Vedoucí d tí a mládeže se zam ením na turistické aktivity (do 18 let)

Tvorba a ov ení vzd lávacích program v oblasti uznávání neformálního vzd lávání

RUKOV ební texty k tématu 18

Vedoucí d tí a mládeže se zam ením na turistické aktivity (do 18 let) Zpracovali vedoucí Asociace TOM R, únor 2011

Asociace TOM R

kolektiv autor 1

Klí e pro život

Rukov Pro vedoucí d tí a mládeže se zam ením na turistické aktivity (do 18 let)

Úvod Díky evropskému projektu KLÍ E PRO ŽIVOT, který zpracovává Národní institut d tí a mládeže za p isp ní Ministerstva školství, mládeže a t lovýchovy, mají možnost d tská ob anská sdružení zpracovat nové studijní materiály pro školení svých vedoucích a dalších pracovník . Asociace TOM R se ujala zpracování t í témat (vzd lávacích modul ): Hlavní vedoucí zotavovací akce – specifikum stanových tábor bez pevného objektu Samostatný vedoucí d tí a mládeže – turistické zam ení Vedoucí d tí a mládeže se zam ením na turistické aktivity (do 18 let) Brožura, kterou nyní tete na monitoru, nebo ji držíte vytišt nou v ruce, vznikla z hlav a rukou mnoha zkušených vedoucích z ady turistických oddíl mládeže. Ne vše je autorská práce – ada teoretických poznatk je p evzata z odborných prací. Vedoucí, kte í pracují s d tmi v mnoha oddílech ale vždy doplnili teoretické poznatky svou vlastní dlouholetou praxí z innosti oddíl , z nes etných tábor , výprav, sch zek, zájezd i expedic. Všem, kte í se na tvorb Rukov ti podíleli pat í dík nejen m j, ale vlastn všech, kterým bude toto dílko sloužit k lepší a cílev dom jší výchov d tí v turistických i jiných oddílech.

Za ešitelský tým Mojmír Nová ek

Asociace TOM R

kolektiv autor 2

Klí e pro život


Obsah 1.

Analyzování pot eb sociální skupiny ...........................................................................9 Základní lidské pot eby ......................................................................................................9 Zp soby analyzování pot eb sociální skupiny ...................................................................12 Jakým zp sobem pracovat se sociální skupinou? ..............................................................15 2. Formulace výchovných a vzd lávacích cíl ...............................................................16 Úvod ................................................................................................................................ 16 íklad na za átek ............................................................................................................. 16 Trocha teorie ....................................................................................................................16 Pro v bec mít cíle ....................................................................................................... 16 Cíle jasné a cíle skryté – abstraktní ............................................................................... 17 Kde se berou cíle .......................................................................................................... 17 Dost teorie ........................................................................................................................18 Jak stanovit cíl .............................................................................................................. 18 Jak cíl dostat mezi lid .................................................................................................... 18 Když se nám neda í k cíli vykro it ................................................................................ 19 Co když se nejsme dost vytrvalí? .................................................................................. 19 Pro je tak t žké dosáhnout cíle ........................................................................................ 19 Cíl není spole ný ..........................................................................................................19 Cíl není ujasn n ............................................................................................................19 Rychle zapomínáme ...................................................................................................... 20 ehršel cíl ..................................................................................................................20 Nový cíl p ebíjí ten starý ............................................................................................... 20 Nemáme správný cíl ......................................................................................................... 21 Kdy cíl zm nit ..............................................................................................................21 Jak to íci ostatním ........................................................................................................ 21 Odložit, nebo odvolat? .................................................................................................. 21 Nemáme správné lidi pro náš cíl ....................................................................................... 21 Cíle se nám rozcházejí .................................................................................................. 21 ekneme si navzájem, jestli se nám da í? ......................................................................22 Cíl pro lidi, nebo lidé pro cíl?........................................................................................ 22 Co ud lat, když jsme cíle dosáhli ......................................................................................22 Pro to neoslavit?! ........................................................................................................ 22 Opojný pocit úsp chu z dosažení cíle ............................................................................22 3. Aplikace výchovných a vzd lávacích metod ..............................................................24 Úvod ............................................................................................................................. 24 Sebevýchova – osobnost vedoucího ..............................................................................24 Výchovné a vzd lávací metody......................................................................................... 25 Výchova zážitkem ........................................................................................................ 25 Dobrodružná výchova ................................................................................................... 25 írodní výchova........................................................................................................... 25 Vývojová specifika jednotlivých skupin d tí ....................................................................26 Základní škola .............................................................................................................. 26 St ední škola .................................................................................................................26 Vysoká škola ................................................................................................................ 26 Pohlaví ............................................................................................................................. 27 Mladší školní v k (6-8 let) ............................................................................................ 27 St ední školní v k (9-12 let) .......................................................................................... 27 Pubescence, nebo též starší školní v k (12-15 let) ......................................................... 27 Aplikace metod dle charakteristiky skupiny ......................................................................28 Asociace TOM R

kolektiv autor 3

Klí e pro život


Mladší školní v k ..........................................................................................................28 St ední školní v k .........................................................................................................28 Pubescence ................................................................................................................... 28 4. Organizace a zajišt ní her a dalších inností ............................................................. 29 Úvod ................................................................................................................................ 29 Jaké hry a innosti volit?...................................................................................................29 Kde erpat nápady? ..........................................................................................................29 Jak vytvo it novou hru? ....................................................................................................30 Jak dlouhá by m la být jedna aktivita? ..............................................................................30 Co je pot eba ud lat p ed realizací? .................................................................................. 30 A co když…? .................................................................................................................... 31 Jak hru uvést? ................................................................................................................... 31 Jak vysv tlit pravidla? ...................................................................................................... 31 Být na všechno sám? ........................................................................................................ 31 Turnaj, ale jak? ................................................................................................................. 32 Bezpe nost ....................................................................................................................... 32 kolik rad na konec ........................................................................................................33 5. Prevence sociáln patologických jev ........................................................................34 Primární prevence .............................................................................................................34 Šikana............................................................................................................................... 35 Závislosti .......................................................................................................................... 36 Zájmové innosti .............................................................................................................. 37 íklady n kterých aktivit vhodných jako primární prevence ............................................ 38 6. Provád ní multikulturní výchovy .............................................................................. 39 Úvod ................................................................................................................................ 39 Multikulturní výchova ......................................................................................................39 Multikulturní výchova v praxi........................................................................................... 42 Multikulturní výchova v rámci turistických aktivit ............................................................42 Letní tábor s multikulturní tématikou ................................................................................43 tší akce do zahrani í pro mládež ...................................................................................44 TOM Rohá i 2713 Kladno ............................................................................................ 45 Doporu ená praktická literatura k multikulturní výchov pro vedoucí oddíl ................ 45 Záv r ................................................................................................................................ 45 Literatura ...................................................................................................................... 45 7. Provád ní environmentální výchovy .......................................................................... 46 Vysv tlení pojm .............................................................................................................. 46 Pro práv environmentální výchova?............................................................................... 46 Nezletilí školitelé .............................................................................................................. 46 Metody environmentální výchovy ..................................................................................... 47 Hry ............................................................................................................................... 48 Ekologické hry .................................................................................................................48 Jak uvád t vzd lávací hry? ............................................................................................ 48 Konzervativci i radikálové .......................................................................................... 49 Postavení lov ka v p írod ..........................................................................................51 Pro spole né blaho ........................................................................................................ 52 8. Provád ní výchovy proti šikan .................................................................................54 Úvod ................................................................................................................................ 54 Vymezení pojmu ..............................................................................................................54 Rozpoznání šikany jako její prevence ...............................................................................55 1. Agresor: ................................................................................................................ 55 Asociace TOM R

kolektiv autor 4

Klí e pro život


2. Ob : .................................................................................................................... 55 3. Prost edí:............................................................................................................... 55 ešení p ípad šikany ....................................................................................................... 56 Výchovné p sobení na agresora, prevence další šikany .....................................................58 9. Provád ní výchovy ke zdraví ...................................................................................... 59 Definice zdraví .................................................................................................................59 dle WHO= Sv tové zdravotní organizace ......................................................................59 ínská – „energetická“ ................................................................................................. 59 Indická -Sankaránová: .................................................................................................. 60 Další možné definice zdraví: ......................................................................................... 60 Zdraví v b žném život v tšiny populace: .....................................................................60 Nejv tší zabijáci zdraví v každodenním život : .............................................................60 Definice výchovy: .........................................................................................................61 Co je to vlastn výchova ke zdraví: ...............................................................................61 Význam výchovy ke zdraví: ..........................................................................................61 Základní p edpoklad úsp šné výchovy ke zdraví: .......................................................... 62 Principy výchovy ke zdraví: .......................................................................................... 62 Cíle výchovy ke zdraví: ................................................................................................ 62 Prost edky výchovy ke zdraví: ......................................................................................63 Zákony a výchova ke zdraví:......................................................................................... 65 Kdo provádí/zajiš uje výchovu ke zdraví: .....................................................................66 Specifika výchovy ke zdraví s ohledem na v k/p ehled všech v kových skupin/ : ......... 66 Co je nedílnou sou ástí výchovy ke zdraví: ...................................................................67 eho se vyvarovat p i výchov ke zdraví: .....................................................................67 Úskalí výchovy ke zdraví: ............................................................................................. 68 Co tedy skute funguje nejvíc:...................................................................................69 10. Posuzování zdravotních a bezpe nostních rizik ........................................................70 Posuzování bezpe nostních rizik ....................................................................................... 70 Rizika p i sch zkách v klubovn (družinovky).................................................................. 70 Docházka ......................................................................................................................70 Hry ............................................................................................................................... 70 Rizika na víkendových akcích...........................................................................................70 Doprava na akci a z akce............................................................................................... 71 Po así ........................................................................................................................... 72 Hry ve m st ................................................................................................................. 72 Výpravy do p írody....................................................................................................... 72 Rizika na letních táborech ................................................................................................. 73 Beseda ..........................................................................................................................73 Táborový ád ................................................................................................................ 73 Denní i no ní hry ..........................................................................................................73 Práce s pilou a sekerou .................................................................................................. 73 Ohe .............................................................................................................................73 Koupání v ece, v rybníce .............................................................................................74 Posuzování zdravotních rizik ............................................................................................75 Zábava nebo zdraví? ..................................................................................................... 75 Prevence nade vše ............................................................................................................. 75 Víme, co se m že stát?..................................................................................................75 Základní pravidla prevence zran ní: .............................................................................. 76 Dohled nad programem .................................................................................................... 76 Je ta hra bezpe ná? ....................................................................................................... 76 Asociace TOM R

kolektiv autor 5

Klí e pro život


Nejlepší hry nemusejí být ty nejdrsn jší ........................................................................ 76 Zdravotní prevence v oddíle.............................................................................................. 77 Jak u it o zdravov ? .................................................................................................. 77 Kurzy, školení...............................................................................................................77 Hry se zdravotní tématikou ........................................................................................... 77 Exkurze ........................................................................................................................ 78 Zdravotní rizika na sch zkách a výpravách .......................................................................78 Klubovna – nem že se nic stát? .................................................................................... 78 Víkendové výpravy ....................................................................................................... 78 íru ní lékárni ka ........................................................................................................ 78 Zdravotní rizika na táborech .............................................................................................78 Táborový zdravotník ..................................................................................................... 78 Jak vysv tlit táborový ád?............................................................................................ 79 Úraz m se dá p edcházet .............................................................................................. 79 íklady nej ast jších zdravotních rizik na volno asových akcích .................................79 Záv r ................................................................................................................................ 79 11. Krizová intervence ...................................................................................................... 81 Krize ................................................................................................................................81 Nej ast jší p iny krize u d tí a mládeže..........................................................................81 Jak provést první pomoc p i krizi ......................................................................................82 Formy krizové intervence u d tí a mládeže ....................................................................... 82 Zásady krizové intervence u d tí a mládeže ...................................................................... 82 Shrnutí : ........................................................................................................................ 83 Záv r ................................................................................................................................ 83 12. Poskytování první pomoci ..........................................................................................85 První pomoc p i ztrát životních funkcí: ........................................................................... 85 První pomoc p i velkém krvácení......................................................................................86 První pomoc p i úrazech ................................................................................................... 87 První pomoc p i šokovém stavu ........................................................................................ 88 První pomoc p i krvácení z nosu .......................................................................................88 První pomoc p i drobném poran ní ................................................................................... 89 První pomoc p i omrzlin ................................................................................................. 89 První pomoc p i podchlazení ............................................................................................ 89 První pomoc p i popálenin .............................................................................................. 89 První pomoc p i úžehu nebo úpalu ....................................................................................90 První pomoc p i alergické reakci....................................................................................... 90 První pomoc p i úrazu elektrickým proudem..................................................................... 90 První pomoc p i zasko ení cizího t lesa do dýchacích cest................................................ 90 První pomoc p i otrav ..................................................................................................... 91 První pomoc p i uštknutí hadem a kousnutí zví etem ........................................................ 91 První pomoc p i mdlob ....................................................................................................91 První pomoc p i hyperventilaci ......................................................................................... 91 První pomoc p i epileptickém záchvatu.............................................................................92 První pomoc p i srde ním infarktu nebo jiném srde ním záchvatu .................................... 92 První pomoc p i astmatickém záchvatu .............................................................................92 První pomoc p i cukrovkovém (diabetickém) komatu: ......................................................92 13. Analyzování ú innosti výchovy .................................................................................. 94 Úvod ................................................................................................................................ 94 Pro v bec n co „analyzovat“? .....................................................................................94 láme, co nás baví ...................................................................................................... 94 Asociace TOM R

kolektiv autor 6

Klí e pro život


Pro to leny nebaví, když tím byli p ed asem nadšeni? ..............................................94 Analyzování - o co vlastn jde? ........................................................................................95 Co to je, ta analýza? ......................................................................................................95 My vychováváme? ........................................................................................................ 95 Co jsou to ty ú inky výchovy? ......................................................................................95 Z eho analyzujeme .......................................................................................................... 96 Bodování ...................................................................................................................... 96 Dlouhodobé, etapové hry ..............................................................................................96 Oddílové zkoušky, odborky .......................................................................................... 96 Zp tná vazba................................................................................................................. 96 Jak analyzujeme ............................................................................................................... 97 Kdo analyzuje ............................................................................................................... 97 Kdy analyzujeme ..........................................................................................................97 Co vlastn ud lat .......................................................................................................... 97 Co pak s výsledky .........................................................................................................98 Špetka teorie ..................................................................................................................... 98 Nová cizí sloví ka.........................................................................................................98 Postup p i analýze ve zkratce ........................................................................................ 99 V em d láme chyby ........................................................................................................ 99 Ztrácíme výsledky ........................................................................................................ 99 Nevíme, co s nimi .........................................................................................................99 Neda í se nám diskutovat ............................................................................................ 100 Krásné i, ale skutek utek......................................................................................... 100 Záv r .............................................................................................................................. 100 14. Vedení jednodenní akce a pravidelné sch zky ........................................................ 102 Vedení oddílové sch zky ................................................................................................ 102 Vedení jednodenní akce a sestavení rozpo tu .................................................................. 104 Cíl akce ...................................................................................................................... 104 Plánování rozpo tu akce ............................................................................................. 104 Doprava ...................................................................................................................... 104 Strava ......................................................................................................................... 105 Materiál ...................................................................................................................... 105 Vstupné ...................................................................................................................... 105 Doklady pro ú etnictví.................................................................................................... 105 Prvotní doklady .......................................................................................................... 105 Povinné náležitosti prvotních doklad tedy jsou: ......................................................... 106 Prvotní doklady a obecn oblíbené omyly ................................................................... 107 Forma prvotních doklad ............................................................................................ 107 Problematické prvotní doklady.................................................................................... 108 Faktury ....................................................................................................................... 109 Zásady ochrany osobních údaj ...................................................................................... 109 ležité informace o sv ených d tech a mládeži ........................................................... 110 15. Orientace v právní úprav inností d tí a mládeže a dosp lých ............................. 112 Úvod .............................................................................................................................. 112 Právní subjektivita .......................................................................................................... 112 Zp sobilost k právním úkon m ................................................................................... 112 Dohled nad nezletilými ................................................................................................... 113 Smlouva s rodi em ..................................................................................................... 113 Ob anskoprávní odpov dnost ..................................................................................... 114 Náležitý dohled ........................................................................................................... 115 Asociace TOM R

kolektiv autor 7

Klí e pro život


Koupání ...................................................................................................................... 115 Trestní právo .................................................................................................................. 116 Trestní odpov dnost .................................................................................................... 116 Trestné iny proti d tem ............................................................................................. 116 Pobyt v p írod ............................................................................................................... 118 Vstup na cizí pozemky ................................................................................................ 118 Sb r plod a klestí ...................................................................................................... 118 Tábo ení ..................................................................................................................... 119 Pohyb po silnici .......................................................................................................... 119 Zotavovací akce .............................................................................................................. 120 Zajišt ní zázemí .......................................................................................................... 120 Zajišt ní stravy ........................................................................................................... 120 Zajišt ní zdravotní pé e .............................................................................................. 121 Nutná dokumentace .................................................................................................... 121 Povinná instruktáž ...................................................................................................... 121 Jiné akce pro d ti ........................................................................................................ 122 Související právní p edpisy ......................................................................................... 123 16. íprava a vedení turistické akce ............................................................................. 124 Jednodenní výlety ........................................................................................................... 124 Vícedenní výpravy.......................................................................................................... 125

Asociace TOM R

kolektiv autor 8

Analyzování pot eb sociální skupiny

Rukov

Pro vedoucí d tí a mládeže se zam ením na turistické aktivity (do 18 let)

1. Analyzování pot eb sociální skupiny Základní lidské pot eby

Obr. 1 P irozené lidské pot eby (Maslow, A. H.: Toward a Psychology of Being, New York 1968)

„Základní lidské pot eby jsou spole né všem lidským bytostem bez rozdílu pohlaví, rasy, ku. Jejich uspokojení vede k tomu, že se cítíme i fungujeme dob e (v innostech i vztazích), že se cítíme t lesn , psychicky a sociáln v pohod .“ (Kop iva, Nová ková, Nevolová, Kop ivová) Pot eby se asto d lí na nižší a vyšší, p ípadn na primární a sekundární, nedostatkové a stové apod. Uspokojení nižších pot eb je p edpokladem pro uspokojení a rozvoj vyšších pot eb. Pot eba je moment vedoucí k vyhledávání ur ité podmínky nezbytn nutné k životu a vývoji a zárove vyhýbání se nep íznivým podmínkám. Jakým se lov k stane, je výrazn ovlivn no uspokojením i neuspokojením základních lidských pot eb. Jestliže dojde k dlouhodobému nedostate nému uspokojování t chto základních pot eb, m že dojít k narušení zdravého vývoje lov ka. Každý lov k má své pot eby r zn rozvinuté, up ednost uje více i mén n co jiného. Vyšší pot eby se objevují až po uspokojení pot eb nižších. V n kterých p ípadech se však m že stát, že lov k uspokojí n kterou z vyšších pot eb, a koli nedošlo k uspokojení pot eb nižších. 1. Fyziologické pot eby – bývají ozna ovány jako primární. Pat í mezi n p ijímání potravin, tekutin, dýchání, vylu ování, p im ená teplota prost edí, rozmnožování, pohyb, aktivita, odpo inek, spánek. adí se sem rovn ž pot eba ur itého rytmu, tempa, p im ené smyslové simulace, pot eba vyhnout se bolesti. 2. Pot eby bezpe í – adíme sem pot ebu p íst eší, ochrany, jistoty, stálosti ádu ve sv cí i lidí, pot eba vyhýbat se chaosu, ohrožení, násilí, n emu neznámému, neobvyklému, hrozivému, skrýt se p ed nebezpe ím. adíme sem rovn ž pot ebu vlastního teritoria.

TOM 19187 Nivnice

Ji í Miškar 9


Rukov


3. Pot eby sounáležitosti a lásky – jedná se o pot ebu n kam pat it, být ostatními ijímán. Výrazn souvisí s lidskou motivací. 4. Pot eby sebeúcty a uznání – adíme sem pot ebu být p ijímán, oce ován, respektován jako d ležitá a hodnotná osoba. adíme sem pot ebu vážit si sebe sama, hodnotit se pozitivn , mít pocit, že jsme v n em úsp šní, že d láme svou práci a v ci dob e. Do jisté míry jsme ovlivn ni tím, jak se k nám chovají ostatní lidé, jakým zp sobem jejich chování chápeme a jak jej prožíváme. K pot eb uznání adíme rovn ž pot ebu úsp chu. Základem úsp chu je d lat v ci tak, jak je nejlépe umíme a m žeme d lat, a aby ostatní dali najevo, že o tom v dí, p ípadn aby to ocenili. 5. Pot eby seberealizace – pat í sem snaha pochopit sám sebe i druhé, stát se tím, kým se lov k m že stát, naplnit své možnosti osobního r stu a rozvoje, pot eba objevovat a porozum t sv tu. Pot ebujeme p im ené množství podn , pot ebujeme innost, v život n co dokázat, pot ebujeme tvo it, máme pot ebu identity. Pot eba identity je propojena s pot ebou sebeúcty. Pot ebujeme v it, že jsme odlišní od ostatních, máme svou d stojnost, schopnost zvládat sv j život, svou lidskou hodnotu, a že se nám dostává p ijetí, p ípadn uznání od ostatních. 6. Vyšší pot eby – pat í sem pot eby estetické (krása, soum rnost, harmonie), etické (pravda, spravedlnost, mravnost), duchovní (víra, hledání smyslu života). Jakým zp sobem se projevuje neuspokojení jednotlivých pot eb do našeho chování, prožívání, jednání? 1. Neuspokojení fyziologických pot eb – m žeme cítit únavu, nudu, hlad, žíze , neklid, bolest, zimu apod. M žou se objevovat poruchy pozornosti, apatie, agrese, podrážd nost, motorický neklid. 2. Neuspokojení pot eby bezpe í – m že se dostavit pocit úzkosti, strachu, nejistota, hn v, zlost, ned ra, agresivní chování, strach z neúsp chu, selhání. V souvislosti vyhnout se neúsp chu se m že objevit podvád ní, lhaní, chování, které m že poškodit ostatní. 3. Neuspokojení pot eby sounáležitosti a lásky – dít , které má pocit, že není milováno, že o n j nikdo nemá zájem, trpí pocitem osam ní, steskem, zbyte nosti. asto se snaží získat pozornost „za každou cenu“. Chce, aby o n j n kdo m l zájem, aby si jej n kdo všímal. asto mu posta í i negativní pozornost (ok ikování, trest apod.). 4. Neuspokojení pot eby sebeúcty, uznání a seberealizace – dít zažívá pocit mén cennosti, nezájmu, zbyte nosti, neschopnosti. asto cítí hn v, lítost, zbyte nost, nenávist, beznad j. M že se objevovat agresivní chování, snaha se zviditelnit nebo naopak nevyvíjejí žádnou snahu. Uspokojování primárních a sekundárních pot eb velmi úzce souvisí s vývojem lov ka v jednotlivých etapách lidského života. lov k prochází n kolika odlišnými obdobími, která žeme rozlišovat podle biologických, sociálních a psychologických zm n. 1. Prenatální období – období od oplození vají ka až po narození dít te. B hem vývoje plodu se objevují jednoduché psychické reakce, za íná interakce matky a plodu. 2. Novorozenecké období – za íná narozením dít te a trvá p ibližn 1 m síc. Jedná se období adaptace, tj. p izp sobení se podmínkám nového prost edí. Je vybaven adou zných reflex (sací, hledací apod.). K ik signalizuje stav novorozence, jeho pot eby, TOM 19187 Nivnice

Ji í Miškar 10


Rukov


itahuje pozornost. Základem orientace je vnímání. Od po átku je aktivním astníkem sociální interakce. 3. Kojenecký v k – první rok života dít te. Rychlý rozvoj schopností, motorických dovedností, jemné motoriky. Základem pozornosti je vrozený orienta pátrací reflex. Za íná reprodukovat zvuky. Poznávání a u ení probíhá na úrovni kontaktu s okolním sv tem. V rámci mezilidské interakce se uskute uje sociální u ení. Objevují se jednoduché sociální hry, strach z cizích lidí, skon dít te k vyhledávání blízkosti ur itých lidí, vytvo ení pocitu jistoty a bezpe í. 4. Batolecí v k – období od 1 do 3 let života dít te. Dít se stává samostatn jším. Za íná chodit, b hat, osamostat uje se v oblasti sebeobsluhy, rozvíjí se manuální zru nost. Dochází k rozvoji myšlení, jedná se o fázi tzv. symbolického i p edpojmového myšlení. Objevují se po átky symbolické hry. Dochází k rozvoji i. Rozvíjí se domí sebe sama. Mezi druhým a t etím rokem m žeme pozorovat zesílené tendence sebeprosazování, tzv. období prvního vzdoru. Dít je schopno p ipustit odlou ení od matky. Dochází k formování identity dít te. Má v oblib spole nost druhých lidí. O sociálních normách získává informace pozorováním. 5.

edškolní v k – období od 3 do 6 let v ku dít te. Dále se rozvíjí pohybová obratnost a koordinace, zdokonaluje se manuální zru nost. Myšlení se dostává na vyšší úrove názorného, intuitivního myšlení. Usuzování je vázáno na konkrétní skute nost. Dalším znakem myšlení v tomto období je egocentrismus (ulpívání na subjektivním pohledu a tendence zkreslovat úsudky). Do myšlení zapojuje vlastní fantazii. Rozvíjí se chápání prostorových vztah , chápání pojmu asu. Zdokonalují se verbální schopnosti. Sou ástí vývoje je i tzv. egocentrická (dít si povídá samo se sebou). Sebehodnocení a identita je závislá na názoru jiných osob. Uv domuje si a p ijímá roli pohlaví. Pot ebuje kontakt s vrstevníky, hlavní inností se stává hra.

6. Mladší školní v k – období od 8 do 9 let. Zp sob myšlení konkrétních logických operací. Dít opouští subjektivní, egocentrický pohled na sv t. V souvislosti se školní výukou se rozvíjí kognitivní schopnosti, zdokonalují se verbální dovednosti. Rozvíjí se schopnost manipulovat s íselnými pojmy, zp es uje se porozum ní asu, formuje se cílev dom jší u ení a využívání pam ti. Získává sou adnou roli spolužáka. 7. St ední školní v k – období od 8. -9. do 12. roku. Dít je realista, otev ené v i okolnímu sv tu, který chce prozkoumat. M ní se vztah k u iteli, všímá si, zda nároky odpovídají p edem stanoveným pravidl m a zda je následné hodnocení spravedlivé. Identifikuje se se sociální skupinou. Objevují se projevy intuitivního rodi ovského a pe ovatelského chování. 8. Pubescence – od 11 do 15 let. Celkové urychlení r stu a vývoje, vývoj sekundárních pohlavních znak , tzv. druhá prom na t lesné stavby. Vzr stá význam prot jšku. Myšlení ve stadiu formálních logických operací. Rozvíjí se abstraktní myšlení. Objevuje se kriti nost a odlišný názor od dosp lých. Rozvíjí se schopnost introspekce, tj. pubescent se zam uje na vlastní pocity, prožitky, myšlenky. Objevuje se zvýšená kolísavost emo ního lad ní, nízká frustra ní tolerance, p ecitliv lost, prom nlivost nálad, pubertální vztahova nost, asté mezilidské konflikty. Pro toto období je typická zvýšená uzav enost a nechu projevovat své city navenek. Odmítají pod ízenou roli. ím dál v tší význam mají vrstevníci, má silnou pot ebu p átelství, objevuje se první zamilovanost. 9. Adolescence – od 15 do 20 let. P echodné období p ípravy na dosp lost. T lesný vývoj sm uje k vyrovnání se výškou i fyzickou silou dosp lým. Styl myšlení se TOM 19187 Nivnice

Ji í Miškar 11


Rukov


zdokonaluje, typická je pružnost a otev enost myšlení, jsou schopni používat nové zp soby ešení. Jejich nezkušenost se projevuje nadšením, zbrklostí a neopatrností. Je schopen nalézat nová ešení logických problém . Podrobují kritice sv t dosp lých. Završuje se rozvoj identity. Vyrovná se s mužskou i ženskou rolí. Dokon uje se proces separace ze závislosti na rodin . Odpoutává se od vrstevnické skupiny. N kte í adolescenti poci ují pot ebu oddálit dosp lost, protože je spojena s mnoha omezeními, povinnostmi apod. 10. Dalšími obdobími jsou: mladá dosp lost, st ední dosp lost, starší dosp lost, stá í. Pro osoby pracují s d tmi a mládeží, a už ve výchovn vzd lávacím procesu nebo v jejich volném ase, je nezbytn nutné znát a pochopit zp soby uspokojování primárních a sekundárních pot eb v závislosti na jednotlivých etapách lidského vývoje.

Zp soby analyzování pot eb sociální skupiny metody

techniky

pozorování

škálování

experiment

sociometrické techniky obsahová analýza

dotazování textová analýza projektivní metody

sémantický diferenciál

evalua ní metody

asocia ní techniky

prognostické metody biografie/autobiografie aj. Tab. 1 Metody a techniky výzkumu (Pr cha, 2000) 1. Pozorování – m lo by být: a) plánované – je vymezeno, co, kdy, kde a jak budu pozorovat; b) systematické – zam uji se jen na ur ité jevy, osoby apod., které sleduji po stanovenou dobu; c) objektivní – nezasahuji do p irozeného pr zaznamenává;

hu

inností, ale objektivn

je

Metoda pozorování je velmi náro ná na p ípravu, realizaci a zpracování. 2. Dotazování – zp sob shromaž ování informací od respondent , a to na základ písemn p edkládaných otázek. D ležitá je správná konstrukce dotazníku, mohu za adit: a) uzav ené otázky – respondent ozna í odpov di z nabízených alternativ;

TOM 19187 Nivnice

Ji í Miškar 12


Rukov


b) otev ené otázky – respondent má volnost vyjád ení, není mu vnucována volba odpov di; c) škálované otázky – respondent hodnotí jev podle p edem stanovené stupnice; Dotazník by m l mít p im ený rozsah, d ležitý je i zp sob zadávání dotazníku (pošta, email, osobn ). S aplikací dotazníku jsou spjaty i ur ité pochybnosti. Výsledky dotazování bychom nem li p ece ovat, nelze zaru it, že odpov di respondent vyjad ují skute jejich názory. 1. Projektivní metody – používá se v n kolika variantách, nap . dopl ování nedokon ených v t (Cítím se dob e, když…), mohou být založeny na kresb (zakreslete do mapy polohu tábo išt ) aj. S projektivní metodou souvisí metoda analýzy verbálních výpov dí. 2. Experiment – jedná se o zp sob ov ování toho, jaké d sledky vyvolá p ina. P i experimentu úmysln vyvoláme zm nu a sledujeme, jaké d sledky tato zm na vyvolá. (nap . p i vysv tlování pravidel hry zvolím u jedné skupiny klasický verbální výklad, u druhé skupiny zvolím k výkladu pravidel hry divadelní scénky – mohu sledovat, která skupina pravidla lépe pochopila apod.). Jedná se o pom rn složitý proces. Za zmínku zajisté stojí sociometrické techniky. Umož ují jedinc m si promyslet své volby, zhodnotit a p ehodnotit své vztahy k ostatním len m skupiny. Mezi p ednosti této techniky pat í, že je zaru ena anonymita, rychlost získání informací a malé náklady na testování. Nevýhodou je zm na v interpersonálních vztazích, dochází v závislosti na situaci ke konflikt m a p ehodnocování vztah skupiny. Cílem šet ení m že být nap . zjišt ní nejoblíben jšího a neoblíbeného lena skupiny. Sociální skupina: „Sociální skupiny tvo í lidé, kte í jsou navzájem v meziosobních vztazích, komunikují spolu a jejich vztahy jsou strukturované.“ ( ezá , 1998) Sociální skupina je tvo ena lidmi, kte í: jsou ve vzájemné interakci a komunikaci; mají stejné i podobné hodnoty, cíle apod. plní ur itou sociální roli; respektují pravidla a normy sociální skupiny; Tvo ení skupiny 1. etapa Je charakterizována nejistotou, snahou zorientovat se ve skupin , najít si v ní své místo, kamarády apod. Je nezbytn nutné dbát na uspokojování základních lidských pot eb. Je vhodné za adit hry a programy typu: zážitek, seznamovací hry, drobné úkoly apod.

TOM 19187 Nivnice

Ji í Miškar 13


Rukov


2. etapa V této etap dochází ke konflikt m a zárove dochází k upevn ní vztah v sociální skupin . P

inou konflikt je „boj“ p i obsazování pozic a rolí ve skupin . Je vhodné

za adit do programu takové aktivity, kde konflikty ve skupin budou relativn

ízené a

pod kontrolou. 3. etapa: vznik skupinových mechanismu obsazení rolí, vznik norem, hodnot skupiny 4. etapa: výkon skupiny V této etap se stává výkonnost skupiny efektivní, dochází k pln ní úkol apod. V pr hu vývoje skupiny se rovn ž m ní vnímání a postavení vedoucího. Zpo átku je sou ástí skupiny, postupn , jak se ú astníci vzájemn poznávají, toto postavení mizí. D ležité je, aby se ze len skupiny stala samostatná nezávislá funk ní jednotka schopná ešit problémy, vzájemn se domlouvat apod. Role ve skupin ( ezá , 1998): ad A.: 1. populární – p itažliví pro v tšinu 2. oblíbení – p itažliví pro mnohé 3. akceptovaní – p itažlivý pro ást skupiny a nikomu, nebo jen malému procentu „nevadí“ 4. trp ní 5. mimostojící ad B.: 1.

dcové

2. pomocníci (aktivní) 3. pod ízení (závislí) 4. pasivní 5. periferní ad C.: 1. podporovaní (jejich prosazování je akceptováno) 2. odmítaní (cht jí se prosazovat, ale skupina jim brání) 3.

ehlížení (cht jí se prosazovat, ale neumí to, skupina je opomíjí)

4. izolovaní (necht jí se realizovat ve skupin , a ani skupina je neakceptuje) TOM 19187 Nivnice

Ji í Miškar 14


Rukov


Jakým zp sobem pracovat se sociální skupinou? 1.

emýšlet, jestli nejsou naše nároky v rozporu s p irozenými fyziologickými pot ebami.

2. Mluvit s d tmi o pravidlech, ádu, dávat jim možnost, aby se na nich mohly samy podílet, navrhovat je apod. 3. Dávat najevo p ijetí všem d tem, snažit se jim porozum t, respektovat je. 4. Každý z nás pot ebuje nejenom lásku, ale i uznání, a to hlavn od lidí, kte í jsou pro nás d ležití. 5.

ti se pot ebují cítit v bezpe í, být psychicky v pohod , pot ebují mít pocit, že n kam pat í, že je n kdo uznává.

6. Uspokojení sekundárních, vyšších pot eb nám p ináší radost, pocit, že život má smysl, pocit za len ní do spole nosti aj.

Seznam použité literatury 1. Alderfer, C. Existence, Relatedness, & Growth. New York : Free Press, 1972. 2.

ka, O. Psychologie duševního vývoje d tí a dospívajících s faktory optimalizace. Brno : Dopln k, 2004. ISBN 80-7239-060-0.

3.

ka, O. Psychologie vrstev duševního d ní osobnosti a jejich autodiagnostika. Brno : Masarykova univerzita, 1997. ISBN 80-7239-107-0.

4.

áp, J., Mareš, J. Psychologie pro u itele. Praha : Portál, 2001. ISBN 80-7178-463-X.

5. Hnutí Brontosaurus. Malé sociální skupiny. Dostupné z WWW: http://vzdelavani.brontosaurus.cz/pro-organizatory/sociologie/101-male-socialni-skupiny.html.

6. Kop iva, P., Nová ková, J., Nevolová, D., Kop ivová, T. Respektovat a být respektován. Krom íž : Spirála, 2008. ISBN 978-80-904030-0-0. 7. Maslow, A. H. Toward a Psychology of Being. New York, 1968. 8. Pr cha, J. 9.

ehled pedagogiky. Praha : Portál, 2000. ISBN 80-7178-399-4.

ezá , J. Sociální psychologie. Brno : Paido, 1998. ISBN 80-85931-48-6.

10. Skorunková, R. Úvod do vývojové psychologie. Hradec Králové : Gaudeamus, 2008. ISBN 978-80-7041-490-3. 11. Vágnerová, M. Vývojová psychologie II. Praha : Karolinum, 2007. ISBN 978-80-2461318-5. TOM 19187 Nivnice

Ji í Miškar 15

Formulace výchovných a vzd lávacích cíl

Rukov


2. Formulace výchovných a vzd lávacích cíl Úvod Cíl – kouzelné slovo ozna ující n co, kam se chceme dostat a p itom pro to hodláme ud lat všechno, co zvládneme. Jsme ochotni zvládat útrapy, nepohodu, m žeme zabloudit, ale vždy znovu cestu k cíli nalezneme. Víme, že cíle t eba v bec nebudeme schopni dosáhnout, p esto k n mu stále mí íme. Vzd lávací cíl – maturita, státnice, certifikát, nebo prost jen prolézt do vyšší t ídy? V život v tšina z nás má své vzd lávací cíle, obvykle proto, že chceme n co um t, abychom se tomu v život mohli v novat. N kdy nás to pak m že i uživit. Výchovný cíl – m l n kdo z nás n jaký takový cíl? Naši rodi e pravd podobn ano, nebo oním cílem jsme my, nebo alespo ti z nás, kte í se bez uzard ní mohou ozna it za (skoro) dosp lé. Vychovávat ale m žeme i sami sebe a vedeme-li d ti a dospívající v našem oddíle, pak vychováváme, i když nechceme. Formulace cíl – cíl si musíme ozna it, abychom k n mu mohli sm ovat. Mohou jej za nás ozna it i jiní, ale rozhodnutí sm ovat k n mu je jen naše. Cíl je nep ebern mnoho, musíme si ale um t vybrat ty své. Není pochyb, že p i naší oddílové innosti sledujeme n jaké cíle. Jestliže jich chceme dosáhnout, musíme si vychovat naše oddílové sv ence a musíme je proto i leccos nau it. Aby naše snažení m lo úsp ch, hodí se nám naše cíle formulovat, tedy vyjád it, ujasnit si, co chceme. Zárove je to nám t k vým názor s t mi, kte í se v oddíle podílí na vedení spolu s námi. Cíle snáze dosáhneme spole ; abychom se k n mu mohli vydat, musíme o n m mluvit, tedy si ho formulovat.

íklad na za átek Tak tedy vymýšlejme n jaký ten oddílový cíl výchovný a zárove vzd lávací. M žeme chtít, aby všichni naši lenové um li šest základních uzl a zavázali je v ase pod minutu a l. Jestliže si toto takto ekneme a, jako vedoucí, se na tom shodneme, pak je to náš cíl a to vzd lávací, protože naše leny n co u íme. Zárove je to i cíl výchovný, protože aby v bec kdo z len , což obvykle bývají d ti, se v noval innosti, jako je vázání uzl , musí být inejmenším vychován tak, aby s tím nepraštil, když se mu to už napodruhé zavázat nepoda í. A te d ležité varování: jestli se už t šíte na soupis nejd ležit jších cíl , které byste si li zformulovat, aby se vám dob e vychovávalo a vzd lávalo, budete zklamáni! Tento text vám nemá napovídat (nadiktovat), co za cíle máte mít. Spíše by vás m l navést k tomu, jak si mezi sebou cíle výchovy a vzd lávání ujasnit, jak spole p sobit, aby byl cíl dosažen a co ud lat, když se vaše cíle, obrazn eno, za nou ztrácet v mlhách. To, jaké cíle si zvolíte, je ale jen a jen na vás.

Trocha teorie Pro v bec mít cíle V oddíle, resp. skupin d tí a mladých lidí p sobíme proto, že nás to baví. Pochopiteln nebaví nás všechno, ale to co d láme, d láme pro náš vlastní pocit a radost. Pro n které už jen to, že by si m li stanovit cíl, tuto radost trochu kalí, protože celou innost posouvá ze sféry TOM 4312 T icítka a Dív í Dvojka

Ji í Pudich 16


Rukov


zábavy do oblasti blízké povinnostem. P itom máme ohromnou výhodu, že své cíle si žeme stanovovat (na za átku) úpln sami! I když úpln sami, to by asi nebyl ten nejlepší zp sob. Cíle se snáze dosahují spole a cíl bude tím více spole ný, ím více se i jeho stanovení bude v cí více lidí. Pozor! Neznamená to, že je dobré svolat všechny starší a zkušen jší leny a oslovit je s tím, že by bylo dobré stanovit si n jaký spole ný cíl. Mnozí by to asi pokládali za nám t k vtipné scénce. Cíle pro vedení oddílu, družiny i kolektivu v bec by si m li stanovovat opravdu jen ti, kte í jeho vedení aspo trochu rozum jí. Inspiraci k jejich stanovování by ale m li sbírat mezi svými sv enci. A nyní se dostáváme k jádru v ci. D ti a mladí lidé, kte í (prozatím) nepat í mezi osoby vedoucí ostatní, se vámi vést nechají rádi, budou-li mít pocit, že spole n kam sm ujete. V konkrétním smyslu slova? Jestliže vyrazíte na vycházku, nebo horskou t ru, p jde se vám snáze, když budete v t, kam chcete dojít. V bec to neznamená, že v pr hu nem žete sv j cíl zm nit, že k tomu nemohou íci sv j názor i ti, kte í nevedou, nebo jen s vedením pomáhají. Pokud vyrazíte jen tak, bez cíle do lesa, stejn si budete muset asem ujasnit, kde se zastavíte a kam se vrátíte. Budete-li mít cíl ujasn n už p edem, p jde se vám snáze. Cíle abstraktní slouží ke stejné v ci. Vaše autorita coby vedoucích bude pevn jší, když ti, které vedete, budou mít pov domí o n jakém (vyšším) cíli. Jestliže ve své innosti budete sledovat n jaký zám r, pak i když ho budete pr žn m nit, upravovat, rozd lovat, bude váš oddíl, družinu, skupinu stmelovat, protože cíl p edevším m ní chaos p sobení jednotlivc v ád. Cíle jasné a cíle skryté – abstraktní Když se vrátíme k p íkladu, to, aby všichni v oddíle um li základní uzly, je cíl srozumitelný všem. Ne všichni pochopí, pro je dobré uzly um t, i ti nejmladší ale porozumí tomu, že jen tehdy se mohou zú astnit sout že ve vázání, když všech šest uzl dokážou zavázat. Za konkrétním cílem se ale m že skrývat cíl jiný, srozumitelný jen t m starším a zkušen jším. Skrze vázání uzl ukázat svým len m n co nového, zajímavého, s ím se v b žném život nesetkají, protože p esn takové v ci je p itahují k innosti v oddíle. K tomu, abychom si stanovili abstraktní cíl, obvykle nemáme jednu jasnou motivaci. Chceme mít dobrý oddíl s báje nými leny a k tomu, aby takový byl se chceme n jak dostat. Dostávat se budeme snadn ji po krocích, co spln ný cíl, to krok. Zatímco dosažení konkrétního cíle se obvykle snadno pozná, to jestli jsme dosáhli cíle abstraktního, resp. jestli se k n mu aspo blížíme, nemusí být úpln z ejmé. Z podstaty v ci jsou proto abstraktní cíle h e dosažitelné a protože jsou abstraktní, r zní lidé vidí jejich dosahování r zn . Pro konkrétní cíl máme šanci získat si tém všechny leny oddílu v etn ch nejmenších, cíle abstraktní jsou pro vedoucí, rádce a ty starší a zkušen jší. Kde se berou cíle Vyrážíme-li na t ru, její cíl obvykle vybere jeden z nás, velmi asto ten, kdo tuto akci povede. Obvykle si o cíli kam dojít s n kým popovídá; vede-li oddíl více vedoucích, pohovo í o cíli mezi sebou. To, že jsme pro cíli naší t ry získali i ostatní, poznáme na sraze podle toho, kolik z našich len nakonec p išlo. Cíle tedy obvykle formulují v dcové – ti, kte í pak pro onen cíl získávají ty druhé. V pr hu získávání se cíl m že pozm nit; spole ný cíl m že být nakonec o dost jiný než to, co se zrodilo v hlav jednoho z vedoucích. Tak je to správn ; jedna z velkých chyb je, když TOM 4312 T icítka a Dív í Dvojka

Ji í Pudich 17


Rukov


ten z nás, který jako první p išel s nápadem zkusit dosáhnout x, pak trvá na tom, že x je jediný správný cíl, když v tšina se nakonec nadchne pro y. My zkušení víme, že když dosáhneme y, bude našim novým cílem práv to x, které stálo na za átku. kdy s úžasem, možná i ohromením zjiš ujeme, že n kte í z našich len vymysleli n co nového a rozhodli se pro to získat ostatní. I kdybychom byli na rozpacích, co to ti naši sv enci vymýšlejí, je to pro nás skv lá zpráva. Jestliže máme mezi leny takové, kte í z nápadu ud lají cíl, pak brzy nebudeme na vedení sami. Naopak, naše spolupracovníky, rádce a nástupce bychom m li hledat práv mezi t mi, kte í projeví schopnost najít sob i jiným n jaký cíl.

Dost teorie Co jsou cíle, k emu nám slouží, jak se dají rozd lit a kde se berou, už víme. Zbývá mali kost: zjistit, jak si cíle stanovit, aby byly dosažitelné a jak se pak propracovat k jejich dosažení. Jak stanovit cíl Svolat si vedoucí a rádce se slovy: “Tak te si musíme stanovit n jaký cíl a m l by být výchovný i vzd lávací zárove .“ by asi nebylo to pravé. Cíl máme proto, že chceme n eho dosáhnout a naše snažení je obvykle motivování tím, že se nám n co nelíbí, resp. není podle našich p edstav, a nebo lépe: seznámíme se s n ím, co je lepší a chceme to mít v oddíle taky tak. Cíle bychom tedy m li volit: Tak, aby vyr staly z všedního oddílového života Po debat s dalšími v našem oddíle Aby pro naše sv ence byly splnitelné Krátký p íklad: v oddíle máme hodn kluk , ale málo d at. Mnozí to za problém nepovažují, ale starší jist cítí, že to není to pravé. Stanovíme si cíl získat pro oddílovou innost více d at s tím, že je t eba za ít u t ch nejmladších. Nejmladší kluci nemají s p ivedením holek ve svém v ku problém. Poznámka: náš cíl je nanejvýš výchovný, je ale vzd lávací? Pro ty, kte í vymýšlejí, jak ho dosáhnout, ur it . Jak cíl dostat mezi lid Aneb jak pro sv j cíl získat ostatní. Nejlepší je, když cíl vzejde z debat a diskuzí. Úloha vedoucího je pak cíl formulovat v úzkém kruhu ostatních, kte í se na vedení podílejí – jednoduše a srozumiteln . Pak je t eba pro tento cíl získat starší a zkušené leny, rádce a podobn . Je žádoucí, aby si cíl vzali za sv j. Oni pak svými slovy, jednodušším podáním p enesou cíl mezi mladší. Budou vymýšlet, jak cíle dosáhnout nejsnáze, nejrychleji, s nejlepším výsledkem do budoucna atd. Cíl se stane edm tem sout že. Po ur ité dob už cíl za ne žít vlastním životem, za ne se vyvíjet podle toho, jak se da í i neda í ho dosáhnout. Pokra ování krátkého p íkladu: Rádcové musí být nejprve p esv eni o tom, že cíl je správný, tedy že více d at pot ebujeme. Pak bychom jim m li vysv tlit, pro chceme za ít práv u t ch nejmladších. Mohou mít na v c jiný názor, ale to nevadí, více cest k napln ní cíle

TOM 4312 T icítka a Dív í Dvojka

Ji í Pudich 18


Rukov


nás k n mu zavede rychleji. Získávání holek mohou pojmout jako sout ž a jako takovou ji zorganizovat t m mladším. Když se nám neda í k cíli vykro it kdy máme cíl, nadšení u len , ale ne a ne ud lat ten první krok. Máme málo asu, problémy zdánliv neodkladné, ešíme hromadu drobností, které musí být hotovy co nejd íve, tento týden, do konce m síce atd. Nadšení pro cíl pomalu vyprchává. Možná byla chyba, že jsme cíl vytý ili v nevhodnou dobu. Za ít etapovou hru pár týdn ed d ležitými zkouškami asi nebylo to pravé. Na druhou stranu, n kdy sta í vrhnout se do ci po hlav a pak jen podpo it ty další, které jsme získali pro náš cíl. Rozhodn se ale nespoléhejme na to, že ten první krok ud lají ostatní. Druhý a t etí ur it , ten první je ale výsadou vedoucího. Co když se nejsme dost vytrvalí? Rozvrhnout si síly je d ležité u každého snažení. Nadšení, zvlášt u t ch mladších, m že rychle opadnout a pak je na vedoucím, aby ho zase rychle rozdmýchal. Pamatujme na to, že cíle dosáhneme jen spole . Neznamená to ale, že vedoucí musí být v záp ahu dnes a denn a nesmí polevit ani o pí . Naopak, když se v c da í, je n kdy lepší ponechat všemu volný pr h a vložit se do toho, až když se u len projeví první známky únavy.

