2 Pokyny EU k rozvoji větrné energetiky v souladu s právními předpisy EU o ochraně přírody

1

2

Pokyny EU k rozvoji větrné energetiky v souladu s právními předpisy EU o ochraně přírody

Europe Direct je služba, která vám pomůže odpovědět na otázky týkající se Evropské unie. Bezplatná telefonní linka (*):

00 800 6 7 8 9 10 11 (*) Někteří operátoři mobilních sítí neumožňují přístup k číslům 00 800 nebo mohou tyto hovory účtovat.

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu. Můžete se s nimi seznámit na evropském serveru (http://europa.eu). Katalogové údaje jsou uvedeny na konci této publikace. Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2011 ISBN 978-92-79-19305-7 doi: 10.2779/3171  Evropská unie, 2011 Reprodukce povolena pod podmínkou uvedení zdroje

Tento dokument odráží názor útvarů Komise a nemá závazný charakter. Evropská komise, říjen 2011 Reprodukování je povoleno za podmínky uvedení zdroje. Contact: [email protected]

Foto: istockphoto

Tento dokument byl připraven za pomoci společnosti Ecosystems LTD (zastoupené ve skupině N2K v EEIG) na základě smlouvy s Evropskou komisí (smlouva č. 070307/2008/513837/SER/B2). Ke vzniku dokumentu také významně přispěla jednání s odborníky z členských států a místními skupinami zúčastněných osob a informace jimi poskytnuté v rámci ad hoc skupiny o větrné energetice a ochraně přírody.


OBSAH

ÚČEL TĚCHTO POKYNŮ ..................................................................................s. 5 1. ROZVOJ VĚTRNÉ ENERGETIKY V EU ........................................................s. 7 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6

Větrná energetika v Evropě – 20 let udržitelného růstu ...................................... s. 7 Rámec politiky EU pro podporu obnovitelných energetických zdrojů .................. s. 8 Rozvoj větrné energetiky: předpovědi pro rok 2020 a dále ................................ s. 9 Rozvoj větrné energetiky v různých členských státech ...................................... s. 10 Větrná energetika na moři ................................................................................. s. 11 Vyvažování rozvoje větrných elektráren s širšími potřebami společnosti ........... s. 12

2. RÁMEC POLITIKY EU A LEGISLATIVA EU V OBLASTI PŘÍRODY A BIOLOGICKÉ ROZMANITOSTI ............................................. s. 15 2.1 Úvod ................................................................................................................... s. 15 2.2 Závazek EU k zastavení ztráty biologické rozmanitosti ...................................... s. 16 2.3 Směrnice o stanovištích a ptácích ..................................................................... s. 17 2.3.1 Celkové cíle směrnice o ochraně ptáků a stanovišť ................................... s. 17 2.3.2 Obecný systém přísné ochrany druhů ....................................................... s. 18 2.3.3 Ustanovení o ochraně stanovišť: síť Natura 2000...................................... s. 19 2.3.4 Péče o lokality Natura 2000 a jejich ochrana ............................................. s. 21 2.3.5 Rozvojové záměry ovlivňující lokality Natura 2000 .................................... s. 22 2.3.6 Zlepšování ekologické soudržnosti sítě Natura 2000 ................................. s. 22 2.4 Směrnice EU o přírodě a rozvoj větrných elektráren ......................................... s. 23 2.5 Směrnice SEA a směrnice EIA .......................................................................... s. 23 2.5.1 Směrnice SEA ........................................................................................... s. 23 2.5.2 Posuzování vlivů na životní prostředí ........................................................ s. 24 2.5.3 Vztah mezi SEA, EIA a odpovídajícími posouzeními ................................. s. 25 2.6 Relevantní informace o přírodě a biologické rozmanitosti: úmluvy a dohody ..... s. 27

3. POTENCIÁLNÍ DOPADY ROZVOJE VĚTRNÉ ENERGETIKY NA PŘÍRODU VOLNĚ ŽIJÍCÍ ŽIVOČICHY A PLANĚ ROSTOUCÍ ROSTLINY .....................s.31 3.1 Pozitivní a negativní dopady: potřeba systematického přístupu ......................... s. 31 3.2 Identifikace potenciálních dopadů během různých fází rozvoje větrné elektrárny............................................................................................................ s. 33 3.3 Přehled potenciálních dopadů ........................................................................... s. 33 3.4 Potenciální dopad větrných elektráren na vybrané druhy a vybraná stanoviště . s. 35 3.4.1 Potenciální dopad větrných elektráren na ptáky ......................................... s. 35 3.4.2 Potenciální dopad větrných elektráren na netopýry .................................... s. 39 3.4.3 Přestavba (repowering) větrných elektráren ............................................... s. 42 3.4.4 Potenciální dopady větrných elektráren na mořské savce .......................... s. 42 3.4.5 Potenciální dopady větrných elektráren na vzácné a zranitelné typy stanovišť ............................................................................................. s. 44 3.5 Rozlišování mezi významným a méně významným vlivem ................................ s. 45 3.6 Kumulativní účinky ............................................................................................ s. 49

3

4


4. VÝZNAM STRATEGICKÉHO PLÁNOVÁNÍ PŘI ROZVOJI VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN ...........................................................................s. 51 4.1 Strategické plánování: způsob zajištění efektivnějšího integrovaného rozhodování ...................................................................................................... s. 51 4.2 Územní plánování námořních prostor ................................................................ s. 52 4.3 Určení vhodných umístění pro rozvoj větrných elektráren ................................. s. 52 4.3.1 Potenciál Evropy v oblasti větrné energetiky ............................................. s. 53 4.3.2 Připojení k síti a přístupové komunikace ................................................... s. 56 4.3.3 Mapy citlivosti volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin ............... s. 56 4.3.4 Mapy citlivosti volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin v kontextu čl. 12 (směrnice o stanovištích) a čl. 5 (směrnice o ptácích)..................... s. 57 4.3.5 Mapy Natura 2000..................................................................................... s. 58 4.4 Příklady strategického plánování větrných elektráren v různých členských státech ............................................................................................................... s. 59

5. SYSTEMATICKÝ POSTUP ROZVOJE VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN S DOPADEM NA LOKALITY NATURA 2000 ............................................ ....s. 67 5.1 Úvod.................................................................................................................... s. 67 5.2 Článek 6 směrnice o stanovištích: systematický přístup ...................................... s. 68 5.3 Kdy je třeba provádět odpovídající posouzení? ................................................... s. 72 5.3.1 Shromáždění dostatečných informací ....................................................... s. 73 5.3.2 Určení, zda existuje „významný vliv“ ......................................................... s. 74 5.3.3 Přezkoumání možných kumulativních vlivů ............................................... s. 75 5.3.4 Záznam rozhodnutí o výběru ............................................................................ s. 75 5.4. Účel odpovídajícího posouzení ........................................................................... s. 76 5.5 Kroky odpovídajícího posouzení plánů a projektů větrných elektráren ................. s. 76 5.5.1 Stanovení výchozí úrovně a shromáždění dalších informací ..................... s. 78 5.5.2 Posouzení dopadů na lokalitu Natura 2000 ............................................... s. 80 5.5.3 Posouzení, zda neexistují nežádoucí účinky na celistvost lokality ............. s. 87 5.5.4 Úvahy, jak zmírnit nežádoucí účinky na lokalitu Natura 2000 .................... s. 88 5.5.5 Záznam výsledků odpovídajícího posouzení ............................................. s. 91 5.6 Postup udělování výjimek podle čl. 6 odst. 4 směrnice o stanovištích ................. s. 91 5.6.1 Diagram podle čl. 6 odst. 4 ........................................................................ s. 91 5.6.2 Neexistence alternativních řešení ............................................................. s. 92 5.6.3 Naléhavé důvody převažujícího veřejného zájmu (IROPI) ......................... s. 93 5.6.4 Přijetí veškerých nezbytných kompenzačních opatření ............................. s. 94

PŘÍLOHY ............................................................................................................. s. 97 Příloha I: Doporučení a rozhodnutí přijatá mezinárodními úmluvami o potenciálním dopadu větrných elektráren na volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a stanoviště .......................... s. 97 Příloha II: Druhy ptáků považované za zvláště zranitelné větrnými elektrárnami ............................ s. 98 Příloha III: Chování netopýrů ve vztahu k větrným elektrárnám ..................................................... s. 102 Příloha IV: Vodní druhy uvedené ve směrnici o stanovištích, jimž se doporučuje věnovat zvláštní pozornost s ohledem na nežádoucí účinky větrných elektráren ................................. s. 104 Příloha V: Příklady navrhovaných či potvrzených dopadů rozvoje větrných elektráren na druhy a skupiny druhů .......................................................................................................... s. 105 Příloha VI: Evropské a vnitrostátní pokyny relevantní pro posuzování dopadu ve vztahu k větrným elektrárnám ................................................................................................................ s. 110 Bibliografie..................................................................................................................................... s. 117


ÚČEL TĚCHTO POKYNŮ Širší souvislosti V prosinci 2008 přijala EU ambiciózní a dalekosáhlý balíček opatření v oblasti „změny klimatu a energetiky“, v němž se mimo jiné 27 zemí EU zavázalo zvýšit do roku 2020 podíl energie získávané z obnovitelných zdrojů na 20 % celkové výroby energie v Evropě. Větrná energie, která představuje čistý a obnovitelný zdroj pro výrobu elektřiny, je předurčena k tomu, aby k naplnění tohoto 20% cíle významně přispěla. Během posledního desetiletí zažívá větrná energetika v Evropě rychlý růst. V roce 2008 pokrývala asi 4,8 % celkové spotřeby elektřiny v EU. Očekává se, že se tento podíl do roku 2020 přinejmenším ztrojnásobí. Je proto jasné, že v krátkodobém až střednědobém horizontu počet větrných elektráren instalovaných v celé EU pravděpodobně radikálně poroste. Bude důležité zajistit, aby byl takový rychlý rozvoj ve všech ohledech udržitelný a aby probíhal v souladu s právními předpisy EU týkajícími se životního prostředí, včetně směrnice o stanovištích a směrnice o ptácích. Dosavadní důkazy ukazují, že přestože obecně větrná energetika nepředstavuje závažnou hrozbu pro volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny, mohou nesprávně umístěné nebo navržené větrné elektrárny představovat potenciální hrozbu pro zranitelné druhy a zranitelná stanoviště, včetně těch, jež chrání směrnice o stanovištích a směrnice o ptácích. Účel těchto pokynů Účelem tohoto dokumentu je poskytnout návod, jak nejlépe zajistit, aby se vývoj v oblasti větrné energetiky nejlépe shodoval s ustanoveními směrnice o stanovištích a směrnice o ptácích. Zejména se zaměřuje na postupy, které je třeba provádět podle článku 6 směrnice o stanovištích při práci s plány a projekty větrných elektráren, které by mohly mít dopad na lokalitu Natura 2000, a nabízí objasnění určitých klíčových aspektů takového schvalovacího procesu. Směrnice o stanovištích a priori nevylučuje rozvoj větrných elektráren v lokalitách Natura 2000 či v jejich blízkosti. Takové případy je třeba posuzovat individuálně. Tento dokument je určen především pro využití ze strany příslušných orgánů a realizátorů, stejně jako konzultantů, správců lokalit a dalších odborníků, kteří se podílejí na plánování, navrhování, provádění a schvalování plánů nebo projektů větrných elektráren. Může být zajímavý i pro jiné organizace, například nevládní organizace a mezinárodní orgány. Během přípravy dokumentu k jeho vzniku také významně přispěla jednání s odborníky z členských států a místními skupinami zúčastněných osob a informace jimi poskytnuté v rámci ad hoc skupiny o větrné energetice a ochraně přírody. Struktura a obsah Tento dokument se skládá z 5 hlavních oddílů:  Kapitola 1 poskytuje přehled rozvoje větrné energetiky v Evropě a rámce politiky na úrovni

EU.  Kapitola 2 představuje hlavní ustanovení politiky EU v oblasti biologické rozmanitosti,

směrnice o stanovištích a směrnice o ptácích. Dále zkoumá vztah mezi strategickým posuzováním životního prostředí podle směrnice SEA, posuzováním dopadů na životní prostředí podle směrnice EIA a odpovídajícím posuzováním podle směrnice o stanovištích.

5

6


 Kapitola 3 přezkoumává potenciální dopady, které by rozvoj větrné energetiky mohl mít na

různé živočišné druhy, například ptáky, netopýry či mořské savce, a na různé typy stanovišť, například povrchová rašeliniště. Informace zde předkládané jsou vyvozeny z rozsáhlého přezkoumání stávající vědecké literatury a z dalších uznávaných informačních zdrojů.  Kapitola 4 přezkoumává výhody strategického plánování při rozvoji větrných elektráren

coby prostředku k dosažení účinnějšího a integrovanějšího procesu rozhodování, který napomáhá vyhnout se pozdějším konfliktům na úrovni projektu či takové střety minimalizovat, a zejména podporuje, aby byly větrné elektrárny budovány v oblastech vyznačujících se potenciálně malými či žádnými konflikty s ohledem na volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny. Jsou uvedeny různé příklady osvědčených postupů, jak bylo tohoto výsledku dosaženo v různých částech EU.  Kapitola 5 se zaměřuje konkrétně na ustanovení článku 6 směrnice o stanovištích a nabízí

průvodce jednotlivými kroky postupů, které je třeba dodržovat při posuzování plánů nebo projektů větrných elektráren, zejména těch, které by mohly mít vliv na lokality Natura 2000. Poskytuje rady a pokyny, jak provádět odpovídající posouzení a jak zajistit, aby byly k dispozici dostatečně spolehlivé vědecké informace, podle nichž lze určit, zda je pravděpodobné, že bude mít projekt nežádoucí účinek na celistvost lokality Natura 2000, nebo nebude. Omezení dokumentu Tyto pokyny mají být vázány textem směrnic o ptácích a stanovištích a mají být věrné jejich znění, stejně jako širším zásadám, o něž se opírá politika EU v oblasti životního prostředí a energie z obnovitelných zdrojů. Dokument nemá legislativní povahu, nevytváří nová pravidla, ale spíše poskytuje další pokyny k použití těch, která již existují. Jako takový pouze odráží názory útvarů Komise a nemá charakter právně závazného dokumentu. Konečný výklad směrnice náleží Soudnímu dvoru EU. Všude, kde je to vhodné, byla zahrnuta stávající judikatura, pokud již Soudní dvůr zaujal jasné stanovisko. Dokument rovněž nenahrazuje stávající obecné interpretační a metodické pokyny Komise k ustanovením článku 6 směrnice o stanovištích.1 Namísto toho se snaží vyjasnit určité aspekty těchto ustanovení a zejména je začlenit do kontextu rozvoje větrných elektráren. Tento dokument je proto nejlepší brát v úvahu ve spojení se stávajícími obecnými pokyny a oběma směrnicemi. Na závěr tento dokument uznává, že se na obě směrnice zabývající se přírodou vztahuje zásada subsidiarity a že je na členských státech, aby stanovily procesní požadavky, které z uvedených směrnic vyplývají. Osvědčené postupy a navrhované metodiky popsané v tomto dokumentu nejsou míněny jako normativní; jejich účelem je spíše poskytnout užitečné rady, náměty a návrhy na základě rozsáhlého přezkoumání stávajících zkušeností a dobré praxe z celé EU i jiných zemí. Pro potřeby získání dalších informací jsou v přílohách uvedeny odkazy na různé vnitrostátní pokyny a další informační zdroje.

1

„Péče o lokality soustavy Natura 2000. Ustanovení článku 6 směrnice o stanovištích (92/43/EHS)“. „Posuzování plánů a projektů významně ovlivňujících lokality Natura 2000.“ Metodické pokyny k ustanovení čl. 6 odst. 3 a 4 směrnice 92/43/EHS o přírodních stanovištích.“ „Pokyny k čl. 6 odst. 4 směrnice o stanovištích 92/43/EHS“. http://ec.europa.eu/environment/nature/natura2000/management/guidance_en.htm.


1. ROZVOJ VĚTRNÉ ENERGETIKY V EU



V prosinci 2008 přijala EU ambiciózní a dalekosáhlý balíček opatření v oblasti „změny klimatu a energetiky“, v němž se mimo jiné 27 zemí EU zavázalo zvýšit do roku 2020 podíl energie získávané z obnovitelných zdrojů na 20 % celkové výroby energie v Evropě.



Větrná energie, která představuje čistý a obnovitelný zdroj pro výrobu elektřiny, je předurčena k tomu, aby k naplnění tohoto 20% cíle významně přispěla. Také významně napomůže snižovat emise skleníkových plynů, emise znečišťující ovzduší a spotřebu sladké vody související s konvenční výrobou elektřiny v EU.



Větrná energetika zažívá v posledním desetiletí rychlý růst. V roce 2009 pokrývala přibližně 4,8 % celkové spotřeby elektřiny v EU. Očekává se, že se tento podíl do roku 2020 přinejmenším ztrojnásobí. To by mohlo znamenat, že do roku 2020 se budou větrné elektrárny na souši i na moři každoročně rozrůstat o více než 10 GW.



Za většinu větrné energetiky v EU v současné době odpovídá menšina členských států. I když připouštíme rozdíly větrných zdrojů, dostupnost jiných obnovitelných energetických zdrojů a rozdíly vnitrostátních priorit, je pravděpodobné, že ve většině zemí, ne-li ve všech, bude větrná energetika podstatně růst.



Nejnovější závazky EU ve vztahu k obnovitelným energetickým zdrojům vytvářejí příznivé právní prostředí pro rozvoj větrné energetiky, přičemž současně zajišťují, že se tak bude dít v souladu s právními předpisy EU o životním prostředí.

1.1 Větrná energetika v Evropě – 20 let udržitelného růstu Díky technologickému pokroku prochází po dobu posledních 20 let odvětví větrné energetiky v Evropě rychlým a udržitelným rozvojem. V roce 2009 pokrývala větrná energetika asi 4,8 % celkové spotřeby elektřiny ve 27 zemí EU. Důležitým momentem, který stojí za tímto rychlým růstem, je skutečnost, že Evropa potřebuje nalézt bezpečné energetické zdroje, které nezávisí na vnějších zdrojích plynu a ropy. Druhým důležitým momentem je významný přínos, který může mít větrná energetika ke snižování emisí skleníkových plynů. Větrná energetika, která představuje čistý a obnovitelný zdroj, již nyní hraje a bude dále hrát důležitou úlohu při zmírňování změny klimatu a současně přináší výhody, pokud jde o snižování emisí znečišťujících ovzduší a spotřeby chladicí vody spojené s mnoha konvenčními technologiemi výroby elektřiny.

Obrázek 1: Instalovaný výkon v EU 2000–2007 (MW) – EWEA „Pure Power“, březen 2008

7

8


1.2 Rámec politiky EU pro podporu obnovitelných energetických zdrojů Boj proti změně klimatu i energie z obnovitelných zdrojů mají v politickém programu EU vysokou prioritu. Historie politiky EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů začala v roce 1997 přijetím bílé knihy Komise nazvané Energie pro budoucnost: obnovitelné zdroje energie 2. Bylo přijato doporučení, aby se podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie do roku 2010 zdvojnásobil na úroveň 12 %. Toto doporučení bylo převedeno do legislativy v roce 2001 přijetím směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES „o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů“3 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/30/ES „o podpoře užívání biopaliv nebo jiných obnovitelných pohonných hmot v dopravě“4. Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES byl vytvořen systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. V lednu 2008 navrhla Komise ambiciózní a dalekosáhlý „balíček opatření v oblasti změny klimatu a energetiky“, který byl politicky schválen hlavami států EU v prosinci 20085. Balíček zavazuje členské státy EU ke splnění následujících cílů: - snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 nejméně o 20 % ve srovnání s úrovní z roku 1990 (zvýší se na 30 %, budou-li ostatní rozvinuté země vyvíjet srovnatelné úsilí v rámci nové dohody o změně globálního klimatu)6, - zvýšení využívání energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020 na úroveň 20 % hrubé evropské koncové spotřeby elektřiny, včetně speciálního cíle pro oblast dopravy (10 %), - snížení spotřeby energie o 20 % oproti hodnotám předpovídaným pro rok 2020, a to díky zvyšování energetické účinnosti7. V návaznosti na balíček byla v dubnu 2009 přijata směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES8 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (směrnice „RES“), která pro každý členský stát určuje povinné národní cílové hodnoty, aby bylo možné zajistit splnění celkového cíle EU pokrýt 20 % spotřeby energie z obnovitelných energetických zdrojů (viz tabulka 1). Podle směrnice RES musí každý členský stát navrhnout jasný akční plán, kterým prokáže, jak zamýšlí dosáhnout cílových hodnot v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Tyto národní akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů mají být přijaty do 30. června 2010 a mimo jiné mají obsahovat podrobnosti o národních cílech podle jednotlivých sektorů a o podpůrných programech. Měly by také poskytovat posouzení úlohy, kterou budou při plnění cílů v dané zemi hrát různé technologie, a obsahovat návrhy opatření, která budou realizována v zájmu zvýšení využívání energie z obnovitelných zdrojů, například snížení administrativních překážek a zlepšení podmínek přístupu k elektrickým sítím.

2

KOM(1997) 599 v konečném znění. Úř. věst. L 283; 27.10.2001, s. 33. 4 Úř. věst. L 123; 17.5.2003, s. 42. 5 http://ec.europa.eu/environment/climat/climate_action.htm. 6 Zahrnuje revizi systému pro obchodování s emisemi. 7 Na rozdíl od jiných cílů je tento cíl zatím pouze politický, tj. není právně závazný. 8 Úř. věst. L 140; 5.6.2009, s. 16. 3


Tabulka 1: Příloha I směrnice 2009/28/ES (směrnice RES) Celkové národní cíle určující podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2020

Obnovitelné energetické zdroje Energie z obnovitelných zdrojů může mít celou řadu podob: větrná, solární, aerotermální, geotermální, hydrotermální a energie z oceánů, vodní energie, energie z biomasy a bioplynů. Obnovitelné zdroje se používají mnoha způsoby: k výrobě elektřiny, k vytápění a chlazení nebo jako pohonné hmoty v dopravě. Větrná energie se používá pro výrobu elektřiny. Elektřina představuje pouze jeden z několika typů energie využívané v EU. Dvacetiprocentní cíl energie z obnovitelných zdrojů zahrnuje všechny formy energie.

1.3 Rozvoj větrné energetiky: předpovědi pro rok 2020 a dále Je jasné, že nové cíle EU budou vyžadovat, aby rozvoj energetiky z obnovitelných zdrojů prošel během relativně krátkého časového období významnou změnou. Podle Pracovního plánu Komise pro obnovitelné zdroje se očekává, že bude v roce 2020 pokryto z obnovitelných zdrojů asi 34 % spotřeby elektřiny, přičemž asi o 12 % se bude zasluhovat samotná větrná energetika. To by znamenalo trojnásobný nárůst současného podílu větrné energetiky na pokrytí spotřeby elektřiny v EU (asi 4,8 % v roce 2008).

9

10


Jeden z důvodů tak rychlé expanze větrné energetiky představuje významný rozvoj technologií větrné energetiky, k němuž došlo během posledních 20 let. Velikost turbín instalovaných na souši vzrostla z méně než 50 kW v 80. letech 20. století na dnešní hodnotu vyšší než 3 MW. Průměr rotoru se také zvětšil – z průměrné hodnoty 15 m na 100 m či více. Nyní převažují turbíny se 3 listy, otočené proti větru, s proměnlivou rychlostí a regulovaným úhlem náběhu generující 750 až 3 000 kW, které představují asi 90 % trhu v EU.9 Během let se také podstatně snížila cena instalace větrných turbín10, díky čemuž je nejen zakládání větrných elektráren levnější, ale také atraktivnější pro investory.

Obrázek 2: Růst energetiky z obnovitelných zdrojů: předpovědi týkající se elektřiny do roku 2020

11

Celkově se za posledních 12 let zvýšila kapacita větrné energetiky v EU více než stokrát, ze 4 753 MW v roce 1997 na 74 767 MW v roce 2009 (EWEA). V roce 2009 pocházelo více než 39 % kapacity výroby elektřiny nově připojované do evropské sítě z větrné energetiky. V Druhém strategickém přezkumu energetické politiky12 odhaduje Komise, že větrná energetika bude v krátkodobém až střednědobém horizontu expandovat ještě dále a podle některých scénářů použitých pro posouzení dopadu balíčku opatření v oblasti změny klimatu a energetiky by celková kapacita mohla do roku 2020 překročit 161 GW. Předpovědi EWEA jsou ještě vyšší, cíl představuje 230 GW do roku 2020, včetně 40 GW na moři. 1.4 Rozvoj větrné energetiky v různých členských státech Evropa je v současné době v oblasti technologií a rozvoje větrné energetiky světovou špičkou. Jedenáct evropských zemí mělo na svém území na konci roku 2008 instalovány větrné elektrárny o kapacitě větší než 1 000 MW (Německo, Španělsko, Dánsko, Itálie, Francie, Portugalsko, Nizozemsko, Švédsko, Irsko, Řecko a Spojené království) a pět z nich (Dánsko, Španělsko, Portugalsko, Irsko, Německo) pokrývá větrnou energetikou více než 5 % své celkové poptávky po elektřině.

9

Pro speciální potřeby se i nadále využívají malé a velmi malé turbíny, například jako tradiční součást venkovské elektrifikace, např. pro napájení samostatně stojících domů, člunů a telekomunikačních zařízení. Mikrogenerace může získat větší oblibu i v městských oblastech, ale v tuto chvíli má na trhu pouze malý podíl. 10 Průměrná větrná turbína stojí v Evropě 1,23 milionu za MW na souši a 2 až 2,2 milionu za MW na moři. 11 Sdělení Komise KOM(2006) 848 v konečném znění, 10.1.2007 „Pracovní plán pro obnovitelné zdroje energie“. 12 KOM(2008) 738 v konečném znění, 13.11.2008.


To neznamená, že větrná energetika hraje stejně důležitou úlohu ve všech zemích. Větrné zdroje se v jednotlivých zemích podstatně liší, stejně jako dostupnost alternativních obnovitelných zdrojů energie, například biomasy či geotermální energie. Možnosti současných přenosových sítí a dalších zařízení vyrábějících elektřinu integrovat velké množství větrné energie jsou také různé a do jisté míry závisí na historickém vývoji. Všechny tyto i další faktory budou hrát důležitou úlohu při strategickém plánování rozvoje větrné energetiky v EU a při určování, jaký příspěvek ke splnění cílů podle směrnice RES má v každém jednotlivém členském státu větrná energetika přinést. 1.5 Větrná energetika na moři Na rozdíl od větrné energetiky na souši je větrná energetika na moři stále ještě v počátcích svého rozvoje a zasluhuje se pouze o asi 2 % celkové instalované kapacity větrné energetiky v Evropě. Rozvoj zatím probíhal především v Severním moři a v Baltském moři, obvykle v mělkých vodách o hloubce do 30 m a ve vzdálenosti do 40 km od pobřeží. Uvést instalace na moři do provozu je ve srovnání s větrnými elektrárnami na souši složitější a nákladnější. Vzhledem k náročnějšímu a méně přístupnému provoznímu prostředí jsou kladeny vyšší požadavky na technologie. Stále také existují významné problémy, jež je třeba překonat, v dodavatelském řetězci (nedostatek instalačních plavidel či přístavních zařízení, nedostatek kvalifikované pracovní síly) i v získávání přístupu k elektrické síti. Avšak s ohledem na skutečnost, že se předpokládá, že na moři budou turbíny podstatně větších rozměrů (přibl. 5 MW), bude mít větrná energetika na moři s rozvojem technologií značný potenciál růstu. Ve sdělení z listopadu 200813 nazvaném „Větrná energie na moři: opatření nezbytná pro splnění cílů energetické politiky na rok 2020 a dále“ Komise odhaduje, že potenciál větrné energetiky na moři do roku 2020 činí pravděpodobně asi třiceti až čtyřicetinásobek tehdy instalované kapacity (na konci roku 2007 asi 1,1 GW, na konci roku 2009 2,06 GW).

Struktura výroby energie z obnovitelných zdrojů - rok 2006 Výroba elektřiny [TWh/rok]

80 70 60 50 40 30 20 10 0 AT BE BG CY CZ DE DK EE ES FI FR GR HU IE IT LT LU LV MT NL PL PT RO SE SI SK UK Bioplyn Pevná biomasa Biologický odpad Geotermální elektřina Fotovoltaika Větrná energie na pevnině Větrná energie na moři Malé vodní elektrárny Velké vodní elektrárny 14

Obrázek 3: Podpora a růst obnovitelných zdrojů energie a systémů v celé EU .

13 14

KOM(2008) 768 v konečném znění. Ze zprávy Komise o pokroku v oblasti obnovitelné energie, KOM(2009) 192 v konečném znění.

11

12


Obrázek 4 (nahoře): Podíl větrné energetiky na uspokojování poptávky po elektřině (2008) Obrázek 5 (vpravo): Podíl členských států na celkové kapacitě větrné energetiky na konci 15 roku 2008 (EWEA)

1.6 Vyvažování rozvoje větrných elektráren s širšími potřebami společnosti Rychlý rozvoj instalací větrných elektráren v nastávajících letech přinese společnosti mnoho výhod, v neposlední řadě ve snižování emisí skleníkových plynů. Kromě snížení emisí skleníkových plynů pomůže větrná energetika ekonomikám snižovat energetickou závislost a vystavení rizikům volatilních či vysokých cen paliv a uhlíku. Větrná energetika představuje také zdroj pro tvorbu pracovních míst, rozvoj technologií, sociální soudržnost a vývoz. Stejně jako u jiných forem rozvoje však musí být i tato expanze v rovnováze s dalšími širšími společenskými, hospodářskými a environmentálními potřebami, aby bylo možné zajistit, že bude růst udržitelný a přijatelný pro veřejnost. Stále existuje celá řada překážek, které je třeba překonat, aby mohla větrná energetika hrát úlohu, která odpovídá jejímu potenciálu. Kromě jiného to znamená zajistit lepší přístup k elektrické síti, odstranit administrativní překážky bránící využívání energie z obnovitelných zdrojů místo jiných tradičnějších forem energie a vylepšit technologie, zvláště pro instalace na moři. 15

EWEA Pure power: wind energy targets for 2020 and 2030, s. 26 a 23 (prosinec 2009) http://www.ewea.org/fileadmin/ewea_documents/documents/publications/reports/Pure_Power_Full_Report.p df.


Ze společenského hlediska jsou obavy z rozvoje větrné energetiky velmi různé a je třeba je řešit případ od případu a zajistit tak, aby byly náležitě brány v úvahu místní zájmy. Běžné obavy zahrnují potenciální hladinu hluku způsobovaného větrnými elektrárnami, vizuální dopad, otázky bezpečnosti, účinky na krajinu, archeologii, dědictví, stejně jako možné vzájemné rušení s leteckým či lodním provozem apod. Existuje také obava ohledně potenciálního dopadu, který by mohly mít špatně umístěné větrné elektrárny na přírodu, volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny a na které, ve světle předpokládané míry rozvoje, není možné nebrat zřetel. Právní předpisy EU v oblasti životního prostředí poskytují společný právní rámec pro řešení těchto obav, který je společný pro všechny členské státy. Mechanismus vytvořený současnými právními předpisy EU v oblasti životního prostředí může zajistit, aby probíhal rozvoj větrné energetiky způsobem, který je udržitelný a který minimalizuje její dopad na životní prostředí. Těmito postupy a potenciálními dopady větrných elektráren na přírodu, volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny se dále zabývají tyto pokyny. Je však důležité pamatovat na to, že potenciální konflikty s přírodou, volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami představují pouze jednu z mnoha možných překážek, kterým může čelit subjekt, jenž staví větrnou elektrárnu, v závislosti na místním kontextu. Je proto nutné jasně rozlišovat mezi jednotlivými překážkami, každou z nich v řádném kontextu analyzovat a nepoužívat nesprávně jako důvod pro námitky proti takovému rozvojovému záměru z jiných důvodů. Je proto nutné jasně pochopit, jaký typ potenciálních dopadů mohou mít větrné elektrárny na přírodu, volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny, stejně jako jaké zákonné povinnosti je třeba dodržet při plánování a realizaci staveb větrných elektráren.

13

14



2. RÁMEC POLITIKY EU A LEGISLATIVA EU V OBLASTI PŘÍRODY A BIOLOGICKÉ ROZMANITOSTI



Ochrana biologické rozmanitosti představuje, podobně jako boj proti změně klimatu či obnovitelné zdroje energie, významnou politickou prioritu. EU se snaží zastavit pokles biologické rozmanitosti v EU a tento závazek je nyní pevně zakotven ve všech aspektech politiky EU.



Směrnice EU o stanovištích a ptácích představují základní kameny politiky biologické rozmanitosti EU. Umožňují všem členským státům, aby spolupracovaly na ochraně a zajištění přežití nejvíce ohrožených a zranitelných druhů a typů stanovišť v Evropě.



Ústředním prvkem obou směrnic je vytvoření sítě Natura 2000, ekologické sítě lokalit zasahující do 27 zemí EU. Téměř 26 000 lokalit, jež jsou v tuto chvíli zahrnuty do sítě, pokrývá téměř 18 % rozlohy EU. Dále existují také významné mořské oblasti, ale tato složka sítě není dosud kompletní.



Větrné elektrárny, u nichž je pravděpodobné, že budou mít nežádoucí účinky na lokalitu Natura 2000, musí být podrobeny odpovídajícímu posouzení z hlediska cílů ochrany předmětné lokality. Takové stavby mohou pokračovat za určitých podmínek, jsou-li respektovány procesní záruky stanovené v obou směrnicích týkajících se přírody.



Obě směrnice také vyžadují, aby stavby větrných elektráren nezpůsobovaly významné škody druhům v zájmu Společenství (tj. těm, kterých se směrnice týkají) nebo jejich základním stanovištím v širší krajině, ani tyto druhy nerušily.



Nové plány a projekty větrných elektráren mohou být také předmětem ustanovení směrnic SEA a EIA, ale tato posouzení jsou osobitá a liší se od odpovídajícího posouzení prováděného podle směrnice o stanovištích.

2.1 Úvod Je jasné, že počet instalací větrných elektráren v EU bude pravděpodobně v krátkodobém až střednědobém horizontu v některých částech Evropy značným tempem růst. Vzhledem k tomu, že se všeobecně uznává, že větrná energie představuje obnovitelný a čistý zdroj energie a jako taková významně přispívá ke zmírňování změny klimatu, bude důležité zajistit, aby byl její rozvoj ve všech ohledech udržitelný a bylo ho dosaženo bez nezbytných škod na evropském přírodním prostředí a přírodním dědictví. Podobně jako v jakýchkoli jiných průmyslových činnostech zahrnujících využívání půdy či moře má rozvoj větrné energetiky nevyhnutelnou ekologickou stopu, kterou je třeba brát v úvahu a v relevantních případech řešit. Tato kapitola představuje základní environmentální právní předpisy EU a mezinárodní závazky, které je třeba při rozvoji větrných elektráren v EU respektovat. Kapitola 5 poskytne další podrobné pokyny, pokud jde o rozvojové záměry ovlivňující zejména lokality Natura 2000.

15

16


2.2 Závazek EU k zastavení ztráty biologické rozmanitosti Ochrana biologické rozmanitosti má, podobně jako boj proti změně klimatu či obnovitelné zdroje energie, v politickém programu EU vysoké postavení. Je zařazena mezi klíčové operativní cíle strategie pro udržitelný rozvoj16 a lisabonského partnerství pro růst a zaměstnanost. Šestý akční program pro životní prostředí17, který stanoví rámec pro proces tvorby politiky životního prostředí v EU na období 2002–2012, pokládá „přírodu a biologickou rozmanitost“ za jednu ze čtyř prioritních oblastí činnosti18. Podrobná opatření, jež mají být přijata, jsou stanovena v akčním plánu EU pro biologickou rozmanitost přijatém Evropskou komisí v roce 200619. Akční plán EU představuje v politice biologické rozmanitosti EU významný nový přístup, protože se vůbec poprvé zabývá v jediném strategickém dokumentu všemi relevantními ekonomickými sektory a oblastmi politiky a rozděluje odpovědnost za jeho provádění. Bere na vědomí, že ke změně dojde pouze v případě, kdy bude existovat společné úsilí všech hospodářských odvětví, jež napomůže splnit cíle v oblasti biologické rozmanitosti. Plán EU rovněž zdůrazňuje významné ekosystémové služby poskytované přírodou, na nichž závisí naše hospodářství a veřejný blahobyt. Zdravé ekosystémy pomáhají čistit vzduch a vodu a regulovat klima. Poskytují základní zboží, jako jsou potraviny, vlákna a dřevo. Jako takové budou v následujících letech hrát významnou úlohu při zmírňování účinků změny klimatu. Komise plánuje předložit novou strategii biologické rozmanitosti EU do konce roku 2010 na základě sdělení o koncepci a cílech EU v souvislosti s biologickou rozmanitostí po roce 201020 a na základě závěrů Rady EU pro biologickou rozmanitost po roce 2010 přijatých 15. března 2010. Tato strategie by měla stanovit omezený počet měřitelných dílčích cílů pro různé ekosystémy, hybné síly, tlaky a reakce a zajistit jejich integraci do příslušných interních a externích odvětvových politik EU. Novým aspektem strategie ochrany biologické rozmanitosti do roku 2020 bude stanovení výchozí úrovně biologické rozmanitosti, která nám umožní posuzovat pokrok směrem k naplňování cíle. Strategie EU21 bude vytvořena s ohledem na globální rámec biologické rozmanitosti po roce 2010, který by měl být přijat podle Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti v říjnu 2010.

16

KOM (2001) 264 v konečném znění; obnovená strategie udržitelného rozvoje EU přijatá v červnu 2006. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1600/2002/ES, Úř. věst. L 242, 10.9.2002. 18 Další jsou boj proti změně klimatu, životní prostředí a zdraví, řízení přírodních zdrojů a odpady. 19 KOM/2006/0216 v konečném znění. http://ec.europa.eu/environment/nature/biodiversity/comm2006/index_en.htm. 20 (KOM(2010) 4 v konečném znění, 19.1.2010) 21 Další vývoj je možné sledovat na adrese http://ec.europa.eu/environment/nature/biodiversity/policy/index_en.htm. 17


Biologická rozmanitost a změna klimatu Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) předpovídá, že průměrná povrchová teplota na celém světě se do roku 2100 zvýší ve srovnání s dobou před průmyslovou revolucí o 2–6,4 °C. Dopad na biologickou rozmanitost a ekosystémy je těžké odhadnout, ale očekává se, že bude velmi značný. Studie již ukazují, že mnohé druhy mají problémy přizpůsobit se měnícímu se klimatu a že je tato změna vystavuje ještě většímu riziku vyhubení. Klimatická změna také ohrožuje cenné ekosystémy, na nichž závisí zboží a služby důležité pro společnost, například ochrana proti povodním nebo ukládání uhlíku. Zdravé ekosystémy představují zásadní složku jakékoli strategie zmírňování klimatických změn, stejně jako v případě volně žijících živočichů jsou však pod značným tlakem z důvodu ztrát a zhoršení stanovišť, jejichž příčiny do značné míry spočívají v překotném rozšiřování měst, intenzifikaci využívání půdy a nevhodném rozvoji. Schopnost ekosystémů pomáhat nám při zmírňování změn klimatu bude určena tím, jak účinně jsou takové ekosystémy chráněny a řízeny.

2.3 Směrnice o stanovištích a ptácích Směrnice EU o ptácích a stanovištích představují základní kameny politiky biologické rozmanitosti EU. Umožňují spolupráci všech 27 členských států EU v rámci společného právního rámce, za účelem ochrany nejcennějších evropských druhů a přírodních stanovišť v celém jejich přirozeném areálu rozšíření v EU, bez ohledu na politické či správní hranice. Směrnice mají dva hlavní cíle:  chránit vlastní druhy v celé EU (prostřednictvím ustanovení o ochraně druhů),  chránit základní oblasti rozšíření některých vzácných a ohrožených druhů (prostřednictvím ustanovení o ochraně stanovišť, která dala vzniknout síti Natura 2000). V druhém z případů je důležité poznamenat, že síť Natura 2000 nepředstavuje systém striktních přírodních rezervací, kde jsou vyloučeny veškeré lidské činnosti. Naopak obě směrnice určují společný právní rámec, který platí ve všech zemích EU a který zajišťuje, aby byly lidské činnosti – mimo jiné činnosti v oblasti větrné energetiky – prováděny tak, že nemají nepříznivý vliv na integritu lokalit Natura 2000. Článek 6 směrnice o stanovištích stanovuje procesní záruky, které je třeba dodržovat v případě nových staveb. Jeho ustanovení jsou vysvětlena podrobněji v následujících kapitolách. Nejdříve je však užitečné pochopit obecný účel obou směrnic. 2.3.1 Celkové cíle směrnice o ochraně ptáků a stanovišť Celkovým cílem směrnice o ptácích22 je zachování a obnovení populací přirozeně se vyskytujících volně žijících druhů ptáků na území EU (cca 500 druhů) na úrovni, která zajistí jejich přežití v dlouhodobém horizontu. Směrnice o stanovištích23 má podobné cíle jako směrnice o ptácích, ale týká se živočišných druhů jiných než ptáků a typů stanovišť. Jejím cílem je zajistit ochranu 1 000 dalších ohrožených volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a 230 vzácných a ohrožených typů stanovišť, u nichž hrozí vymizení. 22

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (kodifikovaná verze směrnice Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků ve znění pozdějších předpisů) – viz http://ec.europa.eu/environment/nature/legislation/index_en.htm. 23 Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, konsolidovanou verzi s referenčním číslem 01992L0043 ze dne 1.1.2007 naleznete na adrese http://ec.europa.eu/environment/nature/legislation/index_en.htm.

17

18


Je třeba poznamenat, že směrnice o stanovištích se netýká všech druhů rostlin a živočichů v Evropě (tj. netýká se veškeré biologické rozmanitosti EU). Namísto toho se zaměřuje na podmnožinu přibližně 1 500 druhů – často jsou tyto druhy označované jako druhy významné pro Společenství (nebo druhy evropského významu) –, které jsou tak vzácné a ohrožené, že potřebují ochranu, aby bylo zajištěno jejich dlouhodobé přežití v EU. 2.3.2 Obecný systém přísné ochrany druhů Pokud jde o ochranu druhů, obě směrnice vyžadují, aby členské státy zavedly obecné právní úpravy ochrany všech druhů volně žijících ptáků v EU a druhů uvedených v příloze IV směrnice o stanovištích v celém přirozeném areálu jejich rozšíření v EU. Tato ustanovení platí jak uvnitř, tak vně chráněných lokalit. Přesné podmínky jsou stanoveny v článku 5 směrnice o ptácích a v článku 12 (pokud jde o zvířata) a v článku 13 (pokud jde o rostliny) směrnice o stanovištích. Protože některé chráněné druhy by mohly být potenciálně ohroženy větrnými elektrárnami, může být nutné, aby tato ustanovení braly v úvahu také subjekty podílející se na výstavbě a plánování, když uvažují o rozvoji mimo síť Natura 2000. Toto by se mohlo týkat například případů, kdy je navrhovaná stavba umístěna na významné migrační cestě, protože by mohla způsobovat významné škody či rušení chráněných ptáků, netopýrů či jiných druhů během jejich migrace. Bez ohledu na to, jaká opatření jsou využita pro naplnění ustanovení obou směrnic o přísné ochraně, musí být přiměřená posouzenému dopadu na stav předmětných druhů z hlediska ochrany.

