Veřejná diskuze s architekty – hřiště u podchodu, Trávníky, 17. července 2012 Připomínky občanů k úpravám: 1) Připomínky: - Nerušit chodník (cestu) za domem, který slouží v současné době mimo jiné i k zajištění obslužnosti domů – přístup k zadním vchodům, možnost přistavení auta při stěhování (p. Gecek, J. Sousedíka 1429) 2) Připomínky: - Zachovat co nejvíce stromů – přirozená bariéra proti hluku a prachu z trati, zachovat přírodní ráz parku. - Vytvořit pěší zónu pro všechny věkové kategorie, vhodně rozmístit lavičky. - Nesouhlas s betonovými odpočívadly. - Současný park je funkční, stačí oživit chodníky, opravit podchod, dát více laviček a odpadkových košů (Hana Chmelařová) 3) Připomínky: - Stačí rekonstrukce dětských hřišť, cest, přidání lamp u odpadkových košů a opravy laviček a podchodu - Přesunout 4 lavičková hnízda dál od domů, ale zachovat je v prostoru parku (M.Janišová, N. Peclerová, V. Rybníkář, D. Kubaníková, I. Černotová, P. Mládek, O. Hurta, D. Závodný, K. Michošíková, D. Rořanská, L. Slovák, J. Černosta, J. Olšák, V. Černotová, R. Pinďáková) 4) Připomínky: - Nesouhlas s betonovými odpočívadly. - Nesouhlas s kácením stromů. - Zbytečné plýtvání penězi, upravit park lze za výrazně méně peněz - nejdůležitější je revitalizace nefunkčních ploch, oprava a přidání laviček, zabezpečení podchodu – ostatní úpravy jsou zbytečné (nepodepsáno). 5) Připomínky: - Nesouhlas s betonovými zákoutími s lavičkami – lépe přidat lavičky jednotlivě. - Nesouhlas s „cyklostezkou“ – omezení pro seniory, rodiny s dětmi. - Nesouhlas s celkovou koncepcí změny parku – zachovat původní stav s klikatými cestičkami a odpočinkovými zónami - Nesouhlas s rušením hřišť - Nesouhlas s kácením stromů – citlivě posuzovat každý jednotlivý strom, vykácené stromy nahradit novými - více variant návrhů a najít nejjednodušší způsob revitalizace (Ladislava Řeháková) 6) Připomínky: - Málo spojnic mezi Družstevní ulicí a „hlavním tahem“ u trati - Nesouhlas s vybudování zídky za domy - Hlavní tah moc blízko trati - Nesouhlas s betonovými odpočívadly - Proč kácení stromů? - Požadujeme zachování všech současných chodníků, přidat odpadkové koše a lavičky s opěradly. - REFERENDUM (Ivana Šromová, Družstevní 1765)
7) -
Připomínky: Zachovat původní chodníky Přidat lavičky a odpadkové koše Odpočívadla bez betonových zídek Nesouhlas s šířkou chodníků – hlavně 3m u „hlavního tahu“ Nechat stávající chodníky (cesty) za domy, nedávat zídky Nekácet stromy Zachování minigolfu je v pořádku Nechat sušáky za domy REFERENDUM o parku Projekt by měl zachovat původní ráz parku (Soňa Trochtová, J. Sousedíka 1430) 8) Připomínky: - Nesouhlas se změnami prostor za domy – zrušení stávajících chodníků (cest) a vytvoření chodníků se vstupy do zadních vchodů a dělícími zídkami - Zachovat původní cestičky - Nesouhlas s betonovými odpočívadly - Přidat lavičky a koše - Hlavní tah příliš blízko u trati a není od trati oddělen - Nesouhlas s kácením stromů z důvodu výstavby „hlavního tahu“ u trati a jeho osvětlení - Referendum o parku (Margita Hermanová, Sychrov 126) 9) Připomínky: - Bylo by možné pro lepší představu vytvořit nějakou „fotostudii“? Špatná orientace ve výkresu - Rozmístění jednotlivých laviček i dál od „hlavního tahu“ pro možnost posezení např. se spícím dítětem - Husté keře či živý plot mezi odpočívadly minimálně pro zpomalení např. utíkajících dětí směrem k trati, případně k částečné ochraně proti prachu. - Zajistit dostatek odpadkových košů (odolných, blbuvzdorných), koše pro pejskaře na psí exkrementy - Výsadba