VETRO TIME Časopis pro zákazníky Vetropacku Říjen 2006 www.vetropack.com
GO EAST
Vetropack na Ukrajině Se speciální přílohou Česká republika
T R H | Vyniknout s osvědčeným R E C Y K L A C E | Sklo zůstává sklem
2
VETROTIME
2/06
03 |
DESIGN
05 |
I N O V A C E | Prémium? No jasně!
06 |
Z V E T R O P A C K U | Go East!
I-IV |
| Vyniknout s osvědčeným
SPECIÁLNÍ PŘÍLOHA
| Informace pro český trh
09 |
R E C Y K L A C E | Švýcarsko je mistrem světa – díky Vetropacku!
12 |
M A T E R I ÁL S K L O
14 |
LIDÉ
15 |
U M ˇE N Í A S K L O | Obnovený ráj
| Stručné dějiny skla
| Jean-Franck Haspel, designér
Sklo je trend – všude MILÍ ZÁKAZNÍCI Od počátku tohoto roku jsou výrobní kapacity evropského sklářského průmyslu zcela vytíženy. Dokonce se už občas projevil nedostatek – a t o i v západní Evropě, kde jsou trhy víceméně nasyceny. Důvodem je určitá změna v náladě společnosti: radost ze života a požitek se opět dostaly do popředí, takže ne vždycky rozhoduje jen nízká cena, lidé mají tendenci si něco dopřát, a jsou tudíž ochotni i více zaplatit. Mnoho výrobců, nabízejících svoje produkty, proto sází na sklo – sklo totiž reprezentuje ušlechtilost, čistou přírodu a nefalšovanou kvalitu.
Samozřejmě, že nás ve Vetropacku těší tento trend. «Bolení břicha» nám naproti tomu poněkud způsobuje nynější vývoj cen energií, které rostou a rostou. A poněvadž je sklářská výroba energeticky náročná, nemůžeme již žádnými inovativními opatřeními – pouze zvýšeným využitím starého skla nebo výstavbou nových úsporných van – docílit plnohodnotné kompenzace. Také ve východní Evropě sklo momentálně zažívá boom – stimulovaný navíc silnou potřebou dohnat zameškané. Na Ukrajině kupříkladu roste poptávka nápojového průmyslu po skleněných obalech každoročně o 10 a více procent. Mnozí z našich velkých zákazníků, působících na mezinárodním poli, žádají, aby sklářský průmysl v tomto regionu vybudoval další výrobní kapacity. Společnost Vetropack proto na jaře 2006 převzala většinu akcií ukrajinské sklárny Gostomel Glass Factory – nyní Vetropack Gostomel. Integrace tohoto podniku do naší skupiny a další budování jeho výrobních kapacit je v plném proudu, jak se dovíte z příspěvku na straně 6. Přeji Vám zábavnou a inspirativní četbu!
Váš Claude-R. Cornaz, CEO TIRÁŽ
Vydavatel: Vetropack Holding AG, CH-Bülach
[email protected] www.vetropack.com
DESIGN
Vyniknout s osvědčeným Láhev na Coca-Colu je nejznámějším obalem na světě. Proto je cíleně nasazována v marketingových kampaních, objevuje se v nápaditých mimořádných edicích, vyráběných společností Vetropack. «Ošklivost se špatně prodává!» – tolik Raymond Loewy, snad nejznámější produktový designér minulého století. «American Way of Life» získal svou tvář právě díky němu, Loewy navrhl logo Shell i Lucky Strike, vytvořil vnější podobu nesčetných aut, letadel, chladniček a kusů nábytku. V rozhovorech, které poskytoval, rád budil dojem, jako by k jeho dílům patřila i láhev na Coca-Colu. Pro společnost Coca-Cola sice pracoval, věhlasná láhev však už byla na trhu, když Francouz Raymond Loewy v roce 1919 přesídlil do New Yorku. Z nouze ctnost To, že se proslulý designér chlubil cizím peřím, mělo svoje důvody. Láhev na Coca-Colu je totiž nejznámějším americkým symbolem konzumu a navíc mistrovským dílem moderního designu. Loewy sám ji nazýval «perfektně udělaným obalem». A skutečně – láhev na Coca-Colu kdekoli na světě okamžitě poznáme. Právě tento efekt byl také hlavním cílem designu. Před sto lety se ještě většina nápojů plnila do jednotných lahví, opatřených papírovými nálepkami. Protože tehdy ještě neexistovaly
skutečné
ledničky,
chladili
obchodníci
nápoje
v nádobách s ledem. V důsledku vlhkosti se etikety odlepovaly a nápoje v naprosto stejných láhvích se jen těžko daly jeden od druhého odlišit. Coca-Cola ale měla být k poznání okamžitě – její výrobci proto vypsali národní soutěž o novou, pokud možno nápadnou láhev. Kola ořech? Kakaový bob? Jednou ze skláren, které poslaly svůj návrh, byla Root Glass Works, sídlící v Terre Haute v Indianě. Tamní designéři se pokusili propůjčit láhvi půvab oříšku kola, jehož výtažek tehdy byl důležitou součástí nápoje. Legenda tvrdí, že se designérům během jejich rešerší vloudila chyba – místo kola ořechu se předlohou pro jejich kreaci stal kakaový bob. Lidem od CocaColy to nevadilo, návrh je nadchl, a tak se jejich nápoj od roku 1916 dodával v nové láhvi od firmy Root Glass Works. Konec příběhu?
