Vladimir Vysockij 48. VSTÁVEJME VESELE - PÍSEŇ

1

OBSAH: 1. ANTELAO – Epy de mye 2. AŽ NA VRCHOLKY HOR – Věra Martinová 3. BALADA Z HOR – Vojta Kiďák Tomáško 4. ČTYŘI MIZERNÝ SKOBY(Proklatej vůz)Text : Blud a Sýk 5. ČERNEJ DEN – Hop Trop 6. HOROLEZECKÁ – Jan Burian 7. HOROLEZECKÁ – Randy Newman / Vladimír Šlechta 8. HOROLEZECKÝ VALČÍK (verze 1) 9. HOROLEZECKÝ VALČÍK (verze 2) 10. HUASCARÁN 11. HUASCARÁN – Mezitím 12. CHCI OPLAKAT TO DOBŘE – Radůza 13. CHILKOOT – Kapitán Kid 14. KALENDÁŘ – Pacifik 15. KÓTA 8000 - Žalman 16. KRISTÍNKA – Peter Nagy0 17. LAVINA – Eks 18. LAVINA – Divadlo Sklep 19. LAVINA – Už jsme doma 20. LAVÍNA - Pengagi 21. MATTERNORN – Fešáci / Tillis 22. MIŠELÍN – Tři sestry 23. MOUNTAIN CLIMBER – Harvest 24. NANGA PARBAT – Rufus 25. NEJVYŠŠÍ VRCHOLEK – Psí vojáci 26. O HÓRY, O HÓRY - Stromboli (M. Pavlíček, V.Čok) 27. O NEBEZPEČENSTVU HOR – Ivan Mládek 28. O TOM TO MŮŽE BEJT - Pumpa 29. PÍSEŇ O PŘÍTELI – Jaromír Nohavice / Vladimir Vysockij 30. PÍSEŇ O VÝLETU NA DACHSTEIN(Honec krav, hudba: Johny Cash) Text : Kuba Turek 31. PÍSEŇ PROTI TRUDOMYSLNOSTI – Jára Cimrman 32. PÍSEŇ SEVERU 33. POD MAČACÍ VĚŽÍ (Píseň zapadáku)dle zpěvu Jana Matláka na Brnčálce přepsal Michal Hrdina 34. POSLEDNÍ WEEKEND – Wabi Ryvola 35. PRACHOVSKÉ SKÁLY – Ivan Mládek 36. PROKLETÁ VŮNĚ HOR – Wabi Ryvola 37. ROHÁČE – Tři sestry 38. RUTY ŠUTY STARÁ LESNÁ(Ruty šuty Arizona, Texas)Text : Blud a Sýk 39. SCHODY – Kabát 40. SNĚŽNÁ BÁBA – Ivan Mládek 41. SVÉ ROCKY MOUNTAINS – Vojta Kiďák Tomáško 42. TAM POD JEŠTĚDEM – Radůza 43. TERRA NOVA – Kapitán Kid 44. TOUBKAL – Wohnout 2

45. TRAGÉDIE SKALNÍ - Záviš 46. VE ŠPINDLEROVĚ MLÝNĚ – Ivan Mládek 47. VRCHOL – Jaromír Nohavice / Vladimir Vysockij 48. VSTÁVEJME VESELE - PÍSEŇ ŠVÉDSKYCH HOROLEZCŮ 49. ZNÁMKA KLAJMBU (Známka punku) – Visací zámek / Sherpa soda 2

3

ANTELAO Epy de mye 1. Emi

Hmi

C

Emi

Padá, po studených stěnách, rozedraných skalách sníh Emi

Hmi

Fismi

E

Stojím v nekonečných mracích vítr sílu ztrácí v nich E

Hmi

Fismi

E

Bolí mých vzpomínek tváře, jedno jméno nese kříž G

D

A

E

Bílá nad horami záře přitahuje k sobě blíž 2. Voní rozpukané spáry jako kdybych dávno dých Dlouhé výstupy a pády, naposledy v horách tvých Stačí někdy chvíle krátká, pod nohama zrádný bod Římsa najednou tak vratká a kamení doprovod E

A

G

D

E

Duše nám přimrzly k horám, každý blázen má ve výškách svět E A G D A naproti času ti volám smrt jen kývne a už není kam zpět E

A

D

G

D

Duše co přimrzly k horám vysoko nad nimi sní E

A

G

F

E

rok co rok přicházím zdola naslouchat hlasům co ze skály zní

4

AŽ NA VRCHOLKY HOR Věra Martinová D

Rád ses mi toulal

Bmi Emi7

a rád ses mi ztrácel sám A7 To hory tě táhly

A7

i hnízd i hvězd D

a zatoulaných stád Emi7

Tak dávno

Až na vrcholky hor

D

A7

jak dávno tě znám

G

D

jsme vyšli ty a já, a já

D

Emi7

prožil jsi tam

A7

a všechno tak dávno Emi7

Plno jar, plno lét, plno zim A7

a bylo to z lásky mé zoufalé lásky D

ne k nim Tak našla jsem sílu a odvahu vzhůru jít a s Tebou se toulat a kousek té pýchy jim vzít i ve sněhu spát tajit pláč, proč a nač Dnes to vím že bylo to z lásky mé zoufalé lásky ne k nim Ref.: D

Emi7

do kraje skalních měst

Emi7

Až na vrcholky hor A7 D kde slyšíš vítr hrát

D

tak dávno, ta dávno se zdá Už přestal ses toulat a neujdeš cesty kus a nejsem ta dáma co právě řídí tvůj vůz a mě táhne dál klenba hor jejich vzdor a boj s ním mně zůstala láska ta nádherná láska jen k nim Ref.2: Až na vrcholky hor kde slyšíš vítr hrát nad čáru oblaků až tam až tam, kde sníh se bojí tát Až na vrcholky hor už vyjdu jenom já, jen já a všechno tak dávno tak dávno, ta dávno se zdá

5

BALADA Z HOR Vojta Kiďák Tomáško C

G

C

C7

F

G

C

C7

Byl podzimní nevlídný den na horách už ležel sníh. F

G

C

Ami

Dmi

G

C

Na kraji města dům poslední stál, někdo v něm písničku hrál. F

G

C

Ami

Dmi

G

C

Na kraji města dům poslední stál, někdo v něm písničku hrál. C

G

C

C7

F

G

C

C7

Tak milou a prostou jak vánek co na jaře přináší déšť. F

G

C

Ami

Dmi

G

C

Chvílemi ostrou jak vrcholky hor co muže vábí a zvou. F

G

C

Ami

Dmi

G

C

Chvílemi ostrou jak vrcholky hor co muže vábí a zvou. C

G

C

C7

F

G

C

C7

Já sundala se zad tornu svou a potichu vešla jsem dál. F

G

C

Ami

Dmi

G

C

U okna seděl a na kytaru hrál jako by mě čekal a zval. F

G

C

Ami

Dmi

G

C

U okna seděl a na kytaru hrál jako by mě čekal a zval. C

G

C

C7

F

G

C

C7

Měl drsnou a zarostlou tvář, jako mají všichni muži z hor. F

G

C

Ami

Dmi

G

C

A oči čistý jak srpnovej den jen bez berlí se nemohl hnout. F

G

C

Ami

Dmi

G

C

A oči čistý jak srpnovej den jen bez berlí se nemohl hnout. C

G

C

C7

F

G

C

C7

Podivnou baladu zpíval, že pokořil nejvyšší štít. F

G

C

Ami

Dmi

G

C

Na cestě zpátky jen jeden špatnej krok, našli ho a už nemohl dále jít. F

G

C

Ami

Dmi

G

C

Na cestě zpátky jen jeden špatnej krok, našli ho a už nemohl dále jít. C

G

C

C7

F

G

C

C7

Byl podzimní nevlídný den na horách už ležel sníh. F

G

C

Ami

Dmi

G

C

Tma jako samet skryla můj stín refrénem mne doprovodil F

G

C

Ami

Dmi

G

C

Tma jako samet skryla můj stín refrénem mne doprovodil

6

ČTYŘI MIZERNÝ SKOBY (Proklatej vůz) Text : Blud a Sýk 1. C

G

Ami

F

Emi

G

Čtyři mizerný skoby, má náš fórovej štand, C

F

C

G

C

F

C G

C

G

CFC

tak ještě pár převisů, pár štandů ve visu a tak zpívej: Ó, Kežmarák!. F

C

G

C

Zakládej friendy a odstraňuj mech, bídnej je život v žulových zdech, F

C

D7

G

C

před námi tyčí se ledovej žlab, tam, brácho, poznáš jestli jseš chlap. 2. Jen tři mizerný smyce, má náš fórovej štand, tak ještě pár rajbáků, máme to na háku a tak zpívej : Ó, Labák! Pod převis nahoru, vlevo je kruh, jak tohle dopadne, no pomáhej bůh. Na vrchol zbývá nám rajbasu kus, Berous Ti zazpívá pohřební blues. 3. Jen dva vaklavý šrouby, má náš fórovej štand, tak ještě pár rampouchů a ledovejch sopouchů a tak zpívej: Ó, Lomničák! Mačka se vyvlíkla, cepín mi spad, uši jsou omrzlý a mám strašnej hlad. Do chaty daleko ještě to mám v Posledné štrbině zatměl jsem sám. 4. Za jeden vklíněnej šutr, drží náš fórovej štand, Tak dvě dýlky komínem, teď všichni tu zahynem a tak zpívej: Ó, Karbunkuláč! Lano se zaseklo, zas je tu noc, už druhý zatmění, to je trochu moc. Mačky mi ujeli, zlý bude pád, lezci a lezkyně, měl jsem vás rád.

