VERŠE PRO ZIMNÍ VEČER

VERŠE PRO ZIMNÍ VEČER ÚNOR Kdo ticho miluješ a samotu a v lesích hlubokých a v míru sněžných polí nasloucháš rytmu života, zda někdy uslyšíš hlas hlubin? Zní z dálky karneval vražd, krve, umírání. Mlčení země bolí. Však dole tep srdce chvěje se a skrytý pramen z temnot dere se k světlu. A píseň mladých vod tvé srdce opije a hlavu štěstím zmámí, že v zoufalství snad, ve víře však nejsme sami.



BŘEZEN



Na naší studni ráno hvízdal kos. Jde jaro, jde jaro. A když jsem okno na sad otvíral, šeptaly pukající pupeny: Jde jaro, jde jaro.



Bez chvěje se a hrušně čekají. Jde jaro, jde jaro. Zas novým třpytem rozkvétá ti vlas a nových kovů napil se tvůj smích. Jde jaro, jde jaro.



Bože můj, obnoviteli, obroditeli, na srdce v sněhu pamatuj.

Karel Toman Měšický zpravodaj - 1

SLOVO REDAKCE ČTENÁŘŮM Editorial Vážení spoluobčané, milí čtenáři, šestina z  nového roku je už sice za námi, a  i  tak vám redakce a vydavatel přeje jen to dobré, co život přinese, a to zlé nechť nás obloukem obejde a zmizí do pekel. Rok 2009 se už ztratil v hlubinách času a tak si jen telegraficky připomeňme, co nám přinesl: Nejhorší dluh. Nejhorší propad ekonomiky. Eurotrapas. Kraje vědomě porušující zákony. Krize. Globální oteplování. Zahraničně politickou orientaci zpět na východ. A  co nám přinese rok 2010? Ohlásil se přívalem sněhu ve chvíli, kdy už jsme málem zapomněli, že v zimě zkrátka sníh a mráz bývá. A co jinak? Copak asi? Než dopíšu tento úvodník, naroste státní dluh (náš) o dalších 27 milionů, čili každý z nás se za tu hodinu zadluží o další tři koruny. A  nám důchodcům chybí na důchodovém účtu 30 miliard. Zhruba přepočteno, nemáme nejen na třináctý důchod, ale ani na jedenáctý a dvanáctý. V tomto roce nás taky čekají hned troje volby, o těch si povíme až příště. Shrnuto a podtrženo: líp už bylo, a když se nad tím tak zamyslíme - ochraňuj Bůh tuto zemi.... Z nevlídné reality ale už raději pojďme ke světlejším chvílím, k nimž bezesporu patří i četba našeho listu. Tak čímpak vás dnes potěšíme nebo pozlobíme? Na několika úvodních stránkách předkládáme stručný přehled, jak si po stránce hospodaření a rozvoje vedla obec v roce 2009. Viditelně lépe, než náš stát - zatím. Hned poté seznamujeme s tím, co nás čeká v tomto roce 2010. Na výsledek hospodaření za rok minulý (závěrečný účet) si ještě musíme počkat do příštího čísla. V  bloku zpráv z radnice se dozvíte plno užitečných a snad zajímavých zpráv. Svůj okruh čtenářů si už našel seriál věnovaný historii obce, zvaný „Toulky....“. V dnešním, už třicátém třetím díle se věnujeme kapitole z dějin měšického školství, která popisuje působení politické odborářské školy na měšickém zámku v 50. letech minulého století. Antonín Zápotocký, tehdejší předseda vlády, jako patron této školy byl jednou z mála, i když ne zrovna proslavenou osobností, která kdy Měšice navštívila. Prokazatelně tu byl, ale že by snědl posledního bílého páva ze zámeckého parku, tak to zřejmě patří spíše do oblasti místních bájí a pověstí. Bude-li hezké jaro, možná využijete naši nabídku k návštěvě jednoho z nejvýznamnějších a ještě k tomu nedalekých českých hradů. Protože se blíží velikonoční svátky, pokusili jsme se přiblížit dávno zašlou poetiku tohoto období popisem jednoho tradičního, ale dávno zaniklého velikonočního zvyku. Příspěvek najdete pod titulkem „Zašlé kouzlo Velikonoc“. U ohlédnutí do minulosti, ale té zcela nedávné, ještě chvíli zůstaneme, a to hned ve dvou příspěvcích. Podíváme se, co se v  obci dělo právě před dvaceti lety, když se hroutily staré pořádky, a v dalším článku si porovnáme, jak draho či levně jsme před rokem 1989 nakupovali, ve srovnání s dnešní dobou. V  rubrice věnované životnímu prostředí se zamyslíme nad aktuálním problémem, v současnosti i dost probíraném v tisku, kterým je hluk. V této souvislosti se také na jiném Měšický zpravodaj - 2

místě seznámíte se současnou situací kolem letiště Vodochody. Pozveme vás na plánovanou březnovou besedu s  politiky a  zástupci Penty, právě ohledně rozvoje letiště Vodochody, do Kralup. Do redakce jsme obdrželi dopis od čtenáře, který celý otiskujeme. Kdysi jsme si řekli pravidlo, že nebudeme otiskovat příspěvky, jejichž podstatou je osobní spor. Děláme teď výjimku, protože autor otevřel jedno konfliktní téma k zamyšlení, totiž vztah „majitel psa kontra myslivec“. Konkrétně problém volně pobíhajících psů v  přírodě a  zasahujících myslivců (upřesněme si pojem „myslivec“, v tomto případě je to člen lidové myslivecké společnosti či spolku). Ke skutečnostem v dopise obsažených se nikterak nevyjadřujeme, nejsme oprávněni cokoliv z  toho řešit. Za pravdivost příspěvku odpovídá autor. Jediné, co jsme upravili je, že jméno myslivce, hlavního aktéra, zveřejňujeme jen v iniciále, jak nám to přikazuje zákon. Dáváme v tomto čísle prostor k vyjádření i druhé straně, protože jsme dvouměsíčník a za dva měsíce již není na co reagovat. Závěry z toho nechť si udělá každý sám. Shodou okolností najdete v listě ještě další příspěvky s námětem „pes a jeho pán“. Jeden z dalších článků se také věnuje mezilidským vztahům, ale ve zcela jiné rovině. Vane z  toho povídání smutek a  lítost nad osudem starého člověka, kterého postihla nepřízeň vlastních dětí. Zároveň nás ale potěší, že lidská soudržnost a solidarita v naší obci nevymizela. Čtěte pod titulkem – „Až se tobě bude třásti ruka…“ Tím jsme asi vyčerpali doporučení k četbě stěžejních příspěvků dnešního Zpravodaje. (Mimochodem, začínáme už sedmý ročník). To ostatní je už běžná náplň, která k  tváři časopisu patří. Slovo starosty, a rozmanité drobnější zprávy, jak se nám do uzávěrky sejdou. A skončíme na první stránce - verše jsme věnovali napůl paní Zimě, a časnému jaru. Pokud tedy zaslechnete zpívat kosa, je to jasné - jaro je za dveřmi. Prozatím si raději ještě dobře zatopte, udělejte si kafe, a  příjemné počtení k  tomu tak takovou chvíli pohody přeje za redakci a vydavatele Vladimír Novák

Slovo starosty Vážení spoluobčané, v současné době probíhá přestavba stájí v bývalém statku čp. 15, v ulici Nosticova, na deset bytových jednotek podporovaných bytů. Dokončení výstavby bude v květnu letošního roku. Již dnes některé z Vás zajímá, pro koho jsou tyto byty určeny. Rád bych Vás proto seznámil s podmínkami pro nakládání s uvedenými podporovanými byty. Obec musí pronajímat byty za limitované nájemné, které činí 52,70 Kč za 1 m2. Limit nájemného může Ministerstvo pro místní rozvoj upravit podle indexu nárůstu spotřebitelských cen. Nová hodnota limitu nájemného bude také odvozena od cenového vývoje pořizovacích a provozních nákladů nemovitostí určených k bydlení. Limit nájemného upravuje a  vyhlašuje Ministerstvo pro místní rozvoj formou Sdělení Měšický zpravodaj - 3

ve Sbírce zákonů. Nájemní smlouva může být uzavřena pouze s osobou z cílové skupiny, která prokáže, že její průměrný čistý měsíční příjem v období dvanácti kalendářních měsíců, před uzavřením nájemní smlouvy nepřesáhl 0,75 násobek průměrné měsíční mzdy. Pokud budou užívat podporovaný byt další osoby, doloží osoba, s níž má být uzavřena nájemní smlouva, že měsíční průměr součtu čistých příjmů všech členů domácnosti za období dvanácti kalendářních měsíců před uzavřením nájemní smlouvy nepřesáhl: 1,0 násobek průměrné měsíční mzdy, jedná-li se o domácnost se dvěma členy 1,2 násobek průměrné měsíční mzdy, jedná-li se o domácnost se třemi členy 1,4 násobek průměrné měsíční mzdy, jedná-li se o domácnost se čtyřmi členy 1,5 násobek průměrné měsíční mzdy, jedná-li se o domácnost s pěti a více členy. Obec uzavře nájemní smlouvu pouze tehdy, pokud osoba z  cílové skupiny, k  datu uzavření nájemní smlouvy nemá ve vlastnictví, ani v  podílovém spoluvlastnictví bytový dům, rodinný dům, nebo byt. Tuto podmínku musí splnit i další členové domácnosti, kteří mají v podporovaném bytě bydlet. Jsou-li k  datu uzavření nájemní smlouvy uspokojeni všichni žadatelé cílové skupiny, obec může uzavřít nájemní smlouvy i  s  jinými osobami, u  kterých je třeba řešit tíživou sociální situaci, a které nesplňují podmínky pronájmu stanovené pro danou cílovou skupinu. Nájemní smlouva se uzavírá na dobu jednoho roku a lze jí prodloužit až na dobu dalšího roku pouze za předpokladu, že v  obci nebyly podány ke dni prodloužení smlouvy nové žádosti osob cílové skupiny. Z uvedeného vyplývá, že pečovatelské byty jsou určeny pouze pro potřebné a obec je při uzavírání smluv vázána podmínkami poskytovatele dotace. S pozdravem a očekáváním nástupu jara Petr Lanc

Informace z radnice Z činnosti Zastupitelstva obce v roce 2009 V  roce 2009 se zastupitelstvo sešlo na 24 řádných zasedáních. Na  nich se zabývalo celkem 283 jednacími body. Usnesení, která z toho vzešla, mají celkem 200 položek. Účast jednotlivých členů zastupitelstva na zasedáních v procentech za celý rok je následující: Milan Abík 100 %, Jiří Bejlek 100 %, Bc. Marek Bolega 75 %, Karel Buriánek 91 %, Vlastimil Hanzl 85 % (do 15. 4.), Mgr. Irena Honsová 91 %, ing. Antonín Knetl 88 %, Petr Lanc 100 %, Ilona Malá 79 %, Jiří Pánek 91 %, Anna Raková 75 %, Pavel Žižka 88 % (od 15. 4.). Průměrná účast na zasedáních byla 87 %. Zastupitelstvo bylo vždy usnášení schopné. Činnost zastupitelstva ve 3. čtvrtletí 2009 jsme už popsali v říjnovém čísle Zpravodaje 09. Nyní probereme ten zbytek, a to opět jen usnesení důležitá nebo všeobecně platná. Začneme prvním pololetím 2009. Hned na počátku roku ZO vyslovilo souhlas s podáním žádosti o dotaci na vybudování „Centra volného času“ v objektu čp. 15 (bývalý statek). Měšický zpravodaj - 4

Rozpočet na rok 2009 byl projednán a schválen v podobě: Příjmy 18 006 400 Kč Výdaje 25 646 000 Kč Financování 7 639 600 Kč Měsíční odměny pro neuvolněné členy zastupitelstva (pokud jsou předsedy výborů) byly schváleny ve výši 1 300 Kč. Rozpočtové opatření č. 1 bylo schváleno 4. března. Navýšení příjmů je o 149 700 Kč, navýšení výdajů o 1 523 100 Kč, a navýšení financování o 1 373 400 Kč. Zastupitelstvo projednalo (18.3.) písemný dotaz Vl. Nováka ve věci odstranění pamětní desky B. Doležala z  domu čp. 16. Zastupitel p.  Pánek žijící v  tomto domě (majitelkou je jeho manželka) na dotazy uspokojivě neodpověděl, resp. odpověděl hrubě urážlivým způsobem. ZO jeho odpověď nepřijalo, distancovalo se od ní. Proti hlasoval jen p. Pánek, což je konflikt zájmů. (Nyní je únor 2010, a deska stále není na svém místě. Jinou odpověď než onu arogantní Pánkovu občan Novák nedostal). Rezignaci na funkci člena zastupitelstva podal k  15. 4. Vlastimil Hanzl. Do funkce nastupuje náhradník Pavel Žižka. Složil slib a byl zvolen předsedou kontrolního výboru. Byl schválen výsledek hospodaření příspěvkové organizace Mateřská škola. Zisk je ve výši 242 747,98 Kč. ZO schválilo rozpočtové opatření č. 2: navýšení příjmů o 769 500,- Kč, navýšení výdajů o 2 935 000,- Kč, a navýšení financování o 2 165 500,- Kč. Zastupitelstvo souhlasí s  podporou obcí dotčených chystanou výstavbou letiště Vodochody a připojuje se k jejich protestům. Proběhla diskuse s rodiči, jejichž děti nebyly přijaty do MŠ pro vyčerpání kapacity tříd školy. Byla podána petice rodičů. Z jednání vyplynuly 4 varianty řešení. Na dalším zasedání (17. 6.) byla jako nejrychlejší a nejschůdnější varianta odsouhlasena úprava služebního bytu v přízemí školy na třídu pro 10 dětí. Dosavadní nájemce dostane náhradní ubytování v čp. 33. Schváleno bylo zadání vypracování znaleckého posudku na zhodnocení objektu čp. 20 nájemcem p. Pánkem. ZO souhlasí s přijetím dalšího strážníka pro OP Měšice do trvalého poměru na zkrácený úvazek. Jednání v období červen až září 09 jsme už popsali, takže je přeskočíme, a věnujeme se usnesením ve 4. čtvrtletí. Po dohodě s Klubem rybářů zastupitelé rozhodli o vypuštění a výlovu Dolního velkého rybníka, neboť obci je přidělena dotace na jeho vyčistění. Schváleno bylo vybudování dvou nových přechodů pro chodce v ulici 5. května. Bylo (18. 11.) schváleno rozpočtové opatření č. 6 (snížení příjmů o 43 057,- Kč, snížení výdajů o 4 159 596,- Kč, a snížení financování o 4 116 539,- Kč). Byl vysloven souhlas s přijetím 10 dětí do nové třídy MŠ. Dne 3. 12. bylo schváleno rozpočtové opatření č. 7. Navýšení výdajů bude o 3 806 830,- Kč, snížení příjmů o 5 400 000,- Kč, a zvýšení financování ve výši 1 593 170,- Kč. Zastupitelé byli seznámeni s návrhem rozpočtu obce na rok 2010 (příjem 43 052 301,- Kč, výdaje 44 099 757,- Kč, a financování 1 047 546,- Kč. Rozpočet na rok 2010 byl 21. 12. 09 schválen. Měšický zpravodaj - 5

Byl vysloven souhlas s  podepsáním smlouvy s  firmou AVE - CZ na „Sběr, přepravu a odstraňování odpadu“. Schváleno bylo podání žádosti o dotaci na obnovu zeleně v ulici Měšická. Dne 16. 12. v  19 hodin proběhlo výroční zasedání ZO v  sále zámku. Na programu jednání bylo hodnocení činnosti za rok 2009, plány rozvoje obce a rozprava s občany. Zprávu za rok 2009 a  předpoklad rozvoje v  roce 2010 přednesl starosta Petr Lanc, další příspěvek přednesl místostarosta Jiří Bejlek. Obsah zprávy pana starosty přinášíme v následujícím samostatném článku. S příspěvkem vystoupila také jménem Obecní policie její velitelka Lída Žembery. Reakcí na její zprávu byly dva negativní ohlasy z řad občanů, zastupitelstvo je vzalo na vědomí a dále se jimi nezabývalo. Žádné další závažnější příspěvky z řad občanstva se neobjevily. Členové zastupitelstva do rozpravy rovněž nepřispěli. Tento stručný výtah z  jednání zastupitelstva během roku není úplný - většina projednávaných bodů, které zde nezmiňujeme, byla buď jen informativní, nebo šlo o záležitosti týkající se jen úzkého okruhu zainteresovaných osob - žadatelů, tazatelů a pod. Zájemce o další podrobnosti odkazujeme na webové stránky obce Měšice (www.mesice.org), kde naleznete všechny zápisy z jednání ZO v plném znění. Z podkladů OÚ zpracovala redakce MZ Rozvoj obce v roce 2009 Z  prostředí rozprav a  hlasování zastupitelstva v  předchozím příspěvku vstoupíme do reality. Bez nároků na úplnost a  doslovnou přesnost předkládáme zprávu, kterou přednesl starosta obce Petr Lanc na výročním zasedání zastupitelstva v  prosinci 2009. Na schůzi přišlo občanů poměrně málo, takže ti ostatní mají možnost se s referátem seznámit právě zde. Předkládáme krátký přehled investic a akcí a jejich finanční hodnotu. Na prvním místě jsou akce, které jsou již v  realizaci, dále jsou dotace již přidělené, a  naposledy žádosti o dotace již podané, ale ještě nerozhodnuté. Hodnoty uvádíme v milionech Kč, a to celkové náklady a výši dotace. Rozdíl těchto dvou hodnot hradí obec ze svých prostředků. Realizována byla obnova uliční zeleně ve vedlejších ulicích vnitřní zástavby. Náklad byl 2,34 mil Kč, z toho dotace činí 1,75 mil Kč. Výstavba chráněných sociálních 10 bytů v objektu čp. 15 (býv. statek) stojí 13,27 mil. Kč, dotace je 5,34 mil. Kč. Dále byla přidělena obci dotace na likvidaci černé skládky v objektu bývalého statku ve  výši 0,25 mil. Kč, (náklady 0,35 mil. Kč). Dotace na obnovu zámeckého parku činí 10,84  mil. Kč, náklady jsou 12,05 mil. Kč. Na vyčistění rybníka Dolní velký je dotace 11,76 mil. Kč, náklady budou 13,08 mil. Kč. Na realizaci Centra volného času (v čp. 15) je přidělena dotace 18,14 mil Kč, náklady budou 30,59 mil. Kč. Dále jsou podány žádosti o  dotace na stavbu mateřské školy, obnovu zeleně v  ulici Měšická a výstavbu sportovního areálu. Ze stavebních akcí, které provede Středočeský kraj, jmenujme dlouho očekávanou přestavbu můstku přes potok na líbeznické silnici, což umožní dostavbu posledního chybějícího úseku chodníku - cyklostezky k  líbeznické škole. Dále je plánována rekonstrukce silnice II/244 (ul. 5. května), kde by měl vzniknout kruhový objezd a přechody pro chodce. Měšický zpravodaj - 6