4
VETROTIME
DESIGN
2/06
Mimořádné prezentace Na první pohled bychom si mohli pomyslet, že se silueta láhve, která většině
spotřebitelů
asi
bude
spíš
připomínat tělo ženy nežli ořech, vlastně zachovala dodnes. Při důkladnějším pohledu je však jasné, že Coca-Cola chce víc, než jenom spravovat dané dědictví. Láhev se neustále dál vyvíjí, silueta se přizpůsobuje duchu doby – kyprá Marylin Monroe se takříkajíc změnila v aerodynamickou Barbie. Marketing firmy vždy znovu sahá k adaptacím věhlasného obalu, k jeho obměnám. Takže jakmile má stará známá
láhev
jednu
ze
svých
mimořádných prezentací, je okamžitě o senzaci postaráno.
Láhev na CocaColu se Santa Clausem. Vyrábí Vetropack Austria.
a podporuje tudíž zmíněná marketin-
Cenná značka – cenná láhev
gová opatření. Vetropack Austria reali-
Mimořádnými edicemi se společnosti
zoval například v posledních šesti letech
Coca-Cola daří zachovávat a současně
6 zvláštních edic láhví Coca-Cola
obnovovat svoje tradice. Tato strategie jí
v množství od 10 000 do 500 000 kusů,
vychází. Podle aktuálního výzkumu je
které se staly i objekty zájmu sběratelů.
Coca-Cola vůbec nejcennější značkou
Pro norský a rakouský trh vyrobil
na světě – její tržní hodnota se vyčísluje
Vetropack Austria celkem 3 vánoční
sumou vyšší než 80 miliard franků.
motivy se známým «Coca-Cola Santa
Láhev je důležitou součástí značky
Clausem»,
tisíciletí
a majitel ji využívá způsobem, který zau-
1999/2000 se na trh dostala láhev se
s
přelomem
jme. Úspěch speciálních edic by mohl
zlatým motivem milénia. Zvláštní edice
inspirovat i ostatní výrobce nápojů, aby
nechala Coca-Cola přichystat i u příleži-
se rovněž pokusili vzbudit pozornost
tosti vrcholných sportovních událostí –
variacemi
Vetropack Austria vyvinul ve spolupráci
Vetropack je přitom ráda podpoří
svých
obalů;
společnost
se svým rakouským partnerem, firmou
službami šitými na míru – od poradenství
Zvláštní edice jako sběratelské
Printglass, Kurt Mayer KG, olympijský
přes design až po vlastní výrobu.
objekty
motiv pro Rakousko a fotbalový motiv
Firma Vetropack pracuje na několika
pro švýcarský trh.
svých místech pro společnost Coca-Cola,
INOVACE
2/06
VETROTIME
5
Prémium? No jasně! Kvalitní minerální voda patří do skleněné láhve. Ale ne do lecjaké – jak ukazuje aktuální příklad rakouského pramenité minerální vody Römerquelle.
KRÁLOVSKÁ!
Také s touto láhví si najde minerální voda místo mezi špičkou. Kláštorná se v posledních deseti letech na Slovensku profilovala Devět měsíců trval vývoj nové řady láhví, s níž stáčírna minerální vody
jakožto minerální voda prvotřídní kvality.
Römerquelle hodlá dále posilovat svoji vedoucí pozici v rakouské gas-
V gastronomickém segmentu je nabízena
tronomii. Elegantní, karafu připomínající design láhve, je dílem ateliéru
pod obchodním označením Prémium –
«labvert». Svou prací usilovali o vyjádření čistoty, říkají designéři. Světlá
a sice nyní ve skleněné lahvi o objemu
barva láhve dělá vodu průzračnou, velký úzávěr láká k nalití. Tvar umožňu-
33 cl, jejíž inovativní design byl vyvinut
je pohodlnou manipulaci, jednoduchá pásková etiketa výrazně odlišuje
ve sklárně Vetropack Nemšová. «Kláštor-
tuto láhev od jiných. Technickou realizaci této nadčasové moderní láhve
ná – královna minerálních vod» – hlásá
zajistila firma Vetropack Austria, vyrábí se ve sklárně Vetropack Straža,
reklama slovenské televize. Nová láhev je
protože chorvatská společnost může díky barvení ve feedru vyrábět
důstojným šatem pro nápoj tak vznešený.
skleněné obaly ve specifických barevných odstínech podle přání zákazníka. Přesně tak, jak to designéři zamýšleli.
