VLADIMÍR K¤ÍÎEK
Ob ra z y z dûjin lá ze Às tví
N A K L A D AT E L ST V Í L I B R I PR A HA 2 0 0 2
© M U D r. V l a d i m í r K fi í Ï e k , D r S c . , 1 9 8 7 ( Av i c e n u m ) , 2 0 0 2 Illustrations © archiv autora, 1987, 2002 O d b o r n í r e c e n z e n t i p r o 1 . v y d á n í : d o c M U D r. P h D r. Jo s e f S a j n e r, C S c . , d o c . M U D r. M i l a n S l a v û t í n s k ˘ , C S c . © Libri, 2002 ISBN 80-7277-092-6
OBSAH
SLOVO O AUTOROVI A JEHO DÍLE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 ÚVODEM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 VODA A JEJÍ KULT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Mystické prvky v pomûru ãlovûka k vodû . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zázraãná uzdravení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Voda a uctívání pramenÛ v islámsk˘ch zemích . . . . . . . . . . . . . . . . . Povûsti o objevech pramenÛ a o zaloÏení lázní . . . . . . . . . . . . . . . . . .
15 16 18 20 21
POUÎÍVÁNÍ VODY K HYGIENICK¯M ÚâELÒM . . . . . . . . . . . 23 LÁZNù VE STAROVùKU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hygiena ve starém ¤ecku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Koupele a termy ve starém ¤ímû . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Topení v koupelích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ¤ímské vodovody a akvadukty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Léãebné koupele a lázeÀská místa ve starém ¤ecku . . . . . . . . . . . . . . LázeÀské léãení ve starém ¤ímû . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
28 28 30 34 35 37 40
LÁZNù V ORIENTU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zafiízení tureck˘ch a arabsk˘ch lázní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Léãebné láznû . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Koupele a láznû v âínû . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Japonsko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
43 45 48 48 49
KOUPELE, VODOLÉâBA, MASÁÎ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Koupele pro radost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Léãebné koupele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . VyráÏka z koupelí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pfiísady do koupelí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ohfiívání vody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
53 53 55 58 60 63
Uhliãité koupele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Plynové koupele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hygiena v lázních . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vodoléãba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vincenc Priessnitz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Sebastian Kneipp . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . MasáÏ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
63 64 66 68 71 77 80
HORKOVZDU·NÉ A PARNÍ LÁZNù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ruská lázeÀ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Sauna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Potní láznû v Americe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . SkfiíÀové potní láznû . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
85 88 90 92 93