7

ČERNEJ DEN Hop Trop Dmi

C

Ten den byl beznadějně černej Dmi

C

jak darebáků svědomí, Bb

A7

jak smutku nával nepřebernej, Bb

(A7)

A7 (Dmi)

kterej se náhle prolomí. Pomalu stoupali jsme strání až k jedný z nevelikejch skal, na který nechal sny a plány jeden z těch kluků, co jsem znal. F

C

Stačilo málo chybnejch kroků, F

A7

vtom znenadání volnej pád, Dmi

C

je to už pěkná řádka roků, Bb

A7

Dmi

v noci si lesem cestu zmát'. F

C

Pak ležel s kostrou zlámanou a strašně moc chtěl žít, Dmi

A7

však usíná a přestanou myšlenky hlavou jít, F

C

z nás každej potom nad ním stál, chlad rána na nás dejch', Dmi

A7

vítr si s listím pohrával ve větvích březovejch. Teď všichni, co tu se mnou stojí, jsme mlčky „ahoj“ přišli říct na místa, co nás dávno pojí, že tenkrát bylo nás tu víc.

8

HOROLEZECKÁ Jan Burian Vylezu pod vrchol čtvrtohory Mrknu se dolů - propast staletí Pod sebou vidím prapodivný tvory V zajetí času v čase zajetí Člověk si šplhá stoupá jako kdysi Najednou ale překvapeně zjistí Že tady na tom vetchým laně visí A bůh ví kdo ho jistí Že každou chvíli začnou lítat skoby Řítí se na něj těžkej balvan doby Snad ještě jedno století A už poletí... Rezavá výzbroj torna téměř prázdná A tak se ptává trapný ozvěny Kde se v něm vzala drzost nehorázná S kterou se pustil do stěny Vylezu pod vrchol čtvrtohory Mrknu se dolů - propast staletí Sám sebe vidím mezi těmi tvory V zajetí času v čase zajetí

9

HOROLEZECKÁ Randy Newman / Vladimír Šlechta Jedna nóbl dáma, šla na horskou túru, jeden mladý svůdce, provázel si vzhůru. Jak tak vzhůru stoupá, pytel se mu houpá (sportovní), je to túra děsná, sukně je ji těsná. Sundala si sukni, on se chopil hole, ona řekla: „vole, to jsme mohli dělat dole“. A z toho poučení jisté, pro Vás Alpinisté, komu má stát vzhůru, nesmí na horskou túru Mezihra Zahoďte ten klacek, sic Vám dám pár facek, já jsem nóbl dáma, dělám si to sama. A když řekla ano, přetrhlo se lano, oba spadli dolů, zabili se spolu. Předtím sundala sukni, on se chopil hole, ona řekla: „vole, to jsme mohli dělat dole“. Z toho plyne poučení, že nad postel není, když to na Vás přijde, skočte rychle do ní.

10

HOROLEZECKÝ VALČÍK (verze 1) - Předehra E

H7

Nad našim údolím hvězdy blyští, E

za naší salaší svišti piští, H7

potůček hučí a krávy bučí, E

padni mi do náručí. E

H7

E

Hned zítra ráno připravte lano, H7 E připravte laso, vlezem na Cimburaso. - Mezihra Nesu Ti má milá horskou protěž, jestli mě ráda máš, tak mě potěš. Nečekej až slezu Lomnický štít, co kdybych náhodou slít. Hned zítra ráno připravte lano, buřty a řízek, vlezem na Nebozízek. - Mezihra Kdybych byl zdusaný od laviny, pošlete za mnou dva bernardýny. jeden ať má koňak a druhý rum, Šrupity, šrupity, šrum. Hned zítra ráno, připravte lano a nám to nedá, vlezem na Praděda. - Mezihra Neber si má milá horolezce, co když Ti zůstane na soutěsce. A kdyby se šplhal po Ďumbíru, hledej pak po něm díru. Hned zítra ráno připravte lano, nám stačí hora Říp, tam se nám poleze líp.

11

HOROLEZECKÝ VALČÍK (verze 2) Předehra E

H7

E

Na hoře Sněžce olario

Jednou jsem pozdě si cestu spletl nahoru na Popokatepetl, potom jsem letěl jak můra k světlu z Popokatepetlu

E

dejchá se lehce olario E

vysoko na hora E jó padne to na D P CH E

H7

Když se nad oudolím hvězdy blyští E

za naši salaší svišti piští H7

potůček hučí a krávy bučí, E

jó padni mi do náručí. Hned zejtra ráno olario připravte lano olario připravte pevný laso jó polezu na Cimburaso Nesu Ti má milá horskou protěž, jestli mě ráda máš, tak mě potěš nečekej až slezu Lomnický štít, jó co kdybych náhodou slít. Hned zejtra ráno olario připravte lano olario buřty a řádnej řízek, polezu na Nebozízek.

Hned zejtra ráno olario připravte lano olario pro štěstí mi držte palec jó polezu na Bohdalec Kdybych byl zdusanej od laviny, pošlete za mnou dva bernardýny. jeden ať má koňak a druhej rum a ten třetí akvárium Hned zejtra ráno olario připravte lano olario v Šumperku mi to nikdy nedá jó skočím si na Praděda Neber si má milá horolezce, co když Ti zvostane na soutěsce, nebo Ti vyšplhá po Ďumbíru, a hledej pak po ňom díru Hned zítra ráno olario připravte lano olario mě stačí ke štěstí hora Říp, jó tam se mi poleze líp.

12

HUASCARÁN D

C

D

Od horských pramenů Huascarán, C

D

nejtěžší z kamenů na prsou mám, C

D

pochází z úbočí kde zvoní cepín tvůj, C

D

v slzách se rozmočí až se vrátíš drahý můj. Recit: Dne 20. května 1970 odcestovala z Prahy do Limy výprava československých horolezců vedena Ing. Arnoštem Černíkem. Jejich cílem bylo zdolat nejvyšší horu Peruánských And, horu Huascarán. Od horských pramenů... Odvahou k zázrakům nese svůj kříž, k stříbrným oblakům a ještě výš. Já sem však zbabělá a tonu v obavách, čekám Tě lásko má, prosím, vrať se mi živ a zdráv. Od horských pramenů... Recit: Dne 31. května 1970 postihlo jihoamerickou republiku Peru katastrofální zemětřesení, kter si vyžádalo desititisíce lidských životu. Ve sněhových masách, poblíž jezera Ljaga Muka zmizela i výprava československých horolezců vedená Ing. Arnoštem Černíkem. Od horských pramenů...

13

HUASCARÁN Mezitím Ami

F

C

G

C

Tenkrát jsi přišel kamaráde svoje ahoj dát, Ami

F

C

G

C

že zase někam táhneš s expedicí, jak už předtím tolikrát, F

C

F

C

G

a že snad se brzo vrátíš, ať Ti zatím pozor dám na tvoji holku. F

G

F

C

Vzhůru stěnou stoupá pár pravejch chlapů, F

C

G

co Vás čeká nikdo nevěděl. Ref.: Ami

F

Srdce buší jako bicí, Ami

F

G

v očích máš jen dvě spící dámy zakletý, Ami

F

ani křída není bílá, Ami

F

G

Ami

jako ty, co ve tvých žilách proudí dál napětí. A tak šly týdny a ty v dálkách, nikdo neměl strach, až potom rána ostrým bičem, malá zpráva v novinách, že vládne paní srdcem ohně, tam v místech, kde máš být, co je ti kámo? Já nevěřím těm tlachům, že v ohnivé jsi tvrzi a proč tvá holka, k čertu, na víčkách má slzy? Ref.: Hora buší jako bicí, v očích máš jen dvě spící dámy zakletý, ani křída není bílá, jako ty, co ve tvých žilách usnul čas v prokletí.