UKRAJINA
Go East! Převzetím sklárny v blízkosti Kyjeva se společnost Vetropack rázem stala jedničkou mezi tamními výrobci skla. Aby však Vetropack Gostomel zůstal i v dlouhodobém horizontu na špičce, musí se budovat a dále rozšiřovat kapacita výroby – růst trhu na Ukrajině je totiž enormní. «Go West» znělo kdysi heslo prozíravých podnikatelů – jdi
let. U piva můžeme například předpokládat, že domácí
na západ a profituj z tamního ekonomického rozmachu.
spotřeba v následujících třech letech stoupne ze 750 miliónů
Časy se změnily. Dnes jsou trhy západní Evropy víceméně
na miliardu lahví.
nasyceny, šance pro další vývoj se však nabízejí na východě. Státy, které ještě před dvaceti lety byly součástí
Gostomel – dřívější zákazník Vetropacku
Sovětského svazu nebo se nalézaly v jeho sféře vlivu,
V roce 2002 zakoupila ukrajinská sklárna Gostomel Glass
disponují v současné době velkým růstovým potenciálem.
Factory od Vetropacku dvě výrobní linky. Uvolnily se poté, co společnost Vetropack uzavřela svůj závod ve švýcarském
Dvojciferný růst trhu
Bülachu. Tímto obchodem se kontakty mezi Gostomelem
Takovým státem je Ukrajina. Od «oranžové revoluce» v roce
a Vetropackem zintenzívnily, což vedlo k tomu, že společ-
2004 se země – vedle Ruska co do rozlohy největší v Evropě
nost Vetropack letos zjara převzala 75 % všech gostomel-
– otevřela západu a zažila rozvoj, jenž ji činí atraktivní pro
ských akcií. Zbytek kapitálu zůstává široce rozptýlen. Od
západní podnikatelské společnosti.
března 2006 vystupuje podnik se sídlem v aglomeraci ukra-
To se týká obzvlášť firem vyrábějících obalové sklo –
jinského hlavního města Kyjeva už jenom pod jménem
příslušný trh totiž zaznamenává enormní růst. Jen produkce
Vetropack Gostomel. Akvizice skvěle zapadá do strategie
piva stoupla za poslední dva roky téměř o čtvrtinu, výroba
společnosti Vetropack: koncern zamýšlí expandovat do
vodky dokonce téměř o polovinu. V roce 2005 se na
regionů s nadprůměrným růstovým potenciálem a získat tam
Ukrajině prodalo celkem 2,7 miliardy skleněných obalů;
od samého počátku solidní pozici. A skutečně – převzetím
ukrajinský nápojový průmysl potřebuje momentálně tolik
sklárny Gostomel se Vetropack rázem stal jedničkou na ukra-
lahví, že domácí výrobci už nemohou poptávku pokrýt a sklo
jinském trhu. Se svým zhruba 22% podílem je největším
se musí dovážet. Tento dynamický růst potrvá ještě několik
výrobcem skla v zemi.
Z VETROPACKU
2/06
VETROTIME
VETROPACK GOSTOMEL
Převzetím sklárny Gostomel se rozšířila společnost Vetropack téměř o pětinu. Čtyři tavicí vany v ukrajinském závodě vyprodukovaly v minulém roce 175 000 tun obalového skla, čímž bylo dosaženo čistého obratu ve výši 56 milionů švýcarských franků. Dvě třetiny z celkového prodeje, zhruba 550 milionů skleněných obalů, připadly na pivo, vedle toho se vyráběly především lahve na vodku a softdrinky. Zákazníkem s velkým růstovým potenciálem je společnost Coca-Cola, která nechává zhruba 80 procent své spotřeby láhví vyrobit ve Vetropacku Gostomel. Ze čtyř dosavadních van jsou dvě na hnědé sklo již zastaralé a budou počátkem roku 2007 vyřazeny z provozu; vana na bílé sklo byla letos rekonstruována a vana na zelené sklo přešla na sklo hnědé. V roce 2007 bude zprovozněna nová vana na zelené sklo. V budoucnu bude Vetropack Gostomel mít k dispozici ještě tři tavicí vany, které denně vyprodukují 840 tun skla; v roce 2005 kapacita činila 590 tun za den. Vetropack Gostomel se po svém rozšíření stane sklárnou s nejvyšší výrobní kapacitou v rámci skupiny Vetropack. Již dnes je největší co do počtu zaměstnanců – se závodem Gostomel stoupl počet pracovníků Vetropacku o cca 900 osob.
Růst vyžaduje výstavbu
Nové či rekonstruované vybavení sklárny Vetropack
Náskok před svými konkurenty si Vetropack Gostomel tváří
Gostomel pracuje podstatně úsporněji než dřívější. To snižu-
v tvář rostoucímu trhu může udržet jen tehdy, když bude
je náklady na energii a zvyšuje konkurenceschopnost
výroba stačit dynamice poptávky – a vybuduje si další
v porovnání s výrobci, kteří mají zpravidla k dispozici pouze
kapacity, dokud poptávka ještě bude převyšovat nabídku.
starší infrastrukturu. Jakkoli se expanze na Ukrajinu bude
Společnost Vetropack se proto okamžitě pustila do výstavby
v tomto a příštím roce znatelně odrážet v investičních nák-
nových kapacit. Rekonstrukce vany na bílé sklo, zamýšlená
ladech společnosti Vetropack, je to pro koncern do budouc-
již dřívějšími majiteli, byla nyní uskutečněna; dvě menší,
na důležitý krok.
zastaralé vany na zelené sklo budou do příštího léta nahrazeny
velkou
novou
vanou.
