Vícezdrojové financování nevýdělečných organizací, dopad na účetní výkazy

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra finančního účetnictví a auditingu Studijní obor: Účetnictví a finanční řízení podniku

Vícezdrojové financování nevýdělečných organizací, dopad na účetní výkazy

Autor bakalářské práce: Václav Jára Vedoucí bakalářské práce: Ing. Tomáš Zouhar Rok obhajoby: 2012

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Vícezdrojové financování nevýdělečných organizací, dopad na účetní výkazy“ jsem vypracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označil a uvedl v přiloženém seznamu.

V Praze 29. prosince 2011

Anotace Závěrečná práce se zabývá strukturou českého terciárního sektoru a způsoby jeho financování. Definuje nevýdělečnou organizaci, seznamuje s jednotlivými druhy těchto organizací, zvláště v nestátní sféře, charakterizuje jejich vlastnosti a popisuje právní rámec, v rámci něhož vznikají, fungují a zanikají. Věnuje se problematice vícezdrojového financování nevýdělečných organizací s důrazem na financování provozu nadací. Přináší důležité informace o Nadaci VIA, její činnosti, správě, majetku a hospodaření. Analyzuje příjmy Nadace VIA určené k pokrytí nákladů souvisejících se správou nadace z hlediska jejich původu i určení.

Obsah Úvod ............................................................................................................................................................................ 5 1 Nevýdělečné organizace v České republice ............................................................................................ 6 1.1 Občanská sdružení ................................................................................................................................................... 7

1.2 Obecně prospěšné společnosti............................................................................................................................ 8 1.3 Nadace a nadační fondy ......................................................................................................................................... 9

2 Financování nevýdělečných organizací ................................................................................................ 11

2.1 Zdroje financování nevýdělečných organizací .......................................................................................... 11

2.1.1 Veřejné zdroje ................................................................................................................................................................. 11 2.1.2 Dárcovství ......................................................................................................................................................................... 14 2.1.3 Vlastní příjmy .................................................................................................................................................................. 14

2.2 Fundraising .............................................................................................................................................................. 15

3 Charakteristika Nadace VIA....................................................................................................................... 18

3.1 Správa a činnost nadace ..................................................................................................................................... 19 3.2 Hospodaření nadace............................................................................................................................................. 19 3.2.1 Nadační jmění ................................................................................................................................................................. 19 3.2.2 Ostatní majetek nadace............................................................................................................................................... 20 3.2.3 Náklady na správu nadace ......................................................................................................................................... 21

4 Analýza vícezdrojového financování Nadace VIA .............................................................................. 22

4.1 Operační programy ............................................................................................................................................... 23

4.2 Fundraising a public relations ......................................................................................................................... 24

4.3 Administrativa ........................................................................................................................................................ 26

4.4 Souhrnný přehled výnosů Nadace VIA ......................................................................................................... 28

Závěr ........................................................................................................................................................................ 29

Literatura a další zdroje ................................................................................................................................... 30 Seznam příloh ...................................................................................................................................................... 31

Úvod Dvacet let po sametové revoluci v české společnosti pomalu roste povědomí o tzv. terciární sféře ekonomiky a jejím poslání. Stále více firem i lidí si uvědomuje nutnost existence nevýdělečných organizací a společenskou odpovědnost spojenou s jednorázovým nebo pravidelným přispíváním na jejich chod a naplňování jejich cílů. Mezi důležité články nestátního neziskového sektoru vedle dalších organizací patří nepochybně také nadace a nadační fondy. Jejich vznik a fungování se obvykle řídí přísnějšími pravidly, než je tomu u ostatních nevýdělečných subjektů. Cílem mé závěrečné práce je seznámit čtenáře se skladbou českého neziskového sektoru, právními formami nevýdělečných organizací, ale především se způsoby financování těchto subjektů. Možnosti získávání prostředků na provoz takových společností včetně jejich zachycení v účetnictví a dopadu na účetní výkazy jsou potom demonstrovány na příkladu Nadace VIA, jako představitelky velkých českých nadací s dlouholetou tradicí (v polistopadových dějinách). Práce je rozčleněna do dvou větších celků – teoretické a praktické části. První dvě kapitoly se věnují obecně problematice nevýdělečných organizací se zaměřením na české právní prostředí a formám jejich vícezdrojového financování. Druhá část práce přináší důležité informace o Nadaci VIA a poměrně zevrubnou analýzu zdrojů, z nichž čerpá prostředky na svůj provoz. V úvodní kapitole se kromě definice nevýdělečné organizace seznámíme blíže se základními typy nestátních nevýdělečných subjektů. Práce v této části přináší čtenáři základní právní rámec, v němž vznikají, fungují a zanikají občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti a v neposlední řadě právě nadace a nadační fondy. V druhé části přibližuji způsoby financování nevýdělečných organizací s důrazem na nutnost jejich kombinování v zájmu zajištění životaschopnosti a stability každého subjektu. Uvádím zde několik významných zdrojů finančních prostředků, mezi které patří v případě velkých českých nadací také příspěvek Nadačního investičního fondu. Samostatný oddíl je věnován hledání, získávání a udržování zdrojů, tj. fundraisingu. Třetí kapitola seznamuje se subjektem Nadace VIA, její historií a posláním. Popisuje také důležité aspekty existence nadace – způsob její správy a činnosti, kterým se věnuje. Současně tato část práce přináší stručné informace o hospodaření nadace, hodnotě a složkách nadačního jmění a nákladech spojených se správou nadace. Poslední kapitola je věnována samotné analýze zdrojů Nadace VIA s důrazem na financování jejího provozu. V souladu s účetním členěním administrativních nákladů se čtenář seznámí s výší a skladbou jednotlivých výnosů, způsoby jejich získávání a nákladovým určením. K vypracování analýzy byly kromě veřejně dostupných zdrojů použity také údaje z účetních knih Nadace VIA, proto bych chtěl na tomto místě poděkovat finanční ředitelce Nadace VIA Alexandře Václavíkové za vstřícné jednání a poskytnutí těchto informací.

5

1

Nevýdělečné organizace v České republice

Jednou z částí národního hospodářství většiny zemí je tzv. neziskový sektor, který se zpravidla člení dále na tři oblasti – veřejný, soukromý a domácnosti. Veřejný neziskový sektor zahrnuje organizace, které jsou financovány téměř bezvýhradně z veřejných rozpočtů, jsou spravovány veřejnou správou (státem, nižšími územními správními celky nebo jejich příspěvkovými organizacemi) a podléhají veřejné kontrole. 1 Oblast soukromého (nestátního) neziskového sektoru je velmi důležitou součástí každé vyspělé ekonomiky, a bývá proto právem stavěna jako terciární sektor vedle primárního sektoru soukromých firem a sekundárního sektoru veřejného a společně tvoří tři základní pilíře, jež se vzájemně doplňují a vyvažují síly ve sférách politických i ekonomických. 2 Pod pojem nestátního neziskového sektoru lze zahrnout velké množství organizací. Hranice sektoru rozhodně nejsou pevné a vyskytuje se početná skupina sdružení, která na těchto hranicích kolísají, ať již na pomezí s neinstitucionalizovaným sektorem domácností (různé neformální spolky charitativní nebo komunitní), se sektorem ziskovým (např. obchodní společnosti provozující služby na poli vzdělávání), nebo organizace sice soukromé, ale zajišťující veřejné služby (soukromé školy). Základní charakteristikou neziskové organizace je její neziskovost, avšak je třeba si uvědomit, že v tomto kontextu neznamená, že společnost nevytváří zisk, nýbrž že vytvořený zisk znovu plně investuje do zajištění další své činnosti. 3 Zisk není rozdělován individuálním vlastníkům organizace (nevytváří výdělek), proto je vhodnější užití termínu „nevýdělečné organizace“. V českém právním systému je existence nevýdělečných organizací zakotvena poměrně složitě a zjednodušení připravuje až novela občanského zákoníku, která přináší statut veřejné prospěšnosti, jež může být právnické organizaci zapsán do veřejného rejstříku 4 a spojí tak neziskovost nikoli s právní formou organizace, nýbrž její činností 5. V současné době lze pro definici použít ustanovení § 18 zákona č. 586/1992 Sb. 6, kde je řečeno, že taková organizace „nebyla zřízena nebo založena za účelem podnikání“ a dále jsou v § 18 demonstrativně uvedeny následující typy organizací:

• • • • • • • • •

zájmová sdružení právnických osob (mají-li právní subjektivitu), občanská sdružení včetně odborových organizací, politické strany a politická hnutí, registrované církve a náboženské společnosti, nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, školské právnické osoby podle zvláštního právního předpisu, obce, organizační složky státu, kraje, příspěvkové organizace, státní fondy, subjekty, o nichž tak stanoví zvláštní zákon (např. Česká televize).

Uvedený přehled není pro pochopení cílů nevýdělečných organizací postačující, proto je Rektořík 7 systematizuje podle kritérií zakladatele, globálního charakteru poslání, právně organizační 1 2 3 4 5 6 7

Rektořík, J. (2010), s. 14. Rektořík, J. (2010), s. 21. Ministerstvo financí České republiky. Financování neziskových organizací. Dvořák, T. (2010), s. 17, text poznámky 8. Merlíčková Růžičková, R. (2011), s. 6. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Rektořík, J. (2010), s. 40–41.

