, dopisy, kterými byly informovány o tom, že jim byl od 1. ledna 2011 rodičovský příspěvek snížen ze 7600 na 3800 korun. Nová úprava totiž zkracuje u čtyřleté varianty rodičovského příspěvku počet měsíců, po které ma-

minka dostává 7800 korun, z prvních 21 na prvních 9 měsíců. „Maminky bude zajímat, kam vláda posílá peníze, o které jim rodičovský příspěvek snížila. Jestli je důležitější než maminky s dětmi ekologická superzakázka, kterou prosazuje TOP 09 a jejíž objem přesahuje 100 miliard, si musí vyhodnotit každý volič sám,“ okomentoval vzniklou situaci Pavel Bělobrádek. „Kdyby rozpočet sestavovala KDUČSL, neopomenula by například zdanit hazard. Snížit rodičovský příspěvek na 3800 korun měsíčně a nechat přitom doslova ležet na chodníku 5 mili-


ard od sázkařských společností, považuji za nemravné,“ dodal předseda KDU-ČSL. Náš daňový a důchodový systém dlouhodobě znevýhodňuje ty, kdo vychovávají děti. Snížení rodičovského příspěvku tuto situaci jen zhoršilo. „Apelujeme proto na vládu, aby v připravované důchodové reformě zvýhodnila ty, kteří vychovávají děti a zajišťují tak budoucnost země. KDU-ČSL dlouhodobě upozorňuje na to, že demografický deficit se brzy stane nejvážnějším celospolečenským problémem,“ uzavřel Pavel Bělobrádek. ■

www.kdu.cz

3

PŘEDSEDNICTVO

Je třeba stát na obou nohou Milí přátelé členové, sympatizanti a voliči KDU-ČSL, blíží se 100 dnů od zvolení současného nového předsednictva. Je to období, kdy vlády i další orgány mají mít „dobu hájení“, aby se mohly rozkoukat a sehrát. I my už nebudeme mít žádné právo na výmluvy a vše, co nyní budeme dělat, musí být profesionální a účelné. K našim sto dnům od nás dostanete sebereflexi. Mnozí oprávněně poukazují na to, že nejsme moc vidět. Je to pravda. Senátní klub, který má být naší hlásnou troubou, vidět je, i když má omezené možnosti. Přesto i zde jsou jistě rezervy. Předsednictvo pak má možnosti ještě menší, ale o to více se musí snažit. M. Jurečka rozjel velmi dobře otázku důchodové reformy, na které tvrdě, zodpovědně a dlouho pracoval se svými spolupracovníky. Je to téma, které jistě budeme dlouho a intenzivně komentovat. O tom svědčí naše dva výstupy na ČT24 minulý týden. Vyjádřili jsme se i ke zdravotnické krizi, ale Děkujeme, odcházíme je jenom epizoda. Čeká nás nový souboj o charakter celého zdravotnictví, protože vláda má opět schvalovat tzv. Julínkovy zákony v podstatě ve stejném znění, jak byly již jednou připraveny. Určitě se vyjádříme i ke zvyšování DPH a ke snížení důchodů 80 % důchodců, aby se mohly dle roz-

hodnutí Ústavního soudu zvýšit penze vysokopříjmovým skupinám. Samozřejmě nás nenechává chladnými ani návrh občanského zákoníku, který může změnit definici manželství, umožnit adopci dětí stejnopohlavným párům apod. Prosím o Vaši podporu. Každý dopis nebo email zaslaný do redakce novin a časopisů, každý telefonát, sms, každý příspěvek pod články na internetu, každé internetové hlasování je pro náš obraz důležité. Bez aktivity členů nebo vedení budeme kulhat. Je třeba stát na obou nohou. Stejně tak je třeba se zamyslet, co jste Vy ve svých organizacích zlepšili, zracionalizovali, zefektivnili. Zda jsou všechny organizace schopné si z našeho webu stahovat informace

a předávat je dále v rodinách, na pracovišti, ve společenstvích. Zda jsou naše tiskové zprávy a stanoviska ve Vašich vývěskách. Zda všichni, kteří mohou, jsou v našem systému Mojekdu. Zda máme emaily na všechny členy, kteří ho mají. Kolik jste oslovili nových, ať už mladých nebo zkušených spoluobčanů, zda by nechtěli s KDU-ČSL spolupracovat nebo do ní vstoupit. A pokud odmítnou, pak se ptát proč a vyvodit z toho pro sebe důsledky, protože bez sebereflexe a zpětné vazby to nepůjde. Je třeba rozhýbat nejen výstupy předsednictva, ale i členskou základnu do poslední organizace. Taktéž se zamyslete, zda ve vašem okolí či rodině není mecenáš, který by křesťanské demokracii nebyl ochoten finančně pomoci. Mecenáš za to nic nechce oproti sponzorovi, který chce mít alespoň kontakt na naše vlivné členy. Ale i s nimi je třeba pracovat. Dlouhodobě a systematicky. Ne za nimi přijít měsíc před volbami a chtít peníze. Také je již třeba mít tipy do krajských a senátních voleb příští rok. Ať už mezi členy nebo mezi bezpartajními osobnostmi. Ač jsem v lázních, stále funguji jako předseda. Proto očekávejte zprávu ke stovce dnů ve funkci, zprávu o činnosti na severní Moravě a Slezsku a další mediální výstupy. Zdař Bůh! Pavel Bělobrádek

Proč KDU-ČSL nesouhlasí s připravovanou důchodovou reformou! Vláda České republiky připravuje již několik měsíců zásadní změnu důchodového systému České republiky. Tato změna, která ovlivní vývoj v naší společnosti na mnoho let dopředu, není konzultovaná napříč politickým spektrem. Přitom je jasné, že má-li být tato změna dlouhodobě životná, není možné ji vydávat v šanc budoucím vládám, které ji pro naprostý nesouhlas mohou odmítnout, popřípadě její dnes navrhované znění úplně zrušit. Při přípravě této reformy naprosto chybí celospolečenská diskuse v odborných kruzích či občanském sektoru. Navíc vládní strany připravují reformu s takovými parametry, o kterých ve svých předvolebních programech vůbec nepsaly. Tedy nemají od svých voličů pro tak zásadní změnu dostatečný mandát. Tím nejzásadnějším, co KDU-ČSL na připravované reformě nejvíce vadí, je

tzv. opt-out, kterým se rozumí následující: současných 28 % z příjmu, které posílá každý pracující na důchodové pojištění, má být rozděleno na dvě části. Větší část 23–25 % má dále směřovat do společného důchodového systému a menší část 3–5 % má být povinně posílána do soukromých penzijních fondů. Soukromé fondy mají finance zhodnotit a po 25–45 letech má být z těchto


4

fondů každému vyplácena druhá část jeho důchodu společně s průběžnou částí zmenšenou o opt-out. Na první pohled takový návrh nemusí pro mnohé občany vypadat špatně. Je třeba si ale rozebrat možná úskalí tohoto návrhu: • Navrhované povinné vyvedení části finančních prostředků z průběžného pilíře povede k masivnímu výpadku financí v tomto průběžném pilíři. Tento výpadek navrhuje současná vláda ČR krýt zvýšením DPH z 10 % na 19 % či 20 %. Toto skokové zvýšení bude mít zásadní dopad na všechny občany této země a především na rodiny s dětmi, kterým takto vláda de facto zavede daň na dítě. Navíc vláda vůbec nevyčíslila dowww.kdu.cz