Článek 5 směrnice o ptácích

Článek 12 a 13 směrnice o stanovištích

Členské státy by měly přijmout opatření nezbytná k vytvoření obecné právní úpravy ochrany všech volně žijících druhů ptáků v celém jejich přirozeném areálu rozšíření v EU. Zejména by měly zakázat:

Členské státy by měly přijmout nezbytná opatření pro ochranu živočišných druhů uvedených v příloze IV v jejich přirozeném areálu rozšíření v Evropě.

-

-

úmyslné usmrcování nebo odchyt jakýmkoli způsobem, úmyslné ničení nebo poškozování jejich hnízd a vajec nebo odstraňování hnízd, sběr jejich vajec ve volné přírodě a jejich držení, úmyslné vyrušování těchto ptáků, zejména během rozmnožování a odchovu mláďat, pokud by to na ptáky mělo významný nepříznivý účinek, držení ptáků v zajetí a jejich prodej.

V případě chráněných živočichů to znamená zákaz: úmyslného usmrcování nebo odchytu jakýmkoli způsobem, úmyslného vyrušování, zejména v období rozmnožování, výchovy mláďat, přezimování a migrace, úmyslného ničení nebo sběru jejich vajec z volné přírody, poškozování nebo ničení míst rozmnožování nebo míst odpočinku, držení, prodej a dopravu jedinců těchto druhů z volné přírody. V případě chráněných rostlin to znamená zákaz: úmyslného vyrývání, sběru, vyřezávání, vytrhávání nebo ničení takových rostlin ve volné přírodě, držení, dopravy a prodeje jedinců těchto druhů odebraných z volné přírody.


Odchylky od těchto ustanovení o ochraně druhů jsou povoleny v některých případech (např. za účelem předcházení závažných škod na úrodě, dobytku, lesích, rybářství a vodním hospodářství), pokud neexistuje jiné uspokojivé řešení a důsledky těchto odchylek nejsou v rozporu s cíli směrnic. Podmínky pro uplatnění výjimek jsou stanoveny v článku 9 směrnice o ptácích a v článku 16 směrnice o stanovištích. Ve vztahu k větrným elektrárnám se jedná především o důvody související se zájmy veřejného zdraví a veřejné bezpečnosti nebo s jinými naléhavými důvody veřejného zájmu (čl. 16 odst. 1 písm. c)), jež mohou připadat v úvahu. Komise vytvořila pokyny k ustanovením o přísné ochraně živočišných druhů chráněných na základě směrnice o stanovištích24. 2.3.3 Ustanovení o ochraně stanovišť: síť Natura 2000: Obě směrnice týkající se přírody rovněž vyžadují ochranu hlavních lokalit určitých druhů a typů stanovišť uvedených v příslušných přílohách. Společně tyto lokality tvoří část sítě Natura 2000, která se rozkládá ve 27 zemích EU.  Podle směrnice

o stanovištích je třeba chránit základní lokality typů stanovišť uvedených v příloze I a druhů uvedených v příloze II25. Prvním krokem je, aby členské státy navrhly národní seznam možných lokalit významných pro Společenství (SCI). Je důležité poznamenat, že výběr lokalit SCI musí být prováděn výhradně na základě vědeckého hlediska. Členské státy v této fázi nesmějí brát v úvahu ekonomické aspekty.26

SMĚRNICE O STANOVIŠTÍCH

SMĚRNICE O PTÁCÍCH

Státní seznam navržených lokalit (pSCI)

Zvláště chráněné oblasti (ZCHO)

Lokality významné pro Společenství (SCI)

Zvláštní oblasti ochrany (SAC)

Tyto navržené lokality SCI jsou poté přezkoumány na biogeografické úrovni 27, aby se zajistilo, že nabízejí dostatečné pokrytí příslušných chráněných druhů a typů stanovišť. Následně je schvaluje Komise. Členské státy mají poté šest let na to, aby schválené lokality SCI vyhlásily za zvláštní oblast ochrany (SAC). Do té doby musí také určit nezbytná ochranná opatření pro udržení a obnovu příznivého stavu stanovišť a druhů z hlediska ochrany.

24

Pokyny k přísné ochraně živočišných druhů v zájmu Společenství podle směrnice „o stanovištích” 92/43/EHS http://ec.europa.eu/environment/nature/conservation/species/guidance/index_en.htm 25 Mezi druhy uvedenými v příloze II a v příloze IV existuje značný přesah, ale ne všechny druhy uvedené v příloze IV vyžadují speciální ochranu lokalit v síti Natura 2000, a proto nejsou všechny uvedeny v příloze II. 26 Rozsudek ESD C-371/98, First Corporate Shipping LTD. 27 EU má 9 biogeografických oblastí, z nichž každá je charakterizována kombinací vegetace, podnebí, topografie a geologie. Práce na této úrovni usnadňuje kontrolu druhů a trendů ochrany přírodních stanovišť v podobných přírodních podmínkách, bez ohledu na státní hranice.

19

20


 Podle směrnice o ptácích musí být základní lokality klasifikovány pro přibližně 190 druhů

ptáků uvedených v příloze I směrnice. Členské státy musí také označit lokality pro další pravidelně se vyskytující stěhovavé druhy ptáků, které nejsou uvedeny v příloze I, s ohledem na potřebu ochrany zimovišť, míst zastávek na jejich tahových cestách, míst, kde se rozmnožují a pelichají, např. mokřadů mezinárodního významu. Tyto lokality se nazývají zvláště chráněné oblasti (ZCHO) a jsou zahrnuty přímo do Evropské sítě Natura 200028. V prosinci 2009 bylo do sítě Natura 2000 zařazeno asi 26 000 lokalit SCI a ZCHO29. Společně pokrývají přibližně 18 % rozlohy EU 27 a dále významné mořské oblasti30. V této fázi existovalo 1 391 lokalit SCI a 619 ZCHO v mořích, má-li však být mořská složka sítě kompletní, bude třeba chránit ještě další lokality. Tento úkol by měl být završen do roku 2012.

Obrázek 6: Evropská síť Natura 2000 v EU-27, stav k lednu 2009

28

Na rozdíl od směrnice o stanovištích neexistuje žádný mezistupeň výběru lokalit podle biografické oblasti v případě lokalit ZCHO. Tyto jsou zahrnuty přímo do sítě Natura 2000. 29 Evropská komise, http://ec.europa.eu/environment/nature/natura2000/barometer/index_en.htm. 30 Někdy vznikají značné překryvy mezi lokalitami ZCHO a SCI, uváděné hodnoty proto nejsou kumulativní.


2.3.4 Péče o lokality Natura 2000 a jejich ochrana V lokalitách Natura 2000 musí členské státy:  přijmout vhodná ochranná opatření pro zachování a obnovu přírodních stanovišť a druhů, pro které byla lokalita vyhlášena, do příznivého stavu z hlediska jejich ochrany (čl. 6 odst. 1),  vyloučit škodlivé činnosti, které by mohly významně rušit tyto druhy nebo poškozovat stanoviště nebo typy stanovišť chráněných druhů (čl. 6 odst. 2). Příslušné orgány v každé zemi by měly určit ochranná opatření pro lokality Natura 2000 nejpozději do 6 let po zařazení lokality mezi lokality významné pro Společenství (nebo v případě ZCHO bezprostředně po zařazení). Tato ochranná opatření mají být založena na postavení a ekologických požadavcích stanovišť a druhů, pro které je lokalita zařazena do sítě Natura 2000. Konečným cílem je zajistit, aby byly druhy a typy stanovišť zachovány nebo obnoveny do příznivého stavu v celém jejich přirozeném areálu rozšíření.31

Co v praxi znamená příznivý stav z hlediska ochrany? Konečným cílem směrnice o stanovištích je zajistit, aby druhy a typy stanovišť, které jsou předmětem ochrany, dosáhly tzv. „příznivého stavu z hlediska ochrany“ a aby bylo jejich dlouhodobé přežití považováno v rámci celého jejich přirozeného areálu rozšíření v Evropě za bezpečné. V případě druhů, na které se vztahuje směrnice (čl. 1 písm. i)) to znamená, že: - populace se udržují dlouhodobě a nevykazují znaky pokračujícího úbytku, - jejich přirozený areál rozšíření se nezmenšuje, - existuje dostatečně velké stanoviště pro dlouhodobé udržení populací a pravděpodobně bude existovat i nadále. V případě typu stanoviště je příznivého stavu z hlediska ochrany (čl. 1 písm. e)) dosaženo, když: - jeho přirozené rozšíření a rozloha, kterou v takovém rozšíření zaujímá, je stabilní či rostoucí, - je přítomna specifická struktura a funkce, jak je to třeba pro dlouhodobé uchování, a je pravděpodobné, že tomu tak bude i v dohledné budoucnosti, - stav ochrany typických druhů, které v takových typech stanovišť žijí, je také příznivý.

Jako pomoc při rozhodování, jaká ochranná opatření by měla být realizována u jednotlivých lokalit Natura 2000, navrhuje směrnice o stanovištích vypracovat plány péče, které budou specificky určené pro předmětnou lokalitu nebo integrované do dalších rozvojových plánů. Pokud existují plány péče, mohou představovat užitečný zdroj informací pro realizátory, protože: - zaznamenají potřeby ochrany stanovišť a druhů, pro něž byla lokalita vyhlášena, tak, aby bylo všem jasné, co se ochraňuje a proč, - analyzují sociálně-ekonomický a kulturní kontext dané oblasti a interakce mezi různými způsoby využívání půdy a přítomnými druhy a stanovišti, - upřesňují pro danou lokalitu cíle ochrany, - identifikují praktická řešení péče, která mohou pomoci integrovat ochranářské aktivity s ostatními postupy využívání půdy. 31

Pojem stavu příznivého z hlediska ochrany není uveden ve směrnici o ptácích, ale existují v ní obdobné požadavky, tj. všechny lokality ZCHO musí být stále předmětem zvláštních opatření týkajících se ochrany jejich stanovišť s cílem zajistit přežití a rozmnožování ptáků uvedených v příloze I v jejich areálu rozšíření.

21

22


2.3.5 Rozvojové záměry ovlivňující lokality Natura 2000 Zatímco čl. 6 odst. 1 a 2 směrnice o stanovištích se týkají každodenní péče a ochrany lokalit Natura 2000, čl. 6 odst. 3 a čl. 6 odst. 4 stanoví postup při plánování nových rozvojových záměrů, které by mohly mít na lokalitu v síti Natura 2000 dopad32. Tento postup je podrobně rozebrán v kapitole 5, ale v zásadě vyžaduje, aby byl jakýkoli plán nebo projekt, u něhož je pravděpodobné, že bude mít významný negativní dopad na lokalitu Natura 2000, podroben „odpovídajícímu posouzení“, a tyto účinky aby tak byly podrobně prozkoumány a aby se zjistilo, jak se vztahují k cílům ochrany dotyčné lokality. V závislosti na zjištěních vyvozených z odpovídajícího posouzení příslušný orgán schválí plán či projekt tak, jak je, pokud zjistí, že nebude mít nežádoucí dopad na integritu předmětné lokality. Nebo, pokud zjistí, že existuje nežádoucí účinek, může požadovat v závislosti na míře dopadu jedno či více z následujících:  budou zavedena specifická opatření, která negativní účinky odstraní,  během stavební, provozní či likvidační fáze větrné elektrárny budou dodržovány určité podmínky, opět za účelem eliminace pravděpodobnosti negativních účinků nebo jejich snížení na nevýznamnou úroveň, kde již nemají negativní účinek na integritu lokality,  namísto původní možnosti jsou zkoumány proveditelné alternativy. Za výjimečných okolností může být u určitého plánu nebo projektu i nadále povoleno pokračovat za daných podmínek, navzdory tomu, že z posouzení vyplynulo, že bude mít negativní účinky na lokalitu, a to za podmínek dodržení procesních záruk stanovených ve směrnici o stanovištích. Takový postup může být přípustný, pokud například nejsou k dispozici žádné alternativy a má se za to, že realizace takového plánu nebo projektu je v převažujícím veřejném zájmu. V takových případech bude třeba realizovat vyrovnávací opatření, aby byla zajištěna celková soudržnost sítě Natura 2000 (viz kapitola 5). 2.3.6 Zlepšování ekologické soudržnosti sítě Natura 2000 Kromě určení základních lokalit v rámci sítě Natura 2000 požaduje článek 10 směrnice o stanovištích, aby se členské státy snažily zlepšovat ekologickou soudržnost sítě v širší krajině zachováváním a případně i rozvíjením krajinných prvků, které mají velký význam pro volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny, například koridory pro volně žijící zvířata nebo spojovací ostrůvky, které lze využít při migraci a šíření33.

32

Tato skutečnost platí pro lokality SCI, SAC i ZCHO a týká se nejen plánů či záměrů realizovaných uvnitř lokalit Natura 2000, ale i těch, které jsou situovány mimo, ale mohly by mít významný dopad na ochranu druhů a stanovišť uvnitř lokality. Například může jít o přehradu stavěnou ve směru proti proudu řeky, která by mohla změnit či zastavit pravidelné zaplavování důležitého mokřadu pro ptáky, který se nachází v lokalitě ZCHO dále po proudu. 33 Pokyny ohledně zachovávání krajinných prvků v souladu s článkem 10 směrnice o stanovištích a článkem 3 směrnice o ptácích naleznete v publikaci Kettunen et al. (2007), jež je k dispozici na adrese http://ec.europa.eu/environment/nature/ecosystems/docs/adaptation_fragmentation_guidelines.pdf


2.4 Směrnice EU o přírodě a rozvoj větrných elektráren Pokud jde o rozvoj větrných elektráren, je třeba pamatovat zejména na dva aspekty směrnic EU v závislosti na tom, kde je rozvojový záměr lokalizován: 



v lokalitách Natura 2000 a jejich okolí: jakýkoli rozvojový záměr větrné elektrárny, u něhož je pravděpodobné, že bude mít dopad na jednu či více lokalit Natura 2000, musí projít postupem odpovídajícího posouzení a v nezbytných případech použít relevantní záruky týkající se druhů a typů stanovišť v zájmu Společenství (podrobně vysvětleno v kapitole 5), kdekoli jinde v EU: obě směrnice také vyžadují, aby členské státy chránily druhy v zájmu Společenství v celém přirozeném areálu jejich rozšíření v EU (srov. článek 5 směrnice o ptácích a článek 12 směrnice o stanovištích – viz výše). Z tohoto důvodu musí jakýkoli rozvojový záměr větrné elektrárny brát v úvahu i potenciální dopady na druhy v zájmu Společenství (kterých se týkají obě směrnice) mimo lokality Natura 2000.

2.5 Směrnice SEA a směrnice EIA Dvě další důležité součásti právních předpisů EU týkajících se životního prostředí jsou přímo relevantní pro rozvoj větrných elektráren: - směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (běžně označovaná jako směrnice „SEA“),34 - směrnice Rady 85/337/EHS o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí, ve znění z roku 1997 (97/11/ES) a 2003 (2003/35/ES) – (běžně označovaná jako směrnice „EIA“)35. 2.5.1 Směrnice SEA Účelem směrnice 2001/42/ES (směrnice SEA) je zajistit, aby u některých plánů a programů byly již během jejich přípravy a před jejich přijetím identifikovány, posuzovány a brány v úvahu jejich dopady na životní prostředí. V tomto ohledu se po členských státech požaduje:  aby připravily zprávu o vlivech na životní prostředí, která určuje a hodnotí možné významné vlivy plánů a programů na životní prostředí a veškerá rozumná řešení,  aby poskytly některým orgánům a veřejnosti příležitost vyjádřit své stanovisko ke zprávě o vlivech na životní prostředí, stejně jako k návrhu plánu nebo programu. Konzultace nejen pomáhá zajistit, aby údaje poskytnuté pro posuzování byly úplné a spolehlivé, ale také pomáhá zajistit větší průhlednost rozhodovacího procesu. Nakonec si SEA klade za cíl podpořit integrovanější a účinnější přístup k územnímu plánování, kde je životní prostředí, včetně biologické rozmanitosti, bráno v úvahu v mnohem ranější fázi procesu plánování a na mnohem strategičtější úrovni. Z tohoto obvykle vyplývá, že dochází k menšímu počtu konfliktů v navazující fázi na úrovni jednotlivých záměrů. Tento postup umožňuje také vhodnější určování lokalit pro budoucí rozvojové záměry, mimo oblasti možného konfliktu s ochranou přírody.

34 35

Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30–37 – http://ec.europa.eu/environment/eia/home.htm. Úř. věst. L 156, 25.6.2003, s. 17 – http://ec.europa.eu/environment/eia/home.htm.

23

24


Strategické posuzování životního prostředí je závazné pro celou řadu plánů a programů (tj. provádí se v oblasti zemědělství, lesnictví, rybolovu, energetiky, průmyslu, dopravy, nakládání s odpady, vodního hospodářství, telekomunikací, cestovního ruchu, územního plánování nebo plánování využívání půdy) a určuje rámec pro budoucí schvalování záměrů uvedených ve „směrnici EIA“. Posouzení SEA by se mělo provádět ke všem plánům nebo programům, u nichž – s ohledem na pravděpodobný významný vliv na lokality – bylo určeno, že vyžadují posouzení podle článku 6 nebo 7 směrnice o stanovištích. 2.5.2 Posuzování vlivů na životní prostředí Zatímco proces SEA funguje na úrovni veřejných plánů a programů, posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) se provádí na úrovni jednotlivých veřejných a soukromých záměrů. Povolení pro záměry36, které pravděpodobně budou mít významný vliv na životní prostředí, by proto mělo být poskytováno pouze po provedení posouzení pravděpodobných významných vlivů dotyčného záměru. Směrnice EIA rozlišuje mezi záměry vyžadujícími povinné provedení posouzení vlivů na životní prostředí (tzv. záměry podle přílohy I) a záměry, u nichž musí orgány členského státu rozhodnout v postupu označovaném jako „výběr“, zda je pravděpodobné, že budou mít předmětné záměry významný vliv, a to s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v příloze III směrnice (tzv. záměry podle přílohy II). Rozvojové záměry v oblasti větrné energetiky jsou uvedeny v příloze II.3.i směrnice EIA37. Proces posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) Typický postup EIA sestává z následujících fází: 

Výběr (článek 4 a příloha III směrnice EIA): provádí se za účelem určení, zda se posouzení EIA vyžaduje. Výběr je třeba provést u jakéhokoli typu záměru uvedeného v příloze II (včetně větrných elektráren). Rozhodnutí o výběru přijímané příslušným vnitrostátním orgánem by mělo být zpřístupněno veřejnosti.



Určení rozsahu (článek 5): představuje fázi procesu posouzení EIA, která určuje obsah a rozsah témat, kterým se mají věnovat informace o životním prostředí, jež mají být předloženy příslušnému orgánu realizátorem záměru. Fáze určení rozsahu představuje důležité rysy odpovídající režimu EIA, a to především proto, že zlepšuje kvalitu posouzení EIA.



Příprava prohlášení nebo zprávy o životním prostředí (článek 5) prezentující následující potřebné informace o životním prostředí: popis záměru, popis opatření k vyloučení nebo omezení významných škodlivých účinků, údaje nezbytné ke zjištění a posouzení hlavních účinků na životní prostředí, nástin hlavních alternativních řešení uvažovaných realizátorem a uvedení důvodů pro upřednostňovanou volbu, s ohledem na identifikované účinky na životní prostředí. Tyto údaje by měly být k dispozici veřejnosti.



Konzultace: (články 6, 7 a 8) je třeba informovat a konzultovat veřejnost, orgány zabývající se životním prostředím a dotčené členské státy, a to ještě před přijetím rozhodnutí o povolení rozvojového záměru. Výsledky konzultací a shromážděné informace musí být v povolovacím řízení brány v úvahu.



Vysvětlení rozhodnutí: (článek 9) po přijetí rozhodnutí o udělení či neudělení povolení jsou vnitrostátní orgány povinny zpřístupnit veřejnosti konkrétní informace, např. obsah rozhodnutí a všechny podmínky k němu připojené, hlavní důvody a úvahy, z nichž rozhodnutí vychází, včetně informací o procesu účasti veřejnosti a popisu hlavních opatření pro zmírnění či vyrovnávacích opatření, pokud je to relevantní.

36

Směrnice EIA definuje „záměr“ jako provádění stavebních prací nebo výstavbu jiných zařízení nebo děl, případně zásahy do přírodního prostředí a krajiny. 37 Příloha uvádí „zařízení k využívání větru pro výrobu elektrické energie (větrné parky)“.


Posouzení EIA by se mělo zabývat přímými a nepřímými vlivy na (článek 3):  člověka, faunu a flóru,  půdu, vodu, podnebí a krajinu,  hmotný majetek a kulturní dědictví  a vzájemným působením mezi faktory uvedenými v odrážkách výše. Je třeba posoudit pozitivní i negativní účinky.

2.5.3 Vztah mezi SEA, EIA a odpovídajícími posouzeními Existuje mnoho podobností mezi postupy pro SEA a EIA a odpovídajícími posouzeními prováděnými pro plány nebo projekty mající dopad na lokality Natura 2000 podle směrnice o stanovištích. To však neznamená, že jsou stejné, existují také významné rozdíly (viz tabulka). Posouzením SEA ani EIA proto není možné zastoupit ani nahradit odpovídající posouzení, protože žádný z těchto postupů není povýšen nad ostatní. Mohou samozřejmě probíhat nezávisle na sobě nebo může odpovídající posouzení tvořit součást posouzení EIA či SEA38, ale v takových případech by ve zprávě o životním prostředí v rámci posouzení SEA nebo v dokumentaci o životním prostředí v rámci posouzení EIA mělo být odpovídající posouzení jasně rozpoznatelné a identifikovatelné nebo by mělo být vykázáno samostatně, aby bylo možné jeho závěry odlišit od obecných závěrů posouzení EIA či SEA39. Jedním z klíčových rozdílů mezi posouzeními SEA/EIA a odpovídajícími posouzeními podle směrnice o stanovištích, kromě skutečnosti, že tato posouzení měří různé aspekty přirozeného prostředí a liší se v kritériích pro určení „významnosti“, je způsob, jakým se s výsledkem posouzení dále nakládá. V tomto ohledu posouzení SEA a EIA stanoví v zásadě procesní požadavky a nezakládají povinné normy pro oblast životního prostředí. Na druhou stranu posouzení podle směrnice o stanovištích stanoví materiální povinnosti, hlavně proto, že zavádí normy pro oblast životního prostředí, tj. cíle ochrany pro lokalitu Natura 2000 a potřebu zachovat její celistvost. Jinými slovy, pokud odpovídající posouzení zjistí, že plán či projekt bude mít nežádoucí dopad na celistvost lokality Natura 2000, nemůže orgán souhlasit s plánem nebo projektem v takové podobě, pokud – ve výjimečných případech – neuplatní speciální postupy v případě projektů, u nichž se má za to, že je jejich realizace v převažujícím veřejném zájmu. Posouzení SEA/EIA jsou na druhé straně navržena tak, aby jimi byly plánovací orgány v úplnosti uvědoměny o dopadech navrhovaného plánu nebo projektu na životní prostředí, aby pak tyto důsledky mohly být brány v úvahu při konečném rozhodnutí.

38

Provádění odpovídajícího posouzení na úrovni plánu také neodstraňuje nutnost použít postup podle čl. 6 odst. 3 a 4 též pro jednotlivé záměry. Samozřejmě, pokud odpovídající posouzení plánu vede k tomu, že potenciální rozvojový záměr je umístěn do oblastí, kde je konflikt s lokalitami Natura 2000 mírný nebo žádný, je pravděpodobné, že méně záměrů, které budou z takového plánu vyplývat, bude vyžadovat provedení odpovídajícího posouzení na úrovni záměru. 39 „Posuzování plánů a projektů významně ovlivňujících lokality Natura 2000. Metodické pokyny k ustanovení čl. 6 odst. 3 a 4 směrnice 92/43/EHS o přírodních stanovištích.“

25

26


Tabulka 2: Srovnání postupů podle odpovídajícího posouzení, EIA a SEA Odpovídající posouzení (OP) Na jaký typ rozvojových záměrů se zaměřuje?

Které dopady musí být posouzeny jako relevantní ve vztahu k přírodě?

Kdo posouzení provádí?

Jakýkoli plán nebo projekt, který – ať už samostatně nebo v kombinaci s jinými plány/projekty – bude pravděpodobně mít nežádoucí účinek na lokalitu Natura 2000 (s výjimkou plánů nebo projektů přímo spojených se správou lokality).

Posouzení by mělo být provedeno s ohledem na cíle ochrany dané lokality (které jsou určeny s ohledem na druhy/typy stanovišť, pro které byla lokalita vymezena.)

Dopady (přímé, nepřímé, kumulativní...) by měly být posouzeny za účelem zjištění, zda budou negativně ovlivňovat celistvost dotčené lokality, nebo nebudou. Za zajištění, že bude provedeno odpovídající posouzení, odpovídá příslušný orgán. V této souvislosti je možné požadovat, aby realizátor provedl veškeré potřebné studie a poskytl příslušnému orgánu všechny potřebné informace, aby ten mohl přijmout plně informované rozhodnutí. V tomto postupu může příslušný orgán shromažďovat relevantní informace i z jiných zdrojů, jak je to vhodné.

EIA Všechny záměry uvedené v příloze I. Pro záměry uvedené v příloze II se nutnost provést posouzení EIA stanoví případ od případu a v závislosti na prahových hodnotách nebo sestavě kritérií stanovených členskými státy (s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v příloze III).

SEA Jakékoli plány a programy či jejich pozměnění a) které se provádějí v oblasti zemědělství, lesnictví, rybolovu, energetiky, průmyslu, dopravy, nakládání s odpady, vodního hospodářství, telekomunikací, cestovního ruchu, územního plánování nebo plánování využívání půdy a které stanoví rámec pro budoucí schvalování záměrů uvedených v přílohách I a II směrnice Rady 85/337/EHS, nebo b) u nichž bylo s ohledem na možný účinek na lokality stanoveno, že vyžadují posouzení podle článku 6 nebo 7 směrnice Rady 92/43/EHS.

Přímé a nepřímé, sekundární, kumulativní, krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé, stálé a dočasné, pozitivní a negativní vlivy záměru na… „faunu a flóru“.

Pravděpodobné významné vlivy na životní prostředí, včetně vlivů na biologickou rozmanitost, populaci, lidské zdraví, faunu, flóru, půdu, vodu, ovzduší, podnebné faktory, hmotný majetek, kulturní dědictví včetně architektonického a archeologického dědictví, krajinu a vzájemný vztah mezi výše uvedenými faktory.

Realizátor

Příslušný plánovací úřad.


Provádí se konzultace s veřejností/ jinými orgány?

Jak závazné jsou výsledky?

Nejsou povinné, ale doporučují se („v případě potřeby“).

Závazné. Příslušné orgány mohou schválit plán nebo projekt teprve poté, co se ujistí, že nebude mít nepříznivý účinek na celistvost příslušné lokality.

Konzultace se provádějí povinně před schválením návrhu rozvojového záměru. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že orgány, kterých se záměr pravděpodobně může z důvodu jejich specifické odpovědnosti v oblasti životního prostředí týkat, budou mít příležitost k žádosti vyjádřit své stanovisko. Totéž platí i pro konzultace s veřejností. Výsledky konzultací a informace shromážděné v rámci posouzení EIA musí být brány v úvahu v povolovacím řízení.

Konzultace jsou povinné a provádějí se před schválením plánu nebo programu. Orgány a veřejnost musí mít včasnou a účinnou možnost vyjádřit v přiměřených časových lhůtách svůj názor na návrh plánu nebo programu a doprovodnou zprávu o životním prostředí, a to ještě před schválením plánu nebo programu nebo jeho předáním k legislativnímu procesu. Členské státy musí určit orgány, které mají být konzultovány, protože budou z důvodu jejich speciální odpovědnosti v oblasti životního prostředí pravděpodobně dotčeny. Zpráva o životním prostředí i vyjádřené názory musí být brány v úvahu během přípravy plánu nebo programu a před jeho přijetím nebo předáním do legislativního postupu.

2.6 Relevantní úmluvy a dohody o přírodě a biologické rozmanitosti: Evropská unie a její členské státy jsou, stejně jako většina jiných evropských zemí, smluvními stranami různých relevantních mezinárodních úmluv a dohod týkajících se životního prostředí. Evropské a vnitrostátní právní rámce týkající se ochrany přírody a biologické rozmanitosti tak musí být plně v souladu i se závazky přijatými v rámci těchto úmluv a dohod. Tyto úmluvy pomáhají utvářet právní rámec politiky biologické rozmanitosti a právních předpisů v EU a také pomáhají definovat vztah mezi EU a dalšími zeměmi. Následující úmluvy a dohody jsou v kontextu obnovitelných zdrojů energie, tedy i větrné energie, a ochrany přírody v Evropě nejrelevantnější. Některé z nich obsahují také konkrétní doporučení a rozhodnutí o větrných parcích a volně žijících živočiších a planě rostoucích rostlinách. Jsou uvedeny v příloze I k těmto pokynům: 

Úmluva o biologické rozmanitosti40 (CBD) představuje globální smlouvu přijatou v červnu 1992 v Rio de Janeiru. Rozšiřuje rozsah ochrany biologické rozmanitosti z ochrany druhů a stanovišť na udržitelné využívání biologických zdrojů ve prospěch lidstva. Do současné doby ratifikovalo úmluvu 189 smluvních stran.



Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť41 (tzv. „Bernská úmluva“) vstoupila v platnost v roce 1982. Hraje významnou úlohu v rámci posilování úsilí o ochranu biologické rozmanitosti v Evropě. Úmluvu podepsalo 45 členských států Rady Evropy, Evropské společenství a čtyři africké země. Významným cílem úmluvy je vytvoření soustavy oblastí zvláštního zájmu ochrany přírody (ASCI), tzv. soustavy SMARAGD42.

40

http://www.cbd.int. http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/nature/bern/default_en.asp. 42 http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/nature/EcoNetworks/Default_en.asp. 41

27

28


Tato soustava funguje paralelně se sítí Natura 2000 EU. Doporučení ohledně účinků větrných turbín na migrující druhy savců a ptáků byla přijata v roce 2002. 



43

Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů43 (CMS, „Bonnská úmluva“) si klade za cíl chránit migrující druhy v celém jejich přirozeném areálu rozšíření. Vstoupila v platnost v roce 1983 a nyní je podepsaná více než 100 smluvními stranami. V rámci této úmluvy bylo podepsáno několik dohod, které jsou relevantní pro řešení konfliktů mezi migrujícími živočichy a větrnými elektrárnami: -

Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků44 (AEWA) požaduje koordinovanou akci po celé délce tras migrace ptactva. V platnost vstoupila v roce 1999. Dohoda zahrnuje 119 zemí a 235 druhů vodních ptáků. Evropské společenství ratifikovalo dohodu AEWA v roce 2005.

-

Dohoda o ochraně populací evropských netopýrů45 (EUROBATS) se zabývá ochranou všech 45 druhů netopýrů, které se vyskytují v Evropě. Vstoupila v platnost v roce 1994. V současné době se mezi její smluvní strany řadí 32 zemí. Hlavní činnosti v rámci této dohody představují realizace společných strategií ochrany a mezinárodní sdílení zkušeností. Podle této dohody byly v roce 2008 zveřejněny pokyny46 ohledně netopýrů při přípravě záměrů větrných elektráren.

-

Dohoda o ochraně malých kytovců v Baltském a Severním moři47 (ASCOBANS): tato dohoda si klade za cíl koordinovat opatření realizovaná deseti smluvními stranami za účelem redukce negativních dopadů vedlejších úlovků, ztráty přírodních stanovišť, znečištění moří a akustického rušení. Dohoda byla přijata v roce 1991. Rozhodnutí o nežádoucích účincích zvuku na malé kytovce, jež je relevantní ve vztahu k potenciálnímu dopadu větrných elektráren, bylo přijato v roce 2006 (příloha I).

-

Dohoda o ochraně kytovců v Černém moři, Středozemním moři a přilehlé oblasti Atlantského oceánu48 (ACCOBAMS) představuje rámec pro spolupráci na ochraně biologické rozmanitosti ve Středozemním a Černém moři. Jejím hlavním účelem je snižování nebezpečí ohrožující kytovce v těchto mořích a zlepšování znalostí o nich. Dohoda vstoupila v platnost v roce 2001.

Úmluva o ochraně mokřadů mezinárodního významu49 („Ramsarská úmluva“) je mezivládní smlouva poskytující rámec pro vnitrostátní akce a mezinárodní spolupráci v zájmu ochrany a uvážlivého využívání mokřadů. Úmluva byla přijata v roce 1971 a následně pozměněna v letech 1982 a 1987. V současné době má 158 smluvních stran a do „ramsarského seznamu“ mokřadů mezinárodního významu bylo zapsáno 1 723 lokalit z celého světa. Úmluva nepředpokládá ratifikaci ze strany nadnárodních orgánů, jako např. Evropské unie, ale všechny členské státy EU jsou jejími smluvními stranami.

http://www.cms.int. http://www.unep-aewa.org. 45 http://www.eurobats.org. 46 Rodrigues et al. (2008), k dispozici na adrese http://www.eurobats.org/publications/publication_series.htm. 47 http://www.ascobans.org. 48 http://www.accobams.org. 49 http://www.ramsar.org. 44




Úmluva o ochraně mořského prostředí severovýchodního Atlantiku50 (OSPAR) upravuje mezinárodní spolupráci v celé řadě oblastí, včetně ochrany biologické rozmanitosti a ekosystémů moře, dopadu eutrofizace a nebezpečných látek, monitorování a posuzování. Vstoupila v platnost v roce 1992 v návaznosti na spojení předchozích úmluv z Osla a Paříže (z roku 1972 a 1974). Pod záštitou této úmluvy bylo iniciováno několik studií zkoumajících, jaký potenciální dopad mohou mít větrné elektrárny na moři na mořské životní prostředí.



Úmluva o ochraně mořského prostředí Baltského moře51 (HELCOM, „Helsinská úmluva“) se týká povodí Baltského moře a všech vnitrozemských vod v jeho povodí. Úmluva byla přijata v roce 1980 a revidována v roce 1992. Smluvními stranami jsou všechny země v oblasti Baltského moře a EU.



Úmluva o ochraně Středozemního moře proti znečištění52 („Barcelonská úmluva“) si klade za cíl především regulovat a snižovat negativní dopady znečišťujících látek v povodí Středozemního moře. Byla podepsána v roce 1976 a naposledy pozměněna v roce 1995. Většina zemí, jež se Středozemním mořem sousedí, ji podepsala.

50

http://www.ospar.org. http://www.helcom.fi. 52 http://www.unep.ch/regionalseas/regions/med/t_barcel.htm. 51

29

30



3. POTENCIÁLNÍ DOPADY ROZVOJE VĚTRNÉ ENERGETIKY NA PŘÍRODU, VOLNĚ ŽIJÍCÍ ŽIVOČICHY A PLANĚ ROSTOUCÍ ROSTLINY



Důkazy, které jsou dnes k dispozici, naznačují, že vhodně umístěné a navržené rozvojové záměry v oblasti větrné energetiky nepředstavují obecně hrozbu pro biologickou rozmanitost. Mohou však nastat situace, kdy mohou jednotlivé plány či projekty způsobit škodu chráněným volně žijícím živočichům, planě rostoucím rostlinám či přírodním oblastem.



Studie naznačují, že zvláště zranitelné mohou být různé druhy ptáků, netopýrů a mořských savců. Druh a míra dopadu velmi výrazně závisí na široké škále faktorů, například na lokalitě či přítomném druhu. Potenciální dopady musí proto být přezkoumávány případ od případu.



Vědecké studie a monitorování prováděné ve vztahu ke stávajícím a budoucím rozvojovým záměrům větrných elektráren představují nedocenitelný zdroj informací. Realizátoři projektů větrných elektráren, plánovači, vědci a nevládní organizace hrají klíčovou úlohu při tvorbě informační základny o interakcích mezi větrnými elektrárnami a volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami.



Přínosy takových studií jsou mnohostranné, nejen pouze pro vědce, ale také pro vlastní odvětví: lepší vědecká znalostní báze vede v konečném důsledku k lepšímu a rychlejšímu rozhodování.

3.1 Pozitivní a negativní dopady: potřeba systematického přístupu Tato kapitola přezkoumává typ možných dopadů, které mohou mít větrné elektrárny a jejich příslušná infrastruktura na volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny. Zde uvedené informace byly získány z celé řady zveřejněných vědeckých studií a přezkoumávání. Účelem této kapitoly je poskytnout realizátorům, příslušným orgánům a dalším subjektům přehled o druzích potenciálních dopadů na volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny, kterým je třeba věnovat pozornost při přípravě rozvojového plánu či projektu větrného elektrárny nebo při posuzování potenciálních dopadů takových plánů či projektů na volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny a přírodu. To ale neznamená, že rozvoj větrných elektráren představuje obecně problém pro volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny. Je jasné, že existuje mnoho případů, kdy dobře navržené a vhodně umístěné rozvojové záměry neměly žádné dopady na biologickou rozmanitost nebo byly jejich dopady pouze omezené a do značné míry nevýznamné. Existují také případy, kdy větrné elektrárny působily celkově v čistém vyjádření na biologickou rozmanitost pozitivně, zvláště v oblastech, kde je přírodní prostředí již ochuzené. Přestože však dobře umístěné a vhodně navržené rozvojové záměry větrných elektráren nebudou pravděpodobně pro biologickou rozmanitost představovat problém, nezbavuje tato skutečnost povinnosti přezkoumat potenciální účinky jednotlivých plánů či projektů prostřednictvím EIA či SEA a odpovídajícího posouzení a zajistit, aby v případě zjištění potenciálně významných dopadů byly tyto účinky minimalizovány či aby bylo jejich vzniku zcela zabráněno, zvláště v případech, kdy by mohly mít dopad na vzácné a ohrožené druhy a na typy stanovišť významné pro Společenství.

31

32


Aby bylo toto možné, musí si být všechny zúčastněné strany – ať už jde o realizátory, orgány, poradce apod. – vědomy, na jaký typ hrozby je třeba si dávat pozor. Protože hlavním účelem těchto pokynů je objasnit ustanovení článku 6 směrnice o stanovištích ve vztahu k rozvoji větrné energetiky, zaměřuje se tato kapitola na přezkoumávání toho druhu potenciálních negativních účinků, které může být nutné brát v úvahu v rámci odpovídajícího posouzení. To neznamená, že takové dopady budou nutně mít všechny větrné elektrárny – existuje mnoho příkladů, zvláště v oblastech nacházejících se mimo vysoce citlivé zóny volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, které ukazují, že tomu tak není a že na základě pečlivé přípravy je možné mnoho potenciálních problémů eliminovat vhodným návrhem již v rané fázi záměru nebo je účinně zmírňovat (přehled možných opatření pro zmírnění naleznete v kapitole 5.5.4). Rozvojové záměry v oblasti větrné energetiky mohou pro místní biologickou rozmanitost znamenat přínos Pokud jsou činnosti v oblasti moderní větrné energetiky vhodně plánované, mohou nejen nemít dopad na volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny, ale někdy mohou i aktivně přispívat k ochraně biologické rozmanitosti. Tato skutečnost je zvláště relevantní u rozvojových záměrů, které jsou situovány do již změněného či vážně ochuzeného přírodního prostředí, jak lze doložit následujícími příklady: Black Law, Skotsko – Vrácení znehodnocené půdy do aktivní správy Větrná elektrárna Black Law (42 větrných turbín o instalované kapacitě 97 MW) je situována na exponovaném pásu závažně znehodnocené horské mokřiny v oblasti South Lanarkshire ve Skotsku. Před rozvojovým záměrem byla lokalita zjizvena povrchovými doly a byla popisována jako výrazně nepěkná. V souladu s požadavky plánovacích podmínek realizátor, společnost ScottishPower, vypracoval a provedl plán péče o stanoviště v této dříve průmyslové lokalitě s využitím poradenství organizací Scottish Natural Heritage, RSPB Scotland, Lanarkshire Farmland, Wildlife Advisory Group a univerzity ve Stirlingu. Plán péče se zabýval územím o rozloze 14,4 km² v blízkosti turbín a zahrnoval vymýcení 4 km² nepůvodního jehličnatého porostu, aby bylo možné obnovit povrchová rašeliniště a typickou vegetaci horských oblastí. Jeden z povrchových dolů byl transformován na mělký mokřad a obnoven byl též 300 m dlouhý úsek vodního řečiště Abbey Burn. Byly instalovány ptačí budky pro polní ptactvo a vysazeny tzv. „obětní plodiny“, které se nesklízejí a zajišťují živočichům zdroj potravy v zimě. Přínos z prací na zlepšení stanoviště měly mít mj. následující druhy: vydra, hnízdící brodiví ptáci, polní ptáci, jezevec, netopýři, kalous ušatý, tetřívek obecný, poštolka obecná, sova pálená, lejsek šedý a dřemlík tundrový. Podle RSPB „záměr Black Law se chopil velmi zjizvené lokality a výrazně ji vylepšil. Bude to znamenat přínos pro celou řadu volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.“ ScottishPower „souhlasí s RSPB v tom, že pokud pečlivě vybíráme umístění větrné elektrárny, například ne v blízkosti hnízdiště 53 orla skalního nebo migrační trasy, mělo by být možné se s jejich obavami vypořádat“. 54

Beinn an Tuirc, Skotsko – Integrace ochrany a rozvoje Objevení páru orla skalního v lokalitě, kde byla plánována větrná 30MW elektrárna v Beinn an Tuirc ve Skotsku stavbě nezabránilo, ale místo toho inspirovalo k uvážlivému přístupu za účelem minimalizace dopadů rozvojového záměru. Na základě výsledků environmentálního posouzení byl objeven prostředek, který umožňoval uspokojit potřeby orlů, aniž by se snížila životaschopnost větrné elektrárny.

53 54

Další informace: http://www.scottishpower.com/search.asp?search=Black+Law&x=10&y=7. Positive planning for onshore wind , RSPB a IEEP, březen 2009 (Bowyer et al. 2009).


Zaprvé byla provedena určitá úprava plánovaného umístění turbíny, díky čemuž byla přesunuta ze základního území orlů. Vzhledem k velkým vzdálenostem, na které se orel skalní pohybuje, nebylo možné turbíny umístit zcela mimo území páru orlů, a proto pro ně bylo daleko od turbín vytvořeno alternativní stanoviště, které se označuje jako „oblast zmírnění“. Oblast zmírnění byla vytvořena 2 vymýcením 4,5 km nepůvodního jehličnatého porostu, aby se mohla obnovit tradiční vegetace horských mokřin, jako vřes, brusnice borůvka a suchopýr. Tím vzniklo atraktivní prostředí pro bělokura skotského, který představuje jeden ze základních druhů, které orel skalní loví, což pak do nového stanoviště přilákalo orlí pár. Oblast zmírnění tak posloužila dvěma účelům: byla kompenzována ztráta stanovišť způsobená instalací turbín a díky odlákání orlů od turbín bylo zmenšeno nebezpečí kolize s lopatkami. Sledování ukazuje, že se stanoviště v oblasti zmírnění dobře rozvíjí a v roce 2008 se v lokalitě vylíhla dvě mláďata orla skalního.