6

normy, způsobu financování a charakteristiky realizovaných činností. V této práci se dále budu zabývat dle tohoto členění pouze organizacím založeným fyzickou nebo právnickou osobou (soukromoprávním) a financovaným z různých (nikoli pouze veřejných) zdrojů. Společnými znaky pro tyto organizace je jejich právní subjektivita a autonomie vůči vnějšímu prostředí, nejsou založeny za účelem podnikání a produkce zisku (resp. jeho rozdělování), uspokojují konkrétní potřeby občanů, mohou (ale nemusí) být financovány z veřejných rozpočtů, členství v nich je výhradně dobrovolné a vytvářejí zpravidla neformální skupiny svých příznivců. 8 Explicite se blíže seznámíme s občanskými sdruženími (vzájemně prospěšné organizace), obecně prospěšnými společnostmi a zejména pak s nadacemi a nadačními fondy (veřejně prospěšné organizace). Speciální postavení na poli nevýdělečných organizací v České republice má Rada vlády pro nestátní neziskové organizace, která je stálým poradním, iniciativním a koordinačním orgánem Vlády České republiky v této oblasti. 9 Rada vlády pro nestátní neziskové organizace vede základní členění nevýdělečných organizací na vládní a nestátní a do kategorie nestátních zahrnuje občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, nadace, nadační fondy a církevní právnické osoby. To ovšem vede k úsudku, že Rada vlády pro nestátní neziskové organizace používá pro neziskový sektor velmi selektivní definici, která není odvozena z jeho ekonomické podstaty, nýbrž z legislativně vymezené institucionální formy jednotlivých organizací, a navíc nezahrnuje všechny právnické osoby vyjmenované v zákoně o daních z příjmů. 10

1.1 Občanská sdružení

Občanská sdružení patří mezi vzájemně prospěšné nevýdělečné organizace – jsou založena s cílem vzájemné podpory společných zájmů určité skupiny občanů. Jejich posláním je tedy předně uspokojování vlastních zájmů a zákonné restrikce směřují pouze proti vzniku takových sdružení, jejichž zájmy by mohly být vůči společnosti nekorektní nebo zhoubné.8 Podle české právní úpravy je občanské sdružení samostatnou právnickou osobou, která vzniká registrací na Ministerstvu vnitra České republiky se současnou evidencí na Českém statistickém úřadě. Legislativně je právo občanů se sdružovat zakotveno v zákoně č. 83/1990 Sb., 11 který řeší vznik, existenci a zánik sdružení. Již úvodní ustanovení zmíněného zákona předpokládá, že občanská sdružení nejsou zakládána k výdělečné činnosti, předně je jejich posláním uspokojovat zájmy svých členů a občanů v jejich okolí – základním znakem sdružení je tedy členská základna. 12 Sdružení se mohou dále sdružovat k dosažení určitých účelů nebo mohou vytvářet své organizační jednotky. V obou případech se jedná o nové právnické osoby, které jsou oprávněny jednat svým jménem.12 Občanská sdružení jsou zakládána k různým účelům – provozování sportu, ochrana přírody, zájmová činnost dětí a mládeže, vzdělávání aj.12 Díky benevolentnosti zákona upravujícího vznik a provoz sdružení je občanské sdružení v České republice nejčastější právní formou nevýdělečné organizace. Volná úprava v zákoně však přináší úskalí v podobě velkého počtu neaktivních sdruže8 9 10 11 12

Rektořík, J. (2010), s. 40–41. Vláda ČR: Nestátní neziskové organizace [online]. Praha: Vláda ČR, c2010 [cit. 2011-01-22]. Rada vlády pro nestátní neziskové organizace. Dostupné z WWW: . Hyánek, Škarabelová, Řežuchová (2005), s. 8. Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. Merlíčková Růžičková, R. (2010), s. 14.

7

ní. 13 V současné době je na Ministerstvu vnitra České republiky registrováno 87 352 občanských sdružení, z toho 81 222 sdružení je aktivních. 14 Hlavním zdrojem financování občanských sdružení bývají členské příspěvky. Ačkoli zákon výslovně zakazuje zakládání občanských sdružení k výdělečné činnosti, mnohá sdružení podnikají (dokonce v oborech, kde je třeba živnostenské oprávnění) – zisk z takové činnosti však musí být použit jako zdroj financování dalšího provozu. Mezi další zdroje patří nezřídka dotace z rozpočtů ministerstev, krajů nebo obcí, dary od osob fyzických i právnických nebo podpora ze strany nadací. 15 Některá sdružení dosáhnou i na prostředky plynoucí z rozpočtu Evropské unie.

1.2 Obecně prospěšné společnosti

Již termín obecně prospěšné společnosti napovídá, že se jedná (dle členění Rektoříka 16) o organizace veřejně prospěšné, a jejich posláním je tedy produkce veřejných nebo smíšených statků uspokojujících potřeby veřejnosti – např. ekologie, zdraví, vzdělávání. V českém právu jsou založení, vznik, existence a zánik obecně prospěšných společností upraveny zákonem č. 248/1995 Sb., 17 který stanovuje, že „obecně prospěšná společnost je právnickou osobou, která … poskytuje veřejnosti obecně prospěšné služby za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek …“ Přímo § 2 uvedeného zákona výslovně zakazuje využití hospodářského výsledku ve prospěch zakladatelů nebo zaměstnanců společnosti, naopak je zákonem určen k financování obecně prospěšných služeb, pro něž byla společnost založena. Na rozdíl od občanského sdružení, které může provozovat jakoukoli činnost, která není v rozporu se zákonem, obecně prospěšná společnost musí poskytovat obecně prospěšné služby. Současně není obecně prospěšná společnost závislá na svém zakladateli (ve sdružení bývají zakladatelé často zastoupeni v orgánech), a jejím výrazným atributem je tedy samosprávné řízení, 18 neboť zakladatel po zřízení společnosti již nemá přímou právní sílu k ovlivnění činnosti společnosti. 19 Obecně prospěšnou společnost mohou založit osoby fyzické i právnické nebo stát sepsáním tzv. zakládací listiny a společnost vzniká dnem zápisu do rejstříku obecně prospěšných společností vedeného u příslušného rejstříkového soudu. Kromě hlavních služeb může společnost provozovat také doplňkové činnosti, které neohrožují kvalitu a rozsah poskytování obecně prospěšných služeb. 20 V souladu se zákonem, nemůže být majetek zanikající společnosti vrácen zakladateli, nýbrž musí být převeden na jinou obecně prospěšnou společnost (je-li tak uvedeno ve stanovách), nabídnut obci, v níž má společnost sídlo, nebo jej v krajním případě převezme Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Ve všech případech musí být takto nabytý majetek dále využit k naplňování veřejně prospěšných cílů.19, 20 Právní forma obecně prospěšné společnosti se v praxi příliš často nevyskytuje, a to zejména kvůli velmi přísným zákonným požadavkům na organizační strukturu a podmínky činnosti13 (společ13 14 15 16 17 18 19 20

Niesnerová, M. (2009), s. 11. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. Praha: c2010, 29. prosince 2011 [cit. 2011-12-29]. Seznam občanských sdružení. Dostupné z WWW: . Merlíčková Růžičková, R. (2011), s. 14–15. Rektořík, J. (2010), s. 40–41. Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Boukal, P., Vávrová, H. (2007), s. 28–29. Merlíčková Růžičková, R. (2011), s. 22–24. Rektořík, J. (2010), s. 53–54.

8

nost např. nesmí být nečinná déle než 6 měsíců) a panující právní nejistotě převážně ve vztahu k majetku a nakládání s ním 21. K březnu 2011 bylo v Česku registrováno 2 004 obecně prospěšných společností. 22 Nejčastěji jsou tyto společnosti zakládány na poli sociálních služeb (sociální ústavy, domovy důchodců), zdravotnictví (léčebny pro dlouhodobě nemocné), školství (mateřské školy) a kultury (kina, muzea, galerie).21 Financování obecně prospěšných společností je obvykle obstaráváno pomocí dotací z rozpočtů státní správy a místní samosprávy, případně ze státních fondů. Dalšími zdroji jsou příspěvky a dary od fyzických a právnických osob, vlastní činnost a činnost hospodářská (doplňková).

1.3 Nadace a nadační fondy

Nadace a nadační fondy jsou dalšími příklady veřejně prospěšných organizací. Jejich definici, zřízení, vznik, existenci a zánik upravuje zákon č. 227/1997 Sb. 23 Podle § 1 odst. 1 tohoto zákona jsou nadace nebo nadační fond „účelová sdružení majetku zřízená a vzniklá … pro dosahování obecně prospěšných cílů“, které zákon tamtéž definuje jako „zejména rozvoj duchovních hodnot, ochrana lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot, ochrana životního prostředí, kulturních památek a tradic a rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu“. Nadace a nadační fondy jsou právnické osoby distributivního charakteru, neboť samy nemohou využívat jimi získaný majetek k dosahování obecně prospěšných cílů, ale tento majetek pouze rozdělují formou nadačních příspěvků jiným osobám. Ve způsobu nakládání s majetkem se proto nadace výrazně odlišují od jiných nevýdělečných organizací, které mohou majetek nejen shromažďovat, ale také jej užívat a spotřebovávat. 24 Nadaci nebo nadační fond může zřídit fyzická i právnická osoba jednotlivě (zakládací listinou nebo závětí) nebo společně (smlouvou). Nadační listina, jak je souhrnně zakládací dokument nazýván, musí obsahovat velké množství obligatorních údajů o budoucí nadaci, a protože vyjadřuje vůli zakladatele, nelze ji až na jednu zákonnou výjimku měnit. 25 Mezi povinné náležitosti nadační listiny z dikce zákona patří kromě identifikačních informací zejména vymezení účelu zřízení nadace, který musí být v souladu s obecně prospěšným cílem, výše nebo hodnota majetkového vkladu zakladatele, podmínky pro poskytování nadačních příspěvků a pravidlo pro omezení nákladů nadace určených na správu. V případě posledních dvou jmenovaných může být v nadační listině určeno, že údaje mají být stanoveny statutem nadace nebo nadačního fondu. Založení nadace je vzhledem k vysokému počtu údajů, bez nichž je nadační listina neplatná, komplikovaným procesem, který může ještě ztížit situace, kdy je vkládaný kapitál nepeněžní povahy, neboť je třeba takový vklad ocenit. 26 Vznik nadace je spojen s registrací do rejstříku nadací a nadačních fondů, který vede příslušný rejstříkový soud. Zápis do rejstříku obsahuje také výši nadačního jmění (nadace) nebo majetkového vkladu (nadační fond) a výčet majetku, jenž ho tvoří, a čísla účtů, na nichž je uložen peněžní vklad. Zaniknout může nadace nebo nadační fond dosažením účelu, pro nějž byly zřízeny, sloučením s jinou nadací nebo nadačním fondem (vnitrostátní fúze sloučením), případně rozhodnutím soudu. 21 22 23 24 25 26

Růžičková, R. (2011), s. 24. Neziskovky: Fakta [online]. Praha: 2011 [cit. 2011-12-29]. Statistika počtu nestátních neziskových organizací v letech 1990–2010. Dostupné z WWW: . Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech), ve znění pozdějších předpisů. Dvořák, T. (2010), s. 17–18. Dvořák, T. (2010), s. 29. Boukal, P., Vávrová, H. (2007), s. 26.