nejedovatých stromů a keřů - Umístění laviček dále od domů - Prostor pro maminky s kočárky, pejskaře apod. mimo „cyklostezku“ (pí. Chalupová) 10) Připomínky: - V krajní části parku navazující na ul. Štěpánskou chybí prostor pro děti – v současné době nejvíce využíváno - Chybí hřiště, skluzavky, kolotoč, pískoviště a různé hrací prvky, samostatné lavičky pro odpočinek - Málo spojovacích chodníků (Jana K.) 11) Připomínky - Nesouhlasím s úpravami prostor (chodník, cesta) za domy, které slouží k zajištění obslužnosti domů - V odpočinkových zónách u „hlavního tahu“ nesouhlasím s větším počtem laviček pospolu (bezdomovci, hlučná mládež apod.) – lépe samostatné lavičky ve větším počtu podél celého tahu. (F. Hluboký, M. Velešíková, Trávníky 1429)
12) Připomínky: - Souhlasím s plánem kromě cvičebních prvků a odpočívadel s větším počtem laviček - Lavičky stačí jednotlivě (L. Stavěla, J. Sousedíka 1430) 13) Připomínky: - Zachovat komunikaci (chodník, cesta?) za domy – obslužnost - Zachovat stávající dispozici chodníků i laviček - Porovnat ceny oprav s cenou této rekonstrukce - Pokud něco nelze rekonstruovat, stačí změnit design??? - Vybudovat osvětlení - Protihluková bariéra u trati nutná! (Martin Šimko, J. Sousedíka 1430) 14) Připomínky: - „cyklostezka“ nemá návaznost – nesmysl - Nesouhlasím s betonovými odpočívadly (Šárka Morocho S.) 15) Připomínky: - Zachovat současnou podobu - Zanechat stromy - Opravit stávající chodníky - Nesouhlasím s betonovými odpočívadly (Alena Kudičíková) 16) Připomínky: - Nekácet stromy u trati - Zajistit dostatek odpadkových košů a jejich vynášení - Nesouhlasím s „cyklostezkou“ - Ponechat přírodní ráz parku - Nesouhlasím s navrženými parkovacími místy za zastávkou ČSAD (u domu 1160) (Jana Jurková, J. Sousedíka 1160/52) 17) Připomínky - Zanechání parkování u minigolfu - Zanechání průjezdnosti „cesty“ za domy – obslužnost - Oplocení hřiště na Rybníkách – bezpečnost 18) Připomínky: - Recyklační koše? - Do projektu by se dalo začlenit: o Petanguové hřiště o Multifunkční hřiště o Veřejné WC o Letní kino – plátno o Občerstvení o Amfiteátr o Kašna nebo pítko o Lavičky pro mladé o Pergola o Socha (kámen, dřevo) o Grilovací rošty, stoly se šachovnicemi o Kůly na slack line – použít pokácené stromy (H. Merenda, Alcedo) 19) Připomínky:
-
Návrh špatně prodiskutován s veřejností – hlavně obyvateli přilehlých domů, vnucuje se jim něco, co nechtějí, nebo by řešili jinak. Je potřeba dát prostor připomínkám, jejich vyhodnocení a transparentnímu zveřejnění - Návrh si v mnoha směrech protiřečí v plánovaném využití – např. „cyklostezka“ nemá dobré napojení na další cyklostezky či pruhy pro cyklisty (hlavně Rybníky), nebude tudíž tolik využívána, a to ani obyvateli přilehlých domů, pro které je zase špatně přístupná a mimo hlavní směr do centra města. - Údržba parku nebude v současném stavu levnější než dnes - Můstek na „cyklostezce“ je příliš nákladné řešení – stačily by oblouky (nájezdy) na začátek „šikminy“ do podchodu - Odpočinková zákoutí by se rovněž dala řešit lépe, levněji, na vnitřní straně stezky směrem do parku - Málo chodníků na procházky mimo „hlavní tah“ – ráno nebo po dešti se po trávě chodit nedá - Chybí zpevněné plochy pro dětská hřiště a prvky (pro jízdu malých dětí na odrážedlech, kolech, bruslích apod.) - Násyp u podchodu je plánován v místě, kudy vede teplovod! Zde nikdy nebude sníh! Situovat jinam! (Mgr. Přemysl Baran, Na Hrázi 1259) 20) Dobrý den, v úterý dne 17.7. 