Obecně se uznává, mj. i ze strany sektoru větrné energetiky, že přestože jsou globální přínosy přechodu na obnovitelné zdroje energie při posuzování relativně jednoznačné, rozhraní konkrétního záměru větrné elektrárny a životního prostředí na místní úrovni bývá obvykle složitější. Účinky bývají mnohem závislejší na konkrétních živočiších volně žijících v dané lokalitě a na rostlinách, jež v ní planě rostou, stejně jako na návrhu konkrétního záměru větrné elektrárny. Právě proto bývá zásadně důležité přezkoumávat každý plán nebo projekt individuálně. 3.2 Identifikace potenciálních dopadů během různých fází rozvoje větrné elektrárny Při posuzování potenciálních dopadů rozvoje větrné energetiky na přírodu, volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny je důležité pamatovat, že se tyto dopady mohou týkat nejen vlastních turbín, ale také souvisejících instalací, například přístupových komunikací, přístupu do lokality (například pro práce údržby či během stavby), stožárů anemometrů, stavebních pozemků, betonových základů, dočasných zařízení zhotovitele, elektrické kabeláže (např. kabelů vedených vzduchem) pro připojení k síti, deponií a/nebo případné přenosové stanice, řídicí budovy apod. Mohou se objevit v kterékoli z fází vývoje větrné elektrárny, od počáteční stavební fáze po vlastní provoz a řízení, stejně jako ve fázi přestavby (repoweringu) či vyřazování z provozu. Výsledný dopad může být dočasný, nebo trvalý, v rámci lokality, nebo mimo ni, kumulativní a může se vyskytnout v různých okamžicích v průběhu cyklu záměru. Všechny tyto faktory by měly být také brány v úvahu během fáze posuzování dopadu a tam, kde je to nezbytné, je třeba zavést opatření na vyhnutí se dopadům nebo na zmírnění dopadů do smluv o plánování a do příslušných plánovacích povolení, aby mohly být účinky navrhovaného plánu či projektu na volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny eliminovány nebo přinejmenším minimalizovány. 3.3 Přehled potenciálních dopadů Typ a míra dopadu velmi významně závisí na tom, jakých druhů se týká, jejich ekologie a stavu z hlediska ochrany, stejně jako na lokalitě, velikosti a návrhu plánu či projektu větrné elektrárny. Právě proto je důležité přezkoumávat každý rozvojový plán či projekt větrné elektrárny individuálně. Jak bylo uvedeno výše, existuje stále větší množství důkazů, které ukazují, že projekty větrných elektráren, které se vyhýbají oblastem významným pro volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny nebo jsou situovány mimo tyto lokality, obecně nemívají významný dopad na biologickou rozmanitost.

33

34


Ale aby se mohlo jednat o takový případ, musí realizátor především vědět, kde se vysoce citlivé oblasti nacházejí a jaké potenciální dopady je třeba hledat. Zmírňování potenciálně nežádoucích účinků Potenciální rizika nežádoucích dopadů zmiňovaná v této kapitole je někdy možné účinně zmírňovat. Zmírňování spočívá v zavádění opatření do plánu či projektu, která mají eliminovat tyto potenciální nežádoucí účinky nebo je snížit na úroveň, kdy již nebudou významné. To znamená, že musí přímo souviset s pravděpodobnými dopady a musí vycházet z jasného chápání, o jaké druhy či stanoviště se zde jedná. V případě plánů či projektů větrných elektráren představuje zjevné opatření pro zmírnění změna umístění větrné elektrárny mimo oblasti, kde může způsobovat konflikty s druhy a typy stanovišť. Opatření ke zmírnění však mohou spočívat také v úpravě rozměru, návrhu a konfigurace větrné elektrárny nebo konstrukce turbín a související infrastruktury. Případně mohou mít také podobu dočasných úprav během stavební a provozní fáze. Další podrobnosti, včetně příkladů možných opatření ke zmírnění, jež byla již v případech větrných elektráren využita, naleznete v kapitole 5.5.4.

Typy dopadů, které mohou nastat, zahrnují následující: -

Riziko kolize: Ptáci a netopýři mohou narazit do různých částí větrné turbíny nebo souvisejících staveb, například do elektrických drátů a meteorologických stožárů. Míra rizika kolize velmi významně závisí na umístění lokality a na tom, jaké druhy jsou přítomny, stejně jako na faktorech počasí a viditelnosti. Zvláště ohrožené jsou druhy, které žijí dlouho, mají malou reprodukční rychlost nebo jsou již ohrožené, pokud jde o stav z hlediska ochrany (např. orli, supi a různé druhy netopýrů). Důkazy, které jsme dosud získali, ukazují, že větrné elektrárny, které se nacházejí mimo oblasti, v nichž se koncentrují volně žijící živočiši, a oblasti, které jsou pro volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny významné, se vyznačují relativně nízkou mortalitou.

-

Rušení a vysídlování: Rušení může vést k vysídlení a vyloučení, a tudíž ke ztrátě využívání stanoviště. Toto riziko může být relevantní pro ptáky, netopýry a mořské savce. Druhy mohou být vysídleny z oblastí větrných elektráren a jejich okolí kvůli vizuálním, hlukovým a vibračním dopadům. Rušení může také vzniknout ze zvýšené činnosti lidí během stavebních prací a prací údržby a/nebo kvůli zpřístupnění lokality ostatním prostřednictvím výstavby nových přístupových komunikací apod. Význam dopadu je určen rozsahem a mírou rušení, stejně jako dostupností a kvalitou jiných vhodných stanovišť v okolí, kam se mohou vysídlená zvířata přemístit.

-

Bariérový účinek. Větrné elektrárny, především ty velké, které zahrnují desítky samostatných větrných turbín, mohou přimět ptáky nebo savce změnit směr během migrace nebo lokálně během běžných aktivit při hledání potravy. Záleží na celé řadě faktorů, zda tato skutečnost bude představovat problém, či nikoli. Jde například o velikost větrné elektrárny, odstup mezi turbínami, míru vysídlení druhů a jejich schopnost kompenzovat vyšší energetický výdaj či míru narušení spojnic mezi lokalitami pro krmení, hnízdění a rozmnožování.

-

Ztráta či zhoršení stanovišť. Míra přímých ztrát stanovišť vyplývající ze stavby větrné elektrárny a související infrastruktury závisí na velikosti, umístění a návrhu záměru. Zatímco vlastní pozemek může být relativně omezený, účinky mohou mít širší dosah, pokud rozvojové záměry narušují hydrologické modely nebo geomorfologické procesy.


Význam ztráty závisí na vzácnosti a zranitelnosti dotčených stanovišť (např. povrchových rašelinišť nebo písečných dun) a/nebo na jejich významu jako místa krmení, rozmnožování či přezimování druhů, zvláště druhů, které jsou v Evropě významné z hlediska ochrany. V úvahu je třeba brát i potenciální úlohu některých stanovišť coby součástí koridorů či spojovacích ostrůvků významných pro šíření a migraci, stejně jako pro lokálnější pohyb, např. mezi místy pro krmení a hnízdění. 3.4 Potenciální dopad větrných elektráren na vybrané druhy a vybraná stanoviště Následující části popisují typ potenciálních dopadů, které mohou mít větrné elektrárny na konkrétní kategorie druhů, například na ptáky, netopýry a mořské savce, stejně jako na některé zranitelné typy stanovišť. Informace byly získány komplexní analýzou nejnovější vědecké literatury. Souhrnné tabulky jsou součástí přílohy II až IV. Uvádějí druhy ptáků, netopýrů a mořských živočichů, u kterých se má za to, že jsou větrnými elektrárnami obzvláště zranitelné. Příloha V uvádí podrobnější informace o potenciálních či potvrzených dopadech na některé druhy. Přestože znalosti o potenciálních dopadech, které mohou mít konkrétní větrné elektrárny na některé druhy (zejména na ptáky a netopýry), rychle rostou a máme již k dispozici množství výzkumných materiálů, je třeba pamatovat na to, že důkazů máme i nadále málo55 a stále nám chybí dlouhodobé studie, na jejichž základě by bylo možné provádět posouzení rizik a dopadů. Významná část informací bude pocházet ze studií a monitorování, které probíhá ve vztahu k současným i budoucím rozvojovým záměrům větrných elektráren. Stejně jako nevládní organizace a vědci zabývající se ochranou přírody hrají klíčovou úlohu při tvorbě báze znalostí o dopadech větrných elektráren na biologickou rozmanitost a o tom, jak se jim vyhnout či jak je zmírňovat, realizátoři a plánovači větrných elektráren. Přínosy takové spolupráce a sdílení informací jsou mnohostranné, nejen pouze pro vědce, ale také pro vlastní odvětví: lepší vědecká znalostní báze vede v konečném důsledku k lepšímu a rychlejšímu rozhodování. 3.4.1 Potenciální dopad větrných elektráren na ptáky Nejvíce byl zatím studován potenciální dopad větrných elektráren na ptáky. Jak bylo uvedeno výše, pokud nějaký dopad existuje, je pravděpodobné, že bude spadat do některé z kategorií: 

Úmrtí způsobená kolizí

Zranění a úmrtí většinou souvisí s kolizemi s rotory či s částmi související infrastruktury, například se vzduchem vedenými kabely. Přestože máme stále více důkazů, že riziko kolize je obecně ve většině případů malé, existují výjimky, které stojí za povšimnutí a je třeba je brát v úvahu, především pokud jde o vzácné druhy, například velké dravce, které jsou již nyní ohroženy a kde úmrtí způsobené větrnou elektrárnou může představovat doplňkový faktor.

55

Např. Stewart et al. (2007).

35

36


Významná rizika úmrtí z důvodu kolize souvisí především s topografickými úzkými hrdly, kde migrující či místní ptáci létají relativně malým prostorem, například horskými průsmyky nebo nad pevninskými mosty mezi vodními útvary. Další obdobné lokality představují svahy se stoupavými vzdušnými proudy, kde ptáci nabírají výšku, a oblasti v blízkosti mokřadů či mělkých moří, které přitahují velká množství ptáků, kteří se zde krmí či odpočívají. Velmi náchylné jsou v tomto směru také letové koridory mezi oblastmi krmení, hnízdění a rozmnožování56. Existuje však stále více důkazů o aktivním vyhýbavém chování různých druhů57. Špičková období úmrtnosti mohou také být sezónní, například během jarní a podzimní migrace, kdy koncentrace ptáků obvykle významně roste. Stejně tak může být úmrtnost vyšší během období jarních předsvatebních tanců, obrany území pro rozmnožování či během krmení mláďat. Další faktory, které mohou ovlivnit riziko kolize, zahrnují výšku letu daného druhu, typ letu (migrační lety nebo lety, kdy se ptáci přemisťují oblastí větrné elektrárny při cestě do oblasti krmení a z ní), chování, povětrnostní podmínky, topografie a rozměr a konstrukce větrných turbín. Potenciální růst rizika kolize např. během špatné viditelnosti, mlhy či deště však může být též částečně kompenzován nižší mírou letové aktivity v takových podmínkách58. Některé druhy jsou ohroženy více než jiné a účinky budou pravděpodobně ležet někde v rozmezí mezi krajními možnostmi, jimiž jsou aditivní – zvyšující celkovou úmrtnost – nebo kompenzační – nahrazující jiné příčiny úmrtnosti. Protože však některé druhy, u nichž bylo určeno, že patří mezi zvláště ohrožené, mají dlouhý život, malý roční přírůstek a vysoký věk dospívání, je možné dojít k závěru, že tyto druhy mohou být náchylné ke zvýšení úmrtnosti59. Přímější důkazy týkající se větrných elektráren jsou stále vzácné, existují však indikace, že dravci mohou být náchylní k aditivní úmrtnosti60. Zvláštní pozornost je třeba též věnovat populacím vzácných a zranitelných druhů, které jsou již ohrožovány jinými faktory souvisejícími s člověkem, například ztrátou stanovišť61. Tato kategorie zahrnuje druhy uvedené v příloze I směrnice o ptácích, například druhy dravců a mořských ptáků. Stále větší obavy také panují (byť dosud nemáme dostatečné důkazy) ohledně zpěvného ptactva migrujícího v noci62.

56

Např. EEA (2009) a odkazy uvedené v citovaném dokumentu. Např. Hötker (2005, 2006), Petersen et al. (2006), Masden et al. (2009). 58 Např. Drewitt a Langston (2006) a v nich uváděné prameny. 59 Všeobecné závěry např. v publikaci Sæther a Bakke (2000). 60 Např. demografická studie o orlu skalním Aquila chrysaetos v oblasti větrných parků v Altamontském průsmyku v Kalifornii naznačila, že úmrtnost způsobovaná kolizemi navyšovala úmrtnost z jiných příčin (Hunt a Hunt 2006), a populační model supa mrchožravého (Neophron perconpterus) prokázal, že velikost populace i čas k vyhynutí se s přidáním úmrtnosti z důvodu větrných elektráren snižuje (Carrete et al. 2009). 61 Např. Drewitt a Langston (2008). 62 Např. Sterner et al. (2007), Drewit a Langston (2008), viz též příloha V. 57


Rozvojové záměry větrných elektráren a riziko úmrtí v důsledku kolizí u dravců Existuje zvláštní obava ohledně potenciálních účinků kolize různých druhů dravců a nevhodně umístěných větrných elektráren. Značná úmrtnost byla například zaznamenána v případě supa bělohlavého (Gyps fulvus), supa mrchožravého (Neophron percnopterus) a poštolky obecné (Falco 63 tinnunculus) u větrných elektráren ve Španělsku , orla mořského (Haliaeetus albicilla) v Německu 64 a Norsku a luňáka červeného (Milvus milvus) v Německu . Současně platí, že počty jedinců u některých z těchto druhů, například orla mořského či luňáka červeného, ve velkých částech Evropy během posledních desetiletí rostly, a to díky odstraňování historických hrozeb a problémů souvisejících např. s menší mírou expozice toxickým látkám a nezákonného pronásledování. Nicméně s ohledem na to, že mnohé z těchto druhů se vyznačují dlouhým životem, pozdním dospíváním a nízkou mírou ročního přírůstku, je třeba jakékoli další faktory, které mají dopad na úmrtnost dospělých jedinců, brát vážně. Dokonce i v případech, kdy aktuální studie naznačují, že úmrtnost způsobovaná větrnými elektrárnami je ve srovnání s jinými faktory nízká a obecné populační trendy dosud neovlivňuje, je třeba se potenciálním rizikem kolize zabývat v každém případě zvlášť a pro určení budoucích rizik je třeba také brát v úvahu potenciální kumulativní dopad předpokládané velké expanze rozvoje větrných elektráren 65 v následujících 10 až 20 letech . Především platí, že vhodné umístění větrných elektráren je otázkou lokality a vyhnutí se hlavním oblastem dravců. Zde jde jak o vysokou hustotu dravců, tak o sezónní vlivy – riziko je často vyšší na jaře, v době rozmnožování a na podzim – i o vlivy povětrnostní a topografii krajiny. Na základě dnešních znalostí a zkušeností sice nemůžeme přijímat konečné závěry, ale některé studie doporučily v oblastech, kde jsou přítomni dravci, se vyhýbat lokalitám na vrcholcích kopců s mírnými svahy (kde mohou být špatné podmínky, pokud jde o stoupavé větrné proudy, což plachtícím dravcům komplikuje 66 pohyb) . Ale protože místní podmínky se mezi jednotlivými lokalitami značně liší, je třeba přijímat rozhodnutí až po provedení posouzení na základě individuální analýzy.

Úmrtnost z důvodu kolizí se obvykle měří na základě nalezených těl, ale tento postup může vést k podcenění skutečnosti, zvláště v případě malých ptáků, protože jejich těla je možné přehlédnout, nebo je rychle odstraní mrchožrouti. Používání modelů může pomoci získat přesnější odhady, je však výrazně závislé na spolehlivých terénních údajích a správném posouzení toho, jak se ptáci nebezpečí vyhýbají67. V nedávné době byl navržen indikátor riziko kolize na megawatt (MW). S ohledem na rostoucí velikost větrných turbín se může ukázat, že je tato metrika relevantnější či užitečnější68. Monitorování a posuzování úmrtnosti z důvodu kolize s větrnými elektrárnami na moři je ještě obtížnější ze zjevného důvodu, že těla se jen zřídka vůbec najdou. Místo toho byly testovány techniky jako radar, termální systémy detekce zvířat (TADS) a akustická detekce69. Alternativně lze tento problém překonat hodnocením „indexů citlivosti“ dotčených druhů70.

63

Např. Barrios a Rodrígues (2004, 2007), Lekuona a Ursúa (2007), Carrete et al. (2009). Hötker et al. (2006), též Follestad et al. (2007) a Bevanger et al. (2008), pokud jde o orla mořského u norského pobřeží. 65 Např. s odkazem na luňáka červeného a Německo (Rasran et al. 2009). 66 Např. de Lucas et al. (2008), pokud jde o supa bělohlavého. 67 Band et al. (2007), Chamberlain et al. (2006). 68 Např. Drewitt a Langston (2008). 69 Např. Desholm et al. (2006). 70 Např. Garthe a Hüppop (2004), Desholm (2009). 64

37

38




Rušení a vysídlení

Rušení ptáků, které vede k vysídlování či vylučování, a tudíž ke ztrátě užívání stanoviště, představuje otázku, která je významná při realizaci záměrů větrných elektráren na souši i na moři. Takové subletální účinky mohou vést ke ztrátě tělesné kondice, což může v některých ohledech být pro populaci jako takovou zákeřnější než přímá úmrtnost, protože může nastat určitá prodleva, než bude detekován dopad na úrovni populace71. Rušení může být způsobováno vizuálním vjemem, hlukem či vibracemi vlastních větrných turbín a/nebo jinými činnostmi spojenými s údržbou větrných elektráren, například se může jednat o používání vozidel, člunů či vrtulníků. Související silniční infrastruktura může také usnadnit přístup do lokality, což může následně zvýšit celkové rušení. Účinky jsou proměnlivé a záleží na jednotlivých druzích, obdobích a lokalitách. Záleží také na významu lokality pro dané druhy a dostupnosti jiných vhodných stanovišť v blízkosti, kam by se mohli vysídlení ptáci uchýlit. Má se za to, že hnízdící ptáci bývají postiženi v menší míře než ptáci, kteří přilétají za potravou nebo na shromaždiště72, přestože nedávné studie naznačují, že tomu tak nemusí být vždy73. Například někteří brodiví ptáci bývají své lokalitě věrní, z čehož může vyplývat, že jejich pouto k lokalitě může převážit potenciální reakci na změnu. Skutečný dopad pak nemusí být zjevný až do doby, kdy budou staří ptáci nahrazeni novými přírůstky74. I tyto aspekty je však třeba zvažovat pro každou lokalitu individuálně. Proto je třeba vypracovat dlouhodobější navazující studie různých druhů, pokud jde o jejich potenciál navyknutí a obnovy. První systematická přezkoumání naznačila, že v průběhu času dochází u různých druhů k místnímu ubývání populace (např. v případě vodního ptactva a brodivých ptáků v lokalitách jejich zastávek a zimování) a nemáme konečné důkazy o přivykání75, v nedávné době publikované dlouhodobé studie však naznačují, že různé druhy si mohou přivyknout, a to jak v lokalitách na souši, tak na moři76. Na základě aktuálních znalostí je evidentní, že rušení vedoucí k vysídlení může být nutné brát při posuzování dopadů větrných elektráren v úvahu, v závislosti na přítomných druzích a umístění elektrárny. Je třeba také pamatovat na to, že i když mohou být některé dotčené oblasti v okolí konkrétních větrných elektráren ve vztahu k celkové dostupnosti stanovišť pro hnízdění, hledání potravy, zastávky či zimování malé, kumulativní účinek celé řady větrných elektráren může být významný. 

Bariérový účinek

Existuje potenciální riziko, že větrné elektrárny umístěné podél tras migrace ptactva nebo na lokálnější úrovni podél pravidelných letových tras mezi oblastmi krmení a oblastmi odpočinku či hnízdění, mohou představovat bariéru pohybu druhů. Vyhýbání se větrným elektrárnám bylo zdokumentováno u celé řady druhů ptáků, zejména u vodního a zpěvného ptactva. 71

Langston a Pullan (2003). Např. Hötker et al. (2005, 2006). 73 Např. Pearce-Higgins et al. (2009). 74 Např. Drewitt a Langston (2006). 75 Stewart et al. (2004). Při přezkoumání studií pokrývajících období delší než jednu sezónu bylo zjištěno podobné množství případů, kdy se ptáci v průběhu let objevují blíže větrným elektrárnám (doklad o přivykání), a případů, kdy se ptáci nacházejí ve větší vzdálenosti (doklad o nepřivykání nebo dokonce zvýšené tendence k rušení; Hötker et al. 2006). 76 Např. Petersen a Fox (2007), Madsen a Boertmann (2008). 72


Reakce jsou výrazně závislé od jednotlivých druhů. Během dne může reakce nastat ve vzdálenosti 100 až 3 000 m, v noci bývají obvykle vzdálenosti menší77. Přestože krátkodobá výhoda vyhnutí se větrné elektrárně je zjevná v tom, že se eliminuje riziko zranění či úmrtí v důsledku kolize, obletové trasy mohou implikovat zvýšený výdaj energie a času, což může dlouhodobě negativně ovlivnit parametry související se způsobilostí, například míru přežití a reprodukční kapacitu. Přezkoumání dostupné literatury však naznačuje, že se dosud neprokázalo, že by měl bariérový účinek významný dopad na způsobilost ptačích populací78, byť není záhodno podceňovat potenciální kumulativní dopady79, například pokud se nachází podél migrační trasy více větrných elektráren. Riziko způsobení bariérového účinku může být ovlivněno také návrhem větrné elektrárny – například rozměr a/nebo uspořádání turbín či rozestupy mezi nimi. Úprava návrhu větrné elektrárny tak může představovat potenciální významné opatření ke zmírnění. 

Ztráta a degradace stanovišť

Ztráta či poškození ptačích stanovišť záleží na místních podmínkách a na míře zabrání půdy, jak je to nutné pro vybudování větrné elektrárny a související infrastruktury. Přímá ztráta stanovišť může nastat navíc k vyloučení kvůli rušení. Infrastruktura na souši, včetně základů turbín, přenosových stanic a přístupových komunikací apod. by mohla, pokud je umístěna na nevhodném místě, přinést přímou ztrátu stanovišť pro hnízdění či krmení určitých ptáků80. V případě elektráren na moři může být míra přímé ztráty stanovišť relativně menší. Stále větší větrné elektrárny, zvláště v oblastech, kde se ptáci krmí, například na písečných březích v mělkých vodách, však mohou vyvolávat obavy o některé druhy, především v obdobích vysoké koncentrace ptáků během jarní či podzimní migrace81. Některé studie naznačují, že je přínosné vyhýbat se realizaci rozvojových záměrů v nárazníkových pásmech, např. v okolí lokalit pro hnízdění, shromažďování a hledání potravy82. Přestože se jedná často o čistě indikativní údaje, mohou i tak být zajímavé pro realizátory a další subjekty, protože mohou přinést určitou představu, například o oblasti, kterou je třeba zahrnout do posouzení dopadu, nebo o oblastech, kterým je třeba při přípravě rozvojového plánu či projektu věnovat zvláštní pozornost. 3.4.2 Potenciální dopady větrných elektráren na netopýry Obavy ohledně potenciálního dopadu větrných elektráren na druhy netopýrů se v posledních letech zvyšují, zejména ve vztahu k riziku kolize s rotory či věžemi turbín a k barotraumatu způsobenému rychlým snížením tlaku vzduchu v blízkosti pohybujících se lopatek turbíny83. 77

Např. Drewitt a Langston (2006) a v nich uváděné prameny. Např. Drewitt a Langston (2006). 79 Masden et al. (2009). 80 Např. Pearce-Higgins et al. (2009). 81 2–5 % celkové rozlohy záměrů kolem dánských větrných elektráren na moři (Fox et al. 2006), byť existují náznaky nedávné obnovy (Petersen et al. 2007). 82 Např. Bright et al. (2006, 2009), LAG-VSW (2007). 83 Např. Cryan a Barcley (2009). Barotrauma spočívá v poškození tkáně obsahujících vzduch v důsledku rychlé či nadměrné změny tlaku; plicní barotrauma představuje poškození plic v důsledku rozšíření vzduchu v plicích, jemuž nestačí vydechování (Baerwald et al. 2008). 78

39

40


Netopýři mají nízký roční přírůstek a dlouhou očekávanou životnost, a proto i mírné navýšení úmrtnosti může způsobit problém. Přehled druhů dopadu (s výjimkou barotraumatu) týkajících se umístění a provozu větrné elektrárny je uveden v tabulce 3 a podrobnosti na úrovni jednotlivých druhů jsou uvedeny v příloze IV. Typický rok v životě netopýrů zahrnuje období, kdy jsou netopýři aktivní (duben až říjen/listopad), a období, kdy jsou obvykle méně aktivní nebo hibernují (listopad až březen). Netopýři většinou přelétávají či migrují mezi letními hnízdišti a zimovišti. Načasování se druh od druhu liší, záleží na geografickém umístění i na povětrnostních podmínkách v jednotlivých letech, ale několik studií prokázalo, že špičková úmrtnost nastává v pozdním létě a na podzim během období šíření a migrace a že migrující druhy mohou být zvláště náchylné84. Běžná představa je taková, že netopýři využívají echolokátor, s jehož pomocí se vyhnou turbínám, ale oni tak činit nemusí z důvodu úspory energie, pokud přelétávají na větší vzdálenosti v otevřených prostorách85. Nejvyšší míra kolizí byla zjištěna u větrných elektráren v blízkosti lesů, ale kolize byly hlášeny také z turbín větrných elektráren v otevřeném prostoru, a dokonce i u větrných elektráren na moři. Je třeba pečlivě vyhodnocovat potenciální umístění ve významných zimovištích, kde velké množství netopýrů hledá potravu před hibernací a po ní, a pokud je určeno, že takové umístění by vedlo k významnému negativnímu dopadu, je nejlepší se mu vyhnout. S ohledem na rizika kolize je třeba také brát v úvahu celou řadu krajinných prvků významných pro koncentrace různých druhů netopýrů. Zde by se mělo jednat jak o lineární krajinné prvky jako lesy86, živé ploty a řečiště, mokřiny, bažiny a vlhké louky s přilehlými mělkými mořskými oblastmi nebo sladkovodními jezery87. Takové prvky mohou být využívány jako stanovištěkoridory pro pohyb mezi oblastmi krmení, rozmnožování a hnízdění.

84

Rodrigues et al. (2008) a odkazované prameny. Keeley et al. (2001). 86 Byla například doporučena zóna podél okraje lesa v šířce 200 metrů (Rodrigues et al. 2008); doporučení, jak minimalizovat škody, uvádí též Mitchell-Jones a Carlin (2009); např. úpravou umístění turbín ve vztahu k okolním liniím stromů, umístění hnízdních lokalit apod. 87 Např. Brinkmann et al. (2006), Ahlén (2008), Rodrigues et al. (2008). 85


Tabulka 3: Přehled možných dopadů na netopýry (výňatek z publikace „Guidelines for consideration of 88 bats in wind farm projects“ vydané v rámci dohody Eurobats) Možné dopady na netopýry týkající se umístění Dopad

V létě

Během migrace

Ztráta lovišť během stavby přístupových komunikací, základů apod.

Malý až střední dopad, záleží na lokalitě a na tom, jaké druhy jsou v předmětné lokalitě přítomny.

Malý dopad.

Ztráta hnízdišť z důvodu stavby přístupových komunikací, základů apod.

Pravděpodobně velký nebo velmi velký dopad, záleží na lokalitě a na tom, jaké druhy jsou v předmětné lokalitě přítomny.

Velký nebo velmi velký dopad, např. ztráta hnízdišť pro páření.

Možné dopady související s provozem větrné elektrárny Dopad

V létě

Během migrace

Emise ultrazvuku.

Pravděpodobně omezený dopad.

Pravděpodobně omezený dopad.

Ztráta lovišť, protože netopýři se dané oblasti vyhýbají.

Střední až velký dopad.

Pravděpodobně menší dopad na jaře, střední až velký dopad na podzim a během zimování.

Ztráta či posun koridorů pro létání.

Střední dopad.

Malý dopad.

Kolize s rotory.

Malý až velký dopad v závislosti na druzích.

Velký až velmi velký dopad.

Ke ztrátě a degradaci stanovišť může docházet, pokud je větrná turbína umístěna v lese nebo blízko lesa, v němž žijí netopýři, případně v otevřenější krajině, jež je využívána pro hledání potravy. Nejen že mýcení stromů pro instalaci větrné turbíny a souvisejících staveb vede k potenciální ztrátě stanoviště netopýrů, ale může také vytvořit nové lineární prvky, které přitahují netopýry k hledání potravy přímo k větrné turbíně. Byly navrhovány různé hypotézy, proč vlastně větrné turbíny mohou netopýry přitahovat89. Obecně přijímané vysvětlení říká, že v důsledku vyzařování tepla z větrné turbíny, a to jak na souši, tak i na moři, se může kolem větrných turbín koncentrovat hmyz. Za určitých povětrnostních podmínek mohou být ke koncentrovanému hmyzu přitahováni netopýři a různé druhy hmyzožravých zpěvných ptáků90. Potenciálně významný dopad na některé druhy netopýrů má také načasování stavby větrné elektrárny, pokud narušuje například jejich chování při hledání potravy nebo pokud probíhá v době migrace a šíření. Je proto nutné mít místní znalost druhů netopýrů a chápat jejich roční životní cyklus91. 88

Rodrigues et al. (2008). Např. Kunz et al. (2007a), Cryan a Barcley (2009). 90 Např. Ahlén et al. (2007, 2009). 91 Rodrigues et al. (2008). 89

41

42


3.4.3 Přestavba (repowering) větrných elektráren Důkazy o tom, jak se rizika související s úmrtností z důvodu kolize mohou měnit s ohledem na repowering, tj. na nahrazení stávajících turbín menším množstvím novějších, ale větších a výkonnějších turbín, jsou stále pouze omezené. Zkušenosti získané v Evropě a v Severní Americe zatím naznačují, že repowering snižuje riziko kolize u ptáků, ale zvyšuje riziko pro netopýry92. Větší výška stožárů turbín zřejmě nemá žádný vliv na ptáky, ale riziko pro netopýry roste. V noci migrující netopýři mohou letět v nižší výšce než ptáci a novější a větší turbíny mohou narušovat vzdušný prostor, který využívají. 3.4.4 Potenciální dopady větrných elektráren na mořské živočichy Větrné elektrárny na moři mohou ovlivňovat mořské savce (tuleňovité a kytovce) několika způsoby. Značná pozornost byla věnována znečištění moře hlukem, protože má potenciál způsobovat vysídlení zvířat a rušit jejich běžné chování. Při velmi vysoké hladině hluku může způsobovat i fyzické poškození. Hluk a vibrace během beranění pilot a dalších prací během stavební fáze mohou mít účinek na zvířata ve větší oblasti93. Monitorování tuleňů a sviňuch obecných Phocoena phocoena u větrných elektráren Nysted a Horns Rev v Dánsku ukázalo, že beranění pilot dočasně vyhnalo zvířata z oblastí větrných elektráren. Později během stavební fáze a během provozu nebylo množství tuleňů v této oblasti nijak dotčeno. Pokud jde o sviňuchy obecné, byl pozorován podstatný, ale krátkodobý účinek beranění pilot. V oblasti elektrárny Horns Rev byl během stavby zjištěn mírný pokles počtu sviňuch, během provozu již žádný účinek zaznamenán nebyl. V oblasti elektrárny Nysted byl během stavební i provozní fáze zjištěn jasný pokles a tento účinek přetrvával i po dvou letech provozu, ale existovaly již náznaky pomalé a postupné obnovy94. Během provozu jsou do vody emitovány zvuky a vibrace, což hrozí potenciálním rušením komunikace zvířat a jejich chování při hledání potravy. Při plavbě a hledání potravy se sviňuchy obecné a další kytovci do značné míry spoléhají na echolokaci. Zdá se, že dlouhodobé dopady jsou v různých lokalitách různé. Hluk z provozu větrných elektráren je jasně slyšitelný pro některé mořské savce, ale na rozdíl od beranění pilot se předpokládá, že dopad tohoto hluku bude menší a lokálně omezený95, přestože je obtížné na základě stále omezeného počtu realizovaných studií generalizovat. Pro různé druhy ryb, například pro lososa obecného, může být hluk provozu elektrárny slyšitelný na řádově kilometrovou vzdálenost. Může mít potenciálně letální účinky na ryby v raném životním stadiu a může hrozit zastíráním vnitrodruhové komunikace, byť behaviorální a fyziologický stres lze očekávat pouze ve velmi blízkém okolí96. Byla navržena různá opatření ke zmírnění, jež měla snižovat potenciální škody působené hlukem doprovázejícím beranění pilot97 (podrobnosti jsou uvedeny v části 5.5.4).

92

Např. Hötker (2006), Barclay et al. (2007), Smallwood a Karas (2009). Např. Thomsen et al (2006), Nedwall et al (2007), Diedrichs et al (2008). 94 Přehled z nedávné doby naleznete např. v publikaci Inger et al (2009). 95 Masden et al. (2006). 96 Např. Keller et al. (2006), Thomsen et al. 2006). 97 Viz též zpráva IUCN Greening Blue Energy: Identifying and managing the biodiversity risks and opportunities of off shore renewable energy, editor Dan Wilhelmsson et al. http://data.iucn.org/dbtw-wpd/edocs/2010-014.pdf. 93


Některé účinky spojené s větrnými elektrárnami, které mohou být potenciálně relevantní pro mořské savce    

intenzivní hluk během operací beranění pilot, vrtání a těžení; zvýšená aktivita plavidel během průzkumných, stavebních a údržbářských operací; zvýšená kalnost a znovuusazování znečištěných sedimentů v důsledku stavby; přítomnost staveb (včetně účinků umělých útesů způsobujících změny stanovišť) a potenciálně změny v kořistním a potravinovém řetězci;  hluk a vibrace při trvalém provozu vycházející z větrných turbín;  elektromagnetické vlivy způsobované kabely, které mohou ovlivňovat navigaci (tento problém může být zvláště citelný pro chrupavčité ryby);  účinky na kořist, například změny chování ryb. Vyňato ze souboru referátů na semináři ASCOBANS/ECS Workshop, duben 2007 (Evans 2008).

Další možný dopad větrných turbín na biologickou rozmanitost v moři je tzv. „útesový efekt“. Podvodní stavby mohou fungovat jako umělé útesy a základy mohou kolonizovat řasy a epifauna. Tak může dojít ke změně charakteristik místního druhového složení a biologické struktury na místní úrovni98. Útesový efekt může za určitých okolností zvyšovat rozmanitost, přestože některé studie naznačují, že též existuje riziko, že útesový efekt může přispívat k šíření invazivních cizích druhů99. Je však třeba pamatovat, že změna stanoviště či druhového společenství může stále mít nežádoucí účinek na cíle ochrany v dané lokalitě. V takovém případě by bez ohledu na míru zvýšení rozmanitosti byl účinek nadále nežádoucí. Pozornost byla věnována také zvýšení teploty kolem kabelů, s odkazem na dopad na bentické organismy a zvýšení rizika nákazy botulismem. Dopad by však za normálních okolností měl být zanedbatelný, protože obecně bývají kabely zakopány maximálně do hloubky 3 metrů do mořského dna. Většina bentických organismů přebývá v horních 5 až 10 cm na otevřených vodách a v horních 15 cm v přílivové oblasti, kde je zvýšení teploty malé, pokud jsou ovšem kabely zakopány do dostatečné hloubky (byť někteří živočichové se noří hlouběji)100. Nakonec může přenos elektřiny kabely v rámci větrné elektrárny a z ní na břeh vytvářet elektromagnetická pole, jež mohou narušovat orientační systémy krátkého a dlouhého dosahu. Rušivé účinky mohou být zvláště výrazné u chrupavčitých ryb (žraloci a rejnoci), které jsou na magnetická pole vysoce citlivé. Avšak s výjimkou několika metrů kolem kabelů a dalších zařízení je takové pole slabší než geomagnetické pole Země. Dosavadní studie usuzují, že dopad takového pole je malý, byť dostupné výsledky nejsou zcela přesvědčivé.101

98

Viz např. Petersen a Malm (2006), dále Maar et al. (2009), kde naleznete konkrétní studii významného dopadu na místní dynamiku v návaznosti na usídlení slávky jedlé (Mytilus edulis) na základech větrné elektrárny v jižních oblastech Baltského moře. 99 Např. Inger et al. (2009). Nicméně pro lokality Natura 2000 platí, že jakýkoli potenciální útesový efekt je nutné analyzovat v rámci postupu odpovídajícího posouzení (viz čl. 6 odst. 3 směrnice o stanovištích, viz kapitola 5). Jakýkoli potenciální útesový efekt, byť by vedl k celkovém zvýšení např. druhové bohatosti předmětné lokality, nesmí mít dopad na celistvost stanovišť a jejich stav z hlediska ochrany, případně stav z hlediska ochrany těch druhů, pro něž byla předmětná lokalita vyhlášena. 100 Údaje ze studií realizovaných ve větrné elektrárně na moři v Nystedu v Dánsku uvedené v publikaci OSPAR (2008). 101 Např. Petersen a Malm (2006), Meissner a Sordyl (2006).

43

44


3.4.5 Potenciální dopady větrných elektráren na vzácné a zranitelné typy stanovišť Větrné elektrárny, které jsou umístěny v určitých vzácných nebo křehkých typech stanovišť nebo v jejich blízkosti, například se jedná o povrchová rašeliniště, vyvýšená rašeliniště, mokřady, písečné duny a mělké písečné břehy, mohou způsobit ztrátu nebo zhoršení takových stanovišť. Nejde pouze o přímou ztrátu rozlohy stanoviště, ale také o potenciální škodu způsobenou během výstavby a provozu na struktuře a ekologických funkcích stanoviště. Takové poškození by mohlo mít významný dopad na mnohem větší oblast než pouze přímo zabranou půdu. Zejména rašeliniště mohou být poškozena nevhodným umístěním větrných elektráren nebo jejich souvisejících infrastruktur, například nových nebo vylepšených přístupových komunikací. Tato poškození bývají často způsobena rozvojovými záměry, které dostatečně nebraly v úvahu podkladové hydrologické podmínky rašeliniště. Zatímco tedy skutečná rozloha ztraceného rašeliniště nemusí být velká, škoda způsobená na přírodním systému odvodnění rašeliniště (například pomocí odvodňovacích struh apod.) se může odrazit na mnohem širší oblasti a v konečném důsledku může způsobit zhoršení mnohem významnější oblasti rašeliniště a dalších souvisejících stanovišť, například potoků a dalších vodních toků nacházejících se po proudu102. Stavba větrné elektrárny na svažujících se rašeliništích a hlubokých rašeliništích – případ Derrybrien V říjnu 2003 došlo v západním Irsku v okrese Galway na jižní straně hory Cashlaundrumlahan k velkému rašeliništnímu sesuvu. Bylo zjištěno, že příčinou sesuvu byly stavební práce, které probíhaly na nové větrné elektrárně na rašeliništi. Bylo zjištěno, že dvě větrné turbíny a část přístupových komunikací, které byly postaveny v rašeliništi, způsobily narušení hydrologie rašeliniště a následně 103 destabilizaci rašelinné vrstvy . K podobnému sesuvu půdy došlo v srpnu 2008 v lokalitě, kde probíhala realizace jiného rozvojového záměru větrné elektrárny v pohoří Stacks v okrese Kerry v Irsku. Znovu bylo zjištěno, že půdní sesuv souvisel s nevhodně umístěnými přístupovými komunikacemi v rašeliništi, které vedly k větrné elektrárně. Po nezávislém vyšetřování stavby větrné elektrárny byl případ Derrybrien později předložen 104 Evropskému soudnímu dvoru. Evropský soudní dvůr v červenci 2008 rozhodl, že „Irsko nepřijalo opatření k zajištění, aby byly provedeny kontroly toho, zda mohou mít navrhovaná díla významný vliv na životní prostředí podle čl. 2 odst. 1 směrnice o posuzování vlivů“. Od té doby se po realizátorech záměrů větrných elektráren požaduje, aby prováděli komplexní posuzování rizik pro rašeliniště, pokud jejich záměr navrhuje umístit větrnou elektrárnu na rašeliništích.

Rašeliniště jsou také významným úložištěm uhlíku, a proto představují významnou část evropské strategie zmírňování změny klimatu. Větrné elektrárny umístěné na rašeliništích, které zadržují velké zásoby uhlíku, mají potenciál výrazně zvýšit celkové ztráty uhlíku, což by podkopávalo předpokládané úspory uhlíku spojené s větrnými elektrárnami, a stejně tak mohou poškodit vzácná stanoviště evropského významu. Dopady na procesy ukládání uhlíku „aktivního“ či rostoucího rašeliniště mohou nastat také tehdy, když je zastaven růst rašeliniště z důvodu například hydrologických změn spojených s realizací rozvojového záměru.

102

Přehled dopadů rozvojových záměrů větrných elektráren a souvisejících staveb, například přístupových cest, na hydrologii uvádí Lindsay (2007). Údaje o dopadech na vegetaci povrchových rašelinišť ve Španělsku uvádí též Fagúndez (2008) a Fraga et al. (2008). 103 Lindsay a Bragg (2004); stručnější přehled je uveden v publikaci Bragg (2007). 104 Rozsudek ESD ve věci C-215/06.


Tyto změny mohou nastat během stavební fáze nebo se mohou rozvinout v průběhu životního cyklu větrné elektrárny. Skotská vláda vypracovala metodu pro určování potenciálních ztrát uhlíku a úspor spojených s rozvojovým záměrem větrné elektrárny na rašeliništi, s ohledem na odstranění rašeliny, odvodnění, zlepšení stanovišť a obnovu lokality105. Jiné dynamické systémy stanovišť, například písečné duny, mokřady či částečně ponořené písečné břehy, jsou též zranitelné, dojde-li ke změnám v jejich struktuře a fungování. K takovým změnám by mohlo dojít například stlačováním půdy, mýcením vegetace, odvodněním, změnou profilu apod., což může vést k závažné erozi a zhoršení stanovišť v širší oblasti. Míra poškození nebo zhoršení stanovišť závisí na velikosti rozvojového záměru a na přesném umístění větrných elektráren a jejich související infrastruktury. 3.5 Rozlišování mezi významným a méně významným vlivem Určení druhů a stanovišť, na které budou mít rozvojové záměry větrných elektráren pravděpodobně vliv, představuje pouze první krok v jakémkoli posuzování dopadu. Poté je nutné určit, zda bude vliv významný, či nikoli. Právní postup pro určení „významnosti“ v jakýchkoli plánech či projektech, které mají konkrétní dopad na lokality Natura 2000, je popsán v kapitole 5. V zájmu dalšího šíření všeobecného porozumění konceptu „významnosti“ zde uvádíme stručné vysvětlení některých všeobecných zásad, které se na rozhodování o míře významnosti v případě volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin podílejí (bez ohledu na to, zda se jedná o chráněnou oblast, či nikoli). Je zřejmé, že posuzování významu je třeba provádět případ od případu, v závislosti na postižených druzích a stanovištích. Pro některé druhy může být ztráta několika jedinců nevýznamná, ale pro jiné může mít závažné dopady, například pro některé populace orlů a supů či jiné ohrožené druhy.

Významnost se bude lišit v závislosti na následujících faktorech:  velikost dopadu,  typ,  rozsah,  trvání,  intenzita,  načasování,  pravděpodobnost,  kumulativní účinky.

Podobně může vysídlení zvířat výrazně snížit způsobilost a v konečném důsledku i míru přežití určitých druhů, ale může mít jen omezený dopad na další druhy, které mohou mít například v okolí dostatečný počet náhradních přírodních stanovišť. Významnost vlivů proto závisí na velikosti populace, rozšíření, areálu, reprodukční strategii a délce života daného druhu.

