Vláda nedá peníze na stavbu nádraží v Brně

01_mh1009

12.10.2009 16:19

Stránka 1

REGIONÁLNÍ INFORMACE A KONTAKTY

ŘÍJEN 2009

HLAVNÍ TÉMA ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA

ZAOSTŘENO NA ZEMĚDĚLSTVÍ

Živá nádraží

Modernizace spalovny v Brně

6

Krizové plánování

13

15

Vláda nedá peníze na stavbu nádraží v Brně VLÁDA NEPOČÍTÁ S TÍM, ŽE BY DO ROKU 2012 DALA SPRÁVĚ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTY (SŽDC) PENÍZE NA ZAHÁJENÍ STAVBY ŽELEZNIČNÍHO UZLU V BRNĚ. PROJEKT TAK NABÍRÁ DALŠÍ ZPOŽDĚNÍ. Brno – Pfiíprava stavby brnûnského nádraÏí dostala dal‰í ránu. Vláda prohlásila, Ïe na zahájení stavby projektu Uzel Brno – modernizace prÛjezdu do roku 2012 nedá Ïádné peníze. Zatím odklepla 1,2 miliardy na v˘kup pozemkÛ a projektovou dokumentaci. Pfiitom SÎDC chtûla zaãít stavût první koleje uÏ pfií‰tí rok. Pokud se nedodrÏí uÏ tak zpoÏdûné termíny, hrozí podle SÎDC krach celého projektu. „Pro akci Uzel Brno – modernizace prÛjezdu a první ãásti osobního nádraÏí v Brnû nejsou v letech 2010 aÏ 2012 vyãlenûny Ïádné finanãní prostfiedky,“ sdûlila 16. záfií vláda v Harmonogramu v˘stavby dopravní infrastruktury do roku 2012. Ministerstvo dopravy ale nepovaÏuje takové rozhodnutí za definitivní a nezna-

20,41 miliardy korun tolik bude stát přestavba železničního uzlu

2015 pokud bude chtít Správa železniční dopravní cesty čerpat evropské peníze, musí postavit nádraží do pěti let

1,2 miliardy korun – peníze, které vláda schválila na projektovou dokumentaci a výkup pozemků do roku 2012

0 korun – vláda do roku do roku 2012 nepočítá se zahájením stavby mená to podle nûj, Ïe by nové nádraÏí v jiÏní poloze uÏ nemûlo ‰anci. „Îe je nûco napsáno v kolonce je‰tû neznamená, Ïe to tak nakonec bude. DÛleÏit˘ch bude mnoho faktorÛ: stav státního rozpoãtu nebo ekonomická krize. Pokud Evropská komise schválí financování z Operaãního programu Doprava, je moÏné, Ïe se do roku 2012 stavût zaãne,“ odpovûdûl mluvãí ministerstva dopravy Karel Hanzelka. I zástupci SÎDC reagují na vzkaz vlády klidnû. „VÛbec si neumím pfiedstavit, Ïe

bychom na tento projekt peníze nedostali. Ministr mû nûkolikrát ujistil, Ïe stát peníze uvolní,“ reagoval generální fieditel SÎDC Jan Komárek. Pfiitom SÎDC v minulosti uÏ nûkolikrát upozorÀovala na to, Ïe pokud se nedodrÏí harmonogram stavby, hrozí situace, Ïe âeská republika pfiijde o evropské peníze. Vybudování nového moderního nádraÏí by se tak odsunulo do nedohledna. PfiestoÏe je‰tû letos v létû dávali zástupci Správy brnûnsk˘m radním na vûdomí, Ïe

chtûjí stavbu zahájit v srpnu 2010, stále nejsou u konce s jednáním s vlastníky pozemkÛ. Ty potfiebují na nové koleje a jejich souãásti. Pfiitom dohoda s vlastníky je podmínkou pro vydání stavebního povolení. Správa podle pÛvodního plánu z roku 2007 chtûla zaãít stavût uÏ letos v listopadu. Vedení organizace mûlo pfiestfiihnout pásku v listopadu 2014. UÏ nyní mají rok skluz. A podle aktuálního rozhodnutí vlády jej budou mít tfii roky. Nadûjí tak zÛstává 7,3 miliard, které jsou pro projekty podobné tûm v Brnû vyãlenûny v Operaãním programu Doprava. SÎDC poãítá s tím, Ïe by mohlo uÏ v roce 2011 získat 2,42 miliardy korun. Stejnou ãástku pak o rok pozdûji. Dal‰í dvû miliardy si chce pÛjãit od Evropské investiãní banky. Stavba uzlu by ale mûla stát více neÏ dvacet miliard korun. SÎDC v‰ak zatím Ïádost o evropskou dotaci nepodalo. Nemá totiÏ v ruce platné územní rozhodnutí, které je pfiedpokladem pro stavební povolení. „V˘hodou SÎDC je, Ïe nemusí dokládat v evropsk˘ch fondech potvrzení o spolufinancování,“ uvedl vedoucí divize pro dopravu poradenské spoleãnosti Eurovision Miroslav âapka.

Vizualizace: SUDOP Brno

„Projekt je stále souãástí indikativního seznamu velk˘ch projektÛ, u kter˘ch se pfiedpokládá pfiedloÏení do Operaãního programu Doprava. Îádná lhÛta pro pfiedloÏení projektové Ïádosti není stanovena. Nicménû platí, Ïe projekt musí b˘t reálnû dokonãen nejpozdûji do konce roku 2015,“ vysvûtlil mluvãí ministerstva dopravy Karel Hanzelka. Zatím SÎDC spolu s mûstem Brnem pfiipravuje dokumentaci pro územní rozhodnutí. UÏ jednou ho ale v ruce zástupci mûli. Desítky nespokojen˘ch BrÀanÛ a nûkteré nevládní organizace upozornily na nedostatky v materiálech i samotném procesu a podaly stíÏnost ke správnímu soudu v Brnû. A ten jim na konci loÀského roku dal za pravdu. Veronika Hrdá

Úpadek zemědělství âe‰tí zemûdûlci zaÏívají jedno z nejhor‰ích období v historii. Farmáfii hlásí ztráty. Banky uÏ jim nebudou vûfiit. Obilí prodávají za cenu niωí neÏ pfied revolucí. Litr mléka od nich mlékárny vykupují za ‰est korun. Náklady jsou pfiitom osm korun. „Zemûdûlci se tak po dvou letech, kdy se zaãali nadechovat, ponofií do ztráty,“ fiíká v exkluzivním rozhovoru pro Moravské hospodáfiství Jan Veleba, prezident Agrární komory. Ten pfiipustil i dal‰í protesty na dálnicích. Zemûdûlci totiÏ chtûjí po státu, aby jim zaplatil pût miliard korun, na které mají podle evropsk˘ch úmluv nárok. Foto: Jifií Sláma + Radek Dou‰a O situaci v ãeském zemûdûlství ãtûte na stranû 12 a 13

Chybí poslední koridor

Tendr za 400 miliard dolarů

Přejezdy: Deset mrtvých

Analogová tma za 3 roky

Radniční televize

Morava – Na Moravû jsou uÏ zmodernizované dva koridory. Teì chybí dostavût poslední z nich: z MostÛ u Jablunkova aÏ po âesk˘ Tû‰ín. JenÏe státní organizace Správa Ïelezniãní cesty (SÎDC) musí nejdfiív vyfie‰it sloÏité majetkoprávní vztahy v úseku Dûtmarovice – âesk˘ Tû‰ín. Koleje jsou totiÏ státu, ale pozemky jsou ãasto neznám˘ch vlastníkÛ. SÎDC loni a letos rozjela projekty za více neÏ padesát miliard korun.

Moskva – Ruské dráhy otevfiely zakázky na více neÏ ãtyfii sta miliard dolarÛ. Byli jsme u toho, kdyÏ svûtové firmy nabízely své sluÏby na II. Mezinárodním Ïelezniãním salonu EXPO 1520.

Morava – Od zaãátku roku do‰lo na Ïelezniãních pfiejezdech na Moravû k sedmapadesáti nehodám. Zemfielo pfii nich deset lidí. Podle dráÏní inspekce ale nejsou ani tak nebezpeãné pfiejezdy, jako je chování fiidiãÛ. „K nehodám dochází nejãastûji právû jejich nezodpovûdn˘m chováním,“ upozornil Zdenûk Neusar z DráÏní inspekce. Podle nûj se tak nedají vytipovat pfiejezdy, které by byly více nebezpeãné neÏ jiné.

Morava – Digitální vysílání pomalu vytûsÀuje klasick˘ analog. Na Moravû je ‰est oblastí televizního vysílání a kaÏdá se bude fiídit jin˘mi pravidly. Podívejte se, kdy se analog vypne právû u vás. Jako první nenaladí na klasickou anténu diváci v oblasti Jihlava, Brno a Ostrava. Tam skonãí analog 11. listopadu 2011. O pÛl roku pozdûji si budou muset set-top-boxy pofiídit diváci v oblastech Jeseník a Zlín.

Morava – Mûsta na Moravû objevila dal‰í silné médium: televizní vysílání na internetu. Nûkteré radnice zamûstnávají lidi, ktefií se o zpravodajství starají, jiné se spoléhají na profesionální firmy.

Více na stranû 8

Více na stranû 16

Více na stranû 2

Více na stranû 5

Více na stranû 14

02_mh1009

12.10.2009 16:20

Stránka 1

ŘÍJEN 2009 AKTUÁLNĚ ZE ZNOJMA DO VÍDNĚ ELEKTRICKÝMI VLAKY

STRANA 2

MODERNIZACE ŽELEZNIČNÍ SÍT Ě

Morava má dva koridory. Poslední chybí.

Znojmo – Ze Znojma do Vídnû vlakem za hodinu a pÛl. A do Brna za dvû. Tak budou od konce fiíjna cestovat Znojem‰tí. Správa Ïelezniãní dopravní cesty totiÏ zmodernizovala traÈ ze ·atova do Znojma a vybudovala tam elektrické vedení. To naváÏe na rakouskou síÈ. Na znojemském nádraÏí tak zaãnou zastavovat rakouské vlaky. „·estnáctikilometrovou traÈ jsme zaãali elektrizovat loni v kvûtnu. Akce stála 1,2 miliardy korun,“ uvedl Karel JankÛ ze Stavební správy Olomouc SÎDC. Souãástí je i modernizace témûfi padesát metrÛ vysokého viaduktu. Aby vynikla jeho unikátnost, nechá jej Správa Ïelezniãní dopravní cesty nasvítit podobnû jako Ïelezniãní most v Jezernici nedaleko Lipníku nad Beãvou. „Pro Znojmo je modernizace trati velmi dÛleÏitá. Dopravní spojení s v˘znamn˘mi centry je totiÏ nevyhovující. Paradoxnû budeme kvalitnû propojeni s Vídní, ale silnice do krajského mûsta – Brna, nadále zÛstane pfietíÏená. Za rok ale ¤editelství silnic a dálnic zaãne modernizovat úsek Znojmo – Lechovice,“ uvedl starosta Znojma Petr Nezveda.

Mapa Ïelezniãní sítû na Moravû a plánované stavby Zdroj: SÎDC 2009

MODERNIZACE TRATĚ OTROKOVICE – VIZOVICE

Modernizace železnic: Byznys za 50 miliard

Zlín – Chvíli ano, chvíli ne. A teì snad definitivnû ano. Zlínsk˘ kraj uÏ desetiletí bojuje za vybudování elektrifikace tratû v úseku Otrokovice – Zlín – Vizovice. PfiestoÏe se plány neustále mûnily, podle investiãního námûstka Zlínského kraje Libora Luká‰e je diskuze o tom, zda se traÈ nakonec bude modernizovat, uzavfiená. „V polovinû záfií jsme se s vedením Správy Ïelezniãní dopravní cesty domluvili, Ïe tento projekt budeme realizovat. V roce 2011 chceme získat územní rozhodnutí a pak zaãít stavût,“ fiekl Luká‰. Státní fond dopravní infrastruktury v roce 2011 vyãlení 122 milionÛ korun. Projekt by mûl podle Luká‰e stát více neÏ ãtyfii miliardy korun. Správa Ïelezniãní dopravní cesty pfiitom poãítá se tfiemi. Ty jsou ale pouze na jednokolejnou traÈ po celé pûtadvacetikilometrové trase. Aktuální plán v‰ak poãítá s tím, Ïe by z Otrokovic do Zlína vedla dvoukolejná traÈ a ze Zlína do Vizovic traÈ jednokolejná. Ve Zlínû chce kraj s pomocí evropsk˘ch penûz vybudovat nov˘ dopravní terminál.

I. koridor II. koridor IV. koridor plánovaná modernizace trati

INVESTICE DO MODERNIZACE ŽELEZNICE JSOU TAHOUNEM EKONOMIKY. SPRÁVA ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTY LETOS ROZJELA PŘÍPRAVY NA PROJEKTECH ZA TÉMĚŘ PADESÁT MILIARD KORUN. Morava – Îelezniãní uzel v Brnû – dvacet miliard korun. âtvrt˘ koridor – ‰est miliard korun. Îelezniãní uzel v Pfierovû – ãtyfii miliardy korun. Takové cifry se objevují v kolonkách u jednotliv˘ch projektÛ Správy Ïelezniãní dopravní cesty, které se uÏ rozjely nebo se mají zaãít pfiipravovat pfií‰tí rok. Jen na Moravû bude stát investovat témûfi padesát miliard korun. Pro pfiedstavu: to je témûfi pûtinásobn˘ rozpoãet Brna. A ani toto ãíslo nemusí b˘t koneãné. „Loni a letos zaÏily ãeské Ïeleznice jedny z nejvût‰ích investic po revoluci. A pfií‰tí rok budeme v tomto trendu pokraãovat. Pokud jsme letos investovali více neÏ dvaadvacet miliard korun, v roce 2011 to bude spoleãnû s evropsk˘mi penûzi

Název stavby Brno: 1. ãást odstavného nádraÏí Brno: Îelezniãní uzel Brno Bfieclav: rekonstrukce Ïelezniãního uzlu I. Bfieclav – Brno: interoperabilita trati âervenka – Zábfieh na Moravû: modernizace trati Brno – Rapotice: elektrizace tratû Krasíkov – âeská Tfiebová: rekonstrukce opu‰tûn˘ch úsekÛ na trati Nesovice: rekonstrukce Ïelezniãní stanice II. ãást SilÛvky: v˘stavba Ïelezniãní stanice ·atov – Znojmo: elektrizace trati Pfierov: centrální dispeãink Prostûjov – Chornice: zabezpeãení pfiejezdÛ Ptení: rekonstrukce koleji‰tû Ïelezniãní stanice Pfierov: Ïelezniãní stanice 1. stavba Zábfieh – ·umperk: elektrizace tratû KromûfiíÏ: modernizace Ïelezniãní stanice

stávající železniční trať Velká nad Veličkou

Nejvût‰í Ïelezniãní projekty na Moravû do roku 2015 Název stavby 1. ÎUB Brno 2. Optimalizace tratû Mosty u Jablunkova – âesk˘ Tû‰ín (2 stavby) 3. Rekonstrukce Ïelezniãní stanice Pfierov (1. stavba)

Cena 20,4 miliardy 9,28 miliardy 4,1 miliardy

Zdroj: SÎDC, plán na rok 2009

více neÏ ‰estadvacet miliard,“ uvedl fieditel Správy Ïelezniãní dopravní cesty (SÎDC) Jan Komárek. Státní organizace totiÏ chce vyuÏít co nejvíce penûz z Operaãního programu Doprava. Aby nemusela vracet peníze do evropské kapsy, v‰echny stavby musí dokonãit v roce 2015. Zatím vyãerpala necelou polovinu. „V prioritní ose 1 – Modernizace Ïelezniãní sítû TEN-T je vyãlenûno 55,6 miliard korun. Doposud byly schváleny projekty, v nichÏ Evropská unie hradila 23,5 miliard korun,“ uvedl mluvãí ministerstva dopravy Karel Hanzelka.

Majetkové problémy Na Moravû tak SÎDC dokonãila první dva koridory. První vedoucí z Prahy pfies âeskou Tfiebovou, Svitavy, Brno, Bfieclav aÏ k rakousk˘m hranicím. Druh˘ z Bfieclavi pfies Pfie-

Pfiedpokládané náklady v Kã 3 332 554 000 20 410 550 000 2 736 307 000 382 159 000 3 588 823 000 2 717 000 000 102 310 000 166 249 000 92 324 000 1 230 888 000 233 933 000 9 142 000 54 358 000 4 108 104 000 1 635 128 000 444 179 000

Doba realizace 10/ 2007–12/ 2010 03/ 2010–12/ 2015 10/ 2007–12/ 2010 10/ 2007–12/ 2010 05/ 2008–05 / 2010 03/ 2010–12/ 2012 06/ 2009–09/ 2010 09/2009–11/ 2010 04/ 2009–12/ 2010 05/ 2008–06/ 2010 06/ 2009–12/ 2010 10/2008–09/ 2009 03/2009–12/ 2009 06/2009–12/ 2013 06/ 2008–06/ 2010 05/ 2008–12/ 2009

rov, Ostravu, Bohumín aÏ k Petrovicím u Karviné a následnû pak k polsk˘m hranicím. V souãasné dobû dûlníci pracují na ãtvrtém koridoru Mosty u Jablunkova – Bystfiice nad Ol‰í. „Koridor bude dokonãen˘ ve chvíli, kdy bude zprÛjezdnûn˘ i tfiiadvacetikilometrov˘ úsek mezi Dûtmarovicemi a âesk˘m Tû‰ínem. BohuÏel tam fie‰íme sloÏité majetkoprávní vztahy,“ uvedl Karel JankÛ ze Stavební správy Olomouc SÎDC. Na dráze u Tû‰ína totiÏ stát vlastní pouze koleje. Pozemky pod nimi jsou mnohdy neznám˘ch vlastníkÛ. „I my s tím máme problémy. Chceme vedle koridoru vybudovat cyklostezku. Musíme ale sloÏitû hledat desítky majitelÛ. Teì jsme napfiíklad zjistili, Ïe jeden pozemek patfií vojákovi padlému ve válce a jeho rodina je neznámá,“ fiekl starosta âeského Tû‰ína Vít Slováãek. AÏ se nové úseky zprovozní, zaãnou po nich vlaky jezdit maximální

rychlostí 120 kilometrÛ za hodinu. Teì je to maximálnû osmdesát. Kromû modernizace koridorÛ musí SÎDC opravit strategické Ïelezniãní uzly. Bfieclavsk˘ uÏ je témûfi hotov˘. Uzel v Pfierovû se zaãal stavût v polovinû záfií. Teì zb˘vá Olomouc a Brno.

V Přerově se už kope „První etapa pfierovského uzlu bude stát více neÏ ãtyfii miliardy korun,“ uvedl mluvãí SÎDC Pavel Halla. První etapu chce zhotovitel stavby – triumvirát firem OHL ÎS, Eurovia a AÎD Praha – dokonãit uÏ za tfii roky. S druhou etapou SÎDC zatím vyãkává. Pfiitom ta má fie‰it v˘jezd vlakÛ smûrem na Olomouc. „Zaãneme jednat s ministerstvem, aby druhá etapa navazovala na první. Nejvíce totiÏ trpí obyvatelé mûstské ãásti Pfiedmostí. A v plánech zatím není vybudování protihlukov˘ch stûn,“ upozorÀuje mluvãí pfierovské radnice Bohuslav Pfiidal. Pfierov se kromû rekonstrukce nádraÏí doãká také nové budovy dopravního dispeãinku. Ten bude fiídit vlakovou dopravu na území témûfi celé Moravy. Veronika Hrdá

Název stavby Kunovice – Staré Mûsto: rekonstrukce mostu Otrokovice: Rekonstrukce ochrany podzemních vod Horní Lideã: rekonstrukce Stfielenského tunelu Bojkovice: rekonstrukce Ïelezniãní stanice Vlársk˘ prÛsmyk – Staré Mûsto: rekonstrukce svûtlen˘ch pfiejezdÛ Újezdec u Luhaãovic – Luhaãovice: rekonstrukce svûteln˘ch pfiejezdÛ Kunovice – Veselí nad Moravou: rekonstrukce svûteln˘ch pfiejezdÛ Otrokovice – Zlín – Vizovice: elektrizace tratû Ostrava – Hru‰ov, Bohumín – Vrbice: rekonstrukce Ïelezniãní stanice Ostrava Kunãice – Fr˘dek-Místek – âesk˘ Tû‰ín: optimalizace tratû âesk˘ Tû‰ín – Ostrava Kunãice: rekonstrukce mostu Fr˘dek – Místek: mimoúrovÀové kfiíÏení v Ïelezniãní stanici Krnov – Jindfiichov ve Slezsku: v˘stavba svûtelného pfiejezdu Suchdol n.O. – Budi‰ov n. : rekonstrukce pfiejezdu Mosty u Jablunkova – Bystfiice n. O.: optimalizace tratû (ãást III. koridoru) Studénka – Mo‰nov: rekonstrukce a zkapacitnûní tratû

důležité železniční zastávky

Ohrožené projekty na Moravě ■ Výstavba ERTMS/ ETCS L2 (zabezpečovací systém) v úseku Břeclav – Kolín ■ Rekonstrukce výhybek v železniční stanici Křižanov – Brodské zhlaví ■ Zajištění EMC (elektromagnetické kompatibility) Brno – Česká Třebová ■ Zajištění EMC hnacích vozidel v úseku Praha – Bohumín ■ Rekonstrukce železničního uzlu Břeclav 2. etapa ■ DOZ (dálkově ovládané zařízení) Přerov – Česká Třebová Zdroj: SŽDC

Pfiedpokládané náklady v Kã 52 745 000 22 451 000 515 119 000 244 518 000 30 581 000 15 657 000 9 900 000 3 270 000 000 312 614 000 2 855 545 000 52 019 000 271 060 000 15 200 000 11 600 000 6 136 215 000 698 746 000

Doba realizace 03/ 2009–12/ 2009 02/ 2009–12/ 2009 05/ 2010–12/ 2011 10/ 2009–12/ 2010 07/ 2009–06/ 2010 07/ 2009–12/ 2009 07/ 2009–12/ 2009 04/ 2010–12/ 2013 09/ 2008–09 / 2009 03/ 2010 / 12/ 2011 04/ 2009–09/ 2010 03/ 2011–12/ 2012 05/ 2009–12/ 2009 07/ 2009–12/ 2009 10/ 2007–12/ 2011 03/ 2010–06/ 2012

03_mh1009

12.10.2009 16:12

Stránka 1

ŘÍJEN 2009

KB Municip 3 MoravsHosp 268x374.indd 1

INZERCE

STRANA 3

30.9.2009 14:48:20

04_mh1009

12.10.2009 16:48

Stránka 1

ŘÍJEN 2009

FINANCOVÁNÍ železničního uzlu Brno na projektovou přípravu a výkupy pozemků ■ 2010: 559 mil. Kč ■ 2011: 377 mil. Kč ■ 2012: 490 mil. Kč

Evropské peníze – Operační program Doprava (předpoklad): ■ 2010: 0 ■ 2011: 2,42 mld. Kč ■ 2012: 2,42 mld. Kč Zatím nebyla předložena projektová žádost a nebyla schválena.

