Günter Verheugen Michel Barnier člen Evropské komise člen Evropské komise

Günter Verheugen

Michel Barnier

člen Evropské komise

člen Evropské komise

Nový praktický návod pro přeshraniční spolupráci je zveřejňován v okamžiku, kdy je program PHARE zaměřován na stejné priority a metody, které jsou platné pro programy financované ze strukturálních fondů Evropské unie. Přechod ke strukturálním fondům a současné dokončení reforem roku 1997 - to je ústředním motivem nového sdělení Komise „Prověření PHARE 2000 - intenzivní příprava přistoupení“ z 27. října 2000. S ohledem na budoucí rozšíření Unie je možno tento nový koncept odůvodnit ze dvou hledisek: Za prvé má být přistupujícím zemím umožněna realizace první generace integrovaných regionálních rozvojových programů na podporu hospodářské a sociální soudržnosti v rozšířené Evropě. Z druhé má být těmto zemím poskytnuta podpora při vytváření potřebných správních a rozpočtových struktur pro úspěšnou realizaci opatření v rámci strukturálních fondů po přistoupení. Aby bylo možno těchto cílů dosáhnout, je pro období 2002 - 2006 zaváděno víceleté strategické plánování pro ty země, u nichž kvalita vlastních národních rozvojových plánů a národních programů ospravedlňuje převzetí / poskytnutí podpory. Navíc k výše uvedenému budou prostředky z národních programů PHARE nyní používány i pro opatření, která v dosavadních 15 členských státech odpovídala opatřením pro cílové oblasti 1, a sice v rámci plně integrovaných regionálních rozvojových programů, což představuje rozhodný krok směrem od podpory jednotlivých projektů ke globální strategické koncepci. Současně bude správa od roku 2002 decentralizována, jakmile budou splněny určité předpoklady. K tomuto účelu bude poskytnuta technická pomoc při budování správních kapacit v příslušných zemích. Nadto Komise změnila v oblasti přeshraniční spolupráce metody programů PHARE-CBC v přistupujících zemích v různém směru tak, aby bylo dosaženo většího souladu s programem INTERREG v 15 členských státech. To přispěje k větší efektivitě akcí podporovaných Unií v souvislosti se speciálními problémy příhraničních regionů.

Nejprve bude partnerům na hranicích umožněno, aby své programy plánovali dlouhodobě od roku 2002 do roku 2006. Pro tento účel jsou pro toto programové období stanoveny směrné částky. To vytvoří předpoklady pro společné přeshraniční plánování v rámci programů PHARE-CBC a INTERREG. Za druhé mají být přeshraniční programy financované z programu PHARE-CBC po vzoru INTERREG a strukturálních fondů lépe integrovány do obecné regionální rozvojové politiky přistupujících zemí tak, jak je definována především v národních rozvojových plánech. Za třetí budou v rámci PHARE-CBC intenzivnějším aplikováním takzvaných „podpůrných schémat“, která jsou koncipována tak, že jsou přímo porovnatelná s „opatřeními“ programu INTERREG, odstraněny dosavadní rozdíly ve velikosti projektů, jestliže přistupující země disponují příslušnou kapacitou pro kontrolu a správu financí. Mimoto se budou místní aktéři v regionu intenzivněji podílet na definování a realizaci programu. Dále budou tímto způsobem zvětšeny možnosti zapojení přistupujících zemí do transnárodních kooperačních programů v rámci INTERREG, a to zejména v oblasti Baltu. Aby bylo možno tyto nové možnosti plně využít, bude nutno zvýšit absorpční kapacitu v přistupujících zemích včetně příhraničních oblastí. Zlepšení výkonnosti realizačních míst, místních a regionálních úřadů a ostatních aktérů občanské společnosti v příhraničních oblastech je podstatným předpokladem úspěšné spolupráce. Mnohé přirozeně závisí na samotných přistupujících zemích, zda vybudují své správní kapacity a zajistí, že se decentrální správa obecně a zejména u nových programů přeshraniční spolupráce stane skutečností. Jsme potěšeni, že tímto návodem dáváme těm, kteří se přeshraniční spoluprací v praxi zabývají, do rukou užitečný nástroj. V tomto smyslu přejeme uživatelům návodu / příručky mnoho úspěchů při jejich dalším úsilí o podporu přeshraniční spolupráce mezi příhraničními regiony současných a budoucích členských států Unie.

Günter Verheugen

Michel Barnier

2

Poděkování Vznik příručky LACE umožnily iniciativa a praktické zkušenosti mnoha evropských příhraničních regionů. Řada regionů poskytla přímé příspěvky ve formě příkladů. Texty příručky napsali pánové Jens Gabbe, Dr. Viktor von Malchus, AGEG, a Haris Martinos z „LRDP”. Příklady shromáždil pan Roland Blomeyer, LRDP. Ačkoliv bylo vynaloženo značné úsilí k tomu, aby byly informace obsažené v této příručce prověřeny, je vzhledem k povaze dokumentu takřka nemožné garantovat přesnost všech údajů. Laskavého čtenáře proto prosíme, aby případné komentáře a poznámky adresoval sekretariátu AGEG, který zajistí úpravu budoucích vydání příručky.

Úvod AGEG a Evropská komise spolupracovali od roku 1990 aktivně na projektu LACE („Linkage, Assistance and Cooperation for the European Border Regions”, tj. Zapojení, pomoc a spolupráce pro evropské příhraniční regiony), tj. poskytovali evropským příhraničním regionům informace a poradenské služby. Shrnutí a šíření dobrých praktických příkladů, jakož i podpora vytváření sítě mezi příhraničními regiony představují jádro aktivit projektu LACE. Tyto aktivity přispěly neocenitelným způsobem k podpoře přeshraniční spolupráce. Navíc usnadnily realizaci projektů z programů INTERREG I + II a Phare CBC a usnadnily také přípravu na budoucí programy INTERREG IIIA- a Phare CBC. Je žádoucí, aby praktická příručka poskytla důležité informace a rady velkému počtu lidí z příhraničních regionů po celé Evropě, a to jak zkušeným praktikům, tak také lidem, kteří jsou v oblasti přeshraniční spolupráce nováčky. Příručka by měla být používána ve spojení s WWW stránkou LACE a s dalšími na síti realizovanými aktivitami, jako jsou například studijní návštěvy a výměny. Tímto způsobem může čtenář docílit maximálního užitku. Zkušení praktici mohou pracovat s vybranými kapitolami příručky. Pracovníci, kteří jsou v oblasti přeshraniční spolupráce nováčky, získají nejvíce tím, že pečlivě a systematicky prostudují všechny části příručky. Část A podává detailní informace o pozadí a souvislostech. Takové informace jsou mimořádně užitečné pro toho, kdo hledá nové přeshraniční aktivity. Část B se zabývá strukturami přeshraniční spolupráce, část C důležitými oblastmi přeshraničních aktivit, jako jsou např. doprava, turistika a hospodářský rozvoj. Obě části obsahují řadu příkladů, které jsou zajímavé pro všechny uživatele příručky. Rozšíření projektu LACE v roce 1996 a 1999 na státy střední a východní Evropy, které bylo umožněno díky podpoře ze strany Evropské komise v rámci programu Phare CBC, bylo dalším podnětem k přepracování příručky. Byly zařazeny další příklady z dobré praxe ze států Phare, jiné příklady byly aktualizovány. Přeshraniční spolupráce se i nadále v celé Evropě rychle rozvíjí. Vzhledem k takovému dynamickému vývoji nemůže být praktická příručka nahlížena jako statický nástroj. AGEG proto plánuje pravidelnou aktualizaci příručky coby součást aktivit LACE na síti. Aktivní účast příhraničních regionů v tomto procesu je jedinou zárukou trvalého významu a kvality této příručky.

A1 Důvody přeshraniční spolupráce

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci

__________________________________________________________ KAPITOLA A 1: Důvody přeshraniční spolupráce PŘEHLED: Tato kapitola pojednává o historickém pozadí problémů, s nimiž jsou konfrontováni lidé a instituce v příhraničních regionech.. Popisuje aktivity přeshraniční spolupráce realizované v posledních 50 letech s cílem překonat pomocí přeshraniční spolupráce historické hranice. Navíc obsahuje tato kapitola stručný přehled o úloze regionů coby motoru rozvoje přeshraniční spolupráce v Evropě.

HLAVNÍ BODY: • •

•

•

„Bariérový účinek“ národních hranic vznikl jako důsledek historického vývoje v uplynulých třech stoletích, a byl zesílen vojenskou, správní, sociální a hospodářskou politikou. Výsledkem byly značné nevýhody pro obyvatelstvo, regionální / místní instituce a sociální partnery v příhraničních oblastech. Průkopnické skupiny v příhraničních regionech, zejména na hranicích mezi N/S/FIN, NL/D a D/F/CH, již od roku 1950 iniciovaly a rozvíjely přeshraniční spolupráci s cílem překonat historické bariéry a odstranit rozdíly, nerovnováhy, jakož i problémy související s okrajovou polohou a způsobené bariérovým účinkem národních hranic. Tyto průkopnické skupiny se již tehdy začaly zabývat značným množstvím špatně umístěných investic a hledaly řešení každodenních absurdit, které vyplývaly z nekoordinovaných činností národních úřadů. Přeshraniční regionální a místní sdružení pro vybrané tématické oblasti, úkoly a problémy dotýkající se účastníků na obou stranách hranice, byla nejranější formou struktur přeshraniční spolupráce. Tyto aktivity vedly v 60. a 70. letech k vytvoření přeshraničních svazů, které zastřešují činnosti v nejrůznějších oblastech. Nové poměry na konci 80. let a v průběhu let 90., vytvoření Jednotného evropského trhu, vnitropolitické změny ve státech střední a východní Evropy a jejich stále intensivnější přibližování a asociace k EU rozšířily a prohloubily přeshraniční spolupráci. Regionální politika EU začala nejprve zejména prostřednictvím iniciativy Interreg a později prostřednictvím programu Phare CBC (také prostřednictvím programů TACIS CBC a MEDA) výrazně urychlovat přeshraniční rozvoj a podporovat přeshraniční programy s cílem odstranit problémy, které brání evropské integraci. Právě tak byly na regionální úrovni na prakticky všech hranicích v rámci EU a mimo EU ve všech asociovaných státech vytvořeny přeshraniční struktury působící coby dlouhodobě pracující organizace.

A 1 Důvody přeshraniční spolupráce

2


__________________________________________________________ Zdroje a odkazy na literaturu: ! Council of Europe: Regional Planning. A European Problem, report of the Consultive Assembly, Strasbourg 1968. ! Council of Europe: Air Pollution in Frontier Areas, Resolution (71) 5, adopted 26.01.1971. ! Council of Europe: Conférences Européennes des Régions Frontalières - La Coopération des Régions Frontalières Européennes. (Rap. V. v. Malchus), AS/COLL. From (72)1 Strasbourg 1972. ! Council of Europe. On Cooperation between Local Communities in Frontier Areas, Resolution (74)8 adopted on 27.02.1974. ! Berichte des Europäischen Parlaments zur „Grenzüberschreitenden Zusammenarbeit“ (Gerlach 1976); Poetschki (1980); Boot (1984); ABL C293 (1876); EU Dokument 1 - 140/4/83 vom 20.02.1984. ! Council of Europe: 2nd European Symposium on Frontier Regions - The Cooperation of European Frontier Regions: State of Question and Recent Developments, Parliamentary Assembly, AS/COLL. From (75)L. ! Hansen, N.: Border regions: a critique of spatial theory and a European case study, in: Annals of Regional Science, Vol. 11 (1977). ! Council of Europe: European Outline Convention of Transfrontier Cooperation Between Territorial Committees of Authorities, Madrid, 21.05.1980, European Treaty Series, 106, Strasbourg - Edition 01.1983. ! Council of Europe: European Regional/Spatial Planning Charta, adopted by the European Conference of Ministers Responsible for Regional Planning, 20.05.198j3, Strasbourg 1983. ! Gabbe, J.: EUREGIO - regionale grenzüberschreitende Zusammenarbeit auf kommunaler Ebene (Regional Transboundary Co-operation at the Municipal Level), in Staatsgrenzenüberschreitende Zusammenarbeit des Landes NRW, hrsg. vom Institut für Landes- und Stadtentwicklungsforschung des Landes Nordrhein-Westfalen (ILS-NRW), Dortmund 1985. ! Regional Transfrontier Cooperation - Special focus of „Archiv des Völkerrechts, Bd. 27, 3. Auflage, Tübingen 1981. ! Kommission der Europäischen Gemeinschaften (Hrsg.): Europa 2000 - Perspektiven der künftigen Raumordnung der Gemeinschaft, Luxemburg 1981. ! Europäische Charta der Grenz- und Grenzübergreifenden Regionen, Arbeitsgemeinschaft Europäischer Grenzregionen, 1981, Überarbeitung 1995. ! Akademie für Raumforschung und Landesplanung (Hrsg.): Grenzübergreifende Raumplanung, Forschungs- und Sitzungsberichte, Bd. 188, Hannover 1992. ! Ratti, R.; Reichmann, S. (Hrsg.): Theory and Practice of Transborder Cooperation. Basel and Frankfurt a. M. 1993. ! Veen, A. van der; Cappell, R.; Batey, P.M.J. (Hrsg.): Regional networks, border regions and European integration, in: European research in regional Science, London 1993. ! Cappellin, R.; Batey. P. W. G. (Eds.): Regional networks, border regions and European integration, London 1993. ! Europäische Kommission (Hrsg.): Leitfaden der Gemeinschaftsinitiativen 1994-1999, Luxemburg 1994. ! Malchus, V. Frhr. v.: Artikel „Grenzüberschreitende Raumordnung“, Handwörterbuch der Raumordnung, hrsg. von der Akademie für Raumforschung und Landesplanung (ARL), Hannover 1994. ! Croos, R., Schmitt-Egner, P.: Europas kooperierende Regionen, Baden-Baden 1994. ! Baltic Institute, The (Hrsg.): Vision and Strategies around the Baltic Sea 2010, Karlskrone/S 1994. ! Meyer, R. P.; Jansen, P.G. u. a.: Grenzübergreifendes Raumordnerisches Leitbild für den nordrheinwestfälisch/niederländischen Grenzraum – Gutachten, ILS-Schriften 86, Dortmund, 1995. ! Ratti, R.: Problématique et stratégie de développement des régions frontiers, in: Außenwirtschaft, 50. Jg. (1995), Heft 2. ! Klein, R.: Grenzüberschreitende regionalpolitische Zusammenarbeit im Rahmen von INTERREG und PHARE, EUREG (1995), Nr. 2. ! Krautzberger, M.; Selke, W.: Perspektiven der bundesstaatlichen Raumplanungspolitik in der Europäischen Union, Wien 1996. ! Eger, G.: Region, border, periphery, in Eger, G.; Langer, J. (Hrsg.): Border, Region and Ethnicity in Central Europe, Klagenfurt 1996. ! Accord de Karlsruhe in: La Revue de Coopération Transfrontalière no. 1, Mars 1996. ! Gabbe, J.; Martinos, H. a.o.: Practical Guide to Cross-border Co-operation. Second Edition, hrsg. by the Association of European Border Regions (AEBR), Gronau/D 1997. ! Contributi, pp. 5-12, Firenze 1994.Ahrens, K.: Freundschaft über Grenzen, Biblioteca della „Riviste di Studi Politici Internazionali, Vol. II:


3


__________________________________________________________ ! Faludi A. (red.): Ruimtelijke planning en ordening in een federale staat: Wat gebeurt er bij de buren? Amsterdam 1997. ! Martinos, H./Gabbe, J.: Vade Mecum – Grenzübergreifende und interregionale Zusammenarbeit an den Außengrenzen der Europäischen Union, Gronau 1997. ! Arbeitsgemeinschaft Europäischer Grenzregionen (Hrsg.): Die EU-Initiative INTERREG und zukünftige Entwicklungen, Gronau 1992. ! Gabbe, J.: Gemeinsame grenzübergreifende Kriterien für Programme und Projekte, Veröffentlichung der AGEG, Vortragsmanuskript vom 17.01.1998 in Aigen/Oberösterreich, Gronau 1998. ! The WEB/Yearbook 1998 – North European and Baltic Sea Integration, General Editors: L. Hedegaard, B. Lindström, Berlin-Heidelberg-London-Paris-Tokyo 1998. ! Graute, U. (Editor): Sustainable Development for Central and Eastern Europe, Berlin, Heidelberg, New York 1998. ! Roch, L.; Scott, J.; Ziegler, A.: Umweltgerechte Entwicklung von Grenzregionen durch kooperatives Handeln, hrsg. vom Institut für ökologische Raumentwicklung e.V., IÖR-Schriften 24, Dresden 1998. ! Martinos, H./Gabbe, J.: Institutionelle Aspekte der grenzübergreifenden Zusammenarbeit, AGEG, Gronau, März 1999. ! Brunn, G.; Schmitt-Egner, P. (Hrsg.): Grenzüberschreitende Zusammenarbeit in Europa, Baden-Baden 1998. ! Gabbe, J./Martinos, H.: Die Zukunft maritimer Zusammenarbeit, LACE/AGEG, Gronau 1998. ! Clev, H. G.; Clev, K.: „Grenzüberschreitende Raumordnunsaktivitäten“ (Kap. 2.2.2.); Scott, J.: Grenzüberschreitende Planungsorganisationen (Kap. 2.2.3.), in: Akademie für Raumforschung und Landesplanung (Hrsg.): Grundriss der Landes- und Regionalplanung, Hannover 1999. ! Lott, Th.: Neue Formen der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit: zugleich ein Beitrag zu Artikel 24 Abs. 1a GG, Europäische Hochschulschriften, Diss. Univ. Gießen, Frankfurt 1999. ! Gabbe, J./Stumm, T.: Grenzüberschreitendes Finanzmanagement, LACE/AGEG, August 1999/Januar 2000. ! Casteigts, M, (Hrsg.): Evaluierung grenzüberschreitender und interregionaler Vorhaben in Europa, Baden-Baden 1999. ! Gabbe, J./Stumm, T.: Arbeitspapier: Interreg IIIA: Modelle für das Programmanagement, LACE, November 1999. ! Association of European Border Regions (Ed.): Final Report – LACE-TAP First PHASE (1996-1999) – Technical Assistance and Promotion of Cross-Border Cooperation – Related to the Community Initiative INTERREG IIA, Gronau 1999. ! Europäische Kommission – Ausschuß für Raumentwicklung (Hrsg.): EUREK – Europäisches Raumentwicklungskonzept, Luxemburg 1999. ! Europäische Kommission: Mitteilung an die Mitgliedstaaten über die Leitlinien für eine Gemeinschaftsinitiative betreffend die transeuropäische Zusammenarbeit zur Förderung einer harmonischen und ausgewogenen Entwicklung des europäischen Raums – Interreg (99/C.../...) Brüssel 2000. ! Conférence franco-germano-suisse du Rhin supérieur – Deutsch-französisch -schweizerische OberrheinKonferenz (Hrsg.): lire et construire l’espace du Rhin supérieur – Atlas transfrontalier pour aménager un territoire commun; Lebensraum Oberrhein ... eine gemeinsame Zukunft – Raumordnung für eine nachhaltige Entwicklung ohne Grenzen, Strasbourg 1991. ! Stumm, T./Gabbe, J.: Eine operationelle Anleitung für die Ausarbeitung und das Management von INTERREG IIIA.Programmen 2000-2006, LACE/AGEG, März 2000. ! Association of European Border Regions (AEBR) – European Commission: LACE INFO SHEETS on Cross-Border Cooperation, Issue 1-12, 1997/2000. ! Association of European Border Regions (AEBR) –European Commission: LACE-Magazine, No. 1-5 (1997/1998-2000).

Ohledně dalších informací k uvedeným dokumentům kontaktujte prosím sekretariát AGEG/LACE, AGEG, tel.: +49 2562 702 19, fax: +49 2562 702 59.


4


__________________________________________________________ Historické souvislosti Evropu charakterizuje nejen velmi rozmanitá, a mnohdy přesto společná kultura a historie, nýbrž také množství hranic. Z pestré mozaiky historické krajiny, jejíž kořeny sahají do středověku, se v 19. a 20. století vyvinula charakteristická struktura evropských států. Většina těchto států existuje dodnes a každý z nich se individuálně rozvíjí. Pouze několik států má hranice, jež existují v nezměněné podobě delší dobu, jako je např. hranice mezi Portugalskem a Španělskem, která je nejstarší zemskou hranicí v Evropě. Hranice nově vzniklé v Evropě v posledních třech stoletích - v pobaltských státech a na Balkáně ještě před několika lety rozdělují mnohdy regiony a etnické skupiny, jež vlastně patří k sobě. Vznikaly tak nepřirozené hranice zatížené strachem před vojenskými intervencemi, což vedlo ke vzniku velmi slabě osídlených příhraničních oblastí. Hospodářské aktivity, obchod a obyvatelstvo měly sklon k postupnému posunu směrem do vnitrozemí národních států. Dopravní cesty vedly především z vojenských důvodů často pouze paralelně s hranicemi. V příhraničních oblastech s přírodním bohatstvím, jako jsou uhlí a ruda, se rozvinul ve spojení s vysokou hustotou osídlení významný průmysl přinášející blahobyt, což bylo opět příčinou žádostivosti na straně sousedů a vedlo k resentimentům a válkám. Odhlédneme-li od výjimek, vyvíjely se příhraniční oblasti spíše směrem k periferním, strukturálně slabým oblastem s omezeným dopravním spojením. Tyto „hraniční bariéry“ byly zesíleny přírodními hranicemi, jako jsou řeky, moře a pohoří. Politické ideologie a snahy jednotlivých vojenských bloků proměnily některé z těchto státních hranic po roce 1945 v


„nepropustné“ opona).

hranice

(železná

Odlišná politika na obou stranách hranice, především v oblasti práva, správy, daní, hospodářství, kultury a sociálních záležitostí podpořila přeměnu státních hranic ve skutečně citelné bariéry mezi národními státy. Lidé v příhraničních oblastech, kteří byli nejvíce dotčeni důsledky historických konfliktů, si vypěstovali vzájemný strach a animozitu. Tyto poměry negativně ovlivnily ochotu spolupracovat a ztěžují navazování kontaktů. Překonání historických překážek prostřednictvím přeshraniční spolupráce Přeshraniční spolupráce mezi bezprostředně sousedícími příhraničními regiony má v Evropě mnohdy již dlouhou tradici. V některých západoevropských státech, jako jsou Řecko, Španělsko a Portugalsko, byla však přeshraniční spolupráce poprvé umožněna až v 80. letech, a to díky dalekosáhlým politickým změnám, zavedení demokratických systémů a díky členství v Evropské unii. V zemích střední a východní Evropy mohl srovnatelný proces začít až po roce 1989. Již v 50. letech, krátce po 2. světové válce, se zástupci mnoha evropských příhraničních oblastí spojili, aby projednali odstranění hraničních bariér a možnosti přeshraniční spolupráce. Motivem byla především touha po zlepšení životní úrovně, po trvalém zajištění míru, jakož i snaha odstranit hraniční bariéry, omezení a jiné faktory, které vedly k rozdělení lidí a institucí v sousedících příhraničních regionech. Tyto snahy zahrnovaly

5


__________________________________________________________ překonání přírodních překážek stavbou mostů a tunelů. Po 2. světové válce si lidé v různých příhraničních oblastech (např. na hranici D/F, D/NL a ve skandinávských zemích) uvědomili, že chtějí-li žít tak, jako obyvatelstvo ve vnitrozemí, musí omezit nebo zcela odstranit tyto negativní vlivy hranice. Záhy však zjistili, že kvůli chybějícím zákonným a administrativním kompetencím dosáhnou na komunální / regionální úrovni jen velmi malého úspěchu. Důsledkem bylo založení komunálních / regionálních svazů na obou stranách hranice dle příslušného národního práva, které se zabývaly společnými zájmy a usilovaly o optimalizaci přeshraniční spolupráce. Takové národní svazy na obou stranách hranice se mnohdy spojily v přeshraniční zastřešující svaz (Euregios nebo podobná struktura). Přibližně od roku 1960 trvale orientovaly svoji politiku na všech politických a administrativních úrovních na zlepšení sociálně kulturní a ekonomické situace obyvatel příhraničních oblastí a na omezení či odstranění hraničních bariér.

•

budování silnic, veřejná zařízení, infrastruktura a životní prostředí.

Problémy v těchto oblastech vedly často k chybně umístěným investicím na obou stranách hranice a k četným absurditám v každodenním životě. Od počátku 70. let uskutečňují příhraniční a přeshraniční regiony svoji politiku ve stále větší míře za pomoci pracovního sdružení Evropské příhraniční regiony (AGEG), založeno 1971. Toto sdružení navázalo těsné kontakty s Radou Evropy, s Evropským parlamentem, Evropskou komisí, a s národními vládami. Síť příhraničních a přeshraničních regionů se stala významnou silou při rozvoji spolupráce na všech evropských hranicích, při evropské integraci a při rozvoji evropských podpůrných programů ve prospěch příhraničních regionů v celé Evropě. Regiony jako motor přeshraniční spolupráce

•

veřejná správa a plánování, rozdílné administrativní struktury, územní plánování, organizace a metody;

•

daně, sociální zabezpečení, vzdělání a výchova, konkurence, dojíždění za prací a veřejné služby;

•

jazykové vzdělávání a uznávání kvalifikace;

Koncem 80. let se staly národní hranice díky zavedení jednotného evropského trhu a díky demokratickému vývoji ve střední a východní Evropě ještě volnějšími. Vznikla řada příhraničních a přeshraničních regionů, jež se připojily k AGEG. Objevily se i nové možnosti spolupráce, jako např. stavba nových spojení (mosty, tunel) mezi Francií a Velkou Británií, jakož i mezi Dánskem a Švédskem. Otevření hranic a vznik hranic nových obrátily pozornost k přetrvávajícím problémům na hranicích. Bylo zřejmé, že cíl - totiž integrace Evropy - vyžaduje speciální politiku ve prospěch hraničních regionů tak, aby byly odstraněny problémy na hranicích, jež brání evropské integraci.


6

Brzy se ukázalo, že obyvatelstvo v příhraničních a přeshraničních regionech očekávalo řešení problémů, za něž byly odpovědné především národní vlády, např. v oblastech:


__________________________________________________________ Vyzkoušené nástroje regionální politiky EU se nabízely coby řešení nejprve v jižní a západní Evropě: specifická regionální podpora příhraničních oblastí byla od roku 1989/1990 založena na „plánech a strategiích přeshraničního rozvoje“ a na příslušných „operačních programech“ v rámci významné nové iniciativy společenství pod označením Interreg.1 Regionální a místní orgány v příhraničních regionech reagovaly mimořádně rychle na příznivé podmínky pro poskytování podpory. Přeshraniční regiony (např. přeshraniční struktury na regionální úrovni) byly vytvořeny tam, kde dosud neexistovaly. Na všech vnitřních a prakticky na všech vnějších hranicích EU vznikly - dle výše popsaného modelu Euroregios nebo dle podobných struktur národní regionální a komunální svazy na obou stranách hranice nebo i přes hranici. Tyto svazy sledují dlouhodobé cíle a strategie. Pro řešení přeshraničních právních problémů vyvinula Rada Evropy v 80. letech smlouvy a modely. EU dále usilovala o harmonizaci v mnoha zákonodárných oblastech. Národní vlády podporovaly tento vývoj prováděcími smlouvami na bázi rámcových konvencí Rady Evropy a speciálními zákonnými úpravami. Ve střední a východní Evropě začala přeshraniční spolupráce po otevření hranic v letech 1989/1990 z pochopitelných důvodů zprvu poněkud váhavě, s velmi prozíravou a opatrnou přípravou. Zejména na těchto po dlouhou dobu neprodyšně uzavřených hranicích se ukázala nutnost přeshraniční spolupráce, v níž jsou zahrnuty všechny aspekty soužití obyvatel, obcí a regionů s cílem odstranit geografické nevýhody příhraničních oblastí, jakož i značné 1

viz kapitola A.4


rozdíly v hospodářské výkonnosti, příjmech, infrastruktuře, atd., a to především podél vnější hranice EU, ale i mezi dotčenými státy. Lidé na obou stranách této hranice museli mnohdy také nově pochopit a naplnit životem společné historické vědomí a najít nové více evropsky orientované způsoby myšlení. Dalším problémem jsou četné příhraniční oblasti s menšinami, jež vyžadují mimořádně citlivý přístup. Dnes již existují četné příhraniční a přeshraniční regiony (Euregios nebo podobné struktury) v nichž jsou realizovány přeshraniční iniciativy a pilotní akce takřka ve všech státech střední a východní Evropy. Regiony jsou podporovány přeshraničními programy v rámci podpory EU pro střední a východní Evropu (Phare-CBC a TACIS-CBC). Tyto hraniční regiony se velmi rychle poučily ze zkušeností Evropské Unie na poli přeshraniční spolupráce a rozvinuly krok za krokem spolupráci se sousedícími oblastmi na místní, regionální a národní úrovni. Hlavní motivy této přeshraniční spolupráce jsou: přeměna hranice coby dělící čáry na místo setkání sousedů; překonání vzájemných předsudků a animozit mezi obyvatelstvem příhraničních oblastí, jež jsou výsledkem historického dědictví; budování demokracie a funkční regionální a komunální správy; překonání národní periferní polohy a izolace; podpora hospodářského růstu a životní úrovně; rychlé začlenění do resp. přiblížení se k Evropské Unii. Ve středomoří je ve státech sousedících s EU podporována přeshraniční spolupráce prostřednictvím programu Meda.

7


__________________________________________________________ EUROREGION Organizace · sdružení regionálních a místních institucí na obou stranách státní hranice, někdy s parlamentním shromážděním; · přeshraniční organizace s trvalým sekretariátem a s odborným a správním personálem a s vlastními finančními prostředky; · dle soukromého práva, založeno na účelových národních svazech nebo nadacích na obou stranách hranice dle příslušného platného veřejného práva; nebo · dle veřejného práva, založeno na mezistátních smlouvách, které upravují členství oblastních institucí. Způsob práce: · strategická spolupráce zaměřená na další rozvoj, nikoli opatření orientovaná na jeden případ; · zásadně přeshraniční, nikoli národní příhraniční region; · žádná nová správní úroveň; · centrum všech přeshraničních vazeb: občané, politici, instituce, hospodářství, sociální partneři, kulturní podniky, atd.; · úroveň sloužící k vyrovnání rozdílných struktur a kompetencí na obou stranách hranice, jakož i z psychologického hlediska; · partnerská spolupráce jak vertikálně (Evropa, stát, region, místně) na obou stranách hranice, tak také horizontálně nad rámec hranic; · realizace přeshraničních rozhodnutí na národní úrovni dle postupů platných na příslušné straně hranice (zamezení kompetenčním a strukturním konfliktům); · přeshraniční účast politiků a občanů, institucí a sociálních partnerů na programech, projektech a rozhodovacích procesech; · vlastní iniciativa a použití vlastních prostředků coby předpoklad pro podporu z třetí strany. Náplň přeshraniční spolupráce · vymezení pracovní oblasti dle společných zájmů (např. infrastruktura, hospodářství, kultura), · spolupráce ve všech oblastech života: bydlení, práce, volný čas, kultura, atd. · sociálně kulturní spolupráce jest stejně důležitá jako spolupráce v oblasti hospodářství a infrastruktury, · realizace smluv, dohod a ujednání, které byly uzavřeny na evropské úrovni a mezi státy, a jejich zavedení do přeshraniční praxe, · poradenství, podpora a koordinace přeshraniční spolupráce zejména v následujících oblastech: · turistika a rekreace · hospodářský rozvoj · agrární rozvoj · transport a doprava · inovace a transfer technologií · územní plánování · škola a vzdělání · ochrana životního prostředí a přírody · sociální spolupráce · kultura a sport · záchranářství a ochrana proti / při · zdravotnictví katastrofách · energie · komunikace · hospodaření s odpady · veřejná bezpečnost


8

A2 Dosavadní zkušenosti


__________________________________________________________

KAPITOLA A 2: Dosavadní zkušenosti

PŔEHLED: První část této kapitoly obsahuje všeobecné principy přeshraniční spolupráce. Specifická témata a problémy přeshraniční spolupráce v různých typech příhraničních regionů jsou pojednány ve druhé části kapitoly. Zde jsou příhraniční regiony rozděleny do různých kategorií, jako jsou příhraniční regiony na vnitřních a vnějších hranicích EU, jakož i regiony u zemských a námořních hranic.

HLAVNÍ BODY: •

•

•

• • •

•

„Filosofie“ přeshraniční spolupráce spočívá v trvalé spolupráci dvou sousedících příhraničních oblastí. Společná přeshraniční spolupráce neznamená, že jeden z partnerů jedná nejprve samostatně na národní úrovni a následně se snaží zapojit partnery na druhé straně hranice nebo s nimi spolupracovat. Přeshraniční spolupráce zahrnuje všechny oblasti každodenního života, rozvoje společných programů, priorit a akcí. Zahrnuje také rozsáhlé zapojení společenských skupin, správních úrovní, atd. Principy přeshraniční spolupráce vyvinuté AGEG a podporované Evropskou komisí jsou: rozsáhlé vertikální a horizontální partnerství, subsidiarita daná zapojením a odpovědností na regionální a lokální úrovni; příprava společných přeshraničních rozvojových konceptů a programů, realizace přeshraničních projektů. Typy příhraničních regionů se liší v důležitých ukazatelích, jako jsou např. stupeň homogenity regionu; úroveň rozvoje a statut podpory v rámci strukturální politiky EU, jakož i programy pro státy střední a východní Evropy; přirozené geografické skutečnosti (např. horské hřebeny, řeky, námořní hranice) a poloha na dnešních a budoucích vnějších hranicích EU nebo mezi přistupujícími státy. V cílových oblastech 1 (v méně rozvinutých regionech) vedla chybějící přeshraniční a národní dopravní infrastruktura k tomu, že členské státy a regiony dávaly vysokou prioritu projektům v oblasti infrastruktury. V cílových oblastech 2, tedy v regionech, jež jsou dotčeny změnou struktury průmyslu a problémy na trhu práce, jakož i v zemědělských oblastech s velmi slabou ekonomikou, která vyžaduje diverzifikaci, je kladen důraz spíše na „měkké akce“. Příhraniční regiony na dnešních vnějších hranicích EU vznikly nově v roce 1995 na základě přistoupení nových členských států. Existují podstatné rozdíly mezi regiony na hranici s vysoce rozvinutými státy, které nejsou členy EU, jako jsou např. Norsko a Švýcarsko, a regiony na hranici EU se státy střední a východní Evropy. Iniciativy Phare-CBC a TACIS CBC vedly k posílení programu Interreg, a sice možností financovat přeshraniční akce na vnějších hranicích EU se zeměmi Phare a Tacis. Existují však značné překážky v praktické kooperaci mezi programy. Program MEDA vytváří možnosti pro kooperaci ve středomoří. Námořní hranice jsou svědkem rostoucího množství přeshraničních aktivit, zejména v oblastech životní prostředí a doprava. EU podporuje tyto aktivity v rámci Interreg A pouze v odůvodněných „výjimečných případech“, avšak počet vnitřních a vnějších námořních hranic, u nichž přichází podpora v úvahu, se v porovnání se stavem před 10 lety podstatně zvýšil.

_________________________________________________________________ A 2 Dosavadní zkušenosti 10


__________________________________________________________ Zdroje a odkazy na literaturu: ! Europäische Charta der Grenz- und Grenzübergreifenden Regionen, AGEG. ! Mitteilung C (90) 1562/3 an die Mitgliedstaaten zur Festlegung von Leitlinien für die von ihnen im Rahmen einer Gemeinschaftsinitiative für Grenzgebiete aufzustellenden operationellen Programme (INTERREG) (90/C 215/04) (Abl. Nr C 215 vom 30/08/90, S. 4). ! Community Structural Funds 1994-99; Regulations and Commentary, Commission of the European Communities, August 1993. ! Mitteilung an die Mitgliedstaaten über die Leitlinien für die von ihnen aufzustellenden Operationellen Programme im Rahmen einer Gemeinschaftsinitiative für die Entwicklung von Grenzregionen, grenzübergreifende Zusammenarbeit und ausgewählte Energienetze (94/C180/13), Amtsblatt der Europäischen Gemeinschaften Nr. C 180/60-68, 1.7.94 – siehe Anhang D2. ! Informationsblätter Nr. 1-10, AGEG. ! LACE Issues Papers, AGEG 1992/93. ! LACE Good Practice Papers, AGEG, 1994. ! LACE-Magazine Nr. 1-5, AGEG. ! Martinos, H./Gabbe, J.: Institutionelle Aspekte der grenzübergreifenden Zusammenarbeit, AGEG, März 1999. ! Gabbe, J./Martinos, H.: Die Zukunft maritimer Zusammenarbeit, LACE/AGEG, November 1998. ! Martinos, H./Gabbe, J.: Vade Mecum: Grenzübergreifende und interregionale Zusammenarbeit an den Außengrenzen der Europäischen Union, LACE/AGEG, 1998. ! Gabbe, J./Stumm, T.: Grenzüberschreitendes Finanzmanagement, LACE/AGEG, August 1999/Januar 2000. ! Gabbe, J./Stumm, T: Arbeitspapier: Interreg IIIA: Modelle für das Programmanagement, LACE, November 1999. ! Mitteilung der Kommission an die Mitgliedstaaten über die Leitlinien für eine Gemeinschaftsinitiative betreffend die transeuropäische Zusammenarbeit zur Förderung einer harmonischen und ausgewogenen Entwicklung des europäischen Raums, Kommission der Europäischen Gemeinschaften, 25.01.2000. ! Stumm, T./Gabbe, J.: Eine operationelle Anleitung für die Ausarbeitung und das Management von Interreg IIIA Programmen (2000-2006), LACE/AGEG, März 2000. ! Verordnung (EG) Nr. 1260/1999 des Rates vom 21. Juni 1999 mit allgemeinen Bestimmungen über die Strukturfonds. ! LACE Phare CBC Assessment Reports, AGEG, 2000. ! LACE Phare CBC Position Paper and Action Plan, AGEG, 2000.

Ohledně dalších informací k uvedeným dokumentům kontaktujte prosím AGEG/LACE, AGEG, tel.: +49 2562 702 19, fax: +49 2562 702 59.



__________________________________________________________ Obecné principy spolupráce Od konce 80. a počátku 90. let dochází v Evropě k procesům, jež stále trvají. Jsou to: •

•

•

postupné odbourávání vnitřních hranic EU od 1. ledna 1993. Tento proces byl doprovázen posunem dosavadních národních státních hranic na dnešní vnější hranice EU s jinými státy. Byl zesílen přistoupením Rakouska, Švédska a Finska k EU, snaha o navázání kontaktů směrem za nové vnější hranice s cílem usnadnit intelektuální, politickou a ekonomickou výměnu se třetími zeměmi, např. se Švýcarskem, Norskem, zeměmi střední a východní Evropy a zeměmi středomořskými, skutečnost, že přijímáním dalších nových členů do EU se dnešní vnější hranice EU stanou novými vnitřními hranicemi a dosavadní hranice ve střední a východní Evropě se stanou vnějšími hranicemi EU.

Tyto procesy mají bezprostřední vliv na všechny příhraniční regiony na dnešních a budoucích vnitřních a vnějších hranicích EU. Vedly k podstatnému geografickému rozšíření a k intenzifikaci přeshraniční spolupráce.

Přeshraniční spolupráce musí, má-li být a zůstat efektivní, založena široce a musí být uskutečňována od samého počátku společně: Měly by být zapojeny všechny • aspekty denního života: hospodářství, práce, volný čas, kultura, sociální záležitosti, bydlení, plánování, atd.; Musí probíhat každodenně a • pravidelně a dále musí zapojovat od samého počátku partnery ze všech oblastí na obou stranách hranice; Měla by být realizována na všech • úrovních, tj. na národní, regionální i místní úrovni. Toto pojetí přeshraniční spolupráce zahrnuje nutnost spolupráce na všech úrovních, jakož i zavádění koordinovaných procesů mezi těmito úrovněmi. Jinak se není možno vyhnout kompetenčním sporům plynoucím z rozdílných a mnohdy neslučitelných správních struktur na obou stranách hranice v celé Evropě. Tato „nejintenzivnější“ forma přeshraniční spolupráce je již několik desetiletí praktikována v různých evropských příhraničních regionech. Sdružení evropských příhraničních regionů (AGEG) vytýčilo mimo jiné následující principy úspěšné přeshraniční spolupráce: partnerství, • subsidiarita, • existence společné přeshraniční • rozvojové koncepce nebo programu, společné struktury na regionální / • místní úrovni a vlastní finanční zdroje.

Tato spolupráce probíhá ve formě komisí vládních a komisí pro územní plánování nebo na regionální / lokální úrovni ve formě přeshraničních euroregionů nebo „seskupení“ s podobnou strukturou. Ty mohou být organizovány s nebo bez oficiální Tyto principy jsou všeobecně mezistátní smlouvy. uznávány a představují také základní Tyto trendy s sebou přinesly nové předpoklady pro evropské podpůrné výzvy a nutnost důrazně se vrátit k programy. „filosofii“, z níž přeshraniční spolupráce před takřka 40 lety vyšla. _________________________________________________________________ A 2 Dosavadní zkušenosti 12


__________________________________________________________ Přeshraniční spolupráce tedy neznamená, že sousedící příhraniční regiony nejprve - vzájemně nezávisle a na národní úrovni - rozvinou vlastní programy, priority nebo projekty, a teprve následně kontaktují resp. zapojí své partnery na druhé straně hranice. Nestačí toliko vzájemně odsouhlasit národní plány nebo připojit několik návrhů na projekty, a vzniklý dokument

označit za přeshraniční projekt nebo program. Dále by neměla být přeshraniční spolupráce provozována pouze proto, že jsou k dispozici vnější zdroje financování, i když jsou takové zdroje samozřejmě významnou pobídkou a přispívají k urychlení spolupráce.

Při spolupráci přes národní hranice je nutno jasně rozlišovat následující druhy spolupráce: • přeshraniční spolupráce, • interregionální spolupráce, • transnárodní spolupráce. Dále je uvedeno vzájemné porovnání těchto třech typů spolupráce.

Přeshraniční spolupráce

Transnárodní spolupráce Interregionální spolupráce - spolupráce (mezi státy, - spolupráce (mezi - přímá sousedská příp. za účasti regionů) k spolupráce regionálních regionálními a místními jednomu odbornému a místních instancí podél institucemi) převážně v tématu (např. územní hranice ve všech jednotlivých sektorech plánování), vztaženo na oblastech života, při (ne ve všech oblastech velká související území zapojení všech aktérů života) a s vybranými aktéry (ne se všemi - spíše organizovaná, - Organizace je zpravidla aktéry) jelikož existuje delší ve vývoji. tradice (regionální / - Organizace dosud není místní) v popředí, neboť zatím - Propojení je sotva neexistuje dlouhá - propojení v rámci organizováno, existují tradice. Evropského sdružení však určité snahy v regionů (AGEG) - Propojení především v rámci mezinárodních rámci Shromáždění organizací (např. evropských regionů Evropská Rada, (VRE), ale např. také v Severská rada, CRPM) rámci Konference evropských pobřežních regionů (CRPM).



__________________________________________________________ Partnerství a subsidiarita Princip partnerství zahrnuje dva prvky: vertikální partnerství na obou stranách hranice, jakož i horizontální partnerství často různých partnerů nad rámec hranice. Vertikální partnerství zahrnuje vazby k a mezi úrovní EU, národní úrovní, jakož i regionální a místní úrovní v regionech na obou stranách hranice. Vertikální organizace / struktury vytvořené k tomuto účelu by měly doplňovat již existující struktury, a nikoli jim konkurovat či je nahrazovat. Horizontální partnerství zahrnuje vazby mezi těmito partnery (organizace / struktury) na obou stranách hranice. Tento princip je založen na paritě partnerů bez ohledu na velikost země, fyzický nebo hospodářský význam nebo jiné ukazatele, jako je např. počet obyvatel. Aby bylo možno vybudovat tento typ horizontálního partnerství, musí být přihlédnuto k celé řadě potíží v souvislosti s rozdíly ve správě a finančních možnostech. Zkušenost ukazuje, že přeshraniční spolupráce dobře funguje a je mimořádně úspěšná tam, kde se iniciativy chopí místní aktéři a převezmou odpovědnost. Princip „zdola nahoru“ a respektování pravidel pro horizontální a vertikální partnerství umožňují přeshraniční spolupráci na principech subsidiarity. V této souvislosti znamená subsidiarita také posílení regionálních a místních institucí coby nejvhodnější správní úrovně pro přeshraniční spolupráci. Regionální a místní instituce mají flexibilitu potřebnou k tomu, aby vybalancovaly nadále existující rozdíly ve strukturách a kompetencích na obou stranách hranice, resp. aby je v přeshraničních strukturách vyrovnaly.

Na evropské úrovni nebo mezi sousedícími státy byly uzavřeny četné smlouvy o přeshraniční spolupráci. Pouze příhraniční a přeshraniční regiony mohou naplnit tyto smlouvy praktickým obsahem a uvést je v život. Obtíže při praktické spolupráci na regionální / místní úrovni plynou často z faktu, že dohody uzavřené na vysoké (evropské, bilaterální nebo multilaterální úrovni) ještě nebyly promítnuty do národních zákonů. Přeshraniční „koncepce“ a strategie Partnerství a subsidiarita jsou v procesu vypracování a realizace společných přeshraničních strategií a koncepcí mimořádně důležité. Představují základní předpoklad pro vytvoření rovnoprávných strategických rámcových podmínek a perspektiv pro společnou trvalou a dlouhodobou spolupráci. Tyto společné koncepce a strategie respektují příslušné existující národní a evropské programy a plány. Vytvářejí podmínky k překonání izolovaného myšlení na obou stranách hranice a k vybudování společné perspektivy pro přeshraniční regionální rozvoj. Tato perspektiva umožňuje partnerům od samého počátku rozpoznat společné problémy a šance v souvislosti s negativními a positivními vlivy hranice a nalézt odpovídající potenciály společného rozvoje. Přeshraniční koncepce jsou obvykle založeny na tzv. SWOT analýze (analýza slabých a silných stránek). Tato analýza identifikuje šance a priority rozvoje tak, aby bylo možno využít existující silné stránky a redukovat slabá místa. Taková analýza vede k programům se specifickými kvalitativními, finančními a časovými prioritami, jakož i oblastmi činnosti. Střednědobé operační programy trvají asi pět let. Vedle oblastí činnosti obsahují již konkrétní



__________________________________________________________ možná opatření k přeshraniční spolupráci, která je možno promítnout do pozdějších projektů. Specifické tématické oblasti a problémy spolupráce u různých typů příhraničních regionů Obecně Příhraniční a přeshraniční regiony v Evropě vykazují zřetelné rozdíly v geografické velikosti, hustotě obyvatelstva, hospodářských parametrech a stupni rozvoje (infrastruktura, síla regionálního hospodářství, charakteristika pracovního trhu, atd.). Regiony je možno klasifikovat dle různých kritérií. Takto vznikají určité typy příhraničních regionů, které jsou specifické určitými tématickými oblastmi a obtížemi. Hodnocení regionů

dle

typů

příhraničních

V přeshraniční spolupráci je možno rozlišovat mezi následujícími typy oblastí: -

-

1

příhraniční regiony v Evropské unii v cílových oblastech 11, které se nachází na vnitřních a vnějších hranicích Evropské unie, příhraniční regiony ve vnitrozemí Evropské unie s pokročilým hospodářským rozvojem, ale se speciálními problémy (cílové oblasti 22 a 33),

Do cílové skupiny 1 patří regiony, jejichž hrubý hospodářský produkt na jednoho obyvatele (HDP), měřeno standardní kupní silou a počítáno dle údajů společenství, jež byly k 26. březnu 1999 k dispozici za poslední tři roky, činí méně než 75 % průměru společenství. 2 Do cílové skupiny 2 patří regiony se strukturálními problémy, jejichž hospodářská a sociální přeměna má býti podporována dle článku č. 2. vyhlášky o strukturálních fondech, a jejichž počet obyvatel nebo plocha jsou dostatečně

-

-

příhraniční regiony na hranicích mezi kandidáty vstupu do EU a na nových budoucích vnějších hranicích Evropské unie, příhraniční regiony u námořních hranic,

přičemž se tyto typy mohou vzájemně překrývat. Důležitá kritéria, která rozlišují jednotlivé typy příhraničních regionů, zahrnují: Stupeň homogenity • přeshraničního regionu. Některé příhraniční oblasti charakterizuje společná identita nebo regionální povědomí, v rámci kterých probíhá přeshraniční spolupráce coby přirozený proces. Tato společná identita může vyrůstat z historických, kulturních, jazykových geografických a podobných kořenů (např. euroregiony NL/D; Portugalsko/ Galicie, E/P; FIN/S/N DK/D; Irsko/Severní Irsko, GB/IRL; Itálie/Slovinsko, Alsasko /Baden/Basel (F/D/CH)) a / nebo z hospodářských souvislostí nebo z příslušnosti k regionu (Sársko / Lotrinsko / Luxemburg). Taková příslušnost může mít původ v existenci společného regionálního pracovního trhu v přeshraničním regionu nebo v doplňování města a vesnice, přičemž město na jedné straně hranice zásobuje přeshraniční zemědělské zázemí na obou stranách hranice (např. Enschede v EUREGIO, Triest v Friuli-Venezia-Giulia, Štětín v Pomořanech). Jiným příhraničním významné. Zahrnují zejména oblasti, ve kterých probíhají sociálně ekonomické změny v sektorech průmysl a služby, zemědělské oblasti s neprogresivním rozvojem, problematické oblasti ve městech, jakož i kritické oblasti závislé na rybolovu. 3 Financování v rámci cílové skupiny 3 se týká regionů, jež nespadají do cílové skupiny 1.



__________________________________________________________ regionům taková společná identita chybí, ať už z historických, kulturních nebo hospodářských důvodů (např. části španelsko portugalské hranice, hranice Řecka na Balkáně) a / nebo z geografických důvodů, například kvůli moři (Nord-Pas-de Calais, F a Kent, UK) nebo kvůli horskému hřebeni (Pyreneje, Alpy). •

•

•

Stupeň podpory a statut podpory příhraničního regionu v rámci evropské strukturální politiky: Existuje pořadí při poskytování podpory počínaje nejméně rozvinutými oblastmi z cílové oblasti 1 v rámci EU (zemědělské, často periferní oblasti, v současné době také některé regiony se silným poklesem průmyslové výroby) přes poněkud lépe rozvinuté regiony z cílové skupiny 2, převážně ve střední části unie, až po nejsilněji rozvinuté regiony, které se rovněž nacházejí převážně ve vnitřních oblastech EU. Poloha podél hranic EU: Příhraniční regiony na vnitřních hranicích EU a regiony na vnějších hranicích, které se buď nacházejí na periferiích a jsou méně vyvinuty (např. Řecko / Balkán, Německo / Polsko a Německo / Česká republika, Rakousko / Maďarsko), nebo jež se nacházejí v silně rozvinutých oblastech Evropy (např. Itálie / Švýcarsko, Německo / Švýcarsko, Rakousko / Itálie, Skandinávie, atd.).

Calais (F)/Kent (UK), Wales (UK)/Irsko, Øresund (DK/S) / Ostrovní spolupráce (S/FIN) a řecké ostrovy. Různé kombinace těchto a jiných faktorů vytvářejí množství různých typů příhraničních a přeshraničních regionů v Evropě. Specifické tématické oblasti a problémy, se kterými jsou různé typy příhraničních regionů konfrontovány, jsou v dalším textu stručně vysvětleny. Kritériem, dle kterého je možno příhraniční regiony členit do skupin, je stupeň rozvoje s přihlédnutím ke klasifikaci z pohledu evropské strukturální politiky ve spojení s polohou regionu na vnitřní / vnější hranici EU, jakož i na zemských / námořních hranicích. Méně rozvinuté regiony na vnitřních zemských hranicích Příhraniční regiony na zemských hranicích, které jsou generelně označovány jako „méně rozvinuté“, tendenčně odpovídají regionům, které jsou ve strukturální politice EU klasifikovány jako cílová oblast 1. Dodnes patří tyto regiony k nejméně rozvinutým zemědělským regionům, pro které je charakteristická i periferní poloha v rámci národního hospodářství a v EU. Regiony Interreg v cílových oblastech 1 zahrnují často velmi velké programové oblasti jak z hlediska geografického, tak také z hlediska finančního objemu. Generelně platí, že není nedostatek idejí nebo iniciativ na poli přeshraniční spolupráce. Potíž spočívá spíše v tom, převést tyto ideje do konkrétních projektů, protože mnohdy stále ještě musí být překonávány politické problémy a kompetenční obtíže. Vzhledem ke stále ještě silně národně

Přírodní geografické znaky jako jsou např. hranice tvořené horskými hřebeny (jako jsou např. Alpy, Pyreneje, Skandinávie), nebo námořní hranice (Sardinie, (I)/Korsika (F), Nord-Pas-de_________________________________________________________________ A 2 Dosavadní zkušenosti 16


__________________________________________________________ ovlivněné realizaci programů Interreg-I a IIA často chybí potřebná flexibilita k tomu, aby mohly být uspokojeny speciální priority různých příhraničních regionů. Chybějící regionalizace těchto programů Interreg se stává velmi zjevnou. V posledních letech bylo v těchto otázkách dosaženo postupného zlepšení. Příhraniční regiony jsou v programu Interreg IIIA prostřednictvím autonomních subprogramů pro jednotlivé přeshraniční oblasti / regiony cestou partnerství a subsidiarity stále silněji zapojeny do rozhodovacího procesu. U příhraničních regionů v cílových oblastech 1 je obecně v popředí: -

-

-

další zlepšení infrastruktury pro dopravu a komunikaci v a mezi příhraničními regiony, které tvoří základ pro trvalou přeshraniční spolupráci a s tím spojené nové hospodářské aktivity, lepší využití specifických regionálních rozvojových potenciálů (regionalizované přeshraniční operační programy), diverzifikace aktivit v zemědělských oblastech, které předchází dalšímu odchodu obyvatelstva, podpora přeshraničního propojení, zlepšení kvality „lidských zdrojů“, řešení problémů životního prostředí, zejména v zemědělských oblastech, přeshraniční územně plánovací politika, realizace přeshraničních organizačních forem.

Pro příhraniční regiony na hranici Portugalska a Španělska představují infrastruktura a komunikační možnosti, jež stále ještě vyžadují zlepšení, bariéru. Navzdory strukturálními zaostání a okrajové poloze se stále lépe daří krok za krokem plně využívat výhod rozšířeného vnitřního trhu EU, např. při přeshraničním obchodu, u

přeshraničního pracovního trhu nebo výhod stanoviště pro nové investory. V příhraničních regionech Irsko / Severní Irsko bezpečnostní otázky dlouhou dobu podstatně ovlivňovaly politický a hospodářský rozvoj. Napjatá situace odrazovala investory od usazení se v tomto regionu. Souběžně probíhající iniciativa společenství PEACE zaměstnávala především správní kapacitu a politické zájmy těchto míst natolik, že bylo možno věnovat programu Interreg IIA odpovídajícím způsobem méně pozornosti. Nová politická situace vedla k podstatnému zlepšení klima. Je ale ještě příliš brzy na to, aby bylo možno hovořit o praktických vlivech a výsledcích. Společná kultura a jazyk dávají všechny možnosti ke společné iniciativě a spolupráci. Úkoly přeshraniční spolupráce jsou stále více a více delegovány na regionální / místní partnery. Hlavní překážkou ve vztazích mezi jižními pobřežními příhraničními regiony Korsika / Sardinie, Korsika / Toskánsko, Puglia / západní Řecko a Andalusie / Maroko jsou dosud stále ještě poměrně slabé přeshraniční kontakty. Společné zájmy existují především v oblastech životní prostředí a lepšího využití námořních potenciálů (např. turistika). Poměrně těsná spojení vznikla v posledních letech mezi Walesem a Irskem. V příhraničních regionech severní Francie / jižní Belgie (Hainault) hraje přední roli zvládnutí následků restrukturalizace starších průmyslových odvětví. Společné prvky jazykové a kulturní jsou dobrým předpokladem pro skutečně přeshraniční spolupráci. Příhraniční regiony v Řecku, východním Německu, východním Rakousku jakož i ve Švédsku a Finsku



__________________________________________________________ jsou pojednány hranice“.

v

oddíle

„Vnější

Slabě osídlené někdejší cílové oblasti 6 existovaly pouze krátkou dobu po přistoupení Švédska a Finska k EU. V programovém období 2000-2006 byl těmto oblastem přislíben statut cílové oblasti 1. Tyto regiony mají méně než osm obyvatel na jeden čtvereční kilometr (0,4 % obyvatelstva EU). Nacházejí se ve středu a na severu Skandinávie a jejich plocha představuje asi polovinu obou zemí, ale ve Finsku pouze 16,6 % a ve Švédsku pouze 5,0 % celkového obyvatelstva. U těchto slabě osídlených regionů jsou v popředí: -

-

-

postupné odstranění periferní polohy v jednotném evropském vnitřním trhu, mimo jiné odbouráním dosud existujících nevýhod v infrastruktuře a překonáním velkých vzdáleností, zlepšení stavu vzdělání (včetně univerzit) a možností najít zaměstnání, především u mladistvých a žen, zlepšení dosud poměrně slabě rozvinutých kooperačních sítí, nová výstavba a rozvoj sociálních zařízení (navzdory poměrně vyšším nákladům) s využitím přeshraničních spádových oblastí.

hospodářská a sociální přeměna má býti podporována dle článku číslo 2 vyhlášky o strukturálních fondech, a jejichž počet obyvatel nebo plocha jsou dostatečně významné. Zahrnují zejména oblasti se sociálně ekonomickými změnami v sektorech průmysl a služby, zaostávající zemědělské oblasti, problematické oblasti ve městech, jakož i krizové oblasti závislé na rybolovu. „Lépe rozvinuté“ příhraniční regiony se nachází na všech zbývajících vnitřních hranicích a dotýkají se zdaleka největší části celkového obyvatelstva příhraničních oblastí uvnitř Evropské unie. Charakteristické je, že ve většině z těchto příhraničních oblastí (stará EU resp. společenství se 6 členy) začala přeshraniční spolupráce dříve než v ostatních částech Evropy. Příslušnost regionálních a místních institucí ohledně realizace projektů a programů Interreg se zapojením sociálních partnerů je rozvinuta. V některých případech již existují dobře fungující organizační struktury se snahou o integraci založenou na bilaterálních právních úmluvách a mezistátních smlouvách. U příhraničních regionů ve vnitrozemí EU jsou v popředí: -

Jiné příhraniční regiony na zemských hranicích „Lépe rozvinuté“ příhraniční regiony zahrnují široké spektrum oblastí, počínaje oblastmi, jež nevyžadují z pohledu strukturální politiky EU podporu, až po regiony spadající do cílové oblasti 2. Do cílové skupiny 2 spadají regiony se strukturálními problémy, jejichž

-

-

zlepšení přeshraniční spolupráce malých a středně velkých podniků (staré průmyslové vazby se zhroutily, nové se navzdory vnitřnímu trhu EU ještě dostatečně nerozvinuly), řešení strukturálních problémů pracovního trhu (skrytá nezaměstnanost v důsledku monostruktury trvající desítky let), odstranění infrastrukturních bariér (velké prostory např. v Alpách a Pyrenejích, jakož i chybějící spojení ve všech příhraničních oblastech),



__________________________________________________________ -

-

řešení sociálních problémů v souvislosti s rostoucím počtem osob dojíždějících za prací, řešení problémů životního prostředí, jež jsou důsledkem tradičních hospodářských struktur (průmysl a zemědělství), přeshraniční péče o životní prostředí a přírodu, jakož i o kulturní dědictví.

Přitom je v jednotlivých příhraničních oblastech kladen důraz na různé oblasti aktivit: V Pyrenejích a Alpách je prioritou překonání přírodních geografických bariér, a s tím spojené periferní polohy, a dále transitní funkce v rámci EU. Proto jsou upřednostňována opatření na podporu infrastruktury a komunikace, zejména pak investice ohleduplné k životnímu prostředí směřující do budování železniční sítě a sítě telekomunikační. Dalšími stěžejními body jsou rozvoj turistiky a s tím spojené zachování kulturního dědictví na obou stranách hranice, jakož i vytváření nových pracovních míst v zemědělství (horské oblasti).

-

-

-

logistika, recyklace odpadů, turistika), zlepšení přeshraniční spolupráce v oblasti životního prostředí s přihlédnutím k potřebám zemědělství, turistiky a územního plánování, řešení každodenních hraničních problémů, intenzivnější spolupráce v sociálním sektoru (spolupráce nemocnic, zařízení poskytujících služby, správních institucí, atd.), odstranění mezer v dopravě v příhraničních regionech (chybějící spojení mezi národními a evropskými dopravními osami).

V severní části EU (Švédsko / Dánsko / severní Německo a severní Nizozemí / Německo) jsou prioritami: -

-

přeshraniční spolupráce v hospodářské a technologické oblasti, společný rozvoj venkovského prostoru a nízko položených přímořských oblastí při respektování ekologických aspektů, rozvoj cílených opatření v oblasti pracovní politiky a trhu práce, cílené odstraňování stále ještě existujících mezer v dopravní síti (např. s ohledem na hlavní evropské dopravní osy).

Ve středu a na severozápadě EU (Francie / Německo; Francie / Lucembursko / Německo; Belgie / Německo; Belgie / Nizozemí; Nizozemí / Německo; Francie / Belgie / Anglie) mají příhraniční regiony následující priority:

-

-

Příhraniční regiony na vnějších hranicích jsou značně rozdílné co do problematiky rozvoje a i v dalších charakteristikách, včetně stupně politického rozvinutí. Tyto regiony mohou náležet k nejrozvinutějším regionům ve středu Evropy (hranice EU se Švýcarskem) a na severním okraji Evropy (vnější hranice s Norskem), ale také k nejméně rozvinutým regionům na východě EU,

-

-

zlepšení přeshraniční spolupráce mezi malými a středně velkými podniky, zlepšení přeshraničního profesního vzdělávání a endogenního potenciálu pracovních sil k vytváření nových pracovních míst tak, aby byly odstraněny desetiletí trvající monostruktury a skrytá nezaměstnanost, rozvoj přeshraničních strategických koncepcí, např. agrární marketing,

Regiony na vnějších hranicích



__________________________________________________________ které sousedí se státy střední a východní Evropy.

Přeshraniční spolupráci charakterizují následující hlediska:

Vstup Rakouska, Finska a Švédska do EU s sebou přinesl velké kvantitativní a kvalitativní změny ohledně příhraničních regionů na vnější hranici EU: Evropa má nyní zemskou hranici s Norskem, s Ruskou federací, se Slovenskem, Maďarskem a Slovinskem.

-

Přeshraniční spolupráce na vnějších hranicích Evropské Unie je nejen velmi rozdílná, nýbrž také velmi rozmanitá a komplexní. Navíc jsou tyto příhraniční regiony často konfrontovány s rychlými změnami v sousedících příhraničních regionech. Na dnešní hranici EU rozlišujeme následující kategorie příhraničních regionů: -

-

příhraniční regiony se zeměmi EFTA (Norsko a Švýcarsko), příhraniční regiony na hranicích se zeměmi, jež jsou čekateli na vstup do EU (např. Estonsko, Polsko, Česká republika, Maďarsko, Slovinsko, Bulharsko), příhraniční regiony na hranicích s jinými, méně rozvinutými zeměmi (např. Albánie, Ruská federace, Maroko).

Na vnějších hranicích Řecka, východního Německa a východního Rakouska se jedná o cílové oblasti 1. Většina oblastí ve Švédsku / Finsku patřila naproti tomu dosud do cílové oblasti 6, a v periodě 2000-2006 se staly cílovými oblastmi 1. Příhraniční regiony se státy EFTA se nacházejí na hranicích Švýcarska s Francií, Itálií, Rakouskem a Německem, jakož i na hranicích Norska se severním Dánskem / Švédskem.

-

-

velké vzdálenosti a periferní poloha ve Skandinávii, hospodářské rozvinutí je nadprůměrné resp. odpovídá průměru Evropské unie, příhraniční regiony jsou významnými průchozími zónami nebo mezinárodními tranzitními zónami (Dánsko, Švédsko, Finsko, Švýcarsko), existují struktury, instituce a programy pro přeshraniční spolupráci.

Existují institucionalizované postupy, jakož i bilaterální úmluvy. Na státní / regionální úrovni se etablovala pracovní sdružení, jako jsou „Nordkalotten Mittnorden“, ARGE-ALP, Alpen-Adria, Cotrao nebo Rada Bodamského jezera. Souběžně s tím vznikly v posledních letech přeshraniční formy spolupráce na regionální a lokální úrovni (např. euroregiony a jiné přeshraniční struktury ve Skandinávii, jakož i na hranici mezi Švýcarskem a Rakouskem, Německem, Francií, Itálií). Příhraniční regiony na hranicích se státy EFTA kladou důraz na následující klíčové body: -

-

-

ekologicky šetrná infrastruktura (prioritou jsou železnice, převedení transportů), spolupráce v sektoru turistika, spolupráce malých a středně velkých podniků, podpora kulturních vazeb a ochrana kulturního dědictví, cílená společná opatření k ochraně horských regionů, např. k zabránění dalšímu odlivu obyvatelstva, podpora hospodářského rozvoje a lidských zdrojů.



__________________________________________________________ Přeshraniční spolupráci na vnějších hranicích EU se státy střední a východní Evropy, jakož i ve středomoří charakterizují následující prvky: -

-

-

-

-

-

-

Existuje silná vůle dále rozvíjet přeshraniční spolupráci za rámec informačních kontaktů a organizačních forem, přičemž si národní státy zachovávají přední roli, Přeshraniční spolupráce, jež dříve z politických důvodů chyběla, činí trvalé pokroky, zejména na regionální a místní úrovni. Na vnější hranici EU k pobaltským státům, Polsku, České republice, Slovensku, Maďarsku, Bulharsku a Slovinsku se v krátké době rozvinuly euroregiony a jiné formy přeshraniční spolupráce, a jejich počet stále roste (taktéž v Rumunsku, jež s dnešními hranicemi EU nesousedí). Konflikty mezi sousedícími státy nebo rámcové politické podmínky stále ještě brzdí přeshraniční spolupráci nebo ji narušují (viz příhraniční regiony EU sousedící s Albánií, FYROM nebo s Ruskem). Vzhledem k rozdílným geografickým, hospodářským a průmyslovým parametrům musí všechny příhraniční oblasti na vnějších hranicích bojovat s masivními hospodářskými rozdíly (asymetrický průmysl a obchod, neparitní stav v oblasti měn a mezd, chybějící infrastruktura hraniční přechody, problémy se životním prostředím). Pohyby obyvatelstva (z politických a hospodářských důvodů) ovlivňují psychologicko politické klima v těchto příhraničních regionech. Mladé demokracie a správní struktury musí být dále zlepšovány.

Regiony na vnějších hranicích se státy střední a východní Evropy usilují speciálně o:

-

vybudování mladých demokracií a správních struktur, zlepšení infrastruktury a otevření nových hraničních přechodů, zlepšení v oblasti dopravy a zlepšení komunikační sítě, ekonomický rozvoj, odbourání hospodářských disproporcí na obou stranách hranice, zlepšení ochrany životního prostředí ve všech oblastech, ještě intenzivnější spolupůsobení v budoucích programech Interreg a v jejich řízení, lepší zkombinování prostředků EU s prostředky z PHARE-CBC jakož i TACIS-CBC.

Na vnějších hranicích Řecka (viz též cíl 1) se regiony stále více koncentrují na: -

rozvoj specifických regionálních endogenních potenciálů, rozvoj přeshraniční dopravní infrastruktury, zejména rychlé otevření dalších hraničních přechodů, skutečně přeshraniční projekty, zpracování specifických přeshraničních otázek životního prostředí, intenzivnější regionální a místní účast na programech a procesech Interreg-/Phare CBC.

Speciálně pro přeshraniční spolupráci na hranici Finska / Norska s Ruskem navíc platí: -

odbourání značných rozdílů v životní úrovni a ve strukturách (politických a administrativních), řešení otázek práva a vlastnictví coby předpoklad pro trvalou spolupráci, postupné budování hospodářských vazeb (dosud takřka zcela chybí), překonání psychologických bariér předáním národních poznatků /



__________________________________________________________ informací coby předpoklad vybudování důvěry.

pro



__________________________________________________________ Přeshraniční struktury ve střední a východní Evropě v roce 2000 V roce 2000 již ve střední a východní Evropě existovaly četné přeshraniční struktury. Tyto struktury jsou co do účelu, kompetencí a kapacity značně rozmanité. Přitom je možno rozlišovat dle následujících kritérií: dle geografické polohy na hranicích k EU (na vnějších hranicích EU), dle spolupráce mezi příhraničními oblastmi asociovaných států a dle spolupráce příhraničních oblastí na budoucích vnějších hranicích EU s Ruskem, Běloruskem, Ukrajinou a Moldávií. Podobně jako v severní, západní a jižní Evropě je nutno u přeshraničních struktur diferencovat mezi: - euroregiony a podobnými strukturami, - pracovními sdruženími různého druhu. V současné době existuje - dle známých informací - na vnějších hranicích EU (26), na hranicích mezi kandidátskými státy na vstup do EU (16) a na budoucích vnějších hranicích EU (8), tedy celkem asi 50 přeshraničních regionů a pracovních sdružení. Většina euroregionů a podobných institucí ve střední a východní Evropě byla založena na vnějších hranicích EU se státy: Estonsko (EST/FIN), Polsko (D/PL), Česká republika (C/CZ), Česká republika (A/CZ), Slovensko (SK/A), Maďarsko (HU/A), Slovinsko (SLO/IT) a Bulharsko (BG/GR). Jedná se o nejvíce rozvinuté přeshraniční struktury ve středo a východoevropských zemích. Především s podporou programů Interreg a Phare-CBC došlo na vnějších hranicích EU k úspěšnému rozvoji euroregionů. K příkladům hodným vyzvednutí patří euroregiony

North Karelia (FIN/RF), Pomořany (D/PL/S), Pro Europa Viadrina (D/PL), Bober-Nisa (D/PL), Nisa (CZ/D/PL), Elbe-Labe (CZ/D), Krušné hory (CZ/D), Egrensis (D/CZ), Bavorský les / Český les (A/CZ/D) Záhorie-Weinviertel (CZ/A/SK). Nejstarším z těchto euroregionů je euroregion Nisa založený v roce 1991 v Žitavě (D) na hranici mezi Polskem, Českou republikou a Německem. Na hranicích mezi kandidátskými zeměmi na vstup do EU ve střední a východní Evropě, ale také na jejich vnějších hranicích k Rusku, Bělorusku, Ukrajině a Moldávii vzniklo mezi lety 1990 a 1999 několik euroregionů nebo přeshraničních pracovních sdružení. Od severu k jihu k nim patří např. region Alüksne-Peskow (LV/EST/RUS), euroregion Saule (S/LT/LV/BLR), euroregion Niemen, euroregion Bug (PK/UKR), četné euroregiony na česko / slovensko / polských hranicích, euroregion Carpathian (HU/PL/SK/UKR /RO), euroregion Váh-Dunaj-Ipel (SK/HU), euroregion Dunaj – Drava-Sava (CRO/HU), euroregion DMTC/DKMT (RO/HU/YU), Únia-Slaná (SK/HU), euroregion Ház Kht (HU/RO, euroregion Upper Prut (RO/MOL) a euroregion Dunaj Jih (BG/RO). Další příhraniční a přeshraniční regiony byly v posledních letech aktivní, ještě však nemají všechny žádoucí stabilní struktury z pohledu právní formy, organizace a financování. Tyto regiony se však v mnohém - a to nutno vyzvednout přiučily od euroregionů a sdružení ze západní části Evropy, například v oblasti vytváření struktur a programů přeshraniční spolupráce. Je žádoucí, aby mohly být podporovány příhraniční a přeshraniční regiony ve střední a východní Evropě,



__________________________________________________________ a to především v následujících oblastech: - posílení přeshraničních struktur a sekretariátů, - rozvoj programů, realizace programů v období 2000-2006 a finanční management, jakož i - v rozvoji projektů pro specifické sektory pomocí regionálních seminářů, poradenství a poskytování informací. Námořní hranice Regiony s námořními hranicemi se nachází jak na vnitřních, tak na vnějších hranicích EU. Zahrnují regiony na různém stupni rozvoje, od regionů, jež spadají do cílové oblasti 1, až po regiony, jež nemají v rámci evropských strukturálních fondů žádný cílový statut. Pouze některé námořní hranice je možno podporovat v rámci programu (4 námořní programy v rámci programů Interreg I a 17 námořních programů podél vnitřních a vnějších hranic EU v rámci programu Interreg IIA). Severské země mají v oblasti spolupráce na námořních hranicích mimořádně dlouhou tradici. Klíčovými prvky, jež přispívají k intenzivní přeshraniční spolupráci na námořních hranicích, jsou: -

-

Malá vzdálenost mezi břehy příhraničních regionů, jakož i dobré komunikační spojení (přístavy, provozování přívozů), tzv. „Gateway“ (brána) funkce umožňují volnou přepravu zboží a osob, jakož i mezinárodní přepravu. V některých případech, kdy jsou příhraniční regiony vzájemně velmi blízko, byla přístupnost dále zlepšena vytvořením pevných spojení mezi dotčenými břehy (např. tunel pod průlivem La Manche mezi Spojeným královstvím a Francií, most přes

-

Øresund mezi Dánskem a Švédskem), což ve své podstatě vedlo k částečné přeměně námořní hranice na hranici „zemskou“. Silné historické vazby a podobné kultury (např. mezi Dánskem / Švédskem / Finskem, mezi Estonskem / Finskem nebo mezi Irskem a Walesem);

Priority námořních hranic zahrnují především následující aspekty: -

-

-

-

-

-

Všeobecné zlepšení dopravního spojení zejména v regionech cílové oblasti 1 (např. GR/I) tak, aby byly překonány obtíže s přístupností. Taková opatření se dotýkají druhu dopravy (přívozy, vlak, atd.), doby cestování mezi příhraničními regiony, nákladů, vzdáleností (blízkost regionů na obou stranách hranice) a specifických hledisek: funkce „Gateway“ coby hlavní železniční a transitní spojení s internacionálními trhy (např. Finsko / Švédsko); mezery v dopravní infrastruktuře a komunikační síť propojující oba příhraniční regiony (přístupové body); monitorování, ochrana a management životního prostředí a společný management přírodních zdrojů, posílení přeshraniční spolupráce coby hospodářského sjednocení (jednotky). To se týká zejména námořních příhraničních regionů, jež se nacházejí v bezprostřední vzájemné blízkosti, a u kterých existují silné historické a kulturní vazby (společné aktivity v oblastech hospodářský rozvoj, turistika, spolupráce podniků), výzkum a vzdělávání (např. ostrovy Åland), Pro regiony, jež jsou více vzájemně vzdáleny, je výzvou rozvoj kontaktů a propojení mezi nejrůznějšími úřady a organizacemi v rámci interregionální spolupráce.



__________________________________________________________ realizovány s vysokou přeshraniční spolupráce. Mezi vnitřními příhraničními programy na námořních hranicích existují značné rozdíly, které je možno v podstatě členit dle geografických hledisek (viz tabulka 1). Všech pět programů skupiny Sever (Fyn-Kern, Storstrom-Ostholstein, Oeresund, Aland a KvarkenMittSkandia -S/F) má trvalé regionální / místní přeshraniční struktury, které odpovídaly za prakticky všechny technické aspekty rozvoje a management programů Interreg-IIA. S výjimkou Øresundu existuje pro všechny programy společný bankovní účet pro příspěvky ze strany EU. Situace ve výše uvedených regionech je v kontrastu se třemi jihoevropskými programy (Řecko - Itálie, Korsika Sardinie, Korsika - Toskánsko), jež jsou zcela nedostatečně rozvinuty pokud jde o přeshraniční institucionální uspořádání. Existují však první známky důležité iniciativy ze strany základny směrem k vytvoření trvalých struktur na regionální / místní úrovni. Tři západoevropské programy (Irsko Wales, Rives-Manche a Kent-NPC) přestavují určitý mezistupeň, kdy již byly uzavřeny specifické přeshraniční dohody o řízení programů pro účely Interreg. Tyto úmluvy nezahrnují společné struktury, namísto toho zavádí koordinovanou práci kompetentních centrálních a regionálních / místních vládních úřadů, jakož i sociálních partnerů na obou stranách hranici v rámci společných komisí a pracovních skupin. Tímto způsobem jsou rozvoj programu a technické aspekty řízení programu

mírou

V rámci Interreg IIA nejsou používány žádné přeshraniční struktury a postupy pro rozvoj programů a řízení programů u vnějších námořních programů. Jedinou výjimkou je švédsko / norská část programu Kvarken-MittSkandia(SF/S/N), kde je tzv. „Kvarková“ rada odpovědná za řízení programu. Jedná se však o smíšený program, který zahrnuje jak vnitřní a vnější hranice EU, tak také zemské a námořní hranice. Na některých hranicích již existují přeshraniční struktury nebo nové iniciativy, které by se možná mohly v budoucnu podílet na řízení programů Interreg. Příkladem je jihovýchodní Skåne (S), která se chce podílet na programu pro POMOŘANY (D/PL). Celkově však neexistují, resp. je obtížné vytvořit pro vnější námořní programy skupiny Jih iniciativy, místní / regionální přeshraniční struktury. Obecně řečeno, existují vysoce rozvinuté a plně funkční přeshraniční struktury a postupy v programové skupině Sever, naproti tomu ve skupině jih takové struktury a postupy chybí. Programová skupina Západ se z tohoto pohledu nachází na půli cesty všechny tři programy dosáhly - bez vytvoření specifických přeshraničních struktur významného stupně společného řízení.



__________________________________________________________

Tabulka 1: Námořní programy Interreg IIA

__________________________________________________________ geografická oblast

vnitřní hranice EU

vnější hranice EU

__________________________________________________________ Sever

9-Fyn-K.E.R.N. DK/D

12 - Bornholm DK/země Baltu

10 - Storstrom-Ostholstein DK/D 56 - Finsko/Estonsko SF/EST 11 - Oeresund DK/S 50 - Ostrovy (Archipel) SF/S 51 - Kvarken-MittSkandia SF/S/N ___________________________________________________________________ Západ 35 - Nord-Pas-de-Calais/Kent „Transmanche“ F/GB 36 - Rives-Manche F/GB 40 - Irsko - Wales Irsko/Velká Británie ___________________________________________________________________ Jih 27 - Řecko - Itálie GR/I 31 - Španělsko-Maroko E/MRC 33 - Korsika-Sardinie F/I

44 - Itálie - Albánie I/A

34 - Korsika-Toskánsko F/I

45 - Gibraltar GB/MRC ___________________________________________________________________


A3 Právní nástroje usnadňující přeshraniční spolupráci


__________________________________________________________ KAPITOLA A3: Právní nástroje usnadňující přeshraniční spolupráci

Přehled: Tato kapitola podává přehled o možnostech aplikování vhodných právních nástrojů, které mohou usnadnit nebo bránit přeshraniční spolupráci obecně nebo v souvislosti s přeshraničními projekty nebo specifickými projekty. Do této oblasti spadají multilaterální a bi- / trilaterální mezistátní úmluvy, jakož i lokální úmluvy nejrůznějšího druhu (např. konvence, protokoly, smlouvy).

Hlavní aspekty: • • • • • •

Severská smlouva (1977) o přeshraniční spolupráci mezi obcemi byla jednou z prvních mezistátních úmluv. Multilaterální mezistátní smlouvy, jako např. Madridská rámcová konvence Evropské rady se svými dodatkovými protokoly, se ukázaly cennými pouze podmíněně, a to s ohledem na značné rozdíly v místních a regionálních správních strukturách a právních systémech sousedících států. Regionální a místní smlouvy, jako pracovní protokoly, vedly k založení četných přeshraničních „pracovních sdružení“ na vnitřních a vnějších hranicích EU, jakož i ve střední a východní Evropě. Překážky a omezení právního charakteru na většině hranic stále ještě brání účasti regionálních a místních institucí na řízení přeshraničních programů. Bilaterální smlouvy (jako např. smlouvy Beneluxu, německo - nizozemská, nebo smlouva z Karlsruhe) usnadňují práci přeshraničních struktur a realizaci přeshraničních programů na veřejnoprávním základě. Spolupráce na konkrétních projektech je v některých případech usnadněna evropskými nebo národními právními nástroji (např. EWIG, smíšené hospodářské společnosti).

A 3 Právní nástroje usnadňující přeshraniční spolupráci

28


__________________________________________________________ Zdroje a odkazy na literaturu: ! Kapitel B.2: Strukturen für eine strategie-orientierte Zusammenarbeit auf strategischer Ebene. ! Kapitel B.3: Strukturen der Zusammenarbeit auf Projektebene. ! Nordic Council: Agreement on Cross-Border Cooperation between Denmark, Finland, Norway and Sweden, (1977). ! Council of Europe (1989): European Outline Convention on Transfrontier Cooperation between Territorial Communities or Authorities, Madrid 21.V.1980, European Treaty Series No. 106, Strasbourg: Conseil de l’Europe, Division des Publications et des Documents. ! CONVENTION BENELUX: Concernant la Cooperation Transfrontalière entre Collectivités ou Autorités Territoriales – De Benelux-Overeenkomst Inzake Grensoverschrijdende Samenwerking. ! Council of Europe (Edt.): Declaration on the legal aspects of transfrontier co-operation, Strasbourg 1988. ! Kommission der Europäischen Gemeinschaften (Hrsg.): Die Europäische wirtschaftliche Interessenvereinigung (EWIV) – Ein neues Instrument für die wirtschaftliche Zusammenarbeit in der Gemeinschaft, Bruxelles 1989. ! DEUTSCH-NIEDERLÄNDISCHES Abkommen zwischen dem Land Nordrhein-Westfalen, dem Land Niedersachsen, der Bundesrepublik Deutschland und dem Königreich der Niederlande über grenzübergreifende Zusammenarbeit zwischen Gebietskörperschaften und anderen öffentlichen Stellen vom 23.05.1991. Verdrag tussen het Koninkrijk der Nederlanden, de Bondsrepubliek Duitsland, het Land Niedersachsen en het Land Nordrhein-Westfalen betreffende grensoverschrijdende samenwerking tussen regionale overheidslichamen en andere openbare lichamen van 23 mei 1991. ! Vereinbarung über das NL-NRW/Nds-EU-Programm Interreg II. ! Ministerie van Binnenlandse Zaken (Hrsg.): Nederlands-Duitse Overeendkomst grensoverschrijdende samenwerking, Den Haag december 1993. ! Bauer, J.: Verträge der Länder der Bundesrepublik Deutschland mit ausländischen Staaten über Fragen der kommunalen Zusammenarbeit, NWVBl.2/94, S. 41-50. ! Grotefels, S.: Die Novellierung des Art. 24 GG, DVBI. 15. Juli 1994, S. 785-792. ! Rahmenabkommen zwischen der Republik Österreich und der Italienischen Republik über die grenzüberschreitende Zusammenarbeit von Gebietskörperschaften, Wien am 27. Jan. 1993, kundgemacht in BGBl. Nr. 421 am 30. Juni 1995, S. 241 f. . ! Council of Europe (Edt.): Additional Protocol to the European Outline Convention on transborder Cooperation between territorial Communities or Authorities – Explanatory report, Strasbourg 1995. ! Accord de Karlsruhe, in: La Revue de Coopération Transfrontalière, no. 1, Mars 1996. ! Abkommen zwischen dem Land Nordrhein-Westfalen, dem Land Rheinland-Pfalz, der Wallonischen Region und der Deutschsprachigen Gemeinschaft Belgiens über grenzüberschreitende Zusammenarbeit zwischen Gebietskörperschaften und anderen öffentlichen Stellen, Mainz am 08. März 1996. ! Auswärtiges Amt der Bundesrepublik Deutschland (Hrsg.): Das Karlsruher Übereinkommen – Wegweiser grenzüberschreitende Zusammenarbeit, Bonn 1997. ! Halmes, G.: Regionale Integration in Europa, La Revue de la Coopération Transfrontalière, n° 7Sept./Oct. 1997, S. 23-34. ! Staatsministerium Baden-Württemberg (Hrsg.): „Das Karlsruher Übereinkommen in der Praxis – Bestandsaufnahme und Ausblick“, Begleitheft und Dokumentation eines Workshops am 15. Juli 1998 in Freiburg i. Br., Stuttgart 1998. ! Brunn, G/ Schmitt-Egner, P.: Grenzüberschreitende Zusammenarbeit in Europa, Baden-Baden 1998. ! benelux (Edt.): Grensoverschrijdende samenwerking, Studiedag Törnhout – 30. Oktober 1196, Gent 1999. ! Martinos H./Gabbe J.: Institutionelle Aspekte grenzüberschreitender Zusammenarbeit,( März 1999)

Ohledně dalších informací o uvedených dokumentech kontaktujte prosím sekretariát AGEG/LACE, AGEG, tel.: +49 2562 702 19, fax: +49 2562 702 59 nebo Evropskou radu, ředitelství pro právní otázky, oddělení Spolupráce pro místní a regionální demokracii, tel: +33 388 412 859, fax: +33 388 412 784.


29


__________________________________________________________ Vhodné právní nástroje přeshraniční spolupráce Nejen v členských státech Evropské unie, nýbrž také v celé střední a východní Evropě se v uplynulých letech rychle rozvíjela přeshraniční spolupráce mezi úřady a veřejnými institucemi na regionální a místní úrovni. Byly použity různé typy právních dohod, včetně protokolů a smluv, které usnadňují přeshraniční aktivity nebo vytváření přeshraničních struktur. Přímá účast především přeshraničních regionů (regionální / místní instituce) na řízení přeshraničních programů je však stále ještě omezována řadou překážek a omezení právního charakteru, např.: •

•

Protože neexistuje jednotný nástroj veřejného práva, který je generelně vhodný pro přeshraniční spolupráci a právně platný pro celou Evropu, jsou aktivity a provádění specifických programů nadále určovány bilaterálními smlouvami nebo dohodami mezi státy, které závisí především na politické vůli zúčastněných států. Některé národní právní systémy umožňují regionálním a místním institucím, aby se přímo účastnily přeshraniční spolupráce a podle toho aby se účastnili i řízení programů. Účast regionálních institucí na mezinárodních dohodách je proto v Evropě velmi rozdílná, což má opět vliv na stupeň centralizace / decentralizace při řízení přeshraničních programů.

•

Přeshraniční spolupráce, která je založena na soukromém právu, může řídit programy, jež rozvíjí a realizují veřejné instituce, protože je dána kontrola veřejných financí. Veřejnoprávní formy spolupráce však jdou dále a garantují demokratické spolupůsobení.

Nejrůznější typy dohod - včetně konvencí a mezistátních smluv - jsou tudíž i nadále zapotřebí k tomu, aby obecně usnadňovaly přeshraniční spolupráci a trvale zajišťovaly společné programy. Také v oblasti ekonomické spolupráce existují specifické nástroje evropského (např. Evropské hospodářské zájmové sdružení) nebo národního práva (např. účelové svazy, smíšené hospodářské společnosti), které usnadňují spolupráci na úrovni projektů. Multilaterální smlouvy Tyto smlouvy patří k nejdůležitějším a dlouho existujícím nástrojům, jež si kladou za cíl vytvořit rámec pro přeshraniční spolupráci. Na prvním místě nutno uvést mezistátní smlouvy zabývající se regionální integrací (např. smlouva uzavřená v roce 1977 o přeshraniční spolupráci severských států). Na druhém místě je nutno uvést smlouvy uzavřené mezinárodními organizacemi, jako je Evropská rada (Madridská rámcová konvence o přeshraniční spolupráci regionálních a místních institucí, kterou do konce roku 1999 podepsalo 33 států. Dodatkový protokol ratifikovalo do konce roku 1999 14 států.) Tyto nástroje stanovují určitý počet rámcových podmínek pro mezistátní smlouvy nebo smlouvy mezi regionálními / místními instancemi. V každém případě jsou účinné pouze


30


__________________________________________________________ omezeně (jako Madridská rámcová konvence), protože netvoří samostatný smluvní podklad pro přeshraniční spolupráci, nýbrž vytváří rámcové podmínky, jež musí být promítnuty do národních aplikačních zákonů (jako např. Smlouva z Anholtu z roku 1991 nebo smlouvy z Karlsruhe z roku 1996). Nadto existují značné rozdíly v místních a regionálních správních strukturách, jakož i zákonných systémech podepsaných států. V řadě případů proto není možné: uzavírat přímé smlouvy mezi příslušnými regionálními úrovněmi k vytvoření trvalých nástrojů spolupráce, které jsou kryty veřejným nebo soukromým právem, nebo poskytnout národním institucím výhradní kompetence v záležitostech veřejného práva při přeshraniční spolupráci. Bilaterální a trilaterální smlouvy V rámci smluv a protokolů existuje možnost přeshraniční spolupráce výhradně mezi národními úřady. Tento druh spolupráce probíhá v mezistátních komisích, které sledují různé akční plány, operují v různých geografických oblastech a obecně jsou obeznámeny s požadavkem na spolupráci na poli územního rozvoje (viz kapitola C1) nebo v jiné exaktně definované oblasti spolupráce. Mezistátní smlouvy o rozvoji a podpoře přeshraniční spolupráce existují od 60. let ve velmi různých formách, počínaje jednoduchými smlouvami o dobrém sousedství na hranicích, přes smlouvy o územním rozvoji až po strategické dohody o přeshraniční regionální podpoře a mezistátní aplikační smlouvy Madridské rámcové konvence, které umožňují generelní veřejnoprávní přeshraniční spolupráci

mezi místními a regionálními instancemi. Příklady mezistátních smluv o dobrých sousedských vztazích, porozumění, přátelství a sousedství jsou smlouvy mezi: - Maďarskem a Ukrajinou 1991, - Maďarskem a Slovinskem 1992, - Maďarskem a Slovenskou republikou 1995, - Maďarskem a Rumunskem 1996. Polsko uzavřelo se svými sousedními státy (D/CZ/SK/UKR/BLR/LT/RUS) v období mezi roky 1990 a 2000 smlouvy o přeshraniční spolupráci. Speciální sousedské komise mezi Francií a Švýcarskem k úpravě sousedských problémů v kantonu Ženeva a departementech Ain a Haute-Savoie byly zavedeny na základě smluv již roku 1973. Jiné smlouvy se zabývají speciálními oblastmi, jde např. o smlouvy o prevenci a pomoci při katastrofách a těžkých nehodách (Rakousko Slovensko 1999, o zásobování vodou (Slovinsko _ Chorvatsko 1996), o zaměstnání v příhraniční oblasti (Rakousko - Maďarsko 1997), o veřejné zdravotní péči (Norsko Švédsko 1993), o turistice (Rakousko - Maďarsko 1980), o jaderných záležitostech (Finsko - Švédsko 1987). Zvláštní oblastí mezistátních smluv jsou „Komise pro územní / regionální plánování (Intergovernmental commissions to develop regional planning)“ doporučené evropskou konferencí ministrů pro regionální rozvoj. Tyto komise se od 60. let rozvinuly především v západoevropských státech, jako např. ve státech: - BENELUX 1969, - Belgie - Německo 1971, - Švýcarsko - Německo 1973,


31


__________________________________________________________ -

Rakousko - Německo 1974, Nizozemí - Německo 1976.

Protože mohou komise dávat toliko doporučení, je jejich schopnost realizovat relativně omezená. Speciálními programy EU - INTERREG IIC (1997-1999) a INTERREG IIB (2000-2006) jsou jejich oblasti působení dále omezeny (srovnej s kap. C1). Poněkud širší rozsah úkolů a také silnější schopnost realizovat mají západoevropské smlouvy, dle nichž jsou zavedeny vládní komise na podporu přeshraniční spolupráce, jako např. v oblastech: - Francie - Švýcarsko (Ženeva)1973, - Francie - Německo - Švýcarsko 1975, - Francie - Německo - Lucembursko 1980, - Francie - Itálie 1981, - Francie - Španělsko 1994. Také ve středoevropských a východoevropských státech byly v 80. a 90. letech vytvořeny vládní komise pro účely regionálního plánování, a sice na základě mezistátních smluv, jako např. mezi zeměmi: - Rakousko - Maďarsko 1985, - Německo - Polsko 1992, - Slovenská republika - Polsko 1994, - Slovenská republika - Maďarsko 1995, - Česká republika - Polsko 1995. Tyto smlouvy také mohou regionálním úřadům umožňovat, aby se podílely na spolupráci mezi národními úřady. Toto řešení je používáno především ve federálních státech. Zde dávají dohody o spolupráci mezi různými úrovněmi veřejných institucí možnost spolupracovat, a to speciálně při řízení přeshraničních programů a projektů. Ve většině případů jsou regionální a

místní úřady autorizovány k tomu, aby v záležitostech ve své kompetenci uzavíraly mezinárodní smlouvy samy, pokud je tak v souladu s národní jurisdikcí. S ohledem na výhradní příslušnost pro zahraničně politické otázky provádí národní úřady dozor a vyhrazují si právo veta, nebo udělovat svůj souhlas. Mimoto mohou státy dohodnout, uzavřít smlouvy, jež mají za cíl vytvořit generelní základ pro regionální a místní přeshraniční spolupráci. Přeshraniční konvence BENELUX-z let 1989/1997 a německo - nizozemská smlouva z roku 1991 a smlouva z Karlsruhe 1996 jsou tři příklady mezistátních aplikačních smluv na základě Madridské rámcové konvence. Vytváří možnost přeshraniční spolupráce mezi regionálními a místními úřady a určitými institucemi na veřejnoprávním základě. Srovnatelné smlouvy jsou uzavřeny např. mezi státy: - Rakousko - Itálie 1993, - Finsko - Rusko 1995, - Francie - Itálie 1995, - Francie - Španělsko 1997, - Litva - Bělorusko 1998. Nadto existují nově také smlouvy mezi evropskými regiony bez účasti států, jako jsou např. smlouva z roku 1996 mezi zeměmi Severní Porýní Vestfálsko (D), Porýní Falc (D), německy mluvícím sdružením (B) a regionem Valonsko (B), jež je přibližně srovnatelná se smlouvou z Anholtu z roku 1991 (D/NL). Tato forma státních smluv / dohod může obsahovat i precizní úpravy ohledně řízení programů spolupráce. Vyvinula se v krátké době v nejvíce využívaný nástroj přeshraniční spolupráce ve všech aspektech a stupních „přeshraničního programu“, tedy především pro:


32


__________________________________________________________ -

vypracování; provádění sledování; financování; kontrolu.

Německo - nizozemská dohoda o přeshraniční spolupráci (smlouva z Anholtu z roku 1991) umožnila podepsání dodatečné dohody o managementu a decentralizovanou realizaci přeshraničních programů Interreg mezi Německem a Nizozemím. Smlouvy na regionální a místní úrovni Hodno uvedení je podepsání četných pracovních protokolů, které vedlo k vytvoření mnoha pracovních sdružení na vnitřních a vnějších hranicích Evropské unie (Communauté de Travail des Alpes Occidentales – COTRAO; ARGE ALP; ARGE Alpen Adria; Communauté de Travail des Pyrénées – CTP; Communauté de Travail du Jura – CTJ; a Communauté de Trabalho do Norte Portugal – Galicia).


33

PRŮVODCE LACE

KAPITOLA A 4: Iniciativy a programy na úrovni EU

PŘEHLED: V této kapitole jsou představeny hlavní iniciativy a programy Evropské unie, které podporují přeshraniční spolupráci v příhraničních regionech EU, zemí střední a východní Evropy a nečlenských zemích ve Středomoří.

HLAVNÍ BODY:

• Interreg je nejrozsáhlejší z „iniciativ Společenství“, které podporují Strukturální fondy EU.

Pro období let 2000-06 je tato iniciativa označována jako „Interreg III“ a podporuje tři druhy přeshraniční spolupráce: ° Oblast A: Přeshraniční spolupráce ° Oblast B: Nadnárodní spolupráce ° Oblast C: Meziregionální spolupráce

• Přeshraniční spolupráce (Oblast A programu Interreg) je nejstarším typem spolupráce a je

pro ni vyhrazena velká část dotací Interreg III. Je pokračováním programů Interreg I (1990-93) a Interreg IIA (1994-99).

• Iniciativa Phare CBC (přeshraniční spolupráce) byla zahájena EU v roce 1994, aby podpořila přeshraniční spolupráci v regionech zemí střední Evropy, které hraničí s Evropskou unií. Od prosince 1998 se také zabývá příhraničními regiony na hranicích mezi středoevropskými kandidátskými zeměmi. Iniciativa Phare CBC odpovídá Oblasti A iniciativy Interreg.

• EU poskytuje podporu v rámci iniciativ Interreg (Oblast A) a Phare CBC prostřednictvím programů přeshraniční spolupráce, které jsou založeny na společných strategiích a přeshraničních řídících strukturách. Tyto dva nástroje spadají pod rozdílné směrnice a postupy EU a nejsou zcela koordinovány.

•

V řadě dalších případů je podpora EU poskytována projektům přeshraniční spolupráce, kam patří: ° Tacis CBC (zabývá se západními příhraničními regiony Ruska, Běloruska, Ukrajiny a Moldávie) ° MEDA (zaměřuje se na podporu některých příhraničních regionů nečlenských zemí ve Středomoří) ° CARDS (nový nástroj z prosince 2000, který nabízí podporu přeshraniční spolupráci v západobalkánských zemích) ° projekty AEBR LACE (síťová a technická podpora pro příhraniční regiony)

LITERATURA:

•

Směrnice Evropské komise týkající se iniciativy Interreg III: OJ 2000/C 143/08 (28. dubna 2000)

•

Směrnice Evropské komise týkající se iniciativy Phare CBC: 2760/98 (prosinec 1998)

•

Směrnice Evropské rady týkající se projektu Tacis: 1279/96 (4. července 1996)

•

Směrnice Evropské rady týkající se projektu MEDA: (27. listopadu 2000)

•

Směrnice Evropské rady týkající se projektu CARDS: 2666/2000 (7. prosince 2000)

A 4 EU Iniciativy a programy na úrovni EU

Strana 1

PRŮVODCE LACE Podpora EU přeshraniční spolupráce Od roku 1990 Evropská unie finančně podporuje přeshraniční spolupráci množstvím iniciativ, programů a projektů. Prvním z těchto nástrojů byla iniciativa Společenství Interreg, která začala v roce 1990 a která se týká příhraničních regionů EU. V roce 1994 následoval program Phare CBC (přeshraniční spolupráce), který se zaměřuje na regiony zemí ve střední Evropě. Iniciativy Interreg a Phare CBC se v 90. letech značně rozvinuly a v období let 2000-06 budou podporovat významné programy. Mezi další, méně rozvinuté nástroje EU, které podporují přeshraniční spolupráci, patří projekty Tacis CBC (zaměřený na příhraniční regiony zemí bývalého Sovětského svazu), MEDA (podporuje nečlenské země ve Středomoří) a CARDS (nové programy pro země na západě Balkánu). Od roku 1990 poskytuje Evropská unie finanční pomoc rovněž projektům AEBR LACE, které se soustředí na poradenskou činnost a výměnu zkušeností mezi příhraničními regiony. Iniciativa Interreg (1990-1999) V roce 1990 se rozběhla „iniciativa Společenství“ Interreg, která pochopila vzrůstající význam příhraničních regionů a přeshraniční spolupráce v celkovém procesu evropské integrace. 31 schválených operačních programů Interreg I (1991-93) tvořilo rozmanitou skupinu příhraničních regionů s různými zkušenostmi s přeshraniční spoluprací v EU: • operační programy na vnitřních a vnějších hranicích EU; • zaostalé regiony Cíle 1 a „základní“ regiony EU; • regiony se zkušenostmi s místními a regionálními strukturami a spoluprací (programy „zdola nahoru“) a regiony s centralizovanějším přístupem k přeshraniční spolupráci (programy „shora dolů“). Celková dotace EU určená pro Interreg činila 1 082 milionů € a byla použita na projekty z nejrůznějších odvětví, jako je doprava a komunikace, životní prostředí, obchod, turistický ruch, rozvoj venkova a školství. Evropská rada navázala na úspěch iniciativy Interreg I a na svém summitu v Edinburghu označila přeshraniční spolupráci za prioritu pro iniciativy Společenství pro nové období Strukturálních fondů 1994-99. Iniciativa Interreg II se skládala ze tří oblastí: • Interreg IIA se jako hlavní oblast zaměřovala na přeshraniční spolupráci s celkovým rozpočtem 2 562 milionů €; • Interreg IIB si kladl za cíl dokončit výstavbu vybraných energetických sítí (bývalá iniciativa Regen) a bylo mu vyhrazeno 550 milionů €; • Interreg IIC byl zahájen v roce 1996 a zaměřoval se na nadnárodní činnosti v prostorovém plánování a dalších oblastech. Pro jeho účely bylo vyčleněno 413 milionů €. V rámci iniciativy Interreg IIA bylo podáno a schváleno 59 operačních programů, kterým byla poskytnuta celková dotace EU ve výši 2,6 miliard €, což představuje nejvyšší finanční pomoc ze všech iniciativ Společenství. Když připočítáme spolufinancování (ze strany státních, regionálních, místních i soukromých finančních zdrojů), zvýší se toto číslo na 4 miliardy €. V průběhu 90. let poskytl Interreg na přeshraniční spolupráci kolem 6,5 miliard €, čímž umožnil realizaci několika tisíc dalších přeshraničních projektů. A 4 Iniciativy a programy na úrovni EU

Strana 2

PRŮVODCE LACE

Iniciativa Interreg IIA poprvé zahrnovala všechny příhraniční regiony podél vnitřních i vnějších hranic EU. Počet vnitřních a vnějších hranic se zvýšil díky vstupu Rakouska, Švédska a Finska do EU. Podrobný přehled operačních programů nám jasně ukazuje, že vzrůstal význam vnějších hranic EU – 35 programů se týkalo vnitřních hranic EU a 24 programů se zaměřovalo na vnější hranice EU (země střední Evropy, Rusko, Norsko, Švýcarsko, Kypr a Maroko). Přidělování financí v programech Interreg IIA Příhraniční regiony na Regiony Cíle 1/6 Další regiony vnitřních hranicích 1 065 milionů 600 milionů vnějších hranicích 795 milionů 105 milionů celkem (€) 1 860 milionů 705 milionů

Celkem 1 655 milionů 900 milionů 2 565 milionů

Druhým faktorem, který měl vliv na značné rozšíření iniciativy Interreg IIA, byl silnější důraz na spolupráci na námořních hranicích. Interreg IIA podporoval celkem 16 námořních operačních programů, zatímco Interreg I pouze 4. Většina těchto programů Interreg IIA (11) se týkala vnitřních hranic EU. Dotace EU pro operační programy dosahuje u některých regionů Cíle 1 100 milionů €. Nejvyšší dotace byly přiděleny regionům na španělsko-portugalských hranicích (552 milionů €) a na vnějších řeckých hranicích (310 milionů €). Všech 59 operačních programů se z hlediska finanční pomoci liší. Např. 30 z těchto programů získalo dotace v rozmezí 5 a 25 milionů €. Nutno dodat, že většina největších programů má „celostátní“ podobu a týká se celé státní hranice. Interreg III (2000-06) Program Interreg bude největší iniciativou Společenství pod záštitou Strukturálních fondů EU pro období let 2000-2006. Programu bylo přiděleno 4 875 milionů €. V dubnu 2000 vypracovala Evropská komise formální směrnice1. Program Interreg III bude pokrývat tři oblasti: • • •

Oblast A: přeshraniční spolupráce – pokračování programů Interreg I a IIA; Oblast B: nadnárodní spolupráce, která představuje rozšíření programu Interreg IIC; a Oblast C: meziregionální spolupráce – nová oblast, která reaguje na rozšíření prostoru pro spolupráci, dříve zahrnutá v programech typu RECITE a Ecos-Ouverture.

Cíle těchto tří oblastí byly definovány následovně: •

Oblast A: Přeshraniční spolupráce mezi sousedními orgány, která povede k rozvoji přeshraničních hospodářských a sociálních center na základě společných strategií udržitelného územního rozvoje.

•

Oblast B: Nadnárodní spolupráce mezi národními, regionálními a místními orgány s cílem podpořit vyšší stupeň územní integrace velkých skupin evropských regionů. Snaha o dosažení udržitelného, harmonického a vyrovnaného rozvoje Společenství a vyšší územní integrace s kandidátskými a dalšími sousedními zeměmi.

1

OJ 2000/C 143/08

A 4 Iniciativy a programy na úrovni EU

Strana 3

PRŮVODCE LACE •

Oblast C: Meziregionální spolupráce vedoucí k lepší efektivitě politik a nástrojů regionálního rozvoje a soudržnost na základě tvorby sítí, zvláště u regionů, které se rozvíjejí pomalu nebo které prodělávají transformaci.

Základní principy všech tří oblastí iniciativy Interreg III jsou: • Společné přeshraniční/nadnárodní strategie a program rozvoje • Partnerství a přístup „zdola nahoru“ • Komplementarita s “hlavním proudem“ Strukturálních fondů • Integrovanější přístup k realizaci iniciativ Společenství • Účinná koordinace mezi iniciativou Interreg III a externími politickými nástroji, zvláště z pohledu rozšiřování. Oblast A představuje nejstarší formu spolupráce napříč státními hranicemi a je jí věnována velká část2 finančních zdrojů programu Interreg III. Až na několik výjimek3 se očekává, že vývoj, schválení a realizace programů spadajících do oblasti A bude probíhat odděleně od programů oblasti B a C. Některá ustanovení v nové Směrnici, která pojednávají o Oblasti A, evidentně navazují na programy Interreg I a IIA. Pro účastníky, kteří se již zapojili do rozvoje a řízení programů Interreg, budou tato ustanovení známá. Patří mezi ně: • • •

Metoda určování vhodných oblastí. Stejně jako u programů Interreg I a IIA jsou vhodné oblasti uvedeny v příloze Směrnice (až na malé změny se jedná o stejné oblasti jako v programu Interreg IIA). Míra vhodných oblastí, které zůstávají na úrovni NUTS III, s ustanovením, že ve zvláštních případech může být až 20% programového rozpočtu použito v sousedních oblastech NUTS III. Velmi široká škála vhodných činností. Směrnice předkládá seznam prioritních témat (viz rámeček níže), která jsou spolu s vhodnými opatřeními rozvedena v příloze. Je však zdůrazněno, že se jedná o ukázkový seznam a že je k dispozici úplný soupis vhodných činností pod záštitou Strukturálních fondů.

Některá ustanovení Směrnice přicházejí s novými požadavky, které se vyznačují významnými změnami v obsahu nebo důrazu, jak uvidíme v přehledu níže. Základními podmínkami jsou společná strategie a společný rozvoj programů. Všechna opatření a operace musí vycházet ze společných programů pro příslušné regiony. Novým důležitým požadavkem je navíc zřízení společného bankovního účtu alespoň pro všechny dotace EU. Společné řízení realizace programů prostřednictvím přeshraničních mechanismů představuje klíčovou podmínku pro přijetí programu Interreg IIIA Evropskou komisí. Novou Směrnici charakterizuje princip širšího přeshraničního partnerství a důraz na přístup „zdola nahoru“, čehož lze dosáhnout vývojem od stádia vypracování společných strategií po zavedení daných činností. Od přeshraničních struktur na regionální úrovni, které jsou založeny na regionálních/místních orgánech v příhraničních oblastech, se očekává, že budou řídit a hodnotit programy ve spolupráci s příslušnými státními orgány. 2

Oblast A získá 50-80% dotací;Oblast C obdrží 6%; zbytek bude použit pro Oblast B. Očekává se, že programy iniciativy Společenství Oblasti B, které se týkají regionů Baltského moře, budou také zahrnovat opatření Oblasti A.