Pro je tak t žké dosáhnout cíle Cíl není spole ný Cítíme-li, že n co náš oddíl opravdu pot ebuje, ale neda í se nám najít podporu, možná musíme jen zacílit jinam. N kdy se stává, že v tšina starších, rádc atd. má zkrátka cíle jiné. Pak je otázka, jestli je nepodpo it i p esto, že to t eba není to pravé. N kdy ale nemají cíle žádné. V tom p ípad bychom m li v oddíle získat n koho mimo tento okruh. Nový p íklad: Chodí nám málo len na akce. Našim cílem je zvýšit ú ast, to se ale dlouhodob neda í. Všichni si zvykli, že m žou p ijít, kdy se jim zachce, a náramn jim to vyhovuje. Koho jsme cht li pro náš cíl získat? Pakliže jsme se obraceli na ty starší a zkušené, asi to nebylo správn . Už mají spoustu jiných zájm a volný režim jim vyhovuje ze všeho nejvíc. Pro tento cíl musíme získat tahouny kolektivu bez ohledu na v k; pak máme šanci, že to bude náš spole ný cíl. Cíl není ujasn n Jestliže si jako náš cíl stanovíme „mít dobrý oddíl“, všichni s ním budou souhlasit, každý si ale pod tím p edstaví n co jiného. Hlavn však, každý bude mít svoji p edstavu, jak to ud lat. K cíli budeme spole sm ovat snáze, když bude jasný nejen cíl jako takový, ale budeme mít i podobnou p edstavu co pro jeho dosažení ud lat. Vedoucí by m l onen abstraktní cíl „mít dobrý oddíl“ p em nit na cíle konkrétní, kterým ostatní porozumí a najdou cestu k jeho dosažení. Cíl je tím mén jasný, ím vzdálen jší se jeví. Proto je dobré formulovat cíl konkrétní a dosažitelný: „Hry na našich akcích nás baví, ale jsou po ád stejné. Na každé akci budeme mít nejmén jednu úpln novou hru.“ Až dosáhneme tohoto cíle, m žeme jít dál a stanovit nový.


Ji í Pudich 19


Rukov


Rychle zapomínáme Náš oddíl funguje dob e; vše b ží podle zab hnutého scéná e a zejména ti starší z vedení v tom nevidí nic zlého. Je to zkrátka rutina; d láme, co nás baví a basta. Nebezpe í, že se nám zvlášt starší lenové za nou nudit a odejdou jinam, je týden od týdne v tší. Ti p emýšliv jší v dí, že se n co musí zm nit. asem se shodneme, že je t eba za ít vymýšlet d lat nové v ci; stanovíme si nové cíle. Zkusíme to, a ono to funguje. Jenomže zanedlouho jako by nám došel dech. Všichni mají málo asu, r zné jiné povinnosti, a tak nám oddíl sklouzává zpátky do zab hnutých kolejí, protože v t ch se jede nejsnáze. Udržet život oddílu tímto zp sobem stojí to nejmenší úsilí. Za n jakou dobu se n kte í vzpamatují, zase mají chu ke zm , ale dopadne to stejn . Tady je každá rada drahá. Rozbít tuhle nekone nou smy ku obvykle stojí obrovské úsilí. kte í to nevydrží a t eba odejdou k jiným zájm m, do jiného oddílu (nebo si založí nový). Nejvíce pomáhá, když mezi leny hledáme ty jednotlivce, kte í jsou nejvíce otev eni novinkám. Pro ty a práv pro ty pak m žeme za ít d lat n co jinak a navíc. P edest eme jim nové cíle, zkusíme se u it t eba s lasem. Naše innost se tím ozvláštní a je šance, že v tom spole vytrváme. že se stát, že nám ti ostatní asem odpadnou a oddíl se dramaticky zmenší; je to ale lepší, než když ztratíme všechny a pak za neme od nuly. ehršel cíl Da í se nám, máme cíle, víme jak jich dosáhnout. lenové, starší, rádcové jsou každým novým cílem nadšeni a sami vymýšlejí nové a nové v ci. Po ase m žeme dojít k paradoxu: láme všechno, ale nic se neda í dotáhnout do konce. Je to chaos. Oddíl nebo klub rozhodn nebude tím lepší, ím více cíl si jeho vedoucí a lenové stanoví. Množství cíl vede spíš k tomu, že každý dává d raz na n co jiného a navzájem se nepodporujeme. Cíle pak p estávají být spole né. V situaci, kdy: chceme mít dobrou ú ast na akcích, chceme více starších/mladších/kluk / holek, chceme v t více o stromech v lese a taky chceme um t s busolou pravd podobn nedosáhneme ni eho. Musíme si ujasnit, který cíl je klí ový a který (prozatím) vedlejší. Pakliže nás brzy eká turistický závod, práce s busolou m že být tím nejd ležit jším. Nový cíl p ebíjí ten starý Jsou lidé (zvlášt ti mladí), kte í se velmi snadno nadchnou prakticky pro jakoukoli novou c. Když nám ale takoví za nou p evažovat, snadno se dostaneme do koloto e, kdy d láme všechno a nic po ádn . To nikoho dlouho nebaví; nejsou výsledky, na kterých se dá stav t, nezlepšujeme se. Tady asto pom že správn p ipravená etapová hra. Ta je v bec velmi p íhodná k p stování vytrvalosti v dosahování stanovených cíl . P ipravíme hru typu výprava do Amazonie: na za átku je t eba nau it se námo nickému emeslu (uzlování), pak musíme zvládnout navigaci (orientace na map a práce s busolou), pak nás ekají neznámé jazyky domorodc (šifry) atd. V každé etap se zam íme na jedno téma; k další etap p ejdeme ne íve, než dosáhneme cíle té p edchozí. Konec konc , kdo má odvahu vydat se p es oceán, když neví, odkud fouká vítr?


Ji í Pudich 20


Rukov


Nemáme správný cíl Kdy cíl zm nit Oddíl se m ní tak, jak se m ní jeho lenové. D ti jsou starší, dospívají, n kte í odejdou a icházejí mladší. Naše cíle nás obvykle mají p ivést k n emu lepšímu; jsou receptem na ešení n eho. Na r zná oddílová spole enství ale zabírá r zná „medicína“. Je to divné, ale i velmi zkušení vedoucí n kdy nepost ehnou, jak se jim to oddílové spole enství zm nilo. Stanoví si cíl, který už t eba n kdy d íve, s bývalými leny, dosáhli, ale ouha. Ono to už netáhne jako d íve. íklad: Víme, že uzlování je zaru ená cesta k zapálení lenstva proto, aby m li v li se co nau it. Když se to poda í, je pak snadné p ejít k dalším tábornickým a turistickým dovednostem. Má to ale há ek. Uzlování vyžaduje rozvinutou motoriku rukou a ta obvykle ichází až po desátém roku života. Když ale momentáln p evažují ti malí, u ení uzl nezabere, protože je to (zatím) stojí p esp íliš velké úsilí. Cíl „nau it se základní uzly“ je t eba zm nit na n co bližšího téhle skupin . Uzly p ijdou na adu až nap esrok. Jak to íci ostatním kdy je docela t žké íct „O tohle bychom se te snažit nem li, zkusme rad ji…“ Ti, kte í náš cíl podporovali a snažili se, mohou mít pocit zmarn ného úsilí: „Ty jsi nám íkal, že když… a te to ty sám vzdáváš.“ Cíle se snadn ji vzdáme, je-li p ed námi cíl bližší, dostupn jší, ale stejn d ležitý. A práv takto bychom m li podat smutnou novinu, že o … se už pokoušet nebudeme. Spíše, než sáhodlouhé zd vodn ní, pro ne, je lepší vysv tlit, pro ano, ale n co jiného. Odložit, nebo odvolat? li bychom zvážit, jestli náš starý cíl bude dosažitelný v dohledné dob . Jestliže nám ed nedávnem z oddílu odešla p lka lidí a byli to ti, kterým bylo p es patnáct, je to na dlouho. Než v oddíle znovu doroste dost takových, jako byli oni, potrvá to n kolik rok . V téhle situaci je lepší si p iznat „Na to, abychom … nemáme, musíme to oželet.“ Takové iznání zárove umožní zacílit na v ci momentáln dostupn jší. Jestliže jsme tedy loni i edloni postoupili do finále štafetového závodu, ale te má náš tým o t i roky nižší v kový pr r, je tím správným cílem „Postoupit do semifinále“.

Nemáme správné lidi pro náš cíl Cíle se nám rozcházejí kdy se stává, že se ur ité cíle nedají dosáhnout zárove . Máme oddíl nadšenými skálolezci, ale jsou už starší a pot ebujeme nová ky. Nem žeme si stanovit za cíl, že nabereme mladší leny, a zárove , že se zlepšíme v lezení po skalách. Je eba zhodnotit, který cíl naši lenové lépe p ijmou za sv j, a nebo, také, kterého cíle budou ochotni se do asn vzdát. Jestliže nám p inese v tší uspokojení to, že budeme cvi it nová horolez ata, pak je prvo adé získat nová ky. Pakliže ale je naše nadšení pro skálolezení o hodn v tší, než skály, které prozatím zdoláme, bude lepší zdokonalit nejd íve nás samotné a potom až za ít p edávat zkušenosti mladším.


Ji í Pudich 21


Rukov


ekneme si navzájem, jestli se nám da í? Co jeden pokládá za dosažení cíle, druhý hodnotí jen jako jeho p edstupe . „Pro m dobrý“ je d ležité sd lení: íkáme tím, že cíl byl dosažen a, po nezbytném odpo inku, nastává as pro cíl nový. Jiní z nás to ale mohou vid t úpln jinak. To, že n kte í jsou spokojeni a cítí se být v cíli, m že vést i k vážným neporozum ním. Co si o takovém postoji pomyslí ti, kte í nepolevují v úsilí, protože p ece tohle nám nem že sta it? T eba toto: Ti, co polevili, jsou líní Aha, ekli, že to už sta í, aby zamaskovali neúsp ch My se tady d eme, a oni se cht jí jenom vézt Máme cíl – dob e; vykro ili jsme k jeho dosažení – ješt lépe; da í se nám p iblížit se cíli – výborn ; neujasnili jsme si dost, kdy jsme cíle dosáhli – všechno špatn . edstava horolezce, který nastoupil na cestu k vrcholu, ale jeho druh na opa ném konci lana práv leze na prot jší skálu, je absurdní. D ív nebo pozd ji spadnou oba, i když se budou navzájem jistit – pád shora dol se zm ní na let obloukem kon ící na oné prot jší st . Práv taková situace ma í dosažení cíle, který se zdál už na dosah ruky. D vodem bývá pouze to, že jsme tak cht li být v cíli, že jsme o n m spolu zapomn li mluvit. Cíl pro lidi, nebo lidé pro cíl? Cíl je prost edek zlepšení, zdokonalení sebe i t ch okolo nás. Sebekrásn jší cíl je k ni emu, když je „jenom pro n které“. Stav, kdy ne že cíl slouží lidem, ale naopak lidé sloužili tomu cíli, velmi dob e znají ti d íve narození, co poznali bývalý totalitní režim. Dosažení cíle mnohdy znamená i ur ité od íkání. Musíme si dát velký pozor, aby netrvalo a pozor, pro ty, kterým je deset, je i p lrok celá v nost! Na konci snažení by m la být radost z toho, že jsme cíle dosáhli. Cíl ur uje naši cestu, ale není jejím smyslem.

Co ud lat, když jsme cíle dosáhli Pro to neoslavit?! Máte rádi oslavy? Je to divné, ale mnozí z nás ne. Jak to že ne? Pro by jinak p ešli dosažení tak dlouho pracn dobývaného cíle jen n kolika málo slovy! iznejme si, je v tší úsp ch dožít se osmnáctin, nebo ud lat maturitu? P ipravujeme-li slavnostní táborový ohe , protože na konci tábora se to d lá, n co nám uniká. Naši edch dci asi cht li oslavit spln ní cíle – krásný a úsp šn zvládnutý tábor. Našeho cíle ale m žeme dosáhnout i za átkem listopadu. Pamatujme, že i tento podzimní as pak m že být dost dobrý k oslav , t ebaže to nebude tak oblíbený slavnostní ohe . Promýšlet oslavu ješt d ív, než cíle dosáhneme, se m že zdát nepat né. Když ale ten skv lý okamžik, den, m síc p ijde, není na ekat a n co musí nastat. Nic nemotivuje k dalším cíl m tolik, jako opravdu do hloubky prožitá radost z dosažení cíle dosavadního. Opojný pocit úsp chu z dosažení cíle Kdo by se necht l radovat napo ád a jak krásné by to bylo, kdybychom takového cíle dosáhli: radovat se už napo ád. Buddhisti snad n emu takovému íkají nirvána.


Ji í Pudich 22


Rukov


Jsou ale mezi námi takoví, kte í onen pocit radosti honem rychle zaplaší. Obvykle slovy jako „… je to fajn, zítra ale musíme ud lat…“, p ípadn „no, nebylo to špatné, ješt jste ale mohli…“. Když se ptáme na d vod pro , vysv tlují, že by jim ti lenové mohli zpychnout, že by mohli zleniv t, že budou mít pocit, že jsou hv zdy, mist i sv ta, a že to se nemá, že to není dobré… Chyba lávky. Nep iznat si, že jsme opravdu ti dob í, ti v dcové, kterým to tak báje klape a mají tak skv lé lenstvo, je snad ješt v tší chyba, než nep iznat si, že nám cíl uniká. Je-li na po átku slovo, vyjád ení, formulace cíle, na konci musí být slovo o tom, že jsme cíle dosáhli a že jsme fakt dob í!

O autorovi Ji í Pudich je lenem vedení TOM 4312 T icítka a Dív í Dvojka, d íve hospodá em oddílu. Jako lektor p sobí na RVVZ, v dob civilní služby byl sekretá em K T oblasti Slezsko. Profesí je vývojá software – analytik. icítka a Dív í dvojka je smíšený turistický oddíl z Ostravy-Poruby s tradicí sahající až do 60. let minulého století. Oddílovou nápl tvo í krom turistiky t eba lasování, orientace v terénu, šifrovací hry a netradi ní sporty (lakros, lagori). Každoro po ádá letní tábor v malebném prost edí Moravského krasu u vesnice Sloup. Více na www.tricitka.com


Ji í Pudich 23

Aplikace výchovných a vzd lávacích metod

Rukov


3. Aplikace výchovných a vzd lávacích metod Úvod V oddílové innosti se krom rolí staršího bratra, i sestry dostáváme do role vychovatele. Je to pro v tšinu vedoucích role, která jim není profesionáln vlastní a u instruktor to platí dvojnásob. Instruktorovi asto chybí pedagogická kvalifikace a zkušenosti. Ty m žeme z ásti nahradit opravdovým zájmem o innost instruktora a na tením odborné literatury, ale také postupnou praxí. Jsou však dv v ci, na které nesmíme nikdy zapomenout. Sv ené dít je vždy d ležit jší než sebelepší program. Myslím tím jeho fyzické, ale i psychické zdraví. Druhou v cí je, že o každém problému musí v t starší vedoucí, který má zodpov dnost p ed rodi i za program, který oddíl p ipraví. Sebevýchova – osobnost vedoucího Instruktor svým mládím je p irozeným vzorem k následování a to a je špatný anebo dobrý. D ti se automaticky spíše vztahují k n mu než ke staršímu vedoucímu. Instruktor tím že vychovává sebe, vychovává i sv ené d ti. Musí být na sebe inejmenším stejn tvrdý, jako ke svým sv enc m. Protože se d ti snaží co nejvíce p iblížit svému vzoru, je t eba si dávat velký pozor na to, jaké máme postoje, d ti jsou velmi vnímaví tvorové a tak nesta í jen hrát divadlo, ale opravdu být p esv en o správnosti takového postoje a ten pak takto prezentovat. Napodobování vzoru však není automatické a probíhá jen za ur itých podmínek! Vzorem se m že stát jen ten, kdo je pro skupinu neformální autoritou. Vzor se musí chovat ryhodn a spolehliv a nesmí své sv ence p ehlížet. Musí mít zkrátka stejnou úctu k nim, jakou vyžaduje od nich. Vzorem m žeme být jen tehdy, když naše zam ení života bude podobné jako zam ení skupiny a budeme rozum t hodnotovým žeb m sv ených tí. Jestliže se všichni nechají unést Harry Potterem, pak musím v t, o em kniha je. Jakmile si máme o em povídat a navážeme blízký kontakt, m žeme výchovn ovlivnit pouhým doprovodem na cest životem. D tí hledají p irozen mistra života, n koho kdo jim ukáže, že se to dá zvládnout a tak není nejvhodn jší, aby instruktor m l nap íklad problémy se zvládnutím školy, nebo konflikty s autoritami. ležitým prvkem p i budování autority je uv dom ní si skute nosti, že instruktor asto má pouze p enesenou autoritu vedoucího, který si ho ke spolupráci vybral. Jakmile p ed d tmi instruktor shodí autoritu vedoucího, shodí i svou vlastní. Správný instruktor dodržuje tyto pravidla: Pravidla platí pro všechny, tedy i pro n ho. Je spravedlivý. Má pochopení a je laskavý. Umí naslouchat. Podá pomocnou ruku, když je t eba. Je estný. Je nekonfliktní. Má opravdový zájem o jednotlivé sv ence (t žko bude respektován n kdo, kdo neví kde, kdo bydlí, nebo jestli má sourozence). TOM 1303 Maracaibo, T inec

Martin Strnad 24


Rukov


Vlastní je mu pracovitost. Je fyzicky zdatný, je vzorem zdravého životního stylu. Je férový a kamarád.

Výchovné a vzd lávací metody V oddílech a zájmových innostech je výchova a vzd lávání cílem rozvoj fyzických a psychických dispozic, osobnostní rozvoj. Také nezanedbatelnou cílem je nau it aktivnímu trávení volného asu a regenerace. Také r zné netradi ní dovednosti jsou sou ástí innosti a to podle zam ení oddílu. Pro tyto cíle se jeví jako nejvhodn jší použít zážitkovou pedagogiku. Sama se pak d lí na kolik svébytných metod, které se dob e dopl ují a je vhodné je st ídat. Samoz ejm se p i edávání v domostí nevyhneme i konven ním metodám, ale je t eba vybrat vhodné jako je skupinová práce, ešení problému, hry a modelové situace. Výchova zážitkem Pro naše podmínky se daleko nejlepším konceptem zážitkové pedagogiky se jeví takzvaná eská cesta“. Jde o koncept svébytný a díky izolaci v dob vzniku odlišný od pojetí této pedagogiky v cizin . D raz je dáván na prožitek, zážitek, zkušenost. Nejd íve dochází k ur ité situaci, nej ast ji h e, pak si aktivitu p ipomeneme a z prožitku se stává zážitek. Zkušenost, tedy n co co si odneseme, jako výchovn vzd lávací výsledek, vzniká jen na základ rozboru. Je t eba vhodnou formou provést zp tnou vazbu. Z toho také plyne, že ne každá aktivita, kterou d láme, vhodná pro celý tento cyklus a u v tšiny z nich sta í, že se prost pobavíme. Dobrodružná výchova Jde o metodu více blízkou americkému pojetí zážitkové pedagogiky a s výše uvedenou metodou se vhodn dopl uje. Je daleko více zam ená na interpersonální a intrapersonální vztahy. Metoda využívá výzvy, p ekonání p ekážky nebo sportovní aktivity ve skupin s ur itou mírou nebezpe í a tedy i dobrodružství. Vhodné je sjížd ní divoké vody, lezení po skalách, VHT. Vztahy, které vzniknou ve vypjatých situacích, vydrží léta. Zárove se d ti u í trp livosti, p ekonání sama sebe, zvládání p ekážek. Tyto innosti však pot ebují odborné vedení. írodní výchova Tato metoda je natolik široká, že je dále rozd lena na n kolik samostatných odv tví. Má velmi široký vzd lávací a výchovný cíl. Krom rozvoje osobnosti, vztah , ale i t eba zážitk je také zam ena na ekologickou výchovu, anebo zvládnutí um ní odpo inku a regenerace. ednostmi p írodní výchovy je podle B ichá ka: Proti automatizovaným innostem se rozvíjí tv í postupy Proti odcizeným (pasivním) vztah m se lépe vytvá í átelské vazby Proti pasivnímu (konzumnímu) p ístupu k životu stojí aktivní innosti, které posilují zdraví a zvyšují odolnost organismu Proti pasívnímu shromaž ování poznatk zám rné a nenásiln (situa ní) pozitivní ovliv ování osobnosti jedince Proti boji s p írodou se vytvá í d rný (ekologicky podložený) vztah k životnímu prost edí = vztah k p írod

TOM 1303 Maracaibo, T inec

Martin Strnad 25


Rukov


Výchova v p írod Aktivity v p írodním prost edí zam ené na p ípravu pro život v p írod . Má velký potenciál pro rozvoj osobnosti a to jak v rovin vztah , tak postoj . Výchova p írodou Jen istým p sobením p írody, bez v tšího vnášení aktivit má prokázané výchovné ú inky. Sta í prost jen putovat krajinou a nechat ji na sebe p sobit. Výchova pro p írodu Velmi d ležitá ást p írodní výchovy, kdy objas ováním vztah v p írod , u ením bylin, environmentálním vzd láváním, budujeme vztah k p írod a životnímu prost edí. Pokud se dob e zvládne, je p irozeným prost edníkem pochopení, že nejsme každý izolovaným ostrovem a vše co ud láme, má vždy vliv na ostatní kolem nás, nebo na opa né stran zem koule.

Vývojová specifika jednotlivých skupin d tí V Rukov ti instruktora od Radka Pelánka, publikace voln stažitelná ve form pdf na internetu, jsou vývojová specifika jednotlivých skupin specifikována takto: „Uve me n které základní charakteristiky v kových skupin. Používáme rozd lení dle školy, kterou navšt vují: Základní škola Hledají: zábavu. Mají rádi: akci, boj, noc, dobrodružství, body. Oblíbené nám ty: pohádky, dobrodružné p íb hy, indiáni, fantazie, dálky. Sout žení: sout ží rádi, spolupráce jim moc nejde. Samostatnost: velmi nesamostatní, neradi vyvíjí vlastní iniciativu, je pot eba co nejp esn ji zadat, co se má d lat. Autority: v tšinou docela poslouchají. Metafory: nechápou. St ední škola Hledají: srovnání. Mají rádi: akci, rušno, sport, hry, recesi, pocitové a tajemné v ci. Neradi filosofují a diskutují. Oblíbené nám ty: fantasy sv ty, historie (spíše „ak ní ást), tajemno. Sout žení: stále rad ji sout ží, i když už si uv domují pot ebu spolupráce. Samostatnost: jsou schopni i samostatné innosti a vlastní iniciativy, ale v tšinou se k tomu p íliš nemají a je nutno je popohán t. Autority: k autoritám jsou vyzývaví, neradi se pod izují. Metafory: nechce se jim nad nimi p emýšlet. Vysoká škola Hledají: odpov di, vlastní identitu, partnera. Mají rádi: rozmanitost (v tšinou studují jednu úzce zam enou v c a rádi si vyzkouší r zné jiné), klasické sporty a hry již znají, je pot eba netradi ních ístup . TOM 1303 Maracaibo, T inec

Martin Strnad 26


Rukov


Oblíbené nám ty: historie (spíše „filosofická ást), sou asnost, civilizace. Sout žení: nejsou již p íliš sout živí, jsou rádi v kolektivu a rádi spolupracují. Samostatnost: jsou dost samostatní a mají rádi volnost. Vlastní iniciativy schopni, jenom ob as pot ebují nakopnout. Autority: autority docela poslouchají, ale nemají rádi, pokud si s nimi n kdo nedá práci, nebo pokud mají pocit, že je n kdo z pozice autority zneužívá. Metafory: chápou a mají rádi.

Pohlaví ata Jsou tvo iv jší, p emýšliv jší, vysp lejší. Jsou mén sout živé, nebo se tak alespo snaží tvá it. Na latrínu chodí po t ech. Kluci Sout živ jší, rádi se vzájemn srovnávají. Mají rádi bojovky, pohyb, p ekonávání ekážek. Když tvo ení, tak nejrad ji konstrukce.“ V celku by se s t mito charakteristikami dalo souhlasit, ale ješt charakteristiky d tí do 15 let. Mladší školní v k (6-8 let) ti jsou hravé, schopnost soust ed ní je na jednu v c p ibližn 10 minut. Stále mají rádi pohádky. Dívky se s chlapci ješt bez ostychu mísí. Období kdy dochází k p echodu z dít te ve školáka. Nové výzvy a nároky p inášejí vyšší rozkolísanost a zranitelnost. Zlepšuje se hrubá i jemná motorika. Ješt dobíhá velký rozvoj i. Vhodné jsou aktivity na rozvoj motoriky, slovní zásoby a celkový rozvoj mluveného slova. St ední školní v k (9-12 let) Již mnohem stabiln jší, p edvídateln jší. Fantazie je ješt denní náplní, ale už to nejsou pohádkové p íb hy, ale „hrdinské eposy“. Vliv rodiny pomalu mizí a výrazn se uplat uje vliv party, do které pat í. Velká šance ovlivnit a to jak pozitivn , tak negativn . Pravidla skupiny jsou d ležit jší, proto je d ti dodržují, i když jsou v rozporu s rodinnými zásadami. Je to období typické s plným uv dom ním si mužské a ženské identity a utvá ení vztahu k sob samému. Dívky a chlapci za ínají vytvá et v koedukovaných oddílech parti ky. I když mají snahu se prosadit mezi staršími, jako rovný s rovným jsou to stále d ti a nelze u nich edpokládat zralé chování. Rozvoj motoriky pokra uje zvýšeným tempem. Velký zájem o sportovní a pohybové aktivity vyžadující obratnost, vytrvalost a sílu. Vhodné jsou aktivity na rozvoj pam ti a logické myšlení Pubescence, nebo též starší školní v k (12-15 let) Toto období je velmi ovlivn no pohlavním zráním a hormonálními pochody v t le. Také zm ny na t le mohou vést d ti až k pocit m úzkosti. Odlišnost tohoto období je patrné i v i dospívajících. Mají vlastní slovník typický pro danou v kovou skupinu. Touha vypadat starší se postupn tla í kup edu a zprvu se projevuje zejména snahou napodobit dosp lé v tom, co je nejjednodušší, proto asto vidíme nástup hrubého chování, drzosti a sprostých slov. Je t eba mít pro tyto projevy pochopení, ale na druhou stranu je t eba nekompromisn držet stávající pravidla a d ti usm ovat. Zajímavé je, že zatím co fyzická zdatnost je u t chto d tí s každou generací horší a horší, tak co se tý e IQ tak je zhruba každých 30 let v pr ru o 10 bod vyšší. To však podle naší zkušenosti neznamená, že jsou chyt ejší než p edešlá generace, asto totiž neumí tento potenciál využívat. Proto jsou vhodné aktivity na rozvoj myšlení, logiky a v domostí. D ti a zejména chlapci zažívají díky hormonálním zm nám rozvoj fyzických sil a jsou ochotni toho TOM 1303 Maracaibo, T inec

Martin Strnad 27


Rukov


využít. P i hrách jsou tém k neutahání. Mají však díky rostoucím kon etinám problémy s koordinací. astá „smutn ní“, nejsou ni ím podloženy, zkrátka p ijdou a zase zmizí.

Aplikace metod dle charakteristiky skupiny V p edešlých kapitolách jsme si ekli vývojových specificích jednotlivých ú astník . Uvádíme zde n kolik modelových skupin a obecných rys vhodného programu. Mladší školní v k Pro tuto skupinu ur it pln vysta íme s P írodní výchovou. Pro po áte ní fázi se co nejvíce budeme snažit o výchovu p írodou a pozd ji zapojíme teprve další složky p írodní výchovy. Na za átek p ipravíme vhodné icebreakry a rozeh íva ky. Postupn budeme idávat hry sout žního charakteru, zejména u chlapc , které budou procvi ovat jemnou a hrubou motoriku a koordinaci. U her nezapomeneme na pohádkové motivy a na jasné výsledky. Výhra a prohra, nic mezi. Jednoduchá srozumitelná pravidla, ta necháme zopakovat komu ze skupiny. Výsledky uvedeme okamžit . Za dvacet minut „neví, že n co hráli“. St ední školní v k Období p edvídatelné, až nudné. D ti v tomto v ku zpravidla poslouchají, umí už udržet delší dobu pozornost. Umí však již jasn ukázat, že je n co nuda. Aktivity by m ly být znorodé, v tšinou ne delší než 30 minut. Je t eba st ídat pohyb s odpo inkem a podobn . Díky p irozenému odd lení chlapc a dívek je vhodné v koedukovaných oddílech p ipravovat i aktivity kde se zám rn skupiny musí promíchat a také takové, kde se budou st ídat ti, kte í inesou družin body. Dát hru na fyzi ku pro kluky a také na slovní zásobu pro holky, ale to neplatí 100%. Je t eba dob e pozorovat kdo je na co dobrý a hru ušít p ímo na míru. Vhodné hry na koordinaci, myšlení atd. Dá se postupn hrát tém vše. Samoz ejm v postupu od jednoduššího ke složit jšímu. Pubescence Složitá skupina. Dle mých zkušeností si u této skupiny již musíme sáhnout na všechny t i metody a p idat i dobrodružnou výchovu. Rozhodn pot ebuje krom velmi univerzální írodní výchovy dostat i dávku výchovy zážitkem a to nejlépe v náro ných hrách, které nemusí kon it vít zstvím. Snesou i prohru a je ji t eba jen pe liv probrat a dát zp tnou vazbu. Jako ko ení pak p sobí dobrodružná výchova, zejména výzvy. Je jedno jestli tou výzvou bude velká cestovatelská expedice do Rumunska anebo jestli p jdeme na ertovu st nu lézt. Jsou plní síly a pot ebují ji uplatnit. Pot ebují trénovat koordinaci, aby si poradili s nov prodlouženými kon etinami. Budou bojovat o pozice, ale díky výzv to bude v rámci aktivity na základ schopností. Musí dostat pod k ži disciplínu a pokoru a ta se nejlépe všt puje bez odporu tam, kde chápou svá omezení jako ochranu p ed úrazem. Problematická skupina, ale práce s ní je asi ta nejzajímav jší. Doporu ená literatura Hanuš R., Chytilová L., Zážitkov pedagogické u ení, Grada Publishing, a. s., 2009 Hora P. a kolektiv, Prázdniny se šleha kou, Mladá Fronta,1984 Pelánek R., íru ka instruktora zážitkových akcí, Portál, 2008 O autorovi Martin Strnad - vedoucí oddílu od roku 1995, který se zabývá nejen vedením oddílu, ípravou a vedením akcí a tábor , ale i p íprav mladších instruktor a vedoucích v oddíle. V sou asné dob studuje na UP Olomouc obor Pedagogika volného asu. TOM 1303 Maracaibo, T inec

Martin Strnad 28

Organizace a zajišt ní her a dalších inností

Rukov


4. Organizace a zajišt ní her a dalších inností Úvod Hry, sout že, výuka tábornických dovedností jsou základní náplní innosti v tšiny oddíl . Aby tyto aktivity splnily sv j ú el a organizátor nezažil n kolik bezesných nocí, je d ležité novat se velmi pe liv p íprav . Š astné úsm vy, zážitky a nekone né množství historek je pak odm nou za poctivou práci organizátor , která mnohdy zabere násobn více asu, než samotný pr h hry.

Jaké hry a innosti volit? i p íprav programu je d ležité odpov program ur en a kde se bude odehrávat.

t si hned na za átku na dv otázky, pro koho je

které aktivity jsou vhodné v podstat pro jakoukoliv skupinku, n které je nutné pro Vaši pot ebu upravit a n které aktivity jsou vhodné jen pro ur itou skupinu lidí. Rukod lné práce zabaví spíše dív í kolektivy, bojovky a hry na sílu jsou spíše dominantou kluk . Stejn tak je pot eba myslet na v k ú astník a jejich znalosti a schopnosti. Pro d ti v první t íd ur it nep ipravíme program, kde bude pot eba rychle psát nebo po ítat. Základním úkolem každého vedoucího by m lo být p ipravit program, který v každou chvíli zabaví všechny ( tšinu ) leny. Stejn tak je pot eba p i p íprav programu p emýšlet, kde se bude program odehrávat. Jiné hry volíme na výpravu do lesa, jiné na perfektn p ipravené h išt a jiné do klubovny. Zárove je d ležité p emýšlet nad rozmanitostí programu. Nápaditý program, kde se st ídají pohybové hry s klidovými, hry na p emýšlení s jednoduchými zábavnými hrami, udrží pozornost a zájem déle, než šest bojovek za sebou. Pokud je sou ástí programu výuka dovedností, pak je dobré spojit je s jednoduchou hrou. Procvi ování uzl nebo morseovky se pak m že stát z nudné aktivity stát oblíbenou zábavou. Pro výuku dovedností je dobré volit známé hry, d ti nemusíme zat žovat pravidly a oni si ze hry odnesou co nejv tší množství informací. íklad na procvi ení mapových zna ek: Velmi jednoduše p ipravíme z mapových zna ek pexeso, kdy první ást dvoji ky tvo í mapová zna ka a druhá ást je název mapové zna ky. Pravidla pexesa zná každý a díky h e se d ti jednoduše nau í rozpoznávat základní mapové zna ky. Pokud je na akci v tší po et nová aspo jednou seznamovací hrou.

nebo jiných neznámých lidí, je dobré akci uvést

Kde erpat nápady? Míst, odkud erpat nové hry a nápady, je dnes velké množství. V prvé ad dnes existuje velké množství knih, které se zabývají hrami a tábornickými aktivitami. Pokud nemáte v klubovn svou knihovni ku, je dobré zajít do klasické knihovny. V každé v tší knihovn najdete desítky knih, které obsahují hry, aktivity a další nápady pro d ti p edškolního v ku až po knihy, které obsahují hry, které si z radostí zahrají i dosp lí. Dalším cenným zdrojem je internet, kde existuje n kolik databází her, kde p ispívají dlouholetí vedoucí i erství instrukto i. Výhodou takových databází je, že si m žete vybrat hru p esn pro svou pot ebu – hry se dají filtrovat podle délky hry, v ku hrá , prost edí…. Další výhodou, kterou n které servery nabízejí, je diskuze pod každou hrou. Z ní se m žete TOM 4332 Zálesák Hlu ín

Ivan Kula 29


Rukov


dozv t, jak hra probíhala v ostatních oddílech, jaké problémy se m žou vyskytnout a asto i úpravu pravidel, která hru zatraktivní. Seznam n kolika databází je na konci textu.

Jak vytvo it novou hru? Vytvo it zcela novou hru vyžaduje dostatek zkušeností a mnohdy velké množství asu. Novou hru však lze vytvo it i drobnou úpravou pravidel nebo kombinací n kolika her do jedné. Stejn tak m že hra získat nové kouzlo zm nou prost edí. Zapojte do hry p evlek, nový íb h, jiné rekvizity. Vše závisí na fantazii. Zdají se Vám t eba Lod stokrát opakovanou nudnou hrou? Sta í však hrát lod v kruhu, kdy na Vás úto í hrá po pravici a Vy úto íte na hrá e po levici, nebo z deskové hry ud láte venkovní zábavu. Hrací plochu nakreslíte na velký balící papír o rozm ru 2x1 metr, necháte proti sob hrát dv družiny, a oznamování zásahu bude probíhat pomocí cedulí a dalekohledu, jelikož družiny budou sed t na druhém konci louky, nebo pomocí vysíla ek. Stejn dob e poslouží ze mezi dv ma místnostmi na sch zce. V družin bude probíhat diskuze, které polí ko zvolit, boj o dalekohled, vysíla ku nebo cedule. Z jednoduché hry se stane skute ný námo ní souboj.

Jak dlouhá by m la být jedna aktivita? Aktivity by nem ly být zbyte dlouhé, ideální délka jedné hry, sout že a podobn je 10 – 30 minut. Jen výjime mají hry delší pr h. Velkou chybou je hru prodlužovat a neustále opakovat, protože se u ní d ti královsky baví. Krátkodob to sice p inese úsp ch, ale za kolik týdn se hra všem omrzí a zprotiví a další za azení bude možné nejd íve za n kolik síc , spíše let. Stejn tak platí, že v nejlepším se má kon it. Hru je možné lehce prodloužit, ale rozhodn by nem la být prodlužována do nekone na. Platí u ní obdobné riziko, jako u stále opakovaných her a zárove se d ti mohou do hry až p íliš vžít a hrozí nebezpe í úraz a rozbitých oken.

Co je pot eba ud lat p ed realizací? ed realizací jakéhokoliv programu, je pot eba ud lat si d kladnou p ípravu. Tato íprava m že klidn zabrat t ikrát tolik asu, než doba, kterou program zaplní. Proto je nutné za ít s dostate ným p edstihem. U pravidelných sch zek, nejlépe hned den po skon ení sch zky, u jiných akcí s ohledem na její složitost. Na prvním míst je p ipravit dostate né množství programu. Program by m l být rad ji nastaven tak, aby délku akce p esahoval. Je lepší jednu i dv aktivity neza adit, než v p lce akce zjistit, že nám p ipravený program nebude sta it. Program je dobré si sepsat a ke každému bodu si napsat základní pravidla a jiné informace. P edejdeme tak situacím, kdy máme p ipravenou hru ULAMBATAR a ani za milión si nedokážeme vzpomenout, o jakou hru se jedná. Druhou d ležitou sou ástí p ípravy je výroba rekvizit, tabulek a dalšího materiálu, který je pro hru pot eba. Vše je dobré si p ipravit doma v klidu a s dostate ným p edstihem. Chcemeli hrát na sch zce pexeso, je nutné koupit ho v p edstihu a po ítat s tím, že ho bude pot eba nast íhat. St íhat pexeso v pr hu sch zky, kdy na nás ostatní ekají, je pozd . P i p íprav materiálu je také vhodné sepsat si, co všechno budeme pot ebovat. Jednotlivé položky postupn odškrtáváme a riziko, že na n co zapomeneme, je minimální. Materiál, který si jednou pracn p ipravíme, je dobré si schovat. U složit jších her je nutné si zajistit dostatek lidí – rozhod ích, obránc , zapisovatel . ast je dobré si ov it n kolik dn p ed akcí, aby byl dostatek asu sehnat náhradníky. TOM 4332 Zálesák Hlu ín

Ivan Kula 30


Rukov


A co když…? A co když za ne pršet? A co když nám ujede autobus? A co když…? I na takové otázky je pot eba si odpov t. Pokud program m že ohrozit po así, je pot eba p ipravit si náhradní program. Chystáme se s družinou b hem sch zky na nedaleké h išt ? Pak je nutné p ipravit program na h išt i program do klubovny pro p ípad dešt . Náhradní program by m l pokrývat celou délku akce – nap íklad sch zky. Déš Vás pak nezasko í. Jestli je úsp ch akce spojen s dopravou, pak je pot eba p edem zjistit náhradní spoje. Vlak že mít zpožd ní, autobus nepojede a Vy budete složit shán t náhradní spoj. Jednodušší ešení je p ipravit si n kolik náhradních spoj p edem.

Jak hru uvést? Každou hru nebo sout ž je vhodné uvést krátkým p íb hem, který navodí vhodnou atmosféru. Pro motivaci je dobré použít i r zné rekvizity. Hra pak dostává úpln jinou atmosféru. Sta í n kolik drobností a stokrát hraná hra získá nový náboj. P i sepisování legendy je možné nechat se inspirovat knížkou, filmem, historickou událostí, i veselými historkami ze života oddílu. Klasickou bojovku, kdy je úkolem hrá nasbírat co nejvíc líste ze stanoviš a nenechat se chytit obránci zná každý. Když k ní p idáme legendu o výbuchu ernobylu, místo líste uva íme trochu škrobu, který p edstavuje radioaktivní materiál a obránce navle eme do bílých pláš a ud láme z nich zmutované v dce, máme rázem úpln novou hru, která v hrá ích zanechá jiný zážitek než stokrát opakovaná bojove ka.

Jak vysv tlit pravidla? Pravidla musí být jasná a srozumitelná. Za každé porušení musí být ur ená p esná sankce. Rozhod í je pak musí ve všech situacích vykládat spravedliv , nikomu nenadržovat. Pravidla je dobré vysv tlovat na p íkladech a konkrétních herních situacích. Hrá i je tak lépe pochopí. Pokud jsou pravidla složitá a rozsáhlá, je lepší si je sepsat, p i vysv tlování pak máme jistotu, že jsme na žádné pravidlo nezapomn li. Sou ástí vysv tlení pravidel musí být p esné územní a asové vymezení hry, p ípadn signál pro zahájení a ukon ení hry. Po vysv tlení pravidel si znalost pravidel ov íme kontrolními otázkami. Nebráníme se otázkám hrá a trp liv na n odpovídáme, n které otázky m žou být p ínosem i pro organizátory.

Být na všechno sám? i p íprav programu je dobré spolupracovat s více lidmi. Nutným p edpokladem pro spolupráci je d ra. I mnoho starších a zkušených vedoucích trpí pocitem, že co si neud lají sami, to nebude správn , nebude to fungovat, nebo to druhý lov k neud lá v bec. Takové riziko samoz ejm existuje, ale výhody, které spolupráce p ináší, jsou výrazn v tší ( v tší rozmanitost aktivit, více asu, možnost organizovat složit jší akce a v bec nau it se schopnosti spolupráce ). Spolupráce m že probíhat r zn , m žete se se svým zástupcem domluvit, že mu enecháte ur itou ást sch zky ( t eba 30 minut ) a on na tento úsek p ipraví vlastní program, nebo ud lat p ípravu spole . Pokud máte v družin schopné zástupce, klidn jim m žete sv it jednu sch zku v m síci. M žete spolupracovat na p íprav hry od za átku, nebo si jen TOM 4332 Zálesák Hlu ín

Ivan Kula 31


Rukov


vypomoct p i výrob rekvizit. Každopádn spolupráce umož uje vytvá et kvalitn jší program a strávit jeho p ípravou mén asu. Pokud máte v družin aktivní leny, ur it jejich aktivitu podporujte. Když projeví zájem podílet se na programu, využijte toho. Pokud jim p islíbíte, že se jejich program uskute ní, li byste ho skute za adit. Dodržování slib je jedním ze základních faktor , které podporují Vaši autoritu. Pokud se hra nepovede, organizátora p ed všemi nekritizujte, ale snažte se mu vysv tlit, kde podle Vás byla chyba a jak se m že do p íšt zlepšit. Nikdo nebyl od za átku geniálním organizátorem a tv rcem dokonalých her. Pokud dáte aktivním len m prostor, m žou se z nich za n jaký as stát Vaši schopní zástupci, kte í Vám ochotn pom žou s organizací programu.

Turnaj, ale jak? Cht li byste p ipravit turnaj? P i p íprav turnaje je d ležité si spo ítat, jak dlouho bude turnaj trvat. Existuje totiž n kolik zp sob , jak turnaj zorganizovat – m žete hrát každý s každým, m žete ud lat pavouka, m žete vytvo it základní skupiny a postupovat podle po adí. Jestliže bude ú astníku jen p t, na zvoleném zp sobu až tak nesejde. Pokud je však astník t eba šestnáct a vy máte k dispozici jen jedno h išt , pak zvolený systém výrazn ovlivní délku turnaje. íklad 1: Máme k dispozici jedno h išt , každé kolo trvá 3 minuty a je 16 ú astník : Každý s každým: 360 minut Klasický pavouk: 45 minut Základní skupiny po ty ech, postupují první dva: 75 minut íklad 2: Máme k dispozici ty i h išt každé, kolo trvá 3 minuty a je 16 ú astník : Každý s každým: 90 minut Klasický pavouk: 15 minut Základní skupiny po ty ech, postupují první dva: 27 minut Z p íklad jde vid t, že pro každý turnaj se hodí jiný systém. Zvolíme-li klasického pavouka, není pot eba stav t více h iš . Délka trvání se zkrátí o pouhou p lhodinu, p íprava í dalších h iš však pravd podobn zabere podstatn více asu. Proto je nutné p edem promyslet systém turnaje.

Bezpe nost Hlavním pravidlem je zajistit dostate ný dozor a mít vždy rychlý p ístup k lékárni ce. Pro ti, které se zrovna neú astní sout že je pot eba vymyslet náhradní program, aby bez dozoru a zam stnání nevyvád ly hlouposti. Každá hra by se m la hrát v prost edí, do kterého pat í. Herní prostor si p edem pozorn prohlédneme, nebezpe ná místa ozna íme a d ti na n upozorníme. Pou ení o bezpe nosti by m lo být sou ástí vysv tlení pravidel. Zran ní se dá edcházet i kontrolou vhodného oble ení a obuvi. Sandály ur it nepat í do lesa a fotbal nebudeme hrát v kanadách. i innosti v místnosti dále platí: Dávat pozor na kamna a p ímotopy Dávat pozor na ostré hrany a sklen né výpln Nedovolit vyklán ní z oken Dávat pozor na elektrické spot ebi e, zásuvky a spína e TOM 4332 Zálesák Hlu ín

Ivan Kula 32


Rukov


i innosti v lese: Vymezit herní území, ozna it nebezpe ná místa Oznámit svolávací signál Pozor na v tvi ky i innosti v t locvi

:

Používat pouze odzkoušené ná adí Dávat pozor na stav parket, p ípadn kluzké parkety Mí ové hry hrát pouze v t locvi nách k tomu uzp sobených ( kryty oken a sv tel ) i innosti na h išti: Zkontrolovat h išt a odklidit kamení, sklo..

kolik rad na konec i p íprav programu je vhodné dodržovat n kolik rad, které v budoucnu zajistí urychlení ípravy akce a zaru í Vám, že Vás nezasko í žádná situace: Obecn platí, že více je lepší než mén . Pokud p ipravíte na akci více programu, než se spot ebuje, m žete využít nespot ebovaný program na další akci. Deš ový program p ipravujte zodpov dn a v dostate ném množství, jeden kvalitn ipravený deš ový program na celou akci Vám m že vydržet celý rok. Hry si zapisujte do dení ku i s krátkým popisem pravidel. Po n kolika akcích získáte slušný soubor her, pro vypln ní nejedné volné chvíle, po n kolika letech bude pro Vás tento deník neocenitelným pomocníkem pro p ípravu programu. Nespoléhejte na pam , hry tam sice uloženy jsou, ale v pravý okamžik si na tu správnou málokdy vzpomenete. V deníku je dobré si hry tematicky rozd lit.