Vetropack Gostomel tak zvýší svou kapacitu oproti situaci v době převzetí o 40 procent – a tím upevní svoji pozici na trhu. Dlouhodobé plány Není pochyb o tom, že investice do provozu sklárny Vetropack Gostomel představují pro koncern velké nasazení – a to i z toho důvodu, že následují bezprostředně po jejím převzetí. Bylo však nutno jednat rychle – nejenom proto, že je to adekvátní reakce na převis poptávky, nýbrž i vzhledem k energetické situaci na Ukrajině. Země je i nyní do značné míry závislá na plynu z Ruska; jeho ceny v poslední době masivně stouply, což vedlo i k napětí mezi Moskvou a Kyjevem.
Z archívu gostomelské sklárny: kolaudace 1985.
7
8
VETROTIME
Z VETROPACKU
2/06
Ukrajina – země na hranici hledá svoji identitu «Ukrajina» znamená v jazyce svých obyvatel «země na hrani-
Rozmach nicméně nepřišel tak rychle, jak obyvatelé doufali.
ci» – a tou je tento obrovský stát, do něhož by se Švýcarsko
Reformy a privatizace postupovaly příliš pomalu, u moci zůstali
vešlo patnáctkrát a kde žije 48 milionů lidí, skutečně. Přírodní
četní příslušníci někdejší komunistické nomenklatury.
hranice téměř nemá, je součástí otevřené východoevropské
To v roce 2004 vedlo k takzvané «oranžové revoluci», která
nížiny. V průběhu dějin se neustále stávala kořistí cizích moc-
posílila práva občanů, sesadila dosavadní vedení a nahradila
ností – vládli jí Litevci, Poláci, Habsburkové, Rusové.
je prozápadně orientovanými politiky. Hledání vlastní identity
Nezávislým národním státem je Ukrajina teprve od roku 1991,
jakožto národního státu na Ukrajině stále ještě neskončilo –
kdy došlo k rozpadu Sovětského svazu. Na rozdíl od jiných
a jak by také mohlo při tak spletité historii, charakterizované
bývalých sovětských republik měla k dispozici dobrý startovní
opakovanými vpády cizích mocností.
kapitál – «hraniční země» totiž byla už v sovětských dobách nejen «obilnicí», nýbrž i významnou průmyslovou oblastí.
Vetropack Holding 1 | Vetropack Schweiz (založení 1966) 2 | Vetropack Austria GmbH, Pöchlarn, Rakousko (převzetí 1986) 3 | Vetropack Moravia Glass a.s., Česká republika (převzetí 1991) 4 | Vetropack Kremsmünster, Rakousko (převzetí 1993) 5 | Vetropack Straža d.d., Chorvatsko (převzetí 1996) 6 | Vetropack Nemšová s.r.o., Slovenská republika (převzetí 2002) 7 | Vetropack Gostomel, Ukrajina (převzetí 2006)
EXPANZE ZA POSLEDNÍCH 20 LET V uplynulých dvaceti letech se společnosti Vetropack podařily četné akvizice, díky nimž se skupina dostala na páté místo mezi evropskými výrobci skla. Dnes je Vetropack vedoucím subjektem na švýcarském, rakouském a chorvatském trhu, na Slovensku a Ukrajině – a druhým největším výrobcem v České republice.
7 3 2 1
4 5
6
RECYKLACE
2/06
VETROTIME
Švýcarsko je mistrem světa – díky Vetropacku! Kolem 95 procent obalového skla se ve Švýcarsku po použití zase sbírá a recykluje. Švýcaři tak jsou – těsně před Belgií – mistry světa ve sběru skla. K tomuto úspěchu podstatně přispěla společnost Vetropack, která byla průkopníkem opakovaného využití starého skla už před 30 lety. Již staří Římané věděli, že se sklo na rozdíl od ostatních
Cornazovi, hlavní akcionáři firmy Vetropack, právě zde
obalových materiálů dá recyklovat bez újmy na kvalitě. Sklo
objevili podnikatelskou šanci. V roce 1976 zakoupili malý
zůstane sklem nezávisle na tom, jak často se roztaví a znovu
recyklační provoz, přeměnili jej na Vetro-Recycling AG
vytvaruje. Pokud například chceme vyrobit hodnotné zelené
a následně dále rozvíjeli. Společnost Vetro-Recycling pak
sklo, můžeme k tomu použít až 100 procent starého skla,
uzavřela smlouvy se stovkami obcí, nechala tam postavit kon-
u skla hnědého 80 procent, u bílého skla ještě 60 procent.
