Bohemia centralis 20: 29-34, 1991
Nálezy zuhelnatělého dřeva na lokalitě Mladá BoleslavČejetičky (Choboty) Verkohlte Holzfunde auf der Lokalität Mladá Boleslav-Čejetičky (Choboty)
Emanuel OPRAVIL POPIS ÚZEMÍ Naleziště v Mladé Boleslavi - Čejetičkách (poloha "Choboty I a III") se nachází na okraji pleistocénního terasového stupně na pravé straně údolí řeky Jizery. Příčná erozní údolíčka člení okraj terasy v několik ostrohu s příkrými svahy. Povrch terasového stupně kryjí většinou mělké sprašovité hlíny a současnou údolní nivu převyšuje o cca 50m. Díky této morfologické členitosti a poměrně příkrým svahům terasového stupně zůstal tento dlouhodobě zalesněn. Teprve plošiny dále od jeho okraje stejně tak jako údolní niva jsou odlesněny ve velkém rozsahu. Zbylé porosty jsou pařeziny s rozdílným stupněm zápoje, s hlavními dřevinami dubem a habrem habrová doubrava. METODIKA A VÝSLEDKY Při několikaletém archeologickém výzkumu objektů na nekropolích a na hradišti v polohách "Choboty I a III" byl sledován též výskyt zbytků zuhelnatělého dřeva. Celkem bylo analyzováno 339 zlomků ze starší, střední a mladší doby bronzové a z období halštatského: několik vzorků nebylo možno jednoznačně kulturně zařadit, nicméně se však od druhového spektra neodlišují. Z přehledné tabulky 1 vyplývá, že 29
nejvíce materiálu pochází z objektů kultury lužických popelnicových polí; následují vzorky z období únětické kultury starší doby bronzové a jen velmi málo pochází z mladohalštatského období a ze středodunajské mohylové kultury. Přehled zjištěných druhů byl zčásti zveřejněn v seznamu archeobotanických nálezů ze Středočeského kraje, avšak bez bližšího vyhodnocení (OPRAVIL, 1988); datování předkládané v této práci laskavě zrevidoval dr. E. Plesl, který prováděl na této lokalitě archeologický výzkum. V paralelní chronologii holocenních klamafází spadá doba bronzová do subboreálu sensu FIRBAS (1949) nebo do závěru epiatlantiku a do subboreálu sensu LOŽEK (1973). Rozvoj lužických popelnicových polí se v hrubých rysech překrývá s nejsušší fází závěru subboreálu (zúžený subboreál sensu LOŽEK, 1973). V subboreálu bylo podnebí o 1 - 2 °C teplejší než dnes; v jeho starší části se střídala mírně vlhká období se suchými, až tato v mladším subboreálu zcela převládla: dvě až tři století trvala perioda převážně suchého klimatu. Vlhkomilnější dřeviny subatlantických smíšených doubrav - především jilm a lípa - snížily v tomto období své zastoupení v porostech ve prospěch dubu. V nálezech z lokalit "Choboty I a III" naprosto převládá dub; i když připustíme určitou možnost preferování jeho dřeva (vhodné palivo při kremaci v období popelnicových polí i vhodný stavební materiál sídelních objektů), nutně musíme předpokládat jeho dominantní postavení ve stromovém patře v okolních lesích. Malé nálezové soubory zuhelnatělých zbytků dřev z období únětické a mohylové kultury na těchto nalezištích nelze použít pro detailnější rekonstrukci tehdejších porostů. Relativně bohatý soubor zbytků dřev z období lužických popelnicových polí dokazuje, že se na stromovém patru podílela na sušších místech borovice, v zářezech údolí pak jilm a jasan, podél vodotečí topol a vrba s olší. Absence habru naznačuje, že tu zřejmě přežívaly po celý subboreál atlantické doubravy v chudší xerofilní facii. Habr byl vůbec v makrozbytcích v subboreálu
30
Tabulka 1 Přehled nálezů zuhelnatělého dřeva z nalezišť v Mladé Boleslavi-Čejetičkách
únětická
středodunajská mohylová
lužická popelnicová pole
lužická popelnicová pole?
mladohalštatské období
mladohalštatské období?
nedatovatelné
Kultura
Alnus, olše
.