Obecní zastupitelstvo jedná o  umožnění zájemcům o  výstavbu stání pro parkování osobních aut na veřejném prostranství s poplatkem 750 Kč/m2/rok. V plánu je stavba chodníku k ACHP. Byla dokončena stavba chybějícího úseku chodníku v  Nosticově ulici až po ulici Měšickou. Stalo se tak i  přes neustálé obstrukce majitelky domu čp. 16, i  za cenu toho, že obec bude možná čelit žalobě pro nepovolenou stavbu. Z tohoto důvodu také zatím nebylo v tomto úseku dobudováno veřejné osvětlení. Seznámili jsme se s  tím hlavním, co se v  minulém roce udělalo, na čem se pracuje, a na co je tak říkajíc teprve zaděláno. Nakonec si nastíníme tak zvanou „Aktualizaci strategie rozvoje obce Měšice“, kterou zastupitelstvo schválilo dne 9. září 2009. Název záměru předpokládané náklady v mil Kč výstavba kompostárny s garáží a sociálním zázemím pro TS 9,3 stavba MŠ (80 míst) 18,rekonstrukce zámeckého parku 12,nájemní byty pro příjmově vymezené osoby 15,kulturní a společenské centrum pro občany 30,dům služeb - náhrada dosavadního provizorního 10,rekonstrukce komunikací a veřejných prostranství 56,obnova alejí a zeleně v k. ú. Měšice 5,rekonstrukce zámku Měšice 100,obnova a revitalizace potoků a rybníků v k. ú. Měšice 13,uklidnění dopravy, obchvat kolem obce 130,rekonstrukce areálu zámku Měšice 250,vybudování místního popisného informačního systému 2,Uvedené záměry budou realizovány s cílem uspokojit potřeby občanů, zlepšit vzhled obce, zachovat kulturní památku pro další generace a podpořit její propagaci v ČR a EU. Jak sami vidíte, plán to je ambiciózní, ale reálný. Některé záměry se již realizují, jiné zase jsou otázkou dost daleké budoucnosti. Je ale důležité být připraven a vědět, co chceme. Z podkladů OÚ zpracovala redakce MZ

Poděkování za vaši finanční spoluúčast na nákupu vánočního dárečku pro naše starší spoluobčany. Dovolte, abych jménem všech 15 našich starších obdarovaných spoluobčanů poděkoval všem, kteří si na ně při setkání na předvánočních akcích vzpomněli a  finančně přispěli na nákup drobných dárečků pod jejich stromeček. Velice je to potěšilo a dodalo další sílu a optimizmus při prožívání podzimu jejich života. Jiří Bejlek - místostarosta P.S. V letošním roce jsme obdarovali 9 žen a 6 mužů starších 86 let.

Měšický zpravodaj - 7

Velká pochvala a zároveň dík My Češi jsme zvyklí často kritizovat a nadávat na běžné denní situace, avšak chvála či dík, které by měly někdy hodně hlasitě zaznít, nám bývají cizí. Vzhledem k tomu, že jsem tak již chtěla učinit v loňském roce a nestihla jsem to pro příliš krátkou zimu, tak letos nemohu a nesmím zaváhat, protože letošní zima zatím je a možná ještě bude hodně a moc (!) bohatá na sníh. Řadu let jsme bydleli na hustě obydleném sídlišti a sníh se zde začínal odklízet vždy až po rozednění, často až v průběhu dopoledne. Byly dny, kdy se s kočárkem nedalo vyjet ani v odpoledních hodinách a našly se i úseky, které nikdy od sněhu odklizeny nebyly. Nemohu tedy přehlédnout, když z Měšic odjíždím denně autobusem kolem půl šesté ráno a nestalo se dosud ani jednou (!), že by nebyl „protažený“ chodník podél „Hlavní“ silnice a to tak kvalitně, že bych se nebála bezpečně dojít k zastávce autobusu i v nízké obuvi. O hodinu později bych se v centru Prahy, konkrétně v oblasti Florence, kde je nesrovnatelný provoz lidí s ohledem na zdejší autobusové nádraží, dvě trasy metra a řadu zastávek tramvají a autobusů MHD, musela hodně rychle přezout do vysoké obuvi. V těchto místech se lidé i několik dnů po sobě brodí neodklizeným rozbředlým sněhem, který si po nočním zmrznutí doslova „koleduje“ o řadu úrazů! A  protože denně v  odpoledních hodinách venčíme psa a  své trasy po Měšicích obměňujeme, s  úžasem jsme obdivovali, zejména ve dnech, kdy centimetry napadaného sněhu v  naší obci dosahovaly rekordních čísel, stopy po otáčející se odklízecí technice v těch nejkrajnějších částech obce. Chtěla bych proto touto cestou pochválit a  zároveň poděkovat za sebe i  za  všechny spokojené občany Měšic „tomu“ či „těm“, kteří mají úklid sněhu na starosti: „KLOBOUK DOLŮ - SMEKÁM před Vaší poctivou a  hlavně vždy včasnou prací, pane či pánové,.............!“ „Vážíme si Vás ................ (?) pro nás dosud neznámý/í) a vydržte, letos to nemáte fakt lehké!“ D. Kohoutová Poznámka redakce: Paní D. Kohoutová mě se svou pochvalou předběhla a ušetřila práci. Měl jsem v počítači již rozepsaný článek, kde jsem chtěl naše zaměstnance, jak říkáme „chlapy z Rychlé roty“, rovněž chválit a poděkovat jim za tu dřinu a probdělé noci, kdy se potýkali s nebývalými přívaly sněhu a  mrazem, zatímco my jsme v  teple pod peřinou ještě dospávali. Paní Kohoutová svou chválu napsala tak pěkně, že jsem ten svůj nedopsaný článek poslal do koše a otiskuji její. Určitě toto poděkování naše zaměstnance potěší, protože budou rádi, že si jejich práce spoluobčané váží a oceňují ji. Tak tedy vy, dosud pro pí. Kohoutovou a mnoho dalších neznámí: Láďo Myšáku, Láďo Chlumský, Luboši Halamo, Venco Setničko, Venco Čermáku a Láďo Červeňáku, vydržte, letos to nemáte fakt lehké! Za OÚ, redakci a všechny spokojené spoluobčany Jiří Bejlek-místostarosta

Měšický zpravodaj - 8

Kam s bioodpadem? I  v  letošním roce nás svozová firma AVE CZ odpadové hospodářství znovu oslovila s  nabídkou svozu biologicky rozložitelného odpadu z  domácností. Na loňskou nabídku reagovalo 27 občanů. Tehdy to bylo málo. Firma, aby svoz prováděla, požadovala alespoň 40 zájemců. Pro tento rok se podařilo domluvit, že svozová firma sleví ze svých požadavků a přistoupí na nižší počet zájemců, aby bylo možno tuto službu rozjet. Zmiňované loňské zájemce máme evidované, takže je znovu oslovíme, jestli dále platí jejich zájem o tuto službu i za daných níže uvedených podmínek. Noví zájemci nebo nově přistěhovaní spoluobčané, kterým se tato nabídka zalíbí, ti ať se zkontaktují s OÚ, kde jim budou sděleny podrobnější informace. Aktualizujeme nabídku firmy AVE pro rok 2010. Zde jsou podmínky svozu: Firma AVE CZ odpadové hospodářství si Vám dovoluje nabídnout, jako součást již poskytovaných služeb v obci Měšice, doplňkovou službu a to svoz biologicky rozložitelného odpadu z domácností. Biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a  domácností by byl shromažďován do  speciálně upravených nádob a pravidelně v období od dubna do konce listopadu odvážen ke kompostování. Četnost vývozu nádob je plánována v 14 denních intervalech. Co se vše odváží? Listí, tráva, seno, plevel, zbytky rostlin a zeminy, větve stromů a keřů, spadané ovoce, zbytky ovoce, čajové sáčky, kávová sedlina, skořápky vajec. A co do nádob naopak nepatří? Zbytky jídel, jedlé oleje, kosti, maso, uhynulá zvířata a  jiné biologicky nerozložitelné odpady. Obec by všem zájemcům zprostředkovala uzavření smlouvy s naší společností. Podmínkou je dostatečný zájem ze strany občanů (cca 20 zájemců). Cenová nabídka služby: Nádoba o objemu 120 l 385,- Kč včetně DPH Nádoba o objemu 240 l 660,- Kč včetně DPH Cenová nabídka nádob: Pořizovací cena Roční nájem nádoby Nádoba o objemu 120 l 1 020,- Kč včetně DPH 264,- Kč včetně DPH Nádoba o objemu 240 l 1 200,- Kč včetně DPH 312,- Kč včetně DPH Pokud Vás tato nabídka osloví, tak urychleně (do 15. března 2010) svůj zájem prosím sdělte na Obecní úřad. Protože oproti loňskému roku došlo k malým cenovým změnám, je třeba souhlas i těch, kteří provádění služby již požadovali vloni. V závazné písemné žádosti je třeba uvést: Jméno, č. popisné, velikost nádoby a požadavek na její odkup nebo roční pronájem. Podepsanou žádost můžete doručit osobně na OÚ, poslat poštou, e-mailem (na adresu [email protected]),faxem (283 981  280). Nezapomeňte poznamenat kontakt na Vás, abychom Vás mohli vyrozumět a vyzvat k jednání o podpisu smlouvy. Vše ovšem závisí na dostatečném počtu přihlášených zájemců. Po 15. březnu 2010 vyhodnotíme zájem a výsledek oznámíme místním rozhlasem a rozesláním SMS zpráv. Z nabídky firmy AVE CZ odpadové hospodářství zpracoval Jiří Bejlek Měšický zpravodaj - 9

PS: Upozorňujeme spoluobčany, že pokud se nenajde dostatečný počet zájemců o svoz, existuje možnost odvézt rostlinný bioodpad do obecního sběrného střediska v otvírací době od dubna: středa 17:00 – 19:00 hod a sobota 10:00 – 12:00 hod. -J.B.-

Ještě jednou o poplatcích Dnes se nechci zmiňovat o  dlužnících, jak jsem činila v  minulých číslech i  když si nemohu odpustit připomínku, že se jejich počet podstatně snížil. Bohužel se jich pár ještě najde. Teď mě trápí něco jiného. Je to hlavně sobectví některých našich občanů, kteří se domnívají, že na úřadě jsme jenom pro ně a  úplně ignorují fakt, že je nás v  obci téměř 1 500. Abych ozřejmila situaci. Jak všichni jistě víte, od loňského léta zastupuji dlouhodobě nemocnou paní pokladní. Na úřad docházím v  úřední hodiny, tj. pondělí a  ve středu. Od ledna jsou tyto dva dny velice hektické, většina obyvatel se rozhodla zaplatit poplatky včas a tak to někdy před pokladnou vypadá, jak za totality fronty u řezníka. Do tohoto stavu zvoní telefony s  dotazy na jaký účet a  jakým způsobem lze platit poplatky bezhotovostně. V klidných chvílích jsem ochotna podrobně vše vysvětlit, ale když mám v pokladně spoustu lidí, opravdu na to nemám čas. Nejvíc mě mrzí, že lidé na druhém konci drátu naprosto ignorují fakt, že zdržují nejen mě, ale hlavně lidi, kteří čekají na vyřízení. Když jím doporučím Zpravodaj, kde je vše podrobně vypsáno, dozvím se, že nemají důvod Zpravodaj číst. A to mi vadí víc než to, když mě následně pomlouvají, že jsem neochotná. Mrzí mě, když vidím, co práce je s jedním vydáním Zpravodaje, kdy se redakční rada snaží informovat občany o všem důležitém a pak se najde pár cyniků, kteří přiznají, že na čtení Zpravodaje si čas nenajdou. Doufám, že jich moc není. Ještě bych měla pár slov k tomu bezhotovostnímu placení poplatků. Někteří do zprávy pro příjemce napíší celé slohové cvičení, já se z toho sice dozvím druh poplatku, ale ani náhodou nepoznám od koho ta platba je. To se potom platba určí až v době, kdy začnu uhánět neplatiče a ten se brání tím, že má zaplaceno. Dohledání platby je zdlouhavá a naprosto zbytečná práce. Proto vás prosím, do zprávy pro příjemce pište pouze jméno a uvádějte správné variabilní symboly (viz Zpravodaj z října 2009). Jestli si uvědomujete, že jste podobnou platbu poslali, zavolejte, ať to dáme do pořádku. L. Langmayerová Pozn. redakce: Od začátku února 2010 jsou na stránkách obce v rubrice „Aktuality“ uvedeny všechny termíny plateb, číslo účtu a  potřebné variabilní symboly k  jejich identifikaci. -redMěšický zpravodaj - 10

Aktuální stav (k  15.2.2010) rozpracovaných staveb a  projektů financovaných z vlastních zdrojů a za pomoci získaných dotací. 1) Chráněné sociální bydlení o kterém se zmiňuje ve svém příspěvku i pan starosta, se buduje v čp. 15 v budovách stájí bývalého statku. Práce usilovně pokračují navzdory letos velmi nepříznivému počasí. Vznikne zde 10 dvoulůžkových bytových jednotek s vlastním sociálním zařízením. Stavba by měla být dokončena v květnu letošního roku. 2) Další akce na kterou obec získala dotaci je přestavba bývalé stodoly, také v objektu čp. 15 bývalého statku, na „Centrum volného času Měšice“. Co se pod tímto názvem skrývá? Jde v  podstatě o  multifunkční zařízení, které bude určeno, tak jak již název napovídá, na možnost využití všech prostor tohoto zařízení ke kulturní, sportovní a spolkové činnosti všech věkových kategorií občanů. Pod vedením zkušených lektorů zde budou probíhat všelijaké zájmové kroužky, výuka cizích jazyků, bude se zde provozovat školení, besedy, přednášky a v neposlední řadě zde vznikne i menší sál pro setkání lidí. Co bude asi nejvíce zajímat rodiče malých dětí, bude zde i  bazén pro  koupání předškolních dětí. Od tohoto Centra si slibujeme, že rodiče nebudou muset své děti vozit po okolí do různých zájmových kroužků, ale každé dítě si může dojít za svou zábavou po svých a bezpečně. Protože příjemcem dotace je obec, bude muset po celé sledované období (cca 5 let) celé toto zařízení neziskově provozovat. Neziskově to znamená, že si toto zařízení musí na svůj provoz alespoň vydělat a být tak finančně nezávislé na obecním rozpočtu. Obec se také zavázala, že v tomto zařízení vytvoří dvě nová pracovní místa. Obec v průběhu stavby (začne se stavět asi v polovině letošního roku a stavba by měla být dokončena v říjnu roku 2011) musí způsob provozování vyřešit, tak aby nebyl v rozporu s podmínkami při přidělení dotace. Vyzýváme proto všechny spoluobčany, aby nám s tím pomohli. Určitě se mezi vámi najde někdo, kdo zná šikovné lidi, kteří se provozováním podobných Center zabývají nebo hledají prostory, kde by mohli svou činnost provozovat. Když probíhal v sousední obci Hovorčovice, kde se měl původně tento záměr, výstavba Centra volného času uskutečnit, průzkum, jakou náplň činnosti by mělo Centrum provozovat, byli všichni mile překvapeni, co měli místní, hlavně mladí lidé nápadů. Našlo se mezi nimi i plno maminek, které mají potřebné vzdělání a vědomosti, nyní jsou na mateřské a mají pocit nevyužití, stýská se jim po jejich práci. Nemohou ještě do zaměstnání, ale nějaký výtvarný kroužek nebo výuku cizích jazyků by hravě nějakou hodinu týdně zvládly. Získaly by tím vedle určitého finančnímu příjmu i pocit potřebnosti a kontakt se svou profesí. Když vidím, co i u nás v Měšicích dokáže třeba klub maminek nebo klub žen. Jak si krásně vyzdobily prostory klubu a samy si pro děti organizují zábavu. Tak proč to nezkusit v těchto nových prostorech i pro ostatní. Zkuste se tedy ptát a shánět. Oslovíme s nabídkou na spolupráci i okolní obce. Např. jedna paní z  Mratína provozuje v  Karlíně v  podobném Centru volného času výtvarný kroužek. Když jsem ji kontaktoval, tak projevila ochotu, zde provozovat také takový kroužek a pokud by byl zájem, tak by se sem s celou svou živností ochotně přestěhovala aby nemusela dojíždět. Věřím proto, že se nám v příštím roce podaří toto naše „Centrum“ pořádně rozjet, ať nám okolní obce v dobrém „závidí“. A my zase budeme o krok napřed. Měšický zpravodaj - 11

