Metodika klíčové aktivity motivační aktivity

–

Metodika klíčové aktivity „motivační aktivity“ Metodika vypracovaná v rámci Individuálního projektu národního „Podpora technických a přírodovědných oborů“ expertním týmem klíčové aktivity „Motivační aktivity“ pod vedením Ing. Jitky Svatošové.

IPn Podpora technických a přírodovědných oborů Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

1

poděkování

Odborná garantka klíčové aktivity „Motivační aktivity“ a hlavní autorka této metodiky Ing. Jitka Svatošová tímto děkuje všem členům expertního týmu, kteří se na vzniku této metodiky přímo podíleli a kteří jsou jmenovitě uvedeni níže, jakož i všem ostatním, kteří svou prací na projektu PTPO její vznik umožnili.

Prof. RNDr. Eduard Schmidt, CSc. se zabývá fyzikou pevných látek na Ústavu fyziky kondenzovaných látek Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Absolvoval několik zahraničních pobytů např. v USA a ve Švédsku. V letech 1992 – 1998 byl rektorem MU v Brně. Má velký zájem o to, aby ani jeden technicky talentovaný žák nezůstal nepovšimnut. Prof. RNDr. Vladimír Vašinek , CSc. je vedoucím Katedry telekomunikační techniky Vysoké školy báňské – Technické niverzity Ostrava, je členem řady odborných i zájmových organizací např. The International Society for Optical Engineering (SPIE). Dlouhá léta pracuje v Jednotě českých fyziků a matematiků, kde se mimo jiné zabývá problematikou nedostatku kvalitních studentů a absolventů technických oborů. Mgr. Andrea Vondráková působí jako vedoucí odboru vnějších vztahů Českého vysokého učení technického v Praze. Stojí tak za většinou propagačních aktivit ČVUT, např. http://www.holkypozor.cz/ a celé řady dalších. Ing. Marie Pojerová pracuje již řadu let jako ředitelka úspěšné pražské základní školy Hanspaulka. Má tak mnoho praktických zkušeností s prací s nejmenšími školáky a jejich motivací. Ing. Dana Černínová je manažerkou pro vzdělávací programy České membránové platformy, věnuje se spolupráci průmyslu a škol. Mgr. Jana Hoderová, Ph.D. pracuje jako odborná asistentka na Ústavu matematiky Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně. Mimo odborné vědecké práce se podílí na popularizaci přírodovědných a technických oborů, zejména matematiky. PhDr. Alena Křepelová je zástupkyní ředitelky Pedagogicko-psychologické poradny v Praze 6. V rámci své práce s mládeží se věnuje mimo jiné také kariérnímu poradenství.

1

obsah

obsah



1. Realizace motivačních aktivit projektu

4

1.1. Analytické studie

5

1.2.

Regionální koordinátoři

6

1.3.

Evaluace

8

2. Cílové skupiny motivačních aktivit 2.1.

9

Členění hlavní cílové skupiny

9

2.1.1.

Charakteristika Generace Y a Generace Z

10

2.1.2.

Podpora zájmu dívek a žen

12

2.1.3.

Práce s talenty

15

3. Hlavní cílová skupina

17

3.1.

Předškolní věk a mladší školní věk (včetně 1. a 2. třídy ZŠ)

17

3.2.

Mladší školní věk 8–11 let

19

3.3.

Starší školní věk 11–15 let

21

3.3.1.

Podskupina 11–13 let

24

3.3.2.

Podskupina 13–15 let

25

3.4.

Střední školy a víceletá gymnázia 15–19 let

27

3.4.1.

Podskupina rozhodnutí

27

3.4.2.

Podskupina nerozhodnutí

29

3.5.

Studenti vysokých škol 19–26 let

32

4. Vedlejší cílová skupina 4.1.

35

Další vzdělávání vedlejší cílové skupiny

35

5. Zapojení institucí

37

5.1.

Zkušenosti regionálních koordinátorů

38

5.2.

Pilotní projekty

40

5.3.

Spolupráce se školami nižšího stupně (ZŠ a SŠ)

43

5.4.

Spolupráce s institucemi zabývajícími se alespoň částečně výchovou a podporou TPO

43

5.5.

Zapojení podniků do propagace TPO

44

5.5.1.

Spolupráce podniků se ZŠ a SŠ

44

5.5.2.

Spolupráce podniků s VŠ

45

2

obsah

6. Zapojení absolventů, studentů, popularizátorů…

47

7. Propojení s dalšími aktivitami projektu

49

8. Doporučení centrálním institucím

50

9. Odkazy, návaznosti

51

10. Přílohy

53



53

Problémy identifikace nadaných žáků s technickým a přírodovědným nadáním

Kompendium o nadání z přednášek prof. Smékala

59

Zkušenosti regionálního koordinátora s komunikací se středními školami a jejich studenty

65

3

kapitola 1

1. R  ealizace motivačních aktivit projektu Technické a přírodovědné obory (TPO) mají dvě významné společné přednosti:

 J ejich výuka je pevně spjatá s realitou života. Přírodní vědy jsou základem života a technické vědy hrají rozhodující úlohu v aplikacích užitečných pro společnost.

 Vzdělání v těchto oborech je bezprostředně uplatnitelné v mezinárodním prostředí. Hlavních důvodů, proč se zaměřit na podporu technických a přírodovědných oborů, je několik:

 P rimárním a účelovým důvodem je získání dostatečného počtu nadaných studentů pro technické a přírodovědné studijní programy s cílem zajistit dostatek odborníků pro potřeby společnosti.

 P odpora technických a přírodovědných oborů by měla přispět k harmonizaci a vyváženosti zájmu mladé generace o studium v souladu s dlouhodobým přirozeným vývojem společnosti v celé šíři.

 V České republice je v současné době potřeba výrazně posílit obecnou vzdělanost ve smyslu racionálního a vědeckého poznání světa. Nutná je výchova mladé generace ke kritickému myšlení. Důraz by měl být kladen také na etický aspekt, zejména ve smyslu poctivé odborné a vědecké práce.

C  ílem podpory technických a přírodovědných oborů je v neposlední řadě udržet kontakt s dynamickým rozvojem vědy a techniky ve světě. ČR byla v minulosti vnímána jako země s vysoce rozvinutým průmyslem a vědeckovýzkumnou průmyslovou základnou, mladá generace by měla na tuto tradici navázat.

 Z ahraniční firmy k nám přicházejí především proto, že v ČR je dosud kvalitní personální zázemí, tato skutečnost je ale do budoucna ohrožena.



4

Foto: Archiv PTPO MŠMT

kapitola 1

Uvedené důvody vedly řadu vysokých škol a dalších organizací ke snaze nabídnout mladé generaci vybraná témata z technických a přírodovědných oborů formou zážitku, i nad rámec běžné výuky ve školách. Všechny tyto aktivity jsou v projektu Podpora technických a přírodovědných oborů PTPO (CZ.1.07/4.2.00/06.0005) zahrnuty pod název „motivační aktivity“. Projekt Podpora technických a přírodovědných oborů je realizován jako celek, jehož hlavním úkolem je zvýšit zájem mladých lidí o studium technických a přírodovědných oborů. Realizované klíčové aktivity „motivační aktivity“, „komunikace vědy“ a „podpora výuky“ jsou v rámci tohoto projektu velice úzce propojené a bylo nezbytné, aby navzájem spolupracovaly.

1.1. Analytické studie V roce 2006 se uskutečnil mezinárodní průzkum PISA1, který proběhl pod záštitou organizace OECD2. Průzkum PISA 2006 (viz. http://www.uiv.cz/clanek/240/1869, http://www.pisa.oecd.org) byl zaměřen na přírodní vědy a v tuto chvíli poskytuje nejaktuálnější výsledky v dané oblasti. Celý projekt Podpora technických a přírodovědných oborů vychází z výsledků uvedeného průzkumu a z výsledků třech studií, které byly zadány ke zpracování na samém začátku realizace projektu:

 S tudie zahraničních zkušeností s podporou zájmu o technické a přírodovědné obory [1]  P růzkum požadavků zaměstnavatelů na absolventy technických a přírodovědných oborů [2] D  ůvody nezájmu žáků o přírodovědné a technické obory [3] Zpracované studie měly potvrdit správné nastavení projektu, jeho klíčových aktivit, a zejména upřesnit kroky, které povedou k podpoře zájmu o studium technických a přírodovědných oborů.

1 2

Programme for International Student Assessment [Program pro mezinárodní hodnocení žáků] Organization for Economic Co-operation and Development [Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj]

5

kapitola 1

1.2. Regionální koordinátoři Projekt PTPO vytvořil v rámci klíčové aktivity „motivační aktivity“ celostátní síť spolupracujících institucí nazvanou „Síť regionálních koordinátorů”. Ta vznikla v rámci pravidel projektu na základě nadlimitní veřejné zakázky rozdělené do 14 dílčích částí odpovídajících jednotlivým krajům České republiky. Dodavatelé byli vybíráni pro každý region (dílčí část) zvlášť, s tím že každý z dodavatelů mohl podat nabídku do neomezeného počtu regionů. Pro každý kraj byl vybrán jeden regionální koordinátor a jeho činnost odpovídala skutečnosti, kterou popsal v rámci nabídky pro vyhlášenou veřejnou zakázku.

Regionální koordinátoři

IPN Podpora technických a přírodovědných oborů

7

6 3

9 1 4

1

PRAHA Česká hlava, s.r.o.

9

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ RK HKK

2

STŘEDOČESKÝ KRAJ Česká hlava, s.r.o.

10

PARDUBICKÝ KRAJ Univerzita Pardubice

3

KARLOVARSKÝ KRAJ Techmania Science Center, o.p.s.

11

OLOMOUCKÝ KRAJ Přírodovědecká fakulta UPOL

4

PLZEŇSKÝ KRAJ Techmania Science Center, o.p.s.

12

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ VŠB-TUO

5

JIHOČESKÝ KRAJ Techmania Science Center, o.p.s.

13

ZLÍNSKÝ KRAJ www.scio.cz, s.r.o.

6

ÚSTECKÝ KRAJ Centrum pro studium vysokého školství, v.v.i.

14

JIHOMORAVSKÝ KRAJ VUT v Brně

7

LIBERECKÝ KRAJ Česká hlava, s.r.o.

8

VYSOČINA VUT v Brně

10

2

12 11

8 5 14

13

Činnost regionálních koordinátorů zahrnovala následující tři hlavní body:

 realizace jednoho regionálního projektu v daném regionu  šíření know-how projektu PTPO a přispívání k jeho publicitě, zejména v daném regionu  p rovádění monitoringu aktivit na podporu zájmu o TPO v daném regionu souvisejícího s projektem, a to jak výchozího, tak i průběžného. V rámci monitoringu regionální koordinátoři vytvořili databázi ZŠ, SŠ a zaměstnavatelů v daném regionu, zaměřenou zejména na spolupracující organizace Z pohledu motivačních aktivit byla zajímavá první, nejdůležitější a finančně nejnáročnější část činnosti regionálních koordinátorů, proto se jí budeme nyní věnovat podrobněji. Regionální koordinátoři navrhli a v průběhu realizace zakázky realizovali tzv. regionální projekt (RP), který byl souborem aktivit, jejichž primárním cílem bylo podpořit zájem hlavní cílové skupiny projektu PTPO (zájemci o studium) o technické a přírodovědné obory. Aktivity RP mohly na hlavní cílovou skupinu působit přímo, nebo prostřednictvím dalších osob např. učitelů, rodičů, … 6

kapitola 1



Foto: Archiv PTPO MŠMT

Celkem bylo v rámci činnosti regionálních koordinátorů realizováno více než 230 různých aktivit zaměřených na všechny tři klíčové aktivity projektu – motivační aktivity, komunikaci vědy a podporu výuky. Nejvíce aktivit bylo zaměřeno právě na motivaci cílové skupiny. Některé aktivity měly řadu opakování, a tak bylo realizováno více než 900 akcí, kterých se zúčastnilo celkově přes 368 000 osob. počet aktivit

počet účastníků

70

30000

60

25000

50

25798 x 10

20000

40

15000

30

10000

20

5000

10 0

0 PHA STC LBK KLK PLK JHC VYS JHM OLK PAK ULK ZLK MSK HKK

PHA STC LBK KLK PLK JHC VYS JHM OLK PAK ULK ZLK MSK HKK

Graf 1: Počet aktivit v jednotlivých regionech

Graf 2: Počet účastníků aktivit v jednotlivých regionech

Činnost regionálních koordinátorů byla pro projekt velmi přínosná. Na základě jejich zkušeností byla ověřena řada nových i inovovaných aktivit. Většina aktivit prošla autoevaluací, kdy regionální koordinátoři odpovídali na otázku, zda budou uvedené aktivity realizovat i po skončení projektu PTPO a u více než 100 aktivit odpověděli ano. Aktivity byly evaluovány také pomocí dotazníků pro jejich účastníky.

7

kapitola 1

1.3. Evaluace Velmi důležitou součástí motivačních aktivit je nezávislá evaluace realizovaných akcí. Více o evaluaci, jejím průběhu a výsledcích je v samostatných přílohách nazvaných:

 E valuace popularizačních aktivit projektu „Podpora technických a přírodovědných oborů (PTPO)“  V ýsledky kvantitativní části evaluace  K valitativní výzkum studentů gymnázií – doplňková technika k evaluačním dotazníkům  E valuace projektu „Podpora technických a přírodovědných oborů (PTPO)“, Kvalitativní studie, Hodnocení projektu pohledem regionálních koordinátorů

8

kapitola 2

2. Cílové skupiny motivačních aktivit V rámci podpory technických a přírodovědných oborů je nutné pracovat s těmito cílovými skupinami:

 P otenciální zájemci o studium a studenti technických i přírodovědných oborů vysokých škol (hlavní cílová skupina) T uto cílovou skupinu je možné ještě dále členit například podle věku, pohlaví, ale také je zde nutné zohlednit jiný přístup k talentovaným mladým lidem, z nichž někteří již o TPO mají dlouhodobě zájem i povědomí o nich, jiní se s TPO setkávají poprvé a zájem v nich potřebujeme probudit.

 R eprezentanti subjektů spoluvytvářejících postoje a ovlivňujících rozhodování hlavní cílové skupiny (vedlejší cílová skupina) Do této skupiny řadíme zejména pedagogy všech stupňů škol, včetně budoucích pedagogů, dále absolventy vysokých škol a ostatní, tj. reprezentanty fakult a VŠ, organizátory volnočasových aktivit, rodiče uchazečů o studium, zaměstnavatele, reprezentanty ostatních subjektů (muzea, vědecké instituce a další subjekty podílející se na podpoře zájmu o TPO), média (novináře, mediální pracovníky a mediální skupiny) atd.

2.1. Členění hlavní cílové skupiny Generace zahrnující studenty vysokých škol a potenciální zájemce o studium bývá také nazývána Generací Y, resp. Generací Z. Jde o lidi narozené v letech 1977 až 1997, respektive po roce 1998.

9

Foto: Archiv PTPO MŠMT

kapitola 2

2.1.1. Charakteristika Generace Y a Generace Z Jednou z významných charakteristik Generace Y je to, že vyrůstala obklopena moderními technologiemi [4]. Dospívala v době, kdy vlastnit osobní počítač a mobilní telefon bylo zcela běžné, kdy internet naprosto změnil práci s informacemi. Na rozdíl od předchozích generací, pro které byly tyto technologie něco nového a zacházet s nimi se teprve měly naučit, Generace Y je generací dětí, pro něž jsou moderní technologie zcela běžnou součástí života, rutinní práce s nimi v každodenním životě je pro ně naprostou samozřejmostí. Mladá generace se také domnívá, že lidstvo dokáže v budoucnu díky technice a vědě vyřešit všechny problémy. To si myslí 57,6 % z nich, naproti tomu mezi staršími generacemi má tento názor 48,5 % zastánců. Starší generace si, na rozdíl od Generace Y, poněkud nepřekvapivě zachovávají nedůvěru k technice a ve vyšší míře tvrdí, že je ji třeba přijímat s obezřetností. U této generace je jasně patrný pokles zájmu o vzdělávání na učilištích, naopak se hlásí na střední odborné školy a gymnázia, následně usilují o přijetí na vysokou školu. Pozitivní trend ve vzdělání Generace Y je také zcela určitě ovlivněn tím, že v současnosti existuje široký výběr vzdělání oproti předchozí době, kdy byly možnosti značně omezené. V posledních desetiletích vedle sebe existují jak státní, tak soukromé školy. Rozšířily se i možnosti v odborném vzdělávání a v nabídce kurzů. Nesmíme také zapomenout na možnost online výuky, která je nyní dostupná díky rozšíření internetu. Příslušníci Generace Z jsou první, kdo se narodil do digitálního světa, do téže doby, v jaké se začal rozvíjet World Wide Web a dnešní podoba internetu [5]. Od dětství se pohybují v prostředí bezdrátových sítí, osobních počítačů, notebooků, iPodů, přehrávačů MP3, mobilních telefonů, počítačových a video her atd. Sociální sítě (MySpace, Twitter, Facebook a další) a instant messaging splňuje jejich potřebu být online – komunikovat a sdílet obsahy virtuálně v reálném čase. Používají současně jednak více hardwaru, jednak více softwarových aplikací na jednom zařízení, stejně jako nejrůznějších zdrojů informací. Internet však používají živelně, mnohem dříve než projdou jakoukoli formální přípravou, mnohdy jako jediný zdroj informací, bez znalosti sofistikovanějších vyhledávacích strategií a kritického hodnocení obsahu. Podle standardů American Library Association (Information literacy standards for student learning) není tato internetová generace informačně gramotná [6]. Vzdělávání a výchova dětí vyrůstajících v digitálním světě, tzv. digital natives, kladou specifické nároky na učitele, rodiče a ostatní tzv. digital immigrants, z nichž někteří mohou mít obavy z nutnosti změn učebních modelů nebo i sociálních rolí [7]. Protože velká část Generace Z ještě nedosáhla dospělosti, odborníci jsou opatrní v odhadech jejich životních aspirací. Hovoří o faktorech, které by mohly ovlivnit jejich životy. Generace Z (ve srovnání s předchozími) se narodila starším matkám, do menších rodin, je zahrnuta horlivou péčí ambiciózních rodičů. Nemusela by tak mít problém s autoritami a adaptabilitou (New Silent Generation). Samozřejmost sdílení a komunikace by mohla být příčinou vyšší míry kooperativnosti a menšího sebeprosazování. Pesimističtější scénáře vidí totéž jako problém hledání své profesní role mezi „lídrovstvím“ a týmovou prací. Optimisté vidí Generaci Z jako méně materialistickou, sociálně spravedlivější, vzdělanou, technologicky zdatnou a inovativní [8]. Přesto je zájem o studium přírodovědných a technických oborů nižší, zejména pokud se jedná o kvalitní uchazeče. Z tohoto důvodu je nutné Generaci Y (resp. Generaci Z) pro studium podporovaných oborů motivovat a využít k tomu takové prostředky (aktivity, informace, …), které tyto generace vnímají a respektují.

