10/2004
Hovězí a telecí maso – společná
zemědělská politika EU a její praktická realizace v ČR Nové členské státy hrají plnohodnotnou úlohu při utváření Evropského sociálního modelu Zdravá výživa prodlužuje věk Byla obnovena tradice fotbalových turnajů masného průmyslu Dobrá předpověď pro vepřové maso LIST ČESKÉHO SVAZU ZPRACOVATELŮ MASA
Ročník XIII. • 19. října 2004 • Cena 12 Kč
Chovatelé prasat začínají být v zisku, maso se zdraží
Protinožci si libují nad českým masem Dlouho nic a nejednou jakoby se protrhl pytel s přáteli, kteří žijí na druhé polokouli. Do Prahy přijela s rodinou inženýrka Marie voň Winterberg, která žije v australském městě Hermitage a na dveře sídliště, kde bydlím, zaťukal Ian Barney, šéfkuchař z novozélandského Ouclendu, dlouholetý přítel naší rodiny. Australákům, jak sama svou partu Maruška, moje spolužačka z pražské zemědělské univerzity nazvala, jsem připravila vepřové řízky. Kiwimu, tak se říká u protinožců lidem z Nového Zélandu, jsem zase nabídla nadívané kuře. Libovali si a během týdne, kdy jsme společně navštívili pár českých hospod, nešetřili uznáním na českou kuchyni a především na chutné české kuře, vynikající vepřové maso a skvělé hovězí. Maruška dokonce baštila vepřové řízky naveliko, prý do zásoby. Chválila chuť, strukturu masa a nezdráhala se sníst i trochu tuku. Jen jsem kroutila hlavou, protože podle dopisů jsem měla dojem, že je takřka vegetarián. Kdepak, to je jen z nouze cnost, bránila se a vyprávěla, proč v Austrálii prakticky nejí vepřové maso. Prasata se krmí masokostní a rybí moučkou, stejně jako drůbež a světe div se, v Austrálii není zakázané ani přimíchávat masokostní moučku do krmiv při rychložíru skotu. Nevyskytlo se tam ještě nikdy BSE a tak není čeho se bát. Na chuti masa ale tyto příměsi svou příchuť zanechají. Totéž tvrdil Ian, jakoby se s Maruškou, s níž se nikdy v životě nesetkal, domluvil. Koukala jsem na ně s nepochopením, protože právě Austrálie se dokázala vymanit z nesmyslných dovozů levného a nekvalitního zboží ze zemí jižní polokoule a raději produkuje a prodává dražší, ale vysoce kvalitní zboží z přírodních vláken. Proč totéž nedělají u potravin? To mi tak šlo hlavou, když jsem se ptala, proč jednoduše neučiní jednoduché veterinární opatření a tyto příměsi se z potravního řetězce jednoduše nevyjmou. A slyšela jsem hned starou známou písničku, kterou už dobře znám z Ameriky. To by naši farmáři neobstáli ve světové konkurenci, vyráběli by dráž a to by neuspěli na americkém trhu, natož na evropském. To nejde. A tak Australané a Novozélanďané budou mít alespoň o důvod víc rozšiřovat kulinární turistiku a vyjíždět za dobrotami z masa do Evropy, nejlépe do České republiky. Jen se prý musíme méně mračit na svět a být většími optimisty, tvrdili opět shodně. A rodilý Novozélanďan Ian přidal prosbu, víc se věnovat angličtině. V obchodech se prakticky nesetkal s tím, že by někdo s ním v jeho mateřštině alespoň pár holých vět prohodil. I svět se vám víc otevře když se dokážete anglicky vyjádřit a reagovat, říkali a skvělé maso řadili hned na roveň památek. Tak vidíte a já si myslela, že zejména v hovězím mase, zase tak nej a super nejsme. Stačí ale vyjet k protinožcům a člověk by si začal víc vážit toho, co jsme doma odjakživa uměli produkovat. O jatečných zvířatech to platí s určitostí. E. Línková
Nastávající chladné podzimní počasí nutí hospodyňky měnit sortiment nakupovaných masných výrobků ve prospěch skupiny „vařených“.
Problémy s DPH má většina nových členů EU
PRAHA (dra) – Problémy s novým zákonem o dani z přidané hodnoty nemá pouze Česká republika, ale i většina ostatních nových členů Evropské unie. Změny potřebné kvůli vstupu do EU přijaly státy často ve spěchu, a předpisy tak obsahují řadu chyb nebo sporných výkladů. Země již připravují novely s nutnými změnami. Česko plánuje asi 200 úprav, což je ze všech zemí zdaleka nejvíce, uvedli odborníci na mezinárodní konferenci o DPH, kterou pořádala společnost PricewaterhouseCoopers. „Otázkou zůstává, zda ČR udělala nejvíce chyb, nebo má nejupřímnější ministerstvo,“ poznamenal Ian Glogoski z české pobočky PwC. Podle resortu financí je skutečných problémů mnohem méně, ale každý z nich vyžaduje zásah do více paragrafů. „Všechny změny, které provádíme, jsou ve prospěch daňových subjektů,“ řekl mluvčí MF Marek Zeman. Slovensko, Maďarsko, Lotyšsko nebo Estonsko připravují asi přes 50 různých změn a opatření. Slovinsko hovoří o několika málo změnách, stejně jako Polsko. „Změn je sice jen několik, zato zásadních,“ poznamenal Marcin Chomiuk z polské pobočky PwC. Podle něj je však polská vláda slabá, a některá opatření tak pravděpodobně odsune. Podnikatelům ve většině zemí chybí především metodické komentáře ministerstev, které by jim u nejasných situací vysvětlovaly, jak postupovat. České ministerstvo financí takové komentáře postupně zveřejňuje na internetových stránkách. Po naléhání podnikatelů navíc slíbilo, že v září písemně vyzve finanční úřady, aby tolerovaly me-
todické chyby způsobené nesrovnalostmi v zákoně. Pravidla pro DPH upravuje v EU takzvaná šestá směrnice, která je závazná pro všechny členské země. Řada států se však v některých politicky citlivých bodech vzpírá a odmítá Bruselu poslušnost. ČR se takto pře o sazbu DPH u dětských plen. Například polská vláda zase nechce zvýšit daň u Internetu, a naopak se brání
zrušení zvláštní spotřební daně na dovezené staré automobily. Tato poměrně vysoká daň se platí podle věku vozu a podle expertů odporuje unijním pravidlům. Polsko sice pod tlakem Bruselu zvažuje přeměnu této daně na registrační poplatek, ten by se však dotýkal všech vozů. „Kupec by tak za hodně starý automobil zaplatil třeba 500 eur a za poplatek tisíc eur, to nedává smysl,“ uvedl Chomiuk. Daňové zvláštnosti mají i další nováčci v unii. Maďarsko má zvláštní kulturní daň, která se paradoxně vztahuje i na mobilní telefony. Lotyšsko zdaňuje národní přírodní zdroje a pravděpodobný budoucí člen EU Rumunsko má zase vysokou spotřební daň na kávu. Vylepšené zákony o DPH by měly ve většině zemí začít platit od počátku příštího roku. Češi se pravděpodobně dočkají zlevnění vstupného do muzeí, na historické památky a do zoologických a botanických zahrad. Levnější by mohlo být ubytování vysokoškoláků na kolejích a stavební práce u objektů pro sociální bydlení. Změny již navrhl přijmout sněmovní rozpočtový výbor, o předloze budou čeští poslanci jednat v polovině října. Mezinárodní konference o zkušenostech s DPH v nových členských státech se zúčastnili daňoví oborníci z nových členských zemí Evropské unie, zástupci ministerstev financí, Evropské komise i soukromých společností.
Praha (egi) – Ceny zemědělských produktů se postupně přibližují cenám v Evropské unii, což znamená pozvolný další růst cen i na pultech. „V nejbližší době nezdražíme vepřové, chceme pro zákazníky ty nejlepší ceny,“ uvedl Tomáš Fiala tiskový mluvčí firmy Julius Meinl. Podle analytiků se zdražení před koncem roku ani vepřovému nevyhne. Výkupní cena prasat se stabilizovala kolem 39 až 40 korun za kilogram živé hmotnosti. Chovatelé na prasatech mírně vydělávají. „Cenu již výš nepoženeme,“ řekl předseda odbytového družstva Centroodbyt Jan Veleba. Na trhu se podle něj projevuje stále spíše převis poptávky nad nabídkou. Začátkem roku byla farmářská cena jen na 25 korunách za kilogram živé váhy prasete. „Ztráty chovatelů z krize, která trvala od listopadu 2002 až do vstupu do EU, odhadujeme asi na 2,5 miliardy korun,“ prohlásil. Držet cenu na současné úrovni jim pomohly vývozy do zemí Evropské unie a současná nižší cena za krmivo. „Nebýt vstupu do EU, chov prasat by v tuzemsku zřejmě zkolaboval,“ řekl Veleba. „Přiznejme si, že v České republice je stále nadbytek zpracovatelských kapacit a na trhu stále ještě operují zpracovatelé, kteří do modernizace neinvestovali a podbízejí se nižší cenou,“ řekl Andrej Babiš, jehož firma Agrofert je významným akcionářem Kosteleckých uzenin. „Nyní jsou zpracovatelé v kleštích,“ uvedl předseda představenstva Kosteleckých uzenin Jan Boček. Zemědělci od začátku roku zvýšili cenu za kilogram vepřového masa o patnáct korun, to je o 60 procent. Na pultech ale cena tak výrazně neposkočila, supermarkety se snaží příliš nezdražovat maso, ale postupně k tomu musí dojít,“ dodal Boček. Farmářské ceny se musí postupně harmonizovat s cenami v Evropské unii,“ uvedla agrární analytička Stanislava Burdová. U vepřového masa byl český průměr 37,50 korun za kilogram v živé váze, u 25 států Evropské unie to bylo o dvě koruny výš. „Jsou tam přitom zahrnuté ceny i těch zemí, kde je levněji. Je to především Polsko a Maďarsko,“ uvedla Burdová. Připustila, že ceny porostou rychleji než platy. „Příjmy občanů nových členských zemí Evropské unie se nebudou tak rychle harmonizovat, ale potraviny půjdou cenou nahoru, s tím musíme počítat,“ dodala Burdová.Totéž vyjádřil i Andrej Babiš. „Zatím jsou u masa na pultech cenové rozdíly na úrovni zhruba 30 procent, to se ale bude postupně smazávat. U nás ceny ještě poskočí směrem k cenám v Německu nebo Francii ale i Řecku,“ uvedl.