LAZEBNY A LAZEBNÍCI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 Spoleãenské postavení lazebníkÛ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 Organizace a privilegia lazebníkÛ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99 Které úkony pfiíslu‰ely lazebníkÛm a brad˘fiÛm . . . . . . . . . . . . . . . . 102 Lazebníci jako ranhojiãi a chirurgové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104 Zafiízení lazeben a jejich inventáfi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105 Provoz lázní ohroÏován epidemiemi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108 Svûtniãky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109 Konec lazeben a úpadek hygieny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109 Sázení banûk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110 Pou‰tûní Ïilou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113 Pijavky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117 Klyst˘ry, v˘plachy a jiné procedury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119 O MINERÁLNÍCH VODÁCH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Co se ve vodách hledalo a nacházelo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Síla pramenÛ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kter˘m látkám ve vodách se pfiiãítaly hlavní efekty . . . . . . . . . . . . . Radioaktivní vody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . O plynech ve vodách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hledání pramenÛ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jímání pramenÛ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ochrana zfiídel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Stáãení vod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Na‰e nejstar‰í stáãené vody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kameninové dÏbánky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
121 126 131 131 136 138 140 141 141 142 144 145
Lahve . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Etikety . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Plnûní vody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Uzávûry dÏbánkÛ a lahví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Trvanlivost vod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Obchodování s minerálními vodami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dva slavní exportéfii minerálních vod: Hecht a Mattoni . . . . . . . . . . Vfiídelní soli a dal‰í produkty vyrábûné z minerálních vod . . . . . . . . Umûlé minerální vody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pitné kúry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LázeÀské pohárky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jiné aplikace minerálních vod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Léãba syrovátkou, Ïinãicí a kumysem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
146 146 147 147 149 149 151 153 155 158 164 168 170
PELOIDY: LÉâEBNÉ POUÎÍVÁNÍ BAHNA, RA·ELINY, SLATINY A JIN¯CH LÁTEK . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171 LÁZNù A PRAMENY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Láznû na mapách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Komu láznû u nás patfiily . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jak se láznû pojmenovávaly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Za co v‰echno se v lázních platilo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LázeÀská taxa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Náv‰tûvnost lázní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Sociální smûry v lázeÀství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hospodáfiské vedení lázní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Propagace lázní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rivalita lázní a konkurenãní boje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Emblémy lázeÀsk˘ch míst . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hadi okolo lázní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Votiva a díkÛvzdání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ochrana lázeÀsk˘ch míst za válek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Velká politika okolo lázní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Atentáty v lázních . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Slavní stavitelé na‰ich lázní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . V˘tvarní umûlci a láznû . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pomníky v lázních . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zmizelé láznû . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kuks . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Praha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
179 179 181 182 182 183 185 186 187 188 189 191 192 193 194 194 195 196 197 198 200 200 201
Chuchle u Prahy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 201 PlzeÀ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 202 ÎIVOT V LÁZNÍCH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hosté a pacienti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Doprava a transport lázeÀsk˘ch hostÛ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ubytování a bydlení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Sezony a denní reÏim . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . O jídle, stravování a stolování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hudba a láznû . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jak se hosté bavili . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Suven˘ry z lázní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Slavní lázeÀ‰tí hosté . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Úmrtí v lázních . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
203 203 204 206 207 210 211 213 215 217 218
LÁZE≈·TÍ LÉKA¤I A INDIKACE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LázeÀ‰tí lékafii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Lékafiské ordinace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . V˘voj lázeÀsk˘ch indikací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Revmatické choroby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Choroby krevního obûhu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Urologické indikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Gynekologické choroby a neplodnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Choroby d˘chacích cest . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nemoci trávicího ústrojí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Léãení otylosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Cukrovka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . KoÏní choroby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Du‰evní choroby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Oãní choroby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pohlavní nemoci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
220 220 221 223 225 226 228 230 233 233 235 236 236 237 240 240
V¯VOJ VùDECKÉ BALNEOLOGIE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 245 Balneologie jako obor na univerzitách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 246 LITERATURA O PRAMENECH A LÁZNÍCH . . . . . . . . . . . . . . 250 Seznam literatury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 260
Slovo o autorovi a jeho díle