10

kapitola 2

Dvě ze tří analytických studií realizovaných v rámci projektu [1] a [3] potvrdily, že k nejvýraznějšímu rozhodování o oboru dalšího studia dochází ve věku mezi 13 a 17 lety, ale ze zkušeností víme, že zaujetí jednotlivými obory se profiluje i dříve (10–11 let). Možnost ovlivnit zájem o technické a přírodovědné obory tomuto rozhodování musí předcházet. Z diskuse se zahraničními pedagogy během konání EUSO3 vyplynulo, že v některých zemích, např. v Rakousku, začínají ovlivňovat zájem dětí o technické a přírodovědné obory už v mateřských školách. Z těchto výsledků vyplývá, že je tedy nutné zájem o podporované obory vzbudit u dětí či žáků co nejdříve.



Foto: Archiv PTPO MŠMT

Pro účely lepšího zmapování a zaměření motivačních aktivit se jeví jako užitečné jejich rozdělení podle věku. Důvody pro toto dělení jsou dány jednak různou schopností vnímat a zvládat určité aktivity, jednak dobou, po kterou je možné mládež zaujmout, ale například i dostupností aktivit s ohledem na místo bydliště či školy. Toto dělení do značné míry souvisí i se vzdělávacím systémem v České republice. Jak již bylo uvedeno dříve, motivační aktivity by měly respektovat několik dalších aspektů členění hlavní cílové skupiny, kterými jsou kromě věku také pohlaví, talent a vlastní zájem o podporované TPO.

3

European Union Science Olympiad (Přírodovědná olympiáda zemí EU)

11

kapitola 2

2.1.2. Podpora zájmu dívek a žen Pro rozdělení některých aktivit podle pohlaví hovoří to, že zejména technické obory jsou v naší společnosti stále ještě často vnímány jako obory „mužské“ [3]. Podle průzkumů z USA [9] klesá procento žen studujících technické a přírodovědné obory s vyšší úrovní vzdělání. Zatímco na středních školách je zájem dívek i chlapců o TPO srovnatelný, na dalších stupních vzdělání se o TPO zajímá stále vyšší procento mužů než žen [10]. V USA je nejmenší podíl žen v oborech kosmický výzkum a strojírenství. Podíl absolventek je kolem 10%. Pokud jde o zaměstnání, pracuje v USA ve všech oborech STEM (Science, Technology and Mathematics) 27 % žen, nižší je pak podíl v obchodě a průmyslu 21 % žen. V ČR není takto podrobný průzkum k dispozici, ale v posledních letech je dle statistik Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV) mezi absolventy přírodovědných oborů vysokých škol 5–7 % žen a mezi absolventy technických oborů 9–12 % žen. Jak tuto situaci řešit? I tady se můžeme podívat na návrhy řešení do zahraničí. Většinou jsou uváděny následující způsoby [1]:

 z měna způsobu výuky (ukazuje se, že vliv učitele – učitelky je patrný zejména v začátcích výuky)  z měna zažitých modelů a rolí (mužská a ženská)  z důraznění oborů, ve kterých je zapojení žen jednodušší (ekologie, informatika, zdravotnictví, …)  teamová práce na problematice během výuky na školách  p rezentace dobrých příkladů zapojení žen do TPO m  entoring  společnosti či sdružení žen pracujících v daném oboru  srovnání platových rozdílů mezi muži a ženami ve stejném oboru  u snadnit propojení pracovní a životní role žen, tj. slaďovat pracovní a soukromý, případně rodinný život Všechny tyto způsoby jsou aplikovatelné také v ČR. Další zajímavé odkazy zabývající se touto problematikou: České

 P rojekt „Gender Management“ je společnou iniciativou Nadace Open Society Fund Praha, Gender centra Fakulty sociálních studií MU v Brně a Genderového informačního centra Nora o. p. s. http://management.gendernora.cz/index.php?page=praxe&uid=PX0023

N  árodní kontaktní centrum – ženy a věda (NKC-ŽV) Sociologického ústavu AV ČR  http://www.zenyaveda.cz/html/index.php

12

kapitola 2

 h ttp://www.cec-wys.org/kontext/fedc5a10/5_vedkyne_v_historii.pdf M  alá dívčí univerzita FIT http://www.fit.vutbr.cz/holky/malauniverzita/index.html.cs  Letní škola FIT pro dívky http://www.fit.vutbr.cz/holky/letniskola/index.html.cs D  ámský klub ČVUT https://sites.google.com/site/damskyklubcvut/zeny-cvut  P ortál ČVUT pro dívky http://www.holkypozor.cz/ Zahraniční

 Ž eny ve fyzice http://www.aps.org/programs/women/ http://www.aip.org/statistics/trends/gendertrends.html http://www.physics.ucla.edu/~cwp/

 T echnical women‘s organization (USA) http://www.technicalwomen.org/

 P říklad založení společnosti žen pracujících v technických profesích http://net.educause.edu/ir/library/pdf/eqm0435.pdf

 S EX AND SCIENCE: HOW PROFESSOR GENDER PERPETUATES THE GENDER GAP Scott E. Carrell, Marianne E. Page, James E. West Working Paper 14959 http://www.nber.org/papers/w14959 Možnosti, jak ovlivnit motivaci dívek a žen pro technické a přírodovědné obory: Předškolní věk (uvedená pravidla platí bez rozdílu pohlaví):

 p rací technicky a přírodovědně zaměřených MŠ, kde jsou dětem představeny technické a přírodovědné obory bez ohledu na to, zda jde o hochy nebo dívky

 n abízet mateřským školám zážitková představení zaměřená na TPO a návštěvy technických muzeí, přírodovědných expozicí atd.

 v olit vhodné typy hraček (zvláště různé stavebnice) a podporovat hry s technickou a přírodovědnou tématikou, zaměřit se i na volbu obsahu omalovánek a pohádek

m  ožnostmi zapojit se do společných her a manuální práce, nedělit činnosti a aktivity na mužské a ženské Základní školy:

 v liv učitelů a jejich přístupu (důraz na vzdělávání učitelů v badatelsky orientovaném způsobu výuky)  u kázky ženských příkladů v TPO, podpora těch dívek, které mají zájem  soutěže zaměřené na dívky  k roužky TPO zaměřené na dívky  spolupráce s médii, kde by byl prostor ukázat zajímavé ženské vzory

13

kapitola 2



Foto: Archiv PTPO MŠMT

Střední školy:

 z důraznit možnosti uplatnění dívek v těchto oborech m  entoring ze strany studentek vysokých škol studujících TPO, umožňující zapojení mladších zájemkyň do „vědecké“ práce (např. SOČ42)

 p odpora vlastních nápadů – soutěže, diskusní kluby, …  d ůraz na témata v TPO, která zajímají ženy, případně na interdisciplinární témata (např. zdraví, ekologie, jídlo, kosmetika, grafická práce, design, programování, …) Vysoké školy:

 u platnění žen ve vědě – dobré příklady a publicita  h ledat zajímavá vědecká témata pro ženy  p odpora žen – kluby, granty, stipendia, soutěže Absolventky, zaměstnankyně:

 p odpora spojení práce s rodinou, tj. slaďovat pracovní a soukromý, případně rodinný život  p odpora žen ve vědě, zejména po návratu z rodičovské dovolené m  ožnost startovacích grantů, které ulehčí návrat po rodičovské dovolené (má např. UP Olomouc)  školky, dětské koutky, práce z domova 4

Středoškolská odborná činnost

14

kapitola 2

2.1.3. Práce s talenty Při motivaci žáků a studentů pro technické a přírodovědné obory je potřeba mít na paměti také talentované děti. Ty často vyžadují odlišný přístup. Vůbec nejtěžší je talentované dítě objevit a pak jeho talent smysluplně rozvíjet. Dřívější jednodimenzionální pojetí nadání, kdy byly v centru pozornosti pouze rozumové schopnosti, je dnes vystřídáno pojetím multidimenzionálním, které uvažuje o širším rejstříku charakteristik. Výsledky testů inteligence již není možné považovat za jediné a hlavní kriterium nadaných. Skvělý model J. S. Renzulliho [11], který vymezuje nadání jako interakci třech skupin vlastností, je uveden v Příloze 1. Tento základní model je dalšími psychology rozpracován v souvislosti se vztahem k sociálnímu prostředí. Zatímco schopnosti jsou převážně stabilní, kreativita a zaangažovanost v úkolu se mohou rozvíjet prostřednictvím cílené stimulace a tréninkem (podrobněji viz Příloha 2). V zaangažovanosti potenciálních studentů technických a přírodovědných oborů hraje roli motivace. Primární motivace pramení z vlastního zájmu, ale vnější motivace vzniká pomocí vnějších pobídek k aktivitě. Realizací motivačních aktivit nabízených v tomto projektu se otevírá prostor k další identifikaci nadaných. Plošná identifikace nadání dětí se u nás institucionálně neprovádí. Pouze v pedagogicko-psychologických poradnách se diagnostikují děti na základě žádosti školy nebo rodičů. Talent může objevit a výrazně ovlivnit také učitel. Právě vzhledem k obtížnosti rané identifikace nadání vidíme jako smysluplné poskytnout možnosti i příležitosti, které obohacují a podporují rozvoj nadání, co největšímu okruhu potencionálních talentů. Tuto myšlenku dokumentuje psycholog Vladimír Smékal (viz Příloha 2) slovy: „Talenty lze rozvíjet výchovou v daleko širším rozsahu, než se běžně soudí, významným faktorem jejich probouzení je vůle učit se a poznávací dychtivost.“ Řečeno lapidárně T. Edisonem: „Talent je z deseti procent nadání a z devadesáti procent píle.“ Dodali bychom též příležitostí danou např. rodičem nebo prarodičem. Touto příležitostí mohou být bezpochyby také motivační aktivity. Literatury o talentu, schopnostech, testování apod. je nepřeberné množství. Na úvod nebo pro rychlou orientaci doporučujeme např. [12]. Odkazů na různé testy je velká řada. Lze najít testy na vlastní hodnocení, případně testy vyhodnocené ve spolupráci s učitelem. Bohužel převládají testy s odpovědí typu a, b, c, nikoliv problémově orientované. Příklady stránek, na nichž lze nalézt testy pro žáky:

 T alnet – http://www.talnet.cz/talnet_new/ T alnet je projekt pro zvídavou a nadanou mládež se zájmem o přírodní a technické vědy i pro jejich učitele z celé České republiky. Doporučený věk studentů je od 13 do 19, účast mladších dětí je možná po konzultaci.

 P roškoly – http://www.proskoly.cz/ P ortál Proskoly.cz nabízí školám širokou paletu testových úloh zaměřených na základní rozumové schopnosti žáků (logika, paměť, prostorová představivost, vnímání, koncentrace apod.). Žáci závěrečných ročníků mohou navíc využít Test volby povolání usnadňující rozhodování o další studijní a profesní dráze. Poznámka: dostupnost přes licenci zakoupenou školou

15

A  leph.cz – http://www.aleph.cz/index.html Příprava na testy studijních předpokladů od Masarykovy univerzity Poznámka: ukázky testů a kurzů zdarma, jinak za poplatek

 S cio – http://www.scio.cz/in/2vs/nsz/testy.asp Je zde velká nabídka vědomostních testů, testů na obecné studijní předpoklady, matematiku, přírodní vědy.

M  ensa – http://www.mensa.cz/ Obsahuje především testování, ale i řadu konkrétních úloh a přehled škol s Kluby nadaných dětí (KND). Na základě všech výše uvedených aspektů jsme mládež (uchazeče o studium) rozdělili do několika základních skupin a pro každou skupinu navrhli specifické motivační aktivity.

16

kapitola 3

3. Hlavní cílová skupina



Foto: Archiv PTPO MŠMT

3.1. Předškolní věk a mladší školní věk (včetně 1. a 2. třídy ZŠ) Vzbudit zájem o technické a přírodovědné obory je možné už od raného dětství. Bylo již zmíněno, že na základě diskuse se zahraničními pedagogy – účastníky soutěže EUSO – víme, že v sousedním Rakousku začínají s motivací dětí již v mateřských školách. Jde o „zasazení semínka“, ze kterého může zájem později vyrůst. Větší ambice by byly nereálné, protože myšlení v předškolním věku je převážně názorné. Je to fáze fantazijního zpracování informací, intuitivního uvažování, které ještě není regulováno logikou, uvažování je egocentrické. Děti ještě nedovedou uvažovat komplexněji, vzít v úvahu víc než jeden aspekt věci. Vhodnou činností je hlavně hra, dají se využít i pohádky a kresba. V těchto činnostech půjde o aplikaci naučeného. V tomto věku je potřeba zaměřit se na vliv maminek, které jsou s dětmi většinu času, které se dětem věnují většinu času.

17

kapitola 3

Příklady aktivit:

 nabídky volných (levných) vstupů do muzeí, science parků atd. v dopoledních hodinách pro matky s dětmi  environmentální výchova – vztah dětí k přírodě (např. lesní školky http://www.lesnims.cz/ )  technické koutky v nákupních centrech či jiných místech, kam maminky s dětmi chodí, např. v kavárnách, na akcích typu festivalů

 tvůrčí vybavení dětských hřišť zaměřené na rozvoj zájmu o TPO – něco složit, postavit, smontovat  leporela vysvětlující základní přírodovědné a technické jevy  stránky s jednoduchými technickými principy pro rodiče (maminky), odpovědi na otázky „jak to funguje a proč“ Další skupinou aktivit, které lze v tomto věku využít, jsou aktivity zaměřené na mateřské školy. Příklady aktivit:

 vhodně zvolené typy hraček, nabídka her s technickou a přírodovědnou tématikou  n abídky návštěv aktivit na podporu zájmu o TPO (muzea, školy, ZOO, botanické zahrady atd.) v dopoledních hodinách

 přijet s vhodnými popularizačními aktivitami do MŠ  soutěže pro děti – kdo postaví vyšší věž, složí rychleji model, …  vzdělávání učitelek a vychovatelek MŠ Příklady ověřených a úspěšných aktivit: Název aktivity: Den vědy v ZOO Dvůr Králové nad Labem Realizátor: VUT v Brně Stručný popis realizace aktivity Na realizaci aktivity se podílela Zoologická zahrada ve Dvoře Králové nad Labem. Akce zahrnovala celodenní program pro veřejnost, především pro děti a rodiče. Cílem bylo představit návštěvníkům ZOO vědu jako zábavnou, hravou a zajímavou. Pro rodiče s dětmi byla připravena biologicko-zeměpisná soutěž (zeměpisný kvíz), která byla navázána na flóru a faunu ZOO. Vyplněné odpovědní formuláře byly slosovatelné. Proč ji zařazujeme, co na ní bylo zajímavé, proč je mezi vybranými, čím je výjimečná Aktivita probíhala v interiérech i exteriérech zoologické zahrady formou přednášek, soutěží apod. Znalost prostředí a časté návštěvy rodin s dětmi dělá ze zoologické zahrady ideální místo pro posílení zájmu o technické a přírodovědné obory.

Název aktivity: Dětský den s přírodovědci Realizátor: nebyla realizována v rámci projektu Stručný popis realizace aktivity V rámci dětského dne pozvala PřF UK děti z mateřských a základních škol do své botanické zahrady. Organizátoři připravili sedm stanovišť, kde se děti dozvěděly něco o chemii, pod mikroskopem si prohlédly sršně, klíště před nasátím a po něm, či se blíže seznámily s chameleonem a potemníky. Odborný výklad musel být u dětí z MŠ opravdu hodně zjednodušen, u starších už bylo možné navazovat na jejich školní znalosti. iforum.cuni.cz/IFORUM-11379.html Proč ji zařazujeme, co na ní bylo zajímavé, proč je mezi vybranými, čím je výjimečná Aktivita nebyla realizována v rámci projektu PTPO. Je ojedinělá tím, že nabízí přírodovědný program pro nejmladší děti, a to i v době, kdy jsou přímo v mateřské škole a mohou přijít v doprovodu učitelek.

18

kapitola 3

3.2. Mladší školní věk 8–11 let Je zřejmé, že se jedná o děti, které ještě potřebují doprovod, radu a vysvětlení rodičů nebo jiných dospělých osob, případně odpovědný přístup učitele. Nejsou většinou schopny samostatně systematicky experimentovat, ale výrazně na ně působí okolní prostředí. Vnímají velmi dobře vnější impulsy. Výraznou roli u nich hraje hravost, zvídavost, snaha objevovat a zkoušet nové věci. Začíná se mírně odlišovat jejich genderové vnímání (mužské a ženské obory), proto je již v tomto věku nutné ukázat také možnosti zapojení žen v technických a přírodovědných oborech. Pro tuto věkovou kategorii je ideální, pokud většina motivačních aktivit probíhá přímo ve škole, např. formou volnočasových aktivit, kroužků či aplikací do výuky. Děti mohou být vedeny učiteli (stávajícími i budoucími), ale i studenty vysokých škol, pracovníky DDM atd. V tomto věku se nabízí možnost prožití prvních objevů v prvouce a v přírodovědě. Důležité je, aby to byly činnostní, prožitkové hodiny a aby byly propojené se životem, což v tomto období není tak těžké. Děti daného věku rády dělají něco důležitého, líbí se jim vzniklé zvukové, barevné a jiné efekty, zkrátka když „to něco dělá“ a ještě úplně nepátrají po hlubším vysvětlení. Charakteristika aktivit:

 dostupné co do vzdálenosti (aktivity musí přijít za dětmi)  umožňující zapojení celé rodiny (dětí i jejich rodičů)  rozvíjející zvídavost, pozorovací talent, možnosti zkusit si vlastní nápad pod kontrolou dospělých  show s efektními pokusy a srozumitelným vysvětlením, související s praktickým životem  dětské tábory cíleně organizované pro mladší děti a zaměřené na přírodní vědy  kroužky zaměřené na rozšíření znalostí a dovedností v přírodních vědách nad rámec výuky  popularizační akce na půdě univerzit, v technických muzeích, science centrech  akce přímo zaměřené na dívky, které ukazují, že i ženy mají ve vědě a technice své místo Příklady ověřených a úspěšných aktivit: Název aktivity: Seznámení žáků ZŠ s problematikou životního prostředí Realizátor: VUT v Brně Stručný popis realizace aktivity Aktivitu realizovala Masarykova univerzita (MU) jako subdodavatel VUT v Brně. Žáci základních škol navštívili Centrum pro toxické látky v prostředí na Přírodovědecké fakultě MU v Brně, kde pro ně byla nachystána krátká přednáška o tom, co je to vysoká škola, kdo ji může jít studovat, a zejména o tom, co je to životní prostředí (ŽP), jaké má problémy a proč je chránit. Důraz byl kladen na to, jak každý z nás může ŽP aktivně pomáhat. Během výkladu byly kladeny četné dotazy, šlo spíše o dialog s žáky, šlo tedy spíše o dialog s žáky než o přednášku. Následně byli žáci rozděleni na deset skupinek a bylo pro ně nachystáno deset stolů se samostatnými úkoly, u kterých pracovali pod vedením doktorandů z Centra. Úlohy u stolů byly zaměřeny na biologické i chemické metody výzkumu ŽP (pH, mikroskopie, stanovení stříbra, modelové organismy ekotoxikologických testů) a některé problémy ŽP (sinice, třídění odpadu). Žáci během práce vyplňovali pracovní list. Proč ji zařazujeme, co na ní bylo zajímavé, proč je mezi vybranými, čím je výjimečná Aktivita potvrzuje myšlenku, že s motivací je vhodné začínat už u malých dětí na ZŠ a že cílovou skupinou vysokých škol by měly být nejen střední školy, ale i školy základní. 19

kapitola 3 Název aktivity: Show pro veřejnost Tekutý dusík Realizátor: Techmania Science Center o. p. s. Stručný popis realizace aktivity Techmania Science Center má v nabídce řadu vzdělávacích programů pro své návštěvníky. Tekutý dusík se svojí teplotou přibližně -200 °C je ideální médium k provedení mnoha zábavných experimentů. Pomocí něj bývá demonstrováno, že můžeme například rozbít gumu kladívkem na malé kousky a že ovoce do něj vložené se změní na sklo. Odvážlivec z publika si může zkusit kapalný dusík na vlastní kůži. Na závěr show bývá předveden experiment nazvaný Gorily v mlze. Proč ji zařazujeme, co na ní bylo zajímavé, proč je mezi vybranými, čím je výjimečná Show s tekutým dusíkem ukazuje chování řady materiálů a látek při extrémně nízkých teplotách, fyzikální podstata celého vystoupení je relativně jednoduchá, žáci takto nízkého věku nemají problém ji ihned pochopit a sledovat výklad. Tato aktivita je velmi efektní a danou věkovou skupinu vždy nadchne.