Verheugen nesouhlasí s harmonizací podnikových daní v EU BRUSEL (dra) – Budoucí místopředseda Evropské komise Günter Verheugen se před poslanci Evropského parlamentu 30. září vyslovil proti harmonizaci podnikových daní v EU, kterou před časem požadovala i německá vláda. Rozdíly ve zdanění nejsou podle něho pro EU nebezpečím, naopak posilují konkurenci. Verheugen si však přeje sladění základu pro výpočet podnikových daní; už proto, aby se zlepšila srovnatelnost statistik. Má radost, že se tím začne zabývat pracovní skupina členských zemí, včetně těch, které s tím nesouhlasí. „Bylo by to dobře už proto, aby ustala jedovatá debata z poslední doby, která není pro nikoho užitečná,“ uvedl. Česká republika se několikrát vyslovila jak proti harmonizaci podnikových daní,
tak proti sladění daňového základu. Diskusi oživil naposledy francouzský ministr financí Nicolas Sarkozy, když požadoval, aby nové Členské státy, jež uplatňují nízké daně, ztratily nárok na dávky z regionálních fondů EU. Verheugen, který kormidloval nedávné velké východní rozšíření EU, hájil jednoznačně nové členské státy před obviněními z tzv. sociálního dumpingu. Zdůrazňoval, že po l. květnu panují v pětadvacetičlenné unii rovné podmínky; nižší mzdy v některých zemích zákonitě odrážejí nižší životní úroveň i produktivitu práce a nejsou prvkem nerovné soutěže. Nejvíce času věnoval vysvětlování, jak chce soustředit pozornost Evropské unie v příštích pěti letech na hospodářský růst a zvyšování zaměstnanosti. Poslancům vyložil, že jedině lepší výkonnost ekonomi-
ky může zajistit vysoké sociální standardy a silnou ochranu životního prostředí. „Výkonnost a konkurenceschopnost je základ všeho. Jedině s výkonnou ekonomikou můžeme dosahovat sociálních cílů,“ reagoval komisař na obavy, že se příští EK od listopadu soustředí jen na ekonomiku a ponechá stranou sociální aspekty, ochranu spotřebitelů či péči o životní prostředí. Snažil se dokazovat, že jde o spojité nádoby, které nelze pojímat odděleně. Verheugen bude mít v novém týmu José Barrosa na starosti průmysl a podnikovou sféru, ale především koordinaci skupiny komisařů, do jejichž resortů spadá takzvaná lisabonská strategie. To je soubor cílů a postupů, jež mají zajistit, aby se EU stala nejvýkonnější sociálně spravedlivou ekonomikou na světě. Při tříhodinovém slyšení v průmyslovém výboru EP proto
zabrousil do mnoha oblastí včetně sociální, kterou bude obsluhovat český komisař Vladimír Špidla. Lisabonská strategie od roku 2000 rozbujela – Verheugen vypočítal, že se skládá už ze 117 cílů, devíti koordinačních procesů, vyžaduje předložení 300 zpráv a podobně. Po pěti letech bude tudíž nezbytné ji zjednodušit, projasnit a soustředit do několika stěžejních směrů. Českému poslanci Miloslavu Ransdorfovi (KSČM) vyložil, že se tato strategie nestane „kafkovským románem“, pokud se jí podaří do jarního summitu EU vyhodnotit a přepracovat. Odmítl také jeho obavy z návrhu směrnice o povolování chemikálií (REACH), i když uznal, že to je sice ambiciózní, ale zrádný zákon, který by stálo za to podle dopadových studií případně ještě otevřít.
2
Z D O M O VA
SPOLEČNÁ Přibližně 6 % skotu z celkové světové populace se nachází v EU. Výdaje za hovězí maso představují zhruba desetinu výdajů na potraviny u spotřebitelů v EU. Z celkové spotřeby masa v EU hovězí maso tvoří 25 %. V roce 1964 byla zavedena společná organizace trhu s hovězím a telecím masem v EU, která od té doby doznala podstatných změn. Společná organizace trhu s hovězím a telecím masem Právním základem společné organizace trhu s hovězím a telecím masem a zároveň nejdůležitějším nařízením v této oblasti je Nařízení Rady 1254/1999, které zahrnuje: – Institucionální ceny. – Intervenční mechanismy zahrnující intervenční nákupy, skladování intervenčních zásob, prodej intervenčních zásob a soukromé skladování. – Různé druhy podpor na eliminaci snižování intervenční a základní ceny. – Opatření ovlivňující dovozy ze třetích zemí (země mimo EU) a podpory vývozu z EU do třetích zemí. Organizace cenového monitoringu Pokud na trhu s hovězím a telecím masem nabídka převyšuje poptávku, má to za následek snížení nákupních cen pod stanovenou úroveň. Za této situace mohou vstoupit na trh intervenční agentury, které eliminují cenové výkyvy na trzích členských států EU tím, že odčerpávají z trhu přebytky produkce. To však vyžaduje, aby byly k dispozici informace o cenovém vývoji příslušné komodity na trhu. Referenční ceny skotu na trhu EU představují re-
Hovězí a telecí maso
ZEMĚDĚLSKÁ
POLITIKA
EU
A
JEJÍ
PRAKTICKÁ
ferenční ceny jatečně upravených trupů (JUT) skotu. Referenční cena EU se vypočítává každý týden a používá se k odhadu situace na trhu s hovězím a telecím masem.
Podmínky na základě vyhlášení intervenčních nákupů vyhlašuje SZIF a zemědělské veřejnost bude včas informována. Předpokladem pro uskutečnění nákupu prostřednictvím veřejné soutěže (tendru) je: – Evidence tržních cen (organizace celkového monitoringu). – Dodržení požadovaného druhu a kvality nakupovaného masa. – Oznámení veřejné soutěže v Úředním věstníku EU. – Složení záruk a splnění dalších věcných a formálních náležitostí předkladateli nabídek.
Klasifikace jatečných těl Pro zabezpečení a možnost porovnávat jednotlivé produkty trhu Rada EU sjednotila v členských zemí EU hodnocení dospělých jatečných zvířat podle jejich zmasilosti a stupně protučnělosti (Nařízení 1208/81, včetně dalších novel), u nás známé jako systém SEUROP (Vyhláška MZe ČR 354/2001 Sb.). Cena jatečného těla Od členských států EU se vyžaduje zaznamenávání cen jatečně upravených těl na základě klasifikační stupnice, paralelně s cenami za živou hmotnost. Ceny se určují a zaznamenávají každý týden podle zařazení jatečných těl mladých volů, jalovic, mladých býků a krav do tříd podle zmasilosti a stupně protučnělosti. Ceny jsou vážené za použití koeficientů, které se stanovují ročně podle údajů jednotlivých států EU. Průměrné ceny se odhadují pro každý členský stát EU a pro EU jako pro celek. Tyto ceny jsou důležité pro účely intervenčních nákupů. Intervenční systém Institucionální ceny Základním předpokladem pro spuštění intervenčního mechanismu je týdenní zaznamenávání tržních cen na národní úrovni a na úrovni EU. Referenční ceny se zjišťují u následujících kategorií: Býci do 2 let, býci nad 2 roky, voli, krávy, jalovice.
REALIZACE
Od 1. 7. 2002 platí základní cena ve výši 2 224 EUR/t jatečných těl. Pokud dojde k poklesu tržní ceny pod 103 % základní ceny a během 2 týdnů se udrží na této úrovni, je možné EU vyhlásit podporu soukromého skladování. Od tohoto stejného termínu platí změněný „záchranný“ intervenční systém, který spočívá v intervenčních nákupech pomocí tendrů, pokud v některých členských zemích klesne tržní cena jatečných býků a volů pod cenu l 560 EUR/t a tento stav potrvá po dobu minimálně 2 týdnů, ale s výhledem dalšího poklesu. Nákup pro veřejné intervence Pro intervenci na trhu s hovězím a telecím masem jsou stanoveny podmínky (Nařízení 1254/1999 a nařízení 562/2000): – Nákupy prostřednictvím veřejných soutěží (trendů) a jeho pozastavením. – Veřejné skladování. – Prodej intervenčních zásob.
Začátek a ukončení nákupu veřejnou soutěží Rozhodnutí o začátku veřejné intervence podle jakostní třídy a členské země anebo jeho regionu se přijme tehdy, pokud po dobu 2 po sobě následujících týdnů klesne tržní cena pod cenu 1560 EUR/t s výhledem dalšího poklesu. Rozhodnutí o ukončení veřejné intervence podle kategorie a členské země a nebo jeho regionu přijme Evropská komise tehdy, pokud tržní cena je po dobu alespoň l týdne vyšší než 1560 EUR/tunu. Veřejná soutěž a příjem do veřejných skladů Zahájení, změna a ukončení veřejné soutěže se zveřejňují v Úředním věstníku EU. Předkládání nabídek intervenčním agenturám Po dobu trvání veřejné soutěže končí doba na nabídky každé druhé a čtvr-
V
ČR
té úterý v měsíci o 12 hod (bruselského času) s výjimkou druhého úterý v srpnu a čtvrtého v prosinci (v měsíci bez nabídek). Platnosti nabídek Nabídky mohou předkládat: – Schválená jatka na porážku hovězího dobytka. – Obchodníci s hospodářskými zvířaty a nebo s masem. V průběhu veřejné soutěže můžou zájemci předložit v l kategorii jenom l nabídku. Odprodej intervenčních zásob Hovězí maso se prodává z intervenčních skladů prostřednictvím prodejů odsouhlasených na úrovni řídícího výboru Evropské komise. Nejběžnějším způsobem je „dvojstupňový prodej“. Komise určí na jaké účely musí být maso z konkrétního prodeje použité. Může jít o prodej na vnitřním trhu EU, o vývoz a nebo zpracování. První stádium „dvojstupňového prodeje“ je prostřednictvím veřejných soutěží (tendru), kde Komise stanoví minimální cenu tendru, před oznámením příslušného prodeje. Tendry (nabídky) se posuzují stejným způsobem jako tendrové prodeje (jako při nákupu na intervence). Hovězí maso, které zůstane, je potom prodáváno za pevnou cenu, která je rovna minimální ceně tendru. Prostřednictvím tendru, které byly používané i v minulosti, jde o prodej mraženého anebo konzervovaného masa, speciální prodeje sociálním organizacím a speciální prodeje za pevné ceny. MZe ČR
Nové členské státy hrají plnohodnotnou úlohu při utváření Evropského sociálního modelu Katharina von Schnurbein odešla do Bruselu a nedělá již tiskovou mluvčí Evropské unii v Praze, ale je u eurokomisaře Vladimíra Špidly. Jaký program Špidla startuje, o tom jsou následující řádky. Praha/Brusel (li) – Nové členské státy se začlení do Evropského sociálního modelu a vzhledem ke svým rezervám pracovních sil a celkově vysoké úrovni dosaženého vzdělání jsou dlouhodobě na dobré cestě stát se významnou hnací silou hospodářského růstu a sociálního pokroku. Toto je jeden z hlavních závěrů páté výroční zprávy o sociální situaci v Evropě, jež byla prvního října zveřejněna a poprvé zahrnuje také rozšířenou EU s 25 členskými státy. Zkušenost s předchozími rozšířeními ukazuje, že ačkoli EU v současné době čelí naléhavějším problémům, jako jsou chudoba, sociální deprivace a nerovnost mezi lidmi, bude pro ni postupem času rozšíření přínosem. Zpráva uvádí skutečnost, že všech 25 členských států, i přes rozdíly, jež mezi nimi existují, sdílí hlavní sociální hodnoty, řeší stejné záležitosti a potýká se se stejnými základními problémy demografického stárnutí společnosti, snižujícího se počtu pracujících obyvatel a potřeby reformovat penzijní systémy a systémy zdravotní péče. Přistoupení 10 nových členských států v květnu 2004 nezmění pro-
ces stárnutí v Unii. Neboť ačkoli jsou obyvatelé těchto zemí mladší než ti v evropské patnáctce, mají i tyto země v posledních deseti letech nízkou míru porodnosti a jejich demografický model se při-
Eurostat umožní přístup do svých databází zdarma PRAHA (egi) – Statistický úřad Evropské unie Eurostat umožnil veřejnosti od pátku l. října přístup do svých databází zdarma. Jde hlavně o přístup do databází New Cronos a Comext, jež obsahují nejdůležitější hospodářské a další ukazatele za všech 25 zemí unie. Dosud se za ně muselo platit. Uživatelé budou moci využít předem definovaných tabulek, nebo si sami sestavit tabulku podle vlastního přání. Rozsáhlá inovace stránek Eurostatu usnadní a zrychlí přístup k hleda-
ným údajům a přinese lepší orientaci v nabízených službách, uvedl Český statistický úřad. Eurostat zároveň ve spolupráci s národními statistickými úřady zřizuje síť středisek pod názvem European Statistical Data Support (ESDS). V ČR bude jako národní kontaktní místo pro podporu uživatelů při práci s evropskými statistickými informacemi sloužit pracoviště informačních služeb ČSÚ na kontaktní adrese
[email protected].