3


Strana 4

PRŮVODCE LACE

Oblast A může obsahovat dva typy programů: • První typ se týká jednoho samostatného programu pro celou hranici, který v sobě v případě delších hranic obsahuje několik podprogramů na regionální úrovni (např. Španělsko/Portugalsko, Německo/Polsko); • Druhá varianta bude pro jednotlivé části hranice nabízet programy na regionální úrovni (např. na úrovni euroregionu apod.), jako je tomu již u programů Interreg I a IIA na hranicích D/NL, NL/B D/F, F/UK, na mnoha hranicích ve Skandinávii a dalších. Na základě požadavků, které vyplývají z Obecných předpisů Strukturálních fondů, bude existovat společný přeshraniční monitorovací výbor, který bude dohlížet na příslušný program. Společný řídící výbor, který budou tvořit členové přeshraniční spolupráce, bude odpovědný za operační řízení realizace každého programu nebo podprogramu, včetně konečného výběru a schvalování projektů. Obecné předpisy Strukturálních fondů také vyžadují zřízení řídícího orgánu s celkovou odpovědností za řízení společného programu a zřízení platebního orgánu pro společnou finanční administrativu. Směrnice také počítá se společným technických sekretariátem, který by pomáhal řídícímu orgánu při plnění úkolů operačního řízeni. Finanční řídící systém bude jednodušší a pružnější, použije-li se jediný Strukturální fond (ERDF). Díky větší sféře působnosti pokryje činnosti, které jinak spadají pod ESF, EAGGF a FIFG. Kromě toho budou všechny dotace ERDF (a nejlépe i státní dotace) převáděny na jediný účet programu, aniž by se finanční prostředky ERDF dělily mezi členské země. Evropská komise vyzvala členské státy, aby předložily programy iniciativy Společenství do listopadu 2000, a mnoho z nich tak učinilo. V počátečních měsících roku 2001 by měla být podle očekávání předložena řada dalších programů. Komise tyto programy běžně posoudí a schválí do pěti měsíců od data podání. Celkem se očekává asi 52 programů iniciativy Společenství, které budou v rámci Interreg III schváleny. S realizacemi programů této oblasti se pravděpodobně začne v polovině roku 2001.


Strana 5

PRŮVODCE LACE Phare CBC Program Phare CBC (Cross-Border Cooperation = přeshraniční spolupráce) byl zahájen v roce 1994 s cílem podporovat přeshraniční spolupráci mezi regiony v zemích střední Evropy a EU. Program je určen pro takové regiony států střední Evropy, které hraničí se členskými zeměmi EU. V období let 1994-99 zahrnovaly programy Phare CBC 15 státních hranic a získaly dotace ve výši 1 miliardy €, což je více než činily příspěvky EU určené pro obdobné programy Interreg IIA. Programy Phare CBC podporovaly zejména činnosti v oblasti infrastruktur (doprava a životní prostředí) a hospodářského rozvoje. Některé programy také podporovaly malé občanské projekty a další drobné akce. Původní předpisy Komise, týkající se iniciativy Phare CBC, vznikly v roce 1994 jako protějšek iniciativy Interreg. Předpisy zajišťovaly chod programů Phare CBC na hranicích mezi zeměmi střední Evropy a členských států EU. Takové podobnosti programů Interreg a Phare CBC se však dosáhlo jen v omezené míře. V roce 1998 Komise zavedla stávající předpisy, které řídí programy Phare CBC4 a které sledují následující cíle: • Podporovat spolupráci přeshraničních regionů v zemích střední a východní Evropy se sousedícími regiony zemí EU a přistupující země a pomoci tak překonat specifické problémy, které se mohou z jejich pozice ve státním hospodářství objevovat. Tato spolupráce by měla být spojena se zájmem místních lidí a měla by probíhat způsobem, který je šetrný k životnímu prostředí; a • Podporovat vznik a rozvoj sítí spolupráce na obou stranách hranic a zřízení vazeb mezi těmito sítěmi a rozsáhlejšími sítěmi Společenství. Nové předpisy iniciativy Phare CBC zavedly několik klíčových parametrů u programů přeshraniční spolupráce týkajících se hranic zemí střední Evropy, které zůstávají platné do dnešních dnů. Jedná se zejména o tyto: • rozšířila se geografická způsobilost žadatelů započtením hranic mezi 10 kandidátskými zeměmi střední Evropy; • byly nově určeny vhodné činnosti pro programy Phare CBC (viz rámeček níže); • byly představeny nové plánovací a realizační nástroje: společné programové dokumenty; společné výbory pro spolupráci; a společné fondy malých projektů. Programy Phare CBC byly v letech 1999 a 2000 připraveny podle těchto nových předpisů, ale neměly výhody jako obdobné činnosti spadající pod iniciativu Interreg. V novém období Strukturálních fondů EU by měly programy Phare CBC spadat do Oblasti A programů Interreg. Přeshraniční strategie a společné programové dokumenty se připravovaly během většiny roku 2000, zvláště po zveřejnění Směrnice EU pro iniciativu Interreg III v dubnu 2000. V některých případech přípravy stále pokračují. V období po roce 2000 budou všechny příhraniční regiony mezi zeměmi EU a zeměmi střední Evropy zahrnuty do nových společných programových dokumentů, které budou na straně EU schváleny podle pravidel Strukturálních fondů a procedurálních pravidel (jako jsou C.I.P.) a na straně zemí střední Evropy podle pravidel a procedur Phare. Podobný přístup je uplatňován v příhraničních regionech mezi jednotlivými zeměmi střední Evropy, které spadají pod iniciativu Phare CBC. Tam jsou společné programové dokumenty již připraveny 4

Předpisy Komise 2760/98


Strana 6

PRŮVODCE LACE nebo se připravují. (I v případě, že obě strany uplatňují společná pravidla a procedury, budou muset formální finanční otázky schvalovat pro každou stranu odděleně).

Prioritní tematické okruhy iniciativy Interreg IIIA a) Podpora rozvoje městských, venkovských a pobřežních oblastí. b) Podpora podnikání a rozvoje malých podniků (včetně podniků působících v turistickém ruchu) a iniciativ místní zaměstnanosti.

c) Podpora integrace trhu práce a sociálního začlenění. d) Sdílení lidských zdrojů a zařízení pro výzkum, technologický rozvoj, vzdělávání, kulturu, komunikace a e)

zdravotnictví za účelem zvýšení produktivity a pomoci vytvářet stálá pracovní místa. Podpora ochrany životního prostředí (místní, globální), zvyšování využitelnosti energie a podpora obnovitelných zdrojů energie.

f) Zlepšení dopravy (zvláště opatření vedoucí k formám dopravy, které jsou šetrnější k životnímu prostředí), zlepšení informačních a komunikačních sítí a služeb, zlepšení vodohospodářských a energetických systémů.

g) Rozvoj spolupráce v oblasti práva a administrativy pro podporu hospodářského rozvoje a sociální soudržnosti.

h) Zvyšování lidského a institučního potencionálu přeshraniční spolupráce pro podporu hospodářského rozvoje a sociální soudržnosti.

Činnosti, na které se vztahuje iniciativa Phare CBC a)

zmírnění administrativních a institučních překážek, které brání volnému pohybu osob, výrobků a služeb přes hranice, a zvážení bezpečnostních aspektů takového pohybu, b) zlepšení infrastruktur, zvláště komunikačních systémů, a zajištění místních dodavatelů vody, plynu a elektřiny poskytnutím výhod v příhraničních oblastech, c) ochrana životního prostředí, např. likvidace odpadu, péče o životní prostředí a ochrana před znečištěním, a řešení problémů způsobených blízkostí vnějších hranic, d) opatření pro rozvoj zemědělství a venkova se zvláštním zájmem o podporu projektů přeshraniční spolupráce, e) opatření v oblasti energetiky a dopravy zaměřená na dokončení rozvoje transevropských sítí v souladu se směry přijatými Komisí, f) činnosti spjaté se spravedlností a domácí komunální politikou, g) podpora obchodní spolupráce, podnikového rozvoje, finanční spolupráce a spolupráce mezi institucemi zastupujícími obchodní sektor (např. obchodní komory), h) pomoc při investování a zajištění podpůrných služeb a zařízení, zvláště při získávání technologií a marketingu malých a středně velkých podniků, i) opatření pro zajištění vzdělávání a zaměstnanosti, j) místní hospodářský rozvoj, včetně rozvoje turistického ruchu, k) opatření na podporu spolupráce ve zdravotnictví, zejména sdílení zdrojů a zařízení na přeshraničním základě, l) rozvoj nebo vytvoření zařízení a zdrojů pro zlepšení toku informací a pro kvalitnější komunikaci mezi příhraničními regiony, včetně podpory přeshraničního rádia, televize, tisku a dalších médií, m) kulturní výměna, iniciativy spojené s místní zaměstnaností, vzděláváním a proškolováním.


Strana 7

PRŮVODCE LACE

Koordinace iniciativ Interreg (Oblast A) a Phare CBC Od zahájení iniciativy Phare CBC v roce 1994, která vznikla jako protějšek iniciativy Interreg, se v řídících systémech Interregu a Phare CBC objevilo mnoho rozdílů. Tyto rozdíly vedly k nutnosti koordinace přeshraničních programů a činností spadajících pod tyto dva nástroje EU. Při koordinaci se vychází převážně z „mateřských“ předpisů, kterými jsou Interreg i Phare CBC řízeny: v případě iniciativy Interreg jsou to Předpisy Strukturálních fondů a v případě iniciativy Phare CBC jsou to Předpisy iniciativy Phare5 a obecné Finanční předpisy pro vnější pomoc6. Hlavní rozdíly můžeme shrnout následovně: • • • • •

Programy Interreg mají pevně zajištěné finanční příspěvky z fondů EU po celou dobu trvání programu, zatímco programům Phare CBC jsou (v nejlepším případě) pouze oznámeny rámcové návrhy; Programy Interreg schvaluje Evropská komise pouze jednou na celé víceleté období (v současné době je to 2000-06), zatímco programy Phare CBC vyžadují každoroční schvalování Komise; Individuální projekty iniciativy Interreg Evropská komise schvalovat nemusí , zatímco projekty Phare CBC jsou Komisi obvykle předkládány pro předběžné chválení / doporučení, s vyjímkou velmi malých projektů; Na projekty Interreg se nevztahují žádná omezení velikosti, ale projekty Phare musí v současné době čerpat alespoň 2 miliony € (s výjimkou těch, které jsou financovány z fondů malých projektů v rámci programů Phare); Určité činnosti, na které se vztahuje iniciativa Phare CBC, mohou být použity jen v malých projektech (činnosti j až n – viz rámeček).

Příhraniční regiony a AEBR (Sdružení evropských příhraničních regionů) opakovaně žádají Evropskou komisi, aby přehodnotila pravidla, která se týkají iniciativy Phare CBC a přiblížila tak Phare blíže k iniciativě Interreg. Nové předpisy Phare CBC z prosince 1998 udělaly v tomto směru první krok tím, že zavedly společné výbory pro spolupráci, společné programové dokumenty a společné fondy malých projektů. Tyto změny ještě posílila Směrnice Evropské komise pro Interreg III, která obsahuje oddíl pojednávající o koordinaci iniciativ Interreg a Phare CBC a ostatních externích programů pomoci. Rozdílné řídící systémy iniciativ Interreg a Phare CBC však znesnadňují sjednocení obou stran při realizaci programů a projektů. Ve snaze překonat některé tyto problémy přijala Evropská komise dne 27. října 2000 zprávu pana Verheugena, komisaře odpovědného za rozšiřování, s názvem: Zpráva o Phare 2000 – Posílení příprav na členství. Tato zpráva ohlásila změny, které povedou k vývoji přeshraniční spolupráce Phare směrem k iniciativě Interreg. Změny vejdou v platnost v roce 2001. Zahrnují větší využití grantových návrhů, které se budou týkat projektů s náklady od 50 000 € do 2 milionů €. To omezí předběžné schvalovací požadavky Komise na individuální projekty a zruší omezení velikosti projektů. Zpráva také potvrdila další existenci společných fondů malých projektů, z kterých budou čerpat projekty s náklady menšími než 50 000 €. Nová pravidla, která se týkají realizace programů a projektů včetně

5 6

Předpisy Rady 3906/89 Finanční předpisy Rady 21/12/1977, OJ L 356


Strana 8

PRŮVODCE LACE grantových návrhů, jsou obsažena v dokumentu Evropské komise Praktický průvodce pro smluvní postupy Phare, Ispa & Sapard7. Phare CREDO Program Phare CREDO vznikl v roce 1996 s cílem povzbudit a podpořit přeshraniční spolupráci „východ-východ“, kam spadají příhraniční regiony a společenství mezi jednotlivými zeměmi střední Evropy a mezi zeměmi střední Evropy a nově vzniklými nezávislými státy bývalého SSSR. K úkolům programu CREDO patřilo povzbuzování dobrých sousedských vztahů a sociální stability v příhraničních regionech, podpora přeshraniční spolupráce, která by přispěla k rozvoji hospodářství a daného společenství, a pomoc směřující k decentralizaci v zemích střední Evropy. Projekty vhodné pro tento program zasahovaly do mnoha odvětví, jako je hospodářský rozvoj, sociálně-kulturní spolupráce, městské a regionální služby, lidské zdroje, životní prostředí a místní a regionální vlády. Příjemci, kteří splňovali podmínky, byli rozděleni mezi veřejný a soukromý sektor a nevýdělečné organizace. Program CREDO rozšířil na mnoha hranicích prostor a možnosti pro přeshraniční spolupráci. Podpořil ryze přeshraniční projekty s partnery na obou stranách hranice. V mnoha příhraničních regionech byl ale také špatně vnímán vinou svých složitých a byrokratických struktur a vedení, relativně nízkého celkového rozpočtu, prodlev v realizaci a nedostatku programového přístupu podobného jako u iniciativ Interreg a Phare CBC. Proto se Evropská komise rozhodla na hranicích mezi kandidátskými zeměmi zrušit program CREDO a zahrnout tyto regiony do iniciativy Phare CBC (viz výše). V současné době (prosinec 2000) ale není jasné, jaké formy podpory programu Phare budou k dispozici pro přeshraniční spolupráci v dalších příhraničních regionech zemí přijímajících Phare, které nejsou do iniciativy Phare zahrnuty. Tacis CBC Program přeshraniční spolupráce Tacis byl zahájen v roce 1996 s cílem financovat přeshraniční činnosti na západních hranicích zemí přijímajících Tacis, které sousedí se zeměmi EU a zeměmi střední Evropy, tj. západní příhraniční regiony Ruské federace, Běloruska, Ukrajiny a Moldávie. Program Tacis CBC se zaměřil na příhraniční sítě, např. vybavení hraničních přechodů, životní prostředí nebo přeshraniční spolupráce na místní úrovni. Sem spadají i Baltické malé projekty. Program z roku 1997 obsahuje Iniciativu budování regionálních kapacit, jejíž realizace byla svěřena AEBR (viz níže). Tacis CBC je součástí širšího programu Tacis, který se zabývá zajišťováním pomoci hospodářské transformace a obnovy v Nových nezávislých státech a v Mongolsku. Předpisy rady z roku 1999 podporují přeshraniční spolupráci mezi Novými nezávislými státy a EU/zeměmi střední Evropy a mezi Novými nezávislými státy navzájem. V předpisech se uvádí, že přeshraniční spolupráce by měla v první řadě sloužit k: • pomoci příhraničním regionům při překonávání konkrétních rozvojových problémů, které pramení z jejich relativní izolace; 7

Dokument Praktický průvodce můžete nalézt na webových stránkách SCR Evropské komise: http://europa.eu.int/comm/scr/tender/testing/practguide/annexes_en.htm


Strana 9

PRŮVODCE LACE • • •

podpoře propojování sítí na obou stranách hranic, např. vybavení hraničních přechodů; zrychlení transformačních procesů partnerských států formou spolupráce s příhraničními regiony v zemích EU nebo v zemích střední Evropy; a omezení přeshraničních rizik a znečišťování životního prostředí.

Programu Tacis CBC chybí programový přístup a konkrétní regionální nebo další instituční dohody, které by se týkaly činnosti programu. Tacis CBC proto neodpovídá programům Interreg (Oblast A) a Phare CBC. Ukázalo se, že je v současné době prakticky nemožné dosáhnout úspěšné koordinace mezi přeshraničními činnostmi, které spadají pod program Tacis a další podpůrné nástroje EU. CARDS a MEDA V prosinci 2000 přijala EU nové předpisy8 , které se týkají pomoci zemím na západním Balkáně (označované jako CARDS). Mezi tyto země patří Albánie, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Federální republika Jugoslávie a bývalá jugoslávská republika Makedonie. CARDS bude inter alia podporovat „rozvoj užšího vztahu mezi přijímajícími zeměmi navzájem, mezi nimi a Evropskou unií a mezi nimi a zeměmi, které kandidují na přijetí do Evropské unie, v souladu s dalšími nástroji pro přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráci s nečlenskými zeměmi“. Z toho vyplývá, že programy Phare CBC pro Albánii/Řecko a bývalou jugoslávskou republiku Makedonie s Řeckem budou nahrazeny novými programy spadajícími pod CARDS a zároveň mohou být připraveny nové programy, např. pro Chorvatsko/Slovinsko, Chorvatsko/Maďarsko a Bulharsko/bývalou jugoslávskou republiku Makedonie. Formy přeshraničních programů CARDS a jejich koordinace s iniciativami Interreg a Phare CBC zatím nejsou známy. EU také nedávno upravila předpisy, které se týkají programu MEDA (finanční a technická pomoc nečlenským zemím ve Středomoří). Přestože v programu MEDA existují možnosti podpory EU pro přeshraniční činnosti, nejsou zde žádná programová nebo instituční opatření srovnatelná s programy Interreg (Oblast A) nebo Phare CBC. Má-li se dosáhnout úspěšné koordinace s programem Interreg na hranicích jako jsou Španělsko/Maroko, Gibraltar/Maroko, Řecko/Kypr nebo Řecko/Turecko, jsou taková opatření nezbytná. LACE Projekt LACE (Pomoc a spolupráce při tvorbě vazeb pro evropské příhraniční regiony) je aktivita AEBR, která byla zahájena v roce 1990 spolu s iniciativou Interreg. Jeho cílem bylo sledovat evropskou přeshraniční spolupráci. Projekt LACE-TAP (Technická pomoc a podpora přeshraniční spolupráce) pokrývá období realizace iniciativy Interreg IIA (19992001). Od svého počátku je projekt LACE úzce spojen s činností iniciativy Interreg. Podporuje přeshraniční spolupráci a přeshraniční struktury v rámci EU a aktivně se zapojuje do procesu posilování tvorby sítí mezi příhraničními regiony. Dále podporuje předávání know-how a zkušeností méně vyspělým příhraničním regionům. Projekt LACE-TAP je řízen sdružením

8

Předpisy Rady 2666/2000


Strana 10

PRŮVODCE LACE AEBR a jeho náklady jsou hrazeny částečně granty EU a částečně AEBR a regionálními příspěvky. V období let 1996-97 a 1999-2000 Evropská komise financovala podobné aktivity v zemích střední Evropy v rámci projektu LACE-Phare CBC, který řídí sdružení AEBR. Následující seznam shrnuje činnosti a služby projektů LACE-TAP a LACE-Phare CBC. Hlavní činnosti projektů LACE •

Tvorba sítí mezi odborníky, kteří jsou zapojeni do přeshraniční spolupráce (Interreg a Phare CBC), umožňujících výměnu know-how a zkušeností.

•

Webové stránky obsahující publikace LACE, profily příhraničních regionů, informace o programech a projektech.

•

Pracovní setkání, semináře a konference organizované v příhraničních regionech zajišťují ideální prostor pro tvorbu sítí, stejně jako pro diskuse a rady ohledně postupů, realizačních aspektů, programů a struktur přeshraniční spolupráce.

•

Publikace vydávané jako výsledky výzkumu, kam patří technické dokumenty (např. praktické průvodce a příručky), informační letáky, barevné časopisy určené pro širší veřejnost (v rámci LACE-TAP) a informační bulletin LACE-Phare CBC.

•

Poradenská činnost určená příhraničním regionům a Evropské komisi zahrnující odborné zprávy (např. Instituční aspekty přeshraniční spolupráce, diskusní příspěvek o budoucnosti námořní spolupráce, studie o řízení financí).

•

Kanceláře LACE v 10ti příhraničních regionech EU v rámci LACE-TAP a 6 informačních míst v příhraničních regionech zemí střední Evropy byly zřízeny za účelem poskytovat informace o programech a projektech, strategiích atd., šířit informace o praktických zkušenostech, pomáhat organizovat pracovní setkání/konference, zajišťovat překlady a pomáhat vytvářet sítě mezi příhraničními regiony.

•

Vědecký technický výbor tvořený vědeckými pracovníky z univerzit a výzkumných ústavů, který zajišťuje odbornou stránku při řešení strategických a politických otázek a tvorbě publikací.

Více informací získáte na adrese: http://www.lace.aebr-ageg.de

V dubnu 2000 Komise také pověřila sdružení AEBR realizací RCBI (Iniciativy budování regionálních kapacit) v rámci programu Tacis CBC. RCBI zahrnuje západní příhraniční regiony Ruské federace, Běloruska, Ukrajiny a Moldávie. Iniciativa zajišťuje dlouhodobou a krátkodobou technickou podporu, hodnotící zprávy o příhraničních regionech, školící semináře a studijní pobyty.


Strana 11

PRŮVODCE LACE

KAPITOLA A 5: Technické požadavky

PŘEHLED: Tato kapitola se zabývá technickými požadavky přeshraničních programů podporovaných Evropskou unií, zejména těch, které jsou zařazeny pod iniciativy Interreg (Oblast A) a Phare CBC. Zabývá se: průběhem přeshraničních strategií; obsahem a strukturou přeshraničních programů; požadavky při hodnocení programů; ukazateli při monitorování a hodnocení.

HLAVNÍ BODY:

• Přeshraniční strategie a programy by se měly připravovat na základě přeshraničního

partnerství a měly by obsahovat společnou strategii a jednotný program pro obě strany hranice. Program by měla provázet „Dohoda Interreg“ uzavřená mezi partnery.

• Program by měl obsahovat (strategické a operační) cíle, priority a opatření (založené na

typech činností, které vyhovují odpovídajícím předpisům EU). Jedna směrnice se věnuje JPD (společným programovým dokumentům), které jsou vyžadovány u programů na hranicích mezi EU a zeměmi střední Evropy a mezi zeměmi střední Evropy navzájem.

• Obecné požadavky hodnocení programů Strukturálních fondů EU, které se vztahují na přeshraniční programy (předběžné, průběžné a konečné hodnocení).

• Programy přeshraniční spolupráce by měly díky svým charakteristickým vlastnostem dodržovat zvláštní metody při monitorování a hodnocení: • předběžné hodnocení, včetně specifikace analýzy SWOT a komplementarity s hlavními programy; • definování kvantitativních a kvalitativních ukazatelů (pro určení východisek a měření výstupů, výsledků a dopadů); • zdroje informací.

LITERATURA:

•

Směrnice Evropské komise týkající se iniciativy Interreg III: OJ 2000/C 143/08 (28. dubna 2000)

•

Směrnice Evropské komise týkající se iniciativy Phare CBC: 2760/98 (prosinec 1998)

• Evropská komise, Nové programové období 2000-06: Metodické pracovní listy (o

monitorování a hodnocení) - http://onforagio.cec.eu.int/wbdoc/docoffic/working/sf2000_en.htm

A 5 Technické požadavky

Strana 1

PRŮVODCE LACE

Přeshraniční strategie a programy Postupem času se strategie přeshraničního rozvoje staly oblíbenými mechanismy řízení hospodářského a sociálního rozvoje v příhraničních regionech. Takový strategický rámec přináší budoucí „vizi“ a určuje cíle a priority rozvoje příhraničního regionu. Tento typ rámce navíc počítá s plánovanou a integrovanou činností, nikoliv s jednorázovými a nekoordinovanými kroky. Ucelené přeshraniční strategie zajišťují přirozený rozvoj povznesený nad každodenní problémy a tvoří vhodný rámec pro finanční programy. Formulace strategie regionálního rozvoje jednotlivých regionů je důležitá, avšak ještě důležitější je společná příprava takové strategie v přeshraničním regionu. Tato potřeba vyplývá z faktu, že v přeshraničním regionu jsou zastoupena odlišná státní území a je třeba minimalizovat „efekt hraniční závory“. Také je nutno mezi oběma stranami regionu zmenšit rozdíly v rozvoji a příjmech. Dříve se spolupráce mezi účastníky v přeshraničních regionech soustředila zejména na otázky, které se týkaly fyzického plánování a možná částečně dalších věcí. Dnes je zřejmé, že probíhá plodná výměna na širokém poli nejrůznějších otázek a problémů, počínaje sociálně-kulturní spoluprací, přes otázky kolem životního prostředí a konče problémy hospodářského rozvoje. Důležité je, že formulace přeshraniční strategie umožňuje společně rozumět problémům a příležitostem a společně je rozvíjet. Příprava společné strategie přeshraničního rozvoje dává oběma stranám hranic příležitost ke spolupráci a společnému určování budoucnosti jejich přeshraničního regionu. Pomůže také každé straně pochopit tu druhou a posílí organizační, obchodní a další vazby, které již existují, k prospěchu všech zainteresovaných stran. Spolupráce a společná činnost v přípravné fázi takové strategie navíc zajistí pevný základ pro nastupující společné aktivity při definování programu, jeho realizaci a monitorování, stejně jako pro vývoj dalších, čistě společných projektů ryze přeshraničního charakteru. Základní kroky v přípravě strategie ukazuje diagram níže. Mezi důležité předpoklady skutečného přeshraničního rozvoje a účinného řízení přeshraničního programu patří navázání přeshraničního partnerství, které je podloženo formální dohodou. V případě programů Interreg/Interreg, Interreg/Phare CBC a Phare CBC/Phare CBC by se mělo jednat o široké přeshraniční partnerství, ve kterém by měly figurovat regionální a místní orgány a příslušné státní orgány. Složení a funkce takových partnerství se budou lišit region od regionu, podle odlišností ve strukturách, pravomocích a tradicích. Do partnerství by se také měly vhodným způsobem zapojit sociální partneři a další relevantní orgány. Partnerství by se mělo rozvíjet od počátku, tj. od fáze vypracování společné strategie až po realizaci jednotlivých operací. Dobré příklady z praxe nám ukazují, že u „tradičních státních“ programů postačí běžný programový dokument, ale v případě přeshraničních programů by měl být dokument doplněn samostatnou dohodou, která by překonala rozdíly ve správních systémech obou stran hranic a podrobně by vyložila předpisy a směrnice EU. Mezi partnery přeshraničního partnerství by bylo vhodné uzavřít komplexní dohodu Interreg (nebo Intereg/Phare CBC nebo Phare CBC/Phare CBC), přestože to předpisy a směrnice EU nevyžadují. Tato dohoda by měla vzniknout současně s navrhovaným programem, aby se mohly vytvořit podmínky realizace, které by se blížily podmínkám tradičních státních programů. Dohoda by měla definovat členství v monitorovacích a řídících výborech, vytvořit společné postupy pro všechny podprogramy, určit orgán(y) pro řízení financí a měla by řešit otázky


Strana 2

PRŮVODCE LACE finančních závazků mezi státními a regionálními/místními partnery. Měla by se také dotýkat otázek jako je spolufinancování a úloha stávajících přeshraničních struktur, jako jsou euroregiony. Seznam hlavních bodů takové dohody ukazuje Tabulka A.5.1. Pro každou státní hranici bude sestaven jednotný program (společný programový dokument v případě programů Interreg/Phare CBC nebo for Phare CBC/ Phare CBC). Program musí zahrnovat obě strany hranice a daný příhraniční region musí chápat jako „jednotný sociálněekonomický a geografický subjekt“. Každý takový program by měl podle pojetí daném směrnicí Evropské komise pro Interreg IIIA, obsahovat podprogramy na regionální úrovni, které budou z hlediska řízení samostatné (tj. každý z nich bude mít vlastní řídící výbor a rozhodovací pravomoc při výběru projektů). V oprávněných případech (např. velmi dlouhé hranice a dobře fungující spolupráce založená na dobře zavedených přeshraničních strukturách) směrnice počítá s tím, že bude sestaven jeden program pro jeden přeshraniční region (např. na úrovni euroregionu).

PROCES PŘÍPRAVY STRATEGIE SOUČASNÁ SITUACE & SWOT

VIZE

MONITOROVÁNÍ & HODNOCENÍ

CÍLE /PRIORITY REALIZACE

OPATŘENÍ / PROJEKTY


Strana 3

PRŮVODCE LACE

Náplň a struktura přeshraničních programů Přeshraniční programy by měly obsahovat systematický popis a rozbor. Popis současného stavu by se měl týkat přeshraničního regionu jako celku a měl by zahrnovat: • • • • •

Výčet rozdílů, rozporů a možností rozvoje; Podrobný rozbor jednotlivých sektorů; Popis z hlediska schopností konkurence a inovací, malých a středních podniků, zaměstnanosti a trhu práce; Popis stavu životního prostředí regionu; Popis využívaných finančních zdrojů, hlavních výsledků operací z minulého programového období a jejich hodnocení.

Popis stávající situace by měl být zakončen systematickou analýzou SWOT, která by měla hodnotit společně celý přeshraniční region. Analýza SWOT by měla věnovat zvláštní pozornost problémům (kam patří slabiny a hrozby), které jsou spjaty s hranicí, a společným přeshraničním „potenciálům“ (kam patří silné stránky a příležitosti). Přeshraniční strategie a programy by měly být spojeny s širší politikou regionálního rozvoje a měly by vystupovat jako rozšíření a doplněk hlavních tradičních programů, které v případě členských států EU spadají pod Strukturální fondy a v případě kandidátských zemí pod iniciativu Phare a další předvstupní nástroje (ISPA, SAPARD). Rovněž je třeba brát v úvahu výhledy evropského prostorového plánování. Strategie dlouhodobé přeshraniční spolupráce by měla obsahovat představu o budoucí podobě přeshraničního regionu, popis strategických cílů a hlavních priorit a opatření pro dosažení těchto cílů. Z praktického hlediska je třeba, aby byly hlavní body analýzy SWOT (problémy a potenciály) spjaty s hlavními oblastmi činností, které mohou podporovat nástroje EU. Tímto způsobem mohou být určeny hlavní programové priority a opatření. To znázorňuje Tabulka A.5.2. Každá priorita a opatření se může dále rozvíjet z hlediska operačních cílů, cílových skupin, hledisek výběru projektů, očekávaných výsledků/ukazatelů a možných opatření. Tento případ ukazuje Tabulka A.5.3. Priority by měly být početně omezeny (řekněme maximálně 5) a měly by obsahovat rámec opatření vlastní realizace. Následující příklad ukazuje, jak by mohly priority a opatření vypadat. Vždy by měla být zmíněna koncepce všech opatření technické podpory nutných pro přípravu, monitorování a hodnocení programu, pokud možno formou rozepsání priorit a opatření.


Strana 4

PRŮVODCE LACE

Příklad programové struktury (priority a opatření) Priorita A: Vylepšení infrastruktur - opatření 1: doprava - opatření 2: životní prostředí - opatření 3: veřejné služby Priorita B: Podpora rozvoje podnikání a obchodní spolupráce - opatření 1: průmyslové parky, obchodní „inkubátory“ - opatření 2: podpora malých a středních podniků, úvěrové plány Priorita C: Zemědělský a venkovský rozvoj - opatření 1: venkovský rozvoj Priorita D: Školení a zaměstnanost - opatření 1: odborná školení - opatření 2: zprostředkovatelství Priorita E: Občanské akce (fondy malých projektů) Priority a opatření realizace / technická podpora

Společné programové dokumenty (JPD) Předpisy Phare CBC z roku 1998 a směrnice Interreg III vyžadují, aby byly pro regiony na hranicích mezi zeměmi EU a zeměmi střední Evropy a mezi zeměmi střední Evropy navzájem připraveny společné programové dokumenty. Tento dokument bude shodný s „jednotným programem“, který se vyžaduje u vnitřních hranic EU v rámci iniciativy Interreg. Z toho důvodu musí obsahovat „společné rozvojové strategie a priority“ daného přeshraničního regionu, který se musí chápat jako „jednotný ekonomický a geografický subjekt“. Předpisy Phare CBC z roku 1998 a směrnice Interreg III přinášejí řadu zásad, které vedou k přípravě JPD: • •

•

Přípravu a monitorování realizace společného programu (JPD) bude zajišťovat přeshraniční struktura - společný výbor pro spolupráci; Program bude v případě přeshraničního regionu chápaného jako „„jednotný sociálněekonomický a geografický subjekt“ obsahovat: společnou rozvojovou strategii; společné priority; a společná opatření (bude-li to možné). Všechny činnosti, které budou při realizaci JPD použity, musí mít jasný dopad na druhou stranu hranice;


Strana 5

PRŮVODCE LACE • • •

Činnosti prováděné v rámci iniciativ Interreg a Phare CBC musí být zapojeny do širšího rámce politiky regionálního rozvoje (zejm. státní rozvojové plány kandidátských zemí nebo výhledy evropského prostorového plánování); Klíčovými body jsou partnerství a zapojení regionálních/místních činitelů regionálních/místních orgánů a sociálních partnerů (přístup zdola nahoru); Je třeba zajistit koordinaci a komplementaritu s hlavními předvstupními programy pomoci (Phare, ISPA, SAPARD) a Strukturálními fondy.

JPD bude schválen Společným koordinačním výborem (JCC) jako celek. Poté bude předložen Evropské komisi ke schválení. U programů Interreg a Phare CBC se bude při předkládání a schvalování uplatňovat jiný postup. Obecně bude nadále existovat základní rozdíl mezi oběma nástroji. Zatímco u programů Phare CBC budou JPD hrát nadále pouze orientační úlohu, v případě programů Interreg získají právní závaznost formou Programu iniciativy Společenství (CIP). U programů Interreg budou JPD/CIP předkládány Evropské komisi příslušnými členskými státy. Jakmile Komise program schválí, získá program samostatný příspěvek z Evropského fondu regionálního rozvoje. Komise také může po dohodě s příslušnými členskými zeměmi přidělit schválenému zprostředkujícímu orgánu celkovou dotaci pro celý program nebo jeho část. Každý program CIP bude provázet programový doplněk, který určuje plánovaná opatření pro realizaci priorit a který schvaluje monitorovací výbor daného CIP (tj. JCC). Tento doplněk musí být zaslán Evropské komisi nejdéle tři měsíce po rozhodnutí Komise o schválení CIP a je platný po celé období 2000-06 s tím, že může být přehodnocován a upravován podle Strukturálních fondů. U programů Phare CBC bude JPD odeslán Evropské komisi koordinátorem Phare v dané zemi a poté předán Řídícímu výboru Phare k projednání a diskusi. (V případě JPD, které se týkají hranic Phare CBC/Phare CBC, budou Komisi předkládat návrhy koordinátoři Phare obou zemí paralelně). Programy JPD, které spadají pod Phare CBC, jsou vnější programy Evropské unie poskytující pomoc a vyžadují každoroční schvalování systémem finančních návrhů a memorand, které každá žadatelská země předkládá Evropské komisi. Proto se v případě grantového systému Phare CBC vyžaduje každoroční schvalovací proces, zatímco u programů Interreg probíhá schvalovací řízení jednorázově pro celé sedmileté období.


Strana 6

PRŮVODCE LACE

Obecné požadavky hodnocení Hodnocení programu je jeden ze základních požadavků Strukturálních fondů a dalších finančních nástrojů EU. Hodnocení je nejpřínosnější, tvoří-li pevnou součást každodenního řízení programu a/nebo projektu. Obecně můžeme rozlišit tři druhy hodnocení: Předběžné (ex ante) hodnocení se provádí před zahájením programu a hodnotí se vhodnost programu a v něm navrhovaných činností. Konkrétněji posuzuje kvalitu strategie a cílů, vnitřní a vnější souvislosti programu a plánovaných opatření. Také určuje alokaci finančních prostředků, definuje cíle a ukazatele, výsledky a dopady. Průběžná hodnocení, která se provádějí během realizace, zjišťují, zda program a jeho činnosti probíhají podle časového harmonogramu a zda budou plánované výstupy nebo cíle dosaženy v určeném čase. Takové hodnotící studie označujeme jako mezidobé nebo střednědobé hodnocení. Během této fáze mohou být navrhovány korigující činnosti. Konečné (ex post) hodnocení se provádí po dokončení programu a posuzuje celkové i konkrétní dopady programu a v něm zahrnutých činností na cílové skupiny. Konečné hodnocení by mělo srovnat dosažené výsledky s původními (ex ante) cíli a mělo by posoudit a vyšetřit, proč došlo k nesrovnalostem. Výstup hodnocení by měl poskytnout vstupy pro plánování další fáze programu nebo projektu. Může vést k novému určení činností nebo jejich modifikacím anebo k výběru nových cílových skupin nebo činností.

Hodnocení programů přeshraniční spolupráce Programy Interreg mají povinnost provádět hodnocení na základě předpisů Strukturálních fondů. Evropská komise připravila pro všechny typy programů v novém programovém období 2000-20061 obecné metodické doporučení, které pojednává o předběžném hodnocení a ukazatelích pro monitorování a hodnocení. Obecné doporučení, které se týká Strukturálních fondů, však není dostačující a plně přijatelné pro programy přeshraniční spolupráce. Potřeba existence vlastní metody hodnocení programů přeshraniční spolupráce (Oblast A iniciativy Interreg a podobné programy jiných finančních nástrojů, zvláště Phare CBC) pramení ze specifik těchto programů. Jedná se zejména o tato: dvojitost cílů, které se týkají jak „regionálního rozvoje“, tak „přeshraniční spolupráce • a regionální integrace“; nadnárodnostní charakter institučních systémů, které jsou zapojeny do příprav a řízení • realizace těchto programů; rozdíly v dostupnosti informací, které na mnoha hranicích stále přetrvávají; • a v případě vnějších hranic EU rozdíly v předpisech, které se na každou stranu hranice • vztahují. Např. na straně EU předpisy vyplývající z iniciativy Interreg a na druhé straně vyplývající z programů Phare/Tacis CBC.

1

Nové programové období 2000-2006: metodické pracovní listy. Číslo 2: Předběžné hodnocení zásahů 20002006 Cíle1, 2 a 3. Číslo 3: Ukazatele pro monitorování a hodnocení: Orientační metodologie.


Strana 7

PRŮVODCE LACE Evropská komise tato specifika hodnocení programů přeshraniční spolupráce rozpoznala a vydala konkrétní směrnici pro hodnocení programů Interreg IIIA2 jako doplněk obecného metodického doporučení, které se zabývá hodnocením programů Strukturálních fondů.

Předběžné (ex ante) hodnocení Pokud má předběžné hodnocení splňovat „standardní“ požadavky Evropské komise, mělo by postihovat následující aspekty: •

Poučení z minulých zkušeností, kam patří hodnotící studie předchozích programů.

•

Kontext daného zásahu, • který se dotýká obou rozměrů přeshraničních programů: regionální rozvoj a přeshraniční regionální integrace; a • na základě společné přeshraniční analýzy SWOT, která rozpoznává problémy spojené s hranicí (tj. problémy způsobené „efektem hraniční závory“ nebo relativním periferním charakterem regionu) a společný potenciál rozvoje.

•

Základní a celková konzistence dané strategie, kde se hodnotí relevance, vnitřní konzistence a zejm. komplementarita se souvisejícími hlavními programy a politikami.

•

Určování cílů (kterého lze u programů přeshraniční spolupráce dosáhnout obtížněji než u hlavních programů Strukturálních fondů, zejména kvůli přechodné povaze mnoha cílů/dopadů - tato omezení lze vyřešit tím, že se vytvoří systém konkrétních ukazatelů Interreg/CBC a použije se smíšený balík kvantitativních a kvalitativních metod pro celou oblast hodnocení - lépe než se spoléhat na samostatné ukazatele).

•

Hodnocení očekávaného dopadu3 (který nelze v mnoha případech vhodným způsobem změřit ve smyslu „konečného dopadu“ (např. hrubý domácí produkt nebo pracovní místa), jako je to možné u hlavních programů - má-li být zachycen dopad daného programu, včetně přechodných dopadů a kvalitativních prvků, musí být určena komplexnější a jemnější sada „soustava měr“)

•

Systém realizace, tj. hodnocení naplnění požadavků plynoucích z předpisů a směrnic EU, např. přeshraniční partnerství v době přípravy programu, společné struktury pro řízení jeho realizace, společný rámec monitorování a hodnocení.

Ukazatelé Při předběžném hodnocení by měly být určeny ukazatelé, které slouží při sledování vývoje realizace daného programu a které mohou ve střední a konečné fázi pomoci určit programové: • Výstupy (např. vyškolení lidé, podniky, na které se vztahují opatření programu); • Výsledky (např. zvýšená kvalifikace, zvýšená obchodní aktivita); 2

Předběžné hodnocení a ukazatelé pro Interreg (Oblast A): http://onforagio.cec.eu.int/wbdoc/docoffic/working/sf2000_en.htm 3 Měla by se také vzít v úvahu komplementarita a proporcionalita. Pokud je program přeshraniční spolupráce mnohem menší než hlavní regionální rozvojový program stejného regionu, není tento aspekt předběžného hodnocení tak důležitý.


Strana 8

PRŮVODCE LACE •

Dopady (např. snížení nezaměstnanosti / zvýšení zaměstnanosti).

Ukazatelé dosažených cílů tvoří základ monitorování a hodnocení programu. Ukazatelé by měly sledovat strukturu programu a jeho „zásahovou logiku“, tj. měly by odpovídat odlišným úrovním: • Úroveň opatření (operační cíle); • Úroveň priorit (konkrétní cíle); • Programová úroveň (globální cíle). Tabulka A.5.4 ukazuje, jak mohou být ukazatelé vystavěny, aby odpovídaly zásahové logice programu. U každého ukazatele by mělo být možné určit jeho hodnotu ještě před začátkem realizace programu, tj. určit jeho základní (výchozí) hodnotu a jeho následně dosaženou hodnotu (což umožní změřit výsledky nebo dopady). Určování a používání ukazatelů by nemělo představovat žádný „mechanický“ úkon. Měly by se používat tak, aby poskytovaly dostatečně jednoznačný a smysluplný obraz stavu přeshraničního regionu před, v průběhu a po realizaci programu. Např. v případě navržených/vybraných ukazatelů dopadu by bylo vhodné v předběžné fázi zjistit, jestli jejich výchozí hodnoty odpovídají reálnému obrazu příhraničního regionu, tj. ověřit kontext zásahu, a potom mohou být použity jako ukazatelé kontextu/dopadu. U programů Interreg (Oblast A) a jim podobných, které mají určitá specifika, je vhodné použít ukazatele kontextu/dopadu jak pro: • výchozí hodnotu sociálně-ekonomické integrace (např. dojíždějící pracující, podniky obchodující na druhé straně hranice), tak pro • výchozí hodnotu přeshraniční spolupráce (např. stávající přeshraniční kontakty, fóra, struktury) a následně měřit dopad z hlediska oživení přeshraničního trhu práce, zvýšení obchodní aktivity a zintenzivnění instituční spolupráce. Tabulka A.5.5 slouží jako příklad konkrétních ukazatelů pro Interreg/CBC, které mohou být využity při měření programového kontextu a dopadů. Neexistuje jednotná sada ukazatelů, které by se měly používat pro všechny programy přeshraniční spolupráce v Evropě. Projektanti a řídící pracovníci každého programu by měli v kontextu jednotlivých přeshraničních regionů a podle typů činností daného programu vybrat nejvhodnější ukazatele. Je třeba vybrat jak kvantitativní, tak kvalitativní ukazatele. Tabulka A.5.6 přináší příklad ukazatelů Interreg/CBC pro každou oblast činností (předmět priorit), které jsou určené ve směrnici pro programy Interreg IIIA. Kromě ukazatelů specifikovaných pro Interreg/CBC mohou projektanti a řídící pracovníci použít další „standardní“ ukazatele, které navrhla Evropská komise pro hlavní programy Strukturálních fondů (viz výše).

Zdroje informací Obecnou vlastností ukazatelů pro Interreg/CBC (jako jsou ty uvedené v příkladech této kapitoly) je, že vyžadují zvláštní sběr informací, např. formou průzkumů. Může existovat několik výjimek v případech, kdy mohou být použity obecné statistické zdroje (např. přeshraniční


Strana 9

PRŮVODCE LACE dojíždění pracujících), ale není příliš pravděpodobné, že budou dostatečně aktuální a podrobné, jak to vyžadují jednotlivé etapy Interreg4. Pro některé typy činností (např. jednorázové fyzické činnosti jako je výstavba chybějícího spoje mezi sítěmi infrastruktur) a některé další kvalitativní ukazatele (např. podpis přeshraničních dohod) nemusí být sběr dat tak důležitý. Informace pro takého činnosti běžně pocházejí z programových zápisů a monitorovacích zpráv. U jiných aspektů, jako jsou aspekty názorové, může být sběr informací mnohem důležitější. Protože má-li být měření výsledků/dopadů přeshraničních programových zásahů smysluplné a hodnověrné, musí se jakéhokoli „pozorování“ přeshraničních názorů provádět s vysokou kvalitou a zkušeností. Získávání informací z informačních zdrojů je spojeno s velkými překážkami a vážnými důsledky. Platí následující: základem je metoda výběru, která by měla zaměřit na co nejnižší počet ukazatelů a jejich • maximální relevanci; ukazatelé se měly spojit podle cílové skupiny, aby se zjednodušil sběr dat (např. • obchody mohou dostat otázky, které se týkají několika měření/ukazatelů); sběr speciálních dat na přeshraničním základě by měl být připraven formou • standardizovaných a lehce opakovatelných průzkumů nebo skupin respondentů; od počátky by se měly brát v úvahu důsledky sběru informací na rozpočet programu, • který by měl obsahovat odpovídající finanční pokrytí.

LACE1573

4

Měla by však snaha zavést a používat dva systémy a zdroje informací pro stejnou skupinu ukazatelů (např. počet návštěvníků v opatřeních týkajících se turistického ruchu) i v případě vnějších hranic. Programy Interreg a Phare CBC by měly podporovat přizpůsobení zdrojů informací potřebám přeshraničního monitorování a hodnocení


Strana 10

PRŮVODCE LACE Tabulka A.5.1: Seznam hlavních bodů dohody typu Interreg (hranice Interreg/Interreg, Interreg/Phare-CBC, Phare-CBC/Phare-CBC)

✔ Oblast

Aspekty/otázky, které by měla dohoda definovat

Obecně

• • • • • •

Smluvní partneři Geografická oblast Předmět a trvání Zapojení sociálních partnerů a nevládních organizací „řídící orgán“/“realizační kancelář“ „platební orgán“/“platební kancelář“

Obecná kritéria projektů

• •

Strategické cíle Konkrétní programová kritéria projektu - přeshraniční charakter a dopad - princip partnerství - tvorba kapacit - celkové finanční zajištění obou stran hranic Vhodné činnosti Vhodní žadatelé Podmínky pro „úspěšnou realizaci“ (závěrečná zpráva, kritéria a postup pro schválení projektu) Vhodné náklady Typ dotace a pravidla spolufinancování (max. příspěvek od EU a z jiných zdrojů) Strategie odchodu a udržitelnost

• • • • • • Struktury

• • •

•

•


Monitorovací výbor programu - Složení - Rozhodovací postupy Společný technický sekretariát programu - Odpovědnosti Řídící výbor (pro každý podprogram) - Složení - Odpovědnosti - Rozhodovací postupy Rada (pro každý podprogram) - Složení - Odpovědnosti - Rozhodovací postupy Společný technický sekretariát (pro podprogram) - Složení - Odpovědnosti

každý

Strana 11

PRŮVODCE LACE Technické řízení

•

•

•

•

Řízení financí

• • •

Jasně daný postup žádání - Přijetí a zpracování žádostí o grant (např. role sekretariátu) - Přihlášky - Časový harmonogram Postup hodnocení a schvalování - Orgány odpovědné za různé kroky hodnocení / schvalování - Kritéria výběru Postup monitorování a hodnocení - Orgán / orgány odpovědné za monitorování / hodnocení - Postupy tvorby zpráv (zprávy o postupu prací a výroční zprávy) - Zpětná vazba výsledků hodnocení na plánovací proces Zamýšlená informační a propagační opatření (např. informace pro potencionální příjemce, profesionální organizace a širší veřejnost) Orgán odpovědný za řízení financí Principy možného přerozdělení dotací mezi podprogramy Přidělení konkrétních funkcí řízení financí (např. podřízenému orgánu nebo bance)

Finanční administrativa

• • •

Společný bankovní účet Účetnictví Využití úroků na bankovním účtu EU

Finanční závazky

• •

Smluvní podmínky s partnery projektu Platební postupy

Revize

• •

Účetní a revizní postupy Proplácení


Strana 12

PRŮVODCE LACE

Technická podpora

Spolupráce mezi občany & institucemi

Právní a správní spolupráce

Doprava & telekomunikace

Životní prostředí & energetika

Výzkum, technologie, kultura & zdravotnictví

Trh práce & sociální začlenění

hlavní body SWOT:

Rozvoj měst, venkova a pobřeží

oblasti činnosti:

Rozvoj podniků & malých a středních podniků

Tabulka A.5.2: Znázornění hodnocení, jak možné oblastí činnosti5 přispívají k problémům/potenciálům

Problémy

✓

V

Problém č. 1

✓

✓

V

Problém č. 2

✓

V

Problém č. 3

V m

m

✓

V

Problém č. …

Potenciál

✓

✓

V

Potenciál č. 1

V

Potenciál č. 2 Potenciál č. 3 Potenciál č. …

✓

V 5

: velký vliv

m

: menší vliv

Prioritní tematické okruhy iniciativy Interreg IIIA


Strana 13

PRŮVODCE LACE

Tabulka A.5.3: Programová „matice“ Priority

1.

Prostorová struktura

Opatření

Rozvojové plánování Infrastruktura Doprava Průmyslové oblasti

2.

Ekonomie, technologie a inovace

Spolupráce malých středních podniků

a

3. Prostředí, příroda, krajina

4. Trh práce

Životní prostředí, příroda krajina

Přeshraniční trhů práce

Zemědělství Turistický ruch Volný čas vč. sítí

5.

rozvoj

Sociálněkulturní integrace

Posílení sociálněkulturních sítí

6. Technická podpora

Studie

a Sítě

Ochrana kulturního turistického dědictví

a

Řízení programu

Cíle

Realizační organizace

Cílové skupiny

Kritéria výběru projektu

Výsledky Ukazatelé

/


Strana 14

PRŮVODCE LACE

Tabulka A.5.4: Ukazatelé a zásahová logika programu

„Zásahová logika“ Programová úroveň

Globální cíle

Dopady

Konkrétní cíle

Výsledky

Operační cíle

Výstupy

Úroveň priorit

Úroveň opatření

Projektová úroveň


Programové operace

Hlavní programy Snížení nezaměstnanosti v cílových skupinách

Příklady ukazatelů specifické pro Interreg/CBC (1) specifické pro Interreg/CBC (2) Zvýšení počtu dojíždějících přes Zvýšení míry zaměstnanosti hranice / nábor na druhé straně v cílové skupině hranice

Zlepšení práceschopnosti cílových skupin pomocí školení

Zlepšení přeshraniční práceschopnosti pomocí dvojí kvalifikace (procento lidí s dvojí kvalifikací)

Zvýšení počtu pracovních míst v turistickém ruchu, včetně prací vykonávaných cílovými skupinami

Finanční zajištění školení daných cílových skupin

Počet lidí s dvojí kvalifikací

Zvýšení počtu turistů

Školící projekty

Přeshraniční školící projekty

Projekt na podporu přeshraniční turistiky

Strana 15

PRŮVODCE LACE

Tabulka A.5.5: Příklady ukazatelů kontextu / dopadu specifické pro Interreg/CBC Typ ukazatele 1.1

INSTITUČNÍ SITUACE Stupeň spolupráce v oblasti „základních“ veřejných služeb

1.2

Stupeň spolupráce v jiných oblastech

2.

FYZICKÁ SITUACE (Infrastruktura a veřejné služby)

2.1

2.2

Propojení sítí: • Dopravní sítě (silnice, železnice) • Sítě veřejných služeb • Telekomunikační sítě • Energetické sítě Přeshraniční veřejná doprava

2.3

Přeshraniční poštovní služby

2.4

Přeshraniční telekomunikace

1.


Měření

Definice Styky / spolupráce mezi organizacemi, které jsou odpovědné za pohotovostní služby, ochranu životního prostředí, nemocnice, využívání přírodních zdrojů apod. Styky / spolupráce mezi sociálněekonomickými organizacemi (např. obchodními komorami, školícími agenturami, univerzitami apod.)

% organizací s: • neformálními styky; • ad hoc fóry; • dohodami o spolupráci (např. mezi hasiči) • formálními přeshraničními strukturami % organizací s: • neformálními styky; • ad hoc fóry; • dohodami o spolupráci; • formálními přeshraničními strukturami

Odstranění chybějících propojení (nebo integrace sítí)

Dokončení a zprovoznění chybějících propojení

Přeshraniční služby pro cestující Cena / frekvence přepravy cestujících Cena / rychlost poštovní služby mezi sousedními regiony Cena za telekomunikační služby mezi sousedními regiony

Dostupnost přeshraničních služeb pro cestující Cena / frekvence Cena / rychlost Cena

Strana 16

PRŮVODCE LACE

3. 3.1

SOCIÁLNĚ-EKONOMICKÁ SITUACE Přeshraniční spřízněnost / aktivita občanů

3.2

Přeshraniční obchodní aktivita

3.3

Aktivita přeshraničního trhu práce

3.4

Aktivita přeshraničního vzdělávání


Obyvatelé na jedné straně hranic rozumějí / používají jazyk druhé strany Obyvatelé z jedné strany hranic navštěvují přátele, kulturní zařízení/akce, nakupují atd. na druhé straně Podniky na jedné straně hranic s obchodními zájmy na druhé straně Pracovníci zapojení do přeshraničních aktivit Studenti zapojení do přeshraničních aktivit

% populace hovořící jazykem druhé strany % populace sleduje média druhé strany: rádio, TV, tisk % populace a frekvence % s kontakty na druhé straně * % prodávající významnou část (např. % obratu) svého zboží/služeb druhé straně * % pracujících na druhé straně * % s dvojí kvalifikací % studujících na druhé straně * % studující pro získání druhé kvalifikace

Strana 17

PRŮVODCE LACE

Tabulka A.5.6: Příklady ukazatelů výstupu / dopadu specifické pro Interreg/CBC Čís.

Výstup Výsledek

1.

Typ ukazatele

Definice

Měření* / Vlastnosti

Zdroj informací

Podpora rozvoje měst, venkova a pobřeží

1.1a

Výstup

1.1b

Výsledek

2.

Plánovací systémy

Společné plánování pro příhraniční regiony (nebo konkrétně pro městské / venkovské / pobřežní oblasti)

Zavedení spolupráce mezi 1 plánovacími odbory: • plánovací fóra (QL) • společné pracovní skupiny (QL) • společné studie (QL/QT) • společné plánovací směrnice nebo plány (QL) Intenzita a kvalita rozvoje měst, Vyrovnaný rozvoj příhraniční(ch) Dosažení vyrovnaného rozvoje 2,3 venkova a pobřeží oblasti(í) z hlediska např. staveb (QT), zvýšení pracovních příležitostí (QT), kvalita životního prostředí (QL) atd. Rozvoj podnikání, malých a středních podniků, turistického ruchu a iniciativ zaměstnanosti

2.1a

Výstup

Přeshraniční sítě malých a středních podniků

Styky / Spolupráce s malými a středními podniky

2.1b

Výsledek

Přeshraniční sítě malých a středních podniků

Malé a střední podniky zapojené do přeshraniční spolupráce

2.2a

Výstup

Marketing kvalitní turistiky

Společná marketingová strategie a marketingové aktivity


Počet malých a středních podniků zapojených do přeshraničních projektů (QT) Zvýšení podílu malých a středních podniků, které mají: • dohody o spolupráci (QT) • joint venture (QT) • Struktury pro spolupráci mezi turistickými kancelářemi (QL) • Společné informační služby

1 3

1

Strana 18

PRŮVODCE LACE

• 2.2b

Výsledek

3.

Marketing kvalitní turistiky

Počet turistů

(QL) Společné propagační akce(QL)

Zvýšení počtu turistů: • kvalitní turistiky (QT) • u návštěvníků, kteří pobývají na obou stranách hranic (QT)

2,3

Zřízení společných služeb zprostředkování práce (pracovní agentury, databáze volných míst & možnosti školení) Zvýšení: • počtu (nebo procenta) osob školících se na straně hranic • počtu (nebo procenta) přeshraničních pracovních míst Vytvoření a provádění územních smluv o zaměstnanosti (QL) Počet (a kvalita a relevance vzhledem k cílům) přeshraničních projektů / iniciativ pro rozvoj zaměstnanosti (QT & QL)

1

Integrace trhu práce a podpora sociálního začlenění

3.1a

Výstup

Služby trhu práce

3.1b

Výsledek

Činnost trhu práce

3.2a

Výstup

3.3b

Výsledek

Územní smlouvy o zaměstnanosti Projekty/iniciativy rozvoje zaměstnanosti

4.

Společné služby zprostředkování práce (např. EURES) nebo propojení zprostředkovatelských služeb Lidé dojíždějící za prací nebo školením

Přeshraniční územní smlouvy o zaměstnanosti Projekty/iniciativy rozvoje přeshraniční zaměstnanosti (zaměřené na přeshraniční integraci trhu práce) Spolupráce v oblastech RTD, kursů, kultury a zdravotnictví

4.1a

Výstup

Spolupráce mezi organizacemi

4.1b

Výsledek

Projekty RTD


Spolupráce mezi výzkumnými centry a podniky z obou stran hranice v RTD Rozvoj přeshraničních projektů RTD výzkumnými centry a

•

zřízení struktur pro přeshraniční spolupráci (např. sítě, fóra) (QL) Zvýšení: • počtu přeshraničních projektů

2, 3

1 1

1 3

Strana 19

PRŮVODCE LACE podniky z obou stran hranice

4.2a

Výstup

Kulturní akce

4.2b

Výsledek

Kulturní činnost

5.

Přeshraniční kulturní akce (festivaly, výstavy) Obyvatelé zapojení do kulturní činností (ne pouze projekty Interreg) na druhé straně hranice

1 3

Ochrana životního prostředí a obnovitelné formy energie

9.1a

Výstup

Systémy tísňového volání

Zavedení přeshraničních systémů tísňového volání (např. v přímořských oblastech, ústí řek, v lese)

9.1b

Výsledek

Systémy tísňového volání

Případy nouze

9.2a 9.2b

Výstup Výsledek

Úprava vody Znečištění řek

Výstup

Železniční infrastruktura

6. 6.1a

RTD (QT) • zvýšení kvality přeshraničních projektů RTD (QL) • počet organizací zapojených do přeshraničních projektů RTD (QT) • počet pořádaných akcí (QT) • počet účastníků (QT) Zvýšení počtu (nebo procenta) obyvatel zapojených do kulturních činností na druhé straně hranice (QT)

Instalace úpraven vody Přítomnost znečištění v přehraniční/ch řece/kách Základní infrastruktura přeshraničního zájmu


Vybudování chybějících

•

dohoda o spolupráci s organizacemi ochrany životního prostředí atd., které reagují na tísňová volání (QL) • instalace síťových monitorovacích stanic (QL) Omezení: • počtu případů nouze (QT, QL) • ztráty na životech a materiální škody způsobené případy nouze (QT, QL) Dokončení a provoz úpraven (QL) Procento snížení znečištění říční vody (QT)

1

Dokončení a provoz chybějících

1

2, 3

1 3

Strana 20

PRŮVODCE LACE přeshraničních tratí mezi železničními sítěmi Doba přepravy mezi většími městy obou stran hranice a pohodlí cestování Spolupráce organizací, které odpovídají za veřejnou dopravu přeshraničních dopravních služeb (autobusy, železnice)

tratí (QL)

6.1b

Výsledek

Získaná úspora času a pohodlí

6.2a

Výstup

Správa veřejné dopravy

6.2b

Výsledek

Služby veřejné dopravy

Přeshraniční služby veřejné dopravy Právní a administrativní spolupráce

Zavedení a provoz přeshraničních služeb veřejné dopravy (QL)

Výstup

Překážky jednotného trhu (např. které ovlivňují přeshraniční spotřebitele)

•

7. 7.1a

Přípravné práce (pilotní projekty, studie) pro řešení problémů, které se týkají přeshraničních spotřebitelů

Snížení doby přepravy (QT) a zvýšení pohodlí cestování (QL)

3

• •

1

• •

7.1b

Výsledek

8. 8.1a

Překážky jednotného trhu (např. které ovlivňují přeshraniční spotřebitele)

Uvědomění spotřebitelů a stížnosti

• •

studie proveditelnosti (QL, QT) společná příprava koordinovaných jízdních řádů (QT)

1

1 spolupráce (např. zřízení pracovních skupin) (QL, QT) dokončení studií a pilotních projektů (QL, QT) společné/dvojjazyčné publikace o právech spotřebitele (QL, QT) 3 zvýšení uvědomění o právech spotřebitele (QL, QT) 2,3 pokles stížností spotřebitelů (QT)

Spolupráce mezi občany a institucemi Výstup

Spolupráce mezi občany a (soukromými, dobrovolnými) organizacemi


Styky / spolupráce mezi občanskými organizacemi, např. mládežnické skupiny, skupiny za občanská práva, spotřebitelské organizace

Počet osob a organizací zapojených do přeshraničních projektů (QT)

1

Strana 21

PRŮVODCE LACE 8.1b

Výsledek

Spolupráce mezi občany a (soukromými, dobrovolnými) organizacemi

Vzájemná znalost a porozumění historie, tradic atd.

8.2a

Výstup

Znalost sousedního jazyka

Jazykové kursy

8.2b

Výsledek

Znalost sousedního jazyka

Využití sousedního jazyka

9.

•

hlubší vzájemná znalost historie, tradic atd. (QL, QT) • hlubší vzájemné porozumění (QL) Počet účastníků jazykových kurzů (QT) Zvýšení podílu (určité části) populace s dobrou znalostí sousedního jazyka (QT)

3

1 3

Technická podpora

9.1a

Výstup

Studie proveditelnosti / přípravné studie Přeshraniční projekty

Přeshraniční studie

9.1b

Výsledek

9.2a

Výstup

Přeshraniční programové struktury

Tvorba struktur programů přeshraniční spolupráce

9.2b

Výsledek

Přeshraniční programové struktury

Společné přeshraniční řízení programu

Nové návrhy přeshraničních projektů

Počet a kvalita vypracovaných studií (QT,QL) • zvýšení počtu ryze přeshraničních projektů (s rovnocenností přeshraničních partnerů) • zlepšení kvality překládaných grantových projektů (QL) a míra úspěšnosti (QT) Zřízení a provoz přeshraničních programových struktur (QL) Úspěšnost ryze společného řízení programu (společná rozhodnutí obou stran pracujících dohromady ve všech fázích řídícího procesu) (QL)

1,3

1 1,3

* nebo potvrzení o plnění cílů v případě kvalitativních ukazatelů QL: kvalitativní QT: kvantitativní 1: programové zápisy/monitorovací zprávy 2: statistické zdroje 3: průzkum / studie


Strana 22


KAPITOLA B 1:

Etapy spolupráce a vhodné struktury

Přehled: V této kapitole jsou pojednány vhodné struktury (euroregiony, pracovní sdružení, atd.) přeshraniční spolupráce, jejich rozvoj a stav spolupráce. V souvislosti s rozvojem bude diskutována spolupráce orientovaná na jednorázové případy, jakož i spolupráce zaměřená na rozvoj a strategii. V souvislosti s etapami rozvoje bude pojednáno počáteční stadium vypracování přeshraničních analýz, koncepcí a strategií a dále pokročilé stadium řízení a realizace přeshraničních programů a projektů.

Hlavní body: - Jednorázové aktivity a iniciativy jednotlivých osob nebo skupin osob jsou na počátku jakéhokoliv typu přeshraniční spolupráce. Z nich se vyvíjí euroregiony a pracovní sdružení.

- Přeshraniční analýzy, rozvojově a strategicky orientovaná spolupráce jsou zapotřebí pro využití endogenního potenciálu příhraničních regionů. - Pravidelné kontakty se sousedícím příhraničním regionem jsou významným krokem ke spolupráci. V řadě případů dochází k vytvoření přeshraničních informačních sítí a podobných kontaktních mechanismů. Jsou-li přeshraniční struktury zapotřebí, mají tendenci býti nejprve „lehčí“ a „nezávaznější“. - Vývoj přeshraničních koncepcí a strategií znamená spolupráci mezi partnery na obou stranách hranice od samého počátku. Partneři společně vypracují sociálně ekonomickou analýzu přeshraničního regionu a společně stanoví strategické cíle pro budoucí společný rozvoj, jakož i hlavní akce. Přeshraniční struktury, jako jednatelství a trvalé pracovní výbory, jsou důležité k tomu, aby zajistily kontinuitu a podporu tohoto strategického procesu. - Vlastní rozvoj a provádění programu jsou nejvíce rozvinutými etapami přeshraniční spolupráce. Vyžadují struktury s technickými / administrativními a finančními, ale také politickými rozhodovací mechanismy. K tomu, aby byla vytvořena vhodná struktura - např. pro realizaci programu v rámci INTERREG nebo iniciativy Phare CBC ze strany EU - musí být úspěšně zvládnuto množství praktických problémů. - Hlavní zásady rozvoje příslušných struktur vycházejí ze zkušeností s dlouholetou přeshraniční spoluprací v Evropě: - Přeshraniční struktury by měly být vytvářeny pouze k tomu, aby odpovídaly požadavku na prohloubení a rozšíření činností v rámci spolupráce. Neměly by být prvním krokem přeshraniční spolupráce; - U přeshraničních struktur s rozhodovacími pravomocemi by měla existovat parita mezi partnery z obou stran hranice (nezávisle na ploše, počtu obyvatel); - Rozdíly ve strukturách a kompetencích představují v celé Evropě pro přeshraniční struktury nejčastější překážky. Proto je nutno hledat specifická regionální a praktická řešení pro každou přeshraniční situaci; - Přeshraniční struktury nejsou novou přeshraniční správní úrovní. Jsou přeshraničním středobodem a kontaktním místem k posílení efektivity přeshraniční spolupráce mezi místními / regionálními a národními institucemi na každé straně hranice.

B 1 Etapy spolupráce a vhodné struktury 2


Zdroje: -

-

Kapitola A.1: Důvody přeshraniční spolupráce Kapitola A.3: Právní nástroje usnadňující přeshraniční spolupráci. Evropská charta pro příhraniční a přeshraniční regiony, AGEG (Ohledně bližších informací kontaktujte prosím sekretariát LACE, AGEG: tel. +49-2562-702-32/22/36, fax: +49-2562-1639). Gabbe, Jens: EUREGIO-přeshraniční spolupráce a základna. U příležitosti sympozia k přeshraniční spolupráci v Evropě, jednání expertů 3./4. prosinec 1986, Straßburg, 1986. Gabbe, J./Martinos, H., a další: Institucionální aspekty přeshraniční spolupráce, Gronau, březen 1999.


Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci ___________________________________________________________________ Od jednorázových aktivit k dlouhodobé strategické spolupráci Politická, kulturní a sociální rozmanitost vedla v Evropě ke vzniku širokého spektra správních a právních systémů, struktur, zákonů a jurisdikcí. Různorodost systémů a struktur může činit každodenní přeshraniční spolupráci velmi obtížnou. Tato situace musí být překonána a příhraniční a přeshraniční regiony mohou působit jako mosty nebo kontaktní místa mezi národními státy s jejich strukturálními zvláštnostmi. Regiony, které jsou tím nejvíce dotčeny, mají nejen přímé zkušenosti s těmito problémy, nýbrž také zkušenosti při podpoře a realizaci spolupráce se všemi zúčastněnými partnery na obou stranách hranice. Stávající struktury pro přeshraniční spolupráci se mohou silně odlišovat pokud jde o generelní cíle (ad-hoc spolupráce nebo dlouhodobá trvalá spolupráce) a také stupeň spolupráce. V obou případech jsou k realizaci iniciativ a programů používány různé procesy, metody práce a postupy. Druh a způsob spolupráce mohou být taktéž velmi rozmanité. Ať už jsou zvoleny jakékoliv struktury: jejich výsledky v každém případě závisí na angažovanosti a důvěře lidí. Účast aktivních jednotlivců má na všech úrovních spolupráce zásadní význam. Zahrnuje politiky, odborníky ve veřejných institucích (např. regionální úřady, města a obce, vzdělávací zařízení), vědce, jednotlivce ze soukromého sektoru (např. podniky, profesní svazy a společnosti), z odborů a společenských seskupení. U pracovních struktur nalézáme dvě zásadní formy:

- jednorázově zaměřené aktivity Spolupráce, která probíhá za určitým účelem, např. k napojení přeshraničních sítí pro výměnu informací nebo k realizaci určitého opatření (stavba mostu přes hraniční řeku); - strategicky a rozvojově zaměřená spolupráce, zároveň nikoli jednorázově zaměřená na využití endogenního potenciálu příhraničních regionů prostřednictvím přeshraniční spolupráce, k podpoře nových hospodářských aktivit, k vytvoření pracovních míst, k ochraně životního prostředí a k sociálně kulturnímu rozvoji. V tomto ohledu je možno nahlížet na přeshraniční region jako na samostatnou identitu. Je zřejmé, že při všech snahách o přeshraniční spolupráci jsou vzhledem k různým stupňům spolupráce zapotřebí také různé struktury. V této souvislosti je mimořádně důležité vědět, že „vybudování“ přeshraničních struktur neznamená v prvé řadě vytvoření právních institucí - už vůbec ne institucí dle mezinárodního práva. Vybudování struktur znamená v prvé řadě spojení partnerů a organizací na regionální / lokální (a v některých případech národní) úrovni, které již existují, jakož i vytvoření trvalých možností (politické, technické, administrativní struktury) ke spolupráci, jako je např. vybudování společných sekretariátů nebo jednatelství. Taková spolupráce probíhá ve třech etapách: obeznámení se s partnery, vyvinutí strategií a řízení programů.


Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci ___________________________________________________________________ přispívají k rozvoji pochopení poměrů v Obeznámení se s partnerskými sousedící zemi. To má zásadní význam regiony pro vypracování územních plánů, v otázkách životního prostředí, a pro Obvykle začíná přeshraniční potřebná rozhodnutí v rámci spolupráce jednotlivými iniciativami, a hospodářských opatření nebo při to i když jsou cíle dlouhodobé. Často realizaci projektů v oblasti závisí na jednotlivých osobách, které infrastruktury. činí potřebné první kroky. To platí zejména pro hranice s citlivou politickou Jednorázově zaměřené aktivity stojí nebo historickou minulostí, s velmi na počátku jakéhokoliv druhu rozdílným kulturním zázemím nebo s spolupráce. Mohou tvořit základ pro problémy etnických menšin. dlouhodobou, strategicky zaměřenou přeshraniční spolupráci. Tyto Při prvních kontaktech má prvořadou jednorázové aktivity vytváří sítě a vedou prioritu nastolení ovzduší důvěry. v některých případech i ke strukturám s Důvěru je možno budovat pouze multiplikačním efektem, protože postupně. Poznat partnery na druhé představují platformu pro podporu straně hranice znamená získat znalosti všeobecné přeshraniční spolupráce. o jejich historické minulosti, tradicích a Nadto je možno využívat přeshraniční zvycích, o politických a právních informační sítě k navázání prvních strukturách, o právním systému a také kontaktů mezi aktéry v regionech, ti - a to má největší význam - ovládnout poté těží z výhodné spolupráce. jejich jazyk. Vypracování dvojjazyčných informací o specifických tématických oblastech Nástrojem, který může být v této první (např. šance na trhu, producenti) a fázi použit, jsou různá přeshraniční fóra statistik tento proces dále podporuje. a sítě, které jsou tvořeny po obou Tyto informace nejen zvyšují povědomí stranách hranice a podporovány z v příhraničních regionech, ale dláždí též jednoho jednatelství. Tyto sítě slouží cestu k navázání kontaktů mezi již nejen jako mechanismus k usnadnění existujícími aktéry na obou stranách spolupráce v oblasti infrastruktury, nebo hranice ze soukromé a veřejné oblasti k podpoře obchodních kontaktů, nýbrž (především malé a středně velké také k překonání podstatných překážek podniky), mezi podniky, inovačními (např. na kulturní, sociální, vzdělanostní centry, turistickými kancelářemi nebo a jazykové úrovni). Nabízí také řešení k výzkumnými ústavy univerzit. odbourání každodenních hraničních problémů. Přeshraniční spolupráce v Veřejné, soukromé nebo obecně sociálně kulturní oblasti platí dle prospěšné instituce mohou být do zkušenosti coby stejně důležitá, jako budování takových přeshraničních sítí spolupráce sociálně ekonomická. Často zapojeny. Spolupráce může probíhat se teprve tak vytvoří základ pro ad-hoc, buď na základě dohod nebo úspěšné přeshraniční projekty v oblasti prostřednictvím příležitostných hospodářství a infrastruktury. pracovních skupin nebo na základě Přeshraniční spolupráce v kulturní smluv na místní nebo národní úrovni. oblasti dosahuje většinou velmi rychle Taková poměrně volná spolupráce viditelných výsledků, které významně může vzniknout mezi místními orgány, B 1 Etapy spolupráce a vhodné struktury 5

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci ___________________________________________________________________ průmyslovými a obchodními komorami, přeshraničního regionu. Přitom stojí v zaměstnavatelskými svazy, odbory popředí společné problémy, tématické oblasti a obecné zájmy / potřeby v nebo jinými skupinami, které různých přeshraničních oblastech, a spolupracují se svými partnery na druhé straně hranice. méně geografické nebo administrativní faktory. Rovněž volba názvu regionu je Z různých jednorázově zaměřených důležitá! postupů je možno odvodit některé Cílem přeshraničních rozvojových obecné zásady pro zahájení úspěšné přeshraniční spolupráce: koncepcí je poskytnout informace a analýzy pro integrovaný a dlouhodobý - Přeshraniční spolupráce by měla (cca. 15 - 20 let) přístup, který definuje probíhat co nejblíže občanovi na specifické cíle a priority rozvoje, v jejichž rámci mohou být realizovány regionální a místní úrovni; jednotlivé projekty. V druhém kroku - Do práce by měly být zapojeni zvolení jsou z těchto dlouhodobých strategií vyvinuty krátkodobé operační programy politici (národní, regionální a místní a 1 je-li tak relevantní i evropští); (cca. 3 - 5 let). - Spolupráce by měla být založena na partnerství a subsidiaritě (směrem dovnitř i ven, tj. za účasti všech, kdo mohou přispět k přeshraničnímu procesu uvnitř a vně regionu); -

Přeshraniční struktury se svými orgány, společným jednatelstvím a se společným rozpočtem musí být rozvinuty coby výsledek a nástroj intenzivní spolupráce, nikoli samoúčelně.

Rozvoj přeshraničních „Koncepcí a rozvojových strategií“ Strategická a na rozvoj zaměřená spolupráce vyžaduje dlouhodobé úsilí. Je založena na analýze stávající situace, dosavadní přeshraniční spolupráci a na potenciálu k hospodářskému a sociálnímu rozvoji evropského, tj. přeshraničního regionu. V této analýze jsou definovány hlavní směry, cíle, priority, akcenty a oblasti činnosti přeshraniční spolupráce. Jedním z prvních kroků je vymezení

Řízení a realizace programu Realizace dlouhodobé přeshraniční spolupráce zaměřené na konkrétní úkoly vyžaduje funkční přeshraniční řízení. Přitom musí být zohledněny jak odpovědnosti a příslušnosti, tak také kvalitativní a časové priority. Při realizaci rozsáhlé přeshraniční strategie existují různé komponenty, jež mohou být zpracovány buď pouze s pomocí EU (např. iniciativy společenství INTERREG, Phare-CBC, TACIS-CBC) nebo s pomocí národních institucí (např. národní podpůrné programy) nebo je zvládnou přeshraniční regiony samy na komunální a regionální úrovni. Vzhledem k rozdílným strukturám a právním systémům v Evropě musí být pro praktické řízení takových přeshraničních projektů a programů vždy nalezena specifická řešení. Jak přeshraniční strategie, tak také realizace principů partnerství a 1

viz kapitola A.5


Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci ___________________________________________________________________ 2 subsidiarity jsou podstatnými vysoce rozvinutém stádiu spolupráce předpoklady pro úspěšné řízení naléhavě zapotřebí. přeshraničních rozvojových koncepcí / programů a projektů na komunální V přeshraničních rozhodovacích úrovni. Tyto zásady se musí odrážet v strukturách (pracovní sdružení nebo praktických řešeních, která jsou pro euroregiony), ať veřejnoprávních nebo každý příhraniční region vytvořena a soukromoprávních, by měla být při aplikována v různých fázích plánování obsazování příslušných orgánů zaručena parita členů z obou stran a realizace programu. hranice. Kromě toho by se měli na realizaci programů a projektů podílet všichni důležití aktéři z obou stran Tento dlouhodobý a trvalý přístup hranice (úřady, sociální partneři, slouží k aktivaci a využití existujícího ekologické svazy, atd.), kteří mohou prakticky přispět k přeshraniční endogenního rozvojového potenciálu příhraničního regionu prostřednictvím spolupráci. K tomuto účelu jsou vhodné přeshraniční spolupráce. Cílem je zejména pracovní okruhy (výbory), ve podpora nových hospodářských aktivit, kterých jsou projekty plánovány, rozvoj nových hospodářských základů, rozvíjeny a realizovány. V nich není vytváření pracovních míst, a další početně paritní zastoupení nutné, a to podpora přeshraničního rozvoje zejména tehdy, jestliže počet partnerů evropského příhraničního regionu ve musí býti rozdílný s ohledem na rozdíly všech oblastech života. Tento v národní správě, strukturách a strategický přístup - specifický pro kompetencích na obou stranách hranice. Tato široká účast všech konkrétní region k rozvoji příhraničního resp. přeshraničního kapacit přeshraničního regionu regionu podporuje EU celou řadou zaručuje: iniciativ a programů, zejména pak 3 programy INTERREG a PHARE-CBC. - skutečně přeshraniční hlavní směry V takovém stadiu spolupráce je důležité a oblasti činnosti; vytvořit stálou přeshraniční organizační - přeshraniční charakter programů a strukturu, aby mohl být tento proces strategického rozvoje a prověřování projektů; trvale monitorován. Může se tak dít - splnění kritérií EU pro INTERREG, formou představenstva, vytvořeného pro přeshraniční strukturu / region, Phare-CBC a požadavků národních jakož i formou stálých pracovních plánů a ustanovení, jestliže jsou tyto / nebo ve formě dobře rozvinuty; skupin a přeshraničního jednatelství s - vyváženost programů co do oblastí pracovníky z obou stran hranice. Takové přeshraniční a rozhodovací činnosti a projektů uvnitř struktury, jakož i finanční a technické přeshraničního regionu; podpůrné systémy (zevnitř a z vně příhraničního regionu), jsou v tomto - poskytnutí finančních prostředků z obou stran hranice (např. pro národní, regionální a místní 2 viz kapitola A.1 spolufinancování programů EU); 3 viz kapitola A.4 B 1 Etapy spolupráce a vhodné struktury 7

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci ___________________________________________________________________ decentralizované pravomoci, zda jsou kapacity k uskutečnění obeznámeny s realizací programu jako je INTERREG, a zda je možno jim přeshraničních projektů; přímo svěřit finanční prostředky nebo do jaké míry za ně mohou ručit. přeshraničních priorit - sledování během realizace; Zatímco vytvoření skutečných přeshraničních struktur v krátkém čase účelné vyhodnocení programů a je mimořádně obtížné, mohou být projektů. některé praktické dohody uzavřeny velmi rychle. Přeshraniční řízení Hlavní zásady pro vytváření programů a realizace projektů je možno vhodných struktur krátkodobě docílit pouze v rámci soukromého práva, dlouhodobě pak v Dlouhodobá, cílově orientovaná rámci práva veřejného. Bez větších přeshraniční spolupráce vyžaduje dříve obtíží je možno nejprve založit národní či později trvalé a závazné spolky / společnosti na obou stranách přeshraniční organizační struktury. Tyto hranice, přičemž tyto subjekty vychází struktury by měly disponovat ze stávajícího veřejného práva v každé technickými / administrativními , zemi. Tyto regionální / místní struktury finančními a rozhodovacími nástroji, a dle národního práva („berličky“ dle sice v souladu s jejich rostoucímu národního práva) slouží k uzavření úkoly. V rozhodovacích grémiích přeshraničních smluv na základě nesoucích politickou nebo řídící soukromého práva, s jejichž pomocí je odpovědnost by měli být partneři z možno vytvořit společnou přeshraniční obou stran hranice zastoupeni stejně 4 strukturu. na principu parity, a to nezávisle na velikosti, počtu obyvatel a jurisdikci. Poměrně dalece rozvinuté struktury spolupráce na německo - nizozemské Personál, který je v rámci jednatelství hranici jsou často označovány jako nebo sekretariátu obeznámen s výsledek zvláštních politických a přeshraničními úkoly, se musí geografických faktorů. I když to může odpovídat přeshraničnímu grémiu. To být částečně pravda, jsou přesto napomáhá překonávat překážky, které všechny základní předpoklady v celé se mohou vyskytnout vzhledem k Evropě totožné: především právní silným národním zájmům a struktury se musí orientovat dle provinčnímu myšlení. Je to jediná cesta rozdílných regionálních / místních a k dosažení přeshraničního regionálního národních požadavků. Že je to možné, konsensu, který je interně se v uplynulých letech ukázalo např. na akceptovatelný a navenek věrohodný. hranici mezi Španělskem a Portugalskem, na hranici Německa s Chybějící přeshraniční organizace / Polskem a Českou republikou, v struktury a strategie mohou vést při Rakousku, na hranici Irska a Severního podporování příhraničních regionů ke Irska nebo v severním Řecku, ale také značným pochybnostem na evropské a v asociovaných státech, jako jsou národní úrovni: např. jak dalece je možno přenést na příhraniční regiony 4

viz kapitola A.3


Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci ___________________________________________________________________ partnerů. Polsko, Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Rumunsko, Strategická přeshraniční spolupráce v Bulharsko nebo státy pobaltské. rámci pevných struktur (pracovní Stále se opakujícími chybami, které sdružení, euroregiony, atd.) je omezují přeshraniční struktury a zaměřena nikoli na vytvoření nové společné řízení programů, jsou pokusy přeshraniční správní úrovně, nýbrž harmonizovat kompetence a struktury slouží jako, centrum a motor na obou stranách hranice a vzájemně přeshraničních úkolů a kontaktů. je přizpůsobit, takzvaně coby Těžištěm je přitom přeshraniční servis předpoklad přeshraniční spolupráce. pro občany, hospodářství, oficiální Takové snahy zaberou mnoho let a instituce a sociální partnery. Tímto mohou se ukázat jako způsobem je možno pro přeshraniční kontraproduktivní. „euroregion“ učinit velmi mnoho, ať už jako „advokát pro přeshraniční Neboť žádný stát uvnitř nebo vně EU záležitosti“ nebo při řízení nebude měnit své kulturně a historicky přeshraničních programů a realizaci vzniklé struktury nebo kompetence pouze kvůli příhraničnímu regionu. Je konkrétních společných projektů. mnohem důležitější využít možnosti, jež Přeshraničního akceptování a existují na obou stranách hranice, a dát kompetencí je možno dosáhnout se cestami, které již na obou stranách především úspěšnými politickými a hranice existují. Pro všechny partnery praktickými aktivitami. Klíčovými prvky účastnící se přeshraniční spolupráce je především důležité, kooperovat v rámci jsou partnerství a subsidiarita, jak vertikální (zdola nahoru a obráceně), národních rámcových podmínek. To se tak také horizontální (přes hranice) mimořádně zřetelně ukázalo u různých mezi různými strukturami a bilaterálních nebo trilaterálních kompetencemi. To ukazuje, že aplikačních smluv „Evropské rámcové euroregiony nepřebírají kompetence konvence k přeshraniční spolupráci jiných a už vůbec nejednají proti státu; místních orgánů a institucí“ Rady naopak: regiony respektují partnery na Evropy (smlouva z Anholtu, smlouva z obou stranách hranice a jejich stávající Karlsruhe, atd.). sociální, kulturní, historickou a hospodářskou úroveň a různorodost. Přeshraniční regiony by rovněž neměly chybovat v tom, že se budou pokoušet dělat vše samostatně. Přeshraniční řízení projektů je zajisté nutné coby propojení všech nitek, avšak realizace jednotlivých projektů by měla zůstat úkolem institucí, organizací, svazů a všech ostatních orgánů / instancí a sociálních partnerů, kteří již uplatňují svoji odbornost na každé straně hranice. To nejen snižuje administrativní zatížení přeshraniční práce, ale posiluje také přeshraniční bázi regionu a angažovanost všech B 1 Etapy spolupráce a vhodné struktury 9

B2 STRUKTURY PRO SPOLUPRÁCI NA STRATEGICKÉ (PROGRAMOVÉ) ÚROVNI

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________

KAPITOLA B 2: Struktury pro spolupráci na strategické (programové) úrovni PŘEHLED:

Tato kapitola se týká hlavních faktorů, které napomáhají nebo brání rozvoji přeshraničních struktur. Seznamuje nás s řadou podrobností různých právních dokumentů a postupů, které máme k dispozici při vytváření přeshraničních struktur. Závěr kapitoly se zamýšlí nad tím, jaké přeshraniční struktury jsou vhodné pro řízení programu Interreg a dalších souvisejících programů EU.

HLAVNÍ BODY: •

Vznik přeshraničních struktur ovlivňuje mnoho faktorů. Mezi pozitivní faktory patří existence celkové ochoty partnerů ke spolupráci, rámcové dohody a podpůrné programy na podporu přeshraničních činností. Mezi negativní faktory patří omezení regionálních nebo místních orgánů státní legislativou a rozdílné pravomoci mezi jednotlivými úrovněmi správy v sousedních zemích.

•

Na multilaterální, bilaterální i trilaterální úrovni existují různé formy právních dohod (tj. konvence, smlouvy, protokoly, dohody), do kterých jsou zapojeny státní a/nebo regionální a místní orgány (viz též kapitola A.3).

•

Některé z těchto struktur vyžadují vznik nových organizací (nových právnických osob), existují však i případy neformálních struktur, které nemají žádnou právní formu. Některé struktury jsou stálé, zatímco ostatní vznikly pro účely řízení určitých programů EU, zejména programů Interreg a Phare CBC.

•

Přeshraniční struktury se mohou výrazně lišit z hlediska rozsahu funkcí, způsobilostí (technických, finančních, rozhodovacích) a účelu. Nejběžnější typy přeshraničních struktur jsou: - „Euroregiony“ (a obdobné struktury v severských zemích), které představují řádně zřízené právnické osoby, jsou víceúčelové a mají rozsáhlá oprávnění. Mnoho z nich hraje klíčovou roli při vývoji a řízení programů Interreg I, IIA a IIIA ; - „Pracovní společenství“ (a obdobná sdružení), která jsou založena na pracovních dohodách, mají omezená oprávnění a při řízení programů Interreg I a IIA byla použita jen zřídka (ale aktivně se podílela na studiích a na přípravě projektů).

•

Ze směrnic programu Interreg IIIA a Předpisů programu Phare CBC vyplývají nové požadavky na společné řízení programů, což vyžaduje vážně pojatou přeshraniční spolupráci na regionální nebo místní úrovni.

PŘÍKLADY: EUREGIO (D/NL) EUREGIO RHEIN-WAAL (NL/D) STORSTRØMS AMT / OSTHOLSTEIN (DK/D) ARGE ALP (A/D/I/CH) ARGE ALPEN-ADRIA (A/CH/D/H/HR/I/SLO) COMMUNAUTÉ DE TRAVAIL DES PYRÉNÉES (E/F) PAMINA (D/F) KENT – NORD-PAS-DE-CALAIS (UK/F) COMUNIDADE DE TRABALLO GALICIA-NORTE DE PORTUGAL (E/P) COMUNIDAD DE TRABAJO EXTREMADURA ALENTEJO (E/P) EUROREGION ELBE / LABE (D/CZ)

PROVENCES-ALPES-COTE D’AZUR (PACA) / RHONE-ALPES / LIGURIE / PIEMONT / VAL D’AOSTE (F/I) EUROREGION POMERANIA (D/S/PL) EUROREGION TATRY (PL/SK) EUROREGION NESTOS – MESTA (GR/BG) DKMT EUROREGION (RO/HU/YU) EUREGIO WEST NYUGAT – PANNONIA (A/HU) EUROREGION NEMUNAS – NIEMEN – HEMAH (LT/PL/BY) HELSINKI-TALLINN EUREGIO (FIN/EST) EUROREGION WEINVIERTEL-SOUTH MORAVIAWEST SLOVAKIA (A/CZ/SK)

B 2 Struktury pro spolupráci na strategické (programové) úrovni

10

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ FAKTORY, KTERÉ NAPOMÁHAJÍ NEBO BRÁNÍ ROZVOJI PŘESHRANIČNÍCH STRUKTUR Další pokrok v přeshraniční spolupráci vyžaduje stálé a „závazné“ přeshraniční struktury. Zkušenost ukazuje, že nejdříve nastupuje spolupráce a struktury ji teprve následují, obvykle jako postupný proces přizpůsobování a nacházení pragmatických řešení pro množství právních, správních a politických problémů. Tento proces by neměl být zaměřen na vytváření nové přeshraniční úrovně správy. Místo toho by měl být považován za přeshraniční „styčnou plochu“ nebo „burzu“ mezi relevantními úrovněmi správy, které existují na každé straně hranice. Termín „přeshraniční struktura“ neznamená vždy zřízení nových organizací, natož zřízení samostatných právnických osob. Poměrně často to představuje celou škálu různých mechanismů, které zahrnují přizpůsobení, provázání a spolupráci mezi existujícími orgány a množství formálních i neformálních dohod. Existuje mnoho faktorů, které ovlivňují vznik a rozvoj přeshraničních struktur. Toto jsou nejdůležitější z nich: Pozitivní faktory: - rozsáhlé zkušenosti s přeshraniční spoluprací; - dohody vztahující se ke konkrétnímu záměru; - rámcové dohody (např. mezinárodní smlouvy); - dostupnost finančních programů pro podporu přeshraničních činností.

Negativní faktory: - veřejnoprávní omezení místních nebo regionálních orgánů, která jsou dána národní legislativou; - rozdíly ve strukturách a pravomocích různých úrovní dohod a správy na obou stranách hranice; - nedostatek politické vůle, zejména na státní úrovni, k odstranění existujících omezení, např. pomocí národní legislativy nebo bilaterálních smluv. Na multilaterální nebo bilaterální či trilaterální úrovni existují různé formy právních dohod (tj. konvence, smlouvy, protokoly, dohody) zahrnující celostátní a/nebo regionální orgány. Mnoho takových dohod vytváří vhodnou základnu pro vznik a fungování přeshraničních struktur na strategické úrovni. Takové dohody představujeme v dalším textu. RÁMCOVÉ DOHODY Mezinárodní smlouvy mohou poskytovat vyčerpávající rámec pro přeshraniční a meziregionální spolupráci – a to jak pro veřejné, tak pro soukromé organizace. Různé typy mezinárodních smluv, konvencí a dohod byly využity pro podporu přeshraniční spolupráce na místní, meziregionální, mezivládní a nadnárodní úrovni. Na základě těchto smluv se mohou přeshraniční aktivity uskutečňovat mezi veřejnými orgány na různých úrovních (např. mezi státy a regiony, regiony a provinciemi, regiony a městskými radami, místními orgány a mezinárodními organizacemi) a mohou se týkat mnoha různých oblastí spolupráce. Na multilaterální úrovni již byla uzavřena celá řada smluv. Jedna z prvních multilaterálních dohod byla


10

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ Helsingforská smlouva – „Treaty of Helsingfors“ z roku 1962, která vytvořila právní základ pro spolupráci mezi severskými zeměmi. V této smlouvě se severské země zavazují k těsné spolupráci v právních, kulturních a sociálně-ekonomických otázkách i v oblasti technické infrastruktury a opatření na poli životního prostředí. V roce 1977 stanovila Nordická smlouva (Nordic Agreement) o přeshraniční spolupráci mezi městskými radami, kterou uzavřeli Finsko, Dánsko, Švédsko a Norsko, že spolupráce mezi městskými radami přes státní hranice by se měla uskutečňovat ve stejné míře a stejným způsobem jako mezi městskými radami v rámci jednoho státu. Dále se uvádí, že každá smluvní strana by měla dávat podněty k nezbytným změnám v národní legislativě, aby se taková spolupráce umožnila. Rada Evropy poskytla rámec hlavním smlouvám pro přeshraniční spolupráci v Madridské rámcové úmluvě o přeshraniční spolupráci mezi územními společenstvími nebo orgány1 z roku 1981 (a v následných protokolech). V hlavní části úmluvy, kterou ratifikovalo přes 25 států (duben 2000), se smluvní strany zavazují (v rámci svých národních zákonů) k řadě úkolů: odstraňování právních, správních a technických obtíží při přeshraniční spolupráci (Článek 4); uvážení možnosti poskytnout regionálním a místním orgánům zvláštní materiální prostředky za účelem zapojení do přeshraniční spolupráce (Článek 5); a předávat odpovídající informace ostatním smluvním stranám (Článek 6); svým vlastním regionálním a místním orgánům (Článek 7); a Radě Evropy (Článek 8). 1

Článek 2 Rámcové smlouvy definuje termín „územní společenství a orgány“ jako „společenství, úřady nebo orgány, které vykonávají regionální nebo místní funkce“.

V dodatku Úmluvy se navrhují modelové smlouvy a dohody o přeshraniční spolupráci upravené pro potřeby regionálních a místních orgánů. Zabývá se pěti různými modely mezistátních dohod a šesti modely rámcových dohod nebo smluv obecně použitelného nebo modelového charakteru; berou se v nich v úvahu různé stupně centralizace a rozdíly ve správních strukturách zúčastněných států: První skupina se týká modelových mezistátních dohod2: •

pro podporu spolupráce;

přeshraniční

•

o regionálních konzultacích;

přeshraničních

•

o místních konzultacích;

přeshraničních

•

o smluvní přeshraniční spolupráci mezi místními orgány;

•

o orgánech přeshraniční spolupráce mezi místními orgány.

Druhá skupina rámcových dohod se týká dohod, statutů a smluv mezi místními orgány: •

rámcová dohoda o zřízení konzultační skupiny mezi místními orgány;

•

rámcová dohoda o koordinaci při řízení přeshraničních místních veřejných záležitostí;

2

viz: Council of Europe (1989): European Outline Convention on Transfrontier Cooperation between Territorial Communities or Authorities, Strasbourg: Conseil de l'Europe.


10

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ •

rámcová dohoda o zřízení soukromoprávních přeshraničních sdružení;

•

rámcová smlouva o zřízení správních orgánů pro přeshraniční spolupráci mezi místními orgány;

•

rámcová smlouva o poskytování dodávek nebo služeb mezi místními orgány v příhraničních oblastech (veřejnoprávního typu);

•

rámcová dohoda o zřízení orgánů pro přeshraniční spolupráci mezi místními orgány.

1.12.1998 vešel v platnost dodatkový protokol k Madridské úmluvě, který obhajuje zřizování stálých institucí pro přeshraniční spolupráci buď s veřejnoprávním nebo se soukromoprávním charakterem a s právně závaznými rozhodovacími pravomocemi. Tyto stálé instituce by územním sdružením a orgánům umožnily: •

uzavírat smlouvy o přeshraniční spolupráci s územními společenstvími a orgány jiných států;

•

stálé orgány pro zřizovat spolupráci jako veřejné nebo soukromé právní osoby. Rozhodnutí přijatá tímto orgánem pro spolupráci by byla právně závazná pro územní sdružení a pro orgány, které smlouvu uzavřely.

Hlavním omezením pro praktické využití Madridské rámcové úmluvy jsou různé úrovně centralizace a rozdíly ve státní správě a právních systémech mezi partnery v příhraničním regionu. Tyto rozdíly znemožňují přímé použití systémů a modelů Rámcové úmluvy. Dodatkový

protokol k Rámcové úmluvě se však tímto faktorem nezabývá. Ani Rámcová úmluva, ani dodatkový protokol jako takové nestanovují smlouvu o přeshraniční spolupráci, ale pouze rámec pro spolupráci. Příklady z několika příhraničních regionů ukazují, že musí být uzavřeny další smlouvy mezi dvěma národními státy, aby bylo regionálním a místním orgánům umožněno zapojení do přímé přeshraniční spolupráce. Přes tato obecná omezení položila Madridská úmluva právní základ pro vzrůstající spolupráci a umožnila nedávnou ratifikaci několika dvoustranných smluv. Takové mezinárodní smlouvy, které položily základ pro přeshraniční spolupráci mezi místními nebo regionálními úřady, vešly v 90. letech v platnost v následujících případech: • Konvence Beneluxu - BENELUX Convention (podepsaná v roce 1986, platná od roku 1991); • Německo-holandská přeshraniční smlouva - German-Dutch CrossBorder Treaty (podepsaná v roce 1991, platná od roku 1993); • Vídeňská dohoda mezi Itálií a Rakouskem (podepsaná v lednu 1993, platná od roku 1995) a Římská dohoda (podepsaná v listopadu 1993, platná od roku 1994): • Karlsruhská dohoda - Karlsruhe Accord týkající se přeshraniční spolupráce mezi Francií, Německem, Lucemburskem a Švýcarskem (podepsaná v roce 1996, platná od roku 1997). • Bayonnská dohoda - Treaty of Bayonne mezi Francií a Španělskem (podepsaná v roce 1995, platná od roku 1997).


10

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ Německo-holandská smlouva3, podepsaná v květnu 1991 a ratifikována v roce 1993, je příkladem rámcové dohody, která umožňuje nejvyspělejší formu zapojení regionálních a místních orgánů do přeshraniční spolupráce a umožňuje regionálním orgánům uzavírat veřejnoprávní nebo soukromoprávní dohody na přeshraniční úrovni.

pro přijímání rozhodnutí, ale bez oficiálních pravomocí; •

Tato dohoda je založena na silné politické angažovanosti na všech třech úrovních (státní, regionální i místní) a byla navržena s primárním cílem rozvoje praktických nástrojů, které by umožnily regionálním a místním orgánům zapojit se do spolupráce. Smlouvu podpořil i fakt, že v jurisdikci mezi Nizozemím a Německem, ani v oblasti pravomocí mezi holandskými a německými orgány neexistují velké rozdíly. Stejně tak napomohlo to, že regionální a místní orgány v obou zemích byly seznámeny s právními formami a s možnostmi pro regionální a místní spolupráci, které z nich vyplývají.

Smlouva také poskytla rámec pro ratifikaci konkrétních dohod o řízení a realizaci programu Interreg na holandsko-německé hranici. Ty zahrnují nizozemskou vládu, německé spolkové země (Dolní Sasko v případě Ems-Dollart; Severní Porýní– Vestfálsko; a Dolní Sasko v případech EUREGIO, euregio rhein-maas-nord, Euregio Rhein-Waal), holandské provincie a příhraniční regiony. V případě Euregia Rhein-Maas se stejná dohoda vztahuje na odpovídající belgické orgány. Tyto konkrétní dohody vytvořily rámec pro řídící struktury a postupy financování operačních programů Interreg I pro všech pět příhraničních regionů4.

Německo-holandská smlouva zajišťuje tyto čtyři typy spolupráce na subregionální úrovni: •

mezi regionálními a místními orgány mohou být uzavírány veřejnoprávní dohody;

•

jeden místní nebo regionální orgán může jednat jménem druhého v cizí zemi;

•

ustavení „Arbeitsgemeinschaft“ (pracovního společenství) jako fóra

3

Smlouva mezi Spolkovou republikou Německo, spolkovou zemí Dolní Sasko, spolkovou zemí Severní Porýní-Vestfálsko a Nizozemským královstvím o přeshraniční spolupráci mezi územními sdruženími nebo orgány a jinými veřejnými orgány.

ustavení účelového svazu „öffentlich rechtlicher Zweckverband“ (správního sdružení pro konkrétní veřejné služby na základě veřejného práva) s právní subjektivitou, který může na přeshraniční úrovni jednat jménem svých členů a představuje nejvšestrannější formu spolupráce.

Druhým příkladem je Konvence BENELUXu – the BENELUX Convention – z roku 1989, která poskytuje veřejným místním orgánům v Belgii, Nizozemí a Lucembursku nové právní možnosti realizace přeshraniční spolupráce, ale bez jakýchkoli závazků. Navrhují se dvě řešení: právnická osoba na základě veřejného práva, vycházející z holandských principů spolupráce mezi obcemi, a více limitovaná spolupráce založená na správní dohodě bez vytvoření právnické osoby.

4

Viz „Agreement on the NL-NRW/Nds - EC Interreg Programme“ (pro referenci viz A.3)


10

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ ZVLÁŠTNÍ DOHODY

•

životní prostředí a jeho ochrana;

Bilaterální a trilaterální dohody mezi národními vládami se často uzavíraly za účelem vytvoření zvláštních struktur pro mezivládní spolupráci, jako jsou ad hoc pracovní orgány nebo společné instituce. Některé z nich jsou názorně popsány v dalším textu.

•

dopravní infrastruktura, provoz a hromadná doprava;

•

veřejné služby a veřejná zařízení (např. výchova a vzdělávání, vodní a odpadové hospodářství).

Mezistátní komise byly zakládány v celé Evropě od 60. a 70. let. Tento mechanismus přeshraniční spolupráce byl doporučen v roce 1970 po první konferenci evropských ministrů pro prostorové plánování organizované Radou Evropy v Bonnu. Od té doby byly tyto komise ustanoveny podél mnoha hranic v západní Evropě (např. Německo/Francie, Německo/ Nizozemí, Německo/Rakousko), ale od roku 1991 také podél hranic se střední a východní Evropou (např. Německo/Polsko a se svými sousedy Maďarsko, Polsko, Česká Republika, Slovensko a Bulharsko). V závislosti na řadě faktorů vykazují tyto mezistátní komise různou úroveň intenzity práce a pokrývají různé geografické jednotky (např. ustanovení jedné komise mezi dvěma státy pro celý příhraniční region nebo subkomisí, jako v případě D/NL (1976)). Obecným cílem mezistátních komisí je zlepšení přeshraniční spolupráce v oblasti prostorového plánování. Mezistátní komise navíc pracovaly i v dalších oblastech plánování, které se vážou na výstupy prostorového plánování a ovlivňují je. To zahrnuje oblasti: •

prostorové plánování na obou stranách hranice, zejména ve vztahu k veřejným pracím;

•

regionální hospodářský rozvoj;

Na státní úrovni se uzavírají další typy dohod nebo protokolů, kterými se zřizují konkrétní organizace se zaměřením na konkrétní oblasti spolupráce, např. zřízení komise pro vyhlášení a správu společného přírodního parku (Lucembursko/Německo (1964), Německo/Belgie (1971), Německo/ Nizozemí (1976)); vzájemná pomoc při přírodních katastrofách (např. Německo/Francie (1977), Belgie/Německo (1980), Belgie/Francie (1981), Belgie/ Nizozemí); ochrana životního prostředí (např. řeka Rýn – Francie/ Německo/ Švýcarsko/Lucembursko/ Nizozemí; Ženevské jezero – Francie/Švýcarsko (1977,1980) nebo společné poskytování informací a konzultací o zařízeních pro jaderné technologie a prevenci katastrof v příhraničních regionech, např. Německo/Francie (1981), Švýcarsko/ Francie (1979). V decentralizovaných státech se mohou někdy zúčastňovat spolupráce se zástupci centrálních nižší jednotky. orgánů i Ve federálních státech (např. Německo, Rakousko) mají orgány na nižších úrovních (spolkové země) určité pravomoci a mohou vytvářet mezinárodní dohody se zahraničními státními orgány nebo se státy. V unitárních státech vyžadují obvykle právní dohody, kterých se zúčastňují místní a regionální orgány, schválení na státní úrovni, např. schválení Conseil d´État ve Francii. Bilaterální


10

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ smlouvy mezi veřejnými orgány, které nejsou na stejné úrovni, mají často za cíl řízení konkrétního projektu, 5 například : •

Dohoda podepsaná mezi Lucemburskem a spolkovou zemí Porýní-Falc z roku 1958 o provozu vodní elektrárny na řece Our;

• Dohoda z roku 1977 mezi Švýcarskem a německou spolkovou zemí BádenskoWürttembersko, která se týká rybolovu v dolní části Rýna. Praktický rozsah zapojení nižších než státních, regionálních a městských orgánů do mezinárodních smluv se velmi různí a závisí na právním a správním rámci dotyčných zemí. Tyto rozdíly v pravomocích se odrazily v různých správních strukturách (sahajících od velmi integrovaných po naprosto oddělené), které mají podstatný vliv na každodenní řízení přeshraničních programů jako je Interreg. Na základě zkušeností z Interreg I lze rozlišit několik typických situací. V některých případech si státní orgány podržely výhradní pravomoc podpisovat mezinárodní dohody (např. ve Francii). To obecně odpovídá situacím, kde jsou přeshraniční programy řízeny centrálně s malým vkladem ze strany regionálních a místních orgánů v oblasti plánování a realizace programu. V některých konkrétních případech mají regionální orgány státní souhlas k uzavírání mezinárodních dohod, i když pod záštitou národních vlád, nebo se zúčastňují na realizaci těchto dohod, ale bez nezávislých právních pravomocí (např. mezi Španělskem a

Portugalskem6 a v Itálii). V těchto situacích, kde byly dohody uzavřeny pod přísnou kontrolou národních vlád, byly regionálním a místním orgánům nebo přeshraničním institucím uděleny pouze omezené pravomoci (např. plánovat a navrhovat projekty). V jiných případech (např. v severských zemích) bylo regionálním nebo územním orgánům právně uděleno povolení uzavírat mezinárodní dohody v rámci jejich zvláštních pravomocí, i když pod dohledem státních orgánů (které si často ponechaly právo veta, např. Německo). Tato situace koresponduje s přímým aktivním řízením a sledováním přeshraničních programů regionálními orgány. Formální dohody V mnoha případech vytvořilo uzavření smluv na státní úrovni nebo úprava státní legislativy podmínky pro vznik užší spolupráce mezi regionálními a místními orgány, která byla v některých případech formálně zahájena na základě uzavřených dohod nebo smluv. Do roku 1992 byly v některých členských státech Evropské unie, např. ve Francii, Itálii nebo Španělsku, mezistátní dohody nutnou podmínkou, aby se regionální orgány mohly zapojit do přeshraniční spolupráce. Avšak v roce 1992 byla situace ve Francii modifikována Joxovým zákonem (Loi Joxe) a francouzským regionálním a místním orgánům bylo poprvé povoleno zapojovat se do uzavírání přeshraničních dohod a vytvářet přeshraniční orgány (smíšené hospodářské společnosti a 6

5

Rada Evropy poskytuje přehled všech dohod a protokolů, které byly uzavřeny.

To je případ v P/Š, kde několik regionů podepsalo společnou deklaraci o spolupráci; např. regiony Extremadura (Š) / Alentejo (P); Norte (P) / Galicia (Š); and Andalucía (Š) / Algarve (P).


10

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ seskupení veřejného zájmu), které zahrnují regionální a místní orgány v partnerském regionu stejné úrovně. Tyto dohody však nesmějí být v rozporu s pravomocemi a závazky francouzského státu. V dalších členských státech, jako je Německo a Nizozemí, se tyto dohody požadují pouze tehdy, je-li spolupráce založena na veřejném právu. Jiný příklad, který se zakládá na holandsko-německé smlouvě, dovoluje vytvářet „Zweckverbände“ (sdružení) a další formy organizací mezi místními nebo regionálními orgány na holandsko-německé hranici. Na základě dohody byly reorganizovány stávající euroregiony, např. RheinWaal a Ems-Dollart. Pracovní dohody V Evropě existuje na regionální a místní úrovni velké množství příkladů, kde odpovídající regionální a místní orgány podepsaly protokoly a pracovní nemá dohody, z nichž většina mezinárodní právní základ (např. Communauté de Travail des Pyrénnées (CTP), Communauté de Travail des Alpes Occidentales, Communauté de Travail du Jura, Comunidade de Trabalho Norte de Portugal-Galicia; ARGE-ALP, Alpen Adria atd.). Tato sdružení mají tendenci k vytváření pracovních struktur, které se skládají z řady pracovních skupin v nejdůležitějších oblastech (např. doprava, životní prostředí, turistický ruch atd.); skupiny se scházejí několikrát do roka. V některých případech byly tyto dohody uzavřeny pod záštitou národních vlád (např. Comunidade de Trabalho Norte de Portugal– Galicia) a v jiných případech bez jakéhokoli formálního potvrzení ze strany ústřední vlády (CTP mezi

Francií a Španělskem). Otázka „legitimních struktur“ prostřednictvím národních vlád však může být rozhodující pro otázky možného zapojení subjektů na regionální úrovni do řízení programů, jako je Interreg. V průběhu Interreg I byla některá sdružení (např. Comunidade de Trabalho Norte– Galicia) zapojena do plánování a řízení programu Interreg, zatímco jiná (např. CTP) nikoli. V Evropě existuje dlouhá tradice takových dohod mezi regionálními a místními orgány. Ty byly přizvány, aby řídily veřejné služby, např. dopravu, vodní hospodářství a čištění odpadních vod mezi sousedícími městy a lokalitami, například: •

Konvence mezi státní radou v Basileji a městskou radou města Lörrach, která byla uzavřena za účelem odvádění odpadních vod z Lörrachu do Rýna;

•

Města Ventimiglia (I) a Menton (F) podepsala prohlášení o záměru, který v kombinaci s konvencí o přeshraniční spolupráci (podepsanou na regionální úrovni mezi italskou provincií Imperia a francouzským départmentem Alpes-Maritimes) poskytl právní základ pro vytvoření společných veřejných služeb v příhraničních městech.