3) Další akce. Odbahnění Dolního velkého rybníka. Černá můra všech členů Klubu rybářů. K  datu uvedenému v  nadpise je situace taková, že je vypsaná výzva na výběrové řízení pro  přihlášení firem na tyto práce. 17. února proběhne (proběhlo) výběrové řízení kde se vybere (vybrala) vítězná firma. Pokud vše půjde dobře a  žádná ze zúčastněných neúspěšných firem se proti výběrovému řízení neodvolá a  příslušné úřady vše schválí, dostaneme požehnání k podpisu smlouvy. Teprve potom obdržíme dotaci a může se začít pracovat. Jen ten, kdo má zkušenosti se získáváním dotací a s úřednickou byrokracií v době dnešní finanční krize, kdy každá i sebemenší chyba nebo opomenutí znamená odebrání třeba i již přidělené dotace, pochopí, proč práce na odbahnění rybníka začnou probíhat až nyní, a ne už dávno, tak, jak si všichni rybáři přáli. Užili jsme si všichni: Členové výboru Klubu rybářů přestávali chodit na pivo, protože se na jejich hlavy snášely otázky. „Tak kdy už se začne“. Jak čas ubíhal a pořád se nic nedělo, začalo odevzdané mávání rukou a řeči o neschopnosti. Předseda rybářů pomalu začal chodit kanálama a já když jsem ho viděl oknem, jak se jde zase ptát, kdy už, nejraději bych také nějakým kanálem utekl, protože jsem sám nic nevěděl. Vždycky jsem ho utěšoval a tím i sám sebe, že už příští týden, snad…. Nyní tedy s  tím co vím, připomínám k  15.2.2010, by mohly práce, pokud půjde vše ideálně, začít v  průběhu března. A  skončit …. ? Nemám křišťálovou kouli, ale ideální by bylo do konce dubna. Musíme tomu věřit. Určitě to vyjde, snad…. . Já už se nechci s předsedou potkávat v kanále!! 4) Revitalizace a  obnova parku. Tady je situace podobná jako v  předcházejícím případě. Příslib dotace jsme dostali, ale stále není výběrové řízení na firmu, která práce provede. U této dotace nás to zase tak netlačí. Park není vypuštěný, jako rybník a když se náhodou v době letošního vegetačního klidu nepodaří práce provést, udělají se příští rok. Dotační podmínky to umožňují. 5) Dokončuje se projekt na rozparcelování a  zasíťování pozemků v  severní části obce u zastávky autobusu, které obec bezplatně získala od státu. Po vypracování projektu a získání potřebných povolení obec postaví přístupovou komunikaci a všechny pozemky zasíťuje. Potom je nabídne k prodeji za tržní cenu. Takto získané finanční zdroje použije pro další uvažovanou výstavbu v obci podle předem určených priorit. Projekt parcelace tohoto pozemku počítá na části pozemku o  výměře cca 1350 m2, který bezprostředně přiléhá k  ulici Hlavní u  autobusové zastávky s  parkovou úpravou. Zbytek pozemku bude tvořit přístupová komunikace a  8 stavebních pozemků o  výměře cca 800 m2. Byli bychom rádi, kdyby se tento projekt podařil uskutečnit v tomto roce a pozemky byly připraveny k prodeji koncem roku 2010 nebo začátkem roku 2011. Pokud jste dočetli až do těchto míst, jsem rád a doufám, že jste se dozvěděli zajímavé věci o tom, co se v obci v roce 2010 chystá a co se bude dít. Jiří Bejlek - místostarosta Měšický zpravodaj - 12

Náš fejeton Proč se čím dál tím více laje zastupitelům a hlavně starostovi Tato otázka mě napadla na výročním zasedání zastupitelstva naší obce v  prosinci loňského roku. Tehdy, když starosta hovořil o výčtu akcí a činností, které proběhly v roce 2009. A uvědomil jsem si, že je to v podstatě logické. Na jiném místě našeho Zpravodaje se můžete například dočíst o investičních akcích, které proběhly loni a jsou v běhu i v tomto roce a některé přejdou i do roku 2011. Je jich čím dál tím více. Většinou se realizují pomocí různých forem dotací a  jak si každý umí živě představit – není to lehké. A  hlavně jsme lidé a chceme vše hned, rozčilujeme se a přitom neznáme všechny okolnosti. Tím mnohdy obviňujeme neprávem starostu, místostarostu a  i  celé zastupitelstvo ze zamlžování věci atd. Když se nedaří dle představ, bývá hned oheň na střeše. Vše není v  lidských silách ihned vysvětlit. Je také třeba si uvědomit, že spoustu věcí je ze strany ZO neovlivnitelných, souvislostí je mnoho, věci a hlavně zákony se mění velmi rychle. A Zastupitelstvo musí zákony respektovat a hlavně dodržovat. Nedělejme předčasné soudy a závěry, nešiřme fámy. Jsem přesvědčen, každý občan si přeje, aby naše obec byla den ode dne hezčí, vše fungovalo, služby se nemusely zdražovat. Na závěr ještě malá poznámka. Problémů přibývá a při množství činností, které jsou v Měšicích, logicky může dojít k chybě, jsme jen lidé. Chyba se napraví, ale bohužel se v Čechách nenosí slovo tolerance. Antonín Knetl

TIP NA VÝLET Hrad Bezděz Pro nadcházející jarní a  letní měsíce se jako cíl příjemného jednodenního výletu hodí návštěva jednoho ze známých a  přitom nedalekých českých hradů. Bezděz stojí na kopci stejného jména, který za mimořádně dobré viditelnosti a  z  vhodného místa lze na severním obzoru vidět i  odtud, od nás. Ony ty kopce jsou vlastně dva, Malý a Velký, hned vedle sebe, podle toho je i poznáte. Východiskem pěší cesty na hrad je buď známé městečko Doksy, nebo obec Bezděz na úpatí kopce. A  teď jak se tam dostat. Nejlépe vlastním autem. Nebudeme radit automobilistům, jak se dostat do Doks. Prostě podle mapy nebo moderněji, podle navigace. Pro zájemce o cestu veřejnou dopravou se nabízí vlak nebo autobus. Cesta vlakem je vhodná pro nikam nespěchající romantiky, prostě pro ty, kdož rádi jezdí vlakem, neboť to je pro ně sám o sobě zážitek. V tom případě jedeme po naší trati 070 do Bakova nad Jizerou, tam je nutno přestoupit na trať 080 ve směru do Jedlové, a vystoupit buď v Doksech, nebo v zastávce Bezděz. Je vhodné použít „rychlíku“, ten ovšem v Měšicích nezastavuje a je třeba do něj nastoupit v Neratovicích. V letní sezóně v sobotu jezdí rychlík „Bezděz“, ten jede až na místo bez přestupu, i zpět, a je to historický motorový vůz. Měšický zpravodaj - 13

Kdo zvolí k cestě autobus, tak ten do této oblasti jede z Prahy - Černý Most. Žádné časy odjezdů neuvádíme, to se často mění a lze je snadno najít na internetu, mobilu atd. Takže jsme v obci Bezděz nebo v Doksech. Z Doks je cesta k hradu delší, asi 10 km, a jde se po červeně značené tak zvané Máchově cestě. V Doksech můžeme navštívit i známé Máchovo jezero, rybník vhodný ke koupání. Je ovšem nebezpečí, zejména za teplého počasí, že se nám u vody zalíbí a na hrad už se nám nebude chtít. Asi tedy raději nastoupíme cestu v  obci Bezděz (jsou tam placená parkoviště), a  po značené cestě asi za půl hodiny až hodinu vystoupíme na kopec ke hradu. Výstup je dost strmý, převýšení od parkoviště je 200 m. Bezděz je nazýván „králem hradů“, a bezesporu je jedním z nejzajímavějších v Čechách, protože má dobře zachovanou původní podobu, během věků ho nepoznamenaly žádné zásadní přestavby. Za námahu při stoupání k  němu vás odmění krásný výhled z  jeho třicetimetrové věže. Hrad byl založen Přemyslem Otakarem II. mezi roky 1264 - 1278. V roce 1279 zde byl vězněn mladý král Václav II. a jeho matka. V 1. polovině 14. století vlastnili hrad Berkové z Dubé. Roku 1350 byl majestátem Karla IV. vyhlášen jako hrad královský. Pak se měnili majitelé, jmenujme Albrechta z Valdštejna (1623). V roce 1662 zde vznikl klášter, a po jeho zrušení v roce 1785 se už hrad začal měnit v zříceninu. Co se na hradě zachovalo a můžete uvidět: Na přístupové cestě s dvěma bránami kapličky křížové cesty. Při třetí bráně stojí Černá věž. Od ní pak vede hradební zeď s  cimbuřím. Na nejvyšším místě skály stojí Velká hradební věž (30 m), k  níž přiléhá hradní palác. Nejcennější částí vnitřního hradu je raně gotická hradní kaple sv. Michala. Proti paláci na nádvoří je bývalé purkrabství. Vystoupíme branou z nádvoří a čeká nás sestup do obce Bezděz (můžeme se vydat i do Doks - 10 km), kterou si můžeme prohlédnout. Původně to bylo dokonce královské město, později se jím stala Bělá pod Bezdězem. Z parkoviště se můžeme vydat silničkou kolem barokního kostela sv. Jiljí, a když na východním okraji obce odbočíme vlevo, dostaneme se na rozkvetlé louky s výhledem na zříceninu Bezdězu. Bezděz je romantické a pověstmi opředené tajemné místo. Hrad s okolím se objevuje v díle básníka K. H. Máchy, týká se ho i děj Smetanovy opery „Tajemství“. Zbývá ještě dodat pár praktických informací. Hrad je v dubnu otevřen jen o víkendech od 10,00 do 16,30 hod., v květnu až září denně mimo pondělí od 9,00 do 16,30 hod, v říjnu opět už jen ve volných dnech od 9,00 do 15, 30 hod. Vstupné plné je 50,- Kč, pro děti, studenty, seniory a rodiče s třemi dětmi jsou různé slevy. Aktuálnost těchto údajů je vhodné ověřit si na internetu - http://www.hrad-bezdez.cz Karel Hynek Mácha sem, a do okolního kraje, který je po něm pojmenován (viz Máchovo jezero) docházel jak známo z Prahy pěšky. My pěšky domů nepůjdeme, máme dole ve vsi auto, nebo si dojdeme kousek na nádražíčko na vlak, nebo se vrátíme autobusem. Občerstvení najdete v obci Bezděz, v Doksech nebo Bělé pod Bezdězem. Příjemné počasí, dobrou cestu a hezký výhled přeje Vladimír Novák Prameny:

Turistický průvodce Máchův kraj Velká turistická encyklopedie Turistická mapa Máchův kraj Měšický zpravodaj - 14

TOULKY MĚŠICKOU MINULOSTÍ, díl XXXIII. Úvod: V dnešní kapitole nebudeme pokračovat v procházce 50. léty minulého století krok za krokem, to až příště, ale věnujeme se jedné ze součástí dějin obce trochu podrobněji. Už jsme si takto popsali jednotlivé spolky nebo sportovní kluby, a dnes si otevřeme tematický celek věnovaný dějinám školství v  Měšicích. Bude to historie až poválečná, po roce 1945, protože do té doby v obci žádné vzdělávací zařízení nebylo. V  našem dějepisném seriálu se právě v této době už pohybujeme, takže není od věci se tomuto námětu souhrnně věnovat. Protože ale nelze do rozsahu jednoho našeho dílu vtěsnat o historii školství v obci všechno, rozdělím si tento celek na tři samostatná pojednání. Bude to 1) odborářská škola na zámku, 2) základní (obecná, národní) škola a 3) mateřská škola. Prozatím pomineme krátkou epizodu 1945 - 48, kdy na zámku sídlila tzv. Slovanská kolej, o ní si napíšeme někdy později, až bude k dispozici více údajů. Dnes začneme vzděláváním pro dospělé - odboráře. Plným jménem se instituce nazývala „Ústřední škola ROH Antonína Zápotockého“. Okrajově jsme se o tomto zařízení zmiňovali v minulých dílech Toulek, a řekli jsme si, že někdy zveřejníme samostatné pojednání. Tak tady je. Pro mladší generace, asi tak od čtyřicátníků níže, bude asi záhodno objasnit, co znamená zkratka „ROH“, kdo byl Antonín Zápotocký, a proč mu škola patřila. Je to jednoduché ROH znamená „Revoluční odborové hnutí“, byla to tedy škola pro odboráře a jméno získala na počest Zápotockého, který byl původně předsedou oné jednotné odborářské organizace. Ostatní podrobnosti pochopí čtenář z  textu samého. Jen je ještě potřeba krátce objasnit poslání a charakter tehdejších odborářských struktur. Po válce, a zejména po roce 1948, se veškeré odborové organizace a svazy sjednotily pod onou hlavičkou „ROH“. Původní úloha odborů v podnicích a závodech se ovšem zásadně změnila oproti poslání v zemích s kapitalistickým hospodářstvím. Odbory původně vznikaly proto, aby zastupovaly a hájily zájmy zaměstnanců vůči zaměstnavatelům, jak to ostatně opět je i u nás dnes. Komunistické odbory se staly spolupracujícím partnerem, jakousi pomocnou rukou zaměstnavatelů, a  zájmy zaměstnanců hájily jen ve stanovených mezích, daných zákoníkem práce. Zaměstnavatelem byl v podstatě stát, tedy vše patřilo nám všem, a proč by tedy odbory měly působit proti nám všem, že. Takže činnost odborových organizací se zaměřovala spíše na spolupráci se zaměstnavatelem, a pro zaměstnance - své členy - zajišťovala různé výhody, ovšem v podstatě z jejich členských příspěvků. Známé jsou levné a kvalitní rekreační pobyty ve vlastních zařízeních. Zaměstnanci dostávali i různé odměny k jubileím, při odchodu do důchodu, půjčky atd. Známé byly i  vánoční kolekce pro děti. Odbory zajišťovaly i  různé oslavy (Mezinárodní den žen) a školení. Ale třeba mzdové požadavky, nebo dokonce přípravu stávek, tak to nepřipadalo v úvahu, proti zaměstnavateli odborová organizace nikdy nešla. Však funkcionáři závodního výboru byli často i  vedoucí pracovníci firmy. Členem ROH musel být prakticky každý. Kdo nebyl, mohl mít problémy. Členství v odborech bylo totiž i  záležitostí ideologickou, jakožto dědic prvorepublikových tzv. „Rudých odborů“ byly totiž odbory jedním z  nástrojů vládnoucího komunistického režimu. To ostatně poznáme i z následujícího povídání o historii odborářské výchovy na zámku Měšice. Měšický zpravodaj - 15

Třeba se někomu může zdát zbytečné tuto historii oživovat a  vůbec se jí zabývat. Ta poměrně nedlouhá epocha, kdy zde škola ROH působila, do obecní historie nepochybně patří, a nelze se tvářit, jako by zde nic takového nebylo. Naopak, škola se svými posluchači do života obce patřila, jak i z dalšího uvidíme. Žádné příliš poutavé čtení to nebude, byla to zkrátka škola politická, ale bez obav, pokusil jsem se následující povídání očistit od tehdejší byzantské hatmatilky, přeložit to do lidštiny, a vzpomenout na tuto stránku dějin obce i s trochou nostalgie, bez zaujetí a spíš z té lepší stránky. Část třicátá třetí: Historie školství v Měšicích, kapitola první - Ústřední škola ROH Antonína Zápotockého, na zámku Měšice, 1948 - 1959 Už v roce 1947 cítily vrcholné odborové orgány potřebu soustředit školení odborových funkcionářů do jednoho centra. V  létech 1945 - 1948 taková školení probíhala jednak formou tzv. „Škol práce“, nebo přímo v základních organizacích. Po únoru 1948 už založení ústřední odborové školy nic nebránilo. První, zatím provizorní internátní škola byla založena 4. dubna 1948 ve Zlonicích. Otevření Ústřední školy ROH A. Zápotockého schválilo představenstvo ÚRO (Ústřední rada odborů) 9. září 1948. A už 10. října t. r. byla tato škola slavnostně otevřena v objektu rokokového zámku rodu Nosticů v Měšicích. Sláva to tehdy byla veliká. Přijeli čelní odborářští činitelé v  čele s  Antonínem Zápotockým. On tehdy už byl předsedou vlády, ale předtím stál v čele jednotných odborů, proto to pojmenování školy po něm. A  tak 10. října ve 14 hodin se  na křižovatce u  pomníku padlých shromáždil zástup občanstva a  nastalo vítání. Přijely tatraplány s  delegací, kterou oslovil předseda MNV hlášením o  vzorném splnění většiny dodávek obcí. Soudruh předseda vlády byl zřejmě potěšen, poděkoval, a  pravil: „....chceme, abyste se všichni měli dobře, ne jako dřív....“. Dostal pak podle staročeského zvyku chléb a  sůl, což k  všeobecnému veselí, jsa dobře naložen, odmítl slovy „... už jsem po obědě....“. Brzy na to se ještě stal čestným občanem Měšic. (Byl jím ještě nedávno, ale už není, pozn. autora). Pak ještě dostala soudružka Zápotocká (ano, i ta přijela) od školačky kytici rudých a bílých karafiátů, a pak už za zvuků kapely pana Řápka se průvod odebral k zámeckému vchodu, tam hrála zase hudba ČSM. Následovala prohlídka zámku pro užší skupinu lidí z obce, a pak už škola začala žít svým běžným životem. K  tomu ovšem bylo potřeba upravit vnitřní prostory zámku. To se dělo během roku 1949, a co to obnášelo: byla opravena vnější fasáda, střecha dostala novou krytinu, bylo zavedeno ústřední topení. Zrušena byla zámecká kaple, tam byla zřízena knihovna. Zrušeno bylo i zámecké divadlo - sál v západním křídle, a tam byly zřízeny posluchárny a učebny. Druhé a zčásti i první patro bylo upraveno pro ubytování posluchačů. K  tomu se hodí dodat, že díky umístění školy ROH jako vzdělávací instituce unikl zámek osudu mnoha podobných staveb v republice - devastaci a často i demolici. Až na zrušení kaple a divadla nedošlo k větším zásahům do podstaty památkové ochrany a dík průběžné, alespoň nejzákladnější údržbě se zámek zachoval až do dnešních dnů ve stavebně dobrém stavu, i díky pozdějším uživatelům. Bohužel se takto nepodařilo zachovat park v roce 1949 a dalších by to ještě šlo, ale na to škola neměla peníze a ani to nebyl její úkol. Majitelem byl stát, a ten se zkrátka nestaral. Měšický zpravodaj - 16