ČSÚ také oznámil, že od října spustí novou verzi webových stránek všech svých 14 krajských reprezentací v jednotném uspořádání. Nová podoba a uspořádání má za cíl hlavně usnadnit vyhledávání informací. „Nový systém je ve všech krajích velmi podobný, a uživatelé by tak měli najít shodnou informaci na stejném místě stránek jednotlivých krajů,“ uvedl ČSÚ. Snadnější správa webových stránek povede podle úřadu i k vyšší aktuálnosti dat a informací.
Palas odvolal šéfa SVS Holejšovského, nahradí ho Malena PRAHA (li) – Ministr zemědělství Jaroslav Palas odvolal koncem září ústředního ředitele Státní veterinární správy Josefa Holejšovského. Ve funkci ho nahradí dosavadní ředitel jednoho z odborů SVS Milan Malena. Uvedl to mluvčí ministerstva zemědělství Martin Severa. Palas uvedl, že v poslední době není spokojen s prací šéfa veterinární správy. Holejšovský chtěl například podle Palase bez vědomí ministerstva jako zřizovatele zrušit Státní veterinární ústav v Brně. „Pan ústřední ředitel bez vědomí zřizovatele zrušil brněnský ve-
terinární ústav a dal výpovědi 37 lidem, což jsem mu hrubě vytkl a celou operaci, která nebyla konzultována, jsem zastavil,“ řekl Palas. Holejšovský k tomu uvedl, že veterinární správa ministerstvo informovala o záměru ukončit činnost brněnského ústavu, který byl podle oznámení jeho ředitelky v platební neschopnosti. Podle pozdější kontroly finančního úřadu ústav v záporné bilanci nebyl. Holejšovský pracoval jako šéf SVS od roku 1999, kdy ho jmenoval tehdejší ministr zemědělství Jan Fencl. O svém dalším působe-
ní zatím podle svých slov nemá přesnější představu. Podle zdrojů blízkých ministerstvu zemědělství, se Holejšovský dopustil některých nepřesností pokud šlo o monitorování kontrol v potravinářských provozech a nedal do Bruselu včas přesné údaje o počtu potravinářských firem, které musí z důvodů hygienických a veterinárních ukončit činnost. S tím do jisté míry souvisí i opakované kontroly bruselských veterinářů, které proběhnou během měsíce října v různých potravinářských firmách zpracovávajících maso, mléko a drůbež.
blíží modelům států EU-15. Životní úroveň v EU je po rozšíření nižší. Téměř každý třetí člověk v EU-25 vydělává méně než 75 procent průměrného platu na osobu, přičemž dvě třetiny těchto lidí žijí v nových členských státech. Jedná se přibližně o 95 procent jejich populace. Rozdíly mezi nejchudšími a nejbohatšími ve společnosti zde však nejsou tak velké jako v EU-15. Kromě toho existuje ve většině nových členských států slušná míra sociální soudržnosti a řada těchto zemí má dobře vyvinuté systémy sociální ochrany. Několik nových členských států zavedlo v době své hospodářské a politické přeměny smělé reformy penzijních systémů a systémů zdravotní péče, což svědčí o schopnosti řešit obtížné záležitosti, které reformy přinášejí. Tyto země se tak připravily na své připojení k lisabonskému procesu. I před přistoupením procházely novými postupy sociálního začlenění a penzijní reformy a uvedená zpráva ukazuje, že hrají zcela jistě plnohodnotnou úlohu při utváření Evropského sociálního modelu, ať už jako příjemci výhod či ti, kteří přispívají. Zpráva o sociální situaci je klíčovým referenčním dokumentem pro sociální politiku, jež slučuje statistické znázornění sociálních otázek s výsledky průzkumů o postojích a názorech veřejnosti.
Živnostníci se cítí po vstupu do EU ohroženi nejvíc PRAHA (egi) – Živnostníci a malé podniky s méně než deseti zaměstnanci se cítí nejvíce ohroženi vstupem České republiky do Evropské unie. Třetina živnostníků se obává, že se jejich firma nedokáže přizpůsobit podmínkám EU. Zjistila to v srpnovém průzkumu agentura STEM/MARK. Dodala ale, že právě malí podnikatelé se nejméně zajímají o dopady, které na ně může vstup do unie mít. Optimismus panuje naopak mezi velkými podniky. Konkurence a změn podmínek podnikání se bojí 14 procent z nich. Celkové výsledky ukazují, že strach podnikatelů ze vstupu do unie mírně opadl. Pět měsíců před květnovým vstupem do unie se 71 procent podnikatelů domnívalo, že vstup výrazně ovlivní jejich podnikání. Pět měsíců po vstupu si to myslí 65 procent podnikatelů. Zhruba třetina respondentů naopak uvedla, že se jich vstup nijak nedotkl a ani v budoucnu nedotkne. Před vstupem to očekávala necelá čtvrtina podniků. Většina středních podnikatelů (81 procent) počítá s tím, že je působení na společném evropském trhu ovlivní. To samé si myslí polovina živnostníků. Podle oboru podnikání se vstup do Evropské unie nejvíce projevil v potravinářství a cestovním ruchu, nejméně zatím v technických oblastech. Podnikatelé podcenili především nutnost přizpůsobit se novým normám a technologiím a nyní to dohánějí, uvádí
STEM/MARK. Více než dvě třetiny podnikatelů připustily, že musely nebo budou muset přizpůsobit technologické postupy. Polovina firem bude muset nakoupit nová zařízení. Zájem o zjišťování dopadu vstupu roste s velikostí firmy. Odpovědnější v předcházení možným následkům jsou střední firmy s 50 až 250 zaměstnanci. Živnostníci a malé firmy se hledáním informací příliš nezabývají. Nejohroženější skupinou tak jsou firmy s jedním až devíti zaměstnanci, z nichž 44 procent zatím možné dopady nezjišťovalo. Nejčastějšími zdroji jejich informací jsou noviny, rozhlas a internet. Agentura provedla výzkum mezi 344 živnostníky a podnikateli z 25 klíčových skupin živností v České republice.
Dietní párky – aspoň dvacet kilo, já chci hodně zhubnout. (sch)
3
Z D O M O VA – A K T U Á L N Ě – N A B Í D K Y – I N F O R M A C E
Zdravá výživa prodlužuje věk Praha (egi) – Nejvíc masa v přepočtu na osobu a rok se v České republice snědlo v roce 1990. Každý Čech stačil sníst 97 kilogramů masa a jen 50 kilogramů z tohoto množství tvořilo vepřové. Agentura GfK se zajímala o to, jak dnes Češi jedí a které druhy preferují. Za základ brali sto procent a z tohoto čís-
la podle odpovědí sestavili oblibu jednotlivých druhů mas. I když v průměru Češi dál preferují vepřové maso, ze sto dotázaných většina uvedla drůbeží maso, proto na grafu obliby jednotlivých druhů masa nejde o procentuelní součet, ale pořadí obliby. Jiří Klán z GfK uvedl, že drůbeží maso vede jednak možností rychlé úpravy a potom i svou dietností. A jak byl doplněn primářem Petrem Suchardou z České obezitologické společnosti, lidé si skutečně hlídají kalorie, obsah cholesterolu a někteří i podíl stopových prvků a vitamínů v té které potravině. Z výzkumu vyplynulo i to, že vzdělanější lidé, středo a vysokoškoláci stále častěji do jídelníčku zařazují ryby a krůtí maso. „Máme klinicky ověřeno, že lidé, kteří se stravují zdravě si mohou prodloužit život o deset až dvacet let,“ uvedl Sucharda. „Krůtí maso je dobré svou nízkou kalorickou hodnotou, je ideální pro to, aby lidé přijímali menší množství energie jídlem,“ dodal. Snížení podílu ischemických chorob u českého obyvatelstva, ke kterému dochází v posledním desetiletí přičítá právě i zdravějšímu jídelníčku.