TYPOLOGIE STRUKTUR PRO PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCI V současné době existuje velké množství přeshraničních struktur, které se vyznačují velkými rozdíly ve svém účelu, pravomocích a oprávněních (včetně rozdílné míry zapojení do programu Interreg a dalších programů a projektů). Následující typologie přehledně shrnuje hlavní vlastnosti


10

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ struktur s víceúčelovým zaměřením a stávající (nebo potencionální) způsobilost pro vykonávání funkcí na programové úrovni. Euroregiony a podobné orgány Mnoho orgánů pro přeshraniční spolupráci známe jako „euroregiony“ (nebo „euregia“). Přestože nejsou z pohledu právní formy a organizace zcela stejné, mají mnoho společných vlastností, a to zejména tyto: •

jsou stálé; mají vlastní identitu oddělenou od svých členů; • mají vlastní správní, technické a finanční zdroje; • mají vlastní vnitřní rozhodovací pravomoci. •

Geografická rozloha euroregionu je většinou určena mírou sociálněekonomické integrace, a nikoliv pouze správními celky. Orgány pro přeshraniční spolupráci v euroregionu nepředstavují novou úroveň místní nebo regionální vlády, ale prostor pro vzájemnou komunikaci stávajících orgánů z veřejného a soukromého sektoru. I když euroregiony tvoří základ pro všechny regionální a místní aktivity přeshraniční spolupráce, realizaci většiny projektů včetně plánů a programů přeshraniční spolupráce zajišťují příslušné orgány a další organizace podle celostátních pravidel. Podrobnější seznam vlastností euroregionů uvádí Tabulka B.2.1. Prakticky všem euroregionům Evropské unie byla přidělena významná úloha v programu Interreg na vnitřních i vnějších stranách hranic EU. Jejich geografická rozloha byla vytvořena tak, aby vyhovovala účelům programu Interreg IIA. Jejich uspořádání zajišťuje všechny nebo některé funkce, které jsou nutné pro realizaci příslušných operačních programů. Většina euroregionů nebo podobných orgánů vznikla na hranicích Německa

s Nizozemím, Belgií, Švýcarskem, Rakouskem, Polskem, Českou republikou, Francií a Dánskem. Euroregiony také existují na hranicích Belgie a Holandska (Euregio Scheldemond), na hranicích Itálie a Rakouska (Euregio Tyrol), na hranicích Řecka a Bulharska (Euroregion Nestos/Mesta) a na hranicích Francie a Španělska (Euroregion Midi-Pyrénées, Languedoc-Roussilion, Catalunya) (viz Tabulka B.2.2a) Narůstá také počet struktur ve střední a východní Evropě, které jsou tvořeny na podobných principech a používající označení „euroregion“ (viz zarámovaný text níže). Kromě toho existují regionální struktury pro přeshraniční spolupráci v severských zemích, které mají mnoho společných znaků s euroregiony, zvláště v oblasti identity, zdrojů a úlohy v programu Interreg IIA. Takových struktur existuje osm (viz Tabulka B.2.2b). Na základě Nordické smlouvy existují sdružení místních orgánů, zřízené jako stálé a víceúčelové, s vlastními zdroji pocházejících od svých členů. Hlavní rozdíl, kterým se liší od německoholandských euroregionů, je mnohem větší geografická rozloha řady severských struktur (např. North Calotte, N/S/SF). 7 Kroky nezbytné pro zřízení struktury euroregionálního typu můžeme přehledně shrnout následovně (v případě, že neexistuje mezinárodní dohoda o přeshraniční spolupráci pro příslušnou hranici): 7

Ve Skandinávii vznikly příslušné struktury a územní celky programu Interreg na základě integrace oblastí, které spojují určitá specifika a historická tradice spolupráce. Například „North-Calotte“ se skládá z pěti příhraničních oblastí. Podobným způsobem byly částečně propojeny MittSkandia a Kvarken.


10

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ •

•

na obou stranách hranic vznikají sdružení regionálních a místních orgánů (městských, krajských atd.), které jsou určeny pro účely přeshraniční spolupráce, na základě národní legislativy (veřejnoprávní nebo soukromoprávní), sdružení se následně dohodnou na přeshraniční spolupráci (většinou na soukromoprávním základě), která zahrnuje alespoň následující:

* stejný podíl zastoupení v řídícím orgánu (radě, výboru); * finanční příspěvky sdružení do společného rozpočtu; * společný úřad. •

•

v případě, že výše zmíněná dohoda o spolupráci umožňuje na veřejnoprávním základě zúčastněným veřejným orgánům převést na přeshraniční orgán odpovědnost a závazky, ale bez konstitučních práv, může dohoda také zahrnovat řízení programů a projektů Interreg. V opačném případě bude nutné pro Interreg uzavřít samostatnou smlouvu s kompetentním orgánem členského státu.

Pracovní orgány

společenství

a

další

Ve velkém množství případů se regionální nebo místní orgány nebo jiné organizace dohodly na spolupráci, např. podpisem protokolu o spolupráci nebo právně nezávaznou dohodou, a vytvořily určitý druh struktury, většinou bez vlastní právní subjektivity. Nejčastěji se tyto struktury označují jako „pracovní společenství“ (communauté de travail) a nejčastěji je tvoří regionální orgány. Příkladem jsou: Jura (F/CH), Pyrenées (E/F) a Extremadura/Alentejo (E/P). Dalším typem takových orgánů je Regionalrat (regionální rada), kterou tvoří volení politici ze zúčastněných regionálních orgánů z obou stran daných hranic (např. Rakouskomaďarská rada zřízená v roce 1993, která zahrnuje župy Györ-MosonSopron a Vas, města Györ, Sopron a Szombathely (H) a spolkovou zemi Burgenland (A)). Regionalrat podporují tematicky zaměřené pracovní skupiny. Spolupráce mezi Rakouskem a Maďarskem si klade za cíl vytvoření

euroregionu. Regionalrat představuje v tomto směru první krok. Můžeme se setkat s celou řadou označení podobných orgánů. Např. na hranicích Irska a Severního Irska (UK) existují tři přeshraniční „svazky“ (neformální sdružení) místních orgánů (okresních zastupitelství v Severním Irsku a hrabství v Irsku) s názvy: EBRC (Komitét východních příhraničních regionů); ICBAN (Irská centrální příhraniční síť); a NWRCBG (Severozápadní přeshraniční regionální skupina). Hlavní společné znaky těchto struktur můžeme shrnout takto: • • •

•

jsou stálé; někdy mají samostatnou identitu (např. ICBAN v IRL/NI), ale často si ponechávají identitu svých členů (např. Pracovní společenství Galície a Norte v E/P); zřídka mají funkce obsazené vlastními lidmi, na postu předsedy se obyčejně střídají zástupci členů, kteří zároveň tvoří sekretariát, výbor nebo pracovní skupiny; scházejí se jednou za čas a nemají k dispozici vlastní finanční ani personální zdroje. zřídka provádějí rozhodnutí nezávisle na svých členech uvnitř organizace, tj. účastníci ve výborech, pracovních skupinách atd. přeshraničních struktur vystupují jako zástupci svých vlastních orgánů.

Obyčejně jsou tyto struktury zaměřeny na činnosti strategického plánování a/nebo na rozvoj určitých projektů a nebyla jim dosud přidělena významná úloha v programu Interreg. Příkladem orgánu, který se omezeně zapojil do programu Interreg I, může být zřízení úřadu technické podpory na španělsko-portugalské hranici (Gabinete de Initiativas Trasfronterizas, GIT) pracovním společenstvím Extremadura/Alentejo. Projevuje se však tendence vzniku geograficky menších a úže zaměřených společenství, která by hrála vzrůstající úlohu v určitých projektech a funkcích programu Interreg IIA, jako např. již zmíněné tři „svazky“ na irsko-britské hranici a Pracovní společenství Galicia / Norte / Galicia (P/E).


10

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ Některé tyto struktury představují velmi rozsáhlé skupiny co se týče počtu členů a dané geografické rozlohy, např. COTRAO, ARGE ALP, AlpenAdria nebo Pracovní společenství v Pyrenejích. Jako takové je není snadné sloučit s cíly programu Interreg IIA (přestože mohou mít blízko k programu IIC) a jejich členové tak usilují o účast v dalších formách struktur programu Interreg.

hranicích. V tomto případě sehrálo důležitou úlohu zřízení „Informační a poradenské kanceláře pro přeshraniční záležitosti“ v lednu 1991. Kancelář poskytuje informace a rozborové služby veřejnému i soukromému sektoru. Společně ji financují na německé straně spolkové země Rýnsko-Falc a BádenskoWürttembersko a na francouzské straně department Bas Rhin.

Můžeme se také setkat s přeshraničními orgány, které coby nevládní organizace spadají do soukromého nebo dobrovolného sektoru. Příkladem může být sdružení Cooperation Ireland mezi Irskem a Severnim Irskem, které v roce 1979 založily významné osobnosti z komerční, obchodní, profesionální a akademické sféry. Sdružení vytvořilo a realizovalo velké množství projektů na podporu přeshraničního porozumění a spolupráce v hospodářské, společenské a kulturní oblasti.

Tabulka B.2.3 přehledně shrnuje hlavní znaky přeshraničních struktur a jejich možné role při rozvoji a řízení přeshraničních programů EU.

Struktury charakteristické pro Interreg nebo jiné programy EU Poslední kategorií jsou struktury vytvořené speciálně pro účely programu Interreg. Tyto struktury existují v té či oné formě pro všechny vnitřní hranice a tvoří je minimálně monitorovací výbor operačních programů a sekretariát. Podobně existují pro všechny vnější hranice se středoevropskými zeměmi společné programové a řídící výbory (JPMC). Přestože prvotním účelem vzniku těchto struktur je řízení realizace programů Interreg, existují případy konsolidace a přeměny na stálé přeshraniční struktury, které následně slouží k dalším činnostem přeshraniční spolupráce. Dobrým příkladem toho je PAMINA na francouzsko-německých


10

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ Přeshraniční struktury ve střední a východní Evropy v roce 2000 Ve střední a východní Evropě vzniklo dosud několik přeshraničních struktur, které mají různé cíle, pravomoci a oprávnění. Nedávný průzkum popsal asi 26 struktur na vnějších hranicích Evropské unie, 16 mezi zeměmi usilujícími o členství a dalších 8 na východních hranicích těchto kandidátských zemí. Všech těchto asi 50 přeshraničních regionů vzniklo za podpory AEBR, buď jako euroregion nebo jako pracovní skupina či sdružení (viz Tabulka B.2.2c). Většina euroregionů a podobných institucí ve střední a východní Evropě vzniklo na vnějších hranicích EU – s Estonskem (ES/FIN), Polskem (D/PL), Českou republikou (A/CZ/D), Slovenskou republikou (SK/A), Maďarskem (HU/A), Slovinskem (I/SLO) a Bulharskem (BG/GR). Tyto euroregiony se úspěšně rozvinuly za podpory programů EU Interreg a Phare CBC, jak ukazují následující příklady: - Euroregiony Karelia (FIN/RF), Pomerania (D/PL/S), Pro Europa Viadrina (D/PL), Bober-Neisse (D/PL), Nisa-Neisse-Nysa (CZ/D/PL), Elbe-Labe (CZ/D), Erzgebirge-Krušné Hory (CZ/D), Egrensis (D/CZ) a Bavorský les /Český les/Šumava (A/CZ/D). Nejstarší z těchto euroregionů byl založen na hranici tří států Polska, České republiky a Německa v roce 1991 – členy Euroregionu Nisa jsou: - Sdružení polských místních orgánů Euroregionu Nisa; - Regionální a místní sdružení měst a obcí v severočeské části Euroregionu Nisa; - Sdružení německých místních orgánů Euroregionu; Euroregion má tři sekretariáty, jejichž ředitelé úzce spolupracují. Nejvyšší orgán euroregionu – Rada (3 x 10 osob) volí tříčlenné vedení. Euroregion Nisa a další dobře zavedené euroregiony již hrají aktivní úlohu v realizaci příhraničních programů EU, zejména prostřednictvím fondů malých projektů. Řada euroregionů a přeshraničních pracovních skupin či sdružení se také objevuje na vnějších hranicích kandidátských zemí. Mezi ně patří region Vörü/Alüksne-Pskov (LV/ES/RF), Euroregion Saule (S/LV/LT/RF), Euroregion Jezerní oblast (LV/LT/BLR), Euroregion Niemen (PL/LT/BLR/RF), Euroregion Bug (PL/UKR/BLR), euroregiony na česko/slovensko/polských hranicích, Karpatský euroregion (HU/PL/SK/UKR/RO), Euroregion Váh-Dunaj-Ipel (SK/HU), Euroregion Danube-Drava-Sava (YU/RO/HU), Euroregion DMTC/DKMT (RO/HU/YU), Euroregion Únia-Slaná (SK/HU) a Euro-Régió Ház Kht (HU/RO). Příklad, který ilustruje tuto kategorii, je Karpatský euroregion – velmi rozmanitá přeshraniční struktura, která se rozkládá v příhraniční oblasti mezi Polskem, Slovenskou republikou, Maďarskem, Ukrajinou a Rumunskem. Euroregion založily městské samosprávy a provincie, které leží v tomto regionu. Nejvyšším orgánem je „Rada Karpatského euroregionu“, která se skládá z 15ti členů a v jejíž čele stojí předseda. Společný sekretariát řídí výkonný ředitel, který koordinuje činnosti jednotlivých národních kanceláří a sektorově zaměřených pracovních skupin euroregionu. Další nedávno zřízené přeshraniční struktury jsou dosud ve stádiu tvorby příslušných právních, organizačních a finančních dohod. Přesto však u nich můžeme vidět znatelný pokrok díky zkušenostem, které získali od zkušenějších euroregionů, zvláště v oblasti struktur a plánování přeshraniční spolupráce. Tyto snahy aktivně podporuje projekt AEBR LACE-Phare CBC.


10

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ STRUKTURY PRO ŘÍZENÍ PROGRAMŮ EU Rozvoj plynoucí z iniciativ a programů EU Zahájení významných finančních programů EU, které se poprvé objevily v roce 1990 jako Interreg, zrychlilo rozvoj přeshraniční spolupráce a definovalo nové potřeby dohod mezi institucemi, které by umožnily rozvíjet a realizovat přeshraniční programy. Interreg I se skládal z 31 operačních programů v období let 1990-93. Tyto programy se vyznačovaly velmi rozmanitými vlastnostmi, co se týče velikosti a dohod mezi jednotlivými orgány, a můžeme je rozdělit do dvou základních kategorií. První kategorie se vyznačuje přístupem ze „zdola nahoru“. Programy vznikly na základě mnohaletých zkušeností a na základě stávajících přeshraničních struktur jako je euroregion na holandsko-německých hranicích. Z toho důvodu na těchto a jim podobných hranicích zajišťoval rozvoj a realizaci programů daný euroregion ve spolupráci s orgány členského státu. Programy měly regionální nebo místní dosah a odrážely v sobě geografické vlastnosti těchto struktur. V jiných případech vedla nová iniciativa společenství k vytvoření nových struktur, speciálně určené pro účely programu Interreg (např. PAMINA na francouzskoněmeckých hranicích). Druhá kategorie představovala přístup ze „shora dolů“, kdy byly programy sestavovány státními orgány bez účasti přeshraničních struktur, i když v některých případech takové struktury existovaly (např. Pyrénées na španělsko-francouzských hranicích). Na regionální úrovni vznikly přeshraniční struktury, jak to předpokládaly směrnice programu Interreg, za pomoci LACE, včetně Pracovních společenství Galicia/Norte, Extremadura/Alentejo a Centro/Extremadura na portugalsko-španělských hranicích. Realizaci těchto programů však řídily příslušné státní orgány, v některých případech s omezenou koordinací přeshraničních stran (např. Portugalsko/Španělsko), v jiných případech s lepší koordinací a větším nasazením regionálních a místních orgánů (např. Kent/Nord Pas de Calais, UK/F). Interreg IIA (1994-99) byl ve srovnání s programem Interreg I mnohem rozšířenější, a to v počtu programů (59 operačních programů) a v geografickém pokrytím. Velký podíl na tom mělo zapojení vhodných regionů třech nových členských států a bývalé NDR, ale také zahrnutí většího počtu vnitřních námořních hranic. Výsledkem toho byly: • velká skupina programů, které se týkaly vnějších hranic (28); • velká skupina mořských programů, které se týkaly vnitřních a vnějších hranic (16 operačních programů). Ve stanovách programu Interreg IIA Komise apelovala na členské státy a regiony, aby předložili integrační programy a zřídily „společné instituční struktury“. Přestože ne všechny členské státy vytvořily skutečně integrované přeshraniční programy, přispěly tyto směrnice přinejmenším k lepší koordinaci při předkládání programů a jejich řízení. Tento trend v mnoha případech podpořil uspořádání přeshraničních institucí, zvláště těch, které se týkaly

23

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ vnitřních zemských hranic 8. Podílely se na tom zkušenosti získané z programu Interreg I a zkušenosti ze spolupráce severských zemí z dob před členstvím v EU, které Evropská unie převzala. Co se týče rozsahu programů, stále přetrvávají ohromné rozdíly. Když z celkového příspěvku EU v hodnotě 2 565 MECU odmyslíme příspěvky na největší programy na španělsko-portugalských hranicích (552 MECU) a na vnějších hranicích Řecka (310 MECU), zjistíme, že dalších 6 operačních programů čerpá méně než 5 MECU každý. Co se týká geografické rozlohy, směřuje trend k menším územním celkům a běžné jsou programy na regionální nebo místní úrovni. Jediné výhradně „státní“ programy jsou ty na španělskoportugalských a španělsko-francouzských hranicích. Program pro vnější hranice Řecka obsahuje samostatné oddíly pro řecko-bulharské a řecko-albánské hranice a de facto pro hranice mezi Řeckem a FYROM (Makedonií)9 (pro každou z nich ještě existuje samostatný program Phare CBC a JPMC – viz níže), stejně tak pro spolupráci s Kyprem. V roce 1994 byl vyhlášen program Phare CBC (Cross-Border Cooperation – Přeshraniční spolupráce), který představoval důležitý pokrok v otázce vnějších hranic EU. Zaměřil se na příhraniční regiony středoevropských zemí s členskými státy EU. Program Phare CBC probíhal ve stejném časovém období jako Interreg IIA (tj. v letech 1994-1999) a vztahoval se na 15 státních hranic (v 17ti programech) 10. U programu Phare CBC došlo k významnému pokroku v uspořádání institucí, tj. pro každou hranici se zřídily společné programové a monitorovací výbory (JPMC), které se skládaly ze zástupců příslušných zemí, aktivně zapojené do služeb Komise a zodpovědné za program Interreg a Phare CBC. Tento posun byl významný v mnoha ohledech: • zřídili se výbory JPMC, které začali pracovat na všech hranicích • zabývají se jak programovými, tak implementačními úkoly a • skládají se ze zástupců regionální úrovně (např. euroregiony). Přeshraniční struktury na každé státní hranici vznikaly různými způsoby a dnes se v mnoha případech snaží rozvíjet další spolupráci na vyšší úrovni s JPMC a na nižší úrovni s různými dalšími složkami (např. oborové pracovní skupiny v Maďarsku/Rakousku a euroregiony v Polsku/Německu). Zástupci středoevropských zemí se na základě těchto dohod účastní jako pozorovatelé setkání monitorovacích výborů doplňujících programů Interreg (např. maďarští zástupci se účastní setkání rakouské komise Interreg). Navíc byly zřízeny Fondy malých projektů jako součást prakticky všech programů Phare CBC, jejichž řízení je svěřeno euroregionům nebo rovnocenným strukturám regionální nebo místní úrovně.

8

V roce 1994 vznikla nová Iniciativa Společenství, která byla určená pro Severní Irsko a příhraniční hrabství Irska, Zvláštní program na podporu míru a usmíření (Mírový program), který v sobě obsahoval podprogramy pro rozvoj přeshraniční spolupráce. Při realizaci programu byly použity vysoce decentralizované postupy, kam patřil i souhlas Evropské komise, aby osm „zprosředkujících finančních orgánů“ řídilo 30% programových fondů. 9 FYROM se stala způsobilým partnerem programu Phare CBC po převzetí programu Interreg IIA pro Řecko (jeho vnější hranice). 10 LACE Vade Mecum on Cross-border and Inter-regional Cooperation on External Borders of the European Union, September 1997.

24

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ V roce 1996 Evropský parlament vyhlásil novou směrnici pro Tacis a vyčlenil samostatný rozpočet, což umožnilo vznik programu Tacis CBC, který zahrnuje inter alia příhraniční regiony Ruska a Finska. Program se realizuje na základě běžných postupů Tacis a nevážou se k němu žádné instituční změny v oblasti přeshraniční spolupráce. Totéž platí o programu MEDA, který byl vyhlášen v roce 1997, která ale postrádá zvláštní podporu pro programy přeshraniční spolupráce. Hlavní funkce přeshraničních struktur v programu Interreg IIA U všech operačních programů můžeme rozpoznat množství „původních“ požadavků, které se týkají struktur a postupů spojených s programem Interreg. Svůj původ mají: • v požadavcích stanov Strukturálních fondů (týkající se např. přípravy programů, monitorování a hodnocení); • v podstatě daných programů (např. v potřebě výběru projektu a tvorbě smluv s projektovými manažery, pro převod programových fondů); Hlavní funkce přeshraničních struktur, které vycházejí z těchto požadavků, shrnuje Tabulka B.2.3. Struktury Požadavky stanov Strukturálních fondů11 přerostly v několik základních „společných řídících“ struktur, které najdeme ve všech programech Interreg IIA. Konkrétně se jedná o programový monitorovací výbor a programový nebo výborový sekretariát. Monitorovací výbor se vždy skládá ze zástupců příslušných členských zemí a Komise. Výbory se mohou lišit se ve dvou hlavních oblastech: • v podstatě členství; v první řadě v zástupcích na regionální nebo místní úrovni a v druhé řadě v zástupcích nestátních orgánů (sociální partneři, soukromý nebo dobrovolný sektor). • rozsahem přidělené zodpovědnosti: ∗ buď je zodpovědnost omezená na minimum, které je definované ve směrnicích, tj. je zúžena na všeobecnou kontrolu realizace na programové úrovni (monitorovací výbor tvoří společně s nějakým řídícím výborem duální systém vedení výboru, kde má řídící výbor na starost řízení programu a má také konečnou zodpovědnost za výběr projektu); ∗ nebo je rozšířena na všechny aspekty realizace programu a v mnoha případech má konečnou zodpovědnost za výběr projektu. Stejně tak se za „společný orgán“ považuje sekretariát, alespoň v tom smyslu, že zodpovědnost za funkce sekretariátu přijímají společně příslušné členské země. Jednotlivé sekretariáty se mohou lišit ve své podstatě tím, kdo je provozuje a kde jsou geograficky položeny.

11

Art 4 Směrnice Rady (EEC) č. 2081/93, pozměňující Směrnici (EEC) č. 2052/88

25

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ Z hlediska povahy orgánu rozlišujeme tyto struktury: • stálá přeshraniční organizace, např., euroregion nebo podobná organizace; • společná struktura zřízená kompetentními orgány pro účely programu Interreg, např. PAMINA; • neexistuje společná struktura, ale její funkce vykonávají kompetentní orgány členských zemí. Z hlediska polohy mohou sekretariáty být: • na jedné straně daného přeshraničního regionu, kde slouží oběma stranám; • na dvou místech na každé straně hranice, z nichž každá slouží jiné části příhraničního regionu; • mimo daný(é) region(y), např. v hlavních městech příslušných členských zemí (jako jsou Atény). Všechny ostatní struktury potřebné pro výkon níže uvedených funkcí nejsou ustálené a jsou zřizovány kompetentními orgány členských zemí různými způsoby. Mezi ně mohou patřit poradci technické podpory, technické skupiny nebo projekční konzultanti, programoví manažeři, řídící výbory atd. Obyčejně takové subjekty vyžadují, aby orgány příslušných členských zemí zřídily společné struktury nebo aby tyto funkce přidělily společným strukturám euroregionu nebo podobných orgánů. V některých případech se to děje prostřednictvím formální dohody programu Interreg mezi kompetentními orgány členských zemí a relevantními regionálními nebo místními přeshraničními strukturami. Funkce Rozvoj programu EU apeluje na členské země, aby předložily jednotný operační program, který se týká vnitřních hranic. Další požadavky vyplývají ze základních principů spolupráce a pomoci EU a ze zkušeností v oblasti programů přeshraniční spolupráce. Následuje souhrnný seznam kroků12 (s označením typických alternativ v závorkách): • přípravné práce (přeshraniční studie a koncepty/strategie, analýzy SWOT atd. nebo jejich nezbytnost); • rozvoj koncepčních programů včetně plánů financování (společně nebo kombinací samostatných částí připravených odděleně každou stranou a následnou integrací, např. opatření v některých operačních programech, které se netýkají přeshraniční spolupráce, zapojení sociálních partnerů apod.); • hodnocení ex ante (předběžné); • předložení koncepčního programu Komisi a následné schválení se změnami nebo beze změn. • příprava dohody o postupu realizace programu (ještě než se program začne plnit nebo nezbytnost takové dohody) Realizace programu

12

Přestože je tento seznam vytvořen na základě programů pro vnitřní hranice, jedná se o základní kroky, které můžeme využít i u programů vnějších hranic, aniž bychom ve všech případech použili stejné postupy.

26

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ Ačkoliv EU vydala malé množství předpisů, čehož následkem existuje mnoho významných rozdílů mezi členskými státy a mezi jednotlivými programy, můžeme vysledovat několik základních kroků, které platí obecně. Informační podpora a poradenství pro řešitele projektů Tyto funkce se nemusí objevovat ve všech programech. Pokud jsou k dispozici, mohou být určeny pro různé struktury (např. sekretariát, vývojové pracovníky, oddělení technické podpory) na obou nebo jen jedné straně hranice. Předložení návrhu projektu Žádosti o projekt jsou předkládány buď jako reakce na (veřejné nebo neveřejné) výzvy k podávání žádostí nebo na základě uzavřených/interních postupů. Podmínky k podávání žádostí se mohou lišit na podle: • funkce („poštovní schránka“ nebo směrovaní na informační/poradenskou službu); • místa (jedno nebo více míst v dané oblasti), kde mohou být žádosti podány; a • termínu (stejné nebo rozdílné konečné termíny pro obě strany hranic, u všech opatření nebo jen u některých z nich). Hodnocení projektu (hodnocení žádostí o projekt) Žádosti se mohou značně lišit v těchto bodech: • kým byl podán? Je projekt podán společně oběmi stranami hranic nebo odděleně jednotlivými stranami (např. orgány členských zemí)? Nebo kombinace obou možností? • Jaká používá měřítka? Na úrovni programu/opatření/projektu (vychází z již schváleného operačního programu)? Další „běžná státní“ měřítka? • provádí se předběžný výběr? Postupují všechny projekty dál (nebo jsou doporučeny jen ty, které prošly předběžným výběrem, a ostatní jsou v první fázi vyřazeny)? Výběr projektu Závěrečný výběr nebo potvrzení předběžného výběru obyčejně vykonává přeshraniční orgán (společná struktura nebo výbor), ale v praxi se mohou vyskytnout vyjímky (u opatření jiných než přeshraničních v případě některých programů Objective 1, např. E/P). Stejná přeshraniční struktura může zkombinovat a jako jediný krok provést závěrečné hodnocení projektu, výběr projektu a jeho formální schválení. Schválení a tvorba smlouvy Projekt formálně schvaluje buď jediný přeshraniční orgán, který provádí výběr, a/nebo ho schvalují kompetentní orgány členských zemí a to odděleně. Tak jsou rozdělovány dotace EU a státní finanční prostředky. Zprávu o schválení a smlouvy mohou vyřizovat stejné nebo různé orgány. Ke schválenému projektu se váže buď jediná smlouva (podepsaná s partnerem, který projekt řídí a který

27

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ provádí následné platby dalším partnerům na dalších stranách hranic) nebo jednotlivé smlouvy pro každého partnera na každé straně hranice. Řízení financí Zde se setkáváme s několika funkcemi, jako jsou: platby, kontrola a finanční zodpovědnost. Mohou se lišit v závislosti na zvláštních úpravách pro program Interreg (např. společný bankovní účet pro dotace od EU a eventuálně také pro státní dotace) nebo v závislosti na běžných státních systémech (které se pravděpodobně liší). Monitorování Běžně bude monitorování spojeno s technických a finančním vedením daného programu. Provádí se buď společně nebo odděleně (otázky koordinace). Vyhodnocení programu a posudek Vyhodnocování běžně provádí Komise společně s příslušnými členskými zeměmi (včetně regionálních a místních orgánů13) v rámci základní spolupráce. Patří sem: • •

předběžné hodnocení, průběžné hodnocení, následné hodnocení; posudek programu a možné úpravy.

Stručný popis výsledného stavu programu Interreg IIA Tabulky B.2.4, B.2.5 a B.2.6 popisují stav řízení přeshraničních programů v rámci Interreg IIA. Z těchto tabulek můžeme získat řadu úsudků a závěrů, které se týkají instituční stránky rozvoje a řízení programů v rámci Interreg IIA. Rozvoj programu Přeshraniční koncepty, strategie a programy převážné většiny (více než dvě třetiny) vnitřních zemských příhraničních oblastí připravili společně (zejm.) regionální a místní partneři. Totéž se týká zhruba stejného poměru programů vnitřních námořních hranic. V případě vnějších hranic existují přeshraniční koncepce a strategie u téměř dvou třetin oblastí, ale regionální a místní orgány jsou do těchto programů zapojeni hlavně na konzultační úrovni. Technické řízení Podobně ve valné většině (asi dvě třetiny) vnitřních zemských příhraničních oblastí se všechny čtyři klíčové řídící funkce vykonávaly prostřednictvím společných činností a struktur. Stejná situace byla u téměř poloviny programů vnitřních námořních hranic. V případě vnějších zemských příhraničních oblastí se u téměř poloviny všech programů

13

V případě holandsko-německých hranic provádějí euroregiony vyhodnocení sami a tuto činnost kontrolují nezávislí konzultanti.

28

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ prováděly společné informační a poradenské funkce, ale jen u malého počtu oblastí byly prováděny společně ostatní funkce (např. společný výběr projektu). Řízení financí Programy vnitřních zemských hranic se vyznačovaly vysokým stupněm integrace řízení financí, kdy něco málo přes polovinu operačních programů mělo společný bankovní účet pro dotace EU. Totéž se týká jedné třetiny programů vnitřních námořních hranic (a jen jednoho výjimečného případu na vnějších hranicích). Přeshraniční struktury Prakticky ve všech příhraničních oblastech existovaly ve velké míře přeshraniční struktury na regionální a místní úrovni: vnitřní hranice (zemské a námořní) a vnější hranice, lišily se však ve své povaze a funkcích. Struktury chyběly na velké části vnějších hranic Řecka, v malých částech španělsko-portugalských hranic a na několika vnitřních námořních hranicích. Z hlediska způsobilostí a zkušeností byly daleko nejrozvinutější struktury na vnitřních hranicích. Ve dvou třetinách vnitřních zemských příhraničních oblastí hrály důležitou úlohu v přeshraničních konceptech a strategiích a při rozvoji programů regionální a místní přeshraniční struktury. Podílely se také na řízení operačních programů Interreg IIA. Totéž platí u asi poloviny programů vnitřních námořních hranic a v daleko menší míře u vnějších hranic.

29

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ STRUKTURY PRO ŘÍZENÍ PROGRAMU INTERREG IIA A SOUVISEJÍCÍCH PROGRAMŮ EU Nové směrnice pro program Interreg Program Interreg je největší iniciativa Společenství pod záštitou Strukturálních fondů EU pro období let 2000-2006. Programu bylo přiděleno 4 875 milionů ECU. Dne 28. dubna 2000 schválila Evropská komise Směrnici, která se týká této iniciativy („Interreg III“)14. Program Interreg III pokrývá tři oblasti: • Oblast A: přeshraniční spolupráce – pokračování programů Interreg I a IIA; • Oblast B: nadnárodní spolupráce, která představuje rozšíření programu Interreg IIC; a • Oblast C: meziregionální spolupráce, která navazuje na programy typu RECITE a Ecos-Ouverture. Oblast A se týká podpory „integrovaného regionálního rozvoje mezi sousedícími příhraničními regiony“. Jedná se o nejdéle trvající formu spolupráce napříč státními hranicemi a je jí věnována velká část finančních zdrojů programu Interreg III. Až na několik vyjímek, např. u určitých námořních regionů, se očekává, že vývoj, schválení a realizace programů spadající do oblasti A bude probíhat odděleně od programů oblasti B a C. U některých opatření v nové Směrnici, které pojednávají o oblasti A, je patrná značná návaznost na programy Interreg I a IIA a pro účastníky, kteří se již zapojili do rozvoje a řízení programů Interreg, budou známé.

Některá další opatření ve Směrnici zaznamenala významné změny v obsahu nebo významu. Společné řízení realizace programu pomocí přeshraničních mechanismů představuje klíčovou podmínku pro přijetí programu Interreg IIIA Evropskou komisí. Novou Směrnici charakterizuje princip širšího přeshraničního partnerství a důraz na přístup „zdola nahoru“, čehož lze dosáhnout vývojem od stádia vypracování společných strategií po zavedení daných činností. Od regionálních a místních orgánů v příhraničních oblastech a od přeshraničních struktur na regionální úrovni se očekává, že budou řídit přípravy programů ve spolupráci s příslušnými státními orgány. Budou možné dvě varianty programu. První z nich bude představovat jediný program pro celou hranici. Tento jediný program se může na regionální úrovni skládat z několika podprogramů. Druhá varianta bude pro jednotlivé části hranice nabízet programy na regionální úrovni, jako je tomu již u programů Interreg I a IIA na hranicích D/NL, NL/B D/F, F/UK a dalších. To odpovídá modelům, které obsahuje pracovní dokument AEBR/LACE Interreg IIIA: Modely řízení programů. (Viz stručný výčet modelů v Tabulce B.2.7) Na základě požadavků, které vyplývají z Obecných předpisů Strukturálních fondů, bude existovat společný přeshraniční monitorovací výbor. Tento výbor bude dohlížet na společný řídící výbor podle členství v přeshraničním společenství. Ten bude odpovědný za řízení operací implementace každého programu nebo podprogramu, včetně konečného výběru a 14

OJ 2000/C 143/08, 23.5.2000

30

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ schválení projektů. Obecné předpisy také vyžadují zřízení řídícího orgánu s celkovou odpovědností za řízení programu a zřízení platebního orgánu pro finanční administrativu. Řídící a platební orgán může být spojen. Vždy by to měli být společné orgány zřízené kompetentními veřejnými orgány, kterých se program týká (viz Tabulka B.2.8). Finanční řídící systém bude více integrovaný, když se použije jediný Strukturální fond (ERDF). Díky větší sféře působnosti pokryje činnosti, které jinak spadají pod ESF, EAGGF a FIFG. Kromě toho budou všechny dotace ERDF (a nejlépe i státní dotace) převáděny na jediný účet programu, aniž by se finanční prostředky ERDF dělily mezi členské země. Koordinace programů Interreg IIIA a Phare CBC Tato směrnice má zvláštní zájem o příhraniční regiony zemí střední Evropy a jejich sousedů v EU, a to ze dvou důvodů: • změny v programu Interreg mají velký vliv na program Phare CBC, který byl vytvořen na základě programu Interreg; • nová směrnice se poprvé zabývá koordinací programů Interreg a Phare CBC. Směrnice nabádá k efektivní koordinaci programu Interreg s externími politickými nástroji EU, zvláště z pohledu rozšiřování. V tomto směru se provádějí některé klíčové změny, které byly uvedeny v předpisu Phare CBC č. 2760/98. Programy Interreg a Phare CBC bude zastřešovat jediný program (Společný programový dokument, JPD), ačkoliv jejich přípravu, schválení a realizaci budou řídit dva odlišné soubory pravidel a postupů. Programové práce a monitorování realizace JPD bude provádět integrovaným způsobem Společný výbor pro spolupráci. Větší využití Fondů malých projektů a jejich zahrnutí do přeshraničních projektů přispěje k decentralizaci rozhodování směrem dolů na regionální a místní úroveň a podpoří ryze přeshraniční projekty. Ačkoliv jsou stanoveny požadavky na společné struktury pro programy Interreg IIIA a Phare CBC, stále mezi nimi přetrvávají rozdíly a je třeba řešit významné problémy, mezi které patří: • Program Phare CBC coby finanční nástroj stále postrádá víceletou koncepci, jakou má Interreg – při rozdělení financí se počítá s kratším obdobím (2000-02) než u programu Interreg. • Omezenější rozsah možných činností v programu Phare CBC – některé druhy činností „s menším dopadem“ jsou přijatelné pouze pro malé projekty pod záštitou fondů malých projektů (SPF), např. rozvoj místního hospodářství a zaměstnanosti, včetně turistického ruchu, komunikací a médií, kulturní výměny a spolupráce ve zdravotnictví. • Přísné limity velikosti projektů u programu Phare CBC – mimo fondů malých projektů bude jen ve výjimečných případech povoleno snížení požadované minimální částky 2 milionů ECU na projekty Phare. • Na rozdíl od programu Interreg budou projekty Phare CBC vyžadovat schválení Evropské komise. • Společný programový dokument musí splňovat dva soubory ne zcela kompatibilních požadavků Strukturálních fondů/programu Interreh IIIA a předpisů Phare. Aby bylo možno připravit a realizovat program, který bude zcela společný pro Interreg IIIA a Phare CBC, bude jistě nutné vylepšit jejich koordinaci a zajistit větší srozumitelnost. Některá taková vylepšení přislíbila nová směrnice a následně byla ohlášena v dokumentu Komise

31

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ „Phare 2000 Review – Strengthening Preparations for Membership“ (27.10.2000). Při nejmenším však v pravidlech Interregu a Phare zůstane oddělené řízení financí daných programů15. Koordinace programu Interreg IIIA s dalšími externími programy EU Dodnes neexistují žádné společné struktury nebo koordinace v institučním uspořádání mezi programy Interreg IIIA a Tacis CBC. Totéž platí o koordinaci mezi programem Interreg IIIA a činnostmi přeshraniční spolupráce programu MEDA a novými předpisy CARDS, které zajišťují podporu inter alia přeshraniční spolupráce nečlenským zemím ve Středozemí a v západní části Balkánu.

15

Určité omezené možnosti společného řízení se nabízejí ve střední fázi programů, kdy je možné pověřit výběrem a schválením projektu jak Interreg, tak Phare CBC na základě Článku 12 Předpisu č. 1266/99, který se týká koordinace nástrojů před schválením.

32

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ LACE1570

Tabulka B.2.1 Typické znaky euroregionu - AEBR / LACE16 ________________________________________________________________ Organizace • sloučení regionálních a místních orgánů z obou stran státních hranic, někdy s parlamentním shromážděním; • přeshraniční organizace se stálým sekretariátem, odborníky a administrativním personálem; • podle soukromého práva na základě státních sdružení nebo nadací z obou stran hranice podle příslušného veřejného práva; • podle veřejného práva na základě mezinárodních dohod, které také stanovují členství regionálních orgánů. Systém práce • rozvoj a strategicky orientovaná spolupráce, žádná opatření na základě individuálních případů; • vždy přeshraničně orientovaný, ne jako státní příhraniční region • žádná nová úroveň správy; • centrum přeshraničních styků; občanů, politiků, institucí, sociálních partnerů, organizátorů kulturních akcí apod.; • vyvažování rozdílů struktur a pravomocí na obou stranách hranic vzhledem k psychologickým otázkám; • přeshraniční spolupráce na vertikální (evropské, vládní, regionální, místní) i horizontální úrovni; • realizace přeshraničních rozhodnutí na státní úrovni a s ohledem na postupy, které je možno provést na obou stranách hranic (vyvarování se konfliktům kompetenčních a strukturálních pravomocí); • přeshraniční účast občanů, institucí a sociálních partnerů v programech, projektech a procesech rozhodování; • přímé iniciativy a použití vlastních zdrojů jako předběžné podmínky pro pomoc a podporu třetích stran. Náplň přeshraniční spolupráce • definice oblastí činnosti podle společných zájmů (např. infrastruktura, hospodářství, kultura); • spolupráce ve všech oblastech života: životní styl, práce, volný čas, kultura apod.; • stejný důraz na sociálně-kulturní spolupráci jako na spolupráci hospodářsko-infrastrukturální; • realizace dohod a smluv a jejich potvrzení na evropské úrovni mezi zeměmi; • poradenství a koordinace přeshraniční spolupráce, zvláště v následujících oblastech: • regionální rozvoj; • turistický ruch a volný čas; • hospodářský rozvoj; • zemědělský rozvoj; • doprava; • inovace a sdílení technologií; • ochrana životního prostředí • školy a vzdělávání; a přírody; • spolupráce v sociální oblasti; • kultura a sport; • záchranné služby a • zdravotnictví; předcházení katastrof; • energetika; • komunikace; • likvidace odpadu; • veřejná bezpečnost.

16

AEBR-LACE Working Paper on the EU Initiative Interreg and future developments, červenec 1997, str. 36.

33

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ Tabulka B.2.2 a: Euroregiony v Evropské unii Datum zřízení 1958 1973 1976 1977/1997 1978 1979 1984 1989 1989 1990 1991 1992 1992 1992 1993 1993 1993 1994 1994 1994 1995 1995

Hranice D/NL D/NL D/NL D/NL D/NL D/F B/NL B/NL D/F/LUX GR/BUL D/PL/CZ D/CZ D/CZ D/PL D/CZ A/D/CZ D/PL D/A A/CH/D D/PL D/F/CH D/A

1997 1997 1998 1998 1998

D/A DK/D D/A D/A E/F

1999 1999 1999

D/F FIN/RF D/DK/NL

Název EUREGIO Euregio Rhein-Waal Euregio Maas Rhein Ems-Dollart-Region Euregio Rhein-Maas-Nord Zukunft SaarMoselle-Avenir Benelux-Middengebied Scheldemond EuRegio SaarLorLuxRhein Euroregion Nestos-Mesta Euroregion Neisse/Nisa/Nysa Euroregion Elbe/Labe Euroregion Erzgebirge Euroregion Pro Europa Viadrina EUREGIO EGRENSIS Euregio Bayerischer Wald/Böhmerwald Euroregion Spree-Neisse-Bober Inn-Salzach-Euregio Regio BODENSEE Euroregion Pomerania Regio TriRhena EuRegio Salzburg-Berchtesgadener LandTraunstein EUREGIO „via Salina“ Region Sønderjylland-Schleswig EUREGIO Inntal EUREGIO Zugspitze-Wetterstein-Karwendel Midi-Pyrénées, Languedoc-Rousillion, Catalunya STŘEDISKO Euregio Karelia Euregio Watteninseln

34

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ Tabulka B.2.2 b: Struktury typu euroregio ve Skandinávii17 Název Rada Øresund Komise Øresund Rada North-Calotte Rada Kvarken Mittskandia Storstroms Amt / Kreis Ostholstein – Lübeck Islandské/Archipelago Sdružení - Skärgården Spolupráce ARKO Bornholm-jihovýchodní Skåne Oestfold/Bohuslän/Dalsland Tornedalsrådet Estonian-Finnish 3+3 Regionální spolupráce Euroregion Baltica Rada pro spolupráci příhraničních regionů VöruAlüksne-Pskov Euroregion Pomerania Euroregion NEMUNASNIEMEN-HEMAH Euregio Helsinki-Tallinn Euroregion SAULE Euregio Karelia Euroregion Země jezer-Ezaru Zeme

Datum zřízení

Hranice

1964 1994 1971 1972 1977 1977

DK/S

1978

S/FIN

1978 1980 1980 1987 1995

S/N DK/S S/N FIN/N/S EST/FIN/RUS

1996 1996

PL/S/LT/LIT/LV/DK/RF EST/LV/RF

1995/97 1997

D/PL/S LT/PL/BY/RF

1999 1999 1999 2000

EST/FIN LT/LV/RF FIN/RF LT/LV/BY

S/FIN/N FIN/S FIN/S/N DK/D

17

Dalšími orgány přeshraniční spolupráce jsou MittSkandia a Barents Council. Nejsou to asociace místních a regionálních orgánů, na které by se vztahovala Nordická smlouva. Mají však sekretariát a jsou určitou měrou zapojeni do řízení iniciativy Interreg. Jedna nová přeshraniční struktura se připravuje v Severní Karélii v Rusku.

35

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ Tabulka B.2.2 c: Euroregion-typové struktury založené v letech 1990 až 2000 v zemích MOE

Název Euroregion Bug Euroregion PRO EUROPA VIADRINA Euroregion Spree-Neisse-Bober Euroregion Neisse-Nisa-Nysa Euroregion Glacensis Euroregion Praded-Pradziad Euroregion Silesia/Slezsko Euroregion Tĕšínské Slezsko - Slask Ciezyriski Euroregion ELBE/LABE Euroregion Erzgebierge Krušnohoři Euregio Egrensis Euregio Bayrischer Wald/Sumava-MühlviertelBöhmerwald Euroregion Waldviertel - Budowice – Jižní Čechy Euroregion Weinviertel-Südmähren-JižníMorava-Zahórie Euroregion Bílé-Biele Karpaty Euroregion Beskydy Euroregion TATRY Euroregion Istria Euroregion Vagus-Danubius-Ipolia Euroregion Ipelsky-Ipoly Euroregio Neogradiensis Euroregion Sajo-Rima-Slaná-Rimava Euroregion Košice - Miskolc Euroregion Hajdu-Bihar/Bihor Euroregion Danube-Körös-Maros-Tisza Euroregion Danube-Drava-Sawa Upper Prut Euroregion Middle Prut Euroregion Lower Danube Euroregion Euroregion Danube East Euroregion Danube South Euroregion Danube 21. století Euroregion Nestos-Mesta Euroregion Síť Polis-Kent

Hranice PL/UKR/BY D/PL D/PL D/PL/CZ CZ/PL CZ/PL CZ/PL CZ/PL CZ/D D/CZ CZ/D D/CZ/A A/CZ A/CZ/SK SK/CZ PL/SK/Y PL/SK HR/SLO SK/H SK/H SK/H SK/H SK/H H/RO H/RO/BiH H/HV/BiH RO/MD/UKR MOL/RO RO/MOL/UKR RO/BG RO/BG RO/BG/BiH GR/BUL GR/TR

36

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ Tabulka B.2.3: Seznam charakteristických znaků přeshraničních struktur Aspekty

Složení

Stálá struktura (možnosti) Regionální a místní orgány Orgány na státní úrovni Ostatní orgány (např. sociální partneři)

Řízení programu (možné funkce stálé struktury)

Organizace

Shromáždění/rada na politické úrovni Oficiální rada/výbor Sekretariát (společný, na jednom místě) Sekretariát (oddělený, na několika místech)

Vybavení

Správní a sekretářské (vlastní personál) Technické (pracovní skupiny složené z členů) Technické (vlastní personál) Finanční zdroje (vlastní zdroje ze členských příspěvků) Finanční zdroje (z projektů, zajištění služeb apod.)

Funkce / služby / pravomoci

Sběr informací, výzkum, studia

Přínos při vývoji programu

Příprava strategií, plánů, programů Získávání informací, rad a podpory (obecně pro přeshraniční spolupráci, konkrétně pro programy a projekty)

Jako součást vývoje programu Propagace programu Informování žadatelů Technická podpora

Vývoj projektu Realizace projektu Programový sekretariát Oceňování projektů, jejich výběr, uvědomění o schválení

Finanční správa Monitorování a hodnocení

37

Vývoj vlastních projektů Podpora/koordinace rozvoje dalších projektů Realizace vlastních projektů Příjem a zpracování žádostí o projekt, příprava zpráv pro výbory atd. Podpora poradních (např. odvětvové pracovní skupiny ) a rozhodovacích (např. řídící výbor) orgánů Podílet se na členství v poradních a rozhodovacích orgánech Nabízet základní členství v poradních orgánech včetně řídícího výboru Vystupovat jako platební orgán Podporovat platební orgán Sběr a třídění, tvorba zpráv Provádění monitorovacích úkolů Řídit úkoly hodnocení Formální členství v monitorovacím výboru

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ Tabulka B.2.4: Instituční aspekty programů Interreg IIA pro vnitřní hranice

INTERREG IIA A ČÍSLO OPER. PROGRAMU

ROZVOJ PROGRAMU

TECHNICKÉ ŘÍZENÍ

FINANČNÍ ŘÍZENÍ

Společný rozvoj:

Fáze projektu:

Společný bankovní účet:

vývoj/rozvoj: DTA podání: SU oceňování: AP výběr/schválení: SA

pro dotace EU: EU pro státní dotace: MS

• • •

cDTA (Euregio-TA, regionální projektoví manažeři) cSU (Euregio) cAP (rada Euregio) cSA (řídící výbor) DTA (pomoc sekretariátu) SU (regiony) cAP (technický výbor) cSA (řídící výbor)

EU (ING Bank) MS

II A (Euregio)

--

cDTA cSU (oba přeshraniční technické týmy) cAP (technické týmy a technická monitorovací skupina) cSA (monitorovací skupina)

--

II A (Euroregio) ES (COPIT=crossborder cooperation on spatial planning – přeshraniční spolupráce prostorového plánování; stálá komise pro vnější vztahy mezi departement du Nord a provincií Západní Flandry) ES (COPIT= crossborder cooperation on spatial planning přeshraniční spolupráce prostorového plánování;

•

•

•

konceptu/strateg ie regionálními partnery: CS programu regionálními partnery: OP rozvoj ze strany státu konzultovaný s regionálními partnery: (OP)

1 Maas-Rhein B/D/NL

CS OP

2 Západní Flandry B/F

CS OP

3 PACTE B/F

OP (na základě Interreg I)

c:

PŘESHRANIČNÍ STRUKTURY

existující ale nezapojené do iniciativy Interreg: ES zapojené do / částečně odpovědné za Interreg IIA: IN odpovědné za Interreg IIA: IIA

společný postup

28

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ 4 Ardennes B/F

OP (smíšená komise)

5 PED B/F/L

CS OP

6 Scheldemond B/NL

CS OP

7 Middengebied B/NL

CS OP

8 Sønderjylland/ Schleswig DK/D 13 Saar-LorWestpfalz D/F

OP

14 PAMINA D/F

OP (úřad Pamina na základě Interreg 1)

15 Oberrhein -Mitte-Süd D/F/CH

CS (OP)

16 Alpenrhein/ Bodensee/ Hochrhein D/A/CH 17 Německo/ Lucembursko D/L

(OP)

OP

(OP) (Saarland, Rh-Pf a ministerstvo prostorového

cDTA cSU (2 technické týmy Interreg) AP (regiony) SA (Partnerský výbor a monitorovací výbor) cDTA SU (regiony) cAP (technická skupina) cSA (monitorovací výbor) cDTA cSU (rada Euregio) cAP (Technická přeshraniční pracovní skupina) cSA (monitorovací výbor) DTA (odděleně) cSU + cAP (sekretariát) cSA (monitorovací výbor) cDTA (projektoví partneři) cAP + cSU (sekretariát) cSA (řídící výbor) DTA (konzultace) SU (regiony) cAP (sekretariát) cSA (monitorovací výbor) cDTA cSU (sekretariát) cAP (pracovní skupina) cSA (monitorovací výbor)

--

--

--

--

EU (Gemeentekrediet van België)

II A (Euregio Scheldemond) ES (obchodní komory; nemocenské fondy; Mezinárodní fakulta Schelde; stálé konzultace mezi East ZeeuwsVlaanderen a Waasland; přeshraniční vlámsko-holandská spolupráce)

EU (Gemeentekrediet van België)

IIA Middengebied

EU (spravovaný komunou Sonderjylland) EU (Saarländische Investitionskreditbank)

ES (region Sonderjylland-Slesvig)

EU (departement du Bas-Rhin)

II A (rada Pamina)

cDTA cSU (společný sekretariát) cAP (pracovní skupina) cSA (monitorovací výbor) cDTA (konzultace) cSU (sekretariát) cAP (pracovní skupina) cSA (monitorovací výbor) DTA (konzultace) SU (regiony) AP (regionální státní orgány

EU pro F/D (Landesbank BadenWürttemberg)

ES (Konference v Oberrheinu; TriRhena)

--

ES (Regio Bodensee, Rada Bodensee; Mezinárodní konference Bodensee; Komise prezidentů parlamentu; Komise členů parlamentu)

EU (Landesbank Rheinland-Pfalz)

ES (Regionální komise Saar-Lor-Lux-; setkání na nejvyšší úrovni Lux/Rh-pf; místní spolupráce; Euregio SaarLorLu;)

29

ES (Regionální komise Saar-Lor-Lux-Westpfalz; setkání na nejvyšší úrovni v Lux/Rh-pf; místní spolupráce; Euregio SaarLorLux; spolupráce SaarLorLuxRhein)


18 Ems-Dollart D/NL

plánování v Lucembursku) CS OP

19 EUREGIO D/NL

CS OP

20 Rhein Waal D/NL

CS OP

21 Rhein-MaasNord D/NL

CS OP

22 Bavorsko / Rakousko D/A

(OP)

29 Pyreneje E/F

CS (několik na regionální úrovni)

30 Španělsko / Portugalsko E/P

CS (několik na regionální úrovni)

32 Alpes

CS

a sekretariát) cSA (řídící výbor) cDTA (sekretariát Euregia) cSU (sekretariát Euregia) cAP (sekretariát Euregia) cSA (řídící výbor) cDTA (sekretariát Euregia) cSU (sekretariát Euregia) cAP (sekretariát Euregia) cSA (řídící výbor) cDTA (sekretariát Euregia) cSU (sekretariát Euregia) cAP (sekretariát Euregia) cSA (řídící výbor) cDTA (sekretariát Euregia) cSU (sekretariát Euregia) cAP (sekretariát Euregia) cSA (řídící výbor) DTA (odděleně) SU (regionální orgány) AP + SA (regionální orgány) SA (řídící výbor oceňování regionálními orgány) cDTA (bezpodmínečně) cSU (jeden nebo oba regiony) cAP (přeshraniční pracovní skupiny; řídící výbor) cSA (řídící výbor) cDTA (GIT společné hodnocení/výběr projektu pro některé přeshraniční aspekty) DTA (pro jiné aspekty, jako je např. doprava, regionální orgány) SU (regionální útvar státních ministerstev) AP + SA (řídící výbor) DTA (odděleně)

EU MS (Norddeutsche Landesbank) EU MS (Investitionsbank Nordrhein-Westfalen) EU MS (Investitionsbank Nordrhein-Westfalen) EU MS (Investitionsbank Nordrhein-Westfalen) --

II A (Ems Dollart Region: plná odpovědnost)

--

IN (Comité de Travail des Pyrenees) ES (Euregio mezi Catalonia, Languedoc-Roussillon a MidiPyrenees; dohoda o třístranné spolupráci mezi Euskadi, Navarre a Aquitaine)

--

IN (pracovní výbory: Galicia /Norte, Centro/Extremadura, Extremadura/Alentejo, Castilia y Leon Centro/Norte) ES (připravuje se: Andalusia/Algarve)

--

ES (spolupráce v řízení lyžařských svahů)

30

II A (EUREGIO: plná odpovědnost)

II A (Euregio Rhein-Waal: plná odpovědnost)

II A (Euregio Rhein-Maas Nord)

IN (Euregio Bavorský les/Český les; Inn-Salzach Euregio; Euregio Salzburg/Berchtesgardener Land-Traunstein) ES (Euregio Allgäu; Euregio Zugspitze; AG Unterer Bayerischer Wald; smíšená komise Horní Rakousko-Čechy)

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ F/I

(OP)

39 Irsko / Severní Irsko IRL/UK

CS (každé sdružení) (OP)

41 Itálie / Rakousko I/A

OP

51 Kvarken/ MittSkandia SF/S/N

CS (OP)

SU + AP (regiony) cSA (monitorovací výbor) cDTA (c kromě projektů pro infrastrukturu) cSU (oba sekretariáty Interreg) cAP + cSA (pracovní skupiny jednotlivých aspektů) DTA SU (ministerstva regionů) cAP + cSA (řídící výbor) DTA - c for SF/F SU + AP (sekretariát) SA (monitorovací výbor)

--

IN (Spolupráce North a tři sdružení:, ICBAN, NWRCBG, EBRC)

--

IN (rada Interreg) ES (Euregio Tiroly a pracovní skupina Westtirol., Engadin a Vinschgau)

EU (spravovaný Västerbotten v Ulmea)

II A (rada Kvarken)

31

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ Tabulka B.2.5: Instituční aspekty programů Interreg IIA pro vnitřní námořní hranice INTERREG IIA A ČÍSLO OPER. PROGRAMU

ROZVOJ PROGRAMU



Společný rozvoj:

Fáze projektu:


• •

vývoj/rozvoj: DTA


existující ale bez odpovědnosti k iniciativě Interreg: ES zapojené do / částečně odpovědné za Interreg IIA: IN odpovědné za Interreg IIA: IIA

c:

společný postup

EU (spravovaný komunou Fynen)

II A (Fyns Amt-KERN; společný v komuně Plön 1996)

EU (Storstroms Amt; účet v Den Dansk Bank, Nykobing F.)

IIA (žádná konkrétní struktura ale odpovědnost na regionální úrovni)

--

II A (výbor Oeresund)

--

--

• •

•


9 Fyn/K.E.R.N DK/D

CS OP

10 Storstrøm/ Ostholstein DK/D

CS (poprvé 1992/3) OP

11 Öeresund DK/S

CS OP (Oeresund Committee)

27 Greece/Italy

--

podání: SU oceňování: AP výběr/schválení: SA

cDTA (projektoví partneři) cSU (sekretariáty) cAP (sekretariát) cSA (řídící výbor) cDTA (projektoví partneři) cSU (sekretariáty) cAP (sekretariát) cSA (řídící výbor) DTA cSU +cAP (sekretariát) cSA (pracovní skupina Interreg pro projekty do 68,000 ECU , řídící výbor pro projekty nad 68,000 ECU) --

32


Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ GR/I 33 Korsika / Sardinie F/I 34 Korsika / Toskánsko F/I 35 Nord-Pas-deCalais/ Kent F/UK

--

SA (monitorovací výbor)

--

--

--

SA (monitorovací výbor)

--

--

CS OP

cDTA (společné brožury a propagace) SU (státní orgány) cAP a cSA (společná technická skupina a monitorovací výbor) cDTA (společné brožury a propagace) SU (státní orgány) AP (státní programové výbory) cSA (společný technický výbor) cDTA (příležitostně) (podpora od místních koordinačních týmů) cSU (sekretariát) cAP+ cSA (u menších projektů společné pracovní skupiny) AP+SA (u dopravních projektů státní orgány) cDTA SU (sekretariát) AP (sekretariát) SA (monitorovací výbor) DTA – c for SF/S SU (sekretariát) AP (4 poradní pracovní skupiny) SA (řídící výbor)

--

IN (Euroregion: NDPC-Kent-Flanders-WalloniaBrussels) ES (ARC MANCHE; BDTE=přeshraniční podpůrná struktura pro SME; partnerství měst; dohoda o spolupráci mezi NPDC a Kent CC 1988)

--

ES (ARC MANCHE)

--

ES (Partnerství Irského moře)

EU (bankovní účet Ålands authority)

II A (Ostrovní spolupráce)

EU (Švédská centrální banka)

II A (rada North Calotte)

36 Rives-Manche F/UK

CS OP (technická skupina: společná na státní/regionální úrovni)

40 Irsko/Wales IRL/UK

CS

50 Islands SF/S

CS OP (Ostrovní spolupráce)

52 North Calotte SF/S/N

CS (OP) (rada North Calotte Council; zapojení místních orgánů a sociálních partnerů)

33

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ Tabulka B.2.6: Instituční aspekty programů Interreg IIA pro vnější hranice INTERREG IIA A ČÍSLO OPER. PROGRAMU

ROZVOJ PROGRAMU



Společný rozvoj:

Fáze projektu:


•

•

•


12 Bornholm DK/Baltik

OP

23 POMERANIA D/PL

CS (OP)

24 Brandenburg D/PL

CS (konzultace s Polskem) (OP)

25 Sasko D/PL/CZ 26 Bavorsko / Česká republika D/CZ 28 Vnější hranice Řecka

(OP) CS (několik strategií) (OP) --

• • • •

vývoj/rozvoj: DTA podání: SU oceňování: AP výběr/schválení: SA

c:

společný postup

cDTA (konzultace) cSU + cAP (sekretariát) cSA (řídící výbor) cDTA (zřídka) SU (Euregio) AP (řídící výbor) SA (projektový výbor) cDTA (zřídka) SU (euroregiony) AP (euroregiony a ministerstvo) SA (řídící výbor) cDTA (zřídka) SU + AP (euroregiony) SA (řídící výbor) DTA (odděleně) SU + AP (bavorské orgány) SA (řídící výbor) 3 JPMC s regionálními zástupci a řečtí zástupci v

• •



• • •

existující ale nezapojené do iniciativy Interreg: ES zapojené do / částečně odpovědné za Interreg IIA: IN odpovědné za Interreg IIA: IIA

--

ES (B7, Four Corner Cooperation, Euregio Baltyk)

--

IN(Euroregio Pomerania) ES (deutsch-polnische Gesellschaft; deutsch-polnische Wirtschaftsförderungsgesellschaft)

--

IN (Euroregio Spree-Neiße Bober; Euroregio Pro Europa Viadrina)

--

IN (Euroregio Elbe-Labe; Euregio Egrensis; Euroregio Erzgebirge)

--

IN (Euregio Egrensis; Euregio Bavorský les / Český les)

--

ES (Euroregio Nestos-Mesta)

34

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ GR/BG/FYROM/A L 31 Španělsko / Maroko E/MOR 37 Jura F/CH

FYROM/SPF --

--

--

--

CS (OP)

--

IN (Communauté de Travail de Jura) ES (síť měst; dohoda o spolupráci mezi CTJ a Belfort)

--

ES (franko-ženevský regionální výbor; Euregio Lac Leman, rada pro Ženevské jezero; Communauté de Travail des Alpes Occidentales)

--

ES (Conseil Vallé-Valle d’Aosta; Euregio Insubrica: Tessin-Lonbardy;; Mont Blanc-territory; Communauté de Travail Alpes Occidentales)

--

ES Euregio Itálie/Slovinsko ve stádiu příprav

--

--

38 Rhonê-Alpes F/CH

CS (zkušenosti z Interreg I studie), OP (technická skupina)

42 Itálie/ Švýcarsko I/CH

OP (zapojení 5ti regionů a 3 kantonů)

43 Itálie/Slovinsko I/SLO

OP

44 Itálie/Albánie I/AL 45 Gibraltar UK/MRC 46 Rakousko / Česká republika A/CZ

--

DTA (projektoví partneři) SU (Dep de Belfort; CTJ) AP (technický výbor) SA (monitorovací výbor) cDTA cSU (regiony na obou stranách se stejným textem) cAP (smíšená pracovní skupina) cSA (monitorovací výbor) Každá italský region s vlastní strukturou; např. Valle d’Aosta: CDTA cSU (regiony na obou stranách se stejným textem) cSA (smíšená pracovní skupina) DTA (projektoví partneři) SU (italský regionální orgán) AP + SA (pracovní skupiny rady Interreg) --

--

--

--

--

CS (koncept třístranného prostorového plánování) (OP) CS (OP)

DTA (projektoví partneři) SU (regionální orgány) AP + SA (rada Interreg)

--

ES Euregio Bavorský les/Böhmerwald/Mühlviertel, Euregio Weinviertel-Südmähren/Západní Slovensko (1998); Euregio Waldviertel/Jižní Čechy)

DTA (projektoví partneři) SU (rakouský regionální orgán) AP + SA (přeshraniční koordinační výbor)

--

ES (Regionální rada; připravuje se Euregio Burgenland; Rakousko-maďarská komise pro prostorové plánování)

47 Rakousko / Maďarsko A/H

35

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ 48 Rakousko / Slovensko A/SK

CS (OP)

49 Rakousko / Slovinsko +A/SLO

CS (OP)

53 Barents SF/S/N/RUS

(OP) (celostátní vláda a provincie)

54 Karélie SF/RUS

CS OP (3 regionální sdružení, finské orgány a Rusko) CS OP (3 regional associations, St. Petersburg, Leningrad Oblast and Finnish social partners) CS (OP)

55 Petrohrad SF/RUS

56 Finsko/Estonsko SF/EST

57 Ett Gränslöst Samarbete S/N

CS, (OP)

58 Inre Scandinavia S/N

(OP)

DTA (projektoví partneři) SU (rakouský regionální orgán) AP + SA (pracovní skupiny rady Interreg) DTA (projektoví partneři) SU (rakouský regionální orgán) AP + SA (pracovní skupiny rady Interreg) CDTA SU (sekretariát) - c pro SF/S AP (sekretariát) - c pro SF/S SA (částečně: monitorovací výbor) – c pro SF/F DTA (konzultace) SU + AP (sekretariát v regionálních sdruženích) SA (řídící výbor) DTA – c occasionally SU (sekretariát – v regionálních sdruženích) AP (řídící výbor) SA (pracovní skupina)

--

ES (Euregio Weinviertel-Südmähren-Západní Slovensko, připravuje se euregio Gyor, Bratislava)

--

(euroregion ve stádiu příprav)

EU pro SF/S (Regionální rada v Lapland)

II A (BEAR=Barents European Arctic Council – Barentská evropská arktická rada) ES (Barentská rada; 1992 dvoustranná dohoda o přeshraniční spolupráci mezi Finskem a Ruskem)

--

II A (Regionální rada Severní Karélie společně s Karelskou republikou v rámci TACIS) ES (Euregio Karélie ve fázi úvah)

--

II A (Regionální rada Severní Karélie)

DTA SU (regionální sdružení) AP (Výbor pro řízení meziregionálních programů) SA (monitorovací výbor) cDTA SU (sekretariát) AP (výbor pro řízení programů) SA (monitorovací výbor) cDTA SU (sekretariáty) AP ((výbor pro řízení programů)

--

II A (regionální sdružení jižního Finska and regiony v severním Estonsku)

--

ES (příhraniční výbor Östefold-Boslein)

--

ES (spolupráce ARKO)

36


59 Nordens Gröna Bälte S/N

SA (sekretariát pro projekty do 30 000 ECU) SA (monitorovací výbor) cDTA SU + AP (sekretariát) SA (řídící výbor)

CS (OP)

--

ES (výbor Mittnorden)

Tabulka B.2.7: Přehled modelů řízení programu

Model 1

Model 2

Spolupráce v rámci iniciativy Interreg pro rozvoj a řízení programu (regionální / místní přeshraniční spolupráce)

tvořená regionálními/místními orgány a dalšími orgány, které spolufinancují program (např. orgány členských zemí na státní úrovni) Dohoda iniciativy Interreg mezi spolupracujícími členy (k předložení Evropské komisi) Program(y): pro každou státní hranici nebo část dlouhé hranice

pro každou státní hranici nebo část dlouhé hranice

Jeden program

Samostatné programy

se samostatnými (z hlediska řízení) z nichž každý pokrývá jeden příhraniční podprogramy, region/část regionu z nichž každý pokrývá jeden příhraniční region Operační řízení: Řídící orgán programu koordinuje u každého podprogramu následující struktury:

Řídící orgán pro každý program:

37

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ • • •

jeden řídící výbor jeden sekretariát příslušné odvětvové pracovní skupiny, atd.

• • •

jeden řídící výbor jeden sekretariát příslušné odvětvové pracovní skupiny, atd.

Strategické řízení:

Monitorovací výbor programu

• • •

Monitorovací výbor pro každý program nebo jeden společný monitorovací výbor

pro všechny skupiny programů dané hranice Kontaktní místa pro Evropskou komisi: pro každý program pro každý program • jeden orgán pojatý jako „řídící orgán“ • jeden orgán pojatý jako „platební orgán“ pro jeden orgán pojatý jako „řídící orgán“, který daný program (může být spojen s „řídícím pracuje coby generální/koordinační orgánem“) sekretariát pro všechny podprogramy • jediná dotace EU splatná na jediný bankovní jeden orgán pojatý jako „platební orgán“ pro účet „platebního orgánu“ daný program (může být spojen s „řídícím nebo orgánem“) pro každou skupinu programů dané hranice jediná dotace EU (s rozlišenými částkami pro jednotlivé podprogramy) splatná na jediný • jeden orgán (např. euroregion nebo podobná bankovní účet „platebního orgánu“ (který je struktura), který pracuje coby převede na samostatné účty jednotlivých generální/koordinační sekretariát pro všechny podprogramů) programy a zastupuje „řídící orgány“ všech programů v Komisi • jeden stejný orgán pojatý jako „platební orgán“ pro všechny programy ve skupině • samostatné dotace EU pro každý program splatné na různé bankovní účty „platebního orgánu“

38

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ Schéma B.2.8: Schéma řízení programu se samostatnými podprogramy EVROPSKÁ KOMISE platby

Platební orgán

DOHODA O PROGRAMU INTERREG mezi členy přeshraniční spolupráce, která podrobně definuje strategické řízení na programové úrovni a decentralizuje operační řízení na podprogramové úrovni

zprávy

účast

Řídící orgán

kontrola Bankovní účet, Podprogram 1

platební příkaz

Řídící výbor, Podprogram 1 Strategická koordinace programu a podprogramů

Přeshraniční regionální struktura 1: Sekretariát – Pracovní skupiny Bankovní účet, Podprogram 2

platební příkaz

Řídící výbor, Podprogram 2 Přeshraniční regionální struktura 2: Sekretariát – Pracovní skupiny

Bankovní účet, Podprogram X platby

platební příkaz

Monitorovací výbor, Interreg IIIA „Španělsko Portugalsko“

Řídící výbor, Podprogram X Přeshraniční regionální struktura X: Sekretariát – Pracovní skupiny ŽADATELÉ/VEDOUCÍ PROJEKTŮ 39

technické řízení

.

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ PŘÍKLADY PŘESHRANIČNÍCH STRUKTUR

39

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ EUREGIO (D/NL) Typ organizace: EUREGIO je nejstarší strukturou přeshraniční spolupráce v Evropě. Má 128 členů (okresy, města a obce). Oblast EUREGIO zahrnuje území Münsterland (okresy Coesfeld, Borken, Steinfurt a Warendorf, město Münster) v Severním Porýní - Vestfálsku, hrabství Bentheim, město a okres Osnabrück a části jižního Emsland v Dolním Sasku, jakož i Twente, Achterhoek, Nord-Overijssel a jihovýchodní Drenthe v Nizozemí. Již po desetiletí pracuje EUREGIO na přeshraničních aktivitách v nejrůznějších oblastech, které vychází z přeshraničních koncepcí rozvoje. První taková koncepce byla vypracována již v roce 1972 s finanční pomocí EU a národních ministerstev hospodářství. EUREGIO se přímo podílí na plánování a realizaci řady různých programů a projektů, včetně programu INTERREG. Založeno: 1958 Struktura kompetence: Členové z obou stran hranice jsou vždy plně zapojeni. •

Valná hromada členů: Valnou hromadu tvoří zástupci 128 členů, valná hromada se schází nejméně jednou ročně.

•

Rada EUREGIO: Rada EUREGIO je coby přeshraniční parlamentní shromáždění (s přeshraničními frakcemi) nejvyšším politickým orgánem EUREGIO.

•

Představenstvo: Představenstvo složené většinově z úředníků hlavních správ resp. z řídících úředníků EUREGIO odpovídá mimo jiné za provádění unesení valné hromady a za přípravu a provádění rozhodnutí rady EUREGIO.

•

Pracovní výbory EUREGIO: Různé pracovní výbory se zabývají nejrůznějšími tématickými oblastmi, jako jsou územní plánování a doprava, hospodářství, trh práce, životního prostředí a zemědělství, kultura, zdravotnictví, ochrana před katastrofami a záchranářství, a zpracovávají praktické záležitosti / problémy. Poskytují technickou pomoc při přeshraničních programech a projektech včetně pomoci, která je financována programem INTERREG. Každý pracovní výbor je složen ze zástupců veřejného a soukromého sektoru, jakož i z hospodářských a sociálních partnerů z obou stran hranice.

•

Jednatelství (sekretariát) EUREGIO: Spravuje běžící projekty v přeshraničním regionu (např. poskytuje poradenství a informace), provádí propagaci a přispívá ke zvyšování povědomí, podporuje profesionálně, obchodně a koordinačně pracovní výbory a grémia EUREGIO. Kromě toho pomáhá při rozvoji nápadů na projekty, při realizaci projektů, jakož i při hledání a zprostředkování potenciálních partnerů.

Kompetence ve vztahu k INTERREG: EUREGIO vypracovalo operační programy pro INTERREG I, II a IIIA. Operační programy jsou založeny na již existujících přeshraničních rozvojových strategiích, které byly z tohoto podnětu upraveny. Pro realizaci programu INTERREG byla pokaždé uzavřena speciální dohoda mezi EUREGIO a národními vládami a regionálními instancemi, které jsou odpovědné na obou stranách hranice. Taková smlouva 39

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ převádí kompetence ve všech oblastech realizace programu INTERREG pro EUREGIO na EUREGIO. Návrhy na projekty jsou podávány k rukám EUREGIO (sekretariát / jednatelství), kde je prověřeno, zda návrhy na projekty odpovídají kritériím EU na přeshraniční spolupráci, jakož i národním rozvojovým cílům a požadavkům na spolufinancování. Rada EUREGIO a představenstvo projekty hodnotí. EUREGIO je zastoupeno a disponuje hlasy v řídícím a monitorovacím výboru INTERREG. Místní / regionální manageři projektů odpovídají za realizaci projektů, přičemž pracovní výbory EUREGIO a jednatelství poskytují technickou pomoc a podporu. Technická odpovědnost za finanční řízení byla přenesena na investiční banku NRW. Banka spravuje přeshraničně prostředky EU, jakož i příslušné národní spolufinancování na jednom bankovním účtu pro celý program a uzavírá přímé smlouvy s projektovými partnery. Silné stránky přeshraniční spolupráce: Struktura EUREGIO je dobrým příkladem silně decentralizované a integrované struktury na základě principu horizontálního a vertikálního partnerství při plánování a realizaci přeshraničních programů, především pak programu INTERREG. EUREGIO pokrývá všechny oblasti přeshraniční spolupráce. Kontaktní adresa: EUREGIO, Enscheder Str. 362, D-48599 Gronau , Tel.: +49 25 62 70 20, Fax: +49 25 62 702 59

40


O rg anizačn í sch ém a -

E U R E G IO

n ěm ecká m ěsta, o kresy a o bce

N L- o bce a m ěsta

zástupci nom inováni zem ští radové +

valn á h ro m ad a člen ů

INT ER R EG řídící výbor

volba

(E U+národní+ reg. .+ E UR E G IO )

R ada EU R EG IO 41 N L a 41 D člen ů 15 NL a 7 D

p raco vní výb ory

rada tvoří

vys ílá předs edu

před staven stvo 32 členů: 15 NL a 15 D členů, jednatel + prezident rady E UR E G IO

41

vysláni

jednatelství

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ žadatel 1a

1c

•

6b IB (investiční banka) NRW

poradenství stran EUREGIO jednatelství

Jestliže žádost o projekt neodpovídá kritériím nebo nemá potřebnou formu: rada ze strany jednatelství a nové podání žádosti.

vystaví doklad o podpoře zašle doklad žadatelům, jakož i jednatelství na vědomí

6b

žádost o projekt

Prověření žádosti o projekt dle daných kritérií (INTERREG, národní programy, atd.)

•

6a

1b

Jestliže žádost o projekt odpovídá kritériím a má potřebnou formu: předání do pracovních výborů.

jednatelství EUREGIO

řídící výbor

• prověření a předání korespondence /

5b

důležitých formulářů

• koordinace a realizace případných

2a

příslušné pracovní výbory s odborníky posouzení plánovaného projektu a doporučení

5a

dodatečných kroků

2b 4a

3a

3b představenstvo

4b

doporučení usnesení, které projekty schválit / zamítnout

rada EUREGIO rozhodnutí o realizaci projektů

Schéma 1: Informační tok od žádosti k rozhodnutí o podpoře 42

rozhoduje dle dohody o INTERREG-II o celkových nákladech, které mohou být podpořeny

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ Euregio Rhein-Waal (NL/D) Typ organizace: Přeshraniční veřejnoprávní účelový svaz na základě NL/D dohody, s 54 členy (obce a regionální instituce dle veřejného práva). Založeno:

1963

Struktura a kompetence: •

Rada Euregio: Nejvyšší instance s politickými a úředními zástupci všech členských institucí. Vždy po 4 letech volen předseda (střídavě NL a D) rady Euregio a členové představenstva.

•

Představenstvo: Představenstvo složeno ze čtyř členů, přičemž je usilováno o rovnoměrný poměr německých a nizozemských členů. Připravuje usnesení rady Euregio a provádí je.

•

Jednatelství: Odpovídá za správní úkoly, organizaci a schůzky rady Euregio, představenstva a pracovních skupin, jakož i za organizaci přeshraniční spolupráce, aktivity a projekty. Informuje členské instituce, externí instance, podniky a občany. Obsazeno 16 pracovníky na plný úvazek (NL/D).

Kompetence ve vztahu k INTERREG: Vypracování a realizaci programu Interreg pro Euregio Rhein-Waal koordinuje veřejnoprávní účelový svaz Euregio Rhein-Waal. Euregio Rhein-Waal vede mimo jiné jednatelství pro společný monitorovací výbor pro EUREGIO, euregio rhein-maas-nord a Euregio Rhein-Waal. Návrhy na projekty jsou předkládány jednatelství Euregio, které prověří projety obsahově, jejich vazbu na program Euregio Rhein-Waal a z hlediska formálních kritérií. Předloží návrhy na projekty příslušným výborům Euregio. Představenstvo předloží návrh radě Euregio. Rada Euregio rozhodne o tom, které projekty budou navrženy k financování z programu Interreg. Jednatelství předloží doporučení rady Euregio řídícímu výboru Interreg, který rozhodne o výši podpory. Euregio nominuje předsedu do řídícího výboru a vede jednatelství. Jednatelství koordinuje realizaci programu a provádí řadu projektů, na kterých má zájem celý region. Silné stránky v oblasti přeshraniční spolupráce: Veřejná instituce Euregio Rhein-Waal je nezávislou silnou přeshraniční strukturou dle veřejného práva s vlastní právní subjektivitou a s vlastním personálem. Je dobře vybavena k tomu, aby rozvíjela a prováděla programy Interreg ve své oblasti působnosti. Kontaktní adresa: Euregio Rhein-Waal, Emmericher Straße, D-47533 Kleve, Tel.: +49 – 28 21 – 79 300 Fax: +49 – 2821 – 79 30 30, E-Mail: [email protected], Internet: www.EUREGIO.ORG

43

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ STORSTRØMS AMT / OSTHOLSTEIN (DK/D) Typ organizace: Současná správní struktura, která byla vytvořena pro plánování a realizaci programu Interreg, navazuje na německo - dánskou komisi, která byla založena na podporu přeshraniční spolupráce již v roce 1970. Až donedávna se přeshraniční spolupráce koncentrovala především na zlepšení infrastruktury. V roce 1977 uzavřel tento hraniční region dohodu o kulturní spolupráci. To vedlo v roce 1989 ke schválení rezoluce o a) společné lobby pro pevné spojení (most / tunel) mezi oběma státy a o b) zahájení společných projektů, které vytvoří nová pracovní místa a vykompenzují negativní účinky zavedení evropského vnitřního trhu na trh práce v obou příhraničních regionech. V roce 1991 schválila EU Komise tomuto regionu, do jehož oblasti podpory nyní spadá i svobodné hansovní město Lübeck, podporu na přeshraniční spolupráci, a sice z prostředků iniciativy Společenství INTERREG. Tato podpora byla dle usnesení pracovního výboru „Dánsko - německý region Vogelfluglinie“, který nyní vykonává úlohu monitorovacího výboru, použita ke spolufinancování prvního přeshraničního projektu pod hlavičkou INTERREG a ke zřízení společného dánsko - německého sekretariátu. Od roku 1995 bylo možno díky podpoře z prostředků iniciativy Společenství INTERREG II A ve spolupráci pokračovat. Tím měl region INTERREG šanci navázat na dosavadní úspěšnou spolupráci v rámci programu INTERREG I. Rozvoj přeshraniční spolupráce pod hlavičkou INTERREG II bylo možno rozšířit na podstatně větší okruh aktérů, jejichž práce se tím částečně pevně etablovala. Struktura a kompetence ve vztahu k INTERREG: •

Monitorovací výbor: Monitorovací dánsko - německý výbor je složen z dánských a německých zástupců národních, regionálních a místních úřadů, hospodářských a sociálních partnerů a případně ze zástupců ekologických iniciativ a podobně. Vedle toho se práce monitorovacího výboru účastní zástupce komise EU, jenž má poradní hlas. Monitorovací výbor rozhoduje ve vzájemné shodě. Monitorovací výbor sleduje a podporuje realizaci programu.

•

Řídící výbor: Vedle monitorovacího výboru se řídící výbor skládá ze zástupců správních orgánů odpovídajících za program. K těmto orgánům patří úřad Storstrøms, okres Ostholstein, hansovní město Lübeck, jakož i jednatelství sekretariátu INTERREG. Mimoto působí coby pozorovatel zástupce Komise EU. Kromě toho byla nabídnuta účast v řídícím výboru zástupcům národních vlád a zemské vlády

44

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ Schleswig-Holstein. Kromě toho jsou s poradenským hlasem zapojeni hospodářští a sociální partneři. Řídící výbor rozhoduje ve vzájemné shodě o podpoře jednotlivých projektů. Již pod hlavičkou INTERREG II byl v regionu zřízen výbor, který realizoval správu programu na pracovní úrovni. •

Společný technický sekretariát / jednatelství: Společný sekretariát INTERREG se skládá z managerů programu při úřadu města Storstrøms, při rozvojové společnosti Ostholstein GmbH (s.r.o.) okresu Ostholsteins a společnosti Wirtschaftsförderung Lübeck GmbH (s.r.o.), která slouží jako externí místo snadno dosažitelné nositeli projektů z oblasti Lübeck. Sekretariát plní své úkoly v úzké spolupráci, ve shodě a přeshraničně. Sekretariát koordinuje mimo jiné zasedání monitorovacího a řídícího výboru, odsouhlasuje návrhy na projekty z regionu, odpovídá za běžnou správu projektů, spravuje na společném bankovním účtu prostředky INTERREG a provádí informační a propagační činnost.

Silné stránky v oblasti přeshraniční spolupráce: Tato struktura je dobrým příkladem pružné, decentralizované a integrované struktury pro demokratické řízení přeshraničních aktivit. Kontrola a rozhodovací pravomoci se nachází z větší části v rukou regionálních a místních institucí. To zajišťuje vysokou míru vertikálního partnerství a na základnu orientovaný přístup při určování oblastí spolupráce. Pravidelné schůzky pracovníků sekretariátu zajišťují společně s dlouholetými zkušenostmi s osvědčenými správními strukturami, jakož i s každodenním kontaktem pomocí moderních komunikačních technologií realizaci programu tak, že vzdálenost již nehraje roli. Kontaktní adresy: Storstrøms Amt, Internationalt Sekretariat, Marienbergvej 80, DK-4760 Vordingborg, Tel: +45 55 34 01 55; Fax +45 55 34 03 55 Entwicklungsgesellschaft Ostholstein, INTERREG-Sekretariat, Röntgenstraße 1, D-23701 Eutin Tel: +49 4521 808 10, Fax +49 04521 808 11

45

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ ARGE ALP (A/D/I/CH) Typ organizace: K pracovnímu sdružení Alpské země – Arge Alp náleží 11 regionů: tři rakouské země (Salzburg, Tirol a Vorarlberg), dvě německé země (Baden-Württemberg, Bayern), tři italská územní sdružení (autonomní provincie Bozen- jižní Tirol a Trient jakož i region Lombardie) a tři švýcarské kantony (Graubünden, St. Gallen a Tessin). Založeno:

12. října 1972 v Tirol


Konference šéfů vlád: Konference šéfů vlád projednává společné záměry a cíle, definuje pracovní programy zaměřené na klíčové oblasti, a schvaluje doporučení členským zemím jakož i rezoluce směrem ke spolkovým a centrálním vládám a k institucím evropské spolupráce.

•

Předseda Arge Alp: Funkci předsedy vykonává vždy na dva roky šéf vlády jedné z členských zemí. Předseda zastupuje Arge Alp navenek a zajišťuje trvalou činnost zaměřenou na společné cíle a na aktuální záměry.

•

Komise: Přípravou a realizací usnesení konference šéfů vlád se zabývají čtyři komise: pro kulturu a společnost; pro životní prostředí, územní plánování a zemědělství; pro hospodářství a práci; a pro dopravu.

•

Výkonný výbor: Výkonný výbor je složen z řídících úředníků členských zemí a z jednatele. Výbor se zabývá základními otázkami ohledně obsahu, organizace, koordinace a financování činnosti Arge Alp.

•

Jednatelství: Jednatelství podporuje orgány pracovního sdružení při plnění jejich úkolů. Jednatelství zejména organizačně podporuje zasedání, zajišťuje správu financí, vede centrální dokumentaci a poskytuje informace, jakož i spolupracuje s jednatelstvími jiných evropských regionálních organizací.

Kompetence ve vztahu k INTERREG: Arge Alp je základní sítí pro členy, kteří působí v bilaterálních programech v rámci Interreg IIIA. Arge Alp je dále zapojeno do vytváření a realizace alpského programu pod hlavičkou Interreg IIIB, členské státy se aktivně podílí na projektech v rámci Interreg IIIB. Kontaktní adresa: Geschäftsstelle ARGE ALP, Amt der Tiroler Landesregierung, Landhausplatz, A-6010 Innsbruck, Tel: +43-512-508.2340, Fax: +43-512-508.2345, Email: [email protected], Internet: www.argealp.org

46

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ ARGE ALPEN-ADRIA (A/CH/D/H/HR/I/SLO) Typ organizace: Pracovní společenství vycházející ze společné deklarace, kterou v roce 1978 podepsali členské regiony. Ve smyslu této deklarace byla dne 24. listopadu 2000 plenárním shromážděním přijata aktualizovaná „Organizační a metodická pravidla pracovního společenství Alpen-Adria“. Pracovní společenství se v současné době skládá ze 17 členů: Baranya, Bavorsko, Burgenland, Friulia-Venezia Giulia, Györ-Moson-Sopron, Chorvatsko, Korutany, Lombardie, Horní Rakousko, Slovinsko, Somogy, Štýrsko, Ticino, Trentino Alto Adige / Jižní Tyroly, Vas, Veneto, Zala. Pracovní společenství nemá vlastní společný administrativní aparát a není tudíž právním subjektem. Administrativní a organizační servis poskytuje generální sekretariát (do roku 2000: evidenční místo) se sídlem: úřad zemské vlády Korutany, Klagenfurt. Propagační činnost provádí pro společenství autonomní region Trentino - jižní Tirol. Jednacími jazyky jsou němčina, chorvatština, slovinština a maďarština. Alpen-Adria grémia přijímají usnesení konsensuálně, výslovný nesouhlas je hodnocen jako veto. Založeno:

20. listopadu 1978 v Benátkách


• •

Shromáždění: Shromáždění hlav vlád členských zemí je nejvyšším rozhodujícím orgánem. Předsednictví se střídá v abecedním pořádku na dvouleté období. Shromáždění se schází na plenárním zasedání jednou ročně a stanovuje strategické priority. Svolávání a organizace zasedání plenárního shromáždění a komise řídících úředníků patří k povinnostem jednatelství u příslušné předsedající země Alpen-Adria; Alpen-Adria jednatelství jsou zřízena ve všech členských zemích. Komise řídících úředníků: Komise řídících úředníků je koordinačním grémiem plenárního shromáždění. Předsedou komise je zástupce příslušné předsedající země sdružení Alpen-Adria. Pět odborných komisí: Stálé komise jsou odbornými speciálními grémii plenárního shromáždění, jsou koordinovány komisí řídících úředníků: (1) územní plánování a ochrana životního prostředí, (2) hospodářství, doprava a cizinecký ruch, (3) kultura a společnost, (4) zdraví a sociální záležitosti, (5) zemědělství a lesní hospodářství. V rámci pěti odborných komisí působí stálé pracovní skupiny a dočasné projektové skupiny. Předsednictví v komisi trvá tři roky, v pracovní skupině pět let, přičemž se počítá s automatickým prodloužením.

Úkolem pracovního společenství je společné informativní a odborné zpracování a koordinace otázek, na nichž mají zájem členové. Společenství se zabývá zejména následujícími tématy: transalpské dopravní spoje, provoz v přístavech, získávání energie a její přenos, zemědělství, lesní hospodářství, vodní hospodářství, cizinecký ruch, ochrana životního prostředí, ochrana přírody, péče o krajinu, zachování kulturní a rekreační krajiny, územní plánování, rozvoj sídlišť, kulturní vztahy, kontakty vědeckých zařízení (článek 3 společné deklarace z roku 1978). Pracovní společenství funguje jako platforma pro vzájemnou výměnu informací mezi členy a nečleny EU, a usiluje o vybudování mostů nad rámec hranic EU. V souvislosti s programem INTERREG vypracovávají a předkládají grémia činná v rámci Alpen-Adria návrhy projektů a vyvíjejí příslušné iniciativy. Od roku 1978 bylo vytvořeno cca. 170 společných zpráv a publikací o územním a dopravním plánování, životním prostředí, domácích a průmyslových odpadech, umírání

47

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ lesa, ochraně půd, atd. Každoročně se konají sportovní a kulturní akce pro mládež, symposia a výstavy. Kontaktní adresa: ARGE Alpen Adria, Amt der Kärnter Landesregierung, Völkermarkterring 21, A-9020 Klagenfurt, Tel: +43 463 536 28 21, Fax: +43 463 536 28 20, e-mail: [email protected], http://www.alpeadria.org

48

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ PYRENEJSKÁ PRACOVNÍ KOMUNITA (E/F) Typ organizace: Pyrenejská pracovní komunita je orgán přeshraniční spolupráce. Sestává se z 8 členů: stát Andora, 3 francouzské regiony (Aquitaine, Languedoc-Roussillon a Midi-Pyrénées) a 4 nezávislé španělské kraje (Aragón, Catalogne, Euskadi a Navarre). CTP se zúčastnila různých přeshraničních akcí, například: příprava zevrubné studie o dopravě v Pyrenejích, vydání turistického průvodce, akcí na podporu ochrany životního prostředí v příhraniční oblasti (Kampaň Čisté Pyreneje), pořádání Dní zaměřených na nebezpečí hor , Kampaň Bezpečné Pyreneje, Setkání Pyrenejských center pro výzkum a inovace technologií, Výzvy k podání nabídek v projektu I+D, atd. Datum vzniku: Zápis o vzniku byl podepsán v Pau dne 4. listopadu 1983. Struktura a kompetence: •

Předsednictví: Předsednictví CTP je zajištěno podle abecedního pořadí jmen členů a předsednictví trvá po dva roky.

•

Konference předsedů: se skládá z předsedů jednotlivých členských regionů. Má za úkol určovat obecnou politiku, strategické směřování a určit priority jednotlivých činností.

•

Plenární rada: se sestává ze 7 zástupců z každého z 8 členských regionů. Schvaluje každoroční plán akcí, hlasuje o rozpočtu a zplnomocňuje Koordinační výbor.

•

Koordinační výbor: je tvořen předsedy jednotlivých členských regionů, nebo jejich přímými zástupci, a Generálním tajemníkem. Dozírá na realizaci plánu akcí, spravuje rozpočet a řídí evropské programy, koordinuje činnosti komisí a připravuje zasedání Plenární rady.

•

4 Pracovní komise: Infrastruktura a Komunikace, Školení a Technologický rozvoj, Kultura, Mládež a sport, a Trvalý rozvoj.

Kompetence v oblasti Interreg: Regionální rada Aquitaine (která předsedá CTP) byla zmocněna a pověřena vypracováním a zavedením Jedinečného Dokumentu Programování (DOCUP) programu Interreg III díl A Francie Španělsko. Pro vypracování DOCUPu budou v první fázi nejprve vytvořeny tematicky zaměřené pracovní skupiny na základě čtyř pracovních komisí CTP, rozšířených o zástupce francouzských departmánů a Států. Probíhající projekty: Komise Infrastruktura a Komunikace: Účast na Pozorovatelně pašování přes Pyreneje, přehled silničních a železničních tunelů v Pyrenejích, přijetí a zveřejnění společného

49

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ postoje k velkým komunikačním infrastrukturám, digitální kartografická databáze CTP (SIG), aktualizace Schémata letištních infrastruktur. Komise Školení a Technologického rozvoje: Výzva k podání nabídek ve věci projektů I+D, Praktický průvodce pro výměny učňů a stážistů. Komise Kultury, Mládeže a Sportu: Průvodce Pyrenejskými muzei, Průvodce Pyrenejskými archívy, „Městská dobrodružství“, Setkání Pyrenejských spisovatelů, Komise Trvalého rozvoje: Plán koordinace sítě Informace z Pyrenejí (PIRINET), Síť Informačních bodů- Evropa a Vesnické křižovatky Pyrenejského masivu, symposium o obnovitelných energetických zdrojích a program „Pyreneje 2000“. Kontakt: Sekretariát CTP (Torre del Reloj) E-22700 Jaca, Tel.: +34 974 36 31 00 / Fax: +34 974 35 52 29 / E-mail: [email protected]

50

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ PAMINA (D/F) Typ organizace: PAMINA je pružná integrovaná struktura, která byla vytvořena pro řízení programu Interreg. Její nejsilnější stránkou je přeshraniční sekretariát s pracovníky ze všech partnerských regionů, který je situován na francouzsko-německých hranicích. Vedle regionů obsažených v jejím názvu sdružuje PAMINA části německých spolkových zemí Porýní-Falcko, Bádensko-Württembersko a francouzský region Alsasko. PAMINA byla založena v roce 1988, kdy zástupci státních a regionálních orgánů podepsali společnou deklaraci, která byla zaměřena na podporu větší spolupráce. Byla vypracována společná koncepce rozvoje této oblasti. Koncepce poskytuje strategický plán pro přeshraniční činnosti regionu. Po takřka deseti letech kooperace PAMINA se uvažuje o reformě struktur. V současné době je připravováno založení přeshraničního účelového svazu ‘REGIO Pamina’. Tím má být dosavadní neformální kooperace postavena na trvalý právní základ. Cílem je také efektivnější a transparentnější propojení grémií a aktivit v prostoru PAMINA. Založeno:

1988

Struktura kompetence: •

Řídící výbor: Založen v roce 1988 za účelem monitorování pokroku rozvojové koncepce. Sdružuje zástupce regionálních vlád z přeshraničního regionu, zodpovídá za celkový směr politiky a má rozhodovací pravomoci.

•

Sekretariát: Založen v Lauterbourgu (F) v roce 1991 v bývalé celnici. Byl pověřen řadou úkolů včetně vytváření a šíření informací o partnerských regionech a také proto, aby působil jako koordinátor a prostředník mezi různými subjekty na obou stranách hranice. Řídící výbor a pracovní skupina vykonávají nad sekretariátem dohled. Sekretariát je financován společně všemi partnery.

•

Pracovní sdružení PAMINA: Pracovní sdružení je založeno na kooperační dohodě z 18. dubna 1997 a je složeno vždy z deseti komunálních / regionálních politiků z každého ze tří dílčích území PAMINA. Úkoly spočívají ve výměně informací a poradenství v regionálně politických přeshraničních otázkách se zaměřením na územní plánování, dopravu, hospodářství; společné projednání plánů a opatření; vypracování společných stanovisek a iniciování společných opatření.

Kompetence ve vztahu k INTERREG: Operační program pro Interreg I pro prostor PAMINA připravila pracovní skupina a schválil ho monitorovací výbor. Pro realizaci programu byl založen další, nezávislý monitorovací výbor, jehož členy jsou zástupci na úrovní národních vlád, regionální a místní úrovni a zástupci Komise EU. Monitorovací výbor se schází dvakrát ročně, schvaluje projekty a provádí celkovou kontrolu týkající se podstatných změn a modifikací ve vztahu k realizaci programu. Pracovní skupina podporuje monitorovací výbor tím, že projekty požadující financování v rámci Interreg posuzuje a provádí jejich předběžný výběr. Místní vedoucí projektů odpovídají za realizaci projektů, zatímco technickou pomoc a celkovou koordinaci zajišťují výše zmíněné orgány a sekretariát PAMINA (kancelář PAMINA).

51

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ Vedle své role, kterou je rozšiřování informací o regionu, kancelář PAMINA dále usnadňuje a udržuje spojení s vedoucími projektů a poskytuje jim rady při realizaci projektů. Lokální činitelé předkládají všechny návrhy projektů přímo sekretariátu. Tam jsou projekty posouzeny z pohledu shody s národními, regionálními a přeshraničními kritérii dříve, než jsou postoupeny pracovní skupině a monitorovacími výboru ke konečnému schválení. Příhraniční region založil společný účet u Département Bas Rhin (Dolní Rýn), na který je poukazován příspěvek EU. Dotace státního a regionálního spolufinancování se poukazují přímo vedoucím projektů. Strengths with Regard to Cross-Border Cooperation:Silné stránky z pohledu přeshraniční spolupráce: Tato struktura vytvořila přímý kontakt mezi státními a regionálními orgány na obou stranách příhraničního regionu a vykazuje vysokou úroveň transparentnosti. Sekretariát s úspěchem poskytuje a rozšiřuje konkrétní informace z široké tematické oblasti, která se váže na hranice. Dále usnadňuje a koordinuje kontakty mezi různými partnery v příhraničním regionu a zabezpečuje praktickou realizaci programu Interreg. Kontaktní adresa: Informations- und Beratungsstelle für grenzüberschreitende Fragen, Im alten Zollhaus, F67630 Lauterbourg, Tel: +33 88 94 67 20, Fax: +33 88 54 68 90, www.pamina.com

52

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ KENT – NORD-PAS-DE-CALAIS (UK/F) Typ organizace: V roce 1987 podepsali Kent County Council a region Nord-Pas-de-Calais smlouvu o spolupráci a vypracovali přípravnou studii s finanční pomocí Komise. Na základě této studie následně připravili návrh operačního programu pro Interreg I. Datum vzniku: 1987 Struktury a pravomoci: Přeshraniční strukturu pro realizaci programu Interreg můžeme shrnout následovně: •

Společný monitorovací výbor zasedá dvakrát ročně. Dohlíží na realizaci programu a schvaluje nebo zamítá žádosti projektů. Tvoří ho zástupci francouzských veřejných orgánů (státní, regionu NPC, departmentů Nord a Pas de Calais), britských veřejných orgánů (GOSE, Kent CC, Kent District Councils), zástupci dobrovolného a soukromého sektoru a zástupci z Evropské komise.

•

Společná technická skupina složená z úředníků a odborníků francouzských a britských veřejných orgánů, která se schází čtyřikrát za rok. Posuzuje doporučení, jak projekty ocenila francouzská a britská strana, a připravuje je pro společný monitorovací výbor.

•

Společný sekretariát provozují realizační orgány (GOSE a odpovídající francouzské regiony ze svého působiště ve Velké Británii a Francii);

•

Dva úředníci pro projekt Interreg poskytují informace a rady navrhovatelům projektů a zajišťují podporu výše uvedeným strukturám programu.

Kontaktní spojení: Kent County Council, European Team/Economic Development, Springfield, Maidstone, GB-Kent ME14 2LL, Tel +44 622 671 411, Fax +44 622 691 418, Website: www.kent.gov.uk

53

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ COMUNIDADE DE TRABALLO GALICIA-NORTE DE PORTUGAL (E/P) Typ organizace: Základ pracovního sdružení tvoří základní smlouva podepsaná oběma regionálními správami a schválená oběma národními vládami v Madridu a v Lisabonu. CCRN decentralizovaným správním místem portugalského ministerstva pro plánování, Xunta de Galicia je prováděcím orgánem autonomního regionu Galície. Založeno:

říjen 1991


Prezident: Řídí radu a zastupuje pracovní sdružení. Funkci prezidenta sdružení vykonává každé dva roky střídavě jeden z prezidentů obou regionů.

•

Koordinátoři: Jsou dva Hlavní koordinátoři a dva Techničtí koordinátoři pro oba regiony, kteří se zabývají organizací a řízením trvalých aktivit Pracovního společenství, stanovením priorit a koordinací aktivit sektorových komisí.

•

Úsekové komise: Pracovní společenství má čtrnáct sektorových komisí. Deset z nich je tvořeno představiteli Regionálních správ, seskupených dle sféry činnosti: zemědělství, životní prostředí, přírodní zásoby a uspořádání, vzdělání, školení a zaměstnání, vědecký výzkum a univerzity, kultura, majetek a turistika, místní rozvoj, oživování ekonomiky, rybolov, zdravotnictví a sociální služby, regionální a místní správy, dopravní infrastruktura. Tři, skládající se z územních komisí pro spolupráci (Val do Limia a Val do Miňo), ve kterých působí zástupci místních správ z pohraniční oblasti. Jako poslední je specifická komise, tvořená Atlantickou osou severozápadní části poloostrova, zahrnující všech 18 hlavních měst evropského regionu Severní Galicie v Portugalsku.

Kompetence v oblasti Interreg: Pracovní společenství nemělo přímé oprávnění pro vedení INTERREG I a II; zabývaly se jimi centrální správy (Ministerstvo hospodářství v Madridu a Ministerstva pro plánování v Lisabonu), což se uskutečňovalo na úrovni regionu. Pracovní společenství se zúčastnilo přípravné fáze a výkonu projektů, fází, ve kterých probíhaly konzultace s místními úřady obou regionů, se sociálními a hospodářskými jednateli, universitami, obchodními komorami atd. Pracovní společenství vykonalo projekty spolupráce v rámci INTERREG I a II. Investovalo se do akcí, přispívajících k růstu pohraničí díky investicím do infrastruktury spojení jako např. Nové mosty přes řeku Miňo, silnice druhé třídy, dálnice, ale navíc byla sféra činnosti rozšířena např. o životní prostředí založením Národního parku pohraniční oblasti Xurés-Gêres; v ekonomické oblasti byl založen Fond rizikového kapitálu pro společné použití za účelem rozšíření soukromých investic do podnikatelských projektů, které by prospívaly ekonomice obou regionů. Navíc byly získány další zkušenosti ve sféře vzdělání, kultury, majetku, zemědělství atd.

54

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ Trumfy pro přeshraniční spolupráci : Pracovní společenství zpracovalo a schválilo Strategický plán 2000-2006 pro spolupráci mezi oblastmi pohraničí, Galicií a Severním regionem Portugalska. Na základě tohoto strategického plánu a dle instrukcí madridské a lisabonské vlády se účastníme zpracování subprogramu Galicia- Sever Portugalska, který tvoří součást Operativního programu Španělsko-Portugalsko, předloženého oběma vládami pro INTERREG III v paragrafu o spolupráci mezi pohraničními regiony. Různé sektorové komise zpracovaly četné společné projekty spolupráce mezi pohraničními regiony za účelem získání podpory ze strany této společenské iniciativy. Kontaktní spojení: Komise pro koordinaci severního regionu Portugalska, Hlavní sekretariát pro vztahy s EU a zahraniční věci (Comissão de Coordenação da Região do Norte de Portugal, Secretaría Xeral de Relacións coa UE e Acción Exterior), Rúa dos Feáns, 5 baixo, 4150 Porto, Telefon: +351 22 6086300 Fax: +351 22 6086305, e-mail: [email protected], http://www.galicia-nortep.org Rada Galicie (Xunta de Galicia), Rua Rainha D. Estefânia, 251, 15706 Santiago de Compostela Telefon: +34 981 541025, Fax: +34 981 541011, e-mail: [email protected]

55

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ COMUNIDAD DE TRABAJO EXTREMADURA - ALENTEJO (E/P) Typ organizace: Koordinační výbor regionu Alentejo je decentralizovaný orgán portugalského Ministerstva plánování, zatímco Junta de Extremadura představuje regionální vládu autonomní oblasti Extremadura s rozsáhlými politickými pravomocemi. Pracovní společenství (Comunidad de Trabajo) vychází ze smlouvy o spolupráci mezi dvěma regionálními orgány, kterou schválily dvě centrální vlády. Smlouva obsahuje neformální dohodu, která určuje hlavní směry institucionální spolupráce, a směrnice, které určují způsob, jak se plánují projekty, na kterých mají zájem oba regiony. Pravomoci regionálních orgánů na obou stranách hranic se ale liší. Datum vzniku: Leden 1992 Struktury a pravomoci: Strukturu Comunidas de Trabajo tvoří: •

1 pracovní skupina: Je to stálý orgán, který řídí činnosti zastřešené smlouvou o spolupráci. Skládá se ze zástupců obou regionů; španělští členové často zastávají politické funkce v rámci Junta de Extremadura. Pracovní skupina se pravidelně schází a zástupci z jiných skupin a svazů se mohou po předchozím pozvání zúčastnit zasedání. Předsednictví pracovní skupiny se mění dvakrát ročně a střídají se v něm političtí zástupci z obou regionů;

•

11 odborných výborů: Odborné výbory se skládají z politiků a civilních pracovníků a pracují v oblastech, které byly smlouvou o spolupráci určeny jako prioritní. Těmito oblastmi jsou: zemědělství, turistický ruch, národní dědictví, průmysl, infrastruktura, životní prostředí, výchova a vzdělávání, univerzity, kultura, zdravotnictví, mládež a sport. Výbory jsou koordinovány pracovní skupinou.

•

Úřad přeshraničních iniciativ: Tento úřad, Gabinete de Iniciativas Transfronterizas, doplňuje rámec pracovního společenství a hraje významnou roli v podpoře jeho činností.

Pravomoci ve vztahu k Interreg: Pracovní společenství Extremadura/Alentejo navrhlo program přeshraniční činnosti poté, co vytipovalo a naplánovalo řadu projektů, které jsou v zájmu obou regionů. Tyto projekty jsou postoupeny nejvyšším politickým orgánům v každém regionu, které z nich vyberou projekty, které považují za nejvhodnější pro začlenění do programu Interreg. Společenství Comunidad de Trabajo přihlásilo do Interreg I a Interreg II několik projektů, které pokrývají určité oblasti. Mezi projekty, které byly iniciovány Komisí, byl projekt Úřadu přeshraničních iniciativ (Gabinete de Iniciativas Transfronterizas). Silné stránky z pohledu přeshraniční spolupráce: Práce Comunidad de Trabajo při vytipování a realizaci projektů pomáhá regionálním orgánům na obou stranách hranice rozvíjet přeshraniční rozvojovou strategii s cílem většího začlenění do iniciativy Interreg. Kontaktní spojení:

56

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ Gabinete de Iniciativas Transfronterizas de Mérida, Paseo de Roma s/n, módulo B, 2ª planta, E-06800 Mérida (Badajoz), Tel: +34 924 38 56 92, Fax: +34 924 38 53 95 Gabinete de Iniciativas Transfronteriças, Estrada das Piscinas, 193, P-7000- 758 Évora, Tel: +351 266 74 03 75, Fax: +351 266 70 65 62

57

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ Pracovní společenství Junta de Extemadura – Koordinační komise regionu Alentejo PŘEDSEDNICTVÍ Stálá pracovní skupina Odborné výbory

Turistika

Národní dědictví

Výchova a vzdělávání

Průmysl

Zdravotnictví

Zemědělství

Životní prostředí

Infrastruktura

Mladí lidé a sport

Podpora kultury

Univerzity

CCRA18 odbor regionu ALENTEJO

Junta de Extremadura odbor autonomního regionu Extremadura

Úřad přeshraničních iniciativ (Gabinete de Iniciativas Transfronterizas) 18

Koordinační komise regionu Alentejo

58

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ EUROREGION ELBE/LABE (D/CZ) Typ organizace: Euroregion Elbe/Labe byl založen v červnu 1992, aby všeobecně pozvedl přeshraniční spolupráci a aby povzbudil její úlohu ve všech oblastech hospodářského a společenského života. Euroregion se skládá ze dvou nezávislých sdružení: na německé straně je to Kommunalgemeinschaft Oberes Elbtal/ Osterzgebirge e.V. (registrovaný spolek) a na české straně Klub Euroregion Labe. Tato dvě sdružení uzavřela všeobecnou dohodu o spolupráci. Obě sdružení zastupují zájmy svých členů (městských úřadů) v otázkách přeshraniční spolupráce. Založeno:

1992

Struktura a kompetence: Organizační struktura se skládá z následujících orgánů: •

Rada: Je nejvyšší politický volený orgán s rozhodovacími pravomocemi. Rada projednává a schvaluje strategické priority pro spolupráci. Schůzí rady se účastní zástupci jak celostátních a regionálních orgánů České republiky a Německa, tak i Evropského parlamentu.