Když tedy už teď vím to základní - kdy, proč a jak, je už místo pro popis historie provozu školy. Základní charakteristikou školy bylo, že byla už od vzniku koncipována jako škola politická, a  měla za úkol vychovávat své posluchače - cituji: „..v ideologii marxismuleninismu, proletářského internacionalismu, v duchu politiky komunistické strany.....“. Tak v tom máme jasno, a jak to bylo v praxi, povíme si hned. Prvními kurzy byly internátní měsíční - šestinedělní. V roce 1949 rozhodl II. všeodborový sjezd o přechodu na dlouhodobější kurzy. A tak od roku 1951 jsou otevřeny: • jednoroční škola pro funkcionáře ROH, • čtyřměsíční kurzy pro tajemníky ROH, • čtyřměsíční kurzy pro funkcionáře středních a vyšších odborových orgánů, • půlroční kurzy pro učitele svazových škol, • dvouměsíční kurzy pro vedoucí středisek a lektory odborového školení. Není to jednoduché, ale není to vše. V říjnu 1954 schválila ÚRO první dvouletý kurz a v březnu 1956 i dálkové studium v Měšicích. Z  uvedeného je patrno, že škola produkovala profesionální odborářské kádry, a  že jich nebylo málo. Podle údaje z roku 1953 škola v uplynulém školním roce vyučila 700 funkcionářů. Druhy kurzů byly nejrůznější - propagandistické, ekonomické, tajemnické, inspektorů práce, národního pojištění, tělovýchovy, a řada dalších. Trvání bylo také různé, jak je uvedeno výše - od dvou měsíců po jeden rok i více. Ještě je třeba vysvětlit, proč škola byla „Ústřední“. Ono totiž těch odborářských škol byl po republice větší počet. Byly „Krajské“ (celkem 19), „Svazové“ a řada dalších, do toho se ale pouštět nebudeme, zůstaneme v Měšicích. Tím končíme seznámení se strukturou výuky. Skončila také činnost školy v Měšicích, a to 30. 6. 1959. Do vymezeného prostoru a  snad i  do mezí trpělivosti čtenáře se nám ještě vejde pár dalších údajů ze života školy, a vybereme si rok 1950. Byly dokončeny úpravy zámecké budovy a okolí včetně staveb s byty zaměstnanců před zámkem a v parku. Bylo vyměněno oplocení parku. V aleji od hlavní ulice byly instalovány betonové sloupy s žárovkami veřejného osvětlení. (Sloupy tam stály od zrušení školy ještě mnoho let, ale už nefunkční, takže i  za provozu nemocnice cesta v  noci tonula ve tmě. Správa obce desítky let nebyla schopná osvětlení obnovit. Dnešní stav v  Zámecké ulici pochází až z let po r. 1990, pozn. autora). Jako kuriozitu si vyberme něco, co už asi málokdo pamatuje. A tady je třeba doslova citovat dobový záznam, jinak by to ztratilo půvab: „Před hlavním vchodem postavena v záhoně květin postava dělníka v nadživotní velikosti se znakem pětiletky u nohou“. Je pryč, škoda že aspoň snímeček se nezachoval. Náklady na úpravy byly asi 18 milionů, vybavení stálo asi 9 milionů. Knihovna měla asi 14 600 svazků studijní četby marx - leninské, hospodářské a politické. Víme i, že knihovnicí byla Věra Lupínková. Škola měla 80 stálých zaměstnanců. Po stránce technické školu vedl Vlastimil Štěrba, nar. 1913. Původním zaměstnáním byl technický úředník. Byl sociálním demokratem, v KSČ od sloučení v roce 1948. Do Měšic přišel z Krajské odborářské školy. Měšický zpravodaj - 17

Ředitelkou školy byla ing.  Klára Ludická, nar. 1912 v  Rumunsku, kde od r. 1936 je v  komunistické straně, ve 30. letech vězněna, po propuštění utekla do ČSR (matka byla Češka), vystudovala zde na technice, za okupace byla v  ilegalitě, jako následky věznění trpěla těžkými zdravotními potížemi. Zemřela v  roce 1952. Školu pak vedl Otto Falta z Prahy, po stránce hospodářské po odchodu pana Štěrby ji vedl Josef Duras a od října 1953 Václav Stránský z Prahy. V červnu roku 1953 škola obdržela od příslušných ministerstev postavení „Vysoké školy odborářské“. Ve zbylém čase je ještě nutno se podívat, jak se existence ÚŠ v místě promítala do života obce. Vzájemnou spolupráci a  propojení zde bezesporu vidíme. Pakliže škola dávala práci desítkám lidí z obce, a naopak, zejména ti dlouhodobí posluchači se s životem obce potkávali, nemohlo to být jinak. Posluchači školy, říkalo se jim neznámo proč „frekventanti“, se podíleli na celé řadě kulturních, společenských a sportovních akcí, možná všech co jich v obci bylo. Není třeba konkrétní spolupráci rozvádět, k tomu najdete odkazy v příslušných dílech „Toulek“ (1948 - 1959). Svou účastí přispívali zejména na oslavách májových, únorových, listopadových. Pomáhali ale i brigádnickou prací zemědělcům. Kromě brigád na zdejším statku také uzavřeli patronát s  JZD Líbeznice. Pomáhali i  tamnímu ČSM s  organizací činnosti, ale i  místnímu ČSM - v  paměti některých tehdejších členů možná zůstala akce k získání Fučíkova odznaku (četly se určité knihy, o tom se besedovalo a pak se z toho dělala zkouška). Po četbě těchto řádků nás ještě může napadnout otázka, kdo toto všechno platil. Odbory měly mohutný organizační aparát - od ústředí, přes krajské rady, okresní, městské, až po základní organizace - také ve větších podnicích byli placení funkcionáři. Odbory měly i velký majetek - kulturní domy, zotavovny a další. Fungování toho všeho jsme platili my pracující svými členskými příspěvky, což bylo 1% z čistého platu. To při několika milionech členů byly slušné peníze, část se jich vracela do základních organizací pro jejich potřebu. To jsme ale trochu odbočili. Pověděli jsme si dnes o jedné instituci zapadající do historie obce a zámecké budovy. Z dnešního pohledu můžeme o její smysluplnosti s úspěchem pochybovat, ale to neřešme. Úkolem historika je sbírat, třídit a předkládat fakta To se i stalo. Doslov autora: Musím přiznat, že dnešní díl nebyl zrovna poutavým čtením, ale to už tak, vážení čtenáři, s dějinami bývá. Někdy jsou trochu nudné. Zaplať pánbůh za to. Příště už zase vypochodujeme po proudu času - vstoupíme do roku 1954 a  možná i trochu dál. A zase - máte-li sami nějaké vzpomínky nebo poznatky k dnešnímu námětu, rád je přijmu. Děkuji za váš čas mému výkladu věnovaný a za 2 měsíce se opět nad dějinami sejdeme. Pokračování příště Vladimír Novák

Měšický zpravodaj - 18

Zašlé kouzlo svátků velikonočních Ano, je to tak, jaro se blíží, a už za měsíc jsou tu Velikonoce. Letos připadají na 4. duben, neb svátky jsou to pohyblivé. Dost podrobně jsme si toto období probrali ve Zpravodaji 1/08, takže teď už jen pro oživení paměti ve zkratce. Masopust, ten trvá od 6. ledna do Popeleční středy. Ta je v 7. týdnu před Velikonocemi (tedy letos to bylo 17. února). Tehdy začíná čtyřicetidenní období Velkého půstu (tedy neplést s masopustem)! Poslední týden půstu je tak zvaný velikonoční, též svatý nebo pašijový. Začíná Květnou nedělí, následuje Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, Boží hod velikonoční a Velikonoční pondělí. Aby ale Velikonoce jako nejdůležitější křesťanský svátek nepřišly v  našem listě tak úplně zkrátka, když Vánocům věnujeme skoro celé číslo, popíšeme si teď podrobně jeden velikonoční zvyk, který v naší obci už zcela zanikl. Na Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílou sobotu chodila vesnicí skupina dětí, výhradně chlapců, s řehtačkami. Řehtáním (u nás se říkalo výhradně „vrčením“) byl nahrazen zvuk zvonů, které v tyto dny umlkají. Naskytla se i otázka, proč u nás, když zde není kostel a tedy se ani nezvonilo. Není to tak, byla tu kaple a zvon byl na zámku taky. Zvyk tedy zanikl, ale my víme přesně jak vypadal. Nebylo to totiž žádné jen tak náhodné procházení, ale mělo to svůj přesný řád. Díky bývalému kronikáři Josefu Horákovi, který mě tehdy, před víc jak padesáti lety donutil, abych vše přesně popsal - tehdy jsem to jako účastník měl v živé paměti - najdeme v kronice v roce 1953 tento zápis (cituji doslova): „Vrčet chodí pouze chlapci, od těch nejmenších, až po chlapce, kteří chodí do střední školy (dnes základní – pozn. autora). Vrčet nemůže ten, kdo již školu vyšel. Tento obyčej má v  naší obci svá nepsaná pravidla, která musí ten, kdo je „Kaprálem“, dodržovat. Každoročně jsou určováni ti, kteří budou příští rok kaprály - budou letos „vodit řadu“, a pak ti, kteří budou vodit řadu na Bílou sobotu, kdy kaprálové s řadovými voditeli chodí vybírat (po  domech koledu). Takto každý postupuje od nejnižší hodnosti až po nejvyšší. To znamená, že kdo vodil řadu na Bílou sobotu, bude příští rok vodit řadu po všechny dny, a  chodit vybírat, a  pak dalším rokem bude „kaprálem“. Na toto určování působí různé okolnosti, jako stáří, každoroční účast na vrčení, znalost celého zvyku a  jiné. Úkolem kaprálů je zajistit pravidelnou docházku na vrčení - na to mají poznámkový sešitek - a řádně vést celou skupinu. Bývají dva, nejvýše čtyři. Na Bílou sobotu pak rozdělují vybraná vejce a peníze. Vedoucí řady mají za úkol pomáhat kaprálům ve vedení a  zajišťovat slušné chování. Ti, kteří vodí řadu na Bílou sobotu, chodí s řadou za vybírajícími. Vlastní vrčení vypadá takto: Na Zelený čtvrtek před 12. hodinou polední se shromáždí chlapci, kteří chodí vrčet, před zámkem. To je místo, odkud se  vychází, a  kam se také přijde naposledy. Kaprál si zapíše jména účastníků a přesně ve 12 hodin se vyjde. Jde se do zámeckého parku k  domu zahradníka, kde se dělají 3 kola. Dělání kol vypadá takto: Účastníci chodí dokola a  vrčí. Kola se dělala, zřejmě na počest, před domy panských úředníků, tradice pak zůstala, i  když už zde panství nebylo. Z  parku se odejde k  Panně Marii, na rozcestí u pomníku padlých, kde je modlitba „Anděl Páně“, odtud se jde opět k zámku na stranu obrácenou do parku, kde se dělá 12 kol (bydlel tu pan hrabě), pak řada jde z parku a pokračuje opět směrem k pomníku. U P. Marie je opět modlitba. Poté se celá skupina rozdělí na dvě části. Jedna část odejde do ulice vlevo k trati, a podél trati k silnici Měšický zpravodaj - 19

na Líbeznice, kde je u přejezdu sraz obou částí. Druhá část jde od pomníku třešňovou alejí okolo Kouřimských a  bývalé hasičské zbrojnice vlevo ke trati a  k  přejezdu. Když se obě skupiny u přejezdu sejdou, je několik minut odpočinek. Pak jde část vrčet do zbývající ulice až na konec obce. Zde se dělají 2 kola před domem (dříve) lesníka. Pak se jde po silnici zpět k pomníku, odtud k budově, kde je MNV a dělá se 6 kol, tam se čeká na druhou skupinu, která šla podél trati k Trávníkovům a odtud k MNV, pak jdou všichni ulicí ke škole a na „Druhou stranu“, kde na rohu „U Jetelů“ se oddělí 2 nebo 3 a jdou k bývalé hájovně (nyní Uhrovi, Jaroškovi), sraz je na rohu parku (u Weigertů). Alejí se pokračuje v pochodu k zámku a odříkává se tato říkánka: „Klepáme, zvoníme, Jidáše honíme. Jidáši zrádce, cos to učinil, že jsi svého mistra Židům prozradil.

A ti Židi nevěrní jsou jako psi černí, oni ho jali, ukřižovali, na Velký pátek do hrobu dali, na Bílou sobotu z hrobu vyndali.“

A začne se opět vrčet, pokračuje se k zámku a tam je rozchod. Stejně vypadá vrčení v  5 hodin odpoledne. Kaprál s  vedoucími řady jde pak ještě na nádraží. Jednodušší je pak vrčení ve 4 hodiny ráno (!), kdy se chodí pouze po hlavních ulicích ve skupině. Na Velký pátek se opět chodí stejným způsobem ve 12 a v 17 hodin. Na Bílou sobotu ve 4 hodiny ráno, a naposledy v 8 hodin ráno, kdy se začne vybírat. Na Bílou sobotu se všude dělá dvojnásobný počet kol. Každý kaprál si vezme část obce, kterou bude obcházet. Chodí s nimi vedoucí řad. Při vybírání zpívají před každým domem koledu: (zde je v originále notový zápis) „Dejte vajíčko, na to slovíčko, vajíčko malované, slepička snáší, k libosti vaší, hledá je, sbírá je hospodyně“ Sraz všech je v parku pod smrkem, kde se vždy koleda rozděluje, ovšem každý kaprál dělí jinak, podle toho kolik vybrali, a podle toho, kolik si chce nechat. Dříve byli ti, kteří jen vrčeli, velmi šizeni, nyní již tomu tak není. Ten, kdo jednou byl kaprálem, už jím víckrát nechtěl být, ani nesměl chodit vrčet.“ (Konec citátu) Tak praví zápis. Dnes je náročné k pochopení i to jen číst, natož tehdy to uskutečňovat. Jako očitý svědek pamětník mohu potvrdit, že panovala až vojenská kázeň, dokonalá organizace. Kdo neposlouchal, byl okamžitě nemilosrdně vyhozen a  už nemohl přijít. Bez jakéhokoliv zásahu dospělých vše klapalo (a vrčelo). Koledovat po vsi nesměl nikdo, kdo nepatřil do skupiny, také ne v jinou dobu, a nesmělo se k jednomu domu jít vícekrát. Ještě je potřeba popsat ty samotné zdroje vrčení (u nás se vrčelo, ne řehtalo, jako jinde). Nebyly to žádné dětské řehtačky do ruky, ale solidní stroje, nosily se přes rameno a točilo se klikou, kterou se poháněl ozubený válec, k němuž přiléhalo pružné prkénko jako zdroj Měšický zpravodaj - 20

zvuku. Ještě výkonnější byl model, který vypadal jako malý trakař, tlačil se před sebou, a jeho kolečko pohánělo rachotící mechanismus. To už byl solidní rámus. Jako jistou zvláštnost přidám svůj vlastní postřeh z těch dob. Prochodil jsem takto řadu Velikonoc - asi sedm - a  nevím jak to je možné, věřte nebo ne, ono bylo vždycky jarně hezky! Že zvyk zanikl, není divu. Jak jste mohli poznat z textu, celý rituál měl silně náboženský podtext, a  úcta k  vrchnosti a  jejím úředníkům tam byla taky. To se ovšem poválečnému režimu nemohlo líbit a tak byla tradice pozvolna zlikvidována. A v dnešní svobodné době se už neobnovila, což také není divu. Dokázaly by toto dnešní děti, pro které je kázeň neznámým pojmem a které jsou hned unavené, mají-li pár kroků udělat „povinně“? Tehdy těch pár korun a pár vajíček bylo tvrdě odsloužených. A vajíčka jsme nerozbíjeli o chodník, nejsou-li čokoládová.... Slunečné a ničím nerušené Velikonoce už předem přeje Vladimír Novák