Členům Českého svazu zpracovatelů masa POZVÁNKA na 19. valnou hromadu Českého svazu zpracovatelů masa, která se bude konat ve středu, 10. listopadu 2004, od 1000 hodin, v Kulturním domě ve Větrném Jeníkově. Program: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
Doc. MVDr. Ladislav Steinhauser, CSc. předseda představenstva ČSZM
Krůtí maso jde hlavně do menších prodejen s potravinami a masem V koncentraci stání pro výkrm krůt je největší Zemědělské obchodní družstvo Brniště. Řediteli družstva Stanislavu Hečkovi jsme položili několik otázek. Jaká je produkční kapacita výkrmu v ZOD Brniště? Ročně vyprodukujeme 2,5 tisíce tun krůtího masa. Čím chcete ovlivnit růst spotřeby krůtího masa? Především chci upozornit na to, že na kvalitě masa se výrazně podílí složení krmiva. Již několik let nepřidáváme masokostní ani rybí moučku. Přestali jsme s tím, ještě před zákazem vydaným Evropskou unií. Produkujeme hybridy BIG 6. Svůj úspěch stavíme především na dobré obchodní politice. Víme, že trh je ještě schopen vstřebat daleko víc krůtího masa. Máte nyní silného soupeře. Adex Tachov převzali zemědělci, výkrmci krůt sdruženi do odbytového družstva Agrokrocan. Jsme si toho vědomi. Budeme si konkurovat ale ne válčit. Přejeme jim, aby se i Agrokrocanu dařilo, na našem trhu je pro nás všechny, kdo se zatím produkcí krůt zabývají dostatek místa. U Adexu nebyla dobrá obchodní politika, určitě se to změní, ale není potřeba se obávat o svůj segment trhu. Podílíme se na českém trhu s krůtím masem zhruba 12 –14 procenty.
Kam především krůtí maso dodáváte? Z 90 procent je to běžná síť prodejen s potravinami a masem. Do žádného ze supermarketů krůtí maso nedodáváme. Nemáme se supermarkety dobré zkušenosti v prodeji krůtího masa, je tam patrný určitý nezájem. Velké obchodní řetězce mají především zájem o kuřata a kuřecí maso, krůtí je až tolik neláká. Proto zásobuje menší obchodní síť a z deseti procent stánkaře. Máte i své prodejny? V severních Čechách je jich řada a jejich síť budeme rozšiřovat. Jaký sortiment nabízíte? Jsou to jak celé, tak porcované krůty. Hybrid BIG 6 patří do střední váhové kategorie. Krůty dosahují tak 8 kilogramů, krocani až 21 kilogramů. Krocana si lidé kupují jen na větší sešlosti a je především zájem o jednotlivé díly jako krůtí stehno nebo prsa. zatím neudíme, ale uvažujeme i o tomto sortimentu. Během roku, roku a půl bychom začali i s dalším programem, výrobou polotovarů z krůtího masa, jako jsou plněné rolky nebo jinak upravené krůtí maso. V jeho prodeji jsou stále ještě velké rezervy. Myslím si, že je reálná spotřeba 5 kilogramů na osobu za rok krůtího masa. Chceme trend zvýšení spotřeby tohoto dieteticky zajímavého drůbežího masa podpořit. E. Línková
Spotřeba jednotlivých druhů masa v ČR kg/obyv./rok
Zahájení a procedurální záležitosti valné hromady Zpráva o činnosti ČSZM od 18. valné hromady Zpráva dozorčí rady o hospodaření ČSZM za 1. – 6. měsíc roku 2004 Schválení rozpočtu ČSZM na rok 2005 Schválení vyloučení členů z ČSZM z důvodu neplnění členských povinností Volba zástupců do dozorčí rady ČSZM Změny stanov ČSZM Diskuse Závěr
Poznámka: Kandidátka pro volbu do dozorčí rady ČSZM bude otevřena až do závěru projednávání bodu č. 5 výše uvedeného programu. Návrh úpravy znění stanov ČSZM a návrh rozpočtu na rok 2004 rozešle sekretariát členům ČSZM před jednáním VH, nejpozději do 25. 10. 2004.
infak · ·· ·· · ··
Návrhy a revize začlenění potravinářských výrobků a správné zatřídění jejich názvů a zákonných textací pro označování etiket (obalů) pro potraviny. Dle zákona o potravinách a prováděcích vyhlášek v platném znění.
zpracování žádostí o integrované povolení IPPC dle zákona č. 76/2002 Sb., poradenství o oblasti zákona o obalech a odpadech, školení pracovníků z hygienického minima, podnikatelské záměry, studie a projekty výroby potravin, profesní uplatnění v potravinářském průmyslu, nabídka-poptávka, bezplatně (viz www.infak.cz), další potravinářské služby dle specifických potřeb zákazníka, POHLEDÁVKY – profesní zkušenost od r. 1993.
Koření, kořenicí směsi a technologické přípravky pro výrobu uzenin
Obvykle nakupovaný krůtí druh masa, průměrné množství v kg
P R O K VA L I T U R A D Ě J I Výhradní zastoupení v ČR:
ESSA spol. s. r. o., Č. Budějovice
tel.:
387 412 761
Pobočky: Dolní Újezd u Litomyšle Praha 9 - Újezd nad Lesy
tel./fax: tel./fax: tel.:
387 412 481 461 632 813 281 970 443
4
Z D O M O VA – I N F O R M A C E
Státní veterinární ústav Olomouc – diagnostické centrum ve středu Moravy V letošním roce uplyne již 40 let od zahájení činnosti Státního veterinárního ústavu Olomouc (SVÚ) v areálu Nové Sady v Olomouci. Výstavba tohoto areálu započala v prosinci roku 1960, dodavatelem byly tehdejší Pozemní stavby Olomouc a náklady na vybudování ústavu činily 5 500 000,Kčs. Trvalý provoz celého ústavu byl poté zahájen k 11. listopadu 1964. V průběhu uplynulých 40 let prodělal ústav řadu přeměn, z nichž zřejmě ta nejpodstatnější odstartovala počátkem roku 1999. Vzhledem ke zvyšujícím se nárokům na úroveň veterinární laboratorní diagnostiky a s vidinou vstupu ČR do Evropské unie, bylo zapotřebí provést řadu opatření. Především jsme z hlediska přístrojového a stavebního vybavení chtěli zajistit v ústavu úroveň srovnatelnou s předními evropskými laboratořemi. Kompletně jsme rekonstruovali laboratoře, vzduchotechniku, rozvody médií, opravili jsme hygienické smyčky i prostorové uspořádání zařízení tak, abychom vyhovovali všem požadavkům pro práci s infekčními a chemickými agens. Rekonstrukci budovy i obnovu stěžejního přístrojového vybavení jsme ukončili v lednu letošního roku. Dalším úkolem pro nás bylo sjednotit laboratorní vyšetřovací metody s těmi v EU. Byla to několikaletá práce, ale naše republika má v tomto ohledu velmi dobrý základ z minulých let, takže díky menším úpravám jsou dnes naše laboratorní metody plně srovnatelné se světem. Víc starostí nám způsobilo zajistit, aby systém dokumentace jakosti odpovídal evropským, více byrokratickým, požadavkům. Začali jsme tím, že převážná většina laboratorních vyšetření byla akreditována podle normy ČSN ISO EN 17025, která platí i pro státy EU. To byl proces, který kladl vysoké nároky jak na práci lidí, tak na finanční zdroje. Zavedli jsme nový systému dokumentace, který nám přidal administrativu. Do té doby jsme byli zvyk-
lí, že na prvním místě je vlastní laboratorní diagnostika, kterou také naši odborníci upřednostňují před papírováním. Při pohledu zpět, dnes mohu říci, že z hlediska odbornosti, vyšetřovacích metod i přístrojového vybavení státy EU před námi ve většině oblastí náskok neměly. Přibylo nám papírování, protože v EU platí: „Co není zadokumentováno, to se neudálo“. V Olomouci teď máme moderně vybavené diagnostické centrum, které splňuje veškeré požadavky národní legislativy i EU a může konkurovat podobným zařízením v Evropě. Naším cílem také proto je výhledově se podílet na vyšetřovacích akcích i v jiných členských zemích. SVÚ Olomouc je příspěvková organizace ministerstva zemědělství, která se zabývá laboratorním vyšetřováním ve třech základních oblastech – laboratorní kontrola zdravotní nezávadnosti a jakosti potravin, laboratorní diagnostika nemocí zvířat a monitoring cizorodých látek v potravinovém řetězci člověka. Jedná se o rozsáhlý komplex laboratoří, ve kterých pracuje přes 70 zaměstnanců. Naším základním cílem je ochrana zdraví lidí a ochrana zdraví zvířat. Laboratorní kontrola zdravotní nezávadnosti a jakosti potravin jakož i monitoring cizorodých látek v potravinovém řetězci člověka patří k prioritním činnostem našeho ústavu. Do této oblasti spadá i práce dvou ze tří Národních referenčních laboratoří (NRL), které na našem ústavu působí. Jedná se o NRL pro mléčnou kojeneckou a dětskou výživu a NRL pro chemické prvky (těžké kovy). Všechny stěžejní zkoušky na úseku vyšetřování potravin jsou v současnosti akreditovány. Pracoviště poskytuje orgánům státní správy, právnickým i fyzickým osobám komplexní spektrum mikrobiologických, chemických i senzorických analýz potravin a surovin všeho druhu i vody. Součástí vyšetřování jsou také analýzy
Státní veterinární ústav Olomouc Akreditovaná zkušební laboratoř č.1144
Jakoubka ze Stříbra 1, 779 00 Olomouc, tel.: 585 225 641, fax: 585 222 394 e-mail:
[email protected] www.svuolomouc.cz NABÍZÍ