Název aktivity: Univerzita dětského věku Realizátor: PřF UP v Olomouci Stručný popis realizace aktivity Univerzitu dětského věku (UDV) pořádala PřF ve spolupráci s Městským divadlem Olomouc a byla určena dětem ve věku 8 až 12 let. UDV měla podobu jednoho ročníku „normální“ vysoké školy, tvořily ji tedy dva semestry, zahrnovala imatrikulaci, přednášky, diskuze na daná témata a promoci. „Zimní semestr“(říjen – prosinec) sestával z deseti přednášek, které se odehrávaly v divadle jednou týdně a byly rozděleny na dvě části. Jedna z nich se věnovala tématům souvisejícím s divadlem, jeho provozem, divadelními žánry a dramaturgií, druhá se zabývala přírodovědnými tématy. Všechny přednášky měly být v co nejvyšší míře interaktivní tak, aby se zúčastněné děti maximálně osobně zapojily do prezentované problematiky. „Letní semestr“ (březen – květen) sestával z pěti živých internetových diskusí (chatů) na přírodovědná témata otevřená na přednáškách UDV v průběhu zimního semestru. Děti mohly klást dotazy již dvě hodiny před spuštěním živé konverzace, která trvala další hodinu, a odpovídali na ně přednášející z UDV a jejich studenti. Celá akce byla zakončena slavnostní promocí, při které děti obdržely diplomy studentů UDV. Změny – zlepšení: Letní semestr by měl získat jinou formu, protože o chat je v daném věku cílové skupiny malý zájem. Proč ji zařazujeme, co na ní bylo zajímavé, proč je mezi vybranými, čím je výjimečná Jedná se o příklad dlouhodobé spolupráce s dětmi v tomto věku, který je ověřen i zahraniční zkušeností. Takových programů není v aktivitách regionálních koordinátorů mnoho.

Název aktivity: Celoroční systematická práce s dětmi Realizátor: VUT v Brně Stručný popis realizace aktivity Na ZŠ a MŠ Blansko, Salmova byl otevřen od šk. roku 2011/12 kroužek pro děti z 2. až 6. třídy s názvem Klub nadaných dětí, který vzniknul na základě impulsu od organizace Mensa. VUT v Brně se od samého počátku aktivně zapojuje do činnosti kroužku a v rámci jednotlivých aktivit cíleně podporuje technické a přírodovědné obory. Podpořilo například zařazení fyzikálního představení skupiny ÚDiF (Úžasné divadlo fyziky), představení Mrazivý dusík s tekutým dusíkem atd. Dále se podílelo na přípravě programu pro jednotlivé schůzky (šlo o exkurze, šifrovací úkoly, logické úlohy, hlavolamy, …). Reakce dětí a jejich rodičů byly velmi pozitivní, děti byly plné dojmů z akcí a nenásilnou formou si dlouhodobě budovaly a nadále budují pozitivní vztah k přírodním vědám. Proč ji zařazujeme, co na ní bylo zajímavé, proč je mezi vybranými, čím je výjimečná Jde o dlouhodobé působení na stabilní skupinu dětí. Aktivitu je možné realizovat na každé základní škole vlastními silami, s využitím zkušeností a nápadů z jiných škol. Ideální je, pokud se do přípravy programu podaří zapojit i rodiče dětí.

20

kapitola 3

Propagace aktivit V tomto případě je potřeba využít takové způsoby propagace, které osloví zejména rodiče, tj. tištěné materiály, informace v médiích a na internetu. Výhodné je také rozvinout spolupráci se základními školami v regionu a jejich učiteli i spolupráci s médii v daném regionu, případně zorganizovat tiskovou konferenci při zahájení projektu.

3.3. Starší školní věk 11–15 let Děti této věkové skupiny už vyžadují náročnější úkoly. Rády pracují na projektech, kde je i prostor pro jejich nápady a hypotézy, a mají pocit, že to, co dělají, je smysluplné. V tomto věku se už nezapojují nadšeně jenom proto, že to paní učitelka, resp. pan učitel, chce. Mají rády výzvy, pokud se jim něco podaří, chtějí další, náročnější úkoly. Piagetova teorie stádií vývoje inteligence [13] uvádí, že děti v tomto věku již zvládají složitější abstraktní i formálně logické operace. Dítě už se nemusí opírat o smyslovou skutečnost, je schopno usuzovat „jestliže, pak“. Při experimentování systematicky obměňuje proměnné, hledá pravidla. Dokáže se vyrovnávat se situacemi, s nimiž se dosud nesetkalo. Operace se spojují ve složitější struktury a dítě s nimi dokáže pracovat oběma směry (přímo i vratně). K nejdůležitějším vnějším činitelům ovlivňujícím volbu další vzdělávací dráhy patří: rodiče, kamarádi (zejména starší), škola, odborné poradny. Této skupině je z pohledu motivace pro technické a přírodovědné obory nutné věnovat značnou pozornost, protože podle řady psychologických studií se v tomto věku děti rozhodují, zda se vydají humanitním či technickým směrem. Volba další vzdělávací dráhy je dlouhodobým dynamickým procesem, není to jen jednorázový akt na konci tohoto věkového období. Proto je potřeba nabízet průběžně větší množství aktivit a informací. Hlubší a trvalejší zájmy má jen málo žáků a většina z nich vůbec neví, co je baví natolik, aby si podle toho vybrali profesní orientaci. Poznání zájmů, tedy toho, co člověka přitahuje a co ho baví dělat, je proto jednou ze základních podmínek úspěšné volby další vzdělávací dráhy. Zkušenosti ze zahraničí

 Microbe Magic http://microbemagic.ucc.ie/dictionnary.html J edná se o interaktivní výkladový slovník pro žáky základních škol, který obsahuje různé návody na vyzkoušení, řadu animací, her a dokonce i mluvícího průvodce.

21

kapitola 3

Příklady ověřených a úspěšných aktivit: Název aktivity: ÚDiF Realizátor: VUT v Brně Stručný popis realizace aktivity Aktivitu realizovala MU jako subdodavatel VUT v Brně. ÚDiF, neboli Úžasné divadlo fyziky, je neformální skupina studentů a učitelů fyziky a matematiky Masarykovy univerzity. Skupina dlouhodobě (od roku 2007) předvádí fyzikální performance, které jsou tvořené dramaturgicky provázanými a komentovanými experimenty. Hlavním cílem ÚDiFu v tomto projektu bylo předvádět různá pásma experimentů na středních a základních školách. Tematicky laděná pásma experimentů si kladou za cíl zpestření výuky jakožto motivační prvek při všeobecně neoblíbeném výkladu fyziky. Zároveň aktivně doplňují výuku o experimenty, které učitelé nemohou v hodinách předvést. Performeři se snaží kladně ovlivnit pohled žáků na přírodní vědy a pomoci jim v pochopení základních fyzikálních principů. Proč ji zařazujeme, co na ní bylo zajímavé, proč je mezi vybranými, čím je výjimečná Tým zapálených mladých lidí přenáší svůj optimismus, nadšení a pozitivní vztah k fyzice na své publikum. Jde do jisté míry o komerční aktivitu, která je stále v nabídce. Realizátoři mají zkušenosti s publikem od MŠ po dospělé, jsou schopni program ušít na míru.

Název aktivity: Věda a technika v ulicích Realizátor: VŠB-TU Ostrava Stručný popis realizace aktivity Cílem této aktivity bylo prostřednictvím mobilních exponátů přímo v ulicích představit výsledky vědy a výzkumu v technických oborech všem cílovým skupinám (žáci ZŠ, studenti SŠ a VŠ, pedagogové, rodiče, široká veřejnost, zaměstnavatelé, média, …). Tyto aktivity byly realizovány velmi různorodě (např. pozorování hvězdné oblohy, měření emisí na ulicích, předvádění robotů na dnech NATO apod.). Princip byl však stále stejný. Přicházet vědu představovat na taková místa, kde je přirozeně větší koncentrace lidí, a interaktivní formou zájemce přimět, aby se dozvěděli něco nového, vzbudit u nich zájem o přírodovědné a technické obory. Šlo tedy o přiblížení reality technických oborů populární formou. VŠB-TU Ostrava realizovala sadu spíše menších věd a technik v ulicích. Úspěch měly zejména takové aktivity, kde si každý z účastníků mohl něco vyzkoušet. Příkladem je řízení robota, změření emisí atd. Reakce byly také pozitivnější, když si každý z účastníků odnesl nějakou drobnost, např. pracovní list, na místě vytištěnou fotku apod. Proč ji zařazujeme, co na ní bylo zajímavé, proč je mezi vybranými, čím je výjimečná Přínos aktivity vnímáme v myšlence, že představování přírodovědných a technických oborů musí jít za cílovými skupinami, tedy tam, kde se tyto skupiny přirozeně vyskytují.

22

Foto: Archiv PTPO MŠMT

kapitola 3 Název aktivity: Roadshow Globální oteplování Realizátor: Techmania Science Center o. p. s. Stručný popis realizace aktivity Roadshow „Globální oteplování“, která byla předváděna přímo ve školách, si kladla za cíl zaujmout pro vědu co největší okruh mladých lidí. Konkrétně šlo o to, přiblížit žákům kromě méně populárního předmětu chemie také v poslední době velmi aktuální a diskutované téma globální oteplování. V této show se žáci dozvěděli o skleníkovém efektu, síle atmosférického tlaku aj. Proč ji zařazujeme, co na ní bylo zajímavé, proč je mezi vybranými, čím je výjimečná Obsahem aktivity bylo seznámení žáků zábavnou formou s tématy, která se objevují v RVP pro ZŠ, a jejich představení jiným způsobem než jak se tato témata běžně učí. Demonstrační pokusy u žáků zároveň způsobují, že děti kladně hodnotí přírodní vědy jako celek, což je důležité zvláště proto, že se s nimi na ZŠ žáci setkávají obvykle poprvé.

Název aktivity: Tábory s přírodovědnou a technickou tematikou Realizátor: Pilotní projekt – PřF UK, VŠB-TU Ostrava Stručný popis realizace aktivity V rámci realizace zakázky proběhly dětské tábory (pobytové i příměstské) s přírodovědnou a technickou tématikou, určené pro děti od 6 do 15 let. Program vycházel z požadavků zadavatele tak, že odborný program tábora zabral pět hodin denně, zbytek dne byl věnován volnočasovým aktivitám přiměřeným věku a fyzické zdatnosti účastníků. Byly v něm obsaženy také činnosti podporující dobré sociální vztahy ve skupině táborníků. Připravený táborový program (jak pro příměstský, tak pro pobytové tábory) naplňoval zadání projektu. Odrazila se v něm snaha o to, aby si děti nejen odnesly řadu vědomostí, ale aby si rovněž užily spoustu zábavy. Harmonogram byl sestaven tak, aby jednotlivé aktivity na sebe navazovaly a tvořily koncepční bloky nejen vzdělávací, ale i zábavné. Po prvních dvou turnusech jsme však byli nuceni táborové tempo poněkud zvolnit a některé programové celky zkrátit (nikdy se nejednalo o bloky výukové) – děti totiž byly velmi unavené a potřebovaly volný čas na regeneraci. Proč ji zařazujeme, co na ní bylo zajímavé, proč je mezi vybranými, čím je výjimečná Tábory s přírodovědnou a technickou tematikou jsou jednou z významných cest k podpoření zájmu o studium těchto oborů. Týdenní či delší prázdninové pobyty zanechávají v dětských účastnících krásné vzpomínky na zajímavé zážitky, silné dojmy z neotřelých aktivit a nemálo nových informací z pestré škály vědních oborů. Tyto dojmy, vzpomínky a informace jsou pak přikládány na pomyslné misky vah ve prospěch právě přírodovědných či technických oborů v okamžiku rozhodování o budoucím zaměření, při volbě dalšího studia. Podrobnější informace k organizaci táborů jsou v samostatné příloze Tábory s technickou  a přírodovědnou tematikou.

23

Foto: Archiv PTPO MŠMT

kapitola 3

3.3.1. Podskupina 11–13 let Tento věk je obdobím, ve kterém se projevují předpoklady i schopnosti pro určitý obor (zejména technický či přírodovědný) a talent [14], [15]. Současně je to období, kdy se děti hlásí na osmiletá gymnázia. Odchod žáků na víceletá gymnázia způsobuje obecný problém s kvalitou žáků středních průmyslových škol, kteří stále tvoří velké procento studentů technických vysokých škol. Po odchodu nadaných žáků na gymnázia zůstávají na základní škole často již méně kvalitní studenti. Charakteristika aktivit

 specializované aktivity rozvíjející zájem o poznávání a experimentování (kroužky s přírodovědnou tematikou, rozvíjející nad rámec výuky znalosti z přírodovědy i matematiky a směřující k vysvětlení jevů z běžného života)

 popularizační přednášky vedené mladými vědci zapálenými pro daný obor, kteří jdou osobním příkladem  příměstské tábory, resp. prázdninové vědecké pobyty  hravé aktivity založené na využití vlastní iniciativy a nápadů dětí, týmové soutěže  aktivity podporující sebevědomí dívek v přírodovědných a technických oborech Příklady ověřených a úspěšných aktivit: Název aktivity: Matematika jinak Realizátor: VUT v Brně Stručný popis realizace aktivity Hlavním cílem bylo formou přednášek ukázat matematiku jako zajímavý a pro život užitečný předmět. Zvláštní pozornost v tuto chvíli zaměřme na popularizační přednášky z matematiky pro věkovou skupinu 11 až 13 let. Na základě poptávky ze strany učitelů byla do nabídky přednášek zařazena i témata vhodná pro základní školy. Byla zvolena taková látka, u které bylo možné pružně reagovat na míru znalostí posluchačů a jejich kolísající pozornost. Např. přednáška „Najděme velbloudovi hrb“ byla dostatečně hravá na to, aby žáky bavila, a přitom je nenásilnou formou upozornila na řadu důležitých pojmů z oblasti funkcí a analytické geometrie. Od žáků ZŠ se nedalo očekávat, že by s maximální pozorností vydrželi 45 minutový frontální výklad. Proto byla teoretická část doplněna částí praktickou, do které se zapojil každý účastník. Proč ji zařazujeme, co na ní bylo zajímavé, proč je mezi vybranými, čím je výjimečná Důležitá je flexibilita lektora, který je schopen reagovat na úroveň znalostí a schopností publika. Pro žáky ZŠ se skvěle osvědčila varianta, kdy probíhal cca 20 minut výklad a dalších 25 minut se žáci individuálně nebo ve skupinkách věnovali vypracování úkolů, které měli formulovány na pracovních listech. Přednášející mohl pak průběžně pomáhat jednotlivcům/ týmům a rád se zapojil i pedagog, který se přednášky s dětmi zúčastnil.