•

Prezidium: Skládá se ze dvou prezidentů obou sdružení, dvou viceprezidentů, dvou dalších volených členů a dvou výkonných ředitelů obou sdružení. Prezidium zodpovídá za celkové řízení a (strategické) vedení činnosti Euroregionu a na pracovní úrovni zastupuje Radu.

•

Sekretariát: Skládá se ze dvou samostatných úřadů na každé straně hranice, které jsou řízeny výkonnými řediteli jmenovanými svým příslušným sdružením. Sekretariát zodpovídá za všechny organizační a technické otázky, zejména za koordinaci tematicky zaměřených pracovních skupin.

•

7 pracovních skupin: Každá skupina se zaměřuje na jednu z následujících oblastí: rozvoj regionu, hospodářská spolupráce, turistika, doprava, životní prostředí, veřejné zdravotnictví a sociální péče, kultura a vzdělávání a sport a také na prevenci a likvidaci katastrof. Tyto pracovní skupiny sdružují zástupce regionálních a místních orgánů a další rozhodující místní činitele; projednávají a plánují projekty a jsou do určité míry i zapojeny do jejich realizace.

Kompetence ve vztahu k INTERREG: S výhledem na přípravu operačních programů pro Interreg zadal spolkový kancléř Svobodného státu Saska přípravu rozvojových koncepcí pro každý z Euroregionů na německo-české hranici. Tyto strategicky zaměřené studie byly vytvořeny v úzké spolupráci s Euroregionem a byla ustavena speciální pracovní skupina, jejímž úkolem bylo monitorovat tyto práce. Na základě výzvy k podání návrhů, která vyšla od spolkové země Sasko, podal Euroregion celou řadu návrhů projektů, z nichž některé byly zařazeny mezi opatření operačního programu pro Interreg III.

59

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ Kontaktní adresa: Euroregion Elbtal/Osterzgebirge e.V.m Emil-Schlegel Straße 11, D-01796 Pirna, Tel: +49 3501 520 013, Fax: +49 3501 527 457, www.oberelbe.de/euroregion/struktur.htm

60

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ PROVENCES-ALPES-COTE D’AZUR (PACA) / RHONE-ALPES / LIGURIE / PIEMONT / VAL D’AOSTE (F/I) Typ organizace: V rámci operačního programu Interreg II mezi Francií a Itálií (pokrývá příhraniční oblast v regionech Provence-Alpes-Côte dÁzur (PACA), Rhô ne-Alpes, Liguria, Piemonte a Valle dÁosta) došlo v roce 1990 ke standardizaci řízení a výběrových procedur a byly vytvořeny společné struktury pro spolupráci v čele s francouzsko-italskou komisí. Tyto mechanismy jsou v souladu s obecnými předpisy Interreg II, tak jak byly schváleny francouzskou a italskou vládou a předsedy těch italských regionů, které se účastní celého procesu. Založeno:

1994


Smíšená komise: Skládá se z: na italské straně : zástupce centrální státní správy zástupců regionálních ‘giunte’; na francouzské straně: jeden (nebo více) zástupců za DATAR, regionální Prefektury a Regionální Rady; zástupci Evropské Komise se také účastní schůzí Smíšené komise. Smíšená komise má roli ‘programování’ a ‘sledování’. Je pověřena výběrem projektů a přidělováním fondů poskytnutých Evropskou Unií. Stálý technický výbor je orgánem Smíšené komise a je pověřen přípravou a realizací rozhodnutí Smíšené komise.

•

Stálý sekretariát: Účastní se Smíšené komise a zastupuje DATAR za francouzskou stranu a za stranu italskou zastupuje regionální úřady.

•

Výběr projektů V první fázi jsou všechny projekty podané do francouzsko-italského programu Interreg II posuzovány Stálým technickým výborem, který je zodpovědný za celou příhraniční oblast (4 francouzské členy tohoto výboru ustanovuje Commission Mixte, 4 italští členové zastupují jednak zainteresované regiony, jednak centrální vládu). Současně posuzují projekty odpovídající teritoriální pracovní skupiny (sever, střed a jih Alp) pro každou podoblast. Ve druhé fázi jsou projekty předloženy těmito dvěma orgány sekretariátu, který vypracuje souhrn návrhů a postoupí je k rozhodnutí Commission Mixte.

Kompetence ve vztahu k INTERREG: Během programu Interreg II byly prostředky EU přidělovány samostatně francouzské a italské vládě a také finanční kontrola byla prováděna odděleně. V rámci programu Interreg IIIA, pro období 2000/2006 se plánuje, v rámci programu Interreg III, posílení nástrojů pro oživení, asistenci, trvalé sledování, hodnocení a kontrolu. Strengths with Regard to Cross-Border Cooperation:Silné stránky z pohledu přeshraniční spolupráce: V případě francouzsko-italské přeshraniční spolupráce jsou procedury spolupráce, řízení a správa programu mimořádně složité. Commission Mixte je průsečíkem postupů v tomto modelu provázaných národních struktur pro přeshraniční spolupráci. Kontaktní adresa: DATAR Alpy, Komisařství pro plánování a ekonomický rozvoj Alp, Tel: +33 04 92 53 21 12, Fax: +33 04 92 53 21 11

61

F-05000 GAP,

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ EUROREGION POMERANIA (D/S/PL) Typ organizace: EUROREGION POMERANIA (Pomořany) spojuje německé a polské oblasti a od února 1998 také oblasti švédské. Celý region se rozprostírá na území o rozloze přes 41.000 km² a počet obyvatel překračuje 3,5 miliónu. Založeno:

15. prosince 1995 ve Štětíně (Polsko)

Struktura a kompetence: EUROREGION POMERANIA má od posledního podpisu smlouvy v Lund (Švédsko) dne 26. února 1998 čtyři členy: • město Štětín • komunální účelový svaz obcí západních Pomořan „POMERANIA“ (s cca. 92 polskými městy a obcemi z vojvodství Západní Pomořany) • komunální sdružení Europaregion POMERANIA e.V. (registrovaný spolek, se dvěma městy a šesti zemskými okresy Mecklenburg-Vorpommern a Brandenburg) • svaz obcí Skåne (s 33 švédskými komunami) V rámci činnosti EUROREGIONu POMERANIA se pravidelně setkávají zástupci na komunální úrovni. Zástupci polské, německé a švédské strany pracují společně ve státních a regionálních výborech a v pracovních skupinách. Jedním z předních cílů je přitom iniciování a sladění projektů a akcí v příhraničním prostoru - viz organizační struktura dole. Cílem spolupráce v EUROREGION POMERANIA je zahájení společných aktivit k rovnoměrnému a vyváženému rozvoji regionu, jakož i ke sblížení obyvatel a institucí v zúčastněných příhraničních oblastech. Těchto cílů je dosahováno zejména: 1. Zvyšováním životního standardu obyvatel regionu, zejména společnou podporou hospodářských investic a programů, opatřeními k profesnímu vzdělávání a pomocí programů boje s nezaměstnaností; 2. Podporováním myšlenek evropské jednoty a internacionálního porozumění; 3. Spoluprací a výměnou společenských, vědeckých, profesních, kulturních a mládežnických skupin zejména pak podporou forem, které slouží ke vzájemnému poznávání obyvatelstva příhraničních regionů; 4. Udržením a zlepšením ochrany životního prostředí, rozvojem venkovského prostoru; 5. Budováním a přizpůsobením infrastruktury potřebám přeshraniční a regionální dopravy; 6. Rozvíjením hospodářské spolupráce, výměnou know-how jakož i transferem technologie; 7. Zřízením komplexního informačního systému pro výměnu dat v rámci euroregionu; 8. Rozvojem koordinovaného přeshraničního územního plánování; 9. Spoluprací při boji proti požárům a následkům přírodních katastrof, jakož i při havarijních situacích; 10. Podporou řešení problémů s překračováním hranice.

62

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ Kontaktní adresy: Kommunalgemeinschaft Europaregion POMERANIA e.V., E.-Thälmann-Str. 4, D – 17321 Löcknitz, Peter Heise, Tel: +49 39754 20580, Fax +49 39754 21053 [email protected] Komunalny Zwiazek Celowy Gmin Pomorza Zachodniego „POMERANIA“, Al. Wojska Polskiego 164, PL – 71-335 Szczecin, Urszula Berlinska, Tel +48 91 486 07 38, Fax +48 91 486 08 25, [email protected] Sekretariat des Rates der EUROREGION POMERANIA, Al. Wojska Polskiego 164, PL – 71-335 Szczecin, Artur Zöllner, Tel +48 91 486 08 15, Fax +48 91 486 08 11 [email protected] Kommunförbundet Skåne, Box 53, S-221 00 Lund, Stig Alund, Tel +46 46 71 99 39, Fax +46 46 71 99 30, [email protected] Website: www.pomerania.net

63


E U R O R E G IO N P O M E R A N IA – O rg a n iza č n í stru k tu ra

Č le n o v é

S d ru ž e n í m ís tn íc h ú řa d ů P O M E R A N IA e . V .

Ú č e lo v é s d r u ž e n í m í s t n í c h ú řa d ů zá p a d n í P o m e ra n ie "P O M E R A N IA "

M ě s to Š tě tín

L ö c k n itz

S d ru ž e n í m ís tn íc h ú řa d ů S c a n ia

Š tě tín

N ěm ecko

Lund

P o ls k o

Švédsko

R a d a E U R O R E G IO N u 3 6 č le n ů ra d y

12

12

12

č le n ů r a d y

č le n ů r a d y

č le n ů r a d y

p ře d se d a

p ře d se d a

p ře d se d a

P ř e d s e d n ic tv o

ta je m n ík

(Š tě tín )

P r a c o v n í s k u p in y E k o n o m ic k á s p o lu p rá c e d o p ra va a in fra s tru k tu ra

V ý c h o v a , k u ltu ra a s p o rt

T u ris tik a , o c h ra n a

v e n k o v a a živ o t n íh o p r o s tř e d í

S p o lu p rá c e m ě s ts k ýc h s p rá v a in s titu c í

V e ře jn ý p o řá d e k

64

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ EUROREGION TATRY (PL/SK) Typ organizace: Přeshraniční sdružení Euroregion Tatry vzniklo v srpnu 1996 na základě iniciativy místních orgánů. Sdružení tvoří dva orgány: Polské sdružení Euroregion Tatry v Nowem Targu a Slovenské sdružení regionu Tatry v Kežmarku. Euroregion Tatry pracuje v souladu s následujícími principy: partnerství, rovnost zapojených stran, uchování státní, regionální a místní identity, spolupráce založená na dobrovolnosti, rovnost příslušných orgánů, shoda v procesu přijímaní nových nařízení a zákonů. Euroregion usiluje o rozvoj a kultivaci polsko-slovenského příhraničního regionu. Datum vzniku: Srpen 1996 Struktury a pravomoci: •

Kongres: nejvyšší orgán Euroregionu, který sdružuje zástupce obou zemí a který zasedá alespoň jednou za rok.

•

Rada: nejvyšší výkonný orgán (tvoří ho 12 členů z obou stran hranic). V jejím čele stojí předseda a je volena každé dva roky.

•

Revizní výbor: kontrolní orgán volený kongresem.

•

Sekretariát: na každé straně hranic pracují dva úřady. V čele každého z nich stojí sekretariát, který odpovídá za služby administrativních struktur Euroregionu.

•

Pracovní skupiny: zřizuje je rada pro řešení aktuálních problémů. Celkem pracuje pět pracovních skupin: hospodářská, pro ochranu životního prostředí, kulturní, informační a pro sport a turistiku.

V roce 1999, na základě dohody s Realizačním orgánem programu Phare CBC, Euroregion poprvé použil dotaci vyhrazenou pro Fond malých projektů CBC ve výši 120.000 EURO. Tato finanční pomoc usnadnila realizaci 26 projektů, které se týkaly spolupráce mládežnických sdružení, folklóru, kultury, sportu, turistiky, vědy a umění, stejně jako spolupráce v oblasti sociálně-ekonomické a propagačních činnosti. Kontaktní spojení: Euroregion Tatry Office in Nowy Targ, Al. Tysiaclecia 37, 34-400 Nowy Targ, Tel +48 18 266 9981, Fax +48 18 266 9981, www.euroregion-tatry.sk, www.euroregion-tatry.pl

65

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ EUROREGION NESTOS – MESTA (GR/BG) Typ organizace: Systém vychází ze zdvojené, „zrcadlové“ struktury správních orgánů, jedny na řecké straně a jedny na straně bulharské, společně s několika společnými správními a operačními strukturami. Každá strana, jak řecká, tak bulharská, musí pracovat v souladu s příslušnými státními zákony a předpisy. Kromě toho se každá strana drží své vlastní cesty podle toho, jak státní legislativa pohlíží na jejich právní formu. Obě strany se nicméně shodly na tom, že z hlediska právní struktury jde o nevýdělečnou a nevládní organizaci. Datum vzniku: 1992: Podpis předběžné dohody pro zlepšení přeshraniční spolupráce; 1997: Řecké příhraniční sdružení řeky Nestos a Bulharské příhraniční sdružení řeky Mesta podepsaly protokolární smlouvu o přeshraniční spolupráci. Struktury a pravomoci: V bodech, které jsou pro obě strany společné a kde mají společné správní struktury, se objevují tyto dvě základní přednosti přeshraniční spolupráce: (a) společné plánování činností a společné vystupování na mezinárodní úrovni (b) realizace doplňkových činností se stejnými plány a cíly První zmíněnou výhodu umožňuje existence „Společné správní rady“, zatímco druhá výhoda vychází z činnosti šesti „společných pracovních skupin“. Každá strana hranic má následující správní strukturu: •

Monitorovací a hodnotící výbor Je to nezávislý tým vysokých úředníků z místních, regionálních a státních správních struktur. Na řecké straně je to zástupce realizačního orgánu Interreg, zatímco na bulharské straně je to zástupce Phare CBC PMU. Výbor se schází jednou ročně nebo podle potřeby.

•

Generální shromáždění: Na každé straně hranic se shromáždění skládá ze sociálních partnerů a všech organizací, městských úřadů, sdružení atd., kteří se stali členy a souhlasili se statutem organizace. Je to nejvyšší shromáždění organizace s politickými a rozhodovacími pravomocemi. Určuje celkový strategický směr organizace.

•

Správní rada a Společná správní rada Je to výkonný orgán organizace na každé straně hranic. Jejím úkolem je realizovat rozhodnutí a postupy, které vzešly od Generálního shromáždění. Radu tvoří předseda, 2 místopředsedové, výkonný tajemník a pokladník. Pravidelně se scházejí a řeší jednotlivé problémy. Společná správní rada je první společný orgán, který se zabývá společnými činnostmi přeshraniční spolupráce.

•

Výkonný sekretariát: Tvoří ho výkonný tajemník a jeho tým odborníků a pomocných pracovníků. Sekretariát provádí každodenní úkoly. Výkonné sekretariáty 66

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ na obou stranách úzce spolupracují, zatímco současně dohlížejí, podporují a koordinují práci společných pracovních skupin. •

Pracovní skupiny a společné pracovní skupiny: Na každé straně hranic pracuje šest pracovních skupin. Každá z nich se zabývá jinou tematickou oblastí. Řeší praktické problémy a podporují práci organizace. Šest oblastí činností, které se v Euroregionu ‘Nestos-Mesta’ provádí, jsou: Oblast činnosti A: Komunikace, Výměna informací a Síťování; Oblast činnosti B: Hospodářská spolupráce, Doprava a Infrastruktura; Oblast činnosti C: Turistika, Volný čas; Oblast činnosti D: Kultura a společnost; Oblast činnosti E: Životní prostředí a zemědělství; Oblast činnosti F: Sdílení technologií

Kontaktní spojení: Mr. Alkis Papademetriou Euroregion Nestos-Mesta C/o Drama Chamber 40 Lambrianidis Street GR-661 00 Drama, Greece Tel +30 521 23346 Fax +30 521 38344 Website: www.dramanet.gr E-mail: [email protected]

67

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ Řecká strana

Euroregion Nestos Mesta

Monitorov ání

Správa Realizace

Monitorov ací a hodnotící výbor

Generální shromáždění

Správní rada

Bulharská strana

/

Správa Realizace Generální shromáždění

Společná správní rada

Správní rada

Výkonný sekretariát

Výkonný sekretariát

Pracovní skupiny

Pracovní skupiny Společné pracovní skupiny

68

/ Monitorov ání Monitorov ací a hodnotící výbor

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ DKMT EUROREGION (RO/HU/YU) Typ organizace: Regionální spolupráce DKMT představuje organizaci správní typu. Iniciativy k jejímu vytvoření se objevily v roce 1992, ale formálně byla založena až v roce 1997 jako organizace pro spolupráci mezi místními vládami devíti partnerských krajů: z Rumunska: Timi°, Arad, Cara°-Severin, Hunedoara; z Maďarska: Csongrad, Bekes, Jasz-NagykunSzolnok, Bacs-Kiskun; z Jugoslávie: Voivodina. Hlavním úkolem tohoto Euroregionu je zvyšovat možnosti, jak rozpoznávat finanční zdroje, pomáhat při vypracování a realizaci programů pro přeshraniční rozvoj a s jejich pomocí posilovat hospodářskou, sociální a politickou soudržnost zapojených regionů. Euroregion DKMT vznikl především za účelem podpory projektů regionálního zájmu. Hraje úlohu v přeshraničním informačním a konzultačním fóru. Tím místním orgánům partnerských zemí umožňuje rozvíjet a zvyšovat úroveň přeshraniční spolupráce v souladu se strategií přeshraničního rozvoje a usiluje, aby se více zapojily do iniciativy Interreg. Struktura a pravomoci: Předsednické fórum: tvoří ho devět pověřených zástupců rad partnerských zemí; představuje vnější politické zastoupení společných zájmů s rozhodovacími pravomocemi. Předseda: na místě předsedy se každý rok střídají zástupci všech tří zúčastněných zemí. Sekretariát: pracuje pro předsednické fórum (rozhodovací orgán), připravuje podklady pro rozhodování, provádí administrativní práce, které souvisí s funkcemi orgánu, pomáhá při práci předsedovi a koordinuje činnosti pracovních skupin. Pracovní skupiny: řeší odborné problémy u činností, které souvisejí s Euroregionem a připravují návrhy a doporučení pro forum a vedení. Kontaktní spojení: Secretariat DKMT Euroregion, Tabor Ut. 7/b, Szeged, Csongrad County, Hungary, Tel +36 624 20 723, Fax +36 624 25 157 Mr. Nicolae Grosan, CCIA Arad, Str. Closca 5, CP1-111, 2900 Arad, Romania, Tel +40 5725 3200, Fax +40 5725 4200, [email protected] www.euroregion-dkmt.freehosting.net/

69

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ EUREGIO WEST NYUGAT – PANNONIA (A/HU) Typ organizace: První přeshraniční spolupráce vznikla dne 05. listopadu 1992 mezi zemí Burgenland a maďarskými okresy Györ-Moson-Sopron a Vas, jakož i statutárními městy Szombathely, Györ a Sopron ve formě regionální rady. Intensivní spolupráce, jež vycházela ze 6leté aktivní práce regionální rady, vedla k založení EUREGIO West/Nyugat Pannonia dne 7. října 1998 na ustavující valné hromadě. EUREGIO West/Nyugat Pannonia zahrnuje příhraniční region EU (Burgenland) a dva regiony zemí, jež jsou kandidáty na přistoupení (Györ-Moson-Sopron a Vas). Pokračování v ambiciózních záměrech vedlo k prvnímu ustavujícímu zasedání dne 21. června 1999, kde došlo k prvnímu rozšíření. Coby další člen byla zapojena obec Zala. Založeno:

1998

Struktura a kompetence: Presidium: Pro zajištění flexibility i při každodenní práci a kvůli rychlému reagování na krátkodobé rozvojové trendy bylo založeno presidium. Presidium tvoří nejvyšší političtí reprezentanti partnerských regionů. Toto grémium rozhoduje mezi politickými konferencemi o společných projektech, včetně jejich finančního vypořádání. Rada: Přední úlohou rady EUREGIO je vytvářet politické a hospodářské rámcové podmínky nutné k zajištění optimálního fungování jednotlivých institucí. K tomuto účelu stanovuje celkem 40 reprezentantů čtyř partnerů nejen politické direktivy, nýbrž rozhoduje také o podstatných rámcových podmínkách dotýkajících se celého regionu, včetně financí. Sekretariát: Hlavní koordinační nástroj byl vytvořen zřízením sekretariátu EUREGIO. Sekretariát tvoří koncilium čtyř sekretářů, po jednom z každého partnerského regionu. Sekretariát udržuje trvalé kontakty a slaďuje společné zájmy. Pracovní skupiny: Důležitou centrální úlohu má v organizační struktuře EUREGIO osm pracovních skupin, které byly zřízeny pro všechny hospodářské a sociální otázky. Úkolem pracovních skupin je nejen příprava rozvoje, nýbrž také aktivní vůdčí působení při budoucí realizaci společných EU programů a projektů. Bylo zřízení následujících 8 pracovních skupin, přičemž každý z partnerů předsedá 2 pracovním skupinám: • územní plánování, územní rozvoj, doprava a informace • hospodářství • turistika, kultura a společné kulturní dědictví • ochrana přírody, životního prostředí a vod • veřejná bezpečnost a ochrana před katastrofami • zdraví a sociální záležitosti • vzdělání a mládež • zaměstnanost

70

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ Cíle: Na bázi tohoto EUREGIO mají být v budoucnu diskutovány a v konkrétních projektech realizovány společné hospodářské, sociální a kulturní záležitosti, jakož i otázky infrastruktury. Přednostně musí být zintensivněním spolupráce podporován rozvoj partnerských regionů na obou stranách hranice. Kontaktní adresa: Amt der Burgenländischen Landesregierung Stabsstelle Europabüro und Statistik Burgenland GmbH WHR Dr. Heinrich Wedral Europaplatz 1 A-7000 Eisenstadt Tel: +43 2682 600 2826 Fax: +43 2682 600 2927 Email: [email protected] [email protected]

71

Regionalmanagement Mag. (FH) Ulrike Martinek Technologiezentrum A-7000 Eisenstadt Tel: +43 2682 704 2438 Fax: +43 2682 704 2410 Email:

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ EUROREGION NEMUNAS – NIEMEN – HEMAH (LT/PL/BY) Typ organizace: Euroregion NEMUNAS - NIEMEN - HEMAH představuje svaz příhraničních regionů Litvy, Polska a Běloruska (Litva: městské úřady krajů Marijampole, Alytus a Vilnius; Polsko: kraje Suvalki a Bialystok; Bělorusko: kraj Grodno). Byl zřízen v roce 1997 na podporu příhraniční spolupráce. Litevští partneři Euroregionu zřídili úřad „Euroregion NEMUNAS Marijampole bureau“. Strukturu Euroregionu tvoří vysoce decentralizované a integrované struktury, které jsou založeny na principu horizontální a vertikální spolupráce v plánování a realizaci přeshraničních programů. Euroregion pokrývá všechny oblasti přeshraniční spolupráce. Datum vzniku: 1997 Struktury a pravomoci: •

Rada Euroregionu: radu tvoří čtyři zástupci z každého partnerského regionu. Představuje nejvyšší orgán Euroregionu.

•

Předsednictvo Euroregionu: předsednictvo tvoří dva zástupci z každého partnerského regionu. Má za úkol zastávat koordinační a reprezentativní funkce jménem rady v období mezi jejími zasedáními.

•

Sekretariát Euroregionu: sekretariát je výkonná a správní instituce, která disponuje koordinačními funkcemi v rámci Euroregionu. Provádí každodenní práci a obecnou propagaci, zvyšuje povědomí o Euroregionu, poskytuje odbornou, kancelářskou a koordinační podporu radě, předsednictvu a pracovním skupinám. Pomáhá také s rozvojem projektových vizí a realizací projektů a dělá prostředníka mezi potencionálními partnery.

•

Pracovní skupiny: podle rozhodnutí vznikly čtyři pracovní skupiny pro spolupráci v oblasti hospodářství, sociálních věcí, turistického ruchu a ochrany životního prostředí, prostorového plánování.

Kontaktní spojení: Euroregion NEMUNAS, Vytauto str.28, LT – 4520 Marijampole, Lithuania, Tel. + 370 88 51147, Fax + 370 43 91240, E-mail: [email protected] Website: www1.omnitel.net/euroreg-nemunas/

72

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ Euroregion NEMUNAS – NIEMEN – HEMAH (LT/PL/BY)

Veřejný úřad Euroregion NEMUNAS Marijampole bureau, LT

Úřad marszalka kraje Podlaski, PL

Výkonný výbor kraje Grodno, BY

Rada Euroregionu Auditorská komise Předsednictvo Euroregion

Sekretariát Euroregion

Státní úřad na litevské straně

Státní úřad na polské straně

Státní úřad na běloruské straně

Pracovní skupiny

Hospodářství

Turistika a ochrana životního prostředí

Sociální věci

73

Prostorové plánování

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ HELSINKI-TALLINN EUREGIO (FIN/EST) Typ organizace: Euregio Helsinki-Tallinn představuje síť přeshraniční spolupráce, která vznikla mezi městem Helsinky a regionální radou Uusimaa na finské straně a městem Talin, krajskou vládou Harju a svazu městských úřadů kraje Harju na estonské straně. Datum vzniku: 22. června 1999 Struktury a pravomoci: Mezi členy Euregia patří: krajská vláda Harju, město Helsinky, město Talin, regionální rada Uusimaa a svaz městských úřadů kraje Harju. Euregio Helsinki-Tallinn vybudovalo následující institucionální strukturu: • • •

„Fórum“ zvažuje cíle, principy a obecné směry spolupráce v rámci Euregia a tvoří ho političtí zástupci členů. „Řídící výbor“ připravuje pracovní harmonogram, řídí práci sekretariátu, svolává zasedání fóra a členům předkládá návrhy s ohledem na finance. Každá strana jmenuje jednoho představitele a jeho zástupce. „Sekretariát“ Euregia má na starost operační politiku, předkládá návrhy řídícímu výboru a připravuje záležitosti ohledně financí Euregia. Každá strana jmenuje jednoho představitele.

Pro období let 1999-2001 stojí v čele řídícího výboru i sekretariátu zástupci města Helsinky. V následujícím období 2002-2004 to budou zástupci města Talin. V prvním dvouletém období bude mít regionální rada Uusimaa na starost administrativu sekretariátu. Euregio Helsinki-Tallinn vypracovalo pro období let 2000-2002 akční plán, který se týká čtyřech okruhů: 1. Činnosti v rámci programů Interreg a Phare: Meziregionální metropolitní rozvoj – Rozvoj a řízení dílčího akčního plánu „Metropolitní rozvoj“ programu Interreg IIIA v jižním Finsku a koordinace s programem Phare 2000+/CBC. 2. Studie a technická podpora pro přípravu společných strategií, výzkumných programů a průzkumů rozvíjejícího se obchodu a vzájemného působení ve Finském zálivu. Kontakty s projekty baltické spolupráce, např. Baltická paleta, Urbanistické systémy a sítě v oblasti Baltického moře, Via Baltica, Výrobní trojúhelník Finského zálivu, Baltic 21. 3. Rozvoj služeb informačních a komunikačních technologií (ICT) pro podporu meziregionálního styku a síťování; Rozvoj webových stránek Euregia do podoby věstníku a fóra pro hledání partnerů; Lobování za kvalitnější a levnější služby ICT mezi městy.

74

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ 4. Organizování politického dialogu a každoroční konference Euregio Forum, stejně jako speciálních pracovních seminářů, které se zabývají aktuálními problémy. Euregio také sestavilo priority pro meziregionální metropolitní rozvoj a definovalo úkoly pro přípravu a realizaci programů Interreg IIIA a Phare 2000+/CBC. Seznam priorit bude součástí regionálního programu Interreg IIIA oblasti Uusimaa. Kontaktní spojení: Euregio Helsinki-Tallinn, Tel: +358 9 47 67 411, Fax: +358 9 47 67 4300, E-mail: [email protected], Website: http://www.euregio-heltal.org/

75

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci __________________________________________________________________ EUROREGION WEINVIERTEL-SOUTH MORAVIA-WEST SLOVAKIA (A/CZ/SK) Typ organizace: Euroregio tvoří následující členové: regionální sdružení Weinviertel, sdružení měst a obcí Jižní Moravy a sdružení měst a obcí Záhoria/Západního Slovenska. Datum vzniku: 12. září 1997 vypracovala ústřední správa třech zemí v Hohenau an der March deklaraci, za účelem vybudování přeshraniční struktury. Dne 1. prosince 1997 byla v Mistelbachu podepsána dohoda mezi regionálním sdružením evropského regionu Weinviertel, sdružením měst a obcí Jižní Moravy a sdružením měst a obcí Záhoria/Západního Slovenska. V létě 1999 bylo založeno regionální sdružení Záhorie jako oficiální partner pro EUREGIO. Struktury a pravomoci: Strukturu Euroregionu tvoří „Shromáždění Euregia“, řídící struktura, 7 studijních skupin a „Monitorovací výbor Euregia“ - viz níže uvedená struktura. Od podzimu 1998 provozuje regionální vedení ve Weinviertelu „službu Euregio“, která vyřizuje dotazy, podává informace a zabývá se přeshraničními projekty. Organizuje a podporuje různé akce, semináře, výstavy a konference. Z toho důvodu je služba Euregio významným iniciátorem v příhraniční oblasti Horního Rakouska. Nástrojem na podporu inovačních myšlenek v oblasti přeshraničních sociálně-kulturních aktivit je Fond malých projektů Euregia. Fond je k dispozici všem regionálním a místním institucím, organizacím a společenstvím na hranicích s Českem a Slovenskem. Existuje také fond malých projektů, sloužící pro potřeby přeshraničních činností na Jižní Moravě a Slovensku. Kontaktní spojení: Regionalassociation European Region Weinviertel, LH-Stv. Dr. Hannes Bauer, LAbg. Mag. Karl Wilfing, c/o Weinviertel Management, Dipl.-Ing. Hermann Hansy, Hauptstraße 25, A-2225 Zistersdorf, Tel: ++43/2532/2818, Fax ++43/2532/281818, [email protected] Regionálne Združenie Záhorie, Inforeg Záhorie, Ján Hladík, SK-90051 Zohor, P.O.Box 3 Tel: ++421/7/65961552, Fax: ++421/7/65961552, [email protected] Sdružení měst a obcí jižní Moravy, Regionální rozvojová agentura jižní Moravy, C/o Dr. Vladimír Gašpar, CZ-64804 Brno, Výstaviště 1, areál BVV, Tel: ++420/5/41159538 Fax: ++420/5/41153055, [email protected] http://www.EUREGIO-weinviertel.org

76


77

B3 Struktury pro spolupráci na úrovni projektů


KAPITOLA B 3: Struktury pro spolupráci na úrovni projektů Přehled: V této kapitole jsou popisována možná řešení ohledně vytvoření nutných struktur pro spolupráci na úrovni projektů, jakož i příklady z této oblasti. Některá řešení se odvolávají na mezinárodní právo nebo právo EU, některá na národní zákonodárství, další pak na specifické dohody a praktická ustanovení bez zákonného rámce.

Hlavní body: - Ne všechny přeshraniční projekty potřebují k rozvoji a realizaci vlastní přeshraniční strukturu, jakou jsou např. euroregiony nebo pracovní sdružení. Řadou takových projektů se mohou zabývat stávající organizace a orgány na obou stranách hranice. Avšak generelně lze říci, že vazba na přeshraniční strukturu na strategické úrovni (např. EUROREGIO) může být přínosem. - Je-li zapotřebí přeshraniční struktura na úrovni projektu, existuje několik málo možností realizace na odpovídajícím právním základě. Řada řešení je realizována pomocí pragmatických ustanovení bez právního podkladu. - Jediným mezinárodním právním nástrojem je EEIG (Evropské hospodářské zájmové sdružení). Tento nástroj je vhodný spíše pro iniciativy z oblasti obchodní a hospodářské spolupráce. Z pohledu regionálních a místních institucí se dosud neukázal coby významný přínos. - V některých zemích, především ve Francii, je možno využít pro vytvoření přeshraniční kooperační struktury na úrovni projektu národní zákony. K tomuto účely byly využívány „smíšené hospodářské společnosti“ a „veřejná zájmová sdružení“. - Mezistátní dohody speciálního a obecného charakteru, jako např. Rámcové úmluvy / dohody mohou představovat vhodný právní podklad tam, kde existují. - Programy INTERREG IIIA by měly obsahovat ukazatele úrovně projektů, s jejichž pomocí je možno zvýšit kvalitu přeshraničních projektů. Pracovníci odpovědní za vyhodnocení projektů by měli prověřit projekty z pohledu obsahu a zamýšleného použití a ukazatelů projektu.

Příklady: -

-

EEIG ECOM(UK/IRL) EEIG Institut pour la Coopération Régionale et l'Administration Européenne (Euro-Institut EWIG/GEIE) (D/F) EEIG EUROCORP (B/NL/F/E/UK) Mixed Economy Society - Menton-Ventimiglia (F/I) Příklady struktur „ad-hoc“: * Størstroms Amt/Ostholstein (DK/D) * Oberrhein Mitte Süd (D/F/CH) * West Flandern/Nord-Pas de Calais (B/F) Španělsko / Portugalsko •

__________________________________________________________________ B 3 Struktury pro spolupráci na úrovni projektů

2

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci • • • • • •

telematikcentra (GR/B) centrum pro neuro-fuzzy-technologie pro KMU (D/NL) Svaz pro dopravu bez hranici (A/D) Německo - polská společnost na podporu hospodářství (D/PL) přeshraniční transfer technologií v oblasti PAMINA (D/F) televizní magazín „Hier-Her“ (DK/D)


3


Přehled

práva nebo práva EU

Podobně jako na úrovni programů přináší spolupráce na úrovni projektů různé formy formálního uspořádání. V praxi byla vyvinuta řada funkčních modelů spolupráce na úrovni projektů. Šíře stávajících možných zahrnuje mimo jiné:

řešení

•

Nástroje vycházející z mezinárodního práva nebo z práva EU, jako je Evropské hospodářské zájmové sdružení (EEIG), které bylo vytvořeno na základě práva EU pro účely spolupráce v hospodářské oblasti;

•

V některých případech je možno využít národní řešení, jako jsou smíšené hospodářské společnosti. Tak je tomu například ve Francii a možná i u některých sousedících zemí;

•

Specifické mezinárodní dohody a mezistátní nebo multilaterální 1 smlouvy uzavřené mezi některými státy umožňují spolupráci místních a regionálních institucí.

•

Praktické dohody „ad-hoc“ bez právního podkladu, jako jsou společné pracovní skupiny, umožňují řízení jednotlivých projektů, které jsou součástí společných přeshraničních programů.

Řešení na základě mezinárodního 1

viz též kapitola B2

Evropské hospodářské zájmové sdružení (EEIG) Koncepcí EEIG je právní subjekt dle práva Společenství, které umožňuje zakládat sdružení jednotlivých podniků nebo jiných právních subjektů. Sdružení je určeno především pro malé a středně velké podniky. Tento koncept schválila Evropská ministerská rada již v roce 1985. Avšak aby byl ponechán členským státům dostatek času k založení sdružení EEIG, vstoupila úprava v platnost až v roce 1989. Podstatná úloha sdružení EEIG spočívá v poskytnutí vhodného právního nástroje pro rozvoj hospodářských aktivit mezi podniky nad rámec národních hranic tak, aby byly podpořeny hospodářské aktivity členů. EEIG by mělo přispívat ke zvýšení obecné hospodářské výkonnosti svých členů zvýšením úrovně výroby a aktivit, a dále by mělo zvyšovat konkurenceschopnost. Zpracování společných úkolů na bázi takové společnosti s využitím stávajících, jakož i nových úkolů probíhá s cílem zvýšit konkurenceschopnost a efektivitu. Do současné doby byla EEIG založena ve většině členských států mezi podniky a organizacemi ze všech oblastí průmyslu a služeb2. Aktivity těchto EEIG lze popsat mnoha příklady, které ozřejmují nutnost spolupráce v 2

Některými oblastmi uváděnými v těchto příkladech jsou: komunikace, životní prostředí, doprava, služby, maloobchod a technologie.


4

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci následujících oblastech: podpora aktivit / služeb, výměna informací, výzkum, vývoj, odbyt a marketing. Meze EEIG Ačkoliv neexistují žádná omezení ohledně účasti veřejných institucí v EEIG (pokud spadají pod zákon členského státu), obsahuje koncepce EEIG některé překážky přeshraniční spolupráce. Příčiny: •

jejich (EEIG) určení k čistě hospodářské spolupráci bez závaznosti pro jiné formy spolupráce;

•

jejich charakter a právní forma;

•

speciální právní vztahy mezi EEIG, třetími partnery a veřejnoprávními institucemi;

•

omezení managementu.

Co se týče podstaty a právního charakteru EEIG platí, že zákonný podklad, který zavazuje EEIG výhradně k podpoře „hospodářských aktivit“, omezuje šíři jejich záběru v oblasti přeshraniční spolupráce. Navíc mohou EEIG jednat toliko dle soukromého práva. Z tohoto důvodu nejsou tato sdružení schopna převzít právní funkce regionálních / místních institucí. Proto není možno vytvořit pro EEIG nějakou formu dle veřejného práva. Další omezení při použití tohoto nástroje pro účely přeshraniční spolupráce spočívá ve zvláštních právních vztazích mezi EEIG, třetími

partnery a veřejnoprávními institucemi, které nemohou řídit členové EEIG, nýbrž speciální národní zákon. Tam, kde jsou přesto veřejnoprávní instituce účastny na soukromoprávních uspořádáních, již není dáno přímé řízení národním právem. V tomto případě se právní vztah řídí v prvé řadě příslušnou společenskou smlouvou, teprve poté je možno aplikovat ustanovení Společenství. Národní právo je pouze konzultováno poté, kdy jsou tyto dvě opce použity. Vztahy mezi třetími partnery dle příslušného národního práva nejsou možné; pro tento typ vztahů by byl zapotřebí nový reprezentativní orgán. Pro EEIG to znamená podstatné omezení přeshraniční spolupráce, protože EEIG nejsou schopny řídit velký kooperační program (což velmi pravděpodobně bude vyžadovat kontakty s třetími partnery dle veřejného práva) bez vytvoření nějaké další struktury. Vzhledem k právní konstituci nemůže EEIG převzít řízení jednoho ze svých partnerů. Může být činné toliko podpůrně tak, že rozvíjí hospodářské aktivity členů. Vůči svým členům nedisponuje vlastní právní subjektivitou. Veřejné instituce nemohou delegovat hospodářské aktivity na EEIG. To znamená, že ačkoliv může EEIG získat podporu od EU, nesmí samo řídit hospodářské aktivity. To dále omezuje využití tohoto nástroje coby institucionálního rámce pro přeshraniční aktivity. Navzdory těmto omezením byla EEIG založena různými aktéry, jako jsou místní instituce a podniky, jakož i


5

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci jednotlivé osoby dle soukromého práva. Příklady hodné uvedení, kdy veřejné instituce založily EEIG: „ENARCT“ projekt v Irsku (mezi Derry City Council v Severním Irsku a Donegal County Council v Irsku) a „EUROCORP EEIG“. Posledně uvedené sdružení sídlí v Belgii, kde bylo teprve nedávno založeno EEIG ze strany belgické společnosti pro podporu hospodářství Vlámského Brabantu (GOM Vlaams Brabant) se soukromými podniky z Velké Británie a Francie, jakož i ze Španělska a Nizozemí. EEIG, která jsou založena , představují soukromými institucemi nekomplikované i když omezené řešení přeshraniční spolupráce na úrovni projektů. Příklady na konci této kapitoly ukazují některá řešení, kdy bylo EEIG založeno coby nástroj k usnadnění přeshraniční spolupráce jak v soukromé, tak ve veřejné oblasti.

Řešení dle národního práva Smíšené hospodářské společnosti Smíšené hospodářské společnosti jsou nástrojem dle francouzského práva, který je používán i v některých jiných členských státech Unie. Tyto společnosti získávají a využívají prostředky / fondy a provádí veřejnoprávní úkoly. Na smíšené hospodářské společnosti se mohou podílet jak veřejnoprávní instituce, tak také místní a regionální instituce nebo soukromé organizace.

Smíšené hospodářské společnosti mohou mimo hranice národního státu jednat jako uznávané soukromoprávní organizace, mohou využívat veřejné prostředky (např. kapitál veřejných institucí), jakož i zastupovat veřejné zájmy. Jako takové jsou zajímavým nástrojem přeshraniční spolupráce, s jehož pomocí mohou veřejné instituce kooperovat. Finanční pružnost smíšených společností je však omezena různými faktory: např. striktní veřejnou kontrolou finančních podílů a dohod učiněných s národními institucemi. Nejméně 50 % kapitálu a opět nejméně 50 % hlasů v představenstvu musí připadat na veřejné instituce. Dále musí být založení tohoto nástroje schváleno členskými státy, z nichž partneři pochází. Smíšené hospodářské společnosti mohou být využity v přeshraniční spolupráci na úrovni projektů. Dobrý praktický příklad se nachází na francouzsko - italské hranici mezi francouzským městem Menton (v regionu PACA) a italským městem Ventimiglia (v provincii Ligurie). Veřejná zájmová sdružení Veřejná zájmová sdružení (OIV) jsou nástrojem, který existuje ve francouzském právu teprve kratší dobu. Původně byla určena k vědeckému výzkumu a vývoji technologií, především pro vztahy mezi univerzitami a podniky. Později byla používána i v sociální oblasti, ve zdravotnictví, ve vzdělávání a v oblasti řízení.


6


Ve Francii vznikají veřejná zájmová sdružení na základě smlouvy mezi soukromými a veřejnoprávními zařízeními. Sdružení mohou zapojovat regionální a místní územní orgány. Veřejné zájmové sdružení je z tohoto důvodu oprávněno uzavírat smlouvy mezi veřejnými institucemi, soukromými osobami a neziskovými organizacemi (ve veřejnoprávní a soukromé oblasti). Sdružení může provádět širokou paletu činností, jako: řídit veřejná zařízení (v rozšířeném smyslu) nebo provádět společný výzkum a technologický vývoj mezi soukromým a veřejným sektorem. Francouzská veřejná zájmová sdružení lze považovat za dynamické nástroje řízení projektů. Umožňují zřízení závazných struktur. Omezení spočívají v tom, že OIV sdružení ručí dle francouzského práva a podléhají přísné kontrole ze strany národních úřadů (především při finanční kontrole operací). Přísné kontrolní postupy ve spojení se zdlouhavým rozhodovacím procesem představují hlavní překážku pro použití tohoto nástroje pro přeshraniční spolupráci. Ve Franci podnítila debata o přeshraniční spolupráci úřady k návrhu změny zákonů o veřejných zájmových sdruženích tak, aby byly otevřeny pro přeshraniční spolupráci. V tomto smyslu vytvořil nový francouzský zákon z února 1992 (Loi Joxe) dodatečné kompetence pro veřejné instituce na přeshraniční úrovni (článek 133). Poprvé se mohou francouzské územní orgány podílet na

zahraniční veřejnoprávní instituci. Nejsou však oprávněny uzavírat dohody s institucemi stejného druhu na druhé straně hranice. Taková účast má respektovat kompetence a mezinárodní závazky francouzského státu a vyžaduje speciální souhlas národní vlády. V praxi umožňuje zákon účast zahraničních územních orgánů ve francouzských smíšených hospodářských společnostech za předpokladu, že je dosaženo majority francouzského kapitálu (viz předcházející bod). Důležitou novinkou v tomto zákoně je oficiální uznání a zavedení právního nástroje: „Groupment d'Interêt Public“ (GIP) umožňuje účast územních orgánů ze zahraničí na řízení projektů a programů. Bez ohledu na možnosti tohoto nového právního nástroje nebyla dosud ve Francii založena žádná přeshraniční GIP sdružení.

Praktické dohody „ad-hoc“ Praktické ad-hoc struktury vznikají bez oficiální / právní smlouvy nebo základů. Ve většině příhraničních regionů jsou dohodnuty na podporu práce managementu při realizaci přeshraničních projektů. V některých příhraničních regionech existují informační ad-hoc struktury již delší dobu v rámci sítí nebo zájmových sdružení, které se účastní přeshraniční spolupráce resp. mají na ní zájem. Po zavedení programu INTERREG coby podpůrného programu pro přeshraniční


7

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci spolupráci se některé z těchto organizací / sítí chopily iniciativy a na výzvu národní vlády předložily návrhy na přeshraniční projekty. Pracovní struktury přeshraniční spolupráce, jež byly zřízeny v evropských příhraničních regionech, jsou různé povahy, jelikož zapojují různé aktéry a směřují k různým cílům / plní různé úkoly. Vzhledem k různým cílům a záměrům mohou být takové ad-hoc struktury vytvořeny ke splnění různých úkolů, např.: •

•

•

společné jednatelství nebo existující přeshraniční pracovní skupiny. Na těchto poradenských strukturách se může podílet řada různých aktérů, a sice v závislosti na cílech a druhu / velikosti projektu. Zúčastnění místní aktéři jsou rovněž různí, a to podle zdroje / typu / téma projektu, např.: • • • •

místní a regionální instituce, místní správy, sociální partneři, místní společnosti, které jsou aktivní v oblasti spolupráce (např. spolky na ochranu přírody, kulturní spolky, atd.), místní podnikatelé, vzdělávací zařízení, univerzity, technické školy, technologická centra, technologické parky, průmyslové a obchodní komory.

na podporu procesu plánování projektu (např.v případě Řecka a Bulharska byla vytvořena řada společných pracovních skupin, které definují oblasti činnosti / projekty spolupráce v různých oblastech, např. v hospodářské oblasti, v oblasti životního prostředí a spolupráce mezi místními úřady);

• •

na podporu řízení projektu při realizaci přeshraničních projektů. Podpora zahrnuje řadu úkolů, včetně vypracování pracovního programu (sestává z vícero fází), jakož i definování a přidělení speciálních úkolů, sledování a kontrolu postupu projektu, jakož i ex-ante a ex-post vyhodnocení tak, aby bylo možno určit potřebné následné aktivity;

V současné době neexistuje v členských státech Evropské unie jednotný nástroj pro přeshraniční spolupráci na úrovni projektů. Existuje řada nástrojů odvozených z práva EU (např. EEIG) nebo bilaterální kooperační praxe (národní zákony, dohody ad-hoc, atd.).

coby nabídka obecné podpory nebo speciálního poradenství v určitých oblastech spolupráce, a tedy poradenská funkce pro stávající kooperační struktury, např.

• •

Závěr na téma právní ustanovení

V této souvislosti nutno poznamenat, že většina nástrojů popsaných výše v této kapitole je založena na kooperačních iniciativách, např. na národní a/nebo na regionálních snahách, které se týkají jednotlivých oblastí a situací spolupráce. Tyto nástroje tudíž podléhají řadě omezení


8

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci dle národních zákonů nebo bilaterálních právních rámcových podmínek, v rámci kterých spolupráce probíhá. Konkrétní typ přeshraniční spolupráce (jednotlivé projekty, programy postihující několik oblastí, programy) určuje použitý nástroj. Spolupráce na projektech je z tohoto důvodu jednodušší než je tomu u programů, protože zahrnuje pouze některé jednoduché kontakty nebo dohody. Spolupráce na úrovni projektu je tudíž mnohdy prvním krokem k iniciování dlouhodobé, trvalé a integrované spolupráce v různých oblastech vzájemných zájmů a potřeb. Při přeshraniční spolupráci na úrovni projektů je nutno přihlédnout ke dvěma dalším důležitým faktorům: doba trvání (použití různých projektu dlouhodobých a krátkodobých nástrojů) a vhodnost nástroje s ohledem na typ činnosti a cíl projektu. Povaha a typ kooperačního projektu (obsah, cíl, doba trvání, atd.) dále určují společně s druhem právního nástroje v rámci národního práva stupeň (intenzitu) spolupráce. Z výše uvedeného je možno učinit následující stručné závěry: •

•

Přeshraniční projekty nejsou generelně těžkopádné a nevyžadují nezbytně formální institucionální řešení (viz ad-hoc struktury nebo řada dohod mezi lokálními institucemi a jinými aktéry, které jim umožňují připravovat, řídit a realizovat přeshraniční projekty); Kooperační projekty však mohou

být spojeny s institucionálním rámcem nebo se strukturou spolupráce (např. EUREGIO, porovnej s kapitolou B.2.). To je užitečné zejména tehdy, když jde o dlouhodobé projekty s větším finančním objemem. Neboť takové projekty vyžadují vysokou míru finanční kontroly a formální účasti, pro kterou je struktura nezbytně nutná; •

Určité nástroje jsou vhodné spíše pro specifické oblasti přeshraniční spolupráce hospodářského a obchodního charakteru (např. EEIG). V závislosti na konkrétním případu a národních zákonech mohou být spojeny s jinými nástroji (např. smíšená hospodářská společnost ve Francii, „Società Per Azioni“ v Itálii nebo „Regies“ v Portugalsku);

•

Pokud jde o aktivity přeshraniční spolupráce mezi veřejnoprávními, zejména regionálními institucemi, je Francie jediným členským státe EU, který vytvořil speciální nástroj, Veřejné zájmové sdružení (Groupment d'Intérêt Public, GIP), pomocí něhož mohou být realizovány projekty přeshraniční spolupráce. Tento nástroj však teprve musí prokázat svoji efektivitu v praxi.

Poznámky ke kvalitě budoucích přeshraničních projektů Budoucí programy Interreg IIIA by měly klást důraz zejména na kvalitu přeshraničních projektů, jejich vliv na


9

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci hospodářství a výhody stanoviště, na koherenci a na přeshraniční význam. Proto je důležité, aby bylo společně již v příštím programu Interreg IIIA definováno, jaký je přeshraniční význam projektu. Některé základní otázky mohou při vypracování vhodné definice napomoci: •

•

•

• •

• • •

Vycházejí tyto projekty ze společné regionální sektorální strategie (turistika, odpady, životní prostředí, infrastruktura) ? Činí tato společná kritéria projektu pro konkrétní sektor projekt jasným a zřetelným (např. zaměření na pracovní místa, infrastrukturu, turistiku, KMU, hospodářství)? Jaký je minimální rozsah projektu a jaký je maximální rozsah projektu, například minimálně pod 50 nebo 100.000 Euro a maximálně nesmí být projekt tak velký, aby vyčerpal celý sektor (např. silnice by odčerpala tolik peněz, že by pro ostatní projekty programy již nic nezbylo)? V čem spočívá přeshraniční charakter projektu? Jak vypadá možný rozvoj projektu, jeho životaschopnost z hlediska hospodárnosti, pracovních míst apod.? Jak vysoký je vlastní regionální podíl coby důkaz toho, že existuje skutečná potřeba? Jedná se o projekt s příhraničním významem nebo jde skutečně o přeshraniční projekt? Jak je definován přeshraniční projekt (např. obsahová, organizační, personální a/nebo finanční spolupráce partnerů z obou stran hranice)?

Vyčerpávající definice přeshraničních projektů, která staví na zkušenostech z přeshraniční spolupráce na německo nizozemské hranici, zní: Přeshraničním je projekt tehdy, když se ho obsahově, organizačně, personálně a finančně účastní partneři z obou stran hranice. •

•

• •

Obsahově znamená: Německo / nizozemská kooperace co do obsahu a cílů projektu, a to i tehdy, když existuje pouze jedno národní stanoviště. Organizačně znamená: Společní nositelé z obou stran hranice, pod vedením jednoho z partnerů coby žadatele z pohledu práva. To platí i tehdy, když existuje pouze jedno národní stanoviště. Personálně znamená: Společná realizace projektu nositeli z obou stran hranice. Finanční Nositelé znamená: projektu vloží regionální podíl na projektu ve výši nejméně 20 % společně. Finanční podíl regionální úrovně musí být zajištěn i tehdy, když se stanoviště projektu nachází pouze na jedné straně hranice. Nadto plynou do projektu vedle regionální německo / nizozemské kvóty také finanční prostředky německého a nizozemského ministerstva hospodářství ve výši maximálně 30 %, které představují tzv. spolufinancování. To platí i pro projekty, jež mají pouze jedno národní stanoviště.

Projekty Interreg IIIA, jež jsou realizovány pouze v jednom členském státě, musí splňovat


10

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci nejméně jedno z výše uvedených kritérií. Existují rozmanité kvalitativní a kvantitativní ukazatele projektu, jsou však měřitelné různou formou. Bylo by smysluplné vyvinut ukazatele pro každou oblast činnosti, a tyto ukazatele také odsouhlasit s nositeli projektu. Tak je například vytvoření pracovních míst v rámci budování infrastruktury (stavba silnice) možná krátkodobě smysluplné, avšak po dobudování silnice mohou být pracovní místa opět ztracena. Naproti tomu jsou pracovní místa v rámci kooperace KMU zajištěna spíše dlouhodobě. V oblasti turistiky jsou pracovní místa měřitelná většinou pouze nepřímo tak, že je zjištěno, zda obor turistika jako takový zaznamenal vzestup, což ale nelze přisuzovat jen a pouze programu INTERREG. V každém případě by měly všechny budoucí projekty Interreg IIIA obsahovat ukazatele projektu ve formě hodnotící matice tak, aby zahrnovaly především následující body: • • • • • •

budoucí výběr projektů by měly prověřovat projekty při jejich podání z hlediska přeshraničního významu, možného budoucího vývoje a vlastního regionálního podílu. Nadto je nutno prověřit, zda mohou projekty získat podporu dle národních plánů, programů a ustanovení. K zamezení velkým byrokratickým nárokům by měl úřad, v jehož oblasti má nositel projektu sídlo, vypracovat hlavní stanovisko, zatímco příslušné úřady v sousedící zemi poskytnou pouze vedlejší stanovisko, a to pouze k bodům a kritériím, která dané místo může výhradně prověřit (například osobní náklady, jež vzniknou v sousední zemi). Navíc ke kritériím obsaženým ve stanoviscích Interreg je možno vypracovat specifická regionální kritéria, ke kterým musí projekt přihlížet.

synergický efekt; soulad s přeshraničními plány a programy existujícími v rámci Euroregionů; přidaná hodnota projektu; příspěvek projektu ke zlepšení situace na trhu práce; příspěvek projektu k odstranění hraničních překážek; euroregionální účinek projektu (např. zvýhodnění stanoviště, akceptance mezi obyvatelstvem).

Struktury

Interreg

odpovědné

za


11


Evropské hospodářské zájmové sdružení (EEIG) ECOM (UK/IRL)

Typ organizace:

Evropská obchodní komora (European Chamber of Commerce) je Evropským hospodářským zájmovým sdružením.

Založeno:

1993

Struktura kompetence: Organizace existuje ve formě EEIG byla založena průmyslovými a obchodními komorami v Derry (Severní Irsko/GB) a Letterkenny (IRL).

Správní rada:

Každá průmyslová a obchodní komora jmenuje členy tohoto grémia.

Výkonné představenstvo:

Odpovídá za běžný provoz. Je složeno z prezidenta a viceprezidenta správní rady, jakož i z hlavního jednatele (posledně jmenovaný odpovídá za obě filiálky v Derry a Letterkenny). Výkonné představenstvo stanovuje priority a strategie, řídí projekty a jejich financování, a zaměstnává personál pro rozvojové úkoly.

Filiálky:

Jak v Derry, tak také v Letterkenny byly zřízeny filiálky, každá se svými pracovníky pro rozvojové úkoly.

Pracovní skupiny:

Jsou řízeny pracovníky pro rozvojové úkoly a odpovídají za výzkum, finance, sítě, personál a řízení speciálních tématických zájmových skupin (Special Interest Groups SIGs).

Technický výbor:

Sdružuje zástupce jiných evropských partnerů.

Finanční prostředky pro ECOM byly poskytnuty řadou národních a mezinárodních sponzorů, jako např. British Telecom, Telekom Eiram, International Fund of Irland/IFI, Allied Irish Bank, Industrial Development Authority, Údaras na Gaeltachta.


12


Kompetence ve vztahu k INTERREG: ECOM získal významnou podporu také od programu INTERREG. Pro různé projekty požadoval ECOM finance přímo z programu INTERREG. Tyto finance pokrývají oblasti jako angažování managera projektu, vypracování informačního listu, analýzy SWOT (slabé a silné stránky) regionu, přípravu semináře na téma INTERREG a zavedení „European Success Award / Evropské cena za úspěch“. Jiné přeshraniční projekty podpořil program INTERREG v menší míře v oblastech, o které se starají (SIG) speciální zájmové skupiny (např. nalezení mezer na trhu pro přeshraniční podniky v oblasti potravin a nápojů, analýzy slabin trhu, výcvik a vzdělání (výhodné balící techniky) pro regionální řemeslné podniky a podniky zabývající se výrobou dárkového zboží, zjištění telekomunikačních potřeb a propojení obou digitálních sítí přes hranici).

Silné stránky z pohledu přeshraniční spolupráce: Významné místní podniky jsou členy speciálních zájmových skupin, které tvoří základ aktivit ECOMEEIG. Odpovědnost za přeshraniční spolupráci je tak na místních hospodářských podnicích. Bylo vytvořeno pět speciálních zájmových sdružení (oděvy a textil, potraviny a nápoje, informační technologie, řemeslo a dárkové zboží, právní služby). Cílem je umožnit zúčastněným podnikům zintensivnění jejich přeshraničních aktivit.

Kontaktní adresa:

IT Centre Ard O'Donnell Letterkenny IRL-County Donegal Tel.: +353 - 74 - 247 95 Fax: +353 - 74 - 248 11


13


Institut pro regionální spolupráci a evropskou správu - EWIV (D/F)

Typ organizace: „Institut pro regionální spolupráci a evropskou správu (EWIV, angl. zkratka EEIG)“ je německo francouzským evropským zájmovým hospodářským sdružením. Tento evropský institut byl založen řadou francouzských a německých veřejných orgánů a institucí, a sice: zemí Baden-Württemberg, francouzským státem, regionem Alsasko, departementem Bas-Rhin (Dolní Rýn), Communauté Urbaine de Strasbourg, městem Kehl, Universitou Roberta Schumanna ve Straßburgu, Akademií Kehler a odbornou vysokou školou pro veřejnou správu v Kehl. Úlohou evropského institutu EWIV je poskytovat a podporovat vzdělání, výzkum a poradenství k posílení spolupráce mezi Francií, Německem a sousedícími zeměmi v regionu Horní Rýn. Teoretické a praktické vzdělávání zahrnuje přeshraniční spolupráci a hlavní témata v souvislosti s evropskou integrací.

Založeno:

1993

Struktura kompetence: Management:

Management je řízen jedním francouzským a jedním německým jednatelem (se sídlem vždy ve Francii a v Německu), přičemž každý z nich je oprávněn rozhodovat.

Kolegium členů:

Zastupuje členy EWIV (s kompetencemi s ohledem na právní statut, finance a rozpočet).

President:

Řídí kolegium členů.

Poradní sbor:

Vědecký a vzdělávací poradní sbor odpovídá za stanovení cílů EWIV v oblasti vědy a vzdělání. Sbor je složen ze zástupců členských škol a univerzit, jakož i šesti zástupců veřejných zařízení.


14


Kompetence ve vztahu k INTERREG: Spolufinancování z programu Interreg pro projekt Evropský institut činilo 919.551 ECU. 50 % celkových nákladů nesly státy / regiony (země Baden-Württemberg, francouzský stát, region Alsasko, departement du Bas-Rhin). Rozpočet zahrnoval správní a personální náklady.

Silné stránky z pohledu přeshraniční spolupráce: Jde o první příklad EWIV, které je zaměřeno na vzdělávání, výzkum a spolupráci mezi veřejnými institucemi v přeshraničním regionu. Je záměrem, aby práce Evropského institutu vytvořila základ pro širší přeshraniční spolupráci orgánů, které nabízené služby využijí.

Kontaktní adresa:

Euro Institut Institut für regionale Zusammenarbeit und Europäische Verwaltung-EWIV Fachhochschule für öffentliche Verwaltung Kehl Kinzigallee, 1 D-77694 Kehl Tel.: +49 - 7851 - 89 413 Fax.: +49 - 7851 - 89 474


15


EWIV EUROCORP (B/NL/F/E/UK)

Typ organizace: „EWIV /EEIG/ EUROCORP“ sdružení.

Založeno:

má právní formu evropského hospodářského zájmového

1990

Struktura kompetence: EWIV Eurocorp bylo původně založeno pěti stranami z pěti různých zemí.

Valná hromada:

Je složena z členů EWIV a odpovídá za všechny změny dohod, výroční uzávěrku, vyloučení a přijímání členů.

Správní rada:

Složena ze zástupců členských organizací. Každý zástupce má jeden hlas. Správní rada rozhoduje většinově.

Výkonný ředitel:

Je volen správní radou z jejích členů. Odpovídá za realizaci usnesení správní rady a realizaci úkolů v rámci sdružení.

Kompetence ve vztahu k INTERREG: EWIV Eurocorp usiluje o vytvoření stabilní platformy pro výměnu vybraných návrhů v oblasti vzájemného obchodu mezi členy a to za stanovený honorář. Tato metoda se u podniků pracujících v příhraničním regionu ukázala jako úspěšná. Tyto aktivity však dosud nebyly financovány ze strany programu INTERREG. EWIV umožňuje svým členům výměnu informací o možných partnerech (např. velikost, finanční data, produkty, trhy, kvalita obchodního návrhu, profil partnera, míra důvěryhodnosti, atd.).


16


Silné stránky z pohledu přeshraniční spolupráce: Aktivity EWIV Eurocorp jsou vhodné pro přeshraniční spolupráci tím, že poskytují informace o obchodních možnostech podnikům sídlícím a pracujícím v regionu a/nebo v přeshraničním regionu.

Kontaktní adresa:

GOM Vlams-Brabant. Sociéte de Développment Régional du Brabant-Flamand Toekomstraat 36-38 B-1800 Vilvoorde Tel.: +32 - 2 251 51 71 Fax: +32 - 2 252 45 94


17


Smíšená hospodářská společnost MentonVentimiglia (F/I)

Typ organizace: Smíšená hospodářská společnost (Société d'Économie Micte des Alpes Maritime, SEMAM) byla založena mezi městy Menton, region PACA (F) a Ventimiglia, Ligurie (I) s cílem rozvinout přeshraniční aktivity a spolupráci.

Založeno:

1990 (Menton/SEMAM smlouva)

Struktura a kompetence: Společná komise:

Vytvořena oběma městy s podporou SEMAM. Komise má poradní pravomoci. Je složena z volených zástupců obou měst a z městských úředníků. Její úlohou je sestavit pracovní program a dále přímá přeshraniční sousedská spolupráce (Coopération Transfrontalière de Promixte, CTP) s cílem vytvořit společným plánováním prostor pro rozvoj iniciativ.

Městské parlamenty:

Usnesení přijímají parlamenty obou měst.

SEMAM:

Tato organizace je řídícím a rozvojovým nástrojem obou měst pro přeshraniční spolupráci.

Kompetence ve vztahu k INTERREG: Smíšená hospodářská společnost má poradní a dozírací funkci v souvislosti s projekty INTERREG I, jež společnost pro příhraniční region připravila. Požadavky na projekty jsou předkládány společnému výboru, který nese odpovědnost za francouzsko - italský operační program Interreg (západní hranice). Projekty podané oběma smíšenými hospodářskými společnostmi zahrnují: vytvoření přeshraničního „inovačního centra pro hospodářství“ (Trans BIC Riviera); založení univerzitního centra a francouzsko - italského technologického institutu při univerzitě; společný postup v boji proti znečištění městského prostoru; sladění francouzsko / italských plánů rozvoje měst, jakož i realizaci a koordinaci přeshraničního projektu EURES (Euroguichet-social)*. * viz kapitola C 2 „Hospodářský rozvoj“


18


Silné stránky z pohledu přeshraniční spolupráce: Přeshraniční projekty regionu Menton-Ventimiglia jsou zpracovány metodou „jeden projekt za druhým“. Smíšená hospodářská společnost podporuje také projekty, které uvádějí v život jiní aktéři příhraničního regionu (např. městské správy, instituce regionu a departamentu, průmyslové a obchodní komory, soukromí investoři).

Kontaktní adresa:

SEMAM Agence de Menton, Agora Rue de la République, 12 A F-06500 Menton Tel: +33 - 93 - 28 58 36 Fax: +33 - 93 - 41 33 57 SEMAM Bureau de Ventimiglia Via Mazzini I-Ventimiglia Tel.: +39 - 184 35 77 Fax: +39 - 184 35 77


19


Příklady struktur ad-hoc

Storstrøms Amt/Ostholstein (DK/D) Operační programy INTERREG-I a II zahrnují v tomto německo - dánském příhraničním regionu pouze relativně málo projektů. Pro každý ze schválených projektů byl vytvořen speciální německo dánský pracovní výbor, jehož hlavním úkolem jsou podpora a sledování projektu. Tyto pracovní výbory jsou složeny ze zástupců regionálních a místních územních orgánů, které se projektu účastní a/nebo jsou jím dotčeny.

Horní Rýn Střed Jih (D/F/CH) V německo - francouzsko - švýcarském příhraničním regionu byly vytvořeny podobné projektové skupiny pro všechny projekty v rámci programů INTERREG-I a II. V řadě případů existují tyto projektové skupiny již po delší dobu jako sítě / zájmové skupiny, přičemž mnohé takové subjekty tyto projekty iniciovaly. Specifické úkoly jsou silně závislé na typu projektu, ačkoliv jsou tyto projektové skupiny ve všech případech pověřeny plánováním a realizací projektu v úzké spolupráci s jednatelstvím.


20


Západní Flandry / Nord-Pas de Calais (B/F) Poněkud více rozvinutá struktura na úrovni projektu byla vytvořena v přeshraničním regionu západní Flandry / Nord-Pas de Calais. Zde byla vytvořena speciální struktura pro řízení projektu v souvislosti s „aplikačním výzkumem“ pro spolupráci v oblasti zdravotnictví. Projekt se zabývá detailními výzkumy v následujících oblastech problémů: • • •

právní aspekty přeshraničního poskytování služeb ve zdravotnictví; existující infrastruktura / zásobování; existující potřeba služeb ve zdravotnictví.

Na tomto projektu se podílela řada partnerů. Aby bylo možno efektivně koordinovat různé zájmy / potřeby, byla vyvinuta rozsáhlá struktura, která sestává z řídícího výboru (Comité du Pilotage), který je složen z různých aktérů zúčastněných na studii. Úkolem výboru je zajistit všeobecnou koherenci ve vztahu k průběhu prací a výdajům z rozpočtu (práce a rozpočet jsou složeny ze tří fází). Navíc byl zřízen monitorovací výbor (Comité de Suivi), který koordinuje práce a dozírá nad řídícím výborem. Běžná práce / výzkum jsou realizovány dvěma „výzkumnými buňkami“ (Cellules de Recherche). Ty jsou složeny z jednoho výzkumníka, koordinátora a z expertů na danou odbornou oblast (spolupracují s příslušnými partnery a jsou na požádání k dispozici).

Španělsko / Portugalsko V různých příhraničních regionech podél španělsko / portugalské hranice byla založena spolupráce mezi místními podniky a průmyslovými a obchodními komorami dalece na informační bázi, např. ve formě seminářů a workshopů, ve kterých dochází k výměně názorů a zkušeností k jednotlivým tématům: např. investice do příhraničního regionu, nalezení obchodních partnerů, atd. Některé z těchto kooperačních / ad-hoc struktur jsou posíleny v rámci podpory z programu INTERREG - IIA za pomoci specifických nástrojů a/ projektů, např. zřízením přeshraničního fondu rizikového kapitálu. Obecné výsledky těchto funkcí a partnerství v rámci těchto ad-hoc struktur se zdají býti velmi dobré, ačkoliv jsou obtížně měřitelné. Podpora „lehkých“ a pružných struktur stimuluje běžnou spolupráci v rámci existujících programů, jakož i spolupráci mezi různými místními aktéry ze soukromého a veřejného sektoru. Navíc je podporován rozvoj nových idejí ke spolupráci, které budou realizovány v nových projektech a návrzích, ale také záměrů, které mohou vést k novým nebo k rozšíření stávajících sítí.


21


Telematická centra – Interreg IIa (GR/I) Telematické služby jsou provozovány řecko / italskými centry pro poskytování služeb s přístupovými body v Patrasu a Igoumenitsa (GR), jakož i v Bari a Brindisi (I), s hlavním cílem rozvíjet a posílit hospodářství a turistiku regionů Puglia (I) a západní Řecko, Epirus, Ionské ostrovy (GR). Společné služby se týkají elektronického obchodu, on-line marketingu a péče o zákazníka, zprostředkování technologií a poradenství, jakož i dálkového vyučování. Zatímco na italské straně se služby orientují výhradně na KMU, chce řecké centrum nabízet i veřejné služby, jako např. služby z oblastí kultury, turistiky a životní prostředí. Záměr je realizován ve dvou fázích: • pět přípravných studií: realizovatelnost a schopnost existovat, přeshraniční spolupráce, služby poskytované centry, infrastruktura, organizace centra na řecké straně; • koncipování a rozvoj služeb a pilotní provoz center. V budoucnu budou sama centra, jakož i další partneři podle podmínek na trhu nabízet rozšířené spektrum služeb, které mohou usnadnit přeshraniční spolupráci. Záměr je orientován na dlouhodobou udržitelnost takových služeb nad rámec periody, kdy je poskytována podpora z programu Interreg.


22


Centrum pro neuro - fuzzy technologie pro KMU - INTERREG IIA (D/NL) V centru pro neuro - fuzzy - technologie (univerzity / vysoké školy v Münsteru a Enschede) jsou prováděna výzkumná a vývojová opatření v oblasti procesů a techniky regulace: • fuzzy - logika otvírá např. racionalizační potenciály a potenciály pro zlepšení kvality a úspory energií; • neuronální sítě napodobují práci lidského mozku při identifikaci řeči, zpracování obrazu a v technice regulace. Pomocí neuro - fuzzy technologie jsou využity výhody obou přístupů a jsou potlačeny jejich nevýhody (např. nestrukturované ukládání vědomostí, chybějící schopnost učit se). Projekt INTERREG zahrnuje: • cílené poradenství malým a středně velikým podnikům o neuronální / fuzzy technologii, vývoji příkladných řešení problémů, jakož i základní výzkum / vývoj pro konkrétní aplikace, • přeshraniční projekty mezi firmami (např. transfer nových technologií, patentová práva, atd.), • vyškolení firemních praktiků, propojení transferových míst v regionu. Během 4 let bylo poskytnuto poradenství přibližně 500 malým a středně velkým podnikům a byla jim nabídnuta specifická, na konkrétní firmy zaměřená řešení problémů v případech, kdy běžné metody selhaly, např.: • další rozvoj a zavádění diagnostických / prognostických systémů ke sledování strojů na základě fuzzy logiky a neurálních sítí; elektrotechnika, 200 pracovníků; vývoj patentovaného fuzzy polohového kontroléru (např. plnící zařízení), elektrotechnika, 7 • pracovníků; • vývoj inteligentních fyzikálních senzorů; firemní projekt, elektrotechnika; 200 pracovníků; V projektu bylo vytvořeno 6 pracovních míst. V regionu na obou stranách hranice již bylo zavedením fuzzy technologie zajištěno nebo nově vytvořeno 200 pracovních míst. Bylo zřízeno více než 20 pracovních míst pro mladé inženýry s hlubšími znalostmi o fuzzy technologii. Udržená a nově vytvořená pracovní místa znamenají investici do budoucnosti lidského kapitálu firem v oblasti inovativních technologií. Současně je odborný personál vázán k regionu a tím je vytvořen základ pro vznik dalších do budoucnosti orientovaných pracovních míst. Pozice na trhu a konkurenceschopnost speciálně malých a středně velkých podniků v EUROREGIO na národních a mezinárodních trzích mohla být výrazně posílena. Pro světovou výstavu „Expo 2000“ v Hannoveru bylo „Centrum pro neuro - fuzzy -technologie“ vybráno jako demonstrační projekt.


23


Dopravní svaz bez hranic – INTERREG IIA (A/D) EuRegio Salzburg - Berchtesgaden - Traunstein (D/A) s asi 500.000 obyvateli je považován za atraktivní hospodářské stanoviště v Evropě, které využívá své šance i přeshraničně. Přeshraniční „Dopravní svaz bez hranic „Země Salzburg- kraj Berchtesgaden“ vznikl v roce 1997 poté, kdy byl německý kraj bez speciální mezistátní smlouvy zapojen do rakouského dopravního svazu. Od té doby mohou všichni obyvatelé tohoto Euroregionu jezdit z jakékoliv zastávky do jakékoliv autobusové zastávky na obou stranách hranice s jednou jízdenkou a za stejný tarif. Dále byl vypracován systém tarifních pásem a byly instalovány elektronické přístroje na výdej jízdenek. Pomocí přeshraničního dopravního svazu a nového dopravního modelu jsou spojeny dva dosud rozdílné systémy veřejné dopravy, mají tedy jak právně, tak také finančně jednoho jmenovatele (jedna jízdenka - jeden tarif). Každá jízdenka je ukládána jako datová věta a je členěna dle modelu tarifních pásem (coby „plástev“). Byly zohledněny problematiky měn a směnných kursů, jakož i rozdílné daňové sazby a rámcové právní podmínky. Výnosy z jízdenek jsou prostřednictvím Salzburgské svazové přepravní společnosti přidělovány zemím, územním institucím a dopravním podnikům. Dosavadní výsledky: Počty uživatelů veřejných přepravních prostředků stoupají, hospodářské výhody regionu se zvyšují a stejně tak je posíleno i propojení / kooperace s hlavním centrem Salzburgem.

Německo - polská společnost pro podporu hospodářství (D/PL) Německo - polská společnost pro podporu hospodářství je akciovou společností se sídlem v Gorzow (PL). Akcionáři jsou německé spolkové země a vojvodství na německo / polské hranici. K oblastem úkolů patří: • podpora a monitorování konkrétních kooperačních a investičních záměrů na obou stranách hranice, poradenství a informování o obchodování mezi Německem a Polskem (např. o specifických • zákonech), • spolupůsobení v rámci vytváření infrastrukturních rámcových podmínek pro přeshraniční spolupráci, • shromažďování a příprava informací o stanovišti, ukazatelů a nabídek, • organizace výstav, kontaktních a kooperačních burs, jakož i informačních a vzdělávacích akcí pro podnikatele a jiné vedoucí pracovníky. Celkem bylo od počátku úspěšně uzavřeno celkem cca. 50 kooperačních projektů, např.: • modelový projekt „Textil“: První německo / polský kooperační projekt od designu přes marketing, odbyt a servisní činnosti pro společné kolekce vysoce hodnotných dámských oděvů. • modelový projekt „Hospodářská databanka“: Důležité informace pro kooperační a investiční rozhodnutí především pro malé a středně velké podniky na obou stranách hranice. Společnost zaznamenala citelný ohlas z příhraničních regionů s konkrétními přáními ve věci přeshraniční kooperace a investic. Zejména bylo možno úspěšně založit společné podniky, přičemž lze vycházet z předpokládaného vytvoření 1075 pracovních míst.


24


Přeshraniční transfer technologií v oblasti PAMINA (D/F) Cílem je podporovat přeshraniční transfer technologií tak, aby bylo dosaženo synergických efektů 1 mezi KMU , a aby byla zlepšena jejich mezinárodní konkurenceschopnost. Síť nabízí obsáhlé, specifické odborné informační a poradenské služby, například (1) obsáhlou německo - francouzskou on-line databanku, (2) přeshraniční poradenství pro KMU, jakož i podporu spolupráce mezi podniky, (3) organizování přeshraničních akcí (semináře, studijní cesty) pro zainteresovanou veřejnost, (4) společnou veřejnou propagaci a marketing pro region vůči širším obchodním kruhům, (5) zřízení regionálního klubu PAMINA coby informační a otevřené struktury a (6) stabilní praktikantská místa pro mladistvé. Projekt docílil posílení a rozšíření přeshraničních kontaktů mezi podniky v oblasti technologie a inovace, jakož i mezi jinými aktéry činnými na poli technologie a inovace. Síť je založena na solidním partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem. Pro KMU, které hledají informace a poradenství, je síť užitečným startovním místem, které nabízí vynikající kontakty a odborné služby. Pro KMU, které jsou již zapojeny v přeshraničním projektu, je výhodou především zprostředkování schopností, vyšší pružnost a nové tržní šance. „Regionální klub PAMINA“ poskytuje možnost diskutovat přeshraniční aspekty obchodů a současně slouží jako fórum pro vývoj nových nápadů na projekty. Byly vyvinuto „Centrum služeb pro podnikatele“, které informuje i ty nejmenší podniky o výhodách přeshraniční spolupráce.

Televizní magazín „Hier-Her (volně Sem a Tam)“ – INTERREG IIA (DK/D) V regionu „Schleswig/Sønderjylland“ má býti rostoucí kooperace podpořena pravidelným, samostatným a nezávislým televizním pořadem sousedících německých a dánských televizních stanic, program bude spolupráci průběžně dokumentovat a podporovat. TV magazín slouží především k následujícím účelům: - vzbuzení zájmu o sousedy, poznání jejich kultury, historie, myšlení a způsobu života, - podpora ovzduší tolerance při společném životě na hranici, - propagování komunikačních možností zlepšením jazykových, místních a regionálních znalostí, propagace regionu. Společný a dvojjazyčný televizní magazín „Hier-Her“ je od roku 1997 vysílán dvakrát měsíčně na regionálních programech na obou stranách DK/D hranice vždy mezi 18.00 a 20:00 hodinou, a to společně se zajímavými, aktuálními a informativními reportážemi. Na výrobních nákladech se podílí program INTERREG-IIA. Nové výrobní podmínky vedly k novým pracovním místům v regionu a ke zlepšení kvalifikace pracovníků televizních stanic; počet diváků stále roste. Obsah magazínů je používán jako učební materiál ve školách. Přeshraniční magazín „Hier-Her“ byl v roce 1997 ze strany GD XVI Evropské unie vyznamenán cenou „Prix Circom Regional“.

1

kleine und mittelständische Unternehmungen = malé a střední podniky


25

C1 Plánování rozvoje území


KAPITOLA C 1: Plánování rozvoje území

Přehled: Tato kapitola se zabývá různými úrovněmi a formami přeshraniční spolupráce, jakož i opatřeními k zintenzivnění politiky přeshraničního územního plánování. Územní plánování, jež je v Evropě nově označováno jako plánování rozvoje území / prostoru, je zde znázorněno jako „horizontální aktivita“, a tvoří v řadě oblastí a u řady akcí rámec pro spolupráci v příhraničních a přeshraničních regionech.

Hlavní body: • • •

•

Plánování územního rozvoje v přeshraničních regionech je procesem, který zahrnuje jak provedení společné sociálně ekonomické analýzy / hodnocení celého regionu, tak také přípravu společných rozvojových plánů a vypracování přeshraničních prováděcích programů a projektů. V oblasti plánování územního rozvoje existují dvě základní úrovně spolupráce - státní / regionální a regionální / místní - , které, vzhledem k různým národním funkcím centrálních nebo federativních vládních systémů, mnohdy není možno vzájemně odlišit. Vládní komise nebo komise pro územní plánování / pracovní skupiny existují v mnoha příhraničních oblastech. Jejich práce vychází z dohod / státních smluv mezi příslušnými vládami. Komise pro územní plánování však obvykle nemají dostatečné rozhodovací pravomoci. Regionální a místní územně plánovací úřady často nemají formální úřední pravomoci. To platí také pro euroregiony nebo přeshraniční pracovní sdružení. V praxi však úzce kooperují se státní úrovní a vypracovávají vlastní koncepce územního rozvoje. Právní (tj. mezistátní dohody, odsouhlasení územního plánu) a organizační opatření (koordinace a rozvoj v rámci komisí pro územní plánování) jsou vhodná k zintenzivnění přeshraničního územního plánování. Praktické akce ke zlepšení politiky přeshraničního územního plánování jsou osvětleny na několika příkladech.

Příklady: • • • • • • • • • • • • • • • •

možnosti přeshraničního rozvoje pro euroregion Rhein-Maas-Nord (D/NL) sociálně ekonomické analýzy „katalog“ problémů v příhraničních oblastech (NL/D). zlepšené písemné zpravodajství o práci v příhraničních regionech vypracování regionálního a přeshraničního plánu vypracování přeshraničních osnov územního rozvoje pro velká územní a vypracování přeshraničních programů územního rozvoje analýzy a výzkumy v německo - polském pohraniční (PL/D) teritoriální plánovací studie (I/A) přeshraniční analýza stávajícího stavu (SLO/A). studie o zřízení chráněné mezinárodní námořní oblasti mezi Korsikou a Sardinií (I/F) studie o rozvoji regionu Bratislava (SK/A) přeshraniční koncepce územního rozvoje (D/NL) přeshraniční perspektiva územního rozvoje EUREGIO (D/NL) územní plán pro trvalý přeshraniční rozvoj životního prostoru Horní Porýní, 1999 INTERREG III – Phare CBC územní koncepce (D/CZ) koncepce „Viadrina 2000“ (D/PL).

___________________________________________________________________ C 1 Plánování rozvoje území

2


Zdroje a odkazy na literaturu: ! Council of Europe: Regional Planning. A European Problem, report of the Consultive Assembly, Strasbourg 1968. ! Council of Europe: Conférences Européennes des Régions Frontalières - La Coopération des Régions Frontalières Européennes. (Rap. V. v. Malchus), AS/COLL. From (72)1 Strasbourg 1972. ! Council of Europe: 2nd European Symposium on Frontier Regions - The Cooperation of European Frontier Regions: State of Question and Recent Developments, Parliamentary Assembly, AS/COLL. From (75)L. ! Hansen, N.: Border regions: a critique of spatial theory and a European case study, in: Annals of Regional Science, Vol. 11 (1977). ! Council of Europe: European Regional/Spatial Planning Charta, adopted by the European Conference of Ministers Responsible for Regional Planning, 20.05.198j3, Strasbourg 1983. ! Gabbe, J.: EUREGIO - regionale grenzüberschreitende Zusammenarbeit auf kommunaler Ebene (Regional Transboundary Co-operation at the Municipal Level), in Staatsgrenzenüberschreitende Zusammenarbeit des Landes NRW, hrsg. vom Institut für Landes- und Stadtentwicklungsforschung des Landes Nordrhein-Westfalen (ILS-NRW), Dortmund 1985. ! Malchus, V. Frhhr. v., u. a.: Staatsgrenzen überschreitende Zusammenarbeit des Landes NRW, ILSSchriften, ‚Bd. 1.036, Dortmund, 1985. ! Kommission der Europäischen Gemeinschaften (Hrsg.): Europa 2000 - Perspektiven der künftigen Raumordnung der Gemeinschaft, Luxemburg 1981. ! Europäische Charta der Grenz- und Grenzübergreifenden Regionen, Arbeitsgemeinschaft Europäischer Grenzregionen, 1981, Überarbeitung 1995. ! Akademie für Raumforschung und Landesplanung (Hrsg.): Grenzübergreifende Raumplanung, Forschungs- und Sitzungsberichte, Bd. 188, Hannover 1992. ! Ratti, R.; Reichmann, S. (Hrsg.): Theory and Practice of Transborder Cooperation. Basel and Frankfurt a. M. 1993. ! Veen, A. van der; Cappell, R.; Batey, P.M.J. (Hrsg.): Regional networks, border regions and European integration, in: European research in regional Science, London 1993. ! Cappellin, R.; Batey. P. W. G. (Eds.): Regional networks, border regions and European integration, London 1993. ! Europäische Kommission (Hrsg.): Leitfaden der Gemeinschaftsinitiativen 1994-1999, Luxemburg 1994. ! Malchus, V. Frhr. v.: Artikel „Grenzüberschreitende Raumordnung“, Handwörterbuch der Raumordnung, hrsg. von der Akademie für Raumforschung und Landesplanung (ARL), Hannover 1994. ! Baltic Institute, The (Hrsg.): Vision and Strategies around the Baltic Sea 2010, Karlskrone/S 1994. ! Meyer, R. P.; Jansen, P.G. u. a.: Grenzübergreifendes Raumordnerisches Leitbild für den nordrheinwestfälisch/niederländischen Grenzraum – Gutachten, ILS-Schriften 86, Dortmund, 1995. ! Ratti, R.: Problématique et stratégie de développement des régions frontiers, in: Außenwirtschaft, 50. Jg. (1995), Heft 2. ! Klein, R.: Grenzüberschreitende regionalpolitische Zusammenarbeit im Rahmen von INTERREG und PHARE, EUREG (1995), Nr. 2. ! Krautzberger, M.; Selke, W.: Perspektiven der bundesstaatlichen Raumplanungspolitik in der Europäischen Union, Wien 1996. ! Gabbe, J.; Martinos, H. a.o.: Practical Guide to Cross-border Co-operation. Second Edition, hrsg. by the Association of European Border Regions (AEBR), Gronau/D 1997. ! Ahrens, K.: Freundschaft über Grenzen, Biblioteca della „Riviste di Studi Politici Internazionali, Vol. II: Contributi, pp. 5-12, Firenze 1994. ! Faludi A. (red.): Ruimtelijke planning en ordening in een federale staat: Wat gebeurt er bij de buren? Amsterdam 1997. ! Arbeitsgemeinschaft Europäischer Grenzregionen (Hrsg.): VADE MECUM – Grenzübergreifende und interregionale Zusammenarbeit an den Außengrenzen der Europäischen Union, Gronau 1997. ! Arbeitsgemeinschaft Europäischer Grenzregionen (Hrsg.): Die EU-Initiative INTERREG und zukünftige Entwicklungen, Gronau 1992. ! Gabbe, J.: Gemeinsame grenzübergreifende Kriterien für Programme und Projekte, Veröffentlichung der AGEG, Vortragsmanuskript vom 17.01.1998 in Aigen/Oberösterreich, Gronau 1998. ! The WEB/Yearbook 1998 – North European and Baltic Sea Integration, General Editors: L. Hedegaard, B. Lindström, Berlin-Heidelberg-London-Paris-Tokyo 1998. ! Graute, U. (Editor): Sustainable Development for Central and Eastern Europe, Berlin, Heidelberg, New York 1998. ! Roch, L.; Scott, J.; Ziegler, A.: Umweltgerechte Entwicklung von Grenzregionen durch kooperatives


3

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci Handeln, hrsg. vom Institut für ökologische Raumentwicklung e.V., IÖR-Schriften 24, Dresden 1998. ! Arbeitsgemeinschaft Europäischer Grenzregionen (Hrsg.): Institutionelle Aspekte der grenzübergreifenden Zusammenarbeit, Gronau, Sept. 1998. ! Brunn, G.; Schmitt-Egner, P. (Hrsg.): Grenzüberschreitende Zusammenarbeit in Europa, Baden-Baden 1998. ! Arbeitsgemeinschaft Europäischer Grenzregionen (Hrsg.): Die Zukunft maritimer Zusammenarbeit, Gronau 1998. ! Jansen, P.G.: Grenzübergreifende räumliche Entwicklungsperspektive EUREGIO, Köln, Oktober 1998. ! Clev, H. G.; Clev, K.: „Grenzüberschreitende Raumordnunsaktivitäten“ (Kap. 2.2.2.); Scott, J.: Grenzüberschreitende Planungsorganisationen (Kap. 2.2.3.), in: Akademie für Raumforschung und Landesplanung (Hrsg.): Grundriss der Landes- und Regionalplanung, Hannover 1999. ! Arbeitsgemeinschaft Europäischer Grenzregionen (Hrsg.): Grenzüberschreitendes Finanzmanagement, Gronau 1999. ! Casteigts, M, (Hrsg.): Evaluierung grenzüberschreitender und interregionaler Vorhaben in Europa, Baden-Baden 1999. ! Malchus, V. Frhr. von: Grenzübergreifende Zusammenarbeit auf dem Gebiet der Raumordnung mit den Nachbarländern Deutschlands, Manuskript, Stand 1999. ! Association of European Border Regions (Ed.): Final Report – LACE-TAP First PHASE (1996-1999) – Technical Assistance and Promotion of Cross-Border Cooperation – Related to the Community Initiative INTERREG IIA, Gronau 1999. ! Europäische Kommission – Ausschuß für Raumentwicklung (Hrsg.): EUREK – Europäisches Raumentwicklungskonzept, Luxemburg 1999. ! Europäische Kommission: Mitteilung an die Mitgliedstaaten über die Leitlinien für eine Gemeinschaftsinitiative betreffend die transeuropäische Zusammenarbeit zur Förderung einer harmonischen und ausgewogenen Entwicklung des europäischen Raums – INTERREG III, Brüssel, den 07.04.2000 KOM (2000) ... endg. ! Conférence franco-germano-suisse du Rhin supérieur – Deutsch-französisch -schweizerische OberrheinKonferenz (Hrsg.): lire et construire l’espace du Rhin supérieur – Atlas transfrontalier pour aménager un territoire commun; Lebensraum Oberrhein ... eine gemeinsame Zukunft – Raumordnung für eine nachhaltige Entwicklung ohne Grenzen, Strasbourg 1991. ! European Union Regional Policy (Ed.): Spatial perspectives for the enlargement of the European Union, Authors: Prof. D. Biehl u. a., Brüssel-Luxemburg 2000. ! Arbeitsgemeinschaft Europäischer Grenzregionen (Hrsg.): Eine operationelle Anleitung für die Ausarbeitung und das Management von INTERREG IIIA.Programmen 2000-2006, Gronau 2000. ! Association of European Border Regions (AEBR) – European Commission: LACE INFO SHEETS on Cross-Border Cooperation, Issue 1-12, 1997/2000. ! Association of European Border Regions (AEBR) –European Commission: LACE-Magazine, No. 1-5 (1997/1998-2000). ! Regierungs-Rapport S/DK: Öresund – en region bliver til, Kobenhavn K3 1999. ! Europäische Kommission-Ausschuß für Raumentwicklung (Hrsg.): EUREK-Europäisches Raumentwicklungskonzept, Luxemburg 1999. ! Bundesamt für Bauwesen und Raumordnung (Hrsg.): Raumordnungsbericht 2000, Bonn-Bad Godesberg 2000. ! Europarat-CEMAT (Hrsg.): Leitlinien für eine nachhaltige räumliche Entwicklung auf dem europäischen Kontinent – Entwurf - , Strasbourg 2000.

Ohledně dalších informací k uvedeným dokumentům prosím kontaktujte sekretariát AGEG/LACE, AGEG, tel. +49 2562 702 19, fax.: +49 2562 702 59.


4


Přehled Tato kapitola se zabývá územním plánováním v příhraničních a přeshraničních oblastech. Tato horizontální aktivita zahrnuje posouzení regionálních a nadregionálních skutečností a vypracování a sestavení plánů rozvoje (politika, akce a možnosti realizace) pro přeshraniční oblasti coby geografickou jednotku. Plán územního rozvoje představuje rámec přeshraniční spolupráce a obsahuje několik tématických oblastí a akcí, které jsou pojednány v části C této příručky (tj. hospodářství, doprava, životní prostředí, atd.). Praktická realizovatelnost územního plánu souvisí se strukturami a procesy, jež jsou v příhraničních oblastech zapotřebí. Tato kapitola popisuje nejprve dosud provedené progresivní kroky na podporu územního plánování v souvislosti se změnami plynoucími z evropské integrace. Poté se koncentruje na rozvoj, úrovně a formy spolupráce, jakož i na typy a příklady realizovaných opatření ke zintenzivnění přeshraničního územního plánování. Programy Interreg IIA a Interreg IIIA podtrhují význam společných přeshraničních územních plánů a přeshraničních programů. Nadto bylo územní plánováni zahrnuto coby nové opatření do programů Interreg IIC a IIIB. Opatření: „Studie v kontextu s rozvojovými plány“ podtrhuje požadavek v tom směru, aby byly příhraniční oblasti nahlíženy jako „jedna integrovaná geografická jednotka“.

Od evropské regionální politiky k politice územního rozvoje Regionální politika EU byla „pokřtěna“ rozhodnutím Rady na základě článku 235 Smlouvy o EHS z roku 1975, tedy před více než 25 lety. Od té doby je cílem regionální politiky přispívat k vyrovnání hlavních regionálních nerovnováh ve společenství. Za tímto účelem byl mimo jiné vytvořen Evropský fond regionálního rozvoje (EFRE). Územní dimenze hrála v této regionální politice zpočátku spíše vedlejší roli. Posílení regionálně politického zaměření nastalo v souvislosti s Aktem o evropském sjednocení (EEA), který vstoupil v platnost 01. července 1987. Pro regionální politiku mají význam zejména články 130 a-e zákona o ES. Ve druhém odstavci článku 130 a text odkazuje zpět na preambuli smlouvy o ES a doplňuje tak cíl prvního oddílu speciálním cílem pro oblast územního plánování: „Společenství usiluje zejména o zmenšení rozdílů mezi různými regiony a o snížení zaostalosti oblastí postižených největšími nevýhodami“. Smlouva podepsaná v Maastrichtu o Evropské unii dne 07.02.1992 (EU) jde ještě o krok dále. Tato smlouva zavádí v nově vytvořeném článku 130d smlouvy o ES „kohezní fond“, který má přispívat a finančně podporovat záměry v oblastech: životní prostředí, transevropské sítě a dopravní infrastruktura. Maastrichtská smlouva o EU stanovila velmi jasně nové akcenty pro evropskou politiku územního plánování, a sice v následujících oblastech: •

vybudování demokratické kontroly ze strany Evropského parlamentu ve formě práva veta při utváření strukturálních fondů (článek 130d smlouvy o ES);


5

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci • •

zavedení všeobecně platného principu subsidiarity (článek 3b smlouvy o ES); vytvoření regionálního orgánu „Výbor regionů (AdR)“ s možnou přímou účastí regionálních a místních oblastních institucí (článek 198a-c smlouvy o ES).

Nadto obsahuje smlouva obecné představy o rozvoji území Unie ohledně „vytvoření prostoru bez vnitřních hranic“ a „podpory hospodářské a sociální soudržnosti“, které mají být konkretizovány prostřednictvím následujících cílů a opatření: • • • • •

snížení rozdílů v rozvinutosti regionů (článek 130a smlouvy o ES); vybudování transevropských sítí (článek 129b, odstavec 1 smlouvy o ES); udržení, kvalitativní zlepšení a ochrana životního prostředí (článek 130r, odstavec 1 smlouvy o ES); obezřetné a racionální využívání přírodních zdrojů (článek 130r, odstavec 1 smlouvy o ES); respektování národní a regionální rozmanitosti (článek 128, odstavec 1 smlouvy o ES).

Tyto kompetence vycházející ze smlouvy umožňují Unii intenzivnější působení v oblasti územního plánování, ačkoliv smlouva neuvažuje se samostatnou kompetenci pro politiku územního rozvoje. Další směry evropské územního rozvoje

politiky

Dle Evropské charty územního uspořádání vydané Radou Evropy v roce 1983, na které se rada usnesla poté, kdy se Konference evropských

ministrů pro územní plánování (CEMAT) zabývala otázkami územního rozvojem déle než 20 let, představuje územní rozvojový plán (regional/ spatial planning; aménagement du territoire), tj. územně vymezené vyjádření hospodářské, sociální, kulturní a ekologické politiky dotčené společnosti. Na této do značné míry obecné formulaci se mohlo v letech 1982/83 shodnout všech 22 někdejších členských států Rady Evropy. Přesto i dnes existují značné rozdíly v interpretaci pojmů územní uspořádání / plánování nebo územní rozvoj. Proto se členské státy od roku 1994 shodly v rámci evropského politického jazyka na pojmu, který je neutrální vůči tradici a je zřejmý, totiž na pojmu „politika územního rozvoje“: dle tohoto vymezení jde o politiku, která přispívá k rozvoji určitého území dle určitých zásad a cílových představ (osnov)“. Na základě Evropské charty pro územní uspořádání, řady jednání a politických debat ministrů pro územní plánování od roku 1989, na základě dokumentu ES „Evropa 2000“ a EU dokumentu „Evropa 2000+“ se ministři EU pro územní plánování na své informační poradě ve dnech 21./22.9.1994 v Lipsku dohodli na takzvaných „Základech evropské územní politiky“. V tomto smyslu jsou hlavními úkoly „územního rozvoje“: •

•

podpora hospodářské a sociální soudržnosti EU (trvalý, hospodářský a sociální pokrok) snížením rozdílů v rozvinutosti různých regionů a vytvořením vyvážené územní struktury; dále trvalý rozvoj, který udrží jak ekologicky šetrný hospodářský rozvoj, tak také zachová dnešní zdroje a jejich funkčnost pro příští generace, a zároveň umožní vyvážený rozvoj území při


6

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci zachování rozmanitosti a všech lidských aktivit. Při konkrétní realizaci těchto cílů na evropské, národní, regionální a komunální úrovni je nutno věnovat pozornost regionální rozmanitosti Evropy a takto daným zvláštnostem, jakož i příslušnému stupni rozvoje daných regionů. Existující koncepce územního rozvoje předložené Evropskému parlamentu v období 1983 až 1990, jakož i strategický dokument „Evropa 2000“ vypracovaný Evropskou komisí nezohledňoval dostatečně vývoj ve střední a východní Evropě po roce 1989 se všemi jeho důsledky. Proto se ministři územního plánování EU na své informační schůzce v Lisabonu v roce 1992 a v roce 1993 v Lüttichu dohodli, že je nutno: •

•

•

pro celé území společenství vypracovat představy ve formě strategického dokumentu „Evropa 2000“ („Evropa 2000+“); transevropským sítím a městským sítím coby důležitým plánovacím nástrojům na evropské úrovni dát do budoucna mimořádný územně politický význam; podporovat „vypracování evropské koncepce územního rozvoje“.

Další cesta k evropské koncepci územního rozvoje (EUREK)

plánování (osnovy) pro budoucí rozvoj osídlení. V následujících letech byly vypracovány důležité scénáře a analýzy pro odborné posouzení rozvoje území. V roce 1997 byl v Noordwijk/ NL za nizozemského předsednictví v radě představen první návrh EUREK „European Spatial Development Perspective – First Official Draft“. Tento návrh vedl v Evropě k široké veřejné debatě na úrovni vlád, parlamentů, nevládních organizací, jako je např. AGEG, a na úrovni regionů. Dokument EUREK z roku 1999 je tak výsledkem celoevropské diskuse. Politické cíle a opce navrhované v EUREK jsou zaměřeny na územně strukturální vývoj v 15 členských státech EU a směřují především k: • • • •

územní orientaci politik společenství; polycentrickému územnímu rozvoji a k novému vztahu mezi městem a venkovem; stejnému přístupu k infrastruktuře a vědomostem; obezřetnému nakládání s přírodou a s kulturním dědictvím.

Debata o dokumentu, jakož i o samotném programu EUREK ukázala nutnost trvalého dalšího rozvoje EUREK. Například rozšíření EU a zintenzivnění dialogu se státy středomoří mělo značný vliv na evropský územní rozvoj, mimo jiné také na rozvoj území na vnitřních a vnějších hranicích. Těžiště budoucího přepracování EUREK je v problémech územního rozvoje, jež souvisí s rozšiřováním EU.

Dokument „Základy evropské politiky rozvoje území“ vypracovaný členskými státy EU společně s Evropskou komisí, který je výsledkem informačního setkání rady mistrů pro územní rozvoj v Lipsku (1994), představuje politickou Při aplikování EUREK, tedy při bázi pro další spolupráci v oblasti realizaci cílů a opcí chtějí členské státy územního plánování v Evropské unii. V úzce spolupracovat s Evropskou Lipsku bylo možno v roce 1994 komisí. Pro přeshraniční spolupráci stanovit hlavní principy územního jsou významné především opatření a ___________________________________________________________________ C 1 Plánování rozvoje území

7

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci projekty, které jsou uváděny v kapitole č. 4 dokumentu EUREK. Na těchto doporučeních se intenzivně spolupodílela AGEG. Do této oblasti patří zejména kapitoly 4.4 a 4.5 o přeshraniční spolupráci, které jsou uvedeny větou: „(180) Regionální a oblastní instituce patří ke klíčovým aktérům evropské politiky územního rozvoje“.1 Na cestě k integrovanému rozvoji území doporučuje EUREK do budoucna tři úrovně územní spolupráce: • • •

úroveň společenství, transnárodní / národní úroveň, regionální / místní úroveň.

Na úrovni společenství jsou přeshraniční programy a osnovy pro integrovaný rozvoj území podporovány podpůrnými programy EU, například.: -

hospodářská a sociální soudržnost pomocí vyhlášky o strukturálních fondech, a formou spolupráce se státy střední a východní Evropy, jakož i se státy středomořskými, mimo jiné prostřednictvím programů PHARE a TACIS.

Transnárodní / národní úroveň je přitom podporována především programy INTERREG III B. Ty se člení do oblastí: spolupráce při všeobecném rozvoji území, snížení následků záplav, předcházení suchu. Důležité cíle transnárodní politiky: 1

Evropská komise (vydavatel.): EUREK – Evropská koncepce územního rozvoje, cesta k vyváženému a trvalému rozvoji Evropské unie, přijato při informační poradě ministrů pro územní uspořádání v Postupimi, květen 1999, strana 46.

-

podpora trvalého a vyváženého územního rozvoje EU; zlepšení účinků politiky společenství na rozvoj území; zlepšení transnárodního územního plánování vypracováním priorit rozvoje pro velká související území nad rámec státních hranic.

Programy spolupráce plánování: -

v

územním

prostor Severního moře, prostor Baltského moře, atlantický prostor, jihozápadní Evropa, západní středomoří a jižní Alpy, Adrie-, Dunaj-, středoa jihovýchodní evropský prostor (CADSES), severozápadní evropský metropolní prostor.

Všechny tyto programy by měly podporovat i přeshraniční spolupráci, která je popsána pro regionální / místní úroveň v kapitole „Metody a opatření přeshraničního plánování rozvoje“. Protože v koncepci EUREK nebylo možno v dostatečné míře zohlednit středo a východoevropské státy, usnesla se konference evropských ministrů odpovědných za územní rozvoj (EMKRO – CEMAT) projednat „Osnovy pro trvalý rozvoj území na evropském kontinentu“, na kterých se usnesla Evropská rada. Na dokumentu bylo pracováno pod vedením vysokého komisaře CEMAT od roku 1997, a byl odsouhlasen v rámci 12. konference ministrů odpovědných za územní rozvoj (7./8. září 2000) v Hannoveru. Tyto osnovy obsahují mimo jiné následující zásady a principy politiky trvalého rozvoje území pro celý evropský kontinent - včetně Ruské


8

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci federace - tj. platí pro všechny členské státy Rady Evropy: -

podpora vyváženého sociálně ekonomického rozvoje, zlepšení konkurenceschopnosti regionů, ochrana přirozených a přírodních životních podmínek, rozvoj regionální identity a různorodosti, spolupráce v oblasti politiky územního rozvoje a relevantních k území se vztahujících odborných politik.

Politika územního rozvoje by měla v budoucnu přispět v Evropě zejména k: -

-

vytvoření atraktivních rámcových podmínek pro soukromé investice na místní a regionální úrovni, které jsou kompatibilní i s veřejnými potřebami (veřejno soukromá partnerství), a urychlení integrace evropských hraničních oblastí prostřednictvím rozvoje metropolních regionů, propojením měst a trvalým rozvojem dopravních možností (městské sítě) až k vytvoření panevropské dopravní sítě.

Při navrhovaných rozvojových opatřeních, která mají takřka vždy význam pro přeshraniční regiony, nabývá mimořádného významu požadavek zintenzivnit transnárodní a přeshraniční spolupráci coby nástroj k intenzivnímu propojení hospodářského rozvoje a územního plánování.


9

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci Metody a opatření přeshraničního plánování rozvoje Přeshraniční územní plánování / uspořádání chce napomoci překonání všech negativních účinků hranic na příhraniční regiony, které souvisí s mírou propustnosti hranic. Přeshraniční plánování přitom zahrnuje spolupráci v oblastech územní plánování, plánování rozvoje zemí a místní plánování. Přeshraniční plánování rozvoje, které cíleně působí na rozvoj společnosti, na hospodářství a na přírodní, vytvořené a sociální prostředí v příhraničních regionech, je provozováno v rámci evropské politiky územního rozvoje, v rámci národních územních plánů, zemských a regionálních plánů a v rámci místních stavebních plánů. Nejdůležitější právní a odborné základy pro přeshraniční územní plánování byly stanoveny konferencí evropských ministrů odpovědných za územní rozvoj v rámci Evropské charty územního uspořádání (1983) a v Rámcové konvenci ke zlepšení přeshraniční spolupráce oblastních institucí (1981). Řada členských států Rady Evropy uzavřela v rámci aplikování rámcové konvence v posledních letech bilaterální a trilaterální aplikační smlouvy (porovnej s kapitolou A3). Od září 2000 je nutno přihlížet i k „Osnově pro trvalý územní rozvoj na evropském kontinentu“.

rámci INTERREG II C existovaly coby transnárodní spolupráce členských států v Evropě sedm (7) „Všeobecných programů“ a dva (2) „Programy k zamezení záplavám a boje proti suchu“ (Interreg Rhein-Maas- aktivity – IRMA a Francie / Itálie). Nadto existují ještě čtyři pilotní projekty dle článku 10 EFRE pro realizaci transnárodních operačních programů pro územní uspořádání (severní periferie, západní středomoří, jižní Alpy, jihozápadní středomoří). Kvůli zájmu členských států o transnárodní spolupráci je tato jak je uvedeno výše - vedena dále v agendě programu Interreg IIIB v periodě 2000/2006. Při přeshraniční spolupráci při plánování územního rozvoje je nutno jak je zamýšleno v EUREK - rozlišovat především mezi třemi úrovněmi jednání / úkonů: •

•

•

státní úrovní, kde za pomoci vládních nebo územně plánovacích komisí probíhá přeshraniční územní plánování rozvoje; regionální / komunální úrovní, kde mimo jiné probíhá regionální územní plánování, přičemž kompetence jsou v jednotlivých státech rozděleny různě; místní plánování rozvoje.