tejnery a propagovala recyklaci skla jakožto důležitý
Použité sklo však nešetří jen zdroje surovin, při tavení
příspěvek k ochraně životního prostředí. U švýcarského oby-
skleněných střepů se navíc spotřebovává i podstatně méně
vatelstva našla kladnou odezvu; ekologická témata byla
energie než u výroby skla z přírodních surovin. To mluví pro
aktuální, hnutí Zelených právě zažívalo mohutný vzestup.
recyklaci skla nejen z ekologických, ale i z ekonomických
Iniciativa bratří Cornazových však nenalezla pozitivní ohlas
důvodů – energie je prostě drahá.
jen v kruzích ochránců životního prostředí. Protože jejich Vetro-Recycling dokázal, že ekologie může být přínosná i pro
Podnikatelská šance
soukromé podnikání, byli Raymond a Jean-Daniel Cornazovi
Již počátkem sedmdesátých let minulého století poznal
v roce 1985 liberální Nadací Maxe Schmidheinyho vyzna-
Vetropack, jak obrovské možnosti otevírá recyklace skla.
menáni Cenou svobody. Tehdy mimochodem už návratnost
Sklárny Vetropacku by rády pracovaly s větším množstvím
skla překročila 50 %, což znamená, že se již několik málo let
použitého skla, tento cenný materiál však nebyl k dispozici,
po zmíněném počinu obou bratří recyklovala každá druhá
poněvadž končil v odpadu. Bratři Raymond a Jean-Daniel
použitá láhev.
9
10
VETROTIME
2/06
Sběr: Ve Švýcarsku stojí celkem 12 000 kontejnerů – v nich končí téměř veškeré obalové sklo, které je v této zemi v oběhu.
Stát následuje Vetropack Dík příkladu společnosti Vetropack se recyklace stala samozřejmostí. Byly vyvinuty nové modely financování oběhu surovin. V devadesátých letech minulého století Švýcarsko zavedlo takzvané «předběžné poplatky za zpracování odpadu». Už při nákupu určitého výrobku – například aluminiové plechovky nebo plastové láhve – se od té doby platí malý obnos, jímž se pokryjí pozdější recyklační náklady. I za skleněné láhve se od roku 2006 vybírá předběžný poplatek za likvidaci. Ve Švýcarsku musí ti, kdo plní nápoje, zaplatit podle velikosti obalu 2 až 6 rappů. Tyto náklady mohou svalit
Třídění a tavba: Na recyklační lince se odstraňují cizí tělesa a střepy se drtí. V tavicí peci s teplotou 1580 °C se sklo rozpouští v rudě planoucí tekutou masu.
na bedra spotřebitelů. Částku získává společnost VetroSwiss, která z pověření státu ze svých příjmů ve výši téměř 30 milionů franků ročně kompenzuje obcím náklady na sběr skla, pomáhá finančně slabším obcím s financováním kontejnerů a podporuje recyklaci skla. Úspory ve prospěch zákazníků Společnost Vetro-Recycling i nadále udržuje pružný koloběh surovin – a použité sklo stále ještě hraje důležitou roli i pro Vetropack v jeho nedávno zrekonstruované sklárně St-Prex. Z 308 000 tun skla, sebraného v minulém roce, bylo 81 000 tun zpracováno na nové skleněné obaly; podíl skleněných střepů při výrobě skla v St-Prex tak dosahuje 77 procent. To znamená obrovskou úsporu surovin, čímž může být kompenzován masivní nárůst cen energií. Zpracování starého skla – už dlouho nejen ve Švýcarsku Pozitivní zkušenosti Vetropacku s recyklací skla ve Švýcarsku se už dávno uplatnily i jinde na světě. Právě nyní se ve sklárně na Ukrajině, jež je nováčkem skupiny Vetropack, optimalizuje proces opakovaného použití starého skla. Vetropack se i ve východní Evropě zasazuje o to, aby se sklo více sbíralo. To je rozumné nejen z ekologického, nýbrž i ekonomického hlediska.
Tvarování: Tavenina vtéká do předformy a poté do konečné formy, kde je tlakem vzduchu vyfukována do požadovaného tvaru láhví či konzervových sklenic. Po ochlazení je sklo připraveno pro další recyklační kolečko!
SUROVINA SKLO
2/06
VETROTIME
RECYKLACE SKLA
Situace v ostatních zemích Rakousko
Slovensko
I v uplynulém roce se Rakušané ukázali jako příkladní
Recyklační kvóta na Slovensku dosahuje v současnosti zhru-
a pilní sběrači použitého skla. Recyklační kvóta dosáhla
ba 40 procent. Vláda stanovila, jaký podíl použitých obalů
88 procent, což odpovídá 206 590 tunám sesbíraného
musí být opětovně zhodnocen; pro sklo má tato kvóta do
skla. Zodpovědná za sběr a opětné zhodnocení použitých
roku 2011 stoupnout na 50 procent. Nestátní Recyklační
skleněných obalů je společnost Austria Glas Recycling
fond vybírá od výrobců obalů poplatky: z těchto příjmů
(AGR). Vybudovala v Rakousku sběrnou síť, která je se
jsou podporovány firmy a organizace, které se podílejí na
svými 90 000 kontejnery nejhustší v Evropě. Její infrastruk-
zpracování a recyklaci. Vetropack Nemšová zaplatí za
tura se neustále vylepšuje, mimo jiné i opatřeními ke
každou tunu utaveného skla určitou částku recyklačnímu
snížení hlučnosti.
fondu, na druhé straně však zase získává peníze za opětné užití skleněných střepů.