14

CHCI OPLAKAT TO DOBŘE Radůza Ami

Kéž vším, co v cestě stojí G

C

E

projdu vždycky přímo vpřed Ami

kéž vyjdu tenhle kopec G

C E

bez klení a slz Ami

G

a když mě přece jenom C

E

cestou něco rozpláče Ami

C

chci oplakat to dobře E

Ami E Ami

a pak už se s tím nevláčet Kéž hřeben ještě chvíli drží vítr za teřich než projdu tímhle sedlem a složím tíhu do řeřich kéž všechny staré lásky i ty dávno zemřelé mi skála z útrob vyrve až mě chytí za skřele Ref.: Dmi

Řídne vzduch Ami

a vítr ještě sebrat chce mi z plic Dmi

dech, co kámen ztuh E

E7

čím hůř to jde, tím se mi chce dejchat víc. Kéž za touhletou horou zase další hora je kéž moje nohy protnou jejích boků okraje ať vzhůru nebo dolů povede mě její sráz kéž kráčím vždycky pevně raz, dva, raz, dva, raz Ref.: ... =1 15

CHILKOOT Kapitán Kid E Zlato nemá vůbec žádnou cenu H7 E Když ho chlapče nemáš komu dát E Napřed radši vyhledej si ženu G H7 Kterou bys měl nad to zlato rád. E Nemysli si, že to není dřina H7 E Místo skály lámat srdce žen. Ami D7 E Tahleta a nebo ňáká jiná? Fismi H7 Přijde ráno - zmizí jako fén.

H7 Emi Chilkoot pro svéhlavýho mezka C Gdim G Až se jednou vrátim domů, dám si věčnej E rast. Ami H7 Emi Budu samá ženská, samej chlast. Tim průsmykem každej musí projít Vosumdesát liber na hřbetě. Rány se ti sto let budou hojit Vod milovanýho děvčete. Nezapomeň dolar na modlení Pastorovi dole v kapli dát. I když to moc platný asi není Zatni zuby ještě jedenkrát.

Ref:

Ref:

Emi H7 Chilkoot je cesta pro ty silný H7 Emi Chilkoot je síto neomylný C G Pro ty, co zůstali tam tuhý A7 D A samozřejmě taky pro ty druhý. Emi H7 Chilkoot je moje zlatá stezka

Chilkoot je cesta pro ty silný Chilkoot je síto neomylný Pro ty, co zůstali tam tuhý A samozřejmě taky pro ty druhý. Chilkoot je moje zlatá stezka Chilkoot pro svéhlavýho mezka Až se jednou vrátim podle potrhaných map Emi C Emi Nebudu nic víc než starej chlap. Gdim – 2. a 3. pole

16

KALENDÁŘ Pacifik Dmi

C

1. Všechny věci už mám od mlhy provlhlý, Bb

A

přesto držím tu stráž s podzimním dnem, Dmi

C

štěstí není mít jen pořád pohodlí, Bb

Ami

Dmi

tak se toulám mezi listí se svým snem, Gmi

C

kůry stromů se letos naposled dotýkám Ami

Dmi

předtím, než kraj půjde spát, G

Bb

nejsem tu cizí, když podzim mizí, C

Ami

Dmi

a skřehlejma rukama chci na struny hrát. F

R: Kalendář tak jako strom už má jen pár listů C

A

a tma jak černá dáma nám přichází vstříc, Dmi

Dmi/C

já tu teď stojím jak zbloudilej pes D

Dmaj7

D7

Emi

a nemám už sílu, má lásko, jak dřív Gmi

A

D

s tebou ty skály dál lézt. 2. Starou tornu už mám celou vodřenou, s ní jsem prošel ten les už nastokrát, já se vrátím s jarem, až se ledy hnou a když sněhy na všech stráních začnou tát, v duchu počítám roky, co jsem tu zanechal, jak cizinec nechtěl jsem být, jedno vím jistě, že na tomhle místě mý kroky určitě budou dál znít. Gmi

A

D

R: + [: s tebou ty skály dál lézt ... :]

17

KÓTA 8000 Žalman G C G Na samý vrchol pohoří a sil Gmaj7 stoupal jsem tenkrát úctou shrbený Dmi Emi a horským tichem duši ohlušil, Hmi Ami D tím kterým mluví led a kameny. Snesl jsem dolů všechny kostí svý Srdce jsem nechal navždy nahoře Mám v sobě smutek řeky divoký, který se ještě nechce do moře.

Tak málo vzduchu, tolik jehel v něm Rampouchy prstů nelze zadýchat Do kraje duchů živý vstupujem Do našich útrob zakousnul se chlad. Ref: Všichni ti mladí, s kterými jsem šel Mají dech těžký, krok za krokem jdou A svaly se jim mění na ocel Jen moje cesty dál už nejedou Moh' bych se vrátit ještě třicet let Jak líná řeka plynout do moře Jenomže, lidi, dneska naposled Mám šanci umřít takhle nahoře.

Ref: Emi G Heja heja heja, heja heja, heja heja hé Emi G Heja heja heja, heja heja, heja heja hé Emi G Heja heja heja, heja heja, heja heja hé D Emi (C) Heja heja heja, heja heja hé … A tak se vracím po závěji let Nemocný touhou ještě jeden krát Jak horský orel kroužit naposled Mám duši starou, duši napořád.

Ref: Dotknu se skály, čelem, tvářemi A zavřu oči se vším smířený než usnu spánkem, v kterém zdá se mi že jsem se změnil v horské kameny Tak málo vzduchu, tolik jehel v něm Rampouchy prstů nelze zadýchat Do kraje duchů živý vstupujem Do našich útrob zakousnul se chlad.

18

KRISTÍNKA Peter Nagy Ami

F

F

Kristínka by mala dnes G

C

neverím poď a vstaň

F

Dmi

G

už o dva roky dlhšie vlasy

ten pád bol možno len klam

Ami

C

F

a plač mi skáče do slovies G

F

keď zas a znova premietam si C

G

Ako vysí prichytená F

Ami

v trhlinách vysokých brál C

G

nikto nezachytí tvoje laná F

G

keď sa rútiš z kolmých skál Bol som pri nej dole hneď kým jej výkrik doznel v ozvenách a za viečkami našiel tlieť dve zľaknuté svetielka Čo sa robí v mojich žilách o to sa nik nestará nikto nezachytí tvoje laná keď sa rútiš z kolmých skál C

G

Ami

C

Spíš Kristínka, snáď len spíš

G

Ami

C

Spíš Kristínka, snáď len spíš F C ty musíš hore ísť Dmi G k oblakom sme už na dotyk Ami F G C Ty si jediná, z nás, tak blízko pri oblakoch Ami F G C G Ty si jediná, z nás, tak blízko pri oblakoch, pri C oblakoch Vydýchla mi v náručí a odvtedy sa podvádzam, že Kristínka snáď iba spí, že ticho za ňu rozpráva Tak sa platí, za to že mladá chcela vidieť z výšky brál nikto nezachytí tvoje laná keď sa rútiš z kolmých skál Spíš Kristínka, snáď len spíš... Ty si jediná, z nás... Spíš Kristínka, snáď len spíš... 3x

19

LAVINA Eks Emi, G, D, A, Emi, G, D, A Emi

Na horách je zima, všude jenom led. Každého strach jíma, G DA

vratil by se hned!!! A kdo se špatně pohne, tomu potom hrozí, že nad ním se utrhne a dolů ho srazí D

GDA

Lavina!!! D

GAD

Lavina!!! sólo: /--------------------------------/--------------------------------/--------------------------------/--------------------------------/--------------------------------/--------------------------------/--------------------------------/--------------------------------/------------0-----0-2---0-2-3-0-/------------0------0-2---0-2-3-0/0-2-3-0-2-3---2-3-----3---------/0-2-3-0-2-3----2-3-----3---------

Z prudkého kopce lavina se valí a ať tam stojí, kdo chce, každého zavalí. Horská služba daleko a sám jsi tam jen. Bůhví, jak seš hluboko, tak jak se dostat ven??? Lavina!!! Lavina!!! Lavina!!! Lavina!!! sólo: /-----/-----/-----/-------/-----/-----/-----/-------/ /--8-7/--8-7/--8-7/8-10---/--8-7/--8-7/--8-7/8-10---/ /9-9-9/9-9-9/9-9-9/9-11-11/9-9-9/9-9-9/9-9-9/9-11-11/ /9----/9----/9----/------9/9----/9----/9----/------9/ /-----/-----/-----/-------/-----/-----/-----/-------/ /-----/-----/-----/-------/-----/-----/-----/-------/

sólo klávesy Lavina!!! Lavina!!! Lavina!!! Lavina!!! Lavina!!! Lavina!!! Lavina!!! Lavina!!!