24

kapitola 3

3.3.2. Podskupina 13–15 let Na konci tohoto období se většina mladých poprvé vážně rozhoduje o budoucím oboru studia či práce. Přestože se žáci na konci základní školy rozhodují o své další vzdělávací dráze, nejsou ještě, vzhledem k vývojovým specifikům pubescence, pro zodpovědnou volbu dostatečně zralí. V  tomto věku je nutné, aby jak děti, tak rodiče (mají v daném období dítěte stále rozhodující slovo) měli dostatek informací o možnostech studia, jeho obsahu a o uplatnění absolventů TPO. Materiály by měly být dostupné u kariérních poradců. Kariérní poradci jsou důležitá skupina (většinou učitelé), se kterou je při podpoře technických a přírodovědných předmětů také nutné spolupracovat. Při podpoře TPO v období volby oboru budoucího studia je nutná spolupráce s kariérními a studijními poradci škol, s pedagogicko-psychologickými poradnami, ale i se zaměstnavateli. Děti ze ZŠ mají v 8. a 9. třídě v rámci vzdělávací oblasti „Člověk a svět práce“ povinný tematický okruh Svět práce. Nejen v rámci tohoto okruhu, ale během celé školní docházky, by se měli žáci seznamovat s různými profesemi. Základní školy k tomuto tématu přistupují různě, některé, jako doplněk, organizují i exkurze do škol a podniků, případně si zvou do školy rodiče, či zástupce jednotlivých profesí na besedy. Na školách se konají setkání rodičů a žáků 9. tříd s představiteli škol, hovoří se o dalších možnostech studia. Žáci a rodiče při volbě další vzdělávací dráhy využívají i řadu jiných informačních zdrojů - informace zveřejněné na internetu, veletrhy středních škol, dny otevřených dveří na školách, náborové akce středních škol, tištěné publikace apod. Pomocí webových portálů www.gwo.cz, www.volbapovolani.cz, www.proskoly.cz děti zjišťují své možnosti při volbě dalšího vzdělávání a povolání. Dále školy spolupracují s pedagogicko-psychologickými poradnami, děti na konci 8. nebo na začátku 9. třídy mohou absolvovat tzv. profi testy. K testování přinášejí vyplněný dotazník, kde rodiče popisují, jak vnímají schopnosti a zájmy svých dětí. Testování se zaměřuje na intelekt (i na to, zda předpoklady jsou spíše humanitní nebo technické), dále na zájmy dětí (činnosti směřující k určité profesi), charakteristiku osobnosti a také typ osobnosti vzhledem k zájmům (badatelský, ...). Na základě testů potom poradna doporučí jaký typ školy by byl pro dítě vhodný. Tyto skutečnosti by bylo vhodné využít pro spolupráci s VŠ (např. prostřednictvím jejich studentů), nebo připravit pro učitele propagační materiály o možnosti využití TPO ve volbě povolání. Pro žáky v tomto věku jsou velmi důležité věkově blízké vzory, proto je dobré využít pro propagaci TPO např. studenty úspěšné v mezinárodních soutěžích. Charakteristika aktivit:

 a kce - show s fyzikálními, respektive chemickými pokusy, na které v běžné výuce není prostor, nebo jsou náročnější na materiál

 popularizační přednášky (vhodný je věkově blízký přednášející, který působí zároveň i jako osobní vzor)  v eletrhy a informační dny o možnostech dalšího studia v daném regionu, zapojení SŠ, VŠ a firem do informační kampaně

 tradiční olympiády a soutěže zohledňované při přijímacích zkouškách na SŠ  dny otevřených dveří na SŠ spojené s motivačními aktivitami 25

kapitola 3

 outdoorové aktivity, např. jarmarky  testování schopností a na základě jejich výsledků nasměrování dítěte na vhodný obor studia, spolupráce s pedagogicko-psychologickými poradnami Příklady ověřených a úspěšných aktivit Název aktivity: Show Realizátor: Techmania Science Center o. p. s Stručný popis realizace aktivity Jednotlivé show v délce cca 30 minut probíhající nejčastěji v prostoru Techmania Science Center o. p. s. mají za úkol nadchnout žáky základních a středních škol pro vědu. Snahou je zábavným způsobem přiblížit určitá témata – většinou se jednalo o témata, patřící k oborům fyziky a chemie, spjatá s běžným životem. Šlo například o show: Tekutý dusík Ten je se svojí teplotou přibližně -200 °C ideálním médiem k provedení mnoha zábavných experimentů. Pomocí něj můžeme například rozbít gumu kladívkem na malé kousky. Ovoce do něj vložené se změní na sklo. Odvážlivec si možnost zkusit kapalný dusík na vlastní kůži. Na závěr je obvykle předváděn experiment s názvem Gorily v mlze. Show s plyny Seznámení s plynným skupenstvím a ukázkou několika zajímavých plynných látek. Diváci se dozvědí, proč dýchají, jakého plynu je kolem nás nejvíce, jak se mění hlas v různé atmosféře. Vzhůru k výškám Člověk odjakživa snil o létání. Tato show přibližuje historický vývoj lidského snažení o dosažení tohoto snu. Jde o vysvětlení základních principů a zákonů, které lidstvu umožnily vzlétnout – od balónů až k letům na Měsíc. Zajímavá atmosféra Jde o základní informace, které by měl každý vědět dřív, než se začne bavit o globálním oteplování. Divák se během názorných experimentů má možnost seznámit se silou atmosférického tlaku, se složkami atmosféry a tím, jak vzniká skleníkový efekt. Zázraky s kaučukem Co unese balónek? Kolik balónků unese člověka? Může balónek a mince zpívat? Víte, proč se udrží těžká letadla ve vzduchu? Lze propíchnout balónek, aniž by prasknul? Může být balónek z azbestu? Při této show se předvádí, jak se chovají plyny v různých tlacích a teplotách. Proč ji zařazujeme, co na ní bylo zajímavé, proč je mezi vybranými, čím je výjimečná Aktiivita je realizována ve specializovaném centru a účastníci se tak dostanou ze školního prostředí do jiného.

Název aktivity: Informační poradna Realizátor: Techmania Science Center o. p. s Stručný popis realizace aktivity Informační poradna poskytuje zejména žákům základních a středních škol (ale i jejich rodičům) relevantní informace o možnostech studia technických a přírodovědných oborů. Poradní činnost realizuje vyškolený personál, který zájemcům o studium nabízí teoretické i praktické informace, včetně tištěných a elektronických materiálů, kontaktů na zodpovědné pedagogické pracovníky, a zprostředkovává rovněž přístup k dalším informačním zdrojům. Proč ji zařazujeme, co na ní bylo zajímavé, proč je mezi vybranými, čím je výjimečná Ojedinělá aktivita regionálního koordinátora, která je zajímavým spojením science centra a poradny. To, že je poradna umístěna mimo školu, umožňuje individuální přístup k jednotlivým zájemcům o studium TPO. Obvykle se jedná o samotné žáky, nebo o jejich rodiče, kteří žádají informace o možnostech studia pro své děti v konkrétním kraji či o alternativách vzdělávání v specifikovaném studijním oboru.

26

kapitola 3

Propagace aktivit: Zde je při propagaci nutné informovat rodiče, učitele, ale už také samotné mladé lidi. Pro rodiče a pedagogy lze využít tištěné materiály, veřejná média, tiskové zprávy. Pro mladou generaci pak internet, zejména sociální sítě.

3.4. Střední školy a víceletá gymnázia 15–19 let Tuto skupinu můžeme z pohledu motivace rozdělit na dvě části:

 rozhodnutí – ti, kteří už mají o příští volbě oboru studia či povolání jasno, vědí, čemu se chtějí věnovat  nerozhodnutí – stále ještě o své budoucnosti přemýšlejí a hledají Výrazný je v této věkové kategorii zejména vliv o málo starších kamarádů. Dále je také potřeba zaměřit některé aktivity speciálně na dívky, představit jim přírodovědné a zejména technické obory jako vhodné i pro ně.

3.4.1. Podskupina rozhodnutí Jedná se o skupinu studentů, kteří mají ke zvolenému oboru vztah, mají k němu i nutné předpoklady, případně také rodinné zázemí. Je velice důležité tyto mladé lidi zaujmout a neodradit. Práce s nimi musí mít jasný cíl, odpovídající úroveň, často se jedná o individuální práci s talentovanými jednotlivci. Charakteristika aktivit:

 vyšší odborná úroveň aktivit  individuální i týmové soutěže (tradiční olympiády, Expo Science Amavet, SOČ, …)  týdenní soustředění s odborným programem  aktivity ve spolupráci s univerzitami a firmami, dávající jasnou vizi o uplatnění v praxi  debatní soutěže pro SŠ – podpora kritického myšlení a prezentace postojů  p očátky vědecké práce formou stáží na vědeckých pracovištích, viz Otevřená věda na AV ČR www.otevrena-veda.cz/

27

kapitola 3

Příklady ověřených a úspěšných aktivit: Název aktivity: Fyzikální DUET Realizátor: VUT v Brně Stručný popis realizace aktivity Motivační soutěž pro studenty základních a středních škol s celorepublikovým rozsahem, vyhlášená ve dvou kategoriích. Kategorie žáků byla určena pro žáky základních škol a nižší ročníky víceletých gymnázií, kategorie studentů pro studenty středních škol. Aktivita byla zaměřena na praktickou experimentální činnost dvojic. Byla vyhlášena následující témata: 1) Talíř, 2) Výbuch, 3) Katapult, 4) Mýdlové bubliny, 5) Váhy, 6) Kyvadlo, 7) Laserové ukazovátko, 8) PET – lahev, 9) Led – pevná fáze vody, 10) Setrvačník, 11) Perpetum Mobile. Soutěž Fyzikální DUET proběhla ve dvou kolech. V prvním, korespondenčním kole, si účastníci (tj. dvojice žáků/studentů) vybrali jedno z poměrně volně zadaných témat, v jehož rámci promysleli a realizovali vlastní projekt (experiment, měření, …). Svoje výsledky zaslali (většinou ve formě prezentace, nebo dokumentu s obrazovou/video přílohou) na zadaný elektronický kontakt. Po skončení korespondenčního kola zhodnotila porota, která byla složena z akademických pracovníků, pedagogů, zástupců účastníků minulého ročníku a žáků základních škol, přijaté příspěvky a vybrala v každé kategorii čtyři postupující duety. Ve finálovém kole každá ze soutěžících dvojic během 20 minut prezentovala svůj příspěvek a poté odpověděla na doplňující otázky poroty. Porota zhodnotila předvedené výkony a hloubku vhledu do vybraného tématu, který účastníci projevili, a stanovila výsledné pořadí v obou kategoriích. Duety byly odměněny věcnými cenami v celkové hodnotě deset tisíc korun. Proč ji zařazujeme, co na ní bylo zajímavé, proč je mezi vybranými, čím je výjimečná Jde o aktivitu „s nápadem“, určenou studentům se zájmem o fyziku. Hlavní roli hraje invence účastníků soutěže, protože žákům/ studentům je poskytnuta maximální volnost při zpracování vybraného tématu.

Název aktivity: Badatel Realizátor: PřF UP v Olomouci Stručný popis realizace aktivity Aktivita pokrývá celý školní rok. Je určena studentům středních škol, kteří si mohou zkusit stát se opravdovými vědci a zúčastnit se vědeckého výzkumu pod vedením pracovníků fakulty v jejích laboratořích. Témata výzkumu jsou pravidelně vypisována na internetových stránkách Badatele, zájemci si mohou po domluvě zvolit i téma vlastní. Studenti tedy mohou velmi rychle rozvinout své znalosti a dovednosti v oboru, který je zajímá, a vyzkoušet si práci se špičkovými přístroji, běžně nedostupnými na středních školách. Účastníci mohou provádět výzkum samostatně, ve dvojicích i větších skupinách. Průběh stáže není omezován striktními formálními pokyny, jak mají mladí výzkumníci postupovat, naopak jsou vítány jejich vlastní aktivity a nápady. Proč ji zařazujeme, co na ní bylo zajímavé, proč je mezi vybranými, čím je výjimečná Jde o dlouhodobou práci s cílovou skupinou. Záměrem je ukázat výzkum jako činnost, která je do značné míry dobrodružná, vyžaduje systematické úsilí a kromě schopnosti pracovat samostatně také schopnost spolupracovat. Dalším efektem je, že u studentů pomůžeme vypěstovat správný přístup k metodice vědeckého výzkumu, který jim bude dále užitečný při studiu a práci.

28

kapitola 3

3.4.2.

Podskupina nerozhodnutí

Tato skupina mladých stále ještě hledá své budoucí zaměření. Tady jsou důležité relevantní motivační aktivity, které mladým lidem nabídnou možnost vyzkoušet si řadu zajímavých praktických dovedností a dají jim dostatek argumentů, proč si daný obor zvolit. Motivační aktivity mají ovšem smysl pouze v 1. a 2. ročníku střední školy, pak si již studenti většinou určí své priority výběrem volitelných předmětů. Charakteristika aktivit:

 především týmové soutěže (korespondenční, internetové, …)  motivační exkurze celé třídy, účast na workshopech, ...  zapojení věkově blízkých absolventů (nebo úspěšných studentů) VŠ do popularizačních přednášek, diskuzí, …  podpora dívek v rozhodnutí věnovat se přírodním vědám a technice  aktivity ve spolupráci s univerzitami a firmami, dávající jasnou vizi o uplatnění v praxi Pro obě skupiny je nutná popularizace TPO a informace o možnostech uplatnění v praxi. K tomu by bylo vhodné využít příběhy konkrétních lidí a umožnit setkání s nimi v neformálním prostředí, kde se mladí běžně pohybují, např. kavárny, čajovny, sportoviště, … Důležité jsou také on-line aktivity na internetu. Zkušenosti ze zahraničí

 Planet Science www.planet-science.com  raficky i obsahově zajímavé stránky rozdělené pro jednotlivé uživatele: Sci-Teach (učitelé), Next Steps G (studenti), Out There (zájemci o vědu), Patente, Under 11. Velice komplexní, mnoho nápadů jak obohatit výuku i volnočasové aktivity.

D  iscover Science and Engineering (DSE), v rámci tohoto projektu byl zřízen web „Are You Up For IT?“ (www.areyouupforit.ie) propagující kariéru v oblasti techniky. Stránka obsahuje řadu zajímavých nápadů motivujících ke studiu především IT oborů. Využívá mladých vzorů, soutěží o ceny atd.

 THINK ING www.think-ing.de v němčině, jsou zde profily zajímavých lidí z různých technických profesí.

29

kapitola 3

Příklady ověřených a úspěšných aktivit: Název aktivity: Přednášky zaměřené na popularizaci Realizátor: VUT v Brně a další Stručný popis realizace aktivity Pro přednášky byla zvolena témata z matematiky a fyziky, za nejúspěšnější se však dají označit hlavně témata alespoň částečně spojená s astronomií. Zde jsou na ukázku uvedena některá témata: Od dopadu fotonu na chip po obrázek na internetu Populárně naučná přednáška pro úroveň studentů nižšího stupně osmiletého gymnázia, využívající digitální obrazové techniky. Obsahem přednášky byl popis Slunce jako hvězdy, úplných zatmění Slunce, jejich významu pro fyziku a astronomii, dále povídání o numerických metodách zpracování obrazů sluneční koróny. V dnešní době výkonných počítačů hrají počítače a jimi prováděné numerické zpracování obrazů sluneční koróny nezastupitelnou roli při výzkumu sluneční koróny. Podrobně byla vysvětlena problematika zpracování obrazů od jejich pořízení, přes kalibraci, geometrické sesazení, detekci a korekci defektů na chipu, složení obrazů v jeden a zviditelnění koronálních struktur. Halové jevy v atmosféře Halové jevy jsou optické úkazy, které vznikají lomem a odrazem světelných paprsků na ledových krystalech v atmosféře. Mají podobu různých kol, oblouků a skvrn kolem Slunce, obvykle s duhovým zabarvením. Důležitou roli při vzniku halových jevů hraje tvar krystalů a jejich zastoupení v atmosféře. Všichni na Mars! Přednáška o historii a současném stavu výzkumu Marsu. Možnosti letu na Mars z hlediska současných technických a technologických možností a z hlediska přírodních podmínek na této planetě. Popis zajímavých fyzikálních a astronomických jevů, jež můžeme na povrchu Marsu očekávat. Kosmonautika ve službách Země Přednáška o kosmonautice vedená zábavnou formou s upozorněním na některé neobvyklé (především fyzikální) důsledky pobytu a práce ve stavu beztíže, jsou zdůrazněny přínosy kosmonautiky běžnému životu (GPS, telekomunikace, snímkování a měření pro meteorologii, zemědělství, geologii, …) i přínosy technologickému rozvoji. Proč ji zařazujeme, co na ní bylo zajímavé, proč je mezi vybranými, čím je výjimečná Jedna z nejdostupnějších aktivit, která je bez větších problémů zařaditelná místo běžné výuky. Čím blíže je přednášející věkem posluchačům, tím lépe reagují na sdělené a přijímají nové informace.) Starší studenti již dokážou plně ocenit odbornost výkladu.

Název aktivity: Internetová matematická olympiáda Realizátor: VUT v Brně Stručný popis realizace aktivity Soutěž v řešení úloh z matematiky pro sedmičlenné týmy středoškoláků. Studenti řeší příklady na půdě své školy pod dohledem garanta – učitele ze své školy. V předem avizovaný čas (každý rok jde o poslední úterý v listopadu) je na webové stránce Internetové matematické olympiády, viz matholymp.fme.vutbr.cz, zveřejněno zadání deseti příkladů z matematiky. Tým studentů má za úkol příklady vyřešit, převést do elektronické podoby a do konkrétního času odeslat organizátorům pomocí odesílacího formuláře. Organizátoři došlá řešení vyhodnotí, následně rozešlou medaile, diplomy a účastnické listy. Proč ji zařazujeme, co na ní bylo zajímavé, proč je mezi vybranými, čím je výjimečná Jde o příklad distanční aktivity, kdy realizátor nepřijde do přímého kontaktu s cílovou skupinou, veškerá komunikace probíhá přes internet. Vzhledem k tomu, že se soutěží v týmu, tak je možné k aktivní účasti získat i studenty, kteří nejsou vnitřně úplně rozhodnutí, jestli je matematika jejich prioritou. Spolupráce v týmu je také dobrou motivací k výkonu. Aktivita neklade zvláštní požadavky na čas učitele. Další typově podobné aktivity Masarykovy univerzity – BRLOH, KEKS, BRKOS, KSI.

30

kapitola 3



Foto: Archiv PTPO MŠMT

V rámci práce regionálních koordinátorů byla pořádána řada podobných aktivit nazvaných: tematické workshopy, semináře, roadshow. Pro ilustraci uvádíme jejich porovnání z hlediska počtu účastníků a ceny na účastníka.

Graf č. 3: Porovnání aktivit typu roadshow realizovaných různými koordinátory

31

kapitola 3

Propagace aktivit Pro mladou generaci je nutné využívat internet, on-line materiály i diskuse a zejména sociální sítě. Osvědčuje se také dlouhodobá spolupráce se středními školami a jejich pedagogy, kteří informace studentům předávají. Častou chybou je, že na přírodovědně a technicky zaměřené aktivity jsou vybíráni pouze žáci, kteří již zájem o TPO mají. Aktivity tedy neplní původně zamýšlený motivační význam.

3.5. Studenti vysokých škol 19–26 let Ve věkové skupině 19 až 26 let najdeme studenty technických a přírodovědných oborů na vysokých školách a jejich fakultách. Jedná se o mladé lidi, kteří se již pro daný obor rozhodli, ale i ty je nutné motivovat k dalšímu studiu. Je nutné, aby studium plnilo aspoň část jejich očekávání a bylo cíleně propojeno se získáváním praktických dovedností. Současně by bylo užitečné v rámci motivačních aktivit využít nadšení těchto studentů a snažit se je propojit s mladší generací, která na jejich rady velmi dobře reaguje díky zanedbatelnému věkovému rozdílu. Je nezbytné si uvědomit, že se liší studijní obory na univerzitách a VŠ technického zaměření, tento rozdíl se týká zejména masovosti výuky. Pro univerzitní přírodovědné obory je charakteristickým rysem menší počet posluchačů a větší podíl silněji motivovaných studentů. Pro technické VŠ je naproti tomu typické, že jejich obory jsou otevřeny pro vysoký počet studentů, zejména v prvních semestrech bakalářského studia. Zde je dobře pozorovatelný jev, který říká, že dochází k výrazně nerovnoměrnému rozdělení studentů. V dřívějších obdobích (před cca 5 až 10 lety) kopírovalo rozdělení predispozic studovat daný obor Gaussovo rozdělení, v současné době je rozdělení asymetrické. Zůstalo zachováno procento studentů silně motivovaných ke studiu, ale maximum Gaussova rozdělení se posunulo směrem k podprůměrnosti. To má za následek rozdíly v sociálním chování studentů navzájem. Motivovaní studenti jsou často izolováni kolektivem, jedině pedagogové dokážou tyto studenty ocenit, za předpokladu, že dokážou identifikovat jejich talent. Tato skupina není pozitivně vnímána většinou svých vrstevníků a sociálně se od nich izoluje. Tomuto trendu je třeba uzpůsobit práci s cílovou skupinou, např. pomocí začlenění motivovaných studentů do vědeckých prací nebo dostatečnou nabídkou stáží ve vědeckých ústavech. Charakteristika aktivit

 „nultý ročník“ [1] – šance pro studenty, kteří si nevybrali vhodnou střední školu pro studium technických a přírodovědných oborů na VŠ

 zapojení do zajímavých aktivit hned od počátku studia formou pomocných vědeckých pracovníků atd.  doplnění klasické výuky o zajímavé přednášky odborníků z praxe, případně vědců (i v cizím jazyce)  bezplatný elektronický přístup ke kvalitním učebnicím a k odborné literatuře  nabídky praktických domácích i zahraničních stáží, spolupráce s průmyslem i vědeckými pracovišti  vyhlášení a udělování cen za práci v oboru (ve spolupráci se zaměstnavateli) 32

kapitola 3

 zapojení kvalitních a nadšených studentů do popularizačních aktivit vysokých škol  studijní obor „Popularizace vědy“  z avést jako jedno z kritérií hodnocení fakult a VŠ (speciálně technických) spokojenost studentů s pedagogickou úrovní těchto fakult (podobně jako dnes probíhá hodnocení nemocnic pacienty)

 p tát se studentů na jejich názor formou anket a průzkumů, diskutovat s nimi možnosti zlepšení výuky, splnění jejich očekávání atd. Zkušenosti ze zahraničí

 Science Foundation Ireland (SFI) http://www.sfi.ie/content/content.asp?section_id=221&language_id=1 Informačně bohaté, ale méně přehledné stránky pro vysokoškoláky. Příklady ověřených a úspěšných aktivit: Název aktivity: Odborné konference Realizátor: VŠB-TU Ostrava Stručný popis realizace aktivity Aktivita odborné konference byla zaměřená na realizaci konferencí orientovaných na popularizaci přírodovědných a technických oborů, které byly přístupné studentům středních a vysokých škol. Byly realizovány čtyři konference. Odborné konference sloužily zejména k výměně zkušeností zaměstnavatelů, pedagogů, studentů a ostatních zainteresovaných v oblasti popularizace přírodovědných a technických oborů, potřeb vzdělávacího systému a možností uplatnění absolventů vysokých škol v praxi (v různých oborech). Proč ji zařazujeme, co na ní bylo zajímavé, proč je mezi vybranými, čím je výjimečná Realizace konferencí přispěla k informovanosti studentů VŠ o dané problematice. Někteří účastníci se po absolvování těchto aktivit dále sami podílí na realizaci dalších popularizačních programů (např. v rámci projektu Svět techniky a Vesmírná brána).