Změny v Mateřské škole Od února 2010 byl zahájen provoz dalšího oddělení mateřské školy, v  které je nyní zapsáno 52 dětí. Obecní úřad vyšel vstříc požadavku maminek, jejichž žádost o přijetí dětí na školní rok 2009/10 nebyla uspokojena. Zřídit takové další oddělení není tak jednoduché, jak by se zdálo. Předcházela mu řada jednání a žádostí o různá povolení. Nová třída vznikla z rekonstruovaných prostor v přízemí, kde bydlela p. Jusková. V bytě, který jí byl jako náhradní nabídnut, bylo též třeba provést opravy. Teprve potom se mohlo přistoupit ke stavebním úpravám v  MŠ, kde po odkrytí podlah nastaly nepředvídatelné komplikace s vlhkostí a pod. Pokud je mateřská škola zařazena do sítě škol, podléhá přísným hygienickým předpisům. Např. musí být splněny předepsané parametry na intenzitu osvětlení, počtu plošných metrů na jedno dítě, hygienických zařízení, vybavení školní jídelny apod. Rekonstrukce stála 580 tisíc. Když byly práce dokončeny a  zdálo se, že otevřít další oddělení již bude hračkou, vyřizoval p.  starosta další řadu žádostí, aby bylo vše v  souladu s  požárními, stavebními a jinými požadavky a předpisy. Podařilo se mu získat povolení o zvýšení kapacity školy ještě o dvě místa. Nezasvěceným by se to mohlo zdát málo, ale ulehčilo to situaci dalších rodin, jejichž maminky potřebovaly nastoupit do zaměstnání. Teprve, když přišlo Rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje o zapsání změn do školského rejstříku, mohly být nové dětí přijaty. Zatím zaměstnanci mateřské školy provedli reorganizaci. V  novém oddělení je nyní 12 předškolních dětí a s odkladem školní docházky. P. učitelka Konopásková si pochvaluje, jak tímto způsobem byly vytvořeny podmínky pro individuální přístup, tedy možnost věnovat se jednotlivcům, jejich potřebám i z hlediska přípravy na vstup do ZŠ. Spolupracuje též se ZŠ Líbeznice, kterou s předškolními dětmi navštívila za účelem seznámení s prostředím a se způsobem výuky. V prostředním oddělení naší mateřské školy je zapsáno 25 dětí, které vede p. učitelka Marečková. Je to oddělení smíšené a  je třeba s  nimi pracovat skupinově, protože každá Měšický zpravodaj - 21

věková kategorie má jiné možnosti a potřeby. V třetím oddělení, které vede nová p. učitelka Tichá, je zapsáno 15 nejmenších dětí. Proč tyto nerovnoměrné počty? Hlavním důvodem jsou plošné metry jednotlivých tříd. Do nového oddělení byl zakoupen nový nábytek. Děkuji ještě jednou hodným tatínkům, kteří nám pomohli při stěhování nejen nábytku, ale i  hraček a  dalších pomůcek, též zaměstnancům OÚ a zvláště zaměstnancům mateřské školy, kteří zde zůstávali po pracovní době. Všem se moc v přízemí líbí a děti z jiných tříd tam chodí rády na návštěvu. Zůstává ještě problém se šatnou, na jejímž rozšíření již Obecní úřad pracuje. Nyní se musíme trochu uskrovnit a střídat se v těchto prostorách při příchodu z pobytu venku po třídách, abychom se vešli. Stejně tak jsme vyřešili organizaci stravování dětí. V letošním školním roce bude odcházet 12 dětí do Základní školy. Uvolní se tedy stejný počet míst. Zápis dětí na příští školní rok se bude konat ve dnech 7.4. a 8.4.2010, od 13 hod. do 16 hod. Podmínkou přijetí je dovršení věku tří let dítěte před nástupem do MŠ, trvalý pobyt dítěte a rodičů v obci Měšice a přednost mají zaměstnané matky. K zápisu je nutné přinést Občanský průkaz, rodný list dítěte, případně potvrzení o  zaměstnání matky, či o  jeho nástupu. Přijďte s dítětem. Rodiče se často ptají, jak dítě připravit na vstup do mateřské školy. Použiji rady PhDr. Simony Hoskovcové, Ph.D, která radí rodičům následující: 1) Na počátku nástupu je možné zkrátit pobyt dítěte a  pobýt s  ním v  MŠ. Ale toto období zbytečně neprodlužovat a dítěti vymezit: „Budu sem chodit jen ze začátku, než se rozkoukáš...“ 2) Mluvte s dítětem o tom, co ve školce dělá a jaké to tam je, vyhněte se negativním popisům, např: „Počkej, tam tě naučí poslouchat..“ 3) Zvykejte dítě na odloučení - když se potřebujete někam vzdálit, ujistěte dítě, že se může na vás spolehnout, že se vrátíte. 4) Veďte dítě k samostatnosti zvláště v hygieně, oblékání, jídle - nebude zažívat špatné pocity, že je jediné, že něco neumí. Dítě by se mělo samostatně najíst, obléknout (p. učitelky pomohou se zipy apod.), používat WC a kapesník. 5) Dejte dítěti najevo, že rozumíte jeho případným obavám z nástupu, ale ujistěte ho, že mu věříte a že to zvládne. 6) Pokud bude dítě plakat, buďte přívětiví a rozhodní. 7) Dejte dítěti něco důvěrného (hračku z domova, maminčin šátek apod.) 8) Plňte své sliby - když řeknete, že přijdete pro dítě po obědě. 9) Udělejte si jasno, jak prožíváte nastávající situaci vy, děti dovedou velmi snadno vycítit úzkost rodičů. 10) Za pobyt dítěte ve školce neslibujte odměny. Přidá se k tomu ještě strach, že selže a nedostane odměnu. 11) Promluvte si s  učitelkou o  potřebách svého dítěte a  možnostech postupné adaptace.

Měšický zpravodaj - 22

Naše mateřská škola nabízí možnost spoluúčasti dětí, které ještě MŠ nenavštěvují, na kulturních akcích, které se uskuteční v průměru 1 x měsíčně. P. učitelky Vám rády sdělí, kdy se budou konat. Telefon do MŠ: I. oddělení: II. oddělení a řed.: III. oddělení:

283 981 573 283 981 398 266 317 563

Měšice patří mezi obce s novou zástavbou. Nedostatek mateřských škol je problémem celostátním, v loňském roce se v tomto měřítku nedostalo do těchto předškolních zařízení asi 10  000 dětí. Ne každá obec, či město vyhoví potřebám svých občanů a  zřizuje další oddělení. Za to patří Obecnímu úřadu dík. Daria Fialová ředitelka mateřské školy

Napsali jste nám Téměř v  každém čísle Zpravodaje Vás čtenáře vyzýváme, abyste nám poslali nějaké zajímavé příspěvky, které by oživily obsah čísla. Po celou dobu vydávání (6 let) jich mnoho nepřišlo. Až nyní začátkem roku se našemu čtenáři a spoluobčanovi p. Pokornému podařilo rozpoutat diskuzi na téma: Pejskaři a  myslivci, pes a  jeho pán atd. Redakci nepřísluší posuzovat skutečnosti uvedené v následujících příspěvcích ani v reakcích na ně, názor ať si každý čtenář udělá sám. Redakce musí pouze ohlídat aby nebyl porušován tiskový zákon. Tato diskuze třeba přispěje k vyjasnění sporu a k uklidnění vášní. Určitě by nebylo dobré, kdyby sklouzla do roviny ublížený pejskař a  nelida myslivec nebo zlý majitel pozemků. Jistě, existují zákony. Ty však nikdy nemohou uspokojit obě strany, pokud budou trvat pouze na své pravdě a zákon si budou vykládat po svém. V každém případě by bylo lepší, kdyby se všichni v klidu a slušně domluvili a obě strany by dál vedle sebe žily v klidu a pohodě. Snad k tomu i možnost této veřejné diskuze přispěje. redakce „Myslivec” (pan P……..) nad zákon? Povím Vám takový příběh. Jednoho zimního odpoledne, bylo před Silvestrem, si vyšla moje žena s našimi psy labradorskými retrívry (kdo jen trochu zná psy, ví, co je to za bodré plemeno), na pole kousek od našeho domu. Toto se nám málokdy podaří, protože většinu roku je pole příliš bahnité, dost se v naší lokalitě drží voda (jedná se o pole vedle ul. Měšické za koncem ulice Nad Babím dolem). Pole bylo tentokrát umrzlé a pod sněhem, manželka si tedy říkala, alespoň se psi trochu proběhnou. Připomínám jen pro pořádek, že starší fena má již 10 let a spíše se již jen motá kolem majitele, mladší chodí na cvičák a solidně poslouchá. Měšický zpravodaj - 23

V  tom na mou ženu začal řvát jakýsi člověk aniž by se představil, nebo nedej Bůh legitimoval (na rozdíl od mé ženy jí on od začátku tykal, jak nějakému děcku)… Křičel, ať okamžitě vezme psy na vodítko a  vypadnou odsud. Manželka to odmítla se slovy, že je ráda, když se trochu konečně proběhnou, když v obci na chodníku i jinde musí být na vodítku a jsou tak takřka bez pohybu. V tom pan P…. (jak již dnes víme) zahrnul mou ženu přívalem tolika hrubých sprostých slov, že by se za ně nemusela stydět ani vybuzená parta hráčů amerického fotbalu v největší řeži. Též jen pro pořádek a představu – „ty hnusná tlustá s..…, p..., šmejde, k...., zmiz odsud nebo uvidíš!!!“ Manželka pochopila, že s tímto člověkem není něco v pořádku, nicméně se po této spršce neskutečných urážek zmohla jen na chabou obranu – „ starejte se o sebe vy uslintanej dědku“… Pan P…... (v tu chvíli však stále ještě pro ni pan X, bez jakéhokoliv prokázání totožnosti a označení - zákon o tomto hovoří, k tomu se ještě vrátíme) …, zřejmě nabuzený odporem mé ženy a tušíc převahu nad opačným pohlavím (chtěl bych ho „hrdinu“ vidět, kdybych tam stál já), se najednou dal do pohybu vstříc mé ženě a  navíc s  metrovou sukovicí v  ruce se jal ohrožovat moji manželku!!! Ta se pochopitelně dala na ústup, když tento pán změnil směr a  chystal se praštit naši mladší fenu. Manželka zařvala, že jestli se jí jen dotkne, volá st. policii. Náš pan X se stáhl, nicméně pokračoval v hrubých urážkách a nesmyslných výlevech typu – „tady je všechno moje! (to když žena řekla, jestli je to jeho pole …), či výhružkou – „kdybych měl pušku, to bys viděla!!! (to je opravdu absurdní …). Nemá cenu popisovat další scény tohoto odpoledne, prostě než pan P…… ztratil mou ženu (ta již byla na ústupu) z dohledu, zahrnul ji dalšími urážkami atd. Ještě malá poznámka – bydlíme v této lokalitě již 10 let a moc dobře víme, že potkáte na poli v tomto období spíše medvěda, než abyste jen zahlédl z dálky srnčí či zajíce, nebo snad nalezl alespoň mrtvého polního křečka!!! Vraťme se ale k  panu P… . Pokud se mé ženě nedostane alespoň osobní omluvy, zvažujeme podat trestní oznámení, a  proto jsme si s  manželkou přes mého firemního právníka zjišťovali, jak je to se zákony o  myslivosti, honitbě atd. (to proto, že jsme si zjistili, že samosebou není majitelem zmiňovaného pozemku, ale má tam údajně honitbu, vykonává snad mysliveckou stráž. POZOR – neplést s honem či lovem!!!) A HLE!!! Pan P… se dopustil hned několika porušení zákona!!! Pro zvědavce zmiňuji např. zákon 449/2001 Sb. z r. 2001 o myslivosti. §15 – Myslivecká stráž je při své činnosti  povinna se prokázat průkazem a nosit služební odznak… §10 Je zakázáno vlastníkům domácích zvířat … nechat pobíhat v honitbě MIMO VLIV svého majitele … (TO FAKT NENÍ VODÍTKO !!!) §14 odst. e) pojednává o možné střelbě na toulavé zvíře pronásledující zvěř a bez VLIVU majitele a vzdálenosti 200 m od posledního obydlí … je dobré ho znát atd. (a to ani náhodou nebyl náš případ). Na závěr: o osobě p. P…. nechci již dále přemýšlet, rozbolela by mne hlava. Ale vybízím Vás, občany této krásné obce. Co se může stát příště, zastřelí nám někdo podobný tomuto pánovi našeho miláčka??? Přemýšlejte o tom a byl bych velmi rád, kdybyste napsali třeba do Zpravodaje, nebo alespoň, když se někde potkáme, podiskutovali na dané téma. Nechci se také dotknout poctivých myslivců, kteří znají zákony a  vykonávají svoji práci dobře! Vím ale o dalších diskutabilních skutcích některých členů této menšinové skupiny občanů, ale o tom snad někdy jindy… Pavel Pokorný, Měšice - Leden, 2010  Měšický zpravodaj - 24

Reakce jmenovaného pana P.. na článek: „Myslivec” (pan P……..) nad zákon? Jednoho dne jsem obdržel od Obecní policie Měšice obsílku, abych se dostavil. Zde mi bylo sděleno, že pán, který chce zveřejnit dopis do obecního Zpravodaje by mě rád uvedl plným jménem, zda s tím souhlasím. Souhlasím a zároveň reaguji. Je hezké, že tento pán je tak aktivní a  nechává si vše zjišťovat přes svého firemního právníka. Doufám, že mu právník vysvětlil, že tím co píše ve svém dopise, se dopustila jeho manželka přestupku zákona o volně pobíhajících psech. Pes mimo vlastní pozemek, tj. veřejné prostranství, lesní nebo polní cesta (v žádném případě pole nebo les) musí mít náhubek (košík) a musí být na vodítku!!! Již před léty jsem byl požádán vlastníky a uživateli pozemků, paní Řezáčovou, panem Šilhanem, Veselým a  Pšenským, že když se pohybuji ve zdejší honitbě Šesterák Zlonín, abych jim mimo jiné též ohlídal, zda se na jejich pozemcích neděje něco nekalého a zda nedochází na možných škodách páchaných lidmi na jejich úrodě. Několikrát jsem pár lidí upozornil a vždy jsme se slušně rozešli, až na tento případ (bohužel). S obsahem dopisu jsem všechny výše uvedené majitele pozemku seznámil. Bylo mi od nich přislíbeno, že se též k dopisu vyjádří. Nevím, zda k tomu dojde v tomto nebo příštím čísle Zpravodaje. S pozdravem, Jiří Pakandl A ještě jedna reakce hospodáře MS Zlonín a jednoho z majitelů zmiňovaných pozemků. Vážený pane, rád bych s Vámi, jak vyzýváte, podiskutoval na dané téma a problematiku myslivosti bych nechal hodnotit povolanější osobě než jste Vy pane X. V  této honitbě, která patří honebnímu společenství Měšice–Zlonín (společenství vlastníků pozemků) dělám mysliveckého hospodáře již 25 let. Stavy zvěře v honitbě jsou na úrovni 250 až 300 zajíců (roční odlov činí 150-200 ks) 60 ks srnčí zvěře (roční odlov 20 ks). Tyto počty zvěře jsou v dnešní době spíš výjimkou. Takže žádný medvěd ani mrtvý křeček, ale dost početné stavy drobné a  spárkaté zvěře. Myslivecký zákon nám ukládá o zvěř řádně pečovat, tj. přikrmovat, chránit před škodnou zvěří (liška, kuna, jestřáb) a  před volně pobíhajícími psy a  kočkami. Hlavně v  zimním období, kdy zvěř strádá a každým vyrušením spotřebuje mnoho energie k úniku. V tuto dobu myslivci, podle Vás menšinová skupina občanů, přikrmují, stavějí úkryty a vynakládají nemalé prostředky na udržení zazvěření honitby. Každý rok nakupují zajíce v hodnotě 20 tis. Kč na oživení krve zaječí populace. Co pro přírodu, která dělá venkov krásný v tuto dobu děláte Vy? Jako vlastníci pozemků v okolí Vaší krásné obce Měšice, kterých se problematika týká, si nepřejeme volné pobíhání a venčení psů na těchto pozemcích. Pokud nepomůže rozumná domluva, obrátíme se na obecní polici o pomoc. Jestliže se majitelé psů neumoudří a budou nechávat své miláčky volně pobíhat, zůstane v přírodě opravdu již jen ten mrtvý křeček. Uvědomte si vážený pane, že již nežijeme v  komunismu, kdy bylo všechno všech, ale dnes má vše svého majitele. Pozemky, na kterých necháváte proběhnout své miláčky nejsou veřejné prostranství, jak se mylně domníváte, ale soukromý majetek. Příště se při venčení mých bodrých bedrňáků můžeme sejít u Vás na zahradě na Vašem soukromém pozemku. Václav Šilhan Myslivecký hospodář MS Zlonín Místostarosta HS Měšice - Zlonín Měšický zpravodaj - 25

Jaký pán, takový pes Za ta léta soužití psa a  člověka se lidé i  psi naučili rozumět jeden druhému. Je to skutečně pravda, i když té své přítelkyni stále vyčítám, že se ještě nenaučila mluvit. A to po letech soužití k tomu nemá daleko. Ta moje je tlustá, jako její pán, myslí, co by kde sežrala (jako její pán?) a  je přátelská ke všem i  cizím lidem. Pes přejímá své chování od pána a v převážném počtu případů je za chování psa odpovědný jeho majitel. Potvrzuje se to i  při sporech mezi majiteli psů a  myslivci nebo mysliveckou stráží, která mu vytkne, že pes v honitbě volně pobíhá a štve zvěř, kterou potká. Slušný pán se omluví a psa přivolá, tatáž výtka vyvolá agresivní jednání u páníčků, jejichž pes je skutečně nebezpečný zvěři a mnohdy i lidem. Proč o tom píšu? V současném období je velmi chladno, zvěř pro udržení tělesné teploty potřebuje více krmiva, terén i pro zvěř jen s námahou schůdný a proto štvaní zajíců i třeba srnčí zvěře psy je příčinou jejich častého úhynu a při veterinární pitvě je nejčastější příčinou zápal plic. Obec opakovaně upozorňuje občany na nepřípustné volné pobíhání psů bez vodítka, kdy pokud pes narazí na čerstvou stopu zvěře, nebo ji uvidí před sebou, nejen, že není pánem odvolán, ale „jen ať se proběhne“. Při výtce se slušný páníček omluví a snaží se psa odvolat, takový, kterým je tento článek určen, slovně napadne vytýkajícího a jeho pes .. „no přece máme demokracii, trhněte si nohou“ Zákon naštěstí i  na takové situace pamatuje ustanovením, že myslivecká stráž může mimo obydlenou část obce usmrtit takového psa, který není pod vlivem svého majitele a štve zvěř. Že to není pro myslivce, milovníky zvěře a hlavně psů, radostný zákrok, to mi věřte. A  tak ještě přemýšlím jak je to přísloví o  tom, že káže vodu a  pije víno, nebo tak podobně. I  mne potkají sousedi s  mým retrívrem bez vodítka. Přepadá sousedy a  čeká na pohlazení. Ale mimo obec, na polní cestě musí být pod mojí kontrolou, myslivecká stráž nemusí poznat, že je to můj dobrácký ťunťa a aniž bych mohl cokoliv vytknout, byl bych bez psa. A  tak závěrem tohoto povídání – musíme změnit své chování, vůči svým psím miláčkům a budou z toho mít prospěch všichni – páníčkové, pejskové, sousedi i naše zvěř, žijící ve volné přírodě, neboť i ona má své právo s námi na této zemi žít. Oskar Andrysek P.S. Po odeslání tohoto dopisu jsem měl možnost seznámit se s korespondencí, kterou se obě strany obracely na náš Obecní úřad. Nebyl jsem u toho, nemohu posoudit, kde byla chyba. Padl na mne ale smutek z chování našich občanů mezi sebou. Myslivci bývali tradičně zdvořilí gentlemani, kteří hrubé slovo nevypustili z úst, zvláště vůči ženě. Dámy, pokud si na tomto označení zakládají, dají jen najevo, že s hulváty nejednají. Nejde jen o tento spor, ale přál bych si, aby, pokud nás naši miláčkové přivedou do podobné situace, aby to obě strany řešily s úsměvem a přátelskou domluvou a omluvou. Je nejvyšší čas si tuto formu osvojit a pak se skutečně, naše obec stane společenstvím sousedů, kteří si váží nejen půvabů její výstavby i okolí, ale i vztahů mezi sebou. O.A.