105

Nayak et al. (2008); studie týkající se konkrétních lokalit ve Skotsku a Španělsku uvádějí též Grieve a Gilvear (2008) a Azkorra et al.

45

46


Faktor nebezpečí:

VIZUÁLNÍ PODNĚT – VYHÝBAVÁ REAKCE

↓ Fyzické účinky:

Bariéry bránící pohybu (migrace, lety za potravou apod.)

↓ Ekologické účinky:

Prodloužení letové vzdálenosti

↓ Energetické náklady

Vyšší spotřeba energie

↓ Dopady na způsobilost :

ÚMRTNOST KVŮLI KOLIZÍM

FYZICKÁ ZTRÁTA/ ZMĚNA STANOVIŠTĚ

↓

↓ Zničení stanoviště pro krmení pod základy či ochrannými stavebními prvky

Vysídlení z ideální distribuce vzhledem ke krmení

↓

↓

„Účinná“ ztráta stanoviště

„Fyzická“ ztráta stanoviště

↓

↓

Snížený energetický příjem a/nebo zvýšený energetický výdaj

↓

↓

↓

Vytvoření nového na základech či ochranných stavebních prvcích

↓ „Fyzické“ získání stanoviště

↓

↓

Zvýšený energetický příjem a/nebo zvýšený energetický výdaj

↓

Změny ročního přírůstku a míry přežití

↓ Dopady na populaci:

Kolize s rotory či jinými stavbami nebo úmrtí způsobovaná turbulencí vzduchu

Menší míra přežití

↓

Změny celkové velikosti populace

Obrázek 7: Vývojový diagram popisující, jaký dopad na ptáky mají tři hlavní faktory nebezpečí (stínované rámečky) způsobované větrnými elektrárnami a jak mohou ovlivnit míru přežití a reprodukce a v konečném důsledku působit změny celkové velikosti populace. Rámečky se silným jednoduchým okrajem označují potenciálně měřitelné účinky, rámečky s dvojitým okrajem označují procesy, které je nutné modelovat. Přestože se diagram zaměřuje na ptáky v prostředí na moři, tento přístup je možné využívat univerzálněji. Zdroj: Fox et al. (2006).

Posouzení významnosti by rovněž mělo být zvažováno ve vhodně určeném zeměpisném měřítku. V případě migrujících druhů, které cestují na velmi dlouhé vzdálenosti, může mít vliv na konkrétní lokalitu důsledky pro dané druhy ve větší zeměpisné oblasti. Podobně platí, že pro rezidentní druhy využívající velká území nebo měnící stanoviště může být nutné uvažovat možné dopady spíše v regionálním než místním měřítku. Běžným prostředkem k určení významnosti vlivů je použití klíčových ukazatelů (které je možné určit např. s využitím přístupu uvedeného na obrázku 7). Některé ukazatele, například množstevní a procentuální ztráta stanovišť, mohou mít větší význam pro určité vzácné typy stanovišť nebo pro stanoviště s omezenou distribucí než pro ostatní stanoviště, a to s ohledem na jejich status. Vývojový diagram na obrázku 7 popisuje vzájemné propojení faktorů, které by potenciálně mohly významně ovlivnit například populaci ptáků. Ukazuje, jak mohou fyzické účinky, například bariéry bránící pohybu, vysídlení z oblastí pro krmení, úprava stanovišť a úmrtí způsobovaná kolizí, způsobovat ekologické účinky, například prodloužení letové vzdálenosti a změnu přístupu ke stanovištím. Tím vznikají náklady v podobě změny energetických výdajů a příjmu potravy, jež mohou potenciálně ovlivnit parametry způsobilosti, například míru přežití a reprodukce, a tím i celkovou velikost populace106. 106

Tento proces podrobněji rozpracovává Fox et al (2006). Je uváděn jako „modelový přístup“ a plánovací úřady v Dánsku jej běžně nevyužívají.


Je jasné, že posouzení dopadů by mělo vycházet z nejlepších dostupných údajů. Může se jednat o údaje ze specializovaných terénních průzkumů nebo z různých prediktivních populačních modelů. Ve zvláštních případech mohou být k dispozici i údaje z komplexních monitorovacích programů „výzkumného typu“. Níže uvedené příklady ukazují, jak byl takový program prováděn u některých prvních velkých dánských větrných elektráren na moři. Větrné elektrárny na moři v Dánsku: dopady a environmentální monitorování Spolu s Německem a Spojeným královstvím je Dánsko jednou z předních evropských zemí v budování velkých větrných elektráren na moři. Na konci roku 2009 bylo v provozu deset větrných elektráren na moři o celkovém počtu 305 turbín a celkové kapacitě 646 MW. Ve třech velkých komplexech se koncentruje 79 % turbín: dva jsou v oblasti Horns Rev v Severním moři 15 až 30 km od západního pobřeží Jutska, třetí u Nystedu v Baltském moři, asi 10 km na jih od města Nysted na ostrově Lolland. 2 Každá z těchto elektráren má rozlohu 20–35 km . Výběr metody posouzení byl zahájen v roce 1999, posouzení EIA byla schválena v roce 2001 a stavba byla zahájena v roce 2002. První dvě větrné elektrárny byly uvedeny do provozu v roce 2003. V rámci tohoto procesu byl zahájen ambiciózní výzkumný a monitorovací program týkající se obou větrných elektráren. Dosud realizované studie zahrnují následující témata:  bentická fauna a flóra (se zvláštním důrazem na vytváření umělých substrátů s pevným dnem v základech turbín),  distribuce ryb (včetně účinků elektromagnetických polí),  počty a distribuce krmících se a odpočívajících ptáků,  migrující ptáci (včetně rizik kolize),  chování a reakce mořských savců (tuleňovitých a sviňuch),  pobřežní morfologie. Výsledky monitorování do konce roku 2006 je možné velmi stručně shrnout takto:  Došlo ke změně množství a biomasy bentické fauny, byl zaznamenán 50 až 150násobný nárůst lokální biomasy, především ve vztahu k zvýšené heterogenitě stanovišť související se zavedením substrátů s pevným dnem na mořské dno, které sestávalo téměř výhradně z písčitých usazenin.  Navzdory této skutečnosti nebyly zaznamenány příznaky lákání související s tzv. „útesovým efektem“. Zajímavým zjištěním bylo, že nebyl zaznamenán žádný dopad na smačky (Ammodytes spp.), kteří jsou citliví na změny složení usazenin a představují významnou kořist pro rybožravé ryby a ptáky.  Pokud jde o mořské savce, byly zaznamenány jasné účinky při beranění pilot, byl zaznamenán pokles počtu sviňuch během stavby a dosud existují náznaky, že v případě jedné větrné elektrárny dochází pouze k pomalé obnově. Na druhou stranu tuleni obecní a tuleni kuželozubí nevykázali žádné všeobecné změny chování.  U různých druhů ptáků, včetně kajky mořské, byly zaznamenány velmi nízké míry kolizí, ale jasné znaky vyhýbavé reakce. U některých druhů vodních ptáků byl zaznamenán účinek vysídlení, až do vzdálenosti nejméně 2 km.

47

48


Byly také testovány a využívány různé nové a pokročilé technologie pro monitorování, například:  hydrostatické zařízení pro zkoumání ryb,  speciální přípravná a rybářská zařízení pro studování vlivu elektromagnetických polí,  akustické monitorování mořských savců s využitím stacionárních zařízení pro záznam dat kombinovaných s dálkově ovládaným videomonitorováním a značením zvířat s využitím satelitních vysílačů a dále prostorovým modelováním distribuce mořských savců na základě údajů z terénního výzkumu,  vylepšené techniky radarového a infračerveného videomonitorování pohybu ptáků. Celkově dánské studie zlepšily naše znalosti o krátkodobém dopadu velkých větrných elektráren na moři na různé druhy a mořská stanoviště. Kromě lepších znalostí o dopadech na životní prostředí dánské zkušenosti také přispěly ke zlepšení know-how o metodice monitorování. Jako takové představují velmi užitečný příklad toho, jak může být vědecký rámec využit v územním plánování 107 dalších budoucích velkých projektů .

Program monitorování větrných elektráren v Beauce ve Francii V roce 2006 byl zahájen čtyřletý program monitorování, který měl analyzovat dopady řady šesti větrných elektráren v regionu Beauce ve Francii na ptáky a netopýry. Přestože prováděná posouzení EIA zjistila jen malá nebo žádná bezprostřední rizika pro volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny (Beauce je region, kde se především provozuje intenzivní zemědělství, což způsobuje jeho nižší přírodní hodnotu), region se rozhodl spustit čtyřletý program monitorování možných účinků na luční ptáky a na netopýry, který by měl napomoci lépe orientovat budoucí rozvoj větrných elektráren v regionu. Monitorovací program provádí ve vzájemném partnerství dva realizátoři větrných elektráren, dvě asociace pro ochranu přírody, dvě poradenské firmy specializované na ekologii, regionální rada, agentura odpovědná za životní prostředí a větrnou energetiku (ADEME) a ministerstvo životního prostředí a trvale udržitelného rozvoje (DIREN). Tyto organizace se dohody na čtyřletém monitorovacím programu (2006 až 2010), který má zejména zkoumat: - ztráty stanovišť nebo změny struktury populace malých lučních druhů (ptáků a netopýrů), - změny reprodukčního chování káňat či způsobu jejich využívání stanovišť, - fluktuace v modelech migrace a migračním chování ptáků a netopýrů způsobené konfigurací větrných elektráren, - změny v chování ptáků v jejich zimovacích stanovištích a zda dochází k odchylkám způsobeným přítomností větrných elektráren. Monitorování využívá přístup BACI (Before After Control Impact – „kontrola dopadu před a po“) a jeho účelem je ukázat, jak provádět dobrý monitorovací program v zájmu lepší budoucí orientace rozvojových záměrů větrných elektráren v konkrétním regionu (v tomto případě Beauce). Konečné výsledky studie budou k dispozici na konci roku 2010, ale první výsledky již naznačují některé užitečné 108 výsledky . Například v případě migrujících ptáků bylo zjištěno, že 70 až 99 % větrné elektrárny oblétá, přičemž mění směr či výšku již s předstihem asi 500 m. Elektrárnám s hustými shluky větrných turbín se vyhýbají úplně, ale větrné elektrárny, které jsou otevřenější, tj. kde jsou větrné turbíny uspořádány paralelně v řadách nebo v kolmém směru na trasu migrace, ptáci příležitostně prolétávají.

107

Dánský energetický úřad, DONG Energy, Vattenfall a Dánská agentura pro lesy a přírodu vydaly přehled (do roku 2006) pod názvem „Danish offshore wind – key environmental issues“, http://ens.netboghandel.dk. 108 http://volkswind.fr/documents/suivi_ornithologique_des_parcs_eoliens_en_beauce_2006_2009.pdf.


3.6 Kumulativní vlivy Kumulativní účinky mohou nastat, když je několik větrných elektráren a souvisejících staveb přítomno v oblasti letové trasy nebo podél ní, případně jako výsledek kombinace dopadů větrných elektráren a jiných typů činnosti (např. lesnictví či působení jiných průmyslových odvětví). Kumulativní účinek představuje kombinovaný účinek všech rozvojových záměrů dohromady, což však neznamená, že se jedná o prostý součet účinku jedné větrné elektrárny a účinku druhé větrné elektrárny. Kumulativní účinky mohou být větší i menší než takový součet. První větrná elektrárna může například způsobovat nízkou, ale přijatelnou míru úmrtnosti ptáků, takovou, jež spadá do regenerační kapacity ptačí populace, a tudíž má jen malý účinek na celkovou úroveň populace. Ale míra úmrtnosti ptáků způsobena několika větrnými elektrárnami dohromady může překračovat regenerační kapacitu populace. V takovém případě by se pak populace ptáků snižovala. V tomto případě sice není dopad prvního a druhého záměru, berou-li se jednotlivě, rozpoznatelný, ale dopad obou dohromady by mohl způsobit kolaps ptačí populace. Tato skutečnost ovlivňuje rozhodnutí o plánování v případě obou navrhovaných záměrů. Klíčové je určit, v jakém bodu začíná kumulovaná ztráta stanoviště (včetně účinné ztráty stanoviště v důsledku vyloučení), zvýšení energetických výdajů způsobených bariérovým účinkem a úmrtnost z důvodu kolizí, vše v souhrnu, představovat významný dopad. Záleží také na kumulativním dopadu předmětného záměru v kombinaci s jinými rozvojovými záměry (nejen se záměry větrných elektráren) v dané oblasti. Účinek jediného plánu nebo projektu může být nevýznamný, ale v kombinaci s jinými plány či projekty se může ukázat, že kumulativní účinek významný je. Při posuzování kumulativních účinků může být také vhodné brát v úvahu fragmentaci stanovišť, protože může mít škodlivý vliv na populační strukturu a dynamiku široké škály druhů.

49

50



4. VÝZNAM STRATEGICKÉHO PLÁNOVÁNÍ PŘI ROZVOJI VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN



Strategické plánování rozvojových záměrů větrných elektráren v širší zeměpisné oblasti představuje jeden z nejúčinnějších prostředků, jak minimalizovat dopady větrných elektráren na přírodu, volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny již v časné fázi plánovacího procesu. Nejen že vede k vytvoření integrovanějšího rozvojového rámce, ale mělo by též snižovat riziko obtíží a zpoždění v pozdějších fázích na úrovni jednotlivých projektů.



Dosud získané důkazy dokládají, že větrná energetika nemusí volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny ohrožovat, ale klíčové je vhodné umístění, jež musí představovat primární cíl procesu plánování.



Nedávná zpráva EEA zkoumala větrný potenciál Evropy a došla k závěru, že i kdyby byly z potenciálu rozvoje větrné energetiky teoreticky vyloučeny všechny lokality Natura 2000 a další oblasti určené pro ochranu přírody, dostupná větrná energie by stále dostačovala k pokrytí tří- až sedminásobku předpokládané poptávky po energii v roce 2020 a 2030.



Vývoj map citlivosti volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin ve fázi strategického plánování umožňuje, aby byly určeny oblasti, kde by mohl být rozvoj větrné energetiky považován za nízko, středně či vysoce rizikový, pokud jde o přírodu, volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny. Několik členských států již prokázalo, že tento postup může přinášet úspěchy.



Takové mapy citlivosti volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin také pomáhají vyhnout se potenciálním konfliktům s ustanoveními článku 5 směrnice o ptácích a s články 12 a 13 směrnice o stanovištích, pokud jde o potřebu chránit druhy evropského významu v celém jejich přirozeném areálu rozšíření v EU (tj. i mimo lokality Natura 2000).

4.1 Strategické plánování: způsob zajištění efektivnějšího integrovaného rozhodování Strategické plánování představuje užitečný nástroj umožňující zajistit, aby bylo dosaženo rychlého rozvoje větrné energetiky ve větší oblasti a současně aby byly chráněny zranitelné druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin před nevhodnými rozvojovými záměry109. Strategické plánování nejen pomáhá určit nejvhodnější místa a měřítko pro šíření s ohledem na kapacitu větrné energetiky, přístup k síti apod., ale také pomáhá snižovat dopady na přírodní prostředí již ve velmi rané fázi procesu plánování či úplně se jim vyhnout. Důkazy z Německa, Dánska, Španělska a Spojeného království dokládají, že větrná energetika nemusí volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny ohrožovat, ale klíčové je vhodné umístění, jež musí představovat primární cíl procesu plánování rozvojových záměrů z hlediska ochrany. Navzdory celé řadě obav je možné většinu hrozeb minimalizovat tím, že se záměry vyhnou lokalitám s citlivými stanovišti a klíčovými populacemi zranitelných druhů. Správné umístění také pomůže realizátorům vyhnout se nákladným investicím do nevhodných lokalit.

109

„Positive planning for onshore wind: expanding onshore wind energy capacity while conserving nature“, zpráva zpracovaná organizací IEEP pro zadavatele RSPB, březen 2009 (Bowyer et al. 2009).

51

52


Tyto územní či sektorální plány, které připravují veřejné orgány, obvykle zahrnují širší zeměpisnou oblast, ať již na úrovni obce, regionu či země. Toto měřítko a územní povaha plánů umožňují přijímat strategická rozhodnutí ohledně kapacity a umístění záměrů větrných elektráren v rámci širší oblasti. Nabízejí také příležitost ke zkoumání různých alternativních možností, které potenciálně méně škodí životnímu prostředí, stejně jako k včasným konzultacím se zástupci odvětví a dalších zúčastněných stran. Celý proces by měl v ideálním případě vést k integrovanějšímu a udržitelnějšímu územnímu plánování, které zohledňuje širší společenské ohledy již v časné fázi. To by pak na druhou stranu mělo zástupcům odvětví poskytnout transparentnější a stabilnější rámec pro růst a expanzi. 4.2 Územní plánování námořních prostor Stávající rámce plánů se převážně zaměřují na suchozemské oblasti. Musíme se zabývat výzvami, které vyplývají z rostoucího a navzájem si konkurujícího využívání moře, sahajícího od námořní dopravy, rybolovu, akvakultury, činností ve volném čase až po příbřežní výrobu energie a jiné formy využívání dna moří. Územní plánování námořních prostor je proto základním nástrojem udržitelného rozvoje námořních a pobřežních oblastí, stejně jako obnovy zdravého stavu evropských moří ve smyslu životního prostředí (EK 2007e). Územní plánování námořních prostor poskytuje mechanismus pro zapojení zúčastněných stran, což je obzvláště důležité, neboť v oblasti plánování a řízení činností v mořském prostředí má kompetence více organizací (WWF/Wildlife Trusts 2004). V roce 2008 zveřejnila Evropská komise Sdělení o územním plánování námořních prostor (MSP), které se zaměřuje na dosažení společných principů v EU (KOM(2008) 791 v konečném znění). Územní plánování námořních prostor je považováno za klíčový nástroj integrované námořní politiky v EU. Pomáhá veřejným orgánům a zúčastněným subjektům koordinovat činnost a optimalizovat využití námořního prostoru pro podporu hospodářského vývoje a mořského prostředí. Cílem tohoto sdělení je usnadnit rozvoj územního plánování námořních prostor ze strany členských států a podporovat jeho provádění na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU. Sdělení stanoví klíčové zásady pro územní plánování námořních prostor a snaží se, formou diskuse, podpořit mezi členskými státy rozvoj společného přístupu. 4.3 Určení vhodných umístění pro rozvoj větrných elektráren Nejdůležitějším prvním krokem při přípravě územní vize pro účely rozvoje větrných elektráren, jenž bude slučitelný se zájmy ochrany přírody, je určení dvou aspektů v rámci dané oblasti:  kapacity pro rozvoj větrných elektráren – například s ohledem na rychlost větru, přístup

k síti a další fyzikální či hospodářské překážky,  jejich vhodného umístění, s ohledem na jiné využívání půdy a omezení a další společenské

překážky, včetně zájmů ochrany přírody.


S využitím shromážděných údajů geografických informačních systémů (GIS) týkajících se těchto aspektů na strategické úrovni je možné vypracovat užitečné překryvné mapy, které mohou orgánům pomoci v daném regionu určit potenciálně nízkorizikové oblasti, tj. oblasti, jež mají pro rozvoj větrné energetiky vysokou hodnotu a které současně představují nulové nebo nízké riziko z hlediska ochrany přírody, nebo potenciálně vysoce rizikové oblasti, kterým je nejlepší se vyhnout, nebo kde je pravděpodobné, že by bylo nutné realizovat opatření ke zmírnění a zásadnější posuzování dopadu. Tyto aspekty je třeba zkoumat v rámci návrhu počátečního rozvojového plánu a dále je rozpracovávat formou strategického posouzení životního prostředí110 nebo odpovídajícího posouzení, kde je to třeba, a/nebo formou konzultací s realizátory a dalšími zúčastněnými stranami. Tím se nejen zajistí, aby byl konečný výsledek integrovanější a přijatelnější pro všechny zúčastněné strany, ale také by se mělo snížit riziko nepředvídaných problémů a zdržení v pozdějších fázích. 4.3.1 Potenciál Evropy v oblasti větrné energetiky V nedávné zprávě nazvané Potenciál evropských větrných elektráren na souši a na moři111 provedla Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) podrobnou analýzu místních větrných zdrojů v celé EU (především na základě rychlosti větru) a zajistila tak celoevropské posouzení potenciálu větrných zdrojů na souši i na moři zeměpisně explicitním způsobem, což pomůže členským státům určit nejvhodnější lokality pro výrobu elektřiny s pomocí větrné energie. Tato zpráva potvrzuje, že zdroje větrné energie jsou v Evropě potenciálně ohromné, ale také že se významně v různých částech EU liší v důsledku topografických a meteorologických odchylek (obrázky 8 a 9). Podle zprávy EEA se potenciál větrné energetiky na souši koncentruje především v zemědělských a průmyslových oblastech severozápadní Evropy. Podobně je možné největší potenciál na moři nalézt v mělkých oblastech Severního moře, Baltského moře a Atlantského oceánu, přičemž některé místní vhodné oblasti se nacházejí i ve Středozemním a Černém moři.

110 111

Viz kapitoly 3 a 6. Technická zpráva EEA č. 6/2009 z června 2009 (EEA 2009).

53

54


Obrázek 8: Údaje o větrných polích po korekci orografických a místních nepřesností (na základě odhadu průměrné rychlosti větru ve výšce 80 m na souši a 120 m na moři) – z technické zprávy EEA č. 6/2009 (EEA 2009).

Z pohledu členských států neomezený potenciál větrné energetiky na souši také dokládá velmi významné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi.

Obrázek 9: Neomezený technický potenciál pro větrnou energetiku na souši do roku 2003, na základě odhadu průměrné rychlosti větru ve výšce 80 m, 2000–2005 – z technické zprávy EEA č. 6/2009 (EEA 2009).


Obrázek 10: Cena výroby elektřiny z větrné energie v Evropě (do roku 2020) při 4% úrokové sazbě.

Platí však, že hrubý neomezený „technický potenciál“ představuje pouze část rovnice. V úvahu je třeba brát také cenové aspekty a potenciální společensko-hospodářské překážky. Pokud jde o cenové aspekty, EEA odhadla „ekonomicky konkurenceschopný potenciál“ rozvoje větrné energetiky na základě předpokládaných nákladů na rozvoj a provoz větrných elektráren v roce 2020 a 2030, relativně k předpokládaným průměrným cenám výroby energie odvozeným ze základního scénáře Komise112. Opět platí, že jsou zde výrazné rozdíly mezi různými regiony a zeměmi EU. EEA také provedla analýzu potenciálu větrné energetiky s vyloučením všech lokalit Natura 2000 a dalších chráněných oblastí z výpočtů. Jak bylo vysvětleno výše, rozvojové záměry větrných elektráren v lokalitách Natura 2000 nejsou automaticky vylučovány, ale takové záměry musí respektovat procedurální záruky stanovené ve směrnici o stanovištích. Úsilí EEA dokládá, že pokud by byly všechny lokality Natura 2000 a další oblasti určené k ochraně přírody teoreticky vyloučeny z realizace rozvojových záměrů větrné energetiky, a za předpokladu, že budou všechny vyloučené oblasti rozprostřeny rovnoměrně ve všech třídách krajinného pokryvu, mělo by to na potenciál větrné energetiky pouze omezený dopad (snížení technického potenciálu větrných elektráren na souši asi o 13,7 %). V relativním pojetí byl celkový ekonomicky konkurenceschopný potenciál větrné energetiky v EU odhadnut jako ekvivalent tří- až sedminásobku celkové energetické poptávky v roce 2030 a 2020. 112

Ve zprávě EEA se „technickým potenciálem“ označuje nejvyšší potenciální úroveň výroby větrné energie na základě celkové dostupnosti zdrojů a maximální pravděpodobné hustoty postavených turbín s využitím stávajících technologií či postupů. „Ekonomicky konkurenceschopný potenciál“ označuje podíl technického potenciálu, který může být realizován cenově výhodným způsobem ve světle předpokládaných průměrných budoucích cen energie.

55

56


Je však třeba poznamenat, že předpoklad, že větrný potenciál je rovnoměrně rozmístěn mezi chráněné a neurčené oblasti, nemusí být nutně správný. Skutečný účinek úplného vyloučení rozvoje větrné energetiky v chráněných oblastech, zvláště na úrovni konkrétního regionu či státu, by proto mohl být závažnější či méně závažný, než naznačuje studie EEA. Studie EEA nicméně jasně prokazuje hodnotu provádění takových územních analýz v rámci strategického posuzování rozvoje větrných elektráren. 4.3.2 Připojení k síti a přístupové komunikace Připojení k síti a přístupové komunikace představují klíčové otázky pro umístění větrných elektráren. Následně i vztah mezi rozvojovým záměrem větrné elektrárny a stávající infrastrukturou sítě či silničních komunikací představuje klíčový aspekt územního plánování. Protože obě související infrastruktury mohou mít významný dopad na přírodní hodnoty a hodnoty biologické rozmanitosti, je nejvhodnější i tyto faktory brát v úvahy již v raných fázích plánování. Pokud jde o větrné elektrárny na moři, k přístupu k síti se jasně doporučuje aplikovat mezinárodní perspektivu, protože takto lze zajistit efektivní a koordinovaná řešení, a to jak ve vztahu k síťovým systémům na souši, tak k podvodním kabelům. Na základě mapování dostupných připojení k síti a kapacit je možné určit optimalizované lokality a potřebu nových připojení k síti, což umožňuje minimalizovat další dopad113. 4.3.3 Mapy citlivosti volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Provedení analýzy kapacity a prostředků pro rozvoj větrných elektráren v určitém regionu představuje pouze část rovnice. Strategický rozvojový plán by měl brát v úvahu také jiné způsoby využití půdy a jejich omezení či jiné společenské překážky, a to již ve velmi rané fázi procesu plánování. Mapy citlivosti volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin představují užitečné nástroje napomáhající umístit rozvojové záměry větrných elektráren do oblastí, které jsou slučitelné s požadavky ochrany přírody. Mapy citlivosti mohou být vypracovány pro vybrané kategorie druhů (např. pro druhy ptáků, netopýrů, mořských savců evropského významu) nebo pro cenné volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny obecně, a to v rámci předem stanovené oblasti, například pro celý region. Když se pak mapy citlivosti volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin překryjí například s mapami větrné kapacity, je možné určit oblasti s „nízkým či nulovým rizikem“, stejně jako oblasti s potenciálně „vyšším rizikem“, kde se nacházejí konkrétní druhy, které jsou v Evropě významné z hlediska ochrany, a to buď celoročně, nebo sezónně (např. během migrace). Mohou také zvýraznit potenciální kumulativní dopady rozvojových záměrů větrných elektráren v konkrétním regionu a pomoci při určení pravděpodobné kapacity daného regionu, pokud jde o únosný počet rozvojových záměrů větrných elektráren. Investice veřejných zdrojů na vypracování takových druhů map se pravděpodobně více než vrátí v podobě jednodušších, méně komplikovaných a časově méně náročných posouzení lokalit, přičemž tyto náklady obvykle hradí realizátor záměru.

113

KOM(2008) 768 v konečném znění/2; 12.12.2008.


Mapy citlivosti však mohou zajistit pouze základní orientaci v oblastech s potenciálně vysokým, středním (kde je možné uplatnit opatření na zmírnění) a nízkým rizikem (kde se předpokládá omezený či nízký dopad). Jako takové tedy nemohou nahradit posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) či odpovídající posouzení na úrovni záměru. Tato posouzení je třeba provést pro každý jednotlivý rozvojový záměr větrné elektrárny. Komplexní průzkumy druhů prováděné v rámci posouzení EIA či odpovídajícího posouzení na úrovni konkrétní lokality mohou určit přesněji pro každou lokalitu, jaké konkrétní přírodní hodnoty a rizika dopadu zde existují. V tomto kontextu mohou mapy na strategické úrovni pomoci určit požadovanou úroveň posouzení nutného pro podrobnější a přísnější výchozí studie na úrovni jednotlivých záměrů. 4.3.4 Mapy citlivosti volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin v kontextu čl. 12 (směrnice o stanovištích) a čl. 5 (směrnice o ptácích) Další významnou výhodou map citlivosti volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin ve větším měřítku je to, že pomáhají předcházet potenciálním konfliktům s článkem 5 směrnice o ptácích a s články 12 a 13 směrnice o stanovištích. Jak bylo vysvětleno v kapitole 3, tato ustanovení mají za cíl zajistit ochranu druhů evropského významu v celém jejich přirozeném areálu rozšíření v EU, tedy také mimo lokality Natura 2000. Realizátoři či plánovači větrných elektráren proto musí být schopni prokázat, že přijali nezbytná preventivní opatření, aby zabránili ohrožení režimu ochrany těchto druhů. Mapy distribuce druhů evropského významu mohou pomoci plánovačům a realizátorům například vyhnout se oblastem mimo lokality Natura 2000, které jsou pro tyto druhy zvláště významné, například migračním trasám ptáků a netopýrů, jež představují úzká hrdla. Obecně existuje jasná potřeba podrobnějších průzkumů a podrobnějšího výzkumu územní distribuce zranitelných druhů v celé EU. Tuto potřebu lze nejlépe naplnit na nadnárodní úrovni, aby bylo možné zahrnout celý přirozený areál rozšíření daného druhu. V současnosti jsou realizovány iniciativy financované EU (INSPIRE114 a GMES115), které sice ještě nejsou plně rozvinuté, ale již prokazují, jaký význam geografické informace mají a jakou hodnotu má, když členské státy spojí své zdroje. Časem by se z těchto iniciativ měly stát výkonné nástroje pro vývoj výše zmiňovaných překryvných map zahrnujících více proměnných.

114 115

Další informace o iniciativě INSPIRE naleznete na adrese http://www.ec-gis.org/inspire. Další informace o iniciativě GMES naleznete na adrese http://www.gmes.info/.

57

58


Plány či projekty mimo lokality Natura 2000 Vytvoření sítě Natura 2000 je základním výstupem směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích a představuje základ pro dosažení celkových cílů zachování a obnovy typů stanovišť a klíčových stanovišť druhů uvedených ve směrnicích do stavu příznivého z hlediska ochrany, a to v celém jejich přirozeném rozšíření. Ale síť Natura 2000 tvoří pouze část rovnice. Obě směrnice také vyžadují, aby členské státy zavedly obecné právní úpravy ochrany všech druhů volně žijících ptáků v EU a druhů uvedených v příloze IV směrnice o stanovištích v celém přirozeném areálu jejich rozšíření v EU – tedy také mimo lokality Natura 2000. Konkrétní články, které obsahují ustanovení o ochraně druhů, jsou článek 12 a 13 směrnice o stanovištích a článek 5 směrnice o ptácích (podrobnější popis uvádí kapitola 3). Protože bylo zjištěno, že druhy ptáků, netopýrů a velryb jsou zranitelné větrnými elektrárnami, je třeba, aby realizátoři a plánovači větrných elektráren brali v úvahu i tato ustanovení, bez ohledu na to, zda se mají rozvojové záměry větrných elektráren nacházet v lokalitě Natura 2000, či nikoli. Zejména jsou užitečné informace o velikosti populace a sezónních fluktuacích na místní a regionální úrovni, protože umožňují měřit význam jakýchkoli potenciálních dopadů navrhovaného plánu či projektu větrné elektrárny v daném regionu. Tento postup by mohl být doplněn údaji o pohybu a migračních modelech v místním a regionálním měřítku, a to z hlediska denního i sezónního. Opatření, jež je třeba přijmout v rámci ustanovení o ochraně těchto druhů, se neomezují na zákaz různých činností. Je třeba provádět také preventivní opatření v zájmu předvídání hrozeb a rizik spojených s rušením. V případě větrných elektráren může být nutné zamítnout jednotlivé záměry z důvodu, že jejich navrhované umístění by mohlo vést k významnému rušení migrujících ptáků či netopýrů, například v klíčové lokalitě podél migrační trasy předmětného druhu, nebo by mohlo vést ke zničení lokalit pro krmení či odpočinek netopýrů nebo velryb. Další možností je zahrnutí určitých záruk či opatření ke zmírnění do povolení záměru. Zde by se například mohlo jednat o vypínání větrných elektráren v době, kdy existuje riziko rušení (např. v Německu jedna větrná elektrárna vypíná turbíny na dobu několika hodin v době soumraku v srpnu a září, tedy v době, kdy vrcholí období migrace/šíření místních populací netopýrů). Bez ohledu na to, jaká opatření se uplatní, musí být přiměřená ve vztahu k posuzovanému dopadu na stav dotčených druhů z hlediska ochrany. Přestože pro lokality mimo síť Natura 2000 neexistuje formální povinnost provádět odpovídající posouzení podle právních předpisů EU týkajících se přírody, potenciální dopad na druhy evropského významu by měl být analyzován během postupů SEA a EIA s tím, že ustanovení o výjimkách je nutné interpretovat úzce a nesmí vést k výsledkům, které stojí v protikladu k cílům obou směrnic týkajících se přírody. V tomto ohledu by zpracování map volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin mohlo plánovačům a realizátorům poskytnout užitečný nástroj pro určení rizikových oblastí. Těmito otázkami se podrobněji zabývá dokument Komise Pokyny k přísné ochraně živočišných druhů 116 v zájmu Společenství podle směrnice „o stanovištích“ 92/43/EHS .

4.3.5 Mapy Natura 2000 Plány či projekty větrných elektráren by měly být zaneseny do map zobrazujících lokality Natura 2000 v dotčené oblasti. Je třeba však poznamenat, že takové mapy zobrazují pouze hranice lokalit zahrnutých do sítě Natura 2000. Nezobrazují, které části v rámci lokality Natura 2000 jsou obývány či využívány jakými druhy a kde se nacházejí typy stanovišť evropského významu, pro něž byla daná lokalita vyhlášena. Tyto podrobnější informace jsou často zásadně důležité pro určení rizika nežádoucích účinků. Někdy bývají uvedeny v plánu péče o předmětnou lokalitu Natura 2000. 116

Pokyny k přísné ochraně živočišných druhů v zájmu Společenství podle směrnice „o stanovištích“ 92/43/EHS http://ec.europa.eu/environment/nature/conservation/species/guidance/index_en.htm


Nicméně mapa lokalit Natura 2000 umožní plánovačům a realizátorům již ve velmi časné fázi procesu určit, kde je pravděpodobné, že bude třeba uplatnit doplňující postupy plánování (například podle článku 6 směrnice o stanovištích) a kde může být nutné na úrovni záměru využít podrobnější mapování na úrovni lokalit. Na moři je situace ještě o něco složitější z důvodu značných nedostatků ve vyhlašování mořských lokalit Natura 2000. Částečně je tato skutečnost způsobena menším množstvím vědeckých poznatků o druzích a stanovištích v mořském prostředí, včetně mořských savců. V tomto ohledu bude důležité zajistit, aby členské státy vyhlásily mořské chráněné oblasti podle směrnice o stanovištích a směrnice o ptácích co možná nejdříve, protože tak bude možné odstranit právní nejistotu ohledně potenciální vhodnosti dotčené mořské lokality pro větrné elektrárny. Online prohlížeč sítě Natura 2000: S pomocí Evropské agentury pro životní prostředí vypracovala Evropská komise veřejně přístupný prohlížeč sítě Natura 2000, který umožňuje lokality Natura 2000 ve všech částech EU snadno procházet na počítači. Veřejně přístupný prohlížeč je vybudován na základě nejmodernějších technologií GIS a funguje jako interaktivní a pro uživatele snadno ovladatelný nástroj, který umožňuje zobrazovat lokality Natura 2000 na různých typech pozadí (běžné mapy, satelitní snímky, bio-geografické regiony, krajinný pokryv Corine atd.) a rychle vyhledat veškeré související informace o příslušných druzích a stanovištích, například standardní formuláře údajů Natura 2000. Prohlížeč sítě Natura 2000 je k dispozici na adrese http://natura2000.eea.europa.eu/.

4.4. Příklady osvědčených postupů strategického plánování rozvojových záměrů větrných elektráren pro účely zajištění vhodného umístění z hlediska ochrany Zkušenosti v několika zemích již naznačily, že mapy citlivosti volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin představují v praxi velmi užitečnou součást postupu strategického plánování. Níže uvedené příklady toto prokazují a pomáhají dále ilustrovat různé přístupy k tvorbě a využití map citlivosti volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Týkají se plánů realizovaných na souši i na moři.

59

60


Skotsko: strategické mapy umístění větrných elektráren na souši ve vztahu k přírodnímu dědictví Skotsko pravděpodobně v následujících letech zažije rychlou expanzi větrné energetiky, jež bude odpovědí na ambiciózní cíle tohoto regionu, který si stanovil, že chce v roce 2020 získávat 50 % elektřiny z obnovitelných zdrojů. V zájmu efektivního a aktivního plánování tohoto růstu přijala skotská vláda strategický přístup k rozvoji větrných elektráren. Tento přístup vyžaduje, aby plánovací orgány vypracovaly územní rámce pro větrné elektrárny s určením oblastí, kde je uplatňována významná ochrana, širší zkoumané oblasti a další oblasti uplatňující určitá kritéria. V zájmu pomoci plánovacím orgánům v tomto procesu přijala organizace Scottish Natural Heritage (zákonný orgán odpovědný za ochranu přírody a biologickou rozmanitost) v březnu 2009 strategické pokyny týkající se umístění větrných elektráren na souši, které zahrnují i řadu map citlivosti (SNH 2009a). Jejich cílem je „směrovat rozvoj větrné energetiky do oblastí a technologií, které krajina a stanoviště ve Skotsku zvládnou nejlépe bez nežádoucích účinků, a určit, které ochranné prvky přírodního dědictví jsou významné z hlediska vnitrostátního i mezinárodního“. Nabízí tak strategický náhled na citlivost přírodního dědictví v celém Skotsku a širší tipy, které části země jsou pro rozvoj větrné energetiky nejvhodnější. Bylo zpracováno celkem 5 map. Mapy č. 1 a 2 popisují citlivost související s krajinou a rekreačními zájmy a pokrývají vyhlášené oblasti a problematiku volné přírody. Mapy č. 3 a 4 popisují citlivost plynoucí z biologické rozmanitosti a přírodovědných zájmů a pokrývají vyhlášené oblasti a další stanoviště a druhy. Mapa č. 5, která je poslední, spojuje tyto citlivosti do tří širších zón, které reprezentují relativní úrovně příležitostí a překážek:  Zóna č. 1: Nejméně citlivé přírodní dědictví – označuje oblasti v širším měřítku, které jsou nejméně citlivé na větrné elektrárny, představují nejlepší příležitost k rozvoji; v jejich rámci je z hlediska přírodního dědictví možné akceptovat celkově největší počet rozvojových záměrů, ovšem za podmínky, že budou realizovány citlivě a s ohledem na kumulativní dopady.  Zóna č. 2: Středně citlivé přírodní dědictví – označuje oblasti s určitou citlivostí na větrné elektrárny. Pečlivou volbou umístění v rámci těchto oblastí je však často možné najít lokalitu, která může pro záměr vhodné velikosti, umístění a návrhu být vhodná (opět je třeba pamatovat na kumulativní účinky), způsobem, který je z hlediska přírodního dědictví přijatelný.  Zóna č. 3: Vysoce citlivé přírodní dědictví (včetně lokalit Natura 2000) – označuje oblasti s nejvyšší citlivostí na větrné elektrárny, které představují nejvyšší překážku pro rozvojové záměry; v těchto oblastech je obecně nepravděpodobné, že by byly z hlediska přírodního dědictví návrhy přijatelné. V této zóně však mohou být některé lokality, které by mohly zvládnout rozvojové záměry větrných elektráren o vhodné velikosti a návrhu, za podmínky, že budou plně prozkoumány potenciální dopady na přírodní dědictví a že při umístění a návrhu větrné elektrárny bude s využitím nejpřísnějších norem zajištěna ochrana proti takovým dopadům. Mapu 4 zabývající se citlivými ptačími oblastmi vyvinula organizace SNH společně s nevládní organizací RSPB zabývající se ochranou přírody. Zaměřuje se na druhy uvedené v příloze I směrnice o ptácích, které jsou přítomné ve Skotsku. Údaje mají rozlišení 2 km × 2 km. Celkově nabízejí mapy širší náhled, kde je pravděpodobně nejvyšší potenciál pro rozvoj větrné energetiky a kde existují nejvýznamnější překážky z pohledu přírodního dědictví. Je však nutné pamatovat na několik varování. Mapy jsou nakresleny ve strategickém měřítku, a proto není možné je využít pro účely určení přijatelnosti konkrétních návrhů v konkrétních lokalitách. Důvodem je, že větší měřítko neumožňuje zachytit významné druhy a stanoviště podrobně, což znamená, že některé oblasti mohou mít vyšší citlivost, než jak se v těchto přehledových mapách uvádí. Skotsko čelí problému především ve vztahu k rozsáhlým oblastem rašelinišť, které jsou vysoce citlivé na narušení hydrologických podmínek způsobované větrnými elektrárnami a souvisejícími stavbami. Mapy je nicméně možné používat jako informační nástroje spolu s podrobnými pokyny, nemají však status nástroje pro plánování.


Další údaje jsou k dispozici na webových stránkách SNH. Dokument SNH „Strategic Locational Guidance for Onshore Wind farms in respect of the natural Heritage“ je k dispozici na adrese http://www.snh.gov.uk/planning-and-development/renewable-energy/onshore-wind. Mapa citlivosti ptáků zpracovaná organizací RSPB (Bright et al. 2006) a příslušná výzkumná zpráva je k dispozici na adrese www.rspb.org.uk/Images/sensitivitymapreport_tcm9-157990.pdf. V nedávné době byla obdobná studie zpracována pro Anglii (Bright et al. 2009), https://www.rspb.org.uk/Images/EnglishSensitivityMap_tcm9-237359.pdf).

61

62



Regionální územní plán rozvoje větrné energetiky v regionu Drôme ve Francii V roce 2005 se regionální orgány v Drôme ve Francii rozhodly vypracovat plán větrné energetiky pro celý region. Cílem bylo nejen analyzovat potenciální přínos a překážky rozvoje větrné energetiky v regionu, ale také nabídnout rozhodujícím činitelům a realizátorům větrných elektráren sadu praktických nástrojů a významných informačních zdrojů, které měly pomoci při přípravě návrhů rozvojových záměrů, aby byla tato příprava méně nákladná a v souladu se zájmy životního prostředí. V tomto ohledu byly ve spolupráci a dialogu se všemi zainteresovanými stranami vypracovány podrobné zónové mapy. Každá mapa identifikovala různé oblasti s vysokým, středním a nízkým potenciálem, pokud jde o zdroje větrné energie, relevantní veřejné sítě a přístup k připojení do sítě. Byla také vypracována slučující mapa, jež vyznačovala oblasti se zvláště citlivým životním prostředím jako oblasti významné pro ptáky či netopýry nebo oblasti s vysoce hodnotnou přírodou. Slučující mapa vychází z podrobnějších map citlivosti některých druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, pro něž existují konkrétní obavy týkající se ochrany: jde o netopýry, supa a orla skalního, a je těmito mapami doplněna. Podrobné mapy mají za cíl poskytnout systém včasného varování před potenciálními konflikty s uvedenými významnými druhy, aby mohly být větrné elektrárny plánovány s ohledem na tyto znalosti. Podrobnější informace, včetně kompletní zprávy o plánu větrné energetiky regionu Drôme, se nachází na adrese: http://www.drome.equipement.gouv.fr/rubrique.php3?id_rubrique=146 . Další francouzské případové studie a výsledky monitorování interakcí mezi větrnou energetikou a biologickou rozmanitostí jsou k dispozici na adrese http://www.eolien-biodiversite.com.

