NEOBÁVEJME SE OBČANSKÉ AKTIVITY! Marie Dohnalová
V našem časopise (SP 3/1998) jste měli již možnost informovat se o formách, kterými lze společensky zviditelnit některé vaše činnosti konané mimo pracovní povinnosti nebo ve volném čase. Jedná se o způsoby zakládání a vznikání různých tzv. nevládních neziskových organizací, nezávislých na státu a vytvářejících spolu s dalšími občanský sektor. Přikláníme se k používání názvu „Občanský sektor". Ještě donedávna převažoval běžně vžitý překlad z angličtiny „nonprofit" jako „neziskový" sektor, například ve veřejné kampani začátkem roku 1998: „30 dní pro neziskový sektor". Jedná se o vymezování obsahu pojmů ovlivněné transformací celé naší společnosti, změnami, které kolem nás probíhají. Ve společnosti rozlišujeme tři hlavní „sektory" - veřejný, soukromý a občanský, neboli „třetí". V demokratické společnosti se tento třetí sektor viditelně odlišuje od druhých dvou sektorů: veřejný sektor čili stát poskytuje svým občanům bezpečnost a sociální jistoty, soukromý sektor se skládá z podniků a společností, jejichž prvořadým cílem je zisk. Občanský sektor obsahuje rozmanité organizace občanů. „Do tohoto sektoru patří organizace poskytující různé služby, dobročin-
né instituce, sportovní kluby, nadace, zájmové skupiny a občanská sdružení působící v oblasti ochrany zdraví a životního prostředí, vzdělávání, kultury a filantropie... Jsou to nevládní, neziskové organizace, každá se svým specifickým společenským, náboženským nebo etickým posláním, jejichž existence dává občanům možnost realizovat své cíle a podílet se na veřejném životě" (Průvodce třetím sektorem pro veřejné činitele 1997). Počítá se však, že by sem měly u nás patřit také rozpočtové a příspěvkové organizace, které jsou zatím v sektoru veřejném, ale postupně se snad transformují na obecně prospěšné společnosti. Do občanského sektoru počítáme hlavně všechny organizace vzniklé podle zákona o shromaždování občanů, nadace a nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, církevní a náboženské společnosti, ale také politické strany a státní fondy (Občanský sektor. Fakta pro každého 1999). Mnoho z nás již ví, že založit novou organizaci není problém, ale řada lidí nemá informace dostatečné. Slyšeli, že například platí nějaký nový zákon, že se podávají nové žádosti o povolení, nevědí koho se to týká apod. Je to pochopitelné, neboť v současné době proměn a snaze 55
státních orgánů upravit naši legislativu požadavkům Evropské unie není možné sledovat veškeré úpravy a novelizace. Proto smyslem našeho článkuje ozřejmit některé dané skutečnosti, zvýšit informovanost odborné veřejnosti tak, aby se v konečném efektu zlepšily životní podmínky a rozšířily možnosti pomoci těm, kteří ji objektivně potřebují. Existují tři hlavní zákony, podle kterých lze založit nevládní neziskovou organizaci - vedle společností církevních. Neobávejme se vzniku takovéto „občanské organizace"! Formální existence má řadu výhod. Za prvé tu, že se vaše práce více zviditelní. Stanete se právnickou osobou, budete mít svůj název, sídlo a osoby, které vás budou zastupovat. Můžete navazovat různé kontakty, vstupovat do právních vztahů, více zveřejňovat svoji činnost, publikovat, pořádat akce, spolupracovat s ostatními organizacemi. A budete mít svůj účet u peněžního ústavu, kam mohou posílat příspěvky ti, kteří vás budou podporovat. Kteří budou přesvědčeni stejně jako vy, že to, co děláte, je správné a prospěšné. Prospěšnost činnosti je základním rysem nevládních neziskových organizací, a to vzájemná prospěšnost určená členům, nebo častěji prospěšnost veřejná určená všem, kteří pomoc potřebují. Pozastavíme se nyní stručně u hlavních typů nevládních neziskových organizací, a to v pořadí jejich počtu. Nejméně vzniklo dosud Obecně prospěšných společností na základě zákona o obecné prospěšných společnostech č. 248/95 Sb. Dobrá myšlenka-poskyto56