9

Nadační jmění v takovém případě přechází na nástupnickou nadaci, při likvidaci na nadaci, která je svými cíli nejbližší, eventuálně připadne obci, kde měla nadace sídlo, a v krajním případě státu. Rozdíl mezi nadací a nadačním fondem vychází z rakouského práva a spočívá ve faktu, že nadační fond slouží pouze k dočasnému účelu (byť může být mnohaletý) a jeho majetek může být zcela spotřebován k dosažení předeslaných cílů, kdežto účel a poslání nadace jsou trvalé a její majetek je určen nikoli ke spotřebování, 27 nýbrž pouze ke zhodnocování, a je proto rozdělen na nadační jmění (jistinu, kapitál) a ostatní majetek. Nadační jmění je od roku 1998 limitováno minimální hodnotou ve výši 500 000 Kč, ačkoli se tato hranice může zdát v dnešní době již velmi nízká 28. Nadační jmění nesmí být použito v rozporu se zákonem – rozprodáno, půjčováno, zastavováno a ani zcizeno (je-li to požadavkem zřizovatele nebo dárce), tj. přeměno na jiný majetek (byť výnosnější). Nadace ani nadační fond nesmějí vlastním jménem podnikat, až na taxativně stanovené výjimky v § 23 odst. 1 zákona č. 227/1997 Sb. 29 (pronájem nemovitostí, pořádání loterií, tombol, veřejných sbírek a kulturních, společenských, sportovních nebo vzdělávacích akcí). Tato podnikatelská činnost však v žádném případě nesmí být činností převládající, ale pouze doplňkovou. 30 Nadace na jedné straně přijímá nadační dary (zvyšují nadační jmění) a další finanční prostředky, které na straně druhé spolu s výnosy z nadačního jmění poskytuje v souladu se statutem a nadační listinou jako nadační příspěvky dalším subjektům. Poskytnuté prostředky jsou účelově vázané, podléhají kontrole správnosti a účelovosti 31 a jejich zneužití může být deliktem občanskoprávním (povinnost vrácení příspěvku nebo náhrady škody) i trestněprávním (trestný čin podvodu nebo dotačního podvodu). 32 Nadační příspěvek nesmí být v souladu s ustanoveními § 21 zákona o nadacích a nadačních fondech29 poskytnut politickým stranám nebo hnutím a členům orgánů nadace. Náklady nadace a nadačního fondu, které souvisejí s jejich správou, musí být účetně odděleny od nadačních příspěvků a nesmějí převýšit mez stanovenou nadační listinou nebo statutem nadace či nadačního fondu. Mezi správní náklady řadí zákon zejména náklady spojené s udržením a zhodnocováním majetku, náklady na propagaci a náklady provozní (včetně odměn členům orgánů). Právní forma nadačního fondu se často vyskytuje v oblasti školství, kde sdružuje rodiče a přátele škol, a cílem takového fondu bývá doplnění finančních prostředků pro zajištění školních nebo mimoškolních aktivit.31 V březnu 2011 bylo v České republice registrováno 455 nadací a 1 224 nadačních fondů. 33 Hlavním zdrojem financování činnosti nadací a nadačních fondů je zejména vklad zřizovatele, resp. výnos z tohoto vkladu. Dalšími příjmy mohou být dotace z veřejných rozpočtů, dary soukromých dárců a mimo to příjmy ze správy vlastního majetku a provozování doplňkové činnosti (v mezích uvedených výše).27

27 28 29 30 31 32 33

Dvořák, T. (2010), s. 17–19. Dvořák, T. (2010), s. 29. Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech), ve znění pozdějších předpisů. Dvořák, T. (2010), s. 70. Merlíčková Růžičková, R. (2011), s. 21. Dvořák, T. (2010), s. 65. Neziskovky: Fakta [online]. Praha: 2011 [cit. 2011-12-29]. Statistika počtu nestátních neziskových organizací v letech 1990–2010. Dostupné z WWW: .

10

2

Financování nevýdělečných organizací

Problematika financování nevýdělečných organizací je typicky problematikou vícezdrojového financování. Stručně řečeno tyto společnosti mohou pro financování své činnosti využívat vlastní zdroje, sponzorské dary a občanským sdružením nebo obecně prospěšným společnostem mohou být poskytnuty dotace ze státního, krajského nebo obecního rozpočtu. 34

2.1 Zdroje financování nevýdělečných organizací

Zdroje financování nevýdělečných organizací lze rozdělit podle několika kritérií. Jedním z nich může být původ financí. 35

• Veřejné zdroje: ◦ dotace, ◦ veřejné zakázky, ◦ smlouvy o poskytnutí služeb, ◦ na základě zákona (církve, veřejné a soukromé školy, politické strany), ◦ ostatní veřejné zdroje (nahodilé nebo výjimečné). • Dárcovství: ◦ nadace (tuzemské i zahraniční), ◦ individuální (individuální dárci), ◦ firemní (podnikatelská sféra).

• Vlastní příjmy: ◦ vlastní hospodářská činnost, ◦ členské příspěvky (hlavně občanská sdružení), ◦ příjmy z loterií a her.

Jako nepřímý zdroj financování lze chápat také daňové úlevy vůči nevýdělečným organizacím.

2.1.1

Veřejné zdroje

Nejdůležitějším zdrojem veřejných financí jsou jednotlivá ministerstva, která každoročně vyhlašují soutěž, v níž se mohou nevýdělečné organizace ucházet o dotace. Mezi další veřejné zdroje patří státní fondy a finanční prostředky poskytují také územní samosprávné celky – obce a kraje. O možnosti poskytovat nevýdělečným organizacím dotace ze státního rozpočtu hovoří § 7 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb. 36 Poskytování dotací ze státního rozpočtu se dále řídí usnesením Vlády České republiky ze dne 3. listopadu 2008 č. 1333 37 a interními předpisy jednotlivých ministerstev. Možnost poskytování dotací z municipálních rozpočtů vyplývá z ustanovení § 9 a § 10 zákona č. 250/2000 Sb. 38 Jmenovitě lze podle § 7 zákona o rozpočtových pravidlech36 dotace poskytnout občanským sdružením, obecně prospěšným společnostem, církevním právnickým osobám 34 35 36 37 38

Ministerstvo financí České republiky. Financování neziskových organizací. Hyánek, Škarabelová, Řežuchová (2005), s. 9. Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. Zásady vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.

11

a dalším právnickým osobám založeným za účelem poskytování služeb v oblasti zdravotnictví, kultury, vzdělávání a za účelem poskytování sociálně právní ochrany dětí, pokud o tom rozhodne ústřední orgán státní správy. Na čerpání státní dotace však nemá organizace právní nárok. Vláda každoročně stanoví hlavní oblasti státní dotační politiky 39 pro následující rok na základě údajů předložených Radou vlády pro nestátní neziskové organizace, která je sjednocuje dle návrhů oblastní dotační podpory od jednotlivých ministerstev. Rada vlády pro nestátní neziskové organizace současně vydává informace o poskytování státních dotací nevýdělečným organizacím pro příslušný rok. 40 Problémem veřejného financování pomocí dotací je časová prodleva mezi oznámením o přidělení dotace a skutečným připsáním finančních prostředků na účet nevýdělečné organizace, projekty se proto musejí zpočátku financovat z jiných zdrojů. Po přijetí dotačních peněz se často do projektu zahrnují také činnosti, které s ním přímo nesouvisejí, neboť je nutné vyčerpat celou dotaci do konce kalendářního roku. Dalším úskalím je omezená doba pro čerpání dotace v délce kalendářního roku; u dlouhodobých projektů je nutné žádat o dotace opakovaně, což zvyšuje riziko nemožnosti projekt dokončit. Nestátním nevýdělečným organizacím také vyrůstá konkurence v podobě organizací vládních nebo zřizovaných územními celky, které často poskytují stejné služby, avšak díky povaze jejich zřizovatele je v nich alokováno podstatně více finančních prostředků. 41 Mezi veřejné zdroje financování nevýdělečných organizací lze zařadit také odvody z hazardních her a loterií, ačkoli tyto plynou z výnosů soukromých provozovatelů těchto her, avšak na základě dikce zákona č. 202/1990 Sb. 42 Podle zmíněného zákona musí být stanovené procento výtěžku z loterie poukázáno na veřejně prospěšný účel uvedený v povolení loterie. 43 K těmto odvodům můžeme také přiřadit odvody obcí za hrací automaty, jež musí být použity k veřejně prospěšným účelům – obce tak hrají roli prostředníka rozdělujícího tyto výnosy organizacím ve svém okolí. 44 Vstup České republiky do Evropské unie v roce 2004 otevřel dveře k dalším finančním prostředkům pro financování tuzemských projektů. V rámci tří cílů politiky hospodářské a sociální soudržnosti – konvergence, regionální konkurenceschopnosti, zaměstnanosti a evropské územní spolupráce – může být v letech 2007–2013 využito celkem 26 operačních programů, do kterých se mohou zapojit také nestátní nevýdělečné organizace.41 Další možnou formou financování jsou veřejné zakázky vyhlášené institucemi veřejné správy na základě zákona č. 137/2006 Sb., 45 a to převážně při zajišťování veřejných služeb. Výběrové řízení v takovém případě končí pro nevýdělečnou organizaci uzavřením soukromoprávní smlouvy – jedná se většinou o licence, koncese, nákupy služeb apod.44 V roce 2009 bylo nestátním nevýdělečným organizacím poskytnuto z veřejných rozpočtů celkem 10 177 milionů korun, z čehož 56,0 % prostředků pocházelo z rozpočtu státního, 15,5 % z rozpočtů krajů, 26,3 % z rozpočtů obcí a 2,2 % ze státních fondů České republiky. Z celkového počtu 92 504 nevýdělečných organizací (registrovaných k 1. 1. 2009) dosáhlo na dotace z rozpočtů státu nebo krajů pouze 7 413 organizací. 46 39 40 41 42 43 44 45 46

Hlavní oblasti státní dotační politiky vůči nestátním neziskovým organizacím pro rok 2011. Viz Příloha č. 1. Hyánek, Škarabelová, Řežuchová (2005), s. 10. Niesnerová, M. (2009), s. 17. Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů. Boukal, P., Vávrová, H. (2007), s. 39. Rektořík, J. (2010), s. 96. Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Vláda ČR. Rozbor financování nestátních neziskových organizací z veřejných rozpočtů v roce 2009, s. 3.

