Venkovské komunitní školy - nástroj celoživotního vzdělávání

Venkovské komunitní školy - nástroj celoživotního vzdělávání RNDr. Zuzana Guthová Jarkovská, CSc. Motto: „Vzdělávání dává mladým umírněnost, starým útěchu, bohatým ozdobu a chudým bohatství“ Diogenes Laertios Hovoříme-li o venkovských komunitních školách - směšujeme hned tři základní pojmy dohromady. Co tyto pojmy znamenají? „Venkovské“ komunitní školy Venkov je prostorem, který ve srovnání s městem má snížený přístup k některých specializovaným službám. Celoživotní vzdělávání je jednou z těchto služeb. V dnešní společnosti, kdy jed jednotky procent znalostí získaných ve škole využijeme k práci je velmi důležité mít přístup k vhodným formám vzdělávání i v průběhu dalšího života. Z tohoto hlediska špatný přístup ke všem formám celoživotního vzdělávání velkým hendikepem venkova. Koncept komunitního vzdělávání a komunitních škol pomáhá k vyrovnání tohoto hendikepu venkova Venkovské „komunitní“ školy Komunita je pojem jen na první pohled blízký pojmu obec. Zatímco obec odkazuje k prostorovému vymezení, komunita je vymezena samotnými lidmi, utvářejí jí postoje členů ke společným záležitostem a k sobě navzájem. Komunitní škola vychází z potřeb komunity a tyto potřeby naplňuje převážně ze svých zdrojů To, jak souvisí venkov, nebo obec s komunitou pěkně vyjádřil pan Bohuslav Blažek: „Ani návrat křepelek, ani vyčištění studánek, ani obnovení božích muk venkov samo o sobě nevzkřísí. Co je však zaručeným počátkem uzdravení všeho ostatního, to je obnovení pospolitého života“ Venkovské komunitní „školy“ V historii měla každá obec svůj soukromý i veřejný prostor. Soukromý prostor patří občanům a veřejný komunitě. Všechna rozhodnutí týkající se skupiny byla přijímána ve veřejném prostoru .Dnes je veřejným prostorem hospoda, kostel a škola. V posledních sto letech jsme svědky úbytku veřejného prostoru.

Prostor, kde se o komunitě rozhoduje se však díky centralizaci od vlastní komunity vzdaluje. Tím se potřeba a význam veřejných prostor postupně degradoval.

Škola je veřejným prostorem, který slouží pro vzdělávání. Nemusí se však jednat pouze o budovu školy. Celoživotnímu vzdělávání se mohou otevřít i další veřejné prostory jako jsou komunitní centra, centra volnočasových aktivit, zařízení pro seniory, místní knihovny Co to je komunitní vzdělávání Komunitní vzdělávání je formou celoživotního vzdělávání, které je otevřené všem členům komunity. Svými principy podporuje aktivní zapojení členů komunity na rozhodování a při své činnosti se snaží o co nejefektivnější využívání zdrojů, které má komunita k dispozici. Programy tak jsou tvořeny na základě potřeb dané komunity (a s její aktivní účastí) a zahrnují široké spektrum vzdělávacích, sociálních, zdravotnických či rekreačních aktivit určených všem členům komunity“ V zahraničí má komunitní vzdělávání bohatou historii a rozvíjí ze společného základu a ideí několika směry V České republice v současné době existují 2 víceméně nezávislé směry komunitního vzdělávání. Komunitní školy městského (sídlištního) typu Jedná se zpravidla o větší školy ve městech, které na základě svého rozhodnutí se věnují nejen výuce dětí. Mají tyto charakteristiky: -

Chod školy neovlivňují jen učitelé, ale také děti, rodiče a další členové komunity

-

Školní prostory jsou k dispozici celé komunitě

-

Škola nabízí celoživotní vzdělávání, ale také kulturní, rekreační a sociální program

-

Komunitu tvoří převážně rodiče dětí

-

Často zaměřeny na sociální problémy (pracuje s romskou komunitou, sociálně slabými rodinami..)