Úvěry od Evropské investiční banky: ■ 2010: 0 ■ 2011: 1 mld. Kč ■ 2012: 1 mld. Kč

Zdroj: Ministertstvo dopravy, SŽDC a SFDI

Kdo se podílí na přípravě nového nádraží v Brně Moravia Consult Olomouc, a. s., Sudop Brno, s. r. o. a Sudop Praha, a. s.

STRANA 4

BRNĚNSKÉ NÁDRAŽÍ

Rychlodráha je teď mrtvý projekt PLÁNY O STAVBĚ RYCHLODRÁHY JSOU U LEDU. ZÁSTUPCI MĚSTA SE NAKONEC SE SPRÁVOU ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTY (SŽDC) NEDOHODLI NA BUDOVÁNÍ MĚSTSKÉ RYCHLODRÁHY. Brno – KdyÏ se v listopadu 2007 dohodlo vedení mûsta se SÎDC na tom, Ïe nebude bránit pfiestavbû nádraÏí o osm set metrÛ jiÏnûji, neÏ je to souãasné, mûlo jednu podmínku. Vedení mûsta chtûlo jednat o propojení stávajícího nádraÏí s nov˘m mûstskou rychlodráhou. Do centra by tak nadále zajíÏdûly v‰echny regionální vlaky. Cestující by v‰ak nastupovali na jednoduché zastávce. „Projekt rychlodráhy, tak jak jsme jej navrhovali, je nyní mrtv˘. Se státem ani partnery v radniãní koalici jsme nakonec shodu nena‰li,“ konstatoval rozvojov˘ námûstek Martin Ander ze Strany zelen˘ch. Ten je nejvût‰ím zastáncem zachování Ïelezniãního provozu na stávajícím nádraÏí. SÎDC místo toho stále poãítá s vybudováním podzemní zastávky pro severojiÏní diametr. Prakticky to

CO VŠECHNO JE železniční uzel Brno 1. stavba – 1. část odstavného nádraží ■ Zahájení: v říjnu 2007. Dokončená by měla být na konci roku 2010. Původní plán byl květen tohoto roku. ■ Náklady: 3,33 miliardy korun. ■ Zdroje: SFDI, České dráhy, Statutární město Brno

Vizualizace: Ateliér Rusín – Wahla

Vizualizace: SUDOP, Brno

1

Mûstsk˘ bulvár propojující stávající a nové nádraÏí nepoãítá s sklenûn˘m tubusem pro mûstskou rychlodráhu (obr. 1).

znamená, Ïe pod nádraÏím bude podzemní zastávka. Ta ale nebude vyuÏitá do doby, neÏ se postaví diametr. Pfiitom Brno se zahájením této stavby poãítá aÏ po roce 2015. Ekonomové odhadují, Ïe bude stát témûfi dvacet miliard korun.

Diametr zatím vyhrál A jak˘ je rozdíl mezi rychlodráhou a diametrem? Rychlodráha byla navrÏena tak, aby po ní mohly jezdit regionální vlaky, které by projíÏdûly Brnem a propojovaly by okrajové ãásti s historick˘m jádrem.

Rychlodráha by projíÏdûla témûfi v‰emi mûstsk˘mi ãástmi. Zastavovala by mimo jiné i na místû souãasného nádraÏí, které by nebylo uÏ tak velké. JiÏním centrem by rychlodráha vedla prosklen˘m tubusem, kter˘ by byl ‰est metrÛ nad silnicí. Vlaky by mohly centrem projíÏdût kaÏd˘ch pût minut. Tedy podobnû jako tramvaje. Naopak severojiÏní diametr poãítá s tím, Ïe v nûm budou jezdit tramvaje. Propojoval by mûstské ãásti Îabovfiesky a Královo Pole a Brno-Jih s centrem mûsta. První varianta poãítá s podzemním tunelem pod povrchem historického jádra. Druhá varianta

by propojila podzemním tunelem Komárov s Komínem. „SeverojiÏní tramvajov˘ diametr bude ve sv˘ch okrajov˘ch úsecích na severu a jihu mûsta veden povrchovû, v centru mûsta pak podpovrchovû,“ uvádí brnûnsk˘ magistrát na sv˘ch webov˘ch stránkách. TraÈ by mûla b˘t dvoukolejná. Tramvaje by jezdily aÏ sedmdesát kilometrÛ v hodinû. Projektanti poãítají s tím, Ïe by ve ‰piãce zastavovaly na zastávkách kaÏdé dvû minuty. „Pfiepravní kapacita v jednom smûru bude 5 880 osob za hodinu,“ uvádûjí projektanti z firmy ILF Consulting Engineers. Veronika Hrdá

2. stavba – Přestavba železničního uzlu Brno ■ Zahájení: Původní plán: 2009, pak srpen 2010. Nyní 2011. To ale není v souladu s rozhodnutím vlády. ■ Náklady: 20, 411 miliard SŽDC chce získat stavební povolení příští rok a začít stavět od severu – odbočka Hády, včetně všech odbočných tratí – směry Slatina, Chrlice, Střelice. | Budovu osobního nádraží vyčlenila z investičního záměru. Nyní projektuje budovu nádraží jako komerční zastřešení. ■ Zdroje (deklarované v roce 2007): SFDI, Fondy Evropské unie, Dluhové financování, PPP projekty. 3. stavba – městská infrastruktura ■ Zahájení: souběžně s budouvou nádraží, infrastruktura v jižním centru – bulvár v roce 2010, po vydání stavebního povolení. ■ Náklady: 3,6 miliardy (deklarované v roce 2007) ■ Zdroje: Statutární město Brno, Jihomoravský kraj

NÁKLADY CELKEM: asi 27 miliard korun

P O L E M I K A

Rychlodráha je v kolizi s novým nádražím PO ZRUŠENÍ ÚZEMNÍHO ROZHODNUTÍ SPRÁVNÍM SOUDEM A VRÁCENÍ STAVEBNÍMU ÚŘADU PRACUJE SŽDC VE SPOJENÍ S BRNĚNSKÝMI KOMUNIKACEMI NA ZAJIŠTĚNÍ PODKLADŮ PRO OPĚTOVNÉ ROZHODNUTÍ.

Karel JankÛ, námûstek fieditele, SÎDC Stavební správa Olomouc

Pro zdárné pokraãování územního fiízení je nutno dofie‰it problémy t˘kající se hlukové zátûÏe v dotãen˘ch lokalitách a projednat hodnocení s orgány ochrany pfiírody. Po dofie‰ení uveden˘ch problémÛ bude pokraãováno v územním fiízení s cílem získat do konce roku 2009 územní rozhodnutí. Za

pfiedpokladu opûtovného vydání územního rozhodnutí a následnû vydání stavebního povolení a zaji‰tûní finanãních prostfiedkÛ pak zahájíme stavbu v srpnu 2010. V ãásti osobního nádraÏí byly práce na projektu stavby pozastaveny s ohledem na pfiipravované fie‰ení formou Komerãního zastfie‰ení. Toto fie‰ení si od SÎDC vyÏádá aktualizaci pfiípravné dokumentace v lokalitû osobního nádraÏí za maximálního vyuÏití stávající rozpracované dokumentace. Navrhované technické fie‰ení návaznosti Mûstské rychlodráhy na stavbu ÎUB by znamenalo zásadní zmûnu projektu ÎUB. Zmûna by se t˘kala lokality nového osobního nádraÏí a dále zastávky Îidenice a ãást koleji‰tû v Malomûfiicích. Znamená zásah do koleji‰tû, mostu, nástupi‰È, opûrn˘ch zdí, trakãního vedení, sdûlovacích a zabezpeãovacích zafiízení, elektrick˘ch rozvodÛ a obsluÏné komunikace. Navrhovaná trasa rychlodráhy je v zcela evidentní kolizi s uvaÏovanou polohou provozní budovy nového osobního nádraÏí. Kolejové

fie‰ení rychlodráhy zhor‰uje dopravnû technologické parametry jiÏního zhlaví nového nádraÏí. Jedná se o zcela nov˘ prvek hromadné kolejové dopravy v mûstû Brnû, kter˘ by slouÏil pouze ãásti cestujících po Ïeleznici. Nelze pfiedpokládat jeho dal‰í rozvoj do jin˘ch ãástí mûsta. RovnûÏ je to historick˘ druh dopravy, kter˘ se zakládal pfied desítkami let v jin˘ch mûstech hlavnû jako S bahn. Z pohledu cestujícího po Ïeleznici, kter˘ potfiebuje pokraãovat z vlaku do mûsta, je v˘hodnûj‰í pfiestoupit ihned na novém osobním nádraÏí na mûstskou hromadnou dopravu a ne pfiestupovat na jinou pomalou Ïeleznici a pak teprve na MHD. SeverojiÏní kolejov˘ diametr fie‰í propojení ãástí mûsta od Chrlic do ¤eãkovic kolejovou dopravou typu vlak-tramvaj. Pro jeho budoucí realizaci a moÏn˘ pfiestup na novém osobním nádraÏí na vlaky pfiímûstské, dálkové i mezinárodní je navrÏena v projektu ÎUB konstrukce, jeÏ umoÏní vybudování zastávky diametru pod nov˘m osobním nádraÏím.

Úspěšné firmy se sešly v Luhačovicích a ve Znojmě Luhaãovice, Znojmo – SdruÏení Czech Top 100 pofiádalo na konci záfií setkání v˘znamn˘ch manaÏerÛ moravsk˘ch firem. Nûkter˘m z nich pfiedali zástupci Czech Top 100 ocenûní za dlouholet˘ pfiínos pro rozvoj regionu. „Chtûli jsme se tak blíÏe seznámit s vedením firem, které jsou pro region velmi dÛleÏité,“ vysvûtlil pfiedseda SdruÏení Jan StruÏ. Témûfi ãtyfiicet zástupcÛ úspû‰n˘ch podnikÛ se se‰lo v prostorách Spoleãenského domu Lázní Luhaãovice. Nebylo to náhodou. SdruÏení Czech Top 100 totiÏ pfiedalo hostiteli Josefu KrÛÏelovi – fiediteli spoleãnosti Láznû Luhaãovice, jedno z ocenûní. Ten zároveÀ pokfitil proslulou vincentkou právû vyti‰tûné ãíslo ãtvrtletníku Czech Top 100 Forum. K zástupcÛm firem promlouvali

BUDE TO BEZMÁLA ROK, CO KRAJSKÝ SOUD V BRNĚ ZRUŠIL PRO NEZÁKONNOST ÚZEMNÍ ROZHODNUTÍ NA PŘESTAVBU ŽELEZNIČNÍHO UZLU S NÁDRAŽÍM V ODSUNUTÉ POLOZE. Martin Ander, (Strana zelen˘ch) námûstek brnûnského primátora

PfiestoÏe optimisté tehdy tvrdili, Ïe do pÛl roku bude vydáno rozhodnutí nové, dnes se ukazuje, Ïe realita je úplnû jinde. Obnovené územní fiízení i pfies srpnové prohlá‰ení Grémia ÎUB v záfií nezaãalo a termíny se znovu posouvají. Podle harmonogramu zvefiejnûného v roce 2006 se nové

Znojmo je letos ocenûno jako nejzajímavûj‰í mûsto v Jihomoravském kraji pro investice. „A to navzdory ‰patnému dopravnímu spojení. Na‰í v˘hodou je strategická poloha u rakousk˘ch hranic a zajímavá pracovní síla,“ upozornil Nezveda. SdruÏení Czech Top 100 pravidelnû vyhla‰uje anketu sta nejv˘znamnûj‰ích a nejobdivovanûj‰ích firem v âeské republice. SdruÏení pfiijímá pfiihlá‰ky i do kategorie „Nejlep‰í v˘roãní zprávy“. (hrd)

osobní nádraÏí mûlo nyní uÏ druh˘m rokem stavût. Zatím se v‰ak projekt topí v zapracovávání opomenut˘ch poÏadavkÛ ze zákona a ve zmûnách vyvolan˘ch pokusem o „komerãní zastfie‰ení“. Vítûzn˘ návrh mezinárodní architektonické soutûÏe na podobu nového nádraÏí uspofiádané v roce 2004 za ‰est milionÛ korun se tak postupnû stává bezcenn˘m cárem papíru. V‰e je tedy stále na zaãátku a zahájení stavby pfiipomíná spí‰e ãekání na Godota. Ani finance nejsou garantovány. Fischerovou vládou letos v záfií schválen˘ harmonogram v˘stavby dopravní infrastruktury s financováním pfiestavby ÎUBu na nejbliωí léta nepoãítá a Ïádost o evropské dotace nebyla dosud státním investorem ani zpracována, natoÏ Bruselem schválena. Projekt trpí od zaãátku sv˘m megalomanstvím. Místo rekonstrukce a rozumného roz‰ífiení kapacity stávajícího nádraÏí dala vût‰ina politické reprezentace pfiednost pokusu o realizaci starého brnûnského snu o odsunu nádraÏí a „uvolnûní“ pozemkÛ v jiÏním centru. Pfii-

HSBC: Nová pobočka v Brně BANKA ZAMĚŘUJÍCÍ SE NA MOVITÉ KLIENTY – HSBC – OTEVŘELA JIŽ TŘETÍ POBOČKU V ČESKÉ REPUBLICE. TENTOKRÁT V BRNĚ

Setkání Czech Top 100 v Luhaãovicích

nejen zástupci SdruÏení, ale také místostarosta Luhaãovic Roman Lebloch a radní Zlínského kraje Josef Slovák. Hned druh˘ den se zástupci SdruÏení Czech Top 100 pfiemístili do Znojma, kde je hostil fieditel Znovínu Znojmo Pavel Vajãner. I tady získal hostitel ocenûní pro svoji úspû‰nou spoleãnost a i on kfitil ãasopis Czech Top 100 Forum sv˘m artefaktem – vínem. Asi tfiicítku úãastníkÛ pfiivítal starosta Znojma Pavel Nezveda. Pfiipomenul, Ïe

Přesun se topí ve vlastních problémech

Brno – Movit˘ klient, kter˘ rád cestuje a hledá nadstandardní sluÏby. Tak vypadá typick˘ klient HSBC Bank. Ta v polovinû záfií otevfiela svou jiÏ tfietí poboãku v âesku. Její klienti si mÛÏou vyfiídit své finanãní záleÏitosti také na námûstí Svobody v Brnû. „Banka zde poskytuje sv˘m klientÛm dva segmenty sluÏeb. Osobní bankovnictví HSBC Premier a finanãní sluÏby pro malé a stfiední obchodní spoleãnosti,“

upozornil mluvãí banky Petr Plocek. SluÏba HSBC Premier je urãená klientÛm, ktefií do konce fiíjna vloÏí na úãet v HSBC pÛl milionu korun. Po tomto datu to bude jeden milion korun. Klient se pak mÛÏe tû‰it nejen na nadstandardní sluÏby uvnitfi banky, ale i na cestách. HSBC se totiÏ profiluje jako globální banka. „Pokud nûkter˘ z klientÛ napfiíklad pfiijde o v‰echny své doklady a peníze v Honkongu, jsme schopní díky osobnímu pfiístupu vyplatit aÏ dva tisíce dolarÛ,“ pfiibliÏuje jednu z mnoha sluÏeb Plocek. V oblasti korporátního bankovnictví banka vytvofiila fond pro v˘vozce, kter˘ dosahuje tfii miliardy korun. Kromû finanãních v˘hod se banka snaÏí lákat své nové klinety i netradiãním pfiístupem. V jejich poboãce si mÛÏete napfiíklad dobít i mobilní telefon. (hrd)

tom rozvojová zóna na jih od historického jádra je pro investory atraktivní i bez odsunu nádraÏí, jak dokládá úspûch VaÀkovky. Ukazuje se ãím dál víc, Ïe bylo politickou chybou tehdej‰ího vedení mûsta ignorovat v˘sledky referenda, ve kterém 85 procent hlasujících BrÀanÛ fieklo, Ïe si odsun nádraÏí nepfieje. Kdyby uÏ tehdy, pfied pûti lety, uãinilo mûsto nezbytná rozhodnutí, mohli jsme dnes mít na stole nov˘ projekt a zmûnûn˘ územní plán. Místo toho jsme v posledních dvou letech hledali kompromis v podobû mûstské rychlodráhy. Ta by sice propojením nového a starého nádraÏí dokázala pfiivést regionální spoje na stávající nádraÏí, nakonec si v‰ak plnû nezískala zastánce nádraÏí v centru, ani zaryté „odsunovaãe“. Jedin˘m pokusem o vylep‰ení uÏivatelsky nepfiívûtivého projektu odsunu nádraÏí tak pohfiíchu zÛstává pfiíprava podzemní zastávky severojiÏního diametru. Bez soubûÏné realizace dal‰í dvacetimiliardové investice do diametru samotného v‰ak jde o pouhou vûjiãku, která desítkám tisíc pravideln˘ch cestujících nic nepfiinese.

Sever má opravené silnice Moravskoslezsk˘ kraj – Na severu Moravy mají témûfi padesát kilometrÛ opraven˘ch silnic. V polovinû záfií vedení kraje otevfielo ãtrnáct úsekÛ silnic II. a III. tfiídy. Celková délka rekonstruovan˘ch silnic ãiní 45,5 kilometrÛ z toho 31,2 kilometrÛ silnic II. tfiídy a 14,3 km silnic III. Tfiídy. Celkové v˘daje projektu ãinily témûfi 420 miliónÛ korun, Evropská unie se na projektu prostfiednictvím Regionálního operaãního programu podílela zhruba 330 miliony korun, státní rozpoãet 30 miliony a podíl spolufinancování kraje ãinil témûfi 60 milionÛ korun. (hrd)

05_mh1009

12.10.2009 16:18

Stránka 1

ŘÍJEN 2009

STRANA 5

Ž E L E Z N I Č N Í D O P R AVA

Odborná konference

MORAVSKÉ OBCE A MĚSTA 2009 Termín konání čtvrtek 3. 12. 2009 Místo konání Brno, hotel Voroněž, Křížkovského 47 Tematické bloky Financování krajů, měst a obcí Datové schránky a ICT řešení Organizátor Magnus Regio s. r. o., vydavatel Moravského hospodářství Záštita konference Asociace krajů ČR v čele s předsedou a hejtmanem JMK Mgr. Michalem Haškem Ing. Jaroslav Palas, hejtman MSK Společenská část 2. prosince od 19 hod., v předvečer konference, v Moravské Chalupě (součást hotelu Voroněž) Moderátor Zbyněk Loucký

Účastnický poplatek: 700 Kč/osoba 500 Kč/2 a více osob z jednoho úřadu

·ãerbinka u Moskvy – Ve dnech 9. aÏ 12. záfií 2009 se na unikátním zku‰ebním okruhu ve ·ãerbince u Moskvy konal jiÏ II. Mezinárodní Ïelezniãní salon EXPO 1520. Jak ãíslovka v názvu napovídá, akce byla zamûfiena na zemû se sítí ‰irokorozchodn˘ch Ïelezniãních tratí. Tedy pfiedev‰ím na Ruskou federaci, ostatní ãleny Spoleãenství nezávisl˘ch státÛ a pobaltské zemû. PfiestoÏe se souãasn˘ hospodáfisk˘ útlum nevyhnul ani odvûtví Ïelezniãní dopravy, trh zemí z “teritoria 1520” zaãíná b˘t právû v této dobû pro místní i zahraniãní v˘robce velmi perspektivní. A je to hlavnû Ruská federace, jejíÏ vláda vloni schválila strategii rozvoje Ïelezniãní dopravy do roku 2030. Dává zde jasné zadání pro národního dopravce – Ruské Ïelezniãní dráhy (RÎD): razantní obnovu vozového parku a v˘stavbu nov˘ch tratí. „Modernizace vozového parku a v˘stavba nov˘ch tratí je pro nás prioritou. Jen tak mÛÏeme zajistit budoucí rozvoj,“ zdÛraznil prezident RÎD Vladimír Jakunin.

● ● ● ● ●

Makroekonomický výhled na rok 2010 z pohledu financování obcí. Propad daňových příjmů v rozpočtech obcí a měst a jeho vliv na kofinancování projektů s podporou evropských fondů. Platba DPH z pohledu obcí do 5000 obyvatel. Aneb co ukázala praxe. Právní aspekty vypisování veřejných zakázek. Aktuální výzvy Operačního programu Životní prostředí. Ohlednutí za uplynulým obdobím a nástin dalšího vývoje OPŽP. Panelová diskuze: Novela zákona o rozpočtovém určení daní. Aktuální stav. Účastníci panelové diskuze: starosta obce do 2000 obyvatel, zástupce MVČR, zástupce Asociace krajů ČR, přednášející z předchozích přednášek.