2012 má proběhnout veřejné projednávání úprav parku Trávníky, Rybníky. Jelikož se nemohu zúčastnit osobně, ráda bych se vyjádřila touto cestou, a to jednak jako předsedkyně kulturní komise a jednak jako obyvatel domu čp. 1430 J. Sousedíka: 1. z pozice člena kulturní komise v dnešní době, kdy bojujeme v celém světě o každý metr zeleně a ve většině měst se snaží vytvořit nové plochy zeleně, tak zde je návrh, jak rozšířit a vyasfaltovat stávající chodníky a odpočinkové koutky vybudovat z betonu. To považuji za krok zpět, někdy do let budování po vzoru Sovětského svazu nebo jak dále podpořit betonářskou lobby. Očekávala bych zachování maxima zeleně a nové prvky vytvořené z přírodních materiálů, jako je např. dřevo. V obecné rovině se přikláním k diskusi, která probíhá na webových stránkách města pod příspěvkem - pozvánkou, a to, nedělat žádnou megalomanskou stavbu pod heslem "Když je možnost dotace, tak se rozšoupněme", ale opravme chodníky, lavičky, doplňme dětské hřiště novými hracími prvky, a víc do toho nezasahujme. Megalomanskou akci považuji za plýtvání zdroji, přičemž ušetřené peníze bych investovala do rekonstrukce podchodu, neboť tento prostor je města nedůstojný a lituji především maminek s dětmi, které musí cestu tímto místem hrůzy absolvovat, 2. z pozice obyvatele domu čp. 1430 J. Sousedíka na ul. J. Sousedíka je zoufalý nedostatek parkovacích míst. Přicházím proto s tímto návrhem, vyjdu z prostor kolem domu čp. 1430 (přičemž je můj návrh realizovatelný i u dalších domů po této straně ulice): za domem je vydlážděný pruh, který v podstatě není nijak využit, pouze pokud někdo z domu ze zadní strany přijíždí s kočárkem nebo s kolem. Tento pruh by se o něco málo rozšířil, přičemž by to nemělo negativní dopad na celý park, neboť i po tomto nepatrném rozšíření zůstane zeleně více než dost, a to tak, aby zde vznikla šikmá stání pro automobily. Poté by se z jedné i druhé strany domu instalovala závora, a vzniklo by jednosměrné parkoviště, kdy jednou stranou by se vjíždělo a druhou vyjíždělo. Po
vybudování by Město tento prostor předalo Společenství vlastníků bytových jednotek, které by se již dále staralo o provoz a údržbu tohoto parkoviště, zajišťovalo by ovládače k závorám apod. Obyvatel domu, který by měl zájem zde parkovat, by si zaplatil ovladač a dále by platil více do fondu údržby domu, neboť by se mu připočítalo nájemné této plochy (pochopitelně v takové cenové relaci, aby se ty místa opravdu rozprodala). V první fázi by to Město něco stálo, ale tímto by se výrazně uvolnil hlavní tah ulicí J. Sousedíka a Město by tak vyřešilo parkování aspoň v jedné části města.
21)
S pozdravem, a přáním, aby při rozhodování o rekonstrukci parku zvítězil zdravý rozum nad megalomanskou akcí, Ing. Miroslava Vaculíková, MBA, předsedkyně kulturní komise, a obyvatelka domu čp. 1430 J. Sousedíka Parky Rybníky – Trávníky Předesílám, že v oboru architektury i zahradní architektury nejsem vzdělán a jsem úplný laik. Vycházím pouze a jen ze svých vlastních zkušeností a pozorování při téměř každodenním využívání těchto vsetínských parků (dlouhodobě se však zajímám o železnici, takže mé náměty související s železnicí by snad mohly být smysluplnější). Přihlížím také k námětům, které zazněly ze strany zahradních architektů na diskusi o projektu regenerace a rekonstrukce uvedených parků při veřejné diskusi v zařízení KIC v loňském roce. Práce Ing. Arch. Osičky, Chlápka a dalších do jisté míry znám hlavně díky dlouholeté spolupráci s firmou Block a.s. V.M. a velmi si jí vážím. Nicméně v tomto případě mám vůči navrhovanému projektu značné výhrady.