Literatura Neuman J. Dobrodružné hry a cvi ení v p írod , Praha. Portál 1998, ISBN 80-7178-218-1 Fakír a kolektiv, Jak vést družinovou sch zku, Brno, Ginkgo 2002 Bart k, D. Kniha her a inností v klubovn i venku. 1. vydání, Praha, Portál 2002, ISBN 807178-618-7 Chour, J. Receptá her: nám ty a návody pro vedoucí d tí a mládeže, Praha: Portál 2000, ISBN 80-7178-388-9 Janda J. ed., Zlatý fond her I, Praha, Portál 2002, ISBN 80-7178-636-5 Hrkal, J. Hanuš R., Zlatý fond her II, Praha: Portál, 1998, ISBN 80-7178-153-3 Zounková D., Zlatý fond her III, Praha: Portál, 2007 ISBN 978-80-7367-198-3 Novotný, T. a kol., Boty do hor. Praha: ATOM, 2001 Databáze her www.hranostaj.cz www.hra.cz www.junak.cervenepecky.cz/hry/ www.zoubek.cz/homepage/hry/index.html TOM 4332 Zálesák Hlu ín

Ivan Kula 33

Prevence sociáln patologických jev

Rukov


5. Prevence sociáln patologických jev Prevence – soubor intervencí s cílem zamezit a snížit výskyt a ší ení sociáln patologických jev . Smyslem prevence je, aby cílová skupina získala znalosti, dovednosti a postoje podporující zdravý životní styl a následn , aby tyto p ednosti dokázala užít i v budoucím život . V sou asné dob se nej ast ji hovo í o primární, sekundární a terciální prevenci, p nejd ležit jší je práv primární prevence.

emž

Primární prevence – je zam ena na celou spole nost. Spo ívá v posilování odolnosti a obranyschopnosti jedinc s cílem p edcházet negativním jev m tak, aby v bec nevznikaly. Sekundární prevence – je již zam ena na potencionální jedince i skupiny. Terciální prevence – minimalizuje již existující problémy. P edchází vážnému zdravotnímu stavu nebo sociálnímu poškození v souvislosti se sociáln patologickým chováním.

Primární prevence Cílem primární prevence je vždy zabrán ní vzniku problému. Jde o jakousi univerzální prevenci. Na všechny p sobí stejným zp sobem a stejnou m rou. Primární prevenci m žeme lit na specifickou a nespecifickou. Specifická primární prevence se zam uje p ímo na ur itou formu sociáln patologického chování. Specifi nost je dána nutností zam it se na ur itou cílovou skupinu, která se jeví jako rizikov jší a ohrožen jší. Je to vlastn systém aktivit a služeb jedinc m, u nichž lze v p ípad jejich absence p edpokládat další negativní vývoj. Nespecifická primární prevence zahrnuje veškeré aktivity podporující zdravý životní styl. Obsahem této prevence jsou všechny metody a p ístupy umož ující rozvoj harmonické osobnosti, v etn možnosti rozvíjení nadání, zájm , pohybových a sportovních aktivit. Programy nespecifické prevence by existovaly a byly žádoucí i v p ípad , že by sociáln patologické jevy neexistovaly. Cílem primární prevence sociáln patologických jev jsou d ti a mládež odpov dní za vlastní chování a zp sob života s posílením duševní odolnosti v i stresu, negativním zážitk m a vliv m, d ti a mládež, kte í jsou schopni d lat samostatná rozhodnutí, schopni ešit, p ípadn schopni nalézt pomoc pro ešení problém , d ti a mládež podílející se na tvorb prost edí a životních podmínek. Prevence založená ve spole nosti p edpokládá adu spolupracujících složek. Vedle rodiny, škol a školských za ízení je t eba slad ných a propojených opat ení v oblasti sociáln právní ochrany d tí, poradenských institucí, nestátních neziskových institucí, zájmových organizací, kulturních st edisek apod. Aby byla primární prevence efektivní, je vždy t eba, aby byla: myslná a d sledná; im ená složité situaci lov ka; im ená v kovým kategoriím; schopna vyhýbat se odstrašování a odsuzování; provád ná jako kontinuální proces, ne jako jednorázové akce; práce s malou skupinou lidí; interaktivita; cílenost (zam ení na specifika cílové skupiny);

TOM 19187 Nivnice

Ji í Miškar 34


Rukov


ležité je také zvolit vhodnou formu a obsah primární prevence, asový harmonogram a prost edí programu. V sou asné dob se využívá tzv. vrstevnických program (peer), KAB modelu (interaktivní model, který zapojuje kognitivní, emo ní a behaviorální složky p i práci s d tmi), interaktivní a vzd lávací seminá e, komponované po ady, besedy, p ednášky. Za neú inné strategie je považováno zastrašování a moralizování, jednorázové akce, prostá informovanost a amaterismus realizátor . V sou asné dob se zvyšuje po et skupin d tí a mládeže, které jsou ohroženy nap . výskytem šikany, d tskou kriminalitou, vznikem závislosti na návykových látkách, záškoláctvím, vznikem patologického hrá ství, sektami i syndromem týraných a zneužívaných d tí. V následujícím textu se zam íme na nej ast jší sociáln patologické jevy.

Šikana „Je to násiln ponižující jednání jedince nebo skupiny v i slabšímu jednotlivci, který nem že ze situace uniknout a není schopen se ú inn bránit.“ (Vágnerová, 2002) Šikanou rozumíme dlouhodob opakované a úmyslné ubližování s cílem získat p evahu. Je zvláštním druhem agresivního chování, p sobí fyzické, psychické i destruktivní útraty (zjevná šikana). Zp sobuje odstran ní jedince ze spole nosti na její okraj (skrytá šikana, tzv. ostrakizace). Další formou je šikana p ímá, kdy agresor p ímo ubližuje ob ti a šikana nep ímá, kdy agresor jedná p es prost edníka. S šikanou se nesetkáváme pouze ve školách, v r zných zájmových útvarech, ale také v zam stnání (mobing, bosing), ve v zení apod. V každé sociální skupin najdeme vždy jedince, který má nejblíže k tomu, stát se „ob tním beránkem“. Je to jedinec, který má z n jakých d vod nízký sociometrický status, je neoblíbený, n jakým zp sobem se odlišuje od dané sociální skupiny. Pokud pedagog, vychovatel i vedoucí r zných zájmových útvar p íliš nevnímá vztahy mezi d tmi a s t mito vztahy nepracuje, mohou se objevit tendence k tzv. ostrakizování, tzn. pomocí vysmívání, pomlouvání, zesm ování a intrikování vylou it toto dít na okraj sociální skupiny. Jestliže se s tímto problémem nadále nepracuje, dochází k tzv. druhému stadiu šikany, které se projevuje p itvrzováním a fyzickou agresí. T etí stádium se projevuje vytvo ením jádra agresor . Dochází k šikanování systematickému. T etí stádium je považováno za klí ový moment šikanování. M že totiž dojít k vytvo ení „opozi ní skupiny“ proti innosti úderného jádra. Pokud nedojde k vytvo ení této podskupiny, dochází k rozvinutí tvrtého a pátého stádia šikany, kdy dochází k p ijetí norem agresor velkou ástí skupiny. Posledním stádiem je totalita, kdy dojde k úplnému nastolení totalitní ideologie šikany, kdy i neutrální jedinci nebo jedinci nesouhlasící s agresí se stávají pozorovateli šikany. Ob mi šikany se nej ast ji stávají d ti, které se nápadn vymykají dané sociální skupin (fyzický vzhled, neobratnost, p ecitliv lost aj.). Velmi asto se jedná o d ti z neúplných rodin, ti hyperaktivní. Kolá d lí agresory na t i typy. První typ „grázlík“ – v tšinou jde o jedince impulsivního, s káze skými problémy a špatným prosp chem. V tšinou se projevuje fyzickou šikanou. Druhý typ je „sluš ák“ – tento typ je velmi slušný, kultivovaný, u pedagog velmi oblíben. Projevuje se asto šikanou nep ímou, skrytou, která bývá h e odhalitelná. T etí typ je „srandista“ – optimistický jedinec velmi oblíbený, vtipný, oblíben u u itel . V tšinou pochází z rodin zam ených materiáln , kde chybí duchovní rozm r.

TOM 19187 Nivnice

Ji í Miškar 35


Rukov


Hlavní projevy šikanovaných se projevují strachem o sv j život, strachem z bolesti, ponížení. Sociální izolace, ponižování a zesm ování zanechávají v d tech stopy na celý život v podob deformativních sebepojetí. Mohou se objevit autoagresivní návyky a pokusy o sebevraždy. U agresor se m žeme setkávat s tím, že odmítají brát zodpov dnost za své iny, nemají soucit s ob mi, neumí se kontrolovat, problém eší impulsivn , nedokážou p edvídat sledky svého chování. Mnohem jednodušší je šikanování p edcházet než ho pozd ji odstra ovat. Primární prevence je orientovaná na d ti a mládež, u kterých se vyskytují problémy s agresivitou. Zam uje se na posilování a formování zdravého životního stylu a morálních hodnot. Podporuje rozvoj pozitivních vztah , u í sebeúct a úct k druhým, podporuje spolupráci, empatii, snaží se o nenásilné ešení konflikt . Zdrojem užite ných informací pedagog , vychovatel a vedoucích zájmových útvar je pozorné sledování d ní v sociální skupin . ležité je zam it se na vztahy mezi d tmi, konflikty, stupe spolupráce a rivality.

Závislosti Patologická závislost je za azena do Mezinárodní klasifikace nemocí MKN - 10 jako Syndrom závislosti (kód F1x.2, p emž za x je dopln na návyková látka). Syndrom závislosti je zde chápán jako soubor psychických a somatických zm n, které se vytvá ejí v d sledku opakovaného užívání návykové látky. O závislosti hovo íme tehdy, pokud došlo ke t em anebo více z následujících jev b hem posledního roku: silná touha nebo pocit puzení užívat látku; postižení v kontrole užívání látky, a to pokud jde o za átek a ukon ení nebo množství látky; somatický odvykací stav, jestliže je látka užívána s úmyslem zmenšit jeho p íznaky, což je z ejmé z typického odvykacího syndromu pro tu kterou látku nebo z užívání stejné látky se zám rem zmenšit nebo odstranit odvykací p íznaky; pr kaz tolerance jako vyžadování vyšších dávek látky, aby se dosáhlo ú ink p vodn vyvolaných nižšími dávkami; postupné zanedbávání jiných pot šení nebo zájm ve prosp ch užívané psychoaktivní látky a zvýšené množství asu k získání nebo užívání látky nebo zotavení se z jejího inku; pokra ování v užívání p es jasný d kaz zjevn škodlivých následk : poškození jater nadm rným pitím nebo toxické poškození myšlení (Pokorný, Telcová, Tomko, 2002); Rozlišujeme závislosti látkové a nelátkové. Mezi nelátkové závislosti adíme patologické hrá ství, workoholismus, závislost na po íta i a internetu, závislost na sexu, neadekvátní používání mobilních telefon apod. Mezi látkové závislosti adíme alkoholismus, tabakismus, kofeinismus a tzv. závislost na nelegálních drogách. Jako nejrizikov jší skupina v užívání návykových látek, alkoholu apod. se jeví p edevším populace d tí a mladistvých. D ležitou roli hraje rodina, a to zejména p i formování životního stylu dít te. Pé e rodiny je na jedné stran nadm rn pe livá, rodi e jsou dominantní, autoritativní a na druhé stran se u nich objevuje malá d slednost, snížený zájem o dít apod. Výrazný vliv na to, že jedinec experimentuje s návykovými látkami (užívání alkoholu, drog, kou ení aj.) mají vrstevníci, kamarádi, sociální skupina, se kterou je dít (pubescent, adolescent) v kontaktu. Na vzniku závislostí se významn podílí nap tí v partnerských vztazích rodi , špatná atmosféra v rodin , nový životní partner v rodin , p echod z malých st do velkom st nebo koncerty (hardrock, rap, techno).

TOM 19187 Nivnice

Ji í Miškar 36


Rukov


Stejn jako u sociáln patologického jevu šikany je nutné i závislostem p edcházet. Primární prevence se týká nejvšeobecn jších podmínek p edcházení vzniku závislostí. Její úlohou je ochránit jednotlivce p ed kontaktem s drogou (alkoholem, tabákem apod.) a zajistit dostatek informací o následcích p ípadné závislosti. Realizátory primární prevence je edevším rodina, škola, školní výchovná za ízení, zájmové útvary, masmédia aj. Velký d raz je kladen na propojenost zájmového útvaru (školy aj.) a rodiny. Nezbytn nutné je vzd lávání osob, které pracují s d tmi. Velmi d ležitá je hodnotná zájmová innost d tí a mládeže. Umož uje jim krom prožívání radosti i formování charakterových i volních vlastností, prost ednictvím kterých dochází k harmonickému rozvíjení intelektuální, citové a volní složky osobnosti. V sociálním rozvoji d tí a mládeže mají nezastupitelnou úlohu vrstevnické skupiny, které vytvá ejí prostor pro realizaci zájmových inností. Na základ jejich spole ných zájm se upev ují sociáln pozitivní vztahy, podporuje a rozvíjí se samostatnost, tvo ivost a u í ú eln využívat sv j volný as i v dosp losti. Celá ada odborník považuje dospívání za nejcitliv jší období pro rozvoj zájm d tí a mládeže. Mládež, která se nev nuje zájmovým innostem, je málo odolná, nemá vyp stované efektivní zp soby chování v zát žových situacích, nemají vytvo ené žádné konkrétní životní cíle, žijí ze dne na den. Velmi lehce se pak dostávají pod vliv asociálních skupin, objevují se u nich poruchy chování, agresivita, závislosti aj.

Zájmové innosti Mezi aktiva motiva ní vlastnosti adíme mimo jiné zájmy. Ty nás vedou k innosti, která je zam ena ur itým sm rem a vyvolává pohnutky neboli motivy. Zájmy jsou t sn spjaty s vlohami a schopnostmi lov ka. Zájmy m žeme rozd lit do n kolika oblastí: spole enskov dní – innosti vedoucí k poznání spole enského d ní; pracovn technické – vedou k upev ování a zdokonalování manuálních dovedností; írodov dné – utvá ejí a prohlubují v domosti o p írod a d ní v p írod ; esteticko výchovné – innosti zam ené na rozvoj osobnosti v oblasti výtvarné, dramatické, literární, hudebn pohybové aj.; lovýchovné, sportovní a turistické – rozvíjí fyzickou zdatnost jedince; Podle Pávkové (2002) je jedním z možných p ístup k jedinci s poruchami chování ve smyslu prevence nap . výchova zážitkem i animace. Animace – výchovná metoda založená na ak ních metodách povzbuzování mladých lidí k hledání vlastní cesty životem za podpory velkého množství zajímav strukturovaných možností seberealizace (kultura, sport, dobrovolnická innost aj.). Smyslem této metody je mimo jiné zvyšování odolnosti v i negativním sociálním jev m. Výchova zážitkem – výchova opírající se o prožitky a zkušenosti spojené s jistou mírou rizika nap . p ežívání v p írod , vodácké akce, zdolávání obtížného terénu aj. Zam ují se p edevším na rozvoj sociálních vztah , vztah k p írod , rozvoj sebepojetí apod. Nezbytná je následná reflexe a sebereflexe. P edpokládá se, že díky tomu m že dojít k pozitivnímu rozvoji osobnosti a chování jedince. V celé oblasti výchovy, prevence aj. má významné postavení hra. Jedná se o prost edek nenásilného ovliv ování, výchovného p sobení. Hra cvi í obratnost, odvahu, rozvíjí fyzickou stránku lov ka, vybíjí se p i ní agrese, u íme se spolupráci, dodržování pravidel, unést pocit prohry, výhry, posilujeme kladné stránky jedince, potla ujeme slabé stránky aj. Sportovní a lesné aktivity jsou dobrým zp sobem primární prevence. TOM 19187 Nivnice

Ji í Miškar 37


Rukov


íklady n kterých aktivit vhodných jako primární prevence výtvarná dílna s nap . hrn ským kruhem; kolektivní hry – florbal, softbal, lakros aj.; sport – squash, badminton, tenis aj.;

speleologie; jízda na koni; lanové aktivity; vodácké aktivity; zájmové útvary; spolupráce s nízkoprahovými kluby;

Seznam použité literatury áp, J., Mareš, J. Psychologie pro u itele. Praha : Portál, 2001. ISBN 80-7178-463-X. Kolá , M. Skrytý sv t šikanování ve školách. Praha : Portál, 1997. ISBN 80-71781-231. Kop iva, P., Nová ková, J., Nevolová, D., Kop ivová, T. Respektovat a být respektován. Krom íž : Spirála, 2008. ISBN 978-80-904030-0-0. Kraus, B., Hroncová, J., a kol. Sociální patologie. Hradec Králové : Gaudeamus, 2007. ISBN 978-80-7041-896-3. Mojžíšek, L. Základy pedagogické diagnostiky. Praha : SPN. Monatová, L. Pedagogika speciální. Brno : Masarykova univerzita. ISBN 80-210-1009-6. Mühlpacher, P. Sociální patologie. Brno : Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-25115. Pávková, J. a kolektiv. Pedagogika volného asu. Praha : Portál, 2002. ISBN 80-7178-711-6. POKORNÝ, V. – TELCOVÁ, J. – TOMKO, A. Patologické závislosti. Brno : Ústav psychologického poradenství a diagnostiky, 2002. ISBN 80-86568-02-04 inosilová, D. Vybrané okruhy speciáln pedagogické diagnostiky a její využití v praxi speciální pedagogiky. Brno : Masarykova univerzita, 1997. ISBN 80-210-3354-1. an, P., Krej ová, D., a kol ISBN 80-7169-168-2.

tská klinická psychologie. Praha : Grada Publishing, 1995.

Train, A. Specifické poruchy chování a pozornosti. Praha : Portál, 1997. ISBN 80-7178-1312. Vágnerová, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha : Portál, 1999, ISBN 80-7178214-9

TOM 19187 Nivnice

Ji í Miškar 38

Provád ní multikulturní výchovy

Rukov


6. Provád ní multikulturní výchovy Motto: „zvyklosti jiné kultury se mi zdají divné, ovšem jiné kultu e se zdají divné zvyklosti mé kultury“

Úvod Multikulturní výchova je pojem, který se v posledních stále více používá, lidská spole nost byla vždycky rozmanitá, práv díky jednotlivým lidským kulturám. Tato práce je zam ena na vzd lávání vedoucích d tí a mládeže v rámci multikulturní výchovy. Konkrétn se bude snažit vysv tlit, jakým zp sobem p iblížit d tem rozdíly v jednotlivých kulturách a jak celkov zm nit jejich pohled na odlišné kulturní znaky. Možná se nám m že zdát, že tato problematika m že být už dávno p ekonána, zvlášt v odv tví, jakým je pedagogika výchovy d tí, ale hned v úvodu práce mohu zd raznit, že opak je pravdou. Dané téma je velice aktuální a také si domnívám, že práv v dnešní dob je pot eba nastolit ur itou zm nu myšlení v tak velkém a vysp lém odv tví, jakým je pedagogika výchovy v sou asné spole nosti a najít ur itá ešení. Cíle daného programu multikulturní výchovy jsou tyto: seznámení d tí s odlišnými kulturami, než ve které žijí nau it je, že pokud neznají ur itou kulturu, tak to neznamená, že daná kultura je špatná nebo nevysp lá – respekt pro jiné kulturní zvyklosti (omezit xenofóbní jednání) lidé žijí a vyr stají v r zném kulturním prost edí, mají odlišné zvyklosti, ale vše vychází ze stejného lidského základu (sociální rozdíl mezi jednotlivci, ale i mezi kulturami, neznamená, že je n kdo lepší a n kdo horší lov k) vše je o lidské povaze jednotlivce Zp soby uvedení do praxe multikulturní výchovy: íprava celoro ní hry na dané téma „Cesta sv tadílem“ – v rámci hry poznávání zvyklostí jiných kultur íprava letního tábora do vzdálen jších kon in v eské republice nebo do zahrani í ast na akcích, které se multikulturní problematice v nují (výstavy, festivaly, cestopisy)

Multikulturní výchova Multikulturní výchova je pom rn nový pedagogický pojem v eské republice, i když prvn se za al objevovat již v 90.letech. Takže by se dalo tvrdit, že o úplnou novinku se již nejedná, p esto je tento obor stále v za átcích. Multikulturní výchova je již sou ástí rámcov vzd lávacího plánu ve školství, ale z celkových výsledk , je stále patrné, že je spole ností zatím okrajov chápána a jakoby celkov neukotvena. Z tohoto d vodu je pot eba zahrnout tuto problematiku i do dalších organizací, které pracují s d tmi a mládeží, aby se tato výchova kone stala akceptovatelnou. Když se daný výraz „multikultura“ rozloží, tak vznikne pojem multi a kultura. Pojem multi je známý a asto používaný, pochází z latinského jazyka a znamená, že je n eho opravdu mnoho. V tomto p ípad to tedy znamená, že „multikultura“ je vlastn „mnohokultura“ – ve spole nosti je tedy zastoupeno mnoho kultur. Toto není ovšem charakteristické jen pro dnešní spole nost, ale naopak spole nost byla multikulturní v podstat od svých dávných základ . TOM 2713 Rohá i Kladno

G.Podroužková 39


Rukov


Pojmy kultura a spole nost také pat í k t m, které se užívají v poslední dob velice asto a to hlavn v oboru sociologie. M žeme tyto termíny od sebe snadno rozlišit, ale v tšinou se ukáže, že jsou mezi nimi velmi úzké vztahy, protože spolu navzájem souvisí. P esto tyto termíny je nutno rozebrat samostatn , aby se staly více srozumitelnými. Kultura tvo í p edevším ur ité hodnoty, k nimž se lidé p evážn hlásí, také samoz ejm normy, které dodržují a v neposlední ad hmotné statky, které vytvá ejí. Hodnoty jsou edevším abstraktní ideály, které jsou ovšem pro lidský život d ležité. Normy, tak to je forma ur itých p íkaz a zákaz , které jedinci ve spole nosti dodržují a jsou podstatnou charakteristikou spole enského života. Zde m žeme nap íklad zmínit jednu ze základních hodnot západních spole ností a to je p edevším tzv. monogamie – soužití s jedním manželským partnerem, ovšem v jiných kulturách m že mít jednotlivec více manželských partner . Tímto základním spole enským svazkem se tedy dané kultury rozlišují. Není ur eno, co je dob e a co je špatn , jednotlivým kulturám to takto vyhovuje, funguje a to je nejd ležit jší. Pokud by toto ztratilo svoji funk nost, tak kultura vytvo í jiný zp sob soužití, který se p izp sobí aktuálnosti dané kultury. Kulturu ve své podstat m žeme p irovnat k živému organismu, který je v základech stejný, ale je schopný se vyvíjet a r st. Spole nost je charakterizována jako systém vzájemných vztah , který spojuje jednotlivce. Všeobecn platí, že bez spole nosti nem že existovat žádná kultura, ale samoz ejm toto platí také naopak, žádná spole nost nem že existovat bez kultury. Bez kultury bychom asi nebyli lidmi, protože bychom nem li jazyk, pomocí kterého se vyjad ujeme a žádný pocit sebeuv dom ní, naše vyjad ovací schopnosti by byly omezeny. Kultura nám dává pocit, že kam pat íme, že je nám n co vlastní a máme své sebeuv dom ní v dané kultu e, což je ležité pro každého lov ka. Každá spole nost má tedy svoji kulturu, která je hlavní, ale i v dané kultu e se mohou nacházet tzv. subkultury, což jsou jednotlivé kultury, které se navzájem áste odlišují, nap íklad zvyky a tradicemi, odlišují se i od hlavní kultury, ale p esto dokážou v dané kultu e fungovat dle jejích norem. P íkladem jsou moderní velkom sta, kde žijí mnohé subkultury sn vedle sebe, nap íklad ané, ekové, Italové, Indové apod. Takovým velice dobrým íkladem dané multikultury je m sto Londýn a jeho centrální oblasti. Je tedy pot eba zd raznit, že každá kultura má svá specifika, tedy jedine né vzorce chování, které se v tšinou lidem pocházejícím z jiné kultury zdají podivné. Sociologie je dou, která se snaží tzv. etnocentrismus omezit a to co nejvíce, multikulturní výchova je výsledkem tohoto snažení. Etnocentrismus je totiž posuzování jiných kultur podle m ítek své vlastní kultury, je to velice astý pohled, ale je t eba si uv domit, že pokud jsem zvyklý na ur itý zp sob žití a jiný neznám, tak to neznamená, že to neznámé je pro m divné a nesprávné. Stejn tak p ezírav se m že n kdo jiný dívat na m j zp sob života, který je pro ovšem p irozený a já ho považuji za správný. Tento etnocentrismus velmi souvisí s tzv.xenofóbií. Xenofobní chování je takové, které na základ subjektivn stanovených prvk cizosti (jinakosti) vyvolává obavy ze subjekt , které jsou jako cizí pojímány a v krajních ípadech m že vést k jejich poškozování, což vyvolává protireakci. Dle názoru zahrani ních odborník si rasovou diferenci za ínají uv domovat již d ti ve ku t í let. P ibližn o dva roky pozd ji se již objevují první rasové p edsudky a ve spojení s asto negativn zabarvenými informacemi získávanými z rodinného prost edí.B hem prvních p ti let školní docházky se dále postupn objevují, diferencují a fixují postoje k p íslušník m odlišných sociokulturních skupin. V této souvislosti lze zmínit tzv. teorii sociální identity - jako p ina nenávisti sta í pouhá odlišnost (Rous, 2003). inné didaktické uchopení problematiky multikulturní výchovy a jejího p edání d tem a mladým lidem je obecným cílem. Tento cíl je platný jak pro p íslušníky majority, tak pro TOM 2713 Rohá i Kladno

G.Podroužková 40


Rukov


íslušníky minorit a ke spln ní tohoto cíle je nezbytné vybavit d ti a mladé lidi pot ebnými kompetencemi. Jsou stanoveny tyto kompetence: 1. znalosti o r zných etnických a kulturních skupinách žijících v eské a evropské spole nosti 2. dovednosti orientovat se v kulturn pluralitním sv kontakty a dialog k obohacení sebe i druhých

a využívat interkulturní

3. postoje tolerance, respektu a otev enosti k odlišným skupinám a životním formám, 4.

etn v domí pot ebnosti osobní angažovanosti (Interkulturní vzd lávání, 2002, s.14)

Velmi obecnou kompetencí, která však v oblasti styk s osobami z odlišných etnik, kultur i náboženství hraje asto determinující roli, je schopnost objektivního hodnocení. Tuto schopnost rozvíjejí hlavn sociologové a kulturní antropologové, jedná se o ur ité odosobn ní sebe sama a snahu podívat se na danou v c z nezávislého pohledu. To však samoz ejm m že být u in no jen na základ nezbytných znalostí, dobré orientace v prost edí a silné schopnosti empatie, což nám umožní projevy odlišného chování analyzovat a na základ kvalitní analýzy potom provést objektivní hodnocení. Je p irozené, že p es veškerou snahu v tšiny p íslušník majority i minorit m že docházet ke konflikt m, jež budou mít p vod práv v odlišnosti kulturních vzorc (nap . prosté podání ruky, které chápeme jako p átelské gesto, znamená v ur itých kulturách výzvu k boji) a které je t eba kooperativn ešit. Lze zde vypsat pár pravidel, podle kterých se m žeme p i jednání s d tmi v rámci multikulturní výchovy ídit: i této výchov m žeme využít maximum p íležitostí, abychom vytvá eli etnicky (národnostn , rasov apod.) heterogenní dvojice i skupiny. Musíme však respektovat základní podmínku, že spole ná innost by m la d ti t šit, tak se nám povede rozvíjet vzájemné pozitivní vztahy. K tomu, aby d ti pocházející z odlišného prost edí mohly získat pocit, že jsou v kolektivu akceptovány a jsou jeho sou ástí, tak je možné p isp t souborem kolika her, které p edstaví odlišné kultury ve skupin . Jako vedoucí oddílu bychom m li být obeznámeni s tím, pokud máme v oddíle dít s odlišným kulturním nastavením a toto respektovat, nemusí se jednat jen o národnosti, ale také nap íklad o náboženské vyznání rodiny. Pokud budeme ešit s d tmi výchovné aspekty, tak u n kterých národností (nap . Vietnamc ) bychom m li být maximáln citliví na p ípadné vytýkání chyb i jejich kárání p ed ostatními d tmi. U Asiat je ve ejné vytknutí chyb velkým ponížením. li bychom si též uv domit, že dít , které je jakkoli odlišné, je zvlášt citlivé na ponížení p ed ostatními. P ípadná nutná výtka by pak m la p ijít ruku v ruce s následným povzbuzením. Je též všeobecn známo, že vytýkané špatné chování je eba d sledn odd lovat od osobnosti daného dít te. V neposlední ad je d ležité, aby vedoucí d sledn odsoudili jakýkoli projev xenofobie, p edsudk , averze, intolerance i dokonce rasistickou poznámku. Pouhé odsouzení však asto nemá výchovný efekt. Záv rem lze íci, že základním heslem multikulturní výchovy je, co neznám, to se snažím neodsuzovat, ale naopak poznat a porozum t. Touto výchovou bychom se m li snažit dosáhnout toho, aby nám v nezaujatém pohledu na život jiných národ nebránily specifické rysy naší vlastní kultury. TOM 2713 Rohá i Kladno

G.Podroužková 41


Rukov


Multikulturní výchova v praxi Základním pojetím multikulturní výchovy je poznat vše, co existuje mimo moji vlastní kulturu. Takovou základní zkušeností s multikulturou je nap íklad cestování do zahrani í, protože p ímá zkušenost s životem jiné kultury vede lidi k zamyšlení a samovolnému poznávání zvyklostí dané kultury. Lze íci, že pro d ti a mladé lidi je tento zp sob multikulturní výchovy nejp irozen jší. Tento cíl je p irozený pro všechny lidi bez rozdílu ku, protože pokud m žeme zvyklosti dané kultury poznávat p ímo v jejím prost edí, tak jsou zvyklosti této kultury pro nás pochopiteln jší. Samoz ejm , ím déle se v dané kultu e nacházíme, tím spíše zjistíme, že lidé jsou povahov na celém sv podobní, jen se liší v pojetí života, což m že být také zap in no prost edím, ve kterém se po staletí nacházejí. Další zkušeností z multikulturou m že být cestování po jednotlivých krajích v eské republice, zde už jsou také patrné rozdíly ve zp sobu života, který je vždy p izp soben svému prost edí. V neposlední ad sta í navštívit naší metropoli, která se stává multikulturním centrem s jednotlivými subkulturami. Zde záleží také na tom, jaké v kové kategorii se budete v oblasti multikulturní výchovy novat. Pokud se budete v novat mládeži, tak zde v tomto p ípad je dobré brát z etel na to, že tato v ková skupina již n jaké zkušenosti s multikulturou získala, p edevším vzájemnou komunikací mezi sebou. Mládež se hodn zajímá o zahrani ní kulturu, m že zde být ovšem ovlivn na tzv. masovou kulturou a v tom je nebezpe í omezeného pohledu na v c. Program v rámci multikulturní výchovy pro mládež je pot eba p ipravit opravdu pestrý. Je dobré navštívit nap íklad koncerty a festivaly world music, etno hudby nebo zajistit p ednášky od dobrovolník , kte í pomáhají v Africe, nebo také p ednášky o drogách a jiných závislostech. Tyto informace již nejsou v tšinou mládeži neznámé, ale je dobré se k dané problematice vracet. V rámci turistických aktivit je možné uspo ádat návšt vy Evropských metropolí, což mládež p edevším ocení.

Multikulturní výchova v rámci turistických aktivit Multikulturní výchovu lze provád t v oddíle celoro v rámci turistických aktivit. Daným tématem je možno motivovat celoro ní hru, nebo celotáborovou hru na letních táborech. Program vždy stavíme dle v ku ú astník . Možností je zde op t velice mnoho, m žete motivovat jednotlivé m síce a nebo zase ponechat jednotlivé družiny, které bu p edstavují danou kulturu a nebo imaginárn cestují v dané kultu e. D ležité je tuto tématiku ukázat d tem a mladým lidem opravdu zajímavým a hlavn nezaujatým pohledem. Pokud pracujeme s mládeží, tak je dobré si ud lat nejd íve takovou menší analýzu ve skupin . Lze zjistit, jak je na tom daná skupina s multikulturou ve skute nosti. Jaké metody tedy m žeme v oblasti multikulturní výchovy považovat za nejlepší? Auto i publikace Interkulturní vzd lávání (2002, str. 18 – 20) uvád jí mezi nejpoužívan jšími diskusi, brainstorming, skupinové vyu ování, dramatizaci a projektové vyu ování s poznámkou o d ležitosti rozvoje kritického myšlení, coby ideální kompetence, kterou je eba u d tí rozvíjet. Volno asové aktivity, mezi které váš obor vedoucího oddílu pat í, využívají p edevším interaktivních her, které obsahují v tšinu uvedených metod. Samoz ejm motivace hry TOM 2713 Rohá i Kladno

G.Podroužková 42


Rukov


získává v multikulturní výchov velký aspekt, ale vždy je pot eba toto p izp sobit v kové kategorii. V celoro ní multikulturní výchov také lze navšt vovat r zné výstavy, koncerty world music, cestopisné p ednášky a jiné podobné akce, které jsou zam ené na poznávání kultur kolem nás. M žete nap íklad se svými d tmi navštívit Sázavafest, jedná se o hudební multikulturní festival. Také m žete p ipravit spole s mládeží z oddílu nap . multikulturní festival pro region, ve kterém žijete. M že být zam en, jak cestovatelsky, hudebn , tak hlavn na jednotlivé kultury ve sv , nap íklad poušt ní filmových dokument s touto tématikou apod. íklad programu : ETNOTRŽIŠT – výrobky z chrán ných dílen z Afriky, módní etno-dopl ky, fair trade výrobky, tibetská tri ka, hudební cédé ka. EXOTICKÁ KUCHYN – pochoutky africké, bulharské, ínské, dominikánské, indonéské, japonské, kalmycké, moldavské, romské, ruské, vietnamské a z dalších zemí / ajovna, kavárna i vodní dýmky / Zanzibar – koktejly celého sv ta / Mold Vin – moldavská vína WORKSHOPY – co si lidé mohou zkusit sami; bubenický workshop / africká dílna nejen pro d ti / afro salón pro všechny / kreslení / masky / ma arská emesla / japonská kaligrafie a origami Do této celoro ní výchovy si m žete také naplánovat návšt vu ur ité evropské metropole. Nap íklad Pa íž nebo Londýn jsou považovány za nejvíce multikulturní metropole v Evrop , zde se že mládež z Vašeho oddílu opravdu seznámit s multikulturním prost edím. V dané metropoli také m žete navštívit koncerty nebo festivaly.

Letní tábor s multikulturní tématikou Další akce, kterou lze využít k multikulturní výchov , je letní tábor. V rámci této akce, lze p ipravit celotáborovou hru, která bude tématicky zam ena na poznávání jednotlivých kultur ve sv .

Zpracování tohoto tématu je opravdu široké, lze oddíl rozd lit na družiny, které budou edstavovat jednotlivé sv tové kultury. Samoz ejm program tábora je postaven dle ku ú astník . V první fázi hry lze zadat jednotlivým družinám - kulturám, aby o sob zjistily co nejvíce informací a ty pak prezentovaly zajímavým zp sobem všem ostatním ú astník m. Jako p i TOM 2713 Rohá i Kladno

G.Podroužková 43


Rukov


každé celotáborové h e, tak i p i téhle je dobré používat kostýmy, pom cky apod. Každá družina by vždy získala st ídav jeden až dva dny v rámci tábora, aby provedla zbývající družiny svým sv tem. V záv ru tábora lze ud lat summit všech zú astn ných kultur a zábavnou formou zhodnotit, co se o sob navzájem kultury dozv ly.

tší akce do zahrani í pro mládež Vedoucí turistického oddílu má v podstat ideální možnosti, jak vyu ovat multikulturní výchovu v praxi. V jeho pravomocích existuje možnost zorganizovat zahrani ní akci pro celý oddíl. V tomto p ípad je vždy lepší, když je to v n jakém delším asovém úseku a to bu o zimních nebo letních prázdninách. Jen tím, že d ti nebo mladé lidi vytrhnete z jejich každodenního prost edí a umožníte jim poznávat cizí kraje, tak už tím jste za ali s multikulturní výchovou. íprava zahrani ní akce je sice náro ná, ale z vlastní praxe mohu doporu it, že se na tuto akci tšinou nejvíce vzpomíná. Ur it je lepší zorganizovat zájezd pro oddíl do zahrani í po své vlastní ose bez p in ní cestovních kancelá í, protože takto do kultury dané zem proniknete snadn ji a zážitky jsou mnohem intenzivn jší a zkušenosti reáln jší. Protože hlavním oborem vedoucích turistických oddíl je turistika, tak danou zemi navštívíme hlavn s turistickým zam ením, které je pro nás charakteristické, a už se jedná o vysokohorskou turistiku, trek, cykloturistiku, a nebo vodní turistiku, atd. Samoz ejm je vždy lepší program kombinovat, aby byl pro astníky pestrý a aby se na n m také podíleli. Takže krom p írodních krás m žeme také poznávat kulturní památky dané zem , a nebo život na vesnicích a ve m stech. Cestováním po vlastní ose a díky své vlastní organizaci se toto vše dá snadno za ídit. TOM 2713 Rohá i Kladno

G.Podroužková 44


Rukov

Pro vedoucí d tí a mládeže se zam ením na turistické aktivity (do 18 let) Fotografie z cyklop ejezdu Evropy 2003 TOM Rohá i 2713 Kladno

Doporu ená praktická literatura k multikulturní výchov pro vedoucí oddíl Hry, které budou pomáhat k rozvoji multikulturní výchovy ve Vašem oddíle najdete p edevším v t chto knihách: HOPPE, S., HOPPE, H., KRABEL, J. Sociáln psychologické hry pro dospívající,Praha:Portál, 2001. ISBN 80-7178-434-6 PIKE, G., SELBY, D. Cvi ení a hry pro globální výchovu I. Praha: Portál, 2000. ISBN 807178-369-2 PIKE, G., SELBY, D. Cvi ení a hry pro globální výchovu II. Praha: Portál, 2000. ISBN 807178-474-5 CÍLKOVÁ,E., BOREŠOVÁ, P. Nám ty pro multikulturní výchovu, ISBN 978-80-7367-890-6

Záv r Úkolem a smyslem multikulturní výchovy není jen p edávání ur itého penza informací, ale edevším vyvolání zm ny v postojích a názorech daného jedince. Z toho jasn vyplývá, že i p edstavování problematiky multikulturní výchovy s pouhým výkladem i dokonce autoritativním p ístupem rozhodn nevysta íme. Výchova musí být proto postavena na interakci mezi vedoucími a d tmi, samoz ejm , že st žejní roli bude v tomto p ípad hrát hlavn postoj samotného vedoucího. Je tedy d ležité zd raznit, že osoby vedoucích a instruktor hrají hlavní role p i multikulturní výchov . Všichni ti, kte í se podílejí na vedení oddílu a práci s d tmi, by si m li být v domi, že mají odsoudit jakýkoli projev xenofobie, p edsudk , averze, intolerance i dokonce rasistickou poznámku, jak bylo již zmín no. V každém p ípad je nutné s d tmi diskutovat a také um t vysv tlit p vod problém , ecích ploch i pouhých odlišností. Vedoucí by m li mít na pam ti, že d ti se asto doma, ve svém okolí i z médií setkávají s negativn zabarvenými informacemi o p íslušnících r zných etnických, národnostních i náboženských skupin Je tedy jasné, že by vedoucí m li být ipraveni s d tmi otev en diskutovat, vysv tlovat a hlavn ešit p ípadné konflikty mezi tmi. Je naprosto jasné, že Váš oddíl nem že být jedinou institucí, která vy eší všechny problémy související s vytvá ením multikulturní spole nosti, že však významným zp sobem p isp t k tomu, aby d ti odcházely do života vybaveni takovými znalostmi, dovednostmi, schopnostmi a postoji, které jim umožní snadn jší orientaci v dnešní spole nosti. Literatura KOL. AUT. Interkulturní vzd lávání. Praha: lov k v tísni, spole nost p i T, o.p.s., 2002. ISBN 80-7106-614-1. GIDDENS,A. Sociologie, Praha:Argo, 1999. ISBN 80-7203-124-4 ŠIŠKOVÁ, T. Výchova k toleranci a proti rasismu. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-285-8 PR CHA, J. Multikulturní výchova: Teorie – praxe – výzkum.Praha: ISV, 2001. ISBN 8085866-72-2 TOM 2713 Rohá i Kladno

G.Podroužková 45

Provád ní environmentální výchovy

Rukov


7. Provád ní environmentální výchovy Vysv tlení pojm Každý lov k dneska používá pojmy: ekologie, životní prost edí i environmentalistika, málokdo však ví, co znamenají. Všechny tyto pojmy slýcháváme kolem sebe ím dál ast ji. Je tedy d ležité znát jejich význam. Ekologie pat í do soustavy biologických v d, jeden z jejích zakladatel – Ernst Haeckel – nazýval ekologii ekonomií p írody, v moderním pojetí studuje struktury a funkce p írody, dále studuje látkové kolob hy a toky energie, zjiš uje produktivitu živých systém , produkci a rozklad živé hmoty, rovn ž vyhodnocuje vlivy lov ka a jeho populace na živou p írodu. (Jemelka; 1996) Životní prost edí m žeme definovat jako takové prost edí, které umož uje základní životní projevy a funkce organismu. Nejobecn ji lze životní prost edí lov ka chápat jako tu ást sv ta, se kterou je daný lov k v interakci, tzn. kterou prožívá, ovliv uje a také se jí izp sobuje. Podle povahy p evažujících inností dále d líme životní prost edí na pracovní, obytné, rekrea ní, aj. Environmentalistika je obor, jež zkoumá vzájemné p sobení lov ka a ekosystém , zabývá se tedy i prevencí zne iš ování ovzduší, nápravou vzniklých škod a nežádoucích zásah . Zájmem environmentalistiky je také ochrana p írody, využívání p írodních zdroj i nakládání s energiemi.

Pro práv environmentální výchova? Každý z nás, a už je jakýkoli, si p edstavuje krásnou budoucnost, a to nejen pro sebe, ale i pro své budoucí potomky, a další generace. V dnešní dob se však asto mluví o devastaci írody, zne išt ném ovzduší i o globálním oteplování, tohle všechno je však výsledkem lidské innosti. Environmentální výchova má za úkol u it lidstvo chovat se k p írod a v bec celému prost edí, ve kterém žijeme, šetrn ji. Environmentální výchova má smysl u každé kové kategorie, je však jasné, že ím d íve s ní za neme, tím lépe, proto se za íná již u t ch nejmladších z nás, a to p evážn formou her i zábavných inností. Je však asi jasné, že samotné d ti nic nezmohou, je t eba zapojit všechny, a to ímkoli, i kdyby to m lo být jen íd ní odpadu i va ení s pokli kou, ano i takové mali kosti napomáhají obnov životního prost edí. Nutno dodat, že environmentální výchova je nyní sou ástí osnov výuky pro základní a st ední školy, s n kterými tématy se d ti setkávají již v p edškolním v ku. Nej ast jšími tématy environmentální výchovy bývají tato: Energie (šet ení, alternativní energie), Hospoda ení s odpady (t íd ní odpadu), Jaderná energetika, Obnovitelné a neobnovitelné zdroje, Ochrana p írody, chrán né oblasti a druhy, Ozonová díra, Udržitelný rozvoj, Zm na klimatu (oteplování), Zne išt ní životního prost edí, vody a ovzduší.

Nezletilí školitelé Nezletilí „školitelé“, i tak m žeme ozna it rádce, instruktory, zkrátka nezletilé oddílové vedoucí. I ti samoz ejm mohou d ti ur itým zp sobem vést k takovému životnímu stylu, kdy nebude t eba ni it p írodu. V tšinou tito instrukto i nemají p íliš velký p ehled o tom, co by dít v daném v ku již m lo ze školy znát, je však t eba to znát alespo okrajov .

TOM 19197 Dakoti eská Lípa

Kristýna Beránková 46


Rukov


Mezi šestým a osmým rokem života by se dít m lo u it chápat význam rostlin a živo ich v p írod a tím i správnému zacházení s p írodninami, dále by m lo hledat závislost jednoho organismu na druhém a závislosti organism na neživém okolí. Do jedenáctého roku by dít lo znát n které základní pojmy (ekosystém, biotop,…), m lo by v t, že i neživé faktory, jako jsou nap . teplo, sv tlo, vlhkost, srážky, nadmo ská výška,… ovliv ují život organism . ti by se m ly pochopit pojem rovnováhy v p írod a m ly by se nau it zapojovat do aktivní ochrany p írody. Na druhém stupni základní školy se d ti v nují pojm m: potravní et zec, prostorová závislost (teritorium), životní forma, adaptace. Probírají s pedagogy základní chování živo ich a rozebírají hlavní zdroje zne iš ování složek životního prost edí (voda, ovzduší, p da, potraviny) jako jsou nap .: energetika, doprava, zem lství, urbanizace, pr mysl, aj. D ležité také je zam it se základní typy ekosystém na konkrétních p ípadech. Ekosystémy d líme na suchozemské a vodní. Suchozemské ekosystémy dále d líme na lesní (lužní les, bu ina, doubrava, smr ina, smíšený les), nelesní (skály, stepi, pís iny) a kulturní (louky, pole, lomy, parky). Vodní ekosystémy pak d líme na p irozené (studánka, periodická , t , slepé rameno, eka, jezero, potok, rašeliništ ) a kulturní (rybníky, p ehrady, pískovny, regulované toky). Žáci by m li pokra ovat ve studiu d sledk negativních zásah do životního prost edí (problematika eroze, rekultivace, meliorace, t žby nerostných surovin, regulace tok a velkých vodních d l, introdukce a reintrodukce, invaze cizího druhu). (D m tí a mládeže v Olomouci; 1992) To jsou základy, jež se u í d ti na základních školách a instruktor i vedoucí by je m l znát, aby mohl s d tmi pracovat. Takové v ci však nejsou p íliš zábavné, a tak je t eba vše zorganizovat formou zábavn jší, nap . hrou i sout ží. Jist jsme všichni na základních školách zažili r zné sout že s ekologickým zám rem. Sb r papíru, ví ek od PET lahví, sout ž o nejhez í postavi ku postavenou z kaštan , žalud , apod., všechny tyto innosti jsou d tem podsouvány na ZŠ, v této výchov m žeme ale pokra ovat i odpoledne v oddíle. Sb rem papíru nau íme d ti t ídit odpad, když už t ídí papír, zvládnou doma t ídit i sklo, plast a TetraPack. Barvy sb rných popelnic by d ti m ly znát – modrá je pro papír, zelená pro sklo, žlutá pro plast a ervená pro TetraPack. N kdy se m žeme setkat i s tím, že ervené popelnice ve m stech schází, poté bývá na žlutých popelnicích psáno, že jsou ur eny i pro nápojové kartony. Za sb r papíru škola získá ur itý obnos pen z, asto se stává, že ty nejaktivn jší sb ra e škola n jak ocení, tím pádem i motivuje. Plastová ví ka – pokud budeme sbírat ví ka, m žeme je využít i k r zným hrám. M žeme je využít jako jakési hrací kameny, nebo je použít jako stavební materiál. Z ví ek totiž vznikají nádherné obrazce, dokonce jsou vyhlašovány i r zné sout že o nejhez í obrázek. Ur itý vztah k p írod d ti získají i tím, že budou v zim chodit krmit zv . M žeme zkusit sout ž o nejv tší po et nasbíraných kaštan a žalud , v zim se jist využijí. Stejn tak se dob e vyráb jí et zy nap . i z jablek, ty m žeme zav sit mezi dva stromy. Krmení a rozv šování et m žeme provést b hem n jaké zimní výpravy jako zpest ení programu.

