Rurální sociologie - venkovská společnost (matice) - odlišnost venkova a města
Venkovská společnost Vlastnosti venkovské společnosti venkov má (jakožto fyzický prostor) blíže k přírodě než město - méně umělé - méně přetvořené - méně poznamenané kulturou moderní společnosti (od poč. 19. stol.)
↓ INDUSTRIALIZACE URBANIZACE
• • •
poměšťování zvětšování relativního počtu obyvatelstva, které bydlí ve městech, růst počtu lidí, kteří žijí městským způsobem života, bez ohledu, zda bydlí či nebydlí ve městech.
1/8
Rurální sociologie - venkovská společnost (matice) - odlišnost venkova a města
venkov jako sociální prostředí si zachoval svébytné kulturní rysy - institucionalizované a organizované jednání venkovanů - jejich symbolická komunikace - jejich normativní subkultura
venkovská společnost jako ustálená struktura sociálních vztahů si zachovala svá specifika
Tradiční venkovské společenství 1. v čisté podobě dnes v Evropě již neexistuje (ještě v 19. století např. ruská občina a srbská zádruha) 2. struktura sociálních vztahů je složitá - symetrické vazby (rovnost v činnostech) - asymetrické vazby (tzv. patroni a klienti) vazby jsou ustaveny mechanicky („vždy tomu tak bylo, bude tomu i nadále“) 3. silný důraz na rodinu → má funkci všech důležitých institucí
2/8
Rurální sociologie - venkovská společnost (matice) - odlišnost venkova a města
4. v sociálním jednání členů komunity se silně mísí racionální (ekonomické) prvky s iracionálními (mýty, magie, věrouky, afekty) 5. původní vesnické společenství → relativně uzavřená a soběstačná jednotka - izolovanost od jiných sociálních skupin technická i sociální - nedostatek výměny informací) - důraz na tradici a místní autority - multifunkčnost komunity
Multifunkčnost tradiční společnosti
hospodářská - s rel. uzavřeným obratem
sociokulturní - silná sociální neformální kontrola, striktní dodržování hodnot a norem reprodukovaných tradicí, uznávané autority
politická - autorita bezprostředně známé osobnosti, centrum státu není důležité
3/8
Rurální sociologie - venkovská společnost (matice) - odlišnost venkova a města
Dnešní venkovské společenství Venkovská společnost se vymezuje vůči městské charakterizováním jejich podstatný, odlišných rysů
Vymezení venkova
• • •
90 % obcí 5 634 z 6 258 obcí 75 % území 58 183 z 78 864 km2 25 % obyvatel 2 665 860 z 10 230 060 obyvatel
Na českém venkově žilo k 1.1.2005 2 689 676 obyvatel. Z celkového počtu obyvatel ČR představují obyvatelé venkova zhruba jednu čtvrtinu (26,3 %).
4/8
Rurální sociologie - venkovská společnost (matice) - odlišnost venkova a města
A. Venkovská společnost jako fyzický prostor
převaha přírodních porostů otevřená krajina významnost klimatu a počasí agro-leso-pastevní užití prostoru nízká hustota zástavby a osídlení (hustota menší než 100 obyv./km2) decentralizovaný způsob osídlení v malých sídlech nekompletní technická infrastruktura
5/8
Rurální sociologie - venkovská společnost (matice) - odlišnost venkova a města
B. Čas jako sociální jev cyklické pojetí času (závislé na přírodě) oproti tomu industriální společnost chápe čas lineárně, jako posun vpřed → považuje venkovskou společnost za opožděnou ve vývoji
C. Venkovská subkultura = specifická rurální kultura s rolnickou tradicí blízkost přírodě vztah venkovský člověk - příroda → - citlivost vůči přírodním jevům - větší „krutost“ podle zákona přírodního výběru (selekce)
malá sídla → neanonymní žití → sociální kontrola → relativní pevnost vazeb → uzavřenost normativní kultury → omezenější výběr hodnot, norem a vzorů, netoleruje kriminální deviace
spíše osudové vnímání života, nedůvěra ke změnám, menší uspěchanost
6/8
Rurální sociologie - venkovská společnost (matice) - odlišnost venkova a města
D. Venkovská sociální struktura Bydlení a přebývání na venkově je skupinově strukturotvorným prvkem. za venkovany jsou považování ti, kteří splňují sociální znak trvalé bydlení na venkově členové venkovské komunity vytvářejí pravou skupinu (tj. malou a primární) - kontakt „tváří v tvář“ - důvěrné, intimní vztahy Venkov jako sociální prostor se liší od městského. venkované kladou větší důraz na vrozený, zděděný a připsaný sociální status. Méně získaný sociální stratifikace je slabší, avšak uznávání její hierarchie je méně zpochybňováno sociální mobilita (horizontální a hlavně vertikální) je také slabší Venkovské sociální sítě více vazeb příbuzenského a sousedského typu sociální kontakty - méně četné - intenzivnější (osobní, neformální, intimnejší) - trvalejší
7/8
Rurální sociologie - venkovská společnost (matice) - odlišnost venkova a města
Úkol Z podtržených slov doplňte ta správná
Venkovské společenství se v dnešní době stále více homogenizuje / heterogenizuje. Jeho subkulturní rysy však stále směřují k řízení sociálního lidského žití „zevnitř“ na základě solidarity, s oporou o pevnější / slabší prvky normativní kultury než ve městech. Je to více / méně individualizované, ale asi více / méně přirozenější lidské seskupení oproti urbánně organizované společnosti. Pod vlivem urbanizace a globalizace se venkovské společenství uzavírá / otevírá sociálnímu makrosvětu. Průvodním jevem toho je narušování / posilování vlastní sociální identity venkova.
8/8