P O Ř A D A T E L :

Magnus Regio s. r. o., Dvořákova 14, 602 00 Brno více informací vám poskytnou

Kamila STRMISKOVÁ telefon: 542 425 210, mobil: 774 262 488 Nela PARMOVÁ telefon: 542 425 231, mobil: 774 112 139

Tversk˘ závod na v˘robu vagonÛ z rodiny TMH

V ãíslech to znamená ãtyfiiadvacet tisíc nov˘ch lokomotiv, témûfi milion nákladních vozÛ, zhruba tfiiadvacet tisíc osobních vozÛ, ãtyfiiadvacet tisíc vozÛ elektrick˘ch motorov˘ch souprav a dvacet tisíc kilometrÛ nov˘ch tratí. Celkov˘ plánovan˘ objem investic na toto období je pfiibliÏnû 400 miliard americk˘ch dolarÛ. Pfiíkladem tûchto plánÛ do budoucna je zaji‰tûní Ïelezniãní dopravy v rámci Zimních olympijsk˘ch her v Soãi 2014 nebo zámûr napojení ‰irokorozchodné trati na infrastrukturu EU jejím protaÏením pfies Slovensko do Vídnû. Státem vlastnûné RÎD disponují po Spojen˘ch státech americk˘ch druhou nejdel‰í sítí Ïelezniãních tratí, a to 85 500 kilometrÛ, z nichÏ 45 tisíc je elektrifikováno. RÎD zaji‰Èují 41 procent ve‰keré pfiepravy osob a 83 procent pfiepravy nákladÛ v Ruské federaci. Pfiedstavuje to roãnû 1,3 miliardy cestujících a 1,3 miliardy tun nákladu. Spoleãnost zamûstnává 1,2 milionu lidí. Foto a text: Simona ·edivá

www.magnusregio.cz

Přednášející: Mgr. Michal Hašek, předseda Asociace krajů ČR ●

Ruské zakázky za 400 miliard dolarů RUSKÉ DRÁHY POTŘEBUJÍ NOVÝ VOZOVÝ PARK A ŽELEZNIČNÍ TRATĚ CELKEM ZA 400 MILIARD DOLARŮ. SVĚTOVÍ VÝROBCI PROTO ZAREAGOVALI NA II. MEZINÁRODNÍM ŽELEZNIČNÍM SALONU EXPO 1520. BYLI JSME U TOHO.

REGISTRUJTE SE JIŽ NYNÍ

PŘEDBĚŽNÝ PROGRAM KONFERENCE Dopolední blok – Financování krajů, měst a obcí ● Úvodní přednáška na téma „Kraje v období hospodářské recese“

nebo emailem [email protected]

Odpolední blok – Datové schránky a ICT řešení ● Start datových schránek z pohledu MVČR ● Datová zpráva. A co dál? Archivace a zálohování datových zpráv v praxi. ● Nejčastější problémy s používáním spisové služby. Praxe v obcích třetího, druhého a prvního typu. ● Panelová diskuze na téma „Start datových schránek v praxi“. Účastníci diskuze: Asociace krajů ČR, MVČR, starosta obce do 2000 obyvatel a nad 2000 obyvatel, přednášející z předchozích přednášek.

ČD budou mít zakázky, kraje finanční jistotu NEJDŘÍV TO VYPADALO, ŽE KRAJE LETOS DOPLATÍ ČESKÝM DRAHÁM 3,2 MILIARDY KORUN ZA ZTRÁTU V OSOBNÍ DOPRAVĚ. NAKONEC PENÍZE ZAPLATÍ STÁT.

ALSTOM: strategické partnerství s Transmašholdingem Moskva – Mezi nejv˘znamnûj‰í firmy, které zareagovaly na aktuální potfieby ruského trhu, patfií francouzská spoleãnost ALSTOM Transport. PÛsobí ve více neÏ ‰edesáti zemích a zamûstnává 27 tisíc lidí. Firma zde není Ïádn˘m nováãkem. JiÏ v roce 2002 dodala ãtyfiicet pohonn˘ch systémÛ ONIX pro moskevské metro. DÛleÏit˘ byl rok 2007, kdy ALSTOM Transport vyhrál tendr na dodávku vysokorychlostních vlakÛ na traÈ Helsinky – Petrohrad (450 km). Od roku 2010 tudy budou jezdit soupravy Pendolino – zde pod názvem Allegro. Cesta, která dnes trvá pût a pÛl hodiny, se tak minimálnû o dvû hodiny zkrátí. Zásadní v˘znam má pro ALSTOM Transport podpis dohody o strategickém partnerství s ruskou jedniãkou ve v˘voji a v˘robû kolejov˘ch vozidel – Transma‰holdingem (TMH). TMH sestává ze ãtrnácti samostatn˘ch spoleãností a zamûstnává

Spoleãn˘ stánek ALSTOMu a Transma‰holdingu na EXPU 1520

pfies 65 tisíc lidí. V roce 2008 se trÏby holdingu vy‰plhaly ke 3,2 miliardy dolarÛ. Podle dohody, která byla slavnostnû podepsána 31. bfiezna 2009, odkoupí ALSTOM Transport v TMH dvacetipûtiprocentní podíl (+1 akcii s právem veta). ALSTOM Transport se bude podílet na modernizaci podnikÛ TMH a na v˘voji nové generace vozového parku. „Cílem na‰í práce je ve ‰piãkové kvalitû splnit poÏadavky zákazníka v ovzdu‰í vzájemnû v˘hodného partnerství,“ uvedl Philippe Mellier, prezident spoleãnosti ALSTOM Transport. (‰ed) PR

Morava – Je‰tû v létû se vedení krajÛ obávalo toho, Ïe bude v jejich regionu jezdit o deset procent ménû vlakÛ. âeské dráhy se totiÏ kaÏdoroãnû pohybovaly v ãerven˘ch ãíslech a nemûly jistotu, Ïe jim ztrátu nûkdo proplatí. Po dohodû ministerstva dopravy, âesk˘ch drah a Asociace krajÛ na konci srpna se v‰ak situace uklidnila. „Asociaci krajÛ se na konci srpna podafiilo dojednat s vládou a ministerstvem financí dohodu, která znamená vyãlenûní ãástky 3,2 miliardy korun na úhradu leto‰ní ztráty a umoÏní financování ztrát z regionální dopravy na pfií‰tích deset let,“ potvrdil pfiedseda Asociace Michal Ha‰ek. Napfiíklad pro Jihomoravsk˘ kraj to znamená, Ïe neãekanû nepfiijde o devût set milionÛ korun. To je pûtina jeho rozpoãtu. Vût‰ina krajÛ na tuto zprávu reaguje podobnû: mírnû zv˘‰íme rezervu na regionální dopravu pro pfií‰tí rok. Na Ïelezniãní

dopravu ale nebudeme vypisovat v˘bûrové fiízení. Jedinou v˘jimkou na Moravû je Olomouck˘ kraj. „Letos pfiedloÏíme dokument Generel vefiejné osobní dopravy v Olomouckém kraji. Zde budou upravena i obecná pravidla pro v˘bûrová fiízení, podmínky, zpÛsob soutûÏí, rozsah obsluhy území a podobnû. Oznámení zámûru soutûÏe v Olomouckém kraji do Evropského vûstníku pfiedpokládáme do jednoho roku,“ uvedl mluvãí Olomouckého kraje Ivo Heger. Na postup krajÛ, které svûfií Ïelezniãní dopravu âesk˘m drahám, si zatím nikdo nestûÏoval u antimonopolního úfiadu. Podle osloven˘ch právníkÛ by ani neuspûl. „Na dráÏní dopravu se totiÏ nevztahuje povinnost vypisovat v˘bûrová fiízení,“ upozornil právník ze spoleãnosti Rowan Legal Petr Îídek. Kraje si od desetileté smlouvy slibují stabilní dopravní spojení a modenizaci vlakÛ. âeské dráhy zase pfiislíbily, Ïe investice se nedotknou krajsk˘ch pokladen. UÏ nyní je jasné, Ïe se nedostatek penûz neodrazí ani na poãtu ujet˘ch vlakokilometrÛ. O jednu linku pfiijde jen Jihomoravsk˘ kraj. „Od poloviny leto‰ního prosince pfiestanou jezdit osobní vlaky na trati Hru‰ovany – Hevlín,“ potvrdil jihomoravsk˘ radní pro dopravu Jaroslav Pospí‰il. Veronika Hrdá

Navrhovan˘ rozpoãet pro Ïelezniãní dopravu v jednotliv˘ch krajích kraj Olomouck˘ Vysoãina Jihomoravsk˘ Zlínsk˘ Moravskoslezsk˘

2009 347,5 mil. Kã 252, 9 mil. Kã 383 mil. Kã 239,2 mil. Kã 611,89 mil. Kã

Návrh 2010 364 mil. Kã 248, 9 mil. Kã 570 mil. Kã neuvedeno neuvedeno

06_mh1009

12.10.2009 16:22

Stránka 1

ŘÍJEN 2009 CO SE DĚJE s budovami nádraží ve městech, která jsou v seznamu

STRANA 6

MODERNIZACE NÁDRAŽÍ

Projekt Živá nádraží je téměř mrtvý

HULÍN ■ Nádraží je v dobrém stavu. Město opravilo okolí budovy. KRNOV ■ Hala byla před deseti lety opravena. Prostředí je moderní a čisté. ■ Cestující by potřebovali nové sociální zázemí.

Telč: živé nádraží díky městu O TOM, ŽE I VEDENÍ MĚST MŮŽE POMOCI OŽIVIT NÁDRAŽÍ PATŘÍCÍ ČESKÝM DRAHÁM, SVĚDČÍ I PROJEKT V TELČI.

OLOMOUC

■ Na jaře 2010 bude opravený

přednádražní prostor.

■ SŽDC plánuje opravit celý uzel.

České dráhy spolu s městem opravují nádraží od roku 2002. ■ V budoucnu bude nový podchod sloužit také jako vstup do nového Železničního muzea. ŠTERNBERK

■ Budova

potřebuje rozsáhlou rekonstrukci. ■ Město chtělo před nádraží přesunout také autobusový terminál. Město ani dráhy nemají ale na projekt peníze. UHERSKÝ BROD ■ Město připravuje modernizaci nádražního prostoru. Nádraží se naposledy rekonstruovalo před revolucí. VESELÍ NAD MORAVOU ■ Stav nádraží ve Veselí nad Moravou je uspokojivý. Cestujícím chybí nádražní restaurace. Problémy jsou i s provozováním toalet. České dráhy chtějí tuto povinnost přenést na město. ■ Město žádá o dotaci na modernizaci přestupního terminálu IDS JMK. BŘECLAV

■ Železniční nádraží ve městě prošlo

a ještě prochází rekonstrukcí.

■ Záměrem Města Břeclav je

přemístění současného autobusového nádraží co nejblíže vlakovému. ■ V případě řešení přestupního terminálu i přednádraží město jednalo se společností Plaza Centers Czech Republic. Od tohoto záměru však město ustoupilo.

Takhle bude vypadat hala nádraÏí v Havlíãkovû Brodû. Vizualizace: AÎD Praha

ČESKÉ DRÁHY CHTĚLY NABÍDNOUT V PROJEKTU „ŽIVÁ NÁDRAŽÍ“ BUDOVY INVESTORŮM. ZATÍM SE ZAPOJILI JEN DVA. V BRNĚ A HAVLÍČKOVĚ BRODĚ. Morava – âtyfiiatfiicet mûst na Moravû se mûlo doãkat moderních vlakov˘ch nádraÏí. Kavárny, restaurace, obchody, galerie. To v‰e mûli vybudovat investofii, ktefií by uzavfieli s âesk˘mi drahami dlouholeté smlouvy na komplexní opravy. Ze seznamu si developefii vybrali pouze dvû nádraÏí: Brno a HavlíãkÛv Brod. „Nechali jsme si zpracovat anal˘zy. Pokud jsme zjistili, Ïe daná lokalita nemá rozvojov˘ potenciál a není z hlediska ekonomické návratnosti pfiínosem, byla z projektu vyfiazena. O vyuÏití prostor ale jednáme s konkrétními mûsty,“ uvedla mluvãí âesk˘ch drah Katefiina ·ubová. Navíc projekt kritizoval i Antimonopolní úfiad a vzkázal âesk˘m drahám, Ïe chybovaly pfii vypsání v˘bûrov˘ch fiízení. Pfiesto se ale nûktefií investofii do projektu zapojili. V Brnû si pronajala na ãtyfiicet let ‰estnácti-

hektarové pozemky firma Brno new station development. Její vstup do brnûnského byznysu budil zpoãátku emoce. Firma s neexistující minulostí se tak pustila do projektÛ, na které si dûlali zálusk svûtoví giganti.

Pod dohledem antimonopolního úřadu Do dvou let úspû‰nû postavila kanceláfisk˘ komplex Triniti vedle nákupní galerie VaÀkovka. Nyní startuje pfiípravy na stavbu tfiináctipatrového mrakodrapu Dorn v ulici Dornych nedaleko plánovaného nádraÏí v jiÏní poloze.

Jedna ze tfií variant pfiestavby nádraÏí v Brnû poãítající se zastávkou rychlodráhy. Vizualizace: Ateliér Rusín – Wahla Architekti

„Nechali jsme zpracovat tfii varianty fie‰ení lokality historického nádraÏí. První poãítá s územím, kde uÏ nebudou zastavovat Ïádné vlaky. Druhá je navrhnutá tak, aby zde mohla zastavovat mûstská rychlodráha. Tfietí poãítá s tím, Ïe by hlavní nádraÏí i nadále zÛstalo v centru,“ vysvûtlil Radek Koneãn˘ ze spoleãnosti Brno new station development. âeské dráhy by se k návrhÛm mûly vyjádfiit na zaãátku pfií‰tího roku. Pak uÏ nájemníkovi – investorovi nebude nic bránit v tom, aby zaãal projektovat konkrétní budovy. „O nûkteré ãásti projektu projevila zájem napfiíklad svûtová architekta Eva Jifiiãná. Nápady jak opravit areál Malé Ameriky zase pfiedstavil brnûnsk˘ architekt

Vytipovaná města Český Těšín, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdek - Místek, Havířov, Karviná hl. nádraží, Kopřivnice, Krnov, Opava-východ, Ostrava-Vítkovice, Ostrava hl. nádraží, Rožnov pod Radhoštěm, Kojetín, Kroměříž, Olomouc hl. nádraží, Prostějov, Přerov, Šternberk, Šumperk, Uničov, Valašské Meziříčí, Hulín, Otrokovice, Staré Město u Uherského Hr., Uherský Brod, Blansko, Brno hl. nádraží, Brno-Královo Pole, Břeclav, Hodonín, Tišnov, Znojmo, Havlíčkův Brod, Jihlava, Jihlava město, Pelhřimov, Telč, Třebíč, Žďár nad Sázavou a Veselí nad Moravou. Zdroj: České dráhy

Petr HrÛ‰a. Mohlo by tam zÛstat spoleãensko – zábavní centrum. Nemluvím ale o kasinu nebo jin˘ch kontroverzních podnicích,“ upozornil Koneãn˘. PfiestoÏe zatím neví, jak dopadne situace kolem pfiesunu brnûnského nádraÏí, má na mapách zakreslené budovy a místa, kde mÛÏe zaãít stavût a opravovat nezávisle na koneãném rozhodnutí. Vzniknout by tak mûly parky, podzemní garáÏe, obchodní pasáÏe, kanceláfiské budovy i byty. Brno new station development zatím recese netíÏí. Do zemû totiÏ kopne aÏ za nûkolik let. Koneãn˘ se ani neobává toho, Ïe na tak obrovsk˘ projekt nedostane pÛjãky od bank. „Je to zajímav˘ projekt. Neznám banku, kterou by to nezaujalo. AÏ budou budovy stát, bude jistû jiná situace neÏ je dnes,“ myslí si Koneãn˘. Je‰tû dál neÏ v Brnû je na tom spoleãnost AÎD Praha v Havlíãkovû Brodû. Ta uÏ zaãala opravovat nádraÏí. Získala jej do pronájmu na tfiicet let. Musí do nûj investovat minimálnû tfiicet milionÛ korun. Prostory v opravené budovû uÏ v roce 2013 nabídne místním podnikatelÛm. Veronika Hrdá

Telã – Vedení mûsta Telãe se podafiilo prosadit projekt na pfiemístûní autobusového terminálu pfied budovu vlakového nádraÏí. Turisty tak pfiivítají krásné prostory opraveného nádraÏí. Na modernizaci dopravního uzlu dostalo mûsto více neÏ devadesátiprocentní dotaci z Regionálního operaãního programu Jihov˘chod. „Získali jsme osmatfiicet milionÛ korun. Souãástí projektu je vybudování autobusov˘ch stání, parkovi‰tû i pfiíjezdov˘ch cest ke spoleãnému terminálu,“ uvedl starosta Telãe Roman Fabe‰.

Úspěšné jednání drah a města Vedení âesk˘ch drah se tak snadnûji rozhodovalo o tom, zda bude investovat do opravy jejich budovy. Vedení mûsta si proto pochvaluje dobrou spolupráci se státním podnikem. „Stálo to ale hodnû úsilí a absolvovali jsme fiadu jednání na rÛzn˘ch úrovních, neÏ se podafiilo vyfie‰it v‰e potfiebné. Aãkoliv jsem na poãátku nevûfiil, Ïe v‰e mÛÏeme zvládnout, protoÏe jsme byli ve velkém ãasovém presu, nakonec se to podafiilo,“ fiíká Fabe‰. PfiestoÏe bylo nádraÏí v Telãi pÛvodnû na seznamu projektu „Îivá nádraÏí“, nakonec se soukromníci do oprav nezapojili.

ANKETA: Jak vypadá vaše nádraží a co by potřebovalo vylepšit? Budovu vlakového nádraÏí v minulosti âeské dráhy rekonstruovaly a je v dobrém technickém stavu. Vnitfiní odbavovací prostory bohuÏel modernizovány nebyly a jejich vzhled jiÏ neodpovídá Ivan Charvát, standardu dne‰ní doby. Obdobnû je na starosta mûsta tom i dal‰í vybavení a infrastruktura Slavkov navazující na vlakové nádraÏí. Pfiístup u Brna k pokladnám i na peróny je barierov˘. âekárna na pfiípoje autobusové dopravy a obzvlá‰tû parkovi‰tû automobilÛ je ve ‰patném technickém stavu. V souãasnosti je jiÏ pfiipravován projekt na získání penûz z fondu ROP Jihov˘chod. Chceme zrekonstruovat parkovi‰tû i dal‰í vybavení. Spoleãn˘m jednáním s provozovatelem vefiejné hromadné dopravy bychom chtûli inicializovat modernizaci vybavení vlakového nádraÏí a nástupních perónÛ.

Hlavní nádraÏí na okraji mûsta je rekonstruované, mûstské nádraÏí nedaleko centra zatím nikoliv. Ani jedno z vlakov˘ch nádraÏí v Jihlavû sice není majetJaroslav kem mûsta, uvûdomujeme si Vymazal, v‰ak, Ïe jde o vstupní bránu do primátor mûsta. Je tedy v na‰em zájmu, Jihlavy aby nádraÏí byla v pofiádku. Soukrom˘m majitelÛm v‰ak nemÛÏe mûsto nijak zasahovat do toho, jak mají se sv˘m majetkem nakládat. Na na‰i adresu pfiesto nûkdy pfiicházejí kritické ohlasy, napfiíklad na nedostateãné sluÏby jako informace, úschovny, otevírací doba toalet nebo na vzhled, respektive nepofiádek. Podnûty se snaÏíme pfiedávat majitelÛm nádraÏí, stav nádraÏí je totiÏ také jejich vizitkou.

NádraÏí ve Slaviãínû-Hrádku potfiebuje úplnû v‰echno. Do budovy se neinvestovalo mnoho let a podle toho taky vypadá. Vylep‰ení by si tak budova zaslouÏila od vstupních Jaroslav dvefií aÏ po komín. Co nás ale v souKonãick˘, ãasné dobû trápí víc je neustálé omestarosta zování spojÛ. Sice se po nás chtûjí Slaviãína pfiipomínky k návrhÛm nov˘ch jízdních fiádÛ, ale vût‰inou zÛstávají nevysly‰eny. Pokud budou z âesk˘ch drah vyvádûny ven ziskové záleÏitosti a uvnitfi zÛstane jen to nezajímavé, provozované stylem „v‰ak on to nûkdo doplatí a kdyÏ ne, tak to zru‰íme“, bude situace ãím dál tím hor‰í. V souãasné dobû Správa Ïelezniãní dopravní cesty u nás opravuje jednu zastávku a jeden Ïelezniãní pfiejezd. To jsme samozfiejmû rádi. (haa)

Živá nádraží formou PPP projektů

Mgr. Petr Îídek, Ph.D. advokát ROWAN LEGAL

âeské dráhy mají zájem na celkové revitalizaci nádraÏních stanic. Za tímto úãelem prezentovaly projekt pod

názvem „Îivá nádraÏí“. Více neÏ 150 nádraÏních lokalit po celé âeské republice má b˘t podrobeno zásadní kultivaci, opravám a modernizaci. Jedním z moÏn˘ch fie‰ení financování takto rozsáhlého projektu je vyuÏití partnerství vefiejného a soukromého sektoru (Public Private Partnership – PPP). Podstatou PPP je realizace vefiejn˘ch projektÛ ve spolupráci se soukrom˘m partnerem, kter˘ na sebe alespoÀ ãásteãnû pfiebírá ekonomická rizika a kter˘ inkasuje odmûnu aÏ na základû skuteãn˘ch v˘nosÛ z provedení díla nebo poskytování sluÏeb. Z hlediska právních pfiedpisÛ vztahujících se na vefiejné zada-

vatele zahrnuje partnerství vefiejného a soukromého sektoru dvû formy projektÛ. První formou jsou tzv. koncese. Koncesí se soukrom˘ partner (koncesionáfi) zavazuje

ner. Ty jsou naopak pfiíjmem zadavatele. Soukrom˘ partner od zadavatele zpravidla získává penûÏní pfiíjmy za vybrané a dlouhodobûji poskytované sluÏby.