Název aktivity: SVOČ-Studentská vědecká a odborná činnost Realizátor: nebyla realizována v rámci projektu Stručný popis realizace aktivity SVOČ je soutěž každoročně pořádaná Českou matematickou společností, sekcí Jednoty českých matematiků a fyziků ve spolupráci se Slovenskou matematickou společností Jednoty slovenských matematiků a fyziků. Cílem SVOČ je podnítit zájem studentů VŠ o vědeckou, výzkumnou a další tvůrčí práci. Svoje vlastní soutěže SVOČ má také většina veřejných vysokých škol či fakult zaměřených na technické a přírodovědné obory. Proč ji zařazujeme, co na ní bylo zajímavé, proč je mezi vybranými, čím je výjimečná Soutěž přináší studentům nové impulzy, dává jim prostor pro prezentaci vlastních výsledků a jejich obhajobu před odbornou porotou. Při setkání s ostatními studenty a odborníky mají možnost navázat užitečné kontakty.

33

kapitola 3 Název aktivity: FameLab Realizátor: pilotní projekt – British Council Stručný popis realizace aktivity FameLab je zábavná soutěž pro mladé vědce a vědkyně, která jim nabízí šanci zlepšit svou schopnost vědu popularizovat. Zároveň si klade za cíl přinést publiku aktuální ukázky toho, čím se současná věda zabývá. Soutěže FameLab se mohou zúčastnit studenti, studentky, vědečtí a pedagogičtí pracovníci starší 21 let, pracující v České republice v oblasti matematiky, medicíny, technických oborů a přírodních věd, nebo výše uvedení studující. Jedná se o model, který je již vyzkoušen a realizován ve Velké Británii, kde se také koná každoročně mezinárodní kolo. V ČR zatím proběhly dva ročníky a oba byly velice úspěšné. Je to cesta, jak přiblížit vědu laické veřejnosti, a současně také možnost vyhledat nové mladé popularizátory vědy. Proč ji zařazujeme, co na ní bylo zajímavé, proč je mezi vybranými, čím je výjimečná Jedná se o novou zajímavou aktivitu, která umožňuje přiblížit vědu laické veřejnosti. Současně umožňuje „objevit“ nové mladé popularizátory vědy.

34

kapitola 4

4. Vedlejší cílová skupina Jak již bylo uvedeno v kapitole 2, do této skupiny řadíme všechny reprezentanty subjektů spoluvytvářejících postoje a ovlivňujících rozhodování hlavní cílové skupiny. Patří sem zejména pedagogové všech stupňů škol, včetně budoucích pedagogů a vědecko-pedagogických pracovníků na VŠ, dále absolventi vysokých škol, rodiče uchazečů o studium, zaměstnavatelé atd. Motivační aktivity by se měly zaměřit také na tuto vedlejší cílovou skupinu, přičemž podskupina učitelů ZŠ i SŠ a budoucích učitelů TPO zaslouží zvýšenou pozornost. Jednou z možností, jak tuto skupinu ovlivnit, je nabídka celoživotního vzdělávání.

4.1. Další vzdělávání vedlejší cílové skupiny Celoživotní vzdělávání učitelů by mělo být samozřejmostí. Důvodem je pokrok v jednotlivých vědních oblastech, nové formy popularizace, nové formy výuky a pedagogického vybavení, dostupnost zkušeností z celého světa (internet), v neposlední řadě také povinnost vést své studenty osobním příkladem k celoživotnímu vzdělávání jako součásti života. V celoživotním vzdělávání je potřeba podporovat nejen učitele, ale všechny ty, kdo mají účast a podíl na výchově a ovlivnění všech uvažovaných věkových skupin.

 Vzdělávání rodičů, případně prarodičů Rodiče hrají významnou roli v motivaci a orientaci svých dětí. Jejich přirozeným zájmem je příznivě ovlivňovat budoucnost svých potomků. Spoluúčast na pomoci dětem v relativně obtížných přírodovědných předmětech může být pro ně motivací.

 Vzdělávání specializovaných pracovníků pro podporu TPO Celá řada aktivit ve prospěch podpory TPO se odehrává mimo školy. Instituce, které se jimi zabývají, by měly mít specializované, vyškolené pracovníky. Jedná se např. o technická a přírodovědná muzea, hvězdárny, domy dětí a mládeže, …

 Studium dospělých na VŠ Denní nebo distanční studium na VŠ pro zájemce, kteří se rozhodli studovat později, případně pro absolventy VŠ, kteří změnili zájem o obor studia. Tato skupina bude početně podstatně menší než běžní studenti, ale budou to vážní zájemci a pro VŠ zajímaví i z hlediska získání finančních prostředků. Je nutné dbát na to, aby byly pro tuto cílovou skupinu otevírány takové obory, které budou mít potenciál uplatnění absolventů. 35

kapitola 4

Příprava tohoto typu studia se neobejde bez spolupráce se Svazem průmyslu a dopravy ČR, hospodářskými komorami a dalšími zainteresovanými institucemi. Tuto spolupráci lze podpořit cíleně vypisováním rozvojových projektů, výzev ESF apod. orientovaných na vzájemnou spolupráci kateder a oborových firem, s cílem vzájemné výměny pedagogů, odborníků z praxe, podporujících stáže studentů a pedagogů.

 Rekvalifikace zejména v technických oborech Doplnění vysokoškolské kvalifikace o speciální přednášky, speciální kurzy podle požadavků trhu práce a zájmu uchazečů. V současné době se požadavky na kvalifikaci zaměstnanců rychle mění. Zvláštním případem, zasluhujícím pozornost, je péče institucí a podniků o tyto formy studia pro své zaměstnance.

 Vzdělávání seniorů (U3V) Je povinností společnosti nabídnout seniorům možnost dalšího vzdělávání a zvýšení kvality jejich života. Senioři mohou mladší generaci předávat nejen své zkušenosti, ale i ji mohou ovlivnit ke studiu přírodních a technických oborů. Poznamenejme, že prakticky všechny VŠ nabízejí různé formy celoživotního vzdělávání (je třeba jen stimulovat kurzy zaměřené na TPO či jejich popularizaci). Výrazná nabídka je např. v informatice, ekonomii, jazycích, právních disciplinách, veřejné správě, …

36

kapitola 5

5. Zapojení institucí

Studie zahraničních zkušeností s podporou zájmu o technické a přírodovědné obory [1] ukazuje, že pro účinnou podporu technických a přírodovědných oborů je potřeba spojit síly všech zainteresovaných institucí a vytvořit z nich, pokud možno, jeden fungující celek. Pozitivní zkušenosti s tvorbou sítí napojených na stálé koordinační centrum na úrovni centrální instituce má řada evropských zemí, např. Irsko, Francie, Německo (částečně), Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko (částečně), Španělsko, Švédsko (částečně). V ČR takové centrum chybí.

Graf č. 5: Schéma propojení jednotlivých institucí, které bylo vytvořeno na základě zahraničních zkušeností [1, s. 224]

37

kapitola 5

V případě projektu Podpora technických a přírodovědných oborů, na rozdíl od tohoto schématu platného v řadě evropských zemí, viz graf č. 5, je svěřena role regionálních koordinátorů vysokým školám, nebo další organizacím (science centra atd.), které jsou na výsledcích motivačních aktivit výrazně zainteresovány.

5.1. Zkušenosti regionálních koordinátorů V rámci aktivit realizovaných regionálními koordinátory bylo v průběhu projektu podpořeno více než 368 tisíc účastníků. Jejich rozložení mezi cílové skupiny ilustruje následující graf.

Graf č. 6: Zapojení účastníků do aktivit regionálních koordinátorů

V rámci činnosti regionálních koordinátorů bylo realizováno celkem 236 aktivit. Na žáky základních škol bylo zaměřeno 53 různých typů aktivit, z toho na první stupeň základních škol byly primárně zaměřeny pouze dvě aktivity, obě koordinované VUT v Brně - Seznámení žáků ZŠ s problematikou životního prostředí a Celoroční systematická práce s dětmi. Tato skutečnost vedla expertní tým k vytvoření samostatné příručky „Ukažte to dětem (přírodovědné a technické předměty – jak zaujmout a motivovat žáky ZŠ)“, vydané MŠMT v roce 2012. Většina aktivit regionálních koordinátorů byla realizována pro studenty středních škol (167 různých typů aktivit). Řada těchto aktivit měla několik opakování, jak už bylo uvedeno dříve. Zaměření na studenty středních škol je v rozporu se zjištěními v rámci evaluace aktivit, kdy je patrné, že motivace pro technické a přírodovědné obory je nejúčinnější v nižším věku, kdy se žáci poprvé rozhodují o budoucím zaměření svého studia a další profesní orientaci. Ve studii Evaluace projektu „Podpora technických a přírodovědných oborů“ (PTPO) – Kvalitativní studie 38

kapitola 5

– Hodnocení projektu pohledem regionálních koordinátorů, která je samostatnou přílohou metodiky, se uvádějí rozdíly mezi dětmi z hlediska jejich věku. „Zatímco nejmladší děti bylo snadné upoutat – byly ze všeho nadšené, hrály si, zkoušely pomůcky, ptaly se – starší děti s reakcí více vyčkávaly, ostýchaly se, čekaly, co jim lektoři nabídnou, byly náročnější na průběh a obsah akcí.“ Proto vyšlo doporučení začít s popularizací těchto předmětů už v nejmladších věkových skupinách, které jsou v postojích k přírodovědným a technickým předmětům otevřené. Postupem času (a se vzrůstající náročností předmětů) však jejich zájem opadá. Studenti vysokých škol se zúčastnili celkem 33 aktivit, ale většina těchto aktivit byla primárně určena jiné cílové skupině, nejčastěji středoškolákům nebo pedagogům. Z uvedených údajů je patrné, že regionální koordinátoři, stejně jako řada vysokých škol, se při motivaci ke studiu zaměřuje zejména na střední školy. První rozhodování se však děje už na základních školách. Bylo by tedy užitečné motivovat ke studiu TPO již žáky základních škol. Zde by měly být aktivně využity vazby mezi základními, středními a vysokými školami. Zajímavá byla i strategie regionálních koordinátorů při navrhování a realizaci aktivit regionálního projektu. Někteří koordinátoři realizovali pouze několik málo aktivit, např. www.scio.cz, s. r. o. mělo v regionálním projektu jen tři aktivity a zajistilo více opakování stejné akce. Jiní koordinátoři se zaměřili na mnohem vyšší počet aktivit, aby vyzkoušeli co největší spektrum různě zaměřených programů. Mezi tyto koordinátory se řadí např. VUT v Brně, které realizovalo v Jihomoravském kraji 60 různých aktivit, některé z nich v řadě opakování (celkem šlo o 259 akcí). Podle počtu účastníků lze mezi nejnavštěvovanější aktivity zařadit aktivity realizované na náměstích a jiných veřejných prostranstvích, dále všechny typy Roadshow, kdy jsou s předem připraveným programem objížděny základní a střední školy. Příklady nejnavštěvovanějších aktivit:

V  ěda a technika v ulicích - aktivita realizovaná v Moravskoslezském kraji. Hlavním cílem bylo přiblížení přírodovědných a technických oborů populární formou. Je ale samozřejmé, že se jedná o aktivitu spíše seznamující, motivační, nikoliv vzdělávací. Na ulicích není možné cílové skupiny vzdělat v přírodovědných ani technických oborech, je reálné jim pouze ukázat něco zajímavého, co by v nich případně mohlo vyvolat další zájem. VŠB-TU Ostrava realizovala sadu spíše menších Věd a technik v ulicích. Počet účastníků překročil 244 600 + další stovky či tisíce, které nelze přesně vyčíslit. Obtížná odhadnutelnost spočívá v charakteru aktivity – lidé prochází kolem, zastavují se a zase odcházejí.

 T ýden vědy Open Air v Praze s 13 163 účastníky. Aktivita měla pět součástí (Hlavičkiáda, Věda v ulicích, Chemický jarmark, 2 dny v iQParku v Liberci, Dveře dokořán). Největší účast měl pražský Chemický jarmark cca 8 000 lidí, účast na akci Věda v ulicích dosáhla přibližně 5000 účastníků. Týden vědy Open Air ve Středočeském kraji měl celkovou účast cca 3 000 účastníků, stejná aktivita proběhla i v Libereckém kraji.

 Přírodovědný jarmark v Olomouci, kterého se zúčastnilo celkem 6 500 účastníků.  R oadshow Globální oteplování byla zaměřena na návštěvy škol, v Karlovarském kraji měla celkem 4 296 účastníků a v Jihočeském kraji 4 224 účastníků.

V  ěda a technika na dvorech škol je podobnou aktivitou jako roadshow, ale s větším (tj. celodenním) rozsahem a několika stanovišti. Tuto aktivitu navštívilo v Pardubickém kraji 4 035 účastníků.

39

kapitola 5

Nejméně účastníků bylo na motivačních aktivitách organizovaných pro učitele. Jednalo se sice o semináře nebo workshopy připravované pro menší počet účastníků, přesto podle vyjádření regionálních koordinátorů byla návštěvnost těchto aktivit ještě nižší, než očekávali. Za zmínku jistě stojí i realizace několika „distančních“ motivačních aktivit zajišťovaných Masarykovou univerzitou, která byla subdodavatelem VUT v Brně. Tyto aktivity využívají jak klasické pošty, tak možností moderní techniky (zejména internetu) pro rychlou komunikaci s účastníky. Jednalo se např. o Celoroční ekologický korespondenční seminář (KEKS), Celoroční korespondenční seminář z matematiky (BRKOS) a Celoroční korespondenční seminář z teoretické informatiky (KSI). Novinkou posledních let je např. Internetová matematická olympiáda, kterou organizuje VUT v Brně. Studenti svá řešení zadaných úkolů převedou do elektronické podoby (nejčastěji tak, že papír s řešením jednoduše vyfotografují) a v té je odešlou přes internet organizátorům. Obrovskou výhodou aktivity, která probíhá virtuálně přes internet, je mimo jiné i to, že studenti a učitelé nemusí fyzicky opustit svou školu, a tak naruší zbývající výuku daného dne naprosto minimálně. Pro studenty je navíc komunikace s organizátory soutěže přes internet úplně přirozená, v prostředí své školy jsou uvolnění a bez zbytečného stresu se věnují řešení daných úkolů. Velmi zajímavá je i aktivita nazvaná www Panorama, která je internetovou prezentací specializovaných výukových a vědeckých laboratoří na FSI VUT v Brně.

5.2. Pilotní projekty Kromě činnosti regionálních koordinátorů byly v rámci projektu PTPO vypsány další, menší veřejné zakázky na tzv. „pilotní projekty“. Náplní projektů byly jiné, nejen motivační aktivity, které se projektový tým rozhodl ověřit v praxi. Jednalo se většinou o programy, které úspěšně běží v zahraničí. Některé z nich jsou podrobně popsány v dalších metodikách projektu. Do této skupiny patří kromě táborů s technickým a přírodovědným zaměřením, které jsou již zmíněny v kapitole 3.3., například dny s matematikou a fyzikou, dětské konference či interaktivní prezentace technických a přírodovědných oborů pro studenty SŠ a VŠ a veřejnost na outdoorových kulturních akcích.

40

kapitola 5 Název aktivity: Dny s matematikou a fyzikou Realizátor: pilotní projekt realizovaný VŠB-TU Ostrava Stručný popis realizace aktivity V rámci realizace pilotního projektu proběhlo 60 prezentací spojených s matematikou a fyzikou ve veřejných prostorách po celé České republice. Každá z nich trvala minimálně osm hodin. Realizovalo se pět typů interaktivní prezentace vědy: • Matematika a fyzika s Adveem • Matematika a fyzika zábavně a v praxi • Lámem hlavy s hlavolamy • Kosmické souvislosti • Sluneční odysea Výjezdy byly realizovány v šesti krajích, 26 městech. Původní záměr realizátora prezentovat matematiku a fyziku v prostorách nákupních center narazil v některých místech na problémy, byla tedy zvolena jiná veřejná místa, např. nádražní hala, koupaliště, městská knihovna či prostory škol. Proč ji zařazujeme, co na ní bylo zajímavé, proč je mezi vybranými, čím je výjimečná Veřejná zakázka již ve svém zadání vymezovala ideu realizace aktivit v takových městech, kde nemá sídlo žádná veřejná vysoká škola. Jde o to, aby se realizace výjezdů s matematikou a s fyzikou vyzkoušela v lokacích, kde s podobnými aktivitami chybí zkušenosti, a také o to, že můžeme předpokládat větší zájem ze strany našich cílových skupin (které nejsou přehlceny univerzitními aktivitami).