PŘEDSEDNICTVO pad tohoto zvýšení DPH na celý sektor zemědělství, stavebnictví a poskytovatele některých služeb a další oblasti ekonomiky, pro které toto zvýšení může mít za následek vážné existenční problémy. • Povinné vyvedení části finančních prostředků (tzv. opt-out) bude mít za následek mimo jiné snížení budoucích důchodů dnešních občanů mladších 40 let, ale také snížení invalidních důchodů, které jsou z průběžného pilíře vypláceny. • Stát nutí povinným opt-outem občany mladší 40 let jít do neúměrného rizika, za které nenese žádnou zodpovědnost. Přitom je zde až příliš velké riziko tunelování a „uložení toxických“ aktiv. Tedy argumenty výše uvedené, především s ohledem na zkušenosti z kuponové privatizace či tunelování státních zakázek, dávají oprávněně tušit, že se zde připravuje další obrovský a minimálně 25 let dlouhý tunel. Je také důležité zmínit, že takto vyvedené peníze si můžeme „dobrovolně“ uložit u některého z pěti vyvolených fondů, jak vláda připravuje. Tedy vláda ČR či ministr financí bude rozhodovat, kterým pěti vyvoleným fondům na 25 let svěří až bilion korun ze státního rozpočtu, které nebudou muset 25 let vyplácet. Věřím, že fronta zástupců či majitelů těchto penzijních fondů na ministerstvo financí je či bude dlouhá, ale určitě vše proběhne, jak je v Českých zemích zvykem, křišťálově čistě. Tato reforma a ani žádná jiná, kterou vláda hodlá uvést v život, zatím neřeší základní problém, tedy nízkou porodnost současných rodin a její příčiny! Pokud vláda ve svém návrhu skrytě počítá s imigranty, pak je to třeba říci dostatečně nahlas i se všemi riziky, která jsou s tímto spojena. Ztráta národní identity, kultury, zásadní náboženské změny, a tedy i změna celospolečenská, to vše v horizontu příštích 40–60 let. Vládou navrhované opatření povinného spoření v kapitálových fondech (tzv. opt-out) zaplatí bez rozdílu všichni, i ti, kteří problém nezavinili, tedy všichni, kteří mají dvě děti a více. KDU-ČSL nyní navrhuje tyto možnosti řešení pro důchodovou reformu: 1. Pilíř – Průběžný systém • Základem důchodového systému musí nadále zůstat průběžný systém, pouze ten zajišťuje nutnou solidaritu, při změnách parametrů je vždy udržitelný, nevytunelovatelný a zajišťující základní jistotu důchodu.

kový, aby rodina se dvěma dětmi měla nižší odvod na důchod, než je dnešních 28 %. Celkově náš návrh může přinést do systému okolo 7 mld. korun. • Možnost dětí dobrovolně převést část svého sociálního pojištění přímo na rodiče – každé dítě možnost převést na své rodiče 2 %. • Navrhujeme sdílení vyměřovacích základů manželů pro důchodové pojištění. • Pravidelně posílat každému poplatníku přehled o jeho „důchodovém účtu“, tedy jaký by byl jeho důchod aktuálně a jaká výše jeho důchodu bude v plánovaném odchodu do důchodu při jeho dosavadních průměrných příjmech a při jeho počtu vychovaných dětí.

• Je třeba se podívat na příčinu schodku na důchodovém účtu. Tou je nedostatek plátců do důchodového systému. Ten systém musí být upraven. Musí přestat diskriminovat ty, kteří vychovávají děti. Díky nim důchodový systém funguje. Není možné dále tolerovat trestání pracujících rodičů za to, že mají děti. • Vláda plánuje zvýšení DPH kvůli tomu, že ze současného průběžného systému, kde peníze chybí, chce ještě ročně vyvést několik desítek miliard. To my odmítáme. Kde peníze chybí, tam je potřeba peníze doplnit. My chceme mírné zvýšení současného odvodu na sociální důchodové pojištění ze současných 28 % na 31 %. Z tohoto odvodu pro ty, kteří pracují a vychovávají děti, slevu za každé vyživované dítě 3 %. Náš návrh je ta-

2. pilíř – který zahrnuje: • Soukromé penzijní připojištění, stavební spoření či jiné formy investic občanů do jejich budoucího zajištění ve stáří. Selským rozumem uvažujícímu člověku musí být jasné, že za vládním návrhem stojí velké penzijní lobby. Dovolím si to ilustrovat na následující citaci: „Představitelé silných finančních skupin samozřejmě volají po povinném fondovém pilíři a vyvedení co největšího počtu procent z průběžného systému. Z jejich pohledu to nemá chybu – dostat k dispozici desítky či stovky miliard korun ročně, hospodařit s nimi, mít výnosy a ještě desítky let bez povinnosti tyto prostředky vyplácet…“ To řekl Petr Nečas 23. 7. 2008 pro Hospodářské noviny. Marian Jurečka, místopředseda KDU-ČSL

Návštěva u kardinála Ve čtvrtek 3. 2. navštívil Pavel Bělobrádek Miloslava kardinála Vlka, emeritního arcibiskupa pražského. Představil mu svoji osobu i vizi, kterou chce křesťanské demokraty vrátit zpět do Poslanecké sněmovny. „Jasně jsem deklaroval, že KDU-ČSL je a bude stranou hodnot a principů. Nejsme stranou klerikální, ale konzervativní a lidovou, která z křesťanských hodnot a kultury vychází a obhajuje je nejen slovy, ale i činy,“ vysvětlil Bělobrádek. Debatovalo se také o bioetických otázkách vyplývajících z návrhu nového občanského zákoníku, o vztahu mezi státem a církvemi a dalších celospolečenských tématech. „Jsem velice rád, že jsem se s otcem kardinálem mohl setkat. Rád jsem si vyslechl jeho názory na události minulé, současné i budoucí,“ dodal Pavel Bělobrádek.


www.kdu.cz

5

PŘEDSEDNICTVO

Na Hromnice – o hodinu více Vážení a milí přátelé, zdravím Vás všechny po prožitém čase „Hromnic“ roku 2011. Hromnice jsou poslední tečkou za Vánocemi. Jsou dobou uložení betlémů napřesrok a vstupem do běžného pracovního tempa. Toto tempo nabíráme už od počátku ledna, kdy jsme se s předsednictvem setkali na výjezdním zasedání v želivském klášteře. Naším cílem zde bylo najít k sobě cestu, ujasnit si, kde je v rámci předsednictva místo každého z nás, pokusit se najít začátek zasukovaného klubíčka, které by nám mělo ukázat správný směr našich kroků, a porozumět si navzájem, protože jen svorné síly mohou pohnout zastaveným soukolím. Metrové klášterní zdi v náruči lesnaté mrazivé krajiny pod příkrovem sychravých mlh a ticho byly svědky našich jednání a rozprav končících hluboko v noci. Dlouhá ozvěna, která provázela všechny naše hovory, v nás nakonec vzbudila touhu pozvednout své hlasy. Následovala vskutku „lidovecká“ zábava. Dlouho přes půlnoc se unisono nesly po klenbách návštěvního traktu národní lidové písně.