12

Nadační investiční fond Některé vybrané nadace jsou navíc vlastníky podílu na majetku Nadačního investičního fondu, který vznikl v roce 1991 na základě zákona č. 171/1991 Sb. 47 a do něhož vláda vyčlenila 1 % akcií z druhé vlny kuponové privatizace. Příspěvky byly určeny do nadačního jmění nadací, které uspěly ve výběrovém řízení, a nadace mohou využívat na granty pouze každoroční výnosy. Uzavřením smluv a prováděním kontroly nakládání s prostředky byl pověřen Fond národního majetku České republiky. Do výběrového řízení v I. etapě rozdělování prostředků Nadačního investičního fondu v roce 1999 se mohly přihlásit pouze nadace s nejméně dvouletou existencí, musely si vybrat jednu ze sedmi oblastí, v níž budou rozdělovat granty z výnosů Nadačního investičního fondu, a splnit další kritéria. V rámci I. etapy bylo poslaneckou sněmovnou rozděleno 500 milionů korun 39 nadacím, jedna nadace příspěvek z Nadačního investičního fondu nepřijala. 48 Nadace účastnící se výběrového řízení v II. etapě rozdělování prostředků Nadačního investičního fondu musely doložit tříletou existenci, přihlásit se k jedné z 11 oblastí, v níž chtěly rozdělovat výnosy z příspěvku, a splnit další kritéria. V rámci II. etapy bylo 64 nadacím rozděleno 849,3 milionu korun a podíl na budoucích výnosech z prodeje akcií v portfoliu Nadačního investičního fondu. Princip rozdělování zbývajících prostředků byl upraven v příloze k usnesení vlády ze dne 8. ledna 2003 č. 18 a na jeho základě Fond národního majetku České republiky rozdělil počátkem roku 2003 mezi příslušné nadace částku 285 milionů korun, na přelomu let 2003 a 2004 bylo rozděleno dalších 215 milionů korun, koncem roku 2004 došlo k rozdělení částky 500 milionů korun.48 Dodatkem č. 6 ke smlouvám mezi nadacemi a Fondem národního majetku České republiky došlo také k definování výše výnosu z příspěvku z Nadačního investičního fondu. Nadace jsou tak povinny každoročně rozdělovat úrok stanovený ve výši 0,5 úrokové sazby PRIBID pro jeden rok (určena aritmetickým průměrem dvou hodnot PRIBID vyhlášených Českou národní bankou pro první a poslední kalendářní den v roce). Od 1. ledna 2006 v důsledku zániku Fondu národního majetku České republiky převzalo administrativu spojenou s Nadačním investičním fondem Ministerstvo financí České republiky. V druhé polovině roku 2006 pak byly příslušným nadací rozděleny zbývající prostředky z účtu Nadačního investičního fondu ve výši 109,5 milionu korun.48 Všechny výnosy z Nadačního investičního fondu musejí být distribuovány formou veřejných výběrových řízení, což umožňuje žádat o tyto prostředky širokému okruhu nevýdělečných organizací a zvyšuje průhlednost a kontrolu přidělování financí. Současně jsou nadace povinny uvádět ve výroční zprávě odděleně informace o výši a způsobu hospodaření s výnosy z Nadačního investičního fondu, včetně seznamu příjemců nadačních příspěvků. 49 Nepřímé finanční zdroje

Jak již bylo uvedeno, podpora z veřejných zdrojů může mít také nepřímou podobu daňových úlev (též fiskální zisk). Většina těchto zvýhodnění je ukotvena v zákoně č. 586/1992 Sb., 50 který vyjímá z předmětu daně u nevýdělečných organizací příjmy z činností vyplývajících z jejich poslání (uvedeném v zakládací listině), jsou-li náklady na tuto činnost vyšší, dále veškeré dotační příjmy z veřejných rozpočtů a rozpočtu Evropské unie a také úroky z vkladů na běžném účtu. Na základě 47 48 49 50

Zákon č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zrušen dnem 1. 1. 2006. Vláda ČR. Hodnotící informace o činnosti nadací – příjemců příspěvku z Nadačního investičního fondu v roce 2009, s. 1–3. KALOUSOVÁ, P. Třetí patro [online]. Fórum dárců, 2003 [cit. 2011-01-22]. Co je Nadační investiční fond (NIF). Dostupné z WWW: . Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

13

§ 20 si dále mohou nevýdělečné organizace (nezřízené za účelem podnikání) snížit základ daně z příjmů ještě o dalších 30 % (nejvýše o 1 000 000 korun). Zákon o daních z příjmů50 také definuje obecně prospěšné účely, na které lze poskytnout dary s daňovou úlevou pro dárce. 51 Kromě toho však § 18 odst. 7 tohoto zákona nařizuje nevýdělečným organizacím účtovat o příjmech a nákladech odděleně tak, aby bylo zřejmé, které příjmy nejsou předmětem daně nebo jsou od ní osvobozeny. Zvláštní postavení mají v oblasti nepřímých finančních zdrojů právě nadace, protože výnosy z majetku, který je zanesen v nadačním rejstříku, jsou od daně z příjmů osvobozeny – ať už se jedná o příjmy z pronájmu nemovitostí nebo uměleckých děl či úrokové výnosy cenných papírů nebo peněžních prostředků (uložených na zvláštním účtu, jehož číslo je uvedeno v nadačním rejstříku). Další úlevy mají nevýdělečné organizace na dani dědické, darovací i dani z nemovitostí.51 V početných případech také obecní a krajské úřady poskytují nevýdělečným organizacím zvýhodnění v podobě snížení nebo odpuštění poplatků nebo symbolických pronájmů. 52

2.1.2

Dárcovství

Vedle darů individuálních a firemních lze do této kapitoly zařadit také nadační příspěvky a granty udělované nadacemi a nadačními fondy. V podnikatelské sféře je nutné odlišit dárcovství od sponzorství, při kterém je vyžadována nějaká forma protihodnoty (poskytnutá reklama, publicita, nové kontakty). Sponzorství lze sice vykázat jako nákladovou položku, poskytnutou částku však není možné odečíst od základu daně ze zisku. 53 Některé velké firmy mají zřízen vlastní grantový systém, z něhož lze získat finanční prostředky na základě žádosti s popisem projektu, rozpočtem a informacemi o poslání a cílech. Od soukromých podnikatelů bývá jednodušší získat místo peněz bezplatné poskytnutí služeb nebo výrobků.52 Další formou získávání finančních prostředků je individuální dárcovství. Dárcem bývá obvykle člen organizace, dobrovolník, příbuzný cílové skupiny nebo člověk zainteresovaný na sponzorované věci. Individuální dárci jsou pro nevýdělečné organizace zajímavým zdrojem financí, know-how, informací nebo vyprodukované práce. U individuálních dárců je vhodné zohlednit poměr mezi prací s dárcem a výší získaného příspěvku: Poprvé oslovený dárce často příliš významně nepřispívá, podaří-li se však udržet a prohloubit jeho důvěru, může se stát pravidelným a významným přispěvatelem.52 Faktory ovlivňující dárce jsou důvěryhodnost nebo publicita organizace, možnost kontroly nad využitím daru, příp. počet dalších přispívajících. Lidé často darují pro dobrý pocit, ze společenské odpovědnosti nebo prostě jen proto, že byli požádáni nebo přispěli jejich známí. Takto získané prostředky nejčastěji plynou organizacím, které pracují s dětmi, hendikepovanými, dlouhodobě nemocnými nebo pomáhají lidem postiženým přírodní katastrofou. Poměrně mladou formou individuálního dárcovství je dárcovská SMS (DMS), která umožňuje rychlé a jednoduché zaslání příspěvku, čímž zapojuje do filantropie také mladší věkové kategorie.53

2.1.3

Vlastní příjmy

Nestátní nevýdělečné organizace často získávají část příjmů přímo z vlastní činnosti, ať už se jedná o činnost hlavní nebo vedlejší (hospodářskou). Za hlavní činnost lze považovat např. prodej vlastních výrobků nebo poskytování služeb; vedlejší činností může být výdělečné pořádání předná-

51 52 53

Boukal, P., Vávrová, H. (2007), s. 39. Rektořík, J. (2010), s. 96–97. Niesnerová, M. (2009), s. 18–20.

14

šek, vzdělávacích seminářů, poskytování reklamy nebo pronájmu. Podnikání v neziskové sféře je však výrazně omezeno nebo zcela vyloučeno, přesto zisk z takové činnosti může být použit k financování neziskových činností a je osvobozen od daně, nepřevýší-li 300 tisíc korun za rok.53 Mezi vlastní příjmy převážně občanských sdružení patří také vybírání členských příspěvků. Povinnost členů uhradit takový příspěvek musí být zakotvena ve stanovách sdružení, které podléhají schválení Ministerstvem vnitra ČR. Členské příspěvky jsou osvobozeny od daně darovací i daně z příjmu. Nevýdělečné organizace mohou být financovány také z provozu loterií v intencích zákona č. 202/1990 Sb., 54 který stanoví, jak velká část z výtěžku musí být použita na veřejně prospěšný účel uvedený v povolení loterie. Nejčastěji jsou z těchto zdrojů financovány sportovní aktivity. 55

2.2 Fundraising Vymezení pojmů

Za volný překlad slova „fundraising“ lze považovat získávání finančních prostředků. Pod pojmem fundraising se skrývají všechny zdroje financování nevýdělečných organizací popsané v předchozí kapitole – dotace (obecní, krajské, státní, evropské), granty nadací, firemní a individuální dárcovství, sbírky, benefiční akce, loterie, reklama a další možnosti, jak získat potřebné peníze. 56 Fundraising lze považovat za management zdrojů, proto jej Rektořík 57 definuje jako „hledání, získávání a pěstování zdrojů, resp. řízení a správa zdrojů, které mají pomoci především neziskovým organizacím zbavit se nedostatku prostředků, dosáhnout stanovených cílů a naplnit poslání organizace“. Je důležitou součástí práce organizace a rozhoduje o míře jejího úspěchu, o jejím dalším fungování (často jsou získávány finance na provoz) a jejím rozvoji, ovlivňuje její závislost. Fundraisingem však nejsou získávány pouze prostředky na provoz v dalším roce nebo určené pro rozšíření organizace, nýbrž buduje se pomocí něho dlouhodobá podpora příznivců, která zajistí životaschopnost a trvale udržitelnou stabilitu organizace.56 Potřebnost fundraisingu spočívá v tom, že většina nevýdělečných organizací není schopna z příjmů za své služby pokrýt veškeré náklady na provoz. Část nákladů sice lze ušetřit díky bezplatné práci dobrovolníků, ale zbytek zdrojů je nutné získat jinou cestou. 58 Zásady fundraisingu

Mezi hlavní zásady úspěšného fundraisingu patří: 59

• Přesvědčit druhé dokážeme jen tehdy, jsme-li sami přesvědčeni. • Nezískáváme peníze, ale člověka. • Musíme požádat.

Fundraiser žádající o podporu musí být přesvědčen, že ji nezbytně potřebuje pro vykonávání správné a užitečné činnosti. Musí brát v potaz možnosti a ochotu dárce a být si jist, že potřebuje právě daný konkrétní obnos. Měl by získat zájem dárce a rozptýlit jeho obavy, že jde jen o peníze. Nemůže se však spoléhat, že dárce nabídne pomoc sám, musí jej aktivně oslovit a požádat o finanční příspěvek.59 54 55 56 57 58 59

Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů. Niesnerová, M. (2009), s. 20. Slauková, L. (24. 1. 2005). Rektořík, J. (2010), s. 93. Ledvinová, J. (5. 3. 2009). Ledvinová, J. (9. 9. 2002).