Metody environmentální výchovy Metody takové výchovy d líme do dvou hlavních skupin. Do první skupiny adíme hry a grafické a názorné metody, do druhé adíme praktické metody. Na d ti lze t mito metodami p sobit n kolika zp soby – podle v kové a rozumové vysp losti d tí v kolektivu, podle situace v terénu, pracovních podmínek, atp. Ekologická výchova probíhá také rozmanit podle asového len ní: 1) Sou ást celoro ního plánu pr žné ochraná ské a p írodov dné innosti 2) Za len ní do ur itých ro ních období (tematické vycházky) TOM 19197 Dakoti eská Lípa



Rukov


3) Program letního tábora 4) Využití na jednotlivých akcích oddílu i kroužku Nejú inn jší je výchova systematická a dlouhodobá, proto doporu ujeme první zp sob. (D m d tí a mládeže v Olomouci; 1992) Do první skupiny metod pat í nap . výklad/beseda, výklad s využitím obrázk , model i írodnin, dále využití filmu a videa, exkurze, vycházka do terénu p írodov dná pozorování, írodov dné hádanky, rébusy, testy, p írodov dná stezka (nau ná, sout žní), výstavy, využití asopis a odborné literatury, využití estetické výchovy – malování, modelování, poezie, literatura, hudba i zp v. (D m d tí a mládeže v Olomouci; 1992) Hry Jakákoli v ková kategorie se chce bavit, mezi formy zábavy pat í samoz ejm i hry, ty plní v innosti každého d tského kolektivu velice d ležitou funkci a mají n kolik význam po ínaje zábavou, kon e n jakým pou ením i výchovou. Aby hra splnila sv j ú el, m la by: být zajímavá la by zam stnat všechny leny kolektivu spl ovat požadavky na pohyb a myšlení vést k ur itému cíli a jasnému záv ru hry být úm rná schopnostem a v ku d tí mít jasná a p ehledná pravidla mít takovou délku, aby všichni hrá i byli udrženi v herním nap tí (D m d tí a mládeže v Olomouci; 1992) Ekologická hra je trochu zvláštní, jejím hlavním cílem je sice pobavit, ale také nau it a pozd ji si i tyto v domosti (z ekologie, botaniky, zoologie) upevnit. D ležitou sou ástí takové ekohry je záv re né zhodnocení i debata nad tématem, pr hem hry, aj. D ti si tak domosti, které si m ly ze hry odnést, upevní.

Ekologické hry Jak uvád t vzd lávací hry? Tém každá hra1 by m la být n jak zajímav uvedena, m la by za ínat tzv. legendou, úvodem do smyšleného prost edí, navozením ur ité atmosféry, apod. Stejn tak i ekohra by la mít podobný úvod, vysv tlování pravidel by m lo být o to zajímav jší a poutav jší. Je ležité, aby se ú astníci hry chovali spontánn , samoz ejm v rámci pravidel, je dobré, když zapomenou na autoritu a berou vedoucího jako spoluhrá e, nikoli jako vedoucího. Stejn tak odpadá autorita p i diskuzích, které následují po h e. Vedoucí zde funguje jako n kdo, kdo udržuje formální rámec, ale obsah diskuze již neur uje. Také se doporu uje, aby se vedoucí nezapojoval do takových diskuzí, pokud je ve funkci vedoucího diskuze, je totiž obtížné nehodnotit názory ostatních podle toho, jak se vám líbí nebo nelíbí. Je t eba, aby se diskuze posouvala takovým sm rem, který si ur í samotní ú astníci hry. Vedoucí m že ob as pokládat zpochyb ující otázky, jimiž se bude snažit lehce sm r diskuze posunout, není však doporu eno pou ování.

1

Vyjma schovávané, hry na babu, apod.




Rukov


Každý vedoucí by si m l hru pe liv p ipravit a promyslet, její realizace zabere ur itý as, následná sebereflexe také, je proto vhodné vymezit si na takové innosti dostatek asu. Obzvlášt ekohry zaberou hodn asu, je dobré takové hry hrát na n jakém harmoniza ním kurzu i vícedenní akci, b hem takového kurzu i akce je samoz ejmé dodržovat pravidla skupinové dynamiky – na za átku akce by m ly být za azeny do programu hry seznamovací, hry s rolemi by m ly být za azeny až do druhé poloviny celého kurzu, apod. Poté, co se skupina sžije, je kone možné za ít s ekohrami, ty probíhají n kolika zp soby, a už ve skupinách i po jednotlivcích, vždy je však d ležitá zp tná vazba, jež probíhá v tšinou formou debaty, kdy ú astníci innosti i hry hodností, co se jim líbilo a nelíbilo, jak se zachovali, pro to ud lali, apod. Pokládají si plno otázek, nad kterými by bez této hry neznali odpov . U vícedenních kurz i pobyt bychom m li využívat co nejr zn jších technik, m li bychom usilovat o pestrost a zajímavost programu, d ležitou sou ástí programu, která nám toto umožní je u ení prožitkem, d ti si vše snadn ji zapamatují, když to samy zažijí. D ležité je také pracovat s p ekvapením, nesmíme dopustit, aby d ti v ly, co je eká, je t eba v t, kdy je p ekvapit a jak. estože je technik mnoho a dost se od sebe liší, existují ur itá pravidla, jež jsou spole ná pro všechny takové techniky. První, co musí pedagog ud lat je, že sežene veškeré pot eby, namnoží pravidla, upraví terén, apod. Dalším krokem, který nelze v žádném p ípad vynechat, je motivace, ta m že být navozena n kolika zp soby, a už evokací – vybavováním znalostí souvisejících s tématem, nebo odm nou, aj. V popisech her najdete motivaci pod pojmem legenda. „Je-li t eba rozd lit ú astníky do skupin, m žete to ud lat n kolika zp soby. Nejmén vhodná je metoda ur ení kapitán , kte í si vybírají družstvo. Tímto zp sobem sice posílíte sout živost mezi skupinami, ale také zafixujete outsidery do jejich role naposledy vybíraných len týmu. Vhodn jší je n jaká forma náhodného rozd lení (t eba podle vylosované karti ky) nebo rozd lení ízené (sami ur íte složení družstev).“ (Caha& in era; 2005) i vysv tlování pravidel využíváme svých komunika ních dovedností nejlépe, jak umíme, aby vše bylo srozumitelné a jasné. Nejlepší vysv tlování pravidel je v bodech bez sáhodlouhého povídání, nejasnosti vysv tlíme na p íkladu. Pokud jsou pravidla složit jší, vyrobíme pom cky – ilustra ní postery, jež nám pomohou vše vyjasnit. V této ásti je t eba velké trp livosti, ale i jistého asového nátlaku, aby se hra p íliš neoddálila a motivace nevyprchala. Samoz ejmostí je, že vysv tlovaným pravidl m pln rozumíme. Poslední nedílnou sou ástí vzd lávacích her je záv re ná diskuze, jež by m la následovat po ukon ení hry, pokud pro takovou diskuzi zrovna není vymezen as, m žete se k ní vrátit pozd ji, ješt však téhož dne. Pr h takové diskuze je jasný, za ínáme vždy pr hem hry, dále se ptáme na krizové body a nakonec hledáme zobecn ní a pou ení pro reálný život. Diskuze by m la probíhat v kruhu, nem li bychom v ní nikoho do ni eho nutit, ale sou asn bychom m li být schopni ji vyvolat a vést v nazna ených intencích. (Caha& in era; 2005) esto všechno, co jsme si te ekli, je t eba žít p ítomností a ne pou kami, vždy sledujte konkrétní situaci, jaká je atmosféra, jak jsou d ti nalad né,… vysv tlování pravidel a navození motivace tomu p izp sobte. Konzervativci i radikálové Cíl: vyvolat diskuzi o r zných pohledech na ešení globálních problém , rozlišit mezi radikáln jšími a umírn jšími pohledy Autor: Jan in era TOM 19197 Dakoti eská Lípa



Rukov


k: 16+ Po et hrá

: 15–30

Doba trvání: 45 minut Pot eby: namnožené pracovní listy pro každého, flipchart i tabule Legenda: není nutná Pravidla: 1. Rozdejte ú astník m namnožené pracovní listy. Vyzv te je, a si p tou všechny prezentované postoje. V rámci jednotlivých ádk pak a rozd lí vždy t i body podle míry svého souhlasu s jedním i druhým stanoviskem (t i body pro jedno ze stanovisek znamená bezvýhradný souhlas, pom r jeden bod – dva body v tší sympatie k druhému stanovisku). Na rozhodování jim ponechejte zhruba deset minut. Po deseti minutách požádejte ú astníky, a se tou po et bod pod jednotlivými sloupe ky. 2. ekn te ú astník m, že ti, kte í dali více bod do levého sloupe ku, mají spíše umírn jší postoje k ešení globálních problém , zatímco ti, kte í ast ji bodovali ve sloupe ku pravém, jsou ve svých názorech radikáln jší. Zeptejte se, kdo z hrá se dostal do jaké skupinky. M žete p ípadn zjistit, kte í ú astníci byli ve svých názorech nejradikáln jší i nejumírn jší. M li byste ú astníky upozornit, že na jejich sympatiích k jedn m i druhým postoj m není nic špatného – radikalismus je stejn legitimní jako umírn nost. 3. Za te rozebírat postoje po jednotlivých ádcích. Vyzv te ú astníky, aby uvád li vody, pro se p iklonili k jedné i druhé odpov di. Uvád jte vlastní argumenty a argumenty z nastudované literatury na podporu jedné i druhé strany. 4. V záv ru shr te, že aktivita ukázala rozdíl v p ístupu mezi dv ma pohledy na environmentální politiku: p ístupem reformistickým (umírn jším) a reformátorským (radikáln jším). Zjednodušen lze íct, že první z p ístup je blízký oficiálním vládním politikám a strategiím (nap . konceptu trvale udržitelného rozvoje), druhý spíše nevládním organizacím i nezávislým myslitel m. Upozorn te, že nelze rozhodnout, který z pohled je správn jší, ale že cenný je samotný akt diskuze a spole ného hledání v názorových polemikách. Varianty: Bodování a diskuze v první ásti aktivity m že prob hnout v malých, stejn po etných skupinách. Otázky do záv re né diskuze: M žete p ivést ú astníky k zamyšlení nad tím, jak sou asný vývoj m ní význam pojm „konzervativní“ a „radikální“. Jsou umírn né postoje ze hry spíše konzervativní i radikální? Nejsou postoje radikální také n kdy konzervativní? Pracovní list: Hlavní p inou globálních problém je chudoba a p edpokladem jejich ešení je r st životní úrovn . K poškozování životního prost edí dochází v d sledku neefektivní výroby. ešením je proto zavád ní modern jších, efektivn jších technologií.


inou globálních problém je nadm rný konzum. ešení globálních problém nespo ívá v r stu blahobytu, ale v dobrovolné skromnosti. Nové technologie zpravidla p inášejí problémy, st jejich efektivity znamená nižší ceny, r st prodejnosti výrobku a v kone ném výsledku zhoršení p vodního problému (nap . automobily). ešení globálních problém není v moderních supertechnologiích, ale v návratu k starým, tradi ním a lidem srozumitelným technologiím. Kristýna Beránková 50


Rukov


Globalizace je neodvratný proces, který sice inese mnohé ot esy, ale jeho celkové dopady jsou pozitivní. Prosadí se efektivn jší výroba, rozší í se moderní pojetí lidských práv, lidé ijmou odpov dnost za stav planety.

Globalizace je nebezpe ný proces, který vede k zániku místních kultur, zvýšení tlaku na životní prost edí a k nebezpe nému r stu moci nadnárodních spole ností. Udržitelná spole nost je decentralizovaná, založená na malých, sob sta ných komunitách. Systém zastupitelské demokracie vznikl p ed dv ma sty lety a dnes již nedosta uje. Optimální formou spole enského uspo ádání je n jaká varianta p ímé demokracie (využívající referenda). Západní spole nost nabrala od pr myslové revoluce nebezpe ný sm r, který vedl k odcizení od p írody a duchovních hodnot. Dobré úpravy jsou nedosta ující. Je zapot ebí velká zm na, odklon od materiálního k duchovnímu, od oce ování techniky k oce ování p írody, od razu na lov ka k d razu na zájmy celé írody.

Zastupitelská demokracie, založená na sout ži politických stran, je nedokonalou, ale nejlepší možnou variantou spole enského uspo ádání.

Sm r, který lidská spole nost nabrala, je v zásad správný. Sou asné problémy jsou p echodné, lidstvo si s nimi dokáže poradit malými úpravami svého vývoje.

Postavení lov ka v p írod Cíl: Ukázat r zné pojetí postavení lov ka v p írod . Uv domit si, co ovliv uje vid ní sebe sama ve vztahu k p írod . Procvi it si schopnost diskutovat, argumentovat, dosahovat konsenzu. Autor: Milan Caha k: 12+ Po et hrá

: do 30

Doba trvání: 30 minut Pot eby: Výroky rozst íhané na proužky, balicí papír, lepidla. Pravidla: 1. Hrá i se rozd lí do dvojic. Každá dvojice dostane sadu výrok a kus balicího papíru. 2. Dvojice se mají dohodnout a sestavit výroky do tvaru diamantového azení:

1

2 4

3 5

7

6 8

3. Výrok . 1 je ten, se kterým dvojice nejvíce souhlasí, který nejlépe vystihuje jejich pohled na postavení lov ka v p írod , následující dva – hodn p ijatelné výroky. Na poslední dv místa ( . 7 a 8) by m ly p ijít výroky, které vystihují jejich pohled nejmén . 4. Cílem dvojice je dohodnout se. V p ípad , že se však dohodnout nelze, m že si vytvo it svoje po adí každý hrá sám. 5. Následuje záv re ná diskuze v celé skupin .




Rukov


Otázky do záv re né diskuze: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Bylo snadné, nebo složité se dohodnout? Pro ? Pokud jste se nedohodli, pro ? Existuje v tomto p ípad „správné“ a „špatné“ po adí? Co vše ovliv uje naše vnímání sebe sama v i p írod ? Vycházely použité výroky z pohled n jaké konkrétní filozofie i náboženství? Pro je d ležité o takovýchto otázkách p emýšlet? Které pojetí postavení lov ka v p írod dnes p evládá?

Použité výroky: lov k je pán tvorstva. Vše v p írod je p ipraveno, aby s tím nakládal, jak uzná za vhodné, vše mu pat í. lov k je jedním ze živo išných druh a proto se chová jako každý jiný druh – t ží z prost edí, co dokáže. lov ku byla tato Zem sv ena, je jejím správcem a pastý em a je odpov dný vyšší moci, která mu ji sv ila. lov k je druhem, který má díky rozumu nejv tší schopnost ovliv ovat prost edí, proto má na Zemi i nejv tší odpov dnost. lov k je sou ástí planetárního organismu a nemá proto o nic v tší roli ve vývoji planety než jiné druhy. Zem sama lov ka usm rní, pokud by jí p íliš „p erostl p es hlavu“. lov k nezd dil tuto planetu od p edk , ale byla mu sv ena našimi d tmi a dalšími generacemi, v i kterým je lov k za stav planety odpov dný. lov k je kole kem v plánu n koho nebo n eho v tšího, plánu, kterému nerozumí a který st ží kdy pochopí. Nemá tudíž za planetu ani zvláštní odpov dnost, ale ani žádná zvláštní práva. lov k je synem Matky Zem . Proto ji nem že vlastnit, nem že jí ubližovat a ani z ní nem že t žit. Pro spole né blaho Cíl: poznání zákonitostí týkajících se využívání obnovitelných zdroj Autor: Lorri D. Mann a William B. Stapp, úprava Milan Caha k: 8+ Po et hrá

: do 15 na jednu skupinu, lze sou asn hrát s více skupinami

Doba trvání: 30 minut Pot eby: hrací kameny i žetony – cca 10 na jednoho hrá e, sá ek bonbón , burských o íšk i n eho jiného, co mají hrá i rádi, stopky, magnetofon a nahrávka p íjemné rychlejší hudby. Pravidla: 1. Hrá i se posadí do kruhu, ve st edu leží zásoba cca ¼ hracích kamen (máme-li jich 100, ve st edu by jich m lo být p ibližn 25). 2. te pomalu a pe liv hrá m následující pravidla (viz Pracovní list). Pravidla rozdejte hrá m, p ípadn je napište na tabuli i velký kus papíru. 3. Dejte hrá m as a prostor na otázky. 4. Zahajte první kolo trvající 0,5 až 1 minutu, dopl te p ír stky (celkový po et kamen uprost ed kruhu by nem l p esáhnout p vodní hodnotu – „únosnost prost edí“) a pak TOM 19197 Dakoti eská Lípa



Rukov


bez asu na konzumaci mezi hrá i obdobn sehrajte druhé a t etí (p ípadn i tvrté) kolo. 5. Následuje diskuze. Otázky do záv re né diskuze: 1. Poda ilo se vám vy erpat zásobu ze st edu kruhu? V kterém kole? 2. Kolik kamen jste ve t ech kolech mohli získat bez toho, aby se zni ila zásoba uprost ed? 3. Jak byste se museli chovat, abyste získali maximální zisk? A pro bylo složité se tak chovat? 4. Jak by asi hra probíhala, kdybyste m li víc asu na rozmyšlenou a mohli jste mezi sebou komunikovat? 5. Poznali jste podobnou situaci doma, ve škole, v míst , kde bydlíte? 6. Jak zacházet s podobnými zdroji, abychom je mohli využívat dlouhodob ? Pracovní list: 1. Hrací kameny pat í vám všem. 2. Dokud bude hrát hudba, m žete si ze své zásoby ve st edu kruhu brát tolik kamen , kolik uznáte za vhodné. 3. Za každých deset kamen dostanete jeden bonbón. 4. Jakmile p estane hrát hudba, nesmíte již brát ze st edu kruhu. Vedoucí hry zdvojnásobí po et žeton , které v té chvíli zbudou v zásob uprost ed. Ve st edu nebude nikdy víc, než tam bylo na za átku hry. 5. hem hry s nikým nekomunikujte.

Použitá literatura CAHA, Milan; IN ERA, Jan. Výchova a budoucnost: Hry a techniky o životním prost edí a spole nosti. Brno: Paido, 2005. 167 s. ISBN 80-7315-099-9. m d tí a mládeže v Olomouci. Ekologické hry. I. Olomouc: Votobia Production, 1992. 68 s. JEMELKA, Petr. Úvod do ekologické problematiky. I. Brno: [s.n.], 1996. 50 s. ISBN 80-2101478-4. O autorce Kristýna "Kvíky" Beránková je studentkou volno asové pedagogiky v Liberci. TOM 19197 Dakoti eská Lípa


Provád ní výchovy proti šikan

Rukov


8. Provád ní výchovy proti šikan Úvod tský turistický oddíl má být místem plným p átelství pohody a vzájemné pomoci. Sdružuje lidi, p edevším d ti, mládež a nadšené vedoucí, kte í jsou si blízcí svým založením a zálibami. P esto mnohdy dochází k nežádoucím situacím a komplikacím, které výrazn poškozují p íjemné prost edí vzájemného p átelství a výchovného p sobení. Jedním takovým problémem je i šikana. V rámci škol a jiných školských za ízení, pat í šikana k jednomu z nejzávažn jších problém . V rámci turistických oddíl není tak astá, p esto se s ní m žeme hem svého p sobení v takové organizaci mnohokrát setkat a proto bychom m li v t, jak šikanu rozpoznat, jak proti ní zasáhnout a jakým zp sobem na d ti preventivn p sobit, aby se šikan vyhýbaly nejen v rámci oddílu, ale i v jiných životních situacích, a už se jedná o školu, i budoucí povolání, které budou zastávat. Každá škola, a už je to základní i st ední má vypracován sv j preventivní program, který up es uje p esné metodické postupy, kterými se má každý pedagog ídit v p ípad , že je sv dkem projev šikany, a to jak p ímým, tak nep ímým. Pokud si v internetovém prohlíže i zadáte prevence šikany, zjistíte, že drtivá tšina nalezených dokument je v nována práv šikan ve školských za ízeních. Jen st ží se lze dopídit materiál , které by popisovaly šikanu a její ešení i prevenci v rámci neškolských, tedy zájmových útvar , jako jsou nap íklad naše turistické oddíly d tí a mládeže. Proto v ím, že tento dokument bude prosp šný v mnoha situacích a usnadní tak život nejednomu vedoucímu.

Vymezení pojmu Šikana není tak jasným a jednozna ným pojmem, jak by se mohlo z po átku zdát. Mnozí si pod šikanou p edstavují jakékoli agresivní intervence ze strany jedince i skupiny v i jednotlivci. Šikana jako taková je však velmi rozmanitá a asociální chování musí spl ovat nejr zn jší podmínky, aby se za šikanu dalo považovat. Krom toho existují r zné druhy šikany, které se liší charakterem agrese a jejich projev . Každý z t chto druh šikany si zasluhuje jiné zacházení a aplikace správných pedagogických postup zaru uje úsp ch výchovného zákroku. Samotné slovo „šikana“ pochází z francouzského výrazu „chicane“ a dalo by se p eložit jako týrání. Základní roz len ní šikany z její podstaty je následující: Šikana t lesná: Ozna uje násilí zam ené na p sobení t lesné bolesti. Agresor používá k dosažení svého cíle a zdeptání své ob ti t lesnou p evahu, zp sobenou jeho t lesnou konstitucí nebo po tem stoupenc , kte í se šikany ú astní. Šikana psychická: Cílem agresor je mysl ob ti, a už se jedná o jeho sebev domí, vnit ní integritu i jiný závažný zásah do jeho v domí. Nej ast jším nástrojem takového jednání je posmívání a lákání ob ti do takových situací, které jí p irozené a ve kterých se cítí ohrožená a zesm šn ná. V mnoha sm rech nebezpe jší a asto nenápadn jší než šikana t lesná. Šikana kombinovaná: Sou asné p sobení psychického a fyzického utrpení. P sobí ob ti nejintenzivn jší pocity strachu a nejistoty. Vrývá se hluboko do podv domí a sobí psychické poruchy, které se u šikanovaného jedince projevují po zbytek života. Takovéto jednání se již nedá nijak omluvit a je mnohdy tak systematické a ú elné, že nelze pochybovat o úmyslu ob poškodit a zni it.

TOM 20402 eský Honza, Hradec Králové

Marek Kuskov 54


Rukov


Jak jsem už nastínil, šikana je provozována v rovin jedinec-jedinec, skupina-jedinec, ve výjime ných p ípadech i skupina-skupina. Vždy však platí, že ob je bezbranná, nemá šanci sama zasáhnout a pro zamezení narušení vnit ní pohody a integrity nemá dostatek prost edk , ímž je odkázána na pomoc a zásah ostatních. Každá skupina, která nevznikla samovoln , z nezbytnosti a pro uspokojení momentální pot eby, se vyzna uje velkým množstvím rozdílných jedinc , kte í mají odlišné charaktery a cíle, odlišné požadavky a nároky, prost se na sv t dívají jinýma o ima. Konflikty a rozpory jsou tedy do jisté míry samoz ejmé a lze je ekávat. Pokud se však jedná o šikanu, která je zám rným poškozováním druhého, je nezbytné zakro it!

Rozpoznání šikany jako její prevence Hlavní vedoucí oddílu, p ípadn ostatní vedoucí jsou mnohdy zam stnání takovým kvantem starostí a problém , že nemají p íliš asu na kontakt s d tmi a budování vzájemného vztahu. Proto mnozí z nich do kolektivu nevidí a nedokážou v as odhalit a zneškodnit hrozící nebezpe í. Pokud však oddíl disponuje schopnými instruktory, tedy vedoucími do 18 let, kte í tšinu asu v oddíle tráví s d tmi, m lo by být vše vy ešeno. Instrukto i p ípadn rádcové zastávají funkci patronátu nad družinou. V nují jim sv j as a starají se o to, aby vždy vše probíhalo v po ádku a podle plánu. Díky tomu do vztah mezi d tmi vidí lépe než jejich vedoucí a mohou tak vy ešit problémy již v zárodku. Pokud si instrukto i uv domují, co šikanu zp sobuje a jaké jsou její projevy, m žou jí efektivn ji zabra ovat. Základní podmínkou vzniku šikany je p ítomnost agresora, ob ti a vhodného prost edí. Znalost projev jednotlivých ú astník šikany umožní její v asnou identifikaci. Níže jmenuji jednotlivé typické prvky ú astník šikany: 1. Agresor: Snaha ovládat druhé a ídit je proti jejich v li. Touha dominovat. Být viditeln jší než druzí a soust edit všechnu pozornost na svou osobu. Prosazuje své zájmy v i ostatním bez ohledu na prost edky a výsledky jeho po ínání, je bezohledný a nedokáže se ovládnout. asto je lhostejný a nejeví zájem o ostatní, sabotuje innost a rad ji vše ídí a d lá po svém. Pokud není vše podle jeho p edstav, volí nep im ené tresty a staví se do role soudce a kata i v p ípad , že na to nemá sebemenší právo. 2. Ob : Dít trpící ur itým handicapem, který z n j d lá ter pro vtipy ostatních. vodem m že být p ed asná sociální zralost, která jedinci nedovoluje ú astnit se infantilních inností ostatních. Stejn tak však p sobí i sociální nezralost, která dít ti nedovoluje za lenit se do kolektivu, který ho považuje za mén cennou sou ást a snaží se ho zbavit. 3. Prost edí: Vyzna uje se disharmonií vztah , jsou vytvo eny skupinky kamarád , které se vzájemn p íliš nebaví a berou se spíše jako konkurenci. Velká míra tolerance v i násilí a agresi, tendence vyvyšovat jedny nad druhé, negativní p íklad dosp lých. TOM 20402 eský Honza, Hradec Králové

Marek Kuskov 55


Rukov


Nesta í však pouze znát, jaké znaky jsou typické pro toho kterého ú astníka šikany, ale i faktory, které šikanu v tšinou vyvolávají. Pokud se t mto faktor m v oddíle vyhýbáme, dochází k ú inné prevenci, díky které není t eba šikanu ešit. T mito faktory jsou: Mediální a jinak zprost edkované násilí, které poskytuje atraktivní prožitek. Dít není schopno adekvátní analýzy, nedokáže posoudit objektivní d sledky takového jednání a snaží se ho napodobit. Vývoj spole nosti. Spole nost se neustále vyvíjí a posouvá se dop edu. V sou asné dob však dochází ke ztrát n kterých základních morálních a etických hodnot, lidé jsou stále hrubší a brutáln jší. Trestné iny jsou páchány již i d tmi, které se nej ast ji zam ují na loupežná p epadení atp. astý kontakt jedinc stojících na opa ných koncích kolektivu, mezi kterými vzniká celá ada konflikt a vým n názor . Pokro ilá disfunkce rodin, které neplní svou d ív jší výchovnou funkci a nedávají dít ti pot ebnou morální výbavu do života. V tší množství projev

šikany je

zp sobeno i nar stajícím násilí páchaném na d tech. Vznik šikany je v jakémkoli prost edí se dá popsat jednoduchými fázemi. Tyto fáze z obecného hlediska popisují mechanismus vzniku šikany a umož ují tak šikanu lépe identifikovat a zamezit jí. T chto p t fází je podle speciálního pedagoga Michaela Kolá e z knihy Skrytý sv t šikanování ve školách: Ostrakismus: nep íliš vážné, v tšinou psychické formy násilí zam ené na okrajového lena skupiny, kterého ostatní pomlouvají, ignorují, vypráv jí o n m vtipy i jinak ho zesm ují. Ostrakismus je zárodkem šikany. Po átky fyzické agrese: pokud se kolektiv dostane do náro ných situací, stanou se ostrakizovaní jedinci vítaným cílem k vylévání nap tí. Zpo átku se objevují pouze slabé fyzické ataky. Vytvo ení jádra: Klí ový moment celého procesu, kdy dochází k vytvo ení kompaktní skupiny zam ující se na týrání vhodné osoby. V tomto stadiu je poslední možnost, kdy se dá šikan zabránit bez vážn jších d sledk , a to pouze v p ípad , že se v kolektivu utvo í dostate silná pozitivní skupina, která dokáže agresora zastavit a celý problém vy ešit. Finální fáze: pokud situace dosp je až do poslední fáze, je jí celý kolektiv poškozen a náprava bude složitá a zdlouhavá. Skupina p ijala požadavky od nejtvrdších agresor a ídí se jimi. I mírní, ukázn ní a slušní jedinci mají tendenci p iložit ruce k šikan a mít z toho uspokojení.

ešení p ípad šikany Odhalit šikanu není nikterak jednoduché, a to ani pro zkušené pedagogy. Avšak pokud se šikanu odhalit poda í, jsme teprve na za átku samé innosti. eká nás nemén d ležitá ást procesu výchovy proti šikan , a tou je zabrán ní a vy ešení tohoto p ípadu. Velkým problémem bývá strach a to na všech stranách, jak u ob ti, tak u agresora a vyšet ovatele.


Marek Kuskov 56


Rukov


ed vyšet ováním p ípadu je nezbytné podniknout n které kroky prvotní pomoci, které zamezí dalšímu zhoršení situace a umožní další postup. P i ešení p ípad šikany, d íve než je za neme prošet ovat, podnikneme kroky: ekonání prvotního šoku a okamžitá pomoc ob ti: Pokud se instruktor dostane do takové situace, že je p ímým nebo nep ímým sv dkem šikany, první jeho krok je logicky zamezení dalšího stup ování násilí. Zákrok musí být naprosto jasný a ímo arý, to znamená, že musí dát jasn najevo nespokojenost s chováním agresora a ipravenost ešit situaci jak nejlépe a nejp ísn ji to p jde. A koli se tento první krok nezdá nijak t žkým, ve skute nosti je jedním z nejt žších a vyžaduje spoustu odvahy a odhodlání, aby byla p ekonána prvotní bariéra, instruktor odložil sv j ostych a za al vše ešit. Druhým krokem je domluva všech momentáln p ítomných instruktor a vedoucích na dalším postupu. P i zajiš ování šikany jsou d ležité speciální postupy, které nemusí mladý vedoucí znát. V takovém p ípad má však k dispozici starší a zkušen jší kolegy. Pokud je agresor více, je dobré okamžit zajistit jejich odd lení a umíst ný do jiné místnosti, aby nedošlo k domluv a plánování k ivé výpov di. Takovýto zákrok je však dobré za adit pouze v p ípad , že se jedná o šikanu závažnou, se kterou se setkáváme spíše na školách

i akcích pro neorganizovanou mládež. V dob e

zab hnutých oddílech se s n ím takovým setkáváme jen z ídka, proto není takto radikální krok nezbytný. V mnohých p ípadech m že celou situaci pouze zhoršit a poškodit dobrý vztah vedoucího s d tmi. V dalším postupu se v nujeme ob ti. Zjistíme míru šikany a to, jak je celou situací zasažen a zda pot ebuje odbornou pomoc nebo mu sta í konzultace s vedoucím. Je dobré nijak nevyzvídat, pouze se ujistit, že je vše v po ádku a u dít te nebyla vyvinuta fobie z kolektivu. Vyšet ování šikany je d ležitým krokem z toho pohledu, že bez znalosti celého mechanismu té které situace, nelze p esn ur it hlavního iniciátora, tedy hlavní cíl našeho výchovného p sobení. Postup záleží na závažnosti p ípadu. Pokud se jedná pouze o drobné naschvály i ignoraci, vysta íme si se soukromým rozhovorem, setkáme-li se však s násilím i soustavnou šikanou v i slabšímu, která se neustále stup uje a dosahuje rovin fyzického a kombinovaného násilí, doporu ují se tyto kroky: Zajišt ní pocitu bezpe í ob tem, aby nem ly strach o situaci hovo it a podaly nám tak plnohodnotné informace. TOM 20402 eský Honza, Hradec Králové

Marek Kuskov 57


Rukov


Rozhovor se sv dky, kte í se žádným zp sobem na šikan nepodíleli, pouze p ihlíželi. Pokud je to možné a ob

je ochotna celou situaci rozebrat ve ejn , není od v ci celou

záležitost ešit otev en v kolektivu. Tím vylou íme vedoucího i instruktora jako soudce a vykonavatele trestu, ale vše necháme na kolektivu d tí, a tím se celá situace stane pro agresora nep íjemn jší a více výchovnou. Ve chvíli, kdy je celá situace roz ešena a instruktor je seznámen celým mechanismem šikany, nastává v bec nejd ležit jší ást zákroku. Tím je pochopiteln výchovné sobení na agresora.

Výchovné p sobení na agresora, prevence další šikany tomu chceme v it nebo ne, agresor má vždy reálné d vody pro své jednání. A už jsou tyto d vody jakékoli, jejich rozklí ování nám umožní zajistit neopakování situace v budoucnu. Jednání s pachatelem šikany musí být dostate rázné a vážné, m li bychom se však vyvarovat jakýmkoli projev m nep átelství i zášti. P átelské povídaní a projevy pochopení a touhy pomoci ú inkují daleko více než ešení situace v nep átelské atmosfé e. Celý rozhovor musí za ínat rozebráním situace ze strany agresora, m l by dostat možnost vyjád it se popsat situaci po svém. V rámci oddílových kruh v tšinou panuje tak dobrá atmosféra a d ti jsou tak dob e vycvi eny, že i agresor dokáže pochopit závažnost svého po ínání, lituje ho a snaží se spolupracovat k náprav škod, které napáchal. Nejd ležit jší je vést rozhovor takovým zp sobem, abychom se ho prakticky neú astnili. V ideálním p ípad si všechny otázky položí sám a sám si na n odpoví. Agresor je tedy vyšet ovatelem, soudcem i tím, kdo vykoná trest. Jak takový rozhovor vést: Stanovení problému, formulování celé situace a nastín ní toho, jaký postoj k tomu všemu zastává kolektiv. Požádání agresora o jeho názor, dát mu možnost vyjád it jak celou situaci vnímá on a porovnat ji s názorem kolektivu. novat pozornost pohnutkám, které vedly k inu agrese. Mnohdy jsou to závažné problémy v soukromém život dít te. A už je to na úrovni rodiny, školy i p átel. P i zjišt ní jakékoliv takové p iny je na instruktorovi i vedoucím její náprava. Pokud se bude jednat o rodinné problémy, je lepší p enechat jednání s rodi i hlavnímu vedoucímu. V p ípad školních problém týkajících se u iva zvládne celou situaci instruktor sám. Dle závažnosti šikany stanovit trest. Není vhodné však zmi ovat p ed agresorem skute nost, že je trestán. Nejspíše by to v n m vyvolalo psychologický blok a trest by nep inesl požadované výchovné p sobení. Lépe se osv ilo „náprava chyby“. Viník tak dostane možnost nenásilnou formou p iznat svou chybu, uv domit si jí a ulevit svému sv domí tím, že stanovený trest vykoná. Nejhorším trestem, který bývá je ve ejná omluva ob ti šikany, podání rukou a je-li to možné, zapojení do práce na stejném projektu, ve kterém si mohou vzájemn pomáhat, vybudovat vztah a sp átelit se.


Marek Kuskov 58

Provád ní výchovy ke zdraví

Rukov


9. Provád ní výchovy ke zdraví

Základní princip: Nikdy nespoléhejte na své nad ízené – asto m žeme být pov eni školícími úkoly a tehdy se veškeré znalosti hodí (n kdy je lepší znát a v t víc, než nad ízený) Z toho tedy vyplývá – musím v

t, k emu vlastn vychováváme:

Zdraví je dobro, o kterém nevíme, dokud ho neztratíme Walther Výcvik ke zdraví – to st ídmost v jídle a píle v námahách Hippokrates Fowlerova poznámka: Jedinou nedokonalostí p írody je lov k.

Definice zdraví dle WHO= Sv tové zdravotní organizace Stav kompletní fyzické, mentální a sociální pohody, který nesestává jen z absence nemoci nebo vady (dle této definice je ale 75-90% populace nezdravé!!!) ínská – „energetická“ Zdraví je stav plynulého toku energií meridiány v souladu s orgánovými hodinami TOM 19172 Neptun Vyškov

Libor N mec 59


Rukov


Indická -Sankaránová: Zdraví je svoboda (nebo alespo cesta ke svobod ) (Svoboda k tomu, radovat se, když je pro , svoboda plakat, být smutný nebo vzteklý, když je pro , a když pomine p ina, vrátit se zp t do rovnováhy. Svoboda ned lat kompromisy se životem (nem žu na ten výlet, protože mne bolí kolena, nem žu jet metrem, protože že mám strach, že mne dav lidí uma ká,...) Další možné definice zdraví: negativní: absence nemoci funkcionální: schopnost vyrovnat se s denními aktivitami pozitivní: zp sobilost a pohoda v rovnováze materialistická: rovnováha p íjmu a výdeje energie, hmoty, v etn možnosti r stu a p ežití Zdraví v b žném život v tšiny populace: zpravidla na prvním míst v hodnotovém žeb ku asto bývá i p edm tem p ání esto v b žném život opomíjené tšina si jej uv domí až v p ípad nemoci (vlastní, n koho blízkého, …)

Nejv tší zabijáci zdraví v každodenním život : Stres (v okamžiku p sobení nadm rného stresu – hranice je p ísn individuální a prom nná v ase nefunguje ani imunita, ani detoxika ní procesy/zbavování se škodlivých a odpadních látek) TOM 19172 Neptun Vyškov

Libor N mec 60


Rukov


Nedodržování pravidla 3x8 (u dosp lých to platí s t mito asovými údaji, u d tí nutno pozm nit s ohledem na definovanou nezbytnou dobu spánku – viz Vyhláška 106/2001 Sb.Ministerstva zdravotnictví ze dne 2.b ezna 2001 Sb., v etn zm ny 148/2004 Sb., § 8 Režim dne, kde je nezbytná doba spánku ur ena na 9 hodin) to je – 8 hodin aktivní práce, 8 hodin aktivního odpo inku a 8 hodin pasivního odpo inku v etn spánku nerespektování pravidla, že každý z nás je originál, a vyžaduje pon kud jiné stravování, druh sportovní aktivity, ...(s ohledem na v k, pohlaví, krevní skupinu, osobnostní typ, ro ní dobu, po así, podnebné pásmo, místa života /vesnice, m sto, hory/, vykonávané innosti /zam stnání, škola, .../ osobou vykonávané) provád ní v cí, o nichž nejsem vnit p esv en, že je to správné Definice výchovy: Výchova /též edukace/ je cílov domá, plánovitá a všestranná innost, sm ující k p íprav lov k/jedince pro jeho spole enské úkoly a osobní život. V eštin má slovo výchova základ /etymologický/ : táhnout vzh ru, náležit ohýbat, vytáhnout odn kud n kam

Co je to vlastn výchova ke zdraví: Proces poskytování informací a rad k dosažení zdraví prost ednictvím nov získaných znalostí a dovedností Význam výchovy ke zdraví: Každý by m l znát základní zásady zdravého životního stylu, cesty k jeho dosažení TOM 19172 Neptun Vyškov

Libor N mec 61


Rukov


a udržení v každodenním život , jakožto prevence nemoci/nemocí Základní p edpoklad úsp šné výchovy ke zdraví: Vzájemná d ra mezi „vychovávaným a vychovávajícím“ Principy výchovy ke zdraví: soustavnost systemati nost komplexnost promyšlenost cílenost s ohledem na v k, pohlaví, vzd lání, konkrétní problémy, v oblasti sociální, zdravotní, psychické a spole enské aktuálnost (s ohledem na nejnov jší poznatky v dy a výzkumu) respektování životního prost edí jedince osobní zainteresovanost každého

Cíle výchovy ke zdraví: výchova k odpov dnosti za vlastní zdraví aktivní podíl na podpo e zdraví a prevenci nemoci získávání informací o determinantách zdraví získávání dovedností a návyk , které jsou zdraví prosp šné seznamování se vzorci zdravíprosp šného chování vytvo ení optimálního hodnotového systému/žeb ku priorit Podtrženo-se teno/

eno jednou v tou:

Jde o soubor zm n chování (jednotlivce, skupiny, spole enství, spole nosti), TOM 19172 Neptun Vyškov

Libor N mec 62


Rukov


nezbytných/nutných k dosažení zdraví Prost edky výchovy ke zdraví: jako samostatné díl í téma sch zky – ve form diskuse, p ednášky jako samostatné díl í téma sch zky, kdy pozveme n jakého odborníka na danou tematiku jako samostatné díl í téma sch zky, kdy si d ti/ú astníci samostatn p ipraví ur ité ásti/kapitoly/úseky, s nimiž seznámí ostatní a pak se o daném tématu diskutuje jako samostatné díl í téma sch zky, kdy si danou problematiku zkusíme nejprve ztvárnit "jako scénku" a pak následuje diskuse a návrh takzvan ideálního ešení ve form kvízu sm ujeme otázky (na n ž nemusí oslovení znát odpov di) a pak je seznámíme se správným ešením na papí e pro každého ú astníka samostatn v jednom sloupci otázky a v druhém sloupci odpov di tak, že dvojice na jednom ádku k sob nepat í. Úkolem astník je navzájem spojit správnou odpov s pat nou otázkou. Body se získávají za každou správn ur enou dvojici. Nebo p ipravíme jednu "hromádku " samostatných líste /karti ek s otázkami, a druhou samostatnou "hromádku" s odpov mi /nejlépe každou skupinu jiné barvy – aby i p i necht ném promíchání hromádek navzájem bylo velmi snadné zjednat nápravu , nebo... Je to velmi oblíbený zp sob, aplikovatelný na cokoli. Takže – pokud máme malé d ti, nebo d ti, které danou tematiku neumí, tak všechny ipravené otázky k dané tematice, napsané na samostatných karti kách/lístcích, položíme na st ed stolu, lícem nahoru. Jednotlivé odpov di, napsané na samostatných lístcích /nejlépe jiné barvy než otázky/, rozdáme všem ú astník m hry. Pak taháme jednotlivé otázky – obrátíme vždy horní líste ek s otázkou. Po jejím p tení mají ú astníci možnost ve stanoveném asovém limitu dát z líste , které dostal b hem prvotního rozdávání, líste ek se správnou odpov dí. V p ípad správnosti odpov di získává bod/body, i jiné ohodnocení, za nesprávnou odpov nezískává nic. Ješt je možno to nastavit tak, že m že sv j líste ek odevzdat jen ten nejrychlejší, a pro ostatní není již žádná opravná možnost, i když p edložená odpov není správná. A nebo naopak dáme možnost, že to m že zkusit libovolný po et astník , ale každý s nejvýše jednou jedinou odpov dí. Kladné body získává vždy jen ten, kdo dá lístek se správnou odpov dí. /Poznámka – jen pro p ipomenutí p ípadného negativního psychologického dopadu „sbírání“ záporných bod za každou nesprávnou odpov – d ti mohou být motivovány jen tehdy, pokud jejich úsilí je hodnoceno kladn – dít se snažilo, a tak jakýkoli trest za takovou snahu je p inejmenším demotivující, jinak eno – nevhodný, i nežádoucí/ Další oblíbenou modifikací je p i použití jen hromádky s otázkami, které se postupn tahají a p i špatné odpov di postup hracím kamenem o jedno polí ko blíže k propasti-kdo do ní první spadne, (též se používá studna a utopení v ní ...) vytvo ení nást nky v klubovn k danému tématu obstarání a použití osv tových materiál využití výtvarných technik (malování, kreslení, koláže, …) seznámení s existencí a umíst ním poraden pro r zné obtíže

TOM 19172 Neptun Vyškov

Libor N mec 63


Rukov


Poznámka: V tšina z uvedených možnosti funguje kupodivu jen v odborné literatu e, d ti milují spíše hru, ze všeho nejvíc pak interaktivní pojetí – spole né výtvarné ztvárn ní/zhmotn ní problematiky, divadelní scénku, zapojení co nejv tšího po tu smysl – výklad a p enášek mají dost ze školy


Libor N mec 64


Rukov


Zákony a výchova ke zdraví: (uvád t plné zn ní níže uvedených zákon a program by vydalo na samostatnou knihu, proto zájemce odkazujeme na jejich dostupnost na internetu, ...) Zákon 258/2000 Sb. (Zákon o zdravotní výchov ) – ur uje Zdravotní ústavy jako realizátory Výchovy ke zdraví Program Zdraví 21/Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R – Zdraví pro všechny v 21. století - Projednán vládou eské republiky dne 30. íjna 2002 jako usnesení vlády pod íslem 1046 / Projekt Zdravá škola (Projekt Škola podporující zdraví je projekt Sv tové zdravotnické organizace (WHO), do kterého se zapojila i eská republika. Vychází z usnesení vlády eské republiky ze dne 30. íjna 2002 . 1046 k Dlouhodobému programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva eské republiky - Zdraví pro všechny v 21. století a z dokumentu Ministerstva zdravotnictví R .j.: HEM-300-16.10.02/28915 - Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R - Zdraví pro všechny v 21. století) Projekt Zdravá MŠ (Zdravá mate ská škola je jedním z moderních alternativních projekt , jež u nás nemá p íliš dlouhou tradici. Hlavním koordinátorem a garantem projektu je od roku 1996 Státní zdravotní ústav. Za hlavní pokládá „zdravé“ pojetí výchovy a vzd lávání – vytvo it zdravé prost edí, zdravé mezilidské vztahy i osvojení životních návyk a dovedností, jež budou považovány za zdravý zp sob života.„Zdravá mate ská škola je národní projekt pro podporu zdraví a výchovu ke zdravému zp sobu života v mate ských školách R.“ Pavel Kop iva Obsahem projektu je 16 st žejních zásad, jež tyto školy v r zné mí e, podle pot eb, a každá jinou cestou napl ují:


Libor N mec 65


Rukov


Kdo provádí/zajiš uje výchovu ke zdraví: Státní zdravotní ústav – jeho Metodické st edisko – po stránce metodikcé a koncep ní, v etn realizace vlastní edi ní a videotvorby na celostátní úrovni i sledování a spolupráce s ostatními organizacemi Zdravotní ústavy jako realizáto i a koordináto i výchovy ke zdraví na úrovni kraj MŠMT R /Ministerstvo školství, mládeže a t lovýchovy eské republiky/ Školy /Mate ské, základní, i ostatní/ NNO /Nestátní neziskové organizace/ sd lovací prost edky, televize, rozhlas Specifika výchovy ke zdraví s ohledem na v k/p ehled všech v kových skupin/ : ti p edškolního v ku: osobní hygiena zásady správné výživy pohybové návyky denní režim seznámení s léka em /prevence nej ast jších nemocí/ ti mladšího školního v ku: zdravý životní styl režim práce, spánku a odpo inku duševní hygiena sexuální výchova základy protiku ácké, protialkoholní a protidrogové osv ty prevence nej ast jších nemocí ti staršího školního v ku: zdravý životní styl sexuální výchova – zdravý sexuální život, HIV/AIDS, STD drogy a návykové látky výb r zam stnání/povolání Dosp lí: zdravý životní styl vliv pracovního a životního prost edí na zdraví duševní hygiena, stress zásady prevence nej ast jších nemocí zásady lé by nej ast jších nemocí orientace v systému zdravotnictví Rodi e: výchova d tí zdravý životní styl prevence ku áctví, alkoholismu a drogových závislostí d tí a mládeže zásady prevence nej ast jších nemocí zásady lé by nej ast jších nemocí TOM 19172 Neptun Vyškov

Libor N mec 66


Rukov


orientace v systému zdravotnictví Senio i: životní styl zásady p ekonávání snižování fyzických a duševních sil ve stá í zásady prevence a lé by nej ast jších nemocí orientace v systému sociální a zdravotní pé e Pacienti: rady v nemoci diety a doporu ení ke kompenzaci poruch zdraví zdravotní pom cky

Co je nedílnou sou ástí výchovy ke zdraví: edevším zd raz ovat pozitiva p ínosu, než zápory (pozitivní motivace) poskytované informace musí navrhovat ešení poskytované informace musí zbavovat strachu a obav z nebezpe í poskytované informace musí být co nejsrozumiteln jší pro všechny/pro co nejširší spektrum osob poskytované informace musí oslovovat více na rovin obecné eho se vyvarovat p i výchov ke zdraví: nezleh ovat danou tematiku nevyjad ovat se neuctiv k danému tématu, i díl ím údaj m nezvolit nevhodný slovník/slovní obraty v p ípad , že vidím nejistotu, nezájem, i p ímo odpor, z probírané tématiky "citliv vybruslím" TOM 19172 Neptun Vyškov

Libor N mec 67


Rukov


neporušovat zásady a principy, které se snažím d tem vysv tlit nevysv tlovat své selhání/selhávání viz výše tím, že já jsem dosp lý a oni jsou ješt d ti, ... nebát se p iznat, že n co nevím

Úskalí výchovy ke zdraví: tšina skute né výchovy ke zdraví se uskute uje zcela mimo plán a zpravidla v ne ideálních podmínkách lov k, pracující s mládeží, musí být vždy p ipraven na ty nejzapeklit jší otázky v "ten nejmén vhodný okamžik" si lov k plánuje cokoli, zpravidla se nemusí setkat s "pochopením protistrany" "nepochopením protistrany" se nikdy nenechat hned odradit, ale prov it, zda se náhodou nejedná jen o zastírací manévr "p ed ostatními"/jev velmi astý/, když velký zájem je zna ný v p ípad získání d ry d tí budete muset ešit i otázky zdravotní výchovy, které nejsou vysv tleny v žádné knize, ani u ebnici jakýkoli pokus o lhaní, i zastírání, je zbyte ný – d ti dokáží dokonale vycítit, kdy jsme opravdoví, up ímní, a kdy "ne" opakování je matkou moudrosti nezapomínat na pravidlo "Tisíc" – až danou innost provedu tisíckrát, pak teprve ji budu skute um t kdy mén znamená více – je lépe um t/v t deset v cí na 100%, než sto v cí na 10% i když se d ti tvá í, že "všemu rozumí", rad ji to vše vysv tlit polopaticky, než aby vznikla nesrovnalost/nejistota, s níž by dít mohlo n jaký ten as krá et životem


Libor N mec 68


Rukov


Co tedy skute funguje nejvíc: osobní p íklad v každodenním život /dodržování všech zásad, které doporu ujeme/požadujeme po d tech, naší osobou/ osobní "zapálení" pro danou problematiku – kdo chce v ostatních zapálit plamen zájmu, musí sám ho et... získat na "svou stranu" nejv tšího "opozi níka"/"v ného opozi níka" ve skupin /oddíle/klubu

O autorovi Více než dv desetiletí samostatný vedoucí klubu, lektor kurz oddílových i hlavních táborových vedoucích po ádaných ARPZPD (Asociace rodi a p átel zdravotn postižených tí), dlouholetý svazový trenér Svazu vodák Moravy a Slezska. Protože s mládeží pracuje od svých 15 let, je jeho pov domí o problematice, spojené s prací s mládeží, více než dostate né, a bylo by škoda toho nevyužít. TOM 19172 Neptun Vyškov

Libor N mec 69

Posuzování bezpe nostních a zdravotních rizik pro vedoucí do 18 let

Rukov


10. Posuzování zdravotních a bezpe nostních rizik Posuzování bezpe nostních rizik Na úvod by bylo dobré zmínit, že d lat akce maximáln bezpe né by bylo nemožné. Je však d ležité, aby riziko s nimi spojené bylo co nejnižší. Smyslem tohoto textu nejsou ani tak rady co d lat, když se n co stane, spíše nau it se uv domovat si, že každá innost s d tským kolektivem p ináší rizika, která je nutno promýšlet dop edu. Je samoz ejmé, že nebezpe ných situací je daleko více, než je zde uvedeno. Po p tení vás jist napadne spousta dalších nebezpe ných situací, které se vašemu oddílu mohou p ihodit. Pokud tomu tak bude, jste na dobré cest , jak se jim vyhnout.