Slučující mapa spojuje informace o potenciálu větrné energetiky, veřejných sítích, životním prostředí, funkcích dědictví a krajině. Zóny jsou rozděleny do následujících kategorií: oblasti považované za příznivé pro rozvoj větrné energetiky (tmavě oranžové oblasti), oblasti mírně příznivé, s určitými překážkami (světle oranžové oblasti), oblasti s nízkým potenciálem, buď z technických, nebo environmentálních důvodů (žluté oblasti) a oblasti nevhodné, např. z důvodu slabé kapacity větru a vysokých environmentálních překážek (šedé oblasti).

63

64


Mapa 1: mapa obsahující výstrahy ohledně supa a orla skalního. Mapa 2: mapa obsahující výstrahy ohledně druhů netopýrů. Mapa 3: slučující mapa oblastí pozoruhodné přírodní hodnoty. Mapa 4: slučující mapa oblastí významných pro hnízdění, migraci a zimování ptačích druhů.


Územní plánování v německé výlučné ekonomické zóně v Severním moři. Německá výlučná ekonomická zóna v Severním moři přitahuje velké množství aktivit jako nákladní dopravu, rybářství, těžbu surovin, výrobu energie (především větrné energie) a vědecký průzkum moře; všechny tyto činnosti se odehrávají v zeměpisně omezené mořské oblasti, jež je také domovem významných biologických zdrojů a přírodních hodnot. Po značném úsilí, pokud jde o průzkum a výzkum za účelem identifikace mořských lokalit vysoké přírodní hodnoty a potenciálních konfliktních oblastí, pokud jde o jiné aktivity a rozvojové záměry, včetně větrných elektráren, schválil německý kabinet v září 2009 první evropský mořský územní plán. V tomto plánu jsou určeny oblasti a zóny pro různé aktivity a infrastrukturu, včetně lokalit určených pro 117 ochranu v rámci sítě Natura 2000 s ohledem na stanoviště, mořské savce a ptáky . Podobný plán se připravuje i pro německou výlučnou ekonomickou zónu v Baltském moři.

117

Viz http://www.bsh.de/en/Marine_uses/Spatial_Planning_in_the_German_EEZ/index.jsp, kde jsou uvedeny další informace o přístupu k úkolu (s odkazy na mapy apod.).

65

66


Lokační mapování větrných elektráren na moři v Dánsku V Dánsku byl akční plán větrných turbín na moři z roku 1997 v roce 2007 aktualizován, a to v rámci dlouhodobé národní energetické politiky a s cílem dosáhnout přinejmenším 30% pokrytí hrubé 118 energetické poptávky v roce 2025 energií z obnovitelných zdrojů . Pokud jde o větrnou energetiku, byl předložen návrh 23 lokalit pro větrné elektrárny na moři (v 7 větších zónách) o celkové instalované kapacitě 4 600 MW, což odpovídá celkové výrobě 18 TWh neboli více než 8 % celkové spotřeby energie a 50 % spotřeby elektřiny v Dánsku. Lokality byly vybrány s využitím přístupu strategického plánování, s ohledem mimo jiné na větrné podmínky, přírodní hodnoty (včetně vyhlášených lokalit Natura 2000), viditelnost a připojení k síti. Níže uvedená mapa ilustruje 23 navržených lokalit pro větrné elektrárny v dánské výlučné ekonomické zóně s ohledem na různé druhy překážek plánování (včetně ptačích rezervací, ramsarských oblastí a oblastí 119 stanovišť) v rámci přístupu strategického plánování .

118

Future Offshore Wind Power Sites – 2025 (Lokality budoucích větrných elektráren na moři – 2025), předloženo Výborem pro lokality budoucích větrných elektráren na moři při Dánském energetickém úřadu v dubnu 2007; http://www.ens.dk/graphics/Publikationer/Havvindmoeller/Fremtidens_%20havvindm_UKsummery_aug07.pd f. 119 Zdroj: Future Offshore Wind Power Sites – 2025 (Lokality budoucích větrných elektráren na moři – 2025), předloženo Výborem pro lokality budoucích větrných elektráren na moři při Dánském energetickém úřadu v dubnu 2007; http://www.ens.dk/graphics/Publikationer/Havvindmoeller/Fremtidens_%20havvindm_UKsummery_aug07.pd f.


5. SYSTEMATICKÝ POSTUP ROZVOJE VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN S DOPADEM NA LOKALITY NATURA 2000



Odstavce 3 a 4 článku 6 směrnice o stanovištích stanoví řadu procesních a hmotněprávních záruk, které je třeba uplatňovat ve vztahu k plánům a projektům, které budou mít pravděpodobně významný vliv na lokality Natura 2000.



V prvním kroku se určuje, zda by měl být plán nebo projekt podroben odpovídajícímu posouzení. Pokud není možné vyloučit existenci významného účinku na lokalitu Natura 2000, je třeba provést odpovídající posouzení.



Účelem odpovídajícího posouzení je zhodnotit dopady plánu nebo projektu, pokud jde o cíle ochrany této lokality, samostatně nebo v kombinaci s jinými plány nebo projekty. Závěry by měly umožnit, aby se příslušné orgány ubezpečily, zda plán nebo projekt bude, či nebude mít nepříznivý vliv na celistvost dotčené lokality.



Odpovídající posouzení by se mělo zaměřit na druhy a stanoviště, jež vedly k vyhlášení dané lokality za lokalitu Natura 2000, a mělo by brát též v úvahu všechny prvky, které jsou zásadně důležité pro fungování a strukturu předmětné lokality. Posouzení vlivů musí být založeno na objektivních informacích.



Výsledek odpovídajícího posouzení je právně závazný. V případě, že se nelze ubezpečit, že nevznikne žádný negativní vliv na celistvost lokality Natura 2000, a to ani po zavedení opatření ke zmírnění či uplatnění podmínek uvedených v povolení k realizaci, není možné takový plán nebo projekt schválit, pokud nejsou naplněny podmínky čl. 6 odst. 4.

5.1 Úvod Předchozí kapitola naznačila výhody strategického a aktivního plánování coby prostředku, jak se vyhnout potenciálním dopadům rozvojových záměrů větrných elektráren na přírodu, volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny již v časné fázi procesu plánování, například vhodným umístěním rozvojových záměrů větrných elektráren, mimo oblasti potenciálních konfliktů s volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami. Tato kapitola se zabývá konkrétně tím, co se děje, když je pravděpodobné, že bude existovat dopad na lokality Natura 2000, buď na úrovni plánování, nebo na úrovni jednotlivých projektů. Poskytuje vedení ohledně postupů, které je třeba dodržovat v souladu s čl. 6 odst. 3 a 4 směrnice o stanovištích, a nabízí praktické rady, jak tyto požadavky uplatňovat konkrétně v případě rozvojových záměrů větrných elektráren.

67

68


Tato kapitola z velké míry vychází z pokynů, které k článku 6 směrnice o stanovištích již existují. Doporučujeme, abyste spolu s tímto dokumentem pročetli ještě následující tři dokumenty obsahující pokyny120: - Managing Natura 2000 sites: the provision of Article 6 of the „Habitats“ Directive 92/43/EEC. (Péče o lokality soustavy Natura 2000: Ustanovení článku 6 „směrnice o stanovištích“ 92/43/EHS). - Assessment of plans and projects significantly affecting Natura 2000 sites: methodological guidance on the provisions of Article 6(3) and (4) of the Habitats Directive 92/43/EEC. (Posuzování plánů a projektů s významným dopadem na lokality Natura 2000: metodické pokyny k ustanovením čl. 6 odst. 3 a 4 směrnice o stanovištích 92/43/EHS.) - Guidance document on Article 6(4) of the Habitats Directive 92/43/EEC: clarification of the concepts of alternative solutions, imperative reasons of overriding public interest, compensatory measures, overall coherence, Opinion of the Commission. (Pokyny k čl. 6 odst. 4 směrnice o stanovištích 92/43/EHS: objasnění koncepcí alternativních řešení, naléhavé důvody převažujícího veřejného zájmu, kompenzační opatření, celková soudržnost, názor Komise.) Protože Natura 2000 se týká nejcennějších a nejohroženějších evropských typů stanovišť a druhů, je pouze logické, že postupy schvalování takových rozvojových záměrů musí být dostatečně přísné, aby nedošlo k podkopání celkových cílů směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích, kterými je ochrana nejzranitelnějších evropských volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a přírody. Zvláštní pozornost je proto věnována potřebě, aby rozhodnutí byla přijímána na základě spolehlivých vědeckých informací a odborných znalostí. Zpoždění v rozhodovacím procesu jsou často způsobena nedostatkem informací nebo nekvalitními posouzeními, která nedovolují příslušným orgánům jasně rozhodnout o potenciálních dopadech navrhovaného plánu nebo projektu. Jak již bylo vysvětleno v kapitole 3, posuzování musí zahrnovat nejen dopady související s větrnými turbínami, ale s celým rozvojovým záměrem větrné elektrárny, včetně související infrastruktury a instalací jako přístupových komunikací, přístupu do lokality (například pro práce údržby či během stavby), stožárů anemometrů, stavebních pozemků, betonových základů, dočasných zařízení zhotovitele, elektrické kabeláže (např. kabelů vedených vzduchem) pro připojení k síti, deponií a/nebo případné přenosové stanice, řídicí budovy apod. 5.2 Článek 6 směrnice o stanovištích: systematický přístup Článek 6 směrnice o stanovištích je jedním z nejdůležitějších článků této směrnice, protože určuje vztah mezi ochranou a využíváním půdy. Odstavce 3 a 4 stanoví řadu procesních a hmotněprávních záruk, které je třeba uplatňovat ve vztahu k plánům a projektům, které by mohly mít významný dopad na lokalitu Natura 2000. Navrhovaný rozvojový záměr nemusí být situován do lokality Natura 2000, aby bylo nutné provádět odpovídající posouzení, protože i plány či projekty situované mimo takovou lokalitu mohou mít s určitou pravděpodobností nežádoucí účinky.

120

K dispozici na adrese http://ec.europa.eu/environment/nature/natura2000/management/guidance_en.htm.


ČLÁNEK 6 ODST. 3 A 4 SMĚRNICE O STANOVIŠTÍCH 

Čl. 6 odst. 3: Jakýkoli plán nebo projekt, který s určitou lokalitou přímo nesouvisí nebo není pro péči o ni nezbytný, avšak bude mít pravděpodobně na tuto lokalitu významný vliv, a to buď samostatně, nebo v kombinaci s jinými plány nebo projekty, podléhá odpovídajícímu posouzení jeho důsledků pro lokalitu z hlediska cílů její ochrany. S přihlédnutím k výsledkům uvedeného hodnocení důsledků pro lokalitu a s výhradou odstavce 4 schválí příslušné orgány příslušného státu tento plán nebo projekt teprve poté, co se ujistí, že nebude mít nepříznivý účinek na celistvost příslušné lokality, a co si v případě potřeby opatří stanovisko široké veřejnosti.



Čl. 6 odst. 4: Pokud navzdory negativnímu výsledku posouzení důsledků pro lokalitu musí být určitý plán nebo projekt z naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu, včetně důvodů sociálního a ekonomického charakteru, přesto uskutečněn a není-li k dispozici žádné alternativní řešení, zajistí členský stát veškerá kompenzační opatření nezbytná pro zajištění ochrany celkové soudržnosti sítě NATURA 2000. O přijatých kompenzačních opatřeních uvědomí Komisi.



Jestliže se na dotyčné lokalitě vyskytují prioritní typy přírodních stanovišť a/nebo prioritní druhy, pak mohou být uplatněny pouze důvody související s ochranou lidského zdraví a veřejné bezpečnosti s nesporně příznivými důsledky mimořádného významu pro životní prostředí nebo jiné naléhavé důvody převažujícího veřejného zájmu podle stanoviska Komise.

Tento postup podle článku 6 je navržen tak, aby: 

byly prostřednictvím odpovídajícího posouzení plně posouzeny dopady plánů nebo projektů, které by mohly mít významný nežádoucí vliv na lokality Natura 2000,



bylo prostřednictvím odpovídajícího posouzení zjištěno, zda bude existovat nepříznivý vliv na celistvost lokality, a v takovém případě zda je možné plán či projekt schválit, budou-li stanoveny určitá opatření ke zmírnění či určité podmínky plánování, které by takové nepříznivé vlivy na lokalitu eliminovaly či minimalizovaly na nevýznamnou úroveň,



byl poskytnut mechanismus pro schvalování (ve výjimečných případech) plánů či projektů, které mají nežádoucí účinek na lokalitu Natura 2000 i přes zavedení opatření ke zmírnění, pokud jsou tyto plány či projekty považovány za plány či projekty převažujícího veřejného zájmu, neexistují však žádná vhodná alternativní řešení (srov. čl. 6 odst. 4).

Postupy stanovené v čl. 6 odst. 3 a 4 je nejvhodnější provádět po etapách. V každé fázi se určuje, zda je třeba přikročit k dalšímu kroku v procesu. Například pokud se po první fázi dospěje k závěru, že žádný významný vliv na lokalitu Natura 2000 nebude existovat, pak může být plán nebo projekt schválen bez nutnosti dalšího posuzování: 

První fáze: výběr způsobu posouzení – toto počáteční hodnocení má určit, zda musí být plán nebo projekt podroben odpovídajícímu posouzení. Pokud nelze významný nežádoucí vliv na lokalitu Natura 2000 na základě objektivních informací vyloučit, mělo by být odpovídající posouzení provedeno.



Druhá fáze: odpovídající posouzení – poté co bylo rozhodnuto, že je třeba odpovídající posouzení provést, by měly být shromážděny podrobnější informace o ekologických funkcích a cílech ochrany dané lokality, jakož i o potenciálním dopadu plánu či projektu na tyto cíle ochrany. Tento postup umožní posoudit, zda bude mít plán či projekt, sám o sobě nebo v kombinaci s jinými plány či projekty, nežádoucí dopad na celistvost lokality Natura 2000. Důkazní břemeno spočívá v prokázání, že nebudou existovat nežádoucí dopady na celistvost lokality.

69

70


V praxi představuje odpovídající posouzení často se opakující proces umožňující zlepšení plánu nebo projektu za účelem zabránění nežádoucím účinkům na celistvost lokality Natura 2000. Proto by orgány v závislosti na zjištění plynoucím z posouzení měly zvážit, zda je možné zavést opatření ke zmírnění či zda je třeba vydat povolení s určitým omezením, aby byl takový účinek eliminován či redukován na nevýznamnou úroveň. Orgány musí také přezkoumat životaschopné alternativy plánu či projektu. Po zvážení všech možností však může být plán nebo projekt povolen, pouze pokud bude prokázáno, že nebude existovat žádný nepříznivý účinek na celistvost lokality. Pokud není možné takový účinek vyloučit, musí úřady povolení zamítnout nebo použít test přípustnosti výjimky (fáze 3) podle čl. 6 odst. 4. 

Třetí fáze: postup udělování výjimek při neexistenci alternativních řešení a z naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu. Pokud neexistují alternativní řešení a nežádoucí účinky není možné eliminovat prostřednictvím zmírnění, mohou ve výjimečných případech orgány rozhodnout o tom, zda má být plánu či projektu i za takových okolností umožněno pokračovat na základě naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu. V takovém případě je nutné zjistit a provést odpovídající kompenzační opatření, kterými bude zajištěna ochrana celkové soudržnosti sítě Natura 2000.

Následující vývojový diagram (obrázek 11) ukazuje, jak se používají tyto fáze a jak se přijímá rozhodnutí o povolení nebo zamítnutí plánu nebo projektu.


Obrázek 11: Vývojový diagram postupu podle čl. 6 odst. 3 a 4 (podle metodického průvodce článkem 6 podle Komise)

První fáze: výběr způsobu posouzení

Je plán či záměr přímo spojený s péčí o lokalitu pro účely ochrany přírody nebo pro takovou péči nezbytný? Ne

Ano

Bude mít plán či záměr pravděpodobně významný dopad na lokalitu? Ano

Ne

Druhá fáze: odpovídající posouzení Posouzení dopadů na cíle ochrany lokality Přepracování plánu či záměru např. s využitím opatření ke zmírnění nebo zamítnutí plánu

Je možné dojít k závěru, že plán či záměr nebude mít nepříznivý dopad na celistvost lokality?

Ne

Ano

Ne Ano

Existují alternativní řešení? Ne

Třetí fáze: postup udělování výjimek podle čl. 6 odst. 4

Nachází se v lokalitě prioritní typ stanovišť či prioritní druhy? Ne

Existují naléhavé důvody převažujícího veřejného zájmu?

Ne

Není možné udělit povolení.

Ano

Ano

Existují důvody z oblasti lidského zdraví nebo bezpečnosti, případně významné přínosy pro životní prostředí?

Ne

Je možné udělit povolení z jiných naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu, po konzultaci s Komisí. Je třeba provést kompenzační opatření.

Ano

Je možné udělit povolení za podmínky, že budou realizována kompenzační opatření a bude informována Komise.

Je možné udělit povolení.

71

72


Z výše uvedeného je zřejmé, že tento rozhodovací proces se opírá o zásadu předběžné opatrnosti. Důraz by měl být kladen na objektivní prokázání, se spolehlivými důkazy, že nebude existovat negativní vliv na lokalitu Natura 2000. Z tohoto důvodu nemůže být nedostatek vědeckých údajů nebo informací o potenciálním riziku a významnosti dopadů důvodem k pokračování plánu nebo projektu. V následujících částech přezkoumáváme jednotlivé fáze a uvádíme poradenství o tom, jak by měly být realizovány konkrétně v kontextu rozvojových záměrů větrných elektráren.

PRVNÍ FÁZE: VÝBĚR ZPŮSOBU POSOUZENÍ 5.3 Kdy je třeba provádět odpovídající posouzení? V prvním kroku je třeba určit, zda je skutečně nutné provést odpovídající posouzení, či nikoli. Pokud lze s určitostí říci, že plán nebo projekt nebude mít pravděpodobně významný vliv, ať už samostatně nebo v kombinaci s jinými plány nebo projekty, pak může být plán nebo projekt schválen bez dalšího posuzování. Pokud existují jakékoli pochybnosti, je třeba provést odpovídající posouzení, aby byly takové potenciální účinky prozkoumány dříve, než bude učiněno rozhodnutí o schválení plánu nebo projektu. S ohledem na výsledky výběru způsobu posouzení nakonec příslušný orgán rozhodne, zda je třeba provést odpovídající posouzení. Výběr způsobu posouzení se provádí ve vztahu k:  Plánům, které slouží jako rámec pro schvalování rozvojových záměrů, i k jednotlivým projektům. Takto se zajišťuje, že jsou potenciální dopady na síť Natura 2000 brány v úvahu jak na úrovni 121 strategického plánování, tak na úrovni jednotlivých projektů.  Plánům nebo projektům, které mají vliv na lokality klasifikované podle směrnice o ptácích a lokality 122 vyhlášené podle směrnice o stanovištích. Oba typy lokalit jsou součástí sítě Natura 2000.  Plánům nebo projektům jak uvnitř, tak vně lokality Natura 2000, pokud mohou mít na danou lokalitu Natura 2000 významný vliv. Například rozvojový záměr větrné elektrárny situovaný mimo lokalitu Natura 2000 by stále mohl mít významný dopad na některé druhy, pro které byla daná lokalita vyhlášena (například netopýry), protože může způsobit vysídlení druhů z jejich obvyklých oblastí hnízdění či hledání potravy v dané lokalitě.

121

Věc C-6/04: 20. října 2005. Pro potenciální lokality ZCHO (IBA) čl. 6 odst. 3 a 4 neplatí, uplatňuje se však čl. 4 odst. 4 směrnice o ptácích. Oblasti, které nebyly klasifikovány jako ZCHO, ale měly by tak být klasifikovány, spadají i nadále do režimu, který upravuje první věta čl. 4 odst. 4 směrnice o ptácích. [Komise/Francie, Basses Corbières, C-374/98.] Potenciální lokality pSCI (např. mořské lokality): členské státy jsou povinny přijmout ochranná opatření, která jsou vhodná z hlediska cíle ochrany dle směrnice za účelem ochrany příslušného ekologického zájmu, který tyto lokality představují na vnitrostátní úrovni. [Dragaggi, C-117/03. [Bund Naturschutz, C-244/05.] 122 Věc C-98/03, odstavec 32: „… Ve své definici opatření, která podléhají posouzení důsledků, však směrnice nečiní rozdíl mezi tím, zda jsou taková opatření uskutečněna mimo chráněnou lokalitu, nebo uvnitř této lokality.“ 122 Věc C-201/02, odstavec 53: „… rozhodnutí přijatá příslušnými orgány, v jejichž důsledku by došlo k povolení dalšího provádění těžebních operací, představují jako taková ‚povolení‘ ve smyslu čl. 1 odst. 2 předmětné směrnice (85/337), takže příslušné orgány jsou povinny, kde je to vhodné, provést posouzení vlivu takových operací na životní prostředí…“ 122


5.3.1 Shromáždění dostatečných informací Výběr způsobu posouzení provádí orgán odpovídající za přijímání plánů nebo schvalování/zamítání žádostí o rozvojový záměr. Nejčastěji tak činí za pomoci informací získaných od realizátorů, orgánů zabývajících se životním prostředím či najatých odborníků a na základě vyhodnocení takových informací. Při výběru způsobu posouzení plánů a projektů může být klíčová spolupráce s jinými relevantními orgány, zvláště s těmi, které odpovídají za ochranu přírody, neboť ty by měly být schopny poskytnout užitečné informace, které je třeba v této fázi brát v úvahu. Pro výběr způsobu posouzení je nutné shromáždit dostatečné informace jak o plánu či projektu větrné elektrárny, tak o lokalitě či lokalitách Natura 2000, které by mohly být ovlivněny. V případě plánu nebo projektu by tyto informace měly zahrnovat údaje o umístění větrné elektrárny a související infrastruktury ve vztahu k lokalitě či lokalitám Natura 2000 v dané oblasti, jakož i podrobnosti o rozsahu a návrhu větrných elektráren a související infrastruktury. Měly by rovněž obsahovat podrobné údaje o všech činnostech, jež se budou provádět v jednotlivých fázích životního cyklu záměru, např. během fáze výstavby, provozu, ukončení provozu/repoweringu. Pokud jde o lokalitu Natura 2000, je třeba získat informace o druzích a typech stanovišť, pro které byla lokalita do sítě zařazena, o jejich stavu z hlediska ochrany a o celkových cílech ochrany lokality. Část těchto údajů je možné zjistit s využitím standardních formulářů údajů Natura 2000, vyhlášení lokality či plánu péče, pokud jsou tyto dokumenty k dispozici. Stojí za to připomenout, že prvotní výběr způsobu posouzení, který se zde provádí, se neshoduje s kompletním odpovídajícím posouzením – vyžaduje pouze dostatek informací, aby bylo možné rozhodnout, zda bude pravděpodobně existovat významný vliv, nebo ne. Standardní formulář údajů Natura 2000 Standardní formuláře, které byly sestaveny pro každou lokalitu, obsahují informace o rozloze, reprezentativnosti a stavu stanovišť přítomných v dané lokalitě z hlediska ochrany a rovněž celkové posouzení hodnoty lokality pro ochranu přírodních stanovišť příslušných druhů. Pokud jde o druhy vyskytující se v dané lokalitě, uvádějí se informace o jejich populacích, stavu (rezidentní, místa rozmnožování, zimoviště, migrační) a hodnotě lokality pro dané druhy. Stav stanovišť a druhů z hlediska ochrany Podle ustanovení článku 17 směrnice o stanovištích členské státy EU 25 (tj. mimo Bulharsko a Rumunsko) vykázaly v roce 2008 stav z hlediska ochrany všech druhů a stanovišť uvedených v přílohách směrnice o stanovištích, jež se vyskytují na jejich území. Na základě takto získaných údajů vypracovala Komise souhrnnou zprávu o stavu všech druhů a typů stanovišť z hlediska ochrany na 123 biogeografické úrovni a na úrovni EU. Tyto zprávy poskytují užitečné kontextové informace . Plány péče o lokality Natura 2000 K některým lokalitám Natura 2000 existuje plán péče obsahující významné prvky jako cíle ochrany ve vztahu k lokalitě, druhům a stanovištím, jejich stav, ohrožení atd., které mohou být užitečné pro fázi výběru způsobu posouzení a pro odpovídající posouzení.

123

Všechny zprávy jsou k dispozici na adrese: http://biodiversity.eionet.europa.eu/article17 a http://ec.europa.eu/environment/nature/knowledge /rep_habitats/index_en.htm

73

74


Předběžné prověření prováděné realizátory: příprava pro snazší rozhodovací proces Důrazně se doporučuje, aby si realizátoři shromáždili informace o lokalitách Natura 2000 před zahájením prací na návrhu plánu nebo projektu (tj. před fází výběru způsobu posouzení), aby si byli vědomi možné citlivosti, pokud jde o přírodu a volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny, a mohli tyto aspekty při přípravě návrhu rozvojového záměru brát v úvahu. Tímto způsobem by například bylo možné ovlivnit výběr lokality pro větrnou elektrárnu či její vlastní návrh, aby se dále rozpracovávaly pouze nejvhodnější lokality. Je také velmi užitečné, aby realizátoři v rané fázi předběžného prověření zahájili prvotní pohovory s příslušným orgánem územního plánování a se statutárními orgány ochrany přírody, aby se dozvěděli o potenciálních omezeních projektu z důvodů ochrany životního prostředí a o tom, jak by bylo nejlépe možné se jim vyhnout. Takový postup by také mohl pomoci identifikovat potenciální problémy, na něž je třeba dát si pozor, a jakékoli mezery ve vědeckých znalostech, u nichž by mohlo být třeba provádět další šetření, než bude možné plán či projekt schválit. Zkušenosti stále znovu ukazují, že dobrý výzkum a poradenství již od začáteční fáze, než začnou práce na vývoji návrhu, napomáhá vyhnout se 124 pozdějším zbytečným časovým a finančním nákladům ve vztahu k nevhodným lokalitám.

5.3.2 Určení, zda existuje „významný vliv“ Každý plán nebo projekt, který by mohl mít potenciální vliv na lokalitu či lokality Natura 2000, by měl být zpočátku považován za kandidáta na odpovídající posouzení. Ale odpovídající posouzení se vyžaduje pouze u těch plánů nebo projektů, které „budou mít pravděpodobně […] významný vliv…“. Při provádění tohoto počátečního hodnocení je důležité pamatovat na to, že se klade důraz na „pravděpodobnost“ potenciálně významných vlivů – nikoli na jejich jistotu. Tím se projevuje preventivní charakter tohoto úvodního testu. Pokud existují jakékoli pochybnosti ohledně toho, zda vlivy mohou být významné, nebo ne, musí být provedeno odpovídající posouzení, čímž se zajistí, že budou tyto potenciální vlivy přezkoumány v plném rozsahu. „Pravděpodobnost“ potenciálně významných vlivů je třeba zvážit s ohledem na cíle ochrany, vlastnosti a specifické podmínky životního prostředí lokality. Plány a projekty, které by mohly ohrozit cíle ochrany dané lokality, musí být považovány za plány a projekty, které mohou mít významný vliv na tuto lokalitu. Pravděpodobné vlivy V této fázi je třeba nejprve identifikovat pravděpodobné vlivy na lokalitu. Je třeba určit prvky biologické rozmanitosti, které by mohly být dotčeny (stanoviště, druhy, ekologické procesy), a to s ohledem na jejich citlivost ve vztahu k plánovaným činnostem. Rizika vlivů musí být identifikována s využitím preventivního přístupu. V případech, kdy předběžné vědecké vyhodnocení naznačuje, že existují rozumné důvody pro znepokojení, pokud jde o neexistenci významného vlivu, musí být provedeno odpovídající posouzení. Významný vliv Významnost vlivů na lokalitu v případě plánů nebo projektů, které přímo nesouvisí ani nejsou nezbytné pro péči o lokalitu, je vázána na cíle ochrany dané lokality. Pokud tedy takový plán nebo projekt má na danou lokalitu vliv, ale není pravděpodobné, že bude ohrožovat cíle její ochrany, nelze mít za to, že bude mít na dotčenou lokalitu pravděpodobně významný vliv. Naopak tam, kde plán nebo projekt může ohrozit cíle ochrany dotčené lokality, je nutné mít za to, že takový plán či projekt bude mít na lokalitu pravděpodobně významný vliv. Při posuzování možných dopadů plánu nebo projektu musí být jejich významnost stanovena na základě mj. charakteristik a konkrétních podmínek životního prostředí lokality dotčené daným plánem nebo projektem (věc C-127/02 odst. 46 až 48).

124

European Best Practice Guidelines for wind energy development, EWEA 2002. K dispozici na adrese http://ec.europa.eu/energy/renewables/studies/wind_energy_en.htm


5.3.3 Přezkoumání možných kumulativních vlivů Proces výběru způsobu posouzení platí i pro plány nebo projekty v kombinaci s jinými plány nebo projekty. Je možné, že samotný jeden projekt větrné elektrárny nemusí mít významný vliv, ale pokud je brán v kombinaci s jinými plány nebo projekty (větrné elektrárny nebo jiné rozvojové záměry) v dané oblasti, může se kumulativní vliv ukázat jako významný. Jiné plány nebo projekty, které je v tomto případě třeba brát v úvahu, zahrnují ty, které již byly dokončeny, ty, které jsou právě schvalovány plánovacími orgány, případně ty, u nichž v současné době probíhá postup schvalování plánu. Geografický rozsah, v němž je třeba brát v úvahu tyto kumulativní vlivy, závisí na přesných okolnostech a rozsahu zkoumaného plánu nebo projektu, ale měl by pokrývat dostatečně velkou rozlohu, aby byly zachyceny jakékoli kumulativní vlivy, které by mohly u posuzovaného projektu vzniknout. Opět platí, že relevantní orgány ochrany přírody mohou pomoci identifikovat možné plány nebo projekty, které je třeba v rámci kombinačního testu brát v úvahu.125 5.3.4 Záznam rozhodnutí o výběru Protože provedení výběru způsobu posouzení představuje zákonný požadavek, je třeba nakonec důvody pro konečné rozhodnutí, zda provést odpovídající posouzení, zaznamenat a závěr s uvedením dostatečných informací zdůvodnit. Vzhledem k tomu, že posuzování ve vztahu k ochraně přírody se často provádí paralelně s postupy EIA/SEA, je vhodné plánovat běžné postupy informování veřejnosti. Klíčové otázky, které je třeba zvážit ve fázi výběru způsobu posouzení: 

Identifikace zeměpisného rozsahu plánu či projektu a jeho hlavních charakteristik.



Identifikace všech lokalit Natura 2000, které by mohly být plánem nebo projektem ovlivněny.



Identifikace ochranyhodných zájmů dotčených lokalit Natura 2000 (tj. stanovišť a druhů, pro které byly lokality vyhlášeny) a cílů ochrany daných lokalit.



Určení, na které z těchto druhů a stanovišť by mohly mít plánované činnosti významný vliv.



Analýza dalších plánů či projektů, které by mohly v kombinaci s plánovanými činnostmi způsobit pravděpodobný významný vliv na lokality Natura 2000.



Analýza možných interakcí mezi činnostmi plánu nebo projektu, ať již samotnými, nebo v kombinaci s jinými plány nebo projekty, a ochranyhodnými zájmy, ekologickými funkcemi a procesy, které je podporují.

125

Organizace The Scottish Natural Heritage navrhla možný (ale stále předběžný) přístup k hodnocení kumulativního účinku větrných elektráren na souši (SNH 2009b).

75

76


DRUHÁ FÁZE: PROVÁDĚNÍ ODPOVÍDAJÍCÍHO POSOUZENÍ 5.4. Účel odpovídajícího posouzení Účelem odpovídajícího posouzení je zhodnotit dopady plánu nebo projektu, pokud jde o cíle ochrany této lokality, samostatně nebo v kombinaci s jinými plány nebo projekty. Závěry by měly umožnit, aby se příslušné orgány ubezpečily, zda plán nebo projekt bude, či nebude mít nepříznivý vliv na celistvost dotčené lokality. Než bude moci kompetentní orgán rozhodnout, zda plán či projekt schválit, musí být provedeno odpovídající posouzení. Evropský soudní dvůr potvrdil, že ve vztahu ke konceptu „odpovídajícího posouzení“ ve smyslu čl. 6 odst. 3 směrnice o stanovištích ustanovení nedefinují žádný konkrétní způsob provádění takového posouzení. Nicméně ze znění předmětného ustanovení vyplývá, že odpovídající posouzení dopadů plánu či projektu na dotčenou lokalitu musí předcházet jeho schválení126. Pojem „odpovídající“ tedy v zásadě znamená, že posouzení by mělo odpovídat svému účelu podle směrnice o stanovištích a směrnice o ptácích, tj. účelu ochrany vzácných a ohrožených druhů a typů stanovišť evropského zájmu. „Odpovídající“ rovněž znamená, že posouzení by mělo být zdůvodněným rozhodnutím. Pokud záznam posouzení nevyjevuje zdůvodnění následného rozhodnutí, nesplňuje posouzení svůj účel a nelze je považovat za „odpovídající“. V tomto ohledu je důležité připomenout, že na rozdíl od posouzení EIA či SEA je výsledek odpovídajícího posouzení pro příslušný orgán právně závazný a podmiňuje jeho konečné rozhodnutí127. Proto v případě, že se nelze ubezpečit, že nevznikne žádný negativní vliv na celistvost lokality Natura 2000, a to ani po zavedení opatření ke zmírnění, není možné takový plán nebo projekt schválit, pokud nejsou naplněny podmínky čl. 6 odst. 4. Nedostatek informací či údajů není možné použít jako důvod pro schválení plánu či projektu. Evropský soudní dvůr potvrdil toto stanovisko ve věci Waddenzee (C-127/02), kde uvedl, že „takové (odpovídající) posouzení důsledků plánu nebo projektu na příslušnou lokalitu [předpokládá], aby před schválením plánu nebo projektu byly, s přihlédnutím k nejlepším vědeckým poznatkům v dané oblasti, identifikovány všechny stránky plánu nebo projektu, které mohou samostatně nebo v kombinaci s jinými plány nebo projekty ovlivnit cíle ochrany této lokality“. 5.5 Kroky odpovídajícího posouzení plánů a projektů větrných elektráren Při provádění odpovídajícího posouzení je třeba provést několik základních kroků. Tyto kroky jsou zachyceny na obrázku 12. Odpovídající posouzení by se mělo zaměřovat konkrétně na ty druhy a/nebo typy stanovišť, pro které byla lokalita Natura 2000 vyhlášena, a na možné vlivy plánu nebo projektu na ně. Posouzení by mělo zahrnovat také jakékoli nepřímé vlivy na tyto druhy a/nebo typy stanovišť, například pokud jde o jejich podpůrné ekosystémy a přírodní procesy.

126 127

C-127/02, odstavce 52–53. Podrobnosti o vztahu mezi posouzeními SEA, EIA a odpovídajícím posouzením naleznete v kapitole 2.


Obrázek 12: Kroky, které je třeba provést v rámci odpovídajícího posouzení

URČENÍ ZKOUMANÉ OBLASTI - Lokalita Natura 2000 - Oblasti působení záměru

URČENÍ CÍLŮ OCHRANY LOKALITY

URČENÍ STANOVIŠŤ A DRUHŮ, JEŽ JE TŘEBA BRÁT V ÚVAHU PŘI POSUZOVÁNÍ Analýza citlivosti druhů na činnosti záměru a stanovišť nacházejících se v oblasti působnosti záměru

INFORMACE O DALŠÍCH PLÁNECH A ZÁMĚRECH

KONZULTACE: PŘÍSLUŠNÉ ORGÁNY A ZÚČASTNĚNÉ STRANY

EXISTUJÍCÍ INFORMACE, INVENTURY, PRŮZKUMY

POSOUZENÍ VLIVŮ NA PŘÍRODNÍ STANOVIŠTĚ A DRUHY, EKOLOGICKOU STRUKTURU A FUNKCE

NAVRŽENÍ PREVENTIVNÍCH OPATŘENÍ A OPATŘENÍ KE ZMÍRNĚNÍ

URČENÍ VLIVŮ NA CELISTVOST LOKALITY

NAVRŽENÍ SLEDOVÁNÍ

77

78


5.5.1 Stanovení výchozí úrovně a shromáždění dalších informací Je důležité zajistit řádné zaměření odpovídajícího posouzení a určit jasný referenční rámec pro hodnocení potenciálně negativních vlivů projektu větrné energetiky na lokalitu či lokality Natura 2000. To znamená přesněji stanovit, jakými dopady by se odpovídající posouzení mělo zabývat, a zajistit shromáždění veškerých potřebných informací, aby mohly být tyto dopady posouzeny správně. Tento postup vychází z informací již shromážděných v rámci výběru způsobu posouzení, ale tentokrát je třeba pokud možno zaplnit i jakékoli mezery ve znalostech, aby mohlo být posouzení provedeno na spolehlivých vědeckých základech. Spolehlivé výchozí údaje jsou zásadně důležité, protože odpovídající posouzení musí být schopno s jistotou určit, že navrhovaný projekt nebude mít vliv na celistvost dotčené lokality. Pokud existují jakékoli pochybnosti, mohou příslušné orgány požadovat provedení dalších prací v terénu nebo mohou projekt v dané podobě zamítnout z důvodu nejistoty ohledně jeho dopadů. V této fázi je také užitečné určit zkoumanou oblast a přitom pamatovat, že potenciálně nepříznivé účinky mohou být pociťovány v oblasti přesahující bezprostřední lokalitu, v níž jsou větrné turbíny umístěny. Může být například užitečné začít s okruhem o průměru 1 km a poté tento okruh upravit tak, že bude zkoumaná oblast větší či menší, v závislosti na tom, jaké druhy a typy stanovišť mohou být pravděpodobně ovlivněny. Shromažďování informací během fáze určení rozsahu Informace o plánu či projektu by měly obsahovat podrobnosti o všech prvcích, které jsou pro posouzení relevantní. Měly by zahrnovat zejména následující: podrobné mapy přesné lokality větrných turbín a související infrastruktury ve vztahu k lokalitě či lokalitám Natura 2000 v dané oblasti, velikost a návrh větrné elektrárny, např. počet a velikost větrných turbín, jejich rozvržení a návrh apod., podobné podrobnosti pro veškerou související infrastrukturu, činnosti očekávané během stavebních prací a jejich trvání/načasování, činnosti očekávané během provozu a správy, ustanovení ohledně repoweringu a vyřazování z provozu, podrobnosti o jiných plánech či projektech v dané oblasti, které by mohly v kombinaci s tímto plánem či projektem mít významný kumulativní účinek na lokalitu Natura 2000. Informace o lokalitě Natura 2000 by měly obsahovat nejméně následující: podrobnosti o všech jednotlivých druzích a typech stanovišť, pro které byla lokalita vyhlášena, ekologické mapy jejich rozmístění v lokalitě a kolem ní v průběhu času (např. během ročního životního cyklu), údaje o tom, jak celkově využívají lokalitu pro činnosti jako hledání potravy, hnízdění, odpočinek či zimování, údaje o jejich reprezentativnosti a stavu z hlediska ochrany, jak v dané lokalitě, tak v příslušné oblasti obecně (včetně mj. údajů o velikosti populace, stupni izolace, ekotypu, genetickém fondu, struktuře věkových tříd...), údaje o ekologické struktuře a fungování lokality a jejím celkovém stavu z hlediska ochrany, údaje o cílech ochrany dané lokality (včetně případných plánů péče apod.), úloha lokality v rámci biogeografického regionu128 a sítě Natura 2000, jakékoli další aspekty lokality nebo v ní volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, u nichž je pravděpodobné, že ovlivní její stav z hlediska ochrany a cíle ochrany (např. aktuální činnosti péče, další rozvojové záměry apod.).

128

Seznamy lokalit významných pro Společenství (SCI) v rámci sítě Natura 2000 jsou zpracovány podle biogeografického regionu. Další informace a odkazy na mapy naleznete na adrese http://ec.europa.eu/environment/nature/natura2000/db_gis/index_en.htm


Kromě toho, že má být realizátor vyzván k poskytnutí všech příslušných posouzení, studií a průzkumů dopadů atd., jejichž vyžadování je přiměřené, se opět důrazně doporučuje, aby příslušné orgány také konzultovaly a žádaly o radu a pokyny relevantní orgány zabývající se přírodou, a to co nejdříve během fáze stanovení rozsahu. Tyto orgány budou schopny poskytnout podrobné informace o lokalitě Natura 2000 a jejích cílech ochrany. Mohou také poskytovat vědecké poradenství o možných ekologických vlivech, které by záměr z oblasti větrné energetiky mohl na lokalitu mít. Se žádostí o pomoc při poskytování dalších místních a ekologických informací je možné se obrátit i na další subjekty, např. na nevládní organizace, výzkumné instituce či místní skupiny z oblasti ochrany přírody. Konzultace s těmito organizacemi již v průběhu stanovení rozsahu pomohou zajistit vytvoření co možná nejúplnějšího obrazu o lokalitě, přítomných druzích/stanovištích a potenciálních dopadech plánu či projektu na ně. Díky postupu, kdy při hledání řešení, jež by bylo vzájemně přijatelné pro všechny strany, všechny zájmové skupiny spolupracují již od počátku, je možné zajistit, aby byl rozhodovací proces jednodušší. Shromažďování informací je nezbytně opakovaný proces. Pokud z první identifikace a analýzy vlivů vyplývá, že ve znalostech existují významné mezery, bude nutné provést další průzkumy a sledování, aby byl obraz doplněn. Takto se zajistí, že bude přijato zdůvodněné rozhodnutí opřené o dostatečný základ vědeckých poznatků. Zkušenosti ukázaly, že mnoho zpoždění či problémů vznikajících během odpovídajícího posouzení je způsobeno skutečností, že informace shromážděné pro odpovídající posouzení nebyly kompletní či byly nedostatečné. Výsledkem je, že orgány nejsou schopny potvrdit, že nebude existovat nežádoucí účinek na integritu lokality, a celý proces posuzování je nutné pozastavit, dokud nejsou chybějící informace získány. Fiktivní příklad dalších požadavků na informace zjištěných během fáze určení rozsahu. Záměr větrné elektrárny s dvanácti turbínami na okraji lesní krajiny 1. Možný Úmrtnost v důsledku Rušení a vysídlení Ztráta a degradace pravděpodobný kolizí stanovišť významný vliv 2. Informace o druzích Ekologické údaje o druzích Údaje o požadavcích na Umístění klíčových a stanovištích v lokalitě netopýrů a ptáků stanoviště, které mají stanovišť v lokalitě Natura 2000 evropského významu, jež druhy evropského a jejím okolí. jsou v lokalitě potenciálně významu, jež jsou v lokalitě ohroženy. potenciálně ohroženy. 3. Potenciální dopady, Úmrtnost z důvodu kolizí Využívání stanovišť v rámci Umístění základních které je třeba posuzovat během různých částí lokality. lokalit pro hnízdění, životního cyklu daného rozmnožování a hledání druhu, např. během potravy, umístění tras období hnízdění či pohybu mezi těmito migrace. lokalitami. 4. Údaje potřebné pro Terénní údaje z období Terénní údaje o místních modelech šíření, a to uvnitř tato posouzení delšího než minimálně lokality i vně, za období překračující nejméně jeden jeden roční cyklus, pro roční cyklus. posuzování rizik s využitím modelování či indexů citlivosti.