15

Hlavním zdrojem podpory je vždy člověk – jako individuální dárce, člen grantové komise nebo manažer firmy. Fundraiser se zabývá komunikací s těmito lidmi – potenciálními i stávajícími dárci. Snaží se jim různými metodami zprostředkovat radost z pomáhání a dát jim pocit, že podpořili dobrou věc. Mimo to nabízí možnost odečíst si dar od základu daně, zvýšit prestiž firmy nebo motivovat zaměstnance. 60 Fundraising není žebráním, ani vydíráním, nabízí dárcům bez nátlaku svobodnou možnost rozhodnout se podpořit aktivity nestátní nevýdělečné organizace. Cílem fundraisingu je získat stálého dárce, který přispívá pravidelně, dlouhou dobu a čím dál více, protože na těchto dárcích většinou stojí dlouhodobá strategie rozvoje nevýdělečné organizace. Proto je nutné vhodně zvolit tzv. „fundraisingový argument“, jenž přiměje dárce, aby se o činnost organizace více zajímal.60 Fundraising by měl probíhat tak, aby se nevýdělečná organizace nestala závislou na některých svých zdrojích. Klíčovou strategií je diverzifikace zdrojů, mezi kterými by měli být individuální i firemní dárci, dotace místní nebo státní správy, ale také např. granty. To vede k nutnosti nespoléhat pouze na stálé dárce, ale fundraisingovou aktivitou vytvářet a rozvíjet nová partnerství a hledat potenciální dárce. A předně mít na mysli, že získávání zdrojů není hlavním cílem, ale prostředkem k naplnění poslání nevýdělečné organizace.60 Metody fundraisingu

Management zdrojů zahrnuje vytvoření fundraisingového plánu, přípravu komunikace s dárci, přípravu rozpočtů a kontrolu jejich plnění; podílí se na strategickém plánování nevýdělečné organizace. Důležitou součástí je také administrativa spojená s realizací projektů, správa databází dárců, zpracovávání závěrečných zpráv, ale také podávání žádostí o nové granty. Nemalou měrou se na aktivitách fundraisingu podílí reprezentace, komunikace se stávajícími a potenciálními dárci a distribuce propagačních materiálů. 61 Případné dárce je vhodné rozdělit na ty, kteří mají prostředky na podporu nevýdělečných organizací vyhrazeny, a na ty, kteří sice nemají pro tyto účely prostředky vyhrazeny, ale v případě zaujetí konkrétním projektem jsou schopni je poskytnout. Výhodou první skupiny je ochota darovat, avšak jejich zaměření se nemusí shodovat s cíli nevýdělečné organizace. Druhá skupina sice pružněji reaguje, ale bývá obtížné potenciální dárce přesvědčit, aby prostředky uvolnili. Rozdílný přístup by fundraiser měl mít také k novým a stávajícím dárcům. 62 Za hlavní metody fundraisingu lze dle Rektoříka 63 označit:

• • • • • • • • •

60 61 62 63

přímý poštovní styk (adresný nebo neadresný dopis či e-mail) vyhlášení veřejné sbírky sdělovacími prostředky (specifickou formou jsou DMS) pořádání kulturních akcí (benefiční koncerty, výstavy, plesy) osobní dopis nebo telefonát písemná žádost o grant nebo dotaci podomní nebo pouliční fundraising osobní setkání, návštěva členství v organizaci dohoda o odkázání majetku (testament fundraising) Ledvinová, J. (5. 3. 2009). Rektořík, J. (2010), s. 94. Niesnerová, M. (2009), s. 28. Rektořík, J. (2010), s. 99.

16

• on-line fundraising (výzva o dar) • vlastní příjmy (samofinancování)

Než začne organizace využívat fundraising, je nutné vytvořit fundraisingovou strategii, jejíž součástí je také dříve zmíněný fundraisingový argument. Při jejím sestavování je vhodné nejdříve zjistit, které zdroje a metody fundraisingu přicházejí v úvahu. Vyhodnocení takového plánu ovlivňují také předchozí zkušenosti, styl práce, ostatní zdroje, dovednosti a příležitosti, které má nevýdělečná organizace k dispozici. V neposlední řadě je třeba vzít v potaz také časovou a lidskou kapacitu a důležité kontakty na potenciální partnery. 64

64

Slauková, L. (24. 1. 2005).

17

3

Charakteristika Nadace VIA „Během posledních let jsem pomáhala mnoha nadacím a myslím si, že právě Nadace VIA je založena na správných principech. Podpora těch, kteří jsou aktivní; partnerství veřejného a soukromého sektoru; posilování demokracie na místní úrovni; různorodost finančních zdrojů a zaměření, jež nachází rovnováhu mezi individuální odpovědností a důrazem na komunitu. Všechny tyto ingredience, to je vskutku ta správná cesta, správná via, jež posiluje svobodný život v České republice.“ Madeleine K. Albright (Pittsburgh 12. 12. 2006) 65

Nadace VIA vznikla v roce 1997 jako nástupce české pobočky americké nadace The Foundation for a Civil Society, která působila v Československu od roku 1990. 66 Byla zřízena dne 4. září 1997 registrací u Obvodního úřadu městské části Praha 1 jako český právní subjekt. Zakladatelská listina byla sepsána 8. července 1997. Zřizovateli jsou Wendy W. Luers, Jiří Bárta a Taťjana Hlavatá. 67 Nadace VIA je dle svého statutu „nepolitická nezávislá nezisková právnická osoba sloužící výhradně obecně prospěšným cílům“. Jejím posláním je podpora a posílení účasti veřejnosti na rozvoji demokratické společnosti v České republice. Pro naplnění svého poslání nadace:67

• podporuje vztahy mezi soukromým, veřejným a neziskovým sektorem, účasti občanů na veřejném dění a řešení místních problémů zapojením celé místní komunity, • posiluje schopnosti nevýdělečných organizací zlepšovat život komunit, v nichž působí, • slouží filantropickým potřebám firemních a individuálních dárců tak, aby se zodpovědně začlenili do komunit, v nichž působí, • napomáhá dárcům při rozhodování o přímé alokaci darů v souladu s posláním nadace.

Nadace VIA patří mezi největší a nejaktivnější české nadace – během své existence podpořila na 2 900 projektů částkou převyšující 240 milionů korun. Považuje se za grantově operační nadaci, neboť pomáhá také nabídkou know-how formou konzultací či vzdělávání. Organizuje semináře a diskuse, čímž posiluje životaschopnost nevýdělečných organizací v České republice.66 Působení nadace směřuje do tří hlavních oblastí – podpora místních iniciativ, rozvoj nevýdělečných organizací a rozvoj filantropie. Nadace VIA poskytuje prostředky na podporu komunitních projektů, snaží se rozhýbat dění v místních komunitách prostřednictvím asistenčních programů kombinujících podporu grantovou a vzdělávací. Nadace dále posiluje nevýdělečné organizace, motivuje je k rozvoji a růstu, investuje do jejich vzdělávání a pomáhá profesionalizovat jejich přístup k fundraisingu a řízení. Připravuje pro nevýdělečné subjekty školení o problematice finančního plánování jednotlivých projektů i celé organizace. Současně se Nadace VIA snaží obnovit tradice filantropie a dárcovství v České republice, vyhledává a oceňuje příkladné dárce cenou VIA Bona a firemním i individuálním dárcům přináší své zkušenosti formou seminářů věnujícím se různým aspektům filantropie. 68 65 66 67 68

Nadace VIA [online]. Praha: c2008, 09. 03. 2011 [cit. 2011-05-26]. O Nadaci VIA. Dostupné z WWW: . Nadace VIA. Výroční zpráva 2010, s. 7–8. Statut nadace VIA. Viz Příloha č. 2. Nadace VIA [online]. Praha: c2008, 09. 03. 2011 [cit. 2011-05-26]. Co děláme. Dostupné z WWW: .

18

3.1 Správa a činnost nadace Orgány Nadace VIA jsou správní rada, dozorčí rada a ředitel nadace. Správní rada je statutárním orgánem nadace, spravuje její majetek, řídí a kontroluje její činnost. Členství ve správní radě je čestné, dobrovolné a bez nároku na odměnu. Správní rada má 3–12 členů, kteří jsou voleni na tři roky, a zasedá nejméně dvakrát do roka. Ze svého středu volí předsedu (a místopředsedu), který svolává a řídí zasedání. Kontrolním orgánem nadace je nejméně tříčlenná dozorčí rada, jejíž působnost je vymezena zákonem. Její členové jsou voleni správní radou na tříleté období a také nemají nárok na odměnu. 69 Výkonným orgánem nadace je ředitel, který je jmenován a odvoláván správní radou, je jí podřízen a odpovědný ze své činnosti. Ředitel zastupuje nadaci navenek, nevyžaduje-li se zastupování správním orgánem, a do jeho působnosti patří zejména pracovněprávní agenda. Jménem nadace jednají tři členové správní rady uvedení ve statutu nadace, a to každý samostatně.69 Způsob použití výnosů z nadačního jmění určuje správní rada, není-li použití prostředků vymezeno dárcem. Nadace VIA se podle svého statutu smí podílet na financování pouze takových programů, které odpovídají obecně prospěšným cílům a poslání nadace. Způsob poskytování nadačních příspěvků schvaluje správní rada a jsou poskytovány v otevřené soutěži, způsobem stanoveným dárcem, nebo na návrh programového pracovníka.69 Speciální zacházení vyžadují finanční prostředky z Nadačního investičního fondu (viz str. 13), které byly nadaci poskytnuty na základě smlouvy uzavřené v roce 2002 (a později uzavřených dodatků) s Fondem národního majetku České republiky. Tento dar českého státu v celkové výši 38 997 000 korun podléhá zvláštnímu režimu. Konkrétně jsou stanovena pravidla pro uložení a použití prostředků, povinnost samostatně informovat o správě příspěvku z Nadačního investičního fondu ve výroční zprávě nadace, vést v účetnictví odděleně transakce spojené s těmito prostředky (příspěvky poskytované z Nadačního investičního fondu, náklady na správu) a také jsou určeny sankce při nedodržení podmínek stanovených ve smlouvě.69 Nadace je každoročně povinna vypracovat výroční zprávu, která je uložena u rejstříkového soudu a veřejně přístupná v sídle nadace. Dle ustanovení § 22 odst. 1 písm. c) zákona č. 227/1997 Sb. 70 je horní hranice ročních nákladů spojených se správou Nadace VIA stanovena na 35 % hodnoty nadačního jmění k 31. prosinci téhož roku.69

3.2 Hospodaření nadace 3.2.1

Nadační jmění

Nadace VIA disponovala k 13. 4. 2011 nadačním jměním ve výši 45 891 209 Kč zapsaným v nadačním rejstříku. 71 Z toho 1 002 000 Kč činí „základní“ nadační jmění vytvořené v roce 2001 sloučením s Nadací VIA pro místní iniciativy, 38 151 600 Kč je příspěvek z Nadačního investičního fondu a 587 350 Kč tvoří vklad z daru The Skoll Fund. 72 Dalších 6 150 259 Kč bylo poskytnuto individuálními a firemními dárci a nadací The Charles Steward Mott Foundation do nadačního jmění v průběhu let 2005–2010. 69 70 71 72

Statut nadace VIA. Viz Příloha č. 2. Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech), ve znění pozdějších předpisů. Nadace VIA. Výroční zpráva 2010, s. 85. Nadace VIA. Výroční zpráva 2009, s. 87.