Mimořádný význam pro přeshraniční spolupráci a územní plánování se sousedícími státy měly bilaterální a trilaterální vládní a územně plánovací Evropská komise již od roku 1990 dohody uzavřené přibližně v 60., 70. a poskytuje prostřednictvím programů 90. letech. V té době byly uzavřeny Interreg I a Interreg IIA prostředky na dohody mezi státy Beneluxu, podporu přeshraniční spolupráce, čímž Německem, Nizozemím, Belgií, je umožněna i podpora přeshraničního Francií, Švýcarskem, Rakouskem a územního rozvoje mezi bezprostředně Polskem. Na základě takových dohod sousedícími oblastmi. Od roku 1997 je byly založeny vládní územně plánovací navíc prostřednictvím programu a regionální komise, které za Interreg IIC podporován inovativní posledních 30 let - v rámci svých přístup k integrované politice územního možností přispěly k plodné rozvoje na transnárodní úrovni. V přeshraniční spolupráci v oblasti ___________________________________________________________________ C 1 Plánování rozvoje území

10

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci plánování územního rozvoje. Jejich úlohou je především dlouhodobé stanovení pevných forem úřední přeshraniční spolupráce na příslušné plánovací úrovni, a sice na principu subsidiarity. I regionální / komunální spolupráce při územním rozvoji byla v posledních desetiletích výrazně prohloubena a rozšířena. Konkrétní projekty podpořila EU v rámci programů Interreg I a II. Tak jsou to ve stále větší míře euroregiony, kdo vnáší do osnov územního rozvoje své představy a positivně tak ovlivňují a konkretizují regionální a národní územní plánování na obou stranách hranice. Zde euroregiony v posledních letech příkladně spolupracovaly se státními plánovacími úřady a usilovaly o sladění styčných míst v územních plánech sousedících zemí. Na základě partnerství a subsidiarity v oblasti plánování bylo dosaženo přeshraničních úspěchů především díky: • vypracování přeshraničních směrů a osnov za účasti obcí a regionů; přeshraničních • vybudování přírodních parků; • dopravním plánům na všech evropských hranicích; přeshraničních • vybudování průmyslových a řemeslných parků, zásobování vodou, likvidace vody odpadní a zásobování elektřinou; • vnesení územně plánovacích úvah a cílů do přeshraničních rozvojových a akčních programů regionální politiky a do operačních programů Interreg I, IIA a IIIA.

sektorálních hledisek. I odborné plány vycházející z odborných zákonů musí být v souladu s cíly, zásadami a směry plánování rozvoje území. Pro přeshraniční koordinaci územních plánů mnohdy postačuje včasné poskytování informací a zapojení souseda, jakož i sladění územních plánů rozvoje, jejichž závaznost dosud končí na státní hranici. Tam, kde nepostačuje, aby se územně plánovací úřady samy držely závěrů a doporučení územně plánovací komise, protože rozvoj hraničního území ohrožují elementární rozdílné zájmy, musí být zúčastněné státy připraveny zajistit závaznost pomocí státní smlouvy (např. o spodních vodách, hnědém uhlí, surovinách). Mimořádné zintenzivnění přeshraniční spolupráce na všech plánovacích úrovních je v budoucnu zapotřebí za pomoci: • •

•

•

•

precizní analýzy současných a budoucích problémů územního rozvoje; analýzy právních překážek a omezení, které stojí v cestě přeshraniční spolupráci v oblasti plánování; průběžného přeshraničního informování a monitorování území za pomoci sociálně ekonomických analýz; stanovení osnov a hlavních směrů přeshraničního územního rozvoje a programů pro celkový rozvoj v kontextu s vývojem sousedících regionů a obcí; realizace rozvojových programů (INTERREG III) na základě speciálních smluv; vypracování odborných pánů rozvoje (např. pro dopravu, turistiku, volný prostor a osídlení); vymezení významných městských regionů (městských sítí) v

Je žádoucí, aby došlo k dalšímu zintenzivnění přeshraniční spolupráce • v oblasti územního rozvoje při silnějším zapojení obcí a regionů. Přitom je nutno se vyvarovat tomu, aby se státní • odborné plány přeshraničně zaměřovaly a slaďovaly výhradně dle ___________________________________________________________________ C 1 Plánování rozvoje území

11


• • •

• •

•

příhraničních oblastech, a pomocí regionální spolupráce v přeshraničních oblastech, u kterých dochází k prorůstání větších center přes státní hranici; pravidelného přeshraničního slaďování všech územních plánů a opatření; prověrky, zda existuje v příhraničních oblastech prostor pro územně politická opatření; vymezení chráněných oblastí a biotopů, přeshraničních přírodních parků a pomocí přeshraničního plánování krajiny; sestavení sanačních programů za účelem zlepšení životního prostředí; speciálního přeshraničního plánu pro příhraniční regiony, které jsou mimořádně dotčeny výstavbou velkých (transevropských) dopravních os; sladění místních plánů v příhraničních obcích.

Střednědobě je žádoucí vytvořit společné přeshraniční regionální plány s přímou závazností pro všechny veřejné plány, čímž by vznikla pokročilá forma přeshraničního územního plánu, do něhož budou poté zapracovány místní přeshraniční plány. Všechna územně plánovací a regionálně politická opatření by měla být v budoucnu kvůli lepší realizovatelnosti začleněna do regionální přeshraniční koncepce rozvoje a do operačních programů. Dobré příklady takových plánů existují mimo jiné na hranicích mezi Německem a Francií a Švýcarskem, Německem a Nizozemím, Německem a Polskem, Německem a Českou republikou v rámci programu INTERREG IIIA. Zde dochází k do budoucnosti zaměřené regionální přeshraniční spolupráci v oblasti územního rozvoje a regionální politiky.


12


Regionální, přeshraniční možnosti rozvoje v euroregionu Rhein-Maas-Nord (D/NL) Hlavní body:

Posouzení regionálních, přeshraničních možností rozvoje pro euroregion Rhein-Maas-Nord.

Region:

euroregion Rhein-Maas-Nord (D/NL)

Zahájení projektu: duben 1993 Rozpočet:

Management:

celkové náklady: ECU 280.000, včetně: subvence EU ve výši národní subvence ve výši regionální subvence ve výši

ECU 140.000 ECU 84.000 ECU 56.000

město Mönchengladbach

Kontaktní adresa: euregio rhein-maas-nord Stadt Mönchengladbach D-41050 Mönchengladbach

Tel: +49 2161 253 115 Fax: +49 2161 252 931

Popis: Euroregion Rhein-Maas-Nord uznává mimořádný význam a potřebnost přeshraničního plánování územního rozvoje a rozvoje regionu, protože se coby stanoviště mění ze stanoviště na vnitřním trhu mezi dvěma periferními oblastmi na obou stranách národní hranice v sousedství hospodářsky významných oblastí (uzly: Eindhoven [NL] a Rhein/Ruhr [D]) v centrální stanoviště v Evropě. Protože se dřívější nástroje územního rozvoje příliš silně orientovaly na příslušné oblasti, byla pro euroregion Rhein-Maas-Nord vypracována moderní strategie rozvoje použitelná ve 21. století. Nadto jsou analyzovány všechny vývoje vyvolané odstraněním překážek.

Výsledky: V prosinci 1993 byl na základě podrobných sociálně ekonomických analýz uspořádán workshop za účasti mnoha různých organizací, měst a ministerstev s následnou diskusí expertů. Výsledky workshopu byly integrovány do projektu. Takto vzniklé výsledky byly zapracovány do směrů územního rozvoje a do cílů a opatřené operačního programu Interreg II pro euroregion RheinMaas-Nord. Osnovy / hlavní směry přihlíží k rostoucímu přeshraničnímu funkčnímu členění úloh, k rychlým strukturálním změnám v technické a hospodářské oblasti, ke vzrůstajícímu objemu dopravy a ke zhoršujícím se podmínkám životního prostředí.

Prvky “dobré praxe” Projekt obsahoval mechanismus který zajišťoval, aby bylo možno zapojit na přeshraniční bázi mnoho různých organizací z příhraničních oblastí. Výsledky analýzy územního rozvoje a konzultací byly coby územně plánovací osnova zapracovány do strategie a do operačního programu pro INTERREG II (1995-1999).


13


Vypracování přeshraničních směrů územního rozvoje a přeshraničních programů územního rozvoje pro velká území

Dobrými příklady vypracování přeshraničních vzorů / osnov územně plánovacího rozvoje jsou: • model Bodamského jezera (A/D/CH), 1982, aktualizace 1994/95. •

„První globální návrh struktury států BENELUXu“ z roku 1986, který byl v letech 1994-1996 aktualizován a v roce 1997 vydán jako „Druhý globální návrh struktury států BENELUXu“. Návrh obsahuje přeshraniční plán států BENELUXu, jakož i městskou síť, síť dopravní a modely pro oblast tvorby krajiny, oblast turistiky a rekreace.

•

„Model pro územní rozvojové programy" v oblasti Saar/Lor/Lux, 1995.

•

„Územně plánovací osnova pro územní rozvoj na německo - polské hranici" (D/PL), 1995.

•

Alpská konvence (A/CH/D/I), 1991.

•

„Přeshraniční územně plánovací osnova pro hraniční území Severní Porýní - Vestfálsko ( Nizozemí – posudek (D/NL), 1994.

„Územně plánovací osnova / směr pro hraniční území Severní Porýní - Vestfálsko / Nizozemí" byla vypracována v letech 1993 a 1994 pro německo - nizozemskou územně plánovací komisi – UK-Jih. Dokončeno v roce 1997. V letech 1995-1997 byla vypracována územně plánovací osnova pro severní hraniční oblast UK-Sever na německo - nizozemském pomezí. Osnova pro UK-Jih obsahuje: •

informace o koncepčních základech "přeshraničního územně plánovacího vzoru"

•

výhledy od budoucnosti, šance a rizika, jakož i úkoly regionálního rozvoje v následujících oblastech: demografický vývoj, vývoj městské krajiny a venkovské krajiny, dopravní tok a dopravní sítě, průmysl, rekreace / kultura, jakož i závěrečná doporučení pro plánování územního rozvoje

•

osnovu plánu územního rozvoje pro příhraniční oblast s následujícím obsahem: - vodítko pro „přeshraniční spolupráci“ - vodítko pro "regionální strukturu, města a obce" - vodítko pro "mobilitu a dopravní systémy" - vodítko pro „tvorbu krajiny, oblasti rekreace a životní prostředí"

•

euroregionální oblasti akcí z pohledu územního plánování, členěno do modelu čtyř "akčních oblastí"


14


Přeshraniční koncepce rozvoje (SLO/A) Hlavní body:

Přeshraniční analýza současného významných aspektů vývoje.

Region:

Slovinsko, Rakousko

stavu

a

analýzy

strategicky

Zahájení projektu: 1996 Rozpočet:

program Phare-CBC: Interreg-IIA:

40.000 Euro 67.000 Euro

Management / smlouva: Ve Slovinsku:

Herr Ivo Piry V Rakosuku: Ministerium für wirtschaftliche Beziehungen und Entwicklung Kotnikova 5 SLO-1000 Ljubljana Tel.: +386 61 1783 571 Fax: +386 61 178 3522

Herr Roland Arbter Bundeskanzleramt, Abt. IV/4 Raumplanung und Regionalpolitik Hohenstaufengasse 3 A-1010 Wien Tel.: +43 1 53 115/2911 Fax: +43 1 53 115/4120

Popis: Během sociálně ekonomického hodnocení slovinsko - rakouského pohraniční vypracovaného pro Phare-CBC multi-annual indicative programme (MIP) bylo zjištěno, že metody a statistické zdroje pro shromažďování dat na obou stranách hranice se vzájemně velmi odlišují. Aby bylo možno vytvořit zdravý základ pro víceleté plánování přeshraničních aktivit, pro roční uzávěrku MIP a pro další územní, ekologické a sociálně ekonomické plánování, musela být pro tento projekt vypracována přeshraniční analýza stávajícího stavu a přeshraniční strategie. Tyto dokumenty obsahují následující body: • • •

koncepci společného rozvoje přeshraniční analýzu současného stavu a informačních systémů analýzy určitých, strategicky důležitých rozvojových otázek

Slovinští a rakouští konzultanti realizovali projekt financovaný z programů Phare-CBC a InterregIIA. Přeshraniční řídící výbor byl za rakouskou stranu tvořen zástupcem úřadu spolkového kancléře a zástupci zemí (Štýrsko a Korutany), slovinskou stranu zastupovalo ministerstvo pro hospodářské vztahy a rozvoj, jakož i dva zástupci příhraniční oblasti. Řídící výbor určuje náplně činnosti a metody práce a monitoruje studie. Nadto jsou tomuto výboru předkládána hlášení o postupném stavu.

Výsledky: V roce 1995 byla slovinská část projektu zařazena do programu Phare-CBC. Přídavný program byl zařazen do rakouského programu Interreg-IIA. Jelikož byl projekt zahájen před krátkou dobou, nejsou ještě k dispozici jeho výsledky.

Prvky „dobré praxe“ Projekt nabízí možnosti k výměně know-how a zkušeností na úrovni expertů - nad rámec PhareCBC / Interreg-IIA - a vytváří základnu pro další plánovací a přeshraniční aktivity. Součástí projektu je - stejně tak při založení řídícího výboru - povinnost kooperovat na úrovni slovinských a rakouských expertů a na úrovni národních / regionálních úřadů.


15


Studie o zřízení mezinárodní námořní chráněné oblasti mezi Korsikou a Sardinií (I/F) Mezi Korsikou (F) a Sardinií (I), v oblasti Bouches de Bonifacio, je zřizována námořní chráněná oblast. Dva národní parky, které již existují na obou stranách hranice, jsou integrovány do nové chráněné oblasti. Před zřízením chráněné přírodní oblasti byla provedena studie vhodnosti financovaná z programu Interreg. Společný řídící výbor podporovaný dvěma technickými komisemi (jednou francouzskou a jednou italskou) byl založen pod dohledem úřadů pro životní prostředí na Korsice a Sardinii. Korsický úřad pro životní prostředí jmenoval ředitele chráněné přírodní oblasti. Cíle studie: •

stanovit velikost nové chráněné přírodní oblasti

•

Analýza potřebných právních předpokladů k zajištění stavu, kdy ředitel chráněné přírodní oblasti disponuje pravomocemi k tomu, aby mohl zasáhnout proti externím faktorům narušujícím chráněnou přírodní oblast (např. právo udělovat pokuty znečišťovatelům životního prostředí, jakož i vydávat ustanovení na ochranu veřejnoprávní přírodní chráněné oblasti).

•

studie o počtu, důvodech a četnosti návštěv (turisté, jachty, lodě s pasažéry)

•

analýzy mořského a terestrálního životního prostředí

•

analýza historických a architektonických staveb

•

studie o vzájemném působení sociálně ekonomických aktivit v regionu v chráněné přírodní oblasti

Detailní studie sociálně ekonomické situace v chráněné přírodní oblasti se ukázala jako nutná, protože chráněná přírodní oblast závisí na úspěšném vztahu k těmto externím faktorům, a je nutná i pro další existenci tohoto jedinečného ekosystému. Je nutno vypracovat plán, který vzájemně sladí a optimálně vyváží požadavky ze strany: •

turistického průmyslu,

•

námořní plavby (tankery představují mimořádné nebezpečí) a

•

sousedícího průmyslu, jenž je znečišťovatelem životního prostředí.

Protože chráněná přírodní oblast v mnoha různých směrech ovlivňuje přeshraniční hospodářství Korsiky a Sardinie, byla studie financována v rámci programu Interreg-I.

Kontaktní adresa: Institut de Géographie et d’Aménagement UMR TELEMME Université de Provence F-136 21 Aix-en-Provence

Tel.: +33 42 59 29 00 Fax: +33 42 64 01 58


16


Územní uspořádání pro trvalý přeshraniční rozvoj životního prostoru v Horním Porýní (CH/D/F)

Název:

Územní rámec pro mandátovou oblast konference o Horním Porýní.

Nositel projektu:

Region Alsace jménem konference o Horním Porýní a její pracovní skupina „územní uspořádání“

Časový interval:

1996-1999

Financování:

Studie byla spolufinancována členy konference o Horním Porýní a podpořena ze strany EU v rámci programu INTERREG-II.

Kontaktní adresa: Région Alsace – Direction Générale des Services 35, Avenue de la Paix Tel: 0033 88 15 68 67 B.P. 1006/F Fax: 0033 88 15 68 15 F-67070 Strasbourg Cedex Serveur Internet: http://www.cr-alsace.f

Popis: Horní Porýní je vzhledem k vlivu německé, francouzské a švýcarské části mimořádně rozmanitým územím, které má od roku 1965 bohaté zkušenosti s přeshraniční spoluprací. Od období 1975/91 byla státní přeshraniční spolupráce institucializována v "Konferenci Horní Porýní". Konference Horní Porýní usilovala relativně rychle o to, aby byla v Horním Porýní v rámci programu INTERREG IIA provedena analýza současného stavu územního rozvoje a uspořádání, aby bylo uvažováno o dalším rozvoji. Pomocí rozsáhlé analýzy současného stavu, vyhodnocení silných a slabých stránek a rozvojových scénářů byl vytvořen "orientační rámec územního rozvoje pro oblast Horní Porýní". Tento orientační rámec, který byl znázorněn ve formě přehledné knihy s mapkami, tabulkami, obrázky a zdrojovými údaji, má sloužit všem aktérům v Horním Porýní coby podklad pro širokou veřejnou diskusi a dále jako podklad pro utváření budoucích životních a hospodářských podmínek, pro vytváření pracovních míst, utváření životního prostředí a pro spolupráci mezi městy na horním Rýnu. Je snahou Konference Horní Rýn vtáhnout do diskuse o budoucnosti široké publikum. Všichni nositelé mandátu, sociální a společenští partneři a všichni obyvatelé by se měli formou komentářů a návrhů aktivně podílet na definování hlavních bodů a směrů pro utváření budoucího životního prostoru na Horním Rýnu - v srdci Evropy.


17


Vodítko (osnova) pro územní uspořádání

Název:

Vodítko pro územní uspořádání vypracované subkomisí Jih německo nizozemské územně plánovací komise (UK-Jih) pro hraniční oblast Severní Porýní- Vestfálsko / Nizozemí (D-NL)

Doba projektu:

1995 – duben 1997

Management:

Subkomise Jih zastoupená nizozemským sekretariátem v provincii Limburg a německým jednatelstvím při ministerstvu pro životní prostředí, zemědělství a územní rozvoj země Severní Porýní - Vestfálsko.

Kontaktní adresa: D-40190 Düsseldorf, Tel. +49 (0) 211-4566-0 Popis: „Vodítko pro územní uspořádání“ vypracované „německo - nizozemskou územně plánovací komisí UK jih“ vycházelo především z přeshraniční územní studie. Obsahuje speciální osnovu / vodítko pro budoucí "přeshraniční spolupráci" subkomise Jih, tři tématické návody pro "územní strukturu, města, sídliště", "mobilitu a dopravní systém" a "krajinu, volný prostor a životní prostředí". Dále jsou zde obsažena regionální vodítka pro čtyři skupiny přeshraničních aktivit v oblasti územního plánování a rozvoje.

Výsledky: V osnově / námětu „přeshraniční spolupráce“ je uzavřena úmluva o utváření budoucí spolupráce v oblasti územního rozvoje a regionálního plánování mezi Severním Porýním - Vestfálskem a Nizozemím. Kromě toho je upravena spolupráce subkomise Jih s jinými přeshraničními grémii, např. s Euroregiony. Pro tři tématická vodítka se státní komise shodla na aplikování základních principů, jakými jsou "decentrální koncentrace sídlišť", "vyvarování se dopravě" a "přeshraniční propojení krajinných struktur a funkcí volného prostoru".

Prvky „dobré praxe“ Státní „vodítko pro územní uspořádání“ potvrzuje přední roli euroregionů v přeshraniční spolupráci a vyjadřuje naději, že tato vodítka pro územní rozvoj naleznou odezvu v rozvojových koncepcích euroregionů. Základní myšlenky těchto vodítek / osnov by tudíž mělo být možno realizovat v rámci regionálně politických projektů v euroregionech.


18


Přeshraniční koncepce rozvoje území

Název:

Přeshraniční koncepce rozvoje území pro oblast subkomise Sever německo - nizozemské územně plánovací komise (D/NL)

Doba projektu:

1996 – duben 1997

Management:

Subkomise Sever (UK-Nord) D-NL územně plánovací komise Dr. Paul G. Jansen & BRO Adviseurs

Kontaktní adresa: Dr. Paul G. Jansen, Stadt- und Regionalplanung, Bachemer Str. 115, D-50931 Köln-Lindenthal, Tel. +49 (0) 221-403047; Fax: +49 (0) 221-4060688

Popis: Zkoumaná oblast zahrnuje území mezi severním Nizozemím a německou hraniční oblastí spolkové země Dolní Sasko, jakož i část území (EUREGIO) země Severní Porýní - Vestfálsko. Analýzou celého území a vyhodnocením slabých a silných stránek byly pro hraniční oblast a její části vypracovány tři územně plánovací výchozí situace a směry aktivit. Z nich byla při zapojení regionálních aktérů, jakož i regionu Ems-Dollart vypracována strategie pro vodítka a územní perspektivy, jakož i rámec pro strategicky důležité projekty.

Výsledky: Pro tři klíčové oblasti: venkovský prostor a městské uzly, mobilita a dopravní systém, přírodní a kulturní krajina, byla formulována "územně plánovací vodítka", v nichž jsou uvedeny a ozřejměny hlavní prvky budoucího rozvoje severního německo - nizozemského pomezí, o než je žádoucí usilovat. Tyto koncepce nemají přímou právní závaznost.

Prvky „dobré praxe“ Koncepce rozvoje území sice není přeshraničně právně závazná, ale měla by v budoucnu napomoci a usnadnit koordinaci rozvojových opatření na obou stranách hranice. Z tohoto důvodu byl také vypracován přeshraniční společně definovaný rámec jednání / postup při strategicky významných projektech, a byly uvedeny perspektivy rozvoje a oblasti akcí.


19


Perspektiva přeshraničního územního rozvoje EUREGIO (D/NL)

Název:

Perspektiva přeshraničního územního rozvoje EUREGIO

Doba projektu:

1997 – 1998

Management:

Městské a regionální plánování Dr. Paul G. Jansen, Köln

Kontaktní adresa: EUREGIO Postfach 11 64 D-48572 Gronau

Tel.: +49 (0) 2562//702-0 Fax: +49 (0) 2562/702-59 e-mail: [email protected]

Popis: „Perspektiva přeshraničního územního rozvoje EUREGIO“ je plánovací koncepcí pro celou oblast EUREGIO. Je výsledkem interaktivní regionální diskuse mezi všemi nositeli veřejných zájmů a se sociálními partnery. Koncepce usiluje o dva strategické rozvojové cíle: - posílení sociálně kulturní a hospodářské integrace prostoru optimálním vymezením šancí vnitřního trhu EU a endogenních potenciálů, - rozvoj přeshraničního regionu ve funkční region s trvalým územním rozvojem, při němž jsou podporovány intraregionální interdedendence a společně definovány rozvojové cíle a opatření.

Výsledky: Kýžený vývoj EUREGIO do roku 2015 je osvětlen pomocí modelu strategického rozvoje. Do rozvojového modelu jsou promítnuty rozvojové cíle EUREGIO, hlavní směry rozvoje a potenciály rozvoje. Ty vedou ke koncepci / akcím pro hlavní směry rozvoje: mezinárodní a regionální napojení, hospodářská a zásobovací struktura, a přírodní a kulturní krajina. Koncepce tvoří podstatný základ pro program INTERREG III A pro EUREGIO.

Prvky „dobré praxe“ Z rozvojové modelu a koncepce akcí byl společně s regionálními aktéry a sociálními partnery vypracován plán akcí pro rozvoj oblasti EOREGIO. Tento plán obsahuje návrhy rozvojových projektů, které by měly být realizovány uvnitř regionu za účasti komun, komor, svazů a dalších regionálních aktérů v krátkodobém a střednědobém horizontu.


20


Územní koncepce INTERREG III – Phare CBC

Název:

Územní koncepce vypracovaná v rámci programu INTERREG III – Phare CBC pro bavorsko - české pohraničí (D/CZ)

Doba projektu:

září 1998 – prosinec 1999

Management:

zadavatel:

zhotovitel:

Bavorské státní ministerstvo pro zemský rozvoj a otázky životního prostředí, München; Ministerstvo regionálního rozvoje České republiky, Praha. LARS consult München, Techn. Universität, Chemnitz, WMEB Birmingham

Kontaktní adresa: Bayerisches Staatsministerium für Landesentwicklung und Umweltfragen, Postfach 81 01 40, D.-81901 München, Tel.: +49-(0)89-9214-0

Popis: S pomocí vědců a regionálních aktérů, jakož i za rozsáhlé účasti sociálních partnerů z daného prostoru a řídící skupiny byl vypracován koncept územního rozvoje: -

popis území se sociálně ekonomickým vývojem, analýza slabých a silných stránek, hlavní směry a strategie rozvoje pro přeshraniční hospodářský rozvoj, trvalý rozvoj území a životního prostředí, infrastruktury a lidských zdrojů, jakož i rozvoj institucionální, opatření a návrhy projektů i s ohledem na rozšíření EU směrem na východ.

Výsledky: Koncepce území byla vypracována na základě regionálních přeshraničních koncepcí rozvoje. Obsahuje: - celkovou koncepci pro trvalé zajištění budoucnosti příhraničního území, - konkrétní projekty pro realizaci podpor v periodě 2000 – 2006. Příhraniční oblast má tak k dispozici obsáhlou koncepci pro čerpání prostředků EU, z níž je možno vypracovat „Společný programový dokument (JPD)“ dle Phare CBC-VO a operační programy ve smyslu INTERREG III A.

Prvky "dobré praxe“ Hlavním motivem při vypracování koncepce rozvoje území byla partnerská spolupráce mezi svobodným státem Bavorsko a Českou republikou na straně jedné a angažovaná spolupráce komunálních politiků, správ, svazů a občanů na straně druhé. Přístup "zdola nahoru", který EU požaduje, bylo tudíž možno příkladným způsobem naplnit.


21


Koncepce „Viadrina 2000“

Název:

Koncepce rozvoje a akcí „Viadrina 2000“

Region:

euroregion Pro Europa Viadrina (D/PL)

Doba projektu:

duben 1998 – listopad 1999

Management:

vedení euroregionu

Kontaktní adresa: Euroregion Pro Europa Viadrina Karl Marx-Str. 23 D-15230 Frankfurt (Oder)

Tel.: +49-335-685-1963 Fax: +49-335-685-1962

Popis: Koncepce „Viadrina 2000“ je pokračováním koncepce rozvoje a akcí z roku 1993. Koncepce přihlíží k vývoji až do roku 1999, k rostoucímu počtu členů euroregionu a k novým administrativním strukturám na obou stranách Odry. Analýza sociálně ekonomické situace představuje plochu a obyvatelstvo k 01.05.1999, dále analyzuje zaměstnanost a nezaměstnanost, hospodářskou strukturu a hospodářský růst v průmyslu a zemědělství, infrastrukturu a podává informaci o stavu přeshraniční spolupráce.

Výsledky: Důležitým výsledkem je analýza slabých a silných stránek euroregionu a z ní odvozené hlavní směry regionálního rozvoje v oblastech: hospodářská kooperace, infrastruktura a životní prostředí, komunální a regionální rozvoj, zvýšení regionální identity a podpora evropské myšlenky. Z hlavních směrů plynou odpovídající hlavní body pro čerpání podpory v letech 2000 – 2006, které zahrnují i klíčové oblasti: územní plánování, rozvoj měst a obcí a regionu. Příslušnými oblastmi aktivit jsou: přeshraniční regionální plánování, rozvoj profesionálního regionálního marketingu, kvalifikace pracovníků a společný rozvoj měst.

Prvky „dobré praxe“ Koncept „Viadrina 2000“ vytvořilo společně a přeshraničně vedení euroregionu, grémium a členové. Je výsledkem intenzivního dialogu a procesu utváření názorů v euroregionu a přihlíží k záměrům územního plánu, k názorům úřadů pro životní prostředí a sociálních partnerů, a slouží proto jako podklad pro program INTERREG II A na německé straně a pro program Phare-CBC na straně polské. Vypracování konceptu mobilizovalo v mimořádné míře lidský potenciál v euroregionu, ukázalo též možnosti a meze euroregionu.


22

KAPITOLA C.2: EKONOMICKÝ ROZVOJ Pøehled Tato kapitola zahrnuje pøeshranièní spolupráci v oblasti ekonomického rozvoje. Je zamìøena na roli malých a støedních podnikù a na dùležitost inovace a technologií pøi posilování konkurenceschopnosti. Rozeznává potøeby a problémy, kterým èelí malé a støední podniky v pøíhranièních regionech a podmínky nutné pro jejich rozvoj, analyzuje roli inovace a technologií a rovnìž pøíležitosti pøeshranièní spolupráce v této oblasti. Hlavní body • Malé a støední podniky vpøíhranièních regionech poci•ují konkrétní nevýhody, které jsou zapøíèinìné okrajovým umístìním v národní ekonomice napø. problematické obchodování, slabá fyzická a ekonomická infrastruktura, slabý rozvoj pøeshranièního partnerství, sítí a kontaktù. Tyto nevýhody spojené s obecnými problémy, kterým malé a støední podniky èelí, se jeví jako pøekážky v jejich rozvoji a konkurenceschopnosti; • Pøípravné kroky a vytvoøení fóra a sítí, které usnadòují navázání kontaktu, poskytují podnikùm pøíležitosti k prozkoumávání vzájemných zájmù a vytváøejí nutné prvotní podmínky pro efektivní spolupráci; • V mnoha pøíhranièních regionech vyvstává potøeba vyvinout nové postoje a podporovat vzdìlanost v podnikání stejnì tak jako poskytnout nutné podpùrné organizace, které budou pomáhat pøi zahájení podnikání; • Výzkum a inovace hrají klíèovou roli v ekonomickém rozvoji a regeneraci. Pøíhranièní regiony stojí pøed konkrétními úkoly, jejichž snahou je podporovat inovaci, nebo• podpora výzkumu a inovace v malých a støedních podnicích je životnì dùležitá. Pøíklady Telematická støediska – v západním Øecku, v Epiru, na Iónských ostrovech a v Itálii (GR/IT) XIV Kongres Baskických studií – Informaèní spoleènost (E/F) Sí• Obchodních komor Drama a Kvala (GR/BUL) Salón Pirevino (F/E) Obchodní fórum Galicia/Norte (E/P) Sí• investorù v Antarktidì (FN/SE/NOR) Obchodní navštívenky (BG/RO) Nový most (BG/RO) Statistické informace pro Euroregion Galicia-Norte (E/P) Obchodní støedisko Inter-Balkán a Èerné moøe (GR) Rozvoj obchodních schopností (FIN/SE) ACUMEN – Program pro rozvoj meziregionálního obchodu (IRL/NI) Rozvoj pøeshranièní spolupráce, Støední Makedonie (FYROM/GR) REDIT Technologická jednotka (E/P) Wirtschaftspark Deutschlandsberg mit Technologiezentrum (A/SLO) Kombinierter Verkehr-Terminal (D/PL) Rizikové kapitálové fondy (ES/P) A vybrané pøíklady projektù z informaèních stránek LACE II a VIII

1

PØEHLED 1. Souvislosti

srovnatelné udržování a podporování vysoce kvalitního prostøedí.

Ekonomický rozvoj, konkrétnì podpora a rozvoj malých a støedních podnikù musí být chápány v širším rámci realizace jednotného evropského trhu, uvedení EURO a je kladen zvýšený dùraz na sociální a ekonomickou soudržnost. Strukturální politika Evropské Unie (EU) poskytla pomoc specifickým regionùm, konkrétnì ménì rozvinutým, aby se úspìšnì úèastnily tohoto rozvoje. Prolomením bariér jsou poskytnuty vìtší pøíležitosti v pøístupu k produktivním zdrojùm, k rozvoji podnikání na nových trzích a pro inovaci a technologický rozvoj. Tyto pøíležitosti mohou znaènì pøispìt ke konkurenceschopnosti v ekonomice EU jako celku stejnì jako k regionální konkurenceschopnosti pøíhranièních a pøeshranièních regionù.

2. Rozvoj drobného podnikání v souvislosti s pøeshranièní spoluprací Potøeby a potenciál pro rozvoj drobného podnikání v pøíhranièních regionech Potøeby a potenciál pro rozvoj drobného podnikání v pøeshranièních regionech se liší v závislosti na typu a charakteristice pøeshranièního regionu – zahrnuje úroveò rozvoje, typ oblasti, struktura kontaktù a pøeshranièní obchod. Venkovské a ménì vyvinuté okrajové regiony (typicky regiony pod Cílem 1 v EU a mnoho regionù ve støední a východní Evropì) èelí nejvážnìjším problémùm restrukturalizace a rozvoje regionální ekonomiky. Problémy zahrnují potøebu rozvoje nových pøístupù a vzdìlání k podpoøe podnikání, potøeby restrukturalizace ekonomiky od tradièních zemìdìlských èinností k rozvoji a zahájení nového podnikání atd. Toto se èasto dìje s chybìjícími strukturami nebo regionálními/místními zprostøedkovatelskými orgány, jako jsou regionální rozvojové agentury a infrastruktura støedisek a služeb k podpoøe provozu.

V souladu s úkoly, které vedou ke zvýšení rùstu, konkurenceschopnosti a k rozvoji zamìstnanosti v EU, byly urèeny nové oblasti zamìstnanosti, u kterých je potenciální intenzivní rùst zamìstnanosti a rozvoje drobného podnikání. Nástroje „informaèní spoleènosti“ jsou rovnìž základem pro pøíležitosti k novému podnikání ve vlastním právu (tj. moderní služby pro podnikání atd.), jehož rozvoj mùže lze vylepšit kompetenci a kapacitu podnikání a posílit základy místní a regionální ekonomiky. Nyní zde existují „nové nástroje“ založené na nových technologiích a na informaèní spoleènosti, které mohou pomoci vylepšit schopnost a úèinnost drobného podnikání a snížit úèinky fyzické vzdálenosti od trhù. Udržitelnost je rovnìž klíèovým tématem, jehož úkolem je vytvoøit ekonomické èinnosti a pracovní místa, která jsou konkurenèní na širokých trzích, rozvinout schopnost pøijmout zmìnu a udržet konkurenceschopnost tak, aby zde bylo

Vyvinutìjší pøíhranièní regiony v EU a ve støední a východní Evropì jsou lépe umístìné z hlediska využití výhod nových pøíležitostí pro rozvoj drobného podnikání, které vznikají z globálních trendù a prolomením bariér. Jejich výhoda je v infrastruktuøe (jako jsou komunikace a železnice, objekty, rekreaèní støediska a sdìlovací technika) - to všechno má velký vliv na pøísun pracovníkù a podnikatelù do tìchto regionù, blízkost a pøístup na potencionální trhy, a prùmyslové tradice, na kterých lze stavìt. Avšak mohou

2

rovnìž èelit problémùm restrukturalizace jako je prùmyslová restrukturalizace, ztráta ekonomických èinností, které nejsou nahrazovány novými èinnostmi a investicemi, a také pøíliš strukturované velké firmy – to je typické pro regiony pod Cílem 2 a prùmyslové regiony ve støední a východní Evropì. Co se týèe úkolù, tyto typy regionù rovnìž potøebují podporovat vzdìlanost v podnikání a pøevzít iniciativy a rozvoj drobného podnikání a nové schopnosti, které budou podporovat rozvoj nových sektorù a nových funkcí na základì drobného provozu a sítí.

zhoršuje obecným nedostatkem infrastruktury, která by podpoøila rozvoj drobného podnikání jako jsou regionální rozvojové agentury, vìda a technologické vybavení, atd. Navíc zkreslení obchodu, investic, toku práce a „èerná ekonomika“ mùže mít za následek hlavní rozdíly v sociálnì-ekonomických podmínkách – pøíjem, mzdové úrovnì, ceny. Typické problémy drobného podnikání v pøíhranièních regionech Rozvoj drobného podnikání èelí øadì tìžkostí a pøekážek. Typické obecné problémy jsou: nedostatek toku informací na trhu, nedostatek služeb, norem a postupù, tìžkosti v pøístupu k financím za odpovídajících podmínek (vstupní kapitál, kapitál na rizikový obchod); malé schopnosti a dovednosti, nedostateèná inovace a schopnost øídit inovace atd. Navíc k tìmto obecným problémùm èelí drobné podnikání v pøíhranièních regionech urèitým tìžkostem nebo nevýhodám, které jsou zapøíèinìné hranièním a okrajovým umístìním v národní a evropské ekonomice, tato situace se pozdìji odrazí v mnoha (ale ne všech) pøíhranièních regionech. Na druhou stranu tyto faktory zmenšují vyhlídky pro rùst a tak se zlepšuje konkurenceschopnost. Specifické problémy drobného podnikání v pøíhranièních regionech zahrnují následující:

Rozdíly ve vnitøní charakteristice pøeshranièních regionù mají za následek rùznou strukturu potøeb a rùzný potenciál pro rozvoj drobného podnikání. Napøíklad pøeshranièní region mùže být charakterizován jedním rozvojovým pólem – urbanizaèním støediskem – které se mùže chovat tak, že se zamìøí na rozvoj nového podnikání a služeb, výchovu a školení, marketing a ostatní služby pro podnikatele. Rozvoj drobného podnikání v nových oblastech zamìstnanosti se mùže týkat rozvoje nových specializací na základì vlastních výrobkù a marketingu, turistiky, informaèních technologií – základních služeb, které využívají vzdálený pøístup a služby pro nové prostøedí. V dalších pøípadech mùže mít pøíhranièní region jeden nebo více rozvojových pólù a mohou tak vzniknout situace, které lze charakterizovat spíše jako intenzivnìjší konkurenci mezi drobnými podnikateli pro regionální trhy než jako vzájemné doplòování se a spolupráci.

•

Pøíhranièní regiony na vnìjších hranicích EU a ve støední a východní Evropì èelí závažnìjším problémùm v rozvoji drobného podnikání, od velkých rozdílù na úrovni rozvoje ekonomiky k existenci formálních bariér v obchodování jako je clo a rùzné administrativní a zákonné režimy. Toto se

•

3

omezené trhy a deformovaná struktura obchodování má za následek provozování samostatných a konkurenèních obchodních center na obou stranách hranice, což je èastìjší než soustøedìní se na pøeshranièní regiony - na ekonomické subjekty v regionu a vytvoøení silného a širokého regionálního trhu; nedostateèné znalosti jazyka, administrativa a konkurence na druhé

•

•

•

•

•

•

stranì hranice omezující pøeshranièní provoz; chybí „uzavøený kruh“ - dodavatelé a distribuce v pøeshranièním regionu a je zde absence vazeb, které zahrnují region jako celek; slabá fyzická a ekonomická infrastruktura, která by vedla k vytvoøení podpùrného prostøedí pro rozvoj podnikání ve spojení s relativní izolací od center, která konají rozhodnutí, a od trhu. Toto se konkrétnì týká ménì vyvinutých a okrajových regionù; omezený pøístup ke specializované technologii a modernímu výzkumu a rozvoji (R&D) služeb a støedisek pro drobné podnikatele ve formì technologických støedisek, výzkumných institutù, aplikace výzkumu a rozvoje v regionech stejnì tak jako slabá základna znalostí a pøíslušného školení k podpoøe èinností pro rozvoj spoleèné ekonomiky; odlišné administrativní struktury mezi ústavodárnými složkami pøeshranièního regionu, které pøispívají k nesouladu v podnikatelském prostøedí a ke zkreslení investic, toku zdrojù jako je práce a trh (napø. rùzné formy a výše daní, systém sociálního pojištìní, poštovní a telekomunikaèní služby a nákladové struktury, mzdy a ceny atd.). Pokud existují velké rozdíly v makroekonomických podmínkách, tento problém se komplikuje (odráží se v mzdových tarifech, cenách, smìnných kursech). Toto se konkrétnì vztahuje na vnìjší hranice EU; na druhou stranu tyto faktory vytváøejí podmínky, které napomáhají k neformální ekonomice (napø. pašeráctví) a další zkreslení a nevýhody zákonného obchodu; nedostatek pøíležitostí ke kontaktu a spolupráci, které jsou nutné ke zobecnìní podmínek pro životaschopnou a pøetrvávající regionální ekonomiku

v pøíhranièních regionech. Toto konkrétnì zahrnuje znalosti mezi podnikateli a strukturami prostøedníka týkající se pøíležitostí pro spolupráci na druhé stranì hranice, rozvoje sítí spolupráce a pøeshranièní institucionální struktury, tyto mohou poskytnout spoleèné služby a podporovat tak rozvoj drobného podnikání a pomoci rozvinout a zesílit sektor drobného podnikání v regionu. Tyto problémy jsou nejvíce vyslovované v pøíhranièním regionu, kde je fyzická kontaktní hranice (napø. moøe v námoøních pøíhranièních regionech, horské høebeny jako hranice zemì). 3. Typy krokù podporujících drobné a støední podnikání v pøeshranièních regionech Rozvoj drobného a støedního podnikání je dùležitou politikou ve svých vlastních právech a zahrnuje široký rozsah podpùrných aktivit jako jsou: informace, rady, školení, finanèní pomoc a fyzická støediska (obchodní inkubátory, výstavy, støediska R&D). Zde jsou poskytovány obecné služby, které jsou k dispozici všem podnikatelùm a služby specialistù, které jsou nabízeny výbìrovì specifickým kategoriím malých a støedních podnikù (tj. rùst orientovaného obchodování, podnikání ve specifických sektorech atd.). V pøeshranièních regionech se tato oblast politiky vztahuje na uzavøení „neúplného kruhu“ a tím vytvoøení „uzavøeného kruhu“ co se týèe vazeb mezi dodavateli a výrobci a rozvoj sil a schopností drobného podnikání s ohledem na vstup na nové trhy a toto pøispìje k rùstu a rozvoji pøeshranièních regionù. Rozvoj pøeshranièního obchodu a obchodních partnerství vytváøí nové pøíležitosti pro pøeshranièní regiony. Rozvoj sítí nebo vytvoøení skupin drobných podnikatelù v pøíhranièních regionech

4

umožòuje drobným podnikatelùm vybudovat kapacitu a sílu v oblasti: • rozvoje širšího sortimentu výrobkù, zlepšení kvality a zdokonalení schopností drobných podnikù tak, aby odpovídaly rychle se mìnícím požadavkùm trhu; • realizace úspor z velkovýroby tak, že se budou náklady dìlit a sníží se náklady na jednotku, tím se zlepší konkurenceschopnost; a • užitek ze srovnatelných nákladù na obou stranách hranice.

•

Typické pøeshranièní kroky podporující rozvoj drobného podnikání zahrnují následující: • pøíprava a kroky o nízké intenzitì, které se orientují na vybudování rámce, který bude urèovat rozsah spolupráce, vytváøet pøíležitosti pro kontakt mezi zprostøedkovatelskými strukturami a podnikateli a obecnì podporovat zvyšující se spolupráci. Specifické typy krokù zahrnují: podporu a oživení èinností vèetnì pøátelských návštìv, poznávání partnerù, obchodních fór, dílen, konferencí, vèetnì typových studií a výzkumu atd., tak lze rozpoznat problémy a potenciální spolupráci a poskytovat tak informace o rozvoji èinností podporující rozvoj pøeshranièního podnikání. Tyto typy kontaktù vytváøejí podmínky, které jsou pøíznivé pro rozvoj nejtrvalejších výmìn informací a zkušeností a neformálních a formálních podnikatelských sítí a zprostøedkovatelských orgánù; • speciální/tématické semináøe a jednání spoleènì s pøedcházející øadou èinností mohou vytvoøit dobré sociálnì-kulturní základy, které povedou k úspìšnému udržitelnému rozvoji ekonomiky; • informaèní a poradenské služby èasto poskytované regionálními agenturami v pøeshranièním regionu, pøíležitosti pøeshranièního trhu, obchodní a investièní

•

•

•

5

pøíležitosti a rozvoj spoleèných podnikù vèetnì služeb založených na informatice a komunikaèních technologiích – databáze, internet, telemarketing atd. – stejnì tak jako nástroje jako jsou adresáøe spoleèných obchodù a podpora specifických obchodních akcí jako je lobování a reprezentaèní mise uskuteèòované jménem podnikatelù mezi investory a podpora potencionálních trhù mimo region; pøeshranièní školení podnikatelù v sektorech nebo pro funkce v regionálních specializovaných obchodech nebo v konkrétních tématech - zlepšení schopností drobného podnikání v pøeshranièním regionu (napø. marketing, aplikace nových technologií), které jsou spojené s ostatními službami (napø. podpora spoleèných podnikù) a støedisky (R&D, demonstraèní centra atd.); spoleèné služby specialisty ve sféøe trhu a marketingu, obvykle nabízené skupinám nebo sítím drobných podnikatelù, které provozují své èinnosti v doplòkových a nekonkurenèních obchodních sektorech. Tyto mohou zahrnovat: rozvoj spoleèných marketingových služeb spojených s kvalitní znaèkou, spoleèný nákup, spoleèný prodej a distribuce; spoleèná støediska a služby pro podporu rozvoje nových a vylepšených výrobkù, a výrobních postupù, aplikace nových technologií ve výrobním procesu a vedení a vylepšení zkoušek a kontroly kvality. Tyto mohou být založeny prostøednictvím rozvoje moderních støedisek a služeb v regionu (napø. R&D, technologických støedisek, Center pro inovaci obchodu atd.); regionální investièní fondy zahrnují zahájení èinnosti, pomoc pøi podnikání vstupní kapitál a rizikový kapitál (napø. spoleèné pøeshranièní obchody, pøíležitosti k regionálnímu podnikání),

pøedcházení obtížnostem ohlednì získání kapitálu. • 4. Výzkum, inovace a technologie v kontextu pøeshranièní spolupráce Nìkolik studií zabývajících se širší oblastí zjistilo, že pokud se provozuje podnikání na jedné stranì hranice nemusejí být známa fakta o existenci dùležitých výzkumù a technologickém rozvoji nebo o mezinárodních spoleènostech v pøeshranièním regionu. Inovace a technologický rozvoj v pøeshranièních regionech jsou dále brždìny neadekvátními informacemi a poradenskými službami a bohužel rovnìž minimálním pøístupem k informacím a komunikaèním technologiím (napø. prostøednictvím pøípojky ISDN, databáze atd.), tak lze jen tìžko a vytvoøit konkurenèní cenu a výzkum potenciálních požadavkù.

•

•

Jak je zdùraznìno v „Zesílení soudržnosti a konkurenceschopnosti prostøednictvím výzkumu, technologického rozvoje a inovace“ (AEBR, únor 1999), do specifického pøeshranièní výzkumu, inovace a do technologií je nutné zahrnout: • Zlepšení schopnosti porozumìt a nakládat s tématem technologie a inovace v pøíhranièním regionu; • Strategie jak vylouèit „neuzavøené kruhy“ v pøíhranièním prostøedí tak, aby bylo možné zajistit v celém regionu uskuteènitelný spoleèný výzkum a strategie inovace; • Podpora technologií, které jsou šetrné k životnímu prostøedí a napomáhají drobnému podnikání.

Pokud by šlo tìmto pøekážkám pøedejít, vyhlídky by byly pravdìpodobnì dobré, protože mùže být dosaženo nemalé pøidané hodnoty aplikováním objektivního øízení strategie pro pøeshranièní spolupráci do výzkumu, politiky pro inovace a technologii. Širší rozložení pøeshranièního regionu (geograficky s ohledem na obsah projektu) je také chápáno jako solidní základ pro úèinnìjší použití zdrojù. Podpora rozvoje a inovace na úrovni EU EU nìkolika zpùsoby podporuje výzkum a inovaci. Níže uvedené priority tyto záležitosti silnì podporují na bázi pøeshranièní spolupráce: • •

ke znalostem a odbornosti je rozhodujícím rozvojovým faktorem. Zvláštní podpora pro znevýhodnìné regiony (napø. aplikace zvláštního násobitele pro pøíhranièní regiony, externí hranice atd.) prostøednictvím výzkumu, technologickými a inovaèními programy tak, aby byl kompenzován zvyšující se trend pro mìstské aglomerace. Rozvoj regionálních inovaèních strategií s cílem neutralizovat rozdíl v technologiích mezi regiony Evropské unie a ve støední a východní Evropì; Rozdìlení financování s tím, že se zvažuje vytvoøení pøeshranièní sítì, která vede ke konkrétním projektùm a zajiš•uje trvalá pracovní místa.

Na základì studie specifického pøeshranièního regionu o silných a slabých stránkách výzkumu, inovace a technologie, je nutné vyvinout spoleènou strategii jak maximálnì využít sdílený endogenní (vnitøní) potenciál a tak vytvoøit regionální informaèní infrastrukturu. Pokud se bude postupovat v duchu inovace, ve skuteènosti se bude vytváøet technologie, která je šetrná k životnímu prostøedí, kde budou státní

Souèinnost mezi výzkumem a regionální rozvojovou politikou; Plán evropského prostorového rozvoje se zamìøuje na zvyšování konkurenceschopnosti znevýhodnìných regionù tak, že je známo, že pøístup

6

úøady a èinitelé, zprostøedkovatelské organizace, výzkumné instituce, soukromé instituce, podniky atd. tìžit z intenzivních pøeshranièních vazeb a tak se bude formovat pevná základna pro spolupráci.

•

Potvrdilo se, že regionální pøeshranièní sí• je obzvláštì vhodnou strategií pro spolupráci ve výzkumu, inovaci a technologii. U tìchto sítí se klade dùraz na faktory vazeb organizací jako jsou malé a støedních podniky, soukromé organizace a správy, které budou umožòovat výmìnu informací, rozvoj znalostí a vytvoøení nových vazeb. Toto vyžaduje klíèové zastoupení ve spoleènostech, výzkumných institucích a zprostøedkovatelských organizací. Tyto formy sítì, ve kterých se uskuteèòuje pøenos technologií a pøeshranièní kontakty tìží z aplikace nových technologií. Krok za krokem pozitivnìjší klima pøispívá k založení podnikù, získává nové a vytváøí pøeshranièní trh; koneèným cílem je, že tyto podniky mohou rozšíøit svùj vliv a expandovat na trhy.

•

• •

• •

Podniky, které si vzájemnì výhodnì vyrábìjí komponenty; Pøíležitosti k rozvoji spoleèných výrobkù nebo k proniknutí na nové trhy; Noví dodavatelé a související obchodní èinnost; Vzájemné vztahy prostøednictvím pøeshranièní technologické sítì Podobné požadavky pro externí služby ve výzkumu, inovacích a technologii; Pøeshranièní spolupráce mezi univerzitami a výzkumnými instituty (napø. mezi teoretickým a aplikovaným výzkumem nebo mezi lékaøskou fakultou a technickou univerzitou specializující se na rehabilitaèní technologie).

Postupy pro vytvoøení sítì Byly vyzkoušeny a otestovány rùzné mechanismy: •

Prostøednictvím spolehlivých spoleèných strategií a nástrojù, výzkumem a technologiemi lze urèit témata specifická pro daný pøíhranièní region a rovnìž umístit pøeshranièní region na stejnou úroveò se sousedními regiony a ostatními regiony v Evropì.

•

Urèení pøíležitostí pro spoleèný výzkum a technologický rozvoj Nadìjné oblasti pro výzkum inovací a technologie mohou být zvláš• dobøe rozvinuty pøes hranice, kde jsou znalosti, odbornost nebo zdroje k dispozici na obou stranách. Mùže vzniknout doplòkový užitek pro: • Podniky s podobnými technologickými požadavky (výzkum a rozvoj, pøenos odbornosti a konzultace);

7

Poskytování informací. Toto je hlavní prioritou jakékoliv pøeshranièní spolupráce ve výzkumu a technologiích, zdroj informací je napø. Internet, pøeshranièní databáze, informaèní pøeshranièní listy, èlánky nebo zprávy (dvojjazyèné). Zprostøedkování prvního kontaktu. Kontaktní obchodní dny nebo diskusní fóra, která se uskuteèòují støídavì na obou stranách hranice, potvrdily svou cenu. Zprostøedkovat jednotlivé kontakty s možnými úèastníky pøeshranièních projektù v oblasti technologie a výzkumu je stejnì dùležité jako uskuteèòovat dny otevøených dveøí ve vìdeckých institucích, které budou zamìøeny konkrétnì na obchodní podniky a jejich zájmy s ohledem na výzkum a technologie. Tématické dny, které poøádaly vìdecké instituce nebo obchodní organizace byly rovnìž úspìšné. Semináøe a kongresy daly úèastníkùm šanci vzájemnì na sebe

pùsobit, pøièemž jsou zváni mluvèí z oblasti výzkumu a technologie • Získání bližších kontaktù prostøednictvím mechanismu zahrnuje: - „pøeshranièní diskuse kolem kulatého stolu“ o technologických tématech, které zahrnují malý poèet zainteresovaných podnikatelù (vèetnì možnosti zahranièní úèasti) a pomáhají pøi výmìnì informací o výzkumu a technologickém rozvoji; - „školení vedoucích pracovníkù“ se stálou skupinou podnikù, která organizuje pravidelná jednání, kde vždy jeden vedoucí pracovník prezentuje klíèové aspekty výzkumu a technologická témata. • Spoleèný rozvoj technologického projektu. V dílnách (o poètu osmi

•

8

maximálnì deseti zástupcù), jsou zde potenciální úèastníci projektù se stejnými zájmy (jsou již známy), spoleènì se øeší technologické problémy nebo zájmy podnícené nìjakým technologickým problémem, který se týká všech. Protože pøesný obsah projektù není ještì znám, toto zakládá metodu pro urèení budoucích spoleèných cílù, které budou formulovány do iniciativy. Dokonèení detailù technologického projektu. Toto je pøirozený dùsledek pøedešlého mechanismu. Ve vìtšinì pøípadù již byli úèastníci projektu urèeni. Jakmile je program spoleènou pøeshranièní projektovou skupinou dokonèen, je nutné návrh projektu podpoøit a poté jej realizovat.

INFORMAÈNÍ LISTY LACE: VYBRANÉ PROGRAMY Mnoho programù Interreg IIA zahrnuje prioritu ekonomického rozvoje a je kladen velký dùraz na rozvoj malých a støedních podnikù dále na výzkum, inovaci a technologie. Níže jsou uvedeny vybrané programy. Kompletní informace je k dispozici v Informaèních stranách II a VIII.

Interreg IIA program è.49 Rakousko/Slovinsko (A/SLO) Hlavním cílem tohoto programu na vnìjších hranicích EU je rozvoj ekonomiky pøeshranièních regionù. Toto zahrnuje spolupráci v rozvoji fyzické infrastruktury (tj. vìda a technologické zaøízení), podpora technologických skupin malých podnikù a spolupráce mezi obchodními komorami a poskytování služeb malým podnikùm. Kontakt:Amt der Steirmärkischen Landesregierung Landesbaudirektion, Referat für Landes und Raumplanung Stempfergasse 7 A-8010 Graz Tel: +43 316 877 2512/2170 Fax: +43 316 877 3711

Interreg IIA program è. 51 Kvarken-Mittskandia (SF/S/N) Program Interreg IIA pro Kvarken Mitskandia zahrnuje vnitøní námoøní hranici EU na severu Baltického moøe mezi Švédskem a Finskem a vnìjší zemskou hranici EU mezi Švédskem a Norskem. Strategickým cílem je zesílit soudržnost regionu, vylepšit spolupráci a podpoøit rozvoj regionu. Kontakt: Kvarkenradet Box 443 S-90109 Umea Kvarkenradet Handelsesplanaden 23A SF-65100 Vasa

Interreg IIA program è. 13 Saar-Lorraine-Westpfalz (D/F) Program Interreg IIA pro pøeshranièní region Saar-Lorraine-Palatinat Occidental, který zahrnuje vnitøní zemskou hranici EU mezi Nìmeckem a Francií. Tento program konkrétnì upøednostòuje rozvoj ekonomiky, výzkum a pøenos technologie.

9

Kontakt: Ministerium für Wirtschaft, Verkehr, Landwirtschaft und Weinbau des Landes RheinlandPfalz Bauhofstr. 4 D-55116 Mainz Tel: +49 6131 16 22 33 Fax: +49 6131 16 21 00 SGAR Préfecture de la Région Lorraine Place de la Préfecture F-57036 Metz Cedex 1 Tel: +33 3 87 348962 Fax: +33 3 87 32 71 78

INFORMAÈNÍ LISTY LACE: VYBRANÉ PROGRAMY Informaèní listy LACE II a VIII obsahují informaci o nìkolika dobrých projektech z praxe v oblasti ekonomického rozvoje, níže jsou uvedeny vybrané prvky.

Organizace pro nìmecko – polský ekonomický rozvoj (D/PL) Organizace pro nìmecko – polský ekonomický rozvoj je akciová spoleènost zøízená vsouladu s polským právem a zahrnuje partnery na obou stranách hranice. To zahrnuje spolupráci na úrovni vnìjší zemské hranice EU mezi Nìmeckem a Polskem, podporu poskytují programy Interreg IIA a Phare CBC. Cílem organizace je vylepšit ekonomickou spolupráci v pøíhranièním regionu a poskytnout služby malým podnikùm. Kontakt: Polsko-Niemieckie Towarzystwo Wspierania Gospodarki S.A. PL-66100 Gorzów Wikp Tel: +48 95 204513 Fax: +48 95 204744 TWG Am Karlsbad 11 D-10785 Berlin Tel: +49 30 254 5920 Fax: +49 30 254 59299

„InterComm“ (IRL/UK) Projekt Inter-Comm je podepøen sub-programem pro ekonomický rozvoj v rámci programu Interreg IIA Irsko/Wales, vnitøní námoøní hranice EU. Tento projekt zahrnuje spolupráci mezi 10

obchodními komorami a zajiš•uje rozvoj nových služeb pro malé podniky na základì nových informaèních technologií. Kontakt: Wexford Obchodní komora Kanceláø Ballast Crescent Quay Wexford Ireland Tel: +353 53 22226 Fax: +353 53 24170

„Projekt Bothnia“ (SF/S/N) Èást programu Kvarken Mittskandia, úkolem tohoto projektu je shromáždit organizace ve veøejném a soukromém sektoru v oblastech Vasa (SF), Umea (S) a Ömskolvik (S) s cílem vyvinout spoleènou strategii jak ochránit životní prostøedí, v oblasti inovace a vytvoøit spoleènou image kompetentního dynamického pøeshranièního regionu. Kontakt: Kvarkenradet Box 443 S-0109 Umed Kvarkenradet Handelsesplandaden 23A SF-65100 Vasa

„Støedisko pro technologie Neuro-Fuzzy pro malé a støední podniky“ (D/NL) Støedisko pro technologie „Neuro-Fuzzy“ pro malé a støední podniky je podporováno programem Interreg pro EUREGIO (nìmecko/holandská hranice) a zamìøuje se na výzkum a rozvoj technických øídících provozù. Kontakt: EUREGIO Enscheder Str. 362 D-48599 Gronau Tel: +49 2562 702 0 Fax: +49 2562 702 59

„Kontaktní kanceláø pro organizaci obchodních akcí Alentejo (P) - Extremadura (E) Centro (P)“ Podnikatelské fórum v regionech Extremadura (E), Alentejo (P) a Centro (P) podporované programem Interreg IIA Španìlsko/Portugalsko. Cílem projektu je podpoøit pøeshranièní 11

spolupráci mezi malými podniky s cílem zvýšit konkurenceschopnost, vytvoøit úspory z velkovýroby a vylepšit povìdomí o širších obchodních pøíležitostech vyplývajících z jednotného trhu. Kontakt: Director del Gabinete del Presidente Junta de Extremadura Plaza del Rastro s/n E-06800 Mérida Tel: +34 24 38 15 22 Fax: +34 24 38 15 14

Nástroj pro kontrolu kvality prùmyslu zpracování ryb (SF/N) Tento projekt zahrnuje partnerství mezi Støediskem pro výzkum rybolovu v oblasti Tromso, Norsko, soukromou firmou specializující se na technologický výzkum ve Finsku a závody na zpracování ryb v Norsku. Partneøi spoleènì vyvinuli nástroj pro kontrolu kvality, který by mìl vést k vylepšení výroby. Kontakt: Rada v severním Carlotte Box 8056 SF-96101 Rovaniemi Tel: +358 16 330 1231 Fax: +358 16 346 658

DALŠÍ PØÍKLADY PROJEKTÙ Pøeshranièní regiony EU a ve støední a východní Evropì poskytují bohaté zkušenosti jak lze kroky pøeshranièního ekonomického rozvoje uskuteènit v praxi. Níže jsou uvedeny dobré pøíklady z praxe. Výzkum, studie, strategický rozvoj Telematická støediska – v západním Øecku, Epiru, na Ionských ostrovech a v Itálii (GR/IT) Øecko-italská telematická støediska zahrnují øadu partnerù z oblastí Patra (Øecko), Bari a Brindisi (Itálie). Hlavním úkolem tìchto støedisek je posílit regionální ekonomiku v oblasti Puglia (IT), v západním Øecku, v Epiru a na Ionských ostrovech prostøednictvím rozmístìním telematických služeb. Zamìøením se na rozvoj vztahù pøeshranièní ekonomiky v turistice a v obchodním sektoru, zajiš•uje projekt funkèní a technickou kompatibilitu poskytovaných služeb a plánù spoleèné iniciativy, které se týkají komunikace a podpory. Navíc øecké støedisko poèítá s poskytnutí

12

služeb pro veøejnost a služeb pro životní prostøedí jako jsou webové servery, databáze vèetnì systémù monitorujících zneèištìní vody a ekologické katastrofy. Projekt zahrnuje zpracování pìti pøípravných studií a návrhu a dále rozvoj služeb jako jsou elektronické obchody, on-line marketing, zákaznické služby, technologické a konzultaèní zprostøedkovatele a distanèní studium. Oèekává se, že støediska budou plnì funkèní vpolovinì roku 2000. Dokonèení projektu významnì pøispìje k rozvoji místní ekonomiky a budou poskytnuty novátorské služby a øešení dobøe adaptovatelné do pøeshranièního kontextu. Rozpoèet: EURO 2,175,000 Kontakt: p. John Garofalakis, University of Patra, Dept. of Computer Engineering and Informatics, 265 00 Rio – Patra, Tel +30 61 997 866

XIV Kongres pro baskické studie – Informaèní spoleènost (E/F) Spoleènost pro Baskické studie (SEV) organizovala svou nejvìtší akci v dobì od 25. do 27. listopadu 1997 s cílem poskytnout fórum pro debaty a strategický rozvoj informaèní spoleènosti v této èásti pøíhranièního regionu Španìlsko/Francie. Kromì toho, že fórum prozkoumává budoucí pøíležitosti v této oblasti, nabízí též zkušenosti jiných zemí v oblasti toho, co lze dosáhnout v informaèní spoleèností. Hlavní témata této akce zahrnují následující: • Informaèní spoleènost a metody komunikace • Role informaèní spoleènosti v obchodování • Informaèní spoleènost a služby pro obyvatelstvo • Informaèní spoleènost a vzdìlávání Po skonèení této akce byla vydána kniha a CD-ROM. Na konferenci bylo pomocí videa pøedstaveno šest oblastí San Sebastian, Bilbao, Vitoria, Pamplona, Baiona a Madrid, což podpoøila francouzsko-španìlská národní telekomunikaèní spoleènost a Euskaltel - Baskická telekomunikaèní spoleènost. Konference byla rovnìž pøenášena internetem a umožnila tak úèast mnoha institucí z celého svìta. Rozpoèet: Kontakt:

150.253 EURO José Mª Vélez de Mendizabal, Eusko Ikaskuntza – Sociedad de Estudios Vascos, Palacio Miramar – Miraconcha, 48, 20007 Donostia – San Sebastián E- Gipuzkoa, Tel +34 943 310855, Fax +34 943 21 39 56, [email protected]

Societe D’Etudes Basques, Faculté Pluridisciplinaire 29-31, cours du Comte de Cabarrus, F- 64100 Baiona, Tel +33 5 59 52 92 99, Fax +33 5 59 31 05 18, [email protected]

Animace, kontakty, poèítaèová sí• 13

Poèítaèová sí• pro obchodní komory v oblasti Drama a Kavala (GR/BUL) Tento projekt se zabývá rozvojem obchodu v pøeshranièních regionech, podporuje výmìnu informací, inovace, poskytuje konzultaèní služby a modernizuje stávající infrastrukturu. Èinnosti projektu zahrnují: • Využití stávající infrastruktury komor pro konference, poskytnutí podpory pro výroèní trh v oblasti Kavala se snahou rozšíøit jej a výhledovì rozvinout až na balkánský trh; • Využití bulharské podpùrné kanceláøe, která byla vytvoøena v rámci INTERREG I a podpora spolupráce mezi organizacemi na obou stranách hranice atd.; • Rozvoj sítì mezi obìmi obchodními komorami na základì shodných zájmù komor a jejich èlenùmalých a støedních podnikù. Dokonèení projektu významnì pøispìje k rozvoji místní ekonomiky a napomùže rozvoji malých a støedních podnikù tak, že bude projektu pomáhat ve spolupráci v Øecku a také na pøeshranièní úrovni. Rozpoèet: Kontakt: Mr. Grimbas, Chamber of Commerce of Drama, L.Lambrianidi 40, 66 100 Drama, Tel: + 30 521 22750/ 23346

Salón Pirevino (F/E) Salón Pirevino je výroèní mezinárodní trh s tradicí již od roku 1996, který je podporován Výstavními parky v Tarbesu (F) a Institucí pro trhy v Barbastro (E). Trh se uskuteèòuje každý rok v jednom z mìst s cílem soustøedit malé výrobce vína v pøíhranièních regionech, kteøí se nemohou úèastnit veletrhù ve velkých mìstech. Tato nevýhoda, se kterou se malé a støední podniky v tomto sektoru pøíhranièního regionu potýkají, je pøevážnì zpùsobena velkou vzdáleností od pøíslušných trhù, cílem projektu je vyvinout spolupracující sítì mezi výrobci, tak lze zprostøedkovat širší znalosti o rùzných výrobcích nabízených v pøíhranièních regionech stejnì tak jako pøíležitosti pro spoleèné èinnosti firem. Cílem trhu je vytvoøit spolupráci a podpoøit dobrý image výrobkù z Pyrenejí. Koneèným cílem je rozvoj jednotlivých obchodù s vínem v pøíhranièních regionech a vznik specializovaných trhù ve støední Evropì a severských zemích. Poslední trh v roce 1999 pøilákal 75 vlastníkù vinných barù/restaurací a další profesionály v této profesi a více než 20 dovozcù ze severských zemí a ze støední Evropy. Rozpoèet: Kontakt: Alain Fontaine, Parque de Exposiciones de Tarbes, 64000 Tarbes, Tel +33 5 62 93 55 52, Fax +33 5 62 93 55 54 Francisco Lacau Pascau, Institución Ferial de Barbastro, Avda. Estación s/n, 22300 Barbastro, Tel +34 974 311919, Fax +34 974 306060, [email protected]

Obchodní fórum Galicia/Norte (E/P)

14

Tuto akci, která se uskuteènila 9.-10. øíjna 1998, organizovalo Obchodní sdružení Portugalska (AEP) v Porto a „Konfederace obchodníkù Galicie“ (CEG). Cílem bylo zvýšit povìdomí a rozšíøit znalosti v obou regionech týkající se ekonomiky a nabízených obchodních pøíležitostí. Na tìchto jednáních se objevovala následující hlavní témata prezentací a diskusí: • Textil a odìvy • Metalurgie a strojnictví • Døevo a nábytek • Stavební konstrukce • Obèanská vybavenost Akce byla spojena s výstavou výrobkù a služeb. Tato konference se projevila ve zvýšení povìdomí o èásti místního podnikání a pøíležitostech, které nabízí region a stávající veøejné a soukromé podpùrné organizace. Byl vytvoøen seznam závìrù o potøebách rùzných sektorù. Rozpoèet: Kontakt:

AEP, Av. Boavista, 2671, 4100-135 Porto, Tel +351 2 6172257, Fax +351 2 6176840, http://www.aiportuense.pt CEG, Rua do Vilar, 54, 15705 Santiago de Compostela, Tel + 34 981 560699 Fax +34 981 565788, [email protected]

Sí• investorù v Antarktidì (FN/SE/NOR) Celkovým cílem tohoto projektu je rozvinout sí• v regionu severní Calotte, která bude podporovat a poskytovat služby pro kompletní inovaèní/investièní postupy, tj. od vytvoøení myšlenky k vývoji obchodního produktu. Snahou je pùsobit proti velkým spoleènostem umístìných mimo region, které kupují patentované obchodní inovace. Již uèinìné kroky zahrnují rozvoj sítì firem se spoleènými marketingovými schopnostmi a kontakty a spoleènou servisní sítí, èímž je poskytována pomoc investorùm, výrobcùm prototypù a výrobním spoleènostem. Pøekážky zpùsobené vzdáleností a národními hranicemi již byly tìmito kroky znaènì zredukovány. Úspìšnost projektu se projevila navýšením kontaktù s témìø 350 investory a bylo zaregistrováno 785 nových investic. Bylo vytvoøeno sedm nových spoleèností a 34 pracovních míst, což se významnì odráží v ekonomickém rùstu. Rozpoèet: Kontakt:

Brynolf Tjarner, S-97186 Lulea, Sweden, Tel +46 92 09 60 11, Fax +46 92 09 61 79, [email protected]

„Obchodní navštívenka“ (BG/RO) Obchodní komory Dobrich a Constanza spolupracují v rùzných oblastech již od roku 1991 a

15

jejich èinnost rovnìž zahrnuje výroèní obchodní výmìnné jednání. Obchodní komora v Dobrichu (BG) a obchodní komora pro plavbu a zemìdìlství v Constanze (RO) již v tomto projektu, který podporuje podnikání, spolupracovaly. Projekt „obchodní navštívenka“ byl pøirozeným rozšíøením tìchto døívìjších vazeb, vytvoøených v rámci programu Phare Credo. V období od èervence 1998 do kvìtna 1999 byl projekt zamìøen na odstranìní pøekážek v obchodní spolupráci mezi podnikáním v Constanze a Dobrichu. Projekt zamìøený na tyto instituce ovlivnil obchodní pøeshranièní èinnost, jmenovitì banky, agentury pro dovoz-vývoz a organizace podporující obchod. Byla nabídnuta pøíležitost pro podnikatele nauèit se více o pravidlech dovozu-vývozu, o legislativì zahranièních investic a získat informace o pùjèkách a dalších finanèních aspektech v sousední zemi. Celkovým cílem bylo poskytnout dostateèné informace o podporách podnikání tak, aby byly založeny pøeshranièní vazby a aktivity. V rámci tohoto projektu bylo vytištìno mnoho publikací, které byly distribuovány místním podnikatelùm. Šlo o brožury, informaèní letáky a katalogy. Projekt byl rovnìž podpoøen mnoha podnikateli, kteøí se zúèastnili veletrhù v sousední zemi, a byla vytvoøena databáze spoleèností podnikajících v pøíhranièních regionech se zájmy na druhé stranì. Rozpoèet: EURO 44,626 celkové náklady; EURO 38,365 Phare grant Kontakt: pí. Irina Frigioiu; Obchodní komora pro prùmysl, dopravu a zemìdìlství Constanta, 84; Mircea cel Batran str. MF1; RO-8700 Constanta; Romania; Tel +40 41 618 348; Fax +40 41 619 454; mailto:[email protected]

Nový most (BG/RO) Nový most je projekt, který byl podporován programem Phare Credo, financováno v roce 1997. Partneøi z Bulharska – mìstský úøad Oriahovo a Obchodní komora Vratza, spoleènì s Obchodní komorou Oltenia Dolzh v Rumunsku. Celkovým cílem projektu bylo vytvoøit obchodní vazby mezi dvìma regiony, podpoøit obecnou pøeshranièní spolupráci a dobré sousedské vazby mezi mìstskými úøady a Obchodními komorami a rozpoznat pøíležitosti pro možné vybudování mostu – spojení mezi regiony Oriahova a Beket. Bìhem trvání projektu bylo vytvoøeno mnoho aktivit tak, aby byly výše uvedené cíle splnìny. Bulharsko vypracovalo studii o obchodním potenciálu malých a støednì velkých firem. Navíc byla vypracována studie o realizovatelnosti ekonomického a turistického potenciálu pøi vybudování mostu a byla pøipravena zpráva pro pøíslušné agentury ve veøejném sektoru. Nakonec byly sestaveny projekty pro budoucí most spoleènì s prvotní technickou studií. Rozpoèet: 34.285 EURO celkové náklady; EURO 30,835 Phare grant Kontakt: p. Hristo Ivanov; Mìstský úøad v Oriahovo; 20 G.Dimitrov; 3300 Oriahovo; Bulgaria; Tel +359 91 712 131; Fax +359 91 713 371

Informaèní a poradenské služby pro živnostníky

16

Statistické informace pro Euroregion Galicia-Norte (E/P) Cílem tohoto projektu bylo vytvoøit nìkolik statistických a informaèních publikací o tématech vztahujících se k tomuto Euroregionu s tím, že pro zveøejòování výsledkù v regionu budou v maximální možné míøe využity nové informaèní technologie. Projekt podpoøil následující publikace: • Roèenka s obecnými informacemi o regionu Galicia-Norte, • Adresáø podnikatelù a maloobchodù, • Adresáø zaøízení a služeb, • Obchodní výmìny, které jsou v souèasné dobì funkèní mezi obìma regiony, • Adresáø pøíležitostí zahranièních investic a stávající pozice, • Situace v pøeshranièní zamìstnanosti, • Webové stránky pracovní spoleènosti regionu Galicia-Norte, • Sociální ukazatelé v Euroregionu, • Obchodní vztahy s ostatními zemìmi EU, Oèekává se, že pokud budou k dispozici maximální informace o regionu, budou vytvoøeny vìtší obchodní pøíležitosti a možnosti zamìstnanosti, což vyústí v další ekonomické a sociální integraci obou regionù. Rozpoèet: Kontakt:

INE, Edifício Scala – Rua de Vilar, 235 – 9º/10º, 4050 PORTO, Tel +351 22 6072000, Fax +351 22 6072005 IGE, Rua Ramon Piñero, 27, 15072 Santiago de Compostela, Tel +34 981 541321, Fax +34 981 541323

Obchodní centrum Inter-Balkán a Èerné moøe (GR/ostatní zemì) Obchodní centrum Inter-Balkán a Èerné moøe je organizací, která je financována iniciativou spoleènosti Interreg II. Jejím cílem je poskytnout informaèní služby øeckým spoleènostem a organizacím tak, aby byla podpoøena pøeshranièní spolupráce s podobnými institucemi na Balkánì a v zemích na pobøeží Èerného moøe. Centrum má k dispozici kompletní rozsah podpùrných služeb pro obchod, jako jsou organizování konferencí, dílen a obchodních jednáních jak v Øecku, tak v zahranièí. Navíc toto støedisko vydává ekonomické prognózy, obchodní rádce a mìsíèní noviny, kde je popisován rozvoj sousedních zemích Balkánu a pobøeží Èerného moøe. Již od svého založení byl DIPEK øízen jako úspìšná instituce pro pøeshranièní spolupráci. Organizuje rùzné akce, kterých se zúèastnilo mnoho øeckých a zahranièních spoleèností, èímž napomáhá k vytváøení spolupráce mezi øeckými spoleènostmi a jejich protìjšky na druhé stranì hranice. Rozpoèet: Kontakt:

1.600.000 EURO p. Mavridis, DIPEK SA, Helexpo, Pavillon 15, 54632 Thessaloniki, Tel +30

17

31 291 107 Rozvoj obchodních dovedností Øemeslná výroba a øemeslníci Skargardssmak (FIN/SE) Cílem tohoto projektu je pomoci místním umìlcùm a øemeslníkùm uèit se žít v jejich domovských komunitách tak, že se budou podílet na obchodních dovednostech, rozvíjet sítì a spoleèné marketingové podniky. Kroky již uèinìné k dosažení tohoto cíle zahrnují organizování série semináøù a dílen pro zahájení a rozjezdu jejich vlastního podnikání, každý po dobu 2 až 3 dny ètyøikrát do roka. Probíraná témata zahrnují financování, obchodní koncepty, marketing, vztahy k zákazníkovi a sí• v regionu stejnì tak jako analýzu výroby a pøíležitosti vývozu. Informace o projektu a výrobcích a nabídnutých službách je rozšíøena mezi potenciální odbìratele a soukromé spoleènosti, hotely, restaurace a další organizace zamìøené na turistiku. Aby prodali své výrobky a služby, øemeslníci se zúèastnili výstav organizovaných v rámci projektu a vytvoøili spoleèný marketingový katalog s cílem expandovat se svým modelem prostøednictvím internetu. Rozpoèet: Kontakt:

266.577 EURO celkové náklady; EURO 130,345 Interreg Henrik Beckman, Mariehamm, Alandské ostrovy, Finsko, Tel +358 18 25000, Fax +358 18 22 160, [email protected]

Spoleèné odborné služby ACUMEN – Program pro rozvoj meziregionálního obchodu (IRL/NI) Program Acumen se týká rozvoje pøeshranièního prodeje/obchodu. Podporuje malé a støední podniky tak, aby se zvýšil pøeshranièní prodej, a rozvíjí další formy obchodní spolupráce na obou stranách Irska. Acumen podporuje malé a støední podniky, které se zabývají výrobou nebo obchodovatelnými službami a jsou umístìné v šesti hranièních hrabství Irské republiky a celého Severního Irska. Program je financován „Mezinárodním fondem pro Irsko“ (IFI) a programem Interreg II. Je aktivnì podporován hlavními agenturami pro ekonomický rozvoj a program již podpoøil více než 100 spoleèností, což vedlo ke zvýšenému pøeshraniènímu prodeji pøes 10 miliónù £. Program Acumen poskytuje dva hlavní typy podpory: Konzultace: Pokud chce spoleènost pøevzít významnou novou pøeshranièní iniciativu, Acumen bude napomáhat konzultaèní podporou. Typy aktivit, které lze podpoøit jsou: plánování a uskuteènìní prvního tržního vstupu na nový pøeshranièní trh v Irsku, rozvoj pøeshranièních spoleèných podnikù nebo uspoøádání strategických obchodních aliancí, pøehled a vyhodnocení stávajících obchodních pøeshranièních aktivit spoleènosti a rozvoj pøeshranièních obchodních pøíležitostí s neirskými partnery. Acumen bude financovat 64 % nákladù na konzultace (doba poskytnutí konzultace je maximálnì 32 dní). Podpora marketingu/prodeje: Pokud již firma zahájila vstup na pøeshranièní trh a mùže odùvodnit 18

zamìstnání pracovníka pro rozvoj trhu na plný úvazek, Acumen mùže napomáhat tak, že pro tuto pozici poskytne plat za první rok, a to ve výši 50 % ze zdanitelné mzdy maximálnì do 10.000 £ (auto a další výdaje zaplatí firma). Oèekává se, že všechny firmy, které se zúèastní programu Acumen, zaplatí pøedem dohodnutý podíl na celkových nákladech jejich vlastního projektu. Ve všech pøípadech bude celkový rozpoèet projektu jasnì dohodnut pøed zapoèetím projektu. Rozpoèet: 2.794.693 EURO celkové náklady; EURO 698,355 Interreg Kontakt: p. Willie Maxwell, Acumen, Obchodní komplex Omagh, Gortrush Prùmyslová zóna, Great Northern Road, Omagh BT78 5LU, Tel +44 1662 250404, Fax +44 1662 250416, [email protected]

Rozvoj pøeshranièní spolupráce, støední Makedonie (FYROM/GR) Tento projekt pro pøeshranièní spolupráci byl založen v roce 1998. Projekt se zamìøuje na tøi hlavní èinnosti: Rozvoj podpùrných kanceláøí malých a støedních podnikù s cílem poskytnout technickou pomoc a konzultaèní služby obchodníkùm, které zajímá rozvoj pøeshranièní spolupráce se sousedními zemìmi. Poskytované služby zahrnují informace o finanèních tématech, investicích, daòových zákonech, podpoøe vývozu, spoleèných podnicích a subkontraktech; Vypracování studie na téma jednání se subdodavateli v sousedních zemích v Bulharsku a ve FYROM. Studie zkoumá právní rámec subdodávek a poskytuje detailní instruktáž o výhodách a nevýhodách takové praxe. Navíc jsou zde typické studie – prezentace vybraných øeckých spoleèností, které zadaly subdodávky v Bulharsku a ve FYROM. Studie rovnìž zahrnuje hodnocení následkù subdodávek s ohledem na regionální a národní ekonomiku; Organizování misí na Balkánì a ve vybraných zemích støedního Východu. Tyto mise by mìly být organizovány komorami a mìli by se zúèastnit èlenové vedení a podnikatelé, kteøí jsou èleny komory. Podpùrná kanceláø pro malé a støední podniky funguje již od zaèátku roku 1999 a je umístìna v prostorách Komory pro malé a støednì velké podniky v Soluni. Navíc tato komora realizovala misi do FYROM, kde se skupina podnikatelù zúèastnila trhu v Skopje v roce 1999. Rozpoèet: 109.000 EURO Kontakt: pí. K. Liodaki, Komora pro malé a støední podniky v Soluni, Aristotelous 27, 546 24 Thessaloniki, Tel +30 31 241 668/241 689/ 241 158

REDIT Technologická jednotka (E/P) Technologická jednotka REDIT je organizace, která byla založena, aby poskytovala informace a poradenství podnikùm v regionu Galicia/Norte v oblasti technologické infrastruktury, která je jim k dispozici. Jednotka je øízena Institutem pro inovaèní technologie a rozvoj v regionu Braga,

19

Portugalsko. Projekt se zamìøuje na tøi sféry: • Rozvoj informaèního systému, který bude obecnì podporovat inovaèní technologie v pøeshranièním regionu; • Organizování podpùrných kampaní, které budou informovat obyvatelstvo o obchodním potenciálu inovaèních technologií; • Založení tele-konzultaèních služeb. Souhrnným cílem je zvýšit úroveò inovaèní technologie mezi firmami v regionu a firmám poskytnout systematický pøístup k poradenství a podporám. Rozpoèet: 335.565 EURO Kontakt: IDITE-Minho – Instituto de Desenvolvimento e Inovação Tecnológica Minho Av. Dr. Francisco Pires Gonçalves 4710-911 BRAGA Tel +351 253 619740 Fax +351 253 612957 Http://www.idite-minho.pt

Spoleèná støediska Hospodáøský park s technologickým centrem (A/SLO) Na základì problémù, které mají s dodávkami dva velké podniky pùsobící v oborech keramika a elektronika a které zamìstnávají pøes 2000 pracovníkù, rozhodla obec Deutschlandsberg ve Štýrsku (A) o zøízení prùmyslové zóny s technologickým centrem. První pozemek prùmyslové zóny bylo možno prodat v roce 1997, pøièemž zainvestované pozemky jsou zamìøeny zejména na potøeby obchodních podnikù a výrobních firem. Technologické centrum, které získalo vedle podpory z národních a veøejných zdrojù podporu také z prostøedkù programu Interreg IIa, se naproti tomu zamìøuje pøedevším na mladé podnikatele z oblasti výzkumu a výroby. Po otevøení v záøí 1998 dokázalo centrum bìhem jednoho roku pronajmout všechny prostory. náklady:

EURO 1,390,000; 8,32 % z Interreg IIa

kontakt: Stadtgemeinde Deutschlandsberg, Hauptplatz 35, A – 8530 Deutschlandsberg Tel. +43.3462.2011-246, [email protected]

Kombinovaný dopravní terminál / centrum pøepravy zboží Euro Transport & Trade Center - ETTC Frankfurt (Oder) (D/PL) Logistické a pøepravní centrum ETTC se nachází pøímo na hranici Evropské unie se zemìmi støední a východní Evropy, a má prvotøídní polohu, nebo• spojuje pozemní silnice, železnièní tratì a øíèní plavbu. ETTC se tak nachází na nejdùležitìjší dopravní ose západ - východ z Paøíže, pøes Antverpy - Amsterdam – Duisburg – Hannover – Berlín – Poznaò – Varšavu do Moskvy. Zámìr iniciovaný komunálnì je zamìøen na: 20

propojení interkontinentální a nadregionální dopravy a usnadnìní pøímé pøeshranièní dopravy; vybudování uzlu s rùznými druhy dopravy, zejména pak s využitím dopravy silnièní, železnièní a øíèní; podporu hospodáøských aktivit poskytnutím ploch v dopravním uzlu. Projekt zahrnuje dvì dílèí stanovištì: (1) U Frankfurtské brány je budováno logistické stanovištì, které poskytne nejmodernìjší a inovativní techniky pro skladování, dopravu a distribuci zboží. Na netto ploše 20 ha vznikají zainvestované areály, které mohou využívat jak dopravní podniky, tak také servisní organizace a podniky. (2) Terminál pro kombinovanou dopravu (KV) vzniká na èásti mìstského nákladního nádraží a zahrnuje plochu 6,6 ha. Slouží jako pøekladištì kontejnerù a je plánován tak, aby umožòoval další rozšíøení. Projekt staví na integrované koncepci rozvoje dopravy, která konkrétnì pøispívá k trvalé udržitelnosti pøevedením dopravy ze silnice na železnici, jakož i koncentrací dopravní plochy. Zámìr úspìšnì spojuje požadavky místní pøeshranièní dopravy s požadavky nadregionální, národní a mezistátní dopravy. rozpoèet: EURO 7,110,000 (EU pøíspìvek KV- Terminál/Gateway) kontakt: Hans-Joachim Bischof, Stadtverwaltung Frankfurt (Oder), ETTC-Arbeitsstab, Goepelstr. 38, D – 15234 Frankfurt (Oder), Tel +49 335 552 99 50/51, Fax +49 335 552 99 59, [email protected]

Investièní fondy Rizikové kapitálové fondy (E/P)

Tento projekt zaèal v záøí 1999 a je spoleènou iniciativou Pracovního spoleèenství Galicia/Norte a dvou dalších firem s rizikovým kapitálem – jedna v Porto (P) a jedna v Santiago de Compostela (E). Fond byl založen a rizikový kapitál je nabídnut do nových a rozvíjejících se obchodù na obou stranách hranice. Fond je spravován spoleènì organizací SODIGA, firmami s rizikovým kapitálem na španìlské stranì hranice a spoleèností Capital PME, což je jeho portugalský ekvivalent v Porto. Legislativní prostøedí obou zemí je respektováno ve všech transakcích. Projekt je podpoøen spoleènì obìma spoleènostmi s rizikovým kapitálem a kapitálová injekce nepøesáhne 45 % z celkového kapitálu nových obchodù. Firmy musejí podnikat v pøeshranièním regionu a ve své èinnosti mají pøeshranièní prvek. Fond se v souèasné dobì primárnì zamìøuje na prùmyslový sektor, ale jsou vzaty v úvahu pøíležitosti pro firmy v jiných sektorech. Rozpoèet: EURO 5,000,000 celkové náklady; 50% Interreg Kontakt: PME Capital Av. Dr. Antunes Guimarães, 193, 4100-079 Porto, Tel: +351 2 6102087, Fax +351 2 6102089, e-mail: [email protected], http://www.pmecapital.pt Sodiga, Rua Ourense nº6, 15701 Santiago de Compostela, Tel +34 981 21

566100, Fax +34 981 566183 Comunidade de Trabalho Galiza-Norte de Portugal, Rua Raínha D. Estefânia, 251, 4150-304 PORTO, Tel +351 2 6086300/23, Fax +351 2 6086305, http://www.galicia-nortept.org LACE1564final

22

C3 Doprava a infrastruktura


KAPITOLA C 3: Doprava a infrastruktura

Přehled: Tato kapitola se zabývá hlavními otázkami a problémy přeshraniční spolupráce v oblasti infrastruktury související s dopravou. Dopravní politika EU podporuje coby strategický cíl vybudování „efektivních dopravních systémů“. Hlavními prvky jsou železniční tratě, dálnice, letiště a komunální sítě (telekomunikace, odpadní voda, plyn, proud). Nadto se tato kapitola zabývá „měkkými“ opatřeními, např. plánováním dopravních sítí, marketingem a přeshraničními prostředky veřejné dopravy. Hlavním tématem této kapitoly je dopravní napojení území, protože příhraniční a přeshraniční regiony přikládají všem aspektům této oblasti značnou váhu.

Hlavní body: • •

• •

•

Hlavní směry a osnovy pro transevropské sítě (TEN) jsou příslušným rámcem pro budoucí dopravní opatření (výstavbu) na národní úrovni a na úrovni Společenství. Rozvoj základních dopravních zařízení a další infrastruktury teprve vytváří fyzické předpoklady pro přeshraniční spolupráci, např. v cílové oblasti 1, jakož i ve středo a východoevropských příhraničních oblastech. Do této oblasti spadají projekty evropského (např. TEN), národního (např. přístavy, železniční tratě a dálnice) a regionálního (např. silnice a cyklistické stezky) významu. Integrované plánování (jakož i školení a marketing) je zapotřebí k odstranění typické okrajové situace mnoha příhraničních oblastí, a k otevření nových potenciálů rozvoje, které jsou výsledkem omezení hraničních bariér. Chybějící spojení k hlavním dopravním a zásobovacím sítím omezuje většinu příhraničních oblastí. Odstranění přeshraničních mezer v dopravních sítích (chybějící spojení) a napojení na tyto sítě patří ve většině příhraničních oblastí k rozvojovým opatřením s nejvyšší prioritou. Na vnějších hranicích EU, jakož i mezi státy střední a východní Evropy musí být zřízeny četné, avšak jednoduše použitelné hraniční přechody. Zřízení víceúčelových dopravních zařízení a „měkké“ akce, tj. marketing a veřejné dopravní prostředky, představují ve většině příhraničních oblastí nové výzvy..

Příklady:

• • • • • • • • • • • •

stavba mezinárodního mostu ve Valença, (P/E) přeshraniční pilotní projekt ve veřejné dopravě, Emmen/Meppen, (D/NL) stavba hraničního přechodu Radomierzyce-Hagenwerder, (PL/D) zlepšení přístupu k mostu na řece Guadiana, (P/E) nový přívoz v euroregionu Elbe-Labe (CZ/D) modernizace kanálu Ballinamore-Ballyconnel, vodní cesty Shannon-Erne (IRL/UK) regionální energetické plánování (AL/GR) studie vhodnosti pro letiště (D/F/CH) logistické výzkumné centrum (NL/D) čistící zařízení Guben/Gubien dopravní svaz bez hranic EuRegio Salzburg-Berchtesgadener Land-Traunstein

C 3 Doprava a infrastruktura

55


Zdroje a odkazy na literaturu: ! Kommission der Europäischen Gemeinschaften: Die Gemeinsame Verkehrspolitik – Aktionsprogramm 1995 – 2000, KOM (1995), Brüssel 12.07.1995. ! Kommission der Europäischen Gemeinschaften: Grünbuch über Seehäfen und Seeverkehrs-Infrastruktur, KOM (1997), Brüssel 10.12.1997. ! Europäische Kommission: Mitteilung „Kohäsion und Kolleg, Brüssel, KOM (1998). ! Europäisches Parlament: Bericht über das Grünbuch der Kommission über Seehäfen und SeeverkehrsInfrastruktur , KOM (1997) vom 28.10.1998. ! Kommission der Europäischen Gemeinschaften: Die gemeinsame Verkehrspolitik – Nachhaltige Mobilität: Perspektiven für die Zukunft, KOM (1998) 716, Brüssel 01.12.1998. ! Stockmann, U.; Höltgen, D.: Europäische Verkehrspolitik – Strategien für ein integriertes Verkehrssystem, Hrsg. von den SPO-Abgeordneten im Europäischen Parlament, Bonn 1978. ! Jarzembowski, G.: Die Europische Vekehrspolitik, Bestandsaufnahme und Perspektiven, Hrsg. v. der EVP-Fraktion im Europischen Parlament, Brüssel 1998. ! TINA Secretariat (Ed.): First TINA Progress Report, TINA, a Common Transport Infrastucture Needs Assessment in the candidate countries for accession, o.O., 1998. ! Europäisches Parlament: Entwurf eines Berichts über die Mitteilung der Kommission zum Thema Kohäsion und Verkehr (KOM (18) 0806 – C4), Berichterstatter P. Crampton, Brüssel 11.03.1999. ! Deutsche Verkehrswissenschaftliche Gesellschaft (Hrsg.): Supranationale Verkehrspolitik – Konfliktpotentiale im europäischen Raum, Bergisch Gladbach 1999. ! Erdmenger, J.: Artikel „Verkehrspolitik“ in: Jahrbuch der Europäischen Integration 1998/99, Institut für Europäische Politik, Bonn 1999. ! Europäische Kommission (Hrsg.): EUREK – Europäisches Raum......-Konzept, Brüssel/Luxembourg 1999. ! European Union – European Commission – Regional Policy (Ed.): Spatial perspectives for the enlargement of the European Union, Authors: D. Biehl a.O., Brüssel-Luxembourg 2000.


56

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci Přehled 1.

Problémy a obecný vývoj

Mobilita náleží ke klíčovým funkcím naší společnosti. Doprava a infrastruktura patří vedle vzdělanostního, vzdělávacího a inovačního potenciálu k nejdůležitějším moderním faktorům stanovišť v dotčeném regionu. Pomocí nových dopravních technik, moderní logistiky a zlepšených telekomunikačních možností jsou hlavní národní centra a výhodně položené evropské regiony rychle dosažitelné a podniky se již nemusí usazovat v určitých regionálních těžištích. Je zjevné, že evropské příhraniční regiony: • se stále ještě nachází v okrajové národní, některé pak v evropské okrajové poloze; • jsou zároveň vystaveny konkurenci na evropském vnitřním trhu; • čelí na vnějších hranicích EU speciálním problémům (např. Schengen) a na druhé straně mají sloužit jako mosty k sousedům. V této souvislosti patří zlepšení v dopravě a zlepšení infrastruktury k nejdůležitějším opatřením v příhraničních a přeshraničních regionech. Neboť bez přeshraničních, velkoprostorových a interregionálních silničních, železničních a lodních cest , jakož i bez letecké dopravy je přeshraniční spolupráce prakticky nemožná: chybějí totiž fyzické předpoklady pro takovou spolupráci. Dlouhou dobu špatná a v některých příhraničních ještě stále nedostatečná výstavba infrastruktury má především tři důvody: •

V často řídce osídlených a odlehlých příhraničních oblastech je


•

•

kvůli nedostatečné poptávce infrastruktura vybudována pouze v minimální míře. V hustě osídlených a hospodářsky rozvinutých oblastech (např. starší regiony s těžbou uhlí a výrobou oceli) to byly v minulosti především vojenské a politické důvody, které vedly k podceňování přeshraničního budování (dopravní) infrastruktury mezi silnými národními státy a/nebo později mocenskými bloky (východ západ). Dopravní spoje překonávající pohoří a vodní toky (i tunely a mosty) byly technicky pouze obtížně realizovatelné a především byly natolik finančně náročné, že se v příhraničních oblastech většinou vůbec nerealizovaly.

Až do 70. let tohoto století neexistovaly koncepční snahy o překonání infrastrukturálního zaostávání příhraničních oblastí prostřednictvím cílených investic. Změna nastala postupně v 80. a 90. letech, a to především díky: • • • • • •

silnější roli, kterou začíná politika EU hrát v dotčených věcných oblastech, vzniku evropského vnitřního trhu, otevření střední a východní Evropy, opatřením evropské regionální politiky a díky koheznímu fondu, iniciativě Společenství Interreg, strukturálním podporám od roku 2000 až do přistoupení příslušných kandidátských zemí, za pomoci tří finančních nástrojů: obnoveného programu PHARE, zemědělského fondu na podporu EAGL (SAPARO: Special Action for a PreAccession Aid for Agriculture and Rural Development), a za pomoci nového strukturálně politického nástroje pro přípravu 57

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci přistoupení (ISPA) od roku 2000 (7 miliard Euro na cca. 7 let, tj. 1 miliarda Euro ročně počínaje rokem 2000). Prakticky ve všech 59 programech Interreg IIA z let 1995-2000 lze nalézt v souvislosti s hlavními tématy územní plánování a infrastruktura koncepční snahy o zlepšení dopravy nebo infrastruktury (např. doprava, energetické sítě, telekomunikace). Těžištěm programů jsou nejchudší oblasti Evropy: V těchto cílových byly rozvojem oblastech 1 infrastruktury v mnoha případech teprve vytvořeny fyzické předpoklady pro trvalou hospodářskou a sociálně kulturní spolupráci. Ale také ve střední Evropě a ve Skandinávii existují možnosti zlepšení přeshraniční infrastruktury a přeshraniční dopravy. Ať už konkrétními opatřeními (chybějící spojení) nebo koncepčními studiemi (z nichž jsou následně odvozovány financované projekty pro příhraniční oblasti). V severní a střední Evropě byla rozpoznána nutnost vybudovat coby doplnění dobře rozvinutých spojů mezi severem a jihem také velké dopravní koridory spojující západ s východem: např. nejprve zlepšením stávajících hraničních přechodů, stavbou mostů a tunelů (DK/S), rozvojem přeshraničních informačních technologií a plánováním nových dopravních koridorů do budoucna. V méně rozvinutých jihoevropských regionech byl kladen důraz na základní přeshraniční infrastrukturu v silniční a železniční dopravě (včetně hraničních přechodů), a dále především na stavbu mostů a tunelů. Na vnějších hranicích EU a na hranicích ve střední a východní


bylo vedle rozšíření Evropě existujících hraničních přechodů mimořádně důležité vytvořit především nové hraniční přechody pro interregionální a mezinárodní dopravu. Počínaje rokem 1990 jsou dopravní sítě mezi západem a východem opět spojovány a vedle železničních a silničních hraničních přechodů, byly vytvořeny i vyhrazené hraniční přechody pro cyklisty a chodce. Jeden aspekt se však dotýká všech evropských hranic: roste intenzita a objem dopravy, a to díky zvyšující se mobilitě a rostoucímu mezinárodnímu obchodu – dříve uvnitř EU především na osách sever/jih s překonáním Alp a Pyrenejí, dnes také na silně se rozvíjejících spojích západ/východ. To vede v dotčených oblastech k podstatně vyšší intenzitě dopravy přes hranice. Pro velké národní projekty v oblasti infrastruktury však generelně platí, že musí být použity „Mainstream financované ze programy“, strukturálního fondu EU uvnitř EU nebo v kandidátských zemích především z programů PHARE, ale také SAPARD nebo ISPA. V těchto programech je pro takové investice do dopravní infrastruktury k dispozici podstatně více peněžních prostředků než v programech INTERREG IIIA nebo PHARE CBC. INTERREG IIIA a PHARE CBC by naopak měly býti používány pouze pro skutečně záměry v oblasti přeshraniční infrastruktury (v úzkém koridoru na obou stranách hranice, coby chybějící spojení). 2.

Dopravní infrastruktura

2.1

Evropská dopravní politika – transevropské sítě dopravních cest

58

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci Dopravní politika EU se v posledních deseti letech velmi silně vyvíjela. Vykazuje po zemědělství největší aktivity v oblasti sekundárního zákonodárství Společenství. Především realizace cílů akčního programu“Společná dopravní politika“ (červenec 1995) Komise vedla k silnějším snahám o efektivitu a kvalitu integrovaného dopravního systému na vnitřním trhu EU, jakož i k intenzivnějším vztahům se třetími zeměmi. Tak nabývají všeobecné cíle, tj. prohloubit a rozšířit politiku EU také v oblasti dopravy a stále rostoucí velkoprostorové transnárodní mobility osob a zboží, mimořádného významu. Vedle tohoto akčního programu získala v posledních letech pro sjednocenou Evropu a přeshraniční spolupráci mimořádný význam nová oblast, a sice „transevropské sítě dopravních cest“ TEN. Rozvoj transevropských dopravních, energetických a telekomunikačních sítí (TENs) patří v EU mezi opatření s vysokou prioritou. Je tak patrné ze: • zařazení TEN do Maastrichtské smlouvy, vysoce postavených • zapojení pracovních skupin v Evropské radě, • zápisu do bílé knihy Komise o růstu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti, jakož i z • financování transevropské dopravní infrastruktury prostřednictvím TENrozpočtu 1995-1998 ve výši 1.344 miliónů EURO. Také „Agenda 2000“ zdůrazňuje význam TEN pro země usilující o přistoupení ze střední a východní Evropy, jakož i pro rozvoj rozšířeného evropského vnitřního trhu. Pro budování TEN hovoří především následující důvody: •

Rozšiřování a budování TEN slouží důležitým cílům Společenství, jakož


•

•

i bezvadnému fungování vnitřního trhu a k posílení hospodářské a sociální soudržnosti. Rozšiřování a budování TEN v celé oblasti Společenství musí zajistit dlouhodobě únosnou dopravu osobní a dopravu zboží za co možná nejúnosnějších ekologických a bezpečnostních podmínek, a mělo by integrovat všechny nositele přepravy s přihlédnutím k jejich kooperativním výhodám. Existující kapacity musí být optimálně využity a sítě různých nositelů dopravy v každém síti TEN - pro dopravu silniční, železniční, vnitrozemskou lodní, námořní a leteckou, zboží a osob - také integrovány pro kombinovanou dopravu.

Hlavní směry TEN tvoří obecný rámec pro podporu opatření členských států a případně opatření Společenství. Důležitým cílem TEN v oblasti dopravy s postupným časovým horizontem až do roku 2010 je integrace pozemní, námořní a letecké dopravní infrastruktury tak, jak jsou coby síť uvedeny na mapách a příslušných schématech. Základními prvky jsou vedle sestavení a doplnění síťových plánů také přeshraniční plánování, rozvoj a výstavba. Při všech opatřeních v souvislosti s výstavbou TEN musí být provedeny prověrky ekologické únosnosti. Nadto musí být při vypracování koncepce dopravních koridorů dbáno na to, aby byly na TEN napojeny všechny členské státy a všechny regiony. Prioritu mají následující opatření: • vytvoření a výstavba hlavních spojů a mezispojů; • budování infrastruktury pro přístup k síti za účelem napojení izolovaných, uzavřených a odlehlých oblastí; 59

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci •

optimální kombinace a propojení různých nositelů dopravy s přihlédnutím k životnímu prostředí při budování sítě.

Při budování sítě třetích států rozhoduje Společenství případ od případu dle vhodných ustanovení smlouvy, zda poskytne podporu pro zajištění koherence TEN se sítěmi třetích států a pro zajištění interoperability. Evropský parlament a Rada rozhodly v roce 1996 o záměrech Společenství při budování TEN. Rozhodnutí představuje (dle článku 129c smlouvy o ES) cíle, priority a základní rysy akcí plánovaných v rámci TEN až do roku 2000, a uvádí investiční záměry, na kterých existuje společný zájem. Je stanoven investiční rámec cca. 400 miliard Euro. Tím by měly TEN v budoucnu výrazně přispět k rozvoji vnitřního trhu EU. Byl zřízen výbor pro informace a zpravodajství, který prověřuje další rozvoj TEN. 2.2

Směrnice pro dopravy (přepravce)

tratí konvenční železniční sítě včetně železničních spojů pro kombinovanou dopravu. Hraje důležitou roli při dopravě zboží a osob po železnici, pro realizaci kombinované dopravy a umožňuje napojení jiných přepravců, jakož i napojení na regionální a místní železniční sítě. Síť poskytuje uživatelům vysoký standard kvality a bezpečnosti, a to díky své kontinuitě, postupnému budování interoperability, zejména v důsledku technické harmonizace. Ve své bílé knize „Strategie revitalizace železnic ve Společenství“ stanovila Komise akční linie strategie, která má zastavit současný pokles zájmu o dopravu osob a zboží po železnici, a má vést k tomu, aby byla železnice skutečnou alternativou dopravy silniční. Toho lze docílit zejména: • •

nositele

Dle článku 129c smlouvy vytvoří Společenství speciální směrnice pro důležité přepravce, v nichž budou uvedeny cíle, priority a hlavní směry dotčených akcí.

•

finančním sanováním železničních podniků převzetím dluhů členskými státy; zavedení tržních sil a provozu dle komerčních hledisek, rozšířením práv k dopravním cestám na celou přeshraniční dopravu osob a zboží a vytvořením transevropských volných cest pro zboží „FREEWAYS“; integrací národních železničních systémů, které se vyvinuly dle požadavků národních států, a vedou tak k potížím při přeshraničním provozu.

Silniční síť TEN se skládá z již existujících a z nových dálnic a z existujících silnic pro dálkovou dopravu s jednotným standardem služeb a bezpečnosti. Specifické záměry v oblasti budování silniční dopravy TEN jsou ve směrnici uvedeny indikativně (rozhodnutí 1692/96/ES). Celková síť zahrnuje i infrastrukturu pro řízení dopravy.

Pro zlepšení nabídky na přepravu zboží po železnici navrhuje Komise vytvořit centrální místo pro tržní uplatnění FREEWAYS. Komise považuje za nutné zlepšit přiřazování, stanovit nákladově orientované úhrady, zkrátit časy pro překročení hranic, a stanovit kvalitativní kritéria.

Železniční síť TEN se skládá z vysokorychlostní železniční sítě a z

Síť vnitrozemských vodních cest TEN se skládá z nejdůležitějších řek a kanálů, jakož i jejich spojení.


60

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci Umožňuje dopravní propojení průmyslových regionů a významných center a jejich napojení na námořní a vnitrozemské přístavy. Vnitrozemské vodní cesty musí odpovídat minimálním technickým předpokladům. K transevropské dopravní síti náleží také Jejich námořní přístavy. infrastruktura poskytuje pro přepravu osob a zboží řadu služeb, přívozní služby, jakož i přepravu na krátké a dlouhé vzdálenosti včetně pobřežní lodní dopravy. Komise přijala v roce 1997 „Zelenou knihu o námořních přístavech a infrastruktuře pro námořní dopravu“. Síť letišť TEN se skládá z letišť, jež se nachází na území Společenství, jsou k dispozici pro obchodní leteckou dopravu a vyhovují určitým specifikacím. Mezinárodní uzly a uzly v rámci Společenství tvoří jádro transevropské letištní sítě. Zajišťují spojení mezi Společenstvím a ostatním světem v mezinárodní dopravě.

3.

Přenos energie a telekomunikace

„informační společnosti“. Telekomunikační sítě by měly umožnit volnou výměnu informací mezi soukromými osobami, hospodářskými subjekty a správními institucemi, a přitom chránit soukromí. Společenství podporuje propojení sítí v oblasti telekomunikací a infrastruktury, budování a rozvoj interoperačních služeb a aplikací, jakož i přístup k těmto službám.

4. Rozvoj TEN V posledních letech dosáhla Komise značného pokroku při budování TEN, zaznamenala však také značné rány a velké překážky při realizaci cílů a opatření TEN. Positivně je nutno hodnotit mimo jiné: -

schválení důležitých směrnic TEN a právních základů;

-

důležité ale nikoli spektakulární pokroky v řadě projektů TEN;

-

financování TEN ze strany veřejnosoukromých partnerských subjektů;

-

zahájení přípravy pro zapojení států střední a východní Evropy do EU, např. rozhodnutím panevropské dopravní konference (Helsinky, 1997) o zahájení a pokračování v procesu TINA (= Transport Infrastructure Needs Assessment / hodnocení potřeb dopravní infrastruktury)

Společenství podporuje také propojení, interoperabilitu a budování energetických sítí TEN (rozvodná elektrická síť a siť vedení zemního plynu), jakož i přístup k těmto sítím, mimo jiné s cíli: • • •

realizovat vnitřní energetický trh; zajistit zásobování energií; podporovat využití obnovitelných zdrojů energie.

Výstavba a budování telekomunikačních sítí TEN by měly zajistit informační tok a výměnu informací v EU, a umožnit vznik C 3 Doprava a infrastruktura

Nevýhodami je mimo jiné, že: -

rada nedosáhla dohody o navýšení rozpočtových zdrojů pro 14 předních záměrů;

-

řada vlád členských zemí EU stále ještě nevidí rozvoj TEN z celoevropského pohledu, nýbrž z

61

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci národního úhlu a nedává tudíž TEN žádoucí prioritu. Komise proto doporučuje: -

pokračovat v analýzách finanční situace předních dopravních záměrů a silněji zapojit soukromé hospodářství;

-

pozvednout přínos záměrů TEN pro Společenství v oblasti dopravy;

-

doplnit právní rámec na úrovni Unie;

-

zvýšit úsilí v členských státech ve věci koordinace, zjednodušení a urychlení schvalovacích procesů;

-

-

sestavit závazný časový a finanční plán pro 14 velkých záměrů TEN tak, aby byla vyjádřena politická vůle projekty realizovat; užší sladění různých finančních nástrojů EU, pomocí kterých je TEN podporován, což přepokládá snahy jak na úrovni Společenství, tak také na národní a regionální / místní úrovni.

Nelze nechat bez zmínky, že k napojení sítě dopravní infrastruktury EU na sousedící státy - coby celkovému procesu rozvoje panevropských dopravních cest a infrastruktury - aktivně přispívá také Economic Commission for Europe (ECE) v Ženevě a Evropská konference ministrů dopravy (European Conference of Ministers of Transport =CEMT) v Paříži. CEMT schválila v dubnu 1997 obsáhlou rezoluci o panevropských dopravních sítích, která deklaruje společnou politickou vůli k praktickým činům. 5. Integrované plánování


Iniciativa Společenství Interreg IIIA podporuje oblasti na vnitřních a vnějších hranicích EU při řešení mimořádných rozvojových problémů, při budování kooperačních sítí přes vnitřní hranice a při hledání možností spolupráce se třetími zeměmi. K opatřením, kterým je možno poskytnout podporu, v oblasti dopravy a infrastruktury patří mimo jiné: -

zásobování energií a vodou;

-

rozvoj telekomunikací;

-

zlepšení dopravních cest v místech se zaostalou infrastrukturou;

-

odstranění malých přeshraničních dopravních mezer (chybějící spojení);

-

doplnění a napojení na TEN v oblastech: energie, telekomunikace a doprava.