Naše želivská akce nastartovala pravidelnou činnost předsednictva, která sestává z každotýdenních zasedání v Praze, Jihlavě a Brně. Kromě těchto „porad“ se snažíme aktivizovat členskou základnu. Členové předsednictva mají rozděleny regiony naší země a podle svých možností navštěvují významné události jednotlivých okresů. V tomto čase jsou to ponejvíce plesy KDU-ČSL nebo orelských jednot. Předsednictvo zde získává prostřednictvím osobních kontaktů s členskou základnou zpětnou vazbu. Já sama jsem se dosud zúčastnila plesu v Moutnicích, Znojmě, Rájci-Jestřebí, Čejkovicích, Zlíně, Brně a pokud odolám chřipkové epidemii decimující mou rodinu, plánuji navštívit ještě další organizace. Okres Hodonín již tradičně touto dobou organizoval „Setkání komunálních politiků“, které proběhlo v neděli po celostátním plese ve Zlíně. Zúčastnili jsme se ho s předsedou Pavlem Bělobrádkem a náměstkem hejtmana JM kraje a senátorem Standou Juránkem. Jak je asi patrno, mám v rámci předsednictva na starosti Jihomoravský, ale také Zlínský kraj. Budou-li si milí „sourozenci“ z těchto lokalit přát moji účast na jimi pořádané akci, ráda podle svých možností vyjdu vstříc. (Samozřejmě

jsem v případě zájmu ochotna navštívit i vzdálenější končiny, když to bude technicky proveditelné.) Mimo celostátní činnosti je neméně potřebné věnovat se „lidovecké“ práci na místní a okresní úrovni. Jako starostka za KDU-ČSL se musím v první řadě starat, aby občané v naší městské části byli spokojeni s mojí prací a nezavdala jsem ani sebemenší příčinu k úvahám typu – „no jo – ona dělá do velké politiky a na práci doma už nemá čas“. Ze své vlastní zkušenosti vidím, že strom naší strany může mít životaschopné, vysoko sahající větve, jen když budou silné kořeny růst z odpracované komunální politiky, laskavého, přímočarého a nezkorumpovatelného přístupu k potřebám našich lidí na obcích. Na závěr mi dovolte ještě jednou se vrátit k Hromnicím. Napadá mě pranostika „Na Hromnice – o hodinu více“. Myslí se světla. Myslete prosím na nás, ať od těchto Hromnic máme víc světla. Nejen o hodinu víc na práci pro KDU-ČSL, ale také víc světla, které osvětlí pouť příštích dnů naší strany, a především světla v nás, které má moc přinést trochu pohody lidem, s nimiž se denně setkáváme. Klára Liptáková, místopředsedkyně KDU-ČSL

Do médií nás může dostat odbornost našich stanovisek Milí křesťanští demokraté, přišla na mě řada podat zprávu o svém působení v novém předsednictvu. To pracuje přes omezené finanční podmínky v novém formátu, kdy předseda je placen, a tak plně uvolněn k práci pro stranu, zatímco ostatní členové předsednictva si vydělávají na svůj chléb prací. Ponechávám stranou výčet schůzí a plesů, jichž jsem se zúčastnil, to není záživné čtení. Očekáváte ode mě, že budu působit jako překlenovací most mezi předchozím a novým vedením strany. Proto jsem považoval za důležité zorganizovat na počátku ledna, než vypukne plesové cestování, dvoudenní výjezdní zasedání předsednictva v klášteru Želiv, nejen proto, aby se jeho členové lidsky navzá-

jem měli šanci poznat, ale hlavně k rozdiskutování koncepcí dalšího směřování strany; na to nám v běžném rytmu schůzek předsednictva s běžnou agendou zbývá málo prostoru. V předsednictvu jsem garantem za oblasti spravedlnosti, obrany a bezpečnosti a zahraničí. Pro dvě z těchto tří komisí jsem vyhledal nové schopné předsedy, takže po jejich schválení celostátním výborem věřím, že nastane jejich přičiněním období plodné práce. Sjezd nám uložil připravit do konce tohoto roku koncepci dalšího směřování strany a k té bychom se bez fungujících odborných komisí nedopracovali. Jsem totiž přesvědčen, že v členské základně je bohatství odborné kompetentnosti, jež v minulosti bylo do jisté míry ponecháno ladem; zároveň jsem přesvědčen, že právě odborností našich stanovisek


6

se máme šanci dostat opět do médií. Z vnitrostranického pohledu jsem také členem komise pro změnu stanov, jež začala svoji práci pod vedením místopředsedy strany Mariana Jurečky. Nedávno jsem se zapojil i do diskusí okolo kandidáta na doplňovací senátní volby. Věřím, že nominace krajského předsedy Miroslava Rovenského je dobrou šancí, jak oslovit voliče v tomto misijním kladenském území. Skončím tak trochu tam, kde jsem začal: naše finanční možnosti jsou omezené, a proto na rozdíl od ostatních stran již pro nás začala kampaň do krajských voleb v příštím roce. Lidský potenciál máme stále velký a je jen třeba, abychom opravdu všichni pracovali na našem návratu do první politické ligy. Pavel Svoboda, místopředseda KDU-ČSL www.kdu.cz

PŘEDSEDNICTVO

Rušit, nebo nerušit? Tato hamletovská otázka se stala v posledních měsících černou noční můrou pro mnohé ředitele středních škol. Již dlouhou dobu se mluví zejména mezi učitelskou veřejností o reformě českého školství. K radikálním změnám dojde ve většině případů až nyní. Demografické údaje hovoří jasně. Stávající situace je neúnosná a z ekonomického hlediska nepřijatelná. Chystané kroky mají mnohé odpůrce. Již teď je zřejmé, že rušení některých středních škol, resp. studijních oborů, bude politickým rozhodnutím, což se nelíbí nejen ředitelům zainteresovaných škol, ale ani rodičům. Je nezbytné apelovat na kraje, aby při rušení škol a studijních oborů důsledně respektovaly hledisko pragmatismu a racionalismu, reflektovaly nastupující populačně silné ročníky a přihlédly ke společensko-sociální roli dané školy a především pak k jejím výsledkům. Například: testy prokázaly, že znalosti dětí na víceletých gymnáziích jsou v mnoha předmětech výrazně lepší než znalosti dětí na základních školách. Rovněž je prokázáno, že talentované dítě se nudí a zlobí, pakliže nejsou dostatečně využity a rozvíjeny jeho schopnosti. Zcela rozumím učitelům na základních školách, kteří argumentují tím, že po odchodu dětí na víceletá gymnázia zůstávají ve třídách ve větší míře méně nadaní žáci. Na druhou stranu se ozývají hlasy, které důrazně varují před situací, která může nastat. Na základních školách i nadále zůstane a mnohem více se znásobí selekce, kdy děti budou rozděleny do jednotlivých tříd v ročníku dle svého prospěchu. Reforma školství s sebou nese i otázku státních maturit a jejich úrovně, slučování škol, zřizování soukromých škol, podporu rozvoje řemesel, tedy učňovských oborů, ale nelze opomenout rovněž problematiku zajištění logistiky či ubytovacích kapacit (resp. zřízení internátů pro dojíždějící studenty). Jsem jednoznačně pro racionalizaci a zefektivnění českého školství, ovšem nikoliv na úkor kvality. Vzdělanost byla a stále je významnou devizou českého národa, kéž na to budeme moci být pyšní i v budoucnu. Helena Šustrová, místopředsedkyně KDU-ČSL