79

80


5.5.2 Posouzení dopadů na lokalitu Natura 2000 Odpovídající posouzení samo o sobě zahrnuje zkoumání všech aspektů plánu či projektu, které by mohly mít významný vliv na lokalitu Natura 2000. V tomto kontextu by měl být přezkoumán každý prvek záměru (větrné turbíny, jiné stavby apod., stejně jako účinky během stavby, údržby a provozu apod.) a potenciální účinky takového prvku by měly být brány v úvahu ve vztahu ke každému druhu či typu stanovišť evropského významu, pro něž byla předmětná lokalita vyhlášena součástí sítě Natura 2000. Důvodem je skutečnost, že každý druh má jiné požadavky na ochranu. Stejně tak platí, že dopady na jeden druh mohou být na různých lokalitách různé, v závislosti na stavu z hlediska ochrany a na výchozích ekologických podmínkách předmětné lokality. Záměr větrné elektrárny například navrhuje umístit 10 větrných turbín na degradovanou louku, mimo jakékoli zájmy ptáků či netopýrů v rámci lokality Natura 2000, ale navrhuje též postavení přístupové komunikace k lokalitě větrných turbín, která přechází přes vzácné typy stanovišť, například povrchová rašeliniště a přírodní lesy. V takovém případě by vlastní větrné turbíny pravděpodobně neměly žádný významný vliv, ale přístupová komunikace jej pravděpodobně mít bude, a proto je třeba pečlivě přezkoumat obě operace ve světle cílů ochrany předmětné lokality. Následně je třeba účinky různých prvků v rámci plánu či návrhu přezkoumat společně a ve vzájemném vztahu, aby bylo možné určit i jejich vzájemné interakce. Například se může stát, že riziko úmrtí z důvodu kolizí s větrnými turbínami nebude pravděpodobně významné, ale bude-li zvažováno v kombinaci s instalací vzduchem vedených kabelů, které také mohou způsobovat úmrtnost z důvodu kolizí, mohou již účinky být významné. Pokud existuje několik lokalit Natura 2000, které by mohly být záměrem dotčeny, jako například v případě rozvojového plánu, je třeba nejprve zkoumat dopady na každou takovou lokalitu samostatně, protože tyto lokality mohly být vyhlášeny pro různé druhy či různé typy stanovišť a mohou mít různé cíle ochrany.

Cíle ochrany lokalit Natura 2000 Cíle ochrany lokality Natura 2000 se určují na úrovni členských států. Standardní formuláře údajů Natura 2000 (SDF), které se sestavují pro každou vyhlášenou lokalitu, obsahují informace o přírodních stanovištích (např. rozlohu, reprezentativnost a stav z hlediska ochrany) a druzích (populace, stav) a hodnotě lokality pro stanoviště/druhy, pro které byla vyhlášena. SDF proto poskytují informace týkající se ochranyhodných zájmů lokality Natura 2000 a při neexistenci podrobnějších definic cílů ochrany lokality Natura 2000 za ně mohou být považovány. Některé země vypracovaly pro své lokality Natura 2000 podrobnější cíle ochrany, buď na strategické úrovni pro určitou sadu lokalit, nebo na úrovni jednotlivých lokalit. Pro některé lokality mohou také existovat plány péče nebo cíle péče, které poskytují jasné indikace cílů ochrany, které mají být naplňovány. Směrnice o stanovištích (čl. 4 odst. 4) stanovuje, že jakmile je přijata lokalita významná pro Společenství (SCI), vyhlásí příslušný členský stát co nejdříve a nejpozději do šesti let, tuto lokalitu jako zvláštní oblast ochrany (SAC) a bude uplatňovat opatření nezbytná k zachování nebo obnově příznivého stavu z hlediska ochrany takových stanovišť a druhů, pro něž je lokalita vyhlášena. Tato opatření je třeba brát v úvahu v rámci odpovídajícího posouzení, protože ukazují způsob převodu cílů ochrany lokality do praktických činností.


Zatímco je třeba se zaměřit na zkoumání druhů a stanovišť významných pro Společenství, pro něž byla lokalita vyhlášena (ochranyhodné zájmy lokality), je nutné nezapomenout na to, že tyto ochranyhodné zájmy jsou také ve složité interakci s ostatními druhy a stanovišti. Je proto důležité zvažovat všechny prvky, které jsou zásadně důležité pro funkce a strukturu lokality, její ochranyhodné zájmy a cíle ochrany. Kromě toho pro stanovení potenciálních dopadů na chráněné stanoviště mohou být relevantní i další druhy, pokud představují typické druhy příslušného stanoviště. Posouzení by mělo být založeno na nejlepších dostupných vědeckých poznatcích o následujících základních prvcích, které se týkají ochranyhodných zájmů lokality (EK 2007b): - struktura a funkce a příslušná úloha ekologických aktiv lokality, - rozloha, reprezentativnost a stav ochrany prioritních a neprioritních stanovišť v dané lokalitě, - velikost populace, stupeň izolace, ekotyp, genetický fond, struktura věkových tříd a stav z hlediska ochrany druhů uvedených v příloze II směrnice o stanovištích, v příloze I směrnice o ptácích a pravidelně se vyskytujících stěhovavých druhů, které nejsou uvedeny v příloze I směrnice o ptácích a které se v lokalitě nacházejí, - úloha lokality v rámci biogeografické oblasti a v soudržnosti sítě Natura 2000; jakákoli jiná ekologická aktiva a funkce, které jsou zásadně důležité pro naplňování cílů ochrany dané lokality. Následující rámečky uvádějí přehled možných metod průzkumu, jež se používají pro určení a posouzení pravděpodobných účinků větrných elektráren. Tyto informace vycházejí z přezkoumání stávajících osvědčených postupů, a proto mohou nabízet užitečné náměty a návrhy pro budoucí rozvojové záměry. Když je třeba provádět terénní průzkum, je třeba rozlišovat mezi průzkumy, jež se provádějí před přijetím rozhodnutí o plánu či projektu, a těmi, které spočívají v dlouhodobějším sledování určeném podmínkou v plánovací aplikaci – například aby se potvrdily účinky předpovídané odpovídajícím posouzením či posouzením EIA nebo pro monitorování účinnosti opatření ke zmírnění (což lze zvažovat pro účely aplikace adaptivních opatření ke zmírnění). Průzkumy výchozí situace, které jsou nezbytné pro posouzení EIA či odpovídající posouzení, by měly mít širší záběr, protože je třeba, aby charakterizovaly oblast ve vztahu ke všem druhům a stanovištím a umožnily tak platným způsobem posoudit dopady a jejich význam. Metodika osvědčených postupů pro provádění průzkumů ohledně pravděpodobných účinků větru Odpovídající posouzení je třeba zakládat na správných vědeckých a objektivně ověřitelných informacích. To může někdy vyžadovat provedení dalších průzkumných prací ještě před schválením plánu či projektu. Následující část uvádí možné metodiky provádění dalších průzkumů pravděpodobných účinků větrných elektráren na druhy evropského významu. Tyto metodiky jsou odvozeny z celé řady zdrojů a naznačují, jaký typ informací může být nutné shromáždit pro větrné elektrárny na souši či na moři. Neexistují žádné zákonné předpisy upravující délku či rozsah průzkumů prováděných před stavebními pracemi, rozhodovat o těchto aspektech je nutné v každém případě individuálně. Avšak na základě dosavadních zkušeností a znalostí je možné uvést určité náznaky. 129

Pro lokality na souši může být nutné provést dvouletý ornitologický průzkum výchozího stavu . Pokud jde o netopýry, měl by průzkum pokrývat kompletní roční cyklus (včetně období mateřství a zimování, 130 stejně jako období jarní a podzimní migrace ).

129 130

Ve Spojeném království srov. osobní sdělení DEFRA. Prvky, které je třeba zahrnout do programu sledování netopýrů, uvádí Rodrigues et al.

81

82


Pokud jde o větrné elektrárny na moři, doporučuje se provést celoroční studie pokrývající období 1 roku 131 až 2 let ve vztahu k mořským savcům a pro ptáky se vzhledem k všeobecnému nedostatku údajů o tomto prostředí doporučuje dvouleté období. Terénní průzkumy je také třeba navrhnout tak, aby poskytly údaje, které lze využít ke spolehlivým a robustním statistickým analýzám, například pro srovnávání mezi stavem před stavbou a po ní, pro vzájemné srovnávání lokalit nebo pro srovnávání lokality a referenční oblasti s podobnými environmentálními charakteristikami, pokud jde například o stanoviště či klima. Nevyčerpávající přehled dosud používaných nejběžnějších technik uvádí následující tabulka. Zahrnují různé techniky založené na přímém vizuálním pozorování (např. ptáků a netopýrů), metody výběru vzorků (např. mořských ryb a bentické fauny) a dálkové techniky jako radar či sonar. Je však třeba pamatovat na to, že s lepšícím se porozuměním potenciálním dopadům se mohou měnit i doporučované metodiky. Vizuální pozorování se často používá pro studium počtu ptáků a jejich distribuce v zónách kolem 132 navrhovaných lokalit pro větrné elektrárny za účelem zkoumání potenciálního účinku vysídlení . Zaznamenávání pohybu v letu, např. podél často využívaných koridorů pro migraci ptáků či netopýrů, představuje běžnou monitorovací techniku sběru údajů potřebných pro posuzování rizik kolize a potenciálního bariérového účinku. Užitečné nástroje pro studium potenciálních účinků vysídlení ptáků 133 v oblasti lokalit na souši představuje tradiční mapování teritorií a počítání liniového transektu . Průzkumy prováděné pomocí lodí na moři jsou obvykle výhodnější pro identifikaci druhů a pozorování chování, letecké průzkumy mají tu výhodu, že umožňují relativně rychlé pokrytí velkých mořských oblastí. Záznamy letových volání se osvědčily jako užitečný doplněk vizuálních pozorování a dálkových technik, například pro účely určení druhů. Sběr těl je součástí mnoha programů monitorování lokalit na souši. Přestože tato metoda v sobě obsahuje zjevný problém, že tělo je možné přehlédnout nebo že mohlo již být odstraněno mrchožrouty, poskytuje užitečné doplňující a kvalitativní informace o druzích zabitých v důsledku kolize. V optimálním případě by se hledání mělo provádět standardním způsobem, aby bylo možné vztáhnout počet nalezených těl k vynaloženému úsilí a (pokud by to bylo potřeba) s využitím korekčních faktorů např. 134 efektivity pozorovatele a míry zásahů mrchožroutů . Pokud jde o lokality na moři, byly zvažovány stavby plovoucích hrází a/nebo sítí, jež mají těla zadržet v blízkosti větrných elektráren, ale ve většině 135 případů byly shledány nepraktickými a nezajišťovaly spolehlivost informací . Odběr vzorků ryb a mořských živočichů: Způsoby odběru vzorků, například pomocí vlečných sítí, pokud jde o ryby a epifaunu, nebo namátkový odběr, pokud jde o infaunu, lze využít ve spojení s různými dálkovými technikami. Dálkové techniky se ukázaly jako velmi užitečný nástroj pro sběr údajů potřebných pro posouzení dopadu. Velmi široké uplatnění má radar, který lze používat pro záznam pohybů (stoupání/klesání i směru) ptáků a netopýrů v noci či za špatné viditelnosti. Nejlépe je možné radar využít ve spojení s vizuálním pozorováním a/nebo záznamem letových volání za účelem identifikace druhů apod. Systémy termální detekce živočichů (TADS) představují novější technologii na bázi infračervených paprsků, která má potenciál zjišťovat informace o vyhýbavém chování, velikosti hejn a výšce letu hejn 136 ptáků a netopýrů v těsné blízkosti lopatek rotoru .

131

Např. Diederichs et al. (2008) a především s ohledem na sviňuchu obecnou (Phocoena phocoena). Např. Petersen et al. (2006), podrobný popis uvádí též BSH (2007) a DEFRA (2005). 133 Užitečné odkazy uvádí SNH (2005b). 134 Např. Morrison et al. (2007). 135 Např. Desholm et al. (2006). 136 Např. Desholm et al. (2006) a Hüppop et al. (2006) a jimi uváděné odkazy. Přehled různých dálkových technik pro zkoumání netopýrů a ptáků aktivních v noci uvádí také Kunz et al. (2007b). 132


Průzkumy prováděné s využitím videonáhravek o vysokém rozlišení představují techniku využívanou 137 v letadlech, která umožňuje zkoumat ptáky v mořském prostředí. Tato technika se stále ještě vyvíjí . Mikrofony pro automatickou registraci letových volání představují další užitečný doplněk umožňující 138 identifikovat druhy, stejně jako provádět kvantitativní odhady . Ruční či automatické detektory netopýrů jsou nezbytným nástrojem, pokud je výskyt netopýrů hlavním prvkem programu dohledu. Pokud jde o mořské prostředí, je možné využít celou řadu technik. Pro zkoumání mořských savců se používají detektory zvuků a vlečné hydrofony. „Systémy pasivního akustického monitorování“ (PAM), například tzv. T-Pod, používané pro velryby a delfíny, jsou již na trhu po mnoho let. Nyní se vyvíjejí pokročilejší technologie, například tzv. C-Pod. Jako užitečné doplňkové metody je možné využít vizuální metody, například pozorování z lodí a letadel. – Techniky dálkově ovládaného videa (ROV) se používají pro monitorování charakteristik sedimentů a mořskou epifaunu. Pro sedimentární procesy lze rovněž využít hydroakustické techniky, například snímací sonar.

Metoda zkoumání Vizuální pozorování (především ptáci) - počítání transektu z lodí, - zkoumání z letadel, - záznamy letových pohybů, - mapování teritorií, - počítání liniového transektu Vizuální pozorování (mořští savci) - počítání transektu z lodí, - zkoumání z letadel Sběr těl (ptáci, netopýři) Detektor netopýrů Vlečné sítě (ryby, mořská epifauna) Namátkový odběr vzorků (mořská infauna) Fotovzorkování (mořská epifauna) Záznamy letových volání (ptáci) Radarový průzkum (ptáci, netopýři) Registrace mikrofonem (ptáci) Postavení stožáru se systémem termální detekce živočichů (TADS) Vlečné sítě (mořské ryby, mořská epifauna) Pasivní akustické monitorování (PAM, T-pod aj., mořští savci) Vlečné hydrofony (mořští savci) Akustické zkoumání z lodí (mořské ryby) Hydroakustické techniky (boční sonar aj., mořské sedimenty) Video transekty, např. dálkově ovládané video (ROV, mořské sedimenty, mořská epifauna) Hydrologické průzkumy Emise hluku z turbín

137 138

Např. Mellor a Maher (2008). Např. Hüppop et al. (2006).

Rušení a vysídlení – na souši

Rušení a odhánění – na moři

Kolize


X

X

Změna struktury stanovišť

X X X X X X X

X

X X X X X

X X

X X X

X X X X

X X X

X X X X

X X

X

X

X

X

X

X X

83

84


Pokyny pro posuzování dopadu na lokality Natura 2000 rozvojových záměrů větrných elektráren na moři ve Spojeném království Mnohé členské státy vypracovaly pokyny a normy pro posuzování EIA a posuzování dopadů na 139 lokality Natura 2000 v souladu s článkem 6 směrnice EU o stanovištích . Tyto pokyny se liší, pokud 140 jde o přístup i míru podrobností: od náčrtu administrativních postupů po návrhy podrobnějších 141 postupů a řádnou metodiku . Přístup, který navrhlo Ministerstvo životního prostředí, potravin a věcí 142 venkova Spojeného království pro posuzování dopadů rozvojových záměrů větrných elektráren na moři na mořské lokality Natura 2000, má potenciál širšího uplatnění, rovněž ve vztahu k lokalitám na souši a jiným skupinám druhů a stanovišť, než jak se uvádí níže. Navrhuje se, aby se posouzení prováděla v krocích, pro různé skupiny druhů a stanovišť, například tak, jak se uvádí dále (vývojový diagram uvedený níže): - ptáci, - mořští savci, - ryby a měkkýši, - bentická fauna pod úrovní odlivu, - přílivová bentická fauna, - pozemní a pobřežní stanoviště, - pobřežní a sedimentární procesy. Pokyny obsahují návrhy ohledně relevantní metodiky pro různé skupiny druhů a stanovišť, s odkazy na další studie a podrobnější informace. Je třeba je považovat za pracovní dokument, který bude revidován spolu s tím, jak se bude rozvíjet porozumění jednotlivým otázkám a jak budou získávány nové informace. ZAČÁTEK ↓ Je pravděpodobné, že bude existovat dopad? Ne ↓ ↓

Ano ↓ Není jisté Ne ←

↓ ↓ ↓

←

Typy dopadu? - Využití oblastí (krmení, hnízdění, oblast péče o mláďata, oblast výtěru, migrační trasy apod.), - Co zvažovat v rámci úvodní teoretické studie.

Je dopad významný?

←

Výchozí posouzení - Návrh metod (např. průzkumy z lodí a letadel, namátkový odběr vzorků, dálkové techniky). - Dopady na konkrétní druhy či stanoviště (konzultace).

Ano ↓ Není jisté Ne ←

Nežádoucí účinky?

←

Odpovídající posouzení (informace je třeba poskytnout a doplňovat, jak to bude nutné, na základě sběru při určení, že budou dopady významné).

Ano ↓ Není jisté

Zmírnění Osvědčené Osvědčené postupy postupy Opatření pro Monitorová nežádoucí účinky ní Monitorování ↓ ↓ Postupte k další skupině druhů či stanovišť

139

Výběr vnitrostátních pokynů je uveden v příloze VI. Např. stručné švédské pokyny „Vindkraft – tillståndsprocessen och kunskapsläget“ (2007) redakčně zpracované Švédskou agenturou pro energii. 141 Např. BSH (2007), pokud jde o větrné elektrárny na moři v Německu, Scottish Natural Heritage (SNH 2005b), pokud jde o dopad větrných elektráren na souši na ptáky, či DEFRA (2005), pokud jde o větrné elektrárny na moři ve Spojeném království. 142 DEFRA (2005). 140


Po shromáždění všech informací potřebných pro odůvodněné posouzení dopadů může začít následující fáze odpovídajícího posouzení: určení pravděpodobných účinků rozvojového záměru větrné elektrárny na celistvost lokality ve vztahu k cílům její ochrany. Toto posouzení dopadu je třeba učinit s ohledem na: - nejlepší vědecké znalosti v daném oboru (rozsudek ESD ve věci Waddenzee – viz výše), - cíle ochrany dotčené lokality Natura 2000, jak jsou definovány v relevantním národním legislativním rámci, a - potenciální dopad na celistvost lokality. Kapitola 3 uvádí přehled typů účinků, které bývají nejčastěji spojené s rozvojovými záměry větrných elektráren, a určuje druhy a typy stanovišť, u nichž se ověřilo, že jsou takovými rozvojovými záměry zvláště zranitelné. Tato kapitola představuje vhodný počáteční bod ohledně toho, na co si dávat pozor, protože vychází z aktuálních zkušeností a vědeckých studií. Avšak účinky každého záměru bývají jedinečné a je nutné je vyhodnocovat případ od případu. Podle výše citovaného rozsudku ESD ve věci Waddenzee: V rámci výhledového posouzení účinků, které jsou spojeny se zmíněným plánem nebo projektem, musí být význam těchto účinků [...] určen zejména ve světle zvláštních vlastností a podmínek životního prostředí lokality dotčené plánem nebo projektem. Předpovídání pravděpodobných dopadů může být obtížné, protože pro ten účel je třeba dobře rozumět ekologickým procesům a požadavkům na ochranu konkrétního druhu či typů stanovišť, které budou pravděpodobně dotčeny. Proto se jednoznačně doporučuje, aby příslušné orgány zajistily při provádění posouzení dopadu nezbytné odborné poradenství a podporu. Stejně jako v případech všech posouzení dopadů by se i odpovídající posouzení mělo provádět ve strukturovaném rámci. Tak lze zajistit, že předpovědi budou co možná nejobjektivnější a nejpřesnější. Pro tento účel se dopady často dělí na následující kategorie podle typů: - přímé a nepřímé účinky, - krátkodobé a dlouhodobé účinky, - účinky vznikající během různých fází záměru (stavba, provoz, vyřazení z provozu...), - izolované a interaktivní účinky, - kumulativní účinky. U každého určeného účinku bude význam dopadu záviset na: - síle dopadu, - typu dopadu, - rozsahu, - trvání, - intenzitě, - načasování, - pravděpodobnosti. Dopady by měly být předvídány co možná nejpřesněji a tyto předpovědi by měly mít jasně určené podklady (to znamená, že je třeba též uvést určité vysvětlení ohledně míry jistoty při předvídání účinků). Všude, kde je to možné, by měly být předpovědi prezentovány způsobem, který je umožní ověřovat, protože výsledky testů je pak možné přímo propojit s budoucím programem monitorování (může se jednat o jednu z podmínek uvedených v povolení – viz níže).

85

86


Posouzení dopadu by též mělo využívat nejlepší dostupné techniky a metody odhadování rozsahu účinků. Některé běžně užívané techniky jsou uvedeny v následujícím rámečku. Běžně užívané metody předpovídání dopadů: -

Přímá měření, například oblastí ztráty či postižení stanoviště, poměrné ztráty populací druhů, stanovišť či společenství.

-

Vývojové diagramy, diagramy sítí a soustav umožňují určovat řetězové dopady vyplývající z přímého dopadu; nepřímé dopady se nazývají sekundární, terciární atd., v závislosti na tom, jak jsou způsobeny. Pro ilustraci vzájemných vztahů a procesních toků bývají diagramy soustav pružnější než diagramy sítí.

-

Kvantitativní prediktivní modely umožňují získat matematicky odvozené předpovědi vycházející z údajů a předpokladů o síle a směru dopadů. Modely mohou extrapolovat předpovědi, které odpovídají údajům z minulosti a přítomnosti (analýza trendů, scénáře, analogie přenášející informace z jiných relevantních lokalit) a intuitivním předpovědím. Normativní přístupy k modelům fungují zpětně, tj. od požadovaného výsledku, a posuzují, zda navrhovaný záměr tyto cíle naplní.

-

Studie úrovně populace: mohou být potenciálně přínosné například pro určení účinků na úroveň populace ptáků, netopýrů nebo mořských savců.

-

Geografické informační systémy (GIS) se používají pro tvorbu modelů prostorových vztahů, například překryvů překážek, nebo pro mapování citlivých oblastí a lokalit se ztrátou stanovišť. Systémy GIS kombinují počítačovou kartografii, v níž jsou uloženy údaje map, a systém správy databáze, v němž jsou uloženy atributy, například využití půdy či sklon terénu. Systémy GIS umožňují rychle zobrazovat, kombinovat a analyzovat uložené proměnné.

-

Informace z předchozích podobných záměrů mohou být užitečné, zvláště pokud byly učiněny kvantitativní odhady a byly monitorovány za provozu.

-

Odborná vyjádření a odborné posudky o podobných větrných elektrárnách.

-

Popis a korelace: fyzické faktory (vodní režim, hluk) mohou být přímo vztažené k distribuci a množství druhů. Pokud je možné předvídat budoucí fyzické podmínky, pak by mělo být možné na tomto základě předvídat i budoucí množství druhů.

-

Analýza kapacity spočívá v určení prahové hodnoty stresu, pod níž by populace a ekosystémové funkce měly zůstat zachovány. Analýza kapacity spočívá v určení potenciálních limitujících faktorů. Jsou vypracovány matematické rovnice popisující kapacitu zdroje či systému, pokud jde o prahovou hodnotu plynoucí z každého limitujícího faktoru.

-

Analýza ekosystému: Tento přístup si klade za cíl poskytnout širší regionální hledisko a holistický rámec. Tři základní principy analýzy ekosystému jsou: (i) nahlížení na ekosystémy na „úrovni krajiny“, (ii) využívání sady ukazatelů, včetně indexů na úrovni společenství a ekosystémů, a (iii) přihlížení k mnoha interakcím mezi ekologickými složkami, které se zapojují do zachovávání ekosystémové funkce.

odvozené

z předchozích

zkušeností

a konzultací

Přejato ze zdroje: Assessment of plans and projects significantly affecting Natura 2000 sites. Methodological guidance on the provisions of Article 6(3) and (4) of the Habitats Directive 92/43/EEC (Posuzování plánů a projektů s významným dopadem na lokality Natura 2000: metodické pokyny k ustanovením čl. 6 odst. 3 a 4 směrnice o stanovištích 92/43/EHS); http://ec.europa.eu/environment/nature/natura2000/management/docs/art6/natura_2000_assess_en.pdf.


5.5.3 Posouzení, zda neexistují nežádoucí účinky na celistvost lokality Když je provedena co možná nejpřesnější předpověď potenciálních účinků plánu či projektu, může odpovídající posouzení přejít do další fáze, kterou je určení, zda dopady nežádoucím způsobem ovlivní celistvost lokality Natura 2000, buď samy o sobě, nebo v kombinaci s jinými plány či projekty. Znovu platí, že je důležité pamatovat, že by se posouzení mělo zaměřovat na objektivní prokázání, na základě důkazů, že nebude existovat žádný nežádoucí účinek na celistvost lokality Natura 2000 s ohledem na cíle její ochrany. Příslušný orgán tedy musí získat jistotu, že neexistují žádné přiměřené vědecké pochybnosti. Pokud není možné nežádoucí účinky vyloučit nebo pokud existuje příliš mnoho vědeckých pochybností, je třeba předpokládat, že nežádoucí účinky budou existovat. Z účelu směrnice je jasné, že „celistvost lokality“ se týká přímo cílů ochrany předmětné lokality. Určit, zda bude celistvost lokality narušena, znamená určit, zda bude mít plán či projekt nežádoucí účinek na: - soudržnost ekologické struktury a funkce lokality, v celé dané oblasti, nebo - stanoviště, komplex stanovišť a/nebo - populace druhů, pro které je lokalita vyhlášena. Je třeba se také soustředit na konkrétní lokalitu. Proto není možné schválit plán či projekt s významnými nežádoucími účinky na základě skutečnosti, že u určitého typu stanoviště či druhů, které se v něm nacházejí, zůstane stav hlediska ochrany příznivý v rámci celého členského státu či celé EU. Celistvost lokality Biologickou celistvost lze definovat jako veškeré faktory, které přispívají k zachování ekosystému, včetně strukturálních a funkčních aktiv. Ve směrnici o stanovištích je „celistvost“ lokality spojena s cíli ochrany, pro kterou byla lokalita vyhlášena součástí sítě Natura 2000 (EK 2007b). Obvykle se definuje jako „soudržnost ekologické struktury a funkce lokality, v celé dané oblasti, která umožňuje udržovat 143 stanoviště, komplex stanovišť a/nebo populace druhů, pro které je lokalita klasifikována“ (EK 2000b, ODPM 2005). Pokud jde o význam výrazu „celistvost“, jedná se o kvalitu nebo stav bytí jako celku či úplnosti. V dynamickém ekologickém kontextu je možné též tomuto výrazu přisoudit význam odolnosti a schopnosti rozvíjet se způsoby, které jsou příznivé z hlediska ochrany. (EK 2000b). U lokality je možné říci, že má vysokou míru celistvosti, když je naplňován její vlastní potenciál plnění cílů ochrany dané lokality, je zachovávána schopnost sebenápravy a sebeobnovy za dynamických podmínek a vyžaduje se pouze minimální vnější péče. Při zkoumání „celistvosti lokality“ je proto důležité brát v úvahu celou řadu faktorů, včetně možnosti vlivů projevujících se v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu (EK 2000b). Povolení plánu nebo projektu udělené v souladu s čl. 6 odst. 3 směrnice o stanovištích nutně předjímá, že se nepředpokládá pravděpodobnost existence nepříznivého vlivu na celistvost lokality, a proto není pravděpodobné, že dojde k poškození nebo závažnému rušení ve smyslu čl. 6 odst. 2 (rozsudek ESD ve věci C-127/02, odst. 36).

Z prvního posouzení dopadu je tak možné dojít ke dvěma možným závěrům: - neexistuje nepříznivý účinek a projekt či plán je možné schválit v původní podobě, - existují nežádoucí účinky nebo není možné nežádoucí účinky vyloučit. 143

PPG 9, Ministerstvo životního prostředí Spojeného království, říjen 1994, citováno na straně 39 průvodce článkem 6 vydaného Komisí „Managing Natura 2000 sites“. Koncept „celistvosti“ lokality je dále rozpracován na straně 79.

87

88


Z druhé možnosti nevyplývá nezbytně, že má být plán či projekt automaticky zamítnut. Příslušný orgán by mohl požádat realizátora, aby změnil návrh či umístění větrné elektrárny nebo aby zavedl opatření ke zmírnění, jež by předpokládané nežádoucí účinky eliminovala či redukovala. Za normálních okolností by tak mělo proběhnout druhé kolo hodnocení formou odpovídajícího posouzení, v němž je třeba se ujistit o dostatečnosti opatření ke zmírnění či záruk. Tato problematika je dále diskutována v následující části. 5.5.4 Úvahy, jak zmírnit nežádoucí účinky na lokalitu Natura 2000 V případě záměrů v oblasti větrné energetiky představuje odpovídající posouzení klíčový nástroj zajišťující zamezení nebo zmírnění nepříznivých vlivů na celistvost dotčené lokality. Zmírnění spočívá v zavádění opatření do plánu či projektu s cílem eliminovat potenciální negativní účinky na cíle ochrany lokality Natura 2000 nebo je zredukovat na úroveň, kdy již nebudou mít nežádoucí účinek na celistvost lokality. Jako taková by tato opatření měla přímo souviset s pravděpodobnými nežádoucími účinky, jež byly zjištěny při výše popsaném posuzování dopadu. Příslušný orgán by měl na základě rad svých odborníků na ekologii či relevantních orgánů zabývajících se přírodou určit, jaká míra zmírnění se požaduje. Poté může požádat realizátora či plánovače, aby navrhli vhodná opatření ke zmírnění (např. změny umístění, návrhu, velikosti větrné elektrárny a související infrastruktury), nebo může do povolení vložit určité podmínky či určitá omezení, jež pak budou podmiňovat schválení plánu či projektu (např. může jít o načasování stavebních prací nebo omezení provozu větrných turbín, např. během špičkového období šíření a migrace). Každopádně by opatření pro zmírnění měla vycházet ze spolehlivých vědeckých zásad, jež budou zaručovat jejich účinnost. Jako taková by měla obsahovat: - podrobnosti o navrhovaném opatření a vysvětlení, jak se vyhnout identifikovaným nežádoucím dopadům či jak je zredukovat, - informace, jak mají být prováděna a kým, - časový harmonogram provádění relativní k plánu či projektu (některá opatření může být nutné realizovat, než bude moci rozvojový záměr postoupit dále), - podrobnosti o způsobu monitorování opatření a o tom, jak se budou výsledky projevovat v každodenním provozu větrné elektrárny (adaptivní řízení – viz níže). Takto bude moci příslušný orgán vyhodnotit opatření ke zmírnění v rámci druhého kola odpovídajícího posouzení a určit, zda jsou tato opatření dostatečná či vhodná pro eliminaci či redukci identifikovaných nežádoucích účinků (a zda nebudou nevyhnutelně způsobovat jiné nežádoucí účinky na příslušné druhy či typy stanovišť). Pokud budou opatření ke zmírnění shledána dostatečnými, stanou se nedílnou součástí specifikace plánu či projektu. V případě plánů či projektů větrných elektráren se jako opatření ke zmírnění nejčastěji nabízí úprava umístění větrné elektrárny mimo oblasti, kde může způsobovat konflikty s druhy a typy stanovišť, pro které byla daná lokalita vyhlášena (např. trasy hledání potravy, letecké trasy, migrační trasy, zranitelné oblasti, např. lokality pro hnízdění či oblasti hledání potravy). Dosud shromážděné důkazy ukazují, že nevhodné umístění větrné elektrárny a souvisejících staveb představuje jednu z nejčastějších a nejběžnějších příčin dopadu. Avšak opatření ke zmírnění mohou také spočívat v úpravě velikosti, návrhu a konfigurace větrné elektrárny, případně v úpravě stavby turbín a související infrastruktury. Nebo mohou tato opatření během stavby a provozu požadovat dočasné změny činností.


Následující rámeček uvádí přehled některých zmírnění, jež byla využívána zejména v případech rozvojových plánů větrných elektráren a jež mohou nabídnout užitečné náměty či návrhy pro budoucí záměry. Možná opatření ke zmírnění, jež byla dosud využívána či navrhována pro větrné elektrárny Níže uvedený seznam nabízí přehled možných opatření ke zmírnění, jež byla navrhována či uplatňována v případě větrných elektráren: Konfigurace větrných elektráren: Větrné elektrárny by měly být pečlivě naplánovány, zejména s ohledem na letové trasy ptáků a netopýrů. Bylo navrženo, že uspořádání turbín do řad, které jsou rovnoběžné s hlavními letovými 144 směry určitých ptáků (a nikoli kolmé na ně), může představovat účinné opatření ke zmírnění . Uspořádáním turbín do bloků je navíc možné vytvořit koridory vytvářející bezpečné zóny, kterými mohou ptáci prolétávat. Úpravy konfigurace větrných elektráren mohou být zvažovány také v případech, kdy jsou staré turbíny nahrazovány novými a většími turbínami. Stavba turbín a související infrastruktury: Byly navrhovány různé technické úpravy turbín, aby bylo sníženo riziko kolize. Tyto úpravy se zejména 145 týkaly výšky turbíny a průtočné plochy rotoru . 

Místa pro odpočinek a hřadování: V minulosti větrné turbíny občas nabízely atraktivní místa pro hřadování ptáků. Moderní turbíny by měly být konstruovány tak, aby na nich nebyla žádná možná hřadoviště. Pokud to není možné, měla by se zavádět různá opatření proti hřadování, například 146 uzavřené gondoly, nepoužívání mřížových konstrukcí a kotvicích drátů jako podpěr turbín . Spojení mezi gondolou a věží by také mělo být řádně utěsněné a gondola by měla být uzavřená, aby se nenabízelo hnízdění pro netopýry.



Návrh lopatek rotorů: Na základě teoretického modelování rizika kolizí s ptáky bylo zjištěno, že 147 motory s menším počtem lopatek a nižší rychlostí otáčení snižují riziko kolizí , existují však i určité protiřečící důkazy, že turbíny s větší průtočnou plochou rotoru se vyznačují obdobnou či dokonce menší úmrtností ptáků než turbíny s menší průtočnou plochou rotoru.



Zlepšení viditelnosti rotoru: Ptáci někdy nevidí rotory, když se dostanou do velké blízkosti (nejsou viditelné z důvodu jejich pohybu), a tento jev může přinejmenším částečně vysvětlovat kolize, 148 k nimž dojde i za dobré viditelnosti . Různé testy, zda zlepšení viditelnosti rotorů, například pomocí nabarvených vysoce kontrastních vzorů (např. černobílé pruhy), může pomoci snižovat riziko kolizí, měly zatím nejednoznačné výsledky. Totéž lze říci o probíhajících testech s lopatkami 149 rotorů nabarvenými UV barvou .



Používání menšího počtu větších turbín: Existuje stále více důkazů, že menší počet větších a efektivnějších turbín může pomoci k snížení rizika kolizí u velkých ptáků, na místě jsou však 150 obavy, pokud jde o netopýry .

Související infrastruktura 

144

Instalace kabelů uvnitř polí a síťová infrastruktura: Kde je to možné, kabely uvnitř polí (např. kabely mezi turbínami a přenosovými stanicemi) by měly být vedeny pod zemí, přičemž je třeba brát relevantní ohledy například na citlivost stanovišť.

Např. Drewitt a Langston (2006, 2008). Příslušné důkazy jsou ale stále nepotvrzené a adekvátní údaje nám chybí, např. Johnson et al. (2007), Drewitt a Langston (2008). 146 Např. Johnson et al. (2007). 147 Tucker (1996a, 1996b). 148 Např. Drewitt a Langston (2008) a v nich uváděné prameny. 149 Např. Drewitt a Langston (2006). Barvení lopatek rotorů či turbín navíc může mít sporné důsledky vzhledem ke krajině a vizuálnímu účinku. 150 Např. Hötker (2006), Barclay et al. (2007), Smallwood a Karas (2009). 145

89

90




Osvětlení větrných elektráren: Existuje všeobecná shoda, že osvětlení turbín je třeba se v zájmu snížení počtu úmrtí vyhýbat, a to u lokalit na souši i na moři. Pokud není možné se osvětlení vyhnout, například pro účely bezpečnosti či navigace, bylo navrženo, že ostře blikající bílé světlo je 151 pro ptáky méně přitažlivé než např. stálé nebo pulzující červené světlo . Přesto je nutné vyhovět vnitrostátním a mezinárodním předpisům o zdraví a bezpečnosti leteckého/lodního provozu.



Snížení elektromagnetických polí kolem kabelů vedoucích od turbín na moři: Doporučuje se tento dopad redukovat výběrem typu kabelu, zakopáním do hloubky nejméně 1 m a/nebo převodem na 152 vyšší napětí .



Vhodný výběr základů pro lokality na moři: ovlivněn geologickými podmínkami.

153

v možné míře, protože výběr základů je primárně

Opatření pro snížení rizika během fáze stavby 

Načasování stavebních prací: Určitá rizika se soustředí do kritických období roku, například do období rozmnožování či línání mořských savců či hnízdění a migrace u citlivých ptačích druhů. První možností zmírnění je zcela se těmto obdobím vyhnout a naplánovat stavbu tak, aby se odehrála v jinou roční dobu (např. v případě zimujících netopýrů v zimě). Je třeba určit vhodné období (časové okno) v zájmu redukce rušení v potenciálně citlivých životních fázích příslušného druhu. To nemusí být vždy možné u konkrétních záměrů na moři, kde jsou již časová okna pro fázi stavby poměrně omezená z praktických/bezpečnostních důvodů, a proto je třeba takové záměry analyzovat individuálně. Mnohé z těchto problémů budou specifické pro konkrétní lokality. Časová období, během kterých se doporučuje vyhnout se stavebním pracím, záleží na tom, kdy nastává u předmětného druhu hlavní období hledání potravy, odpočinku a hnízdění. Pokud to není možné, může být nutné zvážit omezení stavebních prací jako dočasné a krátkodobé přestávky, jež by mohly snížit riziko úmrtí z důvodu kolizí či rušení.



Hluk a vibrace během stavebních prací: Pokud jde o větrné elektrárny na moři, doporučuje se v zájmu minimalizace dopadu hluku a vibrací na ryby a savce začít s beraněním pilot jemně. Jednotlivci příslušných druhů se pak mohou vzdálit od zdroje hluku (tzv. měkký začátek). Tento postup je možné kombinovat s využíváním pasivního akustického monitorování a pozorování mořských savců a minimalizovat tak riziko, že při zahájení beranění pilot se budou živočichové nacházet v předmětné oblasti. Ve vývoji jsou další navrhované metody, včetně speciálně navržených řešení, jako jsou bublinové stěny, a tlumicích zařízení používaných při beranění pilot. Odradit mořské savce před vstupem do oblasti stavby mohou také zajistit zařízení zvaná „scrammer“ či „pinger“.

Opatření pro vyhýbání se rizikům během provozu Podobné úvahy může být nutné činit ve vztahu k fázi provozu a dlouhodoběji, v zájmu eliminace rizik během kritických období roku. Pokud jde o netopýry, výše navrhované technické úpravy nemusí být dostačující. Vypnutí turbín během kritických období omezeného trvání zatím představuje primární opatření pro zmírnění umožňující redukovat riziko úmrtí, např. během období migrace na jaře a na podzim (zvláště během období od srpna do října) nebo během období chladného počasí, kdy se hmyz 154 představující kořist koncentruje kolem turbín (každopádně kapacita výroby energie může být nízká) . Dočasné zastavení provozu či snížení rychlosti rotoru může být rovněž zváženo jako opatření pro eliminaci úmrtí, například během špičkových období migrace či během období svatebních tanců ptáků, případně pro eliminaci rušení během období výtěru ryb.

151

Např. Johnson et al. (2007). Převod z 33 kV na 135 kV snižuje indukované pole čtyřnásobně (ale v mnoha případech může být nepraktický; DEFRA 2005). 153 Porovnání různých typů základů uvádí např. Hammar et al. (2008). 154 Např. Rodrigues et al. (2008), Ahlén et al. (2007), Baerwald et al. (2009). 152


5.5.5. Záznam výsledků odpovídajícího posouzení Po určení a posouzení těchto opatření ke zmírnění a možných záruk/podmínek bude příslušný orgán nakonec v postavení, kdy může vynést konečné rozhodnutí o tom, zda je možné plán či projekt schválit, či nikoli, a zda pro něj platí jakékoli podmínky. Bez ohledu na to, jaký bude výsledek, musí být řádně zaznamenán. V tomto ohledu by měla být zpráva z odpovídajícího posouzení dostatečně podrobná, aby dokládala, jak se ke konečnému rozhodnutí došlo a na jakých vědeckých základech bylo rozhodnuto. Tuto skutečnost potvrzuje rozsudek ESD: Odpovídající posouzení by mělo obsahovat kompletní, přesné a konečné závěry, které jsou schopny odstranit jakékoli důvodné vědecké pochybnosti, pokud jde o účinky činností navrhovaných v dotčené lokalitě. (Komise/Itálie, C304/05.) Zpráva by měla:  popsat dostatečně podrobně projekt nebo plán, aby mohla veřejnost pochopit jeho velikost, rozsah a cíle,  popsat základní podmínky a cíle ochrany lokality Natura 2000,  identifikovat nepříznivé vlivy projektu nebo plánu na lokalitu Natura 2000,  vysvětlit, jak se bude možné pomocí zmírnění těmto vlivům vyhnout,  stanovit časový plán a identifikovat mechanismy, jejichž prostřednictvím budou opatření ke zmírnění zajištěna, prováděna a sledována. V návaznosti na odpovídající posouzení a navzdory uplatnění opatření ke zmírnění platí, že pokud se příslušný orgán domnívá, že nežádoucí účinky přetrvávají, nesmí být projekt či plán realizován, pokud není s úspěšným výsledkem použit test přípustnosti výjimky podle čl. 6 odst. 4 a nebylo dosaženo objektivního závěru, že neexistují alternativní řešení.

TŘETÍ FÁZE: POSTUP UDĚLOVÁNÍ VÝJIMEK PODLE ČL. 6 ODST. 4 5.6 Postup udělování výjimek podle čl. 6 odst. 4 směrnice o stanovištích 5.6.1 Diagram podle čl. 6 odst. 4 Pokud není možné na základě odpovídajícího posouzení určit, že plán či projekt nebude mít nežádoucí účinky na celistvost předmětné lokality, měl by být plán/projekt buď zamítnut tak, jak je, nebo je třeba uplatnit ustanovení čl. 6 odst. 4 směrnice o stanovištích. Čl. 6 odst. 4 lze uplatnit pouze za přísných podmínek a výjimečných okolností. Požadavky čl. 6 odst. 4 směrnice o stanovištích stanoví soubor podmínek, které musí být splněny, aby mohl příslušný orgán povolit plán nebo projekt, když odpovídající posouzení prokáže, že takový plán nebo projekt bude mít nepříznivý vliv na celistvost lokality Natura 2000. Protože představuje výjimku z čl. 6 odst. 3, podléhá naplnění podmínek, za kterých může být uplatněn, přísnému výkladu. Podmínkou je, že každý, kdo chce čl. 6 odst. 4 využít, musí prokázat, že skutečně existují následující podmínky:  alternativa předložená ke schválení je nejméně škodlivá pro celistvost lokality Natura 2000, pokud jde o ochranyhodné zájmy, a neexistuje jiná proveditelná alternativa, která by neměla nepříznivý vliv na celistvost lokality Natura 2000,  existují naléhavé důvody převažujícího veřejného zájmu (IROPI),  byla přijata veškerá nezbytná kompenzační opatření.