PRÁVNÍ PORADNA poskytovat sluÏby nebo provést dílo a vefiejn˘ partner (zadavatel) se zavazuje umoÏnit koncesionáfii brát v souvislosti s poskytnut˘m plnûním uÏitky, pfiípadnû i v penûzích. Druhou formou PPP jsou tzv. kvazikoncese, které se od koncese li‰í zejména tím, Ïe pfiíjmy od tfietích osob v rámci projektu neinkasuje pfiímo soukrom˘ part-

Pro obû formy je podstatné, Ïe na nû dopadá koncesní zákon (u kvazikoncese ãásteãnû), kter˘ stanovuje pravidla pro v˘bûr soukromého partnera. V pfiípadû projektu „Îivá nádraÏí“ je moÏné pfiedstavit si PPP spolupráci následujícím zpÛsobem: Soukrom˘ partner vybran˘ postupem podle koncesního zákona získá nádraÏní budovu od

âesk˘ch drah do dlouhodobého nájmu a provede revitalizaci nádraÏních budov pfiedev‰ím na svoje náklady. Investice se budou soukromému subjektu vracet postupnû ze ziskÛ z vlastního provozování modernizovan˘ch prostor nebo z podnájmu pronajat˘ch prostor dal‰ím podnikatelsk˘m subjektÛm. MoÏnost vyuÏití PPP v rámci projektu „Îivá nádraÏí“ byla navíc deklarována i v rozhodnutí Úfiadu pro ochranu hospodáfiské soutûÏe, kter˘ podotkl, Ïe âeské dráhy jsou zadavatelem a mohou koncesní projekty realizovat, bude-li soukrom˘ subjekt vybrán postupem stanoven˘m v koncesním zákonû.

Jednoznaãnou v˘hodou vyuÏití PPP projektÛ pro postupnou modernizaci ãesk˘ch nádraÏí je skuteãnost, Ïe âeské dráhy do zkvalitnûní sv˘ch nádraÏí nemusejí pfiímo investovat vlastní prostfiedky a vût‰inu nákladÛ na jednotlivé projekty pak nese soukrom˘ partner. Soukrom˘ partner pokryje svoje náklady aÏ z pfiípadn˘ch v˘nosÛ z dokonãeného projektu. Jedním z pfiínosÛ PPP projektÛ je i to, Ïe soukrom˘ partner je pfiímo zainteresován nejen na kvalitní dodávce prací, ale také na celkové efektivitû vloÏen˘ch prostfiedkÛ. Tuto skuteãnost jistû ocení i vefiejnost.

07_mh1009

12.10.2009 16:17

ŘÍJEN 2009

Stránka 1

INZERCE

STRANA 7

08_mh1009

12.10.2009 16:11

Stránka 1

ŘÍJEN 2009

STRANA 8

Ž E L E Z N I Č N Í D O P R AVA

Přejezdy: Deset mrtvých. Většinou chybou řidičů. ŘIDIČI IGNORUJÍ I PŘEJEZDY SE SVĚTELNOU SIGNALIZACÍ. NA IDEÁLNÍ ZABEZPEČENÍ CHYBÍ PENÍZE. Morava – ¤idiã v Hondû pfiijíÏdí k Ïelezniãnímu pfiejezdu, dvû ãervená stfiídavû pfieru‰ovaná svûtla a zvuk zvonku mu dávají jasnû najevo, Ïe se blíÏí vlak. Tfiia‰edesátilet˘ muÏ v‰ak místo brzdy se‰lápne plyn. Tak vypadala situace, která pfiedcházela sráÏce s vlakem v obci Hluboãky na Olomoucku. ¤idiãe Hondy stála sráÏka Ïivot, stal se obûtí jedné z mnoha nehod na Ïelezniãních pfiejezdech na Moravû. „Od zaãátku roku do‰lo na Ïelezniãních pfiejezdech v celé âeské republice ke sto ‰edesáti nehodám, z toho do‰lo k devíti nehodám v Jihomoravském kraji, sedmnácti nehodám v Moravskoslezském kraji, devíti nehodám v Olomouckém kraji, patnácti nehodám ve Zlínském kraji a sedmi nehodám na Vysoãinû,“ uvedl tiskov˘ mluvãí DráÏní inspekce Zdenûk Neusar. Celkem si tak letos Ïelezniãní pfiejezdy na Moravû vyÏádaly uÏ deset ÏivotÛ. Loni zemfielo tfiináct lidí. Neusar v‰ak jedním dechem dodává, Ïe nebezpeãné nejsou pfiejezdy, ale v první fiadû chování fiidiãÛ. „K nehodám na Ïelezniãních pfiejezdech dochází nejãastûji právû jejich nezodpovûdn˘m chováním,“ fiekl Neuser.

Nehody na železničních přejezdech v jednotlivých moravských krajích za letošní rok: Jihomoravský kraj: Moravskoslezský kraj: Olomoucký kraj: Vysočina: Zlínský kraj:

9 nehod 17 nehod 9 nehod 7 nehod 15 nehod

3 mrtví 2 mrtví 3 mrtví žádný mrtvý 2 mrtví

6 zraněných 7 zraněných 3 zranění 2 zranění 8 zraněných

Zdroj: DráÏní inspekce

Foto: Jifií Sláma

A jeho slova potvrzuje také Daniel Hudeãek, vrchní komisafi odboru sluÏby dopravní policie Krajského fieditelství Severomoravského kraje. „Podle statistik první poloviny tohoto roku nedo‰lo ãastûji k dopravním nehodám na stejném Ïelezniãním pfiejezdu. Nejãastûj‰í pfiíãinou nehod bylo nedání pfiednosti v jízdû a nesprávn˘ zpÛsob jízdy fiidiãe. ¤idiã se plnû nevûnoval fiízení, “ uvedl Hudeãek. Jedním z dal‰ích ãast˘ch prohfie‰kÛ fiidiãÛ je také nerespekto-

vání rychlosti a nezvládnutí fiízení. „Roãnû tak dochází ke dvûma desítkám pfiípadÛ, kdy fiidiãi automobil neubrzdí a narazí do boku vlaku, kter˘ je uÏ na pfiejezdu,“ dodal Neusar. Více neÏ polovina nehod se pfiitom odehrává na pfiejezdech se svûteln˘m signalizaãním zafiízením, na kter˘ch zahynula také více neÏ polovina v‰ech obûtí dopravních nehod na pfiejezdech. „Vzhledem k tomu, Ïe tûchto pfiejezdÛ je pouze ãtvrtina z celkového poãtu, to jen dále potvrzuje

fakt, Ïe kmitající ãervená svûtla jsou leckdy fiidiãi brána na lehkou váhu,“ míní Neusar. Za ignorování závor nebo v˘straÏních signalizaãních svûtel pfiitom hrozí fiidiãi pokuta aÏ pût tisíc korun. Podle fieditele Správy Ïelezniãní dopravní cesty Jana Komárka by bylo ideálním fie‰ením budovat mimoúrovÀové kfiíÏení. „ZároveÀ je ale jisté, Ïe toto fie‰ení není nikde ve svûtû vÏdy realizovatelné kvÛli vysok˘m finanãním nárokÛm,“ uvedl Komárek.

K bezpeãnûj‰ím pfiejezdÛm v âechách i na Moravû tak Správa Ïelezniãní dopravní cesty pfiispûla alespoÀ zavedením ménû nákladného opatfiení – od srpna je v provozu systém jednotného ãíslování Ïelezniãních pfiejezdÛ. „Díky tomu jsou v pfiípadû potfieby, jako je napfiíklad nehoda nebo pfiekáÏka na pfiejezdu, vytvofieny podmínky k zastavení Ïelezniãního provozu. Osoba, která zjistí potfiebu zastavit Ïelezniãní provoz, zavolá na nûkterou z tísÀov˘ch linek. Operátor záchranného systému od volajícího zjistí ãíslo pfiejezdu a zástupce integrovaného záchranného systému pak zavolá v˘pravãího. Ten urãí podle tabulky konkrétní pfiejezd a traÈov˘ úsek a uãiní nutná opatfiení,“ vysvûtlil mluvãí Správy Ïelezniãní dopravní cesty Pavel Halla. Toto opatfiení podle Dopravní inspekce jednoznaãnû zv˘‰ilo bezpeãnost na pfiejezdech.

„V minulosti jsme mûli uÏ pût nehod, k nimÏ do‰lo dÛsledkem ‰patné komunikace a nesprávné identifikace pfiejezdu. Je ale smutné, Ïe zavedení trvalo tak dlouho. UpozorÀovali jsme na to uÏ od roku 2007,“ dodal mluvãí Dopravní inspekce Neusar. Dopravní inspekce kontroluje také rozhledové pomûry ãi viditelnost v˘straÏníkÛ. Jen letos zjistili na tfii desítky závad. „Problémem je také fakt, Ïe Ïelezniãáfii v pfiípadû Ïelezniãních pfiejezdÛ s v˘straÏn˘mi kfiíÏi, kde se právû mûfií dostateãné rozhledové pomûry, vycházejí ze zastaralého vnitfiního pfiedpisu âesk˘ch drah, kter˘ umoÏÀuje na rozdíl od pfiejezdové normy krácení rozhledov˘ch pomûrÛ o polovinu. Místo odstraÀování rizikov˘ch míst se tak napfiíklad na Jihlavsku setkáváme s v˘mluvami a nefie‰ením skuteãn˘ch problémÛ,“ fiekl Neusar. Hana Neãasová

Špičková komunikační technologie na železnici Zákazníci RWE SYSTÉM GSM, KTERÝ PŘI TELEFONOVÁNÍ Z MOBILŮ VYUŽÍVAJÍ MILIONY LIDÍ NA CELÉM SVĚTĚ, PRONIKÁ TAKÉ NA ČESKOU ŽELEZNICI. Îelezniãní verze tohoto systému, oznaãovaná jako GSM-R, má na kolejích pfiedev‰ím zv˘‰it bezpeãnost. „Tento digitální rádiov˘ systém jiÏ kompletnû pokr˘vá hlavní Ïelezniãní koridor od státní hranice u Dûãína pfies Prahu a Brno do Bfieclavi a k rakouské a slovenské hranici,“ uvedl Pavel Halla, mluvãí Správy Ïelezniãní dopravní cesty, která systém buduje. ZároveÀ s dokonãením I. Ïelezniãního koridoru zaãínají práce na pokrytí tranzitního spojení Rakousko – Polsko, tedy od Bfieclavi pfies Pfierov do Petrovic u Karviné. V˘stavba s devûtadvaceti základnov˘mi stanicemi na 207 kilometrech Ïeleznice by mûla trvat do srpna pfií‰tího roku. „Rádiov˘ systém slouÏí pfiedev‰ím k pfienosu datov˘ch a hlasov˘ch

V˘stavba na 207 kilometrech Ïeleznice by mûla trvat do srpna pfií‰tího roku.

informací. Cestující se v‰ak i nadále budou muset spolehnout na síÈ svého operátora. Jde o speciální komunikaãní systém mezi vlakem a pozemním personálem, jehoÏ podstatou není samotná komunikace, ale její stoprocentní spolehlivost. Jedná se o bezpeãnost, proto nesmí dojít k v˘padku komunikace, ani jejímu pfieru‰ení,“ vysvûtlil Karel Feix, fieditel spoleãnosti Kapsch, která systém GSM-R dodává. Rádiové spojení má mimo to ale i praktické uplatnûní. „Napfiíklad program KORDIS, kter˘ zahrnuje

komunikaci mezi dopravními prostfiedky v Jihomoravském kraji. Návaznost mezi vlaky a autobusy ãi mûstskou dopravou se tak zkvalitní,“ uvedla regionální mluvãí âesk˘ch drah Katefiina ·ubová.

Cestující si signál neužijí Vybavení vozidel mobilní ãástí GSM-R si dopravci platí pfieváÏnû sami. „Dosud bylo moÏné vybavit

systémem v‰echny pfiedmûstské jednotky na trati Skalice nad Svitavou – Brno – Bfieclav. Po zaji‰tûní dal‰ích finanãních prostfiedkÛ bychom chtûli toto spojení roz‰ífiit i na trati Brno – Nezamyslice a pfiípadnû Brno – Îìár nad Sázavou,“ dodala ·ubová. Náklady k pokrytí I. národního Ïelezniãního koridoru dosáhly 680milionÛ korun, a stejnû jako v pfiípadû zaãínajícího projektu pokrytí tratû z Bfieclavi do Petrovic u Karviné, jej z 85 procent pokryl Fond soudrÏnosti v rámci Operaãního programu Doprava. Podle Jana Komárka, fieditele Správy Ïelezniãní dopravní cesty, zprovoznûním GSM-R pro komunikaci v dráÏním provozu z Nûmecka do Rakouska a na Slovensko se v˘znamnû zv˘‰ila konkurenceschopnost ãeské Ïelezniãní infrastruktury. „Lokomotivy vlakÛ projíÏdûjících âeskem mohou b˘t vybaveny pouze jednou komunikaãní jednotkou podle evropského standardu. To usnadní provozovatelÛm jednodu‰‰í pfiístup na Ïelezniãní infrastrukturu,“ dodal Komárek. (haa)

a Tepláren ušetří Brno – Zákazníci RWE a spoleãnosti Teplárny Brno budou letos v zimû topit levnûji neÏ loni. Obû firmy oznámily, Ïe budou zlevÀovat. Jihomoravská plynárenská sníÏí cenu meziroãnû o více neÏ 13 procent. Teplárny Brno v prÛmûru o 2,43 procenta. „Od zaãátku roku jde jiÏ o tfietí sníÏení ceny. To pro domácnost, která zemní plyn vyuÏívá k vytápûní, ohfievu vody a vafiení, znamená sníÏení roãních v˘dajÛ za plyn o témûfi tfii tisíce korun,“ fiekl místopfiedseda pfiedstavenstva Jihomoravské plynárenské Du‰an Mal˘. RWE reaguje na pokles komodity zemní plyn. Ta letos na burze poklesla o témûfi devatenáct procent. Na v˘voj cen plynu reaguje i spoleãnost Teplárny Brno. Ta oznámila, Ïe od fiíjna zlevní teplo 92 tisícÛm domácností a dal‰ím stovkám firem. PrÛmûrná domácnost tak u‰etfií 880 korun roãnû.

Loni v fiíjnu pfiitom musely Teplárny zdraÏovat o témûfi tfii tisíce korun pro domácnost odebírající teplo z v˘mûníkov˘ch stanic. Gigajoule tepla pfied zdraÏením stál 630 korun, po zdraÏení 695 korun. V únoru pak cena klesla o padesát korun. Teì budou teplárny prodávat zákazníkÛm odebírajícím z v˘mûníkov˘ch stanic gigajoule za 626, 75 korun. Tedy za ménû neÏ v roce 2008 pfied zdraÏením. „Cena tepla se odvíjí od cen ropy a zemního plynu. Zemní plyn tvofií sedmdesát procent nákladÛ spoleãnosti. Teì ceny obojího klesají, proto mÛÏeme zlevÀovat,“ uvedl pfiedseda pfiedstavenstva Teplárny Brno Jifií Oliva. Tato mûstská firma vyuÏívá pro v˘robu tepla ze sedmdesáti procent plyn. Jeho v˘znam chce posilovat i v budoucnu. Mazutov˘ provoz v Malomûfiicích chce totiÏ rekonstruovat na plynov˘. Plynové turbíny slouÏí totiÏ i jako záloÏní zdroj elektrické energie. (hrd)

Modernizace vlaků: regionální operační programy jsou připravené REGIONY POTŘEBUJÍ MODERNĚJŠÍ VLAKY. HESLO EVROPSKÉ UNIE SE SNAŽÍ NAPLNIT JEDNOTLIVÉ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAMY. Morava – Uvolníme peníze na modernizaci regionálních vlakÛ. KaÏd˘ ale s jin˘mi podmínkami. Takov˘ je vzkaz vedení jednotliv˘ch regionálních rad na Moravû. Nejvíce penûz uvolní Regionální rada Moravskoslezsko. Stfiední Morava zatím vyãkává, neÏ fiekne pfiesnou cifru. Peníze získají vût‰inou âeské dráhy, protoÏe ty budou splÀovat podmínku o závazku vefiejné sluÏby.

V‰echny kraje na Moravû totiÏ s Drahami poãítají. Vedení Drah aktivitu regionálních rad vítá. „Vozov˘ park je dlouhodobû podfinancován. Odhadujeme, Ïe je to více neÏ sto miliard korun. PrÛmûrné stáfií vlakÛ je sedmadvacet let,“ fiíká námûstek generálního fieditele âesk˘ch drah pro osobní dopravu Antonín BlaÏek.

Sever Moravy: 660 milionů Na severní Moravû vypí‰ou v˘zvu 11. ledna 2010. „Pfiíjem projektÛ bude ukonãen 8. dubna 2010,“ upozornil mluvãí ROP Moravskoslezsko Michal Sobek. Rada uvolní 660 milionÛ korun. Tedy v‰echny

peníze, které v kapitole modernizace vlakÛ jsou. Podobnû uÏ rada letos rozdûlila 250 milionÛ korun na modernizaci autobusÛ. KvÛli zájmu akci zopakuje. Balík penûz uvolní ve stejném termínu jako v˘zvu na vlaky. Do konce roku 2013 pak uÏ peníze na modernizaci vozÛ neuvolní.

Regionální rada Jihov˘chod pro Vysoãinu a Jihomoravsk˘ kraj uÏ program otevfiela. Îádosti o dotace pfiijímá do 6. listopadu 2009. „Na tyto projekty rozdûlíme 240 milionÛ korun. Opakování v˘zvy neplánujeme,“ fiíká mluvãí regionální rady Jihov˘chod Milena Mare‰ová. Îadatelé mÛÏou získat ãtyfiicet aÏ ‰edesát procent

v˘dajÛ. Nákup vozÛ musí stihout do konce roku 2012. Jihov˘chod peníze na modernizaci vlakÛ uvolní poprvé. Na konci záfií ale skonãila v˘zva na nákup ekologick˘ch autobusÛ v hromadné dopravû, o kterou mají dopravci obrovsk˘ zájem. Regionální operaãní program Stfiední Morava chce podpofiit obnovu vozového parku v polovinû pfií‰tího roku. Pro Ïadatele ale zatím nemají odpovûì na to, kolik penûz si mezi sebou rozdûlí. NeÏ se âeské dráhy pustí do rekonstrukce regionálních vlakÛ, zmodernizují alespoÀ ãást rychlíkÛ. „Probíhá v˘bûrové fiízení na nákup stovky pouÏívan˘ch, nicménû moderních, vozÛ ze zahraniãí,“ upozornil mluvãí âesk˘ch drah Petr ·Èáhlavsk˘. (hrd)

Výzvy na modernizaci vlaků ROP Jihovýchod ■ 8. října otevřel výzvu. Žádosti uzavře 6. listopadu 2009 ■ Uvolní 240 milionů korun ROP Moravskoslezsko ■ Výzvu vypíše 11. ledna 2010. ■ Žádosti bude přijímat do 8. dubna 2010 ■ Uvolní 660 milionů korun ROP Střední Morava ■ Výzvu vypíše v polovině příštího roku ■ Zatím neví, kolik peněz uvolní Výše podpory je 40–60 procent nákladů

09_mh1009

12.10.2009 16:20

ŘÍJEN 2009

Stránka 1

STRANA 9

INZERCE

<[P W¾rPXe XbM WXUQZ`_W _Q^bU_& $

%51¥16.¶&$0386 0š3591¦1š-(0&( Doba, kdy se nově postavené administrativně obchodní komplexy prodávaly a pronajímaly téměř samy, je pryč. Široká nabídka dnes umožňuje nájemcům, aby byli vybíraví. Těží z toho především projekty s výraznou přidanou hodnotou. Jedním z nich je i Campus Science Park v Brně, do něhož se již nastěhoval první nájemce, společnost (; ; Brno.

Campus Science Park nabízí flexibilní prostory třetí generace. Kancelářské budovy třídy A jsou koncipovány tak, aby umožnily provozování všech typů obchodních aktivit včetně výzkumných a vývojových laboratoří, školících středisek, technologických center a center pro výzkum a vývoj v oblasti IT.

Lokalita s přidanou hodnotou „Roli dnes nehraje jen kvalita provedení a vybavení prostor, dostupnost lokality, flexibilita budov nebo třeba bezproblémové parkování, tedy věci, které jsou u špičkových projektů samozřejmostí,“ říká W. Dackiw z developerské společnosti AIG/LINCOLN. „Potenciální nájemci stále častěji žádají prvotřídní lokality a dynamické, inspirativní prostředí, které pozitivně působí jak na zaměstnance, tak na zákazníky. S tím, jak se charakter podnikatelských záměrů ve střední Evropě mění ve prospěch sofistikovanějších, vzájemně provázaných oborů s orientací na služby a výzkum, se společnosti snaží působit tam, kde mohou nejen přitáhnout špičkové zaměstnance, ale také využít synergií, které se v těchto oborech nabízejí. Právě to patří mezi největší výhody projektů, jako je brněnský Campus Science Park. Někde, kde to žije Firmy dnes už nehledají jen vyhovující kanceláře nebo maloobchodní prostor určitých parametrů, ale místo, kde jejich provozovna či sídlo budou součástí širšího smysluplného kontextu. „Nájemci stále častěji zvažují to, jak se jejich zaměstnanci dostanou do práce, kam budou chodit na obědy, zda si budou mít kde nakoupit, kde zasportovat, kde v klidu posedět. Zejména u nadnárodních společností jsou tyto otázky standardní součástí firemní kultury,“ potvrzuje W. Dackiw. Ne náhodou tedy velké mezinárodní firmy typu DHL, IBM, Accenture, Sony, Honeywell nebo Dell vyhledávají komplexně řešené projekty, jako je The Park, který společnost AIG/LINCOLN vybudovala v Praze na Chodově, nebo brněnský Campus Science Park. „Když jsme hledali ideální kancelářské prostory pro naše dynamicky se rozvíjející centrum, měli jsme několik podmínek,” říká Oldřich Grulich, Security Manager společnosti AT&T Brno. „Nešlo nám pouze o to, aby sídlo AT&T v Brně bylo dostatečně reprezentativní, to jsme brali jako samozřejmost, ale především aby kancelářské prostory splňovaly všechny naše

$$ $$

cccSQZQ^MXUOf

nároky, jako například dostatek konferenčních místností či prostor pro školení zaměstnanců včetně laboratoře. Důležitým faktorem, který hrál roli při našem rozhodování, byla celková vybavenost Campusu, výborná dostupnost autem i MHD, dostatek restaurací, obchodní středisko a tak dále. Jednoduše vše, co našim zaměstnancům nabízí maximální komfort nejen během pracovní doby, ale i po jejím skončení," doplňuje O. Grulich. Kanceláře, laboratoře, R&D? Ne, nová čtvrť! „Campus Science Park je kromě své polohy v blízkosti centra i veletržního areálu BVV unikátní tím, že na rozdíl od izolovaných developerských projektů je organicky propojený se svým nejbližším okolím – Masarykovou univerzitou, Fakultní nemocnicí Bohunice a sousedícími obytnými čtvrtěmi,“ říká na adresu brněnského projektu W. Dackiw z AIG/LINCOLN. Navíc nabízí mnohem víc, než jen kanceláře, laboratoře nebo R&D. Kromě Campus Science Park je součástí projektu i nákupní centrum Campus Square s nabídkou obchodů, služeb a občerstvení. Také díky tomu má tento komplex se svými veřejnými prostranstvími a navrženou parkovou úpravou ambici stát se přirozeným obchodním, pracovním a společenským centrem pro přilehlé brněnské čtvrti Bohunice a Lískovec. .