Pro získání podpory musí být záměry Interreg zařazeny do cílů a opatření přeshraničních operačních programů. To předpokládá integrované plánování, které zajistí splnění požadavků příhraniční oblasti, využití rozvojového potenciálu a využití finančních možností plynoucích z rozšíření vnitřního trhu a v souvislosti se změnami ve střední a východní Evropě. Pro zlepšení infrastruktury v příhraničních oblastech hovoří tři skupiny argumentů: 1. Rostoucí objemy dopravy a přistoupení nových členů vyžadují dobré spojení s TEN stejně jako přeshraniční interregionální spojení; 2. Zařízení pro kombinovaný transport, silnice, železniční trati a kanály, jakož i infrastruktura pro turistické aktivity slouží k podpoře regionálního hospodářského rozvoje;

62

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci 3. Budování regionálních rozvojových potenciálů závisí převážně na specifické charakteristice příhraničních regionů; dobrá vnitřní a vnější přístupnost je tudíž zapotřebí k uplatnění různých funkcí regionu. Při realizaci programů Interreg I a IIA mělo budování infrastruktury relativně vysokou prioritu, a to především v cílových oblastech 1. V rámci programu Interreg IIa byly stanoveny nové priority: •

klást větší opatření;

•

dávat větší prioritu návrhům z regionální / místní úrovně.

důraz

na

„měkká“

V těchto prioritách pokračuje i program Interreg IIIA. Generelně již nemají projekty dopravní infrastruktury (především velké projekty) čerpat největší část prostředků programu. Pro tyto účely jsou především a v dostatečné míře k dispozici prostředky z EU strukturálního fondu a z fondu přípravy rozšíření Unie. Jestliže program Interreg IIA podporuje infrastrukturu, měly by být v prvé řadě zohledněny specifické hraniční problémy regionu, mělo by jít o výhody pro příhraniční regiony a nikoli pouze o rozvoj národních nebo mezinárodních infrastruktur procházejících příhraničními oblastmi (např. v cílových oblastech 1). Další význam získala infrastruktura od roku 1996 díky iniciativě Společenství Interreg IIC v oblasti podpory transnárodní spolupráce při územním plánování. Tato iniciativa chce podporovat mimo jiné trvalé dopravní a komunikační systémy, např. prostřednictvím: •

zlepšení transnárodních dopravních spojů;


•

rozvojem (sítě) dopravních center;

•

využití informační a komunikační techniky pro trvalý rozvoj území.

multinárodních

Také v těchto opatřeních bude program Interreg IIIB v letech 20002006 pokračovat.

U programů na vnějších hranicích EU a na hranicích států střední a východní Evropy přikládají vlády a regiony dopravní infrastruktuře relativně velkou váhu. To se odráží i v dosavadním silném čerpání prostředků programu Phare na přeshraniční spolupráci (Phare CBC), jde např. o zlepšení dopravní infrastruktury (obnovení spojů ke hraničním přechodům, modernizace hraničních přechodů). Zejména na těchto hranicích je další rozvoj přeshraniční dopravní a komunikační infrastruktury považován za důležitý předpoklad pro zlepšení kontaktů a rozšíření trhů. Ve své Agendě 2000 Komise konstatuje, že úspěšná integrace nových členských států do vnitřního trhu EU závisí do značné míry na výstavbě a modernizaci jejich dopravních sítí. Komise zdůrazňuje, že s investičním programem je nutno začít již v přípravné fázi. Podstatné příspěvky ze strany EU musí být poskytnuty především pro dopravní koridory související s TEN. V rámci nového rozvoje programu Phare došlo proto od roku 1998 k zesílení podpory prioritních investičních záměrů v oblasti dopravní infrastruktury ve státech střední a východní Evropy. Od roku 2000 jsou tyto investice navíc podporovány novým nástrojem strukturální politiky pro přípravu přistoupení (ISPA). Tato opatření přispějí k rozvoji panevropské 63


zaměření cílů při budování infrastruktury v hraničních územích v souladu se společnými představami o struktuře, s regionálně politickými potřebami, jakož i v souladu s evropskými úvahami (TEN) , a nikoli pouze na základě odborných technických kritérií (např. intenzita dopravy a dopravní toky);

•

společná koordinace plánování infrastruktury na obou stranách hranice;

•

odstranění existujících mezer v přeshraniční infrastruktuře (chybějící mezi spojení) regionálními, národními a transevropskými osami a sítěmi;

•

budování rozsáhlých infrastrukturních spojů v příhraničních regionech ke zmírnění nevýhod z periferní evropské nebo národní polohy (jižní Evropa, Pyreneje, Alpy, střední a východní Evropa, severní Evropa);

•

rozvoj multifunkční přeshraniční dopravní infrastruktury včetně dopravních sítí;

její

•

zlepšení dopravního toku a odstranění úzkých dopravních míst;

a

•

budování přeshraničních sítí pro veřejnou dopravu osob;

•

výstavba resp. budování hraničních přechodů na vnějších hranicích EU ve střední a východní Evropě ke zkrácení čekacích časů a k urychlení přepravy;

•

rozvoj produkčních a marketingových aktivit v dopravním sektoru nad rámec hranic;

•

výstavba resp. vytvoření přeshraničních energetických,

dopravní sítě ve státech střední a východní Evropy a současně podpoří soudržnost v širším evropském kontextu. Nadto byl v posledních letech v souvislosti s rozšířením EU na východ a především na pozadí panevropské dopravní konference v Praze, na Krétě a v Helsinkách 1997 zahájen tzv. proces TINA (=Transport Infrastructure Needs Assessment). Skupina TINA sestávající z vysokých komisařů (Senior Officials) členských a přistupujících zemí (MCs a ACs) vypracovala v posledních letech ve spolupráci se stálým sekretariátem TINA návrhy budoucí dopravní infrastruktury ve střední a východní Evropě.

6. Výhled Ve svém sdělení KOM (1998) 716 poukázala Komise ještě jednou na cíle společné dopravní politiky a požaduje „trvalou mobilitu“ jako „perspektivu budoucnosti“. V tomto smyslu jsou v období 2000-2010 důležité následující úkoly: •

vytvoření trvalé mobility permanentní prověřování;

•

zvýšení efektivity konkurenceschopnosti;

•

zlepšení kvality a bezpečnosti;

•

zvýšení vnějších účinků v Evropě a ve světě.

a

Ke zlepšení napojení a zpřístupnění oblastí na obou stranách národních hranic a předpokladů pro přeshraniční spolupráci mohou přispět významným způsobem zejména následující opatření v oblasti infrastruktury:


64

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci vodních, telematických a komunikačních sítí na regionální a místní úrovni;

•

•

odstranění bariér souvisejících s hranicí při využívání tarifních systémů pro energetické, telematické a komunikační sítě;

•

budování informačních a komunikačních sítí a souvisejících služeb, jakož i budování databank;

Také v oblasti dopravy a infrastruktury se příhraniční a přeshraniční regiony stávají mosty k sousedům na vnitřních a vnějších hranicích a zároveň se stávají prubířským kamenem na cestě k „Evropě bez hranic“.


budování společných zařízení pro výzkum, rozvoj a transfer technologií.

65


oficiální a neformální hraniční přechody;

•

politická a plánovací technická koordinace dopravní infrastruktury mezi různými úřady a rozvoj dopravní strategie coby části celkové přeshraniční strategie;

zlepšení napojení na zásobovací síť (telekomunikace, voda, odpadní voda, elektrický proud);

•

zlepšení fundamentální přeshraniční infrastruktury v málo rozvinutých příhraničních regionech;

•

rozvoj databank a kontrolních systémů;

•

•

jednání a pravidelné kontakty mezi úředníky a experty z oblasti dopravy a ze souvisejících oblastí.

rozvoj nebo přeshraničních prostředků.

Další přeshraniční zlepšení:

Shrnutí aktivit

a

typologie

potenciálních

Integrované strategické plánování: •

•

zlepšení přístupu k existujícím hraničním přechodům, letištím a jiným dopravním zařízením;

•

rozvoj multifunkčních zařízení, např. překládkových center a kontejnerových terminálů na silnicích, železničních tratích a vodních cestách.

Analýzy a studie: •

analýza úzkých míst v přeshraničních vodních a železničních infrastrukturách a jiných problémů;

•

studie Společenství o napojení a o rozvoji infrastruktury ve veřejné dopravě včetně letecké dopravy / letišť;

•

studie o nových možnostech přeshraniční spolupráce, tj. o lepší logistice a multifunkční dopravě;

•

analýza férových a efektivních cen v přeshraniční dopravě za účelem efektivního využití infrastruktury, a snížení dopravní zátěže.

Odstranění mezer zásobovací síti:

v

dopravní

C 3 Doprava infrastruktura

modernizace dopravních

Produkční a marketingové aktivity, jakož i zlepšení: •

rozvoj a podpora zařízení dopravních podniků na obou stranách hranice a zlepšení podmínek pro podniky, které se hodlají v oblasti usadit;

•

vypracování společné marketingové a podpůrné strategie pro dopravní podniky sídlící v regionu; Musí být zajištěno co nejlepší umístění investic;

•

rozvoj „dopravní image“ celou příhraniční oblast.

a

pro

66


Informační listy LACE:

Vybrané programy

Řada programů INTERREG II A obsahuje klíčové body a priority rozvoje přeshraniční dopravy a infrastruktury. Přitom je kladen mimořádný důraz na integrované strategické plánování, analýzy a studie, odstranění mezer, jakož i na zlepšení přeshraniční dopravní a zásobovací sítě. V dalším textu je poukázáno na některé programy. Další informace jsou obsaženy v informační brožuře 6/1998 a v databance projektů LACE.

INTERREG IIA program č. 18 region Ems-Dollart (D/NL) Program INTERREG II A označuje region Ems-Dollart jako národně periferní území s nízkou hustotou osídlení a průmyslu a se slabou infrastrukturou. Čilá přeshraniční spolupráce průmyslových a obchodních komor, úřadů a obcí od 60. let vedla v roce 1977 k založení regionu Ems-Dollart (EDR) coby spolku, který se v roce 1997 přeměnil ve veřejnoprávní účelový svaz. Důležitým cílem INTERREG II A programů je optimalizace infrastruktury prostřednictvím externího plánování rozvoje a napojením na mezinárodní dopravní síť, jakož i interním dopravním zpřístupněním. Kontaktní adresa: Eems-Dollart Regio Secretariaat Molenstraat 5 – Postbus 3 NL-1693 ZG Nieuweschans Nederland Tel.: Fax:

+31 597 521510 +31 597 522511


69


INTERREG IIA program č. 23 Pomořany (D/PL/S) INTERREG II A program zahrnuje německou část území euroregionu POMERANIA (Pomořany), ke kterému náleží od roku 1995 komunální účelový svaz obcí západních Pomořan (PL) a od roku 1998 také přes námořní hranici komunální svaz Skåne (S). Rozhodujícím předpokladem pro využití potenciálů stanoviště, jakož i zvýšení hospodářské síly německé a polské části euroregionu Pomořany je překonání periferní polohy napojením na mezinárodní infrastrukturu (východ - západ, sever - jih), vybudování hraničních přechodů a rozšíření přístavů, zejména přístavu Štětín. Nutnost a naléhavost budovat dopravní infrastrukturu pro tento region byla plně uznána také v rámci programu PHARE-CBC, 1994 Polsko - Německo. Kontaktní adresa: Kommunalgemeinschaft POMERANIA e.V. Ernst-Thälmann-Str. 4 D-17321 Löcknitz Tel.: +49 39 75420580 Fax: +49 39 75421053 Sekretariat EUROREGIONU POMERANIA ul. Wojskka Polskiego 164 PL-71-335 Szczecin Tel.: +48 91 4860815 Fax: +48 91 4860811

INTERREG II A program č. 28 Vnější hranice v Řecku (GR) INTERREG II A program zahrnuje řecké příhraniční oblasti na vnějších hranicích EU, např. na hranici s Albánií, FYROM, Bulharskem a Tureckem. Důležitým cílem je podpora přeshraniční spolupráce se sousedícími zeměmi. K tomu je zapotřebí především vybudování základní infrastruktury, jako jsou silnice, přeshraniční železniční doprava, letiště a budování telekomunikační sítě. Kontaktní adresa: Ministry of National Economy Nikis 5 GR-101180 Athen Tel.: +30 1 3332446


68


INTERREG IIA program č.38 Rhône-Alpes (F/CH) INTERREG II A program zahrnuje francouzské příhraniční oblasti departementů regionu Rhône-Alpes (Ain, Haute-Savoie) a na švýcarské straně hranice kantony Ženeva, Waadt a Wallis. Hlavním cílem programu je přeshraniční spolupráce v oblastech hospodářství, infrastruktura a ochrana jedinečného životního prostředí. Přitom jde především o vytvoření průmyslových oblastí a přeshraniční infrastruktury: stavba letišť, TGV spojení, městská dráha, dálnice a spojení přes Ženevské jezero. Kontaktní adresa: Secrétariat Généralaux Affaires Régionales Préfecture de la Région Rhône-Alpes 31, rue Mazenot F-69003 Lyon Tel.: Fax:

+33 4 72616060 +33 4 78626992

INTERREG II A program č. 55 Jihovýchodní finský region (SF/RF) INTERREG II A program zahrnuje oblasti na jihovýchodě Finska, východně od Helsinek, a Leningradskou oblast včetně Petrohradu (RF). K důležitým cílům programu patří opatření k budování evropského dopravního koridoru přes tzv. bránu do Ruska („gateway“) na finském území. Přitom jde především o budování hraničních přechodů a zlepšení dopravního spojení, včetně dopravy po vodě. Kontaktní adresa: Etelä-Karjala lääkinhallitus Raatimichenkatu 18 SF-53 100 Lappeenranta Tel.: Fax:

+358 5613 001 +358 5613 0250


69


INTERREG II A program č. 44 Itálie - Albánie (I/ALB) INTERREG II A program zahrnuje námořní hranici v jižní části Adrie, na hranici EU, v provinciích Bari, Brindisi a Lecce (I) a v pobřežních provinciích Albánie (ALB). Nejvyšší prioritu mají rozvoj dopravního a komunikačního systému, jakož i spolupráce s Albánií přes námořní hranici. Specifická opatření v oblasti infrastruktury: - rozvoj přístavů v Bari (I) Vlora (ALB), - budování sítě pro leteckou dopravu v Albánii, - spojení pomocí kabelu se skelnými vlákny a budování telekomunikačního sektoru. Kontaktní adresa: Giunta Regionale Puglia (Bari) Assessorato Affari Communitari Tel.: 0039 080 5404563 Fax:0039 080 5404563

INTERREG II A program č. 31 Španělsko / Maroko (E/MRC) INTERREG II A program zahrnuje provincie Cadiz a Malaga v Andalusii a města Ceuta a Melilla, španělské enklávy na africkém kontinentu. Těžištěm programu je námořní prostor mezi Evropou a Afrikou a podpora dopravního spojení prostřednictvím tří skupin opatření: -

dopravní napojení a propojení podporovaných oblastí, telekomunikace, rozšíření přístavů v: Algeciras, Cádiz, Ceuta, Melilla.

Kontaktní adresa: Subdirección General de Administración FEDER Dirección General de Planificación – Ministerio de Economía y Hacienda Paseo de la Castellana 162 – planta 19, despacho 16 E-28071 Madrid Tel.: Fax:

+34 915 837400 +34 915 835224


70


Informační listy LACE : Vybrané projekty Informační brožura LACE 6/1998 a databanka projektů LACE obsahují informace o různých projektech z oblasti „doprava a infrastruktura“. Některé z těchto informací jsou shrnuty v následujícím textu.

Přeshraniční „datová / informační dálnice“ mezi Mons (B) a Valenciennes (F)

Přeshraniční kooperační prostor Hanaux/Nord-Pas-de-Calais/Picardie (F) je silně poznamenán poklesem tradičních hospodářských aktivit. Zlepšení širokopásmové telekomunikační infrastruktury je považováno za možný směr cílené politiky k hluboké restrukturalizaci a modernizaci hospodářství v příhraničním území. V roce 1994 bylo zahájeno budování 54 km dlouhé vysokokapacitní linky na bázi skelných vláken mezi městy Valenciennes a Mons. Protokol o dohodě definuje cíle záměru a stanovuje potřebné finanční prostředky, jakož i detaily přeshraničního využívání infrastruktury na bázi skelných vláken. „Evropské hospodářské zájmové sdružení“ (EEIG) převzalo běžnou správu všech administrativních, finančních, technických a reklamních záležitostí při využívání této infrastruktury. Konkrétní práce na telekomunikační lince byly ukončeny v závěru roku 1995. Již krátce poté bylo možno zaznamenat intenzivní spolupráci obchodních komor, univerzit a místních televizních stanic. University požadovaly již dříve další přípojky. Ale také další aktéři (např. kliniky, mediální sektor a informatika) mají stoupající zájem o využívání této infrastruktury. Následný projekt prováděný pod hlavičkou INTERREG II A představuje „Vybudování vysokorychlostní telekomunikační linky na bázi skelných vláken mezi univerzitními uzly Valenciennes a Mons“. Klíčové cíle jsou (1) funkční využívání vysokokapacitní sítě na bázi skelných vláken, (2) rozvoj přeshraniční spolupráce v oblasti digitálního zpracování obrazu, jakož i služeb souvisejících s komunikační linkou, (3) umožnit transfer technologie mezi dotčenými stanovišti a průmyslem, a (4) podpora synergií při využití nových přístrojů pro digitální zpracování obrazu. Do konce prosince 1997 byly provedeny test vhodnosti pro optický přenos signálu mezi dvěma příhraničními hlavními uzly, test účinnosti spojení ATM 155 Mbit/s, jakož i analýza jejich spojení se zbývající sítí. Díky použití technologie ATM je nyní možno přenášet po „přeshraniční informační dálnici“ všechny formy informací (text, obraz, zvuk) s vysokým výkonem; novým spojením se přenosová rychlost zvýšila až na 20 obrázků za sekundu.


71


Dopravní svaz bez hranic – Interreg IIA (A/D) Euregio Salzburg-Berchtesgadener Land-Traunstein (D/A) s asi 500.000 obyvateli je považován za atraktivní evropské hospodářské stanoviště, které využívá své přeshraniční šance. Přeshraniční dopravní svaz „Land Salzburg-Landkreis Berchtesgadener Land“ vznikl v roce 1997 poté, kdy byl německý okres bez speciální státní smlouvy zařazen do rakouského dopravního svazu. Od té doby mohou všichni obyvatelé tohoto euroregionu cestovat z jakékoliv autobusové zastávky do jakékoliv autobusové zastávky na obou stranách hranice s jednou jízdenkou a za jeden tarif. Byl vytvořen systém tarifních pásem a instalovány elektronické přístroje pro výdej jízdenek. Pomocí přeshraničního dopravního svazu a nového dopravního modelu byly na společného jmenovatele uvedeny dva dosud rozdílné dopravní systémy, lišící se jak právně, tak také finančně (jedna jízdenka _ jeden tarif). Každá jízdenka je ukládána coby datová věta a je poté členěna dle systému tarifních pásem. Byla zohledněna problematika směnných kurzů, jakož i rámcové právní podmínky a různé daňové sazby. Výnosy z jízdenek jsou přes Salzburskou dopravní společnost rozdělovány zemím, územním institucím a dopravním podnikům. Dosavadní výsledky: počty uživatelů prostředků veřejné dopravy osob stoupají, hospodářské výhody regionu, jakož i propojení / kooperace s centrem Salzburg jsou posilovány. Kontaktní adresy: Euregio Salzburg-Berchtesgadener Land – Traunstein Sägewerkstr. 3 D-83345 Freilassing/Obb. Telefon und Telefax: +49 8654 497181 Bayrisches Staatsministerium für Wirtschaft, Verkehr und Technologie Prinzregentenstr. 28 D-80525 München Tel.: +49 8921 622582 Fax: +49 8921 622760


72


Zlepšení dopravních spojů v Pyrenejích – INTERREG IIA (E/F) V roce 1988 schválilo „pracovní sdružení Pyreneje“ (CTP): - vytvoření dvou vysokorychlostních tratí na atlantickém pobřeží a na středomořské straně, - přeměnu obou konvenčních železničních tratí v západních a východních Pyrenejích a stavbu konvenční, mezinárodním normám odpovídající tratě přes centrální Pyreneje. Schéma silniční dopravy počítá s vytvořením sítě rovnoměrně rozložené po celých Pyrenejích, tj.: - pobřežní dálnici na atlantické a středomořské straně (E5/E70/E80 a E15); - částečné nové stavby dálkových silnic v centrálních Pyrenejích skrze oblasti Cerdagne (E9) a Somport (E7), - dvě paralelní silnice na severu a jihu Pyrenejí. Obě pobřežní trati na atlantické a středomořské straně pokrývají přes 80 % pyrenejské dopravy. Bylo dospěno k názoru, že propojením obou tratí přes centrální Pyreneje, tj. Toulouse s Barcelonou a Pau se Zaragozou, může přispět ke zlepšení dopravy a ke zlepšení hospodářských a sociálních vztahů. V roce 1991 se Francie a Španělsko dohodly na stavbě 40 km tunelu pod průsmykem Somport. Z místního hlediska má význam vyšší bezpečnost cestování, z mezinárodního pak lepší spojení horských oblastí s jejich správními a hospodářskými centry, regionálně pak zlepšená komunikace mezi regiony oblasti Andours-Garonne a údolím Ebro, nadregionálně lepší spojení mezi Aquitánií, Midi-Pyrenées a španělskými regiony a mimoto zohlednění nutných podmínek pro zachování životního prostředí s deklarovaným cílem, totiž aby se trať nepřeměnila v hlavní dopravní osu. Kontaktní adresa: Comunidad de Trabajo de los Pirineos Torre del Reloj Calle Ramón y Cajal s/n E-22 700 Jaca Tel.: Fax:

+34 974 355 229 +34 974 355 229


73


Studie dopravní infrastruktury (IRL/UK) Tento záměr je přeshraničně realizován Irish Central Border Area Network (ICBAN) a Nord West Region Cross-Border Group (NWRCBG). Výsledek studie by měl na základě analýzy přínosů a nákladů poskytnout jasné doporučení pro budování dopravní infrastruktury. Doporučení zveřejněná v roce 1998 obsahovala cíle v oblastech: - budování hlavních silnic a zachování regionálních silnic, - podklady pro investice do přístavů a letišť, - strategické posouzení celé dopravní infrastruktury. Kontaktní adresa: Irish Central Border Area Network (ICBAN) c/o Town Hall Enniskillen, Co. Fermanagh Northern Ireland Tel.: Fax:

+44 8 1365 325050 +44 8 1365 322024

Přístav ve Štětíne a budování na Odře (D/PL) Přístavy Štětín/Swinovjscic tvoří dohromady největší přístavní komplex na Baltu. Od roku 1997 se počítá s novou organizací a se zvětšením přístavu. K tomu patří vedle rozšíření přístavu také nové silniční spoje, výstavba železničních a silničních mostů a vybudování počítačového systému řízení lodní dopravy. V tomto přístavním a říčním komplexu euroregionu Pomořany je již dnes překládáno přes 25 milionů tun zboží ročně. Počítá se i s výstavbou mezinárodního jachtového a zábavního centra na Babickém jezeře. Kontaktní adresa: Szcecin-Swinovjscic Port Authority ul. Bytomska 7 PL-70-603 Szcecin Tel.: Fax:

+48 91 430 89 99 +48 91 462 4842


74


Železniční spojení Helsinky - Petrohrad (SF/RF) Toto železniční spojení bylo postaveno před 130 lety jako jednokolejná trať. Dnes je nejdůležitějším článkem finského spojení západ - východ, a má vysokou prioritu v TEN projektu „Severský trojúhelník“. V rámci programu INTERREG se počítá především s výstavbou hraničních nádraží, která bude usnadněna použitím stejného rozchodu. Vybudováním železničních tratí a přístavních terminálů se železniční provoz na trati Helsinky - Petrohrad již výrazně zlepšil. Do doku 2006 budou plně zpřístupněny finské příhraniční oblasti jižní a severní Karélie. Kontaktní adresa: Finnische Staatsbahnverwaltung – Arja Aalto Suomalainen ratakallintokeskus SF-00100 Helsinky Tel.:

+358 9 5840 5121

Zlepšení přístupu k mostu přes řeku Guadiana (P/E) Guadiana tvoří přírodní hranici mezi Andalusií a Algarve. V minulosti existovala pouze špatná přeshraniční spojení. Most dokončený v poslední době použila řada návštěvníků Andalusie a Algarve (v roce 1994 přes 4 miliony směrem do Algarve). Most je nejdůležitějším spojením mezi oběma příhraničními oblastmi. Most má proto značný význam pro regionální hospodářský rozvoj. V rámci optimalizace využití mostu musí být zlepšeno napojení hlavních silnic. Hlavním cílem projektu je vyvinout dobrou silniční síť, jakož i stimulovat hospodářský vývoj v obou příhraničních oblastech. Dobré spojení zajišťuje lepší přístup k trhům na obou stranách hranice. Tento projekt byl podpořen ze strany Commissão de Coordenacão da Região do Algarve (CCR Algarve) a národním úřadem pro stavbu silnic Junta Autónoma de Estradas (JAE). Celková investice činila ECU 20,5 milionů, 70% této částky financovala EU. Kontaktní adresa: Commissão de Coordenacão da Região do Algarve Praca da Liberdade P-8000 Faro Tel.: +351 89 822287 Fax: +351 89 803591


75


Nové přívozní spojení v euroregionu Elbe-Labe (CZ/D) Euroregion Elbe-Labe je oblíbenou rekreační oblastí. Jeho turistický potenciál se zvýšil otevřením hranice mezi Českou republikou a Německem. Dosud jediným přeshraničním spojením v údolí Labe byla silnice ve Šmilce. Tento silniční přechod byl spojen s řadou problémů, protože byl využíván pro veškerou dopravu, cyklisty i pěšími. V období dovolených a o víkendech docházelo k přetížení a zácpám se značnými čekacími dobami na hraničním přechodu. Navíc jsou německá a česká hraniční kontrola vzájemně vzdáleny jeden kilometr. To je zejména pro cyklisty a pěší velmi nepříjemné, protože musí absolvovat cestu společně s automobily. Nový přívoz mezi CZ a D v oblasti Schöna byl otevřen v roce 1997 a těší se rostoucí oblibě. Ročně je přepraveno cca. 300.000 cestujících. Nový hraniční přechod spojuje také železniční stanici Schöna (D) s obcí Hřensko (CZ), a zkracuje tak čekací doby ve Šmilce. Navíc nové spojení, které vychází ze Schöna, zatraktivňuje železniční trať Meißen-Pirna-Schöna a mírní tak dopravu přes Šmilku. Projekt podporuje hospodářský rozvoj příhraniční oblasti, odlehčuje životnímu prostředí a podporuje turistiku. Proto se očekává, že na německé straně bude na přívoz napojeno vícero silnic, železničních tratí a cyklistických stezek, zatímco česká strana usiluje v současné době o rozšíření železniční osobní přepravy z Děčína do Schöna. Projekt byl podpořen z programů PHARE (EURO 200.000) a INTERREG IIA (EURO 577.200). Odpovědnost za projekt převzala obec Reinhardtsdorf-Schöna, což zajistilo účast místní úrovně ve fázi přípravy a realizace. Očekává se, že projekt povede ke zlepšení horizontální a vertikální přeshraniční spolupráce mezi místními a regionálními orgány a institucemi. Kontaktní adresa: Euroregion Elbe-Labe Emil-Schlegel-Straße 11 D-01796 Pirna Tel.: Fax:

+49 3501 520013 +49 3501 527457


76


Modernizace kanálu Ballinamore-Ballyconnell, vodní cesty Shannon-Erne (IRL/UK) Tento velký projekt v oblasti infrastruktury spojuje irské vodní cesty v Shannon se severoirským Erne (UK). Projekt se zabývá modernizací více než 100 let zanedbávaného systému kanálů Hlavním cílem je stimulace dlouhodobého hospodářského rozvoje v příhraniční oblasti, posílení nadregionálních struktur a vytvoření dobré základny pro přeshraniční spolupráci a komunální rozvoj. Zemědělská půda této venkovské oblasti má špatnou kvalitu. Proto zde existují pouze malé selské dvory, a atraktivní krajina trpí odlivem obyvatel. Plán hospodářského rozvoje spojuje modernizaci vodní cesty s rozvojem turistických středisek - speciálně s půjčováním člunů turistům, s kanoistikou, rybařením a s pěší turistikou - jakož i s vědeckými a archeologickými zájmy. V roce 1989 byla vyhotovena studie vhodnosti. Stavební práce započaly na počátku roku 1991 a projekt byl dokončen na jaře roku 1994. Projekt zahrnoval rozsáhlé stavební práce, včetně konstrukce nového kanálu (minimální šířka 13 m, hloubka 1,55 m, délka 62 km), restaurování a obnovení 16 zdymadel, jakož i 34 mostů přes kanál. Kanál byl proveden tak, aby přispěl ke zlepšení životního prostředí, protože projekt zahrnoval také zachování mokřin, ochranu životního prostředí a zlepšení kvality vody. Tento projekt Společenství byl realizován Irskou a Severoirskou vládou (UK). Byl financován úřady a třemi komunálními správami. Nadto byly konzultovány zájmové skupiny a místní obce. Dále byly vyvinuty správní, údržbové a marketingové struktury pro maximální využití hospodářských výhod vodní cesty. INTERREG I podporoval projekt částkou 12 milionů Euro. Nadto byla získána podpora z operačního programu pro turistiku (IRL), jakož i z mezinárodního fondu pro Irsko IFI. Celkové náklady činily 38 milionů Euro. Kontaktní adresa: Office für Public Works 51 St. Stephen’s Green IRL-Dublin 2 Tel.: Fax:

+353 1 6613111 +353 1 66110747


77


Regionální energetické plánování (AL/GR) Tento projekt zabývající se energetickým plánováním se týká spolupráce mezi Albánií a severozápadním Řeckem (regiony Epirus a západní Makedonie). Projekt je zaměřen na posouzení využitelnosti regionálních a národních energetických zdrojů v rámci energetické politiky, na rozvoj společné strategie, podporu navrhovaného energetického plánu a na výměnu zkušeností v energetickém sektoru mezi Albánií a Evropskou unií. Projekt trval 19 měsíců. Důležitými úkoly bylo shromáždění existujících odběrových studií, dat a informací. Nadto byla posouzena stávající situace, vyhotovena úvodní zpráva, jakož i vypracováno doporučení pro nadregionální energetický plán. Projekt byl doplněn programem z Ioannina (GR) a Tirany (AL) na rozvoj školství a informačních služeb v rámci šíření výsledků výše uvedených analýz. Nadto poskytuje školící a informační služba detaily o společném energetickém plánu, jakož i o transferu informací a know-how v energetickém sektoru, včetně aplikování a výhod informační technologie a databanky. Projekt byl podporován synergickým programem Evropské unie. Řídící výbor projektu je tvořen řeckými a albánskými pracovníky (zástupce nadace Egnatia Epirus Národní technické univerzity Albánie, jakož Albánského centra pro management a rozšíření EU). Kontaktní adresa: Egnatia Epirus-Stiftung Voriou Ipirou 20 GR-453 33 Ioannina Tel.: Fax:

+30 651 72165 +30 651 31224


78


Dopravní svaz bez hranic v regionu Öresund (DK/S) Smíšená politická skupina byla pověřena vypracováním cílů komise Öresund: splnění snu o bezhraničním dopravním svazu v regionu Öresund. Studie měla analyzovat následující otázky: -

konkurenceschopný dopravní systém v regionu, přímé dopravní spoje mezi řadou míst na dánské a švédské straně Öresund, odstranění bariér prostřednictvím stavby mostů; používání mostu má být stejně cenově výhodné jako použití pozemních silnic, investice musí být společně koordinovány a plánovány, systém jízdenek a zdanění musí být sjednocen.

Cílem projektu bylo vypracovat zprávu o dopravním svazu při zapracování akčního plánu s doporučeními ohledně dopravního svazu, mýtného a spolupráce správ. Tato zpráva přispěla významně k tomu, aby bylo možno po dokončení „pevného spojení“ (tunel/most) nad Öresund v roce 2000 řešit důležité problémy. Kontaktní adresa: Öresundskomiteen Gammel Kongevej 1 DK-1610 Kobenhavn V Tel.: Fax:

+45 33 220011 +45 33 220023


79


Přeshraniční rychlodráha Kungspilen (S/N) Cílem tohoto projektu je zřízení dopravních spojení pro pracovníky dojíždějící mezi Švédskem a Norskem. V roce 1993 předložila kooperace ARKO první návrh na regionální rychlodráhu s cílem zlepšit možnosti práce, služeb a kulturní výměny např. podél trati Kristinehamn – Karlstad – Arvika – Kongsvingar – Lilleström – Oslo. V roce 1996 byla kooperaci ARKO přislíbena podpora z prostředků INTERREG: „Přeshraniční spoje“ – skupina tvořená členy z SJ, NSB, Värmlandstrafik AB, Nedmark fylkeskommune a kooperace ARKO - měla vypracovat rozhodnutí o technických řešeních, výpočtech, cestovních studiích, návrzích na financování, návrzích ohledně místní dopravy, atd. s cílem zahájit v letech 1998-1999 testy v regionu Kungspilen. Kontaktní adresa: ARKO Cooperation S-673 93 Morokulien Tel.: +46 571 23388 Fax: +46 571 23398

Uzel Kvarken (SF/S/N) Cílem tohoto projektu je příprava a zřízení virtuální informační báze pro podniky v regionu Kvarken. Tato báze musí fungovat jako společné „obchodní centrum“ pro účastníky, kteří využívají Internet. Cílem je podporovat obchod a nalézt přeshraniční partnery. Kontaktní adresa: Regional Council of Ostrobothnia (Österbottens förbund) PB: 174 FIN-65101 Vasa Tel.: Fax:

+358 6 3206500 +358 6 3206550


80

KAPITOLA C4: TURISTIKA Přehled Ústředním tématem této kapitoly je potenciál pro rozvoj turistiky jako cesta k diverzifikaci a přestavbě příhraničních regionů. Tento potenciál je založený na strategiích „cílené“ (speciálně zaměřené) turistiky. Zatímco některé příhraniční regiony musí řešit problémy spojené s masovou turistikou, mají jiné regiony, zvláště pak ty, které zaostávají v rozvoji, zpravidla dobrý, ale ne zcela využitý potenciál pro turistiku. Hlavní činnosti na podporu rozvoje turistiky v příhraničních oblastech se soustředí především na spolupráci na strategické úrovni (tj. průzkum příležitostí a navrhování společných strategií), následovanou vytvářením společných produktů cestovního ruchu, marketingových strategií a podpůrných služeb.

Hlavní body •

•

• • •

Turistika může působit jako katalyzátor strukturálních přeměn a rozvoje příhraničních regionů, a tak přispívat k rozvoji nejrůznějších oblastí, včetně trhu práce (nové kvalifikace, alternativní zaměstnání), infrastruktury a vybavenosti (silnice, doprava, ubytovací zařízení a zařízení k trávení volného času) a investicí a nových lokalit pro podnikání; Strategie rozvoje turistiky musí vycházet z koncepce trvale udržitelného rozvoje a uvědomění si potenciálních slabin spojených s negativními následky turistiky (dopady na životní prostředí, zemědělství, místní společenství apod.) Rozhodovací procesy a manažerské postupy turistických projektů musí zahrnovat aspekty týkající se životního prostředí; Úspěšný rozvoj turistiky v příhraničních regionech vyžaduje spolupráci na strategické úrovni (plánování produktů, trhů apod.) a na úrovni praktických akcí/projektů zahrnujících širokou škálu zájmů (veřejných, soukromých, společenských); Obecně přijímaný stav silné konkurence mezi příhraničními oblastmi je třeba nahradit myšlenkou, že příhraniční regiony mohou společně nabídnout ojedinělé produkty nebo soubory produktů; Úspěšné strategie rozvoje turistiky se týkají vytváření různorodých produktů a služeb, které turisty nejenom v první fázi přilákají, ale které je také v dlouhodobém horizontu udrží jako stálé klienty. Dále se úspěšnost strategií týká efektivního zacílení segmentů trhu a poskytování služeb „stoprocentní“ kvality.

Příklady Pohraniční opevnění - místa přeshraničního setkávání (E/P) Pohostinné Irsko (IRL/NI) Cyklistická stezka Ledňáček (IRL/NI) Fährverbindung (D/CZ) Dörfliche Erneuerung (D/CZ) Spolupráce mezi Regionální turistickou federací kraje Languedoc-Roussillon a oblastí Garrotxa (F/E) Severozápadní cesta (IRL/NI) Turistická mapa oblasti Galicia/Norte (E/P) Vytvoření center turistických služeb a informační počítačové sítě (PL/LT) Erlebniskonzept Reiten (A/SLO) Letní turistika v oblasti Skanland (DK/SE) „Livonské perly“ (ES/LV) A vybrané příklady projektů z informačního listu III projektu LACE

1

Přehled 1.

mimoevropských turistů ve svém celku.

Kontext

Tato kapitola se zabývá přeshraniční spoluprací v oblasti turistiky. Turistika je v Evropské unii považována za důležitou složku aktivit zaměřených na regionální hospodářský rozvoj a za významný zdroj pracovních příležitostí. Tato skutečnost byla potvrzena Maastrichtskou smlouvou, která jako první uznala, že by politika EU měla zahrnovat opatření v oblasti turistiky. V naprosté většině příhraničních regionů se turistika stala důležitou složkou rozvojových strategií a koncepcí a je jednou z priorit jejich operačních programů Interreg.

Rozvoj turistiky může napomoci při řešení typických rozvojových potřeb a slabých stránek příhraničních regionů - tyto potřeby zahrnují propagaci různorodých hospodářských aktivit v příhraničních regionech, vytváření nových pracovních příležitostí, zvyšování počtu pracovních míst a získávání nových dovedností. Tento rozvoj může také přinést prostředky pro záchranu přírodního a kulturního dědictví regionu a může zvýšit rozsah i kvalitu místního společenského vybavení, služeb a místní infrastruktury.

Evropská komise vydala v dubnu 1995 Zelenou knihu, která popisuje roli Evropské unie v rozvoji turistiky a jejímž cílem je vyvolat diskusi o způsobech maximalizace efektivity asistenční role EU v rozvoji turistiky.

2.

Potřeby a priority příhraničních regionů týkající se turistiky vykazují velkou vzájemnou závislost. Kvalita životního prostředí je klíčovým faktorem při vytváření potenciálu pro rozvoj regionální turistiky - typu turistiky, která se může rozvíjet (tj. masová turistika zahrnující jak „letní“ turistiku v přímořských oblastech, tak „zimní“ turistiku v horách založenou na lyžování/zimních sportech, nebo cílená/speciálně zaměřená turistika založená na kulturním dědictví nebo nabídce různých aktivit a venkovská turistika), jakož i kvality turistických produktů a typu návštěvníků, které může ta která nabídka přilákat. To platí pro rozvoj venkovské turistiky, která může být založena na masovém cestovním ruchu i na cestovním ruchu speciálně zaměřeném, přičemž zde jsou klíčovými faktory krajina, její tvářnost a čistota životního prostředí, i pro městskou turistiku, která staví na kulturním dědictví a možnostech trávení volného času, přičemž v tomto

Základní nástroje, které EU využívá pro podporu turistiky: •

Strukturální fondy EU prostřednictvím hlavních rámců podpory Společenství, jednotných programových dokumentů a několika iniciativ Společenství (především programu Leader ve venkovských oblastech a programu Interreg) jsou hlavním příspěvkem k rozvoji turistiky v EU a snaží se o dosažení ekonomické a sociální soudržnosti, v souladu s její definicí uvedenou v článku 130a Smlouvy.

•

Politika vnitřního trhu prosazující tvorbu podmínek příznivých pro rozvoj takového obchodování, které bude mít potenciál k podpoře turistiky realizované v rámci Společenství a bude prosazovat myšlenku, aby se Evropská unie stala cílem

Potřeby a priority v příhraničních regionech

2

případě jsou klíčovými faktory především kvalita architektonického prostředí, infrastruktury a služeb, včetně dopravního spojení regionu s ostatními oblastmi. Příhraniční regiony, zvláště pak ty, které „zaostávají“ v rozvoji, mají zpravidla dobrý potenciál pro rozvoj turistiky. Rozvoj tohoto potenciálu a jeho využití mohou působit jako katalyzátor strukturálních přeměn a rozvoje těchto regionů a mohou také přispět k rozvoji mnoha dalších oblastí. Obzvláště se jedná o: •

regionální hospodářský rozvoj: turistika je v příhraničních regionech často relativně novou oblastí hospodářské činnosti a může podporovat diverzifikaci regionálního hospodářství a tvorbu doplňkových hospodářských aktivit a příjmů, a to přímo v rámci sektoru, nebo nepřímo vytvářením nových trhů pro místní produkty a služby

•

rozvoj regionálního trhu práce: turistika všeobecně vyžaduje intenzivní zapojení pracovních sil, a tak je atraktivní zejména ve smyslu potenciálu pro vytváření nových pracovních příležitostí. Rozvoj turistického průmyslu může stimulovat vytváření nových pracovních míst a alternativních pracovních příležitostí a může pomáhat při řešení problémů spojených s nezaměstnaností v příhraničních regionech, jako jsou například problémy způsobené změnami v činnostech kolem hranic a ztrátou pracovních příležitostí v tradičních sektorech, stejně jako nedostatečným využitím určitých skupin obyvatelstva a jejich nízkým zapojením do trhu práce (např. žen, zemědělců s částečným pracovním úvazkem atd.). Turistika v průběhu tohoto procesu také napomáhá vytváření nových dovedností.

•

rozvoj infrastruktury a vybavenosti: moderní turistika klade požadavky na vysokou kvalitu infrastruktury a služeb, včetně sítě silnic, železnic, letišť, telekomunikací, turistických informačních středisek, ubytovacích zařízení a zařízení volného času. Rovněž vyžaduje efektivní (veřejné) služby, jako například lékařskou péči, veřejnou dopravu a obchody.

•

lokality vhodné pro investování a podnikání: existence takové infrastruktury a vybavenosti v kombinaci s vysokou kvalitou života a životního prostředí má zpětný vliv na přitažlivost příhraničního regionu pro investiční záměry společností. Z hlediska kvality života a životního prostředí mají příhraniční regiony zpravidla komparativní výhodu ve srovnání s regiony, které se nacházejí v hlavních hospodářských centrech.

Míra, do jaké může turistika působit jako katalyzátor hospodářského vývoje v příhraničních regionech, je poměrně hodně závislá na charakteristických rysech daného regionu ve smyslu vlastních zdrojů pro rozvoj turistiky (mořské pobřeží, hory, kulturní dědictví), propojení těchto současných zdrojů a důrazu, který kladou místní strategie a aktivity na propagaci turistiky, a přeshraniční spolupráci. 3.

Typické problémy příhraničních regionů

Problémy týkající se turistiky, životního prostředí a infrastruktury jsou zpravidla vzájemně propojené. Klíčovým tématem, obzvláště ve venkovských příhraničních oblastech, je propagace rozvoje takových typů turistiky, které jsou slučitelné s udržitelností vysoce kvalitního životního prostředí a které se buďto v některých případech snaží vyvarovat existujícím

3

problémům způsobeným „masovou turistikou“ a špatně naplánovaným rozvojem infrastruktury, nebo se tyto problémy snaží řešit. Hlavní těžkosti nejsou spojené pouze s propojováním rozdílných záměrů a strategií (tj. integrování ohledu na životní prostředí do strategií rozvoje turistického průmyslu), ale i s tím, že k tomuto propojování dochází v situaci, kdy je třeba překonávat bariérový efekt způsobený existencí státních hranic.

podporovaly společné aktivity v oblasti turistiky, obzvláště při vytváření dostatečného potenciálu a zdrojů, které by mohly investovat do turistických produktů a trhů nové kvality; • slabiny v dopravní a hospodářské infrastruktuře potřebné pro rozvoj turistiky; tyto slabiny v první řadě prodražují dosažitelnost příhraničních regionů a nedostatkem vnitřních spojů a infrastruktury následně odrazují turisty od toho, aby se do těchto regionů vraceli v různých ročních dobách (tj. nepřekonávají problém spojený se sezónní turistikou). Mezi tyto slabiny patří hraniční přechody (silnice, cyklistické stezky, turistické cesty atd.), veřejná přeshraniční doprava, sítě ubytovacích a jiných turistických zařízení a služby, které nedosahují kvalitativních standardů požadovaných turisty, obzvláště z vyšších příjmových skupin; • nedostatek dovedností a know-how potřebných pro podnikání v oblasti turistiky v příhraničních oblastech, které by umožnilo poskytování služeb vysoké kvality a efektivní marketing těchto služeb na turistických trzích. Velkou slabinou týkající se rozvoje turistiky, obzvláště v okrajových venkovských regionech, je únik přínosů ve formě příjmů a pracovních míst, které místním firmám a lidem z příhraničních regionů odvádějí podnikatelé a dopravní a cestovní společnosti, které nesídlí v regionu a na kterých jsou místní firmy a lidé závislí. • pocit konkurence mezi regiony na obou stranách hranice, který ztěžuje spolupráci. Takový pocit je ovšem v kontextu dlouhodobého rozvoje turistiky v příhraničních regionech namnoze zcela zavádějící. Turistika se stále více vyvíjí jako globální trh, kde konkurence přichází z mnoha zdrojů a nejenom především ze sousedících oblastí. V tomto kontextu se úspěšné

Bariérový efekt státních hranic má tradičně negativní dopad na rozvoj turistiky v příhraničních regionech, a to takový, že tyto regiony nebyly po mnoho let schopné využívat svůj turistický potenciál. Hlavní problémy spojené s rozvojem turistiky v příhraničních regionech lze shrnout do následujících bodů: •

nedostatek informací o potenciálních silných stránkách příhraničního regionu jako celku, který může sehrát roli základy pro rozvoj různorodých turistických produktů, přičemž lze plně využít existující investice do turistické infrastruktury a služeb a následně plánovat nový rozvoj; • problém existujících nebo potenciálních konfliktů mezi rozvojem turistiky a dalšími aspekty rozvoje na obou stranách hranice, obzvláště v oblastech s „masovou“ turistikou. Jde o tendence vedoucí k přílišné závislosti na turistice, vytváření nových závislostí a nerovnováhy v regionální hospodářské struktuře a nesrovnalostí ve smyslu negativního dopadu na životní prostředí a nedostatečné integrovanosti do místní kultury a způsobu života místních společenství a lidí. • nedostatek přeshraničních kontaktů a propojení mezi veřejnými institucemi, příslušnými asociacemi zodpovědnými za rozvoj turistiky a jinými organizacemi včetně soukromého sektoru, které by vytvořily, rozvíjely a

4

strategie rozvoje turistiky vztahují k vytváření různorodých produktů a služeb, které by turisty v prvé řadě přilákaly a z dlouhodobého hlediska je v regionu i udržely; za další se vztahují k efektivnímu zacílení segmentů trhu a dodávání služeb „stoprocentní“ kvality. 4.

spolupráce může pomoci při rozšiřování škály turistických produktů a služeb a při jejich diversifikaci, může přinášet úspory z rozsahu a efektivnější marketing, může také pomáhat lépe řešit specifické problémy a úkoly rozvoje turistiky - jako je například řešení problému sezónnosti, dlouhodobější zaměstnanosti v turistickém průmyslu v příhraničních oblastech a zvyšování turistické nabídky mimo tradiční sezóny spojené s rozšířením turistických produktů. Hlavní typy činností, které se vztahují k podpoře rozvoje turistiky, zahrnují následující body: • spolupráci na strategické úrovni se zaměřením na společné plánování rozvoje turistických produktů a služeb nabízených regionem, trhy a marketing a integraci přeshraničního turistického rozvoje do jiných aspektů politiky obzvláště dopravní infrastruktury a služeb, životního prostředí a rozvoje lidských zdrojů. Společná práce na rozvoji strategií začíná spoluprací na celé řadě přípravných činností, včetně auditů turistických zdrojů (přírodních zajímavostí, infrastruktury, služeb), identifikace silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb (SWOT analýza), určování předmětu podnikatelské činnosti, sektorových studií, průzkumu trhu a identifikace společných priorit a cílů (např. řešení aspektů sezónnosti) a příležitostí pro aktivní spolupráci; • spolupráci na specifických projektech v různých oblastech za účasti nejrůznějších typů organizací a provozovatelů v turistickém sektoru včetně regionálních turistických informačních agentur, místních orgánů veřejné správy, poskytovatelů turistických služeb, dopravních společností, obchodních firem a místních společenství. Činnosti vykonávané na této úrovni zahrnují spolupráci při: propagaci regionu za jeho hranicemi (např. prostřednictvím regionálních turistických organizací),

Typy činností na podporu přeshraniční spolupráce

Je třeba, aby se strategie a aktivity v těchto oblastech politiky v příhraničních regionech soustředily na vzájemnou propojenost rozvoje turistiky a životního prostředí. Proces regionálního rozvoje není touto vzájemnou propojeností pouze ovlivňován, ale přeshraniční spolupráce v obou oblastech může také přinést vzájemnou synergii. Společně odsouhlasená strategie je tedy životně důležitá pro maximalizaci příležitostí a minimalizaci hrozeb. Zvažování efektivity upozorňuje na potřebu strategického přístupu založeného na zhodnocení problémů a potenciálu, identifikaci přeshraničních priorit a přijetí dlouhodobé perspektivy. Klíčovým faktorem je zajištění integrace aspektů životního prostředí do rozhodování a managementu turistických projektů. V závěrech Výroční konference LACE, která se konala v roce 1999 v Joensuu na téma, jak sladit rozvojové příležitosti se zájmy životního prostředí a zemědělství, se uvádí: „Upřednostnit formy udržitelného rozvoje turistiky obecně znamená, že bychom se měli vyhnout činnostem, které jsou škodlivé pro životní prostředí a zemědělství. Tímto způsobem dosáhneme harmonické koexistence mezi turistikou a zemědělstvím přátelským k životnímu prostředí.“ Přeshraniční regiony často mají společné historické a kulturní tradice a atraktivní krajinu. V obou případech mohou mít příhraniční oblasti užitek ze spolupráce -

5

rozvoji sítě cyklostezek, turistických cest a tras, turistického značení, mapování turistických cest a zajímavostí; vytváření společných turistických informačních systémů o službách a ubytovacích zařízeních, dopravních spojích atd.; společném rozvoji, vyznačení a správě společných zdrojů, jako jsou národní parky, pláže, přímořské oblasti, jezera atd.; společném marketingu a vytváření přeshraničních sítí poskytovatelů turistických služeb (ubytování atd.); společných vzdělávacích kursech za účelem zkvalitnění turistických služeb, včetně jazykových znalostí; a rozvoji služeb podporujících turistický průmysl.

LACE v Joensuu, ze které vzešlo následující poselství: • •

•

•

Důležitost role, kterou sehrává turistika v mnoha příhraničních regionech, byla mnohokrát vyzdvižena během Konference

6

Turistika je základním prvkem hospodářského rozvoje příhraničních oblastí; Je třeba se soustředit na rozvoj odpovídající infrastruktury, která by příhraničním regionům pomohla maximalizovat jejich turistický potenciál; Kvalita turistických produktů ve většině regionů musí být zlepšena, aby se maximalizovala přidaná hodnota sektoru; Společné marketingové strategie a silné turistické podpůrné sítě se musí stát prioritou veškerého budoucího úsilí přeshraniční turistiky.

INFORMAČNÍ LISTY LACE: VYBRANÉ PROGRAMY Mnoho programů Interreg II A zahrnuje jako jednu z priorit také turistiku. Následující část uvádí shrnutí vybraných programů. Podrobnější informace jsou k dispozici v Informačním listu III projektu LACE. Program Interreg IIA č. 17 Německo -Lucembursko (D/L) Výhodou tohoto regionu jsou jeho přírodní krásy - hory a říční údolí. Proto se musí rozvíjet nové příležitosti pro měkkou turistiku založenou na těchto příznivých přírodních faktorech. To lze mimo jiné uskutečnit předjímáním trendů, jako jsou „druhé“ prázdniny a na kulturu orientované dovolené. Taková činnost prováděná v přeshraničním kontextu vyžaduje integrovaný přístup, ve kterém musí hrát důležitou roli přizpůsobení a zlepšení přeshraniční infrastruktury. Turistika již dnes představuje důležitý hospodářský faktor v tomto příhraničním regionu. Proto je také 20% tohoto příspěvku EU v rámci programu Interreg určeno pro rozvoj turistiky. Příklady projektů realizovaných v této oblasti zahrnují: • Evropský institut pro turistiku (the European Tourism Institute - ETI), jehož hlavním úkolem je zlepšit hospodářskou strukturu tohoto příhraničního regionu a přinést nové podněty pro rozvoj přeshraniční turistiky v regionu. Výsledkem tohoto projektu bylo vytvoření 15 nových dlouhodobých pracovních míst; • Práce na údolí Mosel (Europäische Tal der Mosel), které se pokoušejí o vytvoření prostorového pojetí turistiky založené na obnovení kulturní a přírodní identity regionu. Obecným cílem tohoto programu Interreg II, který je také úzce spojený s prostorovou strukturou oblasti, je udržitelný rozvoj. Z přeshraničního pohledu jsou proto prioritou aktivity zaměřené na čištění vod v řekách a v přírodních parcích. Opatření tohoto programu budou také směřována na zachování a obnovení přírodního prostředí zasaženého průmyslem, turistikou a zemědělstvím. Příklady projektů zahrnují: • Výstavba společných přeshraničních zařízení na čištění a úpravu vod; • Náhrada rychle rostoucích jehličnatých lesů lesy smíšenými s maximálním přihlédnutím k přírodním podmínkám a okolnostem jejich růstu. Kontakt: Luxembourg Ministère de l’Aménagement du Territoire 18, Montée de la Pétrusse L-2946 Luxembourg Tel. +352 478 69 15 Fax +352 40 89 70 Saarland Ministerium für Wirtschaft und Finanzen Am Stadtgraben 6-8 D-66111 Saarbrücken Tel. +49 (0) 681 501 42 03 Fax +49 (0) 681 501 42 93 Rheinland-Pfalz Ministerium für Wirtschaft, Verkehr, Landwirtschaft und Weinbau Stiftsstrasse 9 D-55116 Mainz Tel. +49 (0) 61 31 16 22 33 Fax +49(0) 61 31 16 40 31 Program Interreg IIA č. 26 Bavorsko-český příhraniční region (D/CZ) „Železná opona“ přeměnila po druhé světové válce tento příhraniční region z hlediska České republiky na 40 let v naprosto okrajovou oblast. Proto byly společné přeshraniční aktivity zaměřené na podporu rozvoje turistického potenciálu tohoto regionu a na posílení

7

přeshraniční turistiky a ochrany životního prostředí buďto téměř neuskutečnitelné, nebo byly ve svém rozsahu velice omezené. Podpoře turistiky, která by měla napomoci sociálnímu a hospodářskému rozvoji, byla proto přisouzena v přeshraničních rozvojových plánech velice výrazná role. Doposud nebyl plně využíván ani turistický potenciál na obou stranách hranice, ani přeshraniční turistika. Přírodní prostředí a krajina však poskytují ideální příležitosti pro turistiku a krátkodobé činnosti spojené s využíváním volného času, které obratem přispějí ke zlepšení hospodářské struktury oblasti a zvýší aktiva, která může tato oblast nabídnou. Úspěšné kroky byly již podniknuty. Zahrnují přeshraniční cyklistické a turistické stezky, přeshraniční německo-české informační centrum, které se zabývá především turistickými záležitostmi přímo na hranicích v Euroregio Bavorský les/Český les, spolupráci mezi německými a českými termálními lázněmi v oblasti Euroregio Egrensis, přeshraniční venkovskou skupinu, která se zabývá různými projekty v oblasti životního prostředí, spolupráci mezi muzei na obou stranách hranice, která organizují společné putovní výstavy a mnoho dalších přeshraničních turistických a kulturních událostí (festivaly, koncerty orchestrů, německo-česká sympózia). Příklady činností, které se v současné době připravují nebo plánují, zahrnují přeshraniční skupinu místní veřejné dopravy, která také rozvine turistický potenciál, a tematický archeologický park. V celém příhraničním bavorsko-českém regionu se investuje velké úsilí do přetvoření oblasti v turisticky přitažlivé území vhodné pro aktivity volného času spojené s využitím místního přírodního prostředí. Buduje se více společných rekreačních oblastí, vznikají iniciativy zaměřené na vytváření přírodních parků a rezervací. Jednou z konkrétních priorit přeshraničního rozvoje je tedy zlepšení konkurenceschopnosti turistiky se současným respektováním specifických rysů regionu. Kontakt: Bayerisches Staatsministerium für Wirtschaft, Verkehr und Technologie Prinzregentenstr. 28 D-80538 München Tel.:+49 89 2162 2610 Fax:+49 89 2162 2685 Im alten Zollhaus F-67630 Lauterbourg Tel.+33 88 94 67 20 Fax +33 88 54 68 90 Program Interreg IIA č. 33 Korsika-Sardinie (F/I) Kroky, které jsou v oblasti turistiky v současné době podnikány, se týkají tří hlavních oblastí: • Propagace přímořské oblasti prostřednictvím rozvoje jachtařství a dalších vodních sportů, jakož i zavádění nových turistických produktů. Specifickým záměrem je pracovat na dokončení, racionalizaci a integraci sítě korsicko-sardinských přístavů a pokusit se tak o diversifikaci, propagaci a posílení turistiky vztahující se k přímořským oblastem; • Rozvoje turistických a kulturních cest a turistických produktů (architektonické a historické trasy, golf, stezky poznání a přírodních krás, propagace historického a kulturního dědictví v provincii Sassari a kraji Jižní Korsika); • Podpory marketingu turistických produktů a rozvoje společné klientské základny na obou ostrovech (propagace, marketing a prodej společných projektů spojením aktiv přímořské oblasti a vnitrozemí regionu, stejně jako propagací společného image obou ostrovů)

8

Kontakt: Préfecture de Corse, Secrétariat Général aux Affaires Corses Palais Lanrivy Cours Napoléon B.P. 401 F-20188 Ajaccio Cedex Tel.+33 4 95 29 00 00 Fax +33 4 95 21 19 10 Regione Autonoma della Sardegna/ Centro Regionale di Programmazione, Viale Trento 69 I-09123 Cagliari Tel. +39 70 6061 Fax +39 70 660110 Provincia di Sassari/ Amministrazione Provinciale Piazza d’Italia I-07100 Sassari Tel.+39 79 22 38 00 Fax +39 79 23 00 74 Program Interreg IIA č. 34 Haut-Corse/Provincia di Livorno (F/I) Turistika je hlavní oblastí spolupráce mezi Korsikou a provincií Livorno. V rámci programu Interreg je rozvoj turistiky podporován několika aktivitami, jako jsou např.: • Průzkum a analýza zaměřené na identifikaci marketingových strategií a rozvoj společných turistických produktů, jako je například co nejlepší využití přístavu (zlepšení přijetí v přístavních městech využívaných k rekreaci a zlepšení jejich zázemí, organizování námořní turistiky spolu s infrastrukturou a logistikou) nebo rozvoj starých center, jako jsou Bastia a Leghorn. Budou prováděny strukturální práce zaměřené jak na poskytování služeb turistickým agenturám, tak přímo turistům. Turistické agentury z obou regionů budou navíc podporovány, aby spolupracovaly na propagování a marketingu společných produktů. • Uzavírání partnerství mezi provozovateli turistických služeb při organizování společných akcí (přehlídky, výstavy atd.) • Zlepšení podmínek pro námořní dopravu, zvýšení její bezpečnosti a rozšíření nabídky služeb, které se k námořní dopravě vztahují, obzvláště pokud jde o požadavky týkající se vysokorychlostní námořní plavby a podstatného zvýšení rekreačního využívání lodí. Vzhledem k úzkému propojení mezi turistikou a kvalitou životního prostředí byla přijata různá opatření, která se týkají obou oblastí: • Metoda využívající geografické informační systémy pro vytváření turistických produktů a správu kulturního dědictví. Tato metoda spočívá ve vytváření turistických produktů, které jsou nejlépe přizpůsobeny specifickým podmínkám, a to nejenom z pohledu charakteru určité krajiny, ale také ročního období a motivace klientů. • Výzkumné práce a výměny zkušeností, které pomáhají při zpracování projektů na ochranu přímořského prostředí a efektivního využívání přírodních zdrojů. V případě přímořských parků jsou např. požadavky na ochranu a zachování tohoto prostředí uváděny v soulad s hospodářskými požadavky, zejména turistikou a přírodním dědictvím. V současné době se zakládá park Toskánské ostrovy. • Výměna zkušeností v oblasti protipožární prevence a prevence významnějších rizik. Kontakt: Service Régional pour les Affaires Corses, Préfecture de Région, Palais Lanrivy Cours Napoléon, F-80188 AJACCIO, Tel. +33 4 95 29 00 00, Fax +33 4 95 21 19 10 Regione Toscana/Giunta Regionale, Dipartimento Sviluppo Economico, Via di Novoli, 26, I50127- Firenze, Tel. +39 55 43 83 639, Fax+39 55 43 83 064

9

Program Interreg IIA č. 39 Irsko/Severní Irsko (IRL/UK) Po 25 letech násilí v regionu potřebuje oblast turistiky projít rozsáhlým rozvojem. Tato situace je považována za příčinu stavu, kdy je region, přes značné zdroje a potenciál pro rozvoj turistiky, jedním z nejméně rozvinutých turistických regionů v Irsku a Velké Británii. Turistické projekty získaly pod programem Interreg I z Evropského fondu pro regionální rozvoj 16 537 MECU (21,8% celkového příspěvku EU). Pod programem Interreg IIA je na turistiku (zvláštní opatření vycházející z Priorit regionálního rozvoje) určeno z Evropského fondu pro regionální rozvoj 17 MECU (10,84% celkového příspěvku EU). Toto opatření podporuje projekty, které rozvíjejí přírodní potenciál regionu a zkvalitňují ubytování a služby pro turisty. Větší důraz se klade na marketing a rozvoj kvalitních produktů a služeb. Fondy EU podporují přeshraniční marketingové kampaně a vytváření doplňkových turistických produktů a služeb, včetně dalšího rozvoje center kulturního dědictví a kulturních turistických akcí. Tyto činnosti jsou považovány za velice důležité při řešení problémů spojených se sezónním charakterem turistiky. Nabízejí také různorodé turistické produkty zaměřené především na přilákání turistů ze zámoří. Rozpočet: 615 000 Euro (£400 000) - celkové náklady Kontakt: Mr. Pat Collum, Fermanagh Tourist Information Centre, Wellington Road, Enniskillen, Co. Fermanagh, Tel: +44 28 66320121, Fax: +44 28 66325511

INFORMAČNÍ LISTY LACE : VYBRANÉ PROJEKTY Informační list III projektu LACE obsahuje informace o několika vzorových projektech realizovaných v oblasti turistiky. Shrnující informace o těchto projektech jsou uvedeny níže. Od pobřeží k pobřeží (F/UK) Tento projekt zahrnoval vytvoření společné strategie v oblasti turistiky pro regiony Boulognesur-Mer a Shepway District (Folkestone) – pobřežní oblasti na obou stranách Kanálu La Manche. Priority se soustředily na myšlenku prosazování tohoto přeshraničního regionu jako jednoho uceleného turistického cíle a na zlepšení zařízení pro přijímání turistů. District de Boulogne-sur-Mer 3 Bd Daunou BP 755 F-62321 Boulogne-Sur-Mer Tel: +33 3 21 10 36 36 Fax: +33 3 21 10 36 06 Shepway District Council Civic centre Castle Hill Avenue

10

Folkstone UK- Kent CT20 2QY Tel: +44 13 03 85 22 74 Fax: +44 13 03 85 25 02 Via Julia Augusta (A/I) Via Julia Augusta, historická římská cesta, spojující rakouský region Kärten a italský region Fruili Venezia, tvoří základ tohoto projektu, který se zaměřil na vytvoření společných marketingových strategií a propagaci kulturních zdrojů a uměleckých řemesel tohoto příhraničního regionu. Byla také vytvořena společná značka produktu. Kontakt: Regione Autonoma Friuli-Venezia Giutia Presidenza della Giunta Regionale Direzione Regionale degli Affari Comunitari e dei rapporti esterni Via S. Francesco 37 I-34132 Trieste Tel: +39 40 637872 Fax: +39 40 3775025 Egnatia (GR/AL) Projekt „Turistika Egnatia“ nabízí podrobné informace o turistických aktivitách na obou stranách řecko-albánské hranice. Cílem projektu bylo maximalizovat využití nových technologií pro rozvoj turistiky. Finální produkt obsahuje mapy, fotografie a texty vztahující se k regionu a využívá zvuku, obrazu a video záznamu. Kontakt: Egnatia Epirus Foundation 7A, Tzavella St. Ioannina GR- 45333 Tel:+30 651 723 15 Fax: +30 651 366 95

11

Příklady dalších projektů Příhraniční regiony EU a střední a východní Evropy mají bohaté zkušenosti s praktickou realizací přeshraničních turistických aktivit. Příklady několika vzorových projektů jsou uvedeny níže. Výzkum, studie, vytváření strategií „Pohraniční opevnění - místa přeshraničního setkávání“ (E/P) Tento projekt vede Nadace pro historické dědictví území Kastilie a León ve Španělsku ve spolupráci s partnery v celém regionu a v portugalském Centro region. Cílem tohoto projektu je vybudovat cestu, která bude spojovat opevnění postavená podél západní hranice provincií Salamanca a Centro region, přičemž město Rodrigo je zvoleno jako ústřední kontaktní a setkávací místo. Opevnění, strategicky rozmístěná podél hranice, sloužila v XVII. a XVIII. století jako obranné body. Očekává se, že stavba takové cesty zmnoží příležitosti pro kulturní i venkovskou turistiku v regionu, a tím vytvoří nová pracovní místa. Mnoho lidí nyní oblastí projíždí po hlavní státní dálnici. Očekává se, že by se díky tomuto projektu mohli v oblasti zastavit. Region také trpí sezónním charakterem turistiky, proto je cílem projektu stavět na celoroční turistice spojené s velkými městskými centry, jako jsou Cimbra, Lisabon, Valladolid a Madrid. Hlavní aktivity projektu jsou zaměřeny na: • • • • •

Vytvoření informačního centra na „Cestě opevnění“, které bude propojené s putovní výstavou; Systém značení cesty a přístupů k dalším památkám; Čištění a přípravu cesty samotné; Publikování propagačních a informačních materiálů; Navržení a vytištění společného loga, které bude používáno podél celé cesty a na odpovídajících publikacích.

Rozpočet: Kontakt:

420 000 EURO - celkové náklady; 315 000 EURO Interreg II Junta de Comunidades de Castilla y León, Plaza de Castilla y León 1, 47008 Valladolid, Tel +34 983 41 11 21, Fax +34 983 411269

Pohostinné Irsko – (IRL/NI) Tento program je zaměřen na 20 vedoucích představitelů oblasti turistiky ze Severního Irska a Irské republiky, kteří budou vybráni ze soukromého i veřejného sektoru. Program bude realizován jako pilotní projekt v Severo - západním regionu. Je navržen tak, aby vedoucím představitelům turistiky pomáhal ve třech rovinách: sektorové, organizační a individuální.

12

Klíčovým posláním programu je facilitace rozvoje strategického plánování v oblasti turistiky. Mezi nejdůležitější cíle patří: • • •

Podporovat a facilitovat rozvoj strategického plánování pro skupinu tvořící na přeshraničním základě jeden celek; Podporovat rozvoj efektivních strategií pro každou z organizací reprezentovaných účastníky; Zvýšit kvalifikaci účastníků v oblasti řízení strategického rozvoje jejich organizací ve vztahu k turistice;

Program bude obsahovat několik klíčových doplňkových prvků, které byly navrženy za účelem maximalizace efektu učebních postupů a výměny nejlepších praktických zkušeností, jako je např. analýza potřeb, pobytové workshopy, budování týmu a setkávání s trenéry. Program bude zajišťován specialisty na rozvoj managementu a turistiky, kteří mají odpovídající odborné znalosti a zkušenosti a kteří jsou zapojeni do specializovaných odborných sítí. Výsledky zahrnují vytvoření strategického Plánu rozvoje turistiky pro Severo-západní region; vytvoření strategického plánu pro každou zúčastněnou organizaci a zvýšení vědomostí a kvalifikace jednotlivců. Rozpočet: Kontakt:

200 000 EURO - celkové náklady Joy Allen, Economic Co-operation Programme, 7 Botanic Avenue, Belfast – BT7 1JG, Tel +44 1232 321 462, +44 1232 247522, [email protected] Vytvoření a integrace turistické struktury

Cyklistická stezka Ledňáček - (IRL/NI) Tento inovativní projekt nabízí cyklistickou stezku, která vede příhraničními oblastmi Fermanagh, Leitrim, Cavan a Monaghan a je první stezkou tohoto druhu v regionu. Stezka zahrnuje několik tras, které berou v úvahu všechny stupně zdatnosti - od nezkušených cyklistů a rodin po cyklisty zkušené a fyzicky zdatné. Byly vytvořeny tři typy tras: běžná trasa, trasa pro aktivní cyklisty a trasa pro náročné. Pro čtyřčlenné a početnější skupiny mohou být trasy přizpůsobeny tak, aby vyhovovaly jejich specifickým potřebám. Protože je Stezka Ledňáčka první dálkovou cyklistickou stezkou v Irsku, byla zvolena speciálně tak, aby nabízela ve svém okolí množství dalších doplňkových aktivit - ať už neformálně, nebo jako součást plánovaného programu. Jedná se např. o plavbu na kánoi nebo kajaku, umění a řemesla, horskou turistiku, vodní lyžování a jízdu na koni. Základní část stezky vede oblastí jezer v kraji Fermanagh a Leitrim, okolo jezer a ostrovů, řek a potoků, lesnatou krajinou a venkovskými parky. Projekt byl zahájen v dubnu 1998 a doprovázelo ho vydání mapy stezky a průvodní brožury. Turistická rada Severního Irska a Rada Failte odsouhlasila, že většina ubytovacích zařízení podél Stezky Ledňáčka bude nabízet služby typu Bed & Breakfast (nocleh se snídaní). To však lze uzpůsobit různým potřebám a nabízet služby na úrovni hotelů, ubytoven nebo luxusního ubytování v soukromí. Stezka je plně značená a vede po cestách, kudy nejezdí motorová vozidla.

13

Výsledky zahrnují viditelné zvýšení počtu cykloturistů, kteří navštěvují region v rámci turistických zájezdů, týdenních dovolených a víkendových pobytů. Rozpočet: Kontakt:

507 895 EURO - celkové náklady Pat Collum, Fermanagh Tourist Information Centre, Wellington Road, Enniskillen, Co. Fermanagh, Tel 01365-320121, Fax 01365-325511

Spojení pomocí přívozu (D/CZ) Zřízení přívozu mezi obcí Schöna v Sasku (D) a obcemi Herrnskretschen/Hřensko v Čechách (CZ) obnovuje přechod, který byl uzavřen s rozdělením Evropy v roce 1945. Předtím bylo spojení provozováno po dobu 600 let. Vycházeje z principiálního otevření hraničního přechodu pro pěší v roce 1994 představuje projekt pokračování politiky otvírání hranic realizované oběma zeměmi. Přívoz přes Labe je spojovacím článkem přeshraniční turistické stezky, jejíž propojení bylo umožněno vybudováním přistávacích mol a zakoupením plavidla. Turisté profitují z projektu od roku 1997. Během pouhého 1,5 roku od uvedení do provozu použilo přívoz, který je v provozu denně a po celý den, více než půl miliónu cestujících. Projekt je součástí většího konceptu, který hodlá atraktivní hraniční území turisticky využít. Od roku 1994 bylo se saskou účastí vytvořeno celkem 28 turistických stezek. 29. turistická / cyklistická stezka, která je plánována pro další úsek Labe, bude součástí kontinentální cyklistické trasy z Hamburgu přes Drážďany do Prahy. náklady: kontakt:

EURO 770,000; 75 % z EFRE Euroregion Elbe/Labe, Kommunalgemeinschaft Euroregion, Oberes Elbtal/Osterzgebirge e.V., Emil-Schlegel-Str. 11, D – 01796 Pirna, Tel +49 3501 52 00 13, Fax +49 3501 52 74 57

Obnova vesnice (D/CZ) Rekreační obec Oybin (D) se nachází bezprostředně na hranici s Českou republikou a má 1.700 obyvatel. Vzhledem ke své atraktivní poloze je považována za perlu Žitavské pahorkatiny a tudíž přitahuje turisty z nedalekých Drážďan (D) a z českého příhraničí. Dva stavební koncepty mají napomoci kvalitativnímu zlepšení cest uvnitř obce a jejímu napojení na hranici a obec lépe zpřístupnit. Jako první bude rozšířena síť komunikací pro pěší a pro dopravu, a sice rozšířením hlavní ulice, zřízením parkovišť pro turisty a nových chodníků. Opatření je plánováno pro období od června 1999 do listopadu 2000. Za druhé je plánována renaturalizace říčky Goldbach, která je dnes ještě kanalizována. Její odlehčení a vrácení do původního koryta je doplněno cestami pro pěší. Tato opatření nejen zvýší turistickou atraktivitu obce, nýbrž i zkrátí vzdálenosti. Renaturalizace říčky snad povede i k obnově lužní krajiny. S oběma opatřeními je spojeno lepší napojení na hraniční přechody a na přeshraniční turistické stezky. náklady: kontakt:

EURO 2,717,523; EFRE 66,3% Gemeinde Oybin, Freilichgrathstr. 8, D – 02797 Oybin, Tel +49 35844 70224

14

Sítě/struktury spolupráce mezi provozovateli turistických služeb Spolupráce mezi Regionální turistickou federací regionu Languedoc-Roussillon a oblastí Garrotxa (F/E) Na území oblasti Garrotxa na severovýchodě Katalánska (Španělsko) se rozkládá přírodní park známý jako Sopečná zóna Garrotxa se 40 sopkami. Park poprvé navázal kontakty se sousední Francouzskou turistickou federací v roce 1995. Od té doby Iterreg pomohl prohloubit partnerství mezi těmito dvěma organizacemi. Hlavní důvody spolupráce jsou: • • •

Společný přístup na nedaleké turistické trhy v Barceloně, Montpellier a Toulouse; Vytvoření společného turistického produktu; Výměna osvědčených zkušeností a odborných znalostí.

Národní park založil v roce 1996 turistickou asociaci, která vychází z principů udržitelného rozvoje. Jejím cílem je propagace a organizování turistiky v oblasti Garrotxa. Mezi partnery v rámci asociace patří 21 samosprávných měst a obcí oblasti, Hospodářská rada Garrotxa, přírodní park, obchodní komora a představitelé všech soukromých firem a organizací, které v oblasti provozují turistické služby - hotely, restaurace, kempy, ubytování na venkově, firmy zaměřené na aktivity volného času provozované v přírodě, atd. Firmy platí příspěvek asociaci, která má svůj rozpočet a roční program činností. Mezi výstupy asociace patří časopis „Sousedící turistika“, který byl vydán v roce 1996 a 1998 společně s Turistickou federací regionu Languedoc-Roussillon ve francouzštině a katalánštině. Obě organizace se také společně účastnily obchodních veletrhů v Barceloně, Montpelier a Olotu. V roce 1997 zorganizovala Garrotxa seminář o trvale udržitelné turistice, na který byli pozváni partneři z Francie. Oba regiony se také společně zúčastnily dvou komunitních iniciativ - programů LEADER a ADAPT. Turistické asociaci území Garrotxa se podařilo přivést za jeden stůl partnery z veřejného a soukromého sektoru, kteří společně vytvořili strategii pro celou oblast. Ve spojení s prohlubujícími se vztahy s francouzským partnerem jsou podmínky pro rozvoj přeshraniční turistiky velice příznivé. Rozpočet: Kontakt:

Generalitat de Cataluña, Plaça de Sant Jaume 2, 08002 Barcelona, Tel +34 93 4024600, Fax +34 933024631

15

Společný marketing a propagace Severozápadní cesta (IRL/NI) Cílem této na turistiku zaměřené iniciativy, která vznikla v roce 1989, bylo rozvinout turistickou dopravu podél trasy vytyčené napříč okresy Armagh, Dungannon, Omagh a Strabane. V roce 1992 byl projekt rozšířen i za hranice, takže trasa nyní vede z Dublinu do North Donegalu a její délka je okolo 240 km. Ze strategického hlediska je hlavním cílem využití jména trasy jako značky spojující turistické zajímavosti, města a zařízení, která dříve turisté nevnímali jako cíl svých prázdninových cest. Dublin a Donegal na obou koncích trasy jsou již dobře zavedenými produkty, takže příhraniční regiony, které leží mezi nimi, zmaximalizují své vlastní produkty tím, že budou lákat návštěvníky, aby trasu používali ke svým cestám a aby se zastavili i v jejich regionu. Marketingové cíle jsou uvedeny níže: • • • •

Pokračovat v budování povědomí o Severozápadní cestě a propagovat její užívání jako turistické trasy z Dublinu do Donegalu; Během tří následujících let maximalizovat turistické výdaje podél Severozápadní cesty, aby bylo dosaženo zvýšení příjmů z turistiky; Podpořit účast a aktivní zapojení soukromého sektoru při poskytování, propagaci a marketingu svých produktů; Využít intenzivněji zacílený marketing upozorňující na novou nabídku produktů k proniknutí na trhy, které byly již pro Severozápadní cestu identifikovány.

Tato marketingová skupina propaguje turistickou trasu vedoucí z Dublinu přes Severní Irsko do Donegalu. Skupina používá výrazné turistické produkty sdílené oběma zeměmi, aby uvedla na trh Severozápadní cestu. Hlavním cílem je zvýšit povědomí o značce a zvýšit počet turistů v oblasti. Mezi výstupy patří: • Marketingový manažer provedl kompletní změnu značky trasy a vytvořil sadu turistických informací o ubytování, zajímavostech a aktivitách s trasou spojených. Sada obsahuje i mapu trasy. • Zajištěné komerční sponzorování dotisku turistické mapy. Spojení se společností Texaco vyústilo do uvedení reklamních článků v irském celorepublikovém tisku a webových stránek na Texaco Web Site. Bylo zajištěno natočení 20 dílů seriálu BBC podél trasy. Seriál bude uveden na stanici BBC 2. Cestovní agentura McNamera Tours, Murphy Travel využila Severozápadní cestu k vytvoření produktu nabízejícího aktivní dovolenou pro turisty se speciálními zájmy. Velký německý provozovatel turistických zájezdů použil Severozápadní cestu jako nabídku rozesílanou v hromadných poštovních zásilkách, ve kterých propagoval cesty za poznáním dědictví křesťanství podél trasy Severozápadní cesty. Společná propagace, do které se zapojila skupina Sperrin Tourism, Christian Heritage Ireland, Ulster American Folk Park a skupina Dun Laoighaire 1500 Rozpočet: Kontakt:

430 000 EURO - celkové náklady Ann-Marie McSorley, The North West Passage, 1 Market Street, Omagh, Co. Tyrone BT78 1EE, Tel/Fax +44 1662 250033

16

Turistická mapa oblasti Galicia/Norte (E/P)) Celkovým cílem tohoto projektu je propagace společných turistických produktů v příhraničním regionu prostřednictvím společné marketingové a propagační strategie, která zahrnuje návrh a výrobu turistické mapy oblasti Galicia/Norte upozorňující na zdroje, turistické produkty a turistické stezky - včetně Santiaga de Compostela -, trasy zaměřené tematicky na víno, umění, životní prostředí a kulturní dědictví. Management projektu zajišťuje Pracovní společenství Galicia/Norte, které těsně spolupracuje s jednou turistickou organizací v každém regionu. První vydání mapy mělo 100 000 výtisků, přičemž celý náklad byl již rozdistribuován. Mapa byla vydána v galicijské, španělské, portugalské, anglické a německé mutaci. V současné době se připravuje změněné a přepracované vydání, které bude k dispozici i ve francouzštině a italštině. Rozpočet: Kontakty:

21 750 EURO - Interreg II TURGALICIA, Estrada de Santiago-Noia, Km 3, E- 15896 Santaigo de Compostela, Tel +34 981 542500, Fax +34 981 537588, [email protected] ADETUR, Praca D.Joao I, 24-4 Dt., P-4000 Porto, Tel +351 22 3393550, Fax +351 22 3393559, [email protected] Comunidad de Trabajo Galicia/Norte de Portugal, Rua dos Feans no 5 baixo, E-15706 Santiago de Compostela, Tel +34 981 541024, Fax +34 981 541011, [email protected]

Centra turistických služeb a počítačové informační sítě (PL/LT) Projekt podporovaný v rámci programu Phare Credo má za cíl zlepšit přístup k informacím o turistických produktech a přírodních zajímavostech v přeshraničním regionu. Bude vytvořena digitalizovaná turistická informační síť, která bude k dispozici v polštině, angličtině a němčině. Síť bude obsahovat 20 „informačních kiosků“, které mají být nainstalovány s odpovídajícím vybavením. Navíc bude o systému publikována brožura a propagační materiály, včetně CD ROMů a videa o turistických zajímavostech v přeshraničním regionu. Projekt obsahuje následující komponenty: •

•

•

Vytvoření sítě center turistických služeb: dohoda o umístění a naplánování dvaceti digitalizovaných informačních kiosků; výběrová řízení na instalaci a vybavení kiosků; vytvoření, adaptace nebo nákup digitalizovaných informačních kiosků; nákup hardwarového a softwarového vybavení pro centra turistických služeb; Příprava softwaru a databází: adaptace existujícího softwaru, instalace a testování nového softwaru; shromažďování informací a jejich zachycení v databázích; výběr a příprava fotodokumentace pro účely databází a dalších propagačních materiálů (brožury, CD ROMy, videa); překlad informací do cizích jazyků; Semináře, výcviky a příprava propagačních materiálů (organizace dvou seminářů v přeshraničních oblastech; organizace čtyř pětidenních bloků týkajících se obsluhy systému pro zaměstnance center turistických služeb; příprava brožury o informačním systému;

17

příprava propagačních materiálů (CD ROMů a videa o turistických zajímavostech v přeshraničním regionu na základě informací dostupných v informačním systému). Rozpočet:

311 800 EURO - celkové náklady; 246 700 EURO - grant Phare

Kontakt:

Elzbieta Dorota Niedziejko, Suwalska Izba Rolniczo-Turystyczna, 16-400 Suwalki, ul. Koœciuszki 45, Tel + 48 8756 65872, [email protected]

Vytváření produktů/služeb přeshraniční turistiky Jezdectví a hypoturistika (A/SLO) Štýrsko se svými více než 13000 koňmi disponuje značným potenciálem, který je možno využít pro regionální turistiku. Na druhé straně nabízí přírodní a kulturní krajina rámcové podmínky, které jsou z hlediska volného času velmi cenné. Proto bylo již počátkem roku 1998 zahájeno budování jezdeckých stezek, které by měly při dokončení na jaře 2000 dosáhnout celkové délky asi 1000 km a být tak největšími svého druhu v Evropě. Stezky vychází ze dvou původně vzájemně nezávislých turistických tras ve východním a jižním Štýrsku. Konkrétní opatření spočívala nejprve ve smluvním zajištění a ve vybudování kooperací mezi jízdárnami, hotely, gastronomickými a zemědělskými podniky. Poté byla zřízena orientační síť a síť značek doplněná mapami. Podkladem pro tržní uplatnění bylo organizování celkových paketů, v rámci kterých poskytují a slaďují své služby všechny zúčastněné podniky. S tím souvisí také vypracování konceptu, na jehož základě jsou organizovány akce na téma „Vše o vínu“. náklady: kontakt:

EURO 60,175; 70% z Interreg IIa Landesfachverband Reiten & Fahren, Glacisstr. 69/1, A – 8010 Graz, Tel +43 3463 4950, Fax +43 3463 5950

Letní turistika v oblasti Skanland (DK/SE) Celkovým cílem tohoto projektu je využití rozsáhlých vědomostí v oblasti zimní turistiky při vytváření koncepce pro letní turistickou sezónu. Projekt chce do prosince 2000 poskytnout místním úřadům v Engerdalu, Alvdalenu, Malungu, Torsby a Trysilu kapacitu 145 000 nových lůžek pro letní ubytování, a tím také vytvořit 78 nových celoročních pracovních míst. Projekt Skanland má být hybnou silou při práci na dosažení ročního nárůstu v počtu letní ubytovací kapacity o nejméně 10%. Odhaduje se, že to povede k vytvoření 150 nových celoročních pracovních míst do roku 2 002. Projekt se skládá ze tří částí: (1) zlepšení managementu a marketingu (2) plánování v oblasti kultury, životního prostředí a vytváření produktů a (3) rozvoje lidských zdrojů.. Rozpočet: Kontakt:

730 000 EURO - celkové náklady Mats Edvardsson, Skanland ek. Förening, Sweden, Tel +46 280 88 954

18

„Livonské perly“ Rozvoj potenciálu samosprávných obcí (ES/LV)

estonských

a

lotyšských

příhraničních

Projekt podporovaný v rámci programu Phare Credo založí moderní síť turistických tras v oblasti historické Livonie rozkládající se v regionu Jižní Estonsko/Severní Lotyšsko, která zaručí lepší přístupnost přírodních a kulturních památek regionu a přispěje k rozvoji turistiky v rámci celé oblasti. Projekt zahrnuje plánování, přípravu a realizaci společných přeshraničních turistických tras. Navíc dojde k dalšímu rozvoji rekreačních středisek v příhraničním regionu a k jejich napojení na rekreační síť místních měst a vesnic. Zároveň bude zajištěna úzká spolupráce mezi místními úřady a zaměstnavateli. Bude vytvořeno společné centrum pro projekty týkající se správy rekreace a rozvoje turistiky. Projekt zahrnuje následující kroky: •

• • •

Systematické mapování turistického potenciálu: identifikace neatraktivnějších a nejefektivnějších míst pro síť tras a rekreačních center, včetně zhodnocení jednotlivých míst, přírodních zdrojů, silnic, komunikací, míst pro odpočinek a občerstvení, personálního zajištění, služeb, doplňkových aktivit, plánů regionálního rozvoje atd. Mapování turistického potenciálu s použitím metod systémové analýzy. Soutěž „Turistické trasy v mém okolí“: organizace série soutěží pro žáky škol o nejkrásnějších a nejzdravějších místech a trasách v jejich okolí viděných jejich vlastníma očima. Série výcvikových seminářů v Estonsku a Lotyšsku pro zaměstnance informačních center, místních firem podnikajících v oblasti cestovního ruchu a partnery projektu/pracovní skupiny na téma mapování potenciálních cílových trhů v oblasti turistiky. Další aktivity zahrnují systematické hodnocení turistických zajímavostí a průzkum trhu v oblastech, kterými se projekt zabývá; projektování turistických tras a zájezdů; projektování sítě turistických center a tras; mezinárodní konferenci o příhraniční turistice; navržení a publikování Lotyšského turistického atlasu.

Rozpočet: Kontakt:

110 728 EURO - celkové náklady; 49 999 EURO - grant Phare Toivo Poldma, Helme Local Authority, 20 Tartu Street, Torva 68606, Estonia, Tel +372 76 33 332, [email protected]

LACE1566 final

19

KAPITOLA C.5: ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Přehled Tato kapitola je věnována přeshraniční spolupráci v oblasti životního prostředí. Zabývá se hlavními problémy, které jsou důsledkem dřívější péče o životní prostředí v příhraničních regionech a uvádí nejrůznější typy aktivit, na kterých příhraniční regiony spolupracují. Patří sem výzkum, plánovací činnosti a kontrola znečištění, očistné ekologické akce, racionální využívání energie, vývoj strategií a zařízení na zpracování odpadu a recyklace. Hlavní body •

Otázky/problémy životního prostředí mají v podstatě přeshraniční charakter (např. znečištění ovzduší, řek) a je možné je účinně řešit pouze na přeshraničním základě;

•

Úspěšný a trvale udržitelný rozvoj příhraničních regionů vyžaduje integraci zájmů životního prostředí do nejrůznějších aspektů politiky přeshraničního rozvoje (ekonomika, turistika, technická infrastruktura atd.);

•

Vytváření povědomí o životním prostředí jako společném zdroji a řešení potenciálních konfliktů mezi hospodářským rozvojem a životním prostředím je obzvláště důležité v příhraničních regionech zemí střední Evropy a v příhraničních regionech zemí EU zahrnutých do Cíle I;

•

Řešení problémů poškozování životního prostředí a rozvoj nových přeshraničních přístupů (včetně výzkumu, vybavenosti, služeb a struktur), které by zabránily vzniku takových problémů v budoucnu, je naléhavým úkolem pro některé příhraniční regiony.

Příklady Přehraniční projekt mezi chráněnými oblastmi (E/P) Přeshraniční mezinárodní přírodní park (E/P) Sicherstellung der Wasserversorgung (A/SLO) Krušné hory - obnova lesních porostů (CZ/D) Projekt Pskovské jezero (EST/RF) Obnova poškozených lesních oblastí (D/A) Společná úprava odpadních vod, Rheinland-Pfalz-Saarland-Lorraine, (D/F/LUX) Krompach – odpadní vody a zásobování pitnou vodou (CZ/D) Společná opatření na ochranu proti lesním požárům (D/PL) Plánování a úprava lesních ekosystémů (E/P) Mezinárodní mořská rezervace (F/I) Přeshraniční vzdělávání v oblasti životního prostředí moře (F/UK) Databáze pro založení Ekologického centra v Stanca Costesti (RO/MOL) a vybrané příklady z Informačního listu III projektu LACE

1

PŘEHLED 1.

• Hospodářský rozvoj: politika a aktivity týkající se hospodářského rozvoje se musí soustředit na udržitelné využívání přírodních zdrojů; musí také zajistit, aby průmyslové a výrobní aktivity nepoškozovaly přírodní prostředí ani ekologickou rovnováhu oblasti. Kvalita životního prostředí je důležitým faktorem atraktivity regionu pro nové investice a hospodářské aktivity založené na sektoru služeb, využívání „čistých technologií“, rozvoji trhu a marketingu regionálních výrobků (obzvláště potravin a produktů místních řemesel), stejně jako průmyslových odvětvích nových služeb v oblasti turistiky a využívání volného času. Vysoce kvalitní životní prostředí pomáhá vytvářet z příhraničních regionů atraktivní oblasti, do kterých lidé přicházejí za bydlením a prací, kde se usazují a kam se vracejí jako návštěvníci. • Rozvoj turistiky: vysoce kvalitní životní prostředí (čisté a atraktivní) je vždy důležitým faktorem pro rozvoj a udržení turistiky v příhraničních regionech. • Otázky spojené s trhem práce: vytváření a udržování vysoce kvalitního životního prostředí vyžaduje specifické dovednosti a know-how v oblastech, jako je péče o životní prostředí, recyklace a management turistických projektů šetrných k životnímu prostředí. • Rozvoj technické infrastruktury: požadavky, které EU klade při hodnocení větších projektů rozvoje technické infrastruktury na zhodnocení jejich dopadu na životní prostředí, ukazují, jak důležitá je prevence negativních vlivů takovýchto projektů na přírodní prostředí. Pečlivé plánování by mělo přispět k omezení dopravních zácep a znečištění a k úsporám energie. Díky němu by rozvoj infrastruktury

Kontext

Životní prostředí má přímý vztah k hospodářskému rozvoji regionů a je z obecného hlediska důležitou oblastí aktivit v přeshraničních regionech - obzvláště ve venkovských příhraničních oblastech. Kvalita životního prostředí regionu (voda, vzduch, fyzická povaha krajiny, stavby a infrastruktura) je klíčovým aspektem kvality života jeho obyvatel a má stále větší vliv na potenciál rozvoje nových hospodářských činností a zaměstnanosti. Důraz, který politika klade na prosazování udržitelných forem rozvoje v oblasti turistiky a hospodářské činnosti, zahrnuje snahu o omezení činností, které poškozují životní prostředí a přírodní zdroje, stejně jako snahu o prosazování aktivit, které mají na životní prostředí pozitivní dopad. Je třeba, aby péče o životní prostředí v příhraničních regionech a jeho zkvalitnění probíhaly v kontextu přeshraniční spolupráce, který umožní efektivní řešení problémů ovlivňujících region jako celek a prosazování úspěšných přístupů založených na principu udržitelného rozvoje. Prosazování udržitelného rozvoje vyjadřuje rostoucí porozumění pro nutnost integrace otázek životního prostředí do regionálního plánování a rozvoje. Tyto otázky se stávají přirozenou oblastí přeshraniční spolupráce, protože problémy spojené se životním prostředím, jako je např. znečištění vzduchu a říčních toků a důsledky budování větších projektů v oblasti infrastruktury, nelze v příhraničních regionech vymezit státními hranicemi. Péče o životní prostředí a jeho ochrana ovlivňují ostatní aspekty rozvoje přeshraničních regionů, a proto musí být do tohoto rozvoje integrovány, a to obzvláště v následujících oblastech:

2

neměl poškozovat atraktivní scenérie, krajinné prvky a ekosystémy (např. nevhodnými typy staveb a silnic v ekologicky citlivých oblastech, atd.) 2. Typické problémy v příhraničních/přeshraničních regionech

•

Charakteristickým rysem venkovských přeshraničních regionů je relativně neporušené přírodní prostředí, což je dáno jejich poměrně nízkou úrovní hospodářské aktivity. Některé z nich, např. oblasti na mořském pobřeží, ale mohou stát tváří v tvář problémům způsobeným masovou turistikou; jiné příhraniční regiony procházející poklesem průmyslové činnosti jsou vystaveny problémům průmyslového znečištění (ovzduší, říční toky) a chátrání staveb. Mezi hlavní úkoly patří hledání způsobů, jak chránit a udržovat přírodní prostředí, jak napravovat škody způsobené na životním prostředí a zároveň podporovat hospodářský rozvoj. Různorodost problémů, se kterými se jednotlivé přeshraniční regiony setkávají, závisí na fyzických charakteristikách a druhu hospodářské činnosti prováděné na obou stranách hranice (např. zemědělství, průmysl, turistika atd.) Přeshraniční regiony se také potýkají s problémem spojeným s vytvářením a rozvíjením strategií a činností, které mohou být v rozporu s národními prioritami sousedního státu, nebo je v dostatečné míře neodrážejí. Hlavní problémy přeshraničních regionů v oblasti životního prostředí jsou: • potenciální rozpory mezi strategiemi a aktivitami hospodářského rozvoje (např. přilákání nových průmyslových závodů, některá primární průmyslová odvětví, která mohou způsobit znečištění životního prostředí) a ochranou životního prostředí v regionech, které „zaostávají“ v rozvoji; • v regionech, ve kterých dochází k úpadku průmyslu, řešení problémů týkajících se znečištění přírodního

•

•

•

3

prostředí průmyslovým odpadem a chátrání průmyslových budov a objektů, což dále vede ke špatnému „image“ regionu a potížím s přiváděním investic prostřednictvím nových hospodářských podniků a turistiky; v případě příhraničních regionů na hranicích středoevropských zemí s jinými zeměmi střední a východní Evropy nebo s členskými zeměmi EU, mnohostranné problémy týkající se přeshraničního znečištění životního prostředí, správy přírodních zdrojů atd., které se dotýkají především řek a jezer překračujících hranice; ve specifické oblasti problémů způsobených rozporem mezi životním prostředím a turistikou může mezi hrozby patřit: přelidnění, ke kterému dochází vždy, když počet lidí v určitém místě nebo lokalitě přesáhne kapacitu oblasti; dopravní zácpy a znečištění způsobené velkým počtem turistů cestujících do oblasti automobily; fyzické škody, které turisté způsobují na přírodním a kulturním dědictví. Turistická zařízení mohou také ovlivnit charakter historického místa nebo malého města; nedostatky v infrastruktuře, zařízeních a službách nebo jejich nerovnoměrný rozvoj ve vztahu k efektivní a hospodárné likvidaci odpadu (průmyslový odpad, zemědělský odpad a odpad z domácností); nerovnoměrný rozvoj je způsoben nedostatečnými investicemi do nových typů zařízení a technologií, které by odpovídajícím způsobem reagovaly na vzrůstající a měnící se nároky kladené na likvidaci odpadů. Typické nehospodárné řešení spočívá v budování samostatných zařízení na zpracování odpadů na obou stranách hranice místo společných zařízení, která by řešila společné potřeby a problémy; problémy s poškozením životního prostředí způsobené neefektivním a

neúspěšným řešením znečištění (průmyslového, zemědělského) v minulosti. Problémy se týkají především vnějších hranic EU, obzvláště oblastí na hranicích s průmyslovými regiony střední a východní Evropy; • nedostatek informací a špatné předávání informací o zdrojích v životním prostředí a problémech v přeshraničních regionech, které by zde mohly sloužit jako základ pro rozvoj strategií, plánování a implementaci jak nápravných, tak preventivních opatření; • nedostatek technického know-how, kvalifikace, zdrojů a specializovaných institucí a technologií, které by v přeshraničních regionech řešily problémy spojené s poškozeným životním prostředím, které by monitorovaly ochranu životního prostředí a zajišťovaly její kontrolu a které by mezi lidmi, podniky a institucemi v přeshraničním regionu vytvářely povědomí o otázkách životního prostředí - tzn. vytváření povědomí o životním prostředí jako o společném zdroji přeshraničního regionu - a které by prosazovaly integraci péče o životní prostředí a koncepce udržitelného rozvoje do širokého spektra prováděných rozvojových aktivit; • nedostatečná znalost struktur, plánování, omezení a postupů týkajících se životního prostředí na obou stranách hranice.

hrozeb. Zvažování efektivity staví do popředí potřebu strategického přístupu založeného na hodnocení problémů a potenciálu, identifikaci přeshraničních priorit a přijetí dlouhodobé perspektivy rozvoje. Je klíčové zajistit, aby aspekty životního prostředí byly integrovány do rozhodování o rozvojových projektech a jejich správy. Vzájemná provázanost turistiky a životního prostředí byla tématem výroční konference LACE v roce 1999 v Joensuu ve Finsku. Zde se jednalo o strategiích zaměřených na sladění rozvojových příležitostí turistiky se zájmy v oblasti životního prostředí a zemědělství. Zkušenosti z přeshraničních regionů, které se konference zúčastnily, ukázaly přínos, který má prosazování měkké turistiky šetrné k životnímu prostředí pro zkvalitňování a ochranu přírodního prostředí, přičemž zároveň poskytuje důležité rozvojové příležitosti. Protože většina problémů spojených se životním prostředím a ekologií má přeshraniční dopad, vyžaduje i jejich řešení přeshraniční spolupráci. Hlavní typy aktivit v oblasti životního prostředí jsou: • aktivity zaměřující se na řešení stávajících problémů, včetně likvidace znečištění; může jít o aktivity malého rozsahu (např. úklid neupravených míst, pláží atd.), nebo aktivity které zahrnují větší projekty (např. likvidace silného znečištění vodních toků, řešení vážných problémů spojených se znečištěním ovzduší); odstranění chátrajících objektů včetně nalezení nového využití pro staré průmyslové objekty a budovy; řešení následků neadekvátní likvidace odpadů a jejich ukládání. Tato kategorie aktivit má v případě příhraničních regionů zemí střední a východní Evropy vysokou prioritu; • aktivity zabývající se vývojem nových postupů při řešení přeshraničních problémů životního prostředí a jeho

3. Typy aktivit prosazujících přeshraniční spolupráci Je třeba, aby strategie a aktivity v příhraničních a přeshraničních regionech uznaly vzájemnou souvislost mezi životním prostředím a hospodářským rozvojem a dalšími aktivitami, jako je turistika a její rozvoj. Společně dohodnutá strategie je tedy životně důležitá pro maximalizaci příležitostí a minimalizaci

4

ochrany, udržování a zkvalitňování. Ty zahrnují široké spektrum činností na různých úrovních, včetně studií hodnotících stávající podmínky a zdroje, vzdělávání v oblasti životního prostředí, zvyšování povědomí o této oblasti, informací podávaných na školách, v podnicích a v místních organizacích a informování nejširší veřejnosti, pilotních projektů, které se uskutečňují v podnicích a jiných organizacích a týkají se ochrany životního prostředí, likvidace odpadů, úspor energie atd., vývoje nových výrobních technologií a výrobků, které jsou šetrné k životnímu prostředí, propagačních aktivit zaměřených na omezení opadů a nalezení nových způsobů jejich recyklace, specifických ekologických aktivit týkajících se zachování ohrožených druhů rostlin a

zvířat, společného plánování a koordinace služeb zabývajících se případy náhlého ohrožení (např. povodněmi). Efektivitu bude podporovat strategický přístup realizovaný na přeshraničním základě, který bude zaměřený na péči o životní prostředí - představující společný zdroj - a jeho ochranu a na podporu aktivit přispívajících k naplňování cílů strategie. Její součástí bude: prosazování přístupů, které budou zahrnovat zájmy týkající se životního prostředí do ostatních oblastí politiky; aktivní podpora širokého využití udržitelných forem rozvoje prostřednictvím informování; zvyšování povědomí o otázkách životního prostředí; vzdělávání; výcvik; technická pomoc a monitorování.

5

INFORMAČNÍ LISTY LACE: VYBRANÉ PROGRAMY Mnoho programů Interreg II A zahrnuje jako jednu z priorit také životní prostředí. Následující část uvádí shrnutí vybraných programů. Podrobnější informace jsou k dispozici v Informačním listu III projektu LACE. Program Interreg IIA č. 10 Storstrøm-Ostholstein-Lübeck (DK/D) Tento přeshraniční region překračuje námořní hranici mezi Dánskem a Německem. Program Interreg II A specifikuje šest priorit, mezi nimiž je i životní prostředí. Jedna desetina příspěvku EU na program je vyhrazena pro tuto prioritu. Přeshraniční vzdělávací projekt „Kvalita a péče o životní prostředí v malých a středních podnicích“ se zaměřuje na zemědělský sektor, pěstitelské školky a potravinářský průmysl. Skládá se ze seminářů pro širší skupinu malých a středních podniků a následné podpory se zvláštním důrazem na marketing kvality a systémů péče o životní prostředí. Evropské standardy a předpisy, které se týkají kvality managementu, péče o životní prostředí, ekoauditů atd. nabývají na stále větší důležitosti ve všech oblastech ekonomiky. Tento vzdělávací projekt pro malé a střední podniky má poskytnout podnikům know-how v oblasti kvality a péče o životní prostředí. Projekt řídí společná přeshraniční skupina pro spolupráci (Grön-Center Storstrøm a Technikzentrum Lübeck). Očekává se, že tato spolupráce v dlouhodobé perspektivě přispěje k založení Centra pro kvalitu a péči o životní prostředí v oblasti Baltského moře. Kontakt: Storstrøms Erhvervscenter, Marienbergvej 80, DK-4760 Vordingborg. Tel: +45 55 34 01 55, Fax: +45 55 34 03 55. Entwicklungsgesellschaft Ostholstein mbh, Röntgenstrasse 1, D-23701 Eutin, Tel: +49 4521 80810, Fax: +49 4521 80811.

Program Interreg IIA č. 17 Německo-Lucembursko (D/L) Jedním z důležitých obecných cílů tohoto programu Interreg II, který úzce souvisí s prostorovou strukturou oblasti, je potřeba udržitelného rozvoje. Z tohoto důvodu hraje v programu důležitou roli turistika a otázky životního prostředí (měkká turistika). Z přeshraničního pohledu patří mezi priority odstranění znečištění říčních toků a přírodní parky. Opatření programu jsou také zaměřená na zachování a obnovu přírodního prostředí, pokud bylo poškozeno průmyslovou činností, turistikou a intenzivním zemědělstvím. Příklady takových projektů jsou: ! stavba společných zařízení na čištění a úpravu vod; ! náhrada rychle rostoucích jehličnatých lesů lesy smíšenými při současném respektování přírodních podmínek a podmínek jejich růstu.

6

Kontakt: Ministère de l’Aménagement du Territoire, 18, Montée de la Pétrusse, L-2946 Luxembourg, Tel. +352 478 69 15, Fax +352 40 89 70 Ministerium für Wirtschaft und Finanzen, Am Stadtgraben 6-8, D-66111 Saarbrücken Tel. +49 (0) 681 501 42 03, Fax +49 (0) 681 501 42 93 Ministerium für Wirtschaft, Verkehr, Landwirtschaft und Weinbau, Stiftsstrasse 9 D-55116 Mainz, Tel. +49 (0) 61 31 16 22 33, Fax +49(0) 61 31 16 40 31 Program Interreg IIA č. 26 Německo-český příhraniční region (D/CZ) Přeshraniční rozvojový plán Bayrischer Wald / Böhmer Wald / Mühlviertel, financovaný v rámci Interreg I, který je založený na principu udržitelného rozvoje, byl vytvořen společně Německem, Rakouskem a Českou republikou s cílem zachovat ekologické „modelové a pilotní oblasti“ a pečovat o ně. Již v roce 1992 byl uznán UNESCO jako pilotní projekt programu „Člověk a biosféra“. V rámci programu Interreg II staví české a německé regiony na této dřívější práci a rozvíjejí společné aktivity v oblasti životního prostředí, jako jsou např.: • vytvoření a rozvoj přeshraničních informačních a organizačních struktur; • implementace společně vytvořených programů v oblasti životního prostředí, včetně kontroly znečištění; • podpora přeshraničního výzkumu v oblasti životního prostředí. Tyto iniciativy posílí přeshraniční spolupráci a její institucionalizaci, zejména v oblasti přírody a krajiny. Spolupráce se zaměřuje na zabezpečení a zlepšení kvality příhraničního regionu, zachování a zkvalitnění venkovské krajiny a přírodního prostředí jako aktiv, na kterých bude založena jak turistika, tak kvalita života místního obyvatelstva. Kontakt: Bayerisches Staatsministerium, für Wirtschaft, Verkehr und Technologie Prinzregentenstr. 28, D-80538 München Tel: +49 89 2162 2610, Fax: +49 89 2162 2685. Program Interreg IIA č. 39 Irsko/Severní Irsko (IRL/UK) Ochrana životního prostředí je důležitou prioritou tohoto programu Interreg IIA, které bylo přiděleno 21,4% z celkových finančních prostředků z Interreg IIA. Projekty schválené v tomto programu zahrnují malé odpadní systémy, přepravní zařízení, zkvalitnění stavebních prací, malé zásobovací systémy, monitoring kvality vody, databáze, studie a výzkumné projekty v oblasti životního prostředí a vytvoření strategie pro péči o kvalitu vody. Bylo schváleno několik projektů, které podporují inovativní přístupy při sběru, likvidaci a recyklování odpadů a jsou zaměřené na snížení množství odpadů likvidovaných prostřednictvím zavážek. Probíhají dva projekty, jejichž cílem je navrátit kontaminovanou půdu zpět k hospodářskému využití. Navíc se pracuje na přeshraničních projektech, které jsou zaměřeny na zlepšení kopatibility se směrnicemi EU pro oblast životního prostředí. Důraz je kladen na „tvrdé“ aktivity

7

(zásobování pitnou vodou a odpadní systémy, spíše než na výměnu pracovníků a know-how) a paralelní projekty (na rozdíl od společných přeshraničních projektů). Kontakt: Mr. Eamonn Naughton, Interreg Office, The Courthouse - Armagh Business Centre, Unit 22 - 2 Loughgall Road, Armagh BT61 7NJ, Northern Ireland. Tel: +44 1861 527 317, Fax: +44 1861 526 717

INFORMAČNÍ LISTY LACE : VYBRANÉ PROJEKTY Informační list III projektu LACE obsahuje informace o několika vzorových projektech založených na spolupráci v oblasti životního prostředí. Shrnující informace o těchto projektech jsou uvedeny níže. Přeshraniční ochrana životního prostředí v Karelii (SF/RF) Cílem tohoto projektu je přeshraniční využití přírodních zdrojů, které se nacházejí na obou stranách hranice Karelského přeshraničního regionu, ale i za tímto územím. Protože je projekt založen na principu dosažení udržitelného rozvoje v přeshraničním regionu, budou stávající chráněná území zachována a konsolidována. Zároveň se plánuje i vytvoření nových území. Současně je cílem udržet a rozvíjet přírodní zdroje pro účely turistiky, protože využití tohoto potenciálu bude mít obrovský hospodářský význam pro rozvoj regionu. Kontakt: The Regional Council of North Karelia Siltakatu 18 SF-80100 Joensuu Tel:+358 13 259 110 Fax: +358 13 259 1130 Mezinárodní mořská Archipelago (F/I)

přírodní

rezervace –

Bouches

de

Bonifacio/Maddalena

Tato mořská přírodní rezervace pokrývá většinu námořní přeshraniční oblasti mezi Korsikou a Sardinií. Je to přírodní oblast výjimečné ekologické hodnoty, která vyžaduje nejenom vysokou úroveň ochrany, ale je také velice hodnotná jako turisticky přitažlivé místo. Součástí projektu je vytvoření infrastruktury a zařízení, která budou zajišťovat správu, monitoring, organizační uspořádání a propagování rezervace. Contact: Office de L’Environnement de la Corse 17 Bd du Roi Jérôme F-20000 Ajaccio Tel: +33 4 95 21 85 19 Fax: +33 4 95 51 44 50 Regione Autonoma della Sardegna/Provicia di Sassari Administrazione Proviciale Piazza d’Italia

8

I-07100 Sassari Tel: +39 79 22 38 00 Fax: +39 79 23 00 74

Příklady dalších projektů Příhraniční regiony EU a střední a východní Evropy mají bohaté zkušenosti s praktickou realizací přeshraničních aktivit v oblasti životního prostředí. Příklady několika vzorových projektů jsou uvedeny níže.