Měšický zpravodaj - 26

Čtení ke kávě (čaji) Následující článek by se mohl nazvat „Jaký pán, takový pes II“. Shodou náhod pojednává také o  vztahu pána a  psa, jejich podobenství a  byl napsán autorkou dlouho před  výše uvedenými kauzami. Nemá s nimi tedy vůbec nic společného. Pozn. redakce Vděčným tématem, zvláště pro zastánce tvrdých postihů pro majitele psů, jsou zprávy v médiích o tom kdy, kde a jak hrozně pokousal pes nějakého člověka. O to větší vodou na jejich mlýn je tragedie, když obětí je dítě. Pomineme-li otázku toho, jestli dítě někdy slyšelo od svých rodičů, že na cizí psi se bez svolení jeho pána nemá sahat. Byť by ten psík byl seberoztomilejší. Jsem psí fanda a  v  kruhu mých známých je mnoho majitelů psů. Zamyslíme-li se nad povahou lidí, jsou zlí, nevypočitatelní, agresivní, vystrašení, milí, oddaní, přátelští, atd. A co jejich čtyřnohý miláčkové? Troufnu si říct, že jsou jejich věrnou kopií.To nemyslím podobu, která je často vyobrazena na vtipných fotografiích. Myslím povahu. Nemusím chodit daleko. Přítel mé kamarádky, má dovezeného psa z Pyrenejí staré pastevecké plemeno nehodící se údajně do města. Přesto si ho pořídil a přivezl do města. Výsledek? Páníček zajde do denního baru, jeho věrný přítel zhodnotí situaci v baru, pak vyběhne do víru velkoměsta, aby se po hodině toulek vrátil a zjistil, že páníček stále sedí na stejné židli a on může pokračovat ve svých průzkumných cestách po teritoriu Prahy a zjišťovat stav čerstvě hárajících fenek. Další známí, velmi přátelští lidé mají údajně ostražité plemeno vůči návštěvám. (Alespoň takto se o  něm píše v Atlasu psích plemen). Vzhledem k  tomu, že sami páníčkové jsou velmi milí a laskaví, jejich pes vítá návštěvu výskokem a líbáním za ucho. S představou sedmdesáti kilo živé váhy hosty někdy děsí. Třetí příklad jen tak namátkou uvádím mě dobře známé důchodce a  jak už tak bývá po  padesáti letech společného soužití jsou zvyklí na určitý styl života, hraničící se stereotypem. V jejich věku na jakékoliv nepředvídatelnosti v denním režimu reagují nevrle a  podrážděně. Jejich roztomilý čtyřletý psík drobného plemene reaguje na nepředvídané okolnosti vztekle a zle. Tímto zamyšlením chci říct, že nejsou vždy na vině samotná zvířata. Vliv na jejich chování má určitě nejbližší okolí, ve kterém vyrůstají. Nejsem proti tomu, aby psi na  vycházce měli košík. Těžko se vysvětluje lidem, kteří nemají zrovna pozitivní vztah ke psům, že ten jejich sedmdesátikilový mazlíček je hodný a nic mu neudělá. Nač dávat těmto lidem do rukou argumenty. Jejich vztah se přesvědčováním nezmění. Proto by měli mít dost rozumu majitelé psů a  nevystavovat své miláčky hysterii, která se čas od času kolem nich rozpoutá. Tereza Semrádová

Měšický zpravodaj - 27

STALO SE PŘED 20 LETY

.... aneb jak jsme v Měšicích dělali „sametovku“

Nedávno, koncem loňského roku, jsme si připomínali 20. výročí listopadových událostí roku 1989. My si je pro naši obec připomínáme právě až teď - v únoru, a to plným právem. Aplikace pádu režimu na situaci v obci začala probíhat právě až v únoru 1990, tedy před 20 lety. Připomeňme si tedy, jak to zde tehdy probíhalo, ale jen velmi stručně. Na podrobné zpracování zde není dost místo, a možná ani ještě vhodný čas, jednou i na to jistě dojde. Ale teď jenom základní fakta. Bezprostředně po pádu komunistického režimu žádné změny nenastaly, vládlo rozpačité ticho. Všichni jsme cítili, že by se něco stát mělo, ale lidé vyčkávali, až kdo je osloví. Nikdo nechtěl být tím prvním, kdo vstoupí do neznáma. Navíc, všichni jsme jezdili někam do zaměstnání, kde v té chvíli bylo důležitější podílet se na dění tam. Nespokojenost s činností veřejných orgánů byla přitom značná, jak se záhy ukázalo. Ale ještě dva měsíce po převratu se stále nic nedělo. Národní výbor pokračoval ve své běžné činnosti v předlistopadovém duchu ve stejné sestavě - vedoucí úloha KSČ zůstala zachována. Bylo ale jasné, že jedinou cestou k  uskutečnění změn a  dovedení obce ke svobodným volbám bude založení Občanského fóra. Ten vzor odjinud už tady byl. Nikdo ale nevěděl, jak na to, nebyly zkušenosti, a taky nikdo nechtěl být v čele a nést za další dění odpovědnost. Teprve koncem ledna se našla skupina lidí, která se  domluvila na svolání veřejného shromáždění občanstva za účelem založení OF. To se uskutečnilo dne 6. února v sále kina za účasti asi 110 občanů. Ti v bohaté rozpravě podpořili záměry a cíle, ale k založení OF se nikdo aktivně nehlásil. Když se už zdálo, že shromáždění se rozejde bez konkrétního výsledku, byl z  pléna přednesen a  přijat návrh, který byl řešením - vytvořit jakousi pracovní skupinu, která by se pak scházela a dohodla další postup, jak vytvořit místní strukturu OF. Tak se i stalo. Bylo vybráno 11 lidí, mluvčích OF, kteří se pak v průběhu roku minimálně dvakrát měsíčně scházeli k řešení nové situace a nejrůznějších problémů obce. Pokusím se ze zápisů a  z  paměti ocitovat jména, pokud někoho vynechám, patří mu omluva. Cituji raději bez titulů a křestních jmen, aby nedošlo k chybě. Byli to pánové Buriánek, Černohorský, Milsimer, Novák, Soukup, Pěkný, Havlíček, Vlasák, a dámy Nováková, Raková, Kuprichtová, Štěrbová, Solarová, Halamová a další. Těch jmen je jak vidno víc než těch původních 11 - složení se během roku měnilo - někdo nový přišel, někdo odešel, ale to složení bylo v podstatě takovéto. Skupina se nejdříve scházela v místnosti kina (dnešní restaurace) v čp. 17, později, když to zakázal předseda MNV (a prošlo mu to !), v klubovně domu čp. 264 (bytovky EZ). Z akcí v roce 1990 uveďme ty hlavní: Dne 13. 2. 90 další setkání, v Sokolovně, za účasti 113 občanů. Byly tam vysloveny požadavky na rekonstrukci MNV a stanoveno pořadí problémů v obci k dalšímu řešení. Setkání u kulatého stolu se uskutečnilo 22. února za účasti KSČ a dalších organizací NF (Národní fronta). Byly navrženy změny ve složení MNV a vysloveny rezignace některých členů rady (např. p. Švehla, Bartůněk, Baudiš aj.) Měšický zpravodaj - 28

K  novému složení MNV ke dni 31. března 1990 zjednodušeně uvedu jen tolik, že předsedou zůstal J. Šiška (KSČ), místopředsedou se stal J. Pěkný (OF), a tajemníkem ing.  R. Havlíček (OF). Za OF byli dále doplnění noví poslanci (Nováková, Soukup, Kredbová, Smažilová, Pěkný a Havlíček). Ve všech 7 komisích jsou mezi členy zástupci OF. Celkem měl tehdy MNV včetně členů komisí 41 členů, rada měla členů 10. Další shromáždění občanů v  Sokolovně proběhlo 7. března a  byl tam přednesen vzpomínkový projev ke 140. výročí narození TGM. O významu voleb mluvil ing. Šuman z KC OF. Dne 19. dubna bylo svoláno shromáždění občanů k  volbám do NS a  ČNR. Mluvil zde pan Setnička z  KC OF. Zástupci VD Dolmen přednesli svůj záměr na přebudování zámku a  dalších budov v  obci. Na podporu účasti OF jako volební strany bylo získáno 230 podpisů. Dne 17. března se za účasti 110 občanů konala beseda s předsedou vládní komise pro přešetřování událostí r. 1968 a 69 panem prof. V. Menclem. K volbám promluvil zástupce KC OF doc. ing. Pavel Rohon. Ve dnech 8. a 9. června proběhly volby, kdy OF v obci získalo 65 % hlasů, KSČ 12 %, ostatních 12 stran 23 % hlasů. Účast byla 98 %. K volbám komunálním se konalo shromáždění 13. září, kde hovořil poslanec ing. Šuman a podnikatel F. Vondráček. To už je ale jiná kapitola, a naše vzpomínka na dění v roce 1990 může tak skončit. Zřejmě poslední setkání mluvčích OF toho roku se uskutečnilo 7. prosince v klubovně domu čp. 264 (ul. 5. května). Ze zápisu z tohoto jednání jsem čerpal většinu výše uvedených údajů Uvítám, když kdokoliv přispěje jakýmikoliv vlastními poznatky k obohacení znalostí o této epoše života obce. Z materiálů tehdejšího OF sestavil Vladimír Novák

Okénko měšického zahrádkáře Práce na zahradě v měsíci březnu V březnu již zahrádkáři pociťují, že jaro se blíží, den se prodlužuje, sluneční paprsky mají už značnou sílu, ale na druhou stranu je třeba konstatovat, že v tomto měsíci můžou být teploty ještě značně hluboko pod bodem mrazu. V  ovocnářské zahradě nízké teploty v  březnu až tak nevadí pokud se v únoru nebo lednu neoteplilo a stromy se neprobudily. Při chladném březnu stromy většinou v dubnu a květnu dobře odkvétají, jelikož se probouzí o 2 až 3 týdny později, kvetou také později a tím pádem nejsou tak vystaveny kolísání teplot zvláště počátkem jara. Průběh letošní zimy, pro nás značně nepříjemný, stromům v ovocném sadu vyhovuje. Letos totiž nedocházelo k velkému kolísání teplot v podstatě od ledna je opravdu zima a nedošlo k žádné velké oblevě. Sníh námi tak zatracován a letos ho bylo opravdu hodně, také stromům značně prospívá, nezapomínejme na konec léta a podzim v roce 2009, kdy byl značný srážkový deficit, který se díky velké nadílce sněhu podaří vyrovnat. Měšický zpravodaj - 29

V tomto měsíci dokončujeme základní řez jabloní a hrušní. Vhodný je pro to zejména některý slunný teplejší den, kdy teplota vzduchu je nad bodem mrazu. Větší rány ošetříme proti chorobám buď stromovým balzámem, latexem, štěpařským voskem nebo kambilanem. Pokud jsme to nestihli v předchozích měsících, vykopeme staré, nemocné, mrazem značně postižené nebo usychající stromy a  keře. Na místo po likvidaci dřevin nesázíme stejný nebo příbuzný druh, raději necháme půdu zregenerovat a důkladně pohnojíme kompostem, popřípadě zapravíme zelené hnojení. Ošetříme stromy s mrazovými trhlinami a deskami nebo kmeny poškozené hlodavci. Seškrabujeme starou kůru u  starších stromů raději na  plachtu. Odstraníme a  spálíme rovněž lepicí pásy z  kmenů. Tam kde je to účelné, vyvážeme a ohýbáme větve u ovocných stěn nebo štíhlých vřeten. Na jednoleté výhony lze využít různá těžítka nebo drátěná ohýbadla. Jestliže je již příznivé počasí, můžeme vysazovat některé ovocné dřeviny, s broskvoněmi však nespěcháme, ty by měly být v  době výsadby narašené. Úspěšná je i  jarní výsadba meruněk nebo maliníku. Ihned po výsadbě je nutný hlubší řez koruny nebo výhonů a důkladná zálivka, také je vhodné připevnění nově vysazeného stromku ke kůlu. U nás v Měšicích však dáváme přednost podzimní výsadbě ovocných dřevin a to i u tak diskutované broskvoně. Koncem měsíce, pokud je vhodné počasí můžeme vysazovat tak zahrádkáři oblíbený jahodník. Čím dříve sazenice vysázíme tím lépe, můžeme se tak dočkat menší úrody ještě v  tomto roce. Čistíme již založené porosty jahodníku od starých zaschlých nemocných listů a přihnojíme jej, nejlépe kombinovaným hnojivem typu cererit. Jestliže to dovolí stav půdy, okopáváme nebo plečkujeme půdu pod korunami stromů. Můžeme také pod korunu nastýlat vhodnou organickou hmotu a tím zabráníme výparu vody z půdy. Do konce druhé dekády března roubujeme a přeroubováváme peckoviny v některých případech i  jádroviny. Podmínky pro úspěšné roubování jsou nenarašené rouby. Volíme obyčejnou nebo anglickou kopulaci, sedélkování nebo popřípadě kozí nožku. Réva vinná Březen je měsíc, který u zahrádkářů věnujeme řezu révy vinné. Je proto třeba si připravit kvalitní zahradnické nůžky, pilku a materiál pro vyvazování kmínků. Při řezu dbáme na to, aby bylo dřevo živé a nebylo poškozeno zimními mrazy a nebo úplně vyschlé. Letorosty by neměly být rovněž poškozené houbovými chorobami. Takové letorosty nejsou vhodné pro řez révy vinné. Jestliže nejsou kmínky pevně a rovně upevněné k opoře, opravíme tyto úvazky, při tom používáme pružných materiálů, aby nedocházelo k zaškrcování kmínků. Při použití špagátu, hrozí dříve nebo později zaškrcení kmínku. Nejběžnější způsobem řezu vinné révy je řez na tažně. Tažněm rozumíme letorost (jednoleté dřevo), který ponecháme na keři. Délka tažně se pohybuje mezi 10–16 očky. Při řezu na tažeň zpravidla ponecháváme na keři dvouoký čípek. Na pergolách nebo keřích, které se pnou po zábradlí okolo staveb, používáme řez na čípky, které se nachází na starém dřevě. I  zde odstraňujeme velkou většinu odplozeného dřeva a ponecháváme pouze jednoleté dřevo na čípky. Tento tvar pak nevyvazujeme. Měsíc březen je rovněž doba pro poohlédnutí se po sazenicích révy vinné pro výsadbu v tomto roce. Při výběru musíme brát zřetel na to, aby měla sazenice dobrý kořenový systém a  jeden  kvalitně vyzrálý letorost. Potom můžeme velmi brzy očekávat první úrodu.

Měšický zpravodaj - 30

Zelinářská část zahrady Jestliže jsme nestihli zrýt pozemek na podzim, zryjeme jej nyní a připravíme záhony pro výsevy a výsadbu zelenin. Hlavně u drobnosemenných druhů bychom měli věnovat přípravě půdy zvýšenou pozornost, abychom zajistili rovnoměrné vzcházení semen. Pro  výsadbu brambor si připravíme brázdy, které obohatíme o organické hnojivo, nejlépe kompost nebo uležený hnůj. Doma můžeme pokračovat v rychlení zelenin pro získání čerstvé natě. Jedná se o řeřichu, pažitku, ale také celou řadu bylinek a koření. Na venkovní stanoviště vyséváme zeleniny, které klíčí při nižších teplotách. Jedná se o petržel, karotku, cibuli, špenát, ředkev, ředkvičku, černý kořen, polníček, vodnici a hrášek k vylupování. Zeleniny, které pomalu vzcházejí (mrkev, petržel, pastinák, cibule), můžeme vysévat společně se značkovacími plodinami, vhodná je především ředkvička nebo salát. Koncem března začínáme vysévat letní hlávkové a  ledové saláty na trvalé stanoviště (jistější však bude osázený pozemek chránit netkanou textilií). Na venkovní stanoviště vysazujeme jarní česnek, cibuli ze sazečky a šalotku. Mnoho kvalitních výpěstků přeje všem zahrádkářům. Miroslav Šmoranc

Bylo kdysi líp....? (Retro: Za kolik jsme před 20 a více lety nakupovali) Tím „kdysi“ se rozumí doba před rokem 1990, zvaná také „za komunistů“ nebo „za socializmu“. Ať už na otázku z titulku odpovíte kladně nebo záporně, vždycky vám to někdo vyvrátí. Jinak to vidí nezaměstnaný dělník, jinak ředitel banky, a zase jinak osamělý důchodce žijící v  nájemním bytě. Ptáme-li se takto na stav životní úrovně, musíme chtě nechtě vycházet z nějakého průměru, což je hodnota ošidná a mnou neoblíbená, jenže když chceme něco porovnávat, jinak to nejde. Životní úroveň má řadu součástí, z  nichž jsme si zde pro srovnávání vybrali jednu z hlavních, což jsou ceny základního zboží, zejména potravin, ve vztahu ke mzdám. V minulém díle „Toulek“ se psalo o měnové reformě v roce 1953, a je tam také několik tehdejších cen s poznámkou, že někdy si k nim pro srovnání přidáme podobné ceny z doby po pár desítkách let, čili zhruba v osmdesátých letech - před rokem 1989. Tak zde jsou (v Kčs): mouka (1 kg) 3,80 cukr (l kg) 8,maso hovězí z. 46,- rum (1 l) 100,mléko (1 l) 2,- káva (100 g) 14,vejce (1 ks) 1,20 šunka (100 g) 10,máslo ( kg) 40,- benzin Spec. (1 l) 8,elektřina (kWh) 1,05 pivo 12o Prazdroj 0,5 l 2,10 víno bílé (1 l) 28,- oběd v rest. III. cen.sk. 16,90 pomeranče (1 kg) 14,Průměrný hrubý plat v té době byl kolem 3 000,- Kčs. Z přehledu cen je vidět, že během 30 let se příliš, až na výjimky neměnily. Průměrný plat se ale za tu dobu zhruba ztrojnásobil, čili nakupovalo se levněji. Měšický zpravodaj - 31