Jana Vojtová +420 246 085 813 [email protected]

10-11_mh1009

12.10.2009 16:12

ŘÍJEN 2009

Stránka 1

S T ÁT N Í F O N D Ž I V O T N Í H O P R O S T Ř E D Í

STRANA 10

10-11_mh1009

12.10.2009 16:13

ŘÍJEN 2009

Stránka 2

S T ÁT N Í F O N D Ž I V O T N Í H O P R O S T Ř E D Í

STRANA 11

12_mh1009

12.10.2009 16:21

Stránka 1

ŘÍJEN 2009

STRANA 12

ROZHOVOR

Veleba: Mám těžké spaní. České zemědělství se hroutí. ZEMĚDĚLSTVÍ DOPLÁCÍ NA KOMUNISTICKOU ÉRU. A SPOLEČNOST SI TO TEĎ S NÁMI VYŘIZUJE. TO ŘÍKÁ ŠÉF AGRÁRNÍ KOMORY JAN VELEBA. KdyÏ s Janem Velebou zaãnete mluvit o tom, proã chtûjí zemûdûlci ze státní kasy stále více penûz, razantnû odpovídá, Ïe se k tomu ãeská vláda zavázala. A zatímco pfiedstavitelé jin˘ch státÛ hlasitû podporují své zemûdûlce, ti ãe‰tí jim podle nûj házejí klacky pod nohy. „Pokud to budou dûlat i nadále, zemûdûlcÛm nezbude opût nic jiného neÏ vyrazit na dálnici,“ tvrdí Veleba v rozhovoru pro Moravské hospodáfiství.

·éf Agrární komory âR Jan Veleba se rád vrací na místo, kde vyrÛstal. Do osady Pánov nedaleko Velké Bíte‰e (na snímku).

Víte, oni nejsou hloupí. Vûdí, Ïe se s ãesk˘m zemûdûlstvím nûco dûje. Dneska mám napfiíklad po tomto rozhovoru schÛzku s generálním fieditelem spoleãnosti Mitas. Chce ode mû sly‰et, jak se bude vyvíjet ãeské zemûdûlství. To znamená, Ïe má strach, Ïe nebude mít v zemûdûlství zákazníky. Pfied dvûma mûsíci za mnou pfii‰el majitel jedné krmiváfiské firmy a navrhl, abychom se spojili a zaãali spolu propagovat ãeské zemûdûlství a mléko. Má strach, Ïe nebudou krávy. Na tuto kampaÀ daly malé firmy tfii sta tisíc korun. Kolik je v âesku krav? Tûch dojen˘ch ãtyfii sta tisíc. A poãet stále klesá. Ale ministerstvo zemûdûlství je zatím v klidu. Myslím, Ïe ta hrÛza vypukne pfií‰tí rok. Bude to podobné jako u prasat. Víte, farmáfii jsou prostû takoví. Dlouho vûfií tomu, Ïe se situace otoãí. ZadluÏují se, drÏí do poslední chvíle. Jsou totiÏ na svou práci zvyklí, mají ji rádi. JenÏe pak pfiijde moment, kdy se jim v‰echno zhroutí pod rukama. Tak jako u prasat, kdy jejich poãet klesl meziroãnû o pûtadvacet procent.

Kde nakupujete potraviny? To víte, je globální doba, takÏe se nevyhnu nakupování potravin v obchodních fietûzcích. Aãkoli je vÛbec nezboÏÀuju. Vybíráte si ãeské potraviny? Samozfiejmû. Nûkolikrát se mi ale stalo, Ïe jsem si koupil zaruãenû ãesk˘ v˘robek a aÏ doma jsem si pfieãetl, Ïe napfiíklad Sedlãansk˘ hermelín je vyroben˘ v Polsku. Agrární komora dûlala nûkolik kontrolních nákupÛ. Jaké zboÏí leÏí v regálech supermarketÛ? Pfii celorepublikové akci jsme zjistili, Ïe v chlaìácích supermarketÛ je 27 procent mléãn˘ch v˘robkÛ dovezen˘ch z ciziny. Tento prÛmûr vylep‰ují rychle kazící se v˘robky jako mléko, zákysy. S˘rÛ se dováÏí ãtyfiicet procent. A kaÏd˘ rok tento trend stoupá. Zemûdûlci letos ohlásili propad ziskÛ. Loni vydûlali více neÏ devût miliard. Podle va‰ich propoãtÛ to budou letos dvû miliardy korun. BohuÏel musím fiíct, Ïe to bude je‰tû mnohem více. Zemûdûlci budou ve ztrátû. Na‰e protesty, Ïe jsme pod obrovsk˘m tlakem obchodních fietûzcÛ, nebyly v˘mysl. Jak to? PfiestoÏe jednotlivé obchodní fietûzce jsou konkurenti, jejich postup je naprosto jednotn˘ – nadiktují ceny, které jsou pod hranicí v˘robních nákladÛ. Farmáfi je nucen˘ litr mléka prodat za ‰est korun. Aãkoli náklady na nûj jsou osm korun. Má tfii moÏnosti: buì se ho zbaví i pod nákladovou cenou, nebo ho vylije na pole. A brzy pfiijde doba, kdy zaãne vybíjet stádo krav a se zemûdûlstvím skonãí. To jsem popsal situaci pouze ãásti zemûdûlcÛ. V jin˘ch oborech je to bohuÏel stejné. Obchodní fietûzce jsou velká síla, která niãí a devastuje ãeské zemûdûlství. Nedávno pro‰el snûmovnou zákon o v˘znamné trÏní síle. Jak tento problém fie‰í? Je nám jasné, Ïe fietûzce budou zcela urãitû hledat cestu, jak tento

zákon obejít. Zatím fie‰í jen to, Ïe antimonopolní úfiad vÛbec mÛÏe kontrolovat fietûzce. To do této chvíle nemohl, protoÏe mohl kontrolovat pouze ty, ktefií ovládají ãtyfiicet procent trhu. Nicménû zatím mohou b˘t v klidu, protoÏe prezident Václav Klaus k na‰emu úÏasu zákon vetoval a vrátí se znovu do snûmovny. Jak tedy tento zákon pomÛÏe zemûdûlcÛm? Zásady jsou jasné: nenutit prodávat svého „partnera“ pod nákladovou cenou. Odbourat nesmyslnosti jako je zalistování (zafiazení do databáze dodavatelÛ – pozn. redakce). Jen u této praxe odhadujeme, Ïe benefity fietûzcÛ jsou pûtadvacet miliard korun. Sly‰ela jsem i o jin˘ch praktikách. Ano. Zalistování je standardní postup. Pak se dûjí ale je‰tû absurdnûj‰í vûci. ¤etûzce si tfieba nechávají zaplatit své narozeniny. Nedávno jeden fietûzec poslal zemûdûlcÛm dopis, Ïe slaví deset let na ãeském trhu. V tom stejném dopise si stanovil cenu, kolik má farmáfi zaplatit, aby mohl fietûzec své narozeniny dobfie oslavit. A dal‰í absurdita: Kaufland v druhé polovinû dubna rozeslal mlékárnám dopis, ve kterém nûjaká Ïenská pí‰e, Ïe mlékafii jistû ví, Ïe poklesly ceny mléãn˘ch v˘robkÛ, a proto bude Kaufland zlevÀovat mléãné v˘robky o patnáct procent. Su‰e jim oznámila, Ïe po nich chce, aby do t˘dne poslali svÛj návrh. Sami si urãí o kolik v˘robek klesne a Ïe tato sleva bude trvat pÛl roku.

Kdo je Ing. Jan Veleba Ing. Jan Veleba se narodil 25. 8. 1947 v Novém Městě na Moravě. Na Vysoké škole zemedělské vystudoval obor mechanizace. V roce 1983 promoval jako sociolog a pedagog na Masarykově univerzitě. Prezidentem Agrární komory je od března roku 2005. Od roku 1970 a až do 1992 působil na státním statku Křižanov, kde se po převratu stal ředitelem. Je spolumajitelem a jednatelem firmy JHYB, která se specializuje na chov a šlechtění prasat. Po revoluci působil jako funkcionář v zemědělských organizacích jako je Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů a Českomoravská agrární konfederace. Pochází ze zemědělské rodiny. Je ženatý. Má tři děti. Synové mají 26 a 21 let a dcera 23 let. Žena je v domácnosti. Rád studuje agrární systémy produkčních zemí. Čte literaturu vztahující se k české státnosti a historickým osobnostem.

27 % mléčných výrobků

je dovezených ze zahraničí

20 miliard korun jsou benefity

potravinářských řetězců za zapsání do databáze dodavatelů

25 miliard korun to je odhadovaná ztráta zemědělců pro tento rok

Jak je to tedy s tím mlékem? Va‰e protesty vypadaly opravdu dûsivû. Ta situace opravdu dûsivá je. Na kaÏdém litru mléka zemûdûlci tratí dvû koruny. TakÏe napfiíklad zemûdûlec, kter˘ má padesát dojn˘ch krav a dennû nadojí tisíc litrÛ mléka, za den prodûlá dva tisíce korun. Za mûsíc je to ‰edesát tisíc korun. A za rok je to tfii ãtvrtû milionu korun. V celém oboru to znamená, Ïe farmáfii utrÏí o sedm miliard korun ménû neÏ v minulém roce. BohuÏel se k tomu pfiidalo je‰tû obilí. To má cenu niωí neÏ v roce 1989. Proto odhaduji, Ïe zemûdûlci utrÏí o patnáct aÏ dvacet miliard korun ménû neÏ loni. Zemûdûlci se tak po dvou letech, kdy se zaãali nadechovat, ponofií do ztráty. To asi není pro banky dobr˘ signál. Letos to zemûdûlci je‰tû zvládnou. Také díky tomu, Ïe pfiijdou dotace z Bruselu. Pokud ale bude cena mléka a obilí stejná jako teì a zemûdûlci dostanou ménû penûz ze státního rozpoãtu… Mám z tohoto v˘voje obrovsk˘ strach.

Nepamatuji si dobu, kdy by zemûdûlci volali, Ïe je doba, kdy se mají dobfie. A teì tady mluvíte o tom, Ïe se trh zhroutí. Otevfienû fiíkám, Ïe v˘voj v posledních dvou letech byl pro nás pozitivní. Farmáfii mohli uÏ koneãnû zaãít investovat, nakupovat nové stroje. JenÏe teì jsou zadluÏení a drancuje je hospodáfiská recese. Myslím, Ïe není hysterické fiíct, Ïe se blíÏí doba, která mÛÏe zapfiíãinit, Ïe budeme do republiky dováÏet více neÏ polovinu mléãn˘ch v˘robkÛ ze zahraniãí. Stejnû jako se to stalo u cukru a brzo nastane u prasat. Mám dojem, Ïe jste si s minul˘mi ministry zemûdûlství moc nerozumûli. Od revoluce jsem je znal v‰echny a mÛÏu fiíct, Ïe jsem poznal pouze dva, ktefií si zaslouÏí pojmenování ministr zemûdûlství. Byl to nespornû Josef Lux, a to nejsem lidovec. Kdyby nezemfiel, tak dnes nejsme v situaci, ve které jsme. Druh˘, aÈ byl jak chtûl kontroverzní, ale kopal za nás, byl Jan Fencl. Jak si na tom stojí ãe‰tí zemûdûlci v porovnání s evropsk˘mi?

Nedávno jsme si nechali zpracovat studii pod vedením vysoko‰kolské profesorky Vûry Beãváfiové z brnûnské Mendelovy zemûdûlské a lesnické univerzity na téma srovnání podpor zemûdûlství v pûtadvaceti evropsk˘ch zemích bez Rumunska a Bulharska. âekal jsem, Ïe v˘sledek nebude pro âesko pfiízniv˘. Ale to, co jsem si pfieãetl, mû dostalo. âeská republika tvofií v zemûdûlské produkci mûfiené na hektar pÛdy absolutní chvost evropské pûtadvacítky. Za námi jsou pouze pobaltské zemû a Slovensko. Proto jsme blokovali dálnici. Mléko bylo pouze symbolem toho, co se u nás dûje. Podle statistického úfiadu je prÛmûrná mzda v zemûdûlství sedmnáct tisíc korun. Má takové peníze farmáfi, o kterém se bavíme? Je to zhruba o ‰est tisíc ménû. Jedenáct tisíc korun hrubého mûsíãnû za to, Ïe dûlají 365 dní roãnû, za kaÏdého poãasí. Je to degradace tohoto povolání. Vypadáte smutnû. Mám tûÏké spaní. Mám tu profesi rád, jsem v ãele velké nevládní organizace a není mi to jedno. A také vím, kde je dnes napfiíklad slovenské zemûdûlství. To uÏ je zcela rozvrácené, v‰echno pfieválcovali Dánové, Nûmci, Holanìané, Italové. Jsou tam celé okresy, kde není slovenského uÏ vÛbec nic, ani hektar pÛdy. Pracovní síla i technika se dováÏí. Na jafie zasejí, na podzim sklidí a vyvezou pryã. To mû stra‰í. Jak na takové zprávy reagují firmy, které jsou navázané na zemûdûlce – napfiíklad v˘robci traktorÛ a zemûdûlské techniky?

Kolik krav bude tedy pfií‰tí rok? Pokud se nezmûní cena mléka, tak poãet krav klesne o deset aÏ dvacet procent. TakÏe krav bude nûco kolem tfii sta padesáti tisíc. Mám skoro dojem, Ïe zemûdûlství má nálepku „nedÛleÏit˘ obor“. âím si to vysvûtlujete? V první fiadû jsou to osobnosti ministrÛ. Druhá pfiíãina souvisí s minul˘m reÏimem. Tenkrát bylo zemûdûlství jednou z v˘kladních skfiíní. Stát dával mnoho prostfiedkÛ, aby se mohl chlubit. Nበobor byl jedním z pilífiÛ komunistické propagandy. A dnes si to spoleãnost s námi vyfiídila. Nûktefií novináfii nás v‰echny hází do jednoho pytle. Pomohla vám vÛbec blokáda dálnice? Ano. Pfies to v‰echno, co jsem fiekl, si myslím, Ïe ãesk˘ ãlovûk není hloup˘ a chápe, co se dûje. Jen mu to déle trvá. PfiestoÏe jsme blokovali dálnici, nebyli na nás fiidiãi na‰tvaní. To jsem si ovûfiil i v den, kdy vyjela zemûdûlská technika na Vysoãinû. Na RadioÏurnálu cel˘ den bûÏela internetová anketa s otázkou: „Souhlasíte s tím, aby vláda více podporovala ãeské zemûdûlce?“ Pro mû bylo pfiíjemn˘m pfiekvapením, Ïe více neÏ sedmdesát procent hlasujících stálo na na‰í stranû. A získali jste také nûco jiného neÏ jen morální podporu? KdyÏ jsme mûli jednání s ministrem financí a premiérem, hned druhá otázka Eduarda Janoty byla, zda chystáme nûjaké akce. UÏ tehdy nám fiekl, Ïe nám dvû aÏ tfii miliardy dá. TakÏe si myslím, Ïe kdyby nebyla dálnice, tak by situace byla v˘raznû hor‰í. Pfiesto se s ní smífiit nehodlám. Chceme získat dal‰ích pût miliard, na které máme nárok. Text: Veronika Hrdá Foto: Jifií Sláma

13_mh1009

12.10.2009 16:13

Stránka 1

ŘÍJEN 2009

STRANA 13

SA KO B R N O , a . s .

KOMERČNÍ PREZENTACE

Modernizace brněnské spalovny finišuje KOTEL ZHASL. AŤ HOŘÍ PLAMEN VE DVOU NOVÝCH! V BRNĚNSKÉ SPALOVNĚ SE PŘIPRAVUJÍ NA START NOVÉ ÉRY. POSLEDNÍ ZE TŘÍ ZASTARALÝCH KOTLŮ BRZY SKONČÍ VE ŠROTU. Brno – Modernizace jediné spalovny komunálního odpadu na Moravû fini‰uje. Dva moderní spalovenské kotle zaãnou v Brnû efektivnû vyrábût páru a elektfiinu v rámci plánovan˘ch zkou‰ek uÏ za ãtyfii mûsíce. Po ukonãení zku‰ebního provozu pak bude od léta pfií‰tího roku zahájen pln˘ provoz nové technologie spalovny. „Rok a pÛl byla provádûna modernizace za ãásteãného provozu spalovny. Práce uÏ jsou pfiibliÏnû z osmdesáti procent hotovy. Na poslední etapu rekonstrukce bylo nutné odstavit i poslední z pÛvodních kotlÛ. Jen tak je moÏno dokonãit práce na technologii ãi‰tûní spalin, zprovoznit rozvody a provést rekonstrukci komínu,“ vysvûtlil Jifií Svoboda ze spoleãnosti TENZA, a. s., která je správcem stavby. BrÀané se díky tomuto projektu ohfiejí teplem a rozsvítí Ïárovku z energie ze sv˘ch odpadkÛ. A ke svému domu moÏná pfiijedou po silnici, pfii jejíÏ stavbû bude pouÏita

Fakta o projektu Modernizace spalovny odstartovala na konci roku 2007. V pfiepoãtu stála témûfi 2,5 miliardy korun. Spoleãnost SAKO Brno, a. s. v‰ak nemusela cel˘ balík penûz vytáhnout z vlastní kapsy. UÏ v roce 2001 zaãala s pfiípravou projektu „Odpadové hospodáfiství Brno“. Dva roky poté se mohla firma pochlubit ãesk˘m unikátem: z evropského programu ISPA, urãeného tehdej‰ím kandidátsk˘m zemím, získala spalovna tfietí nejvût‰í ãástku ze v‰ech pfiedloÏen˘ch a schválen˘ch projektÛ. Evropská unie poskytla osma‰edesát procent z takzvan˘ch uznateln˘ch nákladÛ projektu. Do Brna tak poputuje témûfi osmaãtyfiicet milionÛ eur, coÏ pfiedstavuje témûfi jeden a pÛl miliardy korun. Zbytek zaplatí Statutární mûsto Brno, Státní fond Ïivotního prostfiedí a firma SAKO Brno, a.s.

povat lokality tak, aby dostála svému slibu v projektu schváleném Evropskou unií. Pfiedpokládá se, Ïe do spalovny se nebude sváÏet odpad pouze z Brna, ale i z dal‰ích regionÛ Jihomoravského kraje, pfiípadnû z kraje Vysoãina a Olomouckého kraje.

Spalování bude levnější než skládkování

Porovnání vybran˘ch emisních limitÛ pro energetické zdroje s v˘konem 5–50 MW Spalovna Biomasa Tuhé palivo Kapalné komunálního v ostatních palivo odpadu topeni‰tích Tuhé emise 10 mg/m3 250 mg/m3 100 mg/m3 56 mg/m3 NOx jako NO2 200 mg/m3 650 mg/m3 433 mg/m3 250 mg/m3 SOx jako SO2 50 mg/m3 2500 mg/m3 1667 mg/m3 944 mg/m3 CO 50 mg/m3 650 mg/m3 267 mg/m3 97 mg/m3 Dioxiny 0,1 ng/m3 Není sledováno Není sledováno Není sledováno

Plynné palivo obecnû Není sledováno 111 mg/m3 19 mg/m3 56 mg/m3 Není sledováno

Údaje pfievzaty z Nafiízení vlády ã. 352/2002 Sb., proveden pfiepoãet na 11% O2.

‰kvára – jeden z produktÛ spalovacího procesu. BrÀané budou dále motivováni i více tfiídit. „Brnûnská spalovna zaãne vyrábût dvakrát více tepla neÏ dosud, a navíc zaãne prodávat i elektfiinu. To je také jedním z dÛvodÛ pfiipravovaného sníÏení ceny spalného po ukonãení rekonstrukce,“ vysvûtlil fieditel spoleãnosti SAKO Brno, a. s. Karel Peroutka

Energetické vyuÏití komunálního odpadu ve spalovnû tak bude na jiÏní Moravû od pfií‰tího roku levnûj‰í neÏ skládkování. Ministerstvo Ïivotního prostfiedí pfiipravuje nov˘ zákon o odpadech, ve kterém se pfiedpokládá kaÏdoroãní rÛst ceny za skládkování. Tento materiál bude také v souladu s poÏadavky Unie na sniÏování podílu biodegradabilních odpadÛ ukládan˘ch na skládkách.

„Odpadové firmy se proto nyní samy hlásí a chtûjí s námi uzavírat smlouvy o smlouvách budoucích. JenÏe my uÏ nyní zaznamenáváme dvakrát vût‰í poptávku, neÏ jakou budeme mít kapacitu,“ fiíká Peroutka. Pfiitom je‰tû loni plánovala firma SAKO Brno, a. s. náborovou akci pro spádové obce. Teì nic takového nechystá. Naopak. Bude muset vyti-

Nové kotle jsou zhotoveny tak, aby mohly spálit 224 tisíc tun odpadu roãnû. Pro pfiedstavu: tolik váÏí 150 tisíc vozÛ Audi TT RS. Pro obyvatele ale produkce takov˘ch odpadÛ není problém. Jen 370 tisíc trvale hlá‰en˘ch obyvatel Brna je schopno vyprodukovat roãnû více neÏ sto tisíc tun odpadu. Ve zbytku kraje pfiitom Ïije dal‰ích sedm set tisíc lidí. „Proto se snaÏíme motivovat obãany k tfiídûní. Nyní se ve mûstû vytfiídí dvanáct procent odpadu. Cílem je padesát procent,“ fiekla pfiedsedkynû pfiedstavenstva mûstské spoleãnosti SAKO Brno, a. s. Jana Drápalová. K efektivnímu tfiídûní na jihu Moravy má totiÏ pomoct i dal‰í projekt, kter˘ je souãástí pfiestavby spalovny. Za bunkrem pro skladování odpadu vybudoval zhotovitel – SdruÏení CNIM & SIEMENS – dotfiíìovací linku.