Rizika p i sch zkách v klubovn (družinovky) V našem oddíle jsou družinové sch zky vedeny rádcem družiny, který je ve v ku 14-16 let, výb r rádce závisí na jeho schopnostech a zkušenostech. Jelikož se na družinovkách nemusí vyskytovat dosp lý vedoucí, starší 18-ti let, je nutné rádc m vysv tlit jejich povinnosti a pravidla, kterými se bude ídit. Docházka Je vhodné mít p ehled o tom, jestli lenové chodí na sch zky, a když nep ijdou tak znát vod jejich nep ítomnosti. Toto lze jednoduše sledovat v tzv. bodovacím sešit (bodováku), kdy jsou lenové bodování za p ítomnost na oddílových akcích, snížený po et bod dostanou lenové, kte í na sch zce sice chybí, ale jsou omluveni, odebráním bod jsou „obdarováni“ ti, kte í se neomluví. Tím se snažíme p im t leny, aby svou neú ast omlouvali a rádcové m li ehled o tom, kde se v dob družinovky vyskytují. Neú ast na družinovce m že mít n kolik banálních d vod , od lenosti, p es p ípravu do školy, až po nemoc. M že mít ale i závažn jší d vod, jakým je nehoda cestou na družinovou sch zku, p epadení a podobn . Proto by m l rádce neomluvené leny kontaktovat, p ípadn jejich rodi e a zjistit, pro se akce neú astní. li jsme zrovna oddílovku, na které se schází celý oddíl a jedna hol ka se omluvila, že nem že p ijít, protože musí hlídat mladší sestru. B hem oddílovky p išel do klubovny její tatínek a o žádném hlídání nev l a divil se, jak to, že jeho dcera na oddílovce není. U asto omlouvajících se len je vhodné jejich v rohodnost ov it také u rodi . Hry Hry v klubovn by m ly být p izp sobeny dispozicím klubovny, jako nap . velikosti oken (zvážit hru s mí em), ostrým hranám u stol a lavi ek atd. Pokud d ti v klubovn v rámci hry hají, m ly by být upozorn ny na nebezpe í uklouznutí, upadnutí apod. Pokud dojde k drobným poran ním, m l by být schopen je ošet it rádce, pokud dojde k vážn jším zran ním, m l by o tom neprodlen informovat vedoucího a p ípadn být schopen zavolat rychlou záchrannou službu. Aby vedoucí m li p ehled o tom, co se na družinovkách d je, vedeme tzv. Služební sešit, do kterého rádcové zapisují sv j program na družinovku, kolik tí p išlo, kolik jich bylo omluveno, kolik neomluveno.

Rizika na víkendových akcích Víkendové akce se bez ú asti vedoucích neobejdou. U nás v oddíle se snažíme, aby na akci byli minimáln 3 dosp lí (2 vedoucí + instruktor). Samoz ejm , ím více, tím lépe. Nejlepším zp sobem, jak zjistit po etní stav len je pomocí oddílových p ípadn družinových nástup . TOM 4312 T icítka a Dív í dvojka 70

Michaela N mcová (Daymi) Eva Karlová (Myška)


Rukov


Tady je d ležité zd raznit, že pokud ke svolání nástupu používáte hvizd píš alky, na nádražích si to odpus te, aby nedošlo k nedorozum ní a nezp sobili jste kolaps vlak

.

Doprava na akci a z akce Máme všechny leny? i nastupování jde jako první a poslední vedoucí, p ípadn instruktor, stejn tak p i vystupování. Obzvláš p i vystupování je t eba dát pozor, zda n kdo nešel na WC, do vedlejšího vagonu a podobn , lehce bychom mohli n koho zapomenout ve vlaku. Tomuto se lze jednoduše vyhnout tím, že d tem dop edu ekneme, za jak dlouho budeme vystupovat a ve které stanici a ješt jednou to zopakovat s dostate ným p edstihem p ed výstupem. Nevystavujeme se nebezpe í p i ch zi po silnici? Pokud nelze použít chodník, ani lesní p šinku a jsme nuceni použít silnici, zásadn chodíme ve dvojstupu, bez v tších mezer. Je možno jít vlevo-pak spadáme do kategorie chodci. M žeme jít také vpravo, jako útvar, potom pro nás platí pravidla jako pro vozidlo. Chození vpravo lze doporu it p i v tším po tu len . Je ale t eba myslet na to, že p i snížené viditelnosti (obzvláš ve er, nebo v noci) je nutné použít bílé sv tlo do ela útvaru a ervené sv tlo na konec útvaru (stejn jako sv tla automobilu). V ele a na konci jde vždy vedoucí, ípadn instruktor. Známe dob e trasu? Ur it bychom si m li trasu naplánovat p edem. Pokud jedeme na dané místo poprvé, stojí za to zvážit, zda si tam neud lat individuální výlet ješt p ed akcí. Jinak se nám m že snadno stát, že z 2 km trasy k chat nebo tábo išti se stane putovní výprava. V noci se z takového dobrodružství m že stát lehce no ní m ra. Rozhodli jsme se uspo ádat výpravu na chat , na které jsme ješt s oddílem nebyli. Když jsme v pátek v 18:00 dorazili vlakem na místo, ekalo nás asi hodinu a p l ch ze k chat v hloubi lesa. Na vytišt né map jsme m li vyzna enou zkratku, abychom došli co nejd íve a mohli si zatopit v kamnech a za ít s programem. Ve tm jsme ale netušili, zda jsme zkratku našli, navíc padla mlha a drobn sn žilo. Po n kolikahodinovém bloud ní jsme došli do vesnice, ze které nás ekalo asi dalších 5 km po zna ené stezce. Chajdu jsme nakonec našli v 1 hodinu ráno, podle vytišt né fotografie. Nakonec vše dob e dopadlo, ale ne vždy m že mít lov k takové št stí! Ujel nám poslední vlak? Tak této situaci doporu uji výhradn p edcházet. Rad ji budeme po ítat s d ív jším spojem, abychom m li ješt n jakou rezervu, každopádn bychom m li informovat rodi e o tom, že p ijedeme až následujícím vlakem i autobusem. Jednou se nám p ihodilo, že nám ujel vlak a museli bychom venku v mrazu další dv hodiny ekat na další. Jelikož to nebylo daleko od domova a bylo nás jen n kolik, rozhodli jsme se kontaktovat vedoucího, který byl doma a byl tak hodný, že pro d ti p ijel autem. Vedoucí a starší jsme stopovali do nedalekého m sta, odkud jezdily vlaky ast ji. Rozhodn ale nedoporu uji stopovat s d tmi! Došli všichni lenové dom ? Už p i srazu na výpravu bychom m li v t, jak se d ti budou dopravovat na konci výpravy dom , zda m žou jít samy nebo si je vyzvednou rodi e. Pokud si pro n koho rodi e TOM 4312 T icítka a Dív í dvojka 71



Rukov


nep išli, je naší povinností na n po kat na míst uvedeném jako místo návratu, p ípadn je telefonicky kontaktovat a domluvit se s nimi na jiném postupu. Po así Známe p edpov ? edstava o vývoji po así nám pom že s p esn jším naplánováním akce. Pokud se chystáme jet na t i dny pod stany na „zelenou louku“ a p edpov hlásí vydatné dešt s bou kami a silným v trem, po ádn zvážíme, zda místo toho neud lat výpravu do chaty, locvi ny, na bazén, hv zdárnu, nebo jinam, kde budeme p ed nep íznivým po asím lépe chrán ni. Jsou d ti vhodn oble ené? V lét hrozí p eh átí, dehydratace, p ípadné úpal ze sluní ka. D láme pravidelné p estávky pokud možno ve stínu, kontrolujeme, zda d ti pravideln pijí a ur it by m ly mít pokrývku hlavy. V zim je d ležité, dbát, aby d ti neprochladly, ve velkém mrazu hrozí riziko omrzlin. P i pobytu venku se snažíme d ti udržovat v pohybu. Bou ka Když už nás bou ka zastihne venku, neschováváme se pod osam lým stromem, na volném prostranství, neb háme. Vhodnými místy pro ukrytí p ed bou kou jsou údolí, jeskyn , hustý les. Pokud jsme nuceni se p esunout do bezpe í, tak krátkými kroky. Hry ve m st Je vhodné, aby se d ti po m st pohybovaly samostatn ? Pokud p ipravujeme hry do m sta, m li bychom se snažit p ipravit je pro družiny (více lenné skupiny). Pohyb jednotlivc , obzvláš když jde o d ti, m že p ilákat osoby s nekalými úmysly (nap . opilce, narkomany, devianty apod.). Pohyb ve skupin je bezpe jší i z hlediska p echázení p es silnici. P ed samotnou hrou je velice d ležité všem zd raznit, jak se mají ve m st chovat (nerozd lovat se, ekat na sebe, p echázet najednou a to p es p echod nebo na semaforu, nevybavovat se s podez elými osobami). V neznámém prost edí je dobré d tem dát k dispozici plánek m sta, nechat si od nich ukázat, kde si myslí, že nacházejí a dát jim p esné instrukce, týkající se zahájení a ukon ení hry. No ní hra ve m st Pro no ní hry ve m st jsou rizika stejná jako výše. Navíc bychom m li dob e zvážit, místo konání (vyhnout se rizikovým míst m s výskytem podez elých osob), mít na pam ti no ní klid (po 22. hodin ) a zajistit dostate ný po et vedoucích, kte í budou v terénu a budou moct kontrolovat pohyb družin. Výpravy do p írody Bloud ní Vždy se snažíme o to, abychom šli celý oddíl pohromad . Jsou ovšem výpravy, kdy to není až tak úpln možné. P íkladem mohu být výšlapy, kdy menší d ti mohou mít problém sta it starším a naopak starším p ipadá, že po ád jen na n koho ekají. V takovém p ípad je možné TOM 4312 T icítka a Dív í dvojka 72



Rukov


se rozd lit do n kolika skupinek, kdy v každé je alespo jeden vedoucí nebo instruktorobzvláš s malými d tmi je vhodný v tší po et vedoucích, p ípadn instruktor . Všichni by li v t, kam a kudy mají jít, vhodné je, aby v každé takové skupince byla mapa. Každopádn i v tomto p ípad si stanovíme místa, kdy se sejdeme všichni, tak, aby nedošlo k zabloud ní.

Rizika na letních táborech Beseda U nás v oddíle d láme první táborový ve er po p íjezdu d tí tzv. Besedu. Na ní seznámíme ti s táborovým ádem, co se smí a co se nesmí, ekneme jasná pravidla. Taky je pot eba seznámit d ti s tím, co se stane, když pravidla neuposlechnou. Táborový ád Táborový ád a režim dne musí být vyv šeny na táborovém oznamovateli a d ti by s nimi ly být seznámeny na besed . Denní i no ní hry ed každou hrou d tem vysv tlíme pravidla hry, seznámíme je s hracím prostorem a upozorníme je na možná nebezpe í (prudký kopec, hustý les, množství kop iv, nutno ebrodit potok atd.) Doporu íme jim ke h e vhodné oble ení. Ujistíme se, že d ti pravidl m porozum ly a dáme prostor dotaz m, pro ty, kterým n co není jasné. U každé hry by m l být znám as jejího trvání (p ípadn na za átek a konec hry upozornit hvizdem píš alky) a jasn vyzna ený herní prostor. Obzvláš v noci je vhodné hranice území kontrolovat n kolika vedoucími. V noci je nep ípustné hrát hru v místech, která d ti neznají ve dne!!! Pokud se no ní hra odehrává v lese, hrozí nebezpe í srážky se stromem nebo s jiným lenem, hlavn dávat pozor na o i, aby nedošlo k nep íjemnému setkání s ostrými v tvi kami. Na konci každé hry - p edevším no ní - ud láme oddílový nástup a zkontrolujeme, zda jsme všichni. Pokud n kdo schází, zjistíme to v as a m žeme doty ného hledat pomocí píš alky, p ípadn rojnice. Práce s pilou a sekerou Práci s pilou a sekerou se nebudeme s d tmi vyhýbat, spíše naopak. Snad každé dít touží lat n co, o em si dosp lí myslí, že by to d lat nem lo. Na nás ale je, abychom d ti seznámili s bezpe ností práce a samoz ejm i s bezpe ným uskladn ním nástroj . Dbáme na to, aby vždy pracovaly pod dohledem starší a zkušen jší osoby. Samoz ejm práci se d evem izp sobíme schopnostem a v ku d tí. Ur it nebudeme chtít po sedmileté hol ce, aby nasekala polena do kamen. Sekeru by m l mít každý svoji, tak aby mu vyhovovala co do velikosti, bezpe uloženou v koženém obalu. Vysv tlíme d tem, že sekeru sm jí použít jen tehdy, když se jim to ekne. Dbáme o to, aby se nástroje neválely po lese a po d evníku, ale vždy byly uloženy na svých místech. U pily je to podobné. D ti by m ly být seznámeny s tím, že se jedná o nebezpe ný nástroj a proto je nutné s ním jednat opatrn , listy pil pravideln kontrolujeme. Každý by si m l práci s pilou vyzkoušet, op t pod dohledem dosp lé osoby. Ohe Ohe je dobrý služebník, ale zlý pán, jak každý z nás dob e ví. Na v tšin výprav i tábo e ti vedeme k tomu, aby ohe používaly jen tehdy, pokud to pot ebují. Ohe je zakázáno rozd lávat v lese. TOM 4312 T icítka a Dív í dvojka 73



Rukov


Nechat d ti rozd lat ohe ? Ano, ale pod dohledem. Už na výpravách d ti u íme p ipravit ohništ , jak po stránce tábornické (abychom místo tábo ení zanechali stejné, jako p i našem p íchodu-vyhloubit ohništ a drny správn ukládat vedle, na jeho zahlazení), tak po stránce bezpe né (odizolování okolní trávy, listí, sena od okraje ohništ pomocí kamen ). Jak s ohn m zacházet? ti s oblibou hází do ohn všelijaké p edm ty. Zde je op t na míst vysv tlit jim, že hry se žhavými klacíky by mohly lehce n koho zranit. Do ohn se smí házet pouze d evo a papír. Rozhodn by do n j nem li st íkat repelent, nebo házet obaly od sprej (nádoby pod tlakem). tšinou obsahují ho lavé látky a mohlo by dojít k výbuchu a vážným popáleninám. Je mokro, pom žeme si petrolejem! V žádném p ípad ne! Nejen z tábornického pohledu, ale i z pohledu bezpe nostního je použití jakýchkoli ho lavin nep ípustné. Poradíme si s b ezovou k rou, otýpky z drobných tvi ek, p i nejhorším si pom žeme papírem. Ke svícení ve stanech používáme baterky, používat sví ky je zakázáno. Nechat d ti p ipravovat jídlo na ohni? Samoz ejm , k tomu je v oddíle vedeme, aby se osamostatnili, zažili n co nového. Ukážeme jim, jak správn manipulovat s horkým kotlíkem, nebo ešusem, tak aby se nepopálily. Dlouhodobá sucha Hlavn v lét m že nastat suché období, kdy je zakázáno rozd lávat ohe i mimo les. V tom p ípad se ohn musíme vzdát, nebo bychom mohli ohrozit nejen sebe, ale zp sobit rozsáhlý požár. Pokud je tábor stálý, informují nás o tomto zákazu hasi i. Koupání v ece, v rybníce Na rozdíl od ve ejných koupališ , kde je p ítomen plav ík a kde by m la být voda vhodná ke koupání, v ece a na rybníce nikdo takový není a nem žeme si být ani jisti její kvalitou. Proto se snažíme ke koupání využívat známá místa a p edem si zjistit, zda voda není závadná. i koupání musí být p ítomen vedoucí starší 18-ti let, který je dobrý plavec a je schopen podat záchranu tonoucímu. Umí d ti plavat? Než p ejdeme k samotnému koupání, zeptáme se d tí, kdo plavat umí a kdo ne. Plavecké schopnosti doporu uji prov it na m in . Plavání po ob a po fyzické zát ži Plavání se doporu uje minimáln 1 hodinu po hlavním jídle, nebo po fyzické zát ži. Skoky do vody Nedoporu uji ani ve známých vodách, výjimkou mohou být ve ejná koupališt . Na táborech už n kolik let navšt vujeme zatopený lom. Voda je zde nepochybn hodn hluboká, proto i skoky do vody se jevily jako relativn bezpe né. Až do chvíle, kdy se jedna TOM 4312 T icítka a Dív í dvojka 74



Rukov


hol ka vyno ila se zakrvácenou hlavou. Pod hladinou byla v tev, která nebyla ze b ehu vid t. Zran ní našt stí nebylo vážné, ale m žeme hovo it o obrovském št stí. Kde plavat nesmíme? Jsou místa, kde je plavání zakázáno, uvádím zde místa, se kterými se m žete setkat: Požární bazény a nádrže Na velkých ekách do 100 m na ob strany od most , p ístaviš a p ístav V ozna ených chovných rybnících V nádržích pro odb r pitné vody

Posuzování zdravotních rizik Zábava nebo zdraví? Co si myslíte, že je na oddílových akcích to nejpodstatn jší? Aby to vaše leny bavilo? Aby se nenudili? Aby se n co nau ili? Tohle všechno je samoz ejm podstatné, ale nejpodstatn jší je, aby vaši lenové z oddílových akcí odjížd li nejen plni zážitk , ale taky nepo ezaní, nedolámaní a zkrátka zdraví. Možná si eknete, co že je na tom tak složitého? Zkrátka jim eknu, a si dávají pozor a nelezou tam, kam nemají. D ti jsou ale neposedné a tšinou ud lají p esn to, co jim zakážete. Tahle po áte ní neposlušnost a rozjívenost m že v nejlepším p ípad skon it lehkým poran ním, v horším p ípad ale taky smrtí. Tohle je t eba mít po ád na pam ti. T žko si pak budete zp tn vy ítat, co všechno jste podcenili, až když bude po všem. Riziko úraz i jiného zdravotního problému p i innosti s d tmi existuje vždy. Je jen na vás, jestli se vám ho poda í vaší inností snížit. Je pot eba se nau it posuzovat zdravotní rizika ješt p edtím než nastanou. Jak na to? To si ekneme v následujících ádcích. Podrobn si zde edstavíme jak úraz m p edcházet, jak zapojit zdravotní prevenci do innosti v oddíle a také nej ast jší zdravotní rizika na oddílových akcích.

Prevence nade vše Víme, co se m že stát? Naším cílem je to, aby naši sv enci odjížd li z oddílových akcí zdraví. Znamená to tedy, že se musíme snažit minimalizovat riziko, že se v bec n jaký úraz nebo jiná zdravotní komplikace stane. Jak to ale ud lat? Nejlépe tak, že se budeme snažit t mto v cem edcházet. P edcházení neboli prevence je nejlepší formou, jak se p ipravit na rizika, která žou p i naší oddílové innosti nastat. Pokud si již dop edu p ed akcí p ipravíte scéná toho, co by se mohlo vašim sv enc m nebezpe ného stát, budeme na to p ipraveni, pokud tato situace nastane. Samoz ejm není pot eba si v hlav p ehrávat ty nejhorší scéná e, ale je pot eba být p ipraven na vše. To si m žeme ukázat na p íkladu. Vedoucí si na tábo e p ipravila bojovou hru v lese, která spo ívá v p ekreslování obrázku mezi jednotlivými družinami. D kladn si p ipravila pravidla, vyrobila všechny pat né rekvizity, nakreslila obrázky, které se budou p ekreslovat. Zárove našla nej istší les v okolí a z okolí jednotlivých stanoviš d kladn odstranila chrastí a pichlavé v tve. Na místo bojovky pro jistotu p ipravila lékárni ku, kdyby bylo pot eba n koho ošet it. P ed za átkem bojovky astník m po ádn vysv tlila pravidla a pou ila je, že si mají v lese dávat pozor. P esto se jeden z kluk p i h e zranil, když b žel kolem stromu a ouhající v tev mu roztrhla obo í. TOM 4312 T icítka a Dív í dvojka 75



Rukov


Myslíte si, že vedoucí podcenila prevenci? Dalo se tomuto úrazu zabránit? Nem la tuto hru bec organizovat? Na tyto otázky není jednozna ná odpov , každý si musí odpov t sám za sebe. Jisté však je, že i dostate ná prevence nemusí zabránit úrazu. I p esto si však m žeme vyjmenovat základní pravidla prevence, která nám pomohou riziko úrazu alespo minimalizovat. Základní pravidla prevence zran ní: Úraz není náhoda, má své p iny, a proto mu lze áste zabránit. ed každou akcí nebo hrou je pot eba ur it podmínky a pravidla, které mají d ti dodržovat. Jestliže je n jaká innost zakázána, je t eba dít ti podrobn vysv tlit vody zákazu. P ed každou prací s nebezpe nými nástroji (n ž, sekyrka) d tem vysv tlete, jak je používat. Na každé delší oddílové akci by m l být p ítomen zdravotník nebo alespo lov k, který zná základy první pomoci. ed plánováním každí innosti je pot eba si uv domit rizika, která jsou s ní spojena a podle toho p izp sobit program. Využít zdravov du jako jednu ze znalostí, které se u í v oddíle. Základní zdravotní a bezpe nostní návyky je dobré s d tmi asto probírat a procvi ovat pomocí her. Chování vedoucích musí být d tem vzorem. Pokud už se úraz stal, je nutno zran nému co nejrychleji pomoci. Znát základy první pomoci je naší povinností, rychlá a ú elná pomoc asto rozhoduje o život nebo smrti. Pou te d ti o d ležitých telefonních íslech: 112 – integrovaný záchranný systém, 150 – hasi i, 155 – záchranná služba, 158 – policie.

Dohled nad programem Je ta hra bezpe ná? Je d ležité, abyste se p i sestavování programu oddílových akcí zam ili také na aspekt bezpe nosti a zdraví. Je herní prostor pro hru vhodný (není p íliš lenitý, nejsou tam nebezpe né p edm ty)? Nep ece ujeme síly ú astník (jinak bude hra dlouhá pro osmileté hol ky, jinak pro patnáctileté velké kluky)? Jsme zajišt ni pro p ípad, kdyby se stalo n co neo ekávaného (p ipravená lékárni ka, voda pro p ípadné hry s ohn m)? Pohybujeme se v bezpe ném prost edí (ch ze po silnici, ve erní hry ve m st )? Všechny tyto aspekty je dobré brát v potaz a radši po ítat s horším, než být poté p ekvapeni. Všichni vedoucí by p i p íprav programu na další den m li tento program zkonzultovat s ostatními. Více hlav, víc ví, a proto žou ostatní vedoucí n jaký z problematických bod ve h e najít a poradit, jak riziku zamezit. Nejlepší hry nemusejí být ty nejdrsn jší evážn v chlapeckých oddílech panuje p esv ení, že nejlepší hra je ta, ze které si každý odnese alespo pár šrám . Možná pro starší kluky ve v ku 15-17 let m žou být tyhle drsné bojovky nebo orváva ky vhodné, ne však pro mladší d ti. P i t chto hrách se totiž dobrovoln vystavujeme riziku, že se n kdo oškliv zraní. Pokud vaši lenové takovéhle hry vyžadují, zvažte jestli jim toto povolit. P ípadn je hrajte opravdu výhradn ve starším kolektivu.

TOM 4312 T icítka a Dív í dvojka 76



Rukov


Zdravotní prevence v oddíle Jak u it o zdravov

?

Zdravov da není nuda Zdravov da by m la být jednou ze znalostí, které se v oddílech d ti u í, stejn jako t eba morseovku nebo orientaci v map . Probírání základních dovedností první pomoci v oddíle že být nejen zábavné, ale hlavn užite né. Nikdy nevíte, kdy se ocitnete v nebezpe né situaci a kdo vám bude zachra ovat život. T eba to budou práv vaši sv enci z oddílu. Pokud po ád zvažujete, jestli u it o zdravov nebo neu it, v zte, že ur it ano. Jen to pro leny nesmí být nuda a musíte je do toho aktivn zapojit. Samoz ejm , že m žete d ti nechat bezmyšlenkovit vyplnit n jaký test, ale nic si z toho nevezmou. Záleží taky na v kové skupin lidí, kterou máte. Mladší d ti mohou nap íklad dostat za úkol správn ošet it (maskovaného) zran ného vedoucího a dopravit ho na bezpe né místo. Záleží jen na vás a na vašich d tech nakolik to ud láte v rohodn . Pozor ale na to, aby nevznikla mezi d tmi panika. Na za átku každého tábora se zmi ujeme o nebezpe í zmijí a varujeme d ti p ed jejím uštknutím. Jednou asi t etí den tábora byly d ti spolu s instruktorkou mimo tábor. Jeden z nich nešikovn šlápnul na zohýbaný klacek tak, že mu ud lal malou tržnou ranku na holeni. ti okamžit klacek vyhodnotily jako zmiji a ranku jako její kousnutí. Vypukla naprostá panika. Jak vtáhnout d ti do hry Se staršími je možné ud lat n jakou náro jší akci jako p enos zran ného na delší vzdálenost nebo fingované hromadné zran ní více lidí. Cestu jim m žeme ztížit také nutností ekonávání náro ného terénu p ípadn zachra ování zran ných v obtížných podmínkách (topícího se v rybníce, omrzlého ve sn hu atd.). Vždy však platí, že po akci je pot eba celý jejich postup po ádn probrat. Vysv tlit pro jsme jim p ipravili práv tuto hru a dát jim íklady, kde se s touto situací m žou doopravdy setkat. Tímto se vaši sv enci práv nau í nejvíce. Samoz ejmostí je však nau ené v ci as od asu prov ovat. Lidi zapomínají strašn rychle, i když v dané situaci m li pocit, že jim jde o život. ím m žete zpest it u ení zdravov dy v oddíle? Kurzy, školení Je samoz ejmostí, že by m l každý oddíl mít svého zdravotníka. Bu se jedná p ímo o léka e ( i medika) nebo to musí být lov k, který absolvoval n které ze školení erveného íže ( K). Speciáln pro tábory musí zdravotník absolvovat školení Zdravotník zotavovacích akcí. Není však od v ci, aby n jaké základní školení první pomoci absolvovali také mladší vedoucí a instrukto i. U K existuje nap íklad školení Základní norma zdravotnických znalostí, ale t chto kurz je samoz ejm více. B hem víkendu se p i n m dozvíte základní zásady poskytování první pomoci. Je to ur it užite né školení pro všechny, které pracují s tmi. Hry se zdravotní tématikou ti se nerady u í n co, co musejí. Když jim to ale zakomponujete do hry, m že se i u ení stát zábavou. P i u ení zdravov dy doporu ujeme se co nejvíce snažit p iblížit reálné situaci. ti pak nebudou p ekvapené, pokud se n jaká neo ekávaná situace opravdu stane. Není od ci využít taky ervené barvy místo krve a momentu p ekvapení. Alespo zjistíte jakým zp sobem d ti v krizových situacích reagují. D ležité je po h e probrat s d tmi co ud lali dob e, co špatn a pro . Jinak si z této hry nic nevezmou. Osv ilo se také zam it se na TOM 4312 T icítka a Dív í dvojka 77



Rukov


správný nácvik takových základ jako je volání na tís ové linky. D ti asto neví, co mají správn íct a tato dovednost m že v budoucnu t eba n komu zachránit život. Exkurze Zajímavou zkušeností pro d ti mohou být taky r zné exkurze a p ednášky r zných odborník . Musí se ale brát ohled na v k a vyzrálost d tí a m lo by být spíše zábavnou a interaktivní formou. Samoz ejm se nebra te využití internetu, videa nebo filmu, tím zájem tí jen podnítíte. Nic nezkazíte ani krátkou scénkou do které d ti zapojíte. Fantazii se meze nekladou.

Zdravotní rizika na sch zkách a výpravách Klubovna – nem že se nic stát? Klubovna je z pohledu všech oddílových aktivit tím nejbezpe jším místem. Je to známé prost edí, v tšinou bez n jakých nebezpe ných p edm , o které by se d ti mohly poranit. I tady ale musíme dávat pozor. V klubovn by d ti m ly dodržovat klubovní ád a hrát tam pouze hry, které jsou pro ni vhodné (nap íklad mí ové hry nejen že se do uzav eného prostoru nehodí, ale mí m že taky poni it za ízení klubovny). Od v ci také není lékárni ka, pomocí které se dají ošet it drobné ranky, které m žou p i sch zkách v klubovn vzniknout. Víkendové výpravy Zdravotní rizika na víkendovkách se od t ch na sch zkách pom rn liší. D ti se ocitají v novém prost edí, a už na louce pod stanem nebo na chat v horách. Prost edí je pro n mén známé než v klubovn a ocitají se v otev eném prostoru plném možností zábavy a taky možného ohrožení. Doporu ujeme, abyste si p ed tím, než d ti vypustíte na první hru, prošli okolí vašeho tábo išt nebo chaty a zjistili, jestli nehrozí n jaká rizika (hluboká t ka v potoce, propadající se led, díra skrytá na louce). Poté d ti na tyto rizika upozorn te a vysv tlete jim pro si mají dát pozor. V zimním období, kdy hrozí riziko prochladnutí, kontrolujte, jestli se d ti teple oblékají a mají suché boty. Aby se vám nestalo, že vám na ídenní výprav polovina d tí druhý den ulehne s teplotou. Obzvláš menší d ti nevnímají v zápalu hry mráz ani mokro v botách, ale jsou náchylné k onemocn ní. Pozor na to. íru ní lékárni ka Na výpravách by m la být samoz ejmostí vybavená p íru ní lékárni ka. S tou byste m li být schopni ošet it základní zdravotní problémy, které se m žou vyskytnout. P íklady nej ast jších problém mohou být t eba od eniny, ezné rány (desinfekce a sterilní krytí, náplast), p isátí klíšt te (jodisol, pinzeta, vatové tampony), vyvrtnutí (pružné obinadlo) ípadn bolesti hlavy, teplota (Ibalgin, Paralen). Kompletní vybavení p íru ní lékárni ky izp sobujte podle po tu d tí, délky pobytu na výprav a obvyklým problém m D ležité je taky kontrolovat trvanlivost zdravotního materiálu, abyste poté nezjistili, že vám náplasti nelepí a sterilní krytí není sterilní.

Zdravotní rizika na táborech Táborový zdravotník V p edešlých odstavcích jsme si probrali základní zdravotní rizika na sch zkách a víkendovkách. Narozdíl od t chto krátkodob jších akcích, tábor je akcí dlouhodobou a vyžaduje tak trochu jiný p ístup. Na tábo e musí zdravotnický dohled zajiš ovat oficiální zdravotník, který musí mít k dispozici pln vybavenou lékárnu. Zdravotníkem se m že stát TOM 4312 T icítka a Dív í dvojka 78



Rukov


pouze lov k starší osmnácti let a který prošel kurzem Zdravotník zotavovacích akcí po ádaným erveným k ížem. I když zdravotní pé e na tábo e je hlavn v rukou zdravotníka, je dobré v t, jaká základní rizika vás mohou na tábo e potkat a jak je možné jim zabránit. Jak vysv tlit táborový ád? Na za átku tábora je pot eba vysv tlit d tem táborový ád a pravidla, které mají dodržovat. K tomu m že sloužit tzv. beseda (viz níže). Táborníci musí v t, že se nemají z tábora nikde sami vzdalovat a p i aktivitách mimo tábor se vždy držet u sebe. D ležitý je taky neustálý dohled vedoucích na d ti od budí ku po ve erku. Obzvláš pe livý dohled musí být za ípadných no ních her (nebo i ve erních stezek odvahy), kdy je nebezpe í zran ní kv li tm tší. Velice osv eným postupem, jak d ti seznámit s chodem tábora a také se zdravotními omezeními na tábo e, je beseda. Ta se obvykle koná první ve er po p íjezdu len a žádný z nich se tak pozd ji nem že vymlouvat, že o n em nev l. Všichni vedoucí se na besed edstaví, eknou, jakou zastávají v oddíle funkci a jaké v ci s nimi d ti m žou ešit. V rámci besedy je ur it vhodné ud lat p ednášku zdravotníka, který d tem stru ekne, jaké nebezpe í na n m žou na tábo e íhat. Zejména menším d tem je dobré zd raznit, aby s jakýmkoli zdravotním problémem šli hned za vedoucím (zdravotníkem). Mají totiž tendenci se styd t a sv j problém skrývat. Úraz m se dá p edcházet Nej ast jším zdravotním rizikem na tábo e jsou úrazy. Ty bohužel nejde nikdy zcela vylou it, ale v minulých kapitolách jsme si ekli n co o tom, jak jim p edcházet. Na tábo e by to m lo být hlavn díky pe livému naplánování všech aktivit b hem tábora. D ležité je taky plánování programu jednotlivých dn s ohledem na zát ž d tí. Snažíme se vyhnout potenciáln nebezpe ným hrám, které zbyte zvyšují nebezpe ní úrazu (šermování ostrými klacky, bojovky v obtížném terénu, házení p edm proti soupe m). Je taky pot eba dbát na zdravotní omezení d tí a jejich omezení (léky, alergie, astma atp.). Pokud dít i p esto onemocní, hlásíme jeho nemoc ihned léka i nebo zdravotníkovi, který jej lé í bu v rámci tábora nebo jej p eveze k léka i. íklady nej ast jších zdravotních rizik na volno asových akcích Na co si dát pozor? mechanické úrazy: podvrtnutí, zlomeniny, pohmožd ní, mod iny, od eniny, namožení, naraženiny atd. ezné a se né rány: práce se sekyrou nebo pilou tepelná poran ní: úpal/úžeh ze slunce i horka; popáleniny/opa eniny cizí t leso v rán : t íska, kamínek, škvára alergická reakce: senná rýma, potravinová alergie hmyz: vosí/v elí bodnutí, klíš ata dietní chyby: st evní ch ipka, zácpa/pr jem

Záv r i volno asových aktivitách s d tmi vždycky podstupujeme riziko, že se n které z našich tí zraní nebo jinak ohrozí svou bezpe nost. S tímto rizikem musíme vždycky po ítat a snažit se mu p edcházet. ešením je co nejv tší informovanost d tí o riziku a také d kladné proškolení vedoucích tak, aby je nemohlo nic p ekvapit. Hlavn nepodce ujte p ípravu. ejeme vám, aby se vám všechny tyhle rizika co nejvíce vyhýbaly. TOM 4312 T icítka a Dív í dvojka 79



Rukov


O autorech Eva Karlová (Myška) Je dlouholetou vedoucí oddílu T icítka a Dív í Dvojka. Absolvovala kurzy erveného íže a má dlouhodobé zkušenosti z práce zdravotníka na táborech. Krom toho je kytaristkou oddílu a stará se o jeho web. Michaela N mcová Je hlavní vedoucí oddílu T icítka a Dív í Dvojka. Studuje bezpe nostní inženýrství na Vysoké škole bá ské – Technické univerzit Ostrava icítka a Dív í dvojka je smíšený turistický oddíl z Ostravy-Poruby s tradicí sahající až do 60. let minulého století. Oddílovou nápl tvo í krom turistiky t eba lasování, orientace v terénu, šifrovací hry a netradi ní sporty (lakros, lagori). Každoro po ádá letní tábor v malebném prost edí Moravského krasu u vesnice Sloup. Více na www.tricitka.com

TOM 4312 T icítka a Dív í dvojka 80


Krizová intervence

Rukov


11. Krizová intervence Krize Krize je stav vyvolaný náhlou, vysoce stresující situací, s níž se postižený nedokáže vyrovnat. V život každéhoz nás jsou obtižné situace. S v tšinou z nich si sami poradíime a umíime je zvládnout. Jsou však takove situace, se kterými si sami neumíme poradit a pak se obracíme na odbornou pomoc. D ti a dospivajici mají cestu k pomoci obtižn jši, asto ani nevi, kde ji najít, na koho se obrátit a že vlastn na tuto pomoc mají právo. Každý lov k je jinak citlivý, n kte í lidé zvládnou sami velké rány osudu, jiné vykolejí banální nemoc nebo p ijetí nového kolegy na pracovišt . Nikdo, ani odborník, nem že nikomu p edepisovat, kdy má lov k na krizi nárok a kdy ne. Stav lov ka prožívajícího krizi se vyzna uje vysokou úzkostí, nebo depresí nebo sm sí obojího. lov k v krizi m že být i agresivní, zdá se mu, že není v jeho možnostech se s náro nou situací vyrovnat. Zdá se mu také, že ve svém okolí nemá dostate né zdroje pomoci. U ady lidí se v krizi objevují sebevražedné myšlenky, n kte í z nich se pokoušejí o sebevraždu a n kte í z nich sami sv j život ukon í.

Nej ast jší p

iny krize u d tí a mládeže

Z psychologie víme, že každé vývojové stádium má v život lov ka své specifické nároky a situace, se kterými se jedinec setkává a stejn tak vyrovnává. Nej ast jší d vody, kdy d ti a mladiství využívají r zných forem krizové intervence: chování tajemství drogy AIDS antikoncepce otázky týkající se sexu „ne ešitelná situace“ dít n co ztratilo, ukradlo, zalhalo nemoc dít te nemoc v rodin zm na bydlišt rodi e necht jí koupit nebo dovolit to, po em touží zem elo zví átko dít je doma samo a má strach otázky víry dít má radost a chce jí n komu sd lit.

špatný prosp ch ílišné nároky rodi po átek nové rodiny úmrtí v rodin narození sourozence problém se sourozencem úmrtí v rodin rodi e se hádají alkohol rodi týrání zneužívání dít te adopce problém s u itelem šikana ve škole dít má problém s kamarády (t eba v oddíle), spolužáky apod. tské lásky ned ra v sebe sama út ky z domova sebevražedné myšlenky,

TOM 19187 Nivnice

Ji í Miškar 81

Krizová intervence

Rukov


Jak provést první pomoc p i krizi Ve chvíli setkání s lov kem, a už po telefonu nebo tvá í v tvá , se mu snažíme zajistit veškeré biologické a následn psychické pot eby. Zajišt ní biologických pot eb je nezbytné pro samotné p ežití, proto je uvádím jako první. Nemusí jít jen o zdravotnickou první pomoc, ale mnohdy posta í zajistit teplo, p íjem tekutin nebo bezpe í. Nelze se nap . bavit s dít tem, které je na út ku z domu o tom, co prožívá. Jako první je nutné zjistit, zda je dostate oble ené a jestli mu nehrozí n jaké nebezpe í. Až když zajistíme biologické pot eby a eliminujeme veškeré nebezpe í, se s klientem lze bavit o jeho pocitech a jiných v cech, jež jej trápí. Každý lov k má povinnost poskytnout první pomoc. Nezbytnou sou ástí laické první pomoci je p ivolání odborné pomoci, tedy záchranné služby na telefonním ísle 155. První pomoc spo ívá v p erušení a eliminaci p iny, která poruchu zdraví zp sobila. Obnovení veškerých životních funkcí je cílem první pomoci a edejití následným zdravotním problém m. Nejzávažn jším p ípadem je pro konzultanta lov k se suicidálním(sebevražedným) chováním. Je nezbytné zmapovat klientovu situaci. Zjistit, co jej do této situace dostalo a jaké l doposud životní jistoty. Konzultant se nesmí bát s klientem na toto téma hovo it. Dobré je pojmenovat toto chování jako sebevražedné, ptát se na o ekávání od smrti. Konzultant se že klienta zeptat na jeho sebevražedný plán – kde, kdy a jak chce sebevraždu provést. Nezbytnou sou ástí hovoru je odventilování klientových emocí. Konzultant by v hovoru edevším nem l bagatelizovat, moralizovat, apelovat na morálku, víru nebo logiku ani samotnou sebevraždu zakazovat. V této situaci je nutné s klientem naplánovat nejbližší kroky jeho života. V p ípad , že s klientem uzav e n jakou dohodu i dá n jaký slib, je nutné vše dodržet, protože nedodržení dohod a slib klienta zra uje a m že vést znovu k pokusu o sebevraždu. Pokud konzultant zjistí, kde se klient nachází, musí p ivolat záchrannou službu a pop ípad psychiatra.

Formy krizové intervence u d tí a mládeže V rámci eské republiky mohou d ti i mládež využívat r zných forem krizové intervence. V základním d lení se však jedná o dv formy, a to bu telefonní kontakt (linky d ry i specializované linky na ur itá témata) nebo osobní kontakt (tedy komunikace face-to-face). V tomto kontextu je t eba zmínit fakt, že zásah psychologa v poradn i v jiném (krizovém) za ízení bývá až krajní variantou a ada lidí se k vyhledání této pomoci neodhodlá v bec, jelikož u nás ješt nemíváme svého psychologa i psychoterapeuta. Proto asto prvním, kdo m že danou krizovou situaci u d tí a mládeže odhalit je pedagogický pracovník, a už p ímo ve škole i v zájmový skupinách. Zde již m žeme hovo it sociáln -padogogickém zásahu. Obecn lze íci, že každý kdo pracuje s d tmi i mládeží by m l v novat pozornost jejich projev m v rámci jednotlivých inností, které s danou skupinou vykonává. I zde m že vypozorovat zm nu v chování. Jednoduchým íkladem asi je, pokud žák d íve velmi komunikativní, živý a radostný je najednou utlumený, smutný, straní se kolektivu. Již tento fakt pro nás m že být jednoduchým signálem, že n co není v po ádku.

Zásady krizové intervence u d tí a mládeže Vyžaduje individuální p ístup, proto nejednat s dít tem p ed skupinou. Jedná se o problémy ve škole nebo v rodin , které je lepší ešit za pomocí odborník , pon vadž se jedná o emotivní záležitosti, kdy je nutné vytvo it bezpe né prost edí. P i práci s dít tem mu vedoucí nabízí individuální pohovor. TOM 19187 Nivnice

Ji í Miškar 82

Krizová intervence

Rukov


Žádnou informaci, kterou nám jedinec ekne nelze brát na lehkou váhu i ji podce ovat. I když se nám skute m že zdát, že o nejde o nic závažného, je t eba si uv domit, že jde o naše subjektivní hodnocení. Pro dít však m žeme být popsaná skute nost natolik závažná, že naše neadekvátní reakce m že celou v c ješt zhoršit. Proto vše musíme brát vážn , brát jako fakt. Obecn eno jako specifický náhled do subjektivní prožívání daného jedince, který se rozhodl sv it se práv nám. Jinak formulováno – jedná se o akceptování pravdy dít te. Teprve pokud jedince empaticky vyslechneme, m žeme mu za ít p edkládat návrhy ešení – respektive spíše vhodn jší forma je pomocí otázek ho p im t k nalézání odpov dí na ešení problému, kdy p ed naší intervencí nebyl schopen tyto odpov di vid t. Obecný postup p i krizové intervenci pro vedoucího oddílu do 18 let 1. Projeví zájem o dít , které p ijde s problémem 2. Pochválit dít , že chce s námi danou situaci probrat. 3. Vyslechnout, a to bez p erušování jeho

i.