20

LAVINA Divadlo Sklep Hanči!!! Chci k tvé mohyle jít... F#mi D

E

E

E

E

stát se zebrou.

F#mi

E

F#mi

Cítím se jak pako z největších pak, A

D

Ouvej, zle je, Bůh pomáhej, snad v horách svejch dodejchám, oukej, dřív mi nebude hej, než jeho skrejš vyčmuchám.

E F#mi

ruk sak, sako a tralák, A

D

E

F#mi

na spaní vak postarší. F#mi

D

E

F#mi

Krok sun krok slézám ledovce bok, A

D

E

F#mi

a potu tok necítím, F#mi D

E

F#mi

už rok čekám den ze dne šok, A

D E

F#mi

spadnout by moooh do nížin. D

Kdo zas utrh lavinu zas, už mě za pás popadá ten hlas, jestli zlomil si vaz po zádech mráz pobíhá.

E F#mi

když mi ho vlak odnáší, F#mi D

A

DE

V Alpách jsem sám, D

As

DE

Hrobník práci nebude mít, můj milý ztich už v závějích prošpikovala jsi mě, díky za ten vpich poslední. Už nejsem sám. vánek zpívá v oblacích, černobílý šátek mám, horám zrádným zamávám, půjdu jinam, jenom s Tebou, jenom s Tebou, jenom s Tebou, chci být zebrou.

vichr skučí skučí v oblacích, D

E

E

to že jsem sááám, čas napraví D

E

chci být s Tebou, chci být s Tebou,

ký vám, že dobře se mám,

F#mi

ke čtvrtému kudy kam, cestu neznám, chci být s Tebou,

F#mi

A D

E

D

F#mi

Vím já, co za lubem má, A D E F#mi když sem mě ptááá na zdraví, F#mi D

D

A

tábor třetí v zádech mám,

D

A DE

Už nejsem sám ...

21

LAVINA Už jsme doma Lavina se valí dolů do údolí Nic ji v cestě - ani slova - nezpomalí Jít proti ní ? Prosit o ní ? Lavinu nikdo nezavalí Lavina se valí nezadržitelně Nemiluje svoje vězně Valí přes ně svoje nebe které je zebe Lavina proteče - k sobě se uvelebí La - te - xo - vě bílé stráně Vždy někoho její něha bíle dostihne Vždy je ně - kdo nezachráněn Je nebo není ¬¬¬¬? Je nebo není ¬¬¬¬? Je nebo není ¬¬¬¬? Na jediný západ dech i ústa uzamkne Na zá - dech us - ne při třasu Jako každá ulita se tváří spřízněně Jak u- tvá - ří něčí osud Je nebo není ¬¬¬¬? Je nebo není ¬¬¬¬? Je nebo není ¬¬¬¬? Bílá sklíčka v bílých brýlích Bílá místa sílí V bílé trávě leží bílé býlí Bílá místa se množí a sílí v nás

22

LAVÍNA Pengagi D Emi G A 1. Tu spíš, v dobrom vánku, pokojný, D G Hmi A a nevidíš už, koľko nocí, koľko dní, D G A môj žiaľ je rúcho dolín snehové, G A D A7 chcel si mať život, máš túžby zmarené. 2. Len spi, ja poľných kvetov natrhám, pád zlý, a osud chcel, že si bol tam, odkiaľ sa teraz tvoj hlas ozýva, v spomienkach hučí viac než tá lavína. 3. Horám, čo život sňali z teba tam, sama svoj snubný prsteň ukladám, mraky, tie čierne, smútkom zdobené, sú podobné novej láske v saténe. 4. Padla ti šťastná hviezda z oblohy, zahľadel si sa, nepozeral pod nohy, pád, a ťažký sneh ťa uložil na spánok večný, na dno síl. 5. Slová, čo nestačil si zanechať, bodku za slovom "život" píše osud - kat, spomínam v tichu, chvíľach nedeľných na ľudí dobrých s osudom zlých.

23

MATTERNORN Fešáci / Tillis 1. C

Ami

Vyšli ráno z Bernu, provázel je zvon, F

C

zkusit svoje štěstí, zdolat Matterhorn, Ami

C

muži jako skála, jež vyzývá on, F

C

pevně rozhodnutí zdolat Matterhorn. Ref.: Ami C F

Matterhorn, F

C

hora, co ční k nebesům, C

F

C

to je Matterhorn, to je Matterhorn. 2. Vrcholek je v mlze, těžko vidět cíl, pokouší se znovu, kdo má více sil, kolik jich tak stálo: buď já nebo on, v očích rozhodnutí zdolat Matterhorn. Ref. 3. Kam vede lidská touha, proč chtějí stále výš, nedají se zastavit, mít k nebi trochu blíž, kdyby jim štěstí přálo, pak skloní se i on, znovupokořený bílý Matterhorn. Ref. Dmi Ami

...bílý Matterhorn

24

MIŠELÍN Tři sestry A

E

Zuby ceněj z koutu mačky A

E

Cepín je nabroušenej Lana a pevný smyčky Kyslík na převýšení Z postele smutně koukám Jeď klidně sama, drahá Vyřiď pozdrav horským loukám Mne zbýva Praha Ref.: Fmi

D

A

E

Horská Bunda Michelina dělá z mojí běžné dívky Fmi

D

A

E

Zcela je v ní rozmazána každá hezká křivka Fmi

D

A

E

Nemůžu s ní do Roháčů k nebi stoupaj díky D

E

V noci mě zaskočila zlatá střevní chřipka Rychlík už je v Českým Brodu Cíl má Nízké Tatry Já volím směr na hospodu Mezi líné bratry Piju pivo, rum a kolu V neděli jsem bledej Příčinu v nemoci Má drsná šerpo hledej Ref.: Horská Bunda Michelina...

25

MOUNTAIN CLIMBER Harvest C

Em

Dm

G7

C

I'm climbing a mountain just over the valley, A mountain so high I can't see to the top; I stood at the bottom and wondered if I could make it, Then something within me said I had to try. F

C

Dm G7

C

So mountain, move over 'cause I'm climbin' to heaven; F

C

Dm

G

I know that the way is rough and hard, G

C

Em – Dm/G7

but I'll reach the other side. C

Em

Dm G7

C

I'm crossing a river just over the mountain, There's people who say it's too deep and too wide; But there is a man they don't know who will guide me, He's been there before so I'll follow behind. F

C

Dm G7

C

So river, just bow your head and let us walk over, F

C

Dm

'Cause I'm gonna sing and dance on you 'till I G

C

Em Dm G7

reach the other side. C

Em

Dm G7

C

The mountain and river are now far behind me, I know it was hard, but it seems like a dream; I'm feasting on riches and drinking from fountains. Of sweet Living Water that never runs dry. F

C

Dm G7

C

There is no mountain that's too high to cross over, F

C

Dm

G

There is no river so deep you will drown. F

C

Dm G7

C

So lift up your eyes and look beyond the horizon, F

C

Dm

G

C Em Dm G7 C

Follow the morning sun and like me you will find the other side.