Kniha lékafie Vladimíra KfiíÏka Obrazy z dûjin lázeÀství vy‰la poprvé v roce 1987. Nakladatelství LIBRI ji nyní sv˘m ãtenáfiÛm nabízí v nezmûnûné textové verzi, leã v ponûkud upravené obrazové podobû. Sv˘m ‰irok˘m tematick˘m zábûrem byla publikace ve své dobû v celosvûtovém mûfiítku prÛkopnickou prací, jeÏ se mimofiádnû zaslouÏila o popularizaci lázní a lázeÀství. O kvalitách knihy svûdãí i její pfieklady. Roz‰ífiená nûmecká verze nazvaná Kulturgeschichte des Heilbades byla pfieloÏena do angliãtiny a japon‰tiny. Vydání KfiíÏkovy monografie v Japonsku, jeÏ je známé svou mimofiádnou úctou k lázním, je samo o sobû prÛkazn˘m svûdectvím odborné kvality díla a invence jeho autora. V souãasnosti se pfiipravuje do tisku anglické vydání v USA. MUDr. Vladimír KfiíÏek, DrSc., se narodil 24. 7. 1924 v Praze. Vystudoval medicínu na Karlovû univerzitû, kde promoval roku 1950. Stal se odborn˘m lékafiem internistou a specialistou pro fyzikální medicínu, balneologii a rehabilitaci. V roce 1962 získal hodnost kandidáta vûd a pozdûji i titul doktora vûd. Je nositelem ãetn˘ch vyznamenání, napfi. medaile Friedricha Schillera univerzity v Jenû a medaile Ignáce Semmelweise univerzity v Budape‰ti. Od roku 1967 aÏ do roku 1990 MUDr. KfiíÏek pÛsobil jako primáfi klinického oddûlení V˘zkumného ústavu balneologického v Mariánsk˘ch Lázních. Dr. KfiíÏek je autorem ãetn˘ch vûdeck˘ch prací v oborech v˘mûny látkové, urologie, ledvinov˘ch chorob, balneologie a dûjin medicíny. Napsal témûfi 500 odborn˘ch studií (z toho 10 knih), jeÏ vy‰ly hlavnû v odborn˘ch ãasopisech v âeskoslovensku, ale i SRN, b˘valé NDR, ve Francii, Anglii, Maìarsku, Polsku, v USA, SSSR a ve ·v˘carsku. Namátkou lze jmenovat nûmecké knihy Stoffwecheselkrankheiten (1975) a Der Harnstein (1973). Více neÏ 100 publikací vûnoval dr. KfiíÏek historii medicíny a balneologie. Pro vÛbec první pfiíruãku balneologie v USA, jeÏ vy‰la roku 1963 v New Havenu, napsal kapitolu Dûjiny balneotherapie. Pro region západoãesk˘ch lázní je velmi cenná a dodnes nepfiekonaná KfiíÏkova mo-
9
nografie o Mariánsk˘ch Lázních z roku 1958, jíÏ se ujal jako editor. Nûkolik prací vûnoval také dûjinám moravsk˘ch lázní Jeseník a Velké Losiny. V˘sledek KfiíÏkova celoÏivotního studia dûjin svûtového a ãeskomoravského lázeÀství je shrnut do velké monografie Obrazy z dûjin lázeÀství, kterou právû otevíráte. Doktor Vladimír KfiíÏek pfiedná‰el bûhem své profesní kariéry na mnoh˘ch renomovan˘ch mezinárodních lékafisk˘ch a lázeÀsk˘ch kongresech, napfi. na Svûtovém kongresu pro dûjiny medicíny v Budape‰ti v roce 1974. Kromû lékafiské praxe, pfiedná‰ek a rozsáhlé publikaãní ãinnosti pfiipravil také nûkolik v˘znamn˘ch regionálních v˘stav, z nichÏ jsou v dobré pamûti zainteresovaného publika napfi. v˘stavy Dûjiny lázeÀství a Staré pohlednice Mariánsk˘ch Lázní. Jako odborn˘ konzultant se podílel na realizaci nûkolika muzejních expozic s lázeÀskou tematikou (Karlovy Vary, Teplice, Velké Losiny aj.). Dodejme, Ïe dr. KfiíÏek je jedním z na‰ich pfiedních znalcÛ kulturnû-historick˘ch souvislostí vztahu J. W. von Goetha k ãesk˘m zemím. CeloÏivotní vûdecké dílo fiadí dr. Vladimíra KfiíÏka k ãeln˘m osobnostem ãeskomoravské balneologie. P h D r. S t a n i s l a v B u r a c h o v i ã
10
ÚVODEM
VyuÏívání pfiírodních léãiv˘ch zdrojÛ, koupele, láznû, pití vod a lázeÀské léãení hrály v lékafiství odedávna znaãnou roli jako jeden z nejstar‰ích zpÛsobÛ terapie, uÏívané od nepamûti aÏ do souãasnosti. V blízkosti zdrojÛ, pfiedev‰ím okolo v˘vûrÛ minerálních a termálních vod ke koupelím a k pití, vznikala postupnû léãebná místa. Také loÏiska ra‰eliny, slatiny a bahna poskytovala cenn˘ materiál pro ohfiívané koupele a zábaly, oblíbené u revmatikÛ. Pfiíznivé klima dalo vznik mnoh˘m vyhledávan˘m léãebn˘m místÛm. U zrodu lázeÀsk˘ch míst v‰ak nebyly vÏdy nezbytnû pfiírodní zdroje. Nûkdy silná osobnost reformátorského léãitele, zhusta laika, prosadila nové metody vyuÏívající tfiebas jen obyãejné studené vody v rozmanit˘ch aplikaãních formách k léãení a pfiispûla ke vzniku renomovan˘ch