-

Právní forma – vedlejší hosp. činnost školy

To, že komunitní vzdělávání je úzce spjaté s provozem školy je na jedné straně výhodné, na druhé straně proces CŽV ohrožuje, protože je závislé na rozpočtu školy a vůli vedení školy v této – „dotované“ činnosti pokračovat. Vedlejší hospodářská činnost většinou slouží škole k získání nových zdrojů k financování chodu školy a výuky žáků. Venkovské komunitní školy

Venkovské komunitní školy (VKŠ) jsou vzdělávací zařízení ve venkovské obci do 5000 obyvatel, které splňuje pět následujících předpokladů: -

VKŠ poskytuje CŽV přístupné všem obyvatelům přímo v obci

-

VKŠ sídlí a působí pouze v jedné obci (a spádovém území)

-

VKŠ se podílí na obecních rozvojových aktivitách a komunitním životě obce

-

VKŠ má samostatný rozpočet a je řízena s ohledem na finanční soběstačnost a dlouhodobou udržitelnost.

-

Má vlastní právní subjektivitu

Vlastní právní subjektivita umožňuje VKŠ dlouhodobé plánování, získávání prostředků také z vnějších zdrojů (dotací) výhradně pro účely CŽV v komunitě. Nejobvyklejší právní formou je občanské sdružení, možná je obecně prospěšná společnost. Národní síť venkovských komunitních škol Venkovské komunitní školy u nás působí od roku 2005, kdy byla také založena Národní síť VKŠ se sídlem v Borech (Kraj Vysočina) V současnosti má NS VKŠ cca 20 členů (VKŠ) a nabízí: -

e-lerningové kurzy

-

Rekvalifikační kurz obecních koordinátorů

-

Každoroční mezinárodní seminář

-

Studijní cesty do zahraničí

-

Metodickou podporu

Jaká je nabídka běžné venkovské komunitní školy? -

Výuka cizích jazyků

-

Výuka práce s počítačem

-

Kurzy tradičních řemesel

-

Specializované kurzy (práce se dřevem, psaní na stroji, účetnictví)

-

Kurzy vaření (tradiční recepty, zdravé vaření…)

-

Kurzy tance, první pomoci, joga apod.,

-

Vzdělávání pro seniory – U3V

-

Mezigenerační vzdělávání

Koordinátor komunitního vzdělávání Chod komunitní školy řídí koordinátor. Spektrum činností, které musí zvládat je široké:

-

Komunikuje se školou, obcí a komunitou

-

Zjišťuje zájem o vzdělávání

-

Vytváří rozpočet

-

Vytváří nabídku vzdělávání

-

Hledá dodatečné zdroje – v obci i mimo ni (dotace)

-

Zprostředkuje potenciál komunity ve prospěch rozvoje obce (umí zorganizovat a vést komunitní workshop)

Koordinátor komunitního vzdělávání – předpoklady Ke své práci musí mít koordinátor určité znalosti (vím, co a proč je třeba udělat), dovednosti (vím, jak to udělat) a především motivaci (chci to udělat) V rámci projektu „Síť komunitních škol v Pošumaví“ bude připraveno a realizováno 5 vzdělávacích modulů. Problematice založení venkovské komunitní školy a připravě koordinátora komunitního vzdělávání jsou věnovány dva moduly. Stručný obsah modulu č. 1. -

Principy založení a fungování venkovské komunitní školy

-

Venkov, vzdělávání, komunita

-

Role školy v rozvoji obce

-

Komunitní vzdělávání v ČR – historie, dobrá praxe

-

Komunitní vzdělávání jinde – příklady ze zahraničí

-

Jak založit komunitní školu, spolupráce s obcí

-

Identifikace cílových skupin a jejich potřeb

-

Dobrý začátek a inspirace dobrými příklady

-

Finanční udržitelnost komunitní školy

Stručný obsah modulu č. 2. -

Komunitní koordinátor a jeho role v komunitě

-

Komunitní koordinátor jako manažer rozvoje obce

-

Rozvoj osobnosti komunitního koordinátora

-

Vytváření a realizace osobní strategie

-

Manažerské dovednosti komunitního koordinátora

-

Facilitace a animace rozvoje obce

-

Projektové řízení

-

Fundreising,

-

Komunitní filantropie