radioaktivity, průkaz živočišné bílkoviny, průkaz mykotoxinů, reziduí inhibičních látek atp. Pracoviště disponuje laboratoří pro molekulárně biologické metody (PCR), pomocí kterých je schopno prokazovat a konfirmovat řadu původců alimentárních infekcí. Olomoucký ústav provádí i vyšetřování na BSE. SVÚ Olomouc úzce spolupracuje s Lékařskou fakultou v Olomouci, se kterou se podílí na řešení odborných grantů (výskyt multirezistentních bakteriálních kmenů u zvířat a v potravinách). Ústav je také společně s Magistrátem města Olomouce a dalšími významnými institucemi, které působí na úseku ochrany zdraví lidí, spoluautorem rozsáhlé studie Analýza zdravotních a environmentálních rizik pro obyvatele města Olomouce. V roce 2003 vyšetřil ústav v rámci rutinního vyšetřování přes 20 tisíc vzorků potravin na zdravotní nezávadnost a u 2,45% shledal nevyhovující nález. Také SVÚ Olomouc se nevyhnul v uplynulých letech kontrolám inspektorů EU. V roce 2003 to byly dvě mise a únoru 2004 třetí mise pracovníků EU. Výsledky všech inspekčních návštěv byly pozitivní, zejména členové mise TAIEX v únoru letošního roku se vyjádřili o Olomouci jako o nej-
hezčím pracovišti v zemích bývalého východního bloku, které kdy viděli. Pochvala komisařů EU samozřejmě potěší, na druhé straně však je zapotřebí objektivně říct, že není dobré závěrům misí přikládat větší význam, než ve skutečnosti mají. Pro pracovníky SVÚ je daleko důležitější důvěra a kladné hodnocení tuzemských klientů a kolegů ze státní správy. V oblasti laboratorní diagnostiky je dnes SVÚ Olomouc i další veterinární ústavy na takové úrovni, že mohou vést s kolegy z unie rovnocenný dialog. Vzhledem k tomu, že naši pracovníci navštívili řadu evropských laboratoří, můžeme poukázat např. i na to, že některá opatření doporučovaná ze strany EU nejsou ani v jejich laboratořích tak zcela realizována. Závěrem můžeme konstatovat, že vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a strategickému geografickému umístění ústavu přímo ve středu Moravy, představuje SVÚ Olomouc pro resort ministerstva zemědělství, veterinární správu, zemědělce i potravináře významné laboratorně diagnostické centrum, na které se mohou s důvěrou obrátit. MVDr. Jan Bardoň, Ph.D., ředitel SVÚ Olomouc
Byla obnovena tradice fotbalových turnajů masného průmyslu Turnaje fotbalových mužstev podniků a závodů masného průmyslu bývaly v minulosti velmi populární zábavou pracovníků našeho oboru a i když ve shonu a přece jen větších starostech posledních roků se
na dlouholetou tradici zapomnělo, volání po jejím obnovení bylo občas slyšet. Těmto tužbám vyšla vstříc firma TRUMF INTERNATIONAL z Dolního Újezda, známý dodavatel koření, aditiv-
ních látek a jiných pomocných surovin pro masný průmysl i pro jiné potravinářské obory, profilující se nejen na našem trhu, ale i v mnoha dalších zemích po celém světě. V Kozlovicích u Přerova uspořádala v sobotu, 4. září, v tamějším překrásném sportovním areálu celodenní fotbalový turnaj dvanácti šestičlenných mužstev. Vyřazovací systém nakonec určil pořadí takto: 1. JIHOČESKÁ DRŮBEŽ 2. MASPRO Hodonín 3. SLÁMA Velká Bíteš Přece jen se řezníci nakonec prosadili, když soupeři se sjeli do Kozlovic rovněž z firem, které do skupiny masného průmyslu nepatří. Účelem turnaje byla zábava, a tak po úporném zápolení se všichni nakonec sešli na slavnostním závěrečném večeru, kdy při hudbě, dobré zábavě pozvaných známých komiků, se kterými rovněž vítězové sehráli odpoledne exhibiční zápas a chutném jídle, si slíbili pokračování v příštím ročníku. Zmínit je však zvláště třeba velmi dobrou úroveň organizace. Týká se to jak vlastního turnaje, který proběhl přesně v proponovaných časových limitech, tak
i bezplatného občerstvení po celý den a doplňkové zábavy. Přes den vyhrávaly účastníkům kapely Beatles Revival a Schellinger Revival, probíhala řada doplňkových soutěží a zábavních akcí a ve-
čer pak účastníkům společné večeře v restauraci vyhrávala skupina Bene. Pěkný den a večer v příjemné náladě a pěkném prostředí jistě najde v roce příštím organizátora - pokračovatele! (gyr)
Česká republika brzy zasáhne do rozhodování o ochraně velryb PRAHA (zub) – Poslanci podpořili mezinárodní úmluvu o regulaci velrybářství, která má přispět k omezení lovu obřích kytovců. Přijetím úmluvy Česko vstoupí do mezinárodní velrybářské komise, kde hodlá hájit ochranu ohrožených velryb. Senát s ratifikací úmluvy souhlasil již v červnu, úmluvu tak nyní posoudí ještě prezident. Do velrybářské komise, v níž je nyní 51 zemí, se s úmyslem zabránit poklesu stavu velryb v důsledku jejich intenzivního lovu zapojila většina členů Evropské unie i USA. Češi se zatím práce komise účastnili jako pozorovatelé. Členství ve velrybářském klubu bude ČR stát
ročně 730.000 korun, platit je bude ze svého rozpočtu ministerstvo životního prostředí. O schválení úmluvy v Česku usilovala mezinárodní ekologická organizace Greenpeace. Její česká pobočka poslancům adresovala výzvu Dejte svůj hlas velry-
bám, pod níž shromáždila na 24.000 podpisů. Komerční lov v posledním století zdecimoval většinu populace velryb na celém světě. Odhaduje se, že od roku 1925, kdy na moře vyplula první velrybářská zpracovatelská loď, až do roku 1975 bylo zabito více než 1,5 milionu velryb. Po opakovaných žádostech světového společenství Mezinárodní velrybářská komise schválila moratorium na komerční lov velryb, které vstoupilo v platnost v roce 1986. Sedm z devíti velrybářských zemí poté postupně do roku 1990 ukončilo všechny své velrybářské aktivity, v komerčním lovu pokračují jen Japonsko a Norsko.
Zelenina odlétá do teplých krajin – je čas zabíjaček.
(sch)
5
ZE ZAHRANIČÍ
Dobrá předpověď pro vepřové maso tohoto sektoru v Itálii, k nahlédnutí do komunitárních a mezinárodních scénářů týkajících se blízké budoucnosti. Reinier Nagel, ředitel vepřového sektoru Ústředního řízení sektoru zemědělství při Evropské Unii se na setkání vyjádřil ve smyslu, že tendence evropské výroby vepřového má nyní expanzní charakter. Pozitivní jsou také předpovědi týkající se spotřeby, která je posílena novými partnery a celkovému posunu v preferenci spotřebitelů od hovězího masa k masu vepřovému. Velmi slibné jsou trhy v Japonsku a ostatních oblastech jihovýchodní Asie, zatímco na ruském trhu se evropské výrobky potýkají s konkurencí brazilského masa. Co se týče cen, pan Nagel zdůraznil výjimečnost Itálie s jejími výrobky zakládajícími si na kvalitě, a velkým úsilím s jejich prosazením na mezinárodních trzích, naopak výrobky střední a nižší kvality označil za výrazně expanzní. Předpovědi masného a drůbežího sektoru pro patnáctičlenné jádro Evropské Unie hovoří o nárůstu výroby až do roku 2010. U vepřového by to mělo být +0,5%, u drůbeže +0,6% a to na úkor masa hovězího. Cenový efekt by měl dosáhnout u vepřového +2,3% a u drůbežího masa +0.4%. V. Vojíková, ÚZPI
Každé tři roky se schází italská Národní asociace chovatelů vepřů, aby hodnotila výsledky ve svém oboru. Letošní zářijové setkání v Bussolenu je již páté. Evropští a italští odborníci se na něm věnovali také budoucnosti vepřového masa. Pátého setkání Národní asociace chovatelů vepřů se v Bussolenu zúčastnilo na 200 účastníků z oboru. Cílem tohoto setkání bylo stanovení perspektiv trhu vepřového masa, krmivářských surovin a zhodnocení pozitivní evoluce zemědělské politiky týkající se výroby a prodeje italských kvalitních výrobků jako například šunky. Největší pozornost byla věnována právě tématům italské politiky kvalitních výrobků, s tím souvisejících norem a ekonomických dopadů. Příspěvky odborníků byly zaměřeny na politické analýzy a analýzy norem společenství se zvláštní pozorností věnovanou nově přistoupivším zemím. Dále na expandující světové trhy italského masa, jako například Japonsko a oblasti jihovýchodní Asie a na možné dopady současné reformy Pac na sektor chovatelství vepřů. President Národní asociace chovatelů vepřů Pietro Emilio Sbarra označil toto setkání jako výjimečnou příležitost k odbornému posouzení současné situace
Evropská komise varuje před obezitou jako příčinou infarktů BRUSEL (dra) – Na 180 miliard eur ročně v celé Evropské unii odhaduje Evropská komise náklady na zdravotní péči a ztráty z promeškaných pracovních dnů v důsledku infarktů, nejčastější příčiny úmrtí na starém kontinentu. Polovině případů by se podle evropské exekutivy dalo předejít. Světový den srdce – 29. 9., se pro komisaře pro zdraví a ochranu spotřebitele Davida Byrneho stal příležitostí k novému varování před obezitou jako příčinou srdečních onemocnění. „Poselství je temné, ale jasné: děti, obézní v současnosti, se v dospělosti stanou oběťmi infarktu. Skutečnost, že v některých evropských zemích jedno ze tří dětí trpí nadváhou, nás musí vést k zamyšlení. Pokud se chceme vyhnout pohromě, musí být přijata naléhavá opatření,“ apeloval v komuniké EK Byrne, který před časem označil obezitu za podobnou pohromu pro 21. století jako kouření ve 20. století. Vědecké studie varují, že děti s nadváhou jsou vystaveny třikrát až pětkrát
většímu riziku, že ještě před dosažením 65 let budou postiženy infarktem či mrtvicí. Další růst infarktů by podle komise představoval sociální pohromu s katastrofálními důsledky pro evropskou ekonomiku.