26

NANGA PARBAT Rufus Hmi

Hmi

Emi

Z cesty rozbitý výprava do dáli se dívá, G

F

Hmi

muži různých tváří, osudů a jmen, muži kterým každou noc se snívá jenom jeden společnej a velkej sen, na obzoru se z mraků noří hora která jméno Nanga Parbat má, a oči mužů touhou hoří... Emi

A-A7

První noc, spát se však nedá, Emi

A-A7

každej z nich pohled svůj zvedá, F#

Hmi

do nebe zasněně vzhlíží Emi

F#

a tuší, že se to blíží... Vichřice a mráz, hora se zarputile brání, v rupálský stěně právě peklo začíná, ctižádost, hrdost, odhodlání to každej dobrej horolezec zná, touha po prolomení hranic je to co žene tyhle chlapy dál, a ještě tam je asi něco navíc... Poslední tábor před cílem, ve sněhu zářivě bílém, cesta k vrcholu už se jim krátí, ale kdo domů ještě se vrátí... V jednu v noci vstát a sám smělě vyrazit k cíli, máš před sebou dvě dlouhý cesty, tam a zpět, při sestupu ale dojdou síly, na prsou tlak a kolem úst krvavej led, vítr nese svahem krátký věty člověka kterej chtěl se o svůj život rvát, teď spojej se tu dva odlišný světy... Konec má různý jména, líbá tvář když tělo sténá, do tmy pomalu svítá, to Země doma Tě vítá, vítá...

27

NEJVYŠŠÍ VRCHOLEK Psí vojáci Z pěšiny, kudy teď jdeme, je vidět vysoké hory, nejvyšší vrcholek zvedá se jasně a ostře, hleď, tam stojí se vztyčenou hlavou, tam jdeme, tam vede nás cesta. Z pěšiny, kudy teď jdeme, je vidět vysoké hory, nejvyšší vrcholek zvedá se jasně a ostře, hleď, po jeho svahu se šplháme vzhůru, strmě zvedá se cesta, stoupáme zvolna a těžce. Z pěšiny, kudy teď jdeme, je vidět vysoké hory, nejvyšší vrcholek zvedá se jasně a ostře, hleď, už stojíme na jeho vztyčené hlavě, zde stojíme pevně, zde stojíme v bezpečí. Z pěšiny, kudy teď jdeme, je vidět vysoké hory, nejvyšší vrcholek zvedá se jasně a ostře, hleď, už stojíme na jeho vztyčené hlavě, zde si odpočineme, zde zazpíváme svou píseň.

28

O HÓRY, O HÓRY Stromboli (M. Pavlíček, V.Čok) 1. Stoupáš výš a výš to je to co máš neraděj Jít zas k nebi blíž Pradávna dlouhá víra i beznaděj 2. Prodíráš se vpřed Jediná chyba – cesta končívá Nevrátíš se zpět Buď ty nebo ona, v tom to spočívá Ref.: O hory, o hory, cítíš jen jejich vzdory O hory, o hory O hory, o hory, cítíš jen jejich vzdory O hory, o hory Bridge: Jen co noha mine nohu A zem zvolna odlétá Únava kráčí už minutu dolu Ta cesta může být prokletá Spousta mých já Je pod sněhem kamení útržky snů jsou těchto hor znamení Síla hor nám zůstává Vládne, vládne, vládne, vládne! Ref.: O hory, o hory, cítíš jen jejich vzdory O hory, o hory O hory, o hory, cítíš jen jejich vzdory O hory, o hory Ending: Je čas jít zkusit to zas K boji vyzývám tvář kamenných spás O hory, o hory O hory, o hory Je čas jít zkusit to zas K boji vyzývám tvář kamenných spás O hory, o hory O hory, o hory O hory, o hory O hory, o hory, o hory, o hory, Stromboli!

29

O NEBEZPEČENSTVU HOR Ivan Mládek G

Říkala mi: Počúvaj, príď do Smokovca, E7

vyjdeme si zubačkou hore do kopca. C

G

D7

G

Do hôr musíš naozaj dobré čižmy mať, C

G

D7

G

G7

v Tatrách môže voľačo strašného sa stať. Ref.: C

Ľudia robia kraviny, D7

podceňujú lavíny. G7

Desať pivek urazia, C

Ami

Dmi7

G7

do hôr pešo vyrazia. C

Vydajú sa do diaľky, D7

na nohách len sandálky, F

F♯dim

C A7

lavína sa zrazu utrhne, fíhá, Dmi

G7

C

v sandáloch jej nikto nezdrhne. Říkala dál: Počúvaj, kto preč nezdrhne, tomu táto lavína nohy podtrhne. Je to takmer tutovka, zomrieš smrťou v svahu. Vieš čo? Nechoď do Tatier, neopúšťaj Prahu. Ref.:

30

O TOM TO MŮŽE BEJT Pumpa No to je nářez zážitek jak hrom na cepu zářez v hlavě buší zvon ticho a mráz kámen led a sníh kdo tuhle drogu nevzal těžko pochopí pochopí Srdce mi bouchá chce se mi blejt ledem dech mi pokryl knír ale na sny mám poukaz na štěstí glejt v duši klid a mír O tom to může bejt ! O tom to může bejt ! No to je síla tak jsem horu slez´ dobrá je bílá modrou slíznul pes pode mnou sráz spolknul zvuk i čas kdo na tom jednou ujel chce tu dávku zas chce to zas

Slušně tu fouká kosa je šmejd do těla mě bodá jak štír ale na sny mám poukaz na štěstí glejt v duši klid a mír O tom to může bejt ! Srdce ti bouchá chce se ti blejt ledem dech ti pokryl knír ale na sny máš poukaz na štěstí glejt v duši klid a mír Nebem se toulat dokud máš čas a po cestě odložit kříž hltáš ten soulad ticho a jas jsi tu Bohu blíž: O tom to může bejt ! O tom to může bejt ! O tom to může bejt ! O tom to může bejt !

31

PÍSEŇ O PŘÍTELI Jaromír Nohavica / Vladimir Vysockij Ami

E

Myslel sis: přítel můj, a teď Ami

ryba, rak nebo tak či tak, A7

Dmi

odpověď bys rád chtěl znát, E

můžeš-li na něj dát: Dmi

s sebou do hor ho vem a jdem, Ami

vzhůru po boku bok co krok, E

lanem svým s ním se svaž, ať znáš, Ami

s kým čest máš, s kým čest máš, Dmi Ami E Ami

na na na ... Jestli zlomí jej vzdor těch hor, skrčí nos, ohne hřbet, chce zpět, z ledovců na skalách když má strach a přemýšlí, jak by plách', pak ho znáš, pak ho znáš až-až, jen ho nech, ať si jde, kam chce, nežli s ním, radši sám jdu, sám, takovým nezpívám, na na na ... Ale když nekňučel a šel, neskuhral, na dně sil když byl, a když z výšky jsi slít', on tě chyt', neboť byl, kde měl být, [: když se bil, když se rval a hnal, zmámen na štítech skal pak stál, je to on, přítel tvůj, při něm stůj, jemu jen důvěřuj! :]

32

PÍSEŇ O VÝLETU NA DACHSTEIN (Honec Krav) Johny Cash / Kuba Turek 1. Ami

C

Po zasmušilém Dachsteinu stoupá dvojka lezecká Ami

C

den temný je a ševelí dech větru ve skalách Ami

C

Ami

lezec vzhůru pohlédne a v hrůze zůstává stát F

Ami

když z černočerných mraků vidí déšť se hnát. Ref.: Ami

C

Ami

F

Ami

Jipijejé, jipijajou – to horolezci táhnou tmou. 2. Pichlova cesta má police a plotny odporné mezi nimi se černají komíny hluboké a oblohou se nese větru skučení oba lezci jsou z toho zmučení Ref.: 3. Lezkyně se zastaví a šeptá: Pozor dej! Svou duši překližce uvaruj a jak ďáblu odpírej, bys nemusel pak po smrti se věky věků štvát a s umělými chyty se v pekle pořád rvát! Ref.: 4. Po zasmušilém Dachsteinu stoupá dvojka lezecká den temný je a halasí ozvěna ve skalách lezec dolů pohledí a ve strachu zůstává stát: umělá stěna – tu nesmí horolezec vážně brát.

33

PÍSEŇ PROTI TRUDOMYSLNOSTI Jára Cimrman D A7 Polární noc má zvláštní moc, každého přepadne smutek, D Němec i Brit, křesťan i Žid, každý by nejradši utek', G E7 A7 ba i ti šikovní Žaponci se silami jsou na konci, D G D A7 D jen jeden z národů neskoná, hrůzy severu slavně překoná! D A7 Tam, kde hy-, tam, kde hy-, kde hynuli vlci, D tam, kde hy-, tam, kde hy-, kde hynuli vlci, G tam, kde hy-, tam, kde hy-, kde hynuli sobi, A7 D A7 D A7, D Čech se přizpůsobil, Čech se přizpůsobil!