Východiska: 1) Chodníky v parcích jsou desítky let neudržované, a tedy zcela zdevastované – potřebují tedy kompletní rekonstrukci. Krom toho by měly chodníky brát ohled na skutečné potřeby obyvatel, kteří si vytvořili vlastní pěšinky tam, kde je potřebují. 2) Mobiliář v parcích je (krom nově vybudovaných dětských hřišť) mnoho let neudržovaný a vyžaduje výměnu a doplnění. 3) V parcích jsou umístěné sušáky na prádlo a klepače, které si občané přejí zachovat. 4) Údržba zeleně v omezených finančních možnostech města probíhá. Nicméně park i tak potřebuje určité větší či menší úpravy a zeleň potřebuje určitou postupnou plánovitou regeneraci. 5) Zahradní architekti navrhovali loni určitá protihluková opatření (s ohledem na trať probíhající středem mezi parky), která však byla přehnaná a dnes jsou z velké části zbytečná. 6) Bezpečnostní situace (s ohledem na trať) je špatná – počet bezpečných přechodů či podchodů je vzhledem k potřebám (a obvyklým trasám) pohybu obyvatel naprosto nedostačující. Obyvatelé si proto vytvořili vlastní „neformální“ přechody tam, kde je skutečně potřebují. Komentář k navrhovanému projektu: Co je vidět na zveřejněném plánu 1) Všechny chodníky v obou parcích byly navrženy zcela nové a ve zcela nových trasách. Jen v paku Rybníky podélný chodník sleduje původní trasu, ale je směrově zvlněný. Příčné chodníky jsou rovněž všechny v nových trasách, a to vedené „diagonálně“ vlevo či vpravo napříč parky. Povrchy jsou buď z betonu litého, vymývaného, nebo jsou jinak zpevněné.
Řada hlavních cest je deklarovaná jako kombinovaná pro pěší a cyklisty. 2) Použití konkrétního mobiliáře z projektu není moc zřejmé. Některé vizualizace něco naznačují, ale snad jen jako určitý obecný příklad. 3) Řešení (zachování) sušáků a klepačů v parcích u domů není z projektů zřejmé. 4) Revitalizace zeleně by byla potřebná, ale z grafického projektu není zřejmá. Možná něco vypovídá nějaký písemný popis, který ale nebyl vedle plánu vyvěšený. 5) Protihluková opatření z plánu rovněž nejsou zřejmá. V loňském roce zahradní architekti navrhovali opatření poměrně enormní a v diskusi zazněla námitka, zda nejsou zbytečná. 6) Z plánu není zřejmé, jaká opatření budou bránit přechodu přes trať na místech jiných, než k tomu určených. Trať je možné mezi parky překonat pouze podchodem, který bude rekonstruovaný, z Trávníků k němu půjde rampa zanořující se pod povrch terénu postupně přes celou šířku parku, z chodníků kolem trati půjdou dolů 2 schodiště. Na straně ulice U trati je projektováno nové schodiště a výtah pro vozíčkáře. Jiné možnosti přechodu tratě řešeny nejsou. Poznámky/náměty: 1) Zcela nové trasování chodníků mi připadne naprosto zbytečné a hlavně zcela neúčelné, zejména příčné chodníky vůbec nerespektují obvyklé pěší trasy tak, jak jsou dnes používány, a jak si je lidé sami vyšlapali tam, kde je skutečně potřebují. Podélná trasa na Trávníkách by měla využívat ploch podél domů, které by měly být opraveny, a mělo by na nich být patrné, že nejsou jen parkovišti a obslužnými cestami k domům, ale též nejkratší a nejrychlejší podélnou pěší trasou podél parku. Tato trasa také může být v zimě snadno udržována průchozí. Zvlněnou trasu podél trati možno ponechat, jen u podchodu trochu vyrovnat tak, aby na sebe chodníky od města a od zahrádek navazovaly. Podélný chodník na Rybníkách je třeba rozšířit, aby po něm mohly projet multikáry s pluhem, a tedy aby byl průchodný i v zimě. Současně, aby po něm mohly