4. Vyjad ovat aktivní naslouchání, a to jak slovn , tak i nonverbáln . 5. Používat otázky na dopln ní, tím vyjad ovat zájem o pochopení situace. 6. Parafrázovat závažné skute nosti, a tím si je ujas ovat. 7. Povzbudit dít , pochválit a motivovat. 8. Neprodlen se obrátit na kompetentního spolupracovníka, tzn. vedoucího staršího 18 let, hlavního vedoucího, který zajistí odbornou pé i Shrnutí : Krize je životní situace, která p esahuje obvyklý repertoár vyrovnávacích strategií. Krize má subjektivní charakter. Pro každého znamená n co jiného. Je definována jedincem. Krize znamená nebezpe í i p íležitost. Je d ležitým initelem zm ny a zrání pro každého jedince. Krizový stav trvá n kolik hodin až dn . Po této dob se zpravidla objeví následek krize, a pozitivní i negativní. Krizi urychlují vn jší i vnit ní initelé. Nezvládnutý krizový stav vede k syndromu psychického ohrožení. Vedoucí musí své sv ence pozorovat b hem b žné innosti oddílu a identifikovat na základ zm ných vzorc chování dít te možnost, že dít pot ebuje pomoci. Pokud na základ rozhovoru s dít tem problém zjistí, neodkladn zajistí svému sv enci odbornou pomoc.

Záv r Tato práce m la p isp t k objasn ní krizové intervence u d tí a mládeže a jednoduše specifikovat jednotlivé náležitosti. Je samoz ejmé, že se jedná o téma velice obsáhlé, a zde se jedná jen o „základní vhled do krizové intervence u d tí a mládeže.“ Žádoucím výsledkem krizové intervence je posílení u dít te schopnosti ešit náro nou situaci, a to bu na základ strategií d íve vyzkoušených, nebo na základ postup nov vytvo ených. Spolu s tím by se m lo zlepšit i sebehodnocení, m lo by dojít i ke zmírn ní nep íjemného emo ního doprovodu krize (stav úzkosti, deprese, agresivity).

TOM 19187 Nivnice

Ji í Miškar 83

Krizová intervence

Rukov


LITERATURA KRAUS, Blahoslav. Základy sociální pedagogiky. 1. vyd. Praha: Portál, 2008. VODÁ KOVÁ, Daniela. Krizová intervence. 2. vyd. Praha: Portál, 2007. íloha: LINKY BEZPE Í pro d ti a mládež: Út+ t: 16,00 - 19,00 hod. E-mail: [email protected] Web: http://www.linkabezpeci.cz

Linka bezpe í Zam ení: pro d ti a dospívající v obtížné životní situaci (mládež do 18 let a studenti do 26 let) Bezplatný telefon: 800 155 555 Provoz: NONSTOP E-mail: [email protected] Web: http://www.linkabezpeci.cz

BRNO - Modrá linka Jihomoravský kraj, registrovaný poskytovatel sociálních služeb Centrum a linka d ry pro d ti a mládež, o.s. Zam ení: pro d ti a mládež (též pro rodi e a blízké d tí a profese pracující s d tmi – itelé, výchovní poradci, psychologové) Telefon: 549 24 10 10 Mobil: 608 90 24 10 Provoz: Po – Ne: 9,00 - 21,00 hod. audiochat Skype: skypename "modralinka" E-mail: [email protected] Web: http://www.modralinka.cz/ Internetová linka E-mail: [email protected]

Linka bezpe í Online E-mailová poradna E-mail: [email protected] (odpovídáme do 3 pracovních dn ) Chat Linky bezpe í Kontakt: http://chat.linkabezpeci.cz/ Provoz: Po+Út+ t+So: 15,00 - 17,00 a 19,00 – 21,00 hod. Internet Helpline Zam ení: poradna pro bezpe ný internet (pomoc d tským ob tem internetové kriminality) Bezplatný telefon: 800 155 555 Provoz: NONSTOP E-mail: [email protected] Chat: http://chat.linkabezpeci.cz/ Web: http://www.internethelpline.cz Linka vzkaz dom Zam ení: pro d ti a mládež na út ku i vyhozené Bezplatný telefon: 800 111 113 (dostupný z pevné sít ) Mobil: 724 727 777 (b žné tarify operátor ) Provoz: Po - Ne: 8,00 - 22,00 hod. E-mail: [email protected] (odpovídáme do 3 pracovních dn ) Web: http://www.vzkazdomu.cz Rodi ovská linka Zam ení: rodinné a výchovné poradenství pro rodi e, prarodi e a ostatní leny rodiny, pedagogy Telefon: 840 111 234 Provoz: Po+St+Pá: 13,00 - 16,00 hod. TOM 19187 Nivnice

Ji í Miškar 84

Poskytování první pomoci

Rukov


12. Poskytování první pomoci Zdravotní zabezpe ení je d ležitou sou ástí úsp šn realizované akce pro d ti a mládež. lo by vždy být organizováno osobou starší 18 let. Role osoby mladší 18 let spo ívá v poskytnutí první pomoci v p ípad , že je sv dkem náhlé zm ny zdravotního stavu a ve spolupráci se zodpov dnými osobami, a už se zdravotníkem, oddílovým vedoucím nebo s odbornou zdravotní pomocí. O všech úkonech souvisejících s poskytováním první pomoci musí být informován vedoucí akce starší 18 let. i poskytování první pomoci se zachránce ídí doporu enými postupy, jejichž základy shrnuje následující text. Znalost t chto základ ale nenahrazuje kurzy pro zdravotníky zotavovacích akcí d tí a mládeže a je pouhým odrazovým m stkem k dalšímu vzd lávání.

První pomoc p i ztrát životních funkcí: K záchran životních funkcí slouží komplex úkon , které se souhrnn nazývají kardiopulmonální resuscitace. B žn je pro tento název používána zkratka KPR. Zachránce musí být schopen rozpoznat, zda u postiženého nastala situace, vyžadující kardiopulmonální resuscitaci a sou asn vyhodnotit míru vlastního rizika, kterému by p i poskytování první pomoci mohl být sám vystaven (poskytování první pomoci v prostoru vozovky a podobn ). Prvním krokem je posouzení stavu v domí a p ítomnosti životních funkcí. Postižený se ztrátou životních funkcí není probuditelný oslovením ani dotykem. Nedýchá a není u n j hmatný pulz v míst velkých tepen. Ob životní funkce – dýchání i tep, který je projevem fungujícího krevního ob hu- jsou navzájem spojeny a jedna bez druhé není dlouhodob zachována. P i zástav krevního ob hu nelze na krkavici nebo v oblasti t íselní tepny nahmatat pulzy. Pokud postižený nedýchá, nejsou patrné pohyby hrudníku typické pro nádech a výdech. Není cítit proud vydechovaného vzduchu v blízkosti úst a nosních dírek, proud vzduchu nelze ani detekovat p edm ty, které by se v p ípad p ítomnosti vydechovaného vzduchu orosily (p iložení zrcátka nebo hodinového sklí ka k nosu nebo úst m). Detekce ítomnosti životních funkcí by nem la trvat déle než 10-15 sekund. Vlastní kardiopulmonální resuscitaci zahajuje zachránce záklonem hlavy postiženého. Tímto manévrem se zpr chodní horní dýchací cesty a životní funkce se mohou obnovit. Poté volá zachránce rychlou záchrannou pomoc - RZP (v eské republice telefonní íslo 155). Záklon hlavy se neprovádí p i d vodném podez ení z poran ní kr ní páte e. V p ípad , že záklonem hlavy nedošlo k obnovení životních funkcí, p istoupí zachránce k nep ímé masáži srdce a dýchání z úst do úst. Nep ímá masáž srdce musí být provád na na tvrdé podložce. Zachránce stojí nebo kle í po boku postiženého. Jednu ruku položí dlaní na jeho hrudní kost p ibližn ve spojnici obou prsních bradavek a doprost ed (vybo ením ruky do strany nad spojení hrudní kosti s jednotlivými žebry se zvyšuje riziko poran ní žeber p i masáži srdce), druhou ruku p eloží k ížem p es h bet první ruky. Následn stla uje vahou svého trupu hrudník postiženého tak, aby se p i stla ení komprimoval p ibližn o 1/3 své vodní výšky. Ob paže zachránce jsou p itom natažené, hrudník postiženého je stla ován frekvencí 100/minutu. Dýchání z úst do úst se provádí p i záklonu hlavy postiženého. P i nedostate ném záklonu je vzduch místo do plic vdechován do hltanu a jícnu, kde nem že být využit pro vým nu plyn . Zachránce prsty ruky stiskne nos postiženého, otev e jeho ústa a vdechne ze svých úst vzduch do úst zachra ovaného. Nadechne se (pokud možno mimo prostor úst zachra ovaného) a znovu vdechne. P i um lém dýchání je vhodné použít ochranné pom cky, jako je resuscita ní rouška nebo resuscita ní maska. Jejich ú elem je izolovat zachránce od zachra ovaného a zvýšit tak bezpe nost zachránce. TOM 412 Kasiopea Brno

Martina Šišáková 85


Rukov


Zachránce st ídá pravideln 30 stla ení hrudníku a 2 vdechy, u dosp lé osoby za íná masáží srdce. Pom r je stejný pro jednoho i dva zachránce. Kardiopulmonální resuscitace probíhá bu do obnovení životních funkcí postiženého, do p íjezdu rychlé záchranné pomoci nebo do vy erpání zachránc . V p ípad , že dýchání z úst do úst není možné (nap íklad p i poran ních obli eje), provádí zachránce nep erušovanou nep ímou masáž srdce. Nep ímá srde ní masáž je v procesu KPR prioritní. i resuscitace dít te upravuje zachránce intenzitu stisku hrudníku velikosti dít te s cílem minimalizovat mechanické poškození hrudníku (nap íklad stla ování hrudníku jen jednou rukou). Celou resuscitaci zahajuje 5 vdechy a následn st ídá 30x masáž srdce se 2 vdechy, zkušený zachránce m že používat i pom r 15x masáž srdce ku 2 um lým vdech m.. Kardiopulmonální resuscitace novorozence a kojence má svá specifika, masáž srdce probíhá s vyšší frekvencí a jen dv ma prsty, neprovádí se záklon hlavy a p i dýchání p ekryje zachránce svými ústy nos a ústa postiženého dít te a vdechuje jen obsah svých úst. Nov jsou na ad ve ejných míst, jako jsou nap íklad letištní a nádražní haly, vstupní prostory vysokých škol nebo n která obchodní st ediska, umíst ny automatické defibrilátory. Tato resuscita ní pom cka významn zvyšuje šanci postiženého na úsp šné obnovení životních funkcí. Defibrilátor by m l být do procesu kardiopulmonální resuscitace za azen, jakmile je p emíst n k postiženému. P ístroj je vybaven reproduktorem, jehož prost ednictvím je zachránce hlasov instruován, jak postupovat. Kontakt s postiženým je zprost edkován dv ma elektrodami, které jsou nalepeny na hrudník a které slouží zárove k detekci srde ního rytmu a k aplikaci lé ebných výboj . Defibrilátor rozpozná typ poruchy srde ní akce a po detekci rychlé komorové aktivity (fibrilace komor, komorová tachykardie) aplikuje výboj, který m že tuto arytmii zastavit. Nadále pak monitoruje elektrickou srde ní aktivitu a verbáln instruuje zachránce o dalších vhodných krocích resuscitace. V okamžiku výboje z defibrilátoru je na míst uposlechnout výzvy p ístroje a nedotýkat se postiženého – p i kontaktu m že být výboj p enesen i na zachránce. Výboj m že být v p ípad recidivy arytmie aplikován i opakovan .

První pomoc p i velkém krvácení V p ípad v tších krevních ztrát, zejména tam, kde je podez ení na tepenné krvácení (velká a rychlá ztráta krve, krev st íká z rány nebo pulzuje její hladina v rán ) je nutný rychlý zásah, vedoucí k zástav krvácení. Prvním úkonem je zvednutí kon etiny nad úrove srdce a stisknutí tlakového bodu nebo p ímé vtla ení prst zachránce do rány (pozor na vlastní bezpe nost - p i manipulaci s cizí krví používá zachránce pokud možno ochranné gumové rukavice, aby se nevystavoval riziku p enosu chorob). Velké krvácení bez amputace periferie ošet uje zachránce p iložením tlakového obvazu. Tlakový obvaz se skládá ze t í ástí – sterilního krytí, které se p ikládá p ímo na ránu a minimalizuje riziko infekce, z tlakové vrstvy (savý a pružný materiál) a fixa ní vrstvy (pružné obinadlo nebo náplast bez polštá ku, jejíž pomocí je tlaková vrstva vtla ována do rány). Pokud tlakový obvaz prosákne, nesnímá se, ale zachránce jej p ekryje druhou a p ípadn i etí vrstvou. P i masivn jším prosáknutí t í vrstev tlakového obvazu je nezbytné použít škrtidlo. Desinfekce velkých ran není v p ípad rozsáhlého krvácení zásadní, pokud by m la znamenat zdržení v procesu ošet ení. i amputaci kon etiny je ešením volby p iložení škrtidla mezi ránu a srdce co nejblíže k rán tak, aby se zastavilo krvácení, ale aby nedošlo k nedokrvení zbyte velké ásti pahýlu. Škrtidlo musí spl ovat jistá kvalitativní kriteria – musí být pružné a po jeho natažení by jeho TOM 412 Kasiopea Brno



Rukov


ší e nem la být menší než 4-5 cm (ten í škrtidlo poraní k ži v míst zaškrcení a nevede k tak dobrému efektu jako správn široké škrtidlo). Pokud to neznamená zdržení p i ošet ení, ikládáme jej p es vrstvu oble ení, ímž se zmenšuje rozsah poškození tkán pod škrtidlem. Jednou p iložené škrtidlo již do p íjezdu RZP neuvol ujeme. Škrtidlo se používá výhradn k ošet ení amputace! P i amputaci prstu se škrtidlo nepoužívá a rána se ošet uje naložením tlakového obvazu. Po zastavení krvácení uloží zachránce postiženého do protišokové polohy (viz pasáž novaná šoku), postižená kon etina z stává ve zvýšené poloze. Protišoková poloha zabezpe uje redistribuci krve do t lesného jádra s cílem udržet co nejdéle dostate né prokrvení mozku. Nemocný po velkém krvácení musí být vždy vyšet en léka em.

První pomoc p i úrazech poran ní svalu nebo jeho úponu – projevuje se bolestivostí p i pohybu kon etinou i na dotek. Postižené místo je oteklé, m že se objevit krevní podlitina. První pomoc je fixace pružným obinadlem, p i velké bolestivosti p ípadn znehybn ní s pomocí dlahy. Pom že ochlazení. Je nutné vyšet ení léka em. zlomenina kosti – rozlišujeme uzav enou zlomeninu, p i které není porušen kožní kryt a otev enou, p i které je na k ži patrná rána. Úlomky kosti mohou poranit cévy ve svém okolí a zp sobit i velké krvácení a to i v p ípad uzav ené zlomeniny. Zlomenina m že být dále komplikována vzájemným posunutím (dislokací) úlomk . Zlomenina se projevuje rychle se zv tšujícím otokem, asto i krevní podlitinou a výraznou bolestivostí. P i poskytování první pomoci zachránce s postiženou kon etinou pokud možno nepohybuje nebo jen minimáln tak, aby ji za pomoci dlahy znehybnil. Nikdy nenapravuje zlomené kosti, neupravuje tvar kon etiny – p i nesprávné technice hrozí riziko dalšího poran ní. Je nutné vyšet ení léka em. poran ní kloubu – m že dojít k podvrtnutí, p i n mž hlavice kloubu natáhne svým pohybem kloubní pouzdro, ale neopustí kloubní jamku nebo k vykloubení, kdy hlavice kloubu opustí kloubní jamku za sou asného poran ní kloubního pouzdra. První pomoc spo ívá ve znehybn ní kloubu pružným obinadlem nebo v p ípad vykloubení v dlahové fixaci. Zachránce nevrací kloubní hlavici do jamky, nenapravuje tvar kloubu. Zchlazení nebo zaledování uleví od bolesti a zmírní otok. Kone né ošet ení pat í do rukou léka e. poran ní hrudníku – p i bodných nebo st elných poran ních hrudníku, ale i p i zlomenin žebra, jehož úlomky poruší povrch plíce a zp sobí ztrátu podtlaku v pohrudni ní dutin , je nejv tším rizikem áste ný nebo úplný kolaps plíce – pneumotorax. Postižený obtížn dýchá, p i dýchání poci uje bolesti v míst poran ní, hrozí riziko útlaku druhé plíce vzduchem nahromad ným v pohrudni ní dutin a ípadn i zástava dechu. První pomoc spo ívá v p ekrytí rány neprodyšným materiálem (igelit apod.), který nedovolí nasávání vzduchu do pohrudni ní dutiny. P ekrytí neprodyšné vrstvy sterilním krytím umož uje udržení sterilního prost edí a odsávání ípadných sekret a krve. Poloha zran ného do p íjezdu RZP je ideáln v polosed za soustavného sledování stavu v domí a dýchání. poran ní b icha – bodná, st elná nebo ezná i se ná rána zasahující do hloubky je riziková, m že dojít k poran ní st eva, jehož obsah m že p i kontaktu s pob išnicí zp sobit její zán t. První pomoc je sterilní krytí rány a p ivolání RZP. Poran ní jater, sleziny nebo ledvin a to i mechanismem tupého nárazu na b icho bez poran ní k že že zp sobit závažné vnit ní krvácení s rizikem šoku. První pomoc je protišoková poloha, sledování postiženého. Úlevová poloha pro poran ní b icha bez známek šoku je vleže na zádech nebo na boku s pokr enýma nohama. TOM 412 Kasiopea Brno



Rukov


úraz hlavy - m že být spojen s ot esem mozku nebo krvácením do mozkové tkán nebo do mozkových obal . P íznaky obou stav se navzájem podobají, postižený má bolesti hlavy nebo i závrat , v závažn jších p ípadech je desorientovaný nebo upadá do stavu bezv domí. V míst poran ní bývá patrná kožní rána nebo krevní podlitina. Postižený že zvracet, typické je prudké zvracení žalude ních š áv. Asymetrie zornic m že signalizovat krvácení do mozku nebo mozkových obal . Závažným varovným íznakem je výtok žlut zbarveného mozkomíšního moku z uší nebo nosu – m že znamenat poran ní lebe ní spodiny. První pomoc spo ívá v ošet ení p ípadné kožní rány sterilním krytím a ve sledování stavu postiženého. Optimální poloha je v polosed . i každém úrazu hlavy je nezbytné vyšet ení léka em. poran ní páte e – nej ast ji mechanismem pádu z výšky nebo nárazem na p ekážku. Hrozí riziko ochrnutí, jehož rozsah závisí na lokalizaci poran ní. P i podez ení na poran ní páte e je nezbytné minimalizovat pohyby s postiženým. Zachránce nemanipuluje s postiženým sám, manipulace vyžaduje spolupráci zkušeného týmu. Fixuje postižného v poloze, v níž byl nalezen, zajistí tepelný komfort (nap íklad s využitím izotermické folie) a p ivolá RZP. V p ípad ztráty životních funkcí zahájí kardiopulmonální resuscitaci, p i podez ení na poran ní kr ní páte e se ale snaží vyhnout záklonu hlavy. poran ní pánve – vzniká asto kompresním mechanismem, typicky p i autonehod . Hrozí riziko velkého vnit ního krvácení z orgán uložených v pánvi, které m že vyústit až v šokový stav. P i první pomoci minimalizuje zachránce pohyby s postiženým, podle situace je na míst protišoková poloha, pokud jejímu zaujetí poran ní nebrání. Je nezbytné vyšet ení léka em RZP. cizí t leso v rán – menší cizí t leso velikosti trnu nebo t ísky zachránce vytáhne s pomocí pinzety a místo následn desinfikuje a steriln p ekryje. V tší cizí t leso se z rány nikdy nevytahuje, hrozí riziko krvácení z poran ných v tších cév. Zachránce zafixuje s pomocí obvazového materiálu cizí t leso tak, aby se v rán nepohybovalo. Finální vytažení t lesa provede léka , který má možnost revize rány a zastavení krvácení.

První pomoc p i šokovém stavu V laickém chápání je asto jako šok myln ozna ována stressová reakce. Jako šok se souhrnn ozna uje reakci organismu na zm ny v krevním ob hu, které mohou zp sobit akutní nedokrvení d ležitých orgán a vést ke smrti. Nej ast ji je zp soben náhlou ztrátou tekutiny kolující v krevním ob hu p i rozsáhlém krvácení nebo t žkou celkovou alergickou reakcí, která významn zv tší kapacitu cévního išt . Mén asto je p inou šoku t žká infekce. Hlavními p íznaky jsou bledost, zrychlený tep a asto i zrychlené dýchání, studený pot po t le, celková slabost postupn p echázející v poruchu v domí, n kdy p edcházenou desorientací. Je nízký krevní tlak. První pomocí je protišoková poloha se zvednutím dolních a ípadn i horních kon etin nad úrove srdce s cílem koncentrovat krev v d ležitém ob hu mezi srdcem a mozkem. Tekutinu polykáním ústy zachránce rad ji nepodává, v p ípad pozd jší ztráty v domí postiženého je riziko vdechnutí tekutiny. D ležitou sou ástí protišokových opat ení je udržení tepelného komfortu s pomocí p ikrývek nebo izotermické folie. Je nezbytné p ivolání RZP.

První pomoc p i krvácení z nosu Krvácení z nosu je asto zap in no prasknutím povrchov uložené cévky ve sliznici nosu, p i opakovaném výskytu je možným p íznakem vysokého krevního tlaku nebo poruchy srážlivosti krve. První pomoc poskytne zachránce tak, že postiženého umístí do polohy s TOM 412 Kasiopea Brno



Rukov


edklon nou hlavou, aby krev nezatékala do dýchacích cest, ale naopak aby vytékala ven, že stisknout ko en nosu a aplikovat studený obklad na zátylek a na elo. Nedoporu uje se ucpávat nos tampony nebo jiným obvazovým materiálem, výjimkou je Gelaspon, vhodná je varianta stripy již z výroby p izp sobená tvarem a velikostí aplikaci do nosní dírky. Gelaspon následn není nutno vyjmout, vst ebá se a zbytek vypadne sám.

První pomoc p i drobném poran ní Malé ezné, tržné nebo bodné rány, jejichž rozsah ani hloubka nevyžadují odborné vyšet ení, ošet í zachránce desinfekcí (vždy myslí na možnost alergie na jód a v takovém ípad použije desinfekci na nejodové bázi) a sterilním krytím podle rozsahu poran ní pomocí náplasti s polštá kem nebo pomocí sterilního krytí. Desinfekce je d ležitým krokem v prevenci následné infekce rány. K do asnému ošet ení hlubších ran lze po desinfekci použít techniku leukosteh , ozna ovaných b žn jako mašli ky. Pomocí leukostehu jsou k sob pevn ji p itaženy okraje rány, ale v hloubce m že být p ehlédnuta krvácející cévka, která v hojící se rán m že zp sobit krevní výron s rizikem jeho pozd jšího zhnisání. Hlubší, rozsáhlejší nebo zna zne išt né rány musí být proto odborn ošet eny léka em.

První pomoc p i omrzlin Omrzlina vzniká ochlazením ásti lidského t la na teplotu kolem 0oC, p i kterém mrzne ve tkáních obsažená voda a takto vzniklé ledové krystalky destruují tkán . Nejleh í stupe se projevuje jen zblednutím a následným zarudnutím až zfialov ním postižené oblasti. V závažn jším p ípad vznikají puchý e a nejt žší formou je suchá gangréna – z ernání postižené oblasti a odum ení tkán . První pomoc poskytne zachránce postupným zah íváním postižené tkán . Nedoporu uje se již t ení omrzliny, jen v krajním p ípad a m kkou suchou látkou. P ed oh íváním kon etiny je nutno sejmout t sné ásti od vu a šperky – tká po rozeh átí siln otéká. Oh ívání provádí zachránce s pomocí vlažné vody, lépe obohacené desinfek ním roztokem. Jednou rozeh átá omrzlina nesmí znovu zmrznout – hrozí riziko nevratných zm n ve tkáni. Finální ošet ení pat í do rukou léka e.

První pomoc p i podchlazení i leh ím stupni podchlazení vyvíjí t lo postiženého svalový t es, kterým se snaží vyrobit teplo. T es pozd ji ustává, objevují se poruchy koordinace polykání a dýchání s rizikem vdechnutí tekutiny. Následuje porucha v domí a p i prohlubujícím se podchlazení zástava dechu a ob hu vedoucí ke smrti. První pomoc je zah ívání postiženého – izolací od vlivu chladu nap íklad s pomocí izotermické folie a suchým teplým od vem. Lze použít i vodní lázn , platí zde ale zásada postupného oh ívání trupu. Kon etiny postiženého se ponechají mimo p sobení teplé vody a rozeh ejí se samovoln proud ním oh áté krve z t lesného jádra. Je nutno se vyvarovat náhlého návratu v tšího množství chladné krve z kon etin, protože chladná krev m že zp sobit srde ní zástavu. Teplé tekutiny m že zachránce podat jen tehdy, kdy není riziko vdechnutí tekutiny vlivem poruchy koordinace polykání a dýchání. P i vyšším stupni prochlazení, kdy již ustal svalový t es, musí být postižený transportován s minimalizací pohybu jeho t lem. Je-li kombinováno podchlazení se šokovým stavem, nedoporu uje se použití protišokové polohy. Postižený musí být vždy vyšet en léka em.

První pomoc p i popálenin Lokáln p sobící vysoká teplota zp sobuje poran ní tkání, které jsou v kontaktu se zdrojem tepla. V leh í fázi k že postižené oblasti zarudne, p i hlubším poškození se vytvo í puchý e nebo tká odum e a z erná. Rozsah poškození tkán m že být významn zmírn n TOM 412 Kasiopea Brno



Rukov


dostate ným ochlazením tkán – nejlépe istou chladnou vodou. Po ochlazení kryje zachránce popáleninu sterilním krytím. P i v tším rozsahu popáleniny je nutné ošet ení léka em, hrozí riziko infekce k že po prasknutí puchý .

První pomoc p i úžehu nebo úpalu Úžeh je následkem p sobení slune ních paprsk na lov ka, úpal vzniká p i pobytu v horké uzav ené místnosti. Dochází k dehydrataci organismu, postižený poci uje žíze a pozoruje malátnost a bolesti hlavy, mohou být i závrat . Postupn stav graduje do ztráty domí se zachovanými životními funkcemi. První pomocí je ochlazení organismu (chladná koupel nebo obklady), fyzický klid, dostatek chladných (ne ledových) tekutin.

První pomoc p i alergické reakci Alergická reakce nastává p i kontaktu citlivého organismu s alergenem. Vstup alergenu do la je možný dýchacími cestami (nej ast ji pyl, prach, chemické látky), reakce probíhá pod obrazem dušnosti, rýmy, kašle nebo otoku v krku. Dále m že alergen vstupovat trávícím traktem p i požití potraviny nebo chemické látky (léky), v tomto p ípad je klinickým projevem zvracení nebo pr jem. P i kontaktu s k ží nebo sliznicemi (léky, chemické látky, kovy) je reakcí obvykle vyrážka, otok nebo zvýšená sekrece tekutin p íslušné sliznice. Vstup alergenu je možný i nitrožiln p i podání léku nebo drogy. První pomoc spo ívá v podání léku proti alergii (antihistamina) v tabletové form a v adekvátní dávce a dále ve zchlazení postiženého místa. Kterýkoliv alergen m že zp sobit celkovou alergickou reakci, která m že postupn p ejít až do anafylaktického šoku. P íznaky se shodují s jinými formami šoku – viz výše. První pomoc je podání antihistaminika v dob , kdy je postižený ješt pln p i v domí a v protišokové poloze. Pokud je to možné, pom že ochlazování t la. Je nezbytné rychle p ivolat RZP. Alergikovi vybavenému od léka e adrenalinovou injekcí pom že zachránce s její aplikací – podává se podkožn a alergik je s technikou její aplikace obeznámen. Zachránce nikdy nepoužívá injekci jiné osoby – injekce mohou být p ipravovány pro konkrétního alergika a jejich použití pro jiného postiženého m že být nebezpe né.

První pomoc p i úrazu elektrickým proudem i úrazu elektrickým proudem vznikají jednak popáleniny v míst vstupu proudu do t la (vstupní známka) a v míst , kudy proud t lo opouští (výstupní známka), jednak m že p i zasažení srdce elektrickým proudem dojít ke vzniku poruch srde ního rytmu a p ípadn i zástavy srdce nebo život ohrožující komorové arytmie. Postižený mívá asto svalové k e a nem že se sám spot ebi e pustit. První pomoci musí p edcházet p erušení p ívodu elektrického proudu! Následuje kontrola životních funkcí a p i jejich zástav kardiopulmonální resuscitace. Popáleniny kryje zachránce sterilním obvazovým materiálem. Postižený musí být vyšet en léka em.

První pomoc p i zasko ení cizího t lesa do dýchacích cest i zasko ení cizího t lesa do dýchacích cest použije zachránce úder mezi lopatky, vedený im enou silou do oblasti hrudní páte e sm rem zespodu nahoru. Druhý možný manévr je Heimlich v chvat, p i n mž zachránce prudce stiskne nadb išek stojícího postiženého. Tento manévr není ur en pro d ti do 8 let v ku!

TOM 412 Kasiopea Brno



Rukov


První pomoc p i otrav K otrav dochází nej ast ji vdechnutím jedovaté látky nebo jejím poz ením. První pomoc i inhala ní otrav je p erušení p sobení jedu – zachránce vynese nebo vyvede postiženého na erstvý vzduch a uvolní mu t sný od v u krku. Dbá na prevenci p edýchání postiženého, ivolá léka skou pomoc. P i požití toxinu lze vyvolat zvracení, pokud je postižený pln p i domí a spolupracuje. Výjimkou jsou otravy chemikáliemi charakteru kyseliny nebo zásady, které p i pr chodu hltanem leptají jeho sliznici. U t chto látek podává zachránce opatrn po malých doušcích vodu s cílem z edit roztok chemikálie v žaludku na mén koncentrovaný, zvracení se naopak snaží potla it, aby p i pr chodu chemikálie ze žaludku ven nedošlo k dalšímu poleptání. První pomocí p i otrav nemrznoucí kapalinou (Fridex) je podání 2-3dl tvrdého alkoholu. V p ípad jakékoliv otravy je nezbytné vyšet ení léka em.

První pomoc p i uštknutí hadem a kousnutí zví etem Uštknutí hadem p irozen žijícím v naší republice (zmije) ve v tšin p ípad nevede u zdravých jedinc k ohrožení života. Nedoporu uje se již ránu roz ezávat ani z ní vyma kávat nebo vysávat krev, mezi kroky první pomoci nepat í ani p ikládání škrtidla. Je na míst imobilizace postižené kon etiny (transport vsed nebo vleže), lze p iložit pružné obinadlo k omezení pr toku krve kon etinou. Do 2 hodin od uštknutí je nutné vyšet ení léka em. i uštknutí cizokrajným hadem nebo kousnutí pavoukem, jehož jed m že být smrteln jedovatý, je postup první pomoci odlišný. Zachránce p iloží škrtidlo mezi ránu a srdce (nejlépe p es vrstvu od vu) a neprodlen zajistí pomoc léka e. Kousnutí zví etem desinfikuje zachránce podobn jako jiná poran ní, kryje sterilním krytím. V tší rány je lépe nechat ošet it léka em s p ípadnou možností zašití rány. P i kousnutí neznámým zví etem hrozí riziko p enosu vztekliny – postižený musí být vyšet en léka em a p ípadn na základ jeho rozhodnutí podstoupit o kování proti vzteklin .

První pomoc p i mdlob Ke krátkodobé poruše v domí dochází z reflexních d vod , bezprost ední p bezv domí je

inou

náhlý pokles krevního tlaku nebo zpomalení tepu, p ípadn kombinace obojího. K reflexnímu bezv domí dochází nej ast ji vestoje nebo p i náhlé vertikalizaci. M že edcházet celková slabost nebo bušení srdce, následuje krátká ztráta v domí obvykle maximáln n kolik sekund. Postižený se probírá k plnému v domí bez poruchy hybnosti nebo i. První pomoc poskytne zachránce v okamžiku ztráty v domí autotransfuzním manévrem – zvednutím obou nohou dojde k redistribuci krve sm rem k srdci a mozku. Po úplném obnovení v domí podává zachránce postiženému nealkoholické tekutiny. Pozor, tekutiny zachránce nikdy nenalévá do úst bezv domému, hrozí riziko dušení! Po odezn ní bezv domí je na míst pozvolná vertikalizace p es polohu vsed .

První pomoc p i hyperventilaci K hyperventilaci (p edýchání) vede nej ast ji stressová reakce, která vyvolává zrychlené dýchání. M ní se pom ry d ležitých plyn v krvi, dochází k nadm rným ztrátám CO2. Následuje pocit závratí, k e sval na rukou ( asto až zkroucení prst rukou), pozd ji porucha v domí. První pomoc spo ívá v tom, že postižený dýchá sv j vlastní vydechovaný vzduch, který je obohacen o CO2. Zachránce toho docílí tak, že nechá postiženého dýchat z neprodyšného sá ku, kapuci nebo z prostoru ohrani eného šátkem, šálou nebo jiným kusem TOM 412 Kasiopea Brno



Rukov


od vu, v p ípad nouze ze spojených dlaní umíst ných p ed ústy postiženého. Vyšet ení léka em je na míst .

První pomoc p i epileptickém záchvatu Postižený m že p ed záchvatem pozorovat neexistující smyslové vjemy, které jsou následovány poruchou v domí s k emi celého t la, hrozí siln krvácivé pokousání jazyka. echodn m že dojít k zástav dechu, ta ale obvykle do minuty samovoln kon í a nevyžaduje um lé dýchání. Po záchvatu m že postižený i n kolik hodin tvrd spát. První pomoc ve fázi k í je odstavení p edm , o které by se postižený mohl poranit, nedoporu uje se držet k ující kon etiny – mohlo by dojít k poran ní svalstva. Vhodné je podsunutí m kké podložky pod hlavu, minimalizuje se tak riziko poran ní p i nekoordinovaných pohybech ve fázi k í. Po odezn ní záchvatu a pokud jsou zachovány životní funkce, umístí zachránce postiženého do stabilizované polohy na boku s mírným záklonem hlavy a sleduje životní funkce. P ivolá RZP.

První pomoc p i srde ním infarktu nebo jiném srde ním záchvatu Srde ní infarkt se typicky projevuje náhle vzniklou bolestí na hrudi ší ící se do krku a dolní elisti a do levé ruky, spojenou s klidovou dušností. astá je doprovodná stressová reakce se strachem ze smrti. V akutní fázi srde ního infarktu hrozí nebezpe í závažných život ohrožujících poruch srde ního rytmu. První pomoc poskytne zachránce tak, že postiženého umístí do polohy vsed nebo v polosed , zajistí p ívod erstvého vzduchu a uvolní t sný od v u krku. Pokud má postižený u sebe nitroglycerin, pom že mu zachránce s jeho aplikací, tableta i sprej se aplikují pod jazyk za dolní zuby. V p ípad zástavy dechu nebo ob hu zahájí zachránce kardiopumonální resuscitaci. Vždy je nutno volat RZP. Je d ležité minimalizovat asové ztráty – rychlost léka ského ošet ení je rozhodující pro rozsah chronických následk srde ního infarktu.

První pomoc p i astmatickém záchvatu Pr duškové astma m že vyústit v záchvat akutní klidové dušnosti, obtížn jší je výdech, že být i na dálku slyšet pískavý zvuk p i vydechování. Záchvat m že vést až k zástav dechu. První pomoc spo ívá v umíst ní postiženého do polohy vsed nebo v polosed , v psychoterapii pomáhající p ekonat strach a z stat v klidu, zachránce uvolní postiženému t sný od v u krku a zajistí dostatek erstvého vzduchu. Pokud má u sebe astmatik sprej rozši ující dýchací cesty (bronchodilatans), pom že mu jej zachránce aplikovat – vdechuje se ústy. Pozor, nepoužívat sprej opakovan , vede k poruchám srde ního rytmu a lze se jím edávkovat. Zachránce nepoužije sprej jedné osoby k pomoci osob jiné – spreje jsou individualizovány. Je nutné p ivolání RZP.

První pomoc p i cukrovkovém (diabetickém) komatu: Koma (porucha v domí obvykle se zachovanými životními funkcemi) m že být vyvoláno nedostatkem (hypoglykemické) i p ebytkem (hyperglykemické) cukru v krvi. Koma m že být provázeno k emi a desorientací v úvodu p ed ztrátou v domí. V po átku rozvíjejícího se komatu m že být postižený agresivní, což spolu s pachem acetonu ve vydechovaném vzduchu, který p ipomíná pach alkoholu asto vede k zám po ínajícího diabetického komatu za opilost. Diabetické koma m že ohrozit postiženého na život . První pomoc poskytne zachránce podáním cukru do úst postiženého – formou sladkého nápoje, dokud je ješt zachováno v domí nebo kostky cukru vložené mezi dáse a tvá (lze použít i v bezv domí). Cukr krystal není vhodný pro riziko vdechnutí krystalk p i ztrát v domí. TOM 412 Kasiopea Brno



Rukov


Nemocný obvykle nosí cukr spolu s pr kazkou ozna ující diabetika v kapsách svého oble ení. Zachránce nikdy neaplikuje inzulín! Postižený musí být vyšet en léka em RZP. Výše uvedené stru né shrnutí je jen základem informací, pot ebných ke správnému a innému poskytnutí první pomoci. K podrobn jšímu vzd lání slouží specializované kurzy. i volb vhodného kurzu je jedním z d ležitých kriterií zam ení na praktické procvi ování nabytých informací a na testování reakcí jedince postaveného p ed by simulovanou situaci vyžadující správné využití nau ené teorie.

O autorovi MUDr. Martina Tinka Šišáková Ph.D. stála u založení Turistického oddílu mládeže Kasiopea Brno a v jeho vedení p sobí víc než dvacet let. Spolu s ostatními vedoucími komplexn organizuje chod oddílu otev eného velkému spektru inností a zájm . Krom práce pro oddíl p sobí v oblasti neformálního vzd lávání – je lektorkou školení pro zdravotníky zotavovacích akcí d tí a mládeže Zdravokurz, jehož strukturu a koncepci spole s dalšími lektory p ed šesti lety nov vytvo ila. Podílí se na p íprav a realizaci ady kurz a vzd lávacích program pro vedoucí d tských organizací. Pracuje jako léka ka ve Fakultní nemocnici v Brn , jejím oborem je kardiologie. TOM 412 Kasiopea Brno


Analyzování ú innosti výchovy

Rukov


13. Analyzování ú innosti výchovy Úvod Pro v bec n co „analyzovat“? Pro n které z nás je pouhá p edstava, že n co analyzují, vyložen odpudivá. Bu jim p ijde na mysl n co, co se musí u it v chemii, nebo je spíše napadnou vzpomínky na neúsp šnou analýzu literárního díla a podobn . Vedoucími (rádci družin) v oddíle jsme p ece proto, že nás to baví, a když to budeme d lat dob e, bude to dál bavit nás i naše sv ence. Ve skute nosti každý z nás, kdo se už v nuje vedení n jaký as, analyzoval své p sobení. láme to pokaždé, když se nám n co nezda í, když s nadšením p ipravíme hru, nebo celou akci, a ono to pak vyjde tak n jak rozpa it . Když nám naši sv enci eknou, že to a to je prost nebaví a my si jasn pamatujeme, že p ed asem je to bavilo opravdu hodn . vody pro analyzovat ( esky rozebírat) naše výchovné p sobení ( i spíše naše vedení) ur it máme. Otázka je, jak to d lat správn , abychom po ase nezjistili, že jsme jako vedoucí úpln mimo, že to, co jsme vyzkoumali, už dávno neplatí atd. láme, co nás baví kdy opravdu sta í d lat to, co nás baví. Když to d láme dob e, tak se v oddíle da í, když ne, tak se da it p estane a my musíme zase za ít d lat to, co naše sv ence baví te . Problémem ale je, že v mezi ase, než to zjistíme a pozm níme náš program, nám asto n kte í z len odejdou a obvykle to bývají práv ti, kte í byli d íve nejvíce nadšeni, o kterých jsme byli p esv eni, že asem nám za nou pomáhat ve vedení, p evezmou dárcovství (vedení družin) a podobn . Chceme, aby se nám da ilo stále? Chceme si udržet i ty, co se dostanou do puberty a najednou je nebaví skoro nic? Ur it ano; nikdo z t ch co vedou oddíl, nebo družinu, nechce za ínat co rok a p l znovu od za átku. M li bychom se nau it, jak si to naše vedení ú inn rozebrat, jak p ijít na jeho slabá místa a hlavn , jak v as odhadnout dobu, kdy je t eba n co za ít d lat jinak. Pro to leny nebaví, když tím byli p ed asem nadšeni? astá chyba i zkušených vedoucích je, že v as neodhalí zm ny v zájmech jejich len . Býváme p ekvapeni tím, že to, co naše sv ence strašn bavilo minulý rok, už letos netáhne. Jsme zklamáni, když znovu použijeme výborný program akce, kterou jsme s úsp chem ud lali p edloni, a letos je výsledek rozpa itý a n kte í z len dokonce tvrdí, že p edloni ta akce byla daleko lepší a letos nic moc. Musíme vzít v úvahu, že d ti se m ní a zm ny p icházejí nerovnom rn . N kte í z našich sv enc se z roku na rok stanou jinými lidmi, jiní jsou t i roky více mén beze zm n, další pak postupují v dospívání zvolna, takže si zm n skoro nevšimneme. Podstatné je, že spolu s lidmi se m ní celá oddílová spole nost a nejv tší naší chybou je, když my sami z stáváme stejní a stejn (dob e) p sobíme i jako vedoucí. Bohužel, to nesta í. Jedním z d vod , pro naše výchovné p sobení (vedení) analyzovat je práv to, abychom as odhadli, jak se náš oddíl/družina m ní. M li bychom rozpoznat, kdy musíme opustit zavedená schémata našich akcí a vymyslet nová, kdy p estat organizovat každoro ní výpravu X, protože po t ech letech už opravdu našim len m nep ijde zajímavá.


Ji í Pudich 94


Rukov


Analyzování - o co vlastn jde? Co to je, ta analýza? Tém každý oddíl, nebo i družina, má zavedeno n jaké bodování. Máme ho, abychom my i lenové v li, kdo byl nejlepší, abychom shrnuli výsledky r znorodých her a sout ží a tak dále. Možná jste si n kdy otev eli vaše záznamy o bodování a za ali je procházet zpátky a porovnávat výsledky jednotlivc (nebo i družin), jak se asem m ní. V tu chvíli jste za ali analyzovat, aniž o tom víte. Byla to analýza srovnávací a jejím výsledkem bylo poznání, kdo ze len se zlepšuje, kdo naopak ustrnul a kdo se zhoršil, p ípadn zhoršuje už dlouho, nebo naopak byl dlouho dobrý a nedávno spadl mezi ty nejhorší. žete namítnout, že to, že se n kdo zhoršil, nebo naopak, jde poznat i bez n jakých statistik bodování. Je to pravda, nicmén zp tný pohled do oddílového bodování je ten nejjednodušší p íklad, který také p ináší jednoduché výsledky. Jsou ale i složit jší a užite jší. My vychováváme? Tém vše, co v oddílech d láme je n jaká forma výchovy. I ist sportovní aktivita nás vychovává, p inejmenším k fair-play, sebepoznání a podobn . Naše oddíly se od t ch sportovních liší p edevším tím, že nejsme zam eni na výkony a ur itém specifickém sportu, naše innost je r znorodá a tím i m ení výsledk našich len (a družin) je mén jednozna né. K emu konkrétnímu tedy vlastn vychováváme? V první ad je t eba íct, že ne „vychováváme“, ale spíše „vychováváme se“. P sobení je vzájemné. Kdo za al vést družinu, nebo se za al podílet na vedení oddílu, se velmi rychle musí nau it spoustu v cí, aby se mu to vedení nerozpadlo pod rukama. P sobí na své leny a oni zase na n ho. To, co a jak v oddílech (družinách) d láme, má nejr zn jší ú inky. Ur it všichni pot ebujeme takové leny, kte í i v sobotu vstanou brzy, abychom pak spole mohli n kam vyrazit. Aby nez stali ležet v posteli (a nebo rodi m ne ekli, že tam už chodit nebudou, že se jim chce spát), musíme je vychovat k tomu, že nevšední zážitek z výpravy s oddílem p ijde jen tehdy, když p ekonají pohodlnost (a lenost) a t ebaže jim to není p íjemné, vstanou a ijdou na sraz. Pak p ijde odm na v podob zážitk z oddílové akce. Co jsou to ty ú inky výchovy? Máme-li oddíl, kde více než polovina len p ijde na akci o víkendu, ú inn jsme je vychovali k soustavné innosti. Oni pak svým p íkladem vychovávají i ty ostatní, nová ky, zatím ne dost vychované, k tomu, aby i oni se naši innosti v novali soustavn . Chceme také, aby si naši lenové s sebou nosili v ci, které nemají jen praktické využití (náhradní ponožky), ale pot ebujeme je i p i hrách (šátek na hry, váza ku a podobn ). Každou výpravu (víkendovou akci), je ale n kdo zapomene, musí si p ovat a nám se neda í to zm nit. Naše výchova k tomu, aby byli lenové po ádní a v as si balili své v ci ješt v pátek, není ú inná. Možná je to proto, že jim vždycky batoh zabalí maminka a ta t eba v bec neví, k emu je ta váza ka dobrá. A t eba je to jinak. Jak? Abychom to zjistili, musíme analyzovat!


Ji í Pudich 95


Rukov


Z eho analyzujeme Bodování Máme-li pravidelné m sí ní bodování, pak je to ideální nástroj. ekne nám, jak se kdo z lenstva zlepšuje, zhoršuje, nebo z stává na stejné úrovni. D ležité je, co bodujeme; podle toho nám výsledky bodování vypovídají hlavn o: asti, když v tšina bod je za ú ast na akcích Dovednostech turistických, tábornických a sportovní zdatnosti, když bodujeme evážn hry a sout že Aby výsledky nebyly zkreslené, je d ležité bodovat soustavn . To m že být problém, kte í vedoucí si doslova vyhrají p i p íprav diplom a v cných cen za vít zství v sout žích, když ale mají zapsat výsledky a pak je spo ítat, sedm her shrnou do jednoho sou tu a p id lí 1 – 13 bod . Drobné nuance se tím dokonale stírají a analýza takto sestaveného bodování nám toho ne ekne mnoho. Dlouhodobé, etapové hry Etapové hry nám dávají unikátní p íležitost zam it tu kterou etapu na n jaký konkrétní typ znalostí a dovedností. Porovnáním výsledk všech v jednotlivé etap a jednotlivce v r zných etapách dostaneme krásný p ehled, kdo v em vyniká a kdo v em ztrácí. Též zjistíme, kte í z len jsou dob í v celé škále v cí a kte í naopak mají velké výkyvy podle typu dovedností. Máme-li v oddíle družiny a hra je mezidružinová, dají nám výsledky etap ješt jeden ležitý signál, kterým je souhra v družinách. Chceme-li se zam it práv na tuto oblast, m li bychom už s tímto zám rem hru, resp. etapu hry p ipravovat. Oddílové zkoušky, odborky Když v oddíle máme n jaký systém zkoušek s jasnými pravidly, která se v ase nem ní, žeme velmi dob e sledovat naše oddílové (družinové) spole enství dlouhodob (z roku na rok). Také se nám dob e ukáže, co z naší innosti nejvíce táhne dnes, co to bylo loni, co edloni a podobn . Taková analýza dob e ukazuje i to, jak se nám oddíl (družina) m ní v souvislosti se stárnutím, nebo naopak omlazováním lenstva. Problém zkoušek asto bývá v tom, že velmi závisí na iniciativ jednotlivce a poté na schopnosti vedoucích (rádc družin) v novat sv j as na jejich pln ní. Pakliže máme v tomto problém, výsledky pln ní nám už nic ne eknou. V oddíle máme spoustu takových, co by si splnili hromadu v cí, kdyby cht li… Zp tná vazba Nejd ležit jší, ale zárove nejobtížn jší na samotnou analýzu, je prost a jednoduše to, které hry, akce a dovednosti byly a jsou v oddíle (družin ) oblíbené, které mén a které netáhnou v bec. Pamatujme na to, že hlas lidu ale m že být jen hlasem n kolika nejvíce k ících jednotlivc . Vyjád ení starších bývá vždycky výrazn jší. M že se snadno stát i to, že program, který skupinku starších, ale zkušených a d ležitých len nebaví, vyjde naprázdno a nezaujme nikoho. Stane se to ale proto, že bez opory zkušených si to ti mladší nemohou užít jak se pat í! P itom když je najde jen pár nadšenc , kte í hru díky svým zkušenostem podrží, rázem se stane tou nejoblíben jší u hromady mladších.