Chorvatsko Od 1. ledna 2006 v Chorvatsku platí pro nápojové láhve
Ukrajina
ze skla a plastu, stejně jako pro plechovky: kdo zakoupí
Na Ukrajině neexistují subvence pro sběr a využití starého
produkt v příslušném obalu, zaplatí depozitní poplatek ve
skla; recyklace je výhradně komerční záležitostí mezi sklár-
výši 0,50 kuny, který se při vrácení prázdného obalu
nami a dodavateli skleněných střepů. Tito dodavatelé sbíra-
získává nazpět. Tím znatelně stoupne recyklační kvóta: ta
jí staré sklo většinou lokálně, vytvářejí poměrně hustou síť,
v minulém roce ještě činila pouhých 19 procent, to zna-
avšak sesbírané množství není nikterak výrazné. V uply-
mená 26 600 tun. Sběr a recyklace skleněných obalů
nulém roce například spolupracoval Vetropack Gostomel
v Chorvatsku spadá do kompetence Fondu pro ochranu ži-
se 135 dodavateli. V současné době vytváří ukrajinský
votního prostředí a efektivní využití energie. Společnost
sklářský svaz koncepci pro sběr skla na území celé země.
Vetropack Straža získala od Ministerstva životního
Recyklační kvóta se na Ukrajině pohybuje na necelých 25
prostředí koncesi na zpracování sběrného skla pro příštích
procentech.
deset let a uzavřela s Fondem smlouvu na převzetí použitých skleněných obalů. Recyklační linka v chorvatském závodě je dnes v nepřetržitém provozu a dále se rozšiřuje. Česká republika V České republice jsou dovozci, plniči, distribu-
Recyklační kvóty
toři a maloobchodníci, kteří dávají do oběhu
Sebrané sklo v poměru k nově vyrobenému v % r. 2005
obaly či výrobky v obalech, povinni vzít nazpět
95 % Švýcarsko
příslušný odpad a dále jej zhodnocovat. Obce
83 % Rakousko
a města musejí komunální odpad sbírat a třídit.
68 % Česká republika
Recyklační podíl určuje legislativa – v minulém
40 % Slovensko 19 % Chorvatsko
roce činil 80 procent, v roce 2005 to bylo pouhých 68 procent. V roce 2005 zpracovala společnost Vetropack Moravia Glass Kyjov
25 % Ukrajina
0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100
celkem 72 538 tun skleněných střepů; nutná vsázka do kmene pro výrobu hnědého a zeleného skla
Podíl skleněných střepů při výrově nového skla
tak byla zcela pokryta.
r . 2005 sklárny Vetropacku 77 % Vetropack Švýcarsko (CH) 64 % Vetropack Austria (A) 44 % Vetropack Moravia Glass (CZ) 54 % Vetropack Nemšová (SK) 23 % Vetropack Straža (HR) 33 % Vetropack Gostomel (UK)
0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100
11
12
VETROTIME
M A T E R I ÁL S K L O
2/06
O D P O Č ÁT K Ů A Ž K Ř Í M A N Ů M
Stručné dějiny skla (1. část) Sklo fascinovalo člověka odjakživa. Patřilo k vůbec prvním obchodním artiklům – a bylo symbolem společenského statutu faraónů a císařů. Co myslíte? Jak dlouho existuje na světě sklo? Od dob
Objev u táboráku?
starého Egypta? Nebo už od časů, kdy lidé přestali být
Jak člověk vůbec přišel na to, aby vzal výrobu skla do vlast-
kočovníky? Obě odpovědi jsou špatné. Sklo je tak staré
ních rukou, neví nikdo. Římský historik Plinius, který roku
jako naše planeta. Může totiž vzniknout přirozeným
79 našeho letopočtu zahynul při vulkanické katastrofě
způsobem – když se hornina velmi silně zahřeje, například
v Pompejích, nám k tomu však zanechal následující
úderem blesku či při výbuchu sopky. Tehdy se vytváří
vyprávění. Kolem roku 5000 před Kristem přistáli féničtí
«sopečné sklo», neboli obsidián. Tuto skleněnou podobu
kupci na pobřeží Sýrie a založili tam ohniště z kamenů
nerostu užívali již lidé doby kamenné; naši předkové z ní
obsahujících dusičnany. Když pak zapálili oheň, přetavily
vyráběli zbraně, šperky a amulety. Obsidián byl mezi lovci
se tyto kameny spolu s pískem na břehu ve sklovitou hmotu.
a sběrači nesmírně oblíbený a patrně se s ním už velmi
Féničané odhalili tajemství skla! Jenomže tento příběh je,
brzy začalo obchodovat.
jakkoli zní atraktivně, podle všeho pouhou fikcí, protože žár táborového ohně nestačí k tomu, aby sám o sobě spustil zmíněný proces tavení. Pliniovo vyprávění však má pravdivé jádro: způsob, jakým se vyrábí sklo, člověk zřejmě skutečně objevil náhodou – snad při vypalování hliněných nádob, při němž za určitých podmínek mohou vznikat sklovité vrstvy.