91

92


Evropská komise vydala pokyny k čl. 6 odst. 4 směrnice o stanovištích, které uvádí vysvětlení pojmů alternativní řešení, naléhavé důvody převažujícího veřejného zájmu, kompenzační opatření, celková soudržnost a stanovisko Komise, jež je v některých případech požadováno155. 5.6.2 Neexistence alternativních řešení Hledání alternativních řešení může být poměrně široké a mělo by být propojeno s cíli plánu či projektu, které představují veřejný zájem. Mohla by zahrnovat alternativní umístění, jiný rozsah či návrh rozvojového záměru nebo alternativní postupy. Pokud je účelem zvýšení energetické kapacity z obnovitelných zdrojů o určité množství, stojí otázka takto: je možné toho dosáhnout způsobem, který přináší menší škodu, například výběrem jiné, vhodnější lokality pro rozvojový záměr větrné elektrárny, případně změnou velikosti či rozsahu plánu či projektu? V praxi by měla být alternativní řešení za normálních okolností již určena v rámci odpovídajícího posouzení prováděného podle čl. 6 odst. 3. Tvoří součást opakujícího se procesu snahy o zlepšení umístění a návrhu plánu či projektu již v co nejranější fázi. Aby byly splněny požadavky čl. 6 odst. 4, je na příslušném orgánu, aby posoudil alternativní řešení, jakmile je ve fázi odpovídajícího posouzení dosaženo závěru, že není možné říci, že plán nebo projekt nebude mít nepříznivé vlivy na celistvost dotčené lokality, a to ani po zavedení opatření ke zmírnění. Ze všeho nejdříve musí příslušné orgány také analyzovat a prokázat potřebu plánu nebo projektu. Proto by měla být v této fázi zvažována i tzv. nulová varianta156. Musí také provést srovnání s různými možnými alternativami, ale je třeba zdůraznit, že referenční parametry pro taková srovnání se zabývají aspekty týkajícími se ochrany a zachování celistvosti lokality a jejích ekologických funkcí. To znamená, že na jedné straně je třeba uvážit cíle ochrany a stav lokality Natura 2000 a na straně druhé aspekty týkající se nákladů, zpoždění či alternativních řešení, s dodržením postupů předepsaných v čl. 6 odst. 4. Vybraná alternativní řešení by měla také v zásadě projít stejným postupem výběru způsobu posouzení jako původní plán či projekt a měla by být podrobena novému odpovídajícímu posouzení, protože alternativa, byť může znamenat menší poškození, může i nadále představovat nežádoucí účinek na celistvost stejné nebo jiné lokality Natura 2000. 155

Guidance document on article 6(4) of the „Habitats Directive“ 92/43/EEC. Clarification of the concepts of: alternative solutions, imperative reasons of overriding public interest, compensatory measures, overall coherence, opinion of the Commission (Pokyny k čl. 6 odst. 4 „směrnice o stanovištích“ 92/43/EHS. Vyjasnění pojmů: alternativní řešení, naléhavé důvody převažujícího veřejného zájmu, kompenzační opatření, celková soudržnost, stanovisko Komise.); http://ec.europa.eu/environment/nature/natura2000/management/docs/art6/guidance_art6_4_en.pdf 156 Managing Natura 2000 sites: the provision of Article 6 of the Habitats Directive 92/43/EEC. (Péče o lokality soustavy Natura 2000: Ustanovení článku 6 směrnice o stanovištích 92/43/EHS.) Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství; http://ec.europa.eu/environment/nature/natura2000/management/docs/art6/provision_of_art6_en.pdf a Guidance document on article 6(4) of the „Habitats Directive“ 92/43/EEC. Clarification of the concepts of: alternative solutions, imperative reasons of overriding public interest, compensatory measures, overall coherence, opinion of the Commission. (Pokyny k čl. 6 odst. 4 „směrnice o stanovištích“ 92/43/EHS. Vyjasnění pojmů: alternativní řešení, naléhavé důvody převažujícího veřejného zájmu, kompenzační opatření, celková soudržnost, stanovisko Komise.); http://ec.europa.eu/environment/nature/natura2000/management/docs/art6/guidance_art6_4_en.pdf


Obvykle platí, že je-li alternativa podobná původnímu návrhu, odpovídající posouzení může čerpat velké množství potřebných informací z prvního odpovídajícího posouzení. Obrázek 13. Vývojový diagram podmínek podle čl. 6 odst. 4

5.6.3. Naléhavé důvody převažujícího veřejného zájmu (IROPI) Ze znění čl. 6 odst. 4 je jasné, že pouze veřejné zájmy, bez ohledu na to, zda jsou prosazovány veřejnými nebo soukromými subjekty, je možné stavět do protiváhy s cíli ochrany přírody dle směrnice. O projektech vypracovaných soukromými subjekty proto lze mít za to, že splňují podmínky čl. 6 odst. 4, pokud jsou v nich takové veřejné zájmy předloženy a prokázány157. 157

Guidance document on article 6(4) of the „Habitats Directive“ 92/43/EEC. Clarification of the concepts of: alternative solutions, imperative reasons of overriding public interest, compensatory measures, overall coherence, opinion of the Commission (Pokyny k čl. 6 odst. 4 „směrnice o stanovištích“ 92/43/EHS. Vyjasnění

93

94


Takový veřejný zájem může zahrnovat lidské zdraví, veřejnou bezpečnost, nesporně příznivé důsledky pro životní prostředí a jiné zájmy sociálního (např. zaměstnanost) a hospodářského charakteru. Pro splnění požadavků čl. 6 odst. 4 směrnice o stanovištích mohou příslušné vnitrostátní orgány předmětné plány a projekty schválit, pouze když dojdou k závěru, že výše uvedené naléhavé důvody jsou závažnější než cíle ochrany lokality či lokalit Natura 2000, na které mají mít uvedené iniciativy vliv. Tato skutečnost by měla být prokázána na základě následujících úvah: a) Veřejný zájem musí být převažující: je tedy zřejmé, že ne každý druh veřejného zájmu společenského a hospodářského charakteru je dostačující, zejména s ohledem na konkrétní váhu zájmů chráněných směrnicí (viz např. čtvrtý bod odůvodnění, který uvádí „přírodní dědictví Společenství“). b) V tomto kontextu se zdá být rovněž rozumné předpokládat, že veřejný zájem může být naléhavý, pouze pokud se jedná o dlouhodobý zájem; krátkodobé hospodářské zájmy nebo jiné zájmy, které by měly pro společnost jen krátkodobý přínos, by se nezdály být dostatečné, aby převážily nad dlouhodobými zájmy ochrany přírody chráněné směrnicí. Převažující zájmy, jako dlouhodobé, základní společenské zájmy, mohou být řádně identifikovány předem na základě zveřejněných politik, územních a dalších plánů. Je rozumné se domnívat, že „naléhavé důvody převažujícího veřejného zájmu, včetně zájmů společenské a hospodářské povahy“ odkazují na situace, kdy se prokáže, že jsou plánované plány nebo projekty nepostradatelné: - v rámci činností nebo politik, jejichž cílem je chránit základní hodnoty pro život občanů (zdraví, bezpečnost, životní prostředí), - v rámci rámcových nebo základních politik pro stát a společnost, - v rámci provádění činností hospodářské nebo společenské povahy, plnění zvláštních povinností veřejné služby. Je třeba poznamenat, že podmínky převažujícího veřejného zájmu jsou ještě přísnější, pokud se jedná o realizaci plánu nebo projektu, který by mohl mít nepříznivý vliv na celistvost lokality Natura 2000, v níž se nacházejí prioritní ochranyhodná stanoviště a/nebo ochranyhodné druhy, jsou-li tato stanoviště a/nebo tyto druhy postiženy. Tyto případy lze odůvodnit, pouze pokud existují důvody převažujícího veřejného zájmu týkající se: - lidského zdraví a veřejné bezpečnosti, - převažujících příznivých důsledků pro životní prostředí, - nebo z jiných naléhavých důvodů, pokud bylo před udělením souhlasu s plánem nebo projektem získáno stanovisko Komise (EK 2007b). 5.6.4. Přijetí veškerých nezbytných kompenzačních opatření Kompenzační opatření, jak jsou popsaná v čl. 6 odst. 4 směrnice o stanovištích, představují „poslední možnost“ a používají se pouze tehdy, když bylo rozhodnuto pokračovat v plánu nebo projektu, který by mohl mít negativní vliv na celistvost lokality Natura 2000, protože neexistují žádná alternativní řešení a u projektu bylo v souladu s výše uvedenými podmínkami shledáno, že se jedná o projekt převažujícího veřejného zájmu. pojmů: alternativní řešení, naléhavé důvody převažujícího veřejného zájmu, kompenzační opatření, celková soudržnost, stanovisko Komise.); http://ec.europa.eu/environment/nature/natura2000/management/docs/art6/guidance_art6_4_en.pdf


Kompenzační opatření jsou specifická opatření cílená na nevyhnutelné nepříznivé vlivy projektu nebo plánu. Jejich cílem je zajistit, aby byla chráněna celková soudržnost sítě Natura 2000, a měla by poskytnout náhradu přesně odpovídající negativním vlivům na příslušný druh nebo na příslušné stanoviště. Zkušeností s prováděním kompenzačních opatření podle čl. 6 odst. 4 směrnice o stanovištích v kontextu záměrů větrné energetiky máme dosud málo. Aby byla zajištěna ochrana celkové soudržnosti sítě Natura 2000, měla by kompenzační opatření navržená pro plán nebo projekt: a)

přispívat k ochraně přírodních stanovišť a druhů v zájmu Společenství „v rámci příslušného biogeografického regionu“, s cílem zajistit zachování celkové soudržnosti sítě Natura 2000 (v případě lokalit vyhlášených podle směrnice o stanovištích), nebo ve stejném rozsahu, ve stejné migrační trase nebo zimovišti v případě ptačích druhů (tj. u lokalit vyhlášených podle směrnice o ptácích) v daném členském státě,

b)

týkat se, ve srovnatelném měřítku, těch stanovišť a druhů v zájmu Společenství, na něž působil negativní vliv,

c)

poskytovat funkce srovnatelné s funkcemi, které odůvodňovaly výběr původní lokality, zejména pokud jde o adekvátní zeměpisnou distribuci.

Považuje se za správnou praxi, aby byla kompenzační opatření realizována co nejblíže k postižené oblasti s cílem maximalizovat šance na ochranu celkové soudržnosti sítě Natura 2000. Nejvíce preferovanou možnost proto představuje kompenzační opatření v dotčené lokalitě Natura 2000 nebo v její blízkosti, v místě vykazujícím vhodné podmínky, aby mohla být opatření úspěšná. To však není vždy možné a je nutné stanovit celou řadu priorit, které je třeba uplatňovat při hledání místa, které splňuje požadavky směrnice o stanovištích. Obecná zásada je taková, že kompenzační opatření by se měla realizovat a měla by fungovat před zahájením prací na plánu nebo projektu. Tento postup pomůže tlumit škodlivé vlivy projektu na druhy a stanoviště, neboť nabízí vhodná alternativní umístění v kompenzační oblasti. Pokud není zcela možné tohoto cíle dosáhnout, měly by příslušné orgány požadovat dodatečnou kompenzaci za průběžné ztráty, k nimž by mohlo mezitím dojít. Členské státy by měly věnovat zvláštní pozornost případům, kdy vznikají negativní vlivy plánu nebo projektu ve vzácných přírodních stanovištích nebo v přírodních stanovištích, která potřebují na poskytování stejné ekologické funkce dlouhou dobu (EK 2007b). Za těchto okolností se pravděpodobnost dlouhodobého úspěchu nejlépe hodnotí pomocí přezkoumávaných vědeckých studií trendů. Informace o kompenzačních opatřeních by měly být předloženy Komisi před jejich realizací a samozřejmě před realizací příslušného plánu nebo projektu. Proto se doporučuje, aby byla kompenzační opatření předkládána Komisi, jakmile budou v procesu plánování přijata, aby mohla Komise v rámci své pravomoci strážce Smlouvy posoudit, zda jsou ustanovení směrnice správně uplatněna (EK 2007b). Pokud může dojít k nepříznivému vlivu na prioritní stanoviště a/nebo druhy, Komise vydá stanovisko. Při zveřejňování svého stanoviska bude Komise kontrolovat rovnováhu mezi postiženými ekologickými hodnotami a uváděnými naléhavými důvody a bude hodnotit kompenzační opatření. Stanovisko není závazné, ale v případě neshody s právem Společenství je možné podat žalobu.

95

96


Podle stávajících pokynů EK158 mohou kompenzační opatření podle čl. 6 odst. 4 sestávat z jedné nebo více následujících akcí: -

obnovení nebo rozšíření stávajících lokalit Natura 2000: obnovení stanoviště s cílem zajistit zachování jeho hodnoty z hlediska ochrany a soulad s cíli ochrany lokality nebo zlepšení zbývajícího stanoviště v poměru ke ztrátě v důsledku vlivu plánu nebo projektu na lokalitu Natura 2000,

-

nové vytvoření stanoviště: vytvoření nového stanoviště v nové nebo rozšířené lokalitě, jež by měla být začleněna do soustavy Natura 2000,

-

vyhlášení nových lokalit podle směrnice o ptácích a o stanovištích, ve spojení s jinými pracemi, jak je popsáno výše. Pokud jde o kompenzační opatření za lokality podle směrnice o ptácích (lokality ZCHO), jakákoli nová stanoviště vytvářená jako kompenzace za škody způsobené v lokalitě ZCHO by měla být označena jako ZCHO, jakmile splní své cíle, aby se tak zachovala celková soudržnost sítě.

Hlavní otázky, kterými je třeba se zabývat při navrhování kompenzačních opatření, zahrnují: 

cíle, které řeší nevyhnutelné nežádoucí vlivy a zajišťují ochranu celkové soudržnosti sítě Natura 2000,



zajištění, aby bylo odškodnění proveditelné a účinné, tj. míra rizika neúspěchu,



posouzení technické proveditelnosti,



rozsah kompenzačních opatření,



umístění ve vztahu ke škodám,



načasování ve vztahu k poškození,



dlouhodobé provádění.

158

Guidance document on article 6(4) of the „Habitats Directive“ 92/43/EEC. Clarification of the concepts of: alternative solutions, imperative reasons of overriding public interest, compensatory measures, overall coherence, opinion of the Commission (Pokyny k čl. 6 odst. 4 „směrnice o stanovištích“ 92/43/EHS. Vyjasnění pojmů: alternativní řešení, naléhavé důvody převažujícího veřejného zájmu, kompenzační opatření, celková soudržnost, stanovisko Komise.); http://ec.europa.eu/environment/nature/natura2000/management/docs/art6/guidance_art6_4_en.pdf


PŘÍLOHA I: Doporučení a rozhodnutí přijatá mezinárodními úmluvami o potenciálním dopadu větrných elektráren na volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a stanoviště Různé mezinárodní úmluvy a dohody o biologické rozmanitosti přijaly opatření, jež se týkají rozvojových záměrů větrných elektráren. Bernská Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť Organizace BirdLife International předložila jménem Bernské úmluvy v roce 2003 analýzu o účincích na ptáky a pokyny o kritériích pro posuzování dopadu na životní prostředí a problematiku výběru lokalit, a to na základě sumarizace literatury159. Po této iniciativě následovalo rozhodnutí „o minimalizaci nežádoucích účinků větrných elektráren na volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny“, které přijal stálý výbor úmluvy v prosinci 2004160. Smluvním stranám úmluvy se doporučuje přijmout vhodná opatření pro minimalizaci potenciálních nežádoucích účinků větrných turbín na volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny, zapojit průmyslový sektor a zajistit adekvátní monitorování a dohled v zájmu lepšího pochopení dopadu větrných elektráren. Bonnská Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (CMS) Konference smluvních stran Bonnské úmluvy přijala rozhodnutí o větrných turbínách a stěhovavých druzích v roce 2002161. Rozhodnutí vyzývá smluvní strany, aby mimo jiné určily oblasti, kde jsou stěhovavé druhy zranitelné větrnými turbínami a kde by měly být větrné turbíny v zájmu ochrany stěhovavých druhů vyhodnocovány. Měly by také uplatňovat a posilovat komplexní strategické posuzování dopadu na životní prostředí všude tam, kde se plánují větší rozvojové záměry větrných turbín, a plně respektovat princip předběžné opatrnosti. Dohoda o ochraně populací evropských netopýrů (EUROBATS) V návaznosti na výše uvedené rozhodnutí přijala v roce 2003 Bonnská úmluva rozhodnutí o potenciálním dopadu větrných elektráren na netopýry162. Rozhodnutí zahrnovalo i požadavek na Poradenský výbor, aby posoudil důkazy o dopadech a, pokud to bude vhodné, vypracoval pokyny pro posuzování potenciálních dopadů. Tyto pokyny byly zveřejněny v roce 2008163. Dohoda o ochraně malých kytovců v Baltském a Severním moři (ASCOBANS) Opět v rámci dohody dle Bonnské úmluvy (CMS) bylo v roce 2006 přijato rozhodnutí o „nežádoucích účincích zvuků, plavidel a dalších forem rušení malých kytovců“164. Účastníci a areálové státy byly vyzváni, aby prováděli další výzkum účinků, které na malé kytovce má např. „těžařství a další průmyslová odvětví, včetně větrných elektráren“, a aby se zabývali fyzickými a behaviorálními účinky takových činností jak na jednotlivce, tak na populace. Účastníci a areálové státy byly rovněž vyzváni, aby vyvíjeli vhodná správní opatření, pokyny a technologické úpravy, aby bylo možné minimalizovat nežádoucí účinky na malé kytovce, a aby zaváděli postupy pro posuzování účinnosti jakýchkoli pokynů a správních opatření. V roce 2007 se konal seminář o dopadech a metodikách pro posuzování dopadů větrných elektráren na moři na mořské savce.

159

Langston a Pullan (2003), Rada Evropy T-PVS/Inf (2003) 12. Doporučení stálého výboru č. 109 (2004). 161 Rozhodnutí č. 7.5. 162 Rozhodnutí č. 4.7, k dispozici na adrese http://www.eurobats.org/documents/pdf/MoP4/Record_MoP4_complete.pdf. 163 Rodrigues et al. (2008), k dispozici na adrese http://www.eurobats.org/publications/publication_series.htm. 164 Rozhodnutí č. 4, k dispozici na adrese http://www.service-board.de/ascobans_neu/files/mop5-final-4.pdf. 160

97

98


PŘÍLOHA II: Druhy ptáků považované za zvláště zranitelné větrnými elektrárnami165 XXX = existují důkazy významného rizika nebo vlivu, XX = existují důkazy nebo indikace rizika nebo vlivu, X = existuje potenciální riziko nebo vliv, x = existuje malé nebo nevýznamné riziko či malý nebo nevýznamný vliv, je však třeba je brát v úvahu při hodnocení. Tento seznam je indikativní a má sloužit jako vodítko, jakýkoli potenciální vliv bude specifický pro danou lokalitu. Druh/skupina druhů

Stav z hlediska ochrany 166

Gavia stellata (rozmnožování) Gavia stellata (zimování) Gavia arctica Podiceps auritus Morus bassanus Phalacrocorax carbo Phalacrocorax aristotelis

v Evropě (Zdecimovaný) (Zdecimovaný) (Zranitelný) (Ubývající) Bezpečný Bezpečný (Bezpečný)

Ciconia nigra Ciconia ciconia Cygnus cygnus Anser fabalis (zimování) Anser brachyrhynchus

Vzácný Zdecimovaný Bezpečný Bezpečný Bezpečný

Anser albifrons (zimování)

Bezpečný

Branta leucopsis Branta bernicla Anas penelope (období mimo rozmnožování) Aythya ferina (přelety mezi lokalitami pro krmení a hnízdění v zimě)

Bezpečný Zranitelný Bezpečný (Ubývající)

165

Uveden v příloze I směrnice EU o ptácích

Přemístění stanoviště

Nárazy/kolize s ptáky


ANO ANO ANO ANO NE NE

X XXX X X X X

X X X X X x

X

169

NE ANO NE NE NE

Potenciální pozitivní vliv

x

167

NE ANO ANO ANO NE NE


X XX X

X X Viz poznámka XX X X XX

168

x X

X X X X x

x X

Tento seznam vychází především z informací z publikací Barrios a Rodrígues (2007), Bevanger et al. (2008), Bright et al. (2006), Carrete et al. (2009), de Lucas et al. (2007b), Devereux et al. (2008), Dirksen et al. (2007), Everaert a Stienen (2007), García de la Morena et al. (2009), Gonzáles a Margalida (2008), Hötker et al. (2005, 2006), Kruckenberg a Jaene (1999), Langston a Pullan (2003), Larsen a Madsen (2000), Lawrence et al. (2007), Lekuona a Ursúa (2007), Madsen a Boertmann (2008), Madders a Whitfield (2006), Pearce-Higgins et al. (2008, 2009), Petersen et al. (2006), Petersen a Fox (2007) a Thelander a Smallwood (2007). 166 Viz BirdLife International (2004). 167 Kromě druhu P.a. desmarestii. 168 Prvotní účinky vysídlení, avšak náznaky přivyknutí v delším horizontu (např. Madsen a Boertmann 2008). 169 Kromě druhu A.a. flavirostris.


Druh/skupina druhů

Stav z hlediska ochrany



NE

x

X

(Ubývající)

NE

x

X

Bezpečný Bezpečný (Bezpečný) (Bezpečný) (Bezpečný)

NE NE NE NE NE

X x X

X

X

X

X

X

X

X

Bucephala clangula (přelety mezi lokalitami pro krmení a hnízdění v zimě) Mergus serrator

(Bezpečný)

NE

x

x

(Bezpečný)

NE

Pernis apivorus Milvus migrans Milvus milvus Haliaeetus albicilla Gypaetus barbatus Gyps fulvus

(Bezpečný) (Zranitelný) Ubývající Vzácný (Zranitelný) Bezpečný

ANO ANO ANO ANO ANO ANO

X X XXX X X

Ohrožený (Vzácný) Bezpečný Zdecimovaný Bezpečný Bezpečný

ANO ANO ANO ANO ANO

XXX X X XX X

170

Aythya fuligula (přelety mezi lokalitami pro krmení a hnízdění v zimě) Aythya marila (přelety mezi lokalitami pro krmení a hnízdění v zimě) Somateria mollissima Somateria mollissima (zastávky, zimování) Clangula hyemalis (zimování) Melanitta nigra (rozmnožování) Melanitta nigra (zimování)

Neophron percnopterus Circaetus gallicus Circus aeroginosus Circus cyaneus Circus pygargus Accipiter gentilis

v Evropě (Ubývající)

Accipiter nisus

Bezpečný

Buteo buteo Buteo lagopus Aquila pomarina Aquila heliaca

Bezpečný (Bezpečný) (Ubývající) Vzácný

170


NE


X X XX X 171

XX


X X XXX XXX X 173

XXX XX XXX x X XX

174

172

x X x

X XXX X x x x

175

NE NE NE ANO ANO


x X X

x

x

XX

x

XX X

Viz BirdLife International (2004). Zpočátku vyhýbání se, obnova během 3 až 5 let (Petersen a Fox 2007). 172 Indikace zvýšené přitažlivosti oblastí kolem větrných turbín (Petersen et al. 2006). 173 63,1 % všech úmrtí ptáků a netopýrů zachycených studií prováděnou v oblasti Navarra ve Španělsku, 2000–2002 (13 větrných elektráren, 741 turbín, 360 úmrtí celkem, Lekuona & Ursúa 2007). 174 Kromě druhu A.g. arrigonii. 175 Kromě druhu A.n. granti. 171

99

100


Aquila adalberti Aquila chrysaetos Hieraaetus fasciatus Druh/skupina druhů

(Ohrožený) Vzácný Ohrožený Stav z hlediska ochrany 176

ANO ANO ANO Uveden v příloze I směrnice EU o ptácích

XXX X X Přemístění stanoviště

x XXX X Nárazy/kolize s ptáky

X

x XX

177

X X

X XX

178

X

X

179

X X X X X XX XX XX X X

x

XX



Falco naumanni Falco tinnunculus Falco columbarius Falco subbuteo Falco peregrinus Lagopus lagopus

v Evropě Zdecimovaný Ubývající (Bezpečný) (Bezpečný) Bezpečný Bezpečný

Tetrao tetrix

Zdecimovaný

Tetrao urogallus Alectoris rufa Phasianus colchicus Crex crex Grus grus Tetrax tetrax Pluvialis apricaria Vanellus vanellus Calidris maritima (zimoviště) Calidris alpina

(Bezpečný) (Ubývající) (Bezpečný) Zdecimovaný (Zdecimovaný) Zranitelný (Bezpečný) Zranitelný (Bezpečný) (Zdecimovaný)

Druh Calidris Gallinago gallinago Limosa limosa Numenius arquata Stercorarius parasiticus Larus minutus

Ubývající Zranitelný Ubývající (Bezpečný) (Zdecimovaný)

NE NE NE NE ANO

Bezpečný

NE

x

x

Zdecimovaný Bezpečný

ANO ANO ANO

XX XX

x x

Larus argentatus Sterna sandvicensis Sterna hirundo Sterna hirundo / S. paradisea

176

ANO NE ANO NE ANO NE

NE ANO NE NE ANO ANO ANO ANO NE NE NE

X x x x X

X

X

X

x x X x x

x

x

Viz BirdLife International (2004). Kromě druhů L.l. pyrenaicus a L.l helveticus. 178 Kromě druhu T.t. tetrix. 179 Kromě druhu C.a. schinzii. 180 Indikace zvýšené přitažlivosti oblastí kolem větrných turbín (Petersen et al. 2006). 181 Indikace zvýšené přitažlivosti oblastí kolem větrných turbín (Petersen et al. 2006). 177

x x X X X X X x X


XX X XX X

X x

X X

X X

X

X

180 181

Pokyny EU k rozvoji větrné energetiky v souladu s právními předpisy EU o ochraně přírody Sterna albifrons Uria aalgle / Alca torda

(Bezpečný) (Bezpečný)

Holubi a hrdličky (Columbidae) Cuculus canorus Druh/skupina druhů

NE

Stav z hlediska ochrany


183

Pyrrhocorax pyrrhocorax Sturnus vulgaris (mimo rozmnožování)

182

ANO NE ANO NE NE NE

XX

XX X

187



ANO NE NE NE NE

XX X X XX

Ubývající Ubývající

ANO NE NE

X XX x

Viz poznámka Bezpečný

NE

X




X x X X x x

X

(Zdecimovaný) (Zdecimovaný) (Bezpečný) (Ubývající) Bezpečný

188

x

x x

X

Chersophilus duponti Alauda arvensis (zimování) Anthus pratensis Oenanthe oenanthe Acrocephalus schoenobaenus

Zrním se živící polní ptactvo (v zimě) Emberiza schoeniclus

NE

182

Bezpečný

v Evropě (Zdecimovaný) (Bezpečný) (Zdecimovaný) Bezpečný (Bezpečný) (Ubývající)

Bubo bubo Asio otus Caprimulgus europaeus Tachyparptis melba Apus apus Upupa epops Zpěvné ptactvo (několik druhů)

ANO

184

X

185

X XX

XX

X

186

x x X

189

Kromě druhu U.a. ibericus. Viz BirdLife International (2004). 184 Zvláště druhy migrující v noci (např. Langston a Pullan 2003). 185 S výjimkou špačků a vran (Hötker et al. 2005, 2006). 186 Indikace zvýšené přitažlivosti oblastí kolem větrných turbín, nejspíš z důvodu pozitivní reakce na změnu stanoviště kolem zkoumaných větrných turbín (Hötker et al. 2005, 2006). 187 Emberiza citriniella, E. schoeniclus, Passer montanus, Miliara calandra. 188 Druhy Emberiza citriniella a, E. schoeniclus jsou „bezpečné“, Passer montanus a Miliara calandra jsou „ubývající“. 189 Indikace zvýšené přitažlivosti oblastí kolem větrných turbín, nejspíš z důvodu pozitivní reakce na změnu stanoviště kolem zkoumaných větrných turbín (Hötker et al. 2005, 2006). 183

101

102


PŘÍLOHA III: Chování netopýrů ve vztahu k větrným elektrárnám190. Druhy

Uveden v příloze II směrnice EU o stanovištích

Lovení v blízkosti staveb na stanovištích

Migrace či pohyb na velkou vzdálenost

Vysoký let (< 40 m)

Nízký let

Možné rušení ultrazvukem turbín

Přitažlivost světla

Hnízdění v gondolách

Známý úbytek stanoviště pro lovení

Riziko ztráty stanoviště pro lovení

Známé kolize

Riziko kolize

191

Rhinolophus ferrumequinum Rhinolophus hipposideros Rhinolophus euryale Rhinolophus mehelyi Rhinolophus blasii Myotis myotis Myotis blythii Myotis punicus Myotis daubentonii Myotis emarginatus Myotis nattereri Myotis mystacinus Myotis brandtii Myotis alcathoe Myotis bechsteinii Myotis dasycneme Myotis capaccini Nyctalus noctula Nyctalus leisleri Nyactalus lasiopterus Eptesicus nilssonii Eptesicus serotinus Vespertilio murinus Pipistrellus pipistrellus Pipistrellus pygmaeus Pipistrellus kuhlii Pipistrellus nathusii Hypsugo savii

190 191

X X X X X X X

X

X X X

X X X

X X X X X X X

X X X

X X

X X

X X

X

X X

X X

X X X X X X X X X

X

X

?

X

X X

X

X

X X X X X X X X X X X


X

X

X

X X ?


? X X X X X X

X X

X X ? X X X X X X

? ? ? ? ?

X X X X X X X X X X

? ?

X X X (X) X

Zdroj: Rodrigues et al. (2008). Příloha IV(a) „směrnice o stanovištích“ dále uvádí „Microchiroptera, všechny druhy“, což v praxi znamená, že povinnosti vyplývající z článku 12 této směrnice platí pro všechny evropské typy netopýrů.

Pokyny EU k rozvoji větrné energetiky v souladu s právními předpisy EU o ochraně přírody Druhy

Uveden v příloze II směrnice EU o stanovištích

Lovení v blízkosti staveb na stanovištích

Migrace či pohyb na velkou vzdálenost

Vysoký let (< 40 m)

Nízký let

X X

X X X

Možné rušení ultrazvukem turbín

Přitažlivost světla

Hnízdění v gondolách

Známý úbytek stanoviště pro lovení

Riziko ztráty stanoviště pro lovení

Známé kolize

Riziko kolize

192

Plecotus auritus Plecotus austriacus Plecotus macrobullaris Plecotus kolombatovici Barbastella barbastellus Miniopterus schreibersii Tadarida tenotis Rousettus aegipticus

192 193

193

X X ? X X

X ?

X

X X

X X X

X X

X X

X X

X X

X X

X

Příloha IV(a) „směrnice o stanovištích“ dále uvádí „Microchiroptera, všechny druhy“, což v praxi znamená, že povinnosti vyplývající z článku 12 této směrnice platí pro všechny evropské typy netopýrů. Rodrigues et al. (2008) neuvádí žádné informace o druhu Rousettus aegiptiacus.

103

104

Pokyny EU k rozvoji větrné energetiky v souladu s právními předpisy EU o ochraně přírody PŘÍLOHA IV: Vodní druhy uvedené v příloze II a/nebo IV(a) „směrnice o stanovištích“, u kterých se doporučuje, aby byly obzvláště brány v úvahu s ohledem na nežádoucí dopady větrných elektráren (seznam není vyčerpávající194).

Druh, skupina druhů Tuleňovití (Phocidae) Halichoerus grypus

Příloha II

Monachus monachus

II (prioritní), IV(a)

Phoca hispida bottnica

II

Phoca vitulina

II

Velryby, delfíni a sviňuchy (Cetacea) Všechny druhy

IV(a)

Phocoena phocoena

II

Tursiops truncatus

II

Suchozemští savci Lutra lutra

195

: II, IV(a)

Ryby: Salmo salar

II

Měkkýši: Margaritifera margaritifera

II

194

195

Důvod ke zvážení  Rušení (hluk apod.) z větrných elektráren na moři, především během výstavby.  Přestože nebyly nalezeny žádné informace o dopadech, mělo by i tak být bráno v úvahu riziko rušení (hlukem apod.) větrnými elektrárnami na moři během fáze výstavby, analogicky se zjištěními pro jiné mořské savce, a mělo by se pamatovat na celkově nepříznivý stav tohoto druhu z hlediska ochrany.  Přestože nebylo riziko rušení (hlukem apod.) ve vztahu k potenciálnímu vlivu větrných elektráren na moři během fáze výstavby dosud studováno, mělo by být bráno v úvahu analogicky se zjištěními pro jiné mořské savce a s ohledem na stav tohoto poddruhu z hlediska ochrany, tj. v Baltském moři endemický.  Rušení (hluk apod.) z větrných elektráren na moři, především během výstavby.  Rušení (hluk apod.) způsobované větrnými elektrárnami na moři, především během stavby, ale možná i během provozu, analogicky se zjištěními pro druh Phocoena phocoena.  Rušení (hlukem apod.) způsobované větrnými elektrárnami na moři, především během stavby, ale existují i protichůdné důkazy o dopadech během provozu.  Rušení (hluk apod.) způsobované větrnými elektrárnami na moři, především během stavby, ale možná i během provozu, analogicky se zjištěními pro druh Phocoena phocoena.  Vnímání nepřímého dopadu hydrologických a dalších změn spojených se stavbou větrné elektrárny v mokřadech nacházejících se proti proudu (včetně rašelinišť).  Vnímání nepřímého dopadu hydrologických a dalších změn spojených se stavbou větrné elektrárny v mokřadech nacházejících se proti proudu (včetně rašelinišť).  Vnímání nepřímého dopadu hydrologických a dalších změn spojených se stavbou větrné elektrárny v mokřadech nacházejících se proti proudu (včetně rašelinišť).

Tento seznam vychází především z informací z následujících zdrojů: Hötker et al. (2005, 2006), Lucke et al. (2006), Rodrigues et al. (2008) a Thomsen et al. (2006), pokud jde o netorýpy a mořské savce. Viz poznámky od členů skotské a irské ad hoc skupiny (srpen 2008).


PŘÍLOHA V Příklady navrhovaných či potvrzených dopadů větrných elektráren na druhy a skupiny druhů Druh dopadu Rušení a vysídlení, ptáci



 



Rušení a vysídlení, mořští savci a ryby

ne

Na souši Pokud jde o vodní ptactvo na místech zastávek a zimující vodní ptactvo, existují důkazy o rušení v rozsahu od nuly do asi 800 m, často bývá přijímána hodnota 600 m od 196 rozvojového záměru , existují ale i důkazy, že vodní 197 ptactvo na místech zastávek si může časem zvyknout . Studie zimujících polních ptáků ve Spojeném království 198 naznačují pouze minimální dopady . Zdá se, že hnízdící ptáci bývají tolerantnější než ptáci na 199 místech zastávek a ptáci zimující , ale tento předpoklad je třeba na základě dlouhodobějších studií ještě ověřit. Pro jednotlivé druhy ptáků však existují důkazy o účinku 200 vysídlení během období hnízdění . Tato skutečnost byla dále potvrzena studií horských stanovišť v severním Spojeném království, kde v zóně do 500 m kolem větrných turbín došlo u 7 z 12 druhů ke 201 snížení hustoty hnízdění o 15 až 53 % .



 

196 197 198 199 200 201 202 203

Na moři Dánské studie rozvojových záměrů na moři prováděné v letech 1999 až 2007 naznačily vysídlení i obnovu u jednotlivých ptačích druhů, které využívaly vodu kolem větrných elektráren jako 202 místa zastávek či pro zimování . Počáteční důkazy o vyhýbání se oblastem až přinejmenším 2 km byly hlášeny např. v případě potáplice malé (Gavia stellata), turpana černého (Melanitta nigra) a alek (Uria aalge a Alca torda). Jasná obnova byla pozorována 3 až 5 let po výstavbě u turpana černého, je však stále ještě nutné objasnit, zda se to týkalo změny potravního řetězce či přivyknutí. Pokud jde o potáplici malou, nebyly zaznamenány žádné náznaky obnovy ani 5 až 6 let po stavebních pracích.

Pokud jde o mořské savce (tuleni, delfíni, velryby) a ryby, byl hlavním zkoumaným problémem vliv hluku. Stavební práce, především beranění pilot, může krátkodobě vést ke 203 vlivu citelnému na velkou vzdálenost , jejich slyšitelnost pro

Např. Drewitt a Langston (2006) a v nich uváděné prameny. Např. Madsen a Boertmannn (2008), s odkazem na husu krátkozobou (Anser brachyrhynchos). Devereux et al. (2008). Např. Hötker et al (2005, 2006) na základě přehledu literatury zahrnující 127 studií. Např. orel mořský (Haliaeetus albicilla, Follestad et al. 2007) a kulík zlatý (Pluvialis apricaria, Pearce-Higgins et al. 2008). Pearce-Higgins et al. (2009). Např. Petersen et al. (2006), Petersen a Fox (2007) a v nich uváděné prameny. Např. Nedwall et al. (2007), Diederichs et al. (2008).

105

106








 204 205 206 207 208 209 210

sviňuchu obecnou (Phocoena phocoena) a tuleně obecného (Phoca vitulina) činí až 80 km a potenciální reakce v chování nastává ve vzdálenosti do 15–20 km. V bezprostřední blízkosti nelze vyloučit 204 závažná zranění způsobená činnostmi beranění . Bylo prokázáno, že vliv během stavby je evidentnější u sviňuch než u tuleňů. Podrobné studie populací tuleňů obecných v oblasti větrných elektráren na moři v oblastech Nysted a Horns Rev ukazují snížení počtu během beranění pilot, avšak absenci celkové změny 205 množství během stavební fáze . Pokud jde o sviňuchy obecné, byl pozorován podstatný, ale krátkodobý účinek beranění pilot. V oblasti elektrárny Horns Rev byl během stavby zjištěn mírný pokles počtu sviňuch, během provozu již žádný účinek zaznamenán nebyl. V oblasti elektrárny Nysted byl během stavební i provozní fáze zjištěn jasný pokles a tento účinek přetrvával i po dvou letech provozu, přestože již existovaly náznaky pomalé a postupné 206 obnovy . Hluk během provozu je obvykle nízký a většinou nepřekračuje odchylky, na které mohou tito živočichové běžně narazit během svých činností. Dopad (pokud vůbec nějaký) je místní, ale 207 208 dlouhodobý , může se však u jednotlivých lokalit lišit . Elektromagnetická pole indukovaná v blízkosti podvodních kabelů vzbuzovala obavu z důvodu interference s elektrickými poli, která využívají některé druhy ryb pro detekci kořisti, prostorovou orientaci apod. a s magnetickými poli, které využívají pro navigaci; 209 obzvláště se to týká žraloků, rejnoků a mihulí , přestože informace, které jsou k dispozici, nejsou průkazné, pokud jde 210 o jakékoli výrazné účinky . Pokud jde o mořské bentické živočichy, zdá se, že statická

Thomsen et al. (2006). Teilmann et al. (2006). Teilmann et al. (2008). Např. Nedwall et al. (2007), Diederichs et al. (2008). Např. s odkazem na sviňuchu obecnou (Phocoena phocoena) a porovnání větrných elektráren na moři Nysted a Horns Rev v Dánsku (Teilmann et al. 2008). Např. OSPAR (2006a). Např. Meissner a Sordyl (2006).






Úmrtí způsobená kolizemi, ptáci





211 212 213 214 215 216

Míra kolizí je celkově velmi nízká, ale existují některé výjimky, kdy ke smrtelným kolizím dochází často, jež stojí za zmínku a týkají se dravců. Zvláštní obavy je třeba mít například o supa bělohlavého (Gyps fulvus), supa mrchožravého (Neophron percnopterus), orla mořského (Haliaeetus albicilla), orla skalního (Aquila chrysaetos), luňáka červeného (Milvus milvus) a poštolku obecnou 215 (Falco tinnunculus) . Jednotlivé případy, kdy docházelo k vysokému počtu úmrtí v různých lokalitách např. v Kalifornii, ve Španělsku a v Norsku, přitáhly širokou publicitu, ale rizika jsou velmi 216 specifická podle konkrétní lokality .



magnetická pole vytvářená podmořskými kabely neměla při testech za umělých podmínek žádný jasný vliv na jejich orientaci, pohyb a fyziologii, byť je třeba realizovat další studie a zaměřit se na 211 dlouhodobou perspektivu . Pro některé druhy ryb, například tresky a sledě, může být hluk vytvářený během provozu detekovatelný až na vzdálenost 4 km, u některých jiných druhů pak asi na vzdálenost 1 km; v takových případech existuje riziko, že bude tento hluk zastírat vnitrodruhovou komunikaci. Předpokládá se, že behaviorální 212 a fyziologický stres bude omezen jen na velmi blízké okolí . Větrné elektrárny na moři mohou fungovat jako kombinované 213 umělé útesy a zařízení pro agregaci ryb a omezení rybolovu v bezprostředním okolí může mít na množství ryb také pozitivní 214 dopad . V případě lokalit na moři jsou informace o úmrtích v důsledku kolizí stále omezené, ale přímá pozorování, radarové studie a modelování naznačují, že rizika jsou velmi nízká, jak bylo prokázáno např. pro 218 kajky (Somateria mollissima) .

Bochert a Zettler (2006). Např. Keller et al. (2006), Thomsen et al. (2006). Např. Wilhelmsson et al. (2006). Např. Fiskeriverket (2007). Např. Barrios a Rodrígues (2004, 2007), Hötker et al. (2005, 2006), Lekuona a Ursúa (2007), Follestad et al. (2007), Thelander a Smallwood (2007) a Carrete et al. (2009). Drewitt a Langston (2008) a v nich uváděné prameny.

107

108




Úmrtí způsobená kolizemi, netopýři








Vyššímu riziku jsou vystaveni ptáci, kteří podnikají pravidelné lety za potravou mezi oblastí, kde hnízdí, 217 a oblastí, kde se krmí . Zde existuje vyšší riziko úmrtnosti než u ptáků, především pro migrující druhy (na krátkou i dlouhou vzdálenost), a to 219 v případě lokalit na souši i na moři . Během roční studie dopadu provozu na netopýry ve freiburském regionu v jižním Německu, která zahrnovala i standardizované hledání těl u 16 turbín, bylo nalezeno 50 mrtvých netopýrů, mezi kterými dominovaly druhy Pipistrellus pipistrellus a Nyctalus leisleri, zatímco bylo zaznamenáno pouze 9 ptáků (5 druhů). Většina netopýrů byla nalezena na konci léta a většina úmrtí byla zaznamenána v lesích, nikoli v otevřených prostorách. U 2 turbín, kde byla zkoumána činnost pomocí termální zobrazovací kamery, vykazovalo asi 25 % netopýrů, kteří se 220 přiblížili k rotoru, vyhýbavé chování . Z přehledu literatury je možné vyvodit, že vyhýbavé chování je relativně běžný, ale stále nepříliš pochopený jev. Např. většina informací se týká pozorování během dne, ale 222 chybí údaje týkající se noci, kdy probíhá většina migrace .



Zde existuje vyšší riziko úmrtnosti než u ptáků, především pro 221 migrující druhy, a to v případě lokalit na souši i na moři .