Ji í Pudich 96


Rukov


Jak analyzujeme Kdo analyzuje Abychom byli schopni rozebrat si výsledky toho i onoho, musíme mít aspo n jaké zkušenosti. Ten, kdo za al vést družinu p ed m sícem, není ta pravá osoba, která by m la rozebírat, co a jak se len m družiny da í. Ten správný as za ít je tehdy, když máme za sebou n jaké akce, m sí ní bodování, hry, které se vícekrát zopakovaly. Pak m žeme porovnávat, a to je pro analýzu nejd ležit jší. Dokud nemáme co srovnat, n jaké analyzování pro nás ješt není. Abychom za ali, nemusíme být sta í harcovníci ve vedení, kte í už zažili a prošli vším možným. V zásad platí, že když máme zkušenosti v n em, t eba vedení družiny, m žeme se zaobírat rozborem výsledk len družiny, kterou už n jaký as vedeme. Analýzu etapové hry enecháme t m, co už p ipravili aspo dv . Kdy analyzujeme as na rozbor p ichází, když n co skon í. Typicky doba po skon ení letního tábora je ta správná, podobn i doba, kdy se na podzim ochladí a kon í cyklus akcí se stanováním a podobn . Je d ležité, abychom si na rozebrání uplynulého období nechali asovou rezervu. Když nestíháme, protože jen co skon ila etapová hra, musíme se rychle vrhnout na p ípravu tábora, nemá smysl snažit se o n jaký rozbor. ležité je i to, abychom si as na analýzu nevyhradili p íliš daleko v budoucnosti. Typické je, že po tábo e, který je za átkem prázdnin, se v tšina z len , ale i vedoucích (družin), rozjede na další prázdninové akce a setkáme se až t sn p ed zahájením školního roku. Pro analýzu tábora je to ale pozd . Výsledky her, zkoušek a bodování sice máme zapsány, už si ale zdaleka nevybavíme tolik detail , jako t sn po návratu z tábora. Suchá ísla nám nejsou nic platná, když k nim nep ipojíme zkušenost, jak se ten který výsledek zrodil. Pro p íklad: výsledky p espolního b hu si rozebereme nejlépe, když se nedlouho po n m sejdou všichni, kte í po trase dohlíželi na jeho pr h. Pak zjistíme, že ony dv dív iny b žely celou dobu spolu, a proto se jedna z nich dost zlepšila (zhoršila), že tihle ti se už letos nerozhodli posilnit se po cest zralými malinami (což ud lali loni) a podobn . Co vlastn ud lat Když se vedoucí (rádce družiny) pono í do výsledkových tabulek, ledacos z nich vy te. Daleko d ležit jší ale je, když si o nich popovídáme s ostatními. „Diskuze výsledk je sou ástí rozboru.“ Nelekejte se, neznamená to nic víc, než že se do tabulek pono íme spole a vym níme si názory. Za ít bychom m li v kruhu t ch, kte í jsou na stejné úrovni, jako, my: rádce družiny s ostatními rádci, vedoucí etapové hry s t mi, kte í ji s ním p ipravovali a podobn . Pak je dobré promluvit si se staršími a zkušen jšími. Ti nám k tématu obvykle eknou své, i když se t eba na p íprav ani nepodíleli, nebo jen okrajov . Zkušenosti ale mají a nebývá jich málo. Nakonec bychom m li prohodit pár slov s našimi leny; t mi, pro které se ona hra, akce, sí ní innost p ipravovala. Tahle ást vým ny názor m že mít r znou podobu:


Ji í Pudich 97


Rukov


pohovor na sch zce v klubovn , kdy vedoucí íká, co všechno se nezda ilo a naopak, kdo co zvládl dob e debata u ohní ku, kde s vedoucími z stávají ti starší, zatímco ostatní lenové už šli spát kviz, kdy nám každý len anonymn odpovídá na záludnosti typu: „kdo z vedoucích se vám na tábo e nejvíce líbil/a“ a podobn Co pak s výsledky Analýza je k ni emu, když si z ní nic neodneseme. Ú inná je tehdy, když se nám poda í dobrat se s její pomocí k n jakému rozhodnutí, zm , akci. Akci ne ve smyslu víkendové výpravy, ale ve smyslu „n co ud láme (jinak)“. To, že jsme si hezky popovídali o celotáborová h e, má význam pro každého jednoho astníka debaty. Sd líme si hodnocení výsledk , pochopíme, co a jak kdo cht l ud lat a jak to pak v realit dopadlo, co zabralo, co selhalo a podobn . I po takové vým názor m že ale jeden každý chápat ono ponau ení dost jinak. Do finále se dostaneme, když z našich debat nad výsledky rozbor dokážeme vyt žit záv r v podob n jaké akce. O akci ve smyslu rozhodnutí n co zm nit, s n ím za ít atd. už n co málo napsáno bylo. ležité je, abychom se nejen dohodli (a shodli) na tom, co chceme, ale též si tento „výstup“ z naší analýzy musíme zaznamenat. Za pár m síc si už nebudeme pamatovat ani samotný rozbor ani naše debatování. Když ale budou záv ry a rozhodnutí n kde zapsány, vždy se k nim budeme moci vrátit. Budeme je moci opravit, vzít jako jeden ze vstup pro novou analýzu, nebo rovnou zavrhnout jako záv r úpln zcestný. Zapsáno by to m lo být ve ejn , ili nikoli jen v zápisníku vedoucího (rádce družiny), aby si i ostatní mohli kdykoli p íst, co jsme to vlastn tehdy vymysleli.

Špetka teorie Nová cizí sloví ka Pro ty, kte í se budou chtít v budoucnu pono it do odborné literatury, stanou se sociology amatéry, pedagogy samouky a podobn , zmíníme n kolik pojm . Heuristika – shromaž ování fakt , údaj , materiál . V našem p ípad nap íklad uložení všech tabulek s výsledky táborových her a sout ží do jedné složky, která se po návratu neocitne spolu s dalšími nepot ebnými papíry v koši (pro separovaný odpad). Když tedy poslední den tábora nebudete v t, jak nejlépe pomoci, ekn te ostatním, že se musíte v novat heuristice, ur it vás v tomto snažení mohutn podpo í! Analýza srovnávací – nejb žn jší postup, kdy si vezmeme výsledky sout že, akce, která prob hla nejenom te , ale už d íve, a srovnáme je navzájem Tento druh analýzy už d lal snad každý z nás. Ne každý si ale zapsal výsledek své úvahy a málo kdo pak ješt své rozhodnutí o „akci“. Extrapolace – p edpovíme si, že když budeme postupovat tak, jako dote , za p l roku, rok, dva to bude vypadat tak a tak. V zásad se jedná o „prodloužení graf do budoucnosti“


Ji í Pudich 98


Rukov


Budeme-li extrapolovat, pamatujme, že vývoj se asem vždycky obrátí. Momenty obratu bývají údobí, kdy nám lenové ubudou, nebo naopak p ibudou, n koho povýšíme, více z nás je pov eno funkcí (vedením družiny) a podobn . Musíme být p ipraveni, že po takovéto zm naše p edchozí „extrapolace“ obvykle p estane fungovat. Diskuze – debata na p edem ur ené téma, kde si vyjasníme názory a navzájem se esv íme o tom, že v tom a tom, má pravdu on a ne já. Ideálním výsledkem diskuze je „konsensus“, ili všeobecná shoda. Realita bývá ale jiná; ležité je pamatovat na to, že cílem není odp rce „umlátit argumenty“, ale dojít k záv ru, který si, pokud možno, vezmou za sv j všichni, i když nesouhlasí úpln se vším Interpretace – výsledek diskuze, kterým si zárove stanovíme, co ud lat, co zm nit a kdo se eho ujme. Jeden p eklad tohoto sloví ka je „oživení“, takže interpretace naší analýzy bude tím úsp šn jší, ím víc v našem oddíle (družin ) pak bude živo, až p ejdeme k té akci! Postup p i analýze ve zkratce Za ínáme heuristikou, kdy všechny tabulky, bodovací sešity, záznamy o spln ných zkouškám máme p kn pohromad . Pak p ikro íme k analýze, nejprve srovnávací, pak možná budeme i extrapolovat, asem se nau íme i jiné postupy. Nyní p ichází as diskuzí. Naše debaty by nem ly být nekone né, m ly by mít téma a kde (ve ejn ) bychom m li sepsat výsledek. Nakonec budeme naše záv ry interpretovat, p ejdeme od slov k in m a bude u nás p kn živo!

V em d láme chyby Ztrácíme výsledky ím mén asu, tím zbyte jší je skladovat všechny ty papíry! Kdo z nás má uloženy své staré zápisníky a dokáže v nich najít ty d ležité v ci? A když už ty záznamy nejsou recyklovány v papírnách, máme je doma pod zámkem, nebo se k nim dostanou i naši mladší pomocníci? Pamatujme, že není v tšího pou ení, než když máme možnost porovnat výsledky naší hry, víkendové výpravy, pravidelné sout že s výsledky n koho, kdo stejnou v c p ipravil a vedl rok(y) p ed námi. Nevíme, co s nimi Statistika nuda je, má však cenné údaje. Abychom mohli jakékoli výsledky analyzovat, musíme si je v prvé ad set ídit. Pak m žeme teprve za ít srovnávat. Chybou mnohdy je, že jsme tak zv daví, co s t ch ísel vy teme, že se spokojíme s málem a z malého po tu údaj pak tvo íme sáhodlouhé záv ry. jme na pam ti, že z porovnání výsledk jednoho závodu ve vázání základních uzl , který se koná jednou do roka, neodvodíme, jak se nám v oddíle/družin vyvíjí turistické a tábornické znalosti jako celek. Takový pravidelný závod se porovnává velmi snadno, takže nás to svádí p ikládat mu p ehnan velkou d ležitost. Chceme-li mít ale obrázek kompletní, musíme si sehnat údaje i ze závod orienta ních, sout ží tábornické všestrannosti a dalších, které v oddíle (družin ) po ádáme. TOM 4312 T icítka a Dív í Dvojka

Ji í Pudich 99


Rukov


Neda í se nám diskutovat Když si nemáme s kým popovídat, je to špatné. To se nám ale v oddílech (družinách) obvykle nestává. Stává se ale, že neumíme diskutovat. A za neme mluvit o emkoli, d ív nebo pozd ji se to zvrhne do vypráv ní „historek z natá ení“ a je z toho velká sranda. O jakém záv ru, nebo dokonce akci, nem že být ani i. Není ni í urážkou, když si partnery do diskuze budeme vybírat. Od táborového ohn nikoho nevyženeme, diskutovat ale budeme jen s t mi, kdo chápou cíl, tedy cht jí dojít k záv ru a jsou p ipraveni podílet se na n jaké akci. Ne vždy jsou partnery ti nejstarší a nejzkušen jší. Chyba m že být i v samotném vedení diskuze. D ležitý p edpoklad každé diskuze je, že: diskutující cht jí p esv

it ostatní o správnosti svého názoru

diskutující zárove p ipoušt jí, že n kdo další p esv

í je samotné!

Jestliže n kdo (obvykle vedoucí – autorita oddílu, i družiny) vstoupí do diskuze s p edstavou, že pravdu má on(a) a cílem diskuze je, aby to uznali i ostatní, výsledkem bude monolog. V takovémto prost edí se zm žeme nanejvýš na n kolik st ídajících se monolog , sem tam možná n jaký ten dialog, ale na diskuzi ani náhodou. Diskuze je ale ur ující pro to jak dokážeme výsledek naší analýzy p etavit do konkrétních akcí. Chyb jící diskuze nám tedy brání v tom zásadním, tedy p ejít od slov k in m. Krásné i, ale skutek utek Vedoucí m že týden co týden otloukat ostatním o hlavu, co je špatn , jak to zlepšit. M že se i zdát, že to aspo n kte í chápou, za týden/m síc/p lrok je ale všechno p i starém. Analýzu máme, záv ry také, ale žádné akce. Chyba bývá obvykle v onom mezikroku: diskuzi. Up ímná snaha nevést jen monolog, ale diskutovat, m že narážet na r zná další úskalí: diskutuje se, ale ne s autoritou – odvrácenou stranou mince je v p ípad p eveliké autority vedoucího to, že si zkrátka nikdo na diskuzi s ním netroufne. Diskutuje se jen v kroužku t ch ostatních. Vedoucí tím p ichází o zp tnou vazbu; jeho analýzy se pak velmi snadno za nou míjet s realitou up ímnost zavazuje, a to se ne každému líbí – najdou se i takoví, kte í se diskuzi vyhýbají jednoduše proto, že necht jí p iznat barvu. asto je to z pohodlnosti, která nás udržuje v zab hnutých kolejích utíkáme od tématu – klasická chyba nezkušených diskutér je v tom, že p eskakují z tématu na téma a tím prakticky znemožní dojít k jakémukoliv záv ru. Diskuze se od prostého dialogu liší práv tím, že má téma. V našem p ípad analýzu n eho, co je t eba rozebrat, a vyvodit záv r. Ten by m l být natolik jasný, že se dobereme i k t m akcím. Zamíchání dalších témat nám diskuzi dokonale rozm lní, takže staneme bez záv a tím i bez akcí

Záv r Celé kouzlo analýz toho, jak se nám v oddílech, družinách, klubech da í to, co d láme (jak výchovn p sobíme) je v tom, jak velkou d ležitost jim my sami p ikládáme. i všech statistikách, porovnáváních, rozborech a diskuzích pamatujme, že v oddíle nejsme kv li rozbor m. Rozbory jsou tady pro nás, abychom m li vodítko pro zlepšení naší


Ji í Pudich 100


Rukov


innosti. Bude nám fungovat p edevším tehdy, rozpoznáme-li, co je podstatné a co podružné. Pak se neutopíme v detailech, ale díky novému poznání p ejdeme k t m správným akcím!

O autorovi Ji í Pudich je lenem vedení TOM 4312 T icítka a Dív í Dvojka, d íve hospodá em oddílu. Jako lektor p sobí na RVVZ, v dob civilní služby byl sekretá em K T oblasti Slezsko. Profesí je vývojá software – analytik. icítka a Dív í dvojka je smíšený turistický oddíl z Ostravy-Poruby s tradicí sahající až do 60. let minulého století. Oddílovou nápl tvo í krom turistiky t eba lasování, orientace v terénu, šifrovací hry a netradi ní sporty (lakros, lagori). Každoro po ádá letní tábor v malebném prost edí Moravského krasu u vesnice Sloup. Více na www.tricitka.com


Ji í Pudich 101

Vedení jednodenní akce a pravidelné sch zky

Rukov


14. Vedení jednodenní akce a pravidelné sch zky innost oddílu se zpravidla odvíjí na oddílových sch zkách, jednodenních výletech a akcích, vícedenních výpravách a oddílových táborech. Záleží na vedoucím, jak asto tyto akce probíhají. N které oddíly mají b hem jednoho týdne více sch zek, což však m že být asem pro vedoucího velkou asovou zát ži. Jako optimální vidíme jednu sch zku týdn a výlet každých 14 dní nebo alespo jednou m sí . Výlet m že mít nejr zn jší formu (klasická turistická výprava, sportovní závody nebo turnaje, návšt va kulturních za ízení, brigáda, nejr zn jší další sout že a závody). Každá takováto akce vyžaduje zvláštní p ípravu závislou na okolnostech (místo akce, délka akce, forma akce, ro ní doba…). Na vícedenních akcích vedoucí lépe pozná své d ti, tmelí se kolektiv, je možné rozvíjet hloub ji innost oddílu. D ti se toho více nau í. Vícedenní výlety p ipravují v tábornických oddílech své leny p edevším na letní vyvrcholení oddílové innosti, a to na letní tábory. i p íprav každé takové akce by m l mít vedoucí na z eteli n kolik obecných zásad: Mít naplánovanou innost, cíle, formy, motivace. Seznámit d ti i rodi e s dostate ným p edstihem o plánované akci (termín srazu, návrat, nutné pot eby, finan ní náklady…). Zajistit si zav as materiáln -technické vybavení. Instrukto i, rove i, kapitáni, mladí ná elníci. Všelijak se nazývají nejstarší lenové oddílu, mladší 18let. Již to nejsou d ti, které si hrají nebo se u í r zným dovednostem a ekávají p edevším zábavu a vedení na oddílový sch zkách a všech akcích. Tito mladí instrukto i, které najdete ve všech d tských organizacích, jsou jedním z hlavních a nepostradatelných lánk každého oddílu. P inášejí nám nad ji do budoucna, udržují tradi ní zvyky oddílu a jsou skv lým prost edníkem mezi starším vedoucím a d tmi. Smrtelným jedem je pro n nuda a p esv ení, že všechno znají a nic nového nelze ekat. Vedoucí musí as zachytit jejich touhu po n em novém a za ít je zapojovat do b hu oddílu. Pomalu se za ínají p ipravovat na pozici vedoucího, dostanou první p íležitost p ipravit oddílovou sch zku, výlet a pozd ji vícedenní výpravu. Každý mladý instruktor by m l um t: použít správný prvotní ú etní doklad a dokázat vypsat p íjmový pokladní doklad, sestavit realistický rozpo et akce v souladu s vyt enými cíli akce, dodržovat zásady ochrany osobních údaj evidovat d ležité informace o sv ených d tech a mládeži

Vedení oddílové sch zky tšina oddíl s dlouholetou tradicí má svou klubovnu, své místo kde se pravideln scházejí všichni lenové oddílu. Vedení oddílové sch zky bývá prvním úkolem pro mladého instruktora, tedy vedoucího do 18. let. Zpo átku za íná s p ípravou jednotlivé hry, pozd ji si ipraví program na celou dobu sch zky, cca 1 – 2 hodiny. Pokud se osv í, p id lí mu vedoucí kompletní vedení skupinky d tí, družinky. Doporu ujeme však, aby byl p ítomen vedoucí starší 18. let. Program oddílové sch zky by m l být dostate r znorodý. Nau ný i hravý. D ti by m ly rozvíjet svou um leckou innost, motoriku, zru nost, pam , znalost p írody a životního prost edí, zdravov du s první pomocí. Vše musíme vhodn zkombinovat. D ti se nejrad ji u í hrou a na tom bychom m li stav t. Všechny nau né v ci si d ti mohou zaznamenávat nap íklad do vlastního sešitu (kroužkové desky s papíry nebo blok s tvrdými deskami). TOM 21001 S.T.A.N Praha

Ond ej Šejtka 102


Rukov


Sch zka se lépe p ipravuje, pokud máme celoro ní hru, tedy pokud jsou sch zky provázané stejným tématem. Za íná v tšinou na první oddílové sch zce v daném školním roce, ale m žeme ji také zahájit až na n jaké jednodenní i víkendové akci. Nap íklad cesta za pokladem po planet Saturn, cesta kolem sv ta, putování za lesními strašidly, ešení detektivních p ípad a jiné. Pestrosti a fantazii se meze nekladou. Celoro ní motiva ní hru se svými pravidly a systémem bodování jednotlivc a družin. Není nutná pro chod oddílu, na druhé stran každá innost d tí by m la být vhodn motivována. Dobrá hra, sout ž, závod je nejvýznamn jším výchovným prost edkem dobrovolné mimoškolní innosti, je to optimální metoda, jak získat nové dovednosti a v domosti, aniž by d ti m ly pocit, že se jen musí n co it. Krátkodobé hry vypl ují velkou m rou innost oddílu, slouží nejen pouze pro samotné hraní, ale umož ují nenásilnou formou získat nebo procvi it nové dovednosti a v domosti. Hry m žeme rozlišovat podle nejr zn jších kritérií. Jiné hry budeme hrát v lét v lese, jiné v zim v klubovn , jiné hry využijeme pro jednotlivce, jiné hry pro herní družiny. P i plánování a organizaci her platí obecn n kolik zásad: Hra musí být dob e naplánována, vedoucí by m l v t, pro kolik d tí je hra ur ena, kde bude probíhat a jaké technicko-materiální zabezpe ení bude pot ebovat. Vedoucí by si m l stanovit pevná a srozumitelná pravidla, každou hru p izp sobit nejr zn jším okolnostem (v k a fyzická zdatnost hrá , terén, ve kterém má hra probíhat, bezpe nost prostoru a zp sobu hry, ro ní období apod.). ed zapo etím hry by se vedoucí m l pokusit vzbudit u d tí zájem pomocí legendy, motivace, p íb hu, pak teprve vysv tlovat pravidla. V pravidlech by m lo zaznít asové a terénní vymezení, cíl hry, sankce za nedodržování pravidel, signál k zakon ení hry apod. Sou ástí pravidel by m lo být i pou ení o bezpe nosti b hem celé hry. Na záv r popisu hry je dobré zodpov t na p ípadné dotazy d tí (n kdy mohou být hodn k v ci), pop ípad kontrolními dotazy se ubezpe it, že d ti hru skute pochopily. V sou asnosti existuje bohatá nabídka nejr zn jších encyklopedií her i databáze her na internetu. ada oddíl si vytvá í své kartotéky her, uzp sobené tematicky podle prost edí, po así, v ku, denní doby, ro ního období apod. Je to velmi vhodná pom cka p i p íprav oddílových akcí. íprava oddílové sch zky za íná vždy s koncem té p edchozí. Sestavíme si plán, co na sch zce budeme d la, zda budeme n co vyráb t, jaký materiál budeme pot ebovat nakoupit. Motivace d tí je v tšinou podmín na i bodováním. Jak skupinek (družinek) nebo jednotlivc . Vhodné je proto používat nást nku, kde se zaznamenávají body. D ti se pak vzájemn hecují a zdrav soupe í. íklad sch zky: Délka sch zky 1,5hodiny, po et ú astn ných d tí 15. Termín 25.10.2010 Motto sch zky: Není list jako list. Pom cky: 25 karti ek s ísly na kimovku a ubrus. karti ky s kresbami list a s názvy strom , tvrtky, lepenka pastelky

TOM 21001 S.T.A.N Praha

Ond ej Šejtka 103


Rukov


Za átek sch zky 17:00. V 17:00 tedy musí za ít program. Zaznamenáme ú ast d tí do docházkového listu. Zahrajeme si na rozeh átí rychlou hru, kimovku (na stole máme p ipravenou velkou šachovnici 5x5 polí, do každého pole dáme jedno íslo od 1-99. D ti se na ísla dívají 2 minuty, poté se šachovnice zakryje a d ti mají za úkol napsat vše správn ). Po 15 minutách v klubovn vyrazíme do parku. Dnes máme v plánu poznávání strom podle list . D ti se rozd lí do skupin a dostanou 30minut na to, aby posbírali a správn ur ili název stromu, ke kterému pat í list, který našli na zemi. K dispozici dostanou vytišt né karti ky s kresbami strom a tvrtky. Úkolem je najít list, nalepit na tvrtku a p adit ke karti ce. ím víc ur ených list , tím víc bod . Všechny karty s nalepenými listy vezmeme do klubovny a d ti si p ekreslí listy do svých sešit . Posledních 20minut sch zky si d ti mohou zahrát všelijaké deskové hry. 5 minut p ed koncem sch zky zahájíme úklid klubovny, luxování, úklid sešit , mytí skleni ek od pití.

Vedení jednodenní akce a sestavení rozpo tu Jednodenní turistická akce je jednou z akcí, kterou vedoucí (instruktor) za íná. Jednodenní akce plánujeme již n kolik týdn až m síc p ed samotnou akcí. Prvním impulsem je stanovení vhodného termínu, trasy a cílu výletu. Nedílnou sou ástí je p esný rozpo et pro stanovení výše ú astnického poplatku pro ú astníky akce. Cíl akce Cíl jednodenní akce by m l být p edevším lákavý, možná i tajemný pro všechny generace astník . Pro jednodenní výpravy hledáme cíle v okolí místa p sobení nebo v dojezdu vlaku i autobusu do cca 1 hodiny, abychom nestrávili více asu na cest . Cílem nemusí být vždy prohlídka zámku, hradu, z íceniny, galerie nebo muzea, mnohdy posta í vystr it nos za m sto a strávit s d tmi den plný her a dovád ní. Pokud zvolíme vhodnou motivaci s atraktivním názvem, p ipravíme n kolik zajímavých her a dokážeme d ti strhnout, nepot ebujeme atraktivní cíl cesty. Plánování rozpo tu akce V dnešní dob nám s plánováním rozpo tu m že být velkým pomocníkem internet. Snadno najdeme ceny za dopravu nebo vstupenky. Doprava Naleznete ji nap íklad na www.idos.cz kam sta í vyplnit odkud a kam pojedeme, datum a as. Sám nám poté nabídne p esný odjez, dopravní prost edek (vlak, mhd, autobus) a cenu za jednotlivé jízdné. Na ww.jizdenka.cz zas naleznete elektronický kalkulátor jízdného eských drah, kde samy vyplníte i po et osob a formu p epravy (p . skupinová sleva).


Ond ej Šejtka 104


Rukov


Strava Stravu na akci m žeme vy ešit n kolika zp soby. Nejjednodušší je do pozvánky napsat, že stravu si zajistí každý ú astník sám. Další možností je nakoupit v obchod potraviny a ud lat balí ky pro ú astníky nebo zajistit ob d v restauraci. Všechny doklady pak musíme zahrnout do rozpo tu akce, zkontrolovat všechny iniciály, schra ovat a p edat hospodá i oddílu k zaú tování. Materiál ed akcí si sepíšeme a nakoupíme drobný spot ební materiál pot ebný nap íklad k zajišt ní her. Papíry, kolí ky, lano a další. Vstupné Pokud se rozhodneme b hen akce navštívit hrad, zámek, galerii, muzeum a jiné prostory, na které je nutno koupit vstupenku, p edem si zjistíme cenu a dostupnost. Ve v tšin za ízení je t eba objednat vstup p i skupin nad 10 osob. Vše najdete na bu internetu, nebo je vhodné zavolat osobn . íklad rozpo tu: Místo konání akce: Benešov u Prahy – zámek Konopišt Po et ú astník : 25 osob Termín: sobota 12.2.2011 8:00 – 18:00 Doprava: vlakem Praha hl. nádraží v 8:16 zp t 17:03 z Benešova u Prahy Doprava: vlakem pro 25 osob, zpáte ní 1689K Strava: každý sám Materiál: celkem 170K (10ks tvrtek za 20K , samolepící papíry 10ks za 50K , nafukovací balónky 100ks za 100K ) Vstupné: celkem 2250K (na 1. okruh po slev za 90K za osobu) CELKEM: 4109K – poplatek na osobu 165K

Doklady pro ú etnictví Oblast doklad v ú etnictví pat í stále mezi ty nejproblémov jší. Mezi hospodá i, ú etními, ale i dalšími lidmi stále kolují r zné mýty a polopravdy i úplné nepravdy týkající se prvotních nebo ú etních doklad . B žn dochází k zam ování jejich názv a druh . A itom práv na dokladech tzv. „stojí“ celé ú etnictví. Pomocí doklad se v ú etnictví dokumentuje ob h (p ír stky, úbytky, stav) majetku a závazk . V p ípad , že doklady v ú etnictví nebudou správné, úplné a kvalitní, bude takové i ú etnictví. Doklady v ú etnictví lze rozd lit na dv základní skupiny, podle kterých také bude provedeno pojednání v tomto metodickém listu. Jsou to: a) prvotní doklady; b)

etní doklady.

Prvotní doklady Prvotními doklady se nazývají písemnosti, na základ kterých jsou pozd ji vystavovány doklady ú etní. Z této obecné definice vyplývá, že jejich forma m že být velmi rozmanitá. Prvotním dokladem m že být jakýkoliv dokument osv ující uskute ní n jaké hospodá ské operace a to jak mezi dv mi subjekty (nap . koup zboží) nebo dokonce v rámci etní jednotky. TOM 21001 S.T.A.N Praha

Ond ej Šejtka 105


Rukov


Mezi typické prvotní doklady pat í nap íklad: paragon; prodejka, stvrzenka, ú tenka; faktura; výdejka ze skladu; stvrzenka od p íjmového pokladního dokladu; výpis z b žného ú tu; inventariza ní zápis; nájemní smlouva. V orientaci mezi prvotními doklady nám neusnad ují ani právní p edpisy. Neexistuje totiž jeden právní p edpis, který by se v noval výhradn prvotním doklad a jejich náležitostem. edpis , které se „n jakým“ zp sobem zmi ují o (prvotních) dokladech je hned n kolik. Je to nap íklad zákon o ochran spot ebitele, živnostenský zákon a další. Každý však pojímá prvotní doklady pouze ve svém úhlu pohledu a zobec ovat tato ustanovení je velmi obtížné. V praxi je b žné, že náležitosti prvotních doklad jsou odvozeny od doklad ú etních a dále se zde promítá ada zvyklostí a pravidel „dobré praxe“. Povinné náležitosti prvotních doklad tedy jsou: a) obsah hospodá ské operace (nap . identifikace p edm tu koup ); b) pen žní ástka nebo informace o cen za m rnou jednotku a vyjád ení množství; c) datum vystavení prvotního dokladu; d) identifikace stran hospodá ské operace; výstavce prvotního dokladu. Pro úplnost dopl ujeme, že náležitosti doklad vystavovaných plátcem dan z p idané hodnoty stanovuje zákon o DPH. Da ový doklad je tedy druhem prvotního dokladu. K n kterým náležitostem podrobn ji: Obsah hospodá ské operace (nap . identifikace p edm tu koup ) z prvotního dokladu musí být z ejmé, co dosv uje, nap . na co byly peníze vynaloženy, doklad musí být pochopitelný i osob neznalé okolností (nap . pracovníkovi finan ního ú adu); z tohoto d vodu je naprosto nevhodné používat kód i zkratkových ozna ení zboží i služeb, v takovém p ípad je výstavce povinen doklad doplnit tak, aby byl itelný a jasný. pro jasnost obsahu se nedoporu uje na doklady psát tzv. souhrnná ozna ení zboží i služeb. Nejb žn ji se užívá ozna ení „Potraviny“, „Ovoce, zelenina“, „Kancelá ské pot eby“ apod. Takto ozna ený p edm t koup je nejasný a nap íklad p i dotování prost edky státního rozpo tu jsou tyto doklady považovány za nesprávné. Pen žní ástka nebo informace o cen za m rnou jednotku a vyjád ení množství. na prvotním dokladu tedy m že být uvedena bu jen pen žní ástka celková (nap . když kupujeme jednu v c); nebo musí být uvedena informace o cen za m rnou jednotku a vyjád ení množství. Z chto údaj je možné uvést nap íklad po et kus a celkovou cenu za zboží stejného charakteru (4 x balík papíru = 280 K ) nebo jinou kombinaci t chto údaj (balík papíru á 70 K = 280 K ). Vždy však by na dokladu m la ješt být uvedena celková ástka, která byla zaplacena. TOM 21001 S.T.A.N Praha

Ond ej Šejtka 106


Rukov

Pro vedoucí d tí a mládeže se zam ením na turistické aktivity (do 18 let) Identifikace stran hospodá ské operace, výstavce prvotního dokladu

V žádném právním p edpise není uvedeno, co se myslí identifikací výstavce prvotního dokladu; z praxe m žeme odvodit následující: u právnických osob je identifikací název (obchodní jméno), adresa sídla a identifika ní íslo. Ve v tšin p ípad lze za dostate né považovat i jejich kombinace (název a adresa nebo název a ICO); u fyzických osob se identifikací rozumí jméno, adresa bydlišt a datum narození nebo íslo ob anského pr kazu. Op t lze p ijmout i doklad s kombinacemi jméno a íslo OP nebo jméno a bydlišt . Zde je t eba p im en posoudit pot ebu identifikace subjektu s ohledem na jeho ú el (nap . rozdíl mezi p ijetím pen z jako ú astnického poplatku na akci v ádu desítek korun a uzav ením smlouvy za desetitisíce korun). Prvotní doklady a obecn oblíbené omyly na prvotních dokladech musí být razítko – i prvotní doklady bez razítka jsou považovány za správné a to v p ípad , že obsahují všechny výše uvedené náležitosti (razítko lze nahradit p edtišt nými údaji na dokladu, tiskem po íta em nebo jejich vypsání rukou). Razítka hlavn v minulosti zjednodušovala v obchodech nutnost vypl ování náležitostí doklad . Je nutné upozornit, že informace uvedené na razítku nemusí být úplné a proto je t eba je kontrolovat. Velmi b žné je to nap íklad p i vstupech na rozhledny, do hrad a zámk . Na razítku je vyobrazení hradu i zámku a jeho název. Není však uvedena žádná identifikace p íjemce pen z a proto je t eba vyžádat si správný doklad. na prvotních dokladech musí být podpis - podpis na dokladu není nezbytnou náležitostí. M že sloužit k ov ení vydání dokladu pov eným pracovníkem, ale jinak nemá v tší praktický význam. Podpis n kdy slouží jako potvrzení originality dokladu. Obecn platí, že prvotní doklad musí být originální písemnost. Když se p íkladn platí astnický poplatek, tak prvotním dokladem je stvrzenka od p íjmového pokladního dokladu, kterou vystaví pokladník, který peníze p ijímá. V tšinou se používá samopropisovacích doklad , z nichž jedno vyhotovení (originál) pat í pokladníkovi do ú etnictví a druhé vyhotovení (pr pis) náleží poskytovateli pen z (poskytovatel pen z pot ebuje prvotní doklad do svého ú etnictví). Podle zásady, že prvotní doklady musí být originální písemnosti, je t eba zajistit, aby i vyhotovený pr pis byl považován za originál. Toho se docílí tak, že na dokladu bude origináln otišt né razítko s identifikací p íjemce pen z a pokladník tento pr pis ješt origináln podepíše. Forma prvotních doklad Prvotní doklady musí být vyhotoveny tak, aby byly trvalé, správné a úplné (tj. obsahující alespo výše vydefinované náležitosti). K materiálu, ze kterého mohou být prvotní doklady vyhotoveny – neexistuje žádný p edpis, který by to upravoval. Jediné omezení je v kvalit a trvanlivosti údaj na dokladu uvedeném. V krajním p ípad je možné považovat za prvotní doklad i ást papírového pytlíku na pe ivo, na kterém budou uvedeny všechny náležitosti. Samoz ejm , že se p edpokládá, že obchodníci budou mít k dispozici bu p edtisky doklad , což je nejb žn jší nebo vytisknou doklad na požádání z po íta e. V sou asné dob se velmi asto používají doklady na tzv. teplostálém papí e. Jedná se o tisk laserovou tiskárnou na speciálním papí e, který užívají nap íklad benzinové stanice a n které super a hypermarkety. Zde si dovoluji upozornit na zásadní problém – doklady na teplostálém papí e ve v tšin ípad nespl ují požadavek TRVALOSTI záznamu. Po n kolika m sících dojde k vymizení TOM 21001 S.T.A.N Praha

Ond ej Šejtka 107


Rukov


údaj a již je není možné obnovit. Z tohoto d vodu se doporu uje okopírovat tyto doklady a ipojit k originálním prvotním doklad m i tyto kopie, které eliminují riziko ne itelnosti doklad v budoucnosti Problematické prvotní doklady Mezi ur ité problematické prvotní doklady mohou pat it nap íklad tyto: i nákupu nap íklad zem lských plodin od fyzických osob tzv. p es plot. V tomto ípad je prvotním dokladem papír s údaji, které by jinak byly vyžadovány na prvotním dokladu. Identifikace výstavce je nahrazena jménem, p íjmením a plnou adresou p íjemce pen z. V tomto p ípad je nezbytnou náležitostí i podpis p íjemce; prvotní doklady poskytované galeriemi, kiny, hrady, zámky a podobn . Jedná se tšinou o výstavce vstupenek, jízdenek apod. Mnohé ze jmenovaných subjekt jsou si v domy, že vydávají prvotní doklady, které nespl ují všechny požadované náležitosti. V poslední dob však na nátlak orgán státní správy již dopl ují na svých jízdenkách, vstupenkách apod. požadované náležitosti. V t chto p ípadech totiž platí, že prvotním dokladem jsou samotné jízdenky, vstupenky, tikety atd. Výstavce nekvalitního prvotního dokladu je povinen na požádání vystavit ádný prvotní doklad; v malých vesnických obchodech v tšinou nemají žádné p edtisky pro vystavování faktur i prvotních doklad . Pokud tuto zkušenost máte, lze doporu it, vozit s sebou kolik volných p edtisk , které m že v p ípad pot eby použít. Vyvarujete se tak zbyte ných nep íjemností p i kontrolách revizními komisemi apod.; doklady ze supermarketu MAKRO – dokladem o zaplacení je zde faktura; ta je vždy adresována na držitele, v poslední dob je možno nechat si vystavit fakturu bez ozna ení odb ratele. Registra ní karty. Pokud tímto držitelem karty není oddíl, pak není možné tento doklad p ijmout a zú tovat v ú etnictví oddílu. ešení jsou dv – a) oddíl, který mí O také m že být držitelem makro karty, sta í se jen zaregistrovat; b) nakoupené zboží koupí oddíl od držitele karty na základ kupní smlouvy i p efakturace.

Ukázka vlakové jízdenky a jízdenky MHD


Ond ej Šejtka 108


Rukov


Ukázka vstupenky do muzea Faktury Pojem „faktura“ nedefinuje žádný sou asný právní p edpis. V minulosti byla faktura upravena hospodá ským zákoníkem (to je ale již 30 let nazp t), který však byl na po átku devadesátých let zrušen. Faktura bývá hojn využívána v praxi a tak se setkáváme s jejími znými podobami. Mnohdy je faktura ztotožn na s da ovým dokladem podle zákona o dani z p idané hodnoty. Ty však mohou vystavovat pouze plátci DPH a obecn tak nelze tuto právní úpravu doporu it. Z praxe m žeme tedy dovodit tyto základní náležitosti faktury: a) ozna ení faktury a její íslo; b) název, sídlo, ICO obou stran (pokud ICO mají); c)

edm t dodávky a datum jejího pln ní;

d) den odeslání faktury, lh ta splatnosti (p íp. den splatnosti); e) zp sob platby (hotov nebo bankovním p evodem – v takovém p ípade ozna ení banky a íslo úctu); f) cenu za jednotku množství a další údaje o cen ; g) celkovou fakturovanou ástku. Tyto náležitosti by mely uvád t i oddíly, pokud fakturu vystavují (nap . u faktur táborového poplatku)

Zásady ochrany osobních údaj Ochrana osobních údaj je v dnešní dob velmi diskutovaná otázka. V d tských oddílech se s osobními údaji setkáváme p edevším na p ihláškách, seznamech len , bezinfek nosti, posudku o zdravotní zp sobilosti dít te apod. Vedoucí by proto m l hlídat, kde jsou d ležité informace uloženy a hlídat je jako oko v hlav . Velmi vhodné je, aby se na p ihlášce a dalších dokumentech, kde rodi e vypl ují osobní údaje d ti, objevila formulace, že údaje budou použiti pro pot eby oddílu, registrace v organizaci, nap . Asociaci TOM, K T apod. Deset nejd ležit jších zásad: 1. Každý, kdo požaduje vaše osobní údaje, musí mít k jejich využití váš souhlas nebo ho ke shromaž ování osobních údaj musí oprav ovat zákon (máte právo v t, který) 2. Pozorn si p te dokument, který podepisujete. Jen na základ podmínek uvedených v dokumentu, vámi podepsaných a odsouhlasených, mohou být vaše osobní údaje dále využívány.


Ond ej Šejtka 109


Rukov


3. Souhlas s poskytnutím osobních údaj musí být v domý, svobodný a informovaný; jako takový m že být poskytnut pouze v p ípad , že obdržíte veškeré pot ebné informace o zpracování Vašich osobních údaj , proto nepodléhejte žádnému nátlaku a ptejte se na vše, co Vám v podepisovaném dokumentu není jasné, p edevším pak komu, pro a na jak dlouho své osobní údaje poskytujete. Své osobní údaje sd lujte, pokud cítíte, že máte zajišt no soukromí, nikoliv v situaci, kde je m že slyšet i n kdo nepovolaný. 4. Máte právo v t, jaké osobní údaje o vás dot ený subjekt shromaž uje. Pokud zjistíte, že jsou uchovávané údaje nepravdivé nebo neúplné, máte zejména právo požadovat jejich blokování, opravu, dopln ní i výmaz 5. Vaše osobní údaje smí být uchovávány pouze po dobu, která je nezbytn nutná pro napln ní ú elu jejich zpracování 6. Je zakázáno po izovat jakýmikoliv prost edky kopie vašich osobních doklad (ob anský pr kaz, cestovní doklad) bez vašeho souhlasu. Pot ebné doklady edkládejte pouze k nahlédnutí a ov ení, p ípadn zaznamenání pot ebných údaj (pokud k tomu existuje zákonný d vod). 7. Pro evidenci vstupu do budov nesmí být vyžadováno vaše rodné íslo, pln dosta ující je vaše jméno a p íjmení, p ípadn íslo ob anského pr kazu (v p ípad pracovního jednání služebního pr kazu) 8. Pokud jste své osobní údaje ukládal na n jaké záznamové za ízení (nap . po íta ový pevný disk), p ed p ípadným prodejem ho pomocí zvláštních programových prost edk kladn smažte. B žné p einstalování i jednoduché smazání není dostate nou zárukou zni ení uložených údaj 9. Bu te opatrní p i zasílání Vašich osobních údaj pomocí elektronických prost edk . jte vždy na pam ti, že komunika ní kanály mohou být „odposlouchávány“ neoprávn nou osobou. Pokud již musíte takovou formu p enosu použít, využívejte v co nejv tší mí e standardní prost edky šifrování nebo certifikace (ssl protokoly, podpisové certifikáty nebo jednorázová zabezpe ovací hesla) 10. Vždy musíte být upozorn ni, ve v tšin p ípad alespo nást nným piktogramem, že se pohybujete v prostoru sledovaném kamerovými systémy. Kamerové sledování je nep ípustné v prostorách ur ených pro ryze intimní úkony (nap . toalety, koupelny, prostory vyhrazené k p evlékání apod.)

ležité informace o sv ených d tech a mládeži Velmi d ležitou sou ástí výchovy d tí v oddíle je spolupráce s rodi i d tí a oddílový vedoucí by ji rozhodn nem l podce ovat. Nejd ležit jšími formami komunikace jsou: ihláška do oddílu je jednou s forem získávání informací o dít ti. Rodi e se na ní dozv dí základní informace o oddíle a d tské organizaci, sídlo oddílu, jména vedoucích a kontakty, charakteristika innosti. V sou asné dob je nejjednodušší zp sob seznámení pomocí webových stránek, kam se dají umístit fotografie z oddílových akcí a spousta dalších informací, které by se na p ihlášku nevešly. Na p ihlášce by nem ly chyb t informace o dít ti jako jméno, datum narození, bydlišt , kontaktní telefon na oba rodi e a informace o zdravotním stavu dít te (hlavn pokud dít trpí závažn jšími potížemi nap íklad astma, epilepsie, jsou po operaci srdce aj.) Sch zka s rodi i je aktuální zejména p ed táborem, ale je vhodné si popovídat TOM 21001 S.T.A.N Praha

Ond ej Šejtka 110


Rukov


s rodi em, když p ivede dít poprvé na oddílovou sch zku. Pravidelné informace pro rodi e – nejlépe na webových stránkách. Také je vhodné prohodit pár slov s rodi i, pokud se s nimi potkáme nap íklad p i odjezdu na výpravu. Osobní komunikace – umož uje navázat bližší p átelské vztahy (rodi e se mohou zapojit do innosti – odvoz v cí na vícedenní akci, zap ení chaty na t ídenní výlet, sponzorství apod.) V tomto nám pomohou zejména jednodenní výlety s rodi i, kde se i sami rodi e ujistí v tom, že d ti vedete dob e.

Použitá literatura: Burda, J.,Šlosarová, V. a kolektiv Tábory a další zotavovací akce, Praha: NIDM MŠMT 2008 Fischer, R., Hájková, A. Paragrafy vedoucího d tského kolektivu, Brno: Press 2010 Kolektiv autor , Boty do hor, Asociace TOM R 2001 TOM 21001 S.T.A.N Praha

Ond ej Šejtka 111

Orientace v právní úprav

inností d tí a mládeže a dosp lých

Rukov


15. Orientace v právní úprav a dosp lých

inností d tí a mládeže

Úvod Právo, zákony a další ustanovení všeho druhu nás doprovází doslova na každém kroku. Žijeme totiž v právní spole nosti a je jen málo oblastní lidského života, které by zákonodárce zcela opominul. Do právních vztah se tak dostáváme dnes a denn . Vyskládání zboží do regálu v obchod je snad tím nej ast jším návrhem k uzav ení smlouvy. Zboží umíst né do košíku je pak možno považovat za akceptaci tohoto návrhu. A kone zaplacením zboží u pokladny je náš právní vztah dovršen a p echodu vlastnictví nestojí nic v cest . Právo je však asto oblastí nemálo složitou a nez ídka i záke nou. Bohužel jsou to práv oddíloví vedoucí, kte í se mohou snadno stát ob tí spletitých právních kli ek nebo vychytralých šarlatán . Nijak tomu nep idává ani fakt, že doposud neexistuje všeobecn platná právní úprava týkající se volno asové aktivity s kolektivy d tí a mládeže. P estože ve školství mají právn ošet eno první poslední, na volno asovou práci s d tmi je p edpis zacíleno minimum, a na tu dobrovolnickou obzvláš . Pátrat tak budete muset asto v zákonech a vyhláškách obecn jší povahy a ne vždy dojdete k jasnému výsledku. Možností trávení svého volného asu má dnešní mládež více než kdy jindy. Aby d ti zaujala práv oddílová innost, musí n kdy vedoucí balancovat na hran rizika. Pokud hodlá mít veškerou svou innost podchycenu i právn , bude muset pe liv prostudovat nejeden edpis. Krom nabytých v domostí se však bude muset vždy spoléhat p edevším na svoje zkušenosti a zdravý rozum. Všechno zkrátka nejde vy íst z moudrých knih.