Nejstarší skleněná nádoba na světě: pohár z hrobky faraona Thutmose III., který zemřel roku 1425 př. n. l. Originál je uložen v Egyptském muzeu v Mnichově.
Recept z Asýrie Nejstarší objekty ze skla, které známe, jsou skleněné perly z Egypta a Mezopotámie; pocházejí z doby kolem roku 3500 před Kristem. Nejpozději v roce 1500 před naším letopočtem vyvinuli egyptští řemeslníci metodu výroby dutých skleněných nádob. Z tohoto období se nám totiž zachovaly tři vázy, nalezené v hrobce faraóna Thutmose III. Sklářští pionýři možná ponořovali pískovou formu do skelné taveniny, aby získali dutou nádobu, možná se ale tato forma také ovíjela rozžhavenými skleněnými vlákny. Přesnější informace o umění antických sklářů se vztahují až na dobu po roce 650 před Kristem; z této epochy pocházejí nejstarší dochované popisy výroby skla. Jsou zachyceny
2/06
VETROTIME
na tabuli z knihovny asyrského
celkem ubohé, zasklená okna však tvořila absolutní symbol
krále Ashurbanipala, který žil
společenského statutu.
mezi lety 669 a 626 před Kristem. «Vezmi 60 dílů písku,
Zapomenutá tajemství
180 dílů popela z mořských
Pád Říše římské vedl posléze i k úpadku sklářského umění;
rostlin, 5 dílů křídy – a dosta-
po dlouhou dobu nedocházelo k žádným dalším inovacím,
neš
návod.
kdysi proslulé sklářské hutě chátraly, protože na drahé
Receptura se od té doby nijak
vázy ze skla, skleněné poháry či zasklená okna chyběly
podstatně nezměnila; podíl
lidem raného středověku peníze. Kolem roku 900 našeho
písku nicméně byl za časů
letopočtu bylo tajemství výroby skla v Evropě téměř
Ashurbanipalových ve srovná-
zapomenuto – až po čase zažilo sklo opět svůj další
ní s dneškem ještě nízký.
rozkvět. To je ale zase jiný příběh.
sklo,»
sděluje
Z toho lze vyvodit závěr, že se v antických sklářských hutích ještě nedosahovalo nikterak zvlášť vysokých tavicích teplot, a tím pádem se vyrábělo spíše měkké sklo.
Sklo je nakonec vždy průzračné: foukaná rýnsko-římská konvice z 3. nebo 4. století n.l. Originál je uložen ve Státním muzeu v Berlíně.
Do skla zamilovaní Římané Za vlády římského císaře Augusta (to znamená počátkem našeho letopočtu) bylo – pravděpodobně syrskými řemeslníky v oblasti Sidonu a Babylonu – vynalezeno i foukání skla. Foukání umožňovalo výrobu tenkostěnných, a tím i mnohem krásnějších skleněných nádob než dosud. Každý, kdo si na sobě alespoň trochu zakládal, popíjel od této doby víno ze skleněného poháru. Římané, zbožňující luxus, šířili cenné předměty ze skla po celé říši a přenášeli znalosti o tom, jak se sklo vyrábí, do mnoha zemí. Nalezli i další možnosti využití tohoto průzračného materiálu – a zavedli sklo do architektury. Optické vlastnosti římských okenních tabulek byly sice
Současník Cézara: skleněná amfora z 2. až 1. století př. n. l.
13
14
VETROTIME
LIDÉ
2/06
JEAN-FRANCK HASPEL
«Miluji je všechny!» Jean-Franck Haspel je designérem a vedoucím vývoje výrobků u společnosti Vetropack Schweiz v Bülachu. Za svoji profesní kariéru navrhl a přetvořil podobu nesčetných lahví – přestože se zpočátku obával, že by práce v této oblasti mohla být jednotvárná. společnost Vetropack hledala sklářského designéra, pomyslel si: «Láhve? To asi bude jednotvárné.» I tak se o pozici ucházel, místo získal a nyní již pracuje u Vetropacku více než 5 let. Krom toho už není pouze designérem, nýbrž i vedoucím vývoje výrobků. I přestože už navrhl a přetvořil nesčetné množství láhví, nezdá se, že by mu práce zevšedněla. «Moje úkoly jsou velmi rozmanité.
Musím
zjistit,
koho
chce
zákazník oslovit, jaké poselství má jeho láhev
vyjadřovat.