vat obecně prospěšné služby veřejnosti za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek s přísně účelovým určením hospodářského výsledku, spočívající v zákazu jeho použití ve prospěch zakladatelů, členů jeho orgánů nebo zaměstnanců a v povinnosti použít jej na poskytování obecně prospěšných služeb, pro které byla společnost založena - nenašla představovanou odezvu. Je zřejmé, že uvedený typ je ve společnosti potřebný a původně se dokonce počítalo, že se tak budou transformovat právě rozpočtové a příspěvkové organizace. Obecně prospěšná společnost se doporučuje jako vhodná forma pro soukromé školy apod., všeobecně se však hodnotí zákon jako nedostatečně motivující a očekáváme jeho úpravu. Druhým typem jsou nadace a nadační fondy. Zde právě probíhá nejvíce změn vyvolaných novým zákonem č. 227/97 Sb., podle kterého byla potřebná v průběhu roku 1998 nová registrace. V nových společenských podmínkách byla prozatímní úprava nadací učiněna novelou nejprve hospodářského zákoníku a od roku 1992 novelizací občanského zákoníku, přičemž zakládání nebylo podstatně omezováno. Registrace probíhala u obvodního úřadu. Nadace měly již v počátečních letech po roce 1989 výraznou podporu ze zahraničí, a proto jejich počet byl dosti vysoký kolem pěti tisíc. Nový zákon, který byl dlouho diskutován, přinesl podstatnou změnu, která se týká zejména výše nadačního jmění. Stanoví ji na pět set tisíc korun, a to je pro většinu nadací nedosaži-
telné. Dále do českého právního řádu vstoupil nový pojem - nadační fond. Důvodem zavedení této právní formy byla snaha zachovat malé nadační subjekty. Nadační fondy a nadace mají stejný účel, ale naplňují jej rozdílným způsobem. Nadace je zakládána s představou dlouhodobé perspektivy. Proto je potřeba vysoké částky nadačního jmění. Rozdělovány mohou být pouze výnosy z tohoto jmění. Naproti tomu nadační fond může k dosahování účelu, pro který byl zřízen, používat všechen svůj majetek. Rozdílně se také u těchto dvou forem vede např. účetnictví. Na základě toho zákona všechny stávající nadace se musely nově registrovat, a to zápisem do nadačního rejstříku vedeného rejstříkovým soudem u krajského obchodního soudu. Platnost zákona způsobila v loňském roce velké změny, i tzv. přesuny. Výsledkem je, že nadací zůstalo asi kolem dvou set. Ostatní jsou buď nadačním fondem, anebo svou činnost ukončily jako nadace a založily občanské sdružení. Zákon připouští také možnost transformace právní formy nadace na obecně prospěšnou společnost. Občanská sdružení jsou nejčastější formou právní úpravy dobrovolné aktivity. Vznikají na základě zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, který znamenal zánik dosavadních společenských organizací. Zákon vychází z ústavního zákona, kterým se uvozuje Listina základních práv a svobod, jež zakotvuje právo každého spolu s jinými se sdružovat ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích. Občanských sdružení je kolem 30 000, jsou to
různé společnosti, hnutí, spolky, kluby apod., v samotném názvu není nutné uvádět označení občanské sdružení. Protože v uvedené formě vidíme největší možnosti pro podporu rozvoje občanské aktivity, zopakujeme některé známé skutečnosti. Ke vzniku občanského sdružení postačí tři lidé starší 18 let a správná myšlenka. Základním dokumentem jsou vypracované stanovy, které kromě jiného obsahují název sdružení (případně podnázev) a cíle, zaměření činnosti. Pokud jde o název, často již vystihuje podstatu a objekt pomoci. Postupně mizí názvy nic neříkající, které znějí někdy až cizokrajně. Stanovy se ve dvojím vyhotovení spolu se žádostí o registraci zašlou na civilně správní úsek