projet v případě potřeby sanitky. Prostor na rozšíření chodníku existuje (sloupy osvětlení jsou od chodníku dostatečně daleko. Ani povrch tohoto chodníku není třeba dělat s únosností do 3,5 t, neboť těch nejvýše několik desítek průjezdů multikáry za zimu a jeden či několik průjezdů sanitky za rok to prostě nevyžadují. Betonové povrchy v parcích považuji za nevhodné. Jednak jsou poměrně neestetické, jednak neumožňují vsakování vody, která na betonu buď zůstává, nebo při vhodném sklonu hromadně stéká do trávníků. Navrhuji frekventovanější trasy (podélné chodníky) výhradně dlážděné (zdánlivě „elegantní“ zvlnění tras v projektu pak jen zbytečně komplikuje a prodražuje dlaždičské práce, dláždění pak oproti betonu propouští část dešťové vody!). Méně frekventované trasy mlatové, ale materiálovou skladbu stejnou jako v zámeckých parcích (nikoli jako na nám. Svobody!), ta je zřejmě i jednodušší a levnější při výrobě. Chodníky zachovat v těch trasách, v jakých jsou v parcích historicky a dodnes, jen je doplnit, co nejelegantněji o ty trasy, které lidé potřebují ke spojení např. s ulicí Družstevní a k přechodu parků napříč (a přes trať). V parku zásadně nedeklarovat žádné trasy jako vhodné pro cyklisty! Tím by vznikly jen nesmírně konfliktní prostory, kde by se nebezpečně střetávali cyklisté (bruslaři) a maminky s malými dětmi a málo pohyblivými staršími lidmi. V parcích bych toleroval (jako doposud) občasnou jízdu dětí do 10 let, ale starší už mohou jezdit za doprovodu osob starších 15 let jinudy. A vedlejších ulic a cyklostezek je ve Vsetíně a v okolí dostatek. Cyklisté (a bruslaři) do parků nepatří! Tím by vznikala situace, kdy cyklisté (a bruslaři) budou rozčílení, že se jim stále pletou do cesty děti a starší občané, a
2)
3)
4)
5)
matky s dětmi budou do roka a do dne sepisovat petice za vykázání cyklistů z parků. Kombinace cyklistů (bruslařů) a malých dětí na těchto (úzkých) cestách je kombinace téměř vražedná (i politicky!). Přikláním se k loňskému názoru zahradních architektů, kteří nabádali, aby místo dřevěného byl použit mobiliář (lavičky apod.) kovový. Je sice možná trochu dražší při pořízení, ale má nesporné výhody při údržbě a užívání. Vsetín sice využívá ve městě mobiliář jednotný, ale to nijak nebrání tomu, aby v těchto dvou sousedních parcích byl použit jiný, ale rovněž jednotný (např. odlišující tyto parky od ostatní části města a umožňující, aby podobný mobiliář byl pak postupně použit při revitalizaci sídlišť Trávníky a Rybníky). Dřevěný mobiliář – jak tehdy řečeno – při sebelepší povrchové úpravě za dešťů nasákne vodou a po 2 až 3 letech stejně jeho povrch popraská a postupně začne hnít, což vede k nutnosti jeho úplné výměny po určitém počtu let. Po deštích také trvá dlouho, než např. lavičky oschnou a dá se na nich sedět. Vhodný kovový mobiliář oschne větrem do 15 minut a na slunci za několik minut a dá se na něm během chvíle již sedět. Postižená místa se dají snadno a rychle opravit – obrousit a nalakovat. U nelakovaného prostě jen obrousit. Také se přimlouvám za umístění aspoň některých laviček ve dvojici proti sobě. Podobně si to mládež vytvořila sama v Panské zahradě. Některé lavičky vytrhala a sestavila do improvizovaných dvojic. Svědčí to o tom, že lavičky jednotlivě či podélně vedle sebe nerespektují sociální potřeby a chování lidí. Navrhuji také zachování sušáků a klepačů podle přání místních obyvatel. Sušáky a klepače je možné postupně opravit či vyměňovat za