34

PÍSEŇ SEVERU Dmi A7 Dmi Mám tě děvče moje tolik rád, Gmi A7 Dmi A7 mé srdce tě nikdy neopustí. Dmi A7 Dmi Sám však musím na sever se brát, Gmi E7 A7 slyš volá nás tvrdě dobrodružství.

změní se v krásný sen.

D Chceš píseň severu znát, A7 chceš se mnou tiše naslouchat D když táhne bílý losos peřejí .

Vábivá je píseň, kterou znám, vábí duší mou divné volání, pojď se mnou má milá, já ti dám, lásku nejkrásnější v bílé pláni.

D Chceš vidět polární zář, E7 chceš abych zlíbal tvoji tvář, A7 když sever dýše velkou nadějí. Emi Losos už táhne, A7 D pojď za ním poplujem E7 a touhy dávné A7

D Chceš píseň severu znát, A7 chceš se mnou tiše naslouchat D když táhne bílý losos peřejí.

Chceš píseň severu znát, chceš se mnou tiše naslouchat když táhne bílý losos peřejí chceš vidět polární zář, chceš abych zlíbal tvoji tvář, když sever dýše velkou nadějí. Losos už táhne, pojď za ním poplujem a touhy dávné změní se v krásný sen. Chceš píseň severu znát, chceš se mnou tiše naslouchat když táhne bílý losos peřejí.

35

POD MAČACÍ VĚŽÍ (Píseň zapadáku) Dle zpěvu Jana Matláka na Brnčálce přepsal Michal Hrdina Ami

E7

Ami

Ráno chlapci vstali, všetok vercajk vzali, H7

E7

prvovýstup zrobit na Mačací věž. Ami

Dmi

Prvý tluče skoby, je to pěkné hobby, Ami

E7

Ami

E7

druhý volá : "do piči, už lez". Pam padam Leze hladkou stěnu u huby má pěnu, to je ale maso, houkne přes záda. Teď mu došly chyty, kurva to je v řiti, vesele si to dolů padá. Pam padam Do suti se zaryl, úplně se zabil, a teďko tam leží na čtyry půlky. Měl to lézt víc zleva, teď mu lezou střeva, vomotaly se mu vo gulky. Pam padam A z Teryho chaty vyšli čtyrja chlapi, pozerajů smerom na Mačací vež. Jeden v suťovisku, druhý na skalisku, volá na nich : "pre tatrancov bež". Pam padam

Pod Mačací věží zas mrtvola leží, a tatranci svěží nesou graminger, A Alan u vrátku dojídá oplatku, volá na nich : "len sa neposer". Pam padam A druhý ve stěně hledí vyděšeně, jak kámoše nesou na polské tyči. On sa tuná zabil, mladé baby balil, a teraz je mrtvý do piči. Pam padam Všude kolem ticho až mě bolí břicho, když tu v dáli zazní Mišův věrtaljot. Chlapca naložili, vercajk si sbalili, vyklepali drobné šutry z bot. Pam padam Nahoře v bivaku, zapnutý v spacáku, probudí se horolezec zpocený. Smutně čumí ven, kurva to byl sen, teď sem z teho celý zděšený. Pam padam Pod Mačací věží hlavu zvedá ztěží, a na tácu před ním stojí panáci. Prodal skoby, lano, v kostele řek : "ano", a to Vám je konec čuráci. Pam padam.

36

POSLEDNÍ WEEKEND Wabi Ryvola G

C

Tam v hlubokejch lesích znám

byl to Jack byl to Tom G7

G

jeden lom s převisem co je na skále hrad C

byl to Dan a byl to Joe

G

D

Křivoklát Křivoklát D

C

Každej pátek před vánocema G

jezdíme tam na svůj camp D

G

přírodě sbohem dát Nás bylo pět byla půlnoc a zář ohně padá na jiskřící sníh jak to psal Andersen já jsem z dálky se díval jak náhle se pohnula zem a vítr hnal prach až sem C

R: Vrať mi zpátky ten weekend G G7

ať vráti se zas kamarádi C

zastav pláč řekni nač G

pokaždý kluky riziko svádí D

G G7

a najednou jsem tu sám A tak dál šlapu sníh nevím vůbec proč dejchám a koukám jestli dál ještě smím do očí jarním dívat se loukám Vždyť já je znal byl to Jack byl to Tom byl to Dan a byl to Joe a najednou jsem tu sám Vál severák já jsem šel na svůj vlak do očí vítr mi vločky hnal sněhový sněhový ve stopách za sebou jako bych varhany slyšel hrát ledový ledový já nebyl sám kdo tam spal tolikrát teď tam zůstanou pod skálou spát ostatní věčnej sen život sám nemoh líp tenhle weekend svůj scénář snad psát škoda jen že zůstal stát

Já je znal

37

PRACHOVSKÉ SKÁLY Ivan Mládek Ami

Tak polez! Nepolezu! Ami

Zavři svoje oči Hano, rozvázalo se ti lano Dmi

padej trochu doprava, pod námi je výprava E

Ami

BUM! Tentokrát to dobře dopadlo. E

E7

Ami G

Zahrála si turistům hrozné divadlo Ref.: C

F

Proč bychom se báli na Prachovské skály C

G7

C

G

dudlaj dudlaj da /ram pam pam pam/ C

F

Do Českého ráje, cesta příjemná je C

G7

C

C7

dudlaj dudlaj da /ram pam pam pam/ F

C

Horolezci, horolezkyně a horolezčata D7

G7

nelezte na skálu, co je hodně špičatá C

F

Spadnete do písku, a svou rodnou vísku C

Nespatříte více dudlájda Neboj se, polez! Nepolezu! Je mi podezřelé Hano, že ti povolilo lano. Že si něco vypila? Málem si se zabila. Juch! Příště, až tě vezmu do věží, foukneš si do balónku, ten tě prověří. Ref.: Proč bychom se báli... Horolezci, horolezkyně, horolezčata...

38

PROKLETÁ VŮNĚ HOR Wabi Ryvola Dmi Bb A Dmi

Bb A

Dmi Bb A

Prokletá vůně hor mi nedává spát Dmi

C

F

podivnej větrů sbor slyším zase hrát D7

Gmi

soprány lákaj bláznivý počasí C

F

z dálky se ženou alty tak proč asi D♯

Dmi Dmi D

píseň svou v noci hrát Barevnejch kytek pár a zborcenej tón z děsivejch skalních spár dutě burácí hrom hvízdám si tiše Bouřlivý počasí marně však doufám, že se to vyčasí do očí mi žene vyjící severák bílý sníh Ref.: C

D

Zapomínám na campy zmizelé Bb

A

D

zapomínám, kde jsem kdy byl C

D

že jsem je znal, že jsem s nima žil D♯

Bb

vím, že stále náruč rozepíná F

D♯

Bb

údolí uprostřed starých skal D♯

Bb

dál mi cesta do hor připomíná F

D♯

A

tváře, které jsem tak dobře znal

do oken mi chodí severák Ami

A

D

napsáno mám ve vráskách na čele

Zapomínám na tváře zmizelé život jde dál a já při tom byl napsáno mám na jizvách po těle že jsem je znal, že jsem s nima žil Nahoře v sosnách vítr studenej vál borovej oheň hřál mě do dlaní hřál na pánev padaj vločky sněhový léto už končí nikdo se nedoví že tu se mnou v horách zůstal sám kamarád severák Prokletá vůně hor mi nedává spát je to snad jenom vzdor že musím zas hrát u strážních ohňů songy toulavý dál větrům zpívat písně bolavý na věky mě bude do dlaní borovej oheň hřát

39

ROHÁČE Tři sestry Rec: K láske patrí romantika, k romantike rieka a k rieke - na kajak. Jeden dvojmiestny, alebo dva jednomiestne, pre prípad, že by ste sa na dovolenke aj hnevali. V západných Tatrách ludja lúdi ja som sa stratil v časoch olobranta a iba Boh moje kroky súdi ja som tak sám - čehůň Franta Kebi som našiel miesto, kde sa kúri bez babi zmetěný som ako decko v hmle stoje kolem strmé skalné múri a vyjů v lesu psi Kterej čert mi napískal jít na procházku do hor nevzal jsem si svačinu a chybí stopy pohor zima je mi v nátělníku, tenisky se smýkaj svišti hvízdaj requiem a kamzíci hýkaj R: Až odhodím zábrany, tak svolám horskou službu ta ve chvíli záchrany mi splní dávnou tužbu bernardýna soudek zvednu spodkem vzhůru rum mi činí zapomnění na debilní túru. V předklonu se snažim chytit naději na druhej dech když mě míjí horskej nosič s půlkou Tesca na zádech řekne servus vyrovnaně - ošlehanej Barman nemám tu co pohledávat, já chci zpátky na bar. R: Až odhodím zábrany... R: Až odhodím zábrany...