.
3
.
.
.
.
cf. Alnus, olše
.
.
1
.
.
.
.
Corylus avellana, líska obecná
1
1
4
.
.
.
.
cf. Corylus, líska?
.
.
1
.
.
.
.
Fraxinus excelsior, jasan ztepilý
.
.
9
.
.
.
1
cf. Fraxinus, jasan?
4
.
1
.
.
.
.
Juniperus communis, jalovec obecný
1
.
.
.
.
.
.
Pinus sylvestris, borovice lesní
1
.
8
1
.
.
.
Populus, topol
.
.
1
.
.
.
.
Populus/Salix, topol/vrba
.
.
7
.
.
.
.
Quercus, dub
28
1
213
4
5
9
5
cf. Quercus, dub?
2
1
6
.
1
.
Ulmus laevis, jilm vaz
.
.
2
.
.
.
.
jehličnan
.
.
1
.
.
.
.
listnáč
.
.
16
1
.
.
.
37
3
273
6
6
9
6
Dřevina
Celkem zlomků
31
Čech jen řídce zastoupen, méně než na Moravě; v severovýchodních Čechách bylo nalezeno jeho zuhelnatělé dřevo jen na Turnovsku (HAŠEK, 1950; cf. též OPRAVIL, 1983a) a dále na Mužském "Hradech" (u Mnichova Hradiště) v jámě 10 (det. DOHNAL; ŠTIKOVÁ, 1955) a v zásobnicové jámě 22 s knovízským kostrovým pohřbem (det. DOHNAL; ŠTIKOVÁ, 1956; PLESLOVÁ - ŠTIKOVÁ, 1981). Zatím nemáme v Čechách k dispozici porovnatelný větší nálezový soubor pozůstatků dřev z doby bronzové, zvláště pak pro mladobronzové období. Nálezy zuhelnatělého dřeva z Jíslovy jeskyně (Rozumov, okr. Semily) z území pískovcových skal u Turnova jsou mnohem menší (62 zlomků - HAŠEK, 1950: převažuje v nich borovice, zcela schází dub) a odrážejí situaci geomorfologicky silně členitého pískovcového terénu. Rovněž SLAVÍKOVÁ (1950, 1978) měla k dispozici z doby bronzové jen drobné nálezy s malým počtem druhů. V západočeské chebské skupině popelnicových polí z rašeliniště u Františkových Lázní (OPRAVIL, 1972) zcela převažující olše s příměsí břízy indikuje lokální poměry v této části Chebské pánve v subboreálu a ve starším subatlantiku; z ostatních dřevin byl zaznamenán jasan, borovice a později i smrk. Patro křovin je v našem souboru zastoupeno jen velmi nepatrně několika zlomky uhlíků lísky. Lze tedy předpokládat, že při použití byla preferována stromová tyčovina a kulatina. Zajímavý je nález zuhelnatělého dřeva jalovce z materiálu únětické kultury, který dokazuje existenci prosvětlených poloh ovlivněných především pastvou. Je to náš nejstarší doklad jalovce v holocenních makrozbytcích vůbec; častější nálezy dřeva a semen jsou až ze středověku. Zdrojem dřeva byly v době bronzové v okolí dnešních katastrálních území Mladá Boleslav-Čejetičky především porosty terasového stupně a na plošinách v jeho zázemí. Nepatrné zastoupení jilmu prozrazuje, že tehdejší povrch údolní nivy byl jen málo zarostlý - převládaly zřejmě zaštěrkované polohy, neboť povodňové
32
hlinité usazeniny měly v té době ještě nepatrný rozsah a neumožňovaly rozvoj zapojeného luhu (cf. OPRAVIL, 1983b: údolní niva vůbec). Rekonstrukční mapování (list Praha: MIKYŠKA a kol., 1969) vyznačilo na místech nalezišť u Mladé Boleslavi-Čejetiček a daleko do vnitrozemí dubohabrové háje (Carpinion betuli); dodnes zachovaná pařezina na okrajích terasového stupně představuje relikt těchto společenstev. Pouze na levé straně údolí Jizery byly v nevelkém rozsahu vyznačeny acidofilní doubravy v místech, kde sprašové pokryvy jsou velmi mělké a kde druhohorní podloží vychází až na povrch. Nálezy zbytků zuhelnatělého dřeva z objektů z období lužických popelnicových polí z Mladé Boleslavi-Čejetiček výrazně dokládají, že na sklonku subboreálu nebyl habr na středním Pojizeří ještě zastoupen, nebo jen v míře těžko postižitelné (např. v severní části středního Pojizeří). Znamená to, že se tam začal více rozšiřovat poměrně pozdě, až ve starším subatlantiku, nejdříve v halštatu. Ke zformování rekonstruovaných dubohabrových hájů docházelo nejdříve v období přelomu letopočtu a definitivní podoby nabyly zřejmě až v ranném středověku.