19

miliony Kč

50 45 40 35

nezapsané nadační jmění

30

dary do nadačního jmění

25

The Skoll Fund

20

Nadační investiční fond 38,152

38,152

38,152

38,152

38,152

35,971

26,017

26,017

5

16,063

10

16,063

15

„základní“ nadační jmění

0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Obr. 1: Vývoj jmenovité hodnoty nadačního jmění Nadace VIA v letech 2001–2011. Zdroj: Výroční zprávy Nadace VIA z let 2001–2010. Vlastní zpracování.

V grafu na Obr. 1 lze sledovat vývoj výše nadačního jmění Nadace VIA v letech 2001–2009, jak je uvedeno ve výročních zprávách z příslušných let. Nadační jmění je v grafu rozděleno dle původu: Největší část nadačního jmění tvoří příspěvek Nadačního investičního fondu (v grafu vyčíslen) poskytnutý nadaci státem v rámci II. etapy v letech 2002–2006, kdy bylo nadaci postupně poskytnuto téměř 39 milionů korun (845 400 Kč přidělených v roce 2002 bylo určeno přímo k rozdělení v grantech). V roce 2003 rozhodla správní rada o navýšení nadačního jmění o 587 350 Kč poskytnutých americkým fondem The Skoll Fund na podporu komunitního dárcovství. Od roku 2005 začali do nadačního jmění přispívat nejprve zaměstnanci Nadace VIA a později byla tato možnost dána také individuálním a firemním dárcům – celkově bylo tímto způsobem nadační jmění navýšeno o 6 150 259 Kč. Poslední navýšení nadačního jmění odsouhlasila správní rada na zasedání dne 15. 12. 2010 a k zápisu do nadačního rejstříku došlo k datu 13. 4. 2011 (k tomuto datu je zobrazen stav pro rok 2011 v grafu na Obr. 1). K 31. 12. 2010 byly dále evidovány dary čekající na zapsání do nadačního jmění ve výši 212 790 Kč. Pro správu nadačního jmění užívá Nadace VIA několika bankovních produktů. Prostředky přidělené z Nadačního investičního fondu jsou přibližně z 62 % uloženy v České spořitelně, a. s., v podobě cenných papírů a vkladů na peněžních účtech na základě Smlouvy o obhospodařování cenných papírů, 30 % je vloženo na samostatném účtu nadačního jmění v Citibank, a. s., a zbytek prostředků tvoří podíl Fondu korporátních dluhopisů společnosti ČP Invest. Ostatní prostředky („základní“ nadační jmění a příspěvky z darů) jsou uloženy na účtu nadačního jmění u Citibank, a. s. 73

3.2.2

Ostatní majetek nadace

Ve vlastnictví Nadace VIA byl k 31. 12. 2009 pouze software a ocenitelná práva v celkové hodnotě 263 tisíc korun, dále movitý majetek a drobný dlouhodobý majetek v celkové hodnotě 727 tisíc korun. Všechen tento majetek (hmotný i nehmotný) je plně odepsán. 74 Nadace nevlastní žádné nemovitosti, její sídlo je v pronajímaných prostorách a nájem za rok 2010 činil 620 tisíc korun.73 73 74

Nadace VIA. Výroční zpráva 2010, s. 84–85. Rozvaha Nadace VIA ke dni 31. 12. 2010. Viz Příloha č. 3.

20

3.2.3

Náklady na správu nadace

miliony Kč

Údaje z účetní závěrky zveřejňuje Nadace VIA poměrně podrobně ve výročních zprávách. Podle § 22 odst. 1 zákona č. 227/1997 Sb. 75 musí nadace stanovit procentuální hranici výše ročních nákladů souvisejících se správou nadace, a to vůči výnosům nadačního jmění, výši poskytnutých příspěvků nebo nadačnímu jmění. Do roku 2004 měla Nadace VIA stanovenu hranici nákladů správy ve výši 97 % poskytnutých nadačních příspěvků dle písm. b) zmíněného ustanovení. V roce 2005 došlo ke změně (může být dle zákona provedena pouze jednou za pět let) a v současné době jsou roční náklady na správu nadace omezeny 35 procenty hodnoty nadačního jmění ke konci roku. 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

4,442

5,125

6,889 5,795

5,879

6,677

3,607

3,481

2,837

3,338

2,762

4,172

2005

2006

2007

2008

2009

2010

36 % 33 % 30 % 27 % 24 % 21 % 18 % 15 % 12 % 9% 6% 3% 0%

ostatní osobní služby energie materiál podíl nákladů

Obr. 2: Vývoj nákladů na správu Nadace VIA v letech 2005–2010. Zdroj: Výroční zprávy Nadace VIA z let 2005–2010. Vlastní zpracování.

V grafu na Obr. 2 lze porovnat výši nákladů souvisejících se správou nadace. Zahrnuty jsou náklady na realizaci vlastních programů a režijní náklady. Největší část tvoří osobní náklady osahující mzdy zaměstnanců Nadace VIA, s tím související odvody na zdravotní a sociální pojištění, ale také odměny za práci konanou mimo hlavní pracovní poměr (dohody o provedení práce s členy hodnotících komisí nebo konzultanty a lektory). V nákladech za služby jsou nejvyšší měrou zastoupeny nájemné, programoví konzultanti, cestovné, telefon a poštovné či propagace a reprezentace, dále je tvoří platby za další externě zajišťované služby jako vedení účetnictví, právní poradenství nebo správa sítě. V položce energie je zahrnuta spotřeba elektřiny a pohonných hmot a pod materiálem jsou zařazeny také nákupy drobného hmotného majetku. Mezi ostatní náklady potom patří různé poplatky (bankovní, účastnické), pojištění, odpisy a kurzové ztráty. Na pravé ose je znázorněn podíl nákladů správy na hodnotě nadačního jmění ke konci příslušného roku. Z grafu je patrné, že Nadace VIA dodržuje s dostatečným odstupem ve statutu stanovenou 35procentní hranici.

75

Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech), ve znění pozdějších předpisů.

21

4

Analýza vícezdrojového financování Nadace VIA

miliony Kč

Stejně jako většina nevýdělečných organizací také Nadace VIA využívá ke svému financování množství zdrojů. Velkou část získaných finančních prostředků však nadace pouze přerozděluje prostřednictvím jí spravovaných fondů sdružujících dary v rámci jednotlivých programů, jejichž realizaci nadace podporuje. Další prostředky vynakládá nadace na vlastní aktivity, tzv. operační programy, mající charakter vzdělávací a osvětový. Nadace VIA získává prostředky především formou darů a dotací, a to od zahraničních a tuzemských nadací, z vládních a mezivládních programů a dále od firemních a individuálních dárců z Česka i zahraničí. Vývoj výše darů, které získala Nadace VIA v průběhu let 2001 až 2010, lze sledovat v grafu na Obr. 3. Údaje však zahrnují celkovou výši příjmů nadace, bez ohledu na to, že většina prostředků takto získaných byla buď vložena do nadačního jmění, nebo přerozdělena v rámci grantových řízení. Sloupcový graf (levá osa) přináší informace o výši poskytnutých darů v členění dle typu dárce a lze si v něm povšimnout postupného zvyšování podílu firemních a individuálních dárců (výše těchto darů jsou vyčísleny). Vysoké částky v kategoriích nevýdělečných organizací, resp. vládních programů, v letech 2002–2004 jsou spojeny s čerpáním příspěvků z Trustu pro občanskou společnost ve střední a východní Evropě 76 v celkové výši téměř 99 milionů korun, resp. z Nadačního investičního fondu (viz str. 13 a Obr. 1). Spojnicový graf (pravá osa) potom zachycuje podíl darů od tuzemských dárců na celkovém objemu získaných prostředků. Můžeme si všimnout trendu převažování příspěvků od tuzemských dárců nad dárci zahraničními, což může svědčit o rostoucím zájmu české společnosti o filantropii. 90

90 %

80

80 %

8,9

70

70 %

8,8

60

1,6 6,4

50

60 %

2,8 2,1

50 %

40

40 % 1,4

30 20 10

0,0 1,0

1,7

0,9

7,6

8,5

20,5

1,2 1,5 6,7

15,9

2,2 10,7

0

30 % 20 % 10 % 0%

individuální dárci firemní dárci vlády nevýdělečné organizace tuzemští dárci

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Obr. 3: Vývoj výše darů Nadaci VIA dle typu dárců v letech 2001–2010. Zdroj: Výroční zprávy Nadace VIA z let 2001–2010. Vlastní zpracování.

Protože je nadace sdružením majetku a svého poslání dociluje rozdělováním získaných finančních prostředků, nemá smysl se zabývat analýzou celkových příjmů, neb (jak již bylo řečeno) pře76

Trust for Civil Society in Central and Eastern Europe (více informací viz http://www.ceetrust.org/).

22

vážná část získaných financí je spravována jako nadační jmění nebo rozdělována v grantových řízeních dalším subjektům. Dále se tedy budu zaobírat rozborem pouze těch příjmů, které slouží k pokrytí nákladů souvisejících se správou nadace. Náklady správy Nadace VIA lze rozčlenit do tří kategorií:

• operační programy, • fundraising a public relations, • administrativa.

miliony Kč

Účetně jsou náklady na správu vedeny odděleně pro každou z těchto kategorií, přičemž své další členění mají také jednotlivé operační programy. Výše takto rozdělených nákladů Nadace VIA v letech 2007–2010 je zobrazena v grafu na Obr. 4. 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

2,570 2,879 3,976 2,753

administrativa

3,478

2,860

4,540

fundraising a public relations operační programy

2,533 2,604

4,137

3,734

4,436

2007

2008

2009

2010

Obr. 4: Náklady na správu Nadace VIA dle útvarů v letech 2007–2010. Zdroj: Údaje z účetních knih poskytnuté Nadací VIA. Vlastní zpracování.

