Venkov 1845 - 2010
Ivan Bičík, Leoš Jeleček a kol. Výzkumné centrum rural a výzkumné centrum LUCC Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK
Cíle a struktura příspěvku • 2015 vyšla publikace Land use changes in the Czech Republic 1845-2010. Socio-Economic Driving Forces; • Výsledek úsilí minulých více než 10 let výzkumu zaměřeného na LUCC v Česku; • Pro zahraniční čtenáře - nutnost vysvětlovat souvislosti a specifika modernizace české společnosti a její dopady na využití krajiny; • Použito členění do ohraničených vývojových etap 1845-18961948-1990-2010 – vymezujících zlomová data vývoje Česka; • Porozumět vývoji českého venkova dnes znamená analyzovat i předchozí vývoj; • Následující výklad se bude důsledně vymezovat uvedenými zlomovými daty vývoje české krajiny a do značné míry i venkova
Období 1845-1896 • Revoluce 1948/49 – pád feudalismu, nástup kapitalismu a rozvoj průmyslové revoluce, proměna poddaných na farmáře, půda se stala vlastnictvím bývalých poddaných a jejich pracovní síla se stala tržním zbožím (součástí trhu);
• Počátek průmyslově-vědecké fáze komplexní revoluce moderní doby (Purš): rozvoj a dovršení její revoluce průmyslové – a dílčích revolucí - zemědělské-dopravnídemografické (urbanizace, vylidňování venkova); • • •
1867 – nová ústava, vyrovnání – Rakousko-Uhersko a odstranění všech cel uvnitř monarchie; dovršení průmyslové revoluce; Konkurence levnějšího obilí z USA, první hospodářská krize z nadvýroby 1873–79 (počátky monopolní ekonomiky), vleklá agrární krize 80. let; Nové metody farmaření, zrychlený zánik úhorů a trojpolního systému; růst osevních ploch okopanin (cukrovka, brambory), pícnin + potravinářský průmysl (cukrovary, lihovary, škrobárny), aplikace mechanizace především na velkých farmách, pohon pára nebo koňská tažná síla;
• Konec období – konec extenzivního nárůstu rozlohy zemědělské a orné půdy, na úrovni Česka viditelná regionální diferenciace ve vývoji využití ploch.
Dopady na venkov • Rozvoj železnic vedl v 2. polovině 19. století ke snadnějšímu převozu zemědělských produktů na větší vzdálenosti, tím vznikala konkurence mezi cenami produktů nepříznivých podmínek a z oblastí příznivějších pro RV (i zahraničí); • Počátek tlaku na restrukturalizaci zemědělství v méně příznivých podmínkách, snaha zaměstnat se mimo zemědělství (sever Česka) a přivýdělek zeměd. činností; • Konec populačního růstu sídel periferních a vysoko položených (Krušné hory, Šumava, Jizerské hory), stagnace a hledání jiných funkcí sídel v těchto nepříznivých oblastech (rekreace, textil - krajky, prýmky, zpracování dřeva, obytná + výjezd za prací aj.); • Populační stagnace/úbytek, maxima populace dosahuje většina venkovských sídel Česka v období 1880-1910; • Mnohá venkovská sídla získávají vedle produkční funkce i funkci obytnou (vyjížďka za prací).
Horské oblasti: Boží Dar - Abertamy Vývoj počtu obyvatel v jednotlivých katastrálních územích 7000
6000
5000
počet obyvatel
Abertamy Hřebečná Boží Dar
4000
Ryžovna Horní Blatná Jáchymov
3000
Oldřichov Pernink 2000
1000
0 1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
rok
1950
1961
1970
1980
1991
2001
Vývoj využití ploch v Česku 1845-2010 2010
1990
1948
1896
1845
Arable land
38,1
41,0
49,9
51,6
48,2
Permanent cultures
3,0
3,0
1,9
1,5
1,1
Permanent grassland
12,5
10,5
12,9
14,1
17,4
Forest areas
33,7
33,3
30,2
29,0
28,9
Water areas
2,1
2,0
1,1
0
1,4
Built up areas
1,7
1,6
1,1
0
0,6
Remaining areas
8,9
8,6
2,9
3,9
2,3
Hybné síly 1896 - 1948 • Ekonomický a sociální rozvoj a zemědělský boom 1905 -1912;
• Intenzifikace zemědělství: Nárůst hektarových výnosů u všech hlavních pěstovaných obilovin mezi rokem 1870 - 1914 na 1, 8 - 2 x!