Mimořádný členský příspěvek Milé sestry, vážení bratři, začátkem každého roku probíhají ve většině místních organizací KDU-ČSL členské schůze (dle §21 odst. 4 Stanov KDUČSL), případně výroční členské schůze (dle § 21 odst. 1 Stanov). Co vše členská schůze projednává, je dáno Stanovami KDU-ČSL a aktuální místní problematikou. Pravidelnou součástí schůze s ohledem k většinové účasti členů MO bývá i výběr členských příspěvků. Výběrčí listina na rok 2011 však kromě řádného členského příspěvku obsahuje i kolonku mimořádný členský příspěvek. A to je hlavní důvod, proč píši tyto řádky. Dovoluji si Vás požádat, abyste každý v rámci svých finančních možností co nejvíce tímto mimořádným členským příspěvkem pomohl stabilizovat finanční situaci ve svém kraji, neboť tento příspěvek zůstane celý v krajské organizaci. Finanční situace ústředí KDU-ČSL je v současné době plně stabilizovaná, ale jen za cenu tvrdých úsporných opatření, mezi něž patří i veškeré zastavení dotací do krajských organizací. A právě v důsledku tohoto opatření rozhodlo Předsednictvo KDU-ČSL o výběru mimořádného členského příspěvku, který by měl být také základem financování volební kampaně do krajských voleb v roce 2012. Sestry a bratři, někteří z Vás se na mě obrátili s dotazem, jak to skutečně je s tíživou finanční situací strany, když Hospodářské noviny 3. 1. 2011 zveřejnili státní dotace, které v roce 2010 obdržely jednotlivé politické strany. Protože se jedná o částky v řádech desítek milionů korun, vyvolává to v některých z Vás pocit, že financí je dost a mimořádný členský příspěvek není potřeba. Opak je však pravdou. Po té, co po neúspěšných parlamentních volbách v r. 2010 nemáme zastoupení v PS PČR, a tedy ani příspěvky za poslanecké mandáty, nastal meziroční propad v příjmech strany o více než 18 milionů korun. I za tohoto propadu příjmů však musíme dostát svým závazkům vůči našim věřitelům a splácet dluhy, které máme za volební kampaň v roce 2010, a hypoteční úvěr na opravu Paláce Charitas. Mimořádný členský příspěvek se tak stává zásadním finančním zdrojem k udržení krajské struktury KDU-ČSL, a proto Vás v závěru svého dopisu prosím o tuto formu pomoci krajským organizacím. Děkuji Vám a zdravím, Pavel Hořava

V pondělí 7. 2. předseda KDU-ČSL přijal představitele Konfederace politických vězňů MUDr. Naděždu Kavalírovou a Ing. Františka Šedivého. Setkání navázalo na dlouholeté dobré vztahy mezi těmito organizacemi a bylo příležitostí k vzájemnému seznámení. Přítomní vyjádřili přesvědčení o trvání dobrých vztahů i do budoucna a shodli se na důležitosti uznání třetího odboje.


www.kdu.cz

7

S E N ÁT

Senátorský klub KDU-ČSL obnoven a pracuje! Neuvěřili jsme pohřebním řečem většiny komentátorů ani politiků jiných stran. Věřili jsme, že se do politického života země vrátíme. Přesněji řečeno: věřili jsme si. Naše chyby nejen před posledními sněmovními volbami byly až příliš zřejmé, než aby bylo myslitelné, že v nich budeme chtít pokračovat. V Senátu jsme dnes třetí nejsilnější politickou stranou! Máme opět senátorský klub, tj. je nás „nejméně pět“. Ve skutečnosti je nás víc, k našemu klubu přistoupila paní senátorka Miluše Horská. Většina sociálních demokratů v Senátu je ta nejtěsnější možná: bude-li jim při hlasování chybět jediná senátorka či senátor, může se stát, že budeme jazýčkem na vahách. Bude-li jejich převaha dostatečná, budeme mít maximální prostor a volné

ruce na to, abychom slyšitelně pro celou zemi formulovali postoje naší strany. Vlastně svobodněji než kdykoli dříve: po dlouhé době totiž nebudeme v pokušení hledat krátkodobé taktické výhody. Máme celé dva roky na to, abychom přesvědčili veřejnost i naše partnery, že nejsme „někde mezi“ levicí a pravicí, ale že jsme svébytný, od momentální pravice či levice neodvozený politický subjekt. A za ty dva roky se pak budeme moci vrátit i do první poloviny parlamentu, do Poslanecké sněmovny. Už nepoznamenáváni stigmatem těch, kteří jen lavírují a „jdou s kýmkoli“. Prohru ve volbách do Sněmovny jsme tedy rozhodnuti uchopit za lepší konec a z letní porážky konečně učinit příležitost k jasné sebeprofilaci. Poděkování patří všem věrným (ale i těm novým!) voličům, kteří naše kandidáty bylo jich 19 – podpořili. Náš obdiv a uznání patří těm, kteří uspěli, i těm,

kteří čestně prohráli – často za své vlastní prostředky. Ano, i v tomto smyslu jsme svobodní: nikdo nás jako politickou stranu nesponzoroval, nikomu nejsme ničím zavázáni. Díky patří také té (menší) části minulého vedení strany, která nerezignovala a v poloprázdném Charitasu vedla přes celé léto statečný boj za obrození strany, jmenovitě Michaele Šojdrové. Ta šla dokonce příkladem a sama kandidovala, ačkoli valné šance neměla: to na důkaz, že nerezignujeme. Senátorský klub chce být „jedním velkým uchem“ demokratů oslovených křesťanstvím: budeme vám všem naslouchat a tlumočit české, moravské a slezské veřejnosti vaše představy o tom, co je to sociálně tržní ekonomika, právní stát. Co je spravedlivá, soudržná, sociálně citlivá společnost založená na zdravé rodině. Mluvte, pište, mailujte: nasloucháme vám! Petr Pithart, místopředseda Senátu

Baví mě pomáhat lidem i dobrým nápadům Rozhovor s Mgr. Miluší Horskou, nezávislou senátorkou, členkou Senátorského klubu KDU-ČSL Víme, že jste dlouholetá ředitelka speciální školy „SVÍTÁNÍ“. Můžete nám toto zařízení a vaši práci v něm přiblížit? Svítání začínalo jako malá, nenápadná škola, kterou v r. 1992 založili rodiče, kteří chtěli mít pro své děti se zdravotním postižením školu přímo ve svém bydlišti nebo pokud možno co nejblíže. Základní a Praktická škola dnes poskytuje vzdělávání dětem s mentálním a kombinovaným postižením, v navazujícím dvouletém studiu se naši žáci připravují pro výkon jednoduchých činností v praktickém životě a rozšiřují si všeobecné vzdělání. Kromě toho poskytujeme i sociální služby a zdravotní rehabilitační péči. Pro dospělé klienty provozujeme sociálně terapeutickou dílnu, jejímž cílem je získání samostatnosti v běžném životě a trénink pracovních dovedností v oblasti stravování, údržby zeleně, úklidových prací a řemeslných technik. Více informací o škole naleznete na www.svitani.cz.