Právě teď musíme lidi motivovat k třídění MODERNIZACÍ SPALOVNY PRÁCE ZAMĚSTNANCŮ SPOLEČNOSTI SAKO BRNO, a. s. A ÚŘEDNÍKŮ NA BRNĚNSKÉM MAGISTRÁTĚ NEKONČÍ. NAOPAK.

Jana Drápalová pfiedsedkynû pfiedstavenstva SAKO Brno, a. s.

Nyní musí obãany zaãít motivovat k tomu, aby zaãali je‰tû více tfiídit odpad. „Nበcíl je padesát procent. Teì jsme zhruba na dvanácti,“ upozorÀuje pfiedsedkynû pfiedstavenstva SAKO Brno, a. s. a brnûnská radní Jana Drápalová.

Spalovna uÏ brzy bude moderní. Jak se díky tomu zmûní Ïivot BrÀaÀÛm? Brno je jedním ze tfií mûst v âesku, kde bude spalovna komunálního odpadu s tak moderním vybavením. Díky efektivnosti spalovny totiÏ sníÏíme dotace na nakládání s odpady z rozpoãtu mûsta a u‰etfiené peníze mÛÏeme pouÏít lépe. AÈ uÏ to bude dal‰í roz‰ifiování poãtu kontejnerÛ na tfiídûn˘ odpad, modernizace sbûrn˘ch stfiedisek nebo zateplování ‰kol a ‰kolek. V Brnû lidé tfiídí tak málo, Ïe je potfieba je je‰tû více motivovat? Nedávno vy‰ly statistiky, které upozorÀují na to, Ïe BrÀané vytfiídí zhruba o ãtyfii kilogramy ménû neÏ v Plzni, ale v˘raznû více, asi o ‰est kilo, neÏ napfiíklad v Ostravû. Tam Ïádnou spalovnu nemají. To jasnû ukazuje, Ïe existence spalovny nemá automaticky vliv na

mnoÏství vytfiídûn˘ch surovin. Mnohem dÛleÏitûj‰í je dostupnost a dostateãn˘ objem kontejnerÛ na jednotlivé sloÏky a osvûta. Ta je nezbytná i proto, Ïe mnoho druhÛ odpadÛ má nebezpeãné vlastnosti, takÏe nepatfií ani na skládku, ani do spalovny. Typick˘m pfiíkladem jsou úsporné Ïárovky, které obsahují rtuÈ a v‰echny by mûly skonãit na sbûrn˘ch stfiediscích nebo by je lidé mûli vrátit zpátky do prodejen. Lidé v Brnû ale napfiíklad vyprodukují o sto kilogramÛ odpadu za rok ménû neÏ PraÏané. Proto si myslím, Ïe kritika Brna nebyla pfiíli‰ objektivní. Které projekty chcete rozjet na podporu tfiídûní v Brnû? Spoustu z nich jsme jiÏ odstartovali. KdyÏ jsem pfied tfiemi lety nastoupila na radnici, tak jeden obãan vytfiídil 27 kg odpadu. Loni uÏ to bylo 32. Poãet kontejnerÛ stále

zvy‰ujeme. Zatímco v sídli‰tích je kontejnerÛ relativnû dost, problémy zÛstávají v centrální ãásti mûsta, kde je tfiídûní v plenkách. Pût stanovi‰È podzemních kontejnerÛ tento problém nemÛÏe vyfie‰it, proto nyní zkou‰íme rozmístit men‰í nádoby na tfiídûn˘ odpad pfiímo do vnitroblokÛ obytn˘ch domÛ. Ve ãtvrtích s rodinn˘mi domy zase chceme spustit projekt domácího kompostování. VÏdyÈ biologicky rozloÏiteln˘ch odpadÛ je v ko‰i prÛmûrné domácnosti témûfi ãtyfiicet procent. Jak˘ bude mít spu‰tûní spalovny dopad na mûstskou pokladnu? KdyÏ to zjednodu‰ím, mûsto za spalné u‰etfií asi 80 milionÛ korun roãnû. I tak bude muset z rozpoãtu odpadové hospodáfiství nadále dotovat, protoÏe celkové náklady jsou nyní zhruba o 200 milionÛ korun vy‰‰í, neÏ se vybere za poplatcích za komunální odpad od obãanÛ.

AKTUÁLNĚ ODPAD DO KONCE LEDNA MUSÍ NA SKLÁDKY Brno – Brnûnská spalovna do poloviny záfií dokázala energeticky vyuÏívat aÏ osm tisíc tun odpadu mûsíãnû. NeÏ se dokonãí rekonstrukce a spustí nové kotle, musí odpad konãit na skládkách v okolí Brna. „BohuÏel nemáme jinou moÏnost. Do konce roku tak navezeme na skládky pravdûpodobnû dvacet tisíc tun odpadu,“ fiekl fieditel spoleãnosti SAKO Brno, a. s. Karel Peroutka. Po dobu odstávky spalovny je stávající zásobník odpadu vyuÏíván jako pfiekladi‰tû. Popeláfiské vozy dále vysypávají odpad do zásobníku odpadÛ, odkud se pomocí drapákÛ jiÏ odpad nepfiikládá do kotlÛ, ale pfiekládá se do velkoobjemov˘ch kontejnerÛ. Klasické „kukaãky“ s bûÏnou kapacitou 12 aÏ 20 metrÛ krychlov˘ch nejsou vhodné pro zajíÏdûní na skládku, navíc jedna kontejnerová souprava pfieveze asi dvacet tun odpadu. Tímto opatfiením bylo dosaÏeno sníÏení ekonomické nároãnosti transportu i celkového dopravního zatíÏení dotãen˘ch lokalit. Dennû z areálu vyjede aÏ deset plnû naloÏen˘ch souprav, do konce odstávky jich na skládky v brnûnském regionu vyjede okolo tisíce.

PO REKONSTRUKCI BUDE CENA SPALNÉHO NIŽŠÍ Brno – Pfiedpokládá se, Ïe po ukonãení rekonstrukce a plném zprovoznûní nové technologie dojde ke sníÏení ceny, kterou si spalovna bude úãtovat za tunu odpadu urãeného k energetickému vyuÏití. Snahou je dosáhnout niωí ceny spalného neÏ je cena za uloÏení odpadu na skládce, a to v souladu s poÏadavky legislativy Evropské unie o omezování mnoÏství biodegradabilních odpadÛ ukládan˘ch na skládky. S ohledem na aktuální situaci na trhu s odpady spoleãnost SAKO Brno, a. s. o podobû budoucích smluv o pfiíjmu odpadu nevyjednává pfiímo s vedením obcí a mûst, ale se zástupci svozov˘ch firem. Koneãná cena, kterou obce po rekonstrukci spalovny zaplatí za zaji‰tûní svozu, vyuÏití nebo odstranûní domovního odpadu, tak bude záleÏet pouze na konkrétní dohodû mezi obcí a svozovou firmou zaji‰Èující pro obec tyto sluÏby.

14_mh1009

12.10.2009 17:01

Stránka 1

ŘÍJEN 2009 AKTUÁLNĚ INOVAČNÍ VOUCHERY JSOU ROZDÁNY Brno – ·estatfiicet podnikatelÛ se mÛÏe tû‰it na sluÏby vysok˘ch ‰kol zdarma. Zástupci mûsta Brna je totiÏ vylosovali v soutûÏi o inovaãní vouchery. Rozdûlí si mezi sebou 5,7 milionu korun. Îádosti o „poukázky“ na nákup sluÏeb brnûnsk˘ch univerzit a vysok˘ch ‰kol poslalo témûfi dvû stû firem. Sedmatfiicet z nich kvÛli formálním chybám nebylo zafiazeno do losování. Nejvíce zakázek, hned ãtyfiiadvacet, bude podpofieno na Vysokém uãení technickém v Brnû. Vítûzn˘m zámûrem je projekt spoleãnosti Mendel Therapeutics a Masarykovy univerzity, kter˘ se zab˘vá v˘vojem preparátÛ vyuÏitelnách pfii v˘robû vakcín proti virÛm a nádorov˘m onemocnûním.

STABA ROKU: JEN DVĚ NA MORAVĚ Morava – Cedulku „Stavba roku 2009“ si od záfií mÛÏou na svÛj dÛm povûsit pouze dvû díla na Moravû. První je City park Jihlava od spoleãnosti Kuba & Pilafi Architekti. „Titul je udûlen za architektonické fie‰ení nákupního centra v tûsném sousedství historického jádra se zfietelem k nápaditému pojetí pûti fasád a vytvofiení biokoridoru,“ zdÛvodnila své rozhodnutí porota. Cenu pfiedsedy Senátu získala stavba Multifunkãního vzdûlávacího, komunitního a kulturního centra Fabrika ve Svitavách. Autorem díla je Roman Svojanovsk˘.

PTÁČEK ZA 45 KORUN VE VORONĚŽI Brno – Brnûnsk˘ hotel VoronûÏ se vrátil na dva dny o tfii dekády zpût. Hotel slavil tfiicátiny, a tak dobovû obleãení ãí‰níci dva dny pfiedkládali jídelní lístky stejné, jako byly na konci sedmdesát˘ch let. Nejen s druhy jídla, ale i cenami. Hosté si mohli objednat ‰panûlského ptáãka s r˘Ïí za pûtaãtyfiicet korun nebo svíãkové fiezy s vejcem a hranolkami za devadesát korun. Ten, kdo potfieboval, si mohl zajít s nenápadn˘m mladíkem na toaletu a vymûnit si s ním bony.

STRANA 14

Ž I VOT V K R A J Í C H

Spalovna v Karviné: Dotace i petice NOVÁ SPALOVNA BY MĚLA DO ŠESTI LET VYRŮST V BÝVALÉM AREÁLU KARVINSKÉHO DOLU BARBORA. Karviná – Takzvané Krajské integrované centrum vyuÏívání komunálních odpadÛ by mûla provozovat spoleãnost KIC Odpady vlastnûná Moravskoslezsk˘m krajem a pûti statutárními mûsty – Ostravou, Opavou, Karvinou, Havífiovem a Fr˘dkem-Místkem. „Projekt je v tuto chvíli ve fázi projektové pfiípravy. Byla dokonãena dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a zároveÀ s projektovou pfiípravou bûÏí také proces posouzení vlivÛ zámûrÛ na Ïivotní prostfiedí, tzv. EIA,“ uvedl vedoucí odboru Ïivotního prostfiedí Moravskoslezského kraje TomበKotyza. Na v˘sledek tohoto dokumentu ãekají také na karvinském magistrátu. „Jak dopadne EIA bychom

mûli vûdût uÏ brzy. KaÏdopádnû stále platí názor karvinsk˘ch zastupitelÛ z roku 2007: bude-li EIA pfiíznivá a budeme-li mít záruky toho, Ïe provoz Ïivotní prostfiedí mûsta nijak nezatíÏí, nemá zastupitelstvo mûsta Ïádné námitky proti stavbû a provozu takov é h o centra. Skládkovat nelze donekoneãna, chce to jiné fie‰ení, ekologiãtûj‰í,“ tvrdí primátor Karviné TomበHanzel. Právû vliv na Ïivotní prostfiedí v okolí je pfiitom jedním z hlavních dÛvodÛ kritick˘ch hlasÛ, které na adresu karvinské spalovny zaznívají. „Nechceme, aby se v nejzneãi‰tû-

nûj‰ím regionu âeské republiky postavil dal‰í zneãi‰Èující zdroj,“ fiíká pfiedseda karvinského obãanského sdruÏení Frygato-eko Václav Gavlovsk˘, kter˘ je zároveÀ také jedním z iniciátorÛ petice proti spalovnû. Na ni je uÏ podle Gavlovského podepsáno pfies patnáct set lidí. Kraj si ale stojí za sv˘m – vybudování spalovny by podle nûj mohlo paradoxnû kvalitu ovzdu‰í v okolí zlep‰it. Projekt totiÏ zároveÀ navrhuje vyuÏívat zbylou smûs komunálního odpadu pro v˘robu tepla. To by tak mûlo nahradit ãást energie vyrábûné v klasické uhelné teplárnû a pokr˘t spotfiebu tepla a teplé vody v Karviné a Havífiovû.

AKTUÁLNĚ DOTACE NA VÝMĚNU OKEN BODUJE

Kraj nyní doufá, Ïe názorov˘ posun ministerstva Ïivotního prostfiedí umoÏní získat pro spalovnu dotaci. Ministerstvo totiÏ letos v únoru oznámilo, Ïe zmûní Plán odpadového hospodáfiství, kter˘ dnes striktnû zakazuje finanãní podporu spaloven i s energetick˘ch vyuÏitím. „Pravdûpodobnû v listopadu vyhlásíme v˘zvu pro podávání projektÛ v Operaãním programu Îivotní prostfiedí. V˘zva bude stanovovat jasná kritéria efektivity – energetické, ale i nakládání s odpady v daném regionu, tedy aby napfiíklad spalovna nenasála odpad, kter˘ by mohl putovat k recyklaci,“ uvedl mluvãí ministerstva Ïivotního prostfiedí Jakub Ka‰par. Jestli moravskoslezsk˘ projekt na dotaci dosáhne tak zatím není jasné. Náklady na projekt se odhadují na zhruba pût miliard korun. Kraj by chtûl právû dotací z Operaãního programu pokr˘t alespoÀ ãtyfiicet procent. Hana Neãasová

Praha – O garantovanou dotaci z programu Zelená úsporám na v˘mûnu otvorov˘ch v˘plní projevilo bûhem prvního mûsíce zájem témûfi 3500 ÏadatelÛ. Firma VEKRA, která garantovanou dotaci sv˘m zákazníkÛm prvního záfií nabídla, nyní pro Ïadatele vyfiizuje ve‰keré potfiebné náleÏitosti. Témûfi 75 procent Ïádostí se t˘ká v˘mûny oken a dvefií v rodinn˘ch domech. ZároveÀ dochází na Ïádost ministerstva Ïivotního prostfiední k úpravû financování projektÛ pro zákazníky.

ČEJKOVICE UŽ MAJÍ KANALIZACI âejkovice – Obec âejkovice získala podporu z Evropské unie a státního rozpoãtu na vybudování tfietí etapy kanalizace. Akce byla vybrána na základû Ïádosti obce podané v první v˘zvû Operaãního programu Îivotní prostfiedí. Dnes je díky tûmto dotacím ukonãena rekonstrukce kanalizace v délce 1500 metrÛ. Stavba je zkolaudována a obec pfiipravuje závûreãné vyhodnocení. Akci o celkové hodnotû 17 milionÛ korun podpofiila Unie ãástkou témûfi 12 milionÛ korun. Státní rozpoãet 700 tisíci korun. Jihomoravsk˘ kraj 800 tisíci korun a zbytek dofinancovala obec z loÀského a leto‰ního rozpoãtu.

„Kvůli dotacím musím počítat býčí lejna“

Foto: Jifií Sláma

ZELENÉ LOUKY, PASOUCÍ SE BÝCI A VŮNĚ JETELINY... ROMANTIKU NA VYSOČINĚ VŠAK POMALU LIKVIDUJE BÍDA ZEMĚDĚLCŮ. Katov – Dvaapadesátilet˘ Milo‰ Urbánek na první pohled vypadá jako typick˘ farmáfi. Zelené montérky, ‰edé triãko, zarostlá tváfi. UÏ dvacet let chová padesát b˘kÛ, obdûlává ãtyfiia‰edesát hektarÛ pÛdy. Na nich pûstuje obilí, fiepku a hlavnû krmivo pro své stádo. Za dva roky pÛjde do dÛchodu a grunt pfievezme jeho syn. Aby mohl Milo‰ Urbánek zaplatit leasing na traktor, krmivo pro b˘ky, naftu a osivo, musí vym˘‰let projekty, které se zemûdûlstvím

moc nesouvisí. „Ve vesnici provozuji hospodu,“ fiíká. To, co vypûstuje, ho totiÏ moc neuÏiví. „Kdybychom nedostávali dotace, nemûli bychom z ãeho Ïít. JenÏe dostávat dotace znamená také vyrábût tuny papíru a strachovat se, abych je nemusel vracet pût let zpûtnû. Musím dokonce poãítat lejna b˘kÛ, aby úfiedníci zjistili, jestli moje farma nepfiekraãuje povolen˘ limit dusíku,“ smûje se ironicky Urbánek.

Boj za synovy peníze SvÛj majetek za dva roky pfiedá synovi. I za to mohla dostat jeho rodinná farma dotaci. Dokonce za ni i tvrdû bojoval. Nakonec neuspûl. Jeho syn a dal‰í desítky mlad˘ch farmáfiÛ uÏ byly mezi Ïádostmi

„pod ãarou“. S tím se v‰ak Urbánek nesmífiil. Upozornil tehdy na to, Ïe ministerstvo zemûdûlství neumí vyãerpat peníze, které leÏí pro ãeské zemûdûlce v Bruselu. Protestoval aÏ tak, Ïe si toho v‰imli novináfii. Vbûhl tenkrát s vidlemi do parlamentu a neohlá‰enû se setkal s tehdej‰ím ministrem zemûdûlství Petrem Gandaloviãem. „Byl to dvojit˘ boj. Nejdfiív jsem musel pfiesvûdãit syna a pak ty úfiedníky. Jen blázen by tu lopotu chtûl dûdit,“ zvy‰uje hlas Urbánek. KdyÏ hladí své strakaté roãní b˘ãky, zamyslí se. „Tihle na ãeském talífii neskonãí. Musím je prodávat do Rakouska. Tak alespoÀ na jednom kilogramu mÛÏu mít zisk dvû koruny. V âesku bych dvû koruny tratil,“ vysvûtluje Urbánek.

CYKLOSTEZKA U BAŤOVA KANÁLU OTEVŘENA

Podle nûj je na tom ale stále lépe neÏ jeho soused. „Ten má pûtadvacet dojn˘ch krav. Teì mu platí ãtyfii koruny padesát za litr ãerstvého mléka. Pfií‰tí rok bude muset stádo vybít a práci v kravínû omezit,“ povzdechne si. Milo‰ Urbánek se kromû zemûdûlství zajímá i o úplnû jinou oblast – je egyptolog. „Spolu s vysoko‰kolsk˘mi profesory v zimû pfiedná‰ím o prolnutí v‰ech náboÏenství. Kdybyste mi ale fiekli, aÈ se zemûdûlstvím seknu, nedokázal bych to,“ svûfiuje se Urbánek. PfiestoÏe miluje historii Egypta, byl v této zemi pouze jedenkrát. Za dvacet let, co pracuje v zemûdûlství, jel na dovolenou jednou. „AÏ loni jsem se na‰tval a na tfii t˘dny jsem zmizel,“ chlubí se. Veronika Hrdá

Otrokovice, Napajedla – Cyklisté se mohou tû‰it na témûfi tfiíkilometrov˘ asfaltov˘ úsek cyklostezky podél BaÈova kanálu. Otevfiením obou úsekÛ bude doplnûna dálková cykloturistická trasa C 47 „Moravská stezka“, která propojí úsek mezi KromûfiíÏí a Uhersk˘m Hradi‰tûm. Trasa se napojuje také na úsek dálkové cyklotrasy 471 Otrokovice – Zlín –Vizovice. Stavba stála 18 677 150 korun. Z této ãástky bylo 10 947 828 korun získáno z Evropské unie a 1 947 000 korun ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Mûsto Otrokovice vynaloÏilo z vlastních zdrojÛ ãástku 5 782 322 korun. (hrd)

Internetové vysílání válcuje klasické kabelové radniční televize MĚSTA NA MORAVĚ OBJEVILA DALŠÍ SILNÉ MÉDIUM: INTERNET. SPOTY ULOŽENÉ NA SÍTI JSOU U OBČANŮ VELMI POPULÁRNÍ. Morava – Regionální média mají silnou konkurenci: radniãní televize. Vedení mûst totiÏ zaãalo umísÈovat spoty o dûní v regionu na internet. A ten je nav‰tûvovanûj‰í neÏ kabelové televize, které jsou tradiãním místem pro radniãní vysílání. „Havífiov má od kvûtna leto‰ního roku mûstské televizní vysílání, které je ‰ífieno prostfiednictvím internetu, kabelové televize a satelitem. KaÏd˘ spot shlédne prÛmûrnû pût stovek divákÛ. Napfiíklad zahájení ‰kolního roku ve

‰kolách si prohlédlo jiÏ 1290 lidí. Velk˘ zájem byl také o reportáÏ, ve které jsme pfiedstavili mobilní sluÏebnu mûstské policie. Shlédlo ji 1538 lidí,“ uvedla mluvãí Havífiova Jana Pondûlíãková. Podobnou cestou ‰la i dal‰í okresní mûsta na Moravû. Na internetu novû zvefiejÀují reportáÏe také v Blansku. „Vysíláme uÏ patnáct let. V poslední dobû zji‰Èujeme, Ïe sledovanost na webu je vût‰í neÏ na kabelové televizi,“ uvedl Jan Popelka z TV Blansko. Nov˘m trendem jsou také smlouvy s externími zpravodajsk˘mi spoleãnostmi. ReportáÏe na míru sestaví napfiíklad RTA. Ta vysílá na kanálu TV Prima. Relace si pak mûsta mÛÏou umístit na své webové stránky. Podobnou cestou se vydaly napfiíklad i Brno, Bruntál, Pfierov nebo Fren‰tát pod Radho‰tûm.