Ministerstva vnitra ČR. Do 40 dnů přijde zpět vyrozumění o schválení a jedny stanovy s registrací občanského sdružení. Nyní je možné zažádat Český statistický úřad o přidělení IČO, zřídit si účet u peněžního ústavu a zahájit vlastní činnost. Návrh může být odmítnut pro své vady nebo když jde o společnost za účelem výdělečné činnosti, příp. o politickou stranu. Doporučujeme pořídit si vlastní razítko, kromě jiného je to důležitá náležitost účetních dokladů. Nevládní neziskové organizace (NNO) se postupně stávají stálou složkou naší společnosti. Zvykáme si jinak pohlížet na žadatele o sponzorský dar. Výsledky vlastních činností, propagace, kampaně a další formy seznamování se s NNO povedou ke změně v myšlení lidí. S organizacemi se setkáváme v rozmanitých oblastech při 57
nejrůznějších příležitostech. Uvedeme některé závěry průzkumu u 1052 neziskových organizací provedeného Univerzitou Karlovou, Institutem sociologických studií Fakulty sociálních věd (Frič 1998). V oblasti kultury a umění působí 33 %, v rekreaci, sportu a tělovýchově 35 %, v oblasti vzdělání a výzkumu 38 %, v oblasti zdraví 22 %, v sociálních službách 31 %, problematikou ekologie se zabývá 20 % NNO - (procenta jsou zaokrouhlena na celá čísla a jejich součet přesahuje 100, protože organizace měly možnost uvést více odpovědí). Náš příspěvek má za cíl zvýšit informovanost a podpořit občanskou aktivitu. Domníváme se, že je potřebné uvědomit si, že v NNO pracuje velké množství lidí. Jednak profesionálně, ale velmi často bez nároků na finanční odměnu. Jedná se o dobrovolníky, kteří z různých důvodů pomáhají okolí a ostatním ve svém volném čase. Ptáme-li se po důvodech, uvádějí: chci pomoci lidem v nouzi, věřím, že získám nové dovednosti, potřebuji něco dělat pro mé vlastní uspokojení, chci poznat nové lidi, prožívám nedostatek pocitu vděčnosti, chci bojovat za určitý problém, mám volný čas atd. (Malgorzata Pavvel 1997, s. 10.). „Dobrovolnictví je u naprosté většiny našich neziskových organizací zcela běžným jevem. V roce 1997 u dvou třetin organizací, které využívají dobrovolnou práci, působilo v průměru měsíčně 1 až 15 dobrovolníků. U poloviny organizací odpracoval jeden dobrovolník v průměru 1 až 10 hodin měsíčně" (Frič 1998, s. 8). 58
To, že máme počátky budování občanského sektoru za sebou a že se řada věcí daří, že nevládní neziskové organizace vznikají a existují řadu let, rozvíjejí se a nacházejí své pevné místo, dokládá také existence některých organizací určených na pomoc NNO. Jejich několik, ale zmíníme se o těch nejvýznamnějších. Především je to Informační centrum nadaci a jiných neziskových organizací. Má sídlo v Praze 1, Karoliny Světlé 4 a jeho význam spočítá mimo jiné v tom, že je to místo, kde od chvíle, kdy se rozhodnete založit nějakou organizaci, vám mohou pomoci s radou, informací, zprostředkovat konzultace s odborníky a kde se můžete přihlásit na jimi pořádané semináře. Jejich cílem je naučit vás praktickým činnostem spojených s takovou problematikou, jako je např. fundraising (hledání a získávání finančních prostředků), účetnictví, psaní projektů apod. Každoročně je zde vydáván aktuální adresář nevládních neziskových organizací v ČR. Dalším důležitým občanským sdružením je AGNES - Agentura neziskového sektoru, která je zaměřená na rozvoj občanského sektoru v ČR. Má řadu aktivit, vydává publikace, organizuje výzkum NNO, vypracovává informační systém chráněných dílen v ČR a má také program Inkubátor. „Tato nová aktivita vychází z myšlenky, že řada organizací, většinou malých nebo začínajících, bývá bez technického zázemí a většinou nemívá ani vlastní kancelář. Inkubátor bude pro ně prostorem, kde za předem dohodnutých podmínek budou mít možnost pod odbor-