Název aktivity: Dětská vědecká konference Realizátor: projekt PTPO Stručný popis realizace aktivity V rámci projektu proběhly dvě dětské vědecké konference - obě byly zaměřeny na děti ve věku 10 až 15 let. Pro realizaci byl volen formát klasické vědecké konference zahrnující VIP přednášky i práci v jednotlivých sekcích. Kromě odborného programu děti čekaly i hry a speciální exkurze. Příspěvek si mohli připravit jednotlivci nebo až čtyřčlenné týmy a přihlašovali ho do jedné z následujících sekcí: Vědy o Zemi (geografie, geologie, meteorologie, mineralogie, paleontologie,...) Živá příroda (biologie, zoologie, antropologie, botanika, ekologie,...) Hi-tech (technika, počítače, kosmonautika, astronomie,...) Chemická a fyzikální kouzla (chemické a fyzikální jevy a pokusy,…) Autor (autoři) vítězných příspěvků získali „Den s vědcem“, strávili jeden den s vědcem v daném oboru. Proč ji zařazujeme, co na ní bylo zajímavé, proč je mezi vybranými, čím je výjimečná Dětské vědecké konference umožnily, aby školáci ve věku 10 až 15 let sami přispěli do diskuse svými přednáškami a postery, následně se setkali se skutečnými vědci. Díky znemožnění účasti učitelů i rodičů si děti konferenci užily, byly uvolněné a zažily jiný pohled na vědu, než jaký znají ze školy.

41

kapitola 5



Foto: Archiv PTPO MŠMT

Název aktivity: Interaktivní prezentace technických a přírodovědných oborů pro studenty SŠ a VŠ a veřejnost na outdoorové kulturní akci Realizátor: pilotní projekt realizovaný ve spolupráci Ameba Production, s. r. o. a projektu PTPO Stručný popis realizace aktivity Pro realizaci projektu byl vybrán festival Rock for People. V úplném centru Festivalparku s edukačním, relaxačním nebo nehudebním kontentem, kde jsou návštěvníci festivalu zvyklí trávit množství času mezi hudebními vystoupeními, byly umístěny dva kryté stany s názvy „Technici“ a „Přírodovědci“. Stan Přírodovědci s mottem „Vše od chemie po spermie“ nabízel zážitky a pohled do oblasti přírodních věd - botanika, zoologie, antropologie, geologie, paleontologie, chemie. Stan Technici se nesl v duchu hesla: „Poznejte sílu experimentu!“ a představil celou řadu interaktivních exponátů a show, které zábavnou formou vysvětlily základní fyzikální, matematické nebo chemické jevy. Součástí realizace projektu byla další venkovní prezentace a aktivity s tematikou přírodovědných a technických oborů, usazené do blízkosti obou hlavních krytých stanů - projekt Lords of Lightning. Proč ji zařazujeme, co na ní bylo zajímavé, proč je mezi vybranými, čím je výjimečná Ukázalo se, že návštěvníci Rock for People jsou – i s ohledem na vysokou afinitu cílové skupiny – maximálně otevření podobným podnětům a nabídkám a jsou schopni je na místě konvertovat i do svého chování a rozhodování. Nápaditě pojaté prezentace nebylo možné přehlédnout. Reakce fanoušků jednoznačně směřovaly k akceptaci prezentovaných myšlenek a projektů. Ukázalo se, že na Rock for People jezdí vysoké procento návštěvníků s aktivním zájmem o technické i přírodovědné obory. Na místě prezentace spontánně proběhla řada debat a diskusí, často fundovaných a otevřených, tím spíše, že šlo o nenucenou a zábavnou formu percepce.

42

kapitola 5

5.3. Spolupráce se školami nižšího stupně (ZŠ a SŠ) Spolupráce se ZŠ a SŠ je primárně založena na dlouhodobém vzájemném kontaktu mezi školami a realizátory. Jak tuto spolupráci navázat, je popsáno v Příloze 3 „Zkušenosti regionálního koordinátora s komunikací se středními školami a jejich studenty”. Jako osvědčené modely spolupráce lze doporučit:

 a ktivní zapojení do programové skladby již probíhajícího zájmového kroužku zaměřeného na TPO (resp. založení nového kroužku na dané škole), viz Celoroční systematická práce s dětmi

 popularizační praktické ukázky pokusů na téma učiva dané úrovně, viz Roadshow „Globální oteplování“  e xkurze do firem a laboratoří vysokých škol v daném regionu, kde se žáci a studenti seznámí s aplikací teorie v praxi, tuto aktivitu je vhodné předem připravit a uvést stručnou přednáškou k danému tématu, případně zdůraznit propojení s příslušným učivem

5.4. Spolupráce s institucemi zabývajícími se alespoň částečně výchovou a podporou TPO Mezi instituce, jejichž spolupráce na podpoře TPO je velmi cenná, můžeme zařadit velkou většinu muzeí, science center, hvězdáren a pracovišť Akademie věd ČR. Patří sem bezesporu také instituce jako Česká hlava, s. r. o., www.scio.cz, s. r. o. apod. V rámci práce regionálních koordinátorů se velice osvědčila spolupráce s řadou institucí v daném regionu. Těmito institucemi jsou např. regionální muzea, která mají velice dobře zmapovaný daný region a nechybí jim zkušenost v oblasti propagace různých akcí na základních a středních školách i mezi širokou veřejností. Příprava a realizace aktivit ve spolupráci s těmito organizacemi je oboustranně prospěšná. Místní (regionální) muzeum nabízí něco nového a s jeho pomocí je možné na tuto akci pozvat poměrně široké spektrum návštěvníků. Aktivitu je nutné připravovat předem tak, aby zapadala do plánu akcí regionálního muzea. Institucí, která se již nyní motivaci ve značné míře věnuje, je Akademie věd České republiky (AV ČR). Její motivační aktivity jsou zaměřeny zejména na popularizaci vědy a jejích výsledků. Součástí těchto aktivit je často také motivace studentů středních škol ke studiu přírodovědných a technických oborů a k následné vědecké kariéře. Mezi ověřené a úspěšné motivační aktivity AV ČR patří např. Týden vědy a techniky http://data.tyden-vedy-atechniky.avcr.cz (v roce 2011 se konal už 11. ročník) či projekt Otevřená věda http://data.otevrenaveda.projekty. avcr.cz/. Při práci regionálních koordinátorů se v některých krajích osvědčila také spolupráce s krajskými zastupitelstvy a jejich odbory školství. 43

kapitola 5

Foto_11



Foto: Archiv PTPO MŠMT

5.5. Zapojení podniků do propagace TPO Při podpoře zájmu o technické a přírodovědné obory je snahou usnadnit vstup absolventů škol na trh práce. Důležité je, aby jejich znalosti, schopnosti a dovednosti co nejvíce odpovídaly tomu, co od nich očekávají budoucí zaměstnavatelé. Jednou z možností, jak dosáhnout souladu mezi vzděláním a požadavky zaměstnavatelů, je propojit zaměstnavatelskou a vzdělávací sféru, tzn. iniciovat a podněcovat spolupráci mezi podniky a školami. Cílem takové spolupráce je, aby žáci a studenti měli možnost doplnit své teoretické znalosti praktickými poznatky a seznámit se s reálným pracovním prostředím. Dá se říci, že tato forma spolupráce je v ČR stále ojedinělá, příkladem může být např. ČEZ, a. s. s programem Svět energie.

5.5.1. Spolupráce podniků se ZŠ a SŠ Při spolupráci mezi podniky a základními či středními školami se jeví jako prospěšné zaměřit se na aktivity, které mají sice exkurzní charakter, ale zahrnují také přímé aktivní zapojení žáků a studentů (zážitek a prožitek). Příkladem takových aktivit mohou být dny otevřených dveří, ukázky výroby, popř. exkurze pro rodiče s dětmi. 44

kapitola 5

Další možností, jak podporovat zájem o TPO ze strany podniků, je poskytovat praktické výukové materiály či pomůcky, které seznámí žáky s reálným využitím teoretických poznatků získaných při výuce. Výukové materiály by měly mít potřebnou populárně vzdělávací formu. Příklady materiálů:

 Informační brožury a reklamní materiály daného technického oboru s důrazem na zajímavé, běžně dostupné produkty, procesy a jevy využívané ve výrobě.

 V ýukové materiály (publikace, CD) obsahující jednoduchý, srozumitelný popis řešené odborné problematiky s ohledem na úroveň znalostí žáků ZŠ a studentů SŠ. Materiály by měly objasnit technické principy, prezentovat zajímavosti i zvláštnosti. Doporučená forma a styl obdobný jako u publikací typu „Už vím proč...“. Výukové pomůcky by měly zapojit a podpořit invenci žáků a studentů tak, aby s využitím základních vlastností a principů různých procesů mohli rozvíjet svůj technický či přírodovědný potenciál, např. formou zábavných testů, soutěží, kvízů, stolních her atd. Vhodné jsou i návody na sestrojení jednoduchých přístrojů a postupy k realizaci vybraných pokusů (možnost zapojení rodičů a kamarádů). Příklady:

 k ufříkové sady pomůcek zaměřené zejména na fyziku, ale třeba i na chemii  s tavebnice, modely na sestavení  soutěže, např. kdo dál dojede (vymyslet pohon – např. palivový článek, určit množství paliva atd.) Zájmové kurzy jsou další možností spolupráce mezi podniky a školami. Ze strany podniků by se jednalo o přípravu a realizaci specializovaných tréninkových programů určených pro žáky základních a středních škol. Pomoci by měla i propagace technických a přírodovědných oborů na webových stránkách jednotlivých průmyslových podniků, např. formou informačních blogů, zaměřených na cílovou skupinu žáků ZŠ a studentů SŠ (zábavné prvky, hry atd.).

5.5.2. Spolupráce podniků s VŠ Spolupráce podniků s vysokými školami je jednou z priorit dlouhodobého záměru MŠMT na období 2011 až 2015. Část dlouhodobého záměru 2.2 Spolupráce s praxí obsahuje mimo jiné následující doporučení pro vysoké školy:

 v ytvářet studijní programy/obory s ohledem na požadavky zaměstnavatelů  z apojit odborníky z praxe do výuky, do tvorby studijních programů, do orgánů vysokých škol, do přípravy strategických záměrů vysokých škol (též do výzkumu a vývoje)

 p odporovat stáže/praxe studentů a pracovníků vysokých škol v podnicích  b udovat kariérové poradenství, spolupracovat s podniky v oblasti zaměstnávání absolventů 45

kapitola 5

Jak mohou podniky podpořit zájem o technické a přírodovědné obory? Možností spolupráce je celá řada. Uvádíme zde některé z nich, které se týkají zejména studentů vysokých škol:

 nabídnout školám zajímavá témata ke studiu a k výzkumné činnosti  zapojit studenty do běžících inovačních projektů, popř. je i finančně ohodnotit  nabízet tréninky, laboratorní cvičení, praxe  motivovat studenty – studentské praxe (tuzemské i zahraniční), finanční ohodnocení prací  z apojit se do organizace studentských soutěží – zástupci průmyslu v hodnotících komisích + financovat ocenění pro nejlepší práce

 nabídnout možnost stipendií pro nadané a úspěšné studenty  zviditelnit úspěšné a podnikem zaměstnané absolventy VŠ tak, aby se stali vzory pro mladší studenty

46

kapitola 6

6. Zapojení absolventů, studentů, popularizátorů… Do motivačních aktivit je vhodné zapojit nejen co největší počet zainteresovaných institucí (nebo řadu z nich), ale je potřeba využít k popularizaci i konkrétní jednotlivce, nesoucí s sebou osobní motivující příběh. Jedná se zejména o aktivní a kvalitní studenty a absolventy vysokých škol, úspěšné vědce a zaměstnance. Zapojení studentů a čerstvých absolventů vysokých škol do motivačních aktivit má několik výhod zejména ve vztahu k hlavní cílové skupině:

 jsou jim věkem málo vzdálení  mají společné zájmy, jazyk i způsob jednání a uvažování  jsou velice dobrým, blízkým a reálně dosažitelným příkladem Proto od nich očekáváme, že budou TPO nejen podporovat, ale do propagace TPO vnesou i svůj osobní příběh – vzor. Velkou roli by měli sehrát zejména lidé, kteří mají pro popularizaci přirozené vlohy. Výhodou se zdá být věková blízkost těchto lidí k cílové skupině. Vyhledáváním, podporou a přípravou takových osobností by se měla zabývat klíčová aktivita komunikace vědy. Možnosti zapojení studentů VŠ do propagace TPO

 výuka a praxe studentů vysokých škol na školách nižších stupňů  podpora fakultních středních a základních škol, spolupráce mezi žáky a studenty  podpora studentských aktivit (profesní důvody, získání praxe)  spoluúčast studentů na aktivitách učitelů (příprava přednášek, pokusů, kurzů, soustředění k olympiádám, olympiád, výstav, dnů otevřených dveří atd.)

 samostatné akce studentů, podpora studentských aktivit zaměřených na propagaci a popularizaci TPO Zapojení absolventů – Alumni Jedním z velkých a dlouhodobých nedostatků většiny českých vysokých škol je prakticky nulové využití úspěšných absolventů k propagaci a zviditelnění školy. Přitom absolventy TPO lze najít v řadě českých, ale i zahraničních nebo nadnárodních podniků. To je způsobeno malou komunikací a spoluprácí mezi vysokou školou a absolventy. Síla absolventských spolků (Alumni) v zahraničí je v absolventech, jelikož:

 úspěšní absolventi jsou tou nejlepší vizitkou školy  jsou zdrojem informací z praxe (výuka, granty)  jsou základem fundraisingu a sponzorství  zdarma propagují univerzitu a vytvářejí o ní pozitivní obraz u veřejnosti 47

kapitola 6

Spolky Alumni potřebují pro své fungování určité podmínky a tradici. To vše představuje poměrně dlouhodobou a systematickou práci vysokých škol. Zde uvádíme pouze některé z důvodů, proč mohou propagaci TPO spolky Alumni pomoci:

 vytvoří se prostor pro odborné diskuse s akademickou obcí  členy Alumni budou výjimečné osobnosti – absolventi školy, kteří podpoří zájem o studium  zajímavé aktivity spolku budou nacházet mediální odezvu Je jistě potěšující, že si některé VŠ uvědomují svoji závislost na získávání nových kvalitních zájemců, že se začínají intenzivněji starat nejen o vlastní studenty, ale že vidí velké rezervy také ve spolupráci se svými absolventy. Paradoxem je např. skutečnost, že absolventi tvořící část zaměstnanců téže školy sami obvykle nepovažují existenci spolků absolventů za atraktivní. Tam, kde se již takový program rozběhl, má smysl uvažovat o akcích (přednášky, setkání, výzva k aktivní účasti, …) orientovaných na získávání kvalitních zájemců o studium.

48

kapitola 7

7. Propojení s dalšími  aktivitami projektu Projekt Podpora technických a přírodovědných oborů je realizován jako celek, jehož hlavním úkolem je zvýšit zájem mladých lidí o studium technických a přírodovědných oborů. Realizované klíčové aktivity jsou v rámci tohoto projektu velice úzce propojené a je nezbytné, aby navzájem spolupracovaly. Jak vyplývá ze zpracovaných studií (i z výše uvedeného textu), má na rozhodování mladých lidí velký vliv způsob výuky i motivovaný, nadšený a kvalitní pedagog. Také pro jeho inspiraci by měly sloužit podklady z motivačních aktivit. Platí to i obráceně, pedagogové by měli pomoci navrhnout či vyhledat nové kvalitní akce na podporu zájmu o TPO. Propojení aktivity „komunikace vědy“ s oběma dalšími aktivitami je nejdůležitější. „Komunikace vědy“ by se měla zabývat zejména způsobem, jak s cílovými skupinami komunikovat, jak je účinně a efektivně informovat o realizovaných akcích, jak získávat reflexe od zúčastněných. Dalším úkolem aktivity „komunikace vědy“ je propojit, motivovat a vzdělávat odborníky na propagaci a popularizaci TPO i samotné vědy.

49

kapitola 8

8. Doporučení centrálním institucím Centrálními institucemi myslíme zřizovatele škol, MŠMT. Doporučení pro zřizovatele škol

 využití a zapracování „metodiky“ do vlastní dokumentace pro řízení a kontrolu zřizovaných škol  sladění podpory TPO s programovými cíli, zejména v oblasti vzdělávání a v oblasti ekonomického rozvoje příslušné oblasti (kraje, města, …)

 vypracování systematických mechanismů podpory TPO včetně finančního zvýhodnění  p odpora zakládání a provozu institucí podporujících TPO (práce s mládeží, volnočasové aktivity, science centra, …) Doporučení pro MŠMT

 zapracování výsledků projektu a jeho „metodik“ do vlastní dlouhodobé koncepce  převzetí odpovědnosti za podporu TPO  v ypracování mechanismů podpory TPO (struktura maturitních zkoušek, finanční zvýhodnění, podpora programů tohoto typu, podpora mimoškolních – volnočasových aktivit)

 vypracování dlouhodobé strategie podpory TPO  systematické sledování úrovně našeho školství a porovnávání se zahraničím v oblasti TPO  monitoring požadavků trhu práce v ČR a EU  p řenesení důležitosti podpory TPO do úrovně politického rozhodování (potřeby naší ekonomiky, školné, úlevy pro TPO) Jedním z doporučení je nutnost vzniku koordinačního centra na úrovni centrální instituce.

50

kapitola 9

9. Odkazy, návaznosti Výstupem klíčové aktivity „motivační aktivity“ je podrobný přehled konkrétních ověřených akcí na podporu zájmu o TPO. Akce jsou detailně popsané, a to jak z hlediska jejich obsahu, tak i z hlediska způsobu jejich propagace. Pro většinu aktivit bylo zpracováno také hodnocení samotnými účastníky (viz samostatné přílohy týkající se evaluací aktivit), doporučení na zlepšení, rozvoj či následné kroky navazující na danou akci či aktivitu. Součástí je také návod na jejich podporu, rozšíření a „trvale udržitelný rozvoj“. Použité zdroje: [1] JEŽKOVÁ, Zuzana a kol. AKADEMICKÉ CENTRUM STUDENTSKÝCH AKTIVIT. Studie zahraničních zkušeností s podporou zájmu o technické a přírodovědné obory. Praha, 2009, 334 s. Dostupné z: http:// ipn.msmt.cz/data/uploads/portal/Studie_zahranicnich_zkusenosti.pdf [2]  NÁRODNÍ VZDĚLÁVACÍ FOND. Průzkum požadavků zaměstnavatelů na absolventy technických a přírodovědných oborů. Praha, 2009, 72 s. Dostupné z: http://ipn.msmt.cz/data/uploads/portal/ Pruzkum_pozadavku_zamestnavatelu.pdf [3] WHITE WOLF CONSULTING. Důvody nezájmu žáků o přírodovědné a technické obory. 2009. Praha, 84 s. Dostupné z: http://ipn.msmt.cz/data/uploads/portal/Duvody_nezajmu_zaku_o_PTO.pdf [4] HAVLOVÁ, Kathryn. Generace Y v komerčních komunikacích. Praha, 2008. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. [5] VEČEŘOVÁ, Věra Bertha. Generace Z. In: Generace Z – Kisk [online]. 19. 6. 2011 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Generace_Z [6] GECK, Caroline. The generation Z connection: teaching information literacy to the newest net generation. Teacher librarian. 2006, roč. 33, č. 3. ISSN 1481-1782. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login. aspx?direct=true&db=a9h&an=19832337 [7] TAPSCOTT, Don. Growing up digital: the rise of the net generation. New York: McGraw-Hill, 1998. ISBN 978-007-1371-353. [8] FROEHLICH, Robert J. Investment megatrends. Hoboken, N.J.: John Wiley, 2006, 262 s. ISBN 04-7176999-1. [9] DE WELDE, Kristine, Sandra LARSEN a Heather THIRY. Women in Science, Technology Engineering and Math (STEM). 2007. Dostupné z: http://www.socwomen.org/web/images/stories/resources/fact_ sheets/fact_12-2007-stem.pdf [10] SCHMIDT, E. Podpora TPO. Manuscript. Praha, 2010. [11] RENZULLI, Joseph S. What Makes Giftedness? Reexamining a Definition. 1978, 60 (3), s. 180-184. Phi Delta Kappan. Dostupné z: http://www.mishawaka.k12.in.us/documents/HA docs/EDPS%20540%20 articles/Module%201%20-%202%20(January%2026)/Renzulli.pdf [12] KOHOUTEK, Rudolf. Schopnosti obecné a speciální. In: Schopnosti obecné a speciální [online]. 8. 12. 2008 [cit. 2012-03-08]. Dostupné z: http://rudolfkohoutek.blog.cz/0812/osobnost-a-jeji-schopnosti

51

[13]

PIAGET, Jean. Psychologie inteligence. 1. vyd. Praha: SPN, 1970, 148 s.