Výzkum, studie, vytváření strategií Přeshraniční projekt mezi chráněnými oblastmi (E/P) Tento projekt zapojuje regiony Kastilie-León (E) a Norte (P) a jeho partnery jsou portugalské národní parky Montesinho a mezinárodní park Duoro, společně s odborem životního prostředí oblastní správy regionu Kastilie-León. Cílem projektu bylo vytvořit strategii pro chráněná území v rámci přeshraničního regionu, včetně systému jejich zpřístupnění pro veřejnost, který by přispíval k ochraně přírodního prostředí. Zahrnuta byla i strategie rozvoje venkovské turistiky a ochrany před lesními požáry. Rozpočet: 998 000 EURO - celkové náklady, 748 500 EURO - Interreg, 249 500 EURO regionální příspěvek Kontakt:

Parque Natural Do Montesinho, Bairro Salvador Nunes Teixeira, Lote 5- Ap 90, P-5300 Braganca, Tel +351 73 381234, Fax +351 73 381179 Consejería de Medio Ambiente De La Junta de Castilla y León, Dir. General de Medio Natural, Calle Rigoberto Cortejoso 14, 47014 Valladolid, Tel +34 983 419988

Přeshraniční mezinárodní park (E/P) Tento projekt podporuje vytvoření mezinárodního parku - Gerês-Xurês v přeshraniční oblasti Galicie/Norte. Projekt vychází ze stávajících parků, které se nacházejí blízko sebe na obou stranách hranice. Byl sestaven rozvojový plán, který navrhuje společné aktivity. Uskutečnila se i řada doplňkových aktivit, které tuto myšlenku dále rozvinuly. Jsou to: • •

srovnávací studie manažerských plánů obou parků, která identifikuje příležitosti pro užší spolupráci; vytvoření společného projektu na znovuzavedení chovu koz;

9

• •

projekt popisující stávající stezky pro chodce a trasy pro jízdu na koni, které spojují oba parky; dva semináře a publikace společné brožury.

Projekt pomohl vytvořit soubor standardů a opatření podporujících ochranu přírodního prostředí obou parků. Spojil také lidi podobného smýšlení z obou regionů, kteří se zajímají o přeměnu parku do zařízení společného pro celý přeshraniční region. Projekt podpořil větší využití parků ze strany veřejnosti a představil myšlenku ekoturistiky, která by využívala stávající turistickou infrastrukturu každého z příhraničních regionů. Důležitým aspektem projektu je propagace myšlenky ekonomického a kulturního rozvoje, který zachová přírodní dědictví obou oblastí. Rozpočet: Kontakt: Parque Nacional Peneda Gerês, Quinta das Parretas, P-4700 BRAGA, Tel +351 53 203480, Fax +351 53 613169 Zajištění zásobování vodou (A/SLO) Alpská řeka Mur je následkem regulace pro vnitrozemní plavbu a těžby štěrku pro stavební účely existenčně ohrožena ve své funkci coby zásobárna vody. Navíc mají sousedící země Rakousko a Slovinsko rozdílné představy o budoucím využití řeky. Tento komplexní problém má napomoci vyřešit projekt, který si vytkl za cíl vypracovat diskusní a plánovací podklady, a který byl zahájen v roce 1995. Optimální sladění různých požadavků na využití řeky analyzuje základní interdisciplinární studie, která má sloužit jako základna pro vývoj řešení a strategií. Důležitými dílčími projekty jsou zhotovení digitálních barevných fotografií a digitálního modelu povodí; shrnutí ekologických odkladů do GIS modelu; a vypracování koncepce zlepšení rovnováhy spodních vod, zásobování vodou a rozvoje turistiky. Ke stabilizaci hladiny spodní vody slouží konkrétní stavební opatření na reaktivaci paralelního vedlejšího toku, říčky Mühlbach. I u řeky Mur se rakousko - slovinská komise pro příhraniční vody zavázala stabilizovat dno. náklady: kontakt:

EURO 1.685.117; 32 % Interreg Wasserverband Wasserversorgung Bezirk Radkersburg, Halbenrain 125, A – 8492 Halbenrain, Tel +43.3476.4004-270, Fax +43.3476.2793

Likvidace znečištění/chátrajících objektů Krušné hory - obnova lesních porostů (CZ/D) Krušné hory byly prvním regionem ve střední Evropě, kde se objevila ekologická katastrofa lesních ekosystémů, která vznikla v důsledku lidské činnosti. Znečištění vzduchu způsobené průmyslovou činností je hlavním faktorem, který vyústil v postupný rozpad rozsáhlých monokultur norského smrku vysazených po vykácení smíšeného porostu smrků, jedlí a buků při těžbě železné rudy v minulém století. Po změně politického režimu a následných změnách v politice průmyslového rozvoje se snížila energetická náročnost průmyslové výroby jak v

10

České republice, tak v Sasku. To mělo za následek významné snížení znečištění ovzduší v tomto regionu, které uvolnilo cestu rozumné obnově lesních porostů. Obecné cíle projektu zahrnují: • • • •

obnovu stávajícího lesního porostu a optimalizaci vzorce lesního ekosystému a jeho stability; stimulaci výroby vysoce kvalitního dřeva a zvýšení výtěžnosti; stimulaci dalších funkcí a výhod lesního porostu jako vegetační pokrývky, která by měla nejpříznivější ekologické a klimatické rozměry; klimatické cíle a další ekologické efekty, včetně rekreace.

Rozpočet: Kontakt:

Stanislav Němec, Lesy České republiky, Rudé armády 738 Osek, Česká republika, Tel +420 417 937 301. Euroregion Erzgebirge/Krusnohorie. V., Am St. Niclas Schacht 13, 09599 Freiberg, Tel +49 37 31 /78 13 04, Fax +49 37 31 / 78 13 01

Projekt Pskovské jezero (EST/RF) Čtvrté největší jezero v Evropě, Pskovské jezero, pokrývá dvě třetiny hranice mezi Estonskem a Ruskem - což je z hlediska státních hranic v Evropě unikátní situace. Jezero ohrožovaly znečišťující látky a průmyslový odpad, které znamenaly nebezpečí pro využití jezera jako zdroje pitné vody a rekreačního zařízení. Místní obyvatelé se rozhodli jezero zachránit. Na začátku v roce 1993 navrhoval „Projekt Pskovské jezero“ sérii opatření, která by řešila znečištění jezera. Brzo vyšlo najevo, že společenství žijící okolo jezera a jejich komplexní strukturu ovlivňují jiné sociální, politické a ekologické změny. Dramatické snížení hospodářských příležitostí bylo ještě zhoršeno ztrátou trhů a výrobních zařízení, zejména v zemědělství. Tuto situaci řešila řada nových doplňkových sociálních a ekonomických projektů. Podpora místních samospráv a neziskových organizací umožnila vytváření komplexnější rozvojové koncepce pro tuto oblast. To vedlo k založení „Centra pro přeshraniční spolupráci a udržitelný rozvoj“, které vzniklo v roce 1998. Má šestnáct zaměstnanců, kanceláře na obou stranách hranice a sponzorsky je podporuje 20 organizací. Pomáhá mu také „Rada pro spolupráci příhraničních regionů Lotyšska, Ruska a Estonska.“ Projekty se soustředí na zvyšování povědomí a integračních projektů pro děti, zejména pro ty, které nepocházejí z estonského prostředí. Je také poskytován výcvik vůdčím osobnostem společenství a neziskovým organizacím, které pracují na rozvoji občanské společnosti a posilování demokracie. Rozpočet: Kontakt:

162 654 EURO - celkové náklady Jevgenia Victorova, Centre for Cross Border Cooperation, Veski 59, Tartu, 50409 Estonia, Tel +372 7 42 10 01, Fax +372 7 42 11 62

11

Obnova poškozených lesních oblastí (D/A) Cílem tohoto projektu je obnova poškozených lesních oblastí v regionech Tannheim a Pfronten na hranici mezi Rakouskem a Německem. Lesy v této oblasti zničily záplavy a hmyzí škůdci. V důsledku toho se snížila zásoba použitelného dřeva, byla omezena ochranná funkce lesů a byla ohrožena zaměstnanost v oblasti. Projekt se snaží o vytvoření integrované koncepce obnovy poškozených částí lesů. Mezi specifické aktivity patří opatření na obnovu lesních porostů a budování nebo obnovu lesních cest, které by umožnily přístup k horským vesnicím. Daná opatření jsou, celkově vzato, navržena tak, aby byla obnovena ochranná funkce lesů, tj. aby chránily vesnice před záplavami a lavinami a/nebo aby omezily škody způsobené přírodními katastrofami. Opatření mají dále zajistit diversifikaci příjmů ze zemědělské činnosti a zabezpečit pracovní místa v zemědělských a lesních podnicích a činnostech a zároveň vytvářet pracovní příležitosti i přímo prostřednictvím těchto aktivit. Projekt je založen na přístupu vytváření opatření zespoda, který spojuje jednotlivce a instituce z obou stran hranice. Rozpočet: Kontakt:

Mr. Werner Ehelechner, Referat III/5, Bayrisches Staatsministerium für Wirtschaft, Verkehr und Technologie, Prinzregentenstrasse 28, D – 80538 München, Tel +49 89 2162 2690, Fax +49 89 2162 2685 Dodávky pitné vody/její úprava a likvidace odpadu

Společná úprava odpadních vod, Rheinland-Pfalz-Saarland-Lorraine, (D/F/LUX) Vybudování čističky odpadních vod nedaleko francouzské samosprávné oblasti Dorst, v regionu Bitche (Bitscher Land) umožnilo řešení dvou problémů prostřednictvím integrovaného přístupu: • •

vybavení malých a roztroušených francouzských vesnic v tomto regionu infrastrukturou a systémem pro úpravu odpadních vod, které odpovídají současným standardům; využití úspor z rozsahu vzniklých napojením německých samosprávných oblastí na budoucí zařízení, což povede ke zvýšení jeho kapacity.

Rozpočet: Kontakt:

Préfecture de la Région Lorraine, Secrétariat général pour les Affaires régionales 9, place de la Préfecture, F-57034 Metz, Tel +33 3 87 34 89 81/87 34, Fax +33 3 87 32 71 78.

Krompach – odpadní vody a zásobování pitnou vodou (CZ/D) Krompach leží v oblasti hygienického pásma, které chrání podzemní zdroje vody patřící k povodí dvou řek. Z jižní části vesnice je voda odváděna do řeky Svitavky a ze severní části do přítoku řeky Mandavy, která teče přes německé území. Kanalizační systém se skládal z kanálů a čerpací stanice, která převáděla odpadní vody do čističky postavené v roce 1952 pro 500 obyvatel. Čistička nebyla plně funkční a voda z ní byla vypouštěna do řeky Svitavky.

12

Projekt pomohl obnovit kanalizační systém a rekonstruovat systém dodávky pitné vody. Obecným cílem bylo omezit kontaminaci podzemních a povrchových zdrojů vody v povodí Mandavy a vytvořit předběžné podmínky pro další rozvoj vesnice Krompach. Projekt se navíc snažil, podle doporučení společného přeshraničního výboru pro hraniční vodní toky, vytvořit předběžné podmínky pro dodávku pitné vody do města Kurort Jonsdorf v Německu. Rozpočet: Kontakt:

Mgr. František Machytka, starosta, Obecni úřad, Krompach, Česká republika Sächsische Staatskanzlei, Ministerium für Bundes- und Europaangelegenheiten, Archivstraße 1, D-01097 Dresden, Germany

Společné plánování/koordinace pohotovostních služeb Společná opatření proti lesním požárům (D/PL) Lesní správa ve městě Peitz (D) a jejich kolegové ve městě Zielona Góra (Pl) společně vytvořili akční plán prevence a kontroly lesních požárů. Tato přeshraniční oblast, která se rozkládá po obou stranách řeky Nisa (Neisse), je hustě zalesněná. V období od roku 1991 do roku 1996 zde okolo šedesáti požárů zničilo téměř 2000 hektarů lesa. Aby se dala taková ekologická katastrofa zvládnout, bylo potřeba zavést rychlá a koordinovaná opatření. Proto v roce 1993 Euroregion „Spree-Neisse-Bober“ zažádal o finanční podporu z programu Interreg. Polští partneři, kteří vycházeli z této práce, vytvořili v roce 1996 akční plán společných aktivit s použitím fondů programů Phare. Zpočátku se práce soustředila na výměnu informací mezi specializovanými dodavateli služeb. Projekt také učil, jak spolupracovat. Poté byla ustavena koordinovaná opatření směřující k prevenci a kontrole požárů. Nakonec byla zahájena společná kampaň v obou jazycích zaměřená na zvýšení povědomí veřejnosti o této problematice. V rámci kampaně byly publikovány vysvětlující brožury a vyvěšena upozornění, která obyvatelstvo varovala před nebezpečím lesních požárů. Rozpočet: Kontakt:

Mr. Helmut Moelle, Euroregion „Spree-Neisse-Bober“, Medizinisches Zentrum – Industriegebiet, Forster Str. D-03172 Guben. Tel +49 35613133, Fax +4935613133.

Společná péče o přírodní zdroje Plánování a úprava lesních ekosystémů (E/P) Tento projekt, vedený ministerstvem životního prostředí v kraji Kastilie-León, je zaměřen na zachování místních lesů a maximalizaci jejich užitku. Region má jeden z nejbohatších a nejvíce různorodých lesních fondů v EU - 20% regionu je pokryto lesy a dalších 27%

13

pokrývají jiné porosty. V posledních letech se těmto lesům dařilo díky politice ochrany životního prostředí a obnovování lesních porostů, kterou prosazovala regionální vláda. Péče o lesní ekosystémy má maximalizovat přírodní bohatství regionu a zároveň nabídnout příležitosti pro udržitelnou turistiku a rekreaci. Tato aktivita přichází v čase zvyšující se poptávky místních obyvatel po přístupu do okolní přírody. Je také v souladu s obecnými cíli, které se týkají zachování těchto důležitých přírodních zdrojů produkujících vlastní mikroklima a dešťové vzorce, čistících vzduch a zastavujících erozi a vysoušení oblasti. Provincie Salamanka a Zamora uplatnily tento přístup, kdy jde zároveň o ochranu životního prostředí a o zvyšování lesního bohatství, v průběhu 37 iniciativ zaměřených v první řadě na prořezávání a čištění lesů. Tyto iniciativy řídily orgány místní samosprávy v malých městech v celém regionu. Rozpočet: 12 941 898 EURO - celkové náklady, 9 015 514 EURO - Interreg, 3 926 383 EURO - regionální příspěvek Kontakt:

Junta de Comunidades de Castilla y León, Plaza de Castilla y León 1, 47008 Valladolid, Tel +34 983 41 11 21, +34 983 411269

Mezinárodní mořská rezervace (F/I) Mezinárodní mořská rezervace pokrývá většinu námořní přeshraniční oblasti mezi Korsikou a Sardinií. Je to přírodní oblast výjimečné ekologické hodnoty, která vyžaduje nejenom vysokou úroveň ochrany, včetně potřeby lepšího povědomí o rysech a trendech této oblasti, ale která je také nadmíru hodnotná jako místo přitažlivé pro turistiku a místo s velkým potenciálem pro vzdělávání a vytváření nových pracovních míst. Podpora z Interregu umožnila několik iniciativ: • •

vytvoření infrastruktury a zařízení, která zajistí správu, monitorování, organizování a propagaci rezervace; organizování a propagaci rezervace.

Smlouvu o založení Mezinárodní mořské rezervace podepsali ministři životního prostředí Francie a Itálie a prezidenti regionů Sardinie a Korsika. Každá ze stran se má střídat při vytváření společného manažerského plánu pro tuto oblast. Z hlediska životního prostředí má pozitivní dopad projektu zahrnovat zvýšený monitoring, lepší organizaci a koordinaci aktivit v rámci rezervace a iniciativy na ochranu jak mořského, tak suchozemského životního prostředí. V sociálně-ekonomické oblasti bude přímým výsledkem vytvoření několika stálých pracovních míst pro kvalifikované zaměstnance, kteří budou zodpovědní za správu, propagaci a poskytování informací o této přírodní oblasti. Rozpočet: Kontakt:

Corsica: Office de l’Environnement de la Corse, 17 Bd du Roi Jérôme F-20000 Ajaccio, Tel +33 4 95 21 85 19, Fax + 33 4 95 51 44 50

14

Sardinia: Regione Autonoma della Sardegna/Provincia di Sassari, Administrazione Provincale, Piazza d’Italia, I-07100 Sassari, Tel + 39 79 22 38 00, Fax +39 79 23 00 74. Vzdělávání/výcvik/zvyšování povědomí Přeshraniční vzdělávání v oblasti mořského životního prostředí (F/UK) Vzdělávací centra Mer Nausica Centre a Canterbury Environment Education Centre jsou vybavena moderními telekomunikačními systémy, které jim umožňují realizovat společné vzdělávací aktivity. Výcvik je určen učitelům základních a středních škol, kteří si nejenom obohatí své znalosti biologie a multimediálních technologií, ale předají je i svým studentům. Rozpočet: Kontakt:

Mr Verlin, Nord/Pas de Calais Region Prefecture, 2 rue Jacquemars Giélée, F-59039 Lille Cedex, Tel +33 3 20 30 58 92, Fax +33 3 20 30 58 92 Ms Hazel Long, South East Government Office, Bridge House, 1 Walnut Tree Close, Guildford UK - GU1 4GA, Tel +44 1483 88 25 46, Fax +44 1483 88 25 29

Databáze pro založení Ekologického centra v Stanca Costesti (RO/MOL) Tento projekt podporovaný z programu Phare Credo je zaměřen na zvyšování povědomí a podporu přeshraniční spolupráce mezi krajem Botosani v Rumunsku a okresy Edinet, Riscani a Briceni v Moldávii týkající se ochrany životního prostředí řeky Prut. V rámci projektu bude připravena databáze a bude vytvořeno ekologické centrum v Stinca Costesti, kde budou využity evropské zkušenosti s monitoringem čistoty životního prostředí. Centrum bude poskytovat údaje orgánům spravujícím danou oblast za účelem omezení faktorů znečištění v příhraničních oblastech. Projekt je dále zaměřen na poskytování dokumentace pro vytvoření brožury o významu přírodní chráněné zóny „Emil Racovita“. Projekt má následující složky: • • •

• •

organizování tematických pracovních skupin zodpovědných za různé aspekty implementace projektu v Rumunsku a Moldávii; workshop pro rumunské a moldavské odborníky, který jim má umožnit sdílení zkušeností s monitoringem životního prostředí; zorganizování semináře pro partnery projektu na téma „Ekologické problémy v přeshraniční oblasti řeky Prut v kraji Botosani“ spojeného s návštěvami v terénu a zorganizování workshopů na výměnu zkušeností, včetně návštěvy v Evropském institutu environmentální energie v Dánsku; zorganizování následných konferencí v Moldávii a Rumunsku za účasti zahraničních odborníků; publikace brožury „Chráněná přírodní zóna Emila Racovity a její mezinárodní význam při ochraně biodiverzity“;

15

•

studie proveditelnosti a založení monitorovacího systému znečištění vod pro řeku Prut a její přítoky.

Rozpočet: Kontakt:

88 184 EURO - celkové náklady; 68 305 EURO - grant Phare Constantin Agapi; Botosani County Council Romania, Botosani 1-3, Piata Revolutiei street 6800 Romania, Tel: +4031514712; [email protected] LACE1563final

16


KAPITOLA C.6: ŠKOLSTVÍ, VZDĚLÁVÁNÍ A ROZVOJ TRHU PRÁCE PŘEHLED: Tato kapitola je věnována spolupráci při výměně, šíření a zpracování informací o pracovním trhu (na což se klade velký důraz) a rovněž nejrůznějším úrovním spolupráce ve školském a sociálním sektoru a v oblasti odborného vzdělávání. Příhraniční regiony čelí v kontextu evropské integrace a Jednotného evropského trhu specifickým problémům; jde zejména o reakci na ztrátu zaměstnání v důsledku omezení hraničních formalit. Jednou z klíčových akcí na cestě k vytvoření přeshraničního pracovního trhu je rozvoj integrovaných přeshraničních vzdělávacích a odborných kursů a vzájemné uznávání zkoušek a osvědčení.

HLAVNÍ BODY: •

evropské příhraniční regiony čelí společnému problému, jak prosadit kvalitativní rozvoj lidských zdrojů a větší efektivitu přeshraničního regionálního pracovního trhu a tak podpořit regionální přestavbu a rozvoj;

•

mnoho problémů v oblasti školství, vzdělávání a rozvoje pracovního trhu má svůj původ v procedurálních rozdílech a rozdílech ve státní správě mezi jednotlivými zeměmi. Řešení některých problémů mobility pracovních sil vyžaduje zákonnou úpravu na celostátní úrovni (např. zákon o pracovním poměru, daních, sociálním zabezpečení atd.), zatímco jiné vznikají na základě nedostatečného vzájemného uznávání kvalifikací a obtížného přístupu k informacím (o možnostech vzdělávání, školení, zaměstnání a o uchazečích o pracovní místa) v praxi;

• -

hlavní činnosti v přeshraničních regionech sahají od tradičních přístupů, jako: výměna informací a osob jako součást výukových a vzdělávacích programů; spolupráce mezi školskými a vzdělávacími ústavy na obou stranách hranice a prosazování kontaktů a družebních vztahů vedoucích k rozvoji přeshraničního porozumění;

• -

k vyspělejším akcím na vyšší úrovni, jako: společné iniciativy, včetně studií o pracovním trhu a plánování; zřízení společných struktur pracovního trhu; společné informační systémy; společné školské a vzdělávací iniciativy (obsah studia, rozpracování učebních materiálů a učebních metod) a iniciativy a služby v oblasti náboru do zaměstnání v přeshraničním regionu.

-

PŘÍKLADY: Přeshraniční setkávání na téma vzdělávání dospělých (E/P) Euro-Team (D/DK) Srovnávací studie o podmínkách vstupu pracovníků na přeshraniční trh práce a jejich sociálním zabezpečení (E/P) Vzdělávací kurzy pro marocké vedoucí pracovníky (UK/MRC: Gibraltar) Přemístěné třídy (ES/P) Odborné vzdělávání v oblasti hotelového managementu a stravování (D/CZ) Vzdělávací síť na podporu regionální turistiky v oblasti východní hranice (IRL/NI) Vzdělávání prostřednictvím přeshraniční spolupráce (I/AL) Vývoj výrobků a hospodářských podniků v oblasti řemesel a designu (IRL/UK: Ireland/NI) Centrum pro spolupráci mezi evropskými universitami (D/DK) Collegium Polonicum (D/P) Společně (SE/NOR) EURES – Galicia/Norte (E/P) Eurocity (S/SF/N: North Calotte) Služby v oblasti pracovního trhu v regionu Öresund (DK/S) A vybrané příklady z informačního listů LACE IV a IX

C 6 Školství, vzdělávání a rozvoj trhu práce


PŘEHLED Školství, vzdělávání a rozvoj trhu práce jsou v procesu podpory opravdové přeshraniční spolupráce klíčovými oblastmi a hrají také ústřední roli při dosahování evropské integrace, např. prostřednictvím podporování přeshraniční mobility pracovních sil, studentů aj. Spolupráce v těchto oblastech je však složitá a často jsou pro ni typické praktické potíže, které mívají širší kontext než přeshraniční a je nutné se jimi zabývat jak na národní úrovni, tak na úrovni EU. Přeshraniční regiony se prosazováním integrace a zároveň nutností reagovat na praktické potíže, které vznikají odstraněním formálních překážek, ocitají na určitém rozhraní. Ve smyslu politického rámce EU zahrnuje spolupráce ve školství, vzdělávání a rozvoji pracovního trhu jak oblast sociální politiky, tak oblast politiky školství a vzdělávání. V počátečním stádiu se Evropská sociální politika zabývala volným pohybem pracovní síly a podporou poskytovanou migrujícím pracovníkům. Došlo i k položení základů Evropského sociálního fondu. Jednotný evropský akt (Single European Act - 1987) a Maastrichtská smlouva o EU založily koncepci evropského občanství. Tato legislativa navíc dala najevo, že všichni obyvatelé EU mají právo žít v kterékoliv členské zemi a požívat stejných pracovně právních podmínek jako státní příslušníci hostitelské země. Další aspekty, o kterých bylo v rámci EU rozhodnuto, se týkají vzájemného uznávání kvalifikací a spolupráce v oblasti odborného vzdělávání. Opatření přijatá ve všech těchto oblastech jsou nezbytně důležitá pro podporu přeshraniční spolupráce ve školství a vzdělávání a při vytváření jednotného přeshraničního trhu práce.

Politika zaměstnanosti EU také ovlivňuje rozvoj příhraničních regionů a je důležitým zdrojem informací o iniciativách v oblasti školství, vzdělávání a trhu práce. Podpora zaměstnanosti a snížení nezaměstnanosti v EU, zejména strukturální a dlouhodobé nezaměstnanosti, jsou na předních místech programu EU. Například Bílá kniha Evropské komise o růstu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti1 klade velký důraz na: podporu místních a regionálních iniciativ a podporu rozvoje malých a středních podniků v nových sektorech zaměstnanosti; integraci sociálních skupin „těžce postižených“ nezaměstnaností; podporu vzdělávání při zaměstnání a dalšího vzdělávání založeného na koncepcích učící se společnosti a celoživotního vzdělávání. Zasedání Evropské rady v Essenu v roce 1992 položilo základy Evropské strategie zaměstnanosti. V roce 1997 vyzvala zasedání Rady v Lucemburku a Amsterodamu k intenzivnější spolupráci mezi členskými státy při boji s nezaměstnaností a zvyšování zaměstnatelnosti. Lucemburský summit vedl k dohodě o prvním souboru Směrnic pro podporu zaměstnanosti založených na čtyřech prioritních tématech či pilířích. Ty vytvářejí základnu Evropské strategie zaměstnanosti a politik zaměstnanosti jednotlivých členských států. Strategie je poprvé podepřena také zahrnutím kapitoly o zaměstnanosti do Amsterodamské smlouvy. Uvedené čtyři pilíře jsou: zlepšení 1

Bílá kniha o růstu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti: Unie a cesta vpřed do 21. století. 1995 Bílá kniha o sociální politice. 1996. Bílá kniha o školství a vzdělávání: Učení a vzdělávání - cesta k učící se společnosti. 1996


Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci zaměstnatelnosti; rozvoj podnikání; podpora adaptability podniků a jejich zaměstnanců a politika rovných příležitostí pro muže a ženy. V současné době existuje 22 směrnic, které se opírají o uvedené pilíře. Každý členský stát zpracovává Národní akční plán zaměstnanosti, ve kterém se uvádí, jak budou směrnice naplňovány. Potřeby a priority Potřeby a priority příhraničních regionů v této sféře zahrnují vytváření vědomostí a dovedností, které budou podporovat vnitřní rozvoj regionu. Důraz je kladen zejména na podporu restrukturalizace upadajících sektorů (primární a tradiční průmyslová odvětví) a na využití příležitostí pro vytváření pracovních míst v sektorech nových služeb (např. turistika; oblast volného času; životní prostředí; služby pro jednotlivce i společenství, obchodní služby). Mezi další potřeby patří zlepšování stávajících dovedností a vytváření dovedností nových (např. informační a komunikační technologie, marketing a management), které povedou ke zvýšené konkurenceschopnosti, zlepší přístup soukromého sektoru na trhy a budou podporovat výkonnost a účinnost veřejného sektoru. Tyto obecné rozvojové potřeby vycházejí ze zkušeností všech příhraničních regionů a jsou jim společné. Příhraniční regiony mají také specifické potřeby, priority a potenciál v oblasti školství, vzdělávání a rozvoje trhu práce, které se liší podle typu a vnitřní charakteristiky daného regionu. Méně rozvinuté příhraniční regiony musí často čelit mnohostranným obtížím spojeným se školstvím, vzděláváním a trhem práce. Takové těžkosti zahrnují nerovnosti ve struktuře obyvatelstva s nedostatečným zastoupením ekonomicky aktivních věkových skupin

a stěhováním lidí z oblasti kvůli nedostatku příležitostí, špatné vzdělávací infrastruktuře a neodpovídajícím službám, které buď úplně chybí, nebo nejsou vhodné pro místní podmínky. Pokrok v oblasti informačních a komunikačních technologií stejně jako nové formy služeb (např. dálkové vzdělávání) sice mohou pomoci při řešení tohoto problému, místní lidé ale nemusejí disponovat základním vzděláním, dovednostmi a informacemi, které potřebují, aby mohli těchto služeb využít. Přeshraniční regiony, které se potýkají s vážnými problémy spojenými s úpadkem průmyslu, potřebují projít procesem adaptace (např. osvobodit se od závislosti na jediném průmyslovém odvětví a velkých podnicích) a rozvinout různorodé dovednosti a přístupy, které budou podporovat nové sektory a alternativní formy hospodářských aktivit (např. samostatné podnikání, malé podniky, atd.). Navíc kvalita školství a vzdělávání je často na velice nízké úrovni a má nevhodnou strukturu, kvůli které se neumí vyrovnat s novými požadavky, zatímco ztráty pracovních míst a zmenšující se příležitosti v tradičních sektorech (např. učební obory, pracovní místa v průmyslu) kladou zvýšené nároky na zaměstnávání obyvatelstva a vzdělávací služby. Regiony se také liší svým vnitřním charakterem. Oblasti, které mají silný potenciál rozvoje a fungují jako jednotný přeshraniční trh práce, kde pracovníci, studenti aj. denně cestují přes hranice, mají lepší pozici pro využití nových příležitostí. Mohou mít také užitek ze zvýšené výkonnosti trhu práce. Společné plánování a management mohou pomoci při zlepšování poskytovaných služeb a


Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci úspory vzniklé zavedením velkovýroby mohou snižovat náklady na jednotku. Kontext, ve kterém tyto regiony fungují je zpravidla příznivý. Mohou zažívat růst alespoň v některých místních sektorech a pravděpodobně dosáhnou obecného porozumění potřebám a prioritám. Mezi ně mohou patřit společné strategie pro rozvoj lidských zdrojů, které budou zaměřené na uspokojování stávajících a budoucích potřeb příhraničního regionu, a spolupráce mezi vzdělávacími, školskými a marketingovými institucemi při plánování a poskytování služeb. Takový popis bude nejčastěji platit pro příhraniční regiony v srdci Evropy, kde je přeshraniční spolupráce nejvíce rozvinutá (např. na hranicích mezi Německem a Dánskem). Blízká kulturní spřízněnost, včetně společného jazyka nebo častého bilingvismu, určitě také povedou k takové spolupráci. V regionech, které jsou rozděleny geografickými bariérami (moře, pohoří atd.), kde jsou kontakty těžko uskutečnitelné a méně časté, není spolupráce v této oblasti tak rozvinutá. Tyto bariéry měly velice často historické a politické důsledky, které vytvořily rozdílné rozvojové vzorce a rozdílnou ekonomickou strukturu v každé ze stran přeshraničního regionu. Mohly také vést k silné konkurenci mezi oběma stranami na stejném trhu (např. v oblasti turistiky), jak je tomu např. mezi Irskem a Walesem a Sardinií a Korsikou. Regiony na vnějších hranicích EU mají, pokud se týká spolupráce v oblasti školství, vzdělávání a trhu práce, specifické potíže. Na některých vnějších hranicích chybí základní předběžné podmínky pro spolupráci v této oblasti, protože formální překážky při vstupu do země (ve státech, které nepatří do Evropského hospodářského

prostoru) omezují pohyb osob přes hranice. K formálním překážkám se navíc přidávají další faktory, jako jsou velké rozdíly v sociálně-ekonomických podmínkách (úroveň platů, parita kupní síly), které mohou být pro rozvoj přeshraniční spolupráce obzvláště nepříznivé. Výsledkem může být nelegální migrace pracovníků, kteří nepožívají žádné sociální ochrany, existence „neformální ekonomiky“ a nízké mzdy nebo tlak na jejich snížení, zejména v zaměstnáních, která nevyžadují speciální dovednosti. Tato situace může naopak ještě zhoršit mnohé sociální a politické problémy (např. rasismus, tlak na městské a sociální služby, nedostatek odpovídajících služeb atd.) Typické problémy přeshraničních regionů v oblasti školství, vzdělávání a trhu práce Typické problémy, kterými trpí přeshraniční regiony v oblastech rozvoje lidských zdrojů a trhu práce, jsou: ve smyslu • nedostatky přizpůsobivosti a důležitosti všeobecného a odborného vzdělávání pro podporu procesu rozvoje uvnitř příhraničních regionů; • nedostatek nezbytných/základních zařízení, jako jsou místní základní školy, způsobený nízkým počtem obyvatel a vysokými náklady na jednotku; tyto faktory vyplývají z rozdělení regionu hranicemi, které od sebe obyvatelstvo v oblasti spolehlivě oddělují; strukturální • vysoká nezaměstnanost způsobená úpadkem průmyslu a snížením nebo úplným vymizením pracovních míst vztahujících se k existenci hranice; • migrační toky směřující ven z příhraničních regionů, zejména mladých lidí z venkovských a



•

periferních oblastí a z oblastí na vnějších hranicích EU; problémy spojené s nelegálními imigranty/uprchlíky, zejména na vnějších hranicích EU.

Kromě toho v mnoha oblastech způsobují problémy i rozdíly mezi systémy státní správy. Jsou to: • rozdíly ve fungování pracovního trhu a v politice zaměstnanosti, které vyžadují regulační řešení na celostátní úrovni (např. v oblastech pracovního práva, daní, sociálního zabezpečení atd.); v obsahu výuky a • rozdíly vzdělávání (v osnovách), v délce studia a metodách, požadavcích u přijímacích zkoušek, společných standardech, kontrole kvality a udělovaných kvalifikacích, což má za následek nedostatečné vzájemné uznávání kvalifikací, osvědčení a vzdělávacích kursů; • nedostatečné povědomí a znalosti o pracovním trhu a strukturách odborného vzdělávání (rozhodovacích postupech, nařízeních, kompetentních orgánech atd.); • rozdíly v zaměření politiky a nástrojích, používaných při řešení problému nezaměstnanosti (např. přístupy k využívání fondů na podporu v nezaměstnanosti při umísťování nezaměstnaných nebo při programech přímého vytváření pracovních míst); • nedostatečný přístup k informacím a poradenským službám pro ty, kteří hledají práci, včetně informací o volných pracovních místech, vzdělávání a školení, životních a pracovních podmínkách v sousedních zemích, včetně daňového systému a systému sociálního zabezpečení (např. přídavky a nárok na důchod, dávky v nezaměstnanosti, nemocenské

•

dávky, zdravotního zabezpečení atd.) a nároků na stipendia atd. a kulturní a jazykové bariéry.

Činnosti na podporu přeshraniční spolupráce v oblasti školství, vzdělávání a trhu práce Příhraniční regiony mají obecně více zkušeností s řešením praktických stránek a každodenních problémů spojených s pohybem osob přes hranice. Klíčovým úkolem přeshraniční spolupráce v této oblasti je vytvořit takové podmínky, ve kterých bude fungovat jednotný přeshraniční trh práce. To znamená, že zaměstnavatelé budou moci hledat a zaměstnávat kvalifikovanou pracovní sílu a ti, kteří práci hledají, budou mít pracovní příležitosti odpovídající jejich dovednostem a zkušenostem (a nebudou nuceni odcházet do jiných regionů nebo přijímat práci, která je pod úrovní jejich schopností). Aby toho bylo možné dosáhnout, musí být rozvinuta přeshraniční spolupráce mezi školskými a vzdělávacími zařízeními a zprostředkovatelnami práce, která bude podporovat společné plánování a poskytování služeb. Mezi ně by měly patřit i služby společné pro celý region (informace, vzdělávání a kursy) a vzájemné uznávání kvalifikací a vzdělávacích a školících zařízení, prostřednictvím kterých jsou tyto kvalifikace získávány. Typy aktivit spadají do dvou širších kategorií - přípravné aktivity určené k navazování kontaktů a aktivity pokročilejší, vpravdě přeshraniční povahy. Některé z počátečních přípravných aktivit zahrnují: kontaktů mezi • navazování školskými a vzdělávacími zařízeními a zprostředkovatelnami práce, včetně aktivit, jako jsou setkávání, studijní nebo



•

•

seznamovací cesty, výměny zaměstnanců, výzkum atd.; výměny informací a lidí v rámci širších výcvikových nebo vzdělávacích programů (např. výměny v oblasti výuky cizích jazyků a v jiných specializovaných oblastech, kde je jedna strana hranice více pokročilá nebo má lepší vybavení atd.) nebo v rámci pracovní praxe/pracovního zařazení a také výměny zaměřené na společné poznávání systému zkoušek a kvalifikací; spolupráci mezi školskými a vzdělávacími institucemi, která může zahrnovat zakládání specifických programů/kursů, výměnu a poskytování informací o poskytovaných službách (kursech), spolupráci mezi základními a středními školami, vysokými školami a jinými orgány (včetně hospodářských komor), s ohledem na vytváření podmínek, ve kterých lze rozvíjet spolupráci v jiných oblastech (socio-kulturní, hospodářské a obchodní spolupráce).

Činnosti pokročilejší a vpravdě přeshraniční povahy zahrnují management dovedností, které jsou v přeshraničním regionu k dispozici, a integraci opatření v oblasti školství, vzdělávání a trhu práce do celkových strategií a programů regionálního rozvoje. Mezi činnosti v této kategorii patří: • kontinuální společné aktivity, které budou poskytovat informace o rozvoji služeb pro celý přeshraniční region, včetně auditů jejich stávajícího poskytování, výzkumu

•

•

•


trhu práce (výzkum pracovních dovedností a potřeb trhu práce) a přípravy společných strategií a plánů; trvalé společné plánování a poskytování výcvikových a vzdělávacích kursů (osnovy, materiály, výukové metody, výcvik v dovednostech, které budou účastníci kursu předávat dál jako lektoři, nábor účastníků kursů/studentů atd.) ve specifických institucích, disciplínách a sektorových oblastech a dovednostech, které stavějí na existujících silných stránkách a rozvíjejí nové specializace v přeshraničním regionu; to může také zahrnovat vytváření nových společných zařízení (vzdělávací centra); vytvoření společných struktur pracovního trhu a informačních a manažerských systémů, včetně sběru a šíření sdílených informací, společných databází, zařízení umožňujících přístup k těmto informacím v centrech po celém regionu a iniciativy a služby, které pomáhají při náboru do pracovních míst dostupných v přeshraničním regionu poskytováním informací a poradenství zaměstnavatelům, těm, kteří práci hledají aj. a poskytováním informací o možnostech vzdělávání obecně; informační a poradenské služby se také mohou zabývat praktickými stránkami přeshraniční mobility, včetně sociálního zabezpečení, pracovně právních podmínek, přístupu ke stipendiím, ubytování atd.


Charakteristika přeshraniční zaměstnanosti (více informací viz. Informační list IX) • • • • • • •

největší přeshraniční pohyb pracovní síly na vnitřních hranicích EU je mezi Německem a Lucemburskem (odhaduje se, že denně dojíždí do Německa 78 000 pracovníků); k největšímu přeshraničnímu pohybu pracovní síly v Evropě dochází na hranicích Švýcarska s členskými zeměmi EU; významný oboustranný pohyb přes hranice je mezi Belgií a Nizozemím a Belgií a Francií; pohyb pracovní síly přes hranice mezi Irskou republikou a Severním Irskem se zvyšuje díky pokračujícímu „mírovému procesu“ a silnému hospodářskému růstu, zejména v Irské republice; díky novému mostu přes mořskou úžinu se zvyšuje potenciál pro pohyb pracovní síly v rámci regionu Øresund; přeshraniční regiony s námořní hranicí se navíc potýkají s těžkostmi způsobenými časovou a finanční náročností námořní dopravy; stále více pracovníků přichází do EU ze zemí střední a východní Evropy (mnoho pracovních činností se odehrává v neformální ekonomice).



INFORMAČNÍ LISTY LACE: VYBRANÉ PROGRAMY Mnoho programů Interreg II A zahrnuje jako jednu z priorit také rozvoj lidských zdrojů, se silným důrazem na činnosti v oblasti školství, vzdělávání a pracovního trhu. Následující část uvádí shrnutí některých programů. Další informace jsou k dispozici v Informačních listech IV a IX projektu LACE.

EUREGIO (D/NL) Ústřední prioritou programu EUREGIO na německo-dánské hranici je rozvoj lidských zdrojů. Program zahrnuje množství dobře fungujících přeshraničních projektů v oblasti rozvoje pracovního trhu, školství a vzdělávání. Kontakt:

EUREGIO Enscheder Str. 362 D-48599 Gronau Tel: +49 2562 7020 Fax: +49 2562 1639 E-mail: [email protected]

Brandenburg (D/PL) Program Interreg II A Brandenburg se týká vnější hranice EU mezi Německem a Polskem. Hranice, která byla dříve označována za „uzavřenou“, se v současné době stále více otevírá díky narůstajícímu přeshraničnímu obchodu a pohybu pracovní síly. Hrozí však, že nedostatečné přeshraniční propojení mezi školskými a vzdělávacími institucemi bude další spolupráci znesnadňovat. Program klade velký důraz na opatření zaměřená na lidské zdroje, zejména na iniciativy podporující vzdělávání a vytváření pracovních míst. Prioritní oblasti zahrnují vzdělávání a vytváření nových pracovních míst (např. nová pracovní místa a udržení existujících pracovních míst), školství a kulturní iniciativy (např. společná vzdělávací zařízení, jazykové vzdělávání). Kontakt:

Ministerium der Justiz, Potsdam Tel: +49 331 866 3371 Fax: +49 331 866 3399 Euroregion Pro Europa Viadrina, Frankfurt Tel: +49 335 685 1963 Fax: +49 6851962 Euroregion Spree-Neisse-Bober e.V, Guben Tel: +49 3561 3133 Fax: 49 3561 3133



Jura (F/CH) Jde o vysoce rozvinutý přeshraniční region mezi Francií a Švýcarskem, kde obě strany hranice sdílejí společné rysy, zejména v kontextu vysokého počtu Francouzů, kteří dojíždějí do Švýcarska. Lidské zdroje jsou hlavní prioritou programu, který klade silný důraz na rozvoj vědecké a hospodářské spolupráce včetně přeshraničního transferu vědomostí. Kontakt:

Secrétariat aux Affaires Régionales, Besancon Tel: +33 3 818080 Fax: +33 3 81832182

Rakousko/Maďarsko (A/H) Od pádu železné opony prošel rakousko-maďarský přeshraniční region významným ekonomickým rozvojem díky své poloze brány střední Evropy mezi východem a západem. Na obou stranách hranice existují relativně dobře vybavená školská a vzdělávací zařízení, jejich spojený potenciál ale nebyl doposud využit. V rámci příhraničního regionu byly jako významná oblast s velkým potenciálem pro přeshraniční spolupráci identifikovány otázky trhu práce. V této prioritní oblasti lidských zdrojů byla již zavedena dvě opatření, která iniciovala lepší výměnu zkušeností mezi školskými a vzdělávacími institucemi týkajících se osnov, učebních a vzdělávacích metod a přístupů, stejně jako posilování přeshraniční sítě. Kontakt:

Regionalmanagement, Eisenstadt Tel: +43 2682 704 2426 Fax: +43 2682 645 9577



Severní Calotte (SF/S/N) Severní Calotte je příhraniční region na severním okraji Evropy, který si vybral rozvoj lidských zdrojů a trhu práce jako prostředky pro překonání sociálně-ekonomických problémů a pro vytváření užších vztahů mezi obyvatelstvem žijícím na obou stranách hranice. Program Interreg II A se zaměřuje především na rozvoj a transfer technologií v rámci příhraničních regionů. Kontakt:

Lapplands Forbund, Rovaniemi Tel: +358 16330 1000 Fax: +358 16318 705 Länsstyrelsen I Norrbottens Län, Luleå Tel: +46 920 96000 Fax: +46 920 96179

Barents (SF/S/N/RF) Program Barents zahrnuje oblasti v severním Finsku a severním Švédsku, které sousedí s Norskem a Ruskem - Norsko se rozhodlo k účasti na této spolupráci v rámci programu Interreg v roce 1995. Lidské zdroje jsou důležitou prioritou tohoto programu, který klade velký důraz na zlepšování obecného vzdělání i specializovaného know-how, jazyky, kulturu a vzdělávání v oblasti masmédií. Zvláštní pozornost je věnována správě, službám a vzdělávacím systémům, jazykům, odbornému a univerzitnímu vzdělávání, výměnám odborníků, učitelů a studentů, zejména s Ruskem. Region Barents má také řadu výzkumných zařízení, která mají být využita pro zintenzivnění místního rozvoje a vytváření nových pracovních příležitostí. Kontakt:

Interreg II Barents-Secretariat, Rovaniemi Tel: +358 16330 1000 Fax: +358 1631705

Øresund (DK/D) Zprovoznění mostu v regionu Øresund otevřelo pracovní trh a umožnilo výzkum a řadu přeshraničních projektů zaměřených na identifikování a překonávání překážek přeshraniční spolupráce. Øresundský pakt o zaměstnanosti je jediným přeshraničním paktem v EU. Jeho úkolem je koordinování záležitostí týkajících se zaměstnanosti a pracovního trhu. Contact: Øresundskomiteen, Københaven Tel: +45 33 121222 Fax: +45 33 120722



Německo/Lucembursko (D/L); Evropský rozvojový pilíř (B/F/L); Saar-LorWestplatz (D/F) V regionu, kde se přeshraniční zaměstnávání stalo hlavním faktorem pracovního trhu, existuje vysoký stupeň přeshraniční mobility v oblasti bydlení. Správní, legislativní, socioekonomické a jazykové rozdíly však přetrvávají a brání další integraci pracovního trhu. Kontakt: SGAR: Tel: +33 387 348962 Ministerium für Wirtsschaft, Verkehr, Landwirtschaft und Weinbau des Landes Rheinland Pfalz: Tel: +49 6131 162233 Ministere de l’Aménagement du Territoire, Luxembourg: Tel: +352 478 6915

Střední a jižní část horního Rýna (D/F/CH) Region horního Rýna je hustě obydlen a má dlouholetou historii pohybu pracovní síly přes hranice, který se ještě více zvýšil s deregulací pracovního trhu. Několik priorit programu Interreg II A zahrnuje i otázky trhu práce, jako je např. přeshraniční vzdělávání a vytváření přeshraničních studijních kontaktů. Kontakt:

Secrétariat Général aux Affaires Régionales, Strasbourg Tel: 33 2 88322900; Fax: +33 3 88256498 Staatsministerium Baden-Württemberg, Stuttgart Tel: +49 711 2153 472203; Fax: +49 711 2153 510

Irsko/Severní Irsko (IRL/UK) Na hranicích Irska a Severního Irska došlo k velkému pohybu pracovní síly přes hranice, zejména od doby, kdy začaly být viditelné výsledky „mírového procesu“. Patrné je to zejména v určitých sektorech, jako je stavebnictví, kde je zvýšená přeshraniční mobilita reakcí na rozdílné ekonomické podmínky na obou stranách hranice. Z programu je financována řada vzdělávacích a výcvikových projektů, které jsou zaměřeny na zlepšování dovedností pracovníků v příhraničním regionu. Kontakt:

Interreg Development Officer, Monaghan Tel: +353 47 71251; Fax: +353 47 71258 Interreg Development Officer, Armagh Tel: +44 1861 527317; Fax: +44 1861 526717



Rakousko/Slovenská republika (A/SK) Bývalá hranice „východního bloku“ mezi Rakouskem a Slovenskem se pravidelně otevírá přeshraniční spolupráci. Program Interreg II A podporuje aktivity v oblasti školství, kultury a pracovního trhu, které napomáhají intenzivnější spolupráci. Kontakt: Amt der Niederösterreichischen Landesregierung, Tel : +43 1 53110 4329 ; Fax : +43 1 53110 4170 Amt der Wiener Landesregierung, Tel : +43 1 4000 82582 ; Fax : +43 1 4000 7215 Amt der Burgenländischen Landesregierung, Tel : +43 2682 600 ; Fax : +43 2682 61884



INFORMAČNÍ LISTY LACE: VYBRANÉ PROJEKTY Informační listy LACE IV a IX obsahují informace o několika vzorových projektech v oblasti rozvoje školství, vzdělávání a pracovního trhu. Shrnující informace o těchto projektech jsou uvedeny níže. Informační list IV

„Přeshraniční spolupráce v oblasti politiky trhu práce“ (A/HU): Projekt zahrnuje přenos know-how mezi rakouskými zprostředkovatelnami práce a jejich protějšky v západním Maďarsku ve vztahu ke strategiím EU, metodám a nástrojům v oblasti politiky trhu práce. Projekt je propojen s kursem managementu, který je financován z Phare CBC a je zaměřen na integrování nezaměstnaných do trhu práce. Reginnov Tanacsado Alkotmany H-9000 Vasvar Tel +36 94 370 742 Fax +36 94 370 743 AMS Burgenland Perlmayerstr. 10 A-7000 Eisenstadt Tel +43 2682 692 Fax +43 2682 69282

„Společný trh práce v regionu Øresund“ (DK/S: Øresund): Projekt je zaměřený na vytváření nových příležitostí a posilování přeshraničního hospodářství v kontextu zprovoznění nového mostu přes mořskou úžinu. Øresundkomiteen Halbergsgade 14, 1th. DK 1057 Kopenhagen K Tel +45 33 12 12 22 Fax +45 33 12 07 22



„Keltské vazby“ (IRL/UK: Wales): Projekt se soustředil na výzkum a vytvoření akreditovaného vzdělávacího programu zaměřeného na oblast ubytování a stravování, který byl specificky upraven pro potřeby personálu palubních služeb trajektů působících v Irském moři mezi Irskem a Walesem. Vzdělávací program vedl ke zlepšení kvalifikace a dovedností personálu trajektů. Liz Kennedy, Project Co-ordinator Tourism Research Centre, DIT Cathal Brugha Street Dublin 1 Ireland Tel +353 1 874 6058 Fax +353 1 8748572 Arfon Rhys, Director Coleg Menai Bangor Gwynedd LL57 2TP Wales Tel +44 1248 370125 Fax +44 1248 370052

„Příprava a využití přeshraničního typu učebnice v oblasti horního Rýna“ (D/F/CH): Projekt je zaměřen na rozvoj užší spolupráce v oblasti vzdělávání a zlepšení přeshraničních kulturních vztahů. ADIRA 3, quai Kleber F-67055 Strassbourg Tel +33 3 88 52 82 82 Fax +33 3 88 75 64 59 Bezirksregierung Rheinhessen-Pfalz Friedrich Ebertstr. 14 D-67433 Neustadt/Weinstrasse Tel +49 6321 99 24 44 Fax +49 6321 99 29 07



„FEMPEX: místní opatření v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti“ (E/P): Projekt je zaměřený na program vzdělávání a zaměstnanosti, který řídila organizace Gabinete de Iniciativas Transfronteriz a Merida-Evora. Během řady kursů došlo k výměně know-how a zkušeností týkajících se místního trhu práce a zvyšování zaměstnanosti. Gabinete de Iniciativas Transfronterizas Merida (GIT) Pza. de San Juan de Dios s/n E-06800 Merida Tel +34 24 38 1755/58 Fax +34 23 38 13 77 e-mail: [email protected] Gabinete de Iniciativas Transfronteiricas Evora (GIT) 593, Estrada das Piscinas P-7000 Evora Tel +351 66 74 03 00 Fax +351 66 2 65 62

„EURES“: Jedná se o projekt, který byl koordinován DGV Evropské komise a zahrnoval poskytování přeshraničních informací a poradenských služeb a rozvoj přeshraniční sítě mezi kompetentními úřady a poskytovateli služeb v oblasti trhu práce. Institut Universitaire de Technologie Departement Franco-Italien, STID 8 Avenue Laurente F 06500 Menton Tel +33 4 93 28 02 76 Fax + 33 4 93 57 70 75 Informační list IX „Projekty přispívající k posílení přeshraniční zaměstnanosti“ (D/F): Řada společných projektů organizovaných universitami. Projekty jsou zaměřeny na vytváření společných universitních akademických titulů, na jazykové vzdělávání atd. Conseil regional de Lorraine, Mission Action transfrontaliere et Relations europeennes Tel +33 387 33 60 00 Ministerium für Wirtschaft, Verkehr, Landwirtschaft und Weinbau Des Landes Rheinland Pfalz Tel +49 6131 162 233



„Přeshraniční informační a poradenská centra (Infobest)“ (D/F): Projekt podporuje přeshraniční mobilitu prostřednictvím poradenství poskytovaného veřejnosti, vytvářením přeshraničních vazeb mezi podniky a pomocí poskytovanou přeshraničním projektům. INFOBEST Kehl/Strasbourg BP 10, F-67017 Strasbourg CEDEX Tel +33 388 766 898 / +49 7851 9479 0

„Podpora žen - podnikatelek“ „ (D/DK: Fyn/Kern): Projekt na podporu žen v podnikatelském sektoru prostřednictvím rozvoje nových poradenských a vzdělávacích aktivit. Dorrit Munk Jorgensen Aben Datastue for Kvinder, Fyns Amt Stationsvej 36 DK-5000 Odense C Tel +45 66 13 93 66 Fax +45 66 13 93 99 Heike Rullmann Pro Regio GmbH Bredtstedter Straße 56 D-24768 Rendsburg Tel +49 43 31 72 29 6 Fax +49 43 31 72 34 2

„Cesta k integrovanému trhu práce“ (DK/S: Øresund): Projekt zaměřený na rozvoj trhu práce a integraci v kontextu zprovoznění nového mostu. Oresundkomiteen Holbergsgade 14 DK-1057 Kopenhagen K Tel +45 33 12 12 22 Fax +45 33 12 07 22



„Kursy portugalštiny v Extremaduře“ (E/P): Projekt na zlepšení přeshraničních kulturních a hospodářských vztahů prostřednictvím kursů portugalštiny. Předpokládá se, že zlepšená schopnost komunikace podpoří pohyb pracovní síly a rozvinutí přeshraničního trhu práce. M. Ignacio Corrales Romero Presidencia Junta de Extremadura Jefe de Servicio de Accion Exterior Gabinete de Iniciativas Transfronterizas Merida-Evora-Coimbra c/Adriano 4-4a E-06800 Merida Tel +34 924 381350 Fax +34 924 381377 e-mail: [email protected]



PŘÍKLADY DALŠÍCH PROJEKTŮ Přeshraniční regiony EU a střední a východní Evropy mají bohaté zkušenosti s praktickou realizací přeshraničních sociálně-kulturních aktivit. Příklady několika vzorových projektů jsou uvedeny níže..

1. Kontakty, výměny, vytváření sítí

Přeshraniční setkávání na téma vzdělávání dospělých (E/P) Hlavní hospodářské změny, které s sebou přináší globalizace a měnící se ekonomické struktury okresů v regionech ležících na španělsko-portugalské hranici, vytvořily nové přeshraniční pracovní příležitosti. Vzrůstající význam vzdělávání dospělých je odpovědí na mnoho z těchto vývojových trendů. Z programu Interreg II A byla financována řada pravidelných společných přeshraničních setkání na téma vzdělávání dospělých. Mezi hlavní témata těchto setkání patří: dálkové vzdělávání, hodnocení programů vzdělávání dospělých, zlepšování gramotnosti dospělých ve venkovských oblastech a zveřejnění osvědčených příkladů z praxe a materiálů, které se vztahují ke vzdělávání dospělých na obou stranách hranice. Kontakt:

Junta de Comunidades de Castilla y León, Plaza de Castilla y León 1, E-47008 Valladolid, Tel +34 983 41 11 21, Fax +34 983 411269

EURO-TEAM (D/DK) Tento projekt poskytuje studentům metody a praktické příklady, které se vztahují k odstraňování překážek spolupráce v rámci stavebního průmyslu. Aktivity projektu zahrnovaly společné plánování a výměnu informací o standardech ve stavebnictví v obou zemích. Projekt umožnil dánským a německým učňům oboru tesařství a zednictví pracovat společně na rekonstrukci jedné budovy v Německu. Tato společná práce posílila porozumění stavebním metodám používaným na obou stranách hranice a přinesla i vzájemné kulturní porozumění. Navíc byly zorganizovány přeshraniční konference a setkání s tematikou stavebnictví. Kontakt:

Ms Grethe Hermann, Industri-og Händvaerkerskolen (Industry & Tradesman School), Kringelborg Allé 7, DK-4800 Nykøbing Tel +45 54 84 77 00, Fax +45 54 847784 Mr. W. Germann, Fachverband Baugewerbe Innung Ostholstein e.V., (Construction Trade Organisation of East Holstein) Siemensstr. 12, D-23701 Eutin Tel +49 45 215170, Fax +49 45 2174620



2. Výzkum, studie, rozvoj strategií

Srovnávací studie o podmínkách vstupu pracovníků na přeshraniční trh práce a jejich sociálním zabezpečení (E/P) Tento projekt zahrnoval hlavní studii, která analyzuje legislativní prostředí v přeshraničním regionu Galicie/Norte, a to v oblasti zdravotních služeb, sociálního zabezpečení, zaměstnanosti, profesního vzdělávání a odborné výuky. Hlavním cílem bylo poukázat na překážky a najít řešení pro přeshraniční mobilitu pracovní síly. Rozpočet: Kontakt:

140 725 EURO; 75% Interreg Instituto de Gestão Autárquica do Porto Escola Galega de Administración Pública, Rua de Belos Ares 160 Rúa Madrid, Pol. Fontiñas s/n, P-4100 Porto Tel +351 22 6001312, Fax +351 22 6009621, [email protected]

3. Výměny osob a komponentů vzdělávacích a výcvikových kursů Vzdělávací kursy pro marocké vedoucí pracovníky (UK/MRC: Gibraltar) Přeshraniční spolupráce mezi Gibraltarem a Marokem je ztížena tím, že neexistuje společný jazyk. Pokusem o boj s tímto problémem je projekt, který byl vytvořen, aby podporoval kontakty na akademické, správní a obchodní úrovni. Klíčovým aspektem projektu je vytvoření řady dotovaných rezidenčních kursů, které budou zaměřeny na vzdělávání v obchodní angličtině, obchodních dovednostech a informačních technologiích pro marocké obchodníky a jiné odborníky z Maroka. Projekt částečně reaguje na studii proveditelnosti vytvořenou Britskou radou, která v Maroku identifikovala obrovskou poptávku po kursech anglického jazyka. Kursy pořádané v rámci projektu kombinují angličtinu s dovednostmi v oblasti informačních technologií, prezentace, vyjednávání, managementu, obchodu a komunikace. Partnery projektu jsou Ministerstvo školství a vzdělávání v Gibraltaru a zástupci soukromého sektoru obou regionů. Kontakt:

Mr. Francis Sheriff, European Programmes Secretariat, DTI, Suite 771, Europort, Gibraltar, Tel +350 52052, Fax +350 71406



Přemístěné třídy (ES/P) Tento projekt dává příležitost studentům technických, uměleckých a/nebo profesních oborů institucí vyššího vzdělávání v severním Portugalsku a Galicii, kteří se mohou účastnit části programu (teoretického a/nebo praktického) v institucích po obou stranách hranice. Studenti, kteří se účastní programu, se také při pobytu v hostující zemi zúčastní kursu s názvem „Evropské občanství“. Na začátku každého školního roku vytvářejí osoby zodpovědné za projekt v každé z institucí plán a určí nejvhodnější termín pro výměnu studentů posledního ročníku. Typickým příkladem výměnného pobytu je dvoutýdenní program skupin španělských a portugalských studentů, kteří si vzájemně vymění třídy. Tohoto programu se zúčastnilo již několik škol, jmenovitě - z regionu Norte v Portugalsku: Escola Professional Agrícola de Ponte de Lima, Escola Sec. Dr. Júlio Martins, Escola Profissional Amar Terra Verde and Escola Sec. Padre Benjamim Salgado. Z Galicie: I.F.P. Xinzo de Limia, IESP z F. Asorey (Cambados) a studenti odborných kursů hotelového managementu, kuchařství a mechaniky v Pontevedra a Lugo. Projekt je považován za úspěšný, protože rozšiřuje horizonty mladých lidí, nabízí alternativní pohledy na jejich vzdělávání, obohacuje jejich dovednosti a představuje jim koncepci evropského občanství. Rozpočet: Kontakt:

36 500 EURO Direcção Reg. Educação do Norte Rua António Carneiro 8, 4300 Porto, Tel +351 22 5191100, Fax: +351 22 5103151 DG Ord. Educativa e Form. Prof. San Lázaro 107, 15771 Santiago de Compostela, Tel +34 981 546562, Fax +34 981 546542



Odborné vzdělávání v oblasti hotelového managementu a stravování (D/CZ) Hlavním cílem tohoto projektu, vytvořeného v letech 1996/1997, byl rozvoj lidských zdrojů prostřednictvím přeshraniční spolupráce v oblasti školství a odborného vzdělávání. Konkrétně projekt zahrnoval program realizovaný na Střední odborné škole ve městě Pirna - Sonnenstein v Německu, který dal 100 studentům - z toho 40 Čechům - příležitost zúčastnit se odborného vzdělávání v oblasti hotelového managementu a stravování. Na konci třetího roku tohoto odborného vzdělávání navíc budou studenti (němečtí i čeští) oprávněni k získání kvalifikace z Mezinárodní obchodní komory v Drážďanech. Po ukončení programu mohou čeští studenti pokračovat ve studiu i další rok v Ústí nad Labem a Teplicích a získat kvalifikaci uznávanou v České republice. Kontakt:

Kommunalgemeinschaft Euroregion Oberes Elbtal / Osterzgebirge e.V., Emil-Schlegel-Str. 11, PS 85, D-01782 Pirna Tel.:+49 (0) 35 01 / 52 00 13, Fax: +49 (0) 35 01 / 52 74 57 e-mail: [email protected] Komunální společenství, Euroregion Labe, Lidické náměstí 8 CZ - 40001 Ústí nad Labem Tel.: +420 (0) 47 / 5241437-8, Fax: +420 (0) 47 / 5211603, e-mail: [email protected]



4. Plánování a realizace společných vzdělávacích kursů; kursy na podporu přeshraničního trhu práce

Vzdělávací síť na podporu regionální turistiky v oblasti východní hranice (IRL/NI) Vzdělávací síť na podporu regionální turistiky byla založena v roce 1997 jako přeshraniční partnerství místních orgánů, rozvojových agentur, institucí dalšího vzdělávání a soukromého sektoru. Jejím hlavním cílem je pomoc při budování kapacity regionálního turistického průmyslu prostřednictvím koordinovaného a cíleného přístupu ke vzdělávání, které obratem posílí povědomí o regionální turistice a zvýší hospodářskou prosperitu účastníků vzdělávání, zaměstnanců a regionu. Síť uskutečnila řadu kursů včetně rozvoje managementu, komunitního managementu, praktického marketingu a technických stránek péče o zákazníky. Projekt umožňuje skupině potenciálních zaměstnanců, kteří již disponují určitými dovednostmi, aby si doplnili dovednosti, které v současné době v turistickém průmyslu chybí. Zároveň konsoliduje a udržuje nabídku pracovních míst v sektoru. Projekt se zaměřil na skupiny, které jsou v stávající době znevýhodněny, jako jsou např. nezaměstnaní, ženy, které se vracejí do zaměstnání a mohou ke svému návratu na trh práce potřebovat nové dovednosti. Přeshraniční spolupráce je posílena prostřednictvím fór, která byla ustanovena na podporu propagace turistiky a vytváření příležitostí pro přeshraniční spolupráci v oblasti turistiky. Kontakt:

Mr Gerry Mills, East Border Region Tourism Training Network C/o Newry Institute of Further & Higher Education Patrick Street, Newry, Co. Down, Northern Ireland Tel +44 1693 252 629

Vzdělávání prostřednictvím přeshraniční spolupráce (I/AL) Cílem tohoto projektu je rozvoj a posílení přeshraniční spolupráce v oblasti námořní hranice mezi Itálií a Albánií. Projekt se pokouší řešit nedostatečné vazby mezi regiony iniciováním vzdělávacího programu řízeného Odborem školství regionu Puglia. Prvotním cílem tohoto projektu je poskytnout albánské veřejné správě odborníky vybavené dovednostmi nezbytnými pro koordinaci různých akcí vztahujících se k rozvoji oblasti. Mezi ně patří prostorové plánování, programování akcí, koncepce integrovaných projektů, jejich implementace a následné aktivity a hodnocení. Projekt má trvat do roku 2 000; do této doby bude potvrzen výběr profesionální vzdělávací instituce. Kontakt:

Giunta Regionale – Puglia, Salvatore Dictaso, Presidente Via capruzzi, 212, I-70124 Bari Tel +39 80 540 1111, Fax +39 80 522 4827



Vývoj výrobků a hospodářských podniků v oblasti řemesel a designu (IRL/UK: Irsko/NI) Projekt je zaměřen na posílení základních dovedností osob pracujících v řemeslné výrobě v příhraničním regionu. Irská řemeslná výroba zaznamenala v posledních letech významný růst obratu a pracovních příležitostí, který ale měl jenom malý vliv na ekonomiku příhraničního regionu. Dva hlavní problémy se týkají přílišného rozptýlení firem, které se zabývají místní řemeslnou výrobou, a nedostatku dovedností, které jsou pro řemeslnou výrobu klíčové. Zdroje z Interreg umožňují deseti účastníkům vzdělávacího programu z obou stran hranice získat dovednosti v oblasti rozvoje podnikání. Projekt zároveň směřuje k vytvoření malého centra řemesel v příhraničním městě Carlingford. Projekt bude mít dopad na rozvoj a diversifikaci místní ekonomiky a vytvoří turisticky atraktivní program v příhraničním regionu. Kontakt:

Carol Gilliland, Co-operation Ireland, 17 North Road, Monaghan, Ireland Tel +353 477 1979, Fax +353 477 1981, E-mail [email protected]

Centrum pro spolupráci mezi evropskými universitami (D/DK) Hlavním cílem projektu je navázání užší spolupráce mezi Universitou Jižního Dánska a Universitou města Flensburg (Německo) prostřednictvím tří nových společných kursů vyššího vzdělávání: jazyk/pedagogika, inženýrský kurs v oboru export a management energetiky. Kursy jsou navrženy jako čtyřletý a bilingvní vzdělávací program. V každém z těchto tří nových kursů, které byly zahájeny v září 1998, bylo okolo třiceti studentů. Mezi výstupy projektu patří vytvoření asi 26 nových pracovních míst a intenzivní přeshraniční aktivity mezi dvěma institucemi zapojenými do projektu. Náklady: Kontakt:

1 908 886 EURO Andreas Cornett, University of Southern Denmark – Handelshojskole Syd HHS, Grundtvigs Alle 150, DK 6400 Sonderborg Tel +45 74 43 42 25, [email protected], http://www.hhs/dk/ University of Educational Research, Flensburg, Germany, Muerwiker Str. 77, D 24943 Flensburg Tel +49 461 31 300



Collegium Polonicum (D/P) Collegium Polonicum představuje novou formu přeshraniční spolupráce v oblasti výzkumu a výuky. Univerzita Adama Mickiewicze (AMU) v Poznani a Evropská univerzita Viadrina (EUV) ve Frankfurtu nad Odrou provozují kolegium společně. Vědecké zařízení je otevřeno i dalším evropským vysokým školám. Obsahový profil je zaměřen dle obou nosných univerzit. Rozhodující kroky ke zřízení Collegium Polonicum ve Slubice (Polsko) byly učiněny v roce 1998, a to jak postavením budovy, tak také sestavením výukového programu. Dne 10. června 1998 byla nová budova otevřena - nachází se přímo u Odry, která tvoří hranici mezi Německem a Polskem. Tím začaly dva studijní licencované běhy pořádané AMU. Zároveň se do tříletých studijních oborů politologie a ochrana životního prostředí zapsalo 45 resp. 43 studentů. Zároveň zavedla EUV tři nástavbové studijní obory: srovnávací středoevropské studie, ochrana evropské kultury a moderní management rozvoje měst. Do této oblasti plynou prostředky z evropského programu TEMPUS. Opatření je chápáno jako „budování instituce“ a pomáhá Collegium Polonicum k tomu, aby se profilovalo jako ‘Center of Excellence’. Kromě toho je Collegium Polonicum žádaným kongresovým centrem. Jen v roce 1998 se zde konalo 16 konferencí, většinou k přeshraničním tématům. Tento vývoj pokračoval v roce 1999. Mimo jiné svolal euroregion Pro Europa Viadrina v rámci 3. brandenburgského hospodářského týdne na červen 1999 regionální konferenci, v září 1999 se konalo z podnětu speciální hospodářské zóny Kosrzyn/Slubice a německo - polské Společnosti na podporu hospodářství a. s. společné německo polské investiční fórum. náklady: kontakt:

M EURO 40 celkové náklady, 6,200,000 Interreg II a 15 MEURO Phare CBC Ewa Bielewicz-Polakowska, Collegium Polonicum, ul Kosciuszi 2, PL 69-100 Slubice Tel +49 335 5534 16 412



Společně (SE/NOR) ‘Sloyd pa tvers’ je projektem spolupráce mezi konzultanty, kteří pracují pro průmyslové stavební odvětví zabývající se stavbou tradičních domů. V rámci projektu budou zorganizovány společné kursy designu, které naučí řemeslníky, jak navrhovat nové produkty. Během kursů bude projektový manažer společně s konzultanty stavebního průmyslu pracovat na vytváření sítí. Aby byla zajištěna dlouhodobá kontinuita projektu, budou norští i švédští konzultanti k dispozici a budou poskytovat informace a poradeství i po ukončení projektu. Řemeslníci, kteří se zaměřují na tradiční produkty, se často ocitají na rozhraní mezi obchodníky a průmyslovou výrobou. Potřeba kreativity je velice důležitá, ale také je nezbytné zachovat tradiční dovednosti a předat je mladším generacím. Projekt zahrne výměnu informací, vytvoření společných podniků a nových pracovních příležitostí v regionu. Rozpočet: Kontakt:

516 600 SEK Liva Kaiser, County of Jaemtland, Sweden, Tel +46 63 14 25 00 Randi Breiset, Cottage Industry Consultants in Nord-Trondelag, Norway Tel +47 74 82 86 72



5. Struktury pracovního trhu, manažerských systémů a služeb včetně databází, informací, poradenství a náboru

EURES – Galicie/Norte (E/P) V rámci projektu EURES byla vytvořena přeshraniční kancelář, která bude reagovat na potřeby informací týkajících se přeshraniční mobility pracovníků a firem. Kancelář byla otevřena v roce 1997 a během prvních šesti měsíců své činnosti obdržela více než 650 žádostí, z nichž se 500 týkalo otázek zaměstnávání. Během tří měsíců roku následujícího našlo 25 - 30 osob z obou stran hranice zaměstnání díky informacím poskytnutým kanceláří EURES. EURES poskytuje řadu hodnotných služeb všem společenstvím v přeshraničním regionu, zejména v oblasti legislativy, sociálního zabezpečení, daní, zaměstnanosti a odborného vzdělávání. Kontakt:

EURES Transfronteiriço Norte de Portugal-Galiza, Edificio Ex-alfândega – Av. De Espanha E-4930 Valença, Spain Tel + 351 51 826105, Fax + 351 51 826104

Eurocity (S/SF/N: Severní Calotte) Partnerská města Torneå (Švédsko) a Haparanda (Finsko) leží na protějších březích řeky Torne v jižní části Laponska. Přestože má jejich přeshraniční spolupráce dlouhou historii, stále ještě existují překážky brzdící přeshraniční pohyb pracovní síly. Patří mezi ně jazykové problémy a malá znalost systémů pracovního trhu a zaměstnávání. Úřady práce v obou městech na tyto problémy reagovaly vytvořením společného projektu na podporu větší mobility pracovní síly a zrealizovaly společnou vizi pod názvem „Eurocity“. Ta je naplňována poskytováním informací a podporou sítě společností, úřadů, asociací a koordinátorů vzdělávání z obou zemí. Výstupem projektu bylo podstatné zvýšení mobility pracovní síly v obou směrech. Úřady práce také zorganizovaly semináře pro zaměstnavatele a uchazeče o práci na témata: daňové zákony, pravidla dávek v nezaměstnanosti a sociální otázky v obou zemích. Výsledkem bylo patnáctiprocentní zvýšení v poměru uchazečů, kteří našli práci v zahraničí. Contact:

Marja Ketola, Storgatan 92, S-95331 Haparanda, Sweden, Tel +46 922 61469 [email protected]



Služby v oblasti pracovního trhu v regionu Öresund (DK/S) Tento projekt byl zahájen na přelomu let 1998/1999. Jeho cílem bylo pokrýt vzrůstající poptávku po práci a zlepšit pohyb pracovní síly přes úžinu Öresund. Celkem byly založeny 4 kanceláře, dvě ve Švédsku a dvě v Dánsku, z nichž každá měla jak švédské, tak dánské zaměstnance. Kanceláře, které jsou určeny pro uchazeče o práci i zaměstnavatele, nabízejí kromě náborových služeb i informace o životních podmínkách, legislativě a situaci na trhu práce. Pozornost kanceláří se soustředí na osoby dojíždějící za prací přes Öresund, na odvětví, která mají problémy s náborem pracovních sil, a na budoucí generace, které budou vstupovat na pracovní trh. Každá ze stran se snaží v případě náborových těžkostí podporovat druhou stranu prostřednictvím společných iniciativ. Projekt již vyvolal značný zájem mezi uchazeči o práci, zaměstnavateli, médii a dalšími organizacemi. Během prvních dvou měsíců byla úroveň návštěv i výsledků náboru vysoká, přičemž hlavní pohyb pracovní síly směřoval ze Švédska do Dánska. Kontakt:

The Nordic Council of Ministers, Store Strandstraede 18, DK 1255 Copenhagen K, Tel +45 3396 0200, [email protected]



KAPITOLA C.7: ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ SLUŽBY PŘEHLED: Tato kapitola rozebírá potenciál pro přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotní a sociální péče a uvádí typologii aktivit jakož i celou řadu příkladů. Příklady spolupráce se dělí do širších kategorií výměny informací/navazování spojení; školení; výzkumu a vývoje; využití a rozvoje společných zdrojů. HLAVNÍ BODY: •

•

•

•

Příhraniční regiony, které jsou často řídce osídleny a trpí poměrně špatně rozvinutou zdravotní a sociální péčí, mohou jen s obtížemi zabezpečit poskytování základní zdravotní a sociální péče pro obyvatelstvo dané oblasti. Schopnost příhraničního regionu poskytovat kvalitativně lepší a rozmanitější péči finančně efektivněji lze značně posílit cestou spolupráce – zvláště využíváním společných zdrojů (např. nemocnic, domovů pro přestárlé, sanitních a pohotovostních služeb). Praktické problémy ve spolupráci vyplývají ze zákonných překážek daných vnitrostátně platnými zákony a předpisy a vnitrostátním plánováním (např. plánovací a pojišťovací programy, které se vztahují pouze na přispěvatele/občany dané země, rozdíly v kompetencích). Důležitým prvním krokem na cestě k dialogu o budoucích opatřeních a projektech spolupráce je přeshraniční inventarizace stávajících zařízení v příhraničním regionu společně s šířením informací o strukturách, kompetencích, administrativních a finančních postupech.

PŘÍKLADY: Prevence dětské úrazovosti v komunitách (IRL/NI) Rozvoj komunit pro poskytování základní péče v příhraničí (IRL/NI) Srovnávací studie přístupů ke zdravotní a sociální péči (E/P) Výzkum komplementarity systémů zdravotní péče (F/B) Program společného přeshraničního školení– Rychlá lékařská pomoc (IRL/NI) Záchranná horská služba (F/I) Zubní hygiena a léčba v Řecku a Albánii (GR/AL) Schéma přeshraniční výměny pracovních sil (IRL/NI) Rádiová asistence přímo do domácností (E/P) Spolupráce mezi nemocnicemi v Selestatu a Offenburgu (D/F) Přeshraniční výzkumný ústav rehabilitačních metod (D/NL) Středisko pro určování povrchových a buněčných vlastností pomocí mikroskopické a spektroskopické analýzy (D/NL) Zřízení přeshraničních lékařských stanic (GR/FYROM) Vzájemná výměna v rámci lékařských služeb pro veřejnost (S/N) Výstavba přeshraniční lékařské stanice (D/CZ) C. 7 Zdravotní a sociální služby


PŘEHLED Přeshraniční spolupráce by měla zahrnovat veškeré aspekty života lidí: bydlení, zaměstnání, volný čas, dopravu, životní prostředí atd. Rozvoj sociální a kulturní přeshraniční spolupráce musí být považován za stejně důležitý jako spolupráce v hospodářské oblasti a v infrastruktuře. Často je tomu tak, že přeshraniční sociální a kulturní spolupráce ve skutečnosti tvoří základnu úspěchu v ekonomickém sektoru. Dobrá zdravotní péče a poskytování sociální péče patří mezi důležité základní společenské hodnoty ve všech evropských regionech. Zdravotní a sociální péče však více než jiné sektory naší společnosti podléhají vnitrostátním předpisům. Hranice mezi státy vedly k odlišným zákonům a předpisům v sociální péči, daních, programech zdravotního pojištění atd. Mnoho příhraničních regionů trpí nedostatečným rozvojem a tím, že jsou vnímány jako vzdálené a periferní i v celostátním měřítku, což se často projevuje nízkým počtem obyvatelstva, odlivem mladých lidí a vyšším počtem na státu závislé populace (děti a starší lidé). Venkovské oblasti a oblasti s klesající populací trpí často nedostatečně rozvinutým sektorem služeb, kdy některé z těchto služeb jsou limitovány nedostatečnou poptávkou. Z těchto okolností vyplývá, že příhraniční regiony mají obtíže zabezpečit poskytování základní sociální péče, nemají k dispozici základní zdravotnická zařízení atd. Otevření vnitřních hranic EU představuje nové možnosti pro spolupráci v oblasti sociální péče a C. 7 Zdravotní a sociální služby

v sektoru přidružených služeb. Aby bylo možné udržet rozsah a kvalitu zdravotní péče, sociální péče a s nimi spojených zdrojů v periferních regionech, je nutné přijmout v příhraničních regionech vhodná tvůrčí řešení. Problémy Vnitrostátně orientované a historicky podmíněné zákony a předpisy v sociálním sektoru ztěžují možnosti nalezení obecných řešení pro všechny příhraniční regiony, zvláště v těch zemích, které mají několik sousedů s velmi odlišnými systémy. Zákonné překážky jsou příčinou vzniku praktických problémů v přeshraniční spolupráci ve zdravotní péči a sociálních službách. Jde o: •

•

•

rozdíly v rozvržení odpovědností (sanitních služeb, služeb rychlé pomoci, policie); plánovací a spádové oblasti sociální péče a sociálních zařízení, které platí pouze ke státní hranici; státní finanční příspěvky na pojišťovací programy atd., které je možno platit a využívat pouze v rámci daného státu.

Z těchto důvodů jsou například lůžkové kapacity nemocnic v příhraničních oblastech plánovány pouze pro potřeby na vnitrostátní úrovni. Obecně řečeno jsou tato lůžka rovněž k dispozici pouze pro přispěvatele z tohoto státu. Přestože platí nařízení na celoevropské úrovni, že lidé na cestách mohou v případě onemocnění a nehody využít služeb lékařů a nemocnic v cizině, programy zdravotního pojištění v příhraničních regionech zaujímají v tomto ohledu velmi restriktivní postoj. Využívání lékařských středisek, nemocnic atd. v příhraničních oblastech obyvateli

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci žijícími v blízkosti hranic podléhá přísné kontrole. Často vznikají problémy, když dojde na hrazení účtu: některé náklady na délku pobytu a poskytnuté služby jsou zpochybňovány nebo propláceny pouze částečně. V mnoha příhraničních regionech proto dochází k uzavírání soukromých dohod mezi nemocnicemi, aby bylo možné ve zvláštních případech využívat nemocniční lůžka. Toto platí zejména o využívání jednotek intenzivní péče pacienty v ohrožení života nebo pacienty, kteří naléhavě potřebují odbornou péči. Když je však lůžková kapacita nemocnic příliš často obsazována pacienty ze sousední země a lůžka tudíž nejsou k dispozici vlastnímu obyvatelstvu, vede to zase k problémům spojeným s poskytováním péče pacientům vlastního státu a ke stížnostem. Překážky bránící využívání sociálních zařízení na druhé straně hranice jsou založeny na propočtu nákladů, které se mezi jednotlivými zeměmi značně liší, a na skutečnosti, že pojišťovny nemohou odhadnout , které náklady a v jakém rozsahu je možno očekávat, pokud jde o všeobecné využívání služeb na druhé straně hranice. V důsledku toho jsou všeobecné předpisy zamítány a pojišťovatelé jsou ochotni řešit pouze jednotlivé případy na pragmatickém základě. Nadto jsou sociální zařízení financována různými způsoby a za podmínek, které se v jednotlivých zemích propastně liší. Existují příklady nemocnic, ve kterých nejsou veřejné subvence zahrnuty do výpočtu nákladů, např. nemocenského úřadu. Na druhé straně hranice pak je situace přesně opačná: nemocnice musí při výpočtu denních sazeb brát v úvahu veřejné dotace a finanční pomoc. To vede k rozdílným a navzájem velmi C. 7 Zdravotní a sociální služby

odlišným sazbám nákladů, které z pochopitelných důvodů nemohou pojišťovny hradit. Problémy vznikají také v oblasti poskytování přeshraničních služeb rychlé pomoci, jako jsou rychlá lékařská pomoc nebo hasiči. Počty personálu a sanitek jsou např. všeobecně propočítávány v rámci vnitrostátních požadavků a využívání personálu a zařízení k poskytování přeshraniční rychlé pomoci a sanitních služeb na druhé straně hranice pak vede k mezerám v jejich vnitrostátním využití, které je třeba odpovídajícím způsobem vyplnit. Přeshraniční využívání domovů pro přestárlé, rehabilitačních klinik, škol, klinik apod. naráží na podobné potíže. I zde se kapacity propočítávají v první řadě pouze tak, aby vyhověly především vnitrostátním požadavkům, a zařízení jsou financována na vnitrostátní úrovni. Další specifické problémy, které vznikají v periferních venkovských příhraničních oblastech, se týkají udržení dostatečného množství obyvatelstva pro provoz zařízení, jako jsou nemocnice, domovy pro přestárlé, školy, služby sociální péče a specializované služby (např. moderní sanitní vozy). Podobným problémem je dosažitelnost těchto zařízení místní hromadnou dopravou, což je problém, k jehož vyřešení by mohlo přispět přeshraniční využívání vrtulníku a dalších služeb rychlé pomoci. Dalším faktorem, který nelze přehlížet, je nedostatek informací na obou stranách hranice o stávajících zařízeních, systémech, administrativních strukturách atd. v oblasti zdravotní péče, sociální péče, policie, služeb rychlé pomoci atd.

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci ŘEŠENÍ Je nutné přestat uvažovat v mezích státních hranic a vhodně vytvořit nové spádové oblasti, postavit rentabilitu sociálních zařízení a služeb na nový přeshraniční základ a zabránit tomu, aby venkovské oblasti, zvláště pak ty, které leží v periferním pohraničí, „vykrvácely“. Je třeba rozvíjet dvoustranná a třístranná řešení specifická pro určité regiony. Základním požadavkem je šířit informace o zařízeních, strukturách, administrativních postupech, výchozích podmínkách atd. sociální a zdravotní péče v sousední zemi. Za tímto účelem je v první řadě nutné provést přeshraniční inventarizaci, do které se musí zapojit všechny odpovědné složky na obou stranách hranice. Tato inventarizace je nutným předpokladem pro zahájení dialogu a pro dohodnutí praktických opatření v rámci zdravotní a sociální péče, přijatelných a žádoucích na obou stranách hranice, bez ohledu na všechny rozdíly a obtíže. V následujících letech bude na evropské příhraniční regiony vyvíjen silný nátlak, aby přijímaly postupná řešení problémů v sociálním sektoru na dvojstranném a třístranném základě. Tato řešení musí brát v úvahu konkrétní situaci v jednotlivých příhraničních regionech. Bude třeba dosáhnout vhodných a životaschopných řešení, která zaručí efektivní využití zdrojů. Díky finančním restrikcím na celostátní úrovni jsou v posledních letech regionální zařízení sociální a zdravotní péče pod tlakem. To by mohlo být impulsem k vytvoření přeshraniční soudržné regionální sociální péče, přeshraničních sociálních zařízení atd. Klíčový význam zde mají: C. 7 Zdravotní a sociální služby

•

přeshraniční využívání nemocnic, jako jsou spolupráce mezi krevními bankami a přesuny pacientů. Někteří obyvatelé příhraničních oblastí budou moci používat nemocnice umístěné za hranicí, pokud tyto budou pro ně nejvhodnější a nejbližší;

•

spolupráce mezi službami rychlé pomoci a sanitními službami včetně s nimi spojených dalších základních služeb;

•

plánování společných centrálních zdravotnických zařízení, maximalizujících tímto komplementárnost služeb;

•

přeshraniční spojení kapitálu pojišťoven k vyrovnání plateb v případech přeshraničního poskytnutí zdravotní a sociální péče.

V součinnosti s orgány, které financují sociální péči a sociální zařízení by měly být stanoveny potenciální oblasti studia, vypracovány zkušební projekty a rozpracovány možnosti financování. S ohledem na plánování zdravotnických a sociálních zařízení by se mělo ve střednědobém horizontu uvažovat o plánování a výstavbě společných zařízení, financovaných na obou stranách hranice s přeshraničními spádovými oblastmi a možnostmi financování. Kromě toho by mělo být umožněno využívání záchranných vrtulníků. Přeshraniční plány rozvoje by měly zahrnovat služby první pomoci a záchranné služby, tak aby byl k dispozici personál, vozidla atd. Zároveň by měly být upraveny vnitrostátní plány, aby poskytování

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci personálu a zařízení přes hranice mohlo být realizováno bez problémů. Větší zařízení v sektoru zdravotní a sociální péče v příhraničních regionech by měla být podrobena šetření v tom smyslu, aby se zjistilo, zda je možné se v budoucnu vyhnout duplicitním investicím a zda je možné plánovat racionálnější přeshraniční zařízení. Kromě toho by měly příhraniční regiony zodpovídat za projekty relativně velkých zařízení, která se mohou stát rentabilními pouze tehdy, pokud budou využívána obyvatelstvem na obou stranách hranice. Každodenní praxe v příhraničních regionech opakovaně ukazuje, že přeshraniční spolupráce ve zdravotní a

C. 7 Zdravotní a sociální služby

sociální péči je nepostradatelná pro život zdejších obyvatel. Je pochopitelné, že finanční ústavy v oblasti sociálního pojištění budou zpočátku akceptovat spolupráci pouze v jednotlivých případech, neboť nemohou odhadnout finanční důsledky obecných řešení. Dlouhodobě však bude vyžadována v sektoru zdravotní a sociální péče, ve službách rychlé pomoci a sanitních službách a mezi policií a orgány činnými v oblasti drog všeobecná spolupráce, založená na pevných zákonných a finančních ustanoveních. Tato spolupráce by mohla rovněž zahrnovat zřízení společných přeshraničních pojišťovacích fondů, upravených pro potřeby přeshraničního regionu.

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci PŘÍKLADY PROJEKTŮ Přeshraniční regiony EU a střední a východní Evropy skýtají bohatství zkušeností s tím, jak lze přeshraniční aktivity na poli zdravotní a sociální péče realizovat na praktické úrovni. Níže jsou uvedeny početné dobré a praktické příklady.

1. Výzkum, studie, rozvoj strategií Prevence dětské úrazovosti v komunitách (IRL/NI) Tento projekt se zaměřuje na prevenci úrazů mezi dětmi v rodinách z nižších sociálně-ekonomických skupin – k dnešnímu dni z tohoto projektu získalo užitek již více než dvě stě rodin, což v sobě zahrnuje cílenou specializovanou pomoc, školení první pomoci a poskytování vybavení ze skladu bezpečnostních pomůcek. Předpokládané výsledky jsou následující: • Prevence úrazů mezi dětmi v cílových skupinách – a rozšířením prevence do širší komunity prostřednictvím výukového programu. • Sjednocení přijatých strategií prevence úrazů přes hranice a v rámci managementů všech čtyř zainteresovaných řídících orgánů zdravotních a sociálních služeb. • Zlepšení pracovních vztahů s místními komunitami. Kontakt:

Ms Cathy Mullan, Project Manager, WHSSB, Gransha Park, Derry, Northern Ireland, Tel:+44 1504 860086

Rozvoj primární péče v přeshraničních komunitách(IRL/NI) Tento projekt se zaměřuje na organizační zlepšení v poskytování základní lékařské péče v příhraničí následujícími kroky: • Zřízení pilotních pracovišť (posílených odpovídající infrastrukturou, která bude dodávat služby zaměřené na základní lékařskou péči) • Zajišťování osvědčené praxe ve smyslu širokého a plně integrovaného týmu základní lékařské péče • Zužitkování nových technologií k propojení pracovišť (hlavně těch, která se nalézají v izolovaných komunitách) s širší sítí zdravotních a sociálních služeb, čímž bude zajištěno, že komunity, jimž se tato pracoviště věnují, budou mít k dispozici potřebné služby na rovnocenné úrovni. Předpokládané výsledky zahrnují: Zlepšení služeb, pokud jde o cílenou populaci; Spolupráci mezi partnery základní lékařské péče, všeobecnými lékaři, lékárníky atd.; Lepší zužitkování poznatků vyplývajících z problémů v oblasti služeb základní lékařské péče v příhraničí. Kontakt:

Mr. Eugene Gallagher, W.H.S.S.B., Gransha Park, Derry, Northern Ireland, Tel: +44 1504 860086 Mr. Tom Kelly, N.W.H.B., Markieviez House, Sligo, Ireland, Tel: +353 55105


Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci Komparativní studie přístupu ke zdravotní a sociální péči Tento projekt, který vznikl v roce 1996, představuje studii vstupních podmínek pro zdravotní a sociální pracovníky v příhraničí v oblasti Galicie a Norte. Souhrnným cílem projektu je poskytnout podnět pro sladění legislativy, tak aby oběma populacím byly poskytovány rovnocenné služby v oblasti zdravotnictví, sociálního zabezpečení, zaměstnanosti a profesního školení. Výsledky studie byly vydány a distribuovány do odpovídajících organizací. Její autoři doufají, že zviditelnění překážek skutečné přeshraniční mobility přispěje nakonec k posunu v oblasti předpisů a jejich adaptací se zlepší situace v přeshraniční spolupráci. Rozpočet: Kontakt:

140 725 EURO, z nichž 75 % pochází z Interreg Instituto de Gestão Autárquica do Porto, Rua de Belos Ares 160, P-4100 Porto, Tel: +351 2 6001312, Fax: +351 2 6009621, [email protected] Escola Galega de Administración Pública, Rúa Madrid Pol. Fontinas s/a, 15703 Santiago de Compostela Tel: +34 981 546040, Fax: +34 981 546336


Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci Výzkum komplementarity systémů zdravotní péče (F/B) Vedle vytipování oblastí potenciální spolupráce v euroregionu Nord-Pas de Calais – West Flanders, která by vedla k omezení nákladů a efektivnějšímu využívání zdrojů v euroregionu, jsou výsledky této studie zajímavé i pro Association Internationale des Mutualités („Přátelské společnosti“ nebo „pojišťovací společnosti“), která se v současné době zabývá sledováním toku přeshraničních služeb péče v rámci EU. Tříletá studie, zadaná Evropskou komisí (DG V), byla realizována 3 vzájemnými pojišťovacími společnostmi: 2 členy Féderation des Mutualités Chrétiennes (B) a Mutualité du Nord (F). Výzkum byl řízen následovně: Řídící výbor, který se scházel dvakrát ročně a byl složený ze zástupců hlavních vzájemných pojišťoven, zodpovídal za monitorování pokroku ve výzkumu, šíření informací mezi zúčastněnými orgány a udržování soudržnosti celého výzkumu. Výbor byl rovněž zodpovědný za financování a projektový rozpočet. Podpůrný výbor zodpovídal za koordinaci přeshraničního výzkumu v souladu se směrnicemi řídícího výboru. Pracovní skupiny, jedna francouzská a jedna belgická, prováděly práci, která vedla k naplnění cílů studia. Každá skupina se skládala z výzkumného pracovníka, koordinátora a několika odborných poradců, jejichž počet se lišil v závislosti na zkoumané oblasti. Výsledky: •

•

•

demografická studie obou regionů, přehled epidemiologických studií vzniklých v obou státech, s odkazem na oba regiony, soupis „tvrdé“ (nemocnice, kliniky atd.) a „měkké“ infrastruktury (personál, evropská a vnitrostátní legislativa týkající se zavádění zařízení a služeb, oficiální odborné požadavky na personál); zřízení databáze obsahující: poptávku obou regionů po zdravotních službách a rozmístění poskytovatelů péče, poptávku místního obyvatelstva po službách vně regionu, poptávka obyvatelstva z jiných regionů po službách uvnitř regionu, obtížnost přístupu k pečovatelským službám v přeshraničním regionu a okolní oblasti; vytipování méně rozvinutých oblastí v rámci infrastruktury zdravotních služeb euroregionu Nord-Hainaut a vytipování doplňkových oblastí s potenciálem pro synergie; formulace doplňkových projektů a studie jejich proveditelnosti; zapojení orgánů činných v sociální ekonomice a zajištění jejich účasti při realizaci projektů.

Rozpočet: ERDF Kontakt: 18/20/22,

celkové náklady 184 305 EURO, 50 % regionální partneři, 50% Union Générale Mutualité du Nord, Boulevard Denis Papin Tel: +33 20 58 1000, F-59015 Lille, Fax: +33 20 58 10 39


Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci 2. Spolupráce mezi službami rychlé pomoci (např. rychlé lékařské pomoci)

Program společných přeshraničních školení – služby rychlé lékařské pomoci (IRL/NI) Tento projekt se zaměřuje na synergii v řešení hlavních naléhavých situací v rámci sousedících příhraničních oblastí. Navrhuje vytvoření řady školících programů pro operátory služeb rychlé lékařské pomoci a jejich personál, aby byly sladěny užívané postupy, a to s důrazem na maximalizaci využití dostupných zdrojů bez ohledu na jejich lokalizaci – provozní pomoc poskytuje C.A.W.T. Předpokládané výsledky zahrnují zlepšení přeshraničních řešení hlavních incidentů v příhraničních regionech cestou koordinace plánů, školících programů a organizačních požadavků na plnění zjištěných potřeb. Toto bude hlavním přínosem jak pro cílovou populaci, tak pro možnost sjednocení oboustranně přijatelných přístupů v dalších příhraničních oblastech. Kontakt:

Mr. Jim Christie, Northern Ireland Ambulance Trust, 12-22 Linen Hall Street, Belfast, Tel: +44 1232 246 113

Záchranná horská služba (F/I) V horách nejsou nebezpečí, nehody a záchranné akce limitovány hranicemi. S vzestupem alpinistické turistiky se horská neštěstí stávají stále častějšími a organizování záchranných akcí je stále složitější a finančně náročnější. V oblasti vzdušné záchranné služby se úřady v Haute Savoie (F), Swiss Valais (CH) a Val dÁoste (I) dohodly na organizování společné služby se základnou ve stanici Chamonix. Každoročně je z této savojské základny realizováno 850 záchranných vrtulníkových letů. Kontakt:

Mme Marcori, DATAR, Equipe Affaires europeennes, 1, avenue Charles Floquet, F-75007 Paris Tel: +33 1 40 65 11 58, Fax: +33 1 40 65 12 39Dipartamento per il Coordinamento delle Politiche Comunitarie Via del Tritone 142, 100187 Roma, Tel: +39 6 482 67 66


Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci 3. Spolupráce mezi službami (např. nemocnicemi)

Zubní hygiena a léčba v Řecku a Albánii (GR/AL) Projekt zahrnoval vývoj a vybavení mobilní jednotky zubní péče určené pro návštěvy škol ve specifických příhraničních regionech, obzvláště v Albánii. Zřízení této mobilní jednotky bylo doprovázeno školícím programem pro albánské zubaře a zubní laboranty. Jednotka, personálně obsazená jedním řeckým zubařem jako instruktorem a jedním zaučujícím se albánským zubařem, prováděla návštěvy ve školách a dodávala žákům informační materiál o zubní hygieně a ošetření. Výsledky: Prostřednictvím tohoto programu byla tato mobilní zubní jednotka vybavena a začala vykonávat svou činnost a poskytovat ošetření velkému počtu příhraničního obyvatelstva. Podstatnému množství albánských zubařů a zubních techniků se navíc dostalo teoretické a praktické průpravy v nových technikách zubního ošetření, materiálech a výzkumu. Prvky osvědčené praxe: neziskové organizace z oblasti sociálních služeb a vědecké jednotky z oblasti zdravotnictví spolupracovaly na zlepšení zdravotních podmínek v příhraničních regionech. Škola zubního lékařství při Univerzitě v Aténách podpořila tento projekt spolupráce mezi klášterem Holy Monastery of Simonos Prtras v Agio Oros a Ortodoxní církví Albánie. Rozpočet: Kontakt:

600 566 EURO Prof Nikos Kafousias, Dental School of the University of Athens, Drakontos 7, 161 21 Athens, Tel: +30 1 723 0153

Schéma přeshraniční výměny pracovních sil (IRL/NI) Tato podpůrná aktivita organizuje v rámci čtyř komisí různé přístupy k získávání povolání, zaměřené na pomoc obtížně vzdělavatelným osobám, která jim je poskytována v jejich domovech. Pilotní oblasti se liší v rámci školících modelů pro pečovatele, modelů zprostředkování a dodavatelů poskytujících profesní podporu. Tento projekt zlepší kvalitu života obtížně vzdělavatelných osob a pečovatelům nabídne zaměstnání. Tento projekt také zvýší kvalifikaci uchazečů a zlepší informovanost komisí o potřebách obtížně vzdělavatelných osob. Očekává se, že komise vybudují na těchto pilotních přístupech tradiční a dobře rozvinutou praxi. Kontak:

Mr. Martin Sweeney, S.H.S.S.B, Tower Hill Hospital, Armagh Tel: +01861 522381 Nebo Mr. Leo Kinsella, NEHB, Gilligan House, Dublin Road,

Dundalk Tel: 042 29 230


Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci Přímá rádiová asistence do domácností (E/P) Tento projekt, zahájený v roce 1995, má za cíl spojení dvou organizací „Červeného kříže“ ve Španělsku a Portugalsku. Projekt „Přímá rádiová asistence do domácností“ existoval již dříve ve Španělsku, ne však v Portugalsku. Nadnárodní aspekt projektu zahrnoval zřízení radiokomunikační sítě, umožňující koordinaci akcí z jedné centrální poplachové stanice v Badajoz (E). V roce 1996 byl projekt dále rozvinut. Portugalskému Červenému kříži byl předložen návrh na zavedení jeho vlastního projektu „rádiové asistence“ v oblasti Alentejo, a to na obdobných základech jako u španělského projektu. Tento nový projekt se zaměřil na rozšíření projektu Rádiové asistence jak do oblasti Extramadura, tak Alentejo a na zahrnutí uživatelů s obtížemi ve fyzickém pohybu. Je podporován rádio-telekomunikační sítí, což umožňuje koordinaci mezi existujícími portugalskými zdroji a Centrální poplachovou stanicí Červeného kříže v Badajoz. Projekt se zpočátku zaměřil na komunity v lokalitách Evora, Beja, Portalegre, Estremoz a na španělské straně na ty komunity v oblasti Extramadura, kde v současnosti Červený kříž operuje. Projekt vytvořil nový základ pro spojení španělského Červeného kříže a jeho portugalského ekvivalentu. Je naděje, že v budoucnosti budou uživatelé těchto služeb moci využívat obou služeb, španělských i portugalských. Rozpočet: Ptas Kontakt:

celkové náklady 2 704 000 Ptas, příspěvek Interreg 2 000 000

Cabinete de Initiativas Transfronterizas Merida-Evora (GIT), Paseo de Roma s/a Modulo B – 2a planta, E-06800 Mérida Tel: +34 924 38 5373, Fax: +34 924 38 5395, [email protected] Oficina Provincial de Cruz Roja Española, C/Padre Tomás 2, E06011 Badajoz, Tel: +34 924 240433


Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci Spolupráce mezi nemocnicemi v Selestatu a Offenburgu (D/F) Tento projekt se zaměřuje na prohloubení profesionálních kontaktů na osobní úrovni mezi představiteli nemocnic v Offenburgu (D) a Sélestat (F) v rámci průběžných školení a vzdělávání. Projekt má navíc také za cíl rozvinout výměnu informací s ohledem na práci nemocnice a prohloubit a rozšířit znalosti technického jazyka. Budou organizovány následující aktivity: Společné organizování výměnných jazykových kurzů Realizace rozmisťování studentů středních zdravotních škol na praxi Shromáždění a uspořádání dokumentace běžné lékařské terminologie Výměny mezi odbornými pracovníky z obou nemocnic Organizace konferencí na lékařská témata definovaná těmito nemocnicemi • Celková dokumentace • • • • •

dvěma

Výsledky budou zahrnovat: řadu výměn a setkání mezi odborníky z nemocnic stejně jako středoškolskými studenty zdravotnictví, lingvistická školení v sektorech medicíny a zdravotnictví a vydání francouzsko/německého slovníku lékařské terminologie. Mezi další výsledky bude patřit i řízené rozmisťování osob dle zaměření na specifické záležitosti jako AIDS nebo diabetes. Rozpočet: Kontakt: 77654

celkové náklady 150 000 EURO, 50 % z toho ESF Dr Franz Hahn, St Josefskrankenhaus, Weingartenstr. 70, DOffenburg, Tel: +49 781 471, Fax +49 781 435 40


Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci 4. Rozvoj a spolupráce v rámci společných zařízení a služeb (např. specializovaných zdravotních/výzkumných centrech) Přeshraniční výzkumný ústav nových rehabilitačních metod (D/NL) Hlavním cílem projektu je zajistit přeshraniční propagaci rehabilitačních technologií a zvýšit efektivitu rehabilitačního lékařství v rámci EUREGIO. Specifickým cílem je zřízení institutu rehabilitačních technologií v EUREGIO pro oba státy. Spolupracujícími partnery jsou Nadace pro rehabilitační středisko Het Roessingh v Enschede (NL), Ústav biomedicíny Univerzity Twente (NL) a katedra ortopedické fyziologie Univerzity v Münsteru (D). V současném stadiu bude probíhat společný rozvoj rehabilitačních technologií a bude zaváděna přeshraniční péče a zahájen školící program. V dalším stadiu budou technologie a programy otestovány a podle potřeby upraveny. Přeshraniční výzkumný ústav bude pracovat v těchto oblastech: • řízení výzkumného programu rehabilitačních technologií v návaznosti na již realizovaný výzkum. Výzkum by měl být uplatněn v praxi do pěti let. • Zřízení přeshraničních ústavů rehabilitačního lékařství, ve spolupráci s Nadací Het Roessingh a klinikou a poliklinikou technické ortopedie a rehabilitace na Universitě v Münsteru, • Vytvoření společného orgánu pro školení lékařů a zdravotníků, který bude odrážet rostoucí poptávku po rehabilitačních technologiích a mobilitě v důsledku kvantitativního nárůstu staršího obyvatelstva v Evropě. V rámci projektu se počítá s rozvojem přeshraniční organizace zdravotní péče, což umožní pacientům přístup k léčení v ústavech, které nejvíce vyhovují jejich potřebám. Očekává se, že zřízení tohoto výzkumného ústavu přinese kladné hospodářské výsledky, neboť bude podporovat zakládání malých a středně velkých odborných organizací v rámci EUREGIO. Kromě toho dosáhne společný přeshraniční ústav rehabilitačního lékařství značných úspor nákladů. Rozpočet: EURO Kontakt:

celkové náklady 1 725 000 EURO, příspěvek Interreg 862 000 EUREGIO, Enschederstraße 362, D-48599 Gronau Tel: +49 2562 70 232, Fax: +49 2562 70259


Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci Středisko pro určování povrchových a buněčných mikroskopické a spektroskopické analýzy (D/NL)

vlastností

pomocí

Fotomikroskopická a spektroskopická technologie umožňuje provádět analýzu povrchových a buněčných vlastností molekulárních struktur a při použití elektronověrastro-mikroskopické metody má vyšší rozlišovací schopnost. Společné středisko pro určování povrchových a buněčných vlastností pomocí mikroskopické a spektroskopické analýzy bylo zřízeno Ústavem biomedicíny Univerzity Twente (NL) a Ústavem lékařské fyziky a biofyziky při univerzitě v Münsteru (D). Daná technologie je zvláště vhodná při: zkoumání účinnosti (nových) léků, rozboru krve a krevní plazmy, kontrole kvality potravin a při hmotném rozboru lékařských produktů, jako jsou protetika a implantáty. Středisko bude poskytovat cenné služby malým a středním podnikům, které nemají know-how ani prostředky, aby si mohly pořídit nutné vybavení. Kromě nemocnic a laboratoří provádějících rozbor krve budou středisko využívat i společnosti činné v biolékařské fyzice a potravinářské a zemědělské podniky. Zavadění této technologie vyvinuté a zpřístupněné střediskem zvýší schopnost malých a středních podniků v EUREGIO konkurovat mezinárodním společnostem. Rozpočet: EURO Kontakt:

celkové náklady 800 000 EURO, příspěvek Interreg 400 000 EUREGIO, Eschederstraße 362, D-48599 Gronau Tel: +49 2562 70 232, Fax: +49 2562 70259

Zřízení přeshraničních lékařských stanic (GR/FYROM) Tento projekt se zaměřuje na podporu příhraničních regionů s ohledem na závažné problémy ve zdravotním sektoru, způsobené buď jejich vzdálenou zeměpisnou polohou, nebo početnými legálními i nelegálními vlnami přesunu obyvatelstva, zvířat a zboží. Tento projekt také navrhne spolupráci se sousedními zeměmi na poli výzkumu a vzdělávání, stejně jako podporu výměnám zkušeností v oblasti zdraví, aby se tak mohla rozvinout řecko/balkánská komunikační a koordinační síť, soustředěná kolem přeshraničních zdravotních středisek pro veřejnost. Pro řešení v oblasti řady nakažlivých chorob a dalších problémů spojených se zdravím obyvatelstva v tomto příhraničním regionu bude zřízeno několik Stanic veřejného zdraví. Řetěz Stanic veřejného zdraví bude založen jako systém přístupových bodů, které se budou zabývat vážnými nakažlivými chorobami a dalšími problémy spojenými se zdravím obyvatelstva v příhraničních regionech. Očekávané výsledky zahrnují rozvoj infrastruktury regionálních zdravotních služeb, rozvoj strategických přístupů k řešení zdravotních problémů v příhraničním regionu a zlepšení životních podmínek pro obyvatele příhraničních regionů. Rozpočet: Kontakt:

celkové náklady 1 800 000 EURO Ms F. Tsaousi, Ministry for Health and Welfare, Department for Technical Infrastructure Tel: +30 1 8254608



Vzájemná výměna v rámci zdravotních služeb pro veřejnost V příhraničním regionu je mezi obyvatelstvem zřetelný identický patologický jev, spočívající ve vysokém počtu srdečních a vaskulárních příhod. Projekt má za cíl rozšířit cestou spolupráce mezi Strömstad (Švédsko) a Fredrikstad (Norsko) znalosti o možnostech léčby chronických chorob, která je řízena samotným pacientem. Ve Strömstad se projekt zaměřuje na jedince s vysokým rizikem srdečních a vaskulárních příhod. Rozvíjí pedagogické metody a prezentaci znalostí lidem se zdravotními riziky. Projekt ve Frederikstad spočívá v rozvoji spolupráce při vzájemné výměně informací mezi astmatiky a pracovníky zdravotnických a nemocničních zařízení. To má zvýšit spolupráci pacientů týkající se jejich léčby a dodat jednotlivým pacientům lepší kontrolu nad svou chorobou. Součástí projektu je plánování společného léčebného a vzdělávacího ústavu a rámce pro spolupráci s vyššími vzdělávacími institucemi a zdravotními službami v Dalsland. Dále jde o vytvoření školících a výzkumných organizací, které budou z projektů ve Strömstad a Fredrikstad vycházet jako z modelů pro širší regionální spolupráci. Rozpočet: Kontakt:

600 000 SEK (ERDF) Public Health Services of the Local Authorities/Municipalities, Bohuslandstinget (Sweden), http://server.liku.no/interreg/prodkat.html

Výstavba přeshraniční lékařské stanice (D/CZ) Lékařské středisko v Dippoldiswalde (D) se nachází v oblasti těsně sousedící s Českou republikou. Region leží v oblasti důležité pro turistiku, zvláště pro zimní sporty. Závazky lékařské stanice vůči turistickému ruchu a mezinárodní přepravě ještě zvyšuje její poloha v blízkosti dálnice E55 a hraničního přechodu Cínovec/Zinnwald. Vybavení a úroveň stávající lékařské stanice jsou velmi špatné a pacienti české národnosti jsou často převáženi do sousedního českého okresu Teplice. Na problematickém úseku dálnice E55, vedoucím přes hranice, je často nutný společný zásah pohotovostních služeb z obou stran hranice. Nové lékařské středisko v Dippoldiswalde podpoří místní lékařské služby a německý Červený kříž. Tento překračuje konvenční pole své působnosti tím, že se zapojuje do přeshraniční spolupráce s českým Červeným křížem okresu Teplice, včetně spolupráce na specifickém projektu prevence AIDS, vedeném Ministerstvem zdravotnictví a sociálních věcí Saska (Sächsisches Ministerium für Soziales, Gesundheit und Familie), za finanční podpory EU. Efektivní organizace a zabezpečení pohotovostní lékařské služby je důležitým závazkem společnosti. Po realizaci tohoto projektu se očekává, že spolupráce v této oblasti bude i nadále pokračovat a rozvine se do širšího rámce přidružených organizací. Stane se tak příkladem pro další přeshraniční spolupráci mezi dobrovolnými organizacemi činnými v oblasti poskytování první pomoci a lékařství. Rozpočet:

1 000 000 EURO příspěvku Interreg II


Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci Kontakt:

Euroregion Elbe Labe, Zehistaer Straße 9, Tel: +49 3501 520013, Fax: +49 3501 527457, D-01796 Pirna



KAPITOLA C.8:

KULTURA A MÉDIA

Přehled Tato kapitola prezentuje klíčová témata a možnosti spolupráce v sociálně-kulturním sektoru a jsou zde uvedeny příklady, jakým způsobem se tato spolupráce realizuje ve stávajících přeshraničních regionech. Je kladen důraz na to, že sociálně-kulturní spolupráce není důležitá pouze pro zlepšení podmínek denního života v přeshraničním regionu, ale hraje významnou roli v rozvoji dalších forem spolupráce (např. infrastruktura, obchodní spolupráce), neboť je často prvním krokem v rozvíjení mezilidských kontaktů. Hlavní body • • • • •

Sociálně-kulturní spolupráce zvyšuje vzájemné povědomí o rozdílech a společných aspektech kultury, společnosti a tradicích, což jsou důležité faktory pro rozvoj ekonomiky a dalších forem spolupráce v přeshraničních regionech. Nejběžnější formou spolupráce jsou činnosti „lidé-lidem“, jako jsou organizování kulturních a sportovních aktivit. Ustanovení trvalé struktury pro výměnu informací s ohledem na kulturu, historii a ekonomiku příhraničních regionů může být důležité pro rozvinutí strategie pro širší spolupráci. Zkušenosti v příhraničních regionech ukazují, že televize, rozhlas a tisk jsou hlavními pomocníky v procesu spolupráce. Přeshraniční sociálně-kulturní spolupráce v každé oblasti života je základní podmínkou pro trvalou spolupráci v oblasti ekonomiky, životního prostředí a infrastruktury.