Změna životního stylu – zdravější zaměstnanci USA (old) – Americký zpracovatel drůbeže Fiedale Farms nabádá své zaměstnance, aby sportovali, sledovali svůj zdravotní stav a zdravě jedli. Začátkem 90. let zaznamenala společnost mezi svými 4600 zaměstnanci miniepidemii srdečních onemocnění. Vysoký počet pracovníků utrpěl srdeční infarkt. Léčba každého případu přišla na 50 tisíc USD a pro společnost znamenalo zajištění přijatelného zdravotního pojištění velký problém. V té době byl průměrný věk zaměstnanců 45 let. Manažerka pro lidské zdroje vinila z této situace nezdravý životní styl zaměstnanců, k němuž patřilo konzumování tučných smažených jídel a minimum tělesné aktivity. Fieldale Farms se pustila do kampaně za zlepšení zdravotního stavu svých pracovníků, snažila se podporovat pozitivní změny životního stylu. Společnost pracov-
níkům zaplatila členství ve sportovních klubech a nabídla bezplatný monitoring zdravotního stavu, individuální poradenskou službu pro stravování a vzdělávací kurzy o srdečních onemocněních, cukrovce a jiných zdravotních problémech, jejichž vzniku se správnou prevencí dá předcházet. Podle článku z Associated Press se tyto kroky společnosti bohatě vyplatily. Nyní má zdravější zaměstnance. Od roku 1992, kdy firma s wellness programem začala, se náklady na zdravotní pojištění zvedly o pouhých 2,5 procenta ve srovnání s celostátním průměrem 12 procent. Náklady na zdravotní pojištění jednoho zaměstnace Fieldale Farms představují 3000 USD za rok, v celostátním průměru je to 5800 USD. Program wellness přijde celkově na 200 000 USD za rok, ale firma tvrdí, že se jí to vyplatí. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci chorob udává Fieldale a pět dalších společností jako příklad, co firma může udělat pro zlepšení zdraví svých pracovníků. Fieldale pojala kampaň za zdravý životní styl jako svůj příspěvek ke zlepšení kvality života svých zaměstnanců a z ekonomického hlediska jako způsob kontroly operačních nákladů. Po několika letech společnost dospěla k závěru, že celkové úspory jsou mnohem vyšší než náklady vložené do kampaně. Jako první nabídla společnost svým pracovníkům dobrovolné sledování hladiny cholesterolu v krvi, potom kontrolu krevního tlaku a pro ženy mamografické vyšetření. Následovaly testovací kity pro vyšet-
KRÁTCE ZE SVĚTA Bulharsko: stát pomůže zpracovatelům masa Bulharské masozpracovatelské podniky malé a střední velikosti dostanou státní dotace na výcvik personálu a na nákup zařízení potřebných k tomu, aby vyhověly normám EU týkajících se systémů jakosti a hygieny. Bulharské ministerstvo financí plánuje vyčlenit z rozpočtu na pilotní projekt pro zpracovatele masa částku 1 mil. leva (510 tis. eur). Pokud bude projekt úspěšný, poslouží v roce 2005 jako příklad pro vytváření obdobných fondů na podporu dalších průmyslových odvětví. Zpracování masa je prvním sektorem potravinářského průmyslu, ve kterém se budou v Bulharsku zavádět normy HACCP. Implementace systémů má být provedena do konce prosince 2005. Je to nejnovější ze série opatření na zkvalitnění průmyslové výroby a na její harmonizaci s veterinárními, sanitárními a hygienickými standardy Evropské unie. Pouze poté budou bulharští výrobci způsobilí získat vývozní licence pro společný trh 25 členských zemí EU. Podle Bulharské asociace zpracovatelů masa je na seznamu podniků ucházejících se o dotace uvedeno 127 společností. Monitorováním stavu implementace standardů Evropské unie je pověřeno bulharské ministerstvo financí.
Dánové a Finové mají zelenou k získání polského Sokolowa Finská masná společnost HK Ruokatalo může spolu s dánským partnerem Danish Crown získat společnou kontrolu nad největším polským zpracovatelem masa Sokolow. Transakce získala souhlas Evropská komise s tím, že nevzbuzuje obavy z narušení hospodářské soutěže. HK Ruokatalo získala v květnu v Sokolowu 33 procent a uvedla, že chce koupit maximálně povolených 49,9 procenta. V srpnu pak největší světový vývozce masa Danish Crown vstoupil do této transakce tím, že koupil ve finské firmě deset procent. „Tato operace nevyvolává obavy z hlediska hospodářské soutěže, protože zúčastněné firmy jsou v současnosti aktivní v různých zemích,“ uvedla Evropská komise. Danish Crown dala v srpnu, kdy byla transakce oznámena, najevo, že nehodlá mít v HK Ruokatalo vyšší podíl než deset procent.
EU po šesti letech ruší Portugalsku embargo na hovězí
Evropská unie se po téměř šesti letech rozhodla zrušit embargo na vývoz portugalského hovězího. Rozhodnutí bude platit od zveřejnění v úředním věstníku. Unie zakázala Lisabonu vyvážet živá zvířata a masné výrobky v listopadu 1998 vzhledem k vysokému výskytu BSE. „Portugalsko vyvinulo značné úsilí, aby zvládlo situaci s BSE, za což bude moci sklidit odměnu v podobě pokračování obchodu,“ uvedl komisař David Byrne. Právě Byrne jako komisař pro zdraví a ochranu spotřebitelů navrhl zrušit embargo na portugalské hovězí. Ovšem až poté, co veterinární inspekce letos v únoru potvrdila, že Portugalci plně uplatňují pravidla, která unie přijala v roce 2001. Mezitím rovněž počet případů BSE v zemi poklesl. Komise navrhovala zrušit embargo již v roce 2001, ale rozhodnutí zvrátila Francie před Evropským soudním dvorem. Nyní rozhodnutí přijal příslušný výbor EK, v němž jsou zastoupeny i všechny členské země.
Nové přenosné zařízení na kontrolu čistoty povrchu masa Pět největších výrobců hovězího masa v USA, kteří zásobují 80 procent národního trhu, si vybralo pro zajištění zdravotní bezpečnosti svých výrobků nové zařízení VerifEYE Solo od společnosti eMerge Interactive, Inc., které budou používat spolu s již existujícím inspekčním systémem. Společnosti Cargill, Excel Corp., Farmland Industries´ National Beef, Tyson Foods Corp., Swift & Co. a Smithfield Foods budou používat zařízení VerifEYE Solo Handheld Meat-Inspection Device k detekci mikroskopických kontaminací povrchu masa. Jedná se o lehký přenosný přístroj s optickým systémem pracujícím na základě technologie VerifEYE, která byla vyvinuta k inspekci masa a patentována vědci ze Státní univerzity v Iowa a ze Zemědělské služby výzkumu amerického ministerstva zemědělství. Technologie vzhledem k fluorescenční reakci může pomocí optického systému detekovat znečištění povrchu masa mi-
ření okultního krvácení tlustého střeva a skrínink na cukrovku a rakovinu prostaty. Ti pracovníci, kteří se pravidelných vyšetření zúčastňují, dostávají další požitky, např. trička, dárkové poukázky do supermarketů, apod. Preventivních vyšetření se zúčastňuje více než 60 procent zaměstnanců. Řadě z nich se díky vyšetření a doporučení jak zdravěji jíst a cvičit podařilo snížit svůj krevní tlak a hladinu cholestrolu, zhubnout nebo lépe se vypořádat s cukrovkou.
Největší prostor pro expanzi obchodu je na Slovensku VÍDEŇ (dra) – Největší prostor pro expanzi ve střední Evropě mají obchodní řetězce na Slovensku. Také další reformní státy regionu ale nabízejí dostatek možností ke zvýšení obratu prodejních sítí. Vyplývá to ze srovnání maloobchodních trhů zemí Visegrádské čtyřky (ČR, Slovensko, Maďarsko, Polsko), Slovinska a Rakouska. Studii poskytla rakouská konzultační společnost RegioPlan Consulting. „Velký nevyužitý potenciál vidí RegioPlan v současnosti hlavně na Slovensku, a to pro obchodní řetězce v sektoru potra-
vin, drogerie a parfumerie, jakož i obuvi a oblečení,“ napsala společnost. Ani jedna zkoumaná reformní země nemá tak nasycený maloobchodní trh jako v alpské republice. „Východní Evropa nabízí velké šance, a tím i výnosnou cestu, jak se vyhnout problémům spojených s nasycenými trhy v Rakousku,“ uvádí studie. Připomíná, že do okolních zemí již expandovaly rakouské řetězce zaměřené například na prodej stavebního zboží a potřeb pro domácnost, potravin, sportovního zboží a nábytku. Nákupní zvyklosti obyvatel nových členských zemí EU se však liší od občanů vyspělejších evropských států. „Ve východní Evropě jen ve výjimečných případech existují nákupní ulice podobné těm v západní Evropě. Obchoduje se hlavně v nákupních centrech, protože jen malý počet větších sídel se vyznačuje nákupními zónami, umístěnými uvnitř města,“ upozornil RegioPlan. Z očekávaného nárůstu výdajů po zvýšení životní úrovně v těchto státech tak budou těžit hlavně nákupní centra, dodal. Spotřebitelské výdaje obyvatel reformních zemích zatím značně zaostávají za Rakouskem. Zatímco průměrná rakouská domácnost loni utratila 30.550 eur, slovinská 22.090, česká 14.230 a slovenská pouze 12.010 eur, poznamenala společnost. Rozdíly panují také ve struktuře spotřeby. Obyvatelé Rakouska vydají za potraviny a jídlo necelou pětinu, avšak obyvatelé ostatních zkoumaných zemí kolem třetiny z celkového objemu výdajů.
• KRÁTCE ZE SVĚTA kroskopickými kousky organické hmoty, např. fekáliemi. Právě tento typ hmoty může ukrývat patogenní bakterie E. coli 0157:H7, salmonelly a listerie. Společnost eMerge Interactive zaručuje aplikovatelnost své technologie, kterou prezentuje jako pomocníka při kontrole jakosti, v průběhu celého dodavatelského řetězce. Technologii lze použít ke kontrole čistoty povrchu i skrz průhledný plastový obal.
Významné postavení skotského masného průmyslu v národní ekonomice
Zpráva vypracovaná vysoce uznávaným ekonomem Chrisem Doylem a zveřejněná tento měsíc odhaluje, že skotský masný průmysl posiluje skotskou ekonomiku každoročně asi 3,5 miliardami liber sterlinků. Studie zadaná asociací Quality Meat Scotland je prvním podrobným vyhodnocením důležitosti a přínosu skotského průmyslu červeného masa pro národní ekonomiku. Skotský masný průmysl se podílí na tvorbě hrubého domácího produktu 6 procenty, což je více než dvojnásobek příspěvku textilního průmyslu a o 25 procent více než přispívá odvětví strojírenské. Sektor červeného masa vytváří na 40 tisíc pracovních míst. Produkce skotu, ovcí a prasat tvoří přibližně 40 procent celkové produkce skotského zemědělství, která představuje hodnotu 800 milionů liber sterlinků ročně. Masný průmysl je vysoce integrovaný a podporovaný sítí dodavatelů. Vyrábí přibližně 60 procent hovězího, skopového a vepřového konzumovaného ve Skotsku. Skotští spotřebitelé národní zemědělskou a potravinářskou produkci velmi podporují: 75 procent jich v průzkumu potvrdilo, že je ochotno za hovězí skotského původu platit vyšší cenu než za maso jiné provenience.