nové, modernější. Klepače opatřené na jedné straně např. užší perforovanou kovovou plochou mohou sloužit větším dětem jako sedačky. Děti si na ty klepače rády sedají, sdružují se kolem nich, povídají si apod. Revitalizace zeleně v obou parcích je potřebná, ale je možné ji rozvrhnout na delší dobu. Údržba křovin a stromů probíhá i dnes a (ve spolupráci např. se studenty zahradní architektury) lze jistě vypracovat zachycení současného stavu, budoucí cílový stav a plán jeho postupné realizace podle finančních možností města. Údržba trávníků probíhá pravidelně. Dle loňského námětu zahradních architektů by také bylo možné v místě u minigolfového hřiště zapustit vstupy do šachet médií mírně pod povrch trávníků, aby bezprostředně kolem nich mohly projíždět sekačky trávy, nebo trávníky kolem nich zvolna vyvýšit nad jejich povrch. Protihluková opatření kolem tratě tak, jak byla navrhována v loňském roce, považuji za naprosto zbytečná. Protihlukové stěny (PHS) se v ČR sice stavějí houfně, je to ale dáno naší legislativou, která je přísnější než obecné předpisy EU a je účelově vytvořená pro potřeby stavařské lobby. PHS mají sice jistý účel v některých místech kolem dálnic, někdy i kolem tratí, podstatou ale je, že je to obrovský byznys, protože jde o prefabrikáty, ze kterých PHS rostou jako houby po dešti, za několik let se jich kol nových dálnic a železničních koridorů nastavěly stovky km za miliardy korun, ale mezi vsetínskými parky jsou naprosto zbytečné. Navíc působí jako optická, a tedy i psychologická bariéra. Legislativa je zde ani nevyžaduje, protože tu nejde o novostavbu železniční tratě(!), ale o revitalizaci parku. Částečnou protihlukovou ochranu (PHO) tvoří samotná zeleň parku. V zimě pak částečnou PHO vytváří příroda sama: Ležící sníh pohlcuje téměř veškerý hluk vznikající při průjezdu vlaků. Zásadního snížení hlučnosti tratě bylo též dosaženo před více než 10 lety postupnou rekonstrukcí tratě od meziříčského zhlaví stanice Vsetín po vsetínské zhlaví stanice Jablůnka, když zde byl během 2 let položen postupně na 1. a 2. koleji zcela nový železniční svršek, a to kvalitní bezstyková kolej s pružným uložením, která se jinak používá pouze na koridorových tratích! Kromě toho dnes jezdí nesrovnatelně méně
nákladních vlaků než před 25 lety a osobní vlaky jsou modernější a méně hlučné. Vysvětlení, proč hluk na železnici vzniká pouze ve výši do 1 m nad temenem kolejnice, proč i motorové lokomotivy dnes nevyvozují prakticky žádný hluk od motoru, jak jsou nová vozidla stále tišší, mohu poskytnout samostatně, abych se zde zbytečně nerozepisoval. Tvrdím tedy, že město (kraj) by mělo spíš trvat na zavádění modernějších železničních vozidel (jako u expresů Portáš a Vsacan), než stavět PHS. Ty mi připadnou u železnice ve Vsetíně asi tak stejně smysluplné, jako vyzbrojování armád zbraněmi ve stylu „chystáme se na minulou válku“! 6) Posledním kontroverzním tématem jsou přechody přes trať mezi parky a podchod. Konkrétně podchod a jeho nové řešení mi připadne tak nějak „standardní“, ale při troše hlubšího zamyšlení by mohlo být řešení i zcela jiné, stavebně jednodušší, i když cenově možná zhruba obdobné. Připadne mi totiž zbytečně náročné, hloubit napříč parkem postupně se zanořující rampu k podchodu od Trávníků, pak mostek přes již zanořený chodník, aby jej bylo možno překonat chodníkem vedoucím podél tratě, a dvoje nové schody dolů od tohoto chodníku. Na straně ulice U trati pak vybudování výtahu