(pšenice 11,5 q/ha - 18 q/ha, žito z 8,5 na 17 q/ha, ječmen 11-20q/ha!!!!!!!!!! U dobytka podobně koně 194 - 250 tis, skot:1,6 mil - 2?3 mil.; prasata 228 1 013; , kozy 194 - 406; ovce 1 106 - 153!; • Nárůst významu diferenciální renty II (intezifikační). Tedy především investic i přímých do půdy, a to úrodnější (umělá hnojiva, hluboká orba, mechanizace…) Růst produktivity a intenzity zemědělství Česka; • Významné investice do potravinářského průmyslu – rozvoj agrokomplexu; • Podíl Česka na úhrnu Cisleithanie: plocha 26,4 %, 38,5 % orné půdy, 46,6 % daní z pozemků, cukr 95,3 %; pivo 56,6; potravinová produkce 51,3 %, 35 % pšenice, 48 % žita, 59 % ječmene, osevních ploch obilovin asi 46 %, 32 % produkce brambor, 80 % cukrovky!! Tyto podíly ještě zvýraznil navazující potravinářský průmysl: produkce lihu z Předlitavska byla asi 44 %, piva 58 %.
Perioda samostatné ČSR 1918-1939 • Vznik samostatné ČSR, zábor majetku Habsburků, katolické církve, šlechticů – podpora bezzemků a venkovské chudiny´a malých rolníků, tj. voličů Agrární strany; První zemědělská reforma; měla politické, nikoliv ekonomické důvody. • Agrární reforma 1918 – příklad pro společnost po roce 1948!!, reforma nebyla dokončena → (stát nedostatek financí na finanční náhrady), ze záboru půdy velkostatku většina zpět = podle tzv. generálních dohod z konce 20. let, měla tato půda „spadnout“ bez náhrad na stát = tj. po roce 1948!! • Dopady reformy na venkov – zadlužení malých vlastníků, boje o „obecní půdy“; Vzniklo dost nových malých farem a téměř stejné množství zaniklo! Několik let nárůst orné půdy (pro malé samozásobitelské farmy nutnost!!) • Omezené možnosti vyspělého a na produkci obilovin, cukrovky, ječmene zaměřeného (obilnářský charakter zem. se zachoval jak po roce 1948 a posílil po roce 1989) českého zemědělství na vývoz do Rakouska a Německa – vysoká cla; • Doznívá demografická revoluce – migrace obyvatelstva do měst, přesto venkovské osídlení jen malé změny – výběrově! • Venkovská sídla se jen málo měnila, spíše výstavbou zpracovatelských provozů/továren (škrobárny, lihovary…), pouze v zázemí velkých měst a těžebních oblastech – zvýraznění funkcí nezemědělských (průmyslová, obytná, dopravní…);
1939-1948 hybné síly dopadu na venkov • Odchod cca 600 tisíc Čechů z pohraničí do vnitrozemí • II. světová válka – podřízení nejen zemědělské produkce armádě Německa, rozvoj černého trhu s potravinami; lístkový systém na obyvatele do roku 1953 – pokračování černého trhu a snahy o samozásobení; • Odsun českých Němců – cca 3 miliony – vylidněné a nikdy nedosídlené pohraničí; • Ztráty ZPF, orné p. největší 1950-1961; z hlediska ekonomického a environmentálního toto mělo spíše kladný přínos (srov. pohraničí se Slovenskem); • Zánik domů a celých sídel části vysídleného pohraničí – převážně samot a rozptýleného osídlení především v oblasti později vytvořené železné opony. Propad venkova pohraničí!;
• Dosídlování venkova v pohraničí – část: „zlatokopové“, většina obyvatelstvo z vnitrozemí, nemajetné, málo vzdělané a bez zkušeností zemědělsky hospodařit ve vyšších a méně příznivých polohách!; • Později oslabování tradiční produktivistické (výrobní) funkce a počátek formování nových a regionálně specializovaných funkcí venkova – rekreační, vodohospodářská, environmentální, obytná aj. = počátek intenzivní proměny krajiny venkova podle stále více se prosazujících nových funkcí!
Kryštofovy Hamry Os. Reichsdorf = Rusová v Krušných horách
Místo někdejší osady Gsenget (asi 1100 m.n.m.) nad Prášily. I přes dva metry sněhu zemědělská funkce! Po 60 letech ještě přetrvává bezlesí! (IB)
Uvádí se zánik až 1 200 venkovských sídel především při západní hranici Česka. Dosídlena byla města a větší koncentrovaná venkovská sídla.