ným vedením zkonzultovat své projektové záméry, vyúčtováni projektu a používat technické vybavení nutné pro zajištění chodu organizace - počítače, laserovou tiskárnu, kopírku, telefon, včetně internetu" (Prospekt AGNES 1999). Agentura sídlí v Praze 1, Jelení 196/15. Další významná organizace je Nadace pro rozv oj občanské společnosti (NROS), která byla založena na jaře roku 1993 a sídlí také v Jelení 196/15, Praha 1. Od počátku své činnosti spravuje jeden z programů Phare v České republice - Program rozvoje občanské společnosti, financovaný z prostředků Evropské unie. V loňském roce byla přeregistrována jako nadace podle nového zákona č. 227/1997 Sb. NROS vydává zajímavé publikace určené pracovníkům NNO a předmětem její činnosti je poskytování nadačních příspěvků na konkrétní projekty občanských neziskových organizací, občanských sdružení, obecně prospěšných společností a účelových zařízení církví. Tematické oblasti projektů, které jsou podporovány, se v průběhu šestileté činnosti nadace obměňovaly podle vývoje občanského sektoru u nás a také s ohledem na širší souvislosti evropské integrace. V letech 1993 -1998 podpořila NROS více než 1300 projektů v hodnotě téměř 250 milionů Kč (Materiály z tiskové konference NROS 1999, s. 10). Na jaře letošního roku zahájila nadace ve spolupráci s Českou televizí nový charitativní projekt „Pomozte dětem!", jehož cílem je podpořit dárcovství a uspořádat každoročně sérii sbírkových akcí, které vyvrcholí zábavným pořadem v ČT.
Pro své uplatnění v občanském sektoru jsou dnes připravováni i studenti Univerzity Karlovy. Konkrétně je problematika nevládních neziskových organizací zahrnuta v učebním plánu katedry speciální pedagogiky UK Pedagogické fakulty. Jedná se o kurz sociálního managementu a je určen jednak studentům oborové speciální pedagogiky a studentům speciální pedagogiky a psychologie ve 4. ročníku. Dále se nabízí studovat problematiku NNO na Institutu základů vzdělanosti UK. Zde se jedná o velký blok 130 hodin, na jehož výuce se podílejí vysokoškolští pedagogové a lektoři z Informačního centra nadací, kteří jsou v kontaktu s pracovníky s praxí z konkrétních organizací. Dá se říci, že se postupně připravuje univerzitní program výchovy mladé generace pro občanský sektor. Jaký je ekonomický přínos občanského sektoru? Dá se srovnávat s produkty sektorů veřejného a soukromého? „NNO jsou také obrovským a užitečným ekonomickým činitelem. Produkují totiž veřejné statky nesmírně důležité pro fungování společnosti. Máme na mysli důvěru, čestnost, loajalitu apod. Toto jmění je obsažené v tom, co nazýváme institucionálním kapitálem společnosti, ono přispívá k jejímu dlouhodobému fungování. Bohužel, tento příspěvek NNO často není dostatečně uznáván a ohodnocen. Ani oficiální statistiky nejsou schopny ukázat nehmatatelný přínos neziskového sektoru" (Průvodce třetím sektorem pro veřejné činitele s. 5-6). 59
Závěrem chceme zdůraznit tendenci, která je zřejmá v zemích Evropské unie. Počítáme se mezi kandidáty a usilujeme o členství. Nejen tržní hospodářství, ale také občanský sektor a stupeň jeho rozvoje je stupněm ukazatele vyspělosti naší země. A proto se neobávejme zakládat neziskové organizace! Zviditelněme naši činnost a přispějme tak k počtu těch, kteří vidí smysl své práce v pomoci ostatním a ve zlepšení prostředí, ve kterém žijeme. Literatura FRIČ, P : Aktivity a potřeby neziskových organizaci v ČR Praha, 1SS FSV UK 1998.
60
MALGORZATA, O. - PAWEL, J.: Dobrovolnici: cenný zdroj. Johns Hopkins University 1997. Materiály z tiskové konference NROS 1999. Občanský sektor. Fakta pro každého. ICN 1999. Prospekt AGNES. Propagační materiály AGNES 1999. Průvodce třetím sektorem pro veřejné činitele. Publikace Salcburského semináře 1997. Zákon č. 83/1990 Sb. Zákon č. 227/1997 Sb. Zákon č. 248/1995 Sb.