léãebn˘ch míst. Tak tomu bylo ve slezském Gräfenbergu, dne‰ních Lázních Jeseníku, díky Vincenci Priessnitzovi a o necelou generaci pozdûji v bavorském Wörishofenu zásluhou faráfie Sebastiana Kneippa. Pestré dûjiny lázní a lázeÀství zapadají sv˘m obsahem nejen do ‰ir‰ích dûjin lékafiství, ale i do kulturních dûjin a nemálo i do dûjin pfiírodních vûd a techniky. K dûjinám lázeÀství je k dispozici velmi bohat˘ materiál. Zahrnuje archeologické nálezy star˘ch jímání pramenÛ, pomníky a votivní dary, bazény, koupací vany, zbytky lázní s ohfievem vody, ústfiedním topením, dochovan˘mi vodovody. Mnoho podrobností o lázních a o Ïivotû okolo nich zachytili antiãtí autofii ve sv˘ch spisech, kter˘m se pozdûji v renesanci dostalo velkého roz‰ífiení. Od vynálezu knihtisku se uvefiejnilo dnes jiÏ nepfiehlédnutelné mnoÏství spisÛ o jednotliv˘ch lázních, vodách, o pití vod a léãení koupelemi. Existuje také velké mnoÏství ikonografick˘ch dokladÛ – zprvu kreseb a maleb, miniatur, dfievofiezÛ a jin˘ch rytin, obrazÛ, peãetí. Obrazov˘ materiál, kter˘ má vztah k lázeÀství, se skr˘vá i ve star˘ch náboÏensk˘ch spisech: tak napfi. ve v˘zdobû a ãetn˘ch iluminacích bible krále Václava IV. nebo jako pfiedmût násiln˘ch podobenství v Murnerovû protireformaãním spise z roku 1514 s neobyãejnû cenn˘mi dfievofiezy. Dal‰ími pozdûj‰ími
11
doklady nám jsou veduty, pohlednice, plakáty a suven˘ry, které dokreslují nûkdy realisticky, nûkdy humornû a satiricky láznû a Ïivot okolo nich. My‰lenka studovat dûjiny lázní a lázeÀství na podkladû nejen písemn˘ch dokumentÛ, ale i obrazového materiálu a dal‰ích dochovan˘ch památek a archeologick˘ch nálezÛ není nová. Zde bylo snahou zachytit problematiku nejen z hlediska lékafisk˘ch dûjin, ale poukázat i na nûkdy neostré hranice k lidovému lékafiství a podtrhnout i nûkteré kulturní kuriozity. Sledování vlastního v˘voje lázeÀství ztûÏuje namnoze okolnost, Ïe se tato látka rozpl˘vá do neobyãejné ‰ífie. V rÛzn˘ch dobách se totiÏ pouÏívání koupelí a lázní z dÛvodÛ hygienick˘ch prolínalo se zásahy vyslovenû léãebn˘mi, s procedurami slouÏícími preventivnû otuÏujícím úãelÛm, ale i se spoleãensk˘mi koupelemi „pro radost“, stejnû jako s mysticko-náboÏensky motivovan˘mi aplikacemi vody ke koupelím i k pití. Vûdní obor zab˘vající se lázeÀstvím naz˘váme balneologií. Zahrnuje v prvé fiadû balneoterapii jako léãebnou a preventivní lékafiskou disciplínu. Dne‰ní balneologie se ve v˘bûru sv˘ch léãebn˘ch prostfiedkÛ neomezuje jen na pfiírodní léãivé zdroje, jako tomu b˘valo v minulosti, ale kombinuje toto léãení i s dietoterapií, pohybovou léãbou, vãetnû léãebného tûlocviku, masáÏí, terénních kúr, dále s jinou fyzikální léãbou a koneãnû i s léãbou medikamentózní. Balneoterapii povaÏujeme dnes vût‰inou za souãást fyziatrie nebo fyzikálního lékafiství v ‰ir‰ím slova smyslu. K balneologii se druÏí celá fiada pomocn˘ch a hraniãních, i vyslovenû nelékafisk˘ch oborÛ pfiírodovûdn˘ch a technick˘ch. Patfií sem napfi. hydrogeologie, balneotechnika s podchycováním pramenÛ a jejich vyuÏíváním, balneobiologie, analytika pfiírodních zdrojÛ, balneografie, klimatologie a meteorologie. V na‰ich souvislostech nebylo moÏno zabíhat ke v‰em tûmto disciplínám. Láznû a lázeÀství nejsou rozloÏeny po celém svûtû rovnomûrnû. TfiebaÏe se vyuÏitelné pfiírodní zdroje odedávna vyskytovaly na mnoha místech, zÛstalo lázeÀství v na‰em slova smyslu vlastnû pfieváÏnû evropskou záleÏitostí. Jen men‰ím dílem se vyvíjelo také v Asii, zde pfiedev‰ím v âínû, Japonsku a Indii. Nejstar‰í tradice lázeÀství, pokud pomineme orientální vzory, jsou v Evropû v Itálii, dále v Nûmecku, ve Francii, ·panûlsku a pak téÏ v na‰ich zemích, v Polsku a v Rusku. V anglosask˘ch zemích a v Americe nebylo ani v minulosti lázeÀství pfiíli‰ roz‰ífieno a postoj k nûmu byl stále zdrÏenliv˘, takÏe v souãasnosti se tam vyuÏívá vût‰inou jen termálních zdrojÛ k úãelné rehabilitaci. Tradice na‰eho lázeÀství jsou podstatnû mlad‰í, neÏ je tomu v jiÏní Evropû a v zemích stfiedomofiské oblasti s antick˘mi vzory. Pfiesto si v‰ak získalo na‰e lázeÀství v minulosti mimofiádn˘ vûhlas i váÏnost v evropském