„Mûsto Brno má svÛj pravideln˘ zpravodajsko-publicistick˘ pofiad pod názvem Brnûnské oko, a to na základû v˘bûrového fiízení a uzavfiené smlouvy s v˘robcem a vysílatelem od srpna 2007,“ uvedla vedoucí tiskového stfiediska brnûnského magistrátu SoÀa Haluzová. Za jednu relaci Brno zaplatí RTA padesát tisíc korun mûsíãnû. V Bruntále s vysíláním internetové televize zaãali na základû prÛzkumu vefiejného mínûní. Vût‰ina

dotázan˘ch uvedla, Ïe by obrazové zpravodajství o dûní ve mûstû uvítala. „TV Polar od poãátku roku 2008 kaÏd˘ mûsíc pofiizuje nejménû patnáct zpravodajsk˘ch pfiíspûvkÛ o stopáÏi tfiicet aÏ sto dvacet vtefiin z Bruntálu a nejbliωího okolí,“ vysvûtlil mluvãí bruntálské radnice Jifií Ondrá‰ek. Podobn˘ sociologick˘ prÛzkum si nechali zpracovat i v Olomouci. Z nûj vyplynulo, Ïe 52,8 procent res-

pondentÛ ãerpá informace o dûní ve mûstû a o ãinnosti radnice z regionálního televizního vysílání. „Pfiitom 80,2 procent povaÏuje informace ‰ífiené lokálními televizemi za uÏiteãné,“ uvedl mluvãí olomoucké radnice Ivan Ra‰Èák. Pfiesto se v Olomouci nerozhodli provozovat radniãní televizi po vzoru jin˘ch mûst. Radûji vsadili na dvû firmy. „Dvûma olomouck˘m privátním studiím smluvnû poskytujeme pfiíspûvek zamûfien˘ na mûsto Olomouc ve v˘‰i témûfi tfií milionÛ korun roãnû. Spoleãnost ZZIP ‰ífií signál kabelovou sítí a R1 ‰ífií signál vzduchem prostfiednictvím stanice Prima,“ fiíká Ra‰Èák. Firma ZZIP provozuje televizi také v Prostûjovû. Za dvacetiminutové spoty, které bûÏí cel˘ den, si úãtuje pûtadevadesát tisíc korun mûsíãnû. Jiná mûsta zadala zpracování zpravodajské relace sv˘m mûstsk˘m

firmám. Napfiíklad v Hluãínû na Opavsku má vysílání na starosti Kulturní centrum. Radnice mu na zpracování pfievede roãnû pÛl milionu korun. Jinde se zase spoléhají na práci soukrom˘ch nezávisl˘ch televizí. Podobnû jako v Kufiimi nebo Bfieclavi „V Kufiimi fungují dvû soukromé kabelové televize, které pouze pfiejímají textové zprávy o dûní ve mûstû. Na provoz a jejich koncepci vysílání tak mûsto Kufiim nemá Ïádn˘ vliv,“ vysvûtlil Jan Jandl z kanceláfie starosty. Ani Bfieclav neprovozuje vlastní kabelovou televizi. „Nicménû ve mûstû funguje televize privátní. Za reportáÏe tak nic neplatíme,“ fiekl tajemník mûstského úfiadu Dalibor Nedûla. Ojedinûl˘ projekt rozjeli také v Krnovû. Tam vytváfiejí internetovou televizi dûti spolu se sv˘mi polsk˘mi protûj‰ky. Peníze na ni Krnov‰tí získali z evropsk˘ch fondÛ. Veronika Hrdá

15_mh1009

12.10.2009 16:14

Stránka 1

ŘÍJEN 2009

STRANA 15

H AVA R I J N Í P L Á N Y

Krizové štáby lze sledovat on-line POVODEŇ, POŽÁR NEBO ÚNIK NEBEZPEČNÉHO PLYNU. NEJEN NA TYTO UDÁLOSTI SE SNAŽÍ KRAJE PŘIPRAVIT. POVINNÝM A NEJÚČINNĚJŠÍM NÁSTROJEM PŘÍPRAVY JE PLÁNOVÁNÍ. „V souladu se zákonem zabezpeãuje krizové plánování Hasiãsk˘ záchrann˘ sbor. Zpracování krizov˘ch a havarijních plánÛ je v‰ak ve skuteãnosti nejuωí spoluprací v‰ech správních úfiadÛ a sloÏek integrovaného záchranného systému. Tvorba v‰ech plánovacích dokumentÛ je tak spoleãn˘m dílem kraje, mûst, obcí, hasiãÛ, policie, zdravotníkÛ a organizací zahrnut˘ch do krizov˘ch plánÛ,“ vysvûtluje Karel Malinovsk˘ z Oddûlení pro zvlá‰tní úkoly Zlínského kraje.

Evakuaci obyvatel v okolí Jaderné elektrárny Dukovany si natrénovaly kraje v cviãení ZÓNA 2008. Foto: Jifií Salik Sláma / Sedmiãka

Koneãnou podobu dokumentÛ pak schvaluje hejtman kraje, v pfiípadû obcí pak starostové obcí s roz‰ífienou pÛsobností. Bûhem mimofiádné události se pak plány vyuÏívají jako zdroje dÛleÏit˘ch informací.

„Obsahují kontakty, popisují moÏné zdroje rizik, krizové situace, kompetence jednotliv˘ch subjektÛ a podobnû,“ popisuje Miroslav Men‰ík z Hasiãského záchranného sboru (HZS) Jihomoravského kraje.

Z úrovnû kraje se pak fie‰í situace, které pfiesáhnou moÏnosti sloÏek integrovaného záchranného systému. „Kraj není primárním fie‰itelem kaÏdé mimofiádné události. Krizové fiízení kraje nastupuje aÏ v dobû, kdy není moÏné fie‰it mimofiádnou situaci standardními postupy a prostfiedky, které mají k dispozici orgány samosprávy, státní správy a sloÏky integrovaného záchranného systému (IZS),“ vysvûtluje mluvãí Jihomoravského kraje Jan Chmelíãek. Tedy v pfiípadû, Ïe je situace váÏná, krajské operaãní a informaãní stfiedisko vyrozumí hejtmana. Konzultuje se postup, zvaÏuje se svolání krizového ‰tábu kraje, hasiãsk˘ záchrann˘ sbor pfiípadnû informuje dal‰í orgány. „Jako napfiíklad pfied dvûma lety v Uherském Brodu, kdy hofiel sklad pneumatik. Hejtman kraje, poté co velitel zásahu vyhodnotil poÏár jako

Pomoc poskytnou i nevládní organizace EXPLOZE DOMU V BRNĚNSKÉ TRŽNÍ ULICI STÁLA PŘED PĚTI LETY U ZRODU TAKZVANÉHO PANELU HUMANITÁRNÍCH ORGANIZACÍ.

tut, kter˘ nám udává, pfii jak˘ch událostech bychom mûli zasahovat a jak˘m zpÛsobem,“ fiíká Franti‰ek Bublan, kter˘ vede stfiedisko humanitární pomoci a krizového fiízení v brnûnské Diecézní charitû.

Ten sdruÏuje nevládní brnûnskou Diecézní charitu, âesk˘ ãerven˘ kfiíÏ a organizaci Adra. Panel je oficiálním partnerem jihomoravského krajského úfiadu i integrovaného záchranného systému. „Panel vlastnû tehdy vznikl spontánnû. Dnes má oficiální sta-

Proã Panel vlastnû vznikl? Dnes kraj nemusí koordinovat tfii nevládní organizace, ale jen jednoho ãlovûka. Nevládní organizace si totiÏ volí svého zástupce, tedy koordinátora panelu, kter˘ sedí v krizovém ‰tábu. ZároveÀ se Panel podílí na pfiípravû ãásti krizového plánu kraje.

Úkoly dostáváte jen z kraje? V okamÏiku, kdy k události pfiijedou dvû sloÏky integrovaného záchranného systému a potfiebují pomoc, mohou si ji vyÏádat od nás. Podobné právo má i starosta obce s roz‰ífienou pÛsobností. Tuto sluÏbu nám proplácí kraj. Jakou formu pomoci nejãastûji poskytujete? Nejvíce Ïádanou pomocí je pomoc psychologická. âasto jezdíme k nehodám, kde se staráme o obûti. Jsme samozfiejmû pfiipraveni poskytnout i pomoc materiální. (haa)

mimofiádnou událost, svolal ãást krizového ‰tábu pfiímo do místa poÏáru. A uÏ za hodinu po ohlá‰ení zasedal uherskobrodsk˘ krizov˘ ‰táb spolu s ãástí krajského ‰tábu,“ popisuje Malinovsk˘. Obyvatelé Uherského Brodu se o této situaci dozvûdûli okamÏitû pomocí rozhlasu. „A mohli dokonce sledovat zprávy ze zasedání krizov˘ch ‰tábÛ,“ dodává. Ke zpracování krizov˘ch plánÛ vydalo Ministerstvo vnitra metodiku, jejich struktura tak v krajích vypadá podobnû. „Plánování se ale úzce váÏe na anal˘zu rizik v kraji. Jde hlavnû o vnûj‰í havarijní plány zamûfiené na anal˘zu úniku nebezpeãn˘ch látek, metanov˘ havarijní plán, povodÀov˘ plán kraje a operaãní plány, jako ochrana území pod vodními díly, pandemie chfiipky, naru‰ení dodávek ropy, snûhová kalamita, vûtrná boufie a dal‰í,“ uvedl mluvãí moravskoslezského HZS Petr KÛdela. Hana Neãasová

Co dělat, když zazní siréna ■ Okamžitě se ukryjte. Vyhledejte bezpečné místo v nejbližší budově. ■ Jestliže cestujete automobilem a uslyšíte varovný signál, zaparkujte automobil a vyhledejte úkryt v nejbližší budově. Zavřete dveře a okna, vypněte ventilaci. ■ Varovný signál „všeobecná výstraha“ je vyhlašován kolísavým tónem sirény po dobu 140 vteřin a může zaznít třikrát po sobě v asi tříminutových intervalech. Obyvatelstvo je následně informováno například rozhlasem, televizí, místním rozhlasem, mluvícími sirénami, vozidly složek integrovaného záchranného systému nebo jiným způsobem o tom, co se stalo a co se má v takovém případě dělat.

VELKÁ CVIČENÍ V KRAJÍCH VLAK 2009 Olomoucký kraj

Nácvik činnosti složek integrovaného záchranného systému při dopravní nehodě vlaku s velkým počtem zraněných.

TRAUMA 2008 Zlínský kraj

Cvičení mělo za úkol procvičit hromadný příjem raněných do Krajské nemocnice Tomáše Bati.

TŘEBÍČ 2009 Kraj Vysočina

Cvičení prověřovalo provádění záchranných a likvidačních prací po pádu letadla.

TRAUMA 2009 Jihomoravský kraj

Cvičení složek Integrovaného záchranného systému při simulaci nehody na dálnici k ověření funkčnosti systému traumatologické péče v kraji.

SPOLU 2009 Moravskoslezský kraj

Mezinárodní cvičení složek integrovaného záchranného systému – námětem cvičení byla srážka polského zájezdového autobusu s lokomotivou.

Kdy naposledy vyhlásil hejtman stav nebezpečí ■ Moravskoslezský kraj 24. června 2009 – pro část území kraje v souvislosti s povodněmi ■ Jihomoravský kraj 30. března 2006 – zhoršená povodňová situace způsobená táním sněhu ■ Kraj Vysočina 20. června 2005 – v souvislosti s poruchou vodního díla Mostiště ■ Olomoucký kraj 27. června 2009 – na části Jesenicka v souvislosti s povodněmi ■ Zlínský kraj 29. března 2006 – vzestup hladiny řeky Moravy

INZERCE

CRA_Wimax_268x185_brno.indd 1

10/8/09 11:32 AM

16_mh1009

12.10.2009 17:22

Stránka 1

ŘÍJEN 2009

D I G I TÁ L N Í V Y S Í L Á N Í

ROZHOVOR

Analogová tma dorazí za tři roky

JAK NA ANALOGOVOU TMU? Analogová tma se ãasem pfiiblíÏí i na Moravu. A to se projevuje také v obchodech s elektrotechnikou. Na digitalizaci se totiÏ zaãínají pfiipravovat i moravské domácnosti. „Zaznamenáváme trval˘ rÛst zájmu o zafiízení k pfiíjmu digitálního vysílání,“ fiíká Petr Vykoukal, produktmanaÏer z brnûnské spoleãnosti Cybex. Co pfiesnû si musí zákazníci zakoupit, aby mohli pfiijímat digitální vysílání? Buì si musí koupit novou televizi s DBV-T tunerem, nebo musí ke stávající televizi pfiipojit set-top-box. Hodnû záleÏí na lokálních podmínkách – pokud nemají v domû spoleãn˘ rozvod digitálního pfiíjmu z antény, modernizovan˘ z pfiede‰lého rozvodu analogového signálu, tak je obvykle zapotfiebí zakoupit alespoÀ pokojovou anténu, nejlépe se zesilovaãem, aby se dal signál „chytit“. Mohou si lidé tato zafiízení nainstalovat doma sami? PrÛmûrnû zdatn˘ ãlovûk zvládne instalaci zafiízení doma sám, není to nic tûÏkého – staãí zapojit pár kabelÛ, které lze zapojit jen jedním zpÛsobem a pak uÏ jen postupovat podle manuálu dodávaného k pfiijímaãi a spustit automatické ladûní. O jaká zafiízení je nejvût‰í zájem? Nejdfiíve byl nejvût‰í zájem o set-top-boxy, v poslední dobû se ale zdá, Ïe se zájem zákazníkÛ pfiesouvá i k set-top-boxÛm s moÏností nahrávání na HDD, tedy k zafiízením, která pfiijímají digitální signál a fungují zároveÀ jako „videorekordér“. Zájem je také o televize s integrovan˘m DVB-T tunerem. V jak˘ch cenov˘ch relacích se tedy taková zafiízení pohybují? Jednoduché neznaãkové settop-boxy se dnes dají pofiídit uÏ za 700 korun. Samozfiejmû s nárÛstem integrovan˘ch funkcí roste i cena, nemluvû o pfiíplatku „za znaãku“ v pfiípadû znaãkov˘ch zafiízení. U televizí vybaven˘ch pfiijímaãem digitálního vysílání pak záleÏí pfiedev‰ím na úhlopfiíãce obrazovky. Dnes asi nejroz‰ífienûj‰í dvaatfiicetipalcovou LCD televizi s DVB-T tunerem je moÏné pofiídit pod deset tisíc korun. (haa)

STRANA 16

Vypnutí analogového televizního vysílání z vysílačů velkého výkonu Oblast Jeseník ČT1 ■ říjen 2011 ČT2 ■ září 2010 TV Nova ■ říjen 2011 TV Prima ■ říjen 2011 Úplné vypnutí 30. června 2012

Oblast Jihlava ČT1 ■ květen 2011 ČT2 ■ květen 2011 TV Nova ■ květen 2011 TV Prima ■ květen 2011 JIHLAVA Úplné vypnutí 11. listopadu 2011 Město Brno ČT1 ■ září 2010 ČT2 ■ září 2010 TV Nova ■ září 2010 TV Prima ■ září 2010 Úplné vypnutí 11. listopadu 2011

BRNO

OSTRAVA

Oblast Ostrava ČT1 ■ listopad 2011 ČT2 ■ listopad 2011 OLOMOUC TV Nova ■ listopad 2011 Oblast Brno TV Prima ■ listopad 2011 ČT1 ■ červen 2011 Úplné vypnutí ČT2 ■ červen 2011 11. listopadu 2011 Oblast Zlín TV Nova ■ červen 2011 ČT1 ■ červen 2012 TV Prima ■ červen 2011 ČT2 ■ červen 2012 Úplné vypnutí TV Nova ■ červen 2012 11. listopadu 2011 TV Prima ■ červen 2012 ZLÍN

Úplné vypnutí 30. června 2012

Koho se digitalizace týká? Přijímám televizi přes anténu – ANO, vás se digitalizace týká. Musíte si pořídit set-top-box, případně televizor s vestavěným digitálním tunerem. Pokud přijímáte televizi přes společnou televizní anténu, je třeba upravit i ji. Přijímám televizi přes kabel – NE, vás se vypínání analogových televizních vysílačů netýká. Televizní signál přijímáte po kabelu, ale pokud byste chtěli sledovat digitální kabelovou televizi, musíte si od svého operátora vyžádat speciální set-top-box. Přijímám televizi přes satelit – NE, vás se vypínání analogových televizních vysílačů netýká. Televizní signál přijímáte z družice. Přijímám televizi přes IPTV – NE, vás se vypínání analogových televizních vysílačů netýká. Televizní signál přijímáte po kabelu přes internetový protokol (IPTV), už v digitální podobě.

Více na: www.digitalne.tv

Pokrytí digitálního vysílání Zdroj: www.digitalne.tv

Brno

První úplné digitální vysílání bude v Brně ZATÍMCO PRAHA NEBO PLZEŇ PŘIJÍMAJÍ UŽ JEN DIGITÁLNĚ, MORAVU VELKÉ ZMĚNY TEPRVE ČEKAJÍ. Morava – Vût‰í programová nabídka, kvalitnûj‰í obraz nebo tfieba elektronick˘ programov˘ prÛvodce. To jsou jedny z hlavních v˘hod televizního digitálního vysílání. „Digitalizaci není moÏné provést najednou. Oproti jin˘m zemím jsou v âeské republice pro pfiechod na digitální vysílání komplikovanûj‰í podmínky – pfiedev‰ím nedostatek voln˘ch kmitoãtÛ,“ vysvûtlil Rostislav Star˘, tiskov˘ mluvãí projektu digitalizace. Vypínání analogového vysílání tak na Moravû zaãne nejdfiíve aÏ za rok. Nejpozdûji se do analogové tmy zahalí území Zlína a Jeseníku – a to aÏ v ãervnu 2012. Digitální vysílání v‰ak na fiadû míst Moravy mohou diváci sledovat

uÏ teì. Napfiíklad AlÏbûta Pokorná z Koryãan vyuÏívá digitální vysílání uÏ tfii roky. „Bydlím ve vesnici v údolí a analogové vysílání jsem chytala nekvalitní. Proto jsem si pofiídila set-topbox a anténu. Jsem na okraji dosahu signálu, takÏe jsme ji museli instalovat aÏ na kopec na zahradû. Zatím pfiijímám jen multiplex 1, ale to mi staãí,“ fiíká. Diváci na Moravû mají moÏnost sledovat ãtyfii digitální sítû, takzvané multiplexy. Digitální síÈ 1, oznaãovanou jako „vefiejnoprávní multiplex“, provozuje âeská televize a obsahuje programy âT1, âT2, âT 4, âT 24 a sedm okruhÛ âeského rozhlasu. V multiplexu 2, jehoÏ operátorem jsou âeské Radiokomunikace, vysílají programy Nova, Nova Cinema, Prima, Prima Cool a TV Barrandov. Provozovatelem digitální sítû 3 je spoleãnost Czech Digital Group a na Moravû vysílá v Brnû a Ostravû.

„Diváci, ktefií mají moÏnost pfiijímat signál z brnûnsk˘ch vysílaãÛ Hády a Barviãova, mohou sledovat programy televize Z1, Public TV, pfiípadnû si naladit rozhlasovou stanici Proglas. V Ostravû vysíláme z lokality Ostrava-Hladnov a v budoucnu se roz‰ífií vysílání i z Ho‰Èálkovic,“ uvedl Petr Formánek, obchodní fieditel spoleãnosti Czech Digital Group.

Set-top-box je na čtyři kanály Poslední digitální síÈ provozuje spoleãnost Telefónica O2. „Jde o experimentální vysílání. Na Moravû na dvou vysílaãích – v Brnû a Ostravû. Set-top-boxy a zafiízení, která umoÏní pfiíjem televizního digitálního signálu s dekódováním MPEG4 umoÏní divákovi sledovat tyto ãtyfii kanály. Set-top-boxy a dal‰í zafiízení

s dekódováním MPEG-2 pouze O2info a Óãko,“ vysvûtlil David Petrov ze spoleãnosti Telefónica O2. Diváci se informace o tom, jestli se nachází v dosahu digitálního vysílání a kdy jim bude vypnuto vysílání analogové, mohou dozvûdût z internetov˘ch stránek oficiálního webu o pfiechodu na digitální televizní vysílání www.digitalne.tv. „Je tam k dispozici i unikátní vyhledávaã, do kterého staãí zadat jméno obce a program sám vygeneruje potfiebné termíny,“ uvedl Star˘. Na stránkách je také uvedeno ãíslo na bezplatnou informaãní linku, kam mohou lidé smûfiovat své dotazy ohlednû pfiechodu na digitální vysílání. Zku‰enosti z míst, kde bylo analogové vysílání jiÏ vypnuto, jsou pr˘ bezproblémové. „Nejãastûj‰í problémy, a to i v pfiípravn˘ch fázích, se objevovaly na stranû pfiíjmu – v nevhodnû upravené pfiíjmové soustavû,“ dodala Marie Fianová, mluvãí âesk˘ch Radiokomunikací. Hana Neãasová

INZERCE

Institute for International Research GmbH Vyberte si z naší nabídky konferencí:

Tel.Con Spectrum, 20. – 22. října 2009, Praha Multifunkční karty, 10. – 11. listopadu 2009, Praha 3 dny pro banky 2009, 24. – 25. listopadu 2009, Praha Plynárenství v ČR a SR, 24. – 25. listopadu 2009, Praha Pojišťovnictví ČR & SR, 24. – 25. listopadu 2009, Praha Fórum personalistů 2009, 1. – 2. prosince 2009, Praha Know how to achieve

Institute for International Research

IIR

www.konference.cz • +420 222 074 555 • [email protected]

6321=25
1ª
58%5,.<

síť 1 síť 2 síť 3 síť 4

.......... .......... .......... ..........

46,3 % 65,5 % 36,6 % 28,2 %

Jeseník síť 1 . . . . . . . . . . . . 1,5 % síť 2 . . . . . . . . . . . . . 0 % síť 3 . . . . . . . . . . . . . 0 % síť 4 . . . . . . . . . . . . . 0 % Jihlava

síť 1 síť 2 síť 3 síť 4

. . . . . . . . . . 96,5 % . . . . . . . . . . . . 30 % . . . . . . . . . . . . 16 % ............. 0%

Ostrava síť 1 . . . . . . . . . . . . 85 % síť 2 . . . . . . . . . . 67,2 % síť 3 . . . . . . . . . . . 41,7 % síť 4 . . . . . . . . . . 42,1 % Zlín

síť 1 síť 2 síť 3 síť 4

............. ............. ............. .............