[14]

ČÁP, Jan. Psychologie pro učitele. 1. vyd. Praha: SPN, 1980, 384 s.

[15]

HELUS, Zdeněk. Psychologické problémy socializace osobnosti. 1. vyd. Praha: SPN, 1973, 261 s.

52

kapitola 10

10. Přílohy Příloha 1:

Problémy identifikace nadaných žáků s technickým a přírodovědným nadáním Doc. Mgr. Šárka Portešová, Ph.D.5 � Koncept mimořádného nadání je z dnešního odborného úhlu pohledu utvářen širokým spektrem specifických proměnných. Důraz se tedy klade na existenci rozmanitých nadprůměrných schopností, na vývoj různorodých nástrojů k jejich identifikaci, na postižení mimointelektových faktorů a faktorů prostředí, nikoli na tzv. vysoké IQ, tedy na jedinou hodnotu, jak tomu bylo dříve. Domníváme se, že při hledání odpovědi na otázku, kdy identifikovat nadané žáky v oblasti technických a přírodovědných oborů, můžeme vyjít z následujícího modelu: Jedná se o tzv. Tříkruhovou koncepci nadání (The Three-Ring Conception of Giftedness), jež vymezuje nadání jako interakci mezi třemi shluky charakteristik:

 nadprůměrnou schopností (above average ability) - jak obecnou, tak specifickou  tvořivostí (creativity)  a ngažovaností v úkolu (task commitment) - tou se rozumí motivace, avšak proměněná v konkrétní jednání zahrnující zájem, vytrvalost, trpělivost, ale i sebedůvěru a speciální zaujetí Teprve průnikem těchto tří shluků vzniká talent. Renzulliho 6 pojetí vymezuje nadání jako určitý systém, který nezávisí na jediné hodnotě inteligenčního testu, ale na vztahu určitých psychologických procesů (intelektových a mimointelektových) a na jejich vzájemné souhře - viz obrázek 1.

Obrázek 1: Tříkruhová koncepce nadání

 oc. Mgr. Šárka Portešová, Ph.D. pracuje v Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Vyučuje aplikovanou D vývojovou psychologii a dlouhodobě se zabývá problematikou psychologie nadaných dětí. 6 RENZULLI, Joseph S. What Makes Giftedness? Reexamining a Definition. 1978, 60 (3), s. 180-184. Phi Delta Kappan. Dostupné z: www.mishawaka.k12.in.us/ documents/HA docs/EDPS 540 articles/Module 1 - 2 (January 26)/Renzulli.pdf 5

53

kapitola 10

Projevy nadání v oblasti techniky a přírodních věd je jistě možné pozorovat již v předškolním věku (tvořivost, imaginace, způsob hry, experimentování a podobně). Klíčovou etapou k vyhledání a jejich rozvoji je však období, kdy dítě již může, alespoň do jisté míry, naplnit základní dimenze Renzulliho modelu. Domníváme se totiž, že je zapotřebí, aby žák již prokazoval kromě nadprůměrné schopnosti i motivaci a vlastní zájem o danou oblast. Touto etapou již bývá období mladšího školního věku, přibližně kolem 10 až 12 let, a samozřejmě i následující vývojové etapy. Odpovídající identifikaci nadaných žáků v technických a přírodovědných oborech v období mladšího školního věku však ve stávajícím systému významně znevýhodňuje zejména skutečnost, že problematika mimořádně nadaných je ve školské legislativě zakotvena teprve od roku 2005 (Školský zákon č. 561/2004 Sb., Vyhláška č. 73/2005 Sb.). Pedagogové tedy zatím nejsou na identifikaci, ani na vzdělávání mimořádně nadaných žáků zcela dostatečně připraveni. Téma mimořádně nadaných totiž není, dle našich informací, součástí povinného vzdělávání budoucích pedagogů žádné z fakult v republice. Učitelé navíc nejsou často ani motivováni nadaného žáka identifikovat, pravděpodobně proto, že s odhalením jeho mimořádného nadaní souvisí i řada povinností, za něž nejsou ohodnoceni. K závěru o nedostatečné identifikaci nadaných žáků a studentů dospělo i šetření České školní inspekce7, které na str. 10 konstatuje: „S plnou vážností je nutné v odpovědi na otázku zda „školy umí pracovat s nadanými žáky“ konstatovat, že ve školách v zásadě převládá bezradnost, někdy i nezájem a neochota (chybí motivace), kontrast mezi deklarovanými podmínkami a skutečností (např. podmínky společného vzdělávání žáků všech úrovní nadání ve stejné třídě atd.), ale i obecně nepochopení celé problematiky rozvojových potřeb, zejména mimořádně nadaných žáků.“ V důsledku nedostatečné odborné přípravy se však někteří pedagogové na prvním stupni ZŠ často dopouštění závažných chyb, zejména v procesu identifikace nadaných žáků, jež vedou, dle našeho názoru, k přehlédnutí mnohých velmi nadaných žáků. V následujícím textu se pokusíme některé chybné přístupy popsat podrobněji. 1. Zaměňování projevů bystrého dítěte za dítě nadané Při identifikaci nadaných žáků se učitelé často soustředí na ty charakteristiky, které spíše odpovídají šikovnému nebo bystrému žákovi. Některé rozpory názorně zachycuje Tabulka 1.

7

 ESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Umí školy pracovat s nadanými žáky?: Tematická zpráva. Praha, srpen 2008, 15 s. Dostupné z: Č http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved= 0CFQQFjAA&url=http%3A%2F%2Fwww.csicr.cz%2Fgetattachment%2F5483f110-8cba4662-9716-579e36d05bc1&ei=ILu8T6jyIa-20QXE791g&usg=AFQjCNGTtekW5bR9AQJ0Ca6Z3hQ

54

kapitola 10

Bystré dítě Umí odpovídat Zajímá se Má dobré nápady Odpovídá na otázky Je vůdcem skupiny Jednoduše se učí Mezi vrstevníky je oblíben Chápe významy Přesně kopíruje zadaná řešení Dobře se cítí ve škole, ve školce Přijímá informace Je vytrvalé při sledování Je spokojené s vlastním učením a výsledky

Nadané dítě Klade další otázky Je zvědavé Má neobvyklé nápady Zajímají jej detaily, rozpracovává, dokončuje Je samostatné, často pracuje sám Většinu už zná Víc mu vyhovuje společnost starších dětí Dělá závěry Vytváří nová řešení Dobře se cítí, když se učí (něco nového) Využívá informace Sleduje pozorně Je velmi sebekritické

Tabulka 1: Rozdíly mezi bystrým a nadaným dítětem (Cvetkovic-Lay)8

2. Výhradní důraz na všestranné nadání Mezi další chybné přístupy patří tendence identifikovat jako nadané pouze ty žáky, kteří odpovídají představě všeobecně nadaného žáka (s tzv. vysokým IQ), úspěšného ve všech školních předmětech, patřícího mezi výkonově orientované, motivované jedničkáře. Tento typ nadání se dnes označuje jako tzv. školní nadání. Zdůrazňuje deduktivní učení, strukturovaný trénink, klade důraz na získávání, ukládání a vybavování velkého množství informací (Renzulli, Reis)9. Jen velmi zřídka však pedagogové identifikují tzv. tvořivě - produktivní nadání, jež se nejčastěji týká schopnosti aplikace poznatků na konkrétní problémovou situaci a směřuje k originálnímu řešení specifického problému. Často se vztahuje k nadprůměrným schopnostem žáka a jeho zájmu o konkrétní studijní problematiku. Tento chybný přístup vede k výraznému popření různorodosti schopností i rozmanitosti jejich projevů u každého jedince a současně je v rozporu se současným přístupem k identifikaci nadaných. Žák, který vyniká jen v některém předmětu (např. v matematice) a v ostatních předmětech podává průměrný výkon, nebývá za nadaného označen, a tedy ani speciálně rozvíjen. I na tento nepříznivý stav nepřímo poukazuje závěr šetření České školní inspekce z roku 2008, jež ve své tematické zprávě na str. 10 konstatuje, že: „Pozornost nadaným žákům se podle zjištění ČŠI zpravidla vyčerpává zájmem o skupinu výrazně nadprůměrných žáků, dosahujících nadprůměrných výsledků, kterým dostačuje v motivaci k výkonu stávající vzdělávací systém.“ 3. Podceňování netypických skupin nadaných žáků Výše popsaný přístup tedy významně redukuje možnost identifikovat nadané žáky v dílčích oblastech doménách (matematika, později i fyzika apod.). Současně však také přehlíží i tzv. minoritní skupiny nadaných žáků, nejčastěji rozumově nadané se souběžnou poruchou učení. Přitom se jedná o mimořádně nadané žáky, kteří se 8 9

CVETKOVIC-LAY, Jasna. Ja choču i mogu više. Priručnik za odgoj darovitě djece od 3 do 8 godina, 1995. Zagreb. Alinea. RENZULLI, Joseph S., REIS, Sally. M. The Schoolwide Enrichment Model: Developing Creative and Productive Giftedness. In: Colangelo, N., Davis, G.A. (Eds). Handbook of Gifted Education (3rd ed). NJ: Pearson Education, 2003, str. 184-203.

55

kapitola 10

výborně uplatňují právě v technických a přírodovědných oblastech, pokud jim ovšem systém vzdělávání vůbec umožní dosáhnout akademického úspěchu. Pedagogové totiž většinou o jejich schopnostech nevědí (Portešová, 2011)10. Ukazuje se totiž, že řada odborníků má, v důsledku nepochopení a neznalosti, tendenci uvažovat buď o „nadaných žácích“ nebo o „žácích s poruchou učení“. Obtížně chápou vztah „nadaní s poruchou učení“. Mnozí (dle Silvermanové11) jen velmi obtížně akceptují fakt, že žák může mít významně lepší schopnost učit se (ve srovnání s ostatními) a zároveň mít poruchu učení. Jejich schopnosti jsou navíc zastřeny handicapy, což identifikaci významně komplikuje:

 špatná paměť na fakta, špatná krátkodobá paměť, problémy s memorováním, avšak dobrá dlouhodobá paměť, schopnost třídit informace, srovnávat, klasifikovat

 p roblémy v oblasti čtení, psaní, užívání gramatických pravidel, ale dobrá slovní zásoba i slovní produkce  v elké problémy s jednoduchými úkoly (např. sčítání, násobilka), s jednoduchým po sekvencích jdoucím materiálem, naopak dobrá schopnost komplexních myšlenkových manipulací a operací, abstraktní uvažování, lepší výsledek v náročnějších úkolech

 n adprůměrná tvořivost a zvídavost, imaginace  d obrá schopnost zdůvodňovat a argumentovat  schopnost soustředit se neobvykle dlouhou dobu na téma, které je zajímá, ale nedostatky v kontrole jednání a pozornosti, když je téma nebo předmět pro ně nezajímavý

 v určitých mimoškolních, nikoliv školních aktivitách mohou být hodnoceni jako velmi nadaní a motivovaní Mnozí učitelé kladou při identifikaci nadaných důraz na plynulý slovní projev, plynulé čtení a na dobrou mechanickou paměť. Často tedy mají tendenci uvažovat o existenci rozumového nadání u konkrétních žáků pouze tehdy, jestliže úspěšně zvládají čtení a mají rovněž kvalitní slovní projev. Právě tyto charakteristiky hodnotí jako nejnápadnější a současně typické znaky intelektového nadání dětí školního věku. Naopak nápadné schopnosti populace nadaných žáků s neverbálním způsobem myšlení nejsou obvykle schopni správně identifikovat. Jedná se zejména o následující schopnosti:

 schopnost vytvářet abstraktní koncepty neslovní povahy, lépe manipulovat s abstraktními objekty, lépe rozumět vztahům mezi nimi a úspěšně manipulovat s komplexním vizuálním materiálem

 intuitivnost, obvykle manifestovanou jako schopnost dospět ke správnému výsledku bez popisu jasných základních, po sobě jdoucích kroků

 schopnost získané znalosti dlouhodobě uchovat a vybavovat, avšak pouze v určitých logických souvislostech a vazbách, ve smysluplných vztazích, nikoli na základě memorování objektivních faktů a dat, odtržených od obsahového a logického kontextu

 tvořivost, schopnost řešit problémy, generovat neobvyklé nápady

10 11

PORTEŠOVÁ, Šárka. Rozumově nadané děti s dyslexií. Vyd. 1. Praha: Portál, 2011, 213 s., [8] s. barev. obr. příl. ISBN 978-807-3679-903.  ILVERMAN, Linda Kreger. Upside-down brilliance: the visual-spatial learner. Denver, Colorado: DeLeon Publishing, c2002, xx, 400 s. ISBN 19-321-8600-X. S

56

kapitola 10

4.

Omezená možnost prokázat ve škole své nadprůměrné schopnosti

Poslední překážkou v identifikaci nadaných, kterou chceme zmínit, je skutečnost, že mnozí nadaní žáci nemají ve stávajícím vzdělávacím systému ani možnost a dostatečnou příležitost (na prvním stupni základní školy), prokázat výše jmenované nadprůměrné schopnosti. Důraz vzdělávání (a tedy i obsah učebnic a materiálů) je totiž v tomto období často prvořadě kladen (jak již bylo zmíněno) na nácvik trivia, na mechanickou paměť a na pohotovost. Úspěšní mezi nadanými žáky v tomto období jsou zejména tzv. „řešitelé“, tj. ti, kteří rychle a pohotově zvládají zadané úkoly. Naopak tzv. „badatelé“, kteří se snaží odhalit podstatu problému a současně nejsou tak rychlí, tolik úspěšní nebývají. Způsob vzdělávání v tomto období minimálně využívá metody zkoumání, řešení problémů, tvořivého myšlení, rozvoj myšlení analýzy, syntézy a evaluace. Shrnutí Domníváme se, že při uvažování o proměně přístupu k nadané populaci žáků, zvláště v přírodovědných oblastech, je třeba zohlednit významné změny posledních několika desetiletí, a to nejen v oblasti psychologie a pedagogiky, ale i celé společnosti. Na tyto skutečnosti jsme se pokusili poukázat v monografiích, vydaných v nedávném období, viz Portešová12 (2011) a Portešová13 (2009). Žijeme v době, která se významně liší od doby před téměř sto lety, kdy vznikaly první empirické pokusy o vymezení konceptu nadání v dětském věku a kdy se předpokládalo, že IQ je nejvhodnějším prediktorem schopnosti učit se. S ohledem na sledované téma se domníváme, že podstatné je zohlednit zejména následující proměny: 1. V posledních dvaceti letech došlo k významným změnám ve vymezení konstruktu mimořádného nadání směrem k jeho vnitřní diferenciaci. Nadání se dnes chápe jako mnohostranný fenomén, jako multidimenzionální konstrukt. Současně je kladen důraz na postižení mimointelektových proměnných osobnosti a faktorů prostředí, jež mohou nadání významně utvářet. Nadání tedy z dnešního úhlu pohledu není sadou určitých všeobecných schopností, obvykle označovaných jako vysoké IQ. Dnes neplatí, že nadané je pouze to dítě, které dosáhlo výkonu IQ 130 a více v inteligenčním testu. Hlavním cílem psychologie i pedagogiky nadaných je v současnosti podrobně identifikovat a popsat unikátní profil tzv. silných a slabých stránek každého žáka a tomu přizpůsobit vzdělávací (případně intervenční) program tak, aby došlo k maximálnímu naplnění jeho schopností. 2. Zaznamenáváme významný ústup od tzv. „označování“ a „nálepkování“, tedy přiřazovaní žáků do rigidních, uměle vytvořených kategorií. Naopak, jsme svědky příklonu k ohodnocení individuality a jedinečnosti. 3. Vznikají zcela nové vzdělávací programy, jež prvořadě zohledňují identifikované schopnosti žáků, jejich styl učení, ale i zájmy a motivaci. Formují se vzdělávací programy, založené na vysoce diferencovaném vzdělávacím přístupu i instrukcích, jejichž cílem je, aby každý žák mohl maximálně naplnit svůj potenciál a učit se v souladu se svými schopnostmi.

12 13

PORTEŠOVÁ, Šárka. Rozumově nadané děti s dyslexií. Vyd. 1. Praha: Portál, 2011, 213 s., [8] s. barev. obr. příl. ISBN 978-807-3679-903. PORTEŠOVÁ, Šárka. Skryté nadání: psychologická specifika rozumově nadaných žáků s dyslexií. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 164 s. ISBN 978-8021050-143.

57

kapitola 10

4. Zaznamenáváme významný posun od učení se ve smyslu kumulace poznatků, faktů a drilování bezesmyslných údajů, směrem k užívání informací a aplikaci znalostí, náročných myšlenkových procesů, rozvoji motivace a schopnosti řešit problémy. 5. Mění se role učitele, vzdělávání se uskutečňuje často mimo školní třídy a stává se celoživotním procesem, neohraničeným obdobím školní docházky. 6.  Významně se proměňují požadavky společnosti na schopnosti jejich členů. Zejména se proměňuje pohled na schopnosti, které vedou k úspěchu a k dobrému uplatnění, nikoli pouze ve škole, ale zejména v životě. Jakýkoliv pokrok dnes nevzniká v důsledku obecné, nediferencované intelektové schopnosti nebo kumulace naučených poznatků, ale je založen na dílčích, vysoce specifických schopnostech, znalostech a dovednostech, na tvořivém přístupu k řešení problémů a na inovačních řešeních. Uplatňují se zejména ti jedinci, kteří jsou schopni provádět náročné myšlenkové operace, založené na procesech analýzy, syntézy a evaluace, kteří jsou tvořiví a motivovaní řešit náročnější úkoly.