12
povûdomí a koneãnû i své místo v dûjinách lékafiství a balneologie. Tak tfieba Karlovy Vary sehrály tu v˘znamnou úlohu, Ïe si udrÏely své vedoucí postavení jak v dobách, kdy se tam témûfi v˘hradnû podávaly pfiedlouhé koupele, tak i pozdûji, kdy se naopak pitná léãba stala na ãas v˘hradním léãebn˘m prostfiedkem. Pfiedev‰ím na‰e západoãeské láznû se staly jiÏ v 19. století pojmem. Nebylo tedy náhodou, Ïe se právû v Praze stala jak balneologie (J. Löschner 1841), tak o nûco pozdûji i vodoléãba (J. Spott 1848 a A. ·lechta 1849) poprvé oborem pfiedná‰en˘m na evropské univerzitû. Teprve s urãit˘m ãasov˘m odstupem následovaly nûkteré univerzity dal‰í, pfiedev‰ím univerzita vídeÀská. Bylo na‰í snahou vûnovat vedle v˘voje lázeÀství ve svûtû pozornost pfiedev‰ím bohemikálním aspektÛm. Slovenské láznû jsou uvádûny jen men‰ím dílem, jelikoÏ dnes o nich jiÏ existuje obsáhlé historické písemnictví vãetnû reedicí a pfiekladÛ star˘ch spisÛ. Zatímco o velk˘ch lázeÀsk˘ch místech, díky mnoha vydan˘m prÛvodcÛm a informativním broÏurám, jsou vût‰inou údaje o jejich vzniku, dûjinách, slavn˘ch náv‰tûvnících i pfiírodních zdrojích dobfie známé, není tomu tak u vût‰iny mal˘ch lázeÀsk˘ch míst. Omezen˘ rozsah nám nedovolil zachytit encyklopedicky jejich dûjiny ãi bibliografie. Úmyslnû jsme se zmínili jen o nûkolika lázních zmizel˘ch, jiÏ neexistujících, o kter˘ch se dnes jiÏ neví a které pfiesto hrály v minulosti v˘znamnûj‰í úlohu. Pfies kulturnû historické zamûfiení této práce nebylo moÏné zabíhat podrobnûji k rÛzn˘m jin˘m zajímavostem, jako jsou tfiebas slavní náv‰tûvníci lázní a jejich vliv na na‰i kulturu nebo bohaté hudební dûní v lázních. Tu pfiedpokládáme, Ïe zájemci sáhnou po ãetné literatufie, která byla tûmto otázkám vûnována. Pokusili jsme se pfiedloÏit mnohotvárn˘ obraz z dûjin lázní, koupelí a vyuÏívání vody k léãebn˘m i hygienick˘m úãelÛm jako drobnokresebnou mozaiku. Mûla by v‰ak ukázat na to, jak˘ch rozmûrÛ v rÛzn˘ch dobách tato problematika nabyla nejen u nás a ve stfiedoevropském prostfiedí, ale i v rÛzn˘ch zemích svûta. O na‰em soudobém lázeÀství existuje obsáhlá literatura, aÈ jiÏ jsou to v˘pravné publikace monografické, sborníkové i propagaãní, ãi odborné práce vãetnû ãasopisÛ. Kniha je v˘sledkem dlouhého studia a soustavného sbírání vûcného a ikonografického materiálu. JistûÏe nebylo moÏno uvefiejnit v této publikaci v‰echno, mûla-li pfiedev‰ím – jako první svého druhu – vzbudit zájem ãtenáfiÛ o tak pestrou a mnohotvárnou oblast kulturní a medicínské historie. Nakonec bych chtûl vdûãnû vzpomenout uãitelÛ, pomocníkÛ, poradcÛ a pfiátel, ktefií dali ke studii impuls, a navíc pfiispûli sv˘mi radami i zvídav˘mi otázkami. Prvé seznámení s dûjinami lázeÀství v jeho velké ‰ífii se
13
autorovi dostalo záhy od profesora Franti‰ka Lenocha, kter˘ vzácn˘m a harmonick˘m zpÛsobem v sobû spojoval vynikajícího odborného lékafie, ale i znalce historie, v˘tvarného umûní a v neposlední fiadû i filologie. Dále je tfieba vzpomenout dvou vzácn˘ch pfiátel a uãitelÛ, brnûnského docenta Josefa Sajnera a karlovarského Karla Nejdla, a podûkovat jim za jejich podnûty, inspirace, pomoc i zájem a koneãnû i aktivní spolupráci na fiadû spoleãn˘ch dílãích prací a publikací. Filologické svízele latinsk˘ch pfiekladÛ pomáhal zvládnout zvûãnûl˘ profesor Bohumil Ryba, se kter˘m