Pro mě je práce pro školu srdeční záležitost, naučila mě mnoha profesím. Zkušenost a praxe mě dovedla k branám Univerzity Hradec Králové, kde mohu v předmětu „Management speciálních škol“ a „Grantová politika“ erudovaně radit budoucím pedagogům, jak zavést do své školy nové nápady, které potřebují finanční zdroje. Co vás vedlo k rozhodnutí kandidovat v senátních volbách? Politika mě nikdy nelákala. Ale starost o soukromou školu s nejistými finančními zdroji, s nedokonalými školskými i sociálními zákony, bez podpory odborné veřejnosti, s typickým podceňováním i klacky házenými pod nohy mě ledasčemu naučila. Nejsem ambiciózní, jenom jsem vždy dělala nutné kroky k udržení a postupně k rozšiřování školy, programů, nabídek a služeb formou víceméně souvisejících činností. Když mi přišla před dvěma lety nabídka kandidovat na senátorku, sama sebe jsem se dlouho ptala, proč bych měla, protože jsem se do té doby nad podobnými poznámkami svých kamarádů usmívala. A pak přišla


8

Muzikoterapie ve škole SVÍTÁNÍ

odpověď. Vždyť budu vlastně z jistého úhlu pohledu dělat to samé co nyní. Baví mě pomáhat lidem i dobrým nápadům. Mám ráda, když se kolektivní dílo podaří a užitek z toho má více lidí, možná i trochu provokuji okolí k vlastní aktivitě, když si fouká bolístku a nechce řešit podstatu problému. Politika je pro mě prostředek, ne cíl. V neposlední řadě si možná trochu naivně myslím, že žena do „vážnějších“, tedy i politických diskuzí může vnést jiné světlo, méně boje, jiný úhel pohledu, podpoří zdravý selský rozum. Máme, stejně jako muži, svoji nezastupitelnou úlohu. Je to totožné s rodinou – když jeden element chybí, druhý ho možná zastoupí, ale nenahradí. Máme méně odvahy, ale tu nám muži –

www.kdu.cz

S E N ÁT i v Senátu – doufám, dodají. A my, ženy, je ve prospěch občanů této země můžeme slovem hladit. Máte nějaké plány, jak podpořit váš volební obvod? Při práci v Senátu určitě nezapomenu na své Pardubicko, ze všech sil se budu snažit pracovat s lidmi a pro lidi v celém senátním obvodu. Tento region je velmi rozmanitý a krásný, ale málo navštěvovaný turisty. To samozřejmě negativně poznamenává i místní podnikatele. Je mi líto, že Pardubice, takové krásné historické město, jsou trochu zakřiknuté. Vidím jako nutné

podpořit některou z kulturních tradic nebo vytvořit novou, např. kulturní festival. Chtěla bych být nápomocná nadšencům, kteří mají zájem oživit památky nejen finančními injekcemi, ale i programově, protože samotné artefakty pouhou existencí netáhnou. Lidé se chtějí bavit, bát se, smát se, ne se nudit při výčtu dat. Vím, že menší i významné projekty se už narodily a budou potřebovat pomoci. Ráda bych se zapojila do procesu zlidšťování krajské nemocnice. Jsem členka Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, takže to budu mít v popisu práce. Pardubice potřebují oživení centra. Budu se zají-

mat o využití volných prostranství ve městě, vytváření míst pro shromažďování lidí za účelem vzájemného setkávání. Myslím, že by Pardubicím také slušela dlouhodobější debata ve formě konference – soutěže architektů. Skupina mladých architektů zde v Pardubicích už nyní ukazuje, co umí. Do mého okrsku patří i Chlumec nad Cidlinou s několika obcemi, které patří do Hradeckého kraje. Tam se potřebuji s voliči nejprve setkat, protože ve volbách jsem u nich příliš neuspěla. Chystám se je navštívit co nejdříve a najít s nimi společná témata. Nejsem člověk, který slibuje nadarmo. (red)

K A N D I D ÁT D O S E N ÁT U

Nabízím „Čistý tón pro Středočechy“ Mgr. Miroslav Rovenský je naším kandidátem pro doplňovací volby v senátním obvodu č. 30 na Kladensku, kde budou voliči vybírat nového senátora po úmrtí Jiřího Dienstbiera. Miroslav Rovenský je hudebník, režisér, učitel a politik. Je dlouholetým členem KDU–ČSL v Mnichovicích, kterou jako lídr kandidátky dovedl po čtyřech letech zpět do zastupitelstva. V červnu 2010 byl zvolen předsedou OV KDU–ČSL Praha–východ, v listopadu téhož roku i předsedou krajské organizace. Je členem Celostátní konference KDU-ČSL. Co vás přimělo k tomu, že chcete kandidovat na senátora? Jsem soutěživý typ a je zde reálná šance zastavit oranžovo-modré oligarchy s jejich již ani neskrývanými účelovými koalicemi. To, co se odehrává na radnicích, ve vládě a v celé naší zemi, nemůže nezdvihnout ze židle ani toho největšího flegmatika. Jaký máte vztah ke kladenskému regionu? Nevnímáte jako hendikep, že „nejste místní“? Z pohledu kantora vidím Kladensko jako historicky významnou oblast nejenom Středočeského kraje, ale celé země. Tím nemám na mysli jen Kladno, ale i Velvary, Stochov, Buštěhrad či Lány. Pro prvostupňového učitele a sběratele pohádek je oblast spojena se jmény ilustrátorů Boudy a Milera. Jako hudebník nesmím opomenout mého profesora z konzervatoře, Kladeňáka,

pana Jindřicha Šťastného, dlouholetého 1. hornistu Národního divadla v Praze. Nemám prostor jmenovat všechny významné hudebníky regionu, a tímto se jim omlouvám, neboť zde žije mnoho mých kolegů, fantastických muzikantů a přátel. Coby rybářovi mi potom Buštěhrad zosobňuje Ota Pavel. Druhá část otázky patrně nepatří mně. Jsem od narození Středočech, mí předci zde žijí po desítky generací. Jako zastupitel se zabývám na komunální úrovni středočeskou problematikou a jako předsedovi KV KDU-ČSL Středočeského kraje, do jehož zorného úhlu spadá celá oblast kolem Prahy, mi kandidaturu navrhli právě Kladeňáci. Velmi si toho vážím. Mým jediným „hendikepem“ je má pravdomluvnost! Čím chcete oslovit voliče? Proč by měli volit právě vás, co je vaší předností? Často se zapomíná, že naše strana je stranou lidovou, a já jsem člověkem z lidu. Jsem učitel a muzikant a vzhledem ke svému dlouholetému působení v zahraničí si držím střízlivý nadhled. Jsem profesionál v oblasti školství, kul-


tury a lidských zdrojů, s prokazatelnými úspěchy na mezinárodních projektech. Vzhledem ke své dlouholeté činnosti v Olivově nadaci se výborně orientuji v oblasti neziskového sektoru a grantů. Mou předností je pracovitost a nezdolná vůle a pevné rozhodnutí vzdát se velmi úspěšné kariéry hudebníka a na plný úvazek pracovat jako senátor obvodu Kladno. Nabízím „Čistý tón pro Středočechy“. O co byste se v Senátu chtěl zasazovat? O zmírnění dopadů reforem na občany a rodiny s nejnižšími příjmy. O návrat dobrého jména našeho školství v Evropě. Křesťanské sociální myšlení rozlišuje odedávna rozdíl mezi bídou, chudobou a bohatstvím, velmi intenzivně jsem si tyto rozdíly uvědomil při svých cestách v zahraničí, proto se chci zasazovat o to, aby se tady nůžky mezi bídou a bohatstvím dále nerozšiřovaly! Kdo podle vás patří mezi favority v těchto doplňovacích volbách? Mám jmenovat někoho, kdo hodlá sedět jedním zadkem na dvou židlích, nebo někoho, kdo by senátorský post měl snad zdědit?? ... Nebo snad jakousi mediálně provařenou osůbku, která stůj co stůj hledá „dobře placené“ místo…??? Favoritem je nová KDU-ČSL. Jakého výsledku byste ve volbách chtěl dosáhnout? Bylo by mi ctí vyhrát. (Vyšlo také v Kladenských listech)