pro vozíčkáře, což není nijak levná záležitost. Myslím si, že by bohatě stačilo podchod zcela zrenovovat, přebudovat stávající schodiště (opatřená běžnými „kolejničkami“ pro lehké kočárky či kolečkové tašky) a vybudovat zcela nové přístřešky nad schodišti. Přístřešek v ulici U trati navrhnout ve všech směrech zcela průhledný, a to z hned tohoto důvodu: několik, metrů směrem k centru za tímto podchodem vybudovat přechod/přejezd přes trať pro vozíčkáře, pro méně pohyblivé spoluobčany a pro maminky s těžkými kočárky (dvojčata, těžký nákup…). Tento přechod/přejezd umístit do meziprostoru mezi vjezdovým návěstidlem a posledním návěstidlem pro posun a opatřit jej „nepřekonatelnými minizávorami“. Průhledný přístřešek podchodu pak (spolu s „minizávorami“) zajistí bezpečnost a dokonalý přehled chodců o dění na trati. Toto řešení mi připadne stavebně mnohem méně náročné, nerozděluje park Trávníky nepřekonatelnou bariérou (zářezem), i když cenově asi levnější moc nebude („minizávory“ a možná nutnost pokládky jejich kabeláže). Podrobnější popis tohoto řešení mohu dodat samostatně. Dále navrhuji vybudování přechodu/přejezdu s podobnými „nepřekonatelnými minizávorami“ v místě jednoho z „neformálních“ přechodů před novým dětským hřištěm ve směru od centra Vsetína. Tím se dosáhne dostatečného počtu přechodů/podchodů pro překonání trati mezi oběma parky (a sídlišti), mezi nimiž probíhá čilý pěší ruch (kdy další přechod je v ulici Štěpánská a funkci nadchodu plní nadjezd u TESu). Současně je nutné po obou stranách trati vybudovat bezpečnostní plůtky. Při vhodné volbě materiálů a konstrukci a při výšce 1,3 až 1,5 m vznikne bariéra, která je pro běžného člověka (i mladého a fyzicky zdatného) v podstatě nepřekonatelná. Pokud bude před oběma plůtky ještě vysazen a pěstován živý plot, bude tato bariéra takřka dokonalá. Přitom však nevzniká bariéra optická/psychická, ale navíc tyto dvojité plůtky plní roli drobné, leč skutečně smysluplné PHS(!). Navazuji tímto námětem na loňskou diskusi se zahradními architekty, kde bylo konstatováno, že dotaz k SŽDC v tomto smyslu byl vznesen a SŽDC že se vyjádřila, že takové signalizací opatřené a chráně přechody přes trať jsou technicky řešitelné. Další přechody pak mohou vzniknout např. zavěšením kovové konstrukce s chodníkem na vnější stranu náspu/mostu přes trať v prostoru u TESu a později třeba i mezi místní cestou a zahrádkářskou kolonií za slévárnou (tato trasa zajišťuje i přístup od vzdálenější části Rybníků k řece, k visuté lávce přes ni a k cyklostezce a je hojně využívaná). V této další etapě by pak bylo potřeba zbudovat takový bezpečnostní
plůtek ještě od nadjezdu u TESu po potůček tekoucí podél trati (který je sám v podstatě nepřekonatelnou bariérou). Tolik tedy k tomuto projektu revitalizace parků Rybníky/Trávníky. Velmi si cením, že se MěÚ do této akce pustil, cením si i práce autorů projektu, ale myslím si, že by projekt byl mnohem smysluplnější, kdyby autoři věnovali ještě více času práci v terénu, poznávání skutečných potřeb a zvyklostí obyvatel okolních sídlišť a identifikaci skutečných pěších tras v dané lokalitě. Místní občané by pak jistě takový upravený projet velmi uvítali a určitě by pak nehrozilo nebezpečí z nařčení, že se jedná jen o „vítězství architektury nad zdravým rozumem“. PhDr. Ivo Rušák, 17.7.2012 Zpracovali: Ing. Tomáš Pifka, ředitel společnosti SPKP, tel.: 571 491 328 Ing. Vlastimil Fiala, projektový manažer SPKP, tel.: 571 491 328