K pokrytí nákladů správy nadace slouží dary přímo určené na administrativu a část finančních prostředků je získávána z fondů, ve kterých se sdružují dary na jednotlivé programy. Statut každého fondu určuje, jakým způsobem a v jaké výši mohou být odečteny prostředky určené na správu fondu. Tzv. „průtokové“ fondy, v nichž vybrané dary ihned míří do rukou dalších subjektů, mívají vymezenu na správu procentuální část z nadačních darů. V rámci „trvalých“ fondů jsou dary většinou poukazovány na účet nadačního jmění a na administrativu může být použita pouze stanovená část výnosů. U některých fondů jsou potom peníze určené na správu vykazovány formou provize z udělených nadačních příspěvků.

4.1 Operační programy

Jednou z hlavních činností Nadace VIA je organizace vlastních operačních programů podporujících např. začínající neziskové organizace. Tyto programy mají formu veřejných debat, seminářů, workshopů, výzkumů a konzultací. 77 Prostředky na organizaci akcí v rámci operačních programů jsou získávány do zvláštních fondů, ale protože tyto projekty zařizuje nadace vlastními silami, 77

Nadace VIA [online]. Praha: c2008, 26. 02. 2009 [cit. 2011-12-20]. Rádce dárce, Často kladené otázky. Dostupné z WWW: .

23

musejí být takto vynaložené náklady zahrnuty do nákladů souvisejících se správou nadace (ve smyslu § 21 odst. 2 zákona č. 227/1997 Sb. 78). Operační programy jsou realizovány pouze tehdy, jsou-li k dispozici prostředky pro jejich financování. V tomto ohledu může nadace velmi snadno snížit náklady související se správou prostým vypuštěním vlastních projektů. Nadace VIA část provozních nákladů hradí právě z příjmů určených pro realizaci operačních programů, protože zaměstnanci jsou v těchto programech zainteresováni a činnosti související s jejich organizací jsou nedílnou součástí provozu nadace.

4.2 Fundraising a public relations

Kapitola nákladů na fundraising a public relations (vztahy s veřejností) je financována z účelových darů a z programů. Největší akcí v této kapitole je Dobročinná aukce vín, pořádaná od roku 2007. Výnosy zaúčtované v útvaru fundraising a public relations jsou přehledně zpracovány v následující tabulce (Tabulka 1). Tabulka 1: Výnosy Nadace VIA (fundraising a public relations) dle účtů v letech 2007–2010 (v Kč). účet / rok 644 úroky 645 kurzové zisky 648 zúčtování fondů 649 jiné ostatní výnosy 682 přijaté příspěvky Výnosy celkem

2007

2008

2009

2010

0 4 2 107 126 0 688 827 2 795 957

0 0 1 325 333 151 235 1 488 951 2 965 519

0 0 1 045 735 26 180 2 152 940 3 224 855

1 0 1 968 126 247 150 2 781 570 4 996 847

Zdroj: Údaje z účetních knih poskytnuté Nadací VIA. Vlastní zpracování.

Přes účet 648 (zúčtování fondů) jsou převáděny příspěvky na správu z titulu grantových programů, které byly schváleny v minulém období, ale vyplaceny až v běžném období. Účet 649 (jiné ostatní výnosy) zahrnuje výnosy z prodeje vstupenek na dobročinné akce a služby spojené s propagací některých firem při dobročinných akcích. Na účtu 682 (přijaté příspěvky) nadace eviduje příspěvky nadací, firem i jednotlivců, a to včetně výnosů z dražeb během Dobročinné aukce vín, z nichž polovina náleží spolupořadatelské Jihomoravské komunitní nadaci. V grafu na Obr. 5 můžeme sledovat rozdělení výnosů nadace podle typu dárce; stejně byly rozděleny i prostředky z účtu 648, pomocí něhož nadace přenáší příjmy minulých období z účtu 911 (fondy). V průběhu let 2007–2010 si lze povšimnout rostoucí výše darů od firemních, ale také individuálních dárců způsobené převážně vyšším zájmem o filantropii a vzrůstající popularitou Dobročinné aukce vín, kterou Nadace VIA pořádala v roce 2011 již popáté. Spojnicový graf (pravá osa) potom přináší informaci o hospodářském výsledku útvaru, který je většinou použit na úhradu ztráty vzniklé v útvaru administrativy nebo převeden do fondů a použit v následujícím roce, případně vložen do nadačního jmění.

78

Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech), ve znění pozdějších předpisů.

24

500

4,5

450

4,0

400

3,5

350

3,0

300

firemní dárci

2,5

250

vlády

2,0

200

1,5

150

1,0

100

0,5

50

0,0

tisíce Kč

miliony Kč

5,0

0 2007

2008

2009

individuální dárci

nevýdělečné organizace hospodářský výsledek

2010

Obr. 5: Výnosy Nadace VIA (fundraising a public relations) dle typu dárců v letech 2007–2010. Zdroj: Údaje z účetních knih poskytnuté Nadací VIA. Vlastní zpracování.

miliony Kč

Prostředky získané na fundraising a public relations jsou přibližně z poloviny použity na úhradu osobních nákladů – mzdy zaměstnanců zabývajících se vztahy s veřejností a hledáním nových dárců. Druhou polovinou se finance podílejí na chodu nadace – jsou z nich hrazeny cestovné na konference, náklady na reprezentaci (největší měrou právě uspořádání Dobročinné aukce vín) a dále sdílené služby (nájemné kanceláře, telefon) a služby spojené s obrazem nadace navenek – tisk propagačních materiálů, grafická úprava výroční zprávy, poradenské služby a v posledních letech správa portálu „darujme.cz“. Náklady útvaru fundraisingu a public relations členěné podle účtových skupin jsou přehledně zaneseny v grafu na Obr. 6; vyčísleny jsou osobní náklady a služby. 5,0 4,5 4,0

ostatní náklady

3,5 3,0 2,192

2,5

služby

2,0 1,5

1,315

1,456

1,097

1,224

0,884

2,196

2007

2008

2009

2010

1,0 0,5 0,0

osobní náklady

1,853

spotřebované nákupy

Obr. 6: Náklady Nadace VIA (fundraising a public relations) dle účtových skupin v letech 2007–2010. Zdroj: Údaje z účetních knih poskytnuté Nadací VIA. Vlastní zpracování.

25

4.3 Administrativa Provoz útvaru označeného jako „administrativa“ je příjmově zajištěn procentuálními podíly darů z jednotlivých programů, jak určují jejich statuty, účelově vázanými dary, darovanými službami (např. telefonních operátorů) a částí výnosů z nadačního jmění. Výnosy zaúčtované v kapitole administrativy jsou přehledně zobrazeny v následující tabulce (Tabulka 2). Tabulka 2: Výnosy Nadace VIA (administrativa) dle účtů v letech 2007–2010 (v Kč). účet / rok 644 úroky 645 kurzové zisky 648 zúčtování fondů 649 jiné ostatní výnosy 652 tržby z prodeje dlouhodobého majetku 657 výnosy z dlouhodobého finančního majetku 682 přijaté příspěvky 691 provozní dotace Výnosy celkem

2007 366 154 1 039 1 384 399 36 056 0 38 029 2 030 552 120 000 3 976 229

Zdroj: Údaje z účetních knih poskytnuté Nadací VIA. Vlastní zpracování.

2008 509 776 432 853 210 514 270 130 000 0 1 364 382 80 000 3 452 070

2009 181 375 105 216 200 35 038 0 281 410 2 168 228 120 000 3 002 356

2010 82 975 2 023 19 272 26 773 0 0 1 747 750 107 500 1 986 293

Výnosy zobrazené na účtech úroků jsou z největší části tvořeny úroky z termínovaných vkladů (většinou týdenních), pomocí nichž jsou zhodnocovány volné peněžní prostředky před jejich vyplacením, částečně jsou do výnosů administrativy poukazovány také výnosy z nadačního jmění. Účet 648 (zúčtování fondů) slouží opět k převedení prostředků z minulého období do běžného, zejména se na něm účtuje o provizi z udělených nadačních příspěvků z fondů, které mají ve statutu tento způsob hrazení nákladů na správu. Na účtu 649 se objevují výnosy z pronájmu počítače, pojistná plnění apod.; v roce 2008 zde bylo zaúčtováno vyřazení bezúplatně nabytého vozu a doúčtován další bezúplatně nabytý majetek z minulých let. Podstatnou část příjmů na administrativu tvoří příspěvky na provoz nadace dle statutu jednotlivých spravovaných fondů (obvykle 5–15 % darů), které jsou hned při přijetí účtovány odděleně od prostředků určených k přerozdělení v grantových řízeních. Některé příspěvky od organizačních složek státu musejí být evidovány jako provozní dotace (účet 691). V grafu na Obr. 7 jsou zobrazeny výnosy rozdělené podle typu dárců. Kromě klesající tendence příjmů vyhrazených na základní administrativu si lze všimnout postupného růstu příspěvků od individuálních dárců. Znatelný je také pokles vlastních výnosů, kam jsou zahrnuty příjmy z úroků a výnosy z cenných papírů, a to včetně výnosů z nadačního jmění určených na správu nadace, způsobený nejspíše poklesem úrokových sazeb v posledních letech. Vysoké výnosy od nevýdělečných organizací v roce 2007 jsou zapříčiněny dobíhajícími programy Trustu pro občanskou společnost ve střední a východní Evropě 79 a souvisejícím převodem příslušných příspěvků (ve výši přesahující 1 milion korun) na provoz nadace z fondů (účet 911). Spojnicový graf (pravá osa) na Obr. 7 znázorňuje hospodářský výsledek útvaru administrativy, který je v posledních dvou letech záporný. Ztráta je kompenzována ziskem z ostatních útvarů střediska provozu (fundraising a public relations, operační programy) nebo příspěvky dárců na příští období. 79

Trust for Civil Society in Central and Eastern Europe (více informací viz http://www.ceetrust.org/).