www.kdu.cz

9

KRAJE

Důchodová reforma fungovat nebude Stále žhavější téma důchodové reformy začíná hýbat naší politikou. Mluví se o povinném spoření na důchod jako nutnosti zajištění na stáří, snižování pojistného a změnách celého penzijního systému. Řada lidí i politiků o reformě uvažuje ideově místo toho, aby používali zdravého rozumu. Jako východisko se často hledá spoření v soukromých penzijních fondech mající doplnit či nahradit současný průběžný systém. Pokusím se na penzijní připojištění podívat laickým, ale přísně logickým pohledem. Výsledek je možná překvapující. Dnešnímu mladému člověku se tvrdí, že si musí začít spořit. Jedna z cest jsou penzijní fondy a v nich si má mladý člověk uspořit na stáří. Pokud začne v mladém věku, měl by spořit 40–45 let a za tu dobu naspořit tolik, že ho to na stáří zabezpečí. Jenže záměr spořit 40 let v penzijním fondu naráží na několik zásadních úskalí. 1. V naší zemi za posledních 110 let nenastalo nikdy čtyřicetileté období, kdy lidově řečeno nepadla měna. Jen ve

20. století to bylo v letech 1914, 1919, 1939, 1945, 1948, 1953 a naposledy v roce 1991, kdy inflace dosáhla téměř 60 % za jediný rok. Jinými slovy, pokud historický vývoj vydrží, mám prakticky jistotu, že v příštích 40 letech alespoň jednou padne měna nebo alespoň dojde ke skokové inflaci a o velkou část úspor přijdu. 2. Současná výnosnost penzijních fondů je tak malá, že ani nepokrývá inflaci. Pokud se tento trend udrží, tak uspořené peníze budou 40 let jen ztrácet na hodnotě. Státní příspěvky tento problém opticky zahlazují jen v krátkodobém horizontu (cca 5 let). 3. Nikde není zaručeno, že manažeři fondů peníze neukradnou ve svůj vlastní prospěch nebo je chybným rozhodnutím neprodělají. 40 let je přece jen dlouhá doba a nedávná finanční krize přivedla do potíží řadu zejména zahraničních fondů. Našla by se i další velká rizika, ale to nejdůležitější leží jinde. Položme si otázku. Budu potřebovat ve stáří peníze? Každý možná odpoví, že ano, ale je to chybná odpověď. Ve stáří budeme potřebovat jídlo, teplo, střechu nad

hlavou, lékařskou a ošetřovatelskou péči a další obyčejné lidské potřeby. Otázka nezní, z čeho to zaplatíme, ale kdo toto všechno bude pro nás zajišťovat. Jinými slovy, pokud nebude dostatek lidí v produktivním věku pracujících v továrnách, elektrárnách, na stavbách, v nemocnicích či pečovatelských domech, bude potřebné zboží a služby nedostatkové. A zcela logicky výrazně zdraží. Pracně ušetřené peníze nám budou nakonec k ničemu a reálně nám stejně bude hrozit nouze. Při nedostatku lidí v produktivním věku žádné staré úspory z minulosti nikomu nepomohou. Nebude je totiž za co vyměnit. Žádné penzijní fondy či jiné finanční úspory budoucí zajištění penzistů vyřešit nedokážou. Nejlepší investicí na stáří stále zůstávají děti. Nikoliv penzijní fondy. Jedinou možností penzijní reformy je zvrátit nepříznivý demografický vývoj. A to nepůjde jinak než podporou tradiční rodiny. Pro ni toho stát v posledních 20 letech moc neudělal. Spíše naopak. Štěpán Komárek, předseda KV KDU-ČSL kraje Vysočina

Důchod nebude, počítejte s tím... Nepříjemné věci se nesdělují lehce, respektive se je lidé snaží nevnímat. Je nepříjemnou pravdou, že penzijní systém, jak jej známe z dnešních dnů, je minulostí. Důchody během dvaceti let zmizí, respektive se smrsknou na chudinskou dávku, možná tak dobrou k živoření. Důchody prostě nebudou. „Fajn, to je přece známá věc. To se mě ale netýká, já si přece na penzi spořím v penzijním připojištění,“ řekne si asi mnohý dnešní třicátník s pocitem uspokojení. Materiály penzijních fondů přetékají optimistickými čísly, hemží se trvale rostoucími grafy. Z propagačních letáků se usmívají spokojení penzisté, hovící si na jachtách nebo slunných plážích. Bohužel, opět jde jen o iluzi.

Jde o obrovský byznys prodejních provizí, správcovských poplatků a jiných benefitů – ovšem pro provozovatele a správce těchto fondů, nikoliv pro klienty. Alespoň ne za současného stavu, kdy průměrné úložky do těchto fondů jsou velmi malé – a především výkonnost penzijních fondů je více než chabá... Penzijní fond je pro mne trvalým zdrojem zábavy. Dávám do něj měsíčně pár drobných, jen tak „ze sportu“. Když mi ale jednou ročně přijde výpis z „mého“ penzijního fondu, velmi dobře se bavím. Ta hrdost, s jakou pan manažer XY oznamuje, že penzijní fond dosáhl zhodnocení téměř 1,5 % p.a.! To opravdu pobaví. Samozřejmě se fond tak trošku opomene zmínit, kolik činila třeba roční inflace... Zkusme si schválně spočítat, jakou penzi ze svého spoření nakonec budeme dostávat (pokud se jí samozřejmě ve zdraví dožijeme). Zkusme si také spočítat,


10

v jak znehodnocené měně penzi budeme dostávat – třeba za 40 let, při roční „mírné“ inflaci 2 %... A také uvažujme, že potraviny, energie, voda a další nezbytné věci jistě nebudou stále levnější a levnější – ostatně ani dnes tento trend není, že? A nenaznačuje dosavadní vývoj, že se blížíme spíše tomuto scénáři? A jak to vypadá se „státem garantovanou penzí“? Přece si všichni ne/dobrovolně musíme platit různá „pojištění“, ať chceme, nebo nikoliv. Státní penze je iluzí. Česká republika již nyní zdaňuje své poddané – pardon, občany – dosti brutálně. Kdeže jsou doby desátku... A nelze se nadít, že s horšící se demografií a stále menší konkurenceschopností jde jen o přechodný jev. Navíc je třeba si uvědomit, že stát může kdykoliv změnit pravidla hry a poddaný smí jen poslouchat a plnit to, co mu stát přikáže. www.kdu.cz

KRAJE Chcete příklady? Co třeba zdanění „ad hoc“, které bylo uplatněno jako trest proti těm, kteří si dovolili využívat stavební spoření? Klidně se může stát (a myslím si, že se to stane), že při výplatě těch ubohých penzí přijde vždy nějaká ta „nezbytná povodňová daň“, jen aby se z obyvatel zase vydojila nějaká ta miliarda do černé díry státního rozpočtu. Nekompetentní politici přece vždy potřebují další přísun peněz do pozlacených dálnic, armádních zakázek pro ka-

marády, fotovoltaických kšeftíků nebo dalších tunelů, kterými je česká politika světově proslulá. Ale abych nekřivdil jen naší tuzemské vrchnosti, celoevropský trend je již dnes velmi zřetelný. Kdo netrpí ztrátou paměti, dobře si připomene katastrofální stav veřejných financí jiných evropských států – pokud odhlédneme od tuzemské věčně děravé státní kasy, pak se na nás koukají černé díry v podobě pokladen Řecka, Portugalska, Španělska...