jsme trávili hodiny ãasu nad star˘mi spisy, texty a citáty. Také zesnulému profesoru J. Stáhlíkovi a doktoru J. Martínkovi jsem zavázán za nûkteré pfieklady. Pfiínosem mi byla i pomoc a nûkteré korektury profesora Sidneye Lichta, autora první americké monografie o lázeÀském léãení, ve které vy‰la v roce 1963 moje první verze dûjin svûtové balneologie. Ve studiu jsem byl odkázán na ochotu a laskavost ãetn˘ch knihoven, muzeí a archivÛ. Byly to státní knihovny praÏská, brnûnská, olomoucká, knihovna Národního muzea, knihovna Památníku písemnictví, Matice Slovenské v Martinû, b˘valé klá‰terní knihovny v Teplé a Vy‰‰ím Brodû, muzea v Mariánsk˘ch Lázních, Karlov˘ch Varech, Franti‰kov˘ch Lázních, Teplicích, Jeseníku a Pie‰Èanech, dále státní archivy v Praze, Brnû, Plzni a Javorníku. I v fiadû cizích knihoven se mi dostalo zpravidla za ãasovû omezen˘ch pobytÛ pfiíleÏitosti vyuÏít jejich fondÛ star˘ch tiskÛ a získat nûkteré reprodukce obrázkÛ. Byly to univerzitní knihovny v Lipsku, Berlínû, Jenû, DráÏìanech, Frankfurtu nad Mohanem, Mnichovû a Madridu, dále Deutsche Bücherei v Lipsku, knihovna lékafiské fakulty v PafiíÏi, Germánského muzea v Norimberku, lékafiská knihovna nadace Wellcome a Britského muzea v Lond˘nû. Vdûãnû vzpomínám také pomoci Ústavu pro dûjiny lékafiství Karlovy Univerzity v Praze, dále v Lipsku a v Rize, jakoÏ i muzeí v Istanbulu, Izmiru, Aténách, Hiraklionu a Národní galerie v Sofii za moÏnost fotografování, popfiípadû poskytnutí reprodukcí ze sv˘ch sbírek. V‰em patfií mÛj upfiímn˘ dík. Vladimír KfiíÏek
14
VODA
A
JEJÍ
K U LT
JiÏ na samém prahu lidské kultury upoutávaly nûkteré pfiírodní jevy zájem pravûkého ãlovûka. Zejména zfiídla teplé aÏ horké vody v drsném klimatu na severu poloÏen˘ch krajin byla mimofiádnû atraktivní, kdyÏ ani v zimû nezamrzala a z v˘vûrÛ se naopak koufiilo. Zvlá‰tní pozornost v‰ak budily odjakÏiva také v˘vûry vod nápadn˘ch svou chutí nebo barvou, pfiítomností plynÛ, jako napfi. oxidu uhliãitého nebo sirovodíku. Vznícen˘ metan, kter˘ také unikal z nûkter˘ch pramenÛ, pÛsobil jako skuteãnû zázraãné svûtlo. Není divu, Ïe tûmto vodám byly záhy pfiipisovány nadpfiirozené vlastnosti a boÏské síly. Archeologové nyní ãasto v jejich blízkosti nacházejí zbytky star˘ch osídlení. Pfiesto v‰ak je daleko k moÏn˘m dohadÛm, Ïe zde ‰lo o pravûké „léãebné koupele“, aã si to idealizující majitelé pozdûj‰ích lázní tak rádi pfiedstavovali a uvádûli nejednou i ve sv˘ch reklamách. Také na paleopatologické nálezy na zbytcích koster zvífiat a koneãnû i lidí s degenerativními kloubními zmûnami, které byly v tûch místech nacházeny a vydávány za nejstar‰í doklady Ïivelné léãby, musíme pohlíÏet velmi stfiízlivû, i kdyÏ jeden z nejstar‰ích nálezÛ pozÛstatkÛ ãlovûka na území b˘valého âeskoslovenska z údobí stfiedního paleolitu je právû z lázní Gánovce u Popradu. V travertinové kupû bezprostfiednû u teplého pramene, pozdûji vyuÏívaného pro láznû, byl nalezen v˘litek lebky neandrtálského ãlovûka, pocházející z poslední doby meziledové. Jeho stáfií se odhaduje na sedmdesát tisíc let. MoÏn˘ vztah nálezu trepanované lebky z kamenné doby v Bílinû k místním pramenÛm je pochopitelnû sporn˘. Nepotvrdily se ani Cartellierovy hypotézy o star˘ch kolov˘ch stavbách v ra‰elinném terénu v okolí v˘vûrÛ dne‰ních Franti‰kov˘ch Lázní, natoÏ domnûnky o tak raném vyuÏívání tamních kyselek jako léãiv˘ch. Na souvislost s moÏn˘m léãebn˘m a fiekli bychom „lázeÀsk˘m“ vyuÏíváním pramenÛ lze usuzovat teprve z archeologicky doloÏen˘ch star˘ch jímání pramenÛ. Tak o pití studené Ïeleznaté kyselky Mauritiova pramene ve Svaté Mofiici v horním Engadinu ve ·v˘carsku v dobû pfied tfiemi tisíci lety svûdãí nálezy star˘ch roubení a podchycení. Pfiitom prameny se
15