Domníváme se tedy, že je potřeba proměnit stávající systém vzdělávání tak, aby více respektovalo současný stav změn v psychologii, pedagogice i v celé společnosti.

58

kapitola 10

Příloha 2:4

Kompendium o nadání z přednášek prof. Smékala15� Zpracovala s využitím citací PaedDr. Alena Křepelová, která je zástupkyní ředitelky Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 6. Rozmanité speciální schopnosti vznikají v podstatě ze tří základních vloh – (1) vlohy pro abstrakci, (2) vlohy senzorické a (3) vlohy motorické; někdy je vyčleněna jako zvláštní kategorie ještě (4) vloha pro sociální podněty a obsahy. Z těchto vloh se stimulací z prostředí vytváří elementární dovednosti, ty se usazují a zobecňují ve schopnostech, které umožňují další zdokonalování dovedností atd. Dá se předpokládat, že meze dané vlohami jsou u většiny osob širší než rozvinuté schopnosti. Schematicky tento pohled na utváření schopností ukazuje Obrázek 1.

Obrázek 1: Model vzniku schopností

Podle této teorie kombinace vloh předem neurčuje, jaké schopnosti se na jejich bázi utvoří. S jistou nadsázkou by bylo možné říct, že kdyby A. Dvořák vyrůstal v rodině automechanika a odmalička se nesetkával s hudbou, ale se zvuky motorů, vysoká úroveň jeho senzorických vloh by se rozvinula v jednu ze schopností automechanika. Ke specializaci tedy dochází díky interakci mezi obsahem podnětů a příležitostí k setkávání s určitými obsahy. Tomuto názoru neprotiřečí ani ta skutečnost, že jsou celé rody s tradicí hereckou, hudební apod.; např. Bachova či Mozartova rodina, u nás čtyři herecké generace Hrušínských. I v rodině Purkyňů lze předpokládat, že senzorická zraková vloha se specializovala ve vědecké pozorovací schopnosti Jana Evangelisty, kdežto u jeho syna Karla se specifikovala ve výtvarný talent patrně proto, že se už v dětství setkával s výtvarnými podněty.  vedená příloha je výběr z přednášky prof. Smékala ze sympozia Gymnázium jako kulturní fenomén, které proběhlo v Brně na Gymnáziu, Brno, třída Kapitána Jaroše U 14. 5. – 6. 6. 1997 15 Prof. PhDr. Vladimír Smékal, CSc. je emeritním profesorem Katedry psychologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Je jedním z předních českých psychologů, zabývá se zejména psychologií osobnosti a metodologií psychologie. 14

59

kapitola 10

Pro zájemce o tuto problematiku uvádíme, že v současnosti, pokud jde o pojetí inteligence a nadání, jsou nejrozšířenější tři teorie: R. Sternberga, H. Gardnera a J. Piageta. Cílem naší metodiky však není podrobné seznámení s těmito teoriemi. Mezi lidmi jsou interindividuální rozdíly ve výkonech (od neschopnosti, přes nadání, talent až po genialitu). Určitý předpoklad pro úspěch v činnosti označujeme jako speciální schopnosti, resp. nadání nebo talent. Nejvyšší úroveň předpokladů je genialita. Za nesporné se považují speciální schopnosti matematické, lingvistické, hudební, výtvarné, literární, dramatické, pohybové. Méně jednoznačně jsou uváděny schopnosti organizační, technické, manuální. Zde se uvažuje spíše o kombinaci inteligence a určitých rysů osobnosti (temperamentu, vůle). Dosahují-li schopnosti úrovně talentu (a tím spíše i geniality), zdá se, že rozhodující roli v jejich uplatnění hraje kromě motivace také tvořivost. Jak poznat nadání? Kromě testů existuje i řada pozorovatelných přirozených ukazatelů, z nichž některé si v tomto oddíle popíšeme. Některé druhy nadání se objevují poměrně brzy, některé jakoby zrály dlouho. V popisech vynikajících vědců a vynálezců se často uvádí A. Einstein jako příklad člověka, kterého by současní pedagogové považovali za žáka se sníženou schopností učit se. Je o něm známo, že do 4 let neuměl mluvit, číst se naučil až v devíti, a když se poprvé hlásil na federální technologický institut, neuspěl u zkoušek. Thomas Edison by byl v současnosti považován jako dítě za dyslektika. Říká o sobě: „Pamatuji si, že jsem ve škole nebyl nikdy schopný postoupit do vyšší třídy, neboť jsem patřil mezi ty nejposlednější.“ Sochař A. Rodin se vůbec nenaučil číst ani psát. Jeho otec o něm říkal: „Mám syna idiota.“ Obvykle se však nadání hlásí již v dětství. Většina vysoce nadaných jedinců velmi brzy začíná chodit, mluvit, používá diferencovanější jazyk (jemně odstiňuje vyjádření – např. velký – obrovský, užívá delších a složitějších slov, často si slova vymýšlí). Když starší něco vykládá, nadané dítě klade otázky a komentuje, poukazuje na nesrovnalosti ve sdělení, rádo samo vypráví příběh:

 n adané děti si často píší deník, mají bystrý postřeh, od útlého dětství zpochybňují autority a kladou jim otázky na tělo, bývají netrpěliví vůči těm, kteří pomaleji chápou a reagují než oni

 rychle se však učí přecházet od otevřeně nepřátelského chování k společensky přijatelným způsobům sebeprojevu, mají vyvinutý smysl pro odpovědnost a společné blaho

 v e skupině bývají iniciátory her a jiných činností, ale většinou jsou samostatnější a nezávislejší než ostatní děti m  ají mimořádný zájem o knihy a jiné prameny informací, znají a využívají knihovny, brzy se naučí pracovat s počítačem a zacházejí s ním nekonvenčně

 jejich den je bohatě naplněný, zajímají se o dění ve světě, filosofují a rády debatují s dospělými  v yzývají starší sourozence, rodiče a příbuzné, aby s nimi hráli šachy a jiné náročné hry, často přitom vymýšlejí složitější pravidla

m  ají těžkosti v hledání rovnocenného přítele  n udí je běžné činnosti (sebeobsluha a hygiena, školní úkoly, jídlo) m  ají vyvinutý smysl pro humor, vášnivě holdují různým koníčkům 60

kapitola 10

V dětství se jako první projeví hudební nadání, až po desátém roce matematické. Jestliže umělecká nadání často souvisejí se specificky odpovídajícím rodinným prostředím, matematická nadání velmi často pocházejí z neintelektuálních rodin. Klíčové otázky, na které psychologie hledá odpovědi:

 a ) Kdy se které nadání projeví? Některé v předškolním dětství, některé až ve školním věku, většinou v závislosti na podpoře školy nebo rodičů a dalších osob významných pro dítě.

 b ) Jak je poznat? Viz výše.

 c ) Jak je rozvíjet v rodině? Pozitivním citovým vztahem a podporou zvídavosti dítěte.

 d ) Jak ve škole? Respektem učitelů k individualitě dítěte a vytvářením příležitostí.

 e ) Jak podporovat rozvoj nadání? Viz dále text Výchova talentované mládeže.

 f) Co rozvoji brání doma, co ve škole? Nezájem o dítě. Výchova talentované mládeže (teze z výše uvedené přednášky) Na talent je tedy možno pohlížet jako na osobní kapitál, vnitřní potenciál, tj. něco, co lze investovat. Ze společenského hlediska se pak talent považuje za sociální kapitál. Rozvíjení talentů by nemělo být věcí jednotlivce, je nutno přejít ke koncepci vzdělávací politiky zaměřené na péči o talenty. Talenty lze rozvíjet výchovou v daleko širším rozsahu, než se běžně soudí, významným faktorem jejich probouzení je vůle učit se a poznávací dychtivost. Řečeno lapidárně T. Edisonem: „Talent je z deseti procent nadání a z devadesáti procent píle.“ Prof. Smékal ještě dodal: „Též příležitost daná například rodičem nebo prarodičem – kutilem.“ Vstupujeme do věku, kdy bude potřeba daleko více talentů. I ve výchově talentů platí princip sebereprodukce totiž, že jen talent může vychovávat talent, už proto bychom měli o výchovu talentů pečovat.

61

kapitola 10

Základní předpoklady a podmínky výchovy talentů (doslovné citace pasáží z přednášky): K osobnostním předpokladům patří především nadání, ale nespecifické a silně ovlivnitelné podnětným prostředím, dále již zmíněná poznávací dychtivost a tvořivost, která je v každém, ale je nutno ji uvolnit. Rozhodující je motivace, touha po kompetenci, potřeba realizovat dílo, zanechat stopu. Za rozhodující výchovné podmínky považuje pedagogická psychologie facilitující atmosféru ve třídě, výcvik dovednosti vidět problém v problémové situaci, aktivizující učitele. Nesmírně důležité je také učení se odvaze překonávat bariéry poznávací, sociální a citové, učení se poznávacím dovednostem spíše než plnění hlavy vědomostmi. Zkušenosti ze zahraničí, např. ze Švýcarska, ukazují, že zavedení takového předmětu jako je „Vědecké pozorování“, nesmírně stimuluje děti k rozvíjení smyslu pro vědeckou práci a svou komplexností tento předmět poskytuje dětem příležitost, aby si uvědomily oblast svých zájmů, sklonů a snad i nadání. Učitelům dává tento předmět přirozený rámec pro vyhledávání talentů. Překvapujícím zjištěním je, že alespoň u matematických talentů není nutná vazba na profesní zázemí v rodině. Stačí kvalitní rodinné zázemí, které umí ocenit, že „máme nadané dítě“. Rovněž kurzy pro prohlubování psychologické a pedagogické erudice učitelů probouzejí v učitelích všímavost k nadání dětí. Naše škola je stále ještě příliš orientovaná na vědomosti a ne na tvořivost žáků. Na otázky koho, v čem, jak, kdy a kde talenty rozvíjet a kdo je má rozvíjet nedává současná školská politika u nás, ale ani psychologická věda dosud kvalifikovanou odpověď. K nejslabším článkům řetězu systematického vyhledávání a výchovy talentů patří absence návaznosti mezi jednotlivými stupni škol a přechod talentů do vědeckých institucí. Na mnoha místech republiky pozorujeme, že děti projdou základní školou s rozšířeným vyučováním jazyků, ale na ni nenavazuje integrovanými učebními plány střední škola. Absolventi matematických a fyzikálních tříd gymnázií se dostanou na příslušné obory vysokých škol, kde se nudí, protože jsou v jedné studijní skupině s kolegy, kteří tuto specializovanou průpravu nemají nebo ji vysoké školy nerespektují. Kdybych chtěl být ironický, řekl bych, že je to obecný jev v našem školství. Základní školy nasazují někde vysokou laťku a nároky se postupně snižují, takže mnoha obory vysokých škol lze projít s daleko menším úsilím. Mám zkušenosti ze Švýcarska, Holandska, Finska, kde je tomu obráceně. Hravé formy základní školy formují poznávací dychtivost, zvídavost, umění klást si otázky a postupně se zvyšuje náročnost, takže na vysokých školách jsou studenti zralejší a především - neztratili hledačskou aktivitu ve srovnání s pasivitou mnoha našich vysokoškoláků. Nejhorší ovšem je nechuť mnoha učitelů vyhledávat talentované děti a podchycovat jejich zájem individuálními studijními a učebními programy.

62

kapitola 10

Jaké makroúrovňové organizační postupy jsou žádoucí pro skutečně systematickou výchovu talentů? a) Na úrovni základního školství:

 z avádění programů stimulujících nespecifickou tvořivost  v yužívat dychtivost žáků v rámci stávajících nebo nových předmětů (jako jsou např. dramatická výchova, vědecké pozorování)

 z avádění specializovaných tříd pro talenty  rozšiřovat nabídku celostátně vyhlašovaných soutěží typu „olympiády“  v ymezit dělbu práce i kurikulární návaznost mezi základními uměleckými školami, centry volného času a domy dětí a mládeže b) Na úrovni středního školství:

 v ěnovat větší podporu SOČ  rozšíření spektra soutěží  z avádění specializovaných tříd na gymnáziích i středních odborných školách c) Na úrovni vysokého školství:

 o bnova studentské vědecké, umělecké a odborné činnosti  v ytváření nadací pro nadané studenty  z avádění systému vědeckých studentských asistentů pro grantové aj. tematické vědecké úkoly VŠ pracovišť  tutorský systém individuálních studijních plánů pro nadané studenty d) Ve vědecké výchově:

 u možňovat zahraniční stáže  o rganizovat mezinárodní oborové vědecké soutěže  o dměňovat vědecké studie doktorandů vypisováním tematických soutěží  p odporovat granty doktorandů, ne až postdoktorandské, jak je vypisuje např. GAČR Na všech typech škol podporovat grade skipping, tj. takovou formu výchovy talentů, která umožňuje přechod nadaných i v průběhu školního roku do vyšších postupných ročníků.

63

kapitola 10

Co je třeba učinit na mikroúrovni, aby i dobré formy výchovy nezůstaly prázdnými?

 p odílet se na vyhledávání talentů psychologickými testy  sledovat úroveň motivace a osobnostní zrání vybraných žáků  u držovat příznivou atmosféru příležitostí, výměny názorů, soutěžení např. v centrech volného času a klubech talentů

 v ybírat zkušené, tvořivé a inspirující vedoucí, konzultanty a organizátory, kteří dokážou členy takových kroužků udržovat v nadšení a pomáhají jim překonávat chvilky resignace

 n efavorizovat jednostranně špičky, ale umožňovat dětem a mládeži vyzkoušet více možností na širší bázi zájmů (počítat s tím, že talenty se vynořují v různém věku, často po tápavém prozkoumání více možností)

 u važovat o bezbariérové výchově talentů - talent by se měl dostat na vyšší školy (až po vysokou školu) bez často zbytečně náročného systému přijímacích zkoušek Standardní součástí činnosti psychologických poraden by se měl stát systém vyhledávání talentů a psychologická péče o ně – často totiž jde o děti a mládež s disharmonickým vývojem, kde řešení adaptačních problémů oslabuje a brzdí rozvíjení talentu. Závěry Výchova talentované mládeže nemůže být zaměřena na vyvolené, ale je to proces výběru a přípravy mladých lidí k tomu, aby byli přínosem svým bližním, aby rozmnožovali to pozitivní, co lidé během svých dějin vytvořili, a také aby byli schopni vést svůj život autenticky jako autoři dobrého díla, z něhož by se mohli radovat nejen druzí, ale i sami tvůrci. I z tohoto téměř privátního hlediska stojí za to talenty vyhledávat, podporovat a vychovávat.

64

kapitola 10

Příloha 3:

Zkušenosti regionálního koordinátora s komunikací se středními školami a jejich studenty Doc. Ing. Stanislav Průša, Ph.D.16 V každém regionu lze, dle mého názoru, školy v zásadě rozdělit do tří základních kategorií: Aktivní škola Vyznačuje se aktivní snahou o zpestření výukových programů svých studentů a o odborný růst svých zaměstnanců. Spolupráce je velmi snadná a je podporována na všech úrovních (ředitel, pedagogové, studenti a možná i školník). Jejich motivace bývá různá, ale pokaždé je v instituci přítomen zvláštní duch zvídavosti. Instituce hledá cesty „jak by to šlo“. Příkladem může být Biskupské gymnázium ve Žďáru nad Sázavou, Gymnázium Velké Meziříčí, Jiráskovo gymnázium v Náchodě, Klvaňovo gymnázium v Kyjově, ZŠ Chlumec nad Cidlinou, ZŠ a MŠ Hradec Králové-Malšova Lhota nebo ZŠ a MŠ Blansko, Salmova. Typická škola Instituce sama nevyhledává možnosti svého zapojení mimo zaběhnutý rámec aktivit. Novou spolupráci lze realizovat s různou mírou energie, kterou do navázání a udržení kontaktu musí „cizí“ subjekt vkládat. Iniciativa musí být jednoznačně na straně příchozího. Má-li instituce dobrou zkušenost s realizovanou akcí, je to předpoklad pro další spolupráci. Těchto škol je poměrně hodně. Bohužel se není možno všem věnovat na odpovídající úrovni. Proto nakonec spolupracujeme s těmi, kteří jsou nejpřístupnější. Slušná škola Instituce nemá zájem o novinky a odmítá je. Argumentuje přebytkem různých nabídek a nedostatkem kapacit i volného času na nové aktivity. Přijetí je slušné, reakce odmítavá, nebo nekonkrétní. Podaří se domluvit maximálně zasílání elektronických informací s tím, „že se uvidí“. Instituce nachází pouze důvody „proč by to nešlo“. Spolupráce končí. Pro komunikaci s institucí prvního a třetího typu není třeba dávat žádná doporučení. Dále se zaměřme na typické instituce, které lze získat na svoji stranu.

16

 oc. Ing. Stanislav Průša, Ph.D. je zaměstnán na Ústavu fyzikálního inženýrství Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně, které bylo regionálním D koordinátorem pro Jihomoravský kraj, kraj Vysočina a Královéhradecký kraj.

65

kapitola 10

Pro navázání spolupráce s typickou školou se osvědčilo:

 o sobní kontakt s vedením a garanty příslušných předmětů (od vytipování školy přes jejich www stránky, telefonickou domluvu na termínu schůzky, až po domluvu na konkrétním termínu realizace první pilotní aktivity na schůzce s ředitelem, resp. předsedy oborových komisí)

 v yužití vazeb (oslovení vedení školy pomocí jejich úspěšných absolventů, kteří se uplatnili na VŠ nebo jsou již v praxi)

 v yužití kontaktů pedagogů na akademickou sféru  realizace pilotní akce (z pohledu instituce musí jít o zajímavou akci, která není náročná na časovou dotaci a aktivitu z jejich strany - jde například o popularizační přednášku na zajímavé téma nebo exkurzi do podniku, zde se předpokládá kladný ohlas studentů i vedení), tím je otevřena cesta k dojednání dalších aktivit

 v elmi zajímavým prostředníkem může být například místní astronomická společnost nebo aktivní regionální muzeum, astronomové jsou lidé zapálení a astronomie je u studentů populární - otvírá okna pro další vědní disciplíny Slepé cesty Podle mého názoru nelze efektivně oslovit studenty středních škol přímo, alespoň ne v plošném měřítku. Na plakáty a letáky reagují minimálně a nejsou dotčeni reklamou v médiích. Výsledky interakce a komunikace s pedagogy na základních a středních školách Kvalita našeho vzdělávacího systému stojí a padá se spokojeností a kreativitou pedagogů. Jsou odborníky v oblasti vzdělávání a výchovy mladých generací, nejsou zpravidla specialisty na byrokratickou a projektovou agendu. Jsem přesvědčen, že je posláním Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy vytvářet příznivé podmínky pro práci pedagogů na všech vzdělávacích stupních. Finanční ohodnocení pedagogů tvoří pouze jeden z pilířů takovéto podpory. Vzdělávací činnost vyrůstá z kontinuity, zásadně vyžaduje stabilitu, bez toho, aby nutně popírala smysluplné změny.

66

© MŠMT, IPn Podpora technických a přírodovědných oborů 2012

67