40

RUTY ŠUTY STARÁ LESNÁ (Ruty šuty Arizona, Texas) Text : Blud a Sýk 1. C

C

G7

Lezu si to Malým Kežmarákem, když tu slyším výkřik vzdálený, C

C7

F

Fmi C

G7

C

Lezu podle hlasu a k mému úžasu leží tam chlap cepem skolený. Ref.: C

C

G7

Ruty šuty, Stará Lesná, Poprad. Ruty šuty Stará Lesná má. C

C7

F

Fmi C

G7

C

Lezu podle hlasu a k mému úžasu leží tam chlap cepem skolený. 2. Sklonil jsem se k jeho obličeji, poznal jsem v něm pokladníka. V jeho čele byly zatlučeny skoby, teplá krev mu z rány vytéka. Ref.: Ruty šuty, Stará Lesná, Poprad. Ruty šuty Stará Lesná má. V jeho čele byly zatlučeny skoby, teplá krev mu z rány vytéka. 3. Pravil ke mně hlasem zmírajícím, příteli můj v stěně jediný. Bylo to volný, já to nevědel, i z celým štandem jsem vyletěl. Ref.: Ruty šuty, Stará Lesná, Poprad. Ruty šuty Stará Lesná má. Bylo to volný, já to nevědel, i z celým štandem jsem vyletěl. 4. Lezu si to hranou Weberovky, když tu náhle přepaden jsem byl. Já mačky musel sundat, cepín odevzdat, vlastním lanem svázanej jsem byl. Ref.: Ruty šuty, Stará Lesná, Poprad. Ruty šuty Stará Lesná má. Já mačky musel sundat, cepín odevzdat, vlastním lanem svázanej jsem byl.

41

SCHODY Kabát D

G

D

Jeden stoupá a jeho schody, potažený sametem D

G

A

druhej krví špiní provaz, co je z lýka upleten Hmi

G

D

Za komínem ptáci spí, koupelny maj z okapů Hmi

G

A

D

vezmi skoby rezavý a svůj provaz, budeš blízko u mraků D

G

D

Opraš hůl a starej klobouk, ať tě slunce nespálí D

G

A

pevný boty, rum a kyslík, počasí je nestálý Hmi

G

D

až tam prapor bude vlát, všechny šerpy pozdravuj Hmi

G

A

Nezapomeň zamávat na tvý půdě, střeše světa, klidně stůj Emi

D

Prachový peří na vrcholcích padá jak sníh Emi

C

A

parta Ti věří, po pláči je nejlepší smích D

G

D

Slavnostní maj lidi šaty, kapelník je připraven D

G

A

vyšel v jednu, je půl pátý, za pár hodín končí den Hmi

G

D

Všechno stojí, všechno padá, na posledním podlaží Hmi

G

A

stejně máš ho pořád ráda, za to že se, že se vůbec odvážil 4x D

G

D

Je to víš málo platný, jako drahý kamení D

G

A

jako řeka ve tvých žilách, která v srdci pramení Hmi

G

D

co jem víc může dát, to co slíbí, to je svatý Hmi

G

A

tak si srovnej dlaní šaty a ty hudbo začni hrát

42

SNĚŽNÁ BÁBA Ivan Mládek Jednou má milá jela na Himaláje, na Mount Everestu zastoupí mé milé cestu sněžných mužů tlupa, byli hrozně chlupatý hned všichni foukli, jeden zůstal stát. Prý to byla sněžná bába, na nohy už chudák nemohla, moje milá sněžný bábě do jeskyně rychle pomohla. Z Himalájí foukal vítr, zima mojí milou mučila. Proto bylo vod ní něžný, že tý starý bábě sněžný svoji teplou bundu půjčila. V Himalájský jeskyni naší horolezkyni přivítali a pro flašku sáhli, že má úctu ke věku, sněžní muži ze vděku s mojí milou do rána to táhli. Jeden Yetti prý byl fešák, je mi jasný, že s nim chodila, vo ženění nechtěl slyšet, a proto to na mě hodila. Může za to sněžná bába, že je můj syn hrozně chlupatej. Parohy mi připomíná, že není můj zapomíná a je na mě ještě hubatej. Může za to sněžná bába, že je můj syn hrozně chlupatej. Parohy mi připomíná, že není můj zapomíná a je na mě ještě hubatej.

43

SVÉ ROCKY MOUNTAINS Vojta Kiďák Tomáško A

1. Je srpnový pátek a na horách sněží, D

někdo jde vzhůru a někdo si věří, A

D

A

krosna na zádech tíží jak žulový blok, zatímco dole je léto a stromy D

a silácký řeči těch, co se bojí A

D

A

do bílé pláně udělat první krok. D

G

R: Ale vždycky se najdou a znovu to zkouší, D

A

slunce jak plamen bodá je v očích, E

D

A

rvou se jak koně, jen aby našli své "já". 2. Sklonil jsem hlavu a ptal se sám sebe, jestli jak oni mám to svoje nebe tak blízko na dosah a nejsem na kolenou bez velkých řečí a ohraných frází vstával jsem do tmy a nejmíň mi schází publikum, co chce mít za každou cenu svý show. R: 3. Možná mám poslední, poslední šanci vzít svoji víru a v ledovém tanci na vrchol vynést svou vlajku a vidět ji vlát, má každý před sebou své Rocky Mountains, svůj kopec z dětství, co zdál se být zlatý, kolik jich ztratilo cepín a muselo vzdát? R: R: R: R:

44

TAM POD JEŠTĚDEM Radůza Cmi

G

Cmi

V nohách mám, mám už kopec nejeden G

Cmi

i prudkou tu stráň tam pod Ještědem, Fmi

Cmi

G

v uších zní mi píseň, co dřív jsem neznala, Cmi

G

Cmi

je za mnou, je pryč, co jsem kdy zpackala. Znám tu, znám každý stromu zachvění, v zubech prach mám a paty odřený, ale teď, když mrazivej vzduch do plic nabírám, co bylo, už není a zem se otvírá. Fmi

Cmi

Kdy jindy mám na cestu se vypravit, Fmi

G

kdy jindy než to dnešní ráno sychravý? Ta cesta a píseň, ty mě spojují se světem a se vším, co tolik miluji, a teď, když do tváře mi buší zmrzlej déšť, můj Bože, na mou duši, co bylo, vem to nešť. Kdy jindy mám na cestu se vypravit... Znám tu, znám i pár bludnejch balvanů a příkopů a křovin a kroků na stranu, ale teď, když do tváře mě šlehá první sníh, můj Bože, na mou duši, uslyšíš můj šťastnej smích, teď, když do tváře mě šlehá první sníh, můj Bože, na mou duši, uslyšíš můj šťastnej smích, Kdy jindy mám na cestu se vypravit... V nohách mám, mám už kopec nejeden i prudkou tu stráň tam, pod Ještědem, s vichrem křičím tu píseň, co dřív jsem neznala, je za mnou, je pryč, co jsem kdy zpackala.

45

TERRA NOVA Kapitán Kid Ref.: Terranova a s pytlem gratulací poslal je král poslal je parlament Terranova se pro svý muže vrací Proráží led kurs jižní kontinent Pět jich bylo, sáně táhli k jihu vánicí na jižní pól, na jižní pól, unaveni zaměřili vlastní pozici, zítra už pól, náš jižní pól. Na druhý den odpoledne našli malý stan A dopis toho co tam došel dřív. Nezbylo než chytit se těch pěti zmrzlých lan A za zády mít vytoužený jih. Každé ráno nohy rvát do ledových bot Oates, Bowers, Evans, Wilson, Scott. Ref.: Terranova a s pytlem gratulací poslal je král poslal je parlament Terranova se pro svý muže vrací Proráží led kurs jižní kontinent Pět jich bylo na sever když táhli vánicí Kdepak je pól, ten jižní pól? Ještě živí ale i tak umírající Ztartili cíl, prokletý pól! Nejdřív došlo na Evanse pak Oates musel jít Třem zbylým došlo jídlo čaj i líh. Ty muže, kteří Antarktidu chtěli pokořit Navždy pohřbil blizzard, mráz a sníh. Ač byli sami, byl tam s nimi celý lidský rod, Poslední zemřel Robert Falcon Scott. Ref.: Terranova a s pytlem gratulací poslal je král poslal je parlament Terranova se k pěti vdovám vrací A za ní bouří jižní kontinent. 46

TOUBKAL Wohnout Capo4 G/d hrát 320033 Ami

G

Ami7

G

Hmi

Jdeme spolu někam do kopce Ami

G G

Hmi

Ami7 G

G

Emi

Hmi

G

Ami

Emi

Hmi7 A

A

Hmi7 A

Neseme si s sebou neřesti, Hmi

nahoře si šáhnem na mraky, Ami

A

na horu vysokou pro chodce.