U větrné elektrárny na moři (7 turbín) nacházející se u často využívané letové trasy v Kalmarsundu v jihovýchodním Švédsku bylo zaznamenáno vyhýbavé chování ve vzdálenosti 1 až 2 km u migrujícího vodního ptactva (především kajka, Somateria mollissima). Při jarní migraci (nikoli podzimní) se letový koridor posunul o něco na východ. Celková délka migrace a s tím 223 i energetický výdaj se podle odhadů zvýšila o 0,2 až 0,5 % . Důkazy o vyhýbavém chování u různých druhů vodních ptáků (včetně kajky) byly zaznamenány také u dánských větrných elektráren na moři, přičemž se u většiny ptačích hejn mířících



218 217 219 220 221 222 223

Např. Pettersson (2005), Petersen et al. (2006). Např. Everaert a Stienen (2007), s odkazem na studii tří druhů rybáků v pobřežní lokalitě pro hnízdění. Např. Rodrigues et al. (2008). Brinkmann et al. (2006). Např. Rodrigues et al. (2008). Hötker (2005, 2006). Pettersson (2005).




224 225

Např. Petersen et al. (2006), Masden et al. (2009). OSPAR (2006a), s odkazy na studie větrných elektráren Horns Rev a Nysted v Dánsku.

k větrné elektrárně projevuje ve vzdálenosti 1,5 až 2 km, byť jsou 224 reakce výrazně specifické podle jednotlivých druhů . Nebyly zjištěny žádné důkazy o existenci bariérového účinku pro 225 ryby a mořské savce .

109

PŘÍLOHA VI: Evropské a vnitrostátní pokyny relevantní pro posuzování dopadu ve vztahu k větrným elektrárnám Tento seznam již existujících evropských a vnitrostátních pokynů relevantních ve vztahu k posuzování dopadu plánů a projektů větrných elektráren není vyčerpávající. Pokud jde o vnitrostátní dokumenty, primárně vychází z informací poskytnutých členy ad hoc skupiny. Seznam také zahrnuje několik pokynů připravených nevládními organizacemi. Evropa Níže uvedené dokumenty připravila EK. Nabízejí podrobné vedení ohledně použití právních předpisů EU týkajících se přírody. Evropská komise (2000): Managing Natura 2000 sites: the provision of Article 6 of the habitats directive 92/43/EEC. (Péče o lokality soustavy Natura 2000: Ustanovení článku 6 směrnice o stanovištích 92/43/EHS). Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství; http://ec.europa.eu/environment/nature/natura2000/management/docs/art6/provision_of_art6_en.pdf Evropská komise (2002): Assessment of plans and projects significantly affecting Natura 2000 sites. Methodological guidance on the provisions of articles 6(3) and (4) of the Habitats Directive 92/43/EEC. (Posuzování plánů a projektů s významným dopadem na lokality Natura 2000: metodické pokyny k ustanovením čl. 6 odst. 3 a 4 směrnice o stanovištích 92/43/EHS.) Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství; http://ec.europa.eu/environment/nature/natura2000/management/docs/art6/natura_2000_assess_en.pdf

Evropská komise (2003): Implementation of Directive 2001/42 on the assessment of the effects of certain plans and programmes on the environment (Provádění směrnice 2001/42 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí); http://ec.europa.eu/environment/eia/pdf/030923_sea_guidance.pdf Evropská komise (2007): Guidance document on article 6(4) of the „Habitats Directive“ 92/43/EEC. Clarification of the concepts of: alternative solutions, imperative reasons of overriding public interest, compensatory measures, overall coherence, opinion of the Commission (Pokyny k čl. 6 odst. 4 „směrnice o stanovištích“ 92/43/EHS. Vyjasnění pojmů: alternativní řešení, naléhavé důvody převažujícího veřejného zájmu, kompenzační opatření, celková soudržnost, stanovisko Komise.); http://ec.europa.eu/environment/nature/natura2000/management/docs/art6/guidance_art6_4_en.pdf Evropská komise (2007): Guidance document on the strict protection of animal species of Community interest under the „Habitats Directive“ 92/43/EEC (Pokyny k přísné ochraně živočišných druhů v zájmu Společenství podle směrnice „o stanovištích“ 92/43/EHS). Konečná verze, únor 2007. http://ec.europa.eu/environment/nature/conservation/species/guidance/index_en.htm

Ostatní pokyny relevantní na nadnárodní úrovni (výběr) Diederichs, A., Nehlds, G., Dähne, M., Adler, S, Koschinski, S. a Verfuss, U. (2008) Methodologies for measuring and assessing potential changes in marine mammal behaviour, abundance or distribution arising from the construction, operation and decommissioning of offshore windfarms. – Zpracováno pro COWRIE Ltd. http://www.offshorewindfarms.co.uk/Assets/Latest%20COWRIE_CHANGE_report_final.pdf Kettunen, M., Terry, A., Tucker, G. a Jones, A. (2007) Guidance on the maintenance of landscape features of major importance for wild flora and fauna – guidance on the implementation of Article 3 of the Birds


Directive (79/43/EEC) and Article 10 of the Habitats Directive (92/43/EEC). – Institute for European Environmental Policy (IEEP), Brussels. http://ec.europa.eu/environment/nature/ecosystems/docs/adaptation_fragmentation_guidelines.pdf . OSPAR (2008) OSPAR guidance on environmental considerations for offshore wind farm development. – Komise OSPAR, referenční číslo 2008-3. http://www.ospar.org/v_measures/get_page.asp?v0=0803e_Consolidated%20Guidance%20for%20Offshore%20Windfarms.doc&v1 Rodrigues, L., Bach, L., Duborg-Savage, M-J., Goodwin, J. a Harbusch, C. (2008) Guidelines for consideration of bats in wind farm projects. – EUROBATS Conservation Series č. 3 (anglická verze), Sekretaritát UNEP/EUROBATS, Bonn. http://www.eurobats.org/publications/publication_series.htm. Seeley, B., Parr, J., Evans, J. & Lear, D. (2008) Establishing best practice for the documentation and dissemination of marine biological data. – Zpracováno pro COWRIE Ltd. http://www.offshorewindfarms.co.uk/Assets/DATA_14_11_08_FINALREPORT.pdf

Vnitrostátní Belgie Gouvernement Wallon (2002) Cadre de référence pour l’implantation d’éoliennes en région Wallonne. http://mrw.wallonie.be/DGATLP/DGATLP/Pages/DAU/Dwnld/NoteEolienne.pdf Everaert, J. (2008) Effecten van windturbines op de fauna in Vlaanderen: onderzoeksresultaten, discussie en aanbevelingen [Účinky větrných turbín na živočichy ve Flandrech. Výsledky studie, diskuse a doporučení]. Rapporten van het Instituut voor Natuur- en Bosonderzoek, 2008(44). http://www.inbo.be/content/page.asp?pid=en_fau_bir_windturbines Vlaamse regering (2006). Omzendbrief EME/2006/01-RO/2006/02. Afwegingskader en randvoorwaarden voor de inplanting van windturbines. Belgisch Staatsblad 24.10.2006, s. 56705-56713. http://www.energiesparen.be/node/912

Finsko Ministerstvo životního prostředí (2005) Tuulivoimarakentaminen (Rozvoj větrné energetiky). – Ministerstvo životního prostředí, Helsinki (k dispozici ve finštině a švédštině); http://www.ymparisto.fi/download.asp?contentid=42234&lan=fi

Francie DIREN Bourgogne (2007) Définition et cartographie des enjeux avifaunistiques vis à vis du développement de l’énergie éolienne en Bourgogne. – Direction Régionale de l’Environnement, Bourgogne, Dijon. http://www.bourgogne.ecologie.gouv.fr/plugins/fckeditor/UserFiles/EPOB%20rapport%20carto%20final(1) .pdf Ministère de l’Ecologie, du Développement et de l’Aménagement Durables (2006) Guide de l’étude d’impact sur l’environnement des parcs éoliens; http://www.developpement-durable.gouv.fr/IMG/pdf/guide_etude_impact_eolien_2006.pdf Ministère de l’Ecologie, du Développement et de l’Aménagement Durables (2007) Les questions-réponses sur les zones développement de l’éolien (ZDE); http://www.industrie.gouv.fr/energie/renou/questions-zde.htm.

Německo

111

112


BSH (2007) Standard. Untersuchung der Auswirkungen von Offshore-Windenergieanlagen auf die Meeresumwelt (StUK 3). Stand: Februar 2007. – Bundesamt für Seeschiffahrt und Hydrographie (Spolkový úřad pro námořní plavbu a hydrografii), Hamburg a Rostock; http://www.bsh.de/de/Produkte/Buecher/Standards_Windenergie/7003.pdf

Irsko Wind Energy Development Guidelines (2006) Guidelines for planning authorities.- Ministerstvo přírodního dědictví a místní správy, Dublin. http://www.environ.ie/en/Publications/DevelopmentandHousing/Planning/FileDownLoad,1633,en.pdf

Itálie Di Bene, A. a Scazzoni, L. (2006, eds.) Gli impianti eolici: suggerimenti per la progettazione e la valutazione paesaggistica. – Minestori per i beni e le attività culturali and Gangemi Editore, Rome; http://www.parc.beniculturali.it/ita/paesaggio/linee_guida/inserimentopaes/min_beni_imp_eolici.pdf

Švédsko Energimyndigheten (Švédská agentura pro energii) (2007) Vindkraft – tillståndsprocessen och kunskapsläget. – Energimyndigheten, Eskilstuna; http://www.energimyndigheten.se/Global/Om%20oss/Vindkraft/vind.pdf Boverket (Švédská národní stavební, bytová a plánovací rada) (2009) Vindkraftshandboken – planering och prövning av vindkraftverk på land och i kustnära vattenområden. – Boverket. Karlskrona. http://www.boverket.se/Global/Webbokhandel/Dokument/2009/Vindkraftshandboken.pdf

Spojené království BERR (2007) Onshore wind energy planning conditions guidance note. A report for the Renewables Advisory Board and BERR. – Ministerstvo obchodu, podnikání a regulační reformy; http://www.berr.gov.uk/files/file35240.pdf. BERR (2007) Atlas of the UK Marine Renewable Energy Resources. – Ministerstvo obchodu, podnikání a regulační reformy; http://www.renewables-atlas.info. BWEA, WWF, English Nature & RSPB (2001) Wind farm development and nature conservation- A guidance document for nature conservation organisations and developers when consulting over wind farm proposals in England. – Britské sdružení větrné energetiky, Londýn; http://www.bwea.com/pdf/wfd.pdf. DEFRA (2004) Offshore Wind Farms. Guidance note for Environmental Impact Assessment in respect of FEPA and CPA requirements. http://www.cefas.co.uk/publications/files/windfarm-guidance.pdf DEFRA (2005) Nature conservation guidance on offshore windfarm development. A guidance note on the applications of the EC Wild Birds and Habitats Directives for developers undertaking offshore windfarm developments. Verze R1.9, březen 2005. http://www.defra.gov.uk/WILDLIFE-COUNTRYSIDE/ewd/windfarms/windfarmguidance.pdf. DTI (2004) Guidance notes. Offshore wind farm consent process. – Ministerstvo obchodu a průmyslu, Londýn. http://www.berr.gov.uk/files/file22990.pdf. JNCC, Natural England & Countryside Council for Wales (draft) The protection of marine European Protected Species from injury and disturbance. Bude vydáno v roce 2010. http://www.jncc.gov.uk/page-4226.


Spojené království, Anglie Bright, J.A., Langston, R.H. a Anthony, S (2009) Mapped and written guidance in relation to birds and onshore wind energy development in England. – Výzkumná zpráva RSPB č. 35. https://www.rspb.org.uk/Images/EnglishSensitivityMap_tcm9-237359.pdf

Spojené království, Skotsko SNH (2005) Survey methods for use in assessing the impacts of onshore windfarms on bird communities – Scottish Natural Heritage. http://www.snh.org.uk/pdfs/strategy/renewable/bird_survey.pdf. SNH (2009) Strategic locational guidance for onshore wind farms in respect to the natural heritage. – Policy Statement No. 02/02, update March 2009. – Scottish Natural Heritage. http://www.snh.gov.uk/planning-and-development/renewable-energy/onshore-wind/ SNH (2009) Assessing the cumulative effect of onshore wind energy developments. Verze 3- NÁVRH určený pro účely konzultací, listopad 2009. – Scottish Natural Heritage. http://www.snh.org.uk/pdfs/strategy/renewables/A307913.pdf

Nevládní organizace Belgie Natagora (2008). L’implantation d’éoliennes en région Wallonne. Natagora vzw, Association de protection de la nature en Wallonie et à Bruxelles. http://www.natagora.org/images/stories/docu/position_eoliennes_natagora.pdf Vanholme, S. a Vanderbeuren, R. (2009) Windmolens in Vlaanderen te land en ter zee. Beleidskader en regelgeving. Natuurpunt vzw. http://www.natuurpunt.be/uploads/natuurbehoud/natuurbeleid/documenten/pag_363_windenergie_n ota.pdf

Řecko Dimalexis A., Saravia Mullin, V., Xirouchakis S., a K. Grivas. 2009. Posouzení dopadů větrných elektráren na ptáky: pokyny pro provádění vhodného ornitologického posouzení navrhovaných záměrů. Řecká ornitologická společnost – Život ptáků v Řecku. Atény, 77 str. (v řečtině); http://ornithologiki.gr/gr/politiki/show_article.php?artID=391&locale=gr Dimalexis A., Kastritis, T., Manolopoulos, A., Korbeti, M., Fric, J., Saravia Mullin, V., Xirouchakis, S., a D. Bousbouras. 2010. Určení a mapování citlivých ptačích oblastí na rozvoj větrné energetiky v Řecku. Řecká ornitologická společnost – Život ptáků v Řecku. Atény. 126 str. (v řečtině s anglickým resumé); http://ornithologiki.gr/gr/politiki/show_article.php?artID=391&locale=gr

Lucembursko Biver, G. & J. Pir (2008): Abstandsempfehlungen zu besonderen Tiervorkommen bei der Planung von Windkraftanlagen. Die Seiten der Centrale ornithologique. Regulus 2008 / 12: 12-13. LNVL.

Polsko PWEA (2008) Guidelines for assessment of wind farms’ impact on birds. – Polská asociace větrné energetiky (PWEA), Polská společnost pro ochranu ptactva (OTPO) a Západopomořanská společnost praktické ekologie (ZTEP), Štětín.

113

114


http://www.elektrowniewiatrowe.org.pl/en/files/guidelines_for_assessment__of_wind_farms_impacts_on_birds.pdf

Španělsko Atienza, J.C., Martín Fierro, I., Infante, O. a Vallis, J. (2008) Directrices para la evaluación del impacto de los parques eólicos en aves y murciélagos (versión 1.0). – SEO/BirdLife, Madrid: http://www.seo.org/media/docs/MANUAL%20PARQUES%20E%C3%93LICOS%20para%20web.pdf.

Spojené království Dodd, A.M., Cleary, B.E., Dawkins, J.S., Byron, H.J., Palframan, L.J. & Williams, G.M. (2007) The Appropriate Assessment of spatial plans in England: a guide to why, when and how to do it. Královská společnost pro ochranu ptactva (RSPB), Sandy. http://www.seit.ee/failid/470.pdf Bowyer, C., Baldock, D., Tucker, G., Valsecchi, C., Lewis, M, Hjerp, P. a Gantioler, S. (2009) Positive planning for onshore wind – expanding onshore wind energy capacity while conserving nature. – Institut pro evropskou environmentální politiku (IEEP) a Královská společnost pro ochranu ptactva (RSPB). http://www.ieep.eu nebo http://www.rspb.org.uk


BIBLIOGRAFIE Ahlén, I. (2008) Vindkraft – ett hot för fladdermöss och fåglar. – Biodiverse 13(1): 10-11. Ahlén, I., Baagøe, H.J. a Bach, L. (2009) Behavior of Scandinavian bats during migration and foraging at sea. – Journal of Mammology 90:1318-1323. Ahlén, I., Baagøe, H.J. Bach, L. a Pettersson, J. (2007) Bats and offshore wind turbines studied in southern Scandinavia. – Naturvårdsverket Rapport 5571, 35 stran. Azkorra, Z., Aizpurua, A., Riga, P., Heras, P., Ibargoitia, M., Gallejones, P., Gartzia, N., Gonzálz, A. a Camps Arbestian, M. (2008) Characterisation of organic carbon in mire and heath soils at the Elgea-Urkilla Wind 226 Farm, northern Spain. – Mires and Peat 4 (2008/9), článek 05 . Baerwald, E.F., D’Amours, G.H., Klug, B.J. a Barclay, R.M.R. (2008) Barotrauna is a significant cause of bat fatalities at wind turbines. – Current Biology 18: 695-696. Baerwald, E.F., Edworthy, J., Holder, M. a Barclay, R.M.R. (2009) A large-scale mitigation experiment to reduce bat fatalities at wind energy facilities. – Journal of Wildlife Management 73: 1077-1081; doi: 10-2193/2008233. Band, W., Madders, M. a Whitfield, D.P. (2007) Developing field and analytical methods to assess avian collision risk at wind farms. – kapitola 15 (str. 259-275) v de Lucas et al. (2007a). Barclay, R.M.R., Baerwald, E.F. a Gruver, J.C. (2007) Variation in bird and bat fatalities at wind energy facilities: assessing the effects of rotor size and tower height. – Can. J. Zool. 85: 381-387; doi 10.1139/Z07-011. Barrios, L. a Rodrígues, A. (2004) Behavioural and environmental correlates of soaring-bird mortality at onshore wind turbines. – Journal of Animal Ecology 41: 72-81. Barrios, L. a Rodrígues, A. (2007) Spatiotemporal patterns of bird mortality at two wind farms of Southern Spain. – kapitola 13 (str. 231-239) v de Lucas et al. (2007a). Bevanger, K., Clausen, S., Dahl, E.L., Flagstad, Ø,Follestad, A., Gjershaug, O.G., Halley, D., Hanssen, F., Hoel, P.L., Jacobsen, K-O., Johnsen, L., May, R., Nygård, T., Pedersen, H.C., Reitan, O., Stenheim, Y. a Vang, R. (2008) Pre- and postconstruction studies of conflicts between birds and wind turbines in coastal Norway. Progress Report 2008 – NINA Report 409, 55 str. BirdLife International (2004) Birds in Europe: population estimates, trends and conservation status. – BirdLife Conservation Series č. 12, Cambridge. Bochert, R. a Zettler, M. (2006) Effect of electromagnetic fields on marine organisms. – Str. 223-234 v Köller et al. (2006). Bowyer, C., Baldock, D., Tucker, G., Valsecchi, C., Lewis, M, Hjerp, P. a Gantioler, S. (2009) Positive planning for onshore wind – expanding onshore wind energy capacity while conserving nature. – Institute for 227 European Environmental Policy (IEEP) a Royal Society for the Protection of Birds (RSPB). Bragg, O. (2007) Derrybrien: where the question began. – International Mire Conservation Group (IMCG) 228 Newsletter, číslo 2007/4: 3-8. 226

K dispozici na adrese http://www.mires-and-peat.net/mpj3.html. http://www.ieep.eu or http://www.rspb.org.uk. 228 http://www.imcg.net/imcgnl/pdf/nl0704.pdf. 227

115

116


Bright, J.A., Langston, R.W., Bullman, R., Evans, R.J., Gardner, S., Pearce-Higgins, J. a Wilson, E. (2006) Bird sensitivity map to provide locatitional guidance for onshore wind farms in Scotland. – Výzkumná zpráva RSPB č. 20. Bright, J.A., Langston, R.W., Bullman, R., Evans, R.J., Gardner, S. a Pearce-Higgins, J. (2008) Map of bird sensitivities to wind farms in Scotland: A tool to aid planning and conservation. – Biological Conservation 141: 2342-2356. Bright, J.A., Langston, R.W. a Anthony, S (2009) Mapped and written guidance in relation to birds and onshore wind energy development in England. – Výzkumná zpráva RSPB č. 35. Brinkmann, R., Schauer-Weisshahn, H. a Bontadina, F. (2006) Survey of possible operational impacts on bats by wind facilities in Southern Germany. – Závěrečná zpráva předložená odborem ochrany a správy krajiny okresní správy Freiburg a podpořená fondy Naturschutzfonds Baden-Württemberg. Brinkmann Ecological 229 Consultancy, Gundelfingen/Freiburg . BSH (2007) Standard Untersuchung der Auswirkungen von Offshore-Windenergieanlagen auf die Meeresumwelt (StUK 3). Stand: Februar 2007. – Bundesamt für Seeschiffahrt und Hydrographie (Spolkový 230 úřad pro námořní plavbu a hydrografii), Hamburg a Rostock . Carrete, M., Sánchez-Zapata, J., Bernítez, J.R., Lobón, M. a Donázar, J.A. (2009) Large scale risk-assessment of wind-farms on population viability of a globally endangered long-lived raptor. – Biological Conservation 142: 2954-1961; doi: 10.1016/j.biocon.2009.07.027. Chamberlain, D.E., Rehfisch, M.R., Fox, A.D., Desholm, M. a Anthony, S.J. (2006) The effect of avoidance rates on bird mortality predications made by wind turbine collision risk models. – Ibis 148 (dodatek): 198-202. Cryan, P.M. a Barcley, R.M. (2009) Causes of bat mortality at wind turbines: hypothesis and predictions. – Journal of Mammology 90:1330-1340. DEFRA (2005) Nature conservation guidance on offshore windfarm development. A guidance note on the applications of the EC Wild Birds and Habitats Directives for developers undertaking offshore windfarm developments. Verze R1.9, březen 2005. De Lucas, M., Janss, G.F.E. a Ferrer, N. (2007a, eds.) Birds and wind farms – risk assessment and mitigation. – Quercus, Madrid. De Lucas, M., Janss, G.F.E. a Ferrer, N. (2007b) Wind farm effects on birds in the Strait of Gibraltar. – kapitola 12 (str. 219-227) v de Lucas et al. (2007a) De Lucas, M., Janss, G.F.E., Whitfield, D.P. a Ferrer, M. (2008) Collision fatality of raptors in wind farms does not depend on raptor abundance. – Journal of Applied Ecology 45: 1695-1703; doi: 10.1111/j.13652664.2008.01549.x Desholm, M. (2009) Avian sensitivity to mortality: Prioritising migratory bird species for assessment at proposed wind farms. – Journal of Environmemtal Management 90: 2672-2679. Desholm, M., Fox, A.D., Beasley, P.D.L. a Kahlert, J. (2006) Remote techniques for counting and estimating the number of bird-wind turbine collisions at sea – a review. – Ibis 148 (dodatek): 76-89.

229 230

http://www.buero-brinkmann.de/downloads/Brinkmann_Schauer-Weisshahn_2006.pdf. http://www.bsh.de/de/Produkte/Buecher/Standards_Windenergie/7003.pdf.


Devereux, C.L., Denny, M.J.H. a Whittingham, M.J. (2008) Minimal effects of wind turbines on the distribution of wintering farmland birds. – Journal of Applied Ecology 45: 1968-1694: doi: 10.1111/j.13652664.2008.01560.x. Diederichs, A., Nehlds, G., Dähne, M., Adler, S, Koschinski, S. a Verfuss, U. (2008) Methodologies for measuring and assessing potential changes in marine mammal behaviour, abundance or distribution arising from the 231 construction, operation and decommissioning of offshore windfarms. – Zpracováno pro COWRIE Ltd. Dirksen, S., Spaans, A.L. a van der Winden, J. (2007) Collision risks for diving ducks at semi-offshore wind farms in freshwater lakes: a case study. – kapitola 11 (str. 201-218) v de Lucas et al. (2007a). Drewitt, A.L. a Langston, R.H.W. (2006) Assessing impacts of wind farms on birds. – Ibis 148 (dodatek): 29-42. Drewitt, A.L. a Langston, R.H.W. (2008) Collision effects of wind-power generators and other obstacles on birds. – Annals of the New York Academy of Sciences 1134: 233-266; doi: 10.1196/annals.1439.015. EEA (2009) Europe’s onshore and offshore wind energy potential. An assessment of environmental and 232 economic constraints. – EEA Technical report č. 6/2009. Evans, P.G.H. (2008, ed.) Proceedings of the ASCOBANS workshop offshore wind farms and marine mammals: 233 impact & methodologies for assessing impacts. – ECS Special Publications Series, č. 49 . Everaert, J. a Stienen, E.W.M. (2007) Impact of wind turbines on birds in Zeebrugge (Belgium). – Biodiversity and Conservation 16: 3345-3359. Fagúndez, J. (2008) Effects of wind farm construction and operation on mire and wet heath vegetation in the 234 Monte Maior SCI, north-west Spain. – Mire and Peat 4 (2008/9), článek 02 . Fiskeriverket (2007) Revidering av kunskapsläget för vindkraftens effekter på fisket och fiskbestånden. – Fiskeriverket (Švédská rada rybářství), Göteborg. Follestad, A., Flagstad, Ø., Nygård, T., Reitan, O. a Schulze, J. (2007) Wind power and birds at Smøla 2003-2006. – NINA Rapport 248, 78 stran (v norštině, shrnutí v angličtině). Fox, A.D., Desholm, M., Kahlert, J., Christensen, T.K. & Petersen, I.K. (2006) Information needs to support environmental impact assessment of the effects of European marine offshore wind farms on birds. – Ibis 148 (dodatek): 129-144. Fraga, M.I., Romero-Pedreira, D., Souto, M., Castro, D. a Sahuquillo, E. (2008) Assessing the impact of wind farms on the plant diversity of blanket bogs in the Xistral Mountains (NW Spain). – Mire and 235 Peat 4 (2008/9), článek 06 . Garcia de la Morena, E.L., Bota, G., Silva, J.P., Pojoan, A., De Juana, E., Suárez, F, Mañosa, S. a Morales, M.B. (2009) Patrones de movimiento estacional del sisón común (Tetrx tetrax) en la península ibérica. – VI Congreso de Ornitologia y IV Congreso Ibérico de Ornitologia. Elvas, 5-8 de diciembre de 2008. Garthe, S. a Hüppop, O. (2004) Scaling possible adverse effects of marine wind farms on seabird: developing a vilnerability index. – Journal of Applied Ecology 41: 724-734.

231

http://www.offshorewindfarms.co.uk/Assets/Latest%20COWRIE_CHANGE_report_final.pdf. http://www.energy.eu/publications/a07.pdf. 233 http://www.service-board.de/ascobans_neu/files/Wind%20Farm_Workshop2007_final.pdf. 234 K dispozici na adrese http://www.mires-and-peat.net/mpj3.html. 235 K dispozici na adrese http://www.mires-and-peat.net/mpj3.html. 232

117

118


Gonzáles, L.M. a Margalida, A. (2008, ed) Biología del águila imperial ibérica (Aquila adalberti). Conservation biology of the Spanish Imperial Eagle (Aquila adalberti). – Organismo Autónomo Parques Nacionales. Ministerio de Medio Ambiente y Medio marino y Rural. Madrid. Grieve, I. a Gilvear, D. (2008) Effects of wind farm construction on concentrations and fluxes of dissolved organic carbon and suspended sediment from peat catchments at Braes of Doune, central Scotland. – 236 Mires and Peat 4 (2008/9), článek 03 . Hammar, L., Andersson, S. a Rosenberg, R. (2008) Miljömässig optimering av fundament för havsbaserad vindkraft. – Naturvårdsverket (The Swedish Environmental Protection Agency), Stockholm; ve švédštině, 237 shrnutí v angličtině . Hötker, H. (2006) The impact of repowering if wind farms on birds and bats. – Michael-Otto-Institut im NABU, Bergenhausen (výzkum zadal Landesamt für Natur und Umwelt des Landes Schleswig-Holstein. Hötker, H. (2009) Birds of prey and wind farms: Analysis of problems and possible solutions. Dokumenty z mezinárodního semináře konaného v Berlíně 21. a 22. října 2008. – Micheal-Otto-Institut im NABU, Bergenhausen. Hötker H., Thomsen K.-M. a Köster H. (2005) Auswirkungen regenerativer Energiegewinnung auf die biologische Vielfalt am Beispiel der Vögel und der Fledermäuse – Fakten, Wissenslücken, Anforderungen an die Forschung, ornithologische Kriterien zum Ausbau von regenerativen Energiegewinnungsformen. – BfNSchriften 142, Bonn a Michael Otto-Institut im NABU, Bergenhausen. Hötker H., Thomsen K.-M. a Jeromin, H. (2006) Impacts on biodiversity of exploitation of renewable energy sources: the example of birds and bats – facts, gaps in knowledge, demands for further research, and ornithological guidelines for the development of renewable energy exploitation. – Michael Otto-Institut im NABU, Bergenhausen. Hunt, G. a Hunt, T. (2006) The trend of Golden Eagle territory occupancy in the vicinity of the Altamont Pass Wind Resource Area: 2005 survey. – California Energy Commission, PIER Energy_Related Environmental Research, CEC-500-2006-056. Hüppop, O., Dierschke, J., Exo, K-M., Fredrich, E. a Hill, R. (2006) Bird migration studies and potential risk with offshore wind turbines. – Ibis 148 (dodatek): 90-109. Inger, R., Attrill, M.J., Bearhop, S., Broderick, A.C., Grecian, W.J., Hodgson, D.J., Mills, C., Sheehan, E., Votier, S.C., Witt, M.J. a Godley, B.J. (2009) Marine renewable energy: potential benefits to biodiversity? An urgent call for research. – Journal of Applied Ecology 46: 1145-1153; doi: 10.1111/j.1365-2664.2009.01697.x. Johnson, G.D., Strickland, M.D., Erickson, W.P. a Young, D.P.Jr (2007) Use of data to develop mitigation measures for wind power development impact to birds. – kapitola 14 (str. 241-257) v de Lucas et al. (2007a). Keeley, B., Uogretz, S. a Strickland, D. (2001) Bat ecology and wind turbine considerations. – str. 135-141 ve Schwartz (2001). Keller, O., Lüdemann, K. a Kafemann, R. (2006) Literature review of offshore wind farms with regard to fish fauna. – str. 47-130 v Zucco et al. (2006). Kettunen, M., Terry, A., Tucker, G. a Jones, A. (2007) Guidance on the maintenance of landscape features of major importance for wild flora and fauna – guidance on the implementation of Article 3 of the Birds 236 237

K dispozici na adrese http://www.mires-and-peat.net/mpj3.html. http://www.naturvardsverket.se/Documents/publikationer/620-5828-9.pdf.


Directive (79/43/EEC) and Article 10 of the Habitats Directive (92/43/EEC). – Institute for European 238 Environmental Policy (IEEP), Brussels. Köller, J., Köppel, J. a Peters, E. (2006, eds.) Offshore wind energy Research on environmental impacts. – Springer, Berlin. Kruckenberg, H. a Jaene, J. (1999) Zum Einfluss eines Windparks auf die Verteilung weidender Blässgänse im Rheiderland (Landkreis Leer, Niedersachsen). – Natur und Landschaft 74: 420-427. Kunz, T.K., Arnett, E.B., Erickson, W.P., Alexander, A.R.H., Johnson, G.D., Larkin, R.P., Strickland, M.D., Thresher, R.W. a Tuttle, M.D. (2007a) Ecological impacts of wind energy development on bats: questions, research, needs and hypotheses. – Front. Ecol. Environ. 5: 315-324. Kunz, T.K., Arnett, E.B., Cooper, B.M., Erickson, W.P., Larkin, R.P., Mabee, T., Morrison, M.L., Strickland, M.D. a Szewczak, J.M. (2007b) Assessing impacts of wind-energy developments on nocturnally active birds and bats: a guidance document. – Journal of Wildlife Management 71: 2449-2486; doi: 10.2193/2007-270. LAG-VSW (Länder-Arbeitsgemainschaft der Vogelschutzwarten, 2007) Abstandsregelungen für Windenergieanlagen zu bedeutsamen Vogellebensräumen sowie Brutplätzen ausgewählter Vogelarten. – Berichte Zum Vogelschutz 44: 151-153 (v němčině, shrnutí v angličtině). Langston, R.H.W. a Pullan, J.D. (2003) Windfarms and birds: an analysis of the effect of windfarms on birds, and guidance on environmental assessment criteria and site selection issues. – Rada Evropy T-PVS/Inf 239 (2003) 12, 58 str. Larsen, J.K. a Madsen, J. (2000) Effects of wind turbines and other physical elements on field utilisation by pink-footed geese (Anser brachyrhynchos): A landscape perspective. – Landscape Ecology 15: 755-764. Lawrence, E.S., Painter, S. a Little, B. (2007) responses of birds to the wind farm at Blyth Harbour, Northumberland, UK. – kapitola 2 (str. 47-69) v de Lucas et al. (2007a). Lekuona, J.M. a Ursúa, C. (2007) Avian mortality in wind power plants of Navarra (Northern Spain) – Chapter 9 (pages 177-192) in de Lucas et al. (2007a). Lindsay, R. (2007) Windfarms and peat: conflicts from a confluence of conditions. – International Mire 240 Conservation Group (IMCG) Newsletter, číslo 2007/4: 17-22. th

Lindsay, R. a Bragg, O. (2004). Wind farms and blanket mires: The bog slide of 16 October 2003 at Derrybrien, Co. Galway, Ireland. School of Health and Biosciences, University of East London. Lucke, K., Storch, S., Cooke, J. a Siebert, U. (2006) Literature review of offshore wind farms with regard to marine mammals. – str. 199-284 v Zucco et al. (2006). Maar, M., Bolding, K., Petersen, J.K., Hansen, J.L.S. a Timmermann, K. (2009) Local effects of blue mussel turbine foundation in an ecosystem model of Nysted off-shore wind farm, Denmark. – Journal of Sea Research 62: 159-174; doi: 10-1016/j.seares.2009.01.008. Madders, M. a Whitfield, D.P. (2006) Upland raptors and the assessments of wind farm impacts. – Ibis 148 (dodatek): 43-56.

238

K dispozici na adrese http://ec.europa.eu/environment/nature/ecosystems/docs/adaptation_fragmentation_guidelines.pdf. 239 http://www.birdlife.org/eu/pdfs/BirdLife_Bern_windfarms.pdf 240 http://www.imcg.net/imcgnl/pdf/nl0704.pdf.

119

120


Madsen, P. T., Wahlberg, M., Tougaard, J., Lucke, K. a Tyack P. (2006). Wind turbine underwater noise and marine mammals: implications of current knowledge and data needs. – Marine Ecology Progress Series, 309: 279–295. Madsen, J. a Boertmann, D. (2008) Animal behavioral adaptation to changing landscapes: spring-staging geese habituate to wind farms. – Landscape Ecology 23: 1007-1011; doi: 10.1007/s10980-008-9269-9. Masden, E.A., Haydon, D.T., Fox, A.D., Furness, R.W., Bullman, R. a Desholm. M. (2009) Barriers to movement: impacts of wind farms on migrating birds. – ICES Journal of Marine Science 66: 746-753. Meissner, K. a Sordyl, H. (2006) Literature review of offshore wind farms with regard to benthic communities and habitats. – str. 1-46 v Zucco et al. (2006). Mellor, M. a Maher, M. (2008) Full scale trial of High Definition Video survey for offshore windfarm sites. – Zpracováno pro COWRIE Ltd (COWRIE HIDEF.03-08). Mitchell-Jones, T. a Carlin, C. (2009) Bats and onshore wind turbines. Interim guidance. – Natural England 241 Technical Information Note TIN051 . Morrison, M.L., Sinclair, K.C. a Thelander, C.G. (2007) A sampling framework for conducting studies of the influence of wind energy developments on birds and other animals. – kapitola 5 (str. 101-115) v de Lucas et al. (2007a). Nayak, D.R., Miller, D., Nolan, A., Smith, P. a Smith, J. (2008) Calculating carbon savings from wind farms on Scottish peat lands – a new approach. Závěrečná zpráva. – Projekt financovalo Ředitelství pro výzkum a analýzu venkova a životního prostředí Skotské vlády, oddělení vědecké politiky a koordinace. Nedwall, J.R., Parvin, S.J., Edwards, B., Workman, R., Brooker, A.G. a Kynoch, J.E. (2007) Measurement and interpretation of underwater noise during construction and operation of offshore windfarms in UK waters. 242 – Subakustická zpráva č. 544R0738 zpracovaná pro COWRIE Ltd . OSPAR (2006a) Review of the current state of knowledge on the environmental impacts of the location, operation and removal/disposal of offshore wind-farms. – OSPAR Convention BDC 06/4/5-E. OSPAR (2006b) Review of the current gaps in knowledge on the environmental impacts of offshore windfarms. – OSPAR Convention BDC 06/4/7-E. OSPAR (2008) Draft assessment of the environmental impact of offshore wind farms. – OSPAR Convention BDC 08/5/9-E. Pearce-Higgins, J.W., Stephen, L., Langston, R.H.W. a Bright, J.A. (2008) Assessing the cumulative impacts of wind farms on peatland birds: a case study of golden plover Pluvialis apricaria in Scotland. – Mires and 243 Peat 4: 1-13 . Pearce-Higgins, J.W., Stephen, L., Langston, R.H.W, Baibridge, I.P. a Bullman, R. (2009) The distribution of breeding birds around upland wind farms. – Journal of Applied Ecology 46: 1323-1331; doi: 10.1111/j.13652664,2009,01715.x. Petersen, I.K., Christensen, T.K., Kahlert, J., Desholm, M. a Fox A.D. (2006) Final results of bird studies at the offshore wind farms at Nysted and Horns rev, Denmark. – National Environmental Research Institute (NERI), Copenhagen (zpráva zhotovena pro DONG energy a Vattenfall A/S). 241

http://naturalengland.etraderstores.com/NaturalEnglandShop/TIN051. http://www.offshorewindfarms.co.uk/Assets/Final%20noise%20report%2022.02.08.pdf. 243 K dispozici na adrese http://www.mires-and-peat.net/mpj3.html. 242


Petersen, I.K. a Fox, A.D. (2007) Changes in bird habitat utilization around Horns rev 1 offshore wind farm, with particular emphasis on Common Scoter. – National Environmental Research Institute (NERI), Aarhus (zpráva zhotovena pro Vattenfall A/S). Petersen, J.K. a Malm, T. (2006) Offshore windmill farms: threats to or possiblities for the marine environment. – Ambio 35: 75-80. Pettersson, J. (2005) Havsbaserade vindkraftsverks inverkan på fågellivet i södra Kalmarsund. En slutrapport baserad på studier 1999-2003. University of Lund and Swedish Energy Agency (ve švédštině). Rasran, L., Mammen, U. a Hötker, H. (2009) Effect of wind farms on population trend and breeding success of Red Kites and other birds of prey. – str. 25-28 v Hötker (2009). Rodrigues, L., Bach, L., Duborg-Savage, M-J., Goodwin, J. a Harbusch, C. (2008) Guidelines for consideration of bats in wind farm projects. – EUROBATS Conservation Series č. 3 (anglická verze), Sekretaritát 244 UNEP/EUROBATS, Bonn . Sæther, B.E. a Bakke, Ø. (2000) Avian life history variation and contribution of demographic traits to the population growth rate. – Ecology 81: 642-653. Schwartz, S.S. (2001, ed) Proceeding of the National Avian-Wind Power Planning Meeting IV, Carmel, CA, May 16-17, 2000. 179 str. Smallwood, K. S. a Karas, B. (2009) Avian and bat fatality rates at old-generation and repowered wind turbines in California. – Journal of Wildlife Management 73: 1062-1071; doi: 10.2193/2008-464. SNH (2005) Survey methods for use in assessing the impacts of onshore windfarms on bird communities – 245 Scottish Natural Heritage . SNH (2009a) Strategic locational guidance for onshore wind farms in respect to the natural heritage. – Policy 246 Statement No. 02/02, update March 2009. – Scottish Natural Heritage . SNH (2009b) Assessing the cumulative effect of onshore wind energy developments. Verze 3- NÁVRH určený 247 pro účely konzultací, listopad 2009. – Scottish Natural Heritage . Sterner, D., Orloff, S. a Spiegel, L. (2007) Wind turbine collision research in the United States. – kapitola 4 (str. 81-100) v de Lucas et al. (2007a). Stewart, G.B., Pullin, A.S. a Coles, C.F. (2004) Effects of wind turbines in bird abundance. Summary Report. – Systematic Review No. 4, Centre for Evidence-based Conservation, Birmingham. Stewart, G.B., Pullin, A.S. a Coles, C.F. (2007) Poor evidence-base for assessment of windfarm impacts on birds. – Environmental Conservation 34 (1): 1-11; doi: 10.1017/S037682907003554. Teilmann, J., Tougaard, J., Carstensen, J., Dietz, R. a Tougaard, S. (2006) Summary on seal monitoring 19992005 around Nysted and Horns Rev Offshore Wind Farms. – Technická zpráva pro Energi E2 A/S a Vattenfall A/S. Ministerstvo životního prostředí, Dánsko.

244

K dispozici http://www.eurobats.org/publications/publication_series.htm. http://www.snh.org.uk/pdfs/strategy/renewable/bird_survey.pdf. 246 http://www.snh.gov.uk/planning-and-development/renewable-energy/onshore-wind. 247 http://www.snh.org.uk/pdfs/strategy/renewables/A307913.pdf. 245

121

122


Teilmann, J., Tougaard, J. a Carstensen, J. (2008) Effects from offshore wind farms on Harbour Porpoises in Denmark. – str. 50-59 v Evans (2008). Thelander, K. a Smallwood, K.S. (2007) The Altamont Pass Wind resource Area’s effects on birds: a case study. – kapitola 1 (str. 25-46) v de Lucas et al. (2007a). Thomsen, F., Lüdemann, K., Kafemann, R. a Piper, W. (2006) Effects of offshore wind farm noise on marine 248 mammals and fish. – biola, Hamburg pro společnost COWRIE, Ltd . Tucker, V.A. (1996a) A mathematical model of bird collisions with wind turbine rotors. – Journal of Solar Energy Engineering 118:253-262. Tucker, V.A. (1996b) Using a collision model to design safer wind turbine rotors for birds. – Journal of Solar Energy Engineering 118: 263–269. Wilhelmsson, D., Malm, T. a Öhman, M. (2006) The influence of windpower on demersal fish. – ICES Journal of Marine Science 63: 775-784; doi: 10.1016/j.icesjms.2006.02.001. Wilhelmsson, D., Malm, T., Thompson, R., Tchou, J., Sarantakos, G., McCormick, N., Luitjens, S., Gullström, M, Petterson Ewards, J.K., Amor, O. a Dubi, A. (2010) Greening Blue Energy: Identifying and managing the 249 biodiversity risks annd opportunities of offshore renewable energy. – IUCN, Glnad . Zervos, A. a Kjaer, C. (2009) Pure power – wind energy targets for 2020 and 2030. – European Wind Energy 250 Association. Zucco. C., Wende, W., Merck, T., Köchling, I. a Köppel, J. (2006, eds.) Ecological research on offshore wind farms: international exchange and experience. Part B: Literature overview of ecological impacts. – BfN251 Skripten 186, Bundesamt für Naturschütz, Bonn .

248

http://www.energieeffizienz-imservice.de/page/fileadmin/offshore/documents/Naturschutz/Geraeuschauswirkungen_der_OffshoreWindparks_auf_Voegel__maritime_Saeuger_und_Fische.pdf. 249 http://data.iucn.org/dbtw-wpd/edocs/2010-014.pdf. 250

http://www.ewea.org/fileadmin/ewea_documents/documents/publications/reports/Pure_Power_Full_Report .pdf. 251 K dispozici na adrese www.dnl-online.de.

Evropská komise

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie 2011 122 s. 21,0 X 29,7 cm ISBN 978-92-79-19305-7 doi: 10.2779/3171

2 Pokyny EU k rozvoji větrné energetiky v souladu s právními předpisy EU o ochraně přírody

Recommend Documents