Právní subjektivita Pojmem právní subjektivita ozna ujeme schopnost osoby být nositelem práv a povinností. Právní subjektivitou disponuje každá fyzická osoba (nap . oddílový vedoucí nebo sv ené dít ) od narození. Právnické osoby ji nabývají svým vznikem a naopak pozbývají svým zánikem. Je dobré si však uv domit, kdo takovou právnickou osobou ve skute nosti je a kdo tedy m že být nositelem práv a povinností. Z hlediska b žného života je typickou právnickou osobou obchodní spole nost (lidov firma) zam ená na generování zisku. V naší oblasti zájmu se však budeme asto setkávat také s právnickými osobami v podob ob anských sdružení. Ta vznikají zpravidla na základ registrace ministerstvem vnitra po spln ní zákonem daných podmínek (p edevším p edložení stanov). Takovým ob anským sdružením je i dob e známá Asociace TOM. Ta na základ svých stanov deleguje právní subjektivitu i jednotlivým díl ím lánk m své struktury v etn jednotlivých oddíl . Každý samostatný oddíl TOM je tedy vybaven právní subjektivitou ihned od data registrace oddílu úst edím Asociace TOM. Jinak tomu však m že být v jiných ob anských sdruženích. Nap íklad Junák nebo Pionýr nedeleguje svoji právní subjektivitu až na nejnižší složky své organiza ní výstavby, oddíly. i ur ování právní subjektivity dané organiza ní složky je vždy t eba vycházet z konkrétních ustanovení stanov zast ešující organizace. Bez právní subjektivity nem že být subjekt ú astníkem právních vztah a nem že tak nabývat práv ani povinností. Právní subjektivita je také základní podmínkou zp sobilosti k právním úkon m. Zp sobilost k právním úkon m Na právní subjektivitu je úzce navázána zp sobilost k právním úkon m, která subjektu umož uje, aby na sebe práva a povinnosti bral svým vlastním jednáním. Plnou zp sobilost k TOM 412 Kasiopea Brno

Marek Bo ek 112



Rukov


právním úkon m nabývá fyzická osoba zletilostí, tedy typicky dovršením 18 let v ku. To však neznamená, že osoba mladší 18 let by nebyla zp sobilá k žádným právním úkon m. Nezletilí (tedy osoby mladší 18 let) jsou dle litery zákona zp sobilí k takovým právním úkon m, které jsou svou povahou p im ené rozumové a volní vysp losti odpovídající jejich v ku. Zkrátka a dob e zp sobilost dít te k ur itému právnímu úkonu je t eba posuzovat vždy individuáln s ihlédnutím ke všem okolnostem. Bez problém tak zjevn bude uzav ení kupní smlouvy 10letým dít tem na dva kope ky zmrzliny. Jinak už bychom se ale dívali na jeho koupi št te bernardýna. Dít si totiž nebude schopno pln uv domit d sledky svého jednání - tedy co všechno obnáší pé e o zví e, nep íjemnosti s jeho ubytováním v panelákovém byt a pravd podobn zapomene i na mamin inu alergii na psy. Právnické osoby získávají zp sobilost k právním úkon m spole s právní subjektivitou, tedy okamžikem svého vzniku. Právní úkony právnických osob vykonávají v prvé ad statutární orgány, tj. osoby k tomu pov ené ve stanovách. Za právnickou osobu však mohou jednat i její pracovníci nebo lenové, pokud je to stanoveno ve vnit ních p edpisech nebo je to vzhledem k jejich za azení obvyklé. lenové turistického oddílu tak mohou svým jednáním ímo zavazovat svoji organizaci, pokud tak iní z pov ení vedoucího oddílu (nebo jiného orgánu ur eného stanovami) nebo v rámci výkonu své funkce.

Dohled nad nezletilými Jak bylo eno výše, ne ke všem právním úkon m jsou nezletilé d ti zp sobilé. Pro tyto ípady zákon ur uje d tem zákonné zástupce v podob rodi . Rodi ovská zodpov dnost zahrnuje celou adu práv a povinností týkajících se mravního, citového, t lesného a rozumového vývoje dít te. A práv výkon ásti t chto práv a povinností m že rodi delegovat na oddíl. Oddíl výkon t chto práv vykonává prost ednictvím svých len , kterým jsou v rámci pov ení zadávány mén i více konkrétní úkoly spadající pod pé i o nezletilé osoby. Oddíl tedy obecn odpovídá za pé i o všechny sv ené osoby mladší 18 let. Smlouva s rodi em Mezi rodi em a po ádající organizací vzniká ob anskoprávní vztah založený smlouvou. že se jednat jak o smlouvu ústní, tak o smlouvu písemnou (v podob p ihlášky na akci), jejímž objektem bude vždy pé e o dít . ást rodi ovské zodpov dnosti je tedy po dobu akce povinen zajistit oddíl. Rodi e jsou naopak povinni poskytnout smluvnímu partneru všechny informace a d ležité okolnosti, které se vztahují k ádné pé i o sv ené dít . Dále jsou povinni na základ smlouvy poskytnout dohodnuté pen žité pln ní. Po adatel akce v prvé ad zajiš uje výchovu dít te. Vedoucí tak mají stejn jako rodi e právo užít p im ených výchovných prost edk tak, aby nebyla dot ena d stojnost dít te a jakkoli ohroženo jeho zdraví, jeho t lesný, citový, rozumový a mravní vývoj. Pokud si dít bere na akci i v ci dražší povahy, jejichž správa p esahuje jeho rozumové schopnosti, mají vedoucí povinnost starat se o tento majetek s pé í dobrého hospodá e. Všechny výše zmín né povinnosti lze samoz ejm smluvn ošet it. M žete se tak dohodnout s rodi i i na t ch nejmenších detailech vaší pé e o dít . Konkrétn jší práva a povinnosti, tedy samotný obsah, jádro právního vztahu, mezi po adatelem a rodi em bohužel v praxi nebývají v p ihláškách nijak p esn ji vymezena. Oprávn ní, respektive povinnost se o dít starat vzniká organizaci p edáním dít te, a to zpravidla v ur ený as, na ur eném míst . Obdobným zp sobem tato odpov dnost zaniká. Vztah mezi rodi em a po ádající organizací že být samoz ejm p ed asn ukon en dohodou. Možné je sjednat také p ípadné p ed asné ukon ení tohoto vztahu za p edem daných podmínek. Klasicky se toto objevuje p i závažném


Marek Bo ek 113



Rukov


porušování táborového ádu, na který je vždy vhodné minimáln upozornit již v p ihlášce. Ideáln by m l být sou ástí p ihlášky na akci. ležité je nezapomenout, že zákonnými zástupci dít te jsou stále jeho rodi e. O ležitých otázkách tak za dít stále mohou rozhodovat pouze oni, a to ve vzájemné shod . Z kroniky TOM Lamy Jednou se u nás p ihodila taková nemilá situace. Na tábo e byl jeden hrozn zlý kluk. Od za átku s ním byly jenom problémy. Nakonec to hlavní vedoucí nevydržel a poslal ho dom . Nechal ho, a si sbalí v ci a ješt ten den ho posadil na autobus. Jeho následné hádky s rodi i, kte í o synovi doma necht li ani slyšet, bych nep ál nikomu. Od té doby máme v našem ádu jasn napsáno, co se na tábo e nesmí. Trestem v p ípad opakovaného porušení m že být i vylou ení z tábora. Je tam i šikovná formulka, že v tom p ípad zaniká nárok na vrácení jakékoli ástky z ceny tábora. Ob anskoprávní odpov dnost Odpov dnost je v ob anském právu chápána jako odpov dnost sekundární. Jde v podstat o sankci, která je uložena rušiteli primární právní povinnosti. Typickou a nejd ležit jší je odpov dnost za škodu. V p ípad zp sobení škody je tak protiprávnost jednání dána již rozporem s všeobecnou preven ní povinností, která zavazuje každého po ínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na p írod a životním prost edí. V p ípad porušení této povinnosti je tak šk dce odpov dný vzniklou škodu nahradit. Pokud oddílový vedoucí pracuje s d tmi bez nároku na odm nu, nem že na n j být pohlíženo jako na zam stnance a veškerá ustanovení zákoníku práce v etn pracovn právní odpov dnosti jsou tak zcela irelevantní. Toto je také dosti zažitým omylem. Odpov dným za škodu zp sobenou v rámci oddílové innosti, a už vedoucím nebo dít tem, bude vždy primárn právnická osoba, tedy p íslušný oddíl. Pokud ovšem vedoucí starší 18 let tuto škodu zavinil, m že po n m oddíl zp tn požadovat vynaložené prost edky. Pon kud složit jší bude situace u odpov dnosti osoby vedoucího mladší 18 let. Samoz ejm i ten m že odpovídat za škodu, ale vzhledem k tomu, že je nezletilý, je nad ním oddíl povinen vykonávat náležitý dohled (viz níže). U osoby nezletilého tedy není možno obecn íci, zda odpov dný za zp sobenou škodu je, nebo není. Škodní událost je t eba vždy posuzovat p ípad od p ípadu a p ihlédnout ke všem relevantním okolnostem. Z toho d vodu m že být vedoucí za škodu odpov dný i áste , podle ú asti na jejím zp sobení. trnáctiletý nová ek, který doposud není lenem oddílu a na akci s ním je teprve podruhé tak za sv ené d ti bude odpovídat jen st ží. Jinak budeme však jist pohlížet na sedmnáctiletého, zkušeného vedoucího, který je dlouholetým lenem oddílu a o dané innosti s malou skupinou d tí byl dob e a dostate dop edu pou en. V celé ad publikací najdete informaci o tom, že odpov dnost pov enému, zp sobilému vedoucímu, který je nezletilý, lze p edat za dodržení následujících p edpoklad : ed každou samostatnou inností je zodpov dným vedoucím pou en o možném riziku chto inností a o bezpe nosti práce p i nich, nejedná se o zvlášt nebezpe né innosti (st elba z luku, koupání, pohyb v rizikovém terénu) doba samostatné innosti nep ekro í rozumnou délku, náro nost a riziko innosti odpovídá jeho zkušenostem a rozumovým možnostem.


Marek Bo ek 114



Rukov


Odpov dnost za škodu mohou samoz ejm nést i samotné sv ené d ti, které jsou v roli astník . Zde záleží op t na posouzení konkrétního p ípadu. Základní p edpokladem je, zda nezletilý byl v danou chvíli schopen posoudit následky svého jednání a ovládnout je. V takovém p ípad by odpovídal spolu s osobou, která byla povinna nad ním vykonávat dohled. Oddíl by se zcela zprostil odpov dnosti, a dít by tak za škodu odpovídalo samo v p ípad , kdy by se poda ilo prokázat, že nebyl zanedbán tzv. náležitý dohled. Náležitý dohled Odpov dnost za škodu pracuje s pojmem náležitý dohled. Ten by nem l být ze strany organizátora zanedbán, pokud se hodlá vyhnout p ípadné odpov dnosti za škodu zp sobenou jím sv eným dít tem. Obsah náležitého dohledu byl mnohokrát vykládán soudy tuzemskými i zahrani ními. Rozumí se pod ním jak konkrétní opat ení v ur itou chvíli, tak celkový zájem a p sobení osob povinných dozorem. i posuzování náležitého dohledu je t eba vzít v úvahu celou adu skute ností. V první ad bychom se m li zam it na dít samotné. Tedy jeho v k, intelekt, duševní a mravní vývoj, celkovou vysp lost a p edevším jeho minulost a naše zkušenosti s ním. Zvýšenou pozornost je tak vždy t eba v novat d tem, které se již d íve projevily jako problémové. Dále nesmíme zapomenout na objektivní kritéria provád né innosti, rizikovost asu a místa, na velikost sv ené skupiny a na osobní p edpoklady dozorující osoby. P i innostech pro d ti nových nebo nebezpe ných je t eba náležitého pou ení v etn vysv tlení možných následk nepovoleného chování. Po et d tí, které je schopen jeden vedoucí sám uhlídat, se ur uje jen t žko. R zné p edpisy pro díl í innosti udávají asto odlišné po ty. V zásad lze íci, že jeden vedoucí m že sou asn dozorovat nejvýše 15–20 d tí. Samoz ejm tuto cifru nelze považovat za absolutní, i zde je t eba vzít do úvahy všechny okolnosti zmi ované výše. Z kroniky TOM Lamy Na jednom našem tábo e vedoucí pro d cka uspo ádali klasickou stezku odvahy. No to se ví, že v noci. A po jednom. Po jejím projití na sebe všichni ekali na louce. Jenže než stezku prošel i poslední, poda ilo se Pepí kovi na louce usnout. Když teda byli kone všichni, vyrazili zp t do tábora k zaslouženému odpo inku. Jenže Pepí ek spal na louce vesele dál. Od té doby se u nás vždycky po ítáme p ed odchodem na no ní hru i po návratu z ní.

Koupání Pravidla týkající se pobytu sv ených d tí ve vod bývala d íve stanovena velmi precizn a striktn . Na 6–10 d tí musela být p ítomna jedna plnoletá osoba ve vod a další na b ehu. Dnes se o problematice koupání d tí zmi ují p edpisy pouze ve spojení se zotavovací akcí (viz kapitola 5). Analogicky však lze tamní pravidla považovat za obecný standard dohledu nad d tmi ve vod . Koupání d tí tedy musí být p edevším p izp sobeno jejich fyzické zdatnosti a plaveckým schopnostem. D ti se nemohou koupat bez dozoru, který musí být zajišt n osobou schopnou poskytnout tonoucímu záchranu. Dle p esného zn ní vyhlášky se dále d ti sm jí koupat nejd íve 1 hodinu po hlavním jídle nebo po intenzivním cvi ení. Také je t eba myslet na to, že ne každá vodní plocha je vhodná ke koupání. S istým sv domím m že vedoucí d tem dovolit koupání na libovolném ve ejném koupališti nebo míst , které bylo ke koupání schváleno okresním hygienikem.


Marek Bo ek 115



Rukov


A co na to pan Paragraf? Pro vodácké akce zákon neur uje žádná speciální pravidla. Musíme tak vycházet pouze z bezpe nostního standardu ur eného eskou radou d tí a mládeže. Ten stanovuje na každých p t d tí jednoho kvalifikovaného plnoletého vedoucího. Kvalifikací se rozumí absolvování speciálního vodáckého kurzu. Všichni ú astníci mladší 18 let musí mít povinn plovací vesty, u prudších tok i ilby.

Trestní právo Krom vztah ob anskoprávních, do kterých se oddíloví vedoucí dostávají podstatn ast ji, není radno zapomínat ani na právo trestní. Trestní právo adíme mezi odv tví práva ve ejného. Jeho hlavním úkolem tak je chránit spole nost p ed škodlivými vlivy v podob trestných in , jejichž kompletní vý et m žeme najít v trestním zákoníku. Jelikož se jedná o výjime závažné p iny proti ve ejnému po ádku, nem li byste se s nimi v ideálním ípad v bec setkat. N které jsou však innosti oddílového vedoucího blíže než jiné a práv s t mi je dobré se seznámit zevrubn ji. Drtivou v tšinu z nich postihuje v menší mí e i estupkový zákon, který využívá zpravidla pen žitých sankcí. Zodpov dní vedoucí se tedy nemusí bát, že by je za sebemenší “pr švih” ekal hned trest odn tí svobody. Trestní odpov dnost Trestn právní odpov dnost je základním p edpokladem pro p ípadné trestní stíhání. Abychom mohli hovo it o trestní odpov dnosti, musí být napln no n kolik základních znak . Na rozdíl od odpov dnosti ob anskoprávní je tato vymezena p edevším v kovou hranicí patnácti let. Vedoucí mladší patnácti let tak nikdy nem že být trestn odpov dný, naopak starší ú astník akce m že být trestn odpov dný bez ohledu na svoje postavení (zda je v roli organizátora i ú astníka). Zpravidla se vyžaduje také úmyslné zavin ní pachatele, v zákonem uvedených p ípadech však posta í i zavin ní nedbalostní. Trestnost posuzovaného jednání že dále vylu ovat celá ada okolností, v prvé ad nep etnost, krajní nouze nebo nutná obrana. A co na to pan Paragraf? Náš trestní ád nezná kolektivní vinu. V p ípad více pachatel tedy bude podle § 23 trestního zákona posuzován každý zvláš .

Trestné iny proti d tem Ohrožení výchovy dít te Tento trestný in reprezentuje zájem spole nosti na ádné výchov osob mladších osmnácti let. Sm uje p edevším na ty iny, které mohou ohrozit morální, duševní a citový vývoj jedince. V daném p ípad bude tedy pachatel trestn odpov dný, pokud si v d sledku jeho TOM 412 Kasiopea Brno

Marek Bo ek 116



Rukov


jednání osoba mladší osmnácti let osvojí, nebo jen vznikne reálné nebezpe í, že si osvojí škodlivé návyky, povahové rysy, nebo zájmy, které zpravidla vedou k morálnímu úpadku jednotlivce. Typicky se m že jednat o nabádání nebo podporování v nezákonné innosti jako nap íklad požívání alkoholických nápoj , omamných látek, hraní na výherních automatech nebo nepat ná sexuální aktivita. asto proto bývá tento trestný in spojen s dalšími proh ešky ohrožujícími vývoj dít te. Podání alkoholu dít ti Le si to mnozí asto neuv domují, trestným inem m že být i podání alkoholu nezletilému. V restaura ních za ízeních hrozí zpravidla provozovateli pouze pokuta. Jiná je ovšem situace, pokud známe skute ný v k dít te (kdy je mu mén než osmnáct let), a p esto mu alkohol podáme, prodáme nebo poskytneme. Pokud tak iníte ve v tší mí e nebo opakovan , vystavujete se trestnímu stíhání jak za podání alkoholu dít ti, tak za ohrožení výchovy dít te. A co na to pan Paragraf? Relativn tolerantn jší je zákon k podání nebo umožn ní užití tabákového výrobku osob mladší 18 let. Toto jednání je sice možno kvalifikovat pouze jako p estupek, s horní hranicí pen žité sankce však stanovenou na 30 000 K .

Týrání sv ené osoby Z hlediska estných a zodpov dných vedoucích pracujících s d tmi podle svého nejlepšího sv domí je zmi ování tohoto trestného inu tém zbyte né. Existují však tábory, kde pro ránu nechodí daleko a ponižující fyzické tresty jsou na denním po ádku. Ano, i takovéto jednání je možno p ísným pohledem považovat za týrání. Vyvarujte se proto jakýchkoli významn jších fyzických nebo ponižujících trest , hladovek, zavírání a svazování svých sv enc . Horní sazba osmi let odn tí svobody vám budiž dostate ným strašákem p i zvažování jakéhokoli násilného jednání s d tmi. Týrání zví at Na pozoru by se m li mít i ti vedoucí, kte í po ádají oblíbené kurzy p ežití. Jedním z oblíbených úkol totiž bývá ulovení a vlastnoru ní zabití živých zví at, typicky slepic. Nicmén neodborné zacházení stejn jako usmrcování živých tvor m že být kvalifikováno jako týrání zví at, tedy nejen p estupek, ale také trestný in. T mto praktikám je proto lepší se obloukem vyhnout.

Zví e je doposud z pohledu eského právního ádu v c. Za škodu jí zp sobenou tedy odpovídá její majitel. Se stejnou odpov dností po ítá i návrh nového ob anského zákoníku, který již však výslovn uvádí, že zví e není v c.


Marek Bo ek 117



Rukov


V této souvislosti je dobré seznámit se i s dob e živeným mýtem, že není možné vzít s sebou na tábor svého domácího mazlí ka, typicky psa. Z hlediska práva toto však není nijak speciáln ošet eno. Pes musí mít ádné o kování a od ervení a p ípravkem proti blechám a klíš at m taky nic nezkazíte. Nem l by p icházet do styku s potravinami, nesmí se pohybovat v kuchyni a ideáln ani ve stanech nebo chatkách ú astník . Psí žrádlo dále nesmí být uskladn no spolu s lidským. P ípadnou hygienickou kontrolu m že dále zajímat, kde pes spí a edevším, zda není agresivní.

Pobyt v p írod Pobyt v p írod je pro turistické oddíly jednou z jejich nejtypi jších inností. Nanešt stí práv o n m panuje celá ada pov r a zažitých omyl . N které b žn provád né aktivity jsou tak zcela jist protiprávní a naopak n kolik asto obávaných inností zákon povoluje. Dalším úskalím pohybu a pobytu v p írod je ur itá nekonzistentnost pravidel hry. Celou adu závazných ustanovení totiž ur ují pouze jednotlivé návšt vní ády konkrétních chrán ných území, a to asto i odlišn . Krom všeobecn známých zákaz zahazování odpadk , odhazování ho ících p edm a rušení klidu pat í do dané problematiky n kolik dalších oblastí, které by nem li uniknout vaší pozornosti. Vstup na cizí pozemky íroda má být mimo jiné i místem aktivního odpo inku, sportu a rekreace. Toho si byl našt stí v dom i zákonodárce, a práv z tohoto d vodu do ur ité míry omezuje vlastnické právo n kterých majitel pozemk . Nikdo vám tak nem že zamezit p ístupu do lesa, pokud k tomu není dán n jaký závažný d vod. Ani majitel lesa vás z n j nem že vykázat pouze na základ svévole. D vodem od vodnitelným pro omezení vstupu do ur ité ásti lesa (typicky oplocením) je nap íklad p ítomnost školky, obory, bažantnice nebo ochranného pásma. V zájmu zdraví a bezpe nosti ob an m že vstup do celého lesa omezit svým rozhodnutím pouze orgán státní správy les nebo obec s rozší enou p sobností. Další informací, kterou nejspíš málokdo ví, je možnost volného pr chodu p es cizí pozemek (který nemusí být lesem) i bez svolení majitele. Má to však hned n kolik há . Daný pozemek musí být v majetku státu, obce nebo jiné právnické osoby. Dále se nesmí jednat o stavební pozemek, dv r, zahradu, sad, vinici, chmelnici nebo pozemek ur ený k faremnímu chovu zví at. Orná p da, louky a pastviny jsou z oprávn ní vylou eny v dob , kdy že dojít k poškození porost i p dy nebo p i pastv dobytka. A samoz ejm svým pr chodem nesmíte zp sobit jeho vlastníkovi škodu na majetku ani ho jinak omezit v jeho právech. Pokud se však úsp šn vyhnete všem „ale”, nem že váš vstup na pozemek nikdo omezit. Pokud tedy majitel z n jakého d vodu sv j pozemek nebo jeho ást oplocuje, je povinen sou asn zajistit na vhodném míst možnost volného pr chodu. Zcela odlišná situace však nastává p i použití dopravních prost edk . T ch se totiž daná povolení netýkají. Vjezd i parkování motorových vozidel je bez povolení majitele zcela vylou eno. Jízda na kole, koni, lyžích nebo saních je možná pouze po cestách a vyzna ených trasách. Sb r plod a klestí I bez povolení majitele lesa m že kdokoli sbírat lesní plody a suché klestí. Obojí však pouze pro osobní pot ebu. Tím není dot ena možnost, aby jedna družina nasbírala chrastí na táborák pro celý tábor, ale je tím omezen v prvé ad sb r pro ú ely výd lku. Sb r d eva je omezen na na zemi ležící klest. To zahrnuje p edevším chrastí, suché v tve, TOM 412 Kasiopea Brno

Marek Bo ek 118



Rukov


ípadn menší spadlé stromky. Bez povolení majitele lesa nejste oprávn ni žádné stromy kácet, i kdyby se jednalo o soušky. Tábo ení Na cizích pozemcích ani v lesích v zásad není povoleno tábo it. Tábo ením se však rozumí zpravidla postavení stanu a zajišt ní ur itého do asného zázemí. Pouhé p enocování bez stavby p íst eší nebo pod bivakovací plachtou by tak nemuselo být striktn vykládáno jako tábo ení. Tábo it je beze sporu povoleno na k tomu ur ených místech (speciáln ozna ená místa v turisticky atraktivních oblastech, asto však zpoplatn ná). Striktní pravidla ovšem platí pro manipulaci s ohn m. Ten není bez souhlasu majitele pozemku dovoleno rozd lat nikdy. Rozd lat ohe nesmíte dokonce ani mimo les do vzdálenosti 50 metr od jeho hranice. Ohe lze bez souhlasu, beztrestn rozd lávat pouze na k tomu ur ených místech. Pokud byste se p i vašem pobytu v p írod dostali do konfliktu se zákonem, v zte, že ne každý je oprávn n vás za vaše, by protiprávní jednání sankcionovat. Osobou oprávn nou vás kontrolovat nebo pokutovat je p edevším pracovník státní správy les , tedy hajný nebo lesní stráž. Ten je povinen se vám prokázat platným pr kazem. Naproti tomu b žný myslivec (vykonávající pouze právo myslivosti) nemá žádné právo po vás cokoli žádat. Uplat ovat nároky z náhrady škody nebo vám vaše jednání zakázat m že samoz ejm také majitel pozemku nebo osoba jím k tomu výslovn pov ená. Z kroniky TOM Lamy Našemu oddílu se jednou poda il doslova hrdinský kousek. Odhalili jsme a uhasili vznikající požár. Svoji záchranou celého okolí jsme se samoz ejm nezapomn li pochlubit hlavn v nejbližší vsi. Požár však nebyl dokonale uhašen, pod zemí ohe vesele doutnal dál a posléze jej vítr znovu rozfoukal. Vedoucí oddílu se pak dost divil, když mu p išlo p edvolání p ed soud a byl obvin n z obecného ohrožení.

Pohyb po silnici Jist se vám nejednou stane, že budete nuceni p i vašich toulkách použít i b žné komunikace. V takovém p ípad je dobré si uv domit, že se vás (stejn jako každého) týká zákon o provozu na pozemních komunikacích. Ten upravuje jednak pohyb chodc , jednak pravidla tzv. organizovaného útvar chodc . P edpokládáme-li tedy, že se budete pohybovat spole s menší i v tší skupinkou sv ených d tí, budou se vás týkat práv ustanovení o útvaru chodc . Tomuto útvaru zákonodárce do ur ité míry p iznává povahu vozidla. Je proto povinen se pohybovat v pravém jízdním pruhu p i pravém okraji vozovky. Z tohoto d vodu je tedy t eba dbát na disciplinovanost a organizovanost tohoto útvaru, na jehož fungování by m l dohlížet dostate zp sobilý vedoucí starší 15 let. Tento vedoucí je oprávn n p i p echázení vozovky zastavovat vozidla. Zvláštní pravidla je tento útvar povinen dodržet za snížené viditelnosti, tedy typicky v mlze nebo ve tm . Skupina chodc musí být ozna ena vep edu dv ma bílými neosl ujícími sv tly a obdobn vzadu ervenými. Sv tla je dle p esné litery zákona t eba umístit po obou stranách. Odlišná pravidla však platí pro skupinu d tí, které dosud nepodléhají povinné školní docházce. Na tu je totiž nahlíženo jako na chodce. V místech, kde není možno využít chodníku, jsou tak povinni chodit po levé krajnici. A kde není krajnice nebo je-li nesch dná, chodí co nejblíže p i levém okraji vozovky. TOM 412 Kasiopea Brno

Marek Bo ek 119



Rukov


Zotavovací akce Výjime nou situaci z pohledu práva p edstavuje tzv. zotavovací akce. Ta je definována jako organizovaný pobyt 30 a více d tí ve v ku mladších 15 let na dobu delší než 5 dn . Typicky se tak jedná p edevším o letní tábory, do zp ísn ného režimu zotavovací akce však že “spadnout” i jakákoli jiná oddílová akce napl ující sou asn oba p edpoklady. Krom ohlašovací povinnosti musí po adatel dodržet množství ustanovení a zajistit celou adu díl ích náležitostí ur ených p edevším zákonem o ochran ve ejného zdraví a vyhláškou o hygienických požadavcích na zotavovací akce. Zajišt ní zázemí Mezi základní povinnosti po ádající osoby (tedy zpravidla oddílu) pat í, obecn eno, zajišt ní odpovídajícího, zdravotn nezávadného zázemí. D ti (tedy všechny mladší 18 let) je možno ubytovávat pouze odd len podle pohlaví, s výjimkou výslovného souhlasu zákonných zástupc . P esné prostorové vymezení minimáln 2,5 m2 na jedno dít platí pouze v budovách. Ve stanech je t eba zajistit pouze dostate ný prostor pro uložení osobních v cí a možnost pohybu mezi jednotlivými l žky. Pro ubytování d tí do 7 let v ku není možno dále použít patrová l žka. Na zotavovacích akcích musí být dále vytvo eny podmínky pro osobní hygienu. Vyhláška stanovuje v tomto p ípad p esné po ty p íslušných za ízení. Je tak nutno zajistit alespo jeden kohout nebo umyvadlo na 5 d tí, jednu sprchovou r žici na 30 d tí a jeden záchod na 15 d tí. Záchod i sprchy užívají d ti odd len dle pohlaví a ob za ízení musí zajiš ovat dostate nou intimitu. V blízkosti záchod musí být možnost mytí rukou v tekoucí vod . Koupání teplou vodou je t eba umožnit alespo jedenkrát za týden.

Pozor! Podle d ív jšího zn ní vyhlášky bylo možno toto p edepsané pravidelné koupání v teplé vod nahradit ú astí v saun . Novelou zmín nou níže však tato možnost zanikla.

Jistá omezení platí i pro organizaci denního režimu d tí. Doba pro spánek, hygienu a stravu musí být ur ena v pevn danou dobu (klasicky táborovým denním ádem). Doba spánku d tí mladších 10 let v etn nesmí být nižší než 9 hodin denn . Starší d ti musí spát minimáln 8 hodin denn . Zajišt ní stravy Novela vyhlášky o hygienických požadavcích na zotavovací akce ú inná od 1. 2. 2011 prolomila hned n kolik zažitých tabu. D ív jší seznam striktn zakázaných pokrm (syrové maso, mlé né výrobky mimo tržní sí , porcovaná zmrzlina atd.) nyní nahradila formulace podstatn benevolentn jší. Osoba po ádající akci samoz ejm stále odpovídá za to, co d tem dává jíst. M že tedy v krajním p ípad odpovídat za náhradu škody na zdraví nebo dokonce elit i obvin ní z ublížení na zdraví nebo specifického trestného inu ohrožování zdraví závadnými potravinami.


Marek Bo ek 120



Rukov


K základní povinnosti organizátora pat í samoz ejm zajišt ní dostate ného množství pitné vody. Stravu je t eba pro d ti zajistit p tkrát denn v podob snídan , p esnídávky, ob da, sva iny a ve e. Je však možno slou it výdej snídan a p esnídávky nebo ob da a sva iny. Jedno z hlavních jídel musí být každý den teplé. Ke snídani musí být podáván vždy teplý nápoj. Nápoje musí být k dispozici v pr hu celého dne. Zajišt ní zdravotní pé e Osoba po ádající zotavovací akci je dále povinna zajistit po celou dobu akce p ítomnost zdravotníka. M že se jednat o absolventa kurzu první pomoci, studenta léka ství po ukon ení etího ro níku nebo o vystudovanou všeobecnou sestru, d tskou sestru nebo porodní asistentku. Organizátor tábora standardn pov uje práv zdravotníka vedením zdravotního deníku a také zajišt ním obsahu lékárni ky. Její minimální rozsah je stanoven v p íloze . 4 k vyhlášce o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro d ti. Dále je t eba z ídit izolaci a ošet ovnu bu v samostatných místnostech, nebo ve výhradn k tomuto ú elu vy len ných stanech. Zdravotník je povinen ubytovat se v bezprost ední blízkosti ošet ovny s izolací. Nutná dokumentace Veškeré osoby fungující jako dozor d tí musí být k této innosti zdravotn zp sobilé. Zdravotní zp sobilost posuzuje a posudek vydává praktický léka . P estože hygienická kontrola zpravidla vyžaduje tento posudek pouze u osob starších osmnácti let, li by jím disponovat skute všechny osoby pracující s d tmi. Zákon ur uje také podmínky ú asti d tí jako typických ú astník zotavovací akce. I jejich zdravotní zp sobilost posuzuje praktický léka . Krom posudku od léka e je t eba obdržet potvrzení od zákonných zástupc dít te. Toto potvrzení, které nesmí být starší než jeden den, by m l zákonný zástupce p edat organizátorovi akce spolu s dít tem. Jeho obsahem by m li být dv skute nosti. Zaprvé ujišt ní rodi o aktuálním vyhovujícím zdravotním stavu dít te a dále potvrzení faktu, že dít b hem posledních 14 dn nep išlo do styku s žádnou infek ní chorobou - známé prohlášení o bezinfek nosti. Z posudk o zdravotní zp sobilosti d tí i vedoucích je zdravotník povinen provést výpis obsahující záv r posudku a informaci o tom, které zdravotnické za ízení posudek vydalo. Veškerá zdravotnická dokumentace, stejn jako léky musí být také zajišt ny tak, aby k nim nem ly volný p ístup d ti ani jiné nepovolané osoby. Všechny výše uvedené dokumenty (spolu se zdravotním deníkem) má po ádající osoba povinnost uchovávat po dobu 6 m síc od skon ení akce. Po skon ení této lh ty je vhodné tyto dokumenty s ohledem na jejich charakter bu vrátit p íslušným osobám, nebo zni it. P i jejich uchovávání je dobré zamezit p ístupu nepovolaných osob. Tyto dokumenty jsou totiž citlivými údaji a podléhají zákonu o ochran osobních údaj (viz výše). Povinná instruktáž Po ádající osoba je dále povinna zajistit instruktáž všech vedoucích, s výjimkou zdravotníka, o hygienických požadavcích na tyto akce a o p edcházení vzniku a ší ení infek ních onemocn ní a jiných poškození zdraví. Tuto povinnost doporu ujeme splnit si


Marek Bo ek 121



Rukov


hned v den p íjezdu na tábor a informovat jak vedoucí, tak d ti o všech pravidlech na tábo e i o nepsaných zásadách p edcházení škodám. Organizátor akce je povinen vedoucí proškolit i o základech první pomoci. Pokud však v dané oblasti již proškoleni byli, lze tuto instruktáž u daných osob pominout. Jiné akce pro d ti I na akcích, které nespadají do kategorie zotavovacích, musí jejich organizátor splnit ur ité základní podmínky. Osoba po ádající tuto akci musí zajistit p edevším nezávadný stav za ízení, zásobování akce pitnou vodou a odstra ování odpad v souladu s p edpisy. Obdobn jako na zotavovací akci mohou o d ti pe ovat pouze osoby zp sobilé k práci s d tmi, organizátor však není povinen doklad o této jejich zp sobilosti vybírat ani archivovat. Shodn se zotavovací akcí m že být p i p íprav potravin inná pouze osoba s platným zdravotním pr kazem pracovníka v potraviná ství (tzv. potraviná ským pr kazem).

Porušení kterékoli z uvedených povinností m že být kvalifikováno jako p estupek podle p estupkového zákona. Sankcí je pokuta až do výše 10 tisíc korun.


Marek Bo ek 122



Rukov


Související právní p edpisy Vyhláška Ministerstva zdravotnictví . 106/2004 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro d ti Zákon . 40/1964 Sb., ob anský zákoník Zákon . 40/2009 Sb., trestní zákoník Zákon . 94/1963 Sb., o rodin Zákon . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny Zákon . 200/1990 Sb., o p estupcích Zákon . 258/2000 Sb., o ochran ve ejného zdraví Zákon . 289/1995 Sb., lesní zákon Zákon . 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích

Použitá Literatura Filouš M., Tábor a právo. 1. díl, Provozovatel tábora z pohledu práva, Mravenec, Brno, 2006. Filouš M., Tábor a právo. 2. díl, Vedoucí na tábo e z pohledu práva, Mravenec, Brno, 2006. Fischer R., Hájková A., Paragrafy vedoucího d tského kolektivu, Computer Press, a. s., Brno, 2010. Kutý, J., Bezpe nostní pravidla inností s d tmi a mládeží : zajišt ní bezpe nosti práce s kolektivy d tí a mládeže a ochrany d tí a mládeže p ed škodlivými vlivy : metodická p íru ka Sdružení Mladých ochránc p írody, Junák, Praha, 2004. Pavlok P., Organizace a právo, 2010. O autorovi Marek Bo ek p sobí jako vedoucí oddílu TOM od roku 2005. B hem této doby se podílel edevším na programové p íprav n kolika letních tábor a celé ady kratších výprav pro ti. Je také platným lenem užšího týmu TOM Kasiopea zajiš ujícího nejr zn jší školení pro vedoucí. V sou asné dob studuje na Masarykov univerzit v Brn právo, žurnalistiku a sociologii. TOM 412 Kasiopea Brno

Marek Bo ek 123

íprava a vedení turistické akce

Rukov


16.


Turistické akce jsou st žejním tématem snad každého turistického oddílu mládeže, skautského oddílu, kmene Ligy lesní moudrosti i jiného volno asového zájmového útvaru. Poznávat blízké i vzdálené okolí, putovat s batohem krajinou, p ekonávat poho í, vydávat se do zahrani í, p šky, na kole, lodí nebo vlakem. i plánování jakékoli akce je t eba vždy zvážit n kolik podstatných kritérií: cíl cesty jak dlouho budeme mimo domov (jednodenní x vícedenní akce) kdy se akce koná (jaro - léto – podzim - zima) k ú astník a jejich po et jakým prost edkem se budeme dopravovat (vlak, kánoe, autobus, kolo, vlastní nohy) co všechno je t eba s sebou nést (sva ina, karimatka, spací pytel, fotoaparát…) program výpravy, otevírací doby, ceny jízdného, vstupného atd. bezpe nost Turistické akce mohou mít r zný zám r: klasický turistický výlet, p i kterém se polykají kilometry, pochod výlet s využitím r zných „p epravovadel“ jako jsou kola, lod nebo b žky ast na akci, kterou organizuje jiný subjekt nap . d tské dny, putování za pohádkou, víkendové oddílové srazy, sportovní akce apod. výlet do okolí, kdy hlavním bodem je hraní celodenní hry a ú astníci se tak pln ním pr žných úkol dostávají k cíli V každém p ípad , a už jde o výpravu po m st nebo na druhý konec republiky, musíme myslet na bezpe nost, uvážit vše co by se mohlo stát a p ipravit se na to. V n kterých ípadech se dokonce vyplatí si terén prohlídnout dop edu. Nikdy bychom nem li zapomenout d ti pou it o správném = bezpe ném chování ve m st , na silnici, p i cest vlakem, na lodích apod. Samoz ejmostí je mít u sebe pat vybavenou lékárni ku.

Jednodenní výlety Pravidelné jednodenní výlety by m ly pat it do programu každého turistického oddílu. Samoz ejm je velmi d ležité uvážit jejich frekvenci. Pro oddíly, které mají sch zky pravideln každý týden, jsou výlety každý víkend v m síci dlouhodob neúnosné a nereálné z hlediska asových možností jak vedoucích, tak i d tí samotných. Rytmus výprav by m l brát ohled na pot eby rodi , další zájmy d tí a asové možnosti vedoucích. Oznámení data konání akce rodi m den p ed výletem je spolehlivou cestou k nízké ú asti na akci samotné. Nejlépe je plánovanou akci oznámit 14 dní dop edu p ed samotným konáním. Ideálním ešením, které není možné vždy realizovat, je vydat dlouhodobý plán na dva, t i m síce dop edu s tím, že podrobné informace budou postupn up es ovány. Tento TOM 1007 Chippewa eská Lípa 124

Zden k Šmída Renata Va ková


Rukov


zp sob umožní rodi m zkoordinovat všechny zájmové innosti dít te, víkendové návšt vy íbuzenstva apod. Dále záleží na založení oddílu, zda jsou vyžadovány závazné, písemné ihlášky na akce. U nás jsou takovéto p ihlášky samoz ejmé na jarní a letní tábory, nikdy se nám je ale nepoda ilo zavést a vyžadovat od rodi p ed jednodenní i víkendovou akcí. Popravd se nám to nikdy nezdálo nutné. asto ovlivní ú ast dít te na výlet po así, nemoc, únava, škola, p íbuzní. Pokud vedoucí naplánuje výlet dob e, je dostate motivující, asto tradi ní = d ti již ví, co o ekávat, t ší se na to, je to tém záruka vysoké ú asti. Jednoduchou možností k p ehlednému p ihlašování d tí na akce jsou oddílové internetové stránky. V našem oddíle je ovšem stále ješt problém, že ne všichni mají k internetu p ístup. Cílem jednodenních výprav jsou obvykle p írodní nebo kulturní zajímavosti v blízkém okolí. Vedoucí musí s dostate ným p edstihem: zjistit z jízdního ádu odjezd a p íjezd, cenu p epravy stanovit místo a as srazu ú astník – as s rozumnou rezervou, místo bezpe né stanovit cenu celé akce – jízdné, vstupy, strava, startovné atd. stanovit nutné vybavení – plášt nka, pití a jídlo, a další podle ro ního období a typu akce, zam ení výletu nutné je mít aktuální mapu, buzolu nebo p ístroj GPS zm it podle mapy délku trasy, stanovit asový plán s ohledem na v k ú astník , ponechat si dostate né rezervy na neo ekávané situace, vlivy po así, únavu. zajistit dokumenta ní techniku – nej ast ji fotoaparát, p ípadn kameru, zkontrolovat dobití baterií, funk nost, kapacitu záznamových médií. Podle cíle výpravy volíme také program, p ipravíme dostate né množství her do vlaku nebo autobusu, motiva ní p íb h pro dosažení cíle, hry zpest ující pochod a v neposlední ad ležité hry i aktivity na odbourání únavy a odpoutání pozornosti nap íklad od špatného po así. V zimních m sících je pot eba zohlednit mnohem kratší den, nebezpe í nízkých teplot, náro nosti pohybu sn hem, nebezpe í náledí apod. P i pohybu skupiny vedoucí akce drží správný sm r pochodu, k emuž slouží samoz ejm mapa a buzola nebo dnes ím dál rozší en jší turistická GPS. Dále zajiš uje dostate ný prostor p estávkám, které je nutné volit na bezpe ných místech. Nevhodné jsou pozemní komunikace s jakýmkoli pohybem vozidel, soukromé pozemky, srázy, strže, vodní plochy, velmi nebezpe né jsou hromady na ezaných strom p ipravených k odvozu. D evo je asto kluzké, kmeny hrozí sesutím. i návratu z výletu je nutné, aby vedoucí opoušt l místo rozchodu jako poslední. Vždy by l rodi nebo zákonný zástupce oznámit, že s ním dít odchází, nesmí se stát, že bez v domí vedoucího odejde dít samo nebo samo z stane a eká na p íjezd rodi . Vedoucí také musí informovat rodi e o p ípadných úrazech.

Vícedenní výpravy Velké množství aspekt a povinností je stejných, jako u akcí jednodenních. Jde o delší výpravy, jejich organizace je tedy samoz ejm složit jší, asov náro jší a obsahuje mnohé nové úkoly. Frekvence t chto akcí je menší, mohou to být víkendové výpravy, velmi asto však využíváme prodloužené víkendy, státní svátky, podzimní, pololetní, velikono ní a jiné prázdniny. Jsou také finan náro jší. Vedoucí vícedenních akcí musí:

TOM 1007 Chippewa eská Lípa 125



Rukov


v dostate ném asovém p edstihu, n kolik m síc dop edu, zajistit vhodné ubytování – hledáme místa na dostate né úrovni ovšem zárove v rozumné cenové hladin , proto asto volíme ubytovny Asociace TOM, Junáka, r zné klubovny, školy, domy d tí. Velkým pomocníkem jsou dostupné katalogy levného ubytování (tišt né i na internetu), nap íklad pravideln aktualizovaný Tomík tomíkovi. V letních sících lze tábo it v p írod , v tom p ípad musíme vhodn zvolit místo, dbát platné legislativy, dodržovat hygienické a požární vyhlášky. pro vícedenní akce je již nutné vytvo it rozpo et. Výsledná cena akce je složena z náklad na jízdné, ubytování, stravu, vstupy atd., a dále z p ísp vk ú astník , dotací, grant , p ípadn lze p isp t z oddílové pokladny. D ležité je co nejvhodn ji zvolit druh jízdenky, pokud jedeme vlakem. Jako nejlevn jší se ve všední dny ukazuje spole ná jízdenka, hem soboty a ned le potom jízdenka SONE+. Aktuální informace zjistíme hrav na internetu. vedoucí akce musí d tem p edem oznámit, nejlépe písemn (velmi efektivn lze využít internetové oddílové stránky, kde si to kdykoli p tou i rodi e) seznam nutného vybavení – spacák, karimatku, vhodné oble ení, hygienu, baterku (nejlépe elovku), p ez vky, jídlo a pití, šátek, drobné hry. Samostatnou kapitolou jsou oddíloví nová ci, jejichž rodi e mají tendence balit mnoho nepot ebných v cí s dobrým úmyslem, ve výsledku však p id lávají problémy d tem a hlavn vedoucím, kte í musí nakonec nést hned n kolik batoh naráz. K dobrému vybavení pat í samoz ejm kvalitní batoh, pohorky, spacák atd. mnohem d ležit jší je také precizní plánování esun ú astník , vzhledem k tomu, že ponesou velké a t žké batohy. Velmi se nám osv il oddíl složený z d tí r zných kových skupin, protože práv v t chto náro ných situacích se p irozen u í starší a siln jší pomáhat slabším a mladším, áste za n p ebírají zodpov dnost. Op t nezapomínáme na vhodn volené p estávky, p ipravené máme hry umož ující vzpružit t lo. dob e naplánovat stravování. První jídlo mají ú astníci v tšinou ješt od maminky, dále již probíhá spole né va ení a stravování. Vhodné je sestavit si jídelní ek i s cenovou kalkulací, do p ípravy jídel zapojit i d ti. Dobré je mít dop edu zjišt nou polohu a otevírací dobu nejbližších potravin. ipravit program. Pro starší mládež se nebojíme za adit návšt vy hrad a zámk , ekocentra, vzd lávací IQ parky, mladším d tem zase p ipravíme zoologické a botanické zahrady, bazén, p írodní zajímavosti, mnoho cíl je samoz ejm spole ných. P i vícedenních akcích se také osv il motivující p íb h, hra, která propojuje dny strávené na výprav a umož uje volit tematické hry tém kdykoli. sledn promyslet bezpe nost celé akce. Zkontrolovaná a dopln ná lékárni ka bez TOM 1007 Chippewa eská Lípa 126



Rukov


prošlých lék je samoz ejmostí, znát musíme i zdravotní stav ú astník , p ípadné zné zdravotní zvláštnosti d tí, se kterými se nej ast ji seznamujeme p i p ijímání do oddílu. Vedení turistické akce je p edevším zodpov dnost za skupinu lidí, v našem p ípad d tí. Velmi se nám osv ilo mít u sebe vytišt ný telefonní seznam rodi , p ípadn mít vše uloženo ve svém mobilním telefonu. V p ípad pot eby jsou rodi e schopni a ochotni velmi ú inn pomoci nehled na to, že informovanost je velmi d ležitá. op t p ipravit dokumenta ní techniku. Po skon ení vícedenní akce musí vedoucí výpravu správn vyú tovat a zanést do oddílového ú etnictví. M l by dohlídnout na vhodné zdokumentování, a již psanou formou v kronice, lánkem na webových stránkách, nást nkou v klubovn i jakoukoli formou, která je zvykem v daném oddíle. Sám p isp je kvalitní a vždy velmi žádanou fotodokumentací, ípadn filmem. Vedoucí by si m l a už sám nebo pomocí ú astník ud lat zp tnou vazbu, zjistit a zapsat si co se povedlo a je dobré opakovat a emu se pro p íšt naopak vyvarovat.

O autorech Zden k Šmída je hlavní vedoucí TOM CHIPPEWA eská Lípa, zodpov dný otec, kajaká , správce ubytovny Asociace TOM Dome ek v Dubici, organizátor eské letní táborové školy, chovatel ps a rybi ek, u itel matematiky a fyziky, manžel. :) Renata Va ková je vedoucí TOM CHIPPEWA tzv. samozásobovatelka – v nejbližší dob odchází na mate skou dovolenou, aby porodila a vychovala dalšího malého tomíka. TOM 1007 Chippewa eská Lípa 127


Vedoucí d tí a mládeže se zam ením na turistické aktivity (do 18 let)

Recommend Documents