Neseme si s sebou rozpaky, Ami

Hmi7 A

Jdeme spolu někam do kopce

Ami7 G

na horu vysokou pro chodce. Ami

A

A

F♯mi Hmi

a cesta je plná bolesti.

Ami

nahoře si šáhnem na mraky. Ami

G

Ami7

Hmi

G

Hora je vysoká hodně moc, Ami

G

Ami7

G

když se budem loudat, tak na noc Ami

G

Emi

Ami

zůstaneme ležet ve svahu

A

Hmi7 A

Stoupneme si na kraj na skále Hmi

A Hmi7 A

a kouknem se do očí navzájem. Hmi

A

F♯mi Hmi

Nahoře nám chvíle utekla

a budem potřebovat odvahu.

Hmi F♯mi D H a teď skočíme dolů do pekla.

Ref.:

Ref.:

Ami

Emi

C

E

D

Nahoru a dolů

Nahoru a dolů Ami7

A4sus

každej den za to by stál D

A

G/d

F♯mi7

Hsus

každej den za to by stál E

A

být na úrovni bohů.

být na úrovni bohů.

D

E

Dívat se do údolí Ami7

A4sus

každej den několikrát D

G/d

ale nohy někdy bolí.

Dívat se do údolí F♯mi7

Hsus

každej den několikrát E

A

ale nohy někdy bolí.

47

TRAGÉDIE SKALNÍ Záviš F Dmi Nahoře ve skalách, tam co žije kamzík bledý, B C udeřil blesk kulový do té chaty rekreační, Dmi C Dmi bledý kamzík to vi děl. Zahořela chata, plameny šlehaly kruté, nahoře ve skalách, lidé naříkali prudce, bledý kamzík je slyšel. F B F Dis B F Ohé, o hé, ohé, o hé, ty kamzíku bledý F B F Dis B F Ohé, o hé, ohé, o hé, tragédie skalní Už chytla i střecha, jak kohout červený řádil, pak všem rekreantům hořely kulaté hlavy, bledý kamzík to tušil. Za hodinu za dvě, popelem již slehla chata, tragédie skalní, dým se z místa činu linul, bledý kamzík jej cítil. Ohé, ohé, ohé, ohé, ty kamzíku bledý

48

VE ŠPINDLEROVĚ MLÝNĚ Ivan Mládek Emi

Adim

Edim

H7

Ve Špindlerově Mlýně, tam překrásně je v zimě, Ami

D7

G H7

když je zákaz vycházení. Emi

Adim

Edim

H7

Ta zpráva horské služby vždy vyplní mé tužby, Ami

H7

Emi

je jak něžné pohlazení, Ref.: D7

G

Pěkně v teple pohlednice napíšu všem známým, H7

Emi

zahraju si dámu, A7

C7

Es7

ruce, nohy u kamen ve společenské místnosti G

D7

G H7

těžko sobě zlámu. Je to ale rána! Nad mojí hlavou zrána se stáhla mračna zlověstná, Je úplně už jisté, že dnes je nebe čisté, Mě čeká loučka pověstná. Prožiju den ponížení, posměchu a modřin, Proč večer není blíže?! Však při vstupu do lyžárny se obličej můj rozzáří: Sláva! Ukradli mi lyže. Ref.:

49

VRCHOL Jaromír Nohavica / Vladimir Vysockij Ami

Zde vrcholy ční a mraky tu jsou a laviny řítí se za lavinou Dmi

G

C

a kameny padají, padají tvrdé jak pěst, Dmi

|: zde příkry je sráz a strmý je svah Ami

a dá se jít jinudy, obejít svah, E

Ami

my jsme však zvolili nejnebezpečnější z cest. :| Kdo neriskoval, kdo nelezl sem, ten nemůže říct: „Už vím, jaký jsem,“ střípeček hvězdy je pro mně ten největší dar, |: tam dole je klid a, tvrď si, co chceš, tam za celý život svůj nenalezneš, setinku tak nádherných kouzel a čar. :| Hrát funébrmarš zde neuslyšíš, zde nevlaje flór a netrčí kříž, jen kámen tu zbude, u něhož našel jsi klid, |: a na štítu hor, kde bílý je led, tam plápolá pochodeň věčná jak svět, a to je ten vrchol, jež nestačil jsi pokořit. :| Ať mluví, co chcou, ať žvaní, co chcou, smrt není věcí zbytečnou, je horší zemřít z chlastu či na kašel, |: a další zas jdou, a přijdou sem zas a slunce smění za nečas a dojdou tam, kam tys´ už nezašel. :| Své stěny se drž a pevně se chyť, tam dole není záchranná síť a kameny drolí se, drolí se ze zrádných skal, |: sám sobě jen věř, že stačí Ti sil, věř skobě, jež jsi do skály bil a modli se, aby pojistka držela dál. :| Tak lezeme výš a ani krok zpět, ač kolena únavou začla se chvět a srdce by nejraději vyběhlo k vrcholům hvězd, |: máš na dlani svět a dole je zem, jsi šťastný a trochu jen závidíš těm, těm dole, kteří se chystají k vrcholům lézt. :| 50

VSTÁVEJME VESELE Píseň švédských horolezců 1: G

D7

G

Vstávejme vesele, zní hlasů sbor, obouvejme rychle boty, jedeme do hor. C

G

[: Sbalme torny a spacáky, přibalme stan k tomu taky, D7

G

než slunko vyjde ať jedeme do hor. :] 2: V zimě každý leze ke kamnům blíž, a my zase s lyžemi do hor lezeme výš. [: A když trochu tepla schází, to nás přece nerozhází, horký čaj vesele bublá v kotli již. :] 3: Zpívejme vesele do pochodu, dneska jdeme do hor, zítra půjdem na vodu. [: Slunce, hory, vzduch a voda, to nám přece zdraví dodá, proto si zpívejme do pochodu. :] 4: Na vodě se naše srdce zasměje, projedeme všechny proudy, všechny peřeje. [: Když se sem tam uděláme, z toho si nic neděláme, odvážným chlapcům to jenom prospěje. :]

51

ZNÁMKA KLAJMBU (Známka punku) Visací zámek / Sherpa soda 2 F# E H A Lezečky nosil vždycky naruby, F# E H A myslel si, že je to známka klajmbu. F# E H A Frenda si strkal přímo do huby, F# E H A myslel si, že je to známka klajmbu. F# E H A Do spár se cpal, ikdyž strachy sral, F# E H A myslel si, že je to známka klajmbu. F# E H A Ve skalách pak vždycky pod převisem spal, F# E H A myslel si, že je to známka klajmbu. Ref: C# D C# C# D C# Ale holky řikaly, že klajmb je jinde, C# D C# D E D ale holky řikaly, no to snad není možný. F# E H A Přeplněnou dodávku nechal vždycky ujet, myslel, že je to známka klajmbu. Plíseň mezi prstama mohla volně bujet, myslel, že je to známka klajmbu.

Uznával jen Záviše, že umí dobře hrát, myslel, že je to známka klajmbu. Jako tejpu používal jen ostnatej drát. myslel, že je to známka klajmbu. Ref: Ale holky řikaly, že klajmb je jinde, ale holky řikaly, no to snad není možný. F# A As H No ale kdo není boží nadělení, nedělejme z klajmbra tupce. No ale kdo není boží nadělení, každý zboží má svýho kupce. Sedák nosila vždycky naruby, myslela, že je to známka klajmbu. Mágo si prášila rovnou na zuby, myslela, že je to známka klajmbu. Smála se jen na suda s pípou, myslela, že je to známka klajmbu. Na bouldrovku chodila jen s Ondrou Řípou, myslela, že je to známka klajmbu. Ref: Ale lidi řikaly, že klajmb je jinde, ale lidi řikaly, že klajmb je jinde, ale lidi řikaly, že klajmb je jinde, ale lidi řikaly, no to snad není možný.

52