Myslíte, že se tyto díry podaří trvale zalátat vzájemným půjčováním mezi státy eurozóny? Nebo vytvářením dalších a dalších dluhopisů? Nebo přímo tiskem peněz, jak to v posledních týdnech ukázal šéf FEDu Ben Bernanke? Pořád ještě máte pocit, že budete mít „slušnou penzi“? Martin Kopáček, krajský tajemník Plzeňského kraje

Roman Línek v Bruselu Zejména problematice podpory regionálních potravin bylo zasvěceno jednání předsednictva a plenárního zasedání Výboru regionů, které proběhlo ve dnech 26. až 28. ledna v Bruselu. Pardubický kraj na jednáních reprezentoval náměstek hejtmana Roman Línek. „Ve 23 bodech, které na plénu z pohledu regionů a měst probíráme, tentokrát dominují místní potravinové systémy. To považuji za významné i pro náš kraj. Není správné, že v potravinových obchodních řetězcích přibývá dovážených výrobků a naopak ubývá místních,“ přiblížil hlavní diskutované téma Roman Línek a doplnil: „Výbor regionů požaduje v rámci společné zemědělské politiky více investic do místních potravinových systémů. Jejich posílení má pozitivní dopady na životní prostředí, zvýšení pocitu sounáležitosti, snížení počtu tzv. potravinových mílí, tedy vzdálenosti, kterou potravi-

ny urazí ke konečným konzumentům, a vede i ke spravedlivějším příjmům pro zemědělce.“ Jak je dobrým zvykem, vystoupili v rámci jednání i představitelé předních evropských institucí, např. evropský komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Dacian Ciolos či evropská komisařka pro námořní záležitosti a rybolov Maria Damanaki. Vedle zmiňovaných potravinových systémů se výbor v rámci zasedání věnoval územ-

ní spolupráci, Evropě jako přední světové destinaci cestovního ruchu nebo provádění rámcových programů pro výzkum. Proběhlé jednání je prvním ze šesti, které má Výbor regionů letos na programu. Roman Línek je dnes jediným zástupcem za Českou republiku ve frakci Evropské lidové strany této instituce. Ve Výboru regionů působí nepřetržitě od roku 2004. Tisková zpráva

Koho volit? Tak tuto otázku si položí v příštích volbách mnoho voličů, kteří netrpí ztrátou paměti či totální otráveností z politiky. Řeknou si: „Přece nebudu znovu volit ty, kteří slibovali, že budou bojovat s korupcí, a sami v korupční aféře shořeli. No přeci nemůžu volit také ty, kteří tvrdí, že je nutno šetřit, a sami nešetrně hospodaří se svěřenými statky a státními zakázkami. A už vůbec se mi nechce volit ty, kteří ač jsou v tom noví a hlásají čistotu politiky, sami jsou slídilové a shromažďují dokumenty, asi pro čistotu politiky. A za 30 korun se už také nenechám napálit, ani po dvou letech nic neukázali a dokonce mi hrozí, že mne dnes jejich nemocnice neošetří, utečou jim doktoři. No koho já jen budu volit?“ „Je tu alternativa – lidovci.“ Petr Adamec, předseda KV KDU-ČSL Moravskoslezského kraje N O VÝ H LA S • Z P R AV O D A J K D U - Č S L • Ú N O R / 2 0 1 1

www.kdu.cz

11

KRAJE

Úspěch není náhoda Je těžké napsat něco čtenářům, kteří jsou převážně úspěšnější, než jsme my v Karlovarském kraji. Úspěch je však velice relativní věc a v jádru tzv. slabšího kraje může vzniknout něco zajímavého, co by mohlo inspirovat kraje zatím úspěšnější. Lidovecký světe div se, ale v Karlovarském kraji jsou místa, kde se křesťansko-demokratické politice daří. Náš kraj je dobře znám svým chladným vztahem ke křesťanství, což může být jedním z důvodů chabých výsledků v nejrůznějších volbách. Výrazný impuls jsme dostali, když se naším lídrem v zatím posledních parlamentních volbách stal doc. Pavel Svoboda. Jeho maximální nasazení pro náš kraj sice nepřineslo mandát v Poslanecké sněmovně, ale mnohým z nás otevřelo oči pro zcela nový pohled na křesťansko-demokratickou politiku. Díky jeho působení se dnes můžeme opřít o dílčí úspěchy, na kterých se nyní snažíme postavit budoucnost KDU-ČSL v Karlovarském kraji. Největším úspěchem minulého roku je zřejmě vznik zcela nové MO KDU-ČSL

v Jáchymově, kde do strany postupně vstoupilo více než 30 členů. A nejde o žádné „mrtvé“ duše. Jsou to konkrétní slušní a pracovití občané, kteří vnímají KDU-ČSL jako stranu hodnot, která má nejméně skandálů a nejlépe chrání jejich zájmy. Přes nejrůznější potíže při sestavování kandidátky tato organizace získala v komunálních volbách úžasných 14,87 % a dostala se tak do reálného vedení města. Další úspěchy jsme zaznamenali například v Bečově a Otročíně, kde jsme opakovaně získali pozice starosty, dále pak v Lubech, Milhostově, Mariánských Lázních i dalších obcích. Já osobně mám radost z výsledku v Ostrově, kde jsem 16 let zastupitelem a cca 10 let předsedou MO KDUČSL. Po 16 letech se nám podařilo získat 9,02 % a místo jednoho mandátu máme konečně dva. Úspěch není náhoda. Jsem přesvědčen o tom, že je výsledkem uskutečněné koncepce, která by mohla fungovat i v jiných místech. Především jsem přesvědčen o tom, že křesťanská demokracie nemá být jen katolická, ale také evangelická, apoštolská, babtistická, pravoslavná atd. Politika je ideální prostor pro ekumenu, protože je zde velká shoda v uznávání univerzálních hodnot.

Spolupráce s křesťany nesmí být jen formální, ale zástupci církví musí být obsazováni na volitelná místa kandidátek a musí jim být nabídnuta možnost podílet se na práci v komisích. Tím však práce zdaleka nekončí. Dalším velice důležitým úkolem je dobrá komunikace. Informovat musíme média, koaliční partnery, členy komisí, ale zejména musíme být ve styku se členy a voliči. V Ostrově to děláme tak, že jsem do informační databáze zařadil členy strany, kandidáty do komunálních voleb, členy volebních komisí a v neposlední řadě známé a jejich známé, o kterých víme, že nám jsou nakloněni nebo že nás dokonce volí. Na 20 členů MO KDU-ČSL v Ostrově zatím připadá informovaná skupina v počtu 60 osob. Pakliže bychom takto postupovali z pohledu celé strany, měli bychom na 24 000 členů 72 000 osob, které bychom mohli jedním kliknutím myši informovat o všem potřebném. Je to hodně, nebo málo? V každém případě to vidím jako konkrétní krok vstříc k našim voličům a v neposlední řadě krok na cestě zpět do dolní komory Parlamentu. Ing. Marek Poledníček, předseda KV KDU-ČSL Karlovy Vary