Dnešní ceny není třeba uvádět, každý je zná a navíc nejsou jednotné. Dnešní průměrná hrubá mzda se udává kolem 20  000 Kč, čili asi šesti - až sedminásobek proti 80. létům. Tehdejší ceny je tedy třeba násobit šesti až sedmi, výsledek pak porovnat s dnešními tržními cenami. Pokud výsledná hodnota bude vyšší, než dnešní cena, tak jsme si polepšili, bude-li nižší, tak dotyčné zboží podražilo. Mnohem lepší vypovídací hodnotu má srovnávací metoda, kdy výpočtem zjistíme, kolik potravin a libovolného zboží jsme si mohli koupit za průměrný plat v roce 1989 a kolik za něj nakoupíme v současné době. Tabulka převzatá z LN (18. 11. 2009) to vidí takto: 1989 2008 1 070 kg 1 150 kg chléb rýže 300 kg 920 kg hovězí zadní 65 kg 135 kg vepřová pečeně 65 kg 223 kg kuře 120 kg 370 kg máslo 25 kg 192 kg vejce 2 307 ks 7 660 ks pivo lahvové 1 230 ks 2 500 ks víno 100 l 425 l benzin 375 l 851 l elektřina 2 857 kWh 6 970 kWh teplo 123 GJ 55 GJ pračka autom. 0,46 ks 2,2 ks chladnička 0,72 ks 3,1 ks televize 0,23 ks 2,7 ks US $ 100 1 000 nájemné regulované 15 16,5 prům.plat čistý 2 504 Kčs 17 912 Kč průměrný důchod 1 598 Kčs 9 347 Kč Z uvedeného přehledu je patrno, že většinu potravin a základních potřeb dnes kupujeme levněji, než v  roce 1989. Zejména to platí pro elektroniku. Výrazně podražilo teplo. Regulované nájemné je sice o málo levnější, ale výdaje na bydlení ovlivňuje nájemné tržní, kde údaje nejsou k dispozici Jiná je situace u  důchodců, kde průměrný důchod je díky stávajícímu důchodovému systému jen asi polovinou průměrné čisté mzdy, v roce 1989 to bylo asi 75 %. Čili z výše uvedených položek množství zboží si důchodci mohou pořídit jen polovinu. Důchody se od roku 1989 zvýšily zhruba šestinásobně. Zdali si důchodci u jednotlivých položek pohoršili nebo polepšili, zjistí, jestliže si tehdejší ceny vynásobí šesti a výsledek porovnají s dnešní tržní cenou. I bez výpočtu je vidět, že u nájemného (i regulovaného) čistého, bez nákladů, si pohoršili značně. Z jednoho důchodu by tehdy uhradili asi 11 regulovaných nájmů, dnes jen 8. Existuje ještě jeden způsob porovnávání životní úrovně, kdy zjišťujeme, jak dlouho (v minutách, dnech, měsících....) musíme pracovat, abychom si mohli koupit to či ono. Tím se už zabývat nebudeme, není už k tomu prostor. Měšický zpravodaj - 32

Je ovšem ještě mnoho dalších činitelů, které životní úroveň ovlivňují. Náklady na služby, dopravu, daně a poplatky, ceny bytů, domů, náklady na léčení, na rekreaci.... Rozbor toho by vydal na tlustou brožuru, takže zájemce odkazuji na Statistickou ročenku, odkud jsme i zde uvedené údaje čerpali. -archiv-

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Hluk je náš kamarád? Někdy to tak vypadá. O  škodlivých účincích hluku na lidské zdraví psychické i fyzické jsme kdysi už psali - co jsou ty decibely, jak se to měří, limity atd. O tom už se šířit nehodlám. Zaujalo mě něco jiného. Ve středu obce hlásá bilboard „Měšické NE letišti Vodochody“. Dotčené obce, a my s nimi, protestují proti tomu, co se chystá – časté nízké přelety letadel přistávajících na chystané velké vodochodské letiště. A jediným a závažným důvodem tohoto odporu je očekávaný značný hluk. Máme už ho dostatek, další nechceme. Ostatní argumenty proti jsou už méně významné, spíš podpůrné. Firma už přechází do protiútoku – viz pořady v  televizi. Ale  mně jde v  této souvislosti o něco jiného. Ano, bráníme se hluku. Ale paradoxně si ho sami a dobrovolně vyrábíme. Tak na příklad: páni motorkáři si instalují co nejhlučnější výfuky, aby udělali dojem. Ale i automobilisté si takto počínají. Konstruktéři usilují o co nejmenší hlučnost vozidel, ale pyšný majitel si auto hned upraví (říkají tomu „tuning“), aby dělal dojem. Dělá, ale jiný, než se domnívá. A co teprve pan Čtyřkolka, poté co rozjezdil oseté pole, předvede nám ještě trochu správného rámusu v ulicích. Naskýtá se otázek hned několik: K čemu jsou stanice technické kontroly, jsou nějaké limity hlučnosti, a kontrolují se vůbec? A tak si užíváme „tichých“ letních večerů, proto zde na venkově žijeme, že? Ale správné zvukové orgie nastávají teprve v  posledním měsíci roku. Zčásti i  dřív. Nastupuje „zábavná“ pyrotechnika. Když vidíte na Mikuláše chlapečka na ještě vratkých nožkách, jak z  kapes tahá celé hrsti bouchacích kuliček, hází kolemjdoucím pod nohy petardy, musí člověka napadnout – je vůbec nějaká „krize“, když lidé v kvantech dětem tento nebezpečný nesmysl kupují? Kdo to zavedl, bouchat celý prosinec (advent = ztišení, uklidnění), a  teď už i  o  Štědrý den (svatvečer!, tichá noc!). A  ani nemluvit o  prvních minutách nového roku (kdy jedině to obecní vyhláška toleruje). Statisíce korun doslova do vzduchu vyhozených, metráky toxických zplodin, těžké úrazy, požáry. A tomu se říká zábava. Nevím, je- li to zábava pro ty stovky k smrti vyděšených psů a koček, pro staré a  nemocné lidi, kteří si připadají jak na frontové linii, pro vyděšené ptactvo, které i  tak bojuje o holý život ve sněhu a mrazu a nemá úniku. A kde najednou jsou všichni ti slavní zelení ochránci přírody, ekologisté a podobní? A teď už slyším ty hlasy: no jo, pomatený stařík žlučovitý, nepřál by nám ani ten kousek zábavy. Ale ano, dalo by se toto vše pochopit a  přežít, kdyby bylo co slavit. Kdyby byl Měšický zpravodaj - 33

důvod. A tak se ptám: a co to vlastně slavíme, z čeho se to radujeme, když už hned druhý den skuhráme, jak se máme mizerně, jak všichni kradou, jak to všechno stojí za….Tak proč to oslavujeme, když je všechno špatně? Odpověď je hned po ruce – je to holt tradice. A jsme u toho. Ono se to dělá, že se to tak má, dělají to všichni. Jen se to nelíbí mně a panu Vaculíkovi. Ono je to tak, že lidské společenství si nenápadně zavede nějaký nesmysl, ono se to ujme, časem už je jasné, že to je nesmysl, ale už to nikdo nezarazí. Klasickou ukázkou je třeba střídání letního a zimního času. Zavedli to nacisté za války, přejali bolševici, a my to bezmyšlenkovitě provozujeme, aniž by někdo prokázal, že to je třeba. Jinou duševní úchylkou je třeba výroba umělého – technického sněhu. I v těchto dnech (konec ledna, kdy je republika zasypaná sněhem), se umělý sníh vesele vyrábí naplno. Protože jsme tak zvyklí... A  mimochodem, zdali víte, kdo už za komunismu, někdy v  60. létech, začal s  oním novoročním odpalováním raket a dělbuchů? Ti, kdo to jedině měli. Na sídlištích žijící vojáci z povolání, estébáci, policisté. Založili tradici... A vracím se tam, kde jsem začal. Opravdu si ten hluk nepřejeme? Proč ho tedy sami vyrábíme a tolerujeme to? Nebo že bychom si snad jen na něco hráli? Předložili jsme pár kacířských otázek k zamyšlení, a přejeme tichý rok 2010. -dalimil-

Letiště Vodochody Vážení spoluobčané, možná jste si povšimli, že se začíná vyostřovat odpor většiny okolních obcí, včetně naší, proti rozšíření letiště Vodochody a  jeho přeměnu na druhé největší mezinárodní letiště v ČR. Koncem měsíce února se v obci Chvatěruby a Zlončice konala místní referenda ve kterých tamní občané jednoznačně (Chvatěruby 96% a Zlončice 99%) podpořili své zastupitele v  tom, aby podnikli všechny dostupné právní kroky, které by zabránily rozšíření letiště Vodochody. Další referenda budou v  březnu probíhat v obci Máslovice, Panenské Břežany a Bášť. I zastupitelé naší obce o vyhlášení takového referenda uvažují. Chceme jej spojit spolu se zbývajícími obcemi s květnovými volbami do poslanecké sněmovny. Zástupci všech čtrnácti sdružených obcí v  iniciativě STOP LETIŠTI Vodochody a devíti Občanských sdružení předali v poslanecké sněmovně jejímu předsedovi Miroslavu Vlčkovi v lednu petici s protesty tisíců občanů a dopis, ve kterém ho vyzvali, aby zřídil vyšetřovací parlamentní komisi, která by se zabývala vyšetřením možné korupce politiků, kteří se otevřeně vyjadřují k rozšíření letiště Vodochody jako už o hotové věci a nabádají volené zástupce obcí - starosty, aby začali raději s  majitelem letiště jednat o  případných kompenzacích za zničené životní prostředí. To přece nemůžeme dopustit. Musíme se této aroganci moci a peněz postavit. Sám předseda parlamentu Vlček nás všechny přítomné vyzval, abychom si v místních referendech získali od svých občanů mandát, který bude mít určitě větší váhu při dalších protestech, než podepisování peticí. Na jiném místě tohoto čísla, je uveřejněna podoba plakátu, kterým vás budeme zvát na březnovou veřejnou debatu občanů, politiků a zástupců majitele letiště Vodochody konanou v Kralupech nad Vltavou. Budeme rádi, když se za obec Měšice zúčastníte a vyslechnete si v živé debatě názory obou stran. Potom si lépe utvoříte svůj názor a v připravovaném referendu se vyjádříte dle svého rozumu a ne na základě zkreslených informací, tak jak je prezentujeme v následujícím článku. -redMěšický zpravodaj - 34

„NE MÝTY, ALE FAKTA K ROZVOJI LETIŠTĚ VODOCHODY“ Investiční skupina PENTA vede mediální kampaň a vyvíjí tlak na politické představitele s cílem prosadit svůj záměr nového letiště ve Vodochodech proti zájmu 30.000 obyvatel žijících v  jeho okolí. Argumenty, které PENTA a AERO Vodochody používají mnohdy manipulují s fakty s cílem obrátit veřejné mínění ve prospěch zbytečného plánu na nové letiště. Čistě komerční záměr je prezentován jako příležitost. Přitom regionu mnohem více vezme než mu může dát. Veřejné zájmy na ochraně zdraví občanů, příznivém životním prostředí a ochraně majetku nemohou ustoupit sobeckému záměru. Starostové obcí sdružených v iniciativě STOP LETIŠTI Vodochody, zastupující desítky tisíc občanů potenciálně postižených budoucím letištěm, se rozhodli některé mýty kolem nového letiště Vodochody odhalit a vyvrátit. Níže uvedená fakta jsou, vedle již uplatněných připomínek k ekologickému hodnocení letiště Vodochody, dalším dokladem toho, že letiště nemůže být nikdy realizováno. PRIVATIZACE Před privatizací Aera Vodochody obdržela na doručenku dne 29. 9. 2006 vláda ČR a Krajský úřad Středočeského kraje od starostů Kozomína, Kralup nad Vlt., Dolan, Zlončic, Chvatěrub, Veltrus, Úžic, Vodochod, Odoleny Vody, Panenských Břežan, Báště, Klíčan, Máslovic, Nelahozevse, Klecan a Postřižína otevřený dopis varující před případným střetem zájmů nového vlastníka a místních samospráv. Měli jsme a  stále máme za to, že hnací silou prodeje Aera Vodochody nebylo jeho oddlužení, ale lukrativnost továrního letiště s  jeho rozvojem a  budoucím komerčním využitím bez ohledu na občany a  na stávající průmyslovou zátěž životního prostředí zdejšího regionu. Vláda ČR a  Krajský úřad Středočeského kraje a  investiční skupina Penta, jako nový vlastník Aera Vodochody, tedy dnes nemohou tvrdit, že o  postoji obcí a  měst v  rámci privatizačního řízení nevěděly. Pokud na vyjádření obcí nebyl brán při privatizaci dostatečný zřetel, vystavil se nový majitel podnikatelským rizikům. Dnes se většina zmíněných zastupitelstev obcí zcela ztotožňuje s názorem, že veřejné mezinárodní letiště Vodochody není veřejným zájmem, ale pouze komerčním záměrem finanční skupiny Penta. Bude zřejmě těžké veřejný zájem prokázat, když široká veřejnost s několika tisící podpisy na petičních listech jednoznačně záměr odsuzuje. JE POTŘEBA DRUHÉHO KOMERČNÍHO LETIŠTĚ PRO PRAHU? Současné letiště Ruzyně, jehož vlastníkem je stát, kapacitně zvládá stávající provoz všech leteckých společností, včetně těch nízkonákladových. Vzhledem k celosvětové krizi je dnes podnikání v letecké dopravě mírně stagnující. Pro případný nárůst zakoupilo letiště od finanční skupiny Penta pozemky za 3,5 mld. Na novou ranvej, čímž by měl být rozvoj letecké obslužnosti hlavního města na dlouhá léta zajištěn. Podivuhodné je však to, že se množí hlasy, jak z různých úřadů, tak z úst generálního ředitele letiště Vodochody, ing.  Martina Kačura, zda se bude 2. ranvej v  Ruzyni vůbec stavět!

Měšický zpravodaj - 35

V době krize, stále se snižujících obecních rozpočtů, obecních auditů, kde se zdůvodňuje každá vynaložená koruna, se jeví všem starostům jako zlý sen skutečnost, že by stát zakoupil za 3,5 mld. Z peněz daňových poplatníků pozemky, na kterých by nerealizoval záměr, pro který je zakoupil. Rozhodně bychom získali další světový primát – kupce, který koupil za miliardy louku na seno. Z tohoto podstatného úhlu pohledu je nemožné, aby výstavba 2. ranveje v  Ruzyni zůstala jen na papíře, pokud se tak nestane, bude stavba airportu Vodochody zcela nadbytečná. „V Evropě je už jen málo hlavních měst, která by neměla druhé, alternativní letiště“ říká ing. Martin Kačur, generální ředitel letiště Vodochody. Manipulace s tímto faktem však spočívá v tom, že pan ředitel srovnává nesrovnatelné. Německo, Velká Británie, Španělsko, Francie, ale i Polsko jsou oproti České republice mnohem větší země. Pokud se podíváme na země s  podobným počtem obyvatel jako u  nás a  porovnáme počet letišť u  hlavních měst je zřejmé, že argument pana ředitele je nepravdivý! Další letiště je např. od Stockholmu vzdálené zhruba 100 km. Alternativní letiště pro Prahu jsou pak Pardubice, Karlovy Vary nebo Brno. Letiště Kbely v Praze je vojenské, stejně jako druhé letiště v Lisabonu. „Odbavovat ročně 3,5 milionu cestujících především nízkonákladových aerolinií, nepravidelných a privátních letů“, říká generální ředitel Martin Kačur. Tento počet je zcela nereálný. ČR má 10 milionů obyvatel, z  nichž cestuje letadlem alespoň jednou ročně max. právě oněch zmiňovaných 3,5 milionu, a  to převážně na  dovolenou v  prázdninových měsících. Ti však z  90% létají z  letiště Ruzyně, takže i  kdyby se polovinu leteckých společností podařilo do Vodochod „přetáhnout“, což není reálné, dalších až 2 miliony cestujících prostě k dispozici nejsou. „Hodláme vygenerovat své vlastní pasažéry“, dále říká generální ředitel Martin Kačur. To je pouze proklamace. Letiště žádné cestující negeneruje, pouze poskytuje služby cestovním kancelářím a  leteckým společnostem. Těžko lze předpokládat, že kvůli letišti Vodochody vzniknou nové cestovky a aerolinky. „Nižší ceny za letenky“, říká generální ředitel Martin Kačur. Nelze uvěřit tomu, že by zástupci Penty byli schopni ovlivnit cenovou politiku leteckých společností, nebo že by byli schopni s  jistotou předjímat, že a  jak cena letenky klesne, protože se poletí z Vodochod. Naopak v poslední době se již otevřeně mluví o tom, že ceny letenek jsou obecně tak nízké, že bezprostředně ohrožují solventnost leteckých společností, a že je ZCELA JISTÉ, že ceny naopak porostou. Existence či neexistence letiště Vodochody s tím nemá vůbec souvislost. 3000 PRACOVNÍCH MÍST V AIRPORT VODOCHODY „Obecně se počítá s tím, že milion přepravených osob vygeneruje přímo na letišti zhruba tisíc pracovních míst“, říká generální ředitel Martin Kačur. Pokud by platily tyto prostinké výpočty, muselo by na letišti v Ruzyni být zaměstnáno 12 000 pracovníků. Letiště Ruzyně však zaměstnává pouze 2 300 osob bez navazujících služeb, s nimi je to zhruba 3 300 osob na 12 milionů cestujících. 3 000 pracovních míst na pouhých 3 a půl milionů cestujících z airportu Vodochody je matení veřejnosti. Měšický zpravodaj - 36