Jakost vepřového masa dováženého do Velké Británie nevyhovuje
Podle britské asociace producentů prasat British Pig Executive (BPEX) se do země dováží stále více vepřového masa, o kterém sice vývozci tvrdí, že bylo
vyrobeno v souladu s britskými normami, ve skutečnosti tomu tak ale není. Čísla uvedená v nedávno zveřejněné zprávě ukazují, že množství prasat produkovaných v zahraničí podle britských specifikací absolutně neodpovídá celkového objemu vepřového masa v současnosti do Velké Británie dováženého. Podle BPEX to znamená, že hodně z dováženého masa, o kterém se deklaruje, že vyhovuje britským normám, jim ve skutečnosti nevyhovuje. V posledních letech se importy značně zvýšily, dováží se hlavně kýta. Mezi lety 1998 až 2003 vzrostl dovoz vepřového masa do Velké Británie o 273 000 tun, tzn. o 34 procent. V prvních čtyřech měsících roku 2004 tu byl v meziročním srovnání další nárůst o 29 procent v čerstvém i mraženém mase. Evropská inspekční služba pro bezpečnost potravin (European Food Safety Inspection Service), která je odpovědná za audit britské značky jakosti pro vepřové maso a výrobky byla nyní požádána, aby připravila návrh nového protokolu. Podle názoru předsedy BPEX Stewarta Houstona musí být inspekce mnohem přísnější a vysledovatelnost lepší než je v současnosti. Součástí nových opatření by měl být vyšší počet namátkových neohlášených kontrol, inspekční procedury by měly být mnohem důkladnější než jsou nyní a bude se provádět jak zpětné vysledování finálního výrobku k výrobní šarži a surovině, tak se bude sledovat i budoucí osud výrobního masa od producenta přes zpracovatele až k finálnímu výrobku. T. Oldřichová, ÚZPI
6
M A S O – O B C H O D – E KO N O M I K A
Komoditní zpravodajství V průběhu 39. týdne (20. 9. – 26. 9.) se ve sledovaných podnicích (26) porazilo o 236 ks jatečného skotu více než v předchozím týdnu. Porážky byly vyšší o 20 ks telat, 132 ks ml. býků, 48 ks krav a 64 ks jalovic. Naopak se snížily o 9 ks ml. skotu, 11 ks býků a 8 ks volů. Průměrné celkové ceny se ve 39. týdnu snížily u všech kategorií kromě telat, kde se cena zvýšila o 2,84 Kč/kg ž. hm. na 44,31 Kč/kg ž. hm. (75,05 Kč/ kg v mase) a mladých býků, kde cena stagnovala na úrovni předchozího týdne a dosáhla 38,91 Kč/kg ž. hm. (70,68 Kč/kg v mase). CZV jat. býků klesla na 37,94 Kč/kg ž. hm. (68,91 Kč/kg v mase). CZV jat. krav a jalovic klesla shodně o 50 haléřů, u krav do-
sáhla 25,34 Kč/kg ž. hm. (49,14 Kč/kg v mase) a u jalovic byla 28,61 Kč/kg ž. hm. (54,01 Kč/kg v mase). U telat a ml. skotu bylo nejvíce poraženo jatečných zvířat ve tř. O., u ostatních kategorií se porazilo nejvíce jatečných zvířat ve tř. R. V denním sledování 17ti vybraných podniků dosáhla CZV jatečných býků tř. SEUR ve 38. týdnu v průměru 39,24 Kč/kg ž. hm. (71,28 Kč/kg v mase), ve 39. týdnu 39,28 Kč/kg ž. hm. (71,34 Kč/kg v mase). V první polovině října neočekáváme výrazných změn ve vývoji cen jatečného skotu. Průměrná CZV jatečných prasat tř. S-K se zvýšila a za 39. týden dosáhla 38,21 Kč/kg ž. hm. (47,95 Kč/
kg v mase). Ve sledovaných podnicích se porazilo za 39. týden o 2 057 ks jatečných prasat méně než v předchozím týdnu. Největší úbytek byl ve tř. E (-1 868 ks). Přesto se porazilo nejvíce jateč. prasat v této jakostní třídě (49 % z celkových porážek) a ve tř. U (32 %). Do tříd SEU bylo zařazeno 89 % prasat za průměrnou cenu 39,10 Kč/kg ž. hm. (49,07 Kč/kg v mase). Zmasilost ve většině tříd stagnovala kromě tř. N (- 0,94 %), T (- 0,71 %) a K (- 4,18 %). Průměrná porážková hmotnost v živém se ve většině jakostních tříd nezměnila. V nejvíce zastoupené třídě E dosáhla porážková hmotnost 106 kg. Z denního sledování CZV jatečných prasat tř. SEU u 17ti vybraných pod-
niků je vidět, že ve 38. týdnu byla cena 38,07 Kč/kg ž. hm. (47,78 Kč/kg v mase) a ve 39. týdnu 39,10 Kč/kg ž. hm. (49,07 Kč/kg v mase). V průběhu 39. týdne cena stoupá, ke konci 40. týdne vystoupala až na 50,00 Kč/kg v mase za studena. V průběhu první poloviny října očekáváme ještě mírný růst cen jatečných prasat. CZV v jednotlivých kategoriích jsou uváděny v Kč/ kg JUT za studena. Selata se v 39. týdnu prodávala v průměru po 1 296 Kč/ks, tj. 61,43 Kč/kg ž. hm. Všechny výše uvedené ceny jsou realizační ceny bez DPH.
Měsíční bilance výběrového souboru podniků
TIS ČRSZIF
7
S E R I Á LY Jedním z důležitých úkolů byla příprava ročního národohospodářského plánu. Museli jsme rozhodnout o rozmístění suroviny, tj. jatečných zvířat z jednotlivých krajů, dovezeného masa prostřednictvím podniku zahraničního obchodu Koospol, kde bylo nutné prosadit rozdělení dodávek do jednotlivých čtvrtletí, což se nám vždycky nepovedlo. Při projednávání bilance hlavní suroviny, jejím správném vypracování nám záleželo na tom, abychom byli k podnikům spravedliví i když nebylo v našich silách splnit to na sto procent. Stávalo se, že představitelé podniků za mnou přijížděli do Prahy s pocitem, že se jim děje křivda. V těch případech jsme museli znovu celou problematiku prodiskutovat, zavolat zodpovídající pracovníky a připomínky akceptovat, nebo vyvrátit. Někdy bývaly připomínky tendenční, jindy se jednalo o připomínky, které jsme museli brát v úvahu. Surovinová základna v některých krajích, např. v severomoravském a severočeském byla nedostatečná, jinde, např. v jihočeském a jihomoravském byl vzhledem k plánované spotřebě suroviny přebytek. Při této nerovnoměrnosti bylo nutné sladit podíl domácí suroviny v krajích s importovaným masem. Podnikový ředitel Jihomoravského průmyslu masného Kurec rezolutně popíral zásadu spravedlivého stanovení podílu masa z vlastní produkce v jeho podniku a dovozu. Tvrdil, že když má kraj dostatek vlastní suroviny, nemusí odebírat maso z ciziny. Z praktického hlediska se jednalo o určitý odpor k dováženému mraženému masu z hlediska obtížné manipulace s ním, jako je vykládání vagonů, rozmrazování a také mražené maso nebylo populární pro odběratele a nakonec i spotřebitele. V té době se dováželo ze zahraničí ročně několik desítek tisíc tun masa. Množství dodávaného masa z ciziny vyvolávalo vedlejší efekt ve formě nutných mezipodnikových přesunů živých jatečných zvířat a masa v různých úpravách, nejčastěji v tzv. jatečné úpravě. Uvedené problémy bylo nutné řešit po celou dobu co jsem byl ve funkci. Bohužel, často jsem musel zvolit nařizovací způsob jednání o kterém jsem se osobně domníval, že je to až krajní nutnost. Chtěl bych připomenout, že materiální podmínky pro sestavení roční plánované bilance hlavní suroviny byly v jednotlivých letech velmi rozdílné. Jednalo se o čísla nákupu jatečných zvířat od nákupní organizace jejichž úroveň byla v jednotlivých časových úsecích různá, což vyvolávalo nutnost potřebného doplnění zdrojů příjmové části bilance masem z dovozu. Byly to zásadní problémy, které muselo řešit naše ministerstvo zajištováním prostředků na Státní plánovací komisi a poskytnout je zahraničnímu obchodu, zprostředkovaně Koospolu. Z celého systému ročního plánu bilance tzv.“ suroviny s kostí“, což předpokládalo hmotnostní přepočítání jak živých jatečných zvířat a všech druhů technologických úprav masa i masných výrobků na jednotnou bilanční úroveň, byly pro přímé řízení nejdůležitější bilance měsíční. Tyto dílčí bilance nebyly jednoduché rozpisy. Musely do jisté míry
Vybíráme ze vzpomínek emeritního generálního ředitele masného průmyslu Josefa Kohouta – V respektovat i technické podmínky výroby, kdy v některých podnicích bylo tradičně vyráběno větší množství např. trvanlivých výrobků s vyšší spotřebou masné suroviny oproti spotřebě u běžného sortimentu výrobků, jinde byly vyráběny konzervy a pod. Připomínám, že výrobky z masa, tj. výsekové maso, masné výrobky a konzervy byly vyráběny podle závazných, buď státních nebo oborových norem s přesně určenou spotřebou masa. Spotřeba masa, vyplývající z plánu se někdy stávala důvodem vážných jednání na různých úrovních např. na Krajských národních výborech, protože defakto ovlivňovala kvalitu zásobování vnitřního obchodu. Úkol, vyrovnávat se s problematikou bilance masa nás, ale i příslušné pracovníky podniků a závodů provázel denně. Podobně jako v centru se složitá situace se spotřebou suroviny, dovozem, přesuny atd. týkala samozřejmě i všech nižších organizačních celků. S partnerem z oblasti zahraničního obchodu Koospolem jsme vedle dovozu masa a výrobků spolupracovali také při orga-
nizování vývozu, který však nebyl příliš velký. Přesto bych se rád zmínil o důležitých partnerech ze zahraničí, se kterými jsem při jejich návštěvách u nás jednal. Do USA jsme vyváželi hlavně polokonzervované šunky a párky z Kostelce. Zástupce americké firmy, který naše výrobky přebíral byl pan Wechter, šaramantní starší pán, milující klasickou hudbu. Do Německé spolkové republiky jsme dováželi zejména polokonzervované vepřové plece. Přímou odběratelkou byla slečna Röhmová, která dále dodávala naše výrobky do německých obchodních domů. Musím se ještě vrátit k problematice plánování a sledování tzv. výtěžnosti k surovině s kostí. Jednalo se o stěžejní, základní ukazatel, který byl důležitý pro hos-
podaření s masem a proto na dodržování stanoveného procenta, které se v průměru pohybovalo nad 90%, byly stanoveny prémiové ukazatele pro všechny pracovníky, kteří jej mohli ovlivnit. Technicky lze tento ukazatel vyjádřit jako poměr výroby hotových výrobků ke spotřebě masa v bilanční hmotnosti. Složitost spočívala v různosti vyráběného sortimentu výrobků z masa na
jednotlivých podnicích, který byl ovlivněn určitou specializací výroby v některých závodech, ať již se jednalo o výrobu na surovinu náročných trvanlivých výrobků s vysokými hmotnostními ztrátami, o výrobu konzerv apod. Také v té době preferovaný úkol dodávek většího podílu vykoštěného výsekového masa maloobchodním jednotkám byl pro ukazatel výtěžnosti k surovině s kostí negativní. Proto jsme všechny vlivy na tento ukazatel museli bedlivě sledovat a velmi odpovědně jednotlivým podnikům do plánu zamontovat. Bylo to samozřejmě spojené s řadou jednání na různých úrovních, často dosti konfliktních. Jednání o úrovni tohoto ukazatele se odehrávala nejen při sestavě ročního plánu, ale také v jednotlivých čtvrtletích, kdy se touto problematikou zabývali jak pra-
covníci odpovídající za výrobu, tak ekonomové. Musím přiznat, že při porovnání s mojí prací na Pražských jatkách se jednalo o novou problematiku, jejíž řešení mi dělalo dosti velké potíže. Vždycky jsem se domníval, že v masném průmyslu je nejsložitější práce při přímém řízení výroby, ale direktivní řízení úrovně výtěžnosti k surovině s kostí si s přímým řízením výroby nic nezadalo. Celá situace byla ještě komplikovaná skutečností, že jsme museli do jisté míry preferovat vybraným sortimentem výrobků zásobování některých oblastí, jako byly pánevní okresy, zvláště Ostrava, hlavní město, Brno, Plzeň a také některé celostátní nárazové akce. Zásobování v těchto místech bylo velice důsledně sledováno jak národními výbory všech stupňů, tak politickými orgány. Komplikaci nám také způsoboval úkol, který jsme museli plnit, totiž dodávat do trhu určitý podíl levnějších výrobků. Na druhé straně musím přiznat, že jsme měli situaci do jisté míry ulehčenou tím, že jsme pracovali jak při nákupu, tak při prodeji s pevnými cenami. Tyto ceny byly podloženy materiálovými normami.