Neexistuje svoboda bez vzájemného porozumění


12

Albert Camus

www.kdu.cz

INFOSE RVIS

Akce Kdo miluje, daruje krev – opět na výbornou Hematologicko-transfuzní oddělení Orlickoústecké nemocnice a.s. bylo opět dějištěm valentýnské akce „Kdo miluje, daruje krev“. Přišlo více než osmdesát pět dárců krve a mezi nimi třicet prvodárců. Letos akce probíhala pod záštitou senátora Petra Šilara a za silné podpory Orlického Deníku, Koalice pro PK, Domova pod hradem Žampach, Červeného kříže, Choceňské mlékárny, dobrovolných hasičů, českotřebovské firmy J. Jindra s.r.o, Nadačního fondu Josefa Luxe, Charity, Orlickoústecké nemocnice a.s. a mnoha nejmenovaných dobrovolníků. Obyvatelé Domova pod hradem Žampach vytvořili k této příležitosti upomínkové keramické knoflíky, symbolizující propojením dvou srdcí tuto

valentýnskou tradici. Výborné choceňské jogurty všem dárcům přišly k chuti a poskytly osvěžení po náročném odběru. Dobrý pletený koláč s kávou vše už jen umocnil. „Je třeba poděkovat nejenom prvodárcům, ale samozřejmě všem dárcům krve jako takovým, kteří se odhodlali dnes přijít,“ říká Petr Šilar. „Mnozí museli být navíc obrněni obrovskou trpělivostí, protože při takovém množství zájemců se čekací doba při nutných zdravotních prohlídkách a úředních procedurách i přes vysoké nasazení sester časově předem těžko odhadne. Sestry a celý personál si zaslouží obdiv za to, jak se jim daří vše s úsměvem zvládat,“ nešetřil chválou senátor Petr Šilar. Akce „Kdo miluje, daruje krev“ vznikla v roce 2007 v souvislosti s myšlenkou

Petr Šilar na transfuzním oddělení

nekomerčního prožití u nás nově slaveného svátku sv. Valentýna, patrona milenců a lásky. Pro toho, kdo krev potřebuje, je to ten nejhezčí valentýnský dárek. Petr Čada

připravujeme ■ Přednáška z cyklu Lidovecká akademie na téma Etika v životě společnosti proběhne 1. 3. v Divadelním sále Opatství Emauzy v Praze 2, Vyšehradské ulici 49 od 14.00 hod.

nou novelou Občanského zákoníku. Problematika eutanazie i možnost legalizace „hostitelských matek”, které z dárcovského embrya donosí a porodí dítě, si zaslouží naši pozornost.

Přednášet bude P. Mgr. et Mgr. Marek Vácha, Ph.D., přednosta Ústavu etiky LF UK Praha. Obsahem bude pohled na etické otázky související s připravova-

■ Již 11. ročník Memoriálu Josefa Luxe se uskuteční v sobotu 12. 3. na běžeckých tratích na Benecku. Jedná se o přátelský závod tříčlenných družstev

(družstva žen, mužů, dětí, smíšená a družstva rodin) v běhu na lyžích libovolnou technikou, jehož pořadatelem je OV KDU-ČSL Trutnov. Více informací najdete na www.kdu.cz. Přihlášky skupinové i individuální můžete zaslat na e-mailovou adresu [email protected], SMS 608 508 565, rovněž tak i dotazy a náměty, které budou obratem vyřízeny.

Hledání Evropy JUDr. Petr Jantač Vydavatelství: C. H. Beck, 24. ledna 2011 Co bylo nejdůležitějším odkazem antiky pro evropskou civilizaci? Jak probíhaly jednotlivé pokusy o sjednocení Evropy v minulosti? Proč Evropa nejprve získala a později ztratila nadvládu nad světem? Z jakých duchovních a politických zdrojů vyrostlo politické zřízení svobody a rovnosti krátce nazývané demokracií? Těmito a dalšími otázkami se zabývá kniha Hledání Evropy, líčící uzlové události evropských dějin z celoevropského hlediska. Evropa coby oblast svérázné civilizace a kultury je duchovní vlastí každého Evropana. Duchovní vlast však nemusí být automaticky také politickou vlastí, takže ústřední politická otázka budoucnosti Evropy – zda Evropská unie dospěje k politickému sjednocení evropských států – nemůže být dosud jednoznačně zodpovězena. Více informací a objednávky: www.beck.cz K dostání v síti knihkupectví Neoluxor a internetových obchodech.


www.kdu.cz

13

MKD

Bojujeme proti pronásledování křesťanů Na místě, kde historie zaznamenala již řadu zlomových okamžiků, na Václavském náměstí v Praze, se dne 18. ledna 2011 sešly na dvě stovky lidí, kteří přišli vyjádřit své znepokojení nad poslední dobou stále se zvyšujícím počtem útoků na křesťany, ke kterým dochází zejména v zemích s muslimskou majoritou. Organizátorem akce byl výbor Petice na podporu pronásledovaných křesťanů, jehož členy jsou Ignác Pospíšil, vydavatel časopisu Duše a hvězdy, Petr Jurčík, předseda Mladých křesťanských demokratů, a Ondřej Vaněček z o. s. Res Claritatis, velkou část pořadatelské práce odvedli další členové MKD. Upozornit na utrpení křesťanů ve světě přišel také pražský arcibiskup Dominik Duka: „Je to skutečně krvavé pronásledování a můžeme říci i určitá forma plánované likvidace formou genocidy.“ Doplnil jej biskup Václav Malý, který osobně navštěvuje země jako je Irák nebo Írán, kde dochází i k vraždění křesťanů. Varoval především před sílící hrozbou radikálního islámu v těchto zemích a připomněl, že i v zemích, jako je Čína či Severní Korea, jsou křesťané pronásledováni. Promluvil i předseda Mladých křesťanských demokratů Petr Jurčík: „Není možné již dále přecházet krvavé pronásledování křesťanů mlčením, chceme nyní apelovat i na členy české vlády a vyzvat je k akci.“ Na toto prohlášení navázal předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, který mluvil o konkrétních krocích, např. svém dopise ministru zahraničí Karlu Schwarzenbergovi, ve kte-

rém vyzývá k většímu zájmu české diplomacie o toto téma. Mladí křesťanští demokraté vyzývají všechny občany České republiky, kterým nejsou osud pronásledovaných křesťanů

a vůbec lidská práva lhostejná, aby připojili svůj podpis pod Petici na podporu pronásledovaných křesťanů. Ta stručně shrnuje naše požadavky vůči českým politikům a vyzývá je, aby neváhali intervenovat ve prospěch pronásledovaných,


14

poskytovat jim pomoc a v případě potřeby i bezpečí azylu. Petice je k dispozici ke stažení např. na adrese http://cirkev.wordpress.com/petice/. 9. února jsme u ní evidovali 2394 podpisů. Z organizací, skupin a stran akci podpořily: o. s. Res Claritatis, Mladí křesťanští demokraté, časopis Duše a hvězdy, Konzervativní listy, Institut sv. Josefa, Koruna Česká, Židovská liberální unie, česká pobočka Mezinárodního křesťanského velvyslanectví Jeruzalém – ICEJ, Konzervativní strana, Křesťanská mezinárodní solidarita (CSI ČR), Občanský institut a Akce D.O.S.T. Rádi bychom tímto také poděkovali všem, kteří akci podpořili – ať už svou přítomností, šířením informací o akci či dokonce vystoupením na ní. Panu Janu J. Vorkovi děkujeme za vyfotografování akce a svolení k použití těchto fotografií. A na závěr zvláštní dík patří oběma otcům biskupům. Zdeňka Tesaříková Ignác Pospíšil

www.kdu.cz

Vládní důchodová reforma je pro KDU-ČSL nepřijatelná

Recommend Documents