Hybné síly změn venkova 1948 - 1990 • „Dokončení“ zemědělské reformy 20. let; znárodnění lesů, půdy atd.; • Zakládání JZD 4. - 1. typu, denunciace větších farmářů, z velkostatků, zabraných majetků a v pohraničí státní statky; • Dělba práce uvnitř JZD a SS – zcela odlišná od rodinných farem: slabá zodpovědnost a kontrola výsledků práce; Zakládání SS, dlouhodobě nesystémová podpora při špatných výsledcích • Vzrostlo SŠ a VŠ vzdělání v zemědělství x přitom většina pracovníků trvale jednoduché a stále stejné práce; • Dotace a využití mechanizace – přednostně JZD a SS!; Sídla takto vybavená, potenciál pro stabilizaci, resp. nárůst počtu obyvatel; • Zánik venkovských sídel v těžebních oblastech, výstavbou přehrad (Vltava, Ohře, Labe), připojování předměstských venkovských sídel do hranic měst; • Středisková soustava osídlení SOV, SMV, nestřediskové obce: trvalá se zemědělskou funkcí, rekreační funkce vybraná sídla, sídla určená na dožití - zákaz výstavby!;
• Modernizace hospodářství a středisková soustava osídlení = hlavní důvody razantní proměny českého venkova a jeho funkcí;
Když nastaly restituce: v takovém stavu byly některé farmy po 40 letech panování státních statků (foto: Silvie Kučerová).
Pohyb zemědělské půdy jedné z farem po rozpadu státního statku Chotěboř. Ukázka složité proměny vlastnických vztahů restitucemi (jedna z farem SS!)
Source: Petr Zadražil (2010)
Dopad na venkov 1990 - 2010 • Suburbanizace – obytná, výrobní, skladová; • Transformace výhodně položených rekreačních sídel s dobrým spojením na centrum na trvalé bydlení; • Venkovská sídla většinou obyvatelstvo stárnoucí, v priméru do 10-15 % = převaha obytné, rekreační, nezemědělské funkce!; • Venkovská sídla zemědělské funkce – silně sociálně diferencovaná na restituenty a ostatní! – převážně v dobrých, níže položených oblastech; • Venkovská sídla s dominantní funkcí rekreační – letní x zimní, velké rozdíly bydlícího a přítomného obyvatelstva; • Venkovská sídla ovlivněná environmentální funkcí (vodohospodářská ochrana, ochrana přírody, památkové zóny apod.);
Srní na Šumavě (800 m.n.m.). Na svahu nad Střelou jsou rozmístěny kravíny někdejšího státního statku, dnes nevyužitý agrobrownfield. Nabízená cena za obě budovy a asi 120 ha pozemků = necelé 4 miliony Kč (již 4 roky!)
Venkov intenzivního zemědělství jižní Moravy: Bořetice, Kobylí, Vrbice
Dlouhodobé změny využití ploch v Kobylí v letech 1845 – 2003 úrodná nížina = nárůst ploch trvalých kultur, orné půdy, zastavěné plochy
Typy změn makrostruktury využití ploch první sloupec= ZPF, druhý= lesní plochy, třetí=jiné plochy Perioda
Typ
1845–1896 1896–1948 1948–1990 1990–2010 1845–2010 ––+
3.7
17.4
9.6
21.1
16.5
–+–
22.3
2.7
0.4
15.9
0.9
–++
16.5
72.2
89.8
43.2
79.3
+––
32.7
0.6
0.0
5.0
0.2
+–+
13.5
6.2
0.1
3.0
2.6
++–
10.9
0.4
0.0
11.7
0.2
0.0
0.0
0.0
0.1
–
0.4a
0.4a
–
–
0.3a
Beze změny chybí data
Poznámka: Podle vymezení v roce 1948; jiné plochy= vodní + zastavěné + ostatní
Závěry • V jednotlivých sledovaných periodách jsou změny ve vývoji využití ploch výrazně odlišné. Jak se promítly do změny funkce a charakteru sídla? • Opouštění budov tradičního zemědělství v intravilánu obce a „socialistická“ výstavba velkých nových objektů („agrotováren“) na okraji sídla či mimo intravilán; • Nárůst zastavěných ploch a ostatních ploch v Česku o 200 a 300 % proti stavu roku 1948, silné regionální rozdíly!; • Zvětšení rozsahu lesních ploch proti stavu minimálnímu ( cca1890) o 5 %; • Po roce 1990 stále rostoucí rozdíl mezi evidencí a stavem ploch v terénu až 5–7 % rozlohy orné půdy a více u TTP; • Tyto rozdíly mají dva základní důvody: totální změna vlastnické struktury (dnes 3,5 milionů vlastníků parcel) a „čekání“ na dotace z EU; • Na území Česka především politické a ekonomické hybné síly byly příčinou modernizace a velkých změn ve využití krajiny a charakteru i funkce sídel; • Současná zemědělská a environmentální politika usiluje o multifunkční krajinu. Nejméně 10 různých funkčních typů sídel a struktury a vývoje využití ploch = více typů politiky multifunkční krajiny; • Roste význam vnějších faktorů (nadlokálních) na změny venkova, venkovských sídel a využití krajiny; • Česko v roce 1896 asi 3,3 % zastav. a ostatních ploch, v roce jich bylo asi 11,5 % ?? Zvýšení eroze krajiny ??
Agrobrownfield v úrodném kraji u Libáně ( září 2015)
Děkuji za pozornost