Většina
lahví
samozřejmě je masovým průmyslovým produktem, určitý tvůrčí prostor však zůstává. Mně ta práce sedí, protože chci dělat věci, které fungují a jsou zredukovány na to podstatné.» Dobrá láhev, říká Jean-Franc Haspel, je láhev, která plní svůj účel. «Všechno je Jean-Franck Haspel, 42, má práci se
neměli televizi, ale já jsem hodně kreslil,
samozřejmě subjektivní. Já hledám
sklem v krvi. Jako důkaz pokládá na stůl
pracoval s látkou, byl jsem kreativní.»
jednoduchá řešení.»
novinový výstřižek ze čtyřicátých let mi-
Brzy mu bylo jasné, že se rozhodne pro
nulého století. Na zažloutlé fotografii je
tvůrčí povolání; po studiu designu
Na světě jsou tisíce nejrůznějších lahví –
Haspelův dědeček – foukač skla.
v Paříži a několika letech praxe v oboru
proč se pak vlastně stále ještě vyvíjejí
«V oblasti, odkud pocházím, bylo na
pracoval přechodně v jednom ateliéru
nové modely? «Na to jsem se už taky
počátku
40
v Lichtenštejnsku. Tam poznal svoji
sám sebe ptal. Přesto je ale každá láhev
sklářských hutí,» vzpomíná Haspel,
budoucí ženu a v regionu už zůstal.
nová.
rodilý Francouz. «Můj dědeček byl také
«Láska prostě činí slepým – naštěstí!,»
nepostřehneme – možná je jen o milimetr
designérem lahví, na rozdíl od mne ale
usmívá se. Designér z Paříže si v Churu,
menší průměr, protože zákazník má
sklo ještě sám zpracovával.»
švýcarském městečku uprostřed hor,
jinou plnicí linku.» Která z jeho láhví se
otevřel
studio
mu líbí nejvíc? Jean-Franck Haspel
Jean-Franck Haspel pochází z okolí
a «začal z ničeho, neměl jsem žádné
nemusí dlouho přemýšlet. «To opravdu
města St. Etienne, kde dominovala těžba
kontakty, jenom tužku, štos papíru a
nemohu říct. Všechno jsou to moje děti,
uhlí a těžký průmysl. Jeho otec byl
fax.» Ačkoliv se úspěch pomalu, ale jistě
miluji je všechny!»
zámečník, matka švadlena. «Vyrostl
dostavil, rozhodl se Haspel v roce
jsem ve světě řemeslníků – a proto i sám
2000, že se své samostatnosti vzdá.
rád pracuji rukama,» vypráví. Jako dítě
Mezitím se stal dvojnásobným otcem
si hrával v krejčovském salónu své matky
a «chtěl vnést do života trochu více sta-
– «nežili jsme v žádném komfortu,
bility».
20.
století
ještě
asi
vlastní
Když
designérské
uviděl
inzerát,
jímž
Mnohdy
ani
žádný
rozdíl
ˇ NÍ A SKLO UME
Obnovený ráj Augusto Giacometti (1877–1947) patří k nejvýznamnějším švýcarským umělcům a obnovitelům tradice malby na skle. V roce 1945 vytvořil pro curyšský dóm obdivuhodné severní okno nazvané «Nebeský ráj». V současné době probíhá rozsáhlá rekonstrukce chrámu; mezinárodně uznávaný umělecký sklář Fritz J. Dold a specialista Urs Wohlgemuth v jejím rámci restaurují i Giacomettiho okno, staré již 60 let.
Dold a Wohlgemuth musejí nejen ohlazovat a čistit barevné tabulky, ale i ošetřit praskliny, zapustit olověné okraje a zajistit, aby tabulky měly v budoucnu dostatečnou prostorovou rezervu a nepoškozovaly je ani menší pohyby. Sklo tak spojuje různé generace umělců – dnešní následovníci se starají o to, aby dílo jejich předchůdce mohlo opět zazářit v celé své podmanivé kráse.
2/06
VETROTIME
15
Německá část Švýcarska
Telefon +41-44-863 34 34 Fax +41-44-863 34 45
[email protected] Západní Švýcarsko
Telefon +41-21-823 13 33 Fax +41-21-823 13 95
[email protected] Rakousko
Telefon +43-2757-7541 Fax +43-2757-7691
[email protected] Česká republika
Telefon +420 518 733 111 Fax +420 518 612 519
[email protected] Slovensko
Telefon +421-32-6557 111 Fax +421-32-6589 901
[email protected] Chorvatsko, Slovinsko, Bosna-Hercegovina, Srbsko, Černá Hora, Makedonie
Telefon +385-49 326 326 Fax +385-49 341 154
[email protected] Ukrajina
Telefon +380 4497 313 44 Fax +380 4497 320 77
[email protected] Ostatní země západní Evropy
Telefon +43-7583-5361 Fax +43-7583-5361 225
[email protected] Ostatní země východní Evropy
Telefon +420 518 603 111 Fax +420 518 612 519
[email protected]
260 cz
PRODEJ
02/2006
KONTAKTNÍ ADRESY