26

800

3,5

600

3,0

400

2,5

200

2,0

0

firemní dárci

1,5

−200

vlády

1,0

−400

0,5

−600

nevýdělečné organizace

0,0

−800 2007

2008

2009

tisíce Kč

miliony Kč

4,0

2010

vlastní výnosy individuální dárci

hospodářský výsledek

Obr. 7: Výnosy Nadace VIA (administrativa) dle typu dárců v letech 2007–2010. Zdroj: Údaje z účetních knih poskytnuté Nadací VIA. Vlastní zpracování.

miliony Kč

Finance vyhrazené na administrativu, tedy základní chod Nadace VIA, slouží z podstatné části k hrazení osobních nákladů – řadoví zaměstnanci jsou předně vypláceni z prostředků operačních programů, jsou-li do nich zapojeni, zbytek jejich mezd a odvodů pojištění plyne z útvaru administrativy. Dále jsou z výnosů administrativy hrazeny nákupy materiálů (kancelářské potřeby) a energií, odpisy, pojištění, správní a jiné poplatky. Větší částky jsou vynakládány na platby nájmu, telefonní poplatky a opravy najímaných prostor a kancelářského vybavení. Náklady útvaru administrativy rozdělené podle účtových skupin (s vyčíslením osobních nákladů a služeb) jsou zobrazeny v grafu na Obr. 8. Na rozdíl od klesajícího trendu výnosů určených na provoz nadace (graf na Obr. 7), náklady administrativy se snižují výrazně pomaleji, což je jednou z příčin deficitu v tomto útvaru v posledních letech. Při porovnání s grafem na Obr. 6 je patrný přesun finančních prostředků na útvar fundraisingu a public relations. 4,5 4,0

odpisy, prodaný majetek

3,5

ostatní náklady

3,0 2,5

osobní náklady

2,0 1,5

2,693

2,384

1,849

0,970

0,687

0,617

0,478

2007

2008

2009

2010

1,0 0,5

služby

1,805

0,0

spotřebované nákupy

Obr. 8: Náklady Nadace VIA (administrativa) dle účtových skupin v letech 2007–2010. Zdroj: Údaje z účetních knih poskytnuté Nadací VIA. Vlastní zpracování.

27

4.4 Souhrnný přehled výnosů Nadace VIA Na závěr přináším přehled výnosů spojených se správou Nadace VIA souhrnně za oba útvary (administrativa a fundraising a public relations). Výnosy zaúčtované v obou útvarech ukazuje následující tabulka (Tabulka 3). Tabulka 3: Výnosy určené na správu Nadace VIA dle účtů v letech 2007–2010 (v Kč). účet / rok 644 úroky 645 kurzové zisky 648 zúčtování fondů 649 jiné ostatní výnosy 652 tržby z prodeje dlouhodobého majetku 657 výnosy z dlouhodobého finančního majetku 682 přijaté příspěvky 691 provozní dotace Výnosy celkem

2007 366 154 1 043 3 491 525 36 056 0 38 029 2 719 379 120 000 6 772 186

Zdroj: Údaje z účetních knih poskytnuté Nadací VIA. Vlastní zpracování.

2008 509 776 432 2 178 543 665 505 130 000 0 2 853 333 80 000 6 417 589

2009 181 375 105 1 261 935 61 218 0 281 410 4 321 168 120 000 6 227 211

2010 82 976 2 023 1 987 398 273 923 0 0 4 529 320 107 500 6 983 140

8,0

1,2

7,0

1,0

6,0

0,8

5,0

0,6

4,0

0,4

firemní dárci

3,0

0,2

vlády

2,0

0,0

1,0

−0,2

nevýdělečné organizace

0,0

−0,4 2007

2008

2009

miliony Kč

miliony Kč

Graf na Obr. 9 zobrazuje souhrnně vývoj výnosů určených na správu Nadace VIA za poslední čtyři roky. Podobně jako z předcházejících grafů (odděleně pro jednotlivé útvary) lze sledovat rostoucí zájem o individuální a firemní dárcovství a pokles výnosů z drženého majetku způsobeného nejspíše snížením úrokových sazeb.

2010

vlastní výnosy individuální dárci

hospodářský výsledek

Obr. 9: Výnosy určené na správu Nadace VIA dle typu dárců v letech 2007–2010. Zdroj: Údaje z účetních knih poskytnuté Nadací VIA. Vlastní zpracování.

28

Závěr Existence nevýdělečných organizací (subjektů, které nevytváří výdělek, neboť veškerý zisk znovu investují do své činnosti) je v českém právním řádu zakotvena poměrně vágně. Příslušné předpisy hovoří pouze o organizacích, které nebyly zřízeny za účelem podnikání. Nejvolněji je právně upraven vznik a fungování občanských sdružení, proto je těchto subjektů v Česku nejvíce. Přísněji zákony upravují založení a existenci obecně prospěšných společností nebo nadací a nadačních fondů. Zákon o nadacích a nadačních fondech z roku 1997 razantně promluvil do pravidel zřizování, činnosti a rušení nadací a nadačních fondů, což vyústilo v příkrý pokles jejich počtu. Zmiňovaný zákon definuje nadaci jako účelové sdružení majetku vznikající za účelem naplňování obecně prospěšných cílů. Z toho plynou omezení pro nakládání s majetkem nadace (zejména s nadačním jměním) a pro získávání finančních prostředků. Základními zdroji financování nevýdělečných organizací jsou kromě veřejných prostředků příspěvky dárců a vlastní příjmy, přičemž u nadací jsou možnosti vlastního financování omezené. Vzhledem k omezenosti, nestálosti a nejistotě přísunu příspěvků, jsou nevýdělečné organizace nuceny přistupovat k vícezdrojovému financování řízeného kvalitním fundraisingem. Klíčovou strategií je diverzifikace zdrojů mezi různé typy dárců doplněné o příspěvky nadací nebo úspěšné žádosti o granty a dotace. Mezi dobře finančně řízené subjekty patří také Nadace VIA, která vznikla v roce 1997 a řadí se mezi grantově operační nadace. Kromě finanční podpory programů naplňujících její poslání pomáhá ostatním nevýdělečným subjektům šířením know-how a posiluje také rozvoj filantropie. Během své existence podpořila již téměř tři tisíce projektů částkou převyšující 240 milionů korun. V podstatě jediným majetkem Nadace VIA je nadační jmění. Jeho podstatnou část tvoří příspěvek Nadačního investičního fondu poskytnutý státem v letech 2002–2006, na který se vztahují zvláštní pravidla pro použití výnosů při udělování nadačních příspěvků. V souladu se zákonem má Nadace VIA stanovené omezení výše nákladů spojených se správou nadace, které bezvýhradně dodržuje. K financování svých aktivit a naplňování svých cílů využívá Nadace VIA rozličné zdroje prostředků. V průběhu posledních deseti let se jejich skladba podstatně změnila, na významu nabývá firemní a individuální dárcovství a začínají převládat dárci tuzemští nad zahraničními, kteří se hlavně v počátcích existence nadace velmi podstatně podíleli na podpoře její činnosti. Více než polovinu přijatých příspěvků Nadace VIA přerozdělí dalším subjektům prostřednictvím grantových řízení v rámci programů, jejichž realizaci podporuje. Podstatou analýzy zdrojů financování jsou tedy pouze příjmy (vzhledem k povaze příjmů nadace a způsobu účtování o darech, jsou příjmy téměř vždy zároveň výnosy) účelově vázané na náklady související se správou nadace. Nadace VIA účetně rozděluje provozní náklady mezi operační programy (vlastní aktivita), fundraising a public relations (hledání dárců a prezentace společnosti na veřejnosti) a samotnou administrativu (chod nadace). Prostředky určené na administrativu jsou gros všech příjmů a bez nich by nadace nemohla fungovat. Pocházejí převážně z dárcovských příspěvků, a to jako procentuální části přijatých nadačních darů nebo udělených nadačních příspěvků určené na správu fondů. V posledních letech můžeme sledovat rostoucí zájem o filantropii mezi firemními a individuálními dárci. Nadaci se naopak kvůli neutěšené ekonomické situaci ve světě a nízkým úrokovým sazbám nedaří zhodnocovat svůj vlastní majetek (nadační jmění). 29

Literatura a další zdroje BOUKAL, P., VÁVROVÁ, H. Ekonomika a financování neziskových organizací. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2007. 89 s. ISBN 978-80-245-1293-8.

DVOŘÁK, T. Nadace a nadační fondy: Text zákona s poznámkami. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 130 s. ISBN 978-80-7357-563-2.

HYÁNEK, V., ŠKARABELOVÁ, S., ŘEŽUCHOVÁ, M. Rozbor financování neziskových organizací z vybraných veřejných rozpočtů (metody, problémy, řešení). Brno: CVNS, 2005. 40 s. ISBN 80-239-5262-5. Dostupné z WWW: .

KALOUSOVÁ, P. Třetí patro [online]. Fórum dárců, 2003 [cit. 2011-01-22]. Co je Nadační investiční fond (NIF). Dostupné z WWW: .

LEDVINOVÁ, J. Fundraising in Marketing Journal [online]. Praha: Focus Agency, 5. 3. 2009, c2004–2011 [cit. 2011-01-12]. ISSN 1803-957X. Dostupné z WWW: . LEDVINOVÁ, J. Tři základní pravidla úspěšného fundraisingu [online]. Praha: České centrum fundraisingu, 9. 9. 2002 [cit. 2011-01-12]. Dostupné z WWW: . Ministerstvo financí České republiky [online]. Praha: Ministerstvo financí ČR, c2005 [cit. 2011-01-12]. Financování neziskových organizací. Dostupné z WWW: .

Nadace VIA. Výroční zpráva 2009. Praha: Nadace VIA, 2009. 92 s. Dostupné z WWW: .

NIESNEROVÁ, M. Nástroje financování neziskových organizací. Brno, 2009. 51 s. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí bakalářské práce Z. Prouzová. Dostupné z WWW: .

REKTOŘÍK, J. Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení. 3., aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2010. 188 s. ISBN 978-80-86929-54-5. MERLÍČKOVÁ RŮŽIČKOVÁ, R. Neziskové organizace: vznik, účetnictví, daně. 11., aktualiz. vyd. Olomouc: Anag, 2011. 247 s. ISBN 978-80-7263-538-2.

SLAUKOVÁ, L. Kde najít na internetu informace užitečné pro fundraising [online]. Praha: Econnect, 24. 1. 2005 [cit. 2011-01-12]. Dostupné z WWW: . Vláda ČR [online]. Praha: Vláda ČR, 25. 1. 2011, c2010 [cit. 2011-08-22]. Hodnotící informace o činnosti nadací – příjemců příspěvku z Nadačního investičního fondu v roce 2009. Dostupné z WWW: . Vláda ČR [online]. Praha: Vláda ČR, 25. 1. 2011, c2010 [cit. 2011-08-22]. Rozbor financování nestátních neziskových organizací z veřejných rozpočtů v roce 2009. Dostupné z WWW: .

30

Seznam příloh Příloha č. 1 Hlavní oblasti státní dotační politiky vůči nestátním neziskovým organizacím pro rok 2011 Příloha č. 2 Statut Nadace VIA (úplné znění ke dni 22. prosince 2010) Příloha č. 3 Rozvaha Nadace VIA ke dni 31. 12. 2010

Příloha č. 4 Výkaz zisku a ztráty Nadace VIA ke dni 31. 12. 2010

Příloha č. 5 Příloha k účetní závěrce Nadace VIA sestavené k 31. 12. 2010 (bez některých příloh)

31