Celý systém hospodaření s masem při používání všech nástrojů, který jsem se snažil krátce vysvětlit, jako je ukazatel výtěžnosti suroviny s kostí, materiálové normy, pevné ceny, přinášel též doslova některé obtížně řešitelné problémy. Za mého působení ve vedení masného průmyslu jsme měli vysoké zásoby vepřových hlav, které nebyly v některých podnicích prodejné, dále přebytky vepřových výřezů, protože jsme v tehdejší době vyráběli více jakostních, na surovinu náročných výrobků. Nyní bych se chtěl věnovat létům l960 až l962. V roce l962 jsme byli postaveni před další velký úkol, tím bylo připojení slovenského masného průmyslu k naší organizaci. Náš obor převzal tři slovenské podniky: Západoslovenský průmysl mas-
ný se sídlem v Bratislavě, Středoslovenský průmysl masný se sídlem ve Zvolenu a Východoslovenský průmysl masný se sídlem v Prešově. Původní nadřízená organizace těchto podniků byla v Bratislavě. S tou jsme převzetí podniků do naši správy projednávali. Jednalo se o dosti komplikovanou činnost, při které muselo dojít k sjednocení plánů včetně dílčích nástrojů řízení, jako jsou výtěžnostní a materiálové normy, normy jakosti, mzdové normativy, programy investic, technického rozvoje apod. Pozval jsem ředitele podniků abychom se seznámili a dohodli se o způsobu spolupráce. Setkání bylo velice zajímavé. Za Západoslovenský průmysl masný se ho zúčastnil ředitel Remeslník, za Středoslovenský si již nepamatuji, protože byl ve funkci jen krátce a za Východoslovenský ředitel Čukan. Aktérům setkání jsem vysvětlil náš způsob organizace a slíbil, že jakmile si udělám trochu čas, jejich podniky navštívím, prohlédnu si závody, posoudím technickou úroveň závodů a systém odbytu výrobků. Dále jsem slíbil, že posoudím co bychom mohli do jejich podniků přenést z našich krajů a naopak jaká zlepšení bychom mohli převzít do našich stávajících podniků. Dodatečně jsem si připravoval určité otázky, které budu v nových podnicích projednávat. Zapojením slovenských podniků do českého masného průmyslu bylo po organizační stránce úspěšně provedeno. Tím se obor rozšířil na l4 národních podniků se sídlem v Praze a stal se generálním ředitelstvím, které řídilo české i slovenské podniky. Mezi moje první poznatky ze slovenských podniků patřilo zjištění, že podniky jsou stejně jako u nás řízeny národohospodářským plánem, rozděleny na závody a jednotlivé pomocné provozy. Čerpání suroviny bylo jen z vlastních zdrojů, což nám dělalo v budoucnosti dosti problémů při uplatňování masa z dovozu. Celková hygiena, jak jsem zjistil při návštěvách závodů, byla spíše na nižší úrovni. O kapacitách jsem se mnoho nedozvěděl, protože o nich nebyl vypracován žádný přehled. Některé provozovny byly na přijatelné úrovni, ale jiné byly dosti zaostalé, zvláště uzenářská výroba. Ve Zvolenu se v té době dokončovala výstavba masokombinátu, takže byly vytvořeny předpoklady pro celkové zlepšení v této oblasti, v Prešově byl v období „dvouletky“ postaven malý masokombinát který byl vybaven mrazírnou. To byly základy budoucího technického rozvoje s kterými bylo nutné počítat. Nechci přímo popisovat, jak uvítali představitelé slovenských podniků spojení s Prahou, ale je pravda že sloučení přivítal daleko nejupřímněji východoslovenský ředitel Čukan. Podnikový ředitel z Bratislavy Remeslník byl nacionalista a nový ředitel Středoslovenského průmyslu masného Ťažký byl jmenován až po určitých problémech. Jeden jeho bratr byl předsedou KNV v Košicích a druhý bratr byl spisovatelem. Ředitel Ťažký byl dříve podnikovým ředitelem vnitřního obchodu na středním Slovensku.
“ m ů n á m r u g „Řezníci KOLBER servis s.r.o. Libušská 319 142 00 Praha 4 – Libuš Tel./fax: 261 910 025
[email protected] www.volny.cz/kolber Mnozí z Vás již firmu KOLBER servis s.r.o. znají jako kompetentního partnera pro montáž a servis našich zařízení. Nyní převzali i prodej nových zařízení a budou našim zákazníkům také k dispozici ve všech otázkách týkajících se komor AUTOTHERM (zakuřovací, zrací komory, udírny atd.). Máte-li zájem o nová zařízení, jsme si jisti, že Vám můžeme předložit zajímavou nabídku a být Vám tak spolu s firmou KOLBER servis s.r.o. kdykoliv k dispozici. Žádáme Vás, aby jste se příště s objednávkami náhradních dílů a s dotazy na nová zařízení, s důvěrou obraceli na firmu KOLBER servis s.r.o.
Telecí hrudí s náplní z meruněk a švestek
Suroviny pro 4 osoby: 2 kg telecího hrudí (máme-li možnost, necháme si je u řezníka vykostit a vytvořit v něm kapsu), 100 g sušených meruněk, 100 g sušených jablek a 100 g sušených švestek, 1/8 l vody, 4 polévkové lžíce bílého vína, 1/8 l vývaru (tlecího či hovězího), 200 g smetany, pepř, sůl, 30 g másla. Příprava: Sušené ovoce necháme přes noc změknout v nálevu z bílého vína a 1/8 l vody. Hrudí naplníme změklým ovocem, dobře svážeme kuchyňskou nití, osolíme, opepříme. Maso podlijeme 1/8 l vývaru a 1/8 l šťávy, v níž bylo naložené ovoce. Pečeme pod pokličkou asi 2 a 1/2 hodiny v troubě při 180 stupních. Hotové hrudí krájíme na plátky silné asi 2 cm. Šťávu zjemníme smetanou a servírujeme. Jako příloha se hodí různé těstoviny.
8
NABÍDKY – INFORMACE
a.s. ZABEZPEČUJE PRO VÁS na vysoké profesionální úrovni následující vývozní a dovozní obchodní služby v oblasti zemědělských produktů a potravinářských výrobků: živá jatečná a užitková zvířata • maso výrobky • přírodní– masné potravinářské obaly všech druhů střeva, • mléko a mléčné umělé výrobky • obilí, krmiva, krmné komponenty, luštěniny • ostatní produkty zemědělské prvovýroby a zpracovatelského průmyslu • Dále jsme schopni pro Vás zajistit tuzemské i zahraniční obchody zemědělských a potravinářských surovin a výrobků, podle Vašeho konkrétního přání!
a.s.
KDS nožířské výrobní družstvo Sedlecká 570, 264 12 Sedlčany tel.: 00420 318 841 971, 318 841 911 fax: 00420 318 841 981
•
160 00 Praha 6 - Dejvice Na Kocínce 1 Fax: 233 332 283 Telefon: 220 107 111 E-mail:
[email protected] www.animalco.cz
Revue POTRAVINÁŘSKÁ
Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 280,- Kč
•
Potravinářský zpravodaj Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 360,- Kč
LIST ČESKÉHO SVAZU ZPRACOVATELŮ MASA
Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 276,- Kč
OB JEDNÁVKA PŘEDPLATNÉHO
ČR jako jedOin9í 0v01 IS ISO 1400118001 OHSAS
průmyslový úklid
Jméno (název podniku): .............................................................................................................................. Adresa: ......................................................................................................................................................... Město: ........................................................................... PSČ: ..................................................................... IČO: ............................................................................... DIČ: ...................................................................... Číslo účtu/kód banky: ................................................................................................................................. Počet výtisků: .............................................................................................................................................. Datum objednávky: ..................................................................................................................................... Jméno objednávajícího: .............................................................................................................................. Telefon: ......................................................................................................................................................... Objednávka je stálá – není nutno každoročně obnovovat. Žádáme pouze nahlašování veškerých změn (adresy, počet výtisků a pod.) v co nejkratší době. Objednávaný titul označte v příslušném rámečku.
Objednací kupon zašlete na firmu ABONT, s.r.o., Chlumova 17, 130 00 Praha 3 ŘEZNICKO-UZENÁŘSKÉ NOVINY, list Českého svazu zpracovatelů masa. Vydává AGRAL s.r.o. Adresa redakce: Kykalova 1, 140 02 Praha 4, tel.: 222 135 481, 222 135 201, tel./fax: 222 135 202. E-mail:
[email protected],
[email protected], http://www.agral.cz. Šéfredaktor Ing. Pavel Veselý. Inzertní servis zajišťuje administrace AGRAL s.r.o., Kykalova 1, 140 02 Praha 4, tel.: 222 135 480, 222 135 237. Objednávky vyřizuje ABONT s.r.o., Chlumova 17, 130 00 Praha 3., tel./fax: 222 781 521. Index 47526. ISSN 1210-3497. DTP a grafická úprava: Pavel Vodička. Tisk VS, Praha 4-Pankrác. Cena jednoho výtisku 12 Kč.