0% 2% 0% 0%

Zdroj: www.ctu.cz

17_mh1009

12.10.2009 16:18

Stránka 1

ŘÍJEN 2009

STRANA 17

INZERCE

Archivace datových schránek START DATOVÝCH SCHRÁNEK SE BLÍŽÍ. A S NÍM I POVINNOST FIREM KOMUNIKOVAT S ÚŘADY PROSTŘEDNICTVÍM DATOVÉ SCHRÁNKY. Ty mají ale jednu nev˘hodu: data v nich jsou uloÏená pouze po dobu 90 dní. Poté zpráva zmizí a zÛstane pouze „obálka“. ProtoÏe men‰ím firmám se nevyplatí si pofiizovat elektronickou spisovou sluÏbu v hodnotû desítek, nûkdy i stovek tisíc korun, je lep‰í se podívat po jin˘ch fie‰eních. Vût‰ina spo-

T-Systems ICZ âeská po‰ta

Název sluÏby Smart DataBox e-spis Lite Datov˘ trezor

leãností, které se zab˘vají v˘vojem spisov˘ch sluÏeb, má totiÏ i nabídku pro firmy do padesáti zamûstnancÛ. Oslovili jsme nûkteré z nich. KaÏdé mají jiné podmínky. Nejlep‰í je proto ujasnit si, co v‰echno va‰e firma potfiebuje. KaÏdá firma pak nabízí rÛznou kombinaci tûchto sluÏeb. Za nû se v‰ak platí. Základní sluÏbou je ale poskytnutí daného prostoru (napfiíklad u T-Systems 1GB, u âeské po‰ty kapacita aÏ na 5000 zpráv). Poskytovatel ruãí za bezpeãnost a uloÏení dat po celou dobu trvání smluvního vztahu se zákazníkem a zaji‰Èuje trvalé uloÏení po neomezenou dobu. (hrd)

Cena/mûsíc 898 Kã/ 399 Kã (Light User) Neuvedla 100 Kã (kapacita 100 zpráv), 450 Kã (kapacita 500 zpráv), 4000 Kã (kapacita 5000 zpráv)

Toto je maximální nabídka jedné ze tří oslovených firem jednoho produktu. Zkuste si nejříve ujasnit, co potřebujete k tomu, abyste komunikaci s datovými schránkami měli co nejsnadnější a pak se rozhodněte, co všechno budete od poskytovatele požadovat: ■ načtení seznamu doručených zpráv

Zvládejte práci s lehkostí

■ ověření platnosti elektronických podpisů a vytvoření protokolu o ověření ■ archivace kompletní datové zprávy v původním formátu ■ označení zpracované zprávy jako doručené

Práce s dokumenty Ano

■ odeslání dokumentu jako datové zprávy

Ano

■ zjištění výsledku doručení datové zprávy (elektronická dodejka)

Ano

Nokia E52

■ stažení doručené zprávy

%¡SFL
QSP
7¡T #MVFUPPUI
IFBETFU
/PLJB
#)*

ǔ
4OBEO©
QPT­M¡O­
B
QûJK­N¡O­
FNBJMĉ

■ upozornění na novou datovou zprávu SMS či e-mailem

ǔ
7FML½
B
KBTO½
EJTQMFK
QSP
ÉUFO­
[QS¡W
B
QSPIM­ĔFO­
XFCĉ ǔ
7ZTPLPSZDIMPTUO­
QûJQPKFO­
L
JOUFSOFUV


Firmy, které podepsaly memorandum o spisových službách:

QSPTUûFEOJDUW­N
(
)4%1")461"
B
8-"/

ICZ, a. s., Triada, s. r. o., Asseco Czech Republic, a. s., Gordic, s.r.o., SoftHouse, s. r. o., Vera, s. r. o, PilsCom, s. r. o., 5P, s. r. o, AEC AiP Safe s. r. o., Alis spol. s r. o., ANECT a. s. , Aplis.cz, a. s., ATAX SOFTWARE, AURA, s. r. o., AutoCont CZ, AVE soft, Bach systems s. r. o., BBM spol. s r. o, BRAIN computers s. r. o., Cleverbee, s. r. o., CNS a. s., Dignita, ecommerce.cz, FONS s. r. o., GEOVAP s. r. o., IBM Česká republika spol. s r. o., Ing. Pavel Nídl, INTAX, spol. s r. o., OSS Aliance, PDS s. r. o., S&T CZ s. r. o., SIEMENS IT Solutions, s. r. o., SIGNIA, s. r. o., SYCOMIX, a. s., Syscom Software, spol. s r. o., T-MAPY spol. s r. o., TOPSPIN Solutions, s. r. o., TranSoft, Trask solutions, UTILITIES SYSTEMS a. s., VITA software s. r. o., VUMS LEGEND

ǔ
-JDFODF
Y

EFO
QSP
IMBTPWPV
OBWJHBDJ
(14
QP
&WSPQÕ
B
EPĔJWPUO­
QÕā­
OBWJHBDF
[EBSNB
W
CBMFO­ /BC­ELB
KF
QMBUO¡
EP




FIRMY V POHYBU NESS TECHNOLOGIES ■ Společnost podnikající v oblasti IT Ness Technologies má nového finančního ředitele. Jmenuje se Miroslav Špaček a odpovídá za zvyšování hodnoty společnosti. JMP ■ Dozorčí rada firmy Jihomoravská plynárenská (JMP) jmenovala Martina

Kárníka členem představenstva. Nahradil Dušana Jurečka, ten bude dál pracovat v koncernu RWE, kam patří i JMP. KOMERČNÍ BANKA ■ Do funkce generálního ředitele a předsedy představenstva Komerční banky byl zvolen Henri Bonnet. V rámci skupiny Société Générale mimo jiné působil v její mezinárodní síti (Jižní Korea, Brazílie, Německo)

a také v divizi podnikového bankovnictví. Henri Bonnet nahradí současného předsedu představenstva a generálního ředitele Laurenta Goutarda. SYMANTEC ■ Firma Symantec Corp. jmenovala Markétu Bauerovou na pozici Country Managera pro Českou a Slovenskou republiku.



,É Značková prodejna Nokia ǔ
,PNQMFYO­
B
QSPGFTJPO¡MO­
Q©ÉF
P
TPVÉBTO©
B
CVEPVD­
[¡LB[O­LZ
/PLJB
ǔ
7¡ā
QPSBEDF
W
PCMBTUJ
NP CJMO­DI
UFDIOPMPHJ­
OBWJHBDF
EBUB
ûFāFO­
ǔ
/BC­ELB
PSJHJO¡MO­DI
W½SPCLĉ
B
TMVĔFC
/PLJB

ǔ
1S©NJPW½
TFSWJT
FYLMV[JWO­DI
UFMFGPOĉ
/PLJB

B
/PLJB

ǔ
;¡SVÉO­
PQSBWZ
EMF
TUBOEBSEĉ
/PLJB

/¡LVQO­
B
[¡CBWO­
DFOUSVN
0MZNQJB
#SOP 6
E¡MOJDF

#SOP.PEûJDF 5




]
&
QSPEFKOBCSOP!OPLJBD[ XXXOPLJBTUPSFD[

store

6PDUW'DWD%R[

'RSOĭNRYpVOXŖE\SUR NRPXQLNDFLVGDWRYòPL VFKUiQNDPL DEH]SHĀQòDUFKLY 0iWHGDWRYRXVFKUiQNXDķHĿtWHMDNVQLPLSUDFRYDWDNDPEH]SHĀQĎXORŖLWGʼnOHŖLWpGRNXPHQW\"3RPʼnŖHPHYiP 1DEt]tPHYiPSURIHVLRQiOQtDVQDGQRGRVWXSQpķHĿHQtSURķt]HQtŖLYRWQtKRF\NOXGRNXPHQWʼnQHMHQ]GDWRYòFKVFKUiQHNYĀHWQĎEH]SHĀQpKR~ORŖLĿWĎ 3URYtFHLQIRUPDFtQDYĿWLYWHZZZWV\VWHPVF]

18_mh1009

12.10.2009 16:16

Stránka 1

ŘÍJEN 2009

STRANA 18

E K O LO G I C K É Z E M Ě D Ě L S T V Í

Žít v souladu s přírodou je obrovská dřina

Žít v souladu s přírodou je obrovská dřina Žít na farmě, zapomenout na stres velkoměsta,vidět svět s nadhledem. Už vás to někdy napadlo? Přeneseme vás na utajenou farmu, která splňuje všechna vaše tajná přání. Ale jen na několik dní.

Rodina Sívků žije na vrcholu valašských kotárů. Pokud se za nimi vydáte autem, pořádně natankujte. V zimě to ani nezkoušejte. Vyjet do kopce není snadné. Když už se vám to ale podaří, ocitnete se v samém lůně přírody.

„Je to koloběh. Na jaře a v létě se připravujete na zimu. Nikdy nemáte jistotu, že se v zimě dostanete dolů do vesnice. Musíte být připraveni na všechny varianty,“ říká mladá paní domu Zdena Sívková.

Na farmě se setkáte nejen s kravami, býky a telaty, ale i s koňmi či moráky. Postarat se o tolik dobytka znamená denně vstát v pět hodin ráno a v pět hodin večer je zase obhospodařit. Proto se zapojují všichni členové rodiny.

Ve stoleté sušárně na podzim konzervují švestky i ovoce. Mají zde připravenou tvrdou postel, kde „spí“ každý večer ten, kdo má právě službu. „Každou hodinu musím vstát, abych přihodila nové poleno,“ říká Zdena Sívková.

„Náš soused ještě za Rakouska-Uherska byl pytlák. Jednou si dal sraz s druhým pytlákem v nedaleké oboře. Jenže soused přišel na smluvené místo později. Když už tam čekal dlouho sám, vydal se na lov. V houští se něco pohnulo. Pal! Soused zabil svého přítele. Vylekal se. Věděl totiž, že je na panském území, kde za vraždu dostane obrovský trest. Vzal proto bezvládné tělo a přenesl ho několik kilometrů dál. Za jinou hranici. Pak se šel udat. Když ho potom soudili v Uherském Hradišti, všichni si mysleli, že dostane doživotí. A on se za čtrnáct dní vrátil. Soudci přihlédli k jeho doznání i k tomu, že zabil pytláka. Jenže soused si to nikdy neodpustil. Do smrti byl velmi smutný,“ vypráví dvaaosmdesátiletý Jiří Sívek .

Proč nakupuji Bio?

Proč nakupuji Bio? Krátce o biopotravinách s Petrem Štěpánkem, ředitelem Státního fondu životního prostředí Co Vás přivedlo k rozhodnutí nakupovat biopotraviny? ■ Uvědomil jsem si, jak moc strava ovlivňuje naše zdraví. Ten pocit zřejmě přichází až s věkem. Také zjištění, co všechno, v negativním slova smyslu, nabízejí obchody a vydávají to za potraviny. Jako zákazníci často opravdu netušíme, co vlastně kupujeme a jíme. Ovšem to neznamená, že vše, co nemá nálepku bio, je nedobré a škodlivé. Jakou budoucnost podle Vás mají biopotraviny a ekologické zemědělství? ■ Podíváme-li se do, v tomto směru, vyspělejší a osvícenější ciziny, tak snad dobrou. Budoucnost ekologických výrobců

potravin samozřejmě závisí na koupěschopnosti zákazníků, ale také na jejich informovanosti. Nicméně opakuji, neomezujme svoji pozornost pouze na certifikované biopotraviny, ale na kvalitu potravin obecně.

JAKÁ VÍNA VOLIT? ■ Slaná jídla vyžadují vína s vyšší kyselinkou (ideální varianty – Ryzlink rýnský, Sauvignon, popřípadě Rulandské šedé) ■ K bílým masům vybírejte výrazná bílá nebo lehká červená (dobře vyzrálé Chardonnay nebo také Svatovavřinecké či Rulandské modré budou ideálním partnerem) ■ Červená masa potřebují tříslovinu (Cabernet Sauvignon, Syrah či z moravských André, Zweigeltrebe)

Nakupujete i jiné bioprodukty kromě potravin? ■ Ano, čisticí prostředky a drogerii.

■ Mastná či tučná jídla vyžadují kyselinku nebo třísloviny. Z bílých vín jsou vhodnými Sauvignon, Chardonnay a červené bychom měli volit mezi Barolo, Syrah, André.

Máte nějaký svůj tip, kde by se Česká republika ve vztahu k ekologickému zemědělství mohla nebo měla inspirovat? ■ Stačí se podívat za nejbližší hranice do Rakouska, Německa nebo Nizozemí.

www.biomlyn.cz České biomouky, špaldové a chlebové mouky

Letos na jaře uhodil kulový blesk do stoleté lípy. Plameny pak zachvátily celou stodolu plnou dobytka. Než přijela cisterna, dojeli na kopec pomoc někteří hasiči vlastními auty. Střecha částečně zůstala.

Snoubení vín a pokrmů Snoubení vín a pokrmů

Máte nějakou svoji oblíbenou ekofarmu nebo dodavatele? ■ V Praze odebíráme potraviny z obchodu Bio zahrada, protože má prodejnu nedaleko mého bydliště. Vždy si také pochutnám na produktech z biofarmy Sasov.

Co Vám z bio výrobků třeba na českém trhu schází? ■ Především větší nabídka biopotravin.

Rodina Sívků se musí spoléhat na to, že tuto dřinu po nich budou chtít převzít jejich potomci. „Není to jednoduché. Dvě dcery se přestěhovaly za prací do města. Obě ale mají přírodu v krvi. To nevymažete,“ říká Jiří Sívek.

■ Ryby – většina ryb se dobře snoubí s bílými víny – typ vína vybíráme podle úpravy pokrmu – od lehkých ve spojení s Rulandským šedým přes výraznější spolu s příjemným Sauvignonem až po výrazné dobře doplněné vyzrálým Chardonnay či Rulandským bílým. Pozor si jen dejme při kombinaci s masitějšími rybami jako jsou tuňák nebo mečoun, tyto vyžadují spíše

delikátnější červená – dobrou variantou je zajisté Rulandské modré nebo Svatovavřinecké. ■ Moučníky – sytosti moučníku přizpůsobte sladkost vína – k lehkým ovocným dezertům jsou vhodná vína stylu Muškát, jemnější Tramín – k výrazným karamelovým či pudinkovým se nejlépe hodí vína ledová, slámová či výběry z cibéb. ■ Sýry – měkké a krémové sýry vhodně doplní lehká až středně plná lahodná bílá vína jako např. Neuburské, Rulandské bílé TVRDÉ SÝRY – plná robustnější vyzrálejší bílá vína (Chardonnay, Viognier) anebo vína červená středně plná (Frankovka, Rulandské modré) SÝRY S MODROU PLÍSNÍ – vyzrálá červená vína (Merlot, Zweigeltrebe, Syrah) anebo vína typu slámové, ledové, výběr z cibéb – čím vyzrálejší sýr tím intenzivnější víno potřebujeme. Najít ideálně ladící kombinaci vína a jídla patří k jedněm z největších životních potěšení. Váš Antonín Baranovský sommeliér Vinařství Kovacs

19_mh1009

12.10.2009 17:15

Stránka 1

ŘÍJEN 2009

STRANA 19

AKTUÁLNĚ

Příroda dostává finanční injekce STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PODPOŘIL TÉMĚŘ DVA A PŮL TISÍCE PROJEKTŮ. NA NĚKTERÉ Z NICH JSME SE PODÍVALI Z VÝŠKY. Od pfiijetí prvních Ïádostí v záfií 2007 aÏ dosud bylo celkem schváleno 2 466 projektÛ, celková v˘‰e podpory z Fondu soudrÏnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj pfiesáhla 42,7 miliard korun. Nejvíce penûz putovalo do 308 projektÛ na zlep‰ení vodohospodáfiské infrastruktury. Obce totiÏ potfiebují nové ãistírny a kanalizace. Dotace v této oblasti dosáhla 25,7 miliard korun. Pfies 5,5 miliard korun zamífiilo do oblasti v˘stavby a rekonstrukce zdrojÛ tepla a úspor energie ve vefiejn˘ch budovách. Nejvíce projektÛ – 1068 – se realizovalo v oblasti zlep‰ování stavu pfiírody a krajiny. Pfiíjemci podpory získávají peníze z OPÎP prÛbûÏnû a nemusí ãekat aÏ na ukonãení projektu. Fond posílá peníze i na neproplacené faktury. Foto a text: SFÎP

UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE: do 6. 11. 2009

Obnova historick˘ch alejí a rondelÛ v barokní zahradû v Miloticích

VYDAVATEL: Magnus Regio, s. r. o., Dvořákova 14, 602 00 Brno, telefon: 542 425 210, e-mail: [email protected] www.magnusregio.cz

Opatfiení na Brnûnské údolní nádrÏi

ŘEDITELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová e-mail: [email protected]

âOV Ivanãice

REDAKCE: šéfredaktorka: Bc. Veronika Hrdá, gsm: 774 112 671, e-mail: [email protected] redaktorka: Bc. Hana Nečasová, e-mail: [email protected] foto: Jiří Sláma / FOTO SLÁMA

V příštím čísle Moravského hospodářství se dočtete: ■ Jak vypadají rozpočty krajů a měst pro příští rok. ■ Dozvíte se, jak se parkuje v jednotlivých městech. ■ Seznámíte se se systémy privatizace obecního majetku. ■ Přiblížíme trendy ve stavbě ekologických a energeticky úsporných budov.

PRODUKCE: Nela Parmová, tel.: 542 425 231, gsm: 774 112 139, e-mail: [email protected]

■ Poradíme jak získat zelené dotace. ■ Prvního listopadu se spustí datové schránky. Jsou obce a podnikatelé připravení? ■ Zjistíte, jak se vhodně obléknout na golfový turnaj.

SAZBA: JONATÁN, grafické sdružení, Dvořákova 13, 602 00 Brno, www.jonatan.us TISK: Tiskárna Helbich, a. s., Valchářská 36, 614 00 Brno, www.helbich.cz

Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další číslo na adrese: [email protected] Říjnové vydání Moravského hospodářství dostanete na Váš stůl do 20. listopadu 2009

Módní návrháfii & floristé Dvû zdánlivû rozdílné umûlecké profese se na brnûnském veletrhu ZELEN¯ SVùT podafiilo spojit v jeden harmonick˘ celek. Brnûnská módní návrháfika Iveta ¤ádková a slovensk˘ florista Róbert Bartolen spoleãnû pfiedstavili na jedenáct v˘jimeãn˘ch modelÛ, ve kter˘ch originálním zpÛsobem propojili krásné ‰aty s exotick˘mi kvûtinami. Vznikla tak jedineãná autorská pfiehlídka, u jejíhoÏ zrodu stála pfiední ãeská floristka Mare Bittnerová. Díky velkému ohlasu laické i odborné vefiejnosti se organizátofii rozhodli celou akci zopakovat i v pfií‰tím roce. Foto: Bfietislav Podolník

OBCHODNÍ ODDĚLENÍ: Obchodní manažeři: Ing. Simona Šedivá, tel: 542 425 237 gsm: 725 006 094 e-mail: [email protected] Milan Slanina, tel: 542 425 239 gsm: 728 004 983 e-mail: [email protected] Jiří Pavlík, tel: 530 344 179 gsm: 606 216 287 e-mail: [email protected]

REJSTŘÍK FIREM:

REGISTRACE: MK ČR E 18141

SEZNAM INZERENTŮ:

Adra – 15

Jihomoravská plynárenská – 8, 17

Sdružení Czech Top 100 – 19

Agrární komora – 1, 12

Kaufland – 12

SFDI – 4

ALSTOM Transport – 5

Kapsch – 8

Sudop Brno – 4

AŽD – 2, 6

KIC Odpady – 14

Sudop Praha – 4

Bio zahrada – 18

Komerční banka – 17

Symantec – 17

Stormware s. r. o. – 17

Brno new station development 6

Kuba & Pilař architekti – 14

Cybex – 16

Lázně Luhačovice – 4

SŽDC – 1, 2, 4, 6, 8

Státní fond životního prostředí – 10, 11

Česká pošta – 17

Masarykova univerzita – 14

Česká televize – 16

Mendel Therapeutics – 14

České dráhy – 4, 5, 6, 8

Mitas – 12

České Radiokomunikace – 16

Moravia Consult Olomouc – 4

Český červený kříž – 15

Ness Technologies – 17

Český rozhlas – 16

OHL ŽS – 2

Diecézní charita Brno – 15

Plaza Centers – 6

Eurovia – 2

R1 – 14

Eurovision – 1 Hotel Voroněž – 14

Telefónica O2 – 16 TENZA – 13 Teplárny Brno – 8

Generali pojišťovna a. s. – 9 Jihomoravská plynárenská, a. s. – 7 Komerční banka a. s. – 3

SAKO Brno, a. s. – 13 Eset, spol. s. r. o. – 16

THM – 5

Institute for International Research GmbH – 16

T-Systems – 17

Filharmonie Brno – 19

TV Blansko – 14 TV Prima – 14

T-Systems International GmbH – 17

TV Polar – 14

Hyundai Motor Czech s. r. o – 20

Rowan Legal – 5, 6

TV Barrandov – 16

Creditinfo Czech Republic, s. r. o. – 16

RTA – 14

Vinařství Kovacs – 18

Liga vozíčkářů – 19

HSBC – 4

RWE – 8

VEKRA – 14

ICZ – 17

RŽD – 5

VUT – 14

ILF Consulting Engineers – 4

SAKO Brno – 13

Znovín Znojmo – 19

České Radiokomunikace a. s. – 15

JHYB – 12

Sdružení CNIM & SIEMENS 13

ZZIP – 14

AIG/LINCOLN CZ s. r. o. – 9

AGORA DMT, a. s. – 19

www.hyundai.cz

284 900 Kč

Hyundai-AD_i30cw_390x268-CESKY_MoravskeHosp.indd 1

Kombinovaná spotřeba 5,3–8,1 l/100 km, emise CO 2 125–193 g/km.

již od

6.10.2009 13:46:22

12.10.2009 16:16

Kombi i30cw, nabízené nyní s motorem 1,4 MPI o výkonu 109 koní, vás určitě překvapí jak výkonem, tak nízkou spotřebou. Je vybaveno ABS + EBD, 8 airbagy, elektricky ovladatelnými předními okny, integrovaným rádiem s CD/MP3 přehrávačem, USB/iPOD/AUX portem, centrálním zamykáním, výškově nastavitelným volantem a dalším.

20_mh1009 Stránka 1