ZUSAMMENFASSUNG Auf dem etwa 50 Meter Hohen Terassenrand der rechten Seite des Tales des Flusses Jizera wurde die archäologische Durchforschung einer Besiedlung aus der Bronze- und Hallstattzeit durchgeführt; die grösste Menge von verkohlten Holzstückchen stammt aber auch aus der jüngere Bronzezeit. In den Funden überwiegt völlig die Eiche; an der Baumschicht nahm auf trockeneren Plätzen die Kiefer teil, in den Einschnitten der Seitentäler dann die Ulme und die Esche, längs der Wasserläufe die Pappel, die Weide und die Erle. Der Mangel an Weissbuche zeigt an, dass hier offensichtlich im ganzen Subboreal atlantische Einchenwälder in einer ärmeren xerophilen Form überlebten. Eine geringe Vertretung der Ulme verrät, dass die damalige Oberfläche der Talaue nur wenig bewachsen war.
LITERATURA FIRBAS, F. (1949): Spät- und nacheiszeitliche WaIdgeschichte Mitteleuropas I. AIlgemeine Waldgeschichte. Jena.
33
HAŠEK, M. (1950): Zbytky stromů v prehistorických dobách v okolí Turnova. Sborn. Masaryk. Akad. Pr., Praha, 24, 193-203. LOŽEK, V. (1973): Příroda ve čtvrtohorách. Praha. MIKYŠKA, R. a kol. (1969): Geobotanická mapa ČSSR, list Praha. Praha. OPRAVIL, E. (1972): Výsledky analysy makrozbytků z rašeliny ve Františkových Lázních. Památ. Archeol., Praha, 63: 429-431. OPRAVIL, E. (1983a): Habr obecný (Carpinus betulus L.) v československém kvartéru. Čas. Slez. Muz. Opava, A 32: 67-82. OPRAVIL, E. (1983b): Údolní niva v době^hradištní (ČSSR - Povodí Moravy a Poodří). Stud. Archeol. Úst. ČSAV v Brně, Praha, 11/2:1-79. OPRAVIL, E. (1988): Archeologické nálezy ze Středočeského kraje. Bohem. Centr., Praha, 17: 7-19. PLESLOVÁ-ŠTIKOVÁ, E. (1981): Mužský u Mnichova Hradiště Pravěká skalní pevnost. Praha. SLAVÍKOVÁ, J. (1978): Holzkohlen aus Wäldern des jüngeren Holozäns in Westund_Südböhmen. - Folia Mus. Rer. Natur. Bohem. Occid, Botanica, Plzeň, 11: 1-11. SLAVÍKOVA-VESELÁ, J. (1950): Reconstruction of the Succession of Forest Trees in Czechoslovakia on the Basis of an Analysis of Charcoals from the Prehistoric Settlements. - Stud. Bot. Čech., Praha, 11: 198-225. ŠTIKOVÁ, E. (1955): Pravěké sídliště na Hradech u Mnichova Hradiště. Archeol. Rozhl., Praha, 7: 155-164, 382. ŠTIKOVÁ, E. (1956): Kostrový pohřeb v sídlištní jámě na Mužském-Hradech. Archeol. Rozhl. Praha, 8: 163-167, 175-185, 300. Adresa autora: RNDr. Emanuel Opravil, CSc. pošt. schr. 53 746 01 Opava
34