O KOMPENZACÍCH Společnost by chtěla s  okolními obcemi jednat o  kompenzacích „bohužel se s  námi ale nikdo nebaví, jsou slyšet jen odpůrci projektu“, dále říká pan Kačur. Pravdou je, že věcné důvody (vlivu hluku na zdraví obyvatel, rizika havárií, vlivy na životní prostředí a další) opřené o platné právní předpisy neumožňují současný projekt letiště realizovat. Obce nemohou právní předpisy obejít jakoukoli dohodou s  letištěm o kompenzacích. Pravdou také je, že nikdo z AERA ani z PENTY nenašel odvahu nebo vůli projekt letiště na jednotlivých obcích představit. Je elementární slušností, pokud něco chci, přijít za dotčeným a ne aby dotčený chodil za  žádajícím. Dobré sousedské vztahy se budují vždy pouze při vzájemném respektu. Soused musí sousedovi naslouchat a být citlivý k jeho potřebám a zájmům. Tato vlastnost však AERU a PENTĚ chybí. Jedinou snahou, kterou představitelé letiště Vodochody projevili, bylo uspořádat v roce 2009 svátek sv. Mikuláše v MŠ ve Chvatěrubech a Panenských Břežanech. To bylo striktně odmítnuto, stejně jako dobře míněná rada starostovi Panenských Břežan od bývalého ministra dopravy pana Schlinga, na jednání v AERU, dne 15. 1. 2010, prodat rodinný dům v Panenských Břežanech za desetinásobek s tím, že to Penta zaplatí. Po povodních v  roce 2002, se lidé pustili do obnov svých příbytků, s  neuvěřitelnou zarputilostí, na stejných místech, kde vodní živel tolik ublížil, ale nevzal vztah k  domovu  a  místům tisíckrát viděným, spojených s  osudy mnoha generací, které zde prožily své životy. Z toho je patrné, že žádná kompenzace nemůže nový domov či degradaci stávajícího ničím nahradit. Je asi těžké po někom chtít, aby výše uvedené pochopil, když v blízkosti letiště nesídlí nebo nežije. Konstatujeme pouze, že se v  žádném případě nenecháme vyhnat ze svých domovů zničením našeho životního prostředí, sobeckým záměrem finanční skupiny PENTA a využijeme k tomu všechny instituce naše i evropské. Se stejným důrazem opakujeme, nikdo z  nás nepřijme a  ani nebude vyjednávat o kompenzacích, protože život za peníze se směnit nedá. POROVNÁNÍ POHYBŮ ZALÉTÁVANÝCH LETADEL Z PRODUKCE AERA S PLÁNOVANÝMI POHYBY DOPRAVNÍCH LETADEL V AIRPORTU VODOCHODY „Hluková zátěž určitě nebude vyšší než když za komunistů na stejném letišti zkoušelo Aero vojenské letadla a stíhačky“, tvrdí Martin Kačur. V té době se v Aeru Vodochody vyrábělo 20 letadel měsíčně, tj. 240 letounů za rok. Každý letoun byl maximálně 4 krát zalétáván, tj. 240 x 4 = 960 x 2 ARR + DEP = 1 920 pohybů za rok, zaokrouhleno 2 000 pohybů za rok. Z  oznámení o  hodnocení vlivu projektu letiště na životní prostředí, předloženého letištěm Vodochody, je možné se dozvědět: Celkový počet pohybů letadel za rok (ARR + DEP) 35 000 Průměrný počet letových dnů za rok 364 Průměrný počet pohybů za den (celoroční průměr) 96 Průměrný počet pohybů (ARR + DEP) v charakteristickém letovém dni 141 Pan ředitel opět srovnává nesrovnatelné a  argumentuje matoucím způsobem. Je snad Měšický zpravodaj - 37

každému zcela jasné, že 2 000 pohybů vyrobených letounů je podstatně méně než 35 000 pohybů dopravních letounů plánovaných na letišti Vodochody. „Co se týče úrovně hluku, tam je to v oblasti toho, jaké typy letadel budou létat. To jsou letadla, která mají nejlepší hlukové parametry z hlediska toho, co vůbec létá po Evropě“, říká generální ředitel Martin Kačur. Zde nezbývá, než s první větou p. Kačura souhlasit. Jenže v souvislosti s plánem zaměření na nízkonákladovky a chartery lze na rozdíl od tvrzení p. Kačura s jistotou předpokládat, že jejich letadla budou naopak nejhorší – staré typy na konci životnosti, poruchové, hlučné a s vysokými emisemi. „Odletové trajektorie budou upraveny tak, aby hluk co nejméně zatěžoval obce v okolí – lety se například vyhnou Kralupům nad Vltavou a úplně bude vypuštěno noční létání mezi 22:00 až 6:00 hodinou“, říká generální ředitel Martin Kačur. To jsou jen ničím nepodložená tvrzení. Neexistuje žádný zákonný prostředek, který by dodržování podobné eventuelní úpravy tras mohl garantovat. Dále tvrzení o vypuštění nočního létání je vědomá mystifikace. Z charakteru provozu (nízkonákladovky a chartery) přímo vyplývá, že v hlavní sezóně budou letadla létat hlavně v noci. V  této souvislosti působí mimořádně absurdně informace o  sníženém komfortu cestujících nízkonákladových společností, kteří by se na letišti ve Vodochodech měli smířit se schůdky, namísto nástupních můstků. Tato skutečnost bude mít jistě zásadní vliv na menší zátěž životního prostředí zdejšího regionu s 35 000 pohyby letounů za rok. SILNIČNÍ DOPRAVA V MÍSTNÍM REGIONU Dle webových stránek aktuálně.cz, ze dne 13. 1. 2010 ředitel Kačur říká: „Do 3 let hrozí regionu dopravní kolaps i bez letiště. I proto firma plánuje spolufinancovat sjezd z dálnice D8, který prý kromě letišti pomohl i okolním obcím“. Sjezd od Aera k dálnici D8, který bude využit především pro obsluhu letiště společnosti Penta Investments, dopravní situaci v regionu ani neřeší a ani s ní nesouvisí, jedná se pouze pro účelovou proklamaci. Dopravní problém regionu v současné době řeší pouze nový most mezi obcí Chvatěruby a Kralupy nad Vltavou a propojení dálnice D8 s rychlostní komunikací R7. Rozhodnutí na tuto stavbu bylo již vydáno! Generální ředitel Ing.  Martin Kačur odmítá i  obavy z  nebezpečí pádu letadel do chemiček v okolí:. „Už dnes při přiblížení na Ruzyň letí letadla stejným směrem, jen o tři sta metrů výše“. To je značně slabomyslná výmluva – i kdyby to byla pravda, což není, protože trasa přiblížení na Ruzyň není nad Kralupy, neznamená to přece, že lze proto klidně riziko několikanásobně zvětšovat. Z materiálu zpracovaném starostou obce Chvatěruby, čerpal Jiří Bejlek

„Až se tobě bude třásti ruka…..“ – Článek k zamyšlení Vážení spoluobčané, k  napsání tohoto článku mě přimělo vynucené odstěhování jedné milé staré paní, která velmi pomáhala nejen lidem ze sousedství, ale také při každé veřejně prospěšné akci, která se v obci odehrávala. Nebudu ji jmenovat, protože jí nechci přidělávat ještě víc starostí Měšický zpravodaj - 38

než má a také ze strachu o její zdraví a bezpečí. Už několik let s ní velmi špatně zacházel její vlastní potomek. Stále doufala, že když své rodině dá všechen svůj majetek a lásku, tak změní svůj postoj k ní a aspoň se na ni usmějí. Ale velmi se zmýlila. Doufám, že jejím přestěhováním do penzionu pro seniory se většina jejích trápení vyřešila, i když to nejhorší asi nepřebolí. Už teď při rozsvěcení stromečku mi chyběla její usměvavá přítomnost a věřím, že i vám všem. Doufám, že čas všechnu její duševní bolest utiší, a že se k nám bude ráda, i když jen na krátké návštěvy vracet. Tímto článkem také děkuji za podporu a snahu všech zainteresovaných, kteří pomáhali najít volné místo v  penzionech snad po celých středních Čechách. Nikdy bych nevěřila jakou práci dá sehnat jedno jediné volné místečko. Ráda bych také podpořila všechny seniory, kteří „naletěli“ na sliby svých blízkých, že společné soužití bude pro všechny ráj na zemi a teď jen zklamaně trpí nadvládu a někdy i týrání své rodiny. BRAŇTE SE!!! Nenechte se zneužívat. Pokud na to nemáte sílu sami, poproste známé, sousedy, popřípadě se obraťte na krizovou linku SENIOR TELEFON (kontakty uvádím níže). Vím, že se většina takto „postižených“ stydí za své děti nebo příbuzné, kteří jim takovéto věci dělají a nechtějí to nikomu říkat, ale sedět a nic nedělat není řešení. Násilí se většinou stupňuje a jednou přijde do bodu, kdy už to nebudete moci vydržet. Přeji všem hezký den a doufám, že tento článek donutí k zamyšlení všechny, kteří žijí se seniory a pomůže těm, kteří to potřebují. Pavlína Třešňáková Senior telefon ŽIVOTa 90 – telefonická krizová pomoc Cítíte se opuštěni, potřebujete si popovídat, ztratili jste chuť do života, zemřel vám partner, je vám smutno, potřebujete se poradit v sociální oblasti, ubližují vám lidé, úřady, prožíváte jinou těžkou životní situaci? Nezůstávejte se svým trápením sami! OBRAŤTE SE NA NÁS SENIOR TELEFON-KRIZOVÁ A PORADENSKÁ LINKA POMOCI SENIORŮM 800 157 157 VOLEJTE 24 HODIN DENNĚ ZDARMA E-mail: [email protected] www.zivot90.cz ZŘIZOVATEL: ŽIVOT 90, KAROLÍNY SVĚTLÉ 18, PRAHA 1 Informační a poradenské centrum Provozní doba: přízemí Domu Portus Karolíny Světlé 18, 110 00 Praha 1 po, st: 9:00 – 12:00, 13:00 – 16:00 Telefon: 222 333 500 út, čt: 9:00 – 12:00 e-mail: [email protected] pá: zavřeno

Měšický zpravodaj - 39

Ze sportu a kultury

Po zimní přestávce a  spánku se začal v  Měšicích zase pomalu probouzet sportovní a kulturní život. II. měšická zabíjačka Obecní policie Měšice s pomocí chlapů z Tech. služeb obce, svých sponzorů a všech osvědčených pomocníků pro vás připravila v sobotu 20.2.2010 po velkém úspěchu té první, v krátké době další, pravou vesnickou zabíjačku. Tentokrát ještě ve větším stylu a dokonce i s večerní tancovačkou. V době uzávěrky tohoto čísla se vše ještě plánovalo a připravovalo. Jak však znám Lídu a  všechny výše jmenované, určitě vše dopadlo na jedničku s  deseti hvězdičkami. Za to, co bylo s přípravou neskutečné práce a starostí, tak snad ani není možné, aby to dopadlo jinak. To by na světě nebyla žádná spravedlnost a nikdo z organizátorů by si to za tu dřinu a starosti nezasloužil. Držím proto palce. Máte zájem o výuku bojových sportů? Plánujeme pořádat v prostorách tělocvičny zámku v Měšicích výuku JU-JUTSU a JUDA pro děti i dospělé. Tímto oznámením si chceme zmapovat případný zájem. Po vyhodnocení přihlášek každého zájemce seznámíme s výsledkem a sdělíme mu případné podrobnosti. Žádáme proto děti i dospělé aby se ozvali na tel.: 720 506 918 nebo e-mailem: [email protected]. Michal Kočík A co nového u rybářů? Klub rybářů na své výroční a volební schůzi koncem února zvolil nový výbor, který bude následující dva roky určovat a řídit činnost této velice aktivní skupiny občanů, kteří se podílí na převážné většině společenských akcí v obci. Mezi plánované akce v  prvním pololetí tohoto roku jsou především pomocné práce při odbahnění Velkého dolního rybníka a úpravě jeho okolí. Po vyčištění se musí slovit Horní malý rybník, kde přezimovaly ryby, kterými se zase velký rybník zarybní. Samozřejmý je i jarní úklid a příprava XII. ročníku jarních rybářských závodů (15. května) u rybníčku Kruh. Již za 14 dní poté (29. května) zde proběhne VII. ročník Dětského dne.

Měšický zpravodaj - 40

Vítání jara Jaro a  Velikonoce tento rok v  Měšicích uvítáme v  sobotu 27. března, kdy si opět slavnostně ozdobíme krásnou břízku před Obecním úřadem. Zveme malé i velké přijďte si zase pověsit s dětmi to své malované vajíčko, připít si na brzký příchod jara a v neposlední řadě poklábosit se sousedy. Zveme vás na všechny akce, přijďte mezi nás Jiří Bejlek

KUCHAŘKA NAŠÍ VESNICE Moje kamarádka Hanka mi dala recept na netradiční způsob přípravy guláše. Její rodině tak chutná, že už guláš jinak nevaří. Uvidíme, jestli bude chutnat i vám. TROUBOVÝ GULÁŠ 1 až 1,5 kg masa (hovězí nebo vepřové) nakrájet na kostky 3 až 4 velké cibule nakrájet nadrobno 5 stroužků česneku nasekat 2 lžičky gulášového koření 3 lžičky sladké papriky 1 lžička pálivé papriky 3 polévkové lžíce Solamylu 1 rajčatový protlak 2 kostky masoxu svařit s 0,75 litru vody sůl podle chuti Můžeme přidat na nudličky nakrájenou čerstvou papriku, kozí rohy nebo ederony. Vše vložíme do pekáče, promícháme, přiklopíme a dáme do trouby, vyhřáté na 250 stupňů. Pečeme hodinu (vepřové) až hodinu a půl (hovězí). V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ NEOTVÍRÁME, NEMÍCHÁME A UŽ VŮBEC NEJUKÁME DOVNITŘ. A po guláši si dáme něco sladkého. Tyto tvarohové řezy moje rodina přímo miluje. TVAROHOVÉ ŘEZY 50 dkg hladké mouky, 17 dkg práškového cukru, 1 prášek do pečiva, 20 dkg Hery, 1 vejce Mouku s  práškem do pečiva, cukr, rozpuštěnou Heru, vejce – vypracujeme těsto, rozprostřeme na vymazaný plech s vyšším okrajem, okraje těsta zvedneme. Slabě potřeme marmeládou a zalijeme tvarohovou náplní. Náplň: 3 tvarohy, 3 vejce, 22 dkg cukru, 2 vanilkové pudinky, 6 dl mléka, 3 lžíce rumu. Vše umícháme (nejlépe šlehačem). Povrch posypeme hrozinkami. Pečeme asi půl hodiny při 200 stupních. Nebojte se toho, že náplň je moc tekutá, při pečení krásně ztuhne. Dobrou chuť Lála Měšický zpravodaj - 41

Placená inzerce

Co nabízí Sport club Olympia v Neratovicích? Možná ani nevíte, že v blízkosti Vašeho bydliště se nachází velký moderní fitness club, který je zaměřen na děti, dorost dospělé i  seniory. Srdečně zveme všechny začátečníky, ale i pokročilé sportovce, kteří se rozhodli, dělat něco pro své zdraví a berou práci na své fyzické kondici jako dobrou investici pro sebe. Je všeobecně známo, že sportem se utuží i psychická pohoda. Tedy pokud máte nějaké trápení, sport je vhodným lékem! Čím dřív člověk začne pečovat o své tělo, tím déle se bude cítím mlád a fit. Začít se dá, skoro v každém věku. Důležité je znát svůj zdravotní stav, který Vám umožní pohybovou aktivitu , kterou si vyberete. Když už se rozhodnete cvičit mezi lidmi, můžete volit například mezi posilovnou a  různými lekcemi. Například pilates, joga, kterou odbouráte stres. Mezi nejúčinnější cvičení patří tzv. aerobní, kdy více než 30 minut v tempu spalujete kalorie. Tím je např. spinning, aerobic, step aerobic, linning, bodytraining atd. A jakoby mimoděk spálíte nějaký ten tuk. Toto cvičení v tempu není ovšem vhodné pro úplné amatéry. Pro ženy středního věku je optimální Time gym-cvičení s nářadím a na balonech. Pokud jste již rozhodnutí, není nic jednoduššího než začít pomalinku budovat fyzičku třeba v posilovně, kde máme více než 40 posilovacích strojů na rozloze cca 350 m2. Jestli se vypravíte k  nám do Sport clubu Olympia v  Neratovicích, odpadnou Vám i výmluvy, že nemáte kam dát dítě. Jako jediný v okolí Vám nabízíme bezplatné pohlídání vašeho zlatíčka, během doby po kterou budete cvičit. Hlídání v koutku je vždy v pondělí 10-12. hodin a čtvrtek 9-11. hodin. Souběžně s koutkem mají maminky i tatínkové na výběr z několika druhů cvičení. Koutek navštěvují především děti, které ještě nechodí do školky a chtějí si zvyknout na dětský kolektiv. Navštivte naše stránky www.sportclubolympia.cz. Pro úplné začátečníky máme k dispozici vyškolené trenéry. Všem držím palce. Nemusíte se bát ani ceny, navíc nabízíme zvýhodněné permanentky a různé slevové akce. A důležitá rada nakonec: „To, co uděláte sami se sebou, děláte především pro sebe!“ A kde nás najdete? V Neratovicích vedle bazénu! Petra Žebrová SC Olympia Tel:776309716

Měšický zpravodaj - 42

Měšický zpravodaj - 43

Vydává Obec Měšice - registrační číslo MK ČR E 14565. Měšický zpravodaj - Únor 2010. Ročník 7, číslo 1. Vychází v nákladu 650 výtisků. Řídí redakční rada ve složení: Jiří Bejlek, Vladimír Novák, Anna Raková, Drahoslava Myšáková, Lálka Langmayerová. Uveřejněné příspěvky nemusí vyjadřovat názory redakční rady. Náměty, dotazy a příspěvky je možné předat v označené obálce na Obecní úřad nebo vložit do schránky před vchodem do obchodu v budově TESKO, případně zaslat na e-mail: [email protected]. Důležitá telefonní čísla: Obecní úřad - 283 980 330 Obecní policie - 723 737 027 Grafická úprava a tisk: Tiskárna Tigras s.r.o., Klíčany Toto číslo vyšlo 26. února 2010, příští číslo vyjde v dubnu 2010. Distribuováno zdarma. Měšický zpravodaj - 44