Příklady Střetnutí hudebníků (E/P) Síť muzeí (A/SLO) Kulturní cesty: Cesta ortodoxního klášterního života (GR/AL/FYROM/BUL) Mezinárodní výměna mládeže (A/SLO) Sasko - český hudební festival (D/CZ) Kongresové a výstavní centrum v Monodendri (GR/AL) Zřízení meziregionálního kulturního a uměleckého střediska (HU/SLO) Ekologická farma a dětský prázdninový tábor (D/PL/CZ) Rádio Pomerania (D/PL) Sami Rádio (N/SF/S) Citoyenetté Transfrontralière (B/F) Alps-Danube-Adriatic (Central Europe) Program spolupráce: RTP-TV Galicia (E/P) Přeshraniční časopis (PL/UKR) Program severojižní média (IRL/NI) A další vybrané příklady z LACE informačních stránek V

C 8 Kultura a média


PŘEHLED Souvislosti Evropská Unie a „širší“ Evropa, které se stále více spojují, jsou ovlivňovány ne pouze svou společnou historií a kulturou, ale rovněž svými národními hranicemi. Tyto „jizvy historie“ vytvořily „pestrou směsici na historické krajině“, která se často rozprostírá přes hranice historických regionů a národů. Na tyto „jizvy z historie“ bychom neměli zapomínat, ani bychom je neměli obnovovat. Role, kterou hraje přeshraniční spolupráce v procesu evropské integrace, je proto rozhodující. V první řadě pomáhá zmírnit nevýhody vzniklé těmito hranicemi. Za druhé pomáhá při procesu překonávání nevýhody periferní pozice ve vlastním státě, kterým přeshraniční regiony trpí, a za třetí pomáhá vylepšovat životní standard místní populace. Přeshraniční spolupráce proto musí zahrnovat všechny oblasti života ať již kulturní, sociální, ekonomickou stránku či infrastrukturu. Znalost a pochopení sociálně-kulturní charakteristiky sousedních zemí je předpokladem vybudování důvěry. Přeshraniční sociálně-kulturní spolupráce v každé oblasti života je základní podmínkou pro setrvalou spolupráci v ekonomice, v oblasti životního prostředí a infrastruktury. Zahrnuje probíhající proces odstraňování nedůvěry a předsudků a budování důvěry v sousední příhraniční regiony. Toto je proces, který musí být znovu uveden do praxe každou nastupující generací. Znalost celého přeshraničního regionu a jeho struktury geografických, ekonomických, sociálně-kulturních a historických C 8 Kultura a média

podmínek je proto důležitá ke zvýšení povědomí o podobnostech a rozdílech v kultuře, společnosti, tradicích a rozdílném způsobu života. Tyto znalosti jsou klíčovým předpokladem pro aktivní účast sociálně-politických skupin a obyvatelů ve všech typech přeshraniční spolupráce a v každé oblasti života. Přeshraniční sociálně-kulturní spolupráce rovněž usnadňuje proces nalézání takových regionálních nebo místních organizací (asociace odborníků, odborové svazy, veřejné a soukromé podniky, regionální a místní úřady atd.), které se musejí skutečně aktivně angažovat v procesu rozvoje přeshraničních regionů. Zkrátka, přeshraniční sociálněkulturní spolupráce obohacuje sociální, kulturní a ekonomický život, který sdílejí obyvatelé. Proto má rozhodující účinek na kvalitu života populace na obou stranách hranice. Zároveň vylepšuje atraktivitu oblasti jako místa obchodu a její schopnost přitahovat potencionální investory. Důkazem je mnoho projektů, které jsou součástí 59 programů Interreg IIA a většina programů Phare CBC. Kulturní a mediální v Evropské Unii

politika

2.1 Kulturní politika Ačkoliv členské státy EU považují kulturní politiku za výlučně národní záležitost, již v roce 1977 byla vydána zpráva o „kulturní politice“. Od roku 1982 se stávají kulturní aspekty stále důležitější částí politiky EU a byly přiděleny první finanční dotace. Na základě zákona „Single European Act“ byla ustanovena v roce 1992

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci Rada ministrů pro kulturní záležitosti. Paralelně s navýšením rozpočtu dotací, byl v roce 1992 rovněž představen rámec evropské kulturní politiky. Základem pro iniciativy EU tohoto typu je článek 128 Maastrichtské dohody o Evropské unii (1992), která stanovuje příslušné pravomoci a oblasti oprávněné získat podporu v rámci kulturní politiky EU. Konkrétně § 4 požaduje, aby v politice ve všech zemích EU byla vzata v úvahu kulturní oblast (tak jak je známo z článku o kulturních znalostech). Rada ministrů pro kulturní záležitosti musí učinit jednoznačné rozhodnutí o kultuře tak, aby umožnila realizaci kulturních programů EU (např. Raphael, Kaleidoskop, Ariane, Média). Opatření byla učiněna rovněž pro hlavní projekty s kulturním zaměřením, jako je článek 10 Vyhlášky Fondu pro rozvoj evropských regionů (European Regional Development Fund) Čísla ukazují, že ze všech kulturně orientovaných iniciativ je pouze malá část podpořena zvláštními kulturními programy EU a programy EU pro oblasti sociální a výchovné a že valná většina je podporována strukturálními fondy EU konkrétně Fondem pro rozvoj evropských regionů. Vyhodnocení programů Interreg I a IIA demonstruje, že potřeba podporovat sociálně-kulturní projekty je zřejmá ve všech evropských přeshraničních regionech, jako např. ve „fondech pro malé projekty“ nebo projekty „lidé- lidem“. Proto je možné zařadit nepřeberné drobné iniciativy do podpory Interreg a Phare CBC a toto bude mít dlouhotrvající efekt na přeshraniční spolupráci. Toho je dosaženo zejména vytvořením klimatu, který podporuje přesun


obyvatelstva a podnikatelů do přeshraničních oblastí a který zlepšuje jejich parametry z hlediska uspokojivosti umístění podnikání v nich. Takto se kultura stává důležitým faktorem při umísťování podniku. Na příkaz evropského parlamentu (EP) v roce 1996 sestavila evropská komise zprávu s titulem „Soudržnost politiky a kultury“ (COM (96) 512). Tento dokument byl zaměřen na následující témata: nejdůležitější hlediska a právní základnu pro evropskou kulturní politiku, význam kulturní politiky v regionálním rozvoji a zaměstnanosti, hranice: potenciál a vyhlídky do budoucnosti. Evropská komise rovněž zdůraznila blízké propojení kulturního života (veřejné, kulturní a sociálně-kulturní instituce – divadla, muzea, umělecké galerie a historické městské/vesnické objekty a venkov) a kulturních podniků (hudba, umění, literatura, film a televize, architektura, umění a řemesla, ochrana památek, turistika). Zřejmě nebude dlouho trvat a Strukturální fondy EU budou využity pro podporu kulturních iniciativ, které jsou navržené pro podporu ekonomické a sociální soudržnosti a harmonický rozvoj společnosti. Ve své výzvě k předložení návrhů kulturních iniciativ (C (95) 253/11) podala komise tři interpretace pojmu kultura: • kultura jako základní zdroj zaměstnanosti, a to jak prostřednictvím aktivit, které jsou trvalým kulturně-historickým dědictvím, tak prostřednictvím kulturních produktů, které přímo či nepřímo mohou ovlivnit zaměstnanost (služby, malé a střední podniky). • kultura jako narůstající a důležitý faktor ve vylepšování potenciálu


•

oblasti pro umístění budoucích investic, který nepřispívá pouze k vylepšení image a atraktivnosti regionu, ale rovněž oživuje městské a venkovské oblasti; kultura jako podpora sociální integrace, posiluje sociální soudržnost

V rámci této regionální politiky se Evropská Unie snaží integrovat kulturní a rozvojová opatření. To favorizuje přístup „zdola nahoru“, který se následně zdokonaluje opačným postupem (hodnocením cílů a iniciativ „zdola nahoru“ a poté „seshora dolů“). Programy Interreg a Phare CBC odhalily, jak je důležité doplňovat ekonomická opatření sociálními opatřeními, což napomáhá v procesu dosahování stanovených ekonomických cílů. V tomto smyslu Interreg IIA a Phare CBC nabízejí značný potenciál ve fondech pro malé projekty a v projektech lidélidem. Avšak realizace tohoto potenciálu je vždy omezena podmínkami vyhlášek Strukturálních fondů a Phare (a Průvodcem pro Interreg a vyhláškou pro Phare CBC) a způsobem jakým jsou tyto dokumenty vysvětlovány v různých národních souvislostech. Navíc rozdíly mezi opatřeními Interreg a Phare CBC představují další tlak na záměry příhraničních a přeshraničních regionů kombinovat financování z těchto dvou zdrojů pro jedinečné projekty přeshraniční spolupráce. 2.2. Mediální politika Právní podklad pro mediální politiku EU je v článku 128 Dohody EC (o kultuře) a v článku 59 a 60 Dohody EC (o volném pohybu služeb) a


článku 130 f-g Dohody EC (o politice ve výzkumu a technologiích). Z pohledu této sociálně-politické funkce musí jakákoliv mediální politika, konkrétně ta, která se dotýká přeshraničních regionů, dosáhnout celkovou rovnováhu mezi kulturními a obchodními požadavky. Na rozdíl od kultury jako takové jsou média prvním a převážně ekonomickým produktem, a tak jsou upravována pravidly jednotného evropského trhu. Zde jsou hlavní priority mediální politiky EU: 1. Vytvoření evropského mediálního trhu sladěním vyhlášek na straně dodávky. Toto zajistí, že přenos televizních produktů za hranice, který je v praxi nevyhnutelný (zvláště v případě bezprostředních sousedů) neporuší pravidla státu, který signál přijímá. Základ předala Rada ve vyhlášce EC „Televize bez hranic“ v roce 1989. Avšak více dostupnějších návrhů, které učinila Komise v letech 1995/96 nebylo Radou schváleno. 2. Podpora audio-vizuální infrastruktury již od roku 1980 potvrdila, že je filmová a televizní produkce v EU považována za nástroj prvotního významu v kulturní komunikaci a identitě, v roce 1994 Komise předložila Zelený dokument zaměřený na posílení průmyslového programu a navýšení rozpočtu fondů pro program MEDIA v druhé fázi - rok 1996-2000. 3. Standardizace představením televizního standardu pro televize s vysokým rozlišením (HDTV), aby se předešlo problémům rozdílných televizních systémů

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci (čtyřletý plán činnosti od roku 1993). Evropská Komise nahlíží na informační multimediální společnost jako na velkou příležitost pro Evropu s ohledem na obchodní aspekty a potenciál, který by vytvořil evropskou identitu. Navíc společné projekty jako jsou např. kanál EURO-News s pětijazyčnými zprávami, evropský umělecký kanál ARTE a bohaté přeshraniční programy týkající se různých témat, podporují proces přinášení evropských rozměrů do médií jako součást našeho každodenního života. 3.

Cíle a iniciativy

Ačkoliv evropské a národní struktury poskytují rámec, skutečná přeshraniční sociálně-kulturní spolupráce se uskutečňuje na regionální a místní úrovni. To, co může být často evropskou „teorií“ pro ty, kteří žijí daleko od hranice, je praktickou, každodenní „skutečností“ pro obyvatele v přeshraničních regionech. Právě oni musí nést následky hranice, kde žijí. Navzdory jednotnému evropskému trhu je na evropské problémy, které se koncentrují v příhraničních oblastech, nahlíženo jakoby přes lupu. Překážky, které je nutné překonat, zahrnují administrativní struktury, právní systém, sociální právo, služby nebo neúčelné investice ve službách a sociálních oblastech. Proto je velmi naléhavé vytvořit regionální úroveň v sociálně-kulturní sféře přeshraniční sítě a společné strategie tak, aby bylo možné o těchto problémech systematicky jednat (bilaterárně nebo trilaterárně) a nalézt řešení v partnerství s příslušnými národními úřady. Hranice a přeshraniční regiony jsou


vedoucí silou této spolupráce, protože zde existuje základní zájem získávat praktické výsledky. Důležité cíle pro hledání sociálněkulturní spolupráce v příhraničních a přeshraničních regionů zahrnují: • •

• • • •

•

•

přeshraniční spolupráci ve všech kulturních oblastech, rozvoj v kulturně prioritních oblastech na regionální úrovni a vylepšené poskytování regionálních „atraktivit“, lepší převzetí kulturních zdrojů na základě nabídky obou příhraničních stran, vylepšení informačních systémů, týkající se nabízených kulturních zdrojů, projektů, umělců, atd. poskytování středisek pro výuku jazyků sousední země pro všechny typy vzdělávání, uvedení a vylepšení příhraniční dopravy malého rozsahu ve specifických příhraničních regionech (těch, které nejsou pokryty Schengenskou dohodou) s cílem uskutečnit sociálněkulturní kontakty, řešení sociálně-kulturních problémů, které byly vytvořeny zvyšujícím se počtem obyvatel dojíždějících za hranice (cestování z obchodních či soukromých důvodů), vývoj kulturněturistických/kulturně-historických projektů

Praktické iniciativy navržené k podpoře přeshraniční sociálněkulturní spolupráce vyplývající z výše uvedených cílů zahrnují: •

účast jednotlivců, veřejných institucí a politických a sociálních organizací (např. školy, církve, knihovny, kulturní společnosti,


•

• •

• •

•

•

muzea, střediska pro vzdělávání dospělých a mládeže a orgány zabývající se ochranou historických památek atd.) na obou stranách hranice, trvalé a pravidelné šíření informací o historických, sociálněkulturních, geografických, strukturálních a ekonomických podmínkách přeshraničního regionu, školení expertů (motivace) v jejich povinnostech ve všech pracovních a soukromých sférách, podpora partnerství, mládežnických setkání, rodin, sportovních událostí, studijních konferencí, ekumenických setkáních, událostí s konkrétním tématem atd. týkající se témat přeshraničních regionů, zahrnutí jazyka sousední země do učebních osnov všech typů vzdělání, vytvoření stejných práv a získání hlubokých jazykových znalostí nebo dialektu sousední země, což je nedílná součást přeshraničního regionálního vývoje a prvotní podmínka pro komunikaci, vývoj dvojjazyčných přeshraničních učebních materiálů (např. v oblasti geografie, historie) pro všechny úrovně vzdělávání, podpora menšin např. prostřednictvím vzájemné povinnosti respektovat kulturu


• •

•

•

druhého národa a poskytnutí nutných středisek pro pomoc v tomto procesu (školy, knihovny atd.), sestavení map přeshraničních regionů, které poskytují celkový přehled o oblasti, publikací, spolupráce v oblasti společných médií, trvalé zveřejňování tiskovin a přeshraničního regionálního rozhlasu a TV programů, založení přeshraničních tiskových společností, rozvoj a společná podpora hlavních regionálních a trans-regionálních organizací/středisek k povolení přeshraničního podnikání a využití (divadla, orchestry, taneční skupiny, kulturně-historická střediska atd.) vytvoření „Kulturní a mediální“ sítě k navázání mediálních a kulturních zdrojů nabídnutých regiony v konkrétní zemi a jejích sousedních hraničních oblastí, tak lze nabídnout doporučení týkající se přístupnosti (autobusové či vlakové linky, silnice) a přeshraniční tarif (kulturní sezónní jízdenky, karty do knihovny atd.).


INFORMAČNÍ LISTY LACE: VYBRANÉ PROGRAMY Mnoho programů Interreg IIA obsahuje sociálně-kulturní nebo podobné priority. Vybrané programy jsou shrnuty níže. Kompletní informace je k dispozici v LACE informačních stranách V. Program č. 1 Interreg IIA Euregio Maas-Rhein – Maas-Rijn – Meuse-Rhin (B/D/NL) Výzkum trhu vedený v rámci Interreg I prokázal, že pouze 4 % populace v přeshraničním regionu je seznámeno s názvem „Euroregio Maas-Rijn“. Úspěch, nebo neúspěch přeshraniční spolupráce závisí na angažovanosti a aktivní účasti občanů. Proto program Interreg IIA nabízí nové příležitosti pro další sociální integraci v této oblasti Euroregio s cílem zesílit vazby mezi sub-regiony. V této souvislosti se Euroregio Maas-Rijn zabývá dvěma hlavními oblastmi: vytvoření sítí a zprostředkování komunikace mezi populací a veřejnými institucemi podporováním a zvýšení kontaktů a akcí, distribuce informací o přeshraničních aktivitách, vývoj a podporování Euro regionálních médií; dohody o sociální politice a zdravotní péči pro hlavní projekty; příslušné oblasti nabízejí občanům vybrat si zdravotnické služby, přeshraniční pomoc pro závislé na lécích, pomoc v domácnosti a péče o staré občany, Euro regionální nouzový systém a ambulantní služby. Na tyto dvě oblasti iniciativ bylo poskytnuto celkem 10,6 miliónu EURO (15%) v období 1994-1999 program Interreg II-A, 5,3 miliónu EURO (50%) poskytla EU. To ukazuje jak je skutečně důležitá oblast priority „sociálně-kulturní integrace“ pro přeshraniční spolupráci. Kontakt: Euregio Maas-Rijn, Limburglaan, 10, NL - 6229 GA Maastricht, Nizozemí Tel. : + 31 43 897492, Fax : + 31 43 617522



Program Interreg IIA č. 16 Alpenrhein/Bodensee/Hochrhein (D/A/CH) Prioritě 4 (výchova a kultura) programu bylo přiděleno 15% z celkových zdrojů. Toto je významné navýšení z Interreg I, kde bylo vzdělávání a trhu práce přiděleno pouze 21.000 EURO (téměř 1% z celkového rozpočtu). Interreg IIA oslovuje pomalý rozvoj přeshraniční spolupráce ve výchovné a kulturní sféře podporováním výměny informací a dialogem a zprostředkováním informací a komunikační technologie. Projekty s převládajícím kulturním tématem jsou chápány jako důležitý příspěvek k rozvoji společné kulturní identity mezi místními komunitami žijícími v přeshraničních regionech a podpora integrace Evropy. Příklady projektů podporovaných Interreg IIA zahrnují: Triangel je německo/rakousko/švýcarský přeshraniční divadelní festival mladých, který prezentuje hry ze tří zemí. V roce 1997 se festival uskutečnil mezi 14. a 22. červnem a přilákal 8,500 diváků na různé akce, které se uskutečnily ve městě Konstanz a St-Gallen. Interreg II poskytl odrazový můstek ve financování v naději, že se festival stane pravidelnou akcí. Německo-švýcarský projekt Brückenschlag podporuje vývoj přeshraniční regionální identity podporováním dialogu lidé-lidem a výměnou know-how v kulturní sféře. Toto zahrnuje různé činnosti přeshraniční spolupráce mezi komunitami, kluby, společnostmi, umělci, mládežnickými skupinami. Jakobsweg je projekt, který rozšiřuje historickou větev poutní cesty Santiago de Compostela severovýchodním Švýcarskem a severozápadním Německem. Trasa bude opatřena směrovými tabulemi a informačními nástěnkami. Budou organizovány výstavy a publikace tak, aby byl průvod zveřejněn a bude kladen důraz na historické hledisko pouti. Kontakt: Regierungspräsidium Tübingen, Referat 21, Konrad-Adenauer Strasse, 20, D 72072 Tübingen, Německo Tel. : + 49 7071 757-0, Fax : + 49 7071 757-3190 REGIO Büro Bodensee, Benediktinerplatz 1, D - 78467 Konstanz, Německo Tel. : + 49 7531 527 22, Fax : + 49 7531 52869, e-mail : [email protected]



Program č. 29 Interreg IIA Pyreneje (E/F) Tento program podporuje rozmanité činnosti v sociálně-kulturní sféře a zahrnuje následující: • • • • • • • • •

vytvoření dvojjazyčných nástrojů pro informační a komunikační účely, tak bude poskytnuta pomoc pro obě strany hranice, aby se země navzájem lépe poznaly; podpora přeshraničních akcí; výměny navržené pro povzbuzení spolupráce v oblasti zdravotní péče a vzdělání; podpora vytvoření a rozvoje výzkumných sítí, které řeší přeshraniční témata; vytvoření databanky pyrenejského image; pokládka kabelových sítí; strategická studie zkoumající perspektivu problémů vznikajících Hertzovým příjmem programů vysílaných španělskými televizními kanály; vytvoření přeshraničních turistických produktů, které se tematicky týkají kultury; kulturní akce, které pomáhají na obou stranách hranice k lepšímu vzájemnému poznání.

Kontakt: Secrétariat aux Affaires Régionales, Préfecture de la Région Midi-Pyrénées, 7, Boulevard de la Gare -Quai de l’Etoile, F - 31 500 Toulouse, Francie, Tel. : + 33 5 61 33 40 00, Fax : + 33 5 61 33 36 81 Ministerio de Economía y Hacienda, Dirección General de Planificación, Paseo de la Castellana, 162, E 28046 Madrid, Španělsko, Tel. : + 34 1 583 51 00, Fax : + 34 1 583 0 62



Interreg IIA program č. 57 Ett Gränslöst Samarbete (N/S) Celý přeshraniční region je pokryt jedinečnými lesy, jsou zde jezera a kanály, velké množství kulturního bohatství, jako jsou kresby ve skalách, hraniční opevnění, středověké kostely, fascinující strmé lemované pobřeží v Skagerrak a atraktivní města a vesnice, které spojují tradiční trhy s moderní průmyslovou historií. Hlavní turistické atrakce zahrnují kanál Dals, opevnění Fredriksen (vybudované v letech 1661-71) ve městě Halden a historické město Fredrikstad. Cílem je přebudovat, zachovat a rozvinout kulturní dědictví regionu ve snaze posílit jeho kulturní identitu a zvýšit kulturně orientovanou turistiku. Byly rozvinuty následující iniciativy: • společné kulturní akce; • zachování a upevnění přirozeného prostředí vylepšením přístupu ke kulturní historii; • informace a marketing regionu v masových médiích; • vývoj kulturních institucí. Vyhodnocení úspěšnosti opatření, pro která byla vyčleněna celková částka 7,22 miliónů EURO v letech 1996-1999, zahrnuje hlavní ukazatele jako jsou počet návštěvníků, vícedenní pobyty, vytvořená pracovní místa a pořádané kulturní akce. S ohledem na cíle a „kulturní/turistické“ priority bylo uskutečněno mnoho projektů. Tyto projekty zahrnují divadelní představení, multimédia v přeshraničních regionech, plavba regat v přeshraniční oblasti, nástěnné kresby z doby bronzové na silnici E6 a množství předběžných studií. Nejdůležitějším projektem je ekomuzeum Gränsland – společný projekt muzeí v celém přeshraničním regionu, který zahrnuje velké množství malých projektů zelené plochy/krajiny a návštěvnická střediska. Kontakt: Interreg IIA Sekretariatet, Bohuslän/Dalsland-Östfold ,EU-Kontoret, Länsstyrelsen Göteborgs och Bohus Län, Box 799, 451 26 Uddevalla, Švédsko, Tel. : + 46 0522-81783, Fax : + 46 0522 511 948



LACE INFORMAČNÍ LISTY: VYBRANÉ PROJEKTY LACE Informační listy obsahují informaci o několika dobrých projektech v praxi v oblasti sociálně-kulturní spolupráce a tyto jsou shrnuty níže.

Ekomuzeum Gränsland (S/N) Tento projekt shromáždil švédské a norské místní úřady pro turistiku, kulturu a zaměstnanost na jednu část švédsko/norské hranice. Podporuje malé projekty, které udržují a podporují venkov a historické objekty v regionu. Pro povzbuzení návštěvníků byly vytvořeny informační tabule a na mnoha místech byly distribuovány brožury a mapy. Kontakt: Länsmuseet I Göteborgs och Bohus Län Box 403 S-45119 Uddevalla Tel:+46 522 656531 FAX:46 522 656505 Halden Historike Samlinger (N) Rod Herregard N-1771 Halden Tel: +47 69 185411 Fax: +47 69 186510

Kultura a turistika v regionu Kvarken (SF/S) Důležitou prioritou programu Interreg IIA v přeshraničním regionu Kvarkem Švédsko – Finsko je podporovat společnou turistiku a kulturní činnost s cílem vytvořit kulturní identitu „Kvarken“. Hlavní podporované projekty zahrnují organizování hudebních akcí, spolupráce mezi hudebními společnostmi a orchestry včetně „Hudba v Kvarken II“, což je série přeshraničních hudebních koncertů, „Opera v Kvarken“ – čtyři představení Hendlova Orlanda a „Jazz Kvarken“ – 32 koncertů v přeshraničním regionu. Kontakt: Interreg Secretariat Kvarken Pob 443 S- 90109 Umea Tel: + 46 90 163 729 Fax: +46 90 163 719 Interreg Secretariat Kvarken Handelesplanaden 23A SF-65100 Vasa Tel: +358 6324 2201 Fax: +358 6324 2209



Síť historických měst a míst s opevněním (B/F/UK) Vytvoření sítě opevněných měst a míst ve městech Kent, Nord-Pas de Calais, v oblasti západní Flandery zahrnují vytvoření silnic a pěšin kolem každého opevnění, připravu brožury ve čtyřech jazycích s mapami a dalšími praktickými informacemi o všech místech a vzdělávací materiály o místech pro turistické agentury a učitele. Tento projekt tvoří součást širší spolupráce mezi třemi regiony a má dlouhodobý cíl vytvořit jednotný produkt pro turisty mezi třemi regiony, který bude založen na místním opevnění a jeho historii. Kontakt: Provinciebestuur West-Vlaanderen Mevr. Griet Hoflack Koning Leopold III-laan 41 8200 Sint Andries Tel: +32 50 40 31 11 Fax: +32 50 40 31 10

Desde la Raya: Přeshraniční rozhlasové programy Tento projekt měl za cíl zvýšit povědomí o přeshraniční spolupráci mezi Španělskem a Portugalskem. Rozhlasové programy zahrnovaly prezentaci různých měst na obou stranách hranice a dále diskuse o širokém rozsahu témat, jako je průmysl zpracovávající korek, zemědělství, turistika, výchova, španělské flamengo a portugalské fado. Program byl vysílán dvakrát týdně. Výrobu podpořily městské úřady příslušných španělských a portugalských měst svou účastí a poskytnutím prostor. Kontakt: GIT Merida Gabinete de Iniciativas Transfronterizas Paseo de Roma s/n Módulo B, 2ª planta 06800 Mérida (Badajoz) Tel: 00 34 924 38 5692 Fax: 00 34 924 38 5395 E-mail: [email protected] GIT Evora Estrada das Piscinas 193 P-7000 Evora Tel: +351 66 74 0300 Fax: +351 66 26562



Program televizních magazínů „Hier-Her“ Hier-Her je pravidelné, nezávislé televizní vysílání vyrobené sousedními televizními stanicemi v německém regionu Schleswig a v dánském regionu Sonderjylland. Celkovým cílem je poskytnout pravidelný tok informací z obou regionů, aby se zvýšil zájem veřejnosti o sousedy na druhé straně hranice, nabídnout náhled na kulturu a historii a způsob života v obou regionech, a tím podpořit toleranci mezi obyvateli žijícími v přeshraničním regionu a posílit komunikaci zlepšením znalostí jazyka, vědomostí o místní oblasti a regionu jako celku. Kontakt: TVSyd (DK) Holding El-Vej 2B DK-6000 Kolding Tel: +45 76 30 31 32 Fax: +45 76 30 31 89 NDR (D) Kiel Landesfunkhaus Scleswig-Holstein Postfach 3480 D-24033 Kiel Tel: +49 4319 876340 Fax: +49 4319 876413 Sto setkání na obou stranách hranice (D/PL) Probíhalo v letech 1995-1999, tento projekt podporoval akce a události malého měřítka mezi organizacemi a obyvateli euroregionu Spree-Neisse-Bober. Byl získán grant na projekty v oblasti výchovy, kultury, mládeže, sportu a sociální záležitosti ve výši 1500 Euro. Mezi financovanými projekty byly první Euro sportovní festival euroregionu, akce německo/polský Kunstplenair, dětský filmový festival a umělecké dílny. Kontakt: German Office Euroregion Spree-Neiße-Bober Uferstr. 22-26 D-03172 Guben Tel: +49 3561 31 33 Fax: +49 3561 31 71 Polská kancelář Euroregion Spree-Neiße-Bober Ul. Piastowska 18 PL-66-620 Gubin Tel: +48 68 59 5647 Fax +48 68 59 5647



OSTATNÍ PŘÍKLADY PROJEKTŮ Přeshraniční regiony EU a střední a východní Evropy poskytují bohaté zkušenosti, jak mohou být přeshraniční sociálně-kulturní činnosti uskutečněny v praxi. Níže jsou uvedeny dobré příklady z praxe.

1. Kontakty, výměna, vytvoření sítí

Střetnutí hudebníků (E/P) Tento projekt zahrnuje oblast Galicia (E) a Norte (P) a sestává se z několika akcí, které jsou zaměřeny na „přeshraniční spolupráci v hudbě“. Účastníci diskutovali témata, jako je kultura coby faktor v sociálním a ekonomickém rozvoji, předchozí kulturní činnost v obou regionech a rovněž příležitosti pro formálnější politiku v oblasti kulturní spolupráce. Již od prvních akcí se objevilo mnoho oboustranných vazeb mezi hudebníky na obou stranách hranice. Kontakt:

Comunidade de Trabalho Galiza-Norte de Portugal; Rua Rainha D. Estefânia, 251; P-4050 PORTO; Tel: +351 2 6086300; Fax: +351 2 6086305; Rua dos Féans, 5 – Baixo; E-15706 Santiago de Compostela; Tel: +34 981 541002; Fax: +34 981 541003; http://www.galicia-nortept.org



Síť muzeí (A/SLO) Pět archeologických muzeí z jižního Štýrska (A) představuje značný potenciál, který dosud není kulturně a turisticky využit. Malé finanční prostředky a personální zázemí dosud neumožňovaly vypracovat a nabízet zájemcům hodnotnější služby. S pomocí Interreg IIa je od února 1998 realizován projekt, který si nejprve vytkl za úkol vypracovat koncepci muzeí zaměřenou na návštěvníky. Propojení muzeí umožní sladit akce nebo je provádět společně. Do této oblasti spadají i akce zaměřené tak, aby byl u návštěvníků vzbuzen aktivní zájem o minulost hraničního území, jako jsou například historické toulky, workshopy ve školních třídách a nebo muzejní slavnosti. Aby z propojení profitoval celý region, je usilováno o spolupráci s kulturními a hospodářskými podniky. Vzhledem ke společné minulosti je projekt zaměřen na úzký kontakt s archeologickými muzei na slovinské straně. Společné tržní uplatnění usnadňují přeshraniční logo a vyhotovená propagační mapa. náklady: kontakt:

EURO 218.023; 80% z Interreg IIa Museumsverband für Kulturvermittlung Südsteiermark; Bahnhofstr. 12a; A – 8430 Leibnitz; Tel +43.3452.86.884; Fax +43.3452.86885

2. Učení se historii sousedů, kultuře a jazyku

Kulturní cesty: Cesty ortodoxního klášterního života (GR/AL/FYROM/BUL) Projekt zahrnuje zpracování publikací třech turistických/kulturních průvodců, které vylíčí všechny kláštery v regionech Epirus, Crete, východní Makedonie, západní Makedonie, střední Makedonie, severní a jižní Aegean stejně tak jako v příhraničních regionech Albanie, FYROM a v Bulharsku. Navíc tři dokumentární filmy vykreslí všechna hlediska ortodoxního/klášterního života na základě údajů uvedených v turistických/kulturních průvodcích. Tento projekt umožnil rozvoj přeshraniční spolupráce v různých oblastech, mezi církvemi, místními úřady atd. – tím vzniká možnost navázat kontakty se sousedními zeměmi, které vyústí v lepší pochopení místních společností a kultury. Rozpočet:

EURO 454,974

Kontakt:

p. Z. Kazazaki; Ministerstvo kultury; Zástupce pro výchovné akce; Atény, Řecko, Tel +30 1 8201781



Mezinárodní výměna mládeže (A/SLO) Vzájemnou izolací obyvatelstva Rakouska a Slovinska před rokem 1990 trpěla především mládež. Projekt si klade za úkol organizovat vzájemné poznávání. Těžištěm je poznání pracovních a životních podmínek a kultury, jakož i navázání osobních kontaktů. Cílem projektu je odbourat vzájemné předsudky a dostat do povědomí společné prvky obou národních seskupení. Štýrské a slovinské mládežnické organizace provádějí konkrétní akce. K těmto akcím patří exkurze a návštěvy, hudební večery, společné turistické a ekologické víkendy, atd. Mezinárodním setkáním mládeže předcházejí jazykové kurzy tak, aby byli mladiství připraveni pro přímé kontakty. Dále jsou prováděny společné projekty, jako je např. zaznamenávání a sběr národních písní na obou stranách hranice, zveřejnění štýrsko - slovinského sborníku písní. Konala se výstava na téma tolerance. Projekt byl po celou dobu trvání 1995 - 1999 spolufinancován z prostředků Interreg IIa. náklady: kontakt:

EURO 114.947; 25% z Interreg Steirische Landjugend; Krottendorferstr. 81; A – 8052 Graz; Tel +43.316.8050-7150; [email protected]

Extremadura - Alentejo kuchařka (E/P) Cílem této knihy je propojit regiony Alentejo a Extremadura nahlédnutím do jejich tradiční gastronomie. Kniha analyzuje rozdíly a společná hlediska mezi oběma kulturami přípravou tradičních pokrmů a přísad. Kniha byla vydána ve španělštině a portugalštině a byla distribuována mezi místní obyvatelstvo. Rozpočet: Kontakt: s/n.-

EURO 9,000 Interreg IIA Contribution Gabinete de Iniciativas Transfronerizas de Mérida; Paseo de Roma Módulo B / 2ª Planta; E-06800 Mérida; Tel +34924385302; Fax +34924385395; [email protected]



3. Aktivity/Akce

Sasko - český hudební festival (D/CZ) Pod heslem „Kultura coby spojující myšlenka!“ se koná od roku 1995 ročně cca. 65 koncertů saských, českých a mezinárodních umělců. Festival je nejdůležitější kulturní událostí celého hraničního prostoru mezi Saskem a Čechami. Koncerty se pořádají na zámcích, hradech, v klášterech a v historických kostelech. Z tohoto koncertního programu již vzešly impulsy k přeshraniční turistice - v Drážďanech a v Teplicích vznikla v koordinačních kancelářích festivalu pracovní místa. Návštěvníci akcí navázali a prohloubili kontakty, a to jak obyvatelé, tak umělci a podniky z příhraniční oblasti. kontakt:

Frau Ulrike Tranberg; Sächsisch-Böhmisches Musik Festival e.V.; Tiergartenstraße 36; 01219 Dresden; Germany

Frau Sylvia Gojowy, Sächsisches Staatsministerium für Wirtschaft und Arbeit, Postfach 10 03 29, 01073 Dresden, Tel +49 351 564 8338

4. Střediska

Kongresové a výstavní centrum v Monodendri (GR/AL) Kongresové a výstavní centrum Monodendri je místo, kde přístup k moderní technologii pro účely práce a dalšího střediska je poskytnout fórum k diskusi o tématech, která regionální, přeshraniční a Balkánskou oblast. Navíc organizování různých výstav maleb, fotografií, řemesel atd. hlavně však z Epiru a Albánie.

mají malé skupiny vzdělávání. Cílem jsou zajímavá pro středisko plánuje z různých regionů,

V rámci projektu je využita turistika a kultura tak, aby se zesílily vazby mezi albánskými a řeckými příhraničními regiony. Bylo odhadnuto, že tento příklad přeshraniční kulturní spolupráce může být rozšířen tak, že bude zahrnovat ostatní sousední země, jako jsou Bulharsko, FYROM atd. Rozpočet: Kontakt: 502

EURO 454,974 celkové náklady; EURO 272,984 Interreg IIA Instituce Rizareio; Vas. Sofias 24; Atény - Řecko; Tel +30 1 7219



Zřízení meziregionálního kulturního a uměleckého střediska (HU-SLO) Tento projekt je podporován programem Phare Credo, bude založeno kulturní a umělecké středisko pro posílení rozvoje uměleckých a kulturních aktivit v slovinsko-maďarské příhraniční oblasti. Cílem projektu je zvýšit povědomí o etnických a kulturně-historických tradicích obou regionů a rovněž zvýšit kvalitu života okrajových skupin a zvýšit tolerance mezi obyvateli na obou stranách hranice. Rozpočet: Kontakt: 9000

EURO 327,449 celkové náklady; EURO 251,264 Phare grant Darko Vueko; Onej-Drustvo Prekmurske Pobude; Trg Zmage 4, Murska Sobota, Slovinsko; 386 69 27 130; [email protected]

5. Ostatní projekty lidé-lidem

Ekologická farma a dětský prázdninový tábor (D/PL/CZ) Na území někdejšího závodu na výrobu nákladních automobilů, které představuje plochu 22.000 m², se pokusili někdejší pracovníci a pomocníci po politických změnách v roce 1990 udržet tradici podnikového interního rekreačního střediska. Získali podporu obce Hainewalde (D), která se nachází v hraničním trojúhelníku pouze 10 km od polské a české hranice. První projekt byl zaměřen na podporu ekologického vědomí mladistvých ze tří zemí, jakož i na vytvoření vzájemné důvěry. Při sérii několikadenních pobytů vznikly ekologické oázy (8.000 m²), ekologická laboratoř a mobilní ekologická stanice. Druhý žákovský a mládežnických projekt, který během trvání v letech 1996-1999 získal podporu z programu Interreg, se koncentroval na podporu vytváření sociálních kompetencí a na prohloubení znalostí o společném domově. Přitom byla v popředí témata související s životem na venkově a přirozené základy trojzemí, jako jsou např. velikonoční zvyky obyvatel. Celkem 68 internacionálními projektovými týdny prošlo celkem 3,771 účastníků. Založením registrovaného spolku „Eurohof“ byl vytvořen předpoklad pro další existenci. náklady: kontakt:

EURO 593,354; 80% z Interreg IIa Eurohof Dreiländereck e.V. Sachsen; D – 02779 Hainewalde; Germany; Tel +49.35841.2355; http://www.schullandheim.de/lvb/slh/sn015.htm



6. Média - Rozhlas

Rozhlas Pomerania (D/PL) Rozhlas Pomerania je měsíčním rozhlasovým magazínem, který je vyráběn společně německým veřejným vysíláním NDR 1 Radio Mecklenburg-Vorpommern a polskou místní rozhlasovou stanicí Ploskie Radio Szczecin. Program je vysílán v německo/polských příhraničních okresech. Radio Pomerania zahrnuje výměnu místních zpráv a obě studia zpracovávají zprávy, které jsou zahrnuty do magazínů vyrobených v partnerském regionu, např. příběhy z německo/polského pohraničí a evropský magazín. Radio Pomerania vidí svůj hlavní úkol v tom, že přispívá k lepšímu pochopení mezi německými a polskými obyvateli a podporuje dobré sousedské vztahy. Poskytuje takové služby jako jsou informace o kulturních událostech a dopravní zpravodajství na hraničních přechodech včetně rozhovorů a živých diskusí na téma zajímavá pro přeshraniční region a je důležitým programem pro Euroregion Pomerania. Obě rozhlasové stanice podepsaly dohodu v červenci 1997, která vymezuje odpovědnosti každé strany, konkrétně finanční dohodu. Polská strana poskytuje studio pro výrobu programů, zatímco německá strana kryje náklady na německé a polské redaktory a cestovní výlohy německých redaktorů. Technicky je program společně plánován a vyráběn jedním německým a jedním polským redaktorem. Německý projektový partner je financován prostřednictvím Interreg IIA, zatímco je polský partner spolufinancován z různých zdrojů prostřednictvím dotací z výrobních středisek. Rozpočet: Kontakt: 17489

EURO 40,000 Interreg IIA pí. Angelika Stangneth; NDR Studio Vorpommern; Knopfstr. 29; Kreiswald; Tel +49 3834 5777 0; Fax +49 3834 898839 Polskie Radio Szczecin; Mr Zbigniev Plesner; Niederzialkowskiego 24; PL-71410 Szczecin; Tel +48 91 4230 051



Sami Rozhlas (N/SF/S) Obyvatelé Sami jsou etnickou skupinou žijící v Norsku, Finsku, Švédsku a na poloostrově Kola v Rusku. Služby rozhlasu Sami - národních vysílacích společností ve Finsku (YLE), Norsku (NRK) a Švédsku (SR) spolupracují prostřednictvím pravidelných výměnných programů, které jsou zapracovávány do denních programů stanic. V praxi tři stanice Sami vysílají ve stejnou dobu 30 minutové ranní programy ale na různých frekvencích od pondělí do pátku. Rozhlas Sami NRK a YLE spolupracují dále tak, že sdílejí další hodinu. Celkem doba produkce rozhlasu Sami stanic v Norsku, Finsku a Švédsku přesahuje ročně 200 hodin. Programy zahrnují noční zprávy a aktuální norské zprávy Sami. Programy jsou vysílány v oficiálním jazyce Sami a někdy v dialektech Lule a jižní Sami a je kladem důraz na dětské programy tak, aby vychovávaly mladé Sami v jejich vlastním jazyce. Zavedením digitálního audio vysílání (DAB) zřizují tři rádia Sami v roce 1999 plnou službu rozhlasových kanálů Internordic Sami. Dalším plánem je představit denní televizní vysílání Sami a zavedení přehledu zpráv Sami na Internetu. Kontakt:

p. Nils Johan Heatta; NRK Sami Radio; Kautokeino; PO Box 248; N-9520 Kautokeino; Tel +47 78 469 200; Fax +47 78 469 223; www.nrk.no/samiradio/engelsk.htm YLE Sami Radio; PO Box 38; SF-Enare; Tel: +358 697 67 12 61; Fax: +358 697 67 12 65 SR Sami Radio; PO Box 178; S-98123 Kiruna; Tel:+46 980 188 00; Fax: +46 980 192 79



7. Média - TV

Citoyenetté Transfrontralière (B/F) Citoyenetté Transfrontralière je přeshraničním TV projektem, který je vysílaný walloonskou TV stanicí NO-TELE (B) a televizí C9 (F). Projekt zahrnuje výrobu 16 TV diskusí mezi žáky na obou stranách francouzsko/belgické hranice. Hlavním úkolem projektu je podpořit myšlenku evropského občanství mezi mladými lidmi (11-20 let) rozšířením jejich znalostí a zájmů v každodenním životě na druhé straně hranice. Každý ze 16 programů zahrnuje různé téma (např. společnost, životní prostředí, vyloučení, občanství ve školách atd.) a zahrnuje různé školy a věkové skupiny. Diskuse mezi žáky je založena na satelitních vazbách mezi dvěma příslušnými školami. Projekt je financován regionální vládou Walloon a Interreg IIA. TV stanice mají přeshraniční projektové týmy, které jsou odpovědné za výrobu a redakci programů. Programy jsou vysílány současně oběma TV stanicemi. Kontakt:

Jean Pierre Winberg; NO-TELE; Rue du Follet, 4C; B-7540 Kain; Tel +32 69 89 19 19; Fax +32 69 89 19 20



Alps-Danube-Adriatic (střední Evropa) Alps-Danube-Adriatic je nejstarší přeshraniční mediální společnost ve střední Evropě. Spolupráce probíhá již od roku 1982 a dnes zahrnuje kolem 30 regionálních TV veřejných vysílacích stanic z devíti zemí: Rakousko, Německo, Bosna/Hercegovina, Chorvatsko, Maďarsko, Itálie, Slovensko, Slovinsko a Švýcarsko. Mediální partnerství bylo podníceno založením pracovní skupiny AlpsAdria (I/A/SLO/HU/D) v roce 1978, která podporuje regionální přeshraniční spolupráci. Zakládajícími členy partnerství Alps-Danube-Adriatic byla regionální TV studia rakouské vysílací stanice v Styrii, Carintii a v horním Rakousku, dřívější TV studia v Ljubljani (Slovinsko), Záhřebu (Chorvatsko) a regionální studia RAI´s v Trieste a Venice. Dvě maďarské TV stanice se spojily krátce pro roce 1982 a ostatní následovaly. Konkrétně v předcházejících letech a před politickými změnami v roce 1989 nebyla spolupráce mezi médii bezproblémová z důvodů základních rozdílů mezi politickými systémy zúčastněných zemí. Bez ohledu na tyto obtížnosti byla spolupráce úspěšná, protože byly programy zaměřené na nepolitická témata, která byla zajímavá pro všechny jako jsou tradice, kultura, rodinný život, cestování a příroda. Mezi partnery neexistuje písemná dohoda, což pomohlo vyvarovat se právním problémům. Tato spolupráce byla založena na gentlemanské dohodě. Každá stanice vyrábí zprávy a programové příspěvky na své vlastní náklady. Společná porada redaktorů, která se uskutečňuje každé dva měsíce třídí programové příspěvky a reviduje konečné programy. Partneři jsou povinni vysílat program tak jak bylo dohodnuto, avšak jsou použity různé styly prezentace a příslušný jazyk. Kontakt:

ORF Steiermark TV; Dr. Günther Ziesel; Marburgerstrasse 20; A-8042 Graz Tel +43 318 470 411, Fax +43 316 470 412



Program spolupráce: RTP-TV Galicia (E/P) Tento projekt, který probíhá od 1997, vyrábí série experimentálních programů prostřednictvím produkčního týmu tvořeného RTP (Radio Television Portugal) a TV Galicia. Každý program má formu programu magazínu/zpráv na základě novinek z oblasti sociální a ekonomické z obou regionů. Bylo vytvořeno osm programů, každý trvá 30 minut. Výsledkem těchto programů je rozšíření povědomí o části místního obyvatelstva v příhraničním regionů a o životě sousedů. Rovněž se upravil obecný názor na přeshraniční spolupráci a posílily se vazby mezi oběma regiony. Rozpočet: Kontakt:

EURO 120,000, 75% pochází z Interreg II Comunidade de Trabalho Galiza-Norte de Portugal; Rua Rainha D. Estefânia, 251; P- 4050 Porto; Tel +351 2 6086300; Fax +351 2 6086305 Calle dos Féans, 5 – Baixo; E-15706 Santiago de Compostela; Tel +34 981541002; Fax +34 981 541003



8. Média - Tiskoviny

Interregionální tisk - Presse Interrégionale (D, F, B, L) „Interregionální tisk - Presse Interrégionale“ (IPI) - je nezávislým sdružením profesionálních žurnalistek a žurnalistů ve velkoregionu Sársko /Lotrinsko /Luxemburg (Saar-Lor-Lux) / Wallon / Rheinland-Pfalz. Sdružení má v současné době 116 členů (stav: 06.2000). Cílem je podporovat přeshraniční spolupráci žurnalistek a žurnalistů. K úkolům sdružení patří zprostředkování kontaktů nad rámec hranic, vzájemná pomoc při hledání informačních zdrojů, upozornění na aktuální události, výměna informací k tématům s přeshraničním významem a k důležitému profesnímu rozvoji, jakož i o realizovaných akcích. K tomuto účelu slouží také internetová nabídka s aktuálními denními titulky z velkoregionu a několik databází. Coby kontaktní místo slouží jeden společný sekretariát. Zde jsou vyhodnocovány regionální noviny. Kromě toho obdrží každý člen týdně termínový kalendář a měsíčně oběžník s IPI novinkami. IPI má právní formu registrovaného spolku - registrováno v Saarbrückenu od července 1994. Stanovy výslovně definují cílovou přeměnu na evropské sdružení, jakmile budou existovat příslušné předpisy EU. Významnými akcemi IPI byly dosud mimo jiné tiskové konference s Romanem Herzogem, Jean-Claude Junckerem, Robertem Collignonem, Victorem Billionem, Bernadette Malgorn, Philippem Leroy, Oskarem Lafontaineem, Reinhardem Klimmtem, Peterem Müllerem a Kurtem Beckem, semináře o využití internetu, komunikaci ve velkoregionu, seminář francouzština coby odborný jazyk pro žurnalisty a žurnalistky, jakož i návštěvy redakcí, institucí a podniků ve velkoregionu. Z pověření vedení velkoregionu Saar-Lor-Lux, Rheinland-Pfalz, Wallon, francouzsky / německy hovořícího společenství Belgie vydává IPI mezinárodní tiskový průkaz. kontakt:

Herr Dr. Michael Kuderna, IPI, Deutsch-Französisches Haus, Am Ludwigsplatz 6, D-66117 Saarbrücken, Tel: +49 681 560 70, Fax: +49 681 510 35, [email protected], http://www.ipi-presse.org



Přeshraniční časopis (PL/UKR) Časopis je vydáván od roku 1997, polsko-ukrajinský Euroregion byl ustanoven v roce 1995 a rozšířen v 1998 o běloruské partnery. Rovněž poskytuje informace o přeshraničních strukturách podél polských hranic včetně Euroregionu Niemen a karpatského Euroregionu, které byly založeny v roce 1997 respektive v 1993. EUROREGION PRESS je vyráběn v Lublinu, Polsko. K získání maximálního počtu čtenářů jsou články vytištěny v polštině, ruštině a angličtině. Výrobní náklady jsou kryty inzercí a prodejem. Jedno vydání bohatě barevně ilustrovaného časopisu obsahuje 50 stran. Náklad každého z deseti vydání byl 3000 kusů. V současně době je v redakci šest zaměstnanců: tři novináři, dva překladatelé a jeden ukrajinský korespondent. Cílem časopisu je informovat o rozvoji oblasti a seznámit čtenáře se strukturou přeshraniční ekonomiky a s jejím obsahem. Zajímavým prvkem jsou pravidelné rozhovory s místními lidmi o různých aspektech moderního života. Důležité pro obchodní společnosti je, že EUROREGION PRESS zahrnuje detailní zpravodajství o některých ekonomických sektorech, které je doplněno o praktické rady pro přeshraniční obchodování. Prezentace místních úřadů a veřejných společností pomáhá více pochopit přeshraniční souvislosti. Jsou rovněž podávány zprávy o kulturních událostech, podpoře spolupráce a dobrých sousedských vazbách na kulturní úrovni. Kontakt:

Izabella Wlazlowska, Odpovědný redaktor; Euroregion Press; Redakcja; ul. Rynek 8; PL - 20-111 Lublin; Tel/Fax +48.81.534.29.89; [email protected]

Dreiland-Zeitung (D/F/CH) Dreilandzeitung je týdenní barevná příloha přeshraničních novin, která je zaměřená na čtenáře z „třínárodního“ regionu severozápadního Švýcarska (CH), jižního Badenu (D) a horní Alsace (F). Noviny byly založeny v roce 1991 v Basle. Cílem novin je poskytnout informace o místních kulturních událostech obyvatelům kteří žijí a pracují v třínárodního přeshraničním regionu. Noviny jsou vydávány jako týdenní příloha k Basler Zeitung, které mají náklad 130 000 výtisků a jsou prodávány v regionu Basle. Malá část je rozesílána předplatitelům v jižním Badenu (D) a v regionu horní Alsage (F). Noviny se vydávají v němčině a ve francouzštině. Navíc od prosince 1999 přeshraniční vydání zahrnuje dvoutýdenní noviny „Dreiland-Page“ (Dreilandské stránky), které jsou zaměřeny na přeshraniční spolupráci. Kontakt:

p. Hans Peter Platz, odpovědný redaktor; přeshraniční redaktor: p. Peter Schenk, Basler Zeitung, CH-4002 Basel, Tel +41 61 639 11 11, fax 0041 61 631 11 96, e-mail: [email protected]



9. Vytvoření sítě

Severojižní mediální program (IRL/NI) Tento program je určen pro žurnalisty a jeho obecným cílem je podpořit tisková a mediální zpravodajství tak, aby se vyvarovala nepochopení a následnému stereotypnímu charakterizování a tendenčnosti ve vztahu k partnerům na druhé straně hranice, což přispívá k lepšímu porozumění mezi lidmi v Severním Irsku a Irské republice. Činnost zahrnuje mediální konferenci Sever-Jih, která se koná dvakrát do roka, konference pro studenty žurnalistiky a několik „pracovních večeří“ pro redaktory hlavních článků. Od roku 1996 se již uskutečnily čtyři mediální konference Sever-Jih s účastí více než 100 zkušených žurnalistů. Úspěch konferencí spočívá ve vytváření konstruktivní a důvěrné atmosféry bez vstupu politických „partyzánů“ a žurnalisté tak mohou otevřeně hovořit bez ohledu na jejich národnost, politický názor nebo vyznání. Program byl vyvinut a je řízen neziskovou organizací Co-operative Ireland (Spolupracující Irsko), která podporuje sociální, kulturní a ekonomickou spolupráci mezi Severním Irskem a Irskou republikou. Konzultace poskytuje nezávislá mediální skupina, která se skládá z přibližně 11 novinářů ze Severního Irska a Irské republiky. Program byl založen Odborem pro centrální společenské vztahy (Central Community Relation Unit) - kancelář vlády Spojeného Království Velké Británie v Severním Irsku, Rozhlasem a televizí Irské republiky (RTE), Televizí Ulster (UTV), Nezávislými novinami, Mezinárodním fondem pro Irsko a Programem EU pro mír a smíření (EU Peace and Reconciliation Programme). Kontakt:

pí. Sharon Woods; 37 Upper Fitzwilliam Street; IRL-Dublin 2; Tel +353 1 661 05 88; Fax +353 1 661 84 56



KAPITOLA C. 9: ROZVOJ ZEMĚDĚLSTVÍ A VENKOVA PŘEHLED: Tato kapitola popisuje hlavní témata a možnosti spolupráce v oblasti rozvoje zemědělství a venkova a poskytuje příklady realizace v přeshraničních regionech. Důraz je kladen na to, že spolupráce v oblasti rozvoje zemědělství a venkova hraje důležitou úlohu v rozvoji přeshraničních regionů, které jsou často umístěny v okrajových oblastech, kde je zemědělství hlavním ekonomickým sektorem.

HLAVNÍ BODY: •

• • •

V evropských přeshraničních regionech zemědělství často představuje hlavní oblast ekonomické činnosti a představuje zde velké množství pracovních míst– na druhé straně tyto příhraniční regiony často čelí vážnému zvyšování nezaměstnanosti, která je zapříčiněna ztrátou pracovních míst v zemědělství; Otevřením hranic se problém v oblasti zemědělství a rozvoje venkova nemůže samostatně vyřešit, ale vyžaduje jednotný přeshraniční přístup – to se rovněž vztahuje na vnější hranice EU se střední a východní Evropou, obzvláště s ohledem na připojovací proces EU; Inovační přístupy jsou základem pro překlenutí slabých strukturálních a institucionálních stránek v zemědělském sektoru, např. podpora rodinných farem a udržitelného a k životnímu prostředí šetrného zemědělství. Přeshraniční spolupráce v zemědělství a rozvoji venkova může zahrnovat široký rozsah činností od společných výzkumných studií a jednotné rozvojové politiky po konkrétní aktivity v oblasti farmářství a rozvoje venkova, např. společné zavádění nových chovů dobytka a příslušný marketing nebo zavádění plánů venkovské turistiky.

PŘÍKLADY: Projekt povodí řeky Blackwater (IRL/NI) Partnerství Tyrone/Donegal (IRL/NI) Oživení Weinstraße (A/SLO) Ballyclo (IRL/NI) Hygienická kontrola (E/P) Podpora ekologického zemědělství (A/SLO) Výměna žáků a učitelů v oblasti zemědělství (D/DK) Odborný rozvojový program pro zemědělství-potravinářský průmysl (IRL/NI) Vylepšení kvality a prostředí pro malé a střední podniky v zemědělském sektoru (D/DK) A vybrané příklady z informačních stránek LACE VII

C 9 Rozvoj zemědělství a venkova


PŘEHLED Souvislosti Většina z 59 programů Interreg pro regiony se týká podpory přeshraniční spolupráce na vnějších a vnitřních hranicích EU a zahrnuje oblasti, které mají v první řadě venkovský charakter, obvykle následkem jejich okrajového umístění ve své zemi nebo v Evropě. Zemědělství a lesnictví hrají významnou úlohu ve většině těchto přeshraničních regionů. Řídce osídlené oblasti s malými vesnicemi a malými až středně velkými městy jsou typické. Bylo ověřeno, že pro rozvoj je velká výhoda, pokud je na jedné straně hranice jedno nebo více „středisek“ nebo městská aglomerace - tato střediska mohou hrát hlavní roli v regionálním trhu, kultuře nebo poskytování občanské vybavenosti. Konkrétně je při vytváření přeshraničních rozvojových projektů v rámci Operačních programů Interreg (Interreg Operational Programmes) nutné věnovat pozornost poměru hustoty obyvatelstva a využití dostupné půdy. Venkovské oblasti v příhraničních regionech V průběhu posledních několika desetiletích se instituce jako je EU a OECD pokusily nalézt kritéria a definice, podle kterých odliší jednotlivé „vesnické oblasti“. Přes množství nesrovnalostí se shodují v tom, že rozdíl mezi městkými a vesnickými oblastmi spočívá v obyvatelstvu dané oblasti. Evropské vesnické oblasti mohou být rozděleny následovně: • venkovské oblasti s relativní hustotou osídlení mezi 100 a 150 obyvateli/km²;


• venkovské oblasti s hustotou osídlení méně než 100 obyvatel/km²; • řídce osídlené vesnické oblasti s hustotou osídlení obecně menší než 20 obyvatel/km². Venkovské oblasti s relativně hustým osídlením lze nalézt převážně v srdci Evropy v zemích Beneluxu, Velké Británii, Německu a Itálii. Řidčeji osídlené venkovské oblasti se nacházejí hlavně v Irsku, Rakousku, Řecku a Portugalsku. A konečně venkovské oblasti, které mají nejnižší hustotu osídlení jsou převážně ve Skandinávii, ale také v zemích jako je Skotsko, část Francie, Španělsko a Řecko. Co se týče zařazení venkovských oblastí do regionální ekonomiky, má velký význam vzdálenost od „střediskových oblastí“. Přeshraniční regiony s venkovskými oblastmi mohou být proto definovány následovně: • Příhraniční regiony s dobře integrovanými, relativně hustě osídlenými venkovskými oblastmi, dobrým zemědělstvím, populačním růstem, relativně dobrou zaměstnaností v sekundárních a terciálních sférách od malých po střední městské oblasti; • Příhraniční regiony s řídce osídlenými venkovskými oblastmi poblíž větších městských center, které rovněž mají větší počet malých a středních středisek a proto relativně dobrou zaměstnanost a občanskou vybavenost; • Příhraniční regiony s izolovanými vesnickými oblastmi vzdálenými od větších center, řídké osídlení, špatná občanská vybavenost, nízká zaměstnanost a obtížné podmínky pro zemědělství (klima, velké vzdálenosti, špatné dopravní spojení).


Takové značně rozdílné okolnosti mají různé účinky na prosperitu obyvatel žijících ve venkovských oblastech regionu. Výzkum v části EU ukázal, že hrubý domácí produkt (HDP na hlavu) ve venkovských oblastech je obecně mezi 8% a 30% pod národním průměrem. Největší rozdíly byly nalezeny v izolovaných vesnických oblastech (1986-1995). Zde byl rovněž zjištěn největší růst nezaměstnanosti a největší pokles počtu obyvatel zaměstnaných v zemědělství, zejména v důsledku migrace z těchto oblastí. Rozvoj probíhal rozdílně v dobře situovaných venkovských oblastech a příhraničních regionech s většími globálními středisky. Jako příklad lze uvést Tyrol (A), oblasti na francouzsko/italských hranicích Alp, provincie Lucemburska (B), východní Bavorsko (D) a severovýchodní Irsko (UK). Tyto venkovské oblasti v některých příhraničních evropských regionech prošly v posledním desetiletí dynamickým rozvojem v EU. Takové příklady dokreslují, že i venkovské oblasti mohou vyrovnat nevýhody vyplývající z daných podmínek. Zlepšení prosperity, příjmu a zaměstnanosti ve venkovských příhraničních oblastech závisí převážně na speciální, regionální, přeshraniční dynamice, jak je uvedeno níže: • stupeň identity regionu a sociální soudržnost; • míra přeshraniční spolupráce a integrace, spolupracující atmosféra a spolupracující metody ve veřejných a soukromých sítích; • situace v proškolování, dovednostech a odbornosti; • životní podmínky v regionu; • stávající a uskutečnitelné regionální přeshraniční struktury. C 9 Rozvoj zemědělství a venkova

Změny ve struktuře zemědělství V posledním desetiletí se farmářství ve venkovských oblastech drasticky změnilo. Snížil se nejenom počet lidí zaměstnaných v zemědělství, ale rovněž počet farmářských živností. Většina produktivní půdy, která je k dispozici, je využívána pouze několika farmami, a tak se zvýšila průměrná velikost farem. Ve velikosti farem a vedení v Evropě jsou značné rozdíly, tato situace se rovněž dotýká příhraničních regionů. Integrovaná politika pro vesnické oblasti V posledních dvou desetiletích Evropa pocítila potřebu aktivně podporovat zemědělství a ekonomiku způsobem, který má diverzifikační, vyvažující a decentralizační účinek. I tak se bude rozvojová politika pro venkov v rámci EU velmi lišit. To závisí na přirozených a ekonomických okolnostech, které ovlivňují zemědělství a historický a politický rozvoj společnosti. Pro tak velké rozdíly ve venkovských oblastech je nutné aplikovat různé podpory ekonomiky, přičemž budou vzaty v úvahu srovnatelné výhody každého jednotlivého regionu a jeho místní potenciál. Pokud by měla být úspěšná, musí taková venkovská politika rovněž zahrnovat iniciativy, které vybaví oblast nutnou infrastrukturou a posílí pozici malých a středních měst ve venkovském prostředí.

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci Stávající rozvojová venkovské oblasti

politika

pro

Po dobu činnosti Strukturálního fondu (do 1999) poskytla strukturální politika EU speciální podporu pro regiony pod Cílem 1, 5b a 6. Tyto regiony zahrnují více než polovinu z celkové oblasti EU a prakticky 35% populace. V regionech pod Cílem 1, 5b a 6 je pro většinu iniciativ, požadovaných pro dosažení „integrované politiky pro venkovské oblasti“, oprávněnost získat podporu ať již ze Zemědělského fondu (EAGGF), Regionálního fondu (ERDF) nebo Sociálního fondu (ESF). Avšak předběžné analýzy venkovského rozvojového programu pro tyto cílové oblasti doporučují potřebu nových přístupů k podpoře evropského rozvoje venkova prostřednictvím programu 2000. Konkrétní význam takové podpory byl a stále je iniciativou Společenství (Community) „LEADER“, která pracuje s cílovými regiony na místní úrovni. Projekty byly financovány prostřednictvím globální strategie, realizovaly je místní výbory ve venkovských oblastech s účastí místního obyvatelstva a místních firem. Hlavní úkoly iniciativy LEADER byly: • podpora příkladových místních rozvojových iniciativ ve venkovských oblastech; • podpora inovací, ukazujících nové přístupy k rozvoji venkova, které mohou sloužit jako model a lze je přenést do jiné oblasti; • zvýšení počtu výměn, zkušeností a sdílení odbornosti; • podpora přeshraničních projektů spolupráce mezi místními podnikateli ve venkovských oblastech, které dokládají solidaritu mezi regiony. Budoucí politika EU C 9 Rozvoj zemědělství a venkova

V dalším období činnosti Strukturálního fondu bude počet cílových oblastí snížen na tři: • Oblasti pod Cílem 1 pokračují beze změny, prioritami jsou oblasti s největšími problémy v zaměstnanosti, výrobě a infrastruktuře (průměrný HDP 75% v EU); • Oblasti pod Cílem 2 - pro regiony procházející ekonomickou a sociální proměnou; • Oblasti pod Cílem 3 (mimo Cíl 1 a Cíl 2) pro další rozvoj školení, pokračování školení a systémů zaměstnanosti. • Tato hlavní část podpory bude doplněna čtyřmi iniciativami EU, z nichž jednou bude „rozvoj venkova“. Specifická politika pro venkovský rozvoj bude pokračovat ve všech evropských regionech. Co se zemědělství týče, navrhuje Komise pokračovat a konsolidovat zemědělské reformy z roku 1992, nahradit podpůrná opatření (vysoké ceny) přímými dotacemi a doplnit tento proces souvislou politikou pro rozvoj venkova. Reformy, které byly představené a rozšířené do norem většiny evropských trhů, by měly pomoci vylepšit konkurenci v zemědělství. Tyto reformy by rovněž měly zahrnovat ochranu a zachování životního prostředí a vylepšit bezpečnost pro zákazníky. Výbor rovněž navrhuje novou a konsolidační politiku pro venkovské oblasti, kde dává vysokou prioritu farmaření, podpora iniciativ v oblasti životního prostředí znamená trvalý rozvoj ve venkovských oblastech: Bylo navrženo, aby: • stávající přístup k integrovaným rozvojovým regionálním programům - Cíl 1 setrvává;

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci • ve venkovských oblastech, které se v budoucnu přesunou do nového Cíle 2, budou financována opatření, která byla dříve pod Cílem 5a a 5b podporovaná EAGGF; • ve venkovských oblastech, které v budoucnu nebudou zahrnuty do Cíle 1 ani 2, bude tržní politika podpořena a doplněna strukturálními opatřeními pro venkovský rozvoj. Integrace politiky rozvoje venkova

přeshraničního

Sdílené problémy v přeshraničním rozvoji mohou být vyřešeny mnohými formami spolupráce včetně podpory různých sektorů ekonomiky prostřednictvím příkladných praxí a přenesením know-how. V podmínkách rozvoje venkova to může znamenat následující typy projektů: • vylepšení výrobních technologií; • iniciativy založené na sdíleném nebo podobném kulturním, jazykovém, historickém či geologickém dědictví; • vytvoření nových trhů pro prodej místních výrobků; • rozvoj určitých typů výroby nebo služeb; • budoucí snahy by měly zajistit lepší koordinaci s Interreg ohledně potenciálu pro podporu venkovských oblastí prostřednictvím integrovaných programů pro příhraniční regiony. Abychom se vypořádali s problémy, kterým čelí přeshraniční regiony s venkovskou strukturou, vyvstává zde potřeba nalézt integrovaná řešení, která pomohou posílit příslušné oblasti. Toho lze docílit pomocí přeshraničních společností, které zahrnují regionální entity (úřady, podnikatele a místní populaci). V budoucnu bude nutné využít a vylepšit nové metody pro C 9 Rozvoj zemědělství a venkova

renovaci venkovských oblastí ve všech částech přeshraničních regionů. V příhraničních regionech bude rovněž nutné podpořit udržitelné zemědělství šetrné vůči životnímu prostředí. To vyžaduje účinné využití zdrojů, uchovávání znečišťujících látek v uzavřených cyklech a maximální snížení odpadu vypouštěného do vody, země a vzduchu. Konkrétní využití půdy závisí na stávajících místních podmínkách (jako je půda, klima, podzemní voda). Velkochov dobytka bude možný pouze v určitých oblastech a bude organizován tak, aby byly dodrženy místní podmínky. Rodinné podniky produkují vyšší kvalitu výrobků, a proto bude pečlivě zvážena podpora jejich iniciativ. V místech, kde v regionu existují alternativní pracovní místa, je provozování farem vhodné pouze jako druhé zaměstnání. Vytvoření nových pracovních míst na venkově může proto přispět k ochraně zemědělsky orientované oblasti. Konkrétně jsou pro zabezpečení zemědělství ve venkovských oblastech poblíž hranic významné následující cíle a projekty: • sledování změn ve struktuře zemědělství a ochrana rodinných farem, které jsou typické pro region na obou stranách hranice; • vylepšení přeshraničního regionálního marketingu pro rodinné farmy; • podpora přímého přeshraničního marketingu prostřednictvími individuálních vlastníků a spolupracujících společností; • zpracování výrobků farem v příhraničních regionech • využití alternativních zdrojů příjmu pro farmaření tak, že se předejde překážkám spojených s hranicemi; • posílení přeshraničních iniciativ pokračování školení a opětného zaškolování;

Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci • využití potenciálu pro opětné využití nebo nalezení nového využití pro objekty bývalých farem - příspěvek ke společné identitě přeshraničních regionů; • podpora přeshraničního farmaření, které bude operativní a udržitelné; • intenzivní koordinace mezi provozováním zemědělství a zachování přírody, ochrana biotopů, zvěře a rostlinných druhů v přeshraničních oblastech. Tyto aktivity musí vyústit do aktivní a integrované politiky obnovy venkovských oblastí, které rovněž zahrnují příhraniční regiony s přeshraniční orientací.

Pokud toho má být dosaženo, je třeba neomezeně podporovat místní iniciativy bez ohledu na národní hranice. Obyvatelstvo, podniky a instituce v takových venkovských oblastech znají nejlépe omezení a příležitosti ve své oblasti a první přijdou s projekty a myšlenkami. Cílem takové politiky by měla být spolupráce mezi úřady a iniciátory na obou stranách hranice, což lze později pružně a účelně upevnit v rozvoji a nakonec realizaci projektu. Součástí této regionální a zemědělské politiky EU je poskytnutí významných zdrojů pomoci, těm, kteří si jsou schopni pomoci sami.

INFORMAČNÍ LISTY LACE: VYBRANÉ PROGRAMY Mnoho programů Interreg IIA zahrnuje prioritu rozvoje venkova / zemědělství. Níže jsou uvedeny vybrané programy. Úplná informace je k dispozici v informačních stranách LACE VII.

OPERAČNÍ PROGRAM INTERREG IIA Č. 4: ARDENY (B/F) Program Interreg podporuje přestavbu farem tak, aby se mohli farmáři přesunout do nových výrobních oblastí. Hlavním cílem je podpořit rozvoj kvalitních výrobků specifických pro venkovské oblasti a vyvarování se výrobních nadbytků tak, že bude nalezen odbyt výroby organizováním prodejních iniciativ. Další priorita zahrnuje rozvoj výrobků zaměřených na nepotravinový průmysl. Dále jsou podporovány spolupráce farmářů a lesníků (sdružení farmářů/lesníků, nákupní konsorcia a prodejní sdružení). V návaznosti na Interreg 1 program rovněž podporuje iniciativu školení v tradičních obchodech, konkrétně v lesnictví a místních řemeslech (kovotepectví, výroba koberců, výroba břidlicové krytiny atd.). Kontakt: Ministère des Relations Internationales de la Région Wallonne et de la Communauté Française de Belgique 38 rue de la Loi, B 1000 Bruxelles Secrétariat Général aux Affaires Régionales Préfecture de la Région Champagne Ardennes 2 rue Jessaint, F 51036 Chalons en Champagne Tel: 03 26 70 32 00, Fax: 03 26 21 08 40



Interreg IIA – Operační program č. 8 Sønderjylland- Schleswig (DK/D)“ V rámci programu Interreg II podél dánsko-německé suchozemské hranice existuje mnoho projektů, které řeší rozvoj venkovských oblastí, např. : • rozvoj přeshraničního turistického plánu pro okres Tønder/Südtøndern a turistický projekt „Vadehavet“; • podpora přeshraničních projektových kanceláří pro politiku trhu práce v regionu s ředitelstvím ve městě Aabenraa (DK) a v Flensburg (D), jedním z cílů je stimulovat trh práce na obou stranách hranice zvýšením standardů kvality v turistice a v zemědělství v regionech na západním pobřeží ; • založení Evropského střediska pro menšiny (ECMI) ; • podpora dánsko-německých regionálních kanceláří za účelem vytvořit trvalou spolupráci mezi úřady přeshraničního regionu Schleswig/ Sønderjylland tak, aby byla posílena všechna hlediska přeshraničního rozvoje. Kancelář Interreg učinila dva pokusy ke zřízení zemědělských vysokých škol se zaměřením na ekologii, zatím bezúspěšné. Regionální kancelář (Regionskontor) podporuje organizování příhraničního regionu, a co je nejdůležitější, práci Regionální rady, její výkonné a pracovní skupiny a komise, které zpracovávají detaily společných projektů. Jeden z hlavních cílů pracovní skupiny jsou „venkovské oblasti“. Tato se zabývá přeshraniční spoluprací v oblasti zemědělství a podporuje ekologické zemědělské praktiky, které jsou v regionu rozšířené. Kontakt: Ministerium für Bundes- und Europaangelegenheiten des Landes Schleswig-Holstein Hohenbogstr. 4, D-24105 Kiel Tel.: +49-431-988-0, Fax: +49-431-988-2130 Sønderjyllands Amt, Amtsgården Skelbaekvej 2, DK-6200 Aabenraa Tel.: +45-74-335050, Fax: +45-74-335151 Regionskontor, Region Schleswig/ Sønderjylland Haervejen 11b, Bov, DK-6330 Padborg Tel.: +45-74-670501, Fax: +45-74-670521



Interreg IIA Operační program č.25: Sasko (D/PL/CZ) Z pěti oblastí činnosti a skupin iniciativ, které jsou zahrnuty do Interreg IIA program „Sasko“ bylo 20% z celkových poskytnutých financí přiděleno zemědělství. Tato částka bude rozdělena stejným dílem mezi subkategorie „venkovské oblasti“ a „lesnictví“. V subkategorii venkovské oblasti je podporována série společných opatření, které pomáhají řešit problémy v příhraničním regionu. Opatření mohou být realizována v sasko-polských i v sasko-českých příhraničních regionech a budou se soustřeďovat na následující oblasti: • Přeshraniční spolupráce pro plánování zemědělské struktury • Výměna informací a odbornosti pro Euro-regiony Ore Mountains (Rudné pohoří) a Egrensis s ohledem na nová pravidla partnerství ve venkovských oblastech. Základním záměrem těchto iniciativ je pomoc České republice s privatizací zemědělské půdy, vytvoření zákonných struktur a realizace plánů pro restrukturalizaci venkova • Spolupráce na partnerské bázi mezi státními technickými školami ve městě Zug a zemědělskou školou v Chebu, v Ore Mountains • Přeshraniční výměna studentů mezi zemědělskými školícími zařízeními • Společné semináře o rozvoji vesnic a venkovských oblastí • Podpora řemeslných vesnic, kde mohou umělci předvádět a praktikovat tradiční řemesla Specifická sdružení sponzorovala kolem 45 iniciativ, což zahrnovalo sdílení odbornosti a výměnu studentů – až 900 lidí. Existují plány pro další tři iniciativy, které podporují přeshraniční plánování a 16 jiných přeshraničních projektů. Cílem subkategorie lesnictví je podpořit spolupráci mezi sousedícími českými a polskými okresy v otázce rehabilitace zničených lesů. Specifická opatření obsažená v programu Interreg zahrnují: • návrh a realizaci společného programu pro rehabilitaci lesů • určení a rozvoj přeshraničních lesnických oblastí • přeshraniční spolupráci jak na místní, tak na regionální úrovni v oblasti lesnictví a lesních správ • praktické pracovní zkušenosti pro mladé správce českých a polských lesů předané Saským lesnickým výborem. Specifická opatření zahrnují konzervaci zeminy vápněním, což bude provedeno na zhruba 100.000 ha země a nové zalesnění cca 5.000 ha vymýcené půdy poškozené toxickými emisemi. Navíc byly vypracovány plány pro realizaci opatření k vylepšení lesů na cca 150.000 ha chráněných lesů a pro 20 nových výměnných iniciativ. Tato opatření, navržená tak, aby byla efektivní na obou stranách hranice, by měla zajistit ochranu a zotavení lesů, jejich estetické funkce a jejich funkce jako užitečného zdroje. Vzájemný kontakt by měl rovněž přispět k vylepšení kvality odborného výcviku. Kontakt: Sächsisches Staatsministerium für Landwirtschaft, Ernährung und Forsten, (Referat 21) Dresden, Germany, Tel +49 (0) 351-56-46-830



Interreg IIA Operační program č. 30 Španělsko/Portugalsko (E/P) V rámci zemědělských opatření programu Interreg IIA existuje sub-opatření „Homogenizace a redukce obchodních bariér v rozsáhlých přeshraničních oblastech s chovem skotu“. V rámci tohoto sub-opatření byl vyvinut zajímavý přeshraniční projekt mezi oblastmi Extremadura a Alentejo. Projekt je zaměřen na trhy skotu ve městě Zafra (Extremadura) a Beja (Alentejo). Obě oblasti jsou historicky důležité, pokud jde o rozsáhlé pastevectví a další zemědělské činnosti. Podpora Interreg je zaměřena na zvýšení standardu v sektoru prostřednictvím podpory výrobků, komercializací a diverzifikací. Město Zafra v Extremaduře je trhem se živým hospodářskými zvířaty v jižní Evropě již po více než 600 let. Trhy, které se díky umístění vyvinuly společně s oblastmi Andalucia a La Mancha, jsou důležité pro ovce, které tudy přecházejí ze zimních na letní pastviny. V portugalském městě Beja se koná nejdůležitější zemědělská událost jižního Portugalska – Ovibeja – trh, který podporuje a zvyšuje zemědělské výrobky. Trhy ve 13. století sloužily jako shromažďovací místa pro hlavní ekonomické činnosti uskutečňované v té době : živá zvířata, venkovská řemesla a trh se zahraničními výrobky. Tradice přetrvávají dodnes. Celkovým cílem je vylepšit tento důležitý sektor a podporovat výrobky. Trhy jsou zaměřené na trh EU jako celek a na Severní a Latinskou Ameriku. Ve městě Zafra je nyní ředitelství Školícího střediska společnosti pro chov ovcí v jižním a západním Španělsku, Středisko pro tvorbu cen prasat je v Iberii. V této oblasti je umístěno šest vybraných chovatelských společností. Tyto se staly střediskem dokonalosti a vyměňují si informace a praxi se svými portugalskými sousedy a se vzdálenou Severní a Latinskou Amerikou. První trh podporovaný Interreg byl zahájen ve městě Zafra v roce 1994. Zde farmáři, dobytkářské společnosti, obchodní a tržní informační služby a výrobci z obou stran hranice získali možnost vyměnit si myšlenky, problémy a informace. Výstava zobrazila výrobky a zařízení pro zvířata a výstavní klece pro dobytek. Od prvního konání v roce 1994 se stal trh pravidelnou přeshraniční akcí, která se uskutečňuje ve městě Zafra nebo Beja každých šest měsíců. Cílem této akce je vytvořit společný trh a vyvinout výrobky, vyměnit si informace a zkušenosti a nakonec vyvinout společné odvětví marketingu a komercializace. Akce zahrnuje následující činnosti: • • • •

Technické dílny pro výrobní společnosti; Společné výstavy výrobků (včetně uzené šunky, salámů, sýrů, oleje, vína) Společné výstavy původních plemen skotu a jiných zvířat Místní gastronomie – ochutnávka v místních restauracích, asociace výrobců, média a další společnosti a jedinci zajímající se o místní výrobu jídla.

Trhy nabízejí příležitost pro přeshraniční regiony představit rozsah nabízených výrobků spotřebitelům, výrobcům, politickým představitelům. Poslední rok trhy ve městě Zafra navštívilo více než milión návštěvníkům a akce trvala jeden týden.


Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci Taková široká podpora zvyšuje profil regionu, sektor jako takový a široký rozsah výrobků spojených se sektorem. Tyto akce přivádějí obchodní zástupce, místní a regionální vlády a výrobce z obou stran příhraniční oblasti, aby si vyměnili know-how, informace a dobré příklady z praxi. Je poskytnuto prostředí, kde se setkávají skupiny odpovědné za zemědělskou politiku na regionální úrovni ve Španělsku a Portugalsku přímo s výrobci a diskutují témata, která zajímají obě strany. Vedlejší aktivity ve formě kulturních a rekreačních činností v době konání těchto akcí a prodej místních výrobků způsobuje zvýšení ekonomických aktivit v oblasti a vytváří kulturní aktivity, které zahrnují celou společnost. Společný roční rozpočet pro oba trhy je cca 3.500.000 peset (21.000 ECU). Interreg financuje 75% z těchto nákladů. Kontakt: Juan Soler/Rosa Cobo, Programa Interreg IIA, Ministerio de Economía y Hacienda Paseo de la Castellana 162, E -28046- Madrid Tel: +34 91 5835224, Fax: +34 91 5835272 Irene Veloso, General Director, Direcção Geral do Desenvolvimento Regional Rua de São Julião, 63, P-1100 Lisboa Tel: +351-1-8881941, Fax:+351-1-8881111 Kontakty na projektovou skupinu: Manuel Martín Bellido, Jefe de Servicio de Producción Agraria, Consejería de Agricultura y Comercio, Junta de Extremadura, Avda de Portugal, s/n, E-06800 Mérida Tel.: + 34-924382600 Fax: + 34-924382800 José Luis Verdasca, Chefe de Divisão Direcção Regional de Agricultura do Alentejo Quinta da Malagueira - Apartado 83 P-7001 Evora CODEX Tel.: + 351-66-734685/92 Fax: + 351-66-33187



Interreg IIA Operační program č. 41 Itálie-Rakousko (I/A) Program Interreg podporuje výzkum dopadů různých zemědělských aktivit na alpské ekosystémy, konkrétně je věnována pozornost vlivu intenzivního zemědělství na erozi a vodní zdroje. Výzkum rovněž hodlá určit, zda upřednostnit přirozené zalesnění a neobdělanou krajinu či nové zalesnění z hlediska ekonomického a ekologického. Program je zaměřen na rozvoj dřevařství, které v současné době upadá, ale reprezentuje velký potenciál pro přeshraniční oblast. Rovněž podporuje výměnu odbornosti a zkušeností z kulturní, zemědělské a lesnické praxe, podporuje marketingové strategie, přípravné práce v přeshraniční iniciativě v oblasti spolupráce a informací (ovoce, zelenina, mlékárenské výrobky, dřevozpracující průmysl atd.). Kontakt: Mag.Walter Grimm Amt der Tiroler Landesregierung, Abt.1 c EU-Koord. Michael Gaismaierstraße 1 A-6020 Innsbruck Tel: + 43 512 508 36 30, Fax: + 43 512 508 36 05 Dr. Wolfgang Bauer & Dr. Martha Garber Autonome Provinz Bozen Sudtiroler Landesverwaltung Landhaus I, Crispistr. 3 I- 39 100 Bozen Tel.: + 39 0471 99 31 60 Fax: + 39 0471 99 22 99 Sdružení měst a obcí jižní Moravy, Regionální rozvojová agentura jižní Moravy, C/o Dr. Vladimír Gašpar, CZ-64804 Brno, Výstaviště 1 areál BVV Tel: ++420/5/41159538 Fax: ++420/5/41153055 [email protected]



Interreg IIA Operační program č. 46 Rakousko – Česká republika (A/CZ) Existuje mnoho akčních oblastí a rozpracovaných projektů, které ukazují úspěchy programu priority rozvoje venkova: • Přeshraniční školení v zemědělství a lesnictví v oblasti energie, životního prostředí a uchovávání, jednání o takových tématech jako jsou alternativní metody pěstování plodin, postup k organickému zemědělství nebo ekologickému lesnictví. Účastníci pocházejí z jižních Čech a oblasti Waldviertel. Kursy se uskutečňují střídavě v obou zemích. • Přeshraniční rybářské farmy v oblasti Waldviertel s cílem stabilizovat tržní cenu kaprů prostřednictvím koordinace s rybářskými farmami v jižních Čechách, a tak ochránit obživu těchto farem. V průběhu této průkopnické práce se přeshraniční region stal mezinárodním střediskem rybářských farem. • Spolupráce v oblasti zemědělství ve třech zemích Euro-region „Weinviertel-jižní Morava-západní Slovensko“ si klade za cíl posílit místní farmy a spolupráci mezi farmami tak, že se vypořádají s částečně historickou neochotou spolupracovat a povzbudit vytvoření spolupracujících tržních struktur. Na základě sdílení odbornosti v oblasti nových surovin, specializované výroby a průmyslových technologií pro zpracování byl vytvořen rámec projektu a iniciativ, které přinesou do regionu přidanou hodnotu. Kontakt: Amt der Niederösterreichischen Landesregierung A-3109 St. Pölten, Landhausplatz 1 Tel.+43 2742 200 4329, Fax: +43 2742 200 4170 Amt der Oberösterreichischen Landesregierung A-4010 Linz, Annagasse 2 Tel. +43 732 7720 4823, Fax +43 732 7720 4819



Interreg IIA – Operační program č. 54 „Karélie“ (SF/RF) Vzhledem k tomu, že je oblast zahrnutá do programu řídce osídlena, (má dvě větší a devět menších měst), prakticky se všechny programové iniciativy týkají rozvoje venkovských oblastí. Konkrétně jsou zahrnuty projekty zaměřené na podporu následujícího : • • •

malé a střední podniky ve venkovských oblastech; všechny iniciativy byly navrženy tak, aby byl podpořen rozvoj zemědělství a výroby, zpracování zemědělských výrobků a export do Ruska rozvoj udržitelné turistiky.

Bezpochyby všechny tyto iniciativy vyžadují blízkou přeshraniční spolupráci, kulturní spolupráci, eliminaci jazykových bariér a řešení různých problémů, které vznikly na hranici. Kontakt: Regionální společnost v Kainuu Kauppaktu 1, SF-87100 Kajaani/Finland Tel.: +358-86-628641, Fax: +358-86-628 648 Regionální společnost v severní Karélii Siltakatu 18A, SF-80100 Joensuu/Finland Tel.: +358-73-229361, Fax: +358-73-221196 Regionální společnost severovýchodní Botnia Kauppurenkatu 8, SF-90100 Oulu/Finland Tel.: +358-81-3214000, Fax: +358-81-321 4013



Interreg IIA Operační program č. 59 „Nordens Gröna Bälte“ S/N Z pohledu řídkého osídlení se většina iniciativ týká rozvoje venkovských oblastí. V oblasti se vylepšuje životní standard a ekonomická struktura, toto se konkrétně týká následujícího: • spolupráce mezi zařízeními pro vyšší vzdělání - vylepšení strategie v oblasti lesnictví, turistiky a životního prostředí; • školení, následující školení a výměna zkušeností; • iniciativy místního rozvoje ve všech přeshraničních oblastech - turistika, prázdniny na farmách a kulturní výměny. Iniciativy podporující menšinové skupiny jižních obyvatel Saami, hlavním cílem je : • výměna kulturních a dalších informací vybudováním sítí a • vytvoření společného pracovního trhu s novými pracovními příležitostmi. Kontakt: Länsstyrelsen Jämtlands län, S-83186 Östersund, Tel. +46-63-146 000, Fax: +4663-102 590



LACE INFO-STRÁNKY: VYBRANÉ PROJEKTY LACE Info-Stránky 7 obsahují informace o několika úspěšných projektech z oblasti rozvoje venkova a zemědělství – viz níže.

Kulinářské a řemeslné výrobky (B/F) Úplný název projektu je „Podpora trhu kulinářských a řemeslných výrobků z francouzských a belgických Arden“ a má v podstatě dva hlavní úkoly. Prvním je zorganizovat konkrétní akce tohoto typu, přilákat širokou veřejnost a propagovat mnoho místních výrobků od kulinářských po umělecké a řemeslné. Druhým cílem je uskutečnit spolupráci a výměnu mezi jednotlivými podnikateli a obchodními partnery na obou stranách hranice. Kontakt: Region Wallonie, Bruxelles, Tel +32 2 211 55 11

Postupy nakládání s odpadem (I/F) Tyto kooperační projekty jsou zaměřeny na dvě hlavní oblasti venkovské činnosti, kde je kladen menší důraz na životní prostředí : zpracování dobytčích výkalů a trusu a zpracování vody použité při výrobě sýra. Kontakt: Assessorato dell’Agricoltura, Forestazione et Risorse Naturali, Servizio SATESSA, Dott. Giorgio Vola (Coordinatore Servizi Agricoltura), Loc Amerique 127/ A, I-11020 Quart (Aosta), Tel +390 165 77 61 11, Fax +390 165 76 57 18 SUACI Montagne Alpes du Nord, Mr. Gerard Larrieu, 11 Rue Metropole, F-73000 Chambery, Tel +33 4 79 70 77 77, Fax +33 4 79 85 07 79

Kultivační metody pro ovoce a zeleninu (D/A/CH) Cílem projektu je prostudovat a vyvinout kultivační metody pro ovoce a zeleninu, které jsou šetrné k životnímu prostředí v přeshraničním regionu Bodensee-Hochrhein (německo/švýcarsko/rakouská hranice). Kontakt: Ministerium für Ländlichen Raum, Kerner Platz 10, D-70812 Stuttgart, Tel +49 711 126 2151, Fax +49 711 126 2909 Eidgenössische Forschungsanstalt, CH-8820 Wädenswil, Tel +41 7836 111, Fax +41 7806 341



Udržitelné farmaření ve vzdálené oblasti Saska ve Švýcarsku (D/PL/CZ) V příhraničních česko/polsko/německých regionech byla realizována série projektů Interreg IIA se zaměřením na přeshraniční rozvoj zemědělství a udržitelné farmaření. Kontakt: Grenzüberschreitende Agrarstrukturelle Entwicklungsplanung, Landkreis LöbbauZittau /Oberlausitz, Zittau, Tel +49 3583 7215 49 (Herr Hesse) Euroregion Elbe Labe, Zehistaer Straße 9, Tel: +49 3501 520013, Fax: +49 3501 527457, D-01796 Pirna

Integralp – Značkované stezky (I/A) Interreg IIA program podél rakousko-italské hranice obsahuje projekty zaměřené na cykloturistiku, značkování stezek v přírodě a kulturních objektů v údolí Horní Pusteria (Upper Pusteria) a ve východních Tyrolech. Dále byla vypracována analýza dopadu změn ve farmaření v horských regionech. Kontakt: INTEGRALP, Themenwanderungen im Hochpustertal und Osttirol, Autonome Provinz Bozen, Abt. Forstwirtschaft, Bozen, Tel +39 047 9953 00

Chov „obrýlených“ ovcí (A/SLO) Aktivity projektu Interreg na vnější hranici EU mezi Carintií (Rakousko) a Slovinskem zahrnuje uchování stád ovcí, které mají přezdívku „obrýlené ovce“, což je speciální plemeno vyznačující se černými skvrnami kolem očí. Cílem projektu je opět představit tento místní chov v přeshraničním regionu a zajistit značku kvality I. Kontakt: p. Anton Petschnik, Vellach 16, A-9135 Bad Eisenkappel, Tel +43 423 88169 p. Muri Primos, Drustvo rejcev ovc jezersko-scolcavske pasme, Zgornje Jezersko 57, 4206 Jezersko, Slovnia, Tel +386 64 44 11 46, Fax +386 64 44 10 16, E-mail : [email protected]



Kultura a ekonomie Samen (S/N) Projekční činnost v rámci Interreg IIA region ‘Nordens Gröna Bälte’ podél švédsko/norské hranice má za cíl zajistit kulturu Saami bez hranic a podpořit živobytí národní populace severní Skandinávie. Podporovány budou konkrétně činnosti muzeí Saami, v součinnosti se zvýšením úrovně znalostí v místních komunitách a vývojem informačního systému. Kontakt: Länsstyrelsen Jämtsland Län, S-83186 Östersund, Tel +46 63 146 000, Fax +46 63 102 590 Nord-Trondelag Fyleskommune, Fölkets Hus, N-7700 Steinkjer, Tel +947 74 14 10 00, Fax +947 74 14 10 51 Sor-Trondelag Fyleskommune, Fylkeshuset – Munkegt. 10, N-7004 Trondheim, Tel +947 73 99 64 15, Fax +947 73 99 64 10



DALŠÍ PŘÍKLADY PROJEKTŮ Přeshraniční regiony EU a střední a východní Evropy poskytují bohaté zkušenosti, jak lze přeshraniční činnosti v oblasti rozvoje venkova a zemědělství uskutečnit v praxi. Níže je uvedeno několik dobrých příkladů z praxe.

1. Výzkum, studie, strategický rozvoj Projekt povodí řeky Blackwater (IRL/NI) Projekt povodí Blackwater byl založen z důvodu určení rozdílů způsobených umístěním na hranici a v okrajové oblasti vzdálené od administrativních středisek. Prostřednictvím strategie pro rozvoj venkova začala tato přeshraniční iniciativa komplexním způsobem hledět na přirozené vazby v několika sektorech mezi příhraničními regiony např. ve společnosti, ekonomice a turistice. Doufá se, že společným přístupem lze region rozvinout citlivým a udržitelným způsobem pomocí přirozených vazeb, zdrojů a za pomoci obyvatelstva v regionu. Projekt je v současné době řízen zástupcem zaměstnaným na plný úvazek, který pracuje jako tajemník přeshraničního výboru rady a je zodpovědný za realizaci specifických projektů. Nejprve regionální rady založily pracovní vztahy, tyto rady zvolily čestné subjekty, které začaly pracovat na přeshraničních základech. Je možné, že se mezi těmito třemi výbory rozšíří povědomí o potenciálním rozvoji, toto povědomí vytvořilo společenství. Projekt povodí Blackwater převzal povodí řeky jako řídící jednotku, se snahou snížit dopady okrajového regionu. Kontakt:

p. Simon Brown; Okresní rada Dungannon; Circular Road; Dungannon; Co. Tyrone Tel +44 1861 72 03 15



Partnerství Tyrone/Donegal (IRL/NI) Partnerství Tyrone/Donegal je dobře zavedenou přeshraniční rozvojovou společností, která si klade za cíl určit, rozvinout a podpořit inovační iniciativy ve venkovských společenstvích Tyrone a Donegal. Záměr se uskuteční ve dvou vlnách – nejprve je třeba dosáhnout udržitelného rozvoje prostřednictvím vylepšení sociálních, ekonomických, kulturních podmínek a podmínek prostředí pro všechny v dané oblasti a ve druhé vlně přetvořit tuto společnost na špičkové středisko přeshraničního rozvoje na evropské úrovni. V souladu s pokyny Rady místních akcionářů a dvou příslušných organizací LEADER (LEADER companies) – Donegal společnost pro místní rozvoj a Partnerství 2000 pro venkov v západní Tyrone, bylo úspěšně předloženo několik přeshraničních projektů včetně následujícího: Projekt pro řemesla Milénium – tento dvouletý projekt zaměstnává pracovníky rozvoje řemesel a pomáhá v podnikání v řemeslech v oblasti rozvoje nových podniků a příležitosti výroby. Pracovníci rozvoje řemesel poskytují podnikatelům přímou podporu, vyučování a školení. Projekt je rovněž zaměřen na vytváření aktivní přeshraniční sítě pro řemesla a pomáhá v podpoře sektoru místních řemesel na obou stranách hranice. Program pro přesun výrobků – naplňuje potřeby malých a středních podniků ve vesnických příhraničních regionech. V rámci tohoto projektu je poskytována pomoc 15 původním společnostem z oblasti Tyrone a Donegal. Jejím cílem je rozvinout nové přístupy a podnikání a rozšířit zásobárnu tradičních výrobků přijetím výrobků, které byly úspěšné na jiných trzích. Navíc je poskytována pomoc pro rozvoj vývozních schopností. Rozpočet: Kontakt:

£362,000 celkové náklady (financováno Interreg IIA a Mezinárodním fondem pro Irsko) Hugo Sweeney; Omagh Business Complex; Great Northern Road; Omagh; hrabství Tyrone; N. Ireland BT78 5LU; Tel +44 28 82 249494; Fax +442882250962; [email protected] Genevieve Gavin; Donegal Local Development Company; 1 Millenium; Court; Pearse Road; Letterkenny; hrabství Donegal; Tel +353 74 27 056; Fax +353 74 212 57; [email protected]



2. Diverzifikace zemědělství a přidaná hodnota

Oživení Weinstraße/vinařské stezky (A/SLO) Mezi pěti vinařskými stezkami ve Štýrsku (A) se Schilcher-Weinstraße vyznačuje svojí mimořádnou rozmanitostí, což je dáno plnou hospodářskou samostatností zde sídlících vinařů. Navíc sahá tradice místní odrůdy vína „modrý Wildbach“ až do keltských časů. V projektu „Schilcher & bílé koně“ se jedná o návod, jak propojit již běžící projekty, jakož i o další rozvoj a kvalifikování vinařské oblasti Schilcher. Ke konkrétním opatřením patří rozšíření a podpora kulturní nabídky v oblastech gastronomie, zemědělství, volný čas a kultura. Do této oblasti spadá tradiční a naučné označení 60 km dlouhé vinné stezky, vybudování nových „šenků“, program orientovaný na roční období řídící se zejména vinným cyklem, jakož i kulturní podniky, jako jsou nová divadelní jeviště nebo prostory dokumentující umělecká řemesla. Na ochranu značky kvality „Schilcher Schutzmarke Weißes Pferd“ byla pro vinaře provedena kvalifikační opatření. Vinařská stezka je spojena s jinými turistickými stezkami, na kterých jsou aktivní slovinští partneři. Projekt byl zahájen v květnu 1998. náklady: kontakt:

EURO 271.075; 30,3 % z Interreg IIa Tourismusverband Weststeiermark; Ettlendorferstr. 3; A – 8510 Stainz; Tel +43.3463-4950



Ballyclo (IRL/NI) Program Ballyclo je pojmenovaný po dvou podpůrných organizacích, Rozvojové sdružení Ballyhaise, společnost Cavan a Venkovské středisko Clogher Valley, společnost Tyrone. Jeho cílem je zlepšit příjmy malých prasečích farem (typicky s méně než 30 kusy) a zvýšit kvalitu jejich prasat. Selata z těchto prvotřídních chovů budou mít speciální prodejní cenu, což bude mít příznivý efekt na širší vesnickou ekonomiku. Školení managementu, chovný program, program pro marketing a sociální programy jsou rovněž nabídnuty zúčastněným farmářům a jejich rodinám, čímž je poskytnuta pomoc v zajištění dlouhotrvající životnosti jejich podniků. Tento sociální program prostřednictvím Plánu pro rozvoj strategie společnosti zprostředkuje dodatečnou přeshraniční a společenskou iniciativu mezi oběma regiony. Stimulace obou handicapovaných příhraničních oblastí bude zajištěna v podpoře ekonomické a sociální regenerace oblasti, a tak bude udržen dlouhotrvající rozvoj regionu. V rozpětí 3 až 5 let bude vytvořeno osm nových pracovních míst. Mezi oběma komunitami budou vytvořeny vazby mezi farmáři, jejich rodinami a různými zemědělskými a vesnickými organizacemi na obou stranách hranice a vylepší se vzájemné působení. To povede k vylepšení sociálních a ekonomických hledisek v obou lokalitách. Projekt rovněž klade důraz na spolupráci přeshraničních komunit, čímž pomáhá odstranit bariéry sociálního začlenění a oslovuje potřebu vybudování důvěry a schopností v obou těchto komunitách. Rozpočet: Kontakt:

£4,870,000 celkové náklady, £1,000,000 příspěvky z Interreg II pí. Martina Grey; Ballyclo Ltd.; 47 Main Street; Clogher; Co. Tyrone BT76 0AA; Tel +44 16625 48814; Fax +44 16625 49418



Hygienická inspekce (E/P) Španělsko/portugalský přeshraniční region má převážně zemědělský charakter a významně přispívá do GNP (HNP), konkrétně do regionu Castilla Y León/Norte. Tento projekt řízený Regionálním ministerstvem pro zemědělství a Společností pro živý inventář v Castilla y León je financován Interreg II a zaměřuje se na subsektor dobytka, neboť tento subsektor je důležitý na obou stranách hranice. V letech 1995 a 1997 se uskutečnily hygienické kampaně zaměřené na ohrady pro dobytek a ovce. V prvních kampaních byla všechna stáda skotu testována na možný výskyt tuberkulózy, perineumonie a ostatních nemocí a veškeré infikované kusy byly zlikvidovány. Podobně tak bylo učiněno u stád ovcí. Tyto činnosti vyžadují spolupráci mnoha lidí a zařízení, konkrétně úřadů a technických týmů veterinářů a laboratoří v regionu. Dále je zapotřebí spolupráce hygienických stanic v obou provinciích, aby byl zajištěn standard a získané výsledky byly přesně zaznamenány. Výsledkem uvedených kampaní byl znatelný pokles výskytu těchto zvířecích nemocí a farmářům byla poskytnuta účinná a efektivní inspekční hygienická služba. Rovněž byla zvýšena přidaná hodnota výrobku, neboť farmáři nyní mohou deklarovat svá zvířata jako zdravá a bez nemocí. Rozpočet: Kontakt:

PTA 122,130,874 celkové náklady; PTA 91,598,159 Interreg IIA Junta de Comunidades de Castilla y León, Plaza de Castilla y León 1, E-47008 Valladolid, Tel +34 983 41 11 21, Fax +34 983 411269



3. Aspekty životního prostředí na rozvoj zemědělství a venkova

Podpora ekologického zemědělství (A/SLO) Na podporu udržitelného obhospodařování zemědělských ploch zahájil referát zabývající se ekologickým poradenstvím v rakouské příhraniční oblasti projekt, který má u zemědělců vést k pochopení problému a k ekologickému zemědělskému hospodaření. Cílem je zlepšit kvalitu spodních vod, což se positivně odrazí v kvalitě života a v rekreační hodnotě regionu. Proto byla v dubnu 1994 při okresní zemědělské a lesní komoře v Leibnitz (A) zřízena výzkumná laboratoř, která na žádost rolníků prověřuje vzorky vody jakož i vzorky hnoje na obsah nitrátů. Současně slouží jako poradenská kancelář při individuálních dotazech především v oblasti hnojení. Nadto provádí zkoušky v terénu a analýzy. V Mariboru na slovinské straně pracuje laboratoř se stejným úkolem. Po ukončení podpory bude projekt schopen dále se samofinancovat z příspěvků zemědělských komor a z poplatků hrazených rolníky. Je usilováno o propojení různých poradenských míst na obou stranách hranice. náklady: kontakt:

EURO 65,407; 80 % z Interreg IIa LFI Steiermark; Hamerlinggasse 3; A – 8010 Graz; Tel +43 316 8050 1309; [email protected]



4. Vytvoření sítě/Výměny/Školení

Výměna žáků a učitelů v oblasti zemědělství (D/DK) Na základě diskusí v pracovní skupině „zemědělství“ v rámci regionu Sønderjylland/Schleswig byl vypracován projekt, který má napomoci vzdělání žáků v oblasti zemědělství, rozšířit znalosti o podmínkách a praxi v agrárním sektoru v celém příhraničí, zejména pak znalosti o ekologickém zemědělství, jakož i napomoci seznámení se s kulturou sousedící země. Mladým zemědělcům je proto umožněna 3-12 měsíční praxe v sousedící zemi, přičemž pobyt je započítáván jako odborná praxe. Spolupráce zemědělských škol probíhala nejprve na úrovni učitelského sboru, který absolvoval intensivní jazykový kurs, získal znalosti o komplementárním vzdělávacím systému, jakož i prováděl společné exkurze a projekty. Účastníci projektů se rekrutují ze zájemců o další vzdělávání. Celkem se projektu účastní tři školy. První opatření budou zahájena v létě roku 2000. náklady: kontakt:

EURO 98,768; z toho 50% z Interreg IIa Berufliche Schule des Kreises Nordfriesland in Husum; Außenstelle Bredstedt; Theodor-Storm-Str. 2; D – 25821 Bredstedt Tel +49 4671 9134 40; Fax +49 4671 9134 19; [email protected]



Odborný rozvojový program pro zemědělství – potravinářský průmysl (IRL/NI) Třináctidenní Odborný rozvojový program pro zemědělství – potravinářský průmysl si klade za cíl poskytnout odborný rozvoj zemědělství – potravinářského průmyslu s cílem připravit organizace na řízení změn a zlepšování odborného rozvoje. Program byl realizován prostřednictvím série seminářů a dílen vedených kvalifikovanými a zkušenými školiteli. Zaváděcí program umožňuje účastníkům posoudit své schopnosti a kompetence ve vztahu k jejich organizačním potřebám. Během kursů každý účastník rozvine pracovní plán pro přenos znalostí a dovedností zpět do své organizace. Celý kurs je navržen tak, aby posílil vytvoření sítě a zajistil, aby docházelo k vzájemnému působení mezi regiony, organizacemi a disciplínami a aby získané znalosti a schopnosti byly využity a přinášely užitek zúčastněným organizacím. Program zahrnuje : ¾ Povědomí o evropské zemědělsko-potravinářské politice a o programech ¾ Mezinárodní rozvoj zemědělství a světové trhy ¾ Témata organizace – dopady politiky, strategické plánování, plánování projektů a vedení projektů ¾ Schopnosti vedení – oddělení lidských zdrojů, systémová analýza, administrativa a finance ¾ Schopnosti personálního rozvoje – komunikační schopnosti, schopnosti využití času vedení (Time management) a prezentace ¾ Informační technologie – systémy IT, aplikace IT a řízení informací Program vylepší konkurenceschopnost organizací zahrnutých do zemědělstvípotravinářství a přispěje ke zřízení vazeb a sítí mezi organizacemi a jednotlivci v regionu a za hranicemi. Program podporuje vytvoření nových podniků a příležitosti marketingu pro organizace. Zatímco bude program přispívat do ekonomického rozvoje regionu, bude rozvinuta odbornost účastníků a dále se posílí vazby mezi ASA a NIIAS. Rozpočet: Partneři:

£24,450 celkové náklady Pí. Nuala McNally; Spolupráce Ireland; 7 Botanic Avenue; Belfast BT7 1JG; Tel +44 28 90 321462; Fax: +44 28 90 247522


Günter Verheugen Michel Barnier člen Evropské komise